{"numero_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_sha256": "15a701c3b091b1ab58e45560b65efd4c3ad122bf835a817850fd12ac0c9b91a9", "source_tei": "https://github.com/Princeton-CDH/bluemountain-transcriptions/blob/main/periodicals/bmtnaan/issues/1897/04_01/bmtnaan_1897-04_01.tei.xml", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnaan/issues/1897/04_01/bmtnaan_1897-04_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c002", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "couv. 1", "page_fin": "couv. 1", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.2", "titre_corps": "OBSAH ČÁSTI LITERÁRNÍ:", "titre_sommaire": "OBSAH ČÁSTI LITERÁRNÍ:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "couv. 1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.1", "debut_caractere": 313, "fin_caractere_exclue": 651, "texte": "OBSAH ČÁSTI LITERÁRNÍ:\n■\nV. Otomar: Zkáza.\nAd. B. Dostál: Ty nevejdeš.\nMilan Fučík: Z knihy »Utíkám k\nslunci . . .!«\nKarel Engelmúiler: Dokonáno jest.\nKarel Mašek: Otevřený list paní Haně\nKvapilové. Feuilleton.\nFr. Xav. Svobóda: Obraz. — Píseň.\nKronika. — Slova k illustracím. —\nZprávy umělecké. — Publíkcé. —\nVýstavy. — Soutěže umělecké."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c003", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "couv. 1", "page_fin": "couv. 1", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.3", "titre_corps": "ILLUSTRACE:", "titre_sommaire": "ILLUSTRACE:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "couv. 1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 311, "texte": "ILLUSTRACE:\nH. Schwaiger: Studie.\nB. Wachsmann: Pohled z Paříže.\nZ Amiensu. — Maislova ulice. —\nPartie z Rakovníka. — Studie.\nC. Klouček : Fontána. — Detail fon-\ntány.\nSt. Sucharda: Fontána. — Fontána\ncena II. Detail fontány ceny II.\nFanta-Schnirch: Fontána cena I. —\nDetail fontány ceny I.\nJ. Kastner: Fontána."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c004", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "245 / 246", "page_fin": "255 / 256", "image_debut": 3, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.4", "titre_corps": "Z KÁZA. — NAPAL V. OTOMAR.", "titre_sommaire": "Z KÁZA. — NAPAL V. OTOMAR.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "245 / 246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.3", "debut_caractere": 14, "fin_caractere_exclue": 1459, "texte": "Z KÁZA. — NAPAL\nV. OTOMAR.\n\nI. Narodil jsem se\nna venkově; ve čtyřech\nletech mi zemřela matka.\nKdo to ví, co to jest, býti\nsi r o t ke m, pochopí také\nmůj následující život. Ne-\nměl jsem sestry a obě\ntyto okolnosti utvářily\nmůj osud. Po celý život\nscházela mé duši měkká\nbytost a tím více jsem\nprahnul po lásce. Když\njsem přišel do školy a\nnaučil se čisti, nejvíce\nmě zajímal Ježíš. Též on\nbyl sirotkem ... a pa-\nmatuji se, jak upřímně\njsem plakal, když jsem\nčetl o jeho smrti. Zlí ti\nžidé . . . zanevřel jsem na\nně od toho času . . . Ne-\nvěděl jsem, že stále jest\nobětován Ideál, aby život\nnáš neklesl na stupeň\nzvířete.\nTak mne hned z mládí\nupoutalo náboženství. Ale\nkatechismy, bible a chrá-\nmy spíše činily na mne\ndojem mystiky. Vzpo-\nmínám, jak pompa boho-\nslužby, skrze dým ka-\ndidla, vířící ve sloupu\nsvětel barevného okna,\ntěla andělů, hudba, šero\nto vše působilo na mé\nsmysly ... až k závrati.\nVe třinácti letech dostal\njsem do ruky knihu o sta-\nroindickém učení. Vzpo-\nmínám na tu dobu dnes\na myslím, že pessimis-\nmus, učení o vůli\nprávě toto náboženství\nnejvíce mi je vlastní. Býti\npassivním, hroužiti se\nv Nirvánu, v Oum, za-\nkleté v Trojici, podléhati\nMaji a tušit všude duši\nsvěta, splynouti s ní, chá-\npati význam života za\nsvětem smyslů k tomu\njsem byl jako stvořený.\nNikomu jsem neublížil,\nnikoho nenáviděl, ale ne-\nbylo účinné lásky,\nabych byl křesťanem.\nMiloval jsem přírodu a\nsnad i lidi ... leč byl\njsem samotářem, jenž duši"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "247 / 248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.4", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 2843, "texte": "svou otevřel vesmíru do kořán. Jíprochvěly všecky\nharmonie krásna, zář slunce, hvězd i měsíce,\nzrcadlo vody, taj noci i kouzlo jitra, sypajícího na\ntrávu myriády perel... Věděl jsem, že stromy mají\nduši a zvláště jeden samotářský dub jsem si za-\nmiloval. Kolik večerů jsem ztrávil v jeho koruně?\nnaslouchaje šepotu jeho listí, co mi bude vyprávět.\nZa bouří tlačil jsem se na jeho kmen a lkáni\njeho šelestících haluzí bylo mému sluchu hudbou;\nviděl jsem odtamtud lesík vrb a topolů při řece,\nohýbajících se za větrů jako sbor smutečních\nžen s dlouhými vlasy (to bylo za šera) a vzdu-\nchem jakoby doléhal ke mně tichý jich pláč . . .\nZtrávil jsem za jarních dní mnohé jitro na vrcholi\nněkterého z kaštanů krásné naší aleje a vznášeje\nse v zeleném moři plném pěny bílých květů snil\njsem ... a čítal básně ... a ptáci zpívali.\nTo bylo krásné. I byl jsem samotář.\nAle moje zvláštnosti neušly ve škole mým\nsoudruhům. Byli to specificky ode mne roz-\nlišeni hoši. Některé mé poznámky je bavily a\nměli mne mezi sebou dosti rádi (snad jsem je\nbavil). Tak jsem zvykl na jejich společnost, na\nzhoubný vliv onoho kamarádství, kterým se\nmládež obyčejně kazí.\nByl jsem již ve kvintě a tam otevřel se mi\nnový svět, sice barbarský, ale krásný; svět\nŘecký. A v něm jsem utonul.\nJal jsem se čisti básníky antiky a také Vrch-\nlický byl mi miláčkem. Hroužil jsem se ve fanta-\nstickou říši mythů a tak unikal mi niterný význam\nživota. Za to šly myslí mou představy krásných\ntěl, viděl jsem Helia, Selene, Iris, tam kde jiný\nzřel jen slunce, měsíc, duhu. Očaroval mne\nApolon i Artemis, jinoši Řecka, pružnost a krása\njejich údů, jal jsem se pěstovati tělocvik na slunci\na na větru, koupal se ve vlnách a běhal v písku.\nJiný, docela jiný byl můj život, naprosto odchylný\nod ostatní společnosti. Jiní měli sport a orgie,\nkde já blouznil o hrách Olympských, o čistém\nprofilu dívčím, kde linie čela přechází v rovnou\nlinii nosu a vlasy jsou tak svůdně vázány. Tušil\njsem, že Apollon byl krásný jako Afrodité—-\nvždyť zřetel krásy nezná rozdílů - květina\njest krásná i motýl je krásný; všecko má svou\nkrásu . . . Leč byl jsem příliš mlád a příliš lehký\nk svedení, než bych nebyl přilnul vášnivě ku\nkráse žen . . .\nAch, jak jsem toužil po ní! Pamatuji se, že\nžádné mi známé děvče se mně nelíbilo a ty\nmaloměstské slečinky naprosto ne. Byly trochu\nhloupý a domýšlivy, ale nade vše to nebyly\nkrásny; nebyly stínem té krásy, ve které jsem\nse kochal . . . Nebyly krásny, jak člověk může\nkrásným být; ach, krása ženy mi byla víc, než\nkrása sochy a oudů; to byla ta nejvyšší meta\nmé fantasie, kde duše má celá chtěla spočinouti.\nPamatuji se na jednu událost, která mne dosti\nkarakterisuje, jaký jsem byl. Bylo to před matu-\nritou. Měli jsme tuším výlet do dubiny. Jisto\njest, že hudba tam hrála, že jsem i tančil; pak\ns večerem octlo se nás několik soudruhů opodál"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "249 / 250", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.5", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 3330, "texte": "společnosti pod jednim dubem, kde seděl;\nbledá dívčina, se tmavýma očima. Prý ne\ndávno přijela z Vídně. Nesnažil jsem se j\nrozesmát starými vtipy, jako ti druzí. On;\nse jim ostatně ani neusmála. Byla skon\nsmutná, ta dívčina zvyklá na velké město\ndlažbu, vír, kavárny, zde najednou v lese\nkde se tančilo a hudba z dálky sáhala spí:\nsmutně ku srdci. Vím tenkrát, když se se\ntmělo, jak jsem k ní toužil, jak bych j\nrád potěšil. . . nevím ani proč .. . vždyť by\njsem bláhový. A domů šel jsem trochu zpib\nza obecného zpívání a dlouho, dlouho jsen\nviděl v duchu »tu z Vídně« ve tmavé sukn\na světlém živůtku.\n11. Konečně jsem byl v Praze! Ko\nnečně mým (bez mála) mělo býti divadlo\numění, nádhera, monumenty, všeho toho ja<\na drobet spadalo mi do cesty. Jen moci to všecko\nmít a vypít .. . Ach, ty obrazy, ta hudba, ty\nskvostné výklady a pokoje v palácích!\nByl jsem však chůd —-a zde bych měl\nna chvíli se zastaviti. Co je to chudoba massám,\nto slyšíte dnes ve hluku socialismu. Co byla\nvšak chudoba pro mne kdo může to vylíčit?\nKdo může říci, jak trpěl Tantalus? A zdaž jsem\nnebyl Sysifem, nadarmo zvedajícím balvan bídy?\nZde mne máte: sedím v kreslírně techniky bez\nvečeře při ptynu a kreslím čarovné tahy řeckých\npoprsí. Jsem opojen krásou Hellady, stmem\nFeidia a jdu domů spat, usínaje s vidinami\ntěmito . . .\nA druhý den? . . . K tomu bydlil jsem s jed-\nním kollegou, který byl zámožný světák a lho-\nstejný sobík. Naproti nám na dvoře byla kuchyň\ns hezkými služkami, s nimiž koketoval velmi\nčasto. Konečně i já jsem si jich všímal. Někdy\nčasně ráno rozčesávaly u okna své dlouhé vlasy;\nzvláště jedna s tmavým jich závojem a skvělou\nšíjí a rameny v bílé košili . . . ach, nadarmo\nvzpomínat! Vstával jsem záhy, abych studoval. . .\na zatím ?\nMůj logier seznámil se s nimi a uspořádal\ndomácí »bál«. Sám hrál výtečně na klavír. Přišly\na tančily. On se bavil s tou hezčí a když umdlely\ntancem, usedl s ní na divan a zhasil lampu\npřed sebou na stole. Nevím, co by se bylo stalo\nale v tom otevřely se dvéře a naše »paní« přišla\nse světlem. Asi za měsíc potom vypravoval mi\nnedbale, jakou hezkou noc ztrávili spolu kdesi\nv hostinci ach, kdyby byl věděl, jak se za-\nchvělo mé srdce!\nNebyl jsem zajisté ještě zkaženým; učil jsem\nse, byl jsem dobrým studentem až do první\nzkoušky. Při ní jsem očekával výborně a dostal\njsem toliko dobře známku z milosti. A ten-\nkráte hněv se mne zmocnil a svět jsem viděl\nbídný a vášeň mne strhla . . . Můj soudruh mne\nzavedl v této slabé chvíli tam, kam ěasem cho-\ndíval . . . Ale druhý den jsem se odstěhoval od\nněho a všecko se mi zprotivilo a sám sobě nej-\nvíc byl jsem hnusný; nemohl jsem si však\nutéci .. . Chtěl jsem bydleti sám, ale jednou\njsem podal čertu prst a on chytal již celou ruku.\nByly to ženy, které mne svedly. Oh, ženy!\nMluvte si o nich co chcete, všecko je pravda\na všecko je lež. Samice dle Mantegazzy! Taková\nbyla ta vdova, která mne dovedla tak vášnivě\nlíbat, jak už více žádná jiná' Vzpomínám na ni,\njako na svůdnou Dalilu! A potom přišly jiné\nženy, Tady těl krásných i zvadlých; nevěda\no sobě, potácel jsem se v závrati těch orgií. . .\nOh, ty oči krásné, ať hrají v barvách nebe či\npekla ... ty a ty vždy jiné a jiné .. . Zas\njiný a jiný smích a pláč, výtky a modlitb}/\" . . .\nAž dosud marně vzpomínám na jednotlivosti\nv tom kaleidoskopu don Juana. Kam bych byl\ndospěl ?"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "251 / 252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.6", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 1765, "texte": "Ale příroda zadržela mne na té nepřirozené\ndráze. Já, zapomenuvší morálky, náhle jsem cítil,\nže se mnou to není v pořádku. Byl bych umřel\njako řady jiných, ale byl jsem dost otužilý. Nic-\nméně stonal jsem a na dlouhou dobu nervy mé\nbyly zničeny. Chtěj nechtěj musil jsem se po-\ndrobiti dietě a počíti jiný život a nový život.\nMnozí, když okusili svět, odnesli v nitru\nsvém stopy sklamání a hořkosti. Hledali prý\nlásku květy a našli faleš zmiji. Já však\nlhal bych, kdybych opakoval totéž. Byl jsem\nprostituovaný, leč miloval jsem vždycky, ať jen\npro chvíli; nikdy jsem citů nezaprodal. Věděl\njsem, že taková »láska« nemůže být věčna, tušil\njsem, že to nemůže být ani láska pravá, vzne-\nšená, velká. Byl to rozmar, utápění sebe, opojení\nv kráse formy a materialismus, k němuž pracovalo\nmé vychování a toto století mne v tom jen udrželo.\nAle pak přišel obrat, o kterém jsem se již\nzmínil a sice příliš náhlý a příliš mocný, než\nabych byl upadl do druhé kraj nos ti, v as-\nkesi a v odříkání.\nBylo to tím, že jsem vystoupil ze sebe a po-\nzoroval ostatní lidi. Dokud jsem byl v bahnu sám,\narci jsem nic neviděl, ale když jsem byl venku\na na jiné se podíval, brr, všecko se ve mně za-\ntřáslo.\nByla to nejvíc tak zvaná intelligencce, která\nse mi zhnusila. —•\nZprvu jsem nebyl si toho jasně vědom. By-\ndlili vedle mně mladý lékař a právník a byl jsem\ndosti lhostejný ke způsobu jejich života, který se\nnijak nemohl nazvati »mravným«.\nAle byli to jinak veselí [a dobří hoši, kteří\nčasto rozpřádali hovory o politice a přišlo-li\nk tomu, dovedli ukázati tolik znalosti toho, co\nzveme karakterem a konvenční morálkou, že jsem\naž trnul, jak se může v nich urovnati to, co se\nstále míchá. Pamatuji se však najeden večer,\nkdyž jsem seděl skoro sám v kavárně, kam za-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "253 / 254", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.7", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 1812, "texte": "padl po jakési schůzi houf studentův. Jejich hla-\nvou, jak bylo patrno, byl mladý, souchotivý fi-\nlosof, i byl jsem nadšen živým rozhovorem těch\nmladíků a čekal jsem, až se rozejdou. Filosof\nzbyl sám a tu jsem si k němu přisedl. Po celou\ntu dobu, co se mluvilo, věčinou mlčel a jen chví-\nlemi pronášel své poznámky a také tu dobu,\nco jsem seděl jemu naproti při bílém stolku ka-\nvárny, zachoval mlčení, pronikaje mne pohledem\nsvých černých očí; a já snad pod vlivem tohoto\npohledu, nejsa si plně vědom, proč mluvím a co\npronáším, nepřetržitým proudem jsem mu vy-\nprávěl o sobě, o tom, jaká je dnes mládež, jaké\nto štěstí pro ni, dokud je zaměstnána politikou\na vlastenectvím a vůbec prací, tím že lze ji za-\nchrániti před hýřením a zkázou. Mluvil jsem, kde\nbydlím, jací jsou moji sousedé a svěřoval jsem\nse mu tak upřímně, jako nikomu jinému.\nPrvní chvíli se mi zdálo, že mi nevěří, sotva\npronesl několik vět o špatném vychování, o před-\nčasné usedlosti, kdežto práce velká mladou ge-\nneraci čeká; ale zvolna se rozohnil a pak mluvil\nsám. Stichnul jsem a poslouchal jej dlouho. Bylo\nto všecko, co mne mohlo rozdrtit, ale z úst to-\nhoto človíčka mi to připadalo jako hojný dešf\nna sprahlé mé nitro . . . On byl to, který mi do-\nkázal všecku nicotu mé minulosti, všecko po-\nzlátko nynější intelligence ... a já mu věřil\na usnul jsem klidně po dlouhém čase zas jeden-\nkrát, nerozčilen svými sousedy, prázdnícími své\nsklenky dlouho do noci.\nA ten hoch, jak si vzpomínám, byl zavřen!\na moji sousedé jsou váženou honorací, jeden\nkdes je hledaným lékařem na venku, a druhý\nstoupá v karieře byrokrata.\n111. Můj život se zastavil, jakoby byl již\nukončen. Ale tu dobu došlo mne psaní od strýce,\nabych uchýlil se k němu na venkov, tam že se\nspíše zotavím, že pro mne je byt připravený\na Hela že se také těší."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "255 / 256", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.8", "debut_caractere": 18, "fin_caractere_exclue": 2115, "texte": "Hela! proniklo mne jako síla, která dělila cos\ntemného v mém mozku. Ach ano, vzpomněl\njsem koneěně ... To byla ta malá černovláska\ns tmavě hnědýma očima, holka jako rtuť . . . Ba,\njak je tomu dávno? Několik už let . . . Je jistě\njiž veliká a snad má ženicha. Ale co mi do\ntoho proč bych tam nejel? Klidný jsem\ndost . . . život mám za sebou a pak je to pří-\nbuzná. Nikdy jsem se o ni nestaral; dřív ne-\nstála za všimnutí a dnes? Ani se snad nepo-\nznáme.\nKoupil jsem však přece kytici růží, abych jí\nje přivezl. Byly to první květy, které jsem si\nmohl opatřiti. Začínalo léto . . . Byla to nejpří-\nhodnější doba k výletu na venkov.\nPřijel jsem odpoledne do města, kde byl můj\nstrýc; přišel s Helenou naproti. Všiml jsem si,\nže přivítala mne s onou nedůvěrou, kterou zveme\nčasto mylně dívčím ostychem. Když jsem jí však\npodal kytici a když seznala, že jsem ve stavu\npolitování hodném, neboť jsem byl bledý a ma-\nlátný, měla se mnou soucit; skrytý ten soucit,\nkterý nás blaží. Zvala mne »strýčkem« a byla\nveselá celou cestou, jak již bylo v její povaze\nVychována sice v poměrech obyčejných, ale přes\nto šťastných, zdělila optimismus svých rodičů.\nA já? Byl jsem k ní shovívavý (jak jsem ji\npodceňoval!) a mluvil jsem s ironií . . . Posmíval\nse své nemoci a dělal jsem vtipy, jen abych uči-\nnil vše směšným a nejvíce sebe, jakobych ani\nčehos lepšího nebyl schopen; jakoby nic hlubšího\nve mně nebylo. Ona se smála . . . myslím, že\njsem říkal onu spoustu hloupostí, jen abych slyšel\njejí smích, ten zdravý, děcký, nevinný smích!\nAž když jsme přišli domů, chtěla se pochlubiti\nkyticí ... ale byla ta tam ... a nic plátno,\nzmizela opravdu. Hledala ji marně a bylo na ní\nznát, že je tou zlou náhodou nemile dojata. »Ach,\ntakové hezké růže; hned abych se vrátila, je\nhledat«, říkala tím hlasem děcka, než se dá do\npláče. »Špatně jsi je přišpendlila«, mínil strýc.\nPotěšil jsem ji tím, že je to marno, je hledat, že\nje jistě již někdo našel a dal si je doma do vody.\n»Ale ne, strýčku, jak můžeš jen být takový!«\nřekla. »Toje špatné znamení«, pravila teta. A bylo\ntomu tak. Aspoň já jsem uvěřil.\n(Příště dále.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c005", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "245 / 246", "page_fin": "245 / 246", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.4.1", "titre_corps": "STUDIE.", "titre_sommaire": "STUDIE.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "245 / 246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.3", "debut_caractere": 1461, "fin_caractere_exclue": 1482, "texte": "H. SCHWAIGER.\nSTUDIE."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c006", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "247 / 248", "page_fin": "247 / 248", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.4.2", "titre_corps": "POHLED Z PAŘÍŽE.", "titre_sommaire": "POHLED Z PAŘÍŽE.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "247 / 248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.4", "debut_caractere": 2845, "fin_caractere_exclue": 2875, "texte": "B. WACHSMANN.\nPOHLED Z PAŘÍŽE."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c007", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "249 / 250", "page_fin": "249 / 250", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.4.3", "titre_corps": "Z AMIENSU.", "titre_sommaire": "Z AMIENSU.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "249 / 250", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.5", "debut_caractere": 3332, "fin_caractere_exclue": 3356, "texte": "B. WACHSMANN.\nZ AMIENSU."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c008", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "251 / 252", "page_fin": "251 / 252", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.4.4", "titre_corps": "FONTÁNA.", "titre_sommaire": "FONTÁNA.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "251 / 252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.6", "debut_caractere": 1767, "fin_caractere_exclue": 1787, "texte": "C. KLOUČEK.\nFONTÁNA."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c009", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "253 / 254", "page_fin": "253 / 254", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.4.5", "titre_corps": "FONTÁNA.", "titre_sommaire": "FONTÁNA.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "253 / 254", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.7", "debut_caractere": 1814, "fin_caractere_exclue": 1836, "texte": "ST. SUCHARDA.\nFONTÁNA."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c010", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "255 / 256", "page_fin": "255 / 256", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.5", "titre_corps": "TY NEVEJDEŠ ...", "titre_sommaire": "TY NEVEJDEŠ ...", "signature_source": "ADOLF BOH. DOSTAL", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "255 / 256", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.8", "debut_caractere": 2117, "fin_caractere_exclue": 2846, "texte": "TY NEVEJDEŠ ...\nADOLF BOH. DOSTAL.\nTy ke mně nevejdeš, až tvoje jaro vzplane,\nbych spálil žárem svým tvůj nejkrásnější květ,\nbych v prázdné nitro své a touhou rozsápané,\nskvost drahý s hlavy tvé v divokou oběť vmeť.\nJsi božská v ženství svém a v čistotě své velká,\na zázrak tvůj já sotva chápat dovedu,\npláč nocí zoufalých v tvé duši ještě nelká,\njen melodický zpěv tam zazní k posledu.\nJá báseň nádhernou, již tvoje mládí zpívá,\npřec nikdy v žití svém nepřečtu docela;\nmé oko planoucí jen za tebou se dívá:\nty nikdy nepřijdeš, bys u mne shořela.\nA nechoď ani blíž. Jsi pro mne svatá příliš.\nAť zbude vůně tam, kde kvetl život náš.\nTen žár, jenž vzplane vždy, když na hruď mou se schýlíš,\ntu vášeň divokou, je lip, když nepoznáš."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c011", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "257 / 258", "page_fin": "257 / 258", "image_debut": 9, "image_fin": 9, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.6", "titre_corps": "Z KNIHY »UTÍKÁM K SLUNCI ...!«", "titre_sommaire": "Z KNIHY »UTÍKÁM K SLUNCI ...!«", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "257 / 258", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.9", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 1993, "texte": "Z KNIHY »UTÍKÁM K SLUNCI ...!«\n\nS ROZPJATÝMI KŘÍDLY.\nMILAN FUČÍK.\nZ komnaty dětské jsem vymáčkl dvéře a vyběhl ven.\nNa prahu mne uvítali výskající bratři a zlatem planoucí den.\nA bylo líbání a bylo objímání, tak měli jsme se rádi\nTu z jasného vzduchu se vyhouplo rozkošné Mládí,\nvzalo nás za ruce a pak už jsme letěli, neb měli jsme illusí křídla.\nDen vzplanul nádherněj a oschla rosa, mha jitra zřídla\ntak lehce jsme letěli v prostor, všem cestám napříč, přes květy a stromy,\nže nezřeli jsme víc, co bylo kolem, lidé a pole a domy,\nk slunci jsme letěli na perutích Mládí, vždy dále, bez ustání\naž klesli jsme kamsi, tím velikým štěstím zemdleni a celí udýcháni\n\nPRVNÍ SETKÁNÍ.\nMILAN FUČÍK.\n'Z/ase jsme letěli v křiku a zpěvu;\nnáhle jsme stanuli v úžasu sladkém:\nproti nám letěly rozkošné děti,\ns dlouhými vlásky a v sukénkách krátkých\na přímo k nám!\nOči jsme zbystřili v zvědavé touze:\nkdo by to mohl být? V půvabu mládí,\nzářící krásou a neznámý dosud . . . ?\nKdo nám je posílá k celému štěstí . . .?\nByly to sestry.\nNeznámá síla nám zrychlila kroky,\nu nich až byli jsme docela blízko:\nnáhle jsme stanuli uctivě, mlčky,\nv rozchvění srdce jsme sklonili hlavy\nk pokloně.\nDěvčátka v pohybu grácie plném\nvzdala dík za naše zbožnění dvorné;\nv zážehu mužných a rytířských citů\nvřele jsme zlíbali hezoučké ručky\ntěch malých dam.\nPak jsme se poznali důvěněj', blíže,\nkaždý si vyvolil milou svou dámu;\nv oči si hledíce zvědavě, tiše,\nvíce jsme nezřeli v rozkoši vlahé\njenom ty oči . . .\nNáhle však zazněly jásavé rytmy,\nJara to hudba, již řídilo Mládí:\nv kouzelných tonech jsme spili se zcela,\nv tanci jsme hýřili, zpěvu a smíchu,\nhrám nebylo konce . . .\nSnad bychom byli tak bláznili věčně!\nNajednou děvčata zvážněla, zmlkla,\nk loučení ručky nám políbit dala,\ns úsměvem odešla. Odešla? Proč?\nCož nejsou jako my?\nByli jame smutni, až přišla k nám zase,\npřinesla štěstí a úsměvů záři.\nTušit jsme počali tajemství sladké,\nbez jejich kouzla že nemůžem' zíti\nvšak neuměli jsme to říci . . ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c012", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "257 / 258", "page_fin": "257 / 258", "image_debut": 9, "image_fin": 9, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.6.1", "titre_corps": "S ROZPJATÝMI KŘÍDLY.", "titre_sommaire": "S ROZPJATÝMI KŘÍDLY.", "signature_source": "MILAN FUČÍK", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "257 / 258", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.9", "debut_caractere": 47, "fin_caractere_exclue": 676, "texte": "S ROZPJATÝMI KŘÍDLY.\nMILAN FUČÍK.\nZ komnaty dětské jsem vymáčkl dvéře a vyběhl ven.\nNa prahu mne uvítali výskající bratři a zlatem planoucí den.\nA bylo líbání a bylo objímání, tak měli jsme se rádi\nTu z jasného vzduchu se vyhouplo rozkošné Mládí,\nvzalo nás za ruce a pak už jsme letěli, neb měli jsme illusí křídla.\nDen vzplanul nádherněj a oschla rosa, mha jitra zřídla\ntak lehce jsme letěli v prostor, všem cestám napříč, přes květy a stromy,\nže nezřeli jsme víc, co bylo kolem, lidé a pole a domy,\nk slunci jsme letěli na perutích Mládí, vždy dále, bez ustání\naž klesli jsme kamsi, tím velikým štěstím zemdleni a celí udýcháni"}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c013", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "257 / 258", "page_fin": "257 / 258", "image_debut": 9, "image_fin": 9, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.6.2", "titre_corps": "PRVNÍ SETKÁNÍ.", "titre_sommaire": "PRVNÍ SETKÁNÍ.", "signature_source": "MILAN FUČÍK", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "257 / 258", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.9", "debut_caractere": 678, "fin_caractere_exclue": 1993, "texte": "PRVNÍ SETKÁNÍ.\nMILAN FUČÍK.\n'Z/ase jsme letěli v křiku a zpěvu;\nnáhle jsme stanuli v úžasu sladkém:\nproti nám letěly rozkošné děti,\ns dlouhými vlásky a v sukénkách krátkých\na přímo k nám!\nOči jsme zbystřili v zvědavé touze:\nkdo by to mohl být? V půvabu mládí,\nzářící krásou a neznámý dosud . . . ?\nKdo nám je posílá k celému štěstí . . .?\nByly to sestry.\nNeznámá síla nám zrychlila kroky,\nu nich až byli jsme docela blízko:\nnáhle jsme stanuli uctivě, mlčky,\nv rozchvění srdce jsme sklonili hlavy\nk pokloně.\nDěvčátka v pohybu grácie plném\nvzdala dík za naše zbožnění dvorné;\nv zážehu mužných a rytířských citů\nvřele jsme zlíbali hezoučké ručky\ntěch malých dam.\nPak jsme se poznali důvěněj', blíže,\nkaždý si vyvolil milou svou dámu;\nv oči si hledíce zvědavě, tiše,\nvíce jsme nezřeli v rozkoši vlahé\njenom ty oči . . .\nNáhle však zazněly jásavé rytmy,\nJara to hudba, již řídilo Mládí:\nv kouzelných tonech jsme spili se zcela,\nv tanci jsme hýřili, zpěvu a smíchu,\nhrám nebylo konce . . .\nSnad bychom byli tak bláznili věčně!\nNajednou děvčata zvážněla, zmlkla,\nk loučení ručky nám políbit dala,\ns úsměvem odešla. Odešla? Proč?\nCož nejsou jako my?\nByli jame smutni, až přišla k nám zase,\npřinesla štěstí a úsměvů záři.\nTušit jsme počali tajemství sladké,\nbez jejich kouzla že nemůžem' zíti\nvšak neuměli jsme to říci . . ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c014", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "257 / 258", "page_fin": "265 / 266", "image_debut": 9, "image_fin": 13, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.7", "titre_corps": "DOKONÁNO JEST .. — NAPSAL KAREL ENGELMÜLLER.", "titre_sommaire": "DOKONÁNO JEST .. — NAPSAL KAREL ENGELMÜLLER.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "257 / 258", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.9", "debut_caractere": 1995, "fin_caractere_exclue": 2592, "texte": "DOKONÁNO JEST .. — NAPSAL\nKAREL ENGELMÜLLER.\n\n(KONEC.)\nDnes jsem začal na novo »Upálení\nješitnosti.« Jsem již klidnější. Kreslilo se mi dobře.\nVidím, že to dostává určitější linie, že to mám\nzkrátka pohromadě. Přeměnil jsem mnoho a zdá\nse mi, že to tak bude mnohem lepší.\nV právo musí být víc lidu lešení může\npostoupiti více do středu a vyniknou pak tím\nspíše jednotlivci, přinášející své oběti k upálení:\nty paní, uřezávající si vlasy, odepínající si své\nskvosty i všichni ti ostatní házející na hranici\nzbytečnosti přepychu, necudné obrazy, nahé fi-\ngury Ano, tak to uděláme . . . Ba, snad bude"}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "259 / 260", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.10", "debut_caractere": 51, "fin_caractere_exclue": 2093, "texte": "vyhráno. Aspoň komposicí to chytí . . . Barva\novšem, barva ... na tu ovšem také počítám.\nMusí to vzplát oslňující duhou, ti vyšňoření\nsignorové, procesí dítek v bílých šatečkách, s čer-\nvenými kříži, prozpěvující chvalozpěvy, kající\npaní florentínské i muži povrhující kartami, kost-\nkami, metající všechno ve zhoubu plamenů\nJsem opravdu rád, že mohu zase trochu pra-\ncovat. Hlava přestala také se svou trýzní. Ale\nty poslední dny stály mne mnoho\nnervů. Jakási znavenost sedí mi\ndosud stále v spáncích, ale i to snad\npřejde. Vždyť člověk, můj Bože,\ntaké něco snese, něco vytrpí . . .\nCož Martane, he, he . . .\nDnes odpoledne našel jsem na\nokraji jednoho ze svých kartonů\nverše:\nMá Evo, ty velké, dobré dítě,\ntvá duše jako bílý květ, jenž neví,\nže časté chmury na nebi se zjeví,\nže bouře jdou a vítr květy láme\na rucej hhnu v kalichy jim metá ...\nMám duši plnou tebe!\nO jednu bludičku je víc !\nA nad močálem mého žití\njiž svitly zas, mne vábí dál,\ntam tvá je, ta je umění,\nta štěstí, ta je klid;\njiž kynou, světélkujou v reji,\njim poslušný, však s duší rozervanou\njiž jdu já musím jít . . .\nK smíchu! To jsem psal asi já!\nCo tomu říkáte? Asi já!?. . . Včera\npři soumraku . . . Měsíc začíná plát\nblázním blázním . . . Martan\na zamilován chachá ne,\nnevěřte, prosím, to jen tak . . .\nnápad\nv\nČlověk se tak rád pomazlí s city.\nOvane vás pojednou takové divné,\nzvláštní, ale známé teplo, oči se při-\nvírají, duše nějak nápadně měkne,\nslábne, a náhle se procházíte rájem.\nVšude plno bílých lilií, všechny\nstromy zasypány květem, všude\nsamé mládí, samý úsměv a jas.\nA tou vůní přichází vám vstříc\nBeatrice . . .\nAb jak jsi krásná přítelkyně má! aj, jak jsi krásná!\nOči tvé jsou jako holubicí mezi kadeři tvými; vlasy tvé\n> jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád\n, Slyšíte.?! Šalamoun zpívá\nVšecka jsi krásná, přítelkyně má a není na tobě po-\nskvrny. .\nJala jsi srdce mé, sestro má, choti! Jala jsi srdce mé,\njedním okem svým a jedinou točenicí hrdla svého\nEvo moje, jdu s tebou znovu v té bílé, zá-\nzračné noci a naslouchám tvým pohádkám. S nebe"}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "261 / 262", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.11", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 1055, "texte": "vytkaného zlatou nádherou chvějících se hvězd\npadají bílé vlny měsíčného světla a kolem je tak\nticho, tak smutno . . . Oči vlhnou a v prsou ja-\nkoby se chtělo srdce rozevříti neznámou roz-\nkoší . . . Vášně a touhy sedí u cest jako žebráci\na prosí o smilování Svědomí mne mučí, bo-\njím se k něčemu přiznat ach je mi bolestně\nk smrti a přece cítím, že v nestřeženém oka-\nmžiku duše moje náhle bude překonána a v ší-\nleném, prudkém záchvatu bolesti vykřikne a při-\nzná se ti ke všemu . . . Evo, svatá duše moje,\nsmiluj se nade mnou, přijď, nemohu zapomenout,\nnemohu, smiluj se, přijď ...\nFuj, fuj Martane, Martane!\nSapristi, co je to za podlost, za špínu lidskou,\njmenovati za rok třikrát vždy novou a novou\nbytost tou svou »nejdražší«, »nejsvětější« . . . .\nZa svou duši se stydím. Hrozně je mi smutno\na teskno při myšlénce tak dotírající a vždy znovu\npřesvědčující, že jsme nepoctivci v citech, kra-\nmáři v lásce Tak nejraději bych si naplil do\nobličeje, vysmál se té svojí duši z plných plic,\nté nevěstce, která se chvěje vždy znovu a znovu"}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "263 / 264", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.12", "debut_caractere": 18, "fin_caractere_exclue": 4000, "texte": "po orgiích lásky, svůdná, neukojená, zhýřilá,\nnemající té poctivosti a té síly, aby si řekla, že\njen jednou jedenkrát lze milovat a to ostatní\npak, že je jen opičení se po tom, co jsme se\npři té »první« naučili\nChachá, zvíře, zvíře, zvíře!\nHlouposti, Martane, slyšíš, hlouposti! Neško-\ndilo by, kdybys vstrčil raději hlavu do umý-\nvadla a pak myslil na svůj obraz, kterak bys\nse zachránil. Beztoho je s tebou již konec\nOdumíráš pomalounku, v mozku už plave tříšť,\nzamrzá, chachá, už zamrzá . . .\nAle, ale, drazí moji páni žádné omluvy\nžádné se mne zastávání, vždyť vím, vím\nNeostýchejte se, nečervenejte se, vím, že to\nza mými zády říkáte, že se už modlíte nade\nmnou requiescat! . , . Prosím, jen upřímnost,\npravdu do očí hlupáci!\nVždyť já vím, že ta moje duše nestojí opravdu\nza víc, nežli aby ji člověk nad svíčkou podržel,\naž by se nafoukla a praskla\nNazdar Martane, servus! Jdu okolo, vzpo-\nmněl jsem si na tebe a přicházím se proto po-\ndívat co děláš. Jak se ti vede? Co pracuješ?\nJeden z dávných přátel. Jan Erazim, malíř.\nStudovali jsme kdysi spolu. Tiskne mi ruku\na dívá se mi pátravě do očí. Nepoznávám ho,\nopravdu, tak se změnil. Velmi elegantní. Lakýrky,\nvzhůru napálený knír, unavený, bledý, protivný\nsvými pohyby, které připomínají bezduché gigrle.\nTa zvláštní, tajemná, zajímavá a svůdná gloriola\npoetické, trochu umělecky výstřední duše ta tam.\nMluví mnoho, samé nabubřelé, hloupé věci, které\nmohou zajímati snad jen jeho. Chlubí se svým\nživotem, hrozně se chlubí. Chce snad podráždit\nmou závist. Všecko je blbé, nezajímavé, všední\nu něho. Všemu rozumí, o všem ví. Všecko má\nza sebou, všecko . . .\nJe mi hrozně protivný. Sedíme, on na pohovce\na já proti němu. Začínáme hovor vždy znovu.\nLáme se, tříští. Vytáhne hercegovský tabák a\nžmoulí cigarettu.\nChce, abych mu povídal, jak se mi vede.\nMůj Bože, tak všelijak. Co maluju? Hm, jen\ntak nic právě vážného. Tady ta skizza je sice\nnová, ale to je jen tak nápad snad to ani\nnedokončím nemám do toho příliš chuti\nsnad jednou později . . . »Upálení ješitnosti«\njsem to chtěl nazvat, co tomu říkáš? . . .\nOdhání rukou bílý, líně se protahující dým\ncigaretty a nepřestává se dívat na mou skizzu.\nMhouří oči, naklání se, vidím, jak se mu levý\nkoutek úst křiví k úsměvu.\nCítím, že se mi hrne krev k hlavě. Zabolel\nmne ten úsměv, nedovedu si jej nikterak vysvě-\ntliti. Pozoruji ho, jak ťuká prsty o pohovku a vy-\npouští bílé kruhy dýmu z cigaretty.\nVíš, takovouhle věc by dobře namaloval\ntento jak se jmenuje Maar nemyslíš?\npovídá a v levém koutku úst zařízl se mu znovu\núsměšek.\nMěl jsem chuť vstáti a vyraziti mu cigarettu\nz úst. Idiot! Nechci žádnou kritiku, žádnou radu,\nk čemu tedy ta jízlivost? Proč chce, abych mu\npovídal, co dělám? Tahá ze mne rozumy, či co?!\nPodíval se na mne, jakoby chtěl omluviti\nsvojí poznámku a řekl:\nVíš, —je to víš, —já také nedělám ještě nic\nurčitého. Je konečně ještě dost času do výstavy.\nPracuji sice na něčem, daří se mi to, mám\nskvostnou myšlénku, nádherný motiv - ale dá\nto kus práce . . . Ale, že ty, Martane, dosud illu-\nstruješ, se opravdu divím! To je nádeničina, ra-\nději bych zašel hlady. To je řemeslo, v tom není\nkouska umění zkrátka cítím, že bych si tím\nüblížil. Co myslíš? Musil jsem sice slíbit několik\nillustrací pro nějaký kalendář za zálohu u svého\nnakladatele vybranou - ale dělat jich rozhodně\nnebudu. Zálohy ovšem už nemám hehé\npotřeboval jsem náhodou nutně, jen proto jsem\nji vzal. A člověk nemá nikdy dost, vždycky je\no nějaký ten krejcar nouze že ne? Ano\nabych nezapomněl, víš, Martane, rád bych na\nvečeři a zapomněl jsem doma v starých kal-\nhotech tobolku víš, jen dva zlaté potře-\nbuju zítra ti je zase přinesu . . . Ale nehně-\nvej se, Martane! A bledý jsi nějak!\nOpravdu vypadáš teď špatně. Kdo pak mi to\ntuhle povídal? - Viděl tě někdo a říkal, že velmi\nšpatně vypadáš. Je ti něco?\nByl mi již nanejvýš protivný. Vzmáhala se\nve mně zlost, měl jsem sto chutí říci mu všechno,\nco si o něm myslím. Ale vstal a bral klobouk.\nTo mne uklidnilo. Tedy odpusť, že jsem vy-"}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "265 / 266", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.13", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 3286, "texte": "rušoval řekl, podávaje mi ruku a zadíval se\nznovu na můj rozmalovaný obraz.\nByla to chvíle, v níž se ve mně všechno bor-\ntilo. Cítil jsem krev, jak mi tluče v spáncích, jak\nmi hučí v uších, něco ohromného, hrozného vy-\nplnilo mi prsa, stouplo v závrati k hlavě. Nohy\nse mi rozechvěly.\nBojím se, abych nepadl, držím se křečovitě\nštafle.\nPak zapadly za Erazimem dveře\nTen bídák Erazim! Kde je můj nůž? Tak\ntak na cáry, na tisíce cárů - trp, křič, zoufej\nsi nic plátno je konec na malinké\ncáry, jako roztrhali moje srdce!\nLežím na podlaze. Ku podivu, jest večer.\nČernou klenbou atelieru bliká pár neduživě se\ntetelících hvězdiček.\nZase tedy v těch mdlobách\nJe mi nesnesitelně horko ... a hlad mám a\nžízeň mám a nikdo ke mně nejde . . . Začnu\nkřičet. . . Jsem člověk chachá jsem člo-\nvěk?! Koukejte, lidičky, člověk!\nBojím se něčeho hrozného . . . Tuším něco,\nco visí mezi podlahou a stropem, co nevidím,\nale co po mně náhle sáhne V hlavě\nmusí dneska být bál chachá krev tam\ntančí kvapík, v uších slyším jak divoce hrajou\nTo je prachu Mozek pálí a vysychá ... Ze\nsrdce teče krev teplá, sladká krev\nZdá se mi chvílemi, že strop se níží, půda\nstoupá a stěny se přisouvají Počíná mi být\núzko To bude rána, až se to srazí . . .\nNěkdo mi chodí stále kolem hlavy, slyším\nv\njak dupe, jak mu skřípají boty. Ze vykřiknu\nbudete vidět, že vykřiknu\nKlepal někdo? Ticho! Dále! Dále!\nZapomněla už nepřijde\nKdosi otevřel a nahlédl dveřmi?!\nEva! Eva přišla ...\nObracím hlavu do dlaní a pláču. Pláču jako\ndítě. Eva sedí u mne, hladí mi vlasy a chlácholí\nmne. Pláču a nemohu promluviti jediného slova.\nEva je bledá vidím její široce rozevřené\noči a je tak krásná . . . Beru její ruku a lí-\nbám ji. Chvěje se, chudák . . .\nVíte co činíte? povídám.\nVím, odvětila.\nVíte, ke komu jste zašla? Slyšela jste,\njaký jsem bídák? A vy jste ke mně přišla! Což\nnemáte cti?\nEva hladí moje vlasy a neodpovídá.\nRozmyslela jste si, že já jsem mužský\na vy žena ... Co tomu řekne svět? Sami dva\nEvo . . . Evo!\nUsmála se trpce a pohodila rukou.\nMám tě tolik ráda - Mlč a tiše lež. Ne-\nrozčiluj se\nPoslouchám. Ležím mlčky a dívám se Evě\ndo očí. Tedy budeme od té chvíle svoji, myslím\nsi. Svět se teď nad námi zavře a zbudeme jen my\ndva.\nEva má chladnou ruku a položí-li ji na mé\nčelo usínám . . . Bože můj, tolik dobroty ne-\nzasloužím jí. Tedy se máme rádi, já a Eva!\nEvo, Evušo!\nSklání se ke mně a já se dívám hodně\nz blízka do těch její očí. Ach Evo! Sklání se\nještě blíž líbáme se v šílených, horkých, prud-\nkých polibcích . . . Sotva mohu vydechnout sa-\nmým blahem a kolem ticho tak ticho\nAle ne Evo, Evo kdo to stojí tamhle !\nPošli ho pryč! Prosím, pošli ho pryč! Toho člo-\nvěka znám Ježíši Kriste pošli ho pryč.\nKudy přišel? Nezavřela jsi, Evo?\nEva mne drží a prosí, abych tiše ležel. Ale\nne, není možno\nCož nevidíš Evo ty oči! Dívají se tak vy-\njeveně diví se čemu se diví? Matičko Kri-\nstova znám ty oči, dobře je znám dlouho\njsem je znal Alma to je Alma!\nHleď přichází, blíží se, závidí mi to\nštěstí s tebou, Evo hleď, ukazuje na srdce.\nAha, vím vím, střelil jsem ji tenkráte právě\ntam Ježíši, ať nejde blíž —• prosím Evo\nať nejde budu řvát ona chce mou smrt\nvidím, že chce mou smrt Slyšíš, drž ji\ndrž nepusť ji ke mně nemohu vydech-\nnout Almo, pryč to srdce mi dej sem\ntu duši Almo netrestej, prosím Almo"}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c015", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "259 / 260", "page_fin": "259 / 260", "image_debut": 10, "image_fin": 10, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.7.1", "titre_corps": "FONTÁNA. — CENA I.", "titre_sommaire": "FONTÁNA. — CENA I.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 10, "page_imprimee": "259 / 260", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.10", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 49, "texte": "FANTA-SCHNIRCH.\nFONTÁNA. — CENA I."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c016", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "261 / 262", "page_fin": "261 / 262", "image_debut": 11, "image_fin": 11, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.7.2", "titre_corps": "DETAIL FONTANY CENY I.", "titre_sommaire": "DETAIL FONTANY CENY I.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 11, "page_imprimee": "261 / 262", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.11", "debut_caractere": 1057, "fin_caractere_exclue": 1094, "texte": "BOH. SCHNIRCH.\nDETAIL FONTANY CENY I."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c017", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "267 / 268", "page_fin": "267 / 268", "image_debut": 14, "image_fin": 14, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.8", "titre_corps": "FONTÁNA. — CENA II.", "titre_sommaire": "FONTÁNA. — CENA II.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "267 / 268", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.14", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 33, "texte": "ST. SUCHARDA.\nFONTÁNA. — CENA II."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c018", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "269 / 270", "page_fin": "269 / 270", "image_debut": 15, "image_fin": 15, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.9", "titre_corps": "FONTÁNA", "titre_sommaire": "FONTÁNA", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 15, "page_imprimee": "269 / 270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.15", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 19, "texte": "C. KLOUČEK.\nFONTÁNA"}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c019", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "271 / 272", "page_fin": "273 / 274", "image_debut": 16, "image_fin": 17, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.10", "titre_corps": "O TEVŘENÝ LIST PANÍ HANĚ KVAPILOVÉ, ČLENU NÁROD. DIVADLA. — FEUILLETON.", "titre_sommaire": "O TEVŘENÝ LIST PANÍ HANĚ KVAPILOVÉ, ČLENU NÁROD. DIVADLA. — FEUILLETON.", "signature_source": "Karel Mašek", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 16, "page_imprimee": "271 / 272", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.16", "debut_caractere": 18, "fin_caractere_exclue": 4248, "texte": "O TEVŘENÝ LIST PANÍ HANĚ\nKVAPILOVÉ, ČLENU NÁROD.\nDIVADLA. — FEUILLETON.\n\nMilostivá paní! Konečně nadešla tedy chvíle,\nkterou měli jsme předvídati již dávno, připomí-\nnajíce si osud přemnohých umělců českých a ze-\njmena umělkyň dramatických přerušujete Svůj\nsvazek s Národním divadlem, odcházíte do ciziny\na nadešla chvíle loučení. Bylo přece na bíledni,\nže jednou nastane ten konflikt, kdy Vám bude\nřečeno, že máte snad dosti na tom, předstihujete-li\nsvé kollegyně uměním a že není tudíž třeba,\nabyste chtěla aspoň z daleka dostihovati je také\ngáží a vyžadovala na správě divadla tolikéž\nšetrnosti a ohledů jako ony. Bylo nutno upozor-\nniti Vás, že vlastně umění Vaše není tak značné,\nponěvač Jste ještě do nedávná hrála jen nepatrné\nrole, a v budoucnu, že opět méně budete za-\nměstnávána, abyste se příliš nenamahala a kol-\nlegyň Svých nezastiňovala; bylo nutno, dáti Vám\nv rozhodné formě, bez ohledu na veškeru ne-\nmístnou galantnost, na srozuměnou, že u nás\njednoduše zůstat musíte, nemajíc sběhlosti\nv cizích jazycích, abyste mohla obrátiti se do\nciziny a jsouc provdána za českého spisovatele,\nkterýž svazek musí Vás zachovati šosáckým po-\nměrům umění českého na úkor umění Vašeho\nvlastního. Gáže se Vám během let snad trochu\nzvýší ale nyní, náhle, najednou to je po-\nšetilý požadavek! A ve Vás bylo tolik citu\na tolik hrdosti, že Jste na toto kategorické vy-\nsvětlení dovedla říci: ne! a hodláte na dobu,\ndokud energie krátkého života stačí, vzdorovati\nneobsáhlé délce umění, odejiti do ciziny.\nRozpor není dosud definitivně rozluštěn, ale\nať dopadne tak či tak: ta okolnost, že k němu\npři Vašem uměleckém významu a dnešním stavu\ndivadla našeho vůbec došlo, stačí k odsouzení\ntěch, kdož jej odmítnutím Vašich požadavků\nvyvolali. •\nNikdo zajisté nebude dnes již tak naivní,\naby říkal, že k vůli zisku zrazujete vlasť. Stačí\nvzpomínka na Bittnerovou, Foerstrovou, Pospíši-\nlovou a statistika ta poučí nás o zákonu, že\npravá umělkyně je na českém jevišti zjevem ne-\nstálým. Věříme Vám upřímně, že odcházíte s dvoj-\nnásob těžkým srdcem, opouštějíc milovanou vlasť\na jsouc z ní vypuzována zaslepenou nešetrností,\nnepochopením lidí, jimž náhodou svěřena správa\ndivadla. Nepochopením proto, že se spravedlivé\npožadavky odmítají vůbec, nešetrností pro spůsob,\njakým se toto odmítnutí děje a oddůvodňuje.\nAle což! Snesla Jste zajisté již mnoho utrpení\nvždyť jenom bolesť učí duši tvořiti a povznáší\nji k takové umělecké dokonalosti, k jaké dospěla\nJste Vy i snesete zajisté i tento žal, toto po-\nkoření a tam, kde doufáte nalézti pochopení\nskutečné intelligence, tam volně tvořící síla uměl-\nkyně, sebevědomí samostatného rozletu utiší\npláč ženy.\nBuďte tedy s bohem a odejděte s nově utvr-\nzeným vědomím, že umění, objímajíc vyvolené\nsvou posvátností, vyžaduje na nich velikých\nobětí, boří zejmena štěstí rodinné a rozbijí všecky\nzájmy soukromé. Odejděte a pěstujte v duši své\nhodně, hodně pohrdání s těmi, kteří se dnes\nještě usmívají Vašemu »vzdoru«, dovedou býti\nlhostejni k Vašemu významu, kteří nedovedou\nsi Vás zachovati a nechápou, že to je nutno,\nježto má české drama jen Vás, jen Vás ... ~\nkteří mají dosti vlivu, aby potlačili nevoli veřej-\nnosti, ale jindy jsou zase tak slabými, že dají\nse omámiti lichotnou maskou a panovačnou\nkapřicí prostřednosti.\nv\nOvšem, vysloví se nyní po Cechách asi tisíc-\nkrát, že veřejnost energicky vystoupí ve Váš\nprospěch a nepřipustí, abyste odešla. Ale jak\nslaba je ta übohá »veřejnost« ! Nepomůže-li jí\nnějaká instance vyšší a mocnější než jsou ti,\nkteří zadrhli před Vámi onen uzel, který hodláte\nrozetnouti zůstane vše při pouhé frási, vše-\nobecně uznaná pravda, že Jste skutečnou a ne-\nnahraditelnou umělkyní objeví se několikrát\ntištěna černě na bílém a hladina se uklidní jako\njindy. Obecenstvo a zejména abonentní obecenstvo\nbylo během let podrobeno takové dresuře a dalo\nse již tolikrát vytáčkami a sliby uchlácholiti,\nže se dá nyní ovládati jak automat; divadelní\nkritik, který ústně ostře a správně posoudí kus,\nvýkon hercův i nešvar správy a shotoví pak\nmedosladkou kritiku, najde již nějakou stezku,\nkterou obejde tuto choulostivou otázku a ho-\nrování nás několika mladých a slabých, ač upří-\nmné, zanikne stejně nevyhnutelným osudem\nv moři tištěných slov jako přemnoho českého"}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "273 / 274", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.17", "debut_caractere": 18, "fin_caractere_exclue": 938, "texte": "nadšení, záměrů a protestů. My musíme však\nsouhlasiti s Vaším hrdým odchodem, uznávajíce\njeho nutnost; smutně uznati musíme, že neza-\nsluhujeme Vašeho umění, nedovedouce si ho\nzachovati, že je ho škoda pro nás, že byste jím\njen darmo mrhala na jevišti, které neposkytuje\nVám dostatečné činnosti ani povinného uznání\na které i jinak velkým výtvorům uměleckým zů-\nstává nedobytně uzavřeno, na kterém velcí básníci,\njimž byste byla povolanou interpretkou, byli a jsou\nřídkými nebo dokonce neznámými hosty. Pouze\nnaše vzpomínky, vyvolané Vámi v intensitě nese-\nslabitelné, budou si vždy stejně vřele o Vás vypra-\nvovati a musíme pak za vděk vzíti smutnou\nútěchou, že osud Váš ve vyhnanství, poskytují-\ncím Vám příležitost postupovati a bezpečně ví-\ntěziti na dráze nastoupené, jest ipo tom bolest-\nném zmatku, který Vás s vlastí rozloučil, mnohem\ndokonalejším štěstím, než uchlácholení předsudků\nnašeho domova.\n\nKarel Mašek."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c020", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c020", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "273 / 274", "page_fin": "273 / 274", "image_debut": 17, "image_fin": 17, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.11", "titre_corps": "OBRAZ.", "titre_sommaire": "OBRAZ.", "signature_source": "FR. XAV. SVOBODA", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 17, "page_imprimee": "273 / 274", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.17", "debut_caractere": 940, "fin_caractere_exclue": 1554, "texte": "OBRAZ.\nFR. XAV. SVOBODA.\nV\nSe. planinou jsem mlád\nv úvahách o živote;\nna tváři mel jsem přísný chlad.\nByl podzim již, na lukách trochu stád,\nv alejích žluto, v horách pusto\na přes zelené jetele\nhnijící list pách' kysele.\nDál loudavě jsem šel\nv nadarmém přemítání,\nCo jiní chtěli, zas jsem chtěl.\nTu od mých nohou dlouhý stín se tměl\nv hrudnaté pole jílovaté,\njak ze mně rosťby, pruhem telť\npřes trávy, pole, pahrbek\n»Můj Bože«, vzdychl jsem,\n»to světlo po planině\njá pochovávám v stínu svém!\nA, kam ach, stíne, my pak spolu jdem?«\nA stín můj zatím s noci stínem\nse spojil přes pláň, potoky\nv stín ohromný a široký."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c021", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c021", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "273 / 274", "page_fin": "273 / 274", "image_debut": 17, "image_fin": 17, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.12", "titre_corps": "PÍSEŇ.", "titre_sommaire": "PÍSEŇ.", "signature_source": "FR. XAV. SVOBODA", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 17, "page_imprimee": "273 / 274", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.17", "debut_caractere": 1556, "fin_caractere_exclue": 1933, "texte": "PÍSEŇ.\nFR. XAV. SVOBODA.\nPřijď, štěstí rozezpívané,\npřijď ke mne ulekanému,\njak vídal jsem tě ve květnatých snech!\nPtáčátko bílé, zavolat se nech!\nNechci tě upoutati,\nživ z tebe nechci býti,\nleč chci tě zřít, až zlý mne stihne los\na v palčivých dnech po skle půjdu bos.\nBos po skle střepinatém\nsilnicí přišpendlenou\nsuchými kůly na práhnoucí zem,\nsilnicí dálnou v živobytí mém!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c022", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c022", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "275 / 276", "page_fin": "279 / 280", "image_debut": 18, "image_fin": 20, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.13", "titre_corps": "KRONIKA. – Z MUSEJÍ A UMĚLECKÝCH SBÍREK PRAŽSKÝCH.", "titre_sommaire": "KRONIKA. – Z MUSEJÍ A UMĚLECKÝCH SBÍREK PRAŽSKÝCH.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 18, "page_imprimee": "275 / 276", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.18", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 2247, "texte": "KRONIKA. - Z MUSEJÍ A UMĚLECKÝCH\nSBÍREK PRAŽSKÝCH.\n\nObrazárna a sbírka rytin v Rudolfinu\nvydržovaná společností vlasteneckých přátel umění\nbez podpory země a státu vykazuje v přírůstku posled-\nních let několik zajímavých uměleckých děl. Oddělení staré\nškoly malířské obohaceno bylo Madonou z Deštné u Jindřichova\nHradce, skládacím obrazem ěeského monografisty z Moravy.\nPro oddělení moderní českých mistrů získány byly obrazy od E.\nLišky, J. Špillara a G. Maxe. Za příčinou stoleté památky za-\nložení Společnosti vlasteneckých přátel umění objednána byla\nu V. Hynaise kresba k pamětnímu listu jubilejnímu, u ví-\ndeňského medailéra J. Tautenhayna pamětní mince.\nSbí.rka Lrytin ve své všeobecné části, kteráž\nv originálech a heliogravurách znázorniti má vývoj grafického\numění vůbec, vykazuje zřídka přírůstek, nedoplňuje se kou-\npěmi, doplňuje se jen nahodilými dary. Sbírka ta jest darem\np. V. Lanny. V ní zastoupeny jsou hlavně mistři němečtí a\nangličtí, tito z konce předešlého a začátku tohoto století. Ani\nrok poslední nepřispěl k nějakému rozhojnění.\n•: Hojné jsou přírůstky za posledních let ve sbírce rytin\nčeských. V r. 1896 zakoupena byla v Mnichově ze sbírky\nnakladatele Manze z Rezna sbírka grafických prací Fuhricho-\nvých a podle Fúhricha provedených. Manz sbíral a reprodu-\nkoval práce Fúhrichovy. Koupí ze sbírek jeho získala sbírka\nrytin certný doplněk. Jest potěšitelno, že společnost vlastene-\nckých přátel zamýšlí stejným způsobem, jako se u Fúhricha\ndálo, všechny grafické práce českých mistrů shledávat a to\nbuď v originálech aneb v reprodukci fotografické. Vážné\nk tomu přípravy budí naději, že se dočkáme i cenné kolekce\nnašich xylografů. Bohužel, že doposud nemáme sbírky takové.\nAč nebylo by obtížno sestaviti dobré a vynikající práce Sto-\nlaře, Pokorného, Hollase, Richtra a j., nevíme, že by se tak\nu nás někde bylo dálo. Dobrá vůle k tomu byla sice proje-\nvena Besedou xylografů v Praze, avšak asi sotva přikročilo se\nk provedení, kteréž by právě této korporaci nebylo činilo\nznačnějších potíží. Věru, že zbude důvěřovati jen činnosti\nv Rudolfinu, že v čas přikročí iv tomto směru k doplnění\nsoustavnému sbírky českých rytin. Po odstěhování sbírek\numělecko-průmyslových z Rudolfina, zaujme sbírka kreseb a"}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "277 / 278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.19", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 3958, "texte": "rytin spodní přízemní sál a tu pobídka k doplněn'\nsbírek bude silnější než při dosavádním nedostatku\nmísta.\nHollareum tvoří zajímavou a vynikající část\nsbírky rytin v Rudolfinu. Hollareum je majetkem země\";\njest známa chvályhodná snaha po doplnění a ucelení\nsbírky této. V roce 1896 zakoupeno bylo rytin Holla-\nrových nákladem as 1000 zl. Značné jsou doplňky po-\nsledních tří let, zakoupeno bylo celkem asi 260 rytin,\nz nichž 100 nezaznamenaných v seznamu Partheyově\n(1853, Berlin). Sbírka rytin Hollarových již v nynějším\nstavu jest po Windsorské nejúplnější. Parthey uvádí\n2733 rytin Hollarových, z těch schází ve Windsoru\nokolo 200, v Rudolfinu necelých 400, za to však chová\nsbírka asi 130 u Partheye nezaznamenaných.\nK nejsympatičtějším nám sbírkám Rudolfina po-\nčítáme sbírku kreseb; sbírka omezuje se na práce\nčeské. Práce cizí jen výjimečně se sbírají. Základ\nsbírky tvoří dar pana V. Lanny (náčrty Skréty, Palcka,\nRaineraaj.). Sbírka rozšiřuje se dary i koupěmi. Zastou-\npeny jsou hojně kresby mistrů z polovice tohoto století,\nzejm. Bergler, Tkadlík a j.; nejzajímavější část tvoří\nkresby rodiny Mánesů, zejména pak Jos. a Quida\nManesa. V r. 1896 zakoupeno bylo několik kreseb\nSequensových a Václ. Kroupy.\nSluší se zde ještě zmíniti opr em i ích Jednoty\nkras o umné za r. 1896. Členům dostalo se alba\ns 10 světlotiskovými, u K. Bellmanna pořízenými re-\nprodukcemi obrazů galerie Jednoty. Z domácích mistrů\nzastoupeni jsou: A. Kosárek, E. Laufer, J. Mánes, J.\nMyslbek, L. Marold. Z cizích: A. Defregger, J. Dupré,\nF. Leemputten, M. Stevenson, W. Velten. Členům\ns dvojnásobným členským příspěvkem dostane se vedle\nalba krásné rytiny J. Mařáka.\nUmělecko-průmyslové sbírky v*|Rudolfínu\npřenešeny budou do nových, valně větších místností\nvlastní budovy, kteráž vystavena bude nákladem asi\n300.000 zlatých v nejbližší blízkosti Rudolfina dle ná-\nvrhů clena kuratoria p. arch. Jos. Schulze. Proslýchá\nse, že budova nebude pouhým skladištěmTsbírek, nýbrž že\ni výzdobou svou provedenou za součinnosti umělců odpovídati\nbude plně úceli svému, nejspíše bude hojně použito k dekoraci\ni starých prací domácích; dovídáme se, že za'tou příčinou ku př.\npro knihovnu musejní zakoupeny byly nákladem 200(Yzl. bohaté\nbarokní vykládané a řezané skříně české práce z r. 1705.\nJistě, že obchodní komora pražská dbáti bude, aby veškerá\nvýzdoba nové budovy representovala čestnějčeskou moderní\npráci umělecko-průmyslovou.\nZ přírůstků sbírek v r. 1896 zakoupených upozorňujeme na\nněkteré vzácné české práce. Velmi cennou jest sbírka vazeb\nz doby okolo r. 1500; polychromované dvě sochy dřevěné\nz téže doby, dále bohatě řezaný renessanční rám, skřínka\npražské práce ze 17. století, bohatě plastickými krásnými in-\ntarsiemi ozdobená. Zvláštního obohacení se dostalo sbírkám\nmusejním kalichem z poč. XV. století z kostela Lipnického,\ns terči emailovanými. Pro sbírku českého skla, která již\nnyní je jednou z nejbohatších a nej větších, a která v někte-\nrém vzhledu předčí i známou sbírku Lannovu i onu rakou-\nského musea ve Vídni i musea Berlínského, zakoupeno bylo\nr. 1896 šťastně opět několik vzácných kusů. Přijde-li při pře-\nstěhování sbírek k seskupení veškerých prací českých,\nmůže oddělení domácí práce důstojně obstáti vedle vynika-\njících prací cizích. Sbírka skla, sbírka textilní a keramická,\nvazeb a předmětů bohoslužebných a prací ve dřevě jistě\nupoutá pozornost každého znalce.\nPražské museum městské staví si dle plánů arch.\nBalšánka budovu, v níž bude možno konečně pohodlně vy-\nstavili sbírky musejní, které se v pavilonu sadu poříčského\npo léta tísnily. Kolekce musejní na národopisné výstavě před-\npověděla úpravou a uspořádáním, že jest možno na sbírky\nv nové budově se těšiti. Snad zapomenout dají stesku nad\ntím, že nebyl pro sbírky musejní získán některý starý pěkný\ndům pražský, který by byl dopouštěl malebné seskupení sbí-\nrek a který by zároveň sám byl kusem musejním; mluvilo\nse o paláci Klam-Galasově, o Hunkově domu naproti radnici"}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "279 / 280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.20", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 1216, "texte": "staroměstské, o opatství svatomikulášském, o klášteře milo-\nsrdných bratří, o klášteře svaté Anežky aj. Ještě nyní sly-\nšíme otázku, proč že nebylo alespoň zvoleno ke stavbě no-\nvého musea některé místo při Vltavě v assanacním obvod u\naneb na Malé Straně, a proč museum pražské státi má\nv okolí nejméně pro Prahu význačném, v blízkosti dvou nádraží.\nPražské museum přestěhováním do nové budovy dojde\nkýženého významu. Zvědaví jsme, jak přiblíží se k vlastnímu\núčeli svému a zda překročí v sestavení svém za obvyklý\nsystém skříňový a upraví několik význačných pro pražský\nstarý byt zákoutí. Zdá se nám, že právě museum pražské\nby mělo k tomu vhodný material ve zbytcích starých praž-\nských domů. V době bourání staré Prahy bude snad zde pa-\nmatováno na zvláštní oddělení věnované pražským zají-\nmavými domům. Ve směru tom jest třeba, aby čilé kuratorium\nmusejní vymíjelo horečnou činnost. Víme na př., že zajímavé,\nnyní sbořené domy Staroměstského náměstí usnesením sl.\nrady městské měly býti obrazem zvěčněny, a že vyřízení a\nobjednávka malby učiněná byla, kdy malíř jenom sbořeniště\nnašel; vina prý byďa v nepředvídaně rychlém bourání. Po-\ndivno, jak v Praze právě s bouráním spěcháme.\n(Příště dále.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c024", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c024", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "275 / 276", "page_fin": "275 / 276", "image_debut": 18, "image_fin": 18, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.13.2", "titre_corps": "FONTÁNA.", "titre_sommaire": "FONTÁNA.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 18, "page_imprimee": "275 / 276", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.18", "debut_caractere": 2249, "fin_caractere_exclue": 2269, "texte": "J. KASTNER.\nFONTÁNA."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c025", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c025", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "277 / 278", "page_fin": "277 / 278", "image_debut": 19, "image_fin": 19, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.13.3", "titre_corps": "DETAIL FONTÁNY.", "titre_sommaire": "DETAIL FONTÁNY.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 19, "page_imprimee": "277 / 278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.19", "debut_caractere": 3960, "fin_caractere_exclue": 3987, "texte": "C. KLOUČEK.\nDETAIL FONTÁNY."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c026", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c026", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "279 / 280", "page_fin": "279 / 280", "image_debut": 20, "image_fin": 20, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.14", "titre_corps": "STUDIE H. Schwaigra je jednou ze starších jeho akvarell,", "titre_sommaire": "STUDIE H. Schwaigra je jednou ze starších jeho akvarell,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 20, "page_imprimee": "279 / 280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.20", "debut_caractere": 1218, "fin_caractere_exclue": 1995, "texte": "STUDIE H. Schwaigra je jednou ze starších jeho akvarell,\njíž skorém přesně před svým přesídlením na moravský\nvenkov jednu z rázovitých figurek pražských preclíkáře\nživě zachytil.\nZ mapy zesnulého B. Wachsmanna vybrali jsme\nněkolik drobných kreseb, první dvě jako ukázku rutinované skiz-\nzovaných pohledu z cest jeho po cizině, třetí a čtvrté upozor-\nniti má na Wachsmanna jako na umělce, jenž tak značnou\nčást své práce věnoval zachování historických památek a za-\njímavých pohledu rodné vlasti a milé Prahy v obrazech,\nhole pedelské nechť upomenou na činnost jeho v obor umě-\nleckého průmyslu spadající, a drobné ty lístky ze skizzáku\njeho vyňaté, nechť poučí o tom, kde hledal motivy ku gotice\nsvých prací architektonických.\nO návrzích na fontánu zmiňujeme se na jiném\nmístě."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c027", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c027", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "279 / 280", "page_fin": "283 / 284", "image_debut": 20, "image_fin": 22, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.15", "titre_corps": "ZPRÁVY UMĚLECKÉ.", "titre_sommaire": "ZPRÁVY UMĚLECKÉ.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 20, "page_imprimee": "279 / 280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.20", "debut_caractere": 1997, "fin_caractere_exclue": 5967, "texte": "ZPRÁVY UMĚLECKÉ.\n\nBEDŘICH WACHSMANN\n* 24. KVĚTNA 1820. f 27. ÚNORA 1897.\nPrvní posmrtnou vzpomínku přinášejí dnes »Volné Směry«,\nposvěcujíce ji příslušníku obce výtvarnické z nejstarší gene-\nrace malířské Bedřichu Wachsmannovi, který s • několika\npřátely, vysokého již stáři, representoval nám starou naši\nobec uměleckou. Činnost Wachsmannova byla zejména za\nposledních let tak tichá, tak nenápadná, že teprve .jeho ne-\nkrology připomínají nám znova množství jeho. píle, vytrvalosti\na studia, probouzejíce v nás úctu před; výsledky jehof. práce.,.\nUměleckou dráhu svoji nastupoval Wachsmann podobně\njako nesčetný počet jeho bratří v umění: v nedostatku, v zá-\npase o chleba, který\", bojován před více než pul stoletím,\ntedy v poměrech daleko nepříznivějších než dnes, zajisté byd\nvelice trpkým a vyžadoval značné sily a energie. Hmotný-\nnedostatek přerušil jeho studia v rodném městě Litoměřicích\na přiměl jej, vstoupiti do litografického ústavu Medauova\ntamtéž, kdež opět choroba oční na delší dobu oddálila jej\nod nového povolání. Od chvíle, kdy opustil střední školu,\nodkázán byd sám na sebe, a nutnost, živiti se, s touhou po\nvyšším vzdělání byly mu střídavě vůdkyněmi v nejlepšíeh\nletech mladého života, pohánějíce jej s místa na místo. Tak\npracoval brzo pro litografii, brzo pro vlastní zdokonalení\nv Lipsku, Drážďanech, v Praze, v Inšpruku a v Mnichově.\nSkoro všude bydy poměry jeho stejně neutěšené, tak že často\nb\\Hral nucen zíti v pravém slova smyslu o suchém chlebě.\nV Inšpruku, kde za lepších okolností u své sestry trávil, na-\nshromáždil si velké množství studií; tam povstaly také četné\njeho práce krajinářské, zejmena akvarely, jimiž nejdříve pro-\nnikl. Prodej několika z těchto obrazů umožnil mu delší pobyd.\nv Mnichově, jenž nejvíce prospěl jeho dalšímu vývinu. Přízni-\nvými počaly býdi poměry Wachsmannovi teprve pak, když\nrozloučiv se s mnichovskou akademií, trvale usídlil se v Praze,\njiž miloval a jež budila v něm lásku k architektuře s\\ým\nstarožitným rázem, o jehož zachování pracoval jak agitací,\nsměřující k zachování starých památek, tak zobrazováním\ntoho, co uchovati nebydo možno. Velikou jeho zásluhou v pr«\nvějším směru jest restaurace kaple sv. Kříže v Poštovské\nulici, jejíž provedení dle svých plánů umožnil jen samostatně\npodniknutou subskripcí. O druhém svědčí v pozůstalosti jeho\nmnožství listů s pohledy na partie pražské. Jsa učitelem kre-\nslení v mnohých šlechtických rodinách, získal si Wachsmann\nkruh příznivců, kterv zavdal podnět k tomu, že věnoval se\noboru, ve kterém podal práce velice pozoruhodné totiž\narchitektuře. Umění jeho v tomto směru zasluhuje úcty a ob-\ndivu nejen pro své výsledky, ale také pro to, že bylo ovo-\ncem usilovné píle samoukovy. Po zprávách v denních a tý-\ndenních listech otištěnými jest dnes již pozdě vyličovati život\na činnost Bedřicha, Wachsmanna (poukazujeme zejména\nna věcný článek ve Světozoru v 17. čísle tohoto ročníku)\ni zaznamenáváme pouze, že jsou to hlavně kostely v Dymio-\nkurech, Nepomuku, v Ústí n. L., v Břežanech a v Karlině,\ndále z pražskýmh chrám P. Marie před Týnem, na Karlově\na domácí kaple v paláci arcibiskupském, které jsou vyzdo-\nvelkými i menšími pracemi dle návrhů jeho provedenými.\nZ četných menších prací, diplomů, adress a nářadí, vynikají\nadressa ku stříbrné svatbě Veličenstev, adressa šlechty mo-\nravské arcibiskupu Fúrstenberkovi, album města Prahy ku\nsňatku korunního prince Rudolfa, návrhy na vylzdobu Prahy\npři očekávání příjezdu téhož, šavle generála Cernajeva, hole\npedellů university pražské a nespočetné množství jiných.\nSamostatné publikace vydal Wachsmann tři: kresby soch na\nKarlově mostě, reprodukované litograficky (vlastním nákla-\ndem), pak perem kreslené krajiny a panoramy podél dráhy\nduchcovskb-podmokelské (nákladem této dráhy) a »Krajinář~\nství« (nákladem Studničkovým), které jest, pokud víme, je-\ndinou českou, pomůckou školní toho druhu.\nStačí snad toto prosté upozornění na plodný\" život ze-\nsnulého umělce, na prvních let a na bohaté výsledky"}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "281 / 282", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.21", "debut_caractere": 18, "fin_caractere_exclue": 3241, "texte": "jeho tiché činnosti pozdější, aby získáno bylo Bedřichu Wachs-\nmannovi vděčné uznání nejen umělců, ale i laiků, a aby jeho\npíli a umění byla zachována úcta v naší době, kdy v mno-\nhých kruzích panuje přesvědčení, že doba našich dožívajících\nveteránů nezasluhuje nižádného respektu, protože umění ne-\nstálo tam, kde stojí dnes, protože umělci tehdejší neuměli\nhleděti brýlemi Francouzů a Angličanů.\nStipendia pro umělce. Umělci v oboru básnictví\numění výtvarného a hudby samostatně tvořící, kteří nemajíce\nvlastních dostatečných prostředků, aby se dále vzdělávali a\ntalent svůj zdokonalili, činí nároky na státní podporu,\nnechť podají žádosti do 1. května místodržitelstvu přiloživše\njim: vylíčení postupu svého vzdělání a poměrů osobních\n(rodiště, místo domovské, bydliště, věk, stav, poměry majet-\nkové a p.), naznačení způsobu, jak zamýšlejí stipendia k dal-\nšímu svému výcviku užiti a jednotlivé ukázky svého umění\nkaždou zvlášť jmenem svým označenou.\nZ české akademie pro vědy, slovesnost a\numění. Třída IV. rozepisuje dle § 2. a) stanov pro každý\nze tří odborů (literární, hudební a výtvarný) první cenu\n1000 zl., druhou cenu 400 zl. a dvě ceny třetí po 2éo zl.\nO ceny mohou se ucházeti členové Akademie a jich prostře-\nnictvím i jiní čeští literáti a umělci a to pracemi roku 1896\nvydanými, pokud se týče provedenými nebo předvedenými,\nv\njež nebyly posud jinde cenou poctěny. Členové Akademie nebo\nněkterý odbor třídní neb i třída, mohou též o své ujmě při-\nhlásit! ke konkurenci vynikající, v dotčeném období provedené\npráce jiných literátů a umělců. Soutěžiti mohou i rukopisné\npráce, k tisku zcela připravené a dobře čitelné. Umělci vý-\ntvarní podejtež fotografický obraz díla a vytknětež, kde jest\ntoho času originál. Lhůta podací trvá v odboru literárním a\nhudebním do 30. června, v odboru výtvarném do 1. října\n1897. K podáním pozdějším nebo platných ustanovení neše-\ntřícím, nebude přihlíženo. Ceny se prohlásí ve valném shro-\nmáždění slavnostním dne 2. prosince 1897. Po návrzích třídy\nIV. udělí se mimo to roku 1897. v každém z dotčených tří\nodborů po stipendiu 200 zl. (badatelském, studijním neb ce-\nstovním,) a to na základě výkonů za nejlepších uznaných.\nVýkony jest doložiti spůsobem při cenách naznačeným; v od-\nboru výtvarném stačí zde též návrh u výkresu zcela dohoto-\n\\\nvený. Žádosti za stipendia podati je do 31. května 1897. Ko-\nnečně bude ve IV. třídě propůjčena studijní podpora Kl. Ka-\nlašové (100 zl.) mladému nadanému hudebnímu skladateli neb\nv\ni skladatelce české národnosti. Žádosti, doložené vlastní sklad-\nbou hudební, podati jest Akademii do 15. května 1897. Třída\n111. rozepisuje na r. 1897. po 200 zl. ku sbírání a zpracování\nv\ndialektického materiálu. Žádosti, doložené pracemi dialektolo-\ngickými, přijímají se do 15. května; pp. žadatelé nechť označí,\nv kterých krajinách hodlají dialektický matenal sbírati. Se-\nbraný material předložití jest pak do konce dubna 1898.\nZemské příspěvky k účelům uměleckým.\nZemskému výboru se ukládá, aby zavedené jednání\nse spolkem výtvarných umělců »Manes« o zakoupení kartonů\nAlešových dokončil a tytéž pro české zemské divadlo získal.\nStátní akademii umění v Praze, uděluje se roční subvence\nv obnosu 8.200 zl. s tou podmínkou, že na ústavu tomto"}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "283 / 284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.22", "debut_caractere": 46, "fin_caractere_exclue": 3561, "texte": "rovnoprávnost obou národností nezvratně bude šetřena.\nSpolečnosti vlasteneckých přátel umění obnos 1.000 zl. k uhra-\nžení výslužného prof. Lhoty. Současně oznámeno zemskému\nvýboru zvýšení .státní subvence ku stavbě chrámu sv. Víta\nz dřívějších 15.000 na 20.000 zl.\nZemskému výboru se ukládá: 1. aby ve přičíně správy,\nudržování a zachovávání uměleckých památek hradu Karl. Týna\nzahájil ihned s c. k. vládou jednání a aby se přičinil, by umě-\nlecké památky z hradu do Vídně zavezené opět byly navrá-\nceny; 2. aby společně se zástupcem koruny sepsal inventář\npamátek hradu Karl. Týna a vypracoval instrukci pro kustoda\nhradu.\nZemskému výboru se ukládá, aby nyní před ukončením\nstavby Karlova Týna s vládou vyjednával, aby po ukončení\nstavby hned Karlova Týnu užito bylo jen k účelům, jež by\nhistorickému významu a důstojnosti hradu toho odpovídaly,\npři čemž by památky historické a stavební zde plně byly za-\nchovávány.\nZe zvýšeného nákladu, jehož v okrouhlém obnosu zlatých\n70.800 třeba jest pro ukončení opravných prací na hradě\nKarlově Týnu, přejímá se polovina částkou 35.400 zl. na zem.\nfond a výplata má se díti v letech 1897 a 1898 ve lhůtách\npo 17.700 zl. za týchž podmínek, jaké stanoveny byly při\npovolení původního úvěru stavebního 150.000 zl. v r. 1886.\nDále referuje se o subvenci již r. 1888 povolené, dosud\nvšak nevyplacené ku provedení opravy starobylého chrámu\nv Sedlci v obnosu 10.000 zl. Obnos ten vyplacen býti má\nv letech 1895—1897 z paušálního obnosu 10.000 pro pod-\npory k zachování historických památek stavebních reservovaného s podmín-\nkou, že vláda opravu tuto sama podnikne a provede, že země dalšího\npříspěvku pro vydržování sproštěna jest, a že lhůty vypláceny budou dle\nstavu pokračujících prací. K opravě freskových starodávných maleb v chrámu\nsv. Jana v Jindřichově Hradci povolen byl obnos 600 zl., splatný ve třech\nlhůtách za rok 1895-1896 a 1897.\nDotace ku doplnění sbírky rytin Hollarových per 1000 zl. na rok 1896\nlze užiti až dokonce roku 1899.\nFrantišku A. Borovskému, kustodu umělecko-průmyslového musea\nv Praze a správci sbírky rytin Hollarových povoluje se podpora 700 zl.\nza příčinou studia sbírek Hollarových, jakož i prozkoumání jich v Anglii\nza podmínkou, že se žadatel zaváže o své studijní cestě podati zprávu\na přiměřené návrhy ve příčině upravení oné sbírky zemské.\nMěstské obci Přísečnici povoluje se nevyřízená poukázka subvence\nz r. 1896 v obnosu 400 zlatých a další subvence na rok 1897 v stejném\nobnosu, úhrnem tedy 800 zl. do rozpočtu letošního položené, na vydržování\nškoly hudební v Přísečnici.\nPro pensijní fond »Spolku českých žurnalistů v Praze« a spolku belle-\ntristů »Máj« povoluje se subvence po 500 zl. na rok 1897.\nSpolku německých spisovatelů a umělců »Concordia« v Cechách povoluje\nse na rok 1897 subvence 500 zl. k účelům spolkovým.\nJednotě německých žurnalistů v Cechách povoluje se na rok 1897\nsubvence 500 zl.\nJednota pro obnovu kláštera bl. Anežky v Praze odbývala\n1. t. m. valnou hromadu, z níž uvádíme: Aby jednota s úspěchem ucházeti\nse mohla o přiměřenou říšskou i zemskou subvenci, dala vypracovati po-\ndrobné plány restaurační i rozpočty architektu Ant, Cechnerovi, professoru\nna státní odborné škole v Hořicích, jenž za vyjednaný honorář 1000 zl.\nvypracuje do konce června 1897. generální projekt na znovu-\nzřizení a obnovu veškerých budov, které jednota zachovati\nhodlá, v čemž zahrnuty jsou loni již zakoupený kostel sv.\nBarbory a dále kostel sv. Františka, konventní síň s kaplí\nsv. Máří Magdaleny, ambit a památní kuchyně klášterní."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c028", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c028", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "281 / 282", "page_fin": "281 / 282", "image_debut": 21, "image_fin": 21, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.15.1", "titre_corps": "DETAIL FONTÁNY CENY II.", "titre_sommaire": "DETAIL FONTÁNY CENY II.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 21, "page_imprimee": "281 / 282", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.21", "debut_caractere": 3243, "fin_caractere_exclue": 3280, "texte": "ST. SUCHARDA.\nDETAIL FONTÁNY CENY II."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c029", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c029", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "283 / 284", "page_fin": "283 / 284", "image_debut": 22, "image_fin": 22, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.15.2", "titre_corps": "MAISLOVA ULICE.", "titre_sommaire": "MAISLOVA ULICE.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 22, "page_imprimee": "283 / 284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.22", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 44, "texte": "B. WACHSMANN.\nMAISLOVA ULICE."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c030", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c030", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "283 / 284", "page_fin": "287 / 288", "image_debut": 22, "image_fin": 24, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.16", "titre_corps": "PUBLIKACE.", "titre_sommaire": "PUBLIKACE.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 22, "page_imprimee": "283 / 284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.22", "debut_caractere": 3563, "fin_caractere_exclue": 4686, "texte": "PUBLIKACE.\n\nSoupis památek historických a uměleckých\nv království českém (od pravěku až do počátku\n19. století).\nSnaha zachovati památky historické i umělecké v řádném\npopisu i vyobrazení není u nás nová.\n»Památky archeologické« od svého poěátku do dnes při-\nnášejí material nahodilý sice bez zvláštního systému, material\nvšak velice cenný.\nVídeňská státní Centralcommission v časopise svém při-\nnáší občas zprávy památek království našeho se týkající,\na poskytla svého času značnou podporu peněžní prof. B.\nGrubrovi, který také výsledek studia svého ve spisu »Die\nKunst des Mittelalters in Bbhmen« uveřejnil.\nSystematicky v oboru tomto chtěl začíti pracovati Archeo-\nlogický odbor Akademie křesťanské. Týž vydal v r. 1878\narchitektem A. Baumem a redaktorem »Methoda« F. J. Lehne-\nrem sestavené otázky archeologické za tím účelem, aby od-\npovědi došlé v časopisu »Methodu« spracovány a uveřejněny\nbyly. Celý podnik ten však spočívaje většinou v rukou\nochotných diletantů nepřinesl valných výsledků. Proto roku\n1888. novým provoláním msgr. F. J. Lehner v Methodu vy-\nzývá spolupracovníky časopisu svého (po většině duchoven-"}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "285 / 286", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.23", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 4452, "texte": "stvo) k nové práci systematické, jejiž výsledkem měla býti\nkniha dějin umění výtvarného v zemích koruny české.\nDle široce rozvrženého plánu v prvém tříletí inventari-\nsována měla býti doba románská, v druhém přechodní, ve\ntřetím gotická, ve čtvrtém renaissanční, v pátém nejnovější\ndo 19. století.\nDnes po uplynutí tří tříletí nemůžeme než poukázati\nk tomu, že celá akce ta s opravdovostí v život vyvolána,\nneměla žádoucího výsledku rozbíjejíc se o nedostatečnosť\nprostředků finančních a po většině diletantism přispívatelů,\nač nechceme tím upírati opravdové důležitosti románským\nexkursím, jež od doby té v Methodu uveřejňovány.\nPomíjejíce publikace vyvolané výstavami jubilejní i ná-\nrodopisnou, pomíjejíce i publikace vydané jednotlivci, staneme\npřed skutkem doby nynější.\nAkademie česká zarazila archeologickou komisi v r. 1893,\njež za hlavní úkol svůj obrala si opatření soupisu památek\nnašich.\nVypracovala program výzkumu, dle kterého soupis vy-\ndáván bude v jednotlivých svazcích politických okresů králov-\nství a obsahovati má památky praehistorické v stručném\noznačení, inventář památek uměleckých od doby románské\naž do 19. století s vyloučením oněch, jež nalézají se v majetku\nsoukromém.\nKe každému z bývalých krajů bude přidána úvodní stať,\njednající o památkách lidového umění (pro něž zřízena zvláštní\nsekce), k účelu tomu vydobyla si hlavně působením neúnav-\nného svého předsedy J. Hlávky, který celé akce s houževna-\ntosti jemu vlastní se uchytil, podpory zemské v r. 1895.\ni 1896. po třech tisících zl. na práce výzkumné a v r. 1896 další\n2000 zl. na publikaci prvých dvou okresů Kolínského a\nLounského, roku letošního pak částku 5000 zl. na další\n4 okresy, a zabezpečila na reelním základě založenou, akci,\njejíž první výsledky v těchto dnech veřejnosti předkládá.\nMůžeme býti vděčni, že u nás právě\nz našich zemských prostředků podniká\nse práce tato opravdu záslužná, která kon-\ntrolujíc material známý, a snášející řadu\nnového materiálu, bude při předpokládání\nsvědomitosti pracovníků základem ku\nstudiu naší kulturní historie. Můžeme býti\ntím hrdější, že ke kroku tomu dospěli\njsme dříve než státem podporovaná ví-\ndeňská Centralcommission, která podobnou\núlohou se zabývala, která však vyjma\nmalý spisek o Korutanech ničeho o zemích\nsvých nevydala.\nLeží před námi svazek I. Okres Ko-\nlínský od K. B. Mádla a 11. Okres Lounský\nod Dra Bohumila Matějky.\nPřihlížejíce k finančním prostředkům\nsněmem povoleným, i k oněm, které\nsamosprávnými korporacemi byly upsány\na věnovány (Kolínský okres 700 zl.),\nnemůžeme z ohledu na vážnost této práce,\nz ohledu na to, že prácí touto stavětí se\nmáme po bok podobným pracím dávno již v Německu\ni Francii vydávaným, nemůžeme übrániti se tomu, abychom\nnevytkli, že na vydání tom příliš se šetří, a že tato šetrnost\nnení právě dílu na prospěch.\nUznáváme nutnou stručnost plným právem, tím více však\npřáli bychom si, aby zvláště po stránce i Ilustrační dílo bylo\ndokonalé a důstojné.\nSpoléhati zde na ochotu jednotlivců, kteří zdarma dodá-\nvají fotografie a skizzy atd., nemáme za místné, z toho právě\ndůvodu, který tak neblahé měl následky při podnicích předem\nuváděných. Může-li několik málo jednotlivců z bývalého vý-\ntvarného odboru národopisného vydati dílo o 500 fotografiích,\ndílo, které ve světlotiskové reprodukci přináší řadu 120 listů\nvýborně reprodukovaných, beze vší podpory zemské neb ja-\nkékoli jiné, proč by tato tak bohatě subvenovaná práce ne-\nmohla býti naskrze důstojná.\nLJveřejní-li se již vyobrazení památky některé, nechť je\naspoň jasné; nemělo by se přikročovati k vydání lacinějšímu,\nponěvadž na špatnějším papíře mnohé z illustrací stávají se bez-\ncennými. Jak výborně representují se reprodukce světlotiskové\nv soupisech těch i některé obrázky perokreseb i větších síťko-\nvých obrázků oproti oněm drobným nedosti zřetelným, které\ndílu nejsou příliš na prospěch.\nAni rozmnožení illustrací nebylo by věci na závadu. Tak\nna př. u zvonů po většině uvádí se jen popis, ačkoliv existuje\nřada zvonů s velice zajímavými reliéfními pracemi i otisky\npenízů, které v reprodukci by měly býti uváděny.\nZe sochařské práce v okresu Kolínském uveden jediný\nKristus Kouřimský a 2 náhrobní desky, ač řada jich jako\ndobré a velmi dobré udávána.\nZa jedno jen ještě bychom se přimlouvali, aby pro celé\ndílo stanovena byla řada pravidel, která by byla zárukou\njednotnosti celku. Již Lehner v r. 1888 žádal na př. za jed-\nnotnost měřítka v půdorysech chrámu pro celé dílo, a zrovna"}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "287 / 288", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.24", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 497, "texte": "tak dala by se stanovit měřítka uveřejňovaných detailů a t.\np. jak v druhém svazku Dr. Matějka o to se pokusil.\nVítáme podnik tento s největší radostí, a přáli bychom\nmu, aby další pokračování k vyššímu dospělo stupni než\nprávě za vzor kladený počátek, a z toho důvodu dovolili jsme\nsi několik těch výtek, které jsouce podřízenějšího významu,\nnemohou übrati ceny tomu radostnému faktu, že vykonán\nzde zase kus práce, která bohdá bude dokončena a takto\ndokončena ponese hojně užitku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c031", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c031", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "285 / 286", "page_fin": "285 / 286", "image_debut": 23, "image_fin": 23, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.16.1", "titre_corps": "PARTIE Z RAKOVNÍKA.", "titre_sommaire": "PARTIE Z RAKOVNÍKA.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 23, "page_imprimee": "285 / 286", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.23", "debut_caractere": 4454, "fin_caractere_exclue": 4487, "texte": "B. WACHSMANN.\nPARTIE Z RAKOVNÍKA."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c032", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c032", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "287 / 288", "page_fin": "287 / 288", "image_debut": 24, "image_fin": 24, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.17", "titre_corps": "VÝSTAVY.", "titre_sommaire": "VÝSTAVY.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "287 / 288", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.24", "debut_caractere": 499, "fin_caractere_exclue": 2735, "texte": "VÝSTAVY.\nSalon Topičův hostí tento měsíc Francouze A. Deluga\nsoučasně s Němcem Jos. Sattlerem, kontrasty to v mnohém\nohledu velice zajímavé.\nDelug namaloval veliké historické plátno »Pohřeb Alari-\nchův« s mnohými dobrými kvalitami v komposici, malbě\ni kresbě, jež nás nechávají zcela chladnými naproti drobným\nperokresbám a leptaným rytinám Josefa Sattlera. Historická\nkomposice Delugova nepůsobí ani direktně ani nevzbuzuje\nreflexi, Sattler zaujme myslícího diváka cele a nenechá ho\nodejiti beze svého, ovšem ale jednostranného dojmu: Sattler,\njako zažraný pessimista, nedovede ani jediný jásavější akord\nv duši naší vzbuditi, v pracích jeho schází úplně radost a\ncítění živoucího života a blíží-li kde se vyjádřiti něco podobného,\ntu současně vytryskuje silná dávka hořké satyry. V Sattleru\nvidíme umělce-člověka, který v moderním ruchu, hřmotu a ne-\nklidu, v tom horečném vynalézání a řekněme továrním vyrá-\nbění něčeho »za každou cenu nového«, snaží se klidně uplat-\nniti to co myslí a cítí, snaží se podati to čistě své, indivi-\nduelní.\nV četných pracích se mu to zdařilo. V cyklech »Todten-\ntanz«, »Meine Harmonie«, »I<unstkrieg« a některých listech\nz »Rozmanitostí« najdeme hluboce cítěné práce. Musíme však\npřiznati, že vedle těchto nalezáme i velmi mnohé listy, kde\njeví se více bizzamím než hlubokým. Vedle listů, v nichž\nosobité, hluboké tóny Sattlerovy znějí, překvapuje vás pojed-\nnou mnoho kreseb, pracovaných v tradicích starých něme-\nckých dřevo rytců, tak že se vám zdá jakoby ne ten indivi-\nduelní Sattler, ale přímo některý starý mistr-dřevorytec\nu Topiče vystavoval (»Novokřtěnci«, některé listy »Rozmani-\ntostí« a »Ex libris«).\nImitací ovšem se nikdo nestal umělcem a také Sattlerovi\nnikoli takovéto bravurní napodobení starého dřevorytu, ale\nvlastní podklad myšlenkový jméno umělce zachraňuje.\nCyklu »Meine Flarmonie« jako základ slouží zvláštní po-\nvaha a karakter jednotlivých barevných tónů, z čehož Sattler\nsvou zvláštní symboliku barev a tónů barevných vyvinul.\nNám ale mnohé kresby tohoto cyklu stačí úplně tak jak jsou,\naniž bychom nuceni byli, do tohoto symbolisování se nutiti.\nZ mnohých tentokráte vystavených listů Sattlerových\nsamozřejmě plyne zvláštní jeho smysl dekorativní pro plochu\ni její luštění."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c033", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c033", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "287 / 288", "page_fin": "291 / 292", "image_debut": 24, "image_fin": 26, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.18", "titre_corps": "SOUTĚŽE UMĚLECKÉ.", "titre_sommaire": "SOUTĚŽE UMĚLECKÉ.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "287 / 288", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.24", "debut_caractere": 2737, "fin_caractere_exclue": 6063, "texte": "SOUTĚŽE UMĚLECKÉ.\n\nKonkurence na fontánu před Rudolfinem. Po\ntřetí máme příležitost obdivovati se přičinění a obětavosti\nnašich výtvarníků. Pravíme obětavosti, neboť súčastnění\ntakové je skutečnou obětí času, píle i nákladu, proti které\nv žádném poměru nejsou ceny, jež se případně rozdílejí.\nSúčastnění při našich konkurencích mohli bychom právem\ntaké nazvati sázením do loterie, při níž prohrávají všichni,\nkdo spoléhali na výhru nejvyšší, t. j. provedení svého pro-\njektu.\nRekapitulujeme krátce výsledky všech tří konkurencí této\nfontány se týkající.\nPři první konkurenci cena prvá udělena nebyla, druhou\ndostali sochaři Hergessel a Procházka, třetí architekt\nBalšánek; ku provedení nedoporučena žádná.\nPři druhé 1. cenu dostali Ohman-Klouček, druhou\nFant a-S c h ni r c h, třetí Malina: projekt první cenou po-\nctěný, doporučila jury jednohlasně k provedení, k němuž ale\nnedošlo: konkurence sice vyžadovala hlavně effektivní vodní\nproud, leč projekt doporučovaný byl by prý vyžadoval tak\npřílišné množství vody, které by nemohlo býti vodárnou do-\ndáno.\nProto vypsána konkurence třetí, při níž omezeno množ-\nství vody na 60 m3 za hodinu, určeny tři ceny na práce re-\nlativně nejlepší, vítězům pak z konkurence předcházející za-\njištěn honorář po 500 zl. v případě, kdyby ceny neobdrželi.\nTito se však výhody jim nabízené zřekli a žádali, aby peněz\ntěch užito bylo jako akcesitů pro projekty opravdové snahy\na práce, jimž se cen nedostalo. Dnem 5. února vypršela lhůta\nkonkurenční: projektům otevřena výminečně dvorana Rudol-\nfina, kde uspořádána výstava 19ti fontán nepříliš dobře osvě-\ntlených, anonymní to konkurence, při níž až na 2 3 pro-\njekty o všech bylo známo, z čí dílny vyšly. Několik dní\npozději uveřejněn výrok poroty (viz číslo předešlé): cena\nprvá Fanta-Schnirch, druhá S u c ha r d a - D ry á k, třetí\nStránský-Balšánek. O akcesitech nestalo se nikde ani\nzmínky; projekts cenou první doporučen hlasy sochařů Maudra\na Myslbeka a pak hlasem p. Weitenwebra ku provedení\nproti hlasům architektů Schulze a Zítka. Ale nemělo-li jedno-\nhlasné doporučení při konkurenci druhé vlivu na provedení,\nnebude ho míti jak se ukazuje ani částečné doporu-\nčení nynější. Soudíme tak z officielní zprávy denních listů\nz měst. rady, kde přijat byl návrh p. arch. Bělského, »aby\nučiněn byl k české spořitelně dotaz, zda by nebyla ochotna\nvybídnouti některého (?) z umělců, jichž plány při prvém neb\ndruhém (?) konkursu poctěny byly cenou, aby upravili pro-\njekty své v souhlase s projekty sousedních budov.« Návrh\nten, byl-li podán české spořitelně v této formě, jak jej při-\nnesly denní listy, pokládáme i za nekorrektní i nevčasný.\nPráce cenami poctěné kritisovala jury my přinášíme\npouze reprodukce projektů oněch; snad jinde subjektivní mínění\njinak o nich bude rozhodovati. Najdou se zajisté jednotlivci,\nkteří zavrhovati budou jehlanec, zrovna tak jako jiní, kteří\nho budou hájiti. Po našem mínění není tak snadno pou-\nhým slovem odsouditi tuto architektonickou formu jako ne-\nhodící se pro fontánu« vždyť to není ani prvni, ani po-\nslední případ, kdy obelisk k fontáně použit. A kdybychom\nchtěli připustit výhradně právo rozhodovati o tom pp. pro-\njektantům Rudofina, pak museli bychom žádat, aby jejich ná-\nhled hned při vypisování této konkurence jako směrodatný\nbyl uveden. Jsme přesvědčeni, že Rudolfinum bude sice při"}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "289 / 290", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.25", "debut_caractere": 15, "fin_caractere_exclue": 6041, "texte": "luštění této otázky hráti velikou úlohu, nesmíme však zapo-\nmínat!, že tu není samo, a že mimo budovy akademie těžce\nbude padati na váhu tvar budoucího mostu a řada bůh ví\njakých činžáků, které budou v nejbližší době tvořiti pozadí\nfontány na straně východní.\nZbývá nám krátce zmíniti se o těch návrzích, které\nnebyly cenami vyznamenány; nalézáť se mezi nimi několik\ndobrých prací, které pominouti nelze mlčením.\nZastavili jsme se u projektu, jenž svojí koncepcí i pro-\nvedením nejvíce nás zajímal: nese heslo »Po třetí«. Pova-\nžujeme tento projekt zajeden z nejlepších; je to práce umě-\nleckého, harmonického celku, jejíž sochařský i dekorativní\ndetail svěže působí, (vyobr. na sl. 251—252, detail sl. 273).\n»Fontána památník« z téže ruky vyšlá má sice velký\narchitektonický tah, ale ne půvab té původnosti jako návrh\npředešlý. (Vyobr. sl. 269 270).\n»Sorgente« zdá se nám v masse k Rudolfinu trefen, motiv\nukončující (trojnožka) poněkud konvencionelní.\nZnačku ctyr kruhů nese projekt barokní sice, ale o dobrých\nsochařských detailech.\nZvláštní svým empirovým luštěním je projekt »Nové\nPraze«. (Vyobr. sl. 275—276).\nProjekt »Z kamene a kovu« můžeme nazvati jednou\nz nejpilnějších prací konkurenčních, zajimá svým rozložením\nv masách i celku.\nDocela bez architektury hleděl se obejiti projektant fon-\ntány »Na vodách českých«.\nProjekt se značkou stromku v kruhu znamenitě působí\nsvojí kompaktností; po stránce sochařské chová celé skupiny\ns projektem 11. cenou poctěným společné.*) (Vyobr. sl. 253\naž 254.)\nPři »rusadelném dni« zvláště se nám zamlouvají čtyry\nfigury nejníže posazené vodník, před nímž matka dítě brání,\npak vodní víla rybáře lákající i svojí živostí i pevným\nskizznutím.\nKončíme zmínkou o klepu, jenž se v posledních dnech\nrozšířil: v dosavadních konkurencích se prý umělci čeští ne-\nosvědčili, bude prý vypsána konkurence nová všerakouská!\nČi opravdu by chtěla Česká Spořitelna opakovati týž pokus,\njaký učinila při dvoraně rudolfínské? Nevěříme.\nSoutěž na plány Živnostenské banky. Ukázalo\nse opětně, jak výhodnou jest soutěž stavebníkovi tam, kde se\nmu jedná o náležité využitkování nevalně výhodného pozemku.\nNávrhy súčastněných podají mu všemožná vyřešení a\npoučí ho všestraně o dobrých i slabých stránkách jednoho\nkaždého. Soutěž na plány domu pro Z. B. podala vypisují-\ncím v příčině půdorysných variant co vůbec jen podáno býti\nmohlo, a tím vyplnila vlastně to, oč asi v přední řadě šlo.\nSoutěže súčastnili se mnozí. Zasláno bylo 29. valnou\nvětšinou dobrých prací. Porota sestávající z pánů: Osvalda\nPolívky, Jos. Schulze a Ant. Wiehla neudělila první ceny přes\nzřejmé znění řádu konkurenčního. Druhé ceny dostalo se pro-\njektům p. J. Podhajského a společnému projektu p. R. Kří-\nženeckého a Hrádka. Třetí cena návrhu p. J.\nčtvrtá p. J. Stibrala, pátá návrhu p. J. Bertla, šestá p. G. Papeže.\nNeudělení první ceny svědčí, že asi návrhy pro stavbu\nvyhledány budou cestou jinou.*) Jak se výsledné plány míti\nbudou k plánům soutěžícím bylo by zajímavo znáti. Srovnání\nto obyčejně činěno nebývá.\nNáleží ku známým zvláštnostem konkurencí architekto-\nnických, že rozhoduje o cenách hlavně účelné vyřešení půdo-\nrysové, o nějž ob3mejně vypisovatelům v přední řadě se jedná.\nOproti půdorysnému vyřešení často málo na váhu padá cel-\nková hodnota umělecká. Setkáváme se při soutěžích na stavby,\nmluvíme všeobecně, že úspěchu docházejí práce uměleclcy\nnezávažné, vyhovující však stavebníkovi svým rozdělením\npůdoiysným, vy užitkováním prostoru, hlavně však potře-\nbám žádaným od korporace soutěž vypisující. Na prázdno\nčasto vyjdou projekty umělecky nad jiné vyspělé, když se\njim nepodaří půdorysně vyhověti účelům, kteréž programm\nsoutěže zřidka přesně tlumočí. Tato nejasnost často i neu-\npřímnost programmu náleží k slabinám stavebních soutěží.\nAniž bych poslední a první část svého tvrzení vztahoval\nk soutěži na dům Z. B. myslím, že i zde umělecky vynika-\njící projekt, zaslaný pod heslem: Pecuniis potestas, ze stej-\nných příčin nepronikl.\nV rámec listu nespadá, sledovati ty mnohé varianty pů-\ndorysné, nemohu zde také upozorňovati na vynikající stránky\njednotlivých projektů, snad mi to laskavý čtenář promine.\nMám opravdový respekt před tím množstvím práce a jaká-\nkoli podrobnější úvaha vyžadovala by více místa, než mě-\nsíčník náš při nejlepši vůli i vynikajícím zjevům popřáti může.\nLituji, že možno není i při této soutěži, jako i při každé\npříští, reprodukovati veškeré umělecky vynikající návrhy, tím\nby »Volné Směry« dostáty plně úkolu svému. Jelikož tomu\nbrání příčiny nepřekonatelné, nezbývá než omeziti se na vše-\nobecné, k soutěži a ku práčem obeslaným se vztahující po-\nznámky.\nPři soutěži na stavbu Z. B. zajímalo mnohé nejvíce zevní\nutváření, zvědavi jsme b}ii, jak architekti naši představují si\nzevně i uvnitř vzhled bankovního domu jak si představují\nprůčelí domu v nejživější třídě pražské,tyJomu, kterýž určen\njest nahraditi nám onen sympatický barokní, hezký, do\nulice vystupující domek nyní sbouraný, který mu ustoupili\nmusel.\nJednostranným jest takové nazírání na projekty soutěžící,\nnedůvodné však není. Bylo by přece nemálo zajímavo po-\nznati, jaký by byl vzhled nových ulic pražských, kdyby\nv nich domy stavěny byty po návrhu snaživých umělců, jimž\nnebývá často přáno práci svou uskutečniti. Považme jak pestrý\nby byl vzhled vedle sebe postavených domů, provedených\ndle plánů soutěžících., a jaký by to byl doklad o snahách,\nvzdělání a dovednosti umělců naší dob}-\". Nebylo by tu nezají -\nmavo sledovati různý ráz prací vzniklých v stejnou dobu.\nNávrhy soutěže ukazují, že dle povšechného rázu bylo by\nlze je postaviti do tří skupin, z nichž jednu zváti bychom\nmohli skupinou renesanční a barokní, z níž poznati by\nbylo lze vlivy domácích památek starých, buď přímo neb\nnepřímo, více by bylo těch vlivů nepřímých, čerpaných z děl\njiž nových. Pak skupina konvencionelních prací, nemajících\n\n*) Opravujeme podpisy pod projektem tímto i oním ceny\ndruhé, jež nésti mají jména společných autoru : SUCHARDA-DRS AK.\nDotídáme se právě, že na definitivních pracuje pan stavitel\nF. Buldra."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "291 / 292", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.26", "debut_caractere": 163, "fin_caractere_exclue": 4196, "texte": "vyjádřeného karakteru, domů chladných, ve\nvzhledu tvrdých a suchých. Posléze skupina\ndomů vzhledu moderního, povstalých pod vlivy\npo většině cizími, z nichž by však některé asi\nnejlépe vzhledem ucel budovy.\nVe skupině první, ve skupině nám nej-\nsympatičtější, nápadnou by byla namnoze osudná\nnejistota, která krok za krokem opírá se o stá-\nvající, která tak ráda skládá z částí jinde\nviděných nové celky, z nichž vyzírají k nám\nstaří známí, zde římsování z paláce N, portál\nz paláce K, okna ze starého, dobře známého\ndomu z ulice L atd. V ní zřeli bychom, jakou\nznámé ty motivy jsou přítěží osudnou, když\nstudovány jsou proto, aby jich příležitostně mohlo\nbýti použito, a jak osudným jest, když jich po\"\nužíváno jest jako frásí odjinud vytržených, jimiž\nindividualita stavb}r a individualita umělcova\nneproniká. Skupina první ukázala by vedle prací\ntakových, několik nedosti ladných, osobitých\na účel budovy nevystihujících průčelí ušlechtilých\na milých. Stavby této skupiny ukazovaly by\njasně dobré i slabé stránky domácí, správněji\nřečeno pražské školy nové. Ukazovaly by vý-\nchodiště a směr její, ukazovaly by její snahu,\nna základě studia památek domácích dostoupiti\nk vystižení individuelnímu staveb moderních,\ndaly by však zároveň poznati, že sebe bedlivější\nstudium starých památek nedostačuje tam, kde\nschází živá tvořivost, a že třeba nám bude sil-\nných osobitých umělců k dosažení moderního\numění vlastního, které vzrůstajíc z dobrých\ntradic, žilo by vlastní silou a nejen odleskem\ndoby minulé.\nDruhá na štěstí maličká skupina obsahovala\nbudovy uspokojující se konvencionelně opakujícími, neosobi-\ntými, k omrzení známými motivy a tvary, připomínala by\ndobře známé vinohradské\npaláce, skupina ta by, asi\numění milovné občany praž-\nské sotva potěšila. Skupina\nta zváti by se mohla nejspíše\nopožděnou skupinou let ěty-\nrycátých.\nSkupina třetí, v níž vy-\nnikalo by nad jiné průčelí,\njehož sobě asi povšimli\nvšichni, kdož soutěžící práce\nprohlíželi, skupina ta byla\nby asi ulicím pražským nej-\ncizejší, byla by však ostat-\nních velkoměštější a moder-\nnější. Domy skupiny té\nbychom nejspíše již z dálí\npoznali jako domy bankovní,\na k vídenskému ústrojí na-\nšich Příkopů by se věru snad nejharmoni-\nctěji pojily. Skupinu tu nazvati bychom\nmohli, skupinou vídeňské moderny. Jako\nskupina první hoví směru konservativ-\nnímu, tak opět tato liberálnímu. Jistě, že\nje to jen nahodilostí, že by právě tato\nskupina a to hlavně ve dvou pracích\numěleckou závažností původců podala\nprůčelí a místnosti nové banky co nej-\nlépe upravená. Nebyla by to však pouze\nzásluha jejich osobní, nýbrž nové Wag-\nnerovy školy vídeňské.\nZajímavá tato soutěž ukázala, jak daleko\nještě máme k modernímu českému umění\nstavitelskému, jemuž za svrchovaně ne-\npříznivých poměrů dařiti se nemůže. Roz-\nvoj jeho by vyžadoval, aby bylo dosti\npráce, při níž by talenty sílily. Té práce\nnení, a nedostatek ten nedává vzrůsti\numěleckému dorostu, celé generace umě-\nlecké přicházejí bez uplatnění svých sil.\nTrudné poměry ty dávají růsti tomu bejlí,\nkteréž bude ponenáhlu příznakem ulic\npražských stejně jako obcí sousedních.\nObec pražská vypisuje veřej ný\nkonkurs ku získání plánů pro\nupravení průlomu na místě býva-\nlého domu »U Klíců« na Malé\nStraně. Porotou za nejlepší uznaný\nprojekt obdrží cenu první v obnosu\n600 zl., nejblíže dobrý cenu druhou v ob-\nnosu 400 zl. Podmínky konkursní vylo-\nženy jsou v městském úřadě stavebním\nv Staroměstské tržnici k volnému nahléd-\nnutí po dobu úřadních hodin. Projekty\nheslem opatřené s přiloženou zapečetěnou obálkou, obsahující\nadresu autora, nechť dodají se do podacího protokolu radv\nměstské na Staromětské rad-\nnici nejdéle do 17. května\n1897 do 12. hodin dopol.\nFirma Ernst Kaps, král.\nsaská dvorní továrna na\npiana v Drážďanech, vypi-\nsuje konkurenci mezi-\nnárodní na získání re-\nklamního svého pla-\nkátu (pro vnitřek) v moder-\nním stylu plakátovém pro-\nvedeného. Návrhy s hesly\nzaslány buďtež do 20. květ-\nna 1897 do obchodního bu-\nreau firmy výše uvedené\n(Drážďany Seminarstr. 22.)\nCeny stanoví se 1000, 600\na 400 m."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c035", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c035", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "291 / 292", "page_fin": "291 / 292", "image_debut": 26, "image_fin": 26, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.18.2", "titre_corps": "B. WACHSMANN.", "titre_sommaire": "B. WACHSMANN.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 26, "page_imprimee": "291 / 292", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.26", "debut_caractere": 4198, "fin_caractere_exclue": 4211, "texte": "B. WACHSMANN."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c037", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c037", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "couv. 3", "page_fin": "couv. 3", "image_debut": 27, "image_fin": 27, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.19", "titre_corps": "Listárna redakční.", "titre_sommaire": "Listárna redakční.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 27, "page_imprimee": "couv. 3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.27", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 702, "texte": "Listárna redakční.\nDopisy neodpovídáme. Zásvlek nedostatečně franko-\nvaných nepřijímáme. Rukopisů nevracíme. Upozoňu-\njeme znovu, že red. J. Hilbert mešká v Paříži, a zá-\nsilky od polovice února na jeho adressu snad zaslané\nani redakci, ani snad jeho nedošly ; dopisy redakci buďtež\ntedy prozatím adressovány pouze jak udáno na druhé straně\nobálky.\nv\nŠtěstí: Minule omylem vypuštěna odpověď. Udejte svou\nadressu, neb navštivte, neb pošlete opět prósu. Višně.\nNeuveřejníme. L. M. Záb ře h * Některé uveřejníme ; po-\nkračujte. R. Hl. S. Některé uveřejníme. »K«: Proč ne\nprosu? Verše formálně slabé. Moucha na skle: Dobře\nvypracováno, aíe nedostatečně odůvodněno: pokračujte.\nR. Hl. S. Některá uveřejníme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c038", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c038", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "couv. 3", "page_fin": "couv. 3", "image_debut": 27, "image_fin": 27, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.20", "titre_corps": "Spisy redakci zaslané.", "titre_sommaire": "Spisy redakci zaslané.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 27, "page_imprimee": "couv. 3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.27", "debut_caractere": 704, "fin_caractere_exclue": 1606, "texte": "Spisy redakci zaslané.\nSborník pro filosofii, mystiku a okkultismus. Maj.\na vyd. Hynek Tichý na Kr Vinohradech. Ses. 1. aK. á3O kr.\nDovolujeme si výminečně zvlášť upozornili na tuto obsahem\ni úpravou sympatickou publikaci, které přejeme, aby vyjasnila\nzastaralé a šarlatové zmatené názory našeho obecenstva\no mystice, o okkultismu a ;,stala se těmto konfessím orgánem\nvskutku vědeckým. Obsah sestaven je peelivě a poutavě.\nVelehrad. List slovanské strany na Moravě. Red. Dr, Ak\nKusák v Kroměříži.\nVěstník českoslovanských musejí a spolků archeo-\nlogickým. Red. Kliment Čermák. Vychází 20. každého mě-\nsíce v Čáslavi.\nMatice lidu. Roc. XXXI. Sv. 1.2. (Saljas; Ataman Usťja,)\nNákladem Dra. Edv. Grégra. Ročně 6 svazků za 1 zl.\nThálie. List pro dramatickou literaturu a umění. Red.\nJan Ladecký. Vycházejí dvakrát měsíčně v Praze. Ročně 3 zl\n\"X '>• ,y ré, , ' [y • • í vý •) ; : .V - 'V'\"- '// . ; V' ■ r J"}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c039", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c039", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "couv. 3", "page_fin": "couv. 3", "image_debut": 27, "image_fin": 27, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.21", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 27, "page_imprimee": "couv. 3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.27", "debut_caractere": 1608, "fin_caractere_exclue": 2587, "texte": "III!II1||IIIII!IIIII11IÍI1II(!1I!'H||||II1|I!II!III1I!IIIIIIIIIIIIIIIIII!III||||||||1|||||||I1I!I1I!|I!I)||!!|!||!I||||||||!II!||||!)||||I|II'\n/ V\n$\nRedaktor a majitel K. STAN. SOKOL\nZe skandinávských literatur přinesla tato díla;\nB. Bj ornson : Dědictví Kurtuv.\nRomán. Cena I*6o zl.\nB. Bjórnson : Nový systém.\nDrama. Cena 50 kr.\nE. Brandes: Návštěva.\nDrama. Rozebráno.\nG. Finne: Sova.\nDrama. Cena 30 kr.\nA. Garborg: U mamintcy.\nRomán. Cena I*4o zl.\nA. Garborg : JJmdlené duše.\nRomán. Cena I*3o zl.\nK. Hamsun: Pan.\nRomán. Cena 80 kr.\nAI. L. Kielland: Jed.\nRomán. Cena 75 kr.\nAI. L. Kielland: Fortuna.\nRomán. Cena 80 kr.\nA. Strindberg: Manželství.\nPovídky. Cena 90 kr.\nA. Strindberg: Na břehu moře.\nRomán. Cena 125 zl.\nVkusné původní vazby\npo kr.? světlé po SO kr.\nÚplné seznamy zdarma a franko.\nAdministrace\nPraúa, ta rianská ulice čís. 21.\nlllll!llllll!Il!IJillllril!llllll!|llllll!ll!il!!l!ll!!IIII!IIIIIIII!!Í!ll!!líl|l!llilllll!llll!!llíl>illlllllIII!ll!!)IIIHI!ll!ll!'llllli"}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c040", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c040", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "couv. 3", "page_fin": "couv. 3", "image_debut": 27, "image_fin": 27, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.22", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 27, "page_imprimee": "couv. 3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.27", "debut_caractere": 2589, "fin_caractere_exclue": 3103, "texte": "Nákladem a péci spolku »MANES« vyšly:\nMikuláš Aleš.\nDíl I. Práce předměterq historie se dotýkající.\nDíl 11. Pokračování dílu 1., různé illustrace a práce\n1 dekorační.\nDíl 111. Národní písně a říkadla.\nJednotlivé svazky prodávají jse po 2 zl. Původní plátěné desky na celé dílo 1 zl.\nCelé dílo v původní vazbě 8 zl.\nPředplatitelé »VOLNÝCH SMĚRU« obdrží\n\"\n(vydané roku 1894)\nza sníženou cenu 50 Jkr. Objednávky vyřizuje administrace »Volných Smerů« nebo\npokladník spolku i. Stene v Praze 11., Plavecká ulice čís. 13."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c041", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c041", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "couv. 4", "page_fin": "couv. 4", "image_debut": 28, "image_fin": 28, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.23", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 28, "page_imprimee": "couv. 4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.28", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 373, "texte": "Veršovaná satira\nDr. B. Klusáčka,\nprovázená 34 uměleckými pero-\nkresbami\nK. L. Klusáčka.\n»\nIPoih.íádJsa/ pr:\nV 1 r\n' -- ví V' f\nCena výtisku nádherně a moderně vypraveného 1 zl. 40 kr.\n«\nKaždé knihkupectví, v němž požádáte, rádo předloží Vám k nahlédnutí tuto novinku. Přímé\nobjednávky vyřizuje nejrychleji\nNakladatelství Dr. ED. GRÉGRA,\nT7* Praze, v Tůních čís. B—II.8—II."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1897-04-01-c042", "article_bluemountain": "bmtnaan_1897-04_01#c042", "volume": "bmtnaan_1897-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "couv. 4", "page_fin": "couv. 4", "image_debut": 28, "image_fin": 28, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.2.24", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 28, "page_imprimee": "couv. 4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.28", "debut_caractere": 375, "fin_caractere_exclue": 391, "texte": "PAMÁTKY VÝTVARNÉ"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "couv. 1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.1", "texte": "ILLUSTRACE:\nH. Schwaiger: Studie.\nB. Wachsmann: Pohled z Paříže.\nZ Amiensu. — Maislova ulice. —\nPartie z Rakovníka. — Studie.\nC. Klouček : Fontána. — Detail fon-\ntány.\nSt. Sucharda: Fontána. — Fontána\ncena II. Detail fontány ceny II.\nFanta-Schnirch: Fontána cena I. —\nDetail fontány ceny I.\nJ. Kastner: Fontána.\n\nOBSAH ČÁSTI LITERÁRNÍ:\n■\nV. Otomar: Zkáza.\nAd. B. Dostál: Ty nevejdeš.\nMilan Fučík: Z knihy »Utíkám k\nslunci . . .!«\nKarel Engelmúiler: Dokonáno jest.\nKarel Mašek: Otevřený list paní Haně\nKvapilové. Feuilleton.\nFr. Xav. Svobóda: Obraz. — Píseň.\nKronika. — Slova k illustracím. —\nZprávy umělecké. — Publíkcé. —\nVýstavy. — Soutěže umělecké.\n\nRoč. I. č. 6.\nDUBEN.\nMESICN1K UMELECKY-\nɧ »\nVYDAVA\n' ' : (. ■ - . - ••• .. > •• • • ■ . 'v . ■ -• ' • .-•■■V ;_v-. 4. V- v ■■ ; V , • v.. .• . ; -r ' ' i\nS POLEK-MÁWESl\n:\\Á: ' , ' s ■ 2? á >> / ' '.;u> - ■ ; \"' ýi. ."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "couv. 2", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.2", "texte": "* -\n*\n—.v >; -V;v'E ,• • -,■■■'. .vv:v 'aW- vá ;y:..v ■ ■■\"■-•.;:■'■V ■.-.■> . i/Vs-b^ó;/ V -\ni \"'ev; Ai-■ V\" - / '•'■\"■ -h-8* V ■ ■.■'\"•Jv f '■'i> ;í V7\"' <' Y:' : >•■'■■ '*CV _. rr:.' ■ ,r \" . ,■• ; ?v -ví\"- ■* - ;u'-■-*■ -•7' ' ■ '\">■ .3 ■\"'■ ''\nVOLNÉ SMĚRY vycházejí poslední pátek v každém měsíci o 3 arších. Roční předplatné obnáší 6 zl.,\npoštou 6 zL 40 kr., půlletní 3 zl., poštou 3 zl. 20 kr., Jednotlivé sešity prodávají se po 60 kr.\nPéci a nákladem spolku »Manes«. Vedou: Jaro Hilbert, K. L. Klusáček, Karel Mašek, Jan Preislěr a Stan. Sucharda.\nZodpovědný redaktor K. L. Klusáček. —Administrace a expedice v Praze, v Tůních c. 8 —II.\nLiterární příspěvky buďte zasílány na. adressu: Karel Mašek, Praha-I. Rudolfovo nábřeží cis. 83."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "245 / 246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.3", "texte": "VOLNÉ SMĔRY.\n\nZ KÁZA. — NAPAL\nV. OTOMAR.\n\nI. Narodil jsem se\nna venkově; ve čtyřech\nletech mi zemřela matka.\nKdo to ví, co to jest, býti\nsi r o t ke m, pochopí také\nmůj následující život. Ne-\nměl jsem sestry a obě\ntyto okolnosti utvářily\nmůj osud. Po celý život\nscházela mé duši měkká\nbytost a tím více jsem\nprahnul po lásce. Když\njsem přišel do školy a\nnaučil se čisti, nejvíce\nmě zajímal Ježíš. Též on\nbyl sirotkem ... a pa-\nmatuji se, jak upřímně\njsem plakal, když jsem\nčetl o jeho smrti. Zlí ti\nžidé . . . zanevřel jsem na\nně od toho času . . . Ne-\nvěděl jsem, že stále jest\nobětován Ideál, aby život\nnáš neklesl na stupeň\nzvířete.\nTak mne hned z mládí\nupoutalo náboženství. Ale\nkatechismy, bible a chrá-\nmy spíše činily na mne\ndojem mystiky. Vzpo-\nmínám, jak pompa boho-\nslužby, skrze dým ka-\ndidla, vířící ve sloupu\nsvětel barevného okna,\ntěla andělů, hudba, šero\nto vše působilo na mé\nsmysly ... až k závrati.\nVe třinácti letech dostal\njsem do ruky knihu o sta-\nroindickém učení. Vzpo-\nmínám na tu dobu dnes\na myslím, že pessimis-\nmus, učení o vůli\nprávě toto náboženství\nnejvíce mi je vlastní. Býti\npassivním, hroužiti se\nv Nirvánu, v Oum, za-\nkleté v Trojici, podléhati\nMaji a tušit všude duši\nsvěta, splynouti s ní, chá-\npati význam života za\nsvětem smyslů k tomu\njsem byl jako stvořený.\nNikomu jsem neublížil,\nnikoho nenáviděl, ale ne-\nbylo účinné lásky,\nabych byl křesťanem.\nMiloval jsem přírodu a\nsnad i lidi ... leč byl\njsem samotářem, jenž duši\n\nH. SCHWAIGER.\nSTUDIE."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "247 / 248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.4", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\nsvou otevřel vesmíru do kořán. Jíprochvěly všecky\nharmonie krásna, zář slunce, hvězd i měsíce,\nzrcadlo vody, taj noci i kouzlo jitra, sypajícího na\ntrávu myriády perel... Věděl jsem, že stromy mají\nduši a zvláště jeden samotářský dub jsem si za-\nmiloval. Kolik večerů jsem ztrávil v jeho koruně?\nnaslouchaje šepotu jeho listí, co mi bude vyprávět.\nZa bouří tlačil jsem se na jeho kmen a lkáni\njeho šelestících haluzí bylo mému sluchu hudbou;\nviděl jsem odtamtud lesík vrb a topolů při řece,\nohýbajících se za větrů jako sbor smutečních\nžen s dlouhými vlasy (to bylo za šera) a vzdu-\nchem jakoby doléhal ke mně tichý jich pláč . . .\nZtrávil jsem za jarních dní mnohé jitro na vrcholi\nněkterého z kaštanů krásné naší aleje a vznášeje\nse v zeleném moři plném pěny bílých květů snil\njsem ... a čítal básně ... a ptáci zpívali.\nTo bylo krásné. I byl jsem samotář.\nAle moje zvláštnosti neušly ve škole mým\nsoudruhům. Byli to specificky ode mne roz-\nlišeni hoši. Některé mé poznámky je bavily a\nměli mne mezi sebou dosti rádi (snad jsem je\nbavil). Tak jsem zvykl na jejich společnost, na\nzhoubný vliv onoho kamarádství, kterým se\nmládež obyčejně kazí.\nByl jsem již ve kvintě a tam otevřel se mi\nnový svět, sice barbarský, ale krásný; svět\nŘecký. A v něm jsem utonul.\nJal jsem se čisti básníky antiky a také Vrch-\nlický byl mi miláčkem. Hroužil jsem se ve fanta-\nstickou říši mythů a tak unikal mi niterný význam\nživota. Za to šly myslí mou představy krásných\ntěl, viděl jsem Helia, Selene, Iris, tam kde jiný\nzřel jen slunce, měsíc, duhu. Očaroval mne\nApolon i Artemis, jinoši Řecka, pružnost a krása\njejich údů, jal jsem se pěstovati tělocvik na slunci\na na větru, koupal se ve vlnách a běhal v písku.\nJiný, docela jiný byl můj život, naprosto odchylný\nod ostatní společnosti. Jiní měli sport a orgie,\nkde já blouznil o hrách Olympských, o čistém\nprofilu dívčím, kde linie čela přechází v rovnou\nlinii nosu a vlasy jsou tak svůdně vázány. Tušil\njsem, že Apollon byl krásný jako Afrodité—-\nvždyť zřetel krásy nezná rozdílů - květina\njest krásná i motýl je krásný; všecko má svou\nkrásu . . . Leč byl jsem příliš mlád a příliš lehký\nk svedení, než bych nebyl přilnul vášnivě ku\nkráse žen . . .\nAch, jak jsem toužil po ní! Pamatuji se, že\nžádné mi známé děvče se mně nelíbilo a ty\nmaloměstské slečinky naprosto ne. Byly trochu\nhloupý a domýšlivy, ale nade vše to nebyly\nkrásny; nebyly stínem té krásy, ve které jsem\nse kochal . . . Nebyly krásny, jak člověk může\nkrásným být; ach, krása ženy mi byla víc, než\nkrása sochy a oudů; to byla ta nejvyšší meta\nmé fantasie, kde duše má celá chtěla spočinouti.\nPamatuji se na jednu událost, která mne dosti\nkarakterisuje, jaký jsem byl. Bylo to před matu-\nritou. Měli jsme tuším výlet do dubiny. Jisto\njest, že hudba tam hrála, že jsem i tančil; pak\ns večerem octlo se nás několik soudruhů opodál\n\nB. WACHSMANN.\nPOHLED Z PAŘÍŽE."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "249 / 250", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.5", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\nspolečnosti pod jednim dubem, kde seděl;\nbledá dívčina, se tmavýma očima. Prý ne\ndávno přijela z Vídně. Nesnažil jsem se j\nrozesmát starými vtipy, jako ti druzí. On;\nse jim ostatně ani neusmála. Byla skon\nsmutná, ta dívčina zvyklá na velké město\ndlažbu, vír, kavárny, zde najednou v lese\nkde se tančilo a hudba z dálky sáhala spí:\nsmutně ku srdci. Vím tenkrát, když se se\ntmělo, jak jsem k ní toužil, jak bych j\nrád potěšil. . . nevím ani proč .. . vždyť by\njsem bláhový. A domů šel jsem trochu zpib\nza obecného zpívání a dlouho, dlouho jsen\nviděl v duchu »tu z Vídně« ve tmavé sukn\na světlém živůtku.\n11. Konečně jsem byl v Praze! Ko\nnečně mým (bez mála) mělo býti divadlo\numění, nádhera, monumenty, všeho toho ja<\na drobet spadalo mi do cesty. Jen moci to všecko\nmít a vypít .. . Ach, ty obrazy, ta hudba, ty\nskvostné výklady a pokoje v palácích!\nByl jsem však chůd —-a zde bych měl\nna chvíli se zastaviti. Co je to chudoba massám,\nto slyšíte dnes ve hluku socialismu. Co byla\nvšak chudoba pro mne kdo může to vylíčit?\nKdo může říci, jak trpěl Tantalus? A zdaž jsem\nnebyl Sysifem, nadarmo zvedajícím balvan bídy?\nZde mne máte: sedím v kreslírně techniky bez\nvečeře při ptynu a kreslím čarovné tahy řeckých\npoprsí. Jsem opojen krásou Hellady, stmem\nFeidia a jdu domů spat, usínaje s vidinami\ntěmito . . .\nA druhý den? . . . K tomu bydlil jsem s jed-\nním kollegou, který byl zámožný světák a lho-\nstejný sobík. Naproti nám na dvoře byla kuchyň\ns hezkými služkami, s nimiž koketoval velmi\nčasto. Konečně i já jsem si jich všímal. Někdy\nčasně ráno rozčesávaly u okna své dlouhé vlasy;\nzvláště jedna s tmavým jich závojem a skvělou\nšíjí a rameny v bílé košili . . . ach, nadarmo\nvzpomínat! Vstával jsem záhy, abych studoval. . .\na zatím ?\nMůj logier seznámil se s nimi a uspořádal\ndomácí »bál«. Sám hrál výtečně na klavír. Přišly\na tančily. On se bavil s tou hezčí a když umdlely\ntancem, usedl s ní na divan a zhasil lampu\npřed sebou na stole. Nevím, co by se bylo stalo\nale v tom otevřely se dvéře a naše »paní« přišla\nse světlem. Asi za měsíc potom vypravoval mi\nnedbale, jakou hezkou noc ztrávili spolu kdesi\nv hostinci ach, kdyby byl věděl, jak se za-\nchvělo mé srdce!\nNebyl jsem zajisté ještě zkaženým; učil jsem\nse, byl jsem dobrým studentem až do první\nzkoušky. Při ní jsem očekával výborně a dostal\njsem toliko dobře známku z milosti. A ten-\nkráte hněv se mne zmocnil a svět jsem viděl\nbídný a vášeň mne strhla . . . Můj soudruh mne\nzavedl v této slabé chvíli tam, kam ěasem cho-\ndíval . . . Ale druhý den jsem se odstěhoval od\nněho a všecko se mi zprotivilo a sám sobě nej-\nvíc byl jsem hnusný; nemohl jsem si však\nutéci .. . Chtěl jsem bydleti sám, ale jednou\njsem podal čertu prst a on chytal již celou ruku.\nByly to ženy, které mne svedly. Oh, ženy!\nMluvte si o nich co chcete, všecko je pravda\na všecko je lež. Samice dle Mantegazzy! Taková\nbyla ta vdova, která mne dovedla tak vášnivě\nlíbat, jak už více žádná jiná' Vzpomínám na ni,\njako na svůdnou Dalilu! A potom přišly jiné\nženy, Tady těl krásných i zvadlých; nevěda\no sobě, potácel jsem se v závrati těch orgií. . .\nOh, ty oči krásné, ať hrají v barvách nebe či\npekla ... ty a ty vždy jiné a jiné .. . Zas\njiný a jiný smích a pláč, výtky a modlitb}/\" . . .\nAž dosud marně vzpomínám na jednotlivosti\nv tom kaleidoskopu don Juana. Kam bych byl\ndospěl ?\n\nB. WACHSMANN.\nZ AMIENSU."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "251 / 252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.6", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\nAle příroda zadržela mne na té nepřirozené\ndráze. Já, zapomenuvší morálky, náhle jsem cítil,\nže se mnou to není v pořádku. Byl bych umřel\njako řady jiných, ale byl jsem dost otužilý. Nic-\nméně stonal jsem a na dlouhou dobu nervy mé\nbyly zničeny. Chtěj nechtěj musil jsem se po-\ndrobiti dietě a počíti jiný život a nový život.\nMnozí, když okusili svět, odnesli v nitru\nsvém stopy sklamání a hořkosti. Hledali prý\nlásku květy a našli faleš zmiji. Já však\nlhal bych, kdybych opakoval totéž. Byl jsem\nprostituovaný, leč miloval jsem vždycky, ať jen\npro chvíli; nikdy jsem citů nezaprodal. Věděl\njsem, že taková »láska« nemůže být věčna, tušil\njsem, že to nemůže být ani láska pravá, vzne-\nšená, velká. Byl to rozmar, utápění sebe, opojení\nv kráse formy a materialismus, k němuž pracovalo\nmé vychování a toto století mne v tom jen udrželo.\nAle pak přišel obrat, o kterém jsem se již\nzmínil a sice příliš náhlý a příliš mocný, než\nabych byl upadl do druhé kraj nos ti, v as-\nkesi a v odříkání.\nBylo to tím, že jsem vystoupil ze sebe a po-\nzoroval ostatní lidi. Dokud jsem byl v bahnu sám,\narci jsem nic neviděl, ale když jsem byl venku\na na jiné se podíval, brr, všecko se ve mně za-\ntřáslo.\nByla to nejvíc tak zvaná intelligencce, která\nse mi zhnusila. —•\nZprvu jsem nebyl si toho jasně vědom. By-\ndlili vedle mně mladý lékař a právník a byl jsem\ndosti lhostejný ke způsobu jejich života, který se\nnijak nemohl nazvati »mravným«.\nAle byli to jinak veselí [a dobří hoši, kteří\nčasto rozpřádali hovory o politice a přišlo-li\nk tomu, dovedli ukázati tolik znalosti toho, co\nzveme karakterem a konvenční morálkou, že jsem\naž trnul, jak se může v nich urovnati to, co se\nstále míchá. Pamatuji se však najeden večer,\nkdyž jsem seděl skoro sám v kavárně, kam za-\n\nC. KLOUČEK.\nFONTÁNA."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "253 / 254", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.7", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\npadl po jakési schůzi houf studentův. Jejich hla-\nvou, jak bylo patrno, byl mladý, souchotivý fi-\nlosof, i byl jsem nadšen živým rozhovorem těch\nmladíků a čekal jsem, až se rozejdou. Filosof\nzbyl sám a tu jsem si k němu přisedl. Po celou\ntu dobu, co se mluvilo, věčinou mlčel a jen chví-\nlemi pronášel své poznámky a také tu dobu,\nco jsem seděl jemu naproti při bílém stolku ka-\nvárny, zachoval mlčení, pronikaje mne pohledem\nsvých černých očí; a já snad pod vlivem tohoto\npohledu, nejsa si plně vědom, proč mluvím a co\npronáším, nepřetržitým proudem jsem mu vy-\nprávěl o sobě, o tom, jaká je dnes mládež, jaké\nto štěstí pro ni, dokud je zaměstnána politikou\na vlastenectvím a vůbec prací, tím že lze ji za-\nchrániti před hýřením a zkázou. Mluvil jsem, kde\nbydlím, jací jsou moji sousedé a svěřoval jsem\nse mu tak upřímně, jako nikomu jinému.\nPrvní chvíli se mi zdálo, že mi nevěří, sotva\npronesl několik vět o špatném vychování, o před-\nčasné usedlosti, kdežto práce velká mladou ge-\nneraci čeká; ale zvolna se rozohnil a pak mluvil\nsám. Stichnul jsem a poslouchal jej dlouho. Bylo\nto všecko, co mne mohlo rozdrtit, ale z úst to-\nhoto človíčka mi to připadalo jako hojný dešf\nna sprahlé mé nitro . . . On byl to, který mi do-\nkázal všecku nicotu mé minulosti, všecko po-\nzlátko nynější intelligence ... a já mu věřil\na usnul jsem klidně po dlouhém čase zas jeden-\nkrát, nerozčilen svými sousedy, prázdnícími své\nsklenky dlouho do noci.\nA ten hoch, jak si vzpomínám, byl zavřen!\na moji sousedé jsou váženou honorací, jeden\nkdes je hledaným lékařem na venku, a druhý\nstoupá v karieře byrokrata.\n111. Můj život se zastavil, jakoby byl již\nukončen. Ale tu dobu došlo mne psaní od strýce,\nabych uchýlil se k němu na venkov, tam že se\nspíše zotavím, že pro mne je byt připravený\na Hela že se také těší.\n\nST. SUCHARDA.\nFONTÁNA."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "255 / 256", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.8", "texte": "»V OL N É SMĚRY«\n\nHela! proniklo mne jako síla, která dělila cos\ntemného v mém mozku. Ach ano, vzpomněl\njsem koneěně ... To byla ta malá černovláska\ns tmavě hnědýma očima, holka jako rtuť . . . Ba,\njak je tomu dávno? Několik už let . . . Je jistě\njiž veliká a snad má ženicha. Ale co mi do\ntoho proč bych tam nejel? Klidný jsem\ndost . . . život mám za sebou a pak je to pří-\nbuzná. Nikdy jsem se o ni nestaral; dřív ne-\nstála za všimnutí a dnes? Ani se snad nepo-\nznáme.\nKoupil jsem však přece kytici růží, abych jí\nje přivezl. Byly to první květy, které jsem si\nmohl opatřiti. Začínalo léto . . . Byla to nejpří-\nhodnější doba k výletu na venkov.\nPřijel jsem odpoledne do města, kde byl můj\nstrýc; přišel s Helenou naproti. Všiml jsem si,\nže přivítala mne s onou nedůvěrou, kterou zveme\nčasto mylně dívčím ostychem. Když jsem jí však\npodal kytici a když seznala, že jsem ve stavu\npolitování hodném, neboť jsem byl bledý a ma-\nlátný, měla se mnou soucit; skrytý ten soucit,\nkterý nás blaží. Zvala mne »strýčkem« a byla\nveselá celou cestou, jak již bylo v její povaze\nVychována sice v poměrech obyčejných, ale přes\nto šťastných, zdělila optimismus svých rodičů.\nA já? Byl jsem k ní shovívavý (jak jsem ji\npodceňoval!) a mluvil jsem s ironií . . . Posmíval\nse své nemoci a dělal jsem vtipy, jen abych uči-\nnil vše směšným a nejvíce sebe, jakobych ani\nčehos lepšího nebyl schopen; jakoby nic hlubšího\nve mně nebylo. Ona se smála . . . myslím, že\njsem říkal onu spoustu hloupostí, jen abych slyšel\njejí smích, ten zdravý, děcký, nevinný smích!\nAž když jsme přišli domů, chtěla se pochlubiti\nkyticí ... ale byla ta tam ... a nic plátno,\nzmizela opravdu. Hledala ji marně a bylo na ní\nznát, že je tou zlou náhodou nemile dojata. »Ach,\ntakové hezké růže; hned abych se vrátila, je\nhledat«, říkala tím hlasem děcka, než se dá do\npláče. »Špatně jsi je přišpendlila«, mínil strýc.\nPotěšil jsem ji tím, že je to marno, je hledat, že\nje jistě již někdo našel a dal si je doma do vody.\n»Ale ne, strýčku, jak můžeš jen být takový!«\nřekla. »Toje špatné znamení«, pravila teta. A bylo\ntomu tak. Aspoň já jsem uvěřil.\n(Příště dále.)\n\nTY NEVEJDEŠ ...\nADOLF BOH. DOSTAL.\nTy ke mně nevejdeš, až tvoje jaro vzplane,\nbych spálil žárem svým tvůj nejkrásnější květ,\nbych v prázdné nitro své a touhou rozsápané,\nskvost drahý s hlavy tvé v divokou oběť vmeť.\nJsi božská v ženství svém a v čistotě své velká,\na zázrak tvůj já sotva chápat dovedu,\npláč nocí zoufalých v tvé duši ještě nelká,\njen melodický zpěv tam zazní k posledu.\nJá báseň nádhernou, již tvoje mládí zpívá,\npřec nikdy v žití svém nepřečtu docela;\nmé oko planoucí jen za tebou se dívá:\nty nikdy nepřijdeš, bys u mne shořela.\nA nechoď ani blíž. Jsi pro mne svatá příliš.\nAť zbude vůně tam, kde kvetl život náš.\nTen žár, jenž vzplane vždy, když na hruď mou se schýlíš,\ntu vášeň divokou, je lip, když nepoznáš."}, {"page_pdf": 9, "page_imprimee": "257 / 258", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.9", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\nZ KNIHY »UTÍKÁM K SLUNCI ...!«\n\nS ROZPJATÝMI KŘÍDLY.\nMILAN FUČÍK.\nZ komnaty dětské jsem vymáčkl dvéře a vyběhl ven.\nNa prahu mne uvítali výskající bratři a zlatem planoucí den.\nA bylo líbání a bylo objímání, tak měli jsme se rádi\nTu z jasného vzduchu se vyhouplo rozkošné Mládí,\nvzalo nás za ruce a pak už jsme letěli, neb měli jsme illusí křídla.\nDen vzplanul nádherněj a oschla rosa, mha jitra zřídla\ntak lehce jsme letěli v prostor, všem cestám napříč, přes květy a stromy,\nže nezřeli jsme víc, co bylo kolem, lidé a pole a domy,\nk slunci jsme letěli na perutích Mládí, vždy dále, bez ustání\naž klesli jsme kamsi, tím velikým štěstím zemdleni a celí udýcháni\n\nPRVNÍ SETKÁNÍ.\nMILAN FUČÍK.\n'Z/ase jsme letěli v křiku a zpěvu;\nnáhle jsme stanuli v úžasu sladkém:\nproti nám letěly rozkošné děti,\ns dlouhými vlásky a v sukénkách krátkých\na přímo k nám!\nOči jsme zbystřili v zvědavé touze:\nkdo by to mohl být? V půvabu mládí,\nzářící krásou a neznámý dosud . . . ?\nKdo nám je posílá k celému štěstí . . .?\nByly to sestry.\nNeznámá síla nám zrychlila kroky,\nu nich až byli jsme docela blízko:\nnáhle jsme stanuli uctivě, mlčky,\nv rozchvění srdce jsme sklonili hlavy\nk pokloně.\nDěvčátka v pohybu grácie plném\nvzdala dík za naše zbožnění dvorné;\nv zážehu mužných a rytířských citů\nvřele jsme zlíbali hezoučké ručky\ntěch malých dam.\nPak jsme se poznali důvěněj', blíže,\nkaždý si vyvolil milou svou dámu;\nv oči si hledíce zvědavě, tiše,\nvíce jsme nezřeli v rozkoši vlahé\njenom ty oči . . .\nNáhle však zazněly jásavé rytmy,\nJara to hudba, již řídilo Mládí:\nv kouzelných tonech jsme spili se zcela,\nv tanci jsme hýřili, zpěvu a smíchu,\nhrám nebylo konce . . .\nSnad bychom byli tak bláznili věčně!\nNajednou děvčata zvážněla, zmlkla,\nk loučení ručky nám políbit dala,\ns úsměvem odešla. Odešla? Proč?\nCož nejsou jako my?\nByli jame smutni, až přišla k nám zase,\npřinesla štěstí a úsměvů záři.\nTušit jsme počali tajemství sladké,\nbez jejich kouzla že nemůžem' zíti\nvšak neuměli jsme to říci . . .\n\nDOKONÁNO JEST .. — NAPSAL\nKAREL ENGELMÜLLER.\n\n(KONEC.)\nDnes jsem začal na novo »Upálení\nješitnosti.« Jsem již klidnější. Kreslilo se mi dobře.\nVidím, že to dostává určitější linie, že to mám\nzkrátka pohromadě. Přeměnil jsem mnoho a zdá\nse mi, že to tak bude mnohem lepší.\nV právo musí být víc lidu lešení může\npostoupiti více do středu a vyniknou pak tím\nspíše jednotlivci, přinášející své oběti k upálení:\nty paní, uřezávající si vlasy, odepínající si své\nskvosty i všichni ti ostatní házející na hranici\nzbytečnosti přepychu, necudné obrazy, nahé fi-\ngury Ano, tak to uděláme . . . Ba, snad bude"}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "259 / 260", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.10", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\nFANTA-SCHNIRCH.\nFONTÁNA. — CENA I.\n\nvyhráno. Aspoň komposicí to chytí . . . Barva\novšem, barva ... na tu ovšem také počítám.\nMusí to vzplát oslňující duhou, ti vyšňoření\nsignorové, procesí dítek v bílých šatečkách, s čer-\nvenými kříži, prozpěvující chvalozpěvy, kající\npaní florentínské i muži povrhující kartami, kost-\nkami, metající všechno ve zhoubu plamenů\nJsem opravdu rád, že mohu zase trochu pra-\ncovat. Hlava přestala také se svou trýzní. Ale\nty poslední dny stály mne mnoho\nnervů. Jakási znavenost sedí mi\ndosud stále v spáncích, ale i to snad\npřejde. Vždyť člověk, můj Bože,\ntaké něco snese, něco vytrpí . . .\nCož Martane, he, he . . .\nDnes odpoledne našel jsem na\nokraji jednoho ze svých kartonů\nverše:\nMá Evo, ty velké, dobré dítě,\ntvá duše jako bílý květ, jenž neví,\nže časté chmury na nebi se zjeví,\nže bouře jdou a vítr květy láme\na rucej hhnu v kalichy jim metá ...\nMám duši plnou tebe!\nO jednu bludičku je víc !\nA nad močálem mého žití\njiž svitly zas, mne vábí dál,\ntam tvá je, ta je umění,\nta štěstí, ta je klid;\njiž kynou, světélkujou v reji,\njim poslušný, však s duší rozervanou\njiž jdu já musím jít . . .\nK smíchu! To jsem psal asi já!\nCo tomu říkáte? Asi já!?. . . Včera\npři soumraku . . . Měsíc začíná plát\nblázním blázním . . . Martan\na zamilován chachá ne,\nnevěřte, prosím, to jen tak . . .\nnápad\nv\nČlověk se tak rád pomazlí s city.\nOvane vás pojednou takové divné,\nzvláštní, ale známé teplo, oči se při-\nvírají, duše nějak nápadně měkne,\nslábne, a náhle se procházíte rájem.\nVšude plno bílých lilií, všechny\nstromy zasypány květem, všude\nsamé mládí, samý úsměv a jas.\nA tou vůní přichází vám vstříc\nBeatrice . . .\nAb jak jsi krásná přítelkyně má! aj, jak jsi krásná!\nOči tvé jsou jako holubicí mezi kadeři tvými; vlasy tvé\n> jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád\n, Slyšíte.?! Šalamoun zpívá\nVšecka jsi krásná, přítelkyně má a není na tobě po-\nskvrny. .\nJala jsi srdce mé, sestro má, choti! Jala jsi srdce mé,\njedním okem svým a jedinou točenicí hrdla svého\nEvo moje, jdu s tebou znovu v té bílé, zá-\nzračné noci a naslouchám tvým pohádkám. S nebe"}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "261 / 262", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.11", "texte": "»VOLNÉ SMÉRY«\n\nvytkaného zlatou nádherou chvějících se hvězd\npadají bílé vlny měsíčného světla a kolem je tak\nticho, tak smutno . . . Oči vlhnou a v prsou ja-\nkoby se chtělo srdce rozevříti neznámou roz-\nkoší . . . Vášně a touhy sedí u cest jako žebráci\na prosí o smilování Svědomí mne mučí, bo-\njím se k něčemu přiznat ach je mi bolestně\nk smrti a přece cítím, že v nestřeženém oka-\nmžiku duše moje náhle bude překonána a v ší-\nleném, prudkém záchvatu bolesti vykřikne a při-\nzná se ti ke všemu . . . Evo, svatá duše moje,\nsmiluj se nade mnou, přijď, nemohu zapomenout,\nnemohu, smiluj se, přijď ...\nFuj, fuj Martane, Martane!\nSapristi, co je to za podlost, za špínu lidskou,\njmenovati za rok třikrát vždy novou a novou\nbytost tou svou »nejdražší«, »nejsvětější« . . . .\nZa svou duši se stydím. Hrozně je mi smutno\na teskno při myšlénce tak dotírající a vždy znovu\npřesvědčující, že jsme nepoctivci v citech, kra-\nmáři v lásce Tak nejraději bych si naplil do\nobličeje, vysmál se té svojí duši z plných plic,\nté nevěstce, která se chvěje vždy znovu a znovu\n\nBOH. SCHNIRCH.\nDETAIL FONTANY CENY I."}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "263 / 264", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.12", "texte": "»V OL N É SMĚRY«\n\npo orgiích lásky, svůdná, neukojená, zhýřilá,\nnemající té poctivosti a té síly, aby si řekla, že\njen jednou jedenkrát lze milovat a to ostatní\npak, že je jen opičení se po tom, co jsme se\npři té »první« naučili\nChachá, zvíře, zvíře, zvíře!\nHlouposti, Martane, slyšíš, hlouposti! Neško-\ndilo by, kdybys vstrčil raději hlavu do umý-\nvadla a pak myslil na svůj obraz, kterak bys\nse zachránil. Beztoho je s tebou již konec\nOdumíráš pomalounku, v mozku už plave tříšť,\nzamrzá, chachá, už zamrzá . . .\nAle, ale, drazí moji páni žádné omluvy\nžádné se mne zastávání, vždyť vím, vím\nNeostýchejte se, nečervenejte se, vím, že to\nza mými zády říkáte, že se už modlíte nade\nmnou requiescat! . , . Prosím, jen upřímnost,\npravdu do očí hlupáci!\nVždyť já vím, že ta moje duše nestojí opravdu\nza víc, nežli aby ji člověk nad svíčkou podržel,\naž by se nafoukla a praskla\nNazdar Martane, servus! Jdu okolo, vzpo-\nmněl jsem si na tebe a přicházím se proto po-\ndívat co děláš. Jak se ti vede? Co pracuješ?\nJeden z dávných přátel. Jan Erazim, malíř.\nStudovali jsme kdysi spolu. Tiskne mi ruku\na dívá se mi pátravě do očí. Nepoznávám ho,\nopravdu, tak se změnil. Velmi elegantní. Lakýrky,\nvzhůru napálený knír, unavený, bledý, protivný\nsvými pohyby, které připomínají bezduché gigrle.\nTa zvláštní, tajemná, zajímavá a svůdná gloriola\npoetické, trochu umělecky výstřední duše ta tam.\nMluví mnoho, samé nabubřelé, hloupé věci, které\nmohou zajímati snad jen jeho. Chlubí se svým\nživotem, hrozně se chlubí. Chce snad podráždit\nmou závist. Všecko je blbé, nezajímavé, všední\nu něho. Všemu rozumí, o všem ví. Všecko má\nza sebou, všecko . . .\nJe mi hrozně protivný. Sedíme, on na pohovce\na já proti němu. Začínáme hovor vždy znovu.\nLáme se, tříští. Vytáhne hercegovský tabák a\nžmoulí cigarettu.\nChce, abych mu povídal, jak se mi vede.\nMůj Bože, tak všelijak. Co maluju? Hm, jen\ntak nic právě vážného. Tady ta skizza je sice\nnová, ale to je jen tak nápad snad to ani\nnedokončím nemám do toho příliš chuti\nsnad jednou později . . . »Upálení ješitnosti«\njsem to chtěl nazvat, co tomu říkáš? . . .\nOdhání rukou bílý, líně se protahující dým\ncigaretty a nepřestává se dívat na mou skizzu.\nMhouří oči, naklání se, vidím, jak se mu levý\nkoutek úst křiví k úsměvu.\nCítím, že se mi hrne krev k hlavě. Zabolel\nmne ten úsměv, nedovedu si jej nikterak vysvě-\ntliti. Pozoruji ho, jak ťuká prsty o pohovku a vy-\npouští bílé kruhy dýmu z cigaretty.\nVíš, takovouhle věc by dobře namaloval\ntento jak se jmenuje Maar nemyslíš?\npovídá a v levém koutku úst zařízl se mu znovu\núsměšek.\nMěl jsem chuť vstáti a vyraziti mu cigarettu\nz úst. Idiot! Nechci žádnou kritiku, žádnou radu,\nk čemu tedy ta jízlivost? Proč chce, abych mu\npovídal, co dělám? Tahá ze mne rozumy, či co?!\nPodíval se na mne, jakoby chtěl omluviti\nsvojí poznámku a řekl:\nVíš, —je to víš, —já také nedělám ještě nic\nurčitého. Je konečně ještě dost času do výstavy.\nPracuji sice na něčem, daří se mi to, mám\nskvostnou myšlénku, nádherný motiv - ale dá\nto kus práce . . . Ale, že ty, Martane, dosud illu-\nstruješ, se opravdu divím! To je nádeničina, ra-\nději bych zašel hlady. To je řemeslo, v tom není\nkouska umění zkrátka cítím, že bych si tím\nüblížil. Co myslíš? Musil jsem sice slíbit několik\nillustrací pro nějaký kalendář za zálohu u svého\nnakladatele vybranou - ale dělat jich rozhodně\nnebudu. Zálohy ovšem už nemám hehé\npotřeboval jsem náhodou nutně, jen proto jsem\nji vzal. A člověk nemá nikdy dost, vždycky je\no nějaký ten krejcar nouze že ne? Ano\nabych nezapomněl, víš, Martane, rád bych na\nvečeři a zapomněl jsem doma v starých kal-\nhotech tobolku víš, jen dva zlaté potře-\nbuju zítra ti je zase přinesu . . . Ale nehně-\nvej se, Martane! A bledý jsi nějak!\nOpravdu vypadáš teď špatně. Kdo pak mi to\ntuhle povídal? - Viděl tě někdo a říkal, že velmi\nšpatně vypadáš. Je ti něco?\nByl mi již nanejvýš protivný. Vzmáhala se\nve mně zlost, měl jsem sto chutí říci mu všechno,\nco si o něm myslím. Ale vstal a bral klobouk.\nTo mne uklidnilo. Tedy odpusť, že jsem vy-"}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "265 / 266", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.13", "texte": "»VOLNE SMĚRY»\n\nrušoval řekl, podávaje mi ruku a zadíval se\nznovu na můj rozmalovaný obraz.\nByla to chvíle, v níž se ve mně všechno bor-\ntilo. Cítil jsem krev, jak mi tluče v spáncích, jak\nmi hučí v uších, něco ohromného, hrozného vy-\nplnilo mi prsa, stouplo v závrati k hlavě. Nohy\nse mi rozechvěly.\nBojím se, abych nepadl, držím se křečovitě\nštafle.\nPak zapadly za Erazimem dveře\nTen bídák Erazim! Kde je můj nůž? Tak\ntak na cáry, na tisíce cárů - trp, křič, zoufej\nsi nic plátno je konec na malinké\ncáry, jako roztrhali moje srdce!\nLežím na podlaze. Ku podivu, jest večer.\nČernou klenbou atelieru bliká pár neduživě se\ntetelících hvězdiček.\nZase tedy v těch mdlobách\nJe mi nesnesitelně horko ... a hlad mám a\nžízeň mám a nikdo ke mně nejde . . . Začnu\nkřičet. . . Jsem člověk chachá jsem člo-\nvěk?! Koukejte, lidičky, člověk!\nBojím se něčeho hrozného . . . Tuším něco,\nco visí mezi podlahou a stropem, co nevidím,\nale co po mně náhle sáhne V hlavě\nmusí dneska být bál chachá krev tam\ntančí kvapík, v uších slyším jak divoce hrajou\nTo je prachu Mozek pálí a vysychá ... Ze\nsrdce teče krev teplá, sladká krev\nZdá se mi chvílemi, že strop se níží, půda\nstoupá a stěny se přisouvají Počíná mi být\núzko To bude rána, až se to srazí . . .\nNěkdo mi chodí stále kolem hlavy, slyším\nv\njak dupe, jak mu skřípají boty. Ze vykřiknu\nbudete vidět, že vykřiknu\nKlepal někdo? Ticho! Dále! Dále!\nZapomněla už nepřijde\nKdosi otevřel a nahlédl dveřmi?!\nEva! Eva přišla ...\nObracím hlavu do dlaní a pláču. Pláču jako\ndítě. Eva sedí u mne, hladí mi vlasy a chlácholí\nmne. Pláču a nemohu promluviti jediného slova.\nEva je bledá vidím její široce rozevřené\noči a je tak krásná . . . Beru její ruku a lí-\nbám ji. Chvěje se, chudák . . .\nVíte co činíte? povídám.\nVím, odvětila.\nVíte, ke komu jste zašla? Slyšela jste,\njaký jsem bídák? A vy jste ke mně přišla! Což\nnemáte cti?\nEva hladí moje vlasy a neodpovídá.\nRozmyslela jste si, že já jsem mužský\na vy žena ... Co tomu řekne svět? Sami dva\nEvo . . . Evo!\nUsmála se trpce a pohodila rukou.\nMám tě tolik ráda - Mlč a tiše lež. Ne-\nrozčiluj se\nPoslouchám. Ležím mlčky a dívám se Evě\ndo očí. Tedy budeme od té chvíle svoji, myslím\nsi. Svět se teď nad námi zavře a zbudeme jen my\ndva.\nEva má chladnou ruku a položí-li ji na mé\nčelo usínám . . . Bože můj, tolik dobroty ne-\nzasloužím jí. Tedy se máme rádi, já a Eva!\nEvo, Evušo!\nSklání se ke mně a já se dívám hodně\nz blízka do těch její očí. Ach Evo! Sklání se\nještě blíž líbáme se v šílených, horkých, prud-\nkých polibcích . . . Sotva mohu vydechnout sa-\nmým blahem a kolem ticho tak ticho\nAle ne Evo, Evo kdo to stojí tamhle !\nPošli ho pryč! Prosím, pošli ho pryč! Toho člo-\nvěka znám Ježíši Kriste pošli ho pryč.\nKudy přišel? Nezavřela jsi, Evo?\nEva mne drží a prosí, abych tiše ležel. Ale\nne, není možno\nCož nevidíš Evo ty oči! Dívají se tak vy-\njeveně diví se čemu se diví? Matičko Kri-\nstova znám ty oči, dobře je znám dlouho\njsem je znal Alma to je Alma!\nHleď přichází, blíží se, závidí mi to\nštěstí s tebou, Evo hleď, ukazuje na srdce.\nAha, vím vím, střelil jsem ji tenkráte právě\ntam Ježíši, ať nejde blíž —• prosím Evo\nať nejde budu řvát ona chce mou smrt\nvidím, že chce mou smrt Slyšíš, drž ji\ndrž nepusť ji ke mně nemohu vydech-\nnout Almo, pryč to srdce mi dej sem\ntu duši Almo netrestej, prosím Almo"}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "267 / 268", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.14", "texte": "ST. SUCHARDA.\nFONTÁNA. — CENA II."}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "269 / 270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.15", "texte": "C. KLOUČEK.\nFONTÁNA"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "271 / 272", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.16", "texte": "»V OL N É SMĚRY«\n\nO TEVŘENÝ LIST PANÍ HANĚ\nKVAPILOVÉ, ČLENU NÁROD.\nDIVADLA. — FEUILLETON.\n\nMilostivá paní! Konečně nadešla tedy chvíle,\nkterou měli jsme předvídati již dávno, připomí-\nnajíce si osud přemnohých umělců českých a ze-\njmena umělkyň dramatických přerušujete Svůj\nsvazek s Národním divadlem, odcházíte do ciziny\na nadešla chvíle loučení. Bylo přece na bíledni,\nže jednou nastane ten konflikt, kdy Vám bude\nřečeno, že máte snad dosti na tom, předstihujete-li\nsvé kollegyně uměním a že není tudíž třeba,\nabyste chtěla aspoň z daleka dostihovati je také\ngáží a vyžadovala na správě divadla tolikéž\nšetrnosti a ohledů jako ony. Bylo nutno upozor-\nniti Vás, že vlastně umění Vaše není tak značné,\nponěvač Jste ještě do nedávná hrála jen nepatrné\nrole, a v budoucnu, že opět méně budete za-\nměstnávána, abyste se příliš nenamahala a kol-\nlegyň Svých nezastiňovala; bylo nutno, dáti Vám\nv rozhodné formě, bez ohledu na veškeru ne-\nmístnou galantnost, na srozuměnou, že u nás\njednoduše zůstat musíte, nemajíc sběhlosti\nv cizích jazycích, abyste mohla obrátiti se do\nciziny a jsouc provdána za českého spisovatele,\nkterýž svazek musí Vás zachovati šosáckým po-\nměrům umění českého na úkor umění Vašeho\nvlastního. Gáže se Vám během let snad trochu\nzvýší ale nyní, náhle, najednou to je po-\nšetilý požadavek! A ve Vás bylo tolik citu\na tolik hrdosti, že Jste na toto kategorické vy-\nsvětlení dovedla říci: ne! a hodláte na dobu,\ndokud energie krátkého života stačí, vzdorovati\nneobsáhlé délce umění, odejiti do ciziny.\nRozpor není dosud definitivně rozluštěn, ale\nať dopadne tak či tak: ta okolnost, že k němu\npři Vašem uměleckém významu a dnešním stavu\ndivadla našeho vůbec došlo, stačí k odsouzení\ntěch, kdož jej odmítnutím Vašich požadavků\nvyvolali. •\nNikdo zajisté nebude dnes již tak naivní,\naby říkal, že k vůli zisku zrazujete vlasť. Stačí\nvzpomínka na Bittnerovou, Foerstrovou, Pospíši-\nlovou a statistika ta poučí nás o zákonu, že\npravá umělkyně je na českém jevišti zjevem ne-\nstálým. Věříme Vám upřímně, že odcházíte s dvoj-\nnásob těžkým srdcem, opouštějíc milovanou vlasť\na jsouc z ní vypuzována zaslepenou nešetrností,\nnepochopením lidí, jimž náhodou svěřena správa\ndivadla. Nepochopením proto, že se spravedlivé\npožadavky odmítají vůbec, nešetrností pro spůsob,\njakým se toto odmítnutí děje a oddůvodňuje.\nAle což! Snesla Jste zajisté již mnoho utrpení\nvždyť jenom bolesť učí duši tvořiti a povznáší\nji k takové umělecké dokonalosti, k jaké dospěla\nJste Vy i snesete zajisté i tento žal, toto po-\nkoření a tam, kde doufáte nalézti pochopení\nskutečné intelligence, tam volně tvořící síla uměl-\nkyně, sebevědomí samostatného rozletu utiší\npláč ženy.\nBuďte tedy s bohem a odejděte s nově utvr-\nzeným vědomím, že umění, objímajíc vyvolené\nsvou posvátností, vyžaduje na nich velikých\nobětí, boří zejmena štěstí rodinné a rozbijí všecky\nzájmy soukromé. Odejděte a pěstujte v duši své\nhodně, hodně pohrdání s těmi, kteří se dnes\nještě usmívají Vašemu »vzdoru«, dovedou býti\nlhostejni k Vašemu významu, kteří nedovedou\nsi Vás zachovati a nechápou, že to je nutno,\nježto má české drama jen Vás, jen Vás ... ~\nkteří mají dosti vlivu, aby potlačili nevoli veřej-\nnosti, ale jindy jsou zase tak slabými, že dají\nse omámiti lichotnou maskou a panovačnou\nkapřicí prostřednosti.\nv\nOvšem, vysloví se nyní po Cechách asi tisíc-\nkrát, že veřejnost energicky vystoupí ve Váš\nprospěch a nepřipustí, abyste odešla. Ale jak\nslaba je ta übohá »veřejnost« ! Nepomůže-li jí\nnějaká instance vyšší a mocnější než jsou ti,\nkteří zadrhli před Vámi onen uzel, který hodláte\nrozetnouti zůstane vše při pouhé frási, vše-\nobecně uznaná pravda, že Jste skutečnou a ne-\nnahraditelnou umělkyní objeví se několikrát\ntištěna černě na bílém a hladina se uklidní jako\njindy. Obecenstvo a zejména abonentní obecenstvo\nbylo během let podrobeno takové dresuře a dalo\nse již tolikrát vytáčkami a sliby uchlácholiti,\nže se dá nyní ovládati jak automat; divadelní\nkritik, který ústně ostře a správně posoudí kus,\nvýkon hercův i nešvar správy a shotoví pak\nmedosladkou kritiku, najde již nějakou stezku,\nkterou obejde tuto choulostivou otázku a ho-\nrování nás několika mladých a slabých, ač upří-\nmné, zanikne stejně nevyhnutelným osudem\nv moři tištěných slov jako přemnoho českého"}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "273 / 274", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.17", "texte": "»V OL N E SMĚRY«\n\nnadšení, záměrů a protestů. My musíme však\nsouhlasiti s Vaším hrdým odchodem, uznávajíce\njeho nutnost; smutně uznati musíme, že neza-\nsluhujeme Vašeho umění, nedovedouce si ho\nzachovati, že je ho škoda pro nás, že byste jím\njen darmo mrhala na jevišti, které neposkytuje\nVám dostatečné činnosti ani povinného uznání\na které i jinak velkým výtvorům uměleckým zů-\nstává nedobytně uzavřeno, na kterém velcí básníci,\njimž byste byla povolanou interpretkou, byli a jsou\nřídkými nebo dokonce neznámými hosty. Pouze\nnaše vzpomínky, vyvolané Vámi v intensitě nese-\nslabitelné, budou si vždy stejně vřele o Vás vypra-\nvovati a musíme pak za vděk vzíti smutnou\nútěchou, že osud Váš ve vyhnanství, poskytují-\ncím Vám příležitost postupovati a bezpečně ví-\ntěziti na dráze nastoupené, jest ipo tom bolest-\nném zmatku, který Vás s vlastí rozloučil, mnohem\ndokonalejším štěstím, než uchlácholení předsudků\nnašeho domova.\n\nKarel Mašek.\n\nOBRAZ.\nFR. XAV. SVOBODA.\nV\nSe. planinou jsem mlád\nv úvahách o živote;\nna tváři mel jsem přísný chlad.\nByl podzim již, na lukách trochu stád,\nv alejích žluto, v horách pusto\na přes zelené jetele\nhnijící list pách' kysele.\nDál loudavě jsem šel\nv nadarmém přemítání,\nCo jiní chtěli, zas jsem chtěl.\nTu od mých nohou dlouhý stín se tměl\nv hrudnaté pole jílovaté,\njak ze mně rosťby, pruhem telť\npřes trávy, pole, pahrbek\n»Můj Bože«, vzdychl jsem,\n»to světlo po planině\njá pochovávám v stínu svém!\nA, kam ach, stíne, my pak spolu jdem?«\nA stín můj zatím s noci stínem\nse spojil přes pláň, potoky\nv stín ohromný a široký.\n\nPÍSEŇ.\nFR. XAV. SVOBODA.\nPřijď, štěstí rozezpívané,\npřijď ke mne ulekanému,\njak vídal jsem tě ve květnatých snech!\nPtáčátko bílé, zavolat se nech!\nNechci tě upoutati,\nživ z tebe nechci býti,\nleč chci tě zřít, až zlý mne stihne los\na v palčivých dnech po skle půjdu bos.\nBos po skle střepinatém\nsilnicí přišpendlenou\nsuchými kůly na práhnoucí zem,\nsilnicí dálnou v živobytí mém!"}, {"page_pdf": 18, "page_imprimee": "275 / 276", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.18", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\nKRONIKA. - Z MUSEJÍ A UMĚLECKÝCH\nSBÍREK PRAŽSKÝCH.\n\nObrazárna a sbírka rytin v Rudolfinu\nvydržovaná společností vlasteneckých přátel umění\nbez podpory země a státu vykazuje v přírůstku posled-\nních let několik zajímavých uměleckých děl. Oddělení staré\nškoly malířské obohaceno bylo Madonou z Deštné u Jindřichova\nHradce, skládacím obrazem ěeského monografisty z Moravy.\nPro oddělení moderní českých mistrů získány byly obrazy od E.\nLišky, J. Špillara a G. Maxe. Za příčinou stoleté památky za-\nložení Společnosti vlasteneckých přátel umění objednána byla\nu V. Hynaise kresba k pamětnímu listu jubilejnímu, u ví-\ndeňského medailéra J. Tautenhayna pamětní mince.\nSbí.rka Lrytin ve své všeobecné části, kteráž\nv originálech a heliogravurách znázorniti má vývoj grafického\numění vůbec, vykazuje zřídka přírůstek, nedoplňuje se kou-\npěmi, doplňuje se jen nahodilými dary. Sbírka ta jest darem\np. V. Lanny. V ní zastoupeny jsou hlavně mistři němečtí a\nangličtí, tito z konce předešlého a začátku tohoto století. Ani\nrok poslední nepřispěl k nějakému rozhojnění.\n•: Hojné jsou přírůstky za posledních let ve sbírce rytin\nčeských. V r. 1896 zakoupena byla v Mnichově ze sbírky\nnakladatele Manze z Rezna sbírka grafických prací Fuhricho-\nvých a podle Fúhricha provedených. Manz sbíral a reprodu-\nkoval práce Fúhrichovy. Koupí ze sbírek jeho získala sbírka\nrytin certný doplněk. Jest potěšitelno, že společnost vlastene-\nckých přátel zamýšlí stejným způsobem, jako se u Fúhricha\ndálo, všechny grafické práce českých mistrů shledávat a to\nbuď v originálech aneb v reprodukci fotografické. Vážné\nk tomu přípravy budí naději, že se dočkáme i cenné kolekce\nnašich xylografů. Bohužel, že doposud nemáme sbírky takové.\nAč nebylo by obtížno sestaviti dobré a vynikající práce Sto-\nlaře, Pokorného, Hollase, Richtra a j., nevíme, že by se tak\nu nás někde bylo dálo. Dobrá vůle k tomu byla sice proje-\nvena Besedou xylografů v Praze, avšak asi sotva přikročilo se\nk provedení, kteréž by právě této korporaci nebylo činilo\nznačnějších potíží. Věru, že zbude důvěřovati jen činnosti\nv Rudolfinu, že v čas přikročí iv tomto směru k doplnění\nsoustavnému sbírky českých rytin. Po odstěhování sbírek\numělecko-průmyslových z Rudolfina, zaujme sbírka kreseb a\n\nJ. KASTNER.\nFONTÁNA."}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "277 / 278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.19", "texte": "»VOLNÉ SMERY«\n\nrytin spodní přízemní sál a tu pobídka k doplněn'\nsbírek bude silnější než při dosavádním nedostatku\nmísta.\nHollareum tvoří zajímavou a vynikající část\nsbírky rytin v Rudolfinu. Hollareum je majetkem země\";\njest známa chvályhodná snaha po doplnění a ucelení\nsbírky této. V roce 1896 zakoupeno bylo rytin Holla-\nrových nákladem as 1000 zl. Značné jsou doplňky po-\nsledních tří let, zakoupeno bylo celkem asi 260 rytin,\nz nichž 100 nezaznamenaných v seznamu Partheyově\n(1853, Berlin). Sbírka rytin Hollarových již v nynějším\nstavu jest po Windsorské nejúplnější. Parthey uvádí\n2733 rytin Hollarových, z těch schází ve Windsoru\nokolo 200, v Rudolfinu necelých 400, za to však chová\nsbírka asi 130 u Partheye nezaznamenaných.\nK nejsympatičtějším nám sbírkám Rudolfina po-\nčítáme sbírku kreseb; sbírka omezuje se na práce\nčeské. Práce cizí jen výjimečně se sbírají. Základ\nsbírky tvoří dar pana V. Lanny (náčrty Skréty, Palcka,\nRaineraaj.). Sbírka rozšiřuje se dary i koupěmi. Zastou-\npeny jsou hojně kresby mistrů z polovice tohoto století,\nzejm. Bergler, Tkadlík a j.; nejzajímavější část tvoří\nkresby rodiny Mánesů, zejména pak Jos. a Quida\nManesa. V r. 1896 zakoupeno bylo několik kreseb\nSequensových a Václ. Kroupy.\nSluší se zde ještě zmíniti opr em i ích Jednoty\nkras o umné za r. 1896. Členům dostalo se alba\ns 10 světlotiskovými, u K. Bellmanna pořízenými re-\nprodukcemi obrazů galerie Jednoty. Z domácích mistrů\nzastoupeni jsou: A. Kosárek, E. Laufer, J. Mánes, J.\nMyslbek, L. Marold. Z cizích: A. Defregger, J. Dupré,\nF. Leemputten, M. Stevenson, W. Velten. Členům\ns dvojnásobným členským příspěvkem dostane se vedle\nalba krásné rytiny J. Mařáka.\nUmělecko-průmyslové sbírky v*|Rudolfínu\npřenešeny budou do nových, valně větších místností\nvlastní budovy, kteráž vystavena bude nákladem asi\n300.000 zlatých v nejbližší blízkosti Rudolfina dle ná-\nvrhů clena kuratoria p. arch. Jos. Schulze. Proslýchá\nse, že budova nebude pouhým skladištěmTsbírek, nýbrž že\ni výzdobou svou provedenou za součinnosti umělců odpovídati\nbude plně úceli svému, nejspíše bude hojně použito k dekoraci\ni starých prací domácích; dovídáme se, že za'tou příčinou ku př.\npro knihovnu musejní zakoupeny byly nákladem 200(Yzl. bohaté\nbarokní vykládané a řezané skříně české práce z r. 1705.\nJistě, že obchodní komora pražská dbáti bude, aby veškerá\nvýzdoba nové budovy representovala čestnějčeskou moderní\npráci umělecko-průmyslovou.\nZ přírůstků sbírek v r. 1896 zakoupených upozorňujeme na\nněkteré vzácné české práce. Velmi cennou jest sbírka vazeb\nz doby okolo r. 1500; polychromované dvě sochy dřevěné\nz téže doby, dále bohatě řezaný renessanční rám, skřínka\npražské práce ze 17. století, bohatě plastickými krásnými in-\ntarsiemi ozdobená. Zvláštního obohacení se dostalo sbírkám\nmusejním kalichem z poč. XV. století z kostela Lipnického,\ns terči emailovanými. Pro sbírku českého skla, která již\nnyní je jednou z nejbohatších a nej větších, a která v někte-\nrém vzhledu předčí i známou sbírku Lannovu i onu rakou-\nského musea ve Vídni i musea Berlínského, zakoupeno bylo\nr. 1896 šťastně opět několik vzácných kusů. Přijde-li při pře-\nstěhování sbírek k seskupení veškerých prací českých,\nmůže oddělení domácí práce důstojně obstáti vedle vynika-\njících prací cizích. Sbírka skla, sbírka textilní a keramická,\nvazeb a předmětů bohoslužebných a prací ve dřevě jistě\nupoutá pozornost každého znalce.\nPražské museum městské staví si dle plánů arch.\nBalšánka budovu, v níž bude možno konečně pohodlně vy-\nstavili sbírky musejní, které se v pavilonu sadu poříčského\npo léta tísnily. Kolekce musejní na národopisné výstavě před-\npověděla úpravou a uspořádáním, že jest možno na sbírky\nv nové budově se těšiti. Snad zapomenout dají stesku nad\ntím, že nebyl pro sbírky musejní získán některý starý pěkný\ndům pražský, který by byl dopouštěl malebné seskupení sbí-\nrek a který by zároveň sám byl kusem musejním; mluvilo\nse o paláci Klam-Galasově, o Hunkově domu naproti radnici\n\nC. KLOUČEK.\nDETAIL FONTÁNY."}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "279 / 280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.20", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\nstaroměstské, o opatství svatomikulášském, o klášteře milo-\nsrdných bratří, o klášteře svaté Anežky aj. Ještě nyní sly-\nšíme otázku, proč že nebylo alespoň zvoleno ke stavbě no-\nvého musea některé místo při Vltavě v assanacním obvod u\naneb na Malé Straně, a proč museum pražské státi má\nv okolí nejméně pro Prahu význačném, v blízkosti dvou nádraží.\nPražské museum přestěhováním do nové budovy dojde\nkýženého významu. Zvědaví jsme, jak přiblíží se k vlastnímu\núčeli svému a zda překročí v sestavení svém za obvyklý\nsystém skříňový a upraví několik význačných pro pražský\nstarý byt zákoutí. Zdá se nám, že právě museum pražské\nby mělo k tomu vhodný material ve zbytcích starých praž-\nských domů. V době bourání staré Prahy bude snad zde pa-\nmatováno na zvláštní oddělení věnované pražským zají-\nmavými domům. Ve směru tom jest třeba, aby čilé kuratorium\nmusejní vymíjelo horečnou činnost. Víme na př., že zajímavé,\nnyní sbořené domy Staroměstského náměstí usnesením sl.\nrady městské měly býti obrazem zvěčněny, a že vyřízení a\nobjednávka malby učiněná byla, kdy malíř jenom sbořeniště\nnašel; vina prý byďa v nepředvídaně rychlém bourání. Po-\ndivno, jak v Praze právě s bouráním spěcháme.\n(Příště dále.)\n\nSTUDIE H. Schwaigra je jednou ze starších jeho akvarell,\njíž skorém přesně před svým přesídlením na moravský\nvenkov jednu z rázovitých figurek pražských preclíkáře\nživě zachytil.\nZ mapy zesnulého B. Wachsmanna vybrali jsme\nněkolik drobných kreseb, první dvě jako ukázku rutinované skiz-\nzovaných pohledu z cest jeho po cizině, třetí a čtvrté upozor-\nniti má na Wachsmanna jako na umělce, jenž tak značnou\nčást své práce věnoval zachování historických památek a za-\njímavých pohledu rodné vlasti a milé Prahy v obrazech,\nhole pedelské nechť upomenou na činnost jeho v obor umě-\nleckého průmyslu spadající, a drobné ty lístky ze skizzáku\njeho vyňaté, nechť poučí o tom, kde hledal motivy ku gotice\nsvých prací architektonických.\nO návrzích na fontánu zmiňujeme se na jiném\nmístě.\n\nZPRÁVY UMĚLECKÉ.\n\nBEDŘICH WACHSMANN\n* 24. KVĚTNA 1820. f 27. ÚNORA 1897.\nPrvní posmrtnou vzpomínku přinášejí dnes »Volné Směry«,\nposvěcujíce ji příslušníku obce výtvarnické z nejstarší gene-\nrace malířské Bedřichu Wachsmannovi, který s • několika\npřátely, vysokého již stáři, representoval nám starou naši\nobec uměleckou. Činnost Wachsmannova byla zejména za\nposledních let tak tichá, tak nenápadná, že teprve .jeho ne-\nkrology připomínají nám znova množství jeho. píle, vytrvalosti\na studia, probouzejíce v nás úctu před; výsledky jehof. práce.,.\nUměleckou dráhu svoji nastupoval Wachsmann podobně\njako nesčetný počet jeho bratří v umění: v nedostatku, v zá-\npase o chleba, který\", bojován před více než pul stoletím,\ntedy v poměrech daleko nepříznivějších než dnes, zajisté byd\nvelice trpkým a vyžadoval značné sily a energie. Hmotný-\nnedostatek přerušil jeho studia v rodném městě Litoměřicích\na přiměl jej, vstoupiti do litografického ústavu Medauova\ntamtéž, kdež opět choroba oční na delší dobu oddálila jej\nod nového povolání. Od chvíle, kdy opustil střední školu,\nodkázán byd sám na sebe, a nutnost, živiti se, s touhou po\nvyšším vzdělání byly mu střídavě vůdkyněmi v nejlepšíeh\nletech mladého života, pohánějíce jej s místa na místo. Tak\npracoval brzo pro litografii, brzo pro vlastní zdokonalení\nv Lipsku, Drážďanech, v Praze, v Inšpruku a v Mnichově.\nSkoro všude bydy poměry jeho stejně neutěšené, tak že často\nb\\Hral nucen zíti v pravém slova smyslu o suchém chlebě.\nV Inšpruku, kde za lepších okolností u své sestry trávil, na-\nshromáždil si velké množství studií; tam povstaly také četné\njeho práce krajinářské, zejmena akvarely, jimiž nejdříve pro-\nnikl. Prodej několika z těchto obrazů umožnil mu delší pobyd.\nv Mnichově, jenž nejvíce prospěl jeho dalšímu vývinu. Přízni-\nvými počaly býdi poměry Wachsmannovi teprve pak, když\nrozloučiv se s mnichovskou akademií, trvale usídlil se v Praze,\njiž miloval a jež budila v něm lásku k architektuře s\\ým\nstarožitným rázem, o jehož zachování pracoval jak agitací,\nsměřující k zachování starých památek, tak zobrazováním\ntoho, co uchovati nebydo možno. Velikou jeho zásluhou v pr«\nvějším směru jest restaurace kaple sv. Kříže v Poštovské\nulici, jejíž provedení dle svých plánů umožnil jen samostatně\npodniknutou subskripcí. O druhém svědčí v pozůstalosti jeho\nmnožství listů s pohledy na partie pražské. Jsa učitelem kre-\nslení v mnohých šlechtických rodinách, získal si Wachsmann\nkruh příznivců, kterv zavdal podnět k tomu, že věnoval se\noboru, ve kterém podal práce velice pozoruhodné totiž\narchitektuře. Umění jeho v tomto směru zasluhuje úcty a ob-\ndivu nejen pro své výsledky, ale také pro to, že bylo ovo-\ncem usilovné píle samoukovy. Po zprávách v denních a tý-\ndenních listech otištěnými jest dnes již pozdě vyličovati život\na činnost Bedřicha, Wachsmanna (poukazujeme zejména\nna věcný článek ve Světozoru v 17. čísle tohoto ročníku)\ni zaznamenáváme pouze, že jsou to hlavně kostely v Dymio-\nkurech, Nepomuku, v Ústí n. L., v Břežanech a v Karlině,\ndále z pražskýmh chrám P. Marie před Týnem, na Karlově\na domácí kaple v paláci arcibiskupském, které jsou vyzdo-\nvelkými i menšími pracemi dle návrhů jeho provedenými.\nZ četných menších prací, diplomů, adress a nářadí, vynikají\nadressa ku stříbrné svatbě Veličenstev, adressa šlechty mo-\nravské arcibiskupu Fúrstenberkovi, album města Prahy ku\nsňatku korunního prince Rudolfa, návrhy na vylzdobu Prahy\npři očekávání příjezdu téhož, šavle generála Cernajeva, hole\npedellů university pražské a nespočetné množství jiných.\nSamostatné publikace vydal Wachsmann tři: kresby soch na\nKarlově mostě, reprodukované litograficky (vlastním nákla-\ndem), pak perem kreslené krajiny a panoramy podél dráhy\nduchcovskb-podmokelské (nákladem této dráhy) a »Krajinář~\nství« (nákladem Studničkovým), které jest, pokud víme, je-\ndinou českou, pomůckou školní toho druhu.\nStačí snad toto prosté upozornění na plodný\" život ze-\nsnulého umělce, na prvních let a na bohaté výsledky"}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "281 / 282", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.21", "texte": "»VO L N É SMĚRY«\n\njeho tiché činnosti pozdější, aby získáno bylo Bedřichu Wachs-\nmannovi vděčné uznání nejen umělců, ale i laiků, a aby jeho\npíli a umění byla zachována úcta v naší době, kdy v mno-\nhých kruzích panuje přesvědčení, že doba našich dožívajících\nveteránů nezasluhuje nižádného respektu, protože umění ne-\nstálo tam, kde stojí dnes, protože umělci tehdejší neuměli\nhleděti brýlemi Francouzů a Angličanů.\nStipendia pro umělce. Umělci v oboru básnictví\numění výtvarného a hudby samostatně tvořící, kteří nemajíce\nvlastních dostatečných prostředků, aby se dále vzdělávali a\ntalent svůj zdokonalili, činí nároky na státní podporu,\nnechť podají žádosti do 1. května místodržitelstvu přiloživše\njim: vylíčení postupu svého vzdělání a poměrů osobních\n(rodiště, místo domovské, bydliště, věk, stav, poměry majet-\nkové a p.), naznačení způsobu, jak zamýšlejí stipendia k dal-\nšímu svému výcviku užiti a jednotlivé ukázky svého umění\nkaždou zvlášť jmenem svým označenou.\nZ české akademie pro vědy, slovesnost a\numění. Třída IV. rozepisuje dle § 2. a) stanov pro každý\nze tří odborů (literární, hudební a výtvarný) první cenu\n1000 zl., druhou cenu 400 zl. a dvě ceny třetí po 2éo zl.\nO ceny mohou se ucházeti členové Akademie a jich prostře-\nnictvím i jiní čeští literáti a umělci a to pracemi roku 1896\nvydanými, pokud se týče provedenými nebo předvedenými,\nv\njež nebyly posud jinde cenou poctěny. Členové Akademie nebo\nněkterý odbor třídní neb i třída, mohou též o své ujmě při-\nhlásit! ke konkurenci vynikající, v dotčeném období provedené\npráce jiných literátů a umělců. Soutěžiti mohou i rukopisné\npráce, k tisku zcela připravené a dobře čitelné. Umělci vý-\ntvarní podejtež fotografický obraz díla a vytknětež, kde jest\ntoho času originál. Lhůta podací trvá v odboru literárním a\nhudebním do 30. června, v odboru výtvarném do 1. října\n1897. K podáním pozdějším nebo platných ustanovení neše-\ntřícím, nebude přihlíženo. Ceny se prohlásí ve valném shro-\nmáždění slavnostním dne 2. prosince 1897. Po návrzích třídy\nIV. udělí se mimo to roku 1897. v každém z dotčených tří\nodborů po stipendiu 200 zl. (badatelském, studijním neb ce-\nstovním,) a to na základě výkonů za nejlepších uznaných.\nVýkony jest doložiti spůsobem při cenách naznačeným; v od-\nboru výtvarném stačí zde též návrh u výkresu zcela dohoto-\n\\\nvený. Žádosti za stipendia podati je do 31. května 1897. Ko-\nnečně bude ve IV. třídě propůjčena studijní podpora Kl. Ka-\nlašové (100 zl.) mladému nadanému hudebnímu skladateli neb\nv\ni skladatelce české národnosti. Žádosti, doložené vlastní sklad-\nbou hudební, podati jest Akademii do 15. května 1897. Třída\n111. rozepisuje na r. 1897. po 200 zl. ku sbírání a zpracování\nv\ndialektického materiálu. Žádosti, doložené pracemi dialektolo-\ngickými, přijímají se do 15. května; pp. žadatelé nechť označí,\nv kterých krajinách hodlají dialektický matenal sbírati. Se-\nbraný material předložití jest pak do konce dubna 1898.\nZemské příspěvky k účelům uměleckým.\nZemskému výboru se ukládá, aby zavedené jednání\nse spolkem výtvarných umělců »Manes« o zakoupení kartonů\nAlešových dokončil a tytéž pro české zemské divadlo získal.\nStátní akademii umění v Praze, uděluje se roční subvence\nv obnosu 8.200 zl. s tou podmínkou, že na ústavu tomto\n\nST. SUCHARDA.\nDETAIL FONTÁNY CENY II."}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "283 / 284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.22", "texte": "•VOLNÉ SMĚRY«\n\nB. WACHSMANN.\nMAISLOVA ULICE.\n\nrovnoprávnost obou národností nezvratně bude šetřena.\nSpolečnosti vlasteneckých přátel umění obnos 1.000 zl. k uhra-\nžení výslužného prof. Lhoty. Současně oznámeno zemskému\nvýboru zvýšení .státní subvence ku stavbě chrámu sv. Víta\nz dřívějších 15.000 na 20.000 zl.\nZemskému výboru se ukládá: 1. aby ve přičíně správy,\nudržování a zachovávání uměleckých památek hradu Karl. Týna\nzahájil ihned s c. k. vládou jednání a aby se přičinil, by umě-\nlecké památky z hradu do Vídně zavezené opět byly navrá-\nceny; 2. aby společně se zástupcem koruny sepsal inventář\npamátek hradu Karl. Týna a vypracoval instrukci pro kustoda\nhradu.\nZemskému výboru se ukládá, aby nyní před ukončením\nstavby Karlova Týna s vládou vyjednával, aby po ukončení\nstavby hned Karlova Týnu užito bylo jen k účelům, jež by\nhistorickému významu a důstojnosti hradu toho odpovídaly,\npři čemž by památky historické a stavební zde plně byly za-\nchovávány.\nZe zvýšeného nákladu, jehož v okrouhlém obnosu zlatých\n70.800 třeba jest pro ukončení opravných prací na hradě\nKarlově Týnu, přejímá se polovina částkou 35.400 zl. na zem.\nfond a výplata má se díti v letech 1897 a 1898 ve lhůtách\npo 17.700 zl. za týchž podmínek, jaké stanoveny byly při\npovolení původního úvěru stavebního 150.000 zl. v r. 1886.\nDále referuje se o subvenci již r. 1888 povolené, dosud\nvšak nevyplacené ku provedení opravy starobylého chrámu\nv Sedlci v obnosu 10.000 zl. Obnos ten vyplacen býti má\nv letech 1895—1897 z paušálního obnosu 10.000 pro pod-\npory k zachování historických památek stavebních reservovaného s podmín-\nkou, že vláda opravu tuto sama podnikne a provede, že země dalšího\npříspěvku pro vydržování sproštěna jest, a že lhůty vypláceny budou dle\nstavu pokračujících prací. K opravě freskových starodávných maleb v chrámu\nsv. Jana v Jindřichově Hradci povolen byl obnos 600 zl., splatný ve třech\nlhůtách za rok 1895-1896 a 1897.\nDotace ku doplnění sbírky rytin Hollarových per 1000 zl. na rok 1896\nlze užiti až dokonce roku 1899.\nFrantišku A. Borovskému, kustodu umělecko-průmyslového musea\nv Praze a správci sbírky rytin Hollarových povoluje se podpora 700 zl.\nza příčinou studia sbírek Hollarových, jakož i prozkoumání jich v Anglii\nza podmínkou, že se žadatel zaváže o své studijní cestě podati zprávu\na přiměřené návrhy ve příčině upravení oné sbírky zemské.\nMěstské obci Přísečnici povoluje se nevyřízená poukázka subvence\nz r. 1896 v obnosu 400 zlatých a další subvence na rok 1897 v stejném\nobnosu, úhrnem tedy 800 zl. do rozpočtu letošního položené, na vydržování\nškoly hudební v Přísečnici.\nPro pensijní fond »Spolku českých žurnalistů v Praze« a spolku belle-\ntristů »Máj« povoluje se subvence po 500 zl. na rok 1897.\nSpolku německých spisovatelů a umělců »Concordia« v Cechách povoluje\nse na rok 1897 subvence 500 zl. k účelům spolkovým.\nJednotě německých žurnalistů v Cechách povoluje se na rok 1897\nsubvence 500 zl.\nJednota pro obnovu kláštera bl. Anežky v Praze odbývala\n1. t. m. valnou hromadu, z níž uvádíme: Aby jednota s úspěchem ucházeti\nse mohla o přiměřenou říšskou i zemskou subvenci, dala vypracovati po-\ndrobné plány restaurační i rozpočty architektu Ant, Cechnerovi, professoru\nna státní odborné škole v Hořicích, jenž za vyjednaný honorář 1000 zl.\nvypracuje do konce června 1897. generální projekt na znovu-\nzřizení a obnovu veškerých budov, které jednota zachovati\nhodlá, v čemž zahrnuty jsou loni již zakoupený kostel sv.\nBarbory a dále kostel sv. Františka, konventní síň s kaplí\nsv. Máří Magdaleny, ambit a památní kuchyně klášterní.\n\nPUBLIKACE.\n\nSoupis památek historických a uměleckých\nv království českém (od pravěku až do počátku\n19. století).\nSnaha zachovati památky historické i umělecké v řádném\npopisu i vyobrazení není u nás nová.\n»Památky archeologické« od svého poěátku do dnes při-\nnášejí material nahodilý sice bez zvláštního systému, material\nvšak velice cenný.\nVídeňská státní Centralcommission v časopise svém při-\nnáší občas zprávy památek království našeho se týkající,\na poskytla svého času značnou podporu peněžní prof. B.\nGrubrovi, který také výsledek studia svého ve spisu »Die\nKunst des Mittelalters in Bbhmen« uveřejnil.\nSystematicky v oboru tomto chtěl začíti pracovati Archeo-\nlogický odbor Akademie křesťanské. Týž vydal v r. 1878\narchitektem A. Baumem a redaktorem »Methoda« F. J. Lehne-\nrem sestavené otázky archeologické za tím účelem, aby od-\npovědi došlé v časopisu »Methodu« spracovány a uveřejněny\nbyly. Celý podnik ten však spočívaje většinou v rukou\nochotných diletantů nepřinesl valných výsledků. Proto roku\n1888. novým provoláním msgr. F. J. Lehner v Methodu vy-\nzývá spolupracovníky časopisu svého (po většině duchoven-"}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "285 / 286", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.23", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\nstvo) k nové práci systematické, jejiž výsledkem měla býti\nkniha dějin umění výtvarného v zemích koruny české.\nDle široce rozvrženého plánu v prvém tříletí inventari-\nsována měla býti doba románská, v druhém přechodní, ve\ntřetím gotická, ve čtvrtém renaissanční, v pátém nejnovější\ndo 19. století.\nDnes po uplynutí tří tříletí nemůžeme než poukázati\nk tomu, že celá akce ta s opravdovostí v život vyvolána,\nneměla žádoucího výsledku rozbíjejíc se o nedostatečnosť\nprostředků finančních a po většině diletantism přispívatelů,\nač nechceme tím upírati opravdové důležitosti románským\nexkursím, jež od doby té v Methodu uveřejňovány.\nPomíjejíce publikace vyvolané výstavami jubilejní i ná-\nrodopisnou, pomíjejíce i publikace vydané jednotlivci, staneme\npřed skutkem doby nynější.\nAkademie česká zarazila archeologickou komisi v r. 1893,\njež za hlavní úkol svůj obrala si opatření soupisu památek\nnašich.\nVypracovala program výzkumu, dle kterého soupis vy-\ndáván bude v jednotlivých svazcích politických okresů králov-\nství a obsahovati má památky praehistorické v stručném\noznačení, inventář památek uměleckých od doby románské\naž do 19. století s vyloučením oněch, jež nalézají se v majetku\nsoukromém.\nKe každému z bývalých krajů bude přidána úvodní stať,\njednající o památkách lidového umění (pro něž zřízena zvláštní\nsekce), k účelu tomu vydobyla si hlavně působením neúnav-\nného svého předsedy J. Hlávky, který celé akce s houževna-\ntosti jemu vlastní se uchytil, podpory zemské v r. 1895.\ni 1896. po třech tisících zl. na práce výzkumné a v r. 1896 další\n2000 zl. na publikaci prvých dvou okresů Kolínského a\nLounského, roku letošního pak částku 5000 zl. na další\n4 okresy, a zabezpečila na reelním základě založenou, akci,\njejíž první výsledky v těchto dnech veřejnosti předkládá.\nMůžeme býti vděčni, že u nás právě\nz našich zemských prostředků podniká\nse práce tato opravdu záslužná, která kon-\ntrolujíc material známý, a snášející řadu\nnového materiálu, bude při předpokládání\nsvědomitosti pracovníků základem ku\nstudiu naší kulturní historie. Můžeme býti\ntím hrdější, že ke kroku tomu dospěli\njsme dříve než státem podporovaná ví-\ndeňská Centralcommission, která podobnou\núlohou se zabývala, která však vyjma\nmalý spisek o Korutanech ničeho o zemích\nsvých nevydala.\nLeží před námi svazek I. Okres Ko-\nlínský od K. B. Mádla a 11. Okres Lounský\nod Dra Bohumila Matějky.\nPřihlížejíce k finančním prostředkům\nsněmem povoleným, i k oněm, které\nsamosprávnými korporacemi byly upsány\na věnovány (Kolínský okres 700 zl.),\nnemůžeme z ohledu na vážnost této práce,\nz ohledu na to, že prácí touto stavětí se\nmáme po bok podobným pracím dávno již v Německu\ni Francii vydávaným, nemůžeme übrániti se tomu, abychom\nnevytkli, že na vydání tom příliš se šetří, a že tato šetrnost\nnení právě dílu na prospěch.\nUznáváme nutnou stručnost plným právem, tím více však\npřáli bychom si, aby zvláště po stránce i Ilustrační dílo bylo\ndokonalé a důstojné.\nSpoléhati zde na ochotu jednotlivců, kteří zdarma dodá-\nvají fotografie a skizzy atd., nemáme za místné, z toho právě\ndůvodu, který tak neblahé měl následky při podnicích předem\nuváděných. Může-li několik málo jednotlivců z bývalého vý-\ntvarného odboru národopisného vydati dílo o 500 fotografiích,\ndílo, které ve světlotiskové reprodukci přináší řadu 120 listů\nvýborně reprodukovaných, beze vší podpory zemské neb ja-\nkékoli jiné, proč by tato tak bohatě subvenovaná práce ne-\nmohla býti naskrze důstojná.\nLJveřejní-li se již vyobrazení památky některé, nechť je\naspoň jasné; nemělo by se přikročovati k vydání lacinějšímu,\nponěvadž na špatnějším papíře mnohé z illustrací stávají se bez-\ncennými. Jak výborně representují se reprodukce světlotiskové\nv soupisech těch i některé obrázky perokreseb i větších síťko-\nvých obrázků oproti oněm drobným nedosti zřetelným, které\ndílu nejsou příliš na prospěch.\nAni rozmnožení illustrací nebylo by věci na závadu. Tak\nna př. u zvonů po většině uvádí se jen popis, ačkoliv existuje\nřada zvonů s velice zajímavými reliéfními pracemi i otisky\npenízů, které v reprodukci by měly býti uváděny.\nZe sochařské práce v okresu Kolínském uveden jediný\nKristus Kouřimský a 2 náhrobní desky, ač řada jich jako\ndobré a velmi dobré udávána.\nZa jedno jen ještě bychom se přimlouvali, aby pro celé\ndílo stanovena byla řada pravidel, která by byla zárukou\njednotnosti celku. Již Lehner v r. 1888 žádal na př. za jed-\nnotnost měřítka v půdorysech chrámu pro celé dílo, a zrovna\n\nB. WACHSMANN.\nPARTIE Z RAKOVNÍKA."}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "287 / 288", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.24", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\ntak dala by se stanovit měřítka uveřejňovaných detailů a t.\np. jak v druhém svazku Dr. Matějka o to se pokusil.\nVítáme podnik tento s největší radostí, a přáli bychom\nmu, aby další pokračování k vyššímu dospělo stupni než\nprávě za vzor kladený počátek, a z toho důvodu dovolili jsme\nsi několik těch výtek, které jsouce podřízenějšího významu,\nnemohou übrati ceny tomu radostnému faktu, že vykonán\nzde zase kus práce, která bohdá bude dokončena a takto\ndokončena ponese hojně užitku.\n\nVÝSTAVY.\nSalon Topičův hostí tento měsíc Francouze A. Deluga\nsoučasně s Němcem Jos. Sattlerem, kontrasty to v mnohém\nohledu velice zajímavé.\nDelug namaloval veliké historické plátno »Pohřeb Alari-\nchův« s mnohými dobrými kvalitami v komposici, malbě\ni kresbě, jež nás nechávají zcela chladnými naproti drobným\nperokresbám a leptaným rytinám Josefa Sattlera. Historická\nkomposice Delugova nepůsobí ani direktně ani nevzbuzuje\nreflexi, Sattler zaujme myslícího diváka cele a nenechá ho\nodejiti beze svého, ovšem ale jednostranného dojmu: Sattler,\njako zažraný pessimista, nedovede ani jediný jásavější akord\nv duši naší vzbuditi, v pracích jeho schází úplně radost a\ncítění živoucího života a blíží-li kde se vyjádřiti něco podobného,\ntu současně vytryskuje silná dávka hořké satyry. V Sattleru\nvidíme umělce-člověka, který v moderním ruchu, hřmotu a ne-\nklidu, v tom horečném vynalézání a řekněme továrním vyrá-\nbění něčeho »za každou cenu nového«, snaží se klidně uplat-\nniti to co myslí a cítí, snaží se podati to čistě své, indivi-\nduelní.\nV četných pracích se mu to zdařilo. V cyklech »Todten-\ntanz«, »Meine Harmonie«, »I<unstkrieg« a některých listech\nz »Rozmanitostí« najdeme hluboce cítěné práce. Musíme však\npřiznati, že vedle těchto nalezáme i velmi mnohé listy, kde\njeví se více bizzamím než hlubokým. Vedle listů, v nichž\nosobité, hluboké tóny Sattlerovy znějí, překvapuje vás pojed-\nnou mnoho kreseb, pracovaných v tradicích starých něme-\nckých dřevo rytců, tak že se vám zdá jakoby ne ten indivi-\nduelní Sattler, ale přímo některý starý mistr-dřevorytec\nu Topiče vystavoval (»Novokřtěnci«, některé listy »Rozmani-\ntostí« a »Ex libris«).\nImitací ovšem se nikdo nestal umělcem a také Sattlerovi\nnikoli takovéto bravurní napodobení starého dřevorytu, ale\nvlastní podklad myšlenkový jméno umělce zachraňuje.\nCyklu »Meine Flarmonie« jako základ slouží zvláštní po-\nvaha a karakter jednotlivých barevných tónů, z čehož Sattler\nsvou zvláštní symboliku barev a tónů barevných vyvinul.\nNám ale mnohé kresby tohoto cyklu stačí úplně tak jak jsou,\naniž bychom nuceni byli, do tohoto symbolisování se nutiti.\nZ mnohých tentokráte vystavených listů Sattlerových\nsamozřejmě plyne zvláštní jeho smysl dekorativní pro plochu\ni její luštění.\n\nSOUTĚŽE UMĚLECKÉ.\n\nKonkurence na fontánu před Rudolfinem. Po\ntřetí máme příležitost obdivovati se přičinění a obětavosti\nnašich výtvarníků. Pravíme obětavosti, neboť súčastnění\ntakové je skutečnou obětí času, píle i nákladu, proti které\nv žádném poměru nejsou ceny, jež se případně rozdílejí.\nSúčastnění při našich konkurencích mohli bychom právem\ntaké nazvati sázením do loterie, při níž prohrávají všichni,\nkdo spoléhali na výhru nejvyšší, t. j. provedení svého pro-\njektu.\nRekapitulujeme krátce výsledky všech tří konkurencí této\nfontány se týkající.\nPři první konkurenci cena prvá udělena nebyla, druhou\ndostali sochaři Hergessel a Procházka, třetí architekt\nBalšánek; ku provedení nedoporučena žádná.\nPři druhé 1. cenu dostali Ohman-Klouček, druhou\nFant a-S c h ni r c h, třetí Malina: projekt první cenou po-\nctěný, doporučila jury jednohlasně k provedení, k němuž ale\nnedošlo: konkurence sice vyžadovala hlavně effektivní vodní\nproud, leč projekt doporučovaný byl by prý vyžadoval tak\npřílišné množství vody, které by nemohlo býti vodárnou do-\ndáno.\nProto vypsána konkurence třetí, při níž omezeno množ-\nství vody na 60 m3 za hodinu, určeny tři ceny na práce re-\nlativně nejlepší, vítězům pak z konkurence předcházející za-\njištěn honorář po 500 zl. v případě, kdyby ceny neobdrželi.\nTito se však výhody jim nabízené zřekli a žádali, aby peněz\ntěch užito bylo jako akcesitů pro projekty opravdové snahy\na práce, jimž se cen nedostalo. Dnem 5. února vypršela lhůta\nkonkurenční: projektům otevřena výminečně dvorana Rudol-\nfina, kde uspořádána výstava 19ti fontán nepříliš dobře osvě-\ntlených, anonymní to konkurence, při níž až na 2 3 pro-\njekty o všech bylo známo, z čí dílny vyšly. Několik dní\npozději uveřejněn výrok poroty (viz číslo předešlé): cena\nprvá Fanta-Schnirch, druhá S u c ha r d a - D ry á k, třetí\nStránský-Balšánek. O akcesitech nestalo se nikde ani\nzmínky; projekts cenou první doporučen hlasy sochařů Maudra\na Myslbeka a pak hlasem p. Weitenwebra ku provedení\nproti hlasům architektů Schulze a Zítka. Ale nemělo-li jedno-\nhlasné doporučení při konkurenci druhé vlivu na provedení,\nnebude ho míti jak se ukazuje ani částečné doporu-\nčení nynější. Soudíme tak z officielní zprávy denních listů\nz měst. rady, kde přijat byl návrh p. arch. Bělského, »aby\nučiněn byl k české spořitelně dotaz, zda by nebyla ochotna\nvybídnouti některého (?) z umělců, jichž plány při prvém neb\ndruhém (?) konkursu poctěny byly cenou, aby upravili pro-\njekty své v souhlase s projekty sousedních budov.« Návrh\nten, byl-li podán české spořitelně v této formě, jak jej při-\nnesly denní listy, pokládáme i za nekorrektní i nevčasný.\nPráce cenami poctěné kritisovala jury my přinášíme\npouze reprodukce projektů oněch; snad jinde subjektivní mínění\njinak o nich bude rozhodovati. Najdou se zajisté jednotlivci,\nkteří zavrhovati budou jehlanec, zrovna tak jako jiní, kteří\nho budou hájiti. Po našem mínění není tak snadno pou-\nhým slovem odsouditi tuto architektonickou formu jako ne-\nhodící se pro fontánu« vždyť to není ani prvni, ani po-\nslední případ, kdy obelisk k fontáně použit. A kdybychom\nchtěli připustit výhradně právo rozhodovati o tom pp. pro-\njektantům Rudofina, pak museli bychom žádat, aby jejich ná-\nhled hned při vypisování této konkurence jako směrodatný\nbyl uveden. Jsme přesvědčeni, že Rudolfinum bude sice při"}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "289 / 290", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.25", "texte": "»VOLNÉ SMĚRY«\n\nluštění této otázky hráti velikou úlohu, nesmíme však zapo-\nmínat!, že tu není samo, a že mimo budovy akademie těžce\nbude padati na váhu tvar budoucího mostu a řada bůh ví\njakých činžáků, které budou v nejbližší době tvořiti pozadí\nfontány na straně východní.\nZbývá nám krátce zmíniti se o těch návrzích, které\nnebyly cenami vyznamenány; nalézáť se mezi nimi několik\ndobrých prací, které pominouti nelze mlčením.\nZastavili jsme se u projektu, jenž svojí koncepcí i pro-\nvedením nejvíce nás zajímal: nese heslo »Po třetí«. Pova-\nžujeme tento projekt zajeden z nejlepších; je to práce umě-\nleckého, harmonického celku, jejíž sochařský i dekorativní\ndetail svěže působí, (vyobr. na sl. 251—252, detail sl. 273).\n»Fontána památník« z téže ruky vyšlá má sice velký\narchitektonický tah, ale ne půvab té původnosti jako návrh\npředešlý. (Vyobr. sl. 269 270).\n»Sorgente« zdá se nám v masse k Rudolfinu trefen, motiv\nukončující (trojnožka) poněkud konvencionelní.\nZnačku ctyr kruhů nese projekt barokní sice, ale o dobrých\nsochařských detailech.\nZvláštní svým empirovým luštěním je projekt »Nové\nPraze«. (Vyobr. sl. 275—276).\nProjekt »Z kamene a kovu« můžeme nazvati jednou\nz nejpilnějších prací konkurenčních, zajimá svým rozložením\nv masách i celku.\nDocela bez architektury hleděl se obejiti projektant fon-\ntány »Na vodách českých«.\nProjekt se značkou stromku v kruhu znamenitě působí\nsvojí kompaktností; po stránce sochařské chová celé skupiny\ns projektem 11. cenou poctěným společné.*) (Vyobr. sl. 253\naž 254.)\nPři »rusadelném dni« zvláště se nám zamlouvají čtyry\nfigury nejníže posazené vodník, před nímž matka dítě brání,\npak vodní víla rybáře lákající i svojí živostí i pevným\nskizznutím.\nKončíme zmínkou o klepu, jenž se v posledních dnech\nrozšířil: v dosavadních konkurencích se prý umělci čeští ne-\nosvědčili, bude prý vypsána konkurence nová všerakouská!\nČi opravdu by chtěla Česká Spořitelna opakovati týž pokus,\njaký učinila při dvoraně rudolfínské? Nevěříme.\nSoutěž na plány Živnostenské banky. Ukázalo\nse opětně, jak výhodnou jest soutěž stavebníkovi tam, kde se\nmu jedná o náležité využitkování nevalně výhodného pozemku.\nNávrhy súčastněných podají mu všemožná vyřešení a\npoučí ho všestraně o dobrých i slabých stránkách jednoho\nkaždého. Soutěž na plány domu pro Z. B. podala vypisují-\ncím v příčině půdorysných variant co vůbec jen podáno býti\nmohlo, a tím vyplnila vlastně to, oč asi v přední řadě šlo.\nSoutěže súčastnili se mnozí. Zasláno bylo 29. valnou\nvětšinou dobrých prací. Porota sestávající z pánů: Osvalda\nPolívky, Jos. Schulze a Ant. Wiehla neudělila první ceny přes\nzřejmé znění řádu konkurenčního. Druhé ceny dostalo se pro-\njektům p. J. Podhajského a společnému projektu p. R. Kří-\nženeckého a Hrádka. Třetí cena návrhu p. J.\nčtvrtá p. J. Stibrala, pátá návrhu p. J. Bertla, šestá p. G. Papeže.\nNeudělení první ceny svědčí, že asi návrhy pro stavbu\nvyhledány budou cestou jinou.*) Jak se výsledné plány míti\nbudou k plánům soutěžícím bylo by zajímavo znáti. Srovnání\nto obyčejně činěno nebývá.\nNáleží ku známým zvláštnostem konkurencí architekto-\nnických, že rozhoduje o cenách hlavně účelné vyřešení půdo-\nrysové, o nějž ob3mejně vypisovatelům v přední řadě se jedná.\nOproti půdorysnému vyřešení často málo na váhu padá cel-\nková hodnota umělecká. Setkáváme se při soutěžích na stavby,\nmluvíme všeobecně, že úspěchu docházejí práce uměleclcy\nnezávažné, vyhovující však stavebníkovi svým rozdělením\npůdoiysným, vy užitkováním prostoru, hlavně však potře-\nbám žádaným od korporace soutěž vypisující. Na prázdno\nčasto vyjdou projekty umělecky nad jiné vyspělé, když se\njim nepodaří půdorysně vyhověti účelům, kteréž programm\nsoutěže zřidka přesně tlumočí. Tato nejasnost často i neu-\npřímnost programmu náleží k slabinám stavebních soutěží.\nAniž bych poslední a první část svého tvrzení vztahoval\nk soutěži na dům Z. B. myslím, že i zde umělecky vynika-\njící projekt, zaslaný pod heslem: Pecuniis potestas, ze stej-\nných příčin nepronikl.\nV rámec listu nespadá, sledovati ty mnohé varianty pů-\ndorysné, nemohu zde také upozorňovati na vynikající stránky\njednotlivých projektů, snad mi to laskavý čtenář promine.\nMám opravdový respekt před tím množstvím práce a jaká-\nkoli podrobnější úvaha vyžadovala by více místa, než mě-\nsíčník náš při nejlepši vůli i vynikajícím zjevům popřáti může.\nLituji, že možno není i při této soutěži, jako i při každé\npříští, reprodukovati veškeré umělecky vynikající návrhy, tím\nby »Volné Směry« dostáty plně úkolu svému. Jelikož tomu\nbrání příčiny nepřekonatelné, nezbývá než omeziti se na vše-\nobecné, k soutěži a ku práčem obeslaným se vztahující po-\nznámky.\nPři soutěži na stavbu Z. B. zajímalo mnohé nejvíce zevní\nutváření, zvědavi jsme b}ii, jak architekti naši představují si\nzevně i uvnitř vzhled bankovního domu jak si představují\nprůčelí domu v nejživější třídě pražské,tyJomu, kterýž určen\njest nahraditi nám onen sympatický barokní, hezký, do\nulice vystupující domek nyní sbouraný, který mu ustoupili\nmusel.\nJednostranným jest takové nazírání na projekty soutěžící,\nnedůvodné však není. Bylo by přece nemálo zajímavo po-\nznati, jaký by byl vzhled nových ulic pražských, kdyby\nv nich domy stavěny byty po návrhu snaživých umělců, jimž\nnebývá často přáno práci svou uskutečniti. Považme jak pestrý\nby byl vzhled vedle sebe postavených domů, provedených\ndle plánů soutěžících., a jaký by to byl doklad o snahách,\nvzdělání a dovednosti umělců naší dob}-\". Nebylo by tu nezají -\nmavo sledovati různý ráz prací vzniklých v stejnou dobu.\nNávrhy soutěže ukazují, že dle povšechného rázu bylo by\nlze je postaviti do tří skupin, z nichž jednu zváti bychom\nmohli skupinou renesanční a barokní, z níž poznati by\nbylo lze vlivy domácích památek starých, buď přímo neb\nnepřímo, více by bylo těch vlivů nepřímých, čerpaných z děl\njiž nových. Pak skupina konvencionelních prací, nemajících\n\n*) Opravujeme podpisy pod projektem tímto i oním ceny\ndruhé, jež nésti mají jména společných autoru : SUCHARDA-DRS AK.\nDotídáme se právě, že na definitivních pracuje pan stavitel\nF. Buldra."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "291 / 292", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.26", "texte": "»V O LNÉ SMĚRY»\nPéčí a nákladem spolku »MANES«. Zodpovědný redaktor K. L. KLUSÁČEK. Tiskem Dra EDV. GRÉGRA v Praze.\nReprodukce fotozinkografie J. VILÍMA v .Praze\n\nvyjádřeného karakteru, domů chladných, ve\nvzhledu tvrdých a suchých. Posléze skupina\ndomů vzhledu moderního, povstalých pod vlivy\npo většině cizími, z nichž by však některé asi\nnejlépe vzhledem ucel budovy.\nVe skupině první, ve skupině nám nej-\nsympatičtější, nápadnou by byla namnoze osudná\nnejistota, která krok za krokem opírá se o stá-\nvající, která tak ráda skládá z částí jinde\nviděných nové celky, z nichž vyzírají k nám\nstaří známí, zde římsování z paláce N, portál\nz paláce K, okna ze starého, dobře známého\ndomu z ulice L atd. V ní zřeli bychom, jakou\nznámé ty motivy jsou přítěží osudnou, když\nstudovány jsou proto, aby jich příležitostně mohlo\nbýti použito, a jak osudným jest, když jich po\"\nužíváno jest jako frásí odjinud vytržených, jimiž\nindividualita stavb}r a individualita umělcova\nneproniká. Skupina první ukázala by vedle prací\ntakových, několik nedosti ladných, osobitých\na účel budovy nevystihujících průčelí ušlechtilých\na milých. Stavby této skupiny ukazovaly by\njasně dobré i slabé stránky domácí, správněji\nřečeno pražské školy nové. Ukazovaly by vý-\nchodiště a směr její, ukazovaly by její snahu,\nna základě studia památek domácích dostoupiti\nk vystižení individuelnímu staveb moderních,\ndaly by však zároveň poznati, že sebe bedlivější\nstudium starých památek nedostačuje tam, kde\nschází živá tvořivost, a že třeba nám bude sil-\nných osobitých umělců k dosažení moderního\numění vlastního, které vzrůstajíc z dobrých\ntradic, žilo by vlastní silou a nejen odleskem\ndoby minulé.\nDruhá na štěstí maličká skupina obsahovala\nbudovy uspokojující se konvencionelně opakujícími, neosobi-\ntými, k omrzení známými motivy a tvary, připomínala by\ndobře známé vinohradské\npaláce, skupina ta by, asi\numění milovné občany praž-\nské sotva potěšila. Skupina\nta zváti by se mohla nejspíše\nopožděnou skupinou let ěty-\nrycátých.\nSkupina třetí, v níž vy-\nnikalo by nad jiné průčelí,\njehož sobě asi povšimli\nvšichni, kdož soutěžící práce\nprohlíželi, skupina ta byla\nby asi ulicím pražským nej-\ncizejší, byla by však ostat-\nních velkoměštější a moder-\nnější. Domy skupiny té\nbychom nejspíše již z dálí\npoznali jako domy bankovní,\na k vídenskému ústrojí na-\nšich Příkopů by se věru snad nejharmoni-\nctěji pojily. Skupinu tu nazvati bychom\nmohli, skupinou vídeňské moderny. Jako\nskupina první hoví směru konservativ-\nnímu, tak opět tato liberálnímu. Jistě, že\nje to jen nahodilostí, že by právě tato\nskupina a to hlavně ve dvou pracích\numěleckou závažností původců podala\nprůčelí a místnosti nové banky co nej-\nlépe upravená. Nebyla by to však pouze\nzásluha jejich osobní, nýbrž nové Wag-\nnerovy školy vídeňské.\nZajímavá tato soutěž ukázala, jak daleko\nještě máme k modernímu českému umění\nstavitelskému, jemuž za svrchovaně ne-\npříznivých poměrů dařiti se nemůže. Roz-\nvoj jeho by vyžadoval, aby bylo dosti\npráce, při níž by talenty sílily. Té práce\nnení, a nedostatek ten nedává vzrůsti\numěleckému dorostu, celé generace umě-\nlecké přicházejí bez uplatnění svých sil.\nTrudné poměry ty dávají růsti tomu bejlí,\nkteréž bude ponenáhlu příznakem ulic\npražských stejně jako obcí sousedních.\nObec pražská vypisuje veřej ný\nkonkurs ku získání plánů pro\nupravení průlomu na místě býva-\nlého domu »U Klíců« na Malé\nStraně. Porotou za nejlepší uznaný\nprojekt obdrží cenu první v obnosu\n600 zl., nejblíže dobrý cenu druhou v ob-\nnosu 400 zl. Podmínky konkursní vylo-\nženy jsou v městském úřadě stavebním\nv Staroměstské tržnici k volnému nahléd-\nnutí po dobu úřadních hodin. Projekty\nheslem opatřené s přiloženou zapečetěnou obálkou, obsahující\nadresu autora, nechť dodají se do podacího protokolu radv\nměstské na Staromětské rad-\nnici nejdéle do 17. května\n1897 do 12. hodin dopol.\nFirma Ernst Kaps, král.\nsaská dvorní továrna na\npiana v Drážďanech, vypi-\nsuje konkurenci mezi-\nnárodní na získání re-\nklamního svého pla-\nkátu (pro vnitřek) v moder-\nním stylu plakátovém pro-\nvedeného. Návrhy s hesly\nzaslány buďtež do 20. květ-\nna 1897 do obchodního bu-\nreau firmy výše uvedené\n(Drážďany Seminarstr. 22.)\nCeny stanoví se 1000, 600\na 400 m.\n\nB. WACHSMANN."}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "couv. 3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.27", "texte": "Listárna redakční.\nDopisy neodpovídáme. Zásvlek nedostatečně franko-\nvaných nepřijímáme. Rukopisů nevracíme. Upozoňu-\njeme znovu, že red. J. Hilbert mešká v Paříži, a zá-\nsilky od polovice února na jeho adressu snad zaslané\nani redakci, ani snad jeho nedošly ; dopisy redakci buďtež\ntedy prozatím adressovány pouze jak udáno na druhé straně\nobálky.\nv\nŠtěstí: Minule omylem vypuštěna odpověď. Udejte svou\nadressu, neb navštivte, neb pošlete opět prósu. Višně.\nNeuveřejníme. L. M. Záb ře h * Některé uveřejníme ; po-\nkračujte. R. Hl. S. Některé uveřejníme. »K«: Proč ne\nprosu? Verše formálně slabé. Moucha na skle: Dobře\nvypracováno, aíe nedostatečně odůvodněno: pokračujte.\nR. Hl. S. Některá uveřejníme.\n\nSpisy redakci zaslané.\nSborník pro filosofii, mystiku a okkultismus. Maj.\na vyd. Hynek Tichý na Kr Vinohradech. Ses. 1. aK. á3O kr.\nDovolujeme si výminečně zvlášť upozornili na tuto obsahem\ni úpravou sympatickou publikaci, které přejeme, aby vyjasnila\nzastaralé a šarlatové zmatené názory našeho obecenstva\no mystice, o okkultismu a ;,stala se těmto konfessím orgánem\nvskutku vědeckým. Obsah sestaven je peelivě a poutavě.\nVelehrad. List slovanské strany na Moravě. Red. Dr, Ak\nKusák v Kroměříži.\nVěstník českoslovanských musejí a spolků archeo-\nlogickým. Red. Kliment Čermák. Vychází 20. každého mě-\nsíce v Čáslavi.\nMatice lidu. Roc. XXXI. Sv. 1.2. (Saljas; Ataman Usťja,)\nNákladem Dra. Edv. Grégra. Ročně 6 svazků za 1 zl.\nThálie. List pro dramatickou literaturu a umění. Red.\nJan Ladecký. Vycházejí dvakrát měsíčně v Praze. Ročně 3 zl\n\"X '>• ,y ré, , ' [y • • í vý •) ; : .V - 'V'\"- '// . ; V' ■ r J\n\nIII!II1||IIIII!IIIII11IÍI1II(!1I!'H||||II1|I!II!III1I!IIIIIIIIIIIIIIIIII!III||||||||1|||||||I1I!I1I!|I!I)||!!|!||!I||||||||!II!||||!)||||I|II'\n/ V\n$\nRedaktor a majitel K. STAN. SOKOL\nZe skandinávských literatur přinesla tato díla;\nB. Bj ornson : Dědictví Kurtuv.\nRomán. Cena I*6o zl.\nB. Bjórnson : Nový systém.\nDrama. Cena 50 kr.\nE. Brandes: Návštěva.\nDrama. Rozebráno.\nG. Finne: Sova.\nDrama. Cena 30 kr.\nA. Garborg: U mamintcy.\nRomán. Cena I*4o zl.\nA. Garborg : JJmdlené duše.\nRomán. Cena I*3o zl.\nK. Hamsun: Pan.\nRomán. Cena 80 kr.\nAI. L. Kielland: Jed.\nRomán. Cena 75 kr.\nAI. L. Kielland: Fortuna.\nRomán. Cena 80 kr.\nA. Strindberg: Manželství.\nPovídky. Cena 90 kr.\nA. Strindberg: Na břehu moře.\nRomán. Cena 125 zl.\nVkusné původní vazby\npo kr.? světlé po SO kr.\nÚplné seznamy zdarma a franko.\nAdministrace\nPraúa, ta rianská ulice čís. 21.\nlllll!llllll!Il!IJillllril!llllll!|llllll!ll!il!!l!ll!!IIII!IIIIIIII!!Í!ll!!líl|l!llilllll!llll!!llíl>illlllllIII!ll!!)IIIHI!ll!ll!'llllli\n\nNákladem a péci spolku »MANES« vyšly:\nMikuláš Aleš.\nDíl I. Práce předměterq historie se dotýkající.\nDíl 11. Pokračování dílu 1., různé illustrace a práce\n1 dekorační.\nDíl 111. Národní písně a říkadla.\nJednotlivé svazky prodávají jse po 2 zl. Původní plátěné desky na celé dílo 1 zl.\nCelé dílo v původní vazbě 8 zl.\nPředplatitelé »VOLNÝCH SMĚRU« obdrží\n\"\n(vydané roku 1894)\nza sníženou cenu 50 Jkr. Objednávky vyřizuje administrace »Volných Smerů« nebo\npokladník spolku i. Stene v Praze 11., Plavecká ulice čís. 13."}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "couv. 4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan189704-01.1.28", "texte": "Veršovaná satira\nDr. B. Klusáčka,\nprovázená 34 uměleckými pero-\nkresbami\nK. L. Klusáčka.\n»\nIPoih.íádJsa/ pr:\nV 1 r\n' -- ví V' f\nCena výtisku nádherně a moderně vypraveného 1 zl. 40 kr.\n«\nKaždé knihkupectví, v němž požádáte, rádo předloží Vám k nahlédnutí tuto novinku. Přímé\nobjednávky vyřizuje nejrychleji\nNakladatelství Dr. ED. GRÉGRA,\nT7* Praze, v Tůních čís. B—II.8—II.\n\nPAMÁTKY VÝTVARNÉ"}]}