{"numero_id": "bm-bmtnaan-1901-07", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_sha256": "14736b67618d947b31be6467b57368912fe9221970dd46b2611bbcbd56b1df61", "source_tei": "https://github.com/Princeton-CDH/bluemountain-transcriptions/blob/main/periodicals/bmtnaan/issues/1901_07/bmtnaan_1901_07.tei.xml", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnaan/issues/1901_07/bmtnaan_1901_07.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c001", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c001", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "173", "page_fin": "173", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.1", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "173", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 14, "texte": "ILJA J. RĚPIN."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c002", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c002", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "174", "page_fin": "184", "image_debut": 2, "image_fin": 12, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.2", "titre_corps": "SLOVO O RUSKÉM MALÍŘSTVÍ DO RĚPINA.", "titre_sommaire": "SLOVO O RUSKÉM MALÍŘSTVÍ DO RĚPINA.", "signature_source": "FR. TÁBORSKÝ", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "174", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 35, "texte": "SLOVO O RUSKÉM MALÍŘSTVÍ\nDO RĚPINA."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "174", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.2", "debut_caractere": 74, "fin_caractere_exclue": 1819, "texte": "Kus Ruska velikého a málo známého před'\nvádíme českému čtenáři. Kus jeho umění vý'\ntvarného. Západ málo je dosud zná, málo se\ndosud o ně staral, a my, kteří tak rádi chlu'\nbíme se býti mostem, po kterém kultura valí\nse ze západu na východ a naopak, t. j. kteří\nrádi bychom byli prostředkovatelí, sedíme\nvlastně pod mostem a občas slyšíme jen těžké\nhrčení po něm.\nVrcholy literatury ruské, ty jasné, zářící štíty\nruské poesie, pokryté na úpatí bující zelení\ni mrakem pralesů ohromného života s neumí'\nkající bouří bystřin, srozléhavým zpěvem lučin\ni s temnotou smutných bažin známe dosti\ndobře a osvěžujeme se jimi. Také z hudby\nruské přivlastnili jsme si všelicos, nejvíce ovšem\nČajkovského, jenž u nás zdomácněl jako nikde\njinde. Ale z umění výtvarného známe velmi\nmálo a to ještě povrchně. A zatím vyrostla tam\nřada podivuhodných talentů, silných individualit\numěleckých, mezi nimiž jsou mistři techniky\na také duše, tísněné zvukem divné té písně andělovy, o níž tak překrásně Ler'\nmontov zabásniL A vydala je půda bud dosud nezkypřená, bud málo dosud\nzušlechtěná, a živilo je společenské ovzduší po většině nepříznivé, chladné, ba\ni surové. Mnozí v té půdě a v tom ovzduší nedorozvili se do vrchovaté síly\na krásy, mnozí předčasně zhynuli, ale mnozí tím vzdorněji zapustili silné kořeny\na svalnatě se rozrostli. Což teprve, až půda bude všude zkypřena, ovzduší pro'\ntepleno poznáním, porozuměním a zatoužením?\nNám tváří v tvář, svými pracemi, představilo se kromě Vereščagina jen\nněkolik ruských malířů na výstavě peredvižniků roku loňského. Jejich práce byla\njen malou ukázkou celého umění ruského a poměrně i slabou. Bylo však i na ní\nněkolik silných zjevů ryzí jakosti, a mezi nimi byl Ilja Jefimovič Rěpin.\nJej pozdravujeme tímto sešitem."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "176", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1938, "texte": "RĚPIN znamená celou jednu dobu ruského malířství a vrchol její. Je to doba\nčistého realismu, realismu skutečnosti. Doba, kterou dlouho druzí připravovali,\nkterá skoro tři desítiletí trvala a která ted, po svém vyvrcholení, jest na sestupu\na odchodu. Vykonala úkol svůj a podle neodvratného zákona ustupuje zjevům\nnovým, mladším, novou svěžest a novou sílu přinášejícím, v nichž viděti nový\nvzestup ruského umění, nové vrcholení. Ale vrchol zůstává vrcholem, a na mapě\nsvěta uměleckého, nejen ruského, je zřetelně viditelný mezi ostatními vrcholy\nevropskými a ruskými.\nUž před dvěma lety „Volné Směry\" načrtly zvláštního názoru rozvoj malířství\nruského, pokud možno jej vidět a stopovat v Treťjakovské galerii v Moskvě*). Je to\nnáčrtek jen kusý, neboť při veškeré své bohatosti galerie tato je přec jenom částí\nvšeho umění ruského; jsou jiné ještě obrazárny, veřejné i soukromé, v Petrohradě\na Moskvě, které přechovávají rovněž vzácné ukázky z doby popetrovské a dů'\nkladně doplňují představy o Rusku uměleckém. Ale v podstatě článek ten je\nsprávný co do vylíčení rozvoje. Opakovalo se a opakuje se v Rusku totéž, co\nvšude jinde: boj svobodného výrazu s chabou konvencionalností, originality\ns manýrou, individuality s uměním officielním, prostoty a upřímnosti s\nností a strojeností.\nKdyž Petr Veliký dal celé Rusko, pokud to bylo možno, po evropsku natřít,\ncizí nános vlivů zasypal také domácí umění, vyrostlé z tradic byzantských k\njímavé svéráznosti. Západoevropský akademism zaplavil Rusko. Bylo třeba delší\ndoby, než cizím tímto nánosem prodralo se umění ruské k sobě samému, na\nvzduch ruský a k svému sluncí. Počátek učinili portretisté. Už v druhé polovině\n18. století tedy vlastně dosti rychle, ba netušené zjevuje se trojice\ntistů, Rokotov, Levickij a Borovikovskij, z níž oba poslední řadí se\nk nejlepším západoevropským, hlavně anglickým. Skoro věřiti se nechce, že by\n\n*) »Galerie Treťjakovská.« Volné Směry III. č. i—3, 6 — 7."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "177", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2062, "texte": "Rusko už tehdy mělo svého Reynoldsa a Gainsborougha* A má je* Brzy k nim\npřidružil se nový kolorista, ještě skvělejší, Kiprenskij, a okolo nich seskupila\nse celá škola portretistů, Sčukin, Tropinin, Varnek a jiní, z nichž mnozí zůstali\nneznámí, ač pěkné práce po nich se zachovaly* Obecenstvo chovalo se ještě\nlhostejně k umění a k umělcům* Patřilo k dobrému tónu, míti podobizny v domě;\nnuž objednávali je* Ale nezajímali se o to, kdo je maloval a způsob malby\ndrahocenný* Tito portretisté jsou první vrcholky malířství ruského, utěšeně stkví\nse na hranicích jeho, tím živěji a jasněji, čím víc a více rozmáhá se kolem nich\n„veliké umění\", offícielní, lživý klassicism, pěstovaný v malířské akademii, r* 1757\nv Petrohradě založené, a vychovávající samé „klassiky\", dokonce „Poussiny\",\n„Raffaely\", „Rembrandty\" zrovna jak tomu bylo také v každé literatuře,\niv naší, kde Vergilů, Tassů, Ariostů atd* bylo v zásobě, jakoby jména ta byly\nkotillonové řády* Ale tito Poussinové atd*, tito „klassikové\" a jest jich zástup\nnevytvořili nic vskutku pozoruhodného a neznamenají v rozvoji ruského\numění nijakého pokroku* Podobně jako v literaturách*\nPo portrétu velkoměstském přichází nápadně brzy obraz ze života venkovského*\nNení to však touha po životě národním, po zachycení jeho výrazu, co dává\nmalovat vedle půvabných hlav mladých šlechtičen, bujných kavalírů atd* už také\nruské mužíky, vedle krajin hollandských už také übohou vesnici ruskou* Je to\ns počátku hovění choutkám boháčů, kteří zachtěli mít doma obrázky ze života\nruského, jako už měli obrázky ze života hollandského. Ale z těch počátků vyrostl\nVenecianov (1779 1847), který prvý zatoužil neobyčejnou touhou, prudkou\nžádostivostí po přírodě ruské a jejím lidu* Zanechal službu v Petrohradě, koupil\nsi stateček v Tverské gubernii a odstěhoval se tam i s rodinou* „Povídali ** *, že\nplným světlem nijak nemožno docílit tak překvapujícího oživení předmětů.\nRozhodl jsem se překonat nemožnost: ujel jsem na vesnici a dal se do práce\"\npíše o cizím obraze vystaveném r. 1820, jakoby chtěl se stát už tehdy prvým"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "178", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2662, "texte": "pleinairistou, tolik let před Manetem a Zolou* „Abych toho dosáhl, musel jsem\nzanechat všech pravidel a manýr, získaných i2letým kopírováním v Eremitáži* * * *\nHlavní věcí bylo, nic nezobrazovat jináč, než jak v přírodě se jeví, a poddávat\nse toliko jí, bez příměsi manýry ať jakéhokoliv umělce, t* j* nemalovat obrazů\ná la Rembrandt, á la Rubens, ale prostě, abych tak řekl, á la natura!\"*) Jaký to\nzjev neobyčejný, neočekávaně se zjevivší! Jak se tu prodral už sebevědomě pra'\nmínek umění čistě ruského, národního! A nejen podivuhodně cítil, on také tak\nmaloval, alespoň hlavní věci své* To je další vrcholek* Venecianovou cestou dali\nse četní jiní, ne tak všichni nadaní, ale přec milí* Zvláště třeba jmenovati Orlov\nského, „ruského Wouwermanna\"*\nUž dobrou cestu projektovali, ba už ji také stavěli, aby po ní ruské umění\nübíralo se k svému cíli* Ale opět přivalila se hrozná přímo vlna nového akade'\nmismu, tentokráte zvláštním způsobem osvětlená zdála se přímo „báječným\"\nzjevením a způsobila nejen zmatek v myslích, ale hotové omámení obecenstva,\nspisovatelů (Puškina, Gogola!) i samých malířů* Byl to „Poslední den Pompejí\"\nod Karla Brjullova (1799—1852)* O této události obšírně bylo psáno v řečeném\nčlánku těchto listů* Dnes tato modla nehne už nikým; jen podobiznami svými,\npracemi veliké hodnoty, žije podnes Brjullov* Ale dlouhou dobu modla ta šířila ná'\nkazu, a podléhali jí nejen umělci nesamostatní, nýbrž i vysoce nadaní, na př* Bruni*\nV bujícím tom akademismu, tvářícím se nesmírně vznešeně, ozval se najednou\nzdravý ruský smích, gogolovský, a řeč veselá, ale také pronikavě dojímavá, bez\nnejmenší sentimentality* Z kreseb Fedotova (1816 —ißs2) zazněl ten čistě ruský\nhlas, jenž vzrůstal do síly hogarthovské, ale náhle byl přeražen smrtí mladého\nhumoristy a mravokárce* Obe'\ncenstvo pochopilo, kam kresby\nty míří, a zalíbilo si v nich* Kresba\na malba byly tu prostředky pouze\nvýpravnými*\nK ruskému životu, hlavně k jeho\nbolestem, naklonil se rovněž\nPer o v (1833—1882), ale už ně'\nkrasovsky, hořce, s tendencí silně\nvyjádřenou, účinnou, protože vy\nchází z nitra mocným soucitem\nanebo prudkou nevolí vzrušeného*\nTaké u něho stránka výpravná\nbyla silnější než malířská* Malíře\nještě nejvíce pozorovat na někte'\nrých jeho podobiznách, na př*\nDostojevského*\nAle nejvýše zasáhl Alexandr\nIvan o v (1806-1858), opravdové\nzjevení ruského umění v polovině\n19* století* „V něm žila dětská,\nandělská, hloubavá duše, pravá\nduše proroka, žíznící po pravdě\na nebojící se mučenictví * * * Viděl\nv Bohu tajemství krásy a představ\nvoval si umění jako mystický pro'\njev božstva ve viditelné formě.\"*)\nAle doba ho nepochopila* Byla\ntehdy příliš zaměstnána řešením"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "178", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.6", "debut_caractere": 2710, "fin_caractere_exclue": 2940, "texte": "*) Eenya: PyccKaa JKllBO-\nniicb. I. Petrohrad 1901. Dosud vyšel I. díl\ntěchto znamenitých dějin ruského malířství,\ntím cennějších, že autor jejich, kritik širo-\nkého rozhledu, vědění a bystrého soudu,\nsám jest vynikajícím malířem."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.8", "debut_caractere": 37, "fin_caractere_exclue": 2791, "texte": "praktických otázek, bylo po\nválce Krymské, pracovalo se\no osvobození lidu selského\nz nevolnictví* Tehdy nálada\nobecná byla někrasovsky\nzbarvena, a ideály Ivanova\nbyly jí cizí* Když r* 1858 při'\nvezl svůj obraz, dílo svého ži'\nvota, „Kristus zjevuje se lidu\"\nz Říma do Petrohradu, uví'\ntal ho tam chlad, a jenom za'\nčátečník jeden, mladý Krám.'\nskoj, uvítal dílo to, geniální\npo stránce vnitřní, zbožně\nnadšeným pozdravem ve\nsvém zápisníku* Jenom tento\njinoch pokládal je za výcho'\ndisko k novému umění,\navšak i on obrátil se později\njinam* Ideály Ivanova tím\nnezašly, než jen poodešly na\nčas stranou, aby v době po'\nzdější, v naší to době, vrátily\nse v nové kráse a ve svěžejší*\nAkademism stále byl ještě\nmocný* Někteří umělci šli\ndále bez všelikého přemýšlení\npo stopách Brjullovových,\njiní zahlédli se na skutečný\nživot ruský. Realism pozvolna\nse vzmáhal v malířství, jako\nuž vítězně zavládl v literatuře*\nMezi prvými byl Konst*\nMakovskit fnar. iBqq\\ od\nruských boháčů velebený, poněvadž dovedl tak vydatně vyhovovat jejich vkusu\na zálibě po zevnějším lesku, zvláště svými výjevy ze života bojarského, parádními,\nale beze všeho života* Jen první jeho práce jsou lepší* K směru druhému při'\ndala se četná řada malířů* Odpor k akademii tehdejší, hrozně zastaralé, sdružil\nje neočekávaně a přímo vymrštil do skutečného života* Sdružili se r* 1870 v „To'\nvaryšstvo\", aby pořádali výstavy po větších městech ruských, tedy výstavy kočovné\n(„peredvižnyje vystavki\", odtud také umělce zvali „peredvižniky\"); zachtěli „zanésti\numění na venek, učinit je ruským, rozšířit jeho obecenstvo a otevřít mu okna\ni dvéře, vpustit volný vzduch\". Mjasojedov pojal tu myšlenku, získal pro ni Perova,\nhlavu umělců moskevských, a Krámského, jenž stal se hlavou mladých malířů\npetrohradských* K nim přidali se Ge, Prjanišnikov, Polěnov, Savickíj, Jarošenko,\nJakobi, Korzuchin, Vladimír Makovskij a jiní; krajináři Savratov, Šiškin, Polěnov,\npozději Světoslavskij, Dubovskoj a jiní*\nEnergický Kramskoj (1837—87) stal se duší tohoto sdružení, rádcem,\nsoudcem a hlavním agitátorem* Sám přál si stoupati za Ivanovem* Překrásné\nnáčrty kreslil ke svým zamýšleným rozměrným obrazům, ale jen pouhými slovy,\nv listech svých k přátelům* Když ze slov psaných idea měla se vtělovati v postavy\nkreslené a rrialované, tvůrčí síly se nedostávalo* Jeho „Kristus na poušti\" a „Zdráv\nbud, králi Židovský!\" (nedokončený) hledí na nás jako osení slabě vzešlé a hodně\nvyschlé, kterého je nám tím více líto, zvíme'li, jak rozsáhlé přípravy konal k němu\nzasévač neobyčejně pilný* Krámskému dařila se jen hlava lidská* Některé jeho po'\ndobizny jsou velkolepé výrazností svou, např* obě podobizny Šiškina (z nichž jedna\nzaryla se v paměť všem návštěvníkům loňské výstavy peredvižníků), L* Tolstého aj*"}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.10", "debut_caractere": 62, "fin_caractere_exclue": 2240, "texte": "k.°ívaí.^e íl^1—94)> znamenitý talent, také zabočil od historických themat\nk dli, jejž si Ivanov vytknul; ale jinou cestou* Také on zobrazoval Krista, jednou\npřed Pilátem („Co jest pravda?\"), po druhé na kříži* Pravým stoupencem Ivanova\nvšak nebyl* Nebylo v něm jemnosti mistrovy* Byl přílišný, krutý naturalista,\nrozumový; v jeho Kristu není božství* Veliká síla dramatická však jest v jeho\nzech, ačkoliv cítit v nich úmyslnost*\nSkutečnost lákala většinu malířů: výjevy a události úřední, rodinné, sociální;\nzbožnost a pověra; neuvedomělost a opilství; hýřivost boháčů a bída mužická atd*\nNejsiínější tóny nasadil V* V* Vereščagin (nar* 1842)* Nejdříve maloval přírodu\na lid v Turkestaně a v Indii, proslul však jako smělý zobrazovatel hrůz válečných,\nne lesklých parád vojenských na výzdobu arsenálů, ale strašné pravdy životní*\nSíla jeho tendence jest ohromná; nepoměrně menší sílu má umění jeho malířské*\nkrajinářů vystoupila* Už prvá třetina 19* století měla sice velmi zajímavé\nkrajináře, ale vábila je nepoměrně více krajina italská než ruská (Aleksějev,\nSčedrin, Lebeděv)* V 2* polovici je to už hlavně krajina ruská* Savrasov\nzachycuje náladu její; Siškin, malíř ruských lesů, ve své pravdivosti poněkud\nstřízlivý; V a sil jev, už intimnější; Polěnov maloval pěkné pohledy na chrámy\na paláce moskevského Kremlu i bohaté jejich vnitřky a množství krajin řeckých,\npalestýnských a egyptských; Kujindži, podivuhodný malíř bájivé ukrajinské\nnoci, stepi 1 Dněpra za jitra; moře maloval Ajvazovskij (1817—1900) a často\ns velkolepostí jeho světelných divů; mnohem mladší z peredvižníků Světo slav\nskU..a /~ub°vskoj a jiní město, krajinu i moře. (Ajvazovskij, Vereščagin\na Kujmdzi nestali se členy Tovaryšstva*)\nTato perioda ruského malířství ve znamení realismu dosáhla vrcholu v Rěpi'\nnovi* On jest „malíř prvého řádu, ovládající svrchovaně barvami a kresbou\"\nzni usudek všeobecný i těch mladších umělců, kteří odtrhli se od peredvižníků\na razí nove, samostatné cesty* Narodil se 24* července 1844 v Čugujevě v Chav\novske gubernu* Vzdělal se na akademii petrohradské, 11a níž r* 1871 za obraz\n„rr o buzeni dcerky Jairovy\" dostal cestovní stipendium* Pobyl v Paříži a v Itálii*"}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.12", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2045, "texte": "Tam namaloval ruskou pohádku „Sádko v říši mořské\", R, 1873 už byl v Rusku,\nmnoho získav a nic ze svého neztrativ, dokončil „Burlaky'' (tahače lodí na\nVolze) a způsobil jimi sensaci, Brjullovec Bruni nazval jenejvětší profanací umění;\nKramskoj spatřiv jejích kolorit, prohlásil, že Rěpin jediný ze všech malířů ruských\ndospěl v něm k mistrovství; Dostojevský vzdal naprostou chválu životní jejich\npravdě; na výstavě Vídeňské téhož roku slaveni byli jako nejslunnější obraz celé\nvýstavy. Po nich následuje řada obrazů ze života současného i z dálné minulosti\na řada slavných podobizen, Rěpin jest profesorem akademie petrohradské. Napsal\ntaké několik článků o věcech uměleckých do ruských časopisů a vydal je letos\nv knize „BocnoMHHaHk, CTO/TLH H imCBMa MBE. 3arpaHHii,R\"; víme oni zatím jen tolik,\nže články ty, jako vůbec vše, co Rěpin veřejně mluví a píše, vzbuzovaly živou\npolemiku,\nA dále, po nových, jistějších už cestách, valí se výtvarné umění ruské, K\nvým zdrojům poesie vrací se Viktor Vasněcov (narozen 1848) i k lidovým\nútvarům krásy; povznáší malbu náboženskou, touží dávat tělo duchovním\nideálům ruského národa, se zdarem tu větším, tu menším; rozhodně však jeho\nsnahami a pracemi umění ruské se obrozuje. Pochopili je a posilnili se jimi\nmladší umělci, hlavně Nesterov, Helena D, Polěnova, Korovin, Maljutin,\nVrube 1, Bilibin, Golovin, Jakunčikova, Davidova a jiní, s překrásným\nzanícením studující život lidový, jeho byt, okolí a ve všem duši jeho. Minulost,\ntotiž starého ducha jejího, zachycuje šťastně Surikov, Malíř Sěrov a sochař\nkníže Trubeckoj řadí se k největším portretistům světovým, Levitan, Ap,\nVasněcov, Benois Alex., Vinogradov jsou vzácní poetové krajináři,\nMaljavin, skvělý kolorista; Somov a Lansere, poetičtí fantasté, s jemným\nsmyslem pro dekorativnost. Atd. O tom příště obšírněji promluví hlasy ruské,\nRěpin povahou svého umění není těmto mladším cizí, naopak, on stýká se\ns nimi, třeba osobně se jich straní as nimi polemisuje. Je tak šťasten, že možno\no něm říci: Mezi mladými jest Tvé místo!\n\nFR. TÁBORSKÝ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c003", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c003", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "174", "page_fin": "174", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.2.1", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. PODOBIZNA Z R. 1901.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. PODOBIZNA Z R. 1901.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "174", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.2", "debut_caractere": 37, "fin_caractere_exclue": 72, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nPODOBIZNA Z R. 1901."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c004", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c004", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "176", "page_fin": "176", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.2.2", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. LOUČENÍ ODVEDENÉHO. 1880.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. LOUČENÍ ODVEDENÉHO. 1880.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "176", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.4", "debut_caractere": 1940, "fin_caractere_exclue": 1980, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nLOUČENÍ ODVEDENÉHO.\n1880."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c005", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c005", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "177", "page_fin": "177", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.2.3", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. PROCESSÍ. 1882.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. PROCESSÍ. 1882.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "177", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.5", "debut_caractere": 2064, "fin_caractere_exclue": 2094, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nPROCESSÍ. 1882."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c006", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c006", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "178", "page_fin": "178", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.2.4", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. CAREVNA SOFIA V ŽALÁŘI. 1879.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. CAREVNA SOFIA V ŽALÁŘI. 1879.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "178", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.6", "debut_caractere": 2664, "fin_caractere_exclue": 2708, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nCAREVNA SOFIA\nV ŽALÁŘI. 1879."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c007", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c007", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "180", "page_fin": "180", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.2.5", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. STUDIE TUŽKOU. 1883.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. STUDIE TUŽKOU. 1883.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 35, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nSTUDIE TUŽKOU. 1883."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c008", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c008", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "182", "page_fin": "182", "image_debut": 10, "image_fin": 10, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.2.6", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. LEV N.TOLSTOJVE SVÉ PRACOVNĚ V JASNÉ POLJANĚ.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. LEV N.TOLSTOJVE SVÉ PRACOVNĚ V JASNÉ POLJANĚ.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 10, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.10", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 60, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nLEV N.TOLSTOJVE\nSVÉ PRACOVNĚ V\nJASNÉ POLJANĚ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c009", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c009", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 12, "image_fin": 12, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.2.7", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. PODOBIZNA BÁSNÍKA FOFANOVA. 1886.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. PODOBIZNA BÁSNÍKA FOFANOVA. 1886.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 12, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.12", "debut_caractere": 2047, "fin_caractere_exclue": 2095, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nPODOBIZNA BÁSNÍKA\nFOFANOVA. 1886."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c010", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c010", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "175", "page_fin": "175", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.3", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. KUBÁNSKÝ KOZÁK. AKVARELA 1881.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. KUBÁNSKÝ KOZÁK. AKVARELA 1881.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "175", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 45, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nKUBÁNSKÝ KOZÁK.\nAKVARELA 1881."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c011", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c011", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "179", "page_fin": "179", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.4", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. TRAGICKÁ SMRT CAREVIČE JOANNA, SYNA IVANA HROZNÉHO. 1885.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. TRAGICKÁ SMRT CAREVIČE JOANNA, SYNA IVANA HROZNÉHO. 1885.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "179", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 72, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nTRAGICKÁ SMRT CAREVIČE\nJOANNA, SYNA IVANA HROZNÉHO.\n1885."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c012", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c012", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "181", "page_fin": "181", "image_debut": 9, "image_fin": 9, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.5", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. ZÁPOROŽCI. 1891.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. ZÁPOROŽCI. 1891.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "181", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.9", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 31, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nZÁPOROŽCI. 1891."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c013", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c013", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "183", "page_fin": "183", "image_debut": 11, "image_fin": 11, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.6", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. BURLÁCI. 1873. (KRESBA PÉREM DLE ORIGINÁLU.)", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. BURLÁCI. 1873. (KRESBA PÉREM DLE ORIGINÁLU.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 11, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.11", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 59, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nBURLÁCI. 1873.\n(KRESBA PÉREM\nDLE ORIGINÁLU.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c014", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c014", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "185", "page_fin": "185", "image_debut": 13, "image_fin": 13, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.7", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. PROCESSÍ. 1880.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. PROCESSÍ. 1880.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 13, "page_imprimee": "185", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.13", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 30, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nPROCESSÍ. 1880."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c015", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c015", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "186", "page_fin": "187", "image_debut": 14, "image_fin": 15, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.8", "titre_corps": "F. M. DOSTOJEVSKÝ. O „BURLÁCÍCH\".", "titre_sommaire": "F. M. DOSTOJEVSKÝ. O „BURLÁCÍCH\".", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.14", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 860, "texte": "F. M. DOSTOJEVSKÝ.\nO „BURLÁCÍCH\".\n\n♦ „Sotva že\njsem přečetl v novinách o burlácích\np. Rěpína, hned jsem se zalekl\",\nnapsal v „Graždanině\" 1873\nstojevský, „Už sám sujet je hrozný:\nu nás jaksi ujalo se mínění, že\nburláci jsou nejzpůsobilejší, aby\nzobrazili známou sociální my\nšlenku o nesplatném dluhu, jejž\nvyšší třídy dluhují lidu. Připravil\njsem se také, že uvidím je všechny\nve zvláštním obleku, s pověstnými\nznameními na čele. A hle, co jsem\nspatřil ? K mé radosti všecek strach\nmůj ukázal se zbytečným: burláci,\nopravdoví burláci a nic víc. Ani\njeden nekřičí z obrazu na\nrovatele: „Pohled, jak jsem\nšťasten a do jaké míry stal jsem\nse dlužníkem lidu\", A již tuto\njedinou stránku možno přičísti za\nnejznamenitější stránku umělci.\nSlavné, známé figury : dva přední\nskoro smějou se, alespoň ani\nzdání u nich nenífo pláči,! a ani\njim; nenapadne, aby přemýšleli"}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "187", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.15", "debut_caractere": 45, "fin_caractere_exclue": 1259, "texte": "o sociálním svém postavení* Vojáček potměšile si vede a přetvařuje se, chce si\nnacpat dýmku* Klučina tváří se vážně, křičí, ba hádá se, též podivuhodná\nfigurka, téměř nejlepší v obraze a stejná po úmyslu s nejzadnějším burlákem,\nmužíkem se svěšenou hlavou, jenž vleče se stranou a jemuž ani do tváře neviděti.\nNení možno ani si představit, že by myšlénka o politickoekonomických a soci'\nálních povinnostech vyšších tříd k lidu pronikla kdy do této übohé, svěšené hlavy\ntohoto mužíčka, věkověčným hořem übíjeného a víte4i, milý kritiku,\nže tahle pokorná nevinnost mysli tohoto mužíčka dostihuje cíle nesrovnaně spíše,\nnežli myslíte zvláště vašeho vedoucího, liberálního cíle! Vždyť leckterý pozO'\nrovatel odejde s rozruchem v srdci as láskou (s jakou láskou!) k tomu mti'\nžíčkovi, anebo k tomu hošíkovi, anebo k tomu čtveráku chlapu vojáčkovi!\nVždyť nemožno nezamilovat si jich, těch bezzáštitných, nemožno odejít, aby si\njich nezamiloval. Nemožno nepomyslit si, že jest dlužníkem, opravdovým dluž'\nníkem lidu Vždyť o této burlácké „partii\" bude se mu zdáti ve sně, po\npatnáct let bude vzpomínati na ni! Ale nebýt oni tak přirození, nevinni a prosti\nnevzbuzovali by takového dojmu a netvořili by takového obrazu . ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c016", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c016", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "186", "page_fin": "186", "image_debut": 14, "image_fin": 14, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.8.1", "titre_corps": "ILJA RĚPIN. PODOBIZNA.", "titre_sommaire": "ILJA RĚPIN. PODOBIZNA.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.14", "debut_caractere": 895, "fin_caractere_exclue": 917, "texte": "ILJA RĚPIN.\nPODOBIZNA."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c017", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c017", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "186", "page_fin": "186", "image_debut": 14, "image_fin": 14, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.8.2", "titre_corps": "ILJA J. RĚPIN. NIHILISTÉ. 1883.", "titre_sommaire": "ILJA J. RĚPIN. NIHILISTÉ. 1883.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.14", "debut_caractere": 862, "fin_caractere_exclue": 893, "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nNIHILISTÉ. 1883."}]}, {"article_id": "bm-bmtnaan-1901-07-c018", "article_bluemountain": "bmtnaan_1901_07#c018", "volume": "bmtnaan_1901_07", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "187", "page_fin": "187", "image_debut": 15, "image_fin": 15, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.2.8.3", "titre_corps": "ILJA J.RĚPIN. SOUMAŘI. KRESBA TUŽKOU. 1891.", "titre_sommaire": "ILJA J.RĚPIN. SOUMAŘI. KRESBA TUŽKOU. 1891.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 15, "page_imprimee": "187", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.15", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 43, "texte": "ILJA J.RĚPIN.\nSOUMAŘI. KRESBA\nTUŽKOU. 1891."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "173", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.1", "texte": "ILJA J. RĚPIN."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "174", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.2", "texte": "SLOVO O RUSKÉM MALÍŘSTVÍ\nDO RĚPINA.\n\nILJA J. RĚPIN.\nPODOBIZNA Z R. 1901.\n\nKus Ruska velikého a málo známého před'\nvádíme českému čtenáři. Kus jeho umění vý'\ntvarného. Západ málo je dosud zná, málo se\ndosud o ně staral, a my, kteří tak rádi chlu'\nbíme se býti mostem, po kterém kultura valí\nse ze západu na východ a naopak, t. j. kteří\nrádi bychom byli prostředkovatelí, sedíme\nvlastně pod mostem a občas slyšíme jen těžké\nhrčení po něm.\nVrcholy literatury ruské, ty jasné, zářící štíty\nruské poesie, pokryté na úpatí bující zelení\ni mrakem pralesů ohromného života s neumí'\nkající bouří bystřin, srozléhavým zpěvem lučin\ni s temnotou smutných bažin známe dosti\ndobře a osvěžujeme se jimi. Také z hudby\nruské přivlastnili jsme si všelicos, nejvíce ovšem\nČajkovského, jenž u nás zdomácněl jako nikde\njinde. Ale z umění výtvarného známe velmi\nmálo a to ještě povrchně. A zatím vyrostla tam\nřada podivuhodných talentů, silných individualit\numěleckých, mezi nimiž jsou mistři techniky\na také duše, tísněné zvukem divné té písně andělovy, o níž tak překrásně Ler'\nmontov zabásniL A vydala je půda bud dosud nezkypřená, bud málo dosud\nzušlechtěná, a živilo je společenské ovzduší po většině nepříznivé, chladné, ba\ni surové. Mnozí v té půdě a v tom ovzduší nedorozvili se do vrchovaté síly\na krásy, mnozí předčasně zhynuli, ale mnozí tím vzdorněji zapustili silné kořeny\na svalnatě se rozrostli. Což teprve, až půda bude všude zkypřena, ovzduší pro'\ntepleno poznáním, porozuměním a zatoužením?\nNám tváří v tvář, svými pracemi, představilo se kromě Vereščagina jen\nněkolik ruských malířů na výstavě peredvižniků roku loňského. Jejich práce byla\njen malou ukázkou celého umění ruského a poměrně i slabou. Bylo však i na ní\nněkolik silných zjevů ryzí jakosti, a mezi nimi byl Ilja Jefimovič Rěpin.\nJej pozdravujeme tímto sešitem."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "175", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.3", "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nKUBÁNSKÝ KOZÁK.\nAKVARELA 1881."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "176", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.4", "texte": "RĚPIN znamená celou jednu dobu ruského malířství a vrchol její. Je to doba\nčistého realismu, realismu skutečnosti. Doba, kterou dlouho druzí připravovali,\nkterá skoro tři desítiletí trvala a která ted, po svém vyvrcholení, jest na sestupu\na odchodu. Vykonala úkol svůj a podle neodvratného zákona ustupuje zjevům\nnovým, mladším, novou svěžest a novou sílu přinášejícím, v nichž viděti nový\nvzestup ruského umění, nové vrcholení. Ale vrchol zůstává vrcholem, a na mapě\nsvěta uměleckého, nejen ruského, je zřetelně viditelný mezi ostatními vrcholy\nevropskými a ruskými.\nUž před dvěma lety „Volné Směry\" načrtly zvláštního názoru rozvoj malířství\nruského, pokud možno jej vidět a stopovat v Treťjakovské galerii v Moskvě*). Je to\nnáčrtek jen kusý, neboť při veškeré své bohatosti galerie tato je přec jenom částí\nvšeho umění ruského; jsou jiné ještě obrazárny, veřejné i soukromé, v Petrohradě\na Moskvě, které přechovávají rovněž vzácné ukázky z doby popetrovské a dů'\nkladně doplňují představy o Rusku uměleckém. Ale v podstatě článek ten je\nsprávný co do vylíčení rozvoje. Opakovalo se a opakuje se v Rusku totéž, co\nvšude jinde: boj svobodného výrazu s chabou konvencionalností, originality\ns manýrou, individuality s uměním officielním, prostoty a upřímnosti s\nností a strojeností.\nKdyž Petr Veliký dal celé Rusko, pokud to bylo možno, po evropsku natřít,\ncizí nános vlivů zasypal také domácí umění, vyrostlé z tradic byzantských k\njímavé svéráznosti. Západoevropský akademism zaplavil Rusko. Bylo třeba delší\ndoby, než cizím tímto nánosem prodralo se umění ruské k sobě samému, na\nvzduch ruský a k svému sluncí. Počátek učinili portretisté. Už v druhé polovině\n18. století tedy vlastně dosti rychle, ba netušené zjevuje se trojice\ntistů, Rokotov, Levickij a Borovikovskij, z níž oba poslední řadí se\nk nejlepším západoevropským, hlavně anglickým. Skoro věřiti se nechce, že by\n\n*) »Galerie Treťjakovská.« Volné Směry III. č. i—3, 6 — 7.\n\nILJA J. RĚPIN.\nLOUČENÍ ODVEDENÉHO.\n1880."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "177", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.5", "texte": "Rusko už tehdy mělo svého Reynoldsa a Gainsborougha* A má je* Brzy k nim\npřidružil se nový kolorista, ještě skvělejší, Kiprenskij, a okolo nich seskupila\nse celá škola portretistů, Sčukin, Tropinin, Varnek a jiní, z nichž mnozí zůstali\nneznámí, ač pěkné práce po nich se zachovaly* Obecenstvo chovalo se ještě\nlhostejně k umění a k umělcům* Patřilo k dobrému tónu, míti podobizny v domě;\nnuž objednávali je* Ale nezajímali se o to, kdo je maloval a způsob malby\ndrahocenný* Tito portretisté jsou první vrcholky malířství ruského, utěšeně stkví\nse na hranicích jeho, tím živěji a jasněji, čím víc a více rozmáhá se kolem nich\n„veliké umění\", offícielní, lživý klassicism, pěstovaný v malířské akademii, r* 1757\nv Petrohradě založené, a vychovávající samé „klassiky\", dokonce „Poussiny\",\n„Raffaely\", „Rembrandty\" zrovna jak tomu bylo také v každé literatuře,\niv naší, kde Vergilů, Tassů, Ariostů atd* bylo v zásobě, jakoby jména ta byly\nkotillonové řády* Ale tito Poussinové atd*, tito „klassikové\" a jest jich zástup\nnevytvořili nic vskutku pozoruhodného a neznamenají v rozvoji ruského\numění nijakého pokroku* Podobně jako v literaturách*\nPo portrétu velkoměstském přichází nápadně brzy obraz ze života venkovského*\nNení to však touha po životě národním, po zachycení jeho výrazu, co dává\nmalovat vedle půvabných hlav mladých šlechtičen, bujných kavalírů atd* už také\nruské mužíky, vedle krajin hollandských už také übohou vesnici ruskou* Je to\ns počátku hovění choutkám boháčů, kteří zachtěli mít doma obrázky ze života\nruského, jako už měli obrázky ze života hollandského. Ale z těch počátků vyrostl\nVenecianov (1779 1847), který prvý zatoužil neobyčejnou touhou, prudkou\nžádostivostí po přírodě ruské a jejím lidu* Zanechal službu v Petrohradě, koupil\nsi stateček v Tverské gubernii a odstěhoval se tam i s rodinou* „Povídali ** *, že\nplným světlem nijak nemožno docílit tak překvapujícího oživení předmětů.\nRozhodl jsem se překonat nemožnost: ujel jsem na vesnici a dal se do práce\"\npíše o cizím obraze vystaveném r. 1820, jakoby chtěl se stát už tehdy prvým\n\nILJA J. RĚPIN.\nPROCESSÍ. 1882."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "178", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.6", "texte": "pleinairistou, tolik let před Manetem a Zolou* „Abych toho dosáhl, musel jsem\nzanechat všech pravidel a manýr, získaných i2letým kopírováním v Eremitáži* * * *\nHlavní věcí bylo, nic nezobrazovat jináč, než jak v přírodě se jeví, a poddávat\nse toliko jí, bez příměsi manýry ať jakéhokoliv umělce, t* j* nemalovat obrazů\ná la Rembrandt, á la Rubens, ale prostě, abych tak řekl, á la natura!\"*) Jaký to\nzjev neobyčejný, neočekávaně se zjevivší! Jak se tu prodral už sebevědomě pra'\nmínek umění čistě ruského, národního! A nejen podivuhodně cítil, on také tak\nmaloval, alespoň hlavní věci své* To je další vrcholek* Venecianovou cestou dali\nse četní jiní, ne tak všichni nadaní, ale přec milí* Zvláště třeba jmenovati Orlov\nského, „ruského Wouwermanna\"*\nUž dobrou cestu projektovali, ba už ji také stavěli, aby po ní ruské umění\nübíralo se k svému cíli* Ale opět přivalila se hrozná přímo vlna nového akade'\nmismu, tentokráte zvláštním způsobem osvětlená zdála se přímo „báječným\"\nzjevením a způsobila nejen zmatek v myslích, ale hotové omámení obecenstva,\nspisovatelů (Puškina, Gogola!) i samých malířů* Byl to „Poslední den Pompejí\"\nod Karla Brjullova (1799—1852)* O této události obšírně bylo psáno v řečeném\nčlánku těchto listů* Dnes tato modla nehne už nikým; jen podobiznami svými,\npracemi veliké hodnoty, žije podnes Brjullov* Ale dlouhou dobu modla ta šířila ná'\nkazu, a podléhali jí nejen umělci nesamostatní, nýbrž i vysoce nadaní, na př* Bruni*\nV bujícím tom akademismu, tvářícím se nesmírně vznešeně, ozval se najednou\nzdravý ruský smích, gogolovský, a řeč veselá, ale také pronikavě dojímavá, bez\nnejmenší sentimentality* Z kreseb Fedotova (1816 —ißs2) zazněl ten čistě ruský\nhlas, jenž vzrůstal do síly hogarthovské, ale náhle byl přeražen smrtí mladého\nhumoristy a mravokárce* Obe'\ncenstvo pochopilo, kam kresby\nty míří, a zalíbilo si v nich* Kresba\na malba byly tu prostředky pouze\nvýpravnými*\nK ruskému životu, hlavně k jeho\nbolestem, naklonil se rovněž\nPer o v (1833—1882), ale už ně'\nkrasovsky, hořce, s tendencí silně\nvyjádřenou, účinnou, protože vy\nchází z nitra mocným soucitem\nanebo prudkou nevolí vzrušeného*\nTaké u něho stránka výpravná\nbyla silnější než malířská* Malíře\nještě nejvíce pozorovat na někte'\nrých jeho podobiznách, na př*\nDostojevského*\nAle nejvýše zasáhl Alexandr\nIvan o v (1806-1858), opravdové\nzjevení ruského umění v polovině\n19* století* „V něm žila dětská,\nandělská, hloubavá duše, pravá\nduše proroka, žíznící po pravdě\na nebojící se mučenictví * * * Viděl\nv Bohu tajemství krásy a představ\nvoval si umění jako mystický pro'\njev božstva ve viditelné formě.\"*)\nAle doba ho nepochopila* Byla\ntehdy příliš zaměstnána řešením\n\nILJA J. RĚPIN.\nCAREVNA SOFIA\nV ŽALÁŘI. 1879.\n\n*) Eenya: PyccKaa JKllBO-\nniicb. I. Petrohrad 1901. Dosud vyšel I. díl\ntěchto znamenitých dějin ruského malířství,\ntím cennějších, že autor jejich, kritik širo-\nkého rozhledu, vědění a bystrého soudu,\nsám jest vynikajícím malířem."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "179", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.7", "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nTRAGICKÁ SMRT CAREVIČE\nJOANNA, SYNA IVANA HROZNÉHO.\n1885."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.8", "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nSTUDIE TUŽKOU. 1883.\n\npraktických otázek, bylo po\nválce Krymské, pracovalo se\no osvobození lidu selského\nz nevolnictví* Tehdy nálada\nobecná byla někrasovsky\nzbarvena, a ideály Ivanova\nbyly jí cizí* Když r* 1858 při'\nvezl svůj obraz, dílo svého ži'\nvota, „Kristus zjevuje se lidu\"\nz Říma do Petrohradu, uví'\ntal ho tam chlad, a jenom za'\nčátečník jeden, mladý Krám.'\nskoj, uvítal dílo to, geniální\npo stránce vnitřní, zbožně\nnadšeným pozdravem ve\nsvém zápisníku* Jenom tento\njinoch pokládal je za výcho'\ndisko k novému umění,\navšak i on obrátil se později\njinam* Ideály Ivanova tím\nnezašly, než jen poodešly na\nčas stranou, aby v době po'\nzdější, v naší to době, vrátily\nse v nové kráse a ve svěžejší*\nAkademism stále byl ještě\nmocný* Někteří umělci šli\ndále bez všelikého přemýšlení\npo stopách Brjullovových,\njiní zahlédli se na skutečný\nživot ruský. Realism pozvolna\nse vzmáhal v malířství, jako\nuž vítězně zavládl v literatuře*\nMezi prvými byl Konst*\nMakovskit fnar. iBqq\\ od\nruských boháčů velebený, poněvadž dovedl tak vydatně vyhovovat jejich vkusu\na zálibě po zevnějším lesku, zvláště svými výjevy ze života bojarského, parádními,\nale beze všeho života* Jen první jeho práce jsou lepší* K směru druhému při'\ndala se četná řada malířů* Odpor k akademii tehdejší, hrozně zastaralé, sdružil\nje neočekávaně a přímo vymrštil do skutečného života* Sdružili se r* 1870 v „To'\nvaryšstvo\", aby pořádali výstavy po větších městech ruských, tedy výstavy kočovné\n(„peredvižnyje vystavki\", odtud také umělce zvali „peredvižniky\"); zachtěli „zanésti\numění na venek, učinit je ruským, rozšířit jeho obecenstvo a otevřít mu okna\ni dvéře, vpustit volný vzduch\". Mjasojedov pojal tu myšlenku, získal pro ni Perova,\nhlavu umělců moskevských, a Krámského, jenž stal se hlavou mladých malířů\npetrohradských* K nim přidali se Ge, Prjanišnikov, Polěnov, Savickíj, Jarošenko,\nJakobi, Korzuchin, Vladimír Makovskij a jiní; krajináři Savratov, Šiškin, Polěnov,\npozději Světoslavskij, Dubovskoj a jiní*\nEnergický Kramskoj (1837—87) stal se duší tohoto sdružení, rádcem,\nsoudcem a hlavním agitátorem* Sám přál si stoupati za Ivanovem* Překrásné\nnáčrty kreslil ke svým zamýšleným rozměrným obrazům, ale jen pouhými slovy,\nv listech svých k přátelům* Když ze slov psaných idea měla se vtělovati v postavy\nkreslené a rrialované, tvůrčí síly se nedostávalo* Jeho „Kristus na poušti\" a „Zdráv\nbud, králi Židovský!\" (nedokončený) hledí na nás jako osení slabě vzešlé a hodně\nvyschlé, kterého je nám tím více líto, zvíme'li, jak rozsáhlé přípravy konal k němu\nzasévač neobyčejně pilný* Krámskému dařila se jen hlava lidská* Některé jeho po'\ndobizny jsou velkolepé výrazností svou, např* obě podobizny Šiškina (z nichž jedna\nzaryla se v paměť všem návštěvníkům loňské výstavy peredvižníků), L* Tolstého aj*"}, {"page_pdf": 9, "page_imprimee": "181", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.9", "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nZÁPOROŽCI. 1891."}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.10", "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nLEV N.TOLSTOJVE\nSVÉ PRACOVNĚ V\nJASNÉ POLJANĚ.\n\nk.°ívaí.^e íl^1—94)> znamenitý talent, také zabočil od historických themat\nk dli, jejž si Ivanov vytknul; ale jinou cestou* Také on zobrazoval Krista, jednou\npřed Pilátem („Co jest pravda?\"), po druhé na kříži* Pravým stoupencem Ivanova\nvšak nebyl* Nebylo v něm jemnosti mistrovy* Byl přílišný, krutý naturalista,\nrozumový; v jeho Kristu není božství* Veliká síla dramatická však jest v jeho\nzech, ačkoliv cítit v nich úmyslnost*\nSkutečnost lákala většinu malířů: výjevy a události úřední, rodinné, sociální;\nzbožnost a pověra; neuvedomělost a opilství; hýřivost boháčů a bída mužická atd*\nNejsiínější tóny nasadil V* V* Vereščagin (nar* 1842)* Nejdříve maloval přírodu\na lid v Turkestaně a v Indii, proslul však jako smělý zobrazovatel hrůz válečných,\nne lesklých parád vojenských na výzdobu arsenálů, ale strašné pravdy životní*\nSíla jeho tendence jest ohromná; nepoměrně menší sílu má umění jeho malířské*\nkrajinářů vystoupila* Už prvá třetina 19* století měla sice velmi zajímavé\nkrajináře, ale vábila je nepoměrně více krajina italská než ruská (Aleksějev,\nSčedrin, Lebeděv)* V 2* polovici je to už hlavně krajina ruská* Savrasov\nzachycuje náladu její; Siškin, malíř ruských lesů, ve své pravdivosti poněkud\nstřízlivý; V a sil jev, už intimnější; Polěnov maloval pěkné pohledy na chrámy\na paláce moskevského Kremlu i bohaté jejich vnitřky a množství krajin řeckých,\npalestýnských a egyptských; Kujindži, podivuhodný malíř bájivé ukrajinské\nnoci, stepi 1 Dněpra za jitra; moře maloval Ajvazovskij (1817—1900) a často\ns velkolepostí jeho světelných divů; mnohem mladší z peredvižníků Světo slav\nskU..a /~ub°vskoj a jiní město, krajinu i moře. (Ajvazovskij, Vereščagin\na Kujmdzi nestali se členy Tovaryšstva*)\nTato perioda ruského malířství ve znamení realismu dosáhla vrcholu v Rěpi'\nnovi* On jest „malíř prvého řádu, ovládající svrchovaně barvami a kresbou\"\nzni usudek všeobecný i těch mladších umělců, kteří odtrhli se od peredvižníků\na razí nove, samostatné cesty* Narodil se 24* července 1844 v Čugujevě v Chav\novske gubernu* Vzdělal se na akademii petrohradské, 11a níž r* 1871 za obraz\n„rr o buzeni dcerky Jairovy\" dostal cestovní stipendium* Pobyl v Paříži a v Itálii*"}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.11", "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nBURLÁCI. 1873.\n(KRESBA PÉREM\nDLE ORIGINÁLU.)"}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.12", "texte": "Tam namaloval ruskou pohádku „Sádko v říši mořské\", R, 1873 už byl v Rusku,\nmnoho získav a nic ze svého neztrativ, dokončil „Burlaky'' (tahače lodí na\nVolze) a způsobil jimi sensaci, Brjullovec Bruni nazval jenejvětší profanací umění;\nKramskoj spatřiv jejích kolorit, prohlásil, že Rěpin jediný ze všech malířů ruských\ndospěl v něm k mistrovství; Dostojevský vzdal naprostou chválu životní jejich\npravdě; na výstavě Vídeňské téhož roku slaveni byli jako nejslunnější obraz celé\nvýstavy. Po nich následuje řada obrazů ze života současného i z dálné minulosti\na řada slavných podobizen, Rěpin jest profesorem akademie petrohradské. Napsal\ntaké několik článků o věcech uměleckých do ruských časopisů a vydal je letos\nv knize „BocnoMHHaHk, CTO/TLH H imCBMa MBE. 3arpaHHii,R\"; víme oni zatím jen tolik,\nže články ty, jako vůbec vše, co Rěpin veřejně mluví a píše, vzbuzovaly živou\npolemiku,\nA dále, po nových, jistějších už cestách, valí se výtvarné umění ruské, K\nvým zdrojům poesie vrací se Viktor Vasněcov (narozen 1848) i k lidovým\nútvarům krásy; povznáší malbu náboženskou, touží dávat tělo duchovním\nideálům ruského národa, se zdarem tu větším, tu menším; rozhodně však jeho\nsnahami a pracemi umění ruské se obrozuje. Pochopili je a posilnili se jimi\nmladší umělci, hlavně Nesterov, Helena D, Polěnova, Korovin, Maljutin,\nVrube 1, Bilibin, Golovin, Jakunčikova, Davidova a jiní, s překrásným\nzanícením studující život lidový, jeho byt, okolí a ve všem duši jeho. Minulost,\ntotiž starého ducha jejího, zachycuje šťastně Surikov, Malíř Sěrov a sochař\nkníže Trubeckoj řadí se k největším portretistům světovým, Levitan, Ap,\nVasněcov, Benois Alex., Vinogradov jsou vzácní poetové krajináři,\nMaljavin, skvělý kolorista; Somov a Lansere, poetičtí fantasté, s jemným\nsmyslem pro dekorativnost. Atd. O tom příště obšírněji promluví hlasy ruské,\nRěpin povahou svého umění není těmto mladším cizí, naopak, on stýká se\ns nimi, třeba osobně se jich straní as nimi polemisuje. Je tak šťasten, že možno\no něm říci: Mezi mladými jest Tvé místo!\n\nFR. TÁBORSKÝ.\n\nILJA J. RĚPIN.\nPODOBIZNA BÁSNÍKA\nFOFANOVA. 1886."}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "185", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.13", "texte": "ILJA J. RĚPIN.\nPROCESSÍ. 1880."}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.14", "texte": "F. M. DOSTOJEVSKÝ.\nO „BURLÁCÍCH\".\n\n♦ „Sotva že\njsem přečetl v novinách o burlácích\np. Rěpína, hned jsem se zalekl\",\nnapsal v „Graždanině\" 1873\nstojevský, „Už sám sujet je hrozný:\nu nás jaksi ujalo se mínění, že\nburláci jsou nejzpůsobilejší, aby\nzobrazili známou sociální my\nšlenku o nesplatném dluhu, jejž\nvyšší třídy dluhují lidu. Připravil\njsem se také, že uvidím je všechny\nve zvláštním obleku, s pověstnými\nznameními na čele. A hle, co jsem\nspatřil ? K mé radosti všecek strach\nmůj ukázal se zbytečným: burláci,\nopravdoví burláci a nic víc. Ani\njeden nekřičí z obrazu na\nrovatele: „Pohled, jak jsem\nšťasten a do jaké míry stal jsem\nse dlužníkem lidu\", A již tuto\njedinou stránku možno přičísti za\nnejznamenitější stránku umělci.\nSlavné, známé figury : dva přední\nskoro smějou se, alespoň ani\nzdání u nich nenífo pláči,! a ani\njim; nenapadne, aby přemýšleli\n\nILJA J. RĚPIN.\nNIHILISTÉ. 1883.\n\nILJA RĚPIN.\nPODOBIZNA."}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "187", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnaan1901-07.1.15", "texte": "ILJA J.RĚPIN.\nSOUMAŘI. KRESBA\nTUŽKOU. 1891.\n\no sociálním svém postavení* Vojáček potměšile si vede a přetvařuje se, chce si\nnacpat dýmku* Klučina tváří se vážně, křičí, ba hádá se, též podivuhodná\nfigurka, téměř nejlepší v obraze a stejná po úmyslu s nejzadnějším burlákem,\nmužíkem se svěšenou hlavou, jenž vleče se stranou a jemuž ani do tváře neviděti.\nNení možno ani si představit, že by myšlénka o politickoekonomických a soci'\nálních povinnostech vyšších tříd k lidu pronikla kdy do této übohé, svěšené hlavy\ntohoto mužíčka, věkověčným hořem übíjeného a víte4i, milý kritiku,\nže tahle pokorná nevinnost mysli tohoto mužíčka dostihuje cíle nesrovnaně spíše,\nnežli myslíte zvláště vašeho vedoucího, liberálního cíle! Vždyť leckterý pozO'\nrovatel odejde s rozruchem v srdci as láskou (s jakou láskou!) k tomu mti'\nžíčkovi, anebo k tomu hošíkovi, anebo k tomu čtveráku chlapu vojáčkovi!\nVždyť nemožno nezamilovat si jich, těch bezzáštitných, nemožno odejít, aby si\njich nezamiloval. Nemožno nepomyslit si, že jest dlužníkem, opravdovým dluž'\nníkem lidu Vždyť o této burlácké „partii\" bude se mu zdáti ve sně, po\npatnáct let bude vzpomínati na ni! Ale nebýt oni tak přirození, nevinni a prosti\nnevzbuzovali by takového dojmu a netvořili by takového obrazu . ."}]}