{"numero_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_sha256": "448cd7ab9eea720a20fdbb662ddbd589138627e77d5f4a62ca60d7dd33dd79da", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1858/10/14_01/bmtnabd_1858-10-14_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c001", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "5", "page_fin": "5", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.1", "titre_corps": "KÁŠ ZPĔV.", "titre_sommaire": "KÁŠ ZPĔV.", "signature_source": "Vítězslav Hálek", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1084, "texte": "KÁŠ ZPĔV.\nVítězslav Hálek.\n\"ÍC\nlÍSBf>em Čechů velký krásný hvozd,\njenž zpěvem mocně zvučí,\ng že srdce mile okřívá\n' a srdcem býť se učí.\nA venku tam ať jakkoliv\nse na nás chtějí dívať:\ntu přednost máme před světem,\nmy dovedeme zpívať.\nMy máme pěvců knížata\na zpěvu statné reky,\nnám šumí háje písněmi\na zpívají nám řeky.\nNás matky kojí písněmi,\nhoch zpívať učí děvu,\nmy máme po všech končinách\nsvé apoštoly zpěvu.\nProtož nech jiný dobývá\nblesku a hromu řevem :\nmy též umíme kralovat,\nleč vítězíme zpěvem.\n*) Na tuto zdařilou báseň vypisujeme CCllll pro hudební\nskladatele, kteří ji nejlépe ve čtverozpěv pro mužské hlasy\n(I aII tenor a I a II bass) uvedou. Cena záleží v\nskvostném „Album44, obsahujícím kusy pro piano v ceně\ndvou dukátů. Skladby, opatřené heslem a zapečetěným\npsaním, v němžto skladatelé svá jména udají, nechť\nse zašlou v partituře i s jednotlivými hlasy franko do 30.\nlistopadu t. r. expedicí Roberta Veita, v nových alejích\n116—11. Jména soudců, kteřížto cenu přiřknou, sdělíme\npozději. Skladbu, cenou obdařenou, podáme na přes rok\nV příloze k „Daliboru.44\nRedakci."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c002", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "5", "page_fin": "6", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.2", "titre_corps": "Harfenice. Výjev ze života hudebnického.", "titre_sommaire": "Harfenice. Výjev ze života hudebnického.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.1", "debut_caractere": 1086, "fin_caractere_exclue": 3035, "texte": "Harfenice.\nVýjev ze života hudebnického.\n(Pokračování.)\nObličeje celé rodiny jsou rázu jižního. Oba hoši pro-\nzrazuj ou i pod nepořádným oblekem krásný vzrůst a mají\nušlechtilou tvářnost'. Slepá matka neustále ohmatává, což\nbezpochyby ve zvyku má, jejich kadeřavé hlavy a obličeje.\nJesť as 30 let stará a drží hlavu tak hrdě, že by za vzor ženské\nkrásy sloužit mohla. Její vysoké, černými pěkně uhlazenými\nvlasy ozdobené celo prozrazuje přísnou, ba skoro zasmušilou\nvážnost. Nos má krásný jako dlátkem co nejbedlivěji utvořený,\nústa její velmi něžná a spolu i vážná mají výraz zmužilosti ,\nšlechetného snášení a mohu říci mužské odhodlanosti. Vkusně\nokrouhlá brada mírní však přísnost obličeje jejího, oči\njsou uzavřeny pod jemným obočím a toliko hnědá španělská\nplet prozrazuje jižní původ. Mužská ráznost se jeví v těchto\ntazích, která by se hrdou a vzdornou nazvati musela,\nkdyby klidnost a nevýslovná jemnost její ústa nezdobily.\nAntická krása spočívá v tomto obličeji a přede nás\ncos jiného, než pouze uzavřené a všeho světla prosté oci,\nupomíná trapným způsobem na zkamenělou sochu Sfinxidy.\nPromluví-li však tato žena, co se zřídka a to jen v nejčistším\nÚorentinském nářečí stává, zni její hlas tak dojemně a libě\njako večerní hlahol zvonů.\nTéž hudebník jest neobyčejný zjev. Jeho obličej pro-\nzrazuje Korsikána. Nevýslovné utrpení je v něm vryto;\nokrouhlé čelo jeho se nikdy nevyjasňuje a smutek kolem\nkřečovitě uzavřených rtů rozhostěný juž drahný čas nedal\npřístupu libému úsměvu. Jeho černé, ohnivé oko zírá\nzačasto před sebe ; k slepé manželce se chová vždy velmi\nšetrně. Hned při jejich vstoupení mi bylo nápadné, že\nmimo své housle také její harfu nesl. Ona mu byla zase\naž otrocky oddána a zdálo se, jako by jeden u druhého\nvelké provinění napraviti chtěl. A tak také bylo.\nJak jsem se později sám z jeho úst dověděl, byl\nz počátku od rodičů svých k lékařství ustanoven, stal se\njak theoretickým tak též praktickým ranhojičem. Zároveň"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 720, "texte": "byl též velký dilettant hudby a co čacký houslista nejenom\nna kůru, alebrž také iv divadelním orchestru rád vídán.\nPři jedné operní a taneční zkoušce seznal jistou španělskou\ntanečnici, kterou za příčinou její černých ohnivých očí\nvůbec „Pochodní64 nazvali. Signora zpozorovala vbrzku\nhluboký dojem, jakého byla v mladém Korsikánu způsobila,\navšak i on ji v skutku tak zajímal, že jej z nemalého\nkruhu svých zbožňovatelů, mezi nimiž též vysoce postavené\nbohaté osoby byly, za šťastného milence a konečně za chotě\nvyvolila.\nBy ji na divadelní dráze bez překážek doprovázeti\nmohl, odřekl se svého povolání a následoval ji co houslista\norchestru.\nI zdálo se, že se samou rozkoší rozplynou. Byliť\núplně šťastni.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c003", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "6", "page_fin": "6", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.3", "titre_corps": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "titre_sommaire": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.2", "debut_caractere": 722, "fin_caractere_exclue": 3641, "texte": "O prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\n11. L e k c í.\nRoztřídění tónů do oktáv a jména oktáv.\nV předešlé lekcí přišel žák k poznání, že stává více\nnež jednoho <?, d, e9 /, atd., a že se od sebe liší svou\nrozdílnou výškou neb hloubkou zvuku. Zbývá tedy ještě,\naby stejnojmenné klávesy neboli tóny dovedl u pojmeno-\nvání od sebe rozeznávat. To se docílí, když si vesměs\nvšechny tóny rozdělíme v oktávy. Především ale je\nzapotřebí, aby žák pochopil, co jest oktáva?\nVysvětlení by se mohlo státi asi takto : Každá řada\nsedmi klávesů až k osmému, kdežto osmý s prvním se\ndlé jména, ne ale dlé zvuku opakuje, nazývá se oktávou\nneb osmicí. Začnu-li kterýmkoliv klávesem a jdu-li po-\nstoupně dolů neb nahoru, shledám, že má osmý tón s prvním\nvždy stejné jméno, na př:\nTyto stejnojmenné tóny c c, á d7 e e\nšlovou ok tá vy neb osmice. V objemu oktávy se na-\nchází sedmero rozdílných tónů, osmý, jak juž praveno,\njest opětování prvního, s tím však jediným rozdílem, že\njest o osm tónů, neb jak jináče říkáme, o oktávu výše.\nRozumí se samo sebou, že se to názorně na klávesnici\nukázati musí.\nNyní ať si žák na klávesnici všecky tóny od nej-\nhlubšího c na oktávy rozdělí a stalo-li se, doloží učitel,\nže ona nejhlubší oktáva se jmenuje kontrao k t á v o u, *)\npo ní následuje velká, po této malá, pak za ní jednou,\ndvakrát, třikrát, čtyrykrát a pětkrát čárkovaná oktáva.\nTaké slýcháme jmenovat osmi-, dvou-, jedno-, půlstopovou\noktávu, čehož původ jest, že osmistopová varhanní\npíšt a 1 a vydává velké (C), čtyrstopová malé (c),\ndvoustopová jedno čárkované (c), jednostopová d vou-\nčárkované (<?), a půlstopová třikrát čárkované (c).\nVšechny tóny, jež zaujímá kontraoktáva, žovou kon-\ntratóny; tóny, jež zaujímá velká oktáva, zovou velké\ntóny, jež malá, malé; jednočárkovaná, jednočárko-\nvanétónyat. d. Následovně obdrží každý tón přídavné\njméno od té oktávy, v které se nachází. Pak at žák jmenuje\npo pořádku od dola i se shora všechny oktávy, jak jich na kla-\nvíru stává, dále nechť vyhledá a jmenuje přeskokem\noktávy a posléze at vezme na udání učitelovo jednotlivé\ntóny z rozličných oktáv, na př. c íř, neb c g atd. Při\ntom cvičení pozdrží se učitel tak dlouho, až u žáka vše-\nchna pochybnost o poloze tónů zmizí.\nTím způsobem obdrží žák vědomost a přehled všech\ntónů vesměs a oktáv na klávesnici se nacházejících, a učí\nse tóny dle znění poznávat, zvláště však když se vede\nk tomu, aby také udal, v které oktávě učitel uhodil, na př.\no, d, e9 / atd.\nPoznamenání. Úloha může záležeti v tom, že\nučitel napíše velká, malá, jednou, dvakrát, třikrát čárko-\nvaná písmena. Prvními se rozumí tóny velké oktávy, dru-\nhými tóny malé oktávy atd. Nyní at žák tóny ty na klá-\nvesnici vyhledá! Pro tóny kontraoktávy hodí se velké\npísmeno, pod nímž se čárka nachází, na př. C D atd.\n(Pokračování.)\n*) Na starších klavírech nenachází se úplná kon tra o k t á va,\nnýbrž velká."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c005", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "6", "page_fin": "7", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.4", "titre_corps": "Jan Nep. A. Vitásek. Životopisní nástin sděluje redaktor.", "titre_sommaire": "Jan Nep. A. Vitásek. Životopisní nástin sděluje redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.2", "debut_caractere": 3643, "fin_caractere_exclue": 4596, "texte": "Jan Nep. A. Vitásek.\nŽivotopisní nástin sděluje redaktor.\n(Pokračování.)\nVitáskovy ušlechtilé způsoby a jelio mravní charakter\nzískaly mu všude dobrých přátel a příznivců. Není divu,\nže si ho i česká šlechta ještě lepe vážiti počala. Jeho\nkníže a dobrodinec August z Lobkovic zlepšil jeho okol-\nnosti a hrabě Bedřich z Nosticů učinil ho svým koncertním\nmistrem, učitelem hudby a tajemníkem kancelářským. Ne-\ndlouho na to vyvolila ho jednota hudebních umělců v Praze\nza svého assistenta, kladouc si to za čest, že takovému\nslovutnému muži toto čestné místo svěřiti může. Veliké\nzásluhy, jichžto si Vitásek o hudbu dobyl, byly příčinou, že\nho kapitola chrámu sv. Víta za nástupce znamenitého kapelníka\nKoželuha dne 1. dubna 1814 zvolila. Od toho času však\nbyly jeho prázdné hodiny velmi obmezeny, a to tím více,\nanto s oním místem dohlídka a vyučování zpěváckých\nhochův spojeny byly a svědomité vykonávání rozvětve-\nných povinností mnoho času mu odjímalo."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2219, "texte": "'Vitásek byl od svých spoluobčanů nad míru ctěn\na vážen ; ano i milosť dobrotivého vladaře císaře Franti-\nška ho mnohokráte oblažila. Kdykoliv císař František hla-\nvní město Cech navštívil, podal toho Yitáskovi důkazů,\njmenovitě svědčí o tom ta okolnost', že si císař opis jedné\nVításkovy mše sebou do Vidně vzaL\nPo smrti Salieriho 7. května 1825 byl Vitásek neoče-\nkávaně co prozatímní dvorní kapelník do Vídně povolán;\navšak buď churavosť, buď zcela nepodstatná bázeň, že by\nve svém pokročilém stáří rozsáhlejší činnosti dostáti ne-\nmohl, byly původem, že čestného toho místa s díkem se\nodřekl. Co pravý vlastimil hleděl raději vlasti, jížto za vy-\nchovaní a výživu svou co děkovati měl, své síly věnovati.\nDne 7. prosince 1839 zemřel slavný tento hudební\numělec na nervní souchotiny. Jak velice Vitásek nejen co\nkapelník a skladatel, nýbrž i co učitel hudby ctěn a\nmilován byl, vysvitá z toho, že jistý kruh šlechtických\ndám, nejvíce jeho žákyň, k narozeninám Vitáskovým, jež\ndo února připadaly, zvláštní slavnost připravoval, při nížto\nVitáskovi stříbrný čestný pokál odevzdán býti měl.\nZhotovení pokálu uloženo bylo Pražskému akademiku\na stříbrníku F ortner ovi. Hošek složil k slavnosti té\npříslušné básně, jež v hudbu uvesti se chystali doktor\nKleinwachter a B. Kittl. Avšak u prostřed těchto příprav\npřekvapila smrt důstojného kmeta.\nMísto, kdež pozůstatky zesnulého Vitáska spočívaly,\nnebylo žádným znamením vyznačeno. Snadno by mohla\nna nás tím způsobem v pozdějších letech výčitka upad-\nnouti, jež se dělá s právem obyvatelům sídelního města,\nkdež Mozart svého ducha vypustil. Přičiněním však\na horlivostí V. Horák a, zasloužilého ředitele kůru a\nskladatele, stalo se, že výčitka ta se nám nestane. V. Ho-\nrák zavedl totiž r. 1847 subskribcí u ctitelů a přátel\nVitáskových, by se dotčenému korífeovi vlastenské hudby,\npříteli Mozartovu, slušný pomník postavil a jeho kosti do\npodstavku složily. Tento pomník, z pískovce od znamenitého\nsochaře Josefa Maxe zhotovený, byl na Malostranském\nhřbitově v úterý dne 7. prosince na den úmrtí Vitásková\nposvěcen. Velebný pan scholastikus Rauch konal onen\nobřad, při čemž některá čísla z Vitáskových requií od Praž-\nských hudebních umělců provozována byla.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c006", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "7", "page_fin": "8", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.5", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.3", "debut_caractere": 2221, "fin_caractere_exclue": 6054, "texte": "FEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n(Opera.) N ordstern (Severní hvězda), opera ve 3\ndějstvích od Scribea, hudba od G iacoma Mey e rbeera,\ndávala se dne 9. října ponejprv. Děj této opery je z dějin\nruských a zní takto : Dělníci čudští píjí v lese u Wiborgu na\nzdraví svého krále a pobízejí cukráře Daniloviče, by také při-\npíjel na zdraví jejich vladaře. Tomu však zpouzí se Danilovič;\ndělníci naň dorážejí, tu jim však vstoupí vstříc se sekerou tesař\nPetr Mickaelov (Cár), jenž na svých cestách do Cudska (Finn-\nland) přišed, clo markytánky Kateřiny, u lesa bydlící se zami-\nloval. Spor tento netrvá dlouho, an hlahol zvonů volá děl-\nníky k práci. Na to slyše Petr na flétnu píseň od truhláře\nJiřího , bratra Kateřiny, provedenou, pospíchá k němu. Tu\npřijde Kateřina se zprávou, že Proskovia bude chotí Jiřího;\nbrzy na to přikvapí Proskovia sama s novinou, že do této\nkrajiny přišli kozáci a přinesla Kateřině od přednosty města\npsaní, v němž jí on sděluje, že ruští důstojníci rozkázali, by\n12 nováčků (rekrutů) z Wiborgu jim odvedeno bylo ; dále\npíše, že mu na místo Jiřího nějakého zastupitele postavit musí*\nNad tím rmoutí se Proskovia , avšak Kateřina všechno dobře\nzprostředkuje tím, že se co nováček místo Jiřího odvésti dá.\nJiří i Proskovia stanou se manželi a nováčkové odtáhnou.\n(1. dějství.) V táboře počne zpěv kozáků a granátníků, na\nto objeví se Kateřina co nováček ve vojenských šatech roz-\nmlouvajíc s desátníkem Gricenkou , jenž od jistého spiknutého\ndůstojníka obdržel odměnu a list , z něhož vysvítá, že se ve\nvojště pikle kují. Blíže nich na to vystaví se stan, u něhož\nKateřina co vojín na stráži stojí. V stanu sedí setník Petr a\nporučík Danilovič, bavíce se s dvěma markytánkama. Kateřina\nje pokradmo pozoruje; když ale Gricenka ji vystřídat chce,\nzpouzí se Kateřina a dá konečně Gricenkovi políček. Gricenka\nto žaluje setníku, a opilý Petr (Cár) neznaje Kateřiny v šatu\nvojenském o milosť prosící, rozkáže, by nováčka odvedli a za-\nstřelili. Avšak náhle se vyjasní Petru, že slyšel známý hlas\ni poručí, by Gricenka nováčka nazpět přivedl. Gricenka od-\nkvapí, přijde však brzy nazpět a vypravuje, že nováček nějaký\nlist mu dal a pak do řeky skočil. Petr otevře list, najde\nprsten od Kateřiny a jiné psaní, v němžto jména spiklenců se\nnacházejí. V tom přicházejí spiklenci pod vedením vrchníka\nKermolova, avšak Petr přemluví je na polo a dá se poznat i,\nže on je cár sám. Tu padnou všichni na kolena, a přisahají\ncarovi věrnost. Konečně zazní znamení k bitvě a vojsko se\nhrne do boje. (2. dějství.) Nový tu obrat! Cár se nachází\n• 9 r ' V\ns Danilovičem v paláců a velí, by ti, kteří z Cudska sem\npřijdou, mu předvedeni byli. Nyní se ohlásí Jiří s Proskoviou,\na osvědčí listem, že sloužil ve vojště. Gricenka domnívá se\nz listu a z tváře příchozího, že to musí být ten, co mu polí-\nček zasadil, a hrozí mu smrtí. V tom přistoupí Danilovič a\npropustí je. Na to přichází cár Petr a vypravuje, že nablízku\nslyšel hlas Kateřiny. Danilovič přisvědčiv mu sděluje, že ji dal\nvyhledat; ale že je smyslů zbavena. Tu opět oblekne se\nDanilovič za cukráře a jde k dělníkům čudským, kdež se také\nKateřina s Jiřím a Proskoviou nachází. Náhle slyšet zvuky\nfléten, Kateřina pozná, že to je Petr a zpívá po flétnách, až\nkonečně Petr se objeví a ji za svou choť prohlásí. (3. dějství.)\nScribeův text je náhrn nepravdivostí, nesmyslů a lapání\npo effektech; je to přepracování pruské národní opery „Vielka\noder das Feldlager in Schlesien\", jižto Meyerbeer pro Pařížskou\nkomickou operu složil. Ouvertura k ~Severní hvězdě\" jesť,\njakož i celé dílo slabá a stejné as ceny s ouverturami Aubera,\nHerolda atd., ano některé myšlénky jsou z jeho dřívějších ital-\nských oper vyňaty. Některá čísla jsou však přede zajímavá ;\njmenovitě obsahuje táž opera mnoho charakterističného a po-\nskytuje lepého obrazu života v ležení vojenském. Partie Kateřiny"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5514, "texte": "jest ve svém původním pojmutí co „Vielkau pro Jenny Lin-\ndovou psána, která ji v Berlíně a ve Vídni platnosti dodala a\njmenovitě v triu pro jeden hlas a dvě flétny v 3. dějství\nkaždého k podivení zanítila ; avšak je to trio , kteréž co do\numělkování (raffinement) a zpěvoznanství sobě rovného nemá.\nSměšná je v této opeře ta okolnost, že ve „Vielce44 vším prá-\nvem upotřebený Dessavský pochod v „Severní hvězdě44 co po-\nsvatný pochod cára objeví se a co více, že ony zvuky Rusy\nnadchnou, které jim ve skutečnosti u .Zorndorfu nemilé byly.\nSlovem opera ta je zajisté nej slabší dílo Meyerbeerovo.\nOstatně jest Meyerbeer vzdor mnohým pokleskům mistr jak\nv harmonii tak orchestrách Pravda jest sice, že Meyerbeer\nčasto baží po effektech ; ale on je také nalezne, co zatím jiní\nskladatelé rádi by po effektech lapali, kdyby je nalezli. Co\ndo provedení opery zbývá nám podotknouti, že slečna Brenne-\nrová (Kateřina) svou přetěžkou úlohu mistrně provedla, sl.\nTipková (Proskovia) chvalně ji rozluštila aže p. Steinecke (Petr)\naž do druhého dějství, kdež ochraptěl, požadavkům zadost učinil.\nDobře si počínali Fektér (Danilovič) a Hovemann (Gricenka),\njakož i celý orchestr. Dne 6. října dávala se opera „Der\nWaffenschmied44, dne 12. října „Die Júdin44 (Židovka) odHalevyho.\n- Nedostatek hudebníků pro nástroje foukací při c. k.\nplukovnícli kapelách přiměl jednotu k zdokonalení vojenské\nhudby , cvičení na křidlatci (Flúgelhorn), na mil o-\nzvučce (Euphonion) a na polnici (Trompete) , bezplatně\nudělovati. K tomuto bezplatnému vyučování připouští se kaž-\ndoročně ti, kteří juž v jednom z těchto hudebních nástrojů\nnějakou známost mají; a sice za první přijímáni budou za\ncvičence pro c. k plukovní kapely mladíci 1 Gtiletí, jižto ale\n19tý rok ještě nepřekročili, a po přijmutí k týkajícímu se\ne. k. pluku zde pozůstanou na čas svého cvičení ve stravování\nvojenském. Za druhé přijmou se cvičenci, kteří 16tý rok věku\nsvého nedosáhli; ti však musí se sami stravovati, po ukonče-\nném cvičení ale budou vřaděni mezi c. k. vojenské kapely,\nkdež ihned obdrží zvláštní přídavek na svůj žold a mají také\nčáku lc brzkému postoupení. Z ohledu vychovanců druhého\ndruhu musí se rodičové nebo poručníci zavázati, že cvičence po\nskončeném vycvičení do c. k. vojenských kapelí vtěliti dají.\nZápisy trvají až do konce října v truhlářské ulici čísl. 1112—11.\nu ředitele p. Pavlisa.\nPan J. U. Dr. Aug. Ambros skládá na přání ře-\nditele divadla pana Thomé hudbu k 5 neb 6 obrazným sku-\npením, výjevy ze života maršálka Radeckého představujícím.\nNejdřív začne úvodní hudba a pak průvod ku každému jednotli-\nvému skupení pro celý orchestr. Skupení tato provedena budou\nv divadle na den zasvěcení pomníku maršálka Radeckého.\nPan Václ. Horák, na sloyo vzatý ředitel kůru, obo-\nhatí literaturu kostelní hudby novou krásnou skladbou; složil\ntotiž mši do D-moll, která se výborně hodí pro střední svátky\na na venek k poutím.\nNadaná žákyně konservatoria, slečna Alojsie\nBlažková, jež roku 185 7 do ústavu vstoupila, přijata jesť,\njak se dovídáme, z koncertní školy do oper ní, a vystoupí\nsnad letos v koncertu konservatoria.\nSlečna Yilémína Medalová vyzvána jesť na\nnávrh pana Lukeše od výboru „Besedy slovanské44 ve Vídni,\nby zpívala v dotčené besedě.\nDo Zofínské Akademie přijato jesť 35 chovanců.\nKoncerty G e ciliánského spolku, kterýž juž\npo 18 let svými zajímayými koncerty velkých zásluh o vkus\nhudební v Praze si dobyl, začnou začátkem měsíce listopadu.\nY prvním uslyšíme neznámou zde skladbu Schumannovu „Der\nRose Pilgerfart\" (Pouť růže), ježto básnickým yzletem vyniká.\n(K.) Z Poličky dne 6. října. Dnes dával zde pan Frant.\nTomášek, žák Pražského konservatoria, koncert na housle a\nosvědčil svým vkusným přednesem těžkých variací na národní\nhymnu a provedení motivů z „Normy\", že je obratným hou-\nslistou a žákem pana Mildnera. Návštěva byla slabá.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nHanover, Ku konci října bude se dávat na dvorním\ndivadle opera „Xlka44 od Fr. Dopplera, kapelníka z Vídně,\nkterý ji osobně říditi bude.\nMilán. Nejnovější opera „Pelagio44 od Mercadante nelí-\nbila se mnoho, jest sice dobře instrumentována, avšak schází\njí jarost myšlének.\nPaříž. Italská opera začne 2. října operou „Troviasta.44—\nHector Berlioz uveřejní pod názvem „Memoires ďun musicien44\n(Pamětnosti hudebníka) autobiografické uryvkv, ježto prý pi-\nkantním slohem vynikají.\nPetrohrad. Na rozkaz vlády bude zde zřízeno hudební\nkonservatoriu m. K tomu cíli poslán byl hrabě Solo h u b\ndo Francie a Belgická, by si tamější konservatoria prohlídl.\nKeusz. Dne 8. a 9. srpna odbývala se zde pátá dolno-\nrýnská slavnost, při nížto se 1000 zpěváků zúčastnilo. Zpě-\nvácký spolek z Cách (Aachen) a z Crefeldu obdržely ceny za\nnejlepší přednesení vokálních skladeb.\nKio-Janeiro. Věhlasná zpěvkyně Signora Medori přijala\nzde místo u opery.\nTurín. Slavný bassista Rokytanský, Cech, jest na\npříští karneval angažován k zdejšímu divadlu Carignano.\nVaršava. Moniuszko pracuje na opeře „Rokycana44,\nk nížto mu Korzeniowski text z české historie napsal.\nVídeň. Kapelník Strauss přijede sem v listopadu nazpět\nz Petrohradu ; avšak kapella zůstane v sídelním městě Cára a\nbude v koncertech vystupovat. Pianní virtuos Leop. z Meyerů\npřibyl sem ze své cesty po Anglicku a Německu. Dne 7.\nt. m. konalo se u přítomnosti městského přednosty rytíře ze\nSeillerů slavné odkrytí památné desky Františku Schubertu,\nslavnému skladateli písní. Deska je z krásného černošedého\nmramoru a má nápis ~Franz Schuberts Geburtshaus\". V právo\nnachází se lýra, vlevo vavřínový věnec.\n\nDur a Moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c007", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "7", "page_fin": "8", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.5.1", "titre_corps": "Zprávy domácí.", "titre_sommaire": "Zprávy domácí.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.3", "debut_caractere": 2234, "fin_caractere_exclue": 6054, "texte": "Zprávy domácí.\n(Opera.) N ordstern (Severní hvězda), opera ve 3\ndějstvích od Scribea, hudba od G iacoma Mey e rbeera,\ndávala se dne 9. října ponejprv. Děj této opery je z dějin\nruských a zní takto : Dělníci čudští píjí v lese u Wiborgu na\nzdraví svého krále a pobízejí cukráře Daniloviče, by také při-\npíjel na zdraví jejich vladaře. Tomu však zpouzí se Danilovič;\ndělníci naň dorážejí, tu jim však vstoupí vstříc se sekerou tesař\nPetr Mickaelov (Cár), jenž na svých cestách do Cudska (Finn-\nland) přišed, clo markytánky Kateřiny, u lesa bydlící se zami-\nloval. Spor tento netrvá dlouho, an hlahol zvonů volá děl-\nníky k práci. Na to slyše Petr na flétnu píseň od truhláře\nJiřího , bratra Kateřiny, provedenou, pospíchá k němu. Tu\npřijde Kateřina se zprávou, že Proskovia bude chotí Jiřího;\nbrzy na to přikvapí Proskovia sama s novinou, že do této\nkrajiny přišli kozáci a přinesla Kateřině od přednosty města\npsaní, v němž jí on sděluje, že ruští důstojníci rozkázali, by\n12 nováčků (rekrutů) z Wiborgu jim odvedeno bylo ; dále\npíše, že mu na místo Jiřího nějakého zastupitele postavit musí*\nNad tím rmoutí se Proskovia , avšak Kateřina všechno dobře\nzprostředkuje tím, že se co nováček místo Jiřího odvésti dá.\nJiří i Proskovia stanou se manželi a nováčkové odtáhnou.\n(1. dějství.) V táboře počne zpěv kozáků a granátníků, na\nto objeví se Kateřina co nováček ve vojenských šatech roz-\nmlouvajíc s desátníkem Gricenkou , jenž od jistého spiknutého\ndůstojníka obdržel odměnu a list , z něhož vysvítá, že se ve\nvojště pikle kují. Blíže nich na to vystaví se stan, u něhož\nKateřina co vojín na stráži stojí. V stanu sedí setník Petr a\nporučík Danilovič, bavíce se s dvěma markytánkama. Kateřina\nje pokradmo pozoruje; když ale Gricenka ji vystřídat chce,\nzpouzí se Kateřina a dá konečně Gricenkovi políček. Gricenka\nto žaluje setníku, a opilý Petr (Cár) neznaje Kateřiny v šatu\nvojenském o milosť prosící, rozkáže, by nováčka odvedli a za-\nstřelili. Avšak náhle se vyjasní Petru, že slyšel známý hlas\ni poručí, by Gricenka nováčka nazpět přivedl. Gricenka od-\nkvapí, přijde však brzy nazpět a vypravuje, že nováček nějaký\nlist mu dal a pak do řeky skočil. Petr otevře list, najde\nprsten od Kateřiny a jiné psaní, v němžto jména spiklenců se\nnacházejí. V tom přicházejí spiklenci pod vedením vrchníka\nKermolova, avšak Petr přemluví je na polo a dá se poznat i,\nže on je cár sám. Tu padnou všichni na kolena, a přisahají\ncarovi věrnost. Konečně zazní znamení k bitvě a vojsko se\nhrne do boje. (2. dějství.) Nový tu obrat! Cár se nachází\n• 9 r ' V\ns Danilovičem v paláců a velí, by ti, kteří z Cudska sem\npřijdou, mu předvedeni byli. Nyní se ohlásí Jiří s Proskoviou,\na osvědčí listem, že sloužil ve vojště. Gricenka domnívá se\nz listu a z tváře příchozího, že to musí být ten, co mu polí-\nček zasadil, a hrozí mu smrtí. V tom přistoupí Danilovič a\npropustí je. Na to přichází cár Petr a vypravuje, že nablízku\nslyšel hlas Kateřiny. Danilovič přisvědčiv mu sděluje, že ji dal\nvyhledat; ale že je smyslů zbavena. Tu opět oblekne se\nDanilovič za cukráře a jde k dělníkům čudským, kdež se také\nKateřina s Jiřím a Proskoviou nachází. Náhle slyšet zvuky\nfléten, Kateřina pozná, že to je Petr a zpívá po flétnách, až\nkonečně Petr se objeví a ji za svou choť prohlásí. (3. dějství.)\nScribeův text je náhrn nepravdivostí, nesmyslů a lapání\npo effektech; je to přepracování pruské národní opery „Vielka\noder das Feldlager in Schlesien\", jižto Meyerbeer pro Pařížskou\nkomickou operu složil. Ouvertura k ~Severní hvězdě\" jesť,\njakož i celé dílo slabá a stejné as ceny s ouverturami Aubera,\nHerolda atd., ano některé myšlénky jsou z jeho dřívějších ital-\nských oper vyňaty. Některá čísla jsou však přede zajímavá ;\njmenovitě obsahuje táž opera mnoho charakterističného a po-\nskytuje lepého obrazu života v ležení vojenském. Partie Kateřiny"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3826, "texte": "jest ve svém původním pojmutí co „Vielkau pro Jenny Lin-\ndovou psána, která ji v Berlíně a ve Vídni platnosti dodala a\njmenovitě v triu pro jeden hlas a dvě flétny v 3. dějství\nkaždého k podivení zanítila ; avšak je to trio , kteréž co do\numělkování (raffinement) a zpěvoznanství sobě rovného nemá.\nSměšná je v této opeře ta okolnost, že ve „Vielce44 vším prá-\nvem upotřebený Dessavský pochod v „Severní hvězdě44 co po-\nsvatný pochod cára objeví se a co více, že ony zvuky Rusy\nnadchnou, které jim ve skutečnosti u .Zorndorfu nemilé byly.\nSlovem opera ta je zajisté nej slabší dílo Meyerbeerovo.\nOstatně jest Meyerbeer vzdor mnohým pokleskům mistr jak\nv harmonii tak orchestrách Pravda jest sice, že Meyerbeer\nčasto baží po effektech ; ale on je také nalezne, co zatím jiní\nskladatelé rádi by po effektech lapali, kdyby je nalezli. Co\ndo provedení opery zbývá nám podotknouti, že slečna Brenne-\nrová (Kateřina) svou přetěžkou úlohu mistrně provedla, sl.\nTipková (Proskovia) chvalně ji rozluštila aže p. Steinecke (Petr)\naž do druhého dějství, kdež ochraptěl, požadavkům zadost učinil.\nDobře si počínali Fektér (Danilovič) a Hovemann (Gricenka),\njakož i celý orchestr. Dne 6. října dávala se opera „Der\nWaffenschmied44, dne 12. října „Die Júdin44 (Židovka) odHalevyho.\n- Nedostatek hudebníků pro nástroje foukací při c. k.\nplukovnícli kapelách přiměl jednotu k zdokonalení vojenské\nhudby , cvičení na křidlatci (Flúgelhorn), na mil o-\nzvučce (Euphonion) a na polnici (Trompete) , bezplatně\nudělovati. K tomuto bezplatnému vyučování připouští se kaž-\ndoročně ti, kteří juž v jednom z těchto hudebních nástrojů\nnějakou známost mají; a sice za první přijímáni budou za\ncvičence pro c. k plukovní kapely mladíci 1 Gtiletí, jižto ale\n19tý rok ještě nepřekročili, a po přijmutí k týkajícímu se\ne. k. pluku zde pozůstanou na čas svého cvičení ve stravování\nvojenském. Za druhé přijmou se cvičenci, kteří 16tý rok věku\nsvého nedosáhli; ti však musí se sami stravovati, po ukonče-\nném cvičení ale budou vřaděni mezi c. k. vojenské kapely,\nkdež ihned obdrží zvláštní přídavek na svůj žold a mají také\nčáku lc brzkému postoupení. Z ohledu vychovanců druhého\ndruhu musí se rodičové nebo poručníci zavázati, že cvičence po\nskončeném vycvičení do c. k. vojenských kapelí vtěliti dají.\nZápisy trvají až do konce října v truhlářské ulici čísl. 1112—11.\nu ředitele p. Pavlisa.\nPan J. U. Dr. Aug. Ambros skládá na přání ře-\nditele divadla pana Thomé hudbu k 5 neb 6 obrazným sku-\npením, výjevy ze života maršálka Radeckého představujícím.\nNejdřív začne úvodní hudba a pak průvod ku každému jednotli-\nvému skupení pro celý orchestr. Skupení tato provedena budou\nv divadle na den zasvěcení pomníku maršálka Radeckého.\nPan Václ. Horák, na sloyo vzatý ředitel kůru, obo-\nhatí literaturu kostelní hudby novou krásnou skladbou; složil\ntotiž mši do D-moll, která se výborně hodí pro střední svátky\na na venek k poutím.\nNadaná žákyně konservatoria, slečna Alojsie\nBlažková, jež roku 185 7 do ústavu vstoupila, přijata jesť,\njak se dovídáme, z koncertní školy do oper ní, a vystoupí\nsnad letos v koncertu konservatoria.\nSlečna Yilémína Medalová vyzvána jesť na\nnávrh pana Lukeše od výboru „Besedy slovanské44 ve Vídni,\nby zpívala v dotčené besedě.\nDo Zofínské Akademie přijato jesť 35 chovanců.\nKoncerty G e ciliánského spolku, kterýž juž\npo 18 let svými zajímayými koncerty velkých zásluh o vkus\nhudební v Praze si dobyl, začnou začátkem měsíce listopadu.\nY prvním uslyšíme neznámou zde skladbu Schumannovu „Der\nRose Pilgerfart\" (Pouť růže), ježto básnickým yzletem vyniká.\n(K.) Z Poličky dne 6. října. Dnes dával zde pan Frant.\nTomášek, žák Pražského konservatoria, koncert na housle a\nosvědčil svým vkusným přednesem těžkých variací na národní\nhymnu a provedení motivů z „Normy\", že je obratným hou-\nslistou a žákem pana Mildnera. Návštěva byla slabá."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c008", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "8", "page_fin": "8", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.5.2", "titre_corps": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "titre_sommaire": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.4", "debut_caractere": 3828, "fin_caractere_exclue": 5501, "texte": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.\nHanover, Ku konci října bude se dávat na dvorním\ndivadle opera „Xlka44 od Fr. Dopplera, kapelníka z Vídně,\nkterý ji osobně říditi bude.\nMilán. Nejnovější opera „Pelagio44 od Mercadante nelí-\nbila se mnoho, jest sice dobře instrumentována, avšak schází\njí jarost myšlének.\nPaříž. Italská opera začne 2. října operou „Troviasta.44—\nHector Berlioz uveřejní pod názvem „Memoires ďun musicien44\n(Pamětnosti hudebníka) autobiografické uryvkv, ježto prý pi-\nkantním slohem vynikají.\nPetrohrad. Na rozkaz vlády bude zde zřízeno hudební\nkonservatoriu m. K tomu cíli poslán byl hrabě Solo h u b\ndo Francie a Belgická, by si tamější konservatoria prohlídl.\nKeusz. Dne 8. a 9. srpna odbývala se zde pátá dolno-\nrýnská slavnost, při nížto se 1000 zpěváků zúčastnilo. Zpě-\nvácký spolek z Cách (Aachen) a z Crefeldu obdržely ceny za\nnejlepší přednesení vokálních skladeb.\nKio-Janeiro. Věhlasná zpěvkyně Signora Medori přijala\nzde místo u opery.\nTurín. Slavný bassista Rokytanský, Cech, jest na\npříští karneval angažován k zdejšímu divadlu Carignano.\nVaršava. Moniuszko pracuje na opeře „Rokycana44,\nk nížto mu Korzeniowski text z české historie napsal.\nVídeň. Kapelník Strauss přijede sem v listopadu nazpět\nz Petrohradu ; avšak kapella zůstane v sídelním městě Cára a\nbude v koncertech vystupovat. Pianní virtuos Leop. z Meyerů\npřibyl sem ze své cesty po Anglicku a Německu. Dne 7.\nt. m. konalo se u přítomnosti městského přednosty rytíře ze\nSeillerů slavné odkrytí památné desky Františku Schubertu,\nslavnému skladateli písní. Deska je z krásného černošedého\nmramoru a má nápis ~Franz Schuberts Geburtshaus\". V právo\nnachází se lýra, vlevo vavřínový věnec."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c009", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "8", "page_fin": "8", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.5.3", "titre_corps": "Dur a Moll.", "titre_sommaire": "Dur a Moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.4", "debut_caractere": 5503, "fin_caractere_exclue": 5514, "texte": "Dur a Moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c010", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "8", "page_fin": "8", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.5.3.1", "titre_corps": "Beethoven zapomněl se v jisté společnosti u dvoru tak", "titre_sommaire": "Beethoven zapomněl se v jisté společnosti u dvoru tak", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.4", "debut_caractere": 5516, "fin_caractere_exclue": 5912, "texte": "Beethoven zapomněl se v jisté společnosti u dvoru tak\ndalece, že císaři Jošefu notně takt na záda dával. Týž vel-\nkomyslný vladař nezazlil za to Beethovenovi, alebrž říkával, že\ndostal od svého podanného rány a že ho přede netrestal. (Ži-\nvotopis znamenitého tohoto skladatele nachází se i s podo-\nbiznou v krásném kalendáři „Pokladnice českomoravská\" na rok\n1859, jež vyšla u Bellmanna v Praze.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-14-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-14_01#c011", "volume": "bmtnabd_1858-10-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "8", "page_fin": "8", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.2.6", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.4", "debut_caractere": 5914, "fin_caractere_exclue": 6262, "texte": "Listárna.\nPanu F. K. v Počátkách: Díky, obrátíme se\nna pana M. Listy na redaktora nechť se zasílají do expedice\nDalibora. Panu J. 11.v Pecině: Museli jsme 14 kr. stř. za\nVaše nefrankované psaní zaplatit; račte nám je při příležitosti\nposlať. Panu Y. Š. v Popovicích. Za Yaše nefrankované\npsaní zaplatili jsme 6 kr. stř. Račte to podruhé vynahradit."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.1", "texte": "KÁŠ ZPĔV.\nVítězslav Hálek.\n\"ÍC\nlÍSBf>em Čechů velký krásný hvozd,\njenž zpěvem mocně zvučí,\ng že srdce mile okřívá\n' a srdcem býť se učí.\nA venku tam ať jakkoliv\nse na nás chtějí dívať:\ntu přednost máme před světem,\nmy dovedeme zpívať.\nMy máme pěvců knížata\na zpěvu statné reky,\nnám šumí háje písněmi\na zpívají nám řeky.\nNás matky kojí písněmi,\nhoch zpívať učí děvu,\nmy máme po všech končinách\nsvé apoštoly zpěvu.\nProtož nech jiný dobývá\nblesku a hromu řevem :\nmy též umíme kralovat,\nleč vítězíme zpěvem.\n*) Na tuto zdařilou báseň vypisujeme CCllll pro hudební\nskladatele, kteří ji nejlépe ve čtverozpěv pro mužské hlasy\n(I aII tenor a I a II bass) uvedou. Cena záleží v\nskvostném „Album44, obsahujícím kusy pro piano v ceně\ndvou dukátů. Skladby, opatřené heslem a zapečetěným\npsaním, v němžto skladatelé svá jména udají, nechť\nse zašlou v partituře i s jednotlivými hlasy franko do 30.\nlistopadu t. r. expedicí Roberta Veita, v nových alejích\n116—11. Jména soudců, kteřížto cenu přiřknou, sdělíme\npozději. Skladbu, cenou obdařenou, podáme na přes rok\nV příloze k „Daliboru.44\nRedakci.\n\nHarfenice.\nVýjev ze života hudebnického.\n(Pokračování.)\nObličeje celé rodiny jsou rázu jižního. Oba hoši pro-\nzrazuj ou i pod nepořádným oblekem krásný vzrůst a mají\nušlechtilou tvářnost'. Slepá matka neustále ohmatává, což\nbezpochyby ve zvyku má, jejich kadeřavé hlavy a obličeje.\nJesť as 30 let stará a drží hlavu tak hrdě, že by za vzor ženské\nkrásy sloužit mohla. Její vysoké, černými pěkně uhlazenými\nvlasy ozdobené celo prozrazuje přísnou, ba skoro zasmušilou\nvážnost. Nos má krásný jako dlátkem co nejbedlivěji utvořený,\nústa její velmi něžná a spolu i vážná mají výraz zmužilosti ,\nšlechetného snášení a mohu říci mužské odhodlanosti. Vkusně\nokrouhlá brada mírní však přísnost obličeje jejího, oči\njsou uzavřeny pod jemným obočím a toliko hnědá španělská\nplet prozrazuje jižní původ. Mužská ráznost se jeví v těchto\ntazích, která by se hrdou a vzdornou nazvati musela,\nkdyby klidnost a nevýslovná jemnost její ústa nezdobily.\nAntická krása spočívá v tomto obličeji a přede nás\ncos jiného, než pouze uzavřené a všeho světla prosté oci,\nupomíná trapným způsobem na zkamenělou sochu Sfinxidy.\nPromluví-li však tato žena, co se zřídka a to jen v nejčistším\nÚorentinském nářečí stává, zni její hlas tak dojemně a libě\njako večerní hlahol zvonů.\nTéž hudebník jest neobyčejný zjev. Jeho obličej pro-\nzrazuje Korsikána. Nevýslovné utrpení je v něm vryto;\nokrouhlé čelo jeho se nikdy nevyjasňuje a smutek kolem\nkřečovitě uzavřených rtů rozhostěný juž drahný čas nedal\npřístupu libému úsměvu. Jeho černé, ohnivé oko zírá\nzačasto před sebe ; k slepé manželce se chová vždy velmi\nšetrně. Hned při jejich vstoupení mi bylo nápadné, že\nmimo své housle také její harfu nesl. Ona mu byla zase\naž otrocky oddána a zdálo se, jako by jeden u druhého\nvelké provinění napraviti chtěl. A tak také bylo.\nJak jsem se později sám z jeho úst dověděl, byl\nz počátku od rodičů svých k lékařství ustanoven, stal se\njak theoretickým tak též praktickým ranhojičem. Zároveň"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.2", "texte": "byl též velký dilettant hudby a co čacký houslista nejenom\nna kůru, alebrž také iv divadelním orchestru rád vídán.\nPři jedné operní a taneční zkoušce seznal jistou španělskou\ntanečnici, kterou za příčinou její černých ohnivých očí\nvůbec „Pochodní64 nazvali. Signora zpozorovala vbrzku\nhluboký dojem, jakého byla v mladém Korsikánu způsobila,\navšak i on ji v skutku tak zajímal, že jej z nemalého\nkruhu svých zbožňovatelů, mezi nimiž též vysoce postavené\nbohaté osoby byly, za šťastného milence a konečně za chotě\nvyvolila.\nBy ji na divadelní dráze bez překážek doprovázeti\nmohl, odřekl se svého povolání a následoval ji co houslista\norchestru.\nI zdálo se, že se samou rozkoší rozplynou. Byliť\núplně šťastni.\n(Dokončení.)\n\nO prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\n11. L e k c í.\nRoztřídění tónů do oktáv a jména oktáv.\nV předešlé lekcí přišel žák k poznání, že stává více\nnež jednoho <?, d, e9 /, atd., a že se od sebe liší svou\nrozdílnou výškou neb hloubkou zvuku. Zbývá tedy ještě,\naby stejnojmenné klávesy neboli tóny dovedl u pojmeno-\nvání od sebe rozeznávat. To se docílí, když si vesměs\nvšechny tóny rozdělíme v oktávy. Především ale je\nzapotřebí, aby žák pochopil, co jest oktáva?\nVysvětlení by se mohlo státi asi takto : Každá řada\nsedmi klávesů až k osmému, kdežto osmý s prvním se\ndlé jména, ne ale dlé zvuku opakuje, nazývá se oktávou\nneb osmicí. Začnu-li kterýmkoliv klávesem a jdu-li po-\nstoupně dolů neb nahoru, shledám, že má osmý tón s prvním\nvždy stejné jméno, na př:\nTyto stejnojmenné tóny c c, á d7 e e\nšlovou ok tá vy neb osmice. V objemu oktávy se na-\nchází sedmero rozdílných tónů, osmý, jak juž praveno,\njest opětování prvního, s tím však jediným rozdílem, že\njest o osm tónů, neb jak jináče říkáme, o oktávu výše.\nRozumí se samo sebou, že se to názorně na klávesnici\nukázati musí.\nNyní ať si žák na klávesnici všecky tóny od nej-\nhlubšího c na oktávy rozdělí a stalo-li se, doloží učitel,\nže ona nejhlubší oktáva se jmenuje kontrao k t á v o u, *)\npo ní následuje velká, po této malá, pak za ní jednou,\ndvakrát, třikrát, čtyrykrát a pětkrát čárkovaná oktáva.\nTaké slýcháme jmenovat osmi-, dvou-, jedno-, půlstopovou\noktávu, čehož původ jest, že osmistopová varhanní\npíšt a 1 a vydává velké (C), čtyrstopová malé (c),\ndvoustopová jedno čárkované (c), jednostopová d vou-\nčárkované (<?), a půlstopová třikrát čárkované (c).\nVšechny tóny, jež zaujímá kontraoktáva, žovou kon-\ntratóny; tóny, jež zaujímá velká oktáva, zovou velké\ntóny, jež malá, malé; jednočárkovaná, jednočárko-\nvanétónyat. d. Následovně obdrží každý tón přídavné\njméno od té oktávy, v které se nachází. Pak at žák jmenuje\npo pořádku od dola i se shora všechny oktávy, jak jich na kla-\nvíru stává, dále nechť vyhledá a jmenuje přeskokem\noktávy a posléze at vezme na udání učitelovo jednotlivé\ntóny z rozličných oktáv, na př. c íř, neb c g atd. Při\ntom cvičení pozdrží se učitel tak dlouho, až u žáka vše-\nchna pochybnost o poloze tónů zmizí.\nTím způsobem obdrží žák vědomost a přehled všech\ntónů vesměs a oktáv na klávesnici se nacházejících, a učí\nse tóny dle znění poznávat, zvláště však když se vede\nk tomu, aby také udal, v které oktávě učitel uhodil, na př.\no, d, e9 / atd.\nPoznamenání. Úloha může záležeti v tom, že\nučitel napíše velká, malá, jednou, dvakrát, třikrát čárko-\nvaná písmena. Prvními se rozumí tóny velké oktávy, dru-\nhými tóny malé oktávy atd. Nyní at žák tóny ty na klá-\nvesnici vyhledá! Pro tóny kontraoktávy hodí se velké\npísmeno, pod nímž se čárka nachází, na př. C D atd.\n(Pokračování.)\n*) Na starších klavírech nenachází se úplná kon tra o k t á va,\nnýbrž velká.\n\nJan Nep. A. Vitásek.\nŽivotopisní nástin sděluje redaktor.\n(Pokračování.)\nVitáskovy ušlechtilé způsoby a jelio mravní charakter\nzískaly mu všude dobrých přátel a příznivců. Není divu,\nže si ho i česká šlechta ještě lepe vážiti počala. Jeho\nkníže a dobrodinec August z Lobkovic zlepšil jeho okol-\nnosti a hrabě Bedřich z Nosticů učinil ho svým koncertním\nmistrem, učitelem hudby a tajemníkem kancelářským. Ne-\ndlouho na to vyvolila ho jednota hudebních umělců v Praze\nza svého assistenta, kladouc si to za čest, že takovému\nslovutnému muži toto čestné místo svěřiti může. Veliké\nzásluhy, jichžto si Vitásek o hudbu dobyl, byly příčinou, že\nho kapitola chrámu sv. Víta za nástupce znamenitého kapelníka\nKoželuha dne 1. dubna 1814 zvolila. Od toho času však\nbyly jeho prázdné hodiny velmi obmezeny, a to tím více,\nanto s oním místem dohlídka a vyučování zpěváckých\nhochův spojeny byly a svědomité vykonávání rozvětve-\nných povinností mnoho času mu odjímalo."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.3", "texte": "'Vitásek byl od svých spoluobčanů nad míru ctěn\na vážen ; ano i milosť dobrotivého vladaře císaře Franti-\nška ho mnohokráte oblažila. Kdykoliv císař František hla-\nvní město Cech navštívil, podal toho Yitáskovi důkazů,\njmenovitě svědčí o tom ta okolnost', že si císař opis jedné\nVításkovy mše sebou do Vidně vzaL\nPo smrti Salieriho 7. května 1825 byl Vitásek neoče-\nkávaně co prozatímní dvorní kapelník do Vídně povolán;\navšak buď churavosť, buď zcela nepodstatná bázeň, že by\nve svém pokročilém stáří rozsáhlejší činnosti dostáti ne-\nmohl, byly původem, že čestného toho místa s díkem se\nodřekl. Co pravý vlastimil hleděl raději vlasti, jížto za vy-\nchovaní a výživu svou co děkovati měl, své síly věnovati.\nDne 7. prosince 1839 zemřel slavný tento hudební\numělec na nervní souchotiny. Jak velice Vitásek nejen co\nkapelník a skladatel, nýbrž i co učitel hudby ctěn a\nmilován byl, vysvitá z toho, že jistý kruh šlechtických\ndám, nejvíce jeho žákyň, k narozeninám Vitáskovým, jež\ndo února připadaly, zvláštní slavnost připravoval, při nížto\nVitáskovi stříbrný čestný pokál odevzdán býti měl.\nZhotovení pokálu uloženo bylo Pražskému akademiku\na stříbrníku F ortner ovi. Hošek složil k slavnosti té\npříslušné básně, jež v hudbu uvesti se chystali doktor\nKleinwachter a B. Kittl. Avšak u prostřed těchto příprav\npřekvapila smrt důstojného kmeta.\nMísto, kdež pozůstatky zesnulého Vitáska spočívaly,\nnebylo žádným znamením vyznačeno. Snadno by mohla\nna nás tím způsobem v pozdějších letech výčitka upad-\nnouti, jež se dělá s právem obyvatelům sídelního města,\nkdež Mozart svého ducha vypustil. Přičiněním však\na horlivostí V. Horák a, zasloužilého ředitele kůru a\nskladatele, stalo se, že výčitka ta se nám nestane. V. Ho-\nrák zavedl totiž r. 1847 subskribcí u ctitelů a přátel\nVitáskových, by se dotčenému korífeovi vlastenské hudby,\npříteli Mozartovu, slušný pomník postavil a jeho kosti do\npodstavku složily. Tento pomník, z pískovce od znamenitého\nsochaře Josefa Maxe zhotovený, byl na Malostranském\nhřbitově v úterý dne 7. prosince na den úmrtí Vitásková\nposvěcen. Velebný pan scholastikus Rauch konal onen\nobřad, při čemž některá čísla z Vitáskových requií od Praž-\nských hudebních umělců provozována byla.\n(Dokončení.)\n\nFEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n(Opera.) N ordstern (Severní hvězda), opera ve 3\ndějstvích od Scribea, hudba od G iacoma Mey e rbeera,\ndávala se dne 9. října ponejprv. Děj této opery je z dějin\nruských a zní takto : Dělníci čudští píjí v lese u Wiborgu na\nzdraví svého krále a pobízejí cukráře Daniloviče, by také při-\npíjel na zdraví jejich vladaře. Tomu však zpouzí se Danilovič;\ndělníci naň dorážejí, tu jim však vstoupí vstříc se sekerou tesař\nPetr Mickaelov (Cár), jenž na svých cestách do Cudska (Finn-\nland) přišed, clo markytánky Kateřiny, u lesa bydlící se zami-\nloval. Spor tento netrvá dlouho, an hlahol zvonů volá děl-\nníky k práci. Na to slyše Petr na flétnu píseň od truhláře\nJiřího , bratra Kateřiny, provedenou, pospíchá k němu. Tu\npřijde Kateřina se zprávou, že Proskovia bude chotí Jiřího;\nbrzy na to přikvapí Proskovia sama s novinou, že do této\nkrajiny přišli kozáci a přinesla Kateřině od přednosty města\npsaní, v němž jí on sděluje, že ruští důstojníci rozkázali, by\n12 nováčků (rekrutů) z Wiborgu jim odvedeno bylo ; dále\npíše, že mu na místo Jiřího nějakého zastupitele postavit musí*\nNad tím rmoutí se Proskovia , avšak Kateřina všechno dobře\nzprostředkuje tím, že se co nováček místo Jiřího odvésti dá.\nJiří i Proskovia stanou se manželi a nováčkové odtáhnou.\n(1. dějství.) V táboře počne zpěv kozáků a granátníků, na\nto objeví se Kateřina co nováček ve vojenských šatech roz-\nmlouvajíc s desátníkem Gricenkou , jenž od jistého spiknutého\ndůstojníka obdržel odměnu a list , z něhož vysvítá, že se ve\nvojště pikle kují. Blíže nich na to vystaví se stan, u něhož\nKateřina co vojín na stráži stojí. V stanu sedí setník Petr a\nporučík Danilovič, bavíce se s dvěma markytánkama. Kateřina\nje pokradmo pozoruje; když ale Gricenka ji vystřídat chce,\nzpouzí se Kateřina a dá konečně Gricenkovi políček. Gricenka\nto žaluje setníku, a opilý Petr (Cár) neznaje Kateřiny v šatu\nvojenském o milosť prosící, rozkáže, by nováčka odvedli a za-\nstřelili. Avšak náhle se vyjasní Petru, že slyšel známý hlas\ni poručí, by Gricenka nováčka nazpět přivedl. Gricenka od-\nkvapí, přijde však brzy nazpět a vypravuje, že nováček nějaký\nlist mu dal a pak do řeky skočil. Petr otevře list, najde\nprsten od Kateřiny a jiné psaní, v němžto jména spiklenců se\nnacházejí. V tom přicházejí spiklenci pod vedením vrchníka\nKermolova, avšak Petr přemluví je na polo a dá se poznat i,\nže on je cár sám. Tu padnou všichni na kolena, a přisahají\ncarovi věrnost. Konečně zazní znamení k bitvě a vojsko se\nhrne do boje. (2. dějství.) Nový tu obrat! Cár se nachází\n• 9 r ' V\ns Danilovičem v paláců a velí, by ti, kteří z Cudska sem\npřijdou, mu předvedeni byli. Nyní se ohlásí Jiří s Proskoviou,\na osvědčí listem, že sloužil ve vojště. Gricenka domnívá se\nz listu a z tváře příchozího, že to musí být ten, co mu polí-\nček zasadil, a hrozí mu smrtí. V tom přistoupí Danilovič a\npropustí je. Na to přichází cár Petr a vypravuje, že nablízku\nslyšel hlas Kateřiny. Danilovič přisvědčiv mu sděluje, že ji dal\nvyhledat; ale že je smyslů zbavena. Tu opět oblekne se\nDanilovič za cukráře a jde k dělníkům čudským, kdež se také\nKateřina s Jiřím a Proskoviou nachází. Náhle slyšet zvuky\nfléten, Kateřina pozná, že to je Petr a zpívá po flétnách, až\nkonečně Petr se objeví a ji za svou choť prohlásí. (3. dějství.)\nScribeův text je náhrn nepravdivostí, nesmyslů a lapání\npo effektech; je to přepracování pruské národní opery „Vielka\noder das Feldlager in Schlesien\", jižto Meyerbeer pro Pařížskou\nkomickou operu složil. Ouvertura k ~Severní hvězdě\" jesť,\njakož i celé dílo slabá a stejné as ceny s ouverturami Aubera,\nHerolda atd., ano některé myšlénky jsou z jeho dřívějších ital-\nských oper vyňaty. Některá čísla jsou však přede zajímavá ;\njmenovitě obsahuje táž opera mnoho charakterističného a po-\nskytuje lepého obrazu života v ležení vojenském. Partie Kateřiny"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581014-01.1.4", "texte": "jest ve svém původním pojmutí co „Vielkau pro Jenny Lin-\ndovou psána, která ji v Berlíně a ve Vídni platnosti dodala a\njmenovitě v triu pro jeden hlas a dvě flétny v 3. dějství\nkaždého k podivení zanítila ; avšak je to trio , kteréž co do\numělkování (raffinement) a zpěvoznanství sobě rovného nemá.\nSměšná je v této opeře ta okolnost, že ve „Vielce44 vším prá-\nvem upotřebený Dessavský pochod v „Severní hvězdě44 co po-\nsvatný pochod cára objeví se a co více, že ony zvuky Rusy\nnadchnou, které jim ve skutečnosti u .Zorndorfu nemilé byly.\nSlovem opera ta je zajisté nej slabší dílo Meyerbeerovo.\nOstatně jest Meyerbeer vzdor mnohým pokleskům mistr jak\nv harmonii tak orchestrách Pravda jest sice, že Meyerbeer\nčasto baží po effektech ; ale on je také nalezne, co zatím jiní\nskladatelé rádi by po effektech lapali, kdyby je nalezli. Co\ndo provedení opery zbývá nám podotknouti, že slečna Brenne-\nrová (Kateřina) svou přetěžkou úlohu mistrně provedla, sl.\nTipková (Proskovia) chvalně ji rozluštila aže p. Steinecke (Petr)\naž do druhého dějství, kdež ochraptěl, požadavkům zadost učinil.\nDobře si počínali Fektér (Danilovič) a Hovemann (Gricenka),\njakož i celý orchestr. Dne 6. října dávala se opera „Der\nWaffenschmied44, dne 12. října „Die Júdin44 (Židovka) odHalevyho.\n- Nedostatek hudebníků pro nástroje foukací při c. k.\nplukovnícli kapelách přiměl jednotu k zdokonalení vojenské\nhudby , cvičení na křidlatci (Flúgelhorn), na mil o-\nzvučce (Euphonion) a na polnici (Trompete) , bezplatně\nudělovati. K tomuto bezplatnému vyučování připouští se kaž-\ndoročně ti, kteří juž v jednom z těchto hudebních nástrojů\nnějakou známost mají; a sice za první přijímáni budou za\ncvičence pro c. k plukovní kapely mladíci 1 Gtiletí, jižto ale\n19tý rok ještě nepřekročili, a po přijmutí k týkajícímu se\ne. k. pluku zde pozůstanou na čas svého cvičení ve stravování\nvojenském. Za druhé přijmou se cvičenci, kteří 16tý rok věku\nsvého nedosáhli; ti však musí se sami stravovati, po ukonče-\nném cvičení ale budou vřaděni mezi c. k. vojenské kapely,\nkdež ihned obdrží zvláštní přídavek na svůj žold a mají také\nčáku lc brzkému postoupení. Z ohledu vychovanců druhého\ndruhu musí se rodičové nebo poručníci zavázati, že cvičence po\nskončeném vycvičení do c. k. vojenských kapelí vtěliti dají.\nZápisy trvají až do konce října v truhlářské ulici čísl. 1112—11.\nu ředitele p. Pavlisa.\nPan J. U. Dr. Aug. Ambros skládá na přání ře-\nditele divadla pana Thomé hudbu k 5 neb 6 obrazným sku-\npením, výjevy ze života maršálka Radeckého představujícím.\nNejdřív začne úvodní hudba a pak průvod ku každému jednotli-\nvému skupení pro celý orchestr. Skupení tato provedena budou\nv divadle na den zasvěcení pomníku maršálka Radeckého.\nPan Václ. Horák, na sloyo vzatý ředitel kůru, obo-\nhatí literaturu kostelní hudby novou krásnou skladbou; složil\ntotiž mši do D-moll, která se výborně hodí pro střední svátky\na na venek k poutím.\nNadaná žákyně konservatoria, slečna Alojsie\nBlažková, jež roku 185 7 do ústavu vstoupila, přijata jesť,\njak se dovídáme, z koncertní školy do oper ní, a vystoupí\nsnad letos v koncertu konservatoria.\nSlečna Yilémína Medalová vyzvána jesť na\nnávrh pana Lukeše od výboru „Besedy slovanské44 ve Vídni,\nby zpívala v dotčené besedě.\nDo Zofínské Akademie přijato jesť 35 chovanců.\nKoncerty G e ciliánského spolku, kterýž juž\npo 18 let svými zajímayými koncerty velkých zásluh o vkus\nhudební v Praze si dobyl, začnou začátkem měsíce listopadu.\nY prvním uslyšíme neznámou zde skladbu Schumannovu „Der\nRose Pilgerfart\" (Pouť růže), ježto básnickým yzletem vyniká.\n(K.) Z Poličky dne 6. října. Dnes dával zde pan Frant.\nTomášek, žák Pražského konservatoria, koncert na housle a\nosvědčil svým vkusným přednesem těžkých variací na národní\nhymnu a provedení motivů z „Normy\", že je obratným hou-\nslistou a žákem pana Mildnera. Návštěva byla slabá.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nHanover, Ku konci října bude se dávat na dvorním\ndivadle opera „Xlka44 od Fr. Dopplera, kapelníka z Vídně,\nkterý ji osobně říditi bude.\nMilán. Nejnovější opera „Pelagio44 od Mercadante nelí-\nbila se mnoho, jest sice dobře instrumentována, avšak schází\njí jarost myšlének.\nPaříž. Italská opera začne 2. října operou „Troviasta.44—\nHector Berlioz uveřejní pod názvem „Memoires ďun musicien44\n(Pamětnosti hudebníka) autobiografické uryvkv, ježto prý pi-\nkantním slohem vynikají.\nPetrohrad. Na rozkaz vlády bude zde zřízeno hudební\nkonservatoriu m. K tomu cíli poslán byl hrabě Solo h u b\ndo Francie a Belgická, by si tamější konservatoria prohlídl.\nKeusz. Dne 8. a 9. srpna odbývala se zde pátá dolno-\nrýnská slavnost, při nížto se 1000 zpěváků zúčastnilo. Zpě-\nvácký spolek z Cách (Aachen) a z Crefeldu obdržely ceny za\nnejlepší přednesení vokálních skladeb.\nKio-Janeiro. Věhlasná zpěvkyně Signora Medori přijala\nzde místo u opery.\nTurín. Slavný bassista Rokytanský, Cech, jest na\npříští karneval angažován k zdejšímu divadlu Carignano.\nVaršava. Moniuszko pracuje na opeře „Rokycana44,\nk nížto mu Korzeniowski text z české historie napsal.\nVídeň. Kapelník Strauss přijede sem v listopadu nazpět\nz Petrohradu ; avšak kapella zůstane v sídelním městě Cára a\nbude v koncertech vystupovat. Pianní virtuos Leop. z Meyerů\npřibyl sem ze své cesty po Anglicku a Německu. Dne 7.\nt. m. konalo se u přítomnosti městského přednosty rytíře ze\nSeillerů slavné odkrytí památné desky Františku Schubertu,\nslavnému skladateli písní. Deska je z krásného černošedého\nmramoru a má nápis ~Franz Schuberts Geburtshaus\". V právo\nnachází se lýra, vlevo vavřínový věnec.\n\nDur a Moll.\n\nBeethoven zapomněl se v jisté společnosti u dvoru tak\ndalece, že císaři Jošefu notně takt na záda dával. Týž vel-\nkomyslný vladař nezazlil za to Beethovenovi, alebrž říkával, že\ndostal od svého podanného rány a že ho přede netrestal. (Ži-\nvotopis znamenitého tohoto skladatele nachází se i s podo-\nbiznou v krásném kalendáři „Pokladnice českomoravská\" na rok\n1859, jež vyšla u Bellmanna v Praze.)\n\nListárna.\nPanu F. K. v Počátkách: Díky, obrátíme se\nna pana M. Listy na redaktora nechť se zasílají do expedice\nDalibora. Panu J. 11.v Pecině: Museli jsme 14 kr. stř. za\nVaše nefrankované psaní zaplatit; račte nám je při příležitosti\nposlať. Panu Y. Š. v Popovicích. Za Yaše nefrankované\npsaní zaplatili jsme 6 kr. stř. Račte to podruhé vynahradit."}]}