{"numero_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_sha256": "ff8119e2532b9a3c3b5f821150673b46846345668e41072245a00a3f2670cc2d", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1858/10/21_01/bmtnabd_1858-10-21_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c001", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "9", "page_fin": "9", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.1", "titre_corps": "HOUSLISTA.", "titre_sommaire": "HOUSLISTA.", "signature_source": "Rudolf Mayer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "9", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 605, "texte": "HOUSLISTA.\nRudolf Mayer.\nJ/en housle měl a lásku svou;\nObě mu byly věrné,\nvs<ra děvu brzy vložili\ndo zemi chladné, černé.\nNa její hrob si seď a bral,\naž vstala z mrtvých síně,\nchladnou mu ruku podala\na usnula mu v klíně.\nAle kdy hvězdy hasnuly,\ntu ona tiše vstala\na mlčky zase do hrobu\nse nazpět übírala.\nJemu by! den o noci sen\na sluncem hvězdy snivé,\naž mrtvou lásku zapomněl\nokouzlen krásou živé.\nI housle v koutku pověsil,\nnechal v nich písně spáti,\naž jednou v oku hněv a bol\nzas šel na hřbitov hráti.\nSlavík se v křoví rozepěi;\nvšak struna byla němá\na hoch též k mrtvé lásce své\nvíc žádné moci nemá."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c002", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "9", "page_fin": "10", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.2", "titre_corps": "Harfenice. Výjev ze života hudebnického.", "titre_sommaire": "Harfenice. Výjev ze života hudebnického.", "signature_source": "E. P. Bočovský", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "9", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.1", "debut_caractere": 607, "fin_caractere_exclue": 2795, "texte": "Harfenice.\nVýjev ze života hudebnického.\n\n(Dokončení.)\nJuž dvěma syny obdařilo je šťastné manželství. Na-\njednou znechutila si tanečnice manželský stav, domnívajíc\nse, že jí v umění překáží. Mateřská povinnosť požadovala\nnesčíslné , dříve neznané a obtížné oběti. Vše ji nudilo,\nvše ji trudilo, tížilo a nevrlostí naplňovalo. Gaspari však\nbyl den ode dne, a rok od roku laskavějším. Tím se jí\nstal protivným, a v obcování nesnesitelným, ano i dítky\nbyly jí lhostejné a laskavosť otcova ji naplňovala ošklivostí\na nenávistí. Dlouhá léta snášel Gaspari svůj osud, neboť\njeho láska k choti byla velká a vřelá. A právě tato\nshovívavosť ji tak hnětla, že zdraví její tím trpělo a vnady\njejí vůčihledě mizely, i pravila : „Badeji chci zemříti, než\nbych déle po boku Gaspariho žila.\"\nGaspariovo srdce krvácelo při pomyšlení na rozlou-\nčení a přede nemohl jinak jednati. Od dítek však ne-\nchtěl upustiť. Matka mu je s radostí ponechala a těšila se\njuž napřed ze své nastávající svobody. Bylo to ponejprv,\nže pozbyl Gaspari úcty před touto ženou; tenkráte mu\nspadlo bělmo s očí.\n„Tato sobecká žena, která své dítky tak snadno opu-\nstit mohla, by jen sproštěna byla všeho závazku a dle\nlibosti v náruživosti zíti mohla, tato žena nebyla nikdy\nhodna mé lásky; její nelidské, ano kamenné srdce nepo-\nznalo nikdy lásky ani k dítěti, aniž k muži,u pravil v duchu\nsám k sobě.\nKdyž dítky naříkajíce z pokoje vyběhly as ní se lou-\nčily, pozvedla svých klamně zářících ocík němu, a chladně\njej prosila, „by jí nikdy více ani sám ani s dětmi na oěi\nnepřicházel !u Toto slovo projelo mu co blesk mozek, ohnivá\njeho láska proměnila se v tomto okamžení v srdci jeho\nv jedinký mocný cit v hroznou pomstu, a nejsa sám\nsebe více mocen, uchopil se na stole ležícího nože, a\nvzkřikl :\n„Tyto oci mne okouzlily, mne zničily, budiž ! nikdy\nvíce nemají mne aniž dítek mých spatřiti!\" a v tom samém\nokamžení probodl ve svém vzteku tyto zářící hvězdy. Bylo\npo nich veta! S hrůzou sáhla Julie po místech náhle ztemně-\nlých a vyrazila úpěnlivě slova: „Spravedlivý Bože, má\nnešťastná slova !\" Na to bez sebe sklesla.\nS bolestí hleděl nyní Gaspari na svůj krvavý ěin.\nOhromná lítosť tížila teci více nežli náhrobní kámen jeho"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1276, "texte": "nešťastné, na věky bezradostné srdce. Mlčky a klidně\nzvedl své drahé břímě se země. Položiv ji na postel, ža-\nlostně slzy proléval nad krvavou tváří své milované choti.\nJulie přišla k sobě a zašeptala : „Neopouštěj mne nyní\na pro Boha zavolej nazpět mé drahé dítky !\"\nDruhého dne oznamovala divadelní cedule, že Signora\npro churavosť vystoupit! nemůže. Její pohostinské hry\nbyly přetrženy a zůstaly přetrženy na vždy. Nepřipustila\ntomu, by její manžel někomu tento smutný výjev sdělil a\nnepřijmula pod žádnou výminkou více návštěvy. Jeho\nranhojičské umění bylo dostačitelné k utišení zirnničné\nhorkosti a k zhojení očních ran.\nJak její klenoty, tak celý divadelní oblek musel Ga-\nspari dle její vůle pod rukou zpeněžit. I nábytek prodal\na ostatní majetnost' uložil.\nJednoho dne odjela nešťastná tato rodina do místa\nněkolik mil vzdáleného; tam si najali domek o samotě\nležící, a v tuhém zármutku žili s dítkami svými. Délkou\nčasu se ale jmění jejich ztenčilo a juž i nedostatek na ně\ndoléhal.\nNezbývalo jim tu nic jiného, než k harfě a houslím\noutočiště vzíti a tímto způsobem výživu si hledati. Übozí\nhoši museli být při hraní též nápomocni!\nv\nKdyž jsem tuto rodinu poznal, byla juž Francii, Švéd-\nsko a celé jižní Německo prošla a nikde se dlouho nezdržela.\n\nE. P. Bočovský."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c003", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "10", "page_fin": "11", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.3", "titre_corps": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "titre_sommaire": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.2", "debut_caractere": 1278, "fin_caractere_exclue": 4269, "texte": "O prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nIII. Lekcí.\nO vyučování not vůbec.\nDůkladná známosť not požaduje většího stupně soud-\nnosti, pozornosti a ze strany učitelovy zase více trpělivosti\ni pedagogické obratnosti, nežli jak v předešlých lekcích\nu vyučování soustavy tónů zapotřebí bylo. Vyučování not\njesť více složité, neboť každou notou se tré věcí spojuje :\njméno , výška a trvání tónu. Učitel musí tedy hledět',\naby těžkosti jednu po druhé přemáhal, poznenáhla od\njednoho pojmu k druhému pokračoval a dobře promyšleným\ncvicením na rozum a sluch žáka působil a co možná\nnázorně mu ponaučení o tomto předmětu podával. Nebude\ntedy na tom dosti, kd}7ž dovede žák každou notu hbitě\npojmenovat'; ale musí ho učitel také mít k tomu, by též\ns notou spojený tón sobě na klavíru vyhledal a sluchem\njej pojímal. Dlužno tedy cvičiti jeho rozum i sluch a\npři tom bude ještě i ta výhoda, že tímto střídáním všechna\nsuchopárnost' se odstraní.\nPředstavení rozličných tónů zřejmými známkami.\nY předcházející úloze jsme sobě tóny naznačili vel-\nkými, jednou, dvakrát neb třikrát čárkovanými písmeny,\nkterých se ale v hudbě neužívá; nýbrž místo nich máme\njiná znamení, jimž noty říkáme.\nNoty sestávají z kroužků, puntíků a čárek.\nSoubor všech notových známek nazýváme notovou\nsou stavou.\nAby se ale vědělo, jaký tón a v které oktávě jistou\nnotou se vyznačuje , staví se noty na linie i mezi linie.\nTakovéto linie jsou však dvojího druhu a sice dlouhé\na krátké, anebo jak také jináče říkáme, hlavní a\nvedl ejš í.\nPočet dlouhých linií jest však obmezen na pět, počet\nkrátkých linií ale závisí od výšky nebo hloubky tónův a\ndá se dle potřeby i libosti rozmnožiti.\nPatero hlavních neb dlouhých linií slově soustava\nliniová a poskytuje nám jenom jedenácte míst pro noty,\nna př.\nPostupujeme-li v liniové soustavě od zdola nahoru,\nobdržíme vždy vyšší a vyšší tóny; opácně však vždy\nnižší. Nota tedy na druhé linii znamená vyšší tón, nežli\nna první , nota na linii třetí vyšší nežli na druhé atd.\nProto se počítají od zdola nahoru.\nAbychom ale věděli , jak noty pojmenovat máme,\nkterý tón se tou neb onou notou vyrozumívá, musíme sobě\njméno jedné noty , n. p. na první neb druhé linii usta-\nnovit . pamatovat a dle této u pojmenování ostatních not\nse řídit.\nUdání však jména této noty mohlo by se stát rozdíl-\nným způsobem; buďto jen písmenem, neb notou a\npísmenem; buď jak se v hudbě jedině a výhradně\nužívá, následujícím znamením\njež stavíme\nna druhou linii a G-klíčem nazýváme s tím úmyslem, by\nse nota na též samé linii též g jmenovala. Změní-li se\njméno tohoto klíče a dáme-li tomu , že se jmenuje n. p.\nf\\ <?, d atd., změní se také zároveň jména všech po něm\nnásledujících not. Ostaneme-li ale při tom , že se klíč\njmenuje, jak prvotně udáno a že dle něho nota na druhé\nlinii představuje tón p, kterýž v oktávě jednou čárkované\nnacházíme, obdrží tu i jednoučárkované e, notu na první\nlinii, následující jednoučárkované / bude se představovat"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1081, "texte": "notou mezi první a druhou linií ; nota tónu jednoučárko-\nvaného 'g\"bude stáť tak jako klíc na druhé linii, jednou-\ncárkovanéa udá se notou mezi druhou a třetí, jednoucár-\nkované li naznačí se notou na třetí linii atd., až konečně\nshledáme, že při dvakrát čárkovaném / bude se psáť nota\nna páté linii.\nNyní učitel vede žáka k tomu, aby uměl nejen noty\nstupmo za sebou jdoucí, nýbrž i když se jeden, dva neb\ni více stupňů přeskakuje, ato od zhora iod zdola po-\njmenovat.\nRozumí se samo sebou , že se zůstává při notách,\nkteré nám notová soustava podává, a zvláštně mu musí\njméno noty na první a páté linii v paměť vštípeno býti,\ncož mu i nemálo prospěje.\nPotom se zkouší, dovede-li žák udaný mu t ó 11 na Ida-\nJ */\nvíru, také notou napsati, a naopak noty také tónem vy-\njádřit ; neboť uhození tónu a pojmenování noty, kteroužto\nse tón představuje, musí se v jednom díti.\nÚloha se dává as takto : Buďto se mu napíše ř ad a\nnot aneb řada písmen s jednou neb dvěma čárkamá ;\nv prvním případě udá jméno písmenem a oktávu ; v dru-\nhém pak napíše noty na místě oněch písmen.\n(Pokračování )"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c007", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "11", "page_fin": "11", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.4", "titre_corps": "Jan Nep. A. Vitásek. Životopisní nástin sděluje redaktor.", "titre_sommaire": "Jan Nep. A. Vitásek. Životopisní nástin sděluje redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.3", "debut_caractere": 1083, "fin_caractere_exclue": 3807, "texte": "Jan Nep. A. Vitásek.\nŽivotopisní nástin sděluje redaktor.\n(Dokončení.)\nVitáskovy nikoliv četné, avšak vesměs cen n é skladby\nrozpadají na dvě periody. První pokusy jinocha byly\nněkteré písně a tance, ježto pro jemný, líbezný, cistě\nlyrický charakter všeobecné obliby došly ; po nich násle-\ndovalo 6 klavírních sonát s průvodem houslí, 6 kvartett\npro smyčcové nástroje, 4 koncerty pro piano, housle, kh>\nrinet a fagot, každý s úplným průvodem orchestru ; ně-\nkolik symfonií a několik příležitostných kantát, krátké mše\na requiem.\nMocná a neodolatelná pobudka , od přátel jeho po-\ncházející, roznítila ho iv druhé periodě od r. 1808aždo\n1 810 k dokonání následujících vesměs velmi se líbících skla-\ndeb: jeden koncert pro piano, dva pro harfu s orchestrem,\nněkolik kusů pro piano v Praze, v Lipsku a v Offenbachu\ntištěných, velká symfonie do C, roku 1811 provozovaná,\nježto pro ušlechtilý a srozumitelný sloh, pěknou a jedno-\nduchou instrumentací velké pochvaly došla, dvě slavnostní\nmše, velké requiem, několik árií a sbory, více malých a\nvětších kantát, konečně hudební drama v pateru dějstvích\nDavid; slova od M**, jež se r. 1810 v stavovském di-\nvadle v Praze s pochvalou provozovala.\nVitásek byl střední a složité postavy. Ve svém cho-\nvání byl následkem častého obcováni se vzdělanci a šlech-\ntou velmi dvorný, skromný, prost vší nadutosti, účinný,\nblahovolný k začátečníkům, slovem jemného charakteru.\nV jeho úsudkách nebylo nic urážlivého ; on si vážil dobrých\nskladeb . aniž se podíval na jméno skladatele. Největší\nrozkoš nacházel v přátelském obcování s výtečnými sou-\nčasníky, jižto si ho vážili a jimžto se podařilo, že vroze-\nnou mu oslýchavosť zmírnili a jej k tomu přiměli, bv ze\nsvé úmyslné skrytosti svými skladbami vystoupil.\nVe své virtuositě na piano neměl co do technické\nsběhlosti, elegancí, vkusu, jasnosti, citu, co do živosti,\nvřelosti a výrazu žádného soupeře vyjma sourodého V.\nTomáška, velkolepou hrou vynikajícího; co zatím Vitáskův\nryzy, lahodný a vděkuplný přednes, jejž znalci s perlami\nlehkým zefíreni unášenými přirovnávali, zvláště naHummla\nupomínal; ano i bohovci Mozart a Beethoven byli jeho\nnej horli věj ší ob di vovat elé.\nCo komp o ni s ta nadán byl bohatou žilou poetickou ;\njeho skladby jsou co do harmonie jednoduché , a co do\nformy okrouhlé; zpěv (kantiléna) nehledaný, ušlechtilý a\nplynný ; on znal lesk v jemnosti sloučit. Jsa v jinošství\nsvém současníkem Mozartovým, psal v jeho slohu: a z jeho\nkomposicí, hlavně z andant a z adagií vane duch s Mozar-\ntovým velice spřízněný; zkrátka, hudba Vitásková může\ncudnou nazvána býti. Co dirigent byl obezřelý; jeho\nvkus při volbě ustanovených kusů k provozování byl jemný\na pročež se provozovala pod jeho vedením vždy zda-\nřilá hudba."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c008", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "11", "page_fin": "14", "image_debut": 3, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.5", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.3", "debut_caractere": 3809, "fin_caractere_exclue": 4951, "texte": "FEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n(Opera.) Jcso.nda, velká opera ve 3 dějstvích od\nE. Gehe, hudba od Ludvíka S p o h r a, dávala se dne 14.\nříjna. Děj této opery zakládá se na obyčeji Indů . kteří,\njakmile muž žeire odemře, chof jeho upálí. Takého děje stává\ni zde. Jesonda, ztrativši úmrtím muže Rajaha, jejž si s přinu-\ncením vzala , má upálením ze světa sejiti. Sborové bramínů\n(kněží hlavního boha Bramy) a bajaderek (kostelní tanečnice\na zpěvačky v Indii) zpívají a konají obřady juž za zemřelého.\nVrchní bramín Dandau velí mladému bramínu Nadorimu , by\nJesoiidě věs| o smrtí sdělil. Tut objeví se důstojník indický\nvypravujíc, že Portugalci město oblehli aje útokem vzíti\nhodlají. Na zprávu tu všichni odejdou k odporu se chysta-\njíce. Nastane! proměna. Jesonda se sestrou Amazili dlí ve své\nkomnatě očekávajíc strašný osud svůj. Obě .\"i připomínají\nonen krásný čas , kdež Jesonda láskou k jistému Portugalu\nzahořela, kteroužto lásku však otec tím přetrhl, že pokradmo\ns dcerami svými strachem před cizincem uprchl. Než tu\nzpomene si Amazili, že Porlugalové stojí před městem a doufá\nve vysvobození; však námitka Jesondina, že jen příměří dva"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "12", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6912, "texte": "dni trvá, v nichžlo onu smrt podstoupiti musí, ji náhle zarazí.\nNyní tancujíce přicházejí bajaderky a Nadori sděluje Jesondě,\nže ráno upálena bude. Arnazili obrátí se k bramínu, slibujíc\nmu vděčnost, pakli Jesondu zachrání. Nadori dá se pohnout\nkrásou obou dívek. (1. dějství.) V táboře Portugalů konají\nse hry vojenské ke cti vojevůdce Tristana (ťAccunha, jenž\nprávě přichází s plukovníkem Lopezem. Obapolně vypravují\nsi o Jesondě , jižto Tristan tak vroucně miloval a ježto tak\nnáhle zmizela. Dále praví polní vůdce, že přijdou k studnici\nblíže táboru indické ženy s vdovou, ježto umyvši se tu druhý\nden dle starých zvyků úpalnou smrtí sejde a že ženám těmto\nnávrat do města zaručil. Mezi tím se hry dokončí a oba\nodejdou. A lile ! juž přichází Jesonda provázena jsouc sestrou\nAmazilí a ženami k studnici a prosí bajaderky, by ji na chvíli\nse sestrou samotnu nechaly. Tak se stane ; a obě dělají\nSelam (důmysluplná kytice tureckých a indických žen) na pa-\nmátku Portugalci, milenci to Jesondy ; mezi tím přijde Nadori\na zahoře láskou k Arnazili praví , že se k portugalskému\nvůdci uchýlí, by ji osvobodil. Brzy na to vyskytne se zde\nTristan a ptá se, která žena má upálena býti ? Slyše hlas\njejí pozná Jesondu, svou milenku, ježto mu do náruči padne.\nDandau to vidí a ve zlosti rozkáže , by ji okamžitě odvedly\nk smrti. Tristan vytasiv mec zavolá na své vojíny, avšak\nDandau ho připomíná na čestné slovo, jímžto návrat žen do\nměsta zaručil. Tristan ustane a bajaderky ji pryč odvádějí ;\nPortugalci však slibují jim za vraždu pomstu. (2. dějství.)\nCo zbývá nyní Tristanu? žal a trud, ježto Lopez mírniti se\nsnaží. V tom přikvapí pokradmo z města v čiré nocí Nadori\nvypravujíc Tristanu, že Dandau rozkázal dvěma Lipayům, aby por-\ntugalské lodě zapálili a tím že příměří zrušil. To rozjitří Tristana,\nkterýž hned vojsko do zbraně volá. Nadori vede Tristana\ns vojskem podzemní cestou k městu. Mezi tím koná sbor\nbramínů při blesku a hromu oběti bohu Bramovi. V tom\nudeří hrom do obrazu Brámy a každý se ptá, co to znamená\na všickni pokleknou. Dandau rozkáže, by Jesondu hned bobům\nobětovali; avšak tu přijde Arnazili se zprávou, že se blíží\nosvobození a v tom slyšeti jest zvuk trub a indický důstojník\nzvěstuje, že jsou zrazeni, že nepřítel je přepad'. Dandau\nrozvzteklen tasí meč a chce Jesondu zavraždit, tu objeví se\nTristan a osvobodí ji. Město je dobyto a Jesonda s Trista—\nnem jsou šťastní manželé. (3. dějství.) Událost tato děje\nse v přední Indii v městě Goa, ježto od Alfonse z Albuquer-\nque r. 1508 a 1510 dobyto jest. Opera tato dávala se\nponejprv roku 1823 v Kasseíu, kdežto Spohr kapelníkem\nbyl a nyní na odpočinku se nachází. Báseň k ní jest svo-\nbodné zpracování francouzské povídky : „Veuve du Mala-\nbar\" (vdova z Malabaru) od Gehe-a a patří k nejlepším tohoto\ndruhu. Ouvertura počíná s hudbou, ježto v prvním výjevu\npři pohřební slavnosti Rajaha lze slyšeti. Je to bohatá usta-\nvičně se řlnoucí věta velkého účinku. Mohutné sbory bra-\nmínů a libé sbory bajaderek tvoří úvod. Spohr dovedl se\nsvými jemnými , hluboce cítěnými tóny nám něžný charakter\nindického lidu vylíčili a nás v čarodějnou zemi na břeh Gan-\ngesu uvésti. V prvním dějství jest recitativ a duett vrchního\nbramína a Nadoriho mistrovskou prací. V druhém dějství\nzačne po krásném originálním pochodu hudba ke hrám vo-\njenským; smyčcové nástroje hrají důraznou bassovou figuroci,\nco zatím dechové nástroje přívětivými nápěvy nad ní se\nvznášejíce nás upomínají, že zde provozované půtky jsou\ntoliko hrou. V třetím dějství vyniká hlavně výjev, jak brom\nudeří do obrazu Brámy. Komposicí celého tohoto výjevu\njest stejně velká jak v náměru (Anlage) , tak v provedení;\nv obrovských tvarech vše vystupuje. Zpěvy Jesondy, Ama»\nžili a Nadoriho jsou kvítka, ježto plují na jemných vlnách\nGangesu. Krásný kontrast k něžnosti u pojmutí indického\nživlu tvoří silné válečné sbory a tance Portugalců , jakož i\nrekovská postava Tristana (TAccunha. Recitativy liší se krát-\nkým mocným pronesením a velmi duchaplným charakteristickým\nprůvodem od italských a německýeh oper. Mnohé jednotlivé\nkusy došly všestranné obliby , na př. krásoskvělá ouvertura,\nznamenité duetto „Schónes Mádchen wirst mích hassen\" a\ntenorová arie ~Dass mích Glůck mit Rosen króaeu a mnoho\njiných. Ostatně jest Jesonda první německá opera, v nížto\ndialog odstraněn jest a ježto hlubokou poesií, něžností a\nelegickým dechem všechny krásné zvláštnosti Spohrovy vy-\nznačuje. Provedení opery bylo slušné. Dne 16. t. m. opa-\nkovala se opera ~Nordsterocí a dne 20. t. m. dávána jest\nopera beichn Fuchse\" (Obě lišky) od Mebula.\nPáně Fr. Sk roupův zpěvní vzdělávací ústav,\njenž místodržitelským dekretem od 14. října-185 7 povolen,\na 2. listopadu otevřen byl, nastoupil od 1. září druhý roěni\nběh; avšak přijímání chovanců do téhož ústavu trvá až do 1. li-\nstopadu. Ucel ústavu páně Skroupova jest: Důkladné vyučování\nve zpěvu od prvních základů až k dokonalému se vzdělání ve\nzpěvu. Vyučování rozvrženo je na tři oddělení. První\nzaujímá tvoření hlasu, intonací a pak na to nastupující gMamma-\ntikainí začátky ve zpěvu; druhé lyrický salonní zpěv\na spoluúčinkování při vícehlasé vokální hudbě ; třetí\nvzdělávání v koncertním a dramatickém přednesu. Ve všech\nodděleních vyučuje se theorii hudby, obsahující dle soustavy\nSkroupovy náuku hudby, rliytmiku, harmonii, slovem všecko, co\nvzdělanému pěvci přisluší. Vyučování dává se třikrát v týhodnu\na trvá vždy dvě hodiny. V prvním oddělení platí se 6 zl.\nstř., v druhém 8 zl. stř. honoráru měsíčně! O methodě pánů\nSkroupově netřeba slov šířiti, za ni nám ručí jeho mnoholetá\nzkušenost:.\nOpět o dva hudební ústavy v Praze více ! Pan\nAntonín Wiedemann, člen orchestru stav. divadla, dostal\npovolení, že smí zříditi hudební vzdělávací ústav, v němžto se\npianu, houslím a theorii hudby vyučovat' bude.\nBližších zpráv možno se dozvěděti v Karlově ulici čís, 11 6—-I.\nTaktéž otevře pan J. Th H ó g e r svůj ústav pro piano, v němž\nse dle methody Prokšovy vyučovati bude, dne 10. tohoto měsíce.\nMáme nyní 13 pianních ústavů, z niehžto dva také vyučová-\nním ve zpěvu se zanáší, pak 4 vístavy zpěvní, a mnohé ústavy\npro dívky a chlapce, kdež se též pianu a zpěvu vyučuje.\nDne 2 0., 21., 22.a 23. t. m. budou se odbývati\nceloroční zkoušky s chovanci pianního ústavu pana Jo s. Pr o k šé.\nProgramy obsahují některá zajímavá čísla.\nSlečny Marie Soukupová a A. Ferlesová, žá-\nkyně to pana kapelníka Fr. Škroupa, obdržely, jak doslýcháme,\nmísta při divadlech v Berlíně a ve Lvově.\nPan Václav Zavrtal, voj#enský kapelník ve Vi~\ndému, jenž mnohá leta co professor na konservatoriu v Bar-\nceloně v Spanělíck ztrávil, zanáší se horlivé komponováním\nčeských písní. Jeho nejnovějsí dílo je hudba k Hal kove\n„balladě o jednom hochu\".\nPan Fra nt. Blažek, známý výtečník v harmonií\nvydá po novém roce svou dávno juž sepsanou „Náuku harmo-\nnie.\" Že takové dílo potřebujeme, netřeba podotýkati, a pro-\nčež máme za to, že se hojného účastenství nemine.\n\nS přílohou."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6545, "texte": "Příloha k číslu 3.\n\n- Pan F. Slavík a p. Procházka, mladí skladatelové\nhudební, uvedli některé písně Smilauerovy a Hálkovy do hudby.\nJak jsme se přesvědčili, jsou oba velmi nadaní a písně jejich\ndojdou zajisté slušného uznání.\nV sobotu dávala se v chrámě u sv. Havla mše do D\nv j\nod Fr. Skroupa pod vedením skladatelovým. Je -to mše, která\nse směle k lepším jeho skladbám připočísti může. Nejkrá?*-\nnější díly této mše jsou : Et incarnatus, Kyrie a Sanctus.\nSlečny Ferlesová, Soukupoyá a Klingeroyá, pak pan Peták a\nStrakatý, kteří oba při hlase nebyli, účinkovali ve mši této\na rozluštili úlohy své dosti chvalně. —k.\nY neděli dne 17. t. m. vystoupil v prvním „Hudebním\nVínku\" v sále Konviktském také šestiletý houslista Rudolf\nGvalský, žák p. J. Webra, a osvědčil patrný talent k ná-\nstroji svému. Ostatně držel se orchestr p. Webra dosti čacky,\njen škoda, že zábava ta neslušným chováním některých hejsků\nrušena byla. Vadu tuto odstraní zajisté obezřelý výbor. —tř—\n(Nové hudebniny.) UHoffmanna v Praze vyšly: Šest\npraeludií pro varhany, od Forstera, pak Sche r z o pro\npiano, od téhož, jež je věnováno měšťanostu Pražskému, panu\nDr. Yácl. Vaňkovi. Dále Chanson sans parol es (Píseň\nbeze slov) , pro piano od B. Šimáka (op. 9). Obě skladby pro\npiano nejsou těžké k provedení; a konečně „Katolický var-\nhan íku od Forstera, jehožto první sešit u R. Yeita vyšel\na za 20 kr. stř. se prodává.\nTJvaha. Scherzo von Jos. Forster (op. 11) jest titul\nnové skladby pro piano, ježto nákladem obchodníka v hudeb-\nninách J. Hoffmanna vyšla a panu měšťanostu doktoru Yácl.\nYaňko vi věnována jesť. Ye skladbě této osvědčil p. skla-\ndatel velký nápodobovací talent, který snad později více k pů-\nvodnosti hleděti bude. První motiv (24 taktů) do G-moll jesť\nsice krátký, ale jarý a upomíná co do formy a figur mocně\nna Mendelssohnovo „Rondo capriccioso\" do E-moll ; nic méně\njeví se rozmar v provedení téhož motivu, zvláště tu, kdež imi-\ntatorně držán jesť. Na to následuje idyllická věta, vnížto\nse opět mnoho podobného s „Idyllou Kuheovou\" nachází. Z této\nvěty vede nás p. skladatel obratně k prvnímu motivu a pak\nk střední větě, jižto hlavně v rozšířené harmonii provedl. Po\ndosti zajímavé modulací přichází p. skladatel zase na onen\nidyllicky zpěv, rozpřádá jej , až se u hlavního motivu octne.\nKyní rozvádí prvotní motiv dále, až posléze dosáhnuv chroma-\ntickym chodem jistého zvýšení této myšlénky, do G-moll skončí.\nCo se formy týče, zná pan Forster velmi dobře věty spojovať\na bezúhonný rhytmus svědčí o routině a obratnosti jeho. Pieca\ntato hodí se více pro dospělé hráče. Konečně radíme panu\nskladateli, by odloživ nápodobování, raději k originálnosti\nhleděl; neboť v ní leží ta největší cena. Zevnější úprava této\nskladby, ježto 30 kr. stř. stojí, jesť krásná, papír pěkný a\nrytba vkusná. Kus ten možná též dostati uR, Yeita. —k.\n(L.) V Hajdě dne 12. října Tyto dni koncertoval\nzde p. Ludvík Slánský, jeden z nejlepších chovanců kon-\nservatoria Pražského a došel hojné pochvaly. Jeho přednes je\nvkusný a technická obratnost velmi vyvinuta. Y koncertě tom\núčinkovali slečny Leitnerová, Rautenstrauchová a p. Jos. Hackel\na přednesem písní se vyznamenali.\n(T.) V Chrudimi dne 15. října. Dne 2. t. m. zemřel\nzdejší ředitel kuru \"Václav Nickl v 93. roku svého stáří za-\nstávav po 58 let horlivě svůj úřad při našim chrámě. O hudbu\nkostelní získal si zesnulý velkých zásluh a byl ode všech mě-\nšťanů ctěn a vážen.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nAntwerpen. Y umělecké yýstavě vystavena jest také\npodobizna skladatele K, M. Webra od Keysera. De Keyser\nvyobrazil jej spočívajícího u piana, na němžto jeho prsty v po-\nslední melodii zmírají. Jeho obličej, obestřen juž stínem smrti ,\nobrácen jest k oknu, do něhož vniká první paprslek probuzu-\njící se zoře , co zatím svíce, kteráž bdění skladatelovo osvě-\ntluje, s ním zhasíná.\nBaden-Baden. Alfred Jael, pianista, vystoupil zde ve\ndvou koncertech a hrál s pány Hermannem a Franco-Mendesem\nz Paříže v prvním koncertu D-moll trio od Mendelssohna,\nv druhém C-moll trio od Beethovena, jakož i své a Chopinovy\nskladby. Nová úpravná salonní opera „L'Esprit du Foyer\",\nhudba od Salvatora, dávala se zde s velkou pochvalou. Ope-\nrettka tato, jež krásným provedením a půvabnými nápěvy vy-\nniká, žádá toliko jednu zpěvačku a baritonistu. Ernst,\njenž zde velkou část leta ztrávil, odebeře se na zimu do Nizzy.\nMeyerbeer dá si tu dům vystavět naproti Merkurově hoře\na zamýšlí zde žiti.\nBerlín. Mendelssohnu Bartholdymu postaví se zde pomník.\nPeníze k tomu jsou téměř pohotově; jak se proslýchá, bude\npomník, jehožto vyvedení professoru Fischeru svěřeno jest, od\nzpěvácké Akademie postaven. Pianní virtuos Charles\nWehle přijel sem nedávno z Prahy,\nBirmingham. Y třetím ranním koncertu dával se zde\nHaendlův „Mesiáš\" v úplném provedení. Při 20 00 posluchačů\nobnášel příjem 27 89 franků.\nBonn. Zdejší rektor university Otto Jahn dal opět nový\nsvazek svého velikého díla o Mozartu do tisku.\nBrusel. Od mladého skladatele Gevaertsa z Gentu dá-\nvala se zde dne 6. října opera „Quentin Durward\" a dosáhla\nveliké pochvaly. Skladatel byl mnohokráte hlučně volán.\nDarmstadt. Pro milovníky klassické hudby byl to krásný\nzjev, že po dlouhé mezeře Beethovenovu operu „Fidelio\" usly-\nšeli. Za tuto slast mají co děkovati hlavně nově engažované\nzpěvačce slečně Emilii Schmidtové z Prahy, ježto v krát-\nkém čase miláčkem obecenstva se stala. Zpěvkyně ta obda-\nřena jest zvučným sympathetickým hlasem a ideální ženské\ncharaktery, které představuje, zajímají každého. Hluboký a\npravdivý cit u představení Fidelia jest důkazem krásného ta-\nlentu této zpěvkyně.\nDrážďany. Slavná zpěvačka, paní Búrde-Neyová, těžce\nochuravěia ; avšak juž se opět uzdravila. Královská kapela\nuspořádá na zimu šest koncertů. První začne 28. října ouver-\nturou „Euryanthe\" od Webra, symfonií do B-dur odHaydna\na ouverturou „Anakreon\" od Cherubiniho.\nHamburg. Pan Stolz, jenž byl dříve kapelníkem u Kar-\nslova divadla ve Yídni, povolán jest sem za kapelníka k měst-\nskému divadlu.\nHeidelberg. Zdejší ředitel hudby Schletterer jest zvolen\nza kapelníka všech protestantských kostelů v Augsburgu.\nLipsko První koncert v Gewandhausu začal dne 3. října\nsymfonií do A-dur od Beethovena. Koncertní mistr David před-\nnesl koncert pro housle od Reinecka a „le Trilie du Diable\"\nod Tartiniho. Yýtečný cellista Bed. Grutzmacker, učitel\nna zdejším konservatoriu, obdržel za věnování svého nejnověj-\nšího koncertu pro cello od J. M. krále Saského skvostný bri-\nliantový prsten.\nMeiningen. Dvorní kapelník Rott obdržel od Krále Ha-\nnoverského darem vzácný briliantový prsten."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5173, "texte": "Mnichov. Znamenitý malíř Ivaulbach maluje nyní v oleji\npodobiznu Fr. Liszta, jenž k tomu cíli několikrát sem přijel.\nPaříž. Opera „Robert d'ábelu dočkala se ve zdejší velké\nopeře 400 představení. Leží-li v četném představování umě-\nlecká cena, musela by se za nejlepší až dosud stávající operu\npovažovat. Dle vypočítání vynesla opera tato kase čtyry mil-\nKony franků (as 1,600.00 0 zl. stř.) Podíl pro skladatele a\nbásníka obnáší 400.000 franků (as 160.000 zl. stř.)\nPešť. Dne 12. října uspořádala zde mladá piánistkaslečna\nRudolfina S a cli e r o v á, žákyně J. Prokše z Prahy, koncert\nv národním divadle a došla pochvaly. Zvláště vyznamenala\nse čistým a pěkným provedením capriccia H-dur a písně beze\nslov ad Mendelssokna, jakož i okrouhlými trilky v uherské\nrhapsodii od Fr. Liszta. Hrála na výborném Beregszrászyov-\nském koncertním pianu.\nVaršava. Dne 10. října vystoupí zde v koncertu mladý\nhouslista Poradzinski; dále uspořádá Ap. K^tski kon-\ncert ku prospěchu houslisty JST i e d z i e 1 sk é h o , žáka to kon-\nservatoria Pařížského. Třetí koncert dá paní Leonová,\nprimadonna Petrohradského divadla. Stanislav Mo-\nniuszko, skladatel oper Halka a Flisa, ustanoven jest za\nředitele zdejší opery.\n(J. K.) Yídeň. Dne 17. t. m. provozovala se p o ne j-\np r v velká nová mše od našeho slovutného W. H. Veita,\nv c.k. dvorní kapli. Je to pravé mistrovské dílo a došlo\nvšestranné pochvaly u všech zdejších znalců. Co se provedení\ntýče, bylo výborné; nebof smyčcové nástroje byly znamenitě\nrozmnoženy a partie od obratných pěvců zpívány. Soprán\nzpívala slečna Weissová, tenor pan Erl, členové to c. k. dvorní\nopery; bass se nacházel v rukou pana Panzera, zpěváka dvorní\nkaple a všichni rozluštili úlohy své velmi chvalně. Mše ta\nvyšla právě tiskem v obchodnictví musikalním Spiny zde.\nYídeň. Ková mše pro soprán a alt neb alt a tenor a\nbass s varhanami a k tomu Graduale , Offertorium a Tantum\nv\nergo od Sim. Sechtra zasluhuje všestranného povšimnutí. Mše\ntato jest všem přístupna a oba zpěvní hlasy jsou lehké k pro-\nvedení. Dvorní kapelník Proch uspořádal pro německé je-\nviště francouskou komickou operu ~La reine Topaze\" od\nMasséa. Tyto dny bude se zde provozovati operetta „Der\nCapellmeister in Venedig.\" Y slovanské besedě budou účin-\nkovati Holomúčan, barytonista Ferchgott, pianista Bez e cn ý\na tenorista Lukeš a bezpochyby slečna Y. M e d a 1 o v á. V zá-\nbavě té proveden bude krásný sbor s tenorovým soleni od Jos.\nKrejčího a oblíbené sbory „Vltava\" a „Vlastenská půda\" od\nF. Yo g 1 a. Hro b skladatele Alex. Baumanna došel\nkonečné ozdoby, od jeho četných přátel zřízen jesf mu krásný po-\nmník z karárského marmoru.\nWýmav. Líszt nebyl v Benátkách u R. Wagnera;\nnýbrž cestoval Tyrolskem a pobyl pak čas v Mnichově, od-\nkud' se začátkem října zpět navrátil. Od F. Drásaka z Dráž-\nďan má se zde provozovat třiaktová opera „Král Ligurd\" dle\neposu Geiblova.\nWiesbaden. Při provozování opery „Robert ďábel\" dne\n7. října chytily jisté tanečnici šaty. Ačkoliv oheň hned udu-\nsen byl, utrpěla tanečnice na těle těžkého úžehu. Vévodkyně\ndala nebohou ve svém kočáru domů odvezti.\nVratislav. V druhém koncertu slečny Jenny Meyerové\ndne 25. září, účinkoval též nově engažovaný člen zdejšího di-\nvadelního orchestru pan Willner, Čech a žák konservatoria\nPražského a došel všestranné pochvaly. Slovútný Hesse píše\no něm takto : „Rondo od J. Gottwalda pro lesnici (Waldhorn)\nprovedl p. Willner z Prahy s velkou virtuositou as dobrým,\npřednesem; vyvine-li se u mladého umělce ještě více tona před-\nnes, budeť brzy okrasou naší kapelly.\"\n\nUmrtí hudebních umělců roku 1858. Mittermeyer\nJiří, k. bavorský dvorní zpěvec, zemřel 16. ledna v Mnichově.\nKuhmstedt Bedřich, ředitel hudby a skladatel písní\na kusů pro varhany, zemřel 20. ledna v Eisenachu.\nUlibišev Alexander, c. k. ruský státní radda, spisovatel\nkritických děl o Mozartu a Beethovenu, zemřel 5. února\nv Kovgorodě. Beerh alter Alois, k. Wúrtemberský\ndvorní hudebník (klarinetista), zemřel 7. března v Stuttgartu.\nRytíř z Neukomm ů, slavný skladatel a přítel Duškův,\nzemřel 3. dubna v Paříži. Gathy August, hudební\nkritik a spisovatel hudebního slovníku, zemřel 3. dubna\nv Paříži. Lundsberg Ludvík, kapelník ve Vratislavi,\nzemřel 5. května. «- Píč Karel, ředitel varhanické školy,\nzemřel 13. června v Praze. Ritter Ludvík z Rit-\nters b erg a, spisovatel český a skladatel opery „Idamor\",\npísní českých, polských a německých, zemřel 6. června ve\nVršovicích blíže Prahy, Reubke Jul., znamenitý varhaník\na skladatel, zemřel 4, června v Pilnici u Drážďan. D ole-\nžál e k Jan Emanuel, učitel hudby a skladatel písní a\nvariací, rodem Čech, zemřel 6. července ve Vídni.— Plachý\nVáclav, oblíbený skladatel kusů pro piano, rodem Moravan,\nzemřel 7. července. Pellegrini Julius, slavný zpěvák,\nod r. 1822 až do 1855 člen Mnichovské opery, zemřel 12.\nčervence v Mnichově. Conrad Eduard, skladatel opery\n„Weiber von Weinsberg\", zemřel 25. srpna. Doktor\nM o sov i u s Jan Theodor, k. ředitel hudby na universitě\nve Vratislavi, zemřel 15. září v Schaffhausenu. Foroni\nGiacobo, dvorní kapelník v Stokholmě, zemřel 8. září.\nJiří Mettenleiter, ředitel kůru a skladatel „Enchiridion\nchoralo\" (Příruční knihy choralní), zemřel 8. října v Ěezně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c009", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "11", "page_fin": "13", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.5.1", "titre_corps": "Zprávy domácí.", "titre_sommaire": "Zprávy domácí.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.3", "debut_caractere": 3822, "fin_caractere_exclue": 4951, "texte": "Zprávy domácí.\n(Opera.) Jcso.nda, velká opera ve 3 dějstvích od\nE. Gehe, hudba od Ludvíka S p o h r a, dávala se dne 14.\nříjna. Děj této opery zakládá se na obyčeji Indů . kteří,\njakmile muž žeire odemře, chof jeho upálí. Takého děje stává\ni zde. Jesonda, ztrativši úmrtím muže Rajaha, jejž si s přinu-\ncením vzala , má upálením ze světa sejiti. Sborové bramínů\n(kněží hlavního boha Bramy) a bajaderek (kostelní tanečnice\na zpěvačky v Indii) zpívají a konají obřady juž za zemřelého.\nVrchní bramín Dandau velí mladému bramínu Nadorimu , by\nJesoiidě věs| o smrtí sdělil. Tut objeví se důstojník indický\nvypravujíc, že Portugalci město oblehli aje útokem vzíti\nhodlají. Na zprávu tu všichni odejdou k odporu se chysta-\njíce. Nastane! proměna. Jesonda se sestrou Amazili dlí ve své\nkomnatě očekávajíc strašný osud svůj. Obě .\"i připomínají\nonen krásný čas , kdež Jesonda láskou k jistému Portugalu\nzahořela, kteroužto lásku však otec tím přetrhl, že pokradmo\ns dcerami svými strachem před cizincem uprchl. Než tu\nzpomene si Amazili, že Porlugalové stojí před městem a doufá\nve vysvobození; však námitka Jesondina, že jen příměří dva"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "12", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6912, "texte": "dni trvá, v nichžlo onu smrt podstoupiti musí, ji náhle zarazí.\nNyní tancujíce přicházejí bajaderky a Nadori sděluje Jesondě,\nže ráno upálena bude. Arnazili obrátí se k bramínu, slibujíc\nmu vděčnost, pakli Jesondu zachrání. Nadori dá se pohnout\nkrásou obou dívek. (1. dějství.) V táboře Portugalů konají\nse hry vojenské ke cti vojevůdce Tristana (ťAccunha, jenž\nprávě přichází s plukovníkem Lopezem. Obapolně vypravují\nsi o Jesondě , jižto Tristan tak vroucně miloval a ježto tak\nnáhle zmizela. Dále praví polní vůdce, že přijdou k studnici\nblíže táboru indické ženy s vdovou, ježto umyvši se tu druhý\nden dle starých zvyků úpalnou smrtí sejde a že ženám těmto\nnávrat do města zaručil. Mezi tím se hry dokončí a oba\nodejdou. A lile ! juž přichází Jesonda provázena jsouc sestrou\nAmazilí a ženami k studnici a prosí bajaderky, by ji na chvíli\nse sestrou samotnu nechaly. Tak se stane ; a obě dělají\nSelam (důmysluplná kytice tureckých a indických žen) na pa-\nmátku Portugalci, milenci to Jesondy ; mezi tím přijde Nadori\na zahoře láskou k Arnazili praví , že se k portugalskému\nvůdci uchýlí, by ji osvobodil. Brzy na to vyskytne se zde\nTristan a ptá se, která žena má upálena býti ? Slyše hlas\njejí pozná Jesondu, svou milenku, ježto mu do náruči padne.\nDandau to vidí a ve zlosti rozkáže , by ji okamžitě odvedly\nk smrti. Tristan vytasiv mec zavolá na své vojíny, avšak\nDandau ho připomíná na čestné slovo, jímžto návrat žen do\nměsta zaručil. Tristan ustane a bajaderky ji pryč odvádějí ;\nPortugalci však slibují jim za vraždu pomstu. (2. dějství.)\nCo zbývá nyní Tristanu? žal a trud, ježto Lopez mírniti se\nsnaží. V tom přikvapí pokradmo z města v čiré nocí Nadori\nvypravujíc Tristanu, že Dandau rozkázal dvěma Lipayům, aby por-\ntugalské lodě zapálili a tím že příměří zrušil. To rozjitří Tristana,\nkterýž hned vojsko do zbraně volá. Nadori vede Tristana\ns vojskem podzemní cestou k městu. Mezi tím koná sbor\nbramínů při blesku a hromu oběti bohu Bramovi. V tom\nudeří hrom do obrazu Brámy a každý se ptá, co to znamená\na všickni pokleknou. Dandau rozkáže, by Jesondu hned bobům\nobětovali; avšak tu přijde Arnazili se zprávou, že se blíží\nosvobození a v tom slyšeti jest zvuk trub a indický důstojník\nzvěstuje, že jsou zrazeni, že nepřítel je přepad'. Dandau\nrozvzteklen tasí meč a chce Jesondu zavraždit, tu objeví se\nTristan a osvobodí ji. Město je dobyto a Jesonda s Trista—\nnem jsou šťastní manželé. (3. dějství.) Událost tato děje\nse v přední Indii v městě Goa, ježto od Alfonse z Albuquer-\nque r. 1508 a 1510 dobyto jest. Opera tato dávala se\nponejprv roku 1823 v Kasseíu, kdežto Spohr kapelníkem\nbyl a nyní na odpočinku se nachází. Báseň k ní jest svo-\nbodné zpracování francouzské povídky : „Veuve du Mala-\nbar\" (vdova z Malabaru) od Gehe-a a patří k nejlepším tohoto\ndruhu. Ouvertura počíná s hudbou, ježto v prvním výjevu\npři pohřební slavnosti Rajaha lze slyšeti. Je to bohatá usta-\nvičně se řlnoucí věta velkého účinku. Mohutné sbory bra-\nmínů a libé sbory bajaderek tvoří úvod. Spohr dovedl se\nsvými jemnými , hluboce cítěnými tóny nám něžný charakter\nindického lidu vylíčili a nás v čarodějnou zemi na břeh Gan-\ngesu uvésti. V prvním dějství jest recitativ a duett vrchního\nbramína a Nadoriho mistrovskou prací. V druhém dějství\nzačne po krásném originálním pochodu hudba ke hrám vo-\njenským; smyčcové nástroje hrají důraznou bassovou figuroci,\nco zatím dechové nástroje přívětivými nápěvy nad ní se\nvznášejíce nás upomínají, že zde provozované půtky jsou\ntoliko hrou. V třetím dějství vyniká hlavně výjev, jak brom\nudeří do obrazu Brámy. Komposicí celého tohoto výjevu\njest stejně velká jak v náměru (Anlage) , tak v provedení;\nv obrovských tvarech vše vystupuje. Zpěvy Jesondy, Ama»\nžili a Nadoriho jsou kvítka, ježto plují na jemných vlnách\nGangesu. Krásný kontrast k něžnosti u pojmutí indického\nživlu tvoří silné válečné sbory a tance Portugalců , jakož i\nrekovská postava Tristana (TAccunha. Recitativy liší se krát-\nkým mocným pronesením a velmi duchaplným charakteristickým\nprůvodem od italských a německýeh oper. Mnohé jednotlivé\nkusy došly všestranné obliby , na př. krásoskvělá ouvertura,\nznamenité duetto „Schónes Mádchen wirst mích hassen\" a\ntenorová arie ~Dass mích Glůck mit Rosen króaeu a mnoho\njiných. Ostatně jest Jesonda první německá opera, v nížto\ndialog odstraněn jest a ježto hlubokou poesií, něžností a\nelegickým dechem všechny krásné zvláštnosti Spohrovy vy-\nznačuje. Provedení opery bylo slušné. Dne 16. t. m. opa-\nkovala se opera ~Nordsterocí a dne 20. t. m. dávána jest\nopera beichn Fuchse\" (Obě lišky) od Mebula.\nPáně Fr. Sk roupův zpěvní vzdělávací ústav,\njenž místodržitelským dekretem od 14. října-185 7 povolen,\na 2. listopadu otevřen byl, nastoupil od 1. září druhý roěni\nběh; avšak přijímání chovanců do téhož ústavu trvá až do 1. li-\nstopadu. Ucel ústavu páně Skroupova jest: Důkladné vyučování\nve zpěvu od prvních základů až k dokonalému se vzdělání ve\nzpěvu. Vyučování rozvrženo je na tři oddělení. První\nzaujímá tvoření hlasu, intonací a pak na to nastupující gMamma-\ntikainí začátky ve zpěvu; druhé lyrický salonní zpěv\na spoluúčinkování při vícehlasé vokální hudbě ; třetí\nvzdělávání v koncertním a dramatickém přednesu. Ve všech\nodděleních vyučuje se theorii hudby, obsahující dle soustavy\nSkroupovy náuku hudby, rliytmiku, harmonii, slovem všecko, co\nvzdělanému pěvci přisluší. Vyučování dává se třikrát v týhodnu\na trvá vždy dvě hodiny. V prvním oddělení platí se 6 zl.\nstř., v druhém 8 zl. stř. honoráru měsíčně! O methodě pánů\nSkroupově netřeba slov šířiti, za ni nám ručí jeho mnoholetá\nzkušenost:.\nOpět o dva hudební ústavy v Praze více ! Pan\nAntonín Wiedemann, člen orchestru stav. divadla, dostal\npovolení, že smí zříditi hudební vzdělávací ústav, v němžto se\npianu, houslím a theorii hudby vyučovat' bude.\nBližších zpráv možno se dozvěděti v Karlově ulici čís, 11 6—-I.\nTaktéž otevře pan J. Th H ó g e r svůj ústav pro piano, v němž\nse dle methody Prokšovy vyučovati bude, dne 10. tohoto měsíce.\nMáme nyní 13 pianních ústavů, z niehžto dva také vyučová-\nním ve zpěvu se zanáší, pak 4 vístavy zpěvní, a mnohé ústavy\npro dívky a chlapce, kdež se též pianu a zpěvu vyučuje.\nDne 2 0., 21., 22.a 23. t. m. budou se odbývati\nceloroční zkoušky s chovanci pianního ústavu pana Jo s. Pr o k šé.\nProgramy obsahují některá zajímavá čísla.\nSlečny Marie Soukupová a A. Ferlesová, žá-\nkyně to pana kapelníka Fr. Škroupa, obdržely, jak doslýcháme,\nmísta při divadlech v Berlíně a ve Lvově.\nPan Václav Zavrtal, voj#enský kapelník ve Vi~\ndému, jenž mnohá leta co professor na konservatoriu v Bar-\nceloně v Spanělíck ztrávil, zanáší se horlivé komponováním\nčeských písní. Jeho nejnovějsí dílo je hudba k Hal kove\n„balladě o jednom hochu\".\nPan Fra nt. Blažek, známý výtečník v harmonií\nvydá po novém roce svou dávno juž sepsanou „Náuku harmo-\nnie.\" Že takové dílo potřebujeme, netřeba podotýkati, a pro-\nčež máme za to, že se hojného účastenství nemine.\n\nS přílohou."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3404, "texte": "Příloha k číslu 3.\n\n- Pan F. Slavík a p. Procházka, mladí skladatelové\nhudební, uvedli některé písně Smilauerovy a Hálkovy do hudby.\nJak jsme se přesvědčili, jsou oba velmi nadaní a písně jejich\ndojdou zajisté slušného uznání.\nV sobotu dávala se v chrámě u sv. Havla mše do D\nv j\nod Fr. Skroupa pod vedením skladatelovým. Je -to mše, která\nse směle k lepším jeho skladbám připočísti může. Nejkrá?*-\nnější díly této mše jsou : Et incarnatus, Kyrie a Sanctus.\nSlečny Ferlesová, Soukupoyá a Klingeroyá, pak pan Peták a\nStrakatý, kteří oba při hlase nebyli, účinkovali ve mši této\na rozluštili úlohy své dosti chvalně. —k.\nY neděli dne 17. t. m. vystoupil v prvním „Hudebním\nVínku\" v sále Konviktském také šestiletý houslista Rudolf\nGvalský, žák p. J. Webra, a osvědčil patrný talent k ná-\nstroji svému. Ostatně držel se orchestr p. Webra dosti čacky,\njen škoda, že zábava ta neslušným chováním některých hejsků\nrušena byla. Vadu tuto odstraní zajisté obezřelý výbor. —tř—\n(Nové hudebniny.) UHoffmanna v Praze vyšly: Šest\npraeludií pro varhany, od Forstera, pak Sche r z o pro\npiano, od téhož, jež je věnováno měšťanostu Pražskému, panu\nDr. Yácl. Vaňkovi. Dále Chanson sans parol es (Píseň\nbeze slov) , pro piano od B. Šimáka (op. 9). Obě skladby pro\npiano nejsou těžké k provedení; a konečně „Katolický var-\nhan íku od Forstera, jehožto první sešit u R. Yeita vyšel\na za 20 kr. stř. se prodává.\nTJvaha. Scherzo von Jos. Forster (op. 11) jest titul\nnové skladby pro piano, ježto nákladem obchodníka v hudeb-\nninách J. Hoffmanna vyšla a panu měšťanostu doktoru Yácl.\nYaňko vi věnována jesť. Ye skladbě této osvědčil p. skla-\ndatel velký nápodobovací talent, který snad později více k pů-\nvodnosti hleděti bude. První motiv (24 taktů) do G-moll jesť\nsice krátký, ale jarý a upomíná co do formy a figur mocně\nna Mendelssohnovo „Rondo capriccioso\" do E-moll ; nic méně\njeví se rozmar v provedení téhož motivu, zvláště tu, kdež imi-\ntatorně držán jesť. Na to následuje idyllická věta, vnížto\nse opět mnoho podobného s „Idyllou Kuheovou\" nachází. Z této\nvěty vede nás p. skladatel obratně k prvnímu motivu a pak\nk střední větě, jižto hlavně v rozšířené harmonii provedl. Po\ndosti zajímavé modulací přichází p. skladatel zase na onen\nidyllicky zpěv, rozpřádá jej , až se u hlavního motivu octne.\nKyní rozvádí prvotní motiv dále, až posléze dosáhnuv chroma-\ntickym chodem jistého zvýšení této myšlénky, do G-moll skončí.\nCo se formy týče, zná pan Forster velmi dobře věty spojovať\na bezúhonný rhytmus svědčí o routině a obratnosti jeho. Pieca\ntato hodí se více pro dospělé hráče. Konečně radíme panu\nskladateli, by odloživ nápodobování, raději k originálnosti\nhleděl; neboť v ní leží ta největší cena. Zevnější úprava této\nskladby, ježto 30 kr. stř. stojí, jesť krásná, papír pěkný a\nrytba vkusná. Kus ten možná též dostati uR, Yeita. —k.\n(L.) V Hajdě dne 12. října Tyto dni koncertoval\nzde p. Ludvík Slánský, jeden z nejlepších chovanců kon-\nservatoria Pražského a došel hojné pochvaly. Jeho přednes je\nvkusný a technická obratnost velmi vyvinuta. Y koncertě tom\núčinkovali slečny Leitnerová, Rautenstrauchová a p. Jos. Hackel\na přednesem písní se vyznamenali.\n(T.) V Chrudimi dne 15. října. Dne 2. t. m. zemřel\nzdejší ředitel kuru \"Václav Nickl v 93. roku svého stáří za-\nstávav po 58 let horlivě svůj úřad při našim chrámě. O hudbu\nkostelní získal si zesnulý velkých zásluh a byl ode všech mě-\nšťanů ctěn a vážen."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c010", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "13", "page_fin": "14", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.5.2", "titre_corps": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "titre_sommaire": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.5", "debut_caractere": 3406, "fin_caractere_exclue": 6545, "texte": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.\nAntwerpen. Y umělecké yýstavě vystavena jest také\npodobizna skladatele K, M. Webra od Keysera. De Keyser\nvyobrazil jej spočívajícího u piana, na němžto jeho prsty v po-\nslední melodii zmírají. Jeho obličej, obestřen juž stínem smrti ,\nobrácen jest k oknu, do něhož vniká první paprslek probuzu-\njící se zoře , co zatím svíce, kteráž bdění skladatelovo osvě-\ntluje, s ním zhasíná.\nBaden-Baden. Alfred Jael, pianista, vystoupil zde ve\ndvou koncertech a hrál s pány Hermannem a Franco-Mendesem\nz Paříže v prvním koncertu D-moll trio od Mendelssohna,\nv druhém C-moll trio od Beethovena, jakož i své a Chopinovy\nskladby. Nová úpravná salonní opera „L'Esprit du Foyer\",\nhudba od Salvatora, dávala se zde s velkou pochvalou. Ope-\nrettka tato, jež krásným provedením a půvabnými nápěvy vy-\nniká, žádá toliko jednu zpěvačku a baritonistu. Ernst,\njenž zde velkou část leta ztrávil, odebeře se na zimu do Nizzy.\nMeyerbeer dá si tu dům vystavět naproti Merkurově hoře\na zamýšlí zde žiti.\nBerlín. Mendelssohnu Bartholdymu postaví se zde pomník.\nPeníze k tomu jsou téměř pohotově; jak se proslýchá, bude\npomník, jehožto vyvedení professoru Fischeru svěřeno jest, od\nzpěvácké Akademie postaven. Pianní virtuos Charles\nWehle přijel sem nedávno z Prahy,\nBirmingham. Y třetím ranním koncertu dával se zde\nHaendlův „Mesiáš\" v úplném provedení. Při 20 00 posluchačů\nobnášel příjem 27 89 franků.\nBonn. Zdejší rektor university Otto Jahn dal opět nový\nsvazek svého velikého díla o Mozartu do tisku.\nBrusel. Od mladého skladatele Gevaertsa z Gentu dá-\nvala se zde dne 6. října opera „Quentin Durward\" a dosáhla\nveliké pochvaly. Skladatel byl mnohokráte hlučně volán.\nDarmstadt. Pro milovníky klassické hudby byl to krásný\nzjev, že po dlouhé mezeře Beethovenovu operu „Fidelio\" usly-\nšeli. Za tuto slast mají co děkovati hlavně nově engažované\nzpěvačce slečně Emilii Schmidtové z Prahy, ježto v krát-\nkém čase miláčkem obecenstva se stala. Zpěvkyně ta obda-\nřena jest zvučným sympathetickým hlasem a ideální ženské\ncharaktery, které představuje, zajímají každého. Hluboký a\npravdivý cit u představení Fidelia jest důkazem krásného ta-\nlentu této zpěvkyně.\nDrážďany. Slavná zpěvačka, paní Búrde-Neyová, těžce\nochuravěia ; avšak juž se opět uzdravila. Královská kapela\nuspořádá na zimu šest koncertů. První začne 28. října ouver-\nturou „Euryanthe\" od Webra, symfonií do B-dur odHaydna\na ouverturou „Anakreon\" od Cherubiniho.\nHamburg. Pan Stolz, jenž byl dříve kapelníkem u Kar-\nslova divadla ve Yídni, povolán jest sem za kapelníka k měst-\nskému divadlu.\nHeidelberg. Zdejší ředitel hudby Schletterer jest zvolen\nza kapelníka všech protestantských kostelů v Augsburgu.\nLipsko První koncert v Gewandhausu začal dne 3. října\nsymfonií do A-dur od Beethovena. Koncertní mistr David před-\nnesl koncert pro housle od Reinecka a „le Trilie du Diable\"\nod Tartiniho. Yýtečný cellista Bed. Grutzmacker, učitel\nna zdejším konservatoriu, obdržel za věnování svého nejnověj-\nšího koncertu pro cello od J. M. krále Saského skvostný bri-\nliantový prsten.\nMeiningen. Dvorní kapelník Rott obdržel od Krále Ha-\nnoverského darem vzácný briliantový prsten."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3529, "texte": "Mnichov. Znamenitý malíř Ivaulbach maluje nyní v oleji\npodobiznu Fr. Liszta, jenž k tomu cíli několikrát sem přijel.\nPaříž. Opera „Robert d'ábelu dočkala se ve zdejší velké\nopeře 400 představení. Leží-li v četném představování umě-\nlecká cena, musela by se za nejlepší až dosud stávající operu\npovažovat. Dle vypočítání vynesla opera tato kase čtyry mil-\nKony franků (as 1,600.00 0 zl. stř.) Podíl pro skladatele a\nbásníka obnáší 400.000 franků (as 160.000 zl. stř.)\nPešť. Dne 12. října uspořádala zde mladá piánistkaslečna\nRudolfina S a cli e r o v á, žákyně J. Prokše z Prahy, koncert\nv národním divadle a došla pochvaly. Zvláště vyznamenala\nse čistým a pěkným provedením capriccia H-dur a písně beze\nslov ad Mendelssokna, jakož i okrouhlými trilky v uherské\nrhapsodii od Fr. Liszta. Hrála na výborném Beregszrászyov-\nském koncertním pianu.\nVaršava. Dne 10. října vystoupí zde v koncertu mladý\nhouslista Poradzinski; dále uspořádá Ap. K^tski kon-\ncert ku prospěchu houslisty JST i e d z i e 1 sk é h o , žáka to kon-\nservatoria Pařížského. Třetí koncert dá paní Leonová,\nprimadonna Petrohradského divadla. Stanislav Mo-\nniuszko, skladatel oper Halka a Flisa, ustanoven jest za\nředitele zdejší opery.\n(J. K.) Yídeň. Dne 17. t. m. provozovala se p o ne j-\np r v velká nová mše od našeho slovutného W. H. Veita,\nv c.k. dvorní kapli. Je to pravé mistrovské dílo a došlo\nvšestranné pochvaly u všech zdejších znalců. Co se provedení\ntýče, bylo výborné; nebof smyčcové nástroje byly znamenitě\nrozmnoženy a partie od obratných pěvců zpívány. Soprán\nzpívala slečna Weissová, tenor pan Erl, členové to c. k. dvorní\nopery; bass se nacházel v rukou pana Panzera, zpěváka dvorní\nkaple a všichni rozluštili úlohy své velmi chvalně. Mše ta\nvyšla právě tiskem v obchodnictví musikalním Spiny zde.\nYídeň. Ková mše pro soprán a alt neb alt a tenor a\nbass s varhanami a k tomu Graduale , Offertorium a Tantum\nv\nergo od Sim. Sechtra zasluhuje všestranného povšimnutí. Mše\ntato jest všem přístupna a oba zpěvní hlasy jsou lehké k pro-\nvedení. Dvorní kapelník Proch uspořádal pro německé je-\nviště francouskou komickou operu ~La reine Topaze\" od\nMasséa. Tyto dny bude se zde provozovati operetta „Der\nCapellmeister in Venedig.\" Y slovanské besedě budou účin-\nkovati Holomúčan, barytonista Ferchgott, pianista Bez e cn ý\na tenorista Lukeš a bezpochyby slečna Y. M e d a 1 o v á. V zá-\nbavě té proveden bude krásný sbor s tenorovým soleni od Jos.\nKrejčího a oblíbené sbory „Vltava\" a „Vlastenská půda\" od\nF. Yo g 1 a. Hro b skladatele Alex. Baumanna došel\nkonečné ozdoby, od jeho četných přátel zřízen jesf mu krásný po-\nmník z karárského marmoru.\nWýmav. Líszt nebyl v Benátkách u R. Wagnera;\nnýbrž cestoval Tyrolskem a pobyl pak čas v Mnichově, od-\nkud' se začátkem října zpět navrátil. Od F. Drásaka z Dráž-\nďan má se zde provozovat třiaktová opera „Král Ligurd\" dle\neposu Geiblova.\nWiesbaden. Při provozování opery „Robert ďábel\" dne\n7. října chytily jisté tanečnici šaty. Ačkoliv oheň hned udu-\nsen byl, utrpěla tanečnice na těle těžkého úžehu. Vévodkyně\ndala nebohou ve svém kočáru domů odvezti.\nVratislav. V druhém koncertu slečny Jenny Meyerové\ndne 25. září, účinkoval též nově engažovaný člen zdejšího di-\nvadelního orchestru pan Willner, Čech a žák konservatoria\nPražského a došel všestranné pochvaly. Slovútný Hesse píše\no něm takto : „Rondo od J. Gottwalda pro lesnici (Waldhorn)\nprovedl p. Willner z Prahy s velkou virtuositou as dobrým,\npřednesem; vyvine-li se u mladého umělce ještě více tona před-\nnes, budeť brzy okrasou naší kapelly.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c011", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "14", "page_fin": "14", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.5.3", "titre_corps": "Umrtí hudebních umělců roku 1858. Mittermeyer", "titre_sommaire": "Umrtí hudebních umělců roku 1858. Mittermeyer", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.6", "debut_caractere": 3531, "fin_caractere_exclue": 5173, "texte": "Umrtí hudebních umělců roku 1858. Mittermeyer\nJiří, k. bavorský dvorní zpěvec, zemřel 16. ledna v Mnichově.\nKuhmstedt Bedřich, ředitel hudby a skladatel písní\na kusů pro varhany, zemřel 20. ledna v Eisenachu.\nUlibišev Alexander, c. k. ruský státní radda, spisovatel\nkritických děl o Mozartu a Beethovenu, zemřel 5. února\nv Kovgorodě. Beerh alter Alois, k. Wúrtemberský\ndvorní hudebník (klarinetista), zemřel 7. března v Stuttgartu.\nRytíř z Neukomm ů, slavný skladatel a přítel Duškův,\nzemřel 3. dubna v Paříži. Gathy August, hudební\nkritik a spisovatel hudebního slovníku, zemřel 3. dubna\nv Paříži. Lundsberg Ludvík, kapelník ve Vratislavi,\nzemřel 5. května. «- Píč Karel, ředitel varhanické školy,\nzemřel 13. června v Praze. Ritter Ludvík z Rit-\nters b erg a, spisovatel český a skladatel opery „Idamor\",\npísní českých, polských a německých, zemřel 6. června ve\nVršovicích blíže Prahy, Reubke Jul., znamenitý varhaník\na skladatel, zemřel 4, června v Pilnici u Drážďan. D ole-\nžál e k Jan Emanuel, učitel hudby a skladatel písní a\nvariací, rodem Čech, zemřel 6. července ve Vídni.— Plachý\nVáclav, oblíbený skladatel kusů pro piano, rodem Moravan,\nzemřel 7. července. Pellegrini Julius, slavný zpěvák,\nod r. 1822 až do 1855 člen Mnichovské opery, zemřel 12.\nčervence v Mnichově. Conrad Eduard, skladatel opery\n„Weiber von Weinsberg\", zemřel 25. srpna. Doktor\nM o sov i u s Jan Theodor, k. ředitel hudby na universitě\nve Vratislavi, zemřel 15. září v Schaffhausenu. Foroni\nGiacobo, dvorní kapelník v Stokholmě, zemřel 8. září.\nJiří Mettenleiter, ředitel kůru a skladatel „Enchiridion\nchoralo\" (Příruční knihy choralní), zemřel 8. října v Ěezně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c012", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "14", "page_fin": "14", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.6", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.6", "debut_caractere": 5175, "fin_caractere_exclue": 5883, "texte": "Listárna.\nHa!!? Ač zapomenut, nezapomínám! á.\nPanu J. K. ve \"V\"ídni. Srdečné díky! Vaše dopisy budou\nnám vždy vítány. Článek slíbený budeme dychtivé očekávat,\nLumír stojí s poštou na rok 1858 5 zl. 4 0 kr. stř. Pište jen\nčasto. Panu F. B. ve Stuttgarte. Ivorrektura Vašich\nskladeb nas došla; vyjdou obě nejdele ve 3 nedělích. Panu\nK. St. ve Čkyni. Ano, vyšla zde satyrická báseň „U ISTás\",\nkterá vtipem, ostrou satyrou a obratným líčením vyniká; stojí\nu Dominikusa 12 kr. stř. Panu A. H. v O u s t i Pošlete\nnám to brzy! Panu St. N. v Kunstatu. Posílaje před-\nplatní peníze nepodotkl jste, že Vaše 2 zlaté platí co půlletní\npředplacení. Přepusťte druhý exemplář někomu jinému, neb\nho franko nám zpět zašlete."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-21-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-21_01#c013", "volume": "bmtnabd_1858-10-21_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "14", "page_fin": "14", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.2.7", "titre_corps": "Za příčinou četných nás došlých zpráv jesť přiložena k tomuto číslu mimořádní „Příloha\",", "titre_sommaire": "Za příčinou četných nás došlých zpráv jesť přiložena k tomuto číslu mimořádní „Příloha\",", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.6", "debut_caractere": 5885, "fin_caractere_exclue": 6055, "texte": "Za příčinou četných nás došlých zpráv jesť přiložena k tomuto číslu mimořádní „Příloha\",\njižto miíerádi podáváme, by jsme ctěné odběratele o naší snaze přesvědčiti mohli."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "9", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.1", "texte": "HOUSLISTA.\nRudolf Mayer.\nJ/en housle měl a lásku svou;\nObě mu byly věrné,\nvs<ra děvu brzy vložili\ndo zemi chladné, černé.\nNa její hrob si seď a bral,\naž vstala z mrtvých síně,\nchladnou mu ruku podala\na usnula mu v klíně.\nAle kdy hvězdy hasnuly,\ntu ona tiše vstala\na mlčky zase do hrobu\nse nazpět übírala.\nJemu by! den o noci sen\na sluncem hvězdy snivé,\naž mrtvou lásku zapomněl\nokouzlen krásou živé.\nI housle v koutku pověsil,\nnechal v nich písně spáti,\naž jednou v oku hněv a bol\nzas šel na hřbitov hráti.\nSlavík se v křoví rozepěi;\nvšak struna byla němá\na hoch též k mrtvé lásce své\nvíc žádné moci nemá.\n\nHarfenice.\nVýjev ze života hudebnického.\n\n(Dokončení.)\nJuž dvěma syny obdařilo je šťastné manželství. Na-\njednou znechutila si tanečnice manželský stav, domnívajíc\nse, že jí v umění překáží. Mateřská povinnosť požadovala\nnesčíslné , dříve neznané a obtížné oběti. Vše ji nudilo,\nvše ji trudilo, tížilo a nevrlostí naplňovalo. Gaspari však\nbyl den ode dne, a rok od roku laskavějším. Tím se jí\nstal protivným, a v obcování nesnesitelným, ano i dítky\nbyly jí lhostejné a laskavosť otcova ji naplňovala ošklivostí\na nenávistí. Dlouhá léta snášel Gaspari svůj osud, neboť\njeho láska k choti byla velká a vřelá. A právě tato\nshovívavosť ji tak hnětla, že zdraví její tím trpělo a vnady\njejí vůčihledě mizely, i pravila : „Badeji chci zemříti, než\nbych déle po boku Gaspariho žila.\"\nGaspariovo srdce krvácelo při pomyšlení na rozlou-\nčení a přede nemohl jinak jednati. Od dítek však ne-\nchtěl upustiť. Matka mu je s radostí ponechala a těšila se\njuž napřed ze své nastávající svobody. Bylo to ponejprv,\nže pozbyl Gaspari úcty před touto ženou; tenkráte mu\nspadlo bělmo s očí.\n„Tato sobecká žena, která své dítky tak snadno opu-\nstit mohla, by jen sproštěna byla všeho závazku a dle\nlibosti v náruživosti zíti mohla, tato žena nebyla nikdy\nhodna mé lásky; její nelidské, ano kamenné srdce nepo-\nznalo nikdy lásky ani k dítěti, aniž k muži,u pravil v duchu\nsám k sobě.\nKdyž dítky naříkajíce z pokoje vyběhly as ní se lou-\nčily, pozvedla svých klamně zářících ocík němu, a chladně\njej prosila, „by jí nikdy více ani sám ani s dětmi na oěi\nnepřicházel !u Toto slovo projelo mu co blesk mozek, ohnivá\njeho láska proměnila se v tomto okamžení v srdci jeho\nv jedinký mocný cit v hroznou pomstu, a nejsa sám\nsebe více mocen, uchopil se na stole ležícího nože, a\nvzkřikl :\n„Tyto oci mne okouzlily, mne zničily, budiž ! nikdy\nvíce nemají mne aniž dítek mých spatřiti!\" a v tom samém\nokamžení probodl ve svém vzteku tyto zářící hvězdy. Bylo\npo nich veta! S hrůzou sáhla Julie po místech náhle ztemně-\nlých a vyrazila úpěnlivě slova: „Spravedlivý Bože, má\nnešťastná slova !\" Na to bez sebe sklesla.\nS bolestí hleděl nyní Gaspari na svůj krvavý ěin.\nOhromná lítosť tížila teci více nežli náhrobní kámen jeho"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.2", "texte": "nešťastné, na věky bezradostné srdce. Mlčky a klidně\nzvedl své drahé břímě se země. Položiv ji na postel, ža-\nlostně slzy proléval nad krvavou tváří své milované choti.\nJulie přišla k sobě a zašeptala : „Neopouštěj mne nyní\na pro Boha zavolej nazpět mé drahé dítky !\"\nDruhého dne oznamovala divadelní cedule, že Signora\npro churavosť vystoupit! nemůže. Její pohostinské hry\nbyly přetrženy a zůstaly přetrženy na vždy. Nepřipustila\ntomu, by její manžel někomu tento smutný výjev sdělil a\nnepřijmula pod žádnou výminkou více návštěvy. Jeho\nranhojičské umění bylo dostačitelné k utišení zirnničné\nhorkosti a k zhojení očních ran.\nJak její klenoty, tak celý divadelní oblek musel Ga-\nspari dle její vůle pod rukou zpeněžit. I nábytek prodal\na ostatní majetnost' uložil.\nJednoho dne odjela nešťastná tato rodina do místa\nněkolik mil vzdáleného; tam si najali domek o samotě\nležící, a v tuhém zármutku žili s dítkami svými. Délkou\nčasu se ale jmění jejich ztenčilo a juž i nedostatek na ně\ndoléhal.\nNezbývalo jim tu nic jiného, než k harfě a houslím\noutočiště vzíti a tímto způsobem výživu si hledati. Übozí\nhoši museli být při hraní též nápomocni!\nv\nKdyž jsem tuto rodinu poznal, byla juž Francii, Švéd-\nsko a celé jižní Německo prošla a nikde se dlouho nezdržela.\n\nE. P. Bočovský.\n\nO prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nIII. Lekcí.\nO vyučování not vůbec.\nDůkladná známosť not požaduje většího stupně soud-\nnosti, pozornosti a ze strany učitelovy zase více trpělivosti\ni pedagogické obratnosti, nežli jak v předešlých lekcích\nu vyučování soustavy tónů zapotřebí bylo. Vyučování not\njesť více složité, neboť každou notou se tré věcí spojuje :\njméno , výška a trvání tónu. Učitel musí tedy hledět',\naby těžkosti jednu po druhé přemáhal, poznenáhla od\njednoho pojmu k druhému pokračoval a dobře promyšleným\ncvicením na rozum a sluch žáka působil a co možná\nnázorně mu ponaučení o tomto předmětu podával. Nebude\ntedy na tom dosti, kd}7ž dovede žák každou notu hbitě\npojmenovat'; ale musí ho učitel také mít k tomu, by též\ns notou spojený tón sobě na klavíru vyhledal a sluchem\njej pojímal. Dlužno tedy cvičiti jeho rozum i sluch a\npři tom bude ještě i ta výhoda, že tímto střídáním všechna\nsuchopárnost' se odstraní.\nPředstavení rozličných tónů zřejmými známkami.\nY předcházející úloze jsme sobě tóny naznačili vel-\nkými, jednou, dvakrát neb třikrát čárkovanými písmeny,\nkterých se ale v hudbě neužívá; nýbrž místo nich máme\njiná znamení, jimž noty říkáme.\nNoty sestávají z kroužků, puntíků a čárek.\nSoubor všech notových známek nazýváme notovou\nsou stavou.\nAby se ale vědělo, jaký tón a v které oktávě jistou\nnotou se vyznačuje , staví se noty na linie i mezi linie.\nTakovéto linie jsou však dvojího druhu a sice dlouhé\na krátké, anebo jak také jináče říkáme, hlavní a\nvedl ejš í.\nPočet dlouhých linií jest však obmezen na pět, počet\nkrátkých linií ale závisí od výšky nebo hloubky tónův a\ndá se dle potřeby i libosti rozmnožiti.\nPatero hlavních neb dlouhých linií slově soustava\nliniová a poskytuje nám jenom jedenácte míst pro noty,\nna př.\nPostupujeme-li v liniové soustavě od zdola nahoru,\nobdržíme vždy vyšší a vyšší tóny; opácně však vždy\nnižší. Nota tedy na druhé linii znamená vyšší tón, nežli\nna první , nota na linii třetí vyšší nežli na druhé atd.\nProto se počítají od zdola nahoru.\nAbychom ale věděli , jak noty pojmenovat máme,\nkterý tón se tou neb onou notou vyrozumívá, musíme sobě\njméno jedné noty , n. p. na první neb druhé linii usta-\nnovit . pamatovat a dle této u pojmenování ostatních not\nse řídit.\nUdání však jména této noty mohlo by se stát rozdíl-\nným způsobem; buďto jen písmenem, neb notou a\npísmenem; buď jak se v hudbě jedině a výhradně\nužívá, následujícím znamením\njež stavíme\nna druhou linii a G-klíčem nazýváme s tím úmyslem, by\nse nota na též samé linii též g jmenovala. Změní-li se\njméno tohoto klíče a dáme-li tomu , že se jmenuje n. p.\nf\\ <?, d atd., změní se také zároveň jména všech po něm\nnásledujících not. Ostaneme-li ale při tom , že se klíč\njmenuje, jak prvotně udáno a že dle něho nota na druhé\nlinii představuje tón p, kterýž v oktávě jednou čárkované\nnacházíme, obdrží tu i jednoučárkované e, notu na první\nlinii, následující jednoučárkované / bude se představovat"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.3", "texte": "notou mezi první a druhou linií ; nota tónu jednoučárko-\nvaného 'g\"bude stáť tak jako klíc na druhé linii, jednou-\ncárkovanéa udá se notou mezi druhou a třetí, jednoucár-\nkované li naznačí se notou na třetí linii atd., až konečně\nshledáme, že při dvakrát čárkovaném / bude se psáť nota\nna páté linii.\nNyní učitel vede žáka k tomu, aby uměl nejen noty\nstupmo za sebou jdoucí, nýbrž i když se jeden, dva neb\ni více stupňů přeskakuje, ato od zhora iod zdola po-\njmenovat.\nRozumí se samo sebou , že se zůstává při notách,\nkteré nám notová soustava podává, a zvláštně mu musí\njméno noty na první a páté linii v paměť vštípeno býti,\ncož mu i nemálo prospěje.\nPotom se zkouší, dovede-li žák udaný mu t ó 11 na Ida-\nJ */\nvíru, také notou napsati, a naopak noty také tónem vy-\njádřit ; neboť uhození tónu a pojmenování noty, kteroužto\nse tón představuje, musí se v jednom díti.\nÚloha se dává as takto : Buďto se mu napíše ř ad a\nnot aneb řada písmen s jednou neb dvěma čárkamá ;\nv prvním případě udá jméno písmenem a oktávu ; v dru-\nhém pak napíše noty na místě oněch písmen.\n(Pokračování )\n\nJan Nep. A. Vitásek.\nŽivotopisní nástin sděluje redaktor.\n(Dokončení.)\nVitáskovy nikoliv četné, avšak vesměs cen n é skladby\nrozpadají na dvě periody. První pokusy jinocha byly\nněkteré písně a tance, ježto pro jemný, líbezný, cistě\nlyrický charakter všeobecné obliby došly ; po nich násle-\ndovalo 6 klavírních sonát s průvodem houslí, 6 kvartett\npro smyčcové nástroje, 4 koncerty pro piano, housle, kh>\nrinet a fagot, každý s úplným průvodem orchestru ; ně-\nkolik symfonií a několik příležitostných kantát, krátké mše\na requiem.\nMocná a neodolatelná pobudka , od přátel jeho po-\ncházející, roznítila ho iv druhé periodě od r. 1808aždo\n1 810 k dokonání následujících vesměs velmi se líbících skla-\ndeb: jeden koncert pro piano, dva pro harfu s orchestrem,\nněkolik kusů pro piano v Praze, v Lipsku a v Offenbachu\ntištěných, velká symfonie do C, roku 1811 provozovaná,\nježto pro ušlechtilý a srozumitelný sloh, pěknou a jedno-\nduchou instrumentací velké pochvaly došla, dvě slavnostní\nmše, velké requiem, několik árií a sbory, více malých a\nvětších kantát, konečně hudební drama v pateru dějstvích\nDavid; slova od M**, jež se r. 1810 v stavovském di-\nvadle v Praze s pochvalou provozovala.\nVitásek byl střední a složité postavy. Ve svém cho-\nvání byl následkem častého obcováni se vzdělanci a šlech-\ntou velmi dvorný, skromný, prost vší nadutosti, účinný,\nblahovolný k začátečníkům, slovem jemného charakteru.\nV jeho úsudkách nebylo nic urážlivého ; on si vážil dobrých\nskladeb . aniž se podíval na jméno skladatele. Největší\nrozkoš nacházel v přátelském obcování s výtečnými sou-\nčasníky, jižto si ho vážili a jimžto se podařilo, že vroze-\nnou mu oslýchavosť zmírnili a jej k tomu přiměli, bv ze\nsvé úmyslné skrytosti svými skladbami vystoupil.\nVe své virtuositě na piano neměl co do technické\nsběhlosti, elegancí, vkusu, jasnosti, citu, co do živosti,\nvřelosti a výrazu žádného soupeře vyjma sourodého V.\nTomáška, velkolepou hrou vynikajícího; co zatím Vitáskův\nryzy, lahodný a vděkuplný přednes, jejž znalci s perlami\nlehkým zefíreni unášenými přirovnávali, zvláště naHummla\nupomínal; ano i bohovci Mozart a Beethoven byli jeho\nnej horli věj ší ob di vovat elé.\nCo komp o ni s ta nadán byl bohatou žilou poetickou ;\njeho skladby jsou co do harmonie jednoduché , a co do\nformy okrouhlé; zpěv (kantiléna) nehledaný, ušlechtilý a\nplynný ; on znal lesk v jemnosti sloučit. Jsa v jinošství\nsvém současníkem Mozartovým, psal v jeho slohu: a z jeho\nkomposicí, hlavně z andant a z adagií vane duch s Mozar-\ntovým velice spřízněný; zkrátka, hudba Vitásková může\ncudnou nazvána býti. Co dirigent byl obezřelý; jeho\nvkus při volbě ustanovených kusů k provozování byl jemný\na pročež se provozovala pod jeho vedením vždy zda-\nřilá hudba.\n\nFEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n(Opera.) Jcso.nda, velká opera ve 3 dějstvích od\nE. Gehe, hudba od Ludvíka S p o h r a, dávala se dne 14.\nříjna. Děj této opery zakládá se na obyčeji Indů . kteří,\njakmile muž žeire odemře, chof jeho upálí. Takého děje stává\ni zde. Jesonda, ztrativši úmrtím muže Rajaha, jejž si s přinu-\ncením vzala , má upálením ze světa sejiti. Sborové bramínů\n(kněží hlavního boha Bramy) a bajaderek (kostelní tanečnice\na zpěvačky v Indii) zpívají a konají obřady juž za zemřelého.\nVrchní bramín Dandau velí mladému bramínu Nadorimu , by\nJesoiidě věs| o smrtí sdělil. Tut objeví se důstojník indický\nvypravujíc, že Portugalci město oblehli aje útokem vzíti\nhodlají. Na zprávu tu všichni odejdou k odporu se chysta-\njíce. Nastane! proměna. Jesonda se sestrou Amazili dlí ve své\nkomnatě očekávajíc strašný osud svůj. Obě .\"i připomínají\nonen krásný čas , kdež Jesonda láskou k jistému Portugalu\nzahořela, kteroužto lásku však otec tím přetrhl, že pokradmo\ns dcerami svými strachem před cizincem uprchl. Než tu\nzpomene si Amazili, že Porlugalové stojí před městem a doufá\nve vysvobození; však námitka Jesondina, že jen příměří dva"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "12", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.4", "texte": "dni trvá, v nichžlo onu smrt podstoupiti musí, ji náhle zarazí.\nNyní tancujíce přicházejí bajaderky a Nadori sděluje Jesondě,\nže ráno upálena bude. Arnazili obrátí se k bramínu, slibujíc\nmu vděčnost, pakli Jesondu zachrání. Nadori dá se pohnout\nkrásou obou dívek. (1. dějství.) V táboře Portugalů konají\nse hry vojenské ke cti vojevůdce Tristana (ťAccunha, jenž\nprávě přichází s plukovníkem Lopezem. Obapolně vypravují\nsi o Jesondě , jižto Tristan tak vroucně miloval a ježto tak\nnáhle zmizela. Dále praví polní vůdce, že přijdou k studnici\nblíže táboru indické ženy s vdovou, ježto umyvši se tu druhý\nden dle starých zvyků úpalnou smrtí sejde a že ženám těmto\nnávrat do města zaručil. Mezi tím se hry dokončí a oba\nodejdou. A lile ! juž přichází Jesonda provázena jsouc sestrou\nAmazilí a ženami k studnici a prosí bajaderky, by ji na chvíli\nse sestrou samotnu nechaly. Tak se stane ; a obě dělají\nSelam (důmysluplná kytice tureckých a indických žen) na pa-\nmátku Portugalci, milenci to Jesondy ; mezi tím přijde Nadori\na zahoře láskou k Arnazili praví , že se k portugalskému\nvůdci uchýlí, by ji osvobodil. Brzy na to vyskytne se zde\nTristan a ptá se, která žena má upálena býti ? Slyše hlas\njejí pozná Jesondu, svou milenku, ježto mu do náruči padne.\nDandau to vidí a ve zlosti rozkáže , by ji okamžitě odvedly\nk smrti. Tristan vytasiv mec zavolá na své vojíny, avšak\nDandau ho připomíná na čestné slovo, jímžto návrat žen do\nměsta zaručil. Tristan ustane a bajaderky ji pryč odvádějí ;\nPortugalci však slibují jim za vraždu pomstu. (2. dějství.)\nCo zbývá nyní Tristanu? žal a trud, ježto Lopez mírniti se\nsnaží. V tom přikvapí pokradmo z města v čiré nocí Nadori\nvypravujíc Tristanu, že Dandau rozkázal dvěma Lipayům, aby por-\ntugalské lodě zapálili a tím že příměří zrušil. To rozjitří Tristana,\nkterýž hned vojsko do zbraně volá. Nadori vede Tristana\ns vojskem podzemní cestou k městu. Mezi tím koná sbor\nbramínů při blesku a hromu oběti bohu Bramovi. V tom\nudeří hrom do obrazu Brámy a každý se ptá, co to znamená\na všickni pokleknou. Dandau rozkáže, by Jesondu hned bobům\nobětovali; avšak tu přijde Arnazili se zprávou, že se blíží\nosvobození a v tom slyšeti jest zvuk trub a indický důstojník\nzvěstuje, že jsou zrazeni, že nepřítel je přepad'. Dandau\nrozvzteklen tasí meč a chce Jesondu zavraždit, tu objeví se\nTristan a osvobodí ji. Město je dobyto a Jesonda s Trista—\nnem jsou šťastní manželé. (3. dějství.) Událost tato děje\nse v přední Indii v městě Goa, ježto od Alfonse z Albuquer-\nque r. 1508 a 1510 dobyto jest. Opera tato dávala se\nponejprv roku 1823 v Kasseíu, kdežto Spohr kapelníkem\nbyl a nyní na odpočinku se nachází. Báseň k ní jest svo-\nbodné zpracování francouzské povídky : „Veuve du Mala-\nbar\" (vdova z Malabaru) od Gehe-a a patří k nejlepším tohoto\ndruhu. Ouvertura počíná s hudbou, ježto v prvním výjevu\npři pohřební slavnosti Rajaha lze slyšeti. Je to bohatá usta-\nvičně se řlnoucí věta velkého účinku. Mohutné sbory bra-\nmínů a libé sbory bajaderek tvoří úvod. Spohr dovedl se\nsvými jemnými , hluboce cítěnými tóny nám něžný charakter\nindického lidu vylíčili a nás v čarodějnou zemi na břeh Gan-\ngesu uvésti. V prvním dějství jest recitativ a duett vrchního\nbramína a Nadoriho mistrovskou prací. V druhém dějství\nzačne po krásném originálním pochodu hudba ke hrám vo-\njenským; smyčcové nástroje hrají důraznou bassovou figuroci,\nco zatím dechové nástroje přívětivými nápěvy nad ní se\nvznášejíce nás upomínají, že zde provozované půtky jsou\ntoliko hrou. V třetím dějství vyniká hlavně výjev, jak brom\nudeří do obrazu Brámy. Komposicí celého tohoto výjevu\njest stejně velká jak v náměru (Anlage) , tak v provedení;\nv obrovských tvarech vše vystupuje. Zpěvy Jesondy, Ama»\nžili a Nadoriho jsou kvítka, ježto plují na jemných vlnách\nGangesu. Krásný kontrast k něžnosti u pojmutí indického\nživlu tvoří silné válečné sbory a tance Portugalců , jakož i\nrekovská postava Tristana (TAccunha. Recitativy liší se krát-\nkým mocným pronesením a velmi duchaplným charakteristickým\nprůvodem od italských a německýeh oper. Mnohé jednotlivé\nkusy došly všestranné obliby , na př. krásoskvělá ouvertura,\nznamenité duetto „Schónes Mádchen wirst mích hassen\" a\ntenorová arie ~Dass mích Glůck mit Rosen króaeu a mnoho\njiných. Ostatně jest Jesonda první německá opera, v nížto\ndialog odstraněn jest a ježto hlubokou poesií, něžností a\nelegickým dechem všechny krásné zvláštnosti Spohrovy vy-\nznačuje. Provedení opery bylo slušné. Dne 16. t. m. opa-\nkovala se opera ~Nordsterocí a dne 20. t. m. dávána jest\nopera beichn Fuchse\" (Obě lišky) od Mebula.\nPáně Fr. Sk roupův zpěvní vzdělávací ústav,\njenž místodržitelským dekretem od 14. října-185 7 povolen,\na 2. listopadu otevřen byl, nastoupil od 1. září druhý roěni\nběh; avšak přijímání chovanců do téhož ústavu trvá až do 1. li-\nstopadu. Ucel ústavu páně Skroupova jest: Důkladné vyučování\nve zpěvu od prvních základů až k dokonalému se vzdělání ve\nzpěvu. Vyučování rozvrženo je na tři oddělení. První\nzaujímá tvoření hlasu, intonací a pak na to nastupující gMamma-\ntikainí začátky ve zpěvu; druhé lyrický salonní zpěv\na spoluúčinkování při vícehlasé vokální hudbě ; třetí\nvzdělávání v koncertním a dramatickém přednesu. Ve všech\nodděleních vyučuje se theorii hudby, obsahující dle soustavy\nSkroupovy náuku hudby, rliytmiku, harmonii, slovem všecko, co\nvzdělanému pěvci přisluší. Vyučování dává se třikrát v týhodnu\na trvá vždy dvě hodiny. V prvním oddělení platí se 6 zl.\nstř., v druhém 8 zl. stř. honoráru měsíčně! O methodě pánů\nSkroupově netřeba slov šířiti, za ni nám ručí jeho mnoholetá\nzkušenost:.\nOpět o dva hudební ústavy v Praze více ! Pan\nAntonín Wiedemann, člen orchestru stav. divadla, dostal\npovolení, že smí zříditi hudební vzdělávací ústav, v němžto se\npianu, houslím a theorii hudby vyučovat' bude.\nBližších zpráv možno se dozvěděti v Karlově ulici čís, 11 6—-I.\nTaktéž otevře pan J. Th H ó g e r svůj ústav pro piano, v němž\nse dle methody Prokšovy vyučovati bude, dne 10. tohoto měsíce.\nMáme nyní 13 pianních ústavů, z niehžto dva také vyučová-\nním ve zpěvu se zanáší, pak 4 vístavy zpěvní, a mnohé ústavy\npro dívky a chlapce, kdež se též pianu a zpěvu vyučuje.\nDne 2 0., 21., 22.a 23. t. m. budou se odbývati\nceloroční zkoušky s chovanci pianního ústavu pana Jo s. Pr o k šé.\nProgramy obsahují některá zajímavá čísla.\nSlečny Marie Soukupová a A. Ferlesová, žá-\nkyně to pana kapelníka Fr. Škroupa, obdržely, jak doslýcháme,\nmísta při divadlech v Berlíně a ve Lvově.\nPan Václav Zavrtal, voj#enský kapelník ve Vi~\ndému, jenž mnohá leta co professor na konservatoriu v Bar-\nceloně v Spanělíck ztrávil, zanáší se horlivé komponováním\nčeských písní. Jeho nejnovějsí dílo je hudba k Hal kove\n„balladě o jednom hochu\".\nPan Fra nt. Blažek, známý výtečník v harmonií\nvydá po novém roce svou dávno juž sepsanou „Náuku harmo-\nnie.\" Že takové dílo potřebujeme, netřeba podotýkati, a pro-\nčež máme za to, že se hojného účastenství nemine.\n\nS přílohou."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.5", "texte": "Příloha k číslu 3.\n\n- Pan F. Slavík a p. Procházka, mladí skladatelové\nhudební, uvedli některé písně Smilauerovy a Hálkovy do hudby.\nJak jsme se přesvědčili, jsou oba velmi nadaní a písně jejich\ndojdou zajisté slušného uznání.\nV sobotu dávala se v chrámě u sv. Havla mše do D\nv j\nod Fr. Skroupa pod vedením skladatelovým. Je -to mše, která\nse směle k lepším jeho skladbám připočísti může. Nejkrá?*-\nnější díly této mše jsou : Et incarnatus, Kyrie a Sanctus.\nSlečny Ferlesová, Soukupoyá a Klingeroyá, pak pan Peták a\nStrakatý, kteří oba při hlase nebyli, účinkovali ve mši této\na rozluštili úlohy své dosti chvalně. —k.\nY neděli dne 17. t. m. vystoupil v prvním „Hudebním\nVínku\" v sále Konviktském také šestiletý houslista Rudolf\nGvalský, žák p. J. Webra, a osvědčil patrný talent k ná-\nstroji svému. Ostatně držel se orchestr p. Webra dosti čacky,\njen škoda, že zábava ta neslušným chováním některých hejsků\nrušena byla. Vadu tuto odstraní zajisté obezřelý výbor. —tř—\n(Nové hudebniny.) UHoffmanna v Praze vyšly: Šest\npraeludií pro varhany, od Forstera, pak Sche r z o pro\npiano, od téhož, jež je věnováno měšťanostu Pražskému, panu\nDr. Yácl. Vaňkovi. Dále Chanson sans parol es (Píseň\nbeze slov) , pro piano od B. Šimáka (op. 9). Obě skladby pro\npiano nejsou těžké k provedení; a konečně „Katolický var-\nhan íku od Forstera, jehožto první sešit u R. Yeita vyšel\na za 20 kr. stř. se prodává.\nTJvaha. Scherzo von Jos. Forster (op. 11) jest titul\nnové skladby pro piano, ježto nákladem obchodníka v hudeb-\nninách J. Hoffmanna vyšla a panu měšťanostu doktoru Yácl.\nYaňko vi věnována jesť. Ye skladbě této osvědčil p. skla-\ndatel velký nápodobovací talent, který snad později více k pů-\nvodnosti hleděti bude. První motiv (24 taktů) do G-moll jesť\nsice krátký, ale jarý a upomíná co do formy a figur mocně\nna Mendelssohnovo „Rondo capriccioso\" do E-moll ; nic méně\njeví se rozmar v provedení téhož motivu, zvláště tu, kdež imi-\ntatorně držán jesť. Na to následuje idyllická věta, vnížto\nse opět mnoho podobného s „Idyllou Kuheovou\" nachází. Z této\nvěty vede nás p. skladatel obratně k prvnímu motivu a pak\nk střední větě, jižto hlavně v rozšířené harmonii provedl. Po\ndosti zajímavé modulací přichází p. skladatel zase na onen\nidyllicky zpěv, rozpřádá jej , až se u hlavního motivu octne.\nKyní rozvádí prvotní motiv dále, až posléze dosáhnuv chroma-\ntickym chodem jistého zvýšení této myšlénky, do G-moll skončí.\nCo se formy týče, zná pan Forster velmi dobře věty spojovať\na bezúhonný rhytmus svědčí o routině a obratnosti jeho. Pieca\ntato hodí se více pro dospělé hráče. Konečně radíme panu\nskladateli, by odloživ nápodobování, raději k originálnosti\nhleděl; neboť v ní leží ta největší cena. Zevnější úprava této\nskladby, ježto 30 kr. stř. stojí, jesť krásná, papír pěkný a\nrytba vkusná. Kus ten možná též dostati uR, Yeita. —k.\n(L.) V Hajdě dne 12. října Tyto dni koncertoval\nzde p. Ludvík Slánský, jeden z nejlepších chovanců kon-\nservatoria Pražského a došel hojné pochvaly. Jeho přednes je\nvkusný a technická obratnost velmi vyvinuta. Y koncertě tom\núčinkovali slečny Leitnerová, Rautenstrauchová a p. Jos. Hackel\na přednesem písní se vyznamenali.\n(T.) V Chrudimi dne 15. října. Dne 2. t. m. zemřel\nzdejší ředitel kuru \"Václav Nickl v 93. roku svého stáří za-\nstávav po 58 let horlivě svůj úřad při našim chrámě. O hudbu\nkostelní získal si zesnulý velkých zásluh a byl ode všech mě-\nšťanů ctěn a vážen.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nAntwerpen. Y umělecké yýstavě vystavena jest také\npodobizna skladatele K, M. Webra od Keysera. De Keyser\nvyobrazil jej spočívajícího u piana, na němžto jeho prsty v po-\nslední melodii zmírají. Jeho obličej, obestřen juž stínem smrti ,\nobrácen jest k oknu, do něhož vniká první paprslek probuzu-\njící se zoře , co zatím svíce, kteráž bdění skladatelovo osvě-\ntluje, s ním zhasíná.\nBaden-Baden. Alfred Jael, pianista, vystoupil zde ve\ndvou koncertech a hrál s pány Hermannem a Franco-Mendesem\nz Paříže v prvním koncertu D-moll trio od Mendelssohna,\nv druhém C-moll trio od Beethovena, jakož i své a Chopinovy\nskladby. Nová úpravná salonní opera „L'Esprit du Foyer\",\nhudba od Salvatora, dávala se zde s velkou pochvalou. Ope-\nrettka tato, jež krásným provedením a půvabnými nápěvy vy-\nniká, žádá toliko jednu zpěvačku a baritonistu. Ernst,\njenž zde velkou část leta ztrávil, odebeře se na zimu do Nizzy.\nMeyerbeer dá si tu dům vystavět naproti Merkurově hoře\na zamýšlí zde žiti.\nBerlín. Mendelssohnu Bartholdymu postaví se zde pomník.\nPeníze k tomu jsou téměř pohotově; jak se proslýchá, bude\npomník, jehožto vyvedení professoru Fischeru svěřeno jest, od\nzpěvácké Akademie postaven. Pianní virtuos Charles\nWehle přijel sem nedávno z Prahy,\nBirmingham. Y třetím ranním koncertu dával se zde\nHaendlův „Mesiáš\" v úplném provedení. Při 20 00 posluchačů\nobnášel příjem 27 89 franků.\nBonn. Zdejší rektor university Otto Jahn dal opět nový\nsvazek svého velikého díla o Mozartu do tisku.\nBrusel. Od mladého skladatele Gevaertsa z Gentu dá-\nvala se zde dne 6. října opera „Quentin Durward\" a dosáhla\nveliké pochvaly. Skladatel byl mnohokráte hlučně volán.\nDarmstadt. Pro milovníky klassické hudby byl to krásný\nzjev, že po dlouhé mezeře Beethovenovu operu „Fidelio\" usly-\nšeli. Za tuto slast mají co děkovati hlavně nově engažované\nzpěvačce slečně Emilii Schmidtové z Prahy, ježto v krát-\nkém čase miláčkem obecenstva se stala. Zpěvkyně ta obda-\nřena jest zvučným sympathetickým hlasem a ideální ženské\ncharaktery, které představuje, zajímají každého. Hluboký a\npravdivý cit u představení Fidelia jest důkazem krásného ta-\nlentu této zpěvkyně.\nDrážďany. Slavná zpěvačka, paní Búrde-Neyová, těžce\nochuravěia ; avšak juž se opět uzdravila. Královská kapela\nuspořádá na zimu šest koncertů. První začne 28. října ouver-\nturou „Euryanthe\" od Webra, symfonií do B-dur odHaydna\na ouverturou „Anakreon\" od Cherubiniho.\nHamburg. Pan Stolz, jenž byl dříve kapelníkem u Kar-\nslova divadla ve Yídni, povolán jest sem za kapelníka k měst-\nskému divadlu.\nHeidelberg. Zdejší ředitel hudby Schletterer jest zvolen\nza kapelníka všech protestantských kostelů v Augsburgu.\nLipsko První koncert v Gewandhausu začal dne 3. října\nsymfonií do A-dur od Beethovena. Koncertní mistr David před-\nnesl koncert pro housle od Reinecka a „le Trilie du Diable\"\nod Tartiniho. Yýtečný cellista Bed. Grutzmacker, učitel\nna zdejším konservatoriu, obdržel za věnování svého nejnověj-\nšího koncertu pro cello od J. M. krále Saského skvostný bri-\nliantový prsten.\nMeiningen. Dvorní kapelník Rott obdržel od Krále Ha-\nnoverského darem vzácný briliantový prsten."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581021-01.1.6", "texte": "Mnichov. Znamenitý malíř Ivaulbach maluje nyní v oleji\npodobiznu Fr. Liszta, jenž k tomu cíli několikrát sem přijel.\nPaříž. Opera „Robert d'ábelu dočkala se ve zdejší velké\nopeře 400 představení. Leží-li v četném představování umě-\nlecká cena, musela by se za nejlepší až dosud stávající operu\npovažovat. Dle vypočítání vynesla opera tato kase čtyry mil-\nKony franků (as 1,600.00 0 zl. stř.) Podíl pro skladatele a\nbásníka obnáší 400.000 franků (as 160.000 zl. stř.)\nPešť. Dne 12. října uspořádala zde mladá piánistkaslečna\nRudolfina S a cli e r o v á, žákyně J. Prokše z Prahy, koncert\nv národním divadle a došla pochvaly. Zvláště vyznamenala\nse čistým a pěkným provedením capriccia H-dur a písně beze\nslov ad Mendelssokna, jakož i okrouhlými trilky v uherské\nrhapsodii od Fr. Liszta. Hrála na výborném Beregszrászyov-\nském koncertním pianu.\nVaršava. Dne 10. října vystoupí zde v koncertu mladý\nhouslista Poradzinski; dále uspořádá Ap. K^tski kon-\ncert ku prospěchu houslisty JST i e d z i e 1 sk é h o , žáka to kon-\nservatoria Pařížského. Třetí koncert dá paní Leonová,\nprimadonna Petrohradského divadla. Stanislav Mo-\nniuszko, skladatel oper Halka a Flisa, ustanoven jest za\nředitele zdejší opery.\n(J. K.) Yídeň. Dne 17. t. m. provozovala se p o ne j-\np r v velká nová mše od našeho slovutného W. H. Veita,\nv c.k. dvorní kapli. Je to pravé mistrovské dílo a došlo\nvšestranné pochvaly u všech zdejších znalců. Co se provedení\ntýče, bylo výborné; nebof smyčcové nástroje byly znamenitě\nrozmnoženy a partie od obratných pěvců zpívány. Soprán\nzpívala slečna Weissová, tenor pan Erl, členové to c. k. dvorní\nopery; bass se nacházel v rukou pana Panzera, zpěváka dvorní\nkaple a všichni rozluštili úlohy své velmi chvalně. Mše ta\nvyšla právě tiskem v obchodnictví musikalním Spiny zde.\nYídeň. Ková mše pro soprán a alt neb alt a tenor a\nbass s varhanami a k tomu Graduale , Offertorium a Tantum\nv\nergo od Sim. Sechtra zasluhuje všestranného povšimnutí. Mše\ntato jest všem přístupna a oba zpěvní hlasy jsou lehké k pro-\nvedení. Dvorní kapelník Proch uspořádal pro německé je-\nviště francouskou komickou operu ~La reine Topaze\" od\nMasséa. Tyto dny bude se zde provozovati operetta „Der\nCapellmeister in Venedig.\" Y slovanské besedě budou účin-\nkovati Holomúčan, barytonista Ferchgott, pianista Bez e cn ý\na tenorista Lukeš a bezpochyby slečna Y. M e d a 1 o v á. V zá-\nbavě té proveden bude krásný sbor s tenorovým soleni od Jos.\nKrejčího a oblíbené sbory „Vltava\" a „Vlastenská půda\" od\nF. Yo g 1 a. Hro b skladatele Alex. Baumanna došel\nkonečné ozdoby, od jeho četných přátel zřízen jesf mu krásný po-\nmník z karárského marmoru.\nWýmav. Líszt nebyl v Benátkách u R. Wagnera;\nnýbrž cestoval Tyrolskem a pobyl pak čas v Mnichově, od-\nkud' se začátkem října zpět navrátil. Od F. Drásaka z Dráž-\nďan má se zde provozovat třiaktová opera „Král Ligurd\" dle\neposu Geiblova.\nWiesbaden. Při provozování opery „Robert ďábel\" dne\n7. října chytily jisté tanečnici šaty. Ačkoliv oheň hned udu-\nsen byl, utrpěla tanečnice na těle těžkého úžehu. Vévodkyně\ndala nebohou ve svém kočáru domů odvezti.\nVratislav. V druhém koncertu slečny Jenny Meyerové\ndne 25. září, účinkoval též nově engažovaný člen zdejšího di-\nvadelního orchestru pan Willner, Čech a žák konservatoria\nPražského a došel všestranné pochvaly. Slovútný Hesse píše\no něm takto : „Rondo od J. Gottwalda pro lesnici (Waldhorn)\nprovedl p. Willner z Prahy s velkou virtuositou as dobrým,\npřednesem; vyvine-li se u mladého umělce ještě více tona před-\nnes, budeť brzy okrasou naší kapelly.\"\n\nUmrtí hudebních umělců roku 1858. Mittermeyer\nJiří, k. bavorský dvorní zpěvec, zemřel 16. ledna v Mnichově.\nKuhmstedt Bedřich, ředitel hudby a skladatel písní\na kusů pro varhany, zemřel 20. ledna v Eisenachu.\nUlibišev Alexander, c. k. ruský státní radda, spisovatel\nkritických děl o Mozartu a Beethovenu, zemřel 5. února\nv Kovgorodě. Beerh alter Alois, k. Wúrtemberský\ndvorní hudebník (klarinetista), zemřel 7. března v Stuttgartu.\nRytíř z Neukomm ů, slavný skladatel a přítel Duškův,\nzemřel 3. dubna v Paříži. Gathy August, hudební\nkritik a spisovatel hudebního slovníku, zemřel 3. dubna\nv Paříži. Lundsberg Ludvík, kapelník ve Vratislavi,\nzemřel 5. května. «- Píč Karel, ředitel varhanické školy,\nzemřel 13. června v Praze. Ritter Ludvík z Rit-\nters b erg a, spisovatel český a skladatel opery „Idamor\",\npísní českých, polských a německých, zemřel 6. června ve\nVršovicích blíže Prahy, Reubke Jul., znamenitý varhaník\na skladatel, zemřel 4, června v Pilnici u Drážďan. D ole-\nžál e k Jan Emanuel, učitel hudby a skladatel písní a\nvariací, rodem Čech, zemřel 6. července ve Vídni.— Plachý\nVáclav, oblíbený skladatel kusů pro piano, rodem Moravan,\nzemřel 7. července. Pellegrini Julius, slavný zpěvák,\nod r. 1822 až do 1855 člen Mnichovské opery, zemřel 12.\nčervence v Mnichově. Conrad Eduard, skladatel opery\n„Weiber von Weinsberg\", zemřel 25. srpna. Doktor\nM o sov i u s Jan Theodor, k. ředitel hudby na universitě\nve Vratislavi, zemřel 15. září v Schaffhausenu. Foroni\nGiacobo, dvorní kapelník v Stokholmě, zemřel 8. září.\nJiří Mettenleiter, ředitel kůru a skladatel „Enchiridion\nchoralo\" (Příruční knihy choralní), zemřel 8. října v Ěezně.\n\nListárna.\nHa!!? Ač zapomenut, nezapomínám! á.\nPanu J. K. ve \"V\"ídni. Srdečné díky! Vaše dopisy budou\nnám vždy vítány. Článek slíbený budeme dychtivé očekávat,\nLumír stojí s poštou na rok 1858 5 zl. 4 0 kr. stř. Pište jen\nčasto. Panu F. B. ve Stuttgarte. Ivorrektura Vašich\nskladeb nas došla; vyjdou obě nejdele ve 3 nedělích. Panu\nK. St. ve Čkyni. Ano, vyšla zde satyrická báseň „U ISTás\",\nkterá vtipem, ostrou satyrou a obratným líčením vyniká; stojí\nu Dominikusa 12 kr. stř. Panu A. H. v O u s t i Pošlete\nnám to brzy! Panu St. N. v Kunstatu. Posílaje před-\nplatní peníze nepodotkl jste, že Vaše 2 zlaté platí co půlletní\npředplacení. Přepusťte druhý exemplář někomu jinému, neb\nho franko nám zpět zašlete.\n\nZa příčinou četných nás došlých zpráv jesť přiložena k tomuto číslu mimořádní „Příloha\",\njižto miíerádi podáváme, by jsme ctěné odběratele o naší snaze přesvědčiti mohli."}]}