{"numero_id": "bm-bmtnabd-1858-10-28-01", "volume": "bmtnabd_1858-10-28_01", "ocr_sha256": "d3aec56cd9be7782f1fb6b9b486fc739c85baa20b5e77f08ff09188d59388032", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1858/10/28_01/bmtnabd_1858-10-28_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-28-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-28_01#c001", "volume": "bmtnabd_1858-10-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "15", "page_fin": "15", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.2.1", "titre_corps": "Lyrický monolog.", "titre_sommaire": "Lyrický monolog.", "signature_source": "Jan Neruda", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1122, "texte": "Lyrický monolog.\nJan Neruda.\n*\n„0 housle tne', ty vaše milé zvuky\nmých citů stříbrné jsou jasné zvony\na nejtajnější mého srdce tluky\nnaleznou ve vas sbratřené své tóny !\nTřesoucích prstu slabé přitisknutí\na bolestná se píseň vzduchem třese,\nzas silné ruky náhlé obemknutí\na vítězná se píseň vzduchem nese!\nKdyž přitisknu vás k tváři, housle milé,\nzdá se, že myšlénky si sám ukrádám,\nže ducha svého v píseň dumnou vpřádám,\nže přišla svaté zpovědi už chvíle.\nJak divně vždy to mne působí,\nkdyž zpěvným slovem so tak zpovídám\na myšlénky své jako osoby\nmně divné mimo sebe uhlídám!\nTu měří oči moje nedůvěrné,\njak dlouhé jsou těch osob stíny černé,\na srdce cítí, co vystouplo z něho,\nže vykoupeno, že víc není jeho.\nA štěstí ještě, že v té přírodě\nje s lidským srdcem všechno ve shodě,\nže příroda se nám zás zpovídá,\nv nás myšlének svých obraz uhlídá.\nKdyž slavík v báji píseň klokotá,\nmá zpěvná struna za ním šepotá ;\nkdyž proudy vod svou píseň zahučí,\nmá zpěvná struna se jí naučí;\nkdyž vichr píseň mocnou zašumí,\nptám se své struny, zdaž jí neumí;\nkdyž bouř svou písní hory roztřese,\nptám se své struny, zdaž jí nesnese ítt"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-28-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-28_01#c002", "volume": "bmtnabd_1858-10-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "15", "page_fin": "16", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.2.2", "titre_corps": "Stav hudby v severovýchodní Haliči. Líčí Vilém Blodek.", "titre_sommaire": "Stav hudby v severovýchodní Haliči. Líčí Vilém Blodek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.1", "debut_caractere": 1124, "fin_caractere_exclue": 3423, "texte": "Stav hudby v severovýchodní Haliči.\nLíčí Vilém Blodek.\nRoku 185* povolán jsem byl za učitele hudby k hra-\nv\nběti Z. . . do Lubyczy. Přišed na místo, shledal jsem,\nže se nacházím v bídné vesnici , v nížto se toliko rusín-\nský chrám nalézal. Ó jak teskno mi bylo v této samotě!\nCo jsem měl počíti ? Y prázdných chvílích konal jsem\nvýlety do okolí pozorujíc všude hudební poměry této krajiny\na zaznamenal jsem si všecko, co by k osvětlení hudeb-\nního stavu v Haliči sloužiti mohlo. Nuže ! zde podávám\nstručný nástin svého pozorování i\nY žádné zemi Rakouska nestojí snad hudba na tak\nnízkém a v tak bídném stavu , jako v severový-\nchodní Haliči. Posvátné toto umění hyzdí se tu v také\nmíře, že každého, vstoupí-li do chrámu hudbu poslouchati,\nhrůza obejde při této směsici stjkšných sporozvuků.\nJak známo, bydlí v této kVápně Rusíni, z nichžto\njedna čásť ku křesťansko-knfolmkp ? druhá však k řecko-\nspojené církvi náleží. Z této příčiny nalézá se v každé\nvesnici cyrkew (chrám rusínský) a jen ve větších městech\nnachází se chrám katolický. Rusínské chrámy jsou jedno-\ntvárně staveny , sestávajíce z jedné kuple , jež na všech\nčtyr úhlách křídlem opatřena jesť, tak že plán kříži se\npodobá. Velký oltář stojí v křídle východním, křestní\nv severním a hrob svatý v jižním. Hlavní vchod na-\nchází se, jako u chrámů katolických, naproti velkému oltáři.\nYe vískách jsou chrámy z prken sbity, kamž často déšť\na sníh vniká.\nPři službách Božích zpívají toliko mužští a chlapci,\nkteřížto poslední se jen cvičí. Týž zpěv děje se bez not.\nMuž, vyšším bas sem nadaný, zpívá vrchní hlas a ostatní\nbručí s ním, aneb někdo zpívá první hlas o oktávu níže,\nz čehož někdy hrozné zlozvuky povstávají.\nYstoupíme-li do chrámu katolického, nepotěšíme se o\nmnohem více. I ve větších městech zarazí nás špatná,\nbezsouhlasná hra na varhany; místo fugy překvapí nás\nvarhaník pochodem, rejdí dále a udělav překotný přechod\nprovede zase nějakou polku. Aký to varhaník, budete se\ntázati ? Ano, je to varhaník, kterýž několik služeb po\nsobe zastává. Jesť sluhou, zvoníkem, svíčkářem, kostel-\nníkem , slovem vším, jen ne řádným varhaníkem. Ano,\nviděl jsem varhaníka, kterýž také vozkou byl, faráři šaty\na boty cídil. A co za to měl ? Stravu, bídnou komůrku\na několik zlatých čtvrtletně.\n\n■*) Vyňato z romancí náležející většímu cyklu."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1546, "texte": "Co a jak varhaníci tito hudbě rozumějí, bude vidno\nz následující události: Každou téměř neděli jela vrchnost\nŽ . . . s dětmi as několika úředníky do města Rawy as\n2 míle od naší vesnice vzdáleného do chrámu katolického.\nNemotorná hra na varhany a bídný zpěv v chrámě tomto\nhnětly nás velice. Předsevzal jsem si, tomu aspoň z části\nvypomoci. A však jakým způsobem ? I napadlo mi, že\ngouvernantka, jež se u tétéž hraběcí rodiny nacházela,\nkrásným sopránem se honosí a co dále, že i mladý hrabě\nŽ. dosti slušným tenorem zpívá. Měl jsem vyhráno, nebot\no hlas bassový postaralo se moje hrdlo a pln radosti pu-\nstil j sem se do tříhlasové mše s průvodem varhan, a ve\nčtyřech nedělích byla celá mše i s vložkami hotova, ano\nmše pro soprán, tenor, bass a obligátní varhany.\nPartii pro varhany poslal jsem varhanníku do Rawy,\naby ji, až ku zkoušce přijedeme, dobře liráti dovedl. Ně-\nkolik dní na to přijeli jsme do Rawy. Varhaník nachá-\nzel se juž na kůru. Každý byl napnut, jak se nám po-\nvede. I velel jsem varhaníku, by si za varhany sedl.\nAvšak varhaník otevřel na mne s udivením oči a pravil\npak docela chladně: „A proszu pana, kiedv ja nieznaju\nnoty.\" My zůstali všichni jako opařeni ; nebot co nám\nbylo nyní pocítí? Hrál jsem ovšem trochu na varhany, ale\nvždyť jsem měl také svůj bassový part zpívali. Však\nnic na plat: pustil jsem se do toho. Ruce, nohy i hrdlo\npracovaly a my, znajíce mši nazpaměť, dostali se šťastně\nv\nku konci. Ze nás pak chvála šlechticů polských, kteří se\ntam v četném poctu sjeli, neminula, nemusím podotýkati.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-28-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-28_01#c003", "volume": "bmtnabd_1858-10-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "16", "page_fin": "17", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.2.3", "titre_corps": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "titre_sommaire": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.2", "debut_caractere": 1548, "fin_caractere_exclue": 4303, "texte": "O prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování)\nPředstavení rozličných tónu zřejmými známkami.\nUmí-li žák všecky noty na pěti liniích a jich meze-\nrách v jakém koliv pořádku pojmenovat a na nástroji jimi\nnaznačené tóny také vyhledat, přikročí se k notám, ježto\nse mimo tyto pět linii nacházejí. Kromě několika tónů\njednou- i dvoucárkováné oktávy, které pětiliniová soustava\nv sobě nezahrnuje, zbývají nám tóny tří-, čtyr- a pak\nněkteré tóny malé oktávy notami představiti. Vede-li se\nale žák tak, by se řídil dle jednou čárkovaného e a dle\ndvoučárkovaného /, neboli což jest to samé, dle noty na\nprvní a páté linii, snadno sobě jména všech ostatních not\nvypátrá. Tyto dvě noty a tóny mu slouží co vodítko,\nnebo pomocí oné na první linii vyskoumá jména nižších\na pomocí této na páté linii vyhledá sobě jíněna zase vyš-\nších not.\nPokračování dalšího vysvětlování dělo by se asi v ten\nzpůsob: Nej vyšší tón, jejž jsme byli s to v pětiliniové\nví*\nsoustavě naznaciti, jest dvakrát čárkované g, a nejnižší\njednou čárkované d; chci-li tedy napsati notou tóny: ay\nc, e atd. nebo c, / a jiné více, nemám pro ně žádného\nmísta a žádných linií, což přivodí na mysl, jakby se místa\npro noty dala pod i nad liniovou soustavou rozšířiti ?\nK naznačení těchto tónů a k rozmnožení notových\nmíst poslouží nám zase linie a jejich mezery s tím však\njediným rozdílem , že se místo celé linie toliko krátká\nčárka dělá. Má-li se napsati hlubší tón nežli d, kladou\nse tyto krátké čárky pod linie; jedná-li se o vyznačení\nnotou vyššího tónu nežli je /, dělají se přídavné linie nad\nhlavními liniemi.\nJelikož první krátká čárka nad liniemi nahražuje\nšestou linii, musí se dle noty páté linie nota na této první\nčárce nazývati a, nota bezprostředně nad ní h , nota na\ndruhé přídavné linii, jížto se nahražuje sedmá linie, bude\nvyznamenávat c, nota nad touto krátkou linií bude před-\nstavovat d, na třetí krátkou připadne e , udělám-li notu\nbezprostředně nad touto třetí krátkou linií, musí se nazý-\nvat /, nota na čtvrté krátké linii znamená g atd., n. p.\nPro jednou čárkované c nestává též žádné dlouhé linie:\npoustupujeme-li ale od e , shledáme , že ono obdrží první\nkrátkou čárku pod liniemi, následující malé h udáme notou\nbezprostředně pod touto krátkou čárkou, nota na druhé\npřídavné linii bude představovat následující malé a ; na-\npíšeme-li notu bezprostředně pod ní, obdržíme notu ma-\nlého g, postoupneme-li o stupeň níže na třetí přídavnou\nlinii, shledáme, že nota na téio linii musí se nazývat /\na t. d., n. p.\n55555\nNyní necht žák zase jmenuje řadu not začínaje s /,\na jda stupmo až do ctyrčárkované oktávy j umí-li je od\n\n*) Poněvadž se toto c v G-klíči iv F-klíči na první čárce\nnachází, slově jednou Čárkované*"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 940, "texte": "zdola i zhora dobře jmenovat, dávají se mu příklady, kde\nse všelijak skočmo od jedné noty k druhé pokračuje.\nCvičí-li se v notách od e, dolu sestupujíc, děje se to\ntéž tak ; nejdříve v posloupnosti, posléz ve větší vzdálenosti.\nA tak se žák konečně přiblížil k úlohám, kteréž zaují-\nmají vesměs všechny tóny v G-klíči obyčejně užívané od\nf malé oktávy, až k tónům čtyr- a pětičárkované oktávy.\n/\nÚkoly se dávají ve způsobu juž nahoře podotknutém,\ntotiž: ukládají se příklady notové anebo pouze písmena\ns přidáním známek oktávy.\nY prvním případu napíše žák jména not a patřičné\nznamení oktávy, v druhém pádu, záleží-li úloha z písmen,\nnapíše místo nich zase noty. Aby si ale zvykal psaný\ntón jak zní také představovat a jej hbitě na klavíru vy-\nhledat, nutno, by si každou úlohu přehrál.\nTímto střídáním se stane učení zajímavějším, pozor-\nnost a horlivost žáka tak snadno neochábne, nepočítajíce\nani to, že i sluch se brousí.\n(Pokračování )"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-28-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-28_01#c007", "volume": "bmtnabd_1858-10-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "17", "page_fin": "18", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.2.4", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.3", "debut_caractere": 942, "fin_caractere_exclue": 6280, "texte": "FEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n(Opera). Die b e id en F ů chs e (Obě lišky), komická\nopera ve 2 dějstvích ; slova od Bouillyho, hudba od E. Henryho\nMéhula provozována jest dne 2 2. října. Děj této opery je\ntento: Bytmistr Kleefeld se sluhou svým Janem vyšed ze\nsvého bytu, chce spatřiti dívku, již malíř Cerberti v domě\nsvém chová. Oba se radí, jak by malíře oklamati a svěřenku\njeho uhlídati mohli. Tu zavzní zpěv dívky a rytmistr opakuje\nposlední slova její. Na to vyjde malíř se svým barvoztěračem\nNikolou, a dí mu, by v domě dobrý pozor dával, nikoho tam\nnepouštěje; přitom mu sděluje, že sem přibyl obchodník s obrazy,\njehož sice nezná, s nímž však v obchodním spojení stojí. Mezi\ntouto rozmluvou spustí Ármantina, svěřenka malířova z okenice\nmřížované psaní rytmistru po tkaničce, v němž mu svůj smutný\nstav líčí a návěští dává, že mohou spouštěním a vytahováním\npsaníček po tkaničce svá mínění si sdíleti. Tlesknutí rukou\nbude jí vždy znamením, že jí své psaní dole připevnil: Náhle\nuhlídá Nikola psaní a upozorní na ně malíře, Sundav Cerberti\nlist z tkaničky čte jej nahlas a zlobí se velice. Mezi tím\npřipevní Jan, sluha rytmistrův, nejsa od obou pozorován, na\ntkanici psaní rytmistr o vo a odkvapí. Zatím přejde zlost ma-\nlíře , ano on se těší s Nikolou ze své kořisti. Tu v radosti\nsvé tleskne Jan rukama a juž vytahuje sobě Armandina\nlist rytmistrův, aniž malíř a barvoztěrač čehož pozorují. Cer-\nberti ještě jednou Nikolu rozkazuje, by dobře hlídal a übírá\nse k obchodníku s obrazy. Bytmistr vyslechnuv rozmluvu\nmalířovu přestrojí se za prodávače obrazů a chce starého Cer-\nberiho obelstít a do domu jeho se dostat. I dohoní brzy ma-\nlíře a oba přicházejí nazpět. Cerberti však nedůvěřujíc cizinci,\ndává mu rozličné otázky, obrazů jeho se týkající a zplete ko-\nnečně přestrojeného rytmistra, pozná klam a rytmistr musí\ns nepořízenou odtáhnout. Avšak šťastná náhoda přivede zkla-\nmanému rytmistru zase někoho ku pomoci. Petr totiž, ven-\nkovský synek ze Sváb, přichází k svému strýci Nikolu na\nnávštěvu a přináší malíři a Nikolovi psaní, pak pytel s rozlič-\nnými drobnůstkami, šatule atd. ; ostatní věci si nechal v hostinci.\nBytmistr a Jan praví k němu, aby jim zde vše nechal a si\npro druhé věci do hostince šel, sice že mu to někdo ukradne.\nPetr odejde pro ostatní věci, co zatím Jan se v jeho šat pře-\nstrojí. Tu vyjdou malíř a Nikola z domu a vidí venkovského\nsynka. Přestrojený Jan odevzdá psaní malíři a padne Nikolovi\ndo náruče. Nikola neviděl nikdy Petra a drží Jana za Petra.\nV tom přikvapí s ostatními věcmi Petr, sám však nemaje listů\njest dráán za přestrojence a jest ode všech vyhnán. (1. dějství.)\nJanův záměr se poštěstil. Vidíme ho u malíře právě třením\nbarev se zanášejícího, vidíme také Nikolu, jenž se ho na své\npříbuzné v dálné otcině táže. Jan, neznaje poměrů ani pří-\nbuzných jeho, odpovídá nejisté a někdy opáčně; avšak dobrým\nobratem se vždy omluví a své řeci pravdivosti dodá. Na to\nvstoupí do komnaty malíř Cerberti a svěřenka jeho, Armantina.\nCerberti vytasí se s její psaním, kteréž rytmistru psala, co\nzatím dívka rytmistrův list mu ukazuje. Z toho se rozpřede\nrozmluva ; Armatina žádá, by mohla jiti do obrazárny, hodlajíc\ntam rytmistra spatřiti. Cerberti jí to pod tou výminkou\nslíbí, pakli mu sloužiti bude co model k obrazu jeho „Nytíř\nBayard\". Oná svolí; ale nyní se jedná o to, kdo rytíře před-\nstavovat bude. K tomu účelu pošle malíř sluhu svého Nikolu\npro sprostého husara. Malíř s Armantinou odejdou do vedlejší\nkomnaty. Y rychlosti oteyře přestrojený Jan okno, zavolá na\nrytmistra a ten oknem do pokoje vstoupí. Brzy na to vkročí\nhusar do pokoje a pozdraví svého rytmistra, kterýž však husara\ndomů pošle a sám se do šatů Bayardových ustrojí. Nyní ob-\njeví se malíř, postaví si Armantinu a rytmistra za model a\npočne malovat. Mezi tím, co rytmistr dívce svou lásku potají\nvyjevuje a ruku svou jí nabízí, postaví se čtveračivý Jan za\nobraz a maluje na protější straně oslí hlavu, V tom zavzní\nznamení vojenské trouby, husar přiběhne pro rytmistra a tak\nho prozradí. Klam se odhalí! K tomu ještě přijde Petr, ven-\nkovský synek. Ze ho nyní Nikola pozná, dá se mysliti; nebot\nrytmistr i jeho sluha Jan jsou prozrazeni. Cerberti se na to\nzlobí, že byl obelstěn a nechce dáti rytmistru Armantinu;\navšak dívka je plnoletá a podá ruku svému milenci. Co se\nto vše rozlušťuje, obrátí Jan obraz. Malíř jest oklamán a\nještě pro posměch s dlouhýma ušima co osel vypodobněn.\nTímto se končí komický, ano velmi drastický děj této opery.\n(2. dějství.) Opera tato, kteráž se r. 180 3 v komické opeře\nv Paříži dávala, došla juž tenkráte u kritiků francouských\nslušného uznání a u obecenstva velké obliby. Orchestrací v této\nopeře jest i při málo prostředkách plna účinku, nápěvy jsou\njednoduché , ale pěkné a někdy půvabné. Ovšem nachází se\nv ní něco zastaralého, avšak tato vada neruší dojem celku.\nZ nápěvů vyniká romancí rytmistrova v prvním dějství , pak\nduetto mezi Janem a Nikolou v druhém dějství. O hudbě této\nopery může se říci, že je co do líčení ckaraktérů pravdivá, pří-\njemná a přede lehká. Provedení této opery vyhovělo poža-\ndavkům obecenstva. Všichni účinkující pánové Hassel (Jan),\nBachmann (rytmistr), Markwardt (Petr), Skuta (barvoztěrač);\nslečna Tipková (Armantina) se dobře drželi a svým úlohám\ndostáli. Dne 21. října opakovala se opera „Nordstern\ndne 26. t. nu dávána jest opera „Martha.\""}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5676, "texte": "Pan Vojt. A. Šmilovský sepsal jednomu z našich\ndůkladných skladatelův text k české národní opeře. Opera ta\njmenuje se „Záb oj\", obsahuje tři dějství a vyniká zvláště vzletem\nlyrickým. Látka této opery jesť z rukopisu Kralodvorského.\nPozůstalé skladby Karla Pitsche, kteréž hlavně\nz praeludií sestávají, vydá, jak se dovídáme, činný p. Leop.\nZvon a ř. Z čistého výnosu založeno bude nadání pro nejpil-\nnější a nejschopnější žáky školy varhanické.\nJednota Pražských hudebních umělců v, ježto se r.\n180 3 utvořila a od téhož času produkcími velkolepých oratorií\nznačných zásluh o hudbu si získala, provede o vánocích krásné\noratorium „Die Zerstorung Jerusalems\" (Rozboření Jerusalema)\nod F. Hillera. Dále uspořádá k slavnosti stoleté památky\nna Haendla o velkonocích r. 185 9 velkou Akademii, v nížto\nse velkolepé oratorium „Samson\" od téhož mistra, pod vedením\nkapelníka Fr. Škroupa provozovati bude.\nPan Vovorský, tenorista, obdržel místo k divadlu\ndo Štětina a pan Schwarz, barytonista do Sibína. Oba\njsou Pražané a došli při prvním vystoupení pochvaly.\nKapelník vojenský, pan Th. Svoboda přibyl do\nPrahy a hodlá dát koncert na křídlatec (Flúgelhorn), jímžto on\nobratně vládne.\nV druhém „Vínku hudebním\", jenž se dne 23. října\nv sále konviktském odbýval, vystoupil pan Schmi d t, absol-\nvovaný žák konservatoria, 7. koncert Beriotův na housle\npřednášeje. Hra jeho, jakož i orchestr p. Webra líbily se\nČetnému obecenstvu. V třetím „Vínku\" dne 25.t. m. uslyšíme slepého\npianistu pana Nej edléh o , žáka to pana Bed. Si má k a.\n(V.) Mělník dne 23. října. Tyto dni uspořádal zde\nžák Pražského konservatoria , pan Jos. O 11, koncert na kla-\nrinett a došel hojné pochvaly.\n(K.) Pardubice dne 24. října. Ku prospěchu zdejších\nchudých vystoupí dnes v koncertě pan Jos. Herzig, kterýž juž\ndne 16. t. m.v měšťanské besedě nás hrou na housle oblažil.\nTaké v městečku Sezemicích hrál k dobrému účelu.\n\nZprăvý z Rakouska a z ciziny.\nBerlín. Výtečný pianista pan Charles Wehle uspo-\nřádá co nevidět hudební „Matinée\", v nížto provede svou\nyelkou sonátu (op, 38) Marche cosaque, Chanson a boire\n(píseň pijáckou) a jiné své skladby. Hansmannský zpěvá-\ncký spolek připravuje ku provedení nové oratorium „Die Auf-\nerweckung des Lazarus\" od J. Vogla z Petrohradu.\nDrážďany. Henry Wieniawski dával zde koncert na\nhousle a hrál koncert od Mendelssohna, Paganiniho, „di tanti\npalpiti\" a své skladby. Přísný kritik O. Bank staví ho k těm\nnejprvnějším houslistům našeho století.\nFrankfurt. Slavný houslista Vieuxtemps (vysl. Vietán)\nvystoupí zde před svým odchodem do Paříže, dne 22. října\nv koncertu.\nHeilbron. Tyto dni slyšeli jsme historickou kantatu\n„Die Glocken von Speyer\" , jejížto text zpracoval dlé pověsti\no smrti Jindřicha IV. spisovatel Eyth. Skladatel této kantaty\njest mladý a nadaný Arnošt Mašek jun., kterýž s velkou\nobratností ji v hudbu uvedl. Druhý dli této kantaty uslyšíme\nještě tuto zimu.\nKoblenz. Dne 9. a 10. října slavila se zde sOtiletá\njubilejní slavnost zdejšího „Hudebního ústavu\" pod ředitelstvím\nFr. Webera a ředitele hudby Lenze.\nLVOV. Ve středu dne 21. nařekl pan Stanislav Du-\nniecki, žák konservatoria Bruselského, koncert ku prospěchu\nzdejší hudební jednoty. Bude se dávať jeho symfonie pro celý\norchestr, a slečna Wygrzywalsk a zazpívá písně z Mickie-\nwicze, jež dotčený virtuos v hudbu uvedl. Hodina Holá-\nv\nsova z Cech dávala zde kvartetta s dobrým prospěchem.\nMilán. Houslistky slečny Fernyové dávaly zde koncerty\na pojedou nyní do Terstu a pak do Vídně.\nMons. Konečně víme něco bližšího o roku narození zna-J\nměnitého skladatele a našeho rodáka Orlanda di Lasso, od\nFrancouzů „Bolland de Lattre\" zvaného. Našel se starý re-\ngister ze 16. století, v němž čisti možná: Orlando Lassos,\nanno 1532, aetate 12. (Orlando Lassos, roku 1 532 dvanáct\nlet stár.) Z toho vyplývá, že byl narozen roku 152 0.\nPaříž. Giac. Meyerbeer dokončil dvě nové opery a sice\njednu romantickou „Juditu\" a komickou „Le chercheur ďor\"\n(vyhledávatel zlata). Poslední odevzdal geniální skladatel ře-\nditeli komické opery p. Roqueplanovi.\nPešť. Nedávno dávala se tu nová opera „Die Nixe\" od\nkapelníka J. B. Klerra a líbila se dosti. Text prý nestojí\nza mnoho; ale hudba vyniká pěknými nápěvy a effektuplnou\ninstrumentací.\nPetrohrad. Italská opera otevřena jest dne 20. září\noperou „I Lombardi\" (Lombardové) od Verdiho. Hvězdou\npersonálu operního jest věhlasný tenorista Tamberl ík.\nPostupín. Mladý virtuos na klavír p. Walter dával dne\n17. září koncert na fisharmoniku a došel skvělého výsledku.\nStuttgart. Na konci tohoto roku bude se zde provo-\nzovat nová opera „Anna von Landskron\" od komorního hu-\ndebníka J. Aber t a, geniálního žáka Pražského konservatoria.\nVaršava. Moniuszko dokončil opět novou operu\n„Plavec\", která se tu s pochvalou dávala.\nVídeň. Na zdejší universitě zřídil se „Akademický zpě-\nvácký spolek\", ze študujících tří fakult sestávající. Chormistr\ntéhož spolku jest právník Rud. Weinwurm. Bylo by žádoucno,\nkdyby i ostatní university tento příklad následovaly! Hou-\nslista M. Hauser a cellista Kellermann zřídí tu brzy koncerty.\nZdejší pianista Moszmer obdržel od císaře tureckého řád\nMedjidieský. Zpěvácký spolek (ředitel Herbek) provedl dne\n26. t. m. oratorium „Jidáš Makabejský\" od Haendla ; a zpě-\nvácká Akademie (ředitel Stegmeyer) uspořádá v zimní saisone\n3 koncerty. V prvním (dne 28. listop.) budou dávány skladby\nod Seb. a Chr. Bacha, Lottiho, Duranta, Mendelssohna, Essera\na Schuberta. Slečna Andréová, kterouž někteří enthusiasté\n„švédským slavíkem\" nazvali, nepronikla ani hlasem ani svým\numěním ; místo slavíka slyšelo obecenstvo toliko obyčejnou pěnkavu.\nVýmar. Slečna Stárková, pianistka, divotvorné to\ndítě ruské, hrála zde při dvoře a líbila se velice."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-28-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-28_01#c008", "volume": "bmtnabd_1858-10-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "17", "page_fin": "18", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.2.4.1", "titre_corps": "Zprávy domácí.", "titre_sommaire": "Zprávy domácí.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.3", "debut_caractere": 955, "fin_caractere_exclue": 6280, "texte": "Zprávy domácí.\n(Opera). Die b e id en F ů chs e (Obě lišky), komická\nopera ve 2 dějstvích ; slova od Bouillyho, hudba od E. Henryho\nMéhula provozována jest dne 2 2. října. Děj této opery je\ntento: Bytmistr Kleefeld se sluhou svým Janem vyšed ze\nsvého bytu, chce spatřiti dívku, již malíř Cerberti v domě\nsvém chová. Oba se radí, jak by malíře oklamati a svěřenku\njeho uhlídati mohli. Tu zavzní zpěv dívky a rytmistr opakuje\nposlední slova její. Na to vyjde malíř se svým barvoztěračem\nNikolou, a dí mu, by v domě dobrý pozor dával, nikoho tam\nnepouštěje; přitom mu sděluje, že sem přibyl obchodník s obrazy,\njehož sice nezná, s nímž však v obchodním spojení stojí. Mezi\ntouto rozmluvou spustí Ármantina, svěřenka malířova z okenice\nmřížované psaní rytmistru po tkaničce, v němž mu svůj smutný\nstav líčí a návěští dává, že mohou spouštěním a vytahováním\npsaníček po tkaničce svá mínění si sdíleti. Tlesknutí rukou\nbude jí vždy znamením, že jí své psaní dole připevnil: Náhle\nuhlídá Nikola psaní a upozorní na ně malíře, Sundav Cerberti\nlist z tkaničky čte jej nahlas a zlobí se velice. Mezi tím\npřipevní Jan, sluha rytmistrův, nejsa od obou pozorován, na\ntkanici psaní rytmistr o vo a odkvapí. Zatím přejde zlost ma-\nlíře , ano on se těší s Nikolou ze své kořisti. Tu v radosti\nsvé tleskne Jan rukama a juž vytahuje sobě Armandina\nlist rytmistrův, aniž malíř a barvoztěrač čehož pozorují. Cer-\nberti ještě jednou Nikolu rozkazuje, by dobře hlídal a übírá\nse k obchodníku s obrazy. Bytmistr vyslechnuv rozmluvu\nmalířovu přestrojí se za prodávače obrazů a chce starého Cer-\nberiho obelstít a do domu jeho se dostat. I dohoní brzy ma-\nlíře a oba přicházejí nazpět. Cerberti však nedůvěřujíc cizinci,\ndává mu rozličné otázky, obrazů jeho se týkající a zplete ko-\nnečně přestrojeného rytmistra, pozná klam a rytmistr musí\ns nepořízenou odtáhnout. Avšak šťastná náhoda přivede zkla-\nmanému rytmistru zase někoho ku pomoci. Petr totiž, ven-\nkovský synek ze Sváb, přichází k svému strýci Nikolu na\nnávštěvu a přináší malíři a Nikolovi psaní, pak pytel s rozlič-\nnými drobnůstkami, šatule atd. ; ostatní věci si nechal v hostinci.\nBytmistr a Jan praví k němu, aby jim zde vše nechal a si\npro druhé věci do hostince šel, sice že mu to někdo ukradne.\nPetr odejde pro ostatní věci, co zatím Jan se v jeho šat pře-\nstrojí. Tu vyjdou malíř a Nikola z domu a vidí venkovského\nsynka. Přestrojený Jan odevzdá psaní malíři a padne Nikolovi\ndo náruče. Nikola neviděl nikdy Petra a drží Jana za Petra.\nV tom přikvapí s ostatními věcmi Petr, sám však nemaje listů\njest dráán za přestrojence a jest ode všech vyhnán. (1. dějství.)\nJanův záměr se poštěstil. Vidíme ho u malíře právě třením\nbarev se zanášejícího, vidíme také Nikolu, jenž se ho na své\npříbuzné v dálné otcině táže. Jan, neznaje poměrů ani pří-\nbuzných jeho, odpovídá nejisté a někdy opáčně; avšak dobrým\nobratem se vždy omluví a své řeci pravdivosti dodá. Na to\nvstoupí do komnaty malíř Cerberti a svěřenka jeho, Armantina.\nCerberti vytasí se s její psaním, kteréž rytmistru psala, co\nzatím dívka rytmistrův list mu ukazuje. Z toho se rozpřede\nrozmluva ; Armatina žádá, by mohla jiti do obrazárny, hodlajíc\ntam rytmistra spatřiti. Cerberti jí to pod tou výminkou\nslíbí, pakli mu sloužiti bude co model k obrazu jeho „Nytíř\nBayard\". Oná svolí; ale nyní se jedná o to, kdo rytíře před-\nstavovat bude. K tomu účelu pošle malíř sluhu svého Nikolu\npro sprostého husara. Malíř s Armantinou odejdou do vedlejší\nkomnaty. Y rychlosti oteyře přestrojený Jan okno, zavolá na\nrytmistra a ten oknem do pokoje vstoupí. Brzy na to vkročí\nhusar do pokoje a pozdraví svého rytmistra, kterýž však husara\ndomů pošle a sám se do šatů Bayardových ustrojí. Nyní ob-\njeví se malíř, postaví si Armantinu a rytmistra za model a\npočne malovat. Mezi tím, co rytmistr dívce svou lásku potají\nvyjevuje a ruku svou jí nabízí, postaví se čtveračivý Jan za\nobraz a maluje na protější straně oslí hlavu, V tom zavzní\nznamení vojenské trouby, husar přiběhne pro rytmistra a tak\nho prozradí. Klam se odhalí! K tomu ještě přijde Petr, ven-\nkovský synek. Ze ho nyní Nikola pozná, dá se mysliti; nebot\nrytmistr i jeho sluha Jan jsou prozrazeni. Cerberti se na to\nzlobí, že byl obelstěn a nechce dáti rytmistru Armantinu;\navšak dívka je plnoletá a podá ruku svému milenci. Co se\nto vše rozlušťuje, obrátí Jan obraz. Malíř jest oklamán a\nještě pro posměch s dlouhýma ušima co osel vypodobněn.\nTímto se končí komický, ano velmi drastický děj této opery.\n(2. dějství.) Opera tato, kteráž se r. 180 3 v komické opeře\nv Paříži dávala, došla juž tenkráte u kritiků francouských\nslušného uznání a u obecenstva velké obliby. Orchestrací v této\nopeře jest i při málo prostředkách plna účinku, nápěvy jsou\njednoduché , ale pěkné a někdy půvabné. Ovšem nachází se\nv ní něco zastaralého, avšak tato vada neruší dojem celku.\nZ nápěvů vyniká romancí rytmistrova v prvním dějství , pak\nduetto mezi Janem a Nikolou v druhém dějství. O hudbě této\nopery může se říci, že je co do líčení ckaraktérů pravdivá, pří-\njemná a přede lehká. Provedení této opery vyhovělo poža-\ndavkům obecenstva. Všichni účinkující pánové Hassel (Jan),\nBachmann (rytmistr), Markwardt (Petr), Skuta (barvoztěrač);\nslečna Tipková (Armantina) se dobře drželi a svým úlohám\ndostáli. Dne 21. října opakovala se opera „Nordstern\ndne 26. t. nu dávána jest opera „Martha.\""}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1888, "texte": "Pan Vojt. A. Šmilovský sepsal jednomu z našich\ndůkladných skladatelův text k české národní opeře. Opera ta\njmenuje se „Záb oj\", obsahuje tři dějství a vyniká zvláště vzletem\nlyrickým. Látka této opery jesť z rukopisu Kralodvorského.\nPozůstalé skladby Karla Pitsche, kteréž hlavně\nz praeludií sestávají, vydá, jak se dovídáme, činný p. Leop.\nZvon a ř. Z čistého výnosu založeno bude nadání pro nejpil-\nnější a nejschopnější žáky školy varhanické.\nJednota Pražských hudebních umělců v, ježto se r.\n180 3 utvořila a od téhož času produkcími velkolepých oratorií\nznačných zásluh o hudbu si získala, provede o vánocích krásné\noratorium „Die Zerstorung Jerusalems\" (Rozboření Jerusalema)\nod F. Hillera. Dále uspořádá k slavnosti stoleté památky\nna Haendla o velkonocích r. 185 9 velkou Akademii, v nížto\nse velkolepé oratorium „Samson\" od téhož mistra, pod vedením\nkapelníka Fr. Škroupa provozovati bude.\nPan Vovorský, tenorista, obdržel místo k divadlu\ndo Štětina a pan Schwarz, barytonista do Sibína. Oba\njsou Pražané a došli při prvním vystoupení pochvaly.\nKapelník vojenský, pan Th. Svoboda přibyl do\nPrahy a hodlá dát koncert na křídlatec (Flúgelhorn), jímžto on\nobratně vládne.\nV druhém „Vínku hudebním\", jenž se dne 23. října\nv sále konviktském odbýval, vystoupil pan Schmi d t, absol-\nvovaný žák konservatoria, 7. koncert Beriotův na housle\npřednášeje. Hra jeho, jakož i orchestr p. Webra líbily se\nČetnému obecenstvu. V třetím „Vínku\" dne 25.t. m. uslyšíme slepého\npianistu pana Nej edléh o , žáka to pana Bed. Si má k a.\n(V.) Mělník dne 23. října. Tyto dni uspořádal zde\nžák Pražského konservatoria , pan Jos. O 11, koncert na kla-\nrinett a došel hojné pochvaly.\n(K.) Pardubice dne 24. října. Ku prospěchu zdejších\nchudých vystoupí dnes v koncertě pan Jos. Herzig, kterýž juž\ndne 16. t. m.v měšťanské besedě nás hrou na housle oblažil.\nTaké v městečku Sezemicích hrál k dobrému účelu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-28-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-28_01#c009", "volume": "bmtnabd_1858-10-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "18", "page_fin": "18", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.2.4.2", "titre_corps": "Zprăvý z Rakouska a z ciziny.", "titre_sommaire": "Zprăvý z Rakouska a z ciziny.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.4", "debut_caractere": 1890, "fin_caractere_exclue": 5676, "texte": "Zprăvý z Rakouska a z ciziny.\nBerlín. Výtečný pianista pan Charles Wehle uspo-\nřádá co nevidět hudební „Matinée\", v nížto provede svou\nyelkou sonátu (op, 38) Marche cosaque, Chanson a boire\n(píseň pijáckou) a jiné své skladby. Hansmannský zpěvá-\ncký spolek připravuje ku provedení nové oratorium „Die Auf-\nerweckung des Lazarus\" od J. Vogla z Petrohradu.\nDrážďany. Henry Wieniawski dával zde koncert na\nhousle a hrál koncert od Mendelssohna, Paganiniho, „di tanti\npalpiti\" a své skladby. Přísný kritik O. Bank staví ho k těm\nnejprvnějším houslistům našeho století.\nFrankfurt. Slavný houslista Vieuxtemps (vysl. Vietán)\nvystoupí zde před svým odchodem do Paříže, dne 22. října\nv koncertu.\nHeilbron. Tyto dni slyšeli jsme historickou kantatu\n„Die Glocken von Speyer\" , jejížto text zpracoval dlé pověsti\no smrti Jindřicha IV. spisovatel Eyth. Skladatel této kantaty\njest mladý a nadaný Arnošt Mašek jun., kterýž s velkou\nobratností ji v hudbu uvedl. Druhý dli této kantaty uslyšíme\nještě tuto zimu.\nKoblenz. Dne 9. a 10. října slavila se zde sOtiletá\njubilejní slavnost zdejšího „Hudebního ústavu\" pod ředitelstvím\nFr. Webera a ředitele hudby Lenze.\nLVOV. Ve středu dne 21. nařekl pan Stanislav Du-\nniecki, žák konservatoria Bruselského, koncert ku prospěchu\nzdejší hudební jednoty. Bude se dávať jeho symfonie pro celý\norchestr, a slečna Wygrzywalsk a zazpívá písně z Mickie-\nwicze, jež dotčený virtuos v hudbu uvedl. Hodina Holá-\nv\nsova z Cech dávala zde kvartetta s dobrým prospěchem.\nMilán. Houslistky slečny Fernyové dávaly zde koncerty\na pojedou nyní do Terstu a pak do Vídně.\nMons. Konečně víme něco bližšího o roku narození zna-J\nměnitého skladatele a našeho rodáka Orlanda di Lasso, od\nFrancouzů „Bolland de Lattre\" zvaného. Našel se starý re-\ngister ze 16. století, v němž čisti možná: Orlando Lassos,\nanno 1532, aetate 12. (Orlando Lassos, roku 1 532 dvanáct\nlet stár.) Z toho vyplývá, že byl narozen roku 152 0.\nPaříž. Giac. Meyerbeer dokončil dvě nové opery a sice\njednu romantickou „Juditu\" a komickou „Le chercheur ďor\"\n(vyhledávatel zlata). Poslední odevzdal geniální skladatel ře-\nditeli komické opery p. Roqueplanovi.\nPešť. Nedávno dávala se tu nová opera „Die Nixe\" od\nkapelníka J. B. Klerra a líbila se dosti. Text prý nestojí\nza mnoho; ale hudba vyniká pěknými nápěvy a effektuplnou\ninstrumentací.\nPetrohrad. Italská opera otevřena jest dne 20. září\noperou „I Lombardi\" (Lombardové) od Verdiho. Hvězdou\npersonálu operního jest věhlasný tenorista Tamberl ík.\nPostupín. Mladý virtuos na klavír p. Walter dával dne\n17. září koncert na fisharmoniku a došel skvělého výsledku.\nStuttgart. Na konci tohoto roku bude se zde provo-\nzovat nová opera „Anna von Landskron\" od komorního hu-\ndebníka J. Aber t a, geniálního žáka Pražského konservatoria.\nVaršava. Moniuszko dokončil opět novou operu\n„Plavec\", která se tu s pochvalou dávala.\nVídeň. Na zdejší universitě zřídil se „Akademický zpě-\nvácký spolek\", ze študujících tří fakult sestávající. Chormistr\ntéhož spolku jest právník Rud. Weinwurm. Bylo by žádoucno,\nkdyby i ostatní university tento příklad následovaly! Hou-\nslista M. Hauser a cellista Kellermann zřídí tu brzy koncerty.\nZdejší pianista Moszmer obdržel od císaře tureckého řád\nMedjidieský. Zpěvácký spolek (ředitel Herbek) provedl dne\n26. t. m. oratorium „Jidáš Makabejský\" od Haendla ; a zpě-\nvácká Akademie (ředitel Stegmeyer) uspořádá v zimní saisone\n3 koncerty. V prvním (dne 28. listop.) budou dávány skladby\nod Seb. a Chr. Bacha, Lottiho, Duranta, Mendelssohna, Essera\na Schuberta. Slečna Andréová, kterouž někteří enthusiasté\n„švédským slavíkem\" nazvali, nepronikla ani hlasem ani svým\numěním ; místo slavíka slyšelo obecenstvo toliko obyčejnou pěnkavu.\nVýmar. Slečna Stárková, pianistka, divotvorné to\ndítě ruské, hrála zde při dvoře a líbila se velice."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-10-28-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-10-28_01#c010", "volume": "bmtnabd_1858-10-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "18", "page_fin": "18", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.2.5", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.4", "debut_caractere": 5678, "fin_caractere_exclue": 6185, "texte": "Listárna.\nPánové, kteří se od 2 5. října na „Dalibora\"\npředplatili, obdrží přílohu L později, anto nás ještě nová zá-\nsilka s přílohami z Lipska nedošla. — Panu J. H. v Pecině.\nNemusel jste to schválně posílati; mše Horáková do D-moll\nnevyšla ještě tiskem. — Panu J. K. v Kácově. Čtvrtletní\npředplacení na Dalibora obnáší 1 zL stř.; pošlete ostatek při\npříležitosti.— Panu T.. v M i 1 án ě. Nebylo by Vašnostein možná,\nbyste nám časem zajímavé hudební zprávy z „Gazetta musicale\ndi Milano\" u výtahu zasílal."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.1", "texte": "Lyrický monolog.\nJan Neruda.\n*\n„0 housle tne', ty vaše milé zvuky\nmých citů stříbrné jsou jasné zvony\na nejtajnější mého srdce tluky\nnaleznou ve vas sbratřené své tóny !\nTřesoucích prstu slabé přitisknutí\na bolestná se píseň vzduchem třese,\nzas silné ruky náhlé obemknutí\na vítězná se píseň vzduchem nese!\nKdyž přitisknu vás k tváři, housle milé,\nzdá se, že myšlénky si sám ukrádám,\nže ducha svého v píseň dumnou vpřádám,\nže přišla svaté zpovědi už chvíle.\nJak divně vždy to mne působí,\nkdyž zpěvným slovem so tak zpovídám\na myšlénky své jako osoby\nmně divné mimo sebe uhlídám!\nTu měří oči moje nedůvěrné,\njak dlouhé jsou těch osob stíny černé,\na srdce cítí, co vystouplo z něho,\nže vykoupeno, že víc není jeho.\nA štěstí ještě, že v té přírodě\nje s lidským srdcem všechno ve shodě,\nže příroda se nám zás zpovídá,\nv nás myšlének svých obraz uhlídá.\nKdyž slavík v báji píseň klokotá,\nmá zpěvná struna za ním šepotá ;\nkdyž proudy vod svou píseň zahučí,\nmá zpěvná struna se jí naučí;\nkdyž vichr píseň mocnou zašumí,\nptám se své struny, zdaž jí neumí;\nkdyž bouř svou písní hory roztřese,\nptám se své struny, zdaž jí nesnese ítt\n\nStav hudby v severovýchodní Haliči.\nLíčí Vilém Blodek.\nRoku 185* povolán jsem byl za učitele hudby k hra-\nv\nběti Z. . . do Lubyczy. Přišed na místo, shledal jsem,\nže se nacházím v bídné vesnici , v nížto se toliko rusín-\nský chrám nalézal. Ó jak teskno mi bylo v této samotě!\nCo jsem měl počíti ? Y prázdných chvílích konal jsem\nvýlety do okolí pozorujíc všude hudební poměry této krajiny\na zaznamenal jsem si všecko, co by k osvětlení hudeb-\nního stavu v Haliči sloužiti mohlo. Nuže ! zde podávám\nstručný nástin svého pozorování i\nY žádné zemi Rakouska nestojí snad hudba na tak\nnízkém a v tak bídném stavu , jako v severový-\nchodní Haliči. Posvátné toto umění hyzdí se tu v také\nmíře, že každého, vstoupí-li do chrámu hudbu poslouchati,\nhrůza obejde při této směsici stjkšných sporozvuků.\nJak známo, bydlí v této kVápně Rusíni, z nichžto\njedna čásť ku křesťansko-knfolmkp ? druhá však k řecko-\nspojené církvi náleží. Z této příčiny nalézá se v každé\nvesnici cyrkew (chrám rusínský) a jen ve větších městech\nnachází se chrám katolický. Rusínské chrámy jsou jedno-\ntvárně staveny , sestávajíce z jedné kuple , jež na všech\nčtyr úhlách křídlem opatřena jesť, tak že plán kříži se\npodobá. Velký oltář stojí v křídle východním, křestní\nv severním a hrob svatý v jižním. Hlavní vchod na-\nchází se, jako u chrámů katolických, naproti velkému oltáři.\nYe vískách jsou chrámy z prken sbity, kamž často déšť\na sníh vniká.\nPři službách Božích zpívají toliko mužští a chlapci,\nkteřížto poslední se jen cvičí. Týž zpěv děje se bez not.\nMuž, vyšším bas sem nadaný, zpívá vrchní hlas a ostatní\nbručí s ním, aneb někdo zpívá první hlas o oktávu níže,\nz čehož někdy hrozné zlozvuky povstávají.\nYstoupíme-li do chrámu katolického, nepotěšíme se o\nmnohem více. I ve větších městech zarazí nás špatná,\nbezsouhlasná hra na varhany; místo fugy překvapí nás\nvarhaník pochodem, rejdí dále a udělav překotný přechod\nprovede zase nějakou polku. Aký to varhaník, budete se\ntázati ? Ano, je to varhaník, kterýž několik služeb po\nsobe zastává. Jesť sluhou, zvoníkem, svíčkářem, kostel-\nníkem , slovem vším, jen ne řádným varhaníkem. Ano,\nviděl jsem varhaníka, kterýž také vozkou byl, faráři šaty\na boty cídil. A co za to měl ? Stravu, bídnou komůrku\na několik zlatých čtvrtletně.\n\n■*) Vyňato z romancí náležející většímu cyklu."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.2", "texte": "Co a jak varhaníci tito hudbě rozumějí, bude vidno\nz následující události: Každou téměř neděli jela vrchnost\nŽ . . . s dětmi as několika úředníky do města Rawy as\n2 míle od naší vesnice vzdáleného do chrámu katolického.\nNemotorná hra na varhany a bídný zpěv v chrámě tomto\nhnětly nás velice. Předsevzal jsem si, tomu aspoň z části\nvypomoci. A však jakým způsobem ? I napadlo mi, že\ngouvernantka, jež se u tétéž hraběcí rodiny nacházela,\nkrásným sopránem se honosí a co dále, že i mladý hrabě\nŽ. dosti slušným tenorem zpívá. Měl jsem vyhráno, nebot\no hlas bassový postaralo se moje hrdlo a pln radosti pu-\nstil j sem se do tříhlasové mše s průvodem varhan, a ve\nčtyřech nedělích byla celá mše i s vložkami hotova, ano\nmše pro soprán, tenor, bass a obligátní varhany.\nPartii pro varhany poslal jsem varhanníku do Rawy,\naby ji, až ku zkoušce přijedeme, dobře liráti dovedl. Ně-\nkolik dní na to přijeli jsme do Rawy. Varhaník nachá-\nzel se juž na kůru. Každý byl napnut, jak se nám po-\nvede. I velel jsem varhaníku, by si za varhany sedl.\nAvšak varhaník otevřel na mne s udivením oči a pravil\npak docela chladně: „A proszu pana, kiedv ja nieznaju\nnoty.\" My zůstali všichni jako opařeni ; nebot co nám\nbylo nyní pocítí? Hrál jsem ovšem trochu na varhany, ale\nvždyť jsem měl také svůj bassový part zpívali. Však\nnic na plat: pustil jsem se do toho. Ruce, nohy i hrdlo\npracovaly a my, znajíce mši nazpaměť, dostali se šťastně\nv\nku konci. Ze nás pak chvála šlechticů polských, kteří se\ntam v četném poctu sjeli, neminula, nemusím podotýkati.\n(Dokončení.)\n\nO prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování)\nPředstavení rozličných tónu zřejmými známkami.\nUmí-li žák všecky noty na pěti liniích a jich meze-\nrách v jakém koliv pořádku pojmenovat a na nástroji jimi\nnaznačené tóny také vyhledat, přikročí se k notám, ježto\nse mimo tyto pět linii nacházejí. Kromě několika tónů\njednou- i dvoucárkováné oktávy, které pětiliniová soustava\nv sobě nezahrnuje, zbývají nám tóny tří-, čtyr- a pak\nněkteré tóny malé oktávy notami představiti. Vede-li se\nale žák tak, by se řídil dle jednou čárkovaného e a dle\ndvoučárkovaného /, neboli což jest to samé, dle noty na\nprvní a páté linii, snadno sobě jména všech ostatních not\nvypátrá. Tyto dvě noty a tóny mu slouží co vodítko,\nnebo pomocí oné na první linii vyskoumá jména nižších\na pomocí této na páté linii vyhledá sobě jíněna zase vyš-\nších not.\nPokračování dalšího vysvětlování dělo by se asi v ten\nzpůsob: Nej vyšší tón, jejž jsme byli s to v pětiliniové\nví*\nsoustavě naznaciti, jest dvakrát čárkované g, a nejnižší\njednou čárkované d; chci-li tedy napsati notou tóny: ay\nc, e atd. nebo c, / a jiné více, nemám pro ně žádného\nmísta a žádných linií, což přivodí na mysl, jakby se místa\npro noty dala pod i nad liniovou soustavou rozšířiti ?\nK naznačení těchto tónů a k rozmnožení notových\nmíst poslouží nám zase linie a jejich mezery s tím však\njediným rozdílem , že se místo celé linie toliko krátká\nčárka dělá. Má-li se napsati hlubší tón nežli d, kladou\nse tyto krátké čárky pod linie; jedná-li se o vyznačení\nnotou vyššího tónu nežli je /, dělají se přídavné linie nad\nhlavními liniemi.\nJelikož první krátká čárka nad liniemi nahražuje\nšestou linii, musí se dle noty páté linie nota na této první\nčárce nazývati a, nota bezprostředně nad ní h , nota na\ndruhé přídavné linii, jížto se nahražuje sedmá linie, bude\nvyznamenávat c, nota nad touto krátkou linií bude před-\nstavovat d, na třetí krátkou připadne e , udělám-li notu\nbezprostředně nad touto třetí krátkou linií, musí se nazý-\nvat /, nota na čtvrté krátké linii znamená g atd., n. p.\nPro jednou čárkované c nestává též žádné dlouhé linie:\npoustupujeme-li ale od e , shledáme , že ono obdrží první\nkrátkou čárku pod liniemi, následující malé h udáme notou\nbezprostředně pod touto krátkou čárkou, nota na druhé\npřídavné linii bude představovat následující malé a ; na-\npíšeme-li notu bezprostředně pod ní, obdržíme notu ma-\nlého g, postoupneme-li o stupeň níže na třetí přídavnou\nlinii, shledáme, že nota na téio linii musí se nazývat /\na t. d., n. p.\n55555\nNyní necht žák zase jmenuje řadu not začínaje s /,\na jda stupmo až do ctyrčárkované oktávy j umí-li je od\n\n*) Poněvadž se toto c v G-klíči iv F-klíči na první čárce\nnachází, slově jednou Čárkované*"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.3", "texte": "zdola i zhora dobře jmenovat, dávají se mu příklady, kde\nse všelijak skočmo od jedné noty k druhé pokračuje.\nCvičí-li se v notách od e, dolu sestupujíc, děje se to\ntéž tak ; nejdříve v posloupnosti, posléz ve větší vzdálenosti.\nA tak se žák konečně přiblížil k úlohám, kteréž zaují-\nmají vesměs všechny tóny v G-klíči obyčejně užívané od\nf malé oktávy, až k tónům čtyr- a pětičárkované oktávy.\n/\nÚkoly se dávají ve způsobu juž nahoře podotknutém,\ntotiž: ukládají se příklady notové anebo pouze písmena\ns přidáním známek oktávy.\nY prvním případu napíše žák jména not a patřičné\nznamení oktávy, v druhém pádu, záleží-li úloha z písmen,\nnapíše místo nich zase noty. Aby si ale zvykal psaný\ntón jak zní také představovat a jej hbitě na klavíru vy-\nhledat, nutno, by si každou úlohu přehrál.\nTímto střídáním se stane učení zajímavějším, pozor-\nnost a horlivost žáka tak snadno neochábne, nepočítajíce\nani to, že i sluch se brousí.\n(Pokračování )\n\nFEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n(Opera). Die b e id en F ů chs e (Obě lišky), komická\nopera ve 2 dějstvích ; slova od Bouillyho, hudba od E. Henryho\nMéhula provozována jest dne 2 2. října. Děj této opery je\ntento: Bytmistr Kleefeld se sluhou svým Janem vyšed ze\nsvého bytu, chce spatřiti dívku, již malíř Cerberti v domě\nsvém chová. Oba se radí, jak by malíře oklamati a svěřenku\njeho uhlídati mohli. Tu zavzní zpěv dívky a rytmistr opakuje\nposlední slova její. Na to vyjde malíř se svým barvoztěračem\nNikolou, a dí mu, by v domě dobrý pozor dával, nikoho tam\nnepouštěje; přitom mu sděluje, že sem přibyl obchodník s obrazy,\njehož sice nezná, s nímž však v obchodním spojení stojí. Mezi\ntouto rozmluvou spustí Ármantina, svěřenka malířova z okenice\nmřížované psaní rytmistru po tkaničce, v němž mu svůj smutný\nstav líčí a návěští dává, že mohou spouštěním a vytahováním\npsaníček po tkaničce svá mínění si sdíleti. Tlesknutí rukou\nbude jí vždy znamením, že jí své psaní dole připevnil: Náhle\nuhlídá Nikola psaní a upozorní na ně malíře, Sundav Cerberti\nlist z tkaničky čte jej nahlas a zlobí se velice. Mezi tím\npřipevní Jan, sluha rytmistrův, nejsa od obou pozorován, na\ntkanici psaní rytmistr o vo a odkvapí. Zatím přejde zlost ma-\nlíře , ano on se těší s Nikolou ze své kořisti. Tu v radosti\nsvé tleskne Jan rukama a juž vytahuje sobě Armandina\nlist rytmistrův, aniž malíř a barvoztěrač čehož pozorují. Cer-\nberti ještě jednou Nikolu rozkazuje, by dobře hlídal a übírá\nse k obchodníku s obrazy. Bytmistr vyslechnuv rozmluvu\nmalířovu přestrojí se za prodávače obrazů a chce starého Cer-\nberiho obelstít a do domu jeho se dostat. I dohoní brzy ma-\nlíře a oba přicházejí nazpět. Cerberti však nedůvěřujíc cizinci,\ndává mu rozličné otázky, obrazů jeho se týkající a zplete ko-\nnečně přestrojeného rytmistra, pozná klam a rytmistr musí\ns nepořízenou odtáhnout. Avšak šťastná náhoda přivede zkla-\nmanému rytmistru zase někoho ku pomoci. Petr totiž, ven-\nkovský synek ze Sváb, přichází k svému strýci Nikolu na\nnávštěvu a přináší malíři a Nikolovi psaní, pak pytel s rozlič-\nnými drobnůstkami, šatule atd. ; ostatní věci si nechal v hostinci.\nBytmistr a Jan praví k němu, aby jim zde vše nechal a si\npro druhé věci do hostince šel, sice že mu to někdo ukradne.\nPetr odejde pro ostatní věci, co zatím Jan se v jeho šat pře-\nstrojí. Tu vyjdou malíř a Nikola z domu a vidí venkovského\nsynka. Přestrojený Jan odevzdá psaní malíři a padne Nikolovi\ndo náruče. Nikola neviděl nikdy Petra a drží Jana za Petra.\nV tom přikvapí s ostatními věcmi Petr, sám však nemaje listů\njest dráán za přestrojence a jest ode všech vyhnán. (1. dějství.)\nJanův záměr se poštěstil. Vidíme ho u malíře právě třením\nbarev se zanášejícího, vidíme také Nikolu, jenž se ho na své\npříbuzné v dálné otcině táže. Jan, neznaje poměrů ani pří-\nbuzných jeho, odpovídá nejisté a někdy opáčně; avšak dobrým\nobratem se vždy omluví a své řeci pravdivosti dodá. Na to\nvstoupí do komnaty malíř Cerberti a svěřenka jeho, Armantina.\nCerberti vytasí se s její psaním, kteréž rytmistru psala, co\nzatím dívka rytmistrův list mu ukazuje. Z toho se rozpřede\nrozmluva ; Armatina žádá, by mohla jiti do obrazárny, hodlajíc\ntam rytmistra spatřiti. Cerberti jí to pod tou výminkou\nslíbí, pakli mu sloužiti bude co model k obrazu jeho „Nytíř\nBayard\". Oná svolí; ale nyní se jedná o to, kdo rytíře před-\nstavovat bude. K tomu účelu pošle malíř sluhu svého Nikolu\npro sprostého husara. Malíř s Armantinou odejdou do vedlejší\nkomnaty. Y rychlosti oteyře přestrojený Jan okno, zavolá na\nrytmistra a ten oknem do pokoje vstoupí. Brzy na to vkročí\nhusar do pokoje a pozdraví svého rytmistra, kterýž však husara\ndomů pošle a sám se do šatů Bayardových ustrojí. Nyní ob-\njeví se malíř, postaví si Armantinu a rytmistra za model a\npočne malovat. Mezi tím, co rytmistr dívce svou lásku potají\nvyjevuje a ruku svou jí nabízí, postaví se čtveračivý Jan za\nobraz a maluje na protější straně oslí hlavu, V tom zavzní\nznamení vojenské trouby, husar přiběhne pro rytmistra a tak\nho prozradí. Klam se odhalí! K tomu ještě přijde Petr, ven-\nkovský synek. Ze ho nyní Nikola pozná, dá se mysliti; nebot\nrytmistr i jeho sluha Jan jsou prozrazeni. Cerberti se na to\nzlobí, že byl obelstěn a nechce dáti rytmistru Armantinu;\navšak dívka je plnoletá a podá ruku svému milenci. Co se\nto vše rozlušťuje, obrátí Jan obraz. Malíř jest oklamán a\nještě pro posměch s dlouhýma ušima co osel vypodobněn.\nTímto se končí komický, ano velmi drastický děj této opery.\n(2. dějství.) Opera tato, kteráž se r. 180 3 v komické opeře\nv Paříži dávala, došla juž tenkráte u kritiků francouských\nslušného uznání a u obecenstva velké obliby. Orchestrací v této\nopeře jest i při málo prostředkách plna účinku, nápěvy jsou\njednoduché , ale pěkné a někdy půvabné. Ovšem nachází se\nv ní něco zastaralého, avšak tato vada neruší dojem celku.\nZ nápěvů vyniká romancí rytmistrova v prvním dějství , pak\nduetto mezi Janem a Nikolou v druhém dějství. O hudbě této\nopery může se říci, že je co do líčení ckaraktérů pravdivá, pří-\njemná a přede lehká. Provedení této opery vyhovělo poža-\ndavkům obecenstva. Všichni účinkující pánové Hassel (Jan),\nBachmann (rytmistr), Markwardt (Petr), Skuta (barvoztěrač);\nslečna Tipková (Armantina) se dobře drželi a svým úlohám\ndostáli. Dne 21. října opakovala se opera „Nordstern\ndne 26. t. nu dávána jest opera „Martha.\""}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581028-01.1.4", "texte": "Pan Vojt. A. Šmilovský sepsal jednomu z našich\ndůkladných skladatelův text k české národní opeře. Opera ta\njmenuje se „Záb oj\", obsahuje tři dějství a vyniká zvláště vzletem\nlyrickým. Látka této opery jesť z rukopisu Kralodvorského.\nPozůstalé skladby Karla Pitsche, kteréž hlavně\nz praeludií sestávají, vydá, jak se dovídáme, činný p. Leop.\nZvon a ř. Z čistého výnosu založeno bude nadání pro nejpil-\nnější a nejschopnější žáky školy varhanické.\nJednota Pražských hudebních umělců v, ježto se r.\n180 3 utvořila a od téhož času produkcími velkolepých oratorií\nznačných zásluh o hudbu si získala, provede o vánocích krásné\noratorium „Die Zerstorung Jerusalems\" (Rozboření Jerusalema)\nod F. Hillera. Dále uspořádá k slavnosti stoleté památky\nna Haendla o velkonocích r. 185 9 velkou Akademii, v nížto\nse velkolepé oratorium „Samson\" od téhož mistra, pod vedením\nkapelníka Fr. Škroupa provozovati bude.\nPan Vovorský, tenorista, obdržel místo k divadlu\ndo Štětina a pan Schwarz, barytonista do Sibína. Oba\njsou Pražané a došli při prvním vystoupení pochvaly.\nKapelník vojenský, pan Th. Svoboda přibyl do\nPrahy a hodlá dát koncert na křídlatec (Flúgelhorn), jímžto on\nobratně vládne.\nV druhém „Vínku hudebním\", jenž se dne 23. října\nv sále konviktském odbýval, vystoupil pan Schmi d t, absol-\nvovaný žák konservatoria, 7. koncert Beriotův na housle\npřednášeje. Hra jeho, jakož i orchestr p. Webra líbily se\nČetnému obecenstvu. V třetím „Vínku\" dne 25.t. m. uslyšíme slepého\npianistu pana Nej edléh o , žáka to pana Bed. Si má k a.\n(V.) Mělník dne 23. října. Tyto dni uspořádal zde\nžák Pražského konservatoria , pan Jos. O 11, koncert na kla-\nrinett a došel hojné pochvaly.\n(K.) Pardubice dne 24. října. Ku prospěchu zdejších\nchudých vystoupí dnes v koncertě pan Jos. Herzig, kterýž juž\ndne 16. t. m.v měšťanské besedě nás hrou na housle oblažil.\nTaké v městečku Sezemicích hrál k dobrému účelu.\n\nZprăvý z Rakouska a z ciziny.\nBerlín. Výtečný pianista pan Charles Wehle uspo-\nřádá co nevidět hudební „Matinée\", v nížto provede svou\nyelkou sonátu (op, 38) Marche cosaque, Chanson a boire\n(píseň pijáckou) a jiné své skladby. Hansmannský zpěvá-\ncký spolek připravuje ku provedení nové oratorium „Die Auf-\nerweckung des Lazarus\" od J. Vogla z Petrohradu.\nDrážďany. Henry Wieniawski dával zde koncert na\nhousle a hrál koncert od Mendelssohna, Paganiniho, „di tanti\npalpiti\" a své skladby. Přísný kritik O. Bank staví ho k těm\nnejprvnějším houslistům našeho století.\nFrankfurt. Slavný houslista Vieuxtemps (vysl. Vietán)\nvystoupí zde před svým odchodem do Paříže, dne 22. října\nv koncertu.\nHeilbron. Tyto dni slyšeli jsme historickou kantatu\n„Die Glocken von Speyer\" , jejížto text zpracoval dlé pověsti\no smrti Jindřicha IV. spisovatel Eyth. Skladatel této kantaty\njest mladý a nadaný Arnošt Mašek jun., kterýž s velkou\nobratností ji v hudbu uvedl. Druhý dli této kantaty uslyšíme\nještě tuto zimu.\nKoblenz. Dne 9. a 10. října slavila se zde sOtiletá\njubilejní slavnost zdejšího „Hudebního ústavu\" pod ředitelstvím\nFr. Webera a ředitele hudby Lenze.\nLVOV. Ve středu dne 21. nařekl pan Stanislav Du-\nniecki, žák konservatoria Bruselského, koncert ku prospěchu\nzdejší hudební jednoty. Bude se dávať jeho symfonie pro celý\norchestr, a slečna Wygrzywalsk a zazpívá písně z Mickie-\nwicze, jež dotčený virtuos v hudbu uvedl. Hodina Holá-\nv\nsova z Cech dávala zde kvartetta s dobrým prospěchem.\nMilán. Houslistky slečny Fernyové dávaly zde koncerty\na pojedou nyní do Terstu a pak do Vídně.\nMons. Konečně víme něco bližšího o roku narození zna-J\nměnitého skladatele a našeho rodáka Orlanda di Lasso, od\nFrancouzů „Bolland de Lattre\" zvaného. Našel se starý re-\ngister ze 16. století, v němž čisti možná: Orlando Lassos,\nanno 1532, aetate 12. (Orlando Lassos, roku 1 532 dvanáct\nlet stár.) Z toho vyplývá, že byl narozen roku 152 0.\nPaříž. Giac. Meyerbeer dokončil dvě nové opery a sice\njednu romantickou „Juditu\" a komickou „Le chercheur ďor\"\n(vyhledávatel zlata). Poslední odevzdal geniální skladatel ře-\nditeli komické opery p. Roqueplanovi.\nPešť. Nedávno dávala se tu nová opera „Die Nixe\" od\nkapelníka J. B. Klerra a líbila se dosti. Text prý nestojí\nza mnoho; ale hudba vyniká pěknými nápěvy a effektuplnou\ninstrumentací.\nPetrohrad. Italská opera otevřena jest dne 20. září\noperou „I Lombardi\" (Lombardové) od Verdiho. Hvězdou\npersonálu operního jest věhlasný tenorista Tamberl ík.\nPostupín. Mladý virtuos na klavír p. Walter dával dne\n17. září koncert na fisharmoniku a došel skvělého výsledku.\nStuttgart. Na konci tohoto roku bude se zde provo-\nzovat nová opera „Anna von Landskron\" od komorního hu-\ndebníka J. Aber t a, geniálního žáka Pražského konservatoria.\nVaršava. Moniuszko dokončil opět novou operu\n„Plavec\", která se tu s pochvalou dávala.\nVídeň. Na zdejší universitě zřídil se „Akademický zpě-\nvácký spolek\", ze študujících tří fakult sestávající. Chormistr\ntéhož spolku jest právník Rud. Weinwurm. Bylo by žádoucno,\nkdyby i ostatní university tento příklad následovaly! Hou-\nslista M. Hauser a cellista Kellermann zřídí tu brzy koncerty.\nZdejší pianista Moszmer obdržel od císaře tureckého řád\nMedjidieský. Zpěvácký spolek (ředitel Herbek) provedl dne\n26. t. m. oratorium „Jidáš Makabejský\" od Haendla ; a zpě-\nvácká Akademie (ředitel Stegmeyer) uspořádá v zimní saisone\n3 koncerty. V prvním (dne 28. listop.) budou dávány skladby\nod Seb. a Chr. Bacha, Lottiho, Duranta, Mendelssohna, Essera\na Schuberta. Slečna Andréová, kterouž někteří enthusiasté\n„švédským slavíkem\" nazvali, nepronikla ani hlasem ani svým\numěním ; místo slavíka slyšelo obecenstvo toliko obyčejnou pěnkavu.\nVýmar. Slečna Stárková, pianistka, divotvorné to\ndítě ruské, hrála zde při dvoře a líbila se velice.\n\nListárna.\nPánové, kteří se od 2 5. října na „Dalibora\"\npředplatili, obdrží přílohu L později, anto nás ještě nová zá-\nsilka s přílohami z Lipska nedošla. — Panu J. H. v Pecině.\nNemusel jste to schválně posílati; mše Horáková do D-moll\nnevyšla ještě tiskem. — Panu J. K. v Kácově. Čtvrtletní\npředplacení na Dalibora obnáší 1 zL stř.; pošlete ostatek při\npříležitosti.— Panu T.. v M i 1 án ě. Nebylo by Vašnostein možná,\nbyste nám časem zajímavé hudební zprávy z „Gazetta musicale\ndi Milano\" u výtahu zasílal."}]}