{"numero_id": "bm-bmtnabd-1858-11-04-01", "volume": "bmtnabd_1858-11-04_01", "ocr_sha256": "51e0b1c4becd033ee11642082c700595bf986beb309599a26cbf014db13bec11", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1858/11/04_01/bmtnabd_1858-11-04_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-04-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-04_01#c001", "volume": "bmtnabd_1858-11-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "19", "page_fin": "19", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.2.1", "titre_corps": "PÍSEŇ V PÍSNI.", "titre_sommaire": "PÍSEŇ V PÍSNI.", "signature_source": "Alois Vojtĕch Šmilovský", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 391, "texte": "PÍSEŇ V PÍSNI.\nAlois Vojtĕch Šmilovský.\nKdyž spánek ukolébá\nVe tiché světy snění,\nTu vstoupí k pěvci musa\nZovouc ho ku básnění;\nPodá mi zlatou lyru,\nSměje se modrým okem,\nA juž se píseň proudí,\nZe srdce mocným tokem!\nO písni, tys památka,\nJiž svétu bozi dali,\nKdyž lidé vinou svojí\nSvé blaho pochovali 1\nO písni, když tě pěji,\nCo duše má tu cítí!\nTak muselo as lidem\nKdyž v ráji dleli, býti!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-04-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-04_01#c002", "volume": "bmtnabd_1858-11-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "19", "page_fin": "20", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.2.2", "titre_corps": "Lablacheův nejkrásnĕjši den. Výjev ze života.", "titre_sommaire": "Lablacheův nejkrásnĕjši den. Výjev ze života.", "signature_source": "E. Zminský", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.1", "debut_caractere": 393, "fin_caractere_exclue": 3050, "texte": "Lablacheův nejkrásnĕjši den.\nVýjev ze života.\n\n#\nZa zimního večera seděly tři osoby: milokrásná dívka,\nstařena a napolo osleplý kmet v netopené, všeho nářadí\nprosté komůrce. Všichni tři snášeli zimu a hlad. Kmet\nslzel a nikdo z nich nemluvil.\n„Dovol,44 řekla konečně dívka padnouc kmetu okolo\nkrku, „dovol, otce, ať tvou službu zastanu! Juž tomu jsou\ntři měsíce, co své veškeré jmění prodáváš, bys nás uživil;\nnyní však vyschl tento pramen výživy. Nevyslyšíš-li prosby\nmé, musíme všichni tři hladem zahynout\"\nKmet vrtěl hlavou. „Tak se nesmíš snížiti/4 pravil\nstařec, ,ještě nám zbývá jeden prostředek.44 Přikročiv\nv\nk stěně sundal s ní housle. „Neumřeme hladem ! Ctyrycet\nlet vyživovaly tyto housle mne a mou rodinu, nuže! ony\nto učiní i nyní po pětileté přestávce!44\n„Co chceš dělati?44 zvolaly uděšeně matka i dcera.\n„Co jsem ctyrycet let dělal. Chci opět housti.44\n„Ale tenkráte, Luigi, hrál si v cele orchestru, tys\nřídil.... a nyní?44\n„Nyní,44 pravil kmet s líceným poklidem, „nyní....\nOci moje nemohou ovšem not císti; však budu hráti zpa-\nměti. Mé staré, věrné housle vydělají přede ještě chleba\npro mou drahou rodinu.44\nA nedbaje na prosbu obou ženštin opustil komůrku\na spěchal po schodech dolů. Venku byla zima, ledový\nvítr vál, sníh chřestil pod nohama starcovýma. Kmet\nzrychlil chod svůj. Před jednou velmi navštěvovanou ka-\nvárnou stanul váhavě; však váhavost jeho trvala jen na\nokamžik.\n„Choť a dcera trpí hlad a mrznou !44 pravil sám k sobe,\n\n| *) Lablache Luigi (vysl. Lablaš Luidži), matador všech\nslavných bassistů, narodil se dne 6. prosince 179 4 v Ne-\napoli. Na rozkaz Josefa Napoleona dostal se do konser-\nvatoria „della Pietá de Turehini\" v Neapoli. V 18. roku\nsvého stáří zpíval juž na divadle San Carlino, pak vy-\nstoupil v Messině, v Palermu , v Ěímě at. d. Koku\n1824 zpíval ve Vídni s neslýchanou pochvalou zastíně\nRubiniho i Fodorvu; ano jemu ke cti ražena byla medailie,\njejížto nápis od markýza Gargalla takto zněl: Actione\nRoscio, Jope cantu comparandus utraque lauro conserta,\nambobus major. (Co do hry s Eosciem, co do zpěvu\ns Jopem se dá porovnat, a v obojím vynikal nad oba.)\nZ Vídně navštívil jiná města jako Paříž a vrátil se opět\ndo Itálie. Svou bravourou, elegantním přednesem, mimi-\nkou a plastikou, jakož i výbornou školou stal se miláč-\nkem každého obecenstva. Lablache vydal také důkladnou\nškolu pro zpěv, a sice jak pro soprán a tenor, tak pro\nbass a baryton. (Obě lze dostati u Rob. Veita po 4 zl.\n24 kr. stř. , pak světoznámá cvičení pro zpěv pro tytéž\nhlasy po 1 zl stř.) Lablache zemřel dne 23. února 18 58\nve svém rodišti Neapoli. Jeho mrtvola přivezla se do\nPaříže, odkud do hrobky jeho villy vložena jest."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2262, "texte": "by si dodal odvahy, otevřel náhle dvéře a vstoupil. Blíže\nu dveří stála aksamitem potažená židlice. Položiv na ni\nklobouk poéal laditi nástroj. Okamžitě byl tu sklepník,\na měře zrakoma brzy starce, brzy klobouk pravil:\n„Co to! Myslíte, že jsme židlici proto aksamitem po-\ntáhnout! dali, by lecjaký šumař na ní klobouk položil?4'\nNeodpovídaje na tuto nestoudnou řeč, vzal Luigi klo-\nbouk, položil ho na zem, i pokračoval třesa se lítostí nad\nhanou, jež se mu přihodila v ladění houslí. Choť a dcera\ntrpí hlad! Touto myšlenkou ukonejšil své vnitřní pohnutí.\nKonečně přejel šmyčcem struny, srdce jeho buchalo\nradostí a brzy zapomněl, kde a proč se zde nacházel. Pět\nlet nehrál na svém nástroji, neb tóny jeho byly by ho jen\nna jeho neštěstí upomenuly; nyní ale zněly hlasem věrného\npřítele.\nSotva že přehrál několik not ze zpěvohry „Vilém\nTell44 s podivuhodnou precisí as úžasu hodným výra-\nzem, an velký, silný muž stůl, za nímž seděl, nohou od-\nstrčil a ku kmetu pospíchal.\nByl to Lablache, kterýž bývalého ředitele orchestru\npoznal,\n„Luigi!44 zvolal on.\n„Monsieur Lablache!44 odvětil zaraženě hudebník a\nnenadálý ruměnec polil jeho vráskovité líce.\n„Jak, Luigi, tam až to s vámi došlo?44\n„Mé oči ničeho nevidí, a nouze . . . ,44\n„Dosti! dosti !44 přetrhl mu řeč umělec. „Übohý Luigi,\nzahřejte mi mé rondo ze „Semiramidy !44\nKmet uposlechl.\nPo introdukcí zavzněl překrásný, divoplný hlas, La-\nblacheův hlas, kterýž každým sálem divadelním zatřásl.\nJako kouzlem nastalo v hlučné kavárně okamžitě hluboké\nticho. Hráči kulečníku zanechali svých partií, všichni se\nhrnuli blíže a utvořili kruh okolo pěvce a houslisty.\nDozpívav arii vzal Lablache klobouk do ruky a sbí-\nral po celé kavárně dárky od hostů. Když byl juž klo-\nbouk až do kraje naplněn, vrátil se k Luigimu a podávaje\nmu obsah pravil:\n„Nyní pospěšte domů. Až podruhé se rozdělíme.44\nA rychle vmísil se mezi ostatní hosty, by díkům star-\ncovým ušel.\nOd této doby zlepšil se stav Luigiův. Provdal dceru\nza výtečného hudebníka a umíraje těšil se z toho, že své\ndítě dobře zaopatřil. Choti své zůstavil čásť peněz, jež\nvystačila k její výživě.\nLablache považoval tento den za nejblaženější ve svém\nživotě a získal si tímto šlechetným činem ještě více ctite-\nlův a obdivovatelův.\n\nZ frančiny přel. E. Zminský."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-04-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-04_01#c003", "volume": "bmtnabd_1858-11-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "20", "page_fin": "20", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.2.3", "titre_corps": "Stav hudby v severovýchodní Haliči. Líčí Vilém Blodek.", "titre_sommaire": "Stav hudby v severovýchodní Haliči. Líčí Vilém Blodek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.2", "debut_caractere": 2264, "fin_caractere_exclue": 4741, "texte": "Stav hudby v severovýchodní Haliči.\nLíčí Vilém Blodek.\n(Dokončení.)\nTaký je stav kostelní hudby v tamější krajině! Zdaž\nse všude takové hyzdění kostelní hudby děje, nemůžeme\novšem tvrditi; ale pochybujeme, že by mimo ve velkých\nměstech lepší hudby slyšeti bylo. Avšak nedivme se tomu,\nvždyť iv naší hudební vlasti se tu tam podobné nešváry\nvyskytují. Arciť stává se to jen pořídku ato nedbalostí\nvarhaníků a chorregentů, ano pouhou nedbalostí, již to\nDalibor při každé příležitosti pokárať neopomine.\nNež, kde jsem se octnul ve svém vypravování! Na-\nvraťme se nazpět, bychom i stav taneční hudby tu seznali !\nJe-li kostelní hudba špatná, nachází se hudba taneční ještě\nv horším stavu, neboť tamější hudebníci nemají ani ponětí\nv\no rhytmu a tóninách. A jací jsou to hudebníci? Židé a\ncikáni.\nTančí-li sedláci při svatbě, hude jeden na housle,\nna něžto se jako na cello hraje, dále píská jeden na flétnu,\ntřetí na klarinett a čtvrtý řádí na bassu, která cellu se\npodobajíc dvěma strunama opatřena jesť, ano dvěma stru-\nnama, na něžto šumař šmyčcem, píle se rovnajícím, ne-\nmilostně škrábe. A nyní slyšte ! jaká to hudba ! Každý\nhude co se mu líbí o druhého se nestaraje $ o taktu a\nsouzvuku ani zmínky , je to pravá ochlokrací (luzovláda).\nPři této hudbě tančí, trepčí a hopkuji sedláci jako pomi-\nnulí a jsou v zanícení.\nJednoho dne pozván jsem byl na ples k jistému bo-\nhatému pachtýři, Bylo mi praveno, že jsou k této zábavě\nnajati ti nejlepší hudebníci celého okolí. I byl jsem žá-\ndostiv, tyto Haličské Amíiony slyšeti. Nechavše dlouho\nna sebe čekati, přišli konečně hudci, jichžto šest na počet\nbylo. Hudba počala, ale nastojte, byla to pravá kočičina!\nKvapík a mazurka byly jejich koníčkem, na němžto ho-\nrem pádem jezdili.\nNebylo možná při této hudbě tančiti. I nezbývalo\nnám jiného, než k pianu své útočiště vzíti a u hraní se\nstřídati. Stalo se, a my se výborně bavili.\nTak leží tam ladem toto krásné umění a pochybuji,\nže se taká hudba na vyšší stupeň povznese, neboť nikde\nve vesnicích a menších městech nestává škol, v nichžto\nby se hudba pěstovala. Nachází-li se v nějakém místě\nněkolik úředníků, drží si učitele vespolek. Šlechtici za-\nv\nmlouvají si učitele hudby z Cech a poskytují jim velkých\nvýhod a slušně je platí. Avšak radím každému, jenž by\nse do Haliče odebrati chtěl, by bez kontraktu ouředně\nstvrzeného tam se neubíral; neboť stává příkladů, že\ntaký učitel hudby, nemaje kontraktu, ve svých nadějích\nzklamán byl a bídně do vlasti své se navrátiti musel."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-04-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-04_01#c004", "volume": "bmtnabd_1858-11-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "21", "page_fin": "21", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.2.4", "titre_corps": "O prvních začátcích na piano. Sdělu je Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "titre_sommaire": "O prvních začátcích na piano. Sdělu je Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2557, "texte": "O prvních začátcích na piano.\nSdělu je Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nLekcí V.\nO posuvkách (Versetzungszeicheri).\nPo několika úlohách vede učitel žáka dále, by mu\nukázal povstání a potřebu vrchních klávesů. Nutnost někdy\nkáže, by se tón o něco povýšil neb snížil; v prvním\npřípadu se to stává, stojí-li před notou křížek. Tu\nse béře nejbližší kláves nahoru, buď si on vrchní neb\nzpodní, n. p. stojí-li zjj: před notou c, vezme se vrchní\nnejbližší; stojí-li # před d, vezme se též vedlejší vrchní\nkláves nahoru ; stojí-li vezme se na místo klávesu e\nvedlejší spodní kláves /.\nTakovouto změnu a postoupnost tónu nazýváme po-\nvýšením o půl tónu. Jméno však noty se při této\nproměně tónu poněkud od prvotního liší ; . nebo k původní\nhlásce (písmeně) se připojí u pojmenování noty sylaba is.\nNásledovně bude slouti cis, vysloví se dis,\nzn eis, — fis a t. d.\nKlade-li se před notu b, znamená to, aby se místo\nnezměněného tónu vzal nejbližší kláves dolu, což jest tolik,\njak jinými slovy říkáme, tón o půl tónu snížit; stojí-li\nb před notou Ji vezme se nejbližší vrchní kláves dolu,\npostavíme-li b před notu e, béřeme též nejbližší kláves,\npočítajíce od e dolu ; podobně se hraje, nacházíme Ji b\npřed g, a, d\\ postavíme-li však b před notu /, c, tu se\nbéře nejbližší spodní kláves. Mimo tuto změnu zvuku zji-\nnačí se jméno noty v ten způsob, že se k prvotní hlásce\n(písmeně) zavěsí sylaba es, n. p. bc jmenujeme ces, bd :z\ndes, be ~ es, bf zz fes atd.\nK jasnějšímu poznání také zvláště prospěje , okáže-li\nse to na nástroji, aby žák tuto změnu tónu také slyšel\ni viděl.\nNěkdy se povýšení tónu stává o celý tón. Tenkrát\nse ale hraje následující druhý kláves a před notu se\npíše ležatý křížek X nebo jak jinak říkáme dvoj- neboli\nšpanělský-křížek; n. p. X<? hraje se kláves d, X/\nvezme se (/-kláves atd.; u pojmenování takto změněného\ntónu se přidá k původnímu jménu noty dvojnásobná sylaba\nis, tak že Xc slově cisis, — disis, fisis atd.\nPodobně se to děje, stojí-li před notou dvojbe (bb),\njenom s tím rozdílem, že se béře na klavíru dolu druhý\nkláves, n. p. objeví-li se bb před e, hraje se pak kláves\nd; bb před h vezme se kláves a, stojí-li bb před a, vy-\njádří se hraním klávesu g atd.\nJméno však noty sestává z původního písmene a\nze zdvojené sylaby es, n. p. bbh vysloví se heses, bbe zz\neses, bbčž zn deses, bbc = ceses atd.\nMá-li se s nebo s b změněný tón zase v původní\njeho stav navrátiti a toto znamení své platnosti pozbýt i,\nklade se zase před notu , jež odvolávacím znamením\nčili odrážkou nazýváme.\n(Pokračování,)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-04-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-04_01#c006", "volume": "bmtnabd_1858-11-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "21", "page_fin": "22", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.2.5", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.3", "debut_caractere": 2559, "fin_caractere_exclue": 5120, "texte": "FEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n\n(Opera). Die Templer aufCypern (Templáři na\nostrově Cypru), velká opera ve 4 dějstvích od Scribea, hudba\nodG. Donizettiho, provozovala se dne 29. října. Děj této\nopery koná se v Kastilu. Tu vidíme v klášteře sbor mnichů\nprávě se modlících ; vidíme též Balthasara, superiora kláštera\nsv. Jaga z Compostelly, templáře Fernanda k zbožnosti napo-\nmínajícího. Avšak Fernando vyzná se mu, že miluje dívku,\njižto u oltáře sv. Jaga spatřil Balthasar odvracuje ho ale\npřípovědmi a výhrůžkami od této myšlénky a velí mu by odešel.\nNačež se oba odstraní. Aj, tu nastane změna! V letohrádku\nblíže moře dlí sbor dívek, mezi nimi i Juezova, důvěrnice\nLeonory. Než co spatřujeme! Fernando přijíždí na lodi ku\nbřehu a vystoupiv táže se Juezovy, proč mu jméno a stav\njeho milenky odkrýti nechce; ale Juezova odkáže ho na Leo-\nnoru právě sem vstupující. Jaký to krásný okamžik pro oba !\nJen žel, že netrvá dlouho! neboť Leonora sdílí mu, že nemůže\nnikdy jeho chotí býti. Fernando tázaje se ji na příčinu do-\nstane za odpověď, že jisté psaní velí, by se jí na vždy stranil.\nNáhle objeví se Juezova volajíc by uprchli, že sem právě\nkníže Alfons přichází. Tu sezná Fernando, že Leonora je nad\njeho stav povýšena. Leonora mu podá onen list, do něhož\nFernando nahlídnuv vidí, že jest za kapitána vyvolen. To ho\nznítí ještě k vroucnější lásce a slávě a odejde obou dosící\n(1. dějství)* Ve svém letohrádku blíže háje dlí Alfons a Don\nGuspar rozmlouvajíce o vítězi Ferdinandu jakož i o odměně,\nkteráž by se mu dáti měla. Aj, tu přijde králi na mysl, že\njeho dvořané proti jeho lásce (Leonoře) brodí, i usnese se na\ntom, že ji proti všem útokům zahájí. Tu přichází Leonora a\nJuezova. Leonora je trudem sklíčena, ale kdo je toho příčinou ?\nNa to se jí táže král a dostane za odpověď, že dvořané jí\nopovrhují. Král Alfons ji těše dá pro její zábavu tance pro-\nvádět. Po skončené zábavě přijde Don Guspar ku králi vy-\npravujíc mu, že je od Leonory oklamán; že ona jiného miluje.\nKrál se na Leonoru oboří a velí, by jméno milence vyzradila,\nčehož ona neučiní. Iv tomuto výjevu přijde Balthasar a ve\njménu papeže praví králi, aby od favoritky Leonory upustiv\nraději v řádném manželství žil, sice že ho kletba církve do-\nstihne. Král se tomu zpouzí, avšak lid jsa stejného míněni\ns Balthasarem volá: „Pryč s Leonorou.\" (2 dějství). Pokračo-\nvání dalšího obsahu a posouzení opery podáme nemajíce do-\nstatečného místa v příštím čísle. Dne 26. října dávala se opera\n„Martha\" od Flotowa, dne 1. listopadu opera „Troubadour\"\nod V erdiho a dne 3. „Prorok4' od Meyerbeera."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5578, "texte": "Slavný náš mistr na piano pan Alex. Dreyschock\ndostal po telegrafu z Hanoveru čestné vyzvání, by dne 6. li-\nstopadu v paláci J. M. krále Hanoverského v koncertě vystoupil.\nMladá zpěvačka Hedvika Graffová, žákyně\nchvalně známého pana Emmingra, engažována jest při di-\nvadle v Solnohradů a neminula se při prvním vystoupení velké\npochvaly.\nSlečna Medalová bude v slovanské besedě ve Vídni\nzpívat Zvonařovu píseň „Přání44, pak od Kazimíra Lubo-\nmír ské h o „Zawsze i Wszgdze44 a od Chopina „Žyczenie44 a\nkonečně dvě horvatské písně od Mír. Valharja.\nPrvní konkurenční skladba na Hálkovu báseň\n„Náš zpěv44 došla nás dne 28. října z L.. pod heslem: „Pro\nhudbu žiju.44 Při této příležitosti podotýkáme, že posou-\nzení skladeb na se přijali pánové: František Ulm, hudební\nkritik, Josef Krejčí, ředitel hudby u Křížovníků, a E.\nTauwitz, kapelník stavovského divadla v Praze.\nPísek. Vyučování zpěvu na zdejším gymnasium svěřeno\njest panuEngelhartovi, bývalému žáku pražského konserva-\ntoria. Týž umělec hodlá zde také zaříditi ústav hudební\na zpěvní.\n(Úvaha.) Katolický varhaník, sbírka předeher,\nmeziher a doher od Jo s. Forstra vyšel před nějakým časem\nve skladě Rob. Veita. Co se potřeby podobného díla\nu nás týká, o tom není pochybnosti; však co do praktického\nužívání shledáváme, že jsou „předehry44 i „dohry44 dlouhé.\nNikdy nebude mít varhaník u nás příležitosti, aby přede mší\nsv. tak dlouhé praeludium mohl přehrát, a nad to není každý\nvarhaník dosti dovedný, aby se v cizí skladbu tak vpravil,\nby ji na každém místě zaokrouhliti dovedl. Dlouhé dohry\nzase nejsou rádné z toho ohledu, že se dojem chorálu ruší,\nkdyž se mezi slohami věta zcela jiného slohu umísťuje, toho ani\nnepodotýkaje, že lid jest netrpěliv, když varhaník dlouho do-\nhrává. Dohry do jiného druhu taktu klásti, jako u čísla 3, 5,\n8, 10, 11 shledáváme, jest ještě méně radno, a nedá se ničím\nomluviti. Tolik, co do zevnějšku! Přihlédnem li k vnitřnímu\nobsahu, tu p. skladatel více požadavkům dostál, v předehře\nuchopený motiv dobře zpracoval, ba snad více, než motiv pro\nsvou důležitost zasluhoval. Chorál („Wir werfen uns darnieder44)\njest dobře, ač na dvou místech trochu světsky harmonisován.\nNejlépe se zdařily mezihry; ty vyhoví všem požadavkům, pro-\nmineme-li skladateli časté užívání zmenšených septakordů.\nNěkteré chyby tisku, jako na st. 4 v druhém taktu druhé\nmezihry, kde v basse místo /, d stojí, v sedmé dohře str. 5\nv sedmém taktu místo d hes státi má, si varhaník opraví.\nNa straně 4.v druhé dohře jest poklesek proti hudební gra-\nmatice ; 2 oktávy v altu a tenoru, na str. 6 v jedenácté me-\nzihře vadný rhytmus. Několika postupů od velké kvinty k malé\nneb opačné, jest přemožené stanoviště; o těch se již více\nnemluví. Odporučujeme dílo toto našim varhaníkům vté na-\nději, že nadaný skladatel iv příštích sešitech jim něco podá,\nz čehož jim možná bude kořistit. První sešit v ceně 20 kr.\nstř., je co do rytby, tisku a papíru krásně vydán.\n\nR.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nBrno* Slečna Fischerova z Tiefensee zpívala zde\npohostinsku s velkou pochvalou a dostala nyní pozvání do Pešti.\nCelovec (Klagenfurt). Pan Vilém Treiber dával zde\nv divadle dne 18. a 20. dva koncerty s dobrým prospěchem.\nLipsko. Ke cti L. Spohra uspořádal kapelník Rietz dne\n22. října v sále „Gewandhausuu hudební produkcí, v nížto se\norchestrální skladby Beethovena, Mendelssohna a Rietze dá-\nvaly. Na večer navštívil Spohr konservatorium a byl překvapen\nvýtečnou hrou mladé pianistky Albrechtovy z Petrohradu.\nKu prospěchu pozůstalé rodiny skladatele Conrada dal nejme-\nnovaný dobrodinec 1000 tolarů. Ve čtvrtém koncertě\nv Gewandhausu dávaly se dne 28. října ouvertury ku Korio -\nlanu od Beethovena, „Im Hochlande44 od Gadea a třetí sym-\nfonie do Es-dur od Schumana s chvalným výsledkem. V tom\nkoncertě přednášel Raimund Dreyschock pátý koncert pro\nhousle od Davida, proveda jej s obvyklou virtuositou. Ko-\nnečně zpívala Klára Hynckelova arii z „Titau a „Favoritky\",\njimiž osvědčila, že její hlas jest sice krásný, avšak že není\ndobře vzdělaný.\nLvov. Koncert pana Dunieckého vypadl velmi skvěle;\nzvláště líbila se jeho ve slohu Haydnově složená symfonie, jež\npěknou instrumentací vyniká. Tyto Joi přibyl sem pan\nHolzel, rodem z Krakova a zpěvák to na divadlech italských,\njenž zde v divadle polském vystoupí. V našem městě dlí\nnyní dva hudební umělci, pan Biernacki a Szpakowski.\nPaříž. M. Benoišt, professor varhan na konservatoriu\na varhaník v kapli císaře Napoleona , provozoval nedávno\nv chrámě sv. Eustacha svou mši pro smíšené hlasy, varhany a\nharfu a došel nepochybné pochvaly. Město hodlá zde vy-\nstavět nové operní divadlo. Výlohy jsou na 3.500,000 franků\nurčeny. Halevyho opera „Magicienne44 dočkala\nse juž ve velké opeře 37 představení. Paní Szarvadyová,\nrozená Klausová z Cech, odebeře se v polovičce zimy ku kon-\ncertům do Holandska a Německa. Stockhausen zřídil tu\nněmecký zpěvácký spolek, jenž nyní 112 údů počítá.—V ko-\nmické opeře bude se co nejdříve dávat nová opera Meyerbee-\nrova „Pastýř z Cornwallisu.'4\n(Sch.) Petrohrad Nedávno zemřel zde Josef Sokol,\ngeniální to žák Pražského konservatoria, skladatel mnohých\nskladeb instrumentálních, zůstaviv po sobě choť a tré dítek»\nv\nPoslední službu prokázali mu dva Cechové, pan Seuffert, celli-\nstaa pan Schubert, hautboista, do hrobu ho vloživše. Kapella\nJ. Strausse uspořádala k prospěchu pozůstalých jeho dítek\nkoncert, jehož čistý výnos 100 0 rublů obnášel a při němž p,\nSchubert také účinkoval. (Stručný životopis podáme ypříštím\nčísle. Red.)\nRiga. Dne 26. září odbývala se zde úmrtní slavnost za\nKonradina Kreuzera, kterýž zde před desíti lety zemřel."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-04-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-04_01#c007", "volume": "bmtnabd_1858-11-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "21", "page_fin": "22", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.2.5.1", "titre_corps": "Zprávy domácí.", "titre_sommaire": "Zprávy domácí.", "signature_source": "R", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.3", "debut_caractere": 2572, "fin_caractere_exclue": 5120, "texte": "Zprávy domácí.\n\n(Opera). Die Templer aufCypern (Templáři na\nostrově Cypru), velká opera ve 4 dějstvích od Scribea, hudba\nodG. Donizettiho, provozovala se dne 29. října. Děj této\nopery koná se v Kastilu. Tu vidíme v klášteře sbor mnichů\nprávě se modlících ; vidíme též Balthasara, superiora kláštera\nsv. Jaga z Compostelly, templáře Fernanda k zbožnosti napo-\nmínajícího. Avšak Fernando vyzná se mu, že miluje dívku,\njižto u oltáře sv. Jaga spatřil Balthasar odvracuje ho ale\npřípovědmi a výhrůžkami od této myšlénky a velí mu by odešel.\nNačež se oba odstraní. Aj, tu nastane změna! V letohrádku\nblíže moře dlí sbor dívek, mezi nimi i Juezova, důvěrnice\nLeonory. Než co spatřujeme! Fernando přijíždí na lodi ku\nbřehu a vystoupiv táže se Juezovy, proč mu jméno a stav\njeho milenky odkrýti nechce; ale Juezova odkáže ho na Leo-\nnoru právě sem vstupující. Jaký to krásný okamžik pro oba !\nJen žel, že netrvá dlouho! neboť Leonora sdílí mu, že nemůže\nnikdy jeho chotí býti. Fernando tázaje se ji na příčinu do-\nstane za odpověď, že jisté psaní velí, by se jí na vždy stranil.\nNáhle objeví se Juezova volajíc by uprchli, že sem právě\nkníže Alfons přichází. Tu sezná Fernando, že Leonora je nad\njeho stav povýšena. Leonora mu podá onen list, do něhož\nFernando nahlídnuv vidí, že jest za kapitána vyvolen. To ho\nznítí ještě k vroucnější lásce a slávě a odejde obou dosící\n(1. dějství)* Ve svém letohrádku blíže háje dlí Alfons a Don\nGuspar rozmlouvajíce o vítězi Ferdinandu jakož i o odměně,\nkteráž by se mu dáti měla. Aj, tu přijde králi na mysl, že\njeho dvořané proti jeho lásce (Leonoře) brodí, i usnese se na\ntom, že ji proti všem útokům zahájí. Tu přichází Leonora a\nJuezova. Leonora je trudem sklíčena, ale kdo je toho příčinou ?\nNa to se jí táže král a dostane za odpověď, že dvořané jí\nopovrhují. Král Alfons ji těše dá pro její zábavu tance pro-\nvádět. Po skončené zábavě přijde Don Guspar ku králi vy-\npravujíc mu, že je od Leonory oklamán; že ona jiného miluje.\nKrál se na Leonoru oboří a velí, by jméno milence vyzradila,\nčehož ona neučiní. Iv tomuto výjevu přijde Balthasar a ve\njménu papeže praví králi, aby od favoritky Leonory upustiv\nraději v řádném manželství žil, sice že ho kletba církve do-\nstihne. Král se tomu zpouzí, avšak lid jsa stejného míněni\ns Balthasarem volá: „Pryč s Leonorou.\" (2 dějství). Pokračo-\nvání dalšího obsahu a posouzení opery podáme nemajíce do-\nstatečného místa v příštím čísle. Dne 26. října dávala se opera\n„Martha\" od Flotowa, dne 1. listopadu opera „Troubadour\"\nod V erdiho a dne 3. „Prorok4' od Meyerbeera."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2924, "texte": "Slavný náš mistr na piano pan Alex. Dreyschock\ndostal po telegrafu z Hanoveru čestné vyzvání, by dne 6. li-\nstopadu v paláci J. M. krále Hanoverského v koncertě vystoupil.\nMladá zpěvačka Hedvika Graffová, žákyně\nchvalně známého pana Emmingra, engažována jest při di-\nvadle v Solnohradů a neminula se při prvním vystoupení velké\npochvaly.\nSlečna Medalová bude v slovanské besedě ve Vídni\nzpívat Zvonařovu píseň „Přání44, pak od Kazimíra Lubo-\nmír ské h o „Zawsze i Wszgdze44 a od Chopina „Žyczenie44 a\nkonečně dvě horvatské písně od Mír. Valharja.\nPrvní konkurenční skladba na Hálkovu báseň\n„Náš zpěv44 došla nás dne 28. října z L.. pod heslem: „Pro\nhudbu žiju.44 Při této příležitosti podotýkáme, že posou-\nzení skladeb na se přijali pánové: František Ulm, hudební\nkritik, Josef Krejčí, ředitel hudby u Křížovníků, a E.\nTauwitz, kapelník stavovského divadla v Praze.\nPísek. Vyučování zpěvu na zdejším gymnasium svěřeno\njest panuEngelhartovi, bývalému žáku pražského konserva-\ntoria. Týž umělec hodlá zde také zaříditi ústav hudební\na zpěvní.\n(Úvaha.) Katolický varhaník, sbírka předeher,\nmeziher a doher od Jo s. Forstra vyšel před nějakým časem\nve skladě Rob. Veita. Co se potřeby podobného díla\nu nás týká, o tom není pochybnosti; však co do praktického\nužívání shledáváme, že jsou „předehry44 i „dohry44 dlouhé.\nNikdy nebude mít varhaník u nás příležitosti, aby přede mší\nsv. tak dlouhé praeludium mohl přehrát, a nad to není každý\nvarhaník dosti dovedný, aby se v cizí skladbu tak vpravil,\nby ji na každém místě zaokrouhliti dovedl. Dlouhé dohry\nzase nejsou rádné z toho ohledu, že se dojem chorálu ruší,\nkdyž se mezi slohami věta zcela jiného slohu umísťuje, toho ani\nnepodotýkaje, že lid jest netrpěliv, když varhaník dlouho do-\nhrává. Dohry do jiného druhu taktu klásti, jako u čísla 3, 5,\n8, 10, 11 shledáváme, jest ještě méně radno, a nedá se ničím\nomluviti. Tolik, co do zevnějšku! Přihlédnem li k vnitřnímu\nobsahu, tu p. skladatel více požadavkům dostál, v předehře\nuchopený motiv dobře zpracoval, ba snad více, než motiv pro\nsvou důležitost zasluhoval. Chorál („Wir werfen uns darnieder44)\njest dobře, ač na dvou místech trochu světsky harmonisován.\nNejlépe se zdařily mezihry; ty vyhoví všem požadavkům, pro-\nmineme-li skladateli časté užívání zmenšených septakordů.\nNěkteré chyby tisku, jako na st. 4 v druhém taktu druhé\nmezihry, kde v basse místo /, d stojí, v sedmé dohře str. 5\nv sedmém taktu místo d hes státi má, si varhaník opraví.\nNa straně 4.v druhé dohře jest poklesek proti hudební gra-\nmatice ; 2 oktávy v altu a tenoru, na str. 6 v jedenácté me-\nzihře vadný rhytmus. Několika postupů od velké kvinty k malé\nneb opačné, jest přemožené stanoviště; o těch se již více\nnemluví. Odporučujeme dílo toto našim varhaníkům vté na-\nději, že nadaný skladatel iv příštích sešitech jim něco podá,\nz čehož jim možná bude kořistit. První sešit v ceně 20 kr.\nstř., je co do rytby, tisku a papíru krásně vydán.\n\nR."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-04-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-04_01#c008", "volume": "bmtnabd_1858-11-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "22", "page_fin": "22", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.2.5.2", "titre_corps": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "titre_sommaire": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.4", "debut_caractere": 2926, "fin_caractere_exclue": 5578, "texte": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.\nBrno* Slečna Fischerova z Tiefensee zpívala zde\npohostinsku s velkou pochvalou a dostala nyní pozvání do Pešti.\nCelovec (Klagenfurt). Pan Vilém Treiber dával zde\nv divadle dne 18. a 20. dva koncerty s dobrým prospěchem.\nLipsko. Ke cti L. Spohra uspořádal kapelník Rietz dne\n22. října v sále „Gewandhausuu hudební produkcí, v nížto se\norchestrální skladby Beethovena, Mendelssohna a Rietze dá-\nvaly. Na večer navštívil Spohr konservatorium a byl překvapen\nvýtečnou hrou mladé pianistky Albrechtovy z Petrohradu.\nKu prospěchu pozůstalé rodiny skladatele Conrada dal nejme-\nnovaný dobrodinec 1000 tolarů. Ve čtvrtém koncertě\nv Gewandhausu dávaly se dne 28. října ouvertury ku Korio -\nlanu od Beethovena, „Im Hochlande44 od Gadea a třetí sym-\nfonie do Es-dur od Schumana s chvalným výsledkem. V tom\nkoncertě přednášel Raimund Dreyschock pátý koncert pro\nhousle od Davida, proveda jej s obvyklou virtuositou. Ko-\nnečně zpívala Klára Hynckelova arii z „Titau a „Favoritky\",\njimiž osvědčila, že její hlas jest sice krásný, avšak že není\ndobře vzdělaný.\nLvov. Koncert pana Dunieckého vypadl velmi skvěle;\nzvláště líbila se jeho ve slohu Haydnově složená symfonie, jež\npěknou instrumentací vyniká. Tyto Joi přibyl sem pan\nHolzel, rodem z Krakova a zpěvák to na divadlech italských,\njenž zde v divadle polském vystoupí. V našem městě dlí\nnyní dva hudební umělci, pan Biernacki a Szpakowski.\nPaříž. M. Benoišt, professor varhan na konservatoriu\na varhaník v kapli císaře Napoleona , provozoval nedávno\nv chrámě sv. Eustacha svou mši pro smíšené hlasy, varhany a\nharfu a došel nepochybné pochvaly. Město hodlá zde vy-\nstavět nové operní divadlo. Výlohy jsou na 3.500,000 franků\nurčeny. Halevyho opera „Magicienne44 dočkala\nse juž ve velké opeře 37 představení. Paní Szarvadyová,\nrozená Klausová z Cech, odebeře se v polovičce zimy ku kon-\ncertům do Holandska a Německa. Stockhausen zřídil tu\nněmecký zpěvácký spolek, jenž nyní 112 údů počítá.—V ko-\nmické opeře bude se co nejdříve dávat nová opera Meyerbee-\nrova „Pastýř z Cornwallisu.'4\n(Sch.) Petrohrad Nedávno zemřel zde Josef Sokol,\ngeniální to žák Pražského konservatoria, skladatel mnohých\nskladeb instrumentálních, zůstaviv po sobě choť a tré dítek»\nv\nPoslední službu prokázali mu dva Cechové, pan Seuffert, celli-\nstaa pan Schubert, hautboista, do hrobu ho vloživše. Kapella\nJ. Strausse uspořádala k prospěchu pozůstalých jeho dítek\nkoncert, jehož čistý výnos 100 0 rublů obnášel a při němž p,\nSchubert také účinkoval. (Stručný životopis podáme ypříštím\nčísle. Red.)\nRiga. Dne 26. září odbývala se zde úmrtní slavnost za\nKonradina Kreuzera, kterýž zde před desíti lety zemřel."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-04-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-04_01#c009", "volume": "bmtnabd_1858-11-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "22", "page_fin": "22", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.2.6", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.4", "debut_caractere": 5580, "fin_caractere_exclue": 6314, "texte": "Listárna.\nPanu M. A. H. zde. Podejte nám větší výběr\nsvých básní, těchto nelze upotřebit!. Schází jim uhlazená forma\na hlubší myšlenky. Panu K. H. Vašich anekdot upotřebíme\nčástečně. Panu A. R. v Bohdanči. Očekávejte písemní od-\npověď do 12. listopadu. Panu J. V. L.v Kameníku:\nDíky za upozornění! Panu G. v Čáslavi, Ano, je ve\nHranici (Weisskirchen) uprázdněné místo varhaníka\na spolu ředitele kuru, s nímžto služba 200 zl. 172/4kr. stř.\nspojena jest. Kompetenti nechť se obrátí se svými žádostmi\naž do posledního prosince na Ditrichsteinské zprávcov-\nství v Hranici, kraj Kovo-Jičínský na Moravě. Panu T. zde:\nPříloha 11. přijde k 6. číslu. Panu F. H. ve Vohnišťatech:\nZa své nefrankované psaní račte nám 2 2 kr. rak. č. vynahradit."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.1", "texte": "PÍSEŇ V PÍSNI.\nAlois Vojtĕch Šmilovský.\nKdyž spánek ukolébá\nVe tiché světy snění,\nTu vstoupí k pěvci musa\nZovouc ho ku básnění;\nPodá mi zlatou lyru,\nSměje se modrým okem,\nA juž se píseň proudí,\nZe srdce mocným tokem!\nO písni, tys památka,\nJiž svétu bozi dali,\nKdyž lidé vinou svojí\nSvé blaho pochovali 1\nO písni, když tě pěji,\nCo duše má tu cítí!\nTak muselo as lidem\nKdyž v ráji dleli, býti!\n\nLablacheův nejkrásnĕjši den.\nVýjev ze života.\n\n#\nZa zimního večera seděly tři osoby: milokrásná dívka,\nstařena a napolo osleplý kmet v netopené, všeho nářadí\nprosté komůrce. Všichni tři snášeli zimu a hlad. Kmet\nslzel a nikdo z nich nemluvil.\n„Dovol,44 řekla konečně dívka padnouc kmetu okolo\nkrku, „dovol, otce, ať tvou službu zastanu! Juž tomu jsou\ntři měsíce, co své veškeré jmění prodáváš, bys nás uživil;\nnyní však vyschl tento pramen výživy. Nevyslyšíš-li prosby\nmé, musíme všichni tři hladem zahynout\"\nKmet vrtěl hlavou. „Tak se nesmíš snížiti/4 pravil\nstařec, ,ještě nám zbývá jeden prostředek.44 Přikročiv\nv\nk stěně sundal s ní housle. „Neumřeme hladem ! Ctyrycet\nlet vyživovaly tyto housle mne a mou rodinu, nuže! ony\nto učiní i nyní po pětileté přestávce!44\n„Co chceš dělati?44 zvolaly uděšeně matka i dcera.\n„Co jsem ctyrycet let dělal. Chci opět housti.44\n„Ale tenkráte, Luigi, hrál si v cele orchestru, tys\nřídil.... a nyní?44\n„Nyní,44 pravil kmet s líceným poklidem, „nyní....\nOci moje nemohou ovšem not císti; však budu hráti zpa-\nměti. Mé staré, věrné housle vydělají přede ještě chleba\npro mou drahou rodinu.44\nA nedbaje na prosbu obou ženštin opustil komůrku\na spěchal po schodech dolů. Venku byla zima, ledový\nvítr vál, sníh chřestil pod nohama starcovýma. Kmet\nzrychlil chod svůj. Před jednou velmi navštěvovanou ka-\nvárnou stanul váhavě; však váhavost jeho trvala jen na\nokamžik.\n„Choť a dcera trpí hlad a mrznou !44 pravil sám k sobe,\n\n| *) Lablache Luigi (vysl. Lablaš Luidži), matador všech\nslavných bassistů, narodil se dne 6. prosince 179 4 v Ne-\napoli. Na rozkaz Josefa Napoleona dostal se do konser-\nvatoria „della Pietá de Turehini\" v Neapoli. V 18. roku\nsvého stáří zpíval juž na divadle San Carlino, pak vy-\nstoupil v Messině, v Palermu , v Ěímě at. d. Koku\n1824 zpíval ve Vídni s neslýchanou pochvalou zastíně\nRubiniho i Fodorvu; ano jemu ke cti ražena byla medailie,\njejížto nápis od markýza Gargalla takto zněl: Actione\nRoscio, Jope cantu comparandus utraque lauro conserta,\nambobus major. (Co do hry s Eosciem, co do zpěvu\ns Jopem se dá porovnat, a v obojím vynikal nad oba.)\nZ Vídně navštívil jiná města jako Paříž a vrátil se opět\ndo Itálie. Svou bravourou, elegantním přednesem, mimi-\nkou a plastikou, jakož i výbornou školou stal se miláč-\nkem každého obecenstva. Lablache vydal také důkladnou\nškolu pro zpěv, a sice jak pro soprán a tenor, tak pro\nbass a baryton. (Obě lze dostati u Rob. Veita po 4 zl.\n24 kr. stř. , pak světoznámá cvičení pro zpěv pro tytéž\nhlasy po 1 zl stř.) Lablache zemřel dne 23. února 18 58\nve svém rodišti Neapoli. Jeho mrtvola přivezla se do\nPaříže, odkud do hrobky jeho villy vložena jest."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.2", "texte": "by si dodal odvahy, otevřel náhle dvéře a vstoupil. Blíže\nu dveří stála aksamitem potažená židlice. Položiv na ni\nklobouk poéal laditi nástroj. Okamžitě byl tu sklepník,\na měře zrakoma brzy starce, brzy klobouk pravil:\n„Co to! Myslíte, že jsme židlici proto aksamitem po-\ntáhnout! dali, by lecjaký šumař na ní klobouk položil?4'\nNeodpovídaje na tuto nestoudnou řeč, vzal Luigi klo-\nbouk, položil ho na zem, i pokračoval třesa se lítostí nad\nhanou, jež se mu přihodila v ladění houslí. Choť a dcera\ntrpí hlad! Touto myšlenkou ukonejšil své vnitřní pohnutí.\nKonečně přejel šmyčcem struny, srdce jeho buchalo\nradostí a brzy zapomněl, kde a proč se zde nacházel. Pět\nlet nehrál na svém nástroji, neb tóny jeho byly by ho jen\nna jeho neštěstí upomenuly; nyní ale zněly hlasem věrného\npřítele.\nSotva že přehrál několik not ze zpěvohry „Vilém\nTell44 s podivuhodnou precisí as úžasu hodným výra-\nzem, an velký, silný muž stůl, za nímž seděl, nohou od-\nstrčil a ku kmetu pospíchal.\nByl to Lablache, kterýž bývalého ředitele orchestru\npoznal,\n„Luigi!44 zvolal on.\n„Monsieur Lablache!44 odvětil zaraženě hudebník a\nnenadálý ruměnec polil jeho vráskovité líce.\n„Jak, Luigi, tam až to s vámi došlo?44\n„Mé oči ničeho nevidí, a nouze . . . ,44\n„Dosti! dosti !44 přetrhl mu řeč umělec. „Übohý Luigi,\nzahřejte mi mé rondo ze „Semiramidy !44\nKmet uposlechl.\nPo introdukcí zavzněl překrásný, divoplný hlas, La-\nblacheův hlas, kterýž každým sálem divadelním zatřásl.\nJako kouzlem nastalo v hlučné kavárně okamžitě hluboké\nticho. Hráči kulečníku zanechali svých partií, všichni se\nhrnuli blíže a utvořili kruh okolo pěvce a houslisty.\nDozpívav arii vzal Lablache klobouk do ruky a sbí-\nral po celé kavárně dárky od hostů. Když byl juž klo-\nbouk až do kraje naplněn, vrátil se k Luigimu a podávaje\nmu obsah pravil:\n„Nyní pospěšte domů. Až podruhé se rozdělíme.44\nA rychle vmísil se mezi ostatní hosty, by díkům star-\ncovým ušel.\nOd této doby zlepšil se stav Luigiův. Provdal dceru\nza výtečného hudebníka a umíraje těšil se z toho, že své\ndítě dobře zaopatřil. Choti své zůstavil čásť peněz, jež\nvystačila k její výživě.\nLablache považoval tento den za nejblaženější ve svém\nživotě a získal si tímto šlechetným činem ještě více ctite-\nlův a obdivovatelův.\n\nZ frančiny přel. E. Zminský.\n\nStav hudby v severovýchodní Haliči.\nLíčí Vilém Blodek.\n(Dokončení.)\nTaký je stav kostelní hudby v tamější krajině! Zdaž\nse všude takové hyzdění kostelní hudby děje, nemůžeme\novšem tvrditi; ale pochybujeme, že by mimo ve velkých\nměstech lepší hudby slyšeti bylo. Avšak nedivme se tomu,\nvždyť iv naší hudební vlasti se tu tam podobné nešváry\nvyskytují. Arciť stává se to jen pořídku ato nedbalostí\nvarhaníků a chorregentů, ano pouhou nedbalostí, již to\nDalibor při každé příležitosti pokárať neopomine.\nNež, kde jsem se octnul ve svém vypravování! Na-\nvraťme se nazpět, bychom i stav taneční hudby tu seznali !\nJe-li kostelní hudba špatná, nachází se hudba taneční ještě\nv horším stavu, neboť tamější hudebníci nemají ani ponětí\nv\no rhytmu a tóninách. A jací jsou to hudebníci? Židé a\ncikáni.\nTančí-li sedláci při svatbě, hude jeden na housle,\nna něžto se jako na cello hraje, dále píská jeden na flétnu,\ntřetí na klarinett a čtvrtý řádí na bassu, která cellu se\npodobajíc dvěma strunama opatřena jesť, ano dvěma stru-\nnama, na něžto šumař šmyčcem, píle se rovnajícím, ne-\nmilostně škrábe. A nyní slyšte ! jaká to hudba ! Každý\nhude co se mu líbí o druhého se nestaraje $ o taktu a\nsouzvuku ani zmínky , je to pravá ochlokrací (luzovláda).\nPři této hudbě tančí, trepčí a hopkuji sedláci jako pomi-\nnulí a jsou v zanícení.\nJednoho dne pozván jsem byl na ples k jistému bo-\nhatému pachtýři, Bylo mi praveno, že jsou k této zábavě\nnajati ti nejlepší hudebníci celého okolí. I byl jsem žá-\ndostiv, tyto Haličské Amíiony slyšeti. Nechavše dlouho\nna sebe čekati, přišli konečně hudci, jichžto šest na počet\nbylo. Hudba počala, ale nastojte, byla to pravá kočičina!\nKvapík a mazurka byly jejich koníčkem, na němžto ho-\nrem pádem jezdili.\nNebylo možná při této hudbě tančiti. I nezbývalo\nnám jiného, než k pianu své útočiště vzíti a u hraní se\nstřídati. Stalo se, a my se výborně bavili.\nTak leží tam ladem toto krásné umění a pochybuji,\nže se taká hudba na vyšší stupeň povznese, neboť nikde\nve vesnicích a menších městech nestává škol, v nichžto\nby se hudba pěstovala. Nachází-li se v nějakém místě\nněkolik úředníků, drží si učitele vespolek. Šlechtici za-\nv\nmlouvají si učitele hudby z Cech a poskytují jim velkých\nvýhod a slušně je platí. Avšak radím každému, jenž by\nse do Haliče odebrati chtěl, by bez kontraktu ouředně\nstvrzeného tam se neubíral; neboť stává příkladů, že\ntaký učitel hudby, nemaje kontraktu, ve svých nadějích\nzklamán byl a bídně do vlasti své se navrátiti musel."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.3", "texte": "O prvních začátcích na piano.\nSdělu je Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nLekcí V.\nO posuvkách (Versetzungszeicheri).\nPo několika úlohách vede učitel žáka dále, by mu\nukázal povstání a potřebu vrchních klávesů. Nutnost někdy\nkáže, by se tón o něco povýšil neb snížil; v prvním\npřípadu se to stává, stojí-li před notou křížek. Tu\nse béře nejbližší kláves nahoru, buď si on vrchní neb\nzpodní, n. p. stojí-li zjj: před notou c, vezme se vrchní\nnejbližší; stojí-li # před d, vezme se též vedlejší vrchní\nkláves nahoru ; stojí-li vezme se na místo klávesu e\nvedlejší spodní kláves /.\nTakovouto změnu a postoupnost tónu nazýváme po-\nvýšením o půl tónu. Jméno však noty se při této\nproměně tónu poněkud od prvotního liší ; . nebo k původní\nhlásce (písmeně) se připojí u pojmenování noty sylaba is.\nNásledovně bude slouti cis, vysloví se dis,\nzn eis, — fis a t. d.\nKlade-li se před notu b, znamená to, aby se místo\nnezměněného tónu vzal nejbližší kláves dolu, což jest tolik,\njak jinými slovy říkáme, tón o půl tónu snížit; stojí-li\nb před notou Ji vezme se nejbližší vrchní kláves dolu,\npostavíme-li b před notu e, béřeme též nejbližší kláves,\npočítajíce od e dolu ; podobně se hraje, nacházíme Ji b\npřed g, a, d\\ postavíme-li však b před notu /, c, tu se\nbéře nejbližší spodní kláves. Mimo tuto změnu zvuku zji-\nnačí se jméno noty v ten způsob, že se k prvotní hlásce\n(písmeně) zavěsí sylaba es, n. p. bc jmenujeme ces, bd :z\ndes, be ~ es, bf zz fes atd.\nK jasnějšímu poznání také zvláště prospěje , okáže-li\nse to na nástroji, aby žák tuto změnu tónu také slyšel\ni viděl.\nNěkdy se povýšení tónu stává o celý tón. Tenkrát\nse ale hraje následující druhý kláves a před notu se\npíše ležatý křížek X nebo jak jinak říkáme dvoj- neboli\nšpanělský-křížek; n. p. X<? hraje se kláves d, X/\nvezme se (/-kláves atd.; u pojmenování takto změněného\ntónu se přidá k původnímu jménu noty dvojnásobná sylaba\nis, tak že Xc slově cisis, — disis, fisis atd.\nPodobně se to děje, stojí-li před notou dvojbe (bb),\njenom s tím rozdílem, že se béře na klavíru dolu druhý\nkláves, n. p. objeví-li se bb před e, hraje se pak kláves\nd; bb před h vezme se kláves a, stojí-li bb před a, vy-\njádří se hraním klávesu g atd.\nJméno však noty sestává z původního písmene a\nze zdvojené sylaby es, n. p. bbh vysloví se heses, bbe zz\neses, bbčž zn deses, bbc = ceses atd.\nMá-li se s nebo s b změněný tón zase v původní\njeho stav navrátiti a toto znamení své platnosti pozbýt i,\nklade se zase před notu , jež odvolávacím znamením\nčili odrážkou nazýváme.\n(Pokračování,)\n\nFEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n\n(Opera). Die Templer aufCypern (Templáři na\nostrově Cypru), velká opera ve 4 dějstvích od Scribea, hudba\nodG. Donizettiho, provozovala se dne 29. října. Děj této\nopery koná se v Kastilu. Tu vidíme v klášteře sbor mnichů\nprávě se modlících ; vidíme též Balthasara, superiora kláštera\nsv. Jaga z Compostelly, templáře Fernanda k zbožnosti napo-\nmínajícího. Avšak Fernando vyzná se mu, že miluje dívku,\njižto u oltáře sv. Jaga spatřil Balthasar odvracuje ho ale\npřípovědmi a výhrůžkami od této myšlénky a velí mu by odešel.\nNačež se oba odstraní. Aj, tu nastane změna! V letohrádku\nblíže moře dlí sbor dívek, mezi nimi i Juezova, důvěrnice\nLeonory. Než co spatřujeme! Fernando přijíždí na lodi ku\nbřehu a vystoupiv táže se Juezovy, proč mu jméno a stav\njeho milenky odkrýti nechce; ale Juezova odkáže ho na Leo-\nnoru právě sem vstupující. Jaký to krásný okamžik pro oba !\nJen žel, že netrvá dlouho! neboť Leonora sdílí mu, že nemůže\nnikdy jeho chotí býti. Fernando tázaje se ji na příčinu do-\nstane za odpověď, že jisté psaní velí, by se jí na vždy stranil.\nNáhle objeví se Juezova volajíc by uprchli, že sem právě\nkníže Alfons přichází. Tu sezná Fernando, že Leonora je nad\njeho stav povýšena. Leonora mu podá onen list, do něhož\nFernando nahlídnuv vidí, že jest za kapitána vyvolen. To ho\nznítí ještě k vroucnější lásce a slávě a odejde obou dosící\n(1. dějství)* Ve svém letohrádku blíže háje dlí Alfons a Don\nGuspar rozmlouvajíce o vítězi Ferdinandu jakož i o odměně,\nkteráž by se mu dáti měla. Aj, tu přijde králi na mysl, že\njeho dvořané proti jeho lásce (Leonoře) brodí, i usnese se na\ntom, že ji proti všem útokům zahájí. Tu přichází Leonora a\nJuezova. Leonora je trudem sklíčena, ale kdo je toho příčinou ?\nNa to se jí táže král a dostane za odpověď, že dvořané jí\nopovrhují. Král Alfons ji těše dá pro její zábavu tance pro-\nvádět. Po skončené zábavě přijde Don Guspar ku králi vy-\npravujíc mu, že je od Leonory oklamán; že ona jiného miluje.\nKrál se na Leonoru oboří a velí, by jméno milence vyzradila,\nčehož ona neučiní. Iv tomuto výjevu přijde Balthasar a ve\njménu papeže praví králi, aby od favoritky Leonory upustiv\nraději v řádném manželství žil, sice že ho kletba církve do-\nstihne. Král se tomu zpouzí, avšak lid jsa stejného míněni\ns Balthasarem volá: „Pryč s Leonorou.\" (2 dějství). Pokračo-\nvání dalšího obsahu a posouzení opery podáme nemajíce do-\nstatečného místa v příštím čísle. Dne 26. října dávala se opera\n„Martha\" od Flotowa, dne 1. listopadu opera „Troubadour\"\nod V erdiho a dne 3. „Prorok4' od Meyerbeera."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581104-01.1.4", "texte": "Slavný náš mistr na piano pan Alex. Dreyschock\ndostal po telegrafu z Hanoveru čestné vyzvání, by dne 6. li-\nstopadu v paláci J. M. krále Hanoverského v koncertě vystoupil.\nMladá zpěvačka Hedvika Graffová, žákyně\nchvalně známého pana Emmingra, engažována jest při di-\nvadle v Solnohradů a neminula se při prvním vystoupení velké\npochvaly.\nSlečna Medalová bude v slovanské besedě ve Vídni\nzpívat Zvonařovu píseň „Přání44, pak od Kazimíra Lubo-\nmír ské h o „Zawsze i Wszgdze44 a od Chopina „Žyczenie44 a\nkonečně dvě horvatské písně od Mír. Valharja.\nPrvní konkurenční skladba na Hálkovu báseň\n„Náš zpěv44 došla nás dne 28. října z L.. pod heslem: „Pro\nhudbu žiju.44 Při této příležitosti podotýkáme, že posou-\nzení skladeb na se přijali pánové: František Ulm, hudební\nkritik, Josef Krejčí, ředitel hudby u Křížovníků, a E.\nTauwitz, kapelník stavovského divadla v Praze.\nPísek. Vyučování zpěvu na zdejším gymnasium svěřeno\njest panuEngelhartovi, bývalému žáku pražského konserva-\ntoria. Týž umělec hodlá zde také zaříditi ústav hudební\na zpěvní.\n(Úvaha.) Katolický varhaník, sbírka předeher,\nmeziher a doher od Jo s. Forstra vyšel před nějakým časem\nve skladě Rob. Veita. Co se potřeby podobného díla\nu nás týká, o tom není pochybnosti; však co do praktického\nužívání shledáváme, že jsou „předehry44 i „dohry44 dlouhé.\nNikdy nebude mít varhaník u nás příležitosti, aby přede mší\nsv. tak dlouhé praeludium mohl přehrát, a nad to není každý\nvarhaník dosti dovedný, aby se v cizí skladbu tak vpravil,\nby ji na každém místě zaokrouhliti dovedl. Dlouhé dohry\nzase nejsou rádné z toho ohledu, že se dojem chorálu ruší,\nkdyž se mezi slohami věta zcela jiného slohu umísťuje, toho ani\nnepodotýkaje, že lid jest netrpěliv, když varhaník dlouho do-\nhrává. Dohry do jiného druhu taktu klásti, jako u čísla 3, 5,\n8, 10, 11 shledáváme, jest ještě méně radno, a nedá se ničím\nomluviti. Tolik, co do zevnějšku! Přihlédnem li k vnitřnímu\nobsahu, tu p. skladatel více požadavkům dostál, v předehře\nuchopený motiv dobře zpracoval, ba snad více, než motiv pro\nsvou důležitost zasluhoval. Chorál („Wir werfen uns darnieder44)\njest dobře, ač na dvou místech trochu světsky harmonisován.\nNejlépe se zdařily mezihry; ty vyhoví všem požadavkům, pro-\nmineme-li skladateli časté užívání zmenšených septakordů.\nNěkteré chyby tisku, jako na st. 4 v druhém taktu druhé\nmezihry, kde v basse místo /, d stojí, v sedmé dohře str. 5\nv sedmém taktu místo d hes státi má, si varhaník opraví.\nNa straně 4.v druhé dohře jest poklesek proti hudební gra-\nmatice ; 2 oktávy v altu a tenoru, na str. 6 v jedenácté me-\nzihře vadný rhytmus. Několika postupů od velké kvinty k malé\nneb opačné, jest přemožené stanoviště; o těch se již více\nnemluví. Odporučujeme dílo toto našim varhaníkům vté na-\nději, že nadaný skladatel iv příštích sešitech jim něco podá,\nz čehož jim možná bude kořistit. První sešit v ceně 20 kr.\nstř., je co do rytby, tisku a papíru krásně vydán.\n\nR.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nBrno* Slečna Fischerova z Tiefensee zpívala zde\npohostinsku s velkou pochvalou a dostala nyní pozvání do Pešti.\nCelovec (Klagenfurt). Pan Vilém Treiber dával zde\nv divadle dne 18. a 20. dva koncerty s dobrým prospěchem.\nLipsko. Ke cti L. Spohra uspořádal kapelník Rietz dne\n22. října v sále „Gewandhausuu hudební produkcí, v nížto se\norchestrální skladby Beethovena, Mendelssohna a Rietze dá-\nvaly. Na večer navštívil Spohr konservatorium a byl překvapen\nvýtečnou hrou mladé pianistky Albrechtovy z Petrohradu.\nKu prospěchu pozůstalé rodiny skladatele Conrada dal nejme-\nnovaný dobrodinec 1000 tolarů. Ve čtvrtém koncertě\nv Gewandhausu dávaly se dne 28. října ouvertury ku Korio -\nlanu od Beethovena, „Im Hochlande44 od Gadea a třetí sym-\nfonie do Es-dur od Schumana s chvalným výsledkem. V tom\nkoncertě přednášel Raimund Dreyschock pátý koncert pro\nhousle od Davida, proveda jej s obvyklou virtuositou. Ko-\nnečně zpívala Klára Hynckelova arii z „Titau a „Favoritky\",\njimiž osvědčila, že její hlas jest sice krásný, avšak že není\ndobře vzdělaný.\nLvov. Koncert pana Dunieckého vypadl velmi skvěle;\nzvláště líbila se jeho ve slohu Haydnově složená symfonie, jež\npěknou instrumentací vyniká. Tyto Joi přibyl sem pan\nHolzel, rodem z Krakova a zpěvák to na divadlech italských,\njenž zde v divadle polském vystoupí. V našem městě dlí\nnyní dva hudební umělci, pan Biernacki a Szpakowski.\nPaříž. M. Benoišt, professor varhan na konservatoriu\na varhaník v kapli císaře Napoleona , provozoval nedávno\nv chrámě sv. Eustacha svou mši pro smíšené hlasy, varhany a\nharfu a došel nepochybné pochvaly. Město hodlá zde vy-\nstavět nové operní divadlo. Výlohy jsou na 3.500,000 franků\nurčeny. Halevyho opera „Magicienne44 dočkala\nse juž ve velké opeře 37 představení. Paní Szarvadyová,\nrozená Klausová z Cech, odebeře se v polovičce zimy ku kon-\ncertům do Holandska a Německa. Stockhausen zřídil tu\nněmecký zpěvácký spolek, jenž nyní 112 údů počítá.—V ko-\nmické opeře bude se co nejdříve dávat nová opera Meyerbee-\nrova „Pastýř z Cornwallisu.'4\n(Sch.) Petrohrad Nedávno zemřel zde Josef Sokol,\ngeniální to žák Pražského konservatoria, skladatel mnohých\nskladeb instrumentálních, zůstaviv po sobě choť a tré dítek»\nv\nPoslední službu prokázali mu dva Cechové, pan Seuffert, celli-\nstaa pan Schubert, hautboista, do hrobu ho vloživše. Kapella\nJ. Strausse uspořádala k prospěchu pozůstalých jeho dítek\nkoncert, jehož čistý výnos 100 0 rublů obnášel a při němž p,\nSchubert také účinkoval. (Stručný životopis podáme ypříštím\nčísle. Red.)\nRiga. Dne 26. září odbývala se zde úmrtní slavnost za\nKonradina Kreuzera, kterýž zde před desíti lety zemřel.\n\nListárna.\nPanu M. A. H. zde. Podejte nám větší výběr\nsvých básní, těchto nelze upotřebit!. Schází jim uhlazená forma\na hlubší myšlenky. Panu K. H. Vašich anekdot upotřebíme\nčástečně. Panu A. R. v Bohdanči. Očekávejte písemní od-\npověď do 12. listopadu. Panu J. V. L.v Kameníku:\nDíky za upozornění! Panu G. v Čáslavi, Ano, je ve\nHranici (Weisskirchen) uprázdněné místo varhaníka\na spolu ředitele kuru, s nímžto služba 200 zl. 172/4kr. stř.\nspojena jest. Kompetenti nechť se obrátí se svými žádostmi\naž do posledního prosince na Ditrichsteinské zprávcov-\nství v Hranici, kraj Kovo-Jičínský na Moravě. Panu T. zde:\nPříloha 11. přijde k 6. číslu. Panu F. H. ve Vohnišťatech:\nZa své nefrankované psaní račte nám 2 2 kr. rak. č. vynahradit."}]}