{"numero_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_sha256": "e955a90cb64f5c7e73dd4c7ef416813dffeeb2c5cb3c79ab89d556f0d4563981", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1858/11/11_01/bmtnabd_1858-11-11_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c001", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "23", "page_fin": "23", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.1", "titre_corps": "PÍSEŇ.", "titre_sommaire": "PÍSEŇ.", "signature_source": "Ad. Heyduk", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.1", "debut_caractere": 2953, "fin_caractere_exclue": 3162, "texte": "PÍSEŇ.\nAd. Heyduk.\nA kolem ještě všecko spí\ntak jako v srdci děcka,\naž skřivánkem probuzena\nprocitnou kvítka všecka.\nA setřesou pak s hlavinek\nznoj milostného snění\na ucítí, co prosnila,\nže y skutečnosti není."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c002", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "23", "page_fin": "24", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.2", "titre_corps": "SOKOL JOSEF.", "titre_sommaire": "SOKOL JOSEF.", "signature_source": "Redaktor", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2951, "texte": "Mnohý čtenář zpomene si zajisté na mladého, ducha-\nplného skladatele a houslistu, o němž to se před 17 lety\npověsť roznesla, že plápol života jeho mrazivý sever obrov-\nské Rusi udusil. Než, nebylo tomu tak! Výtečný tento\numělec žil ještě do konce měsíce lipna v Petrohradě , jsa\nvážen a milován. A kdo byl tento umělec ? bude se\nmnohý tázati. Byl to Sokol Josef, žák Pražského\nkonservatoria, jehož musa hudby juž v mládí do svého\numění zasvětila.\nSokol Josef narodil se dne 27. ledna 1821 v Březně\nkraje Boleslavského. Otec jeho Jan byl ranhojičem v So®\nbotce a zpozoroval časně neobyčejné vlohy mladistvého\nsyna k hudbě. I cvičil mladistvého Josefa mimo na\nhousle také na piano i na varhany a ve zpěvu a vyučil\nho v krátkém čase tak, že 91etý hošík hraje v některých\nzámkách na venku u přítomné šlechty svou výtečnou\nhrou a sběhlostí na piano velkého podivení vzbudil.\nAvšak vlohy neušly také hraběti Kounicovi, jenž ho-\nšíka se ujav o to se postaral , že Josef r. 1831\ndo konservatoria Pražského přijat jesť. Sokol učil\nse s největší pilností a horlivostí na housle a přivedl to\nve dvou letech tak daleko, žc r. 1833 v koncertě vystou-\npiv velké pochvaly došel. To roznítilo jeho ctižádost a\nutužilo jeho vytrvalost. Avšak na praktickém hraní ne-\nbylo mu dosti. S chutí pustil se též do komponování.\nv\nZe mnoho notového papíru popsal, než něco dohromady\nsvedl, dá se očekávali. Ale v několika pokusech osvědčil\ntakový talent ku komposicí, že, jak nám praveno bylo,\nvšechen notový papír, co ho jen v konservatoriu bylo,\nk disposicí měl. Jsa veselý, vtipný a. prosíosruecný, byl\node všech, kteří ho znali, velice milován, a to tím více,\nan při svých velkých vlohách ani té nejmer.ší samolibosti a\npýchy na jevo nedával. První svou komposicí provedl dne 25.\nprosince 1834 v koncertě konservatoria Pražského. Bylo\nto adagio a polonais pro housle, o nížto se kritika násle-\ndovně vyjádřila: „Komposicí tato Maysedrův sloh pro~\nzrazujíc, je výborná a vkusuplně instrumentována; podávač\nco první pokus krásné svědectví o talentu Sokolově. Před-\nnes byl čistý a jemný a vzbudil náramného potlesku.\"\nVlohy Sokolovy v komponování rozvinovaly se vůčihledě ;\non se více nespokojil s komponováním malých piec, piko-\nliv ! jeho duch bažil po něčem vyšším, on si umínil sklá-\ndati skladby instrumentální. A vskutku překvapil Sokol\nr. 1835 v druhém koncertě konservatoria obecenstvo Praž-\nské krásnou ouverturou, jižto také co 141etý chlapec osobně\nřídil a určitý talent ku komposicí zřejmě osvědčil. „Skladba\nta,\" dí posuzovatel v Bohemii , „je plna živosti a ohně,\nplna harmonie a melodie, a zasluhuje přednost před mno-\nhými ouverturami nejslavnějších komponistů novějšího času.\"\nRoku 1836 složil Sokol variací pro housle a hrál je\nV květnu téhož roki v třetím koncertě konservatoria. Nej-\nvíce líbila se z těch ,o variací elegická věta, ježto vychá-\nzejíc ze srdce mladíka dvojnásobně obecenstvo doj mula.\nNejvětší čest, která se Sokolu dostala, byla ta, že při"}, {"page_pdf": 1, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.1", "debut_caractere": 3164, "fin_caractere_exclue": 3176, "texte": "SOKOL JOSEF."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2622, "texte": "korunování J. M. císaře Ferdinanda r. 1836 jeho ouver-\ntura na hradě Pražském vedle skladeb ředitele D. Webra prove-\ndena a jemuza odměnu brilliantovy prsten od J. M. darovánjesť.\nKonečně přiblížil se rok, kdež z konservatoria vystoupili\nměl. Byl to rok 1837. Sokolův tvůrčí duch ukázal se\nještě v jasnějším světle. Pro první koncert konservatoria\nsložil druhou ouverturu a v třetím hrál své rondeau (rondo)\npro housle s největší pochvalou a při vystoupení z kon-\nservatoria řídil první svou symfonii v ústavu samém.\nV těchto časech seznámil se Sokol s německým bá-\nsníkem a skladatelem Hor nerem, kterýž právě kom-\nponováním opery ~Lear'4, k nižío si test sam udělal,\npilně se zanášel. Horner měl dobrou známost' harmonie,\ntalent improvisovací a velkou fantasií, avšak chyběla mu in-\nstrumentací. Co mu chybilo, to vynahradil geniální Sokol\na tak pracovali vespolek na tomto velkém díle. Zdaž\numělci tito operu dokončili, aneb kam skladba ta přišla, nenr\nnám povědomo; ale z toho, že Sokol brzy na to do Viiny\nse odebral, dá se souditi, že opera ta nedokončena zůstala.\nYe Vilně, kamž se na jaře roku 1839 odebral , po-\nčínal si Sokol velmi dobře, neboť stal se ředitelem or-\nchestru ve Vilně a pokračoval u svých studiích. Než brzy\npřivykl zde lihovým nápojům, kteréjeho zdraví bezpochyby\npodkopaly. Roku 1841 odebral se do Petrohradu a žil,\noženiv se, dosti spokojeně. Vstoupil tam co první hou-\nslista do orchestru Hermanna , kterýž v nejoblíbenějších\nmístnostech Petrohradských hrál a stkvělých výsledků\ndocházel. Když konečně Strauss sídelní město Rusi na-\nvštívil, aby si taktéž svým orchestrem u Petrohradské\nšlechty pochvaly a rublů dobyl, vyhledal Sokola, jenž\ntaké k němu jako ředitel orchestru nastoupil. Brzo po-\nznal Strauss, jako každý před ním, podivuhodné vlohy\nSokola a vyznamenaje ho při každé příležitosti neobme-\nzenou důvěrou, svěřil jemu vše, co se provozování i vy-\ndávání svých vlastních skladeb tykalo.\nVšak tu uchvátila Sokola nemilostná smrť, odloučíc\nho1 od manželky, rodem z Petrohradu a třech jeho dítek.\nSokol zemřel dne 9. srpna tohoto roku a byl dne 11. srpna\nslavně pohřben. Poslední úctu prokázali mu dva jeho\nkrajané, cellista Seifert a hautboista Schubert do hrobu\nho vloživše. Jak si ho Strauss vážil, vysvítá z toho, že\nku prospěchu jeho rodiny velký koncert uspořádal a se\nvyslovil, že, ztrativ Sokola, nenajde umělce, jenžbv jako\nSokol všem jeho přáním a požadavkům zadosť učinili\nmohl. Než kdo by neoželel muže, kterýž by býval u pří-\nznivějších poměrech zajisté evropejského jména získal ?\nZajisté každý, a nikoho nebude, jenž by s námi nezvolal:\n„Pokoj popeli jeho!\"\n\nRedaktor."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c003", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "24", "page_fin": "25", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.3", "titre_corps": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "titre_sommaire": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.2", "debut_caractere": 2624, "fin_caractere_exclue": 4467, "texte": "O prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nStávalo-li před notou dvojkřížku neb dvojbe a má-li\ntoto dvojnásobné povýšení a nebo dvojnásobné snížení\nzrušeno býti, samo sebou se rozumí, že se musí odrážka\npřed notou také dvojnásobně objeviti n. p.\nJednou odrážkou před dvojnásobně sníženým neb zvý-\nšeným tónem odvolává se jenom jedno snížení neb\nzvýšení a píše se bucřto jak příklad A ukazuje, anebo\nk vyhnutí se nedorozumění, jak v příkladu B vidíme.\nŽe tecf učitel v úlohách také posuvek upotřebí , ne-\nmusí se ani připomínali.\nNestaral-li se učitel hned na počátku , než žák noty\npoznal, o to, by poznenáhla žáka ku hraní připravoval,\nnastane nyní svrchovaná doba, aby vedle úloh, kteréž žáku\npodává, cvičení pro prsty mu ukládal a ho k příslušnému\nsezení u piana a k pravidelnému držení rukou navykal.\nCo se náležitého způsobu držení rukou a sezení do-\ntýče , pak v čem má záležeti první technické cvičení, co\njest jich účel a jak se mají hráti, by se žák s účelem\nneminul, zasluhuje zvláštního a zevrubného pojednání.\nBylo by nyní ale od místa, do obšírného tohoto rozbíráni\nse pouštěti, pročež to raději na pozdější dobu odkládáme.\nLekcí VI.\nO notách bassového klíče.\nNabyl-li žák o notách houslového klíče úplného vě-\ndomí, vyučuje se teprv v notách klíče bassového v způsobu\njuž předešle udaném. Doufám tedy, že postačí, podá-li\nse jenom pochod (kostra) ve vyučování; vysvětlování však\nponechá-li se učitelovi.\nChci-li žáka ponaučiti o bassových notách, záleží též\nhlavně na tom, by se mu vštípily nejdříve jméno a poloha\nklíče, neb jméno noty na první a páté linii; obé toto mu\nmůže sloužiti za vodítko, by sobě jména ostatních not\nsnadno vynalezti mohl.\nVysvětlování tedy možná začíti od klíče a nebo od\njména noty na první linii a dle ní ustanoviti jména not\nostatních."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 714, "texte": "Počne-li učitel klíčem, ukáže, jak se bassový klíc\npíše, dále, že se klade na čtvrtou linii a že slově /-klíč 5\ndá-li se nota na tu samou linii , že má s klíčem totéž\njméno a značí tón f malé oktávy. Od tohoto f ať kráčí\nžák stupmo dolu a nechť udá notou jeden každý tón, až\nse octne na tónu g veliké oktávy, jejž představuje nota\nna první linii. Napotom se obrátí zase zpátky k tónu\n/-klíče (t. j. k malému/) a přesvědčí se, že malé a se\npíše notou na páté linii. Nyní píše a čte noty v objemu\ntěchto dvou not na první a páté linii a vyhledává jejich\ntóny na klavíru.\nKonečně se obírá s těmi notami, kteréž z mezí hlav-\nních linií do jednou čárkované a dolu do kontra-\nneboli hluboké oktávy sahají.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c006", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "25", "page_fin": "26", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.4", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.3", "debut_caractere": 716, "fin_caractere_exclue": 5857, "texte": "FEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n(Opera). Die Templer auf Cypern (Templáři na\nostrově Cypru.) (Dokončeni.) Fernando prised co vitez do\npaláce králova , dostane od krále Alfonse přípověď, že obdrží\nza odměnu svého vítězství vše, co si přáti bude. Alfons\nyolí si ruku Eleonory, jižto mu král přísahou zaručí. Eleonora\nse tomu zpouzí, řkouc, že by mu, jsouc favoritkou královou,\nmísto věna toliko hanbu přinesla. Na to přijde Juezova a\ntáže se Eleonory, zdaž Ferdinand jejím chotěm bude? Eleonora\nvelí své důvěrnici, by se k Ferdinandu odebravši mu vyzra-\ndila, že Eleonora jest favoritkou královou. Juezova chce ode-\njít, avšak Don Gaspar ji zatkne. Juž se dělají přípravy k sňatku.\nFerdinand obklopen rytíři oznamuje jim, že chce pojmouti\nEleonoru za manželku, načež rytíři mu pohaněním odpovědí a\nFerdinand na ně tasí meč. V tom přistoupí Balthasar a vy-\nzradí Ferdinandu, že Eleonora jesť favoritkou královou. Ferdi-\nnand je ohromen. V tom přichází král se svým komonstvem.\nZneuctěný Ferdinand počne s králem spor, zlomí svůj mec a\nhodí jej králi pod nohy. Král ho chce k smrti odsoudit, avšak\nrozmyslí se a pošle ho do vyhnanstvi. (3. dějství.) Ferdinand\nuteče se do kláštera a chce se státi mnichem. Vidíme ho\nv chrámě, an jsa volán od Balthasara, do kapie se übírá, by\nslib tam na oltáři složil. Cestou zmořena ana smrt übledla\nobjeví se tu v kajicném rouchu Eleonora a slyší slib Ferdi-\nnandův a pozná hlas jeho. Ferdinand vystoupiv z kaple vidí\nEleonoru. Neznaje ji přichází blíže a pozná ji. Eleonora\nžádá ho o odpuštění a po dlouhých prosbách dá se pohnouti\nFerdinand, avšak jeho slib mu nedovoluje něco pro ni učinit.\nEleonora přemožena slabostí sklesne ase slovy: „S Bohem,\ntam na věčnosti se budeme jako zde milovat,\" ducha vypustí.\nFerdinand volá o pomoc; Balthasar vidí mrtvolu a rozkazuje\nmodlení za zemřelou. Mezi tím sklesne i Ifcrdinand, sám se\no život připraviv. (4. dějství.) Opera tato, jež roku 1840\npod jménem „Favoritka\" ve velke opeře v Paříži dávána\nnese na sobě známku vplivu francouzské hudby a vyznačuje se\npřed operami Donizettiho dobrou charakteristikou a vyssím\nvzletem myšlenek. Předce však nemůže se dílo toto s velkými\noperami francouzskými rovnati. Že se na repertoiru udržela,\njesť zásluhou věhlasného zpěváka Bogera, kterýž svým zpěvem\njí půvabu dodal. —• Provedení opery učinilo zadosť požadav-\nkům četného obecenstva.\n■—- Dne 13.t. m. bude v stavovském divadle slavnostní před-\nstavení, při němž se bud' opera „Johann von Paris4, od Boieldieua\n. neb 1.a 3. akt opery „Ernani\" od Yerdiho provede. J. M. císař\nFrantišek: který dnes Prahu za příčinou odhalení pomníku maršálka\nHádeckého navštíví, poctí toto představení svou přítomností.\nOpět nás došla konkurenční skladba na Hál-\nkovu píseň „Náš zpěv\" s heslem „Qui sV frotte, s'y pique.\"\nv\nSlečna Anežka Jak ob s ohňová, Svědkyně a žačka\nPražského konservatoria, odjela tyto dni do Norimberku, kdež\nco „Antonia4' v opeře „Belisario\" od Donizettiho, pak v ope-\nrách „Figaro\" a „Hugenoti4' vystoupí.\nPři kvartetních zábavách, ježto pánové A. Benevic,\nJ. Goltermann, Paulus a Kindl uspořádají, uslyšíme též koru-\nnovaný kvintett od kapelníka pana Ed. Tauwitze.\nKoncert Žofínské akademie odbývati se bude na\nzačátku prosince. Mimo mnohé sbory proveden bude novy\nčeský sbor „Na Vltavě\" od mladého, nadaného skladatele\nK. Slavíka.\nNové hudebniny. V Lipsku u Siegla vycházejí písně\nruské od geniálního Glinky s německým a ruským textem.\nJak jšme se přesvědčili, jsou krásné a významné i podáme o\nnich širší úvahu. O Forsterově „Katolickém varhaníku4\"\ndodáváme , že je to sbírka zpěvu, kostelních a že v prvním\nsešitu umístěna je píseň také s českým textem „Před Tebou\nse klaníme.\"\n(H.) Budějovice. V zdejším hudebním ústavu nevyu-\nčovalo se zpěvu od nějakého času ; nyní však uvedl ho opět\nředitel hudby pan A. Novotný do ústavu. Díky mu 1\n(S.) Teplice dne 5. listopadu. Dnes dával zdejší zpě-\nvácký spolek první svou produkcí v divadle. Provedení\nkusů bylo chvalné, avšak návštěva velmi slabá.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nBerlín. Dne 7. listop, uspořádal slovutný pianista Ch.\nWeli 1 e z Prahy hudební Matinéc.\nDrážďany. Co nevidět bude se tu provozovat opera\n„Weiber von Weinsberg\" od nedávno zemřelého Conrada.\nModel k Wébrovu pomníku, jejž prof. Jtietschel právě dokončil,\nbude k všeobecnému pohledu co nevidět vystaven,— Keditel hudby\nHůnerfurst přijal kapelnické místo v Bostokách v Německu.\nDiisseldorf. Dne 14, října koncertovala zde paní Klára\nSchumannová, přednášejíc mistrné skladby od Beethovena, Cho-\npina a Schumanna a sonátu do C-moll od Beethovena, kte-\nrouž s koncertním mistrem Konigslovem z Kolína nad 11. po-\nspolně hrála.\nErfurt. Koncert Sollerova hudebního spolku odbýval se\ndne 26. října. Zvláště líbila se slečna Ehrenb erg ov á,\nvaiČíkovou arii od Benzana přednášejíc a pan Pflughaupt,\nžák Lisztův, kterýž první koncert od Liszta hrál.\nHamburg. Virtuoska na harfu sl. Marie Mósnerová\nkoncertovala zde a vzbudila svou virtuositou na tomto králov-\nském nástroji velkého podivení.\nKolíll n. B. Moric Hartmann udělal text k cfere>\njižto znamenitý skladatel F. Hiller komponovati zamýšlí.\nLipsko. Pátý koncert v Gewandhausu dne 4. listopac 11"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3985, "texte": "byl velmi zajímavý. Slyšeli jsme symfonii eroicu od Beethovena\na Mendelssohnovu hudbu k Lacinově „Athalii.\" Sbory k Athalii\nšly výborně, orchestr hrál s ohněm a sola, jež dámy Lecla-\nmová , A. Kochová a C. Hinckelová přednášely, učinila všem\npožadavkům zadost\nLublin. Apol. Kat ski (Kontský) dával zde dne 16.\nříjna koncert, v němžto allegro z Beethovenova koncertu s bra-\nvourou přednášel.\nMilán. V komické opeře „Tutti amanti\" od Itomaniho\nvystoupí polská zpěvačka sl. Konárska z Varšavy.\nPetrohrad. Tenorista Molmanov zavraždil při provo-\nzování jisté ruské opery primadonnu Averoničovu. Obe-\ncenstvo bylo u velké míře rozhořčeno nad tímto zločinem.\n(T.) Z Vídně dne 3. t. m. Dnešní slovanská\nbeseda vypadla velmi skvěle v krásně zdobeném sále u\n„Schwendra44; neboť všichni slovanští umělci závodili všemožně\no palmu tohoto večera. Pominouce mlčením významnou hru\nna housle Poláka, pana K. Kozíovského a výtečný přednes\nSrbských národních písní Moravana pana Forchgotta, po-\ndotkneme toliko , jak se čtverlístek čtyř českých umělcův\nnejvíce vyznamenal. Pan Jan Král osvědčil mistrnou hrou na\n„Viola ďamour,\" že je první umělec na svém nástroji; neméně\nproslavil se pan Dr. J. Bez ecný, jehožto elegantní a nuancemi\nlíčený přednes Litolfovy piecy a českých písní každého zanítil.\nAvšak, jak se máme vyslovit! o panu Janu Lukešovi a\nslečně Vilémíně Medalové, kteřížto v pravdě triumfy\nzde slavili ? Pan Lukeš přednášel osm národních písní českých,\nz nichžto zvláště „Červená růžičko44, „Když tě vidím má pa-\nnenko\" a „Měla jsem holoubka44 nejmocnější ozvěnu v každém\nsrdci obecenstva našly. Pan Lukeš vnikl do nejhíubších tajin\nducha národních písní Českých a vyniká nad Andra a Piška\njen nevýslovným citem a důmyslným pojmutím těchto výtvorů\nnárodní hudby české. V stejné míře vyznamenala se slečna\nMína Medalová, jejížto sympathetický a dojemný hlas se\nv písních „Přání44 od Zvonaře, „Stesk44 od Jelena, pak „Zawsze a\nWszgdzie\" od K. Lubomírského a v slovinské písni „Ipava\" rozvinul\na posluchače okouzlil. A vskutku nelze rozhodnout, zdaž její\nhlas mocnější jesť, než bohatý zdroj její citů. Výsledek byl\nnad míru překvapující a zvláště pro Čechy významný; neboť\nse může p. Lukeš králem a Mína Medalová královnou této\nzábavy považovati. Mimo tato sola přednášely se také sbory\n„Vltava44 od Vogla, „Lovecká44 od Vorla a „Sbor vojensky44\nod geniálního Glinky. Provedení sborů bylo precisné a uhla-\nzené a došlo veliké pochvaly. Konečně dlužno podotknouti,\nže pan Hošek a Heller k této slavnosti vydali trefně litogra-\nfovanou podobiznu p. Lukeše, na nížto se heslo z V. Furchovy\nbásně panu Lukešovi ke cti složené nachází a takto zní:\nKdo má píseň jako my ?\nKdo je zpívá jako Ty?\nBeseda tato, která se plesem ukončila, utkví zajisté v paměti\nzdejších Slovanů.\nVratislav. Pan Jindřich Gottwald, známý co hu-\ndební theoretik a virtuos uspořádal zde dne 24. října Matinée\n(ranní hudební zábavu), v nížto se Schubertovo Trio op. 100,\nsonáta pro klavír a roh a Schumannův quintett přednášely.\nKoncertista hrál v I.a 3. kusu na piano, v2. troubil na\nroh a osvědčil ve všech piecách, že jesť dokonalým mistrem\nna obou nástrojích a že dovede svým horoucím přednesem\nobecenstvo roznítit V této matinée účinkoval ředitel hudby\np. B1 echa , Čech, a slavný varhaník Hesse. Gottwald i\nBlecha jsou žáci Pražského konservatoria.\nZáhřeb. Jak se dovídáme, zamýšlí zde pan Vinař\nústav pro piano zařídit Pan Vinař jest co výtečný varhaník\na dovedný skladatel znám. Jeho mše do C-dur došla v „Luně44\nod 14. června 18 58 veliké pochvaly a dedikací jeho slavnost,\nního pochodu pro celý orchestr, jenžto se v srpnu t. r. v di-\nvadle provozoval, přijal podmaršálek Sokčevic. Pochod ten\nvyjde pro piano u R. V eita v Praze.\nv\nTJmrtí. Slečna Žofie Trietschová, k. dvorní zpěvačka,\nzemřela dne 29. října v Berlíně. Bernhard Romberg zahynul\ndne 13. září s lodí „Austrií.\" Karel Mozart, druhorozený syn\nnesmrtelného skladatele Wolfganga Am. Mozarta, zemřel 30.\nříjna v Miláně v 80. roku svého stáří.\n\nDur a Moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c007", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "25", "page_fin": "25", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.4.1", "titre_corps": "Zprávy domácí.", "titre_sommaire": "Zprávy domácí.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.3", "debut_caractere": 729, "fin_caractere_exclue": 4686, "texte": "Zprávy domácí.\n(Opera). Die Templer auf Cypern (Templáři na\nostrově Cypru.) (Dokončeni.) Fernando prised co vitez do\npaláce králova , dostane od krále Alfonse přípověď, že obdrží\nza odměnu svého vítězství vše, co si přáti bude. Alfons\nyolí si ruku Eleonory, jižto mu král přísahou zaručí. Eleonora\nse tomu zpouzí, řkouc, že by mu, jsouc favoritkou královou,\nmísto věna toliko hanbu přinesla. Na to přijde Juezova a\ntáže se Eleonory, zdaž Ferdinand jejím chotěm bude? Eleonora\nvelí své důvěrnici, by se k Ferdinandu odebravši mu vyzra-\ndila, že Eleonora jest favoritkou královou. Juezova chce ode-\njít, avšak Don Gaspar ji zatkne. Juž se dělají přípravy k sňatku.\nFerdinand obklopen rytíři oznamuje jim, že chce pojmouti\nEleonoru za manželku, načež rytíři mu pohaněním odpovědí a\nFerdinand na ně tasí meč. V tom přistoupí Balthasar a vy-\nzradí Ferdinandu, že Eleonora jesť favoritkou královou. Ferdi-\nnand je ohromen. V tom přichází král se svým komonstvem.\nZneuctěný Ferdinand počne s králem spor, zlomí svůj mec a\nhodí jej králi pod nohy. Král ho chce k smrti odsoudit, avšak\nrozmyslí se a pošle ho do vyhnanstvi. (3. dějství.) Ferdinand\nuteče se do kláštera a chce se státi mnichem. Vidíme ho\nv chrámě, an jsa volán od Balthasara, do kapie se übírá, by\nslib tam na oltáři složil. Cestou zmořena ana smrt übledla\nobjeví se tu v kajicném rouchu Eleonora a slyší slib Ferdi-\nnandův a pozná hlas jeho. Ferdinand vystoupiv z kaple vidí\nEleonoru. Neznaje ji přichází blíže a pozná ji. Eleonora\nžádá ho o odpuštění a po dlouhých prosbách dá se pohnouti\nFerdinand, avšak jeho slib mu nedovoluje něco pro ni učinit.\nEleonora přemožena slabostí sklesne ase slovy: „S Bohem,\ntam na věčnosti se budeme jako zde milovat,\" ducha vypustí.\nFerdinand volá o pomoc; Balthasar vidí mrtvolu a rozkazuje\nmodlení za zemřelou. Mezi tím sklesne i Ifcrdinand, sám se\no život připraviv. (4. dějství.) Opera tato, jež roku 1840\npod jménem „Favoritka\" ve velke opeře v Paříži dávána\nnese na sobě známku vplivu francouzské hudby a vyznačuje se\npřed operami Donizettiho dobrou charakteristikou a vyssím\nvzletem myšlenek. Předce však nemůže se dílo toto s velkými\noperami francouzskými rovnati. Že se na repertoiru udržela,\njesť zásluhou věhlasného zpěváka Bogera, kterýž svým zpěvem\njí půvabu dodal. —• Provedení opery učinilo zadosť požadav-\nkům četného obecenstva.\n■—- Dne 13.t. m. bude v stavovském divadle slavnostní před-\nstavení, při němž se bud' opera „Johann von Paris4, od Boieldieua\n. neb 1.a 3. akt opery „Ernani\" od Yerdiho provede. J. M. císař\nFrantišek: který dnes Prahu za příčinou odhalení pomníku maršálka\nHádeckého navštíví, poctí toto představení svou přítomností.\nOpět nás došla konkurenční skladba na Hál-\nkovu píseň „Náš zpěv\" s heslem „Qui sV frotte, s'y pique.\"\nv\nSlečna Anežka Jak ob s ohňová, Svědkyně a žačka\nPražského konservatoria, odjela tyto dni do Norimberku, kdež\nco „Antonia4' v opeře „Belisario\" od Donizettiho, pak v ope-\nrách „Figaro\" a „Hugenoti4' vystoupí.\nPři kvartetních zábavách, ježto pánové A. Benevic,\nJ. Goltermann, Paulus a Kindl uspořádají, uslyšíme též koru-\nnovaný kvintett od kapelníka pana Ed. Tauwitze.\nKoncert Žofínské akademie odbývati se bude na\nzačátku prosince. Mimo mnohé sbory proveden bude novy\nčeský sbor „Na Vltavě\" od mladého, nadaného skladatele\nK. Slavíka.\nNové hudebniny. V Lipsku u Siegla vycházejí písně\nruské od geniálního Glinky s německým a ruským textem.\nJak jšme se přesvědčili, jsou krásné a významné i podáme o\nnich širší úvahu. O Forsterově „Katolickém varhaníku4\"\ndodáváme , že je to sbírka zpěvu, kostelních a že v prvním\nsešitu umístěna je píseň také s českým textem „Před Tebou\nse klaníme.\"\n(H.) Budějovice. V zdejším hudebním ústavu nevyu-\nčovalo se zpěvu od nějakého času ; nyní však uvedl ho opět\nředitel hudby pan A. Novotný do ústavu. Díky mu 1\n(S.) Teplice dne 5. listopadu. Dnes dával zdejší zpě-\nvácký spolek první svou produkcí v divadle. Provedení\nkusů bylo chvalné, avšak návštěva velmi slabá."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c008", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "25", "page_fin": "26", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.4.2", "titre_corps": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "titre_sommaire": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.3", "debut_caractere": 4688, "fin_caractere_exclue": 5857, "texte": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.\nBerlín. Dne 7. listop, uspořádal slovutný pianista Ch.\nWeli 1 e z Prahy hudební Matinéc.\nDrážďany. Co nevidět bude se tu provozovat opera\n„Weiber von Weinsberg\" od nedávno zemřelého Conrada.\nModel k Wébrovu pomníku, jejž prof. Jtietschel právě dokončil,\nbude k všeobecnému pohledu co nevidět vystaven,— Keditel hudby\nHůnerfurst přijal kapelnické místo v Bostokách v Německu.\nDiisseldorf. Dne 14, října koncertovala zde paní Klára\nSchumannová, přednášejíc mistrné skladby od Beethovena, Cho-\npina a Schumanna a sonátu do C-moll od Beethovena, kte-\nrouž s koncertním mistrem Konigslovem z Kolína nad 11. po-\nspolně hrála.\nErfurt. Koncert Sollerova hudebního spolku odbýval se\ndne 26. října. Zvláště líbila se slečna Ehrenb erg ov á,\nvaiČíkovou arii od Benzana přednášejíc a pan Pflughaupt,\nžák Lisztův, kterýž první koncert od Liszta hrál.\nHamburg. Virtuoska na harfu sl. Marie Mósnerová\nkoncertovala zde a vzbudila svou virtuositou na tomto králov-\nském nástroji velkého podivení.\nKolíll n. B. Moric Hartmann udělal text k cfere>\njižto znamenitý skladatel F. Hiller komponovati zamýšlí.\nLipsko. Pátý koncert v Gewandhausu dne 4. listopac 11"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3972, "texte": "byl velmi zajímavý. Slyšeli jsme symfonii eroicu od Beethovena\na Mendelssohnovu hudbu k Lacinově „Athalii.\" Sbory k Athalii\nšly výborně, orchestr hrál s ohněm a sola, jež dámy Lecla-\nmová , A. Kochová a C. Hinckelová přednášely, učinila všem\npožadavkům zadost\nLublin. Apol. Kat ski (Kontský) dával zde dne 16.\nříjna koncert, v němžto allegro z Beethovenova koncertu s bra-\nvourou přednášel.\nMilán. V komické opeře „Tutti amanti\" od Itomaniho\nvystoupí polská zpěvačka sl. Konárska z Varšavy.\nPetrohrad. Tenorista Molmanov zavraždil při provo-\nzování jisté ruské opery primadonnu Averoničovu. Obe-\ncenstvo bylo u velké míře rozhořčeno nad tímto zločinem.\n(T.) Z Vídně dne 3. t. m. Dnešní slovanská\nbeseda vypadla velmi skvěle v krásně zdobeném sále u\n„Schwendra44; neboť všichni slovanští umělci závodili všemožně\no palmu tohoto večera. Pominouce mlčením významnou hru\nna housle Poláka, pana K. Kozíovského a výtečný přednes\nSrbských národních písní Moravana pana Forchgotta, po-\ndotkneme toliko , jak se čtverlístek čtyř českých umělcův\nnejvíce vyznamenal. Pan Jan Král osvědčil mistrnou hrou na\n„Viola ďamour,\" že je první umělec na svém nástroji; neméně\nproslavil se pan Dr. J. Bez ecný, jehožto elegantní a nuancemi\nlíčený přednes Litolfovy piecy a českých písní každého zanítil.\nAvšak, jak se máme vyslovit! o panu Janu Lukešovi a\nslečně Vilémíně Medalové, kteřížto v pravdě triumfy\nzde slavili ? Pan Lukeš přednášel osm národních písní českých,\nz nichžto zvláště „Červená růžičko44, „Když tě vidím má pa-\nnenko\" a „Měla jsem holoubka44 nejmocnější ozvěnu v každém\nsrdci obecenstva našly. Pan Lukeš vnikl do nejhíubších tajin\nducha národních písní Českých a vyniká nad Andra a Piška\njen nevýslovným citem a důmyslným pojmutím těchto výtvorů\nnárodní hudby české. V stejné míře vyznamenala se slečna\nMína Medalová, jejížto sympathetický a dojemný hlas se\nv písních „Přání44 od Zvonaře, „Stesk44 od Jelena, pak „Zawsze a\nWszgdzie\" od K. Lubomírského a v slovinské písni „Ipava\" rozvinul\na posluchače okouzlil. A vskutku nelze rozhodnout, zdaž její\nhlas mocnější jesť, než bohatý zdroj její citů. Výsledek byl\nnad míru překvapující a zvláště pro Čechy významný; neboť\nse může p. Lukeš králem a Mína Medalová královnou této\nzábavy považovati. Mimo tato sola přednášely se také sbory\n„Vltava44 od Vogla, „Lovecká44 od Vorla a „Sbor vojensky44\nod geniálního Glinky. Provedení sborů bylo precisné a uhla-\nzené a došlo veliké pochvaly. Konečně dlužno podotknouti,\nže pan Hošek a Heller k této slavnosti vydali trefně litogra-\nfovanou podobiznu p. Lukeše, na nížto se heslo z V. Furchovy\nbásně panu Lukešovi ke cti složené nachází a takto zní:\nKdo má píseň jako my ?\nKdo je zpívá jako Ty?\nBeseda tato, která se plesem ukončila, utkví zajisté v paměti\nzdejších Slovanů.\nVratislav. Pan Jindřich Gottwald, známý co hu-\ndební theoretik a virtuos uspořádal zde dne 24. října Matinée\n(ranní hudební zábavu), v nížto se Schubertovo Trio op. 100,\nsonáta pro klavír a roh a Schumannův quintett přednášely.\nKoncertista hrál v I.a 3. kusu na piano, v2. troubil na\nroh a osvědčil ve všech piecách, že jesť dokonalým mistrem\nna obou nástrojích a že dovede svým horoucím přednesem\nobecenstvo roznítit V této matinée účinkoval ředitel hudby\np. B1 echa , Čech, a slavný varhaník Hesse. Gottwald i\nBlecha jsou žáci Pražského konservatoria.\nZáhřeb. Jak se dovídáme, zamýšlí zde pan Vinař\nústav pro piano zařídit Pan Vinař jest co výtečný varhaník\na dovedný skladatel znám. Jeho mše do C-dur došla v „Luně44\nod 14. června 18 58 veliké pochvaly a dedikací jeho slavnost,\nního pochodu pro celý orchestr, jenžto se v srpnu t. r. v di-\nvadle provozoval, přijal podmaršálek Sokčevic. Pochod ten\nvyjde pro piano u R. V eita v Praze.\nv\nTJmrtí. Slečna Žofie Trietschová, k. dvorní zpěvačka,\nzemřela dne 29. října v Berlíně. Bernhard Romberg zahynul\ndne 13. září s lodí „Austrií.\" Karel Mozart, druhorozený syn\nnesmrtelného skladatele Wolfganga Am. Mozarta, zemřel 30.\nříjna v Miláně v 80. roku svého stáří."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c009", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "26", "page_fin": "26", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.4.3", "titre_corps": "Dur a Moll.", "titre_sommaire": "Dur a Moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.4", "debut_caractere": 3974, "fin_caractere_exclue": 3985, "texte": "Dur a Moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c010", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "26", "page_fin": "26", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.4.3.1", "titre_corps": "— V jedné hudební společnosti připíjelo se na zdraví.", "titre_sommaire": "— V jedné hudební společnosti připíjelo se na zdraví.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.4", "debut_caractere": 3987, "fin_caractere_exclue": 5163, "texte": "— V jedné hudební společnosti připíjelo se na zdraví.\nJeden z hostů zvolal : „Ať žije Mozart l\" „Ticho, ticho,\"\nodpověděl jiný, „píme raději na naše vlastní zdraví, Mozart\nbude beztoho věčně žíť!\" J. J. X—l.\nVe své mladosti ucil se Fr. Schiller na harfu hráti.\nJeho soused, jenž ho vystáti nemohl* pravil* jednou k němu:\n„Aj, aj, pane Schiliere : Vy hráte jako David, jen ne tak krásně !\"\n7\" JÍ A vy\" odvětil hned Schiller „vy mluvíte jako\nŠalomoun, jen ne tak moudře !\"\nGiovanni Battista Lulli (r. 163 3ve Florencii narozen)\nbývalý oblíbený komponista Pařížanů, za času Ludvíka XV.\ngenerální ředitel veliké opery Pařížské, přišel náhodou do jed-\nnoho chrámu, v němž právě mezi službami Božími jedna z jeho\noperních arií, s cizím podloženým textem se zpívala.\nLulli padl na kolena a zvolal s yroucí pobožností: ~Odpusť\nmně, o Pane, tuto arii jsem ale pro Tebe nesložil!4'\n„Právě přicházím od Lulliho,\" pravil kdosi vstoupiv\ndo společnosti, „ach, jakých slastí jsem u něho pocítil , po\ncelou hodinu jej slyše fantasirovať!\" „Jeli možná !44 zvolala\njedna z přítomných dám, uslyševši jen posledních slov, „dnes\nráno, když mi svou úctu skládal, byl ještě při zdravém rozumu 144l44"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c011", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "26", "page_fin": "26", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.5", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.4", "debut_caractere": 5165, "fin_caractere_exclue": 5530, "texte": "Listárna.\nP. T. Pánům odběratelům, kteří se od 25.\nříjna na „Dalibora\" předplatili, obdrží s tímto číslem Přílohu L\nPanu L.v Z. Chcete pijácké písně? Ty najdete v „Humo-\nristickém kalendáři na r. 185 9\", jenž nákladem J. Vilímka\nY Praze vyšed bohatostí látky a krásnou úpravou vyniká a\nv ceně 1 zl. rak. čísla se prodává. Panu J. Ab. v Stutt-\ngartu. Pište nám brzy!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-11-11-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-11-11_01#c012", "volume": "bmtnabd_1858-11-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "26", "page_fin": "26", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.2.6", "titre_corps": "Je nám líto, že Přílohu II., obsahující dvě kvartetta od Václava Horáka, „Zastaveničko\" a „Plaché", "titre_sommaire": "Je nám líto, že Přílohu II., obsahující dvě kvartetta od Václava Horáka, „Zastaveničko\" a „Plaché", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.4", "debut_caractere": 5532, "fin_caractere_exclue": 5911, "texte": "Je nám líto, že Přílohu II., obsahující dvě kvartetta od Václava Horáka, „Zastaveničko\" a „Plaché\ndívčiny\" P. T. pánům odběratelům k číslu 6. podat nemůžeme; bylaf nám z Lipska po mnohých\n\\rrekturách co do textu ještě s tak četnými chybami zaslána, že jsme skladbu tu, nechtíce ji pánům odbě-\n\\ ratelňm s vadami podati, k poslední opravě do Lipska zaslali. Nyní přijde k číslu 7."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.1", "texte": "Mnohý čtenář zpomene si zajisté na mladého, ducha-\nplného skladatele a houslistu, o němž to se před 17 lety\npověsť roznesla, že plápol života jeho mrazivý sever obrov-\nské Rusi udusil. Než, nebylo tomu tak! Výtečný tento\numělec žil ještě do konce měsíce lipna v Petrohradě , jsa\nvážen a milován. A kdo byl tento umělec ? bude se\nmnohý tázati. Byl to Sokol Josef, žák Pražského\nkonservatoria, jehož musa hudby juž v mládí do svého\numění zasvětila.\nSokol Josef narodil se dne 27. ledna 1821 v Březně\nkraje Boleslavského. Otec jeho Jan byl ranhojičem v So®\nbotce a zpozoroval časně neobyčejné vlohy mladistvého\nsyna k hudbě. I cvičil mladistvého Josefa mimo na\nhousle také na piano i na varhany a ve zpěvu a vyučil\nho v krátkém čase tak, že 91etý hošík hraje v některých\nzámkách na venku u přítomné šlechty svou výtečnou\nhrou a sběhlostí na piano velkého podivení vzbudil.\nAvšak vlohy neušly také hraběti Kounicovi, jenž ho-\nšíka se ujav o to se postaral , že Josef r. 1831\ndo konservatoria Pražského přijat jesť. Sokol učil\nse s největší pilností a horlivostí na housle a přivedl to\nve dvou letech tak daleko, žc r. 1833 v koncertě vystou-\npiv velké pochvaly došel. To roznítilo jeho ctižádost a\nutužilo jeho vytrvalost. Avšak na praktickém hraní ne-\nbylo mu dosti. S chutí pustil se též do komponování.\nv\nZe mnoho notového papíru popsal, než něco dohromady\nsvedl, dá se očekávali. Ale v několika pokusech osvědčil\ntakový talent ku komposicí, že, jak nám praveno bylo,\nvšechen notový papír, co ho jen v konservatoriu bylo,\nk disposicí měl. Jsa veselý, vtipný a. prosíosruecný, byl\node všech, kteří ho znali, velice milován, a to tím více,\nan při svých velkých vlohách ani té nejmer.ší samolibosti a\npýchy na jevo nedával. První svou komposicí provedl dne 25.\nprosince 1834 v koncertě konservatoria Pražského. Bylo\nto adagio a polonais pro housle, o nížto se kritika násle-\ndovně vyjádřila: „Komposicí tato Maysedrův sloh pro~\nzrazujíc, je výborná a vkusuplně instrumentována; podávač\nco první pokus krásné svědectví o talentu Sokolově. Před-\nnes byl čistý a jemný a vzbudil náramného potlesku.\"\nVlohy Sokolovy v komponování rozvinovaly se vůčihledě ;\non se více nespokojil s komponováním malých piec, piko-\nliv ! jeho duch bažil po něčem vyšším, on si umínil sklá-\ndati skladby instrumentální. A vskutku překvapil Sokol\nr. 1835 v druhém koncertě konservatoria obecenstvo Praž-\nské krásnou ouverturou, jižto také co 141etý chlapec osobně\nřídil a určitý talent ku komposicí zřejmě osvědčil. „Skladba\nta,\" dí posuzovatel v Bohemii , „je plna živosti a ohně,\nplna harmonie a melodie, a zasluhuje přednost před mno-\nhými ouverturami nejslavnějších komponistů novějšího času.\"\nRoku 1836 složil Sokol variací pro housle a hrál je\nV květnu téhož roki v třetím koncertě konservatoria. Nej-\nvíce líbila se z těch ,o variací elegická věta, ježto vychá-\nzejíc ze srdce mladíka dvojnásobně obecenstvo doj mula.\nNejvětší čest, která se Sokolu dostala, byla ta, že při\n\nPÍSEŇ.\nAd. Heyduk.\nA kolem ještě všecko spí\ntak jako v srdci děcka,\naž skřivánkem probuzena\nprocitnou kvítka všecka.\nA setřesou pak s hlavinek\nznoj milostného snění\na ucítí, co prosnila,\nže y skutečnosti není.\n\nSOKOL JOSEF."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.2", "texte": "korunování J. M. císaře Ferdinanda r. 1836 jeho ouver-\ntura na hradě Pražském vedle skladeb ředitele D. Webra prove-\ndena a jemuza odměnu brilliantovy prsten od J. M. darovánjesť.\nKonečně přiblížil se rok, kdež z konservatoria vystoupili\nměl. Byl to rok 1837. Sokolův tvůrčí duch ukázal se\nještě v jasnějším světle. Pro první koncert konservatoria\nsložil druhou ouverturu a v třetím hrál své rondeau (rondo)\npro housle s největší pochvalou a při vystoupení z kon-\nservatoria řídil první svou symfonii v ústavu samém.\nV těchto časech seznámil se Sokol s německým bá-\nsníkem a skladatelem Hor nerem, kterýž právě kom-\nponováním opery ~Lear'4, k nižío si test sam udělal,\npilně se zanášel. Horner měl dobrou známost' harmonie,\ntalent improvisovací a velkou fantasií, avšak chyběla mu in-\nstrumentací. Co mu chybilo, to vynahradil geniální Sokol\na tak pracovali vespolek na tomto velkém díle. Zdaž\numělci tito operu dokončili, aneb kam skladba ta přišla, nenr\nnám povědomo; ale z toho, že Sokol brzy na to do Viiny\nse odebral, dá se souditi, že opera ta nedokončena zůstala.\nYe Vilně, kamž se na jaře roku 1839 odebral , po-\nčínal si Sokol velmi dobře, neboť stal se ředitelem or-\nchestru ve Vilně a pokračoval u svých studiích. Než brzy\npřivykl zde lihovým nápojům, kteréjeho zdraví bezpochyby\npodkopaly. Roku 1841 odebral se do Petrohradu a žil,\noženiv se, dosti spokojeně. Vstoupil tam co první hou-\nslista do orchestru Hermanna , kterýž v nejoblíbenějších\nmístnostech Petrohradských hrál a stkvělých výsledků\ndocházel. Když konečně Strauss sídelní město Rusi na-\nvštívil, aby si taktéž svým orchestrem u Petrohradské\nšlechty pochvaly a rublů dobyl, vyhledal Sokola, jenž\ntaké k němu jako ředitel orchestru nastoupil. Brzo po-\nznal Strauss, jako každý před ním, podivuhodné vlohy\nSokola a vyznamenaje ho při každé příležitosti neobme-\nzenou důvěrou, svěřil jemu vše, co se provozování i vy-\ndávání svých vlastních skladeb tykalo.\nVšak tu uchvátila Sokola nemilostná smrť, odloučíc\nho1 od manželky, rodem z Petrohradu a třech jeho dítek.\nSokol zemřel dne 9. srpna tohoto roku a byl dne 11. srpna\nslavně pohřben. Poslední úctu prokázali mu dva jeho\nkrajané, cellista Seifert a hautboista Schubert do hrobu\nho vloživše. Jak si ho Strauss vážil, vysvítá z toho, že\nku prospěchu jeho rodiny velký koncert uspořádal a se\nvyslovil, že, ztrativ Sokola, nenajde umělce, jenžbv jako\nSokol všem jeho přáním a požadavkům zadosť učinili\nmohl. Než kdo by neoželel muže, kterýž by býval u pří-\nznivějších poměrech zajisté evropejského jména získal ?\nZajisté každý, a nikoho nebude, jenž by s námi nezvolal:\n„Pokoj popeli jeho!\"\n\nRedaktor.\n\nO prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nStávalo-li před notou dvojkřížku neb dvojbe a má-li\ntoto dvojnásobné povýšení a nebo dvojnásobné snížení\nzrušeno býti, samo sebou se rozumí, že se musí odrážka\npřed notou také dvojnásobně objeviti n. p.\nJednou odrážkou před dvojnásobně sníženým neb zvý-\nšeným tónem odvolává se jenom jedno snížení neb\nzvýšení a píše se bucřto jak příklad A ukazuje, anebo\nk vyhnutí se nedorozumění, jak v příkladu B vidíme.\nŽe tecf učitel v úlohách také posuvek upotřebí , ne-\nmusí se ani připomínali.\nNestaral-li se učitel hned na počátku , než žák noty\npoznal, o to, by poznenáhla žáka ku hraní připravoval,\nnastane nyní svrchovaná doba, aby vedle úloh, kteréž žáku\npodává, cvičení pro prsty mu ukládal a ho k příslušnému\nsezení u piana a k pravidelnému držení rukou navykal.\nCo se náležitého způsobu držení rukou a sezení do-\ntýče , pak v čem má záležeti první technické cvičení, co\njest jich účel a jak se mají hráti, by se žák s účelem\nneminul, zasluhuje zvláštního a zevrubného pojednání.\nBylo by nyní ale od místa, do obšírného tohoto rozbíráni\nse pouštěti, pročež to raději na pozdější dobu odkládáme.\nLekcí VI.\nO notách bassového klíče.\nNabyl-li žák o notách houslového klíče úplného vě-\ndomí, vyučuje se teprv v notách klíče bassového v způsobu\njuž předešle udaném. Doufám tedy, že postačí, podá-li\nse jenom pochod (kostra) ve vyučování; vysvětlování však\nponechá-li se učitelovi.\nChci-li žáka ponaučiti o bassových notách, záleží též\nhlavně na tom, by se mu vštípily nejdříve jméno a poloha\nklíče, neb jméno noty na první a páté linii; obé toto mu\nmůže sloužiti za vodítko, by sobě jména ostatních not\nsnadno vynalezti mohl.\nVysvětlování tedy možná začíti od klíče a nebo od\njména noty na první linii a dle ní ustanoviti jména not\nostatních."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.3", "texte": "Počne-li učitel klíčem, ukáže, jak se bassový klíc\npíše, dále, že se klade na čtvrtou linii a že slově /-klíč 5\ndá-li se nota na tu samou linii , že má s klíčem totéž\njméno a značí tón f malé oktávy. Od tohoto f ať kráčí\nžák stupmo dolu a nechť udá notou jeden každý tón, až\nse octne na tónu g veliké oktávy, jejž představuje nota\nna první linii. Napotom se obrátí zase zpátky k tónu\n/-klíče (t. j. k malému/) a přesvědčí se, že malé a se\npíše notou na páté linii. Nyní píše a čte noty v objemu\ntěchto dvou not na první a páté linii a vyhledává jejich\ntóny na klavíru.\nKonečně se obírá s těmi notami, kteréž z mezí hlav-\nních linií do jednou čárkované a dolu do kontra-\nneboli hluboké oktávy sahají.\n(Pokračování.)\n\nFEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n(Opera). Die Templer auf Cypern (Templáři na\nostrově Cypru.) (Dokončeni.) Fernando prised co vitez do\npaláce králova , dostane od krále Alfonse přípověď, že obdrží\nza odměnu svého vítězství vše, co si přáti bude. Alfons\nyolí si ruku Eleonory, jižto mu král přísahou zaručí. Eleonora\nse tomu zpouzí, řkouc, že by mu, jsouc favoritkou královou,\nmísto věna toliko hanbu přinesla. Na to přijde Juezova a\ntáže se Eleonory, zdaž Ferdinand jejím chotěm bude? Eleonora\nvelí své důvěrnici, by se k Ferdinandu odebravši mu vyzra-\ndila, že Eleonora jest favoritkou královou. Juezova chce ode-\njít, avšak Don Gaspar ji zatkne. Juž se dělají přípravy k sňatku.\nFerdinand obklopen rytíři oznamuje jim, že chce pojmouti\nEleonoru za manželku, načež rytíři mu pohaněním odpovědí a\nFerdinand na ně tasí meč. V tom přistoupí Balthasar a vy-\nzradí Ferdinandu, že Eleonora jesť favoritkou královou. Ferdi-\nnand je ohromen. V tom přichází král se svým komonstvem.\nZneuctěný Ferdinand počne s králem spor, zlomí svůj mec a\nhodí jej králi pod nohy. Král ho chce k smrti odsoudit, avšak\nrozmyslí se a pošle ho do vyhnanstvi. (3. dějství.) Ferdinand\nuteče se do kláštera a chce se státi mnichem. Vidíme ho\nv chrámě, an jsa volán od Balthasara, do kapie se übírá, by\nslib tam na oltáři složil. Cestou zmořena ana smrt übledla\nobjeví se tu v kajicném rouchu Eleonora a slyší slib Ferdi-\nnandův a pozná hlas jeho. Ferdinand vystoupiv z kaple vidí\nEleonoru. Neznaje ji přichází blíže a pozná ji. Eleonora\nžádá ho o odpuštění a po dlouhých prosbách dá se pohnouti\nFerdinand, avšak jeho slib mu nedovoluje něco pro ni učinit.\nEleonora přemožena slabostí sklesne ase slovy: „S Bohem,\ntam na věčnosti se budeme jako zde milovat,\" ducha vypustí.\nFerdinand volá o pomoc; Balthasar vidí mrtvolu a rozkazuje\nmodlení za zemřelou. Mezi tím sklesne i Ifcrdinand, sám se\no život připraviv. (4. dějství.) Opera tato, jež roku 1840\npod jménem „Favoritka\" ve velke opeře v Paříži dávána\nnese na sobě známku vplivu francouzské hudby a vyznačuje se\npřed operami Donizettiho dobrou charakteristikou a vyssím\nvzletem myšlenek. Předce však nemůže se dílo toto s velkými\noperami francouzskými rovnati. Že se na repertoiru udržela,\njesť zásluhou věhlasného zpěváka Bogera, kterýž svým zpěvem\njí půvabu dodal. —• Provedení opery učinilo zadosť požadav-\nkům četného obecenstva.\n■—- Dne 13.t. m. bude v stavovském divadle slavnostní před-\nstavení, při němž se bud' opera „Johann von Paris4, od Boieldieua\n. neb 1.a 3. akt opery „Ernani\" od Yerdiho provede. J. M. císař\nFrantišek: který dnes Prahu za příčinou odhalení pomníku maršálka\nHádeckého navštíví, poctí toto představení svou přítomností.\nOpět nás došla konkurenční skladba na Hál-\nkovu píseň „Náš zpěv\" s heslem „Qui sV frotte, s'y pique.\"\nv\nSlečna Anežka Jak ob s ohňová, Svědkyně a žačka\nPražského konservatoria, odjela tyto dni do Norimberku, kdež\nco „Antonia4' v opeře „Belisario\" od Donizettiho, pak v ope-\nrách „Figaro\" a „Hugenoti4' vystoupí.\nPři kvartetních zábavách, ježto pánové A. Benevic,\nJ. Goltermann, Paulus a Kindl uspořádají, uslyšíme též koru-\nnovaný kvintett od kapelníka pana Ed. Tauwitze.\nKoncert Žofínské akademie odbývati se bude na\nzačátku prosince. Mimo mnohé sbory proveden bude novy\nčeský sbor „Na Vltavě\" od mladého, nadaného skladatele\nK. Slavíka.\nNové hudebniny. V Lipsku u Siegla vycházejí písně\nruské od geniálního Glinky s německým a ruským textem.\nJak jšme se přesvědčili, jsou krásné a významné i podáme o\nnich širší úvahu. O Forsterově „Katolickém varhaníku4\"\ndodáváme , že je to sbírka zpěvu, kostelních a že v prvním\nsešitu umístěna je píseň také s českým textem „Před Tebou\nse klaníme.\"\n(H.) Budějovice. V zdejším hudebním ústavu nevyu-\nčovalo se zpěvu od nějakého času ; nyní však uvedl ho opět\nředitel hudby pan A. Novotný do ústavu. Díky mu 1\n(S.) Teplice dne 5. listopadu. Dnes dával zdejší zpě-\nvácký spolek první svou produkcí v divadle. Provedení\nkusů bylo chvalné, avšak návštěva velmi slabá.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nBerlín. Dne 7. listop, uspořádal slovutný pianista Ch.\nWeli 1 e z Prahy hudební Matinéc.\nDrážďany. Co nevidět bude se tu provozovat opera\n„Weiber von Weinsberg\" od nedávno zemřelého Conrada.\nModel k Wébrovu pomníku, jejž prof. Jtietschel právě dokončil,\nbude k všeobecnému pohledu co nevidět vystaven,— Keditel hudby\nHůnerfurst přijal kapelnické místo v Bostokách v Německu.\nDiisseldorf. Dne 14, října koncertovala zde paní Klára\nSchumannová, přednášejíc mistrné skladby od Beethovena, Cho-\npina a Schumanna a sonátu do C-moll od Beethovena, kte-\nrouž s koncertním mistrem Konigslovem z Kolína nad 11. po-\nspolně hrála.\nErfurt. Koncert Sollerova hudebního spolku odbýval se\ndne 26. října. Zvláště líbila se slečna Ehrenb erg ov á,\nvaiČíkovou arii od Benzana přednášejíc a pan Pflughaupt,\nžák Lisztův, kterýž první koncert od Liszta hrál.\nHamburg. Virtuoska na harfu sl. Marie Mósnerová\nkoncertovala zde a vzbudila svou virtuositou na tomto králov-\nském nástroji velkého podivení.\nKolíll n. B. Moric Hartmann udělal text k cfere>\njižto znamenitý skladatel F. Hiller komponovati zamýšlí.\nLipsko. Pátý koncert v Gewandhausu dne 4. listopac 11"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581111-01.1.4", "texte": "byl velmi zajímavý. Slyšeli jsme symfonii eroicu od Beethovena\na Mendelssohnovu hudbu k Lacinově „Athalii.\" Sbory k Athalii\nšly výborně, orchestr hrál s ohněm a sola, jež dámy Lecla-\nmová , A. Kochová a C. Hinckelová přednášely, učinila všem\npožadavkům zadost\nLublin. Apol. Kat ski (Kontský) dával zde dne 16.\nříjna koncert, v němžto allegro z Beethovenova koncertu s bra-\nvourou přednášel.\nMilán. V komické opeře „Tutti amanti\" od Itomaniho\nvystoupí polská zpěvačka sl. Konárska z Varšavy.\nPetrohrad. Tenorista Molmanov zavraždil při provo-\nzování jisté ruské opery primadonnu Averoničovu. Obe-\ncenstvo bylo u velké míře rozhořčeno nad tímto zločinem.\n(T.) Z Vídně dne 3. t. m. Dnešní slovanská\nbeseda vypadla velmi skvěle v krásně zdobeném sále u\n„Schwendra44; neboť všichni slovanští umělci závodili všemožně\no palmu tohoto večera. Pominouce mlčením významnou hru\nna housle Poláka, pana K. Kozíovského a výtečný přednes\nSrbských národních písní Moravana pana Forchgotta, po-\ndotkneme toliko , jak se čtverlístek čtyř českých umělcův\nnejvíce vyznamenal. Pan Jan Král osvědčil mistrnou hrou na\n„Viola ďamour,\" že je první umělec na svém nástroji; neméně\nproslavil se pan Dr. J. Bez ecný, jehožto elegantní a nuancemi\nlíčený přednes Litolfovy piecy a českých písní každého zanítil.\nAvšak, jak se máme vyslovit! o panu Janu Lukešovi a\nslečně Vilémíně Medalové, kteřížto v pravdě triumfy\nzde slavili ? Pan Lukeš přednášel osm národních písní českých,\nz nichžto zvláště „Červená růžičko44, „Když tě vidím má pa-\nnenko\" a „Měla jsem holoubka44 nejmocnější ozvěnu v každém\nsrdci obecenstva našly. Pan Lukeš vnikl do nejhíubších tajin\nducha národních písní Českých a vyniká nad Andra a Piška\njen nevýslovným citem a důmyslným pojmutím těchto výtvorů\nnárodní hudby české. V stejné míře vyznamenala se slečna\nMína Medalová, jejížto sympathetický a dojemný hlas se\nv písních „Přání44 od Zvonaře, „Stesk44 od Jelena, pak „Zawsze a\nWszgdzie\" od K. Lubomírského a v slovinské písni „Ipava\" rozvinul\na posluchače okouzlil. A vskutku nelze rozhodnout, zdaž její\nhlas mocnější jesť, než bohatý zdroj její citů. Výsledek byl\nnad míru překvapující a zvláště pro Čechy významný; neboť\nse může p. Lukeš králem a Mína Medalová královnou této\nzábavy považovati. Mimo tato sola přednášely se také sbory\n„Vltava44 od Vogla, „Lovecká44 od Vorla a „Sbor vojensky44\nod geniálního Glinky. Provedení sborů bylo precisné a uhla-\nzené a došlo veliké pochvaly. Konečně dlužno podotknouti,\nže pan Hošek a Heller k této slavnosti vydali trefně litogra-\nfovanou podobiznu p. Lukeše, na nížto se heslo z V. Furchovy\nbásně panu Lukešovi ke cti složené nachází a takto zní:\nKdo má píseň jako my ?\nKdo je zpívá jako Ty?\nBeseda tato, která se plesem ukončila, utkví zajisté v paměti\nzdejších Slovanů.\nVratislav. Pan Jindřich Gottwald, známý co hu-\ndební theoretik a virtuos uspořádal zde dne 24. října Matinée\n(ranní hudební zábavu), v nížto se Schubertovo Trio op. 100,\nsonáta pro klavír a roh a Schumannův quintett přednášely.\nKoncertista hrál v I.a 3. kusu na piano, v2. troubil na\nroh a osvědčil ve všech piecách, že jesť dokonalým mistrem\nna obou nástrojích a že dovede svým horoucím přednesem\nobecenstvo roznítit V této matinée účinkoval ředitel hudby\np. B1 echa , Čech, a slavný varhaník Hesse. Gottwald i\nBlecha jsou žáci Pražského konservatoria.\nZáhřeb. Jak se dovídáme, zamýšlí zde pan Vinař\nústav pro piano zařídit Pan Vinař jest co výtečný varhaník\na dovedný skladatel znám. Jeho mše do C-dur došla v „Luně44\nod 14. června 18 58 veliké pochvaly a dedikací jeho slavnost,\nního pochodu pro celý orchestr, jenžto se v srpnu t. r. v di-\nvadle provozoval, přijal podmaršálek Sokčevic. Pochod ten\nvyjde pro piano u R. V eita v Praze.\nv\nTJmrtí. Slečna Žofie Trietschová, k. dvorní zpěvačka,\nzemřela dne 29. října v Berlíně. Bernhard Romberg zahynul\ndne 13. září s lodí „Austrií.\" Karel Mozart, druhorozený syn\nnesmrtelného skladatele Wolfganga Am. Mozarta, zemřel 30.\nříjna v Miláně v 80. roku svého stáří.\n\nDur a Moll.\n\n— V jedné hudební společnosti připíjelo se na zdraví.\nJeden z hostů zvolal : „Ať žije Mozart l\" „Ticho, ticho,\"\nodpověděl jiný, „píme raději na naše vlastní zdraví, Mozart\nbude beztoho věčně žíť!\" J. J. X—l.\nVe své mladosti ucil se Fr. Schiller na harfu hráti.\nJeho soused, jenž ho vystáti nemohl* pravil* jednou k němu:\n„Aj, aj, pane Schiliere : Vy hráte jako David, jen ne tak krásně !\"\n7\" JÍ A vy\" odvětil hned Schiller „vy mluvíte jako\nŠalomoun, jen ne tak moudře !\"\nGiovanni Battista Lulli (r. 163 3ve Florencii narozen)\nbývalý oblíbený komponista Pařížanů, za času Ludvíka XV.\ngenerální ředitel veliké opery Pařížské, přišel náhodou do jed-\nnoho chrámu, v němž právě mezi službami Božími jedna z jeho\noperních arií, s cizím podloženým textem se zpívala.\nLulli padl na kolena a zvolal s yroucí pobožností: ~Odpusť\nmně, o Pane, tuto arii jsem ale pro Tebe nesložil!4'\n„Právě přicházím od Lulliho,\" pravil kdosi vstoupiv\ndo společnosti, „ach, jakých slastí jsem u něho pocítil , po\ncelou hodinu jej slyše fantasirovať!\" „Jeli možná !44 zvolala\njedna z přítomných dám, uslyševši jen posledních slov, „dnes\nráno, když mi svou úctu skládal, byl ještě při zdravém rozumu 144l44\n\nListárna.\nP. T. Pánům odběratelům, kteří se od 25.\nříjna na „Dalibora\" předplatili, obdrží s tímto číslem Přílohu L\nPanu L.v Z. Chcete pijácké písně? Ty najdete v „Humo-\nristickém kalendáři na r. 185 9\", jenž nákladem J. Vilímka\nY Praze vyšed bohatostí látky a krásnou úpravou vyniká a\nv ceně 1 zl. rak. čísla se prodává. Panu J. Ab. v Stutt-\ngartu. Pište nám brzy!\n\nJe nám líto, že Přílohu II., obsahující dvě kvartetta od Václava Horáka, „Zastaveničko\" a „Plaché\ndívčiny\" P. T. pánům odběratelům k číslu 6. podat nemůžeme; bylaf nám z Lipska po mnohých\n\\rrekturách co do textu ještě s tak četnými chybami zaslána, že jsme skladbu tu, nechtíce ji pánům odbě-\n\\ ratelňm s vadami podati, k poslední opravě do Lipska zaslali. Nyní přijde k číslu 7."}]}