{"numero_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_sha256": "03a6abe14ac47e1a29a795d1a568675600fc330b116d3d2bdb7d76e3a37ad3b0", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1858/12/09_01/bmtnabd_1858-12-09_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-09_01#c001", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "39", "page_fin": "39", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.2.1", "titre_corps": "Opuštěný.", "titre_sommaire": "Opuštěný.", "signature_source": "J. Mikuláš Boleslavský", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 294, "texte": "Opuštěný.\nJ. Mikuláš Boleslavský.\nmalá lodí\nQ pluje sirá mořem;\nruka mladá ji nevodí,\nzemdlena jsouc hořem !\nVčera ještě svoji družku\nvřele k srdci vinul,\na než den se schýlil k lůžku,\nhrob jí chladný kynul!\nVlnka o loďku se pění,\ns druhou pak se sleje, —\njunoši k bolnému snění\nkolébavku pěje."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-09_01#c002", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "39", "page_fin": "40", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.2.2", "titre_corps": "Antonin Rubinstein. Životopisní nástin, sděluje redaktor.", "titre_sommaire": "Antonin Rubinstein. Životopisní nástin, sděluje redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.1", "debut_caractere": 296, "fin_caractere_exclue": 3554, "texte": "Antonin Rubinstein.\nŽivotopisní nástin, sděluje redaktor.\nNeznáte Rubinsteina? Ptejte se jeho rodáků, Rusů,\nkteří jeho zpěvohry s jásotem uvítali; ptejte se Francouzů,\nAngličanů, Holanďanů a Švédů, kteří s úžasem jeho ča-\nrovným zvukům na piano naslýchali; ptejte se Němců,\nkteří se jeho symfonii a oratoriu obdivovali ; ptejte se ko-\nnečně Pražanů a Yídeňanů , kteří jeho skladbami a vir-\ntuosní hrou zaníceni byli, slovem: ptejte se celé Evropy\na ona Yám odpoví: Rubinstein je skvělá hvězda první\nvelikosti na obzoru hudebním; Rubinstein jest slovutný\nvirtuos a skladatel; ano, skladatel klavírních piec, písní,\nkomorní hudby, symfonií, oratorií, zpěvoher a to ve všech\noborech stejně znamenitý; Rubinstein jest stejně velký\nco hudební romantik i co přísný kontrapunktista. Než,\nnač vypočítávají přednosti jeho ? Slyšte jeho životopis.\nAntonín Jiří Rubinstein, dle jména otcova Gri-\ngorevič zván, pochází dle svých pradědů z rodu israelského.\nAvšak juž otec jeho Gregor (Řehoř) byl v útlém mládí vy-\nchován v řecko-nesjednocené víře, ku kteréž se též náš\numělec přiznává. Antonín , nejmladší ze všech bratrů,\nspatřil světlo Boží dne 18. listopadu starého letopočtu\n(30. nového) roku 1829 ve Vechvotyňci, vesnici to blíže\nJass v Multanech. Jeho rodiče, žijíce dříve ve skvělých\nokolnostech, anto dědictvím mnoha statků se jim dostalo,\noctli se nenadále v právní rozepři o statky, kterýžto spor\naž dosavád rozhodnut není. Juž v nejoutlejším mládí\ndával Rubinstein na jevo ony dvě hlavní vlastnosti, které\nsloužily za měřitko k jeho uměleckému povolání a k vyvi-\nnutí jeho charakteru: byla to zjevná 'náklonnost k hudbě\na jeho důsledné, pevné bažení po jistém cíli. Jeho matka,\nKlára, kteráž se v jistém císařském vychovávacím ústavě\nv Moskvě vyučováním ještě dosud zaměstnává, učila oba\nmladší syny Mikuláše a Antonína na klavír, neboť byla\nsama výtečná na tomto nástroji. Buďto okolnosti, buď\npřání, by děti vyššího vzdělání dosáhly, přiměly rodiče od-\nstěhovati se do Moskvy, neboť v jejich rodišti nebylo k tomu\ndosti příležitosti. V Moskvě byli hoši pravidelně k hudbě\npřidržováni čackým vychovatelem Alexandrem Villoingem;\nžákem to Fieldovým. V šestém roku svého stáří počal\nse Antonín cvičiti a pokroky nadaného hošíka byly tak\nvelké , že jsa osm let stár poprvé v koncertě vystoupil.\nPodivení, jehož byl chlapec při této příležitosti vzbudil,\nbylo náramné. Přátelé, příznivci a znatelé doléhali na\nrodiče, by toto divotv orné dítě do světa uvedli. I usta-\nnovena jesť cesta do Paříže , jižto Antonín, doprovázen\njsa svým vychovatelem, v srpnu 1829 nastoupil. Schopny\ndesítiletý chlapec vzbudil při svém prvním vystoupení\nv tomto světovém městě sensací. Navzdor tomu byl jeho\notec muž povážlivý a obezřelý, rozpacích, zdaž syna\nsvého hudbě zcela věnovati má.\nTu zaplála skvělá hvězda na obzoru hudebním, ježto\njeho rozpačitou mysl ustálila. Byl to modloslužebným ob-\ndivováním v Paříži obsypaný klavírní virtuos Franti-\nšek Liszt, kterýž náhle pro budoucnost Antonínovu\nmocná slova na vážky osudu jeho vložil. Liszt byl totiž\npřítomen při druhém koncertu Rubinsteina v sále Herzově.\nHra geniálního hocha roznítila ho v té míře, že po ukon-\nčení kusu své místo opustil a k hošíku se přiblíživ, jej\nk sobě pozdvihl a v přítomnosti veškerého obecenstva ho"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 769, "texte": "políbiv zvolal: ,,Tento bude dědicem mé hry!\" Tu vy-\npukl nesmírný jásot obecenstva a po celých osm dní ne-\nmluvilo se o ničem jiném než o tomto výjevu. Nyní se\nvěnoval Rubinstein s neúnavnou pilností hudebním stu-\ndiím. Liszt sám přispěl lecos k úspěchům jeho. Studie An-\ntonínovy trvaly půl druhého leta. Jak velkým miláčkem Pa-\nrížanů mladý Rubinstein byl, o tom svědčí okolnost, o nížto\nse tenkráte mnoho mluvilo.\nBylo to za času slavností prvního července. Na den,\nkdyž pozůstatky Napoleonovy do invalidovny přeneseny\nbyly, tisknul se Rubinstein do nepřehledného davu lidí,\nby něco z tohoto výjevu spatřil. Náhodou octl se blíže\narcibiskupa Pařížského, kterýž hošíka poznav jej k sobě\nzavolal a jej na výstupek postavil, by všecko přehlédnout!\nmohl. (Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-09_01#c003", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "40", "page_fin": "41", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.2.3", "titre_corps": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "titre_sommaire": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.2", "debut_caractere": 771, "fin_caractere_exclue": 4927, "texte": "O prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nVIII. Lekcí.\nO přednesu.\nPředevším něco o přednes a a o vyu čování samém,\nanť jesť to hlavní podmínkou, dobrého výsledku.\nZkušenost nás učí, jak mnoho na přednesu záleží;\nkolikrát dost chatrná skladba , zajímavě ale přednášena,\npozornost posluchače na se obrátí, ba i také někdy po-\nchvaly dojde; naproti tomu zase častokrát duchaplná\nkomposice, jest-li špatně přednášena, očekávaného účinku\nnedojde.\nTotéž platí o přednesu u vyučování; dovede-li učitel\nvěc živě s duchem podati, zajisté pozornost žáka na sebe\ni předmět upoutá. Jestliže se toho ale v přednesu nedo-\nstává, tak ani byt by byla látka dosti zajímavá, není uči-\ntel sto, svým přednesem žáka k stálé, napnuté pozornosti\na horlivosti pohnouti, a zalíbení k předmětu v něm vzbuditi.\nPouhé, suché vypočítávání a ukazování věcí nepostačí\nn. p. tolikerá jest pausa, toto jest čtvrtpausa atd. K za-\njímavému přednesu jest třeba, aby žáka nechal nahlédnout\naž ku kořenu a původu věci , zvláště tenkrát, je-li žák\nduchem nadaný a rozumu dospělého, jehož zvědavost dále\nsahá, nežli jak se učitel někdy domnívá.\nMá-li žák výborné vlohy, vyučuje se důkladně a ob-\nšírně. K důkladnému vyučování ale také náleží, aby uká-\nzal žáku povstání, tvar, účel a užívaní věci.\nNěkdy aby učitel dodal přednesu i předmětu více za-\njímavosti , aby předmět lépe objasnil a pochopení žáku\nusnadnil, dobré přirovnání nadočekávaný účinek způsobí;\nporovnává-li se jen předmět s věcí žákovi dobře známou\na zajímavou, n. p. lidská mluva má moc podobného s hud-\nbou, dá se tedy začasté porovnání mezi nimi s velkým\nprospěchem udelati.\nDůmyslné porovnání jest dobrý prostředek k ostření\nrozumu, k cvičení soudnosti, přemyslování, k pamatování atd.\nOstatně dlužno také podotknouti, že jinak se bude\npřednášet a vysvětlovat žáku chlapeckého stáří, žáku ještě\ndocela nevzdělanému, jinak mladíku v literních předmětech\nponěkud pokročilému.\nVyucuje-li žáka dětského stáří, podává se mu věc co\nnejvíc názorně , uvádí hojnost příkladů a vysvětlování se\nděje co možná prostonárodně, v způsobu, řeči, věku i vzdě-\nlanosti jemu přiměřené. Naproti tomu, je-li žák hlubšího\npřemýšlování schopen, dozrál-li k pojímání vyšších, dušev-\nních věcí, tenkráte bude radno, když se vpraví žák hloub\ndo předmětu. Učitel bude směřovat nejenom ku vzdělání\nfysických prostředků a mechanismu, ale také bude mít\nna mysli vyvinování sil duševních 5 on nebude pouze dbáti\nna pilné cvičení prstů a sluchu, ale pěstovat bude cit,\nrozum a hudebního ducha. Konečně uvážíme-li způsobi-\nlost (individuálnost) jednoho každého žáka, nehodí se ani\nu vychovávání ani u vyučování jedna a taž samá methoda,\npročež bude také snaha učitelova, by povahu a talent\nžáka poznal a tomu přiměřenou methodou u vyučování\nse zpravoval,\nO pausách.\nV předešlý cli lekcích jsme poznali zvuky u velké\nrozmanitosti a podařilo se nám prostředku a známek vy-\nhledati, tóny brzo vyšší brzo nižší, brzo kratší neb delš\nzraku patrné učiniti.\nPozději se přesvědčíme, že rozmanitost tónů v tako-\nvéto rozsáhlosti jest v hudbě právě tak potřeba k projevení\nrozličných citů a myšlenek, tak jako malíři rozličných barev.\nNebo city jiné se vyvozují tóny vyššími, jasnými, jiné\nnižšími temnými neb tmavými, jiné kratšími, jiné delšími.\nNa tom však není dosti, nám jest třeba ještě jiných\nznamení v hudbě poznati, abychom mohli cit a myšlénku\nneobmezeně projevit. My nemáme k. p. žádného znamení,\nkdyž bychom chtěli bucřto jednotlivé noty, nebo menší,\nvětší oddíly od sebe více neb méně odloučit, tak jak to\nnacházíme v písemní nebo oustní mluvě, kdež se budto\njednotlivá slova , kratší neb delší věty, znamením poml-\nčení kratšího neb delšího trvání, k vůli lepší srozumitedl-\nnosti rozdělují. Tak podobné nevíme znamínka, chtěli-li\nbychom, aby se následujícímu tónu dostalo ráznějšího nástupu,\nnebo vzbudit cit jakéhos očekávání, zaražení, zamyšlení atd.\nSkladba, kdežby tóny bez přítrže za sebou přichá-\nzely, byla by právě tak nesnadná k pochopení, jako zpě-\nváku těžko by bylo bez oddechu její provedení.\nZ toho tedy patrno, že i také někdy pro odpočinutí\nbude jistého znamení potřeba."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "41", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1814, "texte": "Takováto znamení, kteráž v hudbě hlavně k tomu\nslouží zvuk přerušiti, oddechu poskytnouti, tóny, věty od-\nloučiti, všeliké city vyjádřiti, nazýváme pausy čili\npřestávky.\nPotřeba takovéto pausy se začasto bucfto hned na za-\nčátku skladby nebo mezi ukončením jednoho a začátkem\ndruhého tónu ukazuje.\nPausa má pro sebe jako trvání tónů zvláštních známek;\nona jest tolik co bezzvučná nota, kterouž se ale přetrhnutí\nzvuku naznačuje.\nV ohledu platnosti, pausa s platností not se úplně\nshoduje. Z toho tedy vysvítá, že jak máme rozmanité\ntrvání tónů, tak podobně musí být rozmanitá známka pro\npausy čili přestávky. My máme pausu, která drží v sobě\ntolik času co celá nota, nebo co půlnota, čtvrtnota, osmina,\nšestnáctina atd* a znamená se jak následuje :\nAby si žák platnost pausy lépe v paměť vštípil, do-\ncílí se tím, když se mu napíše příklad, kde se trvání\npausy také spolu notou vyznačuje.\nVšecky tyto menší pausy, jako jsou čtvrtnotová, osmi-\nnová, šestnáctinotová pausa atd., mohou se jako noty pun-\ntíkem neb dvojpuntíkem prodloužit. V prvním pádu se\ntrvání pausy prodlouží o polovici, v druhém o polovici a\nčtvrtinu, tak jak se v následujícím příkladu představuje.\nPříklad se právě tak napíše jak předešle, jenom že\nse k notám a pausám přidá jeden, pak dva puntíky.\nPausy dvou neb více taktů píšou se takto: *)\nMá-li se větší počet taktu nepřetržené pausovat, zna-\nmená se počet taktů číslem nad dvěma příčnými čárami,\nn. p. *) Po tomto vysvětlení dá se několik úloh, aby plat-\nnost pausy lépe v paměti utkvěla.\nUčitel napíše řadu not rozdílného trvání, aby žák\njich platnost pausami vyznačil; a nebo mu napíše rozličné\npausy a žák jich trvání zase notami udá.\nOstatně později při rozdělování do taktu se mu také\nk dalšímu cvičení ještě příležitost naskytne.\n*) Příklady ponechány jsou učitelovi.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-09_01#c004", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "41", "page_fin": "42", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.2.4", "titre_corps": "Majorano. Noveletka ze života hudebnického.", "titre_sommaire": "Majorano. Noveletka ze života hudebnického.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "41", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.3", "debut_caractere": 1816, "fin_caractere_exclue": 4712, "texte": "Majorano.\nNoveletka ze života hudebnického.\n(Pokračování.)\nMezi tím dělal G a e t a n o pod vedením svého učitele,\nmistra Caffara, rychle pokroky ve zpěvu.\nOn byl tak zasypán hudebními choutkami, že mu\nsotva času zbývalo, by též nějaký okamžik na svého otce\nzpomenul.\nJeho jemný, překrásný hlas vyvinoval se víc a více\na vzbudil vždy u všech posluchačů , kdykoliv v chrámě\nzpíval, nesmírného podivení.\nAle jednoho dne pozoroval Caffaro, že hlas hocha\nméně jasný, méně jemný jesť.\nNěžné chmýří, ježto juž bradu mladého Cafarelliho\npokrývalo, prozrazovalo taktéž zřejmě, že u něho nastu-\npovati počíná ona přechodní perioda k dospělosti, jež jak\nznámo, velké změny v lidském hlasu přináší.\nTo leželo samochtivému Caffarovi velice na srdci a\nuzavřel, nedbaje na ukrutný mrav svého času, že si hlas\nCafarelliho za cenu jeho dospělosti udrží.\nStrašná to zmatenosť lidské přírody! Pro liché šimrání\nv uších bylo tenkrát pokolení lidské jedním řízem ranhojiče\nzničeno. Jak mnoho politování hodných obětí tohoto ukrutného\nbarbarství padlo za oněch časů ! Otcové usmrcovali své\nvlastní děti, by se tím způsobem pramene bohatých příjmů\nujistili, neboť kleštěnci byli co zpěvci ve všech zemích\nhlučně přijati.\nUpomeneme na příklad na Farinelliho, jenž\nroku 1734 do Londýna přišed za jednu zimu ohromnou\nsummu, 25000 liber šterlinků za svá představení obdržel.\nGuidobaldo, Loretto, Vittori, Marco Ant. Gregori,\nCampagnuola atd. patří k nejznamenitějším kleštěncům.\nAvšak jak mnoho nešťastných padlo za obět této\nukrutné modě a přede nepřivedli to daleko ve zpěvu a ne-\ndošli tedy žádné náhrady za nesmírnou obět, jižto dobro-\nvolně i nedobrovolně umění přinesli.\nŽasneme , myslíme-li na to ! A získalo umění něčeho\ntouto ukrutnou operací ? Pochybujeme.\nOvšem praví mnozí , že hlas kleštěncův vyniká nad\nnejkrašší hlas ženský, jiní jsou opět opačného mínění a\ntito tvoří většinu.\nC. F. Becker uvádí mínění jistého Vlacha, kterýž měl\nza to, že množství kleštěnců hudbě na ujmu bylo. On\nsi váží hlasů ženských neb chlapců výše, než těch nejlep-\nších kleštěnců, tvrdě, že se operací tou jen počet špatných\nzpěváků, nikoliv ale dobrých, rozmnožil. Neboť napřed\nbylo nemožno vědět, jaký hlas taký nešťastník dostane.\n/\nÚstroje zpěvní nemohou se ovšem pro tuto operací\nrozšířiti, avšak ona je nechrání před ztvrdlinou. Jemnost\na ohebnosť tónu nelze u kleštěnce nalezti, více než dvacet\nroků čítajícího.\nTaké duševní síly vykleštěním hlavně seslábnou, ač-\nkoliv jiní opak tvrdí. Tolik je jisto, že žádný kleštěnec\nto daleko v komposicí nepřivedl, anto každému ohnivý\nvzlet obrazotvornosti chybí, jež jest hlavní podmínkou\ndobrého skladatele.\nJednoho dne , když starý Majoráno jak obyčejně na\npolo opilý ve své chatrči zahálčivě na lavici seděl, vstou-\npil vznešeně oděný pán k němu a uvedl hovor o jeho\nsynu. On chválil jeho neobyčejné vlohy s takou výmluv-\nností, že chytrému starci brzy vřelé slzy po lících tekly."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1637, "texte": "Bezpochyby pochopil starostlivý tatík, že se z těch\nod cizince vychválených vlastností synových velkých výhod\nzískati dá.\n„Ach můj ubohý syn,\" hořekoval otec, „jehož jsem\nco mrtvého oplakal, můj dobrý, rozmilý Gaetano! Ach,\ndejte mi ho nazpět, aby byl útěchou a podporou mého stáří!\"\nAle Cafíaro usmíval se lícoměrně a odvětil:\n„Nikoliv, starouáku! To nejde. Yáš syn stojí na stupni,\nkdež štěstí uciniti a se znamenitým a bohatým pánem\nstáti může. Jak by jste to zodpovídal, kdyby jste mu ty\nnejskvělejší naděje, celou jeho budoucnost svým pošetilým\njednáním zničil. Naopak přišel jsem, bych vám řekl, že\njen jediného vašeho slova zapotřebí , by jste synu svému\nk světské slávě a k velkému bohatství, sobě však k po-\nhodlnému a bezstarostnému životu dopomohl/'\nMajoráno vrtěl nevěřivě hlavou a pohlížel skoumavě\nna Caffara.\n„Ano, ano, staroušku,\" pokračoval dále, „pravím vám,\njediné vaše slovo a jste dobře zaopatřen.\"\n„Váš syn Gaetano má ten nejkrásnější hlas, hlas\nšestnáctileté neporušené panny. Ale hlas tento zajde\nv několika dnech, ano, zajde v několika dnech, pakli že\nnesvolíte a s ním k ranhojiči do Norcie nepůjdete.\"\nCaffaro se zde zamlčel, by lépe pozoroval účinek,\njejž tato osudná slova na starce učiní.\nMajoráno vyskočil zuřivě s lavice , běhal jako střes-\ntěnec po jizbě a dal se do strašného klení.\n„Co to mluvíte, bídníče ! Svého syna, svého jediného,\nmilovaného syna mám obetovati, mám jej zbaviti mužství,\nby se stal posměchem zen, ohyzdou světa bezvousy\nobojec! Nikdy, nikdy se to nestane, a kdydy nebe i peklo\nna mne dotíralo!\"\nCaffaro mlče do kouta jizby se vzdálil, čině na oko\npřípravy k odchodu. (Pokračovaní.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-09_01#c005", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "42", "page_fin": "44", "image_debut": 4, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.2.5", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.4", "debut_caractere": 1639, "fin_caractere_exclue": 5821, "texte": "FEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n\n(Opera.) Die J(id i n (Židovka), velká opera v 5 děj-\nstvích od Halevyho, dávána jest dne 3. prosince. V městě\nKostnici slaví se roku 1440 porážka Husitů; sám císař Sigmund\nhodlá do města přijíti. Na ulicích všude slavno, žádné ře-\nmeslo se neprovozuje , jen žid Eleazar , klenotník, bydlící na\nJblízku chrámu, každodenní svou práci koná, lid jej z práce\nvytrhne a představený města k smrti jej odsoudí. Avšak při-\nšedší k tomu Jan z Brogni, komtur řádu templářského, daruje\nmu život. Lid se poznenáhla ztrácí a kníže Leopold blíží se\nv jednoduchém oděvu k domu Eleazarovu volaje dceru jeho\nReehu ; ona vyjde a spatříc milence svého vítá jej radostně;\nže však lid opět se blíží, odtrhne se Leopold od ní, dav jí\nslovo, že ještě dnes večer u otce , kdežto židé velikonoční\nsvátky slavili budou, ji navštíví. (1. dějství.) Eleazar svátky\nslaví hostinou , mezi jinými židy sedí u stolu také Leopold.\nEleazar žehná chléb a rozdává jej, avšak Leopold jím opovrhne,\nzároveň se na dveře klepá. Zhasne se a všickni kromě Elea-\nzara, Reehy a Leopolda odejdou. Vstoupí do pokoje Eudoxia,\noeť Zikmundova a Leopoldova nevěsta. Tento náramně uleknut\nzakrývá se a starý Eleazar vydává jej za malíře. Eudoxia\npo uzavřené koupi odchází a Eleazar ji provází. Tu vstoupí\nRécha ze své komnaty a Leopold, přiznav se jí konečně, že\nse přiznává k římské církvi a přemlouvá ji, by s ním prchla :\ntu když svého cíle bez mála byl dosáhl , vstoupí Eleazar a\nuslyšev, že Leepold není israelitou, chce jej zavraždit. Recha\nvšak se mu vrhá v náruč a prosbami jejími pohnut, dává\nEleazar dceru svou Leopoldovi za manželku. Tento však zvolá :\n„Nikdy ji nesmím pojmouti za manželku, i bohové jsou proti\ntomu!\" Tu vrhá naň starý Eleazar i Recha kletbu strašnou.\n(2. dějství.) Kníže Leopold a Eudoxia slavějí zasnoubení své,\nu prostřed všeho dvořanínstva provozuje se tanec ; tu vstoupí\ntaké Eleazar s Rechou, nesa dotčené klenoty. Recha. po-\nznavši v skvostném oděvu Leopolda, milence svého, viní jej\nze zločinu, kteréhož se dopustil, zamilovav si kacířku, načež\nkomtur oba k smrti odsoudí. (3. dějství.) Eudoxia v ouzkosti\nsvé doráží prosbami na Recha, aby Leopolda od smrti vy-\nsvobodila, uznajíc jej před soudem za nevinného; i učiní\nkonečně milující dívka tak. Komtur podává Eleazarovi jediný\nprostředek , kterýmž by vysvobodil dceru svou, když totiž\nodřekne se víry své ; to ovšem Eleazar nejen že s ošklivostí\nzavrhuje, nýbrž i komturovi zvěstuje, že dcera jeho (komtu-\nrova) , kterou tento dávno juž za mrtvou neb ztracenou měl,\nposud žije, avšak všem prosbám ze strany komturovy trvale\nodolává. (4. dějství.) (Dokončení.)\n— Slečna Rosa ďo r, vlastně Mathi1 d a F i ts ch-\nrna n nová, virtuosita na housle a žákyně professora Mild-\nnera, odebeře se co nejdříve na umělecké cesty. Rosa\nďor narodila se 2. března 1835 v Praze a konala juž r. 1853\numělecké cesty do Tirolska a Itálie. V Benátkách hrála u\nvévodkyně Berry a změnila si tam své příjmení v „Rosa ďor.\"\nNapotom koncertovala po celém Německu.\n—- Paní Teinzm annová roz. Hnilickova, pianistka\na žákyně mistra Dreyschoka, kteráž ve Vymam, v Petrohradě\na v Athénách s chvalným výsledkem koncertovala, vystoupí\ndne 17. t. m. v divadle v koncertě.\nPan L. Procházka, mladý a nadaný skladatel,\npracuje nyní na symfonii, jejížto základem jest epická báseň\n„Alfred\" od V. Hálka. Týž komponista uvedl zdařile do\nhudby také básně„Tvé oko\" od J.Baráka v Daliboru vytištěné.\nPanu Treiberovi, pianistu ze Štýrského Hradce, dostalo\nse té cti, že dne 5. t. m. uJ. M. císaře Ferdinanda na hradě\nkusy od Ch. a Leop. Meyera, Blumenthala a „mauresque\"\nod našeho slovutného Veita přednést! mohl.\n— Ve středu dne 8. dávala se v chrámě u sv. Ducha pod\nřízením p. Ulma , ředitele kůru, slavnostní mše E-molí (op. 7)\nod Borsiga, kapelníka dómu ve Vratislavi, pak hymnus od prin-\ncezny Eleonory z Thurn-Taxisu, jakož i oífertorium od Fuhrera.\n— Dnes v 5 hod. odp. odbývá Žofínská Akademie\nv sále na Žofíně poslední letošní koncert, v němžto\nmotetta od M. Hauptmanna, Mendelssohna aF. Kiickena, pa\nsbory od Marpurga, Lottiho, 115 žalm od Mozarta, fuga o\nL. Spohra a nový český sbor „Večerní na Vltavě od ar a\nSlavíka provedeny budou*\n\n(S přílohou.)"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "43", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6462, "texte": "Příloha k číslu 10.\n\nNové hudebniny. U Krištofa a Kube vyšly dva sešity\nzdařilých kusů pro piano od B. K i 111 a pod jmenem „6\nAquarelles.\" První sešit stojí 96 nových kr., druhý i zl.\n20 kr. rak. č. Pak „Les Arpe g e s\" etuda pro piano od\nCharlesa Wehle. Zevrubnější posouzení všech kusů po-\nnecháme si pro jiná čísla.\n;\nÚvaha. Tyto dni vyšla nákladem synů Schotta v Mo-\nv\nhuči (Mainz) komposice pro piano od Bed. Simáka pod jme-\nnem „Mahrchen am Spinnradeu (Báchorka u kolovrátku)\nop, 12. Hlavní myšlenka této skladby zakládá se na básni\ntéhož jména od G. Pfiegra a jest básnicky pojata a ducha-\nplně provedena. Charakteristické figurací v pravé ruce, líčící\njednotvárné hrčení kolovrátku, podložen jesť recitativní motiv,\nkterýž vypravující živel převzav, v 10. 11. a 23. taktu bá-\nječný svět o duchách a vilách nám odkrývá. Týž motiv, za-\nčínaje s A-moll, přejde v 16. taktu v E-moll a končí se\nchodem v protipohybu, kdež bassy důstojně vykračují, načež\nopět první motiv následuje. Když se byla celá věta opětovala,\nnaznačeno jesť přetrhnutí struny vystupováním figurací, hrčení\nkolovrátku napodobující. Mnohý ovšem namítne, že figurace\nv pravé ruce původní není; než jaká to lichá námitka? Hr-\nčení kolovrátku nedá se tak charakteristicky podať, aby ne-\npřipomínalo na prádelní písně Mendelssohna a jiných. Odporu-\nčujeme co nejvřeleji tuto velmi zdařilou skladbu, kteráž jesť\nvskutku oasou v pustině nyní vycházejících skladeb. Duch\npravé poesie vane ze skladby této a Pflegrova báseň a hudba\njsou takořka srostlé a svědčí o velkém nadání pana skladatele.\nPieca ta , jež se dá i co etuda pro cvičení (otužilosť) pravé\nruky velmi dobře upotřebiť, věnována jesť Charlesovi Wehlovi\na vyniká skvostnou úpravou. Cena 80 nov. kr.\n\n—k.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nAlžírsko. Francouzská divadelní společnost dávala zde\npoprvé operu „Hugenoti.\"\nBenátky. Jak známo, prodlívá zdeBich. Wagner v paláců\nGiustiniani. K jeho poctě hrála nedávno zdejší císařská vo-\njenská kapella na náměstí sy, Marka kusy ze skladeb Wagne-\nrových. Tak slyšeli jsme svatební píseň z Lohengrina, a pochod\nz Tannhausera u velmi pěkném provedení.\nBerlín. Ferdinand Laub dával zde koncert, přednášejíc\nWůrstův koncert na housle a s Wohlersem a Kadeckem\ntrojní koncert od Beethovena. Ze vzbudil velkou sensací, netřeba\npodotýkati.\nCurích. Pro zdejší abonnementní koncerty získána jest\nznamenitá zpěvačka slečna Falconiová. Nedávno dával zde\nF. Kirchner koncert na varhany.\nDrážďany. Slečna Ingeborg Starcková z Petrohradu\nočekává se tu ku koncertům.\nHanover. Nedávno provozovala se zde ponejprv\nopera „Ilka\" od Františka Dopplera, která se tu velice líbila.\nZvlášť vyniká 1 a 3 dějství duchem maďarským.\nInšpruk. Tirolský komponista Nagiller zanáší se skládá-\nním vlastenecké opery „Friedrich mit der leeren Tasche.\"\nOpera tato je už dokončena a bude zde provozována poprvé\nv květnu 185 9 co slavnostní představení k otevření zdejší\numělecké a průmyslnické výstavy. Text k této opeře složil\nMnichovský básník Ed. lile.\nJager. Zde se zřizuje jednota k zvelebení kostelní hudby.\nKrakov. Dne 2. pros. odbývalo se requiem od W. A.\nMozarta za zesnulého varhaníka o němžto\nse Liszt při svém pobytu v Krakově velmi chvalně vyjádřil.\nLipsko. Y sedmém koncertu v „Gewandhausu\" vystoupila\npaní Platzhofová, zpívajíc písně od Mozarta, Mendelssohna,\nSchuberta a osvědčila veliký talent; neméně líbil se Yýmarský\nkoncertní mistr Ed. Singer, přednášeje první větu z Paganinova\nkoncertu do D-dur a charakterní skladbu pro housle a celý\norchestr od J. Baffa , pod jmenem „Liebessee\". Ouvertury\nprovedeny byly „Meeresstille\" od Mendelssohna a druhá sym-\nfonie (D-dur) od Beethovena. -— Y osmém koncertu v ??Ge-\nwandhausu\" slyšeli jsme novou symfonii od K. Beinecka, která\nvšak propadla. Ze skladby té mluví prý více rozum než cit,\nLépe dařilo se nadanému skladateli W. Bargielovi, jehož ouver-\ntura pochvaly došla. Ne méně zajímavý byl koncert pro cello\nod Grůtzmachera, jenž se také líbil. — Aug. Labický, syn\nkapelníka v Karlových Yarech, uspořádal zde dne 2 3. listop.\nkoncert a došel pochvaly.\n(S.) Lvov. (Szpakowski a F c 1 d a u — konce rt\nhudební jednoty — Kurpiňského opera —- N o w a-\nkowski) Koncertní saisona nabývá u nás živosti. Tyto dny\nvystoupil v koncerte virtuos na housle, p. Szpakowski\na pianista Feldau, závodíce velmi čacky o palmu této\nzábavy. První přednášel Mendelssohnův koncert a reverie od\nVieuxtempsa; druhý hrál písně beze slov od Mendelssohna,\netudu od Meyera a „Fen follet\" (bludičky) od Prudenta (vysl.\nPrydána). Oba došly hojné pochvaly. Nicméně zajímavý byl\nčtvrtý koncert zdejší hudební jednoty, jež pod vedením\np. M i k u 1 i h o symfonii od Rebera provozovala. Předešlí umělci\núčinkovali v koncertě tomto. Ještě něco o naší opeře í Nedávno\ndávalo se na zdejším divadle „Zámek na Czorsztynie\" od\nKurpiňského. Operu tuto, k nížto Josef hrabě Krasinski\ntext byl napsal,složil Kurpiňski, napodobovatel Rossíniho r. 18Í9.\nOrchestr pod ředitelstvímN o wakowského hrál velmi správně\na zpěváci drželi se dosti dobře. Ze všech vynikl zvláště baritonista\nHubert. Než, ještě něco o Nowakowském! Pan Godebski zhotovil\nmalou sošku představující poprsí pana Nowakowského, ředitele\nzdejší opery, kterýž též co skladatel chvalně znám jest.\n(V. T.) Milán. (Kostelní hudba v í t a i i i. —\nPodzimní stagione v divadle a laScala. —\nObtíže skladatelů oper. — Petrocini, opera\n„U s c o c o.í; — Mozart a paní Za vrtalová,) — Psal\njsem Vám předešle, že se hlasy pro odstranění h u d b y\nv\nkostelní ze samého Říma vycházející po Itálii množí.\nHudební časopiseclvo se už také této otázky chopilo a bojuje\nse, jak obyčejně, ?,proáfe i „contra všecky ale souhlasí\ns náhledem, že hudba kostelní řídkými výminkami téměř\npo celé Itálii jest zcela pokažena, a žeby toliko reforma\nv tomto ohledu velmi žádoucí, ano nutná byla ; nikoliv ale\nveškeré vymezeni figurální hudby. Skutečně jesť se co diviti,\njak se tu duch operní do hudby bohosiužné vloudil, ano,\njak charakter oné hudby místo této skoro zcela zaujal.\nY Miláně se n. p. provozuje hudba skladu vznešeného, církev-\nního při hl. službách Božích toliko v katedrále, časem u sv.\nKarla a u sv. Ambrože, a to jen o větších a důležitějších\nsvátcích*, mimo to slyšíš všady a po celý rok při službách\nBožích výhradně skladby Verdi-ho, Donizzeti-ho a t. d., místami\ni vlastní fantasie varhaníka na operních motiv ech se zakládající.\nZe zkušenosti Vám mohu psát, že jsem sám jedenkráte v jednom\nz nejpřednějších chrámů v Miláně o službách Božích velkou"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "44", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5429, "texte": "část opery „Xrovatore\" slyšel, která mi ještě od předešlého\nvečera z divadla v uších zněla. Při tom jest patrno, že duch\nobzvláště našince, takovéto hudbě nezvyklého, nemůže býtipovzne-\nsen, ani nábožná mysl tím podporována. Pohoršen jsem byl ale\nhudbou na venkově, kdežto se v mnohém kostele bud varhanami\nšpatnými bud nedovedností varhaníkovou ještě i operní nápěvy\nzohyzdují. Taková tedy kostelní hudba v Itálii í Po mnoha\nzkušenostech jsem přišel k přesvědčení, že Itálie s Čechami\nco do chrámové hudby konkurrovaf nemůže. — Podzimní\nstagiooe (vysl. stadione) v divadle „a la Scala\" se chýlí\nke konci. „Norma,\" „Macbeth\" s balletem „Rodolfo\" vábí\nještě jen abonenty, cizince a šlechtu opozdivší se na venkově.\nPro nějakou změnu se dával minulou sobotu „Trovatore,\"\npropadl ale in capite et membris, a jelikož se opera ani\ndohrát nesměla, nesmí se sní ředitelstvo více ani vyskytnout,\nponěvadž nemá ani jednoho umělce, jenžto by v této opeře\ntomuto obecenstvu zadost učinil. — Y každé stagioně\nse musí podat obecenstvu jedna nová opera, kterážto pravi-\ndelně alespoň z počátku propadne. Snadno tedy nalilídoouf,\ns jakým potěšením a s jakou bezstarostností skladatel nové své\ndílo ředitelstvu a la Scaia podá a s jakou ochotou ředitelstvo\nútraty nové opery podnikne. Tato sláva bývá tedy obyčejně\nvelmi drahá a ubohý skladatel mívá velké vydání dříve nežli\nby byl ještě co přijal. Pro tuto stagionu tedy podal ředitelství\njakýs maestro Petrocioi z Florenci novou operu „Uscoco\".\nBylo již někoiík zkoušek, a slyšel jsem, že má být dílo\nmísty velmi dobré a že snad zcela nepropadne. Pan maestro\nvede osobně zkoušky, a stojí prý ho to již — mnoho namá-\nhání a předee se nemá opera provozovat až v karneválu,\nponěvadž prý finanční okolnosti impresy skvělosti pozbyly. —\nCo se zprávy o úmrti Mozarta týče, že ho totiž pani Za-\nvrtalová do poslední chvíle obsluhovala, jest chybná. Snad ho\ntato pani časem navštěvovala; starec ale neměl žádné řádné\nobsluhy, neb umřel bídně, zcela opuštěn, a byl již několik\nhodin mrtev, když se to jiní náhodou dozvěděli.\n(J.) Stuttgart.(Erlkónigstochfcer odN. Gadea. —\nAbertova opera. — F. Boch. —-Kvartetta u dvo-\nru. — Tannhauser.) — Žádal jste ode mne dopis? Nuže,\nzde ho máte! Jesf sice krátký; avšak pro Vás snad zajímavý.\nZajímavost ta nezakládá se v tom, že jsme v abonnementních\nkoncertech slyšeli pod řízením kapelníka Kůckena novou skladbu\n„Erlkonigs Tochter\" od Nilse W. Gadea, jež u obecenstva\ndosti velké pochvaly došla; nikoliv, to Vás tak zajímati ne-\nbude, jako zpráva, že dne 12. prosince od Vašeho geniál-\nního krajana, J. A b erta, prvni opera „Anna von Landskron\"\nprovedena bude. Je to historicko-romantická opera v 4 jed-\nnáních, k nížto mu Nehríich text byl napsal. Zdejší vzdělané\nobecenstvo čeká s velkou napnutostí na první představení\ntéto opery; nebol; zná bohatou žílu krásných myšlenek Aberto-\nvých. Co nejdříve sdělím Vám výsledek její. Mluvě fak\no jednom Vašem krajanu, nesmím i pomlceti o druhém. Víte,\nkoho myslím? Myslím Františka Bocha, žáka Pražského\nkonservatoriu a člena dvorní kapelly, kterýž svou virtuositou\nna cello a svými výbornými skladbami pro cello a piano si\nehvalného jména dobyl. Boch je zde velmi ctěn a vážen a po-\nžívá tu čestného postavení. Ano, on a tři oudové dvorní\npánové: Barnbeck, Háser, Dubuísere jsou každých 14 dní\nke korunní princezně pozváni, kdež kvartettní zábavy se dávají.\nVolbu kvartett ustanovuje sama princezna, jejížto vytříbený\nvkus vůbec znám jesf. Nuže, není to pro Bocha čestné\npostavení? To o Vašich krajanech! Nyní ještě musím podo-\ntknouti, že opera „Tannháuser\" od Rich. Wagnera pro dvorní\ndivadlo přijata jesf. Uvidíme a uslyšíme ji, jak se proslýchá,\nv měsíci březnu 1859 ponejprv. Co nejdřív sdělíme Vám\njiných novinek.\n(J. K.) Vídeň. Koncert konservatoři a. —Hell-\nmenberger — Eckert — sestry Ferniové —\nBorzaga Čech. — Mrzíte se, že Vám dlouho nepíšu?\nNyní Vám to dvojnásobně nahradím. Dne 5. odpoledne dával\nse zde velký koncert, jehožto příjem určen jest k vystavění\npomníku Haydnovi, Mozartovi a Beethovenovi. Koncert ten\nuspořádal zdejší „Musikverein\" neb jinak konservatorium. Jak\nznámo však, nedává zdejší konservatorium koncertů se svými\nžáky jako Pražské; nýbrž s orchestrem c. k. operního divadla.\nS takými silami se ovšem dá něco výborného provésti. Dá-\nvala se ouvertura od Glucka do C-dur; zpěvácký spolek\npřednášel sbory od Haydna, Mozarta aF. Schuberta a ko-\nnečně provozována byla symfonie eroica do Es od L. Beetho-\nvena. Mluvě o zdejším konservatoriu, sděluji Vám, že dosa-\nvádní ředitel téhož ústavu, p. Josef Hellmenberger, od nového\nroku od ředitelství odstoupí. Tyto dny překvapila nás zpráva,\nže kapelník c. k. operního divadla p. Eckert od J. M. císaře za\nředitele ustanoven jest, což oudové s radostí uvítali. Jak do-\nslýcháme, ponechal si pan \"Eckert několik větších oper k di-\nrigování. Sestry Ferniové docházejí zde slávy i peněz. Dne\n3. odbývaly juž desátý svůj koncert a vystoupí ještě dne\n4. T. a 9. V pondělí před narozeninami J. V. arcivévody\nFrantiška Karla hrály v dvorním koncertě. Ještě něco! Pronesl\njste zprávu o úmrtí výtečného cellisty Eg. Bor z agy; avšak\njste nepodotknul, že jest naším krajanem a v Praze narozen.\nFosílám Vám stručný jeho životopis, pakli vám vítán bude.\n(Ano, je nám velmi vítán a podáme jej budoucně. Redakcí.)\nVyznamenání. Ředitel hudby p. Hauptmann, učitel\nna konservatoriu v Lipsku, obdržel od krále Bavorského rytíř-\nský kříž Maxmilianského řádu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-09_01#c006", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "42", "page_fin": "43", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.2.5.1", "titre_corps": "Zprávy domácí.", "titre_sommaire": "Zprávy domácí.", "signature_source": "—k", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.4", "debut_caractere": 1652, "fin_caractere_exclue": 5821, "texte": "Zprávy domácí.\n\n(Opera.) Die J(id i n (Židovka), velká opera v 5 děj-\nstvích od Halevyho, dávána jest dne 3. prosince. V městě\nKostnici slaví se roku 1440 porážka Husitů; sám císař Sigmund\nhodlá do města přijíti. Na ulicích všude slavno, žádné ře-\nmeslo se neprovozuje , jen žid Eleazar , klenotník, bydlící na\nJblízku chrámu, každodenní svou práci koná, lid jej z práce\nvytrhne a představený města k smrti jej odsoudí. Avšak při-\nšedší k tomu Jan z Brogni, komtur řádu templářského, daruje\nmu život. Lid se poznenáhla ztrácí a kníže Leopold blíží se\nv jednoduchém oděvu k domu Eleazarovu volaje dceru jeho\nReehu ; ona vyjde a spatříc milence svého vítá jej radostně;\nže však lid opět se blíží, odtrhne se Leopold od ní, dav jí\nslovo, že ještě dnes večer u otce , kdežto židé velikonoční\nsvátky slavili budou, ji navštíví. (1. dějství.) Eleazar svátky\nslaví hostinou , mezi jinými židy sedí u stolu také Leopold.\nEleazar žehná chléb a rozdává jej, avšak Leopold jím opovrhne,\nzároveň se na dveře klepá. Zhasne se a všickni kromě Elea-\nzara, Reehy a Leopolda odejdou. Vstoupí do pokoje Eudoxia,\noeť Zikmundova a Leopoldova nevěsta. Tento náramně uleknut\nzakrývá se a starý Eleazar vydává jej za malíře. Eudoxia\npo uzavřené koupi odchází a Eleazar ji provází. Tu vstoupí\nRécha ze své komnaty a Leopold, přiznav se jí konečně, že\nse přiznává k římské církvi a přemlouvá ji, by s ním prchla :\ntu když svého cíle bez mála byl dosáhl , vstoupí Eleazar a\nuslyšev, že Leepold není israelitou, chce jej zavraždit. Recha\nvšak se mu vrhá v náruč a prosbami jejími pohnut, dává\nEleazar dceru svou Leopoldovi za manželku. Tento však zvolá :\n„Nikdy ji nesmím pojmouti za manželku, i bohové jsou proti\ntomu!\" Tu vrhá naň starý Eleazar i Recha kletbu strašnou.\n(2. dějství.) Kníže Leopold a Eudoxia slavějí zasnoubení své,\nu prostřed všeho dvořanínstva provozuje se tanec ; tu vstoupí\ntaké Eleazar s Rechou, nesa dotčené klenoty. Recha. po-\nznavši v skvostném oděvu Leopolda, milence svého, viní jej\nze zločinu, kteréhož se dopustil, zamilovav si kacířku, načež\nkomtur oba k smrti odsoudí. (3. dějství.) Eudoxia v ouzkosti\nsvé doráží prosbami na Recha, aby Leopolda od smrti vy-\nsvobodila, uznajíc jej před soudem za nevinného; i učiní\nkonečně milující dívka tak. Komtur podává Eleazarovi jediný\nprostředek , kterýmž by vysvobodil dceru svou, když totiž\nodřekne se víry své ; to ovšem Eleazar nejen že s ošklivostí\nzavrhuje, nýbrž i komturovi zvěstuje, že dcera jeho (komtu-\nrova) , kterou tento dávno juž za mrtvou neb ztracenou měl,\nposud žije, avšak všem prosbám ze strany komturovy trvale\nodolává. (4. dějství.) (Dokončení.)\n— Slečna Rosa ďo r, vlastně Mathi1 d a F i ts ch-\nrna n nová, virtuosita na housle a žákyně professora Mild-\nnera, odebeře se co nejdříve na umělecké cesty. Rosa\nďor narodila se 2. března 1835 v Praze a konala juž r. 1853\numělecké cesty do Tirolska a Itálie. V Benátkách hrála u\nvévodkyně Berry a změnila si tam své příjmení v „Rosa ďor.\"\nNapotom koncertovala po celém Německu.\n—- Paní Teinzm annová roz. Hnilickova, pianistka\na žákyně mistra Dreyschoka, kteráž ve Vymam, v Petrohradě\na v Athénách s chvalným výsledkem koncertovala, vystoupí\ndne 17. t. m. v divadle v koncertě.\nPan L. Procházka, mladý a nadaný skladatel,\npracuje nyní na symfonii, jejížto základem jest epická báseň\n„Alfred\" od V. Hálka. Týž komponista uvedl zdařile do\nhudby také básně„Tvé oko\" od J.Baráka v Daliboru vytištěné.\nPanu Treiberovi, pianistu ze Štýrského Hradce, dostalo\nse té cti, že dne 5. t. m. uJ. M. císaře Ferdinanda na hradě\nkusy od Ch. a Leop. Meyera, Blumenthala a „mauresque\"\nod našeho slovutného Veita přednést! mohl.\n— Ve středu dne 8. dávala se v chrámě u sv. Ducha pod\nřízením p. Ulma , ředitele kůru, slavnostní mše E-molí (op. 7)\nod Borsiga, kapelníka dómu ve Vratislavi, pak hymnus od prin-\ncezny Eleonory z Thurn-Taxisu, jakož i oífertorium od Fuhrera.\n— Dnes v 5 hod. odp. odbývá Žofínská Akademie\nv sále na Žofíně poslední letošní koncert, v němžto\nmotetta od M. Hauptmanna, Mendelssohna aF. Kiickena, pa\nsbory od Marpurga, Lottiho, 115 žalm od Mozarta, fuga o\nL. Spohra a nový český sbor „Večerní na Vltavě od ar a\nSlavíka provedeny budou*\n\n(S přílohou.)"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "43", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1734, "texte": "Příloha k číslu 10.\n\nNové hudebniny. U Krištofa a Kube vyšly dva sešity\nzdařilých kusů pro piano od B. K i 111 a pod jmenem „6\nAquarelles.\" První sešit stojí 96 nových kr., druhý i zl.\n20 kr. rak. č. Pak „Les Arpe g e s\" etuda pro piano od\nCharlesa Wehle. Zevrubnější posouzení všech kusů po-\nnecháme si pro jiná čísla.\n;\nÚvaha. Tyto dni vyšla nákladem synů Schotta v Mo-\nv\nhuči (Mainz) komposice pro piano od Bed. Simáka pod jme-\nnem „Mahrchen am Spinnradeu (Báchorka u kolovrátku)\nop, 12. Hlavní myšlenka této skladby zakládá se na básni\ntéhož jména od G. Pfiegra a jest básnicky pojata a ducha-\nplně provedena. Charakteristické figurací v pravé ruce, líčící\njednotvárné hrčení kolovrátku, podložen jesť recitativní motiv,\nkterýž vypravující živel převzav, v 10. 11. a 23. taktu bá-\nječný svět o duchách a vilách nám odkrývá. Týž motiv, za-\nčínaje s A-moll, přejde v 16. taktu v E-moll a končí se\nchodem v protipohybu, kdež bassy důstojně vykračují, načež\nopět první motiv následuje. Když se byla celá věta opětovala,\nnaznačeno jesť přetrhnutí struny vystupováním figurací, hrčení\nkolovrátku napodobující. Mnohý ovšem namítne, že figurace\nv pravé ruce původní není; než jaká to lichá námitka? Hr-\nčení kolovrátku nedá se tak charakteristicky podať, aby ne-\npřipomínalo na prádelní písně Mendelssohna a jiných. Odporu-\nčujeme co nejvřeleji tuto velmi zdařilou skladbu, kteráž jesť\nvskutku oasou v pustině nyní vycházejících skladeb. Duch\npravé poesie vane ze skladby této a Pflegrova báseň a hudba\njsou takořka srostlé a svědčí o velkém nadání pana skladatele.\nPieca ta , jež se dá i co etuda pro cvičení (otužilosť) pravé\nruky velmi dobře upotřebiť, věnována jesť Charlesovi Wehlovi\na vyniká skvostnou úpravou. Cena 80 nov. kr.\n\n—k."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-09_01#c007", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "43", "page_fin": "44", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.2.5.2", "titre_corps": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "titre_sommaire": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "43", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.5", "debut_caractere": 1736, "fin_caractere_exclue": 6462, "texte": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.\nAlžírsko. Francouzská divadelní společnost dávala zde\npoprvé operu „Hugenoti.\"\nBenátky. Jak známo, prodlívá zdeBich. Wagner v paláců\nGiustiniani. K jeho poctě hrála nedávno zdejší císařská vo-\njenská kapella na náměstí sy, Marka kusy ze skladeb Wagne-\nrových. Tak slyšeli jsme svatební píseň z Lohengrina, a pochod\nz Tannhausera u velmi pěkném provedení.\nBerlín. Ferdinand Laub dával zde koncert, přednášejíc\nWůrstův koncert na housle a s Wohlersem a Kadeckem\ntrojní koncert od Beethovena. Ze vzbudil velkou sensací, netřeba\npodotýkati.\nCurích. Pro zdejší abonnementní koncerty získána jest\nznamenitá zpěvačka slečna Falconiová. Nedávno dával zde\nF. Kirchner koncert na varhany.\nDrážďany. Slečna Ingeborg Starcková z Petrohradu\nočekává se tu ku koncertům.\nHanover. Nedávno provozovala se zde ponejprv\nopera „Ilka\" od Františka Dopplera, která se tu velice líbila.\nZvlášť vyniká 1 a 3 dějství duchem maďarským.\nInšpruk. Tirolský komponista Nagiller zanáší se skládá-\nním vlastenecké opery „Friedrich mit der leeren Tasche.\"\nOpera tato je už dokončena a bude zde provozována poprvé\nv květnu 185 9 co slavnostní představení k otevření zdejší\numělecké a průmyslnické výstavy. Text k této opeře složil\nMnichovský básník Ed. lile.\nJager. Zde se zřizuje jednota k zvelebení kostelní hudby.\nKrakov. Dne 2. pros. odbývalo se requiem od W. A.\nMozarta za zesnulého varhaníka o němžto\nse Liszt při svém pobytu v Krakově velmi chvalně vyjádřil.\nLipsko. Y sedmém koncertu v „Gewandhausu\" vystoupila\npaní Platzhofová, zpívajíc písně od Mozarta, Mendelssohna,\nSchuberta a osvědčila veliký talent; neméně líbil se Yýmarský\nkoncertní mistr Ed. Singer, přednášeje první větu z Paganinova\nkoncertu do D-dur a charakterní skladbu pro housle a celý\norchestr od J. Baffa , pod jmenem „Liebessee\". Ouvertury\nprovedeny byly „Meeresstille\" od Mendelssohna a druhá sym-\nfonie (D-dur) od Beethovena. -— Y osmém koncertu v ??Ge-\nwandhausu\" slyšeli jsme novou symfonii od K. Beinecka, která\nvšak propadla. Ze skladby té mluví prý více rozum než cit,\nLépe dařilo se nadanému skladateli W. Bargielovi, jehož ouver-\ntura pochvaly došla. Ne méně zajímavý byl koncert pro cello\nod Grůtzmachera, jenž se také líbil. — Aug. Labický, syn\nkapelníka v Karlových Yarech, uspořádal zde dne 2 3. listop.\nkoncert a došel pochvaly.\n(S.) Lvov. (Szpakowski a F c 1 d a u — konce rt\nhudební jednoty — Kurpiňského opera —- N o w a-\nkowski) Koncertní saisona nabývá u nás živosti. Tyto dny\nvystoupil v koncerte virtuos na housle, p. Szpakowski\na pianista Feldau, závodíce velmi čacky o palmu této\nzábavy. První přednášel Mendelssohnův koncert a reverie od\nVieuxtempsa; druhý hrál písně beze slov od Mendelssohna,\netudu od Meyera a „Fen follet\" (bludičky) od Prudenta (vysl.\nPrydána). Oba došly hojné pochvaly. Nicméně zajímavý byl\nčtvrtý koncert zdejší hudební jednoty, jež pod vedením\np. M i k u 1 i h o symfonii od Rebera provozovala. Předešlí umělci\núčinkovali v koncertě tomto. Ještě něco o naší opeře í Nedávno\ndávalo se na zdejším divadle „Zámek na Czorsztynie\" od\nKurpiňského. Operu tuto, k nížto Josef hrabě Krasinski\ntext byl napsal,složil Kurpiňski, napodobovatel Rossíniho r. 18Í9.\nOrchestr pod ředitelstvímN o wakowského hrál velmi správně\na zpěváci drželi se dosti dobře. Ze všech vynikl zvláště baritonista\nHubert. Než, ještě něco o Nowakowském! Pan Godebski zhotovil\nmalou sošku představující poprsí pana Nowakowského, ředitele\nzdejší opery, kterýž též co skladatel chvalně znám jest.\n(V. T.) Milán. (Kostelní hudba v í t a i i i. —\nPodzimní stagione v divadle a laScala. —\nObtíže skladatelů oper. — Petrocini, opera\n„U s c o c o.í; — Mozart a paní Za vrtalová,) — Psal\njsem Vám předešle, že se hlasy pro odstranění h u d b y\nv\nkostelní ze samého Říma vycházející po Itálii množí.\nHudební časopiseclvo se už také této otázky chopilo a bojuje\nse, jak obyčejně, ?,proáfe i „contra všecky ale souhlasí\ns náhledem, že hudba kostelní řídkými výminkami téměř\npo celé Itálii jest zcela pokažena, a žeby toliko reforma\nv tomto ohledu velmi žádoucí, ano nutná byla ; nikoliv ale\nveškeré vymezeni figurální hudby. Skutečně jesť se co diviti,\njak se tu duch operní do hudby bohosiužné vloudil, ano,\njak charakter oné hudby místo této skoro zcela zaujal.\nY Miláně se n. p. provozuje hudba skladu vznešeného, církev-\nního při hl. službách Božích toliko v katedrále, časem u sv.\nKarla a u sv. Ambrože, a to jen o větších a důležitějších\nsvátcích*, mimo to slyšíš všady a po celý rok při službách\nBožích výhradně skladby Verdi-ho, Donizzeti-ho a t. d., místami\ni vlastní fantasie varhaníka na operních motiv ech se zakládající.\nZe zkušenosti Vám mohu psát, že jsem sám jedenkráte v jednom\nz nejpřednějších chrámů v Miláně o službách Božích velkou"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "44", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5429, "texte": "část opery „Xrovatore\" slyšel, která mi ještě od předešlého\nvečera z divadla v uších zněla. Při tom jest patrno, že duch\nobzvláště našince, takovéto hudbě nezvyklého, nemůže býtipovzne-\nsen, ani nábožná mysl tím podporována. Pohoršen jsem byl ale\nhudbou na venkově, kdežto se v mnohém kostele bud varhanami\nšpatnými bud nedovedností varhaníkovou ještě i operní nápěvy\nzohyzdují. Taková tedy kostelní hudba v Itálii í Po mnoha\nzkušenostech jsem přišel k přesvědčení, že Itálie s Čechami\nco do chrámové hudby konkurrovaf nemůže. — Podzimní\nstagiooe (vysl. stadione) v divadle „a la Scala\" se chýlí\nke konci. „Norma,\" „Macbeth\" s balletem „Rodolfo\" vábí\nještě jen abonenty, cizince a šlechtu opozdivší se na venkově.\nPro nějakou změnu se dával minulou sobotu „Trovatore,\"\npropadl ale in capite et membris, a jelikož se opera ani\ndohrát nesměla, nesmí se sní ředitelstvo více ani vyskytnout,\nponěvadž nemá ani jednoho umělce, jenžto by v této opeře\ntomuto obecenstvu zadost učinil. — Y každé stagioně\nse musí podat obecenstvu jedna nová opera, kterážto pravi-\ndelně alespoň z počátku propadne. Snadno tedy nalilídoouf,\ns jakým potěšením a s jakou bezstarostností skladatel nové své\ndílo ředitelstvu a la Scaia podá a s jakou ochotou ředitelstvo\nútraty nové opery podnikne. Tato sláva bývá tedy obyčejně\nvelmi drahá a ubohý skladatel mívá velké vydání dříve nežli\nby byl ještě co přijal. Pro tuto stagionu tedy podal ředitelství\njakýs maestro Petrocioi z Florenci novou operu „Uscoco\".\nBylo již někoiík zkoušek, a slyšel jsem, že má být dílo\nmísty velmi dobré a že snad zcela nepropadne. Pan maestro\nvede osobně zkoušky, a stojí prý ho to již — mnoho namá-\nhání a předee se nemá opera provozovat až v karneválu,\nponěvadž prý finanční okolnosti impresy skvělosti pozbyly. —\nCo se zprávy o úmrti Mozarta týče, že ho totiž pani Za-\nvrtalová do poslední chvíle obsluhovala, jest chybná. Snad ho\ntato pani časem navštěvovala; starec ale neměl žádné řádné\nobsluhy, neb umřel bídně, zcela opuštěn, a byl již několik\nhodin mrtev, když se to jiní náhodou dozvěděli.\n(J.) Stuttgart.(Erlkónigstochfcer odN. Gadea. —\nAbertova opera. — F. Boch. —-Kvartetta u dvo-\nru. — Tannhauser.) — Žádal jste ode mne dopis? Nuže,\nzde ho máte! Jesf sice krátký; avšak pro Vás snad zajímavý.\nZajímavost ta nezakládá se v tom, že jsme v abonnementních\nkoncertech slyšeli pod řízením kapelníka Kůckena novou skladbu\n„Erlkonigs Tochter\" od Nilse W. Gadea, jež u obecenstva\ndosti velké pochvaly došla; nikoliv, to Vás tak zajímati ne-\nbude, jako zpráva, že dne 12. prosince od Vašeho geniál-\nního krajana, J. A b erta, prvni opera „Anna von Landskron\"\nprovedena bude. Je to historicko-romantická opera v 4 jed-\nnáních, k nížto mu Nehríich text byl napsal. Zdejší vzdělané\nobecenstvo čeká s velkou napnutostí na první představení\ntéto opery; nebol; zná bohatou žílu krásných myšlenek Aberto-\nvých. Co nejdříve sdělím Vám výsledek její. Mluvě fak\no jednom Vašem krajanu, nesmím i pomlceti o druhém. Víte,\nkoho myslím? Myslím Františka Bocha, žáka Pražského\nkonservatoriu a člena dvorní kapelly, kterýž svou virtuositou\nna cello a svými výbornými skladbami pro cello a piano si\nehvalného jména dobyl. Boch je zde velmi ctěn a vážen a po-\nžívá tu čestného postavení. Ano, on a tři oudové dvorní\npánové: Barnbeck, Háser, Dubuísere jsou každých 14 dní\nke korunní princezně pozváni, kdež kvartettní zábavy se dávají.\nVolbu kvartett ustanovuje sama princezna, jejížto vytříbený\nvkus vůbec znám jesf. Nuže, není to pro Bocha čestné\npostavení? To o Vašich krajanech! Nyní ještě musím podo-\ntknouti, že opera „Tannháuser\" od Rich. Wagnera pro dvorní\ndivadlo přijata jesf. Uvidíme a uslyšíme ji, jak se proslýchá,\nv měsíci březnu 1859 ponejprv. Co nejdřív sdělíme Vám\njiných novinek.\n(J. K.) Vídeň. Koncert konservatoři a. —Hell-\nmenberger — Eckert — sestry Ferniové —\nBorzaga Čech. — Mrzíte se, že Vám dlouho nepíšu?\nNyní Vám to dvojnásobně nahradím. Dne 5. odpoledne dával\nse zde velký koncert, jehožto příjem určen jest k vystavění\npomníku Haydnovi, Mozartovi a Beethovenovi. Koncert ten\nuspořádal zdejší „Musikverein\" neb jinak konservatorium. Jak\nznámo však, nedává zdejší konservatorium koncertů se svými\nžáky jako Pražské; nýbrž s orchestrem c. k. operního divadla.\nS takými silami se ovšem dá něco výborného provésti. Dá-\nvala se ouvertura od Glucka do C-dur; zpěvácký spolek\npřednášel sbory od Haydna, Mozarta aF. Schuberta a ko-\nnečně provozována byla symfonie eroica do Es od L. Beetho-\nvena. Mluvě o zdejším konservatoriu, sděluji Vám, že dosa-\nvádní ředitel téhož ústavu, p. Josef Hellmenberger, od nového\nroku od ředitelství odstoupí. Tyto dny překvapila nás zpráva,\nže kapelník c. k. operního divadla p. Eckert od J. M. císaře za\nředitele ustanoven jest, což oudové s radostí uvítali. Jak do-\nslýcháme, ponechal si pan \"Eckert několik větších oper k di-\nrigování. Sestry Ferniové docházejí zde slávy i peněz. Dne\n3. odbývaly juž desátý svůj koncert a vystoupí ještě dne\n4. T. a 9. V pondělí před narozeninami J. V. arcivévody\nFrantiška Karla hrály v dvorním koncertě. Ještě něco! Pronesl\njste zprávu o úmrtí výtečného cellisty Eg. Bor z agy; avšak\njste nepodotknul, že jest naším krajanem a v Praze narozen.\nFosílám Vám stručný jeho životopis, pakli vám vítán bude.\n(Ano, je nám velmi vítán a podáme jej budoucně. Redakcí.)\nVyznamenání. Ředitel hudby p. Hauptmann, učitel\nna konservatoriu v Lipsku, obdržel od krále Bavorského rytíř-\nský kříž Maxmilianského řádu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-09_01#c008", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "44", "page_fin": "44", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.2.6", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "44", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.6", "debut_caractere": 5431, "fin_caractere_exclue": 6132, "texte": "Listárna.\nPanu J. K. ve Vídni. Pište nám častěji;\nporto Vám s radostí vynahradíme. — Pánům J. z Š. — G.\nN. — J. D. P. — zde ! Použijeme, avšak později. — Panu ?\nve Sv. Obě skladby jsme pp. soudcům odvedli; vždyE to nic\nneškodí, ba spíše prospěje. — Panu Fr. Ch. Ano, vyšícř\ntakové dílo u Kobra a Markgrafa v Praze podjmenem „S tp-\nrožitnosti země České\", obsahující tři překrásné ocelo-\nritiny: „Hrob Otakarův\" — „Zříceniny Kokořínské\" a „Ko-\nstel sv. Štěpána.\" Text pochází z obratného péra redaktora\nF. Míkovce. Sešit ten stojí 32 kr. stř.— P. T. panu T. v Lan-\ncutu. Objednané hudebniny dostanou se Vašnostem co nej-\ndříve.— Panu K. D. K. v Budějovicích. Přijato; avšak\npoužijeme teprv na přes rok."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-09-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-09_01#c009", "volume": "bmtnabd_1858-12-09_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "44", "page_fin": "44", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.2.7", "titre_corps": "Za příčinou četných nás došlých zpráv přiložena jesť k tomuto číslu „mimořádní příloha\", jižto", "titre_sommaire": "Za příčinou četných nás došlých zpráv přiložena jesť k tomuto číslu „mimořádní příloha\", jižto", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "44", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.6", "debut_caractere": 6134, "fin_caractere_exclue": 6302, "texte": "Za příčinou četných nás došlých zpráv přiložena jesť k tomuto číslu „mimořádní příloha\", jižto\nmilerádi podáváme, bysme ctěné odběratele o naší snaze přesvědciti mohli."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.1", "texte": "Opuštěný.\nJ. Mikuláš Boleslavský.\nmalá lodí\nQ pluje sirá mořem;\nruka mladá ji nevodí,\nzemdlena jsouc hořem !\nVčera ještě svoji družku\nvřele k srdci vinul,\na než den se schýlil k lůžku,\nhrob jí chladný kynul!\nVlnka o loďku se pění,\ns druhou pak se sleje, —\njunoši k bolnému snění\nkolébavku pěje.\n\nAntonin Rubinstein.\nŽivotopisní nástin, sděluje redaktor.\nNeznáte Rubinsteina? Ptejte se jeho rodáků, Rusů,\nkteří jeho zpěvohry s jásotem uvítali; ptejte se Francouzů,\nAngličanů, Holanďanů a Švédů, kteří s úžasem jeho ča-\nrovným zvukům na piano naslýchali; ptejte se Němců,\nkteří se jeho symfonii a oratoriu obdivovali ; ptejte se ko-\nnečně Pražanů a Yídeňanů , kteří jeho skladbami a vir-\ntuosní hrou zaníceni byli, slovem: ptejte se celé Evropy\na ona Yám odpoví: Rubinstein je skvělá hvězda první\nvelikosti na obzoru hudebním; Rubinstein jest slovutný\nvirtuos a skladatel; ano, skladatel klavírních piec, písní,\nkomorní hudby, symfonií, oratorií, zpěvoher a to ve všech\noborech stejně znamenitý; Rubinstein jest stejně velký\nco hudební romantik i co přísný kontrapunktista. Než,\nnač vypočítávají přednosti jeho ? Slyšte jeho životopis.\nAntonín Jiří Rubinstein, dle jména otcova Gri-\ngorevič zván, pochází dle svých pradědů z rodu israelského.\nAvšak juž otec jeho Gregor (Řehoř) byl v útlém mládí vy-\nchován v řecko-nesjednocené víře, ku kteréž se též náš\numělec přiznává. Antonín , nejmladší ze všech bratrů,\nspatřil světlo Boží dne 18. listopadu starého letopočtu\n(30. nového) roku 1829 ve Vechvotyňci, vesnici to blíže\nJass v Multanech. Jeho rodiče, žijíce dříve ve skvělých\nokolnostech, anto dědictvím mnoha statků se jim dostalo,\noctli se nenadále v právní rozepři o statky, kterýžto spor\naž dosavád rozhodnut není. Juž v nejoutlejším mládí\ndával Rubinstein na jevo ony dvě hlavní vlastnosti, které\nsloužily za měřitko k jeho uměleckému povolání a k vyvi-\nnutí jeho charakteru: byla to zjevná 'náklonnost k hudbě\na jeho důsledné, pevné bažení po jistém cíli. Jeho matka,\nKlára, kteráž se v jistém císařském vychovávacím ústavě\nv Moskvě vyučováním ještě dosud zaměstnává, učila oba\nmladší syny Mikuláše a Antonína na klavír, neboť byla\nsama výtečná na tomto nástroji. Buďto okolnosti, buď\npřání, by děti vyššího vzdělání dosáhly, přiměly rodiče od-\nstěhovati se do Moskvy, neboť v jejich rodišti nebylo k tomu\ndosti příležitosti. V Moskvě byli hoši pravidelně k hudbě\npřidržováni čackým vychovatelem Alexandrem Villoingem;\nžákem to Fieldovým. V šestém roku svého stáří počal\nse Antonín cvičiti a pokroky nadaného hošíka byly tak\nvelké , že jsa osm let stár poprvé v koncertě vystoupil.\nPodivení, jehož byl chlapec při této příležitosti vzbudil,\nbylo náramné. Přátelé, příznivci a znatelé doléhali na\nrodiče, by toto divotv orné dítě do světa uvedli. I usta-\nnovena jesť cesta do Paříže , jižto Antonín, doprovázen\njsa svým vychovatelem, v srpnu 1829 nastoupil. Schopny\ndesítiletý chlapec vzbudil při svém prvním vystoupení\nv tomto světovém městě sensací. Navzdor tomu byl jeho\notec muž povážlivý a obezřelý, rozpacích, zdaž syna\nsvého hudbě zcela věnovati má.\nTu zaplála skvělá hvězda na obzoru hudebním, ježto\njeho rozpačitou mysl ustálila. Byl to modloslužebným ob-\ndivováním v Paříži obsypaný klavírní virtuos Franti-\nšek Liszt, kterýž náhle pro budoucnost Antonínovu\nmocná slova na vážky osudu jeho vložil. Liszt byl totiž\npřítomen při druhém koncertu Rubinsteina v sále Herzově.\nHra geniálního hocha roznítila ho v té míře, že po ukon-\nčení kusu své místo opustil a k hošíku se přiblíživ, jej\nk sobě pozdvihl a v přítomnosti veškerého obecenstva ho"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.2", "texte": "políbiv zvolal: ,,Tento bude dědicem mé hry!\" Tu vy-\npukl nesmírný jásot obecenstva a po celých osm dní ne-\nmluvilo se o ničem jiném než o tomto výjevu. Nyní se\nvěnoval Rubinstein s neúnavnou pilností hudebním stu-\ndiím. Liszt sám přispěl lecos k úspěchům jeho. Studie An-\ntonínovy trvaly půl druhého leta. Jak velkým miláčkem Pa-\nrížanů mladý Rubinstein byl, o tom svědčí okolnost, o nížto\nse tenkráte mnoho mluvilo.\nBylo to za času slavností prvního července. Na den,\nkdyž pozůstatky Napoleonovy do invalidovny přeneseny\nbyly, tisknul se Rubinstein do nepřehledného davu lidí,\nby něco z tohoto výjevu spatřil. Náhodou octl se blíže\narcibiskupa Pařížského, kterýž hošíka poznav jej k sobě\nzavolal a jej na výstupek postavil, by všecko přehlédnout!\nmohl. (Pokračování.)\n\nO prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nVIII. Lekcí.\nO přednesu.\nPředevším něco o přednes a a o vyu čování samém,\nanť jesť to hlavní podmínkou, dobrého výsledku.\nZkušenost nás učí, jak mnoho na přednesu záleží;\nkolikrát dost chatrná skladba , zajímavě ale přednášena,\npozornost posluchače na se obrátí, ba i také někdy po-\nchvaly dojde; naproti tomu zase častokrát duchaplná\nkomposice, jest-li špatně přednášena, očekávaného účinku\nnedojde.\nTotéž platí o přednesu u vyučování; dovede-li učitel\nvěc živě s duchem podati, zajisté pozornost žáka na sebe\ni předmět upoutá. Jestliže se toho ale v přednesu nedo-\nstává, tak ani byt by byla látka dosti zajímavá, není uči-\ntel sto, svým přednesem žáka k stálé, napnuté pozornosti\na horlivosti pohnouti, a zalíbení k předmětu v něm vzbuditi.\nPouhé, suché vypočítávání a ukazování věcí nepostačí\nn. p. tolikerá jest pausa, toto jest čtvrtpausa atd. K za-\njímavému přednesu jest třeba, aby žáka nechal nahlédnout\naž ku kořenu a původu věci , zvláště tenkrát, je-li žák\nduchem nadaný a rozumu dospělého, jehož zvědavost dále\nsahá, nežli jak se učitel někdy domnívá.\nMá-li žák výborné vlohy, vyučuje se důkladně a ob-\nšírně. K důkladnému vyučování ale také náleží, aby uká-\nzal žáku povstání, tvar, účel a užívaní věci.\nNěkdy aby učitel dodal přednesu i předmětu více za-\njímavosti , aby předmět lépe objasnil a pochopení žáku\nusnadnil, dobré přirovnání nadočekávaný účinek způsobí;\nporovnává-li se jen předmět s věcí žákovi dobře známou\na zajímavou, n. p. lidská mluva má moc podobného s hud-\nbou, dá se tedy začasté porovnání mezi nimi s velkým\nprospěchem udelati.\nDůmyslné porovnání jest dobrý prostředek k ostření\nrozumu, k cvičení soudnosti, přemyslování, k pamatování atd.\nOstatně dlužno také podotknouti, že jinak se bude\npřednášet a vysvětlovat žáku chlapeckého stáří, žáku ještě\ndocela nevzdělanému, jinak mladíku v literních předmětech\nponěkud pokročilému.\nVyucuje-li žáka dětského stáří, podává se mu věc co\nnejvíc názorně , uvádí hojnost příkladů a vysvětlování se\nděje co možná prostonárodně, v způsobu, řeči, věku i vzdě-\nlanosti jemu přiměřené. Naproti tomu, je-li žák hlubšího\npřemýšlování schopen, dozrál-li k pojímání vyšších, dušev-\nních věcí, tenkráte bude radno, když se vpraví žák hloub\ndo předmětu. Učitel bude směřovat nejenom ku vzdělání\nfysických prostředků a mechanismu, ale také bude mít\nna mysli vyvinování sil duševních 5 on nebude pouze dbáti\nna pilné cvičení prstů a sluchu, ale pěstovat bude cit,\nrozum a hudebního ducha. Konečně uvážíme-li způsobi-\nlost (individuálnost) jednoho každého žáka, nehodí se ani\nu vychovávání ani u vyučování jedna a taž samá methoda,\npročež bude také snaha učitelova, by povahu a talent\nžáka poznal a tomu přiměřenou methodou u vyučování\nse zpravoval,\nO pausách.\nV předešlý cli lekcích jsme poznali zvuky u velké\nrozmanitosti a podařilo se nám prostředku a známek vy-\nhledati, tóny brzo vyšší brzo nižší, brzo kratší neb delš\nzraku patrné učiniti.\nPozději se přesvědčíme, že rozmanitost tónů v tako-\nvéto rozsáhlosti jest v hudbě právě tak potřeba k projevení\nrozličných citů a myšlenek, tak jako malíři rozličných barev.\nNebo city jiné se vyvozují tóny vyššími, jasnými, jiné\nnižšími temnými neb tmavými, jiné kratšími, jiné delšími.\nNa tom však není dosti, nám jest třeba ještě jiných\nznamení v hudbě poznati, abychom mohli cit a myšlénku\nneobmezeně projevit. My nemáme k. p. žádného znamení,\nkdyž bychom chtěli bucřto jednotlivé noty, nebo menší,\nvětší oddíly od sebe více neb méně odloučit, tak jak to\nnacházíme v písemní nebo oustní mluvě, kdež se budto\njednotlivá slova , kratší neb delší věty, znamením poml-\nčení kratšího neb delšího trvání, k vůli lepší srozumitedl-\nnosti rozdělují. Tak podobné nevíme znamínka, chtěli-li\nbychom, aby se následujícímu tónu dostalo ráznějšího nástupu,\nnebo vzbudit cit jakéhos očekávání, zaražení, zamyšlení atd.\nSkladba, kdežby tóny bez přítrže za sebou přichá-\nzely, byla by právě tak nesnadná k pochopení, jako zpě-\nváku těžko by bylo bez oddechu její provedení.\nZ toho tedy patrno, že i také někdy pro odpočinutí\nbude jistého znamení potřeba."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "41", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.3", "texte": "Takováto znamení, kteráž v hudbě hlavně k tomu\nslouží zvuk přerušiti, oddechu poskytnouti, tóny, věty od-\nloučiti, všeliké city vyjádřiti, nazýváme pausy čili\npřestávky.\nPotřeba takovéto pausy se začasto bucfto hned na za-\nčátku skladby nebo mezi ukončením jednoho a začátkem\ndruhého tónu ukazuje.\nPausa má pro sebe jako trvání tónů zvláštních známek;\nona jest tolik co bezzvučná nota, kterouž se ale přetrhnutí\nzvuku naznačuje.\nV ohledu platnosti, pausa s platností not se úplně\nshoduje. Z toho tedy vysvítá, že jak máme rozmanité\ntrvání tónů, tak podobně musí být rozmanitá známka pro\npausy čili přestávky. My máme pausu, která drží v sobě\ntolik času co celá nota, nebo co půlnota, čtvrtnota, osmina,\nšestnáctina atd* a znamená se jak následuje :\nAby si žák platnost pausy lépe v paměť vštípil, do-\ncílí se tím, když se mu napíše příklad, kde se trvání\npausy také spolu notou vyznačuje.\nVšecky tyto menší pausy, jako jsou čtvrtnotová, osmi-\nnová, šestnáctinotová pausa atd., mohou se jako noty pun-\ntíkem neb dvojpuntíkem prodloužit. V prvním pádu se\ntrvání pausy prodlouží o polovici, v druhém o polovici a\nčtvrtinu, tak jak se v následujícím příkladu představuje.\nPříklad se právě tak napíše jak předešle, jenom že\nse k notám a pausám přidá jeden, pak dva puntíky.\nPausy dvou neb více taktů píšou se takto: *)\nMá-li se větší počet taktu nepřetržené pausovat, zna-\nmená se počet taktů číslem nad dvěma příčnými čárami,\nn. p. *) Po tomto vysvětlení dá se několik úloh, aby plat-\nnost pausy lépe v paměti utkvěla.\nUčitel napíše řadu not rozdílného trvání, aby žák\njich platnost pausami vyznačil; a nebo mu napíše rozličné\npausy a žák jich trvání zase notami udá.\nOstatně později při rozdělování do taktu se mu také\nk dalšímu cvičení ještě příležitost naskytne.\n*) Příklady ponechány jsou učitelovi.\n(Pokračování.)\n\nMajorano.\nNoveletka ze života hudebnického.\n(Pokračování.)\nMezi tím dělal G a e t a n o pod vedením svého učitele,\nmistra Caffara, rychle pokroky ve zpěvu.\nOn byl tak zasypán hudebními choutkami, že mu\nsotva času zbývalo, by též nějaký okamžik na svého otce\nzpomenul.\nJeho jemný, překrásný hlas vyvinoval se víc a více\na vzbudil vždy u všech posluchačů , kdykoliv v chrámě\nzpíval, nesmírného podivení.\nAle jednoho dne pozoroval Caffaro, že hlas hocha\nméně jasný, méně jemný jesť.\nNěžné chmýří, ježto juž bradu mladého Cafarelliho\npokrývalo, prozrazovalo taktéž zřejmě, že u něho nastu-\npovati počíná ona přechodní perioda k dospělosti, jež jak\nznámo, velké změny v lidském hlasu přináší.\nTo leželo samochtivému Caffarovi velice na srdci a\nuzavřel, nedbaje na ukrutný mrav svého času, že si hlas\nCafarelliho za cenu jeho dospělosti udrží.\nStrašná to zmatenosť lidské přírody! Pro liché šimrání\nv uších bylo tenkrát pokolení lidské jedním řízem ranhojiče\nzničeno. Jak mnoho politování hodných obětí tohoto ukrutného\nbarbarství padlo za oněch časů ! Otcové usmrcovali své\nvlastní děti, by se tím způsobem pramene bohatých příjmů\nujistili, neboť kleštěnci byli co zpěvci ve všech zemích\nhlučně přijati.\nUpomeneme na příklad na Farinelliho, jenž\nroku 1734 do Londýna přišed za jednu zimu ohromnou\nsummu, 25000 liber šterlinků za svá představení obdržel.\nGuidobaldo, Loretto, Vittori, Marco Ant. Gregori,\nCampagnuola atd. patří k nejznamenitějším kleštěncům.\nAvšak jak mnoho nešťastných padlo za obět této\nukrutné modě a přede nepřivedli to daleko ve zpěvu a ne-\ndošli tedy žádné náhrady za nesmírnou obět, jižto dobro-\nvolně i nedobrovolně umění přinesli.\nŽasneme , myslíme-li na to ! A získalo umění něčeho\ntouto ukrutnou operací ? Pochybujeme.\nOvšem praví mnozí , že hlas kleštěncův vyniká nad\nnejkrašší hlas ženský, jiní jsou opět opačného mínění a\ntito tvoří většinu.\nC. F. Becker uvádí mínění jistého Vlacha, kterýž měl\nza to, že množství kleštěnců hudbě na ujmu bylo. On\nsi váží hlasů ženských neb chlapců výše, než těch nejlep-\nších kleštěnců, tvrdě, že se operací tou jen počet špatných\nzpěváků, nikoliv ale dobrých, rozmnožil. Neboť napřed\nbylo nemožno vědět, jaký hlas taký nešťastník dostane.\n/\nÚstroje zpěvní nemohou se ovšem pro tuto operací\nrozšířiti, avšak ona je nechrání před ztvrdlinou. Jemnost\na ohebnosť tónu nelze u kleštěnce nalezti, více než dvacet\nroků čítajícího.\nTaké duševní síly vykleštěním hlavně seslábnou, ač-\nkoliv jiní opak tvrdí. Tolik je jisto, že žádný kleštěnec\nto daleko v komposicí nepřivedl, anto každému ohnivý\nvzlet obrazotvornosti chybí, jež jest hlavní podmínkou\ndobrého skladatele.\nJednoho dne , když starý Majoráno jak obyčejně na\npolo opilý ve své chatrči zahálčivě na lavici seděl, vstou-\npil vznešeně oděný pán k němu a uvedl hovor o jeho\nsynu. On chválil jeho neobyčejné vlohy s takou výmluv-\nností, že chytrému starci brzy vřelé slzy po lících tekly."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.4", "texte": "Bezpochyby pochopil starostlivý tatík, že se z těch\nod cizince vychválených vlastností synových velkých výhod\nzískati dá.\n„Ach můj ubohý syn,\" hořekoval otec, „jehož jsem\nco mrtvého oplakal, můj dobrý, rozmilý Gaetano! Ach,\ndejte mi ho nazpět, aby byl útěchou a podporou mého stáří!\"\nAle Cafíaro usmíval se lícoměrně a odvětil:\n„Nikoliv, starouáku! To nejde. Yáš syn stojí na stupni,\nkdež štěstí uciniti a se znamenitým a bohatým pánem\nstáti může. Jak by jste to zodpovídal, kdyby jste mu ty\nnejskvělejší naděje, celou jeho budoucnost svým pošetilým\njednáním zničil. Naopak přišel jsem, bych vám řekl, že\njen jediného vašeho slova zapotřebí , by jste synu svému\nk světské slávě a k velkému bohatství, sobě však k po-\nhodlnému a bezstarostnému životu dopomohl/'\nMajoráno vrtěl nevěřivě hlavou a pohlížel skoumavě\nna Caffara.\n„Ano, ano, staroušku,\" pokračoval dále, „pravím vám,\njediné vaše slovo a jste dobře zaopatřen.\"\n„Váš syn Gaetano má ten nejkrásnější hlas, hlas\nšestnáctileté neporušené panny. Ale hlas tento zajde\nv několika dnech, ano, zajde v několika dnech, pakli že\nnesvolíte a s ním k ranhojiči do Norcie nepůjdete.\"\nCaffaro se zde zamlčel, by lépe pozoroval účinek,\njejž tato osudná slova na starce učiní.\nMajoráno vyskočil zuřivě s lavice , běhal jako střes-\ntěnec po jizbě a dal se do strašného klení.\n„Co to mluvíte, bídníče ! Svého syna, svého jediného,\nmilovaného syna mám obetovati, mám jej zbaviti mužství,\nby se stal posměchem zen, ohyzdou světa bezvousy\nobojec! Nikdy, nikdy se to nestane, a kdydy nebe i peklo\nna mne dotíralo!\"\nCaffaro mlče do kouta jizby se vzdálil, čině na oko\npřípravy k odchodu. (Pokračovaní.)\n\nFEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\n\n(Opera.) Die J(id i n (Židovka), velká opera v 5 děj-\nstvích od Halevyho, dávána jest dne 3. prosince. V městě\nKostnici slaví se roku 1440 porážka Husitů; sám císař Sigmund\nhodlá do města přijíti. Na ulicích všude slavno, žádné ře-\nmeslo se neprovozuje , jen žid Eleazar , klenotník, bydlící na\nJblízku chrámu, každodenní svou práci koná, lid jej z práce\nvytrhne a představený města k smrti jej odsoudí. Avšak při-\nšedší k tomu Jan z Brogni, komtur řádu templářského, daruje\nmu život. Lid se poznenáhla ztrácí a kníže Leopold blíží se\nv jednoduchém oděvu k domu Eleazarovu volaje dceru jeho\nReehu ; ona vyjde a spatříc milence svého vítá jej radostně;\nže však lid opět se blíží, odtrhne se Leopold od ní, dav jí\nslovo, že ještě dnes večer u otce , kdežto židé velikonoční\nsvátky slavili budou, ji navštíví. (1. dějství.) Eleazar svátky\nslaví hostinou , mezi jinými židy sedí u stolu také Leopold.\nEleazar žehná chléb a rozdává jej, avšak Leopold jím opovrhne,\nzároveň se na dveře klepá. Zhasne se a všickni kromě Elea-\nzara, Reehy a Leopolda odejdou. Vstoupí do pokoje Eudoxia,\noeť Zikmundova a Leopoldova nevěsta. Tento náramně uleknut\nzakrývá se a starý Eleazar vydává jej za malíře. Eudoxia\npo uzavřené koupi odchází a Eleazar ji provází. Tu vstoupí\nRécha ze své komnaty a Leopold, přiznav se jí konečně, že\nse přiznává k římské církvi a přemlouvá ji, by s ním prchla :\ntu když svého cíle bez mála byl dosáhl , vstoupí Eleazar a\nuslyšev, že Leepold není israelitou, chce jej zavraždit. Recha\nvšak se mu vrhá v náruč a prosbami jejími pohnut, dává\nEleazar dceru svou Leopoldovi za manželku. Tento však zvolá :\n„Nikdy ji nesmím pojmouti za manželku, i bohové jsou proti\ntomu!\" Tu vrhá naň starý Eleazar i Recha kletbu strašnou.\n(2. dějství.) Kníže Leopold a Eudoxia slavějí zasnoubení své,\nu prostřed všeho dvořanínstva provozuje se tanec ; tu vstoupí\ntaké Eleazar s Rechou, nesa dotčené klenoty. Recha. po-\nznavši v skvostném oděvu Leopolda, milence svého, viní jej\nze zločinu, kteréhož se dopustil, zamilovav si kacířku, načež\nkomtur oba k smrti odsoudí. (3. dějství.) Eudoxia v ouzkosti\nsvé doráží prosbami na Recha, aby Leopolda od smrti vy-\nsvobodila, uznajíc jej před soudem za nevinného; i učiní\nkonečně milující dívka tak. Komtur podává Eleazarovi jediný\nprostředek , kterýmž by vysvobodil dceru svou, když totiž\nodřekne se víry své ; to ovšem Eleazar nejen že s ošklivostí\nzavrhuje, nýbrž i komturovi zvěstuje, že dcera jeho (komtu-\nrova) , kterou tento dávno juž za mrtvou neb ztracenou měl,\nposud žije, avšak všem prosbám ze strany komturovy trvale\nodolává. (4. dějství.) (Dokončení.)\n— Slečna Rosa ďo r, vlastně Mathi1 d a F i ts ch-\nrna n nová, virtuosita na housle a žákyně professora Mild-\nnera, odebeře se co nejdříve na umělecké cesty. Rosa\nďor narodila se 2. března 1835 v Praze a konala juž r. 1853\numělecké cesty do Tirolska a Itálie. V Benátkách hrála u\nvévodkyně Berry a změnila si tam své příjmení v „Rosa ďor.\"\nNapotom koncertovala po celém Německu.\n—- Paní Teinzm annová roz. Hnilickova, pianistka\na žákyně mistra Dreyschoka, kteráž ve Vymam, v Petrohradě\na v Athénách s chvalným výsledkem koncertovala, vystoupí\ndne 17. t. m. v divadle v koncertě.\nPan L. Procházka, mladý a nadaný skladatel,\npracuje nyní na symfonii, jejížto základem jest epická báseň\n„Alfred\" od V. Hálka. Týž komponista uvedl zdařile do\nhudby také básně„Tvé oko\" od J.Baráka v Daliboru vytištěné.\nPanu Treiberovi, pianistu ze Štýrského Hradce, dostalo\nse té cti, že dne 5. t. m. uJ. M. císaře Ferdinanda na hradě\nkusy od Ch. a Leop. Meyera, Blumenthala a „mauresque\"\nod našeho slovutného Veita přednést! mohl.\n— Ve středu dne 8. dávala se v chrámě u sv. Ducha pod\nřízením p. Ulma , ředitele kůru, slavnostní mše E-molí (op. 7)\nod Borsiga, kapelníka dómu ve Vratislavi, pak hymnus od prin-\ncezny Eleonory z Thurn-Taxisu, jakož i oífertorium od Fuhrera.\n— Dnes v 5 hod. odp. odbývá Žofínská Akademie\nv sále na Žofíně poslední letošní koncert, v němžto\nmotetta od M. Hauptmanna, Mendelssohna aF. Kiickena, pa\nsbory od Marpurga, Lottiho, 115 žalm od Mozarta, fuga o\nL. Spohra a nový český sbor „Večerní na Vltavě od ar a\nSlavíka provedeny budou*\n\n(S přílohou.)"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "43", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.5", "texte": "Příloha k číslu 10.\n\nNové hudebniny. U Krištofa a Kube vyšly dva sešity\nzdařilých kusů pro piano od B. K i 111 a pod jmenem „6\nAquarelles.\" První sešit stojí 96 nových kr., druhý i zl.\n20 kr. rak. č. Pak „Les Arpe g e s\" etuda pro piano od\nCharlesa Wehle. Zevrubnější posouzení všech kusů po-\nnecháme si pro jiná čísla.\n;\nÚvaha. Tyto dni vyšla nákladem synů Schotta v Mo-\nv\nhuči (Mainz) komposice pro piano od Bed. Simáka pod jme-\nnem „Mahrchen am Spinnradeu (Báchorka u kolovrátku)\nop, 12. Hlavní myšlenka této skladby zakládá se na básni\ntéhož jména od G. Pfiegra a jest básnicky pojata a ducha-\nplně provedena. Charakteristické figurací v pravé ruce, líčící\njednotvárné hrčení kolovrátku, podložen jesť recitativní motiv,\nkterýž vypravující živel převzav, v 10. 11. a 23. taktu bá-\nječný svět o duchách a vilách nám odkrývá. Týž motiv, za-\nčínaje s A-moll, přejde v 16. taktu v E-moll a končí se\nchodem v protipohybu, kdež bassy důstojně vykračují, načež\nopět první motiv následuje. Když se byla celá věta opětovala,\nnaznačeno jesť přetrhnutí struny vystupováním figurací, hrčení\nkolovrátku napodobující. Mnohý ovšem namítne, že figurace\nv pravé ruce původní není; než jaká to lichá námitka? Hr-\nčení kolovrátku nedá se tak charakteristicky podať, aby ne-\npřipomínalo na prádelní písně Mendelssohna a jiných. Odporu-\nčujeme co nejvřeleji tuto velmi zdařilou skladbu, kteráž jesť\nvskutku oasou v pustině nyní vycházejících skladeb. Duch\npravé poesie vane ze skladby této a Pflegrova báseň a hudba\njsou takořka srostlé a svědčí o velkém nadání pana skladatele.\nPieca ta , jež se dá i co etuda pro cvičení (otužilosť) pravé\nruky velmi dobře upotřebiť, věnována jesť Charlesovi Wehlovi\na vyniká skvostnou úpravou. Cena 80 nov. kr.\n\n—k.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nAlžírsko. Francouzská divadelní společnost dávala zde\npoprvé operu „Hugenoti.\"\nBenátky. Jak známo, prodlívá zdeBich. Wagner v paláců\nGiustiniani. K jeho poctě hrála nedávno zdejší císařská vo-\njenská kapella na náměstí sy, Marka kusy ze skladeb Wagne-\nrových. Tak slyšeli jsme svatební píseň z Lohengrina, a pochod\nz Tannhausera u velmi pěkném provedení.\nBerlín. Ferdinand Laub dával zde koncert, přednášejíc\nWůrstův koncert na housle a s Wohlersem a Kadeckem\ntrojní koncert od Beethovena. Ze vzbudil velkou sensací, netřeba\npodotýkati.\nCurích. Pro zdejší abonnementní koncerty získána jest\nznamenitá zpěvačka slečna Falconiová. Nedávno dával zde\nF. Kirchner koncert na varhany.\nDrážďany. Slečna Ingeborg Starcková z Petrohradu\nočekává se tu ku koncertům.\nHanover. Nedávno provozovala se zde ponejprv\nopera „Ilka\" od Františka Dopplera, která se tu velice líbila.\nZvlášť vyniká 1 a 3 dějství duchem maďarským.\nInšpruk. Tirolský komponista Nagiller zanáší se skládá-\nním vlastenecké opery „Friedrich mit der leeren Tasche.\"\nOpera tato je už dokončena a bude zde provozována poprvé\nv květnu 185 9 co slavnostní představení k otevření zdejší\numělecké a průmyslnické výstavy. Text k této opeře složil\nMnichovský básník Ed. lile.\nJager. Zde se zřizuje jednota k zvelebení kostelní hudby.\nKrakov. Dne 2. pros. odbývalo se requiem od W. A.\nMozarta za zesnulého varhaníka o němžto\nse Liszt při svém pobytu v Krakově velmi chvalně vyjádřil.\nLipsko. Y sedmém koncertu v „Gewandhausu\" vystoupila\npaní Platzhofová, zpívajíc písně od Mozarta, Mendelssohna,\nSchuberta a osvědčila veliký talent; neméně líbil se Yýmarský\nkoncertní mistr Ed. Singer, přednášeje první větu z Paganinova\nkoncertu do D-dur a charakterní skladbu pro housle a celý\norchestr od J. Baffa , pod jmenem „Liebessee\". Ouvertury\nprovedeny byly „Meeresstille\" od Mendelssohna a druhá sym-\nfonie (D-dur) od Beethovena. -— Y osmém koncertu v ??Ge-\nwandhausu\" slyšeli jsme novou symfonii od K. Beinecka, která\nvšak propadla. Ze skladby té mluví prý více rozum než cit,\nLépe dařilo se nadanému skladateli W. Bargielovi, jehož ouver-\ntura pochvaly došla. Ne méně zajímavý byl koncert pro cello\nod Grůtzmachera, jenž se také líbil. — Aug. Labický, syn\nkapelníka v Karlových Yarech, uspořádal zde dne 2 3. listop.\nkoncert a došel pochvaly.\n(S.) Lvov. (Szpakowski a F c 1 d a u — konce rt\nhudební jednoty — Kurpiňského opera —- N o w a-\nkowski) Koncertní saisona nabývá u nás živosti. Tyto dny\nvystoupil v koncerte virtuos na housle, p. Szpakowski\na pianista Feldau, závodíce velmi čacky o palmu této\nzábavy. První přednášel Mendelssohnův koncert a reverie od\nVieuxtempsa; druhý hrál písně beze slov od Mendelssohna,\netudu od Meyera a „Fen follet\" (bludičky) od Prudenta (vysl.\nPrydána). Oba došly hojné pochvaly. Nicméně zajímavý byl\nčtvrtý koncert zdejší hudební jednoty, jež pod vedením\np. M i k u 1 i h o symfonii od Rebera provozovala. Předešlí umělci\núčinkovali v koncertě tomto. Ještě něco o naší opeře í Nedávno\ndávalo se na zdejším divadle „Zámek na Czorsztynie\" od\nKurpiňského. Operu tuto, k nížto Josef hrabě Krasinski\ntext byl napsal,složil Kurpiňski, napodobovatel Rossíniho r. 18Í9.\nOrchestr pod ředitelstvímN o wakowského hrál velmi správně\na zpěváci drželi se dosti dobře. Ze všech vynikl zvláště baritonista\nHubert. Než, ještě něco o Nowakowském! Pan Godebski zhotovil\nmalou sošku představující poprsí pana Nowakowského, ředitele\nzdejší opery, kterýž též co skladatel chvalně znám jest.\n(V. T.) Milán. (Kostelní hudba v í t a i i i. —\nPodzimní stagione v divadle a laScala. —\nObtíže skladatelů oper. — Petrocini, opera\n„U s c o c o.í; — Mozart a paní Za vrtalová,) — Psal\njsem Vám předešle, že se hlasy pro odstranění h u d b y\nv\nkostelní ze samého Říma vycházející po Itálii množí.\nHudební časopiseclvo se už také této otázky chopilo a bojuje\nse, jak obyčejně, ?,proáfe i „contra všecky ale souhlasí\ns náhledem, že hudba kostelní řídkými výminkami téměř\npo celé Itálii jest zcela pokažena, a žeby toliko reforma\nv tomto ohledu velmi žádoucí, ano nutná byla ; nikoliv ale\nveškeré vymezeni figurální hudby. Skutečně jesť se co diviti,\njak se tu duch operní do hudby bohosiužné vloudil, ano,\njak charakter oné hudby místo této skoro zcela zaujal.\nY Miláně se n. p. provozuje hudba skladu vznešeného, církev-\nního při hl. službách Božích toliko v katedrále, časem u sv.\nKarla a u sv. Ambrože, a to jen o větších a důležitějších\nsvátcích*, mimo to slyšíš všady a po celý rok při službách\nBožích výhradně skladby Verdi-ho, Donizzeti-ho a t. d., místami\ni vlastní fantasie varhaníka na operních motiv ech se zakládající.\nZe zkušenosti Vám mohu psát, že jsem sám jedenkráte v jednom\nz nejpřednějších chrámů v Miláně o službách Božích velkou"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "44", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581209-01.1.6", "texte": "část opery „Xrovatore\" slyšel, která mi ještě od předešlého\nvečera z divadla v uších zněla. Při tom jest patrno, že duch\nobzvláště našince, takovéto hudbě nezvyklého, nemůže býtipovzne-\nsen, ani nábožná mysl tím podporována. Pohoršen jsem byl ale\nhudbou na venkově, kdežto se v mnohém kostele bud varhanami\nšpatnými bud nedovedností varhaníkovou ještě i operní nápěvy\nzohyzdují. Taková tedy kostelní hudba v Itálii í Po mnoha\nzkušenostech jsem přišel k přesvědčení, že Itálie s Čechami\nco do chrámové hudby konkurrovaf nemůže. — Podzimní\nstagiooe (vysl. stadione) v divadle „a la Scala\" se chýlí\nke konci. „Norma,\" „Macbeth\" s balletem „Rodolfo\" vábí\nještě jen abonenty, cizince a šlechtu opozdivší se na venkově.\nPro nějakou změnu se dával minulou sobotu „Trovatore,\"\npropadl ale in capite et membris, a jelikož se opera ani\ndohrát nesměla, nesmí se sní ředitelstvo více ani vyskytnout,\nponěvadž nemá ani jednoho umělce, jenžto by v této opeře\ntomuto obecenstvu zadost učinil. — Y každé stagioně\nse musí podat obecenstvu jedna nová opera, kterážto pravi-\ndelně alespoň z počátku propadne. Snadno tedy nalilídoouf,\ns jakým potěšením a s jakou bezstarostností skladatel nové své\ndílo ředitelstvu a la Scaia podá a s jakou ochotou ředitelstvo\nútraty nové opery podnikne. Tato sláva bývá tedy obyčejně\nvelmi drahá a ubohý skladatel mívá velké vydání dříve nežli\nby byl ještě co přijal. Pro tuto stagionu tedy podal ředitelství\njakýs maestro Petrocioi z Florenci novou operu „Uscoco\".\nBylo již někoiík zkoušek, a slyšel jsem, že má být dílo\nmísty velmi dobré a že snad zcela nepropadne. Pan maestro\nvede osobně zkoušky, a stojí prý ho to již — mnoho namá-\nhání a předee se nemá opera provozovat až v karneválu,\nponěvadž prý finanční okolnosti impresy skvělosti pozbyly. —\nCo se zprávy o úmrti Mozarta týče, že ho totiž pani Za-\nvrtalová do poslední chvíle obsluhovala, jest chybná. Snad ho\ntato pani časem navštěvovala; starec ale neměl žádné řádné\nobsluhy, neb umřel bídně, zcela opuštěn, a byl již několik\nhodin mrtev, když se to jiní náhodou dozvěděli.\n(J.) Stuttgart.(Erlkónigstochfcer odN. Gadea. —\nAbertova opera. — F. Boch. —-Kvartetta u dvo-\nru. — Tannhauser.) — Žádal jste ode mne dopis? Nuže,\nzde ho máte! Jesf sice krátký; avšak pro Vás snad zajímavý.\nZajímavost ta nezakládá se v tom, že jsme v abonnementních\nkoncertech slyšeli pod řízením kapelníka Kůckena novou skladbu\n„Erlkonigs Tochter\" od Nilse W. Gadea, jež u obecenstva\ndosti velké pochvaly došla; nikoliv, to Vás tak zajímati ne-\nbude, jako zpráva, že dne 12. prosince od Vašeho geniál-\nního krajana, J. A b erta, prvni opera „Anna von Landskron\"\nprovedena bude. Je to historicko-romantická opera v 4 jed-\nnáních, k nížto mu Nehríich text byl napsal. Zdejší vzdělané\nobecenstvo čeká s velkou napnutostí na první představení\ntéto opery; nebol; zná bohatou žílu krásných myšlenek Aberto-\nvých. Co nejdříve sdělím Vám výsledek její. Mluvě fak\no jednom Vašem krajanu, nesmím i pomlceti o druhém. Víte,\nkoho myslím? Myslím Františka Bocha, žáka Pražského\nkonservatoriu a člena dvorní kapelly, kterýž svou virtuositou\nna cello a svými výbornými skladbami pro cello a piano si\nehvalného jména dobyl. Boch je zde velmi ctěn a vážen a po-\nžívá tu čestného postavení. Ano, on a tři oudové dvorní\npánové: Barnbeck, Háser, Dubuísere jsou každých 14 dní\nke korunní princezně pozváni, kdež kvartettní zábavy se dávají.\nVolbu kvartett ustanovuje sama princezna, jejížto vytříbený\nvkus vůbec znám jesf. Nuže, není to pro Bocha čestné\npostavení? To o Vašich krajanech! Nyní ještě musím podo-\ntknouti, že opera „Tannháuser\" od Rich. Wagnera pro dvorní\ndivadlo přijata jesf. Uvidíme a uslyšíme ji, jak se proslýchá,\nv měsíci březnu 1859 ponejprv. Co nejdřív sdělíme Vám\njiných novinek.\n(J. K.) Vídeň. Koncert konservatoři a. —Hell-\nmenberger — Eckert — sestry Ferniové —\nBorzaga Čech. — Mrzíte se, že Vám dlouho nepíšu?\nNyní Vám to dvojnásobně nahradím. Dne 5. odpoledne dával\nse zde velký koncert, jehožto příjem určen jest k vystavění\npomníku Haydnovi, Mozartovi a Beethovenovi. Koncert ten\nuspořádal zdejší „Musikverein\" neb jinak konservatorium. Jak\nznámo však, nedává zdejší konservatorium koncertů se svými\nžáky jako Pražské; nýbrž s orchestrem c. k. operního divadla.\nS takými silami se ovšem dá něco výborného provésti. Dá-\nvala se ouvertura od Glucka do C-dur; zpěvácký spolek\npřednášel sbory od Haydna, Mozarta aF. Schuberta a ko-\nnečně provozována byla symfonie eroica do Es od L. Beetho-\nvena. Mluvě o zdejším konservatoriu, sděluji Vám, že dosa-\nvádní ředitel téhož ústavu, p. Josef Hellmenberger, od nového\nroku od ředitelství odstoupí. Tyto dny překvapila nás zpráva,\nže kapelník c. k. operního divadla p. Eckert od J. M. císaře za\nředitele ustanoven jest, což oudové s radostí uvítali. Jak do-\nslýcháme, ponechal si pan \"Eckert několik větších oper k di-\nrigování. Sestry Ferniové docházejí zde slávy i peněz. Dne\n3. odbývaly juž desátý svůj koncert a vystoupí ještě dne\n4. T. a 9. V pondělí před narozeninami J. V. arcivévody\nFrantiška Karla hrály v dvorním koncertě. Ještě něco! Pronesl\njste zprávu o úmrtí výtečného cellisty Eg. Bor z agy; avšak\njste nepodotknul, že jest naším krajanem a v Praze narozen.\nFosílám Vám stručný jeho životopis, pakli vám vítán bude.\n(Ano, je nám velmi vítán a podáme jej budoucně. Redakcí.)\nVyznamenání. Ředitel hudby p. Hauptmann, učitel\nna konservatoriu v Lipsku, obdržel od krále Bavorského rytíř-\nský kříž Maxmilianského řádu.\n\nListárna.\nPanu J. K. ve Vídni. Pište nám častěji;\nporto Vám s radostí vynahradíme. — Pánům J. z Š. — G.\nN. — J. D. P. — zde ! Použijeme, avšak později. — Panu ?\nve Sv. Obě skladby jsme pp. soudcům odvedli; vždyE to nic\nneškodí, ba spíše prospěje. — Panu Fr. Ch. Ano, vyšícř\ntakové dílo u Kobra a Markgrafa v Praze podjmenem „S tp-\nrožitnosti země České\", obsahující tři překrásné ocelo-\nritiny: „Hrob Otakarův\" — „Zříceniny Kokořínské\" a „Ko-\nstel sv. Štěpána.\" Text pochází z obratného péra redaktora\nF. Míkovce. Sešit ten stojí 32 kr. stř.— P. T. panu T. v Lan-\ncutu. Objednané hudebniny dostanou se Vašnostem co nej-\ndříve.— Panu K. D. K. v Budějovicích. Přijato; avšak\npoužijeme teprv na přes rok.\n\nZa příčinou četných nás došlých zpráv přiložena jesť k tomuto číslu „mimořádní příloha\", jižto\nmilerádi podáváme, bysme ctěné odběratele o naší snaze přesvědciti mohli."}]}