{"numero_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_sha256": "679bfe13b55e4d3363a80de9c60174eb8c2f11bbe0d892a727fd705aad4b1acc", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1858/12/23_01/bmtnabd_1858-12-23_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c001", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "49", "page_fin": "49", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.1", "titre_corps": "Antonín Rubinstein. Životopisní nástin, sděluje redaktor.", "titre_sommaire": "Antonín Rubinstein. Životopisní nástin, sděluje redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "49", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3144, "texte": "Antonín Rubinstein.\nŽivotopisní nástin, sděluje redaktor.\n(Pokračování.)\nNa radu Dehnovu obrátil se Rubinstein roku 1846 do\nVídně, kdež se vyučováním v hudbě dosti bídně živil, a\nvšechen svůj prázdný čas komponování věnoval. Zde a pak\nroku 1847 v Uhrách, které s nešťastným flétistou Heindlem\nprocestoval, povstaly z většího dílu skladby nejvíce v roz-\nvrhách, které však teprv později a při zcela jiných okol-\nnostech veřejnosti podány byly. Několikaměsíčné pobytí\nv Břetislavi (Pressburg) a stálé povzbuzování, kterého se\nmu tam v jisté pohostinské a pro umění nadšené rodině\ndostalo, byly hlavně pramenem větší části jeho výtvorů.\nTam složil mezi jiným svůj první klavírní koncert,\njenž později v změněné formě co oktett tiskem vyšel, pak\nmnoho písní, mezi nimiž ona čarokrásná Uhlandova ranní\npíseň (op. 38, čís. I.). Mezi tím přišel Rubinstein do takých\ntěsných okolností, že si předsevzal, do Ameriky se ode-\nbrati, avšak zámysl jeho nedošel uskutečnění, neboť tu\nnastala Vídeňská epocha r. 1848, a Rubinstein opustil\nRakousko. Odebrav se do Berlína, neprodlel tam dlouho a\nodcestoval po smrti Mendelssohnově, jejž byl k hrobu do-\nprovodil, do své vlasti.\nZde započal druhý oddíl v životě mladého umělce, an\nse mu štěstí dostalo, že pozornost princezny Heleny na\nsvůj talent obrátil. Tato, jsouc dosavad jeho blahosklonnou\nochranitelkou, nabídla mu, by vstoupil co komorní virtuos\ndo její služby. S díky přijal toto místo, jež ho nejen hmot-\nných starostí zprostilo, alebrž mu i prázdných hodin po-\nskytlo, že pudu svého tvůrčího ducha zúplna zadost učinili\nmohl. Náleželo to tím více do potřebností jeho života,\nan zvláštním případem donucen byl, že větší část' svých\njiž výtvorných skladeb znova skládati musel.\nKdyž se totiž do Rus navracel, držela se za příčinou\ntehdejších časových poměrův přísná hraniční kontrola; zvláště\nbyly spisy předmětem bedlivé dohlídky. Rubinstein nebyl\nobtěžkán pocestním majitkem, za to padla na váhu jeho\nbedna s rukopisy. Těchto musel na hranici zanechati. On\nobdržel na své věci revers s poukázáním, že si je opět\nv Petrohradě vyzdvihne. Avšak více jich nedostal.\nJeho tehdejší návrat do své vlasti byl vůbec provázen\nzvláštními nebezpečnými okolnostmi, kteréž však příčinou\nby!y5 že přišel k svým vysokým příznivcům.\nRubinsteinův pas prošel nadobro za času jeho návratu\ndo vlasti, a aby se přes hranice dostal, obdržel od vysla-\nnectví v Berlíně, zanechav tam starou listinu, jednoduchý\ncertifikát. Bud že tato okolnost aneb bedna s hudebninami\nv oněch kritických časech podezřelými se býti zdály (a\nv skutku užívalo prý se notových známek co šifer k taj-\nným dopisům), zkrátka: Rubinstein musel, zanechav nevinné\nskladby a certifikát, cestu do Petrohradu podniknouti. Zde\nvšak dorážela přísná pravidla na bezvýkazné osoby tak,\nže žádný majitel hostince se neopovážil, člověka bez pasu\ndo bytu přijmouti. Kdyby se pianista Karel Levý býval ne-\npropůjčil, že ho na nějaký čas v skrytosti u sebe ponechá,\nbýval by Rubinstein skutečně bez přístřeší zůstal. On psal\nbez prodlení své matce do Moskvy, tato zatím odepsala,\nže k tomu nejprv z Yechvotyňce totožnostného vysvědčení\nzapotřebí jest. (Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c002", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "49", "page_fin": "50", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.2", "titre_corps": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "titre_sommaire": "O prvních začátcích na piano. Sděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "49", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.1", "debut_caractere": 3146, "fin_caractere_exclue": 3874, "texte": "O prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nX. Lekcí, O taktu.\nDále jsme se přesvědčili, že první část' taktu, kterouž\nsme sobě v každém taktu čárkou naznačili, na náš cit nej-\ndůrazněji působí, a že při provozování silnějším názvukem\n(akcentem) před ostatními částmi vyniká.\nYzhledem na tu odličnosť dob rozdělujeme části takto\nna těžké a lehké. Doba, kteráž větším názvukem nad ostat-\nními převahu dostává, zove se těžkou, opačně nazýváme\nale lehkou dobu, kde toho nestává *).\nOhledneme-li se zpět na příklad A, kdežto jeden každý\ntakt, jak®již známo, ze dvou částí pozůstává, bude slouti\n\n*) Těžká cásť taktu slově jinak v hudební mluvě thesis, lehká\nčást arsis."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "50", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4855, "texte": "první doba, an se větším důrazem a silnějším názvukem\nvyznačuje, těžkou dobou, po ní nepostředně následující,\nlehkou; taktéž v příkladu B z té samé příčiny jest první\nčásť taktu těžká, obě po ní následující ale lehké doby.\nRozvrhnutím řady A po dvou čtvrtriotách povstal takt\no dvou čtvrtích; takt takového spůsobu nazýváme dvou-\nčvrtním, a poněvadž obsahuje rovný počet dob, slově také\nrovný takt. Naproti tomu v příkladu B rozdělena jest celá\nřada po třech čtvrtnotách, pročež tento spůsob taktu na-\nzýváme zase tříčtvrtní, a jelikož jest zde nerovný (lichý)\npočet taktních částí, jest to takt nerovný. Mimochodem bu-\ndiž také podotknuto, že jenom jednu těžkou dobu nachá-\nzíme v taktech jednoduchých, dvě a více těžkých dob, jak\npozději uvidíme v taktech složených. Následovně v příkla-\ndech A a B nacházíme takty jednoduché, ani jeden každý\ntakt pouze jednu těžkou dobu obsahuje.\nČásti taktu se mohou prodloužit neb zkrátit, tak jak\nto karakter skladby s sebou přináší.\nY skladbách vážných, zbožných, povahy přísné, jako\njsou na př. kostelní zpěvy, začasté místo ctvrtnoty půlnota\nna jednu dobu přichází, a naopak zase v skladbě těkavé,\nžertovné, outlé povahy kratší notou doba taktu se vyja-\ndřuje. Prodloužíme-li každou čásť o polovici delší notou,\nobdržíme z příkladu A místo dvoučtvrtního dvoupětní takt\nneb jinak allabreve-takt; stane-li se v příkladu J5, promění\nse takt tříčtvrtní v třípůlní.\nZmění-li se ale každá doba v obou nahoře uvedených\npříkladech v osminu, pak povstane z příkladu prvního dvou-\nosminový, z příkladu druhého tříosminový takt.\nZ tohoto předběžného vysvětlování dá se již soudit\nna rozdílné spůsoby a druhy taktu. Vzhledem na rovný neb\nnerovný počet dob jest takt rovný neb nerovný, jak již\nnahoře bylo podotknuto; podle rozmanitého rozměru máme\ntakt méně- neb vícedobý, čili jednoduchý neb složený.\nAbychom však hned na první pohled spůsob taktu poznali,\nužívá se k označení dvou nad sebe ve spůsob zlomku po-\nstavených čísel; horním číslem se udává počet dob čili částí\ntaktu, spodním zase platnost noty, jíž setrvání doby vyrozumívá.\nV příkladu A nacházíme v každém taktu dvě doby a\nkaždá doba se rovná času jedné čtvrtnoty, dá se tedy tento\ndvoučtvrtní takt následujícím spůsobem předznamenat: 2/4.\nSpůsob taktu v příkladu B poznamenáme 3/4, neb zajímá\njeden každý takt tři části, a každá čásť trvá co jedna čvrtnota.\nVšecky jednoduché, rovné i nerovné takty označují\nse jak následuje.\nPřehled označení taktu rozměru dvojného :\ndvoučtvrtní %,\ndvouosminový . . . . 2/8,\nmalý allabreve .... 2/2,\nvelký allabreve . . . . 3/,.\nPřehled označení taktu rozměru trojného :\ntříčtvrtní 3/4,\ntříosminový ®/8,\ntřípůlní %.\nV taktu a jeho rozličných rozměrech zakládají se prvo-\npočátky hudebního rhytmu.\nRovná časomíra taktu a jich části, pak pravidelné stří-\ndání doby těžké s dobou lehkou jest podstata taktu, neb\njak se jinak v hudební mluvě vyjadřujeme, rhytmu* taktu.\nTento spůsob rhytmu nazýváme malý neb krátký rhytmus;\nk rozdílu od rhytmu delšího neb většího, kterýž zá-\nleží zase v souměrném uspořádání sad menších neb větších.\nKu konci přednášky, je-li dlouhá, bude radno, by se\nto vše ještě jednou podalo v stručném přehledu.\n1. Povstání taktu. Jasný přehled dosáhneme roz-\nvržením skladby na menší a stejné oddíly čili takty.\n2. Taktní části. Abychom oku takty patrnými uči-\nnili, dělá se po každém taktu taktní čára.\n3. Část taktu. Rozdělením taktu na stejné díly času\npovstanou doby čili části taktu.\n4. Těžká a lehká doba. Čásť, kteráž se silnějším\nnázvukem před ostatními vyznačuje, jako na př. první, jest\ntěžká, protiva její, která vždy nepostředně po těžké ná-\nsleduje, jest lehká doba.\n5. Druh taktu. Takt se skládá ze dvou, tří a více\nstejných částí, z částí rovného neb nerovného počtu, čímž\nse stanou rozličné druhy taktu.\n6. Jednoduché takty. V kterých taktech nachá-\nzíme jen jednu (první) těžkou dobu, jmenujeme jednoduché,\nv opačném případu složené takty.\n7. Rovný a nerovný takt. Takt obsahuje buďto\nrovný neb nerovný počet dob; v prvním případu se nazývá\nrovný, v druhém nerovný takt.\n8. Rhytmus. Rovnoměrnost času v taktech a jich\njednotlivých větších i menších částek, pak pravidelnost\nv střídání těžké s dobou lehkou, tvoří taktní rhytmus.\n9. Notou prodloužená neb zkrácená čásť\ntaktu. Někdy záleží čásť taktu v čtvrtnotě, někdy v půl-\nnotě i také celé notě, nebo v osmině, zřídka v šestnáctině.\n10. Označ e ní tak t u. K tomu slouží dvě čísla\nnad sebe stavěná, prvním se rozumí počet částí, zpodním\ndruh noty, v níž jedna část neb doba taktu záleží.\nVšecka znamení taktu se kladou na soustavu liniovou.\nPo vysvětlení jednoduchých taktů dává učitel úlohy.\nÚlohy tyto pozůstávají ze řad not druhu rozličného; aby\nžák dokonalou známost' také o puntíku a pause sobě při-\nsvojil, podle příležitosti těchto znamení v úlohách použije.\nŽe první úlohy budou snadné, to se nemusí ani připomínat.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c003", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "51", "page_fin": "51", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.3", "titre_corps": "Majorano. Novelletka ze života hudebnického.", "titre_sommaire": "Majorano. Novelletka ze života hudebnického.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "51", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3016, "texte": "Majorano.\nNovelletka ze života hudebnického.\n(Pokračování,)\nMladý Cafarelli dal se nyní se vší mocí svého mládí,\ns onou neúnavnou činností, jež svědčí o pravém geniu, do\nstudování hudby. Vždyí to měla býti od tedka jediná jeho\nmilenka, jižto obejmouti mu dopřáno bylo.\nByl nyní patnáct let stár, a vyučování mistra CafFara\npři těchto řídkých vlohách mladíkových nedostačovalo více.\nZnamenitý zpěvák Porpora převzal na sebe, půvabný hlas\nCaffarelliho úplně vzdělati, a přirozenou jasnost a svěžest\nna nejvyšší stupeň uměleckého přednesu přivesti.\nPo celých pět let, dnem i nocí, prodělával s ním Por-\npora ty nejnamahavější cvičení, a již počal Cafarelli si na\nbezkonečné cvičení vždy nových těžkostí stěžovati, an mu\njednoho dne Porpora zdělil, že již nic více k studování\nnemá, a že co hotový umělec do světa se pustiti může.\nKdo byl šťastnější než dvacetiletý Cafarelli? Opustiv\nsvého mistra, vstoupil poprvé v Římě v ženských šatech\nna jeviště. Výsledek byl ohromný. Všechno se hrnulo, jej\nposlechnouti; každý jej obsypal potlesky všeho druhu, bylf\nveleben a dvořili se mu jako mladé dámě.\nTrudné to štěstí! muž v ženských šatech s bezvousou\nbradou a se sklopenýma očima.\nTaké Cafarelli uznal brzy, že postavení jeho je směšné\na nepřirozené. Hanbil se, že se každý den, obtížen stuž-\nkami, krajkami a marnými ženskými Utěrkami žertujícímu\ndavu ukazovati a své líce prvnímu milovníku v kusu líbati\ndát musí; jednoho dne vystoupil co muž, oděn válečným\nhávem, přilbou a mečem.\nAle sotva že ho obecenstvo spatřilo, an hlučný a ne-\nkonečný smích strhnulo a svým úštipkům v perných sa-\ntyrách a vtipech průchodu dalo.\nCafarelli byl jako hromem omráčen a on se zapřísáhl,\nže zem opustí, v nížto na tak strašný spůsob posměchu došel.\nBrzy na to odjel v skutku do Londýna, odloživ na\nvždy šatů ženských.\nV Angličanech byly jeho vlohy dostatečně oceněny a\nmůže se říci, že se od nynějška teprv jeho umělecká po-\nvěst' rozšířila.\nVe svých mezech trvající, pročež tím cenyplnější po-\nchvala, jež se mu proukazovala, blaze působila na stvoření,\njež nejsouc mužem ni ženou, přec slabosti obého pohlaví\nv sobě spojovalo.\nTu obdržel Cafarelli od Pařížského dvora pozvání, jež\nmu tím vítanější bylo, čím déle toužil, by také Francii\nnavštívil.\nSpěchal do Paříže a byl zanícen, seznav duchaplnou\nlehkovážnost a prostomilosf francouzského národu. On po-\nvažoval Francouzsko nyní za svou drahou otčinu, za svou vlast.\nJeho vystoupení bylo také zde úžasnými výsledky pro-\nvázeno. Všecko se hrnulo, poslechnouti ho, on byl hrdinou\ndne a nemluvilo se o nikom, než o něm.\nNejkrašší dámy u dvora kladly si za čest, mladého\numělce u sebe viděli a by ho upoutaly, udělovaly mu velké\npřednosti. Mělf přístup do komnat mladých paní, iv takých\nhodinách, kdež sám choť neb milenec do nich vstoupili nesměl.\nCafarelli byl touto přízní úplně opojen. Ssált plnými\ntahy sladký jed, jenž pro něho záhubnější, než pro koliv\njiného býti musel. Konečně podlehl. Láska, zapověžené\npro něho jablko, opoutala jeho srdce a zmátla jeho smysly.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c004", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "51", "page_fin": "52", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.4", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "51", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.3", "debut_caractere": 3018, "fin_caractere_exclue": 5311, "texte": "FEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\nOpera. Der Liebestrank (Nápoj lásky), komická\nopera ve dvou dějstvích od Donizettiho, dávala se dne\n20. prosince. Děj její jest tento: Dívky selské, mezi nimiž\ntaké mladá, bohatá pachtýřka Adina, nacházejí se v háji u\npřeslic. Adina jim cte pohádku o Tristanu, jenž, zamilovav\nse do Isotty, jež ho nemilovala, nápoje lásky a konečně\ni lásky Isottiny si získal. Všechny se tomu obdivují. V tom\npřijde seržant Belcuore a podá Adině rfiži, neb je do ní\nzamilován. Ještě více zahoří však láskou k Adině Nemo-\nrino, mladý rolník, avšak nemá zmužilosti, jí svou vroucí\nlásku vyjevit. Když byli všechni odešli, vyzná se Adině,\navšak ona je na oko chladná. Brzy na to přijede v kočáře\nkočující lékař Dulcamara a vychvaluje své divotvorné líky.\nNemorino žádá jej o nápoj lásky. Dulcamara mu to slíbí a\ndá mu místo kouzelného nápoje piva. Nemorino ho vypije.\nBrzy na to vystoupí Adina a Belcuore, jenž jí o ruku žada.\nAdina mu to slibuje, chtíc spfisobiti Nemorinovi ještě větší\nmuka, V tom dostane Belcuore rozkaz, že druhý den odtá-\nhnouti musí. Co je dělat? Adina chce na oko, by se hned\nsvatba slavila a notáře zavolali. Nemorino prosí lékaře, by\nmu dal ještě porcí nápoje, ant předešlý mnoho neúčinko -\nval (1. dějství). Hosté sedí u stolu, neboť se má svatba\nslavit. Lékař Dulcamara zapěje s Adinou duetto ; hned na\nto vstoupí notář. Jaká to rána pro Nemorina právě přichá-\nzejícího! Co má nebožátko dělat? Žádá Dulcamara o druhou\nporcí nápoje lásky, avšak herna penez, by napoj zaplatil.\nNemorino je v rozpacích, avšak seržant mu dává radu, by\nse dal na vojnu, žfe 20 tolarů obdrží. Nemorino to učiní a\nběží pro kouzelný nápoj k lékaři. V tom se dovědí děv-\nčata, že zdělil Nemorino po svém příbuzném velké bohat-\nství a chovají se k němu velmi přívětivě. Adina a lékař\nnevědí si to jak vysvětlit. Všechny ho mají nyní rády i sama\nAdina. Dulcamara vysvětluje Adině, že mu dal nápoj lásky.\nOna tomu nevěří a chce raději napravit, co se proti Nemo-\nrinovi provinila. I odkoupí Nemorinuv revers od Belcuoie\na podává ho svému milenci. Nemorino chce ji přec opu-\nstit, avšak když Adina se mu vyzná, že ho nade všechny\nmiluje, zůstane u ní a přijme ji za choť. Všecky velebí lc-\nkaře Dulcamara, neboť ho považují za prostředníka a za\npůvodce svatby(2. dějství).\n(Dokončení.)"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5735, "texte": "—e—.\n— Pianista L. Knina, Pražan, jenž také v národním\ndivadle v Pešti s prospěchem koncertoval, uspořádá v ne-\nděli dne 26. t. m. koncert v sále konviktském. Program je\nzajímavý; obsahujeť trio B-dur od Rub i n s t e i na (l.větu),\n17 variations serieux od Mendelssohna, Wintermahr-\nchen od Dreyschocka, Válce od Chopina, Romance\nod Kniny a Huldigungsmarsch od Liszta.\nPan V. Friml provede o těchto svátcích svou nej-\nnovější pastorální mši. Je to už šestá mše nadaného téhož\nskladatele.\nPan SU Bačkora a V. Friml chystají k tisku\ndruhý svazek školních písní, k nimžto mnozí z našich do-\nvedných skladatelů nápěvy složili.\nHudebním skladatelům budou zajisté vítány písně\nVác s. Jar. Picka, svazek čtvrtý, které se pro svou\nplynnosť zvlášť ku komponování hodí. Velká čásť páně Pi-\nckových písní jest od nejvýtečnějších skladatelů českých:\nF. Vogla, L. Zvonaře a jiných do hudby uvedena a pro-\nčež se i tyto hojného účastenství neminou.\nPrvní koncert Cecilianského spolku dne 19.\nprosince v sále na Žofíně uspořádaný, měl za předmět ou-\nverturu k „Sofonisbe\" od Reinecka, dobře pracovanou\na effektuplnou skladbu a velmi zajímavé dílo Mendels-\nsohnova „Oedippos auf Kolonos\", kterážto starořecká\nlátka zvláštních vnad v sobě chová. Komposicí tato v r.\n1852 od též jednoty provedena, vyniká hlavně svými vý-\nznamnými a důstojnými sbory, jakož i charakteristickou\nhudbou. Koho nezajímalo v této skladbě mistrné líčení háje\nEumenidek? Koho nedojmul sbor se slokou: „Nie geboren\nzu sein?\" A koho nepotěšila veselá klidnost v druhém\nsboru, kterýžto přírodní krásy Athén popisuje? Ano, sbory\njsou tak mistrné, tak neúhonné a tak krásné, že se vel-\nkého účinku minouti nemohou. Provedení skladby pod ve-\ndením obezřelého ředitele Apta bylo výborné a vzletuplné.\nV deklamací vyznačil se hlavně pan Fischer, paníFrey-\nová (Antigone) a paní Lechnerová (Jomene). Návštěva\nbyla četná a obecenstvo sledovalo s napnutostí děj a od-\nměnilo síly účinkující potleskem.\n\nP.\n— Druhá kvartettní zábava byla (17. t. m.) tím zajímavá,\nže nám podala vítanou novinku z vlasteneckého sadu,\ntotiž kvintett pro smyčcové nástroje a klarinett od kapelníka\npana Ed. Tauwitze, kterýž ve Frankfurtě rozsudkem\nsoudců: Dr. Spohra, Lachnera a Messnera první\ncenou obdařen byl. Třebas v něm tak velké psychologické\nvýjevy líčeny nejsou, třebas duševní boje nás mocněji k po-\nzornosti poutající se nenalézají, přede dílo toto vyniká roz-\nmanitostí myšlenek, důkladným vyvedením až do nejmenších\npodrobností a zajímavou barvitostí, kterouž skladatel umě-\nleckým upotřebením klarinettu, zvláště v Andante velmi do-\njemně podati věděl. Poslední věta vynikala krásným pro-\nvedením myšlenek a zpěvem klarinettovým důmyslně v proudu\nsmyčcovém plynoucím. Že v tomto kvintettu rozum nad citem\npřevládá, nedá se s jistotou říci. Předtím slyšeli sme Mo-\nzartův kvartett do C (čís. 6), při němž se každý hluboce\ncítěným Andantem a krásným, myšlénku a formu tak vábi-\nvou jednotou spojujícím slohem potěšil. Prostřední místo za-\njímal kvartett Schumannův do F (op. 26), jehožto za-\njímavá poslední věta nezvyklou jasností a svěžestí na ve-\nškeré obecenstvo mocně působilo. Netřeba podotýkati, že co\ndo provedení pan A. Benevic a ostatní umělci úplné\nchvály došli. Že při poslední zábavě ještě většího účasten-\nství dojdou, lze sc od umění milovného Pražského obecen-\nstva nadíti.\n\nR.\n— Koncert Vilemíny Čermákové odbýval se\nv sobotu dne 18. prosince v sále konviktském. Koncertistka\npřednášela koncertní kus s průvodem orchestru od K. M.\nWebra, praeludium a fugu od Mendelssohna, scherzo\n(op. 107) od A. Dreyschocka, nocturno (op. 27) od\nChopina a Hugenotten - Fantasie (op. 20) od S. Th al-\nfo erg a. Avšak jak hrála skladby tyto? Vile mina zná\nz tonů krásné postavy tvořiti. Všechny rysy jsou pravidelné,\nsymetrické a vkusné, postava imposantní, ústrojnosť i těch\nnejjemnějšich záhybů dostatečně vyznačena ; avšak postavy\nty jsou sochy, jimžto oheň Prométheův schází, a kterýžto\noheň ovšem mistr Dreyschock žákyni své podati nemohl;\nant jen z nebes přichází plápol božský. Plody slečny Čer-\nmákové jsou bez srdce á klameme-li se, toliko srdce ka-\nmenného; neboť nás hra její nerozehřála. Co platná tech-\nnická obratnost, bravoura, uhlazenosť, jížto se slečna Čer-\nmáková právem honositi může, nevane-li cit, ano cit,\ncit hluboký, cit roztoužené děvy z přednesu jejího. Avšak\nkojíme se nadějí, že upřímná naše slova uní ohlasu najdou,\na ji k docílení této nevyhnutelné vlastnosti přednesu po-\nbídnou. Všechny kusy provedla, jak sme pravili, koncertistka\nbezúhonně a zbudila vyvinutou svou technickou zběhlostí\nu velmi četného obecenstva velkého potlesku. V koncertu\ntom přednesl p. Fektér píseň od Reissigra a sucho-\npárnou píseň od Gumberata, Slečna Tipková zpívala\narii z opery „die Schreiberwiese\" od Herolda s dobrým\nvýsledkem.\n\n— Koncert paní Teinzmannové, roz. Hniličkové\ndne 16. prosince vypadl pro virtuosku dosti pří-\nznivě. Hrála grand-rondeau „Krakoviak\" od Chopina\ns průvodem orchestru dosti vkusně, přemohši všechny těž-\nkosti skladby takořka s mužnou bravourou, avšak ku konci\nochabší, neprovedla passáže tak bezúhonně, jak sme oče-\nkávali. V sonátě Cis-mol od Beethovena osvědčila sice\nv andante cituplný přednes, avšak v třetí větě již zpočátku\nochábla síla rukou koncertistky, tak že hlavní passáž jasně\nna světlo nevystoupila. Třetí číslo byl polonaise od Dr.\nLiszta, jejž s velkou obratností provedla. V koncertě\ntom účinkovala slečna Tipková, zpívajíc duetto z „Hans\nHeiling\" od Marschnera. Pan Bachmann přednášel\nsvým krásným tenorem duchaprázdně balladu „Erlkónig\"\nod F. Schuberta. Návštěva byla četná a potlesk hojný.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nKrálovec. Ferd. Laub, jda koncertovat do Rus, dlí\nv našem městě.\nPoznaňsko. Charl. Wehle přibyl sem ku koncertům."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c005", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "51", "page_fin": "51", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.4.1", "titre_corps": "Zprávy domácí.", "titre_sommaire": "Zprávy domácí.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "51", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.3", "debut_caractere": 3031, "fin_caractere_exclue": 5311, "texte": "Zprávy domácí.\nOpera. Der Liebestrank (Nápoj lásky), komická\nopera ve dvou dějstvích od Donizettiho, dávala se dne\n20. prosince. Děj její jest tento: Dívky selské, mezi nimiž\ntaké mladá, bohatá pachtýřka Adina, nacházejí se v háji u\npřeslic. Adina jim cte pohádku o Tristanu, jenž, zamilovav\nse do Isotty, jež ho nemilovala, nápoje lásky a konečně\ni lásky Isottiny si získal. Všechny se tomu obdivují. V tom\npřijde seržant Belcuore a podá Adině rfiži, neb je do ní\nzamilován. Ještě více zahoří však láskou k Adině Nemo-\nrino, mladý rolník, avšak nemá zmužilosti, jí svou vroucí\nlásku vyjevit. Když byli všechni odešli, vyzná se Adině,\navšak ona je na oko chladná. Brzy na to přijede v kočáře\nkočující lékař Dulcamara a vychvaluje své divotvorné líky.\nNemorino žádá jej o nápoj lásky. Dulcamara mu to slíbí a\ndá mu místo kouzelného nápoje piva. Nemorino ho vypije.\nBrzy na to vystoupí Adina a Belcuore, jenž jí o ruku žada.\nAdina mu to slibuje, chtíc spfisobiti Nemorinovi ještě větší\nmuka, V tom dostane Belcuore rozkaz, že druhý den odtá-\nhnouti musí. Co je dělat? Adina chce na oko, by se hned\nsvatba slavila a notáře zavolali. Nemorino prosí lékaře, by\nmu dal ještě porcí nápoje, ant předešlý mnoho neúčinko -\nval (1. dějství). Hosté sedí u stolu, neboť se má svatba\nslavit. Lékař Dulcamara zapěje s Adinou duetto ; hned na\nto vstoupí notář. Jaká to rána pro Nemorina právě přichá-\nzejícího! Co má nebožátko dělat? Žádá Dulcamara o druhou\nporcí nápoje lásky, avšak herna penez, by napoj zaplatil.\nNemorino je v rozpacích, avšak seržant mu dává radu, by\nse dal na vojnu, žfe 20 tolarů obdrží. Nemorino to učiní a\nběží pro kouzelný nápoj k lékaři. V tom se dovědí děv-\nčata, že zdělil Nemorino po svém příbuzném velké bohat-\nství a chovají se k němu velmi přívětivě. Adina a lékař\nnevědí si to jak vysvětlit. Všechny ho mají nyní rády i sama\nAdina. Dulcamara vysvětluje Adině, že mu dal nápoj lásky.\nOna tomu nevěří a chce raději napravit, co se proti Nemo-\nrinovi provinila. I odkoupí Nemorinuv revers od Belcuoie\na podává ho svému milenci. Nemorino chce ji přec opu-\nstit, avšak když Adina se mu vyzná, že ho nade všechny\nmiluje, zůstane u ní a přijme ji za choť. Všecky velebí lc-\nkaře Dulcamara, neboť ho považují za prostředníka a za\npůvodce svatby(2. dějství).\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c006", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "52", "page_fin": "52", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.4.2", "titre_corps": "— Pianista L. Knina, Pražan, jenž také v národním", "titre_sommaire": "— Pianista L. Knina, Pražan, jenž také v národním", "signature_source": "—e—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1949, "texte": "—e—.\n— Pianista L. Knina, Pražan, jenž také v národním\ndivadle v Pešti s prospěchem koncertoval, uspořádá v ne-\nděli dne 26. t. m. koncert v sále konviktském. Program je\nzajímavý; obsahujeť trio B-dur od Rub i n s t e i na (l.větu),\n17 variations serieux od Mendelssohna, Wintermahr-\nchen od Dreyschocka, Válce od Chopina, Romance\nod Kniny a Huldigungsmarsch od Liszta.\nPan V. Friml provede o těchto svátcích svou nej-\nnovější pastorální mši. Je to už šestá mše nadaného téhož\nskladatele.\nPan SU Bačkora a V. Friml chystají k tisku\ndruhý svazek školních písní, k nimžto mnozí z našich do-\nvedných skladatelů nápěvy složili.\nHudebním skladatelům budou zajisté vítány písně\nVác s. Jar. Picka, svazek čtvrtý, které se pro svou\nplynnosť zvlášť ku komponování hodí. Velká čásť páně Pi-\nckových písní jest od nejvýtečnějších skladatelů českých:\nF. Vogla, L. Zvonaře a jiných do hudby uvedena a pro-\nčež se i tyto hojného účastenství neminou.\nPrvní koncert Cecilianského spolku dne 19.\nprosince v sále na Žofíně uspořádaný, měl za předmět ou-\nverturu k „Sofonisbe\" od Reinecka, dobře pracovanou\na effektuplnou skladbu a velmi zajímavé dílo Mendels-\nsohnova „Oedippos auf Kolonos\", kterážto starořecká\nlátka zvláštních vnad v sobě chová. Komposicí tato v r.\n1852 od též jednoty provedena, vyniká hlavně svými vý-\nznamnými a důstojnými sbory, jakož i charakteristickou\nhudbou. Koho nezajímalo v této skladbě mistrné líčení háje\nEumenidek? Koho nedojmul sbor se slokou: „Nie geboren\nzu sein?\" A koho nepotěšila veselá klidnost v druhém\nsboru, kterýžto přírodní krásy Athén popisuje? Ano, sbory\njsou tak mistrné, tak neúhonné a tak krásné, že se vel-\nkého účinku minouti nemohou. Provedení skladby pod ve-\ndením obezřelého ředitele Apta bylo výborné a vzletuplné.\nV deklamací vyznačil se hlavně pan Fischer, paníFrey-\nová (Antigone) a paní Lechnerová (Jomene). Návštěva\nbyla četná a obecenstvo sledovalo s napnutostí děj a od-\nměnilo síly účinkující potleskem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c007", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "52", "page_fin": "52", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.4.3", "titre_corps": "— Druhá kvartettní zábava byla (17. t. m.) tím zajímavá,", "titre_sommaire": "— Druhá kvartettní zábava byla (17. t. m.) tím zajímavá,", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.4", "debut_caractere": 1951, "fin_caractere_exclue": 3328, "texte": "P.\n— Druhá kvartettní zábava byla (17. t. m.) tím zajímavá,\nže nám podala vítanou novinku z vlasteneckého sadu,\ntotiž kvintett pro smyčcové nástroje a klarinett od kapelníka\npana Ed. Tauwitze, kterýž ve Frankfurtě rozsudkem\nsoudců: Dr. Spohra, Lachnera a Messnera první\ncenou obdařen byl. Třebas v něm tak velké psychologické\nvýjevy líčeny nejsou, třebas duševní boje nás mocněji k po-\nzornosti poutající se nenalézají, přede dílo toto vyniká roz-\nmanitostí myšlenek, důkladným vyvedením až do nejmenších\npodrobností a zajímavou barvitostí, kterouž skladatel umě-\nleckým upotřebením klarinettu, zvláště v Andante velmi do-\njemně podati věděl. Poslední věta vynikala krásným pro-\nvedením myšlenek a zpěvem klarinettovým důmyslně v proudu\nsmyčcovém plynoucím. Že v tomto kvintettu rozum nad citem\npřevládá, nedá se s jistotou říci. Předtím slyšeli sme Mo-\nzartův kvartett do C (čís. 6), při němž se každý hluboce\ncítěným Andantem a krásným, myšlénku a formu tak vábi-\nvou jednotou spojujícím slohem potěšil. Prostřední místo za-\njímal kvartett Schumannův do F (op. 26), jehožto za-\njímavá poslední věta nezvyklou jasností a svěžestí na ve-\nškeré obecenstvo mocně působilo. Netřeba podotýkati, že co\ndo provedení pan A. Benevic a ostatní umělci úplné\nchvály došli. Že při poslední zábavě ještě většího účasten-\nství dojdou, lze sc od umění milovného Pražského obecen-\nstva nadíti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c008", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "52", "page_fin": "52", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.4.4", "titre_corps": "— Koncert Vilemíny Čermákové odbýval se", "titre_sommaire": "— Koncert Vilemíny Čermákové odbýval se", "signature_source": "R", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.4", "debut_caractere": 3330, "fin_caractere_exclue": 4781, "texte": "R.\n— Koncert Vilemíny Čermákové odbýval se\nv sobotu dne 18. prosince v sále konviktském. Koncertistka\npřednášela koncertní kus s průvodem orchestru od K. M.\nWebra, praeludium a fugu od Mendelssohna, scherzo\n(op. 107) od A. Dreyschocka, nocturno (op. 27) od\nChopina a Hugenotten - Fantasie (op. 20) od S. Th al-\nfo erg a. Avšak jak hrála skladby tyto? Vile mina zná\nz tonů krásné postavy tvořiti. Všechny rysy jsou pravidelné,\nsymetrické a vkusné, postava imposantní, ústrojnosť i těch\nnejjemnějšich záhybů dostatečně vyznačena ; avšak postavy\nty jsou sochy, jimžto oheň Prométheův schází, a kterýžto\noheň ovšem mistr Dreyschock žákyni své podati nemohl;\nant jen z nebes přichází plápol božský. Plody slečny Čer-\nmákové jsou bez srdce á klameme-li se, toliko srdce ka-\nmenného; neboť nás hra její nerozehřála. Co platná tech-\nnická obratnost, bravoura, uhlazenosť, jížto se slečna Čer-\nmáková právem honositi může, nevane-li cit, ano cit,\ncit hluboký, cit roztoužené děvy z přednesu jejího. Avšak\nkojíme se nadějí, že upřímná naše slova uní ohlasu najdou,\na ji k docílení této nevyhnutelné vlastnosti přednesu po-\nbídnou. Všechny kusy provedla, jak sme pravili, koncertistka\nbezúhonně a zbudila vyvinutou svou technickou zběhlostí\nu velmi četného obecenstva velkého potlesku. V koncertu\ntom přednesl p. Fektér píseň od Reissigra a sucho-\npárnou píseň od Gumberata, Slečna Tipková zpívala\narii z opery „die Schreiberwiese\" od Herolda s dobrým\nvýsledkem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c009", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "52", "page_fin": "52", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.4.5", "titre_corps": "— Koncert paní Teinzmannové, roz. Hniličkové", "titre_sommaire": "— Koncert paní Teinzmannové, roz. Hniličkové", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.4", "debut_caractere": 4783, "fin_caractere_exclue": 5590, "texte": "— Koncert paní Teinzmannové, roz. Hniličkové\ndne 16. prosince vypadl pro virtuosku dosti pří-\nznivě. Hrála grand-rondeau „Krakoviak\" od Chopina\ns průvodem orchestru dosti vkusně, přemohši všechny těž-\nkosti skladby takořka s mužnou bravourou, avšak ku konci\nochabší, neprovedla passáže tak bezúhonně, jak sme oče-\nkávali. V sonátě Cis-mol od Beethovena osvědčila sice\nv andante cituplný přednes, avšak v třetí větě již zpočátku\nochábla síla rukou koncertistky, tak že hlavní passáž jasně\nna světlo nevystoupila. Třetí číslo byl polonaise od Dr.\nLiszta, jejž s velkou obratností provedla. V koncertě\ntom účinkovala slečna Tipková, zpívajíc duetto z „Hans\nHeiling\" od Marschnera. Pan Bachmann přednášel\nsvým krásným tenorem duchaprázdně balladu „Erlkónig\"\nod F. Schuberta. Návštěva byla četná a potlesk hojný."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c010", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "52", "page_fin": "52", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.4.6", "titre_corps": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "titre_sommaire": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.4", "debut_caractere": 5592, "fin_caractere_exclue": 5735, "texte": "Zprávy z Rakouska a z ciziny.\nKrálovec. Ferd. Laub, jda koncertovat do Rus, dlí\nv našem městě.\nPoznaňsko. Charl. Wehle přibyl sem ku koncertům."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c011", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "52", "page_fin": "52", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.5", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.4", "debut_caractere": 5737, "fin_caractere_exclue": 5910, "texte": "Listárna.\nP. T. panu prof, R. P. v Pešti. Obstaráme!\nSeznam vsak českých kněh nelze dostati. — Panu E. F. L.\nvRjece. Srdečné díky! Podáme v příštím čísle; ostatní obstaráme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1858-12-23-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1858-12-23_01#c012", "volume": "bmtnabd_1858-12-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "52", "page_fin": "52", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.2.6", "titre_corps": "K tomuto číslu přiložena jest notová příloha, obsahující praeludie od Pitsche a L. Zvonaře.", "titre_sommaire": "K tomuto číslu přiložena jest notová příloha, obsahující praeludie od Pitsche a L. Zvonaře.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.4", "debut_caractere": 5912, "fin_caractere_exclue": 6003, "texte": "K tomuto číslu přiložena jest notová příloha, obsahující praeludie od Pitsche a L. Zvonaře."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "49", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.1", "texte": "Antonín Rubinstein.\nŽivotopisní nástin, sděluje redaktor.\n(Pokračování.)\nNa radu Dehnovu obrátil se Rubinstein roku 1846 do\nVídně, kdež se vyučováním v hudbě dosti bídně živil, a\nvšechen svůj prázdný čas komponování věnoval. Zde a pak\nroku 1847 v Uhrách, které s nešťastným flétistou Heindlem\nprocestoval, povstaly z většího dílu skladby nejvíce v roz-\nvrhách, které však teprv později a při zcela jiných okol-\nnostech veřejnosti podány byly. Několikaměsíčné pobytí\nv Břetislavi (Pressburg) a stálé povzbuzování, kterého se\nmu tam v jisté pohostinské a pro umění nadšené rodině\ndostalo, byly hlavně pramenem větší části jeho výtvorů.\nTam složil mezi jiným svůj první klavírní koncert,\njenž později v změněné formě co oktett tiskem vyšel, pak\nmnoho písní, mezi nimiž ona čarokrásná Uhlandova ranní\npíseň (op. 38, čís. I.). Mezi tím přišel Rubinstein do takých\ntěsných okolností, že si předsevzal, do Ameriky se ode-\nbrati, avšak zámysl jeho nedošel uskutečnění, neboť tu\nnastala Vídeňská epocha r. 1848, a Rubinstein opustil\nRakousko. Odebrav se do Berlína, neprodlel tam dlouho a\nodcestoval po smrti Mendelssohnově, jejž byl k hrobu do-\nprovodil, do své vlasti.\nZde započal druhý oddíl v životě mladého umělce, an\nse mu štěstí dostalo, že pozornost princezny Heleny na\nsvůj talent obrátil. Tato, jsouc dosavad jeho blahosklonnou\nochranitelkou, nabídla mu, by vstoupil co komorní virtuos\ndo její služby. S díky přijal toto místo, jež ho nejen hmot-\nných starostí zprostilo, alebrž mu i prázdných hodin po-\nskytlo, že pudu svého tvůrčího ducha zúplna zadost učinili\nmohl. Náleželo to tím více do potřebností jeho života,\nan zvláštním případem donucen byl, že větší část' svých\njiž výtvorných skladeb znova skládati musel.\nKdyž se totiž do Rus navracel, držela se za příčinou\ntehdejších časových poměrův přísná hraniční kontrola; zvláště\nbyly spisy předmětem bedlivé dohlídky. Rubinstein nebyl\nobtěžkán pocestním majitkem, za to padla na váhu jeho\nbedna s rukopisy. Těchto musel na hranici zanechati. On\nobdržel na své věci revers s poukázáním, že si je opět\nv Petrohradě vyzdvihne. Avšak více jich nedostal.\nJeho tehdejší návrat do své vlasti byl vůbec provázen\nzvláštními nebezpečnými okolnostmi, kteréž však příčinou\nby!y5 že přišel k svým vysokým příznivcům.\nRubinsteinův pas prošel nadobro za času jeho návratu\ndo vlasti, a aby se přes hranice dostal, obdržel od vysla-\nnectví v Berlíně, zanechav tam starou listinu, jednoduchý\ncertifikát. Bud že tato okolnost aneb bedna s hudebninami\nv oněch kritických časech podezřelými se býti zdály (a\nv skutku užívalo prý se notových známek co šifer k taj-\nným dopisům), zkrátka: Rubinstein musel, zanechav nevinné\nskladby a certifikát, cestu do Petrohradu podniknouti. Zde\nvšak dorážela přísná pravidla na bezvýkazné osoby tak,\nže žádný majitel hostince se neopovážil, člověka bez pasu\ndo bytu přijmouti. Kdyby se pianista Karel Levý býval ne-\npropůjčil, že ho na nějaký čas v skrytosti u sebe ponechá,\nbýval by Rubinstein skutečně bez přístřeší zůstal. On psal\nbez prodlení své matce do Moskvy, tato zatím odepsala,\nže k tomu nejprv z Yechvotyňce totožnostného vysvědčení\nzapotřebí jest. (Dokončení.)\n\nO prvních začátcích na piano.\nSděluje Frant. Blažek, učitel harmonie na ústavě varhanickém.\n(Pokračování.)\nX. Lekcí, O taktu.\nDále jsme se přesvědčili, že první část' taktu, kterouž\nsme sobě v každém taktu čárkou naznačili, na náš cit nej-\ndůrazněji působí, a že při provozování silnějším názvukem\n(akcentem) před ostatními částmi vyniká.\nYzhledem na tu odličnosť dob rozdělujeme části takto\nna těžké a lehké. Doba, kteráž větším názvukem nad ostat-\nními převahu dostává, zove se těžkou, opačně nazýváme\nale lehkou dobu, kde toho nestává *).\nOhledneme-li se zpět na příklad A, kdežto jeden každý\ntakt, jak®již známo, ze dvou částí pozůstává, bude slouti\n\n*) Těžká cásť taktu slově jinak v hudební mluvě thesis, lehká\nčást arsis."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "50", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.2", "texte": "první doba, an se větším důrazem a silnějším názvukem\nvyznačuje, těžkou dobou, po ní nepostředně následující,\nlehkou; taktéž v příkladu B z té samé příčiny jest první\nčásť taktu těžká, obě po ní následující ale lehké doby.\nRozvrhnutím řady A po dvou čtvrtriotách povstal takt\no dvou čtvrtích; takt takového spůsobu nazýváme dvou-\nčvrtním, a poněvadž obsahuje rovný počet dob, slově také\nrovný takt. Naproti tomu v příkladu B rozdělena jest celá\nřada po třech čtvrtnotách, pročež tento spůsob taktu na-\nzýváme zase tříčtvrtní, a jelikož jest zde nerovný (lichý)\npočet taktních částí, jest to takt nerovný. Mimochodem bu-\ndiž také podotknuto, že jenom jednu těžkou dobu nachá-\nzíme v taktech jednoduchých, dvě a více těžkých dob, jak\npozději uvidíme v taktech složených. Následovně v příkla-\ndech A a B nacházíme takty jednoduché, ani jeden každý\ntakt pouze jednu těžkou dobu obsahuje.\nČásti taktu se mohou prodloužit neb zkrátit, tak jak\nto karakter skladby s sebou přináší.\nY skladbách vážných, zbožných, povahy přísné, jako\njsou na př. kostelní zpěvy, začasté místo ctvrtnoty půlnota\nna jednu dobu přichází, a naopak zase v skladbě těkavé,\nžertovné, outlé povahy kratší notou doba taktu se vyja-\ndřuje. Prodloužíme-li každou čásť o polovici delší notou,\nobdržíme z příkladu A místo dvoučtvrtního dvoupětní takt\nneb jinak allabreve-takt; stane-li se v příkladu J5, promění\nse takt tříčtvrtní v třípůlní.\nZmění-li se ale každá doba v obou nahoře uvedených\npříkladech v osminu, pak povstane z příkladu prvního dvou-\nosminový, z příkladu druhého tříosminový takt.\nZ tohoto předběžného vysvětlování dá se již soudit\nna rozdílné spůsoby a druhy taktu. Vzhledem na rovný neb\nnerovný počet dob jest takt rovný neb nerovný, jak již\nnahoře bylo podotknuto; podle rozmanitého rozměru máme\ntakt méně- neb vícedobý, čili jednoduchý neb složený.\nAbychom však hned na první pohled spůsob taktu poznali,\nužívá se k označení dvou nad sebe ve spůsob zlomku po-\nstavených čísel; horním číslem se udává počet dob čili částí\ntaktu, spodním zase platnost noty, jíž setrvání doby vyrozumívá.\nV příkladu A nacházíme v každém taktu dvě doby a\nkaždá doba se rovná času jedné čtvrtnoty, dá se tedy tento\ndvoučtvrtní takt následujícím spůsobem předznamenat: 2/4.\nSpůsob taktu v příkladu B poznamenáme 3/4, neb zajímá\njeden každý takt tři části, a každá čásť trvá co jedna čvrtnota.\nVšecky jednoduché, rovné i nerovné takty označují\nse jak následuje.\nPřehled označení taktu rozměru dvojného :\ndvoučtvrtní %,\ndvouosminový . . . . 2/8,\nmalý allabreve .... 2/2,\nvelký allabreve . . . . 3/,.\nPřehled označení taktu rozměru trojného :\ntříčtvrtní 3/4,\ntříosminový ®/8,\ntřípůlní %.\nV taktu a jeho rozličných rozměrech zakládají se prvo-\npočátky hudebního rhytmu.\nRovná časomíra taktu a jich části, pak pravidelné stří-\ndání doby těžké s dobou lehkou jest podstata taktu, neb\njak se jinak v hudební mluvě vyjadřujeme, rhytmu* taktu.\nTento spůsob rhytmu nazýváme malý neb krátký rhytmus;\nk rozdílu od rhytmu delšího neb většího, kterýž zá-\nleží zase v souměrném uspořádání sad menších neb větších.\nKu konci přednášky, je-li dlouhá, bude radno, by se\nto vše ještě jednou podalo v stručném přehledu.\n1. Povstání taktu. Jasný přehled dosáhneme roz-\nvržením skladby na menší a stejné oddíly čili takty.\n2. Taktní části. Abychom oku takty patrnými uči-\nnili, dělá se po každém taktu taktní čára.\n3. Část taktu. Rozdělením taktu na stejné díly času\npovstanou doby čili části taktu.\n4. Těžká a lehká doba. Čásť, kteráž se silnějším\nnázvukem před ostatními vyznačuje, jako na př. první, jest\ntěžká, protiva její, která vždy nepostředně po těžké ná-\nsleduje, jest lehká doba.\n5. Druh taktu. Takt se skládá ze dvou, tří a více\nstejných částí, z částí rovného neb nerovného počtu, čímž\nse stanou rozličné druhy taktu.\n6. Jednoduché takty. V kterých taktech nachá-\nzíme jen jednu (první) těžkou dobu, jmenujeme jednoduché,\nv opačném případu složené takty.\n7. Rovný a nerovný takt. Takt obsahuje buďto\nrovný neb nerovný počet dob; v prvním případu se nazývá\nrovný, v druhém nerovný takt.\n8. Rhytmus. Rovnoměrnost času v taktech a jich\njednotlivých větších i menších částek, pak pravidelnost\nv střídání těžké s dobou lehkou, tvoří taktní rhytmus.\n9. Notou prodloužená neb zkrácená čásť\ntaktu. Někdy záleží čásť taktu v čtvrtnotě, někdy v půl-\nnotě i také celé notě, nebo v osmině, zřídka v šestnáctině.\n10. Označ e ní tak t u. K tomu slouží dvě čísla\nnad sebe stavěná, prvním se rozumí počet částí, zpodním\ndruh noty, v níž jedna část neb doba taktu záleží.\nVšecka znamení taktu se kladou na soustavu liniovou.\nPo vysvětlení jednoduchých taktů dává učitel úlohy.\nÚlohy tyto pozůstávají ze řad not druhu rozličného; aby\nžák dokonalou známost' také o puntíku a pause sobě při-\nsvojil, podle příležitosti těchto znamení v úlohách použije.\nŽe první úlohy budou snadné, to se nemusí ani připomínat.\n(Dokončení.)"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "51", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.3", "texte": "Majorano.\nNovelletka ze života hudebnického.\n(Pokračování,)\nMladý Cafarelli dal se nyní se vší mocí svého mládí,\ns onou neúnavnou činností, jež svědčí o pravém geniu, do\nstudování hudby. Vždyí to měla býti od tedka jediná jeho\nmilenka, jižto obejmouti mu dopřáno bylo.\nByl nyní patnáct let stár, a vyučování mistra CafFara\npři těchto řídkých vlohách mladíkových nedostačovalo více.\nZnamenitý zpěvák Porpora převzal na sebe, půvabný hlas\nCaffarelliho úplně vzdělati, a přirozenou jasnost a svěžest\nna nejvyšší stupeň uměleckého přednesu přivesti.\nPo celých pět let, dnem i nocí, prodělával s ním Por-\npora ty nejnamahavější cvičení, a již počal Cafarelli si na\nbezkonečné cvičení vždy nových těžkostí stěžovati, an mu\njednoho dne Porpora zdělil, že již nic více k studování\nnemá, a že co hotový umělec do světa se pustiti může.\nKdo byl šťastnější než dvacetiletý Cafarelli? Opustiv\nsvého mistra, vstoupil poprvé v Římě v ženských šatech\nna jeviště. Výsledek byl ohromný. Všechno se hrnulo, jej\nposlechnouti; každý jej obsypal potlesky všeho druhu, bylf\nveleben a dvořili se mu jako mladé dámě.\nTrudné to štěstí! muž v ženských šatech s bezvousou\nbradou a se sklopenýma očima.\nTaké Cafarelli uznal brzy, že postavení jeho je směšné\na nepřirozené. Hanbil se, že se každý den, obtížen stuž-\nkami, krajkami a marnými ženskými Utěrkami žertujícímu\ndavu ukazovati a své líce prvnímu milovníku v kusu líbati\ndát musí; jednoho dne vystoupil co muž, oděn válečným\nhávem, přilbou a mečem.\nAle sotva že ho obecenstvo spatřilo, an hlučný a ne-\nkonečný smích strhnulo a svým úštipkům v perných sa-\ntyrách a vtipech průchodu dalo.\nCafarelli byl jako hromem omráčen a on se zapřísáhl,\nže zem opustí, v nížto na tak strašný spůsob posměchu došel.\nBrzy na to odjel v skutku do Londýna, odloživ na\nvždy šatů ženských.\nV Angličanech byly jeho vlohy dostatečně oceněny a\nmůže se říci, že se od nynějška teprv jeho umělecká po-\nvěst' rozšířila.\nVe svých mezech trvající, pročež tím cenyplnější po-\nchvala, jež se mu proukazovala, blaze působila na stvoření,\njež nejsouc mužem ni ženou, přec slabosti obého pohlaví\nv sobě spojovalo.\nTu obdržel Cafarelli od Pařížského dvora pozvání, jež\nmu tím vítanější bylo, čím déle toužil, by také Francii\nnavštívil.\nSpěchal do Paříže a byl zanícen, seznav duchaplnou\nlehkovážnost a prostomilosf francouzského národu. On po-\nvažoval Francouzsko nyní za svou drahou otčinu, za svou vlast.\nJeho vystoupení bylo také zde úžasnými výsledky pro-\nvázeno. Všecko se hrnulo, poslechnouti ho, on byl hrdinou\ndne a nemluvilo se o nikom, než o něm.\nNejkrašší dámy u dvora kladly si za čest, mladého\numělce u sebe viděli a by ho upoutaly, udělovaly mu velké\npřednosti. Mělf přístup do komnat mladých paní, iv takých\nhodinách, kdež sám choť neb milenec do nich vstoupili nesměl.\nCafarelli byl touto přízní úplně opojen. Ssált plnými\ntahy sladký jed, jenž pro něho záhubnější, než pro koliv\njiného býti musel. Konečně podlehl. Láska, zapověžené\npro něho jablko, opoutala jeho srdce a zmátla jeho smysly.\n(Dokončení.)\n\nFEUILLETON.\n\nZprávy domácí.\nOpera. Der Liebestrank (Nápoj lásky), komická\nopera ve dvou dějstvích od Donizettiho, dávala se dne\n20. prosince. Děj její jest tento: Dívky selské, mezi nimiž\ntaké mladá, bohatá pachtýřka Adina, nacházejí se v háji u\npřeslic. Adina jim cte pohádku o Tristanu, jenž, zamilovav\nse do Isotty, jež ho nemilovala, nápoje lásky a konečně\ni lásky Isottiny si získal. Všechny se tomu obdivují. V tom\npřijde seržant Belcuore a podá Adině rfiži, neb je do ní\nzamilován. Ještě více zahoří však láskou k Adině Nemo-\nrino, mladý rolník, avšak nemá zmužilosti, jí svou vroucí\nlásku vyjevit. Když byli všechni odešli, vyzná se Adině,\navšak ona je na oko chladná. Brzy na to přijede v kočáře\nkočující lékař Dulcamara a vychvaluje své divotvorné líky.\nNemorino žádá jej o nápoj lásky. Dulcamara mu to slíbí a\ndá mu místo kouzelného nápoje piva. Nemorino ho vypije.\nBrzy na to vystoupí Adina a Belcuore, jenž jí o ruku žada.\nAdina mu to slibuje, chtíc spfisobiti Nemorinovi ještě větší\nmuka, V tom dostane Belcuore rozkaz, že druhý den odtá-\nhnouti musí. Co je dělat? Adina chce na oko, by se hned\nsvatba slavila a notáře zavolali. Nemorino prosí lékaře, by\nmu dal ještě porcí nápoje, ant předešlý mnoho neúčinko -\nval (1. dějství). Hosté sedí u stolu, neboť se má svatba\nslavit. Lékař Dulcamara zapěje s Adinou duetto ; hned na\nto vstoupí notář. Jaká to rána pro Nemorina právě přichá-\nzejícího! Co má nebožátko dělat? Žádá Dulcamara o druhou\nporcí nápoje lásky, avšak herna penez, by napoj zaplatil.\nNemorino je v rozpacích, avšak seržant mu dává radu, by\nse dal na vojnu, žfe 20 tolarů obdrží. Nemorino to učiní a\nběží pro kouzelný nápoj k lékaři. V tom se dovědí děv-\nčata, že zdělil Nemorino po svém příbuzném velké bohat-\nství a chovají se k němu velmi přívětivě. Adina a lékař\nnevědí si to jak vysvětlit. Všechny ho mají nyní rády i sama\nAdina. Dulcamara vysvětluje Adině, že mu dal nápoj lásky.\nOna tomu nevěří a chce raději napravit, co se proti Nemo-\nrinovi provinila. I odkoupí Nemorinuv revers od Belcuoie\na podává ho svému milenci. Nemorino chce ji přec opu-\nstit, avšak když Adina se mu vyzná, že ho nade všechny\nmiluje, zůstane u ní a přijme ji za choť. Všecky velebí lc-\nkaře Dulcamara, neboť ho považují za prostředníka a za\npůvodce svatby(2. dějství).\n(Dokončení.)"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18581223-01.1.4", "texte": "—e—.\n— Pianista L. Knina, Pražan, jenž také v národním\ndivadle v Pešti s prospěchem koncertoval, uspořádá v ne-\nděli dne 26. t. m. koncert v sále konviktském. Program je\nzajímavý; obsahujeť trio B-dur od Rub i n s t e i na (l.větu),\n17 variations serieux od Mendelssohna, Wintermahr-\nchen od Dreyschocka, Válce od Chopina, Romance\nod Kniny a Huldigungsmarsch od Liszta.\nPan V. Friml provede o těchto svátcích svou nej-\nnovější pastorální mši. Je to už šestá mše nadaného téhož\nskladatele.\nPan SU Bačkora a V. Friml chystají k tisku\ndruhý svazek školních písní, k nimžto mnozí z našich do-\nvedných skladatelů nápěvy složili.\nHudebním skladatelům budou zajisté vítány písně\nVác s. Jar. Picka, svazek čtvrtý, které se pro svou\nplynnosť zvlášť ku komponování hodí. Velká čásť páně Pi-\nckových písní jest od nejvýtečnějších skladatelů českých:\nF. Vogla, L. Zvonaře a jiných do hudby uvedena a pro-\nčež se i tyto hojného účastenství neminou.\nPrvní koncert Cecilianského spolku dne 19.\nprosince v sále na Žofíně uspořádaný, měl za předmět ou-\nverturu k „Sofonisbe\" od Reinecka, dobře pracovanou\na effektuplnou skladbu a velmi zajímavé dílo Mendels-\nsohnova „Oedippos auf Kolonos\", kterážto starořecká\nlátka zvláštních vnad v sobě chová. Komposicí tato v r.\n1852 od též jednoty provedena, vyniká hlavně svými vý-\nznamnými a důstojnými sbory, jakož i charakteristickou\nhudbou. Koho nezajímalo v této skladbě mistrné líčení háje\nEumenidek? Koho nedojmul sbor se slokou: „Nie geboren\nzu sein?\" A koho nepotěšila veselá klidnost v druhém\nsboru, kterýžto přírodní krásy Athén popisuje? Ano, sbory\njsou tak mistrné, tak neúhonné a tak krásné, že se vel-\nkého účinku minouti nemohou. Provedení skladby pod ve-\ndením obezřelého ředitele Apta bylo výborné a vzletuplné.\nV deklamací vyznačil se hlavně pan Fischer, paníFrey-\nová (Antigone) a paní Lechnerová (Jomene). Návštěva\nbyla četná a obecenstvo sledovalo s napnutostí děj a od-\nměnilo síly účinkující potleskem.\n\nP.\n— Druhá kvartettní zábava byla (17. t. m.) tím zajímavá,\nže nám podala vítanou novinku z vlasteneckého sadu,\ntotiž kvintett pro smyčcové nástroje a klarinett od kapelníka\npana Ed. Tauwitze, kterýž ve Frankfurtě rozsudkem\nsoudců: Dr. Spohra, Lachnera a Messnera první\ncenou obdařen byl. Třebas v něm tak velké psychologické\nvýjevy líčeny nejsou, třebas duševní boje nás mocněji k po-\nzornosti poutající se nenalézají, přede dílo toto vyniká roz-\nmanitostí myšlenek, důkladným vyvedením až do nejmenších\npodrobností a zajímavou barvitostí, kterouž skladatel umě-\nleckým upotřebením klarinettu, zvláště v Andante velmi do-\njemně podati věděl. Poslední věta vynikala krásným pro-\nvedením myšlenek a zpěvem klarinettovým důmyslně v proudu\nsmyčcovém plynoucím. Že v tomto kvintettu rozum nad citem\npřevládá, nedá se s jistotou říci. Předtím slyšeli sme Mo-\nzartův kvartett do C (čís. 6), při němž se každý hluboce\ncítěným Andantem a krásným, myšlénku a formu tak vábi-\nvou jednotou spojujícím slohem potěšil. Prostřední místo za-\njímal kvartett Schumannův do F (op. 26), jehožto za-\njímavá poslední věta nezvyklou jasností a svěžestí na ve-\nškeré obecenstvo mocně působilo. Netřeba podotýkati, že co\ndo provedení pan A. Benevic a ostatní umělci úplné\nchvály došli. Že při poslední zábavě ještě většího účasten-\nství dojdou, lze sc od umění milovného Pražského obecen-\nstva nadíti.\n\nR.\n— Koncert Vilemíny Čermákové odbýval se\nv sobotu dne 18. prosince v sále konviktském. Koncertistka\npřednášela koncertní kus s průvodem orchestru od K. M.\nWebra, praeludium a fugu od Mendelssohna, scherzo\n(op. 107) od A. Dreyschocka, nocturno (op. 27) od\nChopina a Hugenotten - Fantasie (op. 20) od S. Th al-\nfo erg a. Avšak jak hrála skladby tyto? Vile mina zná\nz tonů krásné postavy tvořiti. Všechny rysy jsou pravidelné,\nsymetrické a vkusné, postava imposantní, ústrojnosť i těch\nnejjemnějšich záhybů dostatečně vyznačena ; avšak postavy\nty jsou sochy, jimžto oheň Prométheův schází, a kterýžto\noheň ovšem mistr Dreyschock žákyni své podati nemohl;\nant jen z nebes přichází plápol božský. Plody slečny Čer-\nmákové jsou bez srdce á klameme-li se, toliko srdce ka-\nmenného; neboť nás hra její nerozehřála. Co platná tech-\nnická obratnost, bravoura, uhlazenosť, jížto se slečna Čer-\nmáková právem honositi může, nevane-li cit, ano cit,\ncit hluboký, cit roztoužené děvy z přednesu jejího. Avšak\nkojíme se nadějí, že upřímná naše slova uní ohlasu najdou,\na ji k docílení této nevyhnutelné vlastnosti přednesu po-\nbídnou. Všechny kusy provedla, jak sme pravili, koncertistka\nbezúhonně a zbudila vyvinutou svou technickou zběhlostí\nu velmi četného obecenstva velkého potlesku. V koncertu\ntom přednesl p. Fektér píseň od Reissigra a sucho-\npárnou píseň od Gumberata, Slečna Tipková zpívala\narii z opery „die Schreiberwiese\" od Herolda s dobrým\nvýsledkem.\n\n— Koncert paní Teinzmannové, roz. Hniličkové\ndne 16. prosince vypadl pro virtuosku dosti pří-\nznivě. Hrála grand-rondeau „Krakoviak\" od Chopina\ns průvodem orchestru dosti vkusně, přemohši všechny těž-\nkosti skladby takořka s mužnou bravourou, avšak ku konci\nochabší, neprovedla passáže tak bezúhonně, jak sme oče-\nkávali. V sonátě Cis-mol od Beethovena osvědčila sice\nv andante cituplný přednes, avšak v třetí větě již zpočátku\nochábla síla rukou koncertistky, tak že hlavní passáž jasně\nna světlo nevystoupila. Třetí číslo byl polonaise od Dr.\nLiszta, jejž s velkou obratností provedla. V koncertě\ntom účinkovala slečna Tipková, zpívajíc duetto z „Hans\nHeiling\" od Marschnera. Pan Bachmann přednášel\nsvým krásným tenorem duchaprázdně balladu „Erlkónig\"\nod F. Schuberta. Návštěva byla četná a potlesk hojný.\n\nZprávy z Rakouska a z ciziny.\nKrálovec. Ferd. Laub, jda koncertovat do Rus, dlí\nv našem městě.\nPoznaňsko. Charl. Wehle přibyl sem ku koncertům.\n\nListárna.\nP. T. panu prof, R. P. v Pešti. Obstaráme!\nSeznam vsak českých kněh nelze dostati. — Panu E. F. L.\nvRjece. Srdečné díky! Podáme v příštím čísle; ostatní obstaráme.\n\nK tomuto číslu přiložena jest notová příloha, obsahující praeludie od Pitsche a L. Zvonaře."}]}