{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_sha256": "f948947689a1b532808a5ba36eeac720d65b0eaa2267c974fe9f07885516fcc8", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/03/20_01/bmtnabd_1859-03-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "65", "page_fin": "65", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.1", "titre_corps": "Plavba po Labi.", "titre_sommaire": "Plavba po Labi.", "signature_source": "J. V. Jeřábek", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1038, "texte": "Plavba po Labi.\nJ. V. Jeřábek.\nHoj ! jas a zpěv a ryk a hluk,\nv dál ranní vzduch doráží\na vzmahem sterý statných ruk\nhle! párník již odráží.\nRameno kol za ramenem\nse v Labských vlnách koupá,\na hřeben hor za hřebenem\nse vesel s námi houpá.\nTo němuž pěvec mladý snést,\na zavýskne si rycno,\nže ta mladosti bujné zvěst\nzachvívá v zahranicno.\nA trub a flét a bubnu zvuk\nv to z paluby zahlásá,\nhoj! jas a zpěv a ryk a hluk,\nže párník se otřásá.\nA třesem tím se srdce dmou,\nhoj ! jak se letmo řítí!\nkmet mládec v náruč si padnou\na každému zrak svítí.\nSama ta proti krásná pleť,\nkdyž závoj s lící vlaje,\nnechá ho vlát: I let si let!\na rřízněji plaje.\nTo němuž pěvec mladý snést\na lásky bol zazpívá,\nže z ostrova i ratolest\nmu sama soucit kývá.\nV to zas se hudby průvod nes,\nvsak tise jen a jemně,\no sladký bol, o sladký ples !\nplesát nebe i země.\nPo březích mnohý stinný sad\na mnohá dlúhá víska.\nJ\nmnohý pahor a vinohrad\na „Ave\" z dál i z blízka.\nKdyž doprovází hudby zvuk,\njak se to blaze pluje,\nhoj! jas a zpěv a ryk a hluk!\nA párník zastavuje."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "65", "page_fin": "67", "image_debut": 1, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.2", "titre_corps": "Část theoretická při vyučováni na piano. Podává Fr. Blažek, učitel harmonie na ústavu varhanickém.", "titre_sommaire": "Část theoretická při vyučováni na piano. Podává Fr. Blažek, učitel harmonie na ústavu varhanickém.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.1", "debut_caractere": 1040, "fin_caractere_exclue": 2414, "texte": "Část theoretická při vyučováni na\npiano.\nPodává Fr. Blažek,\nučitel harmonie na ústavu varhanickém.\n(Pokračování.)\nVíme-li od jakéhokoliv základního tónu tvrdou\nškálu sestavit, pak se nesetkáme při stavění měkké\nškály se žádnou obtíží.\nZ každé dur-škály dá se odvoditi mol-škála v ten\nzpůsob, považuje-li se šestý její stupeň co základní\ntón mol-škály; podlé toho povstane z C-dur a-mol,\nzG- e, zF- d*') škála atd.; kráčí-li se jenom v\ndur-škále od šestého tónu stupmo až na jeho oktávu.\nMol-škála od a, kteráž se tvoří z C-dur-škály bude tedy\nsestávát z následující řady tónů a, h, c, d, e, f, g,\na. Tento způsob škály jest zastaralý, a pro nynější po-\nžadavky nedostatečný; poněvadž zde schází citlivý tón,\nkterý nesmí žádné škále chybět. Tento citlivý tón se\nvšak nahražuje tím, že pokaždé když se v mol-škále\npostupuje nahoru, stupeň sedmý o půltónu se povýší,\nkterýžto stupeň při sestupování dolů se budto tak po-\nvýšený podrží anebo zase o půltónu sníží.\nNásledkem toho dostane předcházející stará škála\nnásledující tvar: a, h, c, d, e, f, gis, a; dolů a, gis,\nf atd., anebo podle starého způsobu a, g, f, e, d,\nc, h, a.\nI tento druhý způsob měkké škály má také svou\nvadu, nebo od V.k VI. slupni f, gis jest 1% tónu\nkrok trochu příkrý, který se dá jedině tím odstranit,\npovýší-li se při vystupování kromě sedmého také šestý\n\n*) Velké písmeno značí dur-, malé mol-škálu."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4333, "texte": "stupeň jak následuje a, h, c, d, e, fis, gis, a dolů však\nse kráčí podlé předešle uvedených způsobů. *)\nMěkká škála se nám objevuje tedy v trojím\ntvaru: první a, h, c, d, e, f, g, a, nazýváme starý\nzpůsob j druhý a, h, c, d, e, f, gis, a, slově harmo-\nnickou neb sistematickou; třetí způsob a, h, c, d, e,\nfis, gis, a, jmenujeme melodickou škálu\nPátráme-li, v jakém poměru jeden každý stupeň\nke druhému stojí, shledáme v druhém způsobu\n1 % 1 1 V. IV, 7a\na h c d e f gis a\n1.11. 111. IY. V. YI. VII. VIII.\nv třetím\n1 7, 1 1 1 1 %\na h c d e fis gis a\nI.11. 111. YI. V, VI. VII. VIII.\nSrovnáme-li druhý způsob mol-škály s dur-škálou\nod téhož samého základního tónu, shledáme, že ony se\nliší třetím a šestým stupněm od sebe, z čehož násle-\nduje: 1. af kráčím nahoru neb dolů, třetím tónem na-\nbudu vědomí, zdali se nacházím v mol- neb dur-škále;\n2. že sníží—li se v dur-škále třetí a šestý stupeň o půl-\ntónu, promění se vždy v mol-škálu ; k. př.\ncdefgahe jest dur-šk.\nc d es f g as h c jest mol-šk.\nI.11. 111. IV. V. VI. VII. VIII.\nMěkké škály nemají pro sebe zvláštní způsob před-\nznamenání, nýbrž společně s dur-škálami na př. a- C,\ne- G, d- Fa t. d., adá se následujícím způsobem\nvyhledat: kráčíme-li od prvního stupně měkké škály půl\ndruhého tónu nahoru, najdeme základní tón tvrdé škály,\nkteráž jest s touto mol-škálou stejného předznamenání;\nopačným kráčením od prvního stupně tvrdé škály najdeme\nzase stejně předznamenanou měkkou škálu.\nTakové stupnice, které mají společné předzname-\nnání nazýváme paralelku (rovnoběžné).\nSkály, které jsou stejnozvučné ale rozdílně psané\nna př. Cis-dis, es-dis, gis-as atd., nazýváme enhar-\nmonické škály.\nPrvní úloha bude, aby žák udělal z jedné každé\ndur-škály paralellní mol-škálu druhého i třetího způ-\nsobu. Druhá úloha bude pozůstávat pouze na udání ja-\nkéhokoliv základního tónu sestavit mol-škálu. Ostatně\nse cvičí jako při dur-škále.\nc) chro matická škála (barvitá stupnice).\nJestliže v diatonické škále mezeru jednoho kaž-\ndého celého tónu vyplníme půltónem, obdržíme chro-\nmalickou škálu. Poznamenati však sluší, že při vystu-\npování se užívá zvyšující a u sestupování snižující po-\nsuvky, ku př. c, cis, d, dis, e, f, tis, g, gis, a, ais, h,\nc; c, h, hes, a, as, g, ges, f, e, es, d, des, c. |\nKu konci této lekcí učitel opakuje ještě vše v\nstručném výtahu:\n1. Půltón. Ten nejbližší tón nahoru neb dolů,\nslově půltón. Nacházejí-li se oba tóny na stejné linii,\nčiní malý, na rozdílných velký půltón.\n2. Celý tón. Vložen-li mezi dvěma tóny ještě\njiný tón, takováto vzdálenost dvou tónů slově celý tón.\n3. Škála. Pokračování po stupních od jistého zá-\nkladního tónu až na jeho oktávu slově škála.\n4. Způsoby škály. Diatonická a chromá-\ntická škála.\n5. Diatonická škála pozůstává z celých\na půltónů.\n6. Chromatická škála se zakládá v postu-\npovaní po samých půltónech.\n7. Druhé diatonické škály. Stává tvrdé\na měkké nebo jinak dur- a mol-škály.\n8. Dur-škála jest, je-li poměrnost jednoho\nstupně k druhému jak následuje: 11%, 111 Vs.\n9. Škály s kříž kam i as be. Při tvoření\nškály od některých základních tónů potřebí nám křížků\na u některých zase be.\n10. Pořádek přibývání křížků a be.\nPovýšením sedmého tónu povstává křížek a snížením\nčtvrtého tónu zase b. Zvolíme-li pátý neb čtvrtý stu-\npeň ze škály co základní tón nové škály, obdržíme v\nprvním případu o jeden křížek, v druhém o jedno\nb více.\n11. Citlivý tón. Jest každý sedmý stupeň ze\nškály; jím cítíme pokračování o půltónu výše k zá-\nkladnímu tónu.\n12. M o 1-š ká 1 a se stane, kráčí-li se od šestého\ntónu dur-škály stupmo až na oktávu.\n13. Druhy měkké škály. Jsou tři, stará,\nharmonická a melodická škála.\n14. Stará slově, když se od šestého stupně dur-\nškály kráčí, podle předznamenání; harmonická se\nstane, povýší-li se mimo to sedmý stupeň; melo-\ndická se tvoří, povýší-li se šestý a sedmý stupeň\nstaré škály.\n15. Předznamenání mol-škály jest s před-\nznamenáním dur-škály, z níž óna povstala jednostejné.\n\n*) Sestupování mol-škály při povýšeném šestém\nstupni nacházíme zhusta u Š. Baeha, v novější době\nsobě libujeme s stupovati jenom s povýšeným sed-\nmým tónem (citlivým tónem) a gis, f, a, d, c, h,\na neb dle starého způsobu a, g, f, e, d, c, h, a.\n■*''*) Druhý způsob se zvláště hodí k odvozování har-\nmonií (akkordň), třetí se vyznamenává před onou\nuhlazenější a pilnější zpěvností; odtuď pochodí také\njich pojmenování."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 141, "texte": "t6. Paralel lni škály jsou ty, které mají\nspolečné předznamenání, a které jsou půldruhého tónu\n(malou terci) od sebe vzdálené.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "67", "page_fin": "67", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.3", "titre_corps": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliěi, Podává Adolf Pozděna.", "titre_sommaire": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliěi, Podává Adolf Pozděna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.3", "debut_caractere": 143, "fin_caractere_exclue": 4434, "texte": "Stav zpěvu národního a hudby\nv Haliěi,\nPodává Adolf Pozděna.\n(Pokračování.)\nPísně, které se v Haliči zpívají, rozpadají dle\nnápěvů na dvě třídy. Jedny mají nápěvy smutné,\nbolné a truchlivé, druhé veselé, radost-\nné a bujaré. Nejen, že nápěvy na dva díly rozpa-\ndají, ale i národnost rozděluje se na dva kmeny, totiž\nna kmen, který zaujímá kraje na Dněstru a Sánu, a\nkraje na Visle (Weichsel). K prvnějšímu kmenu patří\nlid Rusínský, k druhému lidMazurský a Kra-\nkovský,\nVelmi mnoho písní národních má lid Rusínský;\njest ale tak nezpěvný, že ohromné práce a vytrvalosti\nzapotřebí jest, (co jen ten posouditi může, který se\nmezi Rusíny nacházel) aby mezi lidem tímto něco po-\nřádného vyčerpal.\nRusíňané nejsou jako Čechové; zde můžete celý\ntýden po polích, lukách, vsích a městečkách choditi,\nnikde té nejmenší písně neuslyšíte, kdežto u nás každé\nděcko, jež s pískem hrá, dívka s džbánem pro vodu\njdoucí, z krátká všecko, ce jen v žílách krev českou\nproudit cítí, vyjevuje zpěvem buď radost' neb žal svůj.\nNápěvy Rusínské json jedny z těch nejkrásnějších\nmezi nápěvy slovanskými, nejen, že se v nich nachází\noriginálnost, již v žádných slávských písních v té míře\nnenalezneme, alebrž že z nich vane něžnost a hrdinosf,\nbol a ples pospolu.\nBudete se zajisté tázati: A proč tedy nezpívají\nRusíňané, když tak krásné nápěvy mají? Snad musí\nbýti místa, kde někdy zpěv Rusínský slyšeti jest ?\nArcif jest jedno místo, kde někdy zpěv národní\nzavznívá, a to jest co asi myslíte kde?— v krčmě.\nJen tenkráte slyšíte zpěv národní, když již vódka (čti\nvudka) zpěváku smysle pomátla, a jazyk jeho rozvá-\nzala ; jen tenkráte slyšíte zpěv, když zpěvák po stra-\nstech a trampotách, kterým každý den podlehává, vod-\nkou nějakých veselých okamžiků dobude, a jen ten-\nkráte slyšíte zpěv, když zpěvák zapomněl, že byl před\nněkolika roky ještě otrokem. Ai v okamžikách\ntěchto jesf zpěv tento více podoben pláči a žalu; není\nto ten ples a jásot, který skoro z každé písně česk*1\nzaznívá.\nChcete-li tedy zde nějaký nápěv slyšeti, musíte u\nveěer neb v noci pod oknem neb za dveřmi naslou-\nchali; kdyby vás však někdo překvapil, že nápěvům\njejich nasloucháte, umlkne v tom okamžiku zpěv, a hro-\nbové ticho neb mumlání, jakoby z dálky jaká bouře se\nblížila, nastoupí.\nJak příjemný pocit jest u nás v Čechách, kde při\nkaždé práci, af jest která koliv, při každé veselce,\nz krátká: všude zpěv slyšíme, a kam jen noha naše\nkročí, kam oko naše popatří, všude nás uvítá hlahol na-\nšich písní českonárodních. U nás v každém kruhu spo-\nlečenském, v každé zábavě, jest každý zpěvec písní\nnárodních vítán, zde u lidu Rusínského na opak každý\ncizí rušitelem míru se stává.\nNápěvy, které lid Rusínský zpívá, nejsou všecky\njejich pravým vlastnictvím; že se ale nápěvy tyto mezi\nlidem udržely a lid je zpívá, musím jich také zde po-\ndotknouti. Lid Rusínský jest' jedna větev z kmene slo-\nvanského a jest rozšířen po východní Haliči, severním\nUhersku, Podolii a Volínsku a v Litvě. Šafařík udává\njejich počet na 13 milionů. Rusíni byli před 17. sto-\nletím svobodný národ, a dle rozličných pamětností dá se\nsouditi, že lid tento dříve svou vlastní literaturu rníti\nmusel. Nalézají se příklady: Bible v jejich nářečí,\ntisknuté v Ostrogu v roku 1581, nápotom statuty Li-\ntevské a jiné pamětnosti. Později byli Rusínové bud\nLitvanům, více ale Polákům poddáni a tím způsobem\nřeč jejich se více s polskou řečí pomísila a zpříznivěla.\nTeprvé v nejnovějším čaše počala se zase Rusínská\ndíla tisknouti. Rusínové náležejí nejvíce k řecko-spo-\njené církvi, jsou vesměs rolníci, a stojí na nejnižším\nstupni vzdělanosti. Rusínův Haličských vlastní a nej-\noblíbenější nápěv je: Koíomyjka; nápěvy kolomyjek\nrozpadají na dva druhy, totiž: kolomyjku kraj-\nskou (kterou lid v kraji zpívá) a kolomyjku\nhorskou (v horách). Soudíme-li dle slov, které\nnápěvům kolomyjek podložené jsou , padají nápěvy\ntyto do časů, kdež Turci přepadali kraje jejích a od-\nváděli nejkrásnější dívky do Stambulu (Cařihrad) a\nsvých serailů. Souditi se může, že po drahných letech,\nv nichžto takové smutné nápěvy povstaly, nápěvy tyto\nsnad lidu se vštípily; a co dříve výjevem a citem je-\ndnotlivců bylo, stalo se později karakteristikou národu.\nVšecky kolomyjky zpívají se pomalu, jen když koío-\nmyjka co nápěv ku tančení slouží, tu se časomíra\n(Tempo) zrychlí.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.4", "titre_corps": "Dĕjiny a charakteristika hudebních nástrojů. Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "titre_sommaire": "Dĕjiny a charakteristika hudebních nástrojů. Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3723, "texte": "Dĕjiny a charakteristika hudebních\nnástrojů.\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nViola\nitalsky violetta, viola alta neb viola di braecia,\nfrancouzsky Alto Quinte, Viole neb zřídka\nTaille (Talj).\nDějiny violy jsou, jako všech houslových nástrojů,\ntemnou minulostí zahaleny; toliko to je jisté, že dříve\nstávalo viol, než houslí, kteréžto poslední z violy po-\nvstaly. Kdy viola vynalezena jest, nedá se určili, že však\nstarým nástrojem jesf, vysvítá ze starých památek vý-\ntvorného umění; nebof nalézá se na památných starých\ndveřích křtitelnice ve Florenci vypodobnění mladistvě\nmužské postavy, ježto na pětislrunou violu hraje. Že se\nna začátku 13. století v Německu smyčcových nástrojů\nužívalo (bezpochyby viol, anto housle později povstaly),\nvysvítá ze staré kroniky od r, 1203, dle nížto ve ves-\nnici Ossemeru u Slendalu na svatodušní středu faráři?\njenž sedlákům k tanci hudal, hromem rámě se smyč-\ncem uraženo jesf. Později, jmenovitě v 15.a 16. sto-\nletí byla viola velmi oblíbený nástroj, a za času Or-\nlanda Lassa potaženy byly violy pěti, sedmi až devíti\nstrunami, na nížto Orlondovy zpěvohry na dvoře vé-\nvody Albrechta Bavorského se doprovázely. Pátá struna\nvioly bylo dvoučárkované e nynějších houslí, z něhož\nnápotom nyní užívané pojmenovaní, kvinta na houslích\npovstalo. V pozdějších časech doprovázelo se velké Mi-\nserere od Sarliho violami, celly a bassami- Objem violy\nsáhá od c až na dvoučárkované g pro orkestr, do tří—\nčárkovaného c pro hru solovou. Viola má, jak známo,\nčtyry struny, z nichžto obě nejhluhší, by se jim pĎ\nzachvění více tíže a pevnosti dodalo, stříbrným drátem\novinuty jsou. Viola naladěna je v kvintách c, g, d, a.\nZe všech nástrojů orkeslru byla to viola, jejížto vý-\ntečné vlastnosti nejdéle zneuznány byly. Viola je tak\nobratná, jako housle. Tón hlubších jejích strun má zvláštní\nráz, vysoké tóny skvějí se smutným, náruživým výra-\nzem a její zvuk vůbec hluboce těžkomyslný liší se\npodstatně od zvuku ostatních smyčcových nástrojů.\nAvšak přec nedostalo se jí drahný čas bud žádného\naneb skromného a nepatrného zaměstnání. Stává mnoho\npříčin, proč tento ušlechtilý nástroj se zanedbával-\nPředně nevěděla většina skladatelův předešlého století?\njelikož zřídka kdy čtverhlasně psali, co s violou po-\nčíti j a když v akkordech žádných doplňovacích tónů\nnenašli, kteréž by jí přidělili, pospíšilif si, by osudné\n„col basso\" napsali a někdy s takou nepředložeností?\nže z toho vzniklo zdvojnásobnění bassu v oktávě,\nkteré se bud s harmonií, bud s melodií, často i s obě-\nma najednou nesrovnávalo. Za druhé nebylo možno,\npro violy vynikající kusy skládati, a proč ? jelikož vio-\nlistové se vybírali ze slabých houslistů. Když se hu-\ndebník neschopným stal, by místo u houslí čacky za-\nstoupil, šel k viole. Z toho vyplývalo, že violisté ani na\nhousle ani na violu dobře hráti neuměli. I může se\nříci, že i za našich dnů tento předsudek proti viole\ndocela odstraněn není.\nZvuk violy je půvabný a poutá pozornosf touž\nměrou, že týž nástroj, kdež jej staří skladatelé umí-\nstili, přání jejich úplně vyhověl. Znám jest hluboký\ndojem, jejž na nás činí ono místo v Gluckově opeře\n„Ifigenie v Taurisu,\" kdež mdlobou sesláblý, kolísající\nse a svědomím trýzněný Orestes počíná dřímali s tě-\nmito slovy: Le caline rentre dans mon coeur? (Po-\nklid vniká v srdce mé) co zatím temně se pohybující\norkestr, vzdechy a žalné tóny pronáší, při čemž své-\nhlavé, ústrašné mumlání viol ustavičně zavznívá. Cit\nstrachu, jenž každého pojme, dlužno jen violám připo—\nčisti. Dále podotknouti sluší krásný effekt viol v opeře\nSacchiniho „Edip (varii Votre coeur devient mon\nasyle\" vaše srdce star.e se mým útočištěm), kdež\nvioly na celek příjemný poklid a svěžest rozprostírají.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "69", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.5", "titre_corps": "Hans z Bülowa. Životopisný nástin.", "titre_sommaire": "Hans z Bülowa. Životopisný nástin.", "signature_source": "Redaktor", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.4", "debut_caractere": 3725, "fin_caractere_exclue": 4762, "texte": "Hans z Bülowa.\nŽivotopisný nástin.\n\nV listech těchto oznámen byl velký koncert ku\nprospěchu rigorosantů medicínské fakulty, jejž zname-\nnitý virtuos na piano, pan Hans z Bulo wa řídil a\nv němž týž umělec dvě skladby na piano přednášel.\nDoufáme se zavděčili našemu čtenářstvu, podáme-Ii o\nněm několik dát biografických a to tím více, jelikož\nještě žádný časopis ni tuzemský, ni cizozemský jeho\nživotopisný nástin nepodal.\nHans zßulowa narodil se dne 8. ledna 1830\nv Drážďanech, a syn byl známého spisovatele Ed. z Bii—\nlowa. Nebylí sice žádným divotvorným dítětem; avšak\njuž v 9. roku svého stáří jevil, překonav těžkou a ne-\nbezpečnou nemoc, velkou schopnost a náklonnost k\nhudbě. Hned na začátku pokračoval v hudbě velmi\nrychle a studoval při tom gymnasialní studia. Ale ještě\nnebylo ani zmínky o jeho hudební dráze, jižto napo-\ntom nastoupil. Roku 1845 učil se pianu u F. Wiecka\nv Drážďanech, u něhož důkladně technického vzdělání\nnabyl, co zatím M. Eberwein harmonii ho vyučoval.\nPřívětivostí Lipínského, jenž se záhy talentu Bůlowova"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2753, "texte": "laskavě ujal, seznámil se mladý pianista s Františkem\nLisztem právě v Drážďanech koncertujícím. Roku 1849\naž 1850 šel v stejném úmyslu do Berlína; avšak ná-\nklonnosf k hudbě zvítězila nad studiemi práv. I ustano-\nvil se na tom, hudbě z cela se věnovati. K témuž cíli\ncestoval Bůlow do Curichu k Richardu Wagnerovi, kte-\nrýž mu už dříve nakloněn byl, a učil se u téhož slavného\nreformátora národu v řízení orkestru, k čemuž mu Cu-\nrichské městské divadlo příležitosti poskytlo.\nNa jaře 1851 odebral se k doktoru F. Lisztu do\nVýmaru, by se ve vyšší hře na piano vzdělal a kla-\nvírního virtuoství co prostředku k všeobecnému hudeb-\nnímu vývinu užil. Téhož času počal podávali hudební\nčlánky do časopisu „Neue Zeitschrift fůr Musik,44 v\nnichžto své důkladné vzdělání a obratný sloh osvědčil.\nNa začátku roku 1853 konal uměleckou cestu do\nVídně, kdež se však nelíbil, nápotom koncertoval v\nUhrách, jmenovitě v Pešti, kdež příznivějších výsledků\ndocílil. Avšak Bůlow počal se opět s největší horlivostí\nvzdělávati na piano, by jeho hra největší uhlazenosti\ndosáhla a cestoval pak na začátku r. 1855 do Iíarls-\nruhe, Berlína, Hamburku, Hanoveru, Brem, do Vrati-\nslavi, Poznán, Danzigu atd., kdež se skvělými vý-\nsledky koncerty dával. O velkonocích 1855 povolán\nbyl od ředitelů Berlínského konservatoria, od professora\nMarxe a ředitele hudby Sterna za professora piana na\ndotčený ústav, v němž druhdy tofcož místo doktor Kul-\nlák zastával. Zde rozvinul Hans z Bůlowa velikou čin-\nnost. Účinkovali s velkým prospěchem co učitel piana,\nco virtuos, co dirigent a co spisovatel o věcech hu-\ndebních. Jeho články v časopisech „Neue Zeitschrift\nfůr Musik44 a „Berliner Musikzeitung44 jsou duchaplné a\nvynikají výtečným slohem; zvláště zajímavá jesf jeho\npolemika (rozepře) proti Berlínské kritice; Bůlow uspo-\nřádal v Berlíně orkestrální koncerty a triové soirée\ns Ferd. Laubem a cellistou Wohlersem, v nichžto\nstarší a novější méně známé hudební skladby prove-\ndeny byly.\nHans z Bůlowa drží se nového směru, jejž Wag-\nner, Liszt a Berlioz zarazili a dělá s velkým prospě-\nchem propagandu pro tyto reformátory hudby. Dne 18.\nsrpna 1857 pojal Bůlow Lisztovu nejmladší dceru Co-\nsi m u za manželku a byl rok na to zvolen od prince\nPruského za královského dvorního pianistu. Bůlowovy\nkomposice sestávají ze skladeb pro piano (Ballada op.\n11. Mazurka op. 4. Réverie op. 7 atd.); z písní\n(op. 2.5. 8) a ze skladeb orkestrálních (ouvertura\nk „Cásaru44 od Shakespeara, ouvertura ku „Cain44\nod Byrona). Mimo tyto uspořádal Bůlow orkestrální\nskladby od H. Berlioza pro piano a složil také se Sin-\ngerem „Duo pro housle a piano.44\nBiilow je všestranně vzdělaný hudebník, dokonalý\nvirtuos, a energický ředitel; přitom skromný co umě-\nlec a velmi přívětivý a ochotný.\n\nRedaktor."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "69", "page_fin": "69", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.6", "titre_corps": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "titre_sommaire": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.5", "debut_caractere": 2755, "fin_caractere_exclue": 4562, "texte": "Jan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nJednoho dne ale zase přistoupil k němu s otevře-\nným psaním a pravil: O minulosti pomlčme! Máš-li ale\njen trochu rozumu, neoslyšíš znovu tento návrh pro\ntebe tak čestný a ze všech nesnází tě vytrhující.\nNeměl pak od té chvíle už ani stání ani pokoje\nv Praze. Neustále již na Mohuč pomýšlel a na nové\npráce, jež v novém oboru působení svého podniknouti\nsobě předevzal.\nPravé povolání umělcovo se zajisté osvědčuje tírn,\nže tento neustále jen na cíl hledí, jejž sobě vytknul a\nv jakékoliv okolnosti náhoda, či osud ho postaví, vždy\njen ku sledování uměleckých záměrů svých je používá.\nZach nepomejšlel na slušné bezstarostné postavení, jež\nho očekává, na pohodlí a dobré bydlo, alebrž na nové\nhudební skutky, jež mu v zlepšených poměrech vyko-\nnávali se umožní.\nBrzo se ode všeho odpoutal, co na Prahu ho vá-\nzalo a obdržev potvrzení od Mohučkého knížete, usta-\nnovil se s přítelem na den, v kterýž se z Prahy\nodeberou.\nVolf se až smál tomu zimničnírnu nepokoji, jakým\npřítel se k odjezdu připravoval té nedočkavosti, s jakou\ntéměř hodiny do odjezdu počítal.\n„Ani tě nepoznávám,14 pravil k Zachovi, „dříve si\nváhal a nesnadno bylo tě přemluviti a zase jakoby tě\nta pražská dlažba pod nohami pálila.44\n„A pálí mne taky,44 odvece Zach, „pálí mne jako\nžžavé uhlí ode dne ke dni více. Jest mi jaksi ouzko\na nevím proč, těším se jako dítě a předce mi jakés\nv\nobávání prsa ouží. Tomu se nediv. Člověk, jejž naděje\njednou tak hrubě sklamala, nesnadno nabude úplné zase\ndůvěry v svůj osud. Zde jsem se sprostil nepatrné vý-\nživy jakžby bylo, kdyby mi opět selhalo. Pokud\nnebudu as deset mil zá Prahou, neupokojím se. „Tys\nbloudek! s dekretem v ruce se nernáš čeho obávati.\nStojíš na pevné půdě a setrváš na ní, pokud jen sám\nchtíti budeš.44\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "70", "page_fin": "72", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.7", "debut_caractere": 4318, "fin_caractere_exclue": 5865, "texte": "(?) Z Biovic. (Hudební akademie.) Dne 20. února\nuspořádala zdejší hudební jednota jsouc podporována vů-\nkol nimi p. učiteli hudební akademii ku prospěchu\npodniknutého obnovení starobylého chrámu sv. Jana\nNepomuckého. Pod řízením ochotného c. k. kancelisty pana\nFr. I c h a, jenž co pěstitel klassické a zvláště kostelní\nhudby znám jest) provozovaly se ouvertury k opeře\n„Bílá paní\" od Boieldieua, a „Jitka\" od Fuchse s ne-\nočekávaným výsledkem. Velmi mile dojala pozorné po-\nsluchače píseň „Povzbuzení k zpěvu\" od F. Skrou pa,\njižto pan Jos. Fuka, c. k. assistent berního úřadu,\nkrásně a dojímavě přednesl, jsa výborně doprovázen na\npiano od p. Václ. So la r a, vzorního učitele z Čížkova,\nObecenstvo bylo četné majíc ve svém kruhu také p. hra-\nběta Jana K ol o v r at a-K rak o v sk éh o. Čistý výnos\nakademie obnášel 100 zl. r. c. 0 akademii tuto získal\nsi hlavně ušlechtilý c. k. okresní p. F. Dlouhý vel-\nkých zásluh, zapraviv veškeré výlohy akademie této.\nDíky jemu !\n(K. A.) Z Hlinská, (Kostelní hudba. Ctvero-\nzpěvy. Zhotovitel nástrojů p. Prokop.) Dne 27. února\njsme slyšeli v chrámu Páně mši od Horáka, a dne 6*\nbřezna od F ii h re r a. Po obakráte byly skladby tyto\npro venkov se dobře hodící) pěkně provozovány. Musíme\njen opětně litovali, že nejsou varhany v dobrém stavu,\naby se jinak chvalné snahy pana ředitele kůru o zve-\nlebení hudby kostelní podporovaly. V letošním maso-\npůstě jsme poznali, že zdejší spolek pro hudbu pří-\nležitostní od minulého leta nepokročil; spise, že ja-\nkousi ochablost a netecnost na jevo dává. Vděčně se"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3171, "texte": "musíme o účinlivých snahách zdejšího velectěného pana\ncis. kr. notáře a pp, učitelů pronesti. Takměř každou\nneděli bývá ctverzpěv uspořádán, kterýž se vždy\ns výborným potká výsledkem. Volená čísla jsou pestrá a\nplná půvabů, provedení pak pro venkov mistrné. Dne\n8. března jsme slyšeli několik nových čísel, mezi nimiž\n„Valčík\" od Fr. Vogla vynikal. Pan Šiler z Nasa-\nvrch spoluoučinkoval z ochoty, a osvědčil nevšední nadáuí\npro zpěv. Také se musíme o zdejším z hotov o vatel i\nhudebních nástrojů, panu Prokopovi, chvalně zmíniti. Pan\nProkop si získal na mnoze svými výrobky, kteréž se i\ns velkoměstskými mě řiti mohou, oblíbenost obecenstva.\nTéž na umělecké výstavě Pařížské byly jeho vio-\nloncelly panem Korseltem z Turnova vystaveny a\ncenou vyznamenány. Přálibychom p. Prokopovi hoj-\nného účastenství obecenstva, neboť tak se jeho činnost\nještě více rozvine.\n(P.) Z Rokycan. (Fr. Karlík a jeho školní\nzpěvník.) O zvelebení zpěvu žákovstva našeho získal si\nnemalých zásluh učitel na zdejších hlavních školách pan\nFrant. Karlík, jenžto s neunavenou pílí a důkladnou\nsběhlosťí mládež školní dvakrát v týdnu školnímu a\ncírkevnímu zpěvu s prospěchem vyučuje. Horlivý týž\npěstitel zpěvu uspořádal zpěvník pro školy a hodlá\njej tiskem vydati. Obsahujet 52 rozličných církevních a\nškolních zpěvů, starších i novějších a skoro 100 nápěvů\nbuď známých, buď od pořadatele složených. Pan F. Kar-\nlík, jenžto mimochodem řečeno, žákem varhanické školy\nbyl, chová též v rukopisu navedení, kterak se školní\nmládež ve zpěvu trojhlasném cvičiti může. Navedení to\nje praktické a zaručuje v krátkém čase dobré výsledky.\n\nDarmstadt. Slečna Emilie Schmidtova,\nkterá ku konci předešlé saisony u zdejšího dvorního di-\nvadla na dvě leta engažována jest, osvědčila se nejen\nco výtečnice v operách, jejichžto role důmyslně pojala a\nmistrně provedla, alebrž i co pěvkyně písní a oratorií\ntak skvěle, že od intendancí na pět let získána a en-\ngažována jest. V příštím týhodnu vystoupí si. Schmidtova\nv Alcestě od Glucka a dne 18. t. m.v musejním\nkoncertě ve Frankfurtu.\nPaříž. (B. Rie. Rossiniho „Ave Maria\" Her-\nculanum. Berlioza a jeho díla.) Pianista Bernard\nRie z Prahy vystoupil zde v koncertě a neminul se\nskvělého výsledku. Jeho hra je elegantní a dokonalá, a\njeho salonní skladby, ježto s velkou uhlazeností přednášel,\njsou duchaplně zosnovány a budou iv širších hudebních\nkruzích vítány* Pan B. Rie dostal pozvání, by dne 31.\nt. m. při dvorní soirée účinkoval a bude dne 8. dubna\npři dvorním koncertě v Louvrcu hráti. V kapli Tui-\nlerieské provozovalo se pod řízením Aubera (Obér) nej-\nnovější dílo Rossiniho „Ave Maria,\" jež slavný sklada-\ntel Eugenii věnoval. Dne 4. března dávala\nse ponejprv čtyraktová opera, „Herculanum\" od F.\nDavida, opera to, jejíž úprava 300000 franků stála.\nBerlioz píše tříaktovou operu „Le siege de Troie\" (Oble-\nžení Trojy). Text je dle Illiady a Eneidy.\nVaršava. (Sestry Friesovy. Stáglich.) Ne-\ndávno účinkovali zde v koncertě 131eté dívky, slečny\nFriesové na piano a housle; avšak nemohly vyniknouti,\njelikož požadavkům obecenstva dostáti nemohly. Mnohem\nvíce za to líbil se pan Stáglich, kterýž na ruční\nharmoniku skutečně obecenstvo okouzlil.\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "70", "page_fin": "71", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "70", "page_fin": "71", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Opera. Der Wildschütz (Pytlák), komická opera ve", "titre_sommaire": "Opera. Der Wildschütz (Pytlák), komická opera ve", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 6262, "texte": "Opera. Der Wildschütz (Pytlák), komická opera ve\ntřech dějstvích od Alb. Lortzinga, dávala se dne Í2.\nt. m.a opakovala se dne 14. t. m. Obsah a posouzení\ntéto opery, jejížto text dle veselohry „Srnec\" od Kotze-\nbue zhotoven jest, podáme po koncertní saisoně ; toliko\nto podotkneme, že plynné melodie a podařilá komika pů-\nvabnému tomuto dílu stálý výsledek zaručují. Dne 16.\nt. m. provozovala se opera „Židovka\" od Halevyho. Je-\njí koz nyhí cas koncertů nastal, budeme hleděti k tomu,\nbychom aspoň o těch nejdůležitějsích promluvili ; neboť\nkoncerty jsou měřítkem vkusu hudebního v každém\nměstě. Po ukončení koncertní saisony budem opět pokra-\nčovat u rozbírání oper.\nKoncert ku prospěchu rigorosant&\nmedicínské fakulty dne 12. t. in., jejž zeť Lisztňv\nochotný pan Hans z Búlowa řídil, byl skutečně velko-\nlepý a zvláště tím zajímavý, že v něm toliko skladby re-\nformátorů hudby skladby to H. Berli oze , R.\nWagnera a Fr. Liszta provedeny byly. A kdo\nnezná tento věhlásný trojlístek znamenitých skladatelův,\nkteří vymknuvše se z těsných pout stávajících a je ob-\nmezujících forem hudby své fantasii svobodnou uzdu\npouštějí. Směr nové této hudby, maje do sebe mnohých\npředností, potkal se s velkým odporem. Tážete se proč?\nJelikož někteří přívrženci nový tento druh hudby toliko\nza jedinou a pravou hudbu vyhlašují. Nelze nám pro\nskromnost místa probrati a oceniti směr hudby, jímž to\nse tito geniální skladatelé řídí; avšak upozorňujeme po-\nkročilého čtenáře na knížku „Liszt als Symphoniker von\nFr. Brendel,\" v nížto pisatel reformu této hudby dle\nsvého způsobu odůvodňuje. Zdaž důvody tyto pevný\nzáklad mají, nechceme ovsem tvrditi, o tom nás bu-\ndoucnost poučí. Než dosti o tom, přistupme k skladbám\nsamým. V ouvertuře k opeře „Benvenuto Cellini\" od\nH. Berlioze, effektuplnou instrumentací vynikající\nshledali jsme krásné, hluboké a ušlechtilé myšlénky, kte-\nréž jsouce okrouhleny velkého účinku působí. Skladbou\ntouto nevládne ona rozkvasená, těkající fantasie, s nížto\nse často v Berliozových skladbách potkáváme. Berlioz\njest hudební romantik a spolu původce romantické\nškoly v oboru hudby. To osvědčil mnohými sklad-\nbami a hlavně svou fantastickou symfonií „Episoda ze\nživota umělce.\" Paganini uslyšev symfonii tuto, vrhl se\nBerliozovi do náruče, a poslal mn druhý den na to list\ntakto znějící: „Jelikož Beethoven zemřel, může ho toliké\njen Berlioz nahradit; slyšel jsem Vaši božskou symfonii,\nježto je důstojná Vašeho genia*\" V listu nacházelo se\n20000 franků, jejž Paganini svému mladému příteli za\nláži daroval.\" Tato výpověd, ac něco přemrštěna, stačí\nk ocenění Berlioza a jeho skladeb. Neméně zajímala obe-\ncenstvo skladba „Eine Faustouverture\" od R. Wa g-\ngne ra, v nížto skladatel povahu a charakter němec-\nkého národu všeobecně, avšak trefně a karakteristicky\nvylíčil. 0 předehře k opeře „Tristan a Isolda\" od R.\nWagnera, kteráž se na všestranné přání obecenstva\nopětovati mělo, nelze nic určitého říci; let to, že tu\nWagner tím samým směrem kráčí, jejž si operou „Lo-\nhengrin\" vytknul. Mimo tyto skladby slyšeli jsme dvě\nsymfonické básně „Festklange a Mazeppa\" od F. Liszta.\nLiszt překročil dle našeho zdání docela Berliozem a\nWagnerem vytknuté meze hudby. On jesť více hudebním\nmalířem než lícitelem citů ; kreslíť geniálními tahy obraz,\npři němž více vidíme než cítíme, obraz, jenž nás svými\nkontrasty a svým technickým vyvedením, úžasem, méně\nvšak zanícením naplňuje. Liszt lící více zevnějšek pří-\nrody a výjevy života, než city v situacích těchto zrozené,\navšak v tomto lícení je geniálním, neboť má instrumen-\ntací úplně ve své moci. Jeho symfonická báseň „Fest-\nkliinge\" jesť velmi karakteristická, slyšíme tu jemné ra-\ndostné zvuky buď z dálky tiše zaznívající, buď silné\nslavnostní zvuky se vším apparatem plechových nástrojů.\nTu vidíme v duchu rozličné stavy lidí, kteřížto svým\nzpůsobem, jistý den neb jistou událost oslavují. Každý\nse raduje, těší a jásá my to vidíme v duchu; avšak\nnecítíme se dojmuty radostnými zvuky jejich; nás baví,\navšak nerozraduje jásot jejich. Ještě více než v této\nskladbě, podařilo se Lisztovi výborně, obsah Hugovy\nbásně „Mazeppa\" vylíciť. Pekelnou jízdu trpícího reka,\npoušť, suchopárné stepi, krkavci, krákorající a jiné\nokřídlené průvodci, sovy, supi atd., které nešťastníka na\nzemi ležícího obletují všechny tyto výjevy vylíčil\nLiszt živými barvami karakteristické instrumentace a\nustavičně dál a dále se ženoucím rhytmem. Symfonie\ntato hluboce promyšlena a nemine se při dobrém prove-\ndení žádoucího účinku. Konečně dlužno se zmíniti o panu\nHansu z Bulo wa, jenžto fantasii od Schuberta (od\nLiszta symfonicky zpracovanou) a uherskou rhapsodii\ns průvodem orkestru mistrně přednášel. Jeho úhoz na\npiano je pružný, lehký a rázný; jeho pianissimo podobá\nse Eolově harfě , jeho fortissimo bouřlivému severu.\nTechnická obratnost p. Búlowova je dokonalá, jeho před-\nnes živý, cituplný a všemi nuancemi ozdobený. Bůlow\nzná vniknouti do ducha skladby, což hlavně při řízení\nvšech instrumentálních skladeb a při hraní na piano pa-\ntrně dokázal. V koncertu tom zpívala paní Mellerova a\npan Hartmuth některé písně, a slečna Rudloťfová před-\nnášela prolog výtečně. Orkestr držel se při těchto ohrom-\nných skladbách až na konec velmi tácky, a zasluhuje\ncli valného uznání. Pan Búlow byl hlučným potleskem za\ndirigováni a po hráni na piano mnohokráte volán.\nKoncert Akademického čtenářského\nspolku dne 20. t. m. Chvalitebná tendencí Ak. cten.\nspolku, by obecenstvu skladby jak instrumentální, tak\nvokální mladých vlastenských talentů předvedl, zaslu-\nhuje tím většího účastenství, jelikož zdejší hudební spolky\nsi okolnosti této buď málo všímaly neb jí docela opo-\nminuly. V letošním koncertě slyšeli jsme ouverturu\nk nové opeře „Anna von Landskron\" od J. J. Aberta\nv nížto jsme geniálního ducha našeho krajana opět ob-\ndivovali museli. Skladba tato jsouc na základě roman-\nticismu zosnována vyniká překrásnými, ušlechtilými a\njasnými myšlenkami , ježto mistrně provedeny jsouce\nokrouhlý celek tvoří. Instrumentací je pikantní, bohatá a\neffektuplná, avšak nikde přeplněna. Napnuté obecenstvo\nsledovalo s velkou pozornosti milostný chod myšlenek\nv ouvertuře této. Neméně zajímavé číslo byla sym-\nfonie k Hálkovu „Alfredu\" od Lud. Procházky,\nv nížto se on co nadaný skladatel osvědčil. Ačkoliv"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4316, "texte": "by se při skladbě této co do instrumentací a zvláště co\ndo upotřebení plechových nástrojů i co do formy ještě\nmnoho přáti dalo, může se skladba tato dosti zdařilou\nnazvati. Oba hlavní motivy jsou půvabné a ušlechtilé a\nkarakteru osob v Alfredu jednajících příměrné, ačkoliv\npřiznali musíme, že nás jeden na Beethovenův „Fidelio\"\nupomíná, což však dílu nikoliv na ujmu není. Motivy\ntyto střídají se velmi obratně a rozmanitě; než důklad-\nného zpracování se jim nedostává. Mnohým opětováním\nobou hlavních myšlenek stane se dle našeho zdání sym-\nfonie rozvláčná a nezanechá po sobě celistvého dojmu.\nOstatně musíme podotknouti, že se v této prvotní práci\njeví velký vzlet, poetická mysl a hluboký cit, které nám\nza to rucí, že nadaný skladatel zmocniv se formy nám\nv drahých větách této symfonie něco ještě zdařilejšího\npodá. O ostatních provozovaných skladbách pojednáme\nbudoucně.\nKoncert p. Ig. Illnera, jehožto nuzně z písní\na z árií sestavený program jsme podali, byl pro každého\nznalce hudby saharou, v němžto houslové solo od Ant.\nBenevice výborně přednesené, oblažující o á su tvo-\nřilo. Výsledek koncertu byl, co se provedení kusů, a bez-\npochyby i co se materiellního prospěchu týce,\nskromný. Údové stav. divadla provedli své úlohy\ndosti dobře. Pan koncertista (?), bývalý oud českého\ndivadla, podal jásej vlasti! českému obecen-\nstvu mezi dvanácti německými čísly také drobeček,\ntotiž: „Kde domov můj,\" za kteroužto milost české obe-\ncenstvo hlučným potleskem se odměnilo.\nJak známo, uspořádá dne 23. t. m. věhlásná\nvirtuoska na piano, paní Klara Schumannová koncert,\nv němž následující skladby přednášeli bude: Sonata quasi\nfantasia (op. 27), Es-dur od L. Beethovena; ro-\nmance (op. 32), ukolébavka (op. 124), studie (kano-\nnické op. 56), od Rob. Schumanna; notturno a\nscherzo od B. Chopina (Šopéna); Gavotte (z anglic-\nkých suitě) do D-moll od Seb. Bac ha; Rondo a ca-\npriccio od Mend el ss ohn a. Mezery vyplňovat bude\nzpěv. Lze se nadíti, že tento klassickými skladbami vy-\nnikající koncert hojného účastenství dosáhne.\nKoncert ku prospěchu nově reorganisovaného\nústavu pro chudé bude se pod direkcí kapelníka\np. J. Nesvadby dne 25. t. m.v divadle odbývati. Pro-\ngram k tomuto koncertu je následující: Ouvertura (D-\n--dur) od Bed. Kittla, aneb ouvertura od V. Bargiela;\nkoncertní arie od Beethovena; arie s chorem z oratoria\n„Jefta\" od Haendla ; serenada od Mozarta; velký chor\nz „Jefty.\" V druhém oddělení symfonie B-dur (op. 38)\nod Rob. Schumanna.\nKoncert ve prospěch základu bezplatných obědů\npro potřebné posluchače práv bude se dne 27. t.\nm. odbývati.\nProgram ku koncertu Žofí nsk é Aka de-\nm ie, jenž se dne 29. t. m. odbývati bude, obsahuje ná-\nsledující zajímavé skladby: „Hilf Herr,\" motelto od Ho-\nní ili a, magnificat od 0r la nd a Las sa, agnus Dei\n(oktett vokální) od dra Vil. Ambrose; „dies irae\" od\nZikra. Kolešovského; fuga od Bed. A. Fescy;\nWanderlied od Nilsa Git de a svítání od W. H. Ve i ta.\nV neděli dne 27. t. m. bude se v stavovské m\ndivadle ve prospěch našeho výtečného komika p. KašAy\ndávali: „Yelva\" aneb sirotek z Ruska ; melodrama (s\nhudbou) ve 2 jednáních. V úloze „Yelva\" vystoupí slo-\nvútná německá herecká si. Rudloffova, čímž před-\nstavení toto velké zajímavosti nabude.\nV pianních ústavech p. Petra Maydla (uhelný\ntrh 415—1) a p. Celestina Mullera (malý rynek\n145—1) dávají se v nynějším postním case večerní\nhudební zábavy. První zábava odbývala se v ne-\nděli dne 13. t. in., druhé budou dne 20. a 27. března,\npak 3., 10. a 16. dubna, vždy o 5. hod. odpoledne. Vý-\nsledky obou ústavů podáme zevrubněji po ukončení\nvšech zábav.\nPan Bedř. K i 111, ředitel konservatoria, byl tá-\nzán od komise pro ustanovení stejného ladění v Paříži o\nnáhled této záležitosti se týkající. Zpráva pana Kittla\nobsahuje následující podrobnosti : V Rakousku jest vo-\njenská hudba příčinou zvýšeného ladění, anto se její tó-\nnovýse o půl tónu od tonovýse rozličných hudebních\nústavů odchyluje. Tato odchylka povstala za casů císaře\nAlexandra 1., kterýž stav se velitelem rakouského pluku, hu-\ndebníkům nové nástroje zhotoviti dal. Zhotovitel nástrojů\nzvýšil, by hudbě zvláštnosti a pronikavosti dodal, ladění\nnástrojů, čímž u jejich tónů přirozeným způsobem více\njarosti a skvělosti dosáhl. Ostatní kapelly vojenské závi-\ndíce tomuto pluku pronikavou hudbu, následovaly pří-\nklad jeho kapelly."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "71", "page_fin": "72", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.7.2", "titre_corps": "(?) Z Biovic. (Hudební akademie.) Dne 20. února", "titre_sommaire": "(?) Z Biovic. (Hudební akademie.) Dne 20. února", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.7", "debut_caractere": 4318, "fin_caractere_exclue": 5865, "texte": "(?) Z Biovic. (Hudební akademie.) Dne 20. února\nuspořádala zdejší hudební jednota jsouc podporována vů-\nkol nimi p. učiteli hudební akademii ku prospěchu\npodniknutého obnovení starobylého chrámu sv. Jana\nNepomuckého. Pod řízením ochotného c. k. kancelisty pana\nFr. I c h a, jenž co pěstitel klassické a zvláště kostelní\nhudby znám jest) provozovaly se ouvertury k opeře\n„Bílá paní\" od Boieldieua, a „Jitka\" od Fuchse s ne-\nočekávaným výsledkem. Velmi mile dojala pozorné po-\nsluchače píseň „Povzbuzení k zpěvu\" od F. Skrou pa,\njižto pan Jos. Fuka, c. k. assistent berního úřadu,\nkrásně a dojímavě přednesl, jsa výborně doprovázen na\npiano od p. Václ. So la r a, vzorního učitele z Čížkova,\nObecenstvo bylo četné majíc ve svém kruhu také p. hra-\nběta Jana K ol o v r at a-K rak o v sk éh o. Čistý výnos\nakademie obnášel 100 zl. r. c. 0 akademii tuto získal\nsi hlavně ušlechtilý c. k. okresní p. F. Dlouhý vel-\nkých zásluh, zapraviv veškeré výlohy akademie této.\nDíky jemu !\n(K. A.) Z Hlinská, (Kostelní hudba. Ctvero-\nzpěvy. Zhotovitel nástrojů p. Prokop.) Dne 27. února\njsme slyšeli v chrámu Páně mši od Horáka, a dne 6*\nbřezna od F ii h re r a. Po obakráte byly skladby tyto\npro venkov se dobře hodící) pěkně provozovány. Musíme\njen opětně litovali, že nejsou varhany v dobrém stavu,\naby se jinak chvalné snahy pana ředitele kůru o zve-\nlebení hudby kostelní podporovaly. V letošním maso-\npůstě jsme poznali, že zdejší spolek pro hudbu pří-\nležitostní od minulého leta nepokročil; spise, že ja-\nkousi ochablost a netecnost na jevo dává. Vděčně se"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1601, "texte": "musíme o účinlivých snahách zdejšího velectěného pana\ncis. kr. notáře a pp, učitelů pronesti. Takměř každou\nneděli bývá ctverzpěv uspořádán, kterýž se vždy\ns výborným potká výsledkem. Volená čísla jsou pestrá a\nplná půvabů, provedení pak pro venkov mistrné. Dne\n8. března jsme slyšeli několik nových čísel, mezi nimiž\n„Valčík\" od Fr. Vogla vynikal. Pan Šiler z Nasa-\nvrch spoluoučinkoval z ochoty, a osvědčil nevšední nadáuí\npro zpěv. Také se musíme o zdejším z hotov o vatel i\nhudebních nástrojů, panu Prokopovi, chvalně zmíniti. Pan\nProkop si získal na mnoze svými výrobky, kteréž se i\ns velkoměstskými mě řiti mohou, oblíbenost obecenstva.\nTéž na umělecké výstavě Pařížské byly jeho vio-\nloncelly panem Korseltem z Turnova vystaveny a\ncenou vyznamenány. Přálibychom p. Prokopovi hoj-\nného účastenství obecenstva, neboť tak se jeho činnost\nještě více rozvine.\n(P.) Z Rokycan. (Fr. Karlík a jeho školní\nzpěvník.) O zvelebení zpěvu žákovstva našeho získal si\nnemalých zásluh učitel na zdejších hlavních školách pan\nFrant. Karlík, jenžto s neunavenou pílí a důkladnou\nsběhlosťí mládež školní dvakrát v týdnu školnímu a\ncírkevnímu zpěvu s prospěchem vyučuje. Horlivý týž\npěstitel zpěvu uspořádal zpěvník pro školy a hodlá\njej tiskem vydati. Obsahujet 52 rozličných církevních a\nškolních zpěvů, starších i novějších a skoro 100 nápěvů\nbuď známých, buď od pořadatele složených. Pan F. Kar-\nlík, jenžto mimochodem řečeno, žákem varhanické školy\nbyl, chová též v rukopisu navedení, kterak se školní\nmládež ve zpěvu trojhlasném cvičiti může. Navedení to\nje praktické a zaručuje v krátkém čase dobré výsledky."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "72", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.7.3", "titre_corps": "Darmstadt. Slečna Emilie Schmidtova,", "titre_sommaire": "Darmstadt. Slečna Emilie Schmidtova,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.8", "debut_caractere": 1603, "fin_caractere_exclue": 3158, "texte": "Darmstadt. Slečna Emilie Schmidtova,\nkterá ku konci předešlé saisony u zdejšího dvorního di-\nvadla na dvě leta engažována jest, osvědčila se nejen\nco výtečnice v operách, jejichžto role důmyslně pojala a\nmistrně provedla, alebrž i co pěvkyně písní a oratorií\ntak skvěle, že od intendancí na pět let získána a en-\ngažována jest. V příštím týhodnu vystoupí si. Schmidtova\nv Alcestě od Glucka a dne 18. t. m.v musejním\nkoncertě ve Frankfurtu.\nPaříž. (B. Rie. Rossiniho „Ave Maria\" Her-\nculanum. Berlioza a jeho díla.) Pianista Bernard\nRie z Prahy vystoupil zde v koncertě a neminul se\nskvělého výsledku. Jeho hra je elegantní a dokonalá, a\njeho salonní skladby, ježto s velkou uhlazeností přednášel,\njsou duchaplně zosnovány a budou iv širších hudebních\nkruzích vítány* Pan B. Rie dostal pozvání, by dne 31.\nt. m. při dvorní soirée účinkoval a bude dne 8. dubna\npři dvorním koncertě v Louvrcu hráti. V kapli Tui-\nlerieské provozovalo se pod řízením Aubera (Obér) nej-\nnovější dílo Rossiniho „Ave Maria,\" jež slavný sklada-\ntel Eugenii věnoval. Dne 4. března dávala\nse ponejprv čtyraktová opera, „Herculanum\" od F.\nDavida, opera to, jejíž úprava 300000 franků stála.\nBerlioz píše tříaktovou operu „Le siege de Troie\" (Oble-\nžení Trojy). Text je dle Illiady a Eneidy.\nVaršava. (Sestry Friesovy. Stáglich.) Ne-\ndávno účinkovali zde v koncertě 131eté dívky, slečny\nFriesové na piano a housle; avšak nemohly vyniknouti,\njelikož požadavkům obecenstva dostáti nemohly. Mnohem\nvíce za to líbil se pan Stáglich, kterýž na ruční\nharmoniku skutečně obecenstvo okouzlil."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "72", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.7.4", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.8", "debut_caractere": 3160, "fin_caractere_exclue": 3171, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "72", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.7.4.1", "titre_corps": "(Caffarelli). Ludvík XIV., král francouzský, poslal", "titre_sommaire": "(Caffarelli). Ludvík XIV., král francouzský, poslal", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.8", "debut_caractere": 3173, "fin_caractere_exclue": 4439, "texte": "(Caffarelli). Ludvík XIV., král francouzský, poslal\njednou věhlasnému zpěváku Caffarellirnu tabalěrku. Pyšný pěvec\nale vraceje jí poslovi na zpět, pravil: \"Vždyť není na ni po-\ndobizna králova!\" \"Král dává toliko vyslancům,\" odvětil posel,\n„tabatěrky s podobiznou svou !\" „Nuže,\" zvolal rozhorlen Caffarelii,\n«af tedy vyslanei zpívají.« Byv z Paříže odebral\nse do Říma. Kardinal Albani žádal ho jednoho dne, by v jisté\nspolečnosti zpíval. Caffareilimu nebylo toto nabídnutí právě po\nchuti. í zpouzel se zpívati. Kardinal poslal pro něho svého\nzprávce se clyrmi sluhami, kteřížto bičíky opatřeni byli. Co\nměl übohý zpěvák pocíli? V slřevicích a v županě, musel se\ntam odebrati a skvělou společnost zpěvem baviti.\n(Irská hudba). Nevím, praví cestopisec Kohl, který\nznamenitý muž to byl, jenž uslyšev jednou irskou národní píseií,\nokamžitě tvrdil, že to musí být nešťastný národ, od něhož me-\nlancholická hudba pochází. A skutečně dýchá celá irská hudba\na poezie hlubokou melancholii, ježto s nešťastným osudem to-\nhoto potlačeného národu, kterýž nikdy národní samostatnosti a\nneodvislosli nedosáhl, úplně souhlasí, jako zádumcivá hudba Slo-\nvanu. Písně Tomáše Moora (Můra) a ostatních irských bardů\nježto pohromy své vlasti opěvují, jsou hluboce dojímavé a\nsrdcelomné."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "72", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.8", "debut_caractere": 4441, "fin_caractere_exclue": 4860, "texte": "Listárna.\nPanu J. Sk. v Holešově. Loňsky\nběh „Dalibora\" je rozebrán. — P. D. T. v Křivo-\nklát ě. Nelze upotřebit, pošlete něco jiného, f v Na-\nch o d ě. Volba skladeb pro přílohu závisí toliko od\nredaktora. Skladba p. W. se pro nás nehodí. — P. A.\nK. v H 1 í n s k u. Vašich posledních zásilek nemůžeme\nužiti, podejte něčehož, vlasti se týkajícího. — Vídeň\n997. Vašemu přání se vyhoví; Vaše noty se budou\nryti ve Vídni."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "72", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.9", "titre_corps": "Žádáme všechny P. T. odběratele, kteří se jen na čtvrt leta předplatili, by své předplacení laskavě obnovili,", "titre_sommaire": "Žádáme všechny P. T. odběratele, kteří se jen na čtvrt leta předplatili, by své předplacení laskavě obnovili,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.8", "debut_caractere": 4862, "fin_caractere_exclue": 5184, "texte": "Žádáme všechny P. T. odběratele, kteří se jen na čtvrt leta předplatili, by své předplacení laskavě obnovili,\npodotýkajíce, by ti, kteří jen na první čtvrtletí 1 zl. stř. zaslali, nám 10 nov. kr. při zasílání\nnového předplacení laskavě dodali, neb předplacení čtvrtletní na „Dalibora\" je 1 zl. 15 kr. rak. čísla.\nExpedice."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-03-20-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-03-20_01#c016", "volume": "bmtnabd_1859-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "72", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.2.10", "titre_corps": "K tomuto číslu přiložena jesť notová příloha III., obsahující dvě skladby pro housle s průvodem piana", "titre_sommaire": "K tomuto číslu přiložena jesť notová příloha III., obsahující dvě skladby pro housle s průvodem piana", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.8", "debut_caractere": 5186, "fin_caractere_exclue": 5303, "texte": "K tomuto číslu přiložena jesť notová příloha III., obsahující dvě skladby pro housle s průvodem piana\nod M. Mildnera."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.1", "texte": "Plavba po Labi.\nJ. V. Jeřábek.\nHoj ! jas a zpěv a ryk a hluk,\nv dál ranní vzduch doráží\na vzmahem sterý statných ruk\nhle! párník již odráží.\nRameno kol za ramenem\nse v Labských vlnách koupá,\na hřeben hor za hřebenem\nse vesel s námi houpá.\nTo němuž pěvec mladý snést,\na zavýskne si rycno,\nže ta mladosti bujné zvěst\nzachvívá v zahranicno.\nA trub a flét a bubnu zvuk\nv to z paluby zahlásá,\nhoj! jas a zpěv a ryk a hluk,\nže párník se otřásá.\nA třesem tím se srdce dmou,\nhoj ! jak se letmo řítí!\nkmet mládec v náruč si padnou\na každému zrak svítí.\nSama ta proti krásná pleť,\nkdyž závoj s lící vlaje,\nnechá ho vlát: I let si let!\na rřízněji plaje.\nTo němuž pěvec mladý snést\na lásky bol zazpívá,\nže z ostrova i ratolest\nmu sama soucit kývá.\nV to zas se hudby průvod nes,\nvsak tise jen a jemně,\no sladký bol, o sladký ples !\nplesát nebe i země.\nPo březích mnohý stinný sad\na mnohá dlúhá víska.\nJ\nmnohý pahor a vinohrad\na „Ave\" z dál i z blízka.\nKdyž doprovází hudby zvuk,\njak se to blaze pluje,\nhoj! jas a zpěv a ryk a hluk!\nA párník zastavuje.\n\nČást theoretická při vyučováni na\npiano.\nPodává Fr. Blažek,\nučitel harmonie na ústavu varhanickém.\n(Pokračování.)\nVíme-li od jakéhokoliv základního tónu tvrdou\nškálu sestavit, pak se nesetkáme při stavění měkké\nškály se žádnou obtíží.\nZ každé dur-škály dá se odvoditi mol-škála v ten\nzpůsob, považuje-li se šestý její stupeň co základní\ntón mol-škály; podlé toho povstane z C-dur a-mol,\nzG- e, zF- d*') škála atd.; kráčí-li se jenom v\ndur-škále od šestého tónu stupmo až na jeho oktávu.\nMol-škála od a, kteráž se tvoří z C-dur-škály bude tedy\nsestávát z následující řady tónů a, h, c, d, e, f, g,\na. Tento způsob škály jest zastaralý, a pro nynější po-\nžadavky nedostatečný; poněvadž zde schází citlivý tón,\nkterý nesmí žádné škále chybět. Tento citlivý tón se\nvšak nahražuje tím, že pokaždé když se v mol-škále\npostupuje nahoru, stupeň sedmý o půltónu se povýší,\nkterýžto stupeň při sestupování dolů se budto tak po-\nvýšený podrží anebo zase o půltónu sníží.\nNásledkem toho dostane předcházející stará škála\nnásledující tvar: a, h, c, d, e, f, gis, a; dolů a, gis,\nf atd., anebo podle starého způsobu a, g, f, e, d,\nc, h, a.\nI tento druhý způsob měkké škály má také svou\nvadu, nebo od V.k VI. slupni f, gis jest 1% tónu\nkrok trochu příkrý, který se dá jedině tím odstranit,\npovýší-li se při vystupování kromě sedmého také šestý\n\n*) Velké písmeno značí dur-, malé mol-škálu."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.2", "texte": "stupeň jak následuje a, h, c, d, e, fis, gis, a dolů však\nse kráčí podlé předešle uvedených způsobů. *)\nMěkká škála se nám objevuje tedy v trojím\ntvaru: první a, h, c, d, e, f, g, a, nazýváme starý\nzpůsob j druhý a, h, c, d, e, f, gis, a, slově harmo-\nnickou neb sistematickou; třetí způsob a, h, c, d, e,\nfis, gis, a, jmenujeme melodickou škálu\nPátráme-li, v jakém poměru jeden každý stupeň\nke druhému stojí, shledáme v druhém způsobu\n1 % 1 1 V. IV, 7a\na h c d e f gis a\n1.11. 111. IY. V. YI. VII. VIII.\nv třetím\n1 7, 1 1 1 1 %\na h c d e fis gis a\nI.11. 111. YI. V, VI. VII. VIII.\nSrovnáme-li druhý způsob mol-škály s dur-škálou\nod téhož samého základního tónu, shledáme, že ony se\nliší třetím a šestým stupněm od sebe, z čehož násle-\nduje: 1. af kráčím nahoru neb dolů, třetím tónem na-\nbudu vědomí, zdali se nacházím v mol- neb dur-škále;\n2. že sníží—li se v dur-škále třetí a šestý stupeň o půl-\ntónu, promění se vždy v mol-škálu ; k. př.\ncdefgahe jest dur-šk.\nc d es f g as h c jest mol-šk.\nI.11. 111. IV. V. VI. VII. VIII.\nMěkké škály nemají pro sebe zvláštní způsob před-\nznamenání, nýbrž společně s dur-škálami na př. a- C,\ne- G, d- Fa t. d., adá se následujícím způsobem\nvyhledat: kráčíme-li od prvního stupně měkké škály půl\ndruhého tónu nahoru, najdeme základní tón tvrdé škály,\nkteráž jest s touto mol-škálou stejného předznamenání;\nopačným kráčením od prvního stupně tvrdé škály najdeme\nzase stejně předznamenanou měkkou škálu.\nTakové stupnice, které mají společné předzname-\nnání nazýváme paralelku (rovnoběžné).\nSkály, které jsou stejnozvučné ale rozdílně psané\nna př. Cis-dis, es-dis, gis-as atd., nazýváme enhar-\nmonické škály.\nPrvní úloha bude, aby žák udělal z jedné každé\ndur-škály paralellní mol-škálu druhého i třetího způ-\nsobu. Druhá úloha bude pozůstávat pouze na udání ja-\nkéhokoliv základního tónu sestavit mol-škálu. Ostatně\nse cvičí jako při dur-škále.\nc) chro matická škála (barvitá stupnice).\nJestliže v diatonické škále mezeru jednoho kaž-\ndého celého tónu vyplníme půltónem, obdržíme chro-\nmalickou škálu. Poznamenati však sluší, že při vystu-\npování se užívá zvyšující a u sestupování snižující po-\nsuvky, ku př. c, cis, d, dis, e, f, tis, g, gis, a, ais, h,\nc; c, h, hes, a, as, g, ges, f, e, es, d, des, c. |\nKu konci této lekcí učitel opakuje ještě vše v\nstručném výtahu:\n1. Půltón. Ten nejbližší tón nahoru neb dolů,\nslově půltón. Nacházejí-li se oba tóny na stejné linii,\nčiní malý, na rozdílných velký půltón.\n2. Celý tón. Vložen-li mezi dvěma tóny ještě\njiný tón, takováto vzdálenost dvou tónů slově celý tón.\n3. Škála. Pokračování po stupních od jistého zá-\nkladního tónu až na jeho oktávu slově škála.\n4. Způsoby škály. Diatonická a chromá-\ntická škála.\n5. Diatonická škála pozůstává z celých\na půltónů.\n6. Chromatická škála se zakládá v postu-\npovaní po samých půltónech.\n7. Druhé diatonické škály. Stává tvrdé\na měkké nebo jinak dur- a mol-škály.\n8. Dur-škála jest, je-li poměrnost jednoho\nstupně k druhému jak následuje: 11%, 111 Vs.\n9. Škály s kříž kam i as be. Při tvoření\nškály od některých základních tónů potřebí nám křížků\na u některých zase be.\n10. Pořádek přibývání křížků a be.\nPovýšením sedmého tónu povstává křížek a snížením\nčtvrtého tónu zase b. Zvolíme-li pátý neb čtvrtý stu-\npeň ze škály co základní tón nové škály, obdržíme v\nprvním případu o jeden křížek, v druhém o jedno\nb více.\n11. Citlivý tón. Jest každý sedmý stupeň ze\nškály; jím cítíme pokračování o půltónu výše k zá-\nkladnímu tónu.\n12. M o 1-š ká 1 a se stane, kráčí-li se od šestého\ntónu dur-škály stupmo až na oktávu.\n13. Druhy měkké škály. Jsou tři, stará,\nharmonická a melodická škála.\n14. Stará slově, když se od šestého stupně dur-\nškály kráčí, podle předznamenání; harmonická se\nstane, povýší-li se mimo to sedmý stupeň; melo-\ndická se tvoří, povýší-li se šestý a sedmý stupeň\nstaré škály.\n15. Předznamenání mol-škály jest s před-\nznamenáním dur-škály, z níž óna povstala jednostejné.\n\n*) Sestupování mol-škály při povýšeném šestém\nstupni nacházíme zhusta u Š. Baeha, v novější době\nsobě libujeme s stupovati jenom s povýšeným sed-\nmým tónem (citlivým tónem) a gis, f, a, d, c, h,\na neb dle starého způsobu a, g, f, e, d, c, h, a.\n■*''*) Druhý způsob se zvláště hodí k odvozování har-\nmonií (akkordň), třetí se vyznamenává před onou\nuhlazenější a pilnější zpěvností; odtuď pochodí také\njich pojmenování."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.3", "texte": "t6. Paralel lni škály jsou ty, které mají\nspolečné předznamenání, a které jsou půldruhého tónu\n(malou terci) od sebe vzdálené.\n(Pokračování.)\n\nStav zpěvu národního a hudby\nv Haliěi,\nPodává Adolf Pozděna.\n(Pokračování.)\nPísně, které se v Haliči zpívají, rozpadají dle\nnápěvů na dvě třídy. Jedny mají nápěvy smutné,\nbolné a truchlivé, druhé veselé, radost-\nné a bujaré. Nejen, že nápěvy na dva díly rozpa-\ndají, ale i národnost rozděluje se na dva kmeny, totiž\nna kmen, který zaujímá kraje na Dněstru a Sánu, a\nkraje na Visle (Weichsel). K prvnějšímu kmenu patří\nlid Rusínský, k druhému lidMazurský a Kra-\nkovský,\nVelmi mnoho písní národních má lid Rusínský;\njest ale tak nezpěvný, že ohromné práce a vytrvalosti\nzapotřebí jest, (co jen ten posouditi může, který se\nmezi Rusíny nacházel) aby mezi lidem tímto něco po-\nřádného vyčerpal.\nRusíňané nejsou jako Čechové; zde můžete celý\ntýden po polích, lukách, vsích a městečkách choditi,\nnikde té nejmenší písně neuslyšíte, kdežto u nás každé\nděcko, jež s pískem hrá, dívka s džbánem pro vodu\njdoucí, z krátká všecko, ce jen v žílách krev českou\nproudit cítí, vyjevuje zpěvem buď radost' neb žal svůj.\nNápěvy Rusínské json jedny z těch nejkrásnějších\nmezi nápěvy slovanskými, nejen, že se v nich nachází\noriginálnost, již v žádných slávských písních v té míře\nnenalezneme, alebrž že z nich vane něžnost a hrdinosf,\nbol a ples pospolu.\nBudete se zajisté tázati: A proč tedy nezpívají\nRusíňané, když tak krásné nápěvy mají? Snad musí\nbýti místa, kde někdy zpěv Rusínský slyšeti jest ?\nArcif jest jedno místo, kde někdy zpěv národní\nzavznívá, a to jest co asi myslíte kde?— v krčmě.\nJen tenkráte slyšíte zpěv národní, když již vódka (čti\nvudka) zpěváku smysle pomátla, a jazyk jeho rozvá-\nzala ; jen tenkráte slyšíte zpěv, když zpěvák po stra-\nstech a trampotách, kterým každý den podlehává, vod-\nkou nějakých veselých okamžiků dobude, a jen ten-\nkráte slyšíte zpěv, když zpěvák zapomněl, že byl před\nněkolika roky ještě otrokem. Ai v okamžikách\ntěchto jesf zpěv tento více podoben pláči a žalu; není\nto ten ples a jásot, který skoro z každé písně česk*1\nzaznívá.\nChcete-li tedy zde nějaký nápěv slyšeti, musíte u\nveěer neb v noci pod oknem neb za dveřmi naslou-\nchali; kdyby vás však někdo překvapil, že nápěvům\njejich nasloucháte, umlkne v tom okamžiku zpěv, a hro-\nbové ticho neb mumlání, jakoby z dálky jaká bouře se\nblížila, nastoupí.\nJak příjemný pocit jest u nás v Čechách, kde při\nkaždé práci, af jest která koliv, při každé veselce,\nz krátká: všude zpěv slyšíme, a kam jen noha naše\nkročí, kam oko naše popatří, všude nás uvítá hlahol na-\nšich písní českonárodních. U nás v každém kruhu spo-\nlečenském, v každé zábavě, jest každý zpěvec písní\nnárodních vítán, zde u lidu Rusínského na opak každý\ncizí rušitelem míru se stává.\nNápěvy, které lid Rusínský zpívá, nejsou všecky\njejich pravým vlastnictvím; že se ale nápěvy tyto mezi\nlidem udržely a lid je zpívá, musím jich také zde po-\ndotknouti. Lid Rusínský jest' jedna větev z kmene slo-\nvanského a jest rozšířen po východní Haliči, severním\nUhersku, Podolii a Volínsku a v Litvě. Šafařík udává\njejich počet na 13 milionů. Rusíni byli před 17. sto-\nletím svobodný národ, a dle rozličných pamětností dá se\nsouditi, že lid tento dříve svou vlastní literaturu rníti\nmusel. Nalézají se příklady: Bible v jejich nářečí,\ntisknuté v Ostrogu v roku 1581, nápotom statuty Li-\ntevské a jiné pamětnosti. Později byli Rusínové bud\nLitvanům, více ale Polákům poddáni a tím způsobem\nřeč jejich se více s polskou řečí pomísila a zpříznivěla.\nTeprvé v nejnovějším čaše počala se zase Rusínská\ndíla tisknouti. Rusínové náležejí nejvíce k řecko-spo-\njené církvi, jsou vesměs rolníci, a stojí na nejnižším\nstupni vzdělanosti. Rusínův Haličských vlastní a nej-\noblíbenější nápěv je: Koíomyjka; nápěvy kolomyjek\nrozpadají na dva druhy, totiž: kolomyjku kraj-\nskou (kterou lid v kraji zpívá) a kolomyjku\nhorskou (v horách). Soudíme-li dle slov, které\nnápěvům kolomyjek podložené jsou , padají nápěvy\ntyto do časů, kdež Turci přepadali kraje jejích a od-\nváděli nejkrásnější dívky do Stambulu (Cařihrad) a\nsvých serailů. Souditi se může, že po drahných letech,\nv nichžto takové smutné nápěvy povstaly, nápěvy tyto\nsnad lidu se vštípily; a co dříve výjevem a citem je-\ndnotlivců bylo, stalo se později karakteristikou národu.\nVšecky kolomyjky zpívají se pomalu, jen když koío-\nmyjka co nápěv ku tančení slouží, tu se časomíra\n(Tempo) zrychlí.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.4", "texte": "Dĕjiny a charakteristika hudebních\nnástrojů.\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nViola\nitalsky violetta, viola alta neb viola di braecia,\nfrancouzsky Alto Quinte, Viole neb zřídka\nTaille (Talj).\nDějiny violy jsou, jako všech houslových nástrojů,\ntemnou minulostí zahaleny; toliko to je jisté, že dříve\nstávalo viol, než houslí, kteréžto poslední z violy po-\nvstaly. Kdy viola vynalezena jest, nedá se určili, že však\nstarým nástrojem jesf, vysvítá ze starých památek vý-\ntvorného umění; nebof nalézá se na památných starých\ndveřích křtitelnice ve Florenci vypodobnění mladistvě\nmužské postavy, ježto na pětislrunou violu hraje. Že se\nna začátku 13. století v Německu smyčcových nástrojů\nužívalo (bezpochyby viol, anto housle později povstaly),\nvysvítá ze staré kroniky od r, 1203, dle nížto ve ves-\nnici Ossemeru u Slendalu na svatodušní středu faráři?\njenž sedlákům k tanci hudal, hromem rámě se smyč-\ncem uraženo jesf. Později, jmenovitě v 15.a 16. sto-\nletí byla viola velmi oblíbený nástroj, a za času Or-\nlanda Lassa potaženy byly violy pěti, sedmi až devíti\nstrunami, na nížto Orlondovy zpěvohry na dvoře vé-\nvody Albrechta Bavorského se doprovázely. Pátá struna\nvioly bylo dvoučárkované e nynějších houslí, z něhož\nnápotom nyní užívané pojmenovaní, kvinta na houslích\npovstalo. V pozdějších časech doprovázelo se velké Mi-\nserere od Sarliho violami, celly a bassami- Objem violy\nsáhá od c až na dvoučárkované g pro orkestr, do tří—\nčárkovaného c pro hru solovou. Viola má, jak známo,\nčtyry struny, z nichžto obě nejhluhší, by se jim pĎ\nzachvění více tíže a pevnosti dodalo, stříbrným drátem\novinuty jsou. Viola naladěna je v kvintách c, g, d, a.\nZe všech nástrojů orkeslru byla to viola, jejížto vý-\ntečné vlastnosti nejdéle zneuznány byly. Viola je tak\nobratná, jako housle. Tón hlubších jejích strun má zvláštní\nráz, vysoké tóny skvějí se smutným, náruživým výra-\nzem a její zvuk vůbec hluboce těžkomyslný liší se\npodstatně od zvuku ostatních smyčcových nástrojů.\nAvšak přec nedostalo se jí drahný čas bud žádného\naneb skromného a nepatrného zaměstnání. Stává mnoho\npříčin, proč tento ušlechtilý nástroj se zanedbával-\nPředně nevěděla většina skladatelův předešlého století?\njelikož zřídka kdy čtverhlasně psali, co s violou po-\nčíti j a když v akkordech žádných doplňovacích tónů\nnenašli, kteréž by jí přidělili, pospíšilif si, by osudné\n„col basso\" napsali a někdy s takou nepředložeností?\nže z toho vzniklo zdvojnásobnění bassu v oktávě,\nkteré se bud s harmonií, bud s melodií, často i s obě-\nma najednou nesrovnávalo. Za druhé nebylo možno,\npro violy vynikající kusy skládati, a proč ? jelikož vio-\nlistové se vybírali ze slabých houslistů. Když se hu-\ndebník neschopným stal, by místo u houslí čacky za-\nstoupil, šel k viole. Z toho vyplývalo, že violisté ani na\nhousle ani na violu dobře hráti neuměli. I může se\nříci, že i za našich dnů tento předsudek proti viole\ndocela odstraněn není.\nZvuk violy je půvabný a poutá pozornosf touž\nměrou, že týž nástroj, kdež jej staří skladatelé umí-\nstili, přání jejich úplně vyhověl. Znám jest hluboký\ndojem, jejž na nás činí ono místo v Gluckově opeře\n„Ifigenie v Taurisu,\" kdež mdlobou sesláblý, kolísající\nse a svědomím trýzněný Orestes počíná dřímali s tě-\nmito slovy: Le caline rentre dans mon coeur? (Po-\nklid vniká v srdce mé) co zatím temně se pohybující\norkestr, vzdechy a žalné tóny pronáší, při čemž své-\nhlavé, ústrašné mumlání viol ustavičně zavznívá. Cit\nstrachu, jenž každého pojme, dlužno jen violám připo—\nčisti. Dále podotknouti sluší krásný effekt viol v opeře\nSacchiniho „Edip (varii Votre coeur devient mon\nasyle\" vaše srdce star.e se mým útočištěm), kdež\nvioly na celek příjemný poklid a svěžest rozprostírají.\n(Pokračování.)\n\nHans z Bülowa.\nŽivotopisný nástin.\n\nV listech těchto oznámen byl velký koncert ku\nprospěchu rigorosantů medicínské fakulty, jejž zname-\nnitý virtuos na piano, pan Hans z Bulo wa řídil a\nv němž týž umělec dvě skladby na piano přednášel.\nDoufáme se zavděčili našemu čtenářstvu, podáme-Ii o\nněm několik dát biografických a to tím více, jelikož\nještě žádný časopis ni tuzemský, ni cizozemský jeho\nživotopisný nástin nepodal.\nHans zßulowa narodil se dne 8. ledna 1830\nv Drážďanech, a syn byl známého spisovatele Ed. z Bii—\nlowa. Nebylí sice žádným divotvorným dítětem; avšak\njuž v 9. roku svého stáří jevil, překonav těžkou a ne-\nbezpečnou nemoc, velkou schopnost a náklonnost k\nhudbě. Hned na začátku pokračoval v hudbě velmi\nrychle a studoval při tom gymnasialní studia. Ale ještě\nnebylo ani zmínky o jeho hudební dráze, jižto napo-\ntom nastoupil. Roku 1845 učil se pianu u F. Wiecka\nv Drážďanech, u něhož důkladně technického vzdělání\nnabyl, co zatím M. Eberwein harmonii ho vyučoval.\nPřívětivostí Lipínského, jenž se záhy talentu Bůlowova"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.5", "texte": "laskavě ujal, seznámil se mladý pianista s Františkem\nLisztem právě v Drážďanech koncertujícím. Roku 1849\naž 1850 šel v stejném úmyslu do Berlína; avšak ná-\nklonnosf k hudbě zvítězila nad studiemi práv. I ustano-\nvil se na tom, hudbě z cela se věnovati. K témuž cíli\ncestoval Bůlow do Curichu k Richardu Wagnerovi, kte-\nrýž mu už dříve nakloněn byl, a učil se u téhož slavného\nreformátora národu v řízení orkestru, k čemuž mu Cu-\nrichské městské divadlo příležitosti poskytlo.\nNa jaře 1851 odebral se k doktoru F. Lisztu do\nVýmaru, by se ve vyšší hře na piano vzdělal a kla-\nvírního virtuoství co prostředku k všeobecnému hudeb-\nnímu vývinu užil. Téhož času počal podávali hudební\nčlánky do časopisu „Neue Zeitschrift fůr Musik,44 v\nnichžto své důkladné vzdělání a obratný sloh osvědčil.\nNa začátku roku 1853 konal uměleckou cestu do\nVídně, kdež se však nelíbil, nápotom koncertoval v\nUhrách, jmenovitě v Pešti, kdež příznivějších výsledků\ndocílil. Avšak Bůlow počal se opět s největší horlivostí\nvzdělávati na piano, by jeho hra největší uhlazenosti\ndosáhla a cestoval pak na začátku r. 1855 do Iíarls-\nruhe, Berlína, Hamburku, Hanoveru, Brem, do Vrati-\nslavi, Poznán, Danzigu atd., kdež se skvělými vý-\nsledky koncerty dával. O velkonocích 1855 povolán\nbyl od ředitelů Berlínského konservatoria, od professora\nMarxe a ředitele hudby Sterna za professora piana na\ndotčený ústav, v němž druhdy tofcož místo doktor Kul-\nlák zastával. Zde rozvinul Hans z Bůlowa velikou čin-\nnost. Účinkovali s velkým prospěchem co učitel piana,\nco virtuos, co dirigent a co spisovatel o věcech hu-\ndebních. Jeho články v časopisech „Neue Zeitschrift\nfůr Musik44 a „Berliner Musikzeitung44 jsou duchaplné a\nvynikají výtečným slohem; zvláště zajímavá jesf jeho\npolemika (rozepře) proti Berlínské kritice; Bůlow uspo-\nřádal v Berlíně orkestrální koncerty a triové soirée\ns Ferd. Laubem a cellistou Wohlersem, v nichžto\nstarší a novější méně známé hudební skladby prove-\ndeny byly.\nHans z Bůlowa drží se nového směru, jejž Wag-\nner, Liszt a Berlioz zarazili a dělá s velkým prospě-\nchem propagandu pro tyto reformátory hudby. Dne 18.\nsrpna 1857 pojal Bůlow Lisztovu nejmladší dceru Co-\nsi m u za manželku a byl rok na to zvolen od prince\nPruského za královského dvorního pianistu. Bůlowovy\nkomposice sestávají ze skladeb pro piano (Ballada op.\n11. Mazurka op. 4. Réverie op. 7 atd.); z písní\n(op. 2.5. 8) a ze skladeb orkestrálních (ouvertura\nk „Cásaru44 od Shakespeara, ouvertura ku „Cain44\nod Byrona). Mimo tyto uspořádal Bůlow orkestrální\nskladby od H. Berlioza pro piano a složil také se Sin-\ngerem „Duo pro housle a piano.44\nBiilow je všestranně vzdělaný hudebník, dokonalý\nvirtuos, a energický ředitel; přitom skromný co umě-\nlec a velmi přívětivý a ochotný.\n\nRedaktor.\n\nJan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nJednoho dne ale zase přistoupil k němu s otevře-\nným psaním a pravil: O minulosti pomlčme! Máš-li ale\njen trochu rozumu, neoslyšíš znovu tento návrh pro\ntebe tak čestný a ze všech nesnází tě vytrhující.\nNeměl pak od té chvíle už ani stání ani pokoje\nv Praze. Neustále již na Mohuč pomýšlel a na nové\npráce, jež v novém oboru působení svého podniknouti\nsobě předevzal.\nPravé povolání umělcovo se zajisté osvědčuje tírn,\nže tento neustále jen na cíl hledí, jejž sobě vytknul a\nv jakékoliv okolnosti náhoda, či osud ho postaví, vždy\njen ku sledování uměleckých záměrů svých je používá.\nZach nepomejšlel na slušné bezstarostné postavení, jež\nho očekává, na pohodlí a dobré bydlo, alebrž na nové\nhudební skutky, jež mu v zlepšených poměrech vyko-\nnávali se umožní.\nBrzo se ode všeho odpoutal, co na Prahu ho vá-\nzalo a obdržev potvrzení od Mohučkého knížete, usta-\nnovil se s přítelem na den, v kterýž se z Prahy\nodeberou.\nVolf se až smál tomu zimničnírnu nepokoji, jakým\npřítel se k odjezdu připravoval té nedočkavosti, s jakou\ntéměř hodiny do odjezdu počítal.\n„Ani tě nepoznávám,14 pravil k Zachovi, „dříve si\nváhal a nesnadno bylo tě přemluviti a zase jakoby tě\nta pražská dlažba pod nohami pálila.44\n„A pálí mne taky,44 odvece Zach, „pálí mne jako\nžžavé uhlí ode dne ke dni více. Jest mi jaksi ouzko\na nevím proč, těším se jako dítě a předce mi jakés\nv\nobávání prsa ouží. Tomu se nediv. Člověk, jejž naděje\njednou tak hrubě sklamala, nesnadno nabude úplné zase\ndůvěry v svůj osud. Zde jsem se sprostil nepatrné vý-\nživy jakžby bylo, kdyby mi opět selhalo. Pokud\nnebudu as deset mil zá Prahou, neupokojím se. „Tys\nbloudek! s dekretem v ruce se nernáš čeho obávati.\nStojíš na pevné půdě a setrváš na ní, pokud jen sám\nchtíti budeš.44\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nOpera. Der Wildschütz (Pytlák), komická opera ve\ntřech dějstvích od Alb. Lortzinga, dávala se dne Í2.\nt. m.a opakovala se dne 14. t. m. Obsah a posouzení\ntéto opery, jejížto text dle veselohry „Srnec\" od Kotze-\nbue zhotoven jest, podáme po koncertní saisoně ; toliko\nto podotkneme, že plynné melodie a podařilá komika pů-\nvabnému tomuto dílu stálý výsledek zaručují. Dne 16.\nt. m. provozovala se opera „Židovka\" od Halevyho. Je-\njí koz nyhí cas koncertů nastal, budeme hleděti k tomu,\nbychom aspoň o těch nejdůležitějsích promluvili ; neboť\nkoncerty jsou měřítkem vkusu hudebního v každém\nměstě. Po ukončení koncertní saisony budem opět pokra-\nčovat u rozbírání oper.\nKoncert ku prospěchu rigorosant&\nmedicínské fakulty dne 12. t. in., jejž zeť Lisztňv\nochotný pan Hans z Búlowa řídil, byl skutečně velko-\nlepý a zvláště tím zajímavý, že v něm toliko skladby re-\nformátorů hudby skladby to H. Berli oze , R.\nWagnera a Fr. Liszta provedeny byly. A kdo\nnezná tento věhlásný trojlístek znamenitých skladatelův,\nkteří vymknuvše se z těsných pout stávajících a je ob-\nmezujících forem hudby své fantasii svobodnou uzdu\npouštějí. Směr nové této hudby, maje do sebe mnohých\npředností, potkal se s velkým odporem. Tážete se proč?\nJelikož někteří přívrženci nový tento druh hudby toliko\nza jedinou a pravou hudbu vyhlašují. Nelze nám pro\nskromnost místa probrati a oceniti směr hudby, jímž to\nse tito geniální skladatelé řídí; avšak upozorňujeme po-\nkročilého čtenáře na knížku „Liszt als Symphoniker von\nFr. Brendel,\" v nížto pisatel reformu této hudby dle\nsvého způsobu odůvodňuje. Zdaž důvody tyto pevný\nzáklad mají, nechceme ovsem tvrditi, o tom nás bu-\ndoucnost poučí. Než dosti o tom, přistupme k skladbám\nsamým. V ouvertuře k opeře „Benvenuto Cellini\" od\nH. Berlioze, effektuplnou instrumentací vynikající\nshledali jsme krásné, hluboké a ušlechtilé myšlénky, kte-\nréž jsouce okrouhleny velkého účinku působí. Skladbou\ntouto nevládne ona rozkvasená, těkající fantasie, s nížto\nse často v Berliozových skladbách potkáváme. Berlioz\njest hudební romantik a spolu původce romantické\nškoly v oboru hudby. To osvědčil mnohými sklad-\nbami a hlavně svou fantastickou symfonií „Episoda ze\nživota umělce.\" Paganini uslyšev symfonii tuto, vrhl se\nBerliozovi do náruče, a poslal mn druhý den na to list\ntakto znějící: „Jelikož Beethoven zemřel, může ho toliké\njen Berlioz nahradit; slyšel jsem Vaši božskou symfonii,\nježto je důstojná Vašeho genia*\" V listu nacházelo se\n20000 franků, jejž Paganini svému mladému příteli za\nláži daroval.\" Tato výpověd, ac něco přemrštěna, stačí\nk ocenění Berlioza a jeho skladeb. Neméně zajímala obe-\ncenstvo skladba „Eine Faustouverture\" od R. Wa g-\ngne ra, v nížto skladatel povahu a charakter němec-\nkého národu všeobecně, avšak trefně a karakteristicky\nvylíčil. 0 předehře k opeře „Tristan a Isolda\" od R.\nWagnera, kteráž se na všestranné přání obecenstva\nopětovati mělo, nelze nic určitého říci; let to, že tu\nWagner tím samým směrem kráčí, jejž si operou „Lo-\nhengrin\" vytknul. Mimo tyto skladby slyšeli jsme dvě\nsymfonické básně „Festklange a Mazeppa\" od F. Liszta.\nLiszt překročil dle našeho zdání docela Berliozem a\nWagnerem vytknuté meze hudby. On jesť více hudebním\nmalířem než lícitelem citů ; kreslíť geniálními tahy obraz,\npři němž více vidíme než cítíme, obraz, jenž nás svými\nkontrasty a svým technickým vyvedením, úžasem, méně\nvšak zanícením naplňuje. Liszt lící více zevnějšek pří-\nrody a výjevy života, než city v situacích těchto zrozené,\navšak v tomto lícení je geniálním, neboť má instrumen-\ntací úplně ve své moci. Jeho symfonická báseň „Fest-\nkliinge\" jesť velmi karakteristická, slyšíme tu jemné ra-\ndostné zvuky buď z dálky tiše zaznívající, buď silné\nslavnostní zvuky se vším apparatem plechových nástrojů.\nTu vidíme v duchu rozličné stavy lidí, kteřížto svým\nzpůsobem, jistý den neb jistou událost oslavují. Každý\nse raduje, těší a jásá my to vidíme v duchu; avšak\nnecítíme se dojmuty radostnými zvuky jejich; nás baví,\navšak nerozraduje jásot jejich. Ještě více než v této\nskladbě, podařilo se Lisztovi výborně, obsah Hugovy\nbásně „Mazeppa\" vylíciť. Pekelnou jízdu trpícího reka,\npoušť, suchopárné stepi, krkavci, krákorající a jiné\nokřídlené průvodci, sovy, supi atd., které nešťastníka na\nzemi ležícího obletují všechny tyto výjevy vylíčil\nLiszt živými barvami karakteristické instrumentace a\nustavičně dál a dále se ženoucím rhytmem. Symfonie\ntato hluboce promyšlena a nemine se při dobrém prove-\ndení žádoucího účinku. Konečně dlužno se zmíniti o panu\nHansu z Bulo wa, jenžto fantasii od Schuberta (od\nLiszta symfonicky zpracovanou) a uherskou rhapsodii\ns průvodem orkestru mistrně přednášel. Jeho úhoz na\npiano je pružný, lehký a rázný; jeho pianissimo podobá\nse Eolově harfě , jeho fortissimo bouřlivému severu.\nTechnická obratnost p. Búlowova je dokonalá, jeho před-\nnes živý, cituplný a všemi nuancemi ozdobený. Bůlow\nzná vniknouti do ducha skladby, což hlavně při řízení\nvšech instrumentálních skladeb a při hraní na piano pa-\ntrně dokázal. V koncertu tom zpívala paní Mellerova a\npan Hartmuth některé písně, a slečna Rudloťfová před-\nnášela prolog výtečně. Orkestr držel se při těchto ohrom-\nných skladbách až na konec velmi tácky, a zasluhuje\ncli valného uznání. Pan Búlow byl hlučným potleskem za\ndirigováni a po hráni na piano mnohokráte volán.\nKoncert Akademického čtenářského\nspolku dne 20. t. m. Chvalitebná tendencí Ak. cten.\nspolku, by obecenstvu skladby jak instrumentální, tak\nvokální mladých vlastenských talentů předvedl, zaslu-\nhuje tím většího účastenství, jelikož zdejší hudební spolky\nsi okolnosti této buď málo všímaly neb jí docela opo-\nminuly. V letošním koncertě slyšeli jsme ouverturu\nk nové opeře „Anna von Landskron\" od J. J. Aberta\nv nížto jsme geniálního ducha našeho krajana opět ob-\ndivovali museli. Skladba tato jsouc na základě roman-\nticismu zosnována vyniká překrásnými, ušlechtilými a\njasnými myšlenkami , ježto mistrně provedeny jsouce\nokrouhlý celek tvoří. Instrumentací je pikantní, bohatá a\neffektuplná, avšak nikde přeplněna. Napnuté obecenstvo\nsledovalo s velkou pozornosti milostný chod myšlenek\nv ouvertuře této. Neméně zajímavé číslo byla sym-\nfonie k Hálkovu „Alfredu\" od Lud. Procházky,\nv nížto se on co nadaný skladatel osvědčil. Ačkoliv"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.7", "texte": "by se při skladbě této co do instrumentací a zvláště co\ndo upotřebení plechových nástrojů i co do formy ještě\nmnoho přáti dalo, může se skladba tato dosti zdařilou\nnazvati. Oba hlavní motivy jsou půvabné a ušlechtilé a\nkarakteru osob v Alfredu jednajících příměrné, ačkoliv\npřiznali musíme, že nás jeden na Beethovenův „Fidelio\"\nupomíná, což však dílu nikoliv na ujmu není. Motivy\ntyto střídají se velmi obratně a rozmanitě; než důklad-\nného zpracování se jim nedostává. Mnohým opětováním\nobou hlavních myšlenek stane se dle našeho zdání sym-\nfonie rozvláčná a nezanechá po sobě celistvého dojmu.\nOstatně musíme podotknouti, že se v této prvotní práci\njeví velký vzlet, poetická mysl a hluboký cit, které nám\nza to rucí, že nadaný skladatel zmocniv se formy nám\nv drahých větách této symfonie něco ještě zdařilejšího\npodá. O ostatních provozovaných skladbách pojednáme\nbudoucně.\nKoncert p. Ig. Illnera, jehožto nuzně z písní\na z árií sestavený program jsme podali, byl pro každého\nznalce hudby saharou, v němžto houslové solo od Ant.\nBenevice výborně přednesené, oblažující o á su tvo-\nřilo. Výsledek koncertu byl, co se provedení kusů, a bez-\npochyby i co se materiellního prospěchu týce,\nskromný. Údové stav. divadla provedli své úlohy\ndosti dobře. Pan koncertista (?), bývalý oud českého\ndivadla, podal jásej vlasti! českému obecen-\nstvu mezi dvanácti německými čísly také drobeček,\ntotiž: „Kde domov můj,\" za kteroužto milost české obe-\ncenstvo hlučným potleskem se odměnilo.\nJak známo, uspořádá dne 23. t. m. věhlásná\nvirtuoska na piano, paní Klara Schumannová koncert,\nv němž následující skladby přednášeli bude: Sonata quasi\nfantasia (op. 27), Es-dur od L. Beethovena; ro-\nmance (op. 32), ukolébavka (op. 124), studie (kano-\nnické op. 56), od Rob. Schumanna; notturno a\nscherzo od B. Chopina (Šopéna); Gavotte (z anglic-\nkých suitě) do D-moll od Seb. Bac ha; Rondo a ca-\npriccio od Mend el ss ohn a. Mezery vyplňovat bude\nzpěv. Lze se nadíti, že tento klassickými skladbami vy-\nnikající koncert hojného účastenství dosáhne.\nKoncert ku prospěchu nově reorganisovaného\nústavu pro chudé bude se pod direkcí kapelníka\np. J. Nesvadby dne 25. t. m.v divadle odbývati. Pro-\ngram k tomuto koncertu je následující: Ouvertura (D-\n--dur) od Bed. Kittla, aneb ouvertura od V. Bargiela;\nkoncertní arie od Beethovena; arie s chorem z oratoria\n„Jefta\" od Haendla ; serenada od Mozarta; velký chor\nz „Jefty.\" V druhém oddělení symfonie B-dur (op. 38)\nod Rob. Schumanna.\nKoncert ve prospěch základu bezplatných obědů\npro potřebné posluchače práv bude se dne 27. t.\nm. odbývati.\nProgram ku koncertu Žofí nsk é Aka de-\nm ie, jenž se dne 29. t. m. odbývati bude, obsahuje ná-\nsledující zajímavé skladby: „Hilf Herr,\" motelto od Ho-\nní ili a, magnificat od 0r la nd a Las sa, agnus Dei\n(oktett vokální) od dra Vil. Ambrose; „dies irae\" od\nZikra. Kolešovského; fuga od Bed. A. Fescy;\nWanderlied od Nilsa Git de a svítání od W. H. Ve i ta.\nV neděli dne 27. t. m. bude se v stavovské m\ndivadle ve prospěch našeho výtečného komika p. KašAy\ndávali: „Yelva\" aneb sirotek z Ruska ; melodrama (s\nhudbou) ve 2 jednáních. V úloze „Yelva\" vystoupí slo-\nvútná německá herecká si. Rudloffova, čímž před-\nstavení toto velké zajímavosti nabude.\nV pianních ústavech p. Petra Maydla (uhelný\ntrh 415—1) a p. Celestina Mullera (malý rynek\n145—1) dávají se v nynějším postním case večerní\nhudební zábavy. První zábava odbývala se v ne-\nděli dne 13. t. in., druhé budou dne 20. a 27. března,\npak 3., 10. a 16. dubna, vždy o 5. hod. odpoledne. Vý-\nsledky obou ústavů podáme zevrubněji po ukončení\nvšech zábav.\nPan Bedř. K i 111, ředitel konservatoria, byl tá-\nzán od komise pro ustanovení stejného ladění v Paříži o\nnáhled této záležitosti se týkající. Zpráva pana Kittla\nobsahuje následující podrobnosti : V Rakousku jest vo-\njenská hudba příčinou zvýšeného ladění, anto se její tó-\nnovýse o půl tónu od tonovýse rozličných hudebních\nústavů odchyluje. Tato odchylka povstala za casů císaře\nAlexandra 1., kterýž stav se velitelem rakouského pluku, hu-\ndebníkům nové nástroje zhotoviti dal. Zhotovitel nástrojů\nzvýšil, by hudbě zvláštnosti a pronikavosti dodal, ladění\nnástrojů, čímž u jejich tónů přirozeným způsobem více\njarosti a skvělosti dosáhl. Ostatní kapelly vojenské závi-\ndíce tomuto pluku pronikavou hudbu, následovaly pří-\nklad jeho kapelly.\n\n(?) Z Biovic. (Hudební akademie.) Dne 20. února\nuspořádala zdejší hudební jednota jsouc podporována vů-\nkol nimi p. učiteli hudební akademii ku prospěchu\npodniknutého obnovení starobylého chrámu sv. Jana\nNepomuckého. Pod řízením ochotného c. k. kancelisty pana\nFr. I c h a, jenž co pěstitel klassické a zvláště kostelní\nhudby znám jest) provozovaly se ouvertury k opeře\n„Bílá paní\" od Boieldieua, a „Jitka\" od Fuchse s ne-\nočekávaným výsledkem. Velmi mile dojala pozorné po-\nsluchače píseň „Povzbuzení k zpěvu\" od F. Skrou pa,\njižto pan Jos. Fuka, c. k. assistent berního úřadu,\nkrásně a dojímavě přednesl, jsa výborně doprovázen na\npiano od p. Václ. So la r a, vzorního učitele z Čížkova,\nObecenstvo bylo četné majíc ve svém kruhu také p. hra-\nběta Jana K ol o v r at a-K rak o v sk éh o. Čistý výnos\nakademie obnášel 100 zl. r. c. 0 akademii tuto získal\nsi hlavně ušlechtilý c. k. okresní p. F. Dlouhý vel-\nkých zásluh, zapraviv veškeré výlohy akademie této.\nDíky jemu !\n(K. A.) Z Hlinská, (Kostelní hudba. Ctvero-\nzpěvy. Zhotovitel nástrojů p. Prokop.) Dne 27. února\njsme slyšeli v chrámu Páně mši od Horáka, a dne 6*\nbřezna od F ii h re r a. Po obakráte byly skladby tyto\npro venkov se dobře hodící) pěkně provozovány. Musíme\njen opětně litovali, že nejsou varhany v dobrém stavu,\naby se jinak chvalné snahy pana ředitele kůru o zve-\nlebení hudby kostelní podporovaly. V letošním maso-\npůstě jsme poznali, že zdejší spolek pro hudbu pří-\nležitostní od minulého leta nepokročil; spise, že ja-\nkousi ochablost a netecnost na jevo dává. Vděčně se"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590320-01.1.8", "texte": "musíme o účinlivých snahách zdejšího velectěného pana\ncis. kr. notáře a pp, učitelů pronesti. Takměř každou\nneděli bývá ctverzpěv uspořádán, kterýž se vždy\ns výborným potká výsledkem. Volená čísla jsou pestrá a\nplná půvabů, provedení pak pro venkov mistrné. Dne\n8. března jsme slyšeli několik nových čísel, mezi nimiž\n„Valčík\" od Fr. Vogla vynikal. Pan Šiler z Nasa-\nvrch spoluoučinkoval z ochoty, a osvědčil nevšední nadáuí\npro zpěv. Také se musíme o zdejším z hotov o vatel i\nhudebních nástrojů, panu Prokopovi, chvalně zmíniti. Pan\nProkop si získal na mnoze svými výrobky, kteréž se i\ns velkoměstskými mě řiti mohou, oblíbenost obecenstva.\nTéž na umělecké výstavě Pařížské byly jeho vio-\nloncelly panem Korseltem z Turnova vystaveny a\ncenou vyznamenány. Přálibychom p. Prokopovi hoj-\nného účastenství obecenstva, neboť tak se jeho činnost\nještě více rozvine.\n(P.) Z Rokycan. (Fr. Karlík a jeho školní\nzpěvník.) O zvelebení zpěvu žákovstva našeho získal si\nnemalých zásluh učitel na zdejších hlavních školách pan\nFrant. Karlík, jenžto s neunavenou pílí a důkladnou\nsběhlosťí mládež školní dvakrát v týdnu školnímu a\ncírkevnímu zpěvu s prospěchem vyučuje. Horlivý týž\npěstitel zpěvu uspořádal zpěvník pro školy a hodlá\njej tiskem vydati. Obsahujet 52 rozličných církevních a\nškolních zpěvů, starších i novějších a skoro 100 nápěvů\nbuď známých, buď od pořadatele složených. Pan F. Kar-\nlík, jenžto mimochodem řečeno, žákem varhanické školy\nbyl, chová též v rukopisu navedení, kterak se školní\nmládež ve zpěvu trojhlasném cvičiti může. Navedení to\nje praktické a zaručuje v krátkém čase dobré výsledky.\n\nDarmstadt. Slečna Emilie Schmidtova,\nkterá ku konci předešlé saisony u zdejšího dvorního di-\nvadla na dvě leta engažována jest, osvědčila se nejen\nco výtečnice v operách, jejichžto role důmyslně pojala a\nmistrně provedla, alebrž i co pěvkyně písní a oratorií\ntak skvěle, že od intendancí na pět let získána a en-\ngažována jest. V příštím týhodnu vystoupí si. Schmidtova\nv Alcestě od Glucka a dne 18. t. m.v musejním\nkoncertě ve Frankfurtu.\nPaříž. (B. Rie. Rossiniho „Ave Maria\" Her-\nculanum. Berlioza a jeho díla.) Pianista Bernard\nRie z Prahy vystoupil zde v koncertě a neminul se\nskvělého výsledku. Jeho hra je elegantní a dokonalá, a\njeho salonní skladby, ježto s velkou uhlazeností přednášel,\njsou duchaplně zosnovány a budou iv širších hudebních\nkruzích vítány* Pan B. Rie dostal pozvání, by dne 31.\nt. m. při dvorní soirée účinkoval a bude dne 8. dubna\npři dvorním koncertě v Louvrcu hráti. V kapli Tui-\nlerieské provozovalo se pod řízením Aubera (Obér) nej-\nnovější dílo Rossiniho „Ave Maria,\" jež slavný sklada-\ntel Eugenii věnoval. Dne 4. března dávala\nse ponejprv čtyraktová opera, „Herculanum\" od F.\nDavida, opera to, jejíž úprava 300000 franků stála.\nBerlioz píše tříaktovou operu „Le siege de Troie\" (Oble-\nžení Trojy). Text je dle Illiady a Eneidy.\nVaršava. (Sestry Friesovy. Stáglich.) Ne-\ndávno účinkovali zde v koncertě 131eté dívky, slečny\nFriesové na piano a housle; avšak nemohly vyniknouti,\njelikož požadavkům obecenstva dostáti nemohly. Mnohem\nvíce za to líbil se pan Stáglich, kterýž na ruční\nharmoniku skutečně obecenstvo okouzlil.\n\nDur a moll.\n\n(Caffarelli). Ludvík XIV., král francouzský, poslal\njednou věhlasnému zpěváku Caffarellirnu tabalěrku. Pyšný pěvec\nale vraceje jí poslovi na zpět, pravil: \"Vždyť není na ni po-\ndobizna králova!\" \"Král dává toliko vyslancům,\" odvětil posel,\n„tabatěrky s podobiznou svou !\" „Nuže,\" zvolal rozhorlen Caffarelii,\n«af tedy vyslanei zpívají.« Byv z Paříže odebral\nse do Říma. Kardinal Albani žádal ho jednoho dne, by v jisté\nspolečnosti zpíval. Caffareilimu nebylo toto nabídnutí právě po\nchuti. í zpouzel se zpívati. Kardinal poslal pro něho svého\nzprávce se clyrmi sluhami, kteřížto bičíky opatřeni byli. Co\nměl übohý zpěvák pocíli? V slřevicích a v županě, musel se\ntam odebrati a skvělou společnost zpěvem baviti.\n(Irská hudba). Nevím, praví cestopisec Kohl, který\nznamenitý muž to byl, jenž uslyšev jednou irskou národní píseií,\nokamžitě tvrdil, že to musí být nešťastný národ, od něhož me-\nlancholická hudba pochází. A skutečně dýchá celá irská hudba\na poezie hlubokou melancholii, ježto s nešťastným osudem to-\nhoto potlačeného národu, kterýž nikdy národní samostatnosti a\nneodvislosli nedosáhl, úplně souhlasí, jako zádumcivá hudba Slo-\nvanu. Písně Tomáše Moora (Můra) a ostatních irských bardů\nježto pohromy své vlasti opěvují, jsou hluboce dojímavé a\nsrdcelomné.\n\nListárna.\nPanu J. Sk. v Holešově. Loňsky\nběh „Dalibora\" je rozebrán. — P. D. T. v Křivo-\nklát ě. Nelze upotřebit, pošlete něco jiného, f v Na-\nch o d ě. Volba skladeb pro přílohu závisí toliko od\nredaktora. Skladba p. W. se pro nás nehodí. — P. A.\nK. v H 1 í n s k u. Vašich posledních zásilek nemůžeme\nužiti, podejte něčehož, vlasti se týkajícího. — Vídeň\n997. Vašemu přání se vyhoví; Vaše noty se budou\nryti ve Vídni.\n\nŽádáme všechny P. T. odběratele, kteří se jen na čtvrt leta předplatili, by své předplacení laskavě obnovili,\npodotýkajíce, by ti, kteří jen na první čtvrtletí 1 zl. stř. zaslali, nám 10 nov. kr. při zasílání\nnového předplacení laskavě dodali, neb předplacení čtvrtletní na „Dalibora\" je 1 zl. 15 kr. rak. čísla.\nExpedice.\n\nK tomuto číslu přiložena jesť notová příloha III., obsahující dvě skladby pro housle s průvodem piana\nod M. Mildnera."}]}