{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_sha256": "83f89b2e493b717bd5725ab35851b8ed4de1c095480d05b5df6bfc8a45a2b227", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/04/10_01/bmtnabd_1859-04-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "81", "page_fin": "81", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.1", "titre_corps": "Venku hudba.", "titre_sommaire": "Venku hudba.", "signature_source": "Jos Barák", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 424, "texte": "Venku hudba.\nJos Barák.\nhudba skočnou hraje,\nmladá chasa s sebou kráčí,\nnoha bujně zveselena\nbujným, skočným zvukům stačí.\nVedlé mne za tenkou zídkou\nplné tváře, modré oči\npodlé taktu hudby venku\nvesele se kolem točí.\nJenom já zde tiše sedím,\nslyším bujnou, zvučnou píseň,\nnevím, zvučí-li v ní radost\nnebo hrobová má tíseň.\nMoje srdce v prsou skáče,\naž zavlhly zmdlené oči\na má hlava, mdlá ta hlava\nv báječném se tanci točí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "81", "page_fin": "81", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.2", "titre_corps": "Český zpév.", "titre_sommaire": "Český zpév.", "signature_source": "V. A. Crha", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.1", "debut_caractere": 426, "fin_caractere_exclue": 801, "texte": "Český zpév.\nV. A. Crha.\n\"llach zpívá krásně, uhlazeně\nba mistrem jmín, kde koli pěl ;\nnež aby srdcem z hloubi pohnul\na ňadra zpěvem rozechvěl,\nBy duch se mocně vzhuru nesl,\na zrak se v slzách potápěl :\ntak posud — byť i zvučně zpíval —\n* syn jihu nikdy nezapěl.\nTen pěje ústy, pěje hrdlem\na srdce mlčí v zpěvích těch,\nnež od srdce a k srdci pěti,\nto dovede přec jenom — Čech."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "81", "page_fin": "82", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.3", "titre_corps": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliči, Podává Adolf Pozděna.", "titre_sommaire": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliči, Podává Adolf Pozděna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.1", "debut_caractere": 803, "fin_caractere_exclue": 1371, "texte": "Stav zpěvu národního a hudby\nv Haliči,\nPodává Adolf Pozděna.\n(Pokračování.)\nV prvním příkladu nalezli jste zajisté, že nápěv s\nhury dolů ustavičně sestupuje, zde máme též něco po-\ndobného.\nV nápěvu tomto nalezneme juž větší pohyblivosf,\nnežli v nápěvu prvním a přece to není ještě všecko,\nco vlastně kolorn y j k u hors k o u od kra j sk é\nliší. Až posud vane z obou týž bol a žal s tím roz-\ndílem, že v první je téměř nevýslovný; v druhé\nale dosáhnul téhož stupně, že se vyjádřiti může. Proto\ntaké rriá kolomyjka druhá ještě jednou takový objem,\njako kolomyjka první."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "82", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3113, "texte": "Ačkoliv pan doktor ianslík ve svém spisu „Bei-\ntrag zum musikalisch Schonen\" tvrdí, že se city hudbou\nvyjádřiti nedají, a dokázali chce, že hudba nic jiného\nnení, než jen sestavení tónů do krásných forem; dou-\nfáme přece jistiti, že hudba, vyjímaje čistě duševní city\nna př. lásku, naději, s to jest vylíčit cit bolu neb\nradosti.\nVlastní rozdíl, jenž obě kolomyjky karakterisuje,\nobdržíme v těchto dvou periodách, které nyní nastoupí.\nKarakteristika jejich záleží v tom, že se v tónině D-\ndur nacházejí, kdežto první dvě periody v D-moll leží.\nBezpochyby bude někdo myslif, že to jest proti\npravidlům harmonie, ale i zákony harmonie takový pře-\nchod dovolují. Každé sobě rovné tóniny: Dur a Moll\nt. j. tóniny, ježto obě jeden a týž základní tón mají,\njsou v prvním stupni příbuznosti. Totéž máme v našem\npříkladě. D-dur a D-moll mají jeden a týž základní\ntón, jen že v dalším svém vývinu od sebe rozdílné\njsou. První část v D-moll se nacházející podává nám\nnám obraz bolu ; část druhá D-dur vyjádřuje svo-\nbodu , z nížto se obyvatel v horách těší. A kdož\nby se necítil svobodným a veselým tam, kde jasný\nzdravý vzduch vane, kdož by nezapoměl na nesnáze\npohledem na krásný kraj. jenž se před zrakem naším\nrozprostírá! Zbudí se v nás cit volnosti, radosti a svě-\nžesti a cit tento vyjeví se ve zpěvu bujarém a ra-\ndostném.\nPomyslí si tuším mnohý, že jsem se zabral do ro-\nmantického popisování; ale takový hudební umělec, při\nněmž materialismus převláda, lépe učiní, pověsí-li hudbu\nna hřebíček.\nBedřich Chopin má za své originální skladby ná-\nrodnosti polské co děkovali. Kdo slyšel nápěvy polské\naneb Rusínské, zajisté nalezne, že nejvíce čerpal Cho-\npin z nápěvů červené Rusi (Rusínů), což jesf opak bílé\nRusi (Rusové).\nVšecky nápěvy, které lid Rusínský zpívá, a které\njejich vlastnictvím jsou, náleží do oboru kolomyjek,\nvšechny jiné, jež se od kolomyjek liší, patří jiným ná-\nrodům. Mimo kolomyjky jesf jen jeden nápěv, kterýž\nRusínůin náleží. Je to nápěv tak zvaný „Zel man.\"\nPočátek zpěvu tohoto padá do let 1765. Týž zpěv je\nvlastnictvím Rusínů, kolem města Drohobiče se nachá-\nzejících, kdež se v těchto udaných letech jakýs žid\nZelman Woifovič*) nalézal. V těchto letech byly církve\nRusínské (kostely) právě tak jako krčmy od židů na-\njmuty. Chtěl-li lid Rusínský své služby Boží konali,\nneb jiné obřady na př. křest' dětí, svěcení chleba neb\nvody odbývali, musel se k židu odebrati a mu clo,\nvlastně ale poplatek ze všech věcí církevních zaplatili.\nŽid byv zaplacen vydal klíče a obřady církve Rusínské\nmohly se napotom konati. Placení poplatku řídilo se\nvždy dle důležitosti předmětu. Čím větší slavnost neb\nsvátek, tím více židovi placeno býti muselo.\nJako u nás v Cechách, tak i u Rusínů jsou svátky\nVcikonoční největší svátky výroční, jen že je Rusínové\nvelkým dnem nazývají. Před těmito svátky odjel Zel-\nman do Přemysle s celou svou rodinou ke svým přá-\ntelům na svatbu. Svátky se blížily a Zelman nepři-\njížděl. Přišel „velký den.\" Lid i s knězem byl kolem\ncírkve (kostela) juž shromážděn, avšak do chrámu ne-\nbylo se možná dostali, jelikož se ještě žid Zelman\nz Přemysle nevrátil.\n(Pokračo vání.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "82", "page_fin": "83", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.4", "titre_corps": "Čásť theoretícká při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "titre_sommaire": "Čásť theoretícká při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "82", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.2", "debut_caractere": 3115, "fin_caractere_exclue": 3554, "texte": "Čásť theoretícká při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nPříbuznost tónin.\nByloby jednotvárné zvláště ve skladbě rozsáhlej-\nšího objemu, kdyby se užívalo pouze jedné tóniny ;\n\n\"\") Ze]man, žid bydlel v Drohobiču. V tamějším ar-\nchivu kostelním nalezlo se v aktách pojednání o\nžidu tomto, které roku 1856 v „Dzeniku literác-\nkém\" uveřejněno bylo. Výtah tento jest nejen\nvelmi zajímavý ale iv pravdě historický a málo\nznámý."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "83", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3395, "texte": "rozmanitost žádá aby se skladatel uchýlil do jiných s hlavní\ntóninou spříbuzněných tónin.\nSpříbuzněné tóniny nazýváme ty, které mají více\nspolečných tónův. Příbuznost' tónin jest v té míře bližší,\nčím více mají tónův společně.\nU porovnání C s G nacházíme jenorn rozdílný tón\nfis, srovnáme-li F s C, vidíme, že se od sebe liší to-\nliko tónem hes, ostatní tóny přináleží obourn tóninám.\nPři srovnání C s D neb Hes najdeme rozdíl dvou\ntónů C s As rozdíl tří tónův atd.\nTóniny, jenž se jenom jedním tónem od sebe liší,\nnachází se v prvním, které dvěma tóny, v druhém, které\ntřemi, v třetím koleně příbuznosti atd.\nPříbuznost' tónin jesf způsobu trojího : a) tvrdých\ns tvrdými, 6) měkkých s měkkými, c) tvrdých s měk-\nkými tóninami.\nPřehled příbuznosti tónin prvního a druhého způ-\nsobu nám poskytuje kruh kvintový neb kvartový. Kolik\nkvint neb kvart jest jedna tónina od druhé vzdálena,\ntolikátého kolena jesf také její příbuznost'. *)\nCo se dotýče příbuznosti způsobu třetího t. j. dur-\ns moll-tóninou, dlužno pamatovat, že nejbližší příbuznost\nmají mezi sebou parallelní tóniny, jako C-a, F-d atd.,\nan se jenom jedním tónem od sebe liší; v druhém ko-\nleně příbuznosti s C jsou parallelní tóniny obou do-\nminant d-moll a e-moll, jelikož se dvěma tóny od C-\ndur liší; měkké tóniny, jenž se třemi tóny od sebe\ndělí, nacházejí se také v třetím stupni čili koleně pří-\nbuzenství, jako s C-dur, h-moll, a g-moll.\nKonečně co se týče příbuznosti oněch dur- a\nmoll-íónin, které mají jeden a týž základní tón, jako\nC-c, A-a, D-d atd., třeba se i dvěma tóny od sebe\nrozeznávaly, mohou se přece za tóniny v prvním stupni\npříbuznosti považovat', a to z té příčiny, poněvadž mají\nnejhlavnější stupně jako toniku dominantu, spodní do-\nminantu (subdominanlu) i citlivý tón společně.\nZ toho následuje, že jedna každá tónina buď si\nkteréhokoliv pohlaví, se čtyřmi tóninami v prvním ko-\nleně spříbuzněna jest, a sice s tvrdou tóninou : 1) dur-\ntónina vrchní dominanty, 2) dur-tónina spodní domi-\nnanty, 3) parallelní mol-tónina, 4) stejnojmená rnol-\nlónina, na př. C, G, F, a, c.\nS tóninou měkkou se nachází v prvním koleně\npříbuznosti: 1) moll-tónina vrchní dominanty, 2) moll-\ntónina spodní dominanty, 3) parallelní dur-tónina, 4)\nstejnojmená dur-tónina na př. a, e, d, C, A.\nNebude od místa, když se zmíníme, že co do výrazu\ntóniny tvrdé a tóniny měkké, nacházíme při oné jasnou\nzvučnosf, ráznosf, mužnosf, při této zase zvuk mutný,\njemný, úpěnlivý.\nTóniny s křížkami jsou větším dílem zvuku ostrého,\nkdežto tóniny s be zase spíše zvučnosf lahodnou pro-\njevují. Aby učitel žáka poněkud o rozdílném karakteru\ntónin přesvědčil, hraje mu jeden a ten samý kousek\n(pies) v rozličných tóninách.\nZ této lekcí jest pro začátečníka nejdůležitější: 1)\naby měl jasné ponětí o dur- a moll-tónině; 2) aby\nznal obyčejné tóniny dle jména a předznamenání; 3)\nby věděl, v jakém pořádku a be po sobě stavětí.\nOstatně poznání rozličných příbuzenství a karak.\ntery jednotlivých tónin přináleží učňovi, který meze\nelementárního vyučování hudby překročil. Toto se dříve\npřed se nebere, až když hraje žák karakteristické\nskladby rozsáhlejšího objemu pozůstávající z více než\nz jedné tóniny, a při analysí (r°zk°N.O skladeb pozů-\nstávajících z vícero rytmicky uspořádaných oddílův.\n(Pokračování.)\n\n*) Mají-li tóniny o jednu posuvku více neb méně,\njsou v prvním, o dvě pósuvky v druhém, o tří\npesuvky v třetím koleně (stnpni) spřibuzněny."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "83", "page_fin": "84", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.5", "titre_corps": "František Tuma. Životopisný nástin.", "titre_sommaire": "František Tuma. Životopisný nástin.", "signature_source": "R", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "83", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.3", "debut_caractere": 3397, "fin_caractere_exclue": 4713, "texte": "František Tuma.\nŽivotopisný nástin.\n\n(Dokončení.)\nNyní procitla v Tůmovi stará jen dřímající náklon-\nnost' k venkovské samotě a zátiší domácímu. Odřeknuv\nse ruchuplného sídelního města zvolil si praemonstra-\ntenský klášter Geras v romantické krajině ležící, za\nsvé útočiště. Tam žil obíraje se s přírodou a rnusou\nsvou. Mnoho velkolepých skladeb vytvořil zde Tuma\nve svém šestiletém dobrovolném vyhnanství, jmenovitě\nvýborná responsoria k lamentacím a lectiones od ma-\ntutina in tenebris. Avšak ostrý vzduch lesní nezdál se\ndobře účinkovali na zdraví jeho ; počalf postonávat a\nvrátiv se do Vídně odebral se do kláštera milosrdných\nbratří a zesnul tam r. 1774 tiše a klidně oddán jsa\nTvůrci svému. Tři dcery a čtyři synové stáli lkajíce u\njeho lůžka. Dva synové žili ještě okolo r. 1828; je-\nden byl setníkem v Pražské invalidovně, druhý byl po-\nkladníkem v klášteře Korneuburgu, oba byli 801etí\nkmetové.\nTuma pracoval velmi lehce, ale s důslednou setr-\nvalostí, as neunavenou vytrvalostí stoje vždy u pulpitu\na maje dvéře zamčeny. Ve 3 dnech dokončil oby-\nčejně jednu mši, nejsa vytrhován a od vší společnosti\njsa odloučen. Oběd a večeře jeho sestávala v těchto\npřípadech toliko ze šálku čokolády. K nastínění skla-\ndeb sloužila mu gamba, s nížto on mistrně vládnouti\numěl. V obcování byl jemný, přívětivý a něžných"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 532, "texte": "mravů a dovedl se v latine, frančině a italčině se stej-\nnou obratností vyjádřit. Jeho podobizna nachází se ve\nspisu „Abbildnngen bóhmischer und máhrischer Gelehr-\nter und Kunstler\" díl I. strana 179.\nTurnovy skladby kostelní patří k těm nejdokona-\nlejším plodům v tomto oboru. Vynikajíf původností\nmyšlenek, mistrovským provedením a kontrapunktickým\numěním. Zevrubnější pojednání v skladbách jeho slíbil\nnám podati výborný znatel Tůmových komposicí, pan\nJosel Krejčí, ředitel školy varhanické, kterýžto člá-\nnek pak uveřejníme.\n\nR."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "84", "page_fin": "84", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.6", "titre_corps": "Dĕjiny a charakteristika hudebních nástrojů, Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "titre_sommaire": "Dĕjiny a charakteristika hudebních nástrojů, Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.4", "debut_caractere": 534, "fin_caractere_exclue": 3881, "texte": "Dĕjiny a charakteristika hudebních\nnástrojů,\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nCello\nneb basička čili basetl, italsky violoncello.\nNeméně důležitý nástroj hudební je cello, na něžto\nse jako na Gambu sedě hraje. Cello vynalezl fran-\ncouz , Ta r di e u (visi. Tardié) , duchovní v Ta-\nrasconu, jenž se r. 1705 ve Francii narodil. Tardieu\nbyl veden k vynálezu cella violou da gamba, jížto se\nv koncertech k průvodu užívalo , kteráž však mu za-\ndost uciniti nemohla. Tardieu potáhl nástroj nejprvé\npěti strunami střevovými, ježto v kvintách naladěny\nbyly, a sice strunami: C, G, d, a, pak jednoučárkova-\nným d, z nichžto dvě poslední drátem potaženy byly.\nS tímto nástrojem odebral se Tardieu do Paříže, dal se\nv koncertech slyšeti, a došel velké pochvaly. Po 25 le-\ntech vynechala se poslední vysoká jednoučárkovaná d-\nstruna pro pohodlnější applikaturu docela, kteroužto\nopravu bezpochyby B e r d a u t, nástupce Tardieu-a\nučinil.\nCo do karakteru je cello v tenorové poloze spří-\nzněno s hlasem lidským, hodí se výborně k vyjá-\ndření rozličných vášní a mluví v melodických zvukách\nk srdci.\nCo do instrumentací přispívá cello v každém or-\nkestru nejen k sesílení základního bassu, nýbrž může\nse i za nejvýtecnější solový a koncertní nástroj pova-\nžovat!. Tóny velkého poctu cell dýchají, hrajou-li u\nvýši nešený zpěv v jednozvuku, jistou rozkoš-\nnickou trudnosf, za jakoužto příčinou se často\ncellu provozovati dávají nyjicí themata (úlohy) v ušlech-\ntilejší taneční hudbě. Mimo to hodí se cella k dopro-\nvázení hlasu v kusech kostelního karakteru, než pak to\nzáleží na skladateli by dobře struny volil, na nichžto\nse věta přednášeti má. Obě nejhlubší Ca G, dovolu-\nje-li tomu tónina na prázdných strunách hráli, mají\nplný, vážný pro tyto případy výborně se hodící zvuk.\nZpěvná místa berou se však na obou vyšších strunách.\nV novějších bohatších orkestrách, kdež se mnoho\ncell nachází, dělí se nástroje tyto na dvě skupení ;\nprvní kráčí samostatně, a druhé zdvojnásobňují kontra-\nbassy v oktávě aneb v jednozvuku. Místa doprovázecí\nv dvojhmatech a lámané ak kordy hodí se\nvelmi dobře pro cello ve forte, rozmnoží se tím har-\nmonická bohatost', jakož i jasné zvučení orkestru velmi\nznačně. Flageolettové tóny cell neposkytují\nžádných zvláštních výhod, neboť jesť pohodlněji, když\nse téhož účinku pomocí dušených houslí, které na struně\nE hrajou, docílí. Obě tyto barvitosti tónů jsou sobě tak\npodobny, že jesť téměř nemožno, je od sebe rozeznati.\nVelké pověsti co virtuosové na cello požívají:\nArnold J. G.., Boch Fr., Bandiot Ch., Berger M.,\nBideau (Bidó) Dominik, Boccherini Fuigi, Bóhin Leo-\npold, Bohrer Max, Braun Daniel, Calmus, Cervetto Ja-\nmes, Dotzauer Justus Jan, Duport (Dypor) Jean, Eisert\nJohann, Ferrari Carlo, Gatti Theobald, Hus-Desforges,\nKraft M., Kletzer, Iíummer Bed., Legrand Peter, Linke\nJosef, Mangold Vilém, Ma r a Hynek z Německého\nBrodu v Čechách, zemřel 1784 v Berlíně, Megelin Jin-\ndřich, Merk Josef, Moralt Filip, Múnzberger J., Orsler\nFrantišek, Paxton (Angličan), Prell August, Romberg\nBernhard, nestor a tvůrce nynější hry na cello a nej-\nznamenitější ze všech cellistů , Sandonati (Italian),\nSchetky Krištof, Schródl Bedřich, Servaís Adrien, nej-\nvětší nynější cellista, Voigt Karel, Werner, Čech f\nv Praze 1768, Willman Max, Wocilka František, Zappa\nFrancesco, Zýka Josef, Čech.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "84", "page_fin": "85", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.7", "titre_corps": "Z Milana. Crociato. — Ballet Kleopatra. — Tutti in maschera. — Pedrelli. — Don Chisciotte.", "titre_sommaire": "Z Milana. Crociato. — Ballet Kleopatra. — Tutti in maschera. — Pedrelli. — Don Chisciotte.", "signature_source": "V. T", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.4", "debut_caractere": 3883, "fin_caractere_exclue": 4554, "texte": "Z Milana.\nCrociato. — Ballet Kleopatra. — Tutti in maschera. —\nPedrelli. — Don Chisciotte.\n\nOpera „Crociato\" od Meyer beera se provo-\nzovala minulý týden v divadle „alla scala.\" Nad vý-\nsledkem by byl míval p. skladatel, kdyby byl býval pří-\ntomným, bud velmi malou neb docela žádnou radost a\n100 louisďorů, jež r. 1825 p. Rossinimu vyplatil, byl\nby musel Rossini navrátit. Že opera na prosto nepro-\npadla jesf snad příčinou, že obecenstvo „scaly\" zná\n„Roberta\" od Meyerbeera. Opera „Crociato\" ač slohu\nitalianského, není s to, obecenstvo rozehřátí, formy jsou\nzastaralé a effekty r. 25- nečiní žádného effektu po 30\nletech. Tenkráte ještě pan M. studoval a učinil až po-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2596, "texte": "dnes ohromný pokrok. Obecenstvo se tedy důkladně\nnudilo, a že se nerozešlo, byl příčinou ballet „Kleo-\npatra\" od Roty, hudba od Giorzy. V balletu dosáhli\nItaliani stupeň nejvyšší snad dokonalosti a „Kleopatra\"\njesf nový a nezvratný toho důkaz. Látka jesf zpraco-\nvána podlé starořímské historie, uvedení na jevišti to-\nhoto děje jesf mistrné ano klassické; mimika, provo-\nzování, tance, rozličná skupení a téměř luzné obrazy\ntvoří celek, o němž sobě nejtvornější, nejživější a nej-\nhoroucnější fantasie jinonárodovce ani nejslabšího obrazu\nutvořili nemůže. Kleopatra převyšuje vše, co jsem byl\nv tomto způsobu v Itálii už byl viděl. Hudba od\nGiorzy jesf přelíbezná, živá, naskrze národní, nikdež\ntriviální a balletním efFektňm přiměřená. Mnohé partie\nby dělaly česf i velmi dobré opeře. V divadle „St.\nRadegonda\" se provozovala a opakovala opera „Tutti\nin maschera\" od Pedrelii-ho. P. náleží mezi ná-\nramné množství italianských skladatelů, jemuž se ale\npodařilo pozornost' obecenstva na sebe vzbudili, což\nv Itálii, jmenovitě v Miláně není věcí snadnou. V skutku\njesf nadzmíněná opera velmi zdařilá, vynikající boha-\ntostí a elegancí myšlenek, novostí forem a důkladnou\ninstrumentací. To vše bylo možná pozorovati navzdor\nne uměl os ti zpěváků, chatrného orkestru a neakustic-\nkého divadla. Však o tom budoucně, ač dovolítc-li p.\nRedaktore, chci Vám příležitostně o zdejších divadlech\na umělcích divadelních něco obšírnějšího podati. *)\nV seznamu oper, jež této stagiony v „alla scala\" ještě\nprovozovány býti měly, byla, jak jsem Vám již psal,\nnová zvláště pro toto divadlo složená opera od Pe-\ndre 11 y „Duca di Scilla\" nazvaná. Obecenstvo bylo\nvelmi napnuté, obzvláště již příznivými úsudky ze zkou-\nšek vyplývajícími. Předevčírem tedy, dne 24. bylo di-\nvadlo přeplněno obecenstvem, ježto mělo rozhodnout\nnad osudem nové opery. Takovéto večery bývají v Mi-\nláně večerní slavností a jich výsledek bývá v skutku\nrozhodujícím nad osudem oper i umělců. I Váš dopi-\nsovatel se tam rozložil, očekávaje výbuch spokoje-\nnosti neb nespokojenosti nad skladatelem opery „Jony.\"\nPrvní dějství nové opery jest výtečné ap. Pedrelli byl\ntéměř v každé scéně vyvolán, naděje obecenstva a vý-\nhlídky skladatele začaly ale v 11. dějství klesaf, iv 111.\ndějství neučinilo se zadost'a jenom rázný závěreční sbor\nv IV. dějství rozehřál zase rozmrzelé již obecenstvo.\nPo opětném provozování této novinky Vám podám ob-\nšírnější úsudek. Právě jsem se dočetl, že jakýs\nCarlo Rispo v Neapoli složil komickou operu „Don\nChisciotte\" nazvanou. Hudba prý má být výstřední ala\nWagner, jako snad i látka.\n'*) S radostí.\n\nV. T."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "85", "page_fin": "85", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.8", "titre_corps": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "titre_sommaire": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.5", "debut_caractere": 2598, "fin_caractere_exclue": 4666, "texte": "Jan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nZach sotva že vyslechl slova přítelova, měl hlavu\nplnou myšlenek a prsa plná tesklivosti. Tak bývá uměl-\ncům mnohdy, když nějaká idea je naplňuje a téměř na\nvyslovení a utváření své doléhá. A byly to idey vel-\nkolepé a krásné, jež v okamženích těchto nitro jeho\nnaplňovaly a na venek se hrnuly, ohlasy hlubokého,\nzbožností nadšeného zármutku. V tesklivém tom nala-\ndění napadlo skladateli našemu vše, co kdy nemilého\nv životě jej potkalo. Napadla mu hořící lípa a mrtvý\npod ní chlapec, napadla mu nevděčnost a nespravedl-\nnost světa, která nadějného umělce téměř z vlasti jeho\nvyháněla. Na účel procházky své docela pozapomněl.\nZapisuje si noty s hbitosti improvisační, nevšímal si ani\nkrásného počasí, pálícího slunce, libého zápachu lučin\na šumu řeky na blízku, ani na Vyšehrad se nedíval a\nvzpomínky na minulosf jeho se nepohřížel, jakž byl\nzamýšlel. Celá duše jeho se ustředila v skladbě, v za-\npočatém requiem!\nVolf mezi tím se procházel po břehu a požíval\nkrásné přítomnosti všemi smysly. Bylo tak teplo a\njasná hladina Vltavy tak vábná. Svlékl zprv boty a svla-\nžoval si nohy. Voda byla vlažná, doba příhodná, žádný\nna blízku.\n„Což bych se ještě jednou nevykoupal v české\nvodě? Budeť to na posledy!\" pomyslil sobě, a v něko-\nlika okamženích se vrhl do stříbrného proudu,\nZach pořád ještě psal. Tu zaslechl, že ho někdo volá.\n„Jene! Jene!\" snášel se hlas z daleka.\nPozdvihnuv oči, kolem se ohlížel, nebylo živé\nduše viděli.\n„Jene! Pomoz!\" ozval se hlas znova. Zach vy-\nskočil. To byl Volfův hlas. „Kde jsi?\" vzkřiknul Zach\ncelý jsa ustrašen ani nevěda proč.\n„Jene!\" Nesl se hlas od řeky ještě jednou a na\nposledy. Zach spatřil jen hlavu, pak obě ruce na oka-\nmžik nad vodu vyzdvižené, jež se rychle ztopily nedaleko\nVyšehradské skály. Pak se nad skleslým přítelem spo-\njily vlny a nebylo více památky o něm.\nIV.\nPřed velikým panským domem přímo na náměstí\nMohučském stála equipage. Čtvero bujných koňů ne-\ndočkavě hlavami pohrávalo před nekrytým kočárem, na\nněmž hraběcí se jevil znak.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "86", "page_fin": "88", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.9", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8, "texte": "Z Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.6", "debut_caractere": 6347, "fin_caractere_exclue": 6358, "texte": "FEUILLETON."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "87", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.7", "debut_caractere": 5080, "fin_caractere_exclue": 6092, "texte": "(V.) Z Blovic. Slušno zajisté, by ze zásluhy mužů\nv hudbě vynikajících oceňovaly, avšak věšeli z jistých\npříčin ua vránu peří pávích je směšné a urážlivé. Nechť\ntento výrok slouží po druhé panu dopisovateli (?) z na-\nšeho města za měřítko při oceňování jistých pěstitelů\nklassi c ké a zvláště kostelní hudby! Móžná-li pak\nkoho pěstitelem kostelní hudby nazvali, jenž jednou za\ndlouhý cas 11a kůru se objeví, by na housle, a to co do\ntechniky dosti nuzně zahrál? Zajisté nikoliv! Jediný hor-\nlivý a vzdělaný pěstitel kostelní hudby je vzorní učitel\npan Josef Hyan, pod jehož obezřetnou direkcí lze sly-\nšeti skladby výtečně provozované. Chvatné zmínky zaslu-\nhuje též pan Václav Kur sa, jenž v akademii dne 20.\ndávané, velmi obratně přednesl brillantní valčík od\nSchulhofa a „Grillchen Polka\" od L. Meyera.\n(A. P.) Z Domažlic (Taus). Dne 29. března pro-\nvozovalo se za zesnulého c. k. krajského raddu pana M.\nS packa, jenž dne 21. března v Jičíně zemřel, slavné\n„Requiem\" od W, A, Mozarta. Na to dávala se tak ře-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3978, "texte": "cená „andělská/4 při kteréž slavná mše do D od Riehi-\nniho, graduale od CherubiniLo a offertorium od Diabelliho\nprovedeny byly. Oceníme-li zdejší poměry a síly hudební,\nkteréž pod řízením našeho výtečného a důkladného ředi-\ntele kůru pana Severína Blátterbauera účinkovaly,\nmůže se provedení zdařilým nazvali. Velké zásluhy do-\nbyli si o toto provedení také hudbomilové z Nové Kdyně,\nkteří při skladbách těchto spoluúcinkovali. Sola nachá-\nzela se v rukou Cecilie Blatterbaurové (soprán), pana\nDoubka c. k. kancelisty (tenor), pana V. Burgeta (bass),\njakož i pánů J. Čapka a Danglera. Počet hudebníků a\nzpěváků obnášel 40. Díky všem spoluúcinkujícím!\n(J. P.) Z Litomyšle. Naše ryzé „české44 město\ndočkalo se „německého koncertu.44 Pan J. Růžička,\nkterý se do Chrudimi odebeře, dával zde dne 30. března\nkoncert na rozloučenou v sále u „černého medvěda.44 V\ncelku vypadl tento „německý44 koncert skvěle a došel\nhojné pochvaly ze strany zdejšího „českého\" obecenstva.\nPan J. Růžička provedl svou „Hirten-Melancbolie\" a va-\nriace nfv housle od Beriota s velkou obratností a se\nznačnou routinou, zácež se mu ohromného potlesku do-\nstalo. Pan Vaniček vyznačil se v potpourri na cello.\nNejvětší pochvaly dobyla si slečna Bobrovská, jež arii z\nopery „Nachtwandlerin44 od Belliniho a „der Hirt am\nFelsen4, od F. Schuberta krásně zpívala. Ovšem vynikla\nby ještě více, kdyby bývala nějaké české písně od Lauba,\nPivody atd. přednesla, nez naše krásná pleť miluje ra-\nději vlašské cukrovinky a . , . než mluvu a zpěv český,\nlo též platí o panu F. Krausovi, jenž dobře přednesl\n„die schonen Sterne4* od L. Spohra. 0 dvou německých\ndeklamovánkách v koncertě přednesených nebudu mluviti,\nzmíním se toliko o panu Menšíkovi, jenž Rubšovu de-\nklamací v kaputě velmi uhlazeně a významně přednesl,\nzacež všestranné pochvaly došel.\n\n(P.) Pešť. Tyto dny dávala zde mladá nadaná cellistka\nRosa Suková koncert v sále musea. Koncertistka\npodstoupil si ulohu, z mužského cella něžnou ženskou ru-\nkou plné, krásné tony vyluzovati, pokročila velice od té\ndoby, co jsme ji posledníkráte slyšeli, Těžké komposice\nde od Servaise, Baškyrské písně od\nPiattiho, jakož i nocturna od Schuberta podaly důkazu o\nvytecne technice, o okrouhlém tónu, vynikající čistotě a\nvýborném přednesu této virluosky. Že nadaná koncer-\ntistka mnohokrát volána byla, netřeba podolýkati.\nSondershauseii. Slečna Rosa ďor (Pietsch-\nmannova z Piahy) vystoupla zde dne 25. března v dvor-\nním divadle, rhalat šestý koncert od Beriota, melancholie\nod Prumea a Fantasie caprice od Vieuxtempse se skvě-\nlým výsledkem.\nPaříž. Paní Szarvadyová. roz. Klausova z Prahy\nhrála nedávno ku prospěchu dobročinného ústavu s pia-\nnistou Krugrem duo pro dvě piana od R. Schumanna, pak\nnocturnu do Es, studii do Cis-moll a impromptu do Cis-\ninoll od Chopina. Pňvabnosť, praví Stef. Heller, byla se\nsilou, ozdobnosť s výrazem spojeny a účinek byl nejšťast-\nnejsi, jejž umělkyně tato na posluchače učinila. Její\npřednes byl nepřekonaný. Paní Szarvadyová dá v této\nsaisoně ještě dva koncerty, dne 31. března a 14. dubna.\nDne 4. dávala se ponejprv nová opera „Le pardon\nde Notre Dáme de Ploermep4 od G. Meyerbeera a došla\nsk\\eleho v)sledku. V představení tomto nacházel se také\ncísai Napoleon a císařovna Eugenie, kteříž slavného skla-\ndatele do své lože povolali, by ho za tak výtečné dílo\nosobně pochválili.\n\nLiteratura hudební. P. A. Žaskovský, varhaník\nhlavního chrámu v Jagru (Erlau), jenž si o hudbu\na zpěv kostelní v Uhrách velkých zásluh dobyl, vydal\nnedávno k službám božím maďarský zpěvník „Enekko-\nnyv,*4 jenž pro první třídy gymnasialní mládeže v Uhrách\nurčen jest, 0 činnosti pana Žaskovského promluvíme při\npříležitosti trochu obšírněji. Kníže J. Poniatowski\nvydá co 11 vidět francouzský spis pod názvem: ~Postupy\nhudby dramatické.u M. Kurasowski sepsal „Nástin hi-\nstorické zpěvohry polské.^\n\nÚmrtí. V Auteuilu blíž Paříže zemřel v 67. roku\nsvého stáří Francois Henry Musard (Mysár), znamenitý\ntaneční skladatel a ředitel orkestru.\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "86", "page_fin": "87", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.9.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "86", "page_fin": "87", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.9.1.1", "titre_corps": "Opera. V těchto dnech dávaly se čtyry velké opery:", "titre_sommaire": "Opera. V těchto dnech dávaly se čtyry velké opery:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.6", "debut_caractere": 10, "fin_caractere_exclue": 6345, "texte": "Opera. V těchto dnech dávaly se čtyry velké opery:\ndne t. t. m. „Troubadour\" od J. Verdiho, dne 3. „Hu-\ngenotti\" od G. Meyerbeera, „Lohengrin\" od R. Wagnera,\na „Zauberflote\" od W. A. Mozarta, z nichžlo Lohengrin\nsilným chraptěníin p. Bachmanna slabého výsledku do-\nsáhl. Ku prospěchu p. Hassela dávala se dne 2. t. m.\npikantní operettka „Sanger und Schneider\" z francouz-\nskéhoa „Kapellmeisterv.Venedig\" quodlibet od L.Schneidra,\nv němžto pan Markvart svou drastickou komikou a\nobratným zpěvem velmi dobře celné obecenstvo bavil.\nRepertoir. Na neděli dne 10. t. m, ozná-\nmena jest opera „Nešpory Sieiliánské\" od J. Verdiho, na\nstředu dne 13. „Nordstern\" od G. Meyerbeera, na čtvrtek\ndne 14. „Koncert konservatoria,\" na sobotu dne 16. „Don\nJuan\" od W. A. Mozarta.\nV\nČtvrtý koncert Cecilianského spolku dne 2.\npodal nám opět důkaz o výborné volbě skladeb, jížto se\npovzdy dotčený spolek pod obezřelým vedením pana Apta\nhonosí. Juž 11a začátku poutala posluchače ouvertura k\nopere „Stella*4 od J. Netzera, ježto pěknými myšlénkami\na obratnou instrumentací vynikajíc mnoho 11a skladby K.\nM. Webra upomina. Touž měrou zajímala nás Hillerova\npoetická skladba „Wandererslied44 (op. 25), jižto slečna\nMíková významně a cituplně přednášela. „Eifenfragen,44\nbáseň pro tři ženské hlasy s průvodem orkestru od J.\nStana je velmi karakteristická a důmyslně pojatá, jen\nškoda, že přenáhlením slečny Schmidtovy provedení hned\n11a začátku uvázlo a opět se zacíti muselo. Že touto ne-\nhodou celistvý dojem utrpěl, dá se mysliti. Mnohem více\nlíbila se velmi puvabna a obratné zosnovaná komposicí\n„Máhrchen44 pro 4 ženské hlasy od F. Mahringa, ježto\nod slečen Kučerovy, Mikovy, Schmidtovy a Tipkovy vý-\nborně prednešena a na všeobecné přáni opětována byla.\nZvláštní zajímavost měl pro nás mužský sbor „die Hoff-\nnung\" od našeho slovutného W. H. Ve i ta, z něhožío\nhluboká poesie a pravdivý cit vane a v němž mistrné ve-\ndení velkého účinku docílila. Neméně zajímavá byla kom-\nposicí „der Geisterkranz44 pto sbor a orkestr od velmi\nnadaného Fr. N ěmc e, nyní v Rusi žijícího. Pan Němec\nje skutečně český Berli o z, o tom jsme se juž\nz dřívějších jeho skladeb přesvědčili a dotčené dílo nás\nv úsudku našem dokonale utvrdilo, Karakieristickou,\npravdivou a mistrně naznačenou malbou hudební illu-\nstruje nadaný skladatel slova Mathissonova tak věrně, že\nposluchače při slovech „die bretterne Kammer der Tod-\nten erbebt, wenn zwolfinal den Hammer die Mitternacht\nhebt44 cit hrůzy obejiti musel ato tím více, jelikož ne-\nméně významný zpěv ucinek ten dovršil. Zpěv při všech\nslohách je ušlechtilý a slovům úplně přiměřený, instru-\nmentace je důmyslná, plná žádoucích efektů a' skutečně\nmnohem karakteristicnejší než instrumentací Lisztova. Ko-\nnečně provedena byla ouvertura „scherzo a finále44 od\nRob. Schumanna (op. 52), v nížto jsme se geniálnímu\nduchu slavného mistra obdivovali museli.\nPrvní koncert konservatoria Pražského dne\n3. t. 111. poskytl spoluúcinkováním našeho věhlasného\nmistra, pana Alex. Dreyschocka rozkošné zábavy\nčetnému obecenstvu v sále na Žofíne. Alexander hrál\npátý koncert od L. Beethovena do Es, a osvědčil patrně,\njak vysoko strmí co do pojmutí i provedení skladby té\nnad virtuosy, které jsme až posud slyšeli. Dreyschock\nproniknul všechny tajiny krás koncertu tohoto a podal\nnám svým nevýslovně dokonalým přednesem úplně ducha\ntéto mistrovské skladby, ano, podal nám ho s takým ci-\ntuplným přednesem, že si ho sotva lépe Beethoven my-\nsliti mohl. Ve své skladbě „der Triumpfmarsch44 s prů-\nvodem orkestru, v nížto alpy všech těžkostí nakupeny\njsou, osvědčil koncertista báječnou technickou sběhlost a\núžasnou vytrvalost. Nejvyšší vrchol všech nesnadností\nnachází se v střední větě této skladby, kdež oktávové\nchody k melodii rakouské hymny každého podivením a\núžasem naplní. Slyšeli jsme slavné virtuosy Búlowa,\nRubinsteina, Schulhofa, Wehle, Klausovou, Schumanno-\nvou a t. d., avšak co do techniky nemá sobě rovného\nDreyschock hraje chody sextové, terzové a oktá-\nvové s bleskuletou rychlostí as takou jistotou, jako\njiní jednoduché škály; 011 vymazal ze slovníka své hry\nslovo „nemožnost\" docela, 011 jest Paganinim piana a\nideálem technické obratnosti, jehož dosáhnouti pianisté\nmarně se snaží. Dreyschock jest Perunem při pianě, ne-\nbot dotkna se klávesnice porazí všechny nám známé pia-\nnisty. Výrok tento potvrzuje také věhlásný Heine, jenž\nuslyšev Dreyschocka takto se o něm vyjádřil: „leh\nglaubte den Pianisten Dreyschock zu hořen, und ich habe\nDrei-schock (tři kopy) Pianisten gehort.\" Avšak dosti o\ntom. Dreyschock byl juž 11a začátku hlučně uvítán a\nmnohokráte volán, načež ochotně ještě svou Sonátu obe-\ncenstvu přednesl. Co úvod provedena byla od mladist-\nvého orkestru, ze žáků konservatoria sestávajícího, symfo-\nnie do D, od W. A. Mozarta. O symfonii této, kteráž\npod výtečným řízením ředitele pana Kittla od mladist-\nvého orkestru velmi precisně provedena byla, vyjádřil se\nAlexander Ulibišev ve své knize „Mozarts Leben44 ná-\nsledovně : Symfonie do D, složena jest r. 1786 po opeře\n„Hochzeit des Figaro,44 z nížto mnoho upomínek 11a sobě\nnese. Ouverturu této opery, kteráž také z D vychází,\nkladu mnohem výše, než první allegro symfonie,, v nížto\nse slabé melodické myšlenky a velmi učené kompinované\nimitací ale i příliš scholastické pravidelnosti nacházejí.\nNaproti torna jest andante z G-dur kus idyllické pro-\nstoty a okouzlujícího půvabu, jest melodické, lehké k\nrozumění a zaručuje tím většího účinku; anto některé\njeho věty k vokálnímu zpěvu se hodí a k dramatickému\norkestru schopny jsou. Tato symfonie nemá žádného me-\nnuet tu. Reminiscence z opery „Figaro?s Hochzeit44 podala\nmotivu k prestu na konci D-dur <2/4, pieca to, kteráž\njako ulitá z jedné myšlenky sestává, jest to podivuhodná\nthematická práce, skvělá a ohnivá hudba. Ze žáků\nslyšeli jsme Josefa Rebí č k a, jenž adagio a rondo z\npátého koncertu (A-moll) od Moliquea přednášel. Re-\nbíček překonal s velkou jistotou všechny těžkosti této\nskladby, a přednesl obě věty velmi čistě, obratně a uhla-\nzeně a osvědčil velké nadání, které mu šťastnou bu-\ndoucnost zaručuje. Méně vyznačila se slečna Ottilie\nBubnová, která arii od Mozarta přiměřeně zpívala.\nHlas její jesť silný a zvučný, avšak není ještě vytříbený,\nPan ředitel Kittl, jenž levou rukou taktiroval, byl hlučnou\npochvalou odměněn. Taktéž došel J. Re biče k a sl.\nRubnova velkého potlesku."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "87", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5078, "texte": "Koncert chovanců Jiránkova pianního ústavu\ndne 7. t. m. potvrdil 11a novo dobrou pověst', jížto tento\nústav po mnoho Jet se honosí. Chovanci se drželi vesměs\ndobře. Symfonie do C-dur od F. Schuberta pro 6 pian\nzřízená, pak koncert (op. 25), od Mendelssohna od pěti\nslečen v unisonu přednešený, jakož i ouvertura k „Tann-\nháusera od Wagnera od 6 slečen a 6 pánů provedený,\ndošly velké pochvaly. Chvatně počínali si panové A.\nKirschbaum a K Kunz, kteřížto adagio a fugu pro 2\npiana od Bacha přiměřeně provedli. V „Bercense\" a\nv „Impromptu\" od Chopina osvědčil pan R. Altschul\nvelkou technickou sběhlosť a pružný úhoz. Nejvíce vy-\nnikla slečna Anna Vávrova, kteráž „Caprice de Con-\ncert\" sur „Oberou\" od Goria s velkou bravourou, uhla-\nzeností as citem provedla a takové hlučné pochvaly do-\nsáhla, že ještě jednu skladbu „Zefír\" od Kittla přidala.\nV koncertě tomto zpívala táž žákyně kapelníka pana F.\nŠ křoup a. Slečna R as t e 11 i o v a přednesla arii z Fi-\ngarovy svatby s velmi příznivým výsledkem, mnohem více\nvynikla však mladá nadaná altiska slečna M lilie rov a,\nježto' píseň „Warum\" od J. Cavalcaby s výrazem as\nněžným citem zpívala. Hlas slečny Múllerovy je silný,\nokrouhlý, zvučný a juž nyní hezky vyrovnalý; zaručí jí,\npakli ve studiích zpěvu pokracovati bude, zajisté skvě-\nlou budoucnost. Dueíto „Barcaiola\" od Kúckena, jež\nobě slečny přednášely, bylo s hlučným potleskem přijato\na na všestranné přání opětováno. Jak jsme se přesvěd-\nčili, jest methoda páně Škroupova výtečná, 11a pevných\nzákladech zbudována a nepochybujeme, že v několika le-\ntech více zpěvaček vzdělá, než naše konservatorium, kdež\nsign. Gordigiani zpěvu vyučuje; výsledek koncertu vůbec\nbyl velmi příznivý.\nKoncert 11a rozloučenou operní zpěvačky sl.\nLouisy Tipkovy, jenž se v neděli dne 10. t. 111. odbývati\nbude, slibuje velmi zajímavá čísla a sice: Ženský kvar-\ntett „Mahrehen\" od F. Mohringa, jejž přednesou slečny\nMikova, Schmidtova, Kučerova a koncertistka;\ndeklamací od L. G. Safíra přednese sl. RudloíFova; va-\nriací od J. Nesvadby, zpívané od k o n c e r ti s t k y ;\npísně „Lotosblu m eu od Schumanna a „Auf Fiúgeln\ndes Gesanges\" od Mendelssohna. přednese paní Mellerová,\nnocturne (op. 15, c. 2) od Chopina a Re mi 11 i s-\neences de Lucia, od Liszta provede 11a piano slečna\nVilemina Čermáková, žákyně A. Dreyschocka ; písně „F 0-\nre 11 o od Schuberta a F r ti h li 11 g s 1 i e d od Mendels-\nsohna, zazpívá koncertistka, ženský terzett „Blumen-\ngruss\" od F. Curschmanna přednesou paní Mellerová,\nMikova a Schmidtova ; duett z „Jesondy\" od L. Spohra\npřednese slečna Mikova a koncertistka, písně „die Biene\"\nod F. Jáchymka, „Ungarisches Lied\" od S. Bognara, „das\nBluinlein\" od Procha, přednese koncertistka.\nDne 15. t. m. uspořádá slečna Rudloffova\nkoncert na rozloučenou, jehožto čistý výnos věnuje z po-\nlovice jednotě pro dostavení chrámu sv. Vita, z polovice\nústavu chudých u sv. Bartoloměje.\nDne 16. t. m bude v Žofínském sále velká\n„hudební a deklamatorní akademie\" ve prospěch slepců,\npři nížto bude divadelní orkestr a pan Lukeš, kterýž\nk tomu cíli z Brna sem přijede, spoluucinkovať.\nKoncert ku prospěchu „jednoty k zamezení\ntýraní zvířat\" bude, jak doslýcháme, dne 28.1.111. uspo-\nřádán. V tomž koncertě vystoupí pan Schonbruck (Vu-\nkovic) od dvorního divadla z Vídně, jenž ve Štýrském\nHradci skvělého výsledku došel.\nZnamenitý virtuos na cello pan Servais vystoupí\njak doslýcháme v druhém koncertě konsérvatoria.\n„Bohmische NalionaJtanze\" (České národní tance),\nkulturní studie od Alfreda Waldau-a, jest titul nové\nknížky, kteráž u H. Dominikusa v Praze vyšla a vše-\nstranného povšimnuti zasluhuje. Je to důkladné pojednání\no všech téměř tancích národních , jejichžto jména zde\nuvedeny buďtež: Ambit, Baboracka, Baborák, Břitva,\nCukrabant, Cvrček, Čepení, Dudacka, Dudák, Dupák, Fu-\nriant, Hambalky, Hulán, Chytavá, Kačer, Kalamajka, Kal-\nhoty, Kedluben, Kíekavá, Klempák, Klouzák, Kolíbavka,\nKomárna, Kostelák, Kozačka, Kozel, Krakovec, Kráva,\nKukavá, Kuželka, Latovák, Manšestr, Marjánka, Minet,\nMotak, Motovidlo, Mrkvička, Myška, Nabíhaná, Obkrocák,\nObrok, Pančava, Plačtivá, Polka, Rejdovacka, Rejdovák,\nRokycanská, Rusák, Řezanka, Sasák, Sedlák, Skočna,\nSlepička, Sin eska, Strašák, Strniště, Šoufek, Šoupák. Š taj\nryš, Švec, Talian, Tkadlec, Tocák, Trakař, Třasák, Tří-\nnožka, Valčík, Vosňák, Vošatka, Vrták, Zahradnická, Zá-\nkolanská, Zákonopí, Zbraslavák, Zpatecná, Zouvák, Žežhu-\nlicka, Žid atd. Upozorňujeme 11a toto malé, avšak pro\nhudbu dulezite dílo podotýkajíce, že z něho obšírný vý-\ntah poyději podáme.\nv\nŘeditel konsérvatoria pan J. B. Kittl obdržel v\nneděli dne 3. t. m. při prvním koncertu konsérvatoria\npatrný důkaz úcty, jížto ve všech kruzích požívá. Když\ntotiž pan Kiltl k ředitelskému pulpitu přistoupil, našel 11a\nněm velmi vkusně zhotovenou taktovku s písmeny J,\nB. K., jižto mu jistý neznámý dárce věnoval.\nPianistce páni T e i n z 111 alln o v é roz. Iínilickové\ndoslalo se minulou neděli cti, že u J. M. císaře Ferdi-\nnanda u přítomnosli celého dvoru několik piec na piano\npřednášela. Paní Teinzmannová odebeře se co nevidět ku\nkoncertům do Vídně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "87", "page_fin": "88", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.9.2", "titre_corps": "(V.) Z Blovic. Slušno zajisté, by ze zásluhy mužů", "titre_sommaire": "(V.) Z Blovic. Slušno zajisté, by ze zásluhy mužů", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "87", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.7", "debut_caractere": 5080, "fin_caractere_exclue": 6092, "texte": "(V.) Z Blovic. Slušno zajisté, by ze zásluhy mužů\nv hudbě vynikajících oceňovaly, avšak věšeli z jistých\npříčin ua vránu peří pávích je směšné a urážlivé. Nechť\ntento výrok slouží po druhé panu dopisovateli (?) z na-\nšeho města za měřítko při oceňování jistých pěstitelů\nklassi c ké a zvláště kostelní hudby! Móžná-li pak\nkoho pěstitelem kostelní hudby nazvali, jenž jednou za\ndlouhý cas 11a kůru se objeví, by na housle, a to co do\ntechniky dosti nuzně zahrál? Zajisté nikoliv! Jediný hor-\nlivý a vzdělaný pěstitel kostelní hudby je vzorní učitel\npan Josef Hyan, pod jehož obezřetnou direkcí lze sly-\nšeti skladby výtečně provozované. Chvatné zmínky zaslu-\nhuje též pan Václav Kur sa, jenž v akademii dne 20.\ndávané, velmi obratně přednesl brillantní valčík od\nSchulhofa a „Grillchen Polka\" od L. Meyera.\n(A. P.) Z Domažlic (Taus). Dne 29. března pro-\nvozovalo se za zesnulého c. k. krajského raddu pana M.\nS packa, jenž dne 21. března v Jičíně zemřel, slavné\n„Requiem\" od W, A, Mozarta. Na to dávala se tak ře-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1809, "texte": "cená „andělská/4 při kteréž slavná mše do D od Riehi-\nniho, graduale od CherubiniLo a offertorium od Diabelliho\nprovedeny byly. Oceníme-li zdejší poměry a síly hudební,\nkteréž pod řízením našeho výtečného a důkladného ředi-\ntele kůru pana Severína Blátterbauera účinkovaly,\nmůže se provedení zdařilým nazvali. Velké zásluhy do-\nbyli si o toto provedení také hudbomilové z Nové Kdyně,\nkteří při skladbách těchto spoluúcinkovali. Sola nachá-\nzela se v rukou Cecilie Blatterbaurové (soprán), pana\nDoubka c. k. kancelisty (tenor), pana V. Burgeta (bass),\njakož i pánů J. Čapka a Danglera. Počet hudebníků a\nzpěváků obnášel 40. Díky všem spoluúcinkujícím!\n(J. P.) Z Litomyšle. Naše ryzé „české44 město\ndočkalo se „německého koncertu.44 Pan J. Růžička,\nkterý se do Chrudimi odebeře, dával zde dne 30. března\nkoncert na rozloučenou v sále u „černého medvěda.44 V\ncelku vypadl tento „německý44 koncert skvěle a došel\nhojné pochvaly ze strany zdejšího „českého\" obecenstva.\nPan J. Růžička provedl svou „Hirten-Melancbolie\" a va-\nriace nfv housle od Beriota s velkou obratností a se\nznačnou routinou, zácež se mu ohromného potlesku do-\nstalo. Pan Vaniček vyznačil se v potpourri na cello.\nNejvětší pochvaly dobyla si slečna Bobrovská, jež arii z\nopery „Nachtwandlerin44 od Belliniho a „der Hirt am\nFelsen4, od F. Schuberta krásně zpívala. Ovšem vynikla\nby ještě více, kdyby bývala nějaké české písně od Lauba,\nPivody atd. přednesla, nez naše krásná pleť miluje ra-\nději vlašské cukrovinky a . , . než mluvu a zpěv český,\nlo též platí o panu F. Krausovi, jenž dobře přednesl\n„die schonen Sterne4* od L. Spohra. 0 dvou německých\ndeklamovánkách v koncertě přednesených nebudu mluviti,\nzmíním se toliko o panu Menšíkovi, jenž Rubšovu de-\nklamací v kaputě velmi uhlazeně a významně přednesl,\nzacež všestranné pochvaly došel."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.9.3", "titre_corps": "(P.) Pešť. Tyto dny dávala zde mladá nadaná cellistka", "titre_sommaire": "(P.) Pešť. Tyto dny dávala zde mladá nadaná cellistka", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.8", "debut_caractere": 1811, "fin_caractere_exclue": 3328, "texte": "(P.) Pešť. Tyto dny dávala zde mladá nadaná cellistka\nRosa Suková koncert v sále musea. Koncertistka\npodstoupil si ulohu, z mužského cella něžnou ženskou ru-\nkou plné, krásné tony vyluzovati, pokročila velice od té\ndoby, co jsme ji posledníkráte slyšeli, Těžké komposice\nde od Servaise, Baškyrské písně od\nPiattiho, jakož i nocturna od Schuberta podaly důkazu o\nvytecne technice, o okrouhlém tónu, vynikající čistotě a\nvýborném přednesu této virluosky. Že nadaná koncer-\ntistka mnohokrát volána byla, netřeba podolýkati.\nSondershauseii. Slečna Rosa ďor (Pietsch-\nmannova z Piahy) vystoupla zde dne 25. března v dvor-\nním divadle, rhalat šestý koncert od Beriota, melancholie\nod Prumea a Fantasie caprice od Vieuxtempse se skvě-\nlým výsledkem.\nPaříž. Paní Szarvadyová. roz. Klausova z Prahy\nhrála nedávno ku prospěchu dobročinného ústavu s pia-\nnistou Krugrem duo pro dvě piana od R. Schumanna, pak\nnocturnu do Es, studii do Cis-moll a impromptu do Cis-\ninoll od Chopina. Pňvabnosť, praví Stef. Heller, byla se\nsilou, ozdobnosť s výrazem spojeny a účinek byl nejšťast-\nnejsi, jejž umělkyně tato na posluchače učinila. Její\npřednes byl nepřekonaný. Paní Szarvadyová dá v této\nsaisoně ještě dva koncerty, dne 31. března a 14. dubna.\nDne 4. dávala se ponejprv nová opera „Le pardon\nde Notre Dáme de Ploermep4 od G. Meyerbeera a došla\nsk\\eleho v)sledku. V představení tomto nacházel se také\ncísai Napoleon a císařovna Eugenie, kteříž slavného skla-\ndatele do své lože povolali, by ho za tak výtečné dílo\nosobně pochválili."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c016", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.9.4", "titre_corps": "Literatura hudební. P. A. Žaskovský, varhaník", "titre_sommaire": "Literatura hudební. P. A. Žaskovský, varhaník", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.8", "debut_caractere": 3330, "fin_caractere_exclue": 3825, "texte": "Literatura hudební. P. A. Žaskovský, varhaník\nhlavního chrámu v Jagru (Erlau), jenž si o hudbu\na zpěv kostelní v Uhrách velkých zásluh dobyl, vydal\nnedávno k službám božím maďarský zpěvník „Enekko-\nnyv,*4 jenž pro první třídy gymnasialní mládeže v Uhrách\nurčen jest, 0 činnosti pana Žaskovského promluvíme při\npříležitosti trochu obšírněji. Kníže J. Poniatowski\nvydá co 11 vidět francouzský spis pod názvem: ~Postupy\nhudby dramatické.u M. Kurasowski sepsal „Nástin hi-\nstorické zpěvohry polské.^"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c017", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.9.5", "titre_corps": "Úmrtí. V Auteuilu blíž Paříže zemřel v 67. roku", "titre_sommaire": "Úmrtí. V Auteuilu blíž Paříže zemřel v 67. roku", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.8", "debut_caractere": 3827, "fin_caractere_exclue": 3965, "texte": "Úmrtí. V Auteuilu blíž Paříže zemřel v 67. roku\nsvého stáří Francois Henry Musard (Mysár), znamenitý\ntaneční skladatel a ředitel orkestru."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c018", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.9.6", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.8", "debut_caractere": 3967, "fin_caractere_exclue": 3978, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c019", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.9.6.1", "titre_corps": "(Roger). Když se nedávno opera \"Herculanum\" od F.", "titre_sommaire": "(Roger). Když se nedávno opera \"Herculanum\" od F.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.8", "debut_caractere": 3980, "fin_caractere_exclue": 5284, "texte": "(Roger). Když se nedávno opera \"Herculanum\" od F.\nDavida opětovala, stal se v divadle v Paříži velmi dojímávý výjev.\nV 3. jednání vystoupil režisér, oznamuje, že znamenitý zpěvák\nRoger (Rožé) náhle ochráptěl. Brzy na to přišel na jeviště sám\nRoger, a byl ode všech s velkým potleskem přijat. Chtěje zpí-\nvatj, nadarmo se namáhal, vyraziti tóny z hrdla svého. Ve své\nzoufalosti ztrhl s hlavy diadern a mrště jím o zem, potácel se\nza kulisy. Avšak v sále se volalo »Rogcr, Roger !« Roger byl\njako omráčen, a jsa jako smrt bledý objevil se po druhé Obe-\ncenstvo tleskalo ještě více. Zakryv si obličej rukama, plakal\nhořce neštaslný pěvec. Nikdy neobdržel umělec skvělejších dů-\nkazu sy mpathie jako Roger. Obecenstvo tleskalo bouřlivě a\ndámy vály šátky svými. I volalo se na Rogera: »Když nelze\nVám zpívali, mluvte, inluvle aspoii'!« Co se toto dálo, panovalo\nna jevišti ještě větší pohnutí. Slavná zpěvačka, paní Borghi-\niMamová, majíc slzy v ocích, uchopila Rogera za ruce a posky-\ntovala mu útěchy. Konečné dodal si Roger, jsa hluboce dojat,\nzmužilosti, vděčnost vdechla mu pevnou vůli a hlas jeho se na-\nMátil. Roger vystoupil opět, zpíval, ač ne tak výborné, přec s\nvětším výrazem než jindy. Roger se může těšit' z té myšlenky,\nže všechni ti, kteří se jeho talentu obdivovali, vroucí jsou jeho\npřátelé."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-04-10-01-c020", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-04-10_01#c020", "volume": "bmtnabd_1859-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.2.10", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.8", "debut_caractere": 5286, "fin_caractere_exclue": 5541, "texte": "Listárna.\nPanu T. y K. Takové vzory vyšly\nnedávno od p. prof. M u ž á k 11 pod jmenem „Školské\nvzory krasopisné,\" ježto 12 vzorů latinskéko písma ob-\nsahujíce směle se k anglickým neb francouzským vzor-\nkům téhož druhu postaviti mohou. Stojif 30 kr. r. č."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.1", "texte": "Venku hudba.\nJos Barák.\nhudba skočnou hraje,\nmladá chasa s sebou kráčí,\nnoha bujně zveselena\nbujným, skočným zvukům stačí.\nVedlé mne za tenkou zídkou\nplné tváře, modré oči\npodlé taktu hudby venku\nvesele se kolem točí.\nJenom já zde tiše sedím,\nslyším bujnou, zvučnou píseň,\nnevím, zvučí-li v ní radost\nnebo hrobová má tíseň.\nMoje srdce v prsou skáče,\naž zavlhly zmdlené oči\na má hlava, mdlá ta hlava\nv báječném se tanci točí.\n\nČeský zpév.\nV. A. Crha.\n\"llach zpívá krásně, uhlazeně\nba mistrem jmín, kde koli pěl ;\nnež aby srdcem z hloubi pohnul\na ňadra zpěvem rozechvěl,\nBy duch se mocně vzhuru nesl,\na zrak se v slzách potápěl :\ntak posud — byť i zvučně zpíval —\n* syn jihu nikdy nezapěl.\nTen pěje ústy, pěje hrdlem\na srdce mlčí v zpěvích těch,\nnež od srdce a k srdci pěti,\nto dovede přec jenom — Čech.\n\nStav zpěvu národního a hudby\nv Haliči,\nPodává Adolf Pozděna.\n(Pokračování.)\nV prvním příkladu nalezli jste zajisté, že nápěv s\nhury dolů ustavičně sestupuje, zde máme též něco po-\ndobného.\nV nápěvu tomto nalezneme juž větší pohyblivosf,\nnežli v nápěvu prvním a přece to není ještě všecko,\nco vlastně kolorn y j k u hors k o u od kra j sk é\nliší. Až posud vane z obou týž bol a žal s tím roz-\ndílem, že v první je téměř nevýslovný; v druhé\nale dosáhnul téhož stupně, že se vyjádřiti může. Proto\ntaké rriá kolomyjka druhá ještě jednou takový objem,\njako kolomyjka první."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "82", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.2", "texte": "Ačkoliv pan doktor ianslík ve svém spisu „Bei-\ntrag zum musikalisch Schonen\" tvrdí, že se city hudbou\nvyjádřiti nedají, a dokázali chce, že hudba nic jiného\nnení, než jen sestavení tónů do krásných forem; dou-\nfáme přece jistiti, že hudba, vyjímaje čistě duševní city\nna př. lásku, naději, s to jest vylíčit cit bolu neb\nradosti.\nVlastní rozdíl, jenž obě kolomyjky karakterisuje,\nobdržíme v těchto dvou periodách, které nyní nastoupí.\nKarakteristika jejich záleží v tom, že se v tónině D-\ndur nacházejí, kdežto první dvě periody v D-moll leží.\nBezpochyby bude někdo myslif, že to jest proti\npravidlům harmonie, ale i zákony harmonie takový pře-\nchod dovolují. Každé sobě rovné tóniny: Dur a Moll\nt. j. tóniny, ježto obě jeden a týž základní tón mají,\njsou v prvním stupni příbuznosti. Totéž máme v našem\npříkladě. D-dur a D-moll mají jeden a týž základní\ntón, jen že v dalším svém vývinu od sebe rozdílné\njsou. První část v D-moll se nacházející podává nám\nnám obraz bolu ; část druhá D-dur vyjádřuje svo-\nbodu , z nížto se obyvatel v horách těší. A kdož\nby se necítil svobodným a veselým tam, kde jasný\nzdravý vzduch vane, kdož by nezapoměl na nesnáze\npohledem na krásný kraj. jenž se před zrakem naším\nrozprostírá! Zbudí se v nás cit volnosti, radosti a svě-\nžesti a cit tento vyjeví se ve zpěvu bujarém a ra-\ndostném.\nPomyslí si tuším mnohý, že jsem se zabral do ro-\nmantického popisování; ale takový hudební umělec, při\nněmž materialismus převláda, lépe učiní, pověsí-li hudbu\nna hřebíček.\nBedřich Chopin má za své originální skladby ná-\nrodnosti polské co děkovali. Kdo slyšel nápěvy polské\naneb Rusínské, zajisté nalezne, že nejvíce čerpal Cho-\npin z nápěvů červené Rusi (Rusínů), což jesf opak bílé\nRusi (Rusové).\nVšecky nápěvy, které lid Rusínský zpívá, a které\njejich vlastnictvím jsou, náleží do oboru kolomyjek,\nvšechny jiné, jež se od kolomyjek liší, patří jiným ná-\nrodům. Mimo kolomyjky jesf jen jeden nápěv, kterýž\nRusínůin náleží. Je to nápěv tak zvaný „Zel man.\"\nPočátek zpěvu tohoto padá do let 1765. Týž zpěv je\nvlastnictvím Rusínů, kolem města Drohobiče se nachá-\nzejících, kdež se v těchto udaných letech jakýs žid\nZelman Woifovič*) nalézal. V těchto letech byly církve\nRusínské (kostely) právě tak jako krčmy od židů na-\njmuty. Chtěl-li lid Rusínský své služby Boží konali,\nneb jiné obřady na př. křest' dětí, svěcení chleba neb\nvody odbývali, musel se k židu odebrati a mu clo,\nvlastně ale poplatek ze všech věcí církevních zaplatili.\nŽid byv zaplacen vydal klíče a obřady církve Rusínské\nmohly se napotom konati. Placení poplatku řídilo se\nvždy dle důležitosti předmětu. Čím větší slavnost neb\nsvátek, tím více židovi placeno býti muselo.\nJako u nás v Cechách, tak i u Rusínů jsou svátky\nVcikonoční největší svátky výroční, jen že je Rusínové\nvelkým dnem nazývají. Před těmito svátky odjel Zel-\nman do Přemysle s celou svou rodinou ke svým přá-\ntelům na svatbu. Svátky se blížily a Zelman nepři-\njížděl. Přišel „velký den.\" Lid i s knězem byl kolem\ncírkve (kostela) juž shromážděn, avšak do chrámu ne-\nbylo se možná dostali, jelikož se ještě žid Zelman\nz Přemysle nevrátil.\n(Pokračo vání.)\n\nČásť theoretícká při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nPříbuznost tónin.\nByloby jednotvárné zvláště ve skladbě rozsáhlej-\nšího objemu, kdyby se užívalo pouze jedné tóniny ;\n\n\"\") Ze]man, žid bydlel v Drohobiču. V tamějším ar-\nchivu kostelním nalezlo se v aktách pojednání o\nžidu tomto, které roku 1856 v „Dzeniku literác-\nkém\" uveřejněno bylo. Výtah tento jest nejen\nvelmi zajímavý ale iv pravdě historický a málo\nznámý."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "83", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.3", "texte": "rozmanitost žádá aby se skladatel uchýlil do jiných s hlavní\ntóninou spříbuzněných tónin.\nSpříbuzněné tóniny nazýváme ty, které mají více\nspolečných tónův. Příbuznost' tónin jest v té míře bližší,\nčím více mají tónův společně.\nU porovnání C s G nacházíme jenorn rozdílný tón\nfis, srovnáme-li F s C, vidíme, že se od sebe liší to-\nliko tónem hes, ostatní tóny přináleží obourn tóninám.\nPři srovnání C s D neb Hes najdeme rozdíl dvou\ntónů C s As rozdíl tří tónův atd.\nTóniny, jenž se jenom jedním tónem od sebe liší,\nnachází se v prvním, které dvěma tóny, v druhém, které\ntřemi, v třetím koleně příbuznosti atd.\nPříbuznost' tónin jesf způsobu trojího : a) tvrdých\ns tvrdými, 6) měkkých s měkkými, c) tvrdých s měk-\nkými tóninami.\nPřehled příbuznosti tónin prvního a druhého způ-\nsobu nám poskytuje kruh kvintový neb kvartový. Kolik\nkvint neb kvart jest jedna tónina od druhé vzdálena,\ntolikátého kolena jesf také její příbuznost'. *)\nCo se dotýče příbuznosti způsobu třetího t. j. dur-\ns moll-tóninou, dlužno pamatovat, že nejbližší příbuznost\nmají mezi sebou parallelní tóniny, jako C-a, F-d atd.,\nan se jenom jedním tónem od sebe liší; v druhém ko-\nleně příbuznosti s C jsou parallelní tóniny obou do-\nminant d-moll a e-moll, jelikož se dvěma tóny od C-\ndur liší; měkké tóniny, jenž se třemi tóny od sebe\ndělí, nacházejí se také v třetím stupni čili koleně pří-\nbuzenství, jako s C-dur, h-moll, a g-moll.\nKonečně co se týče příbuznosti oněch dur- a\nmoll-íónin, které mají jeden a týž základní tón, jako\nC-c, A-a, D-d atd., třeba se i dvěma tóny od sebe\nrozeznávaly, mohou se přece za tóniny v prvním stupni\npříbuznosti považovat', a to z té příčiny, poněvadž mají\nnejhlavnější stupně jako toniku dominantu, spodní do-\nminantu (subdominanlu) i citlivý tón společně.\nZ toho následuje, že jedna každá tónina buď si\nkteréhokoliv pohlaví, se čtyřmi tóninami v prvním ko-\nleně spříbuzněna jest, a sice s tvrdou tóninou : 1) dur-\ntónina vrchní dominanty, 2) dur-tónina spodní domi-\nnanty, 3) parallelní mol-tónina, 4) stejnojmená rnol-\nlónina, na př. C, G, F, a, c.\nS tóninou měkkou se nachází v prvním koleně\npříbuznosti: 1) moll-tónina vrchní dominanty, 2) moll-\ntónina spodní dominanty, 3) parallelní dur-tónina, 4)\nstejnojmená dur-tónina na př. a, e, d, C, A.\nNebude od místa, když se zmíníme, že co do výrazu\ntóniny tvrdé a tóniny měkké, nacházíme při oné jasnou\nzvučnosf, ráznosf, mužnosf, při této zase zvuk mutný,\njemný, úpěnlivý.\nTóniny s křížkami jsou větším dílem zvuku ostrého,\nkdežto tóniny s be zase spíše zvučnosf lahodnou pro-\njevují. Aby učitel žáka poněkud o rozdílném karakteru\ntónin přesvědčil, hraje mu jeden a ten samý kousek\n(pies) v rozličných tóninách.\nZ této lekcí jest pro začátečníka nejdůležitější: 1)\naby měl jasné ponětí o dur- a moll-tónině; 2) aby\nznal obyčejné tóniny dle jména a předznamenání; 3)\nby věděl, v jakém pořádku a be po sobě stavětí.\nOstatně poznání rozličných příbuzenství a karak.\ntery jednotlivých tónin přináleží učňovi, který meze\nelementárního vyučování hudby překročil. Toto se dříve\npřed se nebere, až když hraje žák karakteristické\nskladby rozsáhlejšího objemu pozůstávající z více než\nz jedné tóniny, a při analysí (r°zk°N.O skladeb pozů-\nstávajících z vícero rytmicky uspořádaných oddílův.\n(Pokračování.)\n\n*) Mají-li tóniny o jednu posuvku více neb méně,\njsou v prvním, o dvě pósuvky v druhém, o tří\npesuvky v třetím koleně (stnpni) spřibuzněny.\n\nFrantišek Tuma.\nŽivotopisný nástin.\n\n(Dokončení.)\nNyní procitla v Tůmovi stará jen dřímající náklon-\nnost' k venkovské samotě a zátiší domácímu. Odřeknuv\nse ruchuplného sídelního města zvolil si praemonstra-\ntenský klášter Geras v romantické krajině ležící, za\nsvé útočiště. Tam žil obíraje se s přírodou a rnusou\nsvou. Mnoho velkolepých skladeb vytvořil zde Tuma\nve svém šestiletém dobrovolném vyhnanství, jmenovitě\nvýborná responsoria k lamentacím a lectiones od ma-\ntutina in tenebris. Avšak ostrý vzduch lesní nezdál se\ndobře účinkovali na zdraví jeho ; počalf postonávat a\nvrátiv se do Vídně odebral se do kláštera milosrdných\nbratří a zesnul tam r. 1774 tiše a klidně oddán jsa\nTvůrci svému. Tři dcery a čtyři synové stáli lkajíce u\njeho lůžka. Dva synové žili ještě okolo r. 1828; je-\nden byl setníkem v Pražské invalidovně, druhý byl po-\nkladníkem v klášteře Korneuburgu, oba byli 801etí\nkmetové.\nTuma pracoval velmi lehce, ale s důslednou setr-\nvalostí, as neunavenou vytrvalostí stoje vždy u pulpitu\na maje dvéře zamčeny. Ve 3 dnech dokončil oby-\nčejně jednu mši, nejsa vytrhován a od vší společnosti\njsa odloučen. Oběd a večeře jeho sestávala v těchto\npřípadech toliko ze šálku čokolády. K nastínění skla-\ndeb sloužila mu gamba, s nížto on mistrně vládnouti\numěl. V obcování byl jemný, přívětivý a něžných"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.4", "texte": "mravů a dovedl se v latine, frančině a italčině se stej-\nnou obratností vyjádřit. Jeho podobizna nachází se ve\nspisu „Abbildnngen bóhmischer und máhrischer Gelehr-\nter und Kunstler\" díl I. strana 179.\nTurnovy skladby kostelní patří k těm nejdokona-\nlejším plodům v tomto oboru. Vynikajíf původností\nmyšlenek, mistrovským provedením a kontrapunktickým\numěním. Zevrubnější pojednání v skladbách jeho slíbil\nnám podati výborný znatel Tůmových komposicí, pan\nJosel Krejčí, ředitel školy varhanické, kterýžto člá-\nnek pak uveřejníme.\n\nR.\n\nDĕjiny a charakteristika hudebních\nnástrojů,\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nCello\nneb basička čili basetl, italsky violoncello.\nNeméně důležitý nástroj hudební je cello, na něžto\nse jako na Gambu sedě hraje. Cello vynalezl fran-\ncouz , Ta r di e u (visi. Tardié) , duchovní v Ta-\nrasconu, jenž se r. 1705 ve Francii narodil. Tardieu\nbyl veden k vynálezu cella violou da gamba, jížto se\nv koncertech k průvodu užívalo , kteráž však mu za-\ndost uciniti nemohla. Tardieu potáhl nástroj nejprvé\npěti strunami střevovými, ježto v kvintách naladěny\nbyly, a sice strunami: C, G, d, a, pak jednoučárkova-\nným d, z nichžto dvě poslední drátem potaženy byly.\nS tímto nástrojem odebral se Tardieu do Paříže, dal se\nv koncertech slyšeti, a došel velké pochvaly. Po 25 le-\ntech vynechala se poslední vysoká jednoučárkovaná d-\nstruna pro pohodlnější applikaturu docela, kteroužto\nopravu bezpochyby B e r d a u t, nástupce Tardieu-a\nučinil.\nCo do karakteru je cello v tenorové poloze spří-\nzněno s hlasem lidským, hodí se výborně k vyjá-\ndření rozličných vášní a mluví v melodických zvukách\nk srdci.\nCo do instrumentací přispívá cello v každém or-\nkestru nejen k sesílení základního bassu, nýbrž může\nse i za nejvýtecnější solový a koncertní nástroj pova-\nžovat!. Tóny velkého poctu cell dýchají, hrajou-li u\nvýši nešený zpěv v jednozvuku, jistou rozkoš-\nnickou trudnosf, za jakoužto příčinou se často\ncellu provozovati dávají nyjicí themata (úlohy) v ušlech-\ntilejší taneční hudbě. Mimo to hodí se cella k dopro-\nvázení hlasu v kusech kostelního karakteru, než pak to\nzáleží na skladateli by dobře struny volil, na nichžto\nse věta přednášeti má. Obě nejhlubší Ca G, dovolu-\nje-li tomu tónina na prázdných strunách hráli, mají\nplný, vážný pro tyto případy výborně se hodící zvuk.\nZpěvná místa berou se však na obou vyšších strunách.\nV novějších bohatších orkestrách, kdež se mnoho\ncell nachází, dělí se nástroje tyto na dvě skupení ;\nprvní kráčí samostatně, a druhé zdvojnásobňují kontra-\nbassy v oktávě aneb v jednozvuku. Místa doprovázecí\nv dvojhmatech a lámané ak kordy hodí se\nvelmi dobře pro cello ve forte, rozmnoží se tím har-\nmonická bohatost', jakož i jasné zvučení orkestru velmi\nznačně. Flageolettové tóny cell neposkytují\nžádných zvláštních výhod, neboť jesť pohodlněji, když\nse téhož účinku pomocí dušených houslí, které na struně\nE hrajou, docílí. Obě tyto barvitosti tónů jsou sobě tak\npodobny, že jesť téměř nemožno, je od sebe rozeznati.\nVelké pověsti co virtuosové na cello požívají:\nArnold J. G.., Boch Fr., Bandiot Ch., Berger M.,\nBideau (Bidó) Dominik, Boccherini Fuigi, Bóhin Leo-\npold, Bohrer Max, Braun Daniel, Calmus, Cervetto Ja-\nmes, Dotzauer Justus Jan, Duport (Dypor) Jean, Eisert\nJohann, Ferrari Carlo, Gatti Theobald, Hus-Desforges,\nKraft M., Kletzer, Iíummer Bed., Legrand Peter, Linke\nJosef, Mangold Vilém, Ma r a Hynek z Německého\nBrodu v Čechách, zemřel 1784 v Berlíně, Megelin Jin-\ndřich, Merk Josef, Moralt Filip, Múnzberger J., Orsler\nFrantišek, Paxton (Angličan), Prell August, Romberg\nBernhard, nestor a tvůrce nynější hry na cello a nej-\nznamenitější ze všech cellistů , Sandonati (Italian),\nSchetky Krištof, Schródl Bedřich, Servaís Adrien, nej-\nvětší nynější cellista, Voigt Karel, Werner, Čech f\nv Praze 1768, Willman Max, Wocilka František, Zappa\nFrancesco, Zýka Josef, Čech.\n(Pokračování.)\n\nZ Milana.\nCrociato. — Ballet Kleopatra. — Tutti in maschera. —\nPedrelli. — Don Chisciotte.\n\nOpera „Crociato\" od Meyer beera se provo-\nzovala minulý týden v divadle „alla scala.\" Nad vý-\nsledkem by byl míval p. skladatel, kdyby byl býval pří-\ntomným, bud velmi malou neb docela žádnou radost a\n100 louisďorů, jež r. 1825 p. Rossinimu vyplatil, byl\nby musel Rossini navrátit. Že opera na prosto nepro-\npadla jesf snad příčinou, že obecenstvo „scaly\" zná\n„Roberta\" od Meyerbeera. Opera „Crociato\" ač slohu\nitalianského, není s to, obecenstvo rozehřátí, formy jsou\nzastaralé a effekty r. 25- nečiní žádného effektu po 30\nletech. Tenkráte ještě pan M. studoval a učinil až po-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.5", "texte": "dnes ohromný pokrok. Obecenstvo se tedy důkladně\nnudilo, a že se nerozešlo, byl příčinou ballet „Kleo-\npatra\" od Roty, hudba od Giorzy. V balletu dosáhli\nItaliani stupeň nejvyšší snad dokonalosti a „Kleopatra\"\njesf nový a nezvratný toho důkaz. Látka jesf zpraco-\nvána podlé starořímské historie, uvedení na jevišti to-\nhoto děje jesf mistrné ano klassické; mimika, provo-\nzování, tance, rozličná skupení a téměř luzné obrazy\ntvoří celek, o němž sobě nejtvornější, nejživější a nej-\nhoroucnější fantasie jinonárodovce ani nejslabšího obrazu\nutvořili nemůže. Kleopatra převyšuje vše, co jsem byl\nv tomto způsobu v Itálii už byl viděl. Hudba od\nGiorzy jesf přelíbezná, živá, naskrze národní, nikdež\ntriviální a balletním efFektňm přiměřená. Mnohé partie\nby dělaly česf i velmi dobré opeře. V divadle „St.\nRadegonda\" se provozovala a opakovala opera „Tutti\nin maschera\" od Pedrelii-ho. P. náleží mezi ná-\nramné množství italianských skladatelů, jemuž se ale\npodařilo pozornost' obecenstva na sebe vzbudili, což\nv Itálii, jmenovitě v Miláně není věcí snadnou. V skutku\njesf nadzmíněná opera velmi zdařilá, vynikající boha-\ntostí a elegancí myšlenek, novostí forem a důkladnou\ninstrumentací. To vše bylo možná pozorovati navzdor\nne uměl os ti zpěváků, chatrného orkestru a neakustic-\nkého divadla. Však o tom budoucně, ač dovolítc-li p.\nRedaktore, chci Vám příležitostně o zdejších divadlech\na umělcích divadelních něco obšírnějšího podati. *)\nV seznamu oper, jež této stagiony v „alla scala\" ještě\nprovozovány býti měly, byla, jak jsem Vám již psal,\nnová zvláště pro toto divadlo složená opera od Pe-\ndre 11 y „Duca di Scilla\" nazvaná. Obecenstvo bylo\nvelmi napnuté, obzvláště již příznivými úsudky ze zkou-\nšek vyplývajícími. Předevčírem tedy, dne 24. bylo di-\nvadlo přeplněno obecenstvem, ježto mělo rozhodnout\nnad osudem nové opery. Takovéto večery bývají v Mi-\nláně večerní slavností a jich výsledek bývá v skutku\nrozhodujícím nad osudem oper i umělců. I Váš dopi-\nsovatel se tam rozložil, očekávaje výbuch spokoje-\nnosti neb nespokojenosti nad skladatelem opery „Jony.\"\nPrvní dějství nové opery jest výtečné ap. Pedrelli byl\ntéměř v každé scéně vyvolán, naděje obecenstva a vý-\nhlídky skladatele začaly ale v 11. dějství klesaf, iv 111.\ndějství neučinilo se zadost'a jenom rázný závěreční sbor\nv IV. dějství rozehřál zase rozmrzelé již obecenstvo.\nPo opětném provozování této novinky Vám podám ob-\nšírnější úsudek. Právě jsem se dočetl, že jakýs\nCarlo Rispo v Neapoli složil komickou operu „Don\nChisciotte\" nazvanou. Hudba prý má být výstřední ala\nWagner, jako snad i látka.\n'*) S radostí.\n\nV. T.\n\nJan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nZach sotva že vyslechl slova přítelova, měl hlavu\nplnou myšlenek a prsa plná tesklivosti. Tak bývá uměl-\ncům mnohdy, když nějaká idea je naplňuje a téměř na\nvyslovení a utváření své doléhá. A byly to idey vel-\nkolepé a krásné, jež v okamženích těchto nitro jeho\nnaplňovaly a na venek se hrnuly, ohlasy hlubokého,\nzbožností nadšeného zármutku. V tesklivém tom nala-\ndění napadlo skladateli našemu vše, co kdy nemilého\nv životě jej potkalo. Napadla mu hořící lípa a mrtvý\npod ní chlapec, napadla mu nevděčnost a nespravedl-\nnost světa, která nadějného umělce téměř z vlasti jeho\nvyháněla. Na účel procházky své docela pozapomněl.\nZapisuje si noty s hbitosti improvisační, nevšímal si ani\nkrásného počasí, pálícího slunce, libého zápachu lučin\na šumu řeky na blízku, ani na Vyšehrad se nedíval a\nvzpomínky na minulosf jeho se nepohřížel, jakž byl\nzamýšlel. Celá duše jeho se ustředila v skladbě, v za-\npočatém requiem!\nVolf mezi tím se procházel po břehu a požíval\nkrásné přítomnosti všemi smysly. Bylo tak teplo a\njasná hladina Vltavy tak vábná. Svlékl zprv boty a svla-\nžoval si nohy. Voda byla vlažná, doba příhodná, žádný\nna blízku.\n„Což bych se ještě jednou nevykoupal v české\nvodě? Budeť to na posledy!\" pomyslil sobě, a v něko-\nlika okamženích se vrhl do stříbrného proudu,\nZach pořád ještě psal. Tu zaslechl, že ho někdo volá.\n„Jene! Jene!\" snášel se hlas z daleka.\nPozdvihnuv oči, kolem se ohlížel, nebylo živé\nduše viděli.\n„Jene! Pomoz!\" ozval se hlas znova. Zach vy-\nskočil. To byl Volfův hlas. „Kde jsi?\" vzkřiknul Zach\ncelý jsa ustrašen ani nevěda proč.\n„Jene!\" Nesl se hlas od řeky ještě jednou a na\nposledy. Zach spatřil jen hlavu, pak obě ruce na oka-\nmžik nad vodu vyzdvižené, jež se rychle ztopily nedaleko\nVyšehradské skály. Pak se nad skleslým přítelem spo-\njily vlny a nebylo více památky o něm.\nIV.\nPřed velikým panským domem přímo na náměstí\nMohučském stála equipage. Čtvero bujných koňů ne-\ndočkavě hlavami pohrávalo před nekrytým kočárem, na\nněmž hraběcí se jevil znak.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.6", "texte": "Z Prahy.\n\nOpera. V těchto dnech dávaly se čtyry velké opery:\ndne t. t. m. „Troubadour\" od J. Verdiho, dne 3. „Hu-\ngenotti\" od G. Meyerbeera, „Lohengrin\" od R. Wagnera,\na „Zauberflote\" od W. A. Mozarta, z nichžlo Lohengrin\nsilným chraptěníin p. Bachmanna slabého výsledku do-\nsáhl. Ku prospěchu p. Hassela dávala se dne 2. t. m.\npikantní operettka „Sanger und Schneider\" z francouz-\nskéhoa „Kapellmeisterv.Venedig\" quodlibet od L.Schneidra,\nv němžto pan Markvart svou drastickou komikou a\nobratným zpěvem velmi dobře celné obecenstvo bavil.\nRepertoir. Na neděli dne 10. t. m, ozná-\nmena jest opera „Nešpory Sieiliánské\" od J. Verdiho, na\nstředu dne 13. „Nordstern\" od G. Meyerbeera, na čtvrtek\ndne 14. „Koncert konservatoria,\" na sobotu dne 16. „Don\nJuan\" od W. A. Mozarta.\nV\nČtvrtý koncert Cecilianského spolku dne 2.\npodal nám opět důkaz o výborné volbě skladeb, jížto se\npovzdy dotčený spolek pod obezřelým vedením pana Apta\nhonosí. Juž 11a začátku poutala posluchače ouvertura k\nopere „Stella*4 od J. Netzera, ježto pěknými myšlénkami\na obratnou instrumentací vynikajíc mnoho 11a skladby K.\nM. Webra upomina. Touž měrou zajímala nás Hillerova\npoetická skladba „Wandererslied44 (op. 25), jižto slečna\nMíková významně a cituplně přednášela. „Eifenfragen,44\nbáseň pro tři ženské hlasy s průvodem orkestru od J.\nStana je velmi karakteristická a důmyslně pojatá, jen\nškoda, že přenáhlením slečny Schmidtovy provedení hned\n11a začátku uvázlo a opět se zacíti muselo. Že touto ne-\nhodou celistvý dojem utrpěl, dá se mysliti. Mnohem více\nlíbila se velmi puvabna a obratné zosnovaná komposicí\n„Máhrchen44 pro 4 ženské hlasy od F. Mahringa, ježto\nod slečen Kučerovy, Mikovy, Schmidtovy a Tipkovy vý-\nborně prednešena a na všeobecné přáni opětována byla.\nZvláštní zajímavost měl pro nás mužský sbor „die Hoff-\nnung\" od našeho slovutného W. H. Ve i ta, z něhožío\nhluboká poesie a pravdivý cit vane a v němž mistrné ve-\ndení velkého účinku docílila. Neméně zajímavá byla kom-\nposicí „der Geisterkranz44 pto sbor a orkestr od velmi\nnadaného Fr. N ěmc e, nyní v Rusi žijícího. Pan Němec\nje skutečně český Berli o z, o tom jsme se juž\nz dřívějších jeho skladeb přesvědčili a dotčené dílo nás\nv úsudku našem dokonale utvrdilo, Karakieristickou,\npravdivou a mistrně naznačenou malbou hudební illu-\nstruje nadaný skladatel slova Mathissonova tak věrně, že\nposluchače při slovech „die bretterne Kammer der Tod-\nten erbebt, wenn zwolfinal den Hammer die Mitternacht\nhebt44 cit hrůzy obejiti musel ato tím více, jelikož ne-\nméně významný zpěv ucinek ten dovršil. Zpěv při všech\nslohách je ušlechtilý a slovům úplně přiměřený, instru-\nmentace je důmyslná, plná žádoucích efektů a' skutečně\nmnohem karakteristicnejší než instrumentací Lisztova. Ko-\nnečně provedena byla ouvertura „scherzo a finále44 od\nRob. Schumanna (op. 52), v nížto jsme se geniálnímu\nduchu slavného mistra obdivovali museli.\nPrvní koncert konservatoria Pražského dne\n3. t. 111. poskytl spoluúcinkováním našeho věhlasného\nmistra, pana Alex. Dreyschocka rozkošné zábavy\nčetnému obecenstvu v sále na Žofíne. Alexander hrál\npátý koncert od L. Beethovena do Es, a osvědčil patrně,\njak vysoko strmí co do pojmutí i provedení skladby té\nnad virtuosy, které jsme až posud slyšeli. Dreyschock\nproniknul všechny tajiny krás koncertu tohoto a podal\nnám svým nevýslovně dokonalým přednesem úplně ducha\ntéto mistrovské skladby, ano, podal nám ho s takým ci-\ntuplným přednesem, že si ho sotva lépe Beethoven my-\nsliti mohl. Ve své skladbě „der Triumpfmarsch44 s prů-\nvodem orkestru, v nížto alpy všech těžkostí nakupeny\njsou, osvědčil koncertista báječnou technickou sběhlost a\núžasnou vytrvalost. Nejvyšší vrchol všech nesnadností\nnachází se v střední větě této skladby, kdež oktávové\nchody k melodii rakouské hymny každého podivením a\núžasem naplní. Slyšeli jsme slavné virtuosy Búlowa,\nRubinsteina, Schulhofa, Wehle, Klausovou, Schumanno-\nvou a t. d., avšak co do techniky nemá sobě rovného\nDreyschock hraje chody sextové, terzové a oktá-\nvové s bleskuletou rychlostí as takou jistotou, jako\njiní jednoduché škály; 011 vymazal ze slovníka své hry\nslovo „nemožnost\" docela, 011 jest Paganinim piana a\nideálem technické obratnosti, jehož dosáhnouti pianisté\nmarně se snaží. Dreyschock jest Perunem při pianě, ne-\nbot dotkna se klávesnice porazí všechny nám známé pia-\nnisty. Výrok tento potvrzuje také věhlásný Heine, jenž\nuslyšev Dreyschocka takto se o něm vyjádřil: „leh\nglaubte den Pianisten Dreyschock zu hořen, und ich habe\nDrei-schock (tři kopy) Pianisten gehort.\" Avšak dosti o\ntom. Dreyschock byl juž 11a začátku hlučně uvítán a\nmnohokráte volán, načež ochotně ještě svou Sonátu obe-\ncenstvu přednesl. Co úvod provedena byla od mladist-\nvého orkestru, ze žáků konservatoria sestávajícího, symfo-\nnie do D, od W. A. Mozarta. O symfonii této, kteráž\npod výtečným řízením ředitele pana Kittla od mladist-\nvého orkestru velmi precisně provedena byla, vyjádřil se\nAlexander Ulibišev ve své knize „Mozarts Leben44 ná-\nsledovně : Symfonie do D, složena jest r. 1786 po opeře\n„Hochzeit des Figaro,44 z nížto mnoho upomínek 11a sobě\nnese. Ouverturu této opery, kteráž také z D vychází,\nkladu mnohem výše, než první allegro symfonie,, v nížto\nse slabé melodické myšlenky a velmi učené kompinované\nimitací ale i příliš scholastické pravidelnosti nacházejí.\nNaproti torna jest andante z G-dur kus idyllické pro-\nstoty a okouzlujícího půvabu, jest melodické, lehké k\nrozumění a zaručuje tím většího účinku; anto některé\njeho věty k vokálnímu zpěvu se hodí a k dramatickému\norkestru schopny jsou. Tato symfonie nemá žádného me-\nnuet tu. Reminiscence z opery „Figaro?s Hochzeit44 podala\nmotivu k prestu na konci D-dur <2/4, pieca to, kteráž\njako ulitá z jedné myšlenky sestává, jest to podivuhodná\nthematická práce, skvělá a ohnivá hudba. Ze žáků\nslyšeli jsme Josefa Rebí č k a, jenž adagio a rondo z\npátého koncertu (A-moll) od Moliquea přednášel. Re-\nbíček překonal s velkou jistotou všechny těžkosti této\nskladby, a přednesl obě věty velmi čistě, obratně a uhla-\nzeně a osvědčil velké nadání, které mu šťastnou bu-\ndoucnost zaručuje. Méně vyznačila se slečna Ottilie\nBubnová, která arii od Mozarta přiměřeně zpívala.\nHlas její jesť silný a zvučný, avšak není ještě vytříbený,\nPan ředitel Kittl, jenž levou rukou taktiroval, byl hlučnou\npochvalou odměněn. Taktéž došel J. Re biče k a sl.\nRubnova velkého potlesku.\n\nFEUILLETON."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "87", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.7", "texte": "Koncert chovanců Jiránkova pianního ústavu\ndne 7. t. m. potvrdil 11a novo dobrou pověst', jížto tento\nústav po mnoho Jet se honosí. Chovanci se drželi vesměs\ndobře. Symfonie do C-dur od F. Schuberta pro 6 pian\nzřízená, pak koncert (op. 25), od Mendelssohna od pěti\nslečen v unisonu přednešený, jakož i ouvertura k „Tann-\nháusera od Wagnera od 6 slečen a 6 pánů provedený,\ndošly velké pochvaly. Chvatně počínali si panové A.\nKirschbaum a K Kunz, kteřížto adagio a fugu pro 2\npiana od Bacha přiměřeně provedli. V „Bercense\" a\nv „Impromptu\" od Chopina osvědčil pan R. Altschul\nvelkou technickou sběhlosť a pružný úhoz. Nejvíce vy-\nnikla slečna Anna Vávrova, kteráž „Caprice de Con-\ncert\" sur „Oberou\" od Goria s velkou bravourou, uhla-\nzeností as citem provedla a takové hlučné pochvaly do-\nsáhla, že ještě jednu skladbu „Zefír\" od Kittla přidala.\nV koncertě tomto zpívala táž žákyně kapelníka pana F.\nŠ křoup a. Slečna R as t e 11 i o v a přednesla arii z Fi-\ngarovy svatby s velmi příznivým výsledkem, mnohem více\nvynikla však mladá nadaná altiska slečna M lilie rov a,\nježto' píseň „Warum\" od J. Cavalcaby s výrazem as\nněžným citem zpívala. Hlas slečny Múllerovy je silný,\nokrouhlý, zvučný a juž nyní hezky vyrovnalý; zaručí jí,\npakli ve studiích zpěvu pokracovati bude, zajisté skvě-\nlou budoucnost. Dueíto „Barcaiola\" od Kúckena, jež\nobě slečny přednášely, bylo s hlučným potleskem přijato\na na všestranné přání opětováno. Jak jsme se přesvěd-\nčili, jest methoda páně Škroupova výtečná, 11a pevných\nzákladech zbudována a nepochybujeme, že v několika le-\ntech více zpěvaček vzdělá, než naše konservatorium, kdež\nsign. Gordigiani zpěvu vyučuje; výsledek koncertu vůbec\nbyl velmi příznivý.\nKoncert 11a rozloučenou operní zpěvačky sl.\nLouisy Tipkovy, jenž se v neděli dne 10. t. 111. odbývati\nbude, slibuje velmi zajímavá čísla a sice: Ženský kvar-\ntett „Mahrehen\" od F. Mohringa, jejž přednesou slečny\nMikova, Schmidtova, Kučerova a koncertistka;\ndeklamací od L. G. Safíra přednese sl. RudloíFova; va-\nriací od J. Nesvadby, zpívané od k o n c e r ti s t k y ;\npísně „Lotosblu m eu od Schumanna a „Auf Fiúgeln\ndes Gesanges\" od Mendelssohna. přednese paní Mellerová,\nnocturne (op. 15, c. 2) od Chopina a Re mi 11 i s-\neences de Lucia, od Liszta provede 11a piano slečna\nVilemina Čermáková, žákyně A. Dreyschocka ; písně „F 0-\nre 11 o od Schuberta a F r ti h li 11 g s 1 i e d od Mendels-\nsohna, zazpívá koncertistka, ženský terzett „Blumen-\ngruss\" od F. Curschmanna přednesou paní Mellerová,\nMikova a Schmidtova ; duett z „Jesondy\" od L. Spohra\npřednese slečna Mikova a koncertistka, písně „die Biene\"\nod F. Jáchymka, „Ungarisches Lied\" od S. Bognara, „das\nBluinlein\" od Procha, přednese koncertistka.\nDne 15. t. m. uspořádá slečna Rudloffova\nkoncert na rozloučenou, jehožto čistý výnos věnuje z po-\nlovice jednotě pro dostavení chrámu sv. Vita, z polovice\nústavu chudých u sv. Bartoloměje.\nDne 16. t. m bude v Žofínském sále velká\n„hudební a deklamatorní akademie\" ve prospěch slepců,\npři nížto bude divadelní orkestr a pan Lukeš, kterýž\nk tomu cíli z Brna sem přijede, spoluucinkovať.\nKoncert ku prospěchu „jednoty k zamezení\ntýraní zvířat\" bude, jak doslýcháme, dne 28.1.111. uspo-\nřádán. V tomž koncertě vystoupí pan Schonbruck (Vu-\nkovic) od dvorního divadla z Vídně, jenž ve Štýrském\nHradci skvělého výsledku došel.\nZnamenitý virtuos na cello pan Servais vystoupí\njak doslýcháme v druhém koncertě konsérvatoria.\n„Bohmische NalionaJtanze\" (České národní tance),\nkulturní studie od Alfreda Waldau-a, jest titul nové\nknížky, kteráž u H. Dominikusa v Praze vyšla a vše-\nstranného povšimnuti zasluhuje. Je to důkladné pojednání\no všech téměř tancích národních , jejichžto jména zde\nuvedeny buďtež: Ambit, Baboracka, Baborák, Břitva,\nCukrabant, Cvrček, Čepení, Dudacka, Dudák, Dupák, Fu-\nriant, Hambalky, Hulán, Chytavá, Kačer, Kalamajka, Kal-\nhoty, Kedluben, Kíekavá, Klempák, Klouzák, Kolíbavka,\nKomárna, Kostelák, Kozačka, Kozel, Krakovec, Kráva,\nKukavá, Kuželka, Latovák, Manšestr, Marjánka, Minet,\nMotak, Motovidlo, Mrkvička, Myška, Nabíhaná, Obkrocák,\nObrok, Pančava, Plačtivá, Polka, Rejdovacka, Rejdovák,\nRokycanská, Rusák, Řezanka, Sasák, Sedlák, Skočna,\nSlepička, Sin eska, Strašák, Strniště, Šoufek, Šoupák. Š taj\nryš, Švec, Talian, Tkadlec, Tocák, Trakař, Třasák, Tří-\nnožka, Valčík, Vosňák, Vošatka, Vrták, Zahradnická, Zá-\nkolanská, Zákonopí, Zbraslavák, Zpatecná, Zouvák, Žežhu-\nlicka, Žid atd. Upozorňujeme 11a toto malé, avšak pro\nhudbu dulezite dílo podotýkajíce, že z něho obšírný vý-\ntah poyději podáme.\nv\nŘeditel konsérvatoria pan J. B. Kittl obdržel v\nneděli dne 3. t. m. při prvním koncertu konsérvatoria\npatrný důkaz úcty, jížto ve všech kruzích požívá. Když\ntotiž pan Kiltl k ředitelskému pulpitu přistoupil, našel 11a\nněm velmi vkusně zhotovenou taktovku s písmeny J,\nB. K., jižto mu jistý neznámý dárce věnoval.\nPianistce páni T e i n z 111 alln o v é roz. Iínilickové\ndoslalo se minulou neděli cti, že u J. M. císaře Ferdi-\nnanda u přítomnosli celého dvoru několik piec na piano\npřednášela. Paní Teinzmannová odebeře se co nevidět ku\nkoncertům do Vídně.\n\n(V.) Z Blovic. Slušno zajisté, by ze zásluhy mužů\nv hudbě vynikajících oceňovaly, avšak věšeli z jistých\npříčin ua vránu peří pávích je směšné a urážlivé. Nechť\ntento výrok slouží po druhé panu dopisovateli (?) z na-\nšeho města za měřítko při oceňování jistých pěstitelů\nklassi c ké a zvláště kostelní hudby! Móžná-li pak\nkoho pěstitelem kostelní hudby nazvali, jenž jednou za\ndlouhý cas 11a kůru se objeví, by na housle, a to co do\ntechniky dosti nuzně zahrál? Zajisté nikoliv! Jediný hor-\nlivý a vzdělaný pěstitel kostelní hudby je vzorní učitel\npan Josef Hyan, pod jehož obezřetnou direkcí lze sly-\nšeti skladby výtečně provozované. Chvatné zmínky zaslu-\nhuje též pan Václav Kur sa, jenž v akademii dne 20.\ndávané, velmi obratně přednesl brillantní valčík od\nSchulhofa a „Grillchen Polka\" od L. Meyera.\n(A. P.) Z Domažlic (Taus). Dne 29. března pro-\nvozovalo se za zesnulého c. k. krajského raddu pana M.\nS packa, jenž dne 21. března v Jičíně zemřel, slavné\n„Requiem\" od W, A, Mozarta. Na to dávala se tak ře-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590410-01.1.8", "texte": "cená „andělská/4 při kteréž slavná mše do D od Riehi-\nniho, graduale od CherubiniLo a offertorium od Diabelliho\nprovedeny byly. Oceníme-li zdejší poměry a síly hudební,\nkteréž pod řízením našeho výtečného a důkladného ředi-\ntele kůru pana Severína Blátterbauera účinkovaly,\nmůže se provedení zdařilým nazvali. Velké zásluhy do-\nbyli si o toto provedení také hudbomilové z Nové Kdyně,\nkteří při skladbách těchto spoluúcinkovali. Sola nachá-\nzela se v rukou Cecilie Blatterbaurové (soprán), pana\nDoubka c. k. kancelisty (tenor), pana V. Burgeta (bass),\njakož i pánů J. Čapka a Danglera. Počet hudebníků a\nzpěváků obnášel 40. Díky všem spoluúcinkujícím!\n(J. P.) Z Litomyšle. Naše ryzé „české44 město\ndočkalo se „německého koncertu.44 Pan J. Růžička,\nkterý se do Chrudimi odebeře, dával zde dne 30. března\nkoncert na rozloučenou v sále u „černého medvěda.44 V\ncelku vypadl tento „německý44 koncert skvěle a došel\nhojné pochvaly ze strany zdejšího „českého\" obecenstva.\nPan J. Růžička provedl svou „Hirten-Melancbolie\" a va-\nriace nfv housle od Beriota s velkou obratností a se\nznačnou routinou, zácež se mu ohromného potlesku do-\nstalo. Pan Vaniček vyznačil se v potpourri na cello.\nNejvětší pochvaly dobyla si slečna Bobrovská, jež arii z\nopery „Nachtwandlerin44 od Belliniho a „der Hirt am\nFelsen4, od F. Schuberta krásně zpívala. Ovšem vynikla\nby ještě více, kdyby bývala nějaké české písně od Lauba,\nPivody atd. přednesla, nez naše krásná pleť miluje ra-\nději vlašské cukrovinky a . , . než mluvu a zpěv český,\nlo též platí o panu F. Krausovi, jenž dobře přednesl\n„die schonen Sterne4* od L. Spohra. 0 dvou německých\ndeklamovánkách v koncertě přednesených nebudu mluviti,\nzmíním se toliko o panu Menšíkovi, jenž Rubšovu de-\nklamací v kaputě velmi uhlazeně a významně přednesl,\nzacež všestranné pochvaly došel.\n\n(P.) Pešť. Tyto dny dávala zde mladá nadaná cellistka\nRosa Suková koncert v sále musea. Koncertistka\npodstoupil si ulohu, z mužského cella něžnou ženskou ru-\nkou plné, krásné tony vyluzovati, pokročila velice od té\ndoby, co jsme ji posledníkráte slyšeli, Těžké komposice\nde od Servaise, Baškyrské písně od\nPiattiho, jakož i nocturna od Schuberta podaly důkazu o\nvytecne technice, o okrouhlém tónu, vynikající čistotě a\nvýborném přednesu této virluosky. Že nadaná koncer-\ntistka mnohokrát volána byla, netřeba podolýkati.\nSondershauseii. Slečna Rosa ďor (Pietsch-\nmannova z Piahy) vystoupla zde dne 25. března v dvor-\nním divadle, rhalat šestý koncert od Beriota, melancholie\nod Prumea a Fantasie caprice od Vieuxtempse se skvě-\nlým výsledkem.\nPaříž. Paní Szarvadyová. roz. Klausova z Prahy\nhrála nedávno ku prospěchu dobročinného ústavu s pia-\nnistou Krugrem duo pro dvě piana od R. Schumanna, pak\nnocturnu do Es, studii do Cis-moll a impromptu do Cis-\ninoll od Chopina. Pňvabnosť, praví Stef. Heller, byla se\nsilou, ozdobnosť s výrazem spojeny a účinek byl nejšťast-\nnejsi, jejž umělkyně tato na posluchače učinila. Její\npřednes byl nepřekonaný. Paní Szarvadyová dá v této\nsaisoně ještě dva koncerty, dne 31. března a 14. dubna.\nDne 4. dávala se ponejprv nová opera „Le pardon\nde Notre Dáme de Ploermep4 od G. Meyerbeera a došla\nsk\\eleho v)sledku. V představení tomto nacházel se také\ncísai Napoleon a císařovna Eugenie, kteříž slavného skla-\ndatele do své lože povolali, by ho za tak výtečné dílo\nosobně pochválili.\n\nLiteratura hudební. P. A. Žaskovský, varhaník\nhlavního chrámu v Jagru (Erlau), jenž si o hudbu\na zpěv kostelní v Uhrách velkých zásluh dobyl, vydal\nnedávno k službám božím maďarský zpěvník „Enekko-\nnyv,*4 jenž pro první třídy gymnasialní mládeže v Uhrách\nurčen jest, 0 činnosti pana Žaskovského promluvíme při\npříležitosti trochu obšírněji. Kníže J. Poniatowski\nvydá co 11 vidět francouzský spis pod názvem: ~Postupy\nhudby dramatické.u M. Kurasowski sepsal „Nástin hi-\nstorické zpěvohry polské.^\n\nÚmrtí. V Auteuilu blíž Paříže zemřel v 67. roku\nsvého stáří Francois Henry Musard (Mysár), znamenitý\ntaneční skladatel a ředitel orkestru.\n\nDur a moll.\n\n(Roger). Když se nedávno opera \"Herculanum\" od F.\nDavida opětovala, stal se v divadle v Paříži velmi dojímávý výjev.\nV 3. jednání vystoupil režisér, oznamuje, že znamenitý zpěvák\nRoger (Rožé) náhle ochráptěl. Brzy na to přišel na jeviště sám\nRoger, a byl ode všech s velkým potleskem přijat. Chtěje zpí-\nvatj, nadarmo se namáhal, vyraziti tóny z hrdla svého. Ve své\nzoufalosti ztrhl s hlavy diadern a mrště jím o zem, potácel se\nza kulisy. Avšak v sále se volalo »Rogcr, Roger !« Roger byl\njako omráčen, a jsa jako smrt bledý objevil se po druhé Obe-\ncenstvo tleskalo ještě více. Zakryv si obličej rukama, plakal\nhořce neštaslný pěvec. Nikdy neobdržel umělec skvělejších dů-\nkazu sy mpathie jako Roger. Obecenstvo tleskalo bouřlivě a\ndámy vály šátky svými. I volalo se na Rogera: »Když nelze\nVám zpívali, mluvte, inluvle aspoii'!« Co se toto dálo, panovalo\nna jevišti ještě větší pohnutí. Slavná zpěvačka, paní Borghi-\niMamová, majíc slzy v ocích, uchopila Rogera za ruce a posky-\ntovala mu útěchy. Konečné dodal si Roger, jsa hluboce dojat,\nzmužilosti, vděčnost vdechla mu pevnou vůli a hlas jeho se na-\nMátil. Roger vystoupil opět, zpíval, ač ne tak výborné, přec s\nvětším výrazem než jindy. Roger se může těšit' z té myšlenky,\nže všechni ti, kteří se jeho talentu obdivovali, vroucí jsou jeho\npřátelé.\n\nListárna.\nPanu T. y K. Takové vzory vyšly\nnedávno od p. prof. M u ž á k 11 pod jmenem „Školské\nvzory krasopisné,\" ježto 12 vzorů latinskéko písma ob-\nsahujíce směle se k anglickým neb francouzským vzor-\nkům téhož druhu postaviti mohou. Stojif 30 kr. r. č."}]}