{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_sha256": "450fc345fcb4100548fffb2a1ce544439626d67f55ba40fa6d2812aec698d279", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/05/10_01/bmtnabd_1859-05-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "105", "page_fin": "105", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.1", "titre_corps": "Allegorije.", "titre_sommaire": "Allegorije.", "signature_source": "Jan Neruda", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "105", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1420, "texte": "Allegorije.\nJan Neruda.\n14Ldyž tvořil bůh a stvořil umění,\ntu přišla hudba hořkou se zlobou,\na poěla s vášní mluvit, s žalobou :\n„O bože, utiš moje kvílení!\nProč jsi v můj kalich všechnu hořkost slil ?\ntak mnoho hořkosti! tak malá nádobka!\nTot jinak Básnictví jsi obmyslil —\njsem vedle něho sprostá chudobka!\nBásnictví vložiťs lidstvu do kolébky,\nBásnictví vzrůstá s každým člověkem\na jako podlé skal mech měkký, hebký,\ntak vzrůst svůj řídí podlé lidské lebky,\nvždy okamžiku jesti přiměřené\na vždy se v lásce znovu utuží.\nMně splácí lidstvo jenom nevděkem\na staví Básnictví mne v podruží.\nKdyž posílám své děti opeřené,\njen někdy člověk zlý a nadutý\nje přijímá, však jindy mrzutý\nje odmrštuje a v svém zlo láni\nzas od sebe v svět šírý zahání.\nNežádám více lásky pro sebe,\nvšak pomstu, pomstu žádám od tebe !\" —\n„„Nuž budiž !E'i7r'Audf jest terce malá.\nSkala CDEF G A H dg'kíarla ma|. a)d\nNa to napíše si řadu sedmi stopmo po sobě jdoucích\ntónů buďto od druhého stupně nebo třetího, nebo še-\nstého atd. a srovnává jeden každý tón s prvním tónem\na udá jméno i velkost intervallů na př. v C-tónině od\ndruhého stupně d e fg a hc, t. j. d e jesf velká\nsekunda, d f malá terce atd.\n' \\\nDošk á 1 n é (leitereigene) a nedoškálné (leiter-\nfremde) intervally.\nIntervally, jež rozmanitým spojováním sedmi tónů\njisté škály (tóniny) se tvoří, jak předešle ukázáno bylo\nv C-škálo šlovou doškalnými intervally, tedy cd, f d,\na e, g h atd. jsou vzhledem na C-tóninu doškálné, nebo\nd fis, fis cis, g cis atd. považovati se mohou v tónině\nD-dur též co doškálné intervally.\nNe zřídka se ale vyskytují v tónině takové inter-\nvally, které se u porovnání s jejími sedmi tóny ne-\nshodují, an se při nich buďto jeden nebo dva cizo-\nškalné tóny nacházejí a tóninu jaksi zdánlivě na oka-\nmžik v pochybnost uvádějí, na př. dis as (zmenšená\nkvinta), as dis (zvětšená kvarta), íis as (zmenšená terce),\nas fis (zvětšená sexta) nebo g dis (zvětšená kvinta atd.)\nUžívajíce těchto uvedených a jim podobných intervallů\nv C-dur považujeme je za nedoškálné intervally. Tak\ntéž jsou hes d, d hes, dis f atd., s ohledem na a-mol\ntóninu nedoškálnými intervally.\nMožnost takovýchto nedoškálných intervallů se za-\nkládá v tom, že se dají některé stupně škály bez po-\nrušení tóniny chromaticky změnit t. j. snížit neb zvý-\nšit. Takovéto změně začasté podléhají druhý, čtvrtý a\nšestý stupeň škály. Y C-dur na př. béře se místo d\ndis neb des, místo f fis nebo místo a as. Y a-moll\nse často potkáme s proměnou h v hes, dv dis, f v fis\ni také gis v g.\nPři těchto nedoškálných intervallech sluší pamato-\nvat, že každý snížený tón se chýlí na nejbližší tón\ndolů a naopak každý zvýšený tón nás pudí jako citlivý\nton postupovat o půi tónu nahoru. Následovně nachá-\nzeli-li bychom se v C-dur musí fis kráčet půltónu na-\nhoru na g, as dolů též na g, nebo jiný příklad při in-\ntervallů dis as postoupne dis na horu na e, as však\nsestoupne dolů na g.\nNesmíme opominout poznamenat, že někteří skla-\ndatelově proti hudebnímu pravopisu chybují, kladouce v\nakkordech místo zvýšeného druhého stupně třetí sní-\nžený stupeň na př. v tónině C-dur místo fis a c dis\npíší jako kdyby byli v c-moll fis a ces, s tímto es\nkráčejí přímo jako s povýšeným tónem o půltónu výše\nna e, nebo místo as c dis fis když píší as c es fis\natd., kdežto předce z vystupující a sestupující chro-\nmatické škály patrně vysvítá, že zvýšené tóny p o-\nvystupují a snížené sestupují.\nTam kde doškálné tóny a intervally k zvláštním\nvýrazům, pikantním a důtklivým účinkům nedostačují,\nužívá se nedoškálných intervallů. Upotřebováním tako-\nvýchto intervallů dodá se harmonii většího popudu a živosti,\nnicméně užívá jich moudrý skladatel s velkou mírou opatr-\nnosti jsa toho vědomí a přesvědčení, že síla a jádro\nharmonie předce jen v doškálných intervallech spočívá.\nPůvodní a odvozené intervally.\nMá se za to, když se vezme na čistě laděném\npianě některý tón, zvláště Ye velké oktávě, že se kromě\n\nVelká terce ce obsahuje 2 celé tóny, malá ces\nmá o půl tónu méně tedy 1 % tónu, zmenšená cis\nes jest o 1 celý tón menší a zvětšená ceis má o\npůl tónu více jak velká terce.\nMalá neb čistá kvarta cf zahrnuje 2ya tónu,\nvelká cíis o % tónu, více, tedy 3 celé tóny a tudy\njejí jméno triton a zmenšená cisf má o V2 tónu\nméně jak malá kvarta tedy 2 celé tóny.\nVelká neb čistá kvinta cg zaujímá 3 % tónu\nmalá cges 3 celé a zvětšená cgis 4 celé tóny.\nVelká sexta ca uzavírá v sobě 4% tónu,\nmalá cas 4 celé tóny, zvětšená cais 5 celých tónů\nzmenšená cisas 3Y2 tónů zmenšená cisas 3% t.\nVelká septima ch pozůstává z 5% tónu, malá\nches z 5 celých tónu v, zmenšená cis bes z 4V2\ntonu."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "108", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 670, "texte": "tohoto jediného tonu ještě více jiných tonů současně\nvyvinuje, z nichž ale zvláště vyniká kromě základního\nčili spodního tonu čistá oktáva, velká neb čistá kvinta,\nvelká terce i malá septima. Dejme tomu, žehy byl zá-\nkladní tón na př. g, povstane následující souzvuk: g,\nd, h, f. *)\nTyto domnělé intervally, které nám příroda sama\npodává, které v našem sluchu tak mimovolného pří-\nstupu mají a jaksi zdomácnělé se nacházejí, pokládáme\nza původní neb základní a ty ostatní, jenž se mezi nimi\nneobjevují, jako sekunda, kvarta, sexta, považujeme za\nodvozené intervally. Odvozené tyto intervally povstá-\nvají z převratu nahoře dotčených základních intervallů*\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "108", "page_fin": "108", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.4", "titre_corps": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "titre_sommaire": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "108", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.4", "debut_caractere": 672, "fin_caractere_exclue": 4066, "texte": "Jan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nCož zbývalo nebohému Zachovi, nebof on byl\nučitelem krásné Angelinky než činili svou povinnost\na vyučovati tak pilně a bedlivě jakoby nic jiného na\nmysli mu netanulo nežli noty před očima ležící?\nAvšak právě ty ho nejméně zajímaly v těchto chvílích\nv duši jeho bojovaly z cela jiné živly a jiné předměty\nna mysli mu tanuly. Srdce jeho bylo rozbouřené,\nhlava mu vřela, krev jej probíhala hbitosti zimničného\nrozčílení, nebof byl zahořel nepatrný umělec nešlastnou\nláskou k sličné hraběnce k první krasavici v Mohuči!\nTo bylo ovšem veliké neštěstí pro hudebníka za\nčasů, jenž v takových ohledech choulostivěji se jevily\nnež v době nynější. Záhy uznav Zach pošetilost pře-\nchovávání citů takových v srdci svém, snažil se vše-\nmožně zbaviti se jich, přemoci se a v sobě je udusiti.\nAvšak vůle v takových pádech mocnější bývá nežli\nsíla, a čím více se překonávati snažil, tím mocněji se\nv něm plamen rozněcoval a bytnost jeho podžíral.\nBrzof se přesvědčoval, že snaha jeho jesf marná a\nbylo mu hrozno pomýšleti, jaký konec to sním vezme!\nAngelina bud že nezpozorovala, co v něm zažírá, a\njaké boje nebohý muž v sobě podstupuje, bud že po-\nzorovati nechtěla, zůstala si vždy stejná, vlídná, přívě-\ntivá, ale vždy chladnější, čím vřeleji on se k ní blížil.\nPo dlouhém a co možná rozumném rozvážení si\npředevzal Zach, že se vyučování odřekne a hraběnce\nvypoví. Avšak k vyvedení předsevzetí toho nedochá-\nzelo. Vždy něco mu v cestu přišlo a překáželo* Od-\nkládal výpověd ode dne ke dnu a zůstal.\nTím však jen ještě hloub klesal v útoň skryté své\nnáruživosti, kteráž čím mocněji v sobě jí ukrýval tím\nnebezpečněji podrývala veškerou jeho bytost. Hraběnka\ntoho dne byla v zvláštním neobečejném rozpoložení, brzo\njasná, brzo zasmutnilá se jevíc vyzrazovala jakýs nepo-\nkoj vnitřní který učiteli jejímu neušel, konečně zvolala:\n„Aj pane, lze mi vám dokázati, že jsem se i ně-\nčemu více naučila než pouhé hbitosti rukou na pianě.\nOkusila jsem se o složení písně. Dříve mi napadla\nslova a nápěv se mi maní a sám sebou podal aniž jsem\no něm přemýšlela. Znamenitého v tom nic nehledejte,\nale pravdivé jesf to.\n„Pravdivost jest vrchol umění,u vece Zach ; Jsem\ndychtiv.\"\nA hraběnka počala krátkou předehru, jakoby po-\nznenáhla uváděti chtěla posluchače v obor svých my-\nšlenek a pocitů načež zapěla:\nViz kolem hory v záplavy ztopeny,\nZelené nivy rosami skropeny!\nVe vodách ranní se ohlíží květ\nV moři rubínovém plyne svět!\nPo lukách slily se v sluneční blesky,\nVšech diamantů barvy a lesky,\nA každým jitrem půvaby nové\nA vše jen k lásce, k lásce zove !\nZářící po horách slunce viz plameny,\nS blankytné oblohy sypou se plameny\nV objetí mámícím země vře\nJak dechem vášní síla mře!\nRozčílen cedr v zážehu zmdlívá,\nRoztoužen jilm kol kmenu se schvívá\nA každým polednem půvaby nové\nI vše jen k lásce, k lásce zove !\nPovzdálným soumrakem vznáší se zpěvánky,\nNad dolem stišeným vzlétají červánky\nObzor na růžných ulpývá rtech !\nZápachu květin, balšamů dech.\nObětní páry na stinném háji\nHravý větřík do dálky svlájí\nA každým večerem půvaby nové\nA vše jen k lásce, k lásce zove !\nVichřice vzdychá v haluzí temnotách\nPo nivách chvějí se violky v dřímotách,\nRůži se o zpěvu slavičím zdá,\nSníc vodní lilije s vlnkami hrá;\nZbuzené harfy dotknutím lyry\nIÍ žalostným tonům se rozzvucí struny\nA každou nocí půvaby nové,\nA vše jen k lásce, k lásce zove!\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "109", "page_fin": "109", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.5", "titre_corps": "Housle Paganini-ho. Z poiského přel. Fr. Schwarz.", "titre_sommaire": "Housle Paganini-ho. Z poiského přel. Fr. Schwarz.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "109", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4735, "texte": "Housle Paganini-ho.\nZ poiského přel. Fr. Schwarz.\n(Pokračování.)\nJednoho dne vešel do dvora za almužnou jakýsi\nnapolou utrápený muzikant, zahrál a prosil i slito-\nvali se nad ním kusem chleba a několika groši.\nKdosi tam byl ale zvláště milosrdným, nebof k tomu\nvšemu daroval mu ještě ony dětmi roztřískané housle,\nstaré a nepotřebné to rachotiny v hraběcím domě.\nY blízkém městečku uprosil chudý hudec truhláře,\naby mu z kusů, které byl v mošně sebou přinesl, housle\njak náleží sklížil; i učinil mu truhlář po vůli, co mzdu\nza namáhavou práci dal mu chuďas muzikant starší\nhousle svoje.\nOd této doby se našemu jednookému minstretu\nmnohem větší almužny dostávalo než dříve, nebof nové\njeho housle měly velmi příjemný a krásný tón, a při\ntom tak zvučný, plný hlas, že možno bylo v krčmě i\nbez bassetlu při nich tancovat. Nebyl by je dal za nic\nve světě, ale člověk míní, pán Bůh měni, tak ho také\nosud zavedl do Rakouska, kdež se jednoho večera v\nkrčmě na 40 krejcarů zadlužil, a zadržené jsou\nübohému housle. Kam stařec se poděl, neví se,\nhousle ale dostaly se cestujícímu tovaryšovi hudebních\nnástrojů, který je, vrátiv se do Vídně, továrníku hu-\ndebních nástrojů p. St. toliko za 5 franků odstoupil;\nzajisté jen proto, aby sobě přízně u proslulého továr-\nníka hudebních nástrojů dobyl, a do práce se dostal.\nPan St. znal krásné vlastnosti dřeva, vyrostlého\npod temnomodrým blankytem krásné Itálie, neboř býval\nv Medioláně i Kremoně; viděl co z takového dřeva\nAmati, Straduani a Gaarneni vyrobiti dovedli, a pravil,\nže housle vyzlacení by hodny byly, kdyby zlato mimo\njiné své vděky také dobrému dřevu vlašskému ještě\nvíce zvuku dodávalo. Y potu tváři napracoval se p.\nSt. na těchto houslích, a všemožně se vynasnažil, aby\ndílo své mistrně vykonal, a podařilo se mu to, nebot\nna místě oněch 5 franků, jež byl za housle dal, za-\nplatil mu hrabě K . . . nski asi 250 dukátův.\nPan hrabě K . . ♦ nski dostal se za rakouského vy-\nslance do Madridu as ním také i housle, kteréž\nbyl jen proto tolika penězi zaplatil, poněvadž k náruživým\nzbožňovatelům vznešené hudběny náležel.\nByl také milovníkem zpěvu a pěkné Vlasky z mi-\nlánského La scala, která v opeře madridské vystoupila\na velmi krásně zpívala.\nHrabě provázel ji velmi často doma na houslích,\nrozplývaje se v melodii a harmonii obou těchto svých\nmiláčků. Zpěvačka si za krátký čas housle velmi oblí-\nbila, a mučila hraběte tím, aby jí je daroval, ne sice\nku hraní, což neuměla, ale na věčnou památku mile\nodbytých duettův.\nHrabě dával jí na místě houslí smaragdy a bril-\nianty, ale zpěvačka po ničem jiném nebažila, než je-\ndině po houlích. Jednoho dne poslal je hrabě do\nbytu své duettantky, nebof u večer po dramatickém\npředstavení, v kterémžto zbožňovaná zpěvačka mezi\nprvním a druhým jednáním s áriemi jakés opery velké\nbravury učinila, měl se v bytě jejím v tiché a pokojné\nchvíli nový duett na zpěv a housle provozovat. Ale ja-\nkéž bylo jeho podivení, když ani housle ani zpěvačku\nnezastal.\nNežli hrabě z divadla byl vyšel, upláchla mu zpě-\nvačka s Donettim, hudebním to ředitelem z Neapole,\nkterý jí manželství s tou podmínkou byl sliboval, jestli\nmu ony housle zaopatří.\nTakž se také stalo, a hraběti nezbylo nic jiného,\nnež sladká upomínka na blaze strávené chvíle.\nV krátkém čase na to stal se Donetti ředitelem\nvojenské hudby u gardy neapolitánské de Nobile, a jako\nlakový musel v roku 1812 z Neapole s gardou do\nRuska se odebrati.\nStopa Donettiho se ztratila, a housle v pouzderku,\na pouzdro ve skříni, skříň pak na voze, jež ku gardě\nnáležel, a vůz bez koní v zmrlé kaluži; kozák se\nnad tím slitoval. Při dělení kořisti přešly housle v ma-\njitek jakéhosi bradatého Apollina, s kterýmžto až ve\nMoskvě se octly, tomuto však nezdály se býti tak pěkné\njako jiné, jež denně vidíval, kázal tedy hned vlastnictví\nsvé hrubě červenou barvou natříti. Poněvadž ale tru-\nhláři za barvu a práci nezaplatil, nechal si tento housle\na chvalným i čestným spůsobem doplatil ještě do toho\nco mu za barvu k práci náleželo, jeden stříbrný rubl.\nTruhlář ten byl rodem z Vratislavi.\nV krátce na to vrátil se do rodinného města,\nkamžto s ním i naše housle se dostaly, ve Vratislavi\nje ale z nedostatku peněz instrumentáři prodal, kterému\njich forma velmi neobyčejná se zdála. Kdož ale po-\npíše jeho radosf, když rozebrav housle, uvnitř starý lí-\nstek nalezl, ve kterémžto Amati, co stvořitel nástroje\ntoho, o pět otčenášků za svoji duši prosí, na levém pak\nboku bylo jméno Vídeňského mistra, u kterého ve Vídni\npracoval, i rok, v kterémžto housle tyto jemu byl pře-\nnechal.\nPodal tedy panu St. hned zprávu o šfastném ná-\nlezu těch houslí, který, poslav mu z Vídně 200 tolarů\nřečené Amátky také obdržel.\nPo delším pátrání dozvěděl se pan St., že hrabě\nK ... ski v Londýně se nachází.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "110", "page_fin": "112", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.6", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.7", "debut_caractere": 4215, "fin_caractere_exclue": 6424, "texte": "(Z Hlinska.) Dne 10. dubna měli jsme příležitosť,\nslyšeti p. G. Moravce, zdejšího rodáka na housle brati.\nSpoluúčinkovalť v čtverzpěvní zábavě, již o hudbu zaslou-\nžilý p. notář uspořádal. Přednesl, doprovázen pp. uči-\nteli, více znamenitých skladeb, jako: koncert pro housle\nod Rodea; koncert od Růžičky; ouverturu k Němé\nz Portici 5 ouverturu ku „kouzelné flétně;\" Berliozňv\n„Pád Pompejí\" a m. j. skladby. Osvědčil velkou techniku,\na výtečný cituplný přednes. Čísla čtverozpěvů dne 10. a\n17. dubna uspořádaného byla pestrá; hlavně vynikly čtve-\nrozpěvy nesmrtedlného Jelena a Zvonaře a „Směs\nz národních písní.\" Velice by bylo žádoucno, kdyby Je-\nlenovy ctverozpěvy a sbory tiskem vyšly, aby pak veleb-\nným vzletem po vlasti povzbouzely lásku k hudbě domácí.\nSnahy velectěného p. notáře o zvelebení hudby u nás\nzasluhují úplného uznání. V postě slyšeli jsme střídané\ndvě mše od Hejtmánka. Mše tyto se vyznamenávají\nsmutnovelebnými motivy a velmi dobře se hodí pro ven-\nkov ku provozování v čase postním. 0 Božím hodě veli-\nkonočním byla provozována velká mse Fúhrerova do\nC-dur. Za Graduale byl mužský ctverozpěv do F od do-\nvedného Horáka: „Deus tu es;\" za Offertorium pak\ndvojzpěv Rybův do Es. V pondělí velikonoční byla\nprovozována Rybová mse do C a při Evangelium zpí-\nván mužský ctverozpěv: „Mocný pane\" do F. Při oběto-\nvání jsme slyšeli znamenitého Mozarta pěkný dvojzpěv.\nProvedení skladeb těchto bylo chvalné. Syn p. ředitele\nkůru osvědčil se co schopný varhaník a jest i jinak co\ndovedný pianista znám.\n(—?) Z Náchod a. Nebude snad od místa, pro-\nmluvíme~li zde také něco o naší hudbě kostelní. Mimo\nsedm slov od Haydna, které se po 40 let v zdejším\nměstě provozuje, dává se někdy také „Stabat mater\" od\ntéhož skladatele. Že ale latinskému textu četně shromá-\nžděný lid ano i zpěváci nerozuměli, býval účinek skladby\ntéto jen slabý. Tomu ale náš ředitel kuru pan Karel\nKejklícek odpomohl. Rozsadiv totiž celé „Stabat ma-\nter\" do partitury, podložil mu český text a přidal k se-\nsilnění ještě několik nástrojů. Letos provozovalo se juž\nod r. 1848 po páté a došlo veliké pochvaly. Velkých\nzásluh o provedení získali si ovšem zdejší páni hudební\ndilettanti, kterýchžto více než čtyrycet zde počítáme."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4419, "texte": "Větší část dilettantň má p. K. Kejklíckovi za své hudební\nvzdělání co děkovati , pročež dá se snadno vysvětlit\nochotné účinkování jejich na kůru. P. Kejklícek se velmi\nhorlivě snaží, by zdejší hudbu kostelní zvelebil, a to se\nmu také skutečně daří. Vyucujef juž 39 let hudbě a zpěvu\na vzdělává si tak sil hudebních, které mu se zase vděč-\nv\nností odměňují. Ze zde i před lety naši páni dilettanti\ntak úěinliví byli, jako podnes dosvědčuje ta okolnost, že\nr. 1839 v jednom téměř týdnu pět nejslavnějších Hajd-\nnových mší se provozovalo. První na sv. Anděla strážce\n(4. září), druhou na slavný den korunovací J. M. císaře\nFerdinanda za krále českého (7. září), třetí na den nar.\nblah. Panny Marie (8. záři), čtvrtou na den Jména\nPanny Marie (11. září) á pátou na slavný den koruno-\nvání J. M. císařovny Anny, nejjasnější choti Ferdinanda\nDobrotivého (12. září). Před tím se ipo 4 leta dávaly\nveřejně a k dobročinným účelům opery: Kouzelná flétna,\nDon Juan, Bílá paní, Titus, Vodař atd. Větší díl zpěvaček\na zpěváků byli vyučenci našeho zasloužilého ředitele kůru.\nV Náchodě tedy, doufám, dělalo se pro hudbu dosti, ale\nvlast o tom nezvěděla. Avšak naše velebné duchovenstvo,\npředstavenstvo a hudby milovné měšťanstvo uznalo zá-\nsluhy pana Kejklička o zvelebení kostelní hudby, a to je\nmu dosti velkou odměnou.\n(I. P.) (Z Po 1 n y.) 0 letošních velkonocních svát-\ncích slyšeli jsme v zdejším děkanském chrámu slavnou\nMši od Krejčího, kterou zdejší hudebníci zdařile pro-\nvedli. Zpěváků a houslistů bylo mnoho, a každý svůj úkol\nnáležitě rozluštil, ano i foukací nástroje svěřil ředitel\npevným hudebníkům 5 za kterouž příčinou nám možná\nbylo, tu krásnou práci kterou ovšem posuzovati se\nneosměluji náležitě poznati, Nesmím však také zaml-\nceti, že i zdejší c. k. notář p. R. Promberger spolu\noucinkoval, ai zvlášf na to hleděl, aby se zkoušky tak\ndlouho dělaly, až by mše ta jak náleží dobře šla. Kde\npouze diletanti, a to ještě chudí lidé jako zde při hudbě\noucinkují, a málo přátel a podporovatelů se nalézá, ne-\ndají se i při nejlepší vůli ředitele zkoušky často dělati,\načkoli by to žádoucno bylo. Také se zmíniti musím, že\njsem ve sv. týdnu v zdejším chrámu, a to po tři dni sly-\nšel odpoledne při hodinkách mimo pěkná Responsoria\nv quartettu s průvodem varhan i Jeremiášův plác, který\nzdejší učitel, výborný to bassista též s doprovázením var-\nhan pěkně přednášel. Jest to velmi potěšitedlné, když se\nučitelové na venkově i při svých obtížných prácech o\nprovedení nějakého hudebního kusu zvlášt v kostele snaží.\n\nBerlin. Dne 25. února vystoupil zde slavný tenorista\nAnder, Cech, co Raul a dobyl skvělého výsledku.\nDruhá partie, jižto zpíval, byl Lohengrin* Dne 24. otevřel\np. Wallner své letní divadlo, dávala se mezi jiným také\noperettka Offenbachova „Milionář a příštipkář.\"\nZ Drážďan. Dne 5. t. m. dával se tuku prospěchu\nWebrova pomníku koncert, v němž také pan A. D re y-\ns c h o c k spoluúěinkoval přednášeje koncertní kus od K.\nM. Webra, pak svou ťinquietude a ještě jednu piecu s\nnesmírnou pochvalou* Dne 9. t. m, uspořádá slavný týž\nvirtuos ještě jeden koncert.\nZ Karlsruhe. Co nevidět bude zde dávána opera\n„Des Adlers Horst\" od Glasera, bývalého žáka Praž-\nského konservatoria.\nLondýn. Tyto dni přibyli sem slečna Mosnerova,\nvirtuoska na harfu, paní C. Schumannová, pianislka, sl.\nM. Wieckova, pianistka, pan Joachim virtuos na housle a\nbaritonista J. Stockhausen.\nPaříž. Michael Lévy vydá co nevidět „Poslední\npomněnky hudebníka\" od Adama. Dílo to zaujímat bude\nnásledující kapitoly : Haydnovo mládí, Rameau, Gluck,\nMonsigni, Gosser, Berton, Cherubíni, Rossíni, Boieldieu,\nDonizetti atd.\nVídeň. Velké obliby dochází zde nová operettka\n„Kouzelné housle\" od J. Oífenbacha, v nížto toliko tři\nosoby hrají. Tyto dni přibyl sem z Petrohradu p. A.\nRubinstein, kterýž na cestě své ve u kněžny Ka-\n-lergi s o v é na piano několik piec s ohromnou pochva-\nlou přednášel. Pan Rubinstein uspořádal v místnostech p.\nředitele Hellmesbergera hudební matinée, v němž se nej-\nnovější kvintetto (2 housle, 2 violy a 1 cello) od Ru-\nbinsteina přednášelo, a v němž také pan Dobíhal spolu-\núěinkoval. Ku konci přednášel týž slavný ruský skladatel\ns panem Dachsem několik rozkošných karakteristických\nkusu pro piano. Všechny skladby Rubinsteinovy zbudily\nvelké sensací.\n\nNové hudebniny. J. J. Abert vydal u Hofmeistra\nv Lipsku dvě skladby pro piana „Ein Abend auf\nder Bergruine\" (op. 23) a „Ein Máhrchen\" (op. 24).\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "110", "page_fin": "111", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.6.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "110", "page_fin": "111", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.6.1.1", "titre_corps": "Opera. Verdiho zpěvohra, Troubadour, poskytla", "titre_sommaire": "Opera. Verdiho zpěvohra, Troubadour, poskytla", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 6179, "texte": "Opera. Verdiho zpěvohra, Troubadour, poskytla\ndne 3. května sl. E. Prause-ové, kteráž pohostinsku juž\nv Martě a v Nevěstě z Lammermooru vystoupla, příleži-\ntosti, že intonací ohebnost organu, dosti vytříbenou kollo-\nraturu a promyšlený přednes osvědčiti mohla. Dne 5.\nkvětna vystoupil ponejprv p. L. Fischer ze Štýrského\nHradce v Lucretia Borgia co Gennaro s malým pro-\nspěchem. Hlas jeho je jemný a uemá do sebe velké síly\nškola jeho je dobrá, však hra jeho je nepřiměřena podo-\nbajícse více hře nějakého choristy než samostatného zpěváka,\norgan nezdá se býti výdatný. Dne 7. t. m. dávala se\nponejprv parodie na operu „Tannháuser\" hudba od\nkapelníka Bindera. Je to bezcenná avšak dosti zajímavá\na z části velmi trefná parodie, která velmi četnému obe-\ncenstvu na půl druhé hodiny dobré zábavy poskytla. Nej-\nvíce vyniká ouvertura, v nížto figurace Wagnerovy podr-\nženy, hlavní themata však z německých písní vzaty a pod-\nloženy jsou. Velmi drasticky vyjímal se Tannhauser (p.\nMarkvart), Landgraf (p. Hassel) a Eližběta (sl. Múlle-\nrova), kteří výtečnou hrou účinek této parodie zvýšili. V\nneděli dne 8. t. m. provozovala se v českém jazyku hi-\nstorická činohra „Břetislav a Jitka\" od K. E. Eberta, pře-\nklad od V. L. Svobody, v nížto slečna Libic ká podruhé\ndebutovala. Sl. Libická má pěkný zvučný a jemný organ\njenž dosáhnuv nuancí a vytříbenosti v naivních úlohách\nskvělých docílí výsledků. Hra sl. Libické je na druhé\nvystoupení skutečně překvapující a nepochybujeme, že při\ndelší routině slečna obratnou se stane herečkou. Prove-\ndení činohry bylo nedostatečné, nebot zbudily ně-\nkteré výjevy nemotorným se chováním hlasatele (p. Ceyp)\na množstvím nedostatku dobrého memorování opáčného\núčinku. Konečně bylo směšné, že i jeptišky za času vé-\nvody Břetislava v krinolinách chodily, a bylo by\nslušné, aby pan regiseur po druhé při kusech historických\ntoto nemotorné a času nepřiměřené strojení zakázal.\nRepertoir. Ve středu dne 11. opera „Lohen-\ngrin,\" v sobotu dne 14. „Nordstern,\" v neděli dne 15.\nparodie na „Tannhausera,\" v českém „Loupežníci.\"\nV sobotu dne 7. odbýval se koncert ku pro-\nspěchu jednoty proti týrání zvířaty dne 8. t. m. uspořá-\ndán je koncert ku prospěchu jednoty katolických to-\nvaryšů, jenž následující skladby obsahoval. 1. Veliká\nouvertura „des Francs Juges\" od Hekt. Berlioze. 2. „Aria\ndi chiesa\" (Pieta, Signore), od Alexandra Stradelly, před-\nnášena od slečny Panatovičové. 3. „Adagio a Rondo\"\npro violinu z prvního koncertu Alardova, přednášeno od\nod p. Ant. Benevic-e. 4. „Zastaveníčko\" z opery „Co-\nlumbus\" od Frant. Škroupa, přednášeno od pana Bach-\nmanna. 5. „Slavnostný pochod\" od Frant. Škroupa. Z\nprogramu vysvítá, že se německy a itálsky zpívalo,\nbez pochyby proto , že pan uspořadatel koncertu vidí\nzde více Italianů než Cechů. Risum teneatis !\nV pátek dne 13. bude dávati Žofínská akademie\nkoncert, v němž následující skladby provedeny budou.\nHaendlův žalm „Wurdig ist das Lamm,\" Mendelssohnův\nžalm „Wie der Hirsch schreit,\" 2 piecy z vánoční kan-\ntáty od Ed. Tauwitze, vokální kvintett „der Morgen\" od\nRob. Fiihrera, árie z „Don Juana\" od W. A. Mozarta,\nzpívá sl. Jelínková a pieca pro piano, přednese slečna\nČechová.\nJák doslýcháme, uspořádá zdejší mužský zp ě-\nvácký spolek s orchestrem stavovského divadla\nkoncert ku prospěchu vojínů v bitvě poraněných.\nPan A. Pozděna, kterýž nedávno z Haliče sem\npřibyl, pracuje nyní na velké mši C-moll, kteráž bezpo-\nchyby brzy v Praze provedena bude. Pan Pozděna je\nmladý a nadaný skladatel a chová v rukopisu mnoho\nskladeb pro piano, sbory, ouverturu na českou píseň\n„Těšíne se blahou nadějí\" a msi do D, která se r. 1856\nv Náchodě dávala. A. Pozděna narodil se dne 9. pro-\nsince 1836 v Náchodě, učil se hudbě u Nožičky, Kej-\nklíčka a Lopataře. Vyššího vzdělání na piano a v theorii\ndosáhl u Jos. Proksche v Praze. Byl pak učitelem hudby\nu hraběte Spiegla a koncertoval na piano v Znojmě s\nchvalným prospěchem. Na to odebral se do Haliče a za-\nnášel se studováním polské národní hudby.\nChvalně známý ústav paná Petra May dl a (povol. 19.\nSrpna 1853) uspořádal šest večerních zabav, v nichžto\nchovanci pospolné a koncertní skladby s uhlazeností, pre-\ncisí a čistotou přednášeli. Programmy vynikaly hojností\nmoderních a klassických piec. Mimo ouvertury od B. Kittla\n(Waldblume), Webra, Beethovena, Mozarta, Cherubiniho,\nE. Tittla (na národní písně) G. Spontiniho, Mendelssohna\na symfonii do C od K. M. Webra přednášeli chovanci\nsalonní kusy českých a polských komponistův: idyllu od\nW. H. V eit a, koncertní polku od Vil. Kuhe, rondo\nmilitaire od A. Dre ysch o k a, le Trille a Mazurky od\nJ. Schulhofa, oktávní tremolo od M. Strakoše,\npohřební pochod a nocturnu, impromptu a valše od Cho-\npina (Šopén) jakož i jiných skladatelův. Avšak nejen\nsalonní alebrž i komorní hudba byla v zábavách těchto\nzastoupena a sice triem pro piano, klarinet a cello od\nL. Beethovna, jež panové Rih 1, prof. Pisařovic á\nSchrott přednášeli pak zajímavým triem pro piano, klarinet\na cello od Vil. A. Ambrose, v němž panové E. Nápravník,\nPisařovic a Schrott vynikli. Nejzajímavější zábava byla\nvšak bez vší pochyby v nížto se adagio a rondo\nod K. M. Webra a Glóckchen - Rondo od J. P. Pixise s\nprůvodem orchestru provozovali. Pan ředitel May dl nešetře\nvýloh poskytuje svým chovancům také příležitosti, by\nskladby pro piano s orchestrem přednášeti se učili a za-\nsluhuje všeobecného uznání a hojného účastenství. Z cho-\nvanců, kteří své úlohy neúhonně přednesli, slušno jme-\nnovati slečny: A. Slavíkovu, M. Hamburskou, G.Hofrich-\nterovu, M. Mašovu, A. Manningrovu, M. Tápalovu, pak p.\nK. Mašu, B. Goschlera, J. Riehla a mnoho jiných. Všichni\nžáci a žákyně osvědčili, že jsou účastni důkladné na\npáedagogických základech zbudované methody p. Maydla,\njenž o zvelebení svého ústavu všemožně se snaží. Ze tomu\ntak, dokazuje i okolnost ta, že p. ředitel ve svém ústavu\ntaké zpěv zavedl a na slovo vzatého professora zpěvu p.\nFr. Vogla pro tento předmět získal. Slyšel jsem z oboru\ntohoto české národní písně, ježto sl. Hofrichterová\na sl. K. Finettiová pěkně zpívaly, dále přednášela slečna\nHofr. „Meine Mutter,\" od Fr. Vogla druhá „Volkslied\" od\nMendelssohna. Zajímavé bylo také duetto „Sonntagsmor-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4213, "texte": "gen\" od Mendelssohna, jež od sl. Fanny Schmidtové a K.\nFinettiovy přednášeno bylo. I bylo viděli, jak dobře pro-\nspívá výtečná škola páně Voglova ; slečny intonovaly čistě,\nzpívaly s přiměřeným citem a výrazem. Výsledek všech\nzábav byl velmi šťastný. Po boku p. ředitele Maydla stojí\njeho důkladní učitelové: pan Miko, E. Nápravník, J. Bayer,\nkteří za své snahy chvalné zmínky zasluhují. Neméně\nzajímavé byly tři večerní zábavy dne 3., 10. a 16. dubna\nv ústavu pana Bed. Šimáka (povol. 30. července 1854).\nPan Bedř. Šimák je nejen co důkladný učitel piana, alebrž\ni co virtuos a skladatel salonních kusů chvalně znám.\nŘídě se dle Prokschova návodu vyučuje s velkým pro-\nspěchem a dosahuje u žáků velkých pokroků zvláště tím,\nže jsa virtuos koncertní kusy žákům předehráti a jim\npřednes ukázati může. Mimo pospolné kusy (ouvertury k\nTannhausru, k „Němé z Portici\" atd.) slyšeli jsme skladby\nvlasteneckých skladatelův: duo od L. D u sk a, romanci\nod W. H. Ve i t a, Chant de combat od A. D re y-\nschoka, Le Zefir od B. Kittla, nocturnu od Ch.\nWehla, grand caprice D-moll od V. Tomáška, pak\nskladby páně Šimákovy i velmi oblíbenou etudu Mahr-\nchen am Spinnrad (op. 12), melancholii (op. 13) a idyllu\n(op. 14), kterážto poslední co nevidět u Schotta v Mohuči\nvyjde. Chovanci rozluštili vesměs výtečně své úlohy, da-\ndouce důkaz, že důkladnou methodou v krátkém čase\nvelkých pokroků se docílí. Ze žáků dosáhly velké po-\nchvaly A. Brixiova, M. Demartinova, M. Richterova, A.\nOdkolkova, J. Quastova, pak p. Nejedlý, A. Riedl, H. Kleps,\nA. Šimák, A. Hlaváč atd. V zábavě té účinkoval též pan\nFr. Šmidt, absolvovaný žák konservatoria, jenž elegii\nod Ernsta, touhu od M. Mi 1 d ne r a, fantasii od Be-\nriota a sonátu (F-dur) pro housle a piano od L. Bee-\nthovena čistě, výrazně a cituplně přednesl. Výsledek všech\nzábav byl skvělý. Pan Šimák má také čacké učební\nsíly, z nichžto pana Brušu, Koláře a Šourka uvésti dlužno.\nStrojník pan Ad. Božek obdržel za své J. Ex.\nhraběnce Clam-Gallasové věnované valčíky skvostnou\ntabatěrku s podobiznou J. M. císaře Františka Josefa. Val-\nčíky tyto vyšly nákladem Rob. Ve i t a, a vynikají pěk-\nnými melodiemi a pikantním rhytmem.\nNaučného slovníka od Dr. L. Riegera\nnákladem činného Kobera a Markgrafa vyšel v\nPraze sešit první, sahající od A —Aggregat. Jak důle-\nžitý slovník tento i pro hudebníky jesť, vysvítá z toho\nže v něm nalezne životopisy všech znamenitých hudeb-\nních umělců, jakož i články theoretické. V sešitu tom\nnacházejí se životopisy Aarona, Ábela K., Aberta,\nAdama A. J. a Alfrania. Z theoretických článků\nhudby stůj zde na ukázku tento: A, v hudbě jest jedna\nze sedmi not abecedy hudební, Francouzi a Vlachové na-\nzývaji je La. V hudbě rozeznává se A-moll (měkké A)\nod A-dur (tvrdé A). A-moll jest podlé povahy své mezi\nvšemi měkkými akkordy nejbližší k ladu C-dur : jedno\nani druhé nemá napřed u klíče žádného znamení, a pro-\ntož přechod z A-moll v C-dur a naopak, jesť v hudbě\nvelmi obyčejný, a zvláště v národních písních slovanských\nvelmi oblíbený. A-moll v pořádku sestupujícím skládá se\nzúplna z týchž not, jako škála C-dur, ale v pořádku\nvzhůru vstoupajícím mění se sexta i septima v poloton (v.\nAkkord, trojzvučí měkké). A-dur znamená se napřed třemi\nkřížky, fis, cis a jis. Tonem a nastrojuje čili nalazuje\nse druhá struna houslí, první struna alto-violy a violon-\ncella, a třetí struna kontra-basu. Z obecného užívání\nladu tohoto při všech nástrojích strunních vznikl obyčej,\nže se tona bére jako za základní při ladění neb strojení\nvšech ostatních nástroj ův hudebních v orchestra, na tomto\nzákladě musí se hlasové všech nástroj uv vespolek sestro-\njiti v rovnost. Obyčejně béře napřed hoboj pronikavým\nzvukem svým protáhle notu a, podle čehož se pak všickni\nnástrojové v orkestru sestrojí a srovnají. V toin také za-\nkládá se obyčej, že skladby domácí, tak řečené, něm.\nKammertony, skládají se větším dílem v A.\" Každý sešit\nčtyrarchový na silném poklíženém papíře stojí toliko 36\nnov. kr., kdo se nejméně na 12 sešitů předplatí ve\nfrankované zásylce, bude mu jednotlivý sešit hned po vy-\njití franco zaslán. Přejme tomuto veledůležitému podniknutí\nhojného účastenství, jehož se mu také zajisté dostane;\nneboť je to dílo pro každého potřebné a důležité."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "111", "page_fin": "112", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.6.2", "titre_corps": "(Z Hlinska.) Dne 10. dubna měli jsme příležitosť,", "titre_sommaire": "(Z Hlinska.) Dne 10. dubna měli jsme příležitosť,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.7", "debut_caractere": 4215, "fin_caractere_exclue": 6424, "texte": "(Z Hlinska.) Dne 10. dubna měli jsme příležitosť,\nslyšeti p. G. Moravce, zdejšího rodáka na housle brati.\nSpoluúčinkovalť v čtverzpěvní zábavě, již o hudbu zaslou-\nžilý p. notář uspořádal. Přednesl, doprovázen pp. uči-\nteli, více znamenitých skladeb, jako: koncert pro housle\nod Rodea; koncert od Růžičky; ouverturu k Němé\nz Portici 5 ouverturu ku „kouzelné flétně;\" Berliozňv\n„Pád Pompejí\" a m. j. skladby. Osvědčil velkou techniku,\na výtečný cituplný přednes. Čísla čtverozpěvů dne 10. a\n17. dubna uspořádaného byla pestrá; hlavně vynikly čtve-\nrozpěvy nesmrtedlného Jelena a Zvonaře a „Směs\nz národních písní.\" Velice by bylo žádoucno, kdyby Je-\nlenovy ctverozpěvy a sbory tiskem vyšly, aby pak veleb-\nným vzletem po vlasti povzbouzely lásku k hudbě domácí.\nSnahy velectěného p. notáře o zvelebení hudby u nás\nzasluhují úplného uznání. V postě slyšeli jsme střídané\ndvě mše od Hejtmánka. Mše tyto se vyznamenávají\nsmutnovelebnými motivy a velmi dobře se hodí pro ven-\nkov ku provozování v čase postním. 0 Božím hodě veli-\nkonočním byla provozována velká mse Fúhrerova do\nC-dur. Za Graduale byl mužský ctverozpěv do F od do-\nvedného Horáka: „Deus tu es;\" za Offertorium pak\ndvojzpěv Rybův do Es. V pondělí velikonoční byla\nprovozována Rybová mse do C a při Evangelium zpí-\nván mužský ctverozpěv: „Mocný pane\" do F. Při oběto-\nvání jsme slyšeli znamenitého Mozarta pěkný dvojzpěv.\nProvedení skladeb těchto bylo chvalné. Syn p. ředitele\nkůru osvědčil se co schopný varhaník a jest i jinak co\ndovedný pianista znám.\n(—?) Z Náchod a. Nebude snad od místa, pro-\nmluvíme~li zde také něco o naší hudbě kostelní. Mimo\nsedm slov od Haydna, které se po 40 let v zdejším\nměstě provozuje, dává se někdy také „Stabat mater\" od\ntéhož skladatele. Že ale latinskému textu četně shromá-\nžděný lid ano i zpěváci nerozuměli, býval účinek skladby\ntéto jen slabý. Tomu ale náš ředitel kuru pan Karel\nKejklícek odpomohl. Rozsadiv totiž celé „Stabat ma-\nter\" do partitury, podložil mu český text a přidal k se-\nsilnění ještě několik nástrojů. Letos provozovalo se juž\nod r. 1848 po páté a došlo veliké pochvaly. Velkých\nzásluh o provedení získali si ovšem zdejší páni hudební\ndilettanti, kterýchžto více než čtyrycet zde počítáme."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2513, "texte": "Větší část dilettantň má p. K. Kejklíckovi za své hudební\nvzdělání co děkovati , pročež dá se snadno vysvětlit\nochotné účinkování jejich na kůru. P. Kejklícek se velmi\nhorlivě snaží, by zdejší hudbu kostelní zvelebil, a to se\nmu také skutečně daří. Vyucujef juž 39 let hudbě a zpěvu\na vzdělává si tak sil hudebních, které mu se zase vděč-\nv\nností odměňují. Ze zde i před lety naši páni dilettanti\ntak úěinliví byli, jako podnes dosvědčuje ta okolnost, že\nr. 1839 v jednom téměř týdnu pět nejslavnějších Hajd-\nnových mší se provozovalo. První na sv. Anděla strážce\n(4. září), druhou na slavný den korunovací J. M. císaře\nFerdinanda za krále českého (7. září), třetí na den nar.\nblah. Panny Marie (8. záři), čtvrtou na den Jména\nPanny Marie (11. září) á pátou na slavný den koruno-\nvání J. M. císařovny Anny, nejjasnější choti Ferdinanda\nDobrotivého (12. září). Před tím se ipo 4 leta dávaly\nveřejně a k dobročinným účelům opery: Kouzelná flétna,\nDon Juan, Bílá paní, Titus, Vodař atd. Větší díl zpěvaček\na zpěváků byli vyučenci našeho zasloužilého ředitele kůru.\nV Náchodě tedy, doufám, dělalo se pro hudbu dosti, ale\nvlast o tom nezvěděla. Avšak naše velebné duchovenstvo,\npředstavenstvo a hudby milovné měšťanstvo uznalo zá-\nsluhy pana Kejklička o zvelebení kostelní hudby, a to je\nmu dosti velkou odměnou.\n(I. P.) (Z Po 1 n y.) 0 letošních velkonocních svát-\ncích slyšeli jsme v zdejším děkanském chrámu slavnou\nMši od Krejčího, kterou zdejší hudebníci zdařile pro-\nvedli. Zpěváků a houslistů bylo mnoho, a každý svůj úkol\nnáležitě rozluštil, ano i foukací nástroje svěřil ředitel\npevným hudebníkům 5 za kterouž příčinou nám možná\nbylo, tu krásnou práci kterou ovšem posuzovati se\nneosměluji náležitě poznati, Nesmím však také zaml-\nceti, že i zdejší c. k. notář p. R. Promberger spolu\noucinkoval, ai zvlášf na to hleděl, aby se zkoušky tak\ndlouho dělaly, až by mše ta jak náleží dobře šla. Kde\npouze diletanti, a to ještě chudí lidé jako zde při hudbě\noucinkují, a málo přátel a podporovatelů se nalézá, ne-\ndají se i při nejlepší vůli ředitele zkoušky často dělati,\načkoli by to žádoucno bylo. Také se zmíniti musím, že\njsem ve sv. týdnu v zdejším chrámu, a to po tři dni sly-\nšel odpoledne při hodinkách mimo pěkná Responsoria\nv quartettu s průvodem varhan i Jeremiášův plác, který\nzdejší učitel, výborný to bassista též s doprovázením var-\nhan pěkně přednášel. Jest to velmi potěšitedlné, když se\nučitelové na venkově i při svých obtížných prácech o\nprovedení nějakého hudebního kusu zvlášt v kostele snaží."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "112", "page_fin": "112", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.6.3", "titre_corps": "Berlin. Dne 25. února vystoupil zde slavný tenorista", "titre_sommaire": "Berlin. Dne 25. února vystoupil zde slavný tenorista", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.8", "debut_caractere": 2515, "fin_caractere_exclue": 4261, "texte": "Berlin. Dne 25. února vystoupil zde slavný tenorista\nAnder, Cech, co Raul a dobyl skvělého výsledku.\nDruhá partie, jižto zpíval, byl Lohengrin* Dne 24. otevřel\np. Wallner své letní divadlo, dávala se mezi jiným také\noperettka Offenbachova „Milionář a příštipkář.\"\nZ Drážďan. Dne 5. t. m. dával se tuku prospěchu\nWebrova pomníku koncert, v němž také pan A. D re y-\ns c h o c k spoluúěinkoval přednášeje koncertní kus od K.\nM. Webra, pak svou ťinquietude a ještě jednu piecu s\nnesmírnou pochvalou* Dne 9. t. m, uspořádá slavný týž\nvirtuos ještě jeden koncert.\nZ Karlsruhe. Co nevidět bude zde dávána opera\n„Des Adlers Horst\" od Glasera, bývalého žáka Praž-\nského konservatoria.\nLondýn. Tyto dni přibyli sem slečna Mosnerova,\nvirtuoska na harfu, paní C. Schumannová, pianislka, sl.\nM. Wieckova, pianistka, pan Joachim virtuos na housle a\nbaritonista J. Stockhausen.\nPaříž. Michael Lévy vydá co nevidět „Poslední\npomněnky hudebníka\" od Adama. Dílo to zaujímat bude\nnásledující kapitoly : Haydnovo mládí, Rameau, Gluck,\nMonsigni, Gosser, Berton, Cherubíni, Rossíni, Boieldieu,\nDonizetti atd.\nVídeň. Velké obliby dochází zde nová operettka\n„Kouzelné housle\" od J. Oífenbacha, v nížto toliko tři\nosoby hrají. Tyto dni přibyl sem z Petrohradu p. A.\nRubinstein, kterýž na cestě své ve u kněžny Ka-\n-lergi s o v é na piano několik piec s ohromnou pochva-\nlou přednášel. Pan Rubinstein uspořádal v místnostech p.\nředitele Hellmesbergera hudební matinée, v němž se nej-\nnovější kvintetto (2 housle, 2 violy a 1 cello) od Ru-\nbinsteina přednášelo, a v němž také pan Dobíhal spolu-\núěinkoval. Ku konci přednášel týž slavný ruský skladatel\ns panem Dachsem několik rozkošných karakteristických\nkusu pro piano. Všechny skladby Rubinsteinovy zbudily\nvelké sensací."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "112", "page_fin": "112", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.6.4", "titre_corps": "Nové hudebniny. J. J. Abert vydal u Hofmeistra", "titre_sommaire": "Nové hudebniny. J. J. Abert vydal u Hofmeistra", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.8", "debut_caractere": 4263, "fin_caractere_exclue": 4406, "texte": "Nové hudebniny. J. J. Abert vydal u Hofmeistra\nv Lipsku dvě skladby pro piana „Ein Abend auf\nder Bergruine\" (op. 23) a „Ein Máhrchen\" (op. 24)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "112", "page_fin": "112", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.6.5", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.8", "debut_caractere": 4408, "fin_caractere_exclue": 4419, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "112", "page_fin": "112", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.6.5.1", "titre_corps": "(Žerty Rossiniho.) Rossini složil velmi zajímavý kus,", "titre_sommaire": "(Žerty Rossiniho.) Rossini složil velmi zajímavý kus,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.8", "debut_caractere": 4421, "fin_caractere_exclue": 4979, "texte": "(Žerty Rossiniho.) Rossini složil velmi zajímavý kus,\njejž ~Prělude de ťavenir4, nazval a podal jim parodii na hudbu\nbudoucnosti. Jiný žert učinil si Rossini, když se (nedávno v P assy)\nzákladní kámen k jeho domu kladl. Při této příležitosti položil\ntam slavný skladatel mimo medailii, která mu ke cti ražena byla,\nv\ntaké Římskou minci z casu císaře Caraccally, aby po mnoha sto-\nletích si nad tím archaeologové a dějepisci hlavy lámali, jak oba\ntito mužové na stejném místě se sešli, aneb aby tvrdili, že skla-\ndatel ~Telia4' nějaký římský císař býti musel."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1859-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "112", "page_fin": "112", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.2.7", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.8", "debut_caractere": 4981, "fin_caractere_exclue": 5265, "texte": "Listárna.\nPanu J. J. Ab. v Stuttgartu. Prof. p.\nH. Vám stran ouvertury, která se tu velice líbila, od-\npoví. P. L. Páně Malochova brožurka proti Biidiii—\ngrově historii Rakouská vyšla u Ant. Renna v Praze a\nstojí 10 nov. kr. P. L. M.v T. Druhý běh Dalibora\n(1859) možná úplně dostati."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "105", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.1", "texte": "Allegorije.\nJan Neruda.\n14Ldyž tvořil bůh a stvořil umění,\ntu přišla hudba hořkou se zlobou,\na poěla s vášní mluvit, s žalobou :\n„O bože, utiš moje kvílení!\nProč jsi v můj kalich všechnu hořkost slil ?\ntak mnoho hořkosti! tak malá nádobka!\nTot jinak Básnictví jsi obmyslil —\njsem vedle něho sprostá chudobka!\nBásnictví vložiťs lidstvu do kolébky,\nBásnictví vzrůstá s každým člověkem\na jako podlé skal mech měkký, hebký,\ntak vzrůst svůj řídí podlé lidské lebky,\nvždy okamžiku jesti přiměřené\na vždy se v lásce znovu utuží.\nMně splácí lidstvo jenom nevděkem\na staví Básnictví mne v podruží.\nKdyž posílám své děti opeřené,\njen někdy člověk zlý a nadutý\nje přijímá, však jindy mrzutý\nje odmrštuje a v svém zlo láni\nzas od sebe v svět šírý zahání.\nNežádám více lásky pro sebe,\nvšak pomstu, pomstu žádám od tebe !\" —\n„„Nuž budiž !E'i7r'Audf jest terce malá.\nSkala CDEF G A H dg'kíarla ma|. a)d\nNa to napíše si řadu sedmi stopmo po sobě jdoucích\ntónů buďto od druhého stupně nebo třetího, nebo še-\nstého atd. a srovnává jeden každý tón s prvním tónem\na udá jméno i velkost intervallů na př. v C-tónině od\ndruhého stupně d e fg a hc, t. j. d e jesf velká\nsekunda, d f malá terce atd.\n' \\\nDošk á 1 n é (leitereigene) a nedoškálné (leiter-\nfremde) intervally.\nIntervally, jež rozmanitým spojováním sedmi tónů\njisté škály (tóniny) se tvoří, jak předešle ukázáno bylo\nv C-škálo šlovou doškalnými intervally, tedy cd, f d,\na e, g h atd. jsou vzhledem na C-tóninu doškálné, nebo\nd fis, fis cis, g cis atd. považovati se mohou v tónině\nD-dur též co doškálné intervally.\nNe zřídka se ale vyskytují v tónině takové inter-\nvally, které se u porovnání s jejími sedmi tóny ne-\nshodují, an se při nich buďto jeden nebo dva cizo-\nškalné tóny nacházejí a tóninu jaksi zdánlivě na oka-\nmžik v pochybnost uvádějí, na př. dis as (zmenšená\nkvinta), as dis (zvětšená kvarta), íis as (zmenšená terce),\nas fis (zvětšená sexta) nebo g dis (zvětšená kvinta atd.)\nUžívajíce těchto uvedených a jim podobných intervallů\nv C-dur považujeme je za nedoškálné intervally. Tak\ntéž jsou hes d, d hes, dis f atd., s ohledem na a-mol\ntóninu nedoškálnými intervally.\nMožnost takovýchto nedoškálných intervallů se za-\nkládá v tom, že se dají některé stupně škály bez po-\nrušení tóniny chromaticky změnit t. j. snížit neb zvý-\nšit. Takovéto změně začasté podléhají druhý, čtvrtý a\nšestý stupeň škály. Y C-dur na př. béře se místo d\ndis neb des, místo f fis nebo místo a as. Y a-moll\nse často potkáme s proměnou h v hes, dv dis, f v fis\ni také gis v g.\nPři těchto nedoškálných intervallech sluší pamato-\nvat, že každý snížený tón se chýlí na nejbližší tón\ndolů a naopak každý zvýšený tón nás pudí jako citlivý\nton postupovat o půi tónu nahoru. Následovně nachá-\nzeli-li bychom se v C-dur musí fis kráčet půltónu na-\nhoru na g, as dolů též na g, nebo jiný příklad při in-\ntervallů dis as postoupne dis na horu na e, as však\nsestoupne dolů na g.\nNesmíme opominout poznamenat, že někteří skla-\ndatelově proti hudebnímu pravopisu chybují, kladouce v\nakkordech místo zvýšeného druhého stupně třetí sní-\nžený stupeň na př. v tónině C-dur místo fis a c dis\npíší jako kdyby byli v c-moll fis a ces, s tímto es\nkráčejí přímo jako s povýšeným tónem o půltónu výše\nna e, nebo místo as c dis fis když píší as c es fis\natd., kdežto předce z vystupující a sestupující chro-\nmatické škály patrně vysvítá, že zvýšené tóny p o-\nvystupují a snížené sestupují.\nTam kde doškálné tóny a intervally k zvláštním\nvýrazům, pikantním a důtklivým účinkům nedostačují,\nužívá se nedoškálných intervallů. Upotřebováním tako-\nvýchto intervallů dodá se harmonii většího popudu a živosti,\nnicméně užívá jich moudrý skladatel s velkou mírou opatr-\nnosti jsa toho vědomí a přesvědčení, že síla a jádro\nharmonie předce jen v doškálných intervallech spočívá.\nPůvodní a odvozené intervally.\nMá se za to, když se vezme na čistě laděném\npianě některý tón, zvláště Ye velké oktávě, že se kromě\n\nVelká terce ce obsahuje 2 celé tóny, malá ces\nmá o půl tónu méně tedy 1 % tónu, zmenšená cis\nes jest o 1 celý tón menší a zvětšená ceis má o\npůl tónu více jak velká terce.\nMalá neb čistá kvarta cf zahrnuje 2ya tónu,\nvelká cíis o % tónu, více, tedy 3 celé tóny a tudy\njejí jméno triton a zmenšená cisf má o V2 tónu\nméně jak malá kvarta tedy 2 celé tóny.\nVelká neb čistá kvinta cg zaujímá 3 % tónu\nmalá cges 3 celé a zvětšená cgis 4 celé tóny.\nVelká sexta ca uzavírá v sobě 4% tónu,\nmalá cas 4 celé tóny, zvětšená cais 5 celých tónů\nzmenšená cisas 3Y2 tónů zmenšená cisas 3% t.\nVelká septima ch pozůstává z 5% tónu, malá\nches z 5 celých tónu v, zmenšená cis bes z 4V2\ntonu."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "108", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.4", "texte": "tohoto jediného tonu ještě více jiných tonů současně\nvyvinuje, z nichž ale zvláště vyniká kromě základního\nčili spodního tonu čistá oktáva, velká neb čistá kvinta,\nvelká terce i malá septima. Dejme tomu, žehy byl zá-\nkladní tón na př. g, povstane následující souzvuk: g,\nd, h, f. *)\nTyto domnělé intervally, které nám příroda sama\npodává, které v našem sluchu tak mimovolného pří-\nstupu mají a jaksi zdomácnělé se nacházejí, pokládáme\nza původní neb základní a ty ostatní, jenž se mezi nimi\nneobjevují, jako sekunda, kvarta, sexta, považujeme za\nodvozené intervally. Odvozené tyto intervally povstá-\nvají z převratu nahoře dotčených základních intervallů*\n(Pokračování.)\n\nJan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nCož zbývalo nebohému Zachovi, nebof on byl\nučitelem krásné Angelinky než činili svou povinnost\na vyučovati tak pilně a bedlivě jakoby nic jiného na\nmysli mu netanulo nežli noty před očima ležící?\nAvšak právě ty ho nejméně zajímaly v těchto chvílích\nv duši jeho bojovaly z cela jiné živly a jiné předměty\nna mysli mu tanuly. Srdce jeho bylo rozbouřené,\nhlava mu vřela, krev jej probíhala hbitosti zimničného\nrozčílení, nebof byl zahořel nepatrný umělec nešlastnou\nláskou k sličné hraběnce k první krasavici v Mohuči!\nTo bylo ovšem veliké neštěstí pro hudebníka za\nčasů, jenž v takových ohledech choulostivěji se jevily\nnež v době nynější. Záhy uznav Zach pošetilost pře-\nchovávání citů takových v srdci svém, snažil se vše-\nmožně zbaviti se jich, přemoci se a v sobě je udusiti.\nAvšak vůle v takových pádech mocnější bývá nežli\nsíla, a čím více se překonávati snažil, tím mocněji se\nv něm plamen rozněcoval a bytnost jeho podžíral.\nBrzof se přesvědčoval, že snaha jeho jesf marná a\nbylo mu hrozno pomýšleti, jaký konec to sním vezme!\nAngelina bud že nezpozorovala, co v něm zažírá, a\njaké boje nebohý muž v sobě podstupuje, bud že po-\nzorovati nechtěla, zůstala si vždy stejná, vlídná, přívě-\ntivá, ale vždy chladnější, čím vřeleji on se k ní blížil.\nPo dlouhém a co možná rozumném rozvážení si\npředevzal Zach, že se vyučování odřekne a hraběnce\nvypoví. Avšak k vyvedení předsevzetí toho nedochá-\nzelo. Vždy něco mu v cestu přišlo a překáželo* Od-\nkládal výpověd ode dne ke dnu a zůstal.\nTím však jen ještě hloub klesal v útoň skryté své\nnáruživosti, kteráž čím mocněji v sobě jí ukrýval tím\nnebezpečněji podrývala veškerou jeho bytost. Hraběnka\ntoho dne byla v zvláštním neobečejném rozpoložení, brzo\njasná, brzo zasmutnilá se jevíc vyzrazovala jakýs nepo-\nkoj vnitřní který učiteli jejímu neušel, konečně zvolala:\n„Aj pane, lze mi vám dokázati, že jsem se i ně-\nčemu více naučila než pouhé hbitosti rukou na pianě.\nOkusila jsem se o složení písně. Dříve mi napadla\nslova a nápěv se mi maní a sám sebou podal aniž jsem\no něm přemýšlela. Znamenitého v tom nic nehledejte,\nale pravdivé jesf to.\n„Pravdivost jest vrchol umění,u vece Zach ; Jsem\ndychtiv.\"\nA hraběnka počala krátkou předehru, jakoby po-\nznenáhla uváděti chtěla posluchače v obor svých my-\nšlenek a pocitů načež zapěla:\nViz kolem hory v záplavy ztopeny,\nZelené nivy rosami skropeny!\nVe vodách ranní se ohlíží květ\nV moři rubínovém plyne svět!\nPo lukách slily se v sluneční blesky,\nVšech diamantů barvy a lesky,\nA každým jitrem půvaby nové\nA vše jen k lásce, k lásce zove !\nZářící po horách slunce viz plameny,\nS blankytné oblohy sypou se plameny\nV objetí mámícím země vře\nJak dechem vášní síla mře!\nRozčílen cedr v zážehu zmdlívá,\nRoztoužen jilm kol kmenu se schvívá\nA každým polednem půvaby nové\nI vše jen k lásce, k lásce zove !\nPovzdálným soumrakem vznáší se zpěvánky,\nNad dolem stišeným vzlétají červánky\nObzor na růžných ulpývá rtech !\nZápachu květin, balšamů dech.\nObětní páry na stinném háji\nHravý větřík do dálky svlájí\nA každým večerem půvaby nové\nA vše jen k lásce, k lásce zove !\nVichřice vzdychá v haluzí temnotách\nPo nivách chvějí se violky v dřímotách,\nRůži se o zpěvu slavičím zdá,\nSníc vodní lilije s vlnkami hrá;\nZbuzené harfy dotknutím lyry\nIÍ žalostným tonům se rozzvucí struny\nA každou nocí půvaby nové,\nA vše jen k lásce, k lásce zove!\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "109", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.5", "texte": "Housle Paganini-ho.\nZ poiského přel. Fr. Schwarz.\n(Pokračování.)\nJednoho dne vešel do dvora za almužnou jakýsi\nnapolou utrápený muzikant, zahrál a prosil i slito-\nvali se nad ním kusem chleba a několika groši.\nKdosi tam byl ale zvláště milosrdným, nebof k tomu\nvšemu daroval mu ještě ony dětmi roztřískané housle,\nstaré a nepotřebné to rachotiny v hraběcím domě.\nY blízkém městečku uprosil chudý hudec truhláře,\naby mu z kusů, které byl v mošně sebou přinesl, housle\njak náleží sklížil; i učinil mu truhlář po vůli, co mzdu\nza namáhavou práci dal mu chuďas muzikant starší\nhousle svoje.\nOd této doby se našemu jednookému minstretu\nmnohem větší almužny dostávalo než dříve, nebof nové\njeho housle měly velmi příjemný a krásný tón, a při\ntom tak zvučný, plný hlas, že možno bylo v krčmě i\nbez bassetlu při nich tancovat. Nebyl by je dal za nic\nve světě, ale člověk míní, pán Bůh měni, tak ho také\nosud zavedl do Rakouska, kdež se jednoho večera v\nkrčmě na 40 krejcarů zadlužil, a zadržené jsou\nübohému housle. Kam stařec se poděl, neví se,\nhousle ale dostaly se cestujícímu tovaryšovi hudebních\nnástrojů, který je, vrátiv se do Vídně, továrníku hu-\ndebních nástrojů p. St. toliko za 5 franků odstoupil;\nzajisté jen proto, aby sobě přízně u proslulého továr-\nníka hudebních nástrojů dobyl, a do práce se dostal.\nPan St. znal krásné vlastnosti dřeva, vyrostlého\npod temnomodrým blankytem krásné Itálie, neboř býval\nv Medioláně i Kremoně; viděl co z takového dřeva\nAmati, Straduani a Gaarneni vyrobiti dovedli, a pravil,\nže housle vyzlacení by hodny byly, kdyby zlato mimo\njiné své vděky také dobrému dřevu vlašskému ještě\nvíce zvuku dodávalo. Y potu tváři napracoval se p.\nSt. na těchto houslích, a všemožně se vynasnažil, aby\ndílo své mistrně vykonal, a podařilo se mu to, nebot\nna místě oněch 5 franků, jež byl za housle dal, za-\nplatil mu hrabě K . . . nski asi 250 dukátův.\nPan hrabě K . . ♦ nski dostal se za rakouského vy-\nslance do Madridu as ním také i housle, kteréž\nbyl jen proto tolika penězi zaplatil, poněvadž k náruživým\nzbožňovatelům vznešené hudběny náležel.\nByl také milovníkem zpěvu a pěkné Vlasky z mi-\nlánského La scala, která v opeře madridské vystoupila\na velmi krásně zpívala.\nHrabě provázel ji velmi často doma na houslích,\nrozplývaje se v melodii a harmonii obou těchto svých\nmiláčků. Zpěvačka si za krátký čas housle velmi oblí-\nbila, a mučila hraběte tím, aby jí je daroval, ne sice\nku hraní, což neuměla, ale na věčnou památku mile\nodbytých duettův.\nHrabě dával jí na místě houslí smaragdy a bril-\nianty, ale zpěvačka po ničem jiném nebažila, než je-\ndině po houlích. Jednoho dne poslal je hrabě do\nbytu své duettantky, nebof u večer po dramatickém\npředstavení, v kterémžto zbožňovaná zpěvačka mezi\nprvním a druhým jednáním s áriemi jakés opery velké\nbravury učinila, měl se v bytě jejím v tiché a pokojné\nchvíli nový duett na zpěv a housle provozovat. Ale ja-\nkéž bylo jeho podivení, když ani housle ani zpěvačku\nnezastal.\nNežli hrabě z divadla byl vyšel, upláchla mu zpě-\nvačka s Donettim, hudebním to ředitelem z Neapole,\nkterý jí manželství s tou podmínkou byl sliboval, jestli\nmu ony housle zaopatří.\nTakž se také stalo, a hraběti nezbylo nic jiného,\nnež sladká upomínka na blaze strávené chvíle.\nV krátkém čase na to stal se Donetti ředitelem\nvojenské hudby u gardy neapolitánské de Nobile, a jako\nlakový musel v roku 1812 z Neapole s gardou do\nRuska se odebrati.\nStopa Donettiho se ztratila, a housle v pouzderku,\na pouzdro ve skříni, skříň pak na voze, jež ku gardě\nnáležel, a vůz bez koní v zmrlé kaluži; kozák se\nnad tím slitoval. Při dělení kořisti přešly housle v ma-\njitek jakéhosi bradatého Apollina, s kterýmžto až ve\nMoskvě se octly, tomuto však nezdály se býti tak pěkné\njako jiné, jež denně vidíval, kázal tedy hned vlastnictví\nsvé hrubě červenou barvou natříti. Poněvadž ale tru-\nhláři za barvu a práci nezaplatil, nechal si tento housle\na chvalným i čestným spůsobem doplatil ještě do toho\nco mu za barvu k práci náleželo, jeden stříbrný rubl.\nTruhlář ten byl rodem z Vratislavi.\nV krátce na to vrátil se do rodinného města,\nkamžto s ním i naše housle se dostaly, ve Vratislavi\nje ale z nedostatku peněz instrumentáři prodal, kterému\njich forma velmi neobyčejná se zdála. Kdož ale po-\npíše jeho radosf, když rozebrav housle, uvnitř starý lí-\nstek nalezl, ve kterémžto Amati, co stvořitel nástroje\ntoho, o pět otčenášků za svoji duši prosí, na levém pak\nboku bylo jméno Vídeňského mistra, u kterého ve Vídni\npracoval, i rok, v kterémžto housle tyto jemu byl pře-\nnechal.\nPodal tedy panu St. hned zprávu o šfastném ná-\nlezu těch houslí, který, poslav mu z Vídně 200 tolarů\nřečené Amátky také obdržel.\nPo delším pátrání dozvěděl se pan St., že hrabě\nK ... ski v Londýně se nachází.\n(Dokončení.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nOpera. Verdiho zpěvohra, Troubadour, poskytla\ndne 3. května sl. E. Prause-ové, kteráž pohostinsku juž\nv Martě a v Nevěstě z Lammermooru vystoupla, příleži-\ntosti, že intonací ohebnost organu, dosti vytříbenou kollo-\nraturu a promyšlený přednes osvědčiti mohla. Dne 5.\nkvětna vystoupil ponejprv p. L. Fischer ze Štýrského\nHradce v Lucretia Borgia co Gennaro s malým pro-\nspěchem. Hlas jeho je jemný a uemá do sebe velké síly\nškola jeho je dobrá, však hra jeho je nepřiměřena podo-\nbajícse více hře nějakého choristy než samostatného zpěváka,\norgan nezdá se býti výdatný. Dne 7. t. m. dávala se\nponejprv parodie na operu „Tannháuser\" hudba od\nkapelníka Bindera. Je to bezcenná avšak dosti zajímavá\na z části velmi trefná parodie, která velmi četnému obe-\ncenstvu na půl druhé hodiny dobré zábavy poskytla. Nej-\nvíce vyniká ouvertura, v nížto figurace Wagnerovy podr-\nženy, hlavní themata však z německých písní vzaty a pod-\nloženy jsou. Velmi drasticky vyjímal se Tannhauser (p.\nMarkvart), Landgraf (p. Hassel) a Eližběta (sl. Múlle-\nrova), kteří výtečnou hrou účinek této parodie zvýšili. V\nneděli dne 8. t. m. provozovala se v českém jazyku hi-\nstorická činohra „Břetislav a Jitka\" od K. E. Eberta, pře-\nklad od V. L. Svobody, v nížto slečna Libic ká podruhé\ndebutovala. Sl. Libická má pěkný zvučný a jemný organ\njenž dosáhnuv nuancí a vytříbenosti v naivních úlohách\nskvělých docílí výsledků. Hra sl. Libické je na druhé\nvystoupení skutečně překvapující a nepochybujeme, že při\ndelší routině slečna obratnou se stane herečkou. Prove-\ndení činohry bylo nedostatečné, nebot zbudily ně-\nkteré výjevy nemotorným se chováním hlasatele (p. Ceyp)\na množstvím nedostatku dobrého memorování opáčného\núčinku. Konečně bylo směšné, že i jeptišky za času vé-\nvody Břetislava v krinolinách chodily, a bylo by\nslušné, aby pan regiseur po druhé při kusech historických\ntoto nemotorné a času nepřiměřené strojení zakázal.\nRepertoir. Ve středu dne 11. opera „Lohen-\ngrin,\" v sobotu dne 14. „Nordstern,\" v neděli dne 15.\nparodie na „Tannhausera,\" v českém „Loupežníci.\"\nV sobotu dne 7. odbýval se koncert ku pro-\nspěchu jednoty proti týrání zvířaty dne 8. t. m. uspořá-\ndán je koncert ku prospěchu jednoty katolických to-\nvaryšů, jenž následující skladby obsahoval. 1. Veliká\nouvertura „des Francs Juges\" od Hekt. Berlioze. 2. „Aria\ndi chiesa\" (Pieta, Signore), od Alexandra Stradelly, před-\nnášena od slečny Panatovičové. 3. „Adagio a Rondo\"\npro violinu z prvního koncertu Alardova, přednášeno od\nod p. Ant. Benevic-e. 4. „Zastaveníčko\" z opery „Co-\nlumbus\" od Frant. Škroupa, přednášeno od pana Bach-\nmanna. 5. „Slavnostný pochod\" od Frant. Škroupa. Z\nprogramu vysvítá, že se německy a itálsky zpívalo,\nbez pochyby proto , že pan uspořadatel koncertu vidí\nzde více Italianů než Cechů. Risum teneatis !\nV pátek dne 13. bude dávati Žofínská akademie\nkoncert, v němž následující skladby provedeny budou.\nHaendlův žalm „Wurdig ist das Lamm,\" Mendelssohnův\nžalm „Wie der Hirsch schreit,\" 2 piecy z vánoční kan-\ntáty od Ed. Tauwitze, vokální kvintett „der Morgen\" od\nRob. Fiihrera, árie z „Don Juana\" od W. A. Mozarta,\nzpívá sl. Jelínková a pieca pro piano, přednese slečna\nČechová.\nJák doslýcháme, uspořádá zdejší mužský zp ě-\nvácký spolek s orchestrem stavovského divadla\nkoncert ku prospěchu vojínů v bitvě poraněných.\nPan A. Pozděna, kterýž nedávno z Haliče sem\npřibyl, pracuje nyní na velké mši C-moll, kteráž bezpo-\nchyby brzy v Praze provedena bude. Pan Pozděna je\nmladý a nadaný skladatel a chová v rukopisu mnoho\nskladeb pro piano, sbory, ouverturu na českou píseň\n„Těšíne se blahou nadějí\" a msi do D, která se r. 1856\nv Náchodě dávala. A. Pozděna narodil se dne 9. pro-\nsince 1836 v Náchodě, učil se hudbě u Nožičky, Kej-\nklíčka a Lopataře. Vyššího vzdělání na piano a v theorii\ndosáhl u Jos. Proksche v Praze. Byl pak učitelem hudby\nu hraběte Spiegla a koncertoval na piano v Znojmě s\nchvalným prospěchem. Na to odebral se do Haliče a za-\nnášel se studováním polské národní hudby.\nChvalně známý ústav paná Petra May dl a (povol. 19.\nSrpna 1853) uspořádal šest večerních zabav, v nichžto\nchovanci pospolné a koncertní skladby s uhlazeností, pre-\ncisí a čistotou přednášeli. Programmy vynikaly hojností\nmoderních a klassických piec. Mimo ouvertury od B. Kittla\n(Waldblume), Webra, Beethovena, Mozarta, Cherubiniho,\nE. Tittla (na národní písně) G. Spontiniho, Mendelssohna\na symfonii do C od K. M. Webra přednášeli chovanci\nsalonní kusy českých a polských komponistův: idyllu od\nW. H. V eit a, koncertní polku od Vil. Kuhe, rondo\nmilitaire od A. Dre ysch o k a, le Trille a Mazurky od\nJ. Schulhofa, oktávní tremolo od M. Strakoše,\npohřební pochod a nocturnu, impromptu a valše od Cho-\npina (Šopén) jakož i jiných skladatelův. Avšak nejen\nsalonní alebrž i komorní hudba byla v zábavách těchto\nzastoupena a sice triem pro piano, klarinet a cello od\nL. Beethovna, jež panové Rih 1, prof. Pisařovic á\nSchrott přednášeli pak zajímavým triem pro piano, klarinet\na cello od Vil. A. Ambrose, v němž panové E. Nápravník,\nPisařovic a Schrott vynikli. Nejzajímavější zábava byla\nvšak bez vší pochyby v nížto se adagio a rondo\nod K. M. Webra a Glóckchen - Rondo od J. P. Pixise s\nprůvodem orchestru provozovali. Pan ředitel May dl nešetře\nvýloh poskytuje svým chovancům také příležitosti, by\nskladby pro piano s orchestrem přednášeti se učili a za-\nsluhuje všeobecného uznání a hojného účastenství. Z cho-\nvanců, kteří své úlohy neúhonně přednesli, slušno jme-\nnovati slečny: A. Slavíkovu, M. Hamburskou, G.Hofrich-\nterovu, M. Mašovu, A. Manningrovu, M. Tápalovu, pak p.\nK. Mašu, B. Goschlera, J. Riehla a mnoho jiných. Všichni\nžáci a žákyně osvědčili, že jsou účastni důkladné na\npáedagogických základech zbudované methody p. Maydla,\njenž o zvelebení svého ústavu všemožně se snaží. Ze tomu\ntak, dokazuje i okolnost ta, že p. ředitel ve svém ústavu\ntaké zpěv zavedl a na slovo vzatého professora zpěvu p.\nFr. Vogla pro tento předmět získal. Slyšel jsem z oboru\ntohoto české národní písně, ježto sl. Hofrichterová\na sl. K. Finettiová pěkně zpívaly, dále přednášela slečna\nHofr. „Meine Mutter,\" od Fr. Vogla druhá „Volkslied\" od\nMendelssohna. Zajímavé bylo také duetto „Sonntagsmor-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.7", "texte": "gen\" od Mendelssohna, jež od sl. Fanny Schmidtové a K.\nFinettiovy přednášeno bylo. I bylo viděli, jak dobře pro-\nspívá výtečná škola páně Voglova ; slečny intonovaly čistě,\nzpívaly s přiměřeným citem a výrazem. Výsledek všech\nzábav byl velmi šťastný. Po boku p. ředitele Maydla stojí\njeho důkladní učitelové: pan Miko, E. Nápravník, J. Bayer,\nkteří za své snahy chvalné zmínky zasluhují. Neméně\nzajímavé byly tři večerní zábavy dne 3., 10. a 16. dubna\nv ústavu pana Bed. Šimáka (povol. 30. července 1854).\nPan Bedř. Šimák je nejen co důkladný učitel piana, alebrž\ni co virtuos a skladatel salonních kusů chvalně znám.\nŘídě se dle Prokschova návodu vyučuje s velkým pro-\nspěchem a dosahuje u žáků velkých pokroků zvláště tím,\nže jsa virtuos koncertní kusy žákům předehráti a jim\npřednes ukázati může. Mimo pospolné kusy (ouvertury k\nTannhausru, k „Němé z Portici\" atd.) slyšeli jsme skladby\nvlasteneckých skladatelův: duo od L. D u sk a, romanci\nod W. H. Ve i t a, Chant de combat od A. D re y-\nschoka, Le Zefir od B. Kittla, nocturnu od Ch.\nWehla, grand caprice D-moll od V. Tomáška, pak\nskladby páně Šimákovy i velmi oblíbenou etudu Mahr-\nchen am Spinnrad (op. 12), melancholii (op. 13) a idyllu\n(op. 14), kterážto poslední co nevidět u Schotta v Mohuči\nvyjde. Chovanci rozluštili vesměs výtečně své úlohy, da-\ndouce důkaz, že důkladnou methodou v krátkém čase\nvelkých pokroků se docílí. Ze žáků dosáhly velké po-\nchvaly A. Brixiova, M. Demartinova, M. Richterova, A.\nOdkolkova, J. Quastova, pak p. Nejedlý, A. Riedl, H. Kleps,\nA. Šimák, A. Hlaváč atd. V zábavě té účinkoval též pan\nFr. Šmidt, absolvovaný žák konservatoria, jenž elegii\nod Ernsta, touhu od M. Mi 1 d ne r a, fantasii od Be-\nriota a sonátu (F-dur) pro housle a piano od L. Bee-\nthovena čistě, výrazně a cituplně přednesl. Výsledek všech\nzábav byl skvělý. Pan Šimák má také čacké učební\nsíly, z nichžto pana Brušu, Koláře a Šourka uvésti dlužno.\nStrojník pan Ad. Božek obdržel za své J. Ex.\nhraběnce Clam-Gallasové věnované valčíky skvostnou\ntabatěrku s podobiznou J. M. císaře Františka Josefa. Val-\nčíky tyto vyšly nákladem Rob. Ve i t a, a vynikají pěk-\nnými melodiemi a pikantním rhytmem.\nNaučného slovníka od Dr. L. Riegera\nnákladem činného Kobera a Markgrafa vyšel v\nPraze sešit první, sahající od A —Aggregat. Jak důle-\nžitý slovník tento i pro hudebníky jesť, vysvítá z toho\nže v něm nalezne životopisy všech znamenitých hudeb-\nních umělců, jakož i články theoretické. V sešitu tom\nnacházejí se životopisy Aarona, Ábela K., Aberta,\nAdama A. J. a Alfrania. Z theoretických článků\nhudby stůj zde na ukázku tento: A, v hudbě jest jedna\nze sedmi not abecedy hudební, Francouzi a Vlachové na-\nzývaji je La. V hudbě rozeznává se A-moll (měkké A)\nod A-dur (tvrdé A). A-moll jest podlé povahy své mezi\nvšemi měkkými akkordy nejbližší k ladu C-dur : jedno\nani druhé nemá napřed u klíče žádného znamení, a pro-\ntož přechod z A-moll v C-dur a naopak, jesť v hudbě\nvelmi obyčejný, a zvláště v národních písních slovanských\nvelmi oblíbený. A-moll v pořádku sestupujícím skládá se\nzúplna z týchž not, jako škála C-dur, ale v pořádku\nvzhůru vstoupajícím mění se sexta i septima v poloton (v.\nAkkord, trojzvučí měkké). A-dur znamená se napřed třemi\nkřížky, fis, cis a jis. Tonem a nastrojuje čili nalazuje\nse druhá struna houslí, první struna alto-violy a violon-\ncella, a třetí struna kontra-basu. Z obecného užívání\nladu tohoto při všech nástrojích strunních vznikl obyčej,\nže se tona bére jako za základní při ladění neb strojení\nvšech ostatních nástroj ův hudebních v orchestra, na tomto\nzákladě musí se hlasové všech nástroj uv vespolek sestro-\njiti v rovnost. Obyčejně béře napřed hoboj pronikavým\nzvukem svým protáhle notu a, podle čehož se pak všickni\nnástrojové v orkestru sestrojí a srovnají. V toin také za-\nkládá se obyčej, že skladby domácí, tak řečené, něm.\nKammertony, skládají se větším dílem v A.\" Každý sešit\nčtyrarchový na silném poklíženém papíře stojí toliko 36\nnov. kr., kdo se nejméně na 12 sešitů předplatí ve\nfrankované zásylce, bude mu jednotlivý sešit hned po vy-\njití franco zaslán. Přejme tomuto veledůležitému podniknutí\nhojného účastenství, jehož se mu také zajisté dostane;\nneboť je to dílo pro každého potřebné a důležité.\n\n(Z Hlinska.) Dne 10. dubna měli jsme příležitosť,\nslyšeti p. G. Moravce, zdejšího rodáka na housle brati.\nSpoluúčinkovalť v čtverzpěvní zábavě, již o hudbu zaslou-\nžilý p. notář uspořádal. Přednesl, doprovázen pp. uči-\nteli, více znamenitých skladeb, jako: koncert pro housle\nod Rodea; koncert od Růžičky; ouverturu k Němé\nz Portici 5 ouverturu ku „kouzelné flétně;\" Berliozňv\n„Pád Pompejí\" a m. j. skladby. Osvědčil velkou techniku,\na výtečný cituplný přednes. Čísla čtverozpěvů dne 10. a\n17. dubna uspořádaného byla pestrá; hlavně vynikly čtve-\nrozpěvy nesmrtedlného Jelena a Zvonaře a „Směs\nz národních písní.\" Velice by bylo žádoucno, kdyby Je-\nlenovy ctverozpěvy a sbory tiskem vyšly, aby pak veleb-\nným vzletem po vlasti povzbouzely lásku k hudbě domácí.\nSnahy velectěného p. notáře o zvelebení hudby u nás\nzasluhují úplného uznání. V postě slyšeli jsme střídané\ndvě mše od Hejtmánka. Mše tyto se vyznamenávají\nsmutnovelebnými motivy a velmi dobře se hodí pro ven-\nkov ku provozování v čase postním. 0 Božím hodě veli-\nkonočním byla provozována velká mse Fúhrerova do\nC-dur. Za Graduale byl mužský ctverozpěv do F od do-\nvedného Horáka: „Deus tu es;\" za Offertorium pak\ndvojzpěv Rybův do Es. V pondělí velikonoční byla\nprovozována Rybová mse do C a při Evangelium zpí-\nván mužský ctverozpěv: „Mocný pane\" do F. Při oběto-\nvání jsme slyšeli znamenitého Mozarta pěkný dvojzpěv.\nProvedení skladeb těchto bylo chvalné. Syn p. ředitele\nkůru osvědčil se co schopný varhaník a jest i jinak co\ndovedný pianista znám.\n(—?) Z Náchod a. Nebude snad od místa, pro-\nmluvíme~li zde také něco o naší hudbě kostelní. Mimo\nsedm slov od Haydna, které se po 40 let v zdejším\nměstě provozuje, dává se někdy také „Stabat mater\" od\ntéhož skladatele. Že ale latinskému textu četně shromá-\nžděný lid ano i zpěváci nerozuměli, býval účinek skladby\ntéto jen slabý. Tomu ale náš ředitel kuru pan Karel\nKejklícek odpomohl. Rozsadiv totiž celé „Stabat ma-\nter\" do partitury, podložil mu český text a přidal k se-\nsilnění ještě několik nástrojů. Letos provozovalo se juž\nod r. 1848 po páté a došlo veliké pochvaly. Velkých\nzásluh o provedení získali si ovšem zdejší páni hudební\ndilettanti, kterýchžto více než čtyrycet zde počítáme."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590510-01.1.8", "texte": "Větší část dilettantň má p. K. Kejklíckovi za své hudební\nvzdělání co děkovati , pročež dá se snadno vysvětlit\nochotné účinkování jejich na kůru. P. Kejklícek se velmi\nhorlivě snaží, by zdejší hudbu kostelní zvelebil, a to se\nmu také skutečně daří. Vyucujef juž 39 let hudbě a zpěvu\na vzdělává si tak sil hudebních, které mu se zase vděč-\nv\nností odměňují. Ze zde i před lety naši páni dilettanti\ntak úěinliví byli, jako podnes dosvědčuje ta okolnost, že\nr. 1839 v jednom téměř týdnu pět nejslavnějších Hajd-\nnových mší se provozovalo. První na sv. Anděla strážce\n(4. září), druhou na slavný den korunovací J. M. císaře\nFerdinanda za krále českého (7. září), třetí na den nar.\nblah. Panny Marie (8. záři), čtvrtou na den Jména\nPanny Marie (11. září) á pátou na slavný den koruno-\nvání J. M. císařovny Anny, nejjasnější choti Ferdinanda\nDobrotivého (12. září). Před tím se ipo 4 leta dávaly\nveřejně a k dobročinným účelům opery: Kouzelná flétna,\nDon Juan, Bílá paní, Titus, Vodař atd. Větší díl zpěvaček\na zpěváků byli vyučenci našeho zasloužilého ředitele kůru.\nV Náchodě tedy, doufám, dělalo se pro hudbu dosti, ale\nvlast o tom nezvěděla. Avšak naše velebné duchovenstvo,\npředstavenstvo a hudby milovné měšťanstvo uznalo zá-\nsluhy pana Kejklička o zvelebení kostelní hudby, a to je\nmu dosti velkou odměnou.\n(I. P.) (Z Po 1 n y.) 0 letošních velkonocních svát-\ncích slyšeli jsme v zdejším děkanském chrámu slavnou\nMši od Krejčího, kterou zdejší hudebníci zdařile pro-\nvedli. Zpěváků a houslistů bylo mnoho, a každý svůj úkol\nnáležitě rozluštil, ano i foukací nástroje svěřil ředitel\npevným hudebníkům 5 za kterouž příčinou nám možná\nbylo, tu krásnou práci kterou ovšem posuzovati se\nneosměluji náležitě poznati, Nesmím však také zaml-\nceti, že i zdejší c. k. notář p. R. Promberger spolu\noucinkoval, ai zvlášf na to hleděl, aby se zkoušky tak\ndlouho dělaly, až by mše ta jak náleží dobře šla. Kde\npouze diletanti, a to ještě chudí lidé jako zde při hudbě\noucinkují, a málo přátel a podporovatelů se nalézá, ne-\ndají se i při nejlepší vůli ředitele zkoušky často dělati,\načkoli by to žádoucno bylo. Také se zmíniti musím, že\njsem ve sv. týdnu v zdejším chrámu, a to po tři dni sly-\nšel odpoledne při hodinkách mimo pěkná Responsoria\nv quartettu s průvodem varhan i Jeremiášův plác, který\nzdejší učitel, výborný to bassista též s doprovázením var-\nhan pěkně přednášel. Jest to velmi potěšitedlné, když se\nučitelové na venkově i při svých obtížných prácech o\nprovedení nějakého hudebního kusu zvlášt v kostele snaží.\n\nBerlin. Dne 25. února vystoupil zde slavný tenorista\nAnder, Cech, co Raul a dobyl skvělého výsledku.\nDruhá partie, jižto zpíval, byl Lohengrin* Dne 24. otevřel\np. Wallner své letní divadlo, dávala se mezi jiným také\noperettka Offenbachova „Milionář a příštipkář.\"\nZ Drážďan. Dne 5. t. m. dával se tuku prospěchu\nWebrova pomníku koncert, v němž také pan A. D re y-\ns c h o c k spoluúěinkoval přednášeje koncertní kus od K.\nM. Webra, pak svou ťinquietude a ještě jednu piecu s\nnesmírnou pochvalou* Dne 9. t. m, uspořádá slavný týž\nvirtuos ještě jeden koncert.\nZ Karlsruhe. Co nevidět bude zde dávána opera\n„Des Adlers Horst\" od Glasera, bývalého žáka Praž-\nského konservatoria.\nLondýn. Tyto dni přibyli sem slečna Mosnerova,\nvirtuoska na harfu, paní C. Schumannová, pianislka, sl.\nM. Wieckova, pianistka, pan Joachim virtuos na housle a\nbaritonista J. Stockhausen.\nPaříž. Michael Lévy vydá co nevidět „Poslední\npomněnky hudebníka\" od Adama. Dílo to zaujímat bude\nnásledující kapitoly : Haydnovo mládí, Rameau, Gluck,\nMonsigni, Gosser, Berton, Cherubíni, Rossíni, Boieldieu,\nDonizetti atd.\nVídeň. Velké obliby dochází zde nová operettka\n„Kouzelné housle\" od J. Oífenbacha, v nížto toliko tři\nosoby hrají. Tyto dni přibyl sem z Petrohradu p. A.\nRubinstein, kterýž na cestě své ve u kněžny Ka-\n-lergi s o v é na piano několik piec s ohromnou pochva-\nlou přednášel. Pan Rubinstein uspořádal v místnostech p.\nředitele Hellmesbergera hudební matinée, v němž se nej-\nnovější kvintetto (2 housle, 2 violy a 1 cello) od Ru-\nbinsteina přednášelo, a v němž také pan Dobíhal spolu-\núěinkoval. Ku konci přednášel týž slavný ruský skladatel\ns panem Dachsem několik rozkošných karakteristických\nkusu pro piano. Všechny skladby Rubinsteinovy zbudily\nvelké sensací.\n\nNové hudebniny. J. J. Abert vydal u Hofmeistra\nv Lipsku dvě skladby pro piana „Ein Abend auf\nder Bergruine\" (op. 23) a „Ein Máhrchen\" (op. 24).\n\nDur a moll.\n\n(Žerty Rossiniho.) Rossini složil velmi zajímavý kus,\njejž ~Prělude de ťavenir4, nazval a podal jim parodii na hudbu\nbudoucnosti. Jiný žert učinil si Rossini, když se (nedávno v P assy)\nzákladní kámen k jeho domu kladl. Při této příležitosti položil\ntam slavný skladatel mimo medailii, která mu ke cti ražena byla,\nv\ntaké Římskou minci z casu císaře Caraccally, aby po mnoha sto-\nletích si nad tím archaeologové a dějepisci hlavy lámali, jak oba\ntito mužové na stejném místě se sešli, aneb aby tvrdili, že skla-\ndatel ~Telia4' nějaký římský císař býti musel.\n\nListárna.\nPanu J. J. Ab. v Stuttgartu. Prof. p.\nH. Vám stran ouvertury, která se tu velice líbila, od-\npoví. P. L. Páně Malochova brožurka proti Biidiii—\ngrově historii Rakouská vyšla u Ant. Renna v Praze a\nstojí 10 nov. kr. P. L. M.v T. Druhý běh Dalibora\n(1859) možná úplně dostati."}]}