{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_sha256": "eae8d0553542518aee8b2d1b15ac37778f973bf171b339b4d0ffc2db043aa23a", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/05/20_01/bmtnabd_1859-05-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "113", "page_fin": "113", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.1", "titre_corps": "Ukázka z vetší sbírky humoristických znélek. Od —n—.", "titre_sommaire": "Ukázka z vetší sbírky humoristických znélek. Od —n—.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 962, "texte": "Ukázka z vetší sbírky humoristických znélek.\nOd —n—.\nNynější hudba.\nAch! jaké podivné slyším zvuky,\nJesť to hudba slavných pradědů?\nKamkoliv své sluchy zavedu,\nNáramně mne urážejí hluky.\nPro znatelské ucho pravé muky.\nHudba nyní bez všech ohledů,\nKreslí rvaní litých medvědů,\nBa i nápodobní srdce tluky,\nLidu shon, vřelé stisknutí ruky,\nHonby lomoz, pouště, popravy;\nNot se divě hemží celé pluky.\nPak těch zbrklých a slaďounkých Vlachů,\nTakové jsou v skladbách soustavy,\nPosluchačům že vyloudí strachů.\nHudba pro budoucnost.\nCož ta hudba věky pro budoucí!\nNejnovějších časů jsoucí květ,\nDávajíc pravidlům výpověd,\nOna tak nesrozumitelná jsoucí,\nZe jí rozumí jen ctitel vroucí,\nJenžto více má, než smyslň pět,\nOna, v novinách by žasnul svět,\nV slávozvučné dává bubny tlouci.\nOna v skladbách lahodám melodním\nPraučenou dává výpověd,\nJmenujíc je zbožím staromodním.\nAby zakryla svou nemohoucnost,\nHlukem sáli slouchající svět,\nHle ! tof slavná hudba pro budoucnost."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "113", "page_fin": "114", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.2", "titre_corps": "Čásť theoretická při vyučování na piano, Podává Fr. Blažek.", "titre_sommaire": "Čásť theoretická při vyučování na piano, Podává Fr. Blažek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.1", "debut_caractere": 964, "fin_caractere_exclue": 2589, "texte": "Čásť theoretická při vyučování na\npiano,\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nPřevrat intervallů.\nPřevrat intervallů se způsobí, dáli se vrchní jeho\ntón o oktávu do zpodu a nebo přesadí—li se zpodní tón\no oktávu do vrchního hlasu; c-e, c-g, c-h jest původní\npostava intervallů e~c, g-c, h-c jsou jeho převraty.\nHlavní účel převratu jest dosažení rozmanitosti ne-\njenom v harmonickém ale iv melodickém ohledu a\nzískání větší volnosti v rhytmickérn pohybování. Pře-\nsvědčení o tom nabudem teprva převratem akkordů.\nObraťme prozatím pozornost svou pouze na převrat\nintervallů. Tu shledáme, že nejenom poměr jeho dvou\ntónů a tudy jak hlavní tak i přídavné jméno jeho se\nzmění, nýbrž že povaha převraceného intervallů ne-\nostává ta sama.\nUčiníme-li převrat základních intervallů terce, kvinty,\nseptimy a oktávy, stane se z prvního sexta, z druhého\nkvarta, z třetího sekunda a z čtvrtého základního inter-\nvallů obdržíme primu, kteréžto nazýváme odvozené in-\ntervally. Kolikerá byla tedy terce, kvinta, septima a\noktáva, tolikerá též bude sexta, kvarta, sekunda a prima.\nPřídavné jméno se v ten způsob změní, že se stane z vel-\nkého intervallů malý, z malého velký, z zmenšeného\nzvětšený a ze zvětšeného zmenšený intervall.\nPatrně tedy z toho vysvítá, že musí být čtverá\nsexta, jelikož jest čtverá terce, trojí kvinta, anf jesftéž\ntolikerá kvinta nebo trojí septima že dá též trojí se-\nkundu atd., jak následující příklady ukazují:\nv. m, zrn. zv. v.m. zv.\nTerce e es es eis Kvinta « %es Sis Půy?d.ní čili\nc c cis c c c c zakl. interv.\nm.v. zv. zm. m.v. zm.\nSexta c c cis ' c Kvarta c c c Zvraty čili\ne es es eis g ges gis odvoz, inten"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3960, "texte": "v. m* zm. čistá zv. zrn.\n„ h hes hes Al ~c cis ces Původní čili\nSePtimac c cisoktava c c c zákl. interv.\nm.v. zv. čistá zm. zv.\n„ , , c c cis „ . . Převraty čili\nSekund*h hes hes c\"c ClS\"° ces\"c odvoz, inter.\nŽe převratem odvozených intervallů stanou se zase\npůvodní intervally, nemusí se ani přípomínati.\nPoznamenáme-li sobě primu 1, sekundu 2, terci\n3 atd., možná převrat veškerých intervallů pro lepší\npamatování v následující krátký přehled sestaviti :\n1234 5 6 7 8\n8765432 1.\nAby učňovi jak základní tak také odvozené inter-\nvally i jejich druhy dobře v paměti utkvěly, cvičí se\npředevším v základních intervallech, Dosáhnul-li v těchto\nposledních úplné jistoty, bude učiteli lehko žákovi v pa-\nmět vštípiti, druhy každého odvozeného intervallů, dá-\nvaje mu úlohy udělati pomocí převratu ze základních\nintervallů odvozené.\nPředcházejícími příklady jsme dostatečně přesvědčeni,\nkterak se převratem intervall mění, že z terce povstane\nsexta, z kvinty kvarta, ze septimy sekunda a tak nao-\npak, ze sexty terce, z kvarty kvinta, ze sekundy sep-\ntima. Dále bylo také v příkladech ukázáno, že se velký\nintervall převratem promění v malý, malý v velký, zmen-\nšený v zvětšený atd., z kterýchžto změn se domýšleti\nmůžeme, že intervall i také jinou povahu převratem\nnabývá.\nSoudíce především pouze podlé toho, stane-li se\nntervall velký, malý, zvětšený neb zmenšený, může se\nio povaze intervallů vůbec následující úsudek pronesti.\nVelké intervally jsou rázné, jasné a mají do sebe\nněco veselého ostrého, tvrdého a určitého.\nMalé intervally jsou jemné, měkké, toužebné\na ohebné.\nZvětšené intervally projevují jakousi tíseň a\na dojímavý bol a touhu k sestupování dolů. *) Že šir-\nším neb užším objemem nabývá intervall také vždy ji-\nného karakteru, jest tak na bílední, že by zbytečné\nbylo mnoho slov o tom šířiti. Uvedeme raději několik\npříkladů a podotkneme proměnu karakteru jenom těch\nnejobyčejnějších intervallů.\nSladká terce c-e způsobí svým převratem lahodnou\na mocnou sextu e-c.\nVelká kvinta c-g, jejížto dva tóny vzorem svor-\nnosti býti mohou, změní se u převratu v méně uspo-\nkojující kvartu g-c.\nNelíbozvuká septima c-h plodí převratem tklivou a\nvětší tíseň způsobující sekundu h~c.\nAčkoliv se intervall převratem mění, předce však\nse shledá, že z libozvuku povstane převratem líbozvuk\na z nelibozvuku že se stane zase nelibozvuk.\nDále pamatovat sluší, je-li původní intervall neli-\nboznějící, jako zmenšená terce, malá kvinta a septima,\nže jest to horní tón, jejž za nelibozvuk čili dissonanci\npovažujeme, v převratu však těchto dotčených inter-\nvallů jako zmenšené sextě, velké kvartě a kterékoliv\nsekundě připadne tento neliboznějící tón do zpodního\nhlasu, o němž dole obšírněji promluvíme.\nLibozvuké intervally (konsonance).\nLiboznějícími intervally nazýváme ty, které na náš\nsluch příjemně působí a cit méně neb více uspokojují,\nK liboznějícím ale méně uspokojujícím konsonancím\nnáleží velká i malá terce a jich převraty, jež jsou\nmalá a velká sexta, pak k této třídě konsonancím pří—\npočisti sluší malou neb čistou kvartu. *) Všecky tyto\nzmíněné intervally šlovou nedokonalé konsonance.\nVyšší stupeň uspokojení dosáhne se velkou kvin-\ntou, čistou oktávou a čistou primou.\nŽe se skladby obyčejně oktávou neb unisonem čili\nprimou ukončují, přichází odtud', že těmito intervally\nnejdokonalejšího uspokojení docházíme, a že náš cit\njimi nanejvejš nabývá poklidu.\nVeškeré konsonance mají před dissonancemi tu\npřednosf, že jsou ve svém pohyhování a znásobování\ndocela neobmezené, jelikož ony mohou stupmo i skočmo\npokračovati a podlé libosti a potřeby v akkordech zdvoj-\ntroj-i čtveronásobené býti.\nV povaze libozvukých intervallů to záleží, jestli že\nje výhradně —neb z větší části v skladbách nachá-\nzíme, kdežto žádná vášeň, nýbrž klidná, pokorná, zbožná\na velebná mysl panuje, jako církevní zpěvy a jím po-\ndobné skladby.\n(Pokračování.)\n*) Jelikož jsou intervally částmi akkordů, dá se oce-\nkávati, že budou i tyto jako intervally karakteru\nrozdílného."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "114", "page_fin": "115", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.3", "titre_corps": "Dějiny a charakteristika hudebních nástrojů, Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "titre_sommaire": "Dějiny a charakteristika hudebních nástrojů, Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.2", "debut_caractere": 3962, "fin_caractere_exclue": 4419, "texte": "Dějiny a charakteristika hudebních\nnástrojů,\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nFlétna.\nfranc. Flüte, italsky flauto.\nProbravše všechny hlavnější smyčcové nástroje, při-\nkročíme nyní k dechovým nástrojům bez náhubků (Mund-\n\n*) Predikátu čistý, užívá se při konsonancích, vý-\nhradně takových, které mají tu vlastnost a zvlášt-\nnost, že když se buďto dolejší neb hořejší jich tón\no půltónu povýší neb sniží, že se stanou disso-\nnancemi."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3034, "texte": "stuck), k nimžto malé a velké flétny a flageoletty\nnáležejí.\nFlétna je jeden z nejstarších hudebních nástrojů,\nano může se s jistotou říci, že je snad nejstarší. Ve\nsvém původním surovém tvaru nebyla flétna nic jiného\nnež jednoduchá třtina, která se na jednom konci za-\nlepila, na druhém však byvši pískána jasný ton vydá-\nvala. Z ní povstala tak zvaná p as t u š í neb Pánova\npí sta la, která od Mozartovy „Kouzelné flétnj\" též\nPapagenovou píštalou se jmenovala; Flétna\nse vždy více a více zdokonalovala a vynalezení dírek\nmá bezpochyby svůj původ v lidském hlasu, jehožto\nuspůsobení se bystře pozorovalo. Kdo však dírky první\nvynalezl, není známo. Staří Řekové, u nichžto se flétna\naulos neb monaulos jmenovala, vydávali nástroj ten za\ncizí vynález, Egypťané připisovali ji Osirisovi a Clau-\ndian tvrdil, že povstala v Memfisu. O jakosti starých\nfléten s dírkami máme několik jistých zpráv. Pískalof\nse na ní jako na nástroj flute a bec (flétna se zob-\ncem), a vynikala silným hlubokým tonem. Následkem\nPanovy píštaly (Pan = bůh astýřův) zhotovovaly se je-\ndnoduché a podvojné flétny t. j. flétny s jednou neb\ns dvěma třtinama. U Egypťanů, kteří flétnu g i n g 1 a-\nrus jmenovali, byla jednoduchá flétna menší a vydá-\nvala vyšší a příjemnější zvuk. Dle starých vypodob-\nnění sestávaly staré flétny z dlouhé, na hoře úzké, dole\nširoké třtiny, v nížto na vrchu náhubka (Mundsfuck)\nnastrčena byla a kteráž v polovici tlustým dutým kno-\nflíkem rozdělena jesť. V oné části třtiny nad knoflíkem\nnacházelo se 7 dírek, ježto se při hraní prstama braly,\nv knoflíku samém byly též někdy, ale vždy otevřené\ndírky. Hustěji však užívalo se podvojných fléten (Dop-\npelflóte). Tyto sestávaly z dvou kratších avšak bud\nkřivých, bud rovných třtin, jejichžto vrchní konec svá-\nzán byl, a na které se pomocí jen jednoho náhubku\npískalo. Vynálezcem této flétny byl prý Frygičan\nHyagnis, otec a učitel Marsyase, o němžto se bájí,\nže na flétně této s Apollem, lyrou se zanášejícím, do\nhudebního závodu se pustil. Napotoin dočkaly se flétny\njuž v nejstarších časech rozličných změn; ano může se\nříci, že Řekové tolikero fléten zhotovovali, kolikero me-\nlodií (dorické, lydické, frygické atd.) měli. Nejznačnější\nopravovatel fléten byl Pronomus, starý, thebanský\nflétista, kterýž užíval jedné a též flétny k rozličným\nhudebním melodiím. V časech těch, kdež se flétny ni-\nkoliv přímo, nýbrž šikmo k ústům přikládaly, zmi-\nzely také všechna jména a rozličné druhy fléten. Ná-\nsledkem způsobu, jak se jimi zacházelo, jmenovaly se\npříční flétny. Kdy as kým se to stalo, nedá se s\ns určitostí vypátrati; avšak každým způsobem stalo se to\nvelmi záhy. Zkušenost zasvětila tento způsobná flétnu hrát\na až do nynějších časů se tak děje. Flétna ve svém\nnynějším tvaru sestávala z počátku z jediné celé trubky\nz pušpanu neb z ebenového dřeva se šesti dír-\nkami (u jiných nevzdělaných národů nalézají se ještě\nflétny s třemi dírkami). Ve Francii přidělána\njest nejprv dole jedna dírka, ježto klapkou přikryta\nbyla a malíkem pravé ruky otvírati se mohla.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "115", "page_fin": "116", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.4", "titre_corps": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliči. Podává Adolf Pozděna.", "titre_sommaire": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliči. Podává Adolf Pozděna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.3", "debut_caractere": 3036, "fin_caractere_exclue": 3797, "texte": "Stav zpěvu národního a hudby\nv Haliči.\nPodává Adolf Pozděna.\n(Pokračování.)\nPřidáme-li k sbírkám předešlým sbírky písní Ha-\nličských, Polských, Českých, Moravských a Srbských a\nk tomu rukopis Králodvorský, možno nám pak o duchu\nnárodu slovanského soudili. Ku konci Vám podám druhý\ndodatek, v němž Yám všechny sbírky národních písní slo-\nvanských udám,\nK posledním nápěvům, které lid zde zpívá, náleží\nLite v ská. Na jakém stupni v Litvě poesie a zpěv\nstojí, nelze mi sdeliti, an se mi příležitost nenaskytla\ndo Litvy přijití. Nápěvů Litevských jsem málo slyšel a\nco mi sděleno bylo, pochází dle stavby z časů nověj-\nších. K posouzení Yám podám jeden nápěv:\nJak každý na pohled pozná, jesť nápěv velmi si-\nmetricky stavěn, neboť oddíl padá vždy do druhého\ntaktu."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2144, "texte": "Zde končím tedy s nápěvy, které se nejvíce mezi\nlidem Rusínským zpívají; ostatní nápěvy, které lidu zá-\npadobaličskému a velkopolskému náležejí, zaznívá z úst\nlidußusínského, avšak velmi zřídka. Dejme se tedy na\ncestu od východu k západu k národům, kde se Polo-\nnézy, Krakowianky a Mazury zpívají. Počátek učiníme\ns Polonezy.\nPolonaise (polonéz) je vlastně zpěv ve 1 k o p o 1-\nsk ý. Že ale z něho duch národní polský vane, jesť\nproto u všech národů polských velmi oblíbený. Polo-\nnéz je jeden z nejstarších, a také na nejvyšším stupni\nstojící nápěv. Bylť nejdříve bez zpěvu co taneční kus\nužíván; avšak za panování Augusta 11., krále z domu\nSaského, počal se co nápěv k písním národním užívati.\nKaždý polonéz je vždy ve tříčtvrtním taktu a sestává\nze dvou repris, šesti-, osmi-, desíti- a více takto-\nvých, které vždy první čtvrtí počnouti musejí.\nIíarakter polonézův je přísnotvárný, vážný, slavný,\nlíbezný, lahodný, milostný a jeho časomíra je volnější\nnež k menuettu. Akcentuací jesf u polonézů karakteri-\nstická, neboť miluje hned na začátku na lehké čtvrti,\ntěžký akcent a musí končit lehkou čtvrtí. Nápěv po-\nlonézů může sestaven býti z kolik taktů koliv, jen když\nse v rovném počtu nacházejí. Nejhlavnější u po-\nonézů jest pravidlo, že caesury, úlomky (Ein-\nschnitte), úryvky (Absátze) a kadence bez výminky na\nlehkou část taktů padnouti musejí. Zde máte jeden\npříklad:\nNápěv tento jest tak zvaný polonéz Bathoryho.\nJe-li však od r. 1575 aneb z těch let, v nichž Ba-\nthory panoval, nechci jisliti, neb jak už nahoře podo-\ntknuto, začaly se polonézy zpívali teprv pod Augu-\nstem 11., který r. 1697 za polského krále korunován\nbyl, tedy více než o jedno století později. Václav z\nOleska podložil nápěvu jiná slova. Souditi se může,\nže tento nápěv velmi oblíbený byl, neboť ho Poláci\nužili k slovům, která Bathoryho opěvují. Ostatně po-\ndotknouti slušno, že se u starých národních písní ne-\ndají nikdy leta, v kterých povstaly, s jistotou udati,\npakli se při nich zvláštní událost nepřihodila. Nápěv\ntento sestává z osmi taktů a z rovného f očtu. Všecka\npravidla, která polonéz karakterisují, nalézají se v pří-\nkladu tomto,\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "116", "page_fin": "117", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.5", "titre_corps": "Housle Paganini-ho. Z polského přel. Fr. Schwarz.", "titre_sommaire": "Housle Paganini-ho. Z polského přel. Fr. Schwarz.", "signature_source": "M. Braun", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.4", "debut_caractere": 2146, "fin_caractere_exclue": 4225, "texte": "Housle Paganini-ho.\nZ polského přel. Fr. Schwarz.\n\n(Dokončení.)\nV krátkém čase na to převzal tento zase své co\nnejlépe vypravené Amátky za druhých 250 červených\nzlatých.\nVe Florencii seznal hrabě božského Paganini-ho,\n„il divino Paganini.\" Paganini žádal ho prosebně o\nhousle ty, chtěje hraběti za ně vydaných 500 dukátův\nvvnahraditi.\n*\nHrabě, unesen a roznícen jsa čarovnou hrou Pa-\nganiniho, s velikou radostí, že tak božský mistr na\nhouslích jeho hlásati bude po světě slova nadšení, ustou-\npil mu housle na přijetí peněz ani nepomýšleje.\nOd této doby srostl Paganini s darovanými mu\nAmátkami v jednu duši. Mnohé housle, kterých nabyl\na pozbyl, zašly jako zálet mrtvé minulosti, toliko tyto,\n0 kterých mluvíme, staly se jeho věrnou a nerozluči-\ntelnou přítelkyní až do smrti, bez nich oddech se mu\nztížil a řeč mu uvázla bez nich zdál se býti lai-\nkem, který božské svoje city nijakým způsobem vylí-\nčili nedovede. Paganini se takřka mazlil a líbal s Amát-\nkami svými.\nČasto, ani smyčce nevzav do ruky, probíral palcem\nstruny, a duše jeho snivě zalétala v dálné, rajské kraje,\nplné rozkoše a slastí, a v uchvácení naslouchaln slo-\nvům, jež jiným pouhou pohádkou byly.\nHousle jeho mluvily v srdce zástupů s tou rozma-\nnitostí, jakovou božský mistr svém roznícení rozmanité\npřechody v bujném žití zpěvné přírody unešeně malo-\nval, as nížto přenášel obecenstvo v duchu z luk, po-\nkrytých májovou travičkou, a stády bečících ovčiček,\nna hory skalnaté lesknoucí se divokými kozami, nímž\nstrašíval posluchače hřmotem rozbíjejícím se na vrchol-\nkách a zálomech skal, a utišení vyléval v rozohněné\nsmysly jako občerstvující deštiček k uspokojení přírody\n1 srdce.\nV Londýně jistý lord, unešen jsa vznešeností hry\nPagariinovy, přiběhl k němu s třesoucím se srdcem pro-\nsebně ho žádaje, aby mu zázračné svoje housle laskavě\npřepustil, podával mu za ně 40.000 franků, ne-li více.\nPaganini ale bolestně dotknut jsa takovouto žá-\ndostí, těžce se zasmušil a řekl: „Duši si nepro-\ndám!\"\nJsa u konce svého života chtěl Paganini, aby housle\nty, kterých první stopa v Polště se nalézala, a které"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2441, "texte": "z přátelské ruky Poláka byl obdržel, zase se vrátily\ndo rukou polských. Znal dobře již Karla Lipin-\nského.\nNebof když byl Lipinský ze Lvova do Milána při-\nšel, aby si tam dobré housle koupil, a osobně seznal\nvelikého mistra, roznítil Paganini-ho tím, že ve své hře\núplně rozluštil tajné udeření na housle v následování\ndvou fléten, a následovně také i dvou lesnic (ta-\njemství toto umístěno je v čísle třicátém sešitů cvičení\nPaganini-ho na housle), uchvácen hrou Lipinského obe-\njmul ho v slavném shromáždění umělců a milovníků\nhudby, a vykřiknul: „II bravo Polacco !\" Konečně ho\ntaké vyzval k pospolitému koncertu na velkém divadle\nv Medioláně.\nTaké Iíontskiho znal mistr božský v Londýně, ale\nv mladších ještě letech a spatřuje v něm velký talent,\njež by se jednou slavně měl rozvinout, obíral se s ním\nvelmi často, chtěje v něho vlejt duši svoji, i napsal\nkonečně z úmyslně pro něho několik vznešených vý-\ntvorův, ale Kontski se byl po ten čas ještě nerozvinul*\nNa skloňku dnů Paganinových blýštil se na hori-\nzontě hudebním nejjasněji mezi hvězdami prvního řádu\nKarel Lipinský. Protož jemu také Paganini svoje nej-\nmilejší Amátky odkázal. Sedm jiných houslí daroval na\nsmrtelné posteli jiným sedmi bohatýrům hry skřipcové,\njakými byl jmenovitě Spohr, Yieuxtemps, Beriot, Olle-\nBull a jiní.\nProti všemu zápisu Paganini-ho se ale Lipinskému\npřece žádných houslí nedostalo, a vědomo není, zda-li\nněkdo oslepen jsa zbožňováním velikosti Paganini-ho,\nhousle ty byl sobě nepřivlastnil, anebo proto drahé\ndřevo odcizil, aby je za stříbro a zlato ve světě vyměnil.\nJaký další osud naše Amátky potkal, povědomo\nmně není.\nHlavní obsah celé naší povídky není smyšlený, a\nzakládá se z části v osobnosti samého Paganina, který\nv Pocnaní u přítomnosti knížete RadziwiJía, slovútného\nv musikálním světě Ignáce Wojkowskiego, zasloužilého\nv musice velkopolské Scigalskiego, mě podepsaného a\njiných osob, některé podrobnosti sám byl vypravovaly\nčehož důvodem také mezi jinými článek Gazety wroc-\nlawskiej od roku 1837 v čísle 7 jesf. Vědomosti\ntýkající se Lipinského, a zmínka o Iíontskim, čerpané\njsou z části z osobného vypravování obou těchto našich\nznamenitých Polákův. Ale dalšího osudu tohoto nástroje\nkterý zvěčnělému věštci k tak ohromné slávě vzhůru\nkráčeti napomáhal, domakati se bylo nemožno.\nJako počátky nejznamenitějších houslí Paganinových\nz mraků tajemností vyšly, tak také i konec jich slávy\nskryl se v mlze svědomosti lidské.\n\nM. Braun."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "117", "page_fin": "117", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.6", "titre_corps": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "titre_sommaire": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.5", "debut_caractere": 2443, "fin_caractere_exclue": 4566, "texte": "Jan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nVe způsobu, jakým Angelina píseň přednášela, ležel\ntajuplný, báječný život! Nebohý hudebník byl zničen\nzjevem nepochopeným, netušeným. Z počátku bylo\njak by skřivan ranní píseň do povětří vyhlášel, pak\nzpěvu přibývalo vřelosti, až výraz náruživého vedra se\nznačoval, napotom z ponenáhla nabýval ráz vnitřního\nzanícení nabýval a klokotáním slavičím z hluboká prsou\nse vynášel, až posléze nejjemnějším způsobem, pressa\nv oce se jen schvíval šuměním rozchvěněných strun\nTo nebyla více ona jará, veselá, zdravým a plností ži-\nvota oplývající Angelina, alebrž ideální jako odlesk její,\na zpěv její ohlasem srdce tajným zármutkem roz-\nchvěněného.\nTu Zach, v němž bez toho už jen rozdvojená duše\nžila, jehož mysl v čárovný sen ukolébána vší vlády\npozbyla nad rozvahou, jehož cit a obrazivost v oka-\nmženích těchto násilným popuzením překypěla v ne-\nštastném sebezapomenutí, pokleknul před Angelinou a\nzvolal: „O angele, ty miluješ, a tvá duše rozumí mému\nzoufalství!w\nAngelina úžasem se schvějíc, rychle povstala a\npřísný hled naň upříc se zničující chladností pravila •\n„Jděte vy jste šílený !*\nNa to se obrátivši vážným krokem opustila ko-\nmnatu.\nTu i Zach procitnul z luzného svého sna. Jako\nkdyž chladný prudký vichr zavěje v strom právě kvě-\ntoucí a bílé květy jeho setřásá, že ve vlhké se ztrá-\ncejí půdě aneb daleko od kmenu zanešeny a rozptý-\nleny zajdou, tak okamžik tento zatřásl duší mladíkovou\na city tušení i naděje jeho rozřítil!\nSmyslů téměř zbavený, hromovou jako ránou omá-\nmený zůstal u prostřed komnaty státi, tváře i oči obě-\nma rukama si pokryv. Nebyl schopen jasné myšlénky,\npodivné hrůzojevné přízraky polétaly hlavu jeho; tu\nhořící strom v temnotách nočních mu zářil a práskotem\njiskry z něho daleko se rozlétaly tu zase krajina se\nmu osvětlila leskem slunce, hladina Vltavy v tichém se\nzatřpytila jasnu a z mírně chvějících vln dvé rukou se\nvypínalo, a hlas z povzdálí o pomoc volal, až ruce se\nztopily a byla zase noc kol kolem!\nTakž stál übohý dlouho, velmi dlouho u prostřed\nkomnaty, hlava mu vřela a tělo zimničně se třáslo.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "120", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8, "texte": "Z Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.6", "debut_caractere": 3085, "fin_caractere_exclue": 6076, "texte": "— Ředitelství jednoty ku zvelebení umění hudebního\nv Čechách ohlašuje, že budou letošního roku znova při-\njímáni chovanci „do školy zpěvacke.44 Požadavky\npředepsané, jimiž se žadatelé o přijmutí vykázati mají,\njsou dle §. 49. pravidel ústavních následující: 1. Fy-\nsicky úplně vyvinutý hlas. 2. Dobrý hudební sluch. 3.\nDostatečné vzdělání, by se mohlo před-\npokládati, že se dá dobrý pokrok očekávati. 4. Zdravé\ntělo, zevnější uspůsobilost čili zajímavá a příjemná postava,\njež při veřejném vystoupení příznivě působí. 5. Výkaz o\ndostatečném literárním propravném vzdělání toho, jenž při-\njat býti má, s ohledem na jeho stáří a jiné okolnosti.\nŽádosti příhlašní mají se zadati nejdéle do 15. července\nt. r. pod nadpisem: „Ředitelství Pražského kon-\nservatoria, v Praze na Starém městě, číslo 234.\"\nV žádosti se má podotknouti a přiložením křestního a\nočkovacího listu, školních a jiných vysvědčeni dokazati,\nže se výše řečeným požadavkům činí zadost, spolu se má\ni připojíti vyjádření, že bude o všecky potřeby chovan-\ncovy po celý běh učební dostatečné postaráno a vyjádřeni\ntoto musí býti ouředním reversem právně stvrzeno, kromě\ntoho má se 80 zl. rak. č. jakožto kauce v hotovosti slo-\nžiti, kteráž se svým časem navrátí. Vyřízené žádosti mo-\nhou sobě žadatelé buď sami aneb svými plnomocníky, již\njsou v žádosti jmenováni, ve 14 dnech po projití kon-\nkursní'lhůty v kanceláři ústavu číslo 234—1, vyzdvih-\nnouti, kdež také pravidla o zařízení konservatoria za 14\nkr. rak. č. dostati lze. Kauce 80 zl. rak. č. nesloží se\nhned, nýbrž až je chovanec skutečně přijat. Bylo by žá-\ndoucno, kdyby pan Gordigiani, učitel vyššího zpěvu\nna ústavu tomto, do pense dán byl, anť juž jeho velké a\nvetché stáří energičnosti nemajíc u vyučování mu dobře\nneslouží.\nPan Bedř. Šim á k, jehožto zdařilá etuda pro\npiano „Das Mahrchen am Spinnrade44 nejen v Čechách,\nalebrž iv Německu všestranného účastenství došla, vydá\nu Schotta v Mohuči co nevidět 2. karakteristickou etudu\n„U potoka\" a 3 sonetty pro piano.\nPan Bedř. Smetana, jenž nyní v Praze pro-\ndlívá, dokončil dvě symfonické illustrace k Richardu 111.\nod Shakespearea á k Wallensteinovu táboru od Schillera.\nZítra uspořádá mužský zpěvácký spolek pod\nvedením pana E. Tauwitze svým spoluoudům koncert, v\nněmžto vesměs německé sbory provedeny budou.\nOd pana Františka Piv o d y vyjde u Roberta\nVei ta v Praze tránscripce pro piano na českou píseň\n„Kde domov můj,\" jižto naši dramatické umělkyni paní\nAnně Kolárové věnoval.\nPrámie k Daliboru obsahující podobiznu slav-\nného virtuosa Josefa Slavíka je už dokončena a bude\npánům předplatitelům v příštím týdnu odeslána. Podo-\nbizna litografována je od výtečného umělce pana Jana\nQua s ta a tištěna v chvalně známém kamenopisném\nústavu pana J. Farského v Praze. Pod podobiznou na-\nchází se slova, jež Pag ani ni o Slavíkovi ve Vídni\npronesl: Le monde tremble, quand Vous jovex (Svět se\nchvěje,f když Vy hrajete). Kdo z pánů předplatitelů si\ndruhou pramii totiž kostelní skladbu od Maška, jež co\n\nFEUILLETON."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4508, "texte": "nevidět hotová bude, zamluvil, muže i tuto za poloviční\ncenu 1 zl, rak. ě. dostati.\n\nGothenburg. Harmonická společnosť pod vedením\nvýtečného ředitele hudby pana Bedř. Smetany,\nČecha, dávala zde v zimě dva koncerty, v nichžto se\nskladby Beethovenovy, Mendelssohnovy, Schubertovy, Schu-\nmannovy, Gluckovy, Wagnerovy atd. provozovaly. Výsle-\ndek koncertů byl velmi příznivý. Mimo to uspňsobil p.\nSmet a na svůj vlastní koncert, v němž Mozartovu fan-\ntasii C-moll, Lisztovu „Lucia fantasii\" a píseň od Schu-\nberta od něho transcribovanou přednášel. Dříve, než pan\nSmetana Gothenburg opustil, by se v Praze až do pod-\nzimka zdržel, odbýval se svými žáky veřejnou zkoušku.\nPo generální zkoušce držel jeden oud jednoty na ředitele\nSmetanu vřelou řec a podal mu ve jménu všech jeho\nžáků a ctitelů drahocennou stříbrnou taktovku.\nDlužno také podotknouti, že pan Smetána ve spolku s p.\nv\nČapkem a Meissnerem šest abonnementních soirée pro\nkomorní hudbu uspořádal, v nichž se mimo jiné také trio\nod Rubinsteina, pak od Schumanna a trio od Smetany\npřednášelo. V prosinci r. 1858 slyšeli jsme tu novinku\na sice „Missa solennis\" (slavnostní mši) od Čapka, od\nředitele vojenské hudby. Je to pěkné, ušlechtilé dílo,\nkteré z části na maniru Spohrovu upomíná. Pan Čapek\nv /\nje Cech, a žák Pražského konservatoria.\nLondýn. Slavný virtuos na housle, Joachim, spň-\nsobil zde dne 4. t. m.s Riesem, Wabbem a Piattim, Bee-\nthovenovské kvartettní soirée, ku kterémuž se zdejší hudebně\nvzdělané obecenstvo hojně sešlo. Výsledek byl skvělý.\nSlečna Mosnerova, virtuoska na harfu, vystoupí tu\nponejprv dne 9, t. m.v koncertě Pauera.\nNový York. Wagnerův „Tannhauser\" dával se\ntu juž mnohokráte a obecenstvo béře hojného účastenství\nna této opeře.\nPaříž. Dne 2. května shromáždili se všichni zdejší\nhouslisté do sálu Pleylova, by se nestoru všech houslistů,\nAlexandru Boucheru v koncertě obdivovali. Když Boucher\n(Bušé) v dvorním koncertu ve Vídni hrál, setkal se tam\ns Rossinim. Rossini byv tázán, jaký rozdíl je mezi Paga-\nninim a Boucherem, pravil: První vzbuzuje úžasu svými\ntěžkostmi, tento nedá je viděti. Ještě nyní jsou Bouche-\nrovy housle tak hovořivé, jako druhdy, i dosahuje svým\npřednesem ještě hluboké sympathiea svými bravourami vel-\nkého podivení.\n(S.) Petrohrad. Filharmonická společnost uspo-\nřádala v letošní šestinedělní koncertní saisoně dva kon-\ncerty, z nichžto první hojně, druhý však slabě navštíven\nbyl. Z cizích virtuosů slyšeli jsme tu pana Ferdinanda\nL a u b a, jenž bez odporu palmy zde dosáhl. Pan Ferd.\nLaub, jenž v Petrohradě 3 veřejné koncerty ve velkém\ndivadle a 4 kvartettní zábavy v jednom paláci s nejskvě-\nlejšími výsledky uspořádal, byl také devětkrát k cí-\nsařskému dvoru povolán, by svou mistrnou hrou císař-\nskou rodinu oblažil. Pan Ferd. Láub obdržel od J. M.\novdovělé císařovny a nynější carevny dva drahocenné\nprsteny: první se smaragdem a druhý s rubínem, které\ndiamanty obroubeny jsou. Jak doslýcháme, odebéře se\nLaub na přes rok opět do Rus. Charles Weh le,\nPražan, který zde v koncertě vystoupil, došel pochvaly,\načkoliv koncert jeho z malé návštěvy se těsiti mohl. Hrált\nna piano toliko své skladby, které co do vnitřního ob-\nsahu k salonním komposicím přicísti dlužno. Jeho hra je\nsprávná a čistá. Poslední host byl Henry Her z, hudeb-\nník minulosti, jenž si to však s přítomností ještě nezka-\nzil. Slyšeli jsme od něho ladný koncert, pak jeho konicky\n„La violette a prés aux clercs,\" ku kteréžto pochoutce\npro uši se maminky a babicky sešly, by se na svá mla-\ndistvá leta upamatovaly. Z domácích virtuosů slyšeli jsme\nAntonína Kontského, a obdivovali jsme se jeho velké\nobratnosti; pak Apol. Kontského, jehož cituplný před-\nnes velké pochvaly došel. Dále okouzlil nás p. Cia r di\nsvou výtečnou hrou na flétnu a náš Rubinštein, jenž\nse v koncertech svých co nadaný virtuos a skladatel\nosvědčil.\n(M.) Ženeva. Letošní koncertní saisona byla velmi\nživá. Z koncertů vynikal hlavně koncert Ratzenbergra,\nžáka Lisztova a Prokeše Čecha, který už několik let\nco učitel hudby v jednom zdejším ústavě účinkuje. Na\nleto odebeře se týž umělec na cesty a bude koncertovat.\nNa zimu dostavena bude zde krásná budova nové\nkonservatorium na něž bankéř Bartholony 1 milion\nfranků daroval a v únoru ústav ten se otevře.\nVyznamenání. Pan Mateo Salvi, ředitel aka-\ndemického zpěváckého ústavu došel vyznamenání, že za\ndílo „Die Gesangskunst in praktischen Uebungen\" od J.\nM. císaře zlatou medailii pro umění a vědy obdržel.\nPan Lud. Spohr obdržel při svém pobytí v Meiningách\nod vévody comthurský kříž.\n\nSměs,"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.8", "debut_caractere": 3309, "fin_caractere_exclue": 3982, "texte": "Oprava. V předešlém čísle zůstalo v článku \"O\nvyučování na piano\" nedopatřením několik vad. Na\nstránce 106, řádka 23 ze zhora, místo cis-c, eis-c. Na\nté samé stránce, řádek 35 má býti místo eces-c, eses-c,\npak místo e-ciscis, e-cisis. Na stránce 107, řádka 5 zhora\nnachází se místo slova změno vá ní m, chybné zmen-\nšováním. Na stránce 108 bylo omylem vynecháno toto\npoznamenání: „Mimo to tvoří se ještě několik jiných ne-\njasných tónů, které se spíše podobají jakémusi šumění.\"\nKonečné dodati dlužno, že od řádku 14 na straně 106\naž dolů do řádku 36 byly vesměs všechny písmena inter-\nvallu obráceně vytisknuty, což však si laskavý čtenář sám\nopraviti dovede.\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Novoměstské divadlo. V desíti dnech provozovaly", "titre_sommaire": "Novoměstské divadlo. V desíti dnech provozovaly", "signature_source": "k", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.6", "debut_caractere": 10, "fin_caractere_exclue": 3083, "texte": "-k.\nNovoměstské divadlo. V desíti dnech provozovaly\nse tri opery a sice „Zampa\" od Herolda dne 11 ♦ a\n16. května, „Lohengrin44 od R. Wagnera dne 14. t. ni.,\na „Ernani44 dne 18. května. Co se provedení oper týče,\nnemůžeme o nich s pochvalou se zmíniti. Správnost' a\nprscísnosf, jakož i okrouhlost pohřešovali jsme téměř u\nvšech představeních. Pan kapelník Jahn, o jehožto obe-\nzřelosti se tolik namluvilo, nečiní v žádném ohledu po-\nžadavkům zadost. Nejvíce pozorovali jsme to při provo-\nzování opery „Lohengrin,\" dne 14. t. m., která se úplně\ns příznivým výsledkem minula. Tempa vlekla se zdlou-\nhavě, ve výstupu trompet bylo opět tempo tak rychlé, že\nkontrabassy a cella postačiti nemohly; zkrátka celé před-\nstavení bylo velmi slabé. Z účinkujících vynikla hlavně\nslečna Mikova co Ortruda, která svou úlohu výtečně\nprovedla. Pan Steinecke, jakož i pan llovemann počínali\nsi velmi statně. V českém divadle dávali se dne 15. t,\nm. „Loupežníci*4 od B. Schillera v zdařilém překladu J.\nKolára. V dotčeném kusu vystoupli pohostinsku sl. Ko-\nlínská co Amálie, a pan Mošna co Kosínský. Slečna\nKolínská jsouc bez vřelého citu, nemohla obecenstvo roze-\nhřátí, ačkoliv dosti slušně svou úlohu provedla. P. Mošna\nosvědčil se co nadaný začátečník, a dá se souditi, že se\nz něho, budeli pilně studovati, statný herec stane. Jeho\norgan není sice silný avšak zvučný a nuancí schopný.\nNejvětšího výsledku dosáhl pan Kolár co Franc, a pan\nŠimanovský co Karel. P. Simanovský může tuto úlohu\nza svou nejlepší a nejskvělejší považovati, bylo by však\nžádoucno, kdyby někdy svůj krásný organ více šetřil. V\nponděli dne 16. t. m. dával se Tylův „Strakonický du-\ndák,44 ku kterémuž se četné obecenstvo sešlo. Provedení\ntéhož knsu bylo dobré, zvláště šlušno jmenovati paní\nPeškovou, jejížto roztomilá hra velmi se líbila. Y p.\nSimano vském co dudáku viděli jsme v některých\nvýjevech spíše virtuosa v selský šat přestrojeného, než\njednoduchého hudebníka. Pan Kaška co Kolafuna, ja-\nkož i pan Sekyra přispěli zdárně k dobrému celku.\nVýroční koncert, jejž humanistický hu-\ndební spolek svým spoluoudům uspořádal, došel hojné\nnávštěvy a příznivého výsledku. Z chovanců, kteřížto své\núlohy neúhonně rozluštili, slušno jmenovati sleč. Klem.\nVlčkovu, ježto v piece „Le carillon44 od Jaela velkou\nobratnost osvěvčila, pak sleč. Már. Čelako vskou,\nkterá adagio a rondo od Hummla přiměřeným citem a\nvkusem provedla. Nejvíce vyznačila se sl. Ant. Turné-\nrova, jež „Don Juan-fantasii\" s velkou bravourou a\nelegancí přednášela. Ze žáků zasluhuje zvláště chvalné\nzmínky mladistvý V o ve s, jenž Zefírem od Kittla vynikl.\nPan Karel Bendi, absolv. žák varhanické školy, před-\nnesl svou fantasii (pro 2 piana a fysharmoniku) velmi\npěkně a osvědčil se co nadaný skladatel. Mimo to sly-\nšeli jsme ženský čtverozpěv „Das Mahrchen\" od Mohringa,\npak árii z Idomenee, jež pan Eminger, učitel zpěvu\nv Můllerově ústavu s obvyklou routinou zpíval. Pan ře-\nditel Muller přednášel adagio a rondo pro hoboe, a došel\nvelké pochvaly a hlučného potlesku. Ostatní žáci a žá-\nkyně chvalně si počínali a přispěli k zdařilému celku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "119", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7.2", "titre_corps": "— Ředitelství jednoty ku zvelebení umění hudebního", "titre_sommaire": "— Ředitelství jednoty ku zvelebení umění hudebního", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.6", "debut_caractere": 3085, "fin_caractere_exclue": 6063, "texte": "— Ředitelství jednoty ku zvelebení umění hudebního\nv Čechách ohlašuje, že budou letošního roku znova při-\njímáni chovanci „do školy zpěvacke.44 Požadavky\npředepsané, jimiž se žadatelé o přijmutí vykázati mají,\njsou dle §. 49. pravidel ústavních následující: 1. Fy-\nsicky úplně vyvinutý hlas. 2. Dobrý hudební sluch. 3.\nDostatečné vzdělání, by se mohlo před-\npokládati, že se dá dobrý pokrok očekávati. 4. Zdravé\ntělo, zevnější uspůsobilost čili zajímavá a příjemná postava,\njež při veřejném vystoupení příznivě působí. 5. Výkaz o\ndostatečném literárním propravném vzdělání toho, jenž při-\njat býti má, s ohledem na jeho stáří a jiné okolnosti.\nŽádosti příhlašní mají se zadati nejdéle do 15. července\nt. r. pod nadpisem: „Ředitelství Pražského kon-\nservatoria, v Praze na Starém městě, číslo 234.\"\nV žádosti se má podotknouti a přiložením křestního a\nočkovacího listu, školních a jiných vysvědčeni dokazati,\nže se výše řečeným požadavkům činí zadost, spolu se má\ni připojíti vyjádření, že bude o všecky potřeby chovan-\ncovy po celý běh učební dostatečné postaráno a vyjádřeni\ntoto musí býti ouředním reversem právně stvrzeno, kromě\ntoho má se 80 zl. rak. č. jakožto kauce v hotovosti slo-\nžiti, kteráž se svým časem navrátí. Vyřízené žádosti mo-\nhou sobě žadatelé buď sami aneb svými plnomocníky, již\njsou v žádosti jmenováni, ve 14 dnech po projití kon-\nkursní'lhůty v kanceláři ústavu číslo 234—1, vyzdvih-\nnouti, kdež také pravidla o zařízení konservatoria za 14\nkr. rak. č. dostati lze. Kauce 80 zl. rak. č. nesloží se\nhned, nýbrž až je chovanec skutečně přijat. Bylo by žá-\ndoucno, kdyby pan Gordigiani, učitel vyššího zpěvu\nna ústavu tomto, do pense dán byl, anť juž jeho velké a\nvetché stáří energičnosti nemajíc u vyučování mu dobře\nneslouží.\nPan Bedř. Šim á k, jehožto zdařilá etuda pro\npiano „Das Mahrchen am Spinnrade44 nejen v Čechách,\nalebrž iv Německu všestranného účastenství došla, vydá\nu Schotta v Mohuči co nevidět 2. karakteristickou etudu\n„U potoka\" a 3 sonetty pro piano.\nPan Bedř. Smetana, jenž nyní v Praze pro-\ndlívá, dokončil dvě symfonické illustrace k Richardu 111.\nod Shakespearea á k Wallensteinovu táboru od Schillera.\nZítra uspořádá mužský zpěvácký spolek pod\nvedením pana E. Tauwitze svým spoluoudům koncert, v\nněmžto vesměs německé sbory provedeny budou.\nOd pana Františka Piv o d y vyjde u Roberta\nVei ta v Praze tránscripce pro piano na českou píseň\n„Kde domov můj,\" jižto naši dramatické umělkyni paní\nAnně Kolárové věnoval.\nPrámie k Daliboru obsahující podobiznu slav-\nného virtuosa Josefa Slavíka je už dokončena a bude\npánům předplatitelům v příštím týdnu odeslána. Podo-\nbizna litografována je od výtečného umělce pana Jana\nQua s ta a tištěna v chvalně známém kamenopisném\nústavu pana J. Farského v Praze. Pod podobiznou na-\nchází se slova, jež Pag ani ni o Slavíkovi ve Vídni\npronesl: Le monde tremble, quand Vous jovex (Svět se\nchvěje,f když Vy hrajete). Kdo z pánů předplatitelů si\ndruhou pramii totiž kostelní skladbu od Maška, jež co"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 83, "texte": "nevidět hotová bude, zamluvil, muže i tuto za poloviční\ncenu 1 zl, rak. ě. dostati."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "119", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7.3", "titre_corps": "Gothenburg. Harmonická společnosť pod vedením", "titre_sommaire": "Gothenburg. Harmonická společnosť pod vedením", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.7", "debut_caractere": 85, "fin_caractere_exclue": 4501, "texte": "Gothenburg. Harmonická společnosť pod vedením\nvýtečného ředitele hudby pana Bedř. Smetany,\nČecha, dávala zde v zimě dva koncerty, v nichžto se\nskladby Beethovenovy, Mendelssohnovy, Schubertovy, Schu-\nmannovy, Gluckovy, Wagnerovy atd. provozovaly. Výsle-\ndek koncertů byl velmi příznivý. Mimo to uspňsobil p.\nSmet a na svůj vlastní koncert, v němž Mozartovu fan-\ntasii C-moll, Lisztovu „Lucia fantasii\" a píseň od Schu-\nberta od něho transcribovanou přednášel. Dříve, než pan\nSmetana Gothenburg opustil, by se v Praze až do pod-\nzimka zdržel, odbýval se svými žáky veřejnou zkoušku.\nPo generální zkoušce držel jeden oud jednoty na ředitele\nSmetanu vřelou řec a podal mu ve jménu všech jeho\nžáků a ctitelů drahocennou stříbrnou taktovku.\nDlužno také podotknouti, že pan Smetána ve spolku s p.\nv\nČapkem a Meissnerem šest abonnementních soirée pro\nkomorní hudbu uspořádal, v nichž se mimo jiné také trio\nod Rubinsteina, pak od Schumanna a trio od Smetany\npřednášelo. V prosinci r. 1858 slyšeli jsme tu novinku\na sice „Missa solennis\" (slavnostní mši) od Čapka, od\nředitele vojenské hudby. Je to pěkné, ušlechtilé dílo,\nkteré z části na maniru Spohrovu upomíná. Pan Čapek\nv /\nje Cech, a žák Pražského konservatoria.\nLondýn. Slavný virtuos na housle, Joachim, spň-\nsobil zde dne 4. t. m.s Riesem, Wabbem a Piattim, Bee-\nthovenovské kvartettní soirée, ku kterémuž se zdejší hudebně\nvzdělané obecenstvo hojně sešlo. Výsledek byl skvělý.\nSlečna Mosnerova, virtuoska na harfu, vystoupí tu\nponejprv dne 9, t. m.v koncertě Pauera.\nNový York. Wagnerův „Tannhauser\" dával se\ntu juž mnohokráte a obecenstvo béře hojného účastenství\nna této opeře.\nPaříž. Dne 2. května shromáždili se všichni zdejší\nhouslisté do sálu Pleylova, by se nestoru všech houslistů,\nAlexandru Boucheru v koncertě obdivovali. Když Boucher\n(Bušé) v dvorním koncertu ve Vídni hrál, setkal se tam\ns Rossinim. Rossini byv tázán, jaký rozdíl je mezi Paga-\nninim a Boucherem, pravil: První vzbuzuje úžasu svými\ntěžkostmi, tento nedá je viděti. Ještě nyní jsou Bouche-\nrovy housle tak hovořivé, jako druhdy, i dosahuje svým\npřednesem ještě hluboké sympathiea svými bravourami vel-\nkého podivení.\n(S.) Petrohrad. Filharmonická společnost uspo-\nřádala v letošní šestinedělní koncertní saisoně dva kon-\ncerty, z nichžto první hojně, druhý však slabě navštíven\nbyl. Z cizích virtuosů slyšeli jsme tu pana Ferdinanda\nL a u b a, jenž bez odporu palmy zde dosáhl. Pan Ferd.\nLaub, jenž v Petrohradě 3 veřejné koncerty ve velkém\ndivadle a 4 kvartettní zábavy v jednom paláci s nejskvě-\nlejšími výsledky uspořádal, byl také devětkrát k cí-\nsařskému dvoru povolán, by svou mistrnou hrou císař-\nskou rodinu oblažil. Pan Ferd. Láub obdržel od J. M.\novdovělé císařovny a nynější carevny dva drahocenné\nprsteny: první se smaragdem a druhý s rubínem, které\ndiamanty obroubeny jsou. Jak doslýcháme, odebéře se\nLaub na přes rok opět do Rus. Charles Weh le,\nPražan, který zde v koncertě vystoupil, došel pochvaly,\načkoliv koncert jeho z malé návštěvy se těsiti mohl. Hrált\nna piano toliko své skladby, které co do vnitřního ob-\nsahu k salonním komposicím přicísti dlužno. Jeho hra je\nsprávná a čistá. Poslední host byl Henry Her z, hudeb-\nník minulosti, jenž si to však s přítomností ještě nezka-\nzil. Slyšeli jsme od něho ladný koncert, pak jeho konicky\n„La violette a prés aux clercs,\" ku kteréžto pochoutce\npro uši se maminky a babicky sešly, by se na svá mla-\ndistvá leta upamatovaly. Z domácích virtuosů slyšeli jsme\nAntonína Kontského, a obdivovali jsme se jeho velké\nobratnosti; pak Apol. Kontského, jehož cituplný před-\nnes velké pochvaly došel. Dále okouzlil nás p. Cia r di\nsvou výtečnou hrou na flétnu a náš Rubinštein, jenž\nse v koncertech svých co nadaný virtuos a skladatel\nosvědčil.\n(M.) Ženeva. Letošní koncertní saisona byla velmi\nživá. Z koncertů vynikal hlavně koncert Ratzenbergra,\nžáka Lisztova a Prokeše Čecha, který už několik let\nco učitel hudby v jednom zdejším ústavě účinkuje. Na\nleto odebeře se týž umělec na cesty a bude koncertovat.\nNa zimu dostavena bude zde krásná budova nové\nkonservatorium na něž bankéř Bartholony 1 milion\nfranků daroval a v únoru ústav ten se otevře.\nVyznamenání. Pan Mateo Salvi, ředitel aka-\ndemického zpěváckého ústavu došel vyznamenání, že za\ndílo „Die Gesangskunst in praktischen Uebungen\" od J.\nM. císaře zlatou medailii pro umění a vědy obdržel.\nPan Lud. Spohr obdržel při svém pobytí v Meiningách\nod vévody comthurský kříž."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "120", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7.4", "titre_corps": "Směs,", "titre_sommaire": "Směs,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.7", "debut_caractere": 4503, "fin_caractere_exclue": 4508, "texte": "Směs,"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "120", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7.4.1", "titre_corps": "Hudební kameny. Mineralogie poskytuje nám", "titre_sommaire": "Hudební kameny. Mineralogie poskytuje nám", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.7", "debut_caractere": 4510, "fin_caractere_exclue": 5850, "texte": "Hudební kameny. Mineralogie poskytuje nám\nrozličné druhy kamenů, které tu zvláštnost mají, že tón\nneb ozvěnu vydávají. Červená žula z Theb v Egyptě má\npodobné vlastnosti a jelikož jí staří Egypťané co\nhlavní stavivo k budovám užívali, dá se snad pověst\no znících mramorových sloupech na tuto vlastnost ka-\nmenu přenesti. Žulové skály na břehách Orinoka vyluzují\ntakové tóny, že divochové je za účinek vyšší kouzelné\nmoci považují a obdivují; také missionáři nazývají tyto\nskály hudebními skálami. Jistý Anglický přírodozpytec\nvypravuje o balvanech čedičových v Brasilii, kteréžto\njasné zvuky vydávají jakmile, se na ně udeří. Číňané uží-\nvají těchto znicích cedicových kamenů k zhotovování hu-\ndebních nástrojů. V Keswiku zhotovil jistý umělec ka-\nmennou harmoniku, která ze samých plošek sestá-\nvala a na nížto se rozličné hudební kousky provozo-\nvati mohly.\nAesthetický význam tóniny G-d ur. V tó-\nnině této leží všechno venkovského idyllického, poklidná\na uspokojená vášeň, vřelý dík za upřímné přátelství a\nvěrnou lásku, slovem: těmito zvuky dá se jemné a po-\nklidné hnutí srdce trefně vyjádřit Lze však litovati, že\nskladatelé tóniny G-dur pro zdánlivou lehkost za nyněj-\nších casů „málo užívají. Přikladu o účinku této tóniny\nnetřeba uváděti, nacházejíť se ve všech starších sklad-\nbách, zvláště pak stůj zde za příklad mohutný sbor z"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3307, "texte": "Rombergovy skladby „Zvon\" takto počínající: Tisíc pil-\nných rukou se hýbá.\nAesthetický význam tóniny G-moll. Tó-\nnina tato, praví Schilling, hodí se výborné k vyjádření\ntrpkých citů, ze zvuku těchto mlnví mrzutost, nelibost, tr-\nhání na nepodařeném plánu, je to tón nevrlého hlodání\nna zubadlu, tón zášti a nevole, obžalování sebe samého,\nkolísání se mezi chtěním a zanecháním, tón boje mezi\númyslem a rozjímáním. Proto také moduluje tak ráda do\ntóniny Es a B-dur, k zvukům lásky, a naděje jako na\npř. v obou recitativech „Nebesa! sním čili bdím?\" a\n„Poslyš mne, proč prcháš?\" v Mozartově opeře „Cosi\nfan tutte\" (I.a 2. jednání), v nichžto tónina G-moll\nvšude co hlavní tónina zaznívá.\nAesthetický význam tóniny Gis-moll. Ze\nstanoviska aesthetického považuje Schilling tóninu tuto\nza mrzzouta, jejími zvuky kvílí až k udušení stísněné\nsrdce, je to úpění, které užitím podvojného křížku (l)op-\npelkreuz) hlubokými vzdechy si ulehčuje. Těžký boj leží\nv harmoniích těchto, slovem vše, co s největší tíží pro-\nnikne, jest barvou tóniny Gis-moll. Není tedy divu, že ji\nskladatelé velmi zřidka užívají.\nHudba Turků. Ačkoliv kníže Kantemir u Turků\nnoty zavedl, navrátili se přec Turci ke svým starým zvy-\nkům, všechno bez not hráti. Ostatně neprovozují hudbu\nbez pravidel. Sultán, paša a velkovezír drží četné bandy\nhudebníků, které se při slavnostech slyšeti dávají. Hlavní\nvzláštnost turecké hudby je nedostatek harmonie, nebot\nvšechny hrají v unisonu, někteří ve vysoké, druzí v nízké\noktávě. Je nepravdivé, že by se vznešení Turci hudbě\nučiti nechtěli, avšak veřejně nevystupují. Ostatně mají\nTurci svou hudbu od Peršanů. Hudba je zvláštním zalí-\nbením Turků. Jejich vojenská hudba je nejdivočejší.\nOhromné bubny, na něžto se paličkami udeřuje, slučují\nsvůj temný zvuk s jasným a pronikavým zvukem malých\nbubínků, jež klarinetty a trompetami sprovázejí. Poslední\nnástroje se obyčejně přefukují, aby hluk tím neshodnější\nbyl. Třemi strunami potažené housle, viola ďamore (mi-\nlostné housle) již od cizinců přijali, dervišova flétna, kte-\nráž jemněji zní, než naše příční flétna, tambour, (druh\nto lauten) s dlouhým krkem as kovovými strunami, šal-\nmaj aneb Panova flétna a buben s cinkadly, jenž k znám-\nkování taktu slouží tot jsou nástroje tureckého or-\nkestru. Musikanti sedí na patách hrajíce bez not a se\nsilným zvukem rozličné melodie v jednozvuku, společnost\nposlouchá s hlubokým mlčením hudbu tuto, kouří a pije\nopium.\nV minulé saisoně 1858—1859 dávalo se na 126\nitalských divadlech úhrnem 132 oper (z nichžto 21 no-\nvýeh) a sice od 54 skladatelův (49 žijících a 5 juž mrt-\nvých). Ze všech komponistův obdržel Ve rdi co dopočtu\nprvní místo; anť jeho díla na 93 divadlech provozována\nbyla. Po něm květl nejvíce Donizetti (na 67 divadlech),\nBellini (36), Rossini (26), Pacini (22), Mercadante a\nRicci (každý na 17 divadleeh), Petrella (12), Meyerbeer\n(11), Fioravanfi (8), Ferari (7), Rossi, Apolloni de Giosa\n(každý na 5), Petrotti (4), Mozart, Auber a Battista\n(každý na 3), Villanis, Nicolai, Peri, Cortesi a Flotow\n(každý na 2), ostatních 26 skladatelův udrželo se toliko\nna jednom Trovatore (na 35 divadlech), Troviata t32),\nErnani (23), Rigoletto (22), Lazebník Sevillský (22), Na-\nbuco (14), Lucrezia Borgia (13), Sonnambula a Norma\n(každá na 12), Linda, Lucia a Giuramento (každá na 11\ndivadlech.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c016", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "120", "page_fin": "120", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7.5", "titre_corps": "Oprava. V předešlém čísle zůstalo v článku \"O", "titre_sommaire": "Oprava. V předešlém čísle zůstalo v článku \"O", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.8", "debut_caractere": 3309, "fin_caractere_exclue": 3969, "texte": "Oprava. V předešlém čísle zůstalo v článku \"O\nvyučování na piano\" nedopatřením několik vad. Na\nstránce 106, řádka 23 ze zhora, místo cis-c, eis-c. Na\nté samé stránce, řádek 35 má býti místo eces-c, eses-c,\npak místo e-ciscis, e-cisis. Na stránce 107, řádka 5 zhora\nnachází se místo slova změno vá ní m, chybné zmen-\nšováním. Na stránce 108 bylo omylem vynecháno toto\npoznamenání: „Mimo to tvoří se ještě několik jiných ne-\njasných tónů, které se spíše podobají jakémusi šumění.\"\nKonečné dodati dlužno, že od řádku 14 na straně 106\naž dolů do řádku 36 byly vesměs všechny písmena inter-\nvallu obráceně vytisknuty, což však si laskavý čtenář sám\nopraviti dovede."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c017", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "120", "page_fin": "120", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7.6", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.8", "debut_caractere": 3971, "fin_caractere_exclue": 3982, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c018", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "120", "page_fin": "120", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.7.6.1", "titre_corps": "(Benda). Benda bydlel dlouhý čas v jednom pokoji avšak", "titre_sommaire": "(Benda). Benda bydlel dlouhý čas v jednom pokoji avšak", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.8", "debut_caractere": 3984, "fin_caractere_exclue": 4550, "texte": "(Benda). Benda bydlel dlouhý čas v jednom pokoji avšak\nnemaje dosti prostory, odstěhoval se do jiné ulice. Übíraje se je-\ndnoho večera domů, přišel, v myšlenkách jsa hluboce pohřížen, k\npředešlému bytu, a našed náhodou nezaniknuté dvéře, vkročil tam\na položil se bez okolku do postele. Nějakou chvíli na to přijde\nmajitel pokoje a diví se nad míru, vida v posteli své muže cizího.\nBenda se cítil uražena, že ho neznámý ze spánku probudil, i dá se\ns ním do živé hádky. Majitel pokoje přesvědčiv Bendu o jeho\nomylu, dal se do smíchu, a dovedl slavného skladatele domů."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c019", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "120", "page_fin": "120", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.8", "debut_caractere": 4552, "fin_caractere_exclue": 4833, "texte": "Listárna.\nPanu R. v Táboře. Zprávy z venkova\no hudbě kostelní nám budou vždy vítány. —• P. L. v\nRjece. Nezapomínejte na nás. — P. K. v Chrudimi.\nNynější notová příloha bude obsahovaf kus pro piano\n„Toccata od Kavána, pak příští, praeludium od Frimla a\nfugu na hymnu od A. Hniličky."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-05-20-01-c020", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-05-20_01#c020", "volume": "bmtnabd_1859-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "120", "page_fin": "120", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.2.9", "titre_corps": "Na druhý týden rozeslána bude celoročním pánům předplatitelům prämie k „Daliboru\" obsahující", "titre_sommaire": "Na druhý týden rozeslána bude celoročním pánům předplatitelům prämie k „Daliboru\" obsahující", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.8", "debut_caractere": 4835, "fin_caractere_exclue": 5260, "texte": "Na druhý týden rozeslána bude celoročním pánům předplatitelům prämie k „Daliboru\" obsahující\npodobiznu „Jos. Slavíka.\" Při této příležitosti podotýkáme, že každý předplatitel, jenž všechna 4.\nčtvtletí „Dalibora\" jednotlivě (t. j. po sobě) odebéře, poslední čtvrtletí odbíraje, pramii obdrží. No-\ntová příloha, která následkem velkeho ažía z Lipska do Vídně k rytí se zaslala, nepřišla nám do-\nsud a bude přiložena k číslu 16."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.1", "texte": "Ukázka z vetší sbírky humoristických znélek.\nOd —n—.\nNynější hudba.\nAch! jaké podivné slyším zvuky,\nJesť to hudba slavných pradědů?\nKamkoliv své sluchy zavedu,\nNáramně mne urážejí hluky.\nPro znatelské ucho pravé muky.\nHudba nyní bez všech ohledů,\nKreslí rvaní litých medvědů,\nBa i nápodobní srdce tluky,\nLidu shon, vřelé stisknutí ruky,\nHonby lomoz, pouště, popravy;\nNot se divě hemží celé pluky.\nPak těch zbrklých a slaďounkých Vlachů,\nTakové jsou v skladbách soustavy,\nPosluchačům že vyloudí strachů.\nHudba pro budoucnost.\nCož ta hudba věky pro budoucí!\nNejnovějších časů jsoucí květ,\nDávajíc pravidlům výpověd,\nOna tak nesrozumitelná jsoucí,\nZe jí rozumí jen ctitel vroucí,\nJenžto více má, než smyslň pět,\nOna, v novinách by žasnul svět,\nV slávozvučné dává bubny tlouci.\nOna v skladbách lahodám melodním\nPraučenou dává výpověd,\nJmenujíc je zbožím staromodním.\nAby zakryla svou nemohoucnost,\nHlukem sáli slouchající svět,\nHle ! tof slavná hudba pro budoucnost.\n\nČásť theoretická při vyučování na\npiano,\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nPřevrat intervallů.\nPřevrat intervallů se způsobí, dáli se vrchní jeho\ntón o oktávu do zpodu a nebo přesadí—li se zpodní tón\no oktávu do vrchního hlasu; c-e, c-g, c-h jest původní\npostava intervallů e~c, g-c, h-c jsou jeho převraty.\nHlavní účel převratu jest dosažení rozmanitosti ne-\njenom v harmonickém ale iv melodickém ohledu a\nzískání větší volnosti v rhytmickérn pohybování. Pře-\nsvědčení o tom nabudem teprva převratem akkordů.\nObraťme prozatím pozornost svou pouze na převrat\nintervallů. Tu shledáme, že nejenom poměr jeho dvou\ntónů a tudy jak hlavní tak i přídavné jméno jeho se\nzmění, nýbrž že povaha převraceného intervallů ne-\nostává ta sama.\nUčiníme-li převrat základních intervallů terce, kvinty,\nseptimy a oktávy, stane se z prvního sexta, z druhého\nkvarta, z třetího sekunda a z čtvrtého základního inter-\nvallů obdržíme primu, kteréžto nazýváme odvozené in-\ntervally. Kolikerá byla tedy terce, kvinta, septima a\noktáva, tolikerá též bude sexta, kvarta, sekunda a prima.\nPřídavné jméno se v ten způsob změní, že se stane z vel-\nkého intervallů malý, z malého velký, z zmenšeného\nzvětšený a ze zvětšeného zmenšený intervall.\nPatrně tedy z toho vysvítá, že musí být čtverá\nsexta, jelikož jest čtverá terce, trojí kvinta, anf jesftéž\ntolikerá kvinta nebo trojí septima že dá též trojí se-\nkundu atd., jak následující příklady ukazují:\nv. m, zrn. zv. v.m. zv.\nTerce e es es eis Kvinta « %es Sis Půy?d.ní čili\nc c cis c c c c zakl. interv.\nm.v. zv. zm. m.v. zm.\nSexta c c cis ' c Kvarta c c c Zvraty čili\ne es es eis g ges gis odvoz, inten"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.2", "texte": "v. m* zm. čistá zv. zrn.\n„ h hes hes Al ~c cis ces Původní čili\nSePtimac c cisoktava c c c zákl. interv.\nm.v. zv. čistá zm. zv.\n„ , , c c cis „ . . Převraty čili\nSekund*h hes hes c\"c ClS\"° ces\"c odvoz, inter.\nŽe převratem odvozených intervallů stanou se zase\npůvodní intervally, nemusí se ani přípomínati.\nPoznamenáme-li sobě primu 1, sekundu 2, terci\n3 atd., možná převrat veškerých intervallů pro lepší\npamatování v následující krátký přehled sestaviti :\n1234 5 6 7 8\n8765432 1.\nAby učňovi jak základní tak také odvozené inter-\nvally i jejich druhy dobře v paměti utkvěly, cvičí se\npředevším v základních intervallech, Dosáhnul-li v těchto\nposledních úplné jistoty, bude učiteli lehko žákovi v pa-\nmět vštípiti, druhy každého odvozeného intervallů, dá-\nvaje mu úlohy udělati pomocí převratu ze základních\nintervallů odvozené.\nPředcházejícími příklady jsme dostatečně přesvědčeni,\nkterak se převratem intervall mění, že z terce povstane\nsexta, z kvinty kvarta, ze septimy sekunda a tak nao-\npak, ze sexty terce, z kvarty kvinta, ze sekundy sep-\ntima. Dále bylo také v příkladech ukázáno, že se velký\nintervall převratem promění v malý, malý v velký, zmen-\nšený v zvětšený atd., z kterýchžto změn se domýšleti\nmůžeme, že intervall i také jinou povahu převratem\nnabývá.\nSoudíce především pouze podlé toho, stane-li se\nntervall velký, malý, zvětšený neb zmenšený, může se\nio povaze intervallů vůbec následující úsudek pronesti.\nVelké intervally jsou rázné, jasné a mají do sebe\nněco veselého ostrého, tvrdého a určitého.\nMalé intervally jsou jemné, měkké, toužebné\na ohebné.\nZvětšené intervally projevují jakousi tíseň a\na dojímavý bol a touhu k sestupování dolů. *) Že šir-\nším neb užším objemem nabývá intervall také vždy ji-\nného karakteru, jest tak na bílední, že by zbytečné\nbylo mnoho slov o tom šířiti. Uvedeme raději několik\npříkladů a podotkneme proměnu karakteru jenom těch\nnejobyčejnějších intervallů.\nSladká terce c-e způsobí svým převratem lahodnou\na mocnou sextu e-c.\nVelká kvinta c-g, jejížto dva tóny vzorem svor-\nnosti býti mohou, změní se u převratu v méně uspo-\nkojující kvartu g-c.\nNelíbozvuká septima c-h plodí převratem tklivou a\nvětší tíseň způsobující sekundu h~c.\nAčkoliv se intervall převratem mění, předce však\nse shledá, že z libozvuku povstane převratem líbozvuk\na z nelibozvuku že se stane zase nelibozvuk.\nDále pamatovat sluší, je-li původní intervall neli-\nboznějící, jako zmenšená terce, malá kvinta a septima,\nže jest to horní tón, jejž za nelibozvuk čili dissonanci\npovažujeme, v převratu však těchto dotčených inter-\nvallů jako zmenšené sextě, velké kvartě a kterékoliv\nsekundě připadne tento neliboznějící tón do zpodního\nhlasu, o němž dole obšírněji promluvíme.\nLibozvuké intervally (konsonance).\nLiboznějícími intervally nazýváme ty, které na náš\nsluch příjemně působí a cit méně neb více uspokojují,\nK liboznějícím ale méně uspokojujícím konsonancím\nnáleží velká i malá terce a jich převraty, jež jsou\nmalá a velká sexta, pak k této třídě konsonancím pří—\npočisti sluší malou neb čistou kvartu. *) Všecky tyto\nzmíněné intervally šlovou nedokonalé konsonance.\nVyšší stupeň uspokojení dosáhne se velkou kvin-\ntou, čistou oktávou a čistou primou.\nŽe se skladby obyčejně oktávou neb unisonem čili\nprimou ukončují, přichází odtud', že těmito intervally\nnejdokonalejšího uspokojení docházíme, a že náš cit\njimi nanejvejš nabývá poklidu.\nVeškeré konsonance mají před dissonancemi tu\npřednosf, že jsou ve svém pohyhování a znásobování\ndocela neobmezené, jelikož ony mohou stupmo i skočmo\npokračovati a podlé libosti a potřeby v akkordech zdvoj-\ntroj-i čtveronásobené býti.\nV povaze libozvukých intervallů to záleží, jestli že\nje výhradně —neb z větší části v skladbách nachá-\nzíme, kdežto žádná vášeň, nýbrž klidná, pokorná, zbožná\na velebná mysl panuje, jako církevní zpěvy a jím po-\ndobné skladby.\n(Pokračování.)\n*) Jelikož jsou intervally částmi akkordů, dá se oce-\nkávati, že budou i tyto jako intervally karakteru\nrozdílného.\n\nDějiny a charakteristika hudebních\nnástrojů,\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nFlétna.\nfranc. Flüte, italsky flauto.\nProbravše všechny hlavnější smyčcové nástroje, při-\nkročíme nyní k dechovým nástrojům bez náhubků (Mund-\n\n*) Predikátu čistý, užívá se při konsonancích, vý-\nhradně takových, které mají tu vlastnost a zvlášt-\nnost, že když se buďto dolejší neb hořejší jich tón\no půltónu povýší neb sniží, že se stanou disso-\nnancemi."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.3", "texte": "stuck), k nimžto malé a velké flétny a flageoletty\nnáležejí.\nFlétna je jeden z nejstarších hudebních nástrojů,\nano může se s jistotou říci, že je snad nejstarší. Ve\nsvém původním surovém tvaru nebyla flétna nic jiného\nnež jednoduchá třtina, která se na jednom konci za-\nlepila, na druhém však byvši pískána jasný ton vydá-\nvala. Z ní povstala tak zvaná p as t u š í neb Pánova\npí sta la, která od Mozartovy „Kouzelné flétnj\" též\nPapagenovou píštalou se jmenovala; Flétna\nse vždy více a více zdokonalovala a vynalezení dírek\nmá bezpochyby svůj původ v lidském hlasu, jehožto\nuspůsobení se bystře pozorovalo. Kdo však dírky první\nvynalezl, není známo. Staří Řekové, u nichžto se flétna\naulos neb monaulos jmenovala, vydávali nástroj ten za\ncizí vynález, Egypťané připisovali ji Osirisovi a Clau-\ndian tvrdil, že povstala v Memfisu. O jakosti starých\nfléten s dírkami máme několik jistých zpráv. Pískalof\nse na ní jako na nástroj flute a bec (flétna se zob-\ncem), a vynikala silným hlubokým tonem. Následkem\nPanovy píštaly (Pan = bůh astýřův) zhotovovaly se je-\ndnoduché a podvojné flétny t. j. flétny s jednou neb\ns dvěma třtinama. U Egypťanů, kteří flétnu g i n g 1 a-\nrus jmenovali, byla jednoduchá flétna menší a vydá-\nvala vyšší a příjemnější zvuk. Dle starých vypodob-\nnění sestávaly staré flétny z dlouhé, na hoře úzké, dole\nširoké třtiny, v nížto na vrchu náhubka (Mundsfuck)\nnastrčena byla a kteráž v polovici tlustým dutým kno-\nflíkem rozdělena jesť. V oné části třtiny nad knoflíkem\nnacházelo se 7 dírek, ježto se při hraní prstama braly,\nv knoflíku samém byly též někdy, ale vždy otevřené\ndírky. Hustěji však užívalo se podvojných fléten (Dop-\npelflóte). Tyto sestávaly z dvou kratších avšak bud\nkřivých, bud rovných třtin, jejichžto vrchní konec svá-\nzán byl, a na které se pomocí jen jednoho náhubku\npískalo. Vynálezcem této flétny byl prý Frygičan\nHyagnis, otec a učitel Marsyase, o němžto se bájí,\nže na flétně této s Apollem, lyrou se zanášejícím, do\nhudebního závodu se pustil. Napotoin dočkaly se flétny\njuž v nejstarších časech rozličných změn; ano může se\nříci, že Řekové tolikero fléten zhotovovali, kolikero me-\nlodií (dorické, lydické, frygické atd.) měli. Nejznačnější\nopravovatel fléten byl Pronomus, starý, thebanský\nflétista, kterýž užíval jedné a též flétny k rozličným\nhudebním melodiím. V časech těch, kdež se flétny ni-\nkoliv přímo, nýbrž šikmo k ústům přikládaly, zmi-\nzely také všechna jména a rozličné druhy fléten. Ná-\nsledkem způsobu, jak se jimi zacházelo, jmenovaly se\npříční flétny. Kdy as kým se to stalo, nedá se s\ns určitostí vypátrati; avšak každým způsobem stalo se to\nvelmi záhy. Zkušenost zasvětila tento způsobná flétnu hrát\na až do nynějších časů se tak děje. Flétna ve svém\nnynějším tvaru sestávala z počátku z jediné celé trubky\nz pušpanu neb z ebenového dřeva se šesti dír-\nkami (u jiných nevzdělaných národů nalézají se ještě\nflétny s třemi dírkami). Ve Francii přidělána\njest nejprv dole jedna dírka, ježto klapkou přikryta\nbyla a malíkem pravé ruky otvírati se mohla.\n(Pokračování.)\n\nStav zpěvu národního a hudby\nv Haliči.\nPodává Adolf Pozděna.\n(Pokračování.)\nPřidáme-li k sbírkám předešlým sbírky písní Ha-\nličských, Polských, Českých, Moravských a Srbských a\nk tomu rukopis Králodvorský, možno nám pak o duchu\nnárodu slovanského soudili. Ku konci Vám podám druhý\ndodatek, v němž Yám všechny sbírky národních písní slo-\nvanských udám,\nK posledním nápěvům, které lid zde zpívá, náleží\nLite v ská. Na jakém stupni v Litvě poesie a zpěv\nstojí, nelze mi sdeliti, an se mi příležitost nenaskytla\ndo Litvy přijití. Nápěvů Litevských jsem málo slyšel a\nco mi sděleno bylo, pochází dle stavby z časů nověj-\nších. K posouzení Yám podám jeden nápěv:\nJak každý na pohled pozná, jesť nápěv velmi si-\nmetricky stavěn, neboť oddíl padá vždy do druhého\ntaktu."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.4", "texte": "Zde končím tedy s nápěvy, které se nejvíce mezi\nlidem Rusínským zpívají; ostatní nápěvy, které lidu zá-\npadobaličskému a velkopolskému náležejí, zaznívá z úst\nlidußusínského, avšak velmi zřídka. Dejme se tedy na\ncestu od východu k západu k národům, kde se Polo-\nnézy, Krakowianky a Mazury zpívají. Počátek učiníme\ns Polonezy.\nPolonaise (polonéz) je vlastně zpěv ve 1 k o p o 1-\nsk ý. Že ale z něho duch národní polský vane, jesť\nproto u všech národů polských velmi oblíbený. Polo-\nnéz je jeden z nejstarších, a také na nejvyšším stupni\nstojící nápěv. Bylť nejdříve bez zpěvu co taneční kus\nužíván; avšak za panování Augusta 11., krále z domu\nSaského, počal se co nápěv k písním národním užívati.\nKaždý polonéz je vždy ve tříčtvrtním taktu a sestává\nze dvou repris, šesti-, osmi-, desíti- a více takto-\nvých, které vždy první čtvrtí počnouti musejí.\nIíarakter polonézův je přísnotvárný, vážný, slavný,\nlíbezný, lahodný, milostný a jeho časomíra je volnější\nnež k menuettu. Akcentuací jesf u polonézů karakteri-\nstická, neboť miluje hned na začátku na lehké čtvrti,\ntěžký akcent a musí končit lehkou čtvrtí. Nápěv po-\nlonézů může sestaven býti z kolik taktů koliv, jen když\nse v rovném počtu nacházejí. Nejhlavnější u po-\nonézů jest pravidlo, že caesury, úlomky (Ein-\nschnitte), úryvky (Absátze) a kadence bez výminky na\nlehkou část taktů padnouti musejí. Zde máte jeden\npříklad:\nNápěv tento jest tak zvaný polonéz Bathoryho.\nJe-li však od r. 1575 aneb z těch let, v nichž Ba-\nthory panoval, nechci jisliti, neb jak už nahoře podo-\ntknuto, začaly se polonézy zpívali teprv pod Augu-\nstem 11., který r. 1697 za polského krále korunován\nbyl, tedy více než o jedno století později. Václav z\nOleska podložil nápěvu jiná slova. Souditi se může,\nže tento nápěv velmi oblíbený byl, neboť ho Poláci\nužili k slovům, která Bathoryho opěvují. Ostatně po-\ndotknouti slušno, že se u starých národních písní ne-\ndají nikdy leta, v kterých povstaly, s jistotou udati,\npakli se při nich zvláštní událost nepřihodila. Nápěv\ntento sestává z osmi taktů a z rovného f očtu. Všecka\npravidla, která polonéz karakterisují, nalézají se v pří-\nkladu tomto,\n(Pokračování.)\n\nHousle Paganini-ho.\nZ polského přel. Fr. Schwarz.\n\n(Dokončení.)\nV krátkém čase na to převzal tento zase své co\nnejlépe vypravené Amátky za druhých 250 červených\nzlatých.\nVe Florencii seznal hrabě božského Paganini-ho,\n„il divino Paganini.\" Paganini žádal ho prosebně o\nhousle ty, chtěje hraběti za ně vydaných 500 dukátův\nvvnahraditi.\n*\nHrabě, unesen a roznícen jsa čarovnou hrou Pa-\nganiniho, s velikou radostí, že tak božský mistr na\nhouslích jeho hlásati bude po světě slova nadšení, ustou-\npil mu housle na přijetí peněz ani nepomýšleje.\nOd této doby srostl Paganini s darovanými mu\nAmátkami v jednu duši. Mnohé housle, kterých nabyl\na pozbyl, zašly jako zálet mrtvé minulosti, toliko tyto,\n0 kterých mluvíme, staly se jeho věrnou a nerozluči-\ntelnou přítelkyní až do smrti, bez nich oddech se mu\nztížil a řeč mu uvázla bez nich zdál se býti lai-\nkem, který božské svoje city nijakým způsobem vylí-\nčili nedovede. Paganini se takřka mazlil a líbal s Amát-\nkami svými.\nČasto, ani smyčce nevzav do ruky, probíral palcem\nstruny, a duše jeho snivě zalétala v dálné, rajské kraje,\nplné rozkoše a slastí, a v uchvácení naslouchaln slo-\nvům, jež jiným pouhou pohádkou byly.\nHousle jeho mluvily v srdce zástupů s tou rozma-\nnitostí, jakovou božský mistr svém roznícení rozmanité\npřechody v bujném žití zpěvné přírody unešeně malo-\nval, as nížto přenášel obecenstvo v duchu z luk, po-\nkrytých májovou travičkou, a stády bečících ovčiček,\nna hory skalnaté lesknoucí se divokými kozami, nímž\nstrašíval posluchače hřmotem rozbíjejícím se na vrchol-\nkách a zálomech skal, a utišení vyléval v rozohněné\nsmysly jako občerstvující deštiček k uspokojení přírody\n1 srdce.\nV Londýně jistý lord, unešen jsa vznešeností hry\nPagariinovy, přiběhl k němu s třesoucím se srdcem pro-\nsebně ho žádaje, aby mu zázračné svoje housle laskavě\npřepustil, podával mu za ně 40.000 franků, ne-li více.\nPaganini ale bolestně dotknut jsa takovouto žá-\ndostí, těžce se zasmušil a řekl: „Duši si nepro-\ndám!\"\nJsa u konce svého života chtěl Paganini, aby housle\nty, kterých první stopa v Polště se nalézala, a které"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.5", "texte": "z přátelské ruky Poláka byl obdržel, zase se vrátily\ndo rukou polských. Znal dobře již Karla Lipin-\nského.\nNebof když byl Lipinský ze Lvova do Milána při-\nšel, aby si tam dobré housle koupil, a osobně seznal\nvelikého mistra, roznítil Paganini-ho tím, že ve své hře\núplně rozluštil tajné udeření na housle v následování\ndvou fléten, a následovně také i dvou lesnic (ta-\njemství toto umístěno je v čísle třicátém sešitů cvičení\nPaganini-ho na housle), uchvácen hrou Lipinského obe-\njmul ho v slavném shromáždění umělců a milovníků\nhudby, a vykřiknul: „II bravo Polacco !\" Konečně ho\ntaké vyzval k pospolitému koncertu na velkém divadle\nv Medioláně.\nTaké Iíontskiho znal mistr božský v Londýně, ale\nv mladších ještě letech a spatřuje v něm velký talent,\njež by se jednou slavně měl rozvinout, obíral se s ním\nvelmi často, chtěje v něho vlejt duši svoji, i napsal\nkonečně z úmyslně pro něho několik vznešených vý-\ntvorův, ale Kontski se byl po ten čas ještě nerozvinul*\nNa skloňku dnů Paganinových blýštil se na hori-\nzontě hudebním nejjasněji mezi hvězdami prvního řádu\nKarel Lipinský. Protož jemu také Paganini svoje nej-\nmilejší Amátky odkázal. Sedm jiných houslí daroval na\nsmrtelné posteli jiným sedmi bohatýrům hry skřipcové,\njakými byl jmenovitě Spohr, Yieuxtemps, Beriot, Olle-\nBull a jiní.\nProti všemu zápisu Paganini-ho se ale Lipinskému\npřece žádných houslí nedostalo, a vědomo není, zda-li\nněkdo oslepen jsa zbožňováním velikosti Paganini-ho,\nhousle ty byl sobě nepřivlastnil, anebo proto drahé\ndřevo odcizil, aby je za stříbro a zlato ve světě vyměnil.\nJaký další osud naše Amátky potkal, povědomo\nmně není.\nHlavní obsah celé naší povídky není smyšlený, a\nzakládá se z části v osobnosti samého Paganina, který\nv Pocnaní u přítomnosti knížete RadziwiJía, slovútného\nv musikálním světě Ignáce Wojkowskiego, zasloužilého\nv musice velkopolské Scigalskiego, mě podepsaného a\njiných osob, některé podrobnosti sám byl vypravovaly\nčehož důvodem také mezi jinými článek Gazety wroc-\nlawskiej od roku 1837 v čísle 7 jesf. Vědomosti\ntýkající se Lipinského, a zmínka o Iíontskim, čerpané\njsou z části z osobného vypravování obou těchto našich\nznamenitých Polákův. Ale dalšího osudu tohoto nástroje\nkterý zvěčnělému věštci k tak ohromné slávě vzhůru\nkráčeti napomáhal, domakati se bylo nemožno.\nJako počátky nejznamenitějších houslí Paganinových\nz mraků tajemností vyšly, tak také i konec jich slávy\nskryl se v mlze svědomosti lidské.\n\nM. Braun.\n\nJan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nVe způsobu, jakým Angelina píseň přednášela, ležel\ntajuplný, báječný život! Nebohý hudebník byl zničen\nzjevem nepochopeným, netušeným. Z počátku bylo\njak by skřivan ranní píseň do povětří vyhlášel, pak\nzpěvu přibývalo vřelosti, až výraz náruživého vedra se\nznačoval, napotom z ponenáhla nabýval ráz vnitřního\nzanícení nabýval a klokotáním slavičím z hluboká prsou\nse vynášel, až posléze nejjemnějším způsobem, pressa\nv oce se jen schvíval šuměním rozchvěněných strun\nTo nebyla více ona jará, veselá, zdravým a plností ži-\nvota oplývající Angelina, alebrž ideální jako odlesk její,\na zpěv její ohlasem srdce tajným zármutkem roz-\nchvěněného.\nTu Zach, v němž bez toho už jen rozdvojená duše\nžila, jehož mysl v čárovný sen ukolébána vší vlády\npozbyla nad rozvahou, jehož cit a obrazivost v oka-\nmženích těchto násilným popuzením překypěla v ne-\nštastném sebezapomenutí, pokleknul před Angelinou a\nzvolal: „O angele, ty miluješ, a tvá duše rozumí mému\nzoufalství!w\nAngelina úžasem se schvějíc, rychle povstala a\npřísný hled naň upříc se zničující chladností pravila •\n„Jděte vy jste šílený !*\nNa to se obrátivši vážným krokem opustila ko-\nmnatu.\nTu i Zach procitnul z luzného svého sna. Jako\nkdyž chladný prudký vichr zavěje v strom právě kvě-\ntoucí a bílé květy jeho setřásá, že ve vlhké se ztrá-\ncejí půdě aneb daleko od kmenu zanešeny a rozptý-\nleny zajdou, tak okamžik tento zatřásl duší mladíkovou\na city tušení i naděje jeho rozřítil!\nSmyslů téměř zbavený, hromovou jako ránou omá-\nmený zůstal u prostřed komnaty státi, tváře i oči obě-\nma rukama si pokryv. Nebyl schopen jasné myšlénky,\npodivné hrůzojevné přízraky polétaly hlavu jeho; tu\nhořící strom v temnotách nočních mu zářil a práskotem\njiskry z něho daleko se rozlétaly tu zase krajina se\nmu osvětlila leskem slunce, hladina Vltavy v tichém se\nzatřpytila jasnu a z mírně chvějících vln dvé rukou se\nvypínalo, a hlas z povzdálí o pomoc volal, až ruce se\nztopily a byla zase noc kol kolem!\nTakž stál übohý dlouho, velmi dlouho u prostřed\nkomnaty, hlava mu vřela a tělo zimničně se třáslo.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.6", "texte": "Z Prahy.\n\n-k.\nNovoměstské divadlo. V desíti dnech provozovaly\nse tri opery a sice „Zampa\" od Herolda dne 11 ♦ a\n16. května, „Lohengrin44 od R. Wagnera dne 14. t. ni.,\na „Ernani44 dne 18. května. Co se provedení oper týče,\nnemůžeme o nich s pochvalou se zmíniti. Správnost' a\nprscísnosf, jakož i okrouhlost pohřešovali jsme téměř u\nvšech představeních. Pan kapelník Jahn, o jehožto obe-\nzřelosti se tolik namluvilo, nečiní v žádném ohledu po-\nžadavkům zadost. Nejvíce pozorovali jsme to při provo-\nzování opery „Lohengrin,\" dne 14. t. m., která se úplně\ns příznivým výsledkem minula. Tempa vlekla se zdlou-\nhavě, ve výstupu trompet bylo opět tempo tak rychlé, že\nkontrabassy a cella postačiti nemohly; zkrátka celé před-\nstavení bylo velmi slabé. Z účinkujících vynikla hlavně\nslečna Mikova co Ortruda, která svou úlohu výtečně\nprovedla. Pan Steinecke, jakož i pan llovemann počínali\nsi velmi statně. V českém divadle dávali se dne 15. t,\nm. „Loupežníci*4 od B. Schillera v zdařilém překladu J.\nKolára. V dotčeném kusu vystoupli pohostinsku sl. Ko-\nlínská co Amálie, a pan Mošna co Kosínský. Slečna\nKolínská jsouc bez vřelého citu, nemohla obecenstvo roze-\nhřátí, ačkoliv dosti slušně svou úlohu provedla. P. Mošna\nosvědčil se co nadaný začátečník, a dá se souditi, že se\nz něho, budeli pilně studovati, statný herec stane. Jeho\norgan není sice silný avšak zvučný a nuancí schopný.\nNejvětšího výsledku dosáhl pan Kolár co Franc, a pan\nŠimanovský co Karel. P. Simanovský může tuto úlohu\nza svou nejlepší a nejskvělejší považovati, bylo by však\nžádoucno, kdyby někdy svůj krásný organ více šetřil. V\nponděli dne 16. t. m. dával se Tylův „Strakonický du-\ndák,44 ku kterémuž se četné obecenstvo sešlo. Provedení\ntéhož knsu bylo dobré, zvláště šlušno jmenovati paní\nPeškovou, jejížto roztomilá hra velmi se líbila. Y p.\nSimano vském co dudáku viděli jsme v některých\nvýjevech spíše virtuosa v selský šat přestrojeného, než\njednoduchého hudebníka. Pan Kaška co Kolafuna, ja-\nkož i pan Sekyra přispěli zdárně k dobrému celku.\nVýroční koncert, jejž humanistický hu-\ndební spolek svým spoluoudům uspořádal, došel hojné\nnávštěvy a příznivého výsledku. Z chovanců, kteřížto své\núlohy neúhonně rozluštili, slušno jmenovati sleč. Klem.\nVlčkovu, ježto v piece „Le carillon44 od Jaela velkou\nobratnost osvěvčila, pak sleč. Már. Čelako vskou,\nkterá adagio a rondo od Hummla přiměřeným citem a\nvkusem provedla. Nejvíce vyznačila se sl. Ant. Turné-\nrova, jež „Don Juan-fantasii\" s velkou bravourou a\nelegancí přednášela. Ze žáků zasluhuje zvláště chvalné\nzmínky mladistvý V o ve s, jenž Zefírem od Kittla vynikl.\nPan Karel Bendi, absolv. žák varhanické školy, před-\nnesl svou fantasii (pro 2 piana a fysharmoniku) velmi\npěkně a osvědčil se co nadaný skladatel. Mimo to sly-\nšeli jsme ženský čtverozpěv „Das Mahrchen\" od Mohringa,\npak árii z Idomenee, jež pan Eminger, učitel zpěvu\nv Můllerově ústavu s obvyklou routinou zpíval. Pan ře-\nditel Muller přednášel adagio a rondo pro hoboe, a došel\nvelké pochvaly a hlučného potlesku. Ostatní žáci a žá-\nkyně chvalně si počínali a přispěli k zdařilému celku.\n\n— Ředitelství jednoty ku zvelebení umění hudebního\nv Čechách ohlašuje, že budou letošního roku znova při-\njímáni chovanci „do školy zpěvacke.44 Požadavky\npředepsané, jimiž se žadatelé o přijmutí vykázati mají,\njsou dle §. 49. pravidel ústavních následující: 1. Fy-\nsicky úplně vyvinutý hlas. 2. Dobrý hudební sluch. 3.\nDostatečné vzdělání, by se mohlo před-\npokládati, že se dá dobrý pokrok očekávati. 4. Zdravé\ntělo, zevnější uspůsobilost čili zajímavá a příjemná postava,\njež při veřejném vystoupení příznivě působí. 5. Výkaz o\ndostatečném literárním propravném vzdělání toho, jenž při-\njat býti má, s ohledem na jeho stáří a jiné okolnosti.\nŽádosti příhlašní mají se zadati nejdéle do 15. července\nt. r. pod nadpisem: „Ředitelství Pražského kon-\nservatoria, v Praze na Starém městě, číslo 234.\"\nV žádosti se má podotknouti a přiložením křestního a\nočkovacího listu, školních a jiných vysvědčeni dokazati,\nže se výše řečeným požadavkům činí zadost, spolu se má\ni připojíti vyjádření, že bude o všecky potřeby chovan-\ncovy po celý běh učební dostatečné postaráno a vyjádřeni\ntoto musí býti ouředním reversem právně stvrzeno, kromě\ntoho má se 80 zl. rak. č. jakožto kauce v hotovosti slo-\nžiti, kteráž se svým časem navrátí. Vyřízené žádosti mo-\nhou sobě žadatelé buď sami aneb svými plnomocníky, již\njsou v žádosti jmenováni, ve 14 dnech po projití kon-\nkursní'lhůty v kanceláři ústavu číslo 234—1, vyzdvih-\nnouti, kdež také pravidla o zařízení konservatoria za 14\nkr. rak. č. dostati lze. Kauce 80 zl. rak. č. nesloží se\nhned, nýbrž až je chovanec skutečně přijat. Bylo by žá-\ndoucno, kdyby pan Gordigiani, učitel vyššího zpěvu\nna ústavu tomto, do pense dán byl, anť juž jeho velké a\nvetché stáří energičnosti nemajíc u vyučování mu dobře\nneslouží.\nPan Bedř. Šim á k, jehožto zdařilá etuda pro\npiano „Das Mahrchen am Spinnrade44 nejen v Čechách,\nalebrž iv Německu všestranného účastenství došla, vydá\nu Schotta v Mohuči co nevidět 2. karakteristickou etudu\n„U potoka\" a 3 sonetty pro piano.\nPan Bedř. Smetana, jenž nyní v Praze pro-\ndlívá, dokončil dvě symfonické illustrace k Richardu 111.\nod Shakespearea á k Wallensteinovu táboru od Schillera.\nZítra uspořádá mužský zpěvácký spolek pod\nvedením pana E. Tauwitze svým spoluoudům koncert, v\nněmžto vesměs německé sbory provedeny budou.\nOd pana Františka Piv o d y vyjde u Roberta\nVei ta v Praze tránscripce pro piano na českou píseň\n„Kde domov můj,\" jižto naši dramatické umělkyni paní\nAnně Kolárové věnoval.\nPrámie k Daliboru obsahující podobiznu slav-\nného virtuosa Josefa Slavíka je už dokončena a bude\npánům předplatitelům v příštím týdnu odeslána. Podo-\nbizna litografována je od výtečného umělce pana Jana\nQua s ta a tištěna v chvalně známém kamenopisném\nústavu pana J. Farského v Praze. Pod podobiznou na-\nchází se slova, jež Pag ani ni o Slavíkovi ve Vídni\npronesl: Le monde tremble, quand Vous jovex (Svět se\nchvěje,f když Vy hrajete). Kdo z pánů předplatitelů si\ndruhou pramii totiž kostelní skladbu od Maška, jež co\n\nFEUILLETON."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.7", "texte": "nevidět hotová bude, zamluvil, muže i tuto za poloviční\ncenu 1 zl, rak. ě. dostati.\n\nGothenburg. Harmonická společnosť pod vedením\nvýtečného ředitele hudby pana Bedř. Smetany,\nČecha, dávala zde v zimě dva koncerty, v nichžto se\nskladby Beethovenovy, Mendelssohnovy, Schubertovy, Schu-\nmannovy, Gluckovy, Wagnerovy atd. provozovaly. Výsle-\ndek koncertů byl velmi příznivý. Mimo to uspňsobil p.\nSmet a na svůj vlastní koncert, v němž Mozartovu fan-\ntasii C-moll, Lisztovu „Lucia fantasii\" a píseň od Schu-\nberta od něho transcribovanou přednášel. Dříve, než pan\nSmetana Gothenburg opustil, by se v Praze až do pod-\nzimka zdržel, odbýval se svými žáky veřejnou zkoušku.\nPo generální zkoušce držel jeden oud jednoty na ředitele\nSmetanu vřelou řec a podal mu ve jménu všech jeho\nžáků a ctitelů drahocennou stříbrnou taktovku.\nDlužno také podotknouti, že pan Smetána ve spolku s p.\nv\nČapkem a Meissnerem šest abonnementních soirée pro\nkomorní hudbu uspořádal, v nichž se mimo jiné také trio\nod Rubinsteina, pak od Schumanna a trio od Smetany\npřednášelo. V prosinci r. 1858 slyšeli jsme tu novinku\na sice „Missa solennis\" (slavnostní mši) od Čapka, od\nředitele vojenské hudby. Je to pěkné, ušlechtilé dílo,\nkteré z části na maniru Spohrovu upomíná. Pan Čapek\nv /\nje Cech, a žák Pražského konservatoria.\nLondýn. Slavný virtuos na housle, Joachim, spň-\nsobil zde dne 4. t. m.s Riesem, Wabbem a Piattim, Bee-\nthovenovské kvartettní soirée, ku kterémuž se zdejší hudebně\nvzdělané obecenstvo hojně sešlo. Výsledek byl skvělý.\nSlečna Mosnerova, virtuoska na harfu, vystoupí tu\nponejprv dne 9, t. m.v koncertě Pauera.\nNový York. Wagnerův „Tannhauser\" dával se\ntu juž mnohokráte a obecenstvo béře hojného účastenství\nna této opeře.\nPaříž. Dne 2. května shromáždili se všichni zdejší\nhouslisté do sálu Pleylova, by se nestoru všech houslistů,\nAlexandru Boucheru v koncertě obdivovali. Když Boucher\n(Bušé) v dvorním koncertu ve Vídni hrál, setkal se tam\ns Rossinim. Rossini byv tázán, jaký rozdíl je mezi Paga-\nninim a Boucherem, pravil: První vzbuzuje úžasu svými\ntěžkostmi, tento nedá je viděti. Ještě nyní jsou Bouche-\nrovy housle tak hovořivé, jako druhdy, i dosahuje svým\npřednesem ještě hluboké sympathiea svými bravourami vel-\nkého podivení.\n(S.) Petrohrad. Filharmonická společnost uspo-\nřádala v letošní šestinedělní koncertní saisoně dva kon-\ncerty, z nichžto první hojně, druhý však slabě navštíven\nbyl. Z cizích virtuosů slyšeli jsme tu pana Ferdinanda\nL a u b a, jenž bez odporu palmy zde dosáhl. Pan Ferd.\nLaub, jenž v Petrohradě 3 veřejné koncerty ve velkém\ndivadle a 4 kvartettní zábavy v jednom paláci s nejskvě-\nlejšími výsledky uspořádal, byl také devětkrát k cí-\nsařskému dvoru povolán, by svou mistrnou hrou císař-\nskou rodinu oblažil. Pan Ferd. Láub obdržel od J. M.\novdovělé císařovny a nynější carevny dva drahocenné\nprsteny: první se smaragdem a druhý s rubínem, které\ndiamanty obroubeny jsou. Jak doslýcháme, odebéře se\nLaub na přes rok opět do Rus. Charles Weh le,\nPražan, který zde v koncertě vystoupil, došel pochvaly,\načkoliv koncert jeho z malé návštěvy se těsiti mohl. Hrált\nna piano toliko své skladby, které co do vnitřního ob-\nsahu k salonním komposicím přicísti dlužno. Jeho hra je\nsprávná a čistá. Poslední host byl Henry Her z, hudeb-\nník minulosti, jenž si to však s přítomností ještě nezka-\nzil. Slyšeli jsme od něho ladný koncert, pak jeho konicky\n„La violette a prés aux clercs,\" ku kteréžto pochoutce\npro uši se maminky a babicky sešly, by se na svá mla-\ndistvá leta upamatovaly. Z domácích virtuosů slyšeli jsme\nAntonína Kontského, a obdivovali jsme se jeho velké\nobratnosti; pak Apol. Kontského, jehož cituplný před-\nnes velké pochvaly došel. Dále okouzlil nás p. Cia r di\nsvou výtečnou hrou na flétnu a náš Rubinštein, jenž\nse v koncertech svých co nadaný virtuos a skladatel\nosvědčil.\n(M.) Ženeva. Letošní koncertní saisona byla velmi\nživá. Z koncertů vynikal hlavně koncert Ratzenbergra,\nžáka Lisztova a Prokeše Čecha, který už několik let\nco učitel hudby v jednom zdejším ústavě účinkuje. Na\nleto odebeře se týž umělec na cesty a bude koncertovat.\nNa zimu dostavena bude zde krásná budova nové\nkonservatorium na něž bankéř Bartholony 1 milion\nfranků daroval a v únoru ústav ten se otevře.\nVyznamenání. Pan Mateo Salvi, ředitel aka-\ndemického zpěváckého ústavu došel vyznamenání, že za\ndílo „Die Gesangskunst in praktischen Uebungen\" od J.\nM. císaře zlatou medailii pro umění a vědy obdržel.\nPan Lud. Spohr obdržel při svém pobytí v Meiningách\nod vévody comthurský kříž.\n\nSměs,\n\nHudební kameny. Mineralogie poskytuje nám\nrozličné druhy kamenů, které tu zvláštnost mají, že tón\nneb ozvěnu vydávají. Červená žula z Theb v Egyptě má\npodobné vlastnosti a jelikož jí staří Egypťané co\nhlavní stavivo k budovám užívali, dá se snad pověst\no znících mramorových sloupech na tuto vlastnost ka-\nmenu přenesti. Žulové skály na břehách Orinoka vyluzují\ntakové tóny, že divochové je za účinek vyšší kouzelné\nmoci považují a obdivují; také missionáři nazývají tyto\nskály hudebními skálami. Jistý Anglický přírodozpytec\nvypravuje o balvanech čedičových v Brasilii, kteréžto\njasné zvuky vydávají jakmile, se na ně udeří. Číňané uží-\nvají těchto znicích cedicových kamenů k zhotovování hu-\ndebních nástrojů. V Keswiku zhotovil jistý umělec ka-\nmennou harmoniku, která ze samých plošek sestá-\nvala a na nížto se rozličné hudební kousky provozo-\nvati mohly.\nAesthetický význam tóniny G-d ur. V tó-\nnině této leží všechno venkovského idyllického, poklidná\na uspokojená vášeň, vřelý dík za upřímné přátelství a\nvěrnou lásku, slovem: těmito zvuky dá se jemné a po-\nklidné hnutí srdce trefně vyjádřit Lze však litovati, že\nskladatelé tóniny G-dur pro zdánlivou lehkost za nyněj-\nších casů „málo užívají. Přikladu o účinku této tóniny\nnetřeba uváděti, nacházejíť se ve všech starších sklad-\nbách, zvláště pak stůj zde za příklad mohutný sbor z"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590520-01.1.8", "texte": "Rombergovy skladby „Zvon\" takto počínající: Tisíc pil-\nných rukou se hýbá.\nAesthetický význam tóniny G-moll. Tó-\nnina tato, praví Schilling, hodí se výborné k vyjádření\ntrpkých citů, ze zvuku těchto mlnví mrzutost, nelibost, tr-\nhání na nepodařeném plánu, je to tón nevrlého hlodání\nna zubadlu, tón zášti a nevole, obžalování sebe samého,\nkolísání se mezi chtěním a zanecháním, tón boje mezi\númyslem a rozjímáním. Proto také moduluje tak ráda do\ntóniny Es a B-dur, k zvukům lásky, a naděje jako na\npř. v obou recitativech „Nebesa! sním čili bdím?\" a\n„Poslyš mne, proč prcháš?\" v Mozartově opeře „Cosi\nfan tutte\" (I.a 2. jednání), v nichžto tónina G-moll\nvšude co hlavní tónina zaznívá.\nAesthetický význam tóniny Gis-moll. Ze\nstanoviska aesthetického považuje Schilling tóninu tuto\nza mrzzouta, jejími zvuky kvílí až k udušení stísněné\nsrdce, je to úpění, které užitím podvojného křížku (l)op-\npelkreuz) hlubokými vzdechy si ulehčuje. Těžký boj leží\nv harmoniích těchto, slovem vše, co s největší tíží pro-\nnikne, jest barvou tóniny Gis-moll. Není tedy divu, že ji\nskladatelé velmi zřidka užívají.\nHudba Turků. Ačkoliv kníže Kantemir u Turků\nnoty zavedl, navrátili se přec Turci ke svým starým zvy-\nkům, všechno bez not hráti. Ostatně neprovozují hudbu\nbez pravidel. Sultán, paša a velkovezír drží četné bandy\nhudebníků, které se při slavnostech slyšeti dávají. Hlavní\nvzláštnost turecké hudby je nedostatek harmonie, nebot\nvšechny hrají v unisonu, někteří ve vysoké, druzí v nízké\noktávě. Je nepravdivé, že by se vznešení Turci hudbě\nučiti nechtěli, avšak veřejně nevystupují. Ostatně mají\nTurci svou hudbu od Peršanů. Hudba je zvláštním zalí-\nbením Turků. Jejich vojenská hudba je nejdivočejší.\nOhromné bubny, na něžto se paličkami udeřuje, slučují\nsvůj temný zvuk s jasným a pronikavým zvukem malých\nbubínků, jež klarinetty a trompetami sprovázejí. Poslední\nnástroje se obyčejně přefukují, aby hluk tím neshodnější\nbyl. Třemi strunami potažené housle, viola ďamore (mi-\nlostné housle) již od cizinců přijali, dervišova flétna, kte-\nráž jemněji zní, než naše příční flétna, tambour, (druh\nto lauten) s dlouhým krkem as kovovými strunami, šal-\nmaj aneb Panova flétna a buben s cinkadly, jenž k znám-\nkování taktu slouží tot jsou nástroje tureckého or-\nkestru. Musikanti sedí na patách hrajíce bez not a se\nsilným zvukem rozličné melodie v jednozvuku, společnost\nposlouchá s hlubokým mlčením hudbu tuto, kouří a pije\nopium.\nV minulé saisoně 1858—1859 dávalo se na 126\nitalských divadlech úhrnem 132 oper (z nichžto 21 no-\nvýeh) a sice od 54 skladatelův (49 žijících a 5 juž mrt-\nvých). Ze všech komponistův obdržel Ve rdi co dopočtu\nprvní místo; anť jeho díla na 93 divadlech provozována\nbyla. Po něm květl nejvíce Donizetti (na 67 divadlech),\nBellini (36), Rossini (26), Pacini (22), Mercadante a\nRicci (každý na 17 divadleeh), Petrella (12), Meyerbeer\n(11), Fioravanfi (8), Ferari (7), Rossi, Apolloni de Giosa\n(každý na 5), Petrotti (4), Mozart, Auber a Battista\n(každý na 3), Villanis, Nicolai, Peri, Cortesi a Flotow\n(každý na 2), ostatních 26 skladatelův udrželo se toliko\nna jednom Trovatore (na 35 divadlech), Troviata t32),\nErnani (23), Rigoletto (22), Lazebník Sevillský (22), Na-\nbuco (14), Lucrezia Borgia (13), Sonnambula a Norma\n(každá na 12), Linda, Lucia a Giuramento (každá na 11\ndivadlech.)\n\nOprava. V předešlém čísle zůstalo v článku \"O\nvyučování na piano\" nedopatřením několik vad. Na\nstránce 106, řádka 23 ze zhora, místo cis-c, eis-c. Na\nté samé stránce, řádek 35 má býti místo eces-c, eses-c,\npak místo e-ciscis, e-cisis. Na stránce 107, řádka 5 zhora\nnachází se místo slova změno vá ní m, chybné zmen-\nšováním. Na stránce 108 bylo omylem vynecháno toto\npoznamenání: „Mimo to tvoří se ještě několik jiných ne-\njasných tónů, které se spíše podobají jakémusi šumění.\"\nKonečné dodati dlužno, že od řádku 14 na straně 106\naž dolů do řádku 36 byly vesměs všechny písmena inter-\nvallu obráceně vytisknuty, což však si laskavý čtenář sám\nopraviti dovede.\n\nDur a moll.\n\n(Benda). Benda bydlel dlouhý čas v jednom pokoji avšak\nnemaje dosti prostory, odstěhoval se do jiné ulice. Übíraje se je-\ndnoho večera domů, přišel, v myšlenkách jsa hluboce pohřížen, k\npředešlému bytu, a našed náhodou nezaniknuté dvéře, vkročil tam\na položil se bez okolku do postele. Nějakou chvíli na to přijde\nmajitel pokoje a diví se nad míru, vida v posteli své muže cizího.\nBenda se cítil uražena, že ho neznámý ze spánku probudil, i dá se\ns ním do živé hádky. Majitel pokoje přesvědčiv Bendu o jeho\nomylu, dal se do smíchu, a dovedl slavného skladatele domů.\n\nListárna.\nPanu R. v Táboře. Zprávy z venkova\no hudbě kostelní nám budou vždy vítány. —• P. L. v\nRjece. Nezapomínejte na nás. — P. K. v Chrudimi.\nNynější notová příloha bude obsahovaf kus pro piano\n„Toccata od Kavána, pak příští, praeludium od Frimla a\nfugu na hymnu od A. Hniličky.\n\nNa druhý týden rozeslána bude celoročním pánům předplatitelům prämie k „Daliboru\" obsahující\npodobiznu „Jos. Slavíka.\" Při této příležitosti podotýkáme, že každý předplatitel, jenž všechna 4.\nčtvtletí „Dalibora\" jednotlivě (t. j. po sobě) odebéře, poslední čtvrtletí odbíraje, pramii obdrží. No-\ntová příloha, která následkem velkeho ažía z Lipska do Vídně k rytí se zaslala, nepřišla nám do-\nsud a bude přiložena k číslu 16."}]}