{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_sha256": "e869cf6494446717b70c74833d5893323891fb3d6c4e712c88183c9797c24d20", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/06/01_01/bmtnabd_1859-06-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "111", "page_fin": "111", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.1", "titre_corps": "Ukázka z vetší sbírky humoristických znělek. Od —n—.", "titre_sommaire": "Ukázka z vetší sbírky humoristických znělek. Od —n—.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 938, "texte": "Ukázka z vetší sbírky humoristických znělek.\nOd —n—.\nHudba taneční.\n1 z té hudby bálové taneční\nKrásná jednoduchost zmizela,\nZraky skladatelů zastřela\nHonba po effektech bezkonecní.\nK tanci hudba cestou jde zpáteční,\nBa, kam drive ani nesměla,\nNěkdy zabloudí do kostela,\nNěkdy zní co trubice váleční.\nKde se effekt nový povyskytne,\nDruh druhému tak ho závidí,\nSám že v skladbě vlastní se ho chytne.\nTak se komponistův vkus již spletl,\nY hudbu že se míchat nestydí\nPískot, zvonky, páru, flašinet!.\nZpěvčí ukrutníci.\nHoleni tichým srdce 1111 krvácí,\nSlyším-li jak z mýtných návodu\nHlasu svého božskou lahodu\nMarně kazí z nových skol zpěváci.\nMísto zpěvu hlučně se burácí\nSobě a svým hlasům 11a škodu\nRozumných nešetří důvodů,\nAvšak osud nedbalost jim splácí,\nMísto umělců jsouť věcně žáci\nA kde jiní touží ku předu,\nJim se hlasu vytrvalost ztrácí,\nJejich zpěv pouhou se stane prácí\nZpívají! bez moudrých ohledů,\nAž jim hlasu život dokrvácí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "111", "page_fin": "112", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.2", "titre_corps": "Čásť theoretická při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "titre_sommaire": "Čásť theoretická při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.1", "debut_caractere": 940, "fin_caractere_exclue": 2432, "texte": "Čásť theoretická při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nNelibozvuké intervally (dissona íce).\nJakožto protiva libozvuků považovati se mohou in-\ntervally neliboznějící čili dissonancí.\nK těmto náleží všecky ty, které náš cit více neb\nméně nemile znepokojují, jako: zmenšená terce, malá\na zvětšená kvinta, všecky septimy a nony i jich pře-\nvraty.\nU pokračování jsou dissonancí na jistý pravidelný\nsestup obmezené, aby nás upokojily.\nJakmile dissonancí nastoupí, tu náš cit v jakémsi\nnepokojí se nachází, nejlépe zase se utiší, pohyhuje-li se\ndissonancí stupmo dolů a nebo je-li tato dissonancí chro-\nmaticky povýšený tón, tu dojdeme ukojení kráčí—li jako\ncitlivý tón o půl tónu výše. K lepšímu porozumění a\nobjasnění poslouží, uvedeme-li několik příkladů o po-\nkračování a rozvodu dissonancí příklady; ty ale mysleme\nsobě z tóniny C a v taktu rovném (sudém), intervally\npoznamenajíce jenom číslicemi.\nA. Nachází-li se dissonancí nahoře:\n53 73 9 8 #5 6 #9 10\nhc g c c g c —.\nB. Příklady, nachází-li se dissonancí dole:\n2 6 4 6 #6 8\nf e f e as g, *)\nOdchýlení se od tohoto pravidla a přirozeného po-\nkračování dissonancí podléhá zvláštním úmyslům a ohle-\ndům skladatele. Tak na př. k vůli lepšímu vyznačení\ntaktních částí se začasté stává, že dissonancí se přímo\n\n*) Samo sebou se rozumí, jak se to děje s dissonancí\nv této tónině, tak též se to stává ve všech ostat-\nních. Cvicí-li se učeň podobnými úlohami v rozlič-\nných tóninách, radno, by se užívalo kromě číslic\ntaké not."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3034, "texte": "nerozvede, ale před svým rozvodem učiní dříve dolů ter-\ncový, kvartový neb kvintový skok, načež teprv očeká-\nvaný tón k rozvedení dissonancí následuje, na př,\n958 756 746\nc d d —.\nNicméně takovéto zacházení s dissonancí náleží k vý-\nminkám.\nPodobně k výminkám i náleží, přichází—li příprava\nneb rozvod dissonancí v jiném hlase, nežli dissonancí\nsama.\nJestliže se vrchní neb zpodní tón intervallu má\npovažovat za dissonancí, přijde na to, náleží-li on k pů-\nvodním neb odvozeným intervallům, lak na př. v ná-\nsledujících dissonujících intervallech\nes d f e hes a\ncis d h c c f\njsou horní tóny es, f, hes nelibozvuky, poněvadž terce,\nkvinta a septima platí co původní intervally. Naproti\ntomu u intervallů\ncis d h c c f\nes d f e hesa\ndržíme dolní tóny es, f, hes, zase za dissonancí, jak\nna jich sestupování a rozvodu spatřujeme, anť to jsou\nintervally převratem odvozené.\nTak též u nony, jakožto původním intervallu, před-\nstavuje hořejší tón (nona sama) dissonancí a její zá-\nkladní tón (bass), jak ve svém libovolném pohybo-\nvání a znásobování osvědčuje, platí za konsonancí.\nZnásobování dissonancí v akkordech neb ve tří- a\nčtyrhlasní skladbě se neděje podlé zásad harmonických.\nAby se příliš odporná dissonancí stala našemu\nsluchu přístupnější a snesitelnější, užívá se jí s přípra-\nvou t. j. hledí se k tomu, aby byl tento neliboznějící\ntón v předcházejícím souzvuku co konsonancí a to v\ntémž samém hlase obsažen.\nPřípravu dissonancí ukazují následující příklady :\nJenom mírných dissonancí se bezpřípravně užívá;\njako máme malou kvintu na VII. stupni v dur, na 11.a\nVII. st. v moll-škále, malou septimu v dur- i moll-škále\nna V. st. (dominantní), malou septimu na VII. st. v dur\nnebo zmenšenou na VII. st. v moll-škále a jich pře-\nvraty.\nOstatně mají také volného nástupu všecky prů-\nchodní dissonancí.\nNejenom v harmonickém, ale i také v rhytmickém\nohledu zasluhují dissonancí zvláštní pozornosti, je-\nlikož ony nejlépe působí, sejdou-li se s těžkou dobou\ntaktu a stane-li se v následující lehké době jich při-\nrozený rozvod neb splynutí v konsonancí. *)\nStřídání libozvuku s nelibozvuky činí skladbu více\nzajímavou, půvabnou a dodává jí více živosti, než\nkdyby stávalo jenom pouhých konsonancí.\nPozornost na se vábí, zvláště ale rozvedení disso-\nnancí, ježto vždy s jakousi touhou očekáváme. Disso-\nnancí buďto svým nástupem neb rozvodem nemálo na-\npomáhá k dosažení zajímavých a překvapujících účinků\na výrazů. Živého ponaučení o tom docházíme, buďto\npozorným hraním a posloucháním, neb analysováním\nskladeb geniálních skladatelů.\nS obzvláštním vkusem a zajímavostí dovedli S.\nBach, Beethoven, Mendclssohn, Chopin, Schumann a j.\ndissonujících souzvuků a intervallů upotřebitú Jakých\núčinků nadužívání dissonancí způsobuje, ukazují symfo-\nnická díla a skladby pro piano od Liszta.\n(Pokračování.)\n\n*) Oblouček jest zevnější znamení připravené disso-\nnancí a zvláště značí, by se následující stejnojmený\ntón neuhodil, ale nepřetržené s předešlým spojil.\nOblouček, jenž stejnojmenné noty spojuje, nazván jest\nligaturou neb spojkou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "112", "page_fin": "113", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.3", "titre_corps": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliči. Podává Adolf Pozděna.", "titre_sommaire": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliči. Podává Adolf Pozděna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.2", "debut_caractere": 3036, "fin_caractere_exclue": 4223, "texte": "Stav zpěvu národního a hudby\nv Haliči.\nPodává Adolf Pozděna.\n(Pokračování.)\nDruhý velmi krásný přiklad nápěvu jest polonéz\nod 3. května r. 1791 (konstitucní). Je také jen osmi-\ntaktový. Jiný znamenitý je polonéz „Kosciuszkův\" aneb\n„S Bohem\" od r. 1792. Nápěv téhož polonézu je už\nvíce roztáhlý, neb sestává z dvou period osmitaktových,\nkdežto se první díl hned z počátku dvakrát po sobě\nopětuje.\nDlužno zmíniti se též o polonézu „Oginského\" neb\no „Labutím zpěvu\" od r. 1792 (Rozdělení Polska). Je\nto polonéz, jenž největší objem má; neboť jest sesta-\nven nejen z dvou period osmitaktových, nýbrž je mu\npřidáno trio také se šestnácti takty. Není to vlastně pí-\nseň národní, neb nemá žádných slov. Jelikož ale zna-\nmenitou roli v dějích Polských hraje, nemohl jsem ná-\npěv ten přejiti. Polonéz Oginského nalezne každý pod\nprvním číslem mezi jeho dvanácti polonézy. Pan Albert\nSowinski vydal také tylo tři polonézy, totiž: od 3.\nkvětna Kosciuszkův a Oginského, první dva nápěvy\njsou s doprovázením kobosu (piana), avšak s francouz-\n\n*) Užívajíce dissonancí na těžké době taktu, zdvojná-\nsobní se účinek a důraz její, předně působením\ntěžké doby a za druhé nelibozvuěností intervallu\nsamého."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1725, "texte": "skými slovy, polonéz Oginského však je, jak se v ori-\nginálu nalézá.\nPolonéz stal se oblíbeným tancem celého elegant-\nního světa. Avšak tento krásný, vážený, ušlechtilý ta-\nnec dočkal se, jako vše na světě, svého úpadku a jeho\nmísto zaujaly tance třaslavé, skákavé, divoké a vášnivé-\nToliko v Polště vidíme, že se polonéz při každém kvase\na při každé zábavě nejdříve tanci. Jeden velmi starý\npolonéz vydal pan A. Braun, ředitel orchestru divadel-\nního ve Lvově, jenž prý více než 100 let stár jest.\nMůže-li se souditi z rytin, na obálce se nacházejících?\nbyl by to polonéz Paskův, nernýlím-li se od r. 1660.\nTolik o polonézech.\nVelká část obyvatelů Haličských sestává z Krakov-\njanův. Lid tento se velmi liší od lidu Rusínského ; ne-\nboť v jaké míře Rusíňan je nezpěvný, v té míře Kra-\nkovjan je zpěvný. Krajina jejich je pahorní a lidé svou\nbodnější a veselejší. Místa jejich schůzek jesf jako u\nRusínů krčma. Zde se pořádají své obecní i do-\nmácí záležitosti. V neděli po velkých službách Božích\nviděti lze všechny muže, an ku krčmě jako k úřado-\nvně putují. Zde se shromáždují všechni muži staří a\nmladí a odbývají své záležitosti. Na potom přijdou i ženy\nmužův se svými dcerami a brzy na to zavzní z něja-\nkého kouta několik tónů housle neb kasičky, při nichž\nještě mládež se baví a žertuje. Po ukončených připit—\nkách postaví se po páru mládež k tanci a tanec za-\npočne. Nejprvé se tančí polonéz se vší možnou koke-\nterií, při níž Krakovjan své tanečnice lichotí mnoho\nkrásného ji povídaje. Po skončeném polonézu zahřmí\nnějaký dosti známý mazur, jenž tanečníkům po vážném\npolonézu trochu krev rozzechvěje. Když juž vodka\n(kořalka) neb pivo a tnazury tanečníkům krev roze-\nhřály, počnou tančili krakovjaky.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "113", "page_fin": "114", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.4", "titre_corps": "Dĕjiny a charakteristika hudebních nástrojů, Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "titre_sommaire": "Dĕjiny a charakteristika hudebních nástrojů, Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.3", "debut_caractere": 1727, "fin_caractere_exclue": 5054, "texte": "Dĕjiny a charakteristika hudebních\nnástrojů,\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nFlétna zhotovovala se napotom ze třech kusů, a\nsice: 1.z n á h 1 a v k u, v němž se ústní dírka k fou-\nkání nacházela, 2.z d í 1 u s t ř e d ní h o, v kterémž\nšest dírek navrtáno bylo a 3.z k o n c e, jenž obsa-\nhoval dírku s klapkou. Jelikož ladění na všech místech\nnebylo stejné, myslelo se na to, jak by nástroj ku\nkaždému ladění schopným se stal a toho se docílilo\nnásledkem akustických zkušeností, že se náhlavek v\nrozličných délkách zhotovoval. Chtěl-li kdo nižší neb\nvyšší ladění, užil delšího neb kratšího náhlavku. Trom-\nlitz rozmnožil z té příčiny počet těchto náhlavků r\\n\nsedm, jelikož roztahováním jednotlivých částí\nkterýmžto se časem vypomáhalo, nikdy úplná čistota\ntonů se nedosáhla. Avšak i střídáním středního dílu\nnezpůsobí se v každém případu úplné čistoty, a pročež\nbylo třeba na vydatnější prostředek mysleti. Téhož se\ndosáhlo zátk o u (špuntem) čili šroubovou zá-\ntkou, kterouž Quanz r. 1726 vynalezl. Délkou\nčasu vzrostl počet klapek, nejobyčejnější flétny mají to-\nliko na konci jedinou klapku pro tón dis neb es, kte-\nrouž také Quanz vynalezl; v novějších časech zhoto-\nvovaly se flétny s 7. neb 15. klapkami, by se dílem\nvšech tónů chromatické škály, dílem větší čistoty a\núplné stejnosti co do síly dosáhlo. Taktéž dočkaly se\ni ostatní části téhož nástroje rozličných oprav a nástroj\ntento jest obohacen mnohými podstatnými vynálezy, v\nnejnovějším čase znamenitým flétistou Theobaldem B ó lí-\nni em v Mnichově. Flétny zhotovují se z pušpanu neb\nebenového a kokosního dřeva, avšak ještě dosud se\ndokonale nevypátralo, který z těchto tří druhů dřev nej-\nlepé znících fléten poskytuje, ale za nynějších časů vi-\ndíváme nejvíce fléten z ebenového dřeva. Kromě oby-\nčejné flétny , která se D-flétnou nazývá, jelikož její\nobjem od jednoučárkovaného d, skrze všechny stupně\ndiatonicko-chrornatické škály až k tříčárkovanému a\n(sólisté pískají ještě výše) sahá, máme též 1. tak zva-\nnou milostnou flétnu (fr. ďamour vys flyt darnúv\nkteráž o malou tercii níže sleží, 2. tercovou flétnu,\njež o malou tercii vye; 2. kvartovou flétnu,\nkterá o kvartu výše, 4. oktáv ní flétnu neb pikolu\n(ital. flauto piccolo neb octavino), která v celou oktávu\nvýše; 5. Es-flétnu která o malou nonu výše; 6. ok-\ntavo- tercovou flétnu, kteráž o decimu výše\nnež obyčejně D-flétna leží; 7. G-flétnu neb Panaulon,\njiž professor Bayer ve Yídni od Kocha zhotovili dal>\na která o celou kvintu níže leží; 8. C-flétnu, kteráž\nsahá od jednoučárkovaného c, až do tříčárkované oktávy\nYšech osm druhů fléten nerozeznává se od obyčejné\nD-flétny ničím jiným než velkostí, objemem a zvukem.\nPoměr zvuku a fléten těchto, je následující: D-flétny\nzní na flétně milostné jako b; na tercové flétně jako\nc; na kvartové flétně jako d; na oktávní flétně jako c;\nna Es-flétně jako f; na oktavo-tercové flétně jako g;\nna G—flétně (kteráž pomocí 15 klapek od malého g;\naž k čtyrčárkovanému c sahá) jako h; a na C-flétně\njako a.\nCo do karakteru vyluzuje jemný, lidskému hlasu\npříbuzný tón flétny krásné, čisté a milostné city a velká\npohyblivost', jížto se flétna honosí, připouští velkou roz-\nmanitost ve figurách a passažích. Flétny hodí se tedy\nza nástroje koncertní i orchestrální. Zvuk středních\ntónů a výše nemá žádného ostře značeného zvláštního"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 410, "texte": "výrazu. Dáf se užiti k melodiím neb akcentům roz-\nličného karakteru, anižby dosáhl prosté veselosti hoboje\nneb ušlechtilé milostnosti, klarinettu. Přeje-li si kdo, by\nse žalostiplnému zpěvu neukojitelného skroušeného a\noddaného výrazu dodalo, užije k tomu slabých střed-\nních tonů flétny zvláště v tóninách C- a D-moll. Je-\ndiný mistr toliko upotřebil této bledé barvitosti tónů :\nje to G1 u ck.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "114", "page_fin": "115", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.5", "titre_corps": "Z Krakova,", "titre_sommaire": "Z Krakova,", "signature_source": "Václav Dunder", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.4", "debut_caractere": 412, "fin_caractere_exclue": 4886, "texte": "Z Krakova,\n\nVzpomínka na Jos. Slavíka. Oudové zdejší německé\nopery a kapelník Jabrn Členové divadelního orchestru.\nHerecká společnost Pfeilfera. Hudba kostelní.\nKvartetta instrumentální a vokální. Polská herecká\nspolečnost ze Lvova.\nVe Varšavě vycházející hudební časopis „Ruch\nmuzyczny\" uveřejňuje listy věhlasného skladatele a\npianisty polského Fred. Chopina, které tento po výjezdě\nsvém z ciziny do Polsky psával V jednom z těchto\nlistů čteme následující vzpomnínku, která svědčí, že i\ns naším nezapomenutelným S 1 a vík em známý byl.\n„Vídeň. V den nar. Páně. M. n téhož času\nbyl jsem u Bernardinů (ve Varšavě). Dnes sám jediný\nsedím doma, hryžu prstének a píšu.\nNejmilejší Jasiu!\n„Vlastně vrátil jsem se od Slavíka, slavného to\nhouslisty čecha, s kterým jsem se spřátelil. Po Paga-\nninim posud nic podobného jsem neviděl, 96 not stac-\ncato béře na jedno tažení smyčcem („na jeden smy-\nczek\") atd. Ani to k víře podobné není. U něho\nustanovil jsem se na tom, že jak domů přijdu, zapláču\nna pianě adagio do variací na theina Beethovenovo, které\npospolu píšeme; ale jeden krok na poštu, terou každo-\ndenně navštěvuji, jinak řídil výlev citů mých a slze,\njež měly kanouti na klávesy, zrosily Tvůj list.. . .*\nDalší část listu zaujímá vzpomínky věnované jakési\n„nešťastné lásce,\" jichžto bolestný ohlas právě ve všech\njeho skladbách se ozývá. Zdali ony variací ve\nskutky uvedeny jsou, není vědomo, bez pochyby zů-\nstalo to jen pouze při projektu, když ani v Slavíko-\nvých ani v jeho pozůstalostech nic podobného nenalezeno.\nJest—li jsem měl příčinu v prvním svém dopisu zpí-\nvati jeremiadu nad nepříznivým stavem zdejšího veřej-\nného hudebnictví, musím tentokráte žalmy své tím hla-\nsitěji počíti. Tehdáž měli jsme zde alespoň něm. zpěvo-\nhru, polské divadlo a několik vojenských kapel, jež dosti\npříjemných poskytovaly nám pochoutek hudebních;\nnyní však i toho více není. Německá zpěvohra bývá\nzde jen na čas zimy zamluvená, a již okolo velkonoč-\nních svátků rozprchli se členové její do všech čtyr\núhlů světa, kapelník p. Ja h ni s manželkou svojí\nnepatrnou to zpěvačkou dostal se k divadlu do\nPrahy, vyzpívaný bassista Kun z tuším také tam se\nodebral, tenorista p. Riegl s manželkou, jenž byla zde\nvelmi oblíbenou primadonnou, vyjeli do Solnohradu a\nmladý pěknými vlohami nadaný baritonista Hek s c h\ndo Hamburku. Nevím, zdali řečený kapelník vynahradí\nVám pana Nesvadbu já o tom velice pochybuji a\njsem toho domnění, že Vám tam nevyhuutelně potřebí\nkapelníka, jako byli pp. F. Škroup a Nesvadba, již tak\npěkně i českému obecenstvu vyhověti dovedli což\nse p. Jahnovi nepovede, ne snad vzhledem na jeho hu-\ndební schopnosti, ale hlavně proto, že jest pouhý Ně-\nmec. Členové divadelního orkestru, mezi kterými\nJesť několik Cechů, uspořádali v posledním čase dvě\nhudební večerní zábavy v zahradě ostrostřelců, ale ne-\nnalezli žádného účastenství a odeberou se v krátce do\nlázní a sice nejprvé do Iwoniče a potom do Ščávnice.\nPolská divadelní společnost, jež málo má velkých ta-\nlentů, a však velkého nacházela zde účastenství se\nstrany polského obecenstva, odebrala se dne 15. května\ns ředitelem svým p. Pfeiíírem do Poznaňská a nena-\nvrátí se až na podzim a vojenské hudební kapelly na-\nstoupily s pluky svými pochod do krajů, kde citrony a\npomeranče květou, ale po krásných nivách rozléhá se\nnyní v rozličných nářečích národů rakouských hrdinská\npíseň váleční. A tak Krakov pohroužil se v hlubokou\ntichost a jen z chrámů Božích každého večera přepl-\nněných nábožným lidem slavnosť májovou ke cti a\nchvále Rodičky Boží odbývajícím slyšeli vznešenou pí-\nseň při zvuku varhan:\nŠwi§ty Boze,\nSwiety mocny,\nf\nSwiety a niešmiertelny\nZmiluj sie nad namy.\nJest-li tedy dostane se nám nějaké hudební po-\nchoutky, máme to děkovati jen zdejším ochotníkům. Na\nvelký pátek provedli titéž ochotníci v kostele sv. Anny\n„Stabat mater\" a Pergolesa s instrumentací Alexe\nLvova a v kostelíčku sv. Jana Křt. provedeno vokální\n„Miserere\" Hásera s průvodem fisharmoniky, a o svát-\ncích velkonočních na zámku 3. mše Cherubini-ho a u\nPanny Marie Humlova mše do B-dur. V kruzích ro-\ndinných a přátelských často slýcháváme též kvartetta, a\nsice na smyčcové nástroje u ředitele c. k. stavitelství\np. Schenkla, jako též i u professora houslí při zdejší\nhudební škole p. Wojčikiewiče a vokální kvartetta pro\nmužské hlasy u pp. Ciechanowských a u rektora\nvšechnice Jagieííonské p. Dr. Mayera, kde mimo jiné\nskladby na míchané sbory provedeno též „Stabat ma-\nter\" Rossini-ho. Končíce dovídáme se právě, že"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 348, "texte": "sem má přibytí polská herecká společnost ze Lvova,\njako též i členové tamější polské zpěvohry, jejížto\nozdobou jest Krakovianka paní Majeranovská byla\nby to příjemná a velevítaná oasa pro duchaprázdné žití\nKrakovanů a nepochybujeme o tom, že by takové pod-\nniknutí i ředitelům těchto společností nepatrnou při-\nneslo kořist hmotnou.\n\nVáclav Dunder."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "115", "page_fin": "115", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.6", "titre_corps": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "titre_sommaire": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.5", "debut_caractere": 350, "fin_caractere_exclue": 4435, "texte": "Jan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nKonečně z bludných snění procitnuv otevřel oči a\nkolem se obzíral. Y komnatě ticho, jen zdola hluk\nměstský k němu se nesl. Světlo denní, hluk lidí na\nulici, rachocení kočárů ho posléze úplně probudilo.\nJeště se jednou poohlédnul na místo, kde ona se-\nděla a on před ní klečel, pak odešel se zlo-\nmeným srdcem !\nDoma teprv přemítal o sobě, o ní a o všem co\nse mu přihodilo, Pociťoval, že hluboký zármutek v prsa\njeho se vryl, jemuž nemožná bude odolati, že vešken\nbudoucí život jeho ztracený jesf a ztopen v jedinou\nmyšlénku.\nAvšak tato zajisté nejvyšší jesf výhoda krásného\numění, že pěstovatele svého povznese i nad žal, který\nho sžírá a zničuje, že ho podněcuje k výlevům roz-\nchvěněného citu, kterýžto výlev jest mu spolu útěchou.\nZach neměl nyní žádného jiného zájmu životního\nnež své tajemné hoře, své city a myšlénky, těm se\noddal. Celé dny trávil v osamění, zamyšlen a zadu-\nmán. Chvílemi se péra chopil, a spůsoboval své nej-\nkrásnější skladby, z nichž ač hluboké zanícení se jevilo,\npředce i mocnost nadaného a v okamženích tvoření\nsebe ovládajícího ducha se nezapřela.\nSkladbami těmito v krátkém čase vyrostla pověst\njeho v hudebním světě na značnou výši a v Mohučí\nzvláště se dopídoval genius Zachův ode dne ke dni\nvyššího uznání a zvláště kníže Mohučský takovou přízní\nobsypával českého umělce, jakové se Zach u krajanů\nsvých nikdy by byl nedopídil.\nAvšak toto vše nezměnilo v ničem trudnomysl jeho.\nNetěšilo ho ani bezstarostné osobné postavení a pří-\njemné okolnosti, ba ani sláva, kterouž požíval, nevy-\njasnila zkabonilé jeho čelo. Červ mu vyhlodával srdce\na užíral kořeny jsoucnosti jeho. Hluboká melancholie\nse zmocnila veškeré jeho povahy.\nDuševní síla Zacha opouštěla, neboť srdce\njeho bylo raněno v nejútlejší své části; rozum,\nkterý bez toho už dávno byl obrazivosti citu pod-\nléhal, téměř všecky vlády nad mladým tím mužem\npozbyl.\nI práce, která mu ve všech nepříjemnostech života\nnejpůsoblivější útěchou bývala i uměna jeho věrná dru-\nžice a potěšitelka, přestávala mu nyní býti, čím jindy\nbývala.\nCokoliv započal, vše bylo jen zlomkovité, jako ztr-\nhané a nejsa jasného myšlení schopen, nebyl s to i\nzdravé, ucelené myšlénky se uchopiti as ní se\nzotavili.\nLáska jeho k hraběnce Angelině nebyla už ta-\njemstvím jeho. Lidé jí přišli na stopu, a našlo se dosti\ndobrých přátel, jimž nešfastný ten poměr posloužil, ne-\nboť měli co vymýšleti, měli co vypravovati nebohému\nčeskému muzikantovi, a tím se stalo, že se po Mohuči\nnejpodivnější pověsti o Zachovi vypravovaly ai po-\nsměch jej neminul.\nZach málo kdy vycházel, sžíraje se u vnitru duše\núpěl, i tajený zármutek, mysl vždy jen kolem jednoho\na to žalostného předmětu se otáčející, obrazivost vždy\njen na jednom představu ulpělá, cit vždy jedním trp-\nkým zpomněním zhořčen neminul se i zhoubných\nvýsledků na tělo umělcovo. Chřadnul vůčihledě, a tvář-\nnost jeho nabyla rázu úplné nemoce.\nTu se nedalo ukryti, a lidé naň ukazovali, stranou\nsi šeptali, aniž utajovali úsměch svůj, aby ho Zach byl\nnespozoroval. To však zajisté přispěti nemohlo k vylé-\nčení uraženého srdce jeho, leč pohnulo to jím ještě\nvíce společnosti se vyhýbati a přišlo tak daleko, že po-\nsléze ani nevycházel, leč kde povinnost mu kázala.\nKníže Mohučský, muž jasný a umění hudebního\nvelmi milovný, přál Zachovi velmi, rád ho při dvoře\nsvém vidíval a se s ním bavil. Konečně ho pohřešiv\ntázal se po něm, a dvořenínové nemeškali vypravovati\no všem co věděli, ba i více nežli pravda bylo. Kníže\nse toho ulekl. On viděl hlouběji a jasněji. Poslal pro\nZacha. Ale Zach mezi tím už skutečně se roznemohl a\nnelze mu bylo z lože povstati.\n„To nemůže tak zůstali!\" pravil kníže, a poslal\nk němu osobního lékaře.\nDoktor Justus byl starý zkušený muž, který nejen\nléčení těla ale i duše rozuměl. Zpráva, kterouž kní-\nžeti o Zachovi po první návštěvě podal, nebyla po-\ntěšitelná.\nY tom člověku se chovají nesmírné poklady obra-\nzivosti a citu, jichž kdyby plným proudem v umění\nsvém používal, stal by se snad prvním hudebním skla-\ndatelem světa. Rozvaha mu v tom posud překážela.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "116", "page_fin": "118", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.7", "debut_caractere": 1005, "fin_caractere_exclue": 6131, "texte": "(V. D.) Z Kiova. Pise se z tohoto města Varšavskému\n„Ruchu muzycznemu,\" že letošní kontrakty (v únoru)\nco do návštěvy hudebních umělců poněkud očekávání\ntamějších milovníků hudby zavedly neb očekáváno\ntam Vieuxtempse, rodinu Nerudů a Servaise lec na-\ndarmo. Přibyli tam jenom houslisté Ernest Nesvadba,\nSteingraber a Niels Múhlrnanii, potom zpěváci: Jos. i Dio-\nmiro Pocezi, cellista J. SteíFens a pianisté Nostelberger,\nFeldau i Jos. Winiawski. Mimo to dával tam tri hudební\nvečery výtečný orkestr knížete Lopucliina z Korsuně zá-\nležející ze 40 clenu pod vedením kapelníka A. Pfeiffra,\nkterýž i některé útvory Wagnerovy (ouverturu k opere\nRienzi) provozoval. Dává tam též posud divadelní před-\nstavení koěujíeí společnost herců polských pod ředitelstvím\nF. Borkowského, která již i polskou operettku „Zámek\nna Czorsztynie,\" útvor K. Kurpinského, provozovala.\nz Rnchu muz.\nLondýn. Dne 15. června bude se dávat v italské\nopeře nová nedávno v Paříži provozovaná opera „Le par-\ndon de Ploermel\" (Pouť do Ploermelu) od Meycrbeera,\nk nížto místo dialogů recitativy napsal.\nZe Lvova s koncem měsíce dubna. Město naše v\ntomto novém roku mnoho čítá novostí v žití hudebním.\nMáme zde polskou zpěvohru, koncerty, večery hudební\nslovem panuje zde dosti cilý ruch hudební. Zvláště\nvšak zdejší hudební jednota „Towarzystvo muzyczne\"\nchvatně sobě počíná pod vedením nového ředitele svého\np. Mi kulí, výtečného to žáka záhy zesnulého pianisty\nChopina, jenž stav se ředitelem především obrátil zřetel\nsvůj ku školám při řečené Jednotě založeným a že se\nokázal nedostatek schopných učitelů, nejprvé o takové se\npostaral. A tak máme nyní učitele zpěvu p. Jiřího Sai-\nlera (z Mnichova), za učitele houslí povoláno p, Mi e-\nczyslava Starzewského (z Tarnova v Haliči), první od-\nměnou ozdobeného žáka konservatorium vídenského, a o\ntheorii hudby přednáší řečený pan ředitel sám. V krátce\nbude prý ještě zřízena škola varhaníků a generálního\nbassu. Mimo o vzdělávání a nauku hudby pečuje též\nJednota hudební o to, aby nás seznamovala s útvory\nvýtečných kompositorů jak dávnějších tak též i nověj-\nších, což se děje na vecerech, jakých letošní zimy šest\nzřízeno a na kterých slyšeli jsme ctyry symfonie, llaydna\ndo G-dur, Rebera (čtvrtou) Beethovena (pátou do G-dur)\na symfonii Stáni slawa Dunieckého první to skladbu\ntohoto mladistvého avšak neobyčejnými vlohami nadaného\nskladatele potom ouvertury : Glucka k Iíigenii v Au-\nlis, Beethovena k Prometeusovy a Mozarta k Don Jua-\nnovi posléze sbory: z Zřícenin Aténských, sbor Vězňů\nz Fidelio, z Judáše Machab., Haendla i. j. Ve hře só-\nlové dílem na těchto vecerech dílem v zvláštních koncer-\ntech vystoupili umělcové : Ernesti s hrou na pianě, a\nSerwaczynski, Biernacki a Szpakowski na houslích. Nej-\nvětší však sensací ve zdejším světě hudebním vzbudil vý-\ntečný cellista Servais, kteréhož „Dalibor\" vším právem\n„králem svého nástroje\" nazval. Jak se oblíbení v hudbě\nv našem městě rozšiřuje, lze poznati z toho, že málo jest\njiž domů, z kterých nebylo by slyŠeti zpěv, zvuky piana\naneb jiného hudebního nástroje, ano i na veřejných pro-\ncházkách (na vysokém zámku v hájku na Pohulance\na v Železné Vodě) za pěkných večerů jarních často za-\nvznívají ctverohlasné zpěvy ruské neb polské. A že toto\noblíbení v hudbě na obchod v hudebninách a v hudeb-\nních nástrojích vůbec též velký vplyv již vyvinuje, svědci\nznamenitý poěet skladů notových jako též i pianových,\nkterých Lvov nyní osmero cítá. Dne 20. května byla\nprovozována ve Lvovském divadle nová zpěvohra polska\npod názvem: „KoryJa,\" kterouž složil mladý tamější hu-\ndebník Stanislaw Dumecki. Lvovští znatelé hudby přijali\ntento úkaz s velkou pochvalou i prohlásili se vesměs, že\nkompositor má výborný vkus i že dokázal, že jesť znáte-\nlen všech eíFektň hudby dramatické. Nejvíce líbila se pí-\nseň „W palacach zlocistych chlód wieje,\" v kterém vy-\nznačila se paní Majeranovvska v úkole Koryly a dvoj-\nzpěvu mezi Iíorylou a Fabiusem. Vůbec se béře skladete-\nlovi za zlé, že k prvnímu svému dílu tohoto druhu ne-\nvybral si předmět polský, nýbrž cizí, jestli mu scházelo\nna libretě s jednáním domácím, nechť prý by se byl\nobrátil do Varšavy, kde spisovatelé tak řka zasypují\nskladatele libretami. Zde vyšla litografovaná podo-\nbizna polské zpěvačky paní Majeranpwské dle olejo-\nvého od věhlásného malíře Rajchana malovaného obrazu\nnákladem jejích ctitelů. „z Ruchu muzycz.\"\nŠtětin. Dr. K. Lowe složil novou operu „Emmy,\"\njejížto text dle Walter Scottova románu „Kenilworth\"\nzpracován jesť.\n(V. D.) Z Varšavy. V posledních dnech měsíce\núnora zřídili v Varšavě spojenými silami velký koncert, i\nto na rozloučenou s hudební rodinou Nerudů pp. Solo-\nlowski, kitarista Colassanti, umělec na oíikleidc, paní Go-\nmez-Wolowska, výtečná zpěvačka i rodina Nerudů: Vile—\nmina a Marie na houslích a jich mladší bratr na violon-\ncelli. Dle „Ruchu muzyczneho\" provozováno v velkém\ndivadle Varšavském letošního roku následující zpěvohry:\nMartu, Židovku, Nápoj lásky, Lazebníka Sevilského, v pře-\nkladě polském jakož i původní opery polské Moninszki :\nlialku a Flisa a novou operettku Oskara Kolberga, chvalně\nznámého sběratele národních písní polských pod názvem"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1675, "texte": "„Král pastýřů. Operettka Offenbacha „Svatba při svítil-\nnách44 též tam nalezla velké obliby. Zde se ciní pří-\npravy k provedení oratoria Mendelsohna - Barlholdy-ho\n„Paulus.\"\nVide ň. První nová opera italské saisony „Elise\nValasco,44 slova od Piave, hudba od Pacciniho nedosáhla\npříznivého výsledku* Je v ní mnoho reminiscencí z opery\n„Safo44 od téhož skladatele a vplyv hudby Verdiovy.\n\nNové hudebniny. Nákladem Roberta Veita\nv Praze vyšly dnes dvě skladby od nadanábo Fr. Pivody\n„Osmero písní44 pro jeden hlas s průvodem piana jesť ti-\ntul první skladby jejížto dedikací Jeho Osvícenost knížecí\np. Rudolf z Thurn-Taxisu přijal. Písně tyto jsou\nnásledující: 1. Jako krajina nebeská. 2. Oumysl české\nděvy. 3. Na výsosti hvězdy svítí. 4. Aj co by bola\ndrobná jatelinka (národní to nápěv Slováků). 5* Ukolé-\nbavka. 6. Srdce ztracené. 7. Růžinky stesk. 8. Ka-\nzacja kolybelnaja pěsnja. Písně p. Pivody vynikají krás-\nnými v duchu národních písní složenými nápěvy vřelostí\na hlubokostí citů a pěkuým provedením. Pňltřetí archový\nsešit tento stojí toliko 1 zl. 32 kr. r. c. Neméně zají-\nmavá je druhá skladba pana Pivody totiž transcripce\nna píseň „Kde domov můj 44 pro piano, ježto naší drama-\ntické umělkyni p. Anně Kolárové věnována jesť. Skladba\ntato majíc za základ Škroupovu světoznámou píseň, je\nobratně zosnována a velmi zdařile provedena. Hodíť se\npro dospělejší hráče, kteří prednesou-li ji s elegancí a\nsprávnosti štastného výsledku se neminou. Cena je levná,\n81 kr. r. c.\nNové hudebniny. Ve Vídni vyšel nedávno od\nA. Miillera pochod pod jmenem „Vom Kriegsschauplatze\"\n(Z bojiště), na jehožto titulním listu se obezřetně vyve-\ndená mapa italského bojiště nachází.\n\nSmés,"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 3406, "fin_caractere_exclue": 4511, "texte": "Aesthetickývýznam tóniny H-dur. Zvuky\nv H-dur oznamujíce divé vášně zdají se býti složené z\nkřiklavých barev. Tónina tato dá se porovnali s jasnou\nbarvou ohně as hořící žlutinou; avšak ze zvuků její\nmluví hněv, vzteklosť, žárlivost, šílenost, zoufání a každá\ntíseň srdce, nikoliv však lehkovážná, bezuzdná posví-\ncenská radost, která jako divoký příval kal vší sprostoty\nodplaví.\nAesthetický význam tóniny H-moll. Z tó-\nniny té zaznívá tón tipělivosti, tichého očekávání osudu a\nodevzdání se do vůle Boží. Jeho nářek je jemný, nedá\nse nikdy do urážlivého reptání a skucení. Pročež neznáme\nnic jímavějšího než zbožný žalozpěv v H-moll, jenž v\nnevýslovné zanícení uvede k nebi obrácenou duši, modu-\nluj e—li na patřičném místě dominantou íis v oklamném\nzávěrku (Trugschluss) do jemně ukonějšujícího G-dur.\nZvláště rádno užívati této tóniny při pozvolných, velebných,\nněžných a vážných kusech, jako snad při chorálech.\n\nOprava. Na sťránce 114, v článku „O vyučování\nna piano\" má státi místo: „Zvětšené intervally projevují\njakousi tíseň\" atd. „Zmenšené intervally projevují ja-\nkousi tíseň\" atd.\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "116", "page_fin": "117", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "116", "page_fin": "117", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Novoměstské divadlo. Dne 25. května dávala se", "titre_sommaire": "Novoměstské divadlo. Dne 25. května dávala se", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 6370, "texte": "Novoměstské divadlo. Dne 25. května dávala se\n„Giralda\" neb nová Psyche, romantická komická opera v\n3 dějstvích, slova od Scribe, hudba od A. Ada ma,\nOhsah je následující: Ve vísce blíže Santjago má se sla-\nviti svatba mlynáře Ginesa se Giraldou, která za věno\n1000 piastrů obdržela. Vše je připraveno. Krejčí přináší\nnovy kabat pro mlynáře. Giralda přicházejíc vyzná Gine-\nsovi, že ho nemiluje a že ho za manžela nechce, anto si\nji toliko pro peníze béře. Mezi tím přijde dvořanín Don\nJafet do vísky se zprávou, že sám královský dvůr při-\njede a v mlýně se pozdrží. Na to objeví se dvořanín\nManoel, jenž Giraldu miluje. I dozví se, že kněz v kapli\nsvatební párek očekává. Manoel uzavře smlouvu a nabídne\nmn 2000 piastrů, pakli mu nevěstu odstoupí, což také\nGines učiní. Mlynář přepustě Manelovi svůj šat a klíc od\nmlýna odchází, co zatím Giralda s průvodem se přibližuje.\nManoel pojrna Giraldu za ruku, vede ji při soumraku do\nkaple k oltáři. S nechutí jde Giralda, domnívajíc se, že\njí kráčí po boku Gines. Tu do vísky přijde král a krá-\nlovna, právě v tu dobu, když průvod svatební z kaple\nvychází. Kralovna táže se Giraldy, který muž jo choť\njejí. Zatím odstranil se Manoel a Gines objevil se opět.\nGiralda praví královně, že Gines je manžel její. Král\nvida Giraldu, oblíbí si ji, na to odebírají se všechny do\nmlýna (1. děj). Je círá noc. Svatební hosté dlí v jizbě\nGinesa. Manoel tam vkročí a velí mlynáři, by hosti\nrozpustil a sám se též odstranil. Tak se stane. Tu se\nobjeví Giralda a pozná v neosvětleném pokoji po hlasu\nsvého milence, jenž jí vyzná, že místo Ginesa s ní v\nkapli oddán byl, přitom udá jí heslo „Tajemství a láska,\"\ndle něhož ona jej pozná, však ona dychtí ho hned vi-\nděti, jde pro svítilnu, než tu vstoupí do jizby sám král.\nGiralda se lekne a upustí svítilnu. Král přikročí kní\ná vydává se za muže jejího, Giralda nedůvěřujíc mu,\nptá se ho na heslo. Král je v rozpacích, než Manoel po-\nzná krále po hlase, přiblíží se k Giraldě5 vyřkne heslo a\nje od ní poznán. Mezi tím přijde Don Jafet do tmavé\nkomnaty a ucítiv tam lidi, skryje se ve vedlejším pokoji\nGiraldině. Náhle slyšet křik, že se královna blíží. Král\ni Manoel vedlejšími dveřmi uprchli z mlýna. Královna\ndozvěděvší se od Ginesa, že králi do mlýna lstně zave-\ndenému nebezpečí hrozí, objeví se nyní ve mlýně a roz-\nkáže vse prohledat. Nikde nic, toliko pokoj Giraldy nebyl\nprohledán. Giralda se vzpírá proti takému počínání. Tu\nvstoupí do pokoje král a Manoel. Královna vypravuje,\nco slyšela od Ginesa. Kdo ti to poručil ptal se král mly-\nnáře? Choť me paní, odvětil Gines, jenž se ve vedlejším\npokoji ukrývá. Kral dá otevřít dvéře, a z nich vykročí\nDon Jafet. I přizná se v ouzkostech, že je Giralda man-\nželka jeho. Královna velí, by ji se svou chotí do paláce\nnásledoval. (2. děj). Do královského paláců v St. Jagu\npřijde Gines a vypravuje královně, že milenec Giraldin\nvždy večer přicházel a se poznat nedal. V oné noci, když\npokoj Giraldin byl prohlížen, slíbil Ginesovi 100 dukátů,\naby ho vyvedl ze mlýna. Královna neví co má o tom\nsoudit, táže se, zdaž to nebyl Jafet. Nyní povstane hádka\nkdo by to byl. Kral i Manoel dají po straně Ginesovi\ndukátu, aby je neprozradil a královna se ne-\nmůže ničehož dozvědiť. Královna odejde, co zatím král\ns Manoelem Giraldu navštíví, Manoel se musí v koutka\nposadit a král s ní žertuje. Zde teprv pozná Giralda v\nManoeli chotě svého. V okamžiku, když jí král dává po-\nlíbení, vstoupí královna. A tu se teprv vyjeví; že Manoel\nje skuteční) manžel Giraldin, a že král políbením svazek\njejich žtvrdil. Královna byvši oklamána odpustí manže-\nlům, že se tajně zasnoubili a podpise se na listinu sva-\ntební. Tím se ukončí děj opery této. Pikantní tato opera\nkterá se r. 1850 v Paříži ponejprv dávala, byla iv\nPraze před několika lety provozována. Hudba Adamová\nje svěží, lehoučká, snadná a žádá méně pozornosti než\nco práce stála. Rhytmy jsou něžně známkovány, orche-\nstrace přirozená, avšak melodiím schází časem karakteru\na novosti. Provedení opery nevyhovělo přísným požadav-\nkům, čehož ještě nezkušený kapelník Jahn vinu nese.\nv\nKoncert Zofínske akademie dne 19. května došel\nhojné návštěvy a dosti příznivého výsledku. Ze všech čí-\nsel účinkoval nejmocněji Handlův konečný sbor z oratoria\n„Mesiáš\" a Mendelssohnňv žalm „Wie der Hirsch schreit\nnach frischem Wasser,\" které s velkou obezřetností pro-\nvedeny byly. Zajímavé číslo byla též „Vánoční kantata\"\nod Ed. T au witze, v nížto také pan Strakatý co só-\nlista spoluúcinkoval. Skladba tato chová sice v sobě mnoho\nupomínek na Mozarta než proto pro všecko dlužno ji zda-\nřilou nazvati. Slečna Jelínková zpívala arii z Mo-\nzarta dosti správně, avšak síly její nedozrály dosud na\ntuto těžkou úlohu. Slabého výsledku docílila slečna Č e-\nchová, která capriccio od Mendelssohna s průvodem\norchestru přednášela. Pianistka tato hrála sice skladbu\nvelmi velkou obratností, avšak bez ducha a bez citu.\nv '\nŘeditel pan Kolešovský rozvinul v koncertu tomto veške-\nv\nrou obezřelosť a zasluhuje všestranného uznání. Ze kon-\ncert tak skvěle nevypadl, jak by žádoucno bylo, není vi-\nnou ředitelovou, nýbrž tím jest vinna jednota Žofínské\nakademie sama. Přejet' si mnoho koncertů a nepomyslí,\nže se zmaří zkouškami mnoho casu, jenž by se na dů-\nkladné sistematické vyučování ve zpěvu vynaložiti měl.\nDne 29, května odbývala jednota ku „zvelebení\nhudebního umění\" u předsedy pana hr. No štice své\nsezení. Program obsahoval následující punkty: 1. Před-\nnes správního řízení. 2 Volba 4 ředitelských oudů na\nmísto dle statut odstouplých pánů Dra. Ambro se, Dra,\nIlelmingera, rytíře Obentrauta a svobodného pána\nz Zessnerů. 3. Volba účetních revisorň. 4. Zpráva\npředsedy by se a) zúčastnil spolek na zřízení kóru dobro-\nvelníků, b) by přebytek se daroval fondu jubilejní slav-\nnosti a c) by se věnovala částka na Kittlovo nadání.\nNedávno vyšly u A. Renna v Praze „Básně\" od A.\nHeyduka, které všem pánům skladatelům vřele odporu-\ncujeme. Pan lieyduk osvědčil ve svých básních velký ta-\nlent lyrický, pěkný vzlet a zdravý, nelíčený cit. Básně\nrozpadají se na „cigánské melodie, písně a básně smíšené,\"\nz nichžto 2 poslední oddíly mnohým klenotem se honosí.\nVynecháním několika básniček v prvním oddílu získala by\nmnoho sbírka básní páně Heydukových. Cena básní je\nlevná, stojít 80 kr. rak. c,\nPan Dr. A. V. Ambros odebral se do Lipska\nk 50ieté slavnosti „Lipských hudebních novin,\" jižto Dr."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1003, "texte": "Brendl a Kahut uspořádali. Pan Ambros bude při této\npříležitosti míti řec hudby se týkající.\nV Kanálské zahradě odbývala se v neděli dne\n29. odpoledne zvláštní zábava. Místo obyčejné vojenské\nhudby získal si hostinský sbor mladých zpěváků, kteří\ntam 5 českých a 5 německých sborů přednášeli. Nejvíce\nlíbily se sbory „Vše jen ku chvále\" od Jelena, „Má ot-\ncina\" od Slavíka, „Píseň při draní\" od Horáka a „Quod-\nlibet\" z národních písní, jenž na všestranné přání opa-\nkován býti musel. Provedení bylo velmi precísné a správné\ni došlo od přečetného obecenstva pochvaly. Bylo by žá-\ndoucno, by takových zábav více uspořádáno bylo.\nMužský zpěvá.cký spolek pod vedením p.\nE. Tauwitze uspořádal dne 21. května v sále konviktském\nprv ní svou produkcí. Přednešeno bylo 7 německých a\ndvé ceských sborů. Plesej vlasti!\nNaučného sl o vilika od p. Dra. F. L. Rie-\ng e r a, vyjde iento týden sešit druhý sahající od Aggre-\ngat až Alfons. Qbsahujeť mimo mnohé hudební thcore-\ntické články, životopisy hudebních umělců."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "117", "page_fin": "118", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.2", "titre_corps": "(V. D.) Z Kiova. Pise se z tohoto města Varšavskému", "titre_sommaire": "(V. D.) Z Kiova. Pise se z tohoto města Varšavskému", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.7", "debut_caractere": 1005, "fin_caractere_exclue": 6131, "texte": "(V. D.) Z Kiova. Pise se z tohoto města Varšavskému\n„Ruchu muzycznemu,\" že letošní kontrakty (v únoru)\nco do návštěvy hudebních umělců poněkud očekávání\ntamějších milovníků hudby zavedly neb očekáváno\ntam Vieuxtempse, rodinu Nerudů a Servaise lec na-\ndarmo. Přibyli tam jenom houslisté Ernest Nesvadba,\nSteingraber a Niels Múhlrnanii, potom zpěváci: Jos. i Dio-\nmiro Pocezi, cellista J. SteíFens a pianisté Nostelberger,\nFeldau i Jos. Winiawski. Mimo to dával tam tri hudební\nvečery výtečný orkestr knížete Lopucliina z Korsuně zá-\nležející ze 40 clenu pod vedením kapelníka A. Pfeiffra,\nkterýž i některé útvory Wagnerovy (ouverturu k opere\nRienzi) provozoval. Dává tam též posud divadelní před-\nstavení koěujíeí společnost herců polských pod ředitelstvím\nF. Borkowského, která již i polskou operettku „Zámek\nna Czorsztynie,\" útvor K. Kurpinského, provozovala.\nz Rnchu muz.\nLondýn. Dne 15. června bude se dávat v italské\nopeře nová nedávno v Paříži provozovaná opera „Le par-\ndon de Ploermel\" (Pouť do Ploermelu) od Meycrbeera,\nk nížto místo dialogů recitativy napsal.\nZe Lvova s koncem měsíce dubna. Město naše v\ntomto novém roku mnoho čítá novostí v žití hudebním.\nMáme zde polskou zpěvohru, koncerty, večery hudební\nslovem panuje zde dosti cilý ruch hudební. Zvláště\nvšak zdejší hudební jednota „Towarzystvo muzyczne\"\nchvatně sobě počíná pod vedením nového ředitele svého\np. Mi kulí, výtečného to žáka záhy zesnulého pianisty\nChopina, jenž stav se ředitelem především obrátil zřetel\nsvůj ku školám při řečené Jednotě založeným a že se\nokázal nedostatek schopných učitelů, nejprvé o takové se\npostaral. A tak máme nyní učitele zpěvu p. Jiřího Sai-\nlera (z Mnichova), za učitele houslí povoláno p, Mi e-\nczyslava Starzewského (z Tarnova v Haliči), první od-\nměnou ozdobeného žáka konservatorium vídenského, a o\ntheorii hudby přednáší řečený pan ředitel sám. V krátce\nbude prý ještě zřízena škola varhaníků a generálního\nbassu. Mimo o vzdělávání a nauku hudby pečuje též\nJednota hudební o to, aby nás seznamovala s útvory\nvýtečných kompositorů jak dávnějších tak též i nověj-\nších, což se děje na vecerech, jakých letošní zimy šest\nzřízeno a na kterých slyšeli jsme ctyry symfonie, llaydna\ndo G-dur, Rebera (čtvrtou) Beethovena (pátou do G-dur)\na symfonii Stáni slawa Dunieckého první to skladbu\ntohoto mladistvého avšak neobyčejnými vlohami nadaného\nskladatele potom ouvertury : Glucka k Iíigenii v Au-\nlis, Beethovena k Prometeusovy a Mozarta k Don Jua-\nnovi posléze sbory: z Zřícenin Aténských, sbor Vězňů\nz Fidelio, z Judáše Machab., Haendla i. j. Ve hře só-\nlové dílem na těchto vecerech dílem v zvláštních koncer-\ntech vystoupili umělcové : Ernesti s hrou na pianě, a\nSerwaczynski, Biernacki a Szpakowski na houslích. Nej-\nvětší však sensací ve zdejším světě hudebním vzbudil vý-\ntečný cellista Servais, kteréhož „Dalibor\" vším právem\n„králem svého nástroje\" nazval. Jak se oblíbení v hudbě\nv našem městě rozšiřuje, lze poznati z toho, že málo jest\njiž domů, z kterých nebylo by slyŠeti zpěv, zvuky piana\naneb jiného hudebního nástroje, ano i na veřejných pro-\ncházkách (na vysokém zámku v hájku na Pohulance\na v Železné Vodě) za pěkných večerů jarních často za-\nvznívají ctverohlasné zpěvy ruské neb polské. A že toto\noblíbení v hudbě na obchod v hudebninách a v hudeb-\nních nástrojích vůbec též velký vplyv již vyvinuje, svědci\nznamenitý poěet skladů notových jako též i pianových,\nkterých Lvov nyní osmero cítá. Dne 20. května byla\nprovozována ve Lvovském divadle nová zpěvohra polska\npod názvem: „KoryJa,\" kterouž složil mladý tamější hu-\ndebník Stanislaw Dumecki. Lvovští znatelé hudby přijali\ntento úkaz s velkou pochvalou i prohlásili se vesměs, že\nkompositor má výborný vkus i že dokázal, že jesť znáte-\nlen všech eíFektň hudby dramatické. Nejvíce líbila se pí-\nseň „W palacach zlocistych chlód wieje,\" v kterém vy-\nznačila se paní Majeranovvska v úkole Koryly a dvoj-\nzpěvu mezi Iíorylou a Fabiusem. Vůbec se béře skladete-\nlovi za zlé, že k prvnímu svému dílu tohoto druhu ne-\nvybral si předmět polský, nýbrž cizí, jestli mu scházelo\nna libretě s jednáním domácím, nechť prý by se byl\nobrátil do Varšavy, kde spisovatelé tak řka zasypují\nskladatele libretami. Zde vyšla litografovaná podo-\nbizna polské zpěvačky paní Majeranpwské dle olejo-\nvého od věhlásného malíře Rajchana malovaného obrazu\nnákladem jejích ctitelů. „z Ruchu muzycz.\"\nŠtětin. Dr. K. Lowe složil novou operu „Emmy,\"\njejížto text dle Walter Scottova románu „Kenilworth\"\nzpracován jesť.\n(V. D.) Z Varšavy. V posledních dnech měsíce\núnora zřídili v Varšavě spojenými silami velký koncert, i\nto na rozloučenou s hudební rodinou Nerudů pp. Solo-\nlowski, kitarista Colassanti, umělec na oíikleidc, paní Go-\nmez-Wolowska, výtečná zpěvačka i rodina Nerudů: Vile—\nmina a Marie na houslích a jich mladší bratr na violon-\ncelli. Dle „Ruchu muzyczneho\" provozováno v velkém\ndivadle Varšavském letošního roku následující zpěvohry:\nMartu, Židovku, Nápoj lásky, Lazebníka Sevilského, v pře-\nkladě polském jakož i původní opery polské Moninszki :\nlialku a Flisa a novou operettku Oskara Kolberga, chvalně\nznámého sběratele národních písní polských pod názvem"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 385, "texte": "„Král pastýřů. Operettka Offenbacha „Svatba při svítil-\nnách44 též tam nalezla velké obliby. Zde se ciní pří-\npravy k provedení oratoria Mendelsohna - Barlholdy-ho\n„Paulus.\"\nVide ň. První nová opera italské saisony „Elise\nValasco,44 slova od Piave, hudba od Pacciniho nedosáhla\npříznivého výsledku* Je v ní mnoho reminiscencí z opery\n„Safo44 od téhož skladatele a vplyv hudby Verdiovy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.3", "titre_corps": "Nové hudebniny. Nákladem Roberta Veita", "titre_sommaire": "Nové hudebniny. Nákladem Roberta Veita", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 387, "fin_caractere_exclue": 1668, "texte": "Nové hudebniny. Nákladem Roberta Veita\nv Praze vyšly dnes dvě skladby od nadanábo Fr. Pivody\n„Osmero písní44 pro jeden hlas s průvodem piana jesť ti-\ntul první skladby jejížto dedikací Jeho Osvícenost knížecí\np. Rudolf z Thurn-Taxisu přijal. Písně tyto jsou\nnásledující: 1. Jako krajina nebeská. 2. Oumysl české\nděvy. 3. Na výsosti hvězdy svítí. 4. Aj co by bola\ndrobná jatelinka (národní to nápěv Slováků). 5* Ukolé-\nbavka. 6. Srdce ztracené. 7. Růžinky stesk. 8. Ka-\nzacja kolybelnaja pěsnja. Písně p. Pivody vynikají krás-\nnými v duchu národních písní složenými nápěvy vřelostí\na hlubokostí citů a pěkuým provedením. Pňltřetí archový\nsešit tento stojí toliko 1 zl. 32 kr. r. c. Neméně zají-\nmavá je druhá skladba pana Pivody totiž transcripce\nna píseň „Kde domov můj 44 pro piano, ježto naší drama-\ntické umělkyni p. Anně Kolárové věnována jesť. Skladba\ntato majíc za základ Škroupovu světoznámou píseň, je\nobratně zosnována a velmi zdařile provedena. Hodíť se\npro dospělejší hráče, kteří prednesou-li ji s elegancí a\nsprávnosti štastného výsledku se neminou. Cena je levná,\n81 kr. r. c.\nNové hudebniny. Ve Vídni vyšel nedávno od\nA. Miillera pochod pod jmenem „Vom Kriegsschauplatze\"\n(Z bojiště), na jehožto titulním listu se obezřetně vyve-\ndená mapa italského bojiště nachází."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.4", "titre_corps": "Smés,", "titre_sommaire": "Smés,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 1670, "fin_caractere_exclue": 1675, "texte": "Smés,"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.4.1", "titre_corps": "Colassanti, umělec na ofikleidě a kocour.", "titre_sommaire": "Colassanti, umělec na ofikleidě a kocour.", "signature_source": "V. D", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 1677, "fin_caractere_exclue": 3404, "texte": "V. D.\nColassanti, umělec na ofikleidě a kocour.\nColassanti, první a posud jediuý umělec 11a ofikleidě,\nnežli se začal cvičit na tomto ohromném hudebním ná-\nstroji, byl již znamenitým umělcem na foukacích nástro-\njích, totiž na klarinetě a na polnici. Nejdivnější věcí jest\nvšak to, že se sám u sebe ucil avšak ne bez přísného\npokroku svého svědka. Walter Scot mnoho si zakládal\nco do svých pověstí na kritice své kuchařky. Colas-\nsanti zase radil se s kocourem. Sám o tom vypravuje i\na jemu samému snad lze uvěřiti ? A bylo prý to násle- '\ndovně. Bydle před několika lety 11a podstřeší a pracuje í\njako každý, co snáží se vyniknou ti nad mírnost, spozoro- (\nvat, že má na střeše pilného poslouchače, a to byl černý\nkocour. Kdykoliv začal se cviciti na klarinetě aneb na\npolnici, 11a kterých znamenité byl již učinil pokroky, ko-\ncour poslouchávál s velkou pozorností, jak se však umě-\nlec chopil ofikleidy, hned utíkal jak to i my utíkáme,\nkdyž kocouři své romance aneb nocturna prozpěvovati\nzačnou. Collassanti jak tvrdí ustanovil se na tom\nstůj co stůj kocourovo zalíbení si zasloužili a jak za-\nčal ofikleidu tresovat, tak dokázal své, neb kocour vždy\ndéle snášel ofikleidu a posléze ráději ji míval ntžii kla-\nrinet. „Nyní půjdu dávati koncerty,44 řekl Colassanti. A\nže i lidé s kocourem souhlasejí, dokázalo výborným hu-\ndebním vkusem obdařené a vzdělané obecenstvo Varšav-\nské, kde jeho koncerty z četné těšily se návštěvy a ne-\nzadlouho zajisté i jiná velká města uznají Colassanti-ho\nza umělce. „Ruch muzyczny\" Varšavský píše o tomto\numělci, že v zběhlosti na nástroji svém tak daleko do-\nspěl, že nejenom adagia a cantabila srdcejemně předná-\nšeti dovede, ale že i pověstný karneval benátský až k\nužasu pěkně vykonuje."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c015", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.5", "titre_corps": "Aesthetickývýznam tóniny H-dur. Zvuky", "titre_sommaire": "Aesthetickývýznam tóniny H-dur. Zvuky", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 3406, "fin_caractere_exclue": 4321, "texte": "Aesthetickývýznam tóniny H-dur. Zvuky\nv H-dur oznamujíce divé vášně zdají se býti složené z\nkřiklavých barev. Tónina tato dá se porovnali s jasnou\nbarvou ohně as hořící žlutinou; avšak ze zvuků její\nmluví hněv, vzteklosť, žárlivost, šílenost, zoufání a každá\ntíseň srdce, nikoliv však lehkovážná, bezuzdná posví-\ncenská radost, která jako divoký příval kal vší sprostoty\nodplaví.\nAesthetický význam tóniny H-moll. Z tó-\nniny té zaznívá tón tipělivosti, tichého očekávání osudu a\nodevzdání se do vůle Boží. Jeho nářek je jemný, nedá\nse nikdy do urážlivého reptání a skucení. Pročež neznáme\nnic jímavějšího než zbožný žalozpěv v H-moll, jenž v\nnevýslovné zanícení uvede k nebi obrácenou duši, modu-\nluj e—li na patřičném místě dominantou íis v oklamném\nzávěrku (Trugschluss) do jemně ukonějšujícího G-dur.\nZvláště rádno užívati této tóniny při pozvolných, velebných,\nněžných a vážných kusech, jako snad při chorálech."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c016", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.6", "titre_corps": "Oprava. Na sťránce 114, v článku „O vyučování", "titre_sommaire": "Oprava. Na sťránce 114, v článku „O vyučování", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 4323, "fin_caractere_exclue": 4498, "texte": "Oprava. Na sťránce 114, v článku „O vyučování\nna piano\" má státi místo: „Zvětšené intervally projevují\njakousi tíseň\" atd. „Zmenšené intervally projevují ja-\nkousi tíseň\" atd."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c017", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.7", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 4500, "fin_caractere_exclue": 4511, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c018", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.7.7.1", "titre_corps": "(Benda). Benda miloval vroucně svou paní a nebyl", "titre_sommaire": "(Benda). Benda miloval vroucně svou paní a nebyl", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 4513, "fin_caractere_exclue": 4886, "texte": "(Benda). Benda miloval vroucně svou paní a nebyl\ntéměř k utěšení, když mu zemřela. Právě když v rakvi vy-\nstaveua byla, napadne Bendovi, by jednu svou kostelní skladbu\nukončil. Mezi práci přijde jeho služka a prosí ho o peníze, by\nněkolik lahví vína pro nosiče mrtvoly koupila. Benda prudce\nodvětil; „Vždyf víš, že se s těmi pletky neobírám, jdi k pauí\na ona ti dá peníze.«"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-01-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-01_01#c019", "volume": "bmtnabd_1859-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "debut_caractere": 4888, "fin_caractere_exclue": 5361, "texte": "Listárna.\nPanu V. D, v Krakově. Srdečné díky.\n— _ „ J\nTakové výňatky jsou nám velmi vítány. — Důstojnému\np. R. v N. M. Písně té nelze nám užiti, přičiníme se\nvšak, by ji někdo jiný vydal. — P. L. v K. Takový\nspisek vyšel nedávno pod titulem „Nezabudky,44 dar na-\nším pannám od Honoráty z Wišniowských Zapové. Je\nto velmi krásná a pro krásné pohlaví velmi užitečná\nkniha, která by žádné dívce chyběti neměla. Stojí 80\nkr. rak. čísla a lze ji ve všech kněhkupeclvích doslali."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.1", "texte": "Ukázka z vetší sbírky humoristických znělek.\nOd —n—.\nHudba taneční.\n1 z té hudby bálové taneční\nKrásná jednoduchost zmizela,\nZraky skladatelů zastřela\nHonba po effektech bezkonecní.\nK tanci hudba cestou jde zpáteční,\nBa, kam drive ani nesměla,\nNěkdy zabloudí do kostela,\nNěkdy zní co trubice váleční.\nKde se effekt nový povyskytne,\nDruh druhému tak ho závidí,\nSám že v skladbě vlastní se ho chytne.\nTak se komponistův vkus již spletl,\nY hudbu že se míchat nestydí\nPískot, zvonky, páru, flašinet!.\nZpěvčí ukrutníci.\nHoleni tichým srdce 1111 krvácí,\nSlyším-li jak z mýtných návodu\nHlasu svého božskou lahodu\nMarně kazí z nových skol zpěváci.\nMísto zpěvu hlučně se burácí\nSobě a svým hlasům 11a škodu\nRozumných nešetří důvodů,\nAvšak osud nedbalost jim splácí,\nMísto umělců jsouť věcně žáci\nA kde jiní touží ku předu,\nJim se hlasu vytrvalost ztrácí,\nJejich zpěv pouhou se stane prácí\nZpívají! bez moudrých ohledů,\nAž jim hlasu život dokrvácí.\n\nČásť theoretická při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nNelibozvuké intervally (dissona íce).\nJakožto protiva libozvuků považovati se mohou in-\ntervally neliboznějící čili dissonancí.\nK těmto náleží všecky ty, které náš cit více neb\nméně nemile znepokojují, jako: zmenšená terce, malá\na zvětšená kvinta, všecky septimy a nony i jich pře-\nvraty.\nU pokračování jsou dissonancí na jistý pravidelný\nsestup obmezené, aby nás upokojily.\nJakmile dissonancí nastoupí, tu náš cit v jakémsi\nnepokojí se nachází, nejlépe zase se utiší, pohyhuje-li se\ndissonancí stupmo dolů a nebo je-li tato dissonancí chro-\nmaticky povýšený tón, tu dojdeme ukojení kráčí—li jako\ncitlivý tón o půl tónu výše. K lepšímu porozumění a\nobjasnění poslouží, uvedeme-li několik příkladů o po-\nkračování a rozvodu dissonancí příklady; ty ale mysleme\nsobě z tóniny C a v taktu rovném (sudém), intervally\npoznamenajíce jenom číslicemi.\nA. Nachází-li se dissonancí nahoře:\n53 73 9 8 #5 6 #9 10\nhc g c c g c —.\nB. Příklady, nachází-li se dissonancí dole:\n2 6 4 6 #6 8\nf e f e as g, *)\nOdchýlení se od tohoto pravidla a přirozeného po-\nkračování dissonancí podléhá zvláštním úmyslům a ohle-\ndům skladatele. Tak na př. k vůli lepšímu vyznačení\ntaktních částí se začasté stává, že dissonancí se přímo\n\n*) Samo sebou se rozumí, jak se to děje s dissonancí\nv této tónině, tak též se to stává ve všech ostat-\nních. Cvicí-li se učeň podobnými úlohami v rozlič-\nných tóninách, radno, by se užívalo kromě číslic\ntaké not."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.2", "texte": "nerozvede, ale před svým rozvodem učiní dříve dolů ter-\ncový, kvartový neb kvintový skok, načež teprv očeká-\nvaný tón k rozvedení dissonancí následuje, na př,\n958 756 746\nc d d —.\nNicméně takovéto zacházení s dissonancí náleží k vý-\nminkám.\nPodobně k výminkám i náleží, přichází—li příprava\nneb rozvod dissonancí v jiném hlase, nežli dissonancí\nsama.\nJestliže se vrchní neb zpodní tón intervallu má\npovažovat za dissonancí, přijde na to, náleží-li on k pů-\nvodním neb odvozeným intervallům, lak na př. v ná-\nsledujících dissonujících intervallech\nes d f e hes a\ncis d h c c f\njsou horní tóny es, f, hes nelibozvuky, poněvadž terce,\nkvinta a septima platí co původní intervally. Naproti\ntomu u intervallů\ncis d h c c f\nes d f e hesa\ndržíme dolní tóny es, f, hes, zase za dissonancí, jak\nna jich sestupování a rozvodu spatřujeme, anť to jsou\nintervally převratem odvozené.\nTak též u nony, jakožto původním intervallu, před-\nstavuje hořejší tón (nona sama) dissonancí a její zá-\nkladní tón (bass), jak ve svém libovolném pohybo-\nvání a znásobování osvědčuje, platí za konsonancí.\nZnásobování dissonancí v akkordech neb ve tří- a\nčtyrhlasní skladbě se neděje podlé zásad harmonických.\nAby se příliš odporná dissonancí stala našemu\nsluchu přístupnější a snesitelnější, užívá se jí s přípra-\nvou t. j. hledí se k tomu, aby byl tento neliboznějící\ntón v předcházejícím souzvuku co konsonancí a to v\ntémž samém hlase obsažen.\nPřípravu dissonancí ukazují následující příklady :\nJenom mírných dissonancí se bezpřípravně užívá;\njako máme malou kvintu na VII. stupni v dur, na 11.a\nVII. st. v moll-škále, malou septimu v dur- i moll-škále\nna V. st. (dominantní), malou septimu na VII. st. v dur\nnebo zmenšenou na VII. st. v moll-škále a jich pře-\nvraty.\nOstatně mají také volného nástupu všecky prů-\nchodní dissonancí.\nNejenom v harmonickém, ale i také v rhytmickém\nohledu zasluhují dissonancí zvláštní pozornosti, je-\nlikož ony nejlépe působí, sejdou-li se s těžkou dobou\ntaktu a stane-li se v následující lehké době jich při-\nrozený rozvod neb splynutí v konsonancí. *)\nStřídání libozvuku s nelibozvuky činí skladbu více\nzajímavou, půvabnou a dodává jí více živosti, než\nkdyby stávalo jenom pouhých konsonancí.\nPozornost na se vábí, zvláště ale rozvedení disso-\nnancí, ježto vždy s jakousi touhou očekáváme. Disso-\nnancí buďto svým nástupem neb rozvodem nemálo na-\npomáhá k dosažení zajímavých a překvapujících účinků\na výrazů. Živého ponaučení o tom docházíme, buďto\npozorným hraním a posloucháním, neb analysováním\nskladeb geniálních skladatelů.\nS obzvláštním vkusem a zajímavostí dovedli S.\nBach, Beethoven, Mendclssohn, Chopin, Schumann a j.\ndissonujících souzvuků a intervallů upotřebitú Jakých\núčinků nadužívání dissonancí způsobuje, ukazují symfo-\nnická díla a skladby pro piano od Liszta.\n(Pokračování.)\n\n*) Oblouček jest zevnější znamení připravené disso-\nnancí a zvláště značí, by se následující stejnojmený\ntón neuhodil, ale nepřetržené s předešlým spojil.\nOblouček, jenž stejnojmenné noty spojuje, nazván jest\nligaturou neb spojkou.\n\nStav zpěvu národního a hudby\nv Haliči.\nPodává Adolf Pozděna.\n(Pokračování.)\nDruhý velmi krásný přiklad nápěvu jest polonéz\nod 3. května r. 1791 (konstitucní). Je také jen osmi-\ntaktový. Jiný znamenitý je polonéz „Kosciuszkův\" aneb\n„S Bohem\" od r. 1792. Nápěv téhož polonézu je už\nvíce roztáhlý, neb sestává z dvou period osmitaktových,\nkdežto se první díl hned z počátku dvakrát po sobě\nopětuje.\nDlužno zmíniti se též o polonézu „Oginského\" neb\no „Labutím zpěvu\" od r. 1792 (Rozdělení Polska). Je\nto polonéz, jenž největší objem má; neboť jest sesta-\nven nejen z dvou period osmitaktových, nýbrž je mu\npřidáno trio také se šestnácti takty. Není to vlastně pí-\nseň národní, neb nemá žádných slov. Jelikož ale zna-\nmenitou roli v dějích Polských hraje, nemohl jsem ná-\npěv ten přejiti. Polonéz Oginského nalezne každý pod\nprvním číslem mezi jeho dvanácti polonézy. Pan Albert\nSowinski vydal také tylo tři polonézy, totiž: od 3.\nkvětna Kosciuszkův a Oginského, první dva nápěvy\njsou s doprovázením kobosu (piana), avšak s francouz-\n\n*) Užívajíce dissonancí na těžké době taktu, zdvojná-\nsobní se účinek a důraz její, předně působením\ntěžké doby a za druhé nelibozvuěností intervallu\nsamého."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.3", "texte": "skými slovy, polonéz Oginského však je, jak se v ori-\nginálu nalézá.\nPolonéz stal se oblíbeným tancem celého elegant-\nního světa. Avšak tento krásný, vážený, ušlechtilý ta-\nnec dočkal se, jako vše na světě, svého úpadku a jeho\nmísto zaujaly tance třaslavé, skákavé, divoké a vášnivé-\nToliko v Polště vidíme, že se polonéz při každém kvase\na při každé zábavě nejdříve tanci. Jeden velmi starý\npolonéz vydal pan A. Braun, ředitel orchestru divadel-\nního ve Lvově, jenž prý více než 100 let stár jest.\nMůže-li se souditi z rytin, na obálce se nacházejících?\nbyl by to polonéz Paskův, nernýlím-li se od r. 1660.\nTolik o polonézech.\nVelká část obyvatelů Haličských sestává z Krakov-\njanův. Lid tento se velmi liší od lidu Rusínského ; ne-\nboť v jaké míře Rusíňan je nezpěvný, v té míře Kra-\nkovjan je zpěvný. Krajina jejich je pahorní a lidé svou\nbodnější a veselejší. Místa jejich schůzek jesf jako u\nRusínů krčma. Zde se pořádají své obecní i do-\nmácí záležitosti. V neděli po velkých službách Božích\nviděti lze všechny muže, an ku krčmě jako k úřado-\nvně putují. Zde se shromáždují všechni muži staří a\nmladí a odbývají své záležitosti. Na potom přijdou i ženy\nmužův se svými dcerami a brzy na to zavzní z něja-\nkého kouta několik tónů housle neb kasičky, při nichž\nještě mládež se baví a žertuje. Po ukončených připit—\nkách postaví se po páru mládež k tanci a tanec za-\npočne. Nejprvé se tančí polonéz se vší možnou koke-\nterií, při níž Krakovjan své tanečnice lichotí mnoho\nkrásného ji povídaje. Po skončeném polonézu zahřmí\nnějaký dosti známý mazur, jenž tanečníkům po vážném\npolonézu trochu krev rozzechvěje. Když juž vodka\n(kořalka) neb pivo a tnazury tanečníkům krev roze-\nhřály, počnou tančili krakovjaky.\n(Pokračování.)\n\nDĕjiny a charakteristika hudebních\nnástrojů,\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nFlétna zhotovovala se napotom ze třech kusů, a\nsice: 1.z n á h 1 a v k u, v němž se ústní dírka k fou-\nkání nacházela, 2.z d í 1 u s t ř e d ní h o, v kterémž\nšest dírek navrtáno bylo a 3.z k o n c e, jenž obsa-\nhoval dírku s klapkou. Jelikož ladění na všech místech\nnebylo stejné, myslelo se na to, jak by nástroj ku\nkaždému ladění schopným se stal a toho se docílilo\nnásledkem akustických zkušeností, že se náhlavek v\nrozličných délkách zhotovoval. Chtěl-li kdo nižší neb\nvyšší ladění, užil delšího neb kratšího náhlavku. Trom-\nlitz rozmnožil z té příčiny počet těchto náhlavků r\\n\nsedm, jelikož roztahováním jednotlivých částí\nkterýmžto se časem vypomáhalo, nikdy úplná čistota\ntonů se nedosáhla. Avšak i střídáním středního dílu\nnezpůsobí se v každém případu úplné čistoty, a pročež\nbylo třeba na vydatnější prostředek mysleti. Téhož se\ndosáhlo zátk o u (špuntem) čili šroubovou zá-\ntkou, kterouž Quanz r. 1726 vynalezl. Délkou\nčasu vzrostl počet klapek, nejobyčejnější flétny mají to-\nliko na konci jedinou klapku pro tón dis neb es, kte-\nrouž také Quanz vynalezl; v novějších časech zhoto-\nvovaly se flétny s 7. neb 15. klapkami, by se dílem\nvšech tónů chromatické škály, dílem větší čistoty a\núplné stejnosti co do síly dosáhlo. Taktéž dočkaly se\ni ostatní části téhož nástroje rozličných oprav a nástroj\ntento jest obohacen mnohými podstatnými vynálezy, v\nnejnovějším čase znamenitým flétistou Theobaldem B ó lí-\nni em v Mnichově. Flétny zhotovují se z pušpanu neb\nebenového a kokosního dřeva, avšak ještě dosud se\ndokonale nevypátralo, který z těchto tří druhů dřev nej-\nlepé znících fléten poskytuje, ale za nynějších časů vi-\ndíváme nejvíce fléten z ebenového dřeva. Kromě oby-\nčejné flétny , která se D-flétnou nazývá, jelikož její\nobjem od jednoučárkovaného d, skrze všechny stupně\ndiatonicko-chrornatické škály až k tříčárkovanému a\n(sólisté pískají ještě výše) sahá, máme též 1. tak zva-\nnou milostnou flétnu (fr. ďamour vys flyt darnúv\nkteráž o malou tercii níže sleží, 2. tercovou flétnu,\njež o malou tercii vye; 2. kvartovou flétnu,\nkterá o kvartu výše, 4. oktáv ní flétnu neb pikolu\n(ital. flauto piccolo neb octavino), která v celou oktávu\nvýše; 5. Es-flétnu která o malou nonu výše; 6. ok-\ntavo- tercovou flétnu, kteráž o decimu výše\nnež obyčejně D-flétna leží; 7. G-flétnu neb Panaulon,\njiž professor Bayer ve Yídni od Kocha zhotovili dal>\na která o celou kvintu níže leží; 8. C-flétnu, kteráž\nsahá od jednoučárkovaného c, až do tříčárkované oktávy\nYšech osm druhů fléten nerozeznává se od obyčejné\nD-flétny ničím jiným než velkostí, objemem a zvukem.\nPoměr zvuku a fléten těchto, je následující: D-flétny\nzní na flétně milostné jako b; na tercové flétně jako\nc; na kvartové flétně jako d; na oktávní flétně jako c;\nna Es-flétně jako f; na oktavo-tercové flétně jako g;\nna G—flétně (kteráž pomocí 15 klapek od malého g;\naž k čtyrčárkovanému c sahá) jako h; a na C-flétně\njako a.\nCo do karakteru vyluzuje jemný, lidskému hlasu\npříbuzný tón flétny krásné, čisté a milostné city a velká\npohyblivost', jížto se flétna honosí, připouští velkou roz-\nmanitost ve figurách a passažích. Flétny hodí se tedy\nza nástroje koncertní i orchestrální. Zvuk středních\ntónů a výše nemá žádného ostře značeného zvláštního"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.4", "texte": "výrazu. Dáf se užiti k melodiím neb akcentům roz-\nličného karakteru, anižby dosáhl prosté veselosti hoboje\nneb ušlechtilé milostnosti, klarinettu. Přeje-li si kdo, by\nse žalostiplnému zpěvu neukojitelného skroušeného a\noddaného výrazu dodalo, užije k tomu slabých střed-\nních tonů flétny zvláště v tóninách C- a D-moll. Je-\ndiný mistr toliko upotřebil této bledé barvitosti tónů :\nje to G1 u ck.\n(Pokračování.)\n\nZ Krakova,\n\nVzpomínka na Jos. Slavíka. Oudové zdejší německé\nopery a kapelník Jabrn Členové divadelního orchestru.\nHerecká společnost Pfeilfera. Hudba kostelní.\nKvartetta instrumentální a vokální. Polská herecká\nspolečnost ze Lvova.\nVe Varšavě vycházející hudební časopis „Ruch\nmuzyczny\" uveřejňuje listy věhlasného skladatele a\npianisty polského Fred. Chopina, které tento po výjezdě\nsvém z ciziny do Polsky psával V jednom z těchto\nlistů čteme následující vzpomnínku, která svědčí, že i\ns naším nezapomenutelným S 1 a vík em známý byl.\n„Vídeň. V den nar. Páně. M. n téhož času\nbyl jsem u Bernardinů (ve Varšavě). Dnes sám jediný\nsedím doma, hryžu prstének a píšu.\nNejmilejší Jasiu!\n„Vlastně vrátil jsem se od Slavíka, slavného to\nhouslisty čecha, s kterým jsem se spřátelil. Po Paga-\nninim posud nic podobného jsem neviděl, 96 not stac-\ncato béře na jedno tažení smyčcem („na jeden smy-\nczek\") atd. Ani to k víře podobné není. U něho\nustanovil jsem se na tom, že jak domů přijdu, zapláču\nna pianě adagio do variací na theina Beethovenovo, které\npospolu píšeme; ale jeden krok na poštu, terou každo-\ndenně navštěvuji, jinak řídil výlev citů mých a slze,\njež měly kanouti na klávesy, zrosily Tvůj list.. . .*\nDalší část listu zaujímá vzpomínky věnované jakési\n„nešťastné lásce,\" jichžto bolestný ohlas právě ve všech\njeho skladbách se ozývá. Zdali ony variací ve\nskutky uvedeny jsou, není vědomo, bez pochyby zů-\nstalo to jen pouze při projektu, když ani v Slavíko-\nvých ani v jeho pozůstalostech nic podobného nenalezeno.\nJest—li jsem měl příčinu v prvním svém dopisu zpí-\nvati jeremiadu nad nepříznivým stavem zdejšího veřej-\nného hudebnictví, musím tentokráte žalmy své tím hla-\nsitěji počíti. Tehdáž měli jsme zde alespoň něm. zpěvo-\nhru, polské divadlo a několik vojenských kapel, jež dosti\npříjemných poskytovaly nám pochoutek hudebních;\nnyní však i toho více není. Německá zpěvohra bývá\nzde jen na čas zimy zamluvená, a již okolo velkonoč-\nních svátků rozprchli se členové její do všech čtyr\núhlů světa, kapelník p. Ja h ni s manželkou svojí\nnepatrnou to zpěvačkou dostal se k divadlu do\nPrahy, vyzpívaný bassista Kun z tuším také tam se\nodebral, tenorista p. Riegl s manželkou, jenž byla zde\nvelmi oblíbenou primadonnou, vyjeli do Solnohradu a\nmladý pěknými vlohami nadaný baritonista Hek s c h\ndo Hamburku. Nevím, zdali řečený kapelník vynahradí\nVám pana Nesvadbu já o tom velice pochybuji a\njsem toho domnění, že Vám tam nevyhuutelně potřebí\nkapelníka, jako byli pp. F. Škroup a Nesvadba, již tak\npěkně i českému obecenstvu vyhověti dovedli což\nse p. Jahnovi nepovede, ne snad vzhledem na jeho hu-\ndební schopnosti, ale hlavně proto, že jest pouhý Ně-\nmec. Členové divadelního orkestru, mezi kterými\nJesť několik Cechů, uspořádali v posledním čase dvě\nhudební večerní zábavy v zahradě ostrostřelců, ale ne-\nnalezli žádného účastenství a odeberou se v krátce do\nlázní a sice nejprvé do Iwoniče a potom do Ščávnice.\nPolská divadelní společnost, jež málo má velkých ta-\nlentů, a však velkého nacházela zde účastenství se\nstrany polského obecenstva, odebrala se dne 15. května\ns ředitelem svým p. Pfeiíírem do Poznaňská a nena-\nvrátí se až na podzim a vojenské hudební kapelly na-\nstoupily s pluky svými pochod do krajů, kde citrony a\npomeranče květou, ale po krásných nivách rozléhá se\nnyní v rozličných nářečích národů rakouských hrdinská\npíseň váleční. A tak Krakov pohroužil se v hlubokou\ntichost a jen z chrámů Božích každého večera přepl-\nněných nábožným lidem slavnosť májovou ke cti a\nchvále Rodičky Boží odbývajícím slyšeli vznešenou pí-\nseň při zvuku varhan:\nŠwi§ty Boze,\nSwiety mocny,\nf\nSwiety a niešmiertelny\nZmiluj sie nad namy.\nJest-li tedy dostane se nám nějaké hudební po-\nchoutky, máme to děkovati jen zdejším ochotníkům. Na\nvelký pátek provedli titéž ochotníci v kostele sv. Anny\n„Stabat mater\" a Pergolesa s instrumentací Alexe\nLvova a v kostelíčku sv. Jana Křt. provedeno vokální\n„Miserere\" Hásera s průvodem fisharmoniky, a o svát-\ncích velkonočních na zámku 3. mše Cherubini-ho a u\nPanny Marie Humlova mše do B-dur. V kruzích ro-\ndinných a přátelských často slýcháváme též kvartetta, a\nsice na smyčcové nástroje u ředitele c. k. stavitelství\np. Schenkla, jako též i u professora houslí při zdejší\nhudební škole p. Wojčikiewiče a vokální kvartetta pro\nmužské hlasy u pp. Ciechanowských a u rektora\nvšechnice Jagieííonské p. Dr. Mayera, kde mimo jiné\nskladby na míchané sbory provedeno též „Stabat ma-\nter\" Rossini-ho. Končíce dovídáme se právě, že"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.5", "texte": "sem má přibytí polská herecká společnost ze Lvova,\njako též i členové tamější polské zpěvohry, jejížto\nozdobou jest Krakovianka paní Majeranovská byla\nby to příjemná a velevítaná oasa pro duchaprázdné žití\nKrakovanů a nepochybujeme o tom, že by takové pod-\nniknutí i ředitelům těchto společností nepatrnou při-\nneslo kořist hmotnou.\n\nVáclav Dunder.\n\nJan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nKonečně z bludných snění procitnuv otevřel oči a\nkolem se obzíral. Y komnatě ticho, jen zdola hluk\nměstský k němu se nesl. Světlo denní, hluk lidí na\nulici, rachocení kočárů ho posléze úplně probudilo.\nJeště se jednou poohlédnul na místo, kde ona se-\nděla a on před ní klečel, pak odešel se zlo-\nmeným srdcem !\nDoma teprv přemítal o sobě, o ní a o všem co\nse mu přihodilo, Pociťoval, že hluboký zármutek v prsa\njeho se vryl, jemuž nemožná bude odolati, že vešken\nbudoucí život jeho ztracený jesf a ztopen v jedinou\nmyšlénku.\nAvšak tato zajisté nejvyšší jesf výhoda krásného\numění, že pěstovatele svého povznese i nad žal, který\nho sžírá a zničuje, že ho podněcuje k výlevům roz-\nchvěněného citu, kterýžto výlev jest mu spolu útěchou.\nZach neměl nyní žádného jiného zájmu životního\nnež své tajemné hoře, své city a myšlénky, těm se\noddal. Celé dny trávil v osamění, zamyšlen a zadu-\nmán. Chvílemi se péra chopil, a spůsoboval své nej-\nkrásnější skladby, z nichž ač hluboké zanícení se jevilo,\npředce i mocnost nadaného a v okamženích tvoření\nsebe ovládajícího ducha se nezapřela.\nSkladbami těmito v krátkém čase vyrostla pověst\njeho v hudebním světě na značnou výši a v Mohučí\nzvláště se dopídoval genius Zachův ode dne ke dni\nvyššího uznání a zvláště kníže Mohučský takovou přízní\nobsypával českého umělce, jakové se Zach u krajanů\nsvých nikdy by byl nedopídil.\nAvšak toto vše nezměnilo v ničem trudnomysl jeho.\nNetěšilo ho ani bezstarostné osobné postavení a pří-\njemné okolnosti, ba ani sláva, kterouž požíval, nevy-\njasnila zkabonilé jeho čelo. Červ mu vyhlodával srdce\na užíral kořeny jsoucnosti jeho. Hluboká melancholie\nse zmocnila veškeré jeho povahy.\nDuševní síla Zacha opouštěla, neboť srdce\njeho bylo raněno v nejútlejší své části; rozum,\nkterý bez toho už dávno byl obrazivosti citu pod-\nléhal, téměř všecky vlády nad mladým tím mužem\npozbyl.\nI práce, která mu ve všech nepříjemnostech života\nnejpůsoblivější útěchou bývala i uměna jeho věrná dru-\nžice a potěšitelka, přestávala mu nyní býti, čím jindy\nbývala.\nCokoliv započal, vše bylo jen zlomkovité, jako ztr-\nhané a nejsa jasného myšlení schopen, nebyl s to i\nzdravé, ucelené myšlénky se uchopiti as ní se\nzotavili.\nLáska jeho k hraběnce Angelině nebyla už ta-\njemstvím jeho. Lidé jí přišli na stopu, a našlo se dosti\ndobrých přátel, jimž nešfastný ten poměr posloužil, ne-\nboť měli co vymýšleti, měli co vypravovati nebohému\nčeskému muzikantovi, a tím se stalo, že se po Mohuči\nnejpodivnější pověsti o Zachovi vypravovaly ai po-\nsměch jej neminul.\nZach málo kdy vycházel, sžíraje se u vnitru duše\núpěl, i tajený zármutek, mysl vždy jen kolem jednoho\na to žalostného předmětu se otáčející, obrazivost vždy\njen na jednom představu ulpělá, cit vždy jedním trp-\nkým zpomněním zhořčen neminul se i zhoubných\nvýsledků na tělo umělcovo. Chřadnul vůčihledě, a tvář-\nnost jeho nabyla rázu úplné nemoce.\nTu se nedalo ukryti, a lidé naň ukazovali, stranou\nsi šeptali, aniž utajovali úsměch svůj, aby ho Zach byl\nnespozoroval. To však zajisté přispěti nemohlo k vylé-\nčení uraženého srdce jeho, leč pohnulo to jím ještě\nvíce společnosti se vyhýbati a přišlo tak daleko, že po-\nsléze ani nevycházel, leč kde povinnost mu kázala.\nKníže Mohučský, muž jasný a umění hudebního\nvelmi milovný, přál Zachovi velmi, rád ho při dvoře\nsvém vidíval a se s ním bavil. Konečně ho pohřešiv\ntázal se po něm, a dvořenínové nemeškali vypravovati\no všem co věděli, ba i více nežli pravda bylo. Kníže\nse toho ulekl. On viděl hlouběji a jasněji. Poslal pro\nZacha. Ale Zach mezi tím už skutečně se roznemohl a\nnelze mu bylo z lože povstati.\n„To nemůže tak zůstali!\" pravil kníže, a poslal\nk němu osobního lékaře.\nDoktor Justus byl starý zkušený muž, který nejen\nléčení těla ale i duše rozuměl. Zpráva, kterouž kní-\nžeti o Zachovi po první návštěvě podal, nebyla po-\ntěšitelná.\nY tom člověku se chovají nesmírné poklady obra-\nzivosti a citu, jichž kdyby plným proudem v umění\nsvém používal, stal by se snad prvním hudebním skla-\ndatelem světa. Rozvaha mu v tom posud překážela.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nNovoměstské divadlo. Dne 25. května dávala se\n„Giralda\" neb nová Psyche, romantická komická opera v\n3 dějstvích, slova od Scribe, hudba od A. Ada ma,\nOhsah je následující: Ve vísce blíže Santjago má se sla-\nviti svatba mlynáře Ginesa se Giraldou, která za věno\n1000 piastrů obdržela. Vše je připraveno. Krejčí přináší\nnovy kabat pro mlynáře. Giralda přicházejíc vyzná Gine-\nsovi, že ho nemiluje a že ho za manžela nechce, anto si\nji toliko pro peníze béře. Mezi tím přijde dvořanín Don\nJafet do vísky se zprávou, že sám královský dvůr při-\njede a v mlýně se pozdrží. Na to objeví se dvořanín\nManoel, jenž Giraldu miluje. I dozví se, že kněz v kapli\nsvatební párek očekává. Manoel uzavře smlouvu a nabídne\nmn 2000 piastrů, pakli mu nevěstu odstoupí, což také\nGines učiní. Mlynář přepustě Manelovi svůj šat a klíc od\nmlýna odchází, co zatím Giralda s průvodem se přibližuje.\nManoel pojrna Giraldu za ruku, vede ji při soumraku do\nkaple k oltáři. S nechutí jde Giralda, domnívajíc se, že\njí kráčí po boku Gines. Tu do vísky přijde král a krá-\nlovna, právě v tu dobu, když průvod svatební z kaple\nvychází. Kralovna táže se Giraldy, který muž jo choť\njejí. Zatím odstranil se Manoel a Gines objevil se opět.\nGiralda praví královně, že Gines je manžel její. Král\nvida Giraldu, oblíbí si ji, na to odebírají se všechny do\nmlýna (1. děj). Je círá noc. Svatební hosté dlí v jizbě\nGinesa. Manoel tam vkročí a velí mlynáři, by hosti\nrozpustil a sám se též odstranil. Tak se stane. Tu se\nobjeví Giralda a pozná v neosvětleném pokoji po hlasu\nsvého milence, jenž jí vyzná, že místo Ginesa s ní v\nkapli oddán byl, přitom udá jí heslo „Tajemství a láska,\"\ndle něhož ona jej pozná, však ona dychtí ho hned vi-\nděti, jde pro svítilnu, než tu vstoupí do jizby sám král.\nGiralda se lekne a upustí svítilnu. Král přikročí kní\ná vydává se za muže jejího, Giralda nedůvěřujíc mu,\nptá se ho na heslo. Král je v rozpacích, než Manoel po-\nzná krále po hlase, přiblíží se k Giraldě5 vyřkne heslo a\nje od ní poznán. Mezi tím přijde Don Jafet do tmavé\nkomnaty a ucítiv tam lidi, skryje se ve vedlejším pokoji\nGiraldině. Náhle slyšet křik, že se královna blíží. Král\ni Manoel vedlejšími dveřmi uprchli z mlýna. Královna\ndozvěděvší se od Ginesa, že králi do mlýna lstně zave-\ndenému nebezpečí hrozí, objeví se nyní ve mlýně a roz-\nkáže vse prohledat. Nikde nic, toliko pokoj Giraldy nebyl\nprohledán. Giralda se vzpírá proti takému počínání. Tu\nvstoupí do pokoje král a Manoel. Královna vypravuje,\nco slyšela od Ginesa. Kdo ti to poručil ptal se král mly-\nnáře? Choť me paní, odvětil Gines, jenž se ve vedlejším\npokoji ukrývá. Kral dá otevřít dvéře, a z nich vykročí\nDon Jafet. I přizná se v ouzkostech, že je Giralda man-\nželka jeho. Královna velí, by ji se svou chotí do paláce\nnásledoval. (2. děj). Do královského paláců v St. Jagu\npřijde Gines a vypravuje královně, že milenec Giraldin\nvždy večer přicházel a se poznat nedal. V oné noci, když\npokoj Giraldin byl prohlížen, slíbil Ginesovi 100 dukátů,\naby ho vyvedl ze mlýna. Královna neví co má o tom\nsoudit, táže se, zdaž to nebyl Jafet. Nyní povstane hádka\nkdo by to byl. Kral i Manoel dají po straně Ginesovi\ndukátu, aby je neprozradil a královna se ne-\nmůže ničehož dozvědiť. Královna odejde, co zatím král\ns Manoelem Giraldu navštíví, Manoel se musí v koutka\nposadit a král s ní žertuje. Zde teprv pozná Giralda v\nManoeli chotě svého. V okamžiku, když jí král dává po-\nlíbení, vstoupí královna. A tu se teprv vyjeví; že Manoel\nje skuteční) manžel Giraldin, a že král políbením svazek\njejich žtvrdil. Královna byvši oklamána odpustí manže-\nlům, že se tajně zasnoubili a podpise se na listinu sva-\ntební. Tím se ukončí děj opery této. Pikantní tato opera\nkterá se r. 1850 v Paříži ponejprv dávala, byla iv\nPraze před několika lety provozována. Hudba Adamová\nje svěží, lehoučká, snadná a žádá méně pozornosti než\nco práce stála. Rhytmy jsou něžně známkovány, orche-\nstrace přirozená, avšak melodiím schází časem karakteru\na novosti. Provedení opery nevyhovělo přísným požadav-\nkům, čehož ještě nezkušený kapelník Jahn vinu nese.\nv\nKoncert Zofínske akademie dne 19. května došel\nhojné návštěvy a dosti příznivého výsledku. Ze všech čí-\nsel účinkoval nejmocněji Handlův konečný sbor z oratoria\n„Mesiáš\" a Mendelssohnňv žalm „Wie der Hirsch schreit\nnach frischem Wasser,\" které s velkou obezřetností pro-\nvedeny byly. Zajímavé číslo byla též „Vánoční kantata\"\nod Ed. T au witze, v nížto také pan Strakatý co só-\nlista spoluúcinkoval. Skladba tato chová sice v sobě mnoho\nupomínek na Mozarta než proto pro všecko dlužno ji zda-\nřilou nazvati. Slečna Jelínková zpívala arii z Mo-\nzarta dosti správně, avšak síly její nedozrály dosud na\ntuto těžkou úlohu. Slabého výsledku docílila slečna Č e-\nchová, která capriccio od Mendelssohna s průvodem\norchestru přednášela. Pianistka tato hrála sice skladbu\nvelmi velkou obratností, avšak bez ducha a bez citu.\nv '\nŘeditel pan Kolešovský rozvinul v koncertu tomto veške-\nv\nrou obezřelosť a zasluhuje všestranného uznání. Ze kon-\ncert tak skvěle nevypadl, jak by žádoucno bylo, není vi-\nnou ředitelovou, nýbrž tím jest vinna jednota Žofínské\nakademie sama. Přejet' si mnoho koncertů a nepomyslí,\nže se zmaří zkouškami mnoho casu, jenž by se na dů-\nkladné sistematické vyučování ve zpěvu vynaložiti měl.\nDne 29, května odbývala jednota ku „zvelebení\nhudebního umění\" u předsedy pana hr. No štice své\nsezení. Program obsahoval následující punkty: 1. Před-\nnes správního řízení. 2 Volba 4 ředitelských oudů na\nmísto dle statut odstouplých pánů Dra. Ambro se, Dra,\nIlelmingera, rytíře Obentrauta a svobodného pána\nz Zessnerů. 3. Volba účetních revisorň. 4. Zpráva\npředsedy by se a) zúčastnil spolek na zřízení kóru dobro-\nvelníků, b) by přebytek se daroval fondu jubilejní slav-\nnosti a c) by se věnovala částka na Kittlovo nadání.\nNedávno vyšly u A. Renna v Praze „Básně\" od A.\nHeyduka, které všem pánům skladatelům vřele odporu-\ncujeme. Pan lieyduk osvědčil ve svých básních velký ta-\nlent lyrický, pěkný vzlet a zdravý, nelíčený cit. Básně\nrozpadají se na „cigánské melodie, písně a básně smíšené,\"\nz nichžto 2 poslední oddíly mnohým klenotem se honosí.\nVynecháním několika básniček v prvním oddílu získala by\nmnoho sbírka básní páně Heydukových. Cena básní je\nlevná, stojít 80 kr. rak. c,\nPan Dr. A. V. Ambros odebral se do Lipska\nk 50ieté slavnosti „Lipských hudebních novin,\" jižto Dr."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.7", "texte": "Brendl a Kahut uspořádali. Pan Ambros bude při této\npříležitosti míti řec hudby se týkající.\nV Kanálské zahradě odbývala se v neděli dne\n29. odpoledne zvláštní zábava. Místo obyčejné vojenské\nhudby získal si hostinský sbor mladých zpěváků, kteří\ntam 5 českých a 5 německých sborů přednášeli. Nejvíce\nlíbily se sbory „Vše jen ku chvále\" od Jelena, „Má ot-\ncina\" od Slavíka, „Píseň při draní\" od Horáka a „Quod-\nlibet\" z národních písní, jenž na všestranné přání opa-\nkován býti musel. Provedení bylo velmi precísné a správné\ni došlo od přečetného obecenstva pochvaly. Bylo by žá-\ndoucno, by takových zábav více uspořádáno bylo.\nMužský zpěvá.cký spolek pod vedením p.\nE. Tauwitze uspořádal dne 21. května v sále konviktském\nprv ní svou produkcí. Přednešeno bylo 7 německých a\ndvé ceských sborů. Plesej vlasti!\nNaučného sl o vilika od p. Dra. F. L. Rie-\ng e r a, vyjde iento týden sešit druhý sahající od Aggre-\ngat až Alfons. Qbsahujeť mimo mnohé hudební thcore-\ntické články, životopisy hudebních umělců.\n\n(V. D.) Z Kiova. Pise se z tohoto města Varšavskému\n„Ruchu muzycznemu,\" že letošní kontrakty (v únoru)\nco do návštěvy hudebních umělců poněkud očekávání\ntamějších milovníků hudby zavedly neb očekáváno\ntam Vieuxtempse, rodinu Nerudů a Servaise lec na-\ndarmo. Přibyli tam jenom houslisté Ernest Nesvadba,\nSteingraber a Niels Múhlrnanii, potom zpěváci: Jos. i Dio-\nmiro Pocezi, cellista J. SteíFens a pianisté Nostelberger,\nFeldau i Jos. Winiawski. Mimo to dával tam tri hudební\nvečery výtečný orkestr knížete Lopucliina z Korsuně zá-\nležející ze 40 clenu pod vedením kapelníka A. Pfeiffra,\nkterýž i některé útvory Wagnerovy (ouverturu k opere\nRienzi) provozoval. Dává tam též posud divadelní před-\nstavení koěujíeí společnost herců polských pod ředitelstvím\nF. Borkowského, která již i polskou operettku „Zámek\nna Czorsztynie,\" útvor K. Kurpinského, provozovala.\nz Rnchu muz.\nLondýn. Dne 15. června bude se dávat v italské\nopeře nová nedávno v Paříži provozovaná opera „Le par-\ndon de Ploermel\" (Pouť do Ploermelu) od Meycrbeera,\nk nížto místo dialogů recitativy napsal.\nZe Lvova s koncem měsíce dubna. Město naše v\ntomto novém roku mnoho čítá novostí v žití hudebním.\nMáme zde polskou zpěvohru, koncerty, večery hudební\nslovem panuje zde dosti cilý ruch hudební. Zvláště\nvšak zdejší hudební jednota „Towarzystvo muzyczne\"\nchvatně sobě počíná pod vedením nového ředitele svého\np. Mi kulí, výtečného to žáka záhy zesnulého pianisty\nChopina, jenž stav se ředitelem především obrátil zřetel\nsvůj ku školám při řečené Jednotě založeným a že se\nokázal nedostatek schopných učitelů, nejprvé o takové se\npostaral. A tak máme nyní učitele zpěvu p. Jiřího Sai-\nlera (z Mnichova), za učitele houslí povoláno p, Mi e-\nczyslava Starzewského (z Tarnova v Haliči), první od-\nměnou ozdobeného žáka konservatorium vídenského, a o\ntheorii hudby přednáší řečený pan ředitel sám. V krátce\nbude prý ještě zřízena škola varhaníků a generálního\nbassu. Mimo o vzdělávání a nauku hudby pečuje též\nJednota hudební o to, aby nás seznamovala s útvory\nvýtečných kompositorů jak dávnějších tak též i nověj-\nších, což se děje na vecerech, jakých letošní zimy šest\nzřízeno a na kterých slyšeli jsme ctyry symfonie, llaydna\ndo G-dur, Rebera (čtvrtou) Beethovena (pátou do G-dur)\na symfonii Stáni slawa Dunieckého první to skladbu\ntohoto mladistvého avšak neobyčejnými vlohami nadaného\nskladatele potom ouvertury : Glucka k Iíigenii v Au-\nlis, Beethovena k Prometeusovy a Mozarta k Don Jua-\nnovi posléze sbory: z Zřícenin Aténských, sbor Vězňů\nz Fidelio, z Judáše Machab., Haendla i. j. Ve hře só-\nlové dílem na těchto vecerech dílem v zvláštních koncer-\ntech vystoupili umělcové : Ernesti s hrou na pianě, a\nSerwaczynski, Biernacki a Szpakowski na houslích. Nej-\nvětší však sensací ve zdejším světě hudebním vzbudil vý-\ntečný cellista Servais, kteréhož „Dalibor\" vším právem\n„králem svého nástroje\" nazval. Jak se oblíbení v hudbě\nv našem městě rozšiřuje, lze poznati z toho, že málo jest\njiž domů, z kterých nebylo by slyŠeti zpěv, zvuky piana\naneb jiného hudebního nástroje, ano i na veřejných pro-\ncházkách (na vysokém zámku v hájku na Pohulance\na v Železné Vodě) za pěkných večerů jarních často za-\nvznívají ctverohlasné zpěvy ruské neb polské. A že toto\noblíbení v hudbě na obchod v hudebninách a v hudeb-\nních nástrojích vůbec též velký vplyv již vyvinuje, svědci\nznamenitý poěet skladů notových jako též i pianových,\nkterých Lvov nyní osmero cítá. Dne 20. května byla\nprovozována ve Lvovském divadle nová zpěvohra polska\npod názvem: „KoryJa,\" kterouž složil mladý tamější hu-\ndebník Stanislaw Dumecki. Lvovští znatelé hudby přijali\ntento úkaz s velkou pochvalou i prohlásili se vesměs, že\nkompositor má výborný vkus i že dokázal, že jesť znáte-\nlen všech eíFektň hudby dramatické. Nejvíce líbila se pí-\nseň „W palacach zlocistych chlód wieje,\" v kterém vy-\nznačila se paní Majeranovvska v úkole Koryly a dvoj-\nzpěvu mezi Iíorylou a Fabiusem. Vůbec se béře skladete-\nlovi za zlé, že k prvnímu svému dílu tohoto druhu ne-\nvybral si předmět polský, nýbrž cizí, jestli mu scházelo\nna libretě s jednáním domácím, nechť prý by se byl\nobrátil do Varšavy, kde spisovatelé tak řka zasypují\nskladatele libretami. Zde vyšla litografovaná podo-\nbizna polské zpěvačky paní Majeranpwské dle olejo-\nvého od věhlásného malíře Rajchana malovaného obrazu\nnákladem jejích ctitelů. „z Ruchu muzycz.\"\nŠtětin. Dr. K. Lowe složil novou operu „Emmy,\"\njejížto text dle Walter Scottova románu „Kenilworth\"\nzpracován jesť.\n(V. D.) Z Varšavy. V posledních dnech měsíce\núnora zřídili v Varšavě spojenými silami velký koncert, i\nto na rozloučenou s hudební rodinou Nerudů pp. Solo-\nlowski, kitarista Colassanti, umělec na oíikleidc, paní Go-\nmez-Wolowska, výtečná zpěvačka i rodina Nerudů: Vile—\nmina a Marie na houslích a jich mladší bratr na violon-\ncelli. Dle „Ruchu muzyczneho\" provozováno v velkém\ndivadle Varšavském letošního roku následující zpěvohry:\nMartu, Židovku, Nápoj lásky, Lazebníka Sevilského, v pře-\nkladě polském jakož i původní opery polské Moninszki :\nlialku a Flisa a novou operettku Oskara Kolberga, chvalně\nznámého sběratele národních písní polských pod názvem"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590601-01.1.8", "texte": "„Král pastýřů. Operettka Offenbacha „Svatba při svítil-\nnách44 též tam nalezla velké obliby. Zde se ciní pří-\npravy k provedení oratoria Mendelsohna - Barlholdy-ho\n„Paulus.\"\nVide ň. První nová opera italské saisony „Elise\nValasco,44 slova od Piave, hudba od Pacciniho nedosáhla\npříznivého výsledku* Je v ní mnoho reminiscencí z opery\n„Safo44 od téhož skladatele a vplyv hudby Verdiovy.\n\nNové hudebniny. Nákladem Roberta Veita\nv Praze vyšly dnes dvě skladby od nadanábo Fr. Pivody\n„Osmero písní44 pro jeden hlas s průvodem piana jesť ti-\ntul první skladby jejížto dedikací Jeho Osvícenost knížecí\np. Rudolf z Thurn-Taxisu přijal. Písně tyto jsou\nnásledující: 1. Jako krajina nebeská. 2. Oumysl české\nděvy. 3. Na výsosti hvězdy svítí. 4. Aj co by bola\ndrobná jatelinka (národní to nápěv Slováků). 5* Ukolé-\nbavka. 6. Srdce ztracené. 7. Růžinky stesk. 8. Ka-\nzacja kolybelnaja pěsnja. Písně p. Pivody vynikají krás-\nnými v duchu národních písní složenými nápěvy vřelostí\na hlubokostí citů a pěkuým provedením. Pňltřetí archový\nsešit tento stojí toliko 1 zl. 32 kr. r. c. Neméně zají-\nmavá je druhá skladba pana Pivody totiž transcripce\nna píseň „Kde domov můj 44 pro piano, ježto naší drama-\ntické umělkyni p. Anně Kolárové věnována jesť. Skladba\ntato majíc za základ Škroupovu světoznámou píseň, je\nobratně zosnována a velmi zdařile provedena. Hodíť se\npro dospělejší hráče, kteří prednesou-li ji s elegancí a\nsprávnosti štastného výsledku se neminou. Cena je levná,\n81 kr. r. c.\nNové hudebniny. Ve Vídni vyšel nedávno od\nA. Miillera pochod pod jmenem „Vom Kriegsschauplatze\"\n(Z bojiště), na jehožto titulním listu se obezřetně vyve-\ndená mapa italského bojiště nachází.\n\nSmés,\n\nV. D.\nColassanti, umělec na ofikleidě a kocour.\nColassanti, první a posud jediuý umělec 11a ofikleidě,\nnežli se začal cvičit na tomto ohromném hudebním ná-\nstroji, byl již znamenitým umělcem na foukacích nástro-\njích, totiž na klarinetě a na polnici. Nejdivnější věcí jest\nvšak to, že se sám u sebe ucil avšak ne bez přísného\npokroku svého svědka. Walter Scot mnoho si zakládal\nco do svých pověstí na kritice své kuchařky. Colas-\nsanti zase radil se s kocourem. Sám o tom vypravuje i\na jemu samému snad lze uvěřiti ? A bylo prý to násle- '\ndovně. Bydle před několika lety 11a podstřeší a pracuje í\njako každý, co snáží se vyniknou ti nad mírnost, spozoro- (\nvat, že má na střeše pilného poslouchače, a to byl černý\nkocour. Kdykoliv začal se cviciti na klarinetě aneb na\npolnici, 11a kterých znamenité byl již učinil pokroky, ko-\ncour poslouchávál s velkou pozorností, jak se však umě-\nlec chopil ofikleidy, hned utíkal jak to i my utíkáme,\nkdyž kocouři své romance aneb nocturna prozpěvovati\nzačnou. Collassanti jak tvrdí ustanovil se na tom\nstůj co stůj kocourovo zalíbení si zasloužili a jak za-\nčal ofikleidu tresovat, tak dokázal své, neb kocour vždy\ndéle snášel ofikleidu a posléze ráději ji míval ntžii kla-\nrinet. „Nyní půjdu dávati koncerty,44 řekl Colassanti. A\nže i lidé s kocourem souhlasejí, dokázalo výborným hu-\ndebním vkusem obdařené a vzdělané obecenstvo Varšav-\nské, kde jeho koncerty z četné těšily se návštěvy a ne-\nzadlouho zajisté i jiná velká města uznají Colassanti-ho\nza umělce. „Ruch muzyczny\" Varšavský píše o tomto\numělci, že v zběhlosti na nástroji svém tak daleko do-\nspěl, že nejenom adagia a cantabila srdcejemně předná-\nšeti dovede, ale že i pověstný karneval benátský až k\nužasu pěkně vykonuje.\n\nAesthetickývýznam tóniny H-dur. Zvuky\nv H-dur oznamujíce divé vášně zdají se býti složené z\nkřiklavých barev. Tónina tato dá se porovnali s jasnou\nbarvou ohně as hořící žlutinou; avšak ze zvuků její\nmluví hněv, vzteklosť, žárlivost, šílenost, zoufání a každá\ntíseň srdce, nikoliv však lehkovážná, bezuzdná posví-\ncenská radost, která jako divoký příval kal vší sprostoty\nodplaví.\nAesthetický význam tóniny H-moll. Z tó-\nniny té zaznívá tón tipělivosti, tichého očekávání osudu a\nodevzdání se do vůle Boží. Jeho nářek je jemný, nedá\nse nikdy do urážlivého reptání a skucení. Pročež neznáme\nnic jímavějšího než zbožný žalozpěv v H-moll, jenž v\nnevýslovné zanícení uvede k nebi obrácenou duši, modu-\nluj e—li na patřičném místě dominantou íis v oklamném\nzávěrku (Trugschluss) do jemně ukonějšujícího G-dur.\nZvláště rádno užívati této tóniny při pozvolných, velebných,\nněžných a vážných kusech, jako snad při chorálech.\n\nOprava. Na sťránce 114, v článku „O vyučování\nna piano\" má státi místo: „Zvětšené intervally projevují\njakousi tíseň\" atd. „Zmenšené intervally projevují ja-\nkousi tíseň\" atd.\n\nDur a moll.\n\n(Benda). Benda miloval vroucně svou paní a nebyl\ntéměř k utěšení, když mu zemřela. Právě když v rakvi vy-\nstaveua byla, napadne Bendovi, by jednu svou kostelní skladbu\nukončil. Mezi práci přijde jeho služka a prosí ho o peníze, by\nněkolik lahví vína pro nosiče mrtvoly koupila. Benda prudce\nodvětil; „Vždyf víš, že se s těmi pletky neobírám, jdi k pauí\na ona ti dá peníze.«\n\nListárna.\nPanu V. D, v Krakově. Srdečné díky.\n— _ „ J\nTakové výňatky jsou nám velmi vítány. — Důstojnému\np. R. v N. M. Písně té nelze nám užiti, přičiníme se\nvšak, by ji někdo jiný vydal. — P. L. v K. Takový\nspisek vyšel nedávno pod titulem „Nezabudky,44 dar na-\nším pannám od Honoráty z Wišniowských Zapové. Je\nto velmi krásná a pro krásné pohlaví velmi užitečná\nkniha, která by žádné dívce chyběti neměla. Stojí 80\nkr. rak. čísla a lze ji ve všech kněhkupeclvích doslali."}]}