{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_sha256": "13c681957ac35caa814c7860f134645750235d5b559519b4596885e517f726f1", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/06/10_01/bmtnabd_1859-06-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "129", "page_fin": "129", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.1", "titre_corps": "Máj.", "titre_sommaire": "Máj.", "signature_source": "A. S", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "129", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 310, "texte": "Máj.\nA. S.\nTo nebe plno naděje\na slunce v takém jasu,\nže oka skoro málo je,\nby vssálo vše tu krásu.\nA všecko v světě slaví ples\na vše jest plno lásky,\nv ten hvozd, jak by se seraf snes\nas ním milostné krásky.\nVše plesá i ta sivá noc\na radost chová v hrudí,\nkýž v těch mých prsou tajná moc\ntéž mrtvé máje zbudí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "129", "page_fin": "129", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.2", "titre_corps": "Brixi František Xaver. Životopisný nástin.", "titre_sommaire": "Brixi František Xaver. Životopisný nástin.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "129", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.1", "debut_caractere": 312, "fin_caractere_exclue": 2774, "texte": "Brixi František Xaver.\nŽivotopisný nástin.\nKomu by známé nebylo jméno slovútného sklada-\ntele českého, jehožto skladby v každém téměř chrámě\nnaší vlasti se rozléhají ? Kdo by neznal plodného skla-\ndatele Brixiho, jenž svými lehkými, půvabnými a roz-\nmanitými skladbami větší populárnosti dosáhl než sám\nldassický Tuma? Ano, bude as málo ředitelů kůru,\nkteří by jeho mše neb aspoň jeho offertoria, graduale\nnešpory atd. neznali. Slušno tedy, by jsme stručný ná-\nstin životopisu jeho podali.\nB rix i Fr. X, narodil se r. 1732 v Praze a byl\nsyn Šimona Brixiho, jenž od r. 1718 ředitelem kůru u\nsv. Martina byl Byl to týž Šimon, jenž r. 1718 svého\nsestřence Franty Bendu povolav mu základek jeho hu-\ndebnímu vzdělání položil. Šimon pocházel prý z rodiny\nitalské. Františkovi nedostalo se jako Bendovi té vý-\nhody u vyučování hudebním, anto otec jeho 2. listo-\npadu 1737 zemřel.\nTato brzká smrf otce Františkova byla příčinou, že\nBrixi do Kosmonos na studia poslán byl. František stu-\ndovali s velkou pilností humanitátní školy v tamějším\nkoleji Piaristském jsa přitom v hudbě cvičen od P. Ši-\nmona. Juž ve svém mládí složil Brixi několik mší a\nosvědčil v nich patrný tvůrčí talent. Na to odebral se\ndo Prahy a absolvovav filosofií věnoval se zcela hudbě\na stal se ředitelem kůru u sv. Martina na Starém městě\na později kapelníkem hlavního chrámu u sv. Víta v\nPraze. Než, svíce života jeho neměla dlouho plápolat*!\nBrixi zemřel neženat v 39. roku svého stáří u milosrd-\nných bratří dne 14. října 1771.\nBrixi byl velmi úrodný skladatel; napsal 52 velkých\na 24 menších mší, mnoho offertorií, nešpor, oratorií,\npak několik operettek a oper. O jeho hudební plod-\nnosti svědčí jeho slavnostní skladba, již k jubileum\nBenediktinského praelata Fridricha u sv. Marky ty\nsložil a kteráž 400 archů obsahuje. Brixi byl výteč-\nník ve fuze a kontrapunktu; jeho skladby vynikají pů-\nvodností a rozmanitostí myšlenek. Vyjádření Jana Ko-\nželuha, že skladbami Brixovými juž klesající, ryzý\na mužský sloh kostelní v Čechách a v sousedních ze-\nmích vytlačen byl, zdá se pocházeti ze řevnivosti mezi\noběma umělci, co z následující anekdoty dosti patrně\nvysvítá. V jedné společnosti pravil Brixi k skladateli\nKoželuhovi: „Jda—li vedle kostela, kde se vaše mše\nprovozuje, zdá se mi, že vážnou operu slyším;\" načež\nKoželuh odvětil: „Slyším—li já Vaši skladbu kostelní,\nzdá se mi, že kráčím vedlé hospody.\" Výpověd obou je\npřemrštěna, nebof skladby jejich jsou plny zbožnosti a\nskroušenosti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "129", "page_fin": "130", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.3", "titre_corps": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliči. Podává Adolf Požděna.", "titre_sommaire": "Stav zpěvu národního a hudby v Haliči. Podává Adolf Požděna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "129", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.1", "debut_caractere": 2776, "fin_caractere_exclue": 2948, "texte": "Stav zpěvu národního a hudby\nv Haliči.\nPodává Adolf Požděna.\n(Pokračování.)\nPrvní pár postaví se před hudebníky. Když už\nvšecky páry řádně sestaveny jsou, počne mužský zpí-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "130", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2866, "texte": "vati bud s průvodem neb bez průvodu hudby. Tyto\npísně sestávají obyčejně z dvou řádků, a obsah jejich\nje obyčejně okamžitý nápad tanečníka. Někteií opěvují\nkrásu svých tanečnic; někteří přírodu, často jsou pís-\nničky tyto i velmi důvtipné a dvojsmyslné, ježto oby-\nčejně potleskem neb hlučným smíchem sprovázeny jsou.\nPřestane-li tanečník zpívati, počne hudba tentýž kra-\nkovjak, při němž všichni tancují. Jakmile opět hudba\npřestane, vstoupí pár před hudebníky a zpívá, načež\nprvní odejde a do zadu se postaví* Tanec tento ti vá\ntak dlouho, až všecky páry se vystřídají. Krakovjak je\nvelmi podoben našemu Českému národnímu tanci „Stra-\nšáku\" s tím rozdílem, že Čechové při svém tanci šašky\ntropí, Iírakovjané však zpívají.\nTak se lid baví až do rána; načež se domůode-\nbeře a opět celý týden v potu tváři na polích pracuje\navšak i tu ho neopustí veselá mysl, on při práci po\ncelý den a týden zpívá, až zas neděle, až den odpo-\nčinku a den zábavy nastane. Zde podávám nápěv nej-\noblíbenějšího krakovjaka.\nO stavbě tohoto nápěvu netřeba mnoho mluvili, ne-\nbol každý, kdo články předešlé dobře prošel, snadno\nsobě každý nápěv rozluští. Všecky Krakovjaky jsou v\ndvoučtvrtním taktu. Co se akcentuací dotýče, padne\ntěžký akcent mimo několiko sinkop vždy na první\nosmičkovou notu. Při nápěvu tomto je karakteristické\nto, že se třetí takt (u *) tolikráte opakuje, jak toho\nslova v písni požadují, nebol zpěvák nemůže dát ku\nslovům, jež improvisuje, okamžitě tolik slabik, kolik jich\nnoty při nápěvu požadují. Pročež se stává, že se někdy\nbud takty přidají, někdy též ujímají. Největší chlou-\nbou Krakovjana jsou jeho písně a nápěvy, nebol cestu-\njete-li tam ve vůkolí a vezmete-li si nějakého vůdce,\nhned se Vám nabídne, že Vás nějaké krásné písničky\nnaučí. Při těchto písních, které Vám pěje, uslyšíte\nnejvíce nápěv předešlý neb nápěv tento:\nCo se akcentuací dotyce, je v tomto nápěvu více\nrozmanitosti, nežli v prvnějším. Z obou nápěvů vane\nduch svěží a veselý, často se stává, že i poštovský\nvozka namísto obyčejné poštovské písně tento druhý\nkrakovjak troubiti započne. Lid je tu velmi laskavý,\npohostinský a upřímný.\nPoslední třída nápěvů Haličských národních obsa-\nhuje M azury. Lid mazurský je s mravy a zvyky\nKrakovskými tak úzce spojen, že se v celku s tíží něco\nvšeobecného o něm říci dá, nebot liší se od sebe toliko\nv maličkostech.\nNejkarakterističnější je zajisté to, že Mazurové krá-\ndež za žádný hřích nepovažují a ukradnou-li dříví v\npanských lesích, docela lhostejně odvětí, že Pán Bůh\nžádných dvéří k lesu nedal a les nezavřel, a za příči-\nnou tou, že to hřích býti nemůže. Z toho možná sou-\ndili, jaký pojem Mazur o vlastnictví má. Ostatně jsou\nMazurové dobří a pracovití lidé. Na svůj kraj jsou\nvelmi hrdi a mu přítulní. Mazur miluje také zpěv. Ná-\npěvy jeho jsou velmi karakleristické; vanel z nich\nduch chrabrý, hrdý, zpurný a svobodný.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "130", "page_fin": "131", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.4", "titre_corps": "Dějiny a charakteristika hudebních nástrojů, Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "titre_sommaire": "Dějiny a charakteristika hudebních nástrojů, Příspěvek k dějinám hudby podává redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "130", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.2", "debut_caractere": 2868, "fin_caractere_exclue": 3179, "texte": "Dějiny a charakteristika hudebních\nnástrojů,\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nNovější mistrové píšou pro flétny ustavičně vy-\nsoko, strachujíce se, jak se zdá, že by ve spoustě or-\nkestru dobře nevynikly. Z toho vyplývá, že vždy pře-\nvládají, místo co by se měly s celkem sloučiti, a že"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "131", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2021, "texte": "instrumentací se stává spíše ostrou, tvrdou než jasnou\na libě zněcí.\nMalá oktávní flétna má teprv od Dv polovičce\nrozhodný zvuk, a bylo by téměř zbytečné, tónů dolní\noktávy užívati, nebof bylo by je ledva slyšeti. Jelikož\nbarvitost tónů těchto nemá nic zvláštního, bude lépe,\nkdyž je záhodnými tóny v druhé oktávě velké flétny\nnahradíme. Za nynějších dob zneužívá se nesmírně\nmalých fléten, jakož i všech nástrojů, jejichžto tóny ve-\nlice pronikají. V kusech veselého karakteru účinkují\nvelice tóny druhé oktávy. Tóny, nad ní ležící e, f, g,\na, h jsou (ve fortissimo) docela výborné k mohutným,\nsrdcelomným účinkům na př. při bouři neb ve výjevu\ndivokého pekelného karakteru. Tak nelze malé flétny\nlépe upotřebili, než jak ji Beethoven ve čtvrté větě pa-\nstoralní symfonie užil, kdež nápodobňujc pisk\nvichru neb meluziny. Celý svět obdivoval v pijácké\npísně v „Kouzelném střelci\" ďábelský chechtot dvou\nmalých fléten. Je to zajisté nejšfastnější VYebrův vy-\nnález pro orkestr. Spontini přišel ve svém nádherném\n„Bachanalu\" Danaidek (jenž se později pijáckým sbo-\nrem v opeře „Nurmahal\" stal) na myšlenky, krátký\npronikavý zvuk malých fléten s údeřem na talíře spo-\njili. Nápadná souhlasnost, která se v tomto případu\nmezi oběma sobě nepodobnými nástroji utvoří, nebyla\nani druhdy tušena. Účinek podoben jesf bodu dýky.\nAvšak malou flétnou lze při jemných místech de-\nsíti štastného účinku, a jest to předsudek, myslí-li kdo\nže se na ní jen velmi silně hráli musí. Časem slouží k\ntomu, by objem velké flétny ve výši rozšířila v tom\nokamžení, kde se jí tónů nedostává. Krásný příklad\ntakého obratu nacházíme na jednom místě v 1. dějství\nAuberovy opery „Bůh a Bayaderové.\"\nKonečně musíme podolknouti, že flétna co kon-\ncertní nástroj v nejnovějších časech v nedůvěru upadla,\njmenovitě co piano v koncertních sálech místo zaujalo.\nOvšem nemůže chudobná flétna proti plnosti tónu na-\nšich moderních pian a proti pěstní síle našich klavír-\nních hrdinů ničehož dokázati a udržuje se s tíží proti\nskvělosti houslí;\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "131", "page_fin": "133", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.5", "titre_corps": "Čásť theoretická při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "titre_sommaire": "Čásť theoretická při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "131", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.3", "debut_caractere": 2023, "fin_caractere_exclue": 4305, "texte": "Čásť theoretická při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nHarmonické a melodické intervally.\nIntervally, které slouží za podstátné částky k utvo-\nření akkordů, šlovou harmonické, naproti tomu takové,\nkteré k akkordu nepřináleží nýbrž s akkordem v jakémsi od-\nporu stojí, avšak výhradně k utvoření ušlechtění a\nozdobě zpěvu přispívají, šlovou melodické intervally.\nOstatně nazýváme také akkordní částě melodickými\nintervally, jestliže ony místo soudobně, jednotlivě po\nsobě následují.\nMelodické neakkordní intervally povstanou buďto\nchromatickou změnou ku př. snížením neb zvýšením\nčisté oktávy proměněním velké terce ve zvětšenou, malé\nsexty v zmenšenou, nebo se stanou prodléváním tónů z\npředešlého akkordu do následujícího, jenž průtahy (re-\ntardací) nazýváme a nebo konečně při vyplňování a\nzamezování větších a příkrých skoků v kterémžto pří-\npadu průchodními tóny jmenujeme.\nJakou důležitost má do sebe užívání melodických\nčili neakkordníeh intervallů lze z toho se domyslit, že\nintervally tohoto způsobu jsou nejdůležitější látkou k\nutvoření živé a od harmonie neodvislé melodie, a že\nony vůbec k pohyblivosti, rozmanitosti a zajímavosti z\nvětší části přispívají. Jasného ponětí o všech těchto\nrozličných způsobech intervallů možná jenom tenkráte\nnabýti poznál-li učeň dříve rozličné akkordy (sou-\nzvuky) což jest úlohou našeho dálšího pokračování.\nEnharmonické (stejnoznějící) intervally.\nJiž na jiném místě jsme věděli, že se dá jeden a\ntentýž tón dvojím způsobem pojmenat a dvoumi od sebe\nrozdílnými notami oku představit, jako es, dis; fis, ges;\ncis, des atd.\nDále sme se přesvědčili, že celá škála a tónina\nmužou se dvouma způsoby písemně vyjádřili a dlé po-\ntřebí jeden způsob s druhým vyměnili, jako Fis-Ges,\nCis-Des, Gis-As, dis-es atd.\nTóny, škály a tóniny, které jenom v rozdílném\npřejmenování neb v rozdílném jich psaní ne ale zvu-\nkem od sebe se liší, nazýváme enharmonické neboli\nstejnozvuké.\nPodobně to tak nacházíme u intervallů ba i u ce-\nlých akkordů.\nJsou-li dva intervally stejnozvučné a jenom\nu pojmenování, napsání neb pouze jich přirozeném po-\nstupu a rozvodu od sebe rozdílné šlovou enhar-\nmonické.\nAbychom některé příklady této enharmoniky čili\npřejmenování uvedli obmezíme se na změnu enharmo-\nnickou těch nejobyčejnějších intervallů."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "132", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3839, "texte": "Enharmonická změna tónin nám poskytuje předně\ntu výhodu, že se zmenší počet křížků neb be, a za\ndruhé že se uspodní čtení not.\nNebo lépe bude se čisti a psátí v Des, es, As, H,\nhes atd., nežli v Cis, dis, Gis, Ces, ais atd.\nEnharmonická proměna intervallů ale hlavně slouží\nk přechodu do jiné tóniny; ku př. es-c nám uvádí na\nmysl tóniny s be, enharmonickou změnou tohoto inter-\nvallů dis-c neb dis-his, octneme se v tóninách křížko-\nvých. Nebo zvolíme-li sobě za příklad celý akord, c\ne gis, nás převede do akkordů c e a, jenž značí tóninu\na-moll, změnivše v akkordu c e gis, gis v as obdržíme\nc e as, kterýmžto akkordem se možná uchýlit do c f\nas, neboli f-moll; nebo pomyslíme-li sobě v akkordu\nc e gis že se může c také jmenovati his, pak obdržíme\nakkord his e. gis, jenž směřuje do. akkordu cis e gis,\nto ješť cis-moll.\nAby se schopnějšímu učňovi poskytla větší příle-\nžitost ku cvičení a užívání intervallů, ukládá se mu\nkromě předcházejících úkolů, konečně i také to, abv\n' V\nvyhledal ku škále neb kterékoliv jiné jednoduché melo-\ndie vrchní a dolní intervally, varovat však učitel musí,\noby se učeň nedopouštěl protiharmoníckých a proti—\nmelodických kroků, zvláště by dva hlasy pospolu v pa-\nralellním pohybu nepostupovaly nepostředně ve dvou i\nvíce velkých kvintách neb oktávách, *)\nJenom v tercech neb sextách mohou dva hlasy pa-\nrallelní spolu pokračovati. Podobně by se přirozenému\ncitu a zpěvu příčilo užívalo-li by se příkrých a vel-\nkých skoků neb kroků ve zvětšených neb zmenšených\nintervallech bez dostatečných k tomu příčin.\nVyučování intervallů může se jenom tenkráte za\nukončené považovati, dověděli učeň ne jenom písemným\na ústným způsobem nebo praktičně na klavíru který-\nkoliv inlervall udat, ale je-li s to, řídě se při tom je-\ndině zvláštností zvuku a karakterů intervallů, neomylně\npoznati pouze sluchem jakýkoliv intervall, kterýž mu\nučitel k posouzení na klavíru vezme.\nKonečně k dovršení praktičného cvičení a k ná-\nzornému poučování intervallech a vůbec všeho toho, co\nse takřka jenom myšlenkami pěstovalo, prospěšné bude,\njestli učitel nějaký dvouhlasový přiměřený příklad k\nrozboru (analysování) sobě obeře. Při tomto rozboru\nžáka upozorní:\n1. Na druh a zvláštnost taktu i jeho těžkou a leh-\nkou dobu.\n2. Na základní tóninu as ní v blízkém spříbuzenství\nnacházející se tóniny. Stává-li přechodu do některé\nspříbuzněné tóniny a z kterých tónů možná přechod\nten vyrozumívati ?\n3. Zajímavým způsobem líčí a jmenuje intervally, v\nkterýchžto oba hlasy pokračují, podotkne, které náleží\nk původním a které k odvozeným, a které z nich jsou\nlibozvuké a které nelibozvuké intervally. Přesvědčuje\nžáka o volném pohybu konsonancí a pravidelném po-\nkračování dissonancí; ukáže, zdali se upotřebilo disso-\nnancí s přípravou nebo dovoluje-li mírná její nelibo-\nzvučnost volného nástupu a nebo objevuje-li se pouze\nv průchodu, zdali ve vrchním neb zpodním hlase obsa-\nžena jest dissonancí.\nnásledující kvintou připomíná se tónina, kterážto s\ntóninou předcházející kvinty ve vzdálené příbuznosti\nse nachází, na př. g-c, a-d; první velká kvinta g-c\nuvádí nám na mysl tóninu C, druhá však a-d též\nvelká kvinta upomíná nás na tóninu D, a však C-\ntónina s D-tóninou ne v prvním, nýbrž v druhém\npříbuzenství se nachází. Že pokračování v takových\nkviutách, které jsou v nejbližším příbuzenství a\nnebo kterými se tónina nestanoví, jako kvintou ma-\nlou, dovoleno jest na př.\ngf d c\nc h gis lis atd.\nnemusíme ani připomínat. Z ohledu pokračování v\noktávách poznamenati dlužno, že jenom v tom pří-\npadu, kde se jedná o zvláštní, samostatný zpěv\nhlasu, rozmanitost harmonickou, se paralellní pokra-\nčování v oktávách zapovídá, ne ale slouží-li ony\npouze k sesílení a lepšímu vyznačení jisté melodie.\nTo samé platí o prime neb unisonu.\n\n*) Příčina, proč pokračování v kvintách sluch uráží,\nmá svůj základ v tom, že každou bezprostředně"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "133", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 707, "texte": "Poukáže na to, kterak harmonická síla zprávnost\nzpodního hlasu (bassu) od důkladné znalosti intervallů\na od pravého jich upotřebování závisí.\n4. Obrátí pozornost žákovu také na plynné zajímavé\na zpěvné vedení hlasu, kteréžto se zakládá v tom, že\nnestává žádných zbytečných a nucených skoků.\n5. Poučuje-li schopnějšího žáka, upozorní ho také\nna rhytinické uspořádání, pátraje, pozůstává-li celá\nsada jenom z jednoho neb více dílů, z jedné neb více\nprogressí *) čili chodů a podlé čeho chody a pře-\nstávky oddílu poznali.\nNapotom af se žák pokusí sám podobný rozbor\njednoduchých dvouhlasových příkladů učinili a inter-\nvally af poznamená číslicemi, t. j. primu i, se-\nkundu == 2, terci = 3 atd.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "133", "page_fin": "133", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.6", "titre_corps": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "titre_sommaire": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "133", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.5", "debut_caractere": 709, "fin_caractere_exclue": 4107, "texte": "Jan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nLežíf v rázu některých lidí, že sami sebe poutají\na proniknouti se nedají svým duševním nadáním všemi\nsílami, držíce je vždy na uzdě, tu pro ohledy thema-\ntické, tam pro nedůvěru v sebe, jinde zase pro obávání\nže obecenstvo nelibě by přijalo svobodný výlev nepou-\ntané tvořivé síly. K takovým přináleží i Zach. Když\npak náhoda jakás ty zadržované mocnosti vy bouří a k\njiným směrům je obrátí nežli k těm, v nichž jedině bla-\nhoploditi mohou, stane se průval jejich nebezpečný\nba i záhubný. Zachův cit se rozjitřil až k náruživosti,\njest se obávali aby i obrazivost jeho na šílenství\nnevzrostla.\n„Což s ním tak zle stojí, že by umění vaše ne-\nstačilo tomu předejiti?\" pravil kníže užasnut.\n„Posaváde ještě ne, zárodky jsou však zde, známky\nmnohé ukazují na nejasnou budoucnost. Obávám se\nvěru, že zbytek života jeho bude jen pathologickým\nprocessem.\n; 3 „Tof hrozné!\" pravil kníže užasnut, „což není\nvýhlídky, aby se stav jeho zlepšil?\"\nLékař pokrčil rameny, a pravil po krátkém pře-\nmýšlení :\n„červ, jenž mysl jeho vyhledává, jest veřejným ta-\njemstvím, ale nedá se odstraniti. Myšlénka jen my-\nšlénkoú se vyléčí. Jest-li hraběnka Angelina sama se\no to nepokusí, marně se o to tělesní lékařové by\nsnažili.\n„Tedy přece Angelina! —• Což kdybychom s ní\npromluvili ?\"\n„Zde, knížecí milosti přestává mé umění a začíná\nvaše,\" odvece lékař, „jsem přesvědčen, že každé její\nlaskavé slovo za sto kapek jakékoliv medicíny by pů-\nsobilo. Avšak\"\n„Nůže, co?\" ■ ■ •\n„Ona sama se nachází v podobném stavu a práhne\npo lékaři, a po jiném, nežli jest Zach.\"\n„Jeli možná? Odkud to víte?\"\n„Yždyf jsem i jejím osobním lékařem a nemohu jí\npomoci právě jako jemu.\"\n„A kdo jest ten štastný? Angelina věru nemá\npříčiny se trápiti. Vždyf pak není muže v Mohuči jenž\nlásky schopen, by se jí nekořil.\"\n„Přece! Ti všickni, kteří se jí koří, nedovedli po-\nsud co jeden, který si ji nevšímá, totiž mysl její po-\nbouřiti.\" ' ifl 8 'itotwH .ítfjí\n„Je-li možná? A on?\"\n„Dělá jakoby jí na světě nebylo. Na srdečné pozvání\njejí navštívil jednou její společnost od těchto dob se\nvíce neukázal ač zvací lístky téměř co den ho k tomu\nvyzývají. Právě proto, že zvláštně náklonnost její po-\nzoroval, vyhýbá se jí na všech cestách.\n„Kdož jest ten podivín? Yěru zázračné to síly\nčlověk, který takovým půvabům odolati může.\"\n„Ano, takž i já se domýšlím jsa přesvědčen, že\nPetruccio má k lomu též své jakés tajemné příčiny.\"\n„Petruccio pravíte? náš vlašský tenorista ?\"\n„Ano, ten samý.\"\nKníže se zamysliv síní popocházel.\n„Tohle je kus divadla!\" pravil po chvilce, „ten\nmiluje onu, ona zase jiného, ten zase jinou a všechny\nstůňou na jednu nemoc. Bylif by směšní kdyby ne-\nbyli k politování! Co myslíte, abych učinil?\"\n„Kdyby Petruccio se trochu sklonil k Angelině,\nsnad ona zase by aspoň přívětivým chováním na Zacha\nblaho působila, až by se časem krev v něm poněkud\numírnila.\"\n„Ví Zach, že Angelina miluje Petruccia?\"\n„Pochybuji, aspoň se nijakž o tom nezmínil.\"\n„Nůže promluvím dnes se zpěvákem, dále pak\nuvidíme, co se dělati dá, prozatím navštěvujte mé ne-\nmocné a zpravujte mne svědomitě kterak se jim vede.\"\nTakto praviv kníže propustil lékaře a poslal oka-\nmžitě pro Petruccia.\n(Pokračování.)\n*) Pravidelným opětováním té samé řady intervallů na\njiném o stupen vyšším neb nižším tónu povstává pro-\ngresy a tudy nejenom důslednost v melodii nýbrž\niv harmonii zachována jest."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "134", "page_fin": "136", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "134", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "135", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.7", "debut_caractere": 6067, "fin_caractere_exclue": 6539, "texte": "(—?) Z Náchoda. Dne 29. května uspořádal pan\nK. Kejklícek malou hud.-dekl. akad. ku prospěchu sboru\nčeských dobrovolníků. Posluchačů se valně sešlo. Zí-\nskalo se k nadzmíněnému úceli 100 zl. 10 kr. rak. c.\nDeklamovaly se, zpívaly i hrály na pianě a houslích sa-\nmé vybrané kusy. Velevážení účinkující paní a pánové,\nzejmena: Paní podkrajská a paní Kytlerová, slečny M.\nKlimešová, Ž. Hubková, A. Tichá a Kl. KejkJícková, a\npánové F. Kříž, Novotný, Pecold, Grim, Goldovský a"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2987, "texte": "Pinkáva vynasnažili se, aby co nejlépe provedli úlohy\nsvé, a došli v plné míře pochvaly velectěného obecenstva.\n\nBenátky. Divadlům špatně se daří. Tak zvané\nApollonské divadlo již uzavřeno.\nBerlín. Intendant dvorních koncertů hrabě Re-\ndern složil velkou operu, libretto napsal p. Tempeltey.\nDrážďany. Barytonista pan Hardmuth, v Praze\nchvalně známý, zpívá zde pohostinsku.\nLipsko. Zde se bude provozovat Schumannova\n„Genovefa.\"\n(L.) Lvov. Nadaná zpěvačka M. Soukupová, Pra-\nžanka, kteráž u zdejšího divadla angažována jest, získala\nod nějakého casu značně ve zpěvu a hře. Její zvučný,\nvýdatný hlas dosáhl větší vláčnosti a ohebnosti, její mi-\nmika více živosti a dramatického ohně, jakož i vřelejšího\nvýrazu. To osvědčila co Agatha v „Kouzelném střelci,\"\nco Adalgisa v „Normě,\" co Elvíra v „Ernani,\" co „Lu-\ncrezia Borgia,\" co „Valentina\" ů co „Recha,\" v kte-\nrýchžto partiích skvělého výsledku dosáhla. Zvláště po-\ndotknouti sluší její provedení „Valentiny.\" Slečna Sou-\nkupová je, jak známo žačka kapelníka p. F. Škroupa\nv Praze.\nMoh u i. Slečna Tipkova účinkovala dne 4. t. m.\nv koncertě ku prospěchu rakouských dobrovolníků.\nNový York. Nová společnost vedením Strakošo-\nvým započala, jak doslýcháme, krátkou jen saisonu. Líbí\nse obecenstvu, jež se také četně schází.\nPaříž. Hektor Berlioz zřídil zde obrovský koncert.\nHans z Búlowa dvakráte koncertoval s náramným úspě-\nchem. Starší německé opery velmi se zde líbí, dávaly\nse „Entfúhrung aus dem Serail\" od Mozarta a „Abu\nllassan,\" Webrovo první dramatické dílo. Meyerbeer\ntvoří z dialogu ve své komické opeře recity a bude ji\ntakto provozovati v Londýně. Tato opera musí se zde\n4krát týhodně dávat. Známý F. v. Flotow také složil no-\nvou operu „Meranský mlynář.\" Text kní psaji pp. Mo-\nsenthal ve Vídni a Tietz v Berlíně. Znamenití stavitelově\nvarhan pp. Merklin a Schútze dostavěli velké a krásné\nvarhany. Majít 58 zvučících hlasů, 4 manualy a pedál\n32 střevíců. Zkoušeny jsou od známého varhaníka p.\nBatiste.\n, - t »\nPešť. Verdiho nejnovější opera „Tutti in maschera\"\nzde propadla.\nL ; . áj ;,j -- • - i »| , . jv ři \\ I f** r A *J C,\nSchwerin. Zdejší mladý hudebník Hartet, clen\ndvorní kapelly složil operettku „Pastýřka Piemontská.\nŠtětin. Ženiální skladatel ballad, K. Lowe, do-\nkončil operu „Emmy,\" slova dle Scotova románu „Ke-\nnilworth.\"\nVideu. Zde zřídí o prázdninách všecky zpěvácké\nspolky velkou produkcí ku prospěchu raněných. P. Stolz,\nposavádní kapelní mistr v Josefském předměstí, odebéře\nse co kapelník k Karlovu divadlu. Ředitel Ekert vyjed-\nnává v Paříži za příčinou provozování nejnovější opery\nMeyerbeerovy „Pout do Ploermelu.\" Mimo to připraveny\njsou pro budoucí saisonu opery „Tannhauser,\" „Anna z\nLandskronu\" od Aberta, „Wanda\" od Dopplera, Herkula-\nnum\" od Davida a Gluckova „Armida.\"\n\nNové hudebniny. Kor. Stankovič vydal „Srbské\nnárodní písně\" s průvodem piana, jež J. M. císař Fran-\ntišek přijmouti ráčil. Pan Stankovic hodlá vydati ještě\ndruhý svazek těchto písní s notami pro zpěv a piano.\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "134", "page_fin": "135", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "134", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "134", "page_fin": "135", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Novoměstské divadlo. Dne 4. t. m. dávala se", "titre_sommaire": "Novoměstské divadlo. Dne 4. t. m. dávala se", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "134", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 6099, "texte": "Novoměstské divadlo. Dne 4. t. m. dávala se\nopera „Die Nachtwandlerin\" (Náměsíčná) ve 3 dějstvích\nod Bell i ni ho. Obsah její je tento: V jisté vísce ve\nŠvýcarsku shromáždí se lid přeje štěstí Amíně, scho-\nvance Tereziině, jež na druhý den s Elvínem, bohatým\nstatkářem sňatek slaviti má. Brzy na to přijde Elvín a\npak notár, uzavře svatební smlouvu, dle níž Elvín všecko\nsvé jmění Amíně daruje. Amína dá mu toliko prsten.\nVše se raduje, toliko hospodská Elíza, již rolník Alexis\nmiluje, nepřeje Amíně takového štěstí. Tu přijde do té\nvísky hrabě Rudolf, odebíraje se do blízkého zámku a\npřeje též štěstí snoubencům. Juž se schyluje k večeru a\nmlynářka Terezia radí k odchodu, ant prý na blízku ja-\nkýsi duch straší. Rudolf tornu nechce věřit a uzavře, že\nse o tom strašidle přesvědčí. Rudolf dav Amíně s Bo-\nhem, odejde. Elvín je žárliv na Rudolfa, avšak Amíně\nzaplaší mráček jeho nedůvěru. Elvín jí slíbí, že nebude\nvíce žárliv a všichni odejdou. (1. děj). Hraběte Rudolfa\nnacházíme v hospodě ve své ložnici. Hospodská Líza\nvstoupivší k němu, táže se ho, zdaž se mu pokoj tento\nlíbí. Rudolf počne s ní žertovat, v tom slyšeti lze ja-\nkýsi šumot, po němž Líza zmizí. Do pokoje přichází\nAmína v rukou svíci držíc, a hovoří o svém snoubenci.\nRudolf pozná v ní dívku náměsíčnou a shasnuv obě\nsvíčce odejde, co zatím Amína do postele pro hraběte\nuchystané si ulehne. Líza vědouc o tom, jde to Elví-\nnovi vyzradit. Rolníci dozvěděvše se, že se v hospodě\nhrabě Rudolf, majitel této vísky nachází, přichází ráno ho\nuvítat, a najdou v posteli místo hraběte Aminu. Elvín\nvida to, drží ji za nevěrnou a zrádkyni. I zavrhne ji. A-\nrnína se chce vymlouvat, avšak žádný ji slyšeti nechce.\n(2. děj). V lese shromáždí se lid a chce k hraběti, aby\něest Aminy zahájil. Mlynářka Tereza a schovanka její\nAmína blíží se k Elvínovi, on ji opět zavrhne, prsten jí\nodejme a odejde. Elvín ve zlosti své, chce se s Lížou,\njiž za pocestnou drží oddati a zamýšlí sní k oltáři se\nodebráti. V tom přijde hrabě Rudolf tvrdě, že Amína je\nnevinná, neboť jsouc náměsíčnou, přišla mimovolně do po-\nkoje cizího, a tam usnula. Výpověď tuto nechce žádný\nvěřiti, a juž vede Elvín Lízu k oltáři. V tomž okamžiku\nukáže Tereza šátek, jenž se v pokoji pro hraběte uchy-\nstaném nalezl, a jenž Líze náleží. Každý užasne nad ne-\nstydatostí Lízy. Na to viděti bylo Aminu, ona svíci v\nrukou z mlýnu dolů kráčí a o svém milenci hovoří a si\nnaříká, že jí Elvín zavrhl a opustil. Co tak ve snu\nmluví, strčí ji Elvín prsten na prst. Na to sklesne Amí-\nna. Elvín přesvědčen tak o věrnosti své milenky, pojme\njí do náruče a sňatek s ní slaví. Opera tato dávala se\nponejprv v Miláně v březnu 1831 a je vlastně proslavnou\nzpěvačku Pastovou psána. V hudbě převládá bledolícá\nsentimentálnost a sladký nářek lásky tak mocně, že se\ncelá opera míse cukrovinek podobá. Žádný výjev ne-\nvzbudil tolik slzí, jako finále v „Náměsíčné.\" Co do in-\nstrumentáři převládají v opeře této plechové nástroje.\nJistý kritik pravil, kdež tato opera v Německu dávala, že\nnemůže pochopit, proč se sultán tak velice zajímal pro\nnáměsíčnou selskou dívku, že k ní poslal celou tureckou\nnárodní kapellu. Co do provedení opery bylo slušné\nzvláště vynikla si. Brennero va (Amína), jež všechny\nstránky své kolloratury v ní vyvinula.\nDne 7. t. m. provozován ku prospěchu si. Jenny\nBrennerové „Don Juan\" od Mozarta. Stav nynější naší\nzpěvohry jest tak smutný, že by v skutku již záhodno\nbylo pomlčeti o všelikých vadách, kterých nicméně napo-\nřád přibývá. Co se však bývalé slávy zpěvohry, zvláště\nMozartské u nás týče, tut věru člověk domníval by se\nže restituce, aspoň progressívní, není možná docíliti, a tak\npozorují zvláště starší navštěvovatelé divadla, jak by\nmělo být a ne jak je. Nový kapelník pan Jahn také\npraničím nepřispívá k zvelebení souhry, sborů a celého\nensemblů, spíše naopak. Slečna Brennerová hlučně uví-\ntána byvší, provedla úlohu svou co Donna Anna s mra-\nzivou chladností, zvláště u mrtvoly otce lhostejně si po-\nčínajíc, co do zpěvu sice korrektně, však bez vzletu.\nNejlépe se podařila poslední arie do F. Slečna Míková\nzpívala s obvyklým důrazem, ve hře velmi statně si po-\nčínajíc, taktéž sl. Lichtmayová. Pan Hertsch musel zpí-\nvati Leporella, jest to docela nepřiměřená proň úloha,\nvšak hleděl se ctí vyváznouti, o hře a humoru ani\nzmínky. Pan Steinecke počínal si, jako vždy co Don\nJuan velmi statně.\nMinulý čtvrtek odbýval pan Pavlis, ředitel ústavu\npro vyučování vojenské hudby v kanálské zahradě se\nsvými učni koncert, který s nemalou pochvalou od četně\nshromážděného obecenstva byl přijat. Mladí hudebníci\nodehráli úlohy své správně, a mnohý z nich více než\nprostřední vlohy pro nástroj svůj označil. Taneční\nkusy ovšem trpěti musely na líbeznosti, nebo hrálo se\njen na kovové nástroje za to ale pochody, vlastní zá-\nklad vojenské hudby, byly vesměs zdařile provozovány\na k tomu konci vlastně ústav o němž mluvili jsme\nčelí. I těší nás, že směle můžeme říci, že při roz-\numném a dobrém návodu, jakým p. ředit. Pavlis ústav\nmu svěřený vede, potvrdí se ona pověst, jakou se ho-\nnosí až posud národ náš v císařské vojenské hudbě. Ku\nkonci připomínáme, že pochod českých dobrovolníků, se-\nstavený p. Pavlisem pro pěkné vpletené nápěvy se tak\nlíbil, že několikkrát musel hrán býti. Krásně vynímá se\nv triu „Kde domov můj,\" kterýžto nápěv asi v mnohém\nvojínu zbudí v cizině upomínku na milou českou vlast.\nK civilním orkestrům pp. Perglera a Komzáka\npřidružily se letos dva nové; jeden, řízen p. Janákem,\nhrává obyčejně na střeleckém ostrově a švarně počíná si\nv provozování skladeb druhu rozličného, druhý veden p.\nMaškem, hrává po ostrovech v Karlině. Poslední vyzna-\nčuje se dobrým obsaděním houslí a kontrabassů a pro-\nvádí přesně a líbezně vybrané novější skladby, jmenovitě\nale národní naši polku podává věru po česku.\nSlečna L. Tipkova, bývalý oud Pražského di-\nvadla, je u dvorního divadla ve Wisbadenu s ročním\nplatem 4000 zl. stř. angažována. Slečna Tipková do-\nstala též nabídnutí k divadlům do Darmstadtu, Mann-\nheimu, Frankfurtu a Mohuče.\nKrajan náš pan Frant. Černý, učitel hudby z Pe-\ntrohradu, přijel tyto dni do Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "135", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6065, "texte": "Dovídáme se, že v Horách Kutných a v Mladé\nBoleslavi měli tamní zpěváctí spolkové produkce ve pro-\nspěch ceských dobrovolníků. V prvním městě zpívalo se\nmezi čtyřmi sbory dvé ceských, v Mladé Boleslavi však\nmezi devíti sbory zazněl jen jediný český sbor, a sice\n„Zastavetiíčko\" od prof. Vogla. Ctěný dopisovatel z MI.\nBoleslavi stýská si v Lumíru již v několika dopisech,\njaká lhostejnost k českému zpěvu jeví se v spolku zpě-\nváckém v městě onom avšak bez úspěchu. Věříme\nmu ochotně, ale máme za to, že lépe by bylo, mlčením\nvěc pominouli, která se nedá liojiti a ceských listů uše-\ntriti, neboť zdá se, že pánové oni jsou ze staré školy a\ndrží se raději šlendriánu svého, než by k prospěchu\nsvému a k zálibě obecenstva pěstovali český zpěv, ml-\nčením úplným aspoň by se nerušilo dolce farniente oněch\npánů a nebudil bol nový v nás. Při příležitosti této nám\nale jednu důležitou otázku rozebrati jesť, důležitou velmi,\nnebo v novější době utvořilo se v Čechách několik zpě-\nváckých spolků a nastala tudíž nemalá potřeba, aby, ma-\njí-li spolkové oni český mužský zpěv pěstovati, se i hoj-\nněji české mužské skladby skládaly, než se to posud\ndělo. Podívejme se na posavádní literaturu zborň českých.\nSbory starší Jelenovy a Horákovy jsou sice věčně mladé,\nneboť jarý národní český duch vane jimi. Veit, mistr i\nv mužském zpěvu, má jen 2 české sbory „Tři věnce\" a\n„Svítání.\" Později mlknul český mužský zpěv, až jej\nprof. Vogl opět pěstovali se jal. Voglovy sbory, ač slo-\nvanské ráznosti nemají a romantickou hudbu dýší, jsou\ntak srdcejemné a zpěvné, že všudy se zalíbiti musí. Jeho\nPuda vlastenská, Vltava, Dům otcovský, Hlasy z domova,\nVýlet a především Cikání mají nemalou vnitřní cenu do\nsebe a pro zpěváky jsou velmi vděčné. Po Voglovi, jak\nmile vzal se ředitelství Žofínské akademie a skládati pře-\nstal, uchopil se osiřalého mužského zpěvu bodrý a slo-\nvanský Zvonař, sbory jeho ve „Varytě a Lyře\" a několik\nv rukopise mají národní ráz, hudbu jasnou jako sklo a\nformy krásné, jsou však více méně příliš krátké, což\novšem obecenstvu nikoliv však hudbě na újmu jesť. Bylo-\nby přáti, aby Zvonařovy sbory rozšířily se. V nejnověj-\nším čase obrátil na se pozornost znalců všech K. Slavík,\njeho mužské sbory mají mohútný výraz, železnou formu\na hudbu vzplanulou národním citem. Od Voglovy doby\nnerozehřál obecenstvo žádný sbor tak jako „Rekův sen\"\nod Slavíka. Jak vidno, je lit. naše na sbory mužské\nchudobná v poměru k něm., za to ale směle můžeme\nříci, že téměř všechny sbory od Štorcha, Beckra, Kuntze\net consortes nemají tolik vnitřní ceny do sebe, jako jen\nněkolik našich. Co do vážnosti hudby samé, můžeme\nbýti hrdi na sbory české své. Leč řekne se nám „Dejte\nnám nových sborů, my rádi budeme zpívat česky, nemá-\nme-li, nemůžeme.\" Pravda, to právě záhadné. Máme jich\nmálo pro potřeby zakládáním nových spolků na venkově\nzbuzené, a sil přece máme dost ke skládání a to statných\nsil. Pomoc tu je možná a sice pohledneme-li do minu-\nlosti nedávné, jen na takový způsob : aby totiž v Praze\nsamé v ústavech zpěv pěstujících se české nove zpívaly,\npak milerádi budou skladatelově naši sbory psáti, český\nzpěv se zmůže a' vyhoví se potřebám všem. U nás máme\n2 spolky, v kterých zpěv pěstuje se. Žofínskou akade-\nmii a Cecilskou jednotu; Žofínská akademie z části jen\nvedle stanov obírá se se světskou hudbou, v posledním,\nčase yšak přinesla y produkcí aspoň jeden český sbor a\nmáme za to, ze bude takto pokracovati a neudělá hanbu\nčestné minulosti své jinak to s Cecilskou jednotou. Nevím\nzdaž někdy drive, ale mnoho let již nepřinášejí koncerty\njejí pranic českého, a přec při svých ohromných známo-\nstech získal by si p. ředitel její krásných sborů mužských\ndost, kdyby stál o to. Ale ovsem vytrubovali s galerie\nzukunftsmuziku, zdá se důležitějším býti, než lačnému\nobecenstvu poctivý český sbor předvesli. Ovšem casy\nnejsou, které bývaly. Tuto neshodu odstranili, nutno jest\na pak budeme mít cáku, že český mužský zpěv se zmůže\na že vyhoví se potřebě, která nastává zakládáním spolků\nzpěváckých ve vlasti naší. Jen af si zatím pánové výbo-\nrové hledí toho, co máme a skladatelově pak zajisté s\nradostí pustí se do díla. Posléze tu vadu připomínáme,\nže u nás těžké jest mužské sbory tiskem vydati. Snad\nale některý nakladatel se uchopí myšlénky té, a bude-li\nobecenstvo pilně odbírati, učiní to snad s prospěchem.\nPan Alfred Wald a u, jehožto na pilném pátrání\nspočívající spis „Die bohmischen Nationaltiinze,\" všestran-\nného uznání došel, vydá co nevidět druhý díl téhož spisu,\njenž následující tance české obsahovati bude : Bába, Bu-\ndějovická, Chodovská, Doušky, Důtky, Fasuněk, Houpačka,\nHrachová, Husar, Husitská, Ječmen, Kalafňua, Kaprál, Ka-\npusta, Kohoutek, Kolečko, Kolomazná, Kominík, Kovář,\nKrocan, Krosna, Křepelka, Křižák, Kudlicka, Landvérka,\nLaskavec, Nový svět, Mlynářka, Od země, Osmička, Ovčák,\nPolbírská, Polka dvojitá (Doppelpolka), Proti sobě. Prů-\nchod, Putna, Rak, Rákosí, Rekrut, Řetěz, Saláty Šmitec,\nValach, Vika, Votava, Zastavovaná, Zeíenák, Zába.\nPodavše jména tanců, nesmíme pro úplnost opominouti\nještě zvláštní druh takých tanců, jenž ovšem málo aesthe-\ntického však tím více kulturo-historického zájmu vzbu-\nditi mohou. Jsou to národní tance, kteréž roku 1848\npovstaly. Tak se tancovaly na rozličných místech: Co-\npařská, Parlament, Konstituce, Kocicinářská, Garda,\nBrejle, Šotek, Slovan, Košut atd. Netaněily se tak di-\nvoce a bouřlivě, jako Carmagnola, onen pověstný tanec\npod strašnou vládou Robespierrea, nýbrž byly více sa-\ntyrou neb parodií aneb docela neškodné a nevinné pod-\nstaty. Konečně dlužno nám se zmíniti o třech tancích\nkteréžto mě vše jména: Hus, Žižka a Laudon, nyní\ntak vymizely, že sotva stává člověka, jenž mimo ztvrzení\njejich existencí o nich něčeho podati může. Tance tyto\nzdají se býti lokální a jsou bez vší pochyby z r. 1848.\nAvšak je to dosti pamětihodné, že, kde nižádná z národ-\nních písní neopěvuje nejpopularnějšího českého vůdce\nJana Žižku z Trocnova a neméně populárního Jana Husa\na konečně od lidu tak velice slaveného vítěze u Bělo-\nhradu Gideona Laudona, že aspoň jejich jména na\ntance přešla."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "135", "page_fin": "136", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.7.2", "titre_corps": "(—?) Z Náchoda. Dne 29. května uspořádal pan", "titre_sommaire": "(—?) Z Náchoda. Dne 29. května uspořádal pan", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "135", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.7", "debut_caractere": 6067, "fin_caractere_exclue": 6539, "texte": "(—?) Z Náchoda. Dne 29. května uspořádal pan\nK. Kejklícek malou hud.-dekl. akad. ku prospěchu sboru\nčeských dobrovolníků. Posluchačů se valně sešlo. Zí-\nskalo se k nadzmíněnému úceli 100 zl. 10 kr. rak. c.\nDeklamovaly se, zpívaly i hrály na pianě a houslích sa-\nmé vybrané kusy. Velevážení účinkující paní a pánové,\nzejmena: Paní podkrajská a paní Kytlerová, slečny M.\nKlimešová, Ž. Hubková, A. Tichá a Kl. KejkJícková, a\npánové F. Kříž, Novotný, Pecold, Grim, Goldovský a"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 111, "texte": "Pinkáva vynasnažili se, aby co nejlépe provedli úlohy\nsvé, a došli v plné míře pochvaly velectěného obecenstva."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "136", "page_fin": "136", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.7.3", "titre_corps": "Benátky. Divadlům špatně se daří. Tak zvané", "titre_sommaire": "Benátky. Divadlům špatně se daří. Tak zvané", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "debut_caractere": 113, "fin_caractere_exclue": 2764, "texte": "Benátky. Divadlům špatně se daří. Tak zvané\nApollonské divadlo již uzavřeno.\nBerlín. Intendant dvorních koncertů hrabě Re-\ndern složil velkou operu, libretto napsal p. Tempeltey.\nDrážďany. Barytonista pan Hardmuth, v Praze\nchvalně známý, zpívá zde pohostinsku.\nLipsko. Zde se bude provozovat Schumannova\n„Genovefa.\"\n(L.) Lvov. Nadaná zpěvačka M. Soukupová, Pra-\nžanka, kteráž u zdejšího divadla angažována jest, získala\nod nějakého casu značně ve zpěvu a hře. Její zvučný,\nvýdatný hlas dosáhl větší vláčnosti a ohebnosti, její mi-\nmika více živosti a dramatického ohně, jakož i vřelejšího\nvýrazu. To osvědčila co Agatha v „Kouzelném střelci,\"\nco Adalgisa v „Normě,\" co Elvíra v „Ernani,\" co „Lu-\ncrezia Borgia,\" co „Valentina\" ů co „Recha,\" v kte-\nrýchžto partiích skvělého výsledku dosáhla. Zvláště po-\ndotknouti sluší její provedení „Valentiny.\" Slečna Sou-\nkupová je, jak známo žačka kapelníka p. F. Škroupa\nv Praze.\nMoh u i. Slečna Tipkova účinkovala dne 4. t. m.\nv koncertě ku prospěchu rakouských dobrovolníků.\nNový York. Nová společnost vedením Strakošo-\nvým započala, jak doslýcháme, krátkou jen saisonu. Líbí\nse obecenstvu, jež se také četně schází.\nPaříž. Hektor Berlioz zřídil zde obrovský koncert.\nHans z Búlowa dvakráte koncertoval s náramným úspě-\nchem. Starší německé opery velmi se zde líbí, dávaly\nse „Entfúhrung aus dem Serail\" od Mozarta a „Abu\nllassan,\" Webrovo první dramatické dílo. Meyerbeer\ntvoří z dialogu ve své komické opeře recity a bude ji\ntakto provozovati v Londýně. Tato opera musí se zde\n4krát týhodně dávat. Známý F. v. Flotow také složil no-\nvou operu „Meranský mlynář.\" Text kní psaji pp. Mo-\nsenthal ve Vídni a Tietz v Berlíně. Znamenití stavitelově\nvarhan pp. Merklin a Schútze dostavěli velké a krásné\nvarhany. Majít 58 zvučících hlasů, 4 manualy a pedál\n32 střevíců. Zkoušeny jsou od známého varhaníka p.\nBatiste.\n, - t »\nPešť. Verdiho nejnovější opera „Tutti in maschera\"\nzde propadla.\nL ; . áj ;,j -- • - i »| , . jv ři \\ I f** r A *J C,\nSchwerin. Zdejší mladý hudebník Hartet, clen\ndvorní kapelly složil operettku „Pastýřka Piemontská.\nŠtětin. Ženiální skladatel ballad, K. Lowe, do-\nkončil operu „Emmy,\" slova dle Scotova románu „Ke-\nnilworth.\"\nVideu. Zde zřídí o prázdninách všecky zpěvácké\nspolky velkou produkcí ku prospěchu raněných. P. Stolz,\nposavádní kapelní mistr v Josefském předměstí, odebéře\nse co kapelník k Karlovu divadlu. Ředitel Ekert vyjed-\nnává v Paříži za příčinou provozování nejnovější opery\nMeyerbeerovy „Pout do Ploermelu.\" Mimo to připraveny\njsou pro budoucí saisonu opery „Tannhauser,\" „Anna z\nLandskronu\" od Aberta, „Wanda\" od Dopplera, Herkula-\nnum\" od Davida a Gluckova „Armida.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "136", "page_fin": "136", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.7.4", "titre_corps": "Nové hudebniny. Kor. Stankovič vydal „Srbské", "titre_sommaire": "Nové hudebniny. Kor. Stankovič vydal „Srbské", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "debut_caractere": 2766, "fin_caractere_exclue": 2974, "texte": "Nové hudebniny. Kor. Stankovič vydal „Srbské\nnárodní písně\" s průvodem piana, jež J. M. císař Fran-\ntišek přijmouti ráčil. Pan Stankovic hodlá vydati ještě\ndruhý svazek těchto písní s notami pro zpěv a piano."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c016", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "136", "page_fin": "136", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.7.5", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "debut_caractere": 2976, "fin_caractere_exclue": 2987, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c017", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "136", "page_fin": "136", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.7.5.1", "titre_corps": "Fride mann Bach. Fr. Bach byl varhaníkem v Halle.", "titre_sommaire": "Fride mann Bach. Fr. Bach byl varhaníkem v Halle.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "debut_caractere": 2989, "fin_caractere_exclue": 3891, "texte": "Fride mann Bach. Fr. Bach byl varhaníkem v Halle.\nJeho roztržitost' v úřadě, jehož zpravování se řídilo dle věžních\nhodin a zvonění, natropila mu podivných kousků. Byv napo-\nmenut, by se do chrámu odebral, vstal od klavíru, a sel 5 divil\nse po cestě, že se juž zvoní, vešel jedněmi dveřmi do chrámu a\ndruhými dveřmi od tamlud ; přišed domů, sedl ke klavíru a po-\nkračoval u svých započatých fantasiích. Nejlépe bylo, když mě-\nchotlapu klíče od varhan zanechal. Jednou se to však stalo,\nbylo to na první svatodušní svátek. By svou službu nezanedbal,\nodebral se před časem do kostela a posadil se, než se obecen-\nstvo sešlo, do ženských lavic, zapomněl se vsak, a zůstal maje\nklíce od varhan v kapse, seděti i potom, když juž odzvonili a\npreludium se hráli mělo. Každý se ohlížel na kůr, kýval a vrtět\nhlavou Friedemaun vrtěl také hlavou, mumlaje: No, to mi\nje přec divno, kdo dnes hráti bude na varhany."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c018", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "136", "page_fin": "136", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "debut_caractere": 3893, "fin_caractere_exclue": 3998, "texte": "Listárna.\nPanu K Š. v Poděbradech. Obdržel\njste mé psaní? — P. Ab. v Stuttgartu. Obdržím brzy\nto slíbené."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c019", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "136", "page_fin": "136", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.9", "titre_corps": "P T. Pány odběratele, kteří jen na půl leta předplaceni jsou, žádáme uctivě, by svá předplacení", "titre_sommaire": "P T. Pány odběratele, kteří jen na půl leta předplaceni jsou, žádáme uctivě, by svá předplacení", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "debut_caractere": 4000, "fin_caractere_exclue": 4321, "texte": "P T. Pány odběratele, kteří jen na půl leta předplaceni jsou, žádáme uctivě, by svá předplacení\nna ostatní čtvrtletí obnovivše udali, jaké praemie (zdaž podobiznu neb skladbu kostelní) žádají,\nby jim brzy odeslána byla. Kompletní exempláry „Dalibora\" na rok 1859 jsou ještě v zásobě a\nmohou se dostali. Expedicí Dalibora."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-06-10-01-c020", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-06-10_01#c020", "volume": "bmtnabd_1859-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "136", "page_fin": "136", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.2.10", "titre_corps": "K tomuto číslu přidána příloha obsahující: „Toccata\" pro piano od Fr. Kavána.", "titre_sommaire": "K tomuto číslu přidána příloha obsahující: „Toccata\" pro piano od Fr. Kavána.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "debut_caractere": 4323, "fin_caractere_exclue": 4400, "texte": "K tomuto číslu přidána příloha obsahující: „Toccata\" pro piano od Fr. Kavána."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "129", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.1", "texte": "Máj.\nA. S.\nTo nebe plno naděje\na slunce v takém jasu,\nže oka skoro málo je,\nby vssálo vše tu krásu.\nA všecko v světě slaví ples\na vše jest plno lásky,\nv ten hvozd, jak by se seraf snes\nas ním milostné krásky.\nVše plesá i ta sivá noc\na radost chová v hrudí,\nkýž v těch mých prsou tajná moc\ntéž mrtvé máje zbudí.\n\nBrixi František Xaver.\nŽivotopisný nástin.\nKomu by známé nebylo jméno slovútného sklada-\ntele českého, jehožto skladby v každém téměř chrámě\nnaší vlasti se rozléhají ? Kdo by neznal plodného skla-\ndatele Brixiho, jenž svými lehkými, půvabnými a roz-\nmanitými skladbami větší populárnosti dosáhl než sám\nldassický Tuma? Ano, bude as málo ředitelů kůru,\nkteří by jeho mše neb aspoň jeho offertoria, graduale\nnešpory atd. neznali. Slušno tedy, by jsme stručný ná-\nstin životopisu jeho podali.\nB rix i Fr. X, narodil se r. 1732 v Praze a byl\nsyn Šimona Brixiho, jenž od r. 1718 ředitelem kůru u\nsv. Martina byl Byl to týž Šimon, jenž r. 1718 svého\nsestřence Franty Bendu povolav mu základek jeho hu-\ndebnímu vzdělání položil. Šimon pocházel prý z rodiny\nitalské. Františkovi nedostalo se jako Bendovi té vý-\nhody u vyučování hudebním, anto otec jeho 2. listo-\npadu 1737 zemřel.\nTato brzká smrf otce Františkova byla příčinou, že\nBrixi do Kosmonos na studia poslán byl. František stu-\ndovali s velkou pilností humanitátní školy v tamějším\nkoleji Piaristském jsa přitom v hudbě cvičen od P. Ši-\nmona. Juž ve svém mládí složil Brixi několik mší a\nosvědčil v nich patrný tvůrčí talent. Na to odebral se\ndo Prahy a absolvovav filosofií věnoval se zcela hudbě\na stal se ředitelem kůru u sv. Martina na Starém městě\na později kapelníkem hlavního chrámu u sv. Víta v\nPraze. Než, svíce života jeho neměla dlouho plápolat*!\nBrixi zemřel neženat v 39. roku svého stáří u milosrd-\nných bratří dne 14. října 1771.\nBrixi byl velmi úrodný skladatel; napsal 52 velkých\na 24 menších mší, mnoho offertorií, nešpor, oratorií,\npak několik operettek a oper. O jeho hudební plod-\nnosti svědčí jeho slavnostní skladba, již k jubileum\nBenediktinského praelata Fridricha u sv. Marky ty\nsložil a kteráž 400 archů obsahuje. Brixi byl výteč-\nník ve fuze a kontrapunktu; jeho skladby vynikají pů-\nvodností a rozmanitostí myšlenek. Vyjádření Jana Ko-\nželuha, že skladbami Brixovými juž klesající, ryzý\na mužský sloh kostelní v Čechách a v sousedních ze-\nmích vytlačen byl, zdá se pocházeti ze řevnivosti mezi\noběma umělci, co z následující anekdoty dosti patrně\nvysvítá. V jedné společnosti pravil Brixi k skladateli\nKoželuhovi: „Jda—li vedle kostela, kde se vaše mše\nprovozuje, zdá se mi, že vážnou operu slyším;\" načež\nKoželuh odvětil: „Slyším—li já Vaši skladbu kostelní,\nzdá se mi, že kráčím vedlé hospody.\" Výpověd obou je\npřemrštěna, nebof skladby jejich jsou plny zbožnosti a\nskroušenosti.\n\nStav zpěvu národního a hudby\nv Haliči.\nPodává Adolf Požděna.\n(Pokračování.)\nPrvní pár postaví se před hudebníky. Když už\nvšecky páry řádně sestaveny jsou, počne mužský zpí-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "130", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.2", "texte": "vati bud s průvodem neb bez průvodu hudby. Tyto\npísně sestávají obyčejně z dvou řádků, a obsah jejich\nje obyčejně okamžitý nápad tanečníka. Někteií opěvují\nkrásu svých tanečnic; někteří přírodu, často jsou pís-\nničky tyto i velmi důvtipné a dvojsmyslné, ježto oby-\nčejně potleskem neb hlučným smíchem sprovázeny jsou.\nPřestane-li tanečník zpívati, počne hudba tentýž kra-\nkovjak, při němž všichni tancují. Jakmile opět hudba\npřestane, vstoupí pár před hudebníky a zpívá, načež\nprvní odejde a do zadu se postaví* Tanec tento ti vá\ntak dlouho, až všecky páry se vystřídají. Krakovjak je\nvelmi podoben našemu Českému národnímu tanci „Stra-\nšáku\" s tím rozdílem, že Čechové při svém tanci šašky\ntropí, Iírakovjané však zpívají.\nTak se lid baví až do rána; načež se domůode-\nbeře a opět celý týden v potu tváři na polích pracuje\navšak i tu ho neopustí veselá mysl, on při práci po\ncelý den a týden zpívá, až zas neděle, až den odpo-\nčinku a den zábavy nastane. Zde podávám nápěv nej-\noblíbenějšího krakovjaka.\nO stavbě tohoto nápěvu netřeba mnoho mluvili, ne-\nbol každý, kdo články předešlé dobře prošel, snadno\nsobě každý nápěv rozluští. Všecky Krakovjaky jsou v\ndvoučtvrtním taktu. Co se akcentuací dotýče, padne\ntěžký akcent mimo několiko sinkop vždy na první\nosmičkovou notu. Při nápěvu tomto je karakteristické\nto, že se třetí takt (u *) tolikráte opakuje, jak toho\nslova v písni požadují, nebol zpěvák nemůže dát ku\nslovům, jež improvisuje, okamžitě tolik slabik, kolik jich\nnoty při nápěvu požadují. Pročež se stává, že se někdy\nbud takty přidají, někdy též ujímají. Největší chlou-\nbou Krakovjana jsou jeho písně a nápěvy, nebol cestu-\njete-li tam ve vůkolí a vezmete-li si nějakého vůdce,\nhned se Vám nabídne, že Vás nějaké krásné písničky\nnaučí. Při těchto písních, které Vám pěje, uslyšíte\nnejvíce nápěv předešlý neb nápěv tento:\nCo se akcentuací dotyce, je v tomto nápěvu více\nrozmanitosti, nežli v prvnějším. Z obou nápěvů vane\nduch svěží a veselý, často se stává, že i poštovský\nvozka namísto obyčejné poštovské písně tento druhý\nkrakovjak troubiti započne. Lid je tu velmi laskavý,\npohostinský a upřímný.\nPoslední třída nápěvů Haličských národních obsa-\nhuje M azury. Lid mazurský je s mravy a zvyky\nKrakovskými tak úzce spojen, že se v celku s tíží něco\nvšeobecného o něm říci dá, nebot liší se od sebe toliko\nv maličkostech.\nNejkarakterističnější je zajisté to, že Mazurové krá-\ndež za žádný hřích nepovažují a ukradnou-li dříví v\npanských lesích, docela lhostejně odvětí, že Pán Bůh\nžádných dvéří k lesu nedal a les nezavřel, a za příči-\nnou tou, že to hřích býti nemůže. Z toho možná sou-\ndili, jaký pojem Mazur o vlastnictví má. Ostatně jsou\nMazurové dobří a pracovití lidé. Na svůj kraj jsou\nvelmi hrdi a mu přítulní. Mazur miluje také zpěv. Ná-\npěvy jeho jsou velmi karakleristické; vanel z nich\nduch chrabrý, hrdý, zpurný a svobodný.\n(Pokračování.)\n\nDějiny a charakteristika hudebních\nnástrojů,\nPříspěvek k dějinám hudby podává redaktor.\n(Pokračování.)\nNovější mistrové píšou pro flétny ustavičně vy-\nsoko, strachujíce se, jak se zdá, že by ve spoustě or-\nkestru dobře nevynikly. Z toho vyplývá, že vždy pře-\nvládají, místo co by se měly s celkem sloučiti, a že"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "131", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.3", "texte": "instrumentací se stává spíše ostrou, tvrdou než jasnou\na libě zněcí.\nMalá oktávní flétna má teprv od Dv polovičce\nrozhodný zvuk, a bylo by téměř zbytečné, tónů dolní\noktávy užívati, nebof bylo by je ledva slyšeti. Jelikož\nbarvitost tónů těchto nemá nic zvláštního, bude lépe,\nkdyž je záhodnými tóny v druhé oktávě velké flétny\nnahradíme. Za nynějších dob zneužívá se nesmírně\nmalých fléten, jakož i všech nástrojů, jejichžto tóny ve-\nlice pronikají. V kusech veselého karakteru účinkují\nvelice tóny druhé oktávy. Tóny, nad ní ležící e, f, g,\na, h jsou (ve fortissimo) docela výborné k mohutným,\nsrdcelomným účinkům na př. při bouři neb ve výjevu\ndivokého pekelného karakteru. Tak nelze malé flétny\nlépe upotřebili, než jak ji Beethoven ve čtvrté větě pa-\nstoralní symfonie užil, kdež nápodobňujc pisk\nvichru neb meluziny. Celý svět obdivoval v pijácké\npísně v „Kouzelném střelci\" ďábelský chechtot dvou\nmalých fléten. Je to zajisté nejšfastnější VYebrův vy-\nnález pro orkestr. Spontini přišel ve svém nádherném\n„Bachanalu\" Danaidek (jenž se později pijáckým sbo-\nrem v opeře „Nurmahal\" stal) na myšlenky, krátký\npronikavý zvuk malých fléten s údeřem na talíře spo-\njili. Nápadná souhlasnost, která se v tomto případu\nmezi oběma sobě nepodobnými nástroji utvoří, nebyla\nani druhdy tušena. Účinek podoben jesf bodu dýky.\nAvšak malou flétnou lze při jemných místech de-\nsíti štastného účinku, a jest to předsudek, myslí-li kdo\nže se na ní jen velmi silně hráli musí. Časem slouží k\ntomu, by objem velké flétny ve výši rozšířila v tom\nokamžení, kde se jí tónů nedostává. Krásný příklad\ntakého obratu nacházíme na jednom místě v 1. dějství\nAuberovy opery „Bůh a Bayaderové.\"\nKonečně musíme podolknouti, že flétna co kon-\ncertní nástroj v nejnovějších časech v nedůvěru upadla,\njmenovitě co piano v koncertních sálech místo zaujalo.\nOvšem nemůže chudobná flétna proti plnosti tónu na-\nšich moderních pian a proti pěstní síle našich klavír-\nních hrdinů ničehož dokázati a udržuje se s tíží proti\nskvělosti houslí;\n(Pokračování.)\n\nČásť theoretická při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nHarmonické a melodické intervally.\nIntervally, které slouží za podstátné částky k utvo-\nření akkordů, šlovou harmonické, naproti tomu takové,\nkteré k akkordu nepřináleží nýbrž s akkordem v jakémsi od-\nporu stojí, avšak výhradně k utvoření ušlechtění a\nozdobě zpěvu přispívají, šlovou melodické intervally.\nOstatně nazýváme také akkordní částě melodickými\nintervally, jestliže ony místo soudobně, jednotlivě po\nsobě následují.\nMelodické neakkordní intervally povstanou buďto\nchromatickou změnou ku př. snížením neb zvýšením\nčisté oktávy proměněním velké terce ve zvětšenou, malé\nsexty v zmenšenou, nebo se stanou prodléváním tónů z\npředešlého akkordu do následujícího, jenž průtahy (re-\ntardací) nazýváme a nebo konečně při vyplňování a\nzamezování větších a příkrých skoků v kterémžto pří-\npadu průchodními tóny jmenujeme.\nJakou důležitost má do sebe užívání melodických\nčili neakkordníeh intervallů lze z toho se domyslit, že\nintervally tohoto způsobu jsou nejdůležitější látkou k\nutvoření živé a od harmonie neodvislé melodie, a že\nony vůbec k pohyblivosti, rozmanitosti a zajímavosti z\nvětší části přispívají. Jasného ponětí o všech těchto\nrozličných způsobech intervallů možná jenom tenkráte\nnabýti poznál-li učeň dříve rozličné akkordy (sou-\nzvuky) což jest úlohou našeho dálšího pokračování.\nEnharmonické (stejnoznějící) intervally.\nJiž na jiném místě jsme věděli, že se dá jeden a\ntentýž tón dvojím způsobem pojmenat a dvoumi od sebe\nrozdílnými notami oku představit, jako es, dis; fis, ges;\ncis, des atd.\nDále sme se přesvědčili, že celá škála a tónina\nmužou se dvouma způsoby písemně vyjádřili a dlé po-\ntřebí jeden způsob s druhým vyměnili, jako Fis-Ges,\nCis-Des, Gis-As, dis-es atd.\nTóny, škály a tóniny, které jenom v rozdílném\npřejmenování neb v rozdílném jich psaní ne ale zvu-\nkem od sebe se liší, nazýváme enharmonické neboli\nstejnozvuké.\nPodobně to tak nacházíme u intervallů ba i u ce-\nlých akkordů.\nJsou-li dva intervally stejnozvučné a jenom\nu pojmenování, napsání neb pouze jich přirozeném po-\nstupu a rozvodu od sebe rozdílné šlovou enhar-\nmonické.\nAbychom některé příklady této enharmoniky čili\npřejmenování uvedli obmezíme se na změnu enharmo-\nnickou těch nejobyčejnějších intervallů."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "132", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.4", "texte": "Enharmonická změna tónin nám poskytuje předně\ntu výhodu, že se zmenší počet křížků neb be, a za\ndruhé že se uspodní čtení not.\nNebo lépe bude se čisti a psátí v Des, es, As, H,\nhes atd., nežli v Cis, dis, Gis, Ces, ais atd.\nEnharmonická proměna intervallů ale hlavně slouží\nk přechodu do jiné tóniny; ku př. es-c nám uvádí na\nmysl tóniny s be, enharmonickou změnou tohoto inter-\nvallů dis-c neb dis-his, octneme se v tóninách křížko-\nvých. Nebo zvolíme-li sobě za příklad celý akord, c\ne gis, nás převede do akkordů c e a, jenž značí tóninu\na-moll, změnivše v akkordu c e gis, gis v as obdržíme\nc e as, kterýmžto akkordem se možná uchýlit do c f\nas, neboli f-moll; nebo pomyslíme-li sobě v akkordu\nc e gis že se může c také jmenovati his, pak obdržíme\nakkord his e. gis, jenž směřuje do. akkordu cis e gis,\nto ješť cis-moll.\nAby se schopnějšímu učňovi poskytla větší příle-\nžitost ku cvičení a užívání intervallů, ukládá se mu\nkromě předcházejících úkolů, konečně i také to, abv\n' V\nvyhledal ku škále neb kterékoliv jiné jednoduché melo-\ndie vrchní a dolní intervally, varovat však učitel musí,\noby se učeň nedopouštěl protiharmoníckých a proti—\nmelodických kroků, zvláště by dva hlasy pospolu v pa-\nralellním pohybu nepostupovaly nepostředně ve dvou i\nvíce velkých kvintách neb oktávách, *)\nJenom v tercech neb sextách mohou dva hlasy pa-\nrallelní spolu pokračovati. Podobně by se přirozenému\ncitu a zpěvu příčilo užívalo-li by se příkrých a vel-\nkých skoků neb kroků ve zvětšených neb zmenšených\nintervallech bez dostatečných k tomu příčin.\nVyučování intervallů může se jenom tenkráte za\nukončené považovati, dověděli učeň ne jenom písemným\na ústným způsobem nebo praktičně na klavíru který-\nkoliv inlervall udat, ale je-li s to, řídě se při tom je-\ndině zvláštností zvuku a karakterů intervallů, neomylně\npoznati pouze sluchem jakýkoliv intervall, kterýž mu\nučitel k posouzení na klavíru vezme.\nKonečně k dovršení praktičného cvičení a k ná-\nzornému poučování intervallech a vůbec všeho toho, co\nse takřka jenom myšlenkami pěstovalo, prospěšné bude,\njestli učitel nějaký dvouhlasový přiměřený příklad k\nrozboru (analysování) sobě obeře. Při tomto rozboru\nžáka upozorní:\n1. Na druh a zvláštnost taktu i jeho těžkou a leh-\nkou dobu.\n2. Na základní tóninu as ní v blízkém spříbuzenství\nnacházející se tóniny. Stává-li přechodu do některé\nspříbuzněné tóniny a z kterých tónů možná přechod\nten vyrozumívati ?\n3. Zajímavým způsobem líčí a jmenuje intervally, v\nkterýchžto oba hlasy pokračují, podotkne, které náleží\nk původním a které k odvozeným, a které z nich jsou\nlibozvuké a které nelibozvuké intervally. Přesvědčuje\nžáka o volném pohybu konsonancí a pravidelném po-\nkračování dissonancí; ukáže, zdali se upotřebilo disso-\nnancí s přípravou nebo dovoluje-li mírná její nelibo-\nzvučnost volného nástupu a nebo objevuje-li se pouze\nv průchodu, zdali ve vrchním neb zpodním hlase obsa-\nžena jest dissonancí.\nnásledující kvintou připomíná se tónina, kterážto s\ntóninou předcházející kvinty ve vzdálené příbuznosti\nse nachází, na př. g-c, a-d; první velká kvinta g-c\nuvádí nám na mysl tóninu C, druhá však a-d též\nvelká kvinta upomíná nás na tóninu D, a však C-\ntónina s D-tóninou ne v prvním, nýbrž v druhém\npříbuzenství se nachází. Že pokračování v takových\nkviutách, které jsou v nejbližším příbuzenství a\nnebo kterými se tónina nestanoví, jako kvintou ma-\nlou, dovoleno jest na př.\ngf d c\nc h gis lis atd.\nnemusíme ani připomínat. Z ohledu pokračování v\noktávách poznamenati dlužno, že jenom v tom pří-\npadu, kde se jedná o zvláštní, samostatný zpěv\nhlasu, rozmanitost harmonickou, se paralellní pokra-\nčování v oktávách zapovídá, ne ale slouží-li ony\npouze k sesílení a lepšímu vyznačení jisté melodie.\nTo samé platí o prime neb unisonu.\n\n*) Příčina, proč pokračování v kvintách sluch uráží,\nmá svůj základ v tom, že každou bezprostředně"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "133", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.5", "texte": "Poukáže na to, kterak harmonická síla zprávnost\nzpodního hlasu (bassu) od důkladné znalosti intervallů\na od pravého jich upotřebování závisí.\n4. Obrátí pozornost žákovu také na plynné zajímavé\na zpěvné vedení hlasu, kteréžto se zakládá v tom, že\nnestává žádných zbytečných a nucených skoků.\n5. Poučuje-li schopnějšího žáka, upozorní ho také\nna rhytinické uspořádání, pátraje, pozůstává-li celá\nsada jenom z jednoho neb více dílů, z jedné neb více\nprogressí *) čili chodů a podlé čeho chody a pře-\nstávky oddílu poznali.\nNapotom af se žák pokusí sám podobný rozbor\njednoduchých dvouhlasových příkladů učinili a inter-\nvally af poznamená číslicemi, t. j. primu i, se-\nkundu == 2, terci = 3 atd.\n(Pokračování.)\n\nJan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nLežíf v rázu některých lidí, že sami sebe poutají\na proniknouti se nedají svým duševním nadáním všemi\nsílami, držíce je vždy na uzdě, tu pro ohledy thema-\ntické, tam pro nedůvěru v sebe, jinde zase pro obávání\nže obecenstvo nelibě by přijalo svobodný výlev nepou-\ntané tvořivé síly. K takovým přináleží i Zach. Když\npak náhoda jakás ty zadržované mocnosti vy bouří a k\njiným směrům je obrátí nežli k těm, v nichž jedině bla-\nhoploditi mohou, stane se průval jejich nebezpečný\nba i záhubný. Zachův cit se rozjitřil až k náruživosti,\njest se obávali aby i obrazivost jeho na šílenství\nnevzrostla.\n„Což s ním tak zle stojí, že by umění vaše ne-\nstačilo tomu předejiti?\" pravil kníže užasnut.\n„Posaváde ještě ne, zárodky jsou však zde, známky\nmnohé ukazují na nejasnou budoucnost. Obávám se\nvěru, že zbytek života jeho bude jen pathologickým\nprocessem.\n; 3 „Tof hrozné!\" pravil kníže užasnut, „což není\nvýhlídky, aby se stav jeho zlepšil?\"\nLékař pokrčil rameny, a pravil po krátkém pře-\nmýšlení :\n„červ, jenž mysl jeho vyhledává, jest veřejným ta-\njemstvím, ale nedá se odstraniti. Myšlénka jen my-\nšlénkoú se vyléčí. Jest-li hraběnka Angelina sama se\no to nepokusí, marně se o to tělesní lékařové by\nsnažili.\n„Tedy přece Angelina! —• Což kdybychom s ní\npromluvili ?\"\n„Zde, knížecí milosti přestává mé umění a začíná\nvaše,\" odvece lékař, „jsem přesvědčen, že každé její\nlaskavé slovo za sto kapek jakékoliv medicíny by pů-\nsobilo. Avšak\"\n„Nůže, co?\" ■ ■ •\n„Ona sama se nachází v podobném stavu a práhne\npo lékaři, a po jiném, nežli jest Zach.\"\n„Jeli možná? Odkud to víte?\"\n„Yždyf jsem i jejím osobním lékařem a nemohu jí\npomoci právě jako jemu.\"\n„A kdo jest ten štastný? Angelina věru nemá\npříčiny se trápiti. Vždyf pak není muže v Mohuči jenž\nlásky schopen, by se jí nekořil.\"\n„Přece! Ti všickni, kteří se jí koří, nedovedli po-\nsud co jeden, který si ji nevšímá, totiž mysl její po-\nbouřiti.\" ' ifl 8 'itotwH .ítfjí\n„Je-li možná? A on?\"\n„Dělá jakoby jí na světě nebylo. Na srdečné pozvání\njejí navštívil jednou její společnost od těchto dob se\nvíce neukázal ač zvací lístky téměř co den ho k tomu\nvyzývají. Právě proto, že zvláštně náklonnost její po-\nzoroval, vyhýbá se jí na všech cestách.\n„Kdož jest ten podivín? Yěru zázračné to síly\nčlověk, který takovým půvabům odolati může.\"\n„Ano, takž i já se domýšlím jsa přesvědčen, že\nPetruccio má k lomu též své jakés tajemné příčiny.\"\n„Petruccio pravíte? náš vlašský tenorista ?\"\n„Ano, ten samý.\"\nKníže se zamysliv síní popocházel.\n„Tohle je kus divadla!\" pravil po chvilce, „ten\nmiluje onu, ona zase jiného, ten zase jinou a všechny\nstůňou na jednu nemoc. Bylif by směšní kdyby ne-\nbyli k politování! Co myslíte, abych učinil?\"\n„Kdyby Petruccio se trochu sklonil k Angelině,\nsnad ona zase by aspoň přívětivým chováním na Zacha\nblaho působila, až by se časem krev v něm poněkud\numírnila.\"\n„Ví Zach, že Angelina miluje Petruccia?\"\n„Pochybuji, aspoň se nijakž o tom nezmínil.\"\n„Nůže promluvím dnes se zpěvákem, dále pak\nuvidíme, co se dělati dá, prozatím navštěvujte mé ne-\nmocné a zpravujte mne svědomitě kterak se jim vede.\"\nTakto praviv kníže propustil lékaře a poslal oka-\nmžitě pro Petruccia.\n(Pokračování.)\n*) Pravidelným opětováním té samé řady intervallů na\njiném o stupen vyšším neb nižším tónu povstává pro-\ngresy a tudy nejenom důslednost v melodii nýbrž\niv harmonii zachována jest."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "134", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nNovoměstské divadlo. Dne 4. t. m. dávala se\nopera „Die Nachtwandlerin\" (Náměsíčná) ve 3 dějstvích\nod Bell i ni ho. Obsah její je tento: V jisté vísce ve\nŠvýcarsku shromáždí se lid přeje štěstí Amíně, scho-\nvance Tereziině, jež na druhý den s Elvínem, bohatým\nstatkářem sňatek slaviti má. Brzy na to přijde Elvín a\npak notár, uzavře svatební smlouvu, dle níž Elvín všecko\nsvé jmění Amíně daruje. Amína dá mu toliko prsten.\nVše se raduje, toliko hospodská Elíza, již rolník Alexis\nmiluje, nepřeje Amíně takového štěstí. Tu přijde do té\nvísky hrabě Rudolf, odebíraje se do blízkého zámku a\npřeje též štěstí snoubencům. Juž se schyluje k večeru a\nmlynářka Terezia radí k odchodu, ant prý na blízku ja-\nkýsi duch straší. Rudolf tornu nechce věřit a uzavře, že\nse o tom strašidle přesvědčí. Rudolf dav Amíně s Bo-\nhem, odejde. Elvín je žárliv na Rudolfa, avšak Amíně\nzaplaší mráček jeho nedůvěru. Elvín jí slíbí, že nebude\nvíce žárliv a všichni odejdou. (1. děj). Hraběte Rudolfa\nnacházíme v hospodě ve své ložnici. Hospodská Líza\nvstoupivší k němu, táže se ho, zdaž se mu pokoj tento\nlíbí. Rudolf počne s ní žertovat, v tom slyšeti lze ja-\nkýsi šumot, po němž Líza zmizí. Do pokoje přichází\nAmína v rukou svíci držíc, a hovoří o svém snoubenci.\nRudolf pozná v ní dívku náměsíčnou a shasnuv obě\nsvíčce odejde, co zatím Amína do postele pro hraběte\nuchystané si ulehne. Líza vědouc o tom, jde to Elví-\nnovi vyzradit. Rolníci dozvěděvše se, že se v hospodě\nhrabě Rudolf, majitel této vísky nachází, přichází ráno ho\nuvítat, a najdou v posteli místo hraběte Aminu. Elvín\nvida to, drží ji za nevěrnou a zrádkyni. I zavrhne ji. A-\nrnína se chce vymlouvat, avšak žádný ji slyšeti nechce.\n(2. děj). V lese shromáždí se lid a chce k hraběti, aby\něest Aminy zahájil. Mlynářka Tereza a schovanka její\nAmína blíží se k Elvínovi, on ji opět zavrhne, prsten jí\nodejme a odejde. Elvín ve zlosti své, chce se s Lížou,\njiž za pocestnou drží oddati a zamýšlí sní k oltáři se\nodebráti. V tom přijde hrabě Rudolf tvrdě, že Amína je\nnevinná, neboť jsouc náměsíčnou, přišla mimovolně do po-\nkoje cizího, a tam usnula. Výpověď tuto nechce žádný\nvěřiti, a juž vede Elvín Lízu k oltáři. V tomž okamžiku\nukáže Tereza šátek, jenž se v pokoji pro hraběte uchy-\nstaném nalezl, a jenž Líze náleží. Každý užasne nad ne-\nstydatostí Lízy. Na to viděti bylo Aminu, ona svíci v\nrukou z mlýnu dolů kráčí a o svém milenci hovoří a si\nnaříká, že jí Elvín zavrhl a opustil. Co tak ve snu\nmluví, strčí ji Elvín prsten na prst. Na to sklesne Amí-\nna. Elvín přesvědčen tak o věrnosti své milenky, pojme\njí do náruče a sňatek s ní slaví. Opera tato dávala se\nponejprv v Miláně v březnu 1831 a je vlastně proslavnou\nzpěvačku Pastovou psána. V hudbě převládá bledolícá\nsentimentálnost a sladký nářek lásky tak mocně, že se\ncelá opera míse cukrovinek podobá. Žádný výjev ne-\nvzbudil tolik slzí, jako finále v „Náměsíčné.\" Co do in-\nstrumentáři převládají v opeře této plechové nástroje.\nJistý kritik pravil, kdež tato opera v Německu dávala, že\nnemůže pochopit, proč se sultán tak velice zajímal pro\nnáměsíčnou selskou dívku, že k ní poslal celou tureckou\nnárodní kapellu. Co do provedení opery bylo slušné\nzvláště vynikla si. Brennero va (Amína), jež všechny\nstránky své kolloratury v ní vyvinula.\nDne 7. t. m. provozován ku prospěchu si. Jenny\nBrennerové „Don Juan\" od Mozarta. Stav nynější naší\nzpěvohry jest tak smutný, že by v skutku již záhodno\nbylo pomlčeti o všelikých vadách, kterých nicméně napo-\nřád přibývá. Co se však bývalé slávy zpěvohry, zvláště\nMozartské u nás týče, tut věru člověk domníval by se\nže restituce, aspoň progressívní, není možná docíliti, a tak\npozorují zvláště starší navštěvovatelé divadla, jak by\nmělo být a ne jak je. Nový kapelník pan Jahn také\npraničím nepřispívá k zvelebení souhry, sborů a celého\nensemblů, spíše naopak. Slečna Brennerová hlučně uví-\ntána byvší, provedla úlohu svou co Donna Anna s mra-\nzivou chladností, zvláště u mrtvoly otce lhostejně si po-\nčínajíc, co do zpěvu sice korrektně, však bez vzletu.\nNejlépe se podařila poslední arie do F. Slečna Míková\nzpívala s obvyklým důrazem, ve hře velmi statně si po-\nčínajíc, taktéž sl. Lichtmayová. Pan Hertsch musel zpí-\nvati Leporella, jest to docela nepřiměřená proň úloha,\nvšak hleděl se ctí vyváznouti, o hře a humoru ani\nzmínky. Pan Steinecke počínal si, jako vždy co Don\nJuan velmi statně.\nMinulý čtvrtek odbýval pan Pavlis, ředitel ústavu\npro vyučování vojenské hudby v kanálské zahradě se\nsvými učni koncert, který s nemalou pochvalou od četně\nshromážděného obecenstva byl přijat. Mladí hudebníci\nodehráli úlohy své správně, a mnohý z nich více než\nprostřední vlohy pro nástroj svůj označil. Taneční\nkusy ovšem trpěti musely na líbeznosti, nebo hrálo se\njen na kovové nástroje za to ale pochody, vlastní zá-\nklad vojenské hudby, byly vesměs zdařile provozovány\na k tomu konci vlastně ústav o němž mluvili jsme\nčelí. I těší nás, že směle můžeme říci, že při roz-\numném a dobrém návodu, jakým p. ředit. Pavlis ústav\nmu svěřený vede, potvrdí se ona pověst, jakou se ho-\nnosí až posud národ náš v císařské vojenské hudbě. Ku\nkonci připomínáme, že pochod českých dobrovolníků, se-\nstavený p. Pavlisem pro pěkné vpletené nápěvy se tak\nlíbil, že několikkrát musel hrán býti. Krásně vynímá se\nv triu „Kde domov můj,\" kterýžto nápěv asi v mnohém\nvojínu zbudí v cizině upomínku na milou českou vlast.\nK civilním orkestrům pp. Perglera a Komzáka\npřidružily se letos dva nové; jeden, řízen p. Janákem,\nhrává obyčejně na střeleckém ostrově a švarně počíná si\nv provozování skladeb druhu rozličného, druhý veden p.\nMaškem, hrává po ostrovech v Karlině. Poslední vyzna-\nčuje se dobrým obsaděním houslí a kontrabassů a pro-\nvádí přesně a líbezně vybrané novější skladby, jmenovitě\nale národní naši polku podává věru po česku.\nSlečna L. Tipkova, bývalý oud Pražského di-\nvadla, je u dvorního divadla ve Wisbadenu s ročním\nplatem 4000 zl. stř. angažována. Slečna Tipková do-\nstala též nabídnutí k divadlům do Darmstadtu, Mann-\nheimu, Frankfurtu a Mohuče.\nKrajan náš pan Frant. Černý, učitel hudby z Pe-\ntrohradu, přijel tyto dni do Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "135", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.7", "texte": "Dovídáme se, že v Horách Kutných a v Mladé\nBoleslavi měli tamní zpěváctí spolkové produkce ve pro-\nspěch ceských dobrovolníků. V prvním městě zpívalo se\nmezi čtyřmi sbory dvé ceských, v Mladé Boleslavi však\nmezi devíti sbory zazněl jen jediný český sbor, a sice\n„Zastavetiíčko\" od prof. Vogla. Ctěný dopisovatel z MI.\nBoleslavi stýská si v Lumíru již v několika dopisech,\njaká lhostejnost k českému zpěvu jeví se v spolku zpě-\nváckém v městě onom avšak bez úspěchu. Věříme\nmu ochotně, ale máme za to, že lépe by bylo, mlčením\nvěc pominouli, která se nedá liojiti a ceských listů uše-\ntriti, neboť zdá se, že pánové oni jsou ze staré školy a\ndrží se raději šlendriánu svého, než by k prospěchu\nsvému a k zálibě obecenstva pěstovali český zpěv, ml-\nčením úplným aspoň by se nerušilo dolce farniente oněch\npánů a nebudil bol nový v nás. Při příležitosti této nám\nale jednu důležitou otázku rozebrati jesť, důležitou velmi,\nnebo v novější době utvořilo se v Čechách několik zpě-\nváckých spolků a nastala tudíž nemalá potřeba, aby, ma-\njí-li spolkové oni český mužský zpěv pěstovati, se i hoj-\nněji české mužské skladby skládaly, než se to posud\ndělo. Podívejme se na posavádní literaturu zborň českých.\nSbory starší Jelenovy a Horákovy jsou sice věčně mladé,\nneboť jarý národní český duch vane jimi. Veit, mistr i\nv mužském zpěvu, má jen 2 české sbory „Tři věnce\" a\n„Svítání.\" Později mlknul český mužský zpěv, až jej\nprof. Vogl opět pěstovali se jal. Voglovy sbory, ač slo-\nvanské ráznosti nemají a romantickou hudbu dýší, jsou\ntak srdcejemné a zpěvné, že všudy se zalíbiti musí. Jeho\nPuda vlastenská, Vltava, Dům otcovský, Hlasy z domova,\nVýlet a především Cikání mají nemalou vnitřní cenu do\nsebe a pro zpěváky jsou velmi vděčné. Po Voglovi, jak\nmile vzal se ředitelství Žofínské akademie a skládati pře-\nstal, uchopil se osiřalého mužského zpěvu bodrý a slo-\nvanský Zvonař, sbory jeho ve „Varytě a Lyře\" a několik\nv rukopise mají národní ráz, hudbu jasnou jako sklo a\nformy krásné, jsou však více méně příliš krátké, což\novšem obecenstvu nikoliv však hudbě na újmu jesť. Bylo-\nby přáti, aby Zvonařovy sbory rozšířily se. V nejnověj-\nším čase obrátil na se pozornost znalců všech K. Slavík,\njeho mužské sbory mají mohútný výraz, železnou formu\na hudbu vzplanulou národním citem. Od Voglovy doby\nnerozehřál obecenstvo žádný sbor tak jako „Rekův sen\"\nod Slavíka. Jak vidno, je lit. naše na sbory mužské\nchudobná v poměru k něm., za to ale směle můžeme\nříci, že téměř všechny sbory od Štorcha, Beckra, Kuntze\net consortes nemají tolik vnitřní ceny do sebe, jako jen\nněkolik našich. Co do vážnosti hudby samé, můžeme\nbýti hrdi na sbory české své. Leč řekne se nám „Dejte\nnám nových sborů, my rádi budeme zpívat česky, nemá-\nme-li, nemůžeme.\" Pravda, to právě záhadné. Máme jich\nmálo pro potřeby zakládáním nových spolků na venkově\nzbuzené, a sil přece máme dost ke skládání a to statných\nsil. Pomoc tu je možná a sice pohledneme-li do minu-\nlosti nedávné, jen na takový způsob : aby totiž v Praze\nsamé v ústavech zpěv pěstujících se české nove zpívaly,\npak milerádi budou skladatelově naši sbory psáti, český\nzpěv se zmůže a' vyhoví se potřebám všem. U nás máme\n2 spolky, v kterých zpěv pěstuje se. Žofínskou akade-\nmii a Cecilskou jednotu; Žofínská akademie z části jen\nvedle stanov obírá se se světskou hudbou, v posledním,\nčase yšak přinesla y produkcí aspoň jeden český sbor a\nmáme za to, ze bude takto pokracovati a neudělá hanbu\nčestné minulosti své jinak to s Cecilskou jednotou. Nevím\nzdaž někdy drive, ale mnoho let již nepřinášejí koncerty\njejí pranic českého, a přec při svých ohromných známo-\nstech získal by si p. ředitel její krásných sborů mužských\ndost, kdyby stál o to. Ale ovsem vytrubovali s galerie\nzukunftsmuziku, zdá se důležitějším býti, než lačnému\nobecenstvu poctivý český sbor předvesli. Ovšem casy\nnejsou, které bývaly. Tuto neshodu odstranili, nutno jest\na pak budeme mít cáku, že český mužský zpěv se zmůže\na že vyhoví se potřebě, která nastává zakládáním spolků\nzpěváckých ve vlasti naší. Jen af si zatím pánové výbo-\nrové hledí toho, co máme a skladatelově pak zajisté s\nradostí pustí se do díla. Posléze tu vadu připomínáme,\nže u nás těžké jest mužské sbory tiskem vydati. Snad\nale některý nakladatel se uchopí myšlénky té, a bude-li\nobecenstvo pilně odbírati, učiní to snad s prospěchem.\nPan Alfred Wald a u, jehožto na pilném pátrání\nspočívající spis „Die bohmischen Nationaltiinze,\" všestran-\nného uznání došel, vydá co nevidět druhý díl téhož spisu,\njenž následující tance české obsahovati bude : Bába, Bu-\ndějovická, Chodovská, Doušky, Důtky, Fasuněk, Houpačka,\nHrachová, Husar, Husitská, Ječmen, Kalafňua, Kaprál, Ka-\npusta, Kohoutek, Kolečko, Kolomazná, Kominík, Kovář,\nKrocan, Krosna, Křepelka, Křižák, Kudlicka, Landvérka,\nLaskavec, Nový svět, Mlynářka, Od země, Osmička, Ovčák,\nPolbírská, Polka dvojitá (Doppelpolka), Proti sobě. Prů-\nchod, Putna, Rak, Rákosí, Rekrut, Řetěz, Saláty Šmitec,\nValach, Vika, Votava, Zastavovaná, Zeíenák, Zába.\nPodavše jména tanců, nesmíme pro úplnost opominouti\nještě zvláštní druh takých tanců, jenž ovšem málo aesthe-\ntického však tím více kulturo-historického zájmu vzbu-\nditi mohou. Jsou to národní tance, kteréž roku 1848\npovstaly. Tak se tancovaly na rozličných místech: Co-\npařská, Parlament, Konstituce, Kocicinářská, Garda,\nBrejle, Šotek, Slovan, Košut atd. Netaněily se tak di-\nvoce a bouřlivě, jako Carmagnola, onen pověstný tanec\npod strašnou vládou Robespierrea, nýbrž byly více sa-\ntyrou neb parodií aneb docela neškodné a nevinné pod-\nstaty. Konečně dlužno nám se zmíniti o třech tancích\nkteréžto mě vše jména: Hus, Žižka a Laudon, nyní\ntak vymizely, že sotva stává člověka, jenž mimo ztvrzení\njejich existencí o nich něčeho podati může. Tance tyto\nzdají se býti lokální a jsou bez vší pochyby z r. 1848.\nAvšak je to dosti pamětihodné, že, kde nižádná z národ-\nních písní neopěvuje nejpopularnějšího českého vůdce\nJana Žižku z Trocnova a neméně populárního Jana Husa\na konečně od lidu tak velice slaveného vítěze u Bělo-\nhradu Gideona Laudona, že aspoň jejich jména na\ntance přešla.\n\n(—?) Z Náchoda. Dne 29. května uspořádal pan\nK. Kejklícek malou hud.-dekl. akad. ku prospěchu sboru\nčeských dobrovolníků. Posluchačů se valně sešlo. Zí-\nskalo se k nadzmíněnému úceli 100 zl. 10 kr. rak. c.\nDeklamovaly se, zpívaly i hrály na pianě a houslích sa-\nmé vybrané kusy. Velevážení účinkující paní a pánové,\nzejmena: Paní podkrajská a paní Kytlerová, slečny M.\nKlimešová, Ž. Hubková, A. Tichá a Kl. KejkJícková, a\npánové F. Kříž, Novotný, Pecold, Grim, Goldovský a"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590610-01.1.8", "texte": "Pinkáva vynasnažili se, aby co nejlépe provedli úlohy\nsvé, a došli v plné míře pochvaly velectěného obecenstva.\n\nBenátky. Divadlům špatně se daří. Tak zvané\nApollonské divadlo již uzavřeno.\nBerlín. Intendant dvorních koncertů hrabě Re-\ndern složil velkou operu, libretto napsal p. Tempeltey.\nDrážďany. Barytonista pan Hardmuth, v Praze\nchvalně známý, zpívá zde pohostinsku.\nLipsko. Zde se bude provozovat Schumannova\n„Genovefa.\"\n(L.) Lvov. Nadaná zpěvačka M. Soukupová, Pra-\nžanka, kteráž u zdejšího divadla angažována jest, získala\nod nějakého casu značně ve zpěvu a hře. Její zvučný,\nvýdatný hlas dosáhl větší vláčnosti a ohebnosti, její mi-\nmika více živosti a dramatického ohně, jakož i vřelejšího\nvýrazu. To osvědčila co Agatha v „Kouzelném střelci,\"\nco Adalgisa v „Normě,\" co Elvíra v „Ernani,\" co „Lu-\ncrezia Borgia,\" co „Valentina\" ů co „Recha,\" v kte-\nrýchžto partiích skvělého výsledku dosáhla. Zvláště po-\ndotknouti sluší její provedení „Valentiny.\" Slečna Sou-\nkupová je, jak známo žačka kapelníka p. F. Škroupa\nv Praze.\nMoh u i. Slečna Tipkova účinkovala dne 4. t. m.\nv koncertě ku prospěchu rakouských dobrovolníků.\nNový York. Nová společnost vedením Strakošo-\nvým započala, jak doslýcháme, krátkou jen saisonu. Líbí\nse obecenstvu, jež se také četně schází.\nPaříž. Hektor Berlioz zřídil zde obrovský koncert.\nHans z Búlowa dvakráte koncertoval s náramným úspě-\nchem. Starší německé opery velmi se zde líbí, dávaly\nse „Entfúhrung aus dem Serail\" od Mozarta a „Abu\nllassan,\" Webrovo první dramatické dílo. Meyerbeer\ntvoří z dialogu ve své komické opeře recity a bude ji\ntakto provozovati v Londýně. Tato opera musí se zde\n4krát týhodně dávat. Známý F. v. Flotow také složil no-\nvou operu „Meranský mlynář.\" Text kní psaji pp. Mo-\nsenthal ve Vídni a Tietz v Berlíně. Znamenití stavitelově\nvarhan pp. Merklin a Schútze dostavěli velké a krásné\nvarhany. Majít 58 zvučících hlasů, 4 manualy a pedál\n32 střevíců. Zkoušeny jsou od známého varhaníka p.\nBatiste.\n, - t »\nPešť. Verdiho nejnovější opera „Tutti in maschera\"\nzde propadla.\nL ; . áj ;,j -- • - i »| , . jv ři \\ I f** r A *J C,\nSchwerin. Zdejší mladý hudebník Hartet, clen\ndvorní kapelly složil operettku „Pastýřka Piemontská.\nŠtětin. Ženiální skladatel ballad, K. Lowe, do-\nkončil operu „Emmy,\" slova dle Scotova románu „Ke-\nnilworth.\"\nVideu. Zde zřídí o prázdninách všecky zpěvácké\nspolky velkou produkcí ku prospěchu raněných. P. Stolz,\nposavádní kapelní mistr v Josefském předměstí, odebéře\nse co kapelník k Karlovu divadlu. Ředitel Ekert vyjed-\nnává v Paříži za příčinou provozování nejnovější opery\nMeyerbeerovy „Pout do Ploermelu.\" Mimo to připraveny\njsou pro budoucí saisonu opery „Tannhauser,\" „Anna z\nLandskronu\" od Aberta, „Wanda\" od Dopplera, Herkula-\nnum\" od Davida a Gluckova „Armida.\"\n\nNové hudebniny. Kor. Stankovič vydal „Srbské\nnárodní písně\" s průvodem piana, jež J. M. císař Fran-\ntišek přijmouti ráčil. Pan Stankovic hodlá vydati ještě\ndruhý svazek těchto písní s notami pro zpěv a piano.\n\nDur a moll.\n\nFride mann Bach. Fr. Bach byl varhaníkem v Halle.\nJeho roztržitost' v úřadě, jehož zpravování se řídilo dle věžních\nhodin a zvonění, natropila mu podivných kousků. Byv napo-\nmenut, by se do chrámu odebral, vstal od klavíru, a sel 5 divil\nse po cestě, že se juž zvoní, vešel jedněmi dveřmi do chrámu a\ndruhými dveřmi od tamlud ; přišed domů, sedl ke klavíru a po-\nkračoval u svých započatých fantasiích. Nejlépe bylo, když mě-\nchotlapu klíče od varhan zanechal. Jednou se to však stalo,\nbylo to na první svatodušní svátek. By svou službu nezanedbal,\nodebral se před časem do kostela a posadil se, než se obecen-\nstvo sešlo, do ženských lavic, zapomněl se vsak, a zůstal maje\nklíce od varhan v kapse, seděti i potom, když juž odzvonili a\npreludium se hráli mělo. Každý se ohlížel na kůr, kýval a vrtět\nhlavou Friedemaun vrtěl také hlavou, mumlaje: No, to mi\nje přec divno, kdo dnes hráti bude na varhany.\n\nListárna.\nPanu K Š. v Poděbradech. Obdržel\njste mé psaní? — P. Ab. v Stuttgartu. Obdržím brzy\nto slíbené.\n\nP T. Pány odběratele, kteří jen na půl leta předplaceni jsou, žádáme uctivě, by svá předplacení\nna ostatní čtvrtletí obnovivše udali, jaké praemie (zdaž podobiznu neb skladbu kostelní) žádají,\nby jim brzy odeslána byla. Kompletní exempláry „Dalibora\" na rok 1859 jsou ještě v zásobě a\nmohou se dostali. Expedicí Dalibora.\n\nK tomuto číslu přidána příloha obsahující: „Toccata\" pro piano od Fr. Kavána."}]}