{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_sha256": "9b38d2a0d276667f173f54b73f8ef3442e7051d5b3b74594d4a8a37a08894573", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/08/10_01/bmtnabd_1859-08-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "177", "page_fin": "177", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.1", "titre_corps": "Pohled na stav hudby v Rusku. Podává Václav Dunder.", "titre_sommaire": "Pohled na stav hudby v Rusku. Podává Václav Dunder.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "177", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3719, "texte": "Pohled na stav hudby v Rusku.\nPodává Václav Dunder.\nPatříme-li na stav zpěvu národního v Rusku, mu-\nsíme přiznati, že se tam od dávných časů nalézá velké\nbohatství překrásných písní národních, jak ve všech\nkončinách světa slovanského vůbec. Bylif to právě\nRusové, jenž mezi všemi Slovany nejdříve k těmto po-\nkladům národního básnictví zřetel svůj obrátivše, se sta-\nrali, aby je od neblahého zaniknutí a obyčejného zapo-\nmenutí ochránili. Neb u nich první učiněn jest počátek\nsbírkou národních písní ruských,jak o tom literatura\nsvědčí vykazující od roku 1780 až do roku 1848\ndvanáctero sbírek „Pjesni Ruskago národ a.\"\nLeč to platí toliko o písních národních. Stav ná-\nrodní hudby není tak příznivý a hledíme-li na hudbu\ns vyššího stanoviště jako na umění, pozorujeme, že\naž do časů Kateřiny 11. jenom exotiční měla tam jsouc-\nnosti, ano skutečné oživování zárodků národní hudby\nruské ani od tohoto ještě času nelze datovati, když\nDimitr Stefanovič Bortňanski, na slovo vzatý\nskladatel zpěvu církevního*), teprv okolo 1796. roku\nzpěv církevní od Alexe Michajloviče v kapli carské\nzavedený, náležitě zorganisoval a jej na stupeň dostojně\nodpovídající všeobecným požadavkům pravého umění\npostavil.\nKaždý, kdož měl příležitost uslyšeti sbory zpěvácké\nv dvorní kapli Petrohradské, přiznává, že nic nelze při—\nrovnati ku vznešenosti dojmu, jaký působí na poslu-\nchače tento zpěv, jenž zachovajíc slovanský ráz jest\ndosud pravdivou ozdobou obřadu východního.\nDíla zpěvu církevního a písně samostatností lidu\nruského dýchající tvořily ledy hudbu v Rusku, neb na\nnich končila se celá zásoba národních útvorů.\nZa panování carové Alžběty povoláno do Petro-\nhradu vlašskou zpěvohru a ředitelstvo její svěřeno be-\nnátskému skladatelovi Galupi-mu, jemuž i skládání\nno\\ych děl poručeno. Kateřina XI. též byla milovnicí\ntéto zpěvohry a hojnými dary dovedla k svým službám\nnakloniti věhlásné skladatele: Paisiell-a, Sarti-ho a\nCimarosu. Sarti nejdéle v Rusku se zdržoval a\nnabyv tam zvláštní milostí carové a knížete Potemkina\nznamenitého jmění, změnil takřka svou národnost a nau-\nčiv se dokonale jazyku ruskému, napsal první ruskou\nzpěvohru jako též i církevní skladbu: „Tebe Boga\nchvalim.\" Ale byla to toliko hudba vlašská s pod-\nloženým textem ruským.\nPo smrti Pavla I. opustila zpěvohra vlašská Rusko\na Aleksander I. pozval si do Petrohradu společnost uměl-\ncův francouzských, mezi kterými nalézali se slovutný\nskladatel Boieldieu, potom věhlasní houslisté Rode\na Baillot a výborný cellista Lam are. A tak tedy ko-\nmická zpěvohra francouzská zastoupila vlašskou.\nBoieldieu jsa ustanoven za ředitele nové zpěvohry složil\npro divadlo Petrohradské více děl. Doba tato vyzna-\nmenávala se též hudbou instrumentální, v které stkvěli\nse nevšedními schopnostmi nadaní Baillot, Rode, La-\nmare, potom pianista Clem en ti, jako též i jeho žák\nFie Id. Dříve neznámá byla v obou hlavních městech\nruských hudba toho odboru a jenom útvory Ple y e-\nIo vy byly časem provozovány. Teprv Baillot s Lama-\nrem uvedli v známost kvartetta od Haydna a Mozarta,\nkterá ve společnostech vyšších tříd s velkým zalíbením\nposlouchána byla. Později pěstovali komorní hudbu v\nPetrohradě hrabata Vjelhórští (Matěj a Michal), po-\ntom generál Lvov, Sem jen ov, Amatov a více ji-\nných milovníkův hudby.\nKdyž Boieldieu Rusko opustil, nastoupil po něm\nS te i b e 1 t ředitelství zpěvohry francouzské, pro kterou\nsložil několik děl, jako: Popelka, Sargino a\npřetvořil zpěvohru „Romeo a Julie.\" —Steibelt zemřel\nroku 1823, právě když končil novou zpěvohru pod\nnázvem „Soud Midasů v.\"\n(Dokoncení.)\n*) Jedno z nejpěknějsích tohoto skladatele děl vzne-\nsené „Tebe Boga chválím\", sbor na osmero\nhlbs&v vykonala pied několika lety v Praze ne-\nmýlím-li se akademie Žofínská."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "178", "page_fin": "178", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.2", "titre_corps": "Čásť theoretická při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "titre_sommaire": "Čásť theoretická při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "178", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4485, "texte": "Čásť theoretická při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nRozličné druhy trojzvuku.\nNacházíme-Ii v trojzvuku všecky intervally velké,\nl j. velkou terci a velkou kvintu, slově velký troj-\nzvuk (dur-trojzvuk), n. př. c e g, a cis e, g h es.\nTrojzvuk s malou tercí a velkou kvintou, n. př. a c e,\ne g h, fis a cis nazván jest malý trojzvuk (moll-troj-\nzvuk.) Trojzvuk s malou tercí as malou kvintou, jako:\nc es ges, h d f, fis a c a t. d. jmenujeme zmenšený\ntrojzvuk.\nTrojzvuk s velkou tercí as zvětšenou kvintou : c\ne gis, fa cis, g h dis a t. d. slově trojzvuk zvětšený.\nNyní se žák zabývá tak dlouho úlohami, až je s to, těchto\ndotčených čtvero druhů trojzvuků od kteréhokoliv zá-\nkladního tonu hbitě postaviti.\nPorovnávajíce dva trojzvuky, které se jenom jedním\nintervallem od sebe liší, shledáme mezi velkým a ma-\nlým trojzvukem že činí rozdíl terce; kvinta že zase\nčiní rozdíl mezi malým a zmenšeným i též mezi velkým\na zvětšeným trojzvukem.\nZ tohoto porovnání následuje, že z každého vel-\nkého trojzvuku obdržíme malý trojzvuk, snížíme-li terci\no půl tonu, n. př. c e g, fa c, d fis a—jsou velké\ntrojzvuky; změněním velké terce v malou stanou se\nz nich trojzvuky malé: c es g, f as c, d fa. A tak\nzase naopak z každého malého trojzvuku utvoříme\nsobě velký trojzvuk.\nRozdíl mezi velkým a zvětšeným trojzvukem jest\nzvětšená kvinta. Chceme-li velký trojzvuk přetvořit ve\nzvětšený, potřeba jen velkou kvintu o půl tonu pový-\nšit; c e g, d fis a, hes d f jsou velké trojzvuky,\nc e gis, d fis ais, hes d fis jsou z nich trojzvuky\nzvětšené.\nZ porovnání zmenšeného -trojzvuku s malým troj-\nzvukem vysvítá, že snížíme-li v malém trojzvuku kvintu\no půl tonu, se stane z něho trojzvuk zmenšený;\nn. př. a c e, e g h, d fa jsou inalé trojzvuky, a c es,\ne g hes, d f as máme z nich trojzvuky zmenšené. Zde\nnesmí učitel opominout žákovi ukládat, by ze zvětše-\nného trojzvuku udělal malý, z malého zmenšený, z vel-\nkého zvětšený a t. d.\nPorovnáváním velkého trojzvuku s malým troj-\nzvukem jsme se také ponaučili, že jest to terce, kteráž\noba trojzvuky od sebe dělí, a v nichž bytost dur- neb\nmoll-trojzvuku záleží; tak též z porovnání malého troj-\nzvuku se zmenšeným, velkého trojzvuku se zvětšeným\npatrně na jevo jde, že v malé kvintě ráz zmenšeného\ntrojzvuku a ve zvětšené kvintě ráz zvětšeného trojzvuku\nse zakládá. Pročež považovati sluší velkou terci dur-\ntrojzvuku, malou terci moll-trojzvuku, zvětšenou kvintu\nzvětšeného trojzvuku a malou kvintu zmenšeného troj-\nzvuku za karakteristický intervall téhož akkordu.\nAbychom vždy věděli, v které tónině a na kterém\nstupni tím neb oním trojzvukem se nacházíme, bude\npotřebí pátrali, na kterých stupních těchto čtvero\ndruhů trojzvuků v dur- iv moll-škále stává.\nSídlo velkého, malého, zmenšeného a\nzvětšeného trojzvuku.\nSídlo těchto čtvero druhů trojzvuků se nejlépe\nukáže, sestavíme-li sobě trojzvuk ze škálních tonů čili\nz vlastnoškálních intervallů na každém stupni dur- i\nmoll-škály. Přibereme-li n. př. v C-dur tónině ku kaž-\ndému sedmistupni terci a kvintu,\nc e g, d fa, e g h, fa c, g h d, a c e, h d f,\nL 11. 111. IV. V. VI. VII.\nobjevují se velké trojzvuky na 1., IV. a V. stupni,\nmalé trojzvuky na 11., 111. a VI. stupni; zmenšený troj-\nzvuk spatřujeme na VII. stupni.\nPodobně si najdeme, kolik velkých, malých, zmen-\nšených a zvětšených trojzvuků stává v moll-tonině a\nna kterých stupních, vystavíme-Ii z vlastnoškálních inter-\nvallů trojzvuk na každý stupeň moll-škály; k. př.\na c e, h d f, c e gis, d f a, e gis h, fa c, gis h d.\nI.11. 111. IV. V. VI. VII.\nV moll-tonině vidíme, že stojí velký trojzvuk na\nV.a VI., malý na I.a IV., zmenšený na 11.a VII., a\nzvětšený trojzvuk že se nachází na 111. stupni.\nPodotknutí zasluhuje také to, že porovnávajíce troj-\nzvuky na nejhlavnějších stupních dur- a moll-škály,\nshledáme trojzvuky téměř opačného druhu; nebo na\nI.a IV. stupni v dur-škále stojí velké, na těch samých\nstupních v moll—škále malé trojzvuky. Jenom na\nV. slupni v obou škálách jest velký trojzvuk. Ano\ni šestý stupeň, kterýž k vyznačení pohlaví tóniny ne-\nmálo přispívá, ukazuje nám v dur-škále malý, v moll-škále\nvšak velký trojzvuk. Na ostatní stupně, jako 11., 111. a\nVII. připadají výhradně nelihoznějící trojzvuky, kdežto\nnaproti tomu v dur-škále jedině na VII. stupni neliho-\nznějící trojzvuk spatřujeme. Z porovnání troj zvuku\nměkké a tvrdé stupnice a z převahy dissonujících troj-\nzvuků v měkké stupnici patrně vysvítá, jak velkého\nrozdílu i co do karakteru mezi oběma tóninami stává.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "179", "page_fin": "179", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.3", "titre_corps": "Jan Bapt. Písek. Nástin životopisný.", "titre_sommaire": "Jan Bapt. Písek. Nástin životopisný.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "179", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4595, "texte": "Jan Bapt. Písek.\nNástin životopisný.\n(Pokračování.)\n„Sabina Heinefetterová, která tenkráte v\nPraze zpívala, byla původem, že jsem po 14 dnech\nna to (24. června byl právě můj svátek poprvé na\njeviště vystoupil, a sice co „Orovist v Normě\", a vedle\nní, vedle té oslavenky* Bože! jak mi při tom bylo .. .\ndům studenty přeplněn (byl jsem právníkem prvního\nroku), ty lampy, ten cizí oděv, ty dlouhé vousy na\ntváři veškeré barvy, k tomu partie poloze hlasu mého\nne zcela přiměřená vše to činilo stav můj podobný\nk tomu, kdo ponejprv do studené lázně vchází: čím hlou-\nběji stupuje, tím více se mu dech krátí. Konečně přišlo\nosudné okamžení prvního výstupu : Stoger stál v právo,\ndobrotivá Norma vlevo, a já podobal se odsouzenci,\njehož na šibenici vedou. Mně se ani ven nechtělo,\nale dcera moje Norma dala mi takovou ránu, že jsem\njako opilý vyvrávoral. Hura a tleskání hřmělo mi\nvstříc smyslové se tratili před očima kotoučilo\nse celé obecenstvo, i chtěl jsem se opět vrátit ale\nStoger zkřiknul na mě: „zpátky!\" a na to slovo do\nsmrti nezapomenu. To bylo nejhorší okamžení mého\nživota, a posud nepochopuji, s jakou drzostí začátečníci\nčasto na jevišti vystupují. Neznajíf oni důležitost po-\nvolání svého. To jest ta věc. Jak jsem zpíval, jak\njsem se při tom pohyboval to již nevím. Pravilo\nse mi, že mě obecenstvo podněcovalo, že jsem byl\nvolán, a v druhém jednání že jsem ztísněné hrdlo ná-\nležitě rozvinul. Může býti. Daleko lépe dařilo se mi\nale po druhé v téže zpěvohře. Sebrav síly své, vládl\njsem nad sebou studium filosofie bylo mi tu velmi\nvhod a uvolniv hlasu svému, pustil jsem jej po\nrozsáhlých prostorech Pražského divadla.\"\n„Povzbuzující pochvala obecenstva stala se srdeč-\nnou a úcty plnou, a já činil sobě zadost. I nemohl\njsem tedy pochopiti, že jsem od té doby po celé čtyry\nměsíce žádné nové role nedostával. Pravilo se, že vlohy\na lilas můj zbudily závist, a že to jsou kabale. Já však\nve své prostodušnosti tomu nechtěl uvěřit. Teď se mi\narci zrak trochu vyjasnil. Konečně obdržel jsem Am-\nbrože (třetího pastýře v Noclehu) a na to opět za\nněkolik měsíců nepatrnou partii v české hře se zpěvy.\nA to vše mělo vroucí lásku mou ke zpěvu a k bož-\nskému umění podporovat. K tomu ještě přišly výčitky\nmých přátel, probuzené svědomí, že jsem reální vědy\nza takovou bytnost obětoval, smrt mé dobré matky,\njiné nesnáze, které se v rodinném domu udály, moje\nvlastní nuzota. Neštěstí bylo na vrchu, na divadlo\njsem více nemyslil, a v únoru 1836. vyplakav se na\nhrobě své matky, žádal jsem o propuštění. Stoger\nto rád neučinil, a Triebensee, který mě neustálým\ncvičením ve skále a solfeggech upřímně podporoval,\ndal mi radu, abych neopouštěl dráhu tu, pro niž jsem\nnarozen byl. Nicméně zadal jsem žádost, abych dále\nstudovali směl, což mi ale odepříno bylo. Práva opět\nz prvopočátku studovali, stálo mně ztrátu tří roků', i\nodešel jsem tedy na dědičný stateček po nebožce matce,\nchtěje se zcela hospodářství oddati. Náklonnost k hudbě\nučinila ze mne marnotratného hospodáře; maje dohlíželi\nk osení, hleděl jsem zpěvu, a místo žně rozplýval jsem\nse při klavíru. Hlas můj se plnil, jasnil a rovnal, s otcem\nronil jsem slzy, že poklad můj zakrněli má, kde „bram-\nbory\", a ne kde „pomeranče\" rostou. Všecky oběti\notcovy, moje učení, moje naděje, vše bylo zmařeno.\nJá nebyl nic, ani umělec, ani učenec, ani rolník.\"\nDruhé jednání z Pískový umělecké dramy počíná\npo půl létě. Bůh v prsou jeho zbouril se proti pluhu\na cepu i vydav se na cestu do Vídně, chtěl dále\nstudovali, cíle však nedosáhnul. Měl to tedy za vyšší\nvnuknutí, aby na hudební cestě dále pokračoval, a za-\nčal dávali lekce, nevěda od čeho živu býti. Ná-\nvštěvy u Wilda a Conradina Kreutzera byly bez-\nprospěšné. Při vší pochvale Wild byl tenkráte reži-\nsérem u dvorní opery nedostal se Píšek ani za\nchorislu! Nyní se obrátil ku chrámnímu zpěvu, a byl\nčlenem hudebního spolku Vídeňského, měl alespoň právo,\nprvní umělce na světě zdarma slyšeti. Staud i g 1,\nThalberg, Ungherová a j. jej okouzlili. Celý život\njeho byla řada marných nadějí a pokusů. U dvadcíti\ndivadel, kam listy zaslal, ani si ho nevšimli.\nŽe umělec, jenž nyní všeobecné podivení zbuzuje,\na k tomu při opeře, mnohá léta v zapomenutí utkvěti\nmohl, patří zajisté k neobyčejným úkazům. Kníže Lob-\nkovic, c. k.president dvorní komory, jsa okouzlen\npřednášením Faraóna (od Schneidera), poctil jej\nlistem povděčným. Takovéto příkrosti donutily jej,\nvzdor svému neblahému osudu žádati o místo prakti-\nkanta u registratury při dvorní komoře, kteréž obdržel.\nZa dosažením šlo v patách želení; mysle na své písně,\nvrátil opět dekret, který jiného šťastným učinil.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "179", "page_fin": "180", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.4", "titre_corps": "Z Varšavy.", "titre_sommaire": "Z Varšavy.", "signature_source": "v", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "179", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.3", "debut_caractere": 4597, "fin_caractere_exclue": 4929, "texte": "Z Varšavy.\n\nOrkestry Brauna a Harpfa koncert ku prospěchu ře-\nditele hudby Procházky Dobrzyiiského koncert Ka-\nmin sk i Guglielmi oratorium Paulus Hudební\nzábavy Katského Rys historyczny opery polskiej\nkantata „Milda\" od Moniuszky.\nAč doba nekoncertní, poskytnul měsíc červen vel-\nmi mnoho Yaršavanúm pochoutek hudebních, a mimo to,"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3103, "texte": "že výborné dva orkestry, první pod ředitelstvím pana\nBrauna a druhý řízením p. Harpfa vábí hudby mi-\nlovné obecenstvo do zahrad za rohatkou Yolskou a do\ntak zvané „Doliny šve j carské\", nebyly síně kon-\ncertní a divadelní prázdné. Nejprvé byl zřízen koncert\nve prospěch p. Procházky, velezasloužilého učitele\nhudby a ředitele hudby kostelní v chrámu Piaristův;\npotom zřídil hudební zábavu bývalý ředitel polské zpěvo-\nhry, p. Ign. Dobrzyiíski; v divadle zase vystoupil ve\nzpěvohře „Hugenotech\", totiž v úkole Raula p. Mieczy-\nstaw Kam in ski, syn býv. dramaturga a ředitele pol-\nského divadla ve Lvově, Jana Nep. K., jehožto výteč-\nnou hru, pěkný tenorový hlas, jakož i odporučující\nzevnějšek varšavské listy dosti vynachválili nemohou;\na konečně ve zvláštním koncertě dal se slyšeti vlašský\nbarytonista Guglielmi.\nJak mnoho čítá Varšava hudebních sil, lze bylo po-\nznati z nedávno po dvakráte ve prospěch ústavův do-\nbročinných vykonaného oratorium „Paulus\" od Men-\ndelssohna-Bartholdy-ho, při kterémž se více než 200\nhudebníků a hudebních ochotníkův zúčastnilo. Po-\ndotknout! sluší, že sem přibyl věhlasný houslista Apol-\nlinar Kqtski, jenž u sebe dává hudební a večerní\nzábavy, v kterých lze uslyšeti nejen útvory novější, ale\ni klasická díla nejprvnějších mistrův, jak o tom svědčí\nprogram jednoho z těchto večerův, dle kterého prove-\ndeny byly: Sonata Beethovena, věnována Kreutze-\nrovi na houslích (p. Kqtski) a na piano (p. Dulcken)\npotom „La religieuse\", nápěv od Schuberta\nna varhany, piano a housle —, pak „dvě písně\" slo-\nžené od Dulckena; a mimo to „Arie\" z „Cosi fan\ntutte\", od Mozarta „kvartet Beethovena\" do\n(F-dur), „Arie Stradelly\" z XVII. věku (na piano,\nhousle, cello a varhany) a více jiných útvorův.\nV krátce postaví se prý řečený p. v čelo\nkonservatoria hudby, které již na podzim otevřeno\nbude.\nNa poli hudební literatury polské zjevilo se tam\ntéž nové velevážené dílo, jehožto vyjití Varšavští kněh-\nkupci právě ohlašují pod názvem: „Rys historyczny\nopery polskiéj\" od Mauryce Karaso wského,\nse zvláštním pohledem na všeobecné dějiny hudby dra-\nmatické. Dílo to ozdobeno jest pěti podobiznami a\nopatřeno chronologičným sepisem všech zpěvoher, ježto\nv jazyku polském v divadlech Varšavských předsta-\nveny byly.\nDne 4. července provozováno ve varšavských re-\ndoutních síních novou kantatu z mythologické básně\n„Witoloraudy\" od J. I. Kraszewského sepsanou a\nod výtečného ředitele zpěvohry v tamějším velkém\ndivadle, Stanislawa Moniuszky, do hudby uvedenou\npod názvem „Mild a\", *) kterýžto útvor již iv Petro-\nhradě a ve Vilně velké dosáhl pochvaly, a všeo-\nbecně se líbil, zvláště prý roznítil četně shromážděué\nobecenstvo vstup a dva sbory, jako též i dvojzpěv Ra-\nmoise a Mildy, a „Arie Jitřenky\" musela se na\nvšeobecné požádání opakovati.\nCo do celku této kantaty píše „Gazeta War-\nszawska\", že směle možná opětovati o něm slova\nbásníkova z Mildy:\n„Nad nia nieznana vvon jakaš ulata,\n„Przed która róže zapachniač nie smiejij,\n„Woú innych kwiatéw nie naszego šwiata.\"\n(Nad ní vznáší se líbezná vůně,\nPřed kterou ani růže páchnouti nesmí,\nVůně jiných květin ne z našeho světa.)\n\nv."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "180", "page_fin": "181", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.5", "titre_corps": "Z Černovic na Bukovině.", "titre_sommaire": "Z Černovic na Bukovině.", "signature_source": "V. ze Struh", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.4", "debut_caractere": 3105, "fin_caractere_exclue": 4727, "texte": "Z Černovic na Bukovině.\n\nKoncerty bratrů Jiříčků koncert sl. Holasové (z Prahy)\nServais paní Haagenová koncert Tedesca ve\nprospěch pohořelcň v Brodech dilettantky hudby\nZpěvácký sbor pod vedením Kalouska.\nBude Vám snad vítáno, dozvěděti se též z našeho\nměsta o ruchu hudebním. Neslyšíme zde podobných\nprodukcí, jakými se Vaše konservatorium, Cecilianský\nsbor a jiné hudební ústavy honosí; předce čas po čase\nmnohý umělec a to zvláště Čech k nám zabloudí a nás\nsvými produkcemi povzbudí a povznese. Během toho\nroku slyšeli jsme ve dvou koncertech bratry Jiříč-\nkovy od Lvovského divadla, oba žáci pražského kon-\nservatoria, na oboe a kontrabas.\nS nimi se zúčaslnil pan K. Mikuli, bukovinský\nšlechtic, eminentní svou přednáškou některých Chopi-\nnových pietj, pak náš krajan F. Kalousek přednešením\nu nás neznaných kapřicí od Schulhoffa na národní české\npísně a Kittlova „Zefíra\", konečně slečna Majera-\nn o vská od Lvovského divadla několika polskými písněmi.\nDále dávala panna Holasova, žákyně pana Mild—\nnera, dva koncerty na housle a její již v tak útlém\n\n\") Venus, Lada, litevská bohyně lásky, vroucně po-\nkochavši pozemšťana Ramoise sestupovala se svého\nnadoblakového obydlí za soumraku do jednoho ze\nzasvěcených jí hájňv na Litvě, aby se potěšila\ns přešťastným smrtelníkem. Leč že každé zapově-\nzené ovoce hořce musí býti oplakáno, tak se též i\nstalo s těmito tajnými schůzkami; neb pozorná Ji-\ntřenka uzřevši milencův, obžalovala Mildu před pa-\nnem Perkunem, otcem všech bohův, a ten jako\nhříšnou Evu vyhnal Mildu z nebeského království\nsvrhnuv ji na zem, kde stokráte lítostivější lidé\ns otevřenou přijali ji náručí."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "181", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1865, "texte": "věku čistá hra, nevšední bravura, pak její cituplný před-\nnes, nadchnula a vzbudila účastenství veškerého obe-\ncenstva. Iv jednom z těchto koncertův účinkoval p.\nKalousek a praveno mi, žeby byla návštěva dosáhla\nmnohem lepšího výsledku, kdyby panna Holasova se\nnebyla dala doprovázet kvartetem svého otce, který\nspíše do nějaké krčmy, ne však do koncertního sálu\nnáleží. Slyšeli jsme taktéž pana Servais-a ve dvou\nkoncertech. Jak se samo sebou rozumí, byl výsledek\njak peněžný tak i artistický velmi skvělý.\nPaní Haagenova, česka, dala přátelům zpěvu ve\ndvou koncertech příležitost' mnohou operní arii, pak\npísně polské, německé, vlašské a maďarské slyšeti.\nZvláště Čechy překvapila přednešením Škroupovy „Kde\ndomov můj\", začež jsme jí i hlučným potleskem své\ndíky vyjevili. Honosí se výbornou školou a příjemným\nhlasem, ač již poněkud svou mladistvou svěžest ztrácí.\nKonečně dal pan Tedesco koncert ve prospěch\nchudých pohořelců ve Brodech a neminul se žádoucího\nvýsledku, neboť obnášel čistý příjem 1200 r. č.\nNeschází nám tu též na hudebních zdařilých produkcích\nv užších kruzích, jako n. p. u paní baronky Petři-\nnov é, schopné as nejnovější literaturou obeznané\npianistky, a u paní Mustrové, výborné zpěvačky.\nLilovati jen musíme, že pan Mikuli, který zde tak bla-\nhodárně, zvláště svým nevyrovnaným přednášením Cho-\npinových komposic účinkoval, nyní za svým povoláním\nco ředitel hudebního sboru ve Lvově nás opustiti musil.\nKonečně ještě podotknouti musím, že se poštěstilo\npanu Kalouskovi zříditi zde zpěvácký sbor, který\ndvěma produkcemi na výletech do Horečského háje si\núčastenství a pochvalu veškeré shromážděné honorace\nzískal. Horlivost', jakou jeho údové jeví a ustavičné se\npřihlašování nových žákův jest nám důvodem, že žá-\ndoucího rozšíření v brzce dosáhne. Bude-li Vás to za-\njímati, budu Vám později něco více o jeho činnosti psáti.\n\nV. ze Struh."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "181", "page_fin": "181", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.6", "titre_corps": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "titre_sommaire": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "181", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.5", "debut_caractere": 1867, "fin_caractere_exclue": 4588, "texte": "Jan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nA takž i učinil. Vyslal všechny známé a přátele,\naby Paříž připravili na překvapení nevšední.\nFreseini si mnul ruce. Když přišla hodina, vešel\nzlehounka k Arregonimu a pohybuje jím pravil: „Už\nčas pane bratře! Divadlo jest přeplněné. Sta lidí se\nvrátili musí.44\nArregoni otevřel oči a pravil: „Nechte mne ještě\nchvilku, přijdu za vámi.\" Obrátiv se opět dělal jakoby\nhned zase byl usnul. To nebylo Frescinimu docela\nmilé; milejší by mu bylo bývalo, kdyby Arregoni vy-\nstoupil a propadl svým chraplavým hlasem a svým\nnevystřizlivěním. Dorážel tedy naň, aby jen vstával.\n„Nebudete-li moci zpívat, převezmu vaši partii hned.\nJsem připraven\" pravil Freseini odvážnějším a méně\npřívětivým hlasem než dříve, nebo! byl své věci jist.\nArregoni nepromluviv mrzutě vstal a po pokoji\nvrávoraje, přikázal aby se kočár uchystal.\n„Stojí už u vrat\" vece Freseini.\nV divadle skutečně se už pověst roznesla, že Arre-\ngoni se u Fresciniho opil, a buď ani nevystoupí, bud\nbezohlednosf svou obecenstvu vstříc osvědčí bídnou\nhrou a ještě bídnějším zpěvem. Jako blesk prolítla\nzpráva tato všechny vrstvy obecenstva a nespokojenost\nbyla nyní tím větší, čím větší bylo dříve očekávání.\nBylo se skutečně nadíti, že zpěvák neobyčejným hlukem\nvypuzen a vyhvízdán bude.\nProto taky tak chladně od obecenstva byl přijat a\nkaždý čekal na první sípavý ton, aby k hřmotu všeo-\nbecnému přispěl.\nAle ten ton nepřicházel, ba naopak, zpěv Arrego-\nniho převýšil všechna očekávání, i zpěvák slavil vítěz-\nství jakož žádný před ním.\nKdyž domů se navrátiv z vozu vystupoval, vkro-\nčila mu u vrat ženská vstříc, a ruky jeho se chopíc,\npološeptem pravila: „Možná-li vám, mně odpustiti?\"\nByla to Julie.\nZpráva o podivné příhodě této se donesla i do\nMohuče, ovšem že v přestrojení báchorkovitém. Jedni\nvypravovali, že Angelina s Julií se sestersky srozuměly\nas miláčkem do Itálie se odebraly. Za oněch dob ne-\nbylo nic divného, když mladý člověk dvě uznané mi-\nlenky měl, stačilo-li k tomu jen jeho jmění. Na bo-\nháče a vyhlášené umělce se už tenkráte jiné měřítko\nmravnosti kladlo, než na jiné obyčejné osoby. Jiná\npověst zase kolovala, že Arregoni zvítěziv nad sokem\ni překonav srdce Juliino pohrdnul jím tou chvílí, kdež\nse mu celé oddati chtělo, a odjel s Angelinou, uznav\nvroucnější a obětivější lásku této krasevice. Zachovi\nale náhodou se donesla pověsf třetí, že Angelina vidouc\nsvé snahy zmařené hořem zašla!\nZach se chvěl celým tělem, když zprávu tuto za-\nslechl. Nedbaje ani o pravdivost její dal se ní do-\ncela překonati. Jakoby hbitým bodern v srdce poslední\nnitky se v něm byly strhaly, jimiž ještě se světem\nvšedním souvisel, tak se mžikem celá bytnost jeho té-\nměř zvrátila.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "182", "page_fin": "184", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON", "titre_sommaire": "FEUILLETON", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 20, "texte": "FEUILLETON\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.6", "debut_caractere": 2557, "fin_caractere_exclue": 6379, "texte": "J.\n— Dne 1. t. m. byly přijímací zkoušky do koncertní\nškoly zdejšího konservatoria. Jak doslýcháme, byli při—\njmuty čtyry slečny, mezi nimiž si. Jelínkova, žákyně\nŽofínské akademie a dva chovanci mužského pohlaví.\nSe žáky z hudebního ústavu pana J. Jiránka\nodbývaly se dne 2.a 3. t. m. zkoušky v sále Žofín-\nském. Ustav tento, který již po dlouhá léta vřelého\nuznání docházel, chová až posud žáky, kteří jej v rovné\nmíře stále udržují. Většina jeho žáků, co starší již cho-\nvanci tohoto ústavu, virtnosním i elegantním a vytříbe-\nným přednesem svým poutali stále posluchače* Mimo\njiné skladby přednášeli žáci piecy od českých skladatelův:\nLes Arpeges od Ch. Wehle, Scěnes Napolitaines od V.\nGrafa, la consolation a mazurka-Polka od F. Kavána,\nfantasii na motivy z Trovatore od V. Ku h e a Kde do-\nmov můj, transcripci od F. P i vody. Slušno přede\nvším pochvalně se vyjádřiti o sleč. M. Cesakové, A. bran-\nkové, F. Morthové, E. Fresové, A. Muchové a pánů R.\nAltschula, J. Fabera, Alberta z Osborne, AI. Hasenohrla,\nS. Glanze, 0. Škroupa, kteří své úlohy výborně provedli.\n\n— Celoroční zkoušky žáků a žákyň instrumentální\nškoly zdejšího konservatoria. Letošní zkoušky cho-\nvanců potvrdili opět, že se slavný tento ustav co do\npraktičného vyučování na jednotlivých nástrojů nejen\nvšem konservátorům vyrovná, ale i většinu z nich předci ;\nco do theorie hudby však všem ostatním bohužel ustoupit!\nmusí. Žáci první instrumentální třídy, u nichzto ranohe\nznačné talenty jsme zpozorovali, pokročili jedním rokem\nvelmi mnoho, osvědčivše velkou technickou zběhlost při\nprovedení těžkých cvičení; toliko u cella pod prof. Gol-\ntermannem viděli jsme u žáků jakousi malou stagnaci.\nPrvní třída obsahuje 70 žáků, z nichžto 3 na křídlovku\n(Flugelhorn), 3 na posaunu, 3 na trompetu, 8 na lesnici,\n4 na fagot, 5 na klarinet, G na hoboj, 4 na flétnu, 6\nna kontrabas, 6 na cello a 22 na housle vyučováni jsou.\nZe všech těchto žáků vyniká mohutným talentem mladý\nhouslista Václav Kop ta, jemuž, bude-li horlivě pokra-\nčovat a dle výtečného návodu páně Mildnerova se řídit,\nskvělá budoucnost pokyne. U větší míre ještě překvapily\nnás pokroky žáků druhé (vyšší) instrumentální třídy.\nTěžké úlohy provedly zvláště výtečně následující žáci:\nJos. Sedláček na křídlovku, F. Horák a V. Stodola na\nposaunu, K. Schwarz na trompetu, J. Ne mansky a A.\nVítovský na lesnici, J. Mašek na fagot, J. Meyer 11a kla-\nrinet, B. Bauer a K. Macliáč 11a hoboj, J. Procházka na\nflétnu, Em. Storch a F. Šimandl na kontrabas a velice\nnadaný Alois Karel 11a cello. Veliké zajímavosti poskytla\nčetnému obecenstvu zkouška houslistů pod vedením vele-\nzasloužilého paedagoga a prof, pana M. Mildnera. Sly-\nšeli jsme hlavně koncerty belgické elegantní školy, ježto\nžáci s velkou praecisí a uhlazeností přednášeli. F, Klima\nprovedl koncert E-moll od Kreulzera, M. Pleyer D-moll\nod téhož, A. Lůžek koncert D-dur od téhož, E. Engel-\nberth 9tý koncert od Beriota, v. Janneli rondo z koncertu\nD-moll od Krentzera, F. Košmín 7mý koncert od Beriota.\nPřednes všech těchto žáků ač forinelní, jest nám důkazem,\njaké péče musel p. prof. Mildner vynaložiti, by hra žáku\npřec duchem i citem proniknuta se zdála. Více vnitřně\ncítěný, duševní přednes osvědčili následující žáci: A. Ben~\ndiner přednášeje rondo z 3ho koncertu Beriotova, A.\nKunkl hraje 6tý koncert BeriotSv, K. Wien hraje fantasii\nz opery: Regimentstochter od Alarda, J. Schonberg před-\nnášeje rondo z koncertu Alardova, E. Wirth hraje allegio\nde concert od Bazziniho, Jan Hřímali přednášeje Les\nEchos od Leonarda, Vojt. Hřímali přednášeje Nórma-fan-\ntasii od Alarda a Jos. Rebíček proveda adagio a rondo\nz prvního koncertu od Vieuxtempse. Zajímavé bylo po-\nzorovati, s jakou péčí žáci své úlohy studovali, všude\nse jevila promyšlená hra, jisté vedení smyčce, okrouhle\nprovedení těžkých passáží, veliká technická sběhlosť a"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6134, "texte": "mladistvá síla s citem spojená; toliko u jednoho žáka\nvystouply tyto vlastnosti v neslýchané míře. Hrálť s takým\nzápalem, s takou závratnou odvážlivostí, s takým sebevě-\ndomím as takou úžasnou sbělilostí a precisí, že mu\npalma této zkoušky náleží. Byl to Jeník Hřímali, malý\nto divotvorec, jenž, bude-li v studiích svých stejnou\nměrou pokračovat', v několika letech neústupným se\nstane soupeřem Laubovým. S takovým skvělým úspě-\nchem ukončily se zkoušky žáku instrumentální třídy a nám\nnezbývá ničehož, než pochvalně se zmíniti o přičinlivém\nsnažení pánů prof. V. Gross a, J. Pi sařov i c e, J. 11 ra-\nběte, Janatky a M. Mil dnera, jehož bezpříkladná\nsnaha všestrannou úctu zasluhuje. Přikročme nyní k zkou-\nškám žákyň koncertní a operní školy. Pokroky žaček\nkoncertní školy jsou sice značné; avšak nikoliv takové,\njaké se očekávali mohou. Nestačit', když prof. Gordigiani\ndobrým návodem své svěřenkyně vzdělává, musí s ním\nse spojovati horlivá snaha a vytrvalá pilnost; neboť těmi\ndocílí učitel velkých úspěchuv. Organy žákyň koncertní\nškoly nejsou vydatné, toliko slec. Ant. Riedlova může se\nsilným, zvonovým hlasem honositi. Výslovnost při zpěvu\nnení valná, čehož příčinou jest sg. Gordigiani, jenž sám\ndobře německy vyslovovali neumí. Žákyně operní školy\nobdařeny jsou zvučnými organy; zvláště vyniká slec. AI.\nBlažkova krásným silným zvonovým sopránem, jenž\nvelké ohebnosti dosáhnuv, tu výhodu jí zaručuje, že se pro\npartie dramatické i koloraturní hodí. Neméně silný a\nzvučný alt má slec. Ot. Bubnová, jenž by na divadle\npěkně vynikl. Slabší avšak obratnější a vytříbenější jest\nsoprán slec. K. Klettnerové, jenž něžností svou blaze\npůsobí. Toť výsledek žákyň zpěvácké školy! Co se har-\nmonie lýce, již ředitel pan Kittl piednáší, nelze u žáků\nvelkých pokroků pozorovali a zdá se nám, že to je je-\ndiná Achillova pata zdejšího kónservatoria.\nPan Alex. Dreyschock skládá, jak se dovídáme\nlyricko-romantickou operu „F ior el te;' aneb „První láska\nJindřicha IV.\" Text je dleZschokovy noveliy od Gollmíka.\nHrabě Laurencin, krajan náš vydá co nevidět\nhudební krasovědecký spis, jenž proti doktoru Ed. Hans-\nlikovy směřuje.\nVe čtvrtek 11. srpna, bude se provozovati v let-\nním divadle ve Pštrosce kus, nově v scénu uvedený „Praž-\nský flamendr\", v 4 dějstvích, od J. K. Tyla. Jelikož obral\nsi kus ten za příjem pilný a svědomitý p. Jos.K. Chra-\nmo sta, lze se nadíti hojného účastenství obecenstva\nčeského.\nV chrámě u sv. Jakuba dávalo se dne 8. t. m.\npod vedením ředitele kůru pana J. Proška za vojíny\nv Itálii padlé vokální requiem (Es) od Václ. Horáka.\nKrásná a duchaplná tato skladba byla větším dílem pre-\ncisně a nuancovaně zpívána a způsobila hluboký dojem.\nMezi zpěváky vynikal hlavně ouoinný pan J. Lukeš, jc-\nhožto cituplný přednes každého zanítil.\nSlečna Marie Mosncrova, nejprvnější bezpo-\nchyby virtuoska na harfu, kteráž letos svými koncerty\nv Londýně velké sensací zbudila a na zimu opět od ře-\nditele Lymleye do téhož světového města ku koncertům\nenoažována jest, prodlévá nyní v našem městě v kruhu\nrodiny slavného historika českého, pana F. Palackého,\na studuje zde u p. L* Zvon are harmonii.\nNáš krajan a virtuos pan Antonín Benevie\njiachazí se, jak se dovídáme, nyní v Paříži, koncertovav\ndříve v Bruselu, kdež svou virtuosní hrou všem poža-\ndavkům tamějšího obecenstva úplně dostál. V Paříži ujal\nse ho slavný Vieuxtemps a lze se nadíti, že pod ochra-\nnou tohoto výtečníka Benevie skvělou dráhu si proklestí.\nPaní B ě 1 sk á, choť zdejšího výtečného stavitele,\nkterouž jsme před několika lety v hudební zábavě u p.\nP. Maydla několik písní zpívati slyšeli, vystoupí vzdělavši\nse ve zpěvu, co primadonna v c. k. operním divadle ve\nVídni. Kapelník p. Eckert zdokonaluje ji prý ve vyšším\ndramatickém zpěvu.\n\n(R.) Karlovy Vary. Dne 31. lipna zasvěceny byly\nnové varhany v zdejším děkanském chráme, při kte-\nréž příležitosti překrásná mše našeho slovutného Veita\nprovedena byla. Mnoho dobrých hudebních sil zúčast-\nnilo se na tomto provedení; mezi jinými také pan K. Stra-\nkatý, pravé zde prodlévající. Místo graduale zpívalo se\nScliubertovo „Ave\" s průvodem varhan. Druhý den na\nto odbývalo se requiem za Mainoniho, zakladatele do-\nkončených varhan. Dne 1. srpna uspořádán byl v diva-\ndle koncert ku pros p echu poraněných vojín ň, pri\nněmž c. k. dvorní herecká J, Rettichoya deklamací od\nHalma a slec. M. Kammererova dvě písně zpívala. Or-\nchester pod vedením kapelníka Labického hrál precisně.\nNa 4. srpna oznámen je koncert zpěvačky slec. Klotildy\nBoydano vi c o vy.\n(P.) Maria n sk é Lázně. SI ceny Bergauerov,\na V. Čermákova uspořádaly zde dne 28. Lipna koncerta\njenž skvělého dosel výsledku. Slec. Čermákova před-\nnášela Mendelssohnňv koncert do G-moll na piano s prů-\nvodem orkestris, Thalbergovu fantasii na Hugenoty, no-\nctunm od Chopina a Lucii, fantasii od Liszta, a osvědčila\nsvé virtuosství překvapující bravourou a poetickým před-\nnesem udaných piec. Slečna Bergauerova zanítila\nčetné obecenstvo cituplným přednesem písní od Veita,\nSchuberta a českých národních písní, které se\nzvláště líbily. Jak se dovídáme, uspořádají tu ještě ně-\nkolik koncertů a odeberou se do Františkových lázní.\n(M.) Nepomuk. Od několika let je stav zdejší\nkostelní hudby velmi utěšený. Zasloužilý učitel a\nředitel kůru pan Buchal převzav před 13 lety ředitel-\nství kůru, odstranil staré škváry od Kůlky, Hrůzy, Vocta\na jak se ti všichni fušaři v komponování kostelních skla-\ndeb jmenují, a pečoval o dobré přiměřené a kostelním du-\nchem vynikající mše a skladby od Rob. Fůhrera, Ho-\nráka, Drobische a t. d. Provedení kostelních skladeb\npod obezřelým vedením pana Buchala je precisné a ne-\núhonné a zasluhuje všestranného uznání. Přejeme kaž-\ndému městu, aby takého šlechetného muže a co do hudby\na vkusu vytříbeného hudebníka za ředitele kůru mělo.\n(Ž.) Z Tábor a. Ve zprávě o zdejší akademii\ndopustil se Váš dopisovatel poklesku, jejž laskavě opra-\nviti račte. Pan Bachmann totiž zpíval Zampu a nikoliv\npan Strakatý, pan Pfeifer, měšťan zdejší zpíval Alfonsa,\nnikoliv Bachmann. Ostatně Vám upřímně radím, abyste\nostrých referátů nepřijímal; neboť milovníci zpěvu udrží\nDalibora, nikoliv však Dalibor milovníky zpěvu, o kterých"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5347, "texte": "hanlivé články přináší. Nejlepší důkaz toho, že dva od-\nběratelé Dalibora odbírati nebudou. Odpověď redakce:\nÚloha Dalibora není, by venkovské produkce haněl; ale\nby poukázal na vady, které by se odstraniti měly a pečo-\nval o to, aby se více české hudební umění pěstovalo;\nneboť ačkoliv je hudba kosmopolitní, musí přec take ná-\nrodní býti. Ostatně nedávali by na jevo oni páni odbě-\nratelé Dalibora velkou lásku k podporování hudebního\npokroku, pakli že je nějaké slovo urazilo, jednalo by se\njim více o zadostu inění ctižádosti (čemuž nevěříme) než\no všeobecnost. Ostatně když se Vaší akademii nějaká\nkřivda stala, proč nevyvráíil někdo podstatnými důvody\nčlánek našeho dopisovatele, jehož osobně co muže pravdo-\nmluvného známe ? Milerádi bysme antikritiku byli uveřejnili.\n\nVaršava. V těchto dnech posvěcen byl zde pomník\nznámého polského hudebního skladatele, Ignáce Ko-\nmorovského. Pomník pochází od tamního řezbaře,\nSvieckého a dojem jeho lící se co nad míru krásný.\nVyobrazme si prostý bílý kámen a na něm vesnický khz,\njakých často na rozcestích nalézáme; pod křížem zase\npolského chlapce, jenž na jedné ruce třímá čapku s fu-\njarkou fpíšťalou) a druhou skládá na lyru pod křížem\nvínek ze slaměnice (Xeranthemum). Zvlášť pěkná jest\npostava chlapce, kterou, jak se zdá, žádný malíř lépe by\nnedovedl na plátně podat, jako dláto a rylec Svieckého.\nHalle. Pomník Jiřího Bed. Haendla byl zde dne\n4. Lipna slavně odkryt. Slavnost konala se dle vytknu-\ntého programu. 0 9 hodinách započal slavnostní tah,\nv němž se Haendlovo komité, umělci na pomníku se\nzúčastňující, městský úřad a členové university a student-\nstvo nacházeli. Mezi vpadnutím hudby, jež jisty chorál\nintonovala, sklesl povlak sochy a obraz vznešeneho mistra\nobjevil se zrakům četného obecenstva. Socha, jedenáct\nstřevíců vysoká, zhotovena jest od Berlínského sochaře\nHeidla. Jiří Bedřich Haendel, tam před 174, dne 24.\núnora 1684, narozen v nepatrném měšťanském domku,\nvypodobněn jest v ouplué nádheře onoho času. Pravou\nnohu má trochu výše postavenou, levou rukou vedle\njilce u kordu podpírá si bok a pravou o nízký notový\npodstavec. Velká vlásenka v hojných kadeřích splývá\nmu kolem významné tváře s velkýma očima. Kabát má\nzlatem vyšívaný dle tehdejšího způsobu, fraku se podo-\nbající, jen na dolejší knoflíky zapnutý, aby řasné okruží\ntím lépe mohlo se objevovati. Střevíce má s přeskami\na punčochy až nad kolena. Na notovém pultíku jest\npartitura, na ní nápis: „Messias Oratorium\", a několik\ntaktů not. V ruce, o pult se opírající, drží Haendl svi-\nnutý papír, notami popsaný. Pod pultem jest vyznačen\nletočet 1741, kdežto oratorium „Messias\" ponejprv bylo\nprovozováno, čas to, kdežto Haendl stál na nejvyšším\nstupni slávy své. Orfeus zastupuje hudbu pohanskou a\nDavid židovskou. Při tom též vypodobněno, jak zvuky\nsyvmi zvěř krotil; spatřujeť se u něho veverka a levhart,\ntento nepochybně proto, aby se pamatovalo při té příle-\nžitosti též na Anglicko, kdežto Haendl dlouhá leta žil.\nKřesťanská hudba vypodobněna jest sv. Cecilií, kterážto\npatrně podobá se Jenny teto zvláštní ctitelce\nproslulého Haendla, která též nemálo přispěla k tomu,\nže pomník postaven jest. Po odhalení sochy dávalo se\nv kostele na náměstí oratorium „Samson.\" Haendl, jak\nznámo, kromě oratorií složil též několik zpěvoher; první\nz nich, Almíra, byla roku 1705 v Hamburku provozována.\nV Londýně žil od roku 1712 co ředitel opery. Zemřel\nroku 1759 a pohřben v Vestminsterském opatsví v Lon-\ndýně, vedle Anglických mužů proslavených.\nBerlín. Nová opera „Mlynář z Meranu\" od\nFlotowa došla příznivého výsledku. Text obsahuje navzdor\nněkterým pěkným výjevům málo původních a romantických\nvnad, by posluchače skutečně napínal a uchvátil. Hudba\nnezapřa ani na okamžik, že jest mladší, proto však niko-\nliv svěžejší sestra Stradelly a Marthy; ano tu a tam vy-\nstupuje rodinná podoba tak mocně na jevo, že to i sluch\nochotníka zpozoruje. Komický živel v opeře není silný £\nneboť jen první dva akty obsahují několik působných,\nveselých výjevů. V celku obsahuje tato opera vedle\nmnohých kras také mnoho nudného, i dá se zde básní-\nkových slov „Slyším klepání mlýna; avšak mouky ne-\nvidím\", se vším právem při ní užiti.\nKolín nad R. U M. Schlosza vyšly právě pod titu-\nlem „Compositionen der Zeit\" (Skladby časové) následu-\njící piecy: Sturm-Marsch der Zuaven in der Schlacht bei\nMagenta, pro piano; Die Schlacht am Mincio (Solferino),\nvelká hudební tonomalba pro piano (s vignetkou) od G.\nHenriho, kapelníka 3. pluku Zuávů.\nPaříž. Slavný zpěvák při velké opeře Pařížské,\nRoger, se 27. července na letohradě svém postřelil do\npravé ruky tak, že mu až po loket uříznuta být musela.\nPři operací prý zpíval ze spaní, do něhož chlorem při-\nveden byl; známý literát Fiorentino byl přítomen a při-\nslíbil Rogerovi, že mu napíše text k opeře, v které i o\njednom rameně jakoby vracející se vojín z vlašských\nválek vystoupil. Nešťastný umělec chtěl právě druhého\ndne cestu do Němec nastoupiti. Císař Napoleon zvolil\nokamžitě Rogera na místě zemřelého Panserovna za pro-\nfessora zpěvu na konservatoriu hudby.\nv\nVídeň. Tenorista Adolf Ander, Cech a bratr\nzdejšího tenoristy vystoupiv v operním divadle došel přízni-\nvého výsledku. Hlas a postava jeho je bratru Aloisů po-\ndobna, toliko hra potřebuje brusu. Rodina Reyerbockova\n(vlastně sestry Freskový, žákyně Mildnerovy) koncerto-\nvala u „Šperla\" s úspěchem.\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "182", "page_fin": "182", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.6", "debut_caractere": 12, "fin_caractere_exclue": 20, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "182", "page_fin": "182", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Novoměstské divadlo. Úmrtím primadonny paní", "titre_sommaire": "Novoměstské divadlo. Úmrtím primadonny paní", "signature_source": "J", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.6", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 2555, "texte": "J.\nNovoměstské divadlo. Úmrtím primadonny paní\nB. Mellerové nastala v operním reperťoiru mezera a ředi-\ntelství nemohouc ji vyplniti, musí brati útočiště k operám,\nkteréžto se bez primadonny provozovali dají. Tak viděli\njsme dne 3. t. 111. komickou operu ve 3 dějstvích „Zbro-\njil\" (Wafřenschinied) od A. Lortzinga, v níž náš kra-\njan pan Appé pohostinsku po ťretíkráte vystoupil. Pan\nAppé rozvinul co Hrabě z Liebenau své krásné vlastnosti,\nzvláště vynikl ryzým a cituplným přednesem lyrických\nzpěvních míst a jasnou výslovností prosy. Pan Bac li-\nmami co Jiří pohyboval se slušně, toliko rychlá výslov-\nnost mu vadila. Sleč. Lichtmayova co Marie hrála pěkně,\navšak hlas její je ve výši řezavý a nepříjemný. Dne 7.\nt. m, dávala se Štěpánková činohra v 5. jednáních: „Ob-\nležení Prahy od Švéd ň\", v nížto sleč. Kolín sk á\nco Jitka obecenstvo svým monotonním odříkáváním role,\nnesprávnou řečí, kroucením očí a ustavičným kuňkáním\nnemilostně urážela. Nevěděli jsme věru, zdaliž ji litovati\nneb nad nešetrností p. režiséra k českému obecenstvu užas-\nnouti máme, že až dosud sleč. Kolínskou v partiích jí\nnepříslušných vystoupiti nechává. Chvalně si počínali\npaní Pešková, pánové Šimanovský, Chramosta, Lapil,\nKaška i mladý Kolár.\nZkoušky žáků hudebního ústavu pana Petra\nMay dl a odbývaly se 30. a 31. Lipna v sále Žofínském.\nJest vůbec známo, že produkce tohoto, mnoho žáků číta-\njícího ústavu velkého účastenství povždy došly. Ze pro-\ndukce obyčejně velmi dlouho trvaly, leží v tom, že vět-\nšina žáků aspoň jednu piecu přednášeti měla. Správně\nprovedené úlohy a částečně i virtuosní přednesy některých\nžáků udržely obecenstvo v stejném napnutí. Více skladeb\nbylo uspořádáno s průvodem orkestru; hlavně slyšeli jsme\nv poslední koncertní produkcí skladby Webra, Herze,\nPixise, Mendelssohna a Mozarta, kteréž na pianu předná-\nšely sleč. Hofrichterova, E. Karasova, Eggertova, a pánové\nK. Masa a J. Rihl, ku kterýmž přidruženy jsou přednesy\nsleč. Finettiovy, Biermanovy, Lenko vy a p. Goschlera.\nU ostatních žáků byla viděti zvláště patrná technika, u\njmenovaných však více sličná a elegantní hra, pružný\núhoz a krásný přednes větším dílem s citem spojený. Zpěv\nzastupovala si. Hofrichterova, která dojemným a něžným\nhlasem svým také písně národní zpívala. Obecenstvo\nopětně dokázalo, jak milé mu je i přednášení českých\npísní a hlavně národních. Přejeme obezřelému a činnému\npanu řediteli hojné účastenství ze strany obecenstva ato\ntím více, jelikož nešetře výloh, žákům příležitosti posky-\ntuje, by s průvodem orkestru hráti se cvičili."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "182", "page_fin": "182", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.7.2", "titre_corps": "— Dne 1. t. m. byly přijímací zkoušky do koncertní", "titre_sommaire": "— Dne 1. t. m. byly přijímací zkoušky do koncertní", "signature_source": "J", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.6", "debut_caractere": 2557, "fin_caractere_exclue": 3627, "texte": "J.\n— Dne 1. t. m. byly přijímací zkoušky do koncertní\nškoly zdejšího konservatoria. Jak doslýcháme, byli při—\njmuty čtyry slečny, mezi nimiž si. Jelínkova, žákyně\nŽofínské akademie a dva chovanci mužského pohlaví.\nSe žáky z hudebního ústavu pana J. Jiránka\nodbývaly se dne 2.a 3. t. m. zkoušky v sále Žofín-\nském. Ustav tento, který již po dlouhá léta vřelého\nuznání docházel, chová až posud žáky, kteří jej v rovné\nmíře stále udržují. Většina jeho žáků, co starší již cho-\nvanci tohoto ústavu, virtnosním i elegantním a vytříbe-\nným přednesem svým poutali stále posluchače* Mimo\njiné skladby přednášeli žáci piecy od českých skladatelův:\nLes Arpeges od Ch. Wehle, Scěnes Napolitaines od V.\nGrafa, la consolation a mazurka-Polka od F. Kavána,\nfantasii na motivy z Trovatore od V. Ku h e a Kde do-\nmov můj, transcripci od F. P i vody. Slušno přede\nvším pochvalně se vyjádřiti o sleč. M. Cesakové, A. bran-\nkové, F. Morthové, E. Fresové, A. Muchové a pánů R.\nAltschula, J. Fabera, Alberta z Osborne, AI. Hasenohrla,\nS. Glanze, 0. Škroupa, kteří své úlohy výborně provedli."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "182", "page_fin": "183", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.7.3", "titre_corps": "— Celoroční zkoušky žáků a žákyň instrumentální", "titre_sommaire": "— Celoroční zkoušky žáků a žákyň instrumentální", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.6", "debut_caractere": 3629, "fin_caractere_exclue": 6379, "texte": "— Celoroční zkoušky žáků a žákyň instrumentální\nškoly zdejšího konservatoria. Letošní zkoušky cho-\nvanců potvrdili opět, že se slavný tento ustav co do\npraktičného vyučování na jednotlivých nástrojů nejen\nvšem konservátorům vyrovná, ale i většinu z nich předci ;\nco do theorie hudby však všem ostatním bohužel ustoupit!\nmusí. Žáci první instrumentální třídy, u nichzto ranohe\nznačné talenty jsme zpozorovali, pokročili jedním rokem\nvelmi mnoho, osvědčivše velkou technickou zběhlost při\nprovedení těžkých cvičení; toliko u cella pod prof. Gol-\ntermannem viděli jsme u žáků jakousi malou stagnaci.\nPrvní třída obsahuje 70 žáků, z nichžto 3 na křídlovku\n(Flugelhorn), 3 na posaunu, 3 na trompetu, 8 na lesnici,\n4 na fagot, 5 na klarinet, G na hoboj, 4 na flétnu, 6\nna kontrabas, 6 na cello a 22 na housle vyučováni jsou.\nZe všech těchto žáků vyniká mohutným talentem mladý\nhouslista Václav Kop ta, jemuž, bude-li horlivě pokra-\nčovat a dle výtečného návodu páně Mildnerova se řídit,\nskvělá budoucnost pokyne. U větší míre ještě překvapily\nnás pokroky žáků druhé (vyšší) instrumentální třídy.\nTěžké úlohy provedly zvláště výtečně následující žáci:\nJos. Sedláček na křídlovku, F. Horák a V. Stodola na\nposaunu, K. Schwarz na trompetu, J. Ne mansky a A.\nVítovský na lesnici, J. Mašek na fagot, J. Meyer 11a kla-\nrinet, B. Bauer a K. Macliáč 11a hoboj, J. Procházka na\nflétnu, Em. Storch a F. Šimandl na kontrabas a velice\nnadaný Alois Karel 11a cello. Veliké zajímavosti poskytla\nčetnému obecenstvu zkouška houslistů pod vedením vele-\nzasloužilého paedagoga a prof, pana M. Mildnera. Sly-\nšeli jsme hlavně koncerty belgické elegantní školy, ježto\nžáci s velkou praecisí a uhlazeností přednášeli. F, Klima\nprovedl koncert E-moll od Kreulzera, M. Pleyer D-moll\nod téhož, A. Lůžek koncert D-dur od téhož, E. Engel-\nberth 9tý koncert od Beriota, v. Janneli rondo z koncertu\nD-moll od Krentzera, F. Košmín 7mý koncert od Beriota.\nPřednes všech těchto žáků ač forinelní, jest nám důkazem,\njaké péče musel p. prof. Mildner vynaložiti, by hra žáku\npřec duchem i citem proniknuta se zdála. Více vnitřně\ncítěný, duševní přednes osvědčili následující žáci: A. Ben~\ndiner přednášeje rondo z 3ho koncertu Beriotova, A.\nKunkl hraje 6tý koncert BeriotSv, K. Wien hraje fantasii\nz opery: Regimentstochter od Alarda, J. Schonberg před-\nnášeje rondo z koncertu Alardova, E. Wirth hraje allegio\nde concert od Bazziniho, Jan Hřímali přednášeje Les\nEchos od Leonarda, Vojt. Hřímali přednášeje Nórma-fan-\ntasii od Alarda a Jos. Rebíček proveda adagio a rondo\nz prvního koncertu od Vieuxtempse. Zajímavé bylo po-\nzorovati, s jakou péčí žáci své úlohy studovali, všude\nse jevila promyšlená hra, jisté vedení smyčce, okrouhle\nprovedení těžkých passáží, veliká technická sběhlosť a"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3723, "texte": "mladistvá síla s citem spojená; toliko u jednoho žáka\nvystouply tyto vlastnosti v neslýchané míře. Hrálť s takým\nzápalem, s takou závratnou odvážlivostí, s takým sebevě-\ndomím as takou úžasnou sbělilostí a precisí, že mu\npalma této zkoušky náleží. Byl to Jeník Hřímali, malý\nto divotvorec, jenž, bude-li v studiích svých stejnou\nměrou pokračovat', v několika letech neústupným se\nstane soupeřem Laubovým. S takovým skvělým úspě-\nchem ukončily se zkoušky žáku instrumentální třídy a nám\nnezbývá ničehož, než pochvalně se zmíniti o přičinlivém\nsnažení pánů prof. V. Gross a, J. Pi sařov i c e, J. 11 ra-\nběte, Janatky a M. Mil dnera, jehož bezpříkladná\nsnaha všestrannou úctu zasluhuje. Přikročme nyní k zkou-\nškám žákyň koncertní a operní školy. Pokroky žaček\nkoncertní školy jsou sice značné; avšak nikoliv takové,\njaké se očekávali mohou. Nestačit', když prof. Gordigiani\ndobrým návodem své svěřenkyně vzdělává, musí s ním\nse spojovati horlivá snaha a vytrvalá pilnost; neboť těmi\ndocílí učitel velkých úspěchuv. Organy žákyň koncertní\nškoly nejsou vydatné, toliko slec. Ant. Riedlova může se\nsilným, zvonovým hlasem honositi. Výslovnost při zpěvu\nnení valná, čehož příčinou jest sg. Gordigiani, jenž sám\ndobře německy vyslovovali neumí. Žákyně operní školy\nobdařeny jsou zvučnými organy; zvláště vyniká slec. AI.\nBlažkova krásným silným zvonovým sopránem, jenž\nvelké ohebnosti dosáhnuv, tu výhodu jí zaručuje, že se pro\npartie dramatické i koloraturní hodí. Neméně silný a\nzvučný alt má slec. Ot. Bubnová, jenž by na divadle\npěkně vynikl. Slabší avšak obratnější a vytříbenější jest\nsoprán slec. K. Klettnerové, jenž něžností svou blaze\npůsobí. Toť výsledek žákyň zpěvácké školy! Co se har-\nmonie lýce, již ředitel pan Kittl piednáší, nelze u žáků\nvelkých pokroků pozorovali a zdá se nám, že to je je-\ndiná Achillova pata zdejšího kónservatoria.\nPan Alex. Dreyschock skládá, jak se dovídáme\nlyricko-romantickou operu „F ior el te;' aneb „První láska\nJindřicha IV.\" Text je dleZschokovy noveliy od Gollmíka.\nHrabě Laurencin, krajan náš vydá co nevidět\nhudební krasovědecký spis, jenž proti doktoru Ed. Hans-\nlikovy směřuje.\nVe čtvrtek 11. srpna, bude se provozovati v let-\nním divadle ve Pštrosce kus, nově v scénu uvedený „Praž-\nský flamendr\", v 4 dějstvích, od J. K. Tyla. Jelikož obral\nsi kus ten za příjem pilný a svědomitý p. Jos.K. Chra-\nmo sta, lze se nadíti hojného účastenství obecenstva\nčeského.\nV chrámě u sv. Jakuba dávalo se dne 8. t. m.\npod vedením ředitele kůru pana J. Proška za vojíny\nv Itálii padlé vokální requiem (Es) od Václ. Horáka.\nKrásná a duchaplná tato skladba byla větším dílem pre-\ncisně a nuancovaně zpívána a způsobila hluboký dojem.\nMezi zpěváky vynikal hlavně ouoinný pan J. Lukeš, jc-\nhožto cituplný přednes každého zanítil.\nSlečna Marie Mosncrova, nejprvnější bezpo-\nchyby virtuoska na harfu, kteráž letos svými koncerty\nv Londýně velké sensací zbudila a na zimu opět od ře-\nditele Lymleye do téhož světového města ku koncertům\nenoažována jest, prodlévá nyní v našem městě v kruhu\nrodiny slavného historika českého, pana F. Palackého,\na studuje zde u p. L* Zvon are harmonii.\nNáš krajan a virtuos pan Antonín Benevie\njiachazí se, jak se dovídáme, nyní v Paříži, koncertovav\ndříve v Bruselu, kdež svou virtuosní hrou všem poža-\ndavkům tamějšího obecenstva úplně dostál. V Paříži ujal\nse ho slavný Vieuxtemps a lze se nadíti, že pod ochra-\nnou tohoto výtečníka Benevie skvělou dráhu si proklestí.\nPaní B ě 1 sk á, choť zdejšího výtečného stavitele,\nkterouž jsme před několika lety v hudební zábavě u p.\nP. Maydla několik písní zpívati slyšeli, vystoupí vzdělavši\nse ve zpěvu, co primadonna v c. k. operním divadle ve\nVídni. Kapelník p. Eckert zdokonaluje ji prý ve vyšším\ndramatickém zpěvu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "183", "page_fin": "184", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.7.4", "titre_corps": "(R.) Karlovy Vary. Dne 31. lipna zasvěceny byly", "titre_sommaire": "(R.) Karlovy Vary. Dne 31. lipna zasvěceny byly", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.7", "debut_caractere": 3725, "fin_caractere_exclue": 6134, "texte": "(R.) Karlovy Vary. Dne 31. lipna zasvěceny byly\nnové varhany v zdejším děkanském chráme, při kte-\nréž příležitosti překrásná mše našeho slovutného Veita\nprovedena byla. Mnoho dobrých hudebních sil zúčast-\nnilo se na tomto provedení; mezi jinými také pan K. Stra-\nkatý, pravé zde prodlévající. Místo graduale zpívalo se\nScliubertovo „Ave\" s průvodem varhan. Druhý den na\nto odbývalo se requiem za Mainoniho, zakladatele do-\nkončených varhan. Dne 1. srpna uspořádán byl v diva-\ndle koncert ku pros p echu poraněných vojín ň, pri\nněmž c. k. dvorní herecká J, Rettichoya deklamací od\nHalma a slec. M. Kammererova dvě písně zpívala. Or-\nchester pod vedením kapelníka Labického hrál precisně.\nNa 4. srpna oznámen je koncert zpěvačky slec. Klotildy\nBoydano vi c o vy.\n(P.) Maria n sk é Lázně. SI ceny Bergauerov,\na V. Čermákova uspořádaly zde dne 28. Lipna koncerta\njenž skvělého dosel výsledku. Slec. Čermákova před-\nnášela Mendelssohnňv koncert do G-moll na piano s prů-\nvodem orkestris, Thalbergovu fantasii na Hugenoty, no-\nctunm od Chopina a Lucii, fantasii od Liszta, a osvědčila\nsvé virtuosství překvapující bravourou a poetickým před-\nnesem udaných piec. Slečna Bergauerova zanítila\nčetné obecenstvo cituplným přednesem písní od Veita,\nSchuberta a českých národních písní, které se\nzvláště líbily. Jak se dovídáme, uspořádají tu ještě ně-\nkolik koncertů a odeberou se do Františkových lázní.\n(M.) Nepomuk. Od několika let je stav zdejší\nkostelní hudby velmi utěšený. Zasloužilý učitel a\nředitel kůru pan Buchal převzav před 13 lety ředitel-\nství kůru, odstranil staré škváry od Kůlky, Hrůzy, Vocta\na jak se ti všichni fušaři v komponování kostelních skla-\ndeb jmenují, a pečoval o dobré přiměřené a kostelním du-\nchem vynikající mše a skladby od Rob. Fůhrera, Ho-\nráka, Drobische a t. d. Provedení kostelních skladeb\npod obezřelým vedením pana Buchala je precisné a ne-\núhonné a zasluhuje všestranného uznání. Přejeme kaž-\ndému městu, aby takého šlechetného muže a co do hudby\na vkusu vytříbeného hudebníka za ředitele kůru mělo.\n(Ž.) Z Tábor a. Ve zprávě o zdejší akademii\ndopustil se Váš dopisovatel poklesku, jejž laskavě opra-\nviti račte. Pan Bachmann totiž zpíval Zampu a nikoliv\npan Strakatý, pan Pfeifer, měšťan zdejší zpíval Alfonsa,\nnikoliv Bachmann. Ostatně Vám upřímně radím, abyste\nostrých referátů nepřijímal; neboť milovníci zpěvu udrží\nDalibora, nikoliv však Dalibor milovníky zpěvu, o kterých"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 775, "texte": "hanlivé články přináší. Nejlepší důkaz toho, že dva od-\nběratelé Dalibora odbírati nebudou. Odpověď redakce:\nÚloha Dalibora není, by venkovské produkce haněl; ale\nby poukázal na vady, které by se odstraniti měly a pečo-\nval o to, aby se více české hudební umění pěstovalo;\nneboť ačkoliv je hudba kosmopolitní, musí přec take ná-\nrodní býti. Ostatně nedávali by na jevo oni páni odbě-\nratelé Dalibora velkou lásku k podporování hudebního\npokroku, pakli že je nějaké slovo urazilo, jednalo by se\njim více o zadostu inění ctižádosti (čemuž nevěříme) než\no všeobecnost. Ostatně když se Vaší akademii nějaká\nkřivda stala, proč nevyvráíil někdo podstatnými důvody\nčlánek našeho dopisovatele, jehož osobně co muže pravdo-\nmluvného známe ? Milerádi bysme antikritiku byli uveřejnili."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.7.5", "titre_corps": "Varšava. V těchto dnech posvěcen byl zde pomník", "titre_sommaire": "Varšava. V těchto dnech posvěcen byl zde pomník", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.8", "debut_caractere": 777, "fin_caractere_exclue": 5334, "texte": "Varšava. V těchto dnech posvěcen byl zde pomník\nznámého polského hudebního skladatele, Ignáce Ko-\nmorovského. Pomník pochází od tamního řezbaře,\nSvieckého a dojem jeho lící se co nad míru krásný.\nVyobrazme si prostý bílý kámen a na něm vesnický khz,\njakých často na rozcestích nalézáme; pod křížem zase\npolského chlapce, jenž na jedné ruce třímá čapku s fu-\njarkou fpíšťalou) a druhou skládá na lyru pod křížem\nvínek ze slaměnice (Xeranthemum). Zvlášť pěkná jest\npostava chlapce, kterou, jak se zdá, žádný malíř lépe by\nnedovedl na plátně podat, jako dláto a rylec Svieckého.\nHalle. Pomník Jiřího Bed. Haendla byl zde dne\n4. Lipna slavně odkryt. Slavnost konala se dle vytknu-\ntého programu. 0 9 hodinách započal slavnostní tah,\nv němž se Haendlovo komité, umělci na pomníku se\nzúčastňující, městský úřad a členové university a student-\nstvo nacházeli. Mezi vpadnutím hudby, jež jisty chorál\nintonovala, sklesl povlak sochy a obraz vznešeneho mistra\nobjevil se zrakům četného obecenstva. Socha, jedenáct\nstřevíců vysoká, zhotovena jest od Berlínského sochaře\nHeidla. Jiří Bedřich Haendel, tam před 174, dne 24.\núnora 1684, narozen v nepatrném měšťanském domku,\nvypodobněn jest v ouplué nádheře onoho času. Pravou\nnohu má trochu výše postavenou, levou rukou vedle\njilce u kordu podpírá si bok a pravou o nízký notový\npodstavec. Velká vlásenka v hojných kadeřích splývá\nmu kolem významné tváře s velkýma očima. Kabát má\nzlatem vyšívaný dle tehdejšího způsobu, fraku se podo-\nbající, jen na dolejší knoflíky zapnutý, aby řasné okruží\ntím lépe mohlo se objevovati. Střevíce má s přeskami\na punčochy až nad kolena. Na notovém pultíku jest\npartitura, na ní nápis: „Messias Oratorium\", a několik\ntaktů not. V ruce, o pult se opírající, drží Haendl svi-\nnutý papír, notami popsaný. Pod pultem jest vyznačen\nletočet 1741, kdežto oratorium „Messias\" ponejprv bylo\nprovozováno, čas to, kdežto Haendl stál na nejvyšším\nstupni slávy své. Orfeus zastupuje hudbu pohanskou a\nDavid židovskou. Při tom též vypodobněno, jak zvuky\nsyvmi zvěř krotil; spatřujeť se u něho veverka a levhart,\ntento nepochybně proto, aby se pamatovalo při té příle-\nžitosti též na Anglicko, kdežto Haendl dlouhá leta žil.\nKřesťanská hudba vypodobněna jest sv. Cecilií, kterážto\npatrně podobá se Jenny teto zvláštní ctitelce\nproslulého Haendla, která též nemálo přispěla k tomu,\nže pomník postaven jest. Po odhalení sochy dávalo se\nv kostele na náměstí oratorium „Samson.\" Haendl, jak\nznámo, kromě oratorií složil též několik zpěvoher; první\nz nich, Almíra, byla roku 1705 v Hamburku provozována.\nV Londýně žil od roku 1712 co ředitel opery. Zemřel\nroku 1759 a pohřben v Vestminsterském opatsví v Lon-\ndýně, vedle Anglických mužů proslavených.\nBerlín. Nová opera „Mlynář z Meranu\" od\nFlotowa došla příznivého výsledku. Text obsahuje navzdor\nněkterým pěkným výjevům málo původních a romantických\nvnad, by posluchače skutečně napínal a uchvátil. Hudba\nnezapřa ani na okamžik, že jest mladší, proto však niko-\nliv svěžejší sestra Stradelly a Marthy; ano tu a tam vy-\nstupuje rodinná podoba tak mocně na jevo, že to i sluch\nochotníka zpozoruje. Komický živel v opeře není silný £\nneboť jen první dva akty obsahují několik působných,\nveselých výjevů. V celku obsahuje tato opera vedle\nmnohých kras také mnoho nudného, i dá se zde básní-\nkových slov „Slyším klepání mlýna; avšak mouky ne-\nvidím\", se vším právem při ní užiti.\nKolín nad R. U M. Schlosza vyšly právě pod titu-\nlem „Compositionen der Zeit\" (Skladby časové) následu-\njící piecy: Sturm-Marsch der Zuaven in der Schlacht bei\nMagenta, pro piano; Die Schlacht am Mincio (Solferino),\nvelká hudební tonomalba pro piano (s vignetkou) od G.\nHenriho, kapelníka 3. pluku Zuávů.\nPaříž. Slavný zpěvák při velké opeře Pařížské,\nRoger, se 27. července na letohradě svém postřelil do\npravé ruky tak, že mu až po loket uříznuta být musela.\nPři operací prý zpíval ze spaní, do něhož chlorem při-\nveden byl; známý literát Fiorentino byl přítomen a při-\nslíbil Rogerovi, že mu napíše text k opeře, v které i o\njednom rameně jakoby vracející se vojín z vlašských\nválek vystoupil. Nešťastný umělec chtěl právě druhého\ndne cestu do Němec nastoupiti. Císař Napoleon zvolil\nokamžitě Rogera na místě zemřelého Panserovna za pro-\nfessora zpěvu na konservatoriu hudby.\nv\nVídeň. Tenorista Adolf Ander, Cech a bratr\nzdejšího tenoristy vystoupiv v operním divadle došel přízni-\nvého výsledku. Hlas a postava jeho je bratru Aloisů po-\ndobna, toliko hra potřebuje brusu. Rodina Reyerbockova\n(vlastně sestry Freskový, žákyně Mildnerovy) koncerto-\nvala u „Šperla\" s úspěchem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.7.6", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.8", "debut_caractere": 5336, "fin_caractere_exclue": 5347, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.7.6.1", "titre_corps": "(Benda.) J. Benda, známý kompositor oper v předešlém", "titre_sommaire": "(Benda.) J. Benda, známý kompositor oper v předešlém", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.8", "debut_caractere": 5349, "fin_caractere_exclue": 5810, "texte": "(Benda.) J. Benda, známý kompositor oper v předešlém\nstoletí, dostal pozvání k vévodkyni Saso-Gothské, aby zkusil\nnové forlepiano, které ona právě byla obdržela. Sotva ale že\nněkolik minut hrál, vzchopil se se sesle a běžel do kouta na\nkonci pokoje. »Co děláte, milý Bendo, o cem přemejšlíle?\"\ntázala se vévodkyně po malé chvíli. „Nejmilostivéjší vévodkyné\",\nodpověděl Benda, který často velmi roztržitý býval, rád bych\nposlouchal, jak ten nástroj zdaleka zní.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c016", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.8", "debut_caractere": 5812, "fin_caractere_exclue": 5965, "texte": "Listárna.\nPanu Ad. H. v Nasavrkách. Díky za\npíseíi; račte nám i druhou opatřit. Panu? do Nepo-\nmuku. Nelze do určeného času obstarat. Kvartetto obdržíte."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-08-10-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-08-10_01#c017", "volume": "bmtnabd_1859-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.2.9", "titre_corps": "Praemie — kostelní skladba od A. Maška — bude se rozesílat na začátku září.", "titre_sommaire": "Praemie — kostelní skladba od A. Maška — bude se rozesílat na začátku září.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.8", "debut_caractere": 5967, "fin_caractere_exclue": 6042, "texte": "Praemie — kostelní skladba od A. Maška — bude se rozesílat na začátku září."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "177", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.1", "texte": "Pohled na stav hudby v Rusku.\nPodává Václav Dunder.\nPatříme-li na stav zpěvu národního v Rusku, mu-\nsíme přiznati, že se tam od dávných časů nalézá velké\nbohatství překrásných písní národních, jak ve všech\nkončinách světa slovanského vůbec. Bylif to právě\nRusové, jenž mezi všemi Slovany nejdříve k těmto po-\nkladům národního básnictví zřetel svůj obrátivše, se sta-\nrali, aby je od neblahého zaniknutí a obyčejného zapo-\nmenutí ochránili. Neb u nich první učiněn jest počátek\nsbírkou národních písní ruských,jak o tom literatura\nsvědčí vykazující od roku 1780 až do roku 1848\ndvanáctero sbírek „Pjesni Ruskago národ a.\"\nLeč to platí toliko o písních národních. Stav ná-\nrodní hudby není tak příznivý a hledíme-li na hudbu\ns vyššího stanoviště jako na umění, pozorujeme, že\naž do časů Kateřiny 11. jenom exotiční měla tam jsouc-\nnosti, ano skutečné oživování zárodků národní hudby\nruské ani od tohoto ještě času nelze datovati, když\nDimitr Stefanovič Bortňanski, na slovo vzatý\nskladatel zpěvu církevního*), teprv okolo 1796. roku\nzpěv církevní od Alexe Michajloviče v kapli carské\nzavedený, náležitě zorganisoval a jej na stupeň dostojně\nodpovídající všeobecným požadavkům pravého umění\npostavil.\nKaždý, kdož měl příležitost uslyšeti sbory zpěvácké\nv dvorní kapli Petrohradské, přiznává, že nic nelze při—\nrovnati ku vznešenosti dojmu, jaký působí na poslu-\nchače tento zpěv, jenž zachovajíc slovanský ráz jest\ndosud pravdivou ozdobou obřadu východního.\nDíla zpěvu církevního a písně samostatností lidu\nruského dýchající tvořily ledy hudbu v Rusku, neb na\nnich končila se celá zásoba národních útvorů.\nZa panování carové Alžběty povoláno do Petro-\nhradu vlašskou zpěvohru a ředitelstvo její svěřeno be-\nnátskému skladatelovi Galupi-mu, jemuž i skládání\nno\\ych děl poručeno. Kateřina XI. též byla milovnicí\ntéto zpěvohry a hojnými dary dovedla k svým službám\nnakloniti věhlásné skladatele: Paisiell-a, Sarti-ho a\nCimarosu. Sarti nejdéle v Rusku se zdržoval a\nnabyv tam zvláštní milostí carové a knížete Potemkina\nznamenitého jmění, změnil takřka svou národnost a nau-\nčiv se dokonale jazyku ruskému, napsal první ruskou\nzpěvohru jako též i církevní skladbu: „Tebe Boga\nchvalim.\" Ale byla to toliko hudba vlašská s pod-\nloženým textem ruským.\nPo smrti Pavla I. opustila zpěvohra vlašská Rusko\na Aleksander I. pozval si do Petrohradu společnost uměl-\ncův francouzských, mezi kterými nalézali se slovutný\nskladatel Boieldieu, potom věhlasní houslisté Rode\na Baillot a výborný cellista Lam are. A tak tedy ko-\nmická zpěvohra francouzská zastoupila vlašskou.\nBoieldieu jsa ustanoven za ředitele nové zpěvohry složil\npro divadlo Petrohradské více děl. Doba tato vyzna-\nmenávala se též hudbou instrumentální, v které stkvěli\nse nevšedními schopnostmi nadaní Baillot, Rode, La-\nmare, potom pianista Clem en ti, jako též i jeho žák\nFie Id. Dříve neznámá byla v obou hlavních městech\nruských hudba toho odboru a jenom útvory Ple y e-\nIo vy byly časem provozovány. Teprv Baillot s Lama-\nrem uvedli v známost kvartetta od Haydna a Mozarta,\nkterá ve společnostech vyšších tříd s velkým zalíbením\nposlouchána byla. Později pěstovali komorní hudbu v\nPetrohradě hrabata Vjelhórští (Matěj a Michal), po-\ntom generál Lvov, Sem jen ov, Amatov a více ji-\nných milovníkův hudby.\nKdyž Boieldieu Rusko opustil, nastoupil po něm\nS te i b e 1 t ředitelství zpěvohry francouzské, pro kterou\nsložil několik děl, jako: Popelka, Sargino a\npřetvořil zpěvohru „Romeo a Julie.\" —Steibelt zemřel\nroku 1823, právě když končil novou zpěvohru pod\nnázvem „Soud Midasů v.\"\n(Dokoncení.)\n*) Jedno z nejpěknějsích tohoto skladatele děl vzne-\nsené „Tebe Boga chválím\", sbor na osmero\nhlbs&v vykonala pied několika lety v Praze ne-\nmýlím-li se akademie Žofínská."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "178", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.2", "texte": "Čásť theoretická při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nRozličné druhy trojzvuku.\nNacházíme-Ii v trojzvuku všecky intervally velké,\nl j. velkou terci a velkou kvintu, slově velký troj-\nzvuk (dur-trojzvuk), n. př. c e g, a cis e, g h es.\nTrojzvuk s malou tercí a velkou kvintou, n. př. a c e,\ne g h, fis a cis nazván jest malý trojzvuk (moll-troj-\nzvuk.) Trojzvuk s malou tercí as malou kvintou, jako:\nc es ges, h d f, fis a c a t. d. jmenujeme zmenšený\ntrojzvuk.\nTrojzvuk s velkou tercí as zvětšenou kvintou : c\ne gis, fa cis, g h dis a t. d. slově trojzvuk zvětšený.\nNyní se žák zabývá tak dlouho úlohami, až je s to, těchto\ndotčených čtvero druhů trojzvuků od kteréhokoliv zá-\nkladního tonu hbitě postaviti.\nPorovnávajíce dva trojzvuky, které se jenom jedním\nintervallem od sebe liší, shledáme mezi velkým a ma-\nlým trojzvukem že činí rozdíl terce; kvinta že zase\nčiní rozdíl mezi malým a zmenšeným i též mezi velkým\na zvětšeným trojzvukem.\nZ tohoto porovnání následuje, že z každého vel-\nkého trojzvuku obdržíme malý trojzvuk, snížíme-li terci\no půl tonu, n. př. c e g, fa c, d fis a—jsou velké\ntrojzvuky; změněním velké terce v malou stanou se\nz nich trojzvuky malé: c es g, f as c, d fa. A tak\nzase naopak z každého malého trojzvuku utvoříme\nsobě velký trojzvuk.\nRozdíl mezi velkým a zvětšeným trojzvukem jest\nzvětšená kvinta. Chceme-li velký trojzvuk přetvořit ve\nzvětšený, potřeba jen velkou kvintu o půl tonu pový-\nšit; c e g, d fis a, hes d f jsou velké trojzvuky,\nc e gis, d fis ais, hes d fis jsou z nich trojzvuky\nzvětšené.\nZ porovnání zmenšeného -trojzvuku s malým troj-\nzvukem vysvítá, že snížíme-li v malém trojzvuku kvintu\no půl tonu, se stane z něho trojzvuk zmenšený;\nn. př. a c e, e g h, d fa jsou inalé trojzvuky, a c es,\ne g hes, d f as máme z nich trojzvuky zmenšené. Zde\nnesmí učitel opominout žákovi ukládat, by ze zvětše-\nného trojzvuku udělal malý, z malého zmenšený, z vel-\nkého zvětšený a t. d.\nPorovnáváním velkého trojzvuku s malým troj-\nzvukem jsme se také ponaučili, že jest to terce, kteráž\noba trojzvuky od sebe dělí, a v nichž bytost dur- neb\nmoll-trojzvuku záleží; tak též z porovnání malého troj-\nzvuku se zmenšeným, velkého trojzvuku se zvětšeným\npatrně na jevo jde, že v malé kvintě ráz zmenšeného\ntrojzvuku a ve zvětšené kvintě ráz zvětšeného trojzvuku\nse zakládá. Pročež považovati sluší velkou terci dur-\ntrojzvuku, malou terci moll-trojzvuku, zvětšenou kvintu\nzvětšeného trojzvuku a malou kvintu zmenšeného troj-\nzvuku za karakteristický intervall téhož akkordu.\nAbychom vždy věděli, v které tónině a na kterém\nstupni tím neb oním trojzvukem se nacházíme, bude\npotřebí pátrali, na kterých stupních těchto čtvero\ndruhů trojzvuků v dur- iv moll-škále stává.\nSídlo velkého, malého, zmenšeného a\nzvětšeného trojzvuku.\nSídlo těchto čtvero druhů trojzvuků se nejlépe\nukáže, sestavíme-li sobě trojzvuk ze škálních tonů čili\nz vlastnoškálních intervallů na každém stupni dur- i\nmoll-škály. Přibereme-li n. př. v C-dur tónině ku kaž-\ndému sedmistupni terci a kvintu,\nc e g, d fa, e g h, fa c, g h d, a c e, h d f,\nL 11. 111. IV. V. VI. VII.\nobjevují se velké trojzvuky na 1., IV. a V. stupni,\nmalé trojzvuky na 11., 111. a VI. stupni; zmenšený troj-\nzvuk spatřujeme na VII. stupni.\nPodobně si najdeme, kolik velkých, malých, zmen-\nšených a zvětšených trojzvuků stává v moll-tonině a\nna kterých stupních, vystavíme-Ii z vlastnoškálních inter-\nvallů trojzvuk na každý stupeň moll-škály; k. př.\na c e, h d f, c e gis, d f a, e gis h, fa c, gis h d.\nI.11. 111. IV. V. VI. VII.\nV moll-tonině vidíme, že stojí velký trojzvuk na\nV.a VI., malý na I.a IV., zmenšený na 11.a VII., a\nzvětšený trojzvuk že se nachází na 111. stupni.\nPodotknutí zasluhuje také to, že porovnávajíce troj-\nzvuky na nejhlavnějších stupních dur- a moll-škály,\nshledáme trojzvuky téměř opačného druhu; nebo na\nI.a IV. stupni v dur-škále stojí velké, na těch samých\nstupních v moll—škále malé trojzvuky. Jenom na\nV. slupni v obou škálách jest velký trojzvuk. Ano\ni šestý stupeň, kterýž k vyznačení pohlaví tóniny ne-\nmálo přispívá, ukazuje nám v dur-škále malý, v moll-škále\nvšak velký trojzvuk. Na ostatní stupně, jako 11., 111. a\nVII. připadají výhradně nelihoznějící trojzvuky, kdežto\nnaproti tomu v dur-škále jedině na VII. stupni neliho-\nznějící trojzvuk spatřujeme. Z porovnání troj zvuku\nměkké a tvrdé stupnice a z převahy dissonujících troj-\nzvuků v měkké stupnici patrně vysvítá, jak velkého\nrozdílu i co do karakteru mezi oběma tóninami stává.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "179", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.3", "texte": "Jan Bapt. Písek.\nNástin životopisný.\n(Pokračování.)\n„Sabina Heinefetterová, která tenkráte v\nPraze zpívala, byla původem, že jsem po 14 dnech\nna to (24. června byl právě můj svátek poprvé na\njeviště vystoupil, a sice co „Orovist v Normě\", a vedle\nní, vedle té oslavenky* Bože! jak mi při tom bylo .. .\ndům studenty přeplněn (byl jsem právníkem prvního\nroku), ty lampy, ten cizí oděv, ty dlouhé vousy na\ntváři veškeré barvy, k tomu partie poloze hlasu mého\nne zcela přiměřená vše to činilo stav můj podobný\nk tomu, kdo ponejprv do studené lázně vchází: čím hlou-\nběji stupuje, tím více se mu dech krátí. Konečně přišlo\nosudné okamžení prvního výstupu : Stoger stál v právo,\ndobrotivá Norma vlevo, a já podobal se odsouzenci,\njehož na šibenici vedou. Mně se ani ven nechtělo,\nale dcera moje Norma dala mi takovou ránu, že jsem\njako opilý vyvrávoral. Hura a tleskání hřmělo mi\nvstříc smyslové se tratili před očima kotoučilo\nse celé obecenstvo, i chtěl jsem se opět vrátit ale\nStoger zkřiknul na mě: „zpátky!\" a na to slovo do\nsmrti nezapomenu. To bylo nejhorší okamžení mého\nživota, a posud nepochopuji, s jakou drzostí začátečníci\nčasto na jevišti vystupují. Neznajíf oni důležitost po-\nvolání svého. To jest ta věc. Jak jsem zpíval, jak\njsem se při tom pohyboval to již nevím. Pravilo\nse mi, že mě obecenstvo podněcovalo, že jsem byl\nvolán, a v druhém jednání že jsem ztísněné hrdlo ná-\nležitě rozvinul. Může býti. Daleko lépe dařilo se mi\nale po druhé v téže zpěvohře. Sebrav síly své, vládl\njsem nad sebou studium filosofie bylo mi tu velmi\nvhod a uvolniv hlasu svému, pustil jsem jej po\nrozsáhlých prostorech Pražského divadla.\"\n„Povzbuzující pochvala obecenstva stala se srdeč-\nnou a úcty plnou, a já činil sobě zadost. I nemohl\njsem tedy pochopiti, že jsem od té doby po celé čtyry\nměsíce žádné nové role nedostával. Pravilo se, že vlohy\na lilas můj zbudily závist, a že to jsou kabale. Já však\nve své prostodušnosti tomu nechtěl uvěřit. Teď se mi\narci zrak trochu vyjasnil. Konečně obdržel jsem Am-\nbrože (třetího pastýře v Noclehu) a na to opět za\nněkolik měsíců nepatrnou partii v české hře se zpěvy.\nA to vše mělo vroucí lásku mou ke zpěvu a k bož-\nskému umění podporovat. K tomu ještě přišly výčitky\nmých přátel, probuzené svědomí, že jsem reální vědy\nza takovou bytnost obětoval, smrt mé dobré matky,\njiné nesnáze, které se v rodinném domu udály, moje\nvlastní nuzota. Neštěstí bylo na vrchu, na divadlo\njsem více nemyslil, a v únoru 1836. vyplakav se na\nhrobě své matky, žádal jsem o propuštění. Stoger\nto rád neučinil, a Triebensee, který mě neustálým\ncvičením ve skále a solfeggech upřímně podporoval,\ndal mi radu, abych neopouštěl dráhu tu, pro niž jsem\nnarozen byl. Nicméně zadal jsem žádost, abych dále\nstudovali směl, což mi ale odepříno bylo. Práva opět\nz prvopočátku studovali, stálo mně ztrátu tří roků', i\nodešel jsem tedy na dědičný stateček po nebožce matce,\nchtěje se zcela hospodářství oddati. Náklonnost k hudbě\nučinila ze mne marnotratného hospodáře; maje dohlíželi\nk osení, hleděl jsem zpěvu, a místo žně rozplýval jsem\nse při klavíru. Hlas můj se plnil, jasnil a rovnal, s otcem\nronil jsem slzy, že poklad můj zakrněli má, kde „bram-\nbory\", a ne kde „pomeranče\" rostou. Všecky oběti\notcovy, moje učení, moje naděje, vše bylo zmařeno.\nJá nebyl nic, ani umělec, ani učenec, ani rolník.\"\nDruhé jednání z Pískový umělecké dramy počíná\npo půl létě. Bůh v prsou jeho zbouril se proti pluhu\na cepu i vydav se na cestu do Vídně, chtěl dále\nstudovali, cíle však nedosáhnul. Měl to tedy za vyšší\nvnuknutí, aby na hudební cestě dále pokračoval, a za-\nčal dávali lekce, nevěda od čeho živu býti. Ná-\nvštěvy u Wilda a Conradina Kreutzera byly bez-\nprospěšné. Při vší pochvale Wild byl tenkráte reži-\nsérem u dvorní opery nedostal se Píšek ani za\nchorislu! Nyní se obrátil ku chrámnímu zpěvu, a byl\nčlenem hudebního spolku Vídeňského, měl alespoň právo,\nprvní umělce na světě zdarma slyšeti. Staud i g 1,\nThalberg, Ungherová a j. jej okouzlili. Celý život\njeho byla řada marných nadějí a pokusů. U dvadcíti\ndivadel, kam listy zaslal, ani si ho nevšimli.\nŽe umělec, jenž nyní všeobecné podivení zbuzuje,\na k tomu při opeře, mnohá léta v zapomenutí utkvěti\nmohl, patří zajisté k neobyčejným úkazům. Kníže Lob-\nkovic, c. k.president dvorní komory, jsa okouzlen\npřednášením Faraóna (od Schneidera), poctil jej\nlistem povděčným. Takovéto příkrosti donutily jej,\nvzdor svému neblahému osudu žádati o místo prakti-\nkanta u registratury při dvorní komoře, kteréž obdržel.\nZa dosažením šlo v patách želení; mysle na své písně,\nvrátil opět dekret, který jiného šťastným učinil.\n(Dokončení.)\n\nZ Varšavy.\n\nOrkestry Brauna a Harpfa koncert ku prospěchu ře-\nditele hudby Procházky Dobrzyiiského koncert Ka-\nmin sk i Guglielmi oratorium Paulus Hudební\nzábavy Katského Rys historyczny opery polskiej\nkantata „Milda\" od Moniuszky.\nAč doba nekoncertní, poskytnul měsíc červen vel-\nmi mnoho Yaršavanúm pochoutek hudebních, a mimo to,"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.4", "texte": "že výborné dva orkestry, první pod ředitelstvím pana\nBrauna a druhý řízením p. Harpfa vábí hudby mi-\nlovné obecenstvo do zahrad za rohatkou Yolskou a do\ntak zvané „Doliny šve j carské\", nebyly síně kon-\ncertní a divadelní prázdné. Nejprvé byl zřízen koncert\nve prospěch p. Procházky, velezasloužilého učitele\nhudby a ředitele hudby kostelní v chrámu Piaristův;\npotom zřídil hudební zábavu bývalý ředitel polské zpěvo-\nhry, p. Ign. Dobrzyiíski; v divadle zase vystoupil ve\nzpěvohře „Hugenotech\", totiž v úkole Raula p. Mieczy-\nstaw Kam in ski, syn býv. dramaturga a ředitele pol-\nského divadla ve Lvově, Jana Nep. K., jehožto výteč-\nnou hru, pěkný tenorový hlas, jakož i odporučující\nzevnějšek varšavské listy dosti vynachválili nemohou;\na konečně ve zvláštním koncertě dal se slyšeti vlašský\nbarytonista Guglielmi.\nJak mnoho čítá Varšava hudebních sil, lze bylo po-\nznati z nedávno po dvakráte ve prospěch ústavův do-\nbročinných vykonaného oratorium „Paulus\" od Men-\ndelssohna-Bartholdy-ho, při kterémž se více než 200\nhudebníků a hudebních ochotníkův zúčastnilo. Po-\ndotknout! sluší, že sem přibyl věhlasný houslista Apol-\nlinar Kqtski, jenž u sebe dává hudební a večerní\nzábavy, v kterých lze uslyšeti nejen útvory novější, ale\ni klasická díla nejprvnějších mistrův, jak o tom svědčí\nprogram jednoho z těchto večerův, dle kterého prove-\ndeny byly: Sonata Beethovena, věnována Kreutze-\nrovi na houslích (p. Kqtski) a na piano (p. Dulcken)\npotom „La religieuse\", nápěv od Schuberta\nna varhany, piano a housle —, pak „dvě písně\" slo-\nžené od Dulckena; a mimo to „Arie\" z „Cosi fan\ntutte\", od Mozarta „kvartet Beethovena\" do\n(F-dur), „Arie Stradelly\" z XVII. věku (na piano,\nhousle, cello a varhany) a více jiných útvorův.\nV krátce postaví se prý řečený p. v čelo\nkonservatoria hudby, které již na podzim otevřeno\nbude.\nNa poli hudební literatury polské zjevilo se tam\ntéž nové velevážené dílo, jehožto vyjití Varšavští kněh-\nkupci právě ohlašují pod názvem: „Rys historyczny\nopery polskiéj\" od Mauryce Karaso wského,\nse zvláštním pohledem na všeobecné dějiny hudby dra-\nmatické. Dílo to ozdobeno jest pěti podobiznami a\nopatřeno chronologičným sepisem všech zpěvoher, ježto\nv jazyku polském v divadlech Varšavských předsta-\nveny byly.\nDne 4. července provozováno ve varšavských re-\ndoutních síních novou kantatu z mythologické básně\n„Witoloraudy\" od J. I. Kraszewského sepsanou a\nod výtečného ředitele zpěvohry v tamějším velkém\ndivadle, Stanislawa Moniuszky, do hudby uvedenou\npod názvem „Mild a\", *) kterýžto útvor již iv Petro-\nhradě a ve Vilně velké dosáhl pochvaly, a všeo-\nbecně se líbil, zvláště prý roznítil četně shromážděué\nobecenstvo vstup a dva sbory, jako též i dvojzpěv Ra-\nmoise a Mildy, a „Arie Jitřenky\" musela se na\nvšeobecné požádání opakovati.\nCo do celku této kantaty píše „Gazeta War-\nszawska\", že směle možná opětovati o něm slova\nbásníkova z Mildy:\n„Nad nia nieznana vvon jakaš ulata,\n„Przed która róže zapachniač nie smiejij,\n„Woú innych kwiatéw nie naszego šwiata.\"\n(Nad ní vznáší se líbezná vůně,\nPřed kterou ani růže páchnouti nesmí,\nVůně jiných květin ne z našeho světa.)\n\nv.\n\nZ Černovic na Bukovině.\n\nKoncerty bratrů Jiříčků koncert sl. Holasové (z Prahy)\nServais paní Haagenová koncert Tedesca ve\nprospěch pohořelcň v Brodech dilettantky hudby\nZpěvácký sbor pod vedením Kalouska.\nBude Vám snad vítáno, dozvěděti se též z našeho\nměsta o ruchu hudebním. Neslyšíme zde podobných\nprodukcí, jakými se Vaše konservatorium, Cecilianský\nsbor a jiné hudební ústavy honosí; předce čas po čase\nmnohý umělec a to zvláště Čech k nám zabloudí a nás\nsvými produkcemi povzbudí a povznese. Během toho\nroku slyšeli jsme ve dvou koncertech bratry Jiříč-\nkovy od Lvovského divadla, oba žáci pražského kon-\nservatoria, na oboe a kontrabas.\nS nimi se zúčaslnil pan K. Mikuli, bukovinský\nšlechtic, eminentní svou přednáškou některých Chopi-\nnových pietj, pak náš krajan F. Kalousek přednešením\nu nás neznaných kapřicí od Schulhoffa na národní české\npísně a Kittlova „Zefíra\", konečně slečna Majera-\nn o vská od Lvovského divadla několika polskými písněmi.\nDále dávala panna Holasova, žákyně pana Mild—\nnera, dva koncerty na housle a její již v tak útlém\n\n\") Venus, Lada, litevská bohyně lásky, vroucně po-\nkochavši pozemšťana Ramoise sestupovala se svého\nnadoblakového obydlí za soumraku do jednoho ze\nzasvěcených jí hájňv na Litvě, aby se potěšila\ns přešťastným smrtelníkem. Leč že každé zapově-\nzené ovoce hořce musí býti oplakáno, tak se též i\nstalo s těmito tajnými schůzkami; neb pozorná Ji-\ntřenka uzřevši milencův, obžalovala Mildu před pa-\nnem Perkunem, otcem všech bohův, a ten jako\nhříšnou Evu vyhnal Mildu z nebeského království\nsvrhnuv ji na zem, kde stokráte lítostivější lidé\ns otevřenou přijali ji náručí."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "181", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.5", "texte": "věku čistá hra, nevšední bravura, pak její cituplný před-\nnes, nadchnula a vzbudila účastenství veškerého obe-\ncenstva. Iv jednom z těchto koncertův účinkoval p.\nKalousek a praveno mi, žeby byla návštěva dosáhla\nmnohem lepšího výsledku, kdyby panna Holasova se\nnebyla dala doprovázet kvartetem svého otce, který\nspíše do nějaké krčmy, ne však do koncertního sálu\nnáleží. Slyšeli jsme taktéž pana Servais-a ve dvou\nkoncertech. Jak se samo sebou rozumí, byl výsledek\njak peněžný tak i artistický velmi skvělý.\nPaní Haagenova, česka, dala přátelům zpěvu ve\ndvou koncertech příležitost' mnohou operní arii, pak\npísně polské, německé, vlašské a maďarské slyšeti.\nZvláště Čechy překvapila přednešením Škroupovy „Kde\ndomov můj\", začež jsme jí i hlučným potleskem své\ndíky vyjevili. Honosí se výbornou školou a příjemným\nhlasem, ač již poněkud svou mladistvou svěžest ztrácí.\nKonečně dal pan Tedesco koncert ve prospěch\nchudých pohořelců ve Brodech a neminul se žádoucího\nvýsledku, neboť obnášel čistý příjem 1200 r. č.\nNeschází nám tu též na hudebních zdařilých produkcích\nv užších kruzích, jako n. p. u paní baronky Petři-\nnov é, schopné as nejnovější literaturou obeznané\npianistky, a u paní Mustrové, výborné zpěvačky.\nLilovati jen musíme, že pan Mikuli, který zde tak bla-\nhodárně, zvláště svým nevyrovnaným přednášením Cho-\npinových komposic účinkoval, nyní za svým povoláním\nco ředitel hudebního sboru ve Lvově nás opustiti musil.\nKonečně ještě podotknouti musím, že se poštěstilo\npanu Kalouskovi zříditi zde zpěvácký sbor, který\ndvěma produkcemi na výletech do Horečského háje si\núčastenství a pochvalu veškeré shromážděné honorace\nzískal. Horlivost', jakou jeho údové jeví a ustavičné se\npřihlašování nových žákův jest nám důvodem, že žá-\ndoucího rozšíření v brzce dosáhne. Bude-li Vás to za-\njímati, budu Vám později něco více o jeho činnosti psáti.\n\nV. ze Struh.\n\nJan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nA takž i učinil. Vyslal všechny známé a přátele,\naby Paříž připravili na překvapení nevšední.\nFreseini si mnul ruce. Když přišla hodina, vešel\nzlehounka k Arregonimu a pohybuje jím pravil: „Už\nčas pane bratře! Divadlo jest přeplněné. Sta lidí se\nvrátili musí.44\nArregoni otevřel oči a pravil: „Nechte mne ještě\nchvilku, přijdu za vámi.\" Obrátiv se opět dělal jakoby\nhned zase byl usnul. To nebylo Frescinimu docela\nmilé; milejší by mu bylo bývalo, kdyby Arregoni vy-\nstoupil a propadl svým chraplavým hlasem a svým\nnevystřizlivěním. Dorážel tedy naň, aby jen vstával.\n„Nebudete-li moci zpívat, převezmu vaši partii hned.\nJsem připraven\" pravil Freseini odvážnějším a méně\npřívětivým hlasem než dříve, nebo! byl své věci jist.\nArregoni nepromluviv mrzutě vstal a po pokoji\nvrávoraje, přikázal aby se kočár uchystal.\n„Stojí už u vrat\" vece Freseini.\nV divadle skutečně se už pověst roznesla, že Arre-\ngoni se u Fresciniho opil, a buď ani nevystoupí, bud\nbezohlednosf svou obecenstvu vstříc osvědčí bídnou\nhrou a ještě bídnějším zpěvem. Jako blesk prolítla\nzpráva tato všechny vrstvy obecenstva a nespokojenost\nbyla nyní tím větší, čím větší bylo dříve očekávání.\nBylo se skutečně nadíti, že zpěvák neobyčejným hlukem\nvypuzen a vyhvízdán bude.\nProto taky tak chladně od obecenstva byl přijat a\nkaždý čekal na první sípavý ton, aby k hřmotu všeo-\nbecnému přispěl.\nAle ten ton nepřicházel, ba naopak, zpěv Arrego-\nniho převýšil všechna očekávání, i zpěvák slavil vítěz-\nství jakož žádný před ním.\nKdyž domů se navrátiv z vozu vystupoval, vkro-\nčila mu u vrat ženská vstříc, a ruky jeho se chopíc,\npološeptem pravila: „Možná-li vám, mně odpustiti?\"\nByla to Julie.\nZpráva o podivné příhodě této se donesla i do\nMohuče, ovšem že v přestrojení báchorkovitém. Jedni\nvypravovali, že Angelina s Julií se sestersky srozuměly\nas miláčkem do Itálie se odebraly. Za oněch dob ne-\nbylo nic divného, když mladý člověk dvě uznané mi-\nlenky měl, stačilo-li k tomu jen jeho jmění. Na bo-\nháče a vyhlášené umělce se už tenkráte jiné měřítko\nmravnosti kladlo, než na jiné obyčejné osoby. Jiná\npověst zase kolovala, že Arregoni zvítěziv nad sokem\ni překonav srdce Juliino pohrdnul jím tou chvílí, kdež\nse mu celé oddati chtělo, a odjel s Angelinou, uznav\nvroucnější a obětivější lásku této krasevice. Zachovi\nale náhodou se donesla pověsf třetí, že Angelina vidouc\nsvé snahy zmařené hořem zašla!\nZach se chvěl celým tělem, když zprávu tuto za-\nslechl. Nedbaje ani o pravdivost její dal se ní do-\ncela překonati. Jakoby hbitým bodern v srdce poslední\nnitky se v něm byly strhaly, jimiž ještě se světem\nvšedním souvisel, tak se mžikem celá bytnost jeho té-\nměř zvrátila.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.6", "texte": "FEUILLETON\n\nZ Prahy.\n\nJ.\nNovoměstské divadlo. Úmrtím primadonny paní\nB. Mellerové nastala v operním reperťoiru mezera a ředi-\ntelství nemohouc ji vyplniti, musí brati útočiště k operám,\nkteréžto se bez primadonny provozovali dají. Tak viděli\njsme dne 3. t. 111. komickou operu ve 3 dějstvích „Zbro-\njil\" (Wafřenschinied) od A. Lortzinga, v níž náš kra-\njan pan Appé pohostinsku po ťretíkráte vystoupil. Pan\nAppé rozvinul co Hrabě z Liebenau své krásné vlastnosti,\nzvláště vynikl ryzým a cituplným přednesem lyrických\nzpěvních míst a jasnou výslovností prosy. Pan Bac li-\nmami co Jiří pohyboval se slušně, toliko rychlá výslov-\nnost mu vadila. Sleč. Lichtmayova co Marie hrála pěkně,\navšak hlas její je ve výši řezavý a nepříjemný. Dne 7.\nt. m, dávala se Štěpánková činohra v 5. jednáních: „Ob-\nležení Prahy od Švéd ň\", v nížto sleč. Kolín sk á\nco Jitka obecenstvo svým monotonním odříkáváním role,\nnesprávnou řečí, kroucením očí a ustavičným kuňkáním\nnemilostně urážela. Nevěděli jsme věru, zdaliž ji litovati\nneb nad nešetrností p. režiséra k českému obecenstvu užas-\nnouti máme, že až dosud sleč. Kolínskou v partiích jí\nnepříslušných vystoupiti nechává. Chvalně si počínali\npaní Pešková, pánové Šimanovský, Chramosta, Lapil,\nKaška i mladý Kolár.\nZkoušky žáků hudebního ústavu pana Petra\nMay dl a odbývaly se 30. a 31. Lipna v sále Žofínském.\nJest vůbec známo, že produkce tohoto, mnoho žáků číta-\njícího ústavu velkého účastenství povždy došly. Ze pro-\ndukce obyčejně velmi dlouho trvaly, leží v tom, že vět-\nšina žáků aspoň jednu piecu přednášeti měla. Správně\nprovedené úlohy a částečně i virtuosní přednesy některých\nžáků udržely obecenstvo v stejném napnutí. Více skladeb\nbylo uspořádáno s průvodem orkestru; hlavně slyšeli jsme\nv poslední koncertní produkcí skladby Webra, Herze,\nPixise, Mendelssohna a Mozarta, kteréž na pianu předná-\nšely sleč. Hofrichterova, E. Karasova, Eggertova, a pánové\nK. Masa a J. Rihl, ku kterýmž přidruženy jsou přednesy\nsleč. Finettiovy, Biermanovy, Lenko vy a p. Goschlera.\nU ostatních žáků byla viděti zvláště patrná technika, u\njmenovaných však více sličná a elegantní hra, pružný\núhoz a krásný přednes větším dílem s citem spojený. Zpěv\nzastupovala si. Hofrichterova, která dojemným a něžným\nhlasem svým také písně národní zpívala. Obecenstvo\nopětně dokázalo, jak milé mu je i přednášení českých\npísní a hlavně národních. Přejeme obezřelému a činnému\npanu řediteli hojné účastenství ze strany obecenstva ato\ntím více, jelikož nešetře výloh, žákům příležitosti posky-\ntuje, by s průvodem orkestru hráti se cvičili.\n\nJ.\n— Dne 1. t. m. byly přijímací zkoušky do koncertní\nškoly zdejšího konservatoria. Jak doslýcháme, byli při—\njmuty čtyry slečny, mezi nimiž si. Jelínkova, žákyně\nŽofínské akademie a dva chovanci mužského pohlaví.\nSe žáky z hudebního ústavu pana J. Jiránka\nodbývaly se dne 2.a 3. t. m. zkoušky v sále Žofín-\nském. Ustav tento, který již po dlouhá léta vřelého\nuznání docházel, chová až posud žáky, kteří jej v rovné\nmíře stále udržují. Většina jeho žáků, co starší již cho-\nvanci tohoto ústavu, virtnosním i elegantním a vytříbe-\nným přednesem svým poutali stále posluchače* Mimo\njiné skladby přednášeli žáci piecy od českých skladatelův:\nLes Arpeges od Ch. Wehle, Scěnes Napolitaines od V.\nGrafa, la consolation a mazurka-Polka od F. Kavána,\nfantasii na motivy z Trovatore od V. Ku h e a Kde do-\nmov můj, transcripci od F. P i vody. Slušno přede\nvším pochvalně se vyjádřiti o sleč. M. Cesakové, A. bran-\nkové, F. Morthové, E. Fresové, A. Muchové a pánů R.\nAltschula, J. Fabera, Alberta z Osborne, AI. Hasenohrla,\nS. Glanze, 0. Škroupa, kteří své úlohy výborně provedli.\n\n— Celoroční zkoušky žáků a žákyň instrumentální\nškoly zdejšího konservatoria. Letošní zkoušky cho-\nvanců potvrdili opět, že se slavný tento ustav co do\npraktičného vyučování na jednotlivých nástrojů nejen\nvšem konservátorům vyrovná, ale i většinu z nich předci ;\nco do theorie hudby však všem ostatním bohužel ustoupit!\nmusí. Žáci první instrumentální třídy, u nichzto ranohe\nznačné talenty jsme zpozorovali, pokročili jedním rokem\nvelmi mnoho, osvědčivše velkou technickou zběhlost při\nprovedení těžkých cvičení; toliko u cella pod prof. Gol-\ntermannem viděli jsme u žáků jakousi malou stagnaci.\nPrvní třída obsahuje 70 žáků, z nichžto 3 na křídlovku\n(Flugelhorn), 3 na posaunu, 3 na trompetu, 8 na lesnici,\n4 na fagot, 5 na klarinet, G na hoboj, 4 na flétnu, 6\nna kontrabas, 6 na cello a 22 na housle vyučováni jsou.\nZe všech těchto žáků vyniká mohutným talentem mladý\nhouslista Václav Kop ta, jemuž, bude-li horlivě pokra-\nčovat a dle výtečného návodu páně Mildnerova se řídit,\nskvělá budoucnost pokyne. U větší míre ještě překvapily\nnás pokroky žáků druhé (vyšší) instrumentální třídy.\nTěžké úlohy provedly zvláště výtečně následující žáci:\nJos. Sedláček na křídlovku, F. Horák a V. Stodola na\nposaunu, K. Schwarz na trompetu, J. Ne mansky a A.\nVítovský na lesnici, J. Mašek na fagot, J. Meyer 11a kla-\nrinet, B. Bauer a K. Macliáč 11a hoboj, J. Procházka na\nflétnu, Em. Storch a F. Šimandl na kontrabas a velice\nnadaný Alois Karel 11a cello. Veliké zajímavosti poskytla\nčetnému obecenstvu zkouška houslistů pod vedením vele-\nzasloužilého paedagoga a prof, pana M. Mildnera. Sly-\nšeli jsme hlavně koncerty belgické elegantní školy, ježto\nžáci s velkou praecisí a uhlazeností přednášeli. F, Klima\nprovedl koncert E-moll od Kreulzera, M. Pleyer D-moll\nod téhož, A. Lůžek koncert D-dur od téhož, E. Engel-\nberth 9tý koncert od Beriota, v. Janneli rondo z koncertu\nD-moll od Krentzera, F. Košmín 7mý koncert od Beriota.\nPřednes všech těchto žáků ač forinelní, jest nám důkazem,\njaké péče musel p. prof. Mildner vynaložiti, by hra žáku\npřec duchem i citem proniknuta se zdála. Více vnitřně\ncítěný, duševní přednes osvědčili následující žáci: A. Ben~\ndiner přednášeje rondo z 3ho koncertu Beriotova, A.\nKunkl hraje 6tý koncert BeriotSv, K. Wien hraje fantasii\nz opery: Regimentstochter od Alarda, J. Schonberg před-\nnášeje rondo z koncertu Alardova, E. Wirth hraje allegio\nde concert od Bazziniho, Jan Hřímali přednášeje Les\nEchos od Leonarda, Vojt. Hřímali přednášeje Nórma-fan-\ntasii od Alarda a Jos. Rebíček proveda adagio a rondo\nz prvního koncertu od Vieuxtempse. Zajímavé bylo po-\nzorovati, s jakou péčí žáci své úlohy studovali, všude\nse jevila promyšlená hra, jisté vedení smyčce, okrouhle\nprovedení těžkých passáží, veliká technická sběhlosť a"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.7", "texte": "mladistvá síla s citem spojená; toliko u jednoho žáka\nvystouply tyto vlastnosti v neslýchané míře. Hrálť s takým\nzápalem, s takou závratnou odvážlivostí, s takým sebevě-\ndomím as takou úžasnou sbělilostí a precisí, že mu\npalma této zkoušky náleží. Byl to Jeník Hřímali, malý\nto divotvorec, jenž, bude-li v studiích svých stejnou\nměrou pokračovat', v několika letech neústupným se\nstane soupeřem Laubovým. S takovým skvělým úspě-\nchem ukončily se zkoušky žáku instrumentální třídy a nám\nnezbývá ničehož, než pochvalně se zmíniti o přičinlivém\nsnažení pánů prof. V. Gross a, J. Pi sařov i c e, J. 11 ra-\nběte, Janatky a M. Mil dnera, jehož bezpříkladná\nsnaha všestrannou úctu zasluhuje. Přikročme nyní k zkou-\nškám žákyň koncertní a operní školy. Pokroky žaček\nkoncertní školy jsou sice značné; avšak nikoliv takové,\njaké se očekávali mohou. Nestačit', když prof. Gordigiani\ndobrým návodem své svěřenkyně vzdělává, musí s ním\nse spojovati horlivá snaha a vytrvalá pilnost; neboť těmi\ndocílí učitel velkých úspěchuv. Organy žákyň koncertní\nškoly nejsou vydatné, toliko slec. Ant. Riedlova může se\nsilným, zvonovým hlasem honositi. Výslovnost při zpěvu\nnení valná, čehož příčinou jest sg. Gordigiani, jenž sám\ndobře německy vyslovovali neumí. Žákyně operní školy\nobdařeny jsou zvučnými organy; zvláště vyniká slec. AI.\nBlažkova krásným silným zvonovým sopránem, jenž\nvelké ohebnosti dosáhnuv, tu výhodu jí zaručuje, že se pro\npartie dramatické i koloraturní hodí. Neméně silný a\nzvučný alt má slec. Ot. Bubnová, jenž by na divadle\npěkně vynikl. Slabší avšak obratnější a vytříbenější jest\nsoprán slec. K. Klettnerové, jenž něžností svou blaze\npůsobí. Toť výsledek žákyň zpěvácké školy! Co se har-\nmonie lýce, již ředitel pan Kittl piednáší, nelze u žáků\nvelkých pokroků pozorovali a zdá se nám, že to je je-\ndiná Achillova pata zdejšího kónservatoria.\nPan Alex. Dreyschock skládá, jak se dovídáme\nlyricko-romantickou operu „F ior el te;' aneb „První láska\nJindřicha IV.\" Text je dleZschokovy noveliy od Gollmíka.\nHrabě Laurencin, krajan náš vydá co nevidět\nhudební krasovědecký spis, jenž proti doktoru Ed. Hans-\nlikovy směřuje.\nVe čtvrtek 11. srpna, bude se provozovati v let-\nním divadle ve Pštrosce kus, nově v scénu uvedený „Praž-\nský flamendr\", v 4 dějstvích, od J. K. Tyla. Jelikož obral\nsi kus ten za příjem pilný a svědomitý p. Jos.K. Chra-\nmo sta, lze se nadíti hojného účastenství obecenstva\nčeského.\nV chrámě u sv. Jakuba dávalo se dne 8. t. m.\npod vedením ředitele kůru pana J. Proška za vojíny\nv Itálii padlé vokální requiem (Es) od Václ. Horáka.\nKrásná a duchaplná tato skladba byla větším dílem pre-\ncisně a nuancovaně zpívána a způsobila hluboký dojem.\nMezi zpěváky vynikal hlavně ouoinný pan J. Lukeš, jc-\nhožto cituplný přednes každého zanítil.\nSlečna Marie Mosncrova, nejprvnější bezpo-\nchyby virtuoska na harfu, kteráž letos svými koncerty\nv Londýně velké sensací zbudila a na zimu opět od ře-\nditele Lymleye do téhož světového města ku koncertům\nenoažována jest, prodlévá nyní v našem městě v kruhu\nrodiny slavného historika českého, pana F. Palackého,\na studuje zde u p. L* Zvon are harmonii.\nNáš krajan a virtuos pan Antonín Benevie\njiachazí se, jak se dovídáme, nyní v Paříži, koncertovav\ndříve v Bruselu, kdež svou virtuosní hrou všem poža-\ndavkům tamějšího obecenstva úplně dostál. V Paříži ujal\nse ho slavný Vieuxtemps a lze se nadíti, že pod ochra-\nnou tohoto výtečníka Benevie skvělou dráhu si proklestí.\nPaní B ě 1 sk á, choť zdejšího výtečného stavitele,\nkterouž jsme před několika lety v hudební zábavě u p.\nP. Maydla několik písní zpívati slyšeli, vystoupí vzdělavši\nse ve zpěvu, co primadonna v c. k. operním divadle ve\nVídni. Kapelník p. Eckert zdokonaluje ji prý ve vyšším\ndramatickém zpěvu.\n\n(R.) Karlovy Vary. Dne 31. lipna zasvěceny byly\nnové varhany v zdejším děkanském chráme, při kte-\nréž příležitosti překrásná mše našeho slovutného Veita\nprovedena byla. Mnoho dobrých hudebních sil zúčast-\nnilo se na tomto provedení; mezi jinými také pan K. Stra-\nkatý, pravé zde prodlévající. Místo graduale zpívalo se\nScliubertovo „Ave\" s průvodem varhan. Druhý den na\nto odbývalo se requiem za Mainoniho, zakladatele do-\nkončených varhan. Dne 1. srpna uspořádán byl v diva-\ndle koncert ku pros p echu poraněných vojín ň, pri\nněmž c. k. dvorní herecká J, Rettichoya deklamací od\nHalma a slec. M. Kammererova dvě písně zpívala. Or-\nchester pod vedením kapelníka Labického hrál precisně.\nNa 4. srpna oznámen je koncert zpěvačky slec. Klotildy\nBoydano vi c o vy.\n(P.) Maria n sk é Lázně. SI ceny Bergauerov,\na V. Čermákova uspořádaly zde dne 28. Lipna koncerta\njenž skvělého dosel výsledku. Slec. Čermákova před-\nnášela Mendelssohnňv koncert do G-moll na piano s prů-\nvodem orkestris, Thalbergovu fantasii na Hugenoty, no-\nctunm od Chopina a Lucii, fantasii od Liszta, a osvědčila\nsvé virtuosství překvapující bravourou a poetickým před-\nnesem udaných piec. Slečna Bergauerova zanítila\nčetné obecenstvo cituplným přednesem písní od Veita,\nSchuberta a českých národních písní, které se\nzvláště líbily. Jak se dovídáme, uspořádají tu ještě ně-\nkolik koncertů a odeberou se do Františkových lázní.\n(M.) Nepomuk. Od několika let je stav zdejší\nkostelní hudby velmi utěšený. Zasloužilý učitel a\nředitel kůru pan Buchal převzav před 13 lety ředitel-\nství kůru, odstranil staré škváry od Kůlky, Hrůzy, Vocta\na jak se ti všichni fušaři v komponování kostelních skla-\ndeb jmenují, a pečoval o dobré přiměřené a kostelním du-\nchem vynikající mše a skladby od Rob. Fůhrera, Ho-\nráka, Drobische a t. d. Provedení kostelních skladeb\npod obezřelým vedením pana Buchala je precisné a ne-\núhonné a zasluhuje všestranného uznání. Přejeme kaž-\ndému městu, aby takého šlechetného muže a co do hudby\na vkusu vytříbeného hudebníka za ředitele kůru mělo.\n(Ž.) Z Tábor a. Ve zprávě o zdejší akademii\ndopustil se Váš dopisovatel poklesku, jejž laskavě opra-\nviti račte. Pan Bachmann totiž zpíval Zampu a nikoliv\npan Strakatý, pan Pfeifer, měšťan zdejší zpíval Alfonsa,\nnikoliv Bachmann. Ostatně Vám upřímně radím, abyste\nostrých referátů nepřijímal; neboť milovníci zpěvu udrží\nDalibora, nikoliv však Dalibor milovníky zpěvu, o kterých"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590810-01.1.8", "texte": "hanlivé články přináší. Nejlepší důkaz toho, že dva od-\nběratelé Dalibora odbírati nebudou. Odpověď redakce:\nÚloha Dalibora není, by venkovské produkce haněl; ale\nby poukázal na vady, které by se odstraniti měly a pečo-\nval o to, aby se více české hudební umění pěstovalo;\nneboť ačkoliv je hudba kosmopolitní, musí přec take ná-\nrodní býti. Ostatně nedávali by na jevo oni páni odbě-\nratelé Dalibora velkou lásku k podporování hudebního\npokroku, pakli že je nějaké slovo urazilo, jednalo by se\njim více o zadostu inění ctižádosti (čemuž nevěříme) než\no všeobecnost. Ostatně když se Vaší akademii nějaká\nkřivda stala, proč nevyvráíil někdo podstatnými důvody\nčlánek našeho dopisovatele, jehož osobně co muže pravdo-\nmluvného známe ? Milerádi bysme antikritiku byli uveřejnili.\n\nVaršava. V těchto dnech posvěcen byl zde pomník\nznámého polského hudebního skladatele, Ignáce Ko-\nmorovského. Pomník pochází od tamního řezbaře,\nSvieckého a dojem jeho lící se co nad míru krásný.\nVyobrazme si prostý bílý kámen a na něm vesnický khz,\njakých často na rozcestích nalézáme; pod křížem zase\npolského chlapce, jenž na jedné ruce třímá čapku s fu-\njarkou fpíšťalou) a druhou skládá na lyru pod křížem\nvínek ze slaměnice (Xeranthemum). Zvlášť pěkná jest\npostava chlapce, kterou, jak se zdá, žádný malíř lépe by\nnedovedl na plátně podat, jako dláto a rylec Svieckého.\nHalle. Pomník Jiřího Bed. Haendla byl zde dne\n4. Lipna slavně odkryt. Slavnost konala se dle vytknu-\ntého programu. 0 9 hodinách započal slavnostní tah,\nv němž se Haendlovo komité, umělci na pomníku se\nzúčastňující, městský úřad a členové university a student-\nstvo nacházeli. Mezi vpadnutím hudby, jež jisty chorál\nintonovala, sklesl povlak sochy a obraz vznešeneho mistra\nobjevil se zrakům četného obecenstva. Socha, jedenáct\nstřevíců vysoká, zhotovena jest od Berlínského sochaře\nHeidla. Jiří Bedřich Haendel, tam před 174, dne 24.\núnora 1684, narozen v nepatrném měšťanském domku,\nvypodobněn jest v ouplué nádheře onoho času. Pravou\nnohu má trochu výše postavenou, levou rukou vedle\njilce u kordu podpírá si bok a pravou o nízký notový\npodstavec. Velká vlásenka v hojných kadeřích splývá\nmu kolem významné tváře s velkýma očima. Kabát má\nzlatem vyšívaný dle tehdejšího způsobu, fraku se podo-\nbající, jen na dolejší knoflíky zapnutý, aby řasné okruží\ntím lépe mohlo se objevovati. Střevíce má s přeskami\na punčochy až nad kolena. Na notovém pultíku jest\npartitura, na ní nápis: „Messias Oratorium\", a několik\ntaktů not. V ruce, o pult se opírající, drží Haendl svi-\nnutý papír, notami popsaný. Pod pultem jest vyznačen\nletočet 1741, kdežto oratorium „Messias\" ponejprv bylo\nprovozováno, čas to, kdežto Haendl stál na nejvyšším\nstupni slávy své. Orfeus zastupuje hudbu pohanskou a\nDavid židovskou. Při tom též vypodobněno, jak zvuky\nsyvmi zvěř krotil; spatřujeť se u něho veverka a levhart,\ntento nepochybně proto, aby se pamatovalo při té příle-\nžitosti též na Anglicko, kdežto Haendl dlouhá leta žil.\nKřesťanská hudba vypodobněna jest sv. Cecilií, kterážto\npatrně podobá se Jenny teto zvláštní ctitelce\nproslulého Haendla, která též nemálo přispěla k tomu,\nže pomník postaven jest. Po odhalení sochy dávalo se\nv kostele na náměstí oratorium „Samson.\" Haendl, jak\nznámo, kromě oratorií složil též několik zpěvoher; první\nz nich, Almíra, byla roku 1705 v Hamburku provozována.\nV Londýně žil od roku 1712 co ředitel opery. Zemřel\nroku 1759 a pohřben v Vestminsterském opatsví v Lon-\ndýně, vedle Anglických mužů proslavených.\nBerlín. Nová opera „Mlynář z Meranu\" od\nFlotowa došla příznivého výsledku. Text obsahuje navzdor\nněkterým pěkným výjevům málo původních a romantických\nvnad, by posluchače skutečně napínal a uchvátil. Hudba\nnezapřa ani na okamžik, že jest mladší, proto však niko-\nliv svěžejší sestra Stradelly a Marthy; ano tu a tam vy-\nstupuje rodinná podoba tak mocně na jevo, že to i sluch\nochotníka zpozoruje. Komický živel v opeře není silný £\nneboť jen první dva akty obsahují několik působných,\nveselých výjevů. V celku obsahuje tato opera vedle\nmnohých kras také mnoho nudného, i dá se zde básní-\nkových slov „Slyším klepání mlýna; avšak mouky ne-\nvidím\", se vším právem při ní užiti.\nKolín nad R. U M. Schlosza vyšly právě pod titu-\nlem „Compositionen der Zeit\" (Skladby časové) následu-\njící piecy: Sturm-Marsch der Zuaven in der Schlacht bei\nMagenta, pro piano; Die Schlacht am Mincio (Solferino),\nvelká hudební tonomalba pro piano (s vignetkou) od G.\nHenriho, kapelníka 3. pluku Zuávů.\nPaříž. Slavný zpěvák při velké opeře Pařížské,\nRoger, se 27. července na letohradě svém postřelil do\npravé ruky tak, že mu až po loket uříznuta být musela.\nPři operací prý zpíval ze spaní, do něhož chlorem při-\nveden byl; známý literát Fiorentino byl přítomen a při-\nslíbil Rogerovi, že mu napíše text k opeře, v které i o\njednom rameně jakoby vracející se vojín z vlašských\nválek vystoupil. Nešťastný umělec chtěl právě druhého\ndne cestu do Němec nastoupiti. Císař Napoleon zvolil\nokamžitě Rogera na místě zemřelého Panserovna za pro-\nfessora zpěvu na konservatoriu hudby.\nv\nVídeň. Tenorista Adolf Ander, Cech a bratr\nzdejšího tenoristy vystoupiv v operním divadle došel přízni-\nvého výsledku. Hlas a postava jeho je bratru Aloisů po-\ndobna, toliko hra potřebuje brusu. Rodina Reyerbockova\n(vlastně sestry Freskový, žákyně Mildnerovy) koncerto-\nvala u „Šperla\" s úspěchem.\n\nDur a moll.\n\n(Benda.) J. Benda, známý kompositor oper v předešlém\nstoletí, dostal pozvání k vévodkyni Saso-Gothské, aby zkusil\nnové forlepiano, které ona právě byla obdržela. Sotva ale že\nněkolik minut hrál, vzchopil se se sesle a běžel do kouta na\nkonci pokoje. »Co děláte, milý Bendo, o cem přemejšlíle?\"\ntázala se vévodkyně po malé chvíli. „Nejmilostivéjší vévodkyné\",\nodpověděl Benda, který často velmi roztržitý býval, rád bych\nposlouchal, jak ten nástroj zdaleka zní.\"\n\nListárna.\nPanu Ad. H. v Nasavrkách. Díky za\npíseíi; račte nám i druhou opatřit. Panu? do Nepo-\nmuku. Nelze do určeného času obstarat. Kvartetto obdržíte.\n\nPraemie — kostelní skladba od A. Maška — bude se rozesílat na začátku září."}]}