{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_sha256": "4fc2c609f1be7f1b6063cd0b1f1213386ab9de85f5f60fde180b7fca34d7e619", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/09/01_01/bmtnabd_1859-09-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "193", "page_fin": "194", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.1", "titre_corps": "Mezihra při chorálu. Podává Kulhánek.", "titre_sommaire": "Mezihra při chorálu. Podává Kulhánek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4065, "texte": "Mezihra při chorálu.\nPodává Kulhánek.\nKostelní zpěvy čili chorály nabývají svého ouplného\núčinku teprv tehdáž, když celé shromáždění jednohlasně\nzpívá, a to lze jenom tím docíliti, když varhaník nápěv\nchorálu jednoduše, avšak pravidelně provází, a\nslušnými mezihrami k srozumitelnosti zpěvu dopomáhá.\nÚčel mezihry jest spojení jednotlivých slok a je-\njich řádků. Každá sloka pro sebe činí celek, a jest\ntedy hlavní úlohou varhaníka, aby jednotlivé její řádky\nvhodnými mezihrami spojoval, ne však roztrhoval.\nMusí-li se tedy již nápěv chorálu, co jednoduchého\nzpěvu nábožného shromáždění jednoduše přednášcti a\n>šech kudrlinek prost býti; musí se tím větší pečlivost\nvynaložiti na mezihry, aby se jimi cizího něco zcela,\ndůstojnosti chorálu na ujmu aneb docela na zkázu jsou-\ncího do písně nevloudilo, čímž by i pějící shromáždění\nsnadno zpleteno býti mohlo.\n'Jaké mezihry musíme ale často poslouchali? Ne-\nsmyslné přejíždění celé klávesnice, nemotorné modulace\n(přechody) s nepravými závěrkami.\nTakovéto mezihry pokazí netoliko ráz a význam\nchorálu, ale svádějí i zpěváky z náležitého tonu, var-\nhaník ve svém zápalu teprv pozdě zpomene, že sloka\nještě není ukončena, a tu horempádem bez všeho roz-\nmyslu v nápěv padne. Z toho první nevyhnutelná vy-\nsvítá vlastnost' mezihry, aby uváděla zpěváky chodem\njednoduchým na ton následující sloky a k docílení\ncelitosti jednotlivé řádky, sloky krátce jen spojovala.\nMusí však tím i každý poznati, kdy nová započíná řádka,\naby shromáždění buď příliš brzy anebo příliš pozdě\nzpívati nepočalo; a protož má každá mezihra v rhyt-\nmickém spojení s mezihrou nejprve vyvedenou býti,\ntedy ani delší ani kratší nežli ona, nesmí se nikdy ně-\njakou kadencí ukončili, jak se to obyčejně stává, nýbrž\nv mezihře musí se také každému chodu vyhnouti, který\ns nápěvem následující řádky buď stejný jest, nebo jemu\npříliš se napodobňuje. Jiné pravidlo pro mezihru jest\ntedy i to, aby varhaník v písni dříve nepřestal, pokud\nlid zpěv neukončil. Fročež musí poslední notu chorálu\ntak dlouho vydržeti, pokud ji pějící sbor drží, načež\nteprv následuje krátká mezihra, jejížto poslední ton bez-\nprostředně na počáteční ton následující řádky uváděti\nmusí, a který se i pro lepší důraznosf několik okam-\nžení déle vydržuje. I( lepšímu pronášení nově počína-\njícího nápěvu chorálu jesf obyčejně radno, mezihru pe-\ndálem neprovázeti. Mezihra dvou-, troj- i čtverohlasná\nmůže sestávati buď z několika spojených not, nebo ze\nstřídajících se tercových neb sextových chodů anebo\ni z nápodobnění, k čemuž nám celé množství vzor-\nních příkladů Rinckovy proměňované chorály podávají *).\nZ takovýchto meziher lze nám ale velmi brzy po-\nznali, a tedy se i naučíti, jaké by mezihry býti neměly.\nMezihry nesmí nikdy jednohlasné býti, poněvadž tím\nzpůsobem velmi jednotvárnými se stávají a na poslu-\nchačstvo nemile působí. Jednohlasné mezihry, které\nale z oběhů a dlouhých přechodů sestávati nesmějí,\ndají se jenom při novějších kostelních písních užívati,\nneshodují se ale s důstojností starých chorálů. Nesmějí\nale také pravidelně čtverohlasné býti, jelikož chorály\nsamy obyčejně čtverohlasné jsou, a mezihry by se pak\nnesnadno od nich rozeznati daly. Ony nemají býti ne-\nsouzvuky přeplněny, a to tím méně, když se chorál\nsám v odměřených a jednoduchých chodech pohybuje.\nTakového druhu, nehledajíce přehnaných přechodů do\nvzdálených tonových způsobů jsou nejvíce všecky staré\nčeské chorály, a jest tedy povinností varhaníka, — ne-\nchce-Ii ráz chorálů zničiti a sbor pravého tonu svésti\n— všech hledaných, a byf i sebe umělejších přechodů\nse varovati, pakli písni přiměřeny nejsou. Z účelu však\nvznešenosti chorálu viděli jest, že i mezihra varhanám\npřiměřena a vznešená býti má; a rychlé nebo běžné\nmezihry, jaké tak často slyšeti musíme, jsou tedy velmi\nzbytečné a důstojnost chorálu snižující. Pakli jesf píseň\npovahy pohyblivější a ruchu čerstvého, může míti ovšem\n\n*) Rinck byl dvorní varhaník v Darmstadtu, ý 1846.\nPo Bachovi, do jehož šlépějí vstoupil, započal Rinck\nnejprve novou dráhu ke zdokonalování varhanického\numění, na kterém se nyní pohybujeme."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1506, "texte": "i mezihra chody z not šestnáctkových; nesmí však ani\nv té případnosti z obíhání snad celé klávesnice zále-\nžeti, kteréžto obíhání se nic méně obyčejně nemo-\ntorně končí. Tahovéto chody se pro varhany nehodí;\ntyto dovolují obyčejnému varhaníku toliko hru spojenou\na jenom virtuosovi sluší jich svobodněji použiti. Var-\nhaník, jenž si nemůže povážiti, jaký dojem tak špatně\nhraný chorál na ucho posluchače působí, nechl si jen\npo každé řádce chorálu, který na nejvejš z not čtvr-\ntečních záležeti bude, napíše takový oběh, a ten\nbude jistě delší, nežli celá řádka písně. Klasický cho-\nrál, takovými mezihrami vyšňořený, podobá se ohromné\nvěži, ověšené po rozích a špicích strakatými mašlemi.—\nMůže tedy býli základním pravidlem: Pohybuje—li\nse chorál v notách celých a náhodně půlových, může\nbýti mezihra z not půlových a náhodně i z čtvrtečních\nsložena; záleží-li ale chorál z not půlových a čtvr-\ntečních, pak si buďtež mezihry s notami čtvrtečních a\nnáhodně i s osmičkovými, a pohybuje-li se chorál v no-\ntách čtvrtečních a náhodně v osmičkových, mohou mezi-\nhry z osmičkových a náhodně ze šestnáctkových sestá-\nvali. — To se ale nemá tak vyrozuměli, jakoby toto\npravidlo vždy přísně se zachovati mělo; nýbrž mezihra,\nkterá i dva takty obsahovati může, sestává někdy ze\nsamých čtvrtečních, ba ze samých osmičkových not,\nkdyž to výraz jedné nebo druhé sloky požaduje, o čemž\npozději obšírnější řeč bude. — To jest prozatím něko-\nlik pokynutí, jichž by varhaníkům při hraní kostelních\npísní šetřiti slušelo."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "195", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.2", "titre_corps": "Čásť theoretická při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "titre_sommaire": "Čásť theoretická při vyučování na piano. Podává Fr. Blažek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.2", "debut_caractere": 1508, "fin_caractere_exclue": 4817, "texte": "Čásť theoretická při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nNe jinak totéž shledáme v a-moll a ve všech\nostatních škálách, v čemž přednost tonického, domi-\nnantního a subdominantního trojzvuku se hlavně zakládá.\nHlavní úloha nyní bude, by se žák s těmito důležitými\ntrojzvuky náležitě seznámil; stane se to, vyhledáme-li\ntěchto tré trojzvuků ve všech ostatních tóninách. Cvi-\nčení to napomáhá znamenitě ku dokonalému seznámení\nse s rozličnými tóninami. Pokročil-li učeň ku spojování\ntrojzvuků, přistanul k první úloze, kterouž se přede\nvším písemně i praktičně obírati musí.\nLiboznějící trojzvuky.\nSestává—li trojzvuk ze samých liboznějících inler-\nvallů, jest i také akkord ten liboznějící.\nPodle této zásady náleží velký a malý trojzvuk\nk liboznějícím akkordům, *) jelikož části jak velkého\ntak i malého trojzvuku ne jenom s tonem základním,\nnýbrž také mezi sebou v libozvučném poměru se na-\ncházejí. Že liboznějící intervally v akkordu mohou ne-\nobmezeně pokračovali a se znásobovati, bylo již v náuce\no intervallech podotknuto.\nTaké samo sebou se rozumí, že ukončení věty\nneb celé skladby jedině se může stát velkým nebo-li\nmalým trojzvukcm, an tyto trojzvuky náš cit úplně\nuspokojují, zvláště nachází-li se také jako v basse to-\nnika v sopránu.\nNeliboznějící trojzvuky.\nMá-li akkord jeden neb i více nelíboznějících inter-\nvallů, jest neliboznějícím.\nJelikož jest kvinta jak při zmenšeném tak i při\nzvětšeném trojzvuku nelibozvuká, náleží oba tyto troj—\nzvuky k neliboznějícím harmoniím.\nNelibozvučnosf při nelibozvukých akkordech jesf\nrozdílná; větší stupeň nelibozvučnosti nacházíme v troj-\nzvuku zvětšeném — jehožto kvinta jakožto zvětšený\nintervall prudkostí a dráždivostí svou nás silně nutká\nk dalšímu postupu nahoru. V ostrosti této dissonanci\nto záleží, že se jí větším dílem v tomto akkordu s pří-\npravou užívá.\nMírnější nelibozvučnosf než tento projevuje troj-\nzvuk zmenšený, jehožto malá kvinta k nejméně nelibo-\nznějícím intervallům náleží, a bez vší prudkosti, přílišné\nvášnivosti k sestupování dolů se sklání. Tento sklon\nmalé kvinty se zvláště v prvním převratu zmenšeného\ntrojzvuku neb při některém spojení akkordů v té míře\nzmírní, že může místo dolů také nahoru siupmo i skoč-\nmo pokračovati. — Téměř od těchže okolností, lak\njako pokračování, závisí i nezdvojování a zdvojování\nmalé kvinty při zmenšeném trojzvuku **). Úloha : Aby\n\n*) Vícero nežli dvou liboznějících akkordů, aby byly\nspolu také základními akkordy, v hudbě nestává.\nSextový a kvartsextový akkord, jenž jsou též libo—\nzvuké akkordy, pochodí z převratu velkého neb\nmalého trojzvuku.\n*'*) Nezřídka se děje, že zmenšený trojzvuk pochodí\nzvýšením čtvrtého stupně, n. př. z C místo velkého\ntrojzvuku f a c stává se povýšením fve fis zmenšený\ntrojzvuk fis a c; nebo z a-moll místo malého troj-\nzvuku na čtvrtém stupni d f a zastupuje někdy zmen-\nšený dis fis a. Tak též i zvětšený trojzvuk objevuje\nse někdy ve způsobu co nedoškální a téměř prů-\nchodní akkord na šestém sníženém stupni v dur-\nškále; n. př. v C místo malého trojzvuku a c e\npřichází zvětšený as c e. — Objevuje-li se nám\nzmenšený neb zvětšený trojzvuk v takovémto způ-\nsobu a případu, pak nabývá malá kvinta ve zmen-\nšeném a zvětšená kvinta ve zvětšeném trojzvuku\núplné volnosti a může v takovémto případu jakkoliv\npokračovali a se znásobovati."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1599, "texte": "žák dosáhnul úplného uvědomění o libozvukosti a ne-\nlibozvukosli — hraje vedle velkého a malého trojzvuku\ntaké zmenšený a zvětšený trojzvuk.\nTrojzvuk pro čtyry a více hlasů.\nJelikož jesf trojzvuk podle svého původu jenom\ntříhlasní, stává se, užívá-li se ho pro čtyry neb více\nhlasů, že se některá z jeho částí zdvoj-, troj- neb\nčtveronásobi>í. Zdali se má základní ton, kvinta neb\nterce v trojzvuku znásobit, závisí to budto od harmo-\nnického neb melodického pokračování a vedení hlasu.\nNestává-li žádné příčiny, by se dvojila terce neb\nkvinta, pak sluší při zdvojování dávati přednost vždy\ntonu základnímu, anf jest to nejdůležitější ton v akkordu.\nPříroda sama nás poučuje o souznějících tonech,\nkteré části akkordu sluší dávati přednost u znásobování.\nMysleme sobě takovéto souznění tonův n. př. od vel-\nkého C, jenž jest C c g c e g, tuf vidíme oktávu C-c,\nc-c dvakrát, kvintu g-g jednou, velká terce e že se\nneopětuje *).\nZdvojení tonu se stává na dvojí způsob, budto v\noktávě neb unisonu (jednozvuku). Zdvojení intervallň\nv unisonu se objevuje více v těsné, zřídka ale v roz-\nšířené poloze akkordu. Ohledně tohoto rozdílného zdvo-\njování obdrží trojzvuk ve čtyrhlasní skladbě násle-\ndující postavu:\n1. zdvojení intervallů v oktávě : C e g c, Cege, Cgeg;\n2. — — v unisonu: CCeg,Cee g, C e g g*\nZ melodických neb harmonických příčin se nám\ntrojzvuk začasté objevuje neúplný, t. j., že v něm bývá\nvynechána kvinta a místo ní základní ton znásobený;\nn. př. C c e c, terce však se nesmí vynechat, jest to\nintervall, z něhož jedině se dá soudili, zdali jesf troj-\nzvuk velký neb malý.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "195", "page_fin": "196", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.3", "titre_corps": "Jan Bapt. Píšek. Nástin životopisný.", "titre_sommaire": "Jan Bapt. Píšek. Nástin životopisný.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.3", "debut_caractere": 1601, "fin_caractere_exclue": 4729, "texte": "Jan Bapt. Píšek.\nNástin životopisný.\n(Dokončení.)\nv\nCo kovaný Cech musel se přílišně namáhati,\naby se německy naučil, zvítěziv ale co Demosthenes\nnad nesnází, zahanbuje teď ve výslovnosti, jmenovitě\nve zlatém recitativu, mnohého kovaného Němce.\nZpěv jeho vyznamenává se hlavně lehkou a jistou výš-\nkou, čímž mu možná, celé věty a písně v obtížné po-\nloze tou zvláštní k srdci se deroucí něžností předná-\nšeli; a pak básnické provedení každé hudební úlohy.\nTuto nosí tak dlouho u sebe, až se jí zmocní a nále-\nžitě ji zažije. On nezpívá jiného nic, než co mu při-\nměřeno, a toto přiměřené dříve ne, pokud to nedozrálo.\nZa to ale podává vždy něco celého.\nOhledem na dramatickou hru tvrdívá, že může zpěv\nna jevišti zpěváka samojedině zabavili, čímž se stalo,\nže plastiku dosti neušlechtil. Přece však je patrno,\nže v posledním čase i na hru pilný zřetel obrací.\nMnozí u něho chtějí haněli, že jistota vyšších tonů v\njakémsi svírání hrdla základ má. Bud si tak; každý\nzpěvec má své zvláštnosti, ježto mu k prospěchu slouží,\na to je zvláštnost Písková, jíž to sobě všecky duše\npodmaňuje. Y písni a baladě je snad jediný Staudigl,\nkterý mu po boku stojí. Písek platí za znamenitého\npianistu, třebas by i ty umělňstky hyperromantické školy\nnedovedl. Ale v laškujícím nervu jeho názvuku (An-\nschlag) a v přednášení, v pikantním provedení Mendels-\nsohnovýeh „bezeslovných písní44 a Chopinových „Ma-\nzurků,44 a v provázení (při tom čte často z partitury)\nhledá sobě rovného. Což divu, stane-li se takový spo-\nlečenský duch miláčkem všech salonů, byf je i sebe\nvíce zanedbával.\nTy tři léta, co je Písek ve Frankfurtu, zpíval po-\nhostinsky v Berlíně a Kolíně, přispíval při hudební sla-\nvnosti v Achách, dával koncerty v Dusseldorfu, a všude\ndobyl slávu, jaká vlohám jeho přísluší. Karakter jeho\nvyznačují následující tahy: Hned v prvním roce podával\nmu Meyerbeer 20.000 fr. gáže u velké opery v Paříži.\nLáska k umění nedovolila mu, vlasf svou opustiti: s ve-\nlikou úctou mluví také o svých prvních učitelích, o\nstarém Schubertovi, o jeho pomocníku Líbalovi\nv otčině, o Hoffmannovi, pověstném hudebníku v\nPraze, maje za to, že se doma, máme-li jen vůli a\nschopnost, také tolik naučili můžeme, jako od Bordo-\ngni-ho v Paříži a od Lamperti-ho v Miláně.\nRoku 1842 byl Píšek u dvorního divadla v Stutt-\ngartu doživotně engažován. Jeho repertoir obsahuje\ntéměř 50 partií. Nevděkem by slulo, kdybychom ne-\nv\npřipomenuli, že Píšek také na své národní České\npísně nezapomíná. Výtečnosf zpěvu jeho rozšířila\npověst překrásné Škroupovy písně: „Kde domov můj\"\ni ve Frankfurtě, kde ji dvakrát po sobě v koncertech\nLisztových přednášeti musel, Roku 1851. konal umě-\nleckou cestu do Londýna, kdež českými národními\npísněmi, n. př.: „Koulelo se, koulelo,\" „Páslo děvčátko\"\na t. d. velkého podivení zbudil. Y koncertě, jejž krá-\nlova anglická dne 21. května 1851. uspořádala, zpíval\nčeskou píseň: „Těšme se blahou nadějí\" a roznítil\ncelý dvůr svým mistrným, cituplným přednesem.\n\n*) Povážíme-li, že jest malá terce u porovnání s vel-\nkou tercí jemnější a ohebnější povahy, pak nám\nnebude taj no, proč se malá terce lépe hodí ku\nzdvojení nežli terce velká."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 533, "texte": "Píšek má neobyčejné prostředky, znamenitě blaho-\nznějící, vláčný a objemný hlas, snadnou a jistou výšku,\nvýbornou školu, neobyčejnou obratnost a uměleckou\njistotu, vkusuplný překypujícími city nešený přednes,\njímžto srdečná jemnoduchosf co skvělý podložek pro-\nkmituje. Píšek je vynikající zjev, jenž nachází obdivo-\nvatelů právě v tom čase, kdež jednoduchý ryzý a pra-\nvým citem vedený přednes často ustoupiti musí uměle\nforcirovaným obratnostem hrdla a přepínaným bravpurám.\nMužná, krásná postava zvyšuje přednosti jeho na jevišti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "197", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.4", "titre_corps": "Z Lublánĕ. Stav filharmonické jednoty a působení A. Nedvěda při tomto spolku. — Žákyně Nedvědovy. — Paní Schöpplová, slećny Lory a Žofie Glauěníková. — Provozované skladby.", "titre_sommaire": "Z Lublánĕ. Stav filharmonické jednoty a působení A. Nedvěda při tomto spolku. — Žákyně Nedvědovy. — Paní Schöpplová, slećny Lory a Žofie Glauěníková. — Provozované skladby.", "signature_source": "J. V. L", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.4", "debut_caractere": 535, "fin_caractere_exclue": 5041, "texte": "Z Lublánĕ.\nStav filharmonické jednoty a působení A. Nedvěda při\ntomto spolku. — Žákyně Nedvědovy. — Paní Schöpplová,\nslećny Lory a Žofie Glauěníková. — Provozované\nskladby.\n\n(Dokončení.)\nVážnějšího však nepřítele bylo Nedvědovi hned na\npočátku jeho příchodu (v podzim r. 1856.) odstraniti.\nZa několik neděl měl už dávati koncert, a hlavního\nsloupu každého hudebního spolku — mužského sboru —\ntu nebylo! Měl z ničeho něco vyváděti, měl tvořili!\nS bujarým ohněm a odhodlaností ráznou shromáždil\nokolo sebe houfec ctitelů hudběny, z nichž větší díl\nani noty neznal, a s železnou vytrvalostí a s největším\nnamáháním vycvičil si nový tento spolek lak dalece,\nže se mohl s ním před obecenstvo odvážili. Výsledek\nbyl, jak jsem svrchu pravil, nad očekávání skvělý, a\nbudoucnost mužského sboru pojištěna. S každým kon-\ncertem přibývalo mu víc a více ctitelů, a s ním i filh.\nspolku a hudbě vůbec. Pravý triumf slavil však p.\nNedvěd dne 4. dubna 1857. koncertem v jeho prospěch\ndávaným, a zde se vidím nucena, abych na úsudek v\n„Laibacher Zeilung-u\" od 7. dubna 1857 odkázal. Teh-\ndáž to i bylo, kde mu z vděčnosti a uznalosti mužský\nsbor stříbrnou taktovku s pěknou něm. básní (uveř.\nv oné recensi) slavně odevzdal. Nastávajícího letního\nčasu počaly zpěvácké výlety do Mezivodí, Fužín u Lub-\nlaně, Bokalec, rok později do Kameníka, a letos měl\nsbor na blízké Zelené Hoře zpěváckou slavnosf, kterouž\nz vlasteneckého popudu za stupné ve prospěch krajinsko-\npřímořských dobrovolníků a raněných italské armády\nzařídil. IÍ slavnostným výstupům sboru připočísli třeba\ni Vodníkovu slavnosf dne 2. února 1858 a letošní pře-\nskvělý zpěváčky ples.\nDruhý rok svého působení v Lubláni zasadil se\nNedvěd o sestavení druhého sboru, — sboru žen-\nského,— a jakož je milovnosf umění Lublaňské krásné\npleti známa, nemohl se Nedvěd šťastného výsledku\nminouti. Vedle zajímavosti nabyla se tímto sborem i\nco do vnitřku prospěšná vzájemnost ve spojení s muž-\nským sborem, a výsledky vidíme každodenně. Milostný\nten sbor čítá nyní 27 oudů, skoro vesměs žákyň Ned-\nvědových, a chová v sobě mnohé i znamenité talenty,\njakýmž se u př. sleč. Petruzziova, žákyně Nedvěda, v\nkoncertu d. 1. dubna b. r. v pážecí písni z opery:\n„Hugenotti\" osvědčila, a jížto směle můžeme skvělou\nkudoucnosf při nynějším pokračování prorokovati. Ne\nméně znamenitý, ba překvapující úkaz spatřili jsme\nv devítileté Johanně Frohlichové, žačce též Nedv., která\nnás v koncertu d. 18. února b. r. svou roztomilou hrou\nna housle v tercettu do f od Haydna podivením naplnila.\nJejí smělost, jistost a ráznost v tahu smyčce, čistost\ntonu a vůbec rozumění úloze dávají vedle znamenitého\nnadání jejího i svědectví o pečlivém návodu učitelovu.\nNesmím opominouti, abych se i o starších oudecli\nfilh. spolku pochvalně zmínil, dílem pro jejich výtečné\na hojné účinkování v koncertech, dílem pro jejich šle-\nchetné snahy o zvelebení spolku.\nMezi oněmi vynikají hlavně tři dámy: paní Schopp-\n1 o v á, choť c. k. zemsk. rady a ředitele spolku Dra.\nSchoppla, znamenitá to pianistka, a také i slečna\nLori Glaučníkova, bývalá chovanka ústavu páně\nProkšova v Praze, jakož i její sestra Žofie, která se\nletos zvláště v přednesu velké arie ze „Stvoření světa\"\n(d. 19. dubna) vyznamenala. — Dalších zásluh o zve-\nlebení spolku si vydobyl mimo jeho ředitele pp. Jelt-\nmara a Schoppla i knihvedoucí zdejší cukrárny pan\nStraš s e r, a nad to vše požívá spolek zvláštní přízně,\nochrany i podpory Jeho excellence pana místodržitele,\nhraběte Chorinského a Její exc. vznešené choti i\nrodiny Jeho.\nV takových okolnostech stojí tedy spolek nyní na\nprahu svého rozkvětu. A toho zajisté dojde, bude-li\nse i ze strany ředitelství hudby v tom samém směru\ndále pokračovati, jako se to posud děje. Lehké ovoce\nitalské půdy, kterým se střízlivější obecenstvo zdejší\nneustále obsluhovalo, muselo ustoupiti klasickým plodům\nsevernější musy, a v každém programu se potkáváme\nse jmény výtečníků. Jmenovitě se dávají převládně\nsbory (míšené i nemíšené) od Schuberta, Hillera, Schu-\nrnanna, Mendelssohna, našeho Horáka (velký sbor),\nžalm „Neskončený\" od Spohra, „Halleluja\" od Handla,\noratorium „7 slov,\" a jednotlivé sbory z oratoria „Pau-\nlus;\" dále sbor plavců z opery „Fliegende Hollánder,\"\npochod z „Tannháusera\" s výtečným provedením a\ns takovým i koncertní ouvertura od našeho Veita, ou-\nvertura k „čarovné flétně\" od Mozarta, symfonie od\nHaydna, od Mozarta, a Beethovena, mše od našeho Vi-\ntáska a t. d.\nSkladby takové požadují, aby byly i sylami schop-\nnými provedeny. A věru — co do orkestrové hudby —"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1601, "texte": "bych si byl u př. v letošních provedeních Mozartovy\nsymfonie do es a Haydnovy vojenské symfonie přál,\naby jim byl některý přísný kritik z většího města pří-\ntomen býval. To nebyli oni hudcové, od nichž jsme\njen upachtěné polky a utrmácené pochody slýchati\nuvykli, to byli hudebníci toho jména důstojní. Jakoby\nnový duch byl mezi nimi oživil, když se v čelo jich\nNedvěd postavil, provedl nejen každý jednotlivec úlohu\nsvou precisně a s jistotou, ale i po celém orkestru,\nv němž zvláště smyčcové nástroje vynikaly, se rozho-\nstila libá skladnosť s energií v taktu a rhytmu při ja-\nsném až do nejemna odličování. Bylo to bohaté ovoce\nkvartetních zkoušek, jakých dříve nebývalo, a k nimž\nse ovšem času a práce nešetří.\nAle i sborové měli častěji, zvláště v letošním ora-\ntoriu „7 slov\" a v pochodu z „Tannhausera44 příležitost,\naby statečnost' a hodnotu svou na novo dokázali. Ur-\nčitost a čistost svěžího přednesu s jasným vyslovová-\nním, vhodné akcentování a vkusné rozdělování světla\na stínu jsou vlastností, které si v té míře osvojili, že\nby i před nejpřísnější kritikou obstáli.\nK závěrku Vám ještě sděluji, že převzal Nedvěd\npo úmrtí Maška vyučování v hudební škole a\njsme oprávněni doufati, že i 11a venkově hudba co\numění v život konečně vstoupí.\nVylíčil jsem Vám nynější stav hudby zdejší, i jest\nprávem doufati, že při takových krásných začátcích\nv brzku se zmůže a zvšeobecní, i osměluji se při této\npříležitosti snažnou prosbu k našim krajanům virtuosům\nvznesti, aby si neobtěžovali, na svých uměleckých ce-\nstách také do Lublaně zavítati, — najdouf tam zajisté\nvděčné obecenstvo.\n*)\n\nJ. V. L"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "197", "page_fin": "197", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.5", "titre_corps": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "titre_sommaire": "Jan Zach. Novella ze života českého hudebníka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.5", "debut_caractere": 1603, "fin_caractere_exclue": 4778, "texte": "Jan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nTu na ulici dole přímo pod oknem jeho zavzněla\ntruchlivá hudba. Táhlý zvuk posauny se nesl vzhůru\nk nemocnému a zastavil divý proud krve jeho. S vyva-\nlenýma očima, s otevřenými ústy se nahnul, smutné tony\ntéměř do sebe ssáje. Byly provázeny žalozpěvem.\nDlouhá řada zpěváků a hudebníků kráčela dole před\numrlčím vozem, po jehož obou stranách pochodně plály.\nPohřební to byl průvod důstojné jakés osoby vMohuči.\nPohledem tím, či snad zaslechnutím smutných zvuků\nbyl ubohý Zach mžikem překonán. Oběma rukama tváře\nSi přikryv dal sebou vládnouti jako dítě. Od té chvíle\nnezuřil více. Tiše se choval, leč že celé hodiny pro-\nplakával.\nUmírněním tímto opět se tělo zotavovati počalo,\navšak když povstal, a napotom i vycházeti možná mu\nbylo, jevilo se šílenství jeho podivnými způsoby, jež\nna se vzal.\nStav jeho byl politování hodný a to tím více, že\nnebohý umělec v nemoci své docela osamotněl; nebof\nse mu každý vyhýbal a žádný z bývalých známých v\nMohuči jej nenavštěvoval. On sám však se chránil ně-\nkomu se přiblížiti. Choval v sobě pevné přesvědčení, že\nblízkost jeho jest záhubná každému, kdož s ním co dě-\nlali má, a všickni jeho přátelé a známí zoumírají. Tato\nmyšlénka se v něm upevnila, nikdy více ho neopustíc.\nPročež přenáramný smutek se stále rozložil v mysli jeho\na cit jeho byl tak útlý a probuzený, že v jasnějších\nokamženích, kde ruch zvláštních nadání jeho ku sklá —\ndání jej poháněl, posadiv se k stolku psal nejdůmysl-\nnější, nejhlubočeji pociťované své skladby. Ale dopídiv\nse i nejmenší známky, že nějaký pohřeb se kde konati\nbude, vzchopil se a kráčel za rakví až k hrobu.\nNebylo divu, že pro tuto svou zvláštnost brzo ne-\nméně pověstným se stal v Mohuči, jako dříve pro své\numění a pak pro svou nešťastnou lásku. Vnějšek jeho\nbyl příliš nápadný, aby si ho lidé byli všímali nemusili.\nOděvem se lišil ode všech jiných. Počal se nositi až\nk podivení nestrojně. Černý frak, žlutá vesta, červené\nspodky, černé punčochy až pod kolena, střevíce se\nstříbrnými přeskami ukazovaly zřejmě na podivína.\nDlouhé vlasy, jež tehdejší moda na zad u vrkoě stáčela,\nnechal svobodně po šíjích vláli, jen nahoře černou\nstužkou je spojiv.\nLékař knížecí domnívaje se, že to stálé provázení\npohřbů k utužení zvláštnosti a ku zvýšení nemoci jeho\npřispívá, radil mu, by toho zanechal.\n„Toť nemožné,4' — odvece Zach. — „Což nevíte,\nže každým tím pohřbem se jeden z mých bývalých zná-\nmých k hrobu ubírá? Kdyby mne nebyl znal, posud by\nžil. Jest to můj osud, pane. Vy to neznáte, ale já,\njá to cítím hluboko v srdci. Ohlašují se mi tam vši-\nckni a na prsa mi tlukou napomínajíce mne, bych aspoň\nposlední cestou je provodil, na kterouž je uvedlo ne-\nšťastné se mnou se seznámení!4'\nLékař uznav, že sotva už možná bude tento stupeň\nšílenství překonati, nechal jej při tom. A to bylo za-\njisté nejlepší co činiti mohl, neboť marné by bylo bý-\nvalo, zastaviti výstřední proud obrazivosti muže, jenž\nna mysli patrně a nevyléčitelně nemocen byl. Jednoho\ndne shlídnul s povzdálí pohřební průvod poněkud slav-\nnější a spěl dohoniti jej a k želujícím se přidati.\n(Pokračování.)\n*) Prosíme Vašnosť o zevrubnější životopis K. Maška."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "200", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.6", "titre_corps": "FEUILLETON", "titre_sommaire": "FEUILLETON", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 20, "texte": "FEUILLETON\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.6", "debut_caractere": 3701, "fin_caractere_exclue": 6145, "texte": "— Nedostatek hudebníků pro nástroje foukací při\nc. k. plukovních kapelách přiměl jednotu k zdokonalení\nv hudbě vojenské cvičení na křídlovku (FJugelhorn), na\nmilozvučce (Euphonion) a na polnici (Trompete) bezplatně\nudělovati. — K tomuto bezplatnému vyučování připustí\nse každoročně onino, kteH již v jednom z těchto hudeb-\nních nástrojů nějakou známost mají; a sice: Za první\npřijímat i se budou za cvičence pro c. k. plukovní kapely\nmladíci 16tiletí, jenžto ale 19tý rok ještě nepřekročili, a\npo přijmutí k týkajícímu se c. k. pluku zde pozůstanou\nna čas svého cvičení ve stravování vojenském. Za druhé\npřijmou se cvičenci, kteří 16tý rok věku svého nedosáhli;\nti vsak musí se sami stravovati, po ukončeném cvičení\nale, jakéžto vedle schopností rok nebo dva potrvá, budou\nvřaděni mezi c. k. vojenské kapely, kdež ihned obdrží\nzvláštní přídavek na svůj žold a mají také brzké postou-\npení k nadání. Tentoť jest prospěch, jaký vychovanci\nprvního druhu také k očekávání mají. — Z ohledu\nvychovancň druhého druhu musí se rodičové nebo po-\nručníci zavázáti, že cvičence po skončeném vycvičení do\nc. k. vojenských kapel vtěliti dají. — K vojsku námoř-\nskému přijímají se žáci 13- až 15tetí k vyučování v hudbě.\nRodiče a poručníci, již by cvičence obmýšleli do Prahy\nk bezplatnému cvičení odeslati, nechť úmysl svůj dotče-\nnému ředitelsvu až do dne 25. září běž. r. oustně nebo\npísemně oznámí, křtící list cvičence a písemné své při-\nvolení přiloží, a franko to zašlou. Žáci musí se do dne\n2ho října t. r. k cvičení doslaviti.\n\n(F. B.) Z Bydžova. (Zpěvácký spolek a hudba\nkostelní.) Zdejší zpěvácký spolek uspořádal dne 7. srpna\nhudební produkcí. Provedení jednotlivých čísel bylo\nna síly zpěváků dobré, avšak místnost a slabé obsazení\nnástrojů při číslech orkestrálních celku vadilo. Mnohý\nnečistý hlas sluch sice urážel. Z celku však lze přece\nna patrný pokrok spolku tohoto souditi, který si bohdá\nvětší platnosti dobude, pak-li se přísnější a methodičtější\nvyučování předevezme. Byl jsem očitým svědkem vyu-\nčování. Ředitel spolku tohoto musí rnysliť, že zachází\nse zpěváky necvičenými, ne však s umělci, kteří přednes,\nintonací a t. d. znají; proto i musí jiné methody se\nzmocnit a jednotlivé hlasy pro sebe, a dokonale cvičiti.\nNutné by bylo vyučování theorie, neb mnohý neví co je\npausa, odrážka, 12/8 takt a t. d. Snad přijdou k po-\nznání, neb jsem mínění své jednomu z nich upřímně sdělil.\nl)ejž Bůh! Program této zábavy byl následující: Dům"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6042, "texte": "otcovský od Vogla, ouvertura k „Tancredu\" od Rossini-\nv\nho, Česká krev a české srdce od Jelena, Potpoury\nz ceskýeh národních písní přepracoval Jo s ek, ř e-\nditel spolku, Lovci sbor od Yeita, Polka Mazurka\nod Joska a konečně dva německé sbory Galopp von Zoll-\nner a Wunder von Kreutzer. — Pakli Yás to bude za-\njímat', sdělím snad podruhé některá dáta o trvání jeho a\nkrátký nástin činnosti. *) Hůře na tom je tamější ko-\nstelní hudba, která ještě v tom starém venkovském\nstavu vězí, kde sobě varhaník nějakou árietou z opery\nmísto p rae1 ud i a poslouží a mezihry rozličnými pas-\nsážemi vyplní, které až přes tři manuale sahají. Ne však\njen zde, nýbrž v mnoho jiných městech panuje taká ne-\nvážnost na tomto božském nástroji. Tolik zatím o\nhudbě — podruhé snad více!\n(L.) Z Chlumce nad Cidlinou. Narozeniny J. M.\ncísaře Františka byly zde dne 17. srpna slavně od-\nbývány. Dávala se tu pod řízením ředitele kůru p. Jos.\nVokrouleckého slavnostní mše od V. A. Mozarta\ns gradualem do F-dur od téhož, a oíFertorium D-dur od\nDiabelliho. Provedení bylo na síly naše dosti zdařilé a\npřáli bychom si, abychom častěji takové ryzé skladby\nslyšeli. O kostelní hudbě příště.\n(K. A.) Z H1in sk a. Po dlouhé přestávce uspo-\nřádána byla opět péci c. k. pana noláře dne 14. srpna\nhudební zábava, kteráž v nás probudila nově touhu; kéž\nby podobné zábavy častěji opakovány byly. Volená čísla\nbyla převahou česká, rázné sbory Jelenovy, krásné\nskladby Yoglovy a písně byly výborně přednášeny. —\nZdejší hudba kostelní pokračuje stále ve své nastou-\npené dráze. Každou neděli se provozuje některá mše\nvenkovským silám hudebním odpovídající. Hlavní pak pře-\nkážkou vývinu hudby této zůstávají varhany.\n(L.) Z Klatov. Pan Ludvík Procházka, chvalně\nznámý skladatel ceskýeh písní a symfonie „Alfred,\" za-\nmýšlí zde zříditi český zpěvácký spolek, jehož účel\nbude záležeti v pěstování zpěvů a zvláště ceskýeh kvar-\ntett a sborův. Co nejdříve uspořádá týž skladatel kon-\ncert, v němžto několik nových původních sborův usly-\nšíme. Co se zdejší hudby kostelní týče, podám co nej-\ndříve o ní zevrubnější zprávu.\n(-f-) Z Křivoklátu. Pomník, jenž zemřelému\nknížeti Karlu Egonu z Furstenbergů zde od jeho úřed-\nníků zřízen bude, jesť juž dohotoven a bude během příštího\nměsíce slavně odhalen. Při této příležitosti zřídí se tu\nvelká hudební akademie, v nížto mimo jiné také\nmladistvá virtuoska na piano, slec. Božena Svobo-\ndova, velmi nadaná žákyně AJ. Dreyschocka, účin-\nková ti bude.\n(-1-) Z Kopidlna. Na své cestě do Krkonoš při-\nbyl jsem 13. t. m. do Kopidlna a na mnohostranné vy-\nzvání zůstal jsem tam přes smuteční slavnost, pohřeb to\nJ. Exc. p. hraběte Jindřicha ze Sliků. Potěšilať mne\nvelmi přesnost' a dokonalost' u provedení těžkých kompo-\nsic, což také ku chvále tamního p. učitele Hilmara, jenž\nzároveň správu kůru vede, zamlčeli nemohu. Co jsem\ntam byl, slyšel jsem velmi zajímavý smuteční pochod,\nkterý od p. Fr. Hilmara schválně ku pohřbu řečenému\nsložen, a ac doba ku skládání a naučení se mu krátká\nbyla, přec dovedně proveden byl. Na nebevzetí P. Marie\ndávalo se o 10. hod. vůbec známé dílo mistrovské, ko-\nrunovační to mše od Righini-ho, o jejímž provedení\ntotéž platí, co o pochodu a o provedení Vitásková\n„requiem\" v úterý u přítomnosti J. Exc. nejdfist. p. bi-\nskupa Královéhrad. a Vys. šlechty české provozovaného.\nČtvrt hodiny po službách božích nebylo po celém hudeb-\nním sboru ani památky; rozprchli se do města a okol-\nních i vzdálenějších vesnic, jelikož sestává z učitelů, ře-\nmeslníků a osadníků řecených vesnic! Uvážíme-li okol-\nnost tuto, jakáž by jinde snad ani vyvinutí kloudné hudby\nnedovolila, tím více se musíme diviti a opět poukázati\nku p. Hi lín a 1*0 vi, kterýž takřka duší všeho jest a\nneustále se stará, aby sbor ten zásoben byl vždy novými\nskladbami, jakých poměry a příležitosti požadují. A neu-\nslyší také snad ani Praha do roka tolik nových tanečních\na menších kostelních skladeb, jakými p. Hilmar o každé\nmístní slavnosti obecenstvo překvapuje a baví. Kéžby i\njiná města hudbymilovné Čechie měla takové muže, kteří\nby s takovou starostlivostí a obětavostí hleděli zachovati\nCechům jména „národu hu deb n é ho.\"\n(R.) Z Mariánských lázní. Dne 2. t. m. uspo-\nřádaly zde pianistka slec. Vil. Čermákova a slec. Ber-\ngauerova druhý koncert, kterýž skvělého výsledku\ndosáhl. Slec. Čermákova hrála G-moll koncert od Men-\ndelssohna a rhaspodii od F. Liszta s obvyklou praecisí a\nobratností, a zvýšila účinek této zábavy tím, že také po-\nprvé co zpěvačka vystoupila, přednášejíc svým hlubokým\naltem píseň od Fuchsa.\n(?) Z Písku. V příštím podzimku vstoupí zde do\nživota mužský zpěvácký spolek, jenž zajisté vel-\nkého účastenství dosáhne nejen ze strany měšťanův a mě-\nšťanských synův, alebrž ize strany studujících. Bylo by\nžádoucno, aby se zpěvácké spolky v každém městě\nzřizovaly; neboť jimi dosáhne se nejen krásné *zábavy,\nalebrž také zvelebení kostelní hudby, an tato\nhlavně na dobrém provedení zpěvu se zakládá. Nuže!\nuvidíme, která města náš příklad následovati budou.\n(S.) Z Přelouče. Narozeniny J. M. císaře byly\nzde důstojně slaveny. Ráno dne 18. srpna byla slavná\nmše; večer pak řízením c. k. notáře p. R. Prombergra\nhudební akademie v novém hostinci „Na lednici\" zva-\nném, při kteréž houslista p. J. Tomášek, absolvovaný\nžák Pražského konservatoria účinkoval. Čistý výnos vě-\nnován jest k dobrému účelu.\nfL.) Ze Třeboně. Dne 18. srpna slavily se zde\ndůstojně narozeniny J. M. císaře Františka Jos., při kteréž\npříležitosti kostelní hudba pod společným vedením\np. F. Petříka a pana K. Krb a dobrým provedením se\nvyznačovala. Pan Petřík jest snažlivý ředitel kůru a\nmá po boku p. Krba, jenž se výtečným varhaníkem\nnazvati může. I máme za to, že zdejší hudba ko-\nstelní pod tímto vedením rozkvěte.\nv f\n(P. N.) Ze Zamberka. Při slavnosti kněžských\ndruhotin děkana Ig. Zicha provozovala se dne J. srpna\nslavnostní mše od Y. H. Veita, znamenitého českého\nskladatele a došla zdařilého provedení. Na varhany hrál\nvýtečný varhaník a skladatel p. Alois Hnilička, jenž\nmistrnou hrou pozornost na sebe obrátil.\n*) S díkem přijmeme. Red."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4304, "texte": "Z Berlína. Dne 26. srpna vystoupil v dvorním\ndivadle p. Vovorský; Čech, co „Robert ďábel* s velkou\npochvalou.\nZ Drážďan. Zpěvačka Biirde-Neyova je zde\nopět na 5 let engažována; obdrží každý rok 10.000 to-\nlarů a 6 měsíců na dovolenou.\nZ E m ž e. Po Jaelovi vystoupil zde Ferd. L a u b\ns Guglielmim v koncertu a došel skvělého výsledku.\nZ Frankfurtu n. M. Vypsaná cena 200 dukátů\nza nejlepší plán k vystavení koncertního sálu přiřknuta\njest plánu pana A. Skalnického z Laku v Uhrách ro-\nzeného, jenž nyní v Berlíně žije; druhá cena 100 du-\nkátů připadla nákresu architekta Burnitze z Frankfurtu.\nJak se bude prý se dle druhého plánu stavětí,\njelikož plán Burnitzův; co se výloh a poměrů místností\ntýce, značné přednosti má před prvním.\nZ Paříže. Nástupce Bogera při velké opeře bude\nprý pan Labat, jenž vede jméno Arnand. — Zdejší di-\nvadla přinesla téměř všechna na den Napoleonův > kusy;\nprology a příležitostní hry této památky se týkající. Ve\nvelké opeře provozovala se kantata „La retour de l'Ar-\nmée\" (návrat vojska); hudba od Gaewerta; v divadle\nfrangais prolog od Bauvaletta; co opera coinique\n„Dcera pluku\" a kantata od D a prát a; v divadle\nVariétes kantata od Vergeota; v divadle Gymnase „Le\nretour d'Itálie\" (návrat z italie; v divadle Porte St. Martin\n„La Voie sacrée\" (posvátný hlas); v divadle Ainbigue\n„La Quinze aoňt ou Je réve du soldát (čtrnáctý srpen neb\nsen vojínův) od Rennvillesa; v Cirque imperiále vo-\njenská činohra „Crici\" a v divadle Folies dramatiques\nThierryňv kus „Bretaň de Turcos.\"\nZ P e š t ě. A. z AdelburgU; Pražanům známý\nhouslista zdržuje se zde od nějakého casu a provedl v\nklavírním salonu p.Petra některá svá kvartetta. Dne 18.\nsrpna vystoupil ve zdejším národním divadle p. Fektér,\ntenorista od Pražského divadla v „Trovatore\" a líbil\nse velice.\nZ Teniešvárq. Tenorista pan Adolf A 11 d e 1*;\nCech a bratr slovutného tenoristy Alojse zavítá k nám\nk pohostinským hrám.\n(P. N.) Z V a r š a v y. Pod zprávou pana Mo-\nniuszki; velmi nadaného skladatele opery „Halky\" ciní\nzde opera chvalné úspěchy. Jak známo; došla dotčená\nopera zde všestranného uznání; avšak mám za to? že\nMoniuszka ještě větších zásluh má co skladatel písní.\nMezi těmito vyniká hlavně „Močka kozáka.\" — Má-\nmef zde dvě divadla; v nichžto herci a zpěváci větším\ndílem dobří jsou. Zdejší balet; ac ne tak četný a skvělý\njako Petrohradský; jesť přede pověstný. — V Saratově\nvydal Morda we o w „Zborník Malorosyjski;\" jenž obsa-\nhuje mimo jiné 202 písně národní; sebrané na západní\nstraně gubernie Volyňské od Kos tomarova.\nZ Vídně. Jak se doslýchá; uveřejní kardinal-arci-\nbiskup p. Rauseher výrok posledních provinciálních sy-\nnod. Mezi těmi má prý býti úplné odstranění in-\nstrumentální hudby při službách Božích a výhradní\ntoliko užívání varhan. — Dne 15. srpna dávaly se\nv dvorním farním chrámě u sv. Augustina 2 větší\nskladby Vác. Horáka, které tiskem nevyšly a to mše\ndo B a tenorová arie do Es. Průvod první skladby je\ntento: Roku 1842 vyzvali komponistu někteří jeho přá-\ntelé, by napsal mši ve slohu Jos. Haydna; nebol o\njeho kratších mších se praví; že jsou ve slohu Mo-\nzartově psány. Hayden a Mozart žili v case, kdež instru-\nmentální hudba do chrámu uvedena býti musela; Mozart\nsám psal první své mše bez foukacích nástrojů.\nHorák poznal svůj vzor v těchto vážně a klidně držaných\nskladbách; něhot ve znamenité mši do B nenachází se\nmísta; kteréž by netvořilo vážný prosební spěv. Nicméně\nuvede Horák často nástroje velmi působlivě n. př. kla-\nrinet v Benediktus. Ještě výbornějšího dukazu, jak Ho-\nrák pravý; prosebný zpěv s příslušným účinkováním in-\nstrumentací dovesti s to jest; poskytuje tenorová arie do\nEs. V těchto obou skladbách nedal se Horák co do ná-\nlezu a zpracování vystříháním se těžkostí stísnili; podalt\ntím důkazu; co by vůbec dokázati mohl.\nř\nU 111 rt í. Dne 21. srpna zemřel v koupelích v Bar-\ndyově Josef Moravský, varhaník v kostele Panny Marie\nv Krakově a ředitel kostelní hudby; bývalý učitel zpěvu\nchorálního 11a gymnasiu sv. Anny. Zamilován do svého\nzaměstnání i tenkráte; když důchody na hudbu kostelní\npravidelně nedocházely; provozoval mše lepších mistrů;\nsebrav pracně ochotníky hudební. Zůstavil po sobě; krom\nněkolika vlastních komposicí do tisku připravené chorály\na staré nábožné písně od něho sebrané; které nyní už\nzřídka slýchati jest.\n\nDur a mol!."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "198", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.6.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.6", "debut_caractere": 12, "fin_caractere_exclue": 20, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "198", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.6.1.1", "titre_corps": "Novoměstské divadlo. V těchto dnech dočkali", "titre_sommaire": "Novoměstské divadlo. V těchto dnech dočkali", "signature_source": "J", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.6", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 3699, "texte": "J.\nNovoměstské divadlo. V těchto dnech dočkali\njsme se velmi zajímavého představení. Dávala se dne 24.\nsrpna opera Hugenotti od G. Meyerbeera, v nížto\ntři hosté vystoupili. Paní Mario wová co Markéta,\npaní Norsedová co Valentina a pan Sontheim co\nRaoul. Opera tato je zajisté velký a významný umělecký\nzjev. Líčení jednotlivých karakterňv je výborné; zvláště\nvyniká šlechetný, rytířský Raoul a vážný pro svatost své\nvíry nadšený Marcel (Hugenotti), pak zasmušilý, fanatický\nSt. Bres (katolík); mimo tyto slušno jmenovati vroucně\nmilující Valentinu a královnu Markétu. Velkolepému to-\nmuto dílu vadí však Meyerbeerovo spekulování na neči-\nstou smyslnost. Jaký to rozdíl v ohledu tomto mezi Mo-\nzartem a Meyerbeerem! Mozart zušlechtil kluzké libretto\nspanilostí svého umění; Meyerbeer vynakládá svůj velký\ntalent a své hudební umělecké prostředky, by při velkém\na vážném předmětu smyslnost obecenstva vilnými výjevy\ndráždil. Provedení bylo až na vadné řízení kapelníka\nvelmi zdařilé. Paní Marlowová a p. Sontheim vyzna-\nčili se cituplným uměleckým přednesem a uhlazenou hrou\nrozvinuvše všechny vděky svých krásných orgánňv a byli\nhlučně voláni. Paní Norsedová z Brna nedostála své\núloze majíc jen pro malá jeviště dostačující hlas, nevel-\nkou routinu a orgán málo sympathetický. Dne 27. srpna\ndávala se ve prospěch p. Sontheima čtyraktová opera\n„T roubad ou r\" od Jos. Verdiho místo ohlášené\nopery „Hugenotti,\" kteráž se pro náhlý odjezd paní Mar-\nlovové dávati nemohla. V úterý dne 30. srp. ukončil pan\nSontheim své pohostinské hry výjevy z oper: Othello, Ži-\ndovka a Fra Dia vola a došel skvělého výsledku.\nLetní divadlo ve Pšlrosce. Ve čtvrtek d. 25. srp.\ndávala se ve prospěch paní Hynkové: Veselohra „Všichni\nv/ / f o\nse haštěří.\" Český dobrovolník a nová původní veselohra\n„Prodaná láska\" od J. Nerudy. Poslední kousek je\nzdařilý, obsahujíc pěkných drastických situací a živý\ndialog. Slečna Kolínská hrála v tomto kuse Marii,\ndceru hospodářského ředitele a osvědčila svou nepřiro-\nzenou mimikou, kroucením očí a plačtivým přízvukcm,\nže ani málo značným úlohám dostáti nedovede. Velmi\npěkně si počínal pan Simanovský a zvláště pan Kaška,\n(Ivan Včelák), jehož drastická hra každého k smíchu do-\nnutila, V kuse „Český dobrovolník\" podal p. Kolár ml.\nživý obraz českého vojína a došel se sleč. Mullerovou\n(francouzská selka), kteráž roztomilou hrou a krásným\npřednesem písně „Ach není tu není\" čestné obecenstvo\nbavila, zaslouženého uznání. Velmi zdařile provedena\nbyla veselohra „Všichni se hašteří.\" Dne 28. srpna pro-\nvozovala se tříaktová veselohra „Dámy a husaři\" od Fredra,\npři nížto napověda největších zásluh si dobyl, podporujíc\nhlasitě slabou pamět pánův hercův, div že o plíce ne-\npřišel. Souhra byla matná a drsná.\n— Při sňatku pana doktora Jana Palackého se sleč-\nnou Haernplovou dne 27. srp. přednášeli pánové Lukeš,\nMayr, Eminger a Vybíhal svatební čtvero zpěv a\nvěhlasná virtuoska sleč. Mosnerova hrála tomuto ob-\nřadu přiměřený kus na harfu, jenž každého hluboce\ndojmul.\n— V sobotu dne 20. srpna odbývala se v Karlíne\nv sále hostince u Lipska třetí celoroční zkouška se\nžáky z ústavu pana B. Kirchnera. Mimo jiné menší\npiegy provozovaly se skladby od Jungmanna, Webra, Wag-\nnera, Chopina, Vossa a dlouhá sonata od Beethovena (op.\n69) s průvodem violoncella. Žáci hráli namnoze úlohy\nsvé korektně a cistě. Slušno hlavně zmíniti se o sleč.\nŠtípkové, Vojtěchovské a Kaublové, jejichžto přednesy\nbyly všestranně elegantní a hra vytříbená i výrazná. Ze\nžáků taktéž vyznamenali se J. Froschel a S. Herrenheiser,\na pánové V. Svid a K. Hrubeš. Pan ředitel vynasnažuje\nse všemožně, by své úloze úplně dostál a také obecen-\nstvo bére značného účastenství v tomto spolku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "198", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.6.2", "titre_corps": "— Nedostatek hudebníků pro nástroje foukací při", "titre_sommaire": "— Nedostatek hudebníků pro nástroje foukací při", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.6", "debut_caractere": 3701, "fin_caractere_exclue": 5221, "texte": "— Nedostatek hudebníků pro nástroje foukací při\nc. k. plukovních kapelách přiměl jednotu k zdokonalení\nv hudbě vojenské cvičení na křídlovku (FJugelhorn), na\nmilozvučce (Euphonion) a na polnici (Trompete) bezplatně\nudělovati. — K tomuto bezplatnému vyučování připustí\nse každoročně onino, kteH již v jednom z těchto hudeb-\nních nástrojů nějakou známost mají; a sice: Za první\npřijímat i se budou za cvičence pro c. k. plukovní kapely\nmladíci 16tiletí, jenžto ale 19tý rok ještě nepřekročili, a\npo přijmutí k týkajícímu se c. k. pluku zde pozůstanou\nna čas svého cvičení ve stravování vojenském. Za druhé\npřijmou se cvičenci, kteří 16tý rok věku svého nedosáhli;\nti vsak musí se sami stravovati, po ukončeném cvičení\nale, jakéžto vedle schopností rok nebo dva potrvá, budou\nvřaděni mezi c. k. vojenské kapely, kdež ihned obdrží\nzvláštní přídavek na svůj žold a mají také brzké postou-\npení k nadání. Tentoť jest prospěch, jaký vychovanci\nprvního druhu také k očekávání mají. — Z ohledu\nvychovancň druhého druhu musí se rodičové nebo po-\nručníci zavázáti, že cvičence po skončeném vycvičení do\nc. k. vojenských kapel vtěliti dají. — K vojsku námoř-\nskému přijímají se žáci 13- až 15tetí k vyučování v hudbě.\nRodiče a poručníci, již by cvičence obmýšleli do Prahy\nk bezplatnému cvičení odeslati, nechť úmysl svůj dotče-\nnému ředitelsvu až do dne 25. září běž. r. oustně nebo\npísemně oznámí, křtící list cvičence a písemné své při-\nvolení přiloží, a franko to zašlou. Žáci musí se do dne\n2ho října t. r. k cvičení doslaviti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "199", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.6.3", "titre_corps": "(F. B.) Z Bydžova. (Zpěvácký spolek a hudba", "titre_sommaire": "(F. B.) Z Bydžova. (Zpěvácký spolek a hudba", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.6", "debut_caractere": 5223, "fin_caractere_exclue": 6145, "texte": "(F. B.) Z Bydžova. (Zpěvácký spolek a hudba\nkostelní.) Zdejší zpěvácký spolek uspořádal dne 7. srpna\nhudební produkcí. Provedení jednotlivých čísel bylo\nna síly zpěváků dobré, avšak místnost a slabé obsazení\nnástrojů při číslech orkestrálních celku vadilo. Mnohý\nnečistý hlas sluch sice urážel. Z celku však lze přece\nna patrný pokrok spolku tohoto souditi, který si bohdá\nvětší platnosti dobude, pak-li se přísnější a methodičtější\nvyučování předevezme. Byl jsem očitým svědkem vyu-\nčování. Ředitel spolku tohoto musí rnysliť, že zachází\nse zpěváky necvičenými, ne však s umělci, kteří přednes,\nintonací a t. d. znají; proto i musí jiné methody se\nzmocnit a jednotlivé hlasy pro sebe, a dokonale cvičiti.\nNutné by bylo vyučování theorie, neb mnohý neví co je\npausa, odrážka, 12/8 takt a t. d. Snad přijdou k po-\nznání, neb jsem mínění své jednomu z nich upřímně sdělil.\nl)ejž Bůh! Program této zábavy byl následující: Dům"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6042, "texte": "otcovský od Vogla, ouvertura k „Tancredu\" od Rossini-\nv\nho, Česká krev a české srdce od Jelena, Potpoury\nz ceskýeh národních písní přepracoval Jo s ek, ř e-\nditel spolku, Lovci sbor od Yeita, Polka Mazurka\nod Joska a konečně dva německé sbory Galopp von Zoll-\nner a Wunder von Kreutzer. — Pakli Yás to bude za-\njímat', sdělím snad podruhé některá dáta o trvání jeho a\nkrátký nástin činnosti. *) Hůře na tom je tamější ko-\nstelní hudba, která ještě v tom starém venkovském\nstavu vězí, kde sobě varhaník nějakou árietou z opery\nmísto p rae1 ud i a poslouží a mezihry rozličnými pas-\nsážemi vyplní, které až přes tři manuale sahají. Ne však\njen zde, nýbrž v mnoho jiných městech panuje taká ne-\nvážnost na tomto božském nástroji. Tolik zatím o\nhudbě — podruhé snad více!\n(L.) Z Chlumce nad Cidlinou. Narozeniny J. M.\ncísaře Františka byly zde dne 17. srpna slavně od-\nbývány. Dávala se tu pod řízením ředitele kůru p. Jos.\nVokrouleckého slavnostní mše od V. A. Mozarta\ns gradualem do F-dur od téhož, a oíFertorium D-dur od\nDiabelliho. Provedení bylo na síly naše dosti zdařilé a\npřáli bychom si, abychom častěji takové ryzé skladby\nslyšeli. O kostelní hudbě příště.\n(K. A.) Z H1in sk a. Po dlouhé přestávce uspo-\nřádána byla opět péci c. k. pana noláře dne 14. srpna\nhudební zábava, kteráž v nás probudila nově touhu; kéž\nby podobné zábavy častěji opakovány byly. Volená čísla\nbyla převahou česká, rázné sbory Jelenovy, krásné\nskladby Yoglovy a písně byly výborně přednášeny. —\nZdejší hudba kostelní pokračuje stále ve své nastou-\npené dráze. Každou neděli se provozuje některá mše\nvenkovským silám hudebním odpovídající. Hlavní pak pře-\nkážkou vývinu hudby této zůstávají varhany.\n(L.) Z Klatov. Pan Ludvík Procházka, chvalně\nznámý skladatel ceskýeh písní a symfonie „Alfred,\" za-\nmýšlí zde zříditi český zpěvácký spolek, jehož účel\nbude záležeti v pěstování zpěvů a zvláště ceskýeh kvar-\ntett a sborův. Co nejdříve uspořádá týž skladatel kon-\ncert, v němžto několik nových původních sborův usly-\nšíme. Co se zdejší hudby kostelní týče, podám co nej-\ndříve o ní zevrubnější zprávu.\n(-f-) Z Křivoklátu. Pomník, jenž zemřelému\nknížeti Karlu Egonu z Furstenbergů zde od jeho úřed-\nníků zřízen bude, jesť juž dohotoven a bude během příštího\nměsíce slavně odhalen. Při této příležitosti zřídí se tu\nvelká hudební akademie, v nížto mimo jiné také\nmladistvá virtuoska na piano, slec. Božena Svobo-\ndova, velmi nadaná žákyně AJ. Dreyschocka, účin-\nková ti bude.\n(-1-) Z Kopidlna. Na své cestě do Krkonoš při-\nbyl jsem 13. t. m. do Kopidlna a na mnohostranné vy-\nzvání zůstal jsem tam přes smuteční slavnost, pohřeb to\nJ. Exc. p. hraběte Jindřicha ze Sliků. Potěšilať mne\nvelmi přesnost' a dokonalost' u provedení těžkých kompo-\nsic, což také ku chvále tamního p. učitele Hilmara, jenž\nzároveň správu kůru vede, zamlčeli nemohu. Co jsem\ntam byl, slyšel jsem velmi zajímavý smuteční pochod,\nkterý od p. Fr. Hilmara schválně ku pohřbu řečenému\nsložen, a ac doba ku skládání a naučení se mu krátká\nbyla, přec dovedně proveden byl. Na nebevzetí P. Marie\ndávalo se o 10. hod. vůbec známé dílo mistrovské, ko-\nrunovační to mše od Righini-ho, o jejímž provedení\ntotéž platí, co o pochodu a o provedení Vitásková\n„requiem\" v úterý u přítomnosti J. Exc. nejdfist. p. bi-\nskupa Královéhrad. a Vys. šlechty české provozovaného.\nČtvrt hodiny po službách božích nebylo po celém hudeb-\nním sboru ani památky; rozprchli se do města a okol-\nních i vzdálenějších vesnic, jelikož sestává z učitelů, ře-\nmeslníků a osadníků řecených vesnic! Uvážíme-li okol-\nnost tuto, jakáž by jinde snad ani vyvinutí kloudné hudby\nnedovolila, tím více se musíme diviti a opět poukázati\nku p. Hi lín a 1*0 vi, kterýž takřka duší všeho jest a\nneustále se stará, aby sbor ten zásoben byl vždy novými\nskladbami, jakých poměry a příležitosti požadují. A neu-\nslyší také snad ani Praha do roka tolik nových tanečních\na menších kostelních skladeb, jakými p. Hilmar o každé\nmístní slavnosti obecenstvo překvapuje a baví. Kéžby i\njiná města hudbymilovné Čechie měla takové muže, kteří\nby s takovou starostlivostí a obětavostí hleděli zachovati\nCechům jména „národu hu deb n é ho.\"\n(R.) Z Mariánských lázní. Dne 2. t. m. uspo-\nřádaly zde pianistka slec. Vil. Čermákova a slec. Ber-\ngauerova druhý koncert, kterýž skvělého výsledku\ndosáhl. Slec. Čermákova hrála G-moll koncert od Men-\ndelssohna a rhaspodii od F. Liszta s obvyklou praecisí a\nobratností, a zvýšila účinek této zábavy tím, že také po-\nprvé co zpěvačka vystoupila, přednášejíc svým hlubokým\naltem píseň od Fuchsa.\n(?) Z Písku. V příštím podzimku vstoupí zde do\nživota mužský zpěvácký spolek, jenž zajisté vel-\nkého účastenství dosáhne nejen ze strany měšťanův a mě-\nšťanských synův, alebrž ize strany studujících. Bylo by\nžádoucno, aby se zpěvácké spolky v každém městě\nzřizovaly; neboť jimi dosáhne se nejen krásné *zábavy,\nalebrž také zvelebení kostelní hudby, an tato\nhlavně na dobrém provedení zpěvu se zakládá. Nuže!\nuvidíme, která města náš příklad následovati budou.\n(S.) Z Přelouče. Narozeniny J. M. císaře byly\nzde důstojně slaveny. Ráno dne 18. srpna byla slavná\nmše; večer pak řízením c. k. notáře p. R. Prombergra\nhudební akademie v novém hostinci „Na lednici\" zva-\nném, při kteréž houslista p. J. Tomášek, absolvovaný\nžák Pražského konservatoria účinkoval. Čistý výnos vě-\nnován jest k dobrému účelu.\nfL.) Ze Třeboně. Dne 18. srpna slavily se zde\ndůstojně narozeniny J. M. císaře Františka Jos., při kteréž\npříležitosti kostelní hudba pod společným vedením\np. F. Petříka a pana K. Krb a dobrým provedením se\nvyznačovala. Pan Petřík jest snažlivý ředitel kůru a\nmá po boku p. Krba, jenž se výtečným varhaníkem\nnazvati může. I máme za to, že zdejší hudba ko-\nstelní pod tímto vedením rozkvěte.\nv f\n(P. N.) Ze Zamberka. Při slavnosti kněžských\ndruhotin děkana Ig. Zicha provozovala se dne J. srpna\nslavnostní mše od Y. H. Veita, znamenitého českého\nskladatele a došla zdařilého provedení. Na varhany hrál\nvýtečný varhaník a skladatel p. Alois Hnilička, jenž\nmistrnou hrou pozornost na sebe obrátil.\n*) S díkem přijmeme. Red."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "200", "page_fin": "200", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.6.4", "titre_corps": "Z Berlína. Dne 26. srpna vystoupil v dvorním", "titre_sommaire": "Z Berlína. Dne 26. srpna vystoupil v dvorním", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4291, "texte": "Z Berlína. Dne 26. srpna vystoupil v dvorním\ndivadle p. Vovorský; Čech, co „Robert ďábel* s velkou\npochvalou.\nZ Drážďan. Zpěvačka Biirde-Neyova je zde\nopět na 5 let engažována; obdrží každý rok 10.000 to-\nlarů a 6 měsíců na dovolenou.\nZ E m ž e. Po Jaelovi vystoupil zde Ferd. L a u b\ns Guglielmim v koncertu a došel skvělého výsledku.\nZ Frankfurtu n. M. Vypsaná cena 200 dukátů\nza nejlepší plán k vystavení koncertního sálu přiřknuta\njest plánu pana A. Skalnického z Laku v Uhrách ro-\nzeného, jenž nyní v Berlíně žije; druhá cena 100 du-\nkátů připadla nákresu architekta Burnitze z Frankfurtu.\nJak se bude prý se dle druhého plánu stavětí,\njelikož plán Burnitzův; co se výloh a poměrů místností\ntýce, značné přednosti má před prvním.\nZ Paříže. Nástupce Bogera při velké opeře bude\nprý pan Labat, jenž vede jméno Arnand. — Zdejší di-\nvadla přinesla téměř všechna na den Napoleonův > kusy;\nprology a příležitostní hry této památky se týkající. Ve\nvelké opeře provozovala se kantata „La retour de l'Ar-\nmée\" (návrat vojska); hudba od Gaewerta; v divadle\nfrangais prolog od Bauvaletta; co opera coinique\n„Dcera pluku\" a kantata od D a prát a; v divadle\nVariétes kantata od Vergeota; v divadle Gymnase „Le\nretour d'Itálie\" (návrat z italie; v divadle Porte St. Martin\n„La Voie sacrée\" (posvátný hlas); v divadle Ainbigue\n„La Quinze aoňt ou Je réve du soldát (čtrnáctý srpen neb\nsen vojínův) od Rennvillesa; v Cirque imperiále vo-\njenská činohra „Crici\" a v divadle Folies dramatiques\nThierryňv kus „Bretaň de Turcos.\"\nZ P e š t ě. A. z AdelburgU; Pražanům známý\nhouslista zdržuje se zde od nějakého casu a provedl v\nklavírním salonu p.Petra některá svá kvartetta. Dne 18.\nsrpna vystoupil ve zdejším národním divadle p. Fektér,\ntenorista od Pražského divadla v „Trovatore\" a líbil\nse velice.\nZ Teniešvárq. Tenorista pan Adolf A 11 d e 1*;\nCech a bratr slovutného tenoristy Alojse zavítá k nám\nk pohostinským hrám.\n(P. N.) Z V a r š a v y. Pod zprávou pana Mo-\nniuszki; velmi nadaného skladatele opery „Halky\" ciní\nzde opera chvalné úspěchy. Jak známo; došla dotčená\nopera zde všestranného uznání; avšak mám za to? že\nMoniuszka ještě větších zásluh má co skladatel písní.\nMezi těmito vyniká hlavně „Močka kozáka.\" — Má-\nmef zde dvě divadla; v nichžto herci a zpěváci větším\ndílem dobří jsou. Zdejší balet; ac ne tak četný a skvělý\njako Petrohradský; jesť přede pověstný. — V Saratově\nvydal Morda we o w „Zborník Malorosyjski;\" jenž obsa-\nhuje mimo jiné 202 písně národní; sebrané na západní\nstraně gubernie Volyňské od Kos tomarova.\nZ Vídně. Jak se doslýchá; uveřejní kardinal-arci-\nbiskup p. Rauseher výrok posledních provinciálních sy-\nnod. Mezi těmi má prý býti úplné odstranění in-\nstrumentální hudby při službách Božích a výhradní\ntoliko užívání varhan. — Dne 15. srpna dávaly se\nv dvorním farním chrámě u sv. Augustina 2 větší\nskladby Vác. Horáka, které tiskem nevyšly a to mše\ndo B a tenorová arie do Es. Průvod první skladby je\ntento: Roku 1842 vyzvali komponistu někteří jeho přá-\ntelé, by napsal mši ve slohu Jos. Haydna; nebol o\njeho kratších mších se praví; že jsou ve slohu Mo-\nzartově psány. Hayden a Mozart žili v case, kdež instru-\nmentální hudba do chrámu uvedena býti musela; Mozart\nsám psal první své mše bez foukacích nástrojů.\nHorák poznal svůj vzor v těchto vážně a klidně držaných\nskladbách; něhot ve znamenité mši do B nenachází se\nmísta; kteréž by netvořilo vážný prosební spěv. Nicméně\nuvede Horák často nástroje velmi působlivě n. př. kla-\nrinet v Benediktus. Ještě výbornějšího dukazu, jak Ho-\nrák pravý; prosebný zpěv s příslušným účinkováním in-\nstrumentací dovesti s to jest; poskytuje tenorová arie do\nEs. V těchto obou skladbách nedal se Horák co do ná-\nlezu a zpracování vystříháním se těžkostí stísnili; podalt\ntím důkazu; co by vůbec dokázati mohl.\nř\nU 111 rt í. Dne 21. srpna zemřel v koupelích v Bar-\ndyově Josef Moravský, varhaník v kostele Panny Marie\nv Krakově a ředitel kostelní hudby; bývalý učitel zpěvu\nchorálního 11a gymnasiu sv. Anny. Zamilován do svého\nzaměstnání i tenkráte; když důchody na hudbu kostelní\npravidelně nedocházely; provozoval mše lepších mistrů;\nsebrav pracně ochotníky hudební. Zůstavil po sobě; krom\nněkolika vlastních komposicí do tisku připravené chorály\na staré nábožné písně od něho sebrané; které nyní už\nzřídka slýchati jest."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "200", "page_fin": "200", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.6.5", "titre_corps": "Dur a mol!.", "titre_sommaire": "Dur a mol!.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.8", "debut_caractere": 4293, "fin_caractere_exclue": 4304, "texte": "Dur a mol!."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "200", "page_fin": "200", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.6.5.1", "titre_corps": "(Mozart o Fr. Brixim.) Když Mozart v Praze meškal,", "titre_sommaire": "(Mozart o Fr. Brixim.) Když Mozart v Praze meškal,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.8", "debut_caractere": 4306, "fin_caractere_exclue": 5591, "texte": "(Mozart o Fr. Brixim.) Když Mozart v Praze meškal,\npoprosil Koželucha, kapelního mistra katbediálního chrámu, aby\nho do kostelního archivu zavedl. Ze všech hudebních skladeb\npro kostelní služby padlo mu nejvíce do očí Graduale pro 4.\nneděli po velkonocnfch svátcích určené, a pod jmenem Gmoll\nfuga varhaníkům známe od Brixiho, bývalého kapelního mistra\ntéhož kostela, a jednoho z nejvétších skladatelů kostelní hudby,\njejž pravé českého Handla nazvali můžeme. — Tenkrát byl\narchiv v kostele uložen, Mozart a Ko žel uch nechali klobouky\nna hlavách, aby se nenastydli. Když ale Mozart Brixiho Graduale\nprocházel, sejmul klobouk a zvolal: Před takovým pánem, jako\nje Brixi, musí se vždy klobouk sjímat. — Z toho patrno, jak\nMozart našich umělců si vážiti uměl, a jaký poklad v některých\nodvětvích kostelní hudby máme.\n(Kuchař.) Nebožtík Kuchař, jeden z nejslovutnějších\nvarhaníků českých, byl u vypluění své povinnosti tak svědomitý,\nže jej ani hrom a blesk zahnali nemohly. — Když Kuchař\nvarhaníkem byl u svatého Ignáce (odkud se k sv. Jindřichu a\npozději na Strahov dostal), a ke mši svaté hrál, udeřil hrom do\nkostela a polekal všechny tak, že lidstvo i kněz horem pádem\n11a oulěk se dalo. Jen Kuchař zůstal u varhan sedět, a hrál\nvarhany potud, až zpozoroval, že nikdo v kostele není."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-09-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-09-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1859-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "200", "page_fin": "200", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.2.7", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.8", "debut_caractere": 5593, "fin_caractere_exclue": 5799, "texte": "Listárna.\nPanu E. H. v Bechyni: Pošlele jen.\nPanu V. L. v Chlumci: Uveřejníme příště. Panu V. G.\nv Reěově: Užijeme. Panu F. B. ve Ve ležících: Očeká-\nvám v brzku Vaše psaní; všem pozdravení. Je AI. zdráva ?"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.1", "texte": "Mezihra při chorálu.\nPodává Kulhánek.\nKostelní zpěvy čili chorály nabývají svého ouplného\núčinku teprv tehdáž, když celé shromáždění jednohlasně\nzpívá, a to lze jenom tím docíliti, když varhaník nápěv\nchorálu jednoduše, avšak pravidelně provází, a\nslušnými mezihrami k srozumitelnosti zpěvu dopomáhá.\nÚčel mezihry jest spojení jednotlivých slok a je-\njich řádků. Každá sloka pro sebe činí celek, a jest\ntedy hlavní úlohou varhaníka, aby jednotlivé její řádky\nvhodnými mezihrami spojoval, ne však roztrhoval.\nMusí-li se tedy již nápěv chorálu, co jednoduchého\nzpěvu nábožného shromáždění jednoduše přednášcti a\n>šech kudrlinek prost býti; musí se tím větší pečlivost\nvynaložiti na mezihry, aby se jimi cizího něco zcela,\ndůstojnosti chorálu na ujmu aneb docela na zkázu jsou-\ncího do písně nevloudilo, čímž by i pějící shromáždění\nsnadno zpleteno býti mohlo.\n'Jaké mezihry musíme ale často poslouchali? Ne-\nsmyslné přejíždění celé klávesnice, nemotorné modulace\n(přechody) s nepravými závěrkami.\nTakovéto mezihry pokazí netoliko ráz a význam\nchorálu, ale svádějí i zpěváky z náležitého tonu, var-\nhaník ve svém zápalu teprv pozdě zpomene, že sloka\nještě není ukončena, a tu horempádem bez všeho roz-\nmyslu v nápěv padne. Z toho první nevyhnutelná vy-\nsvítá vlastnost' mezihry, aby uváděla zpěváky chodem\njednoduchým na ton následující sloky a k docílení\ncelitosti jednotlivé řádky, sloky krátce jen spojovala.\nMusí však tím i každý poznati, kdy nová započíná řádka,\naby shromáždění buď příliš brzy anebo příliš pozdě\nzpívati nepočalo; a protož má každá mezihra v rhyt-\nmickém spojení s mezihrou nejprve vyvedenou býti,\ntedy ani delší ani kratší nežli ona, nesmí se nikdy ně-\njakou kadencí ukončili, jak se to obyčejně stává, nýbrž\nv mezihře musí se také každému chodu vyhnouti, který\ns nápěvem následující řádky buď stejný jest, nebo jemu\npříliš se napodobňuje. Jiné pravidlo pro mezihru jest\ntedy i to, aby varhaník v písni dříve nepřestal, pokud\nlid zpěv neukončil. Fročež musí poslední notu chorálu\ntak dlouho vydržeti, pokud ji pějící sbor drží, načež\nteprv následuje krátká mezihra, jejížto poslední ton bez-\nprostředně na počáteční ton následující řádky uváděti\nmusí, a který se i pro lepší důraznosf několik okam-\nžení déle vydržuje. I( lepšímu pronášení nově počína-\njícího nápěvu chorálu jesf obyčejně radno, mezihru pe-\ndálem neprovázeti. Mezihra dvou-, troj- i čtverohlasná\nmůže sestávati buď z několika spojených not, nebo ze\nstřídajících se tercových neb sextových chodů anebo\ni z nápodobnění, k čemuž nám celé množství vzor-\nních příkladů Rinckovy proměňované chorály podávají *).\nZ takovýchto meziher lze nám ale velmi brzy po-\nznali, a tedy se i naučíti, jaké by mezihry býti neměly.\nMezihry nesmí nikdy jednohlasné býti, poněvadž tím\nzpůsobem velmi jednotvárnými se stávají a na poslu-\nchačstvo nemile působí. Jednohlasné mezihry, které\nale z oběhů a dlouhých přechodů sestávati nesmějí,\ndají se jenom při novějších kostelních písních užívati,\nneshodují se ale s důstojností starých chorálů. Nesmějí\nale také pravidelně čtverohlasné býti, jelikož chorály\nsamy obyčejně čtverohlasné jsou, a mezihry by se pak\nnesnadno od nich rozeznati daly. Ony nemají býti ne-\nsouzvuky přeplněny, a to tím méně, když se chorál\nsám v odměřených a jednoduchých chodech pohybuje.\nTakového druhu, nehledajíce přehnaných přechodů do\nvzdálených tonových způsobů jsou nejvíce všecky staré\nčeské chorály, a jest tedy povinností varhaníka, — ne-\nchce-Ii ráz chorálů zničiti a sbor pravého tonu svésti\n— všech hledaných, a byf i sebe umělejších přechodů\nse varovati, pakli písni přiměřeny nejsou. Z účelu však\nvznešenosti chorálu viděli jest, že i mezihra varhanám\npřiměřena a vznešená býti má; a rychlé nebo běžné\nmezihry, jaké tak často slyšeti musíme, jsou tedy velmi\nzbytečné a důstojnost chorálu snižující. Pakli jesf píseň\npovahy pohyblivější a ruchu čerstvého, může míti ovšem\n\n*) Rinck byl dvorní varhaník v Darmstadtu, ý 1846.\nPo Bachovi, do jehož šlépějí vstoupil, započal Rinck\nnejprve novou dráhu ke zdokonalování varhanického\numění, na kterém se nyní pohybujeme."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.2", "texte": "i mezihra chody z not šestnáctkových; nesmí však ani\nv té případnosti z obíhání snad celé klávesnice zále-\nžeti, kteréžto obíhání se nic méně obyčejně nemo-\ntorně končí. Tahovéto chody se pro varhany nehodí;\ntyto dovolují obyčejnému varhaníku toliko hru spojenou\na jenom virtuosovi sluší jich svobodněji použiti. Var-\nhaník, jenž si nemůže povážiti, jaký dojem tak špatně\nhraný chorál na ucho posluchače působí, nechl si jen\npo každé řádce chorálu, který na nejvejš z not čtvr-\ntečních záležeti bude, napíše takový oběh, a ten\nbude jistě delší, nežli celá řádka písně. Klasický cho-\nrál, takovými mezihrami vyšňořený, podobá se ohromné\nvěži, ověšené po rozích a špicích strakatými mašlemi.—\nMůže tedy býli základním pravidlem: Pohybuje—li\nse chorál v notách celých a náhodně půlových, může\nbýti mezihra z not půlových a náhodně i z čtvrtečních\nsložena; záleží-li ale chorál z not půlových a čtvr-\ntečních, pak si buďtež mezihry s notami čtvrtečních a\nnáhodně i s osmičkovými, a pohybuje-li se chorál v no-\ntách čtvrtečních a náhodně v osmičkových, mohou mezi-\nhry z osmičkových a náhodně ze šestnáctkových sestá-\nvali. — To se ale nemá tak vyrozuměli, jakoby toto\npravidlo vždy přísně se zachovati mělo; nýbrž mezihra,\nkterá i dva takty obsahovati může, sestává někdy ze\nsamých čtvrtečních, ba ze samých osmičkových not,\nkdyž to výraz jedné nebo druhé sloky požaduje, o čemž\npozději obšírnější řeč bude. — To jest prozatím něko-\nlik pokynutí, jichž by varhaníkům při hraní kostelních\npísní šetřiti slušelo.\n\nČásť theoretická při vyučování na\npiano.\nPodává Fr. Blažek.\n(Pokračování.)\nNe jinak totéž shledáme v a-moll a ve všech\nostatních škálách, v čemž přednost tonického, domi-\nnantního a subdominantního trojzvuku se hlavně zakládá.\nHlavní úloha nyní bude, by se žák s těmito důležitými\ntrojzvuky náležitě seznámil; stane se to, vyhledáme-li\ntěchto tré trojzvuků ve všech ostatních tóninách. Cvi-\nčení to napomáhá znamenitě ku dokonalému seznámení\nse s rozličnými tóninami. Pokročil-li učeň ku spojování\ntrojzvuků, přistanul k první úloze, kterouž se přede\nvším písemně i praktičně obírati musí.\nLiboznějící trojzvuky.\nSestává—li trojzvuk ze samých liboznějících inler-\nvallů, jest i také akkord ten liboznějící.\nPodle této zásady náleží velký a malý trojzvuk\nk liboznějícím akkordům, *) jelikož části jak velkého\ntak i malého trojzvuku ne jenom s tonem základním,\nnýbrž také mezi sebou v libozvučném poměru se na-\ncházejí. Že liboznějící intervally v akkordu mohou ne-\nobmezeně pokračovali a se znásobovati, bylo již v náuce\no intervallech podotknuto.\nTaké samo sebou se rozumí, že ukončení věty\nneb celé skladby jedině se může stát velkým nebo-li\nmalým trojzvukcm, an tyto trojzvuky náš cit úplně\nuspokojují, zvláště nachází-li se také jako v basse to-\nnika v sopránu.\nNeliboznějící trojzvuky.\nMá-li akkord jeden neb i více nelíboznějících inter-\nvallů, jest neliboznějícím.\nJelikož jest kvinta jak při zmenšeném tak i při\nzvětšeném trojzvuku nelibozvuká, náleží oba tyto troj—\nzvuky k neliboznějícím harmoniím.\nNelibozvučnosf při nelibozvukých akkordech jesf\nrozdílná; větší stupeň nelibozvučnosti nacházíme v troj-\nzvuku zvětšeném — jehožto kvinta jakožto zvětšený\nintervall prudkostí a dráždivostí svou nás silně nutká\nk dalšímu postupu nahoru. V ostrosti této dissonanci\nto záleží, že se jí větším dílem v tomto akkordu s pří-\npravou užívá.\nMírnější nelibozvučnosf než tento projevuje troj-\nzvuk zmenšený, jehožto malá kvinta k nejméně nelibo-\nznějícím intervallům náleží, a bez vší prudkosti, přílišné\nvášnivosti k sestupování dolů se sklání. Tento sklon\nmalé kvinty se zvláště v prvním převratu zmenšeného\ntrojzvuku neb při některém spojení akkordů v té míře\nzmírní, že může místo dolů také nahoru siupmo i skoč-\nmo pokračovati. — Téměř od těchže okolností, lak\njako pokračování, závisí i nezdvojování a zdvojování\nmalé kvinty při zmenšeném trojzvuku **). Úloha : Aby\n\n*) Vícero nežli dvou liboznějících akkordů, aby byly\nspolu také základními akkordy, v hudbě nestává.\nSextový a kvartsextový akkord, jenž jsou též libo—\nzvuké akkordy, pochodí z převratu velkého neb\nmalého trojzvuku.\n*'*) Nezřídka se děje, že zmenšený trojzvuk pochodí\nzvýšením čtvrtého stupně, n. př. z C místo velkého\ntrojzvuku f a c stává se povýšením fve fis zmenšený\ntrojzvuk fis a c; nebo z a-moll místo malého troj-\nzvuku na čtvrtém stupni d f a zastupuje někdy zmen-\nšený dis fis a. Tak též i zvětšený trojzvuk objevuje\nse někdy ve způsobu co nedoškální a téměř prů-\nchodní akkord na šestém sníženém stupni v dur-\nškále; n. př. v C místo malého trojzvuku a c e\npřichází zvětšený as c e. — Objevuje-li se nám\nzmenšený neb zvětšený trojzvuk v takovémto způ-\nsobu a případu, pak nabývá malá kvinta ve zmen-\nšeném a zvětšená kvinta ve zvětšeném trojzvuku\núplné volnosti a může v takovémto případu jakkoliv\npokračovali a se znásobovati."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.3", "texte": "žák dosáhnul úplného uvědomění o libozvukosti a ne-\nlibozvukosli — hraje vedle velkého a malého trojzvuku\ntaké zmenšený a zvětšený trojzvuk.\nTrojzvuk pro čtyry a více hlasů.\nJelikož jesf trojzvuk podle svého původu jenom\ntříhlasní, stává se, užívá-li se ho pro čtyry neb více\nhlasů, že se některá z jeho částí zdvoj-, troj- neb\nčtveronásobi>í. Zdali se má základní ton, kvinta neb\nterce v trojzvuku znásobit, závisí to budto od harmo-\nnického neb melodického pokračování a vedení hlasu.\nNestává-li žádné příčiny, by se dvojila terce neb\nkvinta, pak sluší při zdvojování dávati přednost vždy\ntonu základnímu, anf jest to nejdůležitější ton v akkordu.\nPříroda sama nás poučuje o souznějících tonech,\nkteré části akkordu sluší dávati přednost u znásobování.\nMysleme sobě takovéto souznění tonův n. př. od vel-\nkého C, jenž jest C c g c e g, tuf vidíme oktávu C-c,\nc-c dvakrát, kvintu g-g jednou, velká terce e že se\nneopětuje *).\nZdvojení tonu se stává na dvojí způsob, budto v\noktávě neb unisonu (jednozvuku). Zdvojení intervallň\nv unisonu se objevuje více v těsné, zřídka ale v roz-\nšířené poloze akkordu. Ohledně tohoto rozdílného zdvo-\njování obdrží trojzvuk ve čtyrhlasní skladbě násle-\ndující postavu:\n1. zdvojení intervallů v oktávě : C e g c, Cege, Cgeg;\n2. — — v unisonu: CCeg,Cee g, C e g g*\nZ melodických neb harmonických příčin se nám\ntrojzvuk začasté objevuje neúplný, t. j., že v něm bývá\nvynechána kvinta a místo ní základní ton znásobený;\nn. př. C c e c, terce však se nesmí vynechat, jest to\nintervall, z něhož jedině se dá soudili, zdali jesf troj-\nzvuk velký neb malý.\n(Pokračování.)\n\nJan Bapt. Píšek.\nNástin životopisný.\n(Dokončení.)\nv\nCo kovaný Cech musel se přílišně namáhati,\naby se německy naučil, zvítěziv ale co Demosthenes\nnad nesnází, zahanbuje teď ve výslovnosti, jmenovitě\nve zlatém recitativu, mnohého kovaného Němce.\nZpěv jeho vyznamenává se hlavně lehkou a jistou výš-\nkou, čímž mu možná, celé věty a písně v obtížné po-\nloze tou zvláštní k srdci se deroucí něžností předná-\nšeli; a pak básnické provedení každé hudební úlohy.\nTuto nosí tak dlouho u sebe, až se jí zmocní a nále-\nžitě ji zažije. On nezpívá jiného nic, než co mu při-\nměřeno, a toto přiměřené dříve ne, pokud to nedozrálo.\nZa to ale podává vždy něco celého.\nOhledem na dramatickou hru tvrdívá, že může zpěv\nna jevišti zpěváka samojedině zabavili, čímž se stalo,\nže plastiku dosti neušlechtil. Přece však je patrno,\nže v posledním čase i na hru pilný zřetel obrací.\nMnozí u něho chtějí haněli, že jistota vyšších tonů v\njakémsi svírání hrdla základ má. Bud si tak; každý\nzpěvec má své zvláštnosti, ježto mu k prospěchu slouží,\na to je zvláštnost Písková, jíž to sobě všecky duše\npodmaňuje. Y písni a baladě je snad jediný Staudigl,\nkterý mu po boku stojí. Písek platí za znamenitého\npianistu, třebas by i ty umělňstky hyperromantické školy\nnedovedl. Ale v laškujícím nervu jeho názvuku (An-\nschlag) a v přednášení, v pikantním provedení Mendels-\nsohnovýeh „bezeslovných písní44 a Chopinových „Ma-\nzurků,44 a v provázení (při tom čte často z partitury)\nhledá sobě rovného. Což divu, stane-li se takový spo-\nlečenský duch miláčkem všech salonů, byf je i sebe\nvíce zanedbával.\nTy tři léta, co je Písek ve Frankfurtu, zpíval po-\nhostinsky v Berlíně a Kolíně, přispíval při hudební sla-\nvnosti v Achách, dával koncerty v Dusseldorfu, a všude\ndobyl slávu, jaká vlohám jeho přísluší. Karakter jeho\nvyznačují následující tahy: Hned v prvním roce podával\nmu Meyerbeer 20.000 fr. gáže u velké opery v Paříži.\nLáska k umění nedovolila mu, vlasf svou opustiti: s ve-\nlikou úctou mluví také o svých prvních učitelích, o\nstarém Schubertovi, o jeho pomocníku Líbalovi\nv otčině, o Hoffmannovi, pověstném hudebníku v\nPraze, maje za to, že se doma, máme-li jen vůli a\nschopnost, také tolik naučili můžeme, jako od Bordo-\ngni-ho v Paříži a od Lamperti-ho v Miláně.\nRoku 1842 byl Píšek u dvorního divadla v Stutt-\ngartu doživotně engažován. Jeho repertoir obsahuje\ntéměř 50 partií. Nevděkem by slulo, kdybychom ne-\nv\npřipomenuli, že Píšek také na své národní České\npísně nezapomíná. Výtečnosf zpěvu jeho rozšířila\npověst překrásné Škroupovy písně: „Kde domov můj\"\ni ve Frankfurtě, kde ji dvakrát po sobě v koncertech\nLisztových přednášeti musel, Roku 1851. konal umě-\nleckou cestu do Londýna, kdež českými národními\npísněmi, n. př.: „Koulelo se, koulelo,\" „Páslo děvčátko\"\na t. d. velkého podivení zbudil. Y koncertě, jejž krá-\nlova anglická dne 21. května 1851. uspořádala, zpíval\nčeskou píseň: „Těšme se blahou nadějí\" a roznítil\ncelý dvůr svým mistrným, cituplným přednesem.\n\n*) Povážíme-li, že jest malá terce u porovnání s vel-\nkou tercí jemnější a ohebnější povahy, pak nám\nnebude taj no, proč se malá terce lépe hodí ku\nzdvojení nežli terce velká."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.4", "texte": "Píšek má neobyčejné prostředky, znamenitě blaho-\nznějící, vláčný a objemný hlas, snadnou a jistou výšku,\nvýbornou školu, neobyčejnou obratnost a uměleckou\njistotu, vkusuplný překypujícími city nešený přednes,\njímžto srdečná jemnoduchosf co skvělý podložek pro-\nkmituje. Píšek je vynikající zjev, jenž nachází obdivo-\nvatelů právě v tom čase, kdež jednoduchý ryzý a pra-\nvým citem vedený přednes často ustoupiti musí uměle\nforcirovaným obratnostem hrdla a přepínaným bravpurám.\nMužná, krásná postava zvyšuje přednosti jeho na jevišti.\n\nZ Lublánĕ.\nStav filharmonické jednoty a působení A. Nedvěda při\ntomto spolku. — Žákyně Nedvědovy. — Paní Schöpplová,\nslećny Lory a Žofie Glauěníková. — Provozované\nskladby.\n\n(Dokončení.)\nVážnějšího však nepřítele bylo Nedvědovi hned na\npočátku jeho příchodu (v podzim r. 1856.) odstraniti.\nZa několik neděl měl už dávati koncert, a hlavního\nsloupu každého hudebního spolku — mužského sboru —\ntu nebylo! Měl z ničeho něco vyváděti, měl tvořili!\nS bujarým ohněm a odhodlaností ráznou shromáždil\nokolo sebe houfec ctitelů hudběny, z nichž větší díl\nani noty neznal, a s železnou vytrvalostí a s největším\nnamáháním vycvičil si nový tento spolek lak dalece,\nže se mohl s ním před obecenstvo odvážili. Výsledek\nbyl, jak jsem svrchu pravil, nad očekávání skvělý, a\nbudoucnost mužského sboru pojištěna. S každým kon-\ncertem přibývalo mu víc a více ctitelů, a s ním i filh.\nspolku a hudbě vůbec. Pravý triumf slavil však p.\nNedvěd dne 4. dubna 1857. koncertem v jeho prospěch\ndávaným, a zde se vidím nucena, abych na úsudek v\n„Laibacher Zeilung-u\" od 7. dubna 1857 odkázal. Teh-\ndáž to i bylo, kde mu z vděčnosti a uznalosti mužský\nsbor stříbrnou taktovku s pěknou něm. básní (uveř.\nv oné recensi) slavně odevzdal. Nastávajícího letního\nčasu počaly zpěvácké výlety do Mezivodí, Fužín u Lub-\nlaně, Bokalec, rok později do Kameníka, a letos měl\nsbor na blízké Zelené Hoře zpěváckou slavnosf, kterouž\nz vlasteneckého popudu za stupné ve prospěch krajinsko-\npřímořských dobrovolníků a raněných italské armády\nzařídil. IÍ slavnostným výstupům sboru připočísli třeba\ni Vodníkovu slavnosf dne 2. února 1858 a letošní pře-\nskvělý zpěváčky ples.\nDruhý rok svého působení v Lubláni zasadil se\nNedvěd o sestavení druhého sboru, — sboru žen-\nského,— a jakož je milovnosf umění Lublaňské krásné\npleti známa, nemohl se Nedvěd šťastného výsledku\nminouti. Vedle zajímavosti nabyla se tímto sborem i\nco do vnitřku prospěšná vzájemnost ve spojení s muž-\nským sborem, a výsledky vidíme každodenně. Milostný\nten sbor čítá nyní 27 oudů, skoro vesměs žákyň Ned-\nvědových, a chová v sobě mnohé i znamenité talenty,\njakýmž se u př. sleč. Petruzziova, žákyně Nedvěda, v\nkoncertu d. 1. dubna b. r. v pážecí písni z opery:\n„Hugenotti\" osvědčila, a jížto směle můžeme skvělou\nkudoucnosf při nynějším pokračování prorokovati. Ne\nméně znamenitý, ba překvapující úkaz spatřili jsme\nv devítileté Johanně Frohlichové, žačce též Nedv., která\nnás v koncertu d. 18. února b. r. svou roztomilou hrou\nna housle v tercettu do f od Haydna podivením naplnila.\nJejí smělost, jistost a ráznost v tahu smyčce, čistost\ntonu a vůbec rozumění úloze dávají vedle znamenitého\nnadání jejího i svědectví o pečlivém návodu učitelovu.\nNesmím opominouti, abych se i o starších oudecli\nfilh. spolku pochvalně zmínil, dílem pro jejich výtečné\na hojné účinkování v koncertech, dílem pro jejich šle-\nchetné snahy o zvelebení spolku.\nMezi oněmi vynikají hlavně tři dámy: paní Schopp-\n1 o v á, choť c. k. zemsk. rady a ředitele spolku Dra.\nSchoppla, znamenitá to pianistka, a také i slečna\nLori Glaučníkova, bývalá chovanka ústavu páně\nProkšova v Praze, jakož i její sestra Žofie, která se\nletos zvláště v přednesu velké arie ze „Stvoření světa\"\n(d. 19. dubna) vyznamenala. — Dalších zásluh o zve-\nlebení spolku si vydobyl mimo jeho ředitele pp. Jelt-\nmara a Schoppla i knihvedoucí zdejší cukrárny pan\nStraš s e r, a nad to vše požívá spolek zvláštní přízně,\nochrany i podpory Jeho excellence pana místodržitele,\nhraběte Chorinského a Její exc. vznešené choti i\nrodiny Jeho.\nV takových okolnostech stojí tedy spolek nyní na\nprahu svého rozkvětu. A toho zajisté dojde, bude-li\nse i ze strany ředitelství hudby v tom samém směru\ndále pokračovati, jako se to posud děje. Lehké ovoce\nitalské půdy, kterým se střízlivější obecenstvo zdejší\nneustále obsluhovalo, muselo ustoupiti klasickým plodům\nsevernější musy, a v každém programu se potkáváme\nse jmény výtečníků. Jmenovitě se dávají převládně\nsbory (míšené i nemíšené) od Schuberta, Hillera, Schu-\nrnanna, Mendelssohna, našeho Horáka (velký sbor),\nžalm „Neskončený\" od Spohra, „Halleluja\" od Handla,\noratorium „7 slov,\" a jednotlivé sbory z oratoria „Pau-\nlus;\" dále sbor plavců z opery „Fliegende Hollánder,\"\npochod z „Tannháusera\" s výtečným provedením a\ns takovým i koncertní ouvertura od našeho Veita, ou-\nvertura k „čarovné flétně\" od Mozarta, symfonie od\nHaydna, od Mozarta, a Beethovena, mše od našeho Vi-\ntáska a t. d.\nSkladby takové požadují, aby byly i sylami schop-\nnými provedeny. A věru — co do orkestrové hudby —"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.5", "texte": "bych si byl u př. v letošních provedeních Mozartovy\nsymfonie do es a Haydnovy vojenské symfonie přál,\naby jim byl některý přísný kritik z většího města pří-\ntomen býval. To nebyli oni hudcové, od nichž jsme\njen upachtěné polky a utrmácené pochody slýchati\nuvykli, to byli hudebníci toho jména důstojní. Jakoby\nnový duch byl mezi nimi oživil, když se v čelo jich\nNedvěd postavil, provedl nejen každý jednotlivec úlohu\nsvou precisně a s jistotou, ale i po celém orkestru,\nv němž zvláště smyčcové nástroje vynikaly, se rozho-\nstila libá skladnosť s energií v taktu a rhytmu při ja-\nsném až do nejemna odličování. Bylo to bohaté ovoce\nkvartetních zkoušek, jakých dříve nebývalo, a k nimž\nse ovšem času a práce nešetří.\nAle i sborové měli častěji, zvláště v letošním ora-\ntoriu „7 slov\" a v pochodu z „Tannhausera44 příležitost,\naby statečnost' a hodnotu svou na novo dokázali. Ur-\nčitost a čistost svěžího přednesu s jasným vyslovová-\nním, vhodné akcentování a vkusné rozdělování světla\na stínu jsou vlastností, které si v té míře osvojili, že\nby i před nejpřísnější kritikou obstáli.\nK závěrku Vám ještě sděluji, že převzal Nedvěd\npo úmrtí Maška vyučování v hudební škole a\njsme oprávněni doufati, že i 11a venkově hudba co\numění v život konečně vstoupí.\nVylíčil jsem Vám nynější stav hudby zdejší, i jest\nprávem doufati, že při takových krásných začátcích\nv brzku se zmůže a zvšeobecní, i osměluji se při této\npříležitosti snažnou prosbu k našim krajanům virtuosům\nvznesti, aby si neobtěžovali, na svých uměleckých ce-\nstách také do Lublaně zavítati, — najdouf tam zajisté\nvděčné obecenstvo.\n*)\n\nJ. V. L\n\nJan Zach.\nNovella ze života českého hudebníka.\n(Pokračování.)\nTu na ulici dole přímo pod oknem jeho zavzněla\ntruchlivá hudba. Táhlý zvuk posauny se nesl vzhůru\nk nemocnému a zastavil divý proud krve jeho. S vyva-\nlenýma očima, s otevřenými ústy se nahnul, smutné tony\ntéměř do sebe ssáje. Byly provázeny žalozpěvem.\nDlouhá řada zpěváků a hudebníků kráčela dole před\numrlčím vozem, po jehož obou stranách pochodně plály.\nPohřební to byl průvod důstojné jakés osoby vMohuči.\nPohledem tím, či snad zaslechnutím smutných zvuků\nbyl ubohý Zach mžikem překonán. Oběma rukama tváře\nSi přikryv dal sebou vládnouti jako dítě. Od té chvíle\nnezuřil více. Tiše se choval, leč že celé hodiny pro-\nplakával.\nUmírněním tímto opět se tělo zotavovati počalo,\navšak když povstal, a napotom i vycházeti možná mu\nbylo, jevilo se šílenství jeho podivnými způsoby, jež\nna se vzal.\nStav jeho byl politování hodný a to tím více, že\nnebohý umělec v nemoci své docela osamotněl; nebof\nse mu každý vyhýbal a žádný z bývalých známých v\nMohuči jej nenavštěvoval. On sám však se chránil ně-\nkomu se přiblížiti. Choval v sobě pevné přesvědčení, že\nblízkost jeho jest záhubná každému, kdož s ním co dě-\nlali má, a všickni jeho přátelé a známí zoumírají. Tato\nmyšlénka se v něm upevnila, nikdy více ho neopustíc.\nPročež přenáramný smutek se stále rozložil v mysli jeho\na cit jeho byl tak útlý a probuzený, že v jasnějších\nokamženích, kde ruch zvláštních nadání jeho ku sklá —\ndání jej poháněl, posadiv se k stolku psal nejdůmysl-\nnější, nejhlubočeji pociťované své skladby. Ale dopídiv\nse i nejmenší známky, že nějaký pohřeb se kde konati\nbude, vzchopil se a kráčel za rakví až k hrobu.\nNebylo divu, že pro tuto svou zvláštnost brzo ne-\nméně pověstným se stal v Mohuči, jako dříve pro své\numění a pak pro svou nešťastnou lásku. Vnějšek jeho\nbyl příliš nápadný, aby si ho lidé byli všímali nemusili.\nOděvem se lišil ode všech jiných. Počal se nositi až\nk podivení nestrojně. Černý frak, žlutá vesta, červené\nspodky, černé punčochy až pod kolena, střevíce se\nstříbrnými přeskami ukazovaly zřejmě na podivína.\nDlouhé vlasy, jež tehdejší moda na zad u vrkoě stáčela,\nnechal svobodně po šíjích vláli, jen nahoře černou\nstužkou je spojiv.\nLékař knížecí domnívaje se, že to stálé provázení\npohřbů k utužení zvláštnosti a ku zvýšení nemoci jeho\npřispívá, radil mu, by toho zanechal.\n„Toť nemožné,4' — odvece Zach. — „Což nevíte,\nže každým tím pohřbem se jeden z mých bývalých zná-\nmých k hrobu ubírá? Kdyby mne nebyl znal, posud by\nžil. Jest to můj osud, pane. Vy to neznáte, ale já,\njá to cítím hluboko v srdci. Ohlašují se mi tam vši-\nckni a na prsa mi tlukou napomínajíce mne, bych aspoň\nposlední cestou je provodil, na kterouž je uvedlo ne-\nšťastné se mnou se seznámení!4'\nLékař uznav, že sotva už možná bude tento stupeň\nšílenství překonati, nechal jej při tom. A to bylo za-\njisté nejlepší co činiti mohl, neboť marné by bylo bý-\nvalo, zastaviti výstřední proud obrazivosti muže, jenž\nna mysli patrně a nevyléčitelně nemocen byl. Jednoho\ndne shlídnul s povzdálí pohřební průvod poněkud slav-\nnější a spěl dohoniti jej a k želujícím se přidati.\n(Pokračování.)\n*) Prosíme Vašnosť o zevrubnější životopis K. Maška."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.6", "texte": "FEUILLETON\n\nZ Prahy.\n\nJ.\nNovoměstské divadlo. V těchto dnech dočkali\njsme se velmi zajímavého představení. Dávala se dne 24.\nsrpna opera Hugenotti od G. Meyerbeera, v nížto\ntři hosté vystoupili. Paní Mario wová co Markéta,\npaní Norsedová co Valentina a pan Sontheim co\nRaoul. Opera tato je zajisté velký a významný umělecký\nzjev. Líčení jednotlivých karakterňv je výborné; zvláště\nvyniká šlechetný, rytířský Raoul a vážný pro svatost své\nvíry nadšený Marcel (Hugenotti), pak zasmušilý, fanatický\nSt. Bres (katolík); mimo tyto slušno jmenovati vroucně\nmilující Valentinu a královnu Markétu. Velkolepému to-\nmuto dílu vadí však Meyerbeerovo spekulování na neči-\nstou smyslnost. Jaký to rozdíl v ohledu tomto mezi Mo-\nzartem a Meyerbeerem! Mozart zušlechtil kluzké libretto\nspanilostí svého umění; Meyerbeer vynakládá svůj velký\ntalent a své hudební umělecké prostředky, by při velkém\na vážném předmětu smyslnost obecenstva vilnými výjevy\ndráždil. Provedení bylo až na vadné řízení kapelníka\nvelmi zdařilé. Paní Marlowová a p. Sontheim vyzna-\nčili se cituplným uměleckým přednesem a uhlazenou hrou\nrozvinuvše všechny vděky svých krásných orgánňv a byli\nhlučně voláni. Paní Norsedová z Brna nedostála své\núloze majíc jen pro malá jeviště dostačující hlas, nevel-\nkou routinu a orgán málo sympathetický. Dne 27. srpna\ndávala se ve prospěch p. Sontheima čtyraktová opera\n„T roubad ou r\" od Jos. Verdiho místo ohlášené\nopery „Hugenotti,\" kteráž se pro náhlý odjezd paní Mar-\nlovové dávati nemohla. V úterý dne 30. srp. ukončil pan\nSontheim své pohostinské hry výjevy z oper: Othello, Ži-\ndovka a Fra Dia vola a došel skvělého výsledku.\nLetní divadlo ve Pšlrosce. Ve čtvrtek d. 25. srp.\ndávala se ve prospěch paní Hynkové: Veselohra „Všichni\nv/ / f o\nse haštěří.\" Český dobrovolník a nová původní veselohra\n„Prodaná láska\" od J. Nerudy. Poslední kousek je\nzdařilý, obsahujíc pěkných drastických situací a živý\ndialog. Slečna Kolínská hrála v tomto kuse Marii,\ndceru hospodářského ředitele a osvědčila svou nepřiro-\nzenou mimikou, kroucením očí a plačtivým přízvukcm,\nže ani málo značným úlohám dostáti nedovede. Velmi\npěkně si počínal pan Simanovský a zvláště pan Kaška,\n(Ivan Včelák), jehož drastická hra každého k smíchu do-\nnutila, V kuse „Český dobrovolník\" podal p. Kolár ml.\nživý obraz českého vojína a došel se sleč. Mullerovou\n(francouzská selka), kteráž roztomilou hrou a krásným\npřednesem písně „Ach není tu není\" čestné obecenstvo\nbavila, zaslouženého uznání. Velmi zdařile provedena\nbyla veselohra „Všichni se hašteří.\" Dne 28. srpna pro-\nvozovala se tříaktová veselohra „Dámy a husaři\" od Fredra,\npři nížto napověda největších zásluh si dobyl, podporujíc\nhlasitě slabou pamět pánův hercův, div že o plíce ne-\npřišel. Souhra byla matná a drsná.\n— Při sňatku pana doktora Jana Palackého se sleč-\nnou Haernplovou dne 27. srp. přednášeli pánové Lukeš,\nMayr, Eminger a Vybíhal svatební čtvero zpěv a\nvěhlasná virtuoska sleč. Mosnerova hrála tomuto ob-\nřadu přiměřený kus na harfu, jenž každého hluboce\ndojmul.\n— V sobotu dne 20. srpna odbývala se v Karlíne\nv sále hostince u Lipska třetí celoroční zkouška se\nžáky z ústavu pana B. Kirchnera. Mimo jiné menší\npiegy provozovaly se skladby od Jungmanna, Webra, Wag-\nnera, Chopina, Vossa a dlouhá sonata od Beethovena (op.\n69) s průvodem violoncella. Žáci hráli namnoze úlohy\nsvé korektně a cistě. Slušno hlavně zmíniti se o sleč.\nŠtípkové, Vojtěchovské a Kaublové, jejichžto přednesy\nbyly všestranně elegantní a hra vytříbená i výrazná. Ze\nžáků taktéž vyznamenali se J. Froschel a S. Herrenheiser,\na pánové V. Svid a K. Hrubeš. Pan ředitel vynasnažuje\nse všemožně, by své úloze úplně dostál a také obecen-\nstvo bére značného účastenství v tomto spolku.\n\n— Nedostatek hudebníků pro nástroje foukací při\nc. k. plukovních kapelách přiměl jednotu k zdokonalení\nv hudbě vojenské cvičení na křídlovku (FJugelhorn), na\nmilozvučce (Euphonion) a na polnici (Trompete) bezplatně\nudělovati. — K tomuto bezplatnému vyučování připustí\nse každoročně onino, kteH již v jednom z těchto hudeb-\nních nástrojů nějakou známost mají; a sice: Za první\npřijímat i se budou za cvičence pro c. k. plukovní kapely\nmladíci 16tiletí, jenžto ale 19tý rok ještě nepřekročili, a\npo přijmutí k týkajícímu se c. k. pluku zde pozůstanou\nna čas svého cvičení ve stravování vojenském. Za druhé\npřijmou se cvičenci, kteří 16tý rok věku svého nedosáhli;\nti vsak musí se sami stravovati, po ukončeném cvičení\nale, jakéžto vedle schopností rok nebo dva potrvá, budou\nvřaděni mezi c. k. vojenské kapely, kdež ihned obdrží\nzvláštní přídavek na svůj žold a mají také brzké postou-\npení k nadání. Tentoť jest prospěch, jaký vychovanci\nprvního druhu také k očekávání mají. — Z ohledu\nvychovancň druhého druhu musí se rodičové nebo po-\nručníci zavázáti, že cvičence po skončeném vycvičení do\nc. k. vojenských kapel vtěliti dají. — K vojsku námoř-\nskému přijímají se žáci 13- až 15tetí k vyučování v hudbě.\nRodiče a poručníci, již by cvičence obmýšleli do Prahy\nk bezplatnému cvičení odeslati, nechť úmysl svůj dotče-\nnému ředitelsvu až do dne 25. září běž. r. oustně nebo\npísemně oznámí, křtící list cvičence a písemné své při-\nvolení přiloží, a franko to zašlou. Žáci musí se do dne\n2ho října t. r. k cvičení doslaviti.\n\n(F. B.) Z Bydžova. (Zpěvácký spolek a hudba\nkostelní.) Zdejší zpěvácký spolek uspořádal dne 7. srpna\nhudební produkcí. Provedení jednotlivých čísel bylo\nna síly zpěváků dobré, avšak místnost a slabé obsazení\nnástrojů při číslech orkestrálních celku vadilo. Mnohý\nnečistý hlas sluch sice urážel. Z celku však lze přece\nna patrný pokrok spolku tohoto souditi, který si bohdá\nvětší platnosti dobude, pak-li se přísnější a methodičtější\nvyučování předevezme. Byl jsem očitým svědkem vyu-\nčování. Ředitel spolku tohoto musí rnysliť, že zachází\nse zpěváky necvičenými, ne však s umělci, kteří přednes,\nintonací a t. d. znají; proto i musí jiné methody se\nzmocnit a jednotlivé hlasy pro sebe, a dokonale cvičiti.\nNutné by bylo vyučování theorie, neb mnohý neví co je\npausa, odrážka, 12/8 takt a t. d. Snad přijdou k po-\nznání, neb jsem mínění své jednomu z nich upřímně sdělil.\nl)ejž Bůh! Program této zábavy byl následující: Dům"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.7", "texte": "otcovský od Vogla, ouvertura k „Tancredu\" od Rossini-\nv\nho, Česká krev a české srdce od Jelena, Potpoury\nz ceskýeh národních písní přepracoval Jo s ek, ř e-\nditel spolku, Lovci sbor od Yeita, Polka Mazurka\nod Joska a konečně dva německé sbory Galopp von Zoll-\nner a Wunder von Kreutzer. — Pakli Yás to bude za-\njímat', sdělím snad podruhé některá dáta o trvání jeho a\nkrátký nástin činnosti. *) Hůře na tom je tamější ko-\nstelní hudba, která ještě v tom starém venkovském\nstavu vězí, kde sobě varhaník nějakou árietou z opery\nmísto p rae1 ud i a poslouží a mezihry rozličnými pas-\nsážemi vyplní, které až přes tři manuale sahají. Ne však\njen zde, nýbrž v mnoho jiných městech panuje taká ne-\nvážnost na tomto božském nástroji. Tolik zatím o\nhudbě — podruhé snad více!\n(L.) Z Chlumce nad Cidlinou. Narozeniny J. M.\ncísaře Františka byly zde dne 17. srpna slavně od-\nbývány. Dávala se tu pod řízením ředitele kůru p. Jos.\nVokrouleckého slavnostní mše od V. A. Mozarta\ns gradualem do F-dur od téhož, a oíFertorium D-dur od\nDiabelliho. Provedení bylo na síly naše dosti zdařilé a\npřáli bychom si, abychom častěji takové ryzé skladby\nslyšeli. O kostelní hudbě příště.\n(K. A.) Z H1in sk a. Po dlouhé přestávce uspo-\nřádána byla opět péci c. k. pana noláře dne 14. srpna\nhudební zábava, kteráž v nás probudila nově touhu; kéž\nby podobné zábavy častěji opakovány byly. Volená čísla\nbyla převahou česká, rázné sbory Jelenovy, krásné\nskladby Yoglovy a písně byly výborně přednášeny. —\nZdejší hudba kostelní pokračuje stále ve své nastou-\npené dráze. Každou neděli se provozuje některá mše\nvenkovským silám hudebním odpovídající. Hlavní pak pře-\nkážkou vývinu hudby této zůstávají varhany.\n(L.) Z Klatov. Pan Ludvík Procházka, chvalně\nznámý skladatel ceskýeh písní a symfonie „Alfred,\" za-\nmýšlí zde zříditi český zpěvácký spolek, jehož účel\nbude záležeti v pěstování zpěvů a zvláště ceskýeh kvar-\ntett a sborův. Co nejdříve uspořádá týž skladatel kon-\ncert, v němžto několik nových původních sborův usly-\nšíme. Co se zdejší hudby kostelní týče, podám co nej-\ndříve o ní zevrubnější zprávu.\n(-f-) Z Křivoklátu. Pomník, jenž zemřelému\nknížeti Karlu Egonu z Furstenbergů zde od jeho úřed-\nníků zřízen bude, jesť juž dohotoven a bude během příštího\nměsíce slavně odhalen. Při této příležitosti zřídí se tu\nvelká hudební akademie, v nížto mimo jiné také\nmladistvá virtuoska na piano, slec. Božena Svobo-\ndova, velmi nadaná žákyně AJ. Dreyschocka, účin-\nková ti bude.\n(-1-) Z Kopidlna. Na své cestě do Krkonoš při-\nbyl jsem 13. t. m. do Kopidlna a na mnohostranné vy-\nzvání zůstal jsem tam přes smuteční slavnost, pohřeb to\nJ. Exc. p. hraběte Jindřicha ze Sliků. Potěšilať mne\nvelmi přesnost' a dokonalost' u provedení těžkých kompo-\nsic, což také ku chvále tamního p. učitele Hilmara, jenž\nzároveň správu kůru vede, zamlčeli nemohu. Co jsem\ntam byl, slyšel jsem velmi zajímavý smuteční pochod,\nkterý od p. Fr. Hilmara schválně ku pohřbu řečenému\nsložen, a ac doba ku skládání a naučení se mu krátká\nbyla, přec dovedně proveden byl. Na nebevzetí P. Marie\ndávalo se o 10. hod. vůbec známé dílo mistrovské, ko-\nrunovační to mše od Righini-ho, o jejímž provedení\ntotéž platí, co o pochodu a o provedení Vitásková\n„requiem\" v úterý u přítomnosti J. Exc. nejdfist. p. bi-\nskupa Královéhrad. a Vys. šlechty české provozovaného.\nČtvrt hodiny po službách božích nebylo po celém hudeb-\nním sboru ani památky; rozprchli se do města a okol-\nních i vzdálenějších vesnic, jelikož sestává z učitelů, ře-\nmeslníků a osadníků řecených vesnic! Uvážíme-li okol-\nnost tuto, jakáž by jinde snad ani vyvinutí kloudné hudby\nnedovolila, tím více se musíme diviti a opět poukázati\nku p. Hi lín a 1*0 vi, kterýž takřka duší všeho jest a\nneustále se stará, aby sbor ten zásoben byl vždy novými\nskladbami, jakých poměry a příležitosti požadují. A neu-\nslyší také snad ani Praha do roka tolik nových tanečních\na menších kostelních skladeb, jakými p. Hilmar o každé\nmístní slavnosti obecenstvo překvapuje a baví. Kéžby i\njiná města hudbymilovné Čechie měla takové muže, kteří\nby s takovou starostlivostí a obětavostí hleděli zachovati\nCechům jména „národu hu deb n é ho.\"\n(R.) Z Mariánských lázní. Dne 2. t. m. uspo-\nřádaly zde pianistka slec. Vil. Čermákova a slec. Ber-\ngauerova druhý koncert, kterýž skvělého výsledku\ndosáhl. Slec. Čermákova hrála G-moll koncert od Men-\ndelssohna a rhaspodii od F. Liszta s obvyklou praecisí a\nobratností, a zvýšila účinek této zábavy tím, že také po-\nprvé co zpěvačka vystoupila, přednášejíc svým hlubokým\naltem píseň od Fuchsa.\n(?) Z Písku. V příštím podzimku vstoupí zde do\nživota mužský zpěvácký spolek, jenž zajisté vel-\nkého účastenství dosáhne nejen ze strany měšťanův a mě-\nšťanských synův, alebrž ize strany studujících. Bylo by\nžádoucno, aby se zpěvácké spolky v každém městě\nzřizovaly; neboť jimi dosáhne se nejen krásné *zábavy,\nalebrž také zvelebení kostelní hudby, an tato\nhlavně na dobrém provedení zpěvu se zakládá. Nuže!\nuvidíme, která města náš příklad následovati budou.\n(S.) Z Přelouče. Narozeniny J. M. císaře byly\nzde důstojně slaveny. Ráno dne 18. srpna byla slavná\nmše; večer pak řízením c. k. notáře p. R. Prombergra\nhudební akademie v novém hostinci „Na lednici\" zva-\nném, při kteréž houslista p. J. Tomášek, absolvovaný\nžák Pražského konservatoria účinkoval. Čistý výnos vě-\nnován jest k dobrému účelu.\nfL.) Ze Třeboně. Dne 18. srpna slavily se zde\ndůstojně narozeniny J. M. císaře Františka Jos., při kteréž\npříležitosti kostelní hudba pod společným vedením\np. F. Petříka a pana K. Krb a dobrým provedením se\nvyznačovala. Pan Petřík jest snažlivý ředitel kůru a\nmá po boku p. Krba, jenž se výtečným varhaníkem\nnazvati může. I máme za to, že zdejší hudba ko-\nstelní pod tímto vedením rozkvěte.\nv f\n(P. N.) Ze Zamberka. Při slavnosti kněžských\ndruhotin děkana Ig. Zicha provozovala se dne J. srpna\nslavnostní mše od Y. H. Veita, znamenitého českého\nskladatele a došla zdařilého provedení. Na varhany hrál\nvýtečný varhaník a skladatel p. Alois Hnilička, jenž\nmistrnou hrou pozornost na sebe obrátil.\n*) S díkem přijmeme. Red."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18590901-01.1.8", "texte": "Z Berlína. Dne 26. srpna vystoupil v dvorním\ndivadle p. Vovorský; Čech, co „Robert ďábel* s velkou\npochvalou.\nZ Drážďan. Zpěvačka Biirde-Neyova je zde\nopět na 5 let engažována; obdrží každý rok 10.000 to-\nlarů a 6 měsíců na dovolenou.\nZ E m ž e. Po Jaelovi vystoupil zde Ferd. L a u b\ns Guglielmim v koncertu a došel skvělého výsledku.\nZ Frankfurtu n. M. Vypsaná cena 200 dukátů\nza nejlepší plán k vystavení koncertního sálu přiřknuta\njest plánu pana A. Skalnického z Laku v Uhrách ro-\nzeného, jenž nyní v Berlíně žije; druhá cena 100 du-\nkátů připadla nákresu architekta Burnitze z Frankfurtu.\nJak se bude prý se dle druhého plánu stavětí,\njelikož plán Burnitzův; co se výloh a poměrů místností\ntýce, značné přednosti má před prvním.\nZ Paříže. Nástupce Bogera při velké opeře bude\nprý pan Labat, jenž vede jméno Arnand. — Zdejší di-\nvadla přinesla téměř všechna na den Napoleonův > kusy;\nprology a příležitostní hry této památky se týkající. Ve\nvelké opeře provozovala se kantata „La retour de l'Ar-\nmée\" (návrat vojska); hudba od Gaewerta; v divadle\nfrangais prolog od Bauvaletta; co opera coinique\n„Dcera pluku\" a kantata od D a prát a; v divadle\nVariétes kantata od Vergeota; v divadle Gymnase „Le\nretour d'Itálie\" (návrat z italie; v divadle Porte St. Martin\n„La Voie sacrée\" (posvátný hlas); v divadle Ainbigue\n„La Quinze aoňt ou Je réve du soldát (čtrnáctý srpen neb\nsen vojínův) od Rennvillesa; v Cirque imperiále vo-\njenská činohra „Crici\" a v divadle Folies dramatiques\nThierryňv kus „Bretaň de Turcos.\"\nZ P e š t ě. A. z AdelburgU; Pražanům známý\nhouslista zdržuje se zde od nějakého casu a provedl v\nklavírním salonu p.Petra některá svá kvartetta. Dne 18.\nsrpna vystoupil ve zdejším národním divadle p. Fektér,\ntenorista od Pražského divadla v „Trovatore\" a líbil\nse velice.\nZ Teniešvárq. Tenorista pan Adolf A 11 d e 1*;\nCech a bratr slovutného tenoristy Alojse zavítá k nám\nk pohostinským hrám.\n(P. N.) Z V a r š a v y. Pod zprávou pana Mo-\nniuszki; velmi nadaného skladatele opery „Halky\" ciní\nzde opera chvalné úspěchy. Jak známo; došla dotčená\nopera zde všestranného uznání; avšak mám za to? že\nMoniuszka ještě větších zásluh má co skladatel písní.\nMezi těmito vyniká hlavně „Močka kozáka.\" — Má-\nmef zde dvě divadla; v nichžto herci a zpěváci větším\ndílem dobří jsou. Zdejší balet; ac ne tak četný a skvělý\njako Petrohradský; jesť přede pověstný. — V Saratově\nvydal Morda we o w „Zborník Malorosyjski;\" jenž obsa-\nhuje mimo jiné 202 písně národní; sebrané na západní\nstraně gubernie Volyňské od Kos tomarova.\nZ Vídně. Jak se doslýchá; uveřejní kardinal-arci-\nbiskup p. Rauseher výrok posledních provinciálních sy-\nnod. Mezi těmi má prý býti úplné odstranění in-\nstrumentální hudby při službách Božích a výhradní\ntoliko užívání varhan. — Dne 15. srpna dávaly se\nv dvorním farním chrámě u sv. Augustina 2 větší\nskladby Vác. Horáka, které tiskem nevyšly a to mše\ndo B a tenorová arie do Es. Průvod první skladby je\ntento: Roku 1842 vyzvali komponistu někteří jeho přá-\ntelé, by napsal mši ve slohu Jos. Haydna; nebol o\njeho kratších mších se praví; že jsou ve slohu Mo-\nzartově psány. Hayden a Mozart žili v case, kdež instru-\nmentální hudba do chrámu uvedena býti musela; Mozart\nsám psal první své mše bez foukacích nástrojů.\nHorák poznal svůj vzor v těchto vážně a klidně držaných\nskladbách; něhot ve znamenité mši do B nenachází se\nmísta; kteréž by netvořilo vážný prosební spěv. Nicméně\nuvede Horák často nástroje velmi působlivě n. př. kla-\nrinet v Benediktus. Ještě výbornějšího dukazu, jak Ho-\nrák pravý; prosebný zpěv s příslušným účinkováním in-\nstrumentací dovesti s to jest; poskytuje tenorová arie do\nEs. V těchto obou skladbách nedal se Horák co do ná-\nlezu a zpracování vystříháním se těžkostí stísnili; podalt\ntím důkazu; co by vůbec dokázati mohl.\nř\nU 111 rt í. Dne 21. srpna zemřel v koupelích v Bar-\ndyově Josef Moravský, varhaník v kostele Panny Marie\nv Krakově a ředitel kostelní hudby; bývalý učitel zpěvu\nchorálního 11a gymnasiu sv. Anny. Zamilován do svého\nzaměstnání i tenkráte; když důchody na hudbu kostelní\npravidelně nedocházely; provozoval mše lepších mistrů;\nsebrav pracně ochotníky hudební. Zůstavil po sobě; krom\nněkolika vlastních komposicí do tisku připravené chorály\na staré nábožné písně od něho sebrané; které nyní už\nzřídka slýchati jest.\n\nDur a mol!.\n\n(Mozart o Fr. Brixim.) Když Mozart v Praze meškal,\npoprosil Koželucha, kapelního mistra katbediálního chrámu, aby\nho do kostelního archivu zavedl. Ze všech hudebních skladeb\npro kostelní služby padlo mu nejvíce do očí Graduale pro 4.\nneděli po velkonocnfch svátcích určené, a pod jmenem Gmoll\nfuga varhaníkům známe od Brixiho, bývalého kapelního mistra\ntéhož kostela, a jednoho z nejvétších skladatelů kostelní hudby,\njejž pravé českého Handla nazvali můžeme. — Tenkrát byl\narchiv v kostele uložen, Mozart a Ko žel uch nechali klobouky\nna hlavách, aby se nenastydli. Když ale Mozart Brixiho Graduale\nprocházel, sejmul klobouk a zvolal: Před takovým pánem, jako\nje Brixi, musí se vždy klobouk sjímat. — Z toho patrno, jak\nMozart našich umělců si vážiti uměl, a jaký poklad v některých\nodvětvích kostelní hudby máme.\n(Kuchař.) Nebožtík Kuchař, jeden z nejslovutnějších\nvarhaníků českých, byl u vypluění své povinnosti tak svědomitý,\nže jej ani hrom a blesk zahnali nemohly. — Když Kuchař\nvarhaníkem byl u svatého Ignáce (odkud se k sv. Jindřichu a\npozději na Strahov dostal), a ke mši svaté hrál, udeřil hrom do\nkostela a polekal všechny tak, že lidstvo i kněz horem pádem\n11a oulěk se dalo. Jen Kuchař zůstal u varhan sedět, a hrál\nvarhany potud, až zpozoroval, že nikdo v kostele není.\n\nListárna.\nPanu E. H. v Bechyni: Pošlele jen.\nPanu V. L. v Chlumci: Uveřejníme příště. Panu V. G.\nv Reěově: Užijeme. Panu F. B. ve Ve ležících: Očeká-\nvám v brzku Vaše psaní; všem pozdravení. Je AI. zdráva ?"}]}