{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-12-01-01", "volume": "bmtnabd_1859-12-01_01", "ocr_sha256": "69d73a7ed915e1c7146a36b7df5c9841bcb994ba8eb78abf5383417e9acd8aa2", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/12/01_01/bmtnabd_1859-12-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "265", "page_fin": "265", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.2.1", "titre_corps": "TИXÁ HOЦ.", "titre_sommaire": "TИXÁ HOЦ.", "signature_source": "Γyctab П. Mopabckiй", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "265", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 331, "texte": "TИXÁ HOЦ.\nΓyctab П. Mopabckiй.\nTnxá HOU ce B y4oi CKiáHH,\nMoApé Heóe MHO RBÍ34:\nPyx ce 3Tpáim B yMupáHH,\nBÚHKBI menmi TATAM 3BÍCT.\nA Ta rBÍ34a lácKoy MaHe,\nHKÓBI Toyroy 3Mnpa.ia:\nBa TO Heóe po3KoxaHé\n3CM B CBOy Hápyq HMMa.\nfl TOy THXOy HOUH KpáHHM,\nBIUHM Biua4í»i CJUUKIH i>mp:\nA CBČ IHIXE C;I3OY CMÁUUM,\nB cp4u,H óoypn Tyaceó Bnp."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1859-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "265", "page_fin": "265", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.2.2", "titre_corps": "TICHÁ NOC.", "titre_sommaire": "TICHÁ NOC.", "signature_source": "Gustav P. Moravský", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "265", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.1", "debut_caractere": 333, "fin_caractere_exclue": 660, "texte": "TICHÁ NOC.\nGustav P. Moravský.\nTichá noc se v údol sklání,\nModré nebe plno hvězd:\nRuch se ztrácí v umírání,\nVánky šepcí tajný zvěst.\nA ta hvězda lásky plane,\nJakby touhou zmírala;\nBa to nebe rozkochané\nZem v svou náruč jímala.\nJá tou tichou nocí kráčím,\nVidím všady sladký mír,\nA své líce slzou smáčím,\nV srdci bouří tužeb vír."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1859-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "265", "page_fin": "266", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.2.3", "titre_corps": "Rodina Slavíkû. Životopisní nástiny, podává J. B. Mencl.", "titre_sommaire": "Rodina Slavíkû. Životopisní nástiny, podává J. B. Mencl.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "265", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.1", "debut_caractere": 662, "fin_caractere_exclue": 2945, "texte": "Rodina Slavíkû.\nŽivotopisní nástiny, podává J. B. Mencl.\n(Pokračování.)\nKdyž konečně Slavík v březnu r. 1828 poprvé\nNicola Paganiniho, krále všech houslistův slyšel, spatřil\nv něm až dosud nepoznaný ideál svých přání a jediná\njeho snaha byla ta, by obrovského téhož vzoru dosáhl\nas čarodějcem tímto o vavřínový věnec závodil. Jsa\nvědom umění svého, navštívil hned po prvérn koncertě\nPaganiniho, žádaje jej, aby hru jeho poslechnul. Pa-\nganini poslouchaje vždy s větší a napnutější bedlivostí\numěle a směle vykouzlené zvuky slovanského umělce,\nužasl nade hrou jeho a pravil: „Vyt jste ďábel! svět\nse třese, když Vy hrajete.\" (Le monde tremble, quand\nvousjouez), a jindy řekl k němu: „Zvuk Váš dostačí pro\ndivadlo San Carlo! Proč se o Vás Vídeňští umělci\ndosavád ani slovem mně nezmínili?\"\nKolik soukromných hodin ve dne iv noci as obě-\ntoval, než se na onu závratnou, uměleckou výši vyšvih-\nnul, na jaké jsme ho na krátké jeho života dráze spa-\ntřili! Od té chvíle, co Slavík s Paganinim mluvil, zami-\nloval si nedůvěřivý as tíží přístupný Italčan tak velice\nhoroucího mladíka, že ho mohl v který koliv čas na-\nvštíviti. Paganini proskouinal bystrým zrakem znalce\nvšecko, co ještě v skrytosti vněm pučelo a zrálo, roz-\nluštil mu sám mnohá tajemství a sdělil mu mnohé výhody.\nKdyž jednou Slavík Paganinimu svůj podvojný kon-\ncert Fis-dur předložil, žádaje ho, by jej s ním hráti\nmohl, pravil Paganini: Tato komposicí jesf důkazem\nvelikého talentu; přebraju však jen polovici bravour tu\nobsažených a na těch je už dosti. Podotknouti dlužno,\nže Paganini koncert tento veřejně s ním nehrál a praví\nse, že italský mistr hovoře se Slavíkem o této skladbě\ntakto se vyjádřil: Čtveráku, vy jste mne chtěl svrhnout!\nPřed odjezdem svým napsal Paganini Slavíkovi do pa-\nmátníku 8 srpna 1828: „Aí valente signor Slavík.\"\nNěkolik dní po odjezdu Paganiniho odebral se J.\nSlavík do Paříže, ku kteréžto cestě mu Eugen hrabě\nz Yrbny 600 zl. vid. č. zapůjčil. Odebralť se tam, aby\ntu i mistry francouzské, jmenovitě velkého Bailotta\njehožto velkolepá a dojímavá hra nejvíce poutala, seznal.\nV Paříži byl přijat důstojně, jak zásluhám jeho náleželo.\nDávalf tu více koncertův v soukromých společnostech,\ndo kterýchž slečnou Jindřiškou Sonntagovou uveden\nbyl. Zvláště dal se slyšeti u tehdejšíšo rakouského"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "266", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1790, "texte": "vyslance hraběte Apponyho u francouzské vlády, kdež\nčasto k hostinám jakož i u francouzských hudbymilovných\nvelmožův zván býval. V pozůstalých listech po J. Sla-\nvíkovi nachází se též jeden list od 22. listop. 1828,\nv němž píše, že jej hrabě a hraběnka Appony k 6 ho-\ndinám večer k obědu zvou, žádajíce, by s sebou své\nhousle a některé skladby s průvodem piana vzal. Při\ntéto večerní zábavě účinkovali též: sleč. J. Sonntagova,\nzpěvkyné, Pierre Rode, virtuos na housle, Ferdinand\nPaer, operní skladatel a Luigi Cherubíni, pěvec a skla-\ndatel. Na to dával v Paříži veřejný koncert, v kterém\nsvůj vlastní způsob hraní na housle před Pařížským\nobecenstvem slavně osvědčil a mistrnou původní hrou\nposluchače okouzlil. V koncertě tom dle jeho dopisu\nk otci do Hořovic dne 24. března 1829 účinkovali:\nslavná pěvkyně J. Sonntagova a Jan Petr Pixis, slavný\npianista, bratr Bedřicha professora houslí na konserva-\ntoriu Pražském. „Revue musicale\" vyjádřila se o J. Sla-\nvíkovi: „Hra Slavíkova má mnoho podobnosti\nse hrou Paganiniho a sotva bude možná ji-\nnému více těžkostí překonati než Slavíkovi.4'\nPůsobením E. hraběte z Vrbny a generála Kučery\nobdržel J. Slavík dne 12. dubna 1829 hudebním komořím\nhrabětem Harachem čestné povolání do Vídně a jmenován\njesf skutečným členem c. k. dvorní kapelly, při\nkteréž dřív bezplatným účinkujícím oudem byl. Při tom\npodotknouti slušno, že byl Slavík nejmladší ze všech\noudů kapelly.\nNavrátiv se opět do Vídně, žil pouze jen umění\nsvému maje existenci svou pojištěnou. I cvičil se denně\naž 6 neb 8 hodin neúnavně na svém zamilovaném ná-\nstroji, nebof housle mu byly nejen náruživostí, nýbrž\nveškerou životní potřebou. Snažilf se horlivě a usilovně\nnejvyššího vrchole hudebního dosíci a za tou příčinou\nprobděl celé noce, by účelu svého dosáhl.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1859-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "266", "page_fin": "266", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.2.4", "titre_corps": "Dĕjiny a charakteristika hudebních nástrojů.", "titre_sommaire": "Dĕjiny a charakteristika hudebních nástrojů.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "266", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.2", "debut_caractere": 1792, "fin_caractere_exclue": 3681, "texte": "Dĕjiny a charakteristika hudebních\nnástrojů.\n(Pokračování a dokončení.)\nPosauna.\nItal. Trombone, latinsky Tuba.\nNěkteří historikové říkají sice, že juž r. 1520 Jan\nMeuschel, zhotovitel posaun v Norimberku, nejen vý-\nborné posauny zhotovoval; alebrž také co virtuos na\ntomž nástroji chvalně znám byl. Jeho posauny byly\nvelmi rozšířeny a váženy. Papež Leo X. dal prý si\nod něho stříbrné posauny zhotovili, ano povolal ho do\nŘíma a bohatě ho obdaroval.\nPosauna je pravá náčelnice plechových nástrojů,\nje to nástroj „hrdinů/4 Ušlechtilost a důstojnosf jsou\njejím vlastnictvím.\nJsouf čtyry druhy posaun, z nichžto každá jméno\niidských hlasův násobě nosí. Tyto jsou: Diskantní\nposauna, kteráž v Německu užívána jesf, altová\nposauna, jejížto zvuk trochu ostrý jesf, tenorová\nposauna, ježto se ze všech za nejlepší považuje.\nMáť silný a plný zvuk, dajíf se na ní vyvěsti chody,\nkteréžto basová posauna nedovede a její objem jesf\nvětší všech ostatních. Basová posauna jesf teno-\nrové, co se zvuku a objemu týče, lérněř tím, co ba-\nsový hlas tenoru. Ton basové posauny je majestátní,\nstrašný a ohromný.\nv\nŠkolu pro posaunu napsali Braun a Frohlich.\nVirtuosové na tomto nástroji jsou Belke, Braun,\nDueller, Frohlich, Micke, Karl Queiser, jeden z nej-\nvýtečnějších, Schmitt, Segner, Ant. Ulrich atd.\nOfikleida.\nfranc. Bass ď Harmonie.\nOfikleída jesf plechový nástroj, jenž se takřka za\ndruh kontraposauny považovali může. Počet tonových\ndírek jest 9. Z těchto devíti klapek vládne se levou\nrukou nad 4mi a pravou nad sti klapkami. Zvuk ofi—\nkleidy jesf silný a hluboký, ba ano balvanovitý; avšak\nnástroje téhož se ještě dosud málo užívá. Virtuosů na\nofikleidu je poskrovnu, avšak lze se nadití, že i tento\nnástroj více pěstovati se bude.\nUkončivše takto článek o všech důležitějších ná-\nstrojích, zbývá nám toliko podotknouti, že si pojed-\nnání o jednotlivých nástrojích zvlášť na podruhé po-\nnecháme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1859-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "266", "page_fin": "268", "image_debut": 2, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.2.5", "titre_corps": "Z Varšavy. Ústav hudební. — Polská zpěvohra a její členové. — „Rokiczana,\" nová zpěvohra od Moniuszki. — Moniuszko o hudbě národní. — Zkouška žáků varhanické školy p. Freyera.", "titre_sommaire": "Z Varšavy. Ústav hudební. — Polská zpěvohra a její členové. — „Rokiczana,\" nová zpěvohra od Moniuszki. — Moniuszko o hudbě národní. — Zkouška žáků varhanické školy p. Freyera.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "266", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.2", "debut_caractere": 3683, "fin_caractere_exclue": 4383, "texte": "Z Varšavy.\nÚstav hudební. — Polská zpěvohra a její členové. —\n„Rokiczana,\" nová zpěvohra od Moniuszki. — Moniuszko\no hudbě národní. — Zkouška žáků varhanické\nškoly p. Freyera.\nZdejší hudební svět zajímá se nyní nejvíce myslí\no uskutečnění ústavu hudebního— (Inslytut\nmuzyczny) jehožto potvrzení od vysoké vlády na-\nstoupilo, stanovy už se ohlásily a určený k tomu dům,\nvelkolepý druhdy „p a1 a c ordy na c k i,\" pozdnější\n„d o m z d r o w i a\" už se následkem vládním zřizuje ;\nschází jen ještě jistý počet stipendií, aby se mohlo při-\nkročit k volbě učitelův a ku přijímání žáků leč jisto,\nže při všeobecné sensací, jakou podniknutí toto v celém\nkrálovství polském vzbudilo, a při známé spanilomysl-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "267", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5202, "texte": "nosti Polákův u podporování věcí vlastenských v brzce\nvše náležitě uspořádáno, i že ústav, jehož ředitelsví\nporučeno komornímu umělci J. V. cára Alexandra 11.,\np. Apolinářů Katskému, v příštím roku otevřen bude.\nNaše zpěvohra jesí nyní výborně obsazena a říze-\nním výtečného mistra p. Moniuszki velice prospívá.\nV minulém měsíci dávala 14 představení, v kterých\n„Rigoletto\" a „Wianki\" opakováno třikráte, „Lucii\"\ndvakráte, pak „Židovku,\" „Halku,\" „Hugenotty,\"\n„Flisa\" i „Zasnoubení při svítilnách\" každou jednou.\nDne 17, října provozována zpěvohra „Trubadur\" od\nVerdi-ho v překladu Checinského, v které vystoupla\nponejprv zpěvačka p. Pfodowska v úkole Leonory.\nY krátce má též vystoupiti výborná altistka p. Zawi-\nszanka, která již ve vlašských divadlech s úspěchem\nvystupovala, v „Proroku.\" Vůbec můžeme říci, že nám\nna výtečných silách v zpěvu dramatickém neschází, a\nže tyto všemožně se starají, aby častěji vykonaly něco\nnového. Máme výborné zpěvačky: pp. Gruszczyiískou,\nRivoli, Quattrini, tenoristy: výtečného Dobrského i ma-\njitele vysokého prsního c Kaminského, barytony: Koh-\nlera, Melera a basisty: Troszla i Borkowského. Co\nnevidět bude se dávali opět nová zpěvohra Moniuszki\npod názvem „Rokiczana,\" drama lyrické ve 3 děj-\nstvích. Libretto, jenž vyšlo už na světlo, sepsal J.\nKorzeniowski, věnovav jej skladatelovi hudby. Děj\nkoná se v Lobzově u Krakova a hlavní osobou jesf\nRokyčana, Češka, milenka krále Kazimíra Velkého. Sly-\nšeli jsme nedávno jeden výjev z této zpěvohry před-\nnešený od p. Dowiakowské na večerní zábavě hudební\nu p. Kžjlského i těším se opravdově na celek, neb po-\nznali jsme, že jest složen v dojímavém duchu čistoslo—\nvanskéin, jakým se dosavadní skladby p. Moniuszki\n„Halka\" i „Flis\" odznačují. Tážíce se váženého skla-\ndatele, odkud nabývá tak zvláštních, duchu slovanskému\nlahodících myšlenek hudebních, obdrželi jsme odpověď,\nkterouž neváháme tuto doslovně podati, kladouce ji na\nsrdce všem skladatelům hudby slovanské: „Já nic ne-\ntvořím nového,\" pravil, „ve věku dojmů v ce-\nstujíc po krajích polských nadchnut jsem\nduchem písní národních a jimi mimovolně\npřelévám nadšení ta do všech svých\nút vor ů v.\"\nOnehda byli jsme účastni při zkoušce mladých\nvarhaníkův žákův to p. Freyera. Vážený učitel\nod dávna od nás žádán byv, uvědomil nás o dnu této\nzkoušky, jenž se odbývala skromně u přítomnosti jen\nněkolika osob v kostele evangelickém. Skromnost a\ntichost obyčejně chodí v průvodu s pravdivou zásluhou,\nale tenkráte jsme velice litovali, že náš výtečný var-\nhaník neustoupiv od svého zvyklého obyčeje, nedal nám\nse shromáždili u větším počtu. Byla by to byla pro\nžáky chvíle mnohem významnější a pro posluchače\nchvíle pěkného poučení. Čtvero žákův zasedalo po sobě\nku krásným varhanám v kostele evangelickém a sice\nnejprve hrál p. Jagieflo z Litvy předehru od p. Freyera,\nna to hrál p. Szeletynski předehru od Hesse-ho, na slovo\nvzatého varhaníka vratislavského, jehožto jiný útvor též\ni třetí žák, p. Dabczynski výborně odehrál, čtvrtý\nžák p Gutowski přednesl potom předehru Brosiga s vel-\nmi těžkou fugou a na konec vykonali pp. Dqbczyúski,\nSzeletynski vznešené preludium Andréa na čtyry ruce.\nZ výborného vykonání řečených úloh přesvědčili jsme\nse, že každý z těchto žákův po dvouletém učení do-\nsáhl onoho stupně, na kterém již samostatně bude moci\npokračovati, kdyby jen vždy měl při ruce varhany a\npamatoval na rady mistra svého. Všickni právě tito\nžáci, jichž počet byl devět, náleželi, jak jsme pozoro-\nvali, do třídy z úplná nezámožné a proto tím větší váž-\nnosf vzbudila v nás jich ochota k nauce, jako též i ne-\nméně ochota učitele, který jedině s úmyslem, aby stal\nse užitečným, shromažďuje je okolo sebe, vykládá jim\nnauku i praktiku nástroje, odhaluje před nimi tajemství\nkontrapunktu i pracoval v každém ohledu gruntovně\nani o ladění varhan nezapomínaje, aby je vzdělal na\ndobré varhaníky. Bohužel musíme vyznati, že u nás\npojem o povolání a důležitosti varhaníka posud velmi\nnízko stojí. Mluvili jsme s dvouma z těchto žákův;\njeden i to snad nejschopnější, hrává každodenně\nv některém ze zdejších kostelův při službách Božích a\nobdržuje za to i za jiné posluhy kostelní ročně 30 zl.\npolských (asi 8 zl. stř.) mimo stravu, ale bez snídaně.\nDruhý hrává při sňatkách za dva zlaté po!., z kterých\nještě za šlapání měchův platit musí, a to stanoví celý\njeho výdělek, a že sňalkův manželských nebývá tak\nhojně, vypadá tedy velmi skrovně. Nejvíce zajímal\nnás mlaďounký žák, jenž byv na venku varhaníkem\nopustil místo své skromné sice ale jisté, aby náležitého\nnabyl vzdělání. Proto též líto nám bylo, že shromáž-\ndění při télo zkoušce nebylo četnější a zvláště že ne-\nbylo těch, jenž by práce s takovými obtížemi vykonané\nas tolikerým nedůstatkem spojené byli mohli posoudili,\na posouzené hmotně podporovati a vynahraditi. U nás\nobyčejně lekají se varhan volajíce, že to jest hudba\npříliš těžká, učená ale obava ta byla by zúplna\nzmizela při poslouchání odehraných děl; ještě více však\nbylaby je byla odstranila hra p. Freyerova, jenž na\nnaše prosby přisedl k varhanňm.\n„ ... bylo cimbalistów wielu,\nAle žáden gracnie šmiaf przy starým\nJ a n k i e 1 u.\" #)\nP. Freyer hrál fantasii svého útvoru, potom jednu\n*) Mickiewicz v básni „Pan Tadeusz,ť kn. XII."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "268", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 138, "texte": "z nejpěknějších fug S♦ Bacha a posléze variace Hesse,\nkterýžto útvor sám by všecky naše pianisty pohnul,\nže by k varhanám přilnuli.\n(R m.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1859-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "268", "page_fin": "268", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.2.6", "titre_corps": "Z Petrohradu. Ruská a italská opera a členy její. — Symfonické koncerty. – Kvartettní zábavy. — Virtuosové, kteří se zde očekávají. —— Rubinstein. —— Stanovy divadelní zprávy. —— Lazarev.", "titre_sommaire": "Z Petrohradu. Ruská a italská opera a členy její. — Symfonické koncerty. – Kvartettní zábavy. — Virtuosové, kteří se zde očekávají. —— Rubinstein. —— Stanovy divadelní zprávy. —— Lazarev.", "signature_source": "Hynek Vojáček", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "268", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.4", "debut_caractere": 140, "fin_caractere_exclue": 2641, "texte": "Z Petrohradu.\nRuská a italská opera a členy její. — Symfonické koncerty.\n- Kvartettní zábavy. — Virtuosové, kteří se zde\nočekávají. —— Rubinstein. —— Stanovy divadelní zprávy. ——\nLazarev.\nHynek Vojáček.\nZdejší ruská opera pokračuje vážným krokem.\nJenom sólisté nejsou ještě posud v rovnováze se svými\ngážemi! Předce mnohého se očekává od tenoristů Fo-\ndora (příbuzného pověstné Mainoiville Fodorové) i Ra-\ndoněžského (Ra-Donneggi) vzdělaného ve Florencii.\nZpěvkyně Beriderova, Hollandova (zde rozené z něme-\nckých rodičů} nevynikají ničím, jedna z nich ani\nností. Mnoho se mluví o přestoupení tenora Bettini-ho\nk ruské opeře. Tím zajisté málo opera získá! V\nslední době často so dává Židovka, Marlha, Fenella,\ni Vindsorské kmotry. M a ze p p a, původní zpěvohra\nbarona Fittinghofa propadla na vždy. Provozovat\nse budou co nevidět Hugenolti i Gustava. Italská\nopera dělá mnoho hluku svými zpěvci; La Grua,\nNautier-Didié, Charton-Deineure, (Bernardi i Brambilla\nse tuze neliběji) pak Tamberlíkem, Calzolarim, De-\nbassinim, Monginim, Everardim a. t. d. Zpívají opery od\nRossiniho, Donizetliho, Belliniho i budou zpívat Proroka\ni Pout do Ploermelu.\nUniversitní symfonické koncerty započaly 18. (30.)\nříjna pod řízením Karla Schuberta. Bude jich 13.\nTéž první cyklus kvartettních večerů jest oznámen.\nStarý Beriot přijel sem, s jakým úmyslem ještě se neví.\nKromě něho celý houf virtuosů se chystá na pout k nám;\nmezi nimi Wieniawski, Jindř. Vieuxtemps, L a u b, Joa-\nchim, Schumann atd. Jeden z nejpřičinlivějších hudeb-\nníků jest Ant. Rubinstein. Nejen, že mnoho se zabývá\nskladbou serionsí, nýbrž jeho přičiněním povstalo zde\nmnoho spolků hudebních a zcela nové tření mezi všemi\nhudebními silami. Svým časem napíšu o tom více.\nBudoucně vyjdou nové stanovy zdejší divadelní\nzprávy. Pro nás hudebníky nevykvete nic skvělého.\nJuž teď pověst' o materielních výhodách zdejšího hu-\nd.ebnictva před rokem 1850 zní jako báchorka; v po-\nsledních letech tyto výhody se překazily ohromným ná-\nvalem hudebníků; a teď direkce zamýšlí, jak povídají,\nšpekulací udělat z této konkurrence. Nedej Bůh, by-\nchom museli táhnout do Perská, neb mezi Petrohradem\ni Teheránem není štace!\n\\4\nČteme v novinách o nové hudbě v slovanském\nduchu i rázu, kterouž ve Vídni Rus Lazarev dělá ha-\nnebné i škandalozné spekulace. Litujeme, že jsme se\no tom nedozvěděli dříve, abychom předešli všelikému\npovyku i násměškám; tuto ale ohlašujeme, že Lazare v\nnení nikdo jiný, než velký třeštěnec, aspoň za takového\njej celý Petrohrad pokládá. •"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "268", "page_fin": "269", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.2.7", "titre_corps": "Spontini a žárlivec. Výjev ze života.", "titre_sommaire": "Spontini a žárlivec. Výjev ze života.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "268", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.4", "debut_caractere": 2643, "fin_caractere_exclue": 4739, "texte": "Spontini a žárlivec.\nVýjev ze života.\nMezi nejznamenitější salony za prvního císařství\nfrancouzského náležel salon hraběnky D.. .. Nejducha-\nplnější a nejelegantnější dámy scházely se tam po boku\nprvnější osobnosti aristokratického uměleckého světa.\nMezi posledními bylo viděti také Spontiniho, jenž\ntehdáž v zenitu své slávy stál a jehož dva po sobě do-\nbyté triumfy do přední řady moderních skladatelův jej\npostavily.\nHra !>ě a hraběnka otvírali svůj salon třikrát v tý-\nhodnu. V oněch dnech, v nichžto návštěvy nepřijímali,\nbyl hrabě zřídka kdy doma, navštěvujíc obyčejně něja-\nkou herní společnost, kdež se náruživosti k této hře\ntak oddal, že ztrát ani necítil. Ostatně nestaral se pra-\nnic o to, co jeho paní mezi tím časem dělá a neměl\nnejmenší příčiny pochybovati o věrnosti její.\nJednoho dne, když se právě zase domů vrátil,\npřišel mu jeho tělesní sluha, jejž 15 let v domě svém\nchoval a jehožto opatrnost a vyzkoušenou věrnost dobře\nznal, se zasmušilou tváří vstříc, vypravujíc jaksi lítostně\nmezi jiným, že si služebnictvo z pána posměch strojí,\na že zvláštní příhodu v jeho domě dříve obecenstvo\nnež pán sám se dozví.\n„Mluv zřetelněji,\" pravil hrabě D . ..., „o co se\njedná ?\"\n„Milostivý pane, muselo to již daleko přijít, když\nse cítím nucena, Yašnostem to sděliti. Vždycky když\nmilostivý pane odejdete, přichází sem pan Sponlini.\nHraběnka dává mu volný vstup do své komnaty a uzavře\nse plné dvě hodiny s ním. Ostatní čas tráví tím, že\nmu píše. Služebnictvo musí každodenně dvě neb tři\npsaní panu Sponlinimu nesti a on nechává posly na od-\npověď vždy čekali. Milostivý pane, můžete si pomyslit,\njaké to hospodářství a jak se Vašnostiny důvěry zneužívá.\"\nHrabě nepochyboval ani okamžik o upřímnosti sluhy\nsvého; avšak sdělení tak důležitých věcí muselo se\ndůkladně proskoumati. Hrabě se chtěl osobně o prav-\ndivosti přesvědčili. I rozkázal sluhovi, by některé z těchto\npsaní do ruky doslal, co těžkostí nepůsobilo. Velmi\nbrzo přinesl mu tělesní lokaj psaní na Spontiniho adres-\nsované. Otevře je, pozná ruku své choti a čte s úža-\nsem slova úplně náruživé lásky romanovitě zabíhající."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "269", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5001, "texte": "Hrabě D.... nebyl žórliv• avšak nicméně celý stav\nvěcí nelibě se ho dotknul. Jsa muž jemné vzdělanosti\na chytrý, chtěl všemu povyku se vyhnouti, ale přede-\nvším se ujistiti před každou bezohledností. Odebral se\ntedy okamžitě k Spontinimu. Skladatel nacházel se\nprávě v opeře, kdež zkoušku k opeře „Ferdinand Cortez,\"\nkteráž od prvních umělců dávána býti měla, řídil. Hra-\nběti nebyla tato příhoda milá; avšak on na tom stál,\nby se skladatelem co nejdříve mluvil, i rozhodnul se\nnávrat jeho očekávati. Konečně objevil se Spontini,\npřijal svého navštěvovatele s nejuhlazenější dvorností\na zavedl ho do své komnaty.\n„Pane,44 počal hrabě, „dovolte, bych bez okolků\npříčinu své návštěvy Vám sdělil; časté návštěvy u mé\nmanželky, hraběnky D . . .. a jaré dopisy, kteréž s touto\ndamou si posíláte, jsou příčinou důmínek, které by její\ncti na škodu býti mohly. Doufám, že z ohledu pro\nmou chof a k ušetření její pověsti mi slíbíte, že můj\ndům navštěvovat nebudete. Mé postavení velí mi, bych\nještě o něco Vás požádal, a nepochybuju, že mi bez\nzdráhání všechna psaní doručíte, jež se ve Vašich rukou\nnacházejí, a beru Vás za čestné slovo, že jich k ni-\nčemu neužijete, co by cti mé manželky škoditi mohlo.44\n„Naplňujete mne úžasem, pane hrabě,44 odvětil mistr\nSpontini, „nedostalo se mi nikdy cti, bych s Vaší chotí\ndopisy si posílal.44\nManžel, jenž se o skutečném činu přesvědčena\ncítil, živě mu odporoval; Spontini zapíral chladnokrevně\na urputně. Hádka vzala konečně taký prudký obrat,\nže hrabě z kapsy bambitku vytáhnuv, skladateli hrozil,\nže mu hlavu roztříští, pakli mu všechny dopisy jeho\npaní nedoručí. Spontini ani trochu se toho neulekna,\nklidně mu odpověděl:\n„Nemyslili jsem nikdy, že hrabě D .... k takovým\nvýstřednostem naproti bezbrannému muži přikročiti může.\nZpamatujte se pane jen, že jste u mne, a že mimo-\nvolný pohyb vydá Vás v nebezpečí, že neúhonnou po-\nvěst vraždou poškvrníte.44\nTato chladnokrevnost odzbrojila na okamžik hraběte,\njenž zastrčiv bambitku, zvolal:\n„Ukřivdil jsem Vám pane! prudkost, kteráž se jen\nVaší pobůdkou omluviti dá, zavedla mne daleko. Avšak\nnemohu ještě psaní mé manželky se odříci. Jelikož ostatně\nvíce pochybovali nemohu, že se její listy ve Vašich\nrukou nalézají, nabízím za ně dvacet tisíc franků.44\nZároveň položil hrabě D.... dotčenou částku v ban-\nkovkách na stůl. Spontini zakoktal při pohledu na pe-\nníze několik slov, váhal a zvolal:\n„Ale, pane hrabě, jakž mám Vašim penězům ustou-\npiti, anto jsem Vašim vyhrůžkám a požadavkům odpíral !44\nKonečně podal se maestro a přinesl velký paklík\npsaní, kterážto všechna rukou hraběnčinou psána byla,\nvzal dvacet tisíc franků a hrabě odebral se se svou\ndvojnásobně vzácnou kořistí domů.\nPřišed do svého příbytku, šel k své choti a našel\nji samotnou v jejím boudoiru. Nyní činil jí trpké vý-\nčitky se vší rozdrážděností oklamaného chotě; avšak jsa\ndosti chytrý, by pozornosf na sebe neobrátil, doručil jí\npaklík, jímžto ohromena býti měla.\nAvšak hraběnka nezarazila se ani na okamžik;\nalebrž zvolala klidně:\n„Hrabě! Nemáte ještě všechna psaní; chybit ještě\nto, které právě dokončuji; nyní je sbírka úplná.44\nMysleme si úžas hraběte, jenž se domníval, že paní\njeho o rozum přišla.\n„Žasnu nad Vaší rozjitřeností,44 pravila hraběnka\ndále, „a naději se, že budete zahanben, až mne vyslyšíte.44\n„Jak, madame, možná Vám se ospravedlnit!?44\n~Ano, můj pane a jsem toho jista.44 Vy mluvíte\nitalsky a to zběhle.\n„Ano ! než co má řeč s psaními co dělat ?44\n„Více než myslíte. Zpozorovala jsem častěji Vaši\nsnahu s osobami se scházeti, kteréž tuto řeč umí. I\nchtěla jsem Vám novou známku svého účastenství po-\ndati a ustanovila jsem se na tom, italskému jazyku se\nučiti a chtěla jsem Vás svými novými znalostmi pře-\nkvapiti. Maestro Spontini byl mým učitelem. Odpo-\nručila jsem mu největší co možná tajemství a v krátkém\nčase podařilo se mu, mne tak daleko vycvičiti, že jsem\nbásně Metastasia překládati mohla. A tyto překlady\njsem mu posílala, by je opravoval a jež on s opravou\nna straně se nacházející mně zpět zasílal. Můžete\nvšechny s původním textem, jež ve své knihovně máte,\nporovnali, a to jsou ta psaní, která Vám Spontini do-\nručil. Ostatně vím o celé této historii. Co mi tu vy-\nv\npravujete, není pro mne nic nového. Mluviv s ním zpo-\nčátku způsobně a klidně, nasadil jste mu pak bambitku\nna prsa a chtěl jste ho donutit, by domnělé dopisy\nVám vydal. Vímť, že jste mu konečně dvacet tisíc\nfranků nabídl a že Vám paklík odevzdal. Spontini je\nvšak skrz naskrz muž šlechetný; nechtěli z Vaší ne-\nvědomosti a prudkosti užitek čerpati. Sděliv mi v listu\nsvém vše, co se bylo mezi ním a Vámi přihodilo, při-\nložil též oněch dvacet tisíc franků a požádal mne,\nbych ho omluvila za žert, jejž si s Vámi v onom oka-\nmžiku dovolil, kdež vážnost' ničeho neprospěla.44 Druhý\nden na to provozovala se opera „Ferdinand Cortez.\" Toto\npředstavení byl pravý triumí pro Spontiniho. Když se\nmu chvalořečilo, seděl skladatel ve své loži po boku\nhraběte a hraběnky D , kterážto ho od onoho času\nk svým nejvroucnějším přátelům počítala."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1859-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "270", "page_fin": "272", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.2.8", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8, "texte": "Z Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.6", "debut_caractere": 6076, "fin_caractere_exclue": 6087, "texte": "FEUILLETON."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "271", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.7", "debut_caractere": 4643, "fin_caractere_exclue": 6394, "texte": "(K.) Z Blovic, 22. listop. Ač skromný, přede duší\na télem hudbě oddaný kruh našeho města slavil památku\nsv. Cecilie, patronky hudebníků. Neúnavně ěilý p.\nFi\\ Icha provedl s nečetnými silami několik piemp:\nA CBČ IHIXE C;I3OY CMÁUUM,\nB cp4u,H óoypn Tyaceó Bnp.\n\nTICHÁ NOC.\nGustav P. Moravský.\nTichá noc se v údol sklání,\nModré nebe plno hvězd:\nRuch se ztrácí v umírání,\nVánky šepcí tajný zvěst.\nA ta hvězda lásky plane,\nJakby touhou zmírala;\nBa to nebe rozkochané\nZem v svou náruč jímala.\nJá tou tichou nocí kráčím,\nVidím všady sladký mír,\nA své líce slzou smáčím,\nV srdci bouří tužeb vír.\n\nRodina Slavíkû.\nŽivotopisní nástiny, podává J. B. Mencl.\n(Pokračování.)\nKdyž konečně Slavík v březnu r. 1828 poprvé\nNicola Paganiniho, krále všech houslistův slyšel, spatřil\nv něm až dosud nepoznaný ideál svých přání a jediná\njeho snaha byla ta, by obrovského téhož vzoru dosáhl\nas čarodějcem tímto o vavřínový věnec závodil. Jsa\nvědom umění svého, navštívil hned po prvérn koncertě\nPaganiniho, žádaje jej, aby hru jeho poslechnul. Pa-\nganini poslouchaje vždy s větší a napnutější bedlivostí\numěle a směle vykouzlené zvuky slovanského umělce,\nužasl nade hrou jeho a pravil: „Vyt jste ďábel! svět\nse třese, když Vy hrajete.\" (Le monde tremble, quand\nvousjouez), a jindy řekl k němu: „Zvuk Váš dostačí pro\ndivadlo San Carlo! Proč se o Vás Vídeňští umělci\ndosavád ani slovem mně nezmínili?\"\nKolik soukromných hodin ve dne iv noci as obě-\ntoval, než se na onu závratnou, uměleckou výši vyšvih-\nnul, na jaké jsme ho na krátké jeho života dráze spa-\ntřili! Od té chvíle, co Slavík s Paganinim mluvil, zami-\nloval si nedůvěřivý as tíží přístupný Italčan tak velice\nhoroucího mladíka, že ho mohl v který koliv čas na-\nvštíviti. Paganini proskouinal bystrým zrakem znalce\nvšecko, co ještě v skrytosti vněm pučelo a zrálo, roz-\nluštil mu sám mnohá tajemství a sdělil mu mnohé výhody.\nKdyž jednou Slavík Paganinimu svůj podvojný kon-\ncert Fis-dur předložil, žádaje ho, by jej s ním hráti\nmohl, pravil Paganini: Tato komposicí jesf důkazem\nvelikého talentu; přebraju však jen polovici bravour tu\nobsažených a na těch je už dosti. Podotknouti dlužno,\nže Paganini koncert tento veřejně s ním nehrál a praví\nse, že italský mistr hovoře se Slavíkem o této skladbě\ntakto se vyjádřil: Čtveráku, vy jste mne chtěl svrhnout!\nPřed odjezdem svým napsal Paganini Slavíkovi do pa-\nmátníku 8 srpna 1828: „Aí valente signor Slavík.\"\nNěkolik dní po odjezdu Paganiniho odebral se J.\nSlavík do Paříže, ku kteréžto cestě mu Eugen hrabě\nz Yrbny 600 zl. vid. č. zapůjčil. Odebralť se tam, aby\ntu i mistry francouzské, jmenovitě velkého Bailotta\njehožto velkolepá a dojímavá hra nejvíce poutala, seznal.\nV Paříži byl přijat důstojně, jak zásluhám jeho náleželo.\nDávalf tu více koncertův v soukromých společnostech,\ndo kterýchž slečnou Jindřiškou Sonntagovou uveden\nbyl. Zvláště dal se slyšeti u tehdejšíšo rakouského"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "266", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.2", "texte": "vyslance hraběte Apponyho u francouzské vlády, kdež\nčasto k hostinám jakož i u francouzských hudbymilovných\nvelmožův zván býval. V pozůstalých listech po J. Sla-\nvíkovi nachází se též jeden list od 22. listop. 1828,\nv němž píše, že jej hrabě a hraběnka Appony k 6 ho-\ndinám večer k obědu zvou, žádajíce, by s sebou své\nhousle a některé skladby s průvodem piana vzal. Při\ntéto večerní zábavě účinkovali též: sleč. J. Sonntagova,\nzpěvkyné, Pierre Rode, virtuos na housle, Ferdinand\nPaer, operní skladatel a Luigi Cherubíni, pěvec a skla-\ndatel. Na to dával v Paříži veřejný koncert, v kterém\nsvůj vlastní způsob hraní na housle před Pařížským\nobecenstvem slavně osvědčil a mistrnou původní hrou\nposluchače okouzlil. V koncertě tom dle jeho dopisu\nk otci do Hořovic dne 24. března 1829 účinkovali:\nslavná pěvkyně J. Sonntagova a Jan Petr Pixis, slavný\npianista, bratr Bedřicha professora houslí na konserva-\ntoriu Pražském. „Revue musicale\" vyjádřila se o J. Sla-\nvíkovi: „Hra Slavíkova má mnoho podobnosti\nse hrou Paganiniho a sotva bude možná ji-\nnému více těžkostí překonati než Slavíkovi.4'\nPůsobením E. hraběte z Vrbny a generála Kučery\nobdržel J. Slavík dne 12. dubna 1829 hudebním komořím\nhrabětem Harachem čestné povolání do Vídně a jmenován\njesf skutečným členem c. k. dvorní kapelly, při\nkteréž dřív bezplatným účinkujícím oudem byl. Při tom\npodotknouti slušno, že byl Slavík nejmladší ze všech\noudů kapelly.\nNavrátiv se opět do Vídně, žil pouze jen umění\nsvému maje existenci svou pojištěnou. I cvičil se denně\naž 6 neb 8 hodin neúnavně na svém zamilovaném ná-\nstroji, nebof housle mu byly nejen náruživostí, nýbrž\nveškerou životní potřebou. Snažilf se horlivě a usilovně\nnejvyššího vrchole hudebního dosíci a za tou příčinou\nprobděl celé noce, by účelu svého dosáhl.\n(Pokračování.)\n\nDĕjiny a charakteristika hudebních\nnástrojů.\n(Pokračování a dokončení.)\nPosauna.\nItal. Trombone, latinsky Tuba.\nNěkteří historikové říkají sice, že juž r. 1520 Jan\nMeuschel, zhotovitel posaun v Norimberku, nejen vý-\nborné posauny zhotovoval; alebrž také co virtuos na\ntomž nástroji chvalně znám byl. Jeho posauny byly\nvelmi rozšířeny a váženy. Papež Leo X. dal prý si\nod něho stříbrné posauny zhotovili, ano povolal ho do\nŘíma a bohatě ho obdaroval.\nPosauna je pravá náčelnice plechových nástrojů,\nje to nástroj „hrdinů/4 Ušlechtilost a důstojnosf jsou\njejím vlastnictvím.\nJsouf čtyry druhy posaun, z nichžto každá jméno\niidských hlasův násobě nosí. Tyto jsou: Diskantní\nposauna, kteráž v Německu užívána jesf, altová\nposauna, jejížto zvuk trochu ostrý jesf, tenorová\nposauna, ježto se ze všech za nejlepší považuje.\nMáť silný a plný zvuk, dajíf se na ní vyvěsti chody,\nkteréžto basová posauna nedovede a její objem jesf\nvětší všech ostatních. Basová posauna jesf teno-\nrové, co se zvuku a objemu týče, lérněř tím, co ba-\nsový hlas tenoru. Ton basové posauny je majestátní,\nstrašný a ohromný.\nv\nŠkolu pro posaunu napsali Braun a Frohlich.\nVirtuosové na tomto nástroji jsou Belke, Braun,\nDueller, Frohlich, Micke, Karl Queiser, jeden z nej-\nvýtečnějších, Schmitt, Segner, Ant. Ulrich atd.\nOfikleida.\nfranc. Bass ď Harmonie.\nOfikleída jesf plechový nástroj, jenž se takřka za\ndruh kontraposauny považovali může. Počet tonových\ndírek jest 9. Z těchto devíti klapek vládne se levou\nrukou nad 4mi a pravou nad sti klapkami. Zvuk ofi—\nkleidy jesf silný a hluboký, ba ano balvanovitý; avšak\nnástroje téhož se ještě dosud málo užívá. Virtuosů na\nofikleidu je poskrovnu, avšak lze se nadití, že i tento\nnástroj více pěstovati se bude.\nUkončivše takto článek o všech důležitějších ná-\nstrojích, zbývá nám toliko podotknouti, že si pojed-\nnání o jednotlivých nástrojích zvlášť na podruhé po-\nnecháme.\n\nZ Varšavy.\nÚstav hudební. — Polská zpěvohra a její členové. —\n„Rokiczana,\" nová zpěvohra od Moniuszki. — Moniuszko\no hudbě národní. — Zkouška žáků varhanické\nškoly p. Freyera.\nZdejší hudební svět zajímá se nyní nejvíce myslí\no uskutečnění ústavu hudebního— (Inslytut\nmuzyczny) jehožto potvrzení od vysoké vlády na-\nstoupilo, stanovy už se ohlásily a určený k tomu dům,\nvelkolepý druhdy „p a1 a c ordy na c k i,\" pozdnější\n„d o m z d r o w i a\" už se následkem vládním zřizuje ;\nschází jen ještě jistý počet stipendií, aby se mohlo při-\nkročit k volbě učitelův a ku přijímání žáků leč jisto,\nže při všeobecné sensací, jakou podniknutí toto v celém\nkrálovství polském vzbudilo, a při známé spanilomysl-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "267", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.3", "texte": "nosti Polákův u podporování věcí vlastenských v brzce\nvše náležitě uspořádáno, i že ústav, jehož ředitelsví\nporučeno komornímu umělci J. V. cára Alexandra 11.,\np. Apolinářů Katskému, v příštím roku otevřen bude.\nNaše zpěvohra jesí nyní výborně obsazena a říze-\nním výtečného mistra p. Moniuszki velice prospívá.\nV minulém měsíci dávala 14 představení, v kterých\n„Rigoletto\" a „Wianki\" opakováno třikráte, „Lucii\"\ndvakráte, pak „Židovku,\" „Halku,\" „Hugenotty,\"\n„Flisa\" i „Zasnoubení při svítilnách\" každou jednou.\nDne 17, října provozována zpěvohra „Trubadur\" od\nVerdi-ho v překladu Checinského, v které vystoupla\nponejprv zpěvačka p. Pfodowska v úkole Leonory.\nY krátce má též vystoupiti výborná altistka p. Zawi-\nszanka, která již ve vlašských divadlech s úspěchem\nvystupovala, v „Proroku.\" Vůbec můžeme říci, že nám\nna výtečných silách v zpěvu dramatickém neschází, a\nže tyto všemožně se starají, aby častěji vykonaly něco\nnového. Máme výborné zpěvačky: pp. Gruszczyiískou,\nRivoli, Quattrini, tenoristy: výtečného Dobrského i ma-\njitele vysokého prsního c Kaminského, barytony: Koh-\nlera, Melera a basisty: Troszla i Borkowského. Co\nnevidět bude se dávali opět nová zpěvohra Moniuszki\npod názvem „Rokiczana,\" drama lyrické ve 3 děj-\nstvích. Libretto, jenž vyšlo už na světlo, sepsal J.\nKorzeniowski, věnovav jej skladatelovi hudby. Děj\nkoná se v Lobzově u Krakova a hlavní osobou jesf\nRokyčana, Češka, milenka krále Kazimíra Velkého. Sly-\nšeli jsme nedávno jeden výjev z této zpěvohry před-\nnešený od p. Dowiakowské na večerní zábavě hudební\nu p. Kžjlského i těším se opravdově na celek, neb po-\nznali jsme, že jest složen v dojímavém duchu čistoslo—\nvanskéin, jakým se dosavadní skladby p. Moniuszki\n„Halka\" i „Flis\" odznačují. Tážíce se váženého skla-\ndatele, odkud nabývá tak zvláštních, duchu slovanskému\nlahodících myšlenek hudebních, obdrželi jsme odpověď,\nkterouž neváháme tuto doslovně podati, kladouce ji na\nsrdce všem skladatelům hudby slovanské: „Já nic ne-\ntvořím nového,\" pravil, „ve věku dojmů v ce-\nstujíc po krajích polských nadchnut jsem\nduchem písní národních a jimi mimovolně\npřelévám nadšení ta do všech svých\nút vor ů v.\"\nOnehda byli jsme účastni při zkoušce mladých\nvarhaníkův žákův to p. Freyera. Vážený učitel\nod dávna od nás žádán byv, uvědomil nás o dnu této\nzkoušky, jenž se odbývala skromně u přítomnosti jen\nněkolika osob v kostele evangelickém. Skromnost a\ntichost obyčejně chodí v průvodu s pravdivou zásluhou,\nale tenkráte jsme velice litovali, že náš výtečný var-\nhaník neustoupiv od svého zvyklého obyčeje, nedal nám\nse shromáždili u větším počtu. Byla by to byla pro\nžáky chvíle mnohem významnější a pro posluchače\nchvíle pěkného poučení. Čtvero žákův zasedalo po sobě\nku krásným varhanám v kostele evangelickém a sice\nnejprve hrál p. Jagieflo z Litvy předehru od p. Freyera,\nna to hrál p. Szeletynski předehru od Hesse-ho, na slovo\nvzatého varhaníka vratislavského, jehožto jiný útvor též\ni třetí žák, p. Dabczynski výborně odehrál, čtvrtý\nžák p Gutowski přednesl potom předehru Brosiga s vel-\nmi těžkou fugou a na konec vykonali pp. Dqbczyúski,\nSzeletynski vznešené preludium Andréa na čtyry ruce.\nZ výborného vykonání řečených úloh přesvědčili jsme\nse, že každý z těchto žákův po dvouletém učení do-\nsáhl onoho stupně, na kterém již samostatně bude moci\npokračovati, kdyby jen vždy měl při ruce varhany a\npamatoval na rady mistra svého. Všickni právě tito\nžáci, jichž počet byl devět, náleželi, jak jsme pozoro-\nvali, do třídy z úplná nezámožné a proto tím větší váž-\nnosf vzbudila v nás jich ochota k nauce, jako též i ne-\nméně ochota učitele, který jedině s úmyslem, aby stal\nse užitečným, shromažďuje je okolo sebe, vykládá jim\nnauku i praktiku nástroje, odhaluje před nimi tajemství\nkontrapunktu i pracoval v každém ohledu gruntovně\nani o ladění varhan nezapomínaje, aby je vzdělal na\ndobré varhaníky. Bohužel musíme vyznati, že u nás\npojem o povolání a důležitosti varhaníka posud velmi\nnízko stojí. Mluvili jsme s dvouma z těchto žákův;\njeden i to snad nejschopnější, hrává každodenně\nv některém ze zdejších kostelův při službách Božích a\nobdržuje za to i za jiné posluhy kostelní ročně 30 zl.\npolských (asi 8 zl. stř.) mimo stravu, ale bez snídaně.\nDruhý hrává při sňatkách za dva zlaté po!., z kterých\nještě za šlapání měchův platit musí, a to stanoví celý\njeho výdělek, a že sňalkův manželských nebývá tak\nhojně, vypadá tedy velmi skrovně. Nejvíce zajímal\nnás mlaďounký žák, jenž byv na venku varhaníkem\nopustil místo své skromné sice ale jisté, aby náležitého\nnabyl vzdělání. Proto též líto nám bylo, že shromáž-\ndění při télo zkoušce nebylo četnější a zvláště že ne-\nbylo těch, jenž by práce s takovými obtížemi vykonané\nas tolikerým nedůstatkem spojené byli mohli posoudili,\na posouzené hmotně podporovati a vynahraditi. U nás\nobyčejně lekají se varhan volajíce, že to jest hudba\npříliš těžká, učená ale obava ta byla by zúplna\nzmizela při poslouchání odehraných děl; ještě více však\nbylaby je byla odstranila hra p. Freyerova, jenž na\nnaše prosby přisedl k varhanňm.\n„ ... bylo cimbalistów wielu,\nAle žáden gracnie šmiaf przy starým\nJ a n k i e 1 u.\" #)\nP. Freyer hrál fantasii svého útvoru, potom jednu\n*) Mickiewicz v básni „Pan Tadeusz,ť kn. XII."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "268", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.4", "texte": "z nejpěknějších fug S♦ Bacha a posléze variace Hesse,\nkterýžto útvor sám by všecky naše pianisty pohnul,\nže by k varhanám přilnuli.\n(R m.)\n\nZ Petrohradu.\nRuská a italská opera a členy její. — Symfonické koncerty.\n- Kvartettní zábavy. — Virtuosové, kteří se zde\nočekávají. —— Rubinstein. —— Stanovy divadelní zprávy. ——\nLazarev.\nHynek Vojáček.\nZdejší ruská opera pokračuje vážným krokem.\nJenom sólisté nejsou ještě posud v rovnováze se svými\ngážemi! Předce mnohého se očekává od tenoristů Fo-\ndora (příbuzného pověstné Mainoiville Fodorové) i Ra-\ndoněžského (Ra-Donneggi) vzdělaného ve Florencii.\nZpěvkyně Beriderova, Hollandova (zde rozené z něme-\nckých rodičů} nevynikají ničím, jedna z nich ani\nností. Mnoho se mluví o přestoupení tenora Bettini-ho\nk ruské opeře. Tím zajisté málo opera získá! V\nslední době často so dává Židovka, Marlha, Fenella,\ni Vindsorské kmotry. M a ze p p a, původní zpěvohra\nbarona Fittinghofa propadla na vždy. Provozovat\nse budou co nevidět Hugenolti i Gustava. Italská\nopera dělá mnoho hluku svými zpěvci; La Grua,\nNautier-Didié, Charton-Deineure, (Bernardi i Brambilla\nse tuze neliběji) pak Tamberlíkem, Calzolarim, De-\nbassinim, Monginim, Everardim a. t. d. Zpívají opery od\nRossiniho, Donizetliho, Belliniho i budou zpívat Proroka\ni Pout do Ploermelu.\nUniversitní symfonické koncerty započaly 18. (30.)\nříjna pod řízením Karla Schuberta. Bude jich 13.\nTéž první cyklus kvartettních večerů jest oznámen.\nStarý Beriot přijel sem, s jakým úmyslem ještě se neví.\nKromě něho celý houf virtuosů se chystá na pout k nám;\nmezi nimi Wieniawski, Jindř. Vieuxtemps, L a u b, Joa-\nchim, Schumann atd. Jeden z nejpřičinlivějších hudeb-\nníků jest Ant. Rubinstein. Nejen, že mnoho se zabývá\nskladbou serionsí, nýbrž jeho přičiněním povstalo zde\nmnoho spolků hudebních a zcela nové tření mezi všemi\nhudebními silami. Svým časem napíšu o tom více.\nBudoucně vyjdou nové stanovy zdejší divadelní\nzprávy. Pro nás hudebníky nevykvete nic skvělého.\nJuž teď pověst' o materielních výhodách zdejšího hu-\nd.ebnictva před rokem 1850 zní jako báchorka; v po-\nsledních letech tyto výhody se překazily ohromným ná-\nvalem hudebníků; a teď direkce zamýšlí, jak povídají,\nšpekulací udělat z této konkurrence. Nedej Bůh, by-\nchom museli táhnout do Perská, neb mezi Petrohradem\ni Teheránem není štace!\n\\4\nČteme v novinách o nové hudbě v slovanském\nduchu i rázu, kterouž ve Vídni Rus Lazarev dělá ha-\nnebné i škandalozné spekulace. Litujeme, že jsme se\no tom nedozvěděli dříve, abychom předešli všelikému\npovyku i násměškám; tuto ale ohlašujeme, že Lazare v\nnení nikdo jiný, než velký třeštěnec, aspoň za takového\njej celý Petrohrad pokládá. •\n\nSpontini a žárlivec.\nVýjev ze života.\nMezi nejznamenitější salony za prvního císařství\nfrancouzského náležel salon hraběnky D.. .. Nejducha-\nplnější a nejelegantnější dámy scházely se tam po boku\nprvnější osobnosti aristokratického uměleckého světa.\nMezi posledními bylo viděti také Spontiniho, jenž\ntehdáž v zenitu své slávy stál a jehož dva po sobě do-\nbyté triumfy do přední řady moderních skladatelův jej\npostavily.\nHra !>ě a hraběnka otvírali svůj salon třikrát v tý-\nhodnu. V oněch dnech, v nichžto návštěvy nepřijímali,\nbyl hrabě zřídka kdy doma, navštěvujíc obyčejně něja-\nkou herní společnost, kdež se náruživosti k této hře\ntak oddal, že ztrát ani necítil. Ostatně nestaral se pra-\nnic o to, co jeho paní mezi tím časem dělá a neměl\nnejmenší příčiny pochybovati o věrnosti její.\nJednoho dne, když se právě zase domů vrátil,\npřišel mu jeho tělesní sluha, jejž 15 let v domě svém\nchoval a jehožto opatrnost a vyzkoušenou věrnost dobře\nznal, se zasmušilou tváří vstříc, vypravujíc jaksi lítostně\nmezi jiným, že si služebnictvo z pána posměch strojí,\na že zvláštní příhodu v jeho domě dříve obecenstvo\nnež pán sám se dozví.\n„Mluv zřetelněji,\" pravil hrabě D . ..., „o co se\njedná ?\"\n„Milostivý pane, muselo to již daleko přijít, když\nse cítím nucena, Yašnostem to sděliti. Vždycky když\nmilostivý pane odejdete, přichází sem pan Sponlini.\nHraběnka dává mu volný vstup do své komnaty a uzavře\nse plné dvě hodiny s ním. Ostatní čas tráví tím, že\nmu píše. Služebnictvo musí každodenně dvě neb tři\npsaní panu Sponlinimu nesti a on nechává posly na od-\npověď vždy čekali. Milostivý pane, můžete si pomyslit,\njaké to hospodářství a jak se Vašnostiny důvěry zneužívá.\"\nHrabě nepochyboval ani okamžik o upřímnosti sluhy\nsvého; avšak sdělení tak důležitých věcí muselo se\ndůkladně proskoumati. Hrabě se chtěl osobně o prav-\ndivosti přesvědčili. I rozkázal sluhovi, by některé z těchto\npsaní do ruky doslal, co těžkostí nepůsobilo. Velmi\nbrzo přinesl mu tělesní lokaj psaní na Spontiniho adres-\nsované. Otevře je, pozná ruku své choti a čte s úža-\nsem slova úplně náruživé lásky romanovitě zabíhající."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "269", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.5", "texte": "Hrabě D.... nebyl žórliv• avšak nicméně celý stav\nvěcí nelibě se ho dotknul. Jsa muž jemné vzdělanosti\na chytrý, chtěl všemu povyku se vyhnouti, ale přede-\nvším se ujistiti před každou bezohledností. Odebral se\ntedy okamžitě k Spontinimu. Skladatel nacházel se\nprávě v opeře, kdež zkoušku k opeře „Ferdinand Cortez,\"\nkteráž od prvních umělců dávána býti měla, řídil. Hra-\nběti nebyla tato příhoda milá; avšak on na tom stál,\nby se skladatelem co nejdříve mluvil, i rozhodnul se\nnávrat jeho očekávati. Konečně objevil se Spontini,\npřijal svého navštěvovatele s nejuhlazenější dvorností\na zavedl ho do své komnaty.\n„Pane,44 počal hrabě, „dovolte, bych bez okolků\npříčinu své návštěvy Vám sdělil; časté návštěvy u mé\nmanželky, hraběnky D . . .. a jaré dopisy, kteréž s touto\ndamou si posíláte, jsou příčinou důmínek, které by její\ncti na škodu býti mohly. Doufám, že z ohledu pro\nmou chof a k ušetření její pověsti mi slíbíte, že můj\ndům navštěvovat nebudete. Mé postavení velí mi, bych\nještě o něco Vás požádal, a nepochybuju, že mi bez\nzdráhání všechna psaní doručíte, jež se ve Vašich rukou\nnacházejí, a beru Vás za čestné slovo, že jich k ni-\nčemu neužijete, co by cti mé manželky škoditi mohlo.44\n„Naplňujete mne úžasem, pane hrabě,44 odvětil mistr\nSpontini, „nedostalo se mi nikdy cti, bych s Vaší chotí\ndopisy si posílal.44\nManžel, jenž se o skutečném činu přesvědčena\ncítil, živě mu odporoval; Spontini zapíral chladnokrevně\na urputně. Hádka vzala konečně taký prudký obrat,\nže hrabě z kapsy bambitku vytáhnuv, skladateli hrozil,\nže mu hlavu roztříští, pakli mu všechny dopisy jeho\npaní nedoručí. Spontini ani trochu se toho neulekna,\nklidně mu odpověděl:\n„Nemyslili jsem nikdy, že hrabě D .... k takovým\nvýstřednostem naproti bezbrannému muži přikročiti může.\nZpamatujte se pane jen, že jste u mne, a že mimo-\nvolný pohyb vydá Vás v nebezpečí, že neúhonnou po-\nvěst vraždou poškvrníte.44\nTato chladnokrevnost odzbrojila na okamžik hraběte,\njenž zastrčiv bambitku, zvolal:\n„Ukřivdil jsem Vám pane! prudkost, kteráž se jen\nVaší pobůdkou omluviti dá, zavedla mne daleko. Avšak\nnemohu ještě psaní mé manželky se odříci. Jelikož ostatně\nvíce pochybovali nemohu, že se její listy ve Vašich\nrukou nalézají, nabízím za ně dvacet tisíc franků.44\nZároveň položil hrabě D.... dotčenou částku v ban-\nkovkách na stůl. Spontini zakoktal při pohledu na pe-\nníze několik slov, váhal a zvolal:\n„Ale, pane hrabě, jakž mám Vašim penězům ustou-\npiti, anto jsem Vašim vyhrůžkám a požadavkům odpíral !44\nKonečně podal se maestro a přinesl velký paklík\npsaní, kterážto všechna rukou hraběnčinou psána byla,\nvzal dvacet tisíc franků a hrabě odebral se se svou\ndvojnásobně vzácnou kořistí domů.\nPřišed do svého příbytku, šel k své choti a našel\nji samotnou v jejím boudoiru. Nyní činil jí trpké vý-\nčitky se vší rozdrážděností oklamaného chotě; avšak jsa\ndosti chytrý, by pozornosf na sebe neobrátil, doručil jí\npaklík, jímžto ohromena býti měla.\nAvšak hraběnka nezarazila se ani na okamžik;\nalebrž zvolala klidně:\n„Hrabě! Nemáte ještě všechna psaní; chybit ještě\nto, které právě dokončuji; nyní je sbírka úplná.44\nMysleme si úžas hraběte, jenž se domníval, že paní\njeho o rozum přišla.\n„Žasnu nad Vaší rozjitřeností,44 pravila hraběnka\ndále, „a naději se, že budete zahanben, až mne vyslyšíte.44\n„Jak, madame, možná Vám se ospravedlnit!?44\n~Ano, můj pane a jsem toho jista.44 Vy mluvíte\nitalsky a to zběhle.\n„Ano ! než co má řeč s psaními co dělat ?44\n„Více než myslíte. Zpozorovala jsem častěji Vaši\nsnahu s osobami se scházeti, kteréž tuto řeč umí. I\nchtěla jsem Vám novou známku svého účastenství po-\ndati a ustanovila jsem se na tom, italskému jazyku se\nučiti a chtěla jsem Vás svými novými znalostmi pře-\nkvapiti. Maestro Spontini byl mým učitelem. Odpo-\nručila jsem mu největší co možná tajemství a v krátkém\nčase podařilo se mu, mne tak daleko vycvičiti, že jsem\nbásně Metastasia překládati mohla. A tyto překlady\njsem mu posílala, by je opravoval a jež on s opravou\nna straně se nacházející mně zpět zasílal. Můžete\nvšechny s původním textem, jež ve své knihovně máte,\nporovnali, a to jsou ta psaní, která Vám Spontini do-\nručil. Ostatně vím o celé této historii. Co mi tu vy-\nv\npravujete, není pro mne nic nového. Mluviv s ním zpo-\nčátku způsobně a klidně, nasadil jste mu pak bambitku\nna prsa a chtěl jste ho donutit, by domnělé dopisy\nVám vydal. Vímť, že jste mu konečně dvacet tisíc\nfranků nabídl a že Vám paklík odevzdal. Spontini je\nvšak skrz naskrz muž šlechetný; nechtěli z Vaší ne-\nvědomosti a prudkosti užitek čerpati. Sděliv mi v listu\nsvém vše, co se bylo mezi ním a Vámi přihodilo, při-\nložil též oněch dvacet tisíc franků a požádal mne,\nbych ho omluvila za žert, jejž si s Vámi v onom oka-\nmžiku dovolil, kdež vážnost' ničeho neprospěla.44 Druhý\nden na to provozovala se opera „Ferdinand Cortez.\" Toto\npředstavení byl pravý triumí pro Spontiniho. Když se\nmu chvalořečilo, seděl skladatel ve své loži po boku\nhraběte a hraběnky D , kterážto ho od onoho času\nk svým nejvroucnějším přátelům počítala."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.6", "texte": "Z Prahy.\n\nStavovské divadlo. V úterý dne 29. listop.\notevřeno jest představením „Emilie Galotti\" od Lessinga\n(vlastně Lesníka) stav. divadlo. Jakkoliv zevnějšek diva-\ndla ještě neúhledný jest, vyniká tím více skvostná vnější\núprava, ježto svými ozdobami každého překvapí. Růžová\na bílá barva jakož i zlaté obruby, jež se velmi krásně\nstřídají, medaillony s lepými vypuklými prácemi, kteréž\nskupení geniů představují a jasná záře tolikých plynových\na svíčkových plamenů všechno to činí překrásný ce-\nlistvý dojem. Prostora pro diváky jest držána v slohu\n„Rokoko,\" jenž při bezmezné volnosti s to jest, jisté zá-\nvadné architektonické poměry ukryti. Divadlo bylo hojně\nnavštíveno a výsledek kusu byl neúhonný. Co úvod byla\nprovozována ouvertura k Egmontu od Beethovena. Včera\ndávána jest romantická opera ve 3 dějství: „Oberou\" od\nK. M. Webra, o nížto se v příštích číslech zmíníme.\nPan Adolf Frank vydal tyto dni litografovaný\nplán k. stavovského divadla, jenž vnitřní místnosti s ló-\nžemi, sedadly zavřenými, fauteuily, galeriemi představuje.\nDivadlo má nyní 14 loží v parteru, 24 loží v 1. patře,\n26 v druhém, 4 v třetím a 4 v čtvrtém patře, pak 45\nfauteuilních sedadel, 237 parterních a 203 gallerijních\nsedadel. Plán tento v kamenotiskárně p. Váchy vkusně\nzhotovený obsahuje též miniaturní nákres divadla a stojí\nv kanceláři divadelním toliko 50 kr. nov.\nBývalý kapelník stavovského divadla pan Jos.\nNesvadba převzal kapelnické místo u italské opery\nv Berlíně, jež dle libosti před svátky velikonočními\nopustiti aneb déle je zastávati může. Měsíčné obnáší 100\ntolarů. Škoda že obratný tento kapelník opět opustiti\nmusí svou vlast, pro nižto tak pilně pracuje.\nPan Grúnberger, Pražan a žák Drážďanského\nkonservatoria složil k Schillerovské slavnosti Dithy-\nrambu pro sbor a orchester, kterouž osobně při hu-\ndební a deklamatorní akademii od konservatoria uspořá-\ndané s chvatným úspěchem řídil. Skladba tato svědčí ó\nznačném tvůrčím talentu.\nNáš krajan, pianista L. Knina uspořádal pře-\ndešlý měsíc v Chersoiťu v jižní Rusi koncert se skvě-\nlým výsledkem. Mimo značný výnos obdržel p. Knina\npěkný dar od hraběte Čadifela.\nPan Jos. Knotek uspořádá dne 4. prosince se svým\nžákem Gerstbergrem koncert v lázeňském sále na Malé\nStraně, v němž skladby pro piano a fyshármoniku dávány\nbudou. Polovička čistého výnosu připadne na zbudování\nvarhan v novém chrámě v Karlině.\nPrvní kvartettní zábava pánů: A. Benevice,\nBauše, Paulusa a Goltermanna, bude se dnes odpoledne\nodbývati. Program je velmi zajímavý: kvartetto A-dur\n(op. 20 čís. 3) od Haydna, kvartetto Es-dur (čís. 4) od\nW. Mozarta a kvartetto C-dur (op. 59) od L. Beetho-\nvena, skladby to třech výtečníků v oboru komorní hudby.\nDruhá zábava bude dne 8., třetí dne 15. t. m.\nImprovisování na varhany. Dne 6. t. m.\nv 10 hod. r. bude se při slavnosti sv. Mikuláše v chrámě\ntéhož patrona na Malé Straně provozovati mše do C-dur\nod Albína Maška, ředitele téhož kůru. Při této příle—\nžitosti provedeno bude úvodní praeludium na dvoje\nvarhany. Podotknouti dlužno, že toto praeludování nebude\nnastudováno, nýbrž improvisatorně (z cista jasna) předná-\nšeno. Na velké varhany hráti bude tamější varhaník pan\nJ. Forster, na malé ředitel Žofínské akademie pan\nZik. Kolešovský, jenžto co výborný skladatel znám a\njehožto improvisatorní talent ocenen jest. lakoveto prae-\nludování na dvoje varhany juž dlouhá leta se tu nesly-\nšelo.\" Poslední produkce téhož druhu byla r. 1828 při\npříležitosti přenešení sv. Norberta do chrámu Strahovského,\nkdež slavní varhaníci J. B. Kuchař a pan Fr. Kolesov-\nský, otec ředitele Žofínské akademie na dvoje varhany\ns tak znamenitým úspěchem koncertovali, že je při ho-\nstině tehdejší praelát veřejně obejmuv, políbil a jim sr-\ndečně děkoval.\n„Navedení k snadnému skládání potřeb-\nných kadencí,\" jest název půldruhoarchové knížky\nod horlivého paedagoga a skladatele hudebního Jos. Leop.\nZvon are, jejíž text hojnými příklady notovými protkán,\nvyňat jest z kalendáře „Sborníku\" 11a rok 1860. Spiso-\nvatel článku tohoto vytknul sobě za cíl podat! méně cvi-\nčeným varhaníkům návod k snadnému kadencováni, čehož\nzajisté v plné míře dosáhl, neb i méně v harmonii po-\nkročilý je s to, po pilném studování a transponování\ntěchto nových příkladů, do jiných tónin, dosti dlouhé a\nrozmanité předehry i mezihry na varhany zahrati. Kež\nby více takovýchto článků našlo vřelého účastenství u\nnašich varhaníků; pak by zajisté zmizely ony neš\\aiy5\nkteré bohužel tak často v chrámech slyšeti musíme!\nKnížka tato, již by se mnohý opatřiti měl, prodává se\nu. p. spisovatele aneb u Rob. Veita za 15 nov. kr. za\ncenu to zajisté levnou u porovnání s užitkem, jejž z ní\ncerpati může.\nVelevzácné cello. Paní Klein wachte-\nrov á, vdova po skladateli a doktoru L. Kleinwachteru,\npříteli to Ludv. Spohra, má znamenité cello od italského\nmistra Andrea Quarneri-ho, ježto nebožtík od opata\nFendta z Botzen koupil. Vzácné toto cello jest dle\nstejnoblasých a nepochybných výroku znamenitých znalců\na virtuosů, u př. L. Spohra, obou Rombergu, Potta, Ser-\nvaise, Mo!ique-a, Gaensbachra pravý italský nástroj,\ncož také nápis u vnitř cella „Andreas Quarnerius fecit\nCremona 1694\" dostatečně dokazuje. Zesnuly pan Karel\nPits ch, ředitel varhanické školy praví o vzácném tomto\nnástroji mezi jiným: „Co se zevnější formy týce, dotvr-\nzuje tuto ve svých umě přirozených poměrech stavby\n„hned neklamné poznání znamenitého stavitele nástrojů\n„z poslední polovice 17. století. Především ale jest\n„zvučný, praegnantní ton nejen v hluboké, alebrž\n„zvláště v tenorové poloze, jehožto srdcejímací, lidskému\n„hlasu nejblíže stojící výraz všechny znalce a virtuosy, kteřížto\n„týž nástroj viděli, podivuhodně překvapil.\" Gaensbacher\npsal p. Kleinwachteru r. 1814 o cellu tomto následovně:\n„Činím Vás pozorná na pravé Quarneriovské cello; něco\nkrásnějšího a lepšího téhož způsobu sotva se najde; pra-\nvost je nepochybná, dosti na tom, řeknuli, že Rom-\nberg značnou sumu za týž nástroj majiteli nabízel.\" Paní\nKleinwachterová hodlá velevzácné cello toto za několik\ntisíc prodati. Bližší zprávu o výminky podá na franko-\nvané dopisy redaktor těchto listů.\n\nFEUILLETON."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "271", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591201-01.1.7", "texte": "První koncert Cecilské jednoty, kteráž\ndukcí touto své dvacítiletó trvání slavila, vynikal, jak\nobyčejně všechny její koncerty, trefnou a pro zdejší obe-\ncenstvo zajímavou volbou skladeb. Začátek učiněn jest\nouverturou do D-dur (ze 4 suit čís. 4.) pro orkestr od\nJ. Seb. Bacha. Je to dílo důmyslně a uměle zosnované\ns jednoduchou instrumentací, při nížto všechna síla spo-\nčívá na bcdrách smyčcového kvartettu. Skladba ta byla\naž na některé nepravé hmaty některého houslisty výborně\nprovozována. Recitativ a arie z opery „Rinaldo\" od J.\nB. Haendla je dojímavá a jednoduchá skladba a nemine\nse dobrého účinku. Instrumentací' Meyerbeerova jest dle\nnašeho zdání něco moderní. Slečna Mikova přednášela ji\ns posvátnou úctou velmi správně. Třetí novinka „M a n-\nfred,\" dramatická báseň ve 3 odděleních od Lorda\nByrona ku koncertu od p. J. Bayera uspořádán, s hud-\nbou od Rob. Schumanna, byla vrcholem celé zábavy.\nRob. Schumann (nar. 8. června 1810 v .Zwickau f 29.\nčervna 1856 v soukromém blázinci u Bonnu) jest reprae-\nsintant romantické školy, kteráž často melodické lahody\na krásnou formu výstřední přemrštěnosti a snivé ale\nčasem také choré fantasii obětovala. Skladba tato po-\nchází z poslední tvůrčí periody Schumannovy sestávajíc\nz ouvertury a z 13 melodramatických co do formy ukon-\nčených čísel. Byronňv Manfred jest člověk těkavý na\nsmyslech pomatený a strasnymi myšlenkami trýzněný;\nje to Góthfiv Faust v jiné změněné podobě. Hudba k této\nbásni, jižto paní Freyová, pánové Bergmann, Fischer a\nWalter deklamovali, je velmi c h ar a k t e r i st i ck a. Man-\nfredovo oslovení Astarty vyniká průvodem touhyplným a\nhluboce dojímavým. (2. oddělení.) Nemene líceno je\nzjevení čarovného obrazu a idyllický vyjev na začátku\n2. odd. Skladba vyniká výraznou charakteristikou, ducha-\nplnými myšlenkami a zvláštní originálností. Provedení\nbylo správné pod ředitelem p. Aptem, jenž po koncertu\ntéž volán byl.\nVokální a instrumentální koncert kapelníka pana\nFr. Škroupa dne 27. listopadu došel velmi příznivého\nvýsledku a dosti četné návštěvy. Pominouce mlčením\nkrásnou poetickou ouverturu „Meeresstille und gluckliche\nFahrt\" od Mendelssohna velmi výrazně a precisně prove-\ndenou, jakož i dvě dvouhlasné písně od téhož skladatele,\nz nichžto „leh wollť meine Lieb\" opakována jest, zmí-\nníme se o písni „Kde domov můj\" od F. Skroupa,\nkteráž byvši v unisonu od žákyň koncertisty přednášena\nna všestranné přání se opětovala. Novinkou pro nás byl\nkoncert (1. věta) od Ant. Rub in steina, jejž pan prof.\nM. Mildner duchaplně pojav s obvyklou výtečností před-\nnesl, a pak nová symfonie do E-moll od našeho slovút-\nného W. H. Veita. Ačkoliv na první poslechnutí nelze\ndostatečně dílo toto posouditi, může se předce juž nyní\ntvrditi, že se symfonie tato k nejznačnějším plodům připo-\nčísti může, anto ve všech čtyřech větách pečeť ušlechtilosti\nvtisknuta jest. Vrcholem skladby této zdá se nám zvláště\noriginální idyllické seberzo, kteréž výjev venkovský\nlíčiti se zdá. V recitativní frasí fagotu (B-moll), kte-\nroužto scherzo počíná, leží hluboké hoře české pastýřky,\nkteráž pak dále útěchy dojde. Celá tato věta je svěží a\nduchaplná. Ne méně vyniká poslední v nížto nej-\nvyšší vzlet myšlenek se nachází a kteráž až do konce po-\nsluchače poutá a unáší. Instrumentací je jednoduchá a\nnikdy přeplněná i dosvědčuje, že vážený skladatel výborně\ncharakter a barvitost tonů jednotlivých nástrojů zná a je\nmistrně užívati umí. Slovem, symfonie tato je krásně\nzosnována, charakteristicky instrumentována a lepými my-\nšlenkami protkána; je to dílo tichého, náruživostí a vášní\nprostého genia, jenž nás sice hluboko dojímá, nikoliv ale\nmocně uchvacuje. Provedení bylo neúhonné a velmi\nobratně huancované, začež se panu F. Škroupovi také\nvšestranné chvály a potlesku dostalo. Co se přednesení\npísní týce, osvědčily žákyně p. Škroupovy, že jsou oucastny\nvýtečné a důkladné methody.\nLiteratura hudební. Nákladem obchod-\nnictví \\ musikaliích pana Rob. Veita vyšel pravě paty\nsešit „Katolického varhaníka od J. Forstra, obsahující\npísně adventní: „Pochválen buď/4 a „0 zdrávas buď Ma-\nria.44 Sešit tento stojí 40 kř. nov. K blížícímu Se post-\nnímu času odporučujeme následující skladby: Sest pasto-\nrálních praeludií od J. L. Zvonaře (54 kr. nov.), Pasto-\nrální praeludia od Grúnbergra (88 kr. nov.), Sedm skla-\ndeb varhanních pro postní čas od J. L. Zvon are (54\nkr. nov.) a Pastorální mše od Václ. Horáka (2 zl. 7 6\nkr. nov.) Milovníkům salonní klavírní hudby vítána bude\nnejnovější skladba „Elle mancpie a ma félicite\" (Cchybí\nk mé blaženosti) romance pro piano od Alexandra\nDreyscho cka (op. 122). Je to velmi zdařilá piega\npro dospělé pianisty a stojí 1 zl. rak. cis.\n\n(K.) Z Blovic, 22. listop. Ač skromný, přede duší\na télem hudbě oddaný kruh našeho města slavil památku\nsv. Cecilie, patronky hudebníků. Neúnavně ěilý p.\nFi\\ Icha provedl s nečetnými silami několik pie