{"numero_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_sha256": "4b4aa7ec70ea5db3e8e9024e2cbbc1d1398784c8e5008faa0dcae7d60ae5f894", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1859/12/10_01/bmtnabd_1859-12-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "273", "page_fin": "274", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.1", "titre_corps": "Rodina Slavíků. Životopisní nástiny, podává J. B. Mencl.", "titre_sommaire": "Rodina Slavíků. Životopisní nástiny, podává J. B. Mencl.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "273", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3934, "texte": "Rodina Slavíků.\nŽivotopisní nástiny, podává J. B. Mencl.\n(Pokračování.)\nDne 13. dubna 1830 dal ve Vídni koncert, aby\nVídeňanům, co mezi tím časem v cizině trávil, k víře\nnepodobný pokrok osvědčil. V koncertě tom přednášel\nsvé vlastní skladby a jiných mistrů s takou dokonalostí\na sběhlostí, že ho ctitele jeho veřejně „druhým Pa-\nganinim\" jmenovali. V lipnu t, r. cestoval do Te-\nplic, kde 21. Lipna koncert v divadle uspořádal. Odtud\nodebrav se do Hořovic, zřídil tu 29. Lipna ve pro-\nspěch chudé školní mládeže akademii, v nížto variací,\npotpourri, ouvertura k „Čarostřelci\" provedeny byly.\nZvláštní pozornosti a dojmu zbudilo u obecenstva smyč-\ncové kvartetto A-dur, které tu rodina Slavíkova:\notec a tří synové mistrně přednesli. Bylaf to hra neo-\nbyčejná a cituplná a živou a srdečnou pochvalou od\nčetného obecenstva vyznamenána.\nPo dvouleté přestávce, v nížto ustavičně se zdo-\nkonaloval, vystoupil opět Slavík dne 23. dubna v uni-\nversitním, a 20. května 1832 ve velkém redutním sále\npřed Vídeňské obecenstvo. Hrálf obojíkráte stejné kusy:\nsvůj koncert do A-moll, sestávající z alegra, adagia a\nronda, pak své variace na themu italské opery „II pirata\"\nna struně G a ku konci své Impromptu bez průvodu.\nJuž při vystoupení uvítán byl Slavík od veškerého\nobecenstva vřelým, bouřlivým tleskotem, jenž/ když\nprvní část přehrál, nejvyššího stupně dosáhl, nejsa ani\nk utišení. Své Impromptu sestavil Slavík ze samých\nnejodvážnějších těžkostí, nakupiv nejrozmanitějších až\nbáječných zvukův, které vítězoslavně s neslýchanou\nzručnou bystrostí i jemnou tklivostí překonal. Nejskě-\nlejšího vítězství na svém nástroji dobyl si, proveda\ns nevídanou hbitostí veškeré své původní skladby.\nJ. V. Hofzinser praví v úsudku svém v časopise\n„Sammler,\" že mnohé Slavíkovy akkordy, kdyby roze-\nbrány byly, nejsběhlejší houslista ani pojmouti, tím méně\nhmatati dovede. „Slavík\" praví dále, přednáší celá\nmísta zvláštním způsobem užívaje spolu dvojhmatů a\nflažeoletu jakož i hmatů v decimách, tercích, sextách,\nv chromatické a diatonické škále. Jeho arpeggio, v němž\nse zcela nový překvapující druh hudby na housle ob-\njevuje, naplňuje každého největším úžasem. V koncer-\ntech těchto dokázal, že Paganiniho převýšil v umělé\nbravourní, ne tak ještě úplně v tklivo-dojímavé hře#\nSlavík byl 20kráte bouřlivě volán od obecenstva nad\npůvodní hrou jeho plesajícího. Pan prof. Bóhm, ny-\nnější ředitel Pražské hvězdárny, psal v soukromém listu\nrodičům svým do Hořovic o koncertech těchto: „Sla-\nvíkovi nevyrovná se v mechanické sběhlosti nikdo, ani\nPaganini; v adagiu ale Paganini Slavíka předčí; nebo\nSlavíkovi vadí mladistvá bouřlivá živosf.\"\nVětšina listův Vídeňských vyslovila se, že Slavík\nPaganinimu vavřínový věnec jeho posud nedostíhlé slávy\nvítězně sejmul.\nNaposledy zněl labutí zpěv strun Slavíkových dne\n28. dubna 1833 v poledne v redutním sále. Nehráli\nvíce; tvořil na svých houslích divy. Tak vyslovil se\nprof. Šembera a nápodobně i J. V. Hofzinser, Hútten-\nbrenner, ředitel Štýrského hudebního ústavu, ve Víden-\nských listech a jiní. Při svém vystoupení byl od obecen-\nstva, jímžto velký sál a gallerie přeplněny byly, nadšeně\npřivítán a pozdraven. Hrálf koncert Fis-moll (Allegro,\nAdagio a Rondo), v kterém obrovských nesnadností\nnakupil. K allegru připojil nově složenou fermatu\nbez průvodu, ježto bez odporu tenkráte něčím ještě\nneslýchaným byla, nebol ještě žádný mistr nepokusil\nse něco takového přednesti. Ve fermatě této líčí hu-\ndebně dvé soucitně a nešťastně milujících se duší, kte-\nréž v největší beznadějnosti a v nejvyšší už zoufalosti\ndny tráví blouzníce v samém nářku srdce rozrývajícím,\nježto však sloučivše se u vroucí, upřímné lásce v bla-\nhostech pospolně horují.\nSlavík juž před koncertem ochuravěv na chřipku,\nbyl při vystoupení tak slab, že ani nevěděl, že veřejně\npřed obecenstvem a k tomu ještě nejvybranějším hraje;\naž teprv při fermatě k sobě přišel. A přec hrál tak\nmistrně, že byl co možná největší pochvalou od obe-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "274", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2800, "texte": "censtva vyznamenán, ano, hrál tak lehce, a předce se\nnic těžšího mysliti nedalo. Fermatu tuto přednášel J.\nSlavík zpaměti (jakož i vždy veškeré své skladby) ne-\nmaje jí ani sepsanou. Teprv na žádost a domluvu svého\npřítele pana Lábora napsal ji před odchodem svým do\nPeště. V adagiu opanoval milokrásnou něžností, kte-\nrouž jednoduché nápěvy oživil, srdce veškerých poslu-\nchačů i Lafonta samého; v rondu okouzlil milostností\nhry své každého, nebof v každý zvuk vdechl kouzlo,\nkteré se každého srdce dotklo. Pak provedl „Zvonkové\nrondo\" od Paganiniho, jež po prvním poslechnutí zpa-\nměti opsal s průvodem orkestru a byl bouřlivým ne-\nkonečným potleskem vyznamenán.\nNa to následovaly jeho nové bravourní variace\nse změněným laděním strun. Tklivou něžností,\njistotou těch nejtěžších figur, nejneobyčejnější lehkostí\npřednesl Slavík krásovkusně obrovskou tuto skladbu a\ndosvědčil, že nejprvnějšího místa v řadě houslistův\nzaujímá.\nByloUto poslední znění kouzelné hry strun Slaví-\nkových, labutí zpěv v největšírn nadšení přednešený\njsouc ovanut blízkým dechem kruté Morany. Slavík\ndokázal, že iv citojemné tklivosli velikána Paganiniho\npřestíhnnl, kdežto v mechanické bravourní zručnosti\nsám nedostižen byl. Jistý Vídenský posuzovatel ve Vid.\nnovinách nepřál Slavíkovi zaslouženě dobyté a od veške-\nrého obecenstva uznané přední slávy, chtěje z něho\nmíti mermomocí následovníka N. Paganiniho, kdežto Sla-\nvík ve všech svých skladbách i co do zvláštního způ-\nsobu přednesu původním výtečníkem byl.\nPaganini vzdělav se, vzbudil mistrnou až dotud\nneslýchanou hrou svojí v spříbuzněném duchu mladist-\nvého bujarého Slavíka co v hlubinách genia jeho spo-\nčívalo. Při obrovských vlohách dokázal Slavík neúnav-\nným cvičením, co schopnost' a píle Čecha dovede. I po-\nvznesl se na vrchol umění jsa ještě tak mladistvý a\nstál tu co původní velikán jak ve hře tak v skladbě\nsvé. Můžef se směle o Slavíku říci, že žil a hrál 20\nlet před časem. Co by byl dále dokázal, nedá se ani\nmysliti, nebof zanášel se i myšlenkou, k svým houslím\nještě jednu drátěnou strunu připraviti, by na pěti-\nstrunné housle hráti mohl.\nJsa juž, jak známo, při posledním svém koncertu\nchurav, ulehnul opět několik dní; avšak maje tříměsíčné\ndovolení k cestování nastoupil, nejsa ještě z úplná\nzdráv a nedbaje na zbraňování svých přátel, dávno juž\nzamyšlenou uměleckou pout do Peště, kamž z cela se-\nsláblý přibyl. Odtud chtěl se odebrali ku koncertování\ndo Prahy a Karlových Vař, chtěl navštívili v Hořovicích\nsvé rodiče; avšak jináče bylo souzeno.\nUlehnuv v Pešti třetího dne, 25. května a byv\nzanedbán od maďarského lékaře, jenž na veúek odejel,\nzesnul tu na hlavničku dne 30. května 1833 v 27.\nroku svého stáří, ve svém nejnádějnějším věku, do-\nsáhnuv nejvyšší vrchol umění a slávy po 20Ietém dnem\ni nocí trvajícím cvičení.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "274", "page_fin": "275", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.2", "titre_corps": "O čtyrručním hraní na varhany.", "titre_sommaire": "O čtyrručním hraní na varhany.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "274", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.2", "debut_caractere": 2802, "fin_caractere_exclue": 4979, "texte": "O čtyrručním hraní na varhany.\nVzbuzuje to věru pozornost naši, že čtyrruění hráni\nna varhany v průměru nikdy tak často nepřicházejí, jako\nčtyrruění hraní na fortepiano, a následovně že též var-\nhanické kusy a quatre mains (na čtyry ruce) v hudeb-\nních katalogách něco nevídaného jsou, an naproti tomu\nkaždý nový seznam mší Quatre mains pro fortepiano\nv hojnosti obsahuje. Domníváme se tedy, že to od\njistých okolností závisí, že čtyrruění hraní na varhany\npatřičného účastenství nenalezlo. Zpytujme tedy pří-\nčinu toho!\nMožnost čtyrručního hraní na varhany žádný upí-\nrati nebude; vždyf mohou 2 umělci u 4oktávní varhanní\nklávesnice seděti, ačkoliv se tak volně pohybovati ne-\nmohou jako při 6 až Toktávní klávesnici fortepiana.\nJestif to též příhodné a možné pro nástroj, ani všech\n20 prstů a všecky 4 nohy na jednou udeřiti nemusí,\nčímž by se arci pokus ten pokaziL Jedna neustále\nčtyr- neb sem a tam peti—hlasová sada, na příklad fuga,\nzaměstnává též postačitedlně dva hráče, a může v jed-\nnotlivých místech tak psána býti, že by k provedení\njejímu dvou herců třeba bylo.\nKonečně přicházívají pády, při nichžto 4ruční hraní\npřáti jest. Tak bychom chtěli na příklad také jed-\nnou nějakou zdařilou fugu slyšeli. Varhany jsou k tomu\ntéž příhodné; není však žádného hráče při ruce, jenž by\nnějakou velikou fugu, třeba nějakou od Seb. Ba c h a,\npřednosti uměl. Tomu by 4ruění hraní nejlépe vyho-\nvělo. Hraje se tedy nějaký čtyrruění kus, který velko-\nlepě účinkuje, an se to jednotlivému hráčovi něco ne-\npatrného býti zdá. Varhanám se tím vyhoví a poslu-\nchač se uspokojí. Proč pak se tedy nehraje častěji,\nnežli se to stává při počátku služeb Božích aneb při\njiných příležitostech, nějaká zdařilá čtyrruění fuga, když\nvarhany za něco stojí, a hráči právě nescházejí?\nKdokoliv již někdy čtyrručně na varhany spolu\nhrál, ten ví že jen pedál nepohodlnosti působí, a to\nbude asi hlavní příčinou, proč čtyrruění varhanní hra\nzvláštní oblíbenosti a zvláštního přijetí nedošla. Hra\npedální bývá veskrz sekund hrajícímu přenechána.\nTřeba by se byl skladatel těch nejvyšších pedál-\nnich tonů vystříhal, musí se předce až k g neb a do-\nsáhnouti. To bývá pro oba hráče nepohodlné, na pa-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "275", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1459, "texte": "třičnou applikaturu není ani pomyšlení, a jak nesnadné\njest udeření vyšších pedálních klávesů, an hráči mnohem\ndále v právo leží nežli obyčejně zvyknul.\nJistý stavitel varhan ponavrhl tedy, aby se vysta-\nvěla pro čtyrruční hraní zvláštní pedální klávesnice,\ntotiž tak, aby sekundant sedě u prostřed nad ní, s ní\npohodlně zacházeli mohl. Avšak mimo to, že by se\nk tomu při mnohých varhanách místa nedostávalo, způ-\nsobilo by takovéto podniknutí veliké vydání. Toho však\nnení docela třeba. Af se jen nechá pedál tak jak jest,\na každému hráči necht se tolik od pedální hry přiručí,\nmnoho-li až do polovice sahá, nad kterouž sedí. Toto\nse zdá to nejpříhodnější býti. Jeden neb dva zvuky,\nkteré v jeho polovici obsaženy nejsou, může již jeden\nkaždý pohodlně vzíti.\nTrimista může pohodlně až na a sestoupiti a sekun-\ndistovi lze až es neb e dosáhnouti. Hudební skladatel\nmusí arci zřetel svůj na to obrátiti a své pedální chody\na figury tak zříditi, aby se pořádný přednes docílil.\nNenechá se n. př. jedna každá, nesnadná, dvou-\nruční varhanní fuga na 4 ruce zavěsti, právě proto,\nponěvadž se při komponování žádný zřetel na dva hráče\nnebral. Možná že nás páni skladatelé kusů varhanních\nněkolika 4ručními fugami překvapějí berouce při jich\nskládání ohled, aby každý hráč pedálu pohodlně užívati\nmohl. Jistě by si pak mnohého zavděčili, věhlasnosf\nvelikých umělců, kteří jen 10ti prsty a 2ma nohama\nzázraky na ohromném nástroji urobují, neutrpěli by též\nžádné ujmy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "275", "page_fin": "276", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.3", "titre_corps": "Ze Lvova. Hudební Jednota a výroční zpráva ředitetství. — Školy hudební. — Album národních písní. — První koncert Jednoty hudební.", "titre_sommaire": "Ze Lvova. Hudební Jednota a výroční zpráva ředitetství. — Školy hudební. — Album národních písní. — První koncert Jednoty hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "275", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.3", "debut_caractere": 1461, "fin_caractere_exclue": 5086, "texte": "Ze Lvova.\nHudební Jednota a výroční zpráva ředitetství. — Školy\nhudební. — Album národních písní. — První koncert\nJednoty hudební.\nPosud u nás všeliký ruch hudební prýští z jednoho\ntoliko zřídla, a zřídlem lim jest naše hudební Jednota:\n„Galicyjskie Towarzystwo muzyczne.\" Necht\ndomácí aneb zahraničný umělec vystupuje v koncertech,\nbud jednotlivé osoby aneb celá tovaryšstva uspořádají\nnějaké představení hudební ve prospěch dobročinných\núčelův; všude a vždy pozorovali účastenství tohoto\nspolku aneb alespoň výtečnějších jeho členův. Stanovy\ntohoto spolku (§. 18.) ukládají ředitelství povinnosf\nskládali každoročně zprávu všeobecnému shromáždění\no stavu celé společnosti a o jejím majitku, o pokroku\nústavu naukového a o poměrech jejích vůbec. Z takové\ns koncem r. 1858 složené zprávy vysvítá, že společ-\nnost ta čítala 195 přispívajících, 94 členův účinkujících\na 15 oudův čestných. Příjmy její byly následující :\nZbytek s koncem roku 1857 obnášel 221 zl. 45 kr.,\na od 1. ledna do posledního prosince 1858 vplynulo\nod přispívajících členův, potom z neobyčejných příjmův\nz koncertův a z tax školních 4869 zl. 37 kr.; úhrn-\nkem tedy 5091 zl. 22 kr., a poněvadž vydání obnášelo\n4163 zl. 39 kr., zůstal s koncem roku 1858 zbytek\n927 zl. 43 kr. stř.\nCelý majitek společnosti záležející v obligacích, v hu-\ndebninách, nástrojích hudebních a t. p. páčí se na 4580\nzl. 9 kr. stř. Největšími dary přispěla obec města\nLvova a vysoké ministerium osvěty prvnějším vyzna-\nčením ročního příspěvku 300 zl. stř. a poslednější obo-\nhatilo archiv dělami J. Seb. Bacha z osmi již ročníkův\nzáležejícími. Největší zásluhy a rozkvět jednoty položili\npp. Kalchberg, místopresident vládní, kníže Sapieha a\nJoz. hr. Starzynski. Co se týče ústavu naukového, na-\nvštěvovalo 22 žákův školu na housle, oddělení zpěvu\nženského čítalo 20 a oddělení zpěvu mužského 40 žá-\nkův a 8 posluchačův vyučováno v nauce o harmonii a\nkontrapunktu. Počet přispívajících členův záležel posud\nponejvíce z obyvatelů Lvovských, aby tedy získali jed-\nnotě též členy v kraji ustanovilo se ředitelství na tom,\nvydávati pod redakcí uměleckého ředitele svého p. Mi-\nkuliho „Album národních písní\" („Album piešni lu-\nd o w y c h\") a takové v ročních svazcích zdarma udělo-\nvati každému z údův Jednoty s koncem roku, nadějíc\nse, že poloučením hudby s předměty jak pro literaturu\ntak též i pro dějepis národní velevážnými vzbudí všeo-\nbecnou zajímavost a následovně získá ústavu členy,\nježto, poněvadž pro vzdálenost místa z produkcí hu-\ndebních žádného užitku míti nemohli a proto do spolku\nvstoupiti se váhali, k vůli podporování rozvinu pře-\nvzácných památek národních rádi do spolku přistoupí.\nNež však ačkoliv jednota hudební všemožně se stará\ndostáti úloze své, zbývá ještě mnoho přáti, a zvláště\nhudba kostelní to jest, pro kterou právě nic ještě ne-\npodniknuto. Leč „ne na jednou Krakov vystavěno\"\npraví polské přísloví, a že náš spolek hudební i letoš-\nního roku pěkný učinil pokrok, vysvítá z programu škol-\nního, dle kterého nejen zpěvu a houslím ale i ve hře\nna cello a konlrabassu se vyučuje.\nLetošní zimní produkcí spolku hudebního otevřeny\nbyly koncertem dne 3. listop. uspořádaným; neb nejen\nže výbor útvorův hudebních byl pěkný ale i vykonání\nbylo pečlivé a uměleckou rukou řízené. Na počátek\nodehrál orkeslr symfonii H. Rebera, proíessora při kon-\nservatoriu Pařížském, hraběnce Bramické věnovanou.\nJest to skladba ušlechtilá a plna uměleckých vnad,\nz které zvláště líbila se část druhá (Andante) svým\nkrásným nápěvem jakož i spanilý menuet, vyznačující\nse nejen formou polonesovou ale i ohlasem zvukův ná-\nrodních polských. Druhé číslo koncertu, sbor Rudkow-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "276", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 830, "texte": "ského „U nas jinacze kozacze\" na čtvero muž-\nských hlasův složený ačkoliv ne nejlépe proveden, s vel-\nkou byl přijat pochvalou a to zvláště proto, že se posud\nprovozovaly útvory tohoto odboru hudby toliko od ně-\nmeckých skladatelův, Kreutzera, Kůckena, Marschnera\na j., když Poláci skladatelův podobné útvory tvořících\nnemají, a to co posud p. Sikorski ve Varšavě a p. Stud-\nziňski v Krakově složili, toliko pokusy nazvali lze. Jako\ntřetí číslo zpívala zpěvačka při zdejší zpěvohře, slečna\nPollákova arii žebračky z „Proroka\" a píseň Essera.\nJejí pěkný altový hlas a cituplný přednes prázden všeho\npitvoření se, mocně dojal shromážděné obecenstvo, jenž\njí srdečnou pochvalou děkovalo. Na konec vykonáno\nspoluúčinkováním všech žákův a žákyň vznešený sbor\nna míchané hlasy z „Mesiáše\" od G. F. Haendla s prů-\nvodem orkestru.\n(R. m.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "276", "page_fin": "276", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.4", "titre_corps": "Ze Záhřebu. Zpěváčky spolek. — Juratovič a gregorianský zpěv. — Zkoušky na hudebním ústavě. — Výteční žáci a žákyně. Vinařova kantata.", "titre_sommaire": "Ze Záhřebu. Zpěváčky spolek. — Juratovič a gregorianský zpěv. — Zkoušky na hudebním ústavě. — Výteční žáci a žákyně. Vinařova kantata.", "signature_source": "Záhřebský", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "276", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.4", "debut_caractere": 832, "fin_caractere_exclue": 3406, "texte": "Ze Záhřebu.\nZpěváčky spolek. — Juratovič a gregorianský zpěv. —\nZkoušky na hudebním ústavě. — Výteční žáci a žákyně.\nVinařova kantata.\nZáhřebský.\nZdejší mužský zpěvácký spolek velmi chvalně si\npočíná; letos právě mají stanovy téhož spolku na způ-\nsob jiných ztvrzeny býti. Řízení jeho svěřeno je panu\nStoh loví, učiteli na zdejší podreální škole, jenž co\nochotný a zpěvu milovný dilettant chvalně znám jesf.\nZdali bude též národní zpěv vzdělávati, pochybuji;\nnebof jsou údové z větší části a též pan Stohl národ-\nnosti německé. Pročež lze se co obávati, že bude\nzdejší zpěvácký spolek, jak se to v mnohých městech\nstává, více cizí než národní zpěv pěstovat. A přede\nje hudba národu horvátského roztomilá, cituplná\na v pravém smyslu slova slovanská. Nápěvy jejich\npodobají se často nápěvům staročeským. Obšírněji po-\njednám o horvátské hudbě někdy jindy. O kostelní\nhudbě sděluji Vám s potěšením, že se sotva kdes\ntaký spořádaný ch orální zpěv najde, jak zde pod\nvedením pana Juratoviče, kněze a spoluředitele zdej-\nšího kathedrálního chrámu. Jesf výborný znatel gre-\ngorianského zpěvu, jemuž se ne tak snadno každý\nvyrovná vynikaje nad mnohé znalosti v tomto oboru\nhudby kostelní. Proslulý český kontrapunktista p. Karel\nPitsch poučoval nás též o těchto starých kostelních\ntóninách, avšak kadencí naše byly obyčejně stejné, kdež\nnaopak zde tomu tak není. Ještě dlužno se mi zmíniti\no zdejším důležitém ústavu, totiž: o jednotě hu-\ndební. Zkoušky na tomto ústavu došly utěšených vý-\nsledků. Co se theorie týče, odpovídali žáci velmi správně,\nmenovitě žáci na cello , jež p. Oertl vyučuje. Odpo-\nvědi klavírních žáků pod p. Čeňkem Vinařem (Če-\nchem) byly překvapující praecísí a velmi pokročilým\nvzděláním. Je to nejlepší důkaz o důkladné a lehce\npochopitelné methodě pana č. Vinaře, anto i chlape*\nútlého mládí v hudební theorii, ježto přede tak abstrakt-\nním předmětem jesf, velmi prospěli. Z 53 chovanců,\njižto jednotlivá oddělení hudební školy: zpěv, housle,\ncello, klavír navštěvovali, obdrželi následující žáci,\njsouce při tom do zlaté knihy zapsáni, odměny: Milo-\nkovič Jan (housle), Princigova Judita (klavír), Šrabee\nHeřman (cello) a Visjakova Emma (zpěv). Do čestné\nknihy byli zapsáni: Křížanič Frant. (housle), Šajatovič\nJul. (klavír) výtečný to talent; a Trputecova Irma (zpěv).\nPochvaly došli: Agrasova Berta, Rakičova Marie, Saj\nKarel (zpěv), Danielič Karel a Jugjič (housle), Baan J.\n(cello) a Uzorinac Viktor (klavír). Pan čeněk Vinař\nuvedl kantatu Terebelského do hudby, kteráž\nzde provedena byvši velké pochvaly došla. Je to skladba\ndůkladná a velmi zdařilá."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "276", "page_fin": "277", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.5", "titre_corps": "Beethovenova \"Sinfonia eroica.\" Něco k charakteristice téhož umělce.", "titre_sommaire": "Beethovenova \"Sinfonia eroica.\" Něco k charakteristice téhož umělce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "276", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.4", "debut_caractere": 3408, "fin_caractere_exclue": 4789, "texte": "Beethovenova \"Sinfonia eroica.\"\nNěco k charakteristice téhož umělce.\nBylo to roku 1803. Beethoven (narozen dne 17.\nprosince 1770 v Bonnu, f 26. března Í827 ve Vídni)\nuvázal se do nadřečené symfonie, kteráž pod názvem\n„Synfonia eroica\" známa dle dávno uzavřeného záměru\naby totiž hrdinovi svého věku Napoleonu I. loto instru-\nmentální dílo věnoval, pro časté překážky teprv násle-\ndujícího roku ukončena jesf.\nMezi tím sepsal Beethoven mnohé sonáty a quar-\ntetta od rozličných šlechticů a nakladatelů objednaná.\n(Beethoven však pracoval jen tenkráte za peníze a na\nobjednání, kdyli se v největším peněžitém nedostatku\nnacházel.) Beethoven byl dle svého politického mínění\nrepublikán, k čemuž jej jeho čistě umělecká přirozenost\nzvláště přivedla. Platonova republika vssála se do jeho\nkrve a masa, a dle toho základu, dle toho vzoru po-\nrovnával veškeré ústavy celého světa. Tak to chtěl\nmíti zařízeno, jako to Plato předepsal. Byl tedy toho\npevného domnění, žeby Napoleon žádný jiný úmysl ne-\nměl, nežli ten, Francouzsko dle podobných zásad v re-\npubliku proměniti, a tak by byl dle jeho mínění\nzáklad položen ku všeobecnému blahu. Odtud jeho\núcta a nadšení pro Napoleona.\nToto pro prvního konsula francouzské republiky,\nvítěze u Marengo, na čisto opsané hudební dílo, s de-\ndikací na něj, mělo právě francouzským vyslanstvím do\nPaříže zasláno býti, an právě do Vídně zpráva přišla,"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "277", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 906, "texte": "že se Napoleon Buonaparte dne 2. prosince 1804 za\nfrancouzského císaře provolati dal. Jak mile se Beet-\nhoven o tom dozvěděl, bylo první jeho zaměstnání,\ntitulní list od symfonie odtrhnouti a dílo samo při ná-\nramném proklínání nového francouzského císaře, „no-\nvého tyrana,\" na zem uvrhnouti, kdež také ležeti ostalo.\nTrvalo to dosti dlouho, nežli se Beethoven zase zpa-\nmatoval, a dovolil, aby dílo to pod názvem: „Sinfonia\neroica\" s dole se nacházejícími slovy: „Per festiggiare\nil souvvenire ďun gran uomo\" (t. j. k oslavení památky\nvelikého muže) na světlo vyjiti smělo. Podotkneme\nještě, že se Beethoven teprv tragickým zahynutím tohoto\ncísaře na ostrově Heleně, s ním zase smířil, vyjádřiv\nse sarkasticky : že jemu k tomuto převratu již před 17\nroky přiměřenou hudbu složil, kterouž tento (převrat),\naniž to jeho úmysl byl, zcela tak hudbou vyjadřuje\nmínil tím totiž smuteční pochod ve své symfonii."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "277", "page_fin": "277", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.6", "titre_corps": "Karel Maria Weber a opily hudebník. Výjev ze života.", "titre_sommaire": "Karel Maria Weber a opily hudebník. Výjev ze života.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "277", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.5", "debut_caractere": 908, "fin_caractere_exclue": 4692, "texte": "Karel Maria Weber a opily hudebník.\nVýjev ze života.\nJednoho večera zavadil ve Vídni jistý mladík na\nulici o bezživotné tělo. Spatře je v blátě ležící nemálo\nse ulekl, neboť se domníval z počátku, že se nohy\njeho dotkly obětě nějakého neštěstí neb nějaké vraždy.\nSehnul se však, by domnělému nešťastníku dle možnosti\nku pomoci přispěl, shledal, že se tu z cela jen o opilce\njedná.\n„Proklatý ožralče!\" zvolal zuřivě. Na ta slova\nsetřel opilec v úžlabí rukou bláto z zamazaného čela\na změřiv mladíka zamumlal bezzvučným, chraptivým\nhlasem:\n„Proklatý ožralče! pravíš Karle M.z Webrů?\nProklatý ožralče? Tento proklatý ožralec jest\nbezpochyby tolik co ty, rozumíš?\"\nWeber pln ošklivosti chtěl se vzdálili, ale podna-\npilec volal za ním: „Zůstaň! . . . Nechoďte pryč, pro-\nsím Vás pane, z Webrů. Byť hych i byl ožralcem,\nnení to předce dostatečnou příčinou, bych zde zahynul.\nPakli mne zanecháte zde béz ochrany, brzy mne voda\nzatopí, bláto mne udusí a nebo zimou zmrznu. Do-\nveďte mne předce domů. Bydlím jen dva kroky odtud\nv Novém městě. Nestrachujte se ničeho; vždyť sám\npromoklý nemáte se co obávali, že by mé dotknutí Vás\npromočilo.\" Outrpností pohnut, uchopil Weber ruku\nopilce a kráčel s nírn naznačenou jím cestou k obydlí.\nMezi tím nabyv nešťastník, jsa umělcem podporo-\nván, snad pohybováním, snad kolmým postavením po-\nněkud síly, držel v tomto stavu, napolo k sobě, napolo\nk svému dobromyslnému průvodčímu následující roz-\nmluvu: „Krásná to bouře! (bylať strašná bouře právě\ntéto noci) překrásná to bouře, avšak padesát let tomu,\npřežil jsem ještě krásnější, mnohem strašnější v okolí\nTorre del greco ve Vlaších. Tenkrát pane z Webrů\nbyl jsem ještě mlád, tenkrát jsem byl čacký muž, teh-\ndáž jsem měl vtip jako Vy. Roven Vám psal jsem\noperní partitury. Ójá mezek! snil jsem o důsto-\njenství, o slávě, o štěstí, já, jenž do propasti opilství\npadnouti měl. Mně v ošklivé této stoce jedenkráte\npohrouženému nezbylo žádné jiné útěchy než té, bych\nvždy se zase opil, abych po několik hodin na všecko\nokolo sebe zapomněl,\"\nPři této myšlence dal se do hlasitého smíchu, je-\nmuž vytí tří neb čtyr polekaných psů odpovídalo.\nPo chvíli počal z novu: „Jak, co jsem řekl právě?\nAch ano pamatuji se! bloudil jsem semo tamo v okolí\nTorre del greco v čas tak strašné bouře, jako nynější.\nI zaklepám na dvéře osamělého domu. Neodvírá se mi.\nTluku podruhé, žádná odpověď. I zabouřím po třetí.\nĎáble a peklo! Kdo jesť to? volá slabý hlas. Zblou-\ndilý cizinec, prosící za outočiště.\" Dvéře se otevrou\na spatřím muže mladého, bledého, který, jsa churav,\nlože opustil, by povinnosf pohostinskou na mně vyplnil.\nPohostinství to záleželo jedině v ochraně před bouří;\nneb nenalezl jsem v chatrči této ni kousek chleba, ni\nsklenici vína. Seznámiv se s ním trochu, nemohl jsem\nhostiteli svému podivení nad jeho osamělostí zamlčeti.\"\n„Přišel jsem sem,\" pravil on, „bych nepo-\nznán tu zemřel.\"\n„Nepoznán!\" zvolal jsem. „Vidím zde přede hu-\ndební rukopisy s korrekturami dle zdání ozna-\nmující, že se komponováním zabýváte. Podivná náhoda\nsvedla nás dohromady. Ijá sním o slávě mistra, ijá\nkráčím školou chudoby, bych se jednou do svatyně umy\nvedrati mohl. Prchnuv z krámu mého otce, váženého\nbohatého obchodníka ve Vídni, potuluji se ve Vlaších\ns měšcem ne příliš naplněným, jehož břicho den ode\ndne více hubení. Slávu však mám před sebou. A tak\nputuji s lehkým srdcem dále jako židé na poušti za\nohnivým sloupem do zaslíbené země je vedoucím.\"\n„Vy máte rodinu, máte otce a opustil jste vše,\nchtě hnáti se za zrádným, svůdným přeludem ?\" odvětil\nchuravec. „Ach, to bych byl neučinil. Slyšte, vylíčím\nVám poněkud život můj. Snad pouhý jenom tento ná-\nstin postačí, by Vás zvrátil z cesty osudu Vás očeká-\nvajícího, jehož břímě tak těžce cítím. Slyšte mladíku\ndobrosrdečný, však neprozřetelný!\"\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "278", "page_fin": "280", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "279", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.7", "debut_caractere": 2910, "fin_caractere_exclue": 6069, "texte": "(?) Z Ústí nad Orlicí. Na den sv. Cecilie\nprovozovala se zde mše do B (čís. 4) od Haydna, gra-\nduále od Seyfrieda a offertorium od Hummla velmi zda-\nřile. U večer odbývala se kvartettní zábava, v nížto\nkvartetto od Mendelssohna, Beethovena a našeho výteč-\nného W. H. Ve ita zdařile provedena byla. Zdejší vý-\nborný varhaník p. Alois Hnilička složil nedávno novou\ninstrumentální a vokální skladbu „Zdrávas Maria\" (op. 42),\nkterou prý co přílohu k Daliboru zašle. Jak doslýcháme,\nztratí naše město tohoto činného skladatele, jehožto zá-\nsluhy i německý hudební slovník „Schladebach Tonkůnst-\nlerlexikon\" úplně ocenil. Praví se, že pan Hnilička\npřevezme místo varhanické v Chrudimi. (Přáli by-\nchom, by p. A Hnilička širší pole pro svou činnost ob-\ndržel. Red.)\n\nLondýn. Dne 22. listop. byla ulita v slévárně\np. Robinsona a Cotama 8 stop vysoká od Baeona mode-\nlovaná kolosální socha F. Mendelssohna-Bartholdyho. Po-\nvzbuzení k zřízení této sochy vyšlo od jednoty hudební\n„Sacred Harmonie society/4 jejížto přednosta 50 guineí\nk tomuto účelu daroval. Tolik též dala J. M. královna\nanglická. 0 umělecké ceně téhož díla znějí příznivé úsudky.\nSocha bude na žulovém podstavku bezpochyby na severu\nSt. James Parku postavena.\nPaří ž. Theodor Parmentier, co spisovatel a skla-\ndatel hudební známý, odejel odtud do Toulouse, kamž\nho jeho úřad co pobočník maršálka Niela volá. Jeho choť\nTheresa roz. Milonollova dala se před svým odjezdem\nv sále paní Behrové na housle slyšeti. Znamenitá táž\numělkyně roznítila přednesem adagia Vieuxtempsova a\nsvých skladeb veškeré posluchače. Theresa nar. r. 182 9\nv Seviglianu v Itálii; se svou sestrou Marií (nar. 1831,\nf 1848) juž co dítě u obecenstva a kritiky neslýchaného\nnadšení, procestovala téměř celou Evropu a provdala se\nr. 1857 za Parmentiera. V divadle „Theatre lyrique\"\ndávala se dne 18. listopadu Gluckova opera „Orfeus\"\ns výborným úspěchem. Dne 10. odbývala se tu v Cir-\nque de Tlmperatrice slavnost Schillerovská, ku kteréž\nMeyerbeer dvě komposice napsal. Je to slavnostní po-\nchod a hudba ku kantatě od L. Pfaua. Pochod počínaje\npianissimem má imposantní konec a byl opakovan. Kantata\nje pro solové hlasy, sbor a orkestr. Je to směs populár-\nních nápěvů a časem šroubovaných effektu. V „opera\ncomique\" dočkala se Meyerbeerova opera „Pouť do Ploer-\nmelu\" 50. představení. V italské opeře dávala se ko-\nnečně Rossiniho opera „II curioso accideante\" (podivný pří-\npad); avšak tato opera není od Rossiniho, nýbrž směs\nz hudebních kusů Rossiniho. Rossini protestoval proti\ntomuto drzému návěští ředitele Calzada, jenž skladbu tu\nza novou práci Rossiniho vydával. Brzy na to stálo\nna divadelních cedulích „II curioso accideante\" opera uspo-\nřádaná z kusů Rossiniových od M. Berettoniho. Dne\n22. listop. slavil se v chrámě „St. Eustache\" od Paříž-\nských hudebních umělců den sv. Cecilie provedením\nvelké mše od Mozarta. Roger zpíval tenorovou partii a\nFilmant řídi!. Paní Szarvadyová roz. Klausova, pia-\nnistka Pražská uspořádá tu koncerty. —-\nStuttgart. Meyerbeer přijede sem tyto dni, aby\nposledním zkouškám k své opeře „Dinorah\" aneb „Pouť\ndo Ploermelu,\" přítomen byl, neboť má se opera tato dne\n7, prosince provozovali."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2230, "texte": "Varšava. Věhlasný umělec hudební p. Apolinář\nKat ski neustává pracovati o své nejinilejší idei, jejíž\npředmětem jest koiiservatorium hudby. Uspořádav\nvše, co se týkalo dovolení vládního, potvrzení stanov\nústavu jako též i přidělení budoucího stánku hudební\nUměny cestuje nyní po Litvě a po krajích ruských uspo-\nřádaje koncerty ve prospěch konservatorium. Vybírá k to-\nmu místa a cas výborův maršálkův gubernských a od-\nbývajících se nyní v městách okresních shromáždění íi\nvýstav hospodářských. Neb vláda odporučivši mu ředitel-\nství řečeného ústavu, naznačila mu výminku, že když\nsebéře 120 stipendií na 6 let, tehdy teprv bude mu volno\notevříti školy hudební. Nadání ta stará se tedy p. Kat-\nský získati akciemi, z nichž každá obnáší 2000 zl. pol.\n(500 zl. stř.) Všecky skorém okresy, jak v království\npolském tak též i na Litvě a Žínudi berou sborně po\njedné i dvou akciích a mimo to mobovitější pánové zvlášť.\nSlyšíme o rozmanitých přípravách hudebních, ježto\numělci a ochotníci hudební pro letošní zimní dobu chystají.\nPianista p. Joz. Wienia wski bude dávat v síních redut-\nních 3 „P ora n k i mu zy kal ne\" věnované hudbě ko-\nmorní, na kterých dle ohlášeného programu se provozo-\nvali budou: Septuor od Hummla, Homage a Haendel,\nvelké duo na dvě piana od Moschelesa a quintett od R.\nSchumanna.\nVide ň. Dne 5. odpoledne byla na hřbitově sv.\nMarka odkryta socha Mozartova. Socha tato je umělecké\ndílo, jímžto si pan H. Gasser nové slávy dobyl. Na plo-\nchách pískovce mříží ohražených stojí žulový schodec, na\nněmžlo musa hudebního umění v bronci vyvedena v na-\nkloněném postavení spočívá* Postava pohlíží se schýle-\nnou hlavou k zemi, držíc v pravici otevřenou parti-\nturu requií a podpíraje se levicí, v nížto vavřínový\nvěnec drží, o nakupená díla velkého skladatele. Lze čisti\nnápisy: Figaro, Kouzelná flétna, symfonie atd. Vyvedení\npodstavkn svědčí o kráse a čistotě. - Dne 10. t. m.\ndává Alex. Dreyschock svůj poslední koncert na roz-\nloučenou.\nVratislav. Slezský katolický list uveřejňuje vy-\npsání ceny za snadně vykonalou krátkou, čtverhlasnou\nmši (latinský text) s průvodem varhan. Lhůta k zaslání\ntrvá do 1. září 1860, cena 20 tolarů. Adressuje se na\nBrosiga, kapelníka dómu ve Vratislavi (Breslau) v Slezku.\n\nSmĕs."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "debut_caractere": 3293, "fin_caractere_exclue": 3304, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "278", "page_fin": "279", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "278", "page_fin": "279", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Stavovské divadlo. Dne 6. t. m. dávala se zde", "titre_sommaire": "Stavovské divadlo. Dne 6. t. m. dávala se zde", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 5987, "texte": "Stavovské divadlo. Dne 6. t. m. dávala se zde\npo druhé opera „Oberon, Kúnig der Elfen44 dle\nanglického od Th. Helia, hudba od C. M.z Webrň. Deset\nlet jest tomu, co ušlechtilá tato opera z repertoiru našeho\ndivadla byla zmizela, a hle! opět nyní jest nám dopřáno\nji spatřiti, v ní oceniti velikého ducha Webrova a baviti\nse s pikantním obsahem, jejž zde v krátkosti sdělujeme:\nV rajské zahradě rusálek tančí a zpívají víly kol spícího\nkrále Oberona, kterýž probudiv se, jim odejiti káže.\nJeho choť Titania dává mu zprávu o rytíři Huonovi,\njeho sluhovi a krásné Režii. Oberon kyne svým liliovým\nžezlem a objeví se rytíř Hltion a spící sluha jeho. I\nopětně kyne žezlem a Režie se objeví. Králi duchů se\njinoch tento zalíbí; i slíbí Titanii jej pod svou ochranu\nvzíti. Opět kyne žezlem a hle! rytíř Hiion a Serasmín\njeho sluha nalézají se před mocným Oberonem. Král na-\nbízí se jim co ochrance a dá Huonovi lesnici, na kterouž\nkdyž jsa v nebezpečí zatroubí, mu neviditelnou mocí při-\nspěno bude. Hiion z toho se raduje a žádá Oberona, by\njej opět do vlasti jeho milenky dovedl. I kyna mocný\nkrál žezlem svým v město Bagdad objeví se před zdive-\nnýma zrakoma rytíře. „V Babylouu květe láska Tobě/4\njsou poslední slova Oberonova, an Huon v trudné my-\nšlenky pohroužen k městu se blíží. Nastane proměna.\nV krásné turecké komnatě připomíná sobě Režie lásku\nk Huonovi, an se klepání na dvéře z venku ozve. Fa-\ntima její otrokyně zvěstuje jí radostně příchod jejího\nmilence, an nábožné zpěvy z minaretu se ozývají. Blí-\nžící se otrokové harému vybízí Režii a Fatimu k modlit-\nbám a spánku. (1. dějství.) Slavně hoduje kalif Bag-\ndadský Harunal Rašid uprostřed bohatých knížat, neb\nNabekon, princ tyrský, má státi se manželem Režie.\nRežie zamítne jím, an rytíř Hiion s mečem vrazí do ko-\nmnaty, v ochranu bera dívku. Otrokové kalifovi tasí\nšavle, avšak Nabekon sám se nechce pomstit na Huonovi.\nHiion jej v souboji zavraždí. Již chápou se ho otroci!\nHiion zatroubí na svou lesnici a okamžitě octne se v di-\nvoké krajině turecké. Avšak i sem zasahuje pomsta ka-\nlifova; neboť houf jeho sluhů dohoní prchajícího, zmocní\nse Hiiona, vezmou mu lesnici zatroubí! Však jaká\nhrůza pojímá nevěřící, neboť prchají zahodíce lesnice.\nJuž daleko vzdáleni jsou od města Bagdadu, uprchlíci\nblíží se k přístavu, kdež je Oberon očekává a jim poroučí\nna lodi odplouti. Nastane proměna. V divoké skalnaté\nkrajině volá Puk, sloužící duch Oberonňv, víly a žádá\nje o pomoc, kterouž tyto jemu přislíbí. Opětná proměna.\nK hrůzné jeskyni před šírošírým oceánem, kterouž toliko\nblískající nebe osvětluje, dochází Hiion s umdlenou mi-\nlenkou svou, ukáže jí jeskyně, kamž se před strašnými\nvlnami rozbouřeného moře uchýliti má, a odejde, chtěje\njí něčeho k občerstvení přinesti. Hrůza obejde dívku, tu\nhučící vlny, zde strašná černá mračna, tam jícen jeskyně\nšklebí se na ouzkostlivou Režii. Přeje si smrt s milen-\ncem svým. Tu uzří loď se blížiti. I volá, jsouc v úplné\nnaději osvobození Húona, kyne bílým šatem. Nikdo ne-\nslyší nářek její a nevidí bílý šat větrem vláti. Loď od-\npluje, Režie spěchá podél břehu za ní. Mořští loupež-\nníci, kteří k břehu přistáli, uzří dívku i zmocní se jí.\nRežie volá svého chotě k pomoci, avšak přesilou lupičů\njest tento svázán a v skále zanechán. Bez sebe leží zde\nHuon, bez pomoci, opuštěn od lidí, neoplakán od své\nmilenky blíží se hrozné smrti. Však Oberon a sbory du-\nchů jeho jsou mu věrným ochráncem. (2. dějství.)\n(Pokračování budoucně.)\nČeský skladatel výtečných druhdy kostelních skla-\ndeb, pan Rob. Fuhrer je nyní varhaníkem v Riedu\nblíže Gmundenského jezera.\nKoncert J. Knotka a jeho žáka Gerstbergra v lá-\nzeňském sále na Malé Straně nevyhověl ani těm nej-\nskrovnějším požadavkům. Bylaf to dilettantská zábava,\nkterouž posuzovati nemůžeme. -\nPan Bio dek, jenžto dosti velkou činnost v kom-\nponování rozvinuje, složil k „Mlhavým obrazům,a jež vý-\ntečný malíř pan Bran dejs na ostrově Střeleckém ukazuje,\nkrásnou charakteristickou hudbu pro celý orkestr. Skoda\njen, že z nedostatku většího orkestru hudba tato se pro-\nvozovati nemůže.\nDruhý koncert Cecilianské jednoty bude se ještě\npřed svátky odbývati. Program obsahuje zajímající skladby:\nOuvertura k opeře „Elisa\" od Cherubiniho, skladby od\nStorcha, Lachnera, Marschnera a českou romancí\n„Umírající pěvec\" od Smilovského, hudba od Leop. J.\nZvonaře. V 2. oddělení uslyšíme symfonii vojen-\nskou od Jos. Haydna.\nVýtečný pan prof. Jul. Pisařovic uspořádá\ndne 17. t. m. koncert, v němžto pan Bachmann, slečny\nBrennerova a Vrabélyova spoluúčinkovati budou. Upo-\nzorňujeme milovníky hudby na tento koncert, v němžto\nmistrnou hru p. Pisařovice obdivovati budeme. A kdo by\nneznal slavného tohoto virtuosa na klarinet? Jeho hra\nje cituplnější než cituplného Kleina ve Vídni, jeho techni-\ncká sběhlosř dokonalejší než dokonalého Barmanna a jeho\nton zpěvnější než zpěvného Bara.\nPianistka slečna Serafína z Vrab é 1 y uspořádá\nv neděli dne 11. t. m. koncert, jeliožto zajímavý pro-\ngram zde podáváme: 1. Sonátu pro housle a piano\n(G-dur) od Beethovena, přednášena od koncertistky a\nprof. M. Mildnera; 2. píseň od Mendelssohna, přednese\npan Fektér; 3. zpěvní kus, přednese sleč. Brennerova;\n4. a) Allegro et variationes od Haendla, b) Consolation\nod Frant. Liszta, c) Novelette (čís. 7) od Schumanna,\npřednese koncertistka; 5. Perské písně od A. Rub i n-\nsteina, přednese pan Fektér; 6. a) Ukolébavka od A.\nDreyschocka, b) Valše de concert (As-dur) od Cho-\npina, přednese koncertistka.\nKe cti zde prodlévajícího komponisty valčíků pana\nJos. Gungla (nar. 1810 v Zsambeku v Uhřích), jenž\nr. 1848 uměleckou cestu do Ameriky podnikl, uspořádá\npan Karel Komsák, kapelník ostrostřelcň se svým smyč-\ncovým orkestrem v neděli dne 11. t. m. koncertní\nsoirée v sále na Žofi ně, při kteréž příležitosti některé\ntaneční kusy p. Gunglovy provedeny budou. V a 1-*\nčíky pod jmenem „Pražané,\" kteréž p. Gungl v Praze\nschválně k této zábavě složil, bude sám skladatel osobně\nřídit. Mimo to uslyšíme velké potpourri „Pražské památní"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "279", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2908, "texte": "lístky\" od K. Komsáka a koncerty pro hoboj (přednese\np. Blažek), pro flétnu (p. Hammerle) a pro housle (pan\nBriickner.)\nNakladatel těchto listu pan Rob. Veit hodlá vy-\ndati pašije v české řeci na květnou neděli a velký\npátek připadající, ježto p. Václ. Horák z jistého, 1571\ntištěného exempláru pro nynější potřebu uspořádá. Noty\nbudou na 5 liniích v tenorovém a basovém klíči\ntištěny a text dle nynějšího pravopisu upraven. Sbory\nbudou pro 4 zpěvné hlasy zvlášť vtištěny. Starý tento\nexemplář pašijí náleží českému museu. Předplacení na\ntoto dílo, které 8 hudebních archů obsahovati bude,\nobnáší 1 zl. 15 kr. nov. Předplacení trvá až do konce\núnora, naěež zvýšená cena nastoupne.\nAkademie ku prospěchu čítárny německých\nstudentův došla navzdor pestrému a časem Ihavému pro-\ngramu příznivého výsledku. Začátek učiněn jest ouver-\nturou k „Braut von Messina\" od Riesa (A-moll), kteráž\npod vedením kapelníka Tauwitze správně provedena byla.\nNa to přednášela sleč. Burggrafova Schillerovu báseň\n„Der Taucher' velmi důstojně, ačkoliv jsme se s jejím\npojmutím a přednesem shodnouti nemohli. Místo Mozar-\ntovy arie z „Figarovy svatby\" zpívala slečna Prauseova\nAuberovu arii z opery „Přísaha\" a se sleč. Mikovou\nduetto z Figarovy svatby s velkou pochvalou. Mile nás\npřekvapila hra slečny B. kteráž od té doby\nco Jsme ji v hostincích hráti slyšeli, velmi zdárně na\nhousle prospěla. Hrálať fantasii pro housle od svého\nučitele pana Webra odhodlaně asbravouru; jen žel tomu,\nže ji nedostatečný nástroj a matná skladba málo pří-\nležitosti k vyznamenání poskytla. Pan Eilers zpíval velmi\nvýrazně píseň „Der Soldát\" od kapelníka Jahna, a Blu-\nmenlied od J. Slánského. První píseň je pěkná, cha-\nrakteristická a zdařile provedena ; druhá je příliš sentimen-\ntální a upomíná na písně Prochovy. Palma koncertu ná-\nleží však bez odporu slečně Serafíně z Vrabély, pia-\nnistce a žákyni Dreyschokově. Ve svém přednesu „noc-\nturny\" od Fielda (čís. 4) osvědčila jemnost a uhlazenosť,\nv přednesu „gavotty\" od Seb. Bacha pružnost a sílu, a\nv saltorello od Alex. Dreyschocka elegancí a bravouru,\nvlastnosti to, které jsou hlavní podmínkou hry pianní.\nSleč. Vrabély byla hlučným potleskem odměněna a přidala\nna všestranné přání ještě jednu pie9U od A. Dreyschocka.\nObecenstvo bylo četné, výsledek zdařilý.\nHudební literatura. Právě vyšlo od našeho\nvýborného skladatele pana Václ. Horáka v Vratislavě\n„Graduale\" (Nostrum in Deum) pro 4 hlasy (tenor\nsolo) s malým obsazením, kteréž u Rob. Veit a za 90\nkr. rak. dostati možná. V tomž obchodnictví lze dostati\nskladby pro piano, které se k vánočním darům hodí.\nTyto jsou: Landschaftsbilder od A. Ambro se (54 kr.\nnov.), Valše caprice od Gerbera, (46 kr- nov.), Ly-\nrische Tonstúcke od téhož (54 kr. nov.), Romance sans\nparoles od téhož (54 kr. nov.) 3 Aquarelles od B. Kittla\n(70 kr. nov.), Romance varieé od Neumanna (46 kr.\nnov.). Dva sešity „Skizzen\" od B. Smetany; každý po\n70 kr. nov."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "279", "page_fin": "279", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.7.2", "titre_corps": "(?) Z Ústí nad Orlicí. Na den sv. Cecilie", "titre_sommaire": "(?) Z Ústí nad Orlicí. Na den sv. Cecilie", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "279", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.7", "debut_caractere": 2910, "fin_caractere_exclue": 3668, "texte": "(?) Z Ústí nad Orlicí. Na den sv. Cecilie\nprovozovala se zde mše do B (čís. 4) od Haydna, gra-\nduále od Seyfrieda a offertorium od Hummla velmi zda-\nřile. U večer odbývala se kvartettní zábava, v nížto\nkvartetto od Mendelssohna, Beethovena a našeho výteč-\nného W. H. Ve ita zdařile provedena byla. Zdejší vý-\nborný varhaník p. Alois Hnilička složil nedávno novou\ninstrumentální a vokální skladbu „Zdrávas Maria\" (op. 42),\nkterou prý co přílohu k Daliboru zašle. Jak doslýcháme,\nztratí naše město tohoto činného skladatele, jehožto zá-\nsluhy i německý hudební slovník „Schladebach Tonkůnst-\nlerlexikon\" úplně ocenil. Praví se, že pan Hnilička\npřevezme místo varhanické v Chrudimi. (Přáli by-\nchom, by p. A Hnilička širší pole pro svou činnost ob-\ndržel. Red.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "279", "page_fin": "280", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.7.3", "titre_corps": "Londýn. Dne 22. listop. byla ulita v slévárně", "titre_sommaire": "Londýn. Dne 22. listop. byla ulita v slévárně", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "279", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.7", "debut_caractere": 3670, "fin_caractere_exclue": 6069, "texte": "Londýn. Dne 22. listop. byla ulita v slévárně\np. Robinsona a Cotama 8 stop vysoká od Baeona mode-\nlovaná kolosální socha F. Mendelssohna-Bartholdyho. Po-\nvzbuzení k zřízení této sochy vyšlo od jednoty hudební\n„Sacred Harmonie society/4 jejížto přednosta 50 guineí\nk tomuto účelu daroval. Tolik též dala J. M. královna\nanglická. 0 umělecké ceně téhož díla znějí příznivé úsudky.\nSocha bude na žulovém podstavku bezpochyby na severu\nSt. James Parku postavena.\nPaří ž. Theodor Parmentier, co spisovatel a skla-\ndatel hudební známý, odejel odtud do Toulouse, kamž\nho jeho úřad co pobočník maršálka Niela volá. Jeho choť\nTheresa roz. Milonollova dala se před svým odjezdem\nv sále paní Behrové na housle slyšeti. Znamenitá táž\numělkyně roznítila přednesem adagia Vieuxtempsova a\nsvých skladeb veškeré posluchače. Theresa nar. r. 182 9\nv Seviglianu v Itálii; se svou sestrou Marií (nar. 1831,\nf 1848) juž co dítě u obecenstva a kritiky neslýchaného\nnadšení, procestovala téměř celou Evropu a provdala se\nr. 1857 za Parmentiera. V divadle „Theatre lyrique\"\ndávala se dne 18. listopadu Gluckova opera „Orfeus\"\ns výborným úspěchem. Dne 10. odbývala se tu v Cir-\nque de Tlmperatrice slavnost Schillerovská, ku kteréž\nMeyerbeer dvě komposice napsal. Je to slavnostní po-\nchod a hudba ku kantatě od L. Pfaua. Pochod počínaje\npianissimem má imposantní konec a byl opakovan. Kantata\nje pro solové hlasy, sbor a orkestr. Je to směs populár-\nních nápěvů a časem šroubovaných effektu. V „opera\ncomique\" dočkala se Meyerbeerova opera „Pouť do Ploer-\nmelu\" 50. představení. V italské opeře dávala se ko-\nnečně Rossiniho opera „II curioso accideante\" (podivný pří-\npad); avšak tato opera není od Rossiniho, nýbrž směs\nz hudebních kusů Rossiniho. Rossini protestoval proti\ntomuto drzému návěští ředitele Calzada, jenž skladbu tu\nza novou práci Rossiniho vydával. Brzy na to stálo\nna divadelních cedulích „II curioso accideante\" opera uspo-\nřádaná z kusů Rossiniových od M. Berettoniho. Dne\n22. listop. slavil se v chrámě „St. Eustache\" od Paříž-\nských hudebních umělců den sv. Cecilie provedením\nvelké mše od Mozarta. Roger zpíval tenorovou partii a\nFilmant řídi!. Paní Szarvadyová roz. Klausova, pia-\nnistka Pražská uspořádá tu koncerty. —-\nStuttgart. Meyerbeer přijede sem tyto dni, aby\nposledním zkouškám k své opeře „Dinorah\" aneb „Pouť\ndo Ploermelu,\" přítomen byl, neboť má se opera tato dne\n7, prosince provozovali."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2223, "texte": "Varšava. Věhlasný umělec hudební p. Apolinář\nKat ski neustává pracovati o své nejinilejší idei, jejíž\npředmětem jest koiiservatorium hudby. Uspořádav\nvše, co se týkalo dovolení vládního, potvrzení stanov\nústavu jako též i přidělení budoucího stánku hudební\nUměny cestuje nyní po Litvě a po krajích ruských uspo-\nřádaje koncerty ve prospěch konservatorium. Vybírá k to-\nmu místa a cas výborův maršálkův gubernských a od-\nbývajících se nyní v městách okresních shromáždění íi\nvýstav hospodářských. Neb vláda odporučivši mu ředitel-\nství řečeného ústavu, naznačila mu výminku, že když\nsebéře 120 stipendií na 6 let, tehdy teprv bude mu volno\notevříti školy hudební. Nadání ta stará se tedy p. Kat-\nský získati akciemi, z nichž každá obnáší 2000 zl. pol.\n(500 zl. stř.) Všecky skorém okresy, jak v království\npolském tak též i na Litvě a Žínudi berou sborně po\njedné i dvou akciích a mimo to mobovitější pánové zvlášť.\nSlyšíme o rozmanitých přípravách hudebních, ježto\numělci a ochotníci hudební pro letošní zimní dobu chystají.\nPianista p. Joz. Wienia wski bude dávat v síních redut-\nních 3 „P ora n k i mu zy kal ne\" věnované hudbě ko-\nmorní, na kterých dle ohlášeného programu se provozo-\nvali budou: Septuor od Hummla, Homage a Haendel,\nvelké duo na dvě piana od Moschelesa a quintett od R.\nSchumanna.\nVide ň. Dne 5. odpoledne byla na hřbitově sv.\nMarka odkryta socha Mozartova. Socha tato je umělecké\ndílo, jímžto si pan H. Gasser nové slávy dobyl. Na plo-\nchách pískovce mříží ohražených stojí žulový schodec, na\nněmžlo musa hudebního umění v bronci vyvedena v na-\nkloněném postavení spočívá* Postava pohlíží se schýle-\nnou hlavou k zemi, držíc v pravici otevřenou parti-\nturu requií a podpíraje se levicí, v nížto vavřínový\nvěnec drží, o nakupená díla velkého skladatele. Lze čisti\nnápisy: Figaro, Kouzelná flétna, symfonie atd. Vyvedení\npodstavkn svědčí o kráse a čistotě. - Dne 10. t. m.\ndává Alex. Dreyschock svůj poslední koncert na roz-\nloučenou.\nVratislav. Slezský katolický list uveřejňuje vy-\npsání ceny za snadně vykonalou krátkou, čtverhlasnou\nmši (latinský text) s průvodem varhan. Lhůta k zaslání\ntrvá do 1. září 1860, cena 20 tolarů. Adressuje se na\nBrosiga, kapelníka dómu ve Vratislavi (Breslau) v Slezku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "280", "page_fin": "280", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.7.4", "titre_corps": "Smĕs.", "titre_sommaire": "Smĕs.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "debut_caractere": 2225, "fin_caractere_exclue": 2230, "texte": "Smĕs."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "280", "page_fin": "280", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.7.4.1", "titre_corps": "Richard Wagner, jenž se nyní v Paříži zdržuje, byl", "titre_sommaire": "Richard Wagner, jenž se nyní v Paříži zdržuje, byl", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "debut_caractere": 2232, "fin_caractere_exclue": 3291, "texte": "Richard Wagner, jenž se nyní v Paříži zdržuje, byl\nod části časopisectva Pařížského (Revue des deux mon-\nďěs Siécle - a zvláště Figaro) tak ostře a tak lehko-\nvážně potupen, že se nucena viděl v časopise „Europe\nartisté\" následující odpověď uveřejniti: „Jedenáct tomu\nlet co jsem ze Slezska vyhnán, následovně z celého Ně-\nmecka vyloučen. Od té doby složil jsem v cizině dvě\nopery, z nicbžto jedna „Lohengriti\" v Německu s prospě-\nchem dávána jesť, ježto však jsem z nedostatku orkestru\nještě neslyšel. Přišel jsem do Francie, abych hudbu svou\naspoň před svými přátely provozovati dal. Vyhýbám se\nhluku a reklamám. *Jsemť cizí, vyhnán, a očekával jsem\nod Francie pohostinství a přívětivé přijmutí. Nazývají\nmne „Maratem mé skladby nemají žádné ta-\nkové bořící tendencí jak se obyčejně říká; sám král, jenž\nmne vypověděl, dává ve své residencí mé opery provo-\nzovati a nachází v nich obliby. Francouzské časopisy\nnechť ještě trochu cekají; snad mne pak jinak posuzovati\nbudou než dle výpovědí některých německých novin;\nnežádám pak ničehož než nestr aniios ť.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "280", "page_fin": "280", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.7.5", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "debut_caractere": 3293, "fin_caractere_exclue": 3304, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "280", "page_fin": "280", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.7.5.1", "titre_corps": "(Haydn.) I. Haydn navštěvoval po čas svého v Londýně", "titre_sommaire": "(Haydn.) I. Haydn navštěvoval po čas svého v Londýně", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "debut_caractere": 3306, "fin_caractere_exclue": 4033, "texte": "(Haydn.) I. Haydn navštěvoval po čas svého v Londýně\npřebývání často vyhlášenou zpěvačku Bellinglon-ovou, a učinil\njí jednou poklonu, za kterou by se ani žádný dvořanín styděti\nnemusel. Vyhlášený malíř Reynolds vymaloval totiž tulo zpě-\nvačku jako svatou Cecilii, která s očima k nebi zírajícíma sbor\nanjelů naslouchati se zdála. Haydn jsa na úsudek o tom obraze\nod zpěvačky požádán, odpověděl: „Obraz jest Vám velice po-\ndobný, má ale předce velkou chybu!« »Kterou?\" tázala se\nBellingtan-ova u přítomnosti malíře. \"Malíř dopustil se pře-\nveLké chyby, proto že Vás vymaloval, jak nasloucháte zpěvu\nanjelů, an však měl vymalovat anjely, jak Váš zpěv s nadšením\nposlouchají « Pro tu zpěvačku komponoval Haydn „opuštěnou\nAdrianu.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c016", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "280", "page_fin": "280", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "debut_caractere": 4035, "fin_caractere_exclue": 5169, "texte": "Listárna.\nPanu K. L. v Rjece: „Humnori-\npočaly 1. říjnem b. r. svůj nový\nna téhodny urychlený a skrz naskrz zdokonalený\nbéh) i osvědčuje se býti fotograíem směšností, železnicí\nnápadů, telegrafem výpadů, parníkem nájezdů a perníkem\ni syrobem všech slovanských Kaš a kaší! Mimo to jsou\n„Humoristické listyu skoro až neslušně skromné. Po-\ndávajíce ročně 52 týdenně vycházejících archňv asi s 200\nu nás posud nevídanými, proto že nevydanými obrázky,\na konečně ještě s dvěma praemiemi, podávají samy sebe\ntakřka za pac , totiž s kolkem již as poštovní zlí-\nsýlkou ročně toliko za 5 zl. 70 kr., půlletně za 2 zl.\n85 kr.; čtvrtletně za 1 zl. 45 kr. a měsíčně za 50 kr.\nrak. čísla. Z toho patrno, že jsou „Hum. listy\" i s 75\nkrejcarovým „Humoristickým kalendářem\nna rok 1860** ne-li zcela, alespoň polovičně xclar-\nma, i nebude zajisté ni jediného človíčka na světě,\nkterýby lhostejně opominul pro vyléčení své z těžkomysl-\nnosti zmíněné dva praskavé bičíky si zaopaťriti. Kdo tak\nneučiní, litovati toho bude věčně věkňv a litovati nepře-\nstane, dokud ser mu obou spisňv z „expedicí Humori-\nstických listův v Praze 140—2\" do rukou nedostane."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1859-12-10-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1859-12-10_01#c017", "volume": "bmtnabd_1859-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "280", "page_fin": "280", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.2.9", "titre_corps": "K tomuto číslu přiloženo jesť pozvání k předplacení na „Dalibora\" 1860. Žadáme P. T. ctěné odběratele,", "titre_sommaire": "K tomuto číslu přiloženo jesť pozvání k předplacení na „Dalibora\" 1860. Žadáme P. T. ctěné odběratele,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "debut_caractere": 5171, "fin_caractere_exclue": 5799, "texte": "K tomuto číslu přiloženo jesť pozvání k předplacení na „Dalibora\" 1860. Žadáme P. T. ctěné odběratele,\nby své předplacení brzy obnovili] by se počet výlisků ustanoviti mohl. Při této příležitosti vyzýváme\npány varhaníky a ředitele kůru k předplacení na ,9Pašije,éé ježto dle starého rukopisu náš důkladný\npan Václ. Horák uspořádá. Předplacení na „Pašije,44 osm hudebních archů s textem českým čítající,\nobnáší: 1 zl. 15 nov. kr. Předplacení na toto dílo trvá až do posledního února 1860, načež zvýšená\ncena nastoupí. Poslední notová příloha, obsahující „Pohřební čtverozpěv44 od J. Nesvadby, bude k po-\nslednímu číslu přiložena."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "273", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.1", "texte": "Rodina Slavíků.\nŽivotopisní nástiny, podává J. B. Mencl.\n(Pokračování.)\nDne 13. dubna 1830 dal ve Vídni koncert, aby\nVídeňanům, co mezi tím časem v cizině trávil, k víře\nnepodobný pokrok osvědčil. V koncertě tom přednášel\nsvé vlastní skladby a jiných mistrů s takou dokonalostí\na sběhlostí, že ho ctitele jeho veřejně „druhým Pa-\nganinim\" jmenovali. V lipnu t, r. cestoval do Te-\nplic, kde 21. Lipna koncert v divadle uspořádal. Odtud\nodebrav se do Hořovic, zřídil tu 29. Lipna ve pro-\nspěch chudé školní mládeže akademii, v nížto variací,\npotpourri, ouvertura k „Čarostřelci\" provedeny byly.\nZvláštní pozornosti a dojmu zbudilo u obecenstva smyč-\ncové kvartetto A-dur, které tu rodina Slavíkova:\notec a tří synové mistrně přednesli. Bylaf to hra neo-\nbyčejná a cituplná a živou a srdečnou pochvalou od\nčetného obecenstva vyznamenána.\nPo dvouleté přestávce, v nížto ustavičně se zdo-\nkonaloval, vystoupil opět Slavík dne 23. dubna v uni-\nversitním, a 20. května 1832 ve velkém redutním sále\npřed Vídeňské obecenstvo. Hrálf obojíkráte stejné kusy:\nsvůj koncert do A-moll, sestávající z alegra, adagia a\nronda, pak své variace na themu italské opery „II pirata\"\nna struně G a ku konci své Impromptu bez průvodu.\nJuž při vystoupení uvítán byl Slavík od veškerého\nobecenstva vřelým, bouřlivým tleskotem, jenž/ když\nprvní část přehrál, nejvyššího stupně dosáhl, nejsa ani\nk utišení. Své Impromptu sestavil Slavík ze samých\nnejodvážnějších těžkostí, nakupiv nejrozmanitějších až\nbáječných zvukův, které vítězoslavně s neslýchanou\nzručnou bystrostí i jemnou tklivostí překonal. Nejskě-\nlejšího vítězství na svém nástroji dobyl si, proveda\ns nevídanou hbitostí veškeré své původní skladby.\nJ. V. Hofzinser praví v úsudku svém v časopise\n„Sammler,\" že mnohé Slavíkovy akkordy, kdyby roze-\nbrány byly, nejsběhlejší houslista ani pojmouti, tím méně\nhmatati dovede. „Slavík\" praví dále, přednáší celá\nmísta zvláštním způsobem užívaje spolu dvojhmatů a\nflažeoletu jakož i hmatů v decimách, tercích, sextách,\nv chromatické a diatonické škále. Jeho arpeggio, v němž\nse zcela nový překvapující druh hudby na housle ob-\njevuje, naplňuje každého největším úžasem. V koncer-\ntech těchto dokázal, že Paganiniho převýšil v umělé\nbravourní, ne tak ještě úplně v tklivo-dojímavé hře#\nSlavík byl 20kráte bouřlivě volán od obecenstva nad\npůvodní hrou jeho plesajícího. Pan prof. Bóhm, ny-\nnější ředitel Pražské hvězdárny, psal v soukromém listu\nrodičům svým do Hořovic o koncertech těchto: „Sla-\nvíkovi nevyrovná se v mechanické sběhlosti nikdo, ani\nPaganini; v adagiu ale Paganini Slavíka předčí; nebo\nSlavíkovi vadí mladistvá bouřlivá živosf.\"\nVětšina listův Vídeňských vyslovila se, že Slavík\nPaganinimu vavřínový věnec jeho posud nedostíhlé slávy\nvítězně sejmul.\nNaposledy zněl labutí zpěv strun Slavíkových dne\n28. dubna 1833 v poledne v redutním sále. Nehráli\nvíce; tvořil na svých houslích divy. Tak vyslovil se\nprof. Šembera a nápodobně i J. V. Hofzinser, Hútten-\nbrenner, ředitel Štýrského hudebního ústavu, ve Víden-\nských listech a jiní. Při svém vystoupení byl od obecen-\nstva, jímžto velký sál a gallerie přeplněny byly, nadšeně\npřivítán a pozdraven. Hrálf koncert Fis-moll (Allegro,\nAdagio a Rondo), v kterém obrovských nesnadností\nnakupil. K allegru připojil nově složenou fermatu\nbez průvodu, ježto bez odporu tenkráte něčím ještě\nneslýchaným byla, nebol ještě žádný mistr nepokusil\nse něco takového přednesti. Ve fermatě této líčí hu-\ndebně dvé soucitně a nešťastně milujících se duší, kte-\nréž v největší beznadějnosti a v nejvyšší už zoufalosti\ndny tráví blouzníce v samém nářku srdce rozrývajícím,\nježto však sloučivše se u vroucí, upřímné lásce v bla-\nhostech pospolně horují.\nSlavík juž před koncertem ochuravěv na chřipku,\nbyl při vystoupení tak slab, že ani nevěděl, že veřejně\npřed obecenstvem a k tomu ještě nejvybranějším hraje;\naž teprv při fermatě k sobě přišel. A přec hrál tak\nmistrně, že byl co možná největší pochvalou od obe-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "274", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.2", "texte": "censtva vyznamenán, ano, hrál tak lehce, a předce se\nnic těžšího mysliti nedalo. Fermatu tuto přednášel J.\nSlavík zpaměti (jakož i vždy veškeré své skladby) ne-\nmaje jí ani sepsanou. Teprv na žádost a domluvu svého\npřítele pana Lábora napsal ji před odchodem svým do\nPeště. V adagiu opanoval milokrásnou něžností, kte-\nrouž jednoduché nápěvy oživil, srdce veškerých poslu-\nchačů i Lafonta samého; v rondu okouzlil milostností\nhry své každého, nebof v každý zvuk vdechl kouzlo,\nkteré se každého srdce dotklo. Pak provedl „Zvonkové\nrondo\" od Paganiniho, jež po prvním poslechnutí zpa-\nměti opsal s průvodem orkestru a byl bouřlivým ne-\nkonečným potleskem vyznamenán.\nNa to následovaly jeho nové bravourní variace\nse změněným laděním strun. Tklivou něžností,\njistotou těch nejtěžších figur, nejneobyčejnější lehkostí\npřednesl Slavík krásovkusně obrovskou tuto skladbu a\ndosvědčil, že nejprvnějšího místa v řadě houslistův\nzaujímá.\nByloUto poslední znění kouzelné hry strun Slaví-\nkových, labutí zpěv v největšírn nadšení přednešený\njsouc ovanut blízkým dechem kruté Morany. Slavík\ndokázal, že iv citojemné tklivosli velikána Paganiniho\npřestíhnnl, kdežto v mechanické bravourní zručnosti\nsám nedostižen byl. Jistý Vídenský posuzovatel ve Vid.\nnovinách nepřál Slavíkovi zaslouženě dobyté a od veške-\nrého obecenstva uznané přední slávy, chtěje z něho\nmíti mermomocí následovníka N. Paganiniho, kdežto Sla-\nvík ve všech svých skladbách i co do zvláštního způ-\nsobu přednesu původním výtečníkem byl.\nPaganini vzdělav se, vzbudil mistrnou až dotud\nneslýchanou hrou svojí v spříbuzněném duchu mladist-\nvého bujarého Slavíka co v hlubinách genia jeho spo-\nčívalo. Při obrovských vlohách dokázal Slavík neúnav-\nným cvičením, co schopnost' a píle Čecha dovede. I po-\nvznesl se na vrchol umění jsa ještě tak mladistvý a\nstál tu co původní velikán jak ve hře tak v skladbě\nsvé. Můžef se směle o Slavíku říci, že žil a hrál 20\nlet před časem. Co by byl dále dokázal, nedá se ani\nmysliti, nebof zanášel se i myšlenkou, k svým houslím\nještě jednu drátěnou strunu připraviti, by na pěti-\nstrunné housle hráti mohl.\nJsa juž, jak známo, při posledním svém koncertu\nchurav, ulehnul opět několik dní; avšak maje tříměsíčné\ndovolení k cestování nastoupil, nejsa ještě z úplná\nzdráv a nedbaje na zbraňování svých přátel, dávno juž\nzamyšlenou uměleckou pout do Peště, kamž z cela se-\nsláblý přibyl. Odtud chtěl se odebrali ku koncertování\ndo Prahy a Karlových Vař, chtěl navštívili v Hořovicích\nsvé rodiče; avšak jináče bylo souzeno.\nUlehnuv v Pešti třetího dne, 25. května a byv\nzanedbán od maďarského lékaře, jenž na veúek odejel,\nzesnul tu na hlavničku dne 30. května 1833 v 27.\nroku svého stáří, ve svém nejnádějnějším věku, do-\nsáhnuv nejvyšší vrchol umění a slávy po 20Ietém dnem\ni nocí trvajícím cvičení.\n(Dokončení.)\n\nO čtyrručním hraní na varhany.\nVzbuzuje to věru pozornost naši, že čtyrruění hráni\nna varhany v průměru nikdy tak často nepřicházejí, jako\nčtyrruění hraní na fortepiano, a následovně že též var-\nhanické kusy a quatre mains (na čtyry ruce) v hudeb-\nních katalogách něco nevídaného jsou, an naproti tomu\nkaždý nový seznam mší Quatre mains pro fortepiano\nv hojnosti obsahuje. Domníváme se tedy, že to od\njistých okolností závisí, že čtyrruění hraní na varhany\npatřičného účastenství nenalezlo. Zpytujme tedy pří-\nčinu toho!\nMožnost čtyrručního hraní na varhany žádný upí-\nrati nebude; vždyf mohou 2 umělci u 4oktávní varhanní\nklávesnice seděti, ačkoliv se tak volně pohybovati ne-\nmohou jako při 6 až Toktávní klávesnici fortepiana.\nJestif to též příhodné a možné pro nástroj, ani všech\n20 prstů a všecky 4 nohy na jednou udeřiti nemusí,\nčímž by se arci pokus ten pokaziL Jedna neustále\nčtyr- neb sem a tam peti—hlasová sada, na příklad fuga,\nzaměstnává též postačitedlně dva hráče, a může v jed-\nnotlivých místech tak psána býti, že by k provedení\njejímu dvou herců třeba bylo.\nKonečně přicházívají pády, při nichžto 4ruční hraní\npřáti jest. Tak bychom chtěli na příklad také jed-\nnou nějakou zdařilou fugu slyšeli. Varhany jsou k tomu\ntéž příhodné; není však žádného hráče při ruce, jenž by\nnějakou velikou fugu, třeba nějakou od Seb. Ba c h a,\npřednosti uměl. Tomu by 4ruění hraní nejlépe vyho-\nvělo. Hraje se tedy nějaký čtyrruění kus, který velko-\nlepě účinkuje, an se to jednotlivému hráčovi něco ne-\npatrného býti zdá. Varhanám se tím vyhoví a poslu-\nchač se uspokojí. Proč pak se tedy nehraje častěji,\nnežli se to stává při počátku služeb Božích aneb při\njiných příležitostech, nějaká zdařilá čtyrruění fuga, když\nvarhany za něco stojí, a hráči právě nescházejí?\nKdokoliv již někdy čtyrručně na varhany spolu\nhrál, ten ví že jen pedál nepohodlnosti působí, a to\nbude asi hlavní příčinou, proč čtyrruění varhanní hra\nzvláštní oblíbenosti a zvláštního přijetí nedošla. Hra\npedální bývá veskrz sekund hrajícímu přenechána.\nTřeba by se byl skladatel těch nejvyšších pedál-\nnich tonů vystříhal, musí se předce až k g neb a do-\nsáhnouti. To bývá pro oba hráče nepohodlné, na pa-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "275", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.3", "texte": "třičnou applikaturu není ani pomyšlení, a jak nesnadné\njest udeření vyšších pedálních klávesů, an hráči mnohem\ndále v právo leží nežli obyčejně zvyknul.\nJistý stavitel varhan ponavrhl tedy, aby se vysta-\nvěla pro čtyrruční hraní zvláštní pedální klávesnice,\ntotiž tak, aby sekundant sedě u prostřed nad ní, s ní\npohodlně zacházeli mohl. Avšak mimo to, že by se\nk tomu při mnohých varhanách místa nedostávalo, způ-\nsobilo by takovéto podniknutí veliké vydání. Toho však\nnení docela třeba. Af se jen nechá pedál tak jak jest,\na každému hráči necht se tolik od pedální hry přiručí,\nmnoho-li až do polovice sahá, nad kterouž sedí. Toto\nse zdá to nejpříhodnější býti. Jeden neb dva zvuky,\nkteré v jeho polovici obsaženy nejsou, může již jeden\nkaždý pohodlně vzíti.\nTrimista může pohodlně až na a sestoupiti a sekun-\ndistovi lze až es neb e dosáhnouti. Hudební skladatel\nmusí arci zřetel svůj na to obrátiti a své pedální chody\na figury tak zříditi, aby se pořádný přednes docílil.\nNenechá se n. př. jedna každá, nesnadná, dvou-\nruční varhanní fuga na 4 ruce zavěsti, právě proto,\nponěvadž se při komponování žádný zřetel na dva hráče\nnebral. Možná že nás páni skladatelé kusů varhanních\nněkolika 4ručními fugami překvapějí berouce při jich\nskládání ohled, aby každý hráč pedálu pohodlně užívati\nmohl. Jistě by si pak mnohého zavděčili, věhlasnosf\nvelikých umělců, kteří jen 10ti prsty a 2ma nohama\nzázraky na ohromném nástroji urobují, neutrpěli by též\nžádné ujmy.\n\nZe Lvova.\nHudební Jednota a výroční zpráva ředitetství. — Školy\nhudební. — Album národních písní. — První koncert\nJednoty hudební.\nPosud u nás všeliký ruch hudební prýští z jednoho\ntoliko zřídla, a zřídlem lim jest naše hudební Jednota:\n„Galicyjskie Towarzystwo muzyczne.\" Necht\ndomácí aneb zahraničný umělec vystupuje v koncertech,\nbud jednotlivé osoby aneb celá tovaryšstva uspořádají\nnějaké představení hudební ve prospěch dobročinných\núčelův; všude a vždy pozorovali účastenství tohoto\nspolku aneb alespoň výtečnějších jeho členův. Stanovy\ntohoto spolku (§. 18.) ukládají ředitelství povinnosf\nskládali každoročně zprávu všeobecnému shromáždění\no stavu celé společnosti a o jejím majitku, o pokroku\nústavu naukového a o poměrech jejích vůbec. Z takové\ns koncem r. 1858 složené zprávy vysvítá, že společ-\nnost ta čítala 195 přispívajících, 94 členův účinkujících\na 15 oudův čestných. Příjmy její byly následující :\nZbytek s koncem roku 1857 obnášel 221 zl. 45 kr.,\na od 1. ledna do posledního prosince 1858 vplynulo\nod přispívajících členův, potom z neobyčejných příjmův\nz koncertův a z tax školních 4869 zl. 37 kr.; úhrn-\nkem tedy 5091 zl. 22 kr., a poněvadž vydání obnášelo\n4163 zl. 39 kr., zůstal s koncem roku 1858 zbytek\n927 zl. 43 kr. stř.\nCelý majitek společnosti záležející v obligacích, v hu-\ndebninách, nástrojích hudebních a t. p. páčí se na 4580\nzl. 9 kr. stř. Největšími dary přispěla obec města\nLvova a vysoké ministerium osvěty prvnějším vyzna-\nčením ročního příspěvku 300 zl. stř. a poslednější obo-\nhatilo archiv dělami J. Seb. Bacha z osmi již ročníkův\nzáležejícími. Největší zásluhy a rozkvět jednoty položili\npp. Kalchberg, místopresident vládní, kníže Sapieha a\nJoz. hr. Starzynski. Co se týče ústavu naukového, na-\nvštěvovalo 22 žákův školu na housle, oddělení zpěvu\nženského čítalo 20 a oddělení zpěvu mužského 40 žá-\nkův a 8 posluchačův vyučováno v nauce o harmonii a\nkontrapunktu. Počet přispívajících členův záležel posud\nponejvíce z obyvatelů Lvovských, aby tedy získali jed-\nnotě též členy v kraji ustanovilo se ředitelství na tom,\nvydávati pod redakcí uměleckého ředitele svého p. Mi-\nkuliho „Album národních písní\" („Album piešni lu-\nd o w y c h\") a takové v ročních svazcích zdarma udělo-\nvati každému z údův Jednoty s koncem roku, nadějíc\nse, že poloučením hudby s předměty jak pro literaturu\ntak též i pro dějepis národní velevážnými vzbudí všeo-\nbecnou zajímavost a následovně získá ústavu členy,\nježto, poněvadž pro vzdálenost místa z produkcí hu-\ndebních žádného užitku míti nemohli a proto do spolku\nvstoupiti se váhali, k vůli podporování rozvinu pře-\nvzácných památek národních rádi do spolku přistoupí.\nNež však ačkoliv jednota hudební všemožně se stará\ndostáti úloze své, zbývá ještě mnoho přáti, a zvláště\nhudba kostelní to jest, pro kterou právě nic ještě ne-\npodniknuto. Leč „ne na jednou Krakov vystavěno\"\npraví polské přísloví, a že náš spolek hudební i letoš-\nního roku pěkný učinil pokrok, vysvítá z programu škol-\nního, dle kterého nejen zpěvu a houslím ale i ve hře\nna cello a konlrabassu se vyučuje.\nLetošní zimní produkcí spolku hudebního otevřeny\nbyly koncertem dne 3. listop. uspořádaným; neb nejen\nže výbor útvorův hudebních byl pěkný ale i vykonání\nbylo pečlivé a uměleckou rukou řízené. Na počátek\nodehrál orkeslr symfonii H. Rebera, proíessora při kon-\nservatoriu Pařížském, hraběnce Bramické věnovanou.\nJest to skladba ušlechtilá a plna uměleckých vnad,\nz které zvláště líbila se část druhá (Andante) svým\nkrásným nápěvem jakož i spanilý menuet, vyznačující\nse nejen formou polonesovou ale i ohlasem zvukův ná-\nrodních polských. Druhé číslo koncertu, sbor Rudkow-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "276", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.4", "texte": "ského „U nas jinacze kozacze\" na čtvero muž-\nských hlasův složený ačkoliv ne nejlépe proveden, s vel-\nkou byl přijat pochvalou a to zvláště proto, že se posud\nprovozovaly útvory tohoto odboru hudby toliko od ně-\nmeckých skladatelův, Kreutzera, Kůckena, Marschnera\na j., když Poláci skladatelův podobné útvory tvořících\nnemají, a to co posud p. Sikorski ve Varšavě a p. Stud-\nziňski v Krakově složili, toliko pokusy nazvali lze. Jako\ntřetí číslo zpívala zpěvačka při zdejší zpěvohře, slečna\nPollákova arii žebračky z „Proroka\" a píseň Essera.\nJejí pěkný altový hlas a cituplný přednes prázden všeho\npitvoření se, mocně dojal shromážděné obecenstvo, jenž\njí srdečnou pochvalou děkovalo. Na konec vykonáno\nspoluúčinkováním všech žákův a žákyň vznešený sbor\nna míchané hlasy z „Mesiáše\" od G. F. Haendla s prů-\nvodem orkestru.\n(R. m.)\n\nZe Záhřebu.\nZpěváčky spolek. — Juratovič a gregorianský zpěv. —\nZkoušky na hudebním ústavě. — Výteční žáci a žákyně.\nVinařova kantata.\nZáhřebský.\nZdejší mužský zpěvácký spolek velmi chvalně si\npočíná; letos právě mají stanovy téhož spolku na způ-\nsob jiných ztvrzeny býti. Řízení jeho svěřeno je panu\nStoh loví, učiteli na zdejší podreální škole, jenž co\nochotný a zpěvu milovný dilettant chvalně znám jesf.\nZdali bude též národní zpěv vzdělávati, pochybuji;\nnebof jsou údové z větší části a též pan Stohl národ-\nnosti německé. Pročež lze se co obávati, že bude\nzdejší zpěvácký spolek, jak se to v mnohých městech\nstává, více cizí než národní zpěv pěstovat. A přede\nje hudba národu horvátského roztomilá, cituplná\na v pravém smyslu slova slovanská. Nápěvy jejich\npodobají se často nápěvům staročeským. Obšírněji po-\njednám o horvátské hudbě někdy jindy. O kostelní\nhudbě sděluji Vám s potěšením, že se sotva kdes\ntaký spořádaný ch orální zpěv najde, jak zde pod\nvedením pana Juratoviče, kněze a spoluředitele zdej-\nšího kathedrálního chrámu. Jesf výborný znatel gre-\ngorianského zpěvu, jemuž se ne tak snadno každý\nvyrovná vynikaje nad mnohé znalosti v tomto oboru\nhudby kostelní. Proslulý český kontrapunktista p. Karel\nPitsch poučoval nás též o těchto starých kostelních\ntóninách, avšak kadencí naše byly obyčejně stejné, kdež\nnaopak zde tomu tak není. Ještě dlužno se mi zmíniti\no zdejším důležitém ústavu, totiž: o jednotě hu-\ndební. Zkoušky na tomto ústavu došly utěšených vý-\nsledků. Co se theorie týče, odpovídali žáci velmi správně,\nmenovitě žáci na cello , jež p. Oertl vyučuje. Odpo-\nvědi klavírních žáků pod p. Čeňkem Vinařem (Če-\nchem) byly překvapující praecísí a velmi pokročilým\nvzděláním. Je to nejlepší důkaz o důkladné a lehce\npochopitelné methodě pana č. Vinaře, anto i chlape*\nútlého mládí v hudební theorii, ježto přede tak abstrakt-\nním předmětem jesf, velmi prospěli. Z 53 chovanců,\njižto jednotlivá oddělení hudební školy: zpěv, housle,\ncello, klavír navštěvovali, obdrželi následující žáci,\njsouce při tom do zlaté knihy zapsáni, odměny: Milo-\nkovič Jan (housle), Princigova Judita (klavír), Šrabee\nHeřman (cello) a Visjakova Emma (zpěv). Do čestné\nknihy byli zapsáni: Křížanič Frant. (housle), Šajatovič\nJul. (klavír) výtečný to talent; a Trputecova Irma (zpěv).\nPochvaly došli: Agrasova Berta, Rakičova Marie, Saj\nKarel (zpěv), Danielič Karel a Jugjič (housle), Baan J.\n(cello) a Uzorinac Viktor (klavír). Pan čeněk Vinař\nuvedl kantatu Terebelského do hudby, kteráž\nzde provedena byvši velké pochvaly došla. Je to skladba\ndůkladná a velmi zdařilá.\n\nBeethovenova \"Sinfonia eroica.\"\nNěco k charakteristice téhož umělce.\nBylo to roku 1803. Beethoven (narozen dne 17.\nprosince 1770 v Bonnu, f 26. března Í827 ve Vídni)\nuvázal se do nadřečené symfonie, kteráž pod názvem\n„Synfonia eroica\" známa dle dávno uzavřeného záměru\naby totiž hrdinovi svého věku Napoleonu I. loto instru-\nmentální dílo věnoval, pro časté překážky teprv násle-\ndujícího roku ukončena jesf.\nMezi tím sepsal Beethoven mnohé sonáty a quar-\ntetta od rozličných šlechticů a nakladatelů objednaná.\n(Beethoven však pracoval jen tenkráte za peníze a na\nobjednání, kdyli se v největším peněžitém nedostatku\nnacházel.) Beethoven byl dle svého politického mínění\nrepublikán, k čemuž jej jeho čistě umělecká přirozenost\nzvláště přivedla. Platonova republika vssála se do jeho\nkrve a masa, a dle toho základu, dle toho vzoru po-\nrovnával veškeré ústavy celého světa. Tak to chtěl\nmíti zařízeno, jako to Plato předepsal. Byl tedy toho\npevného domnění, žeby Napoleon žádný jiný úmysl ne-\nměl, nežli ten, Francouzsko dle podobných zásad v re-\npubliku proměniti, a tak by byl dle jeho mínění\nzáklad položen ku všeobecnému blahu. Odtud jeho\núcta a nadšení pro Napoleona.\nToto pro prvního konsula francouzské republiky,\nvítěze u Marengo, na čisto opsané hudební dílo, s de-\ndikací na něj, mělo právě francouzským vyslanstvím do\nPaříže zasláno býti, an právě do Vídně zpráva přišla,"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "277", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.5", "texte": "že se Napoleon Buonaparte dne 2. prosince 1804 za\nfrancouzského císaře provolati dal. Jak mile se Beet-\nhoven o tom dozvěděl, bylo první jeho zaměstnání,\ntitulní list od symfonie odtrhnouti a dílo samo při ná-\nramném proklínání nového francouzského císaře, „no-\nvého tyrana,\" na zem uvrhnouti, kdež také ležeti ostalo.\nTrvalo to dosti dlouho, nežli se Beethoven zase zpa-\nmatoval, a dovolil, aby dílo to pod názvem: „Sinfonia\neroica\" s dole se nacházejícími slovy: „Per festiggiare\nil souvvenire ďun gran uomo\" (t. j. k oslavení památky\nvelikého muže) na světlo vyjiti smělo. Podotkneme\nještě, že se Beethoven teprv tragickým zahynutím tohoto\ncísaře na ostrově Heleně, s ním zase smířil, vyjádřiv\nse sarkasticky : že jemu k tomuto převratu již před 17\nroky přiměřenou hudbu složil, kterouž tento (převrat),\naniž to jeho úmysl byl, zcela tak hudbou vyjadřuje\nmínil tím totiž smuteční pochod ve své symfonii.\n\nKarel Maria Weber a opily hudebník.\nVýjev ze života.\nJednoho večera zavadil ve Vídni jistý mladík na\nulici o bezživotné tělo. Spatře je v blátě ležící nemálo\nse ulekl, neboť se domníval z počátku, že se nohy\njeho dotkly obětě nějakého neštěstí neb nějaké vraždy.\nSehnul se však, by domnělému nešťastníku dle možnosti\nku pomoci přispěl, shledal, že se tu z cela jen o opilce\njedná.\n„Proklatý ožralče!\" zvolal zuřivě. Na ta slova\nsetřel opilec v úžlabí rukou bláto z zamazaného čela\na změřiv mladíka zamumlal bezzvučným, chraptivým\nhlasem:\n„Proklatý ožralče! pravíš Karle M.z Webrů?\nProklatý ožralče? Tento proklatý ožralec jest\nbezpochyby tolik co ty, rozumíš?\"\nWeber pln ošklivosti chtěl se vzdálili, ale podna-\npilec volal za ním: „Zůstaň! . . . Nechoďte pryč, pro-\nsím Vás pane, z Webrů. Byť hych i byl ožralcem,\nnení to předce dostatečnou příčinou, bych zde zahynul.\nPakli mne zanecháte zde béz ochrany, brzy mne voda\nzatopí, bláto mne udusí a nebo zimou zmrznu. Do-\nveďte mne předce domů. Bydlím jen dva kroky odtud\nv Novém městě. Nestrachujte se ničeho; vždyť sám\npromoklý nemáte se co obávali, že by mé dotknutí Vás\npromočilo.\" Outrpností pohnut, uchopil Weber ruku\nopilce a kráčel s nírn naznačenou jím cestou k obydlí.\nMezi tím nabyv nešťastník, jsa umělcem podporo-\nván, snad pohybováním, snad kolmým postavením po-\nněkud síly, držel v tomto stavu, napolo k sobě, napolo\nk svému dobromyslnému průvodčímu následující roz-\nmluvu: „Krásná to bouře! (bylať strašná bouře právě\ntéto noci) překrásná to bouře, avšak padesát let tomu,\npřežil jsem ještě krásnější, mnohem strašnější v okolí\nTorre del greco ve Vlaších. Tenkrát pane z Webrů\nbyl jsem ještě mlád, tenkrát jsem byl čacký muž, teh-\ndáž jsem měl vtip jako Vy. Roven Vám psal jsem\noperní partitury. Ójá mezek! snil jsem o důsto-\njenství, o slávě, o štěstí, já, jenž do propasti opilství\npadnouti měl. Mně v ošklivé této stoce jedenkráte\npohrouženému nezbylo žádné jiné útěchy než té, bych\nvždy se zase opil, abych po několik hodin na všecko\nokolo sebe zapomněl,\"\nPři této myšlence dal se do hlasitého smíchu, je-\nmuž vytí tří neb čtyr polekaných psů odpovídalo.\nPo chvíli počal z novu: „Jak, co jsem řekl právě?\nAch ano pamatuji se! bloudil jsem semo tamo v okolí\nTorre del greco v čas tak strašné bouře, jako nynější.\nI zaklepám na dvéře osamělého domu. Neodvírá se mi.\nTluku podruhé, žádná odpověď. I zabouřím po třetí.\nĎáble a peklo! Kdo jesť to? volá slabý hlas. Zblou-\ndilý cizinec, prosící za outočiště.\" Dvéře se otevrou\na spatřím muže mladého, bledého, který, jsa churav,\nlože opustil, by povinnosf pohostinskou na mně vyplnil.\nPohostinství to záleželo jedině v ochraně před bouří;\nneb nenalezl jsem v chatrči této ni kousek chleba, ni\nsklenici vína. Seznámiv se s ním trochu, nemohl jsem\nhostiteli svému podivení nad jeho osamělostí zamlčeti.\"\n„Přišel jsem sem,\" pravil on, „bych nepo-\nznán tu zemřel.\"\n„Nepoznán!\" zvolal jsem. „Vidím zde přede hu-\ndební rukopisy s korrekturami dle zdání ozna-\nmující, že se komponováním zabýváte. Podivná náhoda\nsvedla nás dohromady. Ijá sním o slávě mistra, ijá\nkráčím školou chudoby, bych se jednou do svatyně umy\nvedrati mohl. Prchnuv z krámu mého otce, váženého\nbohatého obchodníka ve Vídni, potuluji se ve Vlaších\ns měšcem ne příliš naplněným, jehož břicho den ode\ndne více hubení. Slávu však mám před sebou. A tak\nputuji s lehkým srdcem dále jako židé na poušti za\nohnivým sloupem do zaslíbené země je vedoucím.\"\n„Vy máte rodinu, máte otce a opustil jste vše,\nchtě hnáti se za zrádným, svůdným přeludem ?\" odvětil\nchuravec. „Ach, to bych byl neučinil. Slyšte, vylíčím\nVám poněkud život můj. Snad pouhý jenom tento ná-\nstin postačí, by Vás zvrátil z cesty osudu Vás očeká-\nvajícího, jehož břímě tak těžce cítím. Slyšte mladíku\ndobrosrdečný, však neprozřetelný!\"\n(Dokončení.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nStavovské divadlo. Dne 6. t. m. dávala se zde\npo druhé opera „Oberon, Kúnig der Elfen44 dle\nanglického od Th. Helia, hudba od C. M.z Webrň. Deset\nlet jest tomu, co ušlechtilá tato opera z repertoiru našeho\ndivadla byla zmizela, a hle! opět nyní jest nám dopřáno\nji spatřiti, v ní oceniti velikého ducha Webrova a baviti\nse s pikantním obsahem, jejž zde v krátkosti sdělujeme:\nV rajské zahradě rusálek tančí a zpívají víly kol spícího\nkrále Oberona, kterýž probudiv se, jim odejiti káže.\nJeho choť Titania dává mu zprávu o rytíři Huonovi,\njeho sluhovi a krásné Režii. Oberon kyne svým liliovým\nžezlem a objeví se rytíř Hltion a spící sluha jeho. I\nopětně kyne žezlem a Režie se objeví. Králi duchů se\njinoch tento zalíbí; i slíbí Titanii jej pod svou ochranu\nvzíti. Opět kyne žezlem a hle! rytíř Hiion a Serasmín\njeho sluha nalézají se před mocným Oberonem. Král na-\nbízí se jim co ochrance a dá Huonovi lesnici, na kterouž\nkdyž jsa v nebezpečí zatroubí, mu neviditelnou mocí při-\nspěno bude. Hiion z toho se raduje a žádá Oberona, by\njej opět do vlasti jeho milenky dovedl. I kyna mocný\nkrál žezlem svým v město Bagdad objeví se před zdive-\nnýma zrakoma rytíře. „V Babylouu květe láska Tobě/4\njsou poslední slova Oberonova, an Huon v trudné my-\nšlenky pohroužen k městu se blíží. Nastane proměna.\nV krásné turecké komnatě připomíná sobě Režie lásku\nk Huonovi, an se klepání na dvéře z venku ozve. Fa-\ntima její otrokyně zvěstuje jí radostně příchod jejího\nmilence, an nábožné zpěvy z minaretu se ozývají. Blí-\nžící se otrokové harému vybízí Režii a Fatimu k modlit-\nbám a spánku. (1. dějství.) Slavně hoduje kalif Bag-\ndadský Harunal Rašid uprostřed bohatých knížat, neb\nNabekon, princ tyrský, má státi se manželem Režie.\nRežie zamítne jím, an rytíř Hiion s mečem vrazí do ko-\nmnaty, v ochranu bera dívku. Otrokové kalifovi tasí\nšavle, avšak Nabekon sám se nechce pomstit na Huonovi.\nHiion jej v souboji zavraždí. Již chápou se ho otroci!\nHiion zatroubí na svou lesnici a okamžitě octne se v di-\nvoké krajině turecké. Avšak i sem zasahuje pomsta ka-\nlifova; neboť houf jeho sluhů dohoní prchajícího, zmocní\nse Hiiona, vezmou mu lesnici zatroubí! Však jaká\nhrůza pojímá nevěřící, neboť prchají zahodíce lesnice.\nJuž daleko vzdáleni jsou od města Bagdadu, uprchlíci\nblíží se k přístavu, kdež je Oberon očekává a jim poroučí\nna lodi odplouti. Nastane proměna. V divoké skalnaté\nkrajině volá Puk, sloužící duch Oberonňv, víly a žádá\nje o pomoc, kterouž tyto jemu přislíbí. Opětná proměna.\nK hrůzné jeskyni před šírošírým oceánem, kterouž toliko\nblískající nebe osvětluje, dochází Hiion s umdlenou mi-\nlenkou svou, ukáže jí jeskyně, kamž se před strašnými\nvlnami rozbouřeného moře uchýliti má, a odejde, chtěje\njí něčeho k občerstvení přinesti. Hrůza obejde dívku, tu\nhučící vlny, zde strašná černá mračna, tam jícen jeskyně\nšklebí se na ouzkostlivou Režii. Přeje si smrt s milen-\ncem svým. Tu uzří loď se blížiti. I volá, jsouc v úplné\nnaději osvobození Húona, kyne bílým šatem. Nikdo ne-\nslyší nářek její a nevidí bílý šat větrem vláti. Loď od-\npluje, Režie spěchá podél břehu za ní. Mořští loupež-\nníci, kteří k břehu přistáli, uzří dívku i zmocní se jí.\nRežie volá svého chotě k pomoci, avšak přesilou lupičů\njest tento svázán a v skále zanechán. Bez sebe leží zde\nHuon, bez pomoci, opuštěn od lidí, neoplakán od své\nmilenky blíží se hrozné smrti. Však Oberon a sbory du-\nchů jeho jsou mu věrným ochráncem. (2. dějství.)\n(Pokračování budoucně.)\nČeský skladatel výtečných druhdy kostelních skla-\ndeb, pan Rob. Fuhrer je nyní varhaníkem v Riedu\nblíže Gmundenského jezera.\nKoncert J. Knotka a jeho žáka Gerstbergra v lá-\nzeňském sále na Malé Straně nevyhověl ani těm nej-\nskrovnějším požadavkům. Bylaf to dilettantská zábava,\nkterouž posuzovati nemůžeme. -\nPan Bio dek, jenžto dosti velkou činnost v kom-\nponování rozvinuje, složil k „Mlhavým obrazům,a jež vý-\ntečný malíř pan Bran dejs na ostrově Střeleckém ukazuje,\nkrásnou charakteristickou hudbu pro celý orkestr. Skoda\njen, že z nedostatku většího orkestru hudba tato se pro-\nvozovati nemůže.\nDruhý koncert Cecilianské jednoty bude se ještě\npřed svátky odbývati. Program obsahuje zajímající skladby:\nOuvertura k opeře „Elisa\" od Cherubiniho, skladby od\nStorcha, Lachnera, Marschnera a českou romancí\n„Umírající pěvec\" od Smilovského, hudba od Leop. J.\nZvonaře. V 2. oddělení uslyšíme symfonii vojen-\nskou od Jos. Haydna.\nVýtečný pan prof. Jul. Pisařovic uspořádá\ndne 17. t. m. koncert, v němžto pan Bachmann, slečny\nBrennerova a Vrabélyova spoluúčinkovati budou. Upo-\nzorňujeme milovníky hudby na tento koncert, v němžto\nmistrnou hru p. Pisařovice obdivovati budeme. A kdo by\nneznal slavného tohoto virtuosa na klarinet? Jeho hra\nje cituplnější než cituplného Kleina ve Vídni, jeho techni-\ncká sběhlosř dokonalejší než dokonalého Barmanna a jeho\nton zpěvnější než zpěvného Bara.\nPianistka slečna Serafína z Vrab é 1 y uspořádá\nv neděli dne 11. t. m. koncert, jeliožto zajímavý pro-\ngram zde podáváme: 1. Sonátu pro housle a piano\n(G-dur) od Beethovena, přednášena od koncertistky a\nprof. M. Mildnera; 2. píseň od Mendelssohna, přednese\npan Fektér; 3. zpěvní kus, přednese sleč. Brennerova;\n4. a) Allegro et variationes od Haendla, b) Consolation\nod Frant. Liszta, c) Novelette (čís. 7) od Schumanna,\npřednese koncertistka; 5. Perské písně od A. Rub i n-\nsteina, přednese pan Fektér; 6. a) Ukolébavka od A.\nDreyschocka, b) Valše de concert (As-dur) od Cho-\npina, přednese koncertistka.\nKe cti zde prodlévajícího komponisty valčíků pana\nJos. Gungla (nar. 1810 v Zsambeku v Uhřích), jenž\nr. 1848 uměleckou cestu do Ameriky podnikl, uspořádá\npan Karel Komsák, kapelník ostrostřelcň se svým smyč-\ncovým orkestrem v neděli dne 11. t. m. koncertní\nsoirée v sále na Žofi ně, při kteréž příležitosti některé\ntaneční kusy p. Gunglovy provedeny budou. V a 1-*\nčíky pod jmenem „Pražané,\" kteréž p. Gungl v Praze\nschválně k této zábavě složil, bude sám skladatel osobně\nřídit. Mimo to uslyšíme velké potpourri „Pražské památní"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "279", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.7", "texte": "lístky\" od K. Komsáka a koncerty pro hoboj (přednese\np. Blažek), pro flétnu (p. Hammerle) a pro housle (pan\nBriickner.)\nNakladatel těchto listu pan Rob. Veit hodlá vy-\ndati pašije v české řeci na květnou neděli a velký\npátek připadající, ježto p. Václ. Horák z jistého, 1571\ntištěného exempláru pro nynější potřebu uspořádá. Noty\nbudou na 5 liniích v tenorovém a basovém klíči\ntištěny a text dle nynějšího pravopisu upraven. Sbory\nbudou pro 4 zpěvné hlasy zvlášť vtištěny. Starý tento\nexemplář pašijí náleží českému museu. Předplacení na\ntoto dílo, které 8 hudebních archů obsahovati bude,\nobnáší 1 zl. 15 kr. nov. Předplacení trvá až do konce\núnora, naěež zvýšená cena nastoupne.\nAkademie ku prospěchu čítárny německých\nstudentův došla navzdor pestrému a časem Ihavému pro-\ngramu příznivého výsledku. Začátek učiněn jest ouver-\nturou k „Braut von Messina\" od Riesa (A-moll), kteráž\npod vedením kapelníka Tauwitze správně provedena byla.\nNa to přednášela sleč. Burggrafova Schillerovu báseň\n„Der Taucher' velmi důstojně, ačkoliv jsme se s jejím\npojmutím a přednesem shodnouti nemohli. Místo Mozar-\ntovy arie z „Figarovy svatby\" zpívala slečna Prauseova\nAuberovu arii z opery „Přísaha\" a se sleč. Mikovou\nduetto z Figarovy svatby s velkou pochvalou. Mile nás\npřekvapila hra slečny B. kteráž od té doby\nco Jsme ji v hostincích hráti slyšeli, velmi zdárně na\nhousle prospěla. Hrálať fantasii pro housle od svého\nučitele pana Webra odhodlaně asbravouru; jen žel tomu,\nže ji nedostatečný nástroj a matná skladba málo pří-\nležitosti k vyznamenání poskytla. Pan Eilers zpíval velmi\nvýrazně píseň „Der Soldát\" od kapelníka Jahna, a Blu-\nmenlied od J. Slánského. První píseň je pěkná, cha-\nrakteristická a zdařile provedena ; druhá je příliš sentimen-\ntální a upomíná na písně Prochovy. Palma koncertu ná-\nleží však bez odporu slečně Serafíně z Vrabély, pia-\nnistce a žákyni Dreyschokově. Ve svém přednesu „noc-\nturny\" od Fielda (čís. 4) osvědčila jemnost a uhlazenosť,\nv přednesu „gavotty\" od Seb. Bacha pružnost a sílu, a\nv saltorello od Alex. Dreyschocka elegancí a bravouru,\nvlastnosti to, které jsou hlavní podmínkou hry pianní.\nSleč. Vrabély byla hlučným potleskem odměněna a přidala\nna všestranné přání ještě jednu pie9U od A. Dreyschocka.\nObecenstvo bylo četné, výsledek zdařilý.\nHudební literatura. Právě vyšlo od našeho\nvýborného skladatele pana Václ. Horáka v Vratislavě\n„Graduale\" (Nostrum in Deum) pro 4 hlasy (tenor\nsolo) s malým obsazením, kteréž u Rob. Veit a za 90\nkr. rak. dostati možná. V tomž obchodnictví lze dostati\nskladby pro piano, které se k vánočním darům hodí.\nTyto jsou: Landschaftsbilder od A. Ambro se (54 kr.\nnov.), Valše caprice od Gerbera, (46 kr- nov.), Ly-\nrische Tonstúcke od téhož (54 kr. nov.), Romance sans\nparoles od téhož (54 kr. nov.) 3 Aquarelles od B. Kittla\n(70 kr. nov.), Romance varieé od Neumanna (46 kr.\nnov.). Dva sešity „Skizzen\" od B. Smetany; každý po\n70 kr. nov.\n\n(?) Z Ústí nad Orlicí. Na den sv. Cecilie\nprovozovala se zde mše do B (čís. 4) od Haydna, gra-\nduále od Seyfrieda a offertorium od Hummla velmi zda-\nřile. U večer odbývala se kvartettní zábava, v nížto\nkvartetto od Mendelssohna, Beethovena a našeho výteč-\nného W. H. Ve ita zdařile provedena byla. Zdejší vý-\nborný varhaník p. Alois Hnilička složil nedávno novou\ninstrumentální a vokální skladbu „Zdrávas Maria\" (op. 42),\nkterou prý co přílohu k Daliboru zašle. Jak doslýcháme,\nztratí naše město tohoto činného skladatele, jehožto zá-\nsluhy i německý hudební slovník „Schladebach Tonkůnst-\nlerlexikon\" úplně ocenil. Praví se, že pan Hnilička\npřevezme místo varhanické v Chrudimi. (Přáli by-\nchom, by p. A Hnilička širší pole pro svou činnost ob-\ndržel. Red.)\n\nLondýn. Dne 22. listop. byla ulita v slévárně\np. Robinsona a Cotama 8 stop vysoká od Baeona mode-\nlovaná kolosální socha F. Mendelssohna-Bartholdyho. Po-\nvzbuzení k zřízení této sochy vyšlo od jednoty hudební\n„Sacred Harmonie society/4 jejížto přednosta 50 guineí\nk tomuto účelu daroval. Tolik též dala J. M. královna\nanglická. 0 umělecké ceně téhož díla znějí příznivé úsudky.\nSocha bude na žulovém podstavku bezpochyby na severu\nSt. James Parku postavena.\nPaří ž. Theodor Parmentier, co spisovatel a skla-\ndatel hudební známý, odejel odtud do Toulouse, kamž\nho jeho úřad co pobočník maršálka Niela volá. Jeho choť\nTheresa roz. Milonollova dala se před svým odjezdem\nv sále paní Behrové na housle slyšeti. Znamenitá táž\numělkyně roznítila přednesem adagia Vieuxtempsova a\nsvých skladeb veškeré posluchače. Theresa nar. r. 182 9\nv Seviglianu v Itálii; se svou sestrou Marií (nar. 1831,\nf 1848) juž co dítě u obecenstva a kritiky neslýchaného\nnadšení, procestovala téměř celou Evropu a provdala se\nr. 1857 za Parmentiera. V divadle „Theatre lyrique\"\ndávala se dne 18. listopadu Gluckova opera „Orfeus\"\ns výborným úspěchem. Dne 10. odbývala se tu v Cir-\nque de Tlmperatrice slavnost Schillerovská, ku kteréž\nMeyerbeer dvě komposice napsal. Je to slavnostní po-\nchod a hudba ku kantatě od L. Pfaua. Pochod počínaje\npianissimem má imposantní konec a byl opakovan. Kantata\nje pro solové hlasy, sbor a orkestr. Je to směs populár-\nních nápěvů a časem šroubovaných effektu. V „opera\ncomique\" dočkala se Meyerbeerova opera „Pouť do Ploer-\nmelu\" 50. představení. V italské opeře dávala se ko-\nnečně Rossiniho opera „II curioso accideante\" (podivný pří-\npad); avšak tato opera není od Rossiniho, nýbrž směs\nz hudebních kusů Rossiniho. Rossini protestoval proti\ntomuto drzému návěští ředitele Calzada, jenž skladbu tu\nza novou práci Rossiniho vydával. Brzy na to stálo\nna divadelních cedulích „II curioso accideante\" opera uspo-\nřádaná z kusů Rossiniových od M. Berettoniho. Dne\n22. listop. slavil se v chrámě „St. Eustache\" od Paříž-\nských hudebních umělců den sv. Cecilie provedením\nvelké mše od Mozarta. Roger zpíval tenorovou partii a\nFilmant řídi!. Paní Szarvadyová roz. Klausova, pia-\nnistka Pražská uspořádá tu koncerty. —-\nStuttgart. Meyerbeer přijede sem tyto dni, aby\nposledním zkouškám k své opeře „Dinorah\" aneb „Pouť\ndo Ploermelu,\" přítomen byl, neboť má se opera tato dne\n7, prosince provozovali."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18591210-01.1.8", "texte": "Varšava. Věhlasný umělec hudební p. Apolinář\nKat ski neustává pracovati o své nejinilejší idei, jejíž\npředmětem jest koiiservatorium hudby. Uspořádav\nvše, co se týkalo dovolení vládního, potvrzení stanov\nústavu jako též i přidělení budoucího stánku hudební\nUměny cestuje nyní po Litvě a po krajích ruských uspo-\nřádaje koncerty ve prospěch konservatorium. Vybírá k to-\nmu místa a cas výborův maršálkův gubernských a od-\nbývajících se nyní v městách okresních shromáždění íi\nvýstav hospodářských. Neb vláda odporučivši mu ředitel-\nství řečeného ústavu, naznačila mu výminku, že když\nsebéře 120 stipendií na 6 let, tehdy teprv bude mu volno\notevříti školy hudební. Nadání ta stará se tedy p. Kat-\nský získati akciemi, z nichž každá obnáší 2000 zl. pol.\n(500 zl. stř.) Všecky skorém okresy, jak v království\npolském tak též i na Litvě a Žínudi berou sborně po\njedné i dvou akciích a mimo to mobovitější pánové zvlášť.\nSlyšíme o rozmanitých přípravách hudebních, ježto\numělci a ochotníci hudební pro letošní zimní dobu chystají.\nPianista p. Joz. Wienia wski bude dávat v síních redut-\nních 3 „P ora n k i mu zy kal ne\" věnované hudbě ko-\nmorní, na kterých dle ohlášeného programu se provozo-\nvali budou: Septuor od Hummla, Homage a Haendel,\nvelké duo na dvě piana od Moschelesa a quintett od R.\nSchumanna.\nVide ň. Dne 5. odpoledne byla na hřbitově sv.\nMarka odkryta socha Mozartova. Socha tato je umělecké\ndílo, jímžto si pan H. Gasser nové slávy dobyl. Na plo-\nchách pískovce mříží ohražených stojí žulový schodec, na\nněmžlo musa hudebního umění v bronci vyvedena v na-\nkloněném postavení spočívá* Postava pohlíží se schýle-\nnou hlavou k zemi, držíc v pravici otevřenou parti-\nturu requií a podpíraje se levicí, v nížto vavřínový\nvěnec drží, o nakupená díla velkého skladatele. Lze čisti\nnápisy: Figaro, Kouzelná flétna, symfonie atd. Vyvedení\npodstavkn svědčí o kráse a čistotě. - Dne 10. t. m.\ndává Alex. Dreyschock svůj poslední koncert na roz-\nloučenou.\nVratislav. Slezský katolický list uveřejňuje vy-\npsání ceny za snadně vykonalou krátkou, čtverhlasnou\nmši (latinský text) s průvodem varhan. Lhůta k zaslání\ntrvá do 1. září 1860, cena 20 tolarů. Adressuje se na\nBrosiga, kapelníka dómu ve Vratislavi (Breslau) v Slezku.\n\nSmĕs.\n\nRichard Wagner, jenž se nyní v Paříži zdržuje, byl\nod části časopisectva Pařížského (Revue des deux mon-\nďěs Siécle - a zvláště Figaro) tak ostře a tak lehko-\nvážně potupen, že se nucena viděl v časopise „Europe\nartisté\" následující odpověď uveřejniti: „Jedenáct tomu\nlet co jsem ze Slezska vyhnán, následovně z celého Ně-\nmecka vyloučen. Od té doby složil jsem v cizině dvě\nopery, z nicbžto jedna „Lohengriti\" v Německu s prospě-\nchem dávána jesť, ježto však jsem z nedostatku orkestru\nještě neslyšel. Přišel jsem do Francie, abych hudbu svou\naspoň před svými přátely provozovati dal. Vyhýbám se\nhluku a reklamám. *Jsemť cizí, vyhnán, a očekával jsem\nod Francie pohostinství a přívětivé přijmutí. Nazývají\nmne „Maratem mé skladby nemají žádné ta-\nkové bořící tendencí jak se obyčejně říká; sám král, jenž\nmne vypověděl, dává ve své residencí mé opery provo-\nzovati a nachází v nich obliby. Francouzské časopisy\nnechť ještě trochu cekají; snad mne pak jinak posuzovati\nbudou než dle výpovědí některých německých novin;\nnežádám pak ničehož než nestr aniios ť.\"\n\nDur a moll.\n\n(Haydn.) I. Haydn navštěvoval po čas svého v Londýně\npřebývání často vyhlášenou zpěvačku Bellinglon-ovou, a učinil\njí jednou poklonu, za kterou by se ani žádný dvořanín styděti\nnemusel. Vyhlášený malíř Reynolds vymaloval totiž tulo zpě-\nvačku jako svatou Cecilii, která s očima k nebi zírajícíma sbor\nanjelů naslouchati se zdála. Haydn jsa na úsudek o tom obraze\nod zpěvačky požádán, odpověděl: „Obraz jest Vám velice po-\ndobný, má ale předce velkou chybu!« »Kterou?\" tázala se\nBellingtan-ova u přítomnosti malíře. \"Malíř dopustil se pře-\nveLké chyby, proto že Vás vymaloval, jak nasloucháte zpěvu\nanjelů, an však měl vymalovat anjely, jak Váš zpěv s nadšením\nposlouchají « Pro tu zpěvačku komponoval Haydn „opuštěnou\nAdrianu.\"\n\nListárna.\nPanu K. L. v Rjece: „Humnori-\npočaly 1. říjnem b. r. svůj nový\nna téhodny urychlený a skrz naskrz zdokonalený\nbéh) i osvědčuje se býti fotograíem směšností, železnicí\nnápadů, telegrafem výpadů, parníkem nájezdů a perníkem\ni syrobem všech slovanských Kaš a kaší! Mimo to jsou\n„Humoristické listyu skoro až neslušně skromné. Po-\ndávajíce ročně 52 týdenně vycházejících archňv asi s 200\nu nás posud nevídanými, proto že nevydanými obrázky,\na konečně ještě s dvěma praemiemi, podávají samy sebe\ntakřka za pac , totiž s kolkem již as poštovní zlí-\nsýlkou ročně toliko za 5 zl. 70 kr., půlletně za 2 zl.\n85 kr.; čtvrtletně za 1 zl. 45 kr. a měsíčně za 50 kr.\nrak. čísla. Z toho patrno, že jsou „Hum. listy\" i s 75\nkrejcarovým „Humoristickým kalendářem\nna rok 1860** ne-li zcela, alespoň polovičně xclar-\nma, i nebude zajisté ni jediného človíčka na světě,\nkterýby lhostejně opominul pro vyléčení své z těžkomysl-\nnosti zmíněné dva praskavé bičíky si zaopaťriti. Kdo tak\nneučiní, litovati toho bude věčně věkňv a litovati nepře-\nstane, dokud ser mu obou spisňv z „expedicí Humori-\nstických listův v Praze 140—2\" do rukou nedostane.\n\nK tomuto číslu přiloženo jesť pozvání k předplacení na „Dalibora\" 1860. Žadáme P. T. ctěné odběratele,\nby své předplacení brzy obnovili] by se počet výlisků ustanoviti mohl. Při této příležitosti vyzýváme\npány varhaníky a ředitele kůru k předplacení na ,9Pašije,éé ježto dle starého rukopisu náš důkladný\npan Václ. Horák uspořádá. Předplacení na „Pašije,44 osm hudebních archů s textem českým čítající,\nobnáší: 1 zl. 15 nov. kr. Předplacení na toto dílo trvá až do posledního února 1860, načež zvýšená\ncena nastoupí. Poslední notová příloha, obsahující „Pohřební čtverozpěv44 od J. Nesvadby, bude k po-\nslednímu číslu přiložena."}]}