{"numero_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_sha256": "c66a1019160f155867a93d679fee64dfe8a3e6c9847d859ff9c6e949200b0166", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1860/03/20_01/bmtnabd_1860-03-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[65]", "page_fin": "[65]", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.1", "titre_corps": "26. srpen", "titre_sommaire": "26. srpen", "signature_source": "Šmilovský", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[65]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 622, "texte": "26. srpen\nŠmilovský.\n*)•\nNad moravským polem vstává\nSlunce v záři krvavé,\nStrážce trouba provolává\nRánem děsné hrany své:\nOtokare, Otokare,\nZlá nastává hodina.\nSlunce krev nad tebou pláce,\nSlávy hvězda zhasíná ! Ú\nKrál tu z stanu krokem těžkým\nY tábor kráčí uspaný,\nKleká a ku horám českým\nZvedá zrak svůj zdrhaný;\nTiskne ruku k srdci svému,\nVelkým hlasem k nebi lká:\nA národu vzdálenému\nPoslední svůj pozdrav vzdá.\n'***— láboreTAi čfeJŽých re&í -i- 4~\nTeskno ; visí hrobové,\nA jak příštích smutných věků\nKvíleli by poslové,\nZ českých hor do duše zní\nKrálovi zpěv pohřební:\nSvatý Václave,\nVoj vodo české země,\nPros za nás!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[65]", "page_fin": "66", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.2", "titre_corps": "Václav Em. Horák. Stručný životopisní nástin. Podává redaktor.", "titre_sommaire": "Václav Em. Horák. Stručný životopisní nástin. Podává redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[65]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.1", "debut_caractere": 624, "fin_caractere_exclue": 2795, "texte": "Václav Em. Horák.\nStručný životopisní nástin. Podává redaktor.\n(Pokračování.)\nNemoha sehnati honorár, jímžto by si vyučování\nv theorii u V. Tomáška zaplatili mohl, byl obmezen\nu vzdělávání se v theorii sám na sebe. By se správ-\nněji a jednoduchým způsobem bass znamenali naučil,\nučinil si partituru z mnohých Brixiových fug a sice\ns dvojitým varhanním hlasem. První hlas poznamenal\nsi sám a pak si napsal pod to původní poznamenání,\nby poznal, jak dalece se jeho poznamenání od pů-\nvodního liší. Velký počet takých výtahů nachází se\nv archivu jednoty k zvelebení kostelní hudby v Cechách.\nDo této periody (r. 1825) padají skladby; Salvě,\nAnimas, Ne recorderis pro mužské hlasy, které\npro tehdejší choralisty dómu napsal. Tak též první\nTe Deum, které v opisech obíhá. R. 1826 složil Ho-\nrák první misi, která se na Hradčanech v chrámě\nbarnabitek provozovala a z nichžto později přepraco-\nváním čtvrtá se stala a tiskem vyšla. Téhož roku\ndávalo se jeho requiem pod ředitelstvím kapelníka\nTriebensee v chrámě sv. Tomáše za zemřelého hraběte\nLažanského.\nVedle toho studoval Horák partitury Mozarta, J.\nHaydna atd. První partitura, kterou laskavostí tehdej-\nšího kapelníka dělostřelctva, Krysy, co posluchač seslé\nlatinské školy obdržel, byla partitura k Faustu od L.\nSpohra.\nJelikož, jak ze všeho vysvítá, juž v dospělejším\nstáří stpdovati započal a při tehdejších okolnostech málo\nnaděje měl, po absolvovaných právnických studiích brzce\nslužbu obdrželi, vzdal se po dvou letech právnických\nstudií a věnoval se docela hudbě. Získav si mezi tím\nčasem dosti žáků a žákyň ve zpěvu a , oženil\nse r. 1828.\nRoku 1831 svěřila mu jednota k zvelebení kostelní\nhudby místo učitele zpěvácké škole jeho působením ve\nvarhanickém ústavu založené. Poněvadž ale plat v žá-\ndném poměru k jeho soukromým hodinám nestál, od-\nřekl se po dvou letech téhož místa, načež zpěvácká\nškola ve varhanickém ústavu zanikla, až pak později\nopět vyučování zpěvu se obnovilo.\nToho času vypravoval jistý žák Y, Tomáška Ho-\nrákovij že Tomáškova nauka o kontrapunktu od jiných\n\n*) Zdatný nás skladatel, pan Karel Slavík, uvedl tuto báseň\nv hudbu, kteráž v koncerte ku prospěchu akad. étem spolku\nprovedena byla."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1439, "texte": "theoretiků značně se liší. Dychtivostí puzen, by ná-\nhledy Tomáškovy v tomto předmětu znáti se naučil,\nustanovil se Horák navzdor vysokému honoráru (2 zl-\nstř. za hodinu) na tom, že se u něho učiti bude, což\nse také stalo. Avšak Y. Tomášek oznámil Horákovi, že\nmusí nejdříve jeho náuku o harmonii znáti, anto by mu\ntakto neporozuměl. I předčítal mu na to svou náuku\no harmonii z čistě opsaných sešitů. Jelikož se ale toto\npředčítání na dlouhé lokte táhlo a Horák větší část, co\nuž věděl, čtyrykrát tak draze zaplatiti musel, přestal po\n3 měsících u Tomáška se učiti, aniž by u něho kontra-\npunkt byl slyšel.\nJelikož se náklonost Horákova ku komponování\nhlavně kostelních skladeb soustřeďovala, ucházel se,\nzastávaje místo učitele zpěvu, o uprázněné chorregent-\nské místo, avšak musel, by si zásluhy získal, nejprv\nvarhanické místo v chrámě Týnském převzíti a po třech\nletech r. 1836 obdržel chorregeatské místo v chrámě\nu Marie Sněžné.\nRoku 1837 ustanoven byl za učitele harmonie na\nškole varhanické, kteréž místo však juž r. 1838 složil.\nJelikož jeho sňatek požehnán byl, musel časně ráno až\npozdě do noci hodiny v hudbě dávati. I nezůstalo mu\ntedy času ku komponování.\nNic méně však složil a vydal Horák několik skla-\ndeb kostelních, kteréž všeobecné obliby a všestranného\nuznání došly a byl, když r. 1852 kapelnictví hlavního\nchrámu u sv. Štěpána ve Vídni uprázněno bylo, mezi\n42 kompetenty prim o loco (co první) navrhnut.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "66", "page_fin": "66", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.3", "titre_corps": "Návod ku zpěvu, ohledem na národní školy. Podává J. L. Zvonař.", "titre_sommaire": "Návod ku zpěvu, ohledem na národní školy. Podává J. L. Zvonař.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.2", "debut_caractere": 1441, "fin_caractere_exclue": 4198, "texte": "Návod ku zpěvu, ohledem na národní\nškoly.\nPodává J. L. Zvonař.\n(Pokračování.)\nMezihry (interválly).\nZbývá nám ještě septima. Ze třech druhů tohoto\nintervallu jest malá, která nejlehčí k zpívání jest a\nnejčastěji přichází. I tu vyhledáme nejprvé v jistém\nakordu, a sice v tom, v kterém se dissonující stránka\ntohoto intervallu v nejmenším stupni nalézá. Jest to\nta, jež přichází ve spolku s velkou tercijí a velkou\nkvintou. Přidáme-li ku př. k trojzvuku rj h d ještě\ntón f, vstoupí f k prvnímu tónu g do poměru malé\nseptimy a k tomu d do poměru malé tercije. I ta-\nkový akord jest přirozený, nebof se ozývá docela\nzřejmě mezi tóny, které se dostaví, udeříme-li na pianě\nku př. velké C.\nRovněž jako z trojzvuku dají se i z tohoto akordu\nrozličné melodické motivy složif, k. p.\ni- ' , l i'• .ř i» • ;i - ' >•i t. íjř - Jí ** li| V ř 5 i Í• v ?\ng,hdf; gd h g, fd h,\nfd hg, df g h, a t. d.\nkteré bez vší pochybnosti lehké jsou. Při rozložení\ng fd h) d f g h namítne se bezprostředně intervall\nmalé septimy, jejž, aby se lépe vštípil, učitel několi-\nkrát opakovat dá. Může i dítkárn pověděf, že se na-\nzývá skupení čtvera tonů ktvero%vuk.\nObsahuje však tento akord dva tóny, jež se spolu\ndobře nesnášejí, totiž g f, za kterouž příčinou jeden\nz nich se musí z místa hnout a k jinému nejbližšímu\ntónu kráčet. Tomuto hnutí se z místa jest více podro-\nbeno /*, poněvadž jest v g trojzvuku cizí tón, asi jako\npodruh v cizím bytu. G jest základní tón = domácí\npán, a pročež mu méně přísluší, aby ustoupil. Protož\nshledáváme, že při intervallu septimy vrchní tón spíše\ndolů než spodní tón nahoru směřuje. Přirozeně tedy\nbude po f následovat e, k němuž zůstane g ležet, aneb\nzůstane fna svém místě a g se hne ka. V obou pří—\npádnostech nastane smíření. Z toho vysvítá, že svrchu\nuvedené motivy ze čtverzvuku nejsou ukončené; aby se\nukončily, přidáme k motivům g h d f, g d h f ještě e,\ncož bude notováno takto vyhlížet:\nDále jest v řečeném čtverozvuku obsažen ještě tón\nhj sedmý to tón ze stupnice c; i ten směřuje k nej-\nbližšímu vyššímu tonu (osmému ve škále), pročež do-\nplníme jím ostatní dva motivy svrchu položené: fd b\ng | c; d f g h | c ; v notách:\nPodobně se nakládá s každým takovým čtverozvu-\nkem. Aby dítky poznaly účinek toho akordu zcela,\nbude prospěšné, když se nejen ro%lozené nýbrž i\nsborně předvezme. K tomu cíli rozvrhni učitel učně\nna čtyry sbory a dej prvnímu zpívat g, druhému hj\ntřetímu d a čtvrtému /*, a však zprvu tak, aby nastou-\npil jeden sbor po druhém, asi v tom čase, co by se\njedna, dvě napočítalo, ku př.\nOsvojily-li si dítky akord takto, vyzvou se, aby\nvšecky jeho částky nejednou udeřily.\n(Pokračování.)\n*) Pohyb nesmí být zdlouhavý a dýchat se musí před každou\nnotou, vyjmouc druhé ha druhé f, jež jsou obloučkem\ns první notou spojeny."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "67", "page_fin": "67", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.4", "titre_corps": "Z Varšavy. „Gospoda.“ — Spolek ku podporování umělcův hudebních. — p. Václav Procházka. — Koncerty.", "titre_sommaire": "Z Varšavy. „Gospoda.“ — Spolek ku podporování umělcův hudebních. — p. Václav Procházka. — Koncerty.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2990, "texte": "Z Varšavy.\n„Gospoda.“ — Spolek ku podporování umělcův hudebních.\n— p. Václav Procházka. — Koncerty.\nNejlepším a nejzajímavějším místem ušlechtilé zá-\nbavy duševní jesf u nás nedávno panem\nzřízená beseda, tak zvaná „Gospoda,11 kterouž navště-\nvují spisovatelé, hudební umělci jakož i přátelé umění\na věd. Zábava v této „ Gospo\" bývá zvláště dva-\nkráte v týhodnu vele zajímavá j neb v úterý stanoví\nhlavní předmět její slovesnosf polská a v pátek hudba.\nCo do hudby byly tam již vykonány útvory J. F. Do-\nbrzyúského v hudbu uvedené částě „Konrada Walen-\nroda,\" potom útvory Můnchheimera, ředitele orkestru\ndivadel Varšavských, jehož zpěvohra „ (Luko-\nstřelec) v minulém roku krásného došla výsledku, potom\nvokální útvory Moniuszki, Novakovského, Komorovského\na jiných. Dne 22. ledna odbývala se v místnostech\nkláštera Augustianů výroční schůzka spolku ku podpo-\nrování umělcův hudebních, jejich vdov a sirotkův\nQTowarzyslwo wsparcia arlyslów\nZe zprávy čtené od p. T. Fukiera, předsedy téhož spolku\nvysvítá, že majitek spolku toho obnáší 27.087 rublův\nna stř. Přítomně užívá 25 členův výslužného a sice\nvšickni měsíčně 75 rublů, což ročně činí 984 rublů.\nTentokráte uděleno výslužné pp. Václavovi Procház-\nkovi a Tom. Gíogowskému, jakožto oudůin společnosti\npřes 20 let a věku svého 50 let čítajícím. Náš náro-\ndovec p. Procházka jesf jeden z nejprvnějších učite-\nlův hudby ve Varšavě, jenž velké získal si zde zásluhy\nna poli pěstování hudby, zvláště kostelní, neb jsa ře-\nditelem hudby PP. Piaristův nejvíce s ochotníky provo-\nzuje nej vznešenější útvory v oboru tomto. Obšírnější\nživotopis jeho nalézá se v Slovníku umělcův polských\na slovanských na str. 466, jejž vydal r. 1857 v Paříži\nAlb. Sowiúski pod názvem: „Musiciens polonais\net slaves,u kde se též zmiňují o něm jako o skla-\ndateli pěkného útvoru, „Morceau de piano\" umístěného\nv „ AlbumWarszawskěnV z roku 1854, aže zvěč-\nnělý skladatel hudební Elsner věnoval mu svou slavnostní\nmši op. 88. Koncertův máme zde neustále velkou\nhojnosf. V posledním čase vystupovali zde houslisté\nSt. Taborowski a Vieuxtemps. Poslední zvláště za-\nvděčil se Varšav anům hřáním arie z „Szu-\nmia jodiyíl ozdobiv ji dodatkami vlastní obraznosti.\nVelké činí se zde přípravy ku koncertu ve prospěch\nústavu hudebního, při kterém spoluúčinkovati bude 100\nzpěváků a 200 instrumentalistův. Mezi jinými útvory\nbude též provozována velká symfonie v způsobu Spoh-\nrove „ Weihe der Tone\" jako zvukomalba složená\nk ukrainské pověsti A. Malczewského „ \"\nznámé v překladu českém. Ku konci zbývá nám\nještě zmínili se o skvostném bálu uspořádaném zde ve\nprospěch ústavu hudebního (Institutu Muzycz.), jehož\nčistý výnos obnášel 15.000 zl. pol. (3750. zl. rak. č.)\nŽe se nejnovější zpěvohra pana Moniuszki „\nbina\" s výtečným potkala výsledkem, jižTám známo\nto však bude pro Vás novinkou, že pan Moniuszko má\njiž v rukou opět nové libretto ku zpěvohře o jednom\njednání sepsané od básníka Checinského, jehož název\ntvoří starodávné přísloví šlechty polské: „Verbum\nnobile.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "67", "page_fin": "68", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.5", "titre_corps": "Koncert ku prospěchu akademického čtenářského spolku.", "titre_sommaire": "Koncert ku prospěchu akademického čtenářského spolku.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.3", "debut_caractere": 2992, "fin_caractere_exclue": 5027, "texte": "Koncert\nku prospěchu akademického čtenářského spolku.\nVelké toliko v češtině tištěné cedule oznamovaly\ndne 10. t. m. na rozích Pražskému hudbymilovnému\nobecenstvu, že Musa české hudby, ve své vlasti tak\nmálo vážena, ba snad i od mnohých opovržena, v ry-\nV\nzém slovanském rouchu v sále na Zofíně stánek si\nrozbila. Uhostilaf se tam tím raději, anto jí to jednou\ntoliko za rok popřáno bývá ; tím důstojněji, an se jí\ntohoto vyznamenání na druhý rok již dostalo.\nČetný dav lidí übíral se juž před 4. hodinou na\nostrov Žofínský, a nežli koncert se započal, byly míst-\nnosti sálu tak přeplněny, že se mnoho lidí pro nedo-\nstatek místa domů odebralo. Obecenstvo bylo napnuté.\nNejprvé zavzněly zvuky ouvertury (G-moll) k ru-\nské národní opeře „Život za Cara\" od M. Glinky,\nzvuky, ježto ryzým slovanským duchem vynikajíce slo-\nvanskou zádumčivostí dýchají. Ouvertura tato tak du-\nchaplně zosnovaná a tak obratně zbudovaná a tak krá-\nsnou instrumentací ozdobená, lhostejně byla přijata.\nProč ? Nevíme skutečně. Nebylo snad rozehřáto obe-\ncenstvo těmi jednoduchými avšak k srdci mluvícími\nmotivy ? či snad neporozumělo duchu slovanského mi-\nstra ? Nechceme rozhodovati, avšak jisto je, že posluchači\nskladbu tuto ocenit nedovedli. Za to však rozjařila\nobecenstvo výtečná zpěvkyně Karolina zTiefen-\ns e e přednesem českých národních písní „Měla jsem\nholoubka\" a „Osiřelo dítě,\" jakož i trudných ruských\na vábivých polských písní. Zpívalaf tak cituplně a tak\nvýznamně, že mnohokráte vyvolána byla. čestné toto\nV\nvyznamenání pohnulo slavnou zpěvačku k přednesu „Če-\nšky\" od Fr. Š k r o u p a, při nížto po každé sloce, po\nrázných deklamatorních slovech „čech musí být a vla-\nstenec\" hřmící potlesk sálem otřásl. Pochvaly a vo-\nlání „Výtečně! Bravissima!\" bylo bez konce. Na to\npřednášel pan U n g e r fantasii pro violu ďamour s prů-\nvodem harfy. Láskyplné a toužebné jakož i sladké a\njihnoucí zvuky tohoto líbezného nástroje zbudily by za-\njisté zvláštního účinku, kdyby nám bylo popřáno, je\nv malém pokoji slyšeli; avšak i navzdor rozsáhlým míst-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3450, "texte": "nostem bavila obecenstvo hra páně Ungrova. Tklivě\nano bolně dojal nás na to výtečný sbor „\nsrpna,\" v němž básník V. Šmilovský smrt hrdinského\nkrále Přemysla Ottokara 11., jenž dne 26. srpna 1278\nna poli Moravském v bojišti padl , dojímavými slovy\nopěvuje. Ach, koho by hluboce nepohnuly bolné, s trud-\nným přídechem posaunů doprovázené zvuky od IÍ. Sla-\nvíka? A komu by byl netanul na mysli refrain:\nSvatý Václave,\nVojvodo české země,\nPros za nás!\nPan Slavík, žák p. Z. Kolešovského, osvědčil se ve\nskladbě této co velice nadaný skladatel, jenž každým\nrokem vždy více á více prospívá. Vedlf hlasy obratně\na důmyslně, oděl tragický text úplně piřměřenou hu-\ndbou a vystřelil se s úspěchem každé jednotvárnosti.\nNeméně líbil se bujarý sbor od Viléma B1 o d ka,\njenž použiv veselostí překypujícího textu od J. Picka\nv Jelenově slohu sbor svůj zosnoval a obecenstvo k hluč-\nným potleskům roznítil.\nVelmi zajímavou novinkou byla pro nás ouvertura\n(F-moll) s tragedií „Alexej\" od Lud. Procházky.\nNadaný skladatel pojav důkladně obsah zdařilé této tra-\ngedie, vylíčil trefnými motivy významné momenty dra-\nmatické básně této a zosnoval svou skladbu duchaplným\nzpůsobem a ozdobil ji vnadnou a časem i charakteri-\nstickou instrumentací. Ačkoliv ouvertura tato co do\nrhytrnu na Beethovenovu „k Egmontu\" uporhíná, neza-\nzlíváme přec panu skladateli, že se klassického Beetho-\nvena držel; nebof kdo nenásledoval v prvních svých\npracích výtečné vzory? Mozart následoval ve svých\nkvartetách Haydna ; Beethoven ve svých synfoniích Mo-\nzarta, a tak všem výtečníkům tanuly na mysli výborné\nvzory. Skladba p. L. Procházky je zajisté zdařilá\na záslužná práce a kojíme se nadějí, že zaujme mladý\ntento umělec v brzkém čase jedno z nejprvnějších míst\nmezi skladateli českými. *)\nChvalně musíme se též zmíniti o hře na piano\nslečny Aug. Kolárovy, kteráž nocturnu od Chopina,\nrhapsodii od svého učitele pana F. Smetany a Invitalion\nala Polka od A. Dreyschocka s velkou čistotou, sbě-\nhlostí as dostatečnou silou přednesla a zvláštní pru-\nžnost v úhozu osvědčila.\nVelké nadšení zmocnilo se posluchačů, když ne-\nstor českého zpěvu, pan Karel Strakatý, píseň „Po-\nrodila mne matička\" od J. Th. Kro va, skladatele tak\nzvané husitské písně, přednášeli započal. Koho by\nbyl nedojmú! krásný nápěv se slovy\nPorodila mne moje matička,\nPorodila mne v krásný Vesny den,\nPorodila mne v želeném sadě,\nPorodila mne mezi růžemi,\nMezi růžemi plnokvětnými!\nJak libě zaznívaly tyto prosté, z nitra milované\nmatky se řinoucí zvuky! Jak lahodně dotkla se nás\ntato slova s půvabnou hudbou:\nKdybych věděla, moje robátko,\nŽe z Tebe bude věrný, zdárný Cech,\nOvinula bych Tebe růžemi,\nTebe růžemi libovonnými!\nA jak zas ústrašně působil na obecenstvo náhlý\npřevrat s hrozícími slovy :\nKdybych věděla, malé robátko,\nŽe z Tebe bude lichý, zrádný Cech,\nOpletla bych Té krutou rohoží,\nV trní hodila s krutou rohoží!\nO kéž by každá čechověrná matička, kteréž ze-\nsnulý Krov tuto píseň věnoval, tato slova byla v sku-\ntek uvedla! Zajisté by vlast naše blahobytem oplývala!\nNež kam zabloudila má roznícená fantasie! Musím\nukončiti a doložím toliko, že pan Strakatý tuto pí-\nseň, kteráž nákladem Christofa a Kuhé v Praze vyšla,\nna všestranně přání opakovati musel, a že koncert tento\nvelmi skvělého došel výsledku. Díky, ano srdečné díky\nza tyto duševní lahůdky našemu akad. čtenářskému\nspolku! (?)\n*) Obě ouvertury byly pod obezřelým vedením p, F. Škroupa\nprecisně a nuancované od orkeslru provedeny. Red."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "69", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.6", "titre_corps": "Haydn. Obrázek ze života. Podává Kar. Adámek.", "titre_sommaire": "Haydn. Obrázek ze života. Podává Kar. Adámek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.4", "debut_caractere": 3452, "fin_caractere_exclue": 4473, "texte": "Haydn.\nObrázek ze života. Podává Kar. Adámek.\nI.\nVídeň děsila se před blížícími se pluky fraucouzské\narmády; bylaf opuštěna od vojska Rakouského, ano i\nsám císař opustil Vídeň uznávaje, že zde není pro\nněho jistoty.\nHvězda Napoleonova se leskla, hrdý vítěz u Arkole\nhrozil Rakousku; dosud byl pln heroických myšlenek\nnepomýšleje, že může i on padnouti s výše, na niž se\norlovským letem povznesl. Cesta do Rakouska byla Na-\npoleonovi odevřena; každý věrný občan se hrozil fana-\nf\ntických synů republiky francouzské. Byly to doby\nstrastiplné!\nNa konci Gumpendorfského předměstí stál neúhledný\ndomek. Nezdálo se, že by byl vnikl až v tyto stěny\na v toto odlehlé předměstí nepokoj v městě panující.\nZde bylo pusto; jen málo kdo šel pustými ulicemi; a\nkdo se k domku tomuto přiblížil, pohlížel s úctou v malá\nokna, jako by tam hledal cos vznešeného. Objevil—li se\nkdo u okna, posmefcl uctivě každý mimojdoucí. Jaké\npak kouzlo poutalo Vídeňany k domku tomuto ?\nBylof to obydlí Josefa Haydna, jenž se právě z Lon-\ndýna navrátil!"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4947, "texte": "Vídeň byla naplněna rozmanitými pověstmi fa pouti\njeho; každý se pyšnil na „otce Haydna.\" Jedni vy-\npravovali o jeho odchodu z Londýna a obdivovali se\njeho vlastenectví. Ani ty nejskvělejší návrhy krále ne-\nbyly s to udržeti Haydna v Anglii. Měl bydleli ve\nWihdsoru a sám král dovolil, že bude mu možná každý\nden s královou zpívali. Nic jej nemohlo v Londýně\nopoutati. „Jsem poctivý a pravý Rakušan, a proto mu-\nsím do vlasti,\" tak odbýval i nejskvělejší nabídnutí dvora\nanglického. Tak vypravovali jedni; druzí pak obdivo-\nvali se triumfům, jakéž v Anglii slavil. Ano i za doktora\nhudby byl vOxfordě povýšen. Jeho bezpříkladná skromnost\nbyla obdivována ode všech. Tolikými dary byli obsy-\npán, tolikými skvostnými hodinkami obdarován a přec\nse neodloučil od svých starých jednoduchých hodin, jež\n„Suppenzeiger\" nazýval; tolikými briliantovými prsteny\nbyl poctěn a přec se nikdy prsten neskvěl na jeho prstě.\nTřicet let byl Hándel v Anglii a nestal se dokto-\nrem hudby, nedošel přednosti, jaké Haydn v několika\nměsících dosáhl.\nNeméně bylo rozmanitých pověstí o slavnosti, kte-\nrouž připravil lord Shav k jeho úctě, když se byl co\ndoktor hudby z Oxfordu navrátil. Bylf pozván k ho-\nstině a když vstoupl, povstala celá znamenitá společnost\na klaněla se Haydnovi. Všecky dámy nesly modré\nstužky ve vlasech, na nichž bylo zlatem jméno Haydna\nvyšito, ano sám domácí pán měl krásnými ocelovými\nperlami jméno jeho na obrubě kabátu vyšité.\nTo byla hostina!\nLíčení hostiny sahalo až v říše báječné. A když\nHaydn odcházel, tu jej prosil lord Shav, aby mu věno-\nval něco na památku. Haydn mu dal jednoduchou ta-\nbatěrku a prosil jeho chof, jejížto krásu nemohl dosti\nvychválili, aby také ona mu na památku něco udělila.\nObdrželi od ní skvostnou modrou stužku. Když se\nk císaři übíral, nesl stužku tuto.\nCož nevíte, že přísahal tuto stužku o všech sla-\nvnostech nositi ? A neslyšeli jste, co se s jeho taba-\ntěrkou stalo ? Lord Shav ji dal vložit v stříbrnou\nskřínku. A ještě něco dostal od Shava, papouška, krá-\nsného papouška, jenž několik melodií z jeho skladeb\nzpívá.\nTakové a podobné pověsti roztrušovaly se ve Vídni\npo návratu Haydnovu z Anglie a mísily se co jasné\npaprsky v panující temné dusno politického obzoru.\nZprávami těmito okřívali Vídeňaně a nabývali nové\núcty ku svému miláčku, ku poctivému, pravému krajanu,\nk svému Haydnovi. Jeho jméno se stalo paprskem ne-\nlíčené radosti, obydlí místem zasvěceným a proto každý\ns uctivostí kráčel kolem domku, jejž Haydn obýval.\nII.\nV malém pokojíku vedle odevřeného klavíru seděl\nu psacího stolu šedivý kmet. Nezdálo se však, že leta\nudusila oheň jinošský u útrobě jarého kmeta. Oko jeho\nplálo ohněm vznešeným, jakýž nadšenost ducha působí;\njasné ač vráskovaté celo se skvělo leskem tvořícího\ngenia. • Duch jeho žil stále v době jedné a zdál se\nspíše mládnouti, co tělo jeho pociťovalo tíži uplynulých\nlet. Byl to proslavený, světoznámý Haydn, prostý to\nstařec, s bodrým, dobromyslným úsměvem v líci. To\nje ten proslulý miláček uměn, králů\"<a výtečníků všech\nvlastí, to je „otec Haydn,\" miláček národů ! Velký jeho\ngenius ukryt v rouše nezhlídném, jen okem osvědčuje\nbytnosť svou, a pérem projevuje svoú velikost.\nHaydn pracoval na své slávě. Připravovali nejno-\nvější znamenité, nedostižné své dítko k pouti do světa;\nkomponoval velké oratorium: „Stvoření!\" V malém\npokojíku dokonával dílo, jenž mělo naplniti obdivováním\nšírošírý svět. četl překlad textu z Anglie mu zasla-\nný. Oko jeho se povyjasnilo, líce jeho polil ra-\ndostným hnutím ruměnec.\n„Nemýlil jsem se v tobě příteli! Dobře jsem vě-\nděl, že jen Svieten přeloží důkladně vznešený text.\nTys předčil očekávání mé!\" Zašeptav takto a vstanuv\novinul o krk modrou stužku.\n„Nesmím být nevděčný! Každý den, kdy mi Bo-\nhem popřáno, bych pracoval na uskutečnění velkého\nsvého záměru, jest pro mne den slavnostní.\"\nPak vyňal skvostný prsten briliantový ze skříně a\nnavlekaje ho na prst pravil: „Dosud se stejně skvíš,\nmůj talismane, jako druhdy, když jsem tě od Bedřicha\nVelkého obdržel; já však jsem sestárnul a pozbyl lesk\njinošských let. Nebude to dlouho trvati a Bůh mne\npovolá v onu říši, o níž tak dlouho sním, a v niž tak\ndlouho patřím okem chorého Smrtelníka. Nyní však\nk dílu, jsem připraven. Nuže, s pomocí Boží!\" Vzhled\njeho nabyl vznešené tajemnosti, čelo zvraštilé zastřel\nmrak myšlenek, sedl ku klavíru a počal pronášeti plody\nducha mocného. Oko jeho zářilo vznešeným plápolem,\npovznesli hrdě sklopenou hlavu a upíraje pak oko\nk obloze, zdál se prošiti o nové myšlénky, o nové, ve-\nlebné zanícení.\nPo chvíli usedl ku stolu psacímu a zručně počal\npsáti. Mnohdy se zastavil, rty jeho se pohybovaly, zdál\nse modliti. Oko k obloze upíraje, mnohdy polohlasně\nvzýval Boha o pomoc ku dílu svému. Mnohdy chopiv\nse i růžence, kterýž vždy na stole ležel, když kompo-\nnoval, započal se modliti. Po dokončení proslaveného\ndíla svého „Stvoření\" pravil sám později:\n„Nikdy jsem nebyl tak pobožný, jako když jsem\n„Stvoření světa\" psal.\"\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "70", "page_fin": "72", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.6", "debut_caractere": 3224, "fin_caractere_exclue": 5604, "texte": "— Ve středu dne 14. odbývala se v Konviktè první\nčeská hudební a deklamatorní akademie, v nížto\nsl* K.z Tiefensee několik českých, polských a\nruských národních písní s neslýchaným úspěchem zpívala.\nObecenstvo libě se bavící vyznamenalo znamenitou tuto\numělkyni mnohým vyvoláním a sl. z Tiefensee slavila\nv tomto důvěrném kruhu pravý triumf; neboť byly jí há-\nzeny také věnce a báseů česká, z nichžto poslední\npodáváme. Karolíně z Tiefensee:\n0 písně na se, jak teď jasně zníte,\njak divukrásný v vás se zračí svět,\nkdyž se rtů Česky k Čechům hovoříte,\ntoužíce k zřídlům dávné slávy zpět,\na všem tak jemně, sladce lichotíte,\njak byste děly: Vždyť to naposled,\nvždyť Ona tak se s vámi rozžehnává\na k cizině Ji zase volá sláva.\nJdi tedy, prohlašuj zas všemu světu\nnás ples, plamenné naše toužení,\nať všech unáší v hrdosmělém letu\nk daleké vlasti Tvoje nadšení,\nkde posud plane ve nadějném květu\nrekovné síly mocné proudění;\nrci jim, že nadějné nám hvězdy svítí,\nať zase naučí se Cechy ctíti!\nMimo to přednášel p. D. W eis han české národní písně\na pan Fr. Schmidt fantasii na motivy z „Normy,\" pak\ndeklamoval p. J. Barák elegii od J. Kolára a paní E.\nPešková „Doktorka nad doktora\" od F, D. Konečně pro-\nveden byl sbor „Svítání\" od J. L. Zvonaře a jiné sbory\na deklamovánky. Návštěva byla četná a vybraná.\nJednota hudebních umělců pod pro-\ntektorátem Arn. Fr. de Paula hraběte Waldsteina,\nuspořádá ve spolku se zdejšími zpěváckými a instrumen-\ntálními ústavy v ponděli dne 2. dubna v sále na Žofíně\nkoncert ku prospěchu svého ústavu pro vdovy a\nsirotky, v němž oratorium „Čtyři roční počasí\" od\nJos. Hay dna provedeno bude. Partii pachtýře Simona\npřednese p. Eilers, Hanu sl. Prauseova a mladého\nrolníka Lukáše pan Reichel. Začátek je o 6 .hodin\nk večeru.\nNáš výborný skladatel pan Václ. Em. Horák\nbyl před nedávnem překvapen pěkným darem, jejž mu\nplodný skladatel kostelní pan Karel Kempter, varhaník\ndómu v Augsburgu poslal. Pan Kempler poslal mu svou\nnejnovější mši s následujícím listem: „Veleproslavený pa-\nne! Vaše tak krásoskvělé skladby, ježto se v naší krajině\ns velkým úspěchem provozují, jsou mi pohnútkou, bych\nVám daň své největší úcty vyjádřil; jsem tak smělý a po-\nsýlám Vám (co prvnímu ze všech nyní žijících\nkostelních skladatelů) exemplár] své nejnovější mše\ns tím přáním, by Vaší pochvaly došla. S význačnou úcti-\nvostí a poctou Vašnostem docela oddaný Kare 1 Ke mp-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5908, "texte": "ter. V Augsburku dne 22. února 1860\". Při této pří-\nležitosti poslal též pan Ant. Bohm, obchodník v musika-\nliích y Augsburgu, na důkaz své účty panu Horákovi\ndarem nešpory od Schnabla (op. posth.) a msi od\nArnošta Ellgutha. Tak váží si v cizině našeho skladatele,\nkterýž bohužel ve vlasti tak uznán není, jak by zasluhoval.\nNáš rodák a výtečný pianista pan Seeling\nkoncertoval nedávno v Paříži á došel velmi příznivého vý-\nsledku. Bylt v Paříži až dosud neznán a osvědčil nyní\nvelký talent. Jeho skladby jsou líbezné a v ušlechtilém\nslohu držány; avšak žádná z nich ještě nevyšla. Lze se\nnadíti, že vyšedše tiskem velké obliby dosáhnou.\nNaše krajanka, slec. Aug. Stogrova, primadona\nu k. dvorní opery v Mnichově, vystoupila po svém uzdra-\nvení nedávno co Eližběta v „Tannhauseru\" a byla s chvá-\nlou přijata. Její podatek vyznačoval se cituplným před-\nnesem a ušlechtilou plynulostí carokrásného hlasu.\nNáš spolupracovník, pan Zik. Kolešovský, za-\ndal o dovolení k založení ústavu zpěváckého, v němž se\nnejen elementárnímu alebrž i vyššímu zpěvu jakož i\nnáuce o komposicí vyucovati bude. Zdař Bůh to-\nmuto podniknutí !\nMozartův stůl, jenž se v Mozartově sklepě\nnacházel, je nyní uschován co památka u p. Janouška,\ntovárníka na mašiny, jenž dotčený sklep pro rozsáhlost\nsvého průmyslu v dílnu proměniti musel. Stůl tento je\nz měkkého dřeva a má malý objem. Jeho plocha ozdo-\nbena byla druhdy přikrývkou, kterouž však nynější ma-\njitel odebrati dal, anto jisto je, že tato přikrývka teprv\npo case Mozarta na stůl dána jest. Na dolejší straně\nstolní plochy jsou viděti patrné známky zvyku znameni-\ntého mistra, jenž si ze stolu štourátka na zuby řezával.\nČasto se stává, že cizinci pana Janouška navštěvují,\nby se na Mozartův stůl podívali.\nPrvní sešit „Záboje\" bude obsahovat výtečné\nctverozpěvy: Zpěv jinochů (text od J. Jahna). Hudba\nod Fr. Vog 1 a 5 Smířen í (od J. Picka), hudba od\ndoktora T r a g y-ho a ctverozpěv od Karla Slavíka.\nPři této příležitosti podotýkáme, že první sešit vyjde o ně-\nkolik dní později, než určeno bylo, neboť poštěstilo se\nnám v Praze výtečného rytce nalézti, jenž práci tu na se\npřijal a netřeba nám tedy do ciziny, kdež se obyčejně\ndlouho cekati musí. Kéžby došel Záboj vřelého úča-\nstenství se strany obecenstva, aby dílo toto mnohá leta\nvycházeti a zpěvumilovné naší vlasti hojnost ctverozpěvň\nposkytnouti mohlo. Cena předplatní na šest sešitů pro\nPrahu 2 zl. 40 kr., pro venkov se zásilkou 2 zl.\n76 kr. nov.\n- Druhý koncert konservatoria dne 18. t. m.\nbyl skvělý. Mimo duchaplnou synfonii od Rubinsteina\na obratně pracovanou však ne zcela původní ouverturu\nod Karla Se bor a, nadaného žáka konservatoria, slyšeli\njsme též hru koncertního mistra Davida z Lipska. Pan\nDavid má prostředně velký tón, znamenitě krásné piano\na pianissimo a cituplný přednes kantíleny, a značnou\nsběhlost, slovem: pan David je virtuos staré školy.\nAvšak při jeho hraní zpozorovali jsme nezpůsoby někte-\nrých moderních virtuosů nesnesitelné pitvoření\nse. Nemilujeme virtuosa, jenž při braní jako mramorová\nsocha nep ohnu tě stojí; ale viděti živé „Per pet uum\nmobile,a jehožto posuňky nám těžkost skladeb naznačit!\nmají, je pro každého krasovědce ohromnou, strašnou úlo-\nhou. Pan koncertista hrál Viottiho koncert A-moll a\nvariace na ruskou píseň „Sarafan\" s hlubokým citem a\nvýrazem. Žáci na lesnici Vitovský a Nem anský\nnášeli divertissement od Kalivody správně a obratně a\ndali důkaz o výtečné methodě pana prof. Jana t k y.\nSlečna Ottilie Bubnová (altistka) zpívala árii Leonory\nz opery Templáři na Cypru slušně a výrazně; hlas její\nvšak v nižší poloze byl jaksi zahalen. Chovanci ústavu\ni pan ředitel Kittl b>li voláni.\nSlečna Alb. Zad robil ková dávala dne 6. t. m.\nsvůj koncert v sále Erarda v Paříži se skvělým úspě-\nchem. Hudební časopis „La France musicale\" cis. 11. od\n11. března praví o této mladistvé umělkyni takto: „SI.\nZadrobilková toť velmi podivné příjmění, musíme\nse vyznati, že dlužno nám je mnohokráte císti, bysme\nsi je pamatovali (11) slečna Z adr o bil ková jest docela\nmladá dívka as 15 let stará, svěží, růžová a krásná jako\nanglická názevní rytina. Objevivši se v koncertě dne 6.\nv sále Erarda dávaném, poutala pozornost svého obecenstva,\navšak sotva položila své půvabné ruce na klávesy piana,\njuž si dobyla sympathií všech. Zřídka kdy nalézáme, by\ntak velké mládí s tak patrným uměleckým nadáním spo-\njeno bylo. Hrálať díla všech znamenitých mistrů: Handla,\nBeethovena, Chopina, Bacha, Mendelssohna, Dre y-\nscho ck a a Webra, a hrálat je s podivuhodným vděkem,\ns hlubokým citem, s takým vkusem a slohem, jakéž jen\npři obratných pianistech nalézáme. Bylať oslavena, jřak\ntoho zasluhovala. Včera byla sl. Zadrobilková zde\nneznámou ; dne s zaznívá její jméno ve všech\nsalonech. Potlesk a vyvolání, jakož i přeplněný sál do-\ntvrzují, že nic k jejímu dobrému úspěchu nechybělo. De-\nbutantce přály štěstí všechny přítomné hudební notability,\nmezi nimi Vilemína Klausova a Rich. Wagner.\"\nDne 11. t. in. pohřben tu byl pan Fr. Wei s z,\nvysloužilý professor trompety a posauny na konservatoriu\nPražském a dlouhý cas oud a sólista při zdejším or-\nchestru divadelním, choralista v chrámě u sv. Víta a\nředitel kůru u sv. Kajetana, Narodilt se okolo roku 1775,\nbyl od roku 1803 členem společnosti hudebních umělců\na vystoupil r. 1826 z konservatoria. Později na to založil\nústav pro vyučování na polnici a tažnou po saunu;\navšak bez značných výsledků. Weisz podržel svůj po-\ndivuhodný a roztomilý rozmar až do konce svého života.\nNa zdejší universitě zřizuje se akademický\nzpěvácký spolek, kterýž záležeti bude pouze ze štu-\ndujících university. Týž spolek bude odbývati ročně dva\nkoncerty a tři zábavy. Študující se k vstoupení do\nspolku četně hlásí.\nPianistka slečna M. Ťápalo v a povolána jest\nco učitelka hudby do Oděsy.\n\n(P. N.) Z České Skalice nad Úpou. (Divadlo a\nkoncert.) Minulou neděli provedli naši pp. ochotníci na\nzdejším městském divadle ve prospěch dobročinný „Stará"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4641, "texte": "za mladou,\" v kterémžto kuse si statně počínali. Na to\nnásledovalo několik koncertních kusů pro housle, do-\nprovázených správným kvartettem, jež pan Tomášek\nz Bohdánče, švarný chovanec Pražského konservatorium a\nžák slovutného prof. p)M. Mildn er a, přednesl. Mladík tento\nvzbudil svou zdařilou ano výtečnou hrou naději, že bude\nbrzy virtuosem na svém nástroji. Jeho hra svědčí o\nkrasocitu a zručnosti v nejtěžších passažích. Dosáhnuv\núplné uhlazenosti a ráznosti dojde p. Tomášek zajisté\nnejednoho triumfu.\n\nLublaň. Někteří přátelé slovenského básnictví složili\nest dukátů k vypsání ceny za nejlepší skladbu na\ntext písně „Kde je maří\" od proslaveného národního\nbásníka Koseského (vlastně finančního rady Resela),\nNyní vyzývají „Novice\" k dalším příspěvkům na ceny pro\ntakové skladby k slovanským textům. Nejlepší kom-\nposice budou pak v jednom koncertě od zdejšího zpě-\nváckélio spolku provedeny.\n# \"\nLyon. Nedávno umřel tu snad nejstarší hudebník\nv celé Fvropě pan Delphat. Cítalť 99 let a 103 dní.\nDle jeho poslední vůle byla mu jeho flétna do rakve\nvložena.\nPešť. Pešto-Budínské konservatorium oznamuje, že\nnásledkem uveřejněného vyzvání k zasílání starého ná-\nrodního maďarského nástroje „Tarogató\" toliko 2 exem-\npláry zaslány jsou. Dle uzavření výboru od 18. února\nlze tyto dva „T arogató\" nyní každý pondělek, středu\na pátek od 11 12 hodin v sále konservatoria u kniho-\nvníka p. M. Engeszera spatřiti. Tarogató je dřevěný\nnástroj, jenž podobaje se hoboji 21 tónů obsahuje. Před\nněkolika měsíci koncertoval p. Suk na pěkném tarogatu,\njenž dle vzoru starého tarogata v Peštanském museu se\nnacházejícího zhotoven byl. K bouřlivým melodiím a da-\nlek o zvučným válečným znamením hodí prý se nástroj tento\nvelmi dobře; nikoliv však ku koncertům. Jeden exemplár,\navšak jen zhyzděný tarogato chová též vojenská kapella\npluku Don Miguela.\n(J. K.*) Z Vídně. (Dop. pňv.J (Filharmonické\nkoncerty. Lisztův Prométheus. Konservatorium. -\nAnder. Dvorní Divadlo.) Koncertní saisona letošního\npostu je velice vydatná co do počtu koncertů. Avšak\nvýbornější koncerty dají se snadno spočítali. V každém\npřípadu náleží filharmonickým koncertům c. k. orchestru\ndvorní opery vítězní palma, ačkoliv teprv čtvrtý abon-\nnentní koncert a pátý na mnohostranné přání uspořádán\nbude. Směle se říci může, že každý z dávaných tří kon-\ncertů sensací zbudil a zajisté utkví produkce ouyertur\nk Anakreonu a Koriolanu synfonie Á-dur od Beethovena,\njpkož i A-dur od Mendessohna a synfonie od Schumanna\ntoliko z ouvertury scherza a finále sestávající obecenstvu\nu věčné paměti ; taktéž slibuje velkou lahůdku oratorium\n„Israelité v Egyptě\" od Handla, kteráž společně se „Sing-\nvereinem\" dne 18. března provedena bude. Jakýchž\nzájmů filharmonické koncerty zbuzují a jaké účastenství\nobecenstvo na nich béře, dokazuje nejlépe okolnost, že\nslavnému výboru až dosud 18 kusů ouvertur a synfonií\ni s hlasy darováno jest, by k tomu cíli zvlá š t ní archiv\nzaložil. Musím se též zmíniti o koncertu „Musikvereinu\"\n(též s orkestrem dvorní opery), v němž se synfonická\nbáseň „Prométheus\" od Fr. Liszta provozovala a mírně\npraveno úplného fiasca došla. Všechny téměř zdejší\nnoviny zavrhují tuto hudbu „budoucnosti.\" Není\nVám snad povědomo, že zdejší konservatorium, jež se\nzdejším „Musikvereincni\" celek tvoří, všechny své orke-\nstralní produkce s orkestrem c. k. dvorní opery vykonává.\nTak to stojí tedy s ústavem, jenž jse ze značné podpory\nJ. M. císaře jakož i z podpory obecné rady a konečně\nze značných příspěvků umění inilovného obecenstva těší!! !\nJak docela jinak to vypadá s ko nservatoriem Pra ž-\nským, jež tolikými peněžnými prostředky dalece nevládne,\na kteréž přec při veřejných koncertech žádných cizých\nsil nepotřebuje ano i jimi opovrhuje. Ještě něco o našem\nkrajanu! Po šťastně přestálé nemoci vystoupil náš nedo-\nstižný Alois Ander na jevišti a okouzluje v každé partii\nzdejší obecenstvo. Dvorní divadlo bude od 1. června až\ndo polovice lipna zavřeno, což orkestr a personál sborový\nse vzláštní radostí uvítali.\n(B. V.) Z Vídně. Tyto dni uspořádal pan Rosa\nv místnostech „U velkého čížka\" hudební zábavu,\nv níž také výtečný skladatel pan Fr. Pivoda spolu účin-\nkoval. Zpívalť své písně: „Jako krajina nebeská,\" -\n„Na výsosti slunce svítí\" „Aj, čo by byla,\" které\nu pana R. Veita v Praze vyšly. Na to přednášel své\npísně „Když se v láhvi pivo pění\" „Hle, jak v kalichu\nse pění\" a konečně na všestranné přání „Anička,\" slo-\nváckou to píseň, již v rukopisu chová. Pan Pivoda\nzbudil svým cituplným přednesem nesmírnou sensací. Dne\n24. t. m. bude opět hudební zábava, v níž pan\nPivoda zase některé své písně, které u Schr o tt e\nbacha ve Vídni dostati lze, zpíyati bude."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "70", "page_fin": "70", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "70", "page_fin": "70", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Stavovské divadlo. Po provedení půvabné opery", "titre_sommaire": "Stavovské divadlo. Po provedení půvabné opery", "signature_source": "—X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 3222, "texte": "—X.\nStavovské divadlo. Po provedení půvabné opery\n„Mušketýři královny\" od J. Halevyho bylo nám konečně\ndne 15. t. m. dopřáno slyšeti Meyerberovu novou\noperu „Dinor a neb pouť do Ploermelu\" a musíme upří-\nmně vyznati, že nesouhlasíme ve všem, co náš pan refe-\nrent o ní chvalného pověděl. Dinora není nic jiného než\ntřetí vydání Meyerbeerovy opery „Vielky,\" kteráž pod\njmenem „Severní hvězda\" v druhém změněném vy-\ndání vyšla. Je zde toliko ten rozdíl, že Kateřina v Se-\nverní hvězdě s dvěma ílétnama , Dinora však s klarine-\ntem co do sběhlosti v zpěvu závodí. Dinora, tato prostá\npastýřka, překonává nejtěžší passaže, solfedže a jiné pě-\nvecké umělůstky s takou obratností, jakoby se byla u\nPařížských mistrů Bordogniho neb M. Garcia zpěvu učila.\nCo se komického živlu této opery dotýče, nenacházíme\nani jednu trefnou komickou situaci v této opeře, mimo\nže Hoel as dvakrát ze strachu před Dinorou, jižto za\nlesní pannu drží. na kolena padne. Ouvertura nemá\nobyčejnou formu; nýbrž je to více svobodná fantasie pro\norkestr a sbor, v nížto se i upomínky na B. Wagnera a\nG. Yerdiho nalézají. Slovem: Dinora stojí navzdor mno-\nhým krásám as o jeden stupeň nížeji než Severní hvězda;\nza to však oplývá tím více divadelními effekty.\nKoncert pana J. Goltermanna dne 11. t. m. měl\nskvělý výsledek. Pan koncertista osvědčil se v sonátě\npro cello a piano (p. Fischer) od Mendelssohna co ducha-\nplný tlumočník klassické hudby a vzbudil svým krásným,\nsympathetickým tónem u vznešeného avšak nikoliv čet-\nného obecenstva velkého účinku. V skladbě na národní\nnápěvy Skandinávské od Kummra (v rukop.) a ve fan-\ntasii na motiv z opery „Marie dcera pluku\" od Servaise\nrozvinul pan Goltermann všechno umění své znamenité\ntechnické sběhlosti podav, s neobyčejnou virtuositou a\nbravurou těžké hudební illustrace v takovém jasném světle,\nže obecenstvo takřka uchváceno bylo. Zvláště vyznačil\nse p. koncertista svým v závratné výši držaným flage-\nolettem, jejž s takou lehkostí a určitostí vyluzoval, že\nkaždá pochybnost o zdaření této umělůstky zmizeti mu-\nsela; avšak v tercech a sextách nepozorovali jsme onu\nkřišťálovou čistotu, s jakouž jsme se vždy u Servaisa\npotkali. J. Goltermann byl za výborné provedení všech\nkusů mnohokrát hlučně volán. Místo ochuravělého p.\nEilersa, jenž dvě písně zpívati měl, přednesl p. Fischer\nz ochoty nocturnu od J. Fielda pro piano se vší něžností\na utvrdil nás v přesvědčení, že může k výtečným vir-\ntuosům našim směle připočten býti.\nAkademie ku prospěchu vychovacího ústavu pro\ndospělé slepce dne 12. t* m.v sále na Žoíině odbý-\nvaná měla rozmanitý program. Dávala se ouvertura\nk „Abenceragňm\" od Cherubiniho a jasací ouvertura od\nK. M. Webra. Sl. Marschlerova, dilettantka, zpívala písně\nod Kuckena a Mendelssohna, sl. Krischeova hrála na\npiana fugu E-moll od Handla a etudu od Kuláka, pak\npan Jos. Fischer svou komposici pro violu ďamour na\nmotivy z „Náměsíčné.\" Nejvíce vynikla znamenitá kon-\ncertní zpěvkyně Karolina z Tief ensee, kteráž arii Elvíra\nz „Ernani\" překrásně zpívala a na všestranné přání píseň\n„Ungeduld\" od Kurschmanna přednesla. Civilní orkestr\npana Karla Komsáka provedl instrumentální skladbu\nvelmi správně a zasluhuje všestranného uznání. Návštěva\nbyla četná."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "70", "page_fin": "71", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.7.2", "titre_corps": "— Ve středu dne 14. odbývala se v Konviktè první", "titre_sommaire": "— Ve středu dne 14. odbývala se v Konviktè první", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.6", "debut_caractere": 3224, "fin_caractere_exclue": 5604, "texte": "— Ve středu dne 14. odbývala se v Konviktè první\nčeská hudební a deklamatorní akademie, v nížto\nsl* K.z Tiefensee několik českých, polských a\nruských národních písní s neslýchaným úspěchem zpívala.\nObecenstvo libě se bavící vyznamenalo znamenitou tuto\numělkyni mnohým vyvoláním a sl. z Tiefensee slavila\nv tomto důvěrném kruhu pravý triumf; neboť byly jí há-\nzeny také věnce a báseů česká, z nichžto poslední\npodáváme. Karolíně z Tiefensee:\n0 písně na se, jak teď jasně zníte,\njak divukrásný v vás se zračí svět,\nkdyž se rtů Česky k Čechům hovoříte,\ntoužíce k zřídlům dávné slávy zpět,\na všem tak jemně, sladce lichotíte,\njak byste děly: Vždyť to naposled,\nvždyť Ona tak se s vámi rozžehnává\na k cizině Ji zase volá sláva.\nJdi tedy, prohlašuj zas všemu světu\nnás ples, plamenné naše toužení,\nať všech unáší v hrdosmělém letu\nk daleké vlasti Tvoje nadšení,\nkde posud plane ve nadějném květu\nrekovné síly mocné proudění;\nrci jim, že nadějné nám hvězdy svítí,\nať zase naučí se Cechy ctíti!\nMimo to přednášel p. D. W eis han české národní písně\na pan Fr. Schmidt fantasii na motivy z „Normy,\" pak\ndeklamoval p. J. Barák elegii od J. Kolára a paní E.\nPešková „Doktorka nad doktora\" od F, D. Konečně pro-\nveden byl sbor „Svítání\" od J. L. Zvonaře a jiné sbory\na deklamovánky. Návštěva byla četná a vybraná.\nJednota hudebních umělců pod pro-\ntektorátem Arn. Fr. de Paula hraběte Waldsteina,\nuspořádá ve spolku se zdejšími zpěváckými a instrumen-\ntálními ústavy v ponděli dne 2. dubna v sále na Žofíně\nkoncert ku prospěchu svého ústavu pro vdovy a\nsirotky, v němž oratorium „Čtyři roční počasí\" od\nJos. Hay dna provedeno bude. Partii pachtýře Simona\npřednese p. Eilers, Hanu sl. Prauseova a mladého\nrolníka Lukáše pan Reichel. Začátek je o 6 .hodin\nk večeru.\nNáš výborný skladatel pan Václ. Em. Horák\nbyl před nedávnem překvapen pěkným darem, jejž mu\nplodný skladatel kostelní pan Karel Kempter, varhaník\ndómu v Augsburgu poslal. Pan Kempler poslal mu svou\nnejnovější mši s následujícím listem: „Veleproslavený pa-\nne! Vaše tak krásoskvělé skladby, ježto se v naší krajině\ns velkým úspěchem provozují, jsou mi pohnútkou, bych\nVám daň své největší úcty vyjádřil; jsem tak smělý a po-\nsýlám Vám (co prvnímu ze všech nyní žijících\nkostelních skladatelů) exemplár] své nejnovější mše\ns tím přáním, by Vaší pochvaly došla. S význačnou úcti-\nvostí a poctou Vašnostem docela oddaný Kare 1 Ke mp-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5751, "texte": "ter. V Augsburku dne 22. února 1860\". Při této pří-\nležitosti poslal též pan Ant. Bohm, obchodník v musika-\nliích y Augsburgu, na důkaz své účty panu Horákovi\ndarem nešpory od Schnabla (op. posth.) a msi od\nArnošta Ellgutha. Tak váží si v cizině našeho skladatele,\nkterýž bohužel ve vlasti tak uznán není, jak by zasluhoval.\nNáš rodák a výtečný pianista pan Seeling\nkoncertoval nedávno v Paříži á došel velmi příznivého vý-\nsledku. Bylt v Paříži až dosud neznán a osvědčil nyní\nvelký talent. Jeho skladby jsou líbezné a v ušlechtilém\nslohu držány; avšak žádná z nich ještě nevyšla. Lze se\nnadíti, že vyšedše tiskem velké obliby dosáhnou.\nNaše krajanka, slec. Aug. Stogrova, primadona\nu k. dvorní opery v Mnichově, vystoupila po svém uzdra-\nvení nedávno co Eližběta v „Tannhauseru\" a byla s chvá-\nlou přijata. Její podatek vyznačoval se cituplným před-\nnesem a ušlechtilou plynulostí carokrásného hlasu.\nNáš spolupracovník, pan Zik. Kolešovský, za-\ndal o dovolení k založení ústavu zpěváckého, v němž se\nnejen elementárnímu alebrž i vyššímu zpěvu jakož i\nnáuce o komposicí vyucovati bude. Zdař Bůh to-\nmuto podniknutí !\nMozartův stůl, jenž se v Mozartově sklepě\nnacházel, je nyní uschován co památka u p. Janouška,\ntovárníka na mašiny, jenž dotčený sklep pro rozsáhlost\nsvého průmyslu v dílnu proměniti musel. Stůl tento je\nz měkkého dřeva a má malý objem. Jeho plocha ozdo-\nbena byla druhdy přikrývkou, kterouž však nynější ma-\njitel odebrati dal, anto jisto je, že tato přikrývka teprv\npo case Mozarta na stůl dána jest. Na dolejší straně\nstolní plochy jsou viděti patrné známky zvyku znameni-\ntého mistra, jenž si ze stolu štourátka na zuby řezával.\nČasto se stává, že cizinci pana Janouška navštěvují,\nby se na Mozartův stůl podívali.\nPrvní sešit „Záboje\" bude obsahovat výtečné\nctverozpěvy: Zpěv jinochů (text od J. Jahna). Hudba\nod Fr. Vog 1 a 5 Smířen í (od J. Picka), hudba od\ndoktora T r a g y-ho a ctverozpěv od Karla Slavíka.\nPři této příležitosti podotýkáme, že první sešit vyjde o ně-\nkolik dní později, než určeno bylo, neboť poštěstilo se\nnám v Praze výtečného rytce nalézti, jenž práci tu na se\npřijal a netřeba nám tedy do ciziny, kdež se obyčejně\ndlouho cekati musí. Kéžby došel Záboj vřelého úča-\nstenství se strany obecenstva, aby dílo toto mnohá leta\nvycházeti a zpěvumilovné naší vlasti hojnost ctverozpěvň\nposkytnouti mohlo. Cena předplatní na šest sešitů pro\nPrahu 2 zl. 40 kr., pro venkov se zásilkou 2 zl.\n76 kr. nov.\n- Druhý koncert konservatoria dne 18. t. m.\nbyl skvělý. Mimo duchaplnou synfonii od Rubinsteina\na obratně pracovanou však ne zcela původní ouverturu\nod Karla Se bor a, nadaného žáka konservatoria, slyšeli\njsme též hru koncertního mistra Davida z Lipska. Pan\nDavid má prostředně velký tón, znamenitě krásné piano\na pianissimo a cituplný přednes kantíleny, a značnou\nsběhlost, slovem: pan David je virtuos staré školy.\nAvšak při jeho hraní zpozorovali jsme nezpůsoby někte-\nrých moderních virtuosů nesnesitelné pitvoření\nse. Nemilujeme virtuosa, jenž při braní jako mramorová\nsocha nep ohnu tě stojí; ale viděti živé „Per pet uum\nmobile,a jehožto posuňky nám těžkost skladeb naznačit!\nmají, je pro každého krasovědce ohromnou, strašnou úlo-\nhou. Pan koncertista hrál Viottiho koncert A-moll a\nvariace na ruskou píseň „Sarafan\" s hlubokým citem a\nvýrazem. Žáci na lesnici Vitovský a Nem anský\nnášeli divertissement od Kalivody správně a obratně a\ndali důkaz o výtečné methodě pana prof. Jana t k y.\nSlečna Ottilie Bubnová (altistka) zpívala árii Leonory\nz opery Templáři na Cypru slušně a výrazně; hlas její\nvšak v nižší poloze byl jaksi zahalen. Chovanci ústavu\ni pan ředitel Kittl b>li voláni.\nSlečna Alb. Zad robil ková dávala dne 6. t. m.\nsvůj koncert v sále Erarda v Paříži se skvělým úspě-\nchem. Hudební časopis „La France musicale\" cis. 11. od\n11. března praví o této mladistvé umělkyni takto: „SI.\nZadrobilková toť velmi podivné příjmění, musíme\nse vyznati, že dlužno nám je mnohokráte císti, bysme\nsi je pamatovali (11) slečna Z adr o bil ková jest docela\nmladá dívka as 15 let stará, svěží, růžová a krásná jako\nanglická názevní rytina. Objevivši se v koncertě dne 6.\nv sále Erarda dávaném, poutala pozornost svého obecenstva,\navšak sotva položila své půvabné ruce na klávesy piana,\njuž si dobyla sympathií všech. Zřídka kdy nalézáme, by\ntak velké mládí s tak patrným uměleckým nadáním spo-\njeno bylo. Hrálať díla všech znamenitých mistrů: Handla,\nBeethovena, Chopina, Bacha, Mendelssohna, Dre y-\nscho ck a a Webra, a hrálat je s podivuhodným vděkem,\ns hlubokým citem, s takým vkusem a slohem, jakéž jen\npři obratných pianistech nalézáme. Bylať oslavena, jřak\ntoho zasluhovala. Včera byla sl. Zadrobilková zde\nneznámou ; dne s zaznívá její jméno ve všech\nsalonech. Potlesk a vyvolání, jakož i přeplněný sál do-\ntvrzují, že nic k jejímu dobrému úspěchu nechybělo. De-\nbutantce přály štěstí všechny přítomné hudební notability,\nmezi nimi Vilemína Klausova a Rich. Wagner.\"\nDne 11. t. in. pohřben tu byl pan Fr. Wei s z,\nvysloužilý professor trompety a posauny na konservatoriu\nPražském a dlouhý cas oud a sólista při zdejším or-\nchestru divadelním, choralista v chrámě u sv. Víta a\nředitel kůru u sv. Kajetana, Narodilt se okolo roku 1775,\nbyl od roku 1803 členem společnosti hudebních umělců\na vystoupil r. 1826 z konservatoria. Později na to založil\nústav pro vyučování na polnici a tažnou po saunu;\navšak bez značných výsledků. Weisz podržel svůj po-\ndivuhodný a roztomilý rozmar až do konce svého života.\nNa zdejší universitě zřizuje se akademický\nzpěvácký spolek, kterýž záležeti bude pouze ze štu-\ndujících university. Týž spolek bude odbývati ročně dva\nkoncerty a tři zábavy. Študující se k vstoupení do\nspolku četně hlásí.\nPianistka slečna M. Ťápalo v a povolána jest\nco učitelka hudby do Oděsy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "71", "page_fin": "72", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.7.3", "titre_corps": "(P. N.) Z České Skalice nad Úpou. (Divadlo a", "titre_sommaire": "(P. N.) Z České Skalice nad Úpou. (Divadlo a", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.7", "debut_caractere": 5753, "fin_caractere_exclue": 5908, "texte": "(P. N.) Z České Skalice nad Úpou. (Divadlo a\nkoncert.) Minulou neděli provedli naši pp. ochotníci na\nzdejším městském divadle ve prospěch dobročinný „Stará"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 507, "texte": "za mladou,\" v kterémžto kuse si statně počínali. Na to\nnásledovalo několik koncertních kusů pro housle, do-\nprovázených správným kvartettem, jež pan Tomášek\nz Bohdánče, švarný chovanec Pražského konservatorium a\nžák slovutného prof. p)M. Mildn er a, přednesl. Mladík tento\nvzbudil svou zdařilou ano výtečnou hrou naději, že bude\nbrzy virtuosem na svém nástroji. Jeho hra svědčí o\nkrasocitu a zručnosti v nejtěžších passažích. Dosáhnuv\núplné uhlazenosti a ráznosti dojde p. Tomášek zajisté\nnejednoho triumfu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "72", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.7.4", "titre_corps": "Lublaň. Někteří přátelé slovenského básnictví složili", "titre_sommaire": "Lublaň. Někteří přátelé slovenského básnictví složili", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.8", "debut_caractere": 509, "fin_caractere_exclue": 4641, "texte": "Lublaň. Někteří přátelé slovenského básnictví složili\nest dukátů k vypsání ceny za nejlepší skladbu na\ntext písně „Kde je maří\" od proslaveného národního\nbásníka Koseského (vlastně finančního rady Resela),\nNyní vyzývají „Novice\" k dalším příspěvkům na ceny pro\ntakové skladby k slovanským textům. Nejlepší kom-\nposice budou pak v jednom koncertě od zdejšího zpě-\nváckélio spolku provedeny.\n# \"\nLyon. Nedávno umřel tu snad nejstarší hudebník\nv celé Fvropě pan Delphat. Cítalť 99 let a 103 dní.\nDle jeho poslední vůle byla mu jeho flétna do rakve\nvložena.\nPešť. Pešto-Budínské konservatorium oznamuje, že\nnásledkem uveřejněného vyzvání k zasílání starého ná-\nrodního maďarského nástroje „Tarogató\" toliko 2 exem-\npláry zaslány jsou. Dle uzavření výboru od 18. února\nlze tyto dva „T arogató\" nyní každý pondělek, středu\na pátek od 11 12 hodin v sále konservatoria u kniho-\nvníka p. M. Engeszera spatřiti. Tarogató je dřevěný\nnástroj, jenž podobaje se hoboji 21 tónů obsahuje. Před\nněkolika měsíci koncertoval p. Suk na pěkném tarogatu,\njenž dle vzoru starého tarogata v Peštanském museu se\nnacházejícího zhotoven byl. K bouřlivým melodiím a da-\nlek o zvučným válečným znamením hodí prý se nástroj tento\nvelmi dobře; nikoliv však ku koncertům. Jeden exemplár,\navšak jen zhyzděný tarogato chová též vojenská kapella\npluku Don Miguela.\n(J. K.*) Z Vídně. (Dop. pňv.J (Filharmonické\nkoncerty. Lisztův Prométheus. Konservatorium. -\nAnder. Dvorní Divadlo.) Koncertní saisona letošního\npostu je velice vydatná co do počtu koncertů. Avšak\nvýbornější koncerty dají se snadno spočítali. V každém\npřípadu náleží filharmonickým koncertům c. k. orchestru\ndvorní opery vítězní palma, ačkoliv teprv čtvrtý abon-\nnentní koncert a pátý na mnohostranné přání uspořádán\nbude. Směle se říci může, že každý z dávaných tří kon-\ncertů sensací zbudil a zajisté utkví produkce ouyertur\nk Anakreonu a Koriolanu synfonie Á-dur od Beethovena,\njpkož i A-dur od Mendessohna a synfonie od Schumanna\ntoliko z ouvertury scherza a finále sestávající obecenstvu\nu věčné paměti ; taktéž slibuje velkou lahůdku oratorium\n„Israelité v Egyptě\" od Handla, kteráž společně se „Sing-\nvereinem\" dne 18. března provedena bude. Jakýchž\nzájmů filharmonické koncerty zbuzují a jaké účastenství\nobecenstvo na nich béře, dokazuje nejlépe okolnost, že\nslavnému výboru až dosud 18 kusů ouvertur a synfonií\ni s hlasy darováno jest, by k tomu cíli zvlá š t ní archiv\nzaložil. Musím se též zmíniti o koncertu „Musikvereinu\"\n(též s orkestrem dvorní opery), v němž se synfonická\nbáseň „Prométheus\" od Fr. Liszta provozovala a mírně\npraveno úplného fiasca došla. Všechny téměř zdejší\nnoviny zavrhují tuto hudbu „budoucnosti.\" Není\nVám snad povědomo, že zdejší konservatorium, jež se\nzdejším „Musikvereincni\" celek tvoří, všechny své orke-\nstralní produkce s orkestrem c. k. dvorní opery vykonává.\nTak to stojí tedy s ústavem, jenž jse ze značné podpory\nJ. M. císaře jakož i z podpory obecné rady a konečně\nze značných příspěvků umění inilovného obecenstva těší!! !\nJak docela jinak to vypadá s ko nservatoriem Pra ž-\nským, jež tolikými peněžnými prostředky dalece nevládne,\na kteréž přec při veřejných koncertech žádných cizých\nsil nepotřebuje ano i jimi opovrhuje. Ještě něco o našem\nkrajanu! Po šťastně přestálé nemoci vystoupil náš nedo-\nstižný Alois Ander na jevišti a okouzluje v každé partii\nzdejší obecenstvo. Dvorní divadlo bude od 1. června až\ndo polovice lipna zavřeno, což orkestr a personál sborový\nse vzláštní radostí uvítali.\n(B. V.) Z Vídně. Tyto dni uspořádal pan Rosa\nv místnostech „U velkého čížka\" hudební zábavu,\nv níž také výtečný skladatel pan Fr. Pivoda spolu účin-\nkoval. Zpívalť své písně: „Jako krajina nebeská,\" -\n„Na výsosti slunce svítí\" „Aj, čo by byla,\" které\nu pana R. Veita v Praze vyšly. Na to přednášel své\npísně „Když se v láhvi pivo pění\" „Hle, jak v kalichu\nse pění\" a konečně na všestranné přání „Anička,\" slo-\nváckou to píseň, již v rukopisu chová. Pan Pivoda\nzbudil svým cituplným přednesem nesmírnou sensací. Dne\n24. t. m. bude opět hudební zábava, v níž pan\nPivoda zase některé své písně, které u Schr o tt e\nbacha ve Vídni dostati lze, zpíyati bude."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c016", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "72", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.8", "debut_caractere": 4643, "fin_caractere_exclue": 4937, "texte": "Listárna.\nPanu V, B.v Buděj. Dopis vyjde příště. Panu V.\nLuk... v Tar... Dalibor stojí ročně s poštou 4 žj;\n60 kr. Při příležitosti račte chybících 40 kr. nov. záslati.\nPašije budou koncem téhož týdnu P. T. pánům\npředplatitelům rozeslány. Panu M. N.v Bíle O. (Banát).\nVčera jsme obdrželi. Díky!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-03-20-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-03-20_01#c017", "volume": "bmtnabd_1860-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "72", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.2.9", "titre_corps": "P. T. pány odběratele Dalibora, kteří jen na první čtvrtletí předplaceni byli, uctivě žádáme, by své", "titre_sommaire": "P. T. pány odběratele Dalibora, kteří jen na první čtvrtletí předplaceni byli, uctivě žádáme, by své", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.8", "debut_caractere": 4939, "fin_caractere_exclue": 5422, "texte": "P. T. pány odběratele Dalibora, kteří jen na první čtvrtletí předplaceni byli, uctivě žádáme, by své\npředplacení vbrzku obnovili, aby se v zásilce žádná překážka díti nemusela. Přitom žádáme všechny ctěné\npány odběratele, jimž zdar tohoto časopisu na srdci leží, by se o jeho hojné rozšíření ochotně snažili; neboť\nDalibor bude tím více prospívat, čím většího čtenářstva se mu dostane.\n• . V iVI iť- ; i-O f •\" ■' II -i' / lý : iii/ ii ■ v ái i•• ' ■*i i i '.j 4uj \"1.v i-• 'll! - i)"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[65]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.1", "texte": "26. srpen\nŠmilovský.\n*)•\nNad moravským polem vstává\nSlunce v záři krvavé,\nStrážce trouba provolává\nRánem děsné hrany své:\nOtokare, Otokare,\nZlá nastává hodina.\nSlunce krev nad tebou pláce,\nSlávy hvězda zhasíná ! Ú\nKrál tu z stanu krokem těžkým\nY tábor kráčí uspaný,\nKleká a ku horám českým\nZvedá zrak svůj zdrhaný;\nTiskne ruku k srdci svému,\nVelkým hlasem k nebi lká:\nA národu vzdálenému\nPoslední svůj pozdrav vzdá.\n'***— láboreTAi čfeJŽých re&í -i- 4~\nTeskno ; visí hrobové,\nA jak příštích smutných věků\nKvíleli by poslové,\nZ českých hor do duše zní\nKrálovi zpěv pohřební:\nSvatý Václave,\nVoj vodo české země,\nPros za nás!\n\nVáclav Em. Horák.\nStručný životopisní nástin. Podává redaktor.\n(Pokračování.)\nNemoha sehnati honorár, jímžto by si vyučování\nv theorii u V. Tomáška zaplatili mohl, byl obmezen\nu vzdělávání se v theorii sám na sebe. By se správ-\nněji a jednoduchým způsobem bass znamenali naučil,\nučinil si partituru z mnohých Brixiových fug a sice\ns dvojitým varhanním hlasem. První hlas poznamenal\nsi sám a pak si napsal pod to původní poznamenání,\nby poznal, jak dalece se jeho poznamenání od pů-\nvodního liší. Velký počet takých výtahů nachází se\nv archivu jednoty k zvelebení kostelní hudby v Cechách.\nDo této periody (r. 1825) padají skladby; Salvě,\nAnimas, Ne recorderis pro mužské hlasy, které\npro tehdejší choralisty dómu napsal. Tak též první\nTe Deum, které v opisech obíhá. R. 1826 složil Ho-\nrák první misi, která se na Hradčanech v chrámě\nbarnabitek provozovala a z nichžto později přepraco-\nváním čtvrtá se stala a tiskem vyšla. Téhož roku\ndávalo se jeho requiem pod ředitelstvím kapelníka\nTriebensee v chrámě sv. Tomáše za zemřelého hraběte\nLažanského.\nVedle toho studoval Horák partitury Mozarta, J.\nHaydna atd. První partitura, kterou laskavostí tehdej-\nšího kapelníka dělostřelctva, Krysy, co posluchač seslé\nlatinské školy obdržel, byla partitura k Faustu od L.\nSpohra.\nJelikož, jak ze všeho vysvítá, juž v dospělejším\nstáří stpdovati započal a při tehdejších okolnostech málo\nnaděje měl, po absolvovaných právnických studiích brzce\nslužbu obdrželi, vzdal se po dvou letech právnických\nstudií a věnoval se docela hudbě. Získav si mezi tím\nčasem dosti žáků a žákyň ve zpěvu a , oženil\nse r. 1828.\nRoku 1831 svěřila mu jednota k zvelebení kostelní\nhudby místo učitele zpěvácké škole jeho působením ve\nvarhanickém ústavu založené. Poněvadž ale plat v žá-\ndném poměru k jeho soukromým hodinám nestál, od-\nřekl se po dvou letech téhož místa, načež zpěvácká\nškola ve varhanickém ústavu zanikla, až pak později\nopět vyučování zpěvu se obnovilo.\nToho času vypravoval jistý žák Y, Tomáška Ho-\nrákovij že Tomáškova nauka o kontrapunktu od jiných\n\n*) Zdatný nás skladatel, pan Karel Slavík, uvedl tuto báseň\nv hudbu, kteráž v koncerte ku prospěchu akad. étem spolku\nprovedena byla."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.2", "texte": "theoretiků značně se liší. Dychtivostí puzen, by ná-\nhledy Tomáškovy v tomto předmětu znáti se naučil,\nustanovil se Horák navzdor vysokému honoráru (2 zl-\nstř. za hodinu) na tom, že se u něho učiti bude, což\nse také stalo. Avšak Y. Tomášek oznámil Horákovi, že\nmusí nejdříve jeho náuku o harmonii znáti, anto by mu\ntakto neporozuměl. I předčítal mu na to svou náuku\no harmonii z čistě opsaných sešitů. Jelikož se ale toto\npředčítání na dlouhé lokte táhlo a Horák větší část, co\nuž věděl, čtyrykrát tak draze zaplatiti musel, přestal po\n3 měsících u Tomáška se učiti, aniž by u něho kontra-\npunkt byl slyšel.\nJelikož se náklonost Horákova ku komponování\nhlavně kostelních skladeb soustřeďovala, ucházel se,\nzastávaje místo učitele zpěvu, o uprázněné chorregent-\nské místo, avšak musel, by si zásluhy získal, nejprv\nvarhanické místo v chrámě Týnském převzíti a po třech\nletech r. 1836 obdržel chorregeatské místo v chrámě\nu Marie Sněžné.\nRoku 1837 ustanoven byl za učitele harmonie na\nškole varhanické, kteréž místo však juž r. 1838 složil.\nJelikož jeho sňatek požehnán byl, musel časně ráno až\npozdě do noci hodiny v hudbě dávati. I nezůstalo mu\ntedy času ku komponování.\nNic méně však složil a vydal Horák několik skla-\ndeb kostelních, kteréž všeobecné obliby a všestranného\nuznání došly a byl, když r. 1852 kapelnictví hlavního\nchrámu u sv. Štěpána ve Vídni uprázněno bylo, mezi\n42 kompetenty prim o loco (co první) navrhnut.\n(Dokončení.)\n\nNávod ku zpěvu, ohledem na národní\nškoly.\nPodává J. L. Zvonař.\n(Pokračování.)\nMezihry (interválly).\nZbývá nám ještě septima. Ze třech druhů tohoto\nintervallu jest malá, která nejlehčí k zpívání jest a\nnejčastěji přichází. I tu vyhledáme nejprvé v jistém\nakordu, a sice v tom, v kterém se dissonující stránka\ntohoto intervallu v nejmenším stupni nalézá. Jest to\nta, jež přichází ve spolku s velkou tercijí a velkou\nkvintou. Přidáme-li ku př. k trojzvuku rj h d ještě\ntón f, vstoupí f k prvnímu tónu g do poměru malé\nseptimy a k tomu d do poměru malé tercije. I ta-\nkový akord jest přirozený, nebof se ozývá docela\nzřejmě mezi tóny, které se dostaví, udeříme-li na pianě\nku př. velké C.\nRovněž jako z trojzvuku dají se i z tohoto akordu\nrozličné melodické motivy složif, k. p.\ni- ' , l i'• .ř i» • ;i - ' >•i t. íjř - Jí ** li| V ř 5 i Í• v ?\ng,hdf; gd h g, fd h,\nfd hg, df g h, a t. d.\nkteré bez vší pochybnosti lehké jsou. Při rozložení\ng fd h) d f g h namítne se bezprostředně intervall\nmalé septimy, jejž, aby se lépe vštípil, učitel několi-\nkrát opakovat dá. Může i dítkárn pověděf, že se na-\nzývá skupení čtvera tonů ktvero%vuk.\nObsahuje však tento akord dva tóny, jež se spolu\ndobře nesnášejí, totiž g f, za kterouž příčinou jeden\nz nich se musí z místa hnout a k jinému nejbližšímu\ntónu kráčet. Tomuto hnutí se z místa jest více podro-\nbeno /*, poněvadž jest v g trojzvuku cizí tón, asi jako\npodruh v cizím bytu. G jest základní tón = domácí\npán, a pročež mu méně přísluší, aby ustoupil. Protož\nshledáváme, že při intervallu septimy vrchní tón spíše\ndolů než spodní tón nahoru směřuje. Přirozeně tedy\nbude po f následovat e, k němuž zůstane g ležet, aneb\nzůstane fna svém místě a g se hne ka. V obou pří—\npádnostech nastane smíření. Z toho vysvítá, že svrchu\nuvedené motivy ze čtverzvuku nejsou ukončené; aby se\nukončily, přidáme k motivům g h d f, g d h f ještě e,\ncož bude notováno takto vyhlížet:\nDále jest v řečeném čtverozvuku obsažen ještě tón\nhj sedmý to tón ze stupnice c; i ten směřuje k nej-\nbližšímu vyššímu tonu (osmému ve škále), pročež do-\nplníme jím ostatní dva motivy svrchu položené: fd b\ng | c; d f g h | c ; v notách:\nPodobně se nakládá s každým takovým čtverozvu-\nkem. Aby dítky poznaly účinek toho akordu zcela,\nbude prospěšné, když se nejen ro%lozené nýbrž i\nsborně předvezme. K tomu cíli rozvrhni učitel učně\nna čtyry sbory a dej prvnímu zpívat g, druhému hj\ntřetímu d a čtvrtému /*, a však zprvu tak, aby nastou-\npil jeden sbor po druhém, asi v tom čase, co by se\njedna, dvě napočítalo, ku př.\nOsvojily-li si dítky akord takto, vyzvou se, aby\nvšecky jeho částky nejednou udeřily.\n(Pokračování.)\n*) Pohyb nesmí být zdlouhavý a dýchat se musí před každou\nnotou, vyjmouc druhé ha druhé f, jež jsou obloučkem\ns první notou spojeny."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.3", "texte": "Z Varšavy.\n„Gospoda.“ — Spolek ku podporování umělcův hudebních.\n— p. Václav Procházka. — Koncerty.\nNejlepším a nejzajímavějším místem ušlechtilé zá-\nbavy duševní jesf u nás nedávno panem\nzřízená beseda, tak zvaná „Gospoda,11 kterouž navště-\nvují spisovatelé, hudební umělci jakož i přátelé umění\na věd. Zábava v této „ Gospo\" bývá zvláště dva-\nkráte v týhodnu vele zajímavá j neb v úterý stanoví\nhlavní předmět její slovesnosf polská a v pátek hudba.\nCo do hudby byly tam již vykonány útvory J. F. Do-\nbrzyúského v hudbu uvedené částě „Konrada Walen-\nroda,\" potom útvory Můnchheimera, ředitele orkestru\ndivadel Varšavských, jehož zpěvohra „ (Luko-\nstřelec) v minulém roku krásného došla výsledku, potom\nvokální útvory Moniuszki, Novakovského, Komorovského\na jiných. Dne 22. ledna odbývala se v místnostech\nkláštera Augustianů výroční schůzka spolku ku podpo-\nrování umělcův hudebních, jejich vdov a sirotkův\nQTowarzyslwo wsparcia arlyslów\nZe zprávy čtené od p. T. Fukiera, předsedy téhož spolku\nvysvítá, že majitek spolku toho obnáší 27.087 rublův\nna stř. Přítomně užívá 25 členův výslužného a sice\nvšickni měsíčně 75 rublů, což ročně činí 984 rublů.\nTentokráte uděleno výslužné pp. Václavovi Procház-\nkovi a Tom. Gíogowskému, jakožto oudůin společnosti\npřes 20 let a věku svého 50 let čítajícím. Náš náro-\ndovec p. Procházka jesf jeden z nejprvnějších učite-\nlův hudby ve Varšavě, jenž velké získal si zde zásluhy\nna poli pěstování hudby, zvláště kostelní, neb jsa ře-\nditelem hudby PP. Piaristův nejvíce s ochotníky provo-\nzuje nej vznešenější útvory v oboru tomto. Obšírnější\nživotopis jeho nalézá se v Slovníku umělcův polských\na slovanských na str. 466, jejž vydal r. 1857 v Paříži\nAlb. Sowiúski pod názvem: „Musiciens polonais\net slaves,u kde se též zmiňují o něm jako o skla-\ndateli pěkného útvoru, „Morceau de piano\" umístěného\nv „ AlbumWarszawskěnV z roku 1854, aže zvěč-\nnělý skladatel hudební Elsner věnoval mu svou slavnostní\nmši op. 88. Koncertův máme zde neustále velkou\nhojnosf. V posledním čase vystupovali zde houslisté\nSt. Taborowski a Vieuxtemps. Poslední zvláště za-\nvděčil se Varšav anům hřáním arie z „Szu-\nmia jodiyíl ozdobiv ji dodatkami vlastní obraznosti.\nVelké činí se zde přípravy ku koncertu ve prospěch\nústavu hudebního, při kterém spoluúčinkovati bude 100\nzpěváků a 200 instrumentalistův. Mezi jinými útvory\nbude též provozována velká symfonie v způsobu Spoh-\nrove „ Weihe der Tone\" jako zvukomalba složená\nk ukrainské pověsti A. Malczewského „ \"\nznámé v překladu českém. Ku konci zbývá nám\nještě zmínili se o skvostném bálu uspořádaném zde ve\nprospěch ústavu hudebního (Institutu Muzycz.), jehož\nčistý výnos obnášel 15.000 zl. pol. (3750. zl. rak. č.)\nŽe se nejnovější zpěvohra pana Moniuszki „\nbina\" s výtečným potkala výsledkem, jižTám známo\nto však bude pro Vás novinkou, že pan Moniuszko má\njiž v rukou opět nové libretto ku zpěvohře o jednom\njednání sepsané od básníka Checinského, jehož název\ntvoří starodávné přísloví šlechty polské: „Verbum\nnobile.\"\n\nKoncert\nku prospěchu akademického čtenářského spolku.\nVelké toliko v češtině tištěné cedule oznamovaly\ndne 10. t. m. na rozích Pražskému hudbymilovnému\nobecenstvu, že Musa české hudby, ve své vlasti tak\nmálo vážena, ba snad i od mnohých opovržena, v ry-\nV\nzém slovanském rouchu v sále na Zofíně stánek si\nrozbila. Uhostilaf se tam tím raději, anto jí to jednou\ntoliko za rok popřáno bývá ; tím důstojněji, an se jí\ntohoto vyznamenání na druhý rok již dostalo.\nČetný dav lidí übíral se juž před 4. hodinou na\nostrov Žofínský, a nežli koncert se započal, byly míst-\nnosti sálu tak přeplněny, že se mnoho lidí pro nedo-\nstatek místa domů odebralo. Obecenstvo bylo napnuté.\nNejprvé zavzněly zvuky ouvertury (G-moll) k ru-\nské národní opeře „Život za Cara\" od M. Glinky,\nzvuky, ježto ryzým slovanským duchem vynikajíce slo-\nvanskou zádumčivostí dýchají. Ouvertura tato tak du-\nchaplně zosnovaná a tak obratně zbudovaná a tak krá-\nsnou instrumentací ozdobená, lhostejně byla přijata.\nProč ? Nevíme skutečně. Nebylo snad rozehřáto obe-\ncenstvo těmi jednoduchými avšak k srdci mluvícími\nmotivy ? či snad neporozumělo duchu slovanského mi-\nstra ? Nechceme rozhodovati, avšak jisto je, že posluchači\nskladbu tuto ocenit nedovedli. Za to však rozjařila\nobecenstvo výtečná zpěvkyně Karolina zTiefen-\ns e e přednesem českých národních písní „Měla jsem\nholoubka\" a „Osiřelo dítě,\" jakož i trudných ruských\na vábivých polských písní. Zpívalaf tak cituplně a tak\nvýznamně, že mnohokráte vyvolána byla. čestné toto\nV\nvyznamenání pohnulo slavnou zpěvačku k přednesu „Če-\nšky\" od Fr. Š k r o u p a, při nížto po každé sloce, po\nrázných deklamatorních slovech „čech musí být a vla-\nstenec\" hřmící potlesk sálem otřásl. Pochvaly a vo-\nlání „Výtečně! Bravissima!\" bylo bez konce. Na to\npřednášel pan U n g e r fantasii pro violu ďamour s prů-\nvodem harfy. Láskyplné a toužebné jakož i sladké a\njihnoucí zvuky tohoto líbezného nástroje zbudily by za-\njisté zvláštního účinku, kdyby nám bylo popřáno, je\nv malém pokoji slyšeli; avšak i navzdor rozsáhlým míst-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.4", "texte": "nostem bavila obecenstvo hra páně Ungrova. Tklivě\nano bolně dojal nás na to výtečný sbor „\nsrpna,\" v němž básník V. Šmilovský smrt hrdinského\nkrále Přemysla Ottokara 11., jenž dne 26. srpna 1278\nna poli Moravském v bojišti padl , dojímavými slovy\nopěvuje. Ach, koho by hluboce nepohnuly bolné, s trud-\nným přídechem posaunů doprovázené zvuky od IÍ. Sla-\nvíka? A komu by byl netanul na mysli refrain:\nSvatý Václave,\nVojvodo české země,\nPros za nás!\nPan Slavík, žák p. Z. Kolešovského, osvědčil se ve\nskladbě této co velice nadaný skladatel, jenž každým\nrokem vždy více á více prospívá. Vedlf hlasy obratně\na důmyslně, oděl tragický text úplně piřměřenou hu-\ndbou a vystřelil se s úspěchem každé jednotvárnosti.\nNeméně líbil se bujarý sbor od Viléma B1 o d ka,\njenž použiv veselostí překypujícího textu od J. Picka\nv Jelenově slohu sbor svůj zosnoval a obecenstvo k hluč-\nným potleskům roznítil.\nVelmi zajímavou novinkou byla pro nás ouvertura\n(F-moll) s tragedií „Alexej\" od Lud. Procházky.\nNadaný skladatel pojav důkladně obsah zdařilé této tra-\ngedie, vylíčil trefnými motivy významné momenty dra-\nmatické básně této a zosnoval svou skladbu duchaplným\nzpůsobem a ozdobil ji vnadnou a časem i charakteri-\nstickou instrumentací. Ačkoliv ouvertura tato co do\nrhytrnu na Beethovenovu „k Egmontu\" uporhíná, neza-\nzlíváme přec panu skladateli, že se klassického Beetho-\nvena držel; nebof kdo nenásledoval v prvních svých\npracích výtečné vzory? Mozart následoval ve svých\nkvartetách Haydna ; Beethoven ve svých synfoniích Mo-\nzarta, a tak všem výtečníkům tanuly na mysli výborné\nvzory. Skladba p. L. Procházky je zajisté zdařilá\na záslužná práce a kojíme se nadějí, že zaujme mladý\ntento umělec v brzkém čase jedno z nejprvnějších míst\nmezi skladateli českými. *)\nChvalně musíme se též zmíniti o hře na piano\nslečny Aug. Kolárovy, kteráž nocturnu od Chopina,\nrhapsodii od svého učitele pana F. Smetany a Invitalion\nala Polka od A. Dreyschocka s velkou čistotou, sbě-\nhlostí as dostatečnou silou přednesla a zvláštní pru-\nžnost v úhozu osvědčila.\nVelké nadšení zmocnilo se posluchačů, když ne-\nstor českého zpěvu, pan Karel Strakatý, píseň „Po-\nrodila mne matička\" od J. Th. Kro va, skladatele tak\nzvané husitské písně, přednášeli započal. Koho by\nbyl nedojmú! krásný nápěv se slovy\nPorodila mne moje matička,\nPorodila mne v krásný Vesny den,\nPorodila mne v želeném sadě,\nPorodila mne mezi růžemi,\nMezi růžemi plnokvětnými!\nJak libě zaznívaly tyto prosté, z nitra milované\nmatky se řinoucí zvuky! Jak lahodně dotkla se nás\ntato slova s půvabnou hudbou:\nKdybych věděla, moje robátko,\nŽe z Tebe bude věrný, zdárný Cech,\nOvinula bych Tebe růžemi,\nTebe růžemi libovonnými!\nA jak zas ústrašně působil na obecenstvo náhlý\npřevrat s hrozícími slovy :\nKdybych věděla, malé robátko,\nŽe z Tebe bude lichý, zrádný Cech,\nOpletla bych Té krutou rohoží,\nV trní hodila s krutou rohoží!\nO kéž by každá čechověrná matička, kteréž ze-\nsnulý Krov tuto píseň věnoval, tato slova byla v sku-\ntek uvedla! Zajisté by vlast naše blahobytem oplývala!\nNež kam zabloudila má roznícená fantasie! Musím\nukončiti a doložím toliko, že pan Strakatý tuto pí-\nseň, kteráž nákladem Christofa a Kuhé v Praze vyšla,\nna všestranně přání opakovati musel, a že koncert tento\nvelmi skvělého došel výsledku. Díky, ano srdečné díky\nza tyto duševní lahůdky našemu akad. čtenářskému\nspolku! (?)\n*) Obě ouvertury byly pod obezřelým vedením p, F. Škroupa\nprecisně a nuancované od orkeslru provedeny. Red.\n\nHaydn.\nObrázek ze života. Podává Kar. Adámek.\nI.\nVídeň děsila se před blížícími se pluky fraucouzské\narmády; bylaf opuštěna od vojska Rakouského, ano i\nsám císař opustil Vídeň uznávaje, že zde není pro\nněho jistoty.\nHvězda Napoleonova se leskla, hrdý vítěz u Arkole\nhrozil Rakousku; dosud byl pln heroických myšlenek\nnepomýšleje, že může i on padnouti s výše, na niž se\norlovským letem povznesl. Cesta do Rakouska byla Na-\npoleonovi odevřena; každý věrný občan se hrozil fana-\nf\ntických synů republiky francouzské. Byly to doby\nstrastiplné!\nNa konci Gumpendorfského předměstí stál neúhledný\ndomek. Nezdálo se, že by byl vnikl až v tyto stěny\na v toto odlehlé předměstí nepokoj v městě panující.\nZde bylo pusto; jen málo kdo šel pustými ulicemi; a\nkdo se k domku tomuto přiblížil, pohlížel s úctou v malá\nokna, jako by tam hledal cos vznešeného. Objevil—li se\nkdo u okna, posmefcl uctivě každý mimojdoucí. Jaké\npak kouzlo poutalo Vídeňany k domku tomuto ?\nBylof to obydlí Josefa Haydna, jenž se právě z Lon-\ndýna navrátil!"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.5", "texte": "Vídeň byla naplněna rozmanitými pověstmi fa pouti\njeho; každý se pyšnil na „otce Haydna.\" Jedni vy-\npravovali o jeho odchodu z Londýna a obdivovali se\njeho vlastenectví. Ani ty nejskvělejší návrhy krále ne-\nbyly s to udržeti Haydna v Anglii. Měl bydleli ve\nWihdsoru a sám král dovolil, že bude mu možná každý\nden s královou zpívali. Nic jej nemohlo v Londýně\nopoutati. „Jsem poctivý a pravý Rakušan, a proto mu-\nsím do vlasti,\" tak odbýval i nejskvělejší nabídnutí dvora\nanglického. Tak vypravovali jedni; druzí pak obdivo-\nvali se triumfům, jakéž v Anglii slavil. Ano i za doktora\nhudby byl vOxfordě povýšen. Jeho bezpříkladná skromnost\nbyla obdivována ode všech. Tolikými dary byli obsy-\npán, tolikými skvostnými hodinkami obdarován a přec\nse neodloučil od svých starých jednoduchých hodin, jež\n„Suppenzeiger\" nazýval; tolikými briliantovými prsteny\nbyl poctěn a přec se nikdy prsten neskvěl na jeho prstě.\nTřicet let byl Hándel v Anglii a nestal se dokto-\nrem hudby, nedošel přednosti, jaké Haydn v několika\nměsících dosáhl.\nNeméně bylo rozmanitých pověstí o slavnosti, kte-\nrouž připravil lord Shav k jeho úctě, když se byl co\ndoktor hudby z Oxfordu navrátil. Bylf pozván k ho-\nstině a když vstoupl, povstala celá znamenitá společnost\na klaněla se Haydnovi. Všecky dámy nesly modré\nstužky ve vlasech, na nichž bylo zlatem jméno Haydna\nvyšito, ano sám domácí pán měl krásnými ocelovými\nperlami jméno jeho na obrubě kabátu vyšité.\nTo byla hostina!\nLíčení hostiny sahalo až v říše báječné. A když\nHaydn odcházel, tu jej prosil lord Shav, aby mu věno-\nval něco na památku. Haydn mu dal jednoduchou ta-\nbatěrku a prosil jeho chof, jejížto krásu nemohl dosti\nvychválili, aby také ona mu na památku něco udělila.\nObdrželi od ní skvostnou modrou stužku. Když se\nk císaři übíral, nesl stužku tuto.\nCož nevíte, že přísahal tuto stužku o všech sla-\nvnostech nositi ? A neslyšeli jste, co se s jeho taba-\ntěrkou stalo ? Lord Shav ji dal vložit v stříbrnou\nskřínku. A ještě něco dostal od Shava, papouška, krá-\nsného papouška, jenž několik melodií z jeho skladeb\nzpívá.\nTakové a podobné pověsti roztrušovaly se ve Vídni\npo návratu Haydnovu z Anglie a mísily se co jasné\npaprsky v panující temné dusno politického obzoru.\nZprávami těmito okřívali Vídeňaně a nabývali nové\núcty ku svému miláčku, ku poctivému, pravému krajanu,\nk svému Haydnovi. Jeho jméno se stalo paprskem ne-\nlíčené radosti, obydlí místem zasvěceným a proto každý\ns uctivostí kráčel kolem domku, jejž Haydn obýval.\nII.\nV malém pokojíku vedle odevřeného klavíru seděl\nu psacího stolu šedivý kmet. Nezdálo se však, že leta\nudusila oheň jinošský u útrobě jarého kmeta. Oko jeho\nplálo ohněm vznešeným, jakýž nadšenost ducha působí;\njasné ač vráskovaté celo se skvělo leskem tvořícího\ngenia. • Duch jeho žil stále v době jedné a zdál se\nspíše mládnouti, co tělo jeho pociťovalo tíži uplynulých\nlet. Byl to proslavený, světoznámý Haydn, prostý to\nstařec, s bodrým, dobromyslným úsměvem v líci. To\nje ten proslulý miláček uměn, králů\"<a výtečníků všech\nvlastí, to je „otec Haydn,\" miláček národů ! Velký jeho\ngenius ukryt v rouše nezhlídném, jen okem osvědčuje\nbytnosť svou, a pérem projevuje svoú velikost.\nHaydn pracoval na své slávě. Připravovali nejno-\nvější znamenité, nedostižné své dítko k pouti do světa;\nkomponoval velké oratorium: „Stvoření!\" V malém\npokojíku dokonával dílo, jenž mělo naplniti obdivováním\nšírošírý svět. četl překlad textu z Anglie mu zasla-\nný. Oko jeho se povyjasnilo, líce jeho polil ra-\ndostným hnutím ruměnec.\n„Nemýlil jsem se v tobě příteli! Dobře jsem vě-\nděl, že jen Svieten přeloží důkladně vznešený text.\nTys předčil očekávání mé!\" Zašeptav takto a vstanuv\novinul o krk modrou stužku.\n„Nesmím být nevděčný! Každý den, kdy mi Bo-\nhem popřáno, bych pracoval na uskutečnění velkého\nsvého záměru, jest pro mne den slavnostní.\"\nPak vyňal skvostný prsten briliantový ze skříně a\nnavlekaje ho na prst pravil: „Dosud se stejně skvíš,\nmůj talismane, jako druhdy, když jsem tě od Bedřicha\nVelkého obdržel; já však jsem sestárnul a pozbyl lesk\njinošských let. Nebude to dlouho trvati a Bůh mne\npovolá v onu říši, o níž tak dlouho sním, a v niž tak\ndlouho patřím okem chorého Smrtelníka. Nyní však\nk dílu, jsem připraven. Nuže, s pomocí Boží!\" Vzhled\njeho nabyl vznešené tajemnosti, čelo zvraštilé zastřel\nmrak myšlenek, sedl ku klavíru a počal pronášeti plody\nducha mocného. Oko jeho zářilo vznešeným plápolem,\npovznesli hrdě sklopenou hlavu a upíraje pak oko\nk obloze, zdál se prošiti o nové myšlénky, o nové, ve-\nlebné zanícení.\nPo chvíli usedl ku stolu psacímu a zručně počal\npsáti. Mnohdy se zastavil, rty jeho se pohybovaly, zdál\nse modliti. Oko k obloze upíraje, mnohdy polohlasně\nvzýval Boha o pomoc ku dílu svému. Mnohdy chopiv\nse i růžence, kterýž vždy na stole ležel, když kompo-\nnoval, započal se modliti. Po dokončení proslaveného\ndíla svého „Stvoření\" pravil sám později:\n„Nikdy jsem nebyl tak pobožný, jako když jsem\n„Stvoření světa\" psal.\"\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\n—X.\nStavovské divadlo. Po provedení půvabné opery\n„Mušketýři královny\" od J. Halevyho bylo nám konečně\ndne 15. t. m. dopřáno slyšeti Meyerberovu novou\noperu „Dinor a neb pouť do Ploermelu\" a musíme upří-\nmně vyznati, že nesouhlasíme ve všem, co náš pan refe-\nrent o ní chvalného pověděl. Dinora není nic jiného než\ntřetí vydání Meyerbeerovy opery „Vielky,\" kteráž pod\njmenem „Severní hvězda\" v druhém změněném vy-\ndání vyšla. Je zde toliko ten rozdíl, že Kateřina v Se-\nverní hvězdě s dvěma ílétnama , Dinora však s klarine-\ntem co do sběhlosti v zpěvu závodí. Dinora, tato prostá\npastýřka, překonává nejtěžší passaže, solfedže a jiné pě-\nvecké umělůstky s takou obratností, jakoby se byla u\nPařížských mistrů Bordogniho neb M. Garcia zpěvu učila.\nCo se komického živlu této opery dotýče, nenacházíme\nani jednu trefnou komickou situaci v této opeře, mimo\nže Hoel as dvakrát ze strachu před Dinorou, jižto za\nlesní pannu drží. na kolena padne. Ouvertura nemá\nobyčejnou formu; nýbrž je to více svobodná fantasie pro\norkestr a sbor, v nížto se i upomínky na B. Wagnera a\nG. Yerdiho nalézají. Slovem: Dinora stojí navzdor mno-\nhým krásám as o jeden stupeň nížeji než Severní hvězda;\nza to však oplývá tím více divadelními effekty.\nKoncert pana J. Goltermanna dne 11. t. m. měl\nskvělý výsledek. Pan koncertista osvědčil se v sonátě\npro cello a piano (p. Fischer) od Mendelssohna co ducha-\nplný tlumočník klassické hudby a vzbudil svým krásným,\nsympathetickým tónem u vznešeného avšak nikoliv čet-\nného obecenstva velkého účinku. V skladbě na národní\nnápěvy Skandinávské od Kummra (v rukop.) a ve fan-\ntasii na motiv z opery „Marie dcera pluku\" od Servaise\nrozvinul pan Goltermann všechno umění své znamenité\ntechnické sběhlosti podav, s neobyčejnou virtuositou a\nbravurou těžké hudební illustrace v takovém jasném světle,\nže obecenstvo takřka uchváceno bylo. Zvláště vyznačil\nse p. koncertista svým v závratné výši držaným flage-\nolettem, jejž s takou lehkostí a určitostí vyluzoval, že\nkaždá pochybnost o zdaření této umělůstky zmizeti mu-\nsela; avšak v tercech a sextách nepozorovali jsme onu\nkřišťálovou čistotu, s jakouž jsme se vždy u Servaisa\npotkali. J. Goltermann byl za výborné provedení všech\nkusů mnohokrát hlučně volán. Místo ochuravělého p.\nEilersa, jenž dvě písně zpívati měl, přednesl p. Fischer\nz ochoty nocturnu od J. Fielda pro piano se vší něžností\na utvrdil nás v přesvědčení, že může k výtečným vir-\ntuosům našim směle připočten býti.\nAkademie ku prospěchu vychovacího ústavu pro\ndospělé slepce dne 12. t* m.v sále na Žoíině odbý-\nvaná měla rozmanitý program. Dávala se ouvertura\nk „Abenceragňm\" od Cherubiniho a jasací ouvertura od\nK. M. Webra. Sl. Marschlerova, dilettantka, zpívala písně\nod Kuckena a Mendelssohna, sl. Krischeova hrála na\npiana fugu E-moll od Handla a etudu od Kuláka, pak\npan Jos. Fischer svou komposici pro violu ďamour na\nmotivy z „Náměsíčné.\" Nejvíce vynikla znamenitá kon-\ncertní zpěvkyně Karolina z Tief ensee, kteráž arii Elvíra\nz „Ernani\" překrásně zpívala a na všestranné přání píseň\n„Ungeduld\" od Kurschmanna přednesla. Civilní orkestr\npana Karla Komsáka provedl instrumentální skladbu\nvelmi správně a zasluhuje všestranného uznání. Návštěva\nbyla četná.\n\n— Ve středu dne 14. odbývala se v Konviktè první\nčeská hudební a deklamatorní akademie, v nížto\nsl* K.z Tiefensee několik českých, polských a\nruských národních písní s neslýchaným úspěchem zpívala.\nObecenstvo libě se bavící vyznamenalo znamenitou tuto\numělkyni mnohým vyvoláním a sl. z Tiefensee slavila\nv tomto důvěrném kruhu pravý triumf; neboť byly jí há-\nzeny také věnce a báseů česká, z nichžto poslední\npodáváme. Karolíně z Tiefensee:\n0 písně na se, jak teď jasně zníte,\njak divukrásný v vás se zračí svět,\nkdyž se rtů Česky k Čechům hovoříte,\ntoužíce k zřídlům dávné slávy zpět,\na všem tak jemně, sladce lichotíte,\njak byste děly: Vždyť to naposled,\nvždyť Ona tak se s vámi rozžehnává\na k cizině Ji zase volá sláva.\nJdi tedy, prohlašuj zas všemu světu\nnás ples, plamenné naše toužení,\nať všech unáší v hrdosmělém letu\nk daleké vlasti Tvoje nadšení,\nkde posud plane ve nadějném květu\nrekovné síly mocné proudění;\nrci jim, že nadějné nám hvězdy svítí,\nať zase naučí se Cechy ctíti!\nMimo to přednášel p. D. W eis han české národní písně\na pan Fr. Schmidt fantasii na motivy z „Normy,\" pak\ndeklamoval p. J. Barák elegii od J. Kolára a paní E.\nPešková „Doktorka nad doktora\" od F, D. Konečně pro-\nveden byl sbor „Svítání\" od J. L. Zvonaře a jiné sbory\na deklamovánky. Návštěva byla četná a vybraná.\nJednota hudebních umělců pod pro-\ntektorátem Arn. Fr. de Paula hraběte Waldsteina,\nuspořádá ve spolku se zdejšími zpěváckými a instrumen-\ntálními ústavy v ponděli dne 2. dubna v sále na Žofíně\nkoncert ku prospěchu svého ústavu pro vdovy a\nsirotky, v němž oratorium „Čtyři roční počasí\" od\nJos. Hay dna provedeno bude. Partii pachtýře Simona\npřednese p. Eilers, Hanu sl. Prauseova a mladého\nrolníka Lukáše pan Reichel. Začátek je o 6 .hodin\nk večeru.\nNáš výborný skladatel pan Václ. Em. Horák\nbyl před nedávnem překvapen pěkným darem, jejž mu\nplodný skladatel kostelní pan Karel Kempter, varhaník\ndómu v Augsburgu poslal. Pan Kempler poslal mu svou\nnejnovější mši s následujícím listem: „Veleproslavený pa-\nne! Vaše tak krásoskvělé skladby, ježto se v naší krajině\ns velkým úspěchem provozují, jsou mi pohnútkou, bych\nVám daň své největší úcty vyjádřil; jsem tak smělý a po-\nsýlám Vám (co prvnímu ze všech nyní žijících\nkostelních skladatelů) exemplár] své nejnovější mše\ns tím přáním, by Vaší pochvaly došla. S význačnou úcti-\nvostí a poctou Vašnostem docela oddaný Kare 1 Ke mp-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.7", "texte": "ter. V Augsburku dne 22. února 1860\". Při této pří-\nležitosti poslal též pan Ant. Bohm, obchodník v musika-\nliích y Augsburgu, na důkaz své účty panu Horákovi\ndarem nešpory od Schnabla (op. posth.) a msi od\nArnošta Ellgutha. Tak váží si v cizině našeho skladatele,\nkterýž bohužel ve vlasti tak uznán není, jak by zasluhoval.\nNáš rodák a výtečný pianista pan Seeling\nkoncertoval nedávno v Paříži á došel velmi příznivého vý-\nsledku. Bylt v Paříži až dosud neznán a osvědčil nyní\nvelký talent. Jeho skladby jsou líbezné a v ušlechtilém\nslohu držány; avšak žádná z nich ještě nevyšla. Lze se\nnadíti, že vyšedše tiskem velké obliby dosáhnou.\nNaše krajanka, slec. Aug. Stogrova, primadona\nu k. dvorní opery v Mnichově, vystoupila po svém uzdra-\nvení nedávno co Eližběta v „Tannhauseru\" a byla s chvá-\nlou přijata. Její podatek vyznačoval se cituplným před-\nnesem a ušlechtilou plynulostí carokrásného hlasu.\nNáš spolupracovník, pan Zik. Kolešovský, za-\ndal o dovolení k založení ústavu zpěváckého, v němž se\nnejen elementárnímu alebrž i vyššímu zpěvu jakož i\nnáuce o komposicí vyucovati bude. Zdař Bůh to-\nmuto podniknutí !\nMozartův stůl, jenž se v Mozartově sklepě\nnacházel, je nyní uschován co památka u p. Janouška,\ntovárníka na mašiny, jenž dotčený sklep pro rozsáhlost\nsvého průmyslu v dílnu proměniti musel. Stůl tento je\nz měkkého dřeva a má malý objem. Jeho plocha ozdo-\nbena byla druhdy přikrývkou, kterouž však nynější ma-\njitel odebrati dal, anto jisto je, že tato přikrývka teprv\npo case Mozarta na stůl dána jest. Na dolejší straně\nstolní plochy jsou viděti patrné známky zvyku znameni-\ntého mistra, jenž si ze stolu štourátka na zuby řezával.\nČasto se stává, že cizinci pana Janouška navštěvují,\nby se na Mozartův stůl podívali.\nPrvní sešit „Záboje\" bude obsahovat výtečné\nctverozpěvy: Zpěv jinochů (text od J. Jahna). Hudba\nod Fr. Vog 1 a 5 Smířen í (od J. Picka), hudba od\ndoktora T r a g y-ho a ctverozpěv od Karla Slavíka.\nPři této příležitosti podotýkáme, že první sešit vyjde o ně-\nkolik dní později, než určeno bylo, neboť poštěstilo se\nnám v Praze výtečného rytce nalézti, jenž práci tu na se\npřijal a netřeba nám tedy do ciziny, kdež se obyčejně\ndlouho cekati musí. Kéžby došel Záboj vřelého úča-\nstenství se strany obecenstva, aby dílo toto mnohá leta\nvycházeti a zpěvumilovné naší vlasti hojnost ctverozpěvň\nposkytnouti mohlo. Cena předplatní na šest sešitů pro\nPrahu 2 zl. 40 kr., pro venkov se zásilkou 2 zl.\n76 kr. nov.\n- Druhý koncert konservatoria dne 18. t. m.\nbyl skvělý. Mimo duchaplnou synfonii od Rubinsteina\na obratně pracovanou však ne zcela původní ouverturu\nod Karla Se bor a, nadaného žáka konservatoria, slyšeli\njsme též hru koncertního mistra Davida z Lipska. Pan\nDavid má prostředně velký tón, znamenitě krásné piano\na pianissimo a cituplný přednes kantíleny, a značnou\nsběhlost, slovem: pan David je virtuos staré školy.\nAvšak při jeho hraní zpozorovali jsme nezpůsoby někte-\nrých moderních virtuosů nesnesitelné pitvoření\nse. Nemilujeme virtuosa, jenž při braní jako mramorová\nsocha nep ohnu tě stojí; ale viděti živé „Per pet uum\nmobile,a jehožto posuňky nám těžkost skladeb naznačit!\nmají, je pro každého krasovědce ohromnou, strašnou úlo-\nhou. Pan koncertista hrál Viottiho koncert A-moll a\nvariace na ruskou píseň „Sarafan\" s hlubokým citem a\nvýrazem. Žáci na lesnici Vitovský a Nem anský\nnášeli divertissement od Kalivody správně a obratně a\ndali důkaz o výtečné methodě pana prof. Jana t k y.\nSlečna Ottilie Bubnová (altistka) zpívala árii Leonory\nz opery Templáři na Cypru slušně a výrazně; hlas její\nvšak v nižší poloze byl jaksi zahalen. Chovanci ústavu\ni pan ředitel Kittl b>li voláni.\nSlečna Alb. Zad robil ková dávala dne 6. t. m.\nsvůj koncert v sále Erarda v Paříži se skvělým úspě-\nchem. Hudební časopis „La France musicale\" cis. 11. od\n11. března praví o této mladistvé umělkyni takto: „SI.\nZadrobilková toť velmi podivné příjmění, musíme\nse vyznati, že dlužno nám je mnohokráte císti, bysme\nsi je pamatovali (11) slečna Z adr o bil ková jest docela\nmladá dívka as 15 let stará, svěží, růžová a krásná jako\nanglická názevní rytina. Objevivši se v koncertě dne 6.\nv sále Erarda dávaném, poutala pozornost svého obecenstva,\navšak sotva položila své půvabné ruce na klávesy piana,\njuž si dobyla sympathií všech. Zřídka kdy nalézáme, by\ntak velké mládí s tak patrným uměleckým nadáním spo-\njeno bylo. Hrálať díla všech znamenitých mistrů: Handla,\nBeethovena, Chopina, Bacha, Mendelssohna, Dre y-\nscho ck a a Webra, a hrálat je s podivuhodným vděkem,\ns hlubokým citem, s takým vkusem a slohem, jakéž jen\npři obratných pianistech nalézáme. Bylať oslavena, jřak\ntoho zasluhovala. Včera byla sl. Zadrobilková zde\nneznámou ; dne s zaznívá její jméno ve všech\nsalonech. Potlesk a vyvolání, jakož i přeplněný sál do-\ntvrzují, že nic k jejímu dobrému úspěchu nechybělo. De-\nbutantce přály štěstí všechny přítomné hudební notability,\nmezi nimi Vilemína Klausova a Rich. Wagner.\"\nDne 11. t. in. pohřben tu byl pan Fr. Wei s z,\nvysloužilý professor trompety a posauny na konservatoriu\nPražském a dlouhý cas oud a sólista při zdejším or-\nchestru divadelním, choralista v chrámě u sv. Víta a\nředitel kůru u sv. Kajetana, Narodilt se okolo roku 1775,\nbyl od roku 1803 členem společnosti hudebních umělců\na vystoupil r. 1826 z konservatoria. Později na to založil\nústav pro vyučování na polnici a tažnou po saunu;\navšak bez značných výsledků. Weisz podržel svůj po-\ndivuhodný a roztomilý rozmar až do konce svého života.\nNa zdejší universitě zřizuje se akademický\nzpěvácký spolek, kterýž záležeti bude pouze ze štu-\ndujících university. Týž spolek bude odbývati ročně dva\nkoncerty a tři zábavy. Študující se k vstoupení do\nspolku četně hlásí.\nPianistka slečna M. Ťápalo v a povolána jest\nco učitelka hudby do Oděsy.\n\n(P. N.) Z České Skalice nad Úpou. (Divadlo a\nkoncert.) Minulou neděli provedli naši pp. ochotníci na\nzdejším městském divadle ve prospěch dobročinný „Stará"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600320-01.1.8", "texte": "za mladou,\" v kterémžto kuse si statně počínali. Na to\nnásledovalo několik koncertních kusů pro housle, do-\nprovázených správným kvartettem, jež pan Tomášek\nz Bohdánče, švarný chovanec Pražského konservatorium a\nžák slovutného prof. p)M. Mildn er a, přednesl. Mladík tento\nvzbudil svou zdařilou ano výtečnou hrou naději, že bude\nbrzy virtuosem na svém nástroji. Jeho hra svědčí o\nkrasocitu a zručnosti v nejtěžších passažích. Dosáhnuv\núplné uhlazenosti a ráznosti dojde p. Tomášek zajisté\nnejednoho triumfu.\n\nLublaň. Někteří přátelé slovenského básnictví složili\nest dukátů k vypsání ceny za nejlepší skladbu na\ntext písně „Kde je maří\" od proslaveného národního\nbásníka Koseského (vlastně finančního rady Resela),\nNyní vyzývají „Novice\" k dalším příspěvkům na ceny pro\ntakové skladby k slovanským textům. Nejlepší kom-\nposice budou pak v jednom koncertě od zdejšího zpě-\nváckélio spolku provedeny.\n# \"\nLyon. Nedávno umřel tu snad nejstarší hudebník\nv celé Fvropě pan Delphat. Cítalť 99 let a 103 dní.\nDle jeho poslední vůle byla mu jeho flétna do rakve\nvložena.\nPešť. Pešto-Budínské konservatorium oznamuje, že\nnásledkem uveřejněného vyzvání k zasílání starého ná-\nrodního maďarského nástroje „Tarogató\" toliko 2 exem-\npláry zaslány jsou. Dle uzavření výboru od 18. února\nlze tyto dva „T arogató\" nyní každý pondělek, středu\na pátek od 11 12 hodin v sále konservatoria u kniho-\nvníka p. M. Engeszera spatřiti. Tarogató je dřevěný\nnástroj, jenž podobaje se hoboji 21 tónů obsahuje. Před\nněkolika měsíci koncertoval p. Suk na pěkném tarogatu,\njenž dle vzoru starého tarogata v Peštanském museu se\nnacházejícího zhotoven byl. K bouřlivým melodiím a da-\nlek o zvučným válečným znamením hodí prý se nástroj tento\nvelmi dobře; nikoliv však ku koncertům. Jeden exemplár,\navšak jen zhyzděný tarogato chová též vojenská kapella\npluku Don Miguela.\n(J. K.*) Z Vídně. (Dop. pňv.J (Filharmonické\nkoncerty. Lisztův Prométheus. Konservatorium. -\nAnder. Dvorní Divadlo.) Koncertní saisona letošního\npostu je velice vydatná co do počtu koncertů. Avšak\nvýbornější koncerty dají se snadno spočítali. V každém\npřípadu náleží filharmonickým koncertům c. k. orchestru\ndvorní opery vítězní palma, ačkoliv teprv čtvrtý abon-\nnentní koncert a pátý na mnohostranné přání uspořádán\nbude. Směle se říci může, že každý z dávaných tří kon-\ncertů sensací zbudil a zajisté utkví produkce ouyertur\nk Anakreonu a Koriolanu synfonie Á-dur od Beethovena,\njpkož i A-dur od Mendessohna a synfonie od Schumanna\ntoliko z ouvertury scherza a finále sestávající obecenstvu\nu věčné paměti ; taktéž slibuje velkou lahůdku oratorium\n„Israelité v Egyptě\" od Handla, kteráž společně se „Sing-\nvereinem\" dne 18. března provedena bude. Jakýchž\nzájmů filharmonické koncerty zbuzují a jaké účastenství\nobecenstvo na nich béře, dokazuje nejlépe okolnost, že\nslavnému výboru až dosud 18 kusů ouvertur a synfonií\ni s hlasy darováno jest, by k tomu cíli zvlá š t ní archiv\nzaložil. Musím se též zmíniti o koncertu „Musikvereinu\"\n(též s orkestrem dvorní opery), v němž se synfonická\nbáseň „Prométheus\" od Fr. Liszta provozovala a mírně\npraveno úplného fiasca došla. Všechny téměř zdejší\nnoviny zavrhují tuto hudbu „budoucnosti.\" Není\nVám snad povědomo, že zdejší konservatorium, jež se\nzdejším „Musikvereincni\" celek tvoří, všechny své orke-\nstralní produkce s orkestrem c. k. dvorní opery vykonává.\nTak to stojí tedy s ústavem, jenž jse ze značné podpory\nJ. M. císaře jakož i z podpory obecné rady a konečně\nze značných příspěvků umění inilovného obecenstva těší!! !\nJak docela jinak to vypadá s ko nservatoriem Pra ž-\nským, jež tolikými peněžnými prostředky dalece nevládne,\na kteréž přec při veřejných koncertech žádných cizých\nsil nepotřebuje ano i jimi opovrhuje. Ještě něco o našem\nkrajanu! Po šťastně přestálé nemoci vystoupil náš nedo-\nstižný Alois Ander na jevišti a okouzluje v každé partii\nzdejší obecenstvo. Dvorní divadlo bude od 1. června až\ndo polovice lipna zavřeno, což orkestr a personál sborový\nse vzláštní radostí uvítali.\n(B. V.) Z Vídně. Tyto dni uspořádal pan Rosa\nv místnostech „U velkého čížka\" hudební zábavu,\nv níž také výtečný skladatel pan Fr. Pivoda spolu účin-\nkoval. Zpívalť své písně: „Jako krajina nebeská,\" -\n„Na výsosti slunce svítí\" „Aj, čo by byla,\" které\nu pana R. Veita v Praze vyšly. Na to přednášel své\npísně „Když se v láhvi pivo pění\" „Hle, jak v kalichu\nse pění\" a konečně na všestranné přání „Anička,\" slo-\nváckou to píseň, již v rukopisu chová. Pan Pivoda\nzbudil svým cituplným přednesem nesmírnou sensací. Dne\n24. t. m. bude opět hudební zábava, v níž pan\nPivoda zase některé své písně, které u Schr o tt e\nbacha ve Vídni dostati lze, zpíyati bude.\n\nListárna.\nPanu V, B.v Buděj. Dopis vyjde příště. Panu V.\nLuk... v Tar... Dalibor stojí ročně s poštou 4 žj;\n60 kr. Při příležitosti račte chybících 40 kr. nov. záslati.\nPašije budou koncem téhož týdnu P. T. pánům\npředplatitelům rozeslány. Panu M. N.v Bíle O. (Banát).\nVčera jsme obdrželi. Díky!\n\nP. T. pány odběratele Dalibora, kteří jen na první čtvrtletí předplaceni byli, uctivě žádáme, by své\npředplacení vbrzku obnovili, aby se v zásilce žádná překážka díti nemusela. Přitom žádáme všechny ctěné\npány odběratele, jimž zdar tohoto časopisu na srdci leží, by se o jeho hojné rozšíření ochotně snažili; neboť\nDalibor bude tím více prospívat, čím většího čtenářstva se mu dostane.\n• . V iVI iť- ; i-O f •\" ■' II -i' / lý : iii/ ii ■ v ái i•• ' ■*i i i '.j 4uj \"1.v i-• 'll! - i)"}]}