{"numero_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_sha256": "13706cb97fb59e9ce64459104bbff59d45e5211debf6481e8a40c6028ae0a9f5", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1860/06/01_01/bmtnabd_1860-06-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[121]", "page_fin": "[121]", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.1", "titre_corps": "Mé srdce.", "titre_sommaire": "Mé srdce.", "signature_source": "Sm", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[121]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 319, "texte": "Mé srdce.\nSm.\nSrdce mé jest potok tichý,\nV němž se zhlížej pohled tvůj,\nOdlesk jeho není lichý,\nV něj se zcela důvěřuj!\nPohledneš-li okem jasným\nPřívětivě do něho,\nSetkáš s obrazem se krásným\nDucha tvého bodrého.\nPohledne-li však tvé oko\nSmutně v jeho průhlednost\nO, pak utkví přehluboko\nV něm tvůj žal tvá truchlivost."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[121]", "page_fin": "122", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.2", "titre_corps": "Návod ku zpěvu, ohledem na národní školy. Podává J. L. Zvonař.", "titre_sommaire": "Návod ku zpěvu, ohledem na národní školy. Podává J. L. Zvonař.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[121]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.1", "debut_caractere": 321, "fin_caractere_exclue": 3064, "texte": "Návod ku zpěvu, ohledem na národní\nškoly.\nPodává J. L. Zvonař.\n(Pokračování.)\nO mol-tónu.\nAčkoliv byl před lety mol-tón skoro národním\ntónem a přístupným každému sluchu , činí v nynějších\nčasech méně hudebně nadaným žákům zpěvu zname-\nnitých těžkostí. Brzy jest to malá tercie, brzy malá\nseksta, brzy sedmý zvýšený tón mol-škály, jež ho\nv rozpaky uvádí. Příčina toho leží nejvíce v té okol-\nnosti, že se nyní mnohem méně mol-tón slyšívá než\nkdy jindy. Upuštěním od církevních tónin, jichž ráz\nvíce mol než dur jest, zmizela příležitost sluch na\nmol-tón navykati a v něm jaksi zdomácněti. Jelikož\nvšak se bez mol-tónu hudba obejíť nemůže, a mnohá\nvýborná národní i nová píseň v něm složena jest, bude\nnutno, aby se i ve školách s dítkami předsevzal. Z té\npříčiny mu věnujeme zvláštní kapitolu.\nCo jistou a bezpečnou přípravu k nápěvu v rnol-\ntónu odporučujeme tuto cestu: Učitel dá zpívat c-dur-\nškálu v mírném pohybu s výdechem po čtvrtém tónu\nod všech žáků, již se na zpěvu zoučastňují, a rozvrhne\nje ve dva sbory asi tak, aby slabší ve zpěvu činili\nprvni a silnější druhý. Poví jim, že se tato škála dá\nspojit také s jinou, ležící o tři tóny výše, a že se pak\ndají obě současné zpívat. Tato nová řada tónů začne\ntónem e, a bude vystupovat až k oktávě od něho,\ntedy efgahede. Učitel napsav tuto řadu na\ntabuli, a pod ní dítkám již známou c-dur-škálu, dá ji\nzpívat od slabších, a druhou řadu od silnějších. Nebude\ntřeba zvlášť podotýkati, že připadne e na na\ngnae,a na f, hna <7, na na a zase\nna c. Dělalo—li by toto těžkosti, vezme se sestupující\nc-škála, a dá se doprovázet tak též sestupující řadou\nod e, totiž takto: edcKagfe\nchagf e d c.\nŠkála tato nechť se zpívá často, aby se dítkám vštípila.\nJde—li dobře, vynechá se zpodní řada adá se zpívat něko-\nkolikrát samotna vrchní, a sice nejprvé jen od toho sboru,\nkterý ji dříve zpíval; dále se přivtělí druhý sbor, a zpívá\nji s prvním dohromady. Tuším že nebude třeba dlouho\nprodlíti při této přípravě. Tercie jsou tak lehké inter-\nvaly k zpívání, zvlášť vzlahují-li se na přirozené har-\nmonie, že si je skoro každý umí sám vyhledat.\nJde—li řada edchagfe dobře, zkrátí se a\npodrží se jen prvních pět tónů e d c h a, ty se dají\nzpívat hodně často, jak v sestupujícím tak vystupujícím\nsměru, při čemž jest prospěšné, když se položí zprvu\nlehký, později značnější přízvuk na e, c a na a. Zá-\nroveň co Jpřízvuk na tónech vzrůstá, ustupují\ntóny d hdo pozadí. Poznamenat se to může takto:\né d | é h | á. Způsobem tím se připravějí dítky na\nmol-trojzvuk e c«, jehož se nabude, vynechají-li se\nv řadě edc ha dva tóny a v něm se ponechá\ntercie c přízvuk, protože jest to jeho nejdůležitější tón,\nkterý skoro všickni méně nadaní začátečníci nejisté a\nnečistě zpívají. Co mimochodem budiž položeno, že"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "122", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 120, "texte": "jest prospěšno užívat přízvuku na všech tónech méně\npřístupných, nechť jest to již v nápěvu neb v akordu.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "122", "page_fin": "122", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.3", "titre_corps": "Josef Mysliveček. Životopisný nástin, sepsal Dr. Frant. Lad. Rieger.", "titre_sommaire": "Josef Mysliveček. Životopisný nástin, sepsal Dr. Frant. Lad. Rieger.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "122", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.2", "debut_caractere": 122, "fin_caractere_exclue": 4541, "texte": "Josef Mysliveček.\nŽivotopisný nástin, sepsal Dr. Frant. Lad. Rieger.\n(Dokončení.)\nTo byla pro Myslivecká strašlivá, takořka usmr-\ncující rána. Jsa již bez toho v nesmírné bídě posta-\nven , viděl zde i slávu svou; kteráž mu byla nade\nvšecko na světě drahá, jako jedním rázem zmařenu.\nNejen že tu ztratil všecku naději, že by se ještě jednou\nz propasti nouze vytrhnouti mohl, ale tato porážka\nv Miláně odňala mu všecku pružnost ducha; pochybnost\no schopnosti své k utvoření nových spanilých děl zmoc-\nnila se nyní ducha jeho, a v srdci hlodala žalost nad\nztrátou slávy.\nTato muka duševní doháněla nešťastného umělce\ntakořka k zoufalství, tak že tělo jeho, jak se zdá roz-\nmařilým životem a nočním bděním bez toho již se-\nsláblé, tolikerým ranám odolati nemohlo. V tom smutném\nstavu vrátil se do Říma. Zde byli věřitelé jeho již\npřed tím, když k zaplacení přijíti nemohli, všechen jeho\nnábytek právně zajali, a v paláci jeho nezůstaly než\nholé zdi. Ve vysokých komnatách, kdež na krátce před\ntím Římská noblesa u něho hodovala, byla se nyní\nv\nŘímská luza a žebrota übytovala. Übohý Mysliveček\nneměl tu ani, kam by zoufající hlavu položil 5 konečně\nnašel lůžko pod střechou svého paláců na trošku zpuch-\nřelé slámy, aby po nedlouhém sice, ale přerozmanitýrni\nšťastnými nejvíce, ale i nešťastnými příhodami nad míru\nzajímavém zápasení s osudem, ač ve věku ještě mladém,\nposlední boj se smrtí podstoupil.\nVděčný jeho žák , šlechetný Angličin Sir Barry,\nkterýž se byl z pouhého zalíbení tenoristou stal, jak\ndostal zprávu o neštěstí mistra a přítele svého, přikvapil\ndo Říma , aby ho potěšil a z nouze vytrhl ale již\nbylo pozdě! Naseli ho, jak jsme pravili, na půdě pa-\nláců jeho, an právě k smrti pracoval. V rukou jeho\nskonal tak slavný a nyní tak opuštěný Maestro dne 4.\núnora 1781 v 44. roce věku svého.\nJak se pověst o jeho smrti rozešla, byla žalost\nvšeobecná nad tímto tak náhlým zahynutím mladého\nmistra, jehož vůbec za jednoho z největších duchů hu-\ndebních pokládali, ještě mnohá slavná díla z pera jeho\nočekávajíce. Přičiněním Barryho vystrojen Myslivečkovi\nskvostný pohřeb, a tento upřímný a věrný učeň postavil\ntaké mistrovi svému nad hrobem jeho v kostele San\nLorenzo in Lučina mramorový pomník.\nTak skončil tento muž darů velikých, srdce šle-\nchetného a laskavého, povahy právě umělecké, mysli vždy\njasné jak samo nebe italské, pod nímž tak rád přebýval, ale\nspolu také lehkovážné a rozmařilé, jenž kdyby byl jmění\nsvoje opatrněji spravovali a rozkoší mírněji užívali uměl,\nvětšího věku se dočkati a slávy, po níž tak velice toužil,\nmnohem větší a trvalejší nabýti a tudy také i umění i vlasti\nsvé platněji posloužiti mohl. Díla jeho jsou roztroušená\npo městech a divadlech vlaských, a nemůžeme ani s ji-\nstotou udati, zdali se ve vlasti co z větších jeho skla-\ndeb nalézá, ačkoli se praví, že v archivu knížecí Lob-\nkovické rodiny, kteráž za jeho času divadlo vlaské\nudržovala, některé jeho opery se chovají*\nMimo opery již svrchu uvedené známe zejmena\ntaké ještě zpěvohry jeho: II Farnace, Merope a Tamer-\nlan. Mimo to komponoval také mnohé oratorie, mezi\nnimiž jsou nejslavnější: „Passio Jesu Christi\" a „la fa-\nmiglia di Tobia,\" a konečně množství velikých symfonií,\nkoncertů, arií, duet, trio a quartet. Ze mší jeho viděl\nDíabač r. 1786 dvě na choru Roudnickém. Šest jeho\nsonát pro dvoje housle a dvě violončela vyšlo tiskem\nv Offenbachu r. 1780. n. Poslední dílo jeho bylo šestero\nquartet, kteréž v Amstrdámě u Kummla tiskem vyšly,\njichžto vydání ale skladatel nedožil.\nO povaze hudební spisů Myslivečkových nelze nám,\nješto jich neznáme, soud pronésti. Pjše se o něm, že\nvynikají zvláště lahodnou zpěvností, jasností a také rá-\nzností. Liboval prý si při skladbách svých časem v malbě\npřírody, kterýž způsob i velký Haydn ve svém oratorium\n„Stvoření světa\" také přijal, ač se i jemu od některých\nza chybu pokládá, kteříž praví, že hudba, jak mile něco\nvíce než pouhý pocit vyjádřiti chce a již určitý jakýsi\npomysl vysloviti se snaží , jakž se o to již poněkud\nBeethoven, a v nejnovějším čase Berlioz, ač ne bez\nprudkého mnohých theoretikům odporu pokoušeli, z oboru\nsvého vystupuje.\nO Myslivečkovi a životě jeho jsou zprávy mnohé\nroztroušeny ve spisech vlaských i německých. Z na-\nšinců psal o něm současný jemu Pelcel, kterýž také\npodobiznu jeho od Niederhofera rytou vydal. Nám pak\nnezbývá nic než žádost, aby skladby slavného krajana\ntoho sebrány a bud\" při museum nebo při konservatoři\nuloženy byly."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "122", "page_fin": "123", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.4", "titre_corps": "Offenbach a jeho operetky. Podává M. B.", "titre_sommaire": "Offenbach a jeho operetky. Podává M. B.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "122", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.2", "debut_caractere": 4543, "fin_caractere_exclue": 4724, "texte": "Offenbach a jeho operetky.\nPodává M. B.\nV ulici Choiseulské v Paříži nachází se divadlo\n„Bouffes- Farisiens.\" Kdo přijde do jasně osvětlené\nulice uzří červený prapor na jednom domě;"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "123", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3899, "texte": "znamenající vchod do divadla, a když na právo se za-\ntočí, nalezne v chodbě vystavené na prodej fotografické\npodobizny dam divadla tohoto, vypodobněných v jich\nnejoblíbenějších úlohách. Zpěvačky divadla „Bouffes-\nParisiens\" náleží v skutku k nejkrásnějším a nejoblíbe-\nnějším divadelním herečkám v Paříži; shromáždění bohyň\nv Offenbachově zpěvohře „Orpheus\" jest skutečně ga-\nlerie krásek, a Venuše zvláště opravdivá Venuše. Kromě\ntěchto prodávají se v této předsíni i fotografické po-\ndobizny a karikatury z jiných oper, kamenopisné obrazy\ncelých výjevů malých Oflenbachových zpěvoher, jednot-\nlivé oblíbené hudební kusy atd. Vejděme do vnitř;\ndivadlo jest nejmenší ze všech Pařížských zpěvoherních\ndomů, a jenom prostě stojí vedle velké opery, aneb\nkomické neb vlaské a divadla lyrického; má jenom šest\nloží ve dvou řadách, ježto se vedle jeviště nacházejí,\nnení skvělé, ba ani ne příliš ouhledné, a předce jest\nnejen nejnavštěvovanější divadlo v Paříži, ale i nej-\ndražší; lože stojí 36 a sedadlo 6 franků. Bouffes-Pa-\nrisiens jsou snad nejveselejší divadlo a zde nalézá se\njenom pravá komická zpěvohra; dle zevnějšku nesmí\nse souditi o jeho postavení v Paříži; Oflenbach jest\nteprv na počátku ředitelské dráhy své, a nebude dlouho\ntrvati, přestěhuje se do nového, skvělejšího domu; on\nzaujal svou veselou hudbou celou Paříž, zvláště od\nprovození „Orfea,\" nejkomičnější opery, kterou posud\nznáme. První komik co Jupiter, který se promění u\nvelikou mouchu, a pak zazpívá s Eurydikou bzučící\nduetto, jest dostatečný, aby operatka ta všudy se líbila.\nMezi představením „Orfea\" vstoupí do prázdné lože\ndlouhý, hubený muž rusých vlasů, takovýchtéž vousů,\njehož modré oči pronikavě pohlížejí skrze skla po ce-\nlém divadle, a tento jeho způsob jest příčinou, že se\nmluví o zlém pohledu Offenbachově, aspoň několik dam\ntvrdilo tak se vší opravdivostí. Avšak může se říci,\nže dojem jest příznivý při prvním jeho spatření; nesmí\nse člověk posuzovati dle okamžitého dojmu. Offenbach\nu veřejnosti a doma jsou dvě rozličné osoby. Kdo jej\nvjdí ku př. u večer v „Café Riche\" uprostřed spiso-\nvatelů a umělců, tam málo mluví, tím více poslouchá;\nzde rozmlouvají mladí básníci o svých plánech k novým\noperám, které chtí psáti a jemu podati, a pakli potřeba,\nhned do psaní se pustí a tvoří koupletty a chansonetty\njen což děláš; a když do této rozprávky vmísí se Yille-\nmessant, majetník Figara, svým hlubokým hlasem počne\npřizvukovati, a spolupracovníci Figara vypravují brzy tu,\nbrzy onu veselou příhodu, tu skoumavý pozorovatel u-\nzná, že Offenbach jen proto sem přichází, aby hned u\nzřídla zachytil nádech atmosféry, ve které pracuje a se\npohybuje, aneb jinak: zde uzavírá svůj duševní obchod.\nZde se přetřepává ten plán, tamto onen, prohodí se\nvtipné slovo, a zde a tam opět, Offenbach tu sedí jako\nžába s otevřenými ústy, a chapne mouchu, totiž autora\ndobrého plánu; odtud přichází, že text jeho operelek\njest vždy dobrý a takřka pro jeho hudbu zvláště stvo-\nřený. „Café Riche\" jest pro Offenbacha takřka bursa\nhumoru a ducha, a zde to i bylo, kde nestor Roque-\nplan, ředitel komické opery, v předešlé zimě jej požá-\ndal, aby pro jeho ústav psal nové dílo, který návrh\nOffenbach i přijal, a sice s jakousi hrdostí. Tak se\njeví Offenbach co duševní Spekulant; docela jinak doma.\nZde sedí ve svém pracovním pokoji v lenošce u kamen,\nna nichžto veliká bronzová socha Euterpy s nápisem:\n„Napoleon 111. Offenbachovi.\" V pokoji dubové vyře-\nzávané nářadí; na koberci hraje sobě čtvero dítek, dvé\nčernohlavých, dvé rusých; první jsou podoby matky\nŠpanělky, druhé podobizny otce. Dítky však vskočí\notci na klín, hrají s ním a on s nimi; malé hračky na\nštětičkách stojící staví na stůl, bubnuje prstami, takže\npanáčky skákají a k tomu zpívá dítkárn veselé písničky\ncelé hodiny. Nesmí přestátí, neboť dítky křičí opělněj:\n„Zpívejte! Zpívejte, a poskakujte!\" Tato slova volá i\nobecenstvo v divadle na něho.\n(Dokončeni.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "123", "page_fin": "124", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.5", "titre_corps": "Z Vídně. Dvě slovanské besedy. — P. Kozlowskí. — Nové divadlo. — Rokytanský.", "titre_sommaire": "Z Vídně. Dvě slovanské besedy. — P. Kozlowskí. — Nové divadlo. — Rokytanský.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "123", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.3", "debut_caractere": 3901, "fin_caractere_exclue": 5214, "texte": "Z Vídně.\nDvě slovanské besedy. — P. Kozlowskí. — Nové divadlo.\n— Rokytanský.\n/ v O o o\nZdejším Cechům a Slovanům vůbec dostalo se\nletos přičiněním výtečného skladatele pana Fr. Pivody\na Josefa Burgersteina překrásné duševní zá-\nbavy, jížto jsme užili ve dvou slovanských bese-\nkteré dne 26. dubna a 15. května od svrchu\nudaných pánu uspořádány byly. Kdo se na programy\ntěchto besed podívá, musí mu tanouti na mysli otázka,\njak to přichází, že často města česká programy k svým\nbesedám skladbami cizích skladatelů vyplňují, co\nzatím na skladby domácích českých skladatelů buď\nmálo hledí neb docela nic nedbají. Takovýmto městům\nmohly by věru programy těchto dvou besed za vzor slou-\nžiti aje přesvědčiti, že si Čechové v německé Vídni\nv\nčeské neb slovanské, co zatím Cechové ve své vlasti\nčasto úplně německé besedy zřizují. Program besedy\nprvní dne 26. dubna ku prospěchu schudlých Hor-\nvátů uspořádané obsahoval dva horvátské sbory „Na-\npřed\" a „Kosenka\" od L. Gaja a český „Pospolitá\" od\nFr. Pivody, kteréž jsouce jaře přednášeny nejen opako-\nvány byly, nýbrž sbor „Složno\" přidán býti musel. Na\nharmonium přednášel p. Fr. Zinke melodii z opery „Don\nJuan\" od W. A. Mozarta a „Chansonette á la Russe\" od\nJ. C. Kesslera tak půvabně, že nejen dva kusy přidal,\nnýbrž i národní naši „Ach není tu není\" zahrál, kteráž"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "124", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4042, "texte": "opětný bouřlivý potlesk způsobila. Zpěv zastoupen byl\nchvalně známým skladalelem a cituplným pěvcem p. Fr.\nPi vodou, jenž čtyry své písně „Na výsosti hvězdy svítí,44\n„Srdce ztracené/4 „Andělíčku boží44 a „Tise, tise sláva\nkráčí44 velmi duchaplně zpíval a ještě něžnou slovenskou\npíseň „Ai čo by bola44 a „Aničku44 rukopis k těmto zda-\nřilým písním připojil. Pan Josef Tomek hrál velmi\npěkně tři kusy pro piano „La siréně Caprice de concert\npar Szekély44 a dvě své skladby „Chanson ďun pauvre\ndiable44 a salonní etudu „Llexilé,44 Konečně došel hluč-\nného potlesku p. Steingraber za uhlazenou hru „sola\nna housle,44 takže na mnohostranné přání „Vanke doodle44\npřidati musel. Nemenší pochvaly došla beseda druhá\ndne 15. května u „Velkého čížka44 p. Jos, Burgerstei-\nnem ku prospěchu nuzných obyvatelův krkonošských\nuspořádaná. Ze sboru slyšeli jsme zde dva: „Píseň ho-\nstýnská44 od Fr. Pivody a od M. Jenko mužský sbor\n„Pobratimija,44 při nichž 32 mužských hlasňv účinkovalo\nas velkým zápalem zpívalo. Velmi zajímavé bylo číslo\ndruhé „Solo na violu ďamour,\" jejž přednášel znamenitý\nvirtuos a Čech J. Král tak mistrně , že po hlučném po-\ntlesku ještě jeden kus přidal. Dvě písně „Světa naděje44\na „Na výsosti hvězdy svítí44 od Fr. Pivody, byly p. K.\nOlschbauerem velmi něžně zpívány a jiná ~Srdce\nztracené44 od Pivody přidána. To samé platí o čísle ná-\nsledujícím, jež obsahovalo dvě skladby pro piano „Ma-\nzurka44 od Chopina a „La Cascade44 od Pauera, jež\ns obvyklou virtuositou p. doktor J. Bezecný, Pražskému\nobecenstvu chvalně známý, výborně přednesl, P. Bezecný\nmusel po bouřlivém potlesku ještě jednou poslední kus\nopakovati. Dále zpíval basista p. J. Kham píseň „Mor-\nnar44 od Jenko dosti slušně, a toliko to jest co litovati,\nže tak krásnému hlasu škola chybí. SI. L. Leutnerova\npřednesla píseň Fr. Pivody, slova od J. Burgersteina\n„Nevěstina starost44 s nelíčeným citem a byla by při sil-\nnějším orgánu větší pochvaly došla. Velmi pěkně as ci-\ntem zpíval Moravan p. Forchtgott národní srbské písně\nze sbírky Kor. Stankoviče, takže některé z nich opa-\nkovati musel. Po deklamací „Jak se lidé časem mění44\nod J. Burgersteina spisovatelem samým výrazně před-\nnešené následovalo duetto „Dar nejněžnější44 pro dva\nhlasy s průvodem piana od Fr. Pivody, kteréž pp. Olsch-\nbauer a Forchtgott tak prácisně zpívali, že na vše-\nstranné přání opakováno býti muselo. Konečně líbila se\nsrbská národní píseň „0 Belki44 od Kor. Stankoviče\npod úpravou Fr. Pivody, Po ukončení sboru „Pobra-\ntimija,44 kterýž besedu uzavřel, trval potlesk obecenstva\nneustále, takže se ještě horvatský sbor „Kosenka4; od\nL. Gaja přidal. I ten neuspokojil rozjářené obecenstvo,\nkteréž si sbor „Pospolitá44 od Fr. Pivody žádalo a\nv němž skladatel sám barytonové solo s hlubokým citem\npřednesl. Mezi účinkujícími zpěváky vynikal p. 01 seli-\nta au er5 od zdejšího německého obecenstva v koncertech\nvítaný umělec, jenž besedou touto tak dojat byl, že\nz vlastního pohnutí „Kde domov můj 44 od Fr. Škroupa\nzazpíval, kterouž píseň i opakovati musei. Potlesk ten\nby byl zajisté ještě déle trval, kdyby se sál v jídelnu byl\nzměniti nemusel. A tak skončena jest utěšená tato beseda,\njejímuž uspořádáte!* srdečné díky vzdáváme s přáním,\nbysme se opět jeho zásluhou tak mile baviti mohli\nv kruhu Vídenských Slovanův. Nedávno slyšeli jsme tu\npolského houslistu p. Kozlowského, jenž v sále Bosen-\ndorfera koncert uspořádal. Přednášeli sonátu pro housle\na piano s virtuosem panem K. Meyerem, duo od Thal-\nberga a koncert od Mendelssohna s příznivým úspě-\nchem, V tomto koncertě přednášel pan Stanko vič\nsrbské písně na piano. Pan Karel Tre u m a n n,\nkomik, platí za místo, na němžto jeho prozatímní divadlo\nvystaveno bude, roční pacht 2000 zl. r. Divadlo bude\nelegantně zřízeno a bude as 80.000 zl. státi. Panu M.\nLehmannu bude svěřena zdobící úprava téhož prozatím-\nního divadla. Výtečný bassista pan Rokytanský,\nsyn věhlasného profesora na medicínské fakultě, jenž\nco nevidět zde co „Leporello44 v Don Juanu vystoupí,\nje pro podzimní saisonu 11 divadla „Carcano44 v Mi-\nláně engažován."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "124", "page_fin": "125", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.6", "titre_corps": "Ruská hudební společnost v Petrohradě.", "titre_sommaire": "Ruská hudební společnost v Petrohradě.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "124", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.4", "debut_caractere": 4044, "fin_caractere_exclue": 5177, "texte": "Ruská hudební společnost v Petrohradě.\n(Dokončení.)\nF devátem koncertě : Ouvertura z opery vDé-\nmon\" od Fittinghofa, arie z „Fausta\" od Spohra,\nromance (G-dur) pro housle od Beethovena, tarantella\npro housle od Vieuxtempse, suitě (D-dur) pro orkestr\nV\nod J. S. Bacha, písné od Mendelssohna a Schuberta?\nsynfonie (A-dur) od Mendelssohna.\nV desátém koncertě: Ouvertura z opery „Život\nza Cára\" od Glinky, chor od F. Hillera, nocturne pro\npiano od Chopina, fantaisie chromatique pro piano\nV\nod J. S. Bacha, arie z „Euryanthy44 od Webra, chor\n„Spinnerlied44 z oper „Der fliegende Hollander44 od R.\nWagnera, arie od Mozarta a deváté synfonie s chofem\n(D-moll) od Beethovena.\nProgramy zábav pro komorní hudbu obsahovaly\ntria, kvartetta, kvintetta a septetta od Beethovena, Bo-\ncheriniho, Haydna, Cherubiniho, Mozarta, Fr,\nSchuberta, Schumanna a Mendelssohna.\nV programech udána jsou leta narození a úmrtí\nskladatelů; texty u vokálních skladeb cizích mistrů jsou\nv ruských překladech připojeny. Sbor (zpěv. akademie)\nstojí společnosti k službám a tvoří část společnosti.\nOrkestr utvořen jest z divadelních orkestrů a jest za\nkoncerty placen."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "125", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1393, "texte": "By se vzdělání mladých talentů docílilo, schodla\nse společnost s paní Nissen-Salomanovou, s pány Picio—\nlim, Lodim a Dutschem v tom, by dotčení umělci chudé\nchovance %darma zpěvu a elementárním pravidlům\nhudby vyučovali.\nPro týž rok vypsána jest cena na kantatu pro\nsbor, solo a o kteroužto cenu se dle stanov\ntoliko ruští podanní ucházeti mohou. Ceny jsou:\nprvní cena zlatá medaile a 200 stř. rublů; druhá\ncena stříbrná medaile a 125 stř. rublů.\nJelikož by společnost svého cíle rozšiřování hu-\ndebního porozumění v celé zemi dosáhnouti nemohla,\nzařídí tedy časem a dle možnosti ve všech větších mě-\nstech ruské říše filiálky hlavního komité a juž téhož\nroku vstoupila takováto fllialka v Moskvě do života*\nŘeditelové filiálky této jsou: kníže Obolenský, Lesěv,\nJakuncikov, Kiselev a Mik. Rubinstein (bratr Pe-\ntrohradského). Členové platí pro všechna místa, tak že\nčlen společnosti Petrohradské se považuje též za člena\nv Moskvě a na opak.\nSpolečnost vzala si též za úlohu, zříditi co ne-\nvidět školu %pěváckou v Charkově, jelikož tam nej-\nvíce hlasů a nejvíce talentů hudebních se nalézá.\nV ročním veřejném sezení předloží se členům\nroční zpráva, volí se bestní oudově atd.\nAčkoliv společnost hlavně vlastenské talenty po-\nvzbuzuje a ochraňuje , jest cizím umělcům v Rusi by-\ndlícím dovoleno, by své skladby k provedení ku kon-\ncertům zasílali ai za honorár v koncertech účin-\nkovati mohli."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "125", "page_fin": "125", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.7", "titre_corps": "Anna Františka Bendova. Novela ze života české zpěvačky. Vzdělal Vítězoslav Guth.", "titre_sommaire": "Anna Františka Bendova. Novela ze života české zpěvačky. Vzdělal Vítězoslav Guth.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "125", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.5", "debut_caractere": 1395, "fin_caractere_exclue": 4707, "texte": "Anna Františka Bendova.\nNovela ze života české zpěvačky. Vzdělal Vítězoslav Guth.\nHlavní* zkouška v dvorním chrámě k novým paši-\njím Galuppiovým trvala nadobycejně dlouho. Kdo z ko-\nmorních hudebníků měl hodinky s sebou, zajisté juž\nčasto je vytáhl a při tom pomyslil na houbovou polívku,\nkterá jej doma očekává, strachujíc se, že paní hotový\noběd bud připálí neb jej vystydnout nechá.\nAle co se děje dnes s kapelníkem Stelzelem ?\nVždyť zpívá přec slečna Anna Františka Bendova, nová\nzpěvačka, tak čistým hlasem, tak pravidelně a tak ne-\nóhonně, jako by ji hudební jistota vrozena byla, a jestli\nv skutku zde neb onde nějaké chybičky se dopustila,\nstalo se to jen v tom způsobu, jako když se někdy pře-\nřekneme: ona se přezpívala, hned však zase přišla do\npravého. Starý kapelník však nepovolil; opravoval a\nhaněl mrzutým hlasem; brzo mu byla tempa příliš čer-\nstvá a žádal, by Bendova nejvýznamnější místa průtaž-\nnějsím hlasem zpívala, brzo se mu nelíbily okrasy, které\ntu a tam přidala, zkrátka: bručelt bez přestání, až se\nstali zpěváci a hudebníci netrpěliví a mladá umělkyně\nzlostí sotva se zdržeti mohla.\nZ tíži zadržíc slzy, učinila konečně všechno tak\njak to žádal, jen aby ho zbyla s krku; ale též si umí-\nnila, že bud dobré engagement, které ji jen na krátký\nčas ještě vázalo a přívětivý pobyt opustí, anebo že\nstarého omrzelého ředitele s jeho juž zastaralými ná-\nhledy o umění zapudí; s ním spolu nemohla zůstat\nto u sebe pevně uzavřela.\nPři provozování pašijí hleděla slečna Bendova, jak\ndalece to možná bylo, aniž by byla mysle přítomných\nrušila, sprostiti se tvrdohlavých náhledů starého muže.\nBylo to na den kající a kostel byl naplněn pobožným\nlidem. Nová zpčvkyně nadchnula všechny přítomné a\nzrovna u těch iníst, kde Anna Františka vlastními svými\nideami se řídíc, některé vkusné okrasy připojila, nej-\nvíce pronikla. Každého zanítil v Gothě hlas a talent\nmladé bodré zpěvačky a zvláště u mladších hudebníků\nkapely způsobila velkého podivení. Že zpěv její jsa\nvíce světský od starobylého slohu se lišil, než dříve\nve zvyku bylo, nedalo se upříti, ale novost vábila a\npobožnost musela ustoupiti lahůdce, již její vznešený\nzpůsob zpěvu způsobil. Vévoda Bedřich 111., přítel a\nznalec hudby, šel po ukončení služeb božích, doprovázen\ndědičným princem Arnoštem, na kůr, aby mladé uměl-\nkyni svou pochvalu sám vzdal a vyrážel se tam s ní\ndlouho a přívětivě.\nPoslouchavší mlčky a se zarděním několik slov\nzdvořilosti, jež kníže pán k ní pronesl, odpověděla\ns úsměvem: „Ač velice mne blahosklonná milost Vaší\nJasnosti dojímá, nesmím si ji přece co mzdu za nějakou\nzásluhu přivlastnit. Hudba jest mi přirozená jako jiným\nlidem řeč, neb ta jest v naší rodině juž dědičná z dá-\nvných časů.\" „Přece,\" odvětil vévoda, „zůstane to\nnaší zásluhou, když přirozených vloh na dobrý a bohu-\nmilý způsob užíváme a tak to se imá s Vámi. Což\nbyl Váš otec také hudebník?\" tázal se ji na to. „Můj\ndobrý otec,\" odpověděla zpěvačka, „byl tkadlcem, ale\npři tom rozený hudebník, jako mnozí z jeho krajanů\nV\nv naší vlasti, v krásných to Cechách. Je nás pět dětí,\nale vrozenou naši hudby milou krev žádný z nás ne-\nzradil, alebrž všichni jsme se oddali stavu, jemuž se\notec náš jen ze zábavy věnoval.\"\n„Pěkný to zisk pro hudbu, jestli vaše bratří a\nsestry rovněž tak nadáni jsou jako vy,\" řekl dědičný\nprinc.\n(Pokrácování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "126", "page_fin": "128", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.8", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "126", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "127", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.7", "debut_caractere": 1771, "fin_caractere_exclue": 6107, "texte": "(K.) Z Blovic. (Koncert sl. Schlägrovy.) Dne\n18. května dostalo se náin opět jednou za dlouhý čas\nkrásné zábavy. Babette Sch lágrová, houslistka z Prahy,\nzde koncertovala. Zajímavý program obsahoval: 1. kon-\ncert od Beriot-a, fantasii z „Regimentstochter\" od Alard-a,\nHexenvariationen od Paganiniho, „Ptáče v stromu\" od\nHauser-a, Scherzo od Bazžiniho. Hrála ale tato 17Ietá\ndívka s takou jistotou a hbitostí, že veškeré obecenstvo\nokouzlila. Osvěděilař, že nejen všecky těžkosti, jež se\numělci k dosažení jeho cíle v cestu staví, překonala, a\nže jí nyní více těžkostmi nejsou, nýbrž prostředkem, jímž\ndle libosti effekty pfisobiti může. Slečna hraje cituplně,\nvýznamně a cistě. Jest při vsí své výteěnosti velmi\nskromná a krásný tah v karakteru jejím jest láska a\nvděčnost, kterou k svému znamenitému učiteli, panu pro-f.\nMildnerovi na jevo dává. Podotkla mezi jiným tato\napoštolka slávy Mildnerovské, že při každém bouřli-\nvém potlesku si přeje, by pan Mildner očitě se o snaze\njejí přesvědciti mohl. Přejeme jí srdečně, by se jí\nkamkoli zavítá hojné návštěvy dostalo; neb poskytuje\nposluchačům svou virtuositou milou zábavu.\n(—ský.) Z Budějovic. (Zastavenícko výle\nzpěv. spolku.) Čekatelové učitelství uspořádali dne 15-\nkvětna učiteli svému p. Janu Koglerovi ku poctě za-\nstavenícko, ze 6 hudebních čísel sestávající, mezi ni-\nmiž se dvě české skladby „Divy zpěvu,44 mazurka\npro ctverozpěv, a „Zpěv večerní44 pro podvojný\nctverozpěv od zdatného zdejšího skladatele V. V. B. pěkně\nvyjímaly. Provedení bylo zdařilé a zvláště vynikly uher-\nská ouvertura do D od Bindra a ctverozpěv „Divy zpěvu.\"\nZdatnost čekatelů je chvalitebná, neboř pokroky jejich\nleží na bíledni. Dne 17. května odpoledne učinil zdejší\nzpěv. spolek výlet na Dobro uvod u a odtud do\ntak zvaného „ces ké h o Švýcarska.44 0 dvou hodinách\nhlasitý sobě pochod zpívajíce, vyšly četné řady zpěváků,\nnesouce v cele prapor barev národních se znakem zpě-\nváckým. Na výšině v lese rozbili stany, kdež se až do\nvečera vedla srdečná a prostá zábava. Zpěv se střídal\ns hudbou nástrojovou, hry společenské byly uspořádány,\nba i mládí si na trávníku zatančilo. A v tomto milém\nvyražení mělo podílu okolo půl tisíce srdcí. Pořádáním\np. p. představených spolku, p. Novotného a p. Lu-\nstiga, provedlo se 12 kvartett, některé z nich výtečně.\n0 osmé hodině se vrátila celá společnost, zrostevši od té\ndoby as desateronásobně nad počátečný počet, neboř z po-\nčátku byli poetem asi 60, opět zpívajíc do Budějovic.\nCelé rodiny, na něž povozy v Dobré vodě cekaly, přidru-\nžily se k nim, nechajíce prázdné kočáry odjížděti. Jest\nvidět, že zde ještě právě český hudební cit vane,\nac jej hledí zahraniční vliv všestranně pokaziti.\nPravilo se nám z hodnověrné strany, že se za léta více\ntakových zábav uspořádá. Každé světlo má stín, říkává\nse; i zde se toto přísloví potvrzuje. Krásné zpěvy před-\nnáší spolek náš, ale všecko cizím třpytem se leskne,\njenž se nám, ne-li trnou, tedy aspoň pouhým stínem\nbýti zdá. Mezi tolikými sbory není místa ani pro je-\ndinký český ctverozpěv, a přece jsou p. p. před-\nstavení Cechové! Círn to je? Což nemáme výtečných\nčeských zpěvů na výběr ? Proč nepřednesli za dnešního\nvýletu u př. Pallův „Náš zpěv,\" neb Jelenovy; „Les a\nháj,44 „Jen ku chvále,44 „Já jsem Slovan\" neb Procház-\nkovu „Ozvěnu44 atd. atd. ? Jak krásně by byly vypadaly\nv širé jak velebně by les ohlasem českým byl\nodpovídal! Žel toho! U nás má jednou cizinské\npozlátko cenu vyšší ryzého zlata domácího. —-\nPánové poohlédněte se aspoň jednou a to třebas jenom\npo nivách domácích, ař poznáte lahodu jejich ; nechoďte\npřes dříví do lesa na pýří. Českým zpěvem Cech\nsvou vlast velebiž. jV zahradě u Zelené ratolesti\nzábavy hudební poskytla zdejší městská kapella; měla\nvšak málo posluchačů; Dobrávoda a Cukrov nedaly lidu\nměstskému mezi zděmi dlíti. K společenské pouti zpě-\nvácké, jež se iná předevzíti na Semering, přidruží prý\nse p. Novotný s některými cleny svého sboru.\n(V. V. H.) Z Hluboké. (Hudba kostelní.) Dne\n16. května vylákala slavnost sv. Jana na Hluboké veliké\nmnožství Budějovicanň za sebou, mezi nimiž i já jsem\nbyl. Při raních službách božích se provedla velká Vi-\ntásková mše do C, za Offertorium a Graduale pělo 12\ndiletantů (čekatelově a gymnasisté z Budějovic), Cantate\ndo Es od Haslingra a Pater noster od K.; po mši kvar-\ntet s průvodem varhan. Velké služby boží slavily se"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "128", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5261, "texte": "Mozartovskou mší korunovací do C; při Graduale zpíval\nsbor nad zmíněný: „Slyš nás Hospodine\" do D-dur od\nJelena a při Offertorium provedena byla arie do C od\nH egeiiba rta pro Bass a Violoncello; (solo) zpíval\ntamní kancelista p. Sitek a vytříbeným a velezvuč-\nným organem, jichž máme na venkově pořídku, i s citu-\nplným přednesem se vyznamenal, solo na cello výtečně\npřednášel p. Schrolt, Budějovičan, žák pražského kon-\nservatoria. Vůbec musíme podivení své vysloviti nad\npočínáním tamních pěstitelů hudby, neboť obyčejně ne-\npřesahuje hudba venkovská skoupě odměřenou prostřed-\nnost; zde vsak nad vše očekávání obtížné tyto skladby\nvýborně provedeny byly. Viděl jsem též sbírku nástrojů\nhudebních, a opět podotknouti musím, že mně pohled\ntento ještě více překvapil. K jedinému kůru tomu patří\nještě více než 8 párů lesnic, tolikéž, ne-li více polnic,\nas 5 malých i velkých křídlovek a více bassň, houslí\nbude tolik na počet, co těchto strojů dohromady. K tomu\nnepočítám ani malé i velké bubny, výborný violon atd.\n—x. Z Klatov. (Koncert.) Přičiněním horlivých něko-\nlik podnikatelů dostalo se nám opět nemalého požitu hu-\ndebního; uspořádán totiž koncert, tím zajímavější nad\njiné, že tenkráte skoro jen české skladby na seznamu\nstály, a tím vyrážka tato předce slovanského rázu\ndo sebe měla. Diviti se arciť možná slovům podobným,\nuvážejíce, že mluvíme o městě blízko Šumavy ležícím a\nv nejrozhodnějších dobách historických nad jiná města\nhorlivějším ale bohužel, stává ještě u nás všelikých\npoměrů, které srdce vlastenecké počasto zarmoutiti musí;\nprávě tak nazvaná vyšší třída obyvatelstva našeho jeví\nneobyčejnou lhostejnost k tomu, co ducha národního pěstí\na srdce vlastenecké vznáší; nepochopitelným posud způ-\nsobem se na české, přece převahu mající obyvatelstvo\nmálo ohledu bralo, kteréžto vlasteneckým podniknutím\nvřelého účastenství ještě nikdy neodepřelo. Že laskavé\npodnikatelstvo tehdáž přece většího ohledu k tomu bralo,\naby se Cechům podávaly české zpěvy, české zvuky,\nbudiž vděčně podotknuto, ale přáli bychom sobě ještě\nsrdečně, aby se oznámení koncertů českých nedělo jen\npouze pro obyvatelstvo německé, jehožto počet u poro-\nvnání k českému velmi skrovný jest. V krátkosti jen po-\ndotknouti chceme zdařilejších čísel, v jejichžto čele stojí\ninstrumentální skladby: půvabná ouvertura Mendelssoh-\nnova k Shakespearovu „Sommernachtstraum\" a skvěle\ninstrumentovaný slavnostní pochod od zdatného našeho\nskladatele p. Leop. E. Měchury; obě tyto skladby nemi-\nnuly se pod obezřelým vedením plukovního kapelníka p.\nFr. Kli my přiměřeného výsledku. Mezi sólisty obecen-\nstvo zvláště utěšili nadaná sl. Klara Kieweková, o nížto\njsme se již jednou v listech těchto chvalně zmínili, zdařilým\nsvým přednesem, zvláště roztomilé české písně: „Dívka\nz mlejna\" od Hoška a studující p. Jan Nauš, který\nv dojímavém svém přednesu ruské „Oj nechody Hryču\" a\nslovácké „Aj čo by bola\" krásné své nadání a vniknutí\nv ducha národních písní slovanských radostně osvědčil;\nneméně skvělého výsledku sobě získali p. Klima, co\nvýtečník na lesnici již Pražanům mnoho znám a mladý\nskladatel p. Ludevit Procházka, co zdatný pianista,\njenžto dvakrát byv hlučně volán, ještě jednu skladbu la-\nskavě přidal. Ukončen byl příjemný tento večír hudební\ndvěma řádně vyvedenými sbory, v„Záboji\" uveřejněným\nčtverozpěvem „Smíření\" od Dra. Tragy-ho, který se nad\nmíru líbil a rázným dvojsborem od Lud. Procházky „Vlasti,\"\npři jehožto zdařilém provedení by jen ještě většího sboru\nžádoucno bylo. Konečně bychom jen ještě upozornili\nna větší povšimnuti sobě vlastenských skladeb z ohledu\nvětšího rozkvětu naší hudební literatury a na hor-\nlivější pěstovaní národních písní stranou pp.\nučitelů, poněvadž zajisté krásněji a mocněji na mládež\nnaši pňsobiti nelze, jako těmito poklady ušlechtilého á\ndůmyslného ducha národu našeho !\n(A. V.) Z Pardubic. (Hudba kostelní. Pan\nJindra.) Na den vstoupení Páně dne 17. t. m. provozo-\nvala se u nás velká mše do C-dur, graduale do F-dur\na Offertorium do Es-dur od Diabelliho. Nejvíce vynikalo\nsolo a graduale pro soprán a bass, které zpívala slečna W.\nŘíhova a pan Šanda, pak v offertoriu solo pro tenor,\nkteré zpíval pan Jindra co host z Liberce a jenž vel-\nkého dojmu způsobil. U večer téhož dne bavil nás týž\nhost přednesem národních písní a došel velké obliby\nu obecenstva. Na svatodušní svátky provozovala se v dě-\nkanském chrámě páně mše od Fúhrera do A-dur, gra-\nduale a offertorium od Krejčího.\n\nRuch. M.\nZ Petrohradu. Koncertní dobu oslavili koncerty\nsvými pp. Vieuxtemps a Dreyschock a mimo ty\ndávaly koncerty slečny Ferniovy na houslích a p. Co-\nlosanti na ofikleidě. Nyní sem přibyl p. Jindřich Wi e-\nniawski, o němžto čteme v „Journal de set. Peters-\nbourgh,\" že jmenován jest solistou Jeho cársk. M.a\ncárských divadel v Petrohradě. Wieniawski narozen\nr. 1835 v Lublině (v král. Polském), učil se na houslích\nu věhlasného Serwaczynského a odbyv běh na kon-\nservatoriu hudby v Paříži r. 1846 pod slovutným Mas-\nsardem vystupoval s velkým úspěchem v koncertech\nv Petrohradě, ve Varšavě (1848) a roku 1850 společně\ns bratrem svým, pianistou Josefem W. ve Varšavě; v Ra-\ndomi a v Krakově. Mladý a pěknými vlohami nadaný\ncellista Markj ev i č obdržel od jednoty filharmonické\nstipendium, aby mohl u vzdělání svém pokračovali za\nhranicemi."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "126", "page_fin": "127", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.8.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "126", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "126", "page_fin": "127", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.8.1.1", "titre_corps": "Stavovské divadlo. Dne 25. května slyšeli jsme", "titre_sommaire": "Stavovské divadlo. Dne 25. května slyšeli jsme", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "126", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 5625, "texte": "Stavovské divadlo. Dne 25. května slyšeli jsme\nklassickou operu „Josef a jeho bratří\" ve 3\ndějstvích od Et. H. Meh ula, kteráž už dne 18. ledna\nt. r. opět na našem jevišti se objevila. Mehul (nar. 1762,\nŤ 1812) získal si svými operami „Obě lišky44 (Une folie),\n„Slepí z Toleda\" a pak charakteristickou ouverturou „Une\nchasse du jeune Henri\" (Honba mladého Jindřicha) evrop-\nského jména, kteréž se operou „Josef\" nesmrtelným\nstalo. Stává jen málo oper, v nichžto hudba tak vážně\ndržána jest, a v nížto tak vytříbený smysl pro umění se\njeví jako v této. Důstojná látka ovšem klade to za vý-\nminku ; avšak to jest právě velká zásluha Mehulova, že\ntéž v obyčejném rámci opery biblický předmět tak vážně\nprovésti dovedl a spolu přec důraznou a melodiesní hudbu\npodati mohl, která je prosta copu tehdejšího času. Jak\ntklivě mluví nám k srdci tato jednoduchá, do patriarchál-\nních časů nás stavící hudba v každém svém čísle a jak\nimposantně účinkují na nás sbory, jmenovitě za jevištěm\nzpívané sbory Israelitň (Modlitba jejich při východu slunce,\nBože Israelň) ,as jak skromnými prostředky dovedl\nskladatel tak velkého účinku! Solová čísla jsou při vší\njednoduchosti skvělé hudební kusy; jmenujeme jen arii\nJosefa, píseň Benjamina, terzett mezi Jakubem, Josefem a\nBenjaminem, uchvacující arii Simeona, především však\nvěčně krásnou romanci Josefa, která až dosud z úst lidu\nfrancouzského, německého ano i českého plyne. Všude\nse jeví ruka mistrovská, orkestrace jest při malých pro-\nstředcích a bez všeho rafinovaného vykořistění nástrojů\nplna účinku. Nejvíce vynikl pan Steinecke, jenž\nmistrně charakter a vnitřní bolest Simeona naznačil a sl.\nMikova, která Benjamina roztomile představovala.\nNaše primadonna sl. Luccova, kteroužto pan\nředitel Thomé s 3000 zl. r. ročního platu engažoval,\nje od pana z Húlsenu, generálního intendanta král. di-\nvadla v Berlíně, pro příští rok engažována. Sl. Luccova\nobdrží v Berlíně první rok 4000 tolarů ročního platu,\n10 tolarů honoráru za každé vystoupení, svobodnou gar-\nderobu (šat divadelní) a dva měsíce na dovolenou; pro\ndruhý rok zvýší se její plat s ponecháním ostatních\nvýhod na 4400 tolarů. To dělá dle nynějšího stavu va-\nluty v prvním roku 9 —IO.OOO zl., v druhém roku 10-\naž 11.000 zl. r. č. Že i přičinlivý ředitel p. Thomé\nsl. Luccovu pro Pražské divadlo získati chtěl, vysvítá\nz toho , že jí pro druhý rok s 4000 zl. a pro třetí\ns 5000 zl. r. č. engažovati chtěl.\nSlečna A. Ferlesova zpívá nyní pohostinsku\nv Karlsruhe a vystoupila dne 17. května co Eližběta\nv opeře „Tannhauser\" s nejskvělejším úspěchem. Slečna\nFerlesova byla hlučným potleskem vyznamenána a v3.\ndějství (po prosbě) při otevřené scéně dvakráte vo-\nlána. Mladá táž umělkyně vystoupí co nevidět v Ham-\nburku. Značné umělecké vzděláni, ustavičná snaha po\ndokonalosti a příznivé výsledky, kterýchž až dosud do-\nsáhla a v nichžto též kapelník pan Fr. Škřoup co učitel\ndotčené zpěvkyně podílu máj předpovídají jí velmi pří-\nznivou budoucnost.\nČeský nás Paganini, pan Ferd. Laub uspořádal\nku konci dubna dva koncerty v Gothenburgu (ve\nŠvédsku) s neslýchaným úspěchem. Jeho čarokrásná hra\nokouzlila obecenstvo tamější ještě u větší míře než hra\nOle Bulla, jenž před ním tam koncertoval. Pan Laub\nodebral se od tamtud do Christianie, kdež 5 koncertů\ns neslýchaným výsledkem uspořádal. P. Laub přesvědčil\ntamější obecenstvo, že mimo jejich rodáka Ole Bulla\nstává virtuosa, jenž v každém ohledu převyšuje švédského\numělce.\n- Náš krajan, pan Jos. Pí es vad ba, upevňuje se\nv přízni Berlínského obecenstva. Jeho zásluhy co výtečný\nředitel italské opery v divadle „Viktoria,* byly od Ber-\nlínských časopisů dostatečně oceněny. Pan Nesvadba jest\nv letní saisoně pro Krollovo divadlo co kapelník nově\nzřízené operní společnosti engažován, kteráž jeho vedením\nvelmi příznivých výsledků dosahuje. Koncert, jejž náš\nrodák s italskou operní společností v Hamburgu uspořá-\ndal, poskytl p. Nesvadbovi nejen čestného alebrž i peněži-\ntého výsledku.\nSlečna Fischerova z Tiefensee přibyla před\nnedávnem do Lipska.\n. Pan Giov. Gordigiani, učitel zpěvu na konser-\nvatoriu , složil německou operu , jejíž látka vyňata jest\nz povídek Auerbachových. Jmenuje se „Befehlerle/'\nPaní Cecilie Bočo nová roz. Soukupova,\nvýtečná tlumočnice našich národních písní, jejížto\nlibý zpěv od několika let docela oněměl, zpívala po dra-\nhném čase dne 16. května poprvé v Jihlavě v koncertě,\njenž ku prospěchu povodní schudlých obyvatelů se od-\nbýval a líbila se velice.\nVýtečné Moravanky a virtuosky na housle, Ma-\nrie a Vile mina Nerudovy a jejich bratří koncerto-\nvaly, jak se nám píše, před nedávnem v Odčse a došly\nvelké pochvaly.\nNáš velký Alexander Dreyschock vrátil se\nze svých triumfů v Petrohradě nazpět do Prahy. V čtvr-\ntém koncertě, jejž ve velkém divadle s virtuosem na\nhousle s Henry Winiawskim dával, byl náš nedo-\nstižný hrdina na piano ku konci více než 25kráte volán\na musel několik kusů přidati, mezi nimiž svobodnou\nfantasii na národní hymnu „Bože Cara chraň\", kteráž\nbáječnou sensací vzbudila. U J.jV. velkoknížete Konstan-\ntina hrál A. Dreyschock toliko skladby klassické od Bee-\nthovena, Mendelssohna, Webra atd. a došel té cti, že mu\nJ. V. velkokníže Konstantin při zkouškách sám noty\nobracel. J. V. velkokněžna Helena, u kteréž Drey-\nschock mnohokráte klassické skladby přednášel, vyslo-\nvila se o našem Alexandru, že žádný pianista skladby\nklassické po něm tak krásně provésti nedovede a daro-\nvala mu drahocenný prsten v ceně 3000 žl. r. č. Prsten\ntento je zlatý, v němž zasazen je divukrásný smaragd,\n12 diamanty obroubený. Od intendanta carských divadel\np. Saburova obdržel A. Dreyschock překrásnou zlatou"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "127", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1769, "texte": "jehlicí s krásným opálem, kolem něhož se brilianty třpytí.\nTéž J. V. Konstantin daroval našemu krajanu krásné\nvěci na památku. Ze A. Dreyschock i ve Vilně svými\ndvěma koncerty velikou sensací zbudil, juž jinde jsme\npodotkli.\nJak známo, dostal c. k. vrchní vojenský kapel-\nník, pan Leonhart rozkaz, by k slavnosti odhalení\npomníka arcivévody Karla pochody a vojenské\npísně, za tehdejších časů užívané sebral a zpracoval.\nPan Leonhart zpraeoval pět pochodů, z nichžto též\njeden na dvě české písně „My jsme hoši od my-\nslivců44 a „Žacátek té písničky44 vzdělán jest.\nv\nDne 20. května odbýval se v sále Zofínském\nvýroční koncert humanistického spolku hu-\ndebního pod ředitelstvím p. Colestina Mulíera. Pro-\ngram obsahoval deset čísel, v nichž zastoupeni byli na-\nzvíce skladatelé němečtí. Páně Komsakův orchestr\nprovedl Webrovu „Já sací ouverturu\" s příznivým vý-\nsledkem a osvědčil se v koncertech co statný ředitel.\nMezi chovanci pro piano slyšeli jsme sl. A. Turnérovu\na C. Vlčkovu, které vyhověly co žákyně požadavkům\nobecenstva. Uspokojujícího výsledku došel i zpěv sester\nBerty a Olgy Wahle. Jako obyčejně zúčastnil se\nv tomto koncertu sám ředitel spolku, přednášeje ne-\núhonně variace pro oboj s průvodem orchestru od Gabriela\na svou vlastní skladbu. Jednotlivá čísla došly od\nčetně shromážděného obecenstva hlučného potlesku a vý-\nsledek koncertu byl hlučný. —k.\nHudební literatura. Zejtra vyjde třetí\nsešit „Záboje44 obsahující ctverozpěvy „Vlastenka44 od\nH. Vojáčka, Společenská od zesnulého F. Láblera, a\nMilence přání čili milencův stesk od V. Horáka. Ná-\nkladem Rob. Veita vyšlo: Praktické vyučování hře\nvarhanní od Jos. Fórstera. (Dva sešity.) Celé dílo stojí\nv prenumeracní cestě 2 zl. 40 kr. r. c. 0 důležitém\ndílu tomto promluvíme zevrubně v příštím čísle."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "127", "page_fin": "128", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.8.2", "titre_corps": "(K.) Z Blovic. (Koncert sl. Schlägrovy.) Dne", "titre_sommaire": "(K.) Z Blovic. (Koncert sl. Schlägrovy.) Dne", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "127", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.7", "debut_caractere": 1771, "fin_caractere_exclue": 6107, "texte": "(K.) Z Blovic. (Koncert sl. Schlägrovy.) Dne\n18. května dostalo se náin opět jednou za dlouhý čas\nkrásné zábavy. Babette Sch lágrová, houslistka z Prahy,\nzde koncertovala. Zajímavý program obsahoval: 1. kon-\ncert od Beriot-a, fantasii z „Regimentstochter\" od Alard-a,\nHexenvariationen od Paganiniho, „Ptáče v stromu\" od\nHauser-a, Scherzo od Bazžiniho. Hrála ale tato 17Ietá\ndívka s takou jistotou a hbitostí, že veškeré obecenstvo\nokouzlila. Osvěděilař, že nejen všecky těžkosti, jež se\numělci k dosažení jeho cíle v cestu staví, překonala, a\nže jí nyní více těžkostmi nejsou, nýbrž prostředkem, jímž\ndle libosti effekty pfisobiti může. Slečna hraje cituplně,\nvýznamně a cistě. Jest při vsí své výteěnosti velmi\nskromná a krásný tah v karakteru jejím jest láska a\nvděčnost, kterou k svému znamenitému učiteli, panu pro-f.\nMildnerovi na jevo dává. Podotkla mezi jiným tato\napoštolka slávy Mildnerovské, že při každém bouřli-\nvém potlesku si přeje, by pan Mildner očitě se o snaze\njejí přesvědciti mohl. Přejeme jí srdečně, by se jí\nkamkoli zavítá hojné návštěvy dostalo; neb poskytuje\nposluchačům svou virtuositou milou zábavu.\n(—ský.) Z Budějovic. (Zastavenícko výle\nzpěv. spolku.) Čekatelové učitelství uspořádali dne 15-\nkvětna učiteli svému p. Janu Koglerovi ku poctě za-\nstavenícko, ze 6 hudebních čísel sestávající, mezi ni-\nmiž se dvě české skladby „Divy zpěvu,44 mazurka\npro ctverozpěv, a „Zpěv večerní44 pro podvojný\nctverozpěv od zdatného zdejšího skladatele V. V. B. pěkně\nvyjímaly. Provedení bylo zdařilé a zvláště vynikly uher-\nská ouvertura do D od Bindra a ctverozpěv „Divy zpěvu.\"\nZdatnost čekatelů je chvalitebná, neboř pokroky jejich\nleží na bíledni. Dne 17. května odpoledne učinil zdejší\nzpěv. spolek výlet na Dobro uvod u a odtud do\ntak zvaného „ces ké h o Švýcarska.44 0 dvou hodinách\nhlasitý sobě pochod zpívajíce, vyšly četné řady zpěváků,\nnesouce v cele prapor barev národních se znakem zpě-\nváckým. Na výšině v lese rozbili stany, kdež se až do\nvečera vedla srdečná a prostá zábava. Zpěv se střídal\ns hudbou nástrojovou, hry společenské byly uspořádány,\nba i mládí si na trávníku zatančilo. A v tomto milém\nvyražení mělo podílu okolo půl tisíce srdcí. Pořádáním\np. p. představených spolku, p. Novotného a p. Lu-\nstiga, provedlo se 12 kvartett, některé z nich výtečně.\n0 osmé hodině se vrátila celá společnost, zrostevši od té\ndoby as desateronásobně nad počátečný počet, neboř z po-\nčátku byli poetem asi 60, opět zpívajíc do Budějovic.\nCelé rodiny, na něž povozy v Dobré vodě cekaly, přidru-\nžily se k nim, nechajíce prázdné kočáry odjížděti. Jest\nvidět, že zde ještě právě český hudební cit vane,\nac jej hledí zahraniční vliv všestranně pokaziti.\nPravilo se nám z hodnověrné strany, že se za léta více\ntakových zábav uspořádá. Každé světlo má stín, říkává\nse; i zde se toto přísloví potvrzuje. Krásné zpěvy před-\nnáší spolek náš, ale všecko cizím třpytem se leskne,\njenž se nám, ne-li trnou, tedy aspoň pouhým stínem\nbýti zdá. Mezi tolikými sbory není místa ani pro je-\ndinký český ctverozpěv, a přece jsou p. p. před-\nstavení Cechové! Círn to je? Což nemáme výtečných\nčeských zpěvů na výběr ? Proč nepřednesli za dnešního\nvýletu u př. Pallův „Náš zpěv,\" neb Jelenovy; „Les a\nháj,44 „Jen ku chvále,44 „Já jsem Slovan\" neb Procház-\nkovu „Ozvěnu44 atd. atd. ? Jak krásně by byly vypadaly\nv širé jak velebně by les ohlasem českým byl\nodpovídal! Žel toho! U nás má jednou cizinské\npozlátko cenu vyšší ryzého zlata domácího. —-\nPánové poohlédněte se aspoň jednou a to třebas jenom\npo nivách domácích, ař poznáte lahodu jejich ; nechoďte\npřes dříví do lesa na pýří. Českým zpěvem Cech\nsvou vlast velebiž. jV zahradě u Zelené ratolesti\nzábavy hudební poskytla zdejší městská kapella; měla\nvšak málo posluchačů; Dobrávoda a Cukrov nedaly lidu\nměstskému mezi zděmi dlíti. K společenské pouti zpě-\nvácké, jež se iná předevzíti na Semering, přidruží prý\nse p. Novotný s některými cleny svého sboru.\n(V. V. H.) Z Hluboké. (Hudba kostelní.) Dne\n16. května vylákala slavnost sv. Jana na Hluboké veliké\nmnožství Budějovicanň za sebou, mezi nimiž i já jsem\nbyl. Při raních službách božích se provedla velká Vi-\ntásková mše do C, za Offertorium a Graduale pělo 12\ndiletantů (čekatelově a gymnasisté z Budějovic), Cantate\ndo Es od Haslingra a Pater noster od K.; po mši kvar-\ntet s průvodem varhan. Velké služby boží slavily se"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "128", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4417, "texte": "Mozartovskou mší korunovací do C; při Graduale zpíval\nsbor nad zmíněný: „Slyš nás Hospodine\" do D-dur od\nJelena a při Offertorium provedena byla arie do C od\nH egeiiba rta pro Bass a Violoncello; (solo) zpíval\ntamní kancelista p. Sitek a vytříbeným a velezvuč-\nným organem, jichž máme na venkově pořídku, i s citu-\nplným přednesem se vyznamenal, solo na cello výtečně\npřednášel p. Schrolt, Budějovičan, žák pražského kon-\nservatoria. Vůbec musíme podivení své vysloviti nad\npočínáním tamních pěstitelů hudby, neboť obyčejně ne-\npřesahuje hudba venkovská skoupě odměřenou prostřed-\nnost; zde vsak nad vše očekávání obtížné tyto skladby\nvýborně provedeny byly. Viděl jsem též sbírku nástrojů\nhudebních, a opět podotknouti musím, že mně pohled\ntento ještě více překvapil. K jedinému kůru tomu patří\nještě více než 8 párů lesnic, tolikéž, ne-li více polnic,\nas 5 malých i velkých křídlovek a více bassň, houslí\nbude tolik na počet, co těchto strojů dohromady. K tomu\nnepočítám ani malé i velké bubny, výborný violon atd.\n—x. Z Klatov. (Koncert.) Přičiněním horlivých něko-\nlik podnikatelů dostalo se nám opět nemalého požitu hu-\ndebního; uspořádán totiž koncert, tím zajímavější nad\njiné, že tenkráte skoro jen české skladby na seznamu\nstály, a tím vyrážka tato předce slovanského rázu\ndo sebe měla. Diviti se arciť možná slovům podobným,\nuvážejíce, že mluvíme o městě blízko Šumavy ležícím a\nv nejrozhodnějších dobách historických nad jiná města\nhorlivějším ale bohužel, stává ještě u nás všelikých\npoměrů, které srdce vlastenecké počasto zarmoutiti musí;\nprávě tak nazvaná vyšší třída obyvatelstva našeho jeví\nneobyčejnou lhostejnost k tomu, co ducha národního pěstí\na srdce vlastenecké vznáší; nepochopitelným posud způ-\nsobem se na české, přece převahu mající obyvatelstvo\nmálo ohledu bralo, kteréžto vlasteneckým podniknutím\nvřelého účastenství ještě nikdy neodepřelo. Že laskavé\npodnikatelstvo tehdáž přece většího ohledu k tomu bralo,\naby se Cechům podávaly české zpěvy, české zvuky,\nbudiž vděčně podotknuto, ale přáli bychom sobě ještě\nsrdečně, aby se oznámení koncertů českých nedělo jen\npouze pro obyvatelstvo německé, jehožto počet u poro-\nvnání k českému velmi skrovný jest. V krátkosti jen po-\ndotknouti chceme zdařilejších čísel, v jejichžto čele stojí\ninstrumentální skladby: půvabná ouvertura Mendelssoh-\nnova k Shakespearovu „Sommernachtstraum\" a skvěle\ninstrumentovaný slavnostní pochod od zdatného našeho\nskladatele p. Leop. E. Měchury; obě tyto skladby nemi-\nnuly se pod obezřelým vedením plukovního kapelníka p.\nFr. Kli my přiměřeného výsledku. Mezi sólisty obecen-\nstvo zvláště utěšili nadaná sl. Klara Kieweková, o nížto\njsme se již jednou v listech těchto chvalně zmínili, zdařilým\nsvým přednesem, zvláště roztomilé české písně: „Dívka\nz mlejna\" od Hoška a studující p. Jan Nauš, který\nv dojímavém svém přednesu ruské „Oj nechody Hryču\" a\nslovácké „Aj čo by bola\" krásné své nadání a vniknutí\nv ducha národních písní slovanských radostně osvědčil;\nneméně skvělého výsledku sobě získali p. Klima, co\nvýtečník na lesnici již Pražanům mnoho znám a mladý\nskladatel p. Ludevit Procházka, co zdatný pianista,\njenžto dvakrát byv hlučně volán, ještě jednu skladbu la-\nskavě přidal. Ukončen byl příjemný tento večír hudební\ndvěma řádně vyvedenými sbory, v„Záboji\" uveřejněným\nčtverozpěvem „Smíření\" od Dra. Tragy-ho, který se nad\nmíru líbil a rázným dvojsborem od Lud. Procházky „Vlasti,\"\npři jehožto zdařilém provedení by jen ještě většího sboru\nžádoucno bylo. Konečně bychom jen ještě upozornili\nna větší povšimnuti sobě vlastenských skladeb z ohledu\nvětšího rozkvětu naší hudební literatury a na hor-\nlivější pěstovaní národních písní stranou pp.\nučitelů, poněvadž zajisté krásněji a mocněji na mládež\nnaši pňsobiti nelze, jako těmito poklady ušlechtilého á\ndůmyslného ducha národu našeho !\n(A. V.) Z Pardubic. (Hudba kostelní. Pan\nJindra.) Na den vstoupení Páně dne 17. t. m. provozo-\nvala se u nás velká mše do C-dur, graduale do F-dur\na Offertorium do Es-dur od Diabelliho. Nejvíce vynikalo\nsolo a graduale pro soprán a bass, které zpívala slečna W.\nŘíhova a pan Šanda, pak v offertoriu solo pro tenor,\nkteré zpíval pan Jindra co host z Liberce a jenž vel-\nkého dojmu způsobil. U večer téhož dne bavil nás týž\nhost přednesem národních písní a došel velké obliby\nu obecenstva. Na svatodušní svátky provozovala se v dě-\nkanském chrámě páně mše od Fúhrera do A-dur, gra-\nduale a offertorium od Krejčího."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "128", "page_fin": "128", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.8.3", "titre_corps": "Z Petrohradu. Koncertní dobu oslavili koncerty", "titre_sommaire": "Z Petrohradu. Koncertní dobu oslavili koncerty", "signature_source": "Ruch. M", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "128", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.8", "debut_caractere": 4419, "fin_caractere_exclue": 5261, "texte": "Ruch. M.\nZ Petrohradu. Koncertní dobu oslavili koncerty\nsvými pp. Vieuxtemps a Dreyschock a mimo ty\ndávaly koncerty slečny Ferniovy na houslích a p. Co-\nlosanti na ofikleidě. Nyní sem přibyl p. Jindřich Wi e-\nniawski, o němžto čteme v „Journal de set. Peters-\nbourgh,\" že jmenován jest solistou Jeho cársk. M.a\ncárských divadel v Petrohradě. Wieniawski narozen\nr. 1835 v Lublině (v král. Polském), učil se na houslích\nu věhlasného Serwaczynského a odbyv běh na kon-\nservatoriu hudby v Paříži r. 1846 pod slovutným Mas-\nsardem vystupoval s velkým úspěchem v koncertech\nv Petrohradě, ve Varšavě (1848) a roku 1850 společně\ns bratrem svým, pianistou Josefem W. ve Varšavě; v Ra-\ndomi a v Krakově. Mladý a pěknými vlohami nadaný\ncellista Markj ev i č obdržel od jednoty filharmonické\nstipendium, aby mohl u vzdělání svém pokračovali za\nhranicemi."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "128", "page_fin": "128", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.9", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "128", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.8", "debut_caractere": 5263, "fin_caractere_exclue": 5350, "texte": "Listárna.\nPanu Such. v Drážď. Díky za tak krásnou píseň;\npřáli bychom si takových více!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1860-06-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "128", "page_fin": "128", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.2.10", "titre_corps": "K dnešnímu číslu podána je notová příloha, obsahující ostatní hlasy k čtverozpěvům", "titre_sommaire": "K dnešnímu číslu podána je notová příloha, obsahující ostatní hlasy k čtverozpěvům", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "128", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.8", "debut_caractere": 5352, "fin_caractere_exclue": 5446, "texte": "K dnešnímu číslu podána je notová příloha, obsahující ostatní hlasy k čtverozpěvům\nFr. Pivody."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[121]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.1", "texte": "Mé srdce.\nSm.\nSrdce mé jest potok tichý,\nV němž se zhlížej pohled tvůj,\nOdlesk jeho není lichý,\nV něj se zcela důvěřuj!\nPohledneš-li okem jasným\nPřívětivě do něho,\nSetkáš s obrazem se krásným\nDucha tvého bodrého.\nPohledne-li však tvé oko\nSmutně v jeho průhlednost\nO, pak utkví přehluboko\nV něm tvůj žal tvá truchlivost.\n\nNávod ku zpěvu, ohledem na národní\nškoly.\nPodává J. L. Zvonař.\n(Pokračování.)\nO mol-tónu.\nAčkoliv byl před lety mol-tón skoro národním\ntónem a přístupným každému sluchu , činí v nynějších\nčasech méně hudebně nadaným žákům zpěvu zname-\nnitých těžkostí. Brzy jest to malá tercie, brzy malá\nseksta, brzy sedmý zvýšený tón mol-škály, jež ho\nv rozpaky uvádí. Příčina toho leží nejvíce v té okol-\nnosti, že se nyní mnohem méně mol-tón slyšívá než\nkdy jindy. Upuštěním od církevních tónin, jichž ráz\nvíce mol než dur jest, zmizela příležitost sluch na\nmol-tón navykati a v něm jaksi zdomácněti. Jelikož\nvšak se bez mol-tónu hudba obejíť nemůže, a mnohá\nvýborná národní i nová píseň v něm složena jest, bude\nnutno, aby se i ve školách s dítkami předsevzal. Z té\npříčiny mu věnujeme zvláštní kapitolu.\nCo jistou a bezpečnou přípravu k nápěvu v rnol-\ntónu odporučujeme tuto cestu: Učitel dá zpívat c-dur-\nškálu v mírném pohybu s výdechem po čtvrtém tónu\nod všech žáků, již se na zpěvu zoučastňují, a rozvrhne\nje ve dva sbory asi tak, aby slabší ve zpěvu činili\nprvni a silnější druhý. Poví jim, že se tato škála dá\nspojit také s jinou, ležící o tři tóny výše, a že se pak\ndají obě současné zpívat. Tato nová řada tónů začne\ntónem e, a bude vystupovat až k oktávě od něho,\ntedy efgahede. Učitel napsav tuto řadu na\ntabuli, a pod ní dítkám již známou c-dur-škálu, dá ji\nzpívat od slabších, a druhou řadu od silnějších. Nebude\ntřeba zvlášť podotýkati, že připadne e na na\ngnae,a na f, hna <7, na na a zase\nna c. Dělalo—li by toto těžkosti, vezme se sestupující\nc-škála, a dá se doprovázet tak též sestupující řadou\nod e, totiž takto: edcKagfe\nchagf e d c.\nŠkála tato nechť se zpívá často, aby se dítkám vštípila.\nJde—li dobře, vynechá se zpodní řada adá se zpívat něko-\nkolikrát samotna vrchní, a sice nejprvé jen od toho sboru,\nkterý ji dříve zpíval; dále se přivtělí druhý sbor, a zpívá\nji s prvním dohromady. Tuším že nebude třeba dlouho\nprodlíti při této přípravě. Tercie jsou tak lehké inter-\nvaly k zpívání, zvlášť vzlahují-li se na přirozené har-\nmonie, že si je skoro každý umí sám vyhledat.\nJde—li řada edchagfe dobře, zkrátí se a\npodrží se jen prvních pět tónů e d c h a, ty se dají\nzpívat hodně často, jak v sestupujícím tak vystupujícím\nsměru, při čemž jest prospěšné, když se položí zprvu\nlehký, později značnější přízvuk na e, c a na a. Zá-\nroveň co Jpřízvuk na tónech vzrůstá, ustupují\ntóny d hdo pozadí. Poznamenat se to může takto:\né d | é h | á. Způsobem tím se připravějí dítky na\nmol-trojzvuk e c«, jehož se nabude, vynechají-li se\nv řadě edc ha dva tóny a v něm se ponechá\ntercie c přízvuk, protože jest to jeho nejdůležitější tón,\nkterý skoro všickni méně nadaní začátečníci nejisté a\nnečistě zpívají. Co mimochodem budiž položeno, že"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "122", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.2", "texte": "jest prospěšno užívat přízvuku na všech tónech méně\npřístupných, nechť jest to již v nápěvu neb v akordu.\n(Pokračování.)\n\nJosef Mysliveček.\nŽivotopisný nástin, sepsal Dr. Frant. Lad. Rieger.\n(Dokončení.)\nTo byla pro Myslivecká strašlivá, takořka usmr-\ncující rána. Jsa již bez toho v nesmírné bídě posta-\nven , viděl zde i slávu svou; kteráž mu byla nade\nvšecko na světě drahá, jako jedním rázem zmařenu.\nNejen že tu ztratil všecku naději, že by se ještě jednou\nz propasti nouze vytrhnouti mohl, ale tato porážka\nv Miláně odňala mu všecku pružnost ducha; pochybnost\no schopnosti své k utvoření nových spanilých děl zmoc-\nnila se nyní ducha jeho, a v srdci hlodala žalost nad\nztrátou slávy.\nTato muka duševní doháněla nešťastného umělce\ntakořka k zoufalství, tak že tělo jeho, jak se zdá roz-\nmařilým životem a nočním bděním bez toho již se-\nsláblé, tolikerým ranám odolati nemohlo. V tom smutném\nstavu vrátil se do Říma. Zde byli věřitelé jeho již\npřed tím, když k zaplacení přijíti nemohli, všechen jeho\nnábytek právně zajali, a v paláci jeho nezůstaly než\nholé zdi. Ve vysokých komnatách, kdež na krátce před\ntím Římská noblesa u něho hodovala, byla se nyní\nv\nŘímská luza a žebrota übytovala. Übohý Mysliveček\nneměl tu ani, kam by zoufající hlavu položil 5 konečně\nnašel lůžko pod střechou svého paláců na trošku zpuch-\nřelé slámy, aby po nedlouhém sice, ale přerozmanitýrni\nšťastnými nejvíce, ale i nešťastnými příhodami nad míru\nzajímavém zápasení s osudem, ač ve věku ještě mladém,\nposlední boj se smrtí podstoupil.\nVděčný jeho žák , šlechetný Angličin Sir Barry,\nkterýž se byl z pouhého zalíbení tenoristou stal, jak\ndostal zprávu o neštěstí mistra a přítele svého, přikvapil\ndo Říma , aby ho potěšil a z nouze vytrhl ale již\nbylo pozdě! Naseli ho, jak jsme pravili, na půdě pa-\nláců jeho, an právě k smrti pracoval. V rukou jeho\nskonal tak slavný a nyní tak opuštěný Maestro dne 4.\núnora 1781 v 44. roce věku svého.\nJak se pověst o jeho smrti rozešla, byla žalost\nvšeobecná nad tímto tak náhlým zahynutím mladého\nmistra, jehož vůbec za jednoho z největších duchů hu-\ndebních pokládali, ještě mnohá slavná díla z pera jeho\nočekávajíce. Přičiněním Barryho vystrojen Myslivečkovi\nskvostný pohřeb, a tento upřímný a věrný učeň postavil\ntaké mistrovi svému nad hrobem jeho v kostele San\nLorenzo in Lučina mramorový pomník.\nTak skončil tento muž darů velikých, srdce šle-\nchetného a laskavého, povahy právě umělecké, mysli vždy\njasné jak samo nebe italské, pod nímž tak rád přebýval, ale\nspolu také lehkovážné a rozmařilé, jenž kdyby byl jmění\nsvoje opatrněji spravovali a rozkoší mírněji užívali uměl,\nvětšího věku se dočkati a slávy, po níž tak velice toužil,\nmnohem větší a trvalejší nabýti a tudy také i umění i vlasti\nsvé platněji posloužiti mohl. Díla jeho jsou roztroušená\npo městech a divadlech vlaských, a nemůžeme ani s ji-\nstotou udati, zdali se ve vlasti co z větších jeho skla-\ndeb nalézá, ačkoli se praví, že v archivu knížecí Lob-\nkovické rodiny, kteráž za jeho času divadlo vlaské\nudržovala, některé jeho opery se chovají*\nMimo opery již svrchu uvedené známe zejmena\ntaké ještě zpěvohry jeho: II Farnace, Merope a Tamer-\nlan. Mimo to komponoval také mnohé oratorie, mezi\nnimiž jsou nejslavnější: „Passio Jesu Christi\" a „la fa-\nmiglia di Tobia,\" a konečně množství velikých symfonií,\nkoncertů, arií, duet, trio a quartet. Ze mší jeho viděl\nDíabač r. 1786 dvě na choru Roudnickém. Šest jeho\nsonát pro dvoje housle a dvě violončela vyšlo tiskem\nv Offenbachu r. 1780. n. Poslední dílo jeho bylo šestero\nquartet, kteréž v Amstrdámě u Kummla tiskem vyšly,\njichžto vydání ale skladatel nedožil.\nO povaze hudební spisů Myslivečkových nelze nám,\nješto jich neznáme, soud pronésti. Pjše se o něm, že\nvynikají zvláště lahodnou zpěvností, jasností a také rá-\nzností. Liboval prý si při skladbách svých časem v malbě\npřírody, kterýž způsob i velký Haydn ve svém oratorium\n„Stvoření světa\" také přijal, ač se i jemu od některých\nza chybu pokládá, kteříž praví, že hudba, jak mile něco\nvíce než pouhý pocit vyjádřiti chce a již určitý jakýsi\npomysl vysloviti se snaží , jakž se o to již poněkud\nBeethoven, a v nejnovějším čase Berlioz, ač ne bez\nprudkého mnohých theoretikům odporu pokoušeli, z oboru\nsvého vystupuje.\nO Myslivečkovi a životě jeho jsou zprávy mnohé\nroztroušeny ve spisech vlaských i německých. Z na-\nšinců psal o něm současný jemu Pelcel, kterýž také\npodobiznu jeho od Niederhofera rytou vydal. Nám pak\nnezbývá nic než žádost, aby skladby slavného krajana\ntoho sebrány a bud\" při museum nebo při konservatoři\nuloženy byly.\n\nOffenbach a jeho operetky.\nPodává M. B.\nV ulici Choiseulské v Paříži nachází se divadlo\n„Bouffes- Farisiens.\" Kdo přijde do jasně osvětlené\nulice uzří červený prapor na jednom domě;"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "123", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.3", "texte": "znamenající vchod do divadla, a když na právo se za-\ntočí, nalezne v chodbě vystavené na prodej fotografické\npodobizny dam divadla tohoto, vypodobněných v jich\nnejoblíbenějších úlohách. Zpěvačky divadla „Bouffes-\nParisiens\" náleží v skutku k nejkrásnějším a nejoblíbe-\nnějším divadelním herečkám v Paříži; shromáždění bohyň\nv Offenbachově zpěvohře „Orpheus\" jest skutečně ga-\nlerie krásek, a Venuše zvláště opravdivá Venuše. Kromě\ntěchto prodávají se v této předsíni i fotografické po-\ndobizny a karikatury z jiných oper, kamenopisné obrazy\ncelých výjevů malých Oflenbachových zpěvoher, jednot-\nlivé oblíbené hudební kusy atd. Vejděme do vnitř;\ndivadlo jest nejmenší ze všech Pařížských zpěvoherních\ndomů, a jenom prostě stojí vedle velké opery, aneb\nkomické neb vlaské a divadla lyrického; má jenom šest\nloží ve dvou řadách, ježto se vedle jeviště nacházejí,\nnení skvělé, ba ani ne příliš ouhledné, a předce jest\nnejen nejnavštěvovanější divadlo v Paříži, ale i nej-\ndražší; lože stojí 36 a sedadlo 6 franků. Bouffes-Pa-\nrisiens jsou snad nejveselejší divadlo a zde nalézá se\njenom pravá komická zpěvohra; dle zevnějšku nesmí\nse souditi o jeho postavení v Paříži; Oflenbach jest\nteprv na počátku ředitelské dráhy své, a nebude dlouho\ntrvati, přestěhuje se do nového, skvělejšího domu; on\nzaujal svou veselou hudbou celou Paříž, zvláště od\nprovození „Orfea,\" nejkomičnější opery, kterou posud\nznáme. První komik co Jupiter, který se promění u\nvelikou mouchu, a pak zazpívá s Eurydikou bzučící\nduetto, jest dostatečný, aby operatka ta všudy se líbila.\nMezi představením „Orfea\" vstoupí do prázdné lože\ndlouhý, hubený muž rusých vlasů, takovýchtéž vousů,\njehož modré oči pronikavě pohlížejí skrze skla po ce-\nlém divadle, a tento jeho způsob jest příčinou, že se\nmluví o zlém pohledu Offenbachově, aspoň několik dam\ntvrdilo tak se vší opravdivostí. Avšak může se říci,\nže dojem jest příznivý při prvním jeho spatření; nesmí\nse člověk posuzovati dle okamžitého dojmu. Offenbach\nu veřejnosti a doma jsou dvě rozličné osoby. Kdo jej\nvjdí ku př. u večer v „Café Riche\" uprostřed spiso-\nvatelů a umělců, tam málo mluví, tím více poslouchá;\nzde rozmlouvají mladí básníci o svých plánech k novým\noperám, které chtí psáti a jemu podati, a pakli potřeba,\nhned do psaní se pustí a tvoří koupletty a chansonetty\njen což děláš; a když do této rozprávky vmísí se Yille-\nmessant, majetník Figara, svým hlubokým hlasem počne\npřizvukovati, a spolupracovníci Figara vypravují brzy tu,\nbrzy onu veselou příhodu, tu skoumavý pozorovatel u-\nzná, že Offenbach jen proto sem přichází, aby hned u\nzřídla zachytil nádech atmosféry, ve které pracuje a se\npohybuje, aneb jinak: zde uzavírá svůj duševní obchod.\nZde se přetřepává ten plán, tamto onen, prohodí se\nvtipné slovo, a zde a tam opět, Offenbach tu sedí jako\nžába s otevřenými ústy, a chapne mouchu, totiž autora\ndobrého plánu; odtud přichází, že text jeho operelek\njest vždy dobrý a takřka pro jeho hudbu zvláště stvo-\nřený. „Café Riche\" jest pro Offenbacha takřka bursa\nhumoru a ducha, a zde to i bylo, kde nestor Roque-\nplan, ředitel komické opery, v předešlé zimě jej požá-\ndal, aby pro jeho ústav psal nové dílo, který návrh\nOffenbach i přijal, a sice s jakousi hrdostí. Tak se\njeví Offenbach co duševní Spekulant; docela jinak doma.\nZde sedí ve svém pracovním pokoji v lenošce u kamen,\nna nichžto veliká bronzová socha Euterpy s nápisem:\n„Napoleon 111. Offenbachovi.\" V pokoji dubové vyře-\nzávané nářadí; na koberci hraje sobě čtvero dítek, dvé\nčernohlavých, dvé rusých; první jsou podoby matky\nŠpanělky, druhé podobizny otce. Dítky však vskočí\notci na klín, hrají s ním a on s nimi; malé hračky na\nštětičkách stojící staví na stůl, bubnuje prstami, takže\npanáčky skákají a k tomu zpívá dítkárn veselé písničky\ncelé hodiny. Nesmí přestátí, neboť dítky křičí opělněj:\n„Zpívejte! Zpívejte, a poskakujte!\" Tato slova volá i\nobecenstvo v divadle na něho.\n(Dokončeni.)\n\nZ Vídně.\nDvě slovanské besedy. — P. Kozlowskí. — Nové divadlo.\n— Rokytanský.\n/ v O o o\nZdejším Cechům a Slovanům vůbec dostalo se\nletos přičiněním výtečného skladatele pana Fr. Pivody\na Josefa Burgersteina překrásné duševní zá-\nbavy, jížto jsme užili ve dvou slovanských bese-\nkteré dne 26. dubna a 15. května od svrchu\nudaných pánu uspořádány byly. Kdo se na programy\ntěchto besed podívá, musí mu tanouti na mysli otázka,\njak to přichází, že často města česká programy k svým\nbesedám skladbami cizích skladatelů vyplňují, co\nzatím na skladby domácích českých skladatelů buď\nmálo hledí neb docela nic nedbají. Takovýmto městům\nmohly by věru programy těchto dvou besed za vzor slou-\nžiti aje přesvědčiti, že si Čechové v německé Vídni\nv\nčeské neb slovanské, co zatím Cechové ve své vlasti\nčasto úplně německé besedy zřizují. Program besedy\nprvní dne 26. dubna ku prospěchu schudlých Hor-\nvátů uspořádané obsahoval dva horvátské sbory „Na-\npřed\" a „Kosenka\" od L. Gaja a český „Pospolitá\" od\nFr. Pivody, kteréž jsouce jaře přednášeny nejen opako-\nvány byly, nýbrž sbor „Složno\" přidán býti musel. Na\nharmonium přednášel p. Fr. Zinke melodii z opery „Don\nJuan\" od W. A. Mozarta a „Chansonette á la Russe\" od\nJ. C. Kesslera tak půvabně, že nejen dva kusy přidal,\nnýbrž i národní naši „Ach není tu není\" zahrál, kteráž"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "124", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.4", "texte": "opětný bouřlivý potlesk způsobila. Zpěv zastoupen byl\nchvalně známým skladalelem a cituplným pěvcem p. Fr.\nPi vodou, jenž čtyry své písně „Na výsosti hvězdy svítí,44\n„Srdce ztracené/4 „Andělíčku boží44 a „Tise, tise sláva\nkráčí44 velmi duchaplně zpíval a ještě něžnou slovenskou\npíseň „Ai čo by bola44 a „Aničku44 rukopis k těmto zda-\nřilým písním připojil. Pan Josef Tomek hrál velmi\npěkně tři kusy pro piano „La siréně Caprice de concert\npar Szekély44 a dvě své skladby „Chanson ďun pauvre\ndiable44 a salonní etudu „Llexilé,44 Konečně došel hluč-\nného potlesku p. Steingraber za uhlazenou hru „sola\nna housle,44 takže na mnohostranné přání „Vanke doodle44\npřidati musel. Nemenší pochvaly došla beseda druhá\ndne 15. května u „Velkého čížka44 p. Jos, Burgerstei-\nnem ku prospěchu nuzných obyvatelův krkonošských\nuspořádaná. Ze sboru slyšeli jsme zde dva: „Píseň ho-\nstýnská44 od Fr. Pivody a od M. Jenko mužský sbor\n„Pobratimija,44 při nichž 32 mužských hlasňv účinkovalo\nas velkým zápalem zpívalo. Velmi zajímavé bylo číslo\ndruhé „Solo na violu ďamour,\" jejž přednášel znamenitý\nvirtuos a Čech J. Král tak mistrně , že po hlučném po-\ntlesku ještě jeden kus přidal. Dvě písně „Světa naděje44\na „Na výsosti hvězdy svítí44 od Fr. Pivody, byly p. K.\nOlschbauerem velmi něžně zpívány a jiná ~Srdce\nztracené44 od Pivody přidána. To samé platí o čísle ná-\nsledujícím, jež obsahovalo dvě skladby pro piano „Ma-\nzurka44 od Chopina a „La Cascade44 od Pauera, jež\ns obvyklou virtuositou p. doktor J. Bezecný, Pražskému\nobecenstvu chvalně známý, výborně přednesl, P. Bezecný\nmusel po bouřlivém potlesku ještě jednou poslední kus\nopakovati. Dále zpíval basista p. J. Kham píseň „Mor-\nnar44 od Jenko dosti slušně, a toliko to jest co litovati,\nže tak krásnému hlasu škola chybí. SI. L. Leutnerova\npřednesla píseň Fr. Pivody, slova od J. Burgersteina\n„Nevěstina starost44 s nelíčeným citem a byla by při sil-\nnějším orgánu větší pochvaly došla. Velmi pěkně as ci-\ntem zpíval Moravan p. Forchtgott národní srbské písně\nze sbírky Kor. Stankoviče, takže některé z nich opa-\nkovati musel. Po deklamací „Jak se lidé časem mění44\nod J. Burgersteina spisovatelem samým výrazně před-\nnešené následovalo duetto „Dar nejněžnější44 pro dva\nhlasy s průvodem piana od Fr. Pivody, kteréž pp. Olsch-\nbauer a Forchtgott tak prácisně zpívali, že na vše-\nstranné přání opakováno býti muselo. Konečně líbila se\nsrbská národní píseň „0 Belki44 od Kor. Stankoviče\npod úpravou Fr. Pivody, Po ukončení sboru „Pobra-\ntimija,44 kterýž besedu uzavřel, trval potlesk obecenstva\nneustále, takže se ještě horvatský sbor „Kosenka4; od\nL. Gaja přidal. I ten neuspokojil rozjářené obecenstvo,\nkteréž si sbor „Pospolitá44 od Fr. Pivody žádalo a\nv němž skladatel sám barytonové solo s hlubokým citem\npřednesl. Mezi účinkujícími zpěváky vynikal p. 01 seli-\nta au er5 od zdejšího německého obecenstva v koncertech\nvítaný umělec, jenž besedou touto tak dojat byl, že\nz vlastního pohnutí „Kde domov můj 44 od Fr. Škroupa\nzazpíval, kterouž píseň i opakovati musei. Potlesk ten\nby byl zajisté ještě déle trval, kdyby se sál v jídelnu byl\nzměniti nemusel. A tak skončena jest utěšená tato beseda,\njejímuž uspořádáte!* srdečné díky vzdáváme s přáním,\nbysme se opět jeho zásluhou tak mile baviti mohli\nv kruhu Vídenských Slovanův. Nedávno slyšeli jsme tu\npolského houslistu p. Kozlowského, jenž v sále Bosen-\ndorfera koncert uspořádal. Přednášeli sonátu pro housle\na piano s virtuosem panem K. Meyerem, duo od Thal-\nberga a koncert od Mendelssohna s příznivým úspě-\nchem, V tomto koncertě přednášel pan Stanko vič\nsrbské písně na piano. Pan Karel Tre u m a n n,\nkomik, platí za místo, na němžto jeho prozatímní divadlo\nvystaveno bude, roční pacht 2000 zl. r. Divadlo bude\nelegantně zřízeno a bude as 80.000 zl. státi. Panu M.\nLehmannu bude svěřena zdobící úprava téhož prozatím-\nního divadla. Výtečný bassista pan Rokytanský,\nsyn věhlasného profesora na medicínské fakultě, jenž\nco nevidět zde co „Leporello44 v Don Juanu vystoupí,\nje pro podzimní saisonu 11 divadla „Carcano44 v Mi-\nláně engažován.\n\nRuská hudební společnost v Petrohradě.\n(Dokončení.)\nF devátem koncertě : Ouvertura z opery vDé-\nmon\" od Fittinghofa, arie z „Fausta\" od Spohra,\nromance (G-dur) pro housle od Beethovena, tarantella\npro housle od Vieuxtempse, suitě (D-dur) pro orkestr\nV\nod J. S. Bacha, písné od Mendelssohna a Schuberta?\nsynfonie (A-dur) od Mendelssohna.\nV desátém koncertě: Ouvertura z opery „Život\nza Cára\" od Glinky, chor od F. Hillera, nocturne pro\npiano od Chopina, fantaisie chromatique pro piano\nV\nod J. S. Bacha, arie z „Euryanthy44 od Webra, chor\n„Spinnerlied44 z oper „Der fliegende Hollander44 od R.\nWagnera, arie od Mozarta a deváté synfonie s chofem\n(D-moll) od Beethovena.\nProgramy zábav pro komorní hudbu obsahovaly\ntria, kvartetta, kvintetta a septetta od Beethovena, Bo-\ncheriniho, Haydna, Cherubiniho, Mozarta, Fr,\nSchuberta, Schumanna a Mendelssohna.\nV programech udána jsou leta narození a úmrtí\nskladatelů; texty u vokálních skladeb cizích mistrů jsou\nv ruských překladech připojeny. Sbor (zpěv. akademie)\nstojí společnosti k službám a tvoří část společnosti.\nOrkestr utvořen jest z divadelních orkestrů a jest za\nkoncerty placen."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "125", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.5", "texte": "By se vzdělání mladých talentů docílilo, schodla\nse společnost s paní Nissen-Salomanovou, s pány Picio—\nlim, Lodim a Dutschem v tom, by dotčení umělci chudé\nchovance %darma zpěvu a elementárním pravidlům\nhudby vyučovali.\nPro týž rok vypsána jest cena na kantatu pro\nsbor, solo a o kteroužto cenu se dle stanov\ntoliko ruští podanní ucházeti mohou. Ceny jsou:\nprvní cena zlatá medaile a 200 stř. rublů; druhá\ncena stříbrná medaile a 125 stř. rublů.\nJelikož by společnost svého cíle rozšiřování hu-\ndebního porozumění v celé zemi dosáhnouti nemohla,\nzařídí tedy časem a dle možnosti ve všech větších mě-\nstech ruské říše filiálky hlavního komité a juž téhož\nroku vstoupila takováto fllialka v Moskvě do života*\nŘeditelové filiálky této jsou: kníže Obolenský, Lesěv,\nJakuncikov, Kiselev a Mik. Rubinstein (bratr Pe-\ntrohradského). Členové platí pro všechna místa, tak že\nčlen společnosti Petrohradské se považuje též za člena\nv Moskvě a na opak.\nSpolečnost vzala si též za úlohu, zříditi co ne-\nvidět školu %pěváckou v Charkově, jelikož tam nej-\nvíce hlasů a nejvíce talentů hudebních se nalézá.\nV ročním veřejném sezení předloží se členům\nroční zpráva, volí se bestní oudově atd.\nAčkoliv společnost hlavně vlastenské talenty po-\nvzbuzuje a ochraňuje , jest cizím umělcům v Rusi by-\ndlícím dovoleno, by své skladby k provedení ku kon-\ncertům zasílali ai za honorár v koncertech účin-\nkovati mohli.\n\nAnna Františka Bendova.\nNovela ze života české zpěvačky. Vzdělal Vítězoslav Guth.\nHlavní* zkouška v dvorním chrámě k novým paši-\njím Galuppiovým trvala nadobycejně dlouho. Kdo z ko-\nmorních hudebníků měl hodinky s sebou, zajisté juž\nčasto je vytáhl a při tom pomyslil na houbovou polívku,\nkterá jej doma očekává, strachujíc se, že paní hotový\noběd bud připálí neb jej vystydnout nechá.\nAle co se děje dnes s kapelníkem Stelzelem ?\nVždyť zpívá přec slečna Anna Františka Bendova, nová\nzpěvačka, tak čistým hlasem, tak pravidelně a tak ne-\nóhonně, jako by ji hudební jistota vrozena byla, a jestli\nv skutku zde neb onde nějaké chybičky se dopustila,\nstalo se to jen v tom způsobu, jako když se někdy pře-\nřekneme: ona se přezpívala, hned však zase přišla do\npravého. Starý kapelník však nepovolil; opravoval a\nhaněl mrzutým hlasem; brzo mu byla tempa příliš čer-\nstvá a žádal, by Bendova nejvýznamnější místa průtaž-\nnějsím hlasem zpívala, brzo se mu nelíbily okrasy, které\ntu a tam přidala, zkrátka: bručelt bez přestání, až se\nstali zpěváci a hudebníci netrpěliví a mladá umělkyně\nzlostí sotva se zdržeti mohla.\nZ tíži zadržíc slzy, učinila konečně všechno tak\njak to žádal, jen aby ho zbyla s krku; ale též si umí-\nnila, že bud dobré engagement, které ji jen na krátký\nčas ještě vázalo a přívětivý pobyt opustí, anebo že\nstarého omrzelého ředitele s jeho juž zastaralými ná-\nhledy o umění zapudí; s ním spolu nemohla zůstat\nto u sebe pevně uzavřela.\nPři provozování pašijí hleděla slečna Bendova, jak\ndalece to možná bylo, aniž by byla mysle přítomných\nrušila, sprostiti se tvrdohlavých náhledů starého muže.\nBylo to na den kající a kostel byl naplněn pobožným\nlidem. Nová zpčvkyně nadchnula všechny přítomné a\nzrovna u těch iníst, kde Anna Františka vlastními svými\nideami se řídíc, některé vkusné okrasy připojila, nej-\nvíce pronikla. Každého zanítil v Gothě hlas a talent\nmladé bodré zpěvačky a zvláště u mladších hudebníků\nkapely způsobila velkého podivení. Že zpěv její jsa\nvíce světský od starobylého slohu se lišil, než dříve\nve zvyku bylo, nedalo se upříti, ale novost vábila a\npobožnost musela ustoupiti lahůdce, již její vznešený\nzpůsob zpěvu způsobil. Vévoda Bedřich 111., přítel a\nznalec hudby, šel po ukončení služeb božích, doprovázen\ndědičným princem Arnoštem, na kůr, aby mladé uměl-\nkyni svou pochvalu sám vzdal a vyrážel se tam s ní\ndlouho a přívětivě.\nPoslouchavší mlčky a se zarděním několik slov\nzdvořilosti, jež kníže pán k ní pronesl, odpověděla\ns úsměvem: „Ač velice mne blahosklonná milost Vaší\nJasnosti dojímá, nesmím si ji přece co mzdu za nějakou\nzásluhu přivlastnit. Hudba jest mi přirozená jako jiným\nlidem řeč, neb ta jest v naší rodině juž dědičná z dá-\nvných časů.\" „Přece,\" odvětil vévoda, „zůstane to\nnaší zásluhou, když přirozených vloh na dobrý a bohu-\nmilý způsob užíváme a tak to se imá s Vámi. Což\nbyl Váš otec také hudebník?\" tázal se ji na to. „Můj\ndobrý otec,\" odpověděla zpěvačka, „byl tkadlcem, ale\npři tom rozený hudebník, jako mnozí z jeho krajanů\nV\nv naší vlasti, v krásných to Cechách. Je nás pět dětí,\nale vrozenou naši hudby milou krev žádný z nás ne-\nzradil, alebrž všichni jsme se oddali stavu, jemuž se\notec náš jen ze zábavy věnoval.\"\n„Pěkný to zisk pro hudbu, jestli vaše bratří a\nsestry rovněž tak nadáni jsou jako vy,\" řekl dědičný\nprinc.\n(Pokrácování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "126", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nStavovské divadlo. Dne 25. května slyšeli jsme\nklassickou operu „Josef a jeho bratří\" ve 3\ndějstvích od Et. H. Meh ula, kteráž už dne 18. ledna\nt. r. opět na našem jevišti se objevila. Mehul (nar. 1762,\nŤ 1812) získal si svými operami „Obě lišky44 (Une folie),\n„Slepí z Toleda\" a pak charakteristickou ouverturou „Une\nchasse du jeune Henri\" (Honba mladého Jindřicha) evrop-\nského jména, kteréž se operou „Josef\" nesmrtelným\nstalo. Stává jen málo oper, v nichžto hudba tak vážně\ndržána jest, a v nížto tak vytříbený smysl pro umění se\njeví jako v této. Důstojná látka ovšem klade to za vý-\nminku ; avšak to jest právě velká zásluha Mehulova, že\ntéž v obyčejném rámci opery biblický předmět tak vážně\nprovésti dovedl a spolu přec důraznou a melodiesní hudbu\npodati mohl, která je prosta copu tehdejšího času. Jak\ntklivě mluví nám k srdci tato jednoduchá, do patriarchál-\nních časů nás stavící hudba v každém svém čísle a jak\nimposantně účinkují na nás sbory, jmenovitě za jevištěm\nzpívané sbory Israelitň (Modlitba jejich při východu slunce,\nBože Israelň) ,as jak skromnými prostředky dovedl\nskladatel tak velkého účinku! Solová čísla jsou při vší\njednoduchosti skvělé hudební kusy; jmenujeme jen arii\nJosefa, píseň Benjamina, terzett mezi Jakubem, Josefem a\nBenjaminem, uchvacující arii Simeona, především však\nvěčně krásnou romanci Josefa, která až dosud z úst lidu\nfrancouzského, německého ano i českého plyne. Všude\nse jeví ruka mistrovská, orkestrace jest při malých pro-\nstředcích a bez všeho rafinovaného vykořistění nástrojů\nplna účinku. Nejvíce vynikl pan Steinecke, jenž\nmistrně charakter a vnitřní bolest Simeona naznačil a sl.\nMikova, která Benjamina roztomile představovala.\nNaše primadonna sl. Luccova, kteroužto pan\nředitel Thomé s 3000 zl. r. ročního platu engažoval,\nje od pana z Húlsenu, generálního intendanta král. di-\nvadla v Berlíně, pro příští rok engažována. Sl. Luccova\nobdrží v Berlíně první rok 4000 tolarů ročního platu,\n10 tolarů honoráru za každé vystoupení, svobodnou gar-\nderobu (šat divadelní) a dva měsíce na dovolenou; pro\ndruhý rok zvýší se její plat s ponecháním ostatních\nvýhod na 4400 tolarů. To dělá dle nynějšího stavu va-\nluty v prvním roku 9 —IO.OOO zl., v druhém roku 10-\naž 11.000 zl. r. č. Že i přičinlivý ředitel p. Thomé\nsl. Luccovu pro Pražské divadlo získati chtěl, vysvítá\nz toho , že jí pro druhý rok s 4000 zl. a pro třetí\ns 5000 zl. r. č. engažovati chtěl.\nSlečna A. Ferlesova zpívá nyní pohostinsku\nv Karlsruhe a vystoupila dne 17. května co Eližběta\nv opeře „Tannhauser\" s nejskvělejším úspěchem. Slečna\nFerlesova byla hlučným potleskem vyznamenána a v3.\ndějství (po prosbě) při otevřené scéně dvakráte vo-\nlána. Mladá táž umělkyně vystoupí co nevidět v Ham-\nburku. Značné umělecké vzděláni, ustavičná snaha po\ndokonalosti a příznivé výsledky, kterýchž až dosud do-\nsáhla a v nichžto též kapelník pan Fr. Škřoup co učitel\ndotčené zpěvkyně podílu máj předpovídají jí velmi pří-\nznivou budoucnost.\nČeský nás Paganini, pan Ferd. Laub uspořádal\nku konci dubna dva koncerty v Gothenburgu (ve\nŠvédsku) s neslýchaným úspěchem. Jeho čarokrásná hra\nokouzlila obecenstvo tamější ještě u větší míře než hra\nOle Bulla, jenž před ním tam koncertoval. Pan Laub\nodebral se od tamtud do Christianie, kdež 5 koncertů\ns neslýchaným výsledkem uspořádal. P. Laub přesvědčil\ntamější obecenstvo, že mimo jejich rodáka Ole Bulla\nstává virtuosa, jenž v každém ohledu převyšuje švédského\numělce.\n- Náš krajan, pan Jos. Pí es vad ba, upevňuje se\nv přízni Berlínského obecenstva. Jeho zásluhy co výtečný\nředitel italské opery v divadle „Viktoria,* byly od Ber-\nlínských časopisů dostatečně oceněny. Pan Nesvadba jest\nv letní saisoně pro Krollovo divadlo co kapelník nově\nzřízené operní společnosti engažován, kteráž jeho vedením\nvelmi příznivých výsledků dosahuje. Koncert, jejž náš\nrodák s italskou operní společností v Hamburgu uspořá-\ndal, poskytl p. Nesvadbovi nejen čestného alebrž i peněži-\ntého výsledku.\nSlečna Fischerova z Tiefensee přibyla před\nnedávnem do Lipska.\n. Pan Giov. Gordigiani, učitel zpěvu na konser-\nvatoriu , složil německou operu , jejíž látka vyňata jest\nz povídek Auerbachových. Jmenuje se „Befehlerle/'\nPaní Cecilie Bočo nová roz. Soukupova,\nvýtečná tlumočnice našich národních písní, jejížto\nlibý zpěv od několika let docela oněměl, zpívala po dra-\nhném čase dne 16. května poprvé v Jihlavě v koncertě,\njenž ku prospěchu povodní schudlých obyvatelů se od-\nbýval a líbila se velice.\nVýtečné Moravanky a virtuosky na housle, Ma-\nrie a Vile mina Nerudovy a jejich bratří koncerto-\nvaly, jak se nám píše, před nedávnem v Odčse a došly\nvelké pochvaly.\nNáš velký Alexander Dreyschock vrátil se\nze svých triumfů v Petrohradě nazpět do Prahy. V čtvr-\ntém koncertě, jejž ve velkém divadle s virtuosem na\nhousle s Henry Winiawskim dával, byl náš nedo-\nstižný hrdina na piano ku konci více než 25kráte volán\na musel několik kusů přidati, mezi nimiž svobodnou\nfantasii na národní hymnu „Bože Cara chraň\", kteráž\nbáječnou sensací vzbudila. U J.jV. velkoknížete Konstan-\ntina hrál A. Dreyschock toliko skladby klassické od Bee-\nthovena, Mendelssohna, Webra atd. a došel té cti, že mu\nJ. V. velkokníže Konstantin při zkouškách sám noty\nobracel. J. V. velkokněžna Helena, u kteréž Drey-\nschock mnohokráte klassické skladby přednášel, vyslo-\nvila se o našem Alexandru, že žádný pianista skladby\nklassické po něm tak krásně provésti nedovede a daro-\nvala mu drahocenný prsten v ceně 3000 žl. r. č. Prsten\ntento je zlatý, v němž zasazen je divukrásný smaragd,\n12 diamanty obroubený. Od intendanta carských divadel\np. Saburova obdržel A. Dreyschock překrásnou zlatou"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "127", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.7", "texte": "jehlicí s krásným opálem, kolem něhož se brilianty třpytí.\nTéž J. V. Konstantin daroval našemu krajanu krásné\nvěci na památku. Ze A. Dreyschock i ve Vilně svými\ndvěma koncerty velikou sensací zbudil, juž jinde jsme\npodotkli.\nJak známo, dostal c. k. vrchní vojenský kapel-\nník, pan Leonhart rozkaz, by k slavnosti odhalení\npomníka arcivévody Karla pochody a vojenské\npísně, za tehdejších časů užívané sebral a zpracoval.\nPan Leonhart zpraeoval pět pochodů, z nichžto též\njeden na dvě české písně „My jsme hoši od my-\nslivců44 a „Žacátek té písničky44 vzdělán jest.\nv\nDne 20. května odbýval se v sále Zofínském\nvýroční koncert humanistického spolku hu-\ndebního pod ředitelstvím p. Colestina Mulíera. Pro-\ngram obsahoval deset čísel, v nichž zastoupeni byli na-\nzvíce skladatelé němečtí. Páně Komsakův orchestr\nprovedl Webrovu „Já sací ouverturu\" s příznivým vý-\nsledkem a osvědčil se v koncertech co statný ředitel.\nMezi chovanci pro piano slyšeli jsme sl. A. Turnérovu\na C. Vlčkovu, které vyhověly co žákyně požadavkům\nobecenstva. Uspokojujícího výsledku došel i zpěv sester\nBerty a Olgy Wahle. Jako obyčejně zúčastnil se\nv tomto koncertu sám ředitel spolku, přednášeje ne-\núhonně variace pro oboj s průvodem orchestru od Gabriela\na svou vlastní skladbu. Jednotlivá čísla došly od\nčetně shromážděného obecenstva hlučného potlesku a vý-\nsledek koncertu byl hlučný. —k.\nHudební literatura. Zejtra vyjde třetí\nsešit „Záboje44 obsahující ctverozpěvy „Vlastenka44 od\nH. Vojáčka, Společenská od zesnulého F. Láblera, a\nMilence přání čili milencův stesk od V. Horáka. Ná-\nkladem Rob. Veita vyšlo: Praktické vyučování hře\nvarhanní od Jos. Fórstera. (Dva sešity.) Celé dílo stojí\nv prenumeracní cestě 2 zl. 40 kr. r. c. 0 důležitém\ndílu tomto promluvíme zevrubně v příštím čísle.\n\n(K.) Z Blovic. (Koncert sl. Schlägrovy.) Dne\n18. května dostalo se náin opět jednou za dlouhý čas\nkrásné zábavy. Babette Sch lágrová, houslistka z Prahy,\nzde koncertovala. Zajímavý program obsahoval: 1. kon-\ncert od Beriot-a, fantasii z „Regimentstochter\" od Alard-a,\nHexenvariationen od Paganiniho, „Ptáče v stromu\" od\nHauser-a, Scherzo od Bazžiniho. Hrála ale tato 17Ietá\ndívka s takou jistotou a hbitostí, že veškeré obecenstvo\nokouzlila. Osvěděilař, že nejen všecky těžkosti, jež se\numělci k dosažení jeho cíle v cestu staví, překonala, a\nže jí nyní více těžkostmi nejsou, nýbrž prostředkem, jímž\ndle libosti effekty pfisobiti může. Slečna hraje cituplně,\nvýznamně a cistě. Jest při vsí své výteěnosti velmi\nskromná a krásný tah v karakteru jejím jest láska a\nvděčnost, kterou k svému znamenitému učiteli, panu pro-f.\nMildnerovi na jevo dává. Podotkla mezi jiným tato\napoštolka slávy Mildnerovské, že při každém bouřli-\nvém potlesku si přeje, by pan Mildner očitě se o snaze\njejí přesvědciti mohl. Přejeme jí srdečně, by se jí\nkamkoli zavítá hojné návštěvy dostalo; neb poskytuje\nposluchačům svou virtuositou milou zábavu.\n(—ský.) Z Budějovic. (Zastavenícko výle\nzpěv. spolku.) Čekatelové učitelství uspořádali dne 15-\nkvětna učiteli svému p. Janu Koglerovi ku poctě za-\nstavenícko, ze 6 hudebních čísel sestávající, mezi ni-\nmiž se dvě české skladby „Divy zpěvu,44 mazurka\npro ctverozpěv, a „Zpěv večerní44 pro podvojný\nctverozpěv od zdatného zdejšího skladatele V. V. B. pěkně\nvyjímaly. Provedení bylo zdařilé a zvláště vynikly uher-\nská ouvertura do D od Bindra a ctverozpěv „Divy zpěvu.\"\nZdatnost čekatelů je chvalitebná, neboř pokroky jejich\nleží na bíledni. Dne 17. května odpoledne učinil zdejší\nzpěv. spolek výlet na Dobro uvod u a odtud do\ntak zvaného „ces ké h o Švýcarska.44 0 dvou hodinách\nhlasitý sobě pochod zpívajíce, vyšly četné řady zpěváků,\nnesouce v cele prapor barev národních se znakem zpě-\nváckým. Na výšině v lese rozbili stany, kdež se až do\nvečera vedla srdečná a prostá zábava. Zpěv se střídal\ns hudbou nástrojovou, hry společenské byly uspořádány,\nba i mládí si na trávníku zatančilo. A v tomto milém\nvyražení mělo podílu okolo půl tisíce srdcí. Pořádáním\np. p. představených spolku, p. Novotného a p. Lu-\nstiga, provedlo se 12 kvartett, některé z nich výtečně.\n0 osmé hodině se vrátila celá společnost, zrostevši od té\ndoby as desateronásobně nad počátečný počet, neboř z po-\nčátku byli poetem asi 60, opět zpívajíc do Budějovic.\nCelé rodiny, na něž povozy v Dobré vodě cekaly, přidru-\nžily se k nim, nechajíce prázdné kočáry odjížděti. Jest\nvidět, že zde ještě právě český hudební cit vane,\nac jej hledí zahraniční vliv všestranně pokaziti.\nPravilo se nám z hodnověrné strany, že se za léta více\ntakových zábav uspořádá. Každé světlo má stín, říkává\nse; i zde se toto přísloví potvrzuje. Krásné zpěvy před-\nnáší spolek náš, ale všecko cizím třpytem se leskne,\njenž se nám, ne-li trnou, tedy aspoň pouhým stínem\nbýti zdá. Mezi tolikými sbory není místa ani pro je-\ndinký český ctverozpěv, a přece jsou p. p. před-\nstavení Cechové! Círn to je? Což nemáme výtečných\nčeských zpěvů na výběr ? Proč nepřednesli za dnešního\nvýletu u př. Pallův „Náš zpěv,\" neb Jelenovy; „Les a\nháj,44 „Jen ku chvále,44 „Já jsem Slovan\" neb Procház-\nkovu „Ozvěnu44 atd. atd. ? Jak krásně by byly vypadaly\nv širé jak velebně by les ohlasem českým byl\nodpovídal! Žel toho! U nás má jednou cizinské\npozlátko cenu vyšší ryzého zlata domácího. —-\nPánové poohlédněte se aspoň jednou a to třebas jenom\npo nivách domácích, ař poznáte lahodu jejich ; nechoďte\npřes dříví do lesa na pýří. Českým zpěvem Cech\nsvou vlast velebiž. jV zahradě u Zelené ratolesti\nzábavy hudební poskytla zdejší městská kapella; měla\nvšak málo posluchačů; Dobrávoda a Cukrov nedaly lidu\nměstskému mezi zděmi dlíti. K společenské pouti zpě-\nvácké, jež se iná předevzíti na Semering, přidruží prý\nse p. Novotný s některými cleny svého sboru.\n(V. V. H.) Z Hluboké. (Hudba kostelní.) Dne\n16. května vylákala slavnost sv. Jana na Hluboké veliké\nmnožství Budějovicanň za sebou, mezi nimiž i já jsem\nbyl. Při raních službách božích se provedla velká Vi-\ntásková mše do C, za Offertorium a Graduale pělo 12\ndiletantů (čekatelově a gymnasisté z Budějovic), Cantate\ndo Es od Haslingra a Pater noster od K.; po mši kvar-\ntet s průvodem varhan. Velké služby boží slavily se"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "128", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600601-01.1.8", "texte": "Mozartovskou mší korunovací do C; při Graduale zpíval\nsbor nad zmíněný: „Slyš nás Hospodine\" do D-dur od\nJelena a při Offertorium provedena byla arie do C od\nH egeiiba rta pro Bass a Violoncello; (solo) zpíval\ntamní kancelista p. Sitek a vytříbeným a velezvuč-\nným organem, jichž máme na venkově pořídku, i s citu-\nplným přednesem se vyznamenal, solo na cello výtečně\npřednášel p. Schrolt, Budějovičan, žák pražského kon-\nservatoria. Vůbec musíme podivení své vysloviti nad\npočínáním tamních pěstitelů hudby, neboť obyčejně ne-\npřesahuje hudba venkovská skoupě odměřenou prostřed-\nnost; zde vsak nad vše očekávání obtížné tyto skladby\nvýborně provedeny byly. Viděl jsem též sbírku nástrojů\nhudebních, a opět podotknouti musím, že mně pohled\ntento ještě více překvapil. K jedinému kůru tomu patří\nještě více než 8 párů lesnic, tolikéž, ne-li více polnic,\nas 5 malých i velkých křídlovek a více bassň, houslí\nbude tolik na počet, co těchto strojů dohromady. K tomu\nnepočítám ani malé i velké bubny, výborný violon atd.\n—x. Z Klatov. (Koncert.) Přičiněním horlivých něko-\nlik podnikatelů dostalo se nám opět nemalého požitu hu-\ndebního; uspořádán totiž koncert, tím zajímavější nad\njiné, že tenkráte skoro jen české skladby na seznamu\nstály, a tím vyrážka tato předce slovanského rázu\ndo sebe měla. Diviti se arciť možná slovům podobným,\nuvážejíce, že mluvíme o městě blízko Šumavy ležícím a\nv nejrozhodnějších dobách historických nad jiná města\nhorlivějším ale bohužel, stává ještě u nás všelikých\npoměrů, které srdce vlastenecké počasto zarmoutiti musí;\nprávě tak nazvaná vyšší třída obyvatelstva našeho jeví\nneobyčejnou lhostejnost k tomu, co ducha národního pěstí\na srdce vlastenecké vznáší; nepochopitelným posud způ-\nsobem se na české, přece převahu mající obyvatelstvo\nmálo ohledu bralo, kteréžto vlasteneckým podniknutím\nvřelého účastenství ještě nikdy neodepřelo. Že laskavé\npodnikatelstvo tehdáž přece většího ohledu k tomu bralo,\naby se Cechům podávaly české zpěvy, české zvuky,\nbudiž vděčně podotknuto, ale přáli bychom sobě ještě\nsrdečně, aby se oznámení koncertů českých nedělo jen\npouze pro obyvatelstvo německé, jehožto počet u poro-\nvnání k českému velmi skrovný jest. V krátkosti jen po-\ndotknouti chceme zdařilejších čísel, v jejichžto čele stojí\ninstrumentální skladby: půvabná ouvertura Mendelssoh-\nnova k Shakespearovu „Sommernachtstraum\" a skvěle\ninstrumentovaný slavnostní pochod od zdatného našeho\nskladatele p. Leop. E. Měchury; obě tyto skladby nemi-\nnuly se pod obezřelým vedením plukovního kapelníka p.\nFr. Kli my přiměřeného výsledku. Mezi sólisty obecen-\nstvo zvláště utěšili nadaná sl. Klara Kieweková, o nížto\njsme se již jednou v listech těchto chvalně zmínili, zdařilým\nsvým přednesem, zvláště roztomilé české písně: „Dívka\nz mlejna\" od Hoška a studující p. Jan Nauš, který\nv dojímavém svém přednesu ruské „Oj nechody Hryču\" a\nslovácké „Aj čo by bola\" krásné své nadání a vniknutí\nv ducha národních písní slovanských radostně osvědčil;\nneméně skvělého výsledku sobě získali p. Klima, co\nvýtečník na lesnici již Pražanům mnoho znám a mladý\nskladatel p. Ludevit Procházka, co zdatný pianista,\njenžto dvakrát byv hlučně volán, ještě jednu skladbu la-\nskavě přidal. Ukončen byl příjemný tento večír hudební\ndvěma řádně vyvedenými sbory, v„Záboji\" uveřejněným\nčtverozpěvem „Smíření\" od Dra. Tragy-ho, který se nad\nmíru líbil a rázným dvojsborem od Lud. Procházky „Vlasti,\"\npři jehožto zdařilém provedení by jen ještě většího sboru\nžádoucno bylo. Konečně bychom jen ještě upozornili\nna větší povšimnuti sobě vlastenských skladeb z ohledu\nvětšího rozkvětu naší hudební literatury a na hor-\nlivější pěstovaní národních písní stranou pp.\nučitelů, poněvadž zajisté krásněji a mocněji na mládež\nnaši pňsobiti nelze, jako těmito poklady ušlechtilého á\ndůmyslného ducha národu našeho !\n(A. V.) Z Pardubic. (Hudba kostelní. Pan\nJindra.) Na den vstoupení Páně dne 17. t. m. provozo-\nvala se u nás velká mše do C-dur, graduale do F-dur\na Offertorium do Es-dur od Diabelliho. Nejvíce vynikalo\nsolo a graduale pro soprán a bass, které zpívala slečna W.\nŘíhova a pan Šanda, pak v offertoriu solo pro tenor,\nkteré zpíval pan Jindra co host z Liberce a jenž vel-\nkého dojmu způsobil. U večer téhož dne bavil nás týž\nhost přednesem národních písní a došel velké obliby\nu obecenstva. Na svatodušní svátky provozovala se v dě-\nkanském chrámě páně mše od Fúhrera do A-dur, gra-\nduale a offertorium od Krejčího.\n\nRuch. M.\nZ Petrohradu. Koncertní dobu oslavili koncerty\nsvými pp. Vieuxtemps a Dreyschock a mimo ty\ndávaly koncerty slečny Ferniovy na houslích a p. Co-\nlosanti na ofikleidě. Nyní sem přibyl p. Jindřich Wi e-\nniawski, o němžto čteme v „Journal de set. Peters-\nbourgh,\" že jmenován jest solistou Jeho cársk. M.a\ncárských divadel v Petrohradě. Wieniawski narozen\nr. 1835 v Lublině (v král. Polském), učil se na houslích\nu věhlasného Serwaczynského a odbyv běh na kon-\nservatoriu hudby v Paříži r. 1846 pod slovutným Mas-\nsardem vystupoval s velkým úspěchem v koncertech\nv Petrohradě, ve Varšavě (1848) a roku 1850 společně\ns bratrem svým, pianistou Josefem W. ve Varšavě; v Ra-\ndomi a v Krakově. Mladý a pěknými vlohami nadaný\ncellista Markj ev i č obdržel od jednoty filharmonické\nstipendium, aby mohl u vzdělání svém pokračovali za\nhranicemi.\n\nListárna.\nPanu Such. v Drážď. Díky za tak krásnou píseň;\npřáli bychom si takových více!\n\nK dnešnímu číslu podána je notová příloha, obsahující ostatní hlasy k čtverozpěvům\nFr. Pivody."}]}