{"numero_id": "bm-bmtnabd-1860-06-10-01", "volume": "bmtnabd_1860-06-10_01", "ocr_sha256": "c9636974f7131e8e19a5b1fed73a9a59594b3f422bf2061d22c253550c17f953", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1860/06/10_01/bmtnabd_1860-06-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1860-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[129]", "page_fin": "[129]", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.2.1", "titre_corps": "Lovecká.", "titre_sommaire": "Lovecká.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[129]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 828, "texte": "Lovecká.\n*)\nHej zhůru, lovci, v pole ven,\nH!e již se blíží jasný den!\nKdyž lovec časně dům opouští\nA překvapí zvěř v temném houští,\nPak mívá kořist bohatou.\nTu honci nám les obejdou,\nV němž zvěř si ještě odpočívá,\nA kolem hlahol již zaznívá :\nHaló! haló!\nTu laň, tu liška, tu jelen,\nVše strach vyhání z lesa ven;\nTu zajíc z huštiny vybíhá,\nA hromem rána ránu stíhá,\nA rachot zní skrz celý les.\nTu klesá zvěř a lovců ples\nPo háji hlasně se ozývá,\nA každý volá, každý zpívá:\nr\nHurá ! hurá !\n*) Báseň tato, která se velmi dobře k ctvcrozpňvu neb sboru\nhodí, vyňata je z v Písní myslivecký civ' od Velebína Pod-\nstremsínského, které nákladem V. Vetleria v Písku vy-\nšedše, v kněhkupectví J. Pospíšila v Praze za 50 kr. nov.\ndostali lze. Iídoby nám přiměřenou hudbu pro 4 mužské\nhlasy k této básni zaslal, užijeme jí v „Zábojí.\" Red."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1860-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[129]", "page_fin": "130", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.2.2", "titre_corps": "O kostelní hudbě v Praze. Podává F. L—ý.", "titre_sommaire": "O kostelní hudbě v Praze. Podává F. L—ý.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[129]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.1", "debut_caractere": 830, "fin_caractere_exclue": 3115, "texte": "O kostelní hudbě v Praze.\nPodává F. L—ý.\nPravda nezná ustoupí ti zobe;\nKdo jí laje, len ji zasíává,\nKa cti jsou jí slova rouhavá,\nBlud a šalba híupců ku ozdobě.\nJ. Kollar (Slávy Dcera).\nUvod. Hudba u sv. Mikuláše.\nŽádný rozumný a povážlivý člověk nebude zajisté\npochybovali, že pravdivá a svědomitá veřejm kritika\nvelmi prospěšně působí. Tofto důkazem je hlavně di-\nvadlo. Jak klesal by poznenáhla tento ústav, kdyby\nveřejná kritika vady a nedostatky jeho neplísnila. Ve-\nřejná pravdivá kritika chválí výtečná představení, zá-\nsluhy herců, hereček, pěvců a zpěvaček beze všech\nohledů; haní však rovnou měrou poklesky a nedbalost je-\njich. Než, co díme? Nejen divadlo, alebrž i zkoušky sou-\nkromých hudebních ústavů jsou kritice podrobeny. To-\ntéž platí o soukromných kapellách. Vstupme do ho-\nstince ! Zde n. př. hraje orchestr af tak díme\nPražského Strausse, orkestr pana Karla Komsaka;\nhrajeí správně a když dokončí, zavzní bouřlivá pochvala\nna odměnu za jeho zdařilou hru. To je pochvalná kri-\ntika pro pana Komsaka !\nJinak však má se to s kostelní hudbou ! Horliví\nvarhaníci a ředitelé kůru nedocházejí od obecenstva\nza svá výtečná provozování kostelních skladeb žádné\npatrné pochvaly; taktéž i nedbalí žádné důtky za svá\nnesprávná provedení chrámové hudby. A přec je ko-\nstelní hudba ze všech druhů hudby ta nejvyšší, nejve-\nlebnější a nejdňležitější; neboť povznáší srdce a mysl\nobecenstva k nebesům, k Bohu a rozněcuje k pravé\nzbožnosti. A tato velebná hudba má býti bez kontrolly?\nNikoliv ! Za tou příčinou rná býti úlohou veřejných a\nzvláště hudebních listů, by i kostelní hudba dokonalé\na důstojné tlumočníky měla.\nVyzván byv od redaktora těchto listů, bych ěasein\nkontrollu o hudbě kostelní v Praze vedl, učinil jsem to\nbeze všech předsudků, sine ira et studio, koje se tou\nnadějí, že vady, které tu a tam vytknu, náležitě se\nuváží a odstraní, a že pochvala, jížto zásluhy odmě-\nním, bude sloužili za popud k horlivějšímu ještě vy-\nkonávání povinnosti.\nDne 29. dubna byl jsem přítomen službám božím\nv chrámě u sv. Mikuláše na Malé straně. Provozovalaf\nse tam mše od Kemptera a bylo věru rnilo poslouchati\nzde dobrou hudbu kostelní. Pan Albín Mašek*) je co\n\n\"*) Mašek Albín, narozen dne 10. října 1804 v Praze, syn vý-\ntečného ředitele kůru Čeňka Maška, obdržel první základy"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "130", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3180, "texte": "výtečný ředitel kůru juž z chrámu Týnského znám a\nnení tedy nic divného, že i zde p. Mašek přísně svým\npovinnostem vyhovuje a neúhonnou hudbu dělá. Vstupte\njen na kůr a patrte na toho šedého výtečníka. Je první\nna kůru, rozkládá sárn obezřele noty na pulpity a ne-\nzačne dříve, dokavad strunné nástroje dokonale nena-\nladil. Jeho řízení je povážlivé a určité beze vší má-\nni ry ; hledí na správnost při každém jednotlivém ai\nsebe méně podřízeném nástroji a dosahuje tak utěše-\nného vvsledku.\nJ\nZa varhanami sedí mladý muž p. Jos. Fórster **),\nskladatel „Katolického varhaníka'* a mnohých skladeb\npro varhany. Hraje obratně a důkladně, zná zevrubně\ntajiny tohoto královského nástroje a jsa dobrý theoretik\numělou a působilou hrou se vyznačuje. Co bych snad\npanu Forsterovi vytknouti mohl, jest, že nečiní časem\nznačného rozdílu mezi slavnostní a obyčejnou nedělní\nhrou. Rozpřádát někdy obšírně úvod k předehře stří-\ndáním positivu s manuálem, a musí pak, anto čas ne-\nstačí, začatou předehru náhle ukončit. Yada tato, mů-\nžeme-li to tak nazvati, svědčí však o uměleckém zápalu,\njenž ho k rozvinutí svých myšlének pudí. Při slavnostech\nmá se to jinak. Varhaník má více času a tu může\ndelší předehru přednést. Vždyť i nebožtík ředitel p.\nKarel Pitschj velikán na tomto nástroji, dělával roždí'\nmezi slavnostní a obyčejnou nedělí. Ostatně máme za\nto, že pan Fórster, pakli tak horlivě ve hře na var-\nhany pokračovali bude, vbrzku znamenitým varha-\nníkem se stane.\n(Pokračováni.)\n\nv hudbě od svého otce. Pozdějšího hudebního vzdělán;\ndosáhl v konservatoriu Pražském, stal se roku 1524, jelikož\notec jeho churavěl, prozatímním ředitelem kůru v chrámech\nsv. Mikuláše a sv. Tomáše, kterýž poslední úřad téhož\nroku přejal a obé místa až do úmrtí otce svého spravoval.\nRoku 1832 stal se ředitelem choru u sv. Petra a dne 10.\nříjna 1833 v chrámě Týnském, v kterémž postavení chvalné\nprospíval. Jednota k zvelebení kostelní hudby v Cechách,\njakož iMozarteum v Solnohrade vyvolily jej za čestného úda.\nMašek jest dovedný učitel zpěvu a piana a neméně zbělily\nvarhaník a celiista. Složil 10 mší, 45 offertor.í a gradualí,\nlitanií, Te Deum, dvoje nešpory, Salvě regina, Tantum\nergo, dvě requie, dvě animas fideliurn, dvacet duchovních\na ctrnáct školních písní, andanle a rozličné jiné skladby.\nNěkteré byly tiskem vydány, n. p. Dva hymny co prámie\nk ~Daliboru.\" Skladby Maškovy jsou důkladné a v pravém\nkostelním slohu psané. Red.\n*'-) Fórster Josef Jan, z Vosenic (v kraji Jičínském), narozen\ndne 22. února 1833, odbyl roku 1852 školu varhanickou,\nkdež první odměnou poctěn byl. Na to stal se varhaníkem\nv Cisterciánském klášteře ve Vyšším Brode, kdež až do\ndubna 1857 setrval. Od ředitele K. Pits c h e do Prahy\nv dubnu] povolán , stal se substitutním organistou u\nsv. Mikuláše , a v říjnu 1857 asistentem na ústave var-\nhanickém. Mimo nékteré fugy složil též salonní skladby\npro piano, ježto v Melzgrovc Album pro pianisty (ve Vídni)\ntiskem vyšly. Z nich vyznačují se zvláště: Peusée fiigitive\n(H-moll) ; Idylle (As-dur) a Etuda, jižto J. Krejčímu, ře-\nditeli kůru v Praze, věnoval. Dále složil scherzo pro piano,\nšest preludií pro varhany, Katolického varhaníka a Návod\nku hře varhanní. Bed."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1860-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "130", "page_fin": "130", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.2.3", "titre_corps": "Slovo o mších Fr. Brixiho vůbec a o jeho postních zvlášť. Mše E-moll.", "titre_sommaire": "Slovo o mších Fr. Brixiho vůbec a o jeho postních zvlášť. Mše E-moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "130", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.2", "debut_caractere": 3182, "fin_caractere_exclue": 4781, "texte": "Slovo o mších Fr. Brixiho vůbec a o jeho\npostních zvlášť.\nMše E-moll.\n(Pokračování.)\nV tétéž tónině přednesou dva hlasy: tenor a bass\nvětu: „genitum, non factum, eonsubstantialem Patři, per\nquem omnia facta sunt\" (Narozeného, ne stvořeného,\njedné podstaty s otcem, skrze něhož všechno učiněno\njest), postupují z G-dur na A-moll, učiní poloviční za-\nvírku a odeberou se, když byl bass ve slovech ~per\nquem omnia\" tenor v dolní dominantě imitoval, do C-Dur.\nAlt vpadne mezi kadenci se slovy „qui propter nos ho-\nnines\" do toho a iemu odpovídá soprán imitatorně\nv oktávě se slovy „et propter nostram salutem (a pro\nnaše spasení) a obrátí se pak z C-dur do G-dur. Na\nto následuje sbor (G-dur) se slovy „descendit de\ncoelis;' (sestoupil s nebe), jež nejprv bass, pak alt imi-\ntatorně v oktávě a konečně soprán v kvartě (dolní\ndominanta) se sextovým sesilněním tenoru pronesou.\nSoprán (solo) přidruží se bezprostředně se slovy\n~et incarnatus est\" (a vtělil se), z G-dur vycházeje\nv tempu „adagia\" k oné větě, přejde při slovích „de\nspirito sancto,\" s nimiž též alt souhlasí, do A-moll.\nNa závěreční akkord této věty vstoupí tenor se\nslovy „ex Maria virgine\" (z Marie panny), kterýmžto\nbass po jedné čtvrti v dolní dominantě odpovídá. So-\nprán, z A-moll k dominantě z E-moll se obraceje, pro-\nnese slova „et homo factus est\" (a stal se člověkem)\nuchvacujícím způsobem, které alt v dolní dominantě\nimituje. Slova ~cruciíixus etiam pro nobis sub Pontio\nPilato (Ukřižován také pro nás pod Pontským Pilátem)\nprovede sbor a sice dvouhlasně (tenor a bass). Tato\nmalá věta je plna žalosti a stesku.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1860-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "130", "page_fin": "131", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.2.4", "titre_corps": "Návod ku zpěvu, ohledem na národní školy. Podává J. L. Zvonař.", "titre_sommaire": "Návod ku zpěvu, ohledem na národní školy. Podává J. L. Zvonař.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "130", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.2", "debut_caractere": 4783, "fin_caractere_exclue": 4974, "texte": "Návod ku zpěvu, ohledem na národní\nškoly.\nPodává J. L. Zvonař.\n(Pokračování.)\nO mol-tónu.\nS tímto troj zvukem se před vezmou ta samá cvi-\nčení, jako se předevzaly s dur-trojzvukem. Později se"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "131", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 893, "texte": "připojí k tónům ec a ještě hlubší e: nechtělli by se\nkrok za na e podařit, počkalo by se ještě s ním, a\npředsevzalo by se následující cvičení:\na sice nejprvé ve vážném, později v trochu živějším\npohybu. Střídavě s tímto cvičením se může zpívat\ntaké toto :\nV řadě tónů a h c d e připadá diatonický půl—\ntón od A ku c Druhý: e f obdržíme, vystoupímeli v po-\nložené řadě ještě o půl stupně výše, ku př. ah c\nd ef. Poslední tón f nechf se zpívá s přízvukem, an\njest to druhý charakteristický tón mol-škály, jejž zpě-\nváci rádi dolů táhnou. Ostatně se nekončí při cvičení\nřada tímto nýbrž tónem e, jelikož by sluch neupokojo-\nvala na cisto. Cvicení další složená z těchto šesti tónů\nby mohla být tato :\nTěchto šest tónů by postačovalo docela co látka\nčili stupnice ku složení všelikých nápěvů v\na nepotřebovali bychom docela tónu gis, čili všeobecně\nřečeno, sedmého zvýšeného stupně.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1860-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "131", "page_fin": "132", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.2.5", "titre_corps": "Offenbach a jeho operetky. Podává M. B.", "titre_sommaire": "Offenbach a jeho operetky. Podává M. B.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "131", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.3", "debut_caractere": 895, "fin_caractere_exclue": 3816, "texte": "Offenbach a jeho operetky.\nPodává M. B.\n(Dokončení.)\nU veřejnosti jest Offenbach skrz naskrz Francou-\nzem, doma však v kruhu své rodiny srdečným, citu-\nplným, laskavým otcem. Muži však, který tolik trpěl\na bojoval, jako Offenbach, mohou se již odpustiti malé\njeho slabosti; až posud byl jeho životopis pravá bolestná\nhistorie v Paříži. Jacques Offanbak (tak jej Francou-\nzové vyslovují) narodil se v Kolíně nad Rýnem roku\n1821 ; osm let stár přišel do Paříže, a studoval po tři\nleta v konservatorium violoncell. Dvanáctiletý hlásil se\nk opeře komické, kdežto právě konkurs o místo violon-\ncellisty byl vypsán, a mezi dvanácti konkurenty on zví-\ntězil ; jeho první komposice, kterou ku provedení upravil\non komponoval již co osmiletý byla píseň, kterou\npsal pro komika Grassota ve vaudevillu: „Pascal et\nChambord.\" Až posud byl, aspoň uvnitř šfastný: on\nkomponoval; avšak nyní nastaly trampoty, když chtěl\nsvé práce též uvést u veřejnost. Kdo pak všimne sobě\nv Paříži hudebníka v orchestru, který nemaje ani jména\nani nějaké protekce, ani mužské ani ženské, a který\nke všemu ještě chudým jest! Vzdor dlouholetým pro-\nsbám u rozličných ředitelů komické opery nemohl do-\nstali ani jeden kus ku provozování; proto jeho radost\nbyla veliká, když jej ponejprv požádali, aby napsal operu\npro toto divadlo. Konečně se vši vytrvalostí dosáhl\ntoho, že se mu otevřelo divadlo „Variétés.\" Operetka,\nkterou dal provozovati, první, která přišla do veřejnosti,\nbyla: „Pepito,\" známá iv Praze pod titulem „Dívka\nz Elisonzo.\" Na to stal se kapelníkem v „Théátre\nfran9ais ,\" kdežto nebylo posud žádného orchestru;\nOffenbach jej utvořil a opustil teprvé, když dostal do-\nvolení k otevření „Bouffes-Parisiens,\" totiž dne 5: čer-\nvence 1855. V těchto letech též tolik komponoval,\njako marných cest konal, aby jeho práce se provozo-\nvaly; sam vypravuje, že nejméně 3997 marných návštěv\nučinil u ředitelů, umělců a umělkyň atd. Nu, myslil\nsobě, když tolik marných cest jsem konal, abych jednu\noperu dostal ku provození, tedy obětuji len čas k ob-\ndržení dovolení, toť přece bude nějaký výsledek zásluh\nmých nohou, když nemůže hlava uznání dojiti. A\nhle, po osmi cestách měl koncessí k založení „Bouffes-\nParisiens.\" Vystavěl nejprvé malé divadlo v Champs-\nElysées, a otevřel je v zimě 1855 kusem „Deux Aveu-\ngies.\" Až do nynějška, tedy za čtyry leta, napsal 27\noperetek, z nichžto uvádíme: „Le Postillon en gage,\"\n„La Demoiselle en Loterie,\" „La Bonne ď eufaut,\"\n„Dragonette,\" „Veuf du soir,\" „Bataclan,\" „Le Vio-\nloneux,\" „Le Savetier et le Financier,\" „La Nuit blanche,\"\n„Croque fer,\" „Pcrinette,\" „Mesdames de la Halle,\" „La\nChatte metamorphosée en feinme,\" „Le Mariage aux\nlaternes,\" „Madame Papillon,\" „Pepito,\" „Trornbalea-\nzar,\" „Les trois Baisers du Diable,\" „Le 66,\" „La Rose\nde St. Flour.\" Všecky jsou v jednom jednání, nebol\ndle uděleného jemu privilegia nesměl velké opery pro-\nvozovati a žádných sborů při provození použiti. Nyní se"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "132", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 708, "texte": "však výminka la zrušila, a první ovoce dovolení toho\nbyly „Orphée\" a „Geneviéve,\" může se říci, veliké\nzpěvohry komické. Offenbach komponuje s velikou\nlehkostí. Když vypravoval, že za času „marných cest\"\nsvých skomponoval šestnácte větších oper a dvě stě\npísní, z nichžto ani jedna nota nepřišla u veřejnost, a\nbyv tázán, proč tedy raději tyto nedá provozovati, než\naby opět nové komponoval, řekl sám, že též v tom\nčase novou operu napíše, než by se do staré opět\nvpravil. Offenbach bude snad budoucí rok stavětí nové\ndivadlo, nikoliv veliké, ale předce prostrannější nežli\njeho nynější, které dojista denně 2200 franků příjmů\nvynáší, kdežto divadlo, jaké stavětí hodlá, 4000 franků\ndenně snad vynášeli bude."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1860-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "132", "page_fin": "133", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.2.6", "titre_corps": "Praktický návod k varhanni hře od J. Förstera.", "titre_sommaire": "Praktický návod k varhanni hře od J. Förstera.", "signature_source": "H-k", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "132", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.4", "debut_caractere": 710, "fin_caractere_exclue": 4997, "texte": "Praktický návod k varhanni hře od J. Förstera.\n\n(V sešitech v pránumeraem cesté za 2 zl. 40 kr., nákladem\nRoberta Veita.)\nPřihlížejíce k velké důležitosti,' která se varhaníku\nza tou příčinou připisuje, že srdce a mysl obecenstva\nv chrámě Páně důstojně povznesti má, pokládáme za svou\npovinnost, nastávajícímu varhaníku obezřelé a důkladné\nvzdělávání ve hře na varhany důtklivě na srdce položit.\nVarhany, tento nejimposantnější a nejobjemnější\nze všech nástrojů, poskytuje však jen zasvěcenci ve-\nškerou úplň své bohatosti tónů a je k tomu nemalá snaha\na namáhání zapotřebí, aby varhaník ušlechtilé poklady\ntéhož královského nástroje v plné skvěiosti vytěžili\ndovedl. Avšak jen malý počet varhaníků dosáhne téhož\ncíle; jelikož ještě mnohým nevysvítá ještě patrně dů-\nležitost sisternatického základu, bez něhožto žádný var-\nhaník značných výsledků nedocílí a jelikož ještě mnozí\npohodlní jsou, aby přísnou, pravidly ustanovenou školu\ndůkladně prodělali.\nv\nZe větší část varhaníků s to není, nejjednoduší\nchorál plynně a harmonicky cistě přednesti, leží na\nbílédni; tím méně však může tu o dobrém, školou vy-\ntříbeném zacházení s pedálem zmfnky býti. Tyto ne-\ndostatky může toliko důkladné studium umové var-\nhanní školy odstraniti.\nTakové dílo vychází právě v pránumerační cestě\nod pana Jos. Fórstera, jenž si juž vydáním sbírky\nnejpotřebnějších písní kostelních pod jmenem\nlický varhaník'' chvalného jména získal. Praktický\ntýž návod k varhanní hře vyhoví úplně všem poža-\ndavkům a bude co první dílo téhož druhu u nás všem\nnastávajícím varháníkiun jakož i pánům učitelům vítán.\nPrvní dva sešity obsahují 78 čísel na 20 stránkách?\nkrásnými a jasnými notami vynikajících.\nSpisovatel počíná dvouhlasými cvičeními na ma-\nnualu přiklídně ležící ruce (čís. 1 10) a poskytuje tu\nučiteli příležitosti, že rozličné druhy not, význam le-\ngatury atd. žáku , pakli že se to ještě při klavíru ne-\nstalo, dostatečně může vysvětlit. Na to následuje cvičení\npři změněné poloze rukou a totiž tak, že jedna rukaškálu\nD-dur v půlnotách přednáší, co zatím druhá větu, kte-\nráž ještě vobjemu kvinty pracována jest a se obrátili dá,\nprovesti musí (čís. li). Když pak v čís. 12. obrácený\npoměr poloh ruk nastane, hrajou obě ruce v objemu\noktávy škálu C-dur, avšak jinak rhytmisovanóu as ob-\ndobnou (analog) dopovědí.\nV číslech 13 a 14 nastoupí pravá ruka s motivem,\njejž levice juž přednáší o takt později, z čehož imitace\npovstane. Následující dvě čísla 15 a 16 obsahují škálu\nA-moll a jsou právě tak kombinovány, jako čísla 11a\n12. Nyní následují buď figurované bud imitatorní\nvěty v snadných tóninách dur a moll a mají za účel,\nby se žák se všemi běžnými rhytmickými figurami a\ns druhy taktů seznámil.\nS číslem 22. počínají provedenější a tedy také\ndelší hudební kusy, ku kterýmž nejen tempo, nýbrž i\nregistrování přidáno jest. Číslo 23. je jemně plynné a\nvýznamné duo, kteréž byvši dobře předneseno, velmi\nsnadno místo práludia zaujmouti může. Zvláštní zřetel\nbral spisovatel k vzdělávání levé ruky a podal nádherné\njehožto ~Cantus firmus,\" jak známo,: objem\nkvinty nepřesahuje, co figurální chorál. Mezi tím, co\npravá ruka choralní melodii při nepohnuté poloze před-\nnáší, jest levici svěřen figurovaný bass, jenžto v sku-\npeních šestnácterek pryč se übíitó. Je to 20 taktů\ndlouhé cvičení, které častým opakováním pro technické\nvzdělání levice k nemalému užitku sloužiti bude. Zá-\nvěrek těchto cvičení tvoří hudební kus do Es-dur ~Conb-\nrio\" nadepsaný. Je brillantní a má za účel, by se\nseznámil žák s staccaten na varhanách, kteréž se, jak\nz dolní poznámky vysvítá, od staecata na klavíru pod-\nstatně líší.\nNa to následuje dle těžkosti v sistematické řadě\ndeset dvouhlasých cvičení; 10 pro levou a 10 pro pra-\nvou ruku (čís. 25—45). Majíf za účel, by se žák\nzvláště se způsobem klidné změny prstů seznámil a by\nspolu sloužily za potřebná, propravná cvičení pro poly-\nfonický způsob hraní. Jimi se dosáhne přede vším\nsamostatnost prstů.\nČísla 46—53 jsou krátká tříhlasová cvičení při\nklidně ležících rukou, k nimžto se, jakž nadpis udává,\n„krátké tříhlasové větyu co samostatné hudební kusy\npřidruží. Skorém každému z následujících kusů před-\nchází dur- a moll-škála vždy jinák rhytmisovaná a har-\nmonisovaná, bud v sopránu bud v bassu ležíc. Tato\ntříhlasová cvičení jsou výtečně na tři třídy rozvržena."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "133", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 772, "texte": "První třída (A) obsahuje cvičení, kdež pravice dva\nhlasy a levice jeden hlas přednáší (čís. 54—57). Při\ndruhé (B) je obrácený poměr (čís. 58—61), a při třetí\n(C) přednáší se střední hlas buď levicí bud pravicí.\nTato cvičení jsou v rozličných formách, v nej-\nužívanějších druhách tónin a taktů podána a mohou se,\njelikož určitý karakter vyjadřují, co užívati.\nPřipojený prstoklad je všude s velkou obezřelostí\nudán a dlužno tedy, by se nastávající varhaník přísně\ndle něho řídil; neboť bez správné applikatury nelze\nplynně zacházeti s manualem iv nejjednodušších po-\nstupech tónů a akkordů.\nZa tou příčinou poručujeme toto užitečné a vý-\nznamné dílo všem pánům učitelům a varhaníkům ato\ntím více, anto cena tohoto prospěšného návodu k var-\nhanní hře velmi levná jest.\n\nH-k."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1860-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "133", "page_fin": "133", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.2.7", "titre_corps": "Anna Františka Bendova. Novela ze života české zpěvačky. Vzdělal Vítězoslav Guth", "titre_sommaire": "Anna Františka Bendova. Novela ze života české zpěvačky. Vzdělal Vítězoslav Guth", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "133", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.5", "debut_caractere": 774, "fin_caractere_exclue": 4479, "texte": "Anna Františka Bendova.\nNovela ze života české zpěvačky. Vzdělal Vítězoslav Guth\n§|\" (Pakračování.)\n„Jste příliš milostiv, jasný kníže,\" odpověděla\nFrantiška, vážně se pokloníc, „můj hudební podíl se-\nstává jen z pravého užívání hlasu mého, jejž mi nebesa\ndarovala. Moji bratří však, a zvlášlě druhý, Jiří, jehož\njméno tak důkladnému znalci hudebního umění jako\nVaší Osvícenosti zcela neznámo nebude, jsou zdatní\nředitelé a Jiří také co hudební skladatel si už jméno\ndobyl.\"\n„Pamatuju se, že jsem o něm s úctou mluviti\nslyšel,\" odpověděl dědičný princ a oba odešli, blaho-\nsklonně hlavou kynouce.\nDruhého dne zrána obdržela slečna Bendova na\nvévodův rozkaz drahocenný démantový prsten a spolu\ni návrh k doživotnému engegement co komorní zpě-\nvačka se skvělými výmínkami. Františka s radostí to\npřijala.\nVíce však, ještě než vévoda byl dědičný princ\nArnošt jejím talentem zaujat a on byl vlastně příčinou\njejího tak brzkého engagementu. Velké cesty poskytly\nmu příležitosti vltalii s účinkem se seznámiti, jakýž hudba di-\nvadelní působí, Až posavad nesdílel při vší lásce k hudbě\nse svým otcem náklonnost k skladbám kostelním; jak-\nmile se mu však poštěstilo mši od Galuppiho, již svému\notci s sebou přinesl, a jejíž karakter od přísné školy\nse vzdaloval, zde provozovati, zúčastnil se horlivěji\nv tom, aby se kapela a sbor udržel. Jeho přičiněním\npřišla sem Bendova z Berlína, a doufal vůbec, že se\nmu poštěstí, časem volnějšímu uměleckému vývinu ve\nsvé zemi dráhu proklestit!.\nPo několika dnech odebrala se Anna Františka na\nzámek, aby se vévodovi za jeho milost poděkovala.\n*\n„Štěstí mé bylo by úplné,\" řekla svému kníže-\ncímu příznivci, jenž ji velmi laskavě přijal, „kdyby\npsaní mého bratra Jiřího tento pocit nebylo porušilo.\nJe ve svém stavu velmi nespokojen a hořce si stěžuje,\nže se jeho talentu obor, kde by působiti mohl, ne-\nposkytuje.\"\n„A jaký jest jeho obor?\" tázal se vévoda.\n„Jeho královská milost, Bedřich Velký, ráčil jej\nuslanoviti za komorního hudebníka u druhých houslí při\nberlínské kapele a můj bratr to s díkem uznává, jak\nmnoho svému vznešenému pánu za to povinován jest.\nBohužel jest to však méně umělecké provedení hudeb-\nních kusů, po němž jeho duch baží. Jeho snaha a\ntouha zaměřují k samotvůrčímu působení; k jadrnému\nvedení celého hudebního ústroje musel by se stát\nředitelem kapely, pak by umění a knížeti svému čest a\nradost spůsobiti mohl. O! jeho osud jest nezaslouže-\nným spůsobem mnohem trudnější nežli osud mnohých\ntisíců z jeho méně nadaných spolužáků !\"\n„Kde pak dokončil bratr svá studia ?\" tázal se\nkníže, „v kterém hudebním ústavě jest vycvičen ?\"\n„Vlastního návodu v komposici nedostalo se mu\nnikdy,\" odvětila krásná zpěvačka, přirozenými vlohami\na krasocitem svým osvojil si však zcela nauku o kom-\nposicí, a následuje ji, aniž by věděl proč. Pamatuju se,\nže mi jednou přečetl důkladnou úvahu o jedné své\nskladbě, řka: „Posuzovatel pozoruje a chválí zde můj\nzřetel k nejvznešenějším pravidlátn v komposicí, o nichž\nmně, skladateli, ani jména známa nejsou.\"\n„Věru nadobyčejně nadaná hlava,\" odpověděl vé-\nvoda, „ale co jste mi zde, krásná slečno vypravovala,\nnesmíte jeho spoluumělcům sděliti, sice by hluboce\nv úctě jejich klesl.\"\nS vnadným a skromným úsměvem odvětila Anna\nFrantiška: „Vaše Jasnost neračiž mne za tak nezkušenou\ns pletkami života uměleckého považovati. Zde bylo\ndlužno pravdu mluvit a směle jsem to také bez tajení\nučinila; před školometnými učenými hudebníky však,\npřede vším ale před naším ctihodným panem Stózelem,\njenž každé samostatné vystoupení zakazuje, bych se\ntoho jak tě živa nebyla dopustila; leda kdybych\" připo-\njila, půvabně se pokloníc „ve Vaší Jasnosti měla pod-\nporovatele proti zastaralým předsudkům toho muže.\"\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-06-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-06-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1860-06-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "134", "page_fin": "138", "image_debut": 6, "image_fin": 10, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.2.8", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "134", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "135", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.7", "debut_caractere": 2287, "fin_caractere_exclue": 5974, "texte": "(G.) Z Chrudimi. (Pan Strakatý. — P. Gluth.)\nDne 5. t. in. dostalo se nám po divadle krásného hu-\ndebního požitku. P. Karel Strakatý zpíval v besedě\nměšťanské několik písní, z nichžto Škroupova „Kde do-\nmov můj 44 velké pochvaly došla. Pan Gluth, ředitel\nústavu pianního z Plzně, přednesl na piano některé pieey\ns velkou elegancí a líbil se velice.\n(—7 ) Z České Skalice. (Hudební Akademie.)\nDne 20. května uspořádala se přičiněním p, poducitele\nVil. Wolfa a p. Sed. ml. k dobrému účelu v sále p.\nSteidlera hudební Akademie, načež taneční zábava\nnásledovala. Počátek učiněn „Slavnostní ouverturou od\nFr. Škroupa, kteráž od úplného orkestru 50 hudebníků\nčítajícího ku spokojenosti obecenstva správně provedena\nbyla. Na to ji následovala ouvertura k opere „Belisar\"\nod Donizettiho a k závěrce veselá ouvertura „Vídenský\ndobrovolník\" od Miillera. Při těchto 3 skladbách se\nzvláště p. Wolf, podučitel Skalický co obratný dirigent\nvyznamenal, a byl za to hlučným potleskem od obeceu -\nstva odměněn. Na piano zvláště vynikali sl. P i c h o v a\nv\nz Hořiček a p. aktuar Gust. Sourek z Náchoda; první\npřednášela koncertní polku od Wallace, a druhý svou\nvlastní skladbu: Variace na národní píseň „Na tej\nlouce zeleny\" velmi pěkně a došly hojné pochvaly.\nP. Wolf přednášel „balladu\" pro housle od Panofky a p.\nSed. ml. „brillantní fantasii\" pro cello od Artota, oba\ns citem a uhiazeností. — Slečna P. a sl. R. přednášely\nvelmi rozmarně duetto pro 2 soprány „Der Edelknecht\"\nod Kreutzra; na to nás překvapila sl. P. písní „ÍJmysl\nčeské děvy\" od Pivody; její cituplný přednes rozjařil\ntak obecenstvo, že byla velmi hlučně voláním a po-\ntleskem nucena ještě jednou před obecenstvo vystoupili.\nP. Kč ml. z Náchoda přednesl z ochoty velmi výtečně\n„Zastaveníčko\" od Ne s v a dby, a potkal se s pochvalou. Ko-\nnečně nás překvapil p. Sed. z Jesenic, 851etý stařec,\nvšak ještě čilý a úplně zdravý kmet hrou na cimbál,\nna kterém pravým mistrem slouti může; pro některé hosti\nto bylo tím zajímavější, an ještě tento památní nástroj\nneviděli. Přednášel variace na píseií „To jsou\nkoně.\" Bylo to velebné podívání na starce, an tak jistě\na hbitě svými paličkami na strunách líbezné tóny vylu-\nzoval, jsa doprovázen velmi vkusně od Sed. ml. na ruční\nchromát, harmoniku. Obecenstvo ho potleskem a voláním\nhojně odměnilo. Přál bych mnohému příznivci starých pa-\nmátných nástrojů, p. Sed. slyšeti na cimbál „Pange lin—\ngua,\" „bitva u Lipska\" a j. v., které velmi mistrně\npřednáší. Po ukončení akademie počala taneční zábava.\nNávštěva byla vzdor nepříležitému času dosti četná. Mezi\nhosty byl též přítomen c. k. podkrajský p. Arit se svou\nchotí, jenž co přívětivý úřadník a co velký podporovatel\na příznivec všech k dobrým prospěchům čelících věcí\nchvalně znám jest. Vyslovujíce srdečné díky všem pp.\nučitelům, kteří ochotně k zdařilému celku všemožně při-\nspěli, jakož i všem pánům účinkujícím, doufáme, že nás\npp. podnikatelé této hudební zábavy zase, však v příhod-\nnějším čase novou zábavou oblaží; a máme za to,\nže se jistě obecenstvo, zvláště domácí, u větším počtu\nzúčastní. Česká Skalice nikdy nezůstala v hudbě proti\njiným městům pozadu.\n(B.) Z Děčína. (Alex. Dreyschock.) Věhlasný\nnáš virtuos, pan A. Dreyschock dával tu dne 7. t. m.\nku prospěchu fondu k vystavení školy v Podmoklí v zá-\nmeckém divadle koncert, v němž též slečna Peter-\nsova z Děčína, bývalý člen opery v Lubeeku a dvorní\npěvec z Drážďan p. Freny účinkovali. Co máme o ge-\nniálně hře našeho rodáka říci ? Nadšenost nad divu-\nkrásnou hrou, jižto z piana vykouzlil, mísila se s úža-\nsem nad jeho báječnou technickou sběhlostí. Po každém\npřednesu byl nekonečný potlesk, jenž po provedení „Les\nArpeges,\" „LTnquiétude\" a po velkolepém závěrečním"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6401, "texte": "„Rhapsodie hongroise\" od Fr. Liszta k pravé bouři do-\nstoupil. Na všestranné přání přidal náš Alexander\nvariace na anglickou hymnu „God save the King\" pro\nlevou ruku a byl nesmírnou pochvalou obsypán. K zá-\nvěrce házeny byly našemu umělci květiny a vavřínový\nvěnec.\n(L.) Z Blatné. (Kostelní hudba.) Na svatodušní\npondělek dávala se řízením pana Duponta, kapelníka z No-\nrymberka mše D-moll od Haydna, graduale F-dur pro\nsoprán a klarinet od Cherubiniho, pak za offertorium\n„Zdrávas\" pro 8 hlasů od B. Jelena. Všechny skladby\nbyly zdařile provedeny; zvláštní pochvaly zasluhuje pra-\ncisné řízení p. kapelníka a mistrný zpěv sleč. Lindne-\nrovy, kteráž s hlubokým as zbožným citem sola před-\nnášela. Větší část účinkujících sestávala z domácích sil\nutěšený to důkaz, že náš zasloužilý vzorní učitel a\nředitel kůru, pan Martinovský, nejen výtečné hudeb-\nníky vzdělávati umí, nýbrž i na ně tak účinkuje, se se\nustavičně zdokonalujíce a svůj vkus tříbíce vždy chuť\na lásku na jevo dávají, při kostelní hudbě spoluúčinko-\nvati. Dne 29. května byly oddavky p. Duponta se sl.\nLindnerovou v děkanském chrámě. Při této příležitosti\nprovozovalo se české snoubní pak 5.\nmše od V. Horáka (B-dur) velmi krásně.\n—b— Z Kutné Hory. (Hud. Akademie.) V před-\nvečer nejvyšších jmenovin císaře Ferdinanda dne 26. května\ndávána byla zde hudební akademie, v které nám\nmnoho výtečného poskytnuto bylo. V prvním oddělení\nprovozovala se výtečná synfonie Mozartova z Es op. 58.\nVznešenost skladby této pojal ouplně ze všech sil domá-\ncích hudebních ochotníků sestavený orkestr, a provedl\nkaždou část s vřelou nadšenostiý takže všem oučinkujícím\nté nejhlučnější pochvaly se dostalo. Druhé oddělení otevřel\nsbor pro mužské hlasy od Vogla, „Zpěv jonáků,\"\nze „Záboje\" a zpěváci velmi zdárně si počínali, rovněž\ntak dělo se ve sboru druhém od Dr. Tragyho „S mí ř e ní\"\ntéž ze „Záboje\" pak v závěrečním od Storcha „Nácht-\nlicher Gruss,\" a pakliže sbor zpěváků ve cvičení ne-\nustane, může nám často výtečných věcí přednesti. Pan\nKlír, učitel zpěvu při zdejší reální škole, zpíval překrásně\nbaladu od K. J. Erbena „Sirotek,\" k nížto zpěv s prů-\nvodem piana složil zdejší výtečný ředitel chrámové hudby,\nP. M. Veselský. Skladba vyniká dobrými vlastnostmi,\na svědčí o krásném nadání skladatelově k podobným pracím;\npřednešení bylo cituplné a jasné. Pravou ozdobou akademie\nté byla solová hra na bousle, jižto provozovala slečna B.\nSvobodova rozená Kutnohoranka, nyní však s rodiči svými\nv Litomyšli žijící, kteráž schválně na vyzvání sem byla\npřijela. Přednášela „Fantaisie Caprice\" a pak „Re-\nverie,\" adagio pro housle od Vieuxtemps-a. Neřekuu\nmnoho, když povím, že se přednešením těchto skladeb\npravá umělkyně býti osvědčila. Nejen že vnikla ouplně\nv skladby, nýbrž každou jednotlivou větu přednesla s ci-\ntem vroucím, jak ho skladba požaduje. Za to ale také\nvyznamenána byla pochvalou všeobecnou, a to tím více\nceny má, jelikož právě náhodou zde přítomný krajan náš\nakr. Wiirtemberský zpěvák p. Písek takřka prvním byl,\nkterý znamenitou hru její veřejně obdivoval a uznal. Na\ntakovou žačku může býti p. profesor Mildner pyšným.\nKu všeobecné prosbě a přání potěšil nás p. Pí šek třemi\nčeskými a jednou německou písní. Jak zpíval? Směl bych\nse osměliti úsudek pronesti? Zpíval jako Písek a tomu\nporozumíte. Druhý svátek svatodušní zpíval též dvě só-\nlové arie v chrámu sv. Jakuba. Za uspořádání zábavy\nté vznesené máme co děkovati řediteli chrámové hudby\np. P. Veselskému; provedení řídil ouplně p. Fi\\ Ka-\nván, jemuž již tak mnoho zde k poděkování máme.\n(A. V.) V Lánech blíže Pardubic. (Kostelní\nhudba.) Dne 16. května o pouti sv. Jana Nepomuckého\nprovozovala se zde velká mše do C-dur od Alb. Ma-\nška, graduale, solo pro bass a housle od Ryby a offer-\ntorium, duett pro tenor a bass od L. Spohra. P.Wal-\nter učitel v této obci, osvědčil téhož dne, že i s malými\ndomácími silami slušnou kostelní hudbu zde děíati může.\nHosté, kteří z ochoty při té slavnosti spoluúčinkovali, byli\npánové: Josef Klika tenorista a Frant. Janda basista,\nučitelové reální školy v Pardubicích. Že mše letošního\nroku mnohem lépe vypadla, leží v tom, že se žádná tak\ntěžká mše k tomu cíly nevyvolila, jako v předešlém\nroce, kde skorém každý z pánů hudebníků vícekráte vě-\nzeti zůstal; zvláště první housle jakožto vodítko sopránu\nztratily niť nejméně asi třikráte a ponechaly vše jiným\nhudebním nástrojům, toliko v Credo ve fuze se tenor a bass\nstatečně drželi. Za tou příčinou musíme panu Wal-\ntrovi tenkráte všechnu chválu za jeho snažení vzdáti,\nže všechny cátky mše obezřele s pány diletanty provedl.\n(E. K.) Z okolí Mladoboleslavského. (Vad-\nná hra na varhany.) Vstoupiv jednou v neděli na kůr\nv chrámu Páně v jisté vesnici okolí zdejšího, ustrnul\njsem nad velmi chybnou hrou p. učitele na varhany, a\npomyslil jsem sobě několika slovy zde o ní zmíniti se,\nneb i vady, které při jiných vidíme a pozorujem, stanou\nse nám užitečné, když se jich hledíme vystříhati. Hra\njeho byla beze všeho dojmu a velmi málo k pobožnosti\npovzbuzujíc. Při zpěvu mešní písně nechával p. učitel\nvarhanní hlasy tak silně huceti, že pro ruch zpěv shro-\nmážděného lidu ani slyšeti nebylo, ač se někteří zpěváci\ndosti vydatně zpívati namáhali, nemohli proniknouti.\nJiné však zvuky ozývaly se v předehře, mezihře a dohře; velký\nhřmot sice ulevil, ale zase se ozývala uši urážející\nkočičina. (Smím-li tak bez prohřešení takovou chrá-\nmovou hudbu nazvali !) Tu p. učitel tak rychle zas ru-\nkama po klávesách (manualu) jezdil, jakoby sběhlost\nsvých prstů schloubou okazovali chtěl. Mám za to, že\nhra na varhany v chrámu P. nemá býti hlučným a ne-\nladným hřmotem; ale má k průvodu zpěvu a jiné hudby\nk dojímání srdce a k povzbuzení větší pobožnosti lidu\nsloužiti. Nechť to uváží venkovští p. učitelové a přiměřeně\nk pobožným písním hrajou.\nZ Nové Paky. (Produkce zpěv. spolku.) Na\nsvatodušní pondělí uspořádal náš mužský zpěv. spolek,\njenž ku konci r. 1859 zde založen byl, druhou veřej-\nnou produkcí, v nížto jsme také instrumentální skladby,\ntotiž: ouvertury k „Carostřelci4' a k „Faustu\" slyšeli.\nObě tyto skladby byly přičiněním a přispěním pana Dra.\nE. K...a ap. J. J., jakož i jiných slušně provedeny a\ns pochvalou přijaty, Dále provedeny byly české sbory\n„Holuběnka\" od Sedláčka, „My čeští Manové\" od A.\nJelena, „Převrácený svět\" a Quodlibet z českých písní\nod L. Zvonaře, kteréžto správně provedeny byvše velmi\nse líbily. Konečně slyšeli jsme písně české „Mladý ci-\n\nS přílohou."}, {"page_pdf": 9, "page_imprimee": "137", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.9", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6079, "texte": "(Příloha.)\n*) Vaše dopisy budou nám vítány,\n\nkán\" od J. Tobiáška a „Touha\" od K. Záhorského.\nV první vynikal pan S. dobrým přednesem a p. Z—ý\ndošel za svou skladbu „Touha,\" kterouž přiměřeným ná-\npěvem opatřil, zasloužené pochvaly. Jakkoliv tato pro-\ndukce, jejížto program by jiným zpěv. spolkům za vzor\nsloužiti mohl, dobře vypadla, zdá se, že byla předčasnou\na radili bychom přičinlivému p. řediteli, by s produkcemi,\nnení-li příprava úplně dokonalá, nespěchal a raději ji od-\nložil; neboť jen výbornou přípravou dá se skvělého vý-\nsledku dosáhnouti. Hojná návštěva a hlučná pochvala\njsou patrné důkazy, že náš zpěv. spolek zasloužené\npřízně požívá a vždy větší vážnosti dosahuje. Miroslav.\n(?) Z Rokycan. (Hudební akademie.) Na druhý svato-\ndušní svátek dostalo se přičiněním horlivého pana ředitele\nP. V. Světlíka našim hudbomilům krásné hudební zábavy,\nanto své hosti pana Ad. Břich tu a jeho dceru z Prahy\npohnul, by své hudebné vlohy zd£ rozvinuly. Přispěním\npánů učitelů a velenadaného AU Karla, žáka Pražského\nkonservatoria, jenž zde ze zdravotních ohledů prodlévá,\nuspořádána jest hudební akademie, ježto dlouho utvkí\nv paměti zdejšího obecenstva, Pan Brichta, co dilletant\nna cello chvalně znám, přednášel „Souvenier de Spa<4\ns velkou obratností a elegancí, sl. Brichtova zpívala\nněkolik písní a osvědčila, že její zvučný a objemný hlas\nškolou juž značně je vytříben. Pan Karel cellista hrál\nna piano „Der Schmetterling\" od Ch. Wehle výrazně a\nuhlazeně a podal důkaz, že i s tímto nástrojem výtečně\nzacházeti umí. Jest věru co litovati, že často takých zá-\nbav nemáme. Jak snadno by se tu mohl utvořiti mužský\nzpěv. spolek, kdyby se myšlenky té někdo energicky\nujal. A jak by hudba kostelní rozkvetla, kdyby taký\nspolek do života vstoupil. Doufejme, snad se někdo o\nto vezme, a takový spolek zarazí. Tím zajisté povstane\nčilejší ruch a národní uvědomění v našem staročeském\nměstě.\n(J. L.) Ze Sediiiiborek (Wartemberk). (Produkce\nzpěváckých spolků) 29. května. Na prostřední svátek\nsvatodušní oživeny Sedmiborky četným obecenstvem, jež\nse z okolních měst, jmenovitě z Turnova, z Jičína, Mladé\nBoleslavi a Lomnice do tohoto malebného a téhož dne\npraporci a květinami ozdobeného místecká odebrali, aby\nse zúčastnili v zábavě od Mladoboleslavského, Josefodol-\nského a Královehradeckého spolku žpěváckého uspořádané.\nPočátek učiněn o 4. hodině. Zpěváci sešli se s lesnatého\nnávrší v lázeňské kolonádě, ozdobené různobarevnými pra-\nporci (mezi nimiž pohříchu naše české menšinu tvo-\nřily), kdež i krásná pleť shromážděna byla. Program\nsestával ze sedmi německých a pěti českých písní. Ač-\nkoliv veškeré kusy velmi precisně se provedly, předce\nčeské sbory mnohem vřeleji přivítány jsou; byly to jme-\nnovitě: „Radostné cestováni\"4 od Yašáka „Válečná44\nod Kuckena „Cikáni\" od Vogla a „Žežulinka44 od\nKnittla, z nichž Cikáni a Žežulinka opakovati se musely,\nvzláště pak prvnější velikou sensací způsobila. Po pro-\ndukcí přednesl lázeňský lékař pan dr. Šlechta spojeným\nspolkům „díky a slávu,44 kteráž slova u všech přítomných\nsrdečného ohlasu našla.\n(S.) Ze Semil. (Zpěvácký spolek a hudba ko-\nIstení.) Naše město nezůstane pozadu za jinými městy\ndrahé vlasti naší. Také zde zřídil se letošního roku\nzpěvácký spolek, který své týdenní cvičení ve středu\ná v sobotu odbývá. Kojíme se pevnou nadějí, že tento\nspolek nejen obliby, ale i hojného účastenství si získá,\nan bezpochyby nejvíce české čtverozpěvy a sbory\npěstovat bude. K účeli témuž odbírá zdejší horlivý mě-\nšťanosta p. J. Č. Záboje a Dalibora a vše spolku\nochotné daruje. Ostatně bude zpěvácký spolek i zdejší\nkostelní hudbě vhod, jelikož pak větší skladby usly-\nšíme, o čemž jsme se již minulé svatod. svátky poněkud\npřesvědčili. Provozovala se totiž slavná mše, při které\ntento spolek spoluúčinkoval. Přede mší sv. jsme slyšeli\n„Veni Sancte44 od p. Horáka (příloha k Daliboru); co\nGraduale čtverozpěv „Pane náš44 od Fr iml a (ze Sbor-\nníku) a české Offertorium od Jelena. Všecky tyto kusy\nprovedly se zdařile. Co nevidět uspořádá tento spolek\nzábavu, v nížto se rozličné sbory zpívati budou. Ředitel\ntohoto zpěv. spolku, pan aktuar Fr. Pinc (jehož půso-\nbením se spolek zřídil), získá si velikou zásluhu, an se\nvšemožně o zdokonalení zpěvu přičiňuje, nešetře při tom\nžádného namahání a nákladu.— 0 první zábavě dá—li\nBůh příště. *)\n(U.) Z Tábora. (Klesání hudby kostelní a svět-\nské.) Odevšad čteme v Daliboru správy o rozkvětu hudby,\njen v našem městě počíná umění toto klesali. Máme zde\nsice zdatného varhaníka a ředitele kůru, kteří se ovšem\no zvelebení hudby snaží; avšak snaha jejich je bez\nznačných výsledků. I bude se mnohý tázati, odkud to\npřichází, že hudba u nás kloní se k úpadku ? Obyvatelstvu\nzdejšímu z větší části ze soukeníků sestávajícímu nedo-\nstává se následkem špatných obchodů peněz, by své děti\nřádně hudbě vyučovali dali a mimo to neváží si oby-\nvatelé umění tohoto; neboť výtečný hudebník dostává jen\nskromnou odměnu za svou činnost. Co se hudby\nchrám ové týče, té se lépe daří. Dávajíť se každou\nneděli a svátek důstojné mše, n. př. provozovali zdejší\nhudební ochotníci na hod Boží mši od Haydna do D\nvelmi správně as dobrým výsledkem. Méně dobré ko-\nstelní hudby najdeme v zdejším okolí; neboť tu juž do-\nčista klesati počíná neb klesla. V Chot o vinách, kde\ndruhdy hudba zkvétala a kam lidé pro krásnou hudbu\nspěchali, jest nyní smutný stav kostelní hudby. Učitel\nnyní stářím sešlý ana zraku slabý, jest následkem ne-\nduhu netrpěiiv a chce mít všechno pohodlí; nuže, jak\nmůže tedy hudbu říditi? Mimo to panuje na kůru zpou-\nsta; nenachází se tu dobrých nástrojů ani strun; toliko\nněkolik starých rozbitých trub. Hudba není než o\npouti ato ještě chatrná. Učitel si nevzdělává zpěváky\nani hudebníky, nuž co divu, že takým způsobem hudba\nzaniká. Bylo by žádoucno, by slavné duchovenstvo věci\nté se ujalo a na provozování důstojné hudby tlačilo.\nDoufejme !\n\nCařihrad. Virtuos na housle, pan M. Hauser,\nobdržel od sultana řád Medšidský.\nCzestochowa. Dne 11. března byl zde uspořádán\nřízením učitele hudby, p. Václ. Blažka*) vokální a instru-\nmentální koncert ve prospěch Varšavského „Instsytutu"}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "138", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600610-01.1.10", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3091, "texte": "Muzyczného,\" v kterémž mimo četné ochotníky zúčastnili\nse též pp. A. Hesse, kapelník cársko-rusk. pluku Viteb-\nského cellista) a Wl. St e lmas i ewic z, místní\nučitel hudby. Koncert tento byl prvním veřejným obje-\nvem hudebního diletantismu v Czestochowě a získal fondu\nřečeného ústavu přes 300 rublů stř. (R. M.)\nKrakov. Zdejší zpěvácký spolek, jenž 36 účin-\nkuj ícíah a k 80 přispívajících údů cítá, vykonal v neděli\ndne 20. května v akademickém chrámu u sv. Anny říze-\nním p. Piskácka Haslingrovu vokální mši do C-dur.\nLipsko. Před nedávnem přibyl jsem pan Mikuláš\nRubinstein, bratr Antonína z Moskvy a osvědčil se\nv soukromém kruhu co výtečný pianista. Reinecke, ředitel\nhudby ve Vratislavi převzal ředitelství koncertů „Ge-\nwandhausu.\"\nMannheim. Na vypsanou cenu za nejlepší kon-\ncert pro housle, kterouž zdejší „Tonhalle\" r. 1858\nuveřejnila, sešlo se 38 skladeb. Z těchto byl houslový\nkvartett od Gurlita, z Altony rozeného, od soudců Hil-\nlera, Lachnera a Kalivody za nejlepší uznán.\nMnichov. Dne 31. května dávalo se lfigenie\nv Aulisu od Glucka při přeplněném divadle. Obecenstvo\nbylo rozněceno klassickou hudbou a osvědčilo, že ještě\nhudbou Verdiho poruženo není.\nv\nNizza. Hrabě Vigier, choť slavné zpěvačky Žofie\nCruvelli-ové, zakoupil statek Garibaldiho zde za 150.000\nfranků.\nPešf. Zdatný skladatel pan S. Kohányi, vydá\nu Jana Herze v Pešti v pranumeracní cestě „Album\nSz éch en yi-h o,tt obsahující 10 zdařilých maďarských\npísní ku prospěchu národního pomníku největšímu Maďaru\nzesnulému Szé cheny i-mu. Pranumeracní cena na\ntoto dílo je 1 zl. rak. cis., s poštovní zásilkou 1