{"numero_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_sha256": "00457e1f44af8bedfae5cd20195a4bfcd806979585928ef0cc4823c7da25c143", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1860/08/20_01/bmtnabd_1860-08-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[189]", "page_fin": "190", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.1", "titre_corps": "Hudební bratrstvo (Convivium) v Bělé. Sděluje Václav Kredba.", "titre_sommaire": "Hudební bratrstvo (Convivium) v Bělé. Sděluje Václav Kredba.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[189]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3639, "texte": "Hudební bratrstvo (Convivium) v Bělé.\nSděluje Václav Kredba.\nSkoro všude po Čechách, kde jenom jakého hu-\ndebního spolku stává, slavfvá se den sv. Cecilie co\nvýroční slavnost hudebnická. Nevím však, jakým způ-\nsobem se stalo, že se Bělští hudebníci sv. Cecilii zpro-\nnevěřili, vyvolivše den sv. Maří Magdaleny za den slav-\nnostní. Památku tuto odbývají zdejší hudebníci vždy\nco nejslavněji, a to po celé dva dni. Prvního dne\nshromáždí se všichni ku zpívané mši sv., při čemž se\nvždy některá z umělejších a slavnějších mší provozuje.\nOdpoledne pak shromáždí se všichni hudebníci u ředitele\nkůru. Tu se přede vším hoduje a což se samo sebou\nrozumí slavně zapíjí. Pak se přednášejí rozličné zpě-\nvácké a hudební skladby. Mezi tím, pro variaci, pro-\nvozují někteří z ferinů, jakýchž žádné české hudební\nspolečnosti nechybí, své šprýmy a kunšty, tak že se\ntím milé a utěšené zábavy až do pozdné noci způsobuje.\nDruhého dne je zpívané requiem za všechny v Pánu\nzesnulé spoluoudy téhož bratrstva. Pak se započíná a\nkončí jako včera. A však není dovoleno každému hu-\ndebníku podílu bráti na slavnosti této. Musíf býti oudem\nbratrstva. Ivoiíť totiž zdejší kostelní zpěváci a hu-\ndebníci, na základě jistých pravidel a výminěk bratrský\nspolek, kterýžto od roku 1746 svého původu a ztvržení\nod hraběte Frant. Arnošta z Waldštýna nabyl.\nRegule tyto, pro jich zvláštnost, dle originálu\nsdílíme:\nJá František Arnošt, svaté Římské říše hrabě\nz Waldsteyna, dědičný pán panství: Hradiště, Bělé a\nKuřívod, Hiršperku a Bezděze v království Českém,\njakož také seniorátu panství Třebiče v Markhrabství\nMoravském, Její Římské císaře jakož také v Uhřích a\nČechách královské Milosti skutečná tajná rada, rytíř\nštiftu sv. Václava a nejvyšší předkrojíč v království\nčeském.\nVyznávám tímto listem otevřeným, kterak ke mně\nponíženě suplicírovali moji milí a věrní svěření podaní\nz města Bělé, též z městečka Kuřívod moji tělesní\npoddaní, poníženě žádajíce, abych Já jim ke cti a chvále\nBoží, panně Marii a všem Božím Svatým k počestnosti\na k správnějšímu pořádku a vštěpení musiky, skrz\nkterou (jak žalmista Páně sv. David v žalmu 99 v 7,\ntéž žalmu 150 v 3, 4 a 5 vypisuje) všechny věřící\nk pobožnosti vzbuzují.\nNásledující artikule k zachování v jejich akademii\nconíirmiroval a potvrdil.\nNa jichžto žádost ty následující punkta jim po-\ntvrzuji, a to sice:\nPrimo. K službám Božím jeden každý po sezvá-\nnění na kůr se nalézti dá, a kdyby z nedbalosti „Kyrie\"\npromeškal, tak pokuty 3 kr., za „Gloria\" 6 kr., za\n„Credo\" 9 kr. dáli povinen bude a tak dále. Kdyby\nsice nevyhnutedlná příčina byla, že by nemohl na mši,\nnešpory neb letanie přijití, tak se má u zvoleného\nrektora neb kantora ohlásiti.\nSecundo. Všichni upřímně a dobře spolu život\nvésti, uctivě se chovati, mladí starším poníženi býti,\nkantoru v musikantských věcech vždy poslušnost za-\nchovat! mají, co kdyby který přestoupil, pokuty bra-\ntrstvu složí 30 kr.\nTertio. Jeden druhému špinavé slova vydávati*\nani mezi sebou nikdež se bít nemají, jestli by se to\nstalo, ten kdo dříve uhodí, aneb hanu by dokázati\nnemohl, bez milosti bratrstvu 1 zl. složili a toho haně-\nného ještě odprositi má.\nQuarto. Kamkoliv procesí konáno bude, tak mají\nspoleční musikanti hned po sezvánění v kostele se na-\nlézti dáti, při takovém procesí in persona přítomni býti\na jeden každý jak v cestě tak potom při mši sv.\nk svému instrumentu bez pobízení se přičiniti a dobře\nproducírovati, potom jej na místo zase složití. Kdo by\nto bez příčiny zameškal, ten bratrstvu 30 kr. dá.\nQuinto. Po každé na oznámení jim od kantora\nv času pohodlném k prosbě se dostaviti povinni budou,\nkdo by ji zameškal, ten bratrstvu 9 kr, na svíci složí."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 292, "texte": "Sexto. Když roční Convivium držeti se bude, tak\nmají mladší starším (by třebas mladší v instrumentu\nschopnější byli) uctivě sloužiti a je nepředcházeli, jeden\nkaždý svůj musikantský qtiartal 6 lir. složití. Který\nby proti tomu byl, ten do pokuty dle uznalosti přeči-\nnění upadne.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "190", "page_fin": "190", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.2", "titre_corps": "O registrování cíli o oučelu a umění přiměřeného použití hlasû varhanich.", "titre_sommaire": "O registrování cíli o oučelu a umění přiměřeného použití hlasû varhanich.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.2", "debut_caractere": 294, "fin_caractere_exclue": 4753, "texte": "O registrování cíli o oučelu a umění přiměřeného\npoužití hlasû varhanich.\n(Pokračování.)\na) Při slabém registrování.\nV manuálu všech 8, v pedálu všech 16 stop. ré-\ntových hlasů (Labialstimmen).\nPřijde ovšem na hojnost hlasů varhan, mluvíme-lt\no silném aneb o slabém registrování. Při malých varha-\nnách bude registrování v manuálu již snad s třemi 8 stop.\na v pedálu s jedním neb dvěma 16 stop. hlasy silné\ndosti, co zatím při větších varhanách ještě s pěti až\nsedm 8 stop. a v pedálu s Iřemiaž čtyřmi 16 stop.\nhlasy se slabým nazvali musí.\nb) Při sesíleném registrování.\nMimo při a) jmenovaných hlasů přivezmou se:\nv manuálu všecky 4-, v pedálu všecky 8 stop. hlasy.\nPři větších varhanách může zde dle libosti v ma-\nnuálu 16- a v pedálu 32 stop přivzato býti, též se\nmůže k vůli střídání veškerých rourových strojů použiti.\nc) Při prostředně silném registrování.\nMimo při a a b jmenovaných hlasů: v manuálu\nvšecky mimotní a doplňující hlasy i s 2- a snad 1\nstop. registry, zdali takové se tam nachází, v pedálu\ntaktéž všecky mimotní hlasy ve spojení se všemi 4 stop.\na snad 2- a 1 stop. reg., které se vsak jen v starších\nvelkých varhanách nacházejí.\nV manuálu mohou také dle libosti 1 stop. a v pe-\ndálu, zdali se tam nacházejí, snad také 2- a 1 stop.\nreg. ještě vynechány býti, které se však při plném\nstroji vytáhnou. S rourovými stroji může se jako při\nb naložiti.\nd) Při silném registrování, cíli při plném stroji.\nMimo již při a ba c vytažených hlasů: všecky\nmíchané aneb mixtury, jak manuálu tak v pedálu a\nveškeré rourové stroje. Z těchto 4 podotknutých hlav-\nních sestaveních reg. vyplývají dvě důležité pravidla:\ná) Při řegistrování jest hlavně hleděti, by jeden\nhlas druhý podporoval, a velké a hlubokoznějící hlasy\nod menších a ostřejších zdvyženy byly, jelikož tím tón\nprvních určitostia %řetelnosti nabude co zatím menší\na ostřejší hlasy od větších se zakrýjou a méhě proni-\nkavými stanou*).\nb) Při registrování nesmí se učiniti žádná mezera.\nBylqby tedy chyhné v manuálu, u př. jeden nebo více\n2 stop. hlasů sestaviti, poněvadž by pak zprostředkující\n4 stop. hlasy (a při sesíleném registrování na kvintu\n22/s stop.) chyběly, nemenší chyba by se učinila, kdyby\nse v pedálu 16- a 4 stop. hlasy sestavily, poněvadž by\npak 8 stop. reg. (a dle okolností SVS stop. kvinty) po-\nhřešovaly. V podobnou chybu ale by se mohlo i při\nzachování těchto pravidel úpadnouti, kdyby se na po-\nvahu rozličných varhaních hlasů nižádný ohled nevzal;\ntak by u př. sestavení několika 8 stop. reg. doprová-\nzených několika krytými 4 stop; a jedním otevřeným\n2 stop. hlasem chybné bylo, poněvadž zde jeden ote-\nvřený (oktávový) hlas, a při silnějším registrování také\nještě jedna semo náležící kvinta 2% stop se prohřešuje**)♦\nPodobně chybné registrování byl by krytý hlas\ns otevřeným 4 stp. a j.\nKdo ví, které hlasy otevřené a které kryté jsou,\nsnadno se takovým chybám vyhne, a kdyby se to ze\nzpěchu stáfci mělo, poví mu sluch, že chybně registroval.\nCo pravidlo budiž ještě uvedeno, že počet pedálních\nrejstříků se vždy podle poctu manuálních říditi musí.\nNa 3, 4 až 5 manuálních hla ů mohou 1, 2 až 3 pe-\ndální počítány býti, přece však přijde mnoho na jakost\nrejstříků, a vždy se musi na jejich ústrojí hleděli, zda\ntotiž otevřené, ěi kryté jsou, o čemž se při rozličných\nregistrováních blíže zmíníme.\n(Pokračování.)\n*) Z této příčiny sméjí v takovéto kombinaci jen velké a větší\ntak též prostřední rejstříky, nikdy ale menší a pronikavější\npřevahu míti, ačkoliv i zde středu se držeti nejlépe jest.\nPříliš mnoho velkých a hlubokých hlasů činí tón varhan ne-\nurčitým, a osadníky přivádí při chorálním zpěvu v nejistotu;\npři nad míru křiklavých a malých hlasech navyknou si osad-\nníci křik a tón varhan pozbude všecku vážnost.\n**) Výminka od tohoto pravidla mohla by se jen tenkrát učiniti,\nkdyby se zamýšlelo u př. s jedním 2 stop. rejstříkem rychlé\nsady provést!; ale pak by se musel k doprovázení, by menší\nhlasy povystoupiti mohly, 8- neb 4 stop. (slabší) rejštřík vo-\nlili. Také se nechá v pedálu někdy jednotlivý hlas u př.\ntrompeta 8 stop. tím vystoupiti, že se posauna 16 stop. a jelj\nještě ňaká 32 stop i tato vynechá *). Rozumí se samo sebou,\nže pak se v tomto pádu několik retních basů přivezme, po-\nněvadž tón rourových strojů bez doprovázení retních hlasů\npříliš jednoduše zní.\n*) Pravidelně ale nemá se trompeta 8 stop. nikdy (leda\nmá-li chorál při předehře přednášen býti), bez posauny\n16 stop. užívati, poněvadž k poslednímu hlasu oktávu\nV« 0\ncini."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "191", "page_fin": "191", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.3", "titre_corps": "Slovo o českých národních písních. Podává L. Zvonař.", "titre_sommaire": "Slovo o českých národních písních. Podává L. Zvonař.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3605, "texte": "Slovo o českých národních písních.\nPodává L. Zvonař.\n(Pokračování.)\nNejstarší česká národní píseň jest: „Hospodine\npomiluj ny.44 Pochází z X. století a připisuje se oby-\nčejně Sv4 Vojtěchu. Jungmann a Palacký tomu odpírají-\nPalacký praví, že jsou její slova čistě cyrillského pů-\nvodu, a že pochází buď od prvních apoštolů slovanských\naneb jejich nejbližších nástupníků. Nápěv, jakým se\nnyní zpívá, jest již velmi změněn. Čechové staří ji zpí-\nvávali zhusta. Ne-jen v kostelích, nýbrž i na bojišti i\npři jiných příležitostech zavznívaly její zvuky. Jak dě-\njepisné zprávy praví, zpívala se při volbě Spytihněva 11.\n(1055), při volbě Oty, bratra Svatopluka (1109), kde j*\ncelý český tábor třikrát, „jako obyčejně44 zazpíval i na\nbojišti, když Otakar nad Belem zvítězil.\nAsi o dvě stě let mladší jest píseň: „Svatý Vá-\nclave,44 taktéž lidu milá. Pochází ze XII. století a při-\npisuje se Arnoštovi, prvnímu arcibiskupovi pražskému.\nI ta má rozličné varianty; a-však původní její ráz není\ntak setřen jako při písni předešlé. Z jiných starých\npísní národních se nám zachovaly jen nápěvy a začátky\nprvních sloh. Nápěv písně „Na zelené louce44 se udr-\nžel až do 18. století v kancionálech českých. Zpívaly\nse jím rozličné nábožné texty, mezi jinými také ad-\nventní: „Vítej Jezu Kriste.\" Na nápěv písně: „Byla\nvojna veliká44 se taktéž mnohé kostelní texty od-\nkazovaly.\nSkutečnost ta, že se kostelní písně světskými ná-\npěvy zpívávaly, jest trochu nápadna. V tehdejších do-\nbách však se světská hudba od kostelní ještě tak značně\nnelišila jako za našich časů; a nebylo tudíž takového\npřevádění oblíbených nápěvů z kostela do světa, a od-\ntud do kostela iv jiných krajinách než českých nic\nneobyčejného. Máme toho důkazy, že proslulí nizo-\nzemští a vlaští hudební skladatelové ještě v XIV. i XV.\nstoletí světské nápěvy co themata, čili lépe co „canti\nfirmitt (stálé zpěvy) pro své kostelní skladby brávali a\nk nim jiné hlasy v rozličných druzích kontrapunktu sldá-\ndávali. Církev takové si počínání ovšem nikdy neschva-\nlovala, trpěla je však tak dlouho, dokavad způsob ten\npobožnosti na ujmu nebyl.\nPo tomto odskoku se vraťme k písním českým\nstarého rázu. Charakteristická zevnější známka jejich\njest moll-tón, jisté melodické postupy, které tak-řka\nstálé jsou, i přechody do hořejší dur-dominanty. Co se\nmelodických postupů týká, jsou lo nikde nescházející\npostupy do hořejní quinty a quarty, a vystoupení me-\nlodije od prvního tónu až do malé septimy. Již tato\nskutečnost jest s to dokázat, že jsou tyto nápěvy výkvět\nřímského chorálu. Iv tom byly jisté postupy stálé,\nt. j. vždy se vracející, a podle nich se poznávala tónina.\nZe všech osmi církevních tónů ostatně nezakořěnil se\nžádný tak jako první, zvaný dorický. Ráz jeho jest\nslavný, mužný, rázný. Pomysleme jen na svůj chorál\n»Otbe nás milý Panekterý v tom tónu jest, a po-\nchopíme docela tohoto tónu význam. Třetí svazek „Ná-\npěvů ku sbírce Erbenově\" má v přídavku 20 písní,\nkteré všecky tento starý ráz nesou. Číslo 3., „Proklatá\nláska44 a 4. „Ztracená hrása,u náležejí dorickému\ntónu; první authentickému (původnímu), druhý plagal-\nnímu (odvozenému). Objem melodie jest oktava, v prv-\nním jest charakteristický hned zprvu přicházející postup\ndo quinty nad základní tón, a povznesení se melodije\naž do malé septimy. V druhé jest charakteristický po-\nstup do quarty, jímž druhý díl začíná. Obě tyto písně\njsou přeloženy o tón výše z D na E; neboť dorická\nv\ntónina počíná tonem D. Číslo 15. má se známou ko-\nstelní písní: yyZ hlubokosti mě těžkosti44 docela stejný\nzačátek. Skutečnost to, s jakou se ještě u mnohých\njiných písní potkáváme.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "191", "page_fin": "192", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.4", "titre_corps": "Slovo o plechových dechových nástrojích. Podává J. B -ý.", "titre_sommaire": "Slovo o plechových dechových nástrojích. Podává J. B -ý.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.3", "debut_caractere": 3607, "fin_caractere_exclue": 4890, "texte": "Slovo o plechových dechových nástrojích.\nPodává J. B -ý.\n(Pokračování.)\nr\nÚčinek plechových zvuku musel ode dávna velký\ndojem na všeobecné obecenstvo dělati, nebof žádný\nnástroj nedosáhne a nenahradí velkost účinku, anto tyto\ntóny příliš pronikavě na lidský cit působí totiž, když\nse jich náležitě a povážlivě užívá.\nJelikož se s jednoduchými nástroji za starých časů\nužívanými žádného nového střídání v hudebním kusu\nvíce docílili nedalo a otřepané nápěvy a harmonie až\nk omrzení slýchány býly, přemýšlelo se o nových pro-\nstředcích, aby se s těmito nástroji při ustavičně po-\nstoupném vzdělání naší moderní hudby, též pokračovalo.\nAby se více střídání v harmonii docílilo, skládány\nnové kusy pro nástroje, z nichžto každý téměř do jiné\ntóniny naladěn byl. Takové kusy jmenovaly se kusy\ns rozmanité laděnými nástroji. Takovýmto způsobem\ndosáhlo se skutečně nových tenkráte ještě neslýcha-\nných účinků. Zesnulý ředitel Pražského konservatoria\nJindř. Diviš Weber (roz. 1771, *j* ) skládal hudební\nkusy v této maníře s velmi příznivým výsledkem. Psalť\nje na začátku tohoto století pro pražské městské\noslrostřelce ar. 1805 pro tehdejší studentskou legií\nještě též později pro své žáky.\nDo tohoto času padá též užívání rozličně laděných\nnástrojů v orkestrách zprvu jen s laděním z tónin"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4245, "texte": "v prvním stupni příbuzných n. p. Fa C lesnice atd. Karel\nMaria Weber, skladatel „Carostřelce\" postoupil dále 5\nve své opeře „Euryonthě\" dal týž mistr lesnici do Es\na E dohromady, což tenkráte totiž r. 4824 za velkou\ntěžkost v intonování platilo. Tento způsob užívání ná-\nstrojů zasahoval ale ještě příliš do ruské hudby z les-\nnicemi; dohromady souvislá melodie, jakož v novějších\nčasích do obliby přišla, nedala se přec s těmito pro-\nstředky vyvésti; zůstávaly vždy ještě mezery, které se\nvyplniti nedaly. Za tou příčinou musely se k tomuto\ndruhu hudby vždy zvláštní skladby skládati.\nVšeobecné přání, by se juž hotové nápěvy a celé\nkusy většího objemu na plechové nástroje provésti daly\nbylo vždy živější, zvláště za onoho času, kdež Joachim\nRossini se svými líbeznými a všude oblíbenými zpěvy9\npo nichžto celý svět bažil, na světlo vystoupil. By se\nprovedení takých kusů pro plechové nástroje usnadnilo?\npřišlo se na jiné prostředky, by se na jednom a tomž\nnástroji celé, dohromady souvislé nápěvy přednášet*\nmohly. Užilo se tétéž methody jako při dřevěných\nplechových nástrojích, která se na zkrácení vzducho-\nvého sloupu zakládá. Bylyf utvořeny v půltonových\nvzdálenostech tónové dírky na nástroji a zřídily se\nk pokrytí jejich klapky, jako u flétny. Tímto způsobem\npovstaly nové druhy nástrojů, které se docela jedno-\nduše polnice s klapkami (klapky byly nad dírkami)\nnazývaly.\nBezpochyby mnozí z nyní žijících pokolení zpo-\nmenou si na tyto nástroje; bylof to hned po dokončení\nvelké francouzské války. Tohoto způsobu by se na\npolnici též jiné tóny, než od přírody jí udělené vyvo-\ndily, užívalo se při každých laděních (vysokých á níz-\nkých) a tenkráte s málem se uspokojili, vynalezli—li\nsurrogalní prostředek, by na tylo nástroje od malého\ng počínajíce nahoře prázdné prostory tónosledu chro-\nmaticky vyplniti mohli.\nTěmito prostředky položil se též základ k po-\nvznešení a k zvelebení nyní stávajících kapel z plecho-\nvých nástrojů; juž tenkráte dávaly se velké hudební\nkusy n. p. ouvertury, arie atd. z oper. Zvuky klapko-\nvých tónů byly nejen samy sobě a mezi sebou, nýbrž\ni přirozeným tónům zcela podobny. Avšak brzy se po-\nzorovalo, že tóny nástrojů s širším rozměrem a sice\nony tóny, kteréž na hlavní část trychtýře připadaly,\nmnohem zvučnější a silnější byly než ty na nástrojích\ns užším rozměrem. Toto pozorování bylo opět příči-\nnou, že se zhotovily nástroje, které na prosto široký\nrozměr měly a tím se nejen dosáhlo, že klapkové tóny\nněco více stejné a zvučnější byly: nýbrž že se jimi\ni svrchu udaných výhod dosáhlo.\nZe vyplnění mezer při plechových nástrojích ode\ndávna cítěnou potřebou bylo, dá se z rychlého a vel-\nkého rozšíření klapkových nástrojů souditi. Nástro\ntyto byly tenkráte v silném množství zhotovovány a\ntéž rozprodány; nyní vškak beze stopy zmizely, zajisté\nza tou příčinou, že toto s nimi zacházení jakož vyta-\nhování zastrkování a zacpávání na přirozených pro-\nstředcích nespočívalo.\nPodobným zařízením, by se u klapkových tónů sou-\nměrná síla tónů docílila, rozšířil se rozměr a z těchto\nvýstředních a zmírněných událostí v zařízení povstalo\ndle našeho důmění, rozmnožení plechových nártrojů.\nZ vysoko laděných nástrojů povstaly rozšířením rozměru\nkřídlovky (cornet a piston), z prostředně naladěných\ntenorový a bassový roh, z hluboko naladěných eu~\nfonion, bombardon, ofikleida tuba atd.\nJiní jsou opět toho mínění, že široký rozměr za-\nkládá se na ruské lovecké hudbě, při nížto se tak\nnesmírně širokých avšak jen jednotonových nástrojů\nužívalo a kapella taková procestovala r. 1834 celé\nFrancouzsko a Německo *).\nDalší vzdělávání všech těchto nástrojů stalo se,\naf tak dírne, před našima očima bezmála asi od 30 let\na sice užitím ventily. Tato učinila klapkovým nástro-\njům konec. Klapkově polnice, křídlovky a ofikleidy\ntrvaly sotva 15 let a juž jsou opět v spánku jako po-\nkulhávající tažná posauna. Ať spočívají v pokoji!\nVentila spočívá na nejpřirozenějších základech, ne-\nboť jí vyvozené tóny mají tutéž vlastnost jako přirozené\ntóny; doplnění mezer beře se vždy z [jiných tónin, an-\nto mnoho tónin v jednom nástroji sloučeno se nalézá-\nOstatně dlužno se kojili nadějí, že při ustavičných po-\nkrokách v změňování a zlepšování plechových nástrojů\nbrzo úplné dokonalosti se dosáhne.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "192", "page_fin": "193", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.5", "titre_corps": "Z Břetislavi (Pressburg.)", "titre_sommaire": "Z Břetislavi (Pressburg.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.4", "debut_caractere": 4247, "fin_caractere_exclue": 4963, "texte": "Z Břetislavi (Pressburg.)\nKostelní hudba a nové graduale od W. H. Veita.\nKoncert hudeb, spolku. P. Soupper. Ed. Řemeny.\nSl. Vrabelyova. Zpěv. spolek.\nDrahný čas již uplynul od posledního dopisu o\nzdejším ruchu hudebním, ačkoliv látky nescházelo, ný-\nbrž casu; nejraději však péro do ruky beru, mohulí ně-\nčehož sdělili k zvelebení vlasti a výtečných synův je-\njích. Dne 22. Lipna udala se mi příležitost, kterou\nmlčením opominouti nemohu. Odbývá se zde každo-\nročně tenlo den votivní slavnost na upamatování vel-\nkého požáru, který 1800 za příčinou hádky jedné paní\ns děvečkou při smažení ryb zapálením másla vypukl a\nvelký díl města ba i lodního mostu na Dunaji zničil.\n\n*) Kapella tu slyšeli jsme též v Praze. Red."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1990, "texte": "Provozovala se při této slavnosti veliká mše od Che-\nrubini-ho do F, téhož věhlasné „Pater noster\" a jakožto\nGraduale novinka od našeho proslulého krajana pana H.\nV. Veita. Soprán a violinosolo věnované zdejšímu\nvysoce postavenému c. k. úřadníku p. H., který velmi\ndobrý znaíel hudby a nevšední houslista jest.\nDíla Cherubini-ho jsou již oceněna dostatečně,\nnechceme tedy slov šířiti podotknouce jen výborné\nprovedení a pozornost svou obrátíme k novince.\nÚvod houslí v tomto Graduale A-dur může se při—\nrovnati švitoření prvního jarního pěvce skřivana\nmilostně a spolu velebně ve výši pějícího, zvuky tyto\nvkusně doprovázené fagotty a clarinetty unesou ducha\nposluchače k nebesům, naší pravé vlasti. Po této jedno-\nduché ale výtečné myšlence převezme soprán thému, a\nzpívá mohlibychom říci v duchu velebné vzne-\nšenosti útěchyplné a klidné vroucnosti světoznámého\nnesmrtelného Palestriny: „Benedicam Dominům in omni\ntempore\" etc. (33. žalm Davidův) dechovými nástroji\ndoprovázen a od houslí podporován. Když do domi-\nnanty vstoupil, vpadne při slovech: „Exaltemus nomen\nejus etc.\" flétnami a clarinety jemně doprovázen do C-dur,\ncož velmi příjemně překvapný dojem působí. Krátce a\njednoduše, že ani posluchač skoro čehož tuší octne\nse zase v E-dur, po čemž housle krásnou melodií pře-\nchod do toniky upraví; na to opakuje soprán hlavní\nmyšlénku a v kontrapunktovném pohybování slovům\ntextu docela přiměřeně • ryzé, něžné a líbezné s val-\nností a duchaplnou zbožností spojujíce, k závěrce se\nübírá, a tak jak po srdečné modlitbě duše v ouplném\npoklidu se nachází končí housle čistou A-dur sca-\nlou* Tolik v krátkosti o této novince. Že provedení\nvšem požadavkům za dost učinilo, netřeba opakovali?\nsolo na housle hrál pan H., jemuž Graduale věnované\njest a soprán byl v rukou slečny Elišky Trantové,\nz rodu českého, o kteréž se již v těchto listech zmínka\nstala, má totiž obzvláštní dar úlohu svou duševně pro-\nniknouti, tak že její překrásný zpěv jak modlitba ze\nsrdce se noří.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "193", "page_fin": "193", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.6", "titre_corps": "Gluck a Mozart. Dva obrazy ze života, podává Karel Adámek.", "titre_sommaire": "Gluck a Mozart. Dva obrazy ze života, podává Karel Adámek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.5", "debut_caractere": 1992, "fin_caractere_exclue": 4466, "texte": "Gluck a Mozart.\nDva obrazy ze života, podává Karel Adámek.\n(Pokračování.)\nIV.\nZvědavé množství stálo u rohu a dychtivě četl\nkaždý veliké divadelní oznámení.\nPřec jednou uzříme dávno slibovaného „Orfea!44\npravili jedni. Co jim to napadlo vystupovat s takovou\noperou, reptali druzí. Každý však nedočkavě očekával\nvečer. Zdlouha však mizely hodiny samotnému mistru.\nPo obou stranách bylo zbrojíno.\nMetastasio juž po dobu tak dávnou vavřínem ověn-\nčený, mél přijíti o vavřín, kterýž s jeho kmenem srostl?\nNebyla-li to smělá, opovážlivá domněnka?\nHasse, jejž Vlachové již po čtyřicet let caro\nSassone\" nazývali, měl býti o lesk svůj připraven,\nGluckem, kterýž nevybřednuv z prostřednosti, nové\nučení zamýšlel hlásati? Takové a podobné myšlenky\nani za mák neznepokojovaly přívržence strany této,\nv jejichž řadách Vlachové nejčetněji zastoupeni byli.\nDomnívaliť se býti až příliš silnými ku potření tak sla-\nbého útoku a protož si hověli za hradbami a jisti jsouce\nvítěznou přesvědčeností se chystaly k návštěvě divadla.\nMalý bylf počet přátel Gluckových v poměru k oněm.\nGluck a jeho přítel Rancero z Calzabigi spoléhali\nv mohútnost díla společného, zamítajíce síly tajně pů-\nsobící k výsledkům umělců.\nDílo toto mělo samo zvítěziti bez přičinění cizého;\nbylaf to hudební pravda a bylo se nadíti, že jsouc ta-\nkovou, musí zvítěziti; vyjma, že by utonula v nepojíma-\nvostí obecenstva lží otupeného. I paprslek sluneční je\nnemilý oku, na temno uvyklému.\nMohly—li zastaralé vrtochy a choutky zpěvaček i\nzpěváků, podlé šmejdy strany protivné, zlomiti odvahu\nv pravdě se zakládající, zlomiti pevnou mysl, přesvěd-\nčeností utužovanou?\nGluck se chystal do divadla, jako by měl jít\nk velké skvostné slavnosti dvorní. Oděn v nejskvost-\nnější šat, ozdoben řádem papežským, po boku meč,\nstál ve své komnatě očekávaje choť svou Marii, anaž\njej měla do divadla doprovázeti. I tato, dáma krásy\nnevšední, se odíla v nejkrásnější šat a okrášlila zdoby\nsvé nejskvostnějšími šperky.\n„Krištofe, co na mně tak s údivem pohlížíš ?w\ntázala se laskavě.\n„Nemohu tě pochopili, co tě pohnulo se nalíčit,\njako by ti bylo slaviti triumfy?\" odpověděl Gluck.\n„A což jiného, milý hrdino! Což myslíš, že jest\ndůvěra má v tebe a obecenstvo Vídeňské tak oslabena,\nže bych s obáváním očekávala večer nastávající? Před-\nzvídám a jsem přesvědčena o slávě, anaž tě dnes večer\nočekává. Ty zvítězíš, nemusela-li bych se styděli sama\nza sebe, kdybych i zevně neslavila triumf tvůj?\" pra-\nvila ohnivě Marie.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "196", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.7", "debut_caractere": 2030, "fin_caractere_exclue": 6300, "texte": "Z Mnichova Hradiště. (Slavnostní mše) V neděli\ndne 29. ěervence slavena zde výroční pout sv. Anny.\nV tento u nás největší svátek provozuje se pri slavné\nmši obyčejně větší kostelní skladba. Tenkráte se dávala\nHorákova rychle u všeobecné oblíbení vešlá 6. mše. Již\nvícekráte bylo o ní v Dalibore (i z naší krajiny) psáno,\npročež se tentokráte ohmezím na krátký úsudek o pro-\nvedení. V celku upríti nemohu, že provedení bylo dosti\nslušné; dojmouti musilo zvláště Gloria s velebně rázným\nunisonem „in Gloria etc.\" a „Agnus.\" Krásné Credo by\nse lépe bylo v celku vyjmuto, kdyby se první basové solo\n„et incarnatus\" bylo správněji zpívalo. Instrumentální\nčást byla vesměs dobrá až na Hosanna, v kterém i soprán\ntrochu ostré pronikal. Připomenouti sluší též vkladek,\nRhombergův dvoj-sbor (původně pro veliký pátek) podlo-\nženým přiměřeným českým textem, jehož druhá část šla\nlépe k sluchu než první, kdežto se hlasy poněkud roz-\ncházely. Vytýkám tyto chyby sine ira et studio, považuje\nu nás kostelní hudbu za tak dalece dospělou, ěe na ni\nnetřeba pouhé relativní měřítko klásti.\n(P. N.) Z Plzně. (Koncert.) Žák Pražského kon-\nservatoria, již chvalně známý z koncertů tamních, p. Jan\nHřímaly, rodič zdejší, vystoupil dne 11. t. m.v koncertu,,\nkterý v divadle zdejším, spolupůsobením sestry své, slečny\nMarie Hřímalové, a kapely zdejších ostrostřelců uspořádal*\nDo posuzování přednešení zvolených kusů nemůžeme se\npouštěti; podotýkáme ale, že ke koncertu jeho zdejší oby-\nvatelstvo dosti četně se shromáždilo a každý kus od něho\npřednesený s potleskem přijalo. Slyšeli jme dvě ouvertury\npro orchestr, a přednešené od něho tři kusy na housle\na jednu německou píseň. Slečna Marie H. přednesla nám\nněkolik písní, mezi nimi dvě české „Úmysl české děvy\"\na „Země česká,\" kteréž též, zvláště poslední dvě velmi\nse líbily.\n(XY.) Z Pardubic. (Záboj. Zpěvácké spolky.\nProcesí. Albina Maška mše s solovými přílohami.)\nKaždý, kdo o pokrok v hudbě a zvláště ve zpěvu\npečuje, uvítal zajisté sbírku českých původních čtvero-\nzpěvů pod jmenem „Záboj,\" jejž p, redaktor Meliš a p.\nLud. Procházka vydávají. Všechny ctverozpěvy jsou nové\na tím zajímavější pro každého Vlastimila, že každý od\nvýtečného „Našince\" a každý od jiného komponován jest.\nZdejší zp. sbor přednesl jednou odpoledne u našeho teno-\nristy pan Schulte všechny tyto ctverozpěvy ze Záboje,\nz nichžto se nejvíce líbily: „Smíření,\" „Nevěrný milý,\"\n„Milence přání,\" „Pozdravení pěvcovo,\" „Svítání lásk)',\"\n„Dcerám českým.\" Umínili si zdejší zp. sbor každý kus\nze „Záboje\" po sobě dobře cviciti, aby mohl pak při\nvýletech nebo při koncertech dotčené ctverozpěvy upotřebit,\nZa Záboje máme zvláště p. Votřebalovi vřele co děkovati.\njenž nám jej v Praze opatřil. Jak daleko náš zp. spolek\npokročil, můžeme povědíti, že horlivý p. teehn. učitel\nFrant. Janda tyto dni schválně do Králového Hradce\njel, by se s tamním ředitelem zp. spolku o zásady, o vnitřní\nrozdělení, zařízení spolku a o stanovy smluvil. Stanovy\njsou juž sestaveny, více jmény podepsány a c. k. okres-\nnímu úřadu odevzdány. Povolení od veíeslavn. c. k.\nMístodržitelství s nadějí očekáváme, neb dle stanov za-\nslaných tentýž účel si zp. spolek zdejší vytknul, jako n. p.\nKrálo-Hradecký aj. v. Tyto dni přijeli s železnicí dva\nzp. spolky, z Trutnova a z Kr. Hradce do našeho nádraží.\nJeli na velolepou slavnost do Teplic. Trutnovský spolek\npřijel v pátek 10. t. m.s vysokým, zahaleným práporem,\nkaždý clen byl lyrou znamenán; Králo-Hradecký spolek\npřijel v sobotu odpoledne. V neděli dne 12. t. m. puto-\nvali nábožní poutníci do Chrudimě skrz naše město. Skoro\nkaždé procesí bylo dechovými hudebními nástroji dopro-\nvázeno a jedna z těchto hudebních kapel sestávala\nz chlapců 11 až 12 let čítajících, kteří buď při klarínetu,\nflétně, troubě atd. účinkovali. Jest to stará a dokázaná\nvěc, že takové děti v něžném mládí dechovými nástroji\nmnoho na těle a následkem toho i na duchu trpí, a bylo\nby prospěšněji, by tací hoši raději zpívat (základ umění\nhudebního!), hrát na housle a piano a j. v. se učili,\nVe středo dne 15. t. m. Nanebevzetí P. Marie provozovala\nse velká mše do C-dur od Alb. Maška, jež docela\nneúhonně přednešena byla. Jest to velebné dílo! Jak\nprosebné je Kyrie, slavné Gloria, utěšitelné Credo s pře-\nkvapujícím přechodem do „Et in carnatus,\" pak posléze"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5817, "texte": "jak hluboko promyšlené „Agnus Dei!\" Každý díl se líbil.\nZa graduale duetto pro tenor a bass od Eyblera bylo do-\nbré a mohl se minout skvělého výsledku, neb pan ředitel\nkůru předložil jej beze vší zkoušky! Díky tehdáž zpě-\nvákům. Zbožně předneseno bylo Offertorium „Ave Maria\"\npro baryton a housle solo, jež pan Janda s vřelým citem\npřednesl; při tom poznali jsme také výtečnou sílu p. Ř e-\nbíčka, jednoho z nejvýtečnějších žáků Pražského kon-\nservatoria. Ano při té produkcí umlkly rlové každého\nnábožného křesťana, hrobové ticho panovalo s naplněném\nchrámu děkanském, a myšlenky oblažující povznášely se\nk nebesům k Bohu! Avšak po hříchu ! jen na vel-\nkých svátcích slyšíme takou cistou kostelní hudbu.\n(B. M.) Z Teplic. (Slavnost a závod zp. spolků.)\nDne 12.a 13. srpna odbývala se tu slavnost zp. spolků,\nkteráž se jedinou ve svém způsobu jmenovati může.\nZúčastnilo se v ní č ty ryčet spolků as ticíc členů\nčítajících, z nichžto hlavní část severním Čechům a Sasku\nnáležela. Mimo lyto byly zde též dva zp. spolky samo\nsebou se rozumí, německé, z družné Moravy. 05\nhod. počal zpěv všech spolků. Program prvního dne\nobsahoval čísla od L. Beethovena, K. Kreutzera, Storcha,\nLeonhardta, W. A. Mozarta, Kalivody, Beckra a Mendels-\nsohna. Mezi přestávkami provedl lázeňský orkestr ouver-\ntury k opeře „Rienzi\" od R. Wagnera a k „Egmontu\" od\nBeethovena jakož i pochod ze „Sommernachtstraum\" od\nMendelssohna. Ředitelství tohoto dne vedl ředitel Tepli-\nckého zp. spolku pan Arnošt Rohu. Provedení sborů\nbylo precisní, velkolepé ba imposantní. Druhý koncert\nvedením obezřelého ředitele Míšeňského zpěv. spolku p.\nHartmanna obsahoval sbory od Marschnera, Neumanna,\nW. H. Veita (der Kafer und die Blume) od Otta, Sterna\na Mendelssohna. Mezi přestávkami provozovány byly ou-\nvertury k „Oberonu\" od K. M. Webra a k „Jessondě\" od\nL. Spohra. Na tomž dnu byl po tabuli v sále střelnice\nuspořádán závod zpěv. spolků. K tomuto závodu\npřihlásilo se 18 zpěv. spolků. Spolky, které se v zá-\nvodu zúčastnily, byly: Žopavský (zpíval Waldgruss od\nAbta), Liberecký (zp. Morgengriisse od Storcha), Míšeňský\n(zp. Einkehr in die Schenke od Zollnera), Šluknovský\n(zp. Auf den Rhein od Kuchena), Gr o s se n ha i n sk ý\n(zp. Die Abendfeier od Abta), Vrchlabský (zp. Konig in\nThule od W. H. Veita), Freibergský spolek (zp. Ein\nbohnu Liedchen od Abta), Freibergská zpěv. jednota (zp.\nNachgesang od Abta), Trutnovský (zp. Concertat od Men-\ndelssohna-Bertholdyho), Warnsdorfský (zp. Gott, Vater-\nlandliebe od Tsichircha), Josefthalský s Hradecým\nspojený (zp. český sbor „Cikáni\" od Fr. Vogla),\nDrážďanský (zp. Konig in Thule od W. H. Ve)ta), Ja-\nblonecky (zp. Waldvoglein od Storcha), Doblenský (zp.\nHeimat od Otta), Gorlický (zp. Sylvestertrinklied od\nSchuberta), Žatecký (zp. Sternbeschworung od Durrera),\nBilínsky (Vorwarts od Storcha) a Žitavský (zp. Reiter-\nlied). Po ukončení všech sboru sešli se soudci dohro-\nmady a rokovali o cenách. Nebylo to sice těžkou úlo-\nhou, první cenu přisouditi; neboť shromáždění spolkové\njednohlasně vyslovili se pro spolek Hradecko-Jo-\nsefsthalský, jenž mistrným provedením sboru „Cikánů\"\nod Vogla tak mocně přítomné spolky uchvátil, že vše-\nstranné přání jsouc hlučným ano bouřlivým potleskem\ndoprovázeno, ode všech projeveno bylo, aby se sbor ten\nopakoval. To byl zajisté patrný důkaz, že spolek Hra-\ndec ko-Josefthalský cenu zasloužil; avšak soudcové\nctíce pohostinnost, udělili jaksi ze zdvořilosti první cenu\nDrážďanskému spolku „Orfeus,\" jenž sice výtečně svou\núlohu provedl; nic méně však od Hradecko Josefsthalského\nzastíněn byl. První cena záležela ze stříbrné taktovky.\nDruha tedy odměna (metronom) přisouzena jest spolku\nHra dec ko-J os efs th als kém u; třetí (pulpit na noty)\nBilínskému, čtvrtá (pohár) Libereckému, pátá (pohár)\nVeikohájskému (Grosseuhain), šestá (pohár) Míšeňskému.\nAle i ostatní spolky, které se v závodu zúčastnily, obdr-\nžely poháry. Všechny ceny mají na sobě německý\nnápis („Erinnerung an das Teplitzer Sangerfest 12. und\n13. August 1860\"). Jak už praveno, vyznačil se zajisté\nspolek Hradecko-Josefsthalský vedením horlivého Vlasti-\nmila a národního pěvce pana L. Lukeše nejvíce a může\nvšem českým zpěv. spolkům za vzor sloužili. Spolek\nten osvědčil národního ducha, národní sebevědomí a svůj\nčesky raz v plne miře a dokázal, že jako druhdy Če-\nchove v bitvách vítězili, i nyní v umění hudebním na\nvrchu stojí. Nuže, važme si našeho českého\numění ai cizinci si nás budou vážili. Týž spo-\nlek, jehož okrasou a sloupem náš neocenitelný L. Lukeš\nbyl, opakoval na večei; na všestranné přání cenou ob-\ndařený sbor „Cikáni.\" Bouřlivý potlesk a nesmírně hlučná\npochvala přerušila tuto rozkošnou s pravou mistrností\nprovedenou skladbu. Nuže, třikrát sláva zpěv. spolku\nHradecko-Josefslhalskému, sláva řediteli jeho, p.\nLukesu a všem pánům spoluúčinkujícím; neboť sarno-\njediní zachovali českým zpěv. spolkům čest a došli\nskvělého vyznamenání.\nZ Vysokého nad Jizerou. (Dokončení.) A\naj ty hudební nastrojel, taková tu i hudba chrámová!\nNikdo by nevěřil, žeby za naších dnů kostelní hudba tak\ndaleko klesnouti mohla, kdežto i nejdůstojnější p. biskup\nLitoměřicky, jehož dieocsi Vysoký náleží, o její zvelebení\nco nejhorlivěji pečuje. „A jaká tu pomoc? kníže pán,\nžádáš, ti nechíž přispěti,\" řeknete měšťane, „a ředitel\nkuru se o to nestaral\" To však není žádné ospravedlnění;\ntu jest potřeba snažné žadati, společný zřetel k věci\nobrátiti, která uad jine vznešená a slavných zásluh dů-\nstojná jest. Dobří měšťané! jste naskrze milovníci hudby\na zpěvu, přispějte každý dle možnosti, a neváhejte dále\nvíru svou skutkem dokázati. Tak jen napraveno bude,\nco skvrnu utrpělo! Nový ředitel kůru přičiní se o to,\nby vám vaše starost, vaše oběť dobrého ovoce nesla,\nabyste co se hudby tyče, jako před lety za příklad slou-\nžiti mohli větším a zámožnějším městám nasí milé vlasti.\n\nVácl. Vysocký."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "195", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "195", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Stavovské divadlo. V tomto desítidenní slyšeli", "titre_sommaire": "Stavovské divadlo. V tomto desítidenní slyšeli", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 6053, "texte": "Stavovské divadlo. V tomto desítidenní slyšeli\njsme operu „Lazebník Sevillský,\" v nížto sl, G. Schuber-\ntova vyvStoupila, pak „Lucrecia Borgia\" a „Figarovu svatbu,\"\nkdež M. Lászlo-Doria svou znamenitou školu osvědčila.\nV též opeře slyšeli jsme též naposled paní Kainzovou\nroz. Prausovou ; avšak největšího napnutí zbudilo vystou-\npení slavného tenoristy Fr. Btégra (Staziče), jenž dne\n17* srpna v „Troubadouru\" obecenstvo k hlučným potle-\nskům roznítil. Pan Sté ger neztrativ ničehož na svém\nkrásném a mohutném orgánu, zaujal navzdor jakési indi—\nsposice svou juž vytříbenou hrou a úplně přiměřeným\npřednesem veškeré posluchače a byl mnohokráte volán.\nTriumf tento sdílela s ním též naše výtečná J. Brenne-\nrova, kteráž s obvyklou virtuositou všechny těžkosti své\núlohy k obdivu obecenstva přednesla. Co se provedení\nuvedených oper dotýče, nemůžeme se pochvalně o něm\nzmíniti. Chybit vždy okrouhlost, správnost a souhra\nve zpěvu.\nPan Václav H. Medek, první kapelník v Sibíni,\npřibyl tyto dni do Prahy. P. V. Medek narodil se dne\n20. srpna 1830 v Třebechovicích blíže Králové Hradce,\nvstoupil r* 1847 do školy varhanické, kdež pod zasloužilý\nředitelem Kar. Pits che m oba roky asolvoval prvním\nakcessitem (dva cis. dukáty a houslemi od Homolky)\npoctěn byl. Avšak p. Medek chtěje ještě důkladněji vzdě-\nlati se, setrval ve varhanické škole ještě jeden rok a byl\nprvní odměnou vyznačen: Při celoroční zkoušce hrál\nsvé skladby (praeludium a fugu), pak Bachovou fugu Cis -\nmoll a znamenitou Passacaglia od Šeb. Bacha C-moll se\nskvělým výsledkem. Nato absolvoval padagogický učitel-\nský běh na Pražské vzorní škole ve třech letech r. 1848.\n1850 a 1851. Od května r. 1850 až do května 1852\nbyl co učitel piana a tbeorie v ústavě pro piano p. Bed.\nSmetany. Mimo to byl p. Medek co účinkující oud\nCecilské jednoty k prvním houslím přivtělen. Později stal\nse pod kapelníkem J. N. Meyerem členem Pražského orke-\nstru (co houslista), načež 1852 co učitel hudby k hraběti\nz Wolkensteinů povolán byl, kdež 7 let setrval. Pan\nMedek je muž velmi nadaný, energický a horlivý Vlastimil.\nVýroční zkouška žáků Pražské var-\nhanické školy dne 30. li pna. Neobdrževše v pa-\ntřičném čase tištěná pozvání a grograin, nebyli jsme s to,\nprogram kusů, které od žáků přednášeny býti měly, na-\nšim čtenářům sděliti. Podotkneme toliko zkrátka, že ve-\nškeří žáci jak v theorii tak v praxí velmi prospěli.\nPodalif důkaz o důkladnosti a výtečnosti zde ustanovených\npánu učitelů. První rok měl letos několik výborných\ntajentu a vyznačil se zvláště tím, že žáci otázky, z theorie\njim předložené, s takou jistotou a určitostí zodpovídali,\njakoby už ode dávna v umělém pletivu harmonie byli za-\nsvěceni, což obzvláště p. Frant. Blažkovi, učiteli téhož\nroku k velké cti a k pochvale slouží. Žáci Jos. Groh,\nHynek Ouvalský a Fr. Brává doprovázeli některé\núlomky z Brixiových mší velmi správně a dobře a učinili\ntak konec produkcí prvního roku. Chovanci druhého roku\nprovedli jak obyčejně nejen notami, alebrž i praktickými\npříklady modulace, které jim od hostů, mezi nimiž se též\nnáš Alex. Dreyschock nacházel, uloženy byly. Na to\npřikročilo se k náuce o kontrapunktu, chorálu,\nimitace a fuze a ukončilo přednesem komposičních\npokusů absolvovaných žáků. Na to provedl p. Jos. Ča-\nhoun první větu z pětihlasé fugy od Š. Bacha, adagio\nz první sonáty od Mendelssohna a fugu od Jos. Krej-\nčího velmi precisně; dále přednášel p. Jan Hrabánek\nfantasii do E-moll od Rittera a fugu do C-moll od Šeb.\nBacha s dobrým prospěchem; p. F. Oehn hrál fantasii\nod Hesse (op. 76) slušně a pan Ad. Průcha provedl\ns velkou obratností as velmi příznivým výsledkem an-\ndante se 6 variacemi a finále od Řinka, pak toccatu a\nfugu do l)-inoll od Šeb. Bacha. V prvním roku došli\nodměny p. Fr. Brává a Hynek Ouvalsky, kteří od redaktora\ntěchto listů podobiznami Fr. Tumy obdařeni byli. V druhém\nroku obdržel první odměnu p. Průcha, pak Fr. Oehn,\nkteří mimo odměnu od ředitelství ještě podobizny „Tumy\"\nobdrželi. 5\nV neděli dne 12. t. in. slyšeli jsme v chrámě\nTýnském krátkou slavnostní mši do H-moll od Mart. J.\nNováčka, ježto řízením p. Vác. Horáka velmi přízni-\nvého dosáhla výsledku. Mše páně Nováčkova jest\npsána v novějším kostelním slohu, v slohu kde se hlavně\nna význam a illustrování textu přiměřenon hudbou hledí,\nv slohu, kde se myšlenkám volnější vzlet dovoluje, než\naby závažím kontrapunktu a fugy k zemi stlačovány byly.\nVe mši p. M. Nováčka jeví se jarý avšak zbožný duch;\njeho líčení slov je živé avšak nikde přehnané neb vý-\nstřední, jeho modulace, jiinižto zvláště mnoho střídá,\njsou umělé; avšak časem příkré ač zcela odůvodněné*\nVelký dojem činí na posluchače charakteristické „Credo,\"\nv němžto slova „crucifixus44 (ukřižován), „passus et\nsepultus estCí (trpěl a pohřben jest), mistrně hudbou\nvyjádřena jsou* Ze všech částí, z nichžto každá zajíma-\nvými modulacemi a promyšlením líčeným textu vyniká,\nlíbilo se zvláště Benedictus, jehož význam krásně hudboui\nvyjádřen jest. Nemohouce pro nedostatek místa o mš\ntéto šířeji promluviti podotkneme toliko, by p. M. No-\nváček brzy opět takovým plodem domácí hudební lite-\nraturu obohatil. Provedení mši bylo, jak jsme juž po-\ndotkli, slušné, toliko bylo by žádoucno, aby varhany\nv chrámě Týnském vydatnějším pedálem opatřeny\nbyly. Mše p. Nováčkovu (v partituře) lze v opisu za\n1 zh 60 kr. v redakcí dostati.\n- Zkoušky chovanců pianních ústavů.\n(Pokrač.) Celoroční zkoušky žáků hudebního ústavu p.\nJ. Th. Hogra, v němž se dle methody Prokšovy pianu\nvyučuje, a jenž letos teprv druhý rok trvá, odbývaly\nse dne 30. Lipna v sále na Žofíně s velmi příznivým vý-\nsledkem. Na více pian slyšeli jsme tenkráte více po-\nspolných kusů klassických i domácích skladatelův. Pochod\nod Zvonaře; ouverturu ke kouzelné flétně, Mazeppu od\nLiszta (na místo oznámené ouvertury k „Hupenottňm,\"\nkterá se za příčinou nenadálých překážek provozovati ne-\nmohla) atd. Ze solových piec hrály se: Salonní kus od\nP i vody; Impromptu od Kittla; Nokturno od Drey-\nschocka; Fantasie z „Don Juana\" od Liszta a m. j.\nZ tohoto seznamu vysvítá, že se téměř samé zdařilé"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2028, "texte": "skladby provozovaly, a že se zvláštní také ohled bral na\nna hudební skladby našich skladatelů, začež\npanu řediteli povdečni jsouce, zdar tomu ústavu přejeme.\nVždyť zkoušky takové, nemají právě toliko ten účel, aby\nžáci obecenstvu ukázali, jakých pokroků za tento rok\nučinili, rnajíť pro žáka míti také užitek ten, aby se jeho\nvkus vytříbil. Mezi rokem kde se nejvíce kusy pro cvi-\nčení hrají, neposkytne se k tomu příležitosti; nepoužije\nse jí však ani tehdá, když se poskytne, což se bohužel\n1- ledva 2kráte za rok stane, tu se pak tomu nedivme,\nkdyž dilettantismus náš, beze všeho vkusu, toliko ve svém\nCramer-u, Vossu, Goriu a t. d. útěchy nalézá, a nic lep-\nšího neznaje, k vyššímu se nepovznese. A jak velice\nvkusný dilettant často umění prospěje, o tom není třeba\nslov šířili; příkladů se nám poskytne denně. Žáků, kterým\nse už teď pěkná budoucnost předpovídati může, má mladý\nústav tento více než mnohý, jenž již několik let trvá.\nZ těchto uvedeni budtež pan K. Se bor, jenž se nejen co\nobratný pianista ale i co velmi nadaný skladatel osvědčil\n(svou fantasií na Tittlův nápěv); p. E. Švab jenž fantasii\nz „Don Juanu\" od Liszta, ohromnou to úlohu, precisně\npřednesl; mladistvý A. Grúnfeld, který jsa 7 let stár,\nfantasii z opery „Montechi a Capuletti\" s podivuhodnou\njistotou z pamětí přednášel. Ze slečen jmenujeme S. Pi-\nvlovu, A. Sobotkovu, J. Sejvánkovu atd., které všechny\núlohám svým zúplna dostály. (Pokrač.)\nSlečna Marie Soukupova, která v květnu na\nzdejším jevišti v opeře „Ernani\" pohostinsku zpívala,\nprovdala se za p. Grensa, rytmistra u husarů hr. Schlicka\na opustí divadlo na vždy.\nNadaná altistka sl. Paulina Kúglerova, jest,\njak se dovídáme místo altistky Schmidtovy u zdejší opery\nengažována.\nPan Alex. Dreyschoek komponuje nyní o so-\nnátě pro piano. Co nejdřív vyjde od něho „Mazurka,\"\njižto naší roztomilé pianistce, sl. Alb. Zadrobilkové\nvěnoval.\nv\nŘeditel konservatoria p. Bed. Kittl složil k slav-\nnosti odhalení pomníku v Křivoklátě kantatu, ku kte-\nréžto německý básník Egon Ebert text byl složil."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "195", "page_fin": "196", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.7.2", "titre_corps": "Z Mnichova Hradiště. (Slavnostní mše) V neděli", "titre_sommaire": "Z Mnichova Hradiště. (Slavnostní mše) V neděli", "signature_source": "Václ. Vysocký", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.7", "debut_caractere": 2030, "fin_caractere_exclue": 6300, "texte": "Z Mnichova Hradiště. (Slavnostní mše) V neděli\ndne 29. ěervence slavena zde výroční pout sv. Anny.\nV tento u nás největší svátek provozuje se pri slavné\nmši obyčejně větší kostelní skladba. Tenkráte se dávala\nHorákova rychle u všeobecné oblíbení vešlá 6. mše. Již\nvícekráte bylo o ní v Dalibore (i z naší krajiny) psáno,\npročež se tentokráte ohmezím na krátký úsudek o pro-\nvedení. V celku upríti nemohu, že provedení bylo dosti\nslušné; dojmouti musilo zvláště Gloria s velebně rázným\nunisonem „in Gloria etc.\" a „Agnus.\" Krásné Credo by\nse lépe bylo v celku vyjmuto, kdyby se první basové solo\n„et incarnatus\" bylo správněji zpívalo. Instrumentální\nčást byla vesměs dobrá až na Hosanna, v kterém i soprán\ntrochu ostré pronikal. Připomenouti sluší též vkladek,\nRhombergův dvoj-sbor (původně pro veliký pátek) podlo-\nženým přiměřeným českým textem, jehož druhá část šla\nlépe k sluchu než první, kdežto se hlasy poněkud roz-\ncházely. Vytýkám tyto chyby sine ira et studio, považuje\nu nás kostelní hudbu za tak dalece dospělou, ěe na ni\nnetřeba pouhé relativní měřítko klásti.\n(P. N.) Z Plzně. (Koncert.) Žák Pražského kon-\nservatoria, již chvalně známý z koncertů tamních, p. Jan\nHřímaly, rodič zdejší, vystoupil dne 11. t. m.v koncertu,,\nkterý v divadle zdejším, spolupůsobením sestry své, slečny\nMarie Hřímalové, a kapely zdejších ostrostřelců uspořádal*\nDo posuzování přednešení zvolených kusů nemůžeme se\npouštěti; podotýkáme ale, že ke koncertu jeho zdejší oby-\nvatelstvo dosti četně se shromáždilo a každý kus od něho\npřednesený s potleskem přijalo. Slyšeli jme dvě ouvertury\npro orchestr, a přednešené od něho tři kusy na housle\na jednu německou píseň. Slečna Marie H. přednesla nám\nněkolik písní, mezi nimi dvě české „Úmysl české děvy\"\na „Země česká,\" kteréž též, zvláště poslední dvě velmi\nse líbily.\n(XY.) Z Pardubic. (Záboj. Zpěvácké spolky.\nProcesí. Albina Maška mše s solovými přílohami.)\nKaždý, kdo o pokrok v hudbě a zvláště ve zpěvu\npečuje, uvítal zajisté sbírku českých původních čtvero-\nzpěvů pod jmenem „Záboj,\" jejž p, redaktor Meliš a p.\nLud. Procházka vydávají. Všechny ctverozpěvy jsou nové\na tím zajímavější pro každého Vlastimila, že každý od\nvýtečného „Našince\" a každý od jiného komponován jest.\nZdejší zp. sbor přednesl jednou odpoledne u našeho teno-\nristy pan Schulte všechny tyto ctverozpěvy ze Záboje,\nz nichžto se nejvíce líbily: „Smíření,\" „Nevěrný milý,\"\n„Milence přání,\" „Pozdravení pěvcovo,\" „Svítání lásk)',\"\n„Dcerám českým.\" Umínili si zdejší zp. sbor každý kus\nze „Záboje\" po sobě dobře cviciti, aby mohl pak při\nvýletech nebo při koncertech dotčené ctverozpěvy upotřebit,\nZa Záboje máme zvláště p. Votřebalovi vřele co děkovati.\njenž nám jej v Praze opatřil. Jak daleko náš zp. spolek\npokročil, můžeme povědíti, že horlivý p. teehn. učitel\nFrant. Janda tyto dni schválně do Králového Hradce\njel, by se s tamním ředitelem zp. spolku o zásady, o vnitřní\nrozdělení, zařízení spolku a o stanovy smluvil. Stanovy\njsou juž sestaveny, více jmény podepsány a c. k. okres-\nnímu úřadu odevzdány. Povolení od veíeslavn. c. k.\nMístodržitelství s nadějí očekáváme, neb dle stanov za-\nslaných tentýž účel si zp. spolek zdejší vytknul, jako n. p.\nKrálo-Hradecký aj. v. Tyto dni přijeli s železnicí dva\nzp. spolky, z Trutnova a z Kr. Hradce do našeho nádraží.\nJeli na velolepou slavnost do Teplic. Trutnovský spolek\npřijel v pátek 10. t. m.s vysokým, zahaleným práporem,\nkaždý clen byl lyrou znamenán; Králo-Hradecký spolek\npřijel v sobotu odpoledne. V neděli dne 12. t. m. puto-\nvali nábožní poutníci do Chrudimě skrz naše město. Skoro\nkaždé procesí bylo dechovými hudebními nástroji dopro-\nvázeno a jedna z těchto hudebních kapel sestávala\nz chlapců 11 až 12 let čítajících, kteří buď při klarínetu,\nflétně, troubě atd. účinkovali. Jest to stará a dokázaná\nvěc, že takové děti v něžném mládí dechovými nástroji\nmnoho na těle a následkem toho i na duchu trpí, a bylo\nby prospěšněji, by tací hoši raději zpívat (základ umění\nhudebního!), hrát na housle a piano a j. v. se učili,\nVe středo dne 15. t. m. Nanebevzetí P. Marie provozovala\nse velká mše do C-dur od Alb. Maška, jež docela\nneúhonně přednešena byla. Jest to velebné dílo! Jak\nprosebné je Kyrie, slavné Gloria, utěšitelné Credo s pře-\nkvapujícím přechodem do „Et in carnatus,\" pak posléze"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5817, "texte": "jak hluboko promyšlené „Agnus Dei!\" Každý díl se líbil.\nZa graduale duetto pro tenor a bass od Eyblera bylo do-\nbré a mohl se minout skvělého výsledku, neb pan ředitel\nkůru předložil jej beze vší zkoušky! Díky tehdáž zpě-\nvákům. Zbožně předneseno bylo Offertorium „Ave Maria\"\npro baryton a housle solo, jež pan Janda s vřelým citem\npřednesl; při tom poznali jsme také výtečnou sílu p. Ř e-\nbíčka, jednoho z nejvýtečnějších žáků Pražského kon-\nservatoria. Ano při té produkcí umlkly rlové každého\nnábožného křesťana, hrobové ticho panovalo s naplněném\nchrámu děkanském, a myšlenky oblažující povznášely se\nk nebesům k Bohu! Avšak po hříchu ! jen na vel-\nkých svátcích slyšíme takou cistou kostelní hudbu.\n(B. M.) Z Teplic. (Slavnost a závod zp. spolků.)\nDne 12.a 13. srpna odbývala se tu slavnost zp. spolků,\nkteráž se jedinou ve svém způsobu jmenovati může.\nZúčastnilo se v ní č ty ryčet spolků as ticíc členů\nčítajících, z nichžto hlavní část severním Čechům a Sasku\nnáležela. Mimo lyto byly zde též dva zp. spolky samo\nsebou se rozumí, německé, z družné Moravy. 05\nhod. počal zpěv všech spolků. Program prvního dne\nobsahoval čísla od L. Beethovena, K. Kreutzera, Storcha,\nLeonhardta, W. A. Mozarta, Kalivody, Beckra a Mendels-\nsohna. Mezi přestávkami provedl lázeňský orkestr ouver-\ntury k opeře „Rienzi\" od R. Wagnera a k „Egmontu\" od\nBeethovena jakož i pochod ze „Sommernachtstraum\" od\nMendelssohna. Ředitelství tohoto dne vedl ředitel Tepli-\nckého zp. spolku pan Arnošt Rohu. Provedení sborů\nbylo precisní, velkolepé ba imposantní. Druhý koncert\nvedením obezřelého ředitele Míšeňského zpěv. spolku p.\nHartmanna obsahoval sbory od Marschnera, Neumanna,\nW. H. Veita (der Kafer und die Blume) od Otta, Sterna\na Mendelssohna. Mezi přestávkami provozovány byly ou-\nvertury k „Oberonu\" od K. M. Webra a k „Jessondě\" od\nL. Spohra. Na tomž dnu byl po tabuli v sále střelnice\nuspořádán závod zpěv. spolků. K tomuto závodu\npřihlásilo se 18 zpěv. spolků. Spolky, které se v zá-\nvodu zúčastnily, byly: Žopavský (zpíval Waldgruss od\nAbta), Liberecký (zp. Morgengriisse od Storcha), Míšeňský\n(zp. Einkehr in die Schenke od Zollnera), Šluknovský\n(zp. Auf den Rhein od Kuchena), Gr o s se n ha i n sk ý\n(zp. Die Abendfeier od Abta), Vrchlabský (zp. Konig in\nThule od W. H. Veita), Freibergský spolek (zp. Ein\nbohnu Liedchen od Abta), Freibergská zpěv. jednota (zp.\nNachgesang od Abta), Trutnovský (zp. Concertat od Men-\ndelssohna-Bertholdyho), Warnsdorfský (zp. Gott, Vater-\nlandliebe od Tsichircha), Josefthalský s Hradecým\nspojený (zp. český sbor „Cikáni\" od Fr. Vogla),\nDrážďanský (zp. Konig in Thule od W. H. Ve)ta), Ja-\nblonecky (zp. Waldvoglein od Storcha), Doblenský (zp.\nHeimat od Otta), Gorlický (zp. Sylvestertrinklied od\nSchuberta), Žatecký (zp. Sternbeschworung od Durrera),\nBilínsky (Vorwarts od Storcha) a Žitavský (zp. Reiter-\nlied). Po ukončení všech sboru sešli se soudci dohro-\nmady a rokovali o cenách. Nebylo to sice těžkou úlo-\nhou, první cenu přisouditi; neboť shromáždění spolkové\njednohlasně vyslovili se pro spolek Hradecko-Jo-\nsefsthalský, jenž mistrným provedením sboru „Cikánů\"\nod Vogla tak mocně přítomné spolky uchvátil, že vše-\nstranné přání jsouc hlučným ano bouřlivým potleskem\ndoprovázeno, ode všech projeveno bylo, aby se sbor ten\nopakoval. To byl zajisté patrný důkaz, že spolek Hra-\ndec ko-Josefthalský cenu zasloužil; avšak soudcové\nctíce pohostinnost, udělili jaksi ze zdvořilosti první cenu\nDrážďanskému spolku „Orfeus,\" jenž sice výtečně svou\núlohu provedl; nic méně však od Hradecko Josefsthalského\nzastíněn byl. První cena záležela ze stříbrné taktovky.\nDruha tedy odměna (metronom) přisouzena jest spolku\nHra dec ko-J os efs th als kém u; třetí (pulpit na noty)\nBilínskému, čtvrtá (pohár) Libereckému, pátá (pohár)\nVeikohájskému (Grosseuhain), šestá (pohár) Míšeňskému.\nAle i ostatní spolky, které se v závodu zúčastnily, obdr-\nžely poháry. Všechny ceny mají na sobě německý\nnápis („Erinnerung an das Teplitzer Sangerfest 12. und\n13. August 1860\"). Jak už praveno, vyznačil se zajisté\nspolek Hradecko-Josefsthalský vedením horlivého Vlasti-\nmila a národního pěvce pana L. Lukeše nejvíce a může\nvšem českým zpěv. spolkům za vzor sloužili. Spolek\nten osvědčil národního ducha, národní sebevědomí a svůj\nčesky raz v plne miře a dokázal, že jako druhdy Če-\nchove v bitvách vítězili, i nyní v umění hudebním na\nvrchu stojí. Nuže, važme si našeho českého\numění ai cizinci si nás budou vážili. Týž spo-\nlek, jehož okrasou a sloupem náš neocenitelný L. Lukeš\nbyl, opakoval na večei; na všestranné přání cenou ob-\ndařený sbor „Cikáni.\" Bouřlivý potlesk a nesmírně hlučná\npochvala přerušila tuto rozkošnou s pravou mistrností\nprovedenou skladbu. Nuže, třikrát sláva zpěv. spolku\nHradecko-Josefslhalskému, sláva řediteli jeho, p.\nLukesu a všem pánům spoluúčinkujícím; neboť sarno-\njediní zachovali českým zpěv. spolkům čest a došli\nskvělého vyznamenání.\nZ Vysokého nad Jizerou. (Dokončení.) A\naj ty hudební nastrojel, taková tu i hudba chrámová!\nNikdo by nevěřil, žeby za naších dnů kostelní hudba tak\ndaleko klesnouti mohla, kdežto i nejdůstojnější p. biskup\nLitoměřicky, jehož dieocsi Vysoký náleží, o její zvelebení\nco nejhorlivěji pečuje. „A jaká tu pomoc? kníže pán,\nžádáš, ti nechíž přispěti,\" řeknete měšťane, „a ředitel\nkuru se o to nestaral\" To však není žádné ospravedlnění;\ntu jest potřeba snažné žadati, společný zřetel k věci\nobrátiti, která uad jine vznešená a slavných zásluh dů-\nstojná jest. Dobří měšťané! jste naskrze milovníci hudby\na zpěvu, přispějte každý dle možnosti, a neváhejte dále\nvíru svou skutkem dokázati. Tak jen napraveno bude,\nco skvrnu utrpělo! Nový ředitel kůru přičiní se o to,\nby vám vaše starost, vaše oběť dobrého ovoce nesla,\nabyste co se hudby tyče, jako před lety za příklad slou-\nžiti mohli větším a zámožnějším městám nasí milé vlasti.\n\nVácl. Vysocký."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-08-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-08-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1860-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.8", "debut_caractere": 5819, "fin_caractere_exclue": 6017, "texte": "Listárna.\nPanu K.v Sedl. - Lístek 1. leží u mne; nemohl\njsem jej poslati. P. K. St. v Ckyni. Srdečný pozdrav.\nJak to stojí s obsazením? P. 81. ve Veležicíeb.\nSrdečné pozdravení všem. Proč nepíšete ?"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[189]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.1", "texte": "Hudební bratrstvo (Convivium) v Bělé.\nSděluje Václav Kredba.\nSkoro všude po Čechách, kde jenom jakého hu-\ndebního spolku stává, slavfvá se den sv. Cecilie co\nvýroční slavnost hudebnická. Nevím však, jakým způ-\nsobem se stalo, že se Bělští hudebníci sv. Cecilii zpro-\nnevěřili, vyvolivše den sv. Maří Magdaleny za den slav-\nnostní. Památku tuto odbývají zdejší hudebníci vždy\nco nejslavněji, a to po celé dva dni. Prvního dne\nshromáždí se všichni ku zpívané mši sv., při čemž se\nvždy některá z umělejších a slavnějších mší provozuje.\nOdpoledne pak shromáždí se všichni hudebníci u ředitele\nkůru. Tu se přede vším hoduje a což se samo sebou\nrozumí slavně zapíjí. Pak se přednášejí rozličné zpě-\nvácké a hudební skladby. Mezi tím, pro variaci, pro-\nvozují někteří z ferinů, jakýchž žádné české hudební\nspolečnosti nechybí, své šprýmy a kunšty, tak že se\ntím milé a utěšené zábavy až do pozdné noci způsobuje.\nDruhého dne je zpívané requiem za všechny v Pánu\nzesnulé spoluoudy téhož bratrstva. Pak se započíná a\nkončí jako včera. A však není dovoleno každému hu-\ndebníku podílu bráti na slavnosti této. Musíf býti oudem\nbratrstva. Ivoiíť totiž zdejší kostelní zpěváci a hu-\ndebníci, na základě jistých pravidel a výminěk bratrský\nspolek, kterýžto od roku 1746 svého původu a ztvržení\nod hraběte Frant. Arnošta z Waldštýna nabyl.\nRegule tyto, pro jich zvláštnost, dle originálu\nsdílíme:\nJá František Arnošt, svaté Římské říše hrabě\nz Waldsteyna, dědičný pán panství: Hradiště, Bělé a\nKuřívod, Hiršperku a Bezděze v království Českém,\njakož také seniorátu panství Třebiče v Markhrabství\nMoravském, Její Římské císaře jakož také v Uhřích a\nČechách královské Milosti skutečná tajná rada, rytíř\nštiftu sv. Václava a nejvyšší předkrojíč v království\nčeském.\nVyznávám tímto listem otevřeným, kterak ke mně\nponíženě suplicírovali moji milí a věrní svěření podaní\nz města Bělé, též z městečka Kuřívod moji tělesní\npoddaní, poníženě žádajíce, abych Já jim ke cti a chvále\nBoží, panně Marii a všem Božím Svatým k počestnosti\na k správnějšímu pořádku a vštěpení musiky, skrz\nkterou (jak žalmista Páně sv. David v žalmu 99 v 7,\ntéž žalmu 150 v 3, 4 a 5 vypisuje) všechny věřící\nk pobožnosti vzbuzují.\nNásledující artikule k zachování v jejich akademii\nconíirmiroval a potvrdil.\nNa jichžto žádost ty následující punkta jim po-\ntvrzuji, a to sice:\nPrimo. K službám Božím jeden každý po sezvá-\nnění na kůr se nalézti dá, a kdyby z nedbalosti „Kyrie\"\npromeškal, tak pokuty 3 kr., za „Gloria\" 6 kr., za\n„Credo\" 9 kr. dáli povinen bude a tak dále. Kdyby\nsice nevyhnutedlná příčina byla, že by nemohl na mši,\nnešpory neb letanie přijití, tak se má u zvoleného\nrektora neb kantora ohlásiti.\nSecundo. Všichni upřímně a dobře spolu život\nvésti, uctivě se chovati, mladí starším poníženi býti,\nkantoru v musikantských věcech vždy poslušnost za-\nchovat! mají, co kdyby který přestoupil, pokuty bra-\ntrstvu složí 30 kr.\nTertio. Jeden druhému špinavé slova vydávati*\nani mezi sebou nikdež se bít nemají, jestli by se to\nstalo, ten kdo dříve uhodí, aneb hanu by dokázati\nnemohl, bez milosti bratrstvu 1 zl. složili a toho haně-\nného ještě odprositi má.\nQuarto. Kamkoliv procesí konáno bude, tak mají\nspoleční musikanti hned po sezvánění v kostele se na-\nlézti dáti, při takovém procesí in persona přítomni býti\na jeden každý jak v cestě tak potom při mši sv.\nk svému instrumentu bez pobízení se přičiniti a dobře\nproducírovati, potom jej na místo zase složití. Kdo by\nto bez příčiny zameškal, ten bratrstvu 30 kr. dá.\nQuinto. Po každé na oznámení jim od kantora\nv času pohodlném k prosbě se dostaviti povinni budou,\nkdo by ji zameškal, ten bratrstvu 9 kr, na svíci složí."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.2", "texte": "Sexto. Když roční Convivium držeti se bude, tak\nmají mladší starším (by třebas mladší v instrumentu\nschopnější byli) uctivě sloužiti a je nepředcházeli, jeden\nkaždý svůj musikantský qtiartal 6 lir. složití. Který\nby proti tomu byl, ten do pokuty dle uznalosti přeči-\nnění upadne.\n(Dokončení.)\n\nO registrování cíli o oučelu a umění přiměřeného\npoužití hlasû varhanich.\n(Pokračování.)\na) Při slabém registrování.\nV manuálu všech 8, v pedálu všech 16 stop. ré-\ntových hlasů (Labialstimmen).\nPřijde ovšem na hojnost hlasů varhan, mluvíme-lt\no silném aneb o slabém registrování. Při malých varha-\nnách bude registrování v manuálu již snad s třemi 8 stop.\na v pedálu s jedním neb dvěma 16 stop. hlasy silné\ndosti, co zatím při větších varhanách ještě s pěti až\nsedm 8 stop. a v pedálu s Iřemiaž čtyřmi 16 stop.\nhlasy se slabým nazvali musí.\nb) Při sesíleném registrování.\nMimo při a) jmenovaných hlasů přivezmou se:\nv manuálu všecky 4-, v pedálu všecky 8 stop. hlasy.\nPři větších varhanách může zde dle libosti v ma-\nnuálu 16- a v pedálu 32 stop přivzato býti, též se\nmůže k vůli střídání veškerých rourových strojů použiti.\nc) Při prostředně silném registrování.\nMimo při a a b jmenovaných hlasů: v manuálu\nvšecky mimotní a doplňující hlasy i s 2- a snad 1\nstop. registry, zdali takové se tam nachází, v pedálu\ntaktéž všecky mimotní hlasy ve spojení se všemi 4 stop.\na snad 2- a 1 stop. reg., které se vsak jen v starších\nvelkých varhanách nacházejí.\nV manuálu mohou také dle libosti 1 stop. a v pe-\ndálu, zdali se tam nacházejí, snad také 2- a 1 stop.\nreg. ještě vynechány býti, které se však při plném\nstroji vytáhnou. S rourovými stroji může se jako při\nb naložiti.\nd) Při silném registrování, cíli při plném stroji.\nMimo již při a ba c vytažených hlasů: všecky\nmíchané aneb mixtury, jak manuálu tak v pedálu a\nveškeré rourové stroje. Z těchto 4 podotknutých hlav-\nních sestaveních reg. vyplývají dvě důležité pravidla:\ná) Při řegistrování jest hlavně hleděti, by jeden\nhlas druhý podporoval, a velké a hlubokoznějící hlasy\nod menších a ostřejších zdvyženy byly, jelikož tím tón\nprvních určitostia %řetelnosti nabude co zatím menší\na ostřejší hlasy od větších se zakrýjou a méhě proni-\nkavými stanou*).\nb) Při registrování nesmí se učiniti žádná mezera.\nBylqby tedy chyhné v manuálu, u př. jeden nebo více\n2 stop. hlasů sestaviti, poněvadž by pak zprostředkující\n4 stop. hlasy (a při sesíleném registrování na kvintu\n22/s stop.) chyběly, nemenší chyba by se učinila, kdyby\nse v pedálu 16- a 4 stop. hlasy sestavily, poněvadž by\npak 8 stop. reg. (a dle okolností SVS stop. kvinty) po-\nhřešovaly. V podobnou chybu ale by se mohlo i při\nzachování těchto pravidel úpadnouti, kdyby se na po-\nvahu rozličných varhaních hlasů nižádný ohled nevzal;\ntak by u př. sestavení několika 8 stop. reg. doprová-\nzených několika krytými 4 stop; a jedním otevřeným\n2 stop. hlasem chybné bylo, poněvadž zde jeden ote-\nvřený (oktávový) hlas, a při silnějším registrování také\nještě jedna semo náležící kvinta 2% stop se prohřešuje**)♦\nPodobně chybné registrování byl by krytý hlas\ns otevřeným 4 stp. a j.\nKdo ví, které hlasy otevřené a které kryté jsou,\nsnadno se takovým chybám vyhne, a kdyby se to ze\nzpěchu stáfci mělo, poví mu sluch, že chybně registroval.\nCo pravidlo budiž ještě uvedeno, že počet pedálních\nrejstříků se vždy podle poctu manuálních říditi musí.\nNa 3, 4 až 5 manuálních hla ů mohou 1, 2 až 3 pe-\ndální počítány býti, přece však přijde mnoho na jakost\nrejstříků, a vždy se musi na jejich ústrojí hleděli, zda\ntotiž otevřené, ěi kryté jsou, o čemž se při rozličných\nregistrováních blíže zmíníme.\n(Pokračování.)\n*) Z této příčiny sméjí v takovéto kombinaci jen velké a větší\ntak též prostřední rejstříky, nikdy ale menší a pronikavější\npřevahu míti, ačkoliv i zde středu se držeti nejlépe jest.\nPříliš mnoho velkých a hlubokých hlasů činí tón varhan ne-\nurčitým, a osadníky přivádí při chorálním zpěvu v nejistotu;\npři nad míru křiklavých a malých hlasech navyknou si osad-\nníci křik a tón varhan pozbude všecku vážnost.\n**) Výminka od tohoto pravidla mohla by se jen tenkrát učiniti,\nkdyby se zamýšlelo u př. s jedním 2 stop. rejstříkem rychlé\nsady provést!; ale pak by se musel k doprovázení, by menší\nhlasy povystoupiti mohly, 8- neb 4 stop. (slabší) rejštřík vo-\nlili. Také se nechá v pedálu někdy jednotlivý hlas u př.\ntrompeta 8 stop. tím vystoupiti, že se posauna 16 stop. a jelj\nještě ňaká 32 stop i tato vynechá *). Rozumí se samo sebou,\nže pak se v tomto pádu několik retních basů přivezme, po-\nněvadž tón rourových strojů bez doprovázení retních hlasů\npříliš jednoduše zní.\n*) Pravidelně ale nemá se trompeta 8 stop. nikdy (leda\nmá-li chorál při předehře přednášen býti), bez posauny\n16 stop. užívati, poněvadž k poslednímu hlasu oktávu\nV« 0\ncini."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.3", "texte": "Slovo o českých národních písních.\nPodává L. Zvonař.\n(Pokračování.)\nNejstarší česká národní píseň jest: „Hospodine\npomiluj ny.44 Pochází z X. století a připisuje se oby-\nčejně Sv4 Vojtěchu. Jungmann a Palacký tomu odpírají-\nPalacký praví, že jsou její slova čistě cyrillského pů-\nvodu, a že pochází buď od prvních apoštolů slovanských\naneb jejich nejbližších nástupníků. Nápěv, jakým se\nnyní zpívá, jest již velmi změněn. Čechové staří ji zpí-\nvávali zhusta. Ne-jen v kostelích, nýbrž i na bojišti i\npři jiných příležitostech zavznívaly její zvuky. Jak dě-\njepisné zprávy praví, zpívala se při volbě Spytihněva 11.\n(1055), při volbě Oty, bratra Svatopluka (1109), kde j*\ncelý český tábor třikrát, „jako obyčejně44 zazpíval i na\nbojišti, když Otakar nad Belem zvítězil.\nAsi o dvě stě let mladší jest píseň: „Svatý Vá-\nclave,44 taktéž lidu milá. Pochází ze XII. století a při-\npisuje se Arnoštovi, prvnímu arcibiskupovi pražskému.\nI ta má rozličné varianty; a-však původní její ráz není\ntak setřen jako při písni předešlé. Z jiných starých\npísní národních se nám zachovaly jen nápěvy a začátky\nprvních sloh. Nápěv písně „Na zelené louce44 se udr-\nžel až do 18. století v kancionálech českých. Zpívaly\nse jím rozličné nábožné texty, mezi jinými také ad-\nventní: „Vítej Jezu Kriste.\" Na nápěv písně: „Byla\nvojna veliká44 se taktéž mnohé kostelní texty od-\nkazovaly.\nSkutečnost ta, že se kostelní písně světskými ná-\npěvy zpívávaly, jest trochu nápadna. V tehdejších do-\nbách však se světská hudba od kostelní ještě tak značně\nnelišila jako za našich časů; a nebylo tudíž takového\npřevádění oblíbených nápěvů z kostela do světa, a od-\ntud do kostela iv jiných krajinách než českých nic\nneobyčejného. Máme toho důkazy, že proslulí nizo-\nzemští a vlaští hudební skladatelové ještě v XIV. i XV.\nstoletí světské nápěvy co themata, čili lépe co „canti\nfirmitt (stálé zpěvy) pro své kostelní skladby brávali a\nk nim jiné hlasy v rozličných druzích kontrapunktu sldá-\ndávali. Církev takové si počínání ovšem nikdy neschva-\nlovala, trpěla je však tak dlouho, dokavad způsob ten\npobožnosti na ujmu nebyl.\nPo tomto odskoku se vraťme k písním českým\nstarého rázu. Charakteristická zevnější známka jejich\njest moll-tón, jisté melodické postupy, které tak-řka\nstálé jsou, i přechody do hořejší dur-dominanty. Co se\nmelodických postupů týká, jsou lo nikde nescházející\npostupy do hořejní quinty a quarty, a vystoupení me-\nlodije od prvního tónu až do malé septimy. Již tato\nskutečnost jest s to dokázat, že jsou tyto nápěvy výkvět\nřímského chorálu. Iv tom byly jisté postupy stálé,\nt. j. vždy se vracející, a podle nich se poznávala tónina.\nZe všech osmi církevních tónů ostatně nezakořěnil se\nžádný tak jako první, zvaný dorický. Ráz jeho jest\nslavný, mužný, rázný. Pomysleme jen na svůj chorál\n»Otbe nás milý Panekterý v tom tónu jest, a po-\nchopíme docela tohoto tónu význam. Třetí svazek „Ná-\npěvů ku sbírce Erbenově\" má v přídavku 20 písní,\nkteré všecky tento starý ráz nesou. Číslo 3., „Proklatá\nláska44 a 4. „Ztracená hrása,u náležejí dorickému\ntónu; první authentickému (původnímu), druhý plagal-\nnímu (odvozenému). Objem melodie jest oktava, v prv-\nním jest charakteristický hned zprvu přicházející postup\ndo quinty nad základní tón, a povznesení se melodije\naž do malé septimy. V druhé jest charakteristický po-\nstup do quarty, jímž druhý díl začíná. Obě tyto písně\njsou přeloženy o tón výše z D na E; neboť dorická\nv\ntónina počíná tonem D. Číslo 15. má se známou ko-\nstelní písní: yyZ hlubokosti mě těžkosti44 docela stejný\nzačátek. Skutečnost to, s jakou se ještě u mnohých\njiných písní potkáváme.\n(Pokračování.)\n\nSlovo o plechových dechových nástrojích.\nPodává J. B -ý.\n(Pokračování.)\nr\nÚčinek plechových zvuku musel ode dávna velký\ndojem na všeobecné obecenstvo dělati, nebof žádný\nnástroj nedosáhne a nenahradí velkost účinku, anto tyto\ntóny příliš pronikavě na lidský cit působí totiž, když\nse jich náležitě a povážlivě užívá.\nJelikož se s jednoduchými nástroji za starých časů\nužívanými žádného nového střídání v hudebním kusu\nvíce docílili nedalo a otřepané nápěvy a harmonie až\nk omrzení slýchány býly, přemýšlelo se o nových pro-\nstředcích, aby se s těmito nástroji při ustavičně po-\nstoupném vzdělání naší moderní hudby, též pokračovalo.\nAby se více střídání v harmonii docílilo, skládány\nnové kusy pro nástroje, z nichžto každý téměř do jiné\ntóniny naladěn byl. Takové kusy jmenovaly se kusy\ns rozmanité laděnými nástroji. Takovýmto způsobem\ndosáhlo se skutečně nových tenkráte ještě neslýcha-\nných účinků. Zesnulý ředitel Pražského konservatoria\nJindř. Diviš Weber (roz. 1771, *j* ) skládal hudební\nkusy v této maníře s velmi příznivým výsledkem. Psalť\nje na začátku tohoto století pro pražské městské\noslrostřelce ar. 1805 pro tehdejší studentskou legií\nještě též později pro své žáky.\nDo tohoto času padá též užívání rozličně laděných\nnástrojů v orkestrách zprvu jen s laděním z tónin"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.4", "texte": "v prvním stupni příbuzných n. p. Fa C lesnice atd. Karel\nMaria Weber, skladatel „Carostřelce\" postoupil dále 5\nve své opeře „Euryonthě\" dal týž mistr lesnici do Es\na E dohromady, což tenkráte totiž r. 4824 za velkou\ntěžkost v intonování platilo. Tento způsob užívání ná-\nstrojů zasahoval ale ještě příliš do ruské hudby z les-\nnicemi; dohromady souvislá melodie, jakož v novějších\nčasích do obliby přišla, nedala se přec s těmito pro-\nstředky vyvésti; zůstávaly vždy ještě mezery, které se\nvyplniti nedaly. Za tou příčinou musely se k tomuto\ndruhu hudby vždy zvláštní skladby skládati.\nVšeobecné přání, by se juž hotové nápěvy a celé\nkusy většího objemu na plechové nástroje provésti daly\nbylo vždy živější, zvláště za onoho času, kdež Joachim\nRossini se svými líbeznými a všude oblíbenými zpěvy9\npo nichžto celý svět bažil, na světlo vystoupil. By se\nprovedení takých kusů pro plechové nástroje usnadnilo?\npřišlo se na jiné prostředky, by se na jednom a tomž\nnástroji celé, dohromady souvislé nápěvy přednášet*\nmohly. Užilo se tétéž methody jako při dřevěných\nplechových nástrojích, která se na zkrácení vzducho-\nvého sloupu zakládá. Bylyf utvořeny v půltonových\nvzdálenostech tónové dírky na nástroji a zřídily se\nk pokrytí jejich klapky, jako u flétny. Tímto způsobem\npovstaly nové druhy nástrojů, které se docela jedno-\nduše polnice s klapkami (klapky byly nad dírkami)\nnazývaly.\nBezpochyby mnozí z nyní žijících pokolení zpo-\nmenou si na tyto nástroje; bylof to hned po dokončení\nvelké francouzské války. Tohoto způsobu by se na\npolnici též jiné tóny, než od přírody jí udělené vyvo-\ndily, užívalo se při každých laděních (vysokých á níz-\nkých) a tenkráte s málem se uspokojili, vynalezli—li\nsurrogalní prostředek, by na tylo nástroje od malého\ng počínajíce nahoře prázdné prostory tónosledu chro-\nmaticky vyplniti mohli.\nTěmito prostředky položil se též základ k po-\nvznešení a k zvelebení nyní stávajících kapel z plecho-\nvých nástrojů; juž tenkráte dávaly se velké hudební\nkusy n. p. ouvertury, arie atd. z oper. Zvuky klapko-\nvých tónů byly nejen samy sobě a mezi sebou, nýbrž\ni přirozeným tónům zcela podobny. Avšak brzy se po-\nzorovalo, že tóny nástrojů s širším rozměrem a sice\nony tóny, kteréž na hlavní část trychtýře připadaly,\nmnohem zvučnější a silnější byly než ty na nástrojích\ns užším rozměrem. Toto pozorování bylo opět příči-\nnou, že se zhotovily nástroje, které na prosto široký\nrozměr měly a tím se nejen dosáhlo, že klapkové tóny\nněco více stejné a zvučnější byly: nýbrž že se jimi\ni svrchu udaných výhod dosáhlo.\nZe vyplnění mezer při plechových nástrojích ode\ndávna cítěnou potřebou bylo, dá se z rychlého a vel-\nkého rozšíření klapkových nástrojů souditi. Nástro\ntyto byly tenkráte v silném množství zhotovovány a\ntéž rozprodány; nyní vškak beze stopy zmizely, zajisté\nza tou příčinou, že toto s nimi zacházení jakož vyta-\nhování zastrkování a zacpávání na přirozených pro-\nstředcích nespočívalo.\nPodobným zařízením, by se u klapkových tónů sou-\nměrná síla tónů docílila, rozšířil se rozměr a z těchto\nvýstředních a zmírněných událostí v zařízení povstalo\ndle našeho důmění, rozmnožení plechových nártrojů.\nZ vysoko laděných nástrojů povstaly rozšířením rozměru\nkřídlovky (cornet a piston), z prostředně naladěných\ntenorový a bassový roh, z hluboko naladěných eu~\nfonion, bombardon, ofikleida tuba atd.\nJiní jsou opět toho mínění, že široký rozměr za-\nkládá se na ruské lovecké hudbě, při nížto se tak\nnesmírně širokých avšak jen jednotonových nástrojů\nužívalo a kapella taková procestovala r. 1834 celé\nFrancouzsko a Německo *).\nDalší vzdělávání všech těchto nástrojů stalo se,\naf tak dírne, před našima očima bezmála asi od 30 let\na sice užitím ventily. Tato učinila klapkovým nástro-\njům konec. Klapkově polnice, křídlovky a ofikleidy\ntrvaly sotva 15 let a juž jsou opět v spánku jako po-\nkulhávající tažná posauna. Ať spočívají v pokoji!\nVentila spočívá na nejpřirozenějších základech, ne-\nboť jí vyvozené tóny mají tutéž vlastnost jako přirozené\ntóny; doplnění mezer beře se vždy z [jiných tónin, an-\nto mnoho tónin v jednom nástroji sloučeno se nalézá-\nOstatně dlužno se kojili nadějí, že při ustavičných po-\nkrokách v změňování a zlepšování plechových nástrojů\nbrzo úplné dokonalosti se dosáhne.\n(Pokračování.)\n\nZ Břetislavi (Pressburg.)\nKostelní hudba a nové graduale od W. H. Veita.\nKoncert hudeb, spolku. P. Soupper. Ed. Řemeny.\nSl. Vrabelyova. Zpěv. spolek.\nDrahný čas již uplynul od posledního dopisu o\nzdejším ruchu hudebním, ačkoliv látky nescházelo, ný-\nbrž casu; nejraději však péro do ruky beru, mohulí ně-\nčehož sdělili k zvelebení vlasti a výtečných synův je-\njích. Dne 22. Lipna udala se mi příležitost, kterou\nmlčením opominouti nemohu. Odbývá se zde každo-\nročně tenlo den votivní slavnost na upamatování vel-\nkého požáru, který 1800 za příčinou hádky jedné paní\ns děvečkou při smažení ryb zapálením másla vypukl a\nvelký díl města ba i lodního mostu na Dunaji zničil.\n\n*) Kapella tu slyšeli jsme též v Praze. Red."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.5", "texte": "Provozovala se při této slavnosti veliká mše od Che-\nrubini-ho do F, téhož věhlasné „Pater noster\" a jakožto\nGraduale novinka od našeho proslulého krajana pana H.\nV. Veita. Soprán a violinosolo věnované zdejšímu\nvysoce postavenému c. k. úřadníku p. H., který velmi\ndobrý znaíel hudby a nevšední houslista jest.\nDíla Cherubini-ho jsou již oceněna dostatečně,\nnechceme tedy slov šířiti podotknouce jen výborné\nprovedení a pozornost svou obrátíme k novince.\nÚvod houslí v tomto Graduale A-dur může se při—\nrovnati švitoření prvního jarního pěvce skřivana\nmilostně a spolu velebně ve výši pějícího, zvuky tyto\nvkusně doprovázené fagotty a clarinetty unesou ducha\nposluchače k nebesům, naší pravé vlasti. Po této jedno-\nduché ale výtečné myšlence převezme soprán thému, a\nzpívá mohlibychom říci v duchu velebné vzne-\nšenosti útěchyplné a klidné vroucnosti světoznámého\nnesmrtelného Palestriny: „Benedicam Dominům in omni\ntempore\" etc. (33. žalm Davidův) dechovými nástroji\ndoprovázen a od houslí podporován. Když do domi-\nnanty vstoupil, vpadne při slovech: „Exaltemus nomen\nejus etc.\" flétnami a clarinety jemně doprovázen do C-dur,\ncož velmi příjemně překvapný dojem působí. Krátce a\njednoduše, že ani posluchač skoro čehož tuší octne\nse zase v E-dur, po čemž housle krásnou melodií pře-\nchod do toniky upraví; na to opakuje soprán hlavní\nmyšlénku a v kontrapunktovném pohybování slovům\ntextu docela přiměřeně • ryzé, něžné a líbezné s val-\nností a duchaplnou zbožností spojujíce, k závěrce se\nübírá, a tak jak po srdečné modlitbě duše v ouplném\npoklidu se nachází končí housle čistou A-dur sca-\nlou* Tolik v krátkosti o této novince. Že provedení\nvšem požadavkům za dost učinilo, netřeba opakovali?\nsolo na housle hrál pan H., jemuž Graduale věnované\njest a soprán byl v rukou slečny Elišky Trantové,\nz rodu českého, o kteréž se již v těchto listech zmínka\nstala, má totiž obzvláštní dar úlohu svou duševně pro-\nniknouti, tak že její překrásný zpěv jak modlitba ze\nsrdce se noří.\n(Dokončení.)\n\nGluck a Mozart.\nDva obrazy ze života, podává Karel Adámek.\n(Pokračování.)\nIV.\nZvědavé množství stálo u rohu a dychtivě četl\nkaždý veliké divadelní oznámení.\nPřec jednou uzříme dávno slibovaného „Orfea!44\npravili jedni. Co jim to napadlo vystupovat s takovou\noperou, reptali druzí. Každý však nedočkavě očekával\nvečer. Zdlouha však mizely hodiny samotnému mistru.\nPo obou stranách bylo zbrojíno.\nMetastasio juž po dobu tak dávnou vavřínem ověn-\nčený, mél přijíti o vavřín, kterýž s jeho kmenem srostl?\nNebyla-li to smělá, opovážlivá domněnka?\nHasse, jejž Vlachové již po čtyřicet let caro\nSassone\" nazývali, měl býti o lesk svůj připraven,\nGluckem, kterýž nevybřednuv z prostřednosti, nové\nučení zamýšlel hlásati? Takové a podobné myšlenky\nani za mák neznepokojovaly přívržence strany této,\nv jejichž řadách Vlachové nejčetněji zastoupeni byli.\nDomnívaliť se býti až příliš silnými ku potření tak sla-\nbého útoku a protož si hověli za hradbami a jisti jsouce\nvítěznou přesvědčeností se chystaly k návštěvě divadla.\nMalý bylf počet přátel Gluckových v poměru k oněm.\nGluck a jeho přítel Rancero z Calzabigi spoléhali\nv mohútnost díla společného, zamítajíce síly tajně pů-\nsobící k výsledkům umělců.\nDílo toto mělo samo zvítěziti bez přičinění cizého;\nbylaf to hudební pravda a bylo se nadíti, že jsouc ta-\nkovou, musí zvítěziti; vyjma, že by utonula v nepojíma-\nvostí obecenstva lží otupeného. I paprslek sluneční je\nnemilý oku, na temno uvyklému.\nMohly—li zastaralé vrtochy a choutky zpěvaček i\nzpěváků, podlé šmejdy strany protivné, zlomiti odvahu\nv pravdě se zakládající, zlomiti pevnou mysl, přesvěd-\nčeností utužovanou?\nGluck se chystal do divadla, jako by měl jít\nk velké skvostné slavnosti dvorní. Oděn v nejskvost-\nnější šat, ozdoben řádem papežským, po boku meč,\nstál ve své komnatě očekávaje choť svou Marii, anaž\njej měla do divadla doprovázeti. I tato, dáma krásy\nnevšední, se odíla v nejkrásnější šat a okrášlila zdoby\nsvé nejskvostnějšími šperky.\n„Krištofe, co na mně tak s údivem pohlížíš ?w\ntázala se laskavě.\n„Nemohu tě pochopili, co tě pohnulo se nalíčit,\njako by ti bylo slaviti triumfy?\" odpověděl Gluck.\n„A což jiného, milý hrdino! Což myslíš, že jest\ndůvěra má v tebe a obecenstvo Vídeňské tak oslabena,\nže bych s obáváním očekávala večer nastávající? Před-\nzvídám a jsem přesvědčena o slávě, anaž tě dnes večer\nočekává. Ty zvítězíš, nemusela-li bych se styděli sama\nza sebe, kdybych i zevně neslavila triumf tvůj?\" pra-\nvila ohnivě Marie.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nStavovské divadlo. V tomto desítidenní slyšeli\njsme operu „Lazebník Sevillský,\" v nížto sl, G. Schuber-\ntova vyvStoupila, pak „Lucrecia Borgia\" a „Figarovu svatbu,\"\nkdež M. Lászlo-Doria svou znamenitou školu osvědčila.\nV též opeře slyšeli jsme též naposled paní Kainzovou\nroz. Prausovou ; avšak největšího napnutí zbudilo vystou-\npení slavného tenoristy Fr. Btégra (Staziče), jenž dne\n17* srpna v „Troubadouru\" obecenstvo k hlučným potle-\nskům roznítil. Pan Sté ger neztrativ ničehož na svém\nkrásném a mohutném orgánu, zaujal navzdor jakési indi—\nsposice svou juž vytříbenou hrou a úplně přiměřeným\npřednesem veškeré posluchače a byl mnohokráte volán.\nTriumf tento sdílela s ním též naše výtečná J. Brenne-\nrova, kteráž s obvyklou virtuositou všechny těžkosti své\núlohy k obdivu obecenstva přednesla. Co se provedení\nuvedených oper dotýče, nemůžeme se pochvalně o něm\nzmíniti. Chybit vždy okrouhlost, správnost a souhra\nve zpěvu.\nPan Václav H. Medek, první kapelník v Sibíni,\npřibyl tyto dni do Prahy. P. V. Medek narodil se dne\n20. srpna 1830 v Třebechovicích blíže Králové Hradce,\nvstoupil r* 1847 do školy varhanické, kdež pod zasloužilý\nředitelem Kar. Pits che m oba roky asolvoval prvním\nakcessitem (dva cis. dukáty a houslemi od Homolky)\npoctěn byl. Avšak p. Medek chtěje ještě důkladněji vzdě-\nlati se, setrval ve varhanické škole ještě jeden rok a byl\nprvní odměnou vyznačen: Při celoroční zkoušce hrál\nsvé skladby (praeludium a fugu), pak Bachovou fugu Cis -\nmoll a znamenitou Passacaglia od Šeb. Bacha C-moll se\nskvělým výsledkem. Nato absolvoval padagogický učitel-\nský běh na Pražské vzorní škole ve třech letech r. 1848.\n1850 a 1851. Od května r. 1850 až do května 1852\nbyl co učitel piana a tbeorie v ústavě pro piano p. Bed.\nSmetany. Mimo to byl p. Medek co účinkující oud\nCecilské jednoty k prvním houslím přivtělen. Později stal\nse pod kapelníkem J. N. Meyerem členem Pražského orke-\nstru (co houslista), načež 1852 co učitel hudby k hraběti\nz Wolkensteinů povolán byl, kdež 7 let setrval. Pan\nMedek je muž velmi nadaný, energický a horlivý Vlastimil.\nVýroční zkouška žáků Pražské var-\nhanické školy dne 30. li pna. Neobdrževše v pa-\ntřičném čase tištěná pozvání a grograin, nebyli jsme s to,\nprogram kusů, které od žáků přednášeny býti měly, na-\nšim čtenářům sděliti. Podotkneme toliko zkrátka, že ve-\nškeří žáci jak v theorii tak v praxí velmi prospěli.\nPodalif důkaz o důkladnosti a výtečnosti zde ustanovených\npánu učitelů. První rok měl letos několik výborných\ntajentu a vyznačil se zvláště tím, že žáci otázky, z theorie\njim předložené, s takou jistotou a určitostí zodpovídali,\njakoby už ode dávna v umělém pletivu harmonie byli za-\nsvěceni, což obzvláště p. Frant. Blažkovi, učiteli téhož\nroku k velké cti a k pochvale slouží. Žáci Jos. Groh,\nHynek Ouvalský a Fr. Brává doprovázeli některé\núlomky z Brixiových mší velmi správně a dobře a učinili\ntak konec produkcí prvního roku. Chovanci druhého roku\nprovedli jak obyčejně nejen notami, alebrž i praktickými\npříklady modulace, které jim od hostů, mezi nimiž se též\nnáš Alex. Dreyschock nacházel, uloženy byly. Na to\npřikročilo se k náuce o kontrapunktu, chorálu,\nimitace a fuze a ukončilo přednesem komposičních\npokusů absolvovaných žáků. Na to provedl p. Jos. Ča-\nhoun první větu z pětihlasé fugy od Š. Bacha, adagio\nz první sonáty od Mendelssohna a fugu od Jos. Krej-\nčího velmi precisně; dále přednášel p. Jan Hrabánek\nfantasii do E-moll od Rittera a fugu do C-moll od Šeb.\nBacha s dobrým prospěchem; p. F. Oehn hrál fantasii\nod Hesse (op. 76) slušně a pan Ad. Průcha provedl\ns velkou obratností as velmi příznivým výsledkem an-\ndante se 6 variacemi a finále od Řinka, pak toccatu a\nfugu do l)-inoll od Šeb. Bacha. V prvním roku došli\nodměny p. Fr. Brává a Hynek Ouvalsky, kteří od redaktora\ntěchto listů podobiznami Fr. Tumy obdařeni byli. V druhém\nroku obdržel první odměnu p. Průcha, pak Fr. Oehn,\nkteří mimo odměnu od ředitelství ještě podobizny „Tumy\"\nobdrželi. 5\nV neděli dne 12. t. in. slyšeli jsme v chrámě\nTýnském krátkou slavnostní mši do H-moll od Mart. J.\nNováčka, ježto řízením p. Vác. Horáka velmi přízni-\nvého dosáhla výsledku. Mše páně Nováčkova jest\npsána v novějším kostelním slohu, v slohu kde se hlavně\nna význam a illustrování textu přiměřenon hudbou hledí,\nv slohu, kde se myšlenkám volnější vzlet dovoluje, než\naby závažím kontrapunktu a fugy k zemi stlačovány byly.\nVe mši p. M. Nováčka jeví se jarý avšak zbožný duch;\njeho líčení slov je živé avšak nikde přehnané neb vý-\nstřední, jeho modulace, jiinižto zvláště mnoho střídá,\njsou umělé; avšak časem příkré ač zcela odůvodněné*\nVelký dojem činí na posluchače charakteristické „Credo,\"\nv němžto slova „crucifixus44 (ukřižován), „passus et\nsepultus estCí (trpěl a pohřben jest), mistrně hudbou\nvyjádřena jsou* Ze všech částí, z nichžto každá zajíma-\nvými modulacemi a promyšlením líčeným textu vyniká,\nlíbilo se zvláště Benedictus, jehož význam krásně hudboui\nvyjádřen jest. Nemohouce pro nedostatek místa o mš\ntéto šířeji promluviti podotkneme toliko, by p. M. No-\nváček brzy opět takovým plodem domácí hudební lite-\nraturu obohatil. Provedení mši bylo, jak jsme juž po-\ndotkli, slušné, toliko bylo by žádoucno, aby varhany\nv chrámě Týnském vydatnějším pedálem opatřeny\nbyly. Mše p. Nováčkovu (v partituře) lze v opisu za\n1 zh 60 kr. v redakcí dostati.\n- Zkoušky chovanců pianních ústavů.\n(Pokrač.) Celoroční zkoušky žáků hudebního ústavu p.\nJ. Th. Hogra, v němž se dle methody Prokšovy pianu\nvyučuje, a jenž letos teprv druhý rok trvá, odbývaly\nse dne 30. Lipna v sále na Žofíně s velmi příznivým vý-\nsledkem. Na více pian slyšeli jsme tenkráte více po-\nspolných kusů klassických i domácích skladatelův. Pochod\nod Zvonaře; ouverturu ke kouzelné flétně, Mazeppu od\nLiszta (na místo oznámené ouvertury k „Hupenottňm,\"\nkterá se za příčinou nenadálých překážek provozovati ne-\nmohla) atd. Ze solových piec hrály se: Salonní kus od\nP i vody; Impromptu od Kittla; Nokturno od Drey-\nschocka; Fantasie z „Don Juana\" od Liszta a m. j.\nZ tohoto seznamu vysvítá, že se téměř samé zdařilé"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.7", "texte": "skladby provozovaly, a že se zvláštní také ohled bral na\nna hudební skladby našich skladatelů, začež\npanu řediteli povdečni jsouce, zdar tomu ústavu přejeme.\nVždyť zkoušky takové, nemají právě toliko ten účel, aby\nžáci obecenstvu ukázali, jakých pokroků za tento rok\nučinili, rnajíť pro žáka míti také užitek ten, aby se jeho\nvkus vytříbil. Mezi rokem kde se nejvíce kusy pro cvi-\nčení hrají, neposkytne se k tomu příležitosti; nepoužije\nse jí však ani tehdá, když se poskytne, což se bohužel\n1- ledva 2kráte za rok stane, tu se pak tomu nedivme,\nkdyž dilettantismus náš, beze všeho vkusu, toliko ve svém\nCramer-u, Vossu, Goriu a t. d. útěchy nalézá, a nic lep-\nšího neznaje, k vyššímu se nepovznese. A jak velice\nvkusný dilettant často umění prospěje, o tom není třeba\nslov šířili; příkladů se nám poskytne denně. Žáků, kterým\nse už teď pěkná budoucnost předpovídati může, má mladý\nústav tento více než mnohý, jenž již několik let trvá.\nZ těchto uvedeni budtež pan K. Se bor, jenž se nejen co\nobratný pianista ale i co velmi nadaný skladatel osvědčil\n(svou fantasií na Tittlův nápěv); p. E. Švab jenž fantasii\nz „Don Juanu\" od Liszta, ohromnou to úlohu, precisně\npřednesl; mladistvý A. Grúnfeld, který jsa 7 let stár,\nfantasii z opery „Montechi a Capuletti\" s podivuhodnou\njistotou z pamětí přednášel. Ze slečen jmenujeme S. Pi-\nvlovu, A. Sobotkovu, J. Sejvánkovu atd., které všechny\núlohám svým zúplna dostály. (Pokrač.)\nSlečna Marie Soukupova, která v květnu na\nzdejším jevišti v opeře „Ernani\" pohostinsku zpívala,\nprovdala se za p. Grensa, rytmistra u husarů hr. Schlicka\na opustí divadlo na vždy.\nNadaná altistka sl. Paulina Kúglerova, jest,\njak se dovídáme místo altistky Schmidtovy u zdejší opery\nengažována.\nPan Alex. Dreyschoek komponuje nyní o so-\nnátě pro piano. Co nejdřív vyjde od něho „Mazurka,\"\njižto naší roztomilé pianistce, sl. Alb. Zadrobilkové\nvěnoval.\nv\nŘeditel konservatoria p. Bed. Kittl složil k slav-\nnosti odhalení pomníku v Křivoklátě kantatu, ku kte-\nréžto německý básník Egon Ebert text byl složil.\n\nZ Mnichova Hradiště. (Slavnostní mše) V neděli\ndne 29. ěervence slavena zde výroční pout sv. Anny.\nV tento u nás největší svátek provozuje se pri slavné\nmši obyčejně větší kostelní skladba. Tenkráte se dávala\nHorákova rychle u všeobecné oblíbení vešlá 6. mše. Již\nvícekráte bylo o ní v Dalibore (i z naší krajiny) psáno,\npročež se tentokráte ohmezím na krátký úsudek o pro-\nvedení. V celku upríti nemohu, že provedení bylo dosti\nslušné; dojmouti musilo zvláště Gloria s velebně rázným\nunisonem „in Gloria etc.\" a „Agnus.\" Krásné Credo by\nse lépe bylo v celku vyjmuto, kdyby se první basové solo\n„et incarnatus\" bylo správněji zpívalo. Instrumentální\nčást byla vesměs dobrá až na Hosanna, v kterém i soprán\ntrochu ostré pronikal. Připomenouti sluší též vkladek,\nRhombergův dvoj-sbor (původně pro veliký pátek) podlo-\nženým přiměřeným českým textem, jehož druhá část šla\nlépe k sluchu než první, kdežto se hlasy poněkud roz-\ncházely. Vytýkám tyto chyby sine ira et studio, považuje\nu nás kostelní hudbu za tak dalece dospělou, ěe na ni\nnetřeba pouhé relativní měřítko klásti.\n(P. N.) Z Plzně. (Koncert.) Žák Pražského kon-\nservatoria, již chvalně známý z koncertů tamních, p. Jan\nHřímaly, rodič zdejší, vystoupil dne 11. t. m.v koncertu,,\nkterý v divadle zdejším, spolupůsobením sestry své, slečny\nMarie Hřímalové, a kapely zdejších ostrostřelců uspořádal*\nDo posuzování přednešení zvolených kusů nemůžeme se\npouštěti; podotýkáme ale, že ke koncertu jeho zdejší oby-\nvatelstvo dosti četně se shromáždilo a každý kus od něho\npřednesený s potleskem přijalo. Slyšeli jme dvě ouvertury\npro orchestr, a přednešené od něho tři kusy na housle\na jednu německou píseň. Slečna Marie H. přednesla nám\nněkolik písní, mezi nimi dvě české „Úmysl české děvy\"\na „Země česká,\" kteréž též, zvláště poslední dvě velmi\nse líbily.\n(XY.) Z Pardubic. (Záboj. Zpěvácké spolky.\nProcesí. Albina Maška mše s solovými přílohami.)\nKaždý, kdo o pokrok v hudbě a zvláště ve zpěvu\npečuje, uvítal zajisté sbírku českých původních čtvero-\nzpěvů pod jmenem „Záboj,\" jejž p, redaktor Meliš a p.\nLud. Procházka vydávají. Všechny ctverozpěvy jsou nové\na tím zajímavější pro každého Vlastimila, že každý od\nvýtečného „Našince\" a každý od jiného komponován jest.\nZdejší zp. sbor přednesl jednou odpoledne u našeho teno-\nristy pan Schulte všechny tyto ctverozpěvy ze Záboje,\nz nichžto se nejvíce líbily: „Smíření,\" „Nevěrný milý,\"\n„Milence přání,\" „Pozdravení pěvcovo,\" „Svítání lásk)',\"\n„Dcerám českým.\" Umínili si zdejší zp. sbor každý kus\nze „Záboje\" po sobě dobře cviciti, aby mohl pak při\nvýletech nebo při koncertech dotčené ctverozpěvy upotřebit,\nZa Záboje máme zvláště p. Votřebalovi vřele co děkovati.\njenž nám jej v Praze opatřil. Jak daleko náš zp. spolek\npokročil, můžeme povědíti, že horlivý p. teehn. učitel\nFrant. Janda tyto dni schválně do Králového Hradce\njel, by se s tamním ředitelem zp. spolku o zásady, o vnitřní\nrozdělení, zařízení spolku a o stanovy smluvil. Stanovy\njsou juž sestaveny, více jmény podepsány a c. k. okres-\nnímu úřadu odevzdány. Povolení od veíeslavn. c. k.\nMístodržitelství s nadějí očekáváme, neb dle stanov za-\nslaných tentýž účel si zp. spolek zdejší vytknul, jako n. p.\nKrálo-Hradecký aj. v. Tyto dni přijeli s železnicí dva\nzp. spolky, z Trutnova a z Kr. Hradce do našeho nádraží.\nJeli na velolepou slavnost do Teplic. Trutnovský spolek\npřijel v pátek 10. t. m.s vysokým, zahaleným práporem,\nkaždý clen byl lyrou znamenán; Králo-Hradecký spolek\npřijel v sobotu odpoledne. V neděli dne 12. t. m. puto-\nvali nábožní poutníci do Chrudimě skrz naše město. Skoro\nkaždé procesí bylo dechovými hudebními nástroji dopro-\nvázeno a jedna z těchto hudebních kapel sestávala\nz chlapců 11 až 12 let čítajících, kteří buď při klarínetu,\nflétně, troubě atd. účinkovali. Jest to stará a dokázaná\nvěc, že takové děti v něžném mládí dechovými nástroji\nmnoho na těle a následkem toho i na duchu trpí, a bylo\nby prospěšněji, by tací hoši raději zpívat (základ umění\nhudebního!), hrát na housle a piano a j. v. se učili,\nVe středo dne 15. t. m. Nanebevzetí P. Marie provozovala\nse velká mše do C-dur od Alb. Maška, jež docela\nneúhonně přednešena byla. Jest to velebné dílo! Jak\nprosebné je Kyrie, slavné Gloria, utěšitelné Credo s pře-\nkvapujícím přechodem do „Et in carnatus,\" pak posléze"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18600820-01.1.8", "texte": "jak hluboko promyšlené „Agnus Dei!\" Každý díl se líbil.\nZa graduale duetto pro tenor a bass od Eyblera bylo do-\nbré a mohl se minout skvělého výsledku, neb pan ředitel\nkůru předložil jej beze vší zkoušky! Díky tehdáž zpě-\nvákům. Zbožně předneseno bylo Offertorium „Ave Maria\"\npro baryton a housle solo, jež pan Janda s vřelým citem\npřednesl; při tom poznali jsme také výtečnou sílu p. Ř e-\nbíčka, jednoho z nejvýtečnějších žáků Pražského kon-\nservatoria. Ano při té produkcí umlkly rlové každého\nnábožného křesťana, hrobové ticho panovalo s naplněném\nchrámu děkanském, a myšlenky oblažující povznášely se\nk nebesům k Bohu! Avšak po hříchu ! jen na vel-\nkých svátcích slyšíme takou cistou kostelní hudbu.\n(B. M.) Z Teplic. (Slavnost a závod zp. spolků.)\nDne 12.a 13. srpna odbývala se tu slavnost zp. spolků,\nkteráž se jedinou ve svém způsobu jmenovati může.\nZúčastnilo se v ní č ty ryčet spolků as ticíc členů\nčítajících, z nichžto hlavní část severním Čechům a Sasku\nnáležela. Mimo lyto byly zde též dva zp. spolky samo\nsebou se rozumí, německé, z družné Moravy. 05\nhod. počal zpěv všech spolků. Program prvního dne\nobsahoval čísla od L. Beethovena, K. Kreutzera, Storcha,\nLeonhardta, W. A. Mozarta, Kalivody, Beckra a Mendels-\nsohna. Mezi přestávkami provedl lázeňský orkestr ouver-\ntury k opeře „Rienzi\" od R. Wagnera a k „Egmontu\" od\nBeethovena jakož i pochod ze „Sommernachtstraum\" od\nMendelssohna. Ředitelství tohoto dne vedl ředitel Tepli-\nckého zp. spolku pan Arnošt Rohu. Provedení sborů\nbylo precisní, velkolepé ba imposantní. Druhý koncert\nvedením obezřelého ředitele Míšeňského zpěv. spolku p.\nHartmanna obsahoval sbory od Marschnera, Neumanna,\nW. H. Veita (der Kafer und die Blume) od Otta, Sterna\na Mendelssohna. Mezi přestávkami provozovány byly ou-\nvertury k „Oberonu\" od K. M. Webra a k „Jessondě\" od\nL. Spohra. Na tomž dnu byl po tabuli v sále střelnice\nuspořádán závod zpěv. spolků. K tomuto závodu\npřihlásilo se 18 zpěv. spolků. Spolky, které se v zá-\nvodu zúčastnily, byly: Žopavský (zpíval Waldgruss od\nAbta), Liberecký (zp. Morgengriisse od Storcha), Míšeňský\n(zp. Einkehr in die Schenke od Zollnera), Šluknovský\n(zp. Auf den Rhein od Kuchena), Gr o s se n ha i n sk ý\n(zp. Die Abendfeier od Abta), Vrchlabský (zp. Konig in\nThule od W. H. Veita), Freibergský spolek (zp. Ein\nbohnu Liedchen od Abta), Freibergská zpěv. jednota (zp.\nNachgesang od Abta), Trutnovský (zp. Concertat od Men-\ndelssohna-Bertholdyho), Warnsdorfský (zp. Gott, Vater-\nlandliebe od Tsichircha), Josefthalský s Hradecým\nspojený (zp. český sbor „Cikáni\" od Fr. Vogla),\nDrážďanský (zp. Konig in Thule od W. H. Ve)ta), Ja-\nblonecky (zp. Waldvoglein od Storcha), Doblenský (zp.\nHeimat od Otta), Gorlický (zp. Sylvestertrinklied od\nSchuberta), Žatecký (zp. Sternbeschworung od Durrera),\nBilínsky (Vorwarts od Storcha) a Žitavský (zp. Reiter-\nlied). Po ukončení všech sboru sešli se soudci dohro-\nmady a rokovali o cenách. Nebylo to sice těžkou úlo-\nhou, první cenu přisouditi; neboť shromáždění spolkové\njednohlasně vyslovili se pro spolek Hradecko-Jo-\nsefsthalský, jenž mistrným provedením sboru „Cikánů\"\nod Vogla tak mocně přítomné spolky uchvátil, že vše-\nstranné přání jsouc hlučným ano bouřlivým potleskem\ndoprovázeno, ode všech projeveno bylo, aby se sbor ten\nopakoval. To byl zajisté patrný důkaz, že spolek Hra-\ndec ko-Josefthalský cenu zasloužil; avšak soudcové\nctíce pohostinnost, udělili jaksi ze zdvořilosti první cenu\nDrážďanskému spolku „Orfeus,\" jenž sice výtečně svou\núlohu provedl; nic méně však od Hradecko Josefsthalského\nzastíněn byl. První cena záležela ze stříbrné taktovky.\nDruha tedy odměna (metronom) přisouzena jest spolku\nHra dec ko-J os efs th als kém u; třetí (pulpit na noty)\nBilínskému, čtvrtá (pohár) Libereckému, pátá (pohár)\nVeikohájskému (Grosseuhain), šestá (pohár) Míšeňskému.\nAle i ostatní spolky, které se v závodu zúčastnily, obdr-\nžely poháry. Všechny ceny mají na sobě německý\nnápis („Erinnerung an das Teplitzer Sangerfest 12. und\n13. August 1860\"). Jak už praveno, vyznačil se zajisté\nspolek Hradecko-Josefsthalský vedením horlivého Vlasti-\nmila a národního pěvce pana L. Lukeše nejvíce a může\nvšem českým zpěv. spolkům za vzor sloužili. Spolek\nten osvědčil národního ducha, národní sebevědomí a svůj\nčesky raz v plne miře a dokázal, že jako druhdy Če-\nchove v bitvách vítězili, i nyní v umění hudebním na\nvrchu stojí. Nuže, važme si našeho českého\numění ai cizinci si nás budou vážili. Týž spo-\nlek, jehož okrasou a sloupem náš neocenitelný L. Lukeš\nbyl, opakoval na večei; na všestranné přání cenou ob-\ndařený sbor „Cikáni.\" Bouřlivý potlesk a nesmírně hlučná\npochvala přerušila tuto rozkošnou s pravou mistrností\nprovedenou skladbu. Nuže, třikrát sláva zpěv. spolku\nHradecko-Josefslhalskému, sláva řediteli jeho, p.\nLukesu a všem pánům spoluúčinkujícím; neboť sarno-\njediní zachovali českým zpěv. spolkům čest a došli\nskvělého vyznamenání.\nZ Vysokého nad Jizerou. (Dokončení.) A\naj ty hudební nastrojel, taková tu i hudba chrámová!\nNikdo by nevěřil, žeby za naších dnů kostelní hudba tak\ndaleko klesnouti mohla, kdežto i nejdůstojnější p. biskup\nLitoměřicky, jehož dieocsi Vysoký náleží, o její zvelebení\nco nejhorlivěji pečuje. „A jaká tu pomoc? kníže pán,\nžádáš, ti nechíž přispěti,\" řeknete měšťane, „a ředitel\nkuru se o to nestaral\" To však není žádné ospravedlnění;\ntu jest potřeba snažné žadati, společný zřetel k věci\nobrátiti, která uad jine vznešená a slavných zásluh dů-\nstojná jest. Dobří měšťané! jste naskrze milovníci hudby\na zpěvu, přispějte každý dle možnosti, a neváhejte dále\nvíru svou skutkem dokázati. Tak jen napraveno bude,\nco skvrnu utrpělo! Nový ředitel kůru přičiní se o to,\nby vám vaše starost, vaše oběť dobrého ovoce nesla,\nabyste co se hudby tyče, jako před lety za příklad slou-\nžiti mohli větším a zámožnějším městám nasí milé vlasti.\n\nVácl. Vysocký.\n\nListárna.\nPanu K.v Sedl. - Lístek 1. leží u mne; nemohl\njsem jej poslati. P. K. St. v Ckyni. Srdečný pozdrav.\nJak to stojí s obsazením? P. 81. ve Veležicíeb.\nSrdečné pozdravení všem. Proč nepíšete ?"}]}