{"numero_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_sha256": "9dd2d1fcec27650003b2249e07f450ae0b4ff30b8e1023763155a4b08b2af76a", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1860/10/01_01/bmtnabd_1860-10-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[221]", "page_fin": "[221]", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.1", "titre_corps": "Rada.", "titre_sommaire": "Rada.", "signature_source": "Václav A. Crha", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[221]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 208, "texte": "Rada.\nVáclav A. Crha.\nSedal ptáček vedle ptáčka,\nSedávali v klokočí:\nBěda, běda, Anduličko,\n>3 ST Tys mi padla do očí.\nMilý hochu, pode ptáčky\nOtřásá se rokytí:\nZatřes sebou, a z těch očí\nDo srdéčka padnu ti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[221]", "page_fin": "222", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.2", "titre_corps": "Slovo o českých národních písních. Podává L. Zvonař.", "titre_sommaire": "Slovo o českých národních písních. Podává L. Zvonař.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[221]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.1", "debut_caractere": 210, "fin_caractere_exclue": 2361, "texte": "Slovo o českých národních písních.\nPodává L. Zvonař.\n(Pokračování.)\nRovněž tak jsou i některé písně k Panně Marii\na k sv. Janu Nepomuckému skoro znárodnělé, a však\ni ty nevynikají ničím, co by na nárední zpěv náš zvlášt-\nního světla dávalo. Nic jiného z nich nevysvitá, leč\nnadání pro příjemné melodie. Podivná věc, že postou-\npivše ve světské písni ku předu, zůstali jsme v církevní\nvelmi pozadu. Nemůžeme ani jednu píseň z novějších\ndob pojmenovat, která by se jen poněkud s některou\nstarou sblížila nebo se jí snad do konce vyrovnala.\nPříčina toho leží jednak ve vplyvu, jejž cizí hudba no-\nvých dob na nás měla, jednak také v tom, že jsme\npravé ohnisko zanedbávali, ba jej skoro zcela opustili!\nSnad promluvíme později o některých zvlášt cha-\nrakteristických stránkách české písně. Zde se zmíníme\nprozatím o jedné, jest to: baslé a nenadále pře-\ncházení z rovných taktu k nerovným a na opak\njakož i náhlý přechod z jisté rhytmické fíqury\nk jiné, nezřídka zcela opábné. To dodává zvlášt\nstarým písním tolik živostí a zvláštní charakterističnosti,\njaké bychom ve zpěvech jiných národů darmo hledali.\nUvažme n. př. následující obrazec, a přesvědčíme se o\núčinku takové rhythmické změny:\nPodobné zrněny jsou pro hudebníky tím pozoru-\nhodnější, ana potřeba jich ne vždy z textu vyplývá.\nAbychom jen jeden text uvedli, podáváme následující\npíseň:\n„Nebeský králi,\notče bože věčný,\ntebe ctí chválí,\nlid tvůj nestatečný,\nv tento čas přenebezpečný,\" *)\nmá takto rhythmicky upravený nápěv ve třídílném taktu:\nA však vzdor vměstnání not do třídílného taktu\nstřídá se zde čtyřdílný takt s třídílným; neboť první\nsylaby slov „ftoirč,\" „nestatečný\" a druhá sylaba slova\n„pře-nebezpečný* mají v oddílu a to všírn právem vždy\nnejvyšší notu, která se mimoděk, co těžká doba citu\nvtírá; a slyšíce melodii tu, slyšíme ji v takovémto\nrozměru:\nMimochodem řečeno, jest melodie tato ostatně i\npro výbornou deklamací českého slova vzorná. Začne\nrázně trojím opakováním tónu na slovo „Nebeský\" a\nsestupuje na slovo „králi*4 vždy o tercii níže, tak že\nprvní oddíl chorálu jest rozložený tonický trojzvuk od\n\n*) Z Kancionálu vydaného nákladem Svatováclav-\nského.« Pozn. spis."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 927, "texte": "quinty dolů ku základnímu tónu. Naznačeno tak, že\nna slově „nebeský\" řečnický přízvuk spočívá. Na slově\n„Otče\" začne nápěv zase quintou a povznese se na\nprvní sylabu slova „feo-iřc\" o čtyry stupně\" výše,\n(k oktávě od toniky) a kloní se odtud diatonicky až\nk dominantě, přecházeje při tom do život dýšící a já-\nsající dominantní tóniny. Třetí řádek (oddíl) začne tó-\nnem prvního řádku a na slovo „ctí\" postoupí melodie\no tón výše, naznačujíc tak důležitost slova. Nyní ná-\nsleduje začátek tercí od toniky na slovo „lid,\" postoupí\no tón výše na slově „tvůj'\" a dotkne se na první sy-\nlabě „ nestateóný\" quinty, vraceje se dolů až k tonice,\nnaznačuje tak, právě mistrovsky nestatednost lidskou,\njak postupem intervalů, tak i uchýlením se k tonice,\nv které žádná síla nespočívá, a v kteréž se skutečně\nochabnutí proti dřívějšímu povznešení se do vrchní\ndominanty jeví. Poslední řádek rovněž tak trefně jest\ndeklamován.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "222", "page_fin": "223", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.3", "titre_corps": "O kostelní hudbě na venkově.", "titre_sommaire": "O kostelní hudbě na venkově.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.2", "debut_caractere": 929, "fin_caractere_exclue": 5101, "texte": "O kostelní hudbě na venkově.\n(Sin x.) Z Veselí nad Cidlinou. Juž v jednom\ndopisu v „Daliboru® zmínil jsem se o politování hodném\nstavu kostelní hudby a od té doby mohu opět směle\nvyznati, že u nás kostelní hudba neustále v té staré\nnetečnosti vězí, což se dne 16. t. m. při provo-\nzování bídné mše Wůrflovy do C-dur úplně osvěd-\nčilo. Nemohu věru pochopiti, proč právě tato stará mše\nbez duchu, na den naší pouti se provozovala! Což\nnemáme krásnějších mší od českých výtečných kon-\ntrapunktistů starších i novějších? Proč se nikdo ne-\npostaral o krásné mše Horáka, ,Krejčího\naj. v.a některou z nich den tento důstojněji neoslavil?\nProč, nevíme, avšak naději se, že p. Jos. Kon-\nrád, jenž nejen hrou na varhany, nýbrž ušlechtilým\npřednesem na housle a svým zpěvem, při provozování\nněkteré mše, takřka nevyhnutelným pro ředitele kůru\nse stává, uzná důležitost, nové a výtečné mše do\nchrámu našeho uvésti a dle ní se zajisté říditi bude.\nA nyní něco o provedení mše a o ní samé! Mše Wůrf-\niova, jak již svrchu uvedeno, jest úplně nezdařilá a ducha-\nprázdna, starší práce. Modulace jsou velmi vzácné a\nobjevili se některá, bývá obyčejně odvážliva. Melodie,\nprovázené otřepanými rosaliemi, jsou sprosté a k ještě\nvětší rudnosti a jednotvárnosti skladby, opakují se mno-\nhokráte po sobě. Z krátká skladba ta, v níž se nejeví\nrozmanitost u spojení akkordů, nýbrž ustavičné střídání\ntoniky a dominanty, činí na posluchače dojem ne-\nsnesitelný, takže máli jen trochu hudebního vkusu\nz chrámu utéci musí! I provedení bylo nad očeká- '\nvání nezdařilé. Nejen lad dechových nástrojů se ne-\nshodoval s ladem stranních, nýbrž i s ladem již bez\ntoho rozladěných a spalně stavených varhan. Dále\npřehlušovaly posauny zpěvy a jiné nástroje, což velmi\nnelibě na posluchače působilo, an ještě tyto dechové\nnástroje juž spotřebované jsou, čímž se nic přísnějšího\nočekávati nedá, byf by i vzdělaní hudebníci na ně\nhráli. Konečně upozorniti musím pana ředitele kůru,\nby podruhé více zkoušek se zpěváky a hudebníky\npředsevzal, čímž by zajisté lepšího výsledku došel. Na\nvarhany hrál důstojně p. Fr. , učitel na Hradištku.\nDoufám, že naši hudebníci všechny vady odstraní, jichž\nse až posud byli dopustili a tak nastane větší snahou\na pilností pana ředitele kůru příznivější doba pro ko-\nstelní hudbu v našem městě.\n(K. A.) Z Hlinská. Neslyšel jsem však již od\ndávna tak zdařile provedený skladby, jako 8. t. m.\nO ranní mši byla provedena mše od Biihlera, za offer-\ntorium vložen krásný čtverozpěv od Vitáska k P. Marii.\nO velké byla s neočekávaným úspěchem velmi zdařile\nprovedena velká mše Schiederinayerova do D; ve vý-\ntečné Arii do E od Procha, jež se co Graduale dávala,\nvyznamenal se p. Zemánek výtečnou, jistou a jasnou\nhrou na housle a p. Sekera v solové partii tenorové.\nNeméně se líbil vklad za offertoriuin: Ave maris Stella\nod Rottera. Od půldne se provedly Schiedermayerové\nnešpory do C. V neděli 9. jsme slyšeli mši Filhre-\nrovu do C, pak za graduale: Ave Maria od Cherubi-\nniho, za offertorium výtečný dvojzpěv od Faulhabera,\nv němž se pp. Sekera a A. Veselský statně drželi.\nMůžeme v pravdě potěšené tvrditi, že tak zdařilé pro-\nvedení skladeb na mnoze síly venkovského hudebnictva\ndaleko přesahujících svědčí o velkém množství hudeb-\nníků zdejších, a že by hudba naše kostelní, hlavně, kdy\np. ředitel kůru co muž obeznalý a přičinlivý, všemožně\no její pokrok a rozvin pečovati bude, mohla dosáhnouti\ndůstojného stanoviska, jež již pro svůj účel zaujímati má.\n(b—) Z Hasič u Pardubic. O kostelní hudbě\nv našem městě nemohu až dosud nic chvalného pro-\nnésti; nebof mše odbývají se tu v obyčejnou neděli jen\nleda jak, někdy i po řemeslnická. Zpěváků je zde\nmálo a tito jsou ještě slabí. Učitel a ředitel kůru p.\nAugust Svoboda jest sice výtečný hudebník zvláště\nhouslista, avšak nezná své vědomosti jiným sdělovali\naniž o to s úsilím pečuje, by si dobré zpěváky a hu-\ndebníky vzdělal. Slyšímeli někdy některou lepší mši,\nje to obyčejně na nějaký velký svátek neb na den po-\nsvěcení chrámu, kdež si obyčejně p. ředitel kůru hosti\nz okolních vesnic neb z Pardubic pozve. Letos jsme to\nviděli opět. Dne 9. září na den zasvěcení zdejšího\nchrámu provozovala se krásná mše C-dur od Alb. Ma-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2560, "texte": "éka, graduale solo pro baryton a kontrabass, které\nčinný p. Frant. Janda a p. T. Vostřebal, hosté to\nz Pardubic, krásně přednesli, a konečně offertorium „Can-\ntate dominům\" od Kreutzera. Co se provedení skla-\ndeb týče, bylo, ačkoliv beze zkoušky, zdařilé*). Na\nvarhany hrál p. Ed. Nápravník, skladatel sboru „Lo-\nvecká\" z Prahy, jenž jsa absolvovaným žákem varha-\nnické školy, důstojně a obezřele s varhanami zacházeti\numí. Co se zdejšího týká, nemohu o něm ničehož\nříci, anto jsem ho neslyšel; bylo mi však od znalců\nhudby praveno, že nevnikl ani trochu do tajností krá-\nlovského téhož nástroje. Kojím se však nadějí, že\nsnad p. ředitel kůru těchto pokynů si povšimne a o\nkostelní hudbu více dbáti bude. Dejž Bůh!\n(Š—ý) Z Domažlic. Na den výroční slavnosti\nnašeho chrámu Páně děkanského, která se vždy 8. září\nna narození Panny Marie slaví, byla přednášena slav-\nnostní mše veliká do Es od Nep. Huminla, při graduale\nčtverozpěv Ave Maria do E, a offertorium od Antonína\nDiabelliho do D pro soprán, solo a chor. Tato kla-\nsická mše obzvláštně veskrze koneertantní pro zpěvy a\nhousle, vyniká nejvíce překrásným „Kyrie\" a slavným\n„Gloria\" a „Et inearnatus,\" které velmi zdařile od na-\nšeho p. Václava Burgeta, technického učitele na zdejší\nreálce přednešeno bylo, a u obecenstva hlubokého dojmu\nzbudilo. Provedení mše bylo zdařilé; nebof nejen zpě-\nváci ale i orkestr velmi chvalně si počínali. Za Gra-\nduale se odbýval čtverozpěv Ave Maria do E, při kterém\nnějaké nelibé disonance při přechodu do A pozorovány\nbyly. Zdařileji ale za to provedeno offertorium od\nDiabelliho nebo part sopránový od sl. Cecilie Bláller-\nbaurově s náležitým výrazem a koloraturou přednesen.\nDne 9. září na den jména Panny Marie, provo-\nzovala se slavná mše od světoznámého skladatele C. M.\nv. Weber; při graduale Ave sancta Maria pro soprán\n\\'\na klarinet solo od A. Žákovského, a při offertorium\nAve Maria pro soprán a housle, solo od Preindla. Mše\ni ostatní vložky byly od všech pánů zpěváků a p. hu-\ndebníků velmi skvěle as velkou pozorlivostí provedeny,\nzvláštně ale vši pochvalu zasluhuje si. Cecilie Blatter-\nbaurova za zvláštně pěkný přednes a vytrvalost, jakouž\npři obou mších, tak silně obsazených osvědčila. Že\nhudba kostelní tak důstojně se u nás pěstuje, máme co\nděkovati za to našemu horlivému řediteli chrámové\nhudby p. Severínu Blátterbaurovi, kterýž všemožně se\nsnaží, by chrámová hudba vždy důstojným způsobem\nzastoupena byla.\n(Pokračování.)\n*) Je to véru odvážné, na tak slavný den mši bez zkoušky\nprovozovati a nesvědčí to o velké obezřelostl p. ředitele kůru.\nRed»"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "224", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.4", "titre_corps": "O registrování čili o oučelu a umění přiměřeného použití hlasů varhaních.", "titre_sommaire": "O registrování čili o oučelu a umění přiměřeného použití hlasů varhaních.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.3", "debut_caractere": 2562, "fin_caractere_exclue": 5025, "texte": "O registrování čili o oučelu a umění přiměřeného\npoužití hlasů varhaních.\n(Pokračování.)\nb) Registrování k vyvedení varirovaného\nchoralu.\nTen způsob registrování se v katolické církvi ani\nneužívá, t. j. jest ještě málo znám a přece by se bo mo-\nhlo prospěšně užívali n. p. před postním kázáním, které\nse obyčejně odpoledne odbývá a při kázáních vůbec.\nV protestantských církvích oznamuje se obyčejně\nhlavní píseň, která kázání předcházívá, a na obsah jeho\nse obyčejně potahuje (dokud zpěv nezapočal) před ji-\nnými zpěvy tím, že se jeden verš jejího nápěvu zvláštním\nregistrováním provede a shromážděným oznámí. K tomuto\núčelu musí se varhan s 2 manuály užívati. Chceme-li\nnápěv v sopránu na manuálu provésti, nechf se zvolí\nv hlavním stroji k zvelebení cantus firmus, mimo 2 i\n3 neb více Bstop. hlasy ještě nějaká trouba, vox hu-\nmana nebo nějaký jiný, však jen Bstop. rourový stroj *).\nV jiném manuálu, na kterém se při tom doprovázení\nhraje, mohou se k tomuto účelu 2 i 3 jemné Bstopové\nhlasy vyvoliti.\nV pedálu nechf se vyvolí 16 stop. violin a subbas,\npři doprovázení otevřeného rejstříku, jako 8 stop. vio-\nlonbas, neb kdyby tohoto nebylo, arci o něco silněji\nzvučící 8 stop. oktávní bas, nikdy však daleko rozmě-\nřený 16 stop. principálbas, kterýby v tomto pádu,\nmísto 16 stop. violinu používán, velmi silné zněl. I zd\nto však přichází ria jakost rejstříků. Chcemeli nápěv\nv tenor vložili, hraje se levou rukou na hlavním ma-\nnuálu, a doprovází se pravou rukou na druhém klavíru.\nV této však případnosti musí rourový stroj hlavního\nmanuálu nejméně až k malému c jiti, anby to jinak\nk zvelebení cantus firmusu dle jakosti nápěvní rozsá-\nhlosti na ujmu bylo.\nNemají -li dvěma klavíry opatřené varhany žá-\ndného rourového stroje v manuálech, musejí se v hlav-\nním stroji buď kornett, neb ty nejznamenitější, aneb\nvšecky Bstop. hlasy bez výmínky bráti, a ve vyšším\nstroji jakož iv pedálu musí se již jmenovaného registro-\nvání použiti. Při varhanách jediného jenom manuálu,\nnení vyvedení chorálu tak snadné, jestli žeby snad žá-\ndného rejstříku nebylo, který jen vyšším oktávám při-\nnáleží, jako n. p. cornett aneb v mnohých varhanách\nsal i c e t.\nV prvním pádu má se v pedálu varhan, pakliže\ntyto mimo subbasu žádného jiného 16stop. labialního\nhlasu nemají, oktávní bas neb Bstop. violon, v druhém\nvšak pádu Bstop. dvojfletna aneb nějaký podobný rejstřík\n\n*) Pakli by zde žádného rourového stroje nebylo, nechť se cor-\nnett zvolí, který zde též dobře poslouží."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1644, "texte": "přibrati. Pakli žeby někdo nápěv v pedál, tedy v bas\nvložili zamýšlel, může k tomu 16 stop. posaun neb\nfagott použiti, v manuálu však mimo osmistopové la-\nbialní hlasy může se ještě oktávní 4stop. připojiti,\nkterý se při mezihře zastrčí. Majíli varhany dvojí ma-\nnuál, mohou se mezyhry na vyšším klavíru 2ma neb\n3mi jemnějšími Bstop. hlasy vyvésti.\nc) Registrování při doprovázení kněžského zpěvu,\njako n. p. praefation a j. v. Tento obyčej, kde se při\npraefací a v jiných případnosteeh knězi varhany do-\nprovázeti nechávají, se v našem hlavním městě asi málo\nkdy zachovává, za to však na venkově tím častěji při-\nchází. Ačkoliv to z celého srdce k přání jest, aby\ntento nezpůsob, který při doprovázení těchto svatých\nslov sem a tam se ukazuje, zcela zahynul, musíme i\nzde, an se tento tak zakořeněný obyčej, vzdor tomu, že\nto nezpůsob jest, tak snadno vykořeniti nedá, ohledem\nna registrování něco prořknouti. V této případnosti\njest jemná flétna neb Bstop. gedact v manuálu, v pe-\ndálu pak subbas 16stop. v spojení s jemně krytým\nBstop. rejstříkem nejpříhodnější.\nd) Registrování při zavedených v Čechách respon-\nsoriích katolické církve. Tento způsob zpěvu (církevní\nresponsorie totiž) docela se neokrášluje doprovázením\nvarhan, a radilbych tedy všem ředitelům kůru, aby tyto\nraději čtverozpěvem odzpívati nechávali. Toto se arci\nv Pražských kostelích stává, avšak jen při velikých\nslavnostech (jest však velmi málo kostelů, kdeby se\nresponsorie povždy jenom těmi čtyřmi hlasy odzpěvo-\nvaly); v obyčejnou neděli však doprovozováním var-\nhan. Při responsoriích varhany doprovázených stávaj\nse však bez výmínky veliké přechmaty.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "224", "page_fin": "225", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.5", "titre_corps": "Slovo o plechových dechových nástrojích. Podává J. B—ý.", "titre_sommaire": "Slovo o plechových dechových nástrojích. Podává J. B—ý.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.4", "debut_caractere": 1646, "fin_caractere_exclue": 4848, "texte": "Slovo o plechových dechových nástrojích.\nPodává J. B—ý.\n(Pokračování.)\nNynější někfeří badatelově v oboru tónů tvrdí, že\ntak zvaná barvitost tónu přirozených nástrojů značně\nse liší od oné ventilových nástrojů, že užitím ven-\ntily plnost tónu se ztratila a že příčinou této ztráty\njest ventila.\nŽe barvitost tónu jinou se stala, nedá se upříti;\navšak že by toho ventila příčinou byla, dá se od ba-\ndatelů s tíží dokázati. Vezměme dva ve všem sobě\nstejné přirozené nástroje n. p. posauny a zkoušejme,\nzdaž též oba vydávají tóny stejné barvitosti; aneb dejme\nna jeden a týž nástroj dvěma osobám troubiti, zdaž\nbarvitost si stejnou zůstane? V čem leží ten rozdíl?\nPosauny jsou přec bez ventily! Zde platí to samé po-\nrovnání jako s lidskými hlasy. Badatelé hledali příčinu\ntam, kde ji nelze najiti a chtíce sobě všeho namahání\nušetřili, chtějí k nepraktickým praotcům se navrátiti. Je\nto ovšem pohodlnější starou cestou kráčeti, než teprv\nnovou dráhu hledati.\nAvšak akustika podává nám patrně příčinu změny\nv barvitosti tónů.\nBarvitost tónu nástroje záleží:\n1. ve formě t. j. v stisklosti a šíři rozměru od trych-\ntýře až k nátrubku^\n2.v druhu a způsobu vzduchového sloupu;\n3.v materiálu, z něhož se nástroj zhotovuje.\nProberme zevrubněji tyto tři punkty! Co se\nformy týče, není to docela lhostejné, zdaž výběh zvuč-\nného otvoru až k nátrubku ten neb onen jest. Délka\nvzdušného sloupu tvoří mathematický karakter nástroje.\nRozměr tvoří barvitost tónu a spolu správné ladění tónů\nmezi sebou. Yíce a méně velký výkružek je s to, ná-\nstroji jinou barvitost a jiný register ladění poskytnouti.\nJak důležitá je konstrukce zvukového trychtýře a ostat-\nního rozměru, bude as každému dostatečně známo*).\nNa výšku a hloubku tónů má ventila též velký vliv.\nDruhý punkt zaujímá způsob, jakýmž se vzdušní\nsloup v nástroji ku chvění přivádí. Zde se zvláště\nmusí hleděti k nátrubku. Ploskodutě tedy, okHno-\nvitě nátrubky způsobí vždy ostrý a drncící tón; anto\nokřínovité nátrubky tvoří %álohu vzduchu, jenž při\ntroubení odpor nachází. Tento odpor může jen prudkým\na ostrým tlakem a strkem dechu přemožen býti a tím\npovstane drnčení. Hlubokojdoucí nátrubky, totiž ony,\nkteré poznenáhla homolovitě se končí, plodí něžnou,\nsluchu příjemnou barvitost tónu.\nTřetí punkt se týče kovu, z něhož se nástroj\nzhotovuje. Lord Taylor dělal juž r. 1796 pokusy s les-\nnicemi, které z nejrozličnějších látek zhotoviti dal a hle,\njeden a týž tón zněl jinak totiž podle látky, z nížto\nnástroj zhotoven byl.\nDůležitější než první pokus, byl onen, jenž se r.\n1858 v Paříži za příčinou výstavy mezi dvěma stejnýma\nnástrojema z rozličných kovů dělal. První skladatelé a\nhudebníci Francie byli tu přítomni. Není to tedy do-\ncela jedno, zdaž nástroj ze železa, z mosazu, mědě,\npakfonku neb ze stříbra zhotoven jest, ba ano i ná-\ntrubek z jiné látky udělaný, má nemalý vplyv na bar-\nvitost tónu. Rakouští průmyslníci přivedli to bez odporu\nve fabrikací plechových nástrojů na velký stupeň do-\nkonalosti. Výrobky jejich jsou úhledné, přiměřené a co\n\n*) V tomto ohledu vyzýváme pouhoumiié továrníky nástrojů, by\nhorlivějších studií než jak se to až dosud stávalo, k zhoto-\nvování nástrojů vynakládali; neboť toliko jim užitek z toho\nvyplyne. Red."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 213, "texte": "pro průmyslníky nejdůležitější jest, výrobky tyto do-\ncházejí hojného odbytu. Naší vlasti to zajisté ke cti\nslouží; avšak dlužno, by jsme na dosaženém stupni\nstati nezůstali, nýbrž napřed pokračovali.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "225", "page_fin": "225", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.6", "titre_corps": "Gluck a Mozart. Dva obrazy ze života, podává Karel Adámek.", "titre_sommaire": "Gluck a Mozart. Dva obrazy ze života, podává Karel Adámek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.5", "debut_caractere": 215, "fin_caractere_exclue": 4536, "texte": "Gluck a Mozart.\nDva obrazy ze života, podává Karel Adámek.\n(Pokračování.)\nV Paříži upravil první provozování svého zname-\nnitého díla Ifigenia v Aulisu. Nemenších překážek od\nstrany Vlašské mu bylo i zde přemahati, avšak chráněn\nMarií Antonií provedl záměr svůj. Ifigenia se potkala\ns nevídaným výsledkem a to v Paříži, kde tenkráte nej-\nprvnéjší opera ve světě byla. Znamenitý boj tento do-\nstal své historické jméno boj Gluckistů z Piccinisty.\nIfigenia učinila jméno Gluckovo nesmrtelným.\nV.\nSvět hudební požíral k Vídni, neboť se stala sí-\ndlem hudby nejprvriějším. Tam se skvěla jména Gluck,\nHaydn a Mozart; tato trojice, již každý hudebník zbož-\nňoval a zbožňuje. Mozart, co dítko divů, vyšel do\nsvěta aby jej naplnil obdivem. I Vídeň navštívil a Ví-\ndeňané až dosud po téměř 18 letech věděli mnoho o\njeho tehdejších pobytech ve Vídni vypravovati. Mnozí\nse pmatovali ještě na anekdotu u dvora, Mozart měl\nhráti, vida však v obecenstvu samé dvořeninstvo prosil,\naby byl alespoň jeden hudebníkjpřiveden, jenž by hudbě\njeho rozuměl, jenž by ji uměl oceniti. Ták pravil co\nsedmiletý chlapík a co 251etý muž vyžíval svět jej ob-\ndivující k novému obdivování.\nCo dvanáctiletý chlapec komponoval na přání císa-\nřovo operu „la finta semplice;44 pozdější opery „Mithri-\ndates, Lucio Sylla,44 byly s velkými úspěchy dávány.\nBylť miláčkem Marie Theresie a celého dvora , kterouž\nlásku a příchylnost svou serenádou „Ascanio in Alba,'4\njiž ku sňatku arcivévody Josefa s Isabellou komponoval,\nupevnil.\nSamé triumfy doprovázely jej po cestách po Ně-\nmecku, po Francii a po Vlaších. Konečně roku 1781\nopětně se do Vídně odebral, aby pracoval a dokonal\ndílo slávy své. Vídeňané byli pyšní na své heroy hudby\na císař Josef 11. jim byl přichýlen.\n„Milý mistře, dobře víte z vlastní zkušenosti, že\nnelze se domnívali, dokončíme-li dílo, že jest doko-\nnáno,44 pravil Mozart ku Gluckovi, „má opera „Únos\nze serailu44 sice až na maličkosti dokonaná, brzy bude\npřipravena k představeni ; jak přijata bude, to jen\nbozi vědíl\"\n„Ale Amadea, kde se ve vás může taková my-\nšlénka vžiti ? Sám Josef projevil své přání, aby jste\noperu tuto komponoval. Nemiluje-li vás obecenstvo a\nneosvědčil-li jste ducha, kterýž jest s to okouzliti svět\nplody svými?\" odpověděl Gluck.\n„Mluvíte pravdu. Budoucnost však jest vrtkavá.\nHonosím se příchylností obecenstva a císaře a vynasnažil\njsem se provésti dílo své, k němuž mne kouzlo přepo-\ndivné poutalo, co možná přirozeným a pravým dítkem\nducha svého učiniti.44\n„I já doufám, že operou vaší nový krok bude ku\npředu učiněn po dráze, na niž jsem já vstoupil. Nechť\nustoupí přeplněná okrasami nudnými stavba vlašské\nhudby mohutnému chrámu tvarů ušlechtilých, kterýž\nnám stavětí jest. Vy jste povolán, aby jste doplnil dílo\nmnou započaté, Bůh vás posilní!44\n„Mne srdce sílilo. Componovav operu tuto, líčil\njsem stav a poměry srdce vlastního a protož doufám,\nže hlas srdce mého, hlas pravdivosti hne srdci pravdo-\nmilovnými. Upřímně řečeno, na této opeře mnoho si\nmistře zakládám,44 pravil ohnivě Mozart.\n„Nestavím tolik ani na výboj vidin našich, jako\nna výboj srdce vlastního, kteréž až dosud nešťastně\nmiluje.44 —•\nOpera „Únos ze Serailu44 byla s největším pro-\nspěchem dávána, Mozart slavil pravé triumfy a ospravedl-\nnil i pozdějšími pracemi svými výnos Haydnův, kterýž\notci Mozartovu řekl: „Pravým vám před Bohem a co\npoctivý muž, že vašeho syna za nejprvnějšího kom-\nponistu uznávám ze všech, jež jsem kdy slyšel. Má\nvkus i základné vědění skladatelské.44\n„Operettka: „Divadelní ředitel ,44 a druhé ne-\nsmrtelné jeho dílo „Figarova svatba44 dodávaly stále\nnové jasnosti jménu jeho.\nFigarova svatba, jakož veškeré téměř skladby Mo-\nzartovy nalezly v Praze zvláště, vůbec v Cechách veliké\nobliby. Jsa vyzván od hudebníků a příznivců hudby\nk návštěvě do Prahy také se tam odebral. Brzy se do\nVídně navrátil.\nPo druhé navštívil Prahu, kde dovršil slávu svou.\n4. listopadu 1787 byl dáván jeho nesmrtelný: Don\nJuan.44 V Čechách doplnil Mozart s!ávu svou a jak\nse vyslovil, pro Čechy Dori Juana psal. Navrátě se no-\nvými nevadnoucími vavříny ozdoben do Vídně, bolestnou\nsprávou byl ohromen. Gluck byl mrtev. Ztráta tak\nvelikého muže, otcovského přítele hluboce dojala Mo-\nzarta. Společně s Haydnem doprovázel Mozart slavného\nzemřelého ku hřbitovu Macleinsdorfskému. Gluck zemřel\n17. listopadu 1787.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "226", "page_fin": "228", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.7", "debut_caractere": 1752, "fin_caractere_exclue": 6507, "texte": "A. M. K. E.\nZ Chrudimi. (Hudební kapella.) S utěšenou radostí\nlze u nás pozorovati, jak se hudba kostelní víc a\nvíce zmáhá a ku piedu kráčí; za to vsak musíme ale\ns žalem vyznat, že se naše hudební kapella k svému\núpadku chýlí. A v cern možná medle toho příčinu hle-\ndati ? Zajisté v tom, že nám schází muž, který by do-\nvedl vše zase v ten pořádek uvésti, v jakém se ona\nkapella nacházela, když ještě zde byl kapelníkem pati\nJanák. Přivedlť ji na laký stupen dokonalosti, že ještě\nmožná teď tu i tam kousek snahy a přičinění jeho vi~\nděti, třeba 'tornu již dvě leta byly, co Chrudim opustil.\nPo něm přišel jistý pan Janig, a ačkoli je muž v oboru\nhudby všestraně vzdělaný, přece nemohl již vyniknouti a\ndotčenou kapellu v tom stavu udrželi v jakém byla, tak\nže konečně od dirigování ustoupil. Na to ostala naše\nkapella bez vůdce a klesala pořád více a více. Doufáme,\nže se nám přece konečně dostane zase muže, jenž opět\nvše do staré koleje uvede. Sil se zde najde dosti, ana\ndobré vůli také neschází, třeba jen dobrého vedení, neb\njest zde zavedeno, že se musí každý hudebník dvakrát\nv týdnu, ve středu a v sobotu ku zkouškám dostavit.\nDne 23. při druhém provozování Tylovy činohry: „Slepý\nmládenec,4' slyšeli jsme dvě ouvertury „Nocleh v Granadě\"\na „Cikánka.\" Ačkoliv obě bez úhony přednešeny byly,\nzvláště poslední, obecenstvo nedalo přece svou spokoje-\nnost na jevo, ci je to již stará zášt k oné kapelle? My-\nslíme že nikoliv!\n\nZ Kladna. (Hudební akademie.) Jsa přítomen\nakademie, která se v malém tomto městečku dne 23. září\nku prospěchu chudých Školních dítek dávala, byl\njsem překvapen krásným výběrem skladeb jakož i vele-\nzdatnými hudebními silami v akademii této účinkujícími.\nByla to skutečně roztomilá česká beseda, kterouž by\ni jiná ěeská města následovati měla a ježto by i samé\nPraze ke cti sloužiti mohla. Akademie tato otevřena byla\nouverturou k „Nabuchodonozoru\" od Verdiho, k nížto se\npak později ouvertura „Nocleh v Granadě\" od K. Kreut-\nzera přidružila. Obě tyto ouvertury, které výminku v ce-\nlém českém programu tvořily, provedla routinovaná\nhornická kapella vedením snažlivého a horlivého\nkapelníka pana Stříbrného s velkým zápalem as ta-\nkou precisností, jakouž jen od Pražských orkestrů očeká-\nvati uvykli jsme. Že obě skladby s velkým potleskem\nse neminuly, nemusíme podotýkati; toliko o tom se zmí-\nníme, že pan kapelník, jenž za své důkladné hudební\nvědomosti Pražské varhanické škole co děkovati\nmá, velkou část pochvaly této v plné míře si zasloužil.\nNa to vystoupil pan Burian, žák Pražského konserva-\ntoři a a přednášel svým pěkným a zvučným avšak jak se\nzdá tehdáž indisposicí sklíčeným tenorem „Jarní píseň\"\nod Fr. Suchánka (příloha k Daliboru), kteráž k našim\nnejlepším písním připočisti se může. Mladý tenorista před-\nnesl píseň tuto s dobrým výrazem a musel ji opakovati,\npři kteréž příležitosti jeho krásný avšak juž zemdlený or-\ngán ještě méně imponovati mohl. Po něm zpívala slečna\nMarie Korschnero va, nadaná žákyně pana Emmingra\nz Prahy, hluboce dojímavou „Jako krajina nebeská\" a\ntouhyplnou slovenskou píseň „Aj, co by bolo\" od Fr.\nPivody, kteréž se obě velice líbily. SI, M. Korschnerova\nmá v dolním registru silný, zvučný a vydatný, v střední\npoloze méně zvonovitý a vyrovnalý, v celku však pro\noperní jeviště velmi se hodící organ, nímžto juž nyní\ndosti samostatně vládne. Obě tyto písně přednesla nadaná\naltistka cituplně ba snad i příliš cituplně; neboř překy-\npujícím citem jejím chvěl se časem její hlas, což se jen\npři slovích náruživost a jiná duševní hnutí vyznačujících\ndíti má. Nic méně však zbudila sl. Korschnerova\nsvým hluboce dojímavým a významným přednesem velkou\nsensací a byla hlučným potleskem odměněna. Nadějný\nbassista, p. Otto Fuhrer, syn znamenitého skladatele\nRoberta Fiihrera, přednášel cenou poctěnou píseň\n„Má hvězdička\" (text od Ant. Korschnerovy), hudba od\nKarla Slavíka, velmi krásně a dobyl si jí okamžitě pří-\nzeň četného obecenstva. Jeho ušlechtilý, sympathetický,\nzvonkovitý a juž značně školou vytříbený hlas dojímá\nnevýslovně srdce obecenstva a není se tedy co diviti, že\npři náležitém a promyšleném svém přednesu písně této\nposluchače k hlučným potleskům roznítil. Ještě hlučnější\npochvaly dostalo se p. Fuhreru, když veleznámou avšak\njuž až příliš otřepanou píseň „Kde domov můj\" zapěl;\nnež zajisté by se býval obecenstvu více zavděčil, kdyby\nbyl nějakou méně známou výtečnou píseň zpíval. Pan\nRebícek, žák konservatoria Pražského, přednesl na\nhousle fantasii na národní české písně od Rotta a „Lu~\ncia-fantasii\" pro housle bez průvodu od St. Lubina.\nZnáme p. Rebíčka z koncertů Pražských co schopného a\nvelmi obratného houslistu; avšak tentokrát vadilo jeho\nhře nedostatečný průvod na piano a snad přílišné horko,\nkteréž co do čistoty přednesu jeho na ujmu bylo. V celku"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5287, "texte": "vsak s schválným úspěchem těžké své úlohy se sprostil.\nMimo tyto slyšeli jsme nový český ctverozpěv „Mla-\ntecká\" od Alojse Hniličky (nikop.), jenž trefnou cha-\nrakteristikou se vyznačujíc velké pochvaly došel; než\núčinek bylby mnohem větší, kdyby ředitel sboru tempo\nrychleji byl zpěvákům udal. Ctverozpěvy „Nevěrný milý44\nod Em. Vašáka (ze Záboje) a „Svítáni\" od AI. Maška\nbyly též s pochvalou přijaty. Konečně zpívali pan Bu-\nrian a p. 0. Fuhrer duetto „Milostná píseň\" od Lud.\nProcházky a provedli tuto skutečně milostnou skladbu\nneúhonně. Mezery vyplňovali páni studující přednesem\npěkných deklamací. Chvalitebnou zmínku zasluhuje též\nnáš zasloužilý spisovatel a doktor lékařství p. R. Pichl\njenž radou á skutkem v této akademii se zúčastnil a\nk ozdobení sálu velice přispěl. Redaktor.\n(J. F. F.*) Z Nepomuku, (Hudební akademie.)\nHudební akademie, uspořádaná dne 23. zaří v zámku ze-\nlenohorském k dobročinnému účelu, poskytla nám\nv oboru hudebním nevšední pochoutky. Ouvertura k opeře\n„Alessandro Stradella\" od Plotová a 7. „Ouvertuře de\nConcert\" p. H. Vojáčka byly od zdejšího orkestru, u\nspoluúčinkování několika pp. konservatoři stu a p. hostů\npod vedením p. R. Buchala zcela cistě provozovány!\nSlečna M. Hřímalova vyvinula v cituplném přednesu písně:\n„Jako krajina nebeská\" od Pivody svůj silný hlas al-\ntový, který obzvláště svou plností v hlubších tónech vy-\nniká, k úplné platnosti. Taktéž došlo duetto z Normy od\nsl. M. Hřímal ové a sl. M. Buchalové předneseno,\nvšestranného uznání. Mimo toto číslo byla sl. M. Bu-\nchalové dána příležitost v duettě z „Lindy\" pro soprán a\ntenor od Donizettiho, v spolku p. A. Hellera, obecenstvo\nsvým zvučným a vysokým sopránem překvapili; p. Heller,\nmajitel tenorového partu, si taktéž velmi chvalitebně po-\nčínal a dostál úplně své těžké úloze. Konservatorista p.\nMayr přednesl fantasii pro klarinet od Rumla s dobrým\nvýsledkem. Zdatný kontrabassista p. F, Si mandl před-\nnesl „Divertissement pro kontrabass od prof. Hraběte a\n„Koncertní Allegro\" pro kontrabass od Moisla se zná-\nmou nám již jistotou a uhlazeností hry, která se s vše-\nstrannou potkala oblibou. „Lovecká,\" sbor od Hniličky\na „Kde domov můj\" od Škroupa došli hojného uznání.\nPravou sensací však vzbudil mladistvý virtuos p. J. Hří-\nmaly, tato nynější okrasa pražského konservatoria, svým\nmistrným přednesem „Mélancolie Pastorále\" pro housle od\nF. Prume-a a posledním číslem akademie, totiž: „Kar-\nnevalem benátským.\" Poslední tento kus jen z paměti\npřednášel. Pan Hřímalý nehrál, nýbrž pěl na svém ná-\nstroji; jsa úplným jeho samovládcem, nutkaje jej tak dobře\nk vydávání zvukův soucitu a bolu, jakož i city přeblahé\na nekalené radosti z něho vyluzuje. Jaké ticho panovalo\npři jeho přednesu! Každý tón, z jeho vylouzén nástroje,\nnašel v srdci poslouchače bezpečného místečka. A když\nposlední tón dozvučil, naslouchal každý ještě v blahém\npohnutí čarovným zvukům až hojným potleskem za-\nslouženou odměnu virtuosovi mladistvému doručil. Pře-\njeme p. prof. Mildnerovi mnoho takovýchto žákův a\nstane se pak jejich spolu i naší chloubou! Mladistvému\npak virtuosovi věštíme skvělou budoucnost, pak-li po\nnastoupené dráze pokračovati bude; nám pak vbrzku\nopětné s ním shledání!\n(K.) Ze Sedlce. (Akademie.) Dne 13. září uspo-\nřádána byla tu hudební a deklamatorní akademie\nv sále u p. Sekýta, jejížto čistý výnos k dobročinnému\núčeli věnován jest. Mimo ouverturu k Don Juanu a ná-\nv\nrodní písně od Fr. Skroupa, kteréž řízením p. Tau-\nsík a, učitelev v Prčiei správně provedeny byly, slyšeli\njsme sl. Gab. Skroupovou, kteráž Caprice na národní\npísně pro piano od J. Schulhoffa krásně přednesla.\nDále vyznačil se pan Ad. Tausík přednesem písně „Po-\nrodila mne moje matička\" od Th. Kro v a, skladatele\nhusitské písně a sl. Adéla Polákova přednesem ka-\nvahny od Špohra a národních písní „Koulelo se\" a\n„Červená růžičko\" ježto se obecenstvu velice líbily. Oba\ndosáhli hojného potlesku. Dále přednášel p. Holoubek\nfantasii pro klarinet od Reissigra a pan Fr, Kožm í n,\nžák Pražského konservatoria „Norma-fantasii\" od Allarda\ns velmi příznivým výsledkem. Konečně provedlo deset\nmužských hlasů píseň „Kde domov můj\" od Fr. Šk r o u p a.\nBesední čtení přednášel p. V. Nekvasil, technik. Všichni\nspoluúčinkující došli chvalného uznání a p. uspořadatel\nkoncertu zasluhuje zvláště velkou pochvalu za to, že do\nprogramu nejvíce kusů českých skladatelů umístil.\n*) Vaše dopisy budou nám vítány, Red.\n\nBeirut (v Syrii). Klavír, jejž B. Chopin od\nPleyla z Paříže na znamení úcty darem obdržel a jenž\nse po smrti jeho do majetnosti kněžny Czartoryjské\ndostal, nachází se v našem městě v . . . . konsulátu,\nkdež k službě obyčejné taneční hudby degradován jest,\nPešť. Kapelník Erkel zhotovil tak dalece svou\nmaďarskou heroickou operu „Bánk Ban,\" že se v zimě\nletošní dávati bude.\nPaříž. Španělský virtuos ná kytaru, p. Huerta\npřibyl jsem a bude zde koncertovat.\nVídeň, Jistý cizozemský list sestavil hlavní osob-\nnosti v oboru hudby takto: králem jest Mozart, prvním\nministrem Gluck, pivním tajemníkem Mé hul, ministrem\nkultu Handel, lordkanclérem Haydn, generalissimem\nBeethoven, ministrem vyučování Cherubíni, mini-\nstrem práv Bach, ředitelem opery Weber, královským\ndvorním kapelníkem Spohr, generálním ředitelem kon-\ncertů Mendelssohn, dvorním bankéřem Meyerbeer,\ndvorním klenotníkem R o s si ni."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "226", "page_fin": "227", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "226", "page_fin": "227", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Stavovské divadlo. V těchto dnech slyšeli jsme", "titre_sommaire": "Stavovské divadlo. V těchto dnech slyšeli jsme", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 6329, "texte": "Stavovské divadlo. V těchto dnech slyšeli jsme\nněkolik velmi oblíbených oper a sice dne 22. září operu\n„Židovka,44 dne 24. září „Normu,44 dne 26. září „Lucii44\na v pátek dne 28. září „Rienzi\" od B. Wagnera, kte-\nroužto operu v Rize (Riga) započal a jež se nejdříve\nv Drážďanech, pak v Berlíně a Hamburku s velkým\núspěchem dávala. Opéra Rienzi padá do slohu oper\nRossiniho, Meyerbeera a Aubera a nemůže se k nynějším\nWagnerovým připocísti.\nJak známo, patří náš výtečný Fr. Pi vod a k nej-\noblíbenějším skladatelům našim. Jeho krásné písně zpívají\nse s velkým zalíbením nejen v Čechách, alebrž i na Mo-\nravě, v Slovensku a v Slezsku. Všude zaznívají zvuky\njeho Musy, ryze slovenským duchem vynikající. Jeho\ndvanáctero ceských písní, které před několika lety ve\nVídni vyšly, došly takého účastenství, že již úplně roze-\nhrány jsou. Na mnohostranné poptávky po těchto písních\nustanovili se obchodníci v musikaliích p. Kristo fa\nKuhé v Praze na tom, že písně tyto v krásném rouchu\nopět vydají a tak přání zpěvumilovného obecenstva če-\nského vyhoví. Písně tyto, které 16 hudebních archů\nzaujímati budou, jsou následující: České pivo Píseň\nKrumlovská Slovan Čech Na mou vlast Andě-\nlíčku boží Svatá světlá - Větry k vlasti Tiše,\ntiše Světa naděje Nevěstina starost Dobré jitro\nZpívejte ptáčkové. Předplatní cena na všech\ndvanáct písní, které skladatel našemu slovútuému ná-\nrodnímu pěvci panu L. Lukešovi věnoval, jest pro\nPrahu 2 zl. 60 kr., s poštovní zásilkou 3 zl. r. c.\nJednotlivě odbírané přijdou na 4 zl. 14 kr. r. c. Každý\nměsíc vyjdou dvě písně, tak že v půl letě všechny\npánům odběratelům do rukou se dostanou, První dvě\nvyjdou dne 1. listopadu. Předplatní peníze buďtež za-\nslány pod adresou „Kristof a Kuhé,44 obchodníci v musi-\nkaliích v Praze. Zdař Bůh podniknutí tomuto!\nUkončivše šestým sešitem první svazek „Žá-\nbo je\" oznamujeme s velkým potěšením, že našedše úča-\nstenství k vydávání druhého svazku „Záboje,44 jenž\nopět šest sešitů obsahovati bude, přikročíme, Jednalo-li\nse nám při prvním svazku „Z ab oje abychom\nv krátkém case četným našim zpěváckým spolkům a zpě-\nvumilovnému obecenstvu k několika akademiím dostatečnou\nzásobu menších ctverozpěvň od rozličných skladatelů po-\nskytnuli; bude nyní hlavní naší snahou, bychom přihlí-\nžejíce k potřebám ceských zpěv. spolků, nejen krátké\nctverozpěvy, alebrž i rozsáhlejší kvartetta, sbory\na podvojné sbory v příštím „Záboji\" podávali. K to-\nmu cíli získali jsme si nové původní české skaldby od\nsvých nejvýtecnějších skladatelů: Fr. Blažka, Th. Bradského,\nAlex. Dreyschocka, Jos. Fórstera, Er. Frimla, Fr. Gernera, AI.\nHniličky, V. Horáka, Fr. Kavana, Fr. iMichla, Ed. Nápravníka, 0.\nNickerla, Mar. Nováčka, Z. Kolešovskélio, J. Křížkovského, Jos. a\nLad. Procházky, Fr. Pivody, Kar. Slavíka, Bed. Smetany, Fr. Su-\nchánka, Em. Vašáka, W. H. Veita, Fr: Vogla, V: Zavrtala, Leop:\nZvonaře atd., jakož i pozůstalé výborné skladby A. Je-\nlena, G. Láblera a jiných. První sešit vyjde 1. listop.\nPředplatní cena na všech šest sešitů jest pro Prahu 2 zl.\n40 kr., s poštovní zásilkou 2 zl. 76 kr. Jednotlivý sešit\nstojí 60 kr. Předplatní peníze buďtež zaslány pod adre-\nsou „Krištof a Kuhé, obchodníci v musikaliích v Praze.44\nJelikož v „Záboji44 obsažené ctverozpěvné sbory jen v hla-\nsech vycházeti budou, upozorňujeme všechny pány odbě-\nratele, že na zvláštní práni i partitury k nim v opisu ob-\nstaráme. Partitury ku každému sešitu stojí 36 kr. r. ě.,\nku všem šesti sešitům 2 zl. 10 kr.\nPan Ferd. Fingerhut, měštan Pražský, jenž\nvíce než mnohý český šlechtic o zvelebení české literatury\nse snaží, vypsal právě dvě ceny a sice: na dekla-\nmován ku (vážnou neb žertovnou) a na píseň, Nej-\nzdařilejší ze zaslaných básní obdrží cenu ctyr dukátu ra-\nkouských , druhá po ní akcessit dvou dukátů. Jedna\nz obou cenami vyznamenaných básní musí se pro dekla-\nmaci (buď žertovnou nebo vážnou), druhá pro zpěv ho-\nditi. Mimo to dá se za básně, od soudců za zdařilé\n' v\nuznané, po vytištění slušný honorár od redakce „Casu.44\nZaslané básně opatří se heslem, ježto též na obálce za-\npečetěného listu, v němž byt a jméno spisovatelovo udáno,\nse napíše. Lhůta k zasýlání trvá nejdéle do 30. listo-\npadu roku tohoto. Básně nechť se zasýlají pod adresou\npana dra. A. Krásy, redaktora „Času.\" Básně cenami\npoctěné ještě během měsíce prosince r. t. v „Času\" se\nvytisknou. Za soudce, jižto absolutní většinou o cenách\nrozhodnou, poprosil P. T. pány: dra. A. Krásu, Václ.\nNebeského, dra. Fra. Ladislava Riegra a Leop. Zvonaře,\nsám sobě též hlasu ponechávaje. Druhou cenu vy-\npsal týž Vlastimil za vlasteneckou báseň, opěvující\n„svorného, snášelivého ducha v národě.44 Za báseň, jež\nod soudců za nejlepší ze zaslaných se uzná , podává\ncenu ve ctyrech c. k. dukátech ve zlatě; básni pak,\nkterá z ostatních důkladností ji postihne, udělí se akcessit\ndvou c. k. dukátův ve zlatě. Básně heslem jakýmsi\nopatřené zaslány buďtež pod adresou pana dra. A. Krásy,\nredaktora „Času,\" nejdéle do 30. října 1860. Ku každé\nbásni budiž přidán zapečetěný lístek, v němž se nalézá\njméno spisovatelovo, z vencí na lístku ale budiž udáno\ntotéž heslo, co na básni. Lístky zasylatelův, jimž cena\na akcessit se udělí, se rozpécetí, jména básníkův se uve-\nřejní, a vyhrazuje se uveřejnění obou básní tiskem v Ča-\nsu44 během měsíce listopadu roku tohoto. Ostatní za do-\nbré uznané a k tisku se hodící práce budou se od re-\ndakce „Času44 slušně od archu honorovat. Přiřknutí ceny\na akcessitu vykoná se většinou hlasů. Za soudce prosil\nk sobě p. dra. Frant. Ladislava Riegra a p. dra. Alojse\nv\nKrásu, redaktora politických novin „Cas.\"\nKoncert pana Raouía Javorníka. Dne 26.\nzáří t. r. vyskytla se první vlaštovka na obzoru hudeb-\nním, totiž v osobě p. Javorníka, jenž na ten den koncert\nv sále konviktském uspořádal. Pan R. Javorník z Pro-\nstějova rodič a nikoliv Polák, jak mylně udáno bylo, je\nsolidní virtuos na piano. Jeho hra je něžná, ušlechtilá\na jemně nuancována, tak že se zdá, že zvuky, které jsme\nslyšeli, ruka ženská z piana z vyluzovala. Zvláště vyniká p.\nJavorník krásným pianissimem a velice okrouhlenými\ntrillky, v nichžto si p. koncertista libuje; avšak i jeho\ntechnická sběhlost stojí na velkém stupni dokonalosti a\nsíla jeho vystačí úplně k piecám od něho voleným. Jak\njsme se u přednesu všech kusů jeho přesvědčili, jest jeho\núhoz velmi průžný a velmi jemný. Slyšeli jsme od něho"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1750, "texte": "fantasii romantickou, la Réverie, karneval Benátský, fantasii\nna „Andulko\" a mnohé jiné salonní skladby jeho\nútvorň jakož i klassický koncert A-moll od Hummla,\nkteréž cituplně, významně a velmi cistě na piano přednesl,\na za kteréž hlučnou pochvalou a vyvoláním odměněn byl.\nJak se dovídáme, odebeře se p. R. Javorník do Var-\nšavy a pak dále do Rus a nepochybujeme, že se nikde\ns pochvalou as účastenstvím nemine. Sh Brennerova\nzpívala v tomto koncertě arii „Casta diva\" z Normy a\nmaďarskou píseň „A kesergó Leany44 s obvyklou výtec-\nností. Vojenská kapella c. k.33. pěšího pluku předná-\nšela orkestralní kusy od Verdiho a Rossiniho s velkou\nsprávností, toliko to vytknouti musíme, že tak četná ka-\npella ze samých dechových nástrojů sestávající pro tak\nmalý sál se nehodí, jelikož tak silné a ostré zvuky jemný\nsluch Pražského vzdělaného obecenstva uráží.\nPřijímání chovanců obojího pohlaví do Zo-\nfínské akademie, kterážto nyní na slovo vzatého skla-\ndatele p. Leop. Zvonaře za ředitele má, započne 1.\nříjnem. Jak známo vyučuje se v akademii této nejen\nzpěvu nýbrž i pianu za skromný peníz. Jako za\nkapelníka Fr. Sk roup a bude se za nového p. ředitele\nu cvicení se v smyčcových nástrojích pokračovali, by\nse délkou casu akademii též malého orkestru dostalo.\nHudební literatura. Zdatný skladatel pan\nv\nBed. Si mak, do jehožto pian ní ho ústavu od 1. do\n15. října chovanci obojího pohlaví se přijímají, vydal u\nbratří Schottů v M o huci svou druhou karakteristickou\netudu „U potoka44 (Am Bache), kteráž jako jeho první\n„Báchorka u přeslice\" zajisté velkého účastenství dosáhne.\nEtuda tato, kteráž se též ku cvicení prstu pro dospělejší\npianisty výborně hodí, vyniká pěknými nápěvy, obratným\nzpracováním a karakteristickou figurací. Slojí 75 kr. r. c."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "227", "page_fin": "227", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.7.2", "titre_corps": "Z Chrudimi. (Hudební kapella.) S utěšenou radostí", "titre_sommaire": "Z Chrudimi. (Hudební kapella.) S utěšenou radostí", "signature_source": "A. M. K. E", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.7", "debut_caractere": 1752, "fin_caractere_exclue": 3183, "texte": "A. M. K. E.\nZ Chrudimi. (Hudební kapella.) S utěšenou radostí\nlze u nás pozorovati, jak se hudba kostelní víc a\nvíce zmáhá a ku piedu kráčí; za to vsak musíme ale\ns žalem vyznat, že se naše hudební kapella k svému\núpadku chýlí. A v cern možná medle toho příčinu hle-\ndati ? Zajisté v tom, že nám schází muž, který by do-\nvedl vše zase v ten pořádek uvésti, v jakém se ona\nkapella nacházela, když ještě zde byl kapelníkem pati\nJanák. Přivedlť ji na laký stupen dokonalosti, že ještě\nmožná teď tu i tam kousek snahy a přičinění jeho vi~\nděti, třeba 'tornu již dvě leta byly, co Chrudim opustil.\nPo něm přišel jistý pan Janig, a ačkoli je muž v oboru\nhudby všestraně vzdělaný, přece nemohl již vyniknouti a\ndotčenou kapellu v tom stavu udrželi v jakém byla, tak\nže konečně od dirigování ustoupil. Na to ostala naše\nkapella bez vůdce a klesala pořád více a více. Doufáme,\nže se nám přece konečně dostane zase muže, jenž opět\nvše do staré koleje uvede. Sil se zde najde dosti, ana\ndobré vůli také neschází, třeba jen dobrého vedení, neb\njest zde zavedeno, že se musí každý hudebník dvakrát\nv týdnu, ve středu a v sobotu ku zkouškám dostavit.\nDne 23. při druhém provozování Tylovy činohry: „Slepý\nmládenec,4' slyšeli jsme dvě ouvertury „Nocleh v Granadě\"\na „Cikánka.\" Ačkoliv obě bez úhony přednešeny byly,\nzvláště poslední, obecenstvo nedalo přece svou spokoje-\nnost na jevo, ci je to již stará zášt k oné kapelle? My-\nslíme že nikoliv!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "227", "page_fin": "228", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.7.3", "titre_corps": "Z Kladna. (Hudební akademie.) Jsa přítomen", "titre_sommaire": "Z Kladna. (Hudební akademie.) Jsa přítomen", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.7", "debut_caractere": 3185, "fin_caractere_exclue": 6507, "texte": "Z Kladna. (Hudební akademie.) Jsa přítomen\nakademie, která se v malém tomto městečku dne 23. září\nku prospěchu chudých Školních dítek dávala, byl\njsem překvapen krásným výběrem skladeb jakož i vele-\nzdatnými hudebními silami v akademii této účinkujícími.\nByla to skutečně roztomilá česká beseda, kterouž by\ni jiná ěeská města následovati měla a ježto by i samé\nPraze ke cti sloužiti mohla. Akademie tato otevřena byla\nouverturou k „Nabuchodonozoru\" od Verdiho, k nížto se\npak později ouvertura „Nocleh v Granadě\" od K. Kreut-\nzera přidružila. Obě tyto ouvertury, které výminku v ce-\nlém českém programu tvořily, provedla routinovaná\nhornická kapella vedením snažlivého a horlivého\nkapelníka pana Stříbrného s velkým zápalem as ta-\nkou precisností, jakouž jen od Pražských orkestrů očeká-\nvati uvykli jsme. Že obě skladby s velkým potleskem\nse neminuly, nemusíme podotýkati; toliko o tom se zmí-\nníme, že pan kapelník, jenž za své důkladné hudební\nvědomosti Pražské varhanické škole co děkovati\nmá, velkou část pochvaly této v plné míře si zasloužil.\nNa to vystoupil pan Burian, žák Pražského konserva-\ntoři a a přednášel svým pěkným a zvučným avšak jak se\nzdá tehdáž indisposicí sklíčeným tenorem „Jarní píseň\"\nod Fr. Suchánka (příloha k Daliboru), kteráž k našim\nnejlepším písním připočisti se může. Mladý tenorista před-\nnesl píseň tuto s dobrým výrazem a musel ji opakovati,\npři kteréž příležitosti jeho krásný avšak juž zemdlený or-\ngán ještě méně imponovati mohl. Po něm zpívala slečna\nMarie Korschnero va, nadaná žákyně pana Emmingra\nz Prahy, hluboce dojímavou „Jako krajina nebeská\" a\ntouhyplnou slovenskou píseň „Aj, co by bolo\" od Fr.\nPivody, kteréž se obě velice líbily. SI, M. Korschnerova\nmá v dolním registru silný, zvučný a vydatný, v střední\npoloze méně zvonovitý a vyrovnalý, v celku však pro\noperní jeviště velmi se hodící organ, nímžto juž nyní\ndosti samostatně vládne. Obě tyto písně přednesla nadaná\naltistka cituplně ba snad i příliš cituplně; neboř překy-\npujícím citem jejím chvěl se časem její hlas, což se jen\npři slovích náruživost a jiná duševní hnutí vyznačujících\ndíti má. Nic méně však zbudila sl. Korschnerova\nsvým hluboce dojímavým a významným přednesem velkou\nsensací a byla hlučným potleskem odměněna. Nadějný\nbassista, p. Otto Fuhrer, syn znamenitého skladatele\nRoberta Fiihrera, přednášel cenou poctěnou píseň\n„Má hvězdička\" (text od Ant. Korschnerovy), hudba od\nKarla Slavíka, velmi krásně a dobyl si jí okamžitě pří-\nzeň četného obecenstva. Jeho ušlechtilý, sympathetický,\nzvonkovitý a juž značně školou vytříbený hlas dojímá\nnevýslovně srdce obecenstva a není se tedy co diviti, že\npři náležitém a promyšleném svém přednesu písně této\nposluchače k hlučným potleskům roznítil. Ještě hlučnější\npochvaly dostalo se p. Fuhreru, když veleznámou avšak\njuž až příliš otřepanou píseň „Kde domov můj\" zapěl;\nnež zajisté by se býval obecenstvu více zavděčil, kdyby\nbyl nějakou méně známou výtečnou píseň zpíval. Pan\nRebícek, žák konservatoria Pražského, přednesl na\nhousle fantasii na národní české písně od Rotta a „Lu~\ncia-fantasii\" pro housle bez průvodu od St. Lubina.\nZnáme p. Rebíčka z koncertů Pražských co schopného a\nvelmi obratného houslistu; avšak tentokrát vadilo jeho\nhře nedostatečný průvod na piano a snad přílišné horko,\nkteréž co do čistoty přednesu jeho na ujmu bylo. V celku"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4391, "texte": "vsak s schválným úspěchem těžké své úlohy se sprostil.\nMimo tyto slyšeli jsme nový český ctverozpěv „Mla-\ntecká\" od Alojse Hniličky (nikop.), jenž trefnou cha-\nrakteristikou se vyznačujíc velké pochvaly došel; než\núčinek bylby mnohem větší, kdyby ředitel sboru tempo\nrychleji byl zpěvákům udal. Ctverozpěvy „Nevěrný milý44\nod Em. Vašáka (ze Záboje) a „Svítáni\" od AI. Maška\nbyly též s pochvalou přijaty. Konečně zpívali pan Bu-\nrian a p. 0. Fuhrer duetto „Milostná píseň\" od Lud.\nProcházky a provedli tuto skutečně milostnou skladbu\nneúhonně. Mezery vyplňovali páni studující přednesem\npěkných deklamací. Chvalitebnou zmínku zasluhuje též\nnáš zasloužilý spisovatel a doktor lékařství p. R. Pichl\njenž radou á skutkem v této akademii se zúčastnil a\nk ozdobení sálu velice přispěl. Redaktor.\n(J. F. F.*) Z Nepomuku, (Hudební akademie.)\nHudební akademie, uspořádaná dne 23. zaří v zámku ze-\nlenohorském k dobročinnému účelu, poskytla nám\nv oboru hudebním nevšední pochoutky. Ouvertura k opeře\n„Alessandro Stradella\" od Plotová a 7. „Ouvertuře de\nConcert\" p. H. Vojáčka byly od zdejšího orkestru, u\nspoluúčinkování několika pp. konservatoři stu a p. hostů\npod vedením p. R. Buchala zcela cistě provozovány!\nSlečna M. Hřímalova vyvinula v cituplném přednesu písně:\n„Jako krajina nebeská\" od Pivody svůj silný hlas al-\ntový, který obzvláště svou plností v hlubších tónech vy-\nniká, k úplné platnosti. Taktéž došlo duetto z Normy od\nsl. M. Hřímal ové a sl. M. Buchalové předneseno,\nvšestranného uznání. Mimo toto číslo byla sl. M. Bu-\nchalové dána příležitost v duettě z „Lindy\" pro soprán a\ntenor od Donizettiho, v spolku p. A. Hellera, obecenstvo\nsvým zvučným a vysokým sopránem překvapili; p. Heller,\nmajitel tenorového partu, si taktéž velmi chvalitebně po-\nčínal a dostál úplně své těžké úloze. Konservatorista p.\nMayr přednesl fantasii pro klarinet od Rumla s dobrým\nvýsledkem. Zdatný kontrabassista p. F, Si mandl před-\nnesl „Divertissement pro kontrabass od prof. Hraběte a\n„Koncertní Allegro\" pro kontrabass od Moisla se zná-\nmou nám již jistotou a uhlazeností hry, která se s vše-\nstrannou potkala oblibou. „Lovecká,\" sbor od Hniličky\na „Kde domov můj\" od Škroupa došli hojného uznání.\nPravou sensací však vzbudil mladistvý virtuos p. J. Hří-\nmaly, tato nynější okrasa pražského konservatoria, svým\nmistrným přednesem „Mélancolie Pastorále\" pro housle od\nF. Prume-a a posledním číslem akademie, totiž: „Kar-\nnevalem benátským.\" Poslední tento kus jen z paměti\npřednášel. Pan Hřímalý nehrál, nýbrž pěl na svém ná-\nstroji; jsa úplným jeho samovládcem, nutkaje jej tak dobře\nk vydávání zvukův soucitu a bolu, jakož i city přeblahé\na nekalené radosti z něho vyluzuje. Jaké ticho panovalo\npři jeho přednesu! Každý tón, z jeho vylouzén nástroje,\nnašel v srdci poslouchače bezpečného místečka. A když\nposlední tón dozvučil, naslouchal každý ještě v blahém\npohnutí čarovným zvukům až hojným potleskem za-\nslouženou odměnu virtuosovi mladistvému doručil. Pře-\njeme p. prof. Mildnerovi mnoho takovýchto žákův a\nstane se pak jejich spolu i naší chloubou! Mladistvému\npak virtuosovi věštíme skvělou budoucnost, pak-li po\nnastoupené dráze pokračovati bude; nám pak vbrzku\nopětné s ním shledání!\n(K.) Ze Sedlce. (Akademie.) Dne 13. září uspo-\nřádána byla tu hudební a deklamatorní akademie\nv sále u p. Sekýta, jejížto čistý výnos k dobročinnému\núčeli věnován jest. Mimo ouverturu k Don Juanu a ná-\nv\nrodní písně od Fr. Skroupa, kteréž řízením p. Tau-\nsík a, učitelev v Prčiei správně provedeny byly, slyšeli\njsme sl. Gab. Skroupovou, kteráž Caprice na národní\npísně pro piano od J. Schulhoffa krásně přednesla.\nDále vyznačil se pan Ad. Tausík přednesem písně „Po-\nrodila mne moje matička\" od Th. Kro v a, skladatele\nhusitské písně a sl. Adéla Polákova přednesem ka-\nvahny od Špohra a národních písní „Koulelo se\" a\n„Červená růžičko\" ježto se obecenstvu velice líbily. Oba\ndosáhli hojného potlesku. Dále přednášel p. Holoubek\nfantasii pro klarinet od Reissigra a pan Fr, Kožm í n,\nžák Pražského konservatoria „Norma-fantasii\" od Allarda\ns velmi příznivým výsledkem. Konečně provedlo deset\nmužských hlasů píseň „Kde domov můj\" od Fr. Šk r o u p a.\nBesední čtení přednášel p. V. Nekvasil, technik. Všichni\nspoluúčinkující došli chvalného uznání a p. uspořadatel\nkoncertu zasluhuje zvláště velkou pochvalu za to, že do\nprogramu nejvíce kusů českých skladatelů umístil.\n*) Vaše dopisy budou nám vítány, Red."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c015", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "228", "page_fin": "228", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.7.4", "titre_corps": "Beirut (v Syrii). Klavír, jejž B. Chopin od", "titre_sommaire": "Beirut (v Syrii). Klavír, jejž B. Chopin od", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.8", "debut_caractere": 4393, "fin_caractere_exclue": 5287, "texte": "Beirut (v Syrii). Klavír, jejž B. Chopin od\nPleyla z Paříže na znamení úcty darem obdržel a jenž\nse po smrti jeho do majetnosti kněžny Czartoryjské\ndostal, nachází se v našem městě v . . . . konsulátu,\nkdež k službě obyčejné taneční hudby degradován jest,\nPešť. Kapelník Erkel zhotovil tak dalece svou\nmaďarskou heroickou operu „Bánk Ban,\" že se v zimě\nletošní dávati bude.\nPaříž. Španělský virtuos ná kytaru, p. Huerta\npřibyl jsem a bude zde koncertovat.\nVídeň, Jistý cizozemský list sestavil hlavní osob-\nnosti v oboru hudby takto: králem jest Mozart, prvním\nministrem Gluck, pivním tajemníkem Mé hul, ministrem\nkultu Handel, lordkanclérem Haydn, generalissimem\nBeethoven, ministrem vyučování Cherubíni, mini-\nstrem práv Bach, ředitelem opery Weber, královským\ndvorním kapelníkem Spohr, generálním ředitelem kon-\ncertů Mendelssohn, dvorním bankéřem Meyerbeer,\ndvorním klenotníkem R o s si ni."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c016", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "228", "page_fin": "228", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.8", "debut_caractere": 5289, "fin_caractere_exclue": 5468, "texte": "Listárna.\nPanu Číž. v N. P. Duetto obdržíte co nevidět\nPanu H. do Frankfurtu. Pisté nám. Panu L.v B.\nTaneční nejnovějsí kusy možná v našem kanceláři\npro jakýkoliv orkestr dostati."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-10-01-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-10-01_01#c017", "volume": "bmtnabd_1860-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "228", "page_fin": "228", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.2.9", "titre_corps": "Nové musikalie pro orkestr. Kancelář pro opisování v Praze, u arcivévody Štěpána, má následující skladby", "titre_sommaire": "Nové musikalie pro orkestr. Kancelář pro opisování v Praze, u arcivévody Štěpána, má následující skladby", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.8", "debut_caractere": 5470, "fin_caractere_exclue": 5876, "texte": "Nové musikalie pro orkestr. Kancelář pro opisování v Praze, u arcivévody Štěpána, má následující skladby\npro orkestr. Ouvertura k „Alexejovi\" pro velký orkestr, pro kvarlett a pro piano na 4 ruce; ouvertura 7. od Vojáčka pro\nvelký a menší orkestr, pro sextett a pro piano na 4 ruce; quadrilla „Přimorcici\" od Lžicaře pro velký orkestr a sextelt,\nouvertura od Aberta pro velký orkestr a pro piano na 4 ruce."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[221]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.1", "texte": "Rada.\nVáclav A. Crha.\nSedal ptáček vedle ptáčka,\nSedávali v klokočí:\nBěda, běda, Anduličko,\n>3 ST Tys mi padla do očí.\nMilý hochu, pode ptáčky\nOtřásá se rokytí:\nZatřes sebou, a z těch očí\nDo srdéčka padnu ti.\n\nSlovo o českých národních písních.\nPodává L. Zvonař.\n(Pokračování.)\nRovněž tak jsou i některé písně k Panně Marii\na k sv. Janu Nepomuckému skoro znárodnělé, a však\ni ty nevynikají ničím, co by na nárední zpěv náš zvlášt-\nního světla dávalo. Nic jiného z nich nevysvitá, leč\nnadání pro příjemné melodie. Podivná věc, že postou-\npivše ve světské písni ku předu, zůstali jsme v církevní\nvelmi pozadu. Nemůžeme ani jednu píseň z novějších\ndob pojmenovat, která by se jen poněkud s některou\nstarou sblížila nebo se jí snad do konce vyrovnala.\nPříčina toho leží jednak ve vplyvu, jejž cizí hudba no-\nvých dob na nás měla, jednak také v tom, že jsme\npravé ohnisko zanedbávali, ba jej skoro zcela opustili!\nSnad promluvíme později o některých zvlášt cha-\nrakteristických stránkách české písně. Zde se zmíníme\nprozatím o jedné, jest to: baslé a nenadále pře-\ncházení z rovných taktu k nerovným a na opak\njakož i náhlý přechod z jisté rhytmické fíqury\nk jiné, nezřídka zcela opábné. To dodává zvlášt\nstarým písním tolik živostí a zvláštní charakterističnosti,\njaké bychom ve zpěvech jiných národů darmo hledali.\nUvažme n. př. následující obrazec, a přesvědčíme se o\núčinku takové rhythmické změny:\nPodobné zrněny jsou pro hudebníky tím pozoru-\nhodnější, ana potřeba jich ne vždy z textu vyplývá.\nAbychom jen jeden text uvedli, podáváme následující\npíseň:\n„Nebeský králi,\notče bože věčný,\ntebe ctí chválí,\nlid tvůj nestatečný,\nv tento čas přenebezpečný,\" *)\nmá takto rhythmicky upravený nápěv ve třídílném taktu:\nA však vzdor vměstnání not do třídílného taktu\nstřídá se zde čtyřdílný takt s třídílným; neboť první\nsylaby slov „ftoirč,\" „nestatečný\" a druhá sylaba slova\n„pře-nebezpečný* mají v oddílu a to všírn právem vždy\nnejvyšší notu, která se mimoděk, co těžká doba citu\nvtírá; a slyšíce melodii tu, slyšíme ji v takovémto\nrozměru:\nMimochodem řečeno, jest melodie tato ostatně i\npro výbornou deklamací českého slova vzorná. Začne\nrázně trojím opakováním tónu na slovo „Nebeský\" a\nsestupuje na slovo „králi*4 vždy o tercii níže, tak že\nprvní oddíl chorálu jest rozložený tonický trojzvuk od\n\n*) Z Kancionálu vydaného nákladem Svatováclav-\nského.« Pozn. spis."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.2", "texte": "quinty dolů ku základnímu tónu. Naznačeno tak, že\nna slově „nebeský\" řečnický přízvuk spočívá. Na slově\n„Otče\" začne nápěv zase quintou a povznese se na\nprvní sylabu slova „feo-iřc\" o čtyry stupně\" výše,\n(k oktávě od toniky) a kloní se odtud diatonicky až\nk dominantě, přecházeje při tom do život dýšící a já-\nsající dominantní tóniny. Třetí řádek (oddíl) začne tó-\nnem prvního řádku a na slovo „ctí\" postoupí melodie\no tón výše, naznačujíc tak důležitost slova. Nyní ná-\nsleduje začátek tercí od toniky na slovo „lid,\" postoupí\no tón výše na slově „tvůj'\" a dotkne se na první sy-\nlabě „ nestateóný\" quinty, vraceje se dolů až k tonice,\nnaznačuje tak, právě mistrovsky nestatednost lidskou,\njak postupem intervalů, tak i uchýlením se k tonice,\nv které žádná síla nespočívá, a v kteréž se skutečně\nochabnutí proti dřívějšímu povznešení se do vrchní\ndominanty jeví. Poslední řádek rovněž tak trefně jest\ndeklamován.\n(Dokončení.)\n\nO kostelní hudbě na venkově.\n(Sin x.) Z Veselí nad Cidlinou. Juž v jednom\ndopisu v „Daliboru® zmínil jsem se o politování hodném\nstavu kostelní hudby a od té doby mohu opět směle\nvyznati, že u nás kostelní hudba neustále v té staré\nnetečnosti vězí, což se dne 16. t. m. při provo-\nzování bídné mše Wůrflovy do C-dur úplně osvěd-\nčilo. Nemohu věru pochopiti, proč právě tato stará mše\nbez duchu, na den naší pouti se provozovala! Což\nnemáme krásnějších mší od českých výtečných kon-\ntrapunktistů starších i novějších? Proč se nikdo ne-\npostaral o krásné mše Horáka, ,Krejčího\naj. v.a některou z nich den tento důstojněji neoslavil?\nProč, nevíme, avšak naději se, že p. Jos. Kon-\nrád, jenž nejen hrou na varhany, nýbrž ušlechtilým\npřednesem na housle a svým zpěvem, při provozování\nněkteré mše, takřka nevyhnutelným pro ředitele kůru\nse stává, uzná důležitost, nové a výtečné mše do\nchrámu našeho uvésti a dle ní se zajisté říditi bude.\nA nyní něco o provedení mše a o ní samé! Mše Wůrf-\niova, jak již svrchu uvedeno, jest úplně nezdařilá a ducha-\nprázdna, starší práce. Modulace jsou velmi vzácné a\nobjevili se některá, bývá obyčejně odvážliva. Melodie,\nprovázené otřepanými rosaliemi, jsou sprosté a k ještě\nvětší rudnosti a jednotvárnosti skladby, opakují se mno-\nhokráte po sobě. Z krátká skladba ta, v níž se nejeví\nrozmanitost u spojení akkordů, nýbrž ustavičné střídání\ntoniky a dominanty, činí na posluchače dojem ne-\nsnesitelný, takže máli jen trochu hudebního vkusu\nz chrámu utéci musí! I provedení bylo nad očeká- '\nvání nezdařilé. Nejen lad dechových nástrojů se ne-\nshodoval s ladem stranních, nýbrž i s ladem již bez\ntoho rozladěných a spalně stavených varhan. Dále\npřehlušovaly posauny zpěvy a jiné nástroje, což velmi\nnelibě na posluchače působilo, an ještě tyto dechové\nnástroje juž spotřebované jsou, čímž se nic přísnějšího\nočekávati nedá, byf by i vzdělaní hudebníci na ně\nhráli. Konečně upozorniti musím pana ředitele kůru,\nby podruhé více zkoušek se zpěváky a hudebníky\npředsevzal, čímž by zajisté lepšího výsledku došel. Na\nvarhany hrál důstojně p. Fr. , učitel na Hradištku.\nDoufám, že naši hudebníci všechny vady odstraní, jichž\nse až posud byli dopustili a tak nastane větší snahou\na pilností pana ředitele kůru příznivější doba pro ko-\nstelní hudbu v našem městě.\n(K. A.) Z Hlinská. Neslyšel jsem však již od\ndávna tak zdařile provedený skladby, jako 8. t. m.\nO ranní mši byla provedena mše od Biihlera, za offer-\ntorium vložen krásný čtverozpěv od Vitáska k P. Marii.\nO velké byla s neočekávaným úspěchem velmi zdařile\nprovedena velká mše Schiederinayerova do D; ve vý-\ntečné Arii do E od Procha, jež se co Graduale dávala,\nvyznamenal se p. Zemánek výtečnou, jistou a jasnou\nhrou na housle a p. Sekera v solové partii tenorové.\nNeméně se líbil vklad za offertoriuin: Ave maris Stella\nod Rottera. Od půldne se provedly Schiedermayerové\nnešpory do C. V neděli 9. jsme slyšeli mši Filhre-\nrovu do C, pak za graduale: Ave Maria od Cherubi-\nniho, za offertorium výtečný dvojzpěv od Faulhabera,\nv němž se pp. Sekera a A. Veselský statně drželi.\nMůžeme v pravdě potěšené tvrditi, že tak zdařilé pro-\nvedení skladeb na mnoze síly venkovského hudebnictva\ndaleko přesahujících svědčí o velkém množství hudeb-\nníků zdejších, a že by hudba naše kostelní, hlavně, kdy\np. ředitel kůru co muž obeznalý a přičinlivý, všemožně\no její pokrok a rozvin pečovati bude, mohla dosáhnouti\ndůstojného stanoviska, jež již pro svůj účel zaujímati má.\n(b—) Z Hasič u Pardubic. O kostelní hudbě\nv našem městě nemohu až dosud nic chvalného pro-\nnésti; nebof mše odbývají se tu v obyčejnou neděli jen\nleda jak, někdy i po řemeslnická. Zpěváků je zde\nmálo a tito jsou ještě slabí. Učitel a ředitel kůru p.\nAugust Svoboda jest sice výtečný hudebník zvláště\nhouslista, avšak nezná své vědomosti jiným sdělovali\naniž o to s úsilím pečuje, by si dobré zpěváky a hu-\ndebníky vzdělal. Slyšímeli někdy některou lepší mši,\nje to obyčejně na nějaký velký svátek neb na den po-\nsvěcení chrámu, kdež si obyčejně p. ředitel kůru hosti\nz okolních vesnic neb z Pardubic pozve. Letos jsme to\nviděli opět. Dne 9. září na den zasvěcení zdejšího\nchrámu provozovala se krásná mše C-dur od Alb. Ma-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.3", "texte": "éka, graduale solo pro baryton a kontrabass, které\nčinný p. Frant. Janda a p. T. Vostřebal, hosté to\nz Pardubic, krásně přednesli, a konečně offertorium „Can-\ntate dominům\" od Kreutzera. Co se provedení skla-\ndeb týče, bylo, ačkoliv beze zkoušky, zdařilé*). Na\nvarhany hrál p. Ed. Nápravník, skladatel sboru „Lo-\nvecká\" z Prahy, jenž jsa absolvovaným žákem varha-\nnické školy, důstojně a obezřele s varhanami zacházeti\numí. Co se zdejšího týká, nemohu o něm ničehož\nříci, anto jsem ho neslyšel; bylo mi však od znalců\nhudby praveno, že nevnikl ani trochu do tajností krá-\nlovského téhož nástroje. Kojím se však nadějí, že\nsnad p. ředitel kůru těchto pokynů si povšimne a o\nkostelní hudbu více dbáti bude. Dejž Bůh!\n(Š—ý) Z Domažlic. Na den výroční slavnosti\nnašeho chrámu Páně děkanského, která se vždy 8. září\nna narození Panny Marie slaví, byla přednášena slav-\nnostní mše veliká do Es od Nep. Huminla, při graduale\nčtverozpěv Ave Maria do E, a offertorium od Antonína\nDiabelliho do D pro soprán, solo a chor. Tato kla-\nsická mše obzvláštně veskrze koneertantní pro zpěvy a\nhousle, vyniká nejvíce překrásným „Kyrie\" a slavným\n„Gloria\" a „Et inearnatus,\" které velmi zdařile od na-\nšeho p. Václava Burgeta, technického učitele na zdejší\nreálce přednešeno bylo, a u obecenstva hlubokého dojmu\nzbudilo. Provedení mše bylo zdařilé; nebof nejen zpě-\nváci ale i orkestr velmi chvalně si počínali. Za Gra-\nduale se odbýval čtverozpěv Ave Maria do E, při kterém\nnějaké nelibé disonance při přechodu do A pozorovány\nbyly. Zdařileji ale za to provedeno offertorium od\nDiabelliho nebo part sopránový od sl. Cecilie Bláller-\nbaurově s náležitým výrazem a koloraturou přednesen.\nDne 9. září na den jména Panny Marie, provo-\nzovala se slavná mše od světoznámého skladatele C. M.\nv. Weber; při graduale Ave sancta Maria pro soprán\n\\'\na klarinet solo od A. Žákovského, a při offertorium\nAve Maria pro soprán a housle, solo od Preindla. Mše\ni ostatní vložky byly od všech pánů zpěváků a p. hu-\ndebníků velmi skvěle as velkou pozorlivostí provedeny,\nzvláštně ale vši pochvalu zasluhuje si. Cecilie Blatter-\nbaurova za zvláštně pěkný přednes a vytrvalost, jakouž\npři obou mších, tak silně obsazených osvědčila. Že\nhudba kostelní tak důstojně se u nás pěstuje, máme co\nděkovati za to našemu horlivému řediteli chrámové\nhudby p. Severínu Blátterbaurovi, kterýž všemožně se\nsnaží, by chrámová hudba vždy důstojným způsobem\nzastoupena byla.\n(Pokračování.)\n*) Je to véru odvážné, na tak slavný den mši bez zkoušky\nprovozovati a nesvědčí to o velké obezřelostl p. ředitele kůru.\nRed»\n\nO registrování čili o oučelu a umění přiměřeného\npoužití hlasů varhaních.\n(Pokračování.)\nb) Registrování k vyvedení varirovaného\nchoralu.\nTen způsob registrování se v katolické církvi ani\nneužívá, t. j. jest ještě málo znám a přece by se bo mo-\nhlo prospěšně užívali n. p. před postním kázáním, které\nse obyčejně odpoledne odbývá a při kázáních vůbec.\nV protestantských církvích oznamuje se obyčejně\nhlavní píseň, která kázání předcházívá, a na obsah jeho\nse obyčejně potahuje (dokud zpěv nezapočal) před ji-\nnými zpěvy tím, že se jeden verš jejího nápěvu zvláštním\nregistrováním provede a shromážděným oznámí. K tomuto\núčelu musí se varhan s 2 manuály užívati. Chceme-li\nnápěv v sopránu na manuálu provésti, nechf se zvolí\nv hlavním stroji k zvelebení cantus firmus, mimo 2 i\n3 neb více Bstop. hlasy ještě nějaká trouba, vox hu-\nmana nebo nějaký jiný, však jen Bstop. rourový stroj *).\nV jiném manuálu, na kterém se při tom doprovázení\nhraje, mohou se k tomuto účelu 2 i 3 jemné Bstopové\nhlasy vyvoliti.\nV pedálu nechf se vyvolí 16 stop. violin a subbas,\npři doprovázení otevřeného rejstříku, jako 8 stop. vio-\nlonbas, neb kdyby tohoto nebylo, arci o něco silněji\nzvučící 8 stop. oktávní bas, nikdy však daleko rozmě-\nřený 16 stop. principálbas, kterýby v tomto pádu,\nmísto 16 stop. violinu používán, velmi silné zněl. I zd\nto však přichází ria jakost rejstříků. Chcemeli nápěv\nv tenor vložili, hraje se levou rukou na hlavním ma-\nnuálu, a doprovází se pravou rukou na druhém klavíru.\nV této však případnosti musí rourový stroj hlavního\nmanuálu nejméně až k malému c jiti, anby to jinak\nk zvelebení cantus firmusu dle jakosti nápěvní rozsá-\nhlosti na ujmu bylo.\nNemají -li dvěma klavíry opatřené varhany žá-\ndného rourového stroje v manuálech, musejí se v hlav-\nním stroji buď kornett, neb ty nejznamenitější, aneb\nvšecky Bstop. hlasy bez výmínky bráti, a ve vyšším\nstroji jakož iv pedálu musí se již jmenovaného registro-\nvání použiti. Při varhanách jediného jenom manuálu,\nnení vyvedení chorálu tak snadné, jestli žeby snad žá-\ndného rejstříku nebylo, který jen vyšším oktávám při-\nnáleží, jako n. p. cornett aneb v mnohých varhanách\nsal i c e t.\nV prvním pádu má se v pedálu varhan, pakliže\ntyto mimo subbasu žádného jiného 16stop. labialního\nhlasu nemají, oktávní bas neb Bstop. violon, v druhém\nvšak pádu Bstop. dvojfletna aneb nějaký podobný rejstřík\n\n*) Pakli by zde žádného rourového stroje nebylo, nechť se cor-\nnett zvolí, který zde též dobře poslouží."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.4", "texte": "přibrati. Pakli žeby někdo nápěv v pedál, tedy v bas\nvložili zamýšlel, může k tomu 16 stop. posaun neb\nfagott použiti, v manuálu však mimo osmistopové la-\nbialní hlasy může se ještě oktávní 4stop. připojiti,\nkterý se při mezihře zastrčí. Majíli varhany dvojí ma-\nnuál, mohou se mezyhry na vyšším klavíru 2ma neb\n3mi jemnějšími Bstop. hlasy vyvésti.\nc) Registrování při doprovázení kněžského zpěvu,\njako n. p. praefation a j. v. Tento obyčej, kde se při\npraefací a v jiných případnosteeh knězi varhany do-\nprovázeti nechávají, se v našem hlavním městě asi málo\nkdy zachovává, za to však na venkově tím častěji při-\nchází. Ačkoliv to z celého srdce k přání jest, aby\ntento nezpůsob, který při doprovázení těchto svatých\nslov sem a tam se ukazuje, zcela zahynul, musíme i\nzde, an se tento tak zakořeněný obyčej, vzdor tomu, že\nto nezpůsob jest, tak snadno vykořeniti nedá, ohledem\nna registrování něco prořknouti. V této případnosti\njest jemná flétna neb Bstop. gedact v manuálu, v pe-\ndálu pak subbas 16stop. v spojení s jemně krytým\nBstop. rejstříkem nejpříhodnější.\nd) Registrování při zavedených v Čechách respon-\nsoriích katolické církve. Tento způsob zpěvu (církevní\nresponsorie totiž) docela se neokrášluje doprovázením\nvarhan, a radilbych tedy všem ředitelům kůru, aby tyto\nraději čtverozpěvem odzpívati nechávali. Toto se arci\nv Pražských kostelích stává, avšak jen při velikých\nslavnostech (jest však velmi málo kostelů, kdeby se\nresponsorie povždy jenom těmi čtyřmi hlasy odzpěvo-\nvaly); v obyčejnou neděli však doprovozováním var-\nhan. Při responsoriích varhany doprovázených stávaj\nse však bez výmínky veliké přechmaty.\n(Pokračování.)\n\nSlovo o plechových dechových nástrojích.\nPodává J. B—ý.\n(Pokračování.)\nNynější někfeří badatelově v oboru tónů tvrdí, že\ntak zvaná barvitost tónu přirozených nástrojů značně\nse liší od oné ventilových nástrojů, že užitím ven-\ntily plnost tónu se ztratila a že příčinou této ztráty\njest ventila.\nŽe barvitost tónu jinou se stala, nedá se upříti;\navšak že by toho ventila příčinou byla, dá se od ba-\ndatelů s tíží dokázati. Vezměme dva ve všem sobě\nstejné přirozené nástroje n. p. posauny a zkoušejme,\nzdaž též oba vydávají tóny stejné barvitosti; aneb dejme\nna jeden a týž nástroj dvěma osobám troubiti, zdaž\nbarvitost si stejnou zůstane? V čem leží ten rozdíl?\nPosauny jsou přec bez ventily! Zde platí to samé po-\nrovnání jako s lidskými hlasy. Badatelé hledali příčinu\ntam, kde ji nelze najiti a chtíce sobě všeho namahání\nušetřili, chtějí k nepraktickým praotcům se navrátiti. Je\nto ovšem pohodlnější starou cestou kráčeti, než teprv\nnovou dráhu hledati.\nAvšak akustika podává nám patrně příčinu změny\nv barvitosti tónů.\nBarvitost tónu nástroje záleží:\n1. ve formě t. j. v stisklosti a šíři rozměru od trych-\ntýře až k nátrubku^\n2.v druhu a způsobu vzduchového sloupu;\n3.v materiálu, z něhož se nástroj zhotovuje.\nProberme zevrubněji tyto tři punkty! Co se\nformy týče, není to docela lhostejné, zdaž výběh zvuč-\nného otvoru až k nátrubku ten neb onen jest. Délka\nvzdušného sloupu tvoří mathematický karakter nástroje.\nRozměr tvoří barvitost tónu a spolu správné ladění tónů\nmezi sebou. Yíce a méně velký výkružek je s to, ná-\nstroji jinou barvitost a jiný register ladění poskytnouti.\nJak důležitá je konstrukce zvukového trychtýře a ostat-\nního rozměru, bude as každému dostatečně známo*).\nNa výšku a hloubku tónů má ventila též velký vliv.\nDruhý punkt zaujímá způsob, jakýmž se vzdušní\nsloup v nástroji ku chvění přivádí. Zde se zvláště\nmusí hleděti k nátrubku. Ploskodutě tedy, okHno-\nvitě nátrubky způsobí vždy ostrý a drncící tón; anto\nokřínovité nátrubky tvoří %álohu vzduchu, jenž při\ntroubení odpor nachází. Tento odpor může jen prudkým\na ostrým tlakem a strkem dechu přemožen býti a tím\npovstane drnčení. Hlubokojdoucí nátrubky, totiž ony,\nkteré poznenáhla homolovitě se končí, plodí něžnou,\nsluchu příjemnou barvitost tónu.\nTřetí punkt se týče kovu, z něhož se nástroj\nzhotovuje. Lord Taylor dělal juž r. 1796 pokusy s les-\nnicemi, které z nejrozličnějších látek zhotoviti dal a hle,\njeden a týž tón zněl jinak totiž podle látky, z nížto\nnástroj zhotoven byl.\nDůležitější než první pokus, byl onen, jenž se r.\n1858 v Paříži za příčinou výstavy mezi dvěma stejnýma\nnástrojema z rozličných kovů dělal. První skladatelé a\nhudebníci Francie byli tu přítomni. Není to tedy do-\ncela jedno, zdaž nástroj ze železa, z mosazu, mědě,\npakfonku neb ze stříbra zhotoven jest, ba ano i ná-\ntrubek z jiné látky udělaný, má nemalý vplyv na bar-\nvitost tónu. Rakouští průmyslníci přivedli to bez odporu\nve fabrikací plechových nástrojů na velký stupeň do-\nkonalosti. Výrobky jejich jsou úhledné, přiměřené a co\n\n*) V tomto ohledu vyzýváme pouhoumiié továrníky nástrojů, by\nhorlivějších studií než jak se to až dosud stávalo, k zhoto-\nvování nástrojů vynakládali; neboť toliko jim užitek z toho\nvyplyne. Red."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.5", "texte": "pro průmyslníky nejdůležitější jest, výrobky tyto do-\ncházejí hojného odbytu. Naší vlasti to zajisté ke cti\nslouží; avšak dlužno, by jsme na dosaženém stupni\nstati nezůstali, nýbrž napřed pokračovali.\n(Dokončení.)\n\nGluck a Mozart.\nDva obrazy ze života, podává Karel Adámek.\n(Pokračování.)\nV Paříži upravil první provozování svého zname-\nnitého díla Ifigenia v Aulisu. Nemenších překážek od\nstrany Vlašské mu bylo i zde přemahati, avšak chráněn\nMarií Antonií provedl záměr svůj. Ifigenia se potkala\ns nevídaným výsledkem a to v Paříži, kde tenkráte nej-\nprvnéjší opera ve světě byla. Znamenitý boj tento do-\nstal své historické jméno boj Gluckistů z Piccinisty.\nIfigenia učinila jméno Gluckovo nesmrtelným.\nV.\nSvět hudební požíral k Vídni, neboť se stala sí-\ndlem hudby nejprvriějším. Tam se skvěla jména Gluck,\nHaydn a Mozart; tato trojice, již každý hudebník zbož-\nňoval a zbožňuje. Mozart, co dítko divů, vyšel do\nsvěta aby jej naplnil obdivem. I Vídeň navštívil a Ví-\ndeňané až dosud po téměř 18 letech věděli mnoho o\njeho tehdejších pobytech ve Vídni vypravovati. Mnozí\nse pmatovali ještě na anekdotu u dvora, Mozart měl\nhráti, vida však v obecenstvu samé dvořeninstvo prosil,\naby byl alespoň jeden hudebníkjpřiveden, jenž by hudbě\njeho rozuměl, jenž by ji uměl oceniti. Ták pravil co\nsedmiletý chlapík a co 251etý muž vyžíval svět jej ob-\ndivující k novému obdivování.\nCo dvanáctiletý chlapec komponoval na přání císa-\nřovo operu „la finta semplice;44 pozdější opery „Mithri-\ndates, Lucio Sylla,44 byly s velkými úspěchy dávány.\nBylť miláčkem Marie Theresie a celého dvora , kterouž\nlásku a příchylnost svou serenádou „Ascanio in Alba,'4\njiž ku sňatku arcivévody Josefa s Isabellou komponoval,\nupevnil.\nSamé triumfy doprovázely jej po cestách po Ně-\nmecku, po Francii a po Vlaších. Konečně roku 1781\nopětně se do Vídně odebral, aby pracoval a dokonal\ndílo slávy své. Vídeňané byli pyšní na své heroy hudby\na císař Josef 11. jim byl přichýlen.\n„Milý mistře, dobře víte z vlastní zkušenosti, že\nnelze se domnívali, dokončíme-li dílo, že jest doko-\nnáno,44 pravil Mozart ku Gluckovi, „má opera „Únos\nze serailu44 sice až na maličkosti dokonaná, brzy bude\npřipravena k představeni ; jak přijata bude, to jen\nbozi vědíl\"\n„Ale Amadea, kde se ve vás může taková my-\nšlénka vžiti ? Sám Josef projevil své přání, aby jste\noperu tuto komponoval. Nemiluje-li vás obecenstvo a\nneosvědčil-li jste ducha, kterýž jest s to okouzliti svět\nplody svými?\" odpověděl Gluck.\n„Mluvíte pravdu. Budoucnost však jest vrtkavá.\nHonosím se příchylností obecenstva a císaře a vynasnažil\njsem se provésti dílo své, k němuž mne kouzlo přepo-\ndivné poutalo, co možná přirozeným a pravým dítkem\nducha svého učiniti.44\n„I já doufám, že operou vaší nový krok bude ku\npředu učiněn po dráze, na niž jsem já vstoupil. Nechť\nustoupí přeplněná okrasami nudnými stavba vlašské\nhudby mohutnému chrámu tvarů ušlechtilých, kterýž\nnám stavětí jest. Vy jste povolán, aby jste doplnil dílo\nmnou započaté, Bůh vás posilní!44\n„Mne srdce sílilo. Componovav operu tuto, líčil\njsem stav a poměry srdce vlastního a protož doufám,\nže hlas srdce mého, hlas pravdivosti hne srdci pravdo-\nmilovnými. Upřímně řečeno, na této opeře mnoho si\nmistře zakládám,44 pravil ohnivě Mozart.\n„Nestavím tolik ani na výboj vidin našich, jako\nna výboj srdce vlastního, kteréž až dosud nešťastně\nmiluje.44 —•\nOpera „Únos ze Serailu44 byla s největším pro-\nspěchem dávána, Mozart slavil pravé triumfy a ospravedl-\nnil i pozdějšími pracemi svými výnos Haydnův, kterýž\notci Mozartovu řekl: „Pravým vám před Bohem a co\npoctivý muž, že vašeho syna za nejprvnějšího kom-\nponistu uznávám ze všech, jež jsem kdy slyšel. Má\nvkus i základné vědění skladatelské.44\n„Operettka: „Divadelní ředitel ,44 a druhé ne-\nsmrtelné jeho dílo „Figarova svatba44 dodávaly stále\nnové jasnosti jménu jeho.\nFigarova svatba, jakož veškeré téměř skladby Mo-\nzartovy nalezly v Praze zvláště, vůbec v Cechách veliké\nobliby. Jsa vyzván od hudebníků a příznivců hudby\nk návštěvě do Prahy také se tam odebral. Brzy se do\nVídně navrátil.\nPo druhé navštívil Prahu, kde dovršil slávu svou.\n4. listopadu 1787 byl dáván jeho nesmrtelný: Don\nJuan.44 V Čechách doplnil Mozart s!ávu svou a jak\nse vyslovil, pro Čechy Dori Juana psal. Navrátě se no-\nvými nevadnoucími vavříny ozdoben do Vídně, bolestnou\nsprávou byl ohromen. Gluck byl mrtev. Ztráta tak\nvelikého muže, otcovského přítele hluboce dojala Mo-\nzarta. Společně s Haydnem doprovázel Mozart slavného\nzemřelého ku hřbitovu Macleinsdorfskému. Gluck zemřel\n17. listopadu 1787.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nStavovské divadlo. V těchto dnech slyšeli jsme\nněkolik velmi oblíbených oper a sice dne 22. září operu\n„Židovka,44 dne 24. září „Normu,44 dne 26. září „Lucii44\na v pátek dne 28. září „Rienzi\" od B. Wagnera, kte-\nroužto operu v Rize (Riga) započal a jež se nejdříve\nv Drážďanech, pak v Berlíně a Hamburku s velkým\núspěchem dávala. Opéra Rienzi padá do slohu oper\nRossiniho, Meyerbeera a Aubera a nemůže se k nynějším\nWagnerovým připocísti.\nJak známo, patří náš výtečný Fr. Pi vod a k nej-\noblíbenějším skladatelům našim. Jeho krásné písně zpívají\nse s velkým zalíbením nejen v Čechách, alebrž i na Mo-\nravě, v Slovensku a v Slezsku. Všude zaznívají zvuky\njeho Musy, ryze slovenským duchem vynikající. Jeho\ndvanáctero ceských písní, které před několika lety ve\nVídni vyšly, došly takého účastenství, že již úplně roze-\nhrány jsou. Na mnohostranné poptávky po těchto písních\nustanovili se obchodníci v musikaliích p. Kristo fa\nKuhé v Praze na tom, že písně tyto v krásném rouchu\nopět vydají a tak přání zpěvumilovného obecenstva če-\nského vyhoví. Písně tyto, které 16 hudebních archů\nzaujímati budou, jsou následující: České pivo Píseň\nKrumlovská Slovan Čech Na mou vlast Andě-\nlíčku boží Svatá světlá - Větry k vlasti Tiše,\ntiše Světa naděje Nevěstina starost Dobré jitro\nZpívejte ptáčkové. Předplatní cena na všech\ndvanáct písní, které skladatel našemu slovútuému ná-\nrodnímu pěvci panu L. Lukešovi věnoval, jest pro\nPrahu 2 zl. 60 kr., s poštovní zásilkou 3 zl. r. c.\nJednotlivě odbírané přijdou na 4 zl. 14 kr. r. c. Každý\nměsíc vyjdou dvě písně, tak že v půl letě všechny\npánům odběratelům do rukou se dostanou, První dvě\nvyjdou dne 1. listopadu. Předplatní peníze buďtež za-\nslány pod adresou „Kristof a Kuhé,44 obchodníci v musi-\nkaliích v Praze. Zdař Bůh podniknutí tomuto!\nUkončivše šestým sešitem první svazek „Žá-\nbo je\" oznamujeme s velkým potěšením, že našedše úča-\nstenství k vydávání druhého svazku „Záboje,44 jenž\nopět šest sešitů obsahovati bude, přikročíme, Jednalo-li\nse nám při prvním svazku „Z ab oje abychom\nv krátkém case četným našim zpěváckým spolkům a zpě-\nvumilovnému obecenstvu k několika akademiím dostatečnou\nzásobu menších ctverozpěvň od rozličných skladatelů po-\nskytnuli; bude nyní hlavní naší snahou, bychom přihlí-\nžejíce k potřebám ceských zpěv. spolků, nejen krátké\nctverozpěvy, alebrž i rozsáhlejší kvartetta, sbory\na podvojné sbory v příštím „Záboji\" podávali. K to-\nmu cíli získali jsme si nové původní české skaldby od\nsvých nejvýtecnějších skladatelů: Fr. Blažka, Th. Bradského,\nAlex. Dreyschocka, Jos. Fórstera, Er. Frimla, Fr. Gernera, AI.\nHniličky, V. Horáka, Fr. Kavana, Fr. iMichla, Ed. Nápravníka, 0.\nNickerla, Mar. Nováčka, Z. Kolešovskélio, J. Křížkovského, Jos. a\nLad. Procházky, Fr. Pivody, Kar. Slavíka, Bed. Smetany, Fr. Su-\nchánka, Em. Vašáka, W. H. Veita, Fr: Vogla, V: Zavrtala, Leop:\nZvonaře atd., jakož i pozůstalé výborné skladby A. Je-\nlena, G. Láblera a jiných. První sešit vyjde 1. listop.\nPředplatní cena na všech šest sešitů jest pro Prahu 2 zl.\n40 kr., s poštovní zásilkou 2 zl. 76 kr. Jednotlivý sešit\nstojí 60 kr. Předplatní peníze buďtež zaslány pod adre-\nsou „Krištof a Kuhé, obchodníci v musikaliích v Praze.44\nJelikož v „Záboji44 obsažené ctverozpěvné sbory jen v hla-\nsech vycházeti budou, upozorňujeme všechny pány odbě-\nratele, že na zvláštní práni i partitury k nim v opisu ob-\nstaráme. Partitury ku každému sešitu stojí 36 kr. r. ě.,\nku všem šesti sešitům 2 zl. 10 kr.\nPan Ferd. Fingerhut, měštan Pražský, jenž\nvíce než mnohý český šlechtic o zvelebení české literatury\nse snaží, vypsal právě dvě ceny a sice: na dekla-\nmován ku (vážnou neb žertovnou) a na píseň, Nej-\nzdařilejší ze zaslaných básní obdrží cenu ctyr dukátu ra-\nkouských , druhá po ní akcessit dvou dukátů. Jedna\nz obou cenami vyznamenaných básní musí se pro dekla-\nmaci (buď žertovnou nebo vážnou), druhá pro zpěv ho-\nditi. Mimo to dá se za básně, od soudců za zdařilé\n' v\nuznané, po vytištění slušný honorár od redakce „Casu.44\nZaslané básně opatří se heslem, ježto též na obálce za-\npečetěného listu, v němž byt a jméno spisovatelovo udáno,\nse napíše. Lhůta k zasýlání trvá nejdéle do 30. listo-\npadu roku tohoto. Básně nechť se zasýlají pod adresou\npana dra. A. Krásy, redaktora „Času.\" Básně cenami\npoctěné ještě během měsíce prosince r. t. v „Času\" se\nvytisknou. Za soudce, jižto absolutní většinou o cenách\nrozhodnou, poprosil P. T. pány: dra. A. Krásu, Václ.\nNebeského, dra. Fra. Ladislava Riegra a Leop. Zvonaře,\nsám sobě též hlasu ponechávaje. Druhou cenu vy-\npsal týž Vlastimil za vlasteneckou báseň, opěvující\n„svorného, snášelivého ducha v národě.44 Za báseň, jež\nod soudců za nejlepší ze zaslaných se uzná , podává\ncenu ve ctyrech c. k. dukátech ve zlatě; básni pak,\nkterá z ostatních důkladností ji postihne, udělí se akcessit\ndvou c. k. dukátův ve zlatě. Básně heslem jakýmsi\nopatřené zaslány buďtež pod adresou pana dra. A. Krásy,\nredaktora „Času,\" nejdéle do 30. října 1860. Ku každé\nbásni budiž přidán zapečetěný lístek, v němž se nalézá\njméno spisovatelovo, z vencí na lístku ale budiž udáno\ntotéž heslo, co na básni. Lístky zasylatelův, jimž cena\na akcessit se udělí, se rozpécetí, jména básníkův se uve-\nřejní, a vyhrazuje se uveřejnění obou básní tiskem v Ča-\nsu44 během měsíce listopadu roku tohoto. Ostatní za do-\nbré uznané a k tisku se hodící práce budou se od re-\ndakce „Času44 slušně od archu honorovat. Přiřknutí ceny\na akcessitu vykoná se většinou hlasů. Za soudce prosil\nk sobě p. dra. Frant. Ladislava Riegra a p. dra. Alojse\nv\nKrásu, redaktora politických novin „Cas.\"\nKoncert pana Raouía Javorníka. Dne 26.\nzáří t. r. vyskytla se první vlaštovka na obzoru hudeb-\nním, totiž v osobě p. Javorníka, jenž na ten den koncert\nv sále konviktském uspořádal. Pan R. Javorník z Pro-\nstějova rodič a nikoliv Polák, jak mylně udáno bylo, je\nsolidní virtuos na piano. Jeho hra je něžná, ušlechtilá\na jemně nuancována, tak že se zdá, že zvuky, které jsme\nslyšeli, ruka ženská z piana z vyluzovala. Zvláště vyniká p.\nJavorník krásným pianissimem a velice okrouhlenými\ntrillky, v nichžto si p. koncertista libuje; avšak i jeho\ntechnická sběhlost stojí na velkém stupni dokonalosti a\nsíla jeho vystačí úplně k piecám od něho voleným. Jak\njsme se u přednesu všech kusů jeho přesvědčili, jest jeho\núhoz velmi průžný a velmi jemný. Slyšeli jsme od něho"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.7", "texte": "fantasii romantickou, la Réverie, karneval Benátský, fantasii\nna „Andulko\" a mnohé jiné salonní skladby jeho\nútvorň jakož i klassický koncert A-moll od Hummla,\nkteréž cituplně, významně a velmi cistě na piano přednesl,\na za kteréž hlučnou pochvalou a vyvoláním odměněn byl.\nJak se dovídáme, odebeře se p. R. Javorník do Var-\nšavy a pak dále do Rus a nepochybujeme, že se nikde\ns pochvalou as účastenstvím nemine. Sh Brennerova\nzpívala v tomto koncertě arii „Casta diva\" z Normy a\nmaďarskou píseň „A kesergó Leany44 s obvyklou výtec-\nností. Vojenská kapella c. k.33. pěšího pluku předná-\nšela orkestralní kusy od Verdiho a Rossiniho s velkou\nsprávností, toliko to vytknouti musíme, že tak četná ka-\npella ze samých dechových nástrojů sestávající pro tak\nmalý sál se nehodí, jelikož tak silné a ostré zvuky jemný\nsluch Pražského vzdělaného obecenstva uráží.\nPřijímání chovanců obojího pohlaví do Zo-\nfínské akademie, kterážto nyní na slovo vzatého skla-\ndatele p. Leop. Zvonaře za ředitele má, započne 1.\nříjnem. Jak známo vyučuje se v akademii této nejen\nzpěvu nýbrž i pianu za skromný peníz. Jako za\nkapelníka Fr. Sk roup a bude se za nového p. ředitele\nu cvicení se v smyčcových nástrojích pokračovali, by\nse délkou casu akademii též malého orkestru dostalo.\nHudební literatura. Zdatný skladatel pan\nv\nBed. Si mak, do jehožto pian ní ho ústavu od 1. do\n15. října chovanci obojího pohlaví se přijímají, vydal u\nbratří Schottů v M o huci svou druhou karakteristickou\netudu „U potoka44 (Am Bache), kteráž jako jeho první\n„Báchorka u přeslice\" zajisté velkého účastenství dosáhne.\nEtuda tato, kteráž se též ku cvicení prstu pro dospělejší\npianisty výborně hodí, vyniká pěknými nápěvy, obratným\nzpracováním a karakteristickou figurací. Slojí 75 kr. r. c.\n\nA. M. K. E.\nZ Chrudimi. (Hudební kapella.) S utěšenou radostí\nlze u nás pozorovati, jak se hudba kostelní víc a\nvíce zmáhá a ku piedu kráčí; za to vsak musíme ale\ns žalem vyznat, že se naše hudební kapella k svému\núpadku chýlí. A v cern možná medle toho příčinu hle-\ndati ? Zajisté v tom, že nám schází muž, který by do-\nvedl vše zase v ten pořádek uvésti, v jakém se ona\nkapella nacházela, když ještě zde byl kapelníkem pati\nJanák. Přivedlť ji na laký stupen dokonalosti, že ještě\nmožná teď tu i tam kousek snahy a přičinění jeho vi~\nděti, třeba 'tornu již dvě leta byly, co Chrudim opustil.\nPo něm přišel jistý pan Janig, a ačkoli je muž v oboru\nhudby všestraně vzdělaný, přece nemohl již vyniknouti a\ndotčenou kapellu v tom stavu udrželi v jakém byla, tak\nže konečně od dirigování ustoupil. Na to ostala naše\nkapella bez vůdce a klesala pořád více a více. Doufáme,\nže se nám přece konečně dostane zase muže, jenž opět\nvše do staré koleje uvede. Sil se zde najde dosti, ana\ndobré vůli také neschází, třeba jen dobrého vedení, neb\njest zde zavedeno, že se musí každý hudebník dvakrát\nv týdnu, ve středu a v sobotu ku zkouškám dostavit.\nDne 23. při druhém provozování Tylovy činohry: „Slepý\nmládenec,4' slyšeli jsme dvě ouvertury „Nocleh v Granadě\"\na „Cikánka.\" Ačkoliv obě bez úhony přednešeny byly,\nzvláště poslední, obecenstvo nedalo přece svou spokoje-\nnost na jevo, ci je to již stará zášt k oné kapelle? My-\nslíme že nikoliv!\n\nZ Kladna. (Hudební akademie.) Jsa přítomen\nakademie, která se v malém tomto městečku dne 23. září\nku prospěchu chudých Školních dítek dávala, byl\njsem překvapen krásným výběrem skladeb jakož i vele-\nzdatnými hudebními silami v akademii této účinkujícími.\nByla to skutečně roztomilá česká beseda, kterouž by\ni jiná ěeská města následovati měla a ježto by i samé\nPraze ke cti sloužiti mohla. Akademie tato otevřena byla\nouverturou k „Nabuchodonozoru\" od Verdiho, k nížto se\npak později ouvertura „Nocleh v Granadě\" od K. Kreut-\nzera přidružila. Obě tyto ouvertury, které výminku v ce-\nlém českém programu tvořily, provedla routinovaná\nhornická kapella vedením snažlivého a horlivého\nkapelníka pana Stříbrného s velkým zápalem as ta-\nkou precisností, jakouž jen od Pražských orkestrů očeká-\nvati uvykli jsme. Že obě skladby s velkým potleskem\nse neminuly, nemusíme podotýkati; toliko o tom se zmí-\nníme, že pan kapelník, jenž za své důkladné hudební\nvědomosti Pražské varhanické škole co děkovati\nmá, velkou část pochvaly této v plné míře si zasloužil.\nNa to vystoupil pan Burian, žák Pražského konserva-\ntoři a a přednášel svým pěkným a zvučným avšak jak se\nzdá tehdáž indisposicí sklíčeným tenorem „Jarní píseň\"\nod Fr. Suchánka (příloha k Daliboru), kteráž k našim\nnejlepším písním připočisti se může. Mladý tenorista před-\nnesl píseň tuto s dobrým výrazem a musel ji opakovati,\npři kteréž příležitosti jeho krásný avšak juž zemdlený or-\ngán ještě méně imponovati mohl. Po něm zpívala slečna\nMarie Korschnero va, nadaná žákyně pana Emmingra\nz Prahy, hluboce dojímavou „Jako krajina nebeská\" a\ntouhyplnou slovenskou píseň „Aj, co by bolo\" od Fr.\nPivody, kteréž se obě velice líbily. SI, M. Korschnerova\nmá v dolním registru silný, zvučný a vydatný, v střední\npoloze méně zvonovitý a vyrovnalý, v celku však pro\noperní jeviště velmi se hodící organ, nímžto juž nyní\ndosti samostatně vládne. Obě tyto písně přednesla nadaná\naltistka cituplně ba snad i příliš cituplně; neboř překy-\npujícím citem jejím chvěl se časem její hlas, což se jen\npři slovích náruživost a jiná duševní hnutí vyznačujících\ndíti má. Nic méně však zbudila sl. Korschnerova\nsvým hluboce dojímavým a významným přednesem velkou\nsensací a byla hlučným potleskem odměněna. Nadějný\nbassista, p. Otto Fuhrer, syn znamenitého skladatele\nRoberta Fiihrera, přednášel cenou poctěnou píseň\n„Má hvězdička\" (text od Ant. Korschnerovy), hudba od\nKarla Slavíka, velmi krásně a dobyl si jí okamžitě pří-\nzeň četného obecenstva. Jeho ušlechtilý, sympathetický,\nzvonkovitý a juž značně školou vytříbený hlas dojímá\nnevýslovně srdce obecenstva a není se tedy co diviti, že\npři náležitém a promyšleném svém přednesu písně této\nposluchače k hlučným potleskům roznítil. Ještě hlučnější\npochvaly dostalo se p. Fuhreru, když veleznámou avšak\njuž až příliš otřepanou píseň „Kde domov můj\" zapěl;\nnež zajisté by se býval obecenstvu více zavděčil, kdyby\nbyl nějakou méně známou výtečnou píseň zpíval. Pan\nRebícek, žák konservatoria Pražského, přednesl na\nhousle fantasii na národní české písně od Rotta a „Lu~\ncia-fantasii\" pro housle bez průvodu od St. Lubina.\nZnáme p. Rebíčka z koncertů Pražských co schopného a\nvelmi obratného houslistu; avšak tentokrát vadilo jeho\nhře nedostatečný průvod na piano a snad přílišné horko,\nkteréž co do čistoty přednesu jeho na ujmu bylo. V celku"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601001-01.1.8", "texte": "vsak s schválným úspěchem těžké své úlohy se sprostil.\nMimo tyto slyšeli jsme nový český ctverozpěv „Mla-\ntecká\" od Alojse Hniličky (nikop.), jenž trefnou cha-\nrakteristikou se vyznačujíc velké pochvaly došel; než\núčinek bylby mnohem větší, kdyby ředitel sboru tempo\nrychleji byl zpěvákům udal. Ctverozpěvy „Nevěrný milý44\nod Em. Vašáka (ze Záboje) a „Svítáni\" od AI. Maška\nbyly též s pochvalou přijaty. Konečně zpívali pan Bu-\nrian a p. 0. Fuhrer duetto „Milostná píseň\" od Lud.\nProcházky a provedli tuto skutečně milostnou skladbu\nneúhonně. Mezery vyplňovali páni studující přednesem\npěkných deklamací. Chvalitebnou zmínku zasluhuje též\nnáš zasloužilý spisovatel a doktor lékařství p. R. Pichl\njenž radou á skutkem v této akademii se zúčastnil a\nk ozdobení sálu velice přispěl. Redaktor.\n(J. F. F.*) Z Nepomuku, (Hudební akademie.)\nHudební akademie, uspořádaná dne 23. zaří v zámku ze-\nlenohorském k dobročinnému účelu, poskytla nám\nv oboru hudebním nevšední pochoutky. Ouvertura k opeře\n„Alessandro Stradella\" od Plotová a 7. „Ouvertuře de\nConcert\" p. H. Vojáčka byly od zdejšího orkestru, u\nspoluúčinkování několika pp. konservatoři stu a p. hostů\npod vedením p. R. Buchala zcela cistě provozovány!\nSlečna M. Hřímalova vyvinula v cituplném přednesu písně:\n„Jako krajina nebeská\" od Pivody svůj silný hlas al-\ntový, který obzvláště svou plností v hlubších tónech vy-\nniká, k úplné platnosti. Taktéž došlo duetto z Normy od\nsl. M. Hřímal ové a sl. M. Buchalové předneseno,\nvšestranného uznání. Mimo toto číslo byla sl. M. Bu-\nchalové dána příležitost v duettě z „Lindy\" pro soprán a\ntenor od Donizettiho, v spolku p. A. Hellera, obecenstvo\nsvým zvučným a vysokým sopránem překvapili; p. Heller,\nmajitel tenorového partu, si taktéž velmi chvalitebně po-\nčínal a dostál úplně své těžké úloze. Konservatorista p.\nMayr přednesl fantasii pro klarinet od Rumla s dobrým\nvýsledkem. Zdatný kontrabassista p. F, Si mandl před-\nnesl „Divertissement pro kontrabass od prof. Hraběte a\n„Koncertní Allegro\" pro kontrabass od Moisla se zná-\nmou nám již jistotou a uhlazeností hry, která se s vše-\nstrannou potkala oblibou. „Lovecká,\" sbor od Hniličky\na „Kde domov můj\" od Škroupa došli hojného uznání.\nPravou sensací však vzbudil mladistvý virtuos p. J. Hří-\nmaly, tato nynější okrasa pražského konservatoria, svým\nmistrným přednesem „Mélancolie Pastorále\" pro housle od\nF. Prume-a a posledním číslem akademie, totiž: „Kar-\nnevalem benátským.\" Poslední tento kus jen z paměti\npřednášel. Pan Hřímalý nehrál, nýbrž pěl na svém ná-\nstroji; jsa úplným jeho samovládcem, nutkaje jej tak dobře\nk vydávání zvukův soucitu a bolu, jakož i city přeblahé\na nekalené radosti z něho vyluzuje. Jaké ticho panovalo\npři jeho přednesu! Každý tón, z jeho vylouzén nástroje,\nnašel v srdci poslouchače bezpečného místečka. A když\nposlední tón dozvučil, naslouchal každý ještě v blahém\npohnutí čarovným zvukům až hojným potleskem za-\nslouženou odměnu virtuosovi mladistvému doručil. Pře-\njeme p. prof. Mildnerovi mnoho takovýchto žákův a\nstane se pak jejich spolu i naší chloubou! Mladistvému\npak virtuosovi věštíme skvělou budoucnost, pak-li po\nnastoupené dráze pokračovati bude; nám pak vbrzku\nopětné s ním shledání!\n(K.) Ze Sedlce. (Akademie.) Dne 13. září uspo-\nřádána byla tu hudební a deklamatorní akademie\nv sále u p. Sekýta, jejížto čistý výnos k dobročinnému\núčeli věnován jest. Mimo ouverturu k Don Juanu a ná-\nv\nrodní písně od Fr. Skroupa, kteréž řízením p. Tau-\nsík a, učitelev v Prčiei správně provedeny byly, slyšeli\njsme sl. Gab. Skroupovou, kteráž Caprice na národní\npísně pro piano od J. Schulhoffa krásně přednesla.\nDále vyznačil se pan Ad. Tausík přednesem písně „Po-\nrodila mne moje matička\" od Th. Kro v a, skladatele\nhusitské písně a sl. Adéla Polákova přednesem ka-\nvahny od Špohra a národních písní „Koulelo se\" a\n„Červená růžičko\" ježto se obecenstvu velice líbily. Oba\ndosáhli hojného potlesku. Dále přednášel p. Holoubek\nfantasii pro klarinet od Reissigra a pan Fr, Kožm í n,\nžák Pražského konservatoria „Norma-fantasii\" od Allarda\ns velmi příznivým výsledkem. Konečně provedlo deset\nmužských hlasů píseň „Kde domov můj\" od Fr. Šk r o u p a.\nBesední čtení přednášel p. V. Nekvasil, technik. Všichni\nspoluúčinkující došli chvalného uznání a p. uspořadatel\nkoncertu zasluhuje zvláště velkou pochvalu za to, že do\nprogramu nejvíce kusů českých skladatelů umístil.\n*) Vaše dopisy budou nám vítány, Red.\n\nBeirut (v Syrii). Klavír, jejž B. Chopin od\nPleyla z Paříže na znamení úcty darem obdržel a jenž\nse po smrti jeho do majetnosti kněžny Czartoryjské\ndostal, nachází se v našem městě v . . . . konsulátu,\nkdež k službě obyčejné taneční hudby degradován jest,\nPešť. Kapelník Erkel zhotovil tak dalece svou\nmaďarskou heroickou operu „Bánk Ban,\" že se v zimě\nletošní dávati bude.\nPaříž. Španělský virtuos ná kytaru, p. Huerta\npřibyl jsem a bude zde koncertovat.\nVídeň, Jistý cizozemský list sestavil hlavní osob-\nnosti v oboru hudby takto: králem jest Mozart, prvním\nministrem Gluck, pivním tajemníkem Mé hul, ministrem\nkultu Handel, lordkanclérem Haydn, generalissimem\nBeethoven, ministrem vyučování Cherubíni, mini-\nstrem práv Bach, ředitelem opery Weber, královským\ndvorním kapelníkem Spohr, generálním ředitelem kon-\ncertů Mendelssohn, dvorním bankéřem Meyerbeer,\ndvorním klenotníkem R o s si ni.\n\nListárna.\nPanu Číž. v N. P. Duetto obdržíte co nevidět\nPanu H. do Frankfurtu. Pisté nám. Panu L.v B.\nTaneční nejnovějsí kusy možná v našem kanceláři\npro jakýkoliv orkestr dostati.\n\nNové musikalie pro orkestr. Kancelář pro opisování v Praze, u arcivévody Štěpána, má následující skladby\npro orkestr. Ouvertura k „Alexejovi\" pro velký orkestr, pro kvarlett a pro piano na 4 ruce; ouvertura 7. od Vojáčka pro\nvelký a menší orkestr, pro sextett a pro piano na 4 ruce; quadrilla „Přimorcici\" od Lžicaře pro velký orkestr a sextelt,\nouvertura od Aberta pro velký orkestr a pro piano na 4 ruce."}]}