{"numero_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_sha256": "6e938c88282491fa955aa2c43c2f2bcd9889f52d9beaa652d166052614f0c955", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1860/11/01_01/bmtnabd_1860-11-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[245]", "page_fin": "[245]", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.1", "titre_corps": "Písnĕ.", "titre_sommaire": "Písnĕ.", "signature_source": "Antonie Körschnerova", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[245]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 600, "texte": "Písnĕ.\nAntonie Körschnerova.\n1.\nTys v lidské srdce, bože milý,\nstín svatý vložil lásky své;\nvšak k lásce této v malé chvíli\nse hoře z ticha přikrade*\nA stísněná když láska vadne'\ntu milostivou vůlí tvou\ndo srdce lesklá jiskra padne,\njiž nadějí na zemi zvou.\n2.\nKdyž andél lásku nesl k zemi,\ntu jedna hvězda s .úžasem\nnaň hledíc s svými družicemi\njej zadržela v kruhu svém.\nProč dceru cudnou s nebe dolů\nna úhonnou odnášíš zerrty\nkde klam ji sevře davem bolu\na vášeň žhavým plamenem?\nTu anděl hvězdu těšil tklivě:\naě zemí vládne klam i lest,\nnedotkne se jí nikdo křivé,\nkdyž věrnost jejím štítem jest."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[245]", "page_fin": "246", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.2", "titre_corps": "Karel František Pitsch. Podává redaklor.", "titre_sommaire": "Karel František Pitsch. Podává redaklor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[245]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.1", "debut_caractere": 602, "fin_caractere_exclue": 2974, "texte": "Karel František Pitsch.\nPodává redaklor.\nUvádím zde ctěnému čtenářstvu muže, na něhož\nčeská naše vlast se vším právem pyšná býti může.\nOsoby od přírody juž takým talentem nadaně as ta-\nkouto až k obětování sebe sahající horlivostí, jakouž K.\nPitsch vynikal, jsou řídké výminky. Vzdálen jsa vel-\nkého světského ruchu, trávil skromný mistr Pitsch\nskutečně skromný život, jejž toliko umění a jeho roz-\nšiřováni věnoval. Navzdor své neobyčejné činnosti co\nskladatel , hudební učenec a učitel, byl neosobivý ;\nnetlačil se jako jiní jeho druhu k hlučnému tržišti slávy,\nv němž tak mnohý podlízaností svou vavřínových věnců\ndosáhl, Pilsch byl muž přímý; nesnížil se tak nikdy,\naby co lokaj na ruce nosil svrchníky slavných mistrů,\nby si je naklonil; byl muž všestranně vzdělaný, je-\nhožto hudební znalosti nemusel žádný Demosthenes sáho-\nd ouhou řečí teprv dokazovat!; ano byl muž neúskodný,\njenž nekoketoval s hudebními referenty, aby si protekcí\njejich chvalného jména dobyl, Pitsch byl, abychom\nzkrátka řekli, co člověk i co hudební umělec muz do-\nkonalý,, z kteréž příčiny ctěné čtenářstvo s ním sezná-\nrniti za hodno držíme.\nKarel Fr. Saleský Pitsch narodil se dle křestního\nlistu v Bartošovicích fPatzdorf) nedaleko Žamberka dne\n5* února 1786 *). Otec jeho Karel, jsa v tomto místě\nučitelem, byl osmi dítky obdařen, z nichžto mu jen dvě\nzůstaly, totiž náš Karel a dcera Josefa. Jak učitelové\nv naší vlasti vůbec, byl i on dle svědectví syna svého,\nčeský hudebník a přidržoval čtyřletého Karla k houslím,\npak ku klavíru, zvláště ale k varhanám. Nadání chlap-\ncovo k hudebnímu umění, ježto se nejea v nesmírně\njemném hudebním sluchu a v šfastné paměti, nýbrž i\nv ustavičném pudu po pokrocích jevilo nadání toto\nbylo lak určité a významné, že juž v osmém roku\nsvého stáří funkce svého otce při varhanách převzíti a\na často docela při službách božích jeho službu vyko-\nnávali mohl.\nTéhož času zastával juž varhanickou službu v Rei-\nehenbachu (v Slezsku) v tamějším proboštském chrámě\nkřížovníků sé zlatou hvězdou, při čemž důkladně se\nučil generálnímu bassu a varhanám od tehdejšího měst-\nského varhaníka Konstantina Bacha, jenž nadaného\njmenovitě pro věty kontrapunklické zaujatého hocha\ns klassickými děly Šeb. Bacha, Mozarta a Haydna se-\n\n*) Schilling ve svém všeobecném hudebním lexikonu udává\nchybné r. 1789 co rok jeho narození a po ném iv jiných\nlexikonech je tak udáno,"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1871, "texte": "známi! a jej ve yšším hudebním umění zasvětil. Zvláštní\nokolnost pro budoucí směr našeho mistra byla ta, že\nmu juž tenkráte jak později často vypravoval sle-\ndování hlasů, jejich thérn, jejich vstupů a poměru,\nv němž vespolek k sobě stály, největší radost působilo;\nano že juž tenkráte dle jasnosti, krásy a přirozenosti\njejich dokonalost skladby posuzovával. Tak zbuzoval\njuž v této první periodě tento „ čarodějník na\nvarhanách,\" jakž jej jeho krajané nazývali, svou hrou\npozornost jejich a to tím více, jelikož jeho juž započaté\na v přísném slohu držané komposiční pokusy (byla to\nmezi jiným též wtše), zárodek značného tvůrčího talentu\nv sobě obsahovaly.\nOtec, důkladné vzdělání hudebních vloh synových\nna mysli maje, vypravil pro umění nadšeného Karla\nv tomto čase do Slezska, aby se tam u varhaníků Kocha\na Františka Otta základům kontrapunktu přiučil ai\nv praktické hře na varhany a klavír zdokonalil. Však\ni literní vzdělání měl otec jeho n* zřeteli. Dal jej stu-\ndovati gymnasium v Jičíně a Jindřichově Hradci. Že\nse i zde s hudbou co možná nejvíce zanášel, rozumí\nse samo sebou, ano jeho láska k tomuto umění vzrů-\nstala ješlě více a více, ano byla lak velká, že v neděli\nmnoho hodin a mil cesty obětoval, by v kostelích na\nvarhany hráti mohl. Po čas studií mu sloužila hudba,\njako mnohým, k vydobytí potřeb tělesných, a jelikož\nv tom čase nejméně podpory z domu otcovského měl,\npřevzala starší sestra péči o bratra a podporovala jej\nco mohla.\nCo filosof, za kterouž příčinou tři leta v Praze\nmeškal, uvázal se K. Pitsch v úřad vychovatele u jisté\nměšťanské rodiny a sice od r. 1809 až do 1815 v Tá-\nboře, pak až do r. 1825 u rytíře Mich. z Mannerů\nv Bohdalicích na Moravě, odkud pro dokončení úlohy\nsvé s velmi pochvalným vysvědčením a pojištěním značné\ndoživotní pense, jejíž poslední zasláni juž ho mezi ži-\nvými nenalezlo, místo toto opustil.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "246", "page_fin": "247", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.3", "titre_corps": "Z Víclně. Koncerty Vídenských hud. spolků. — Program koncertů filharmonické jednoty. — Čeští hudební umělci ve Vídni. — Alois Ander. — Beseda.", "titre_sommaire": "Z Víclně. Koncerty Vídenských hud. spolků. — Program koncertů filharmonické jednoty. — Čeští hudební umělci ve Vídni. — Alois Ander. — Beseda.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.2", "debut_caractere": 1873, "fin_caractere_exclue": 4868, "texte": "Z Víclně.\nKoncerty Vídenských hud. spolků. — Program koncertů\nfilharmonické jednoty. — Čeští hudební umělci ve Vídni.\n— Alois Ander. — Beseda.\nKoncertní saisona počíná u nás velmi živě a\nzvláště co se provedení orkestralních skladeb dotýěe,\nmůžeme mnoho dobrého a zajímavého očekávali. Před-\nběžně jsou až k novému roku oznámeny: btyry fil-\nharmonické koncerty, jež orkestr c. k. dvorního oper-\nního divadla vedením dvorního kapelníka p. Otta De-\nsova uspořádá; dále dva koncerty společnosti hudbo-\nmilfi Vídenských, jeden mužského zpěv. spolku a jeden\nkoncert obou zpěváckých jednot řízením p. Stegmeyra\na Herbeka; k těmto se přidruží tri kvartettní produkce\np. Hellmesbergera a ostatní řada koncertů, ježto zde\njiní virtuosové uspořádají.\nBez odporu však dosáhnou letos jako v Icni kon-\ncerty filharmonické jednoty palmy vítězství. Důkazem\ntoho jest účastenství, jež obecenstvo juž nyní pro ně\nna jevo dává; neboť nelze juž teď k těmto koncertům,\nkteré sotva oznámeny jsou, ani jedinkého místa neřkuli\nlože dostati. Dále odřekl orkestr dvorního divadla letos\nsvé spoluúčinkování při společenských , což\ntuto jednotu poněkud do rozpaku uvede; neboť až do-\ntud dávala tato jednota, kterážto s konservatorium jedno\ntěleso tvoří, své velké koncerty pouze s orkestrom operního\ndivadla *). Za tou příčinou je ředitelství této jednoty\nnuceno, by si zvláštní orkestr sestavilo, kteréž ovšem\nz rozličných živlů sestávati bude a svou výkonnou způ-\nsobilost osvědčiti musí.\nSdělím Vám tuto větší skladby, kteréž pro kon-\ncerty filharmonické jednoty ustanoveny jsou: synfonio\neroica od L. Beethovena, ouvertura k „Egmontu\" od téhož,\nsynfonie C-dur se závěreční fugou od W. A. Mozarta,\nsmuteční hudba od Maurera, serenada pro plechové ná-\nstroje , ouvertura ku krásné „Melusíně\" od Mendels-\nsohna, synfonie Es-dur od Schumanna, synfonie „Weihe\nder Tóne\" od L. Spohra, synfonie B-dur od N. Gadea,\nslavnostní ouvertura od Rietze atd.\nHovoře o filharmonických koncertech, chci též\nčleny uvésli, kteříž přináležejíce k orkestru operního\ndvorního divadla, absolvovanými žáky Pražského\nkonservatoria aneb rozenými Čechy jsou. Hvězdič-\nkou * znamenaní jsou absolvovaní chocanci Praž\nkonservatoria. Tito jsou: pánové Adlersfluyel, vio-\niista; Amsler,posaunista; první trompetista;\n*Bóhm, houslista; *Chot, první hráč na lesnici; Fret-\nzer, posaunista; *Janausch (snad Janouš), první kon-\ntrabassista a člen dvorní kapelly, *Králprvní sólista\nna violu; Lanyhammer, houslista; *Minzel. cellista;\nMasek, první trompetista a člen dvorní ;\nPavla, kontrabassista; Příplatposaunista; *\nkontrabassista a člen dvorní kapelly; *Sojka, fagolista;\nSors, houslista; Staněk, harfenisla; Svoboda, trom-\npetista; Tidl, hráč na lesnici; * Praný, kontrabassista;\nWeidlj posaunista a jeden z nejštarších absolvovaných\nžáků Pražského konservaloria, spolužák V.\nZálaba, houslista.\nDále jsou při dvorním operním divadle též pan\n\n*) Což není možná, by Vídenské konservatorium jako Pražské\nkoncerty sc svými silami a žáky uspořádalo? Red,"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "247", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1712, "texte": "Kotí, jenž se zpěváky studuje a co výtečný partilurní\nétenáf chvalně znám jest a p. Beneš, výborný var-\nhaník. Ostatní Vídenské hudební tělesa a orkestry\npředměstských divadel budou míti zajisté ještě značný\npočet Cechů,, kteří však nicméně známi jsou. Než,\nproto pro všecko jmenuji Vám pány: cellistu\na redaktora německých hudebních novin;\nhouslistu a člena dvorní kapelly; , ředitele or-\nkestru v dvorním divadle a člena dvorní kapelly;\nlovského, klarinetistu a člena dvorní kapelly; ,\ncellistu v divadle „An der Wien;\" , kapelníka u\ndvorního divadla atd. Snad bude pro obecenstvo též\nzajímavé, zvěděli, že pan Frant. Doppler, člen dvorního\ndivadla virtuos na flétnu a skladatel několika maďarských\noper rozený Polák jest.\nZ tohoto seznamu vysvítá, jak velký počet hudeb-\nr\nníků Slované a zvláště Cechově Vídni poskytují; snad\nmi bude jednou možná, Vám jména i oněch Slovanů\npodati, kteří co ředitelově , zpěváci a uěitelově\nhudby ve Vídni veřejná místa zaujímají a jejichžto\npočet značný bude*).\nNáš slovútný krajan, pan Alojs Ander, slavil tyto\ndni vzácný triumf v opeře „Tannháuser\" od B. Wag-\nnera, jejížto titulní úlohu poprvé s hluboce poetickým\npojmutím a dramatickým přednesem zpíval. Předčili\ndalece nad všemi předchůdci v této roli jmenovitě nad\nGrimmingrem, kterýžto jak známo výtečným v této\núloze byl. Jak obecenstvo tak i zdejší kritika uznali\npáně Andrův přednes v plné míře. Pan Burgstein,\nznámý to český humorista, uspořádá v pondělí dne 22.\nříjna besedu ku prospěchu základu pro církevní a\nškolské potřeby Vídenských Čechoslovanů. Mezi ji-\nnými kusy proveden bude nový kvarlett pro smyčcové\nnástroje od Beneše, jejž pan skladatel a pánové Jan\nKrál (Konig) a jistý výtečný dilettant přednesou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "247", "page_fin": "247", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.4", "titre_corps": "O registrování čili o oučelu a umění přiměřeného použití hlasů varhanich.", "titre_sommaire": "O registrování čili o oučelu a umění přiměřeného použití hlasů varhanich.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "247", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.3", "debut_caractere": 1714, "fin_caractere_exclue": 4436, "texte": "O registrování čili o oučelu a umění přiměřeného\npoužití hlasů varhanich.\n(Pokračování.)\nV pedálu nechf se zvolí violon aneb 16stop. sub-\nbas, a violon aneb Bstop. oktávbas. Při recitativech, které\nse ve starých církevních skladbách tak zhusta nacházívají,\nmůže se, an varhany zpěváka podporují, přičemž krátké\nmezisady panují, též Bstop. flétna neb gedakt, nějaká\ngamba aneb nějaké salicet, neb nějaký Bstop. principál\n(tento však docela sám) přibrati, vůbec se má registro-\nvání jako při varhaním solu zaříditi. Ještě se musí, co\nse doprovázení recitativa týká, podotknouti, aby se\nčastému arpeggirování akordů vyhnulo, poněvadž se to\nvůbec, a zvláště při varhanách nejen nepříjemné, nýbrž\ni pro zpěváka, zvláště rozumíli tento svému umění,\nurážlivé zdá, když jemu varhaník lak ouzkostně pomá-\nhali se snaží. Rourové stroje se nesmí nikdy při do-\nprovázení hudby kostelní užívali, ledaby se, jak jsine\njiž podotknuli, scházející trubní a piskači nástroje jako\nn.př. oboe, nahradili měly, při čemž však tyto nástroje\nnahrazující rourové stroje nejen čisté lazeny, nýbrž i\nintonačních vad prosty býlí musejí. Rourové stroje\nv dobrém stavu se vynacházející a při doprovázení se\npatřičně užívající výborně účinkují.\nPři varhaní předehře, která figurální hudbě před-\ncházívá, musí se předehra dle charakteru kusu, jenž se\nprovozovati má, a čemuž za předehru slouží, přiměřeně\nregistrovat!. Výminku činí první předehra, totiž úvod\nku „Kyrie,\" která povždy silnými hlasy provedena a\nnastávající slavnosti přiměřeně registrována býti musí.\nŽádnému nenapadne, aby ku předehře snad před „Glo-\nria\" slabě registroval, nýbrž toto se inusí povždy sil-\nnými hlasy stáli. K jemnému „Graduale,\" „Offertorium\"\na neb též k „Agnus\" musí se též jemnými a temně-\nznícími hlasy registrovati. Obyčejně přednášívá varha-\nník místo „graduale\" neb „offertorium\" a neb při po-\nzdvihování sám nějakou varhaní skladbu, a tenkráte\njedná dobře, když jemně znící trio volí, které se však\njen na dvou manuálních varhanách provésti nechá.\nK tomu se volívají jen jemné Bstop. rejstříky, jenž sice\nstejnou sílu však stejnou intonací míti smějí, anby se\njinak rozmanitý obsah málo znáti nechal. Volí se tedy\nnejpříhodněji v každém manuálu jen jediný rejstřík,\njako n. př. v jednom pronikavý salicet, v druhém jasno-\nzvučná flétna, neb rourová flétna a příjemně šeptající\nkamzí roh, při čemž se v pedálu, úzce rozměřený ote-\nvřený 16stop. rejstřík, jako n. př. violon neb gamba\nvzíli a k čemuž, aby se jasnost a hluboký zvuk vy-\nkouzlily, ještě nějaký krytý pedálový Bstop. rejstřík\npřipojen býti musí.\n(Dokončení.)\n*) Téšíme se velice ca takový doplněk a přáli bychom si, aby\nvšickni naši páni dopisovatele taký seznam českých hu-\ndebníků nám podávali. Red."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "247", "page_fin": "249", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.5", "titre_corps": "O kostelní hudbě na venkově.", "titre_sommaire": "O kostelní hudbě na venkově.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "247", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.3", "debut_caractere": 4438, "fin_caractere_exclue": 4969, "texte": "O kostelní hudbě na venkově.\n(Od Jizery.—Hudba ve Vamberku.— Zápisky na cesiácb.)\nZ Kutné Hory. Chrámová hudba nenachází zde též\ntolik podpory, jakéby zasluhovala, a tím se i stává, že často\nneouplnč obsazených chrámových skladek slýcháváme. So-\nprány a alty bývají dosti silně obsazeny, což svědčí, že\nsi ředitel choru zpěváků cvičí, za to však tenory a bassy\nbývají slabé, když se ochotníci nedostavějí; totéž platí o\nobsazení ostatních nástrojů, jelikož není postaráno o to,\naby potřebných hudebníků při choru stálých a v dosta-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5505, "texte": "tečném počta vždy pohotově bylo. Jestif v jiných místech\nzásadou, že obecní představenstva při obsazování učitel-\nských míst k tomu přihlížejí, aby pp. učitelové aspoň\nv neděle a svátky povinni byli při chrámové hudbě spolu\noučinkovati, u nás se to vsak z cela opomíjí, a proto\ntaké z učitelstva zdejšího dosti četného nikoho není,\nkterýby při chrámové hudbě buď z ochoty neb povinnosti\noučinkoval; a spolu nelze ani o nikom říci, žeby někoho\nbylo, kdoby chrámovou hudbu podporoval, nýbrž spise\ntakových se najde, kteří od spoluoučinkování zrazují. Ne-\nmohu říci, žeby snad volba chrámových skladeb zde\ndůtky zasluhovala, slyšíme zde nazvíce skladby výtečných\nchrámových skladatelů Fiihrer, Horák, Schnabel, Drobisch,\nFrimmel, ano pozorovali i toho, že nejnovejších skladeb\nbrzy po oznámení jich jinde, zde slyseti možno: toho vsak\npominouti nelze mlčením, žeby záhodno bylo, aby se\nskladeb těch před provozeníin soukromě zkoušelo, aby pak\nprodukce sama co první zkouška nevypadala.\n(A. V.) Z iMikolovic blíže Pardubic. Za příči-\nnou slavnosti sv. Václava t. j. dne 29. září odebralo\nse jako každý rok množství hostů z Pardubic, by se\nv této slavnosti zúčastnili mohli. Mše byla od Rigiriiho\ndo D-dur, Graduale od Horáka (solo pro soprán a\nkontrabass), které však ohledem špatného nástroje na\nviolu se přednesli muselo, a offertorium „Jubilate44 od\nDiabeliho, duetlo pro tenor a basso, které pp .Tomášek\na Janda cituplně přednesli. Že se všechny tyto skladby\ndobře provedly, svědčí to, že se v rukou výtečných si!\nz Pardubic, n. p. p. Jandy, Kliky, Lejhance,Remše, Fo-\nsťrebala nacházely, a že vždy vetší díl hudebníků od Mate-\nřovské kapelly spoluúčinkoval. Domácích sil má ředitel kůru\npan Frant. Lejhanec velmi málo, kromě výborného te-\nnoristy p. Tomáška, podučitele v zdejší osadě a člena\nnastávajícího zpěváckého spolku v Pardubicích, pak ně-\nkolik svých chlapců pro alt a soprán, které si však\nv\npan ředitel sám vyuciti musí. Ze to pan ředitel více\nz lásky k bohoslužné hudbě činí, jsem přesvědčen, an\njeho příjmy ze zádušní kassy jsou velmi nepatrné.\n(Fr. Janda.) Zápisky na cestách. Tak j<*ko\nkaždý rok, vydal jsem se v měsíci září na cestu. Na\nsvojí pouti přicházím prvně do Litomyšle. Přišel jsem\npo krátké poptávce zrovna k 5001elé slavnosti pa-\nmátce založení zdejšího děkanského chrámu Páně „po-\nvýšení sv. Kříže.46 Slavnost trvala 8 dní, od 14. až\ndo 22. t. m., lidu se tady jen hemžilo, kněži a učitelů\nbylo velký počet přítomno. Po každý den v 7 a 11\nhodin dopoledne byly zpívané služby Boží, dříve s be-\nským pak německým kázání, na odpoledne po celý\noktáv české kázání se sv. požehnáním. Kostelní hudbu\njsem tady v slavnostním oktávu v úterý, dne 18. září\nposlouchal. Na kůru se provozovala menši mše do\nEs-dur od V. Horáka, graduale od Schnabla, offer-\ntorium od Schiedermayer-a. Že p. Wohllang, ředitel\nkůru, volil menší skladbu, vysvítá z toho, že po celý\noktáv zpívaná mše byla dále, že církevní obřady také\ndlouho trvaly a že konečně nadřečená mše nejen dobrá,\nnýbrž výtečná skladba jest. Provedení bylo zdařilé,\nřekl bych zbožné. Nejvíce mne překvapila sopranistka\nsl. Karolina Bobrovská, kteráž s příjemným hlasem i\nve vysokém A, a cituplně přednášela všechny částky\nmše svaté. Ptal jsem se na tuto dobrou pěvkyni, a\nbylo mi praveno, že má za svou výbornou školu naší\nproslulé Podhorské, někdejší primadonně Pražského\ndivadla co děkovat. Pak jest vše vysvětleno ! Ye\nvělších městech nalezáme sem a tam přece někde do-\nbrých sopránů; ale málo vycvičených aitislů; nejvíce\njich křičí, bříská, huláká, jenom hezky nezpívají. Dva\nbassisté, kteří tu účinkovali, byli staří, proto pomlčím\no líbeznosti hlasů, za to p. ředitel kůru nemůže. Co\nmne zarazilo po každém dílu mše sv., byly odpovědě.\nJak libě důstojný p. děkan ze Zw. u oltáře zpíval, po-\nmalu a velebně a jak nemotorně se ozývaly odpovědě,\nčili tak nazvané responsorie na kůru. Na odpovědě,\ninlrady, na pění překrásného chorálu „Pange lingna\"\nse někde venku nedrží a přece to patři vše k dobrému\nvýsledku. Neb kam rná přítomný nábožný katolík po-\nzorné ucho své naklonit, aby všeliké disharmonie při\nodpověděch nebo při intradech neslyšel ? Inlrady tudy\nšly čistě, při „Pange lingua44 málo kdo zpíval. Odpo-\nledne toho samého dne bylo určeno k přenošení ostatků\nsv. Viktorina clo děkanského chrámu Páně. Totof se\nkonalo slavně! Jeden kanovník 542 kněžmi konali prů-\nvod, před nimi byla městská kapela s svým dokonalým\nkapelníkem p. Theod. Tomáškem, pak následovalo ně-\nkolik oddělení městských ostrostřelců, pak školní mlá-\ndež, chlapci a holky, za slavn. klérem c. k. úředníci\nv parádním oděvu, a pak k nepřehlédnutí dav lidu. Byl\njsem žádosti v tuto kapelu poslechnout!; a věru, osvědčil\np. Tomášek za ten krátký čas svého působení při tak\nnezvláštně nadaných hudebnících v Litomyšli, že i on\nvěhlasnému Pražskému konservatoriu všechnu čest pů-\nsobí. Kusy provedené od kapely byly sice jednoduché,\nale vyznamenaly se prccísností; všude bylo piano, forte,\ncrescendo a t. d. na svém místě. Bylo již šero ; spě-\nchal jsem k České Třebové. Pobyv tady dva dni, ode-\nbral jsem se do Moravy do Zábřehu (Hohenstadt).\nZ rána odeberu se do velkého, širokého, vysokou klen-\nbou opatřeného kostela, kdež varhany při písni: „Fřed\ntebou se klaníme64 zvučně se ozývaly. Hra na tomto\nkrálovském hudebním nástroji byla přiměřena, mezihry\nk zpěvu připravující, dohry k písni se hodící; jen\nže lid nezpíval. Přichází mi v kostele píseň bez\nzpěvu, jako společná hostina bez hovoru. Totof\nnalezáme na více místech, zvláštně v hlavních městech."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "249", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 199, "texte": "Měli by pp. ředitelé kůru o to dbát, i kdyby jen dva\nliteráci, anebo kdo koliv na kůru pěli, jistě by přítomné\nkatolíci k zpěvu povzbudili, a tak je ke pění písní slušně\ntakřka vybízeli. (Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "249", "page_fin": "249", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.6", "titre_corps": "Liszt a Rubini. Výjev ze života, sdĕluje Vítězoslav Guth.", "titre_sommaire": "Liszt a Rubini. Výjev ze života, sdĕluje Vítězoslav Guth.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "249", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.5", "debut_caractere": 201, "fin_caractere_exclue": 4517, "texte": "Liszt a Rubini.\nVýjev ze života, sdĕluje Vítězoslav Guth.\nZnáte Bavorský hostinec v Lipsku ? Zře bydlí-\nvají nejslavnější a nejbohalší osoby a zvláště všichni\nvěhlasní záslupníci umění. Před několika lety přivezl\nsem hostinský kočár z nádraží dva cestovatele, kteří\nzde také obydlí hledali. Hospodský přivítal prvního\nco starého známého a sklepníci klaněli se hluboce před\nbledým mužem, jenž nikdo jiný nebyl než Fr. Liszt.\nFrantišek Liszt, tento hrdina na klavíru, tento král\npiana, jak jej časopisy nazývaly, představil hospodskému\nsvého spolucestovníka se slovy: „Zde můj přítel Rubini.\"\nAch! to bylo nějakých poklon a chvalořečí.\nRubini, kdo nezná toho muže, muže, jenž ták neoby-\nčejně krásný hlas ve svém hrdle choval ?\nCestou zemdlení jedli oba, jelikož již večer byl,\nve svých pokojích, kdež šampaňské arcit nescházelo.\nPo jídle, když oba se byli v župany zahalili a Liszt\nještě k lomu vlčí kožich přes sebe hodil a havanské ci-\ngáro si zapálil, přinesl Rubini svou tobolku, řka :\n„Nyní myslím, že by bylo na čase, abysme si účty\nvyměnivše stranu výloh a příjmů spolu se srovnali.\"\nAby poslední tato slova čtenáři srozumitelná byla,\nbudiž podotknuto, že Rubini a Liszt konajíce své\numělecké cesty v Německu, spolu se usnesli, že každý\njistou část cestovních a koncertních výloh zaplatí a\ndruhému pak z toho účty složí* konečně se měly vý-\nlohy na každého rozvrhnouti.\nZ té příčiny zaplatil Rubini poštovní koně a ho-\nspodské, kdežto Liszt koncertní výlohy zapravil.\nVyndav tedy z tobolky své účty, podal Rubini je svému\npříteli, domnívaje se, ie ještě pěkný podíl příjmů na\nněho připadne, jelikož Lisztovy výlohy mnohem menší\nbýti musí, než jeho.\nNyní přinesl Liszt své účty a podal je zpěvákovi,\njenž stříbrné svícny s voskovými svíčkami blížeji k sobě\npošoupnul, a sotva svým očím věře, četl: „Za enthu-\nsiasmus v Mnichove 200 zlatých.\" Četl dál a při každé\nhudební štaci byla tatáž summa zaznamenána. „Ne,\nposlyšte Liszte, to jest neslýchaná věc! Jeden, dva,\npět, osm, deset; mon dieu! Spočítám—li ten enthusias-\nmus stojí přes 3000 zlatých.\"\n„A tomu se divíte?\" řekl pianista. „To jistě\nještě neznáte tajemství hlučných výsledků. Myslíte, že\nnadšenost celých národů nic nestojí ? Nuže dobře!\nVysvětlím Vám to hned. Dejte mi odpověď na násle-\ndující otázky:\n„Za prvé: Jaký byl výsledek našich koncertů\nv Mnichově?\"\n„Vypráhli nám koně.\"\n„Pravda! Obdivovatelé sami táhli náš kočár.\"\n„Což se stalo ve Frankobrodě ?\"\n„Uspořádali nám serenády.\"\n„V Drážďanech?\"\n„Tu nám drželi sáhodlouhé řeci, jako kdybysme\nbyli korunovaní mocnářové.\"\n„Zcela dobře, a v Berlíně bylo vždy shromáždění\nlidu, před našimi okny „sláva\" se hlásala, jak mile jsme\nse jen vidět dali, zkrátka, kde jsme se objevili, všude\nobstoupili nás davy přátel, ctitelů, velebitelů a nadšenců.\nA všechny tyto pocty považujete co poplatek svých\nzásluh o zpěv? Morbleu! příteli, Vy jste velmi pošetilý.\nObdivování, můj milý, jest od přírody už bezcitné a\nsobětné; mají~li se obdivovatelé objevili, slávu jásali a\nrozhlašovali, musí se jim také čas a namakání zaplatiti.\nZa málo penéz málo musiky, a bez peněz žádná.\nZkrátka, komedie slávy nedá se tak snadno, jak se to\nzdá, v scénu uvéstk Denní výlohy jsou nesmírné a\nokrasy při triumfech, množství choristů a statistů, jež\npři tom nejhlavnější roli hrají, stojí ohromné peníze a\nnež opona vzejde, jest již mnoho tisíc zlatých vydáno.\nVím to však ze zkušenosti, že peníze jsou takto lépe\nvynaloženy, než při burse aneb jinde. Uměle takto\nutvořený enthusiasmus, vypřáhnutí koní na tržišti, řeci\nna spůsob Leporellova seznamu, serenady s pochodněmi,\nvšechny tyto věci jsou nástrahou našich koncertů, ma-\ngnetem, jenž obecenstvo takřka za vlasy k nim táhne\na výlohy stokrát nám nahradí. Obecenstvo jest jako\nVoltajský sloup; když se ho člověk rozumně dotkne,\nhned srší jiskry. Domnívám se, že jsem uhodil do\nterce. Tím povstanou velké výsledky, slavná a slavená\nnaše jména, naše důstojnosti a řády, výborné úvahy a\nkritiky v novinách, jež nás za živa již pro nesmrtelnost\nbalsamují. Kdo žiti chce, musí síti ai nevadnoucí\nvěnce slávy dlužno zaplatit.\"\nRubini zůstal nad tím tichý jako pěna; zaplativ\nsvůj podíl, jenž na něho za enthusiasmus připadl, uza-\nvřel při sobě, že po druhé sám cestovati bude.\nDostál svému předsevzetí; vypřažení koňů, jásání,\nslávy a házení věnců nebyl však nikdy více účasten."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "250", "page_fin": "252", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "250", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "251", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.7", "debut_caractere": 3591, "fin_caractere_exclue": 6236, "texte": "— Konservatorium dávalo v chrámě Dominikánském\nk svému „Veni sancte\" mši a vložky od J. Krejčího.\nByloby se obecenstvu zajisté více zavděčilo, kdyby něja-\nkou klassickou mši od Fr. Tu my neb Fr. Brixiho\nbylo provedlo.\nZdejší zpěv. spolek téměř ze samých Cechu\nsestávající provozoval ve své produkcí dne 29. října 7\nněmeckých sborů a 3 české: „Pozdravení pěvcovo\"\nod V. H. Veita, „Tam v dálí\" od Karla Slavíka\na „Nad potůčkem\" od Em. Vašá k a. České sbory se\nvelmi líbily a sbor Slavíkův byl opakován. Kdy pak\npřijdou as naši Pražští zpěváci a hudebníci k ná r o*d-\nníni u uvědomění; vždyť každá vesnice je v ohledu\ntom zahanbí.\nJelikož nás až dosud žádné odpovědi od\np. Jos. Krejčího na vyzvání ředitele hudby p. Zik. Ko-\nlešovského nedošlo, považujeme jeho mlčeni za\nztvrzení výroku p. Kolešovského a výpověd p. Krej-\nčího, že se pan Kolešovský o místo na varhanické škole\nucházel, za nepravdivou.\nHudební literatura. Esmeralda\nje titul první tištěné Hilmarovy polky, jižto obratný skla-\ndatel pan Bed. Simák koncertně uspořádal a na svůj\nnáklad vydal. Odporoučíme tuto zdařilou skladbu co nej-\nvřeleji všem milovníkům hudby a uspořadatelům\nhudebních akademií a to z dvou příčin. Máť\npolka tato cenu archeologickou; neboť byla první,\nco r. 1836 v Praze vyšla a hodí se znamenitě do pro-\ngramů hudebních akademií. Thémy polky této jsou, jak\nv originálu byly, úplně ponechány a okolo nich vine se\ndále věnec půvabních variací, které při dobrém přednesu\nkaždému pianistu skvělý výsledek zaručí. Polku „Esme-\nraldu\" lze dostali v musikalních obchodnictvích A. Ckr i-\nstofa a Kuhé, Hofman na a R. Veita v Praze za\n70 kr. r. c. jakož iv redakcí Dalibora v hostinci\nu arcivévody Štěpána. Kdo redakcí na 3 exempláry\ntéto polky 2 zl. 10 kr, r. c. franko zašle, obdrží\nčtvrtý exemplár nádavkem.\n\nZ Chrudimi. (Hudební zábava.) Zase jsme se\njednou dočkaly zábavy, jakýchž zde u nás pořídku máme.\nPan Fr. Hýra, majetník zdejšího parního mlýna, daroval\nnaší besedě 200 zl. r. c. na zakoupení nového piana,\nponěvadž se dřívější v špatném stavu nalézalo. Za po-\nděkování tomuto milovníku hudby uspořádal náš horlivý\npan Klimeš hudební zábavu, kteráž se 28. října\nv zdejší besedě odbývala. Nejdříve přednesl náš hu-\ndební zbor ouverturu z „Cikánky\" od Balfe, na to\nnásledovala řada německých čísel, a jen jako kmitající\nse hvězdičky za pošmourného večera vyskytly se také dva\nčeské z bory, a sice „Na vlast\" od Š křoup a a „Ze-\nžulinka\" od Knittla*). Při posledním bylo však viděti,\n\nI Chrudim také iiálcží k oném městům, které si tak málo\nsvé národnosti všímají! Což pak i ryze česká Chru-\ndim cizotou nacichla ? Bohužel $ neboť soudíme ~ex ungue\nleonem,\" Red,"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5011, "texte": "že naše obecenstvo své materské zpěv y zcela neza-\npomělo, neboť byl hlučným potleskem odměněn tak, že\nopakován byli musel. Palma toho večera patří-vsak jistě\npanu Kli 111 sov i. který nejdříve svým krásným tenorem\npíseň **) přednesl a potom velmi cituplně fantasii na\nhousle zahrál, zvláště jeho krásné „s pice a to\" hojným\npotleskem odměněno byla. Slečna Vydrová a paní Malá\npřednesly dvě písně, potom duetto z „Marty\" a hojného\npotlesku za cituplný přednes dosáhly. Sbory byly od 36\nzpěváku, ochotníků, provedeny. Jak krásně mohl by\nzde zpěvácký spolek se zřídit a působit; ale\nPo ukončené zábavě byl tanečný ples. Musíme všem\nspolmícinkujícím za jejich ochotu díky vzdáti a jen to si\nještě přejeme, aby budoucně také naší materHiiíě více\nmísta se přálo. A. M. K. E.\n(K. A.) Z Hlinská. (B. Schlagerová. Hnvličův\nsextett.) Dne 15. t. 111. zavítala k nám houslistka Barb.\nS c hlagerová , žačka p. M. Mild ne r a z Prahy.\nPřednášela, slušně jsouc doprovázena, Beriotfiv koncert,\nfantasii z „Dcery pluku\" od Alarda, čarodějské variace od\nPagnniniho, „Ptáče na stromě\" od Haušěra, fantasii z Lindy\nod Alarda, velký směs z národních písní a jiné.\nliru její můžeme nazvali výtečnou. Přemáhá s velkou\ntechnickou sběhlostí snadně a překvapujícím způsobem\nmnohdy velké obtíže skladeb naduvedených, v písních ná-\nrodních V pravdě housle její mluvily , neboť přednes její\nvyniká jemnosti, citem a jistotou. Přejeme jí zdaru 11a\npouti umělecké, jesti schopna rozširovati starou slávu Čechů,\nco znamenitých hudebníků. Dne 22. jsme opět slyšeli\nHa vličň v salonní sextet z Prahy. Ouvertura k „bron-\nzovému koni\" od Atibera, k „Vilému Tellu,\" finále ze\n„Stradelíy,\" Stínový tanec z „Dinory,\" směs „Mosaikové\nobrazy\" od Labického, jakož i skladby od Sirausse a\nVerdiho tvořily program. Hra spolku tohoto nás neuspo-\nkojila. Přednesu nesmírně vadila nejistota u jednot-\nlivých nástrojů. Chvatně se musíme zmínili o provodění\nčísla posledního. Nemůžeme skončili zprávu svou, abychom\nnevyplísnili tento sextett za jeho nešetrnost k če-\nskému obecenstvu. Program hudebníků těchto zněl\ntakto: „Programm zur musikalischen Soiitée des Ha-\nwli l s c h's ch e n Salon-Sexletts aus Prag.\" Doufáme, že\nby snad bylo prospěšnější, kdyby se český po Čechách\nputující hudebník správně česky psal a zábavy če-\nským programem' oznam o. val*). Což myslí p. Havlič,\nže německým oznámením něčeho získá? Bláhovče! Až\nbudete cestovali po Francouzsku píste své programy po\nfrancouzsku, dokud' putujete po Čechách, pište je\npo če s ko.\n(A. M.) Zfodbabýj (Beseda.) V neděli dne 28\nříjna uspořádali zde horliví páni Streblové v hostinci\n„ Pod vinohradem\" hudeb 11 í a dek lamat-d řn í tá-\nba v v nížto si. M. aL.Šťa s t n á, pak pánové Ko ü-\nbe k, Šedivý a Str e b 1 zdařilými dekťamacemi od Bur-\ngersteina, Ehrenbergera, Rubese atd. obecenstvo bavili.\nZ vokálních skladeb slyseli isme novo u pís e ň „Aj\nodpust mi slavíčku malý,\" slova od Ant. Ko rschne-\nr o v é, hudba od Alojse Sírebla, absolvovaného žáka var-\nhanické školy, kteráž byvší dobré od p. Koubka pvred-\nnešena velmi se líbila, a o tvůrčím talentu p. skladetele\nsvědčí; dále slovenskou píseň „Aj čo by bola\" od Fr.\nPivo dy, již pan Karel St re b 1 s rozmarem přednesl\na konečně píseň jarní od Suchánka, jižtu výtečný teno-\nrista p. V. Milevsky s náležitým výrazem a citem zazpíval.\nMimo tyto provedeny byly české sbory: „Vše jen ku\nchvále\" od A. Jelena „Lovecká,\" nový sbor od\nKarla Střehla, jenž pochvaly došel, valčík od Fr. Vogla\na quodlibet z českých národních p ís ní od K.\nStřehla a konečně „Kde domov můj\" v unisomi. Z pro-\ngramu toho vidno, že žijeme v Cechách a mnohé české\nale odrodile město mohlo by si z naší vesnice dobrý pří-\nklad vzíti, a následovati ty, kteří k národnímu uvědomění\ndospěli. Zvolejme s Tupým : „H all a tě m, kdo bu-\nd o u posle d 11 í!\"\n\n*) Pro titule německých skladatelů nemátne místa. Hed;\n*) Pan Ilavlič je bezpochyby rodem Němec neb Francouz,\ntak jako jsou téhož původu Sauerthal (Zavrtal), Sauko\nnig (Soukeník), Duveruoy (Důvěrný) atd., jejichžto p i*í-\njnic ní patrné o 11 am.e ek é 111 a frallcoll z sk é m původu\nsvědčí. Ostatně udělá obecenstvo české nejlépe, když ne-\nšetrnost takých hudebníků nedostavením se ku kon-\ncertu potrestá. Hed.\n\nBřetislav. Tyto dny zřídil se tu hudební sbor pod\nnaz\\6iii, „Pivní B retislavsky hudební sbor ná -\níodni,\" i Ural jiz v kavarně Gríinvidlově, jež nyní na-\nzývá se Széchenyiovskon.\nChristiania. Dne 11. října bylo zdejší nové\ndivadlo zasvěceno. Slavný virtuos na housle Ole Bull\nřídil při prvním představení orkesír.\nPaříž. Divadlo „Theatre Jyrique\" zanáší se nyní\npřípravami k provedení opery „Trojové\" od Berlioza.\nJistý mecenáš věnoval témuž divadlu 50.000 franků, by\nopera tato skvěle do scény uvedena byla.\nRílll. Kněžna Karolina Ivanovská obdržela od\npapeže potvrzení sentence, od katolického arcibiskupa Pě-\nti cli radš ke ho vyslovené, jizío sňatek s knížetem Michalem\nSayn-Wittgensteiněm se zrušuje. Kníže Wittgenstein pojat\nuž jinou choť a kněžna provdá se jak známo, za Fr. Liszta.\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "250", "page_fin": "251", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "250", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "250", "page_fin": "251", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Stavovské divadlo. Ifigenia v Tauridě od", "titre_sommaire": "Stavovské divadlo. Ifigenia v Tauridě od", "signature_source": "E. N", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "250", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 5886, "texte": "Stavovské divadlo. Ifigenia v Tauridě od\nrytíře Krištofa Glucka, dávala se v sobotu dne 20.\nříjna ku prospěchu činného kapelníka Jahna. Jsme\nskutečně p. kapelníku velice povděcni, že po tak drahných\nletech tuto klassickou operu na jeviště uvedl a to tím\nvíce, anto Gluck, ačkoliv se ve vlasti naší nenarodil,\nčeskému národu náleží. Gluck pocházel z ěeských\nrodičů; nebot otec jeho Alexander byl lesníkem u kní-\nžete Lobkovice ve Weidenwangu (ve Falcku na hra-\nnicích ěeských) kdež se Krištof dne 4. Lipna 1714 na-\nrodil. Gluck byl v Čechách literně a hudebně\nvzdělán, mluvil sám česky a měl v Čechách (v-Jonsdorfu)\ndědičnou hospod u, kteroužto živnost jeden rok\nsám vedl. Ponechajíce sobě životopis a seznam zpěvoher\ntohoto slavného reformátora opery a našince na příští rok,\npodotkneme tu jen, že tomu juž 81 roků, co se Ifigenia\nv Paříži ponejprv (dne 18. května 1779) provozovala\na úplného vítězství nad Picciniovou operou téhož jména\ndosáhla. V operách Gluckových Ifigenia v Aulidě a\nTauridě přicházejí nám vstříc ideální postavy klassické\nstarověkosti. Jsout očištěny od truskň jalového šálenstva,\njež italští skladatelově, kteří rádi též klassických látek\nužívali, na opery své navěšovali. S úžasným podivením\npatříme na mohutné hudební výtvory Gluckovy, kteréžto\nse v nepomíjející kráse skví a se co ryzé zlato osvěděí\nlak dlouho, jak dlouho hudebního umění stávati bude.\nGluck byl tak povznesen nad svým ěasem, že teprv u\npříštího pokolení všeobecné uznalosti a ony ušlechtilé po-\npulárnosti dosáhne, kteréž si už nyní Mozart a Beethoven\nzískal. Hlavní tah jeho hudby: obrovská síla a ráznost\nzraěí se též v jeho jednání co reformátor. Neměli\nžádného vzoru, žádné autority, na nížto byl by se mohl\nodvolávali a předevzal přece na sebe velké dílo, reformu\nza vést iv operních záležitostech, aneb lépe řeěeno: on\nutvořil vlastně první umělecké dílo, jež operou na-\nzýváme z onoho ěasu, kterýž ještě více než nyní před-\nsudky pojat byl a na zděděném lpěl. Opera před ním\nbyla více méně lehká zábava, ano laškování bez\nvyššího uměleckého úěele, tedy bez vnitřního duševního\nobsahu a charakteristiky. Bylat přeplněna zpěvními umě-\nlůstkami; virtuosita pěvců bylo vším, na nížto to záleželo.\nGluck naproti lomu postavil děj a hudební dek la-\nmači do popředí a musel z hudby všechny přívěsky\nodstraniti a ji do krásné, jasné jednoduchosti uvésti. Po-\nskytl sborům samostatného a až dosud v tomto zpň-\nsobu nedostižného postavení, dodali orkestru velké\nvýznamnosti, anto dříve jen za nuznou a klopotnou\nharmonickou podložku pro zpěv se považoval, on jej\nrozšířil a chopil se, by požadavkům charakteristiky vy-\nhověl, takých prostředků, kteréž tehdáž neslýchány byly\njako n. př. ve sborech Skytň ve svrchu udané opeře.\nVelkého významu má napotom v Gluckových operách\ntanec a pant oni i e. Iv tomto druhu vykonal mistr\ntento velké a vzorné věci. Scénické uspořádání Gluk-\nkova balletu jest nejtěžší úlohou pro choreografa.\nGluck dal ouvertuře též vyšší význam, a pakli že\nvšechny jeho opery nepoěínají hudebním kusem této formy\ntvoří přec, aniž to by k vlastní prograuiní hudbé náležely\nvýborné obrazy dějství a uvedou ho do rozpoloženy\nmyslí, jež následujíc.mu hudebnímu dramatu odpovídá.\nNejvíce vynikající kus téhož zpňsobu je ouvertura k„lfi-\ngenii v Ani id ě;44 opera jeho „Ifigenie v Tauridě44\nnemá ouvertury. Provedení opery bylv slušné.\nMladý Leonard baron Vay z Uher, bratrovec\nnynějšího uherského kancléře , žije od nějakého casu\nv Praze, by se v zdejším konservatoriu pod panem prof.\n11. Mi Id nerem ve hraní na housle zdokonalil. Z té-\ntéž příčiny prodlívá zde Vasiljev Levarapěv z Mcskvy.\nNaše slovutná krajanka, slečna Teresa Stol-\nzova, bývalá primadona v Tiílisu (v Rusi), je nyní\nv Caři hradě u italské opery co primadonna ještě se\nznačnějším platem engažována.\nSlovanský virtuos na flétnu pan Teršák(snad\nTržák?) jenž co skladatel na týž nástroj chválně znám\njest, a kterýž mnohokrát v slovanské besedě ve Ví-\ndni účinkoval, uspořádá v listopadu zde několik koncertů.\nNašemu slovutnému skladateli, panu VácL Ho-\nrákovi dostalo se tylo dni zvláštního vyznamenání. Byl\ntotiž poctěn psaním od papežského vyslance ve Vídni,\npana deLucca, arcibiskupa zTarsusu, v němž ho týž\nvysokorodý arcipastýř žádá o opis jeho „V eni sancte,44\nkteréž se při slavnosti shromážděných zde knězi dávalo.\n„Veni sancte44 toto bylo co příloha k Daliboru. Časopis\n„Volksfreund44 se též velmi pochvalně zmínil o cinnocti\na zásluhách p. V. Horáka v oboru kostelní hudby a\npodotýká spolu výtečnou a uměleckou hru na varhany p.\nJos. Forstera, kterýž se tehdáž kvásným přednesem na\nvarhany vyznamenal.\nČeská virtuoska na housle sl. Rosa d'or ode-\nbrala se ku koncertům do Německa a anglický kapelník\np. Ptáček na své stanoviště do Leicestru.\nP. Ant. Stammberg, kapelník koncertní spo-\nlečnosti v Praze a výtečný sólista na housle, povolán za\nkapelníka k Moskevskému prvnímu pluku v 17. divisi\npěchoty ruské, kterýžto pluk v krajském městě Petrovsku\nv Saratovské gubernii leží.\nMladý náš skladatel Ludevít Procházka\nhodlá vydali v několika sešitcích sbírku siněsň (quod-\nlibetů) z národních písní ceskoslovanských pro mužský\nčtvero zpěv a žádá k tomu úceli o laskavou podporu\nskladatelů ěeských. Skladby tohoto druhu zajisté velmi\npřispívají k zábavě a zasluhují býti více pěstovány. Dou-\nfáme, že pp. skladatelově i při tomto podniknutí své vla-\nstenectví osvědčí a milerádi přispějí. Zásilky přijímá re-\ndakce „Dalibora.a\nNaše slavná krajanka, paní Jenny Dingel-\nstedtová, roz. Lutzer ova, uspořádá na všestranné prosby\nve svém rodišti Praze koncert, čímž se zajisté všem mi-\nlovníkům hudby velice zavděčí.\nCecilský spolek připravuje k svému kon-\ncertu velmi zajímavé skladby, totiž: „Das Glůck von\nEdenhall44 od Rob. Schumanna; „Stabat mater44 od Rossi-\nniho; „Die Maikonigin44 od L. Beethovena a druhý díl\nBachovy mše do H~moll.\nZpěvák p. Jo n to v, jenž v Kasselu při prvním"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "251", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3589, "texte": "Vystoupení tak skvělého výsledku dosáhl, žil, dříve než\numěleckou dráhu nastoupil, v Praze od dohazovaeství; při\ncemž však tak mnoho vydělal, že vedle své životní po-\ntřeby ještě s to byl, za vyučování zpěvu platiti. To\nčinil, jak se praví, tak skrytě, že i jeho bližší příbuzen-\nstvo ničehož o tom nevědělo, až konečně odbyv studia\njim úmysl sdělil, že divadlu se věnovati bude. Podivu-\nhodné jest, že od jeho dědečka počínajíc v jeho rodině\nláska ku zpěvu ležela; jen že jeho příbuzní nanejvejš to\nza kantory v synagogách přivedli, z nichžto jeden strýc,\njenž přítomně modleníkem v Praze jest, svým neobyčejným\norganem v nejnovějším case pozornost Sontheimovu zbudil.\n„Slovenský národní učitel\" je titul nového\nčasopisu pro učitele, pěstouny atď., jenž vydáváním a\nredakcí p. J. Sloty každých 14 dní o jednom archu\nv Banské Bystřici vychází. Odporucujeme co nejvřeleji ca-\nšopis tento, kterýž vedlé levné ceny (stojí pňlletně 1 zl.\n20 kr. r. c.) pěknými padagogickými články vyniká.\nKoncert pana Jana Seelinga, jež ve čtvr-\ntek dne 18. října v sále Konviktském odbýval, došel\nskvělého výsledku, anto koncertista zúplna všem poža-\ndavkům obecenstva vyhověl. Y panu Seelingu seznali\njsme skromného ale všestranně vzdělaného virtuosa,\njenž více na vnitřní obsah skladeb a jejich pojmutí, než\nna zevnější skvělost hledí. Hra jeho podobá se moři\nsice bez přítoku a odtoku, ano moři bez bouře, na něnržto\nse za klidné luny záři šťastně pluje; leží v ní cosi pů-\nvabného a čarovného, jež posluchače hluboce dojímá. P.\nSeeling hrál toliko své skladby a sice allegro (Es-moll),\nrondeau (G-dur), pak menší romanci nocturnu, Loreley;\ndále tři etudy (A-moll, Es-dur a G-dur), z nicžhto etudu\ndo Es na všestranné přání opakoval, konečně slyšeli jsme\npíseň v rákosí, impromptu a idyllu. V přednesu těchto skla-\ndeb osvědčil p. Seeling vytříbenou technickou sběhlost,\nčistotu, krásné pianissimo a hluboký cit jakož i všude\nnáležitý výraz, kteréžto vlastnosti mu iv Paříži skvělý\núspěch zaručily. Jeho skladby vynikají daleko nad jepi-\ncemi na hudebním obzoru, jimižto hudební nedoukové\nobecenstvo moří. Pan Fektér zpíval 3 písně, mezi nimiž\ntéž „poutníka\" od V. Tomáška a národní maďarskou\npíseň od Egressiho. Red. V druhém koncertě\ndne 28. října přednesl obecenstvu pan Jan Seeling zase\nsvé vlastní komposice. Mimo Loreley, kterouž v prv-\nním koncertě přednesl, slyšeli jsme mezi jinými dvě více\nrozšířené skladby a sice: Allegro (D-moll) a Scberzo\ncapricioso (G-molI). Obě piecy vynikají svou půvab-\nností a uměleckým zosnováním myšlenek v jeden asthetický\ncelek. Totéž platí o ostatních komposicích, avšak nemožno\nnám pomlceti, že sobě pan skladatel jiné za vzor vzal.\nV kusech většího druhu vane duch Mendelssohna a ne-\ninylímeli se též i přísného Tomáška, v menších zase\nskladbách cit velkých poetů II e n s el ta a Chopina.\nv 9 #\nČistá a pružná hra p. Scelinga by zajisté roznítila obe-\ncenstvo tím více, kdyby se k ní větší síla v úhozu při-\ndružila. Z programmních kusů, jedenáct na počet, došly\nzvláště barkarola (As dur) s poetickou a krásnou dru-\nhou větou, impromptu (A-moll), etuda (Es-moll), fanta-\nsijní kus (Cis-moll); obě poslední skladby heslem opa-\ntřené, pak Loreley (Es-dur) a idylla (A-dur) dosáhly\nVelké pochvaly a značného potlesku. V koncertě zúčastnili\nse sl. Mikova a p. Bachmann. Znamenitá volba a\nvřelý cit v přednášení písní zaručuje slečně Mikově\nvždy hlučný potlesk. Zpívala tenkrát písně C. M.z We-\nbra a F. Schuberta. Pan Bacbmann zpíval dvě písně\nod kapelníka Jahna a býval by se obecenstvu ještě více\nzavděčil, kdyby nějakou krásnou píseň českou byl\npřednesl.\n\nE. N."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "251", "page_fin": "251", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.7.2", "titre_corps": "— Konservatorium dávalo v chrámě Dominikánském", "titre_sommaire": "— Konservatorium dávalo v chrámě Dominikánském", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "251", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.7", "debut_caractere": 3591, "fin_caractere_exclue": 5376, "texte": "— Konservatorium dávalo v chrámě Dominikánském\nk svému „Veni sancte\" mši a vložky od J. Krejčího.\nByloby se obecenstvu zajisté více zavděčilo, kdyby něja-\nkou klassickou mši od Fr. Tu my neb Fr. Brixiho\nbylo provedlo.\nZdejší zpěv. spolek téměř ze samých Cechu\nsestávající provozoval ve své produkcí dne 29. října 7\nněmeckých sborů a 3 české: „Pozdravení pěvcovo\"\nod V. H. Veita, „Tam v dálí\" od Karla Slavíka\na „Nad potůčkem\" od Em. Vašá k a. České sbory se\nvelmi líbily a sbor Slavíkův byl opakován. Kdy pak\npřijdou as naši Pražští zpěváci a hudebníci k ná r o*d-\nníni u uvědomění; vždyť každá vesnice je v ohledu\ntom zahanbí.\nJelikož nás až dosud žádné odpovědi od\np. Jos. Krejčího na vyzvání ředitele hudby p. Zik. Ko-\nlešovského nedošlo, považujeme jeho mlčeni za\nztvrzení výroku p. Kolešovského a výpověd p. Krej-\nčího, že se pan Kolešovský o místo na varhanické škole\nucházel, za nepravdivou.\nHudební literatura. Esmeralda\nje titul první tištěné Hilmarovy polky, jižto obratný skla-\ndatel pan Bed. Simák koncertně uspořádal a na svůj\nnáklad vydal. Odporoučíme tuto zdařilou skladbu co nej-\nvřeleji všem milovníkům hudby a uspořadatelům\nhudebních akademií a to z dvou příčin. Máť\npolka tato cenu archeologickou; neboť byla první,\nco r. 1836 v Praze vyšla a hodí se znamenitě do pro-\ngramů hudebních akademií. Thémy polky této jsou, jak\nv originálu byly, úplně ponechány a okolo nich vine se\ndále věnec půvabních variací, které při dobrém přednesu\nkaždému pianistu skvělý výsledek zaručí. Polku „Esme-\nraldu\" lze dostali v musikalních obchodnictvích A. Ckr i-\nstofa a Kuhé, Hofman na a R. Veita v Praze za\n70 kr. r. c. jakož iv redakcí Dalibora v hostinci\nu arcivévody Štěpána. Kdo redakcí na 3 exempláry\ntéto polky 2 zl. 10 kr, r. c. franko zašle, obdrží\nčtvrtý exemplár nádavkem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "251", "page_fin": "252", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.7.3", "titre_corps": "Z Chrudimi. (Hudební zábava.) Zase jsme se", "titre_sommaire": "Z Chrudimi. (Hudební zábava.) Zase jsme se", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "251", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.7", "debut_caractere": 5378, "fin_caractere_exclue": 6236, "texte": "Z Chrudimi. (Hudební zábava.) Zase jsme se\njednou dočkaly zábavy, jakýchž zde u nás pořídku máme.\nPan Fr. Hýra, majetník zdejšího parního mlýna, daroval\nnaší besedě 200 zl. r. c. na zakoupení nového piana,\nponěvadž se dřívější v špatném stavu nalézalo. Za po-\nděkování tomuto milovníku hudby uspořádal náš horlivý\npan Klimeš hudební zábavu, kteráž se 28. října\nv zdejší besedě odbývala. Nejdříve přednesl náš hu-\ndební zbor ouverturu z „Cikánky\" od Balfe, na to\nnásledovala řada německých čísel, a jen jako kmitající\nse hvězdičky za pošmourného večera vyskytly se také dva\nčeské z bory, a sice „Na vlast\" od Š křoup a a „Ze-\nžulinka\" od Knittla*). Při posledním bylo však viděti,\n\nI Chrudim také iiálcží k oném městům, které si tak málo\nsvé národnosti všímají! Což pak i ryze česká Chru-\ndim cizotou nacichla ? Bohužel $ neboť soudíme ~ex ungue\nleonem,\" Red,"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4206, "texte": "že naše obecenstvo své materské zpěv y zcela neza-\npomělo, neboť byl hlučným potleskem odměněn tak, že\nopakován byli musel. Palma toho večera patří-vsak jistě\npanu Kli 111 sov i. který nejdříve svým krásným tenorem\npíseň **) přednesl a potom velmi cituplně fantasii na\nhousle zahrál, zvláště jeho krásné „s pice a to\" hojným\npotleskem odměněno byla. Slečna Vydrová a paní Malá\npřednesly dvě písně, potom duetto z „Marty\" a hojného\npotlesku za cituplný přednes dosáhly. Sbory byly od 36\nzpěváku, ochotníků, provedeny. Jak krásně mohl by\nzde zpěvácký spolek se zřídit a působit; ale\nPo ukončené zábavě byl tanečný ples. Musíme všem\nspolmícinkujícím za jejich ochotu díky vzdáti a jen to si\nještě přejeme, aby budoucně také naší materHiiíě více\nmísta se přálo. A. M. K. E.\n(K. A.) Z Hlinská. (B. Schlagerová. Hnvličův\nsextett.) Dne 15. t. 111. zavítala k nám houslistka Barb.\nS c hlagerová , žačka p. M. Mild ne r a z Prahy.\nPřednášela, slušně jsouc doprovázena, Beriotfiv koncert,\nfantasii z „Dcery pluku\" od Alarda, čarodějské variace od\nPagnniniho, „Ptáče na stromě\" od Haušěra, fantasii z Lindy\nod Alarda, velký směs z národních písní a jiné.\nliru její můžeme nazvali výtečnou. Přemáhá s velkou\ntechnickou sběhlostí snadně a překvapujícím způsobem\nmnohdy velké obtíže skladeb naduvedených, v písních ná-\nrodních V pravdě housle její mluvily , neboť přednes její\nvyniká jemnosti, citem a jistotou. Přejeme jí zdaru 11a\npouti umělecké, jesti schopna rozširovati starou slávu Čechů,\nco znamenitých hudebníků. Dne 22. jsme opět slyšeli\nHa vličň v salonní sextet z Prahy. Ouvertura k „bron-\nzovému koni\" od Atibera, k „Vilému Tellu,\" finále ze\n„Stradelíy,\" Stínový tanec z „Dinory,\" směs „Mosaikové\nobrazy\" od Labického, jakož i skladby od Sirausse a\nVerdiho tvořily program. Hra spolku tohoto nás neuspo-\nkojila. Přednesu nesmírně vadila nejistota u jednot-\nlivých nástrojů. Chvatně se musíme zmínili o provodění\nčísla posledního. Nemůžeme skončili zprávu svou, abychom\nnevyplísnili tento sextett za jeho nešetrnost k če-\nskému obecenstvu. Program hudebníků těchto zněl\ntakto: „Programm zur musikalischen Soiitée des Ha-\nwli l s c h's ch e n Salon-Sexletts aus Prag.\" Doufáme, že\nby snad bylo prospěšnější, kdyby se český po Čechách\nputující hudebník správně česky psal a zábavy če-\nským programem' oznam o. val*). Což myslí p. Havlič,\nže německým oznámením něčeho získá? Bláhovče! Až\nbudete cestovali po Francouzsku píste své programy po\nfrancouzsku, dokud' putujete po Čechách, pište je\npo če s ko.\n(A. M.) Zfodbabýj (Beseda.) V neděli dne 28\nříjna uspořádali zde horliví páni Streblové v hostinci\n„ Pod vinohradem\" hudeb 11 í a dek lamat-d řn í tá-\nba v v nížto si. M. aL.Šťa s t n á, pak pánové Ko ü-\nbe k, Šedivý a Str e b 1 zdařilými dekťamacemi od Bur-\ngersteina, Ehrenbergera, Rubese atd. obecenstvo bavili.\nZ vokálních skladeb slyseli isme novo u pís e ň „Aj\nodpust mi slavíčku malý,\" slova od Ant. Ko rschne-\nr o v é, hudba od Alojse Sírebla, absolvovaného žáka var-\nhanické školy, kteráž byvší dobré od p. Koubka pvred-\nnešena velmi se líbila, a o tvůrčím talentu p. skladetele\nsvědčí; dále slovenskou píseň „Aj čo by bola\" od Fr.\nPivo dy, již pan Karel St re b 1 s rozmarem přednesl\na konečně píseň jarní od Suchánka, jižtu výtečný teno-\nrista p. V. Milevsky s náležitým výrazem a citem zazpíval.\nMimo tyto provedeny byly české sbory: „Vše jen ku\nchvále\" od A. Jelena „Lovecká,\" nový sbor od\nKarla Střehla, jenž pochvaly došel, valčík od Fr. Vogla\na quodlibet z českých národních p ís ní od K.\nStřehla a konečně „Kde domov můj\" v unisomi. Z pro-\ngramu toho vidno, že žijeme v Cechách a mnohé české\nale odrodile město mohlo by si z naší vesnice dobrý pří-\nklad vzíti, a následovati ty, kteří k národnímu uvědomění\ndospěli. Zvolejme s Tupým : „H all a tě m, kdo bu-\nd o u posle d 11 í!\"\n\n*) Pro titule německých skladatelů nemátne místa. Hed;\n*) Pan Ilavlič je bezpochyby rodem Němec neb Francouz,\ntak jako jsou téhož původu Sauerthal (Zavrtal), Sauko\nnig (Soukeník), Duveruoy (Důvěrný) atd., jejichžto p i*í-\njnic ní patrné o 11 am.e ek é 111 a frallcoll z sk é m původu\nsvědčí. Ostatně udělá obecenstvo české nejlépe, když ne-\nšetrnost takých hudebníků nedostavením se ku kon-\ncertu potrestá. Hed."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "252", "page_fin": "252", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.7.4", "titre_corps": "Břetislav. Tyto dny zřídil se tu hudební sbor pod", "titre_sommaire": "Břetislav. Tyto dny zřídil se tu hudební sbor pod", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.8", "debut_caractere": 4208, "fin_caractere_exclue": 4998, "texte": "Břetislav. Tyto dny zřídil se tu hudební sbor pod\nnaz\\6iii, „Pivní B retislavsky hudební sbor ná -\níodni,\" i Ural jiz v kavarně Gríinvidlově, jež nyní na-\nzývá se Széchenyiovskon.\nChristiania. Dne 11. října bylo zdejší nové\ndivadlo zasvěceno. Slavný virtuos na housle Ole Bull\nřídil při prvním představení orkesír.\nPaříž. Divadlo „Theatre Jyrique\" zanáší se nyní\npřípravami k provedení opery „Trojové\" od Berlioza.\nJistý mecenáš věnoval témuž divadlu 50.000 franků, by\nopera tato skvěle do scény uvedena byla.\nRílll. Kněžna Karolina Ivanovská obdržela od\npapeže potvrzení sentence, od katolického arcibiskupa Pě-\nti cli radš ke ho vyslovené, jizío sňatek s knížetem Michalem\nSayn-Wittgensteiněm se zrušuje. Kníže Wittgenstein pojat\nuž jinou choť a kněžna provdá se jak známo, za Fr. Liszta."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "252", "page_fin": "252", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.7.5", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.8", "debut_caractere": 5000, "fin_caractere_exclue": 5011, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "252", "page_fin": "252", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.7.5.1", "titre_corps": "(Mozart a císař Josef.) Císař Josef II. odpověděl na Mozartovu", "titre_sommaire": "(Mozart a císař Josef.) Císař Josef II. odpověděl na Mozartovu", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.8", "debut_caractere": 5013, "fin_caractere_exclue": 5278, "texte": "(Mozart a císař Josef.) Císař Josef II. odpověděl na Mozartovu\notázku, jak se mu jeho opera »Ůnos ze Serailu\" líbí,\n„Hudba v ní jest příliš krásná pro nás sluch; škoda jen, že tak\nn aram ně mnoho not v ní máte !« „Právě tolik, jako se patří,\"\nodpověděl skladatel. ;"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c015", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "252", "page_fin": "252", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.8", "debut_caractere": 5280, "fin_caractere_exclue": 5436, "texte": "Listárna.\nPanu dopisovateli v Sedlci. Pakli že na Vás ně-\nkdo stran dopisu hanu kydá; nedělejte si z toho nic;\nnebot na sta čtenářů Vaše počínání schvaluje."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-11-01-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-11-01_01#c016", "volume": "bmtnabd_1860-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "252", "page_fin": "252", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.2.9", "titre_corps": "V kanceláři nasem lze dostali: Všechny oddělení výtečné Prokšovy školy pro piano velmi levně. — Duetto", "titre_sommaire": "V kanceláři nasem lze dostali: Všechny oddělení výtečné Prokšovy školy pro piano velmi levně. — Duetto", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.8", "debut_caractere": 5438, "fin_caractere_exclue": 5814, "texte": "V kanceláři nasem lze dostali: Všechny oddělení výtečné Prokšovy školy pro piano velmi levně. — Duetto\npro soprán a barylon z polské opery „Hálka,« ouvertury pro orkestr, sextet! a 11a 4 ruce pro piano od Aberta, Procházky\nSlavíka, Vojáčka ald., kadrilly slovanské «Přiniorčice a Lui)ice« pro rozličný orkestr a piano, Idyllu pro piano odKuhé\na výtečnou sonátu od Lad. Dusk;*."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[245]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.1", "texte": "Písnĕ.\nAntonie Körschnerova.\n1.\nTys v lidské srdce, bože milý,\nstín svatý vložil lásky své;\nvšak k lásce této v malé chvíli\nse hoře z ticha přikrade*\nA stísněná když láska vadne'\ntu milostivou vůlí tvou\ndo srdce lesklá jiskra padne,\njiž nadějí na zemi zvou.\n2.\nKdyž andél lásku nesl k zemi,\ntu jedna hvězda s .úžasem\nnaň hledíc s svými družicemi\njej zadržela v kruhu svém.\nProč dceru cudnou s nebe dolů\nna úhonnou odnášíš zerrty\nkde klam ji sevře davem bolu\na vášeň žhavým plamenem?\nTu anděl hvězdu těšil tklivě:\naě zemí vládne klam i lest,\nnedotkne se jí nikdo křivé,\nkdyž věrnost jejím štítem jest.\n\nKarel František Pitsch.\nPodává redaklor.\nUvádím zde ctěnému čtenářstvu muže, na něhož\nčeská naše vlast se vším právem pyšná býti může.\nOsoby od přírody juž takým talentem nadaně as ta-\nkouto až k obětování sebe sahající horlivostí, jakouž K.\nPitsch vynikal, jsou řídké výminky. Vzdálen jsa vel-\nkého světského ruchu, trávil skromný mistr Pitsch\nskutečně skromný život, jejž toliko umění a jeho roz-\nšiřováni věnoval. Navzdor své neobyčejné činnosti co\nskladatel , hudební učenec a učitel, byl neosobivý ;\nnetlačil se jako jiní jeho druhu k hlučnému tržišti slávy,\nv němž tak mnohý podlízaností svou vavřínových věnců\ndosáhl, Pilsch byl muž přímý; nesnížil se tak nikdy,\naby co lokaj na ruce nosil svrchníky slavných mistrů,\nby si je naklonil; byl muž všestranně vzdělaný, je-\nhožto hudební znalosti nemusel žádný Demosthenes sáho-\nd ouhou řečí teprv dokazovat!; ano byl muž neúskodný,\njenž nekoketoval s hudebními referenty, aby si protekcí\njejich chvalného jména dobyl, Pitsch byl, abychom\nzkrátka řekli, co člověk i co hudební umělec muz do-\nkonalý,, z kteréž příčiny ctěné čtenářstvo s ním sezná-\nrniti za hodno držíme.\nKarel Fr. Saleský Pitsch narodil se dle křestního\nlistu v Bartošovicích fPatzdorf) nedaleko Žamberka dne\n5* února 1786 *). Otec jeho Karel, jsa v tomto místě\nučitelem, byl osmi dítky obdařen, z nichžto mu jen dvě\nzůstaly, totiž náš Karel a dcera Josefa. Jak učitelové\nv naší vlasti vůbec, byl i on dle svědectví syna svého,\nčeský hudebník a přidržoval čtyřletého Karla k houslím,\npak ku klavíru, zvláště ale k varhanám. Nadání chlap-\ncovo k hudebnímu umění, ježto se nejea v nesmírně\njemném hudebním sluchu a v šfastné paměti, nýbrž i\nv ustavičném pudu po pokrocích jevilo nadání toto\nbylo lak určité a významné, že juž v osmém roku\nsvého stáří funkce svého otce při varhanách převzíti a\na často docela při službách božích jeho službu vyko-\nnávali mohl.\nTéhož času zastával juž varhanickou službu v Rei-\nehenbachu (v Slezsku) v tamějším proboštském chrámě\nkřížovníků sé zlatou hvězdou, při čemž důkladně se\nučil generálnímu bassu a varhanám od tehdejšího měst-\nského varhaníka Konstantina Bacha, jenž nadaného\njmenovitě pro věty kontrapunklické zaujatého hocha\ns klassickými děly Šeb. Bacha, Mozarta a Haydna se-\n\n*) Schilling ve svém všeobecném hudebním lexikonu udává\nchybné r. 1789 co rok jeho narození a po ném iv jiných\nlexikonech je tak udáno,"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.2", "texte": "známi! a jej ve yšším hudebním umění zasvětil. Zvláštní\nokolnost pro budoucí směr našeho mistra byla ta, že\nmu juž tenkráte jak později často vypravoval sle-\ndování hlasů, jejich thérn, jejich vstupů a poměru,\nv němž vespolek k sobě stály, největší radost působilo;\nano že juž tenkráte dle jasnosti, krásy a přirozenosti\njejich dokonalost skladby posuzovával. Tak zbuzoval\njuž v této první periodě tento „ čarodějník na\nvarhanách,\" jakž jej jeho krajané nazývali, svou hrou\npozornost jejich a to tím více, jelikož jeho juž započaté\na v přísném slohu držané komposiční pokusy (byla to\nmezi jiným též wtše), zárodek značného tvůrčího talentu\nv sobě obsahovaly.\nOtec, důkladné vzdělání hudebních vloh synových\nna mysli maje, vypravil pro umění nadšeného Karla\nv tomto čase do Slezska, aby se tam u varhaníků Kocha\na Františka Otta základům kontrapunktu přiučil ai\nv praktické hře na varhany a klavír zdokonalil. Však\ni literní vzdělání měl otec jeho n* zřeteli. Dal jej stu-\ndovati gymnasium v Jičíně a Jindřichově Hradci. Že\nse i zde s hudbou co možná nejvíce zanášel, rozumí\nse samo sebou, ano jeho láska k tomuto umění vzrů-\nstala ješlě více a více, ano byla lak velká, že v neděli\nmnoho hodin a mil cesty obětoval, by v kostelích na\nvarhany hráti mohl. Po čas studií mu sloužila hudba,\njako mnohým, k vydobytí potřeb tělesných, a jelikož\nv tom čase nejméně podpory z domu otcovského měl,\npřevzala starší sestra péči o bratra a podporovala jej\nco mohla.\nCo filosof, za kterouž příčinou tři leta v Praze\nmeškal, uvázal se K. Pitsch v úřad vychovatele u jisté\nměšťanské rodiny a sice od r. 1809 až do 1815 v Tá-\nboře, pak až do r. 1825 u rytíře Mich. z Mannerů\nv Bohdalicích na Moravě, odkud pro dokončení úlohy\nsvé s velmi pochvalným vysvědčením a pojištěním značné\ndoživotní pense, jejíž poslední zasláni juž ho mezi ži-\nvými nenalezlo, místo toto opustil.\n(Pokračování.)\n\nZ Víclně.\nKoncerty Vídenských hud. spolků. — Program koncertů\nfilharmonické jednoty. — Čeští hudební umělci ve Vídni.\n— Alois Ander. — Beseda.\nKoncertní saisona počíná u nás velmi živě a\nzvláště co se provedení orkestralních skladeb dotýěe,\nmůžeme mnoho dobrého a zajímavého očekávali. Před-\nběžně jsou až k novému roku oznámeny: btyry fil-\nharmonické koncerty, jež orkestr c. k. dvorního oper-\nního divadla vedením dvorního kapelníka p. Otta De-\nsova uspořádá; dále dva koncerty společnosti hudbo-\nmilfi Vídenských, jeden mužského zpěv. spolku a jeden\nkoncert obou zpěváckých jednot řízením p. Stegmeyra\na Herbeka; k těmto se přidruží tri kvartettní produkce\np. Hellmesbergera a ostatní řada koncertů, ježto zde\njiní virtuosové uspořádají.\nBez odporu však dosáhnou letos jako v Icni kon-\ncerty filharmonické jednoty palmy vítězství. Důkazem\ntoho jest účastenství, jež obecenstvo juž nyní pro ně\nna jevo dává; neboť nelze juž teď k těmto koncertům,\nkteré sotva oznámeny jsou, ani jedinkého místa neřkuli\nlože dostati. Dále odřekl orkestr dvorního divadla letos\nsvé spoluúčinkování při společenských , což\ntuto jednotu poněkud do rozpaku uvede; neboť až do-\ntud dávala tato jednota, kterážto s konservatorium jedno\ntěleso tvoří, své velké koncerty pouze s orkestrom operního\ndivadla *). Za tou příčinou je ředitelství této jednoty\nnuceno, by si zvláštní orkestr sestavilo, kteréž ovšem\nz rozličných živlů sestávati bude a svou výkonnou způ-\nsobilost osvědčiti musí.\nSdělím Vám tuto větší skladby, kteréž pro kon-\ncerty filharmonické jednoty ustanoveny jsou: synfonio\neroica od L. Beethovena, ouvertura k „Egmontu\" od téhož,\nsynfonie C-dur se závěreční fugou od W. A. Mozarta,\nsmuteční hudba od Maurera, serenada pro plechové ná-\nstroje , ouvertura ku krásné „Melusíně\" od Mendels-\nsohna, synfonie Es-dur od Schumanna, synfonie „Weihe\nder Tóne\" od L. Spohra, synfonie B-dur od N. Gadea,\nslavnostní ouvertura od Rietze atd.\nHovoře o filharmonických koncertech, chci též\nčleny uvésli, kteříž přináležejíce k orkestru operního\ndvorního divadla, absolvovanými žáky Pražského\nkonservatoria aneb rozenými Čechy jsou. Hvězdič-\nkou * znamenaní jsou absolvovaní chocanci Praž\nkonservatoria. Tito jsou: pánové Adlersfluyel, vio-\niista; Amsler,posaunista; první trompetista;\n*Bóhm, houslista; *Chot, první hráč na lesnici; Fret-\nzer, posaunista; *Janausch (snad Janouš), první kon-\ntrabassista a člen dvorní kapelly, *Králprvní sólista\nna violu; Lanyhammer, houslista; *Minzel. cellista;\nMasek, první trompetista a člen dvorní ;\nPavla, kontrabassista; Příplatposaunista; *\nkontrabassista a člen dvorní kapelly; *Sojka, fagolista;\nSors, houslista; Staněk, harfenisla; Svoboda, trom-\npetista; Tidl, hráč na lesnici; * Praný, kontrabassista;\nWeidlj posaunista a jeden z nejštarších absolvovaných\nžáků Pražského konservaloria, spolužák V.\nZálaba, houslista.\nDále jsou při dvorním operním divadle též pan\n\n*) Což není možná, by Vídenské konservatorium jako Pražské\nkoncerty sc svými silami a žáky uspořádalo? Red,"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "247", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.3", "texte": "Kotí, jenž se zpěváky studuje a co výtečný partilurní\nétenáf chvalně znám jest a p. Beneš, výborný var-\nhaník. Ostatní Vídenské hudební tělesa a orkestry\npředměstských divadel budou míti zajisté ještě značný\npočet Cechů,, kteří však nicméně známi jsou. Než,\nproto pro všecko jmenuji Vám pány: cellistu\na redaktora německých hudebních novin;\nhouslistu a člena dvorní kapelly; , ředitele or-\nkestru v dvorním divadle a člena dvorní kapelly;\nlovského, klarinetistu a člena dvorní kapelly; ,\ncellistu v divadle „An der Wien;\" , kapelníka u\ndvorního divadla atd. Snad bude pro obecenstvo též\nzajímavé, zvěděli, že pan Frant. Doppler, člen dvorního\ndivadla virtuos na flétnu a skladatel několika maďarských\noper rozený Polák jest.\nZ tohoto seznamu vysvítá, jak velký počet hudeb-\nr\nníků Slované a zvláště Cechově Vídni poskytují; snad\nmi bude jednou možná, Vám jména i oněch Slovanů\npodati, kteří co ředitelově , zpěváci a uěitelově\nhudby ve Vídni veřejná místa zaujímají a jejichžto\npočet značný bude*).\nNáš slovútný krajan, pan Alojs Ander, slavil tyto\ndni vzácný triumf v opeře „Tannháuser\" od B. Wag-\nnera, jejížto titulní úlohu poprvé s hluboce poetickým\npojmutím a dramatickým přednesem zpíval. Předčili\ndalece nad všemi předchůdci v této roli jmenovitě nad\nGrimmingrem, kterýžto jak známo výtečným v této\núloze byl. Jak obecenstvo tak i zdejší kritika uznali\npáně Andrův přednes v plné míře. Pan Burgstein,\nznámý to český humorista, uspořádá v pondělí dne 22.\nříjna besedu ku prospěchu základu pro církevní a\nškolské potřeby Vídenských Čechoslovanů. Mezi ji-\nnými kusy proveden bude nový kvarlett pro smyčcové\nnástroje od Beneše, jejž pan skladatel a pánové Jan\nKrál (Konig) a jistý výtečný dilettant přednesou.\n\nO registrování čili o oučelu a umění přiměřeného\npoužití hlasů varhanich.\n(Pokračování.)\nV pedálu nechf se zvolí violon aneb 16stop. sub-\nbas, a violon aneb Bstop. oktávbas. Při recitativech, které\nse ve starých církevních skladbách tak zhusta nacházívají,\nmůže se, an varhany zpěváka podporují, přičemž krátké\nmezisady panují, též Bstop. flétna neb gedakt, nějaká\ngamba aneb nějaké salicet, neb nějaký Bstop. principál\n(tento však docela sám) přibrati, vůbec se má registro-\nvání jako při varhaním solu zaříditi. Ještě se musí, co\nse doprovázení recitativa týká, podotknouti, aby se\nčastému arpeggirování akordů vyhnulo, poněvadž se to\nvůbec, a zvláště při varhanách nejen nepříjemné, nýbrž\ni pro zpěváka, zvláště rozumíli tento svému umění,\nurážlivé zdá, když jemu varhaník lak ouzkostně pomá-\nhali se snaží. Rourové stroje se nesmí nikdy při do-\nprovázení hudby kostelní užívali, ledaby se, jak jsine\njiž podotknuli, scházející trubní a piskači nástroje jako\nn.př. oboe, nahradili měly, při čemž však tyto nástroje\nnahrazující rourové stroje nejen čisté lazeny, nýbrž i\nintonačních vad prosty býlí musejí. Rourové stroje\nv dobrém stavu se vynacházející a při doprovázení se\npatřičně užívající výborně účinkují.\nPři varhaní předehře, která figurální hudbě před-\ncházívá, musí se předehra dle charakteru kusu, jenž se\nprovozovati má, a čemuž za předehru slouží, přiměřeně\nregistrovat!. Výminku činí první předehra, totiž úvod\nku „Kyrie,\" která povždy silnými hlasy provedena a\nnastávající slavnosti přiměřeně registrována býti musí.\nŽádnému nenapadne, aby ku předehře snad před „Glo-\nria\" slabě registroval, nýbrž toto se inusí povždy sil-\nnými hlasy stáli. K jemnému „Graduale,\" „Offertorium\"\na neb též k „Agnus\" musí se též jemnými a temně-\nznícími hlasy registrovati. Obyčejně přednášívá varha-\nník místo „graduale\" neb „offertorium\" a neb při po-\nzdvihování sám nějakou varhaní skladbu, a tenkráte\njedná dobře, když jemně znící trio volí, které se však\njen na dvou manuálních varhanách provésti nechá.\nK tomu se volívají jen jemné Bstop. rejstříky, jenž sice\nstejnou sílu však stejnou intonací míti smějí, anby se\njinak rozmanitý obsah málo znáti nechal. Volí se tedy\nnejpříhodněji v každém manuálu jen jediný rejstřík,\njako n. př. v jednom pronikavý salicet, v druhém jasno-\nzvučná flétna, neb rourová flétna a příjemně šeptající\nkamzí roh, při čemž se v pedálu, úzce rozměřený ote-\nvřený 16stop. rejstřík, jako n. př. violon neb gamba\nvzíli a k čemuž, aby se jasnost a hluboký zvuk vy-\nkouzlily, ještě nějaký krytý pedálový Bstop. rejstřík\npřipojen býti musí.\n(Dokončení.)\n*) Téšíme se velice ca takový doplněk a přáli bychom si, aby\nvšickni naši páni dopisovatele taký seznam českých hu-\ndebníků nám podávali. Red.\n\nO kostelní hudbě na venkově.\n(Od Jizery.—Hudba ve Vamberku.— Zápisky na cesiácb.)\nZ Kutné Hory. Chrámová hudba nenachází zde též\ntolik podpory, jakéby zasluhovala, a tím se i stává, že často\nneouplnč obsazených chrámových skladek slýcháváme. So-\nprány a alty bývají dosti silně obsazeny, což svědčí, že\nsi ředitel choru zpěváků cvičí, za to však tenory a bassy\nbývají slabé, když se ochotníci nedostavějí; totéž platí o\nobsazení ostatních nástrojů, jelikož není postaráno o to,\naby potřebných hudebníků při choru stálých a v dosta-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.4", "texte": "tečném počta vždy pohotově bylo. Jestif v jiných místech\nzásadou, že obecní představenstva při obsazování učitel-\nských míst k tomu přihlížejí, aby pp. učitelové aspoň\nv neděle a svátky povinni byli při chrámové hudbě spolu\noučinkovati, u nás se to vsak z cela opomíjí, a proto\ntaké z učitelstva zdejšího dosti četného nikoho není,\nkterýby při chrámové hudbě buď z ochoty neb povinnosti\noučinkoval; a spolu nelze ani o nikom říci, žeby někoho\nbylo, kdoby chrámovou hudbu podporoval, nýbrž spise\ntakových se najde, kteří od spoluoučinkování zrazují. Ne-\nmohu říci, žeby snad volba chrámových skladeb zde\ndůtky zasluhovala, slyšíme zde nazvíce skladby výtečných\nchrámových skladatelů Fiihrer, Horák, Schnabel, Drobisch,\nFrimmel, ano pozorovali i toho, že nejnovejších skladeb\nbrzy po oznámení jich jinde, zde slyseti možno: toho vsak\npominouti nelze mlčením, žeby záhodno bylo, aby se\nskladeb těch před provozeníin soukromě zkoušelo, aby pak\nprodukce sama co první zkouška nevypadala.\n(A. V.) Z iMikolovic blíže Pardubic. Za příči-\nnou slavnosti sv. Václava t. j. dne 29. září odebralo\nse jako každý rok množství hostů z Pardubic, by se\nv této slavnosti zúčastnili mohli. Mše byla od Rigiriiho\ndo D-dur, Graduale od Horáka (solo pro soprán a\nkontrabass), které však ohledem špatného nástroje na\nviolu se přednesli muselo, a offertorium „Jubilate44 od\nDiabeliho, duetlo pro tenor a basso, které pp .Tomášek\na Janda cituplně přednesli. Že se všechny tyto skladby\ndobře provedly, svědčí to, že se v rukou výtečných si!\nz Pardubic, n. p. p. Jandy, Kliky, Lejhance,Remše, Fo-\nsťrebala nacházely, a že vždy vetší díl hudebníků od Mate-\nřovské kapelly spoluúčinkoval. Domácích sil má ředitel kůru\npan Frant. Lejhanec velmi málo, kromě výborného te-\nnoristy p. Tomáška, podučitele v zdejší osadě a člena\nnastávajícího zpěváckého spolku v Pardubicích, pak ně-\nkolik svých chlapců pro alt a soprán, které si však\nv\npan ředitel sám vyuciti musí. Ze to pan ředitel více\nz lásky k bohoslužné hudbě činí, jsem přesvědčen, an\njeho příjmy ze zádušní kassy jsou velmi nepatrné.\n(Fr. Janda.) Zápisky na cestách. Tak j<*ko\nkaždý rok, vydal jsem se v měsíci září na cestu. Na\nsvojí pouti přicházím prvně do Litomyšle. Přišel jsem\npo krátké poptávce zrovna k 5001elé slavnosti pa-\nmátce založení zdejšího děkanského chrámu Páně „po-\nvýšení sv. Kříže.46 Slavnost trvala 8 dní, od 14. až\ndo 22. t. m., lidu se tady jen hemžilo, kněži a učitelů\nbylo velký počet přítomno. Po každý den v 7 a 11\nhodin dopoledne byly zpívané služby Boží, dříve s be-\nským pak německým kázání, na odpoledne po celý\noktáv české kázání se sv. požehnáním. Kostelní hudbu\njsem tady v slavnostním oktávu v úterý, dne 18. září\nposlouchal. Na kůru se provozovala menši mše do\nEs-dur od V. Horáka, graduale od Schnabla, offer-\ntorium od Schiedermayer-a. Že p. Wohllang, ředitel\nkůru, volil menší skladbu, vysvítá z toho, že po celý\noktáv zpívaná mše byla dále, že církevní obřady také\ndlouho trvaly a že konečně nadřečená mše nejen dobrá,\nnýbrž výtečná skladba jest. Provedení bylo zdařilé,\nřekl bych zbožné. Nejvíce mne překvapila sopranistka\nsl. Karolina Bobrovská, kteráž s příjemným hlasem i\nve vysokém A, a cituplně přednášela všechny částky\nmše svaté. Ptal jsem se na tuto dobrou pěvkyni, a\nbylo mi praveno, že má za svou výbornou školu naší\nproslulé Podhorské, někdejší primadonně Pražského\ndivadla co děkovat. Pak jest vše vysvětleno ! Ye\nvělších městech nalezáme sem a tam přece někde do-\nbrých sopránů; ale málo vycvičených aitislů; nejvíce\njich křičí, bříská, huláká, jenom hezky nezpívají. Dva\nbassisté, kteří tu účinkovali, byli staří, proto pomlčím\no líbeznosti hlasů, za to p. ředitel kůru nemůže. Co\nmne zarazilo po každém dílu mše sv., byly odpovědě.\nJak libě důstojný p. děkan ze Zw. u oltáře zpíval, po-\nmalu a velebně a jak nemotorně se ozývaly odpovědě,\nčili tak nazvané responsorie na kůru. Na odpovědě,\ninlrady, na pění překrásného chorálu „Pange lingna\"\nse někde venku nedrží a přece to patři vše k dobrému\nvýsledku. Neb kam rná přítomný nábožný katolík po-\nzorné ucho své naklonit, aby všeliké disharmonie při\nodpověděch nebo při intradech neslyšel ? Inlrady tudy\nšly čistě, při „Pange lingua44 málo kdo zpíval. Odpo-\nledne toho samého dne bylo určeno k přenošení ostatků\nsv. Viktorina clo děkanského chrámu Páně. Totof se\nkonalo slavně! Jeden kanovník 542 kněžmi konali prů-\nvod, před nimi byla městská kapela s svým dokonalým\nkapelníkem p. Theod. Tomáškem, pak následovalo ně-\nkolik oddělení městských ostrostřelců, pak školní mlá-\ndež, chlapci a holky, za slavn. klérem c. k. úředníci\nv parádním oděvu, a pak k nepřehlédnutí dav lidu. Byl\njsem žádosti v tuto kapelu poslechnout!; a věru, osvědčil\np. Tomášek za ten krátký čas svého působení při tak\nnezvláštně nadaných hudebnících v Litomyšli, že i on\nvěhlasnému Pražskému konservatoriu všechnu čest pů-\nsobí. Kusy provedené od kapely byly sice jednoduché,\nale vyznamenaly se prccísností; všude bylo piano, forte,\ncrescendo a t. d. na svém místě. Bylo již šero ; spě-\nchal jsem k České Třebové. Pobyv tady dva dni, ode-\nbral jsem se do Moravy do Zábřehu (Hohenstadt).\nZ rána odeberu se do velkého, širokého, vysokou klen-\nbou opatřeného kostela, kdež varhany při písni: „Fřed\ntebou se klaníme64 zvučně se ozývaly. Hra na tomto\nkrálovském hudebním nástroji byla přiměřena, mezihry\nk zpěvu připravující, dohry k písni se hodící; jen\nže lid nezpíval. Přichází mi v kostele píseň bez\nzpěvu, jako společná hostina bez hovoru. Totof\nnalezáme na více místech, zvláštně v hlavních městech."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "249", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.5", "texte": "Měli by pp. ředitelé kůru o to dbát, i kdyby jen dva\nliteráci, anebo kdo koliv na kůru pěli, jistě by přítomné\nkatolíci k zpěvu povzbudili, a tak je ke pění písní slušně\ntakřka vybízeli. (Dokončení.)\n\nLiszt a Rubini.\nVýjev ze života, sdĕluje Vítězoslav Guth.\nZnáte Bavorský hostinec v Lipsku ? Zře bydlí-\nvají nejslavnější a nejbohalší osoby a zvláště všichni\nvěhlasní záslupníci umění. Před několika lety přivezl\nsem hostinský kočár z nádraží dva cestovatele, kteří\nzde také obydlí hledali. Hospodský přivítal prvního\nco starého známého a sklepníci klaněli se hluboce před\nbledým mužem, jenž nikdo jiný nebyl než Fr. Liszt.\nFrantišek Liszt, tento hrdina na klavíru, tento král\npiana, jak jej časopisy nazývaly, představil hospodskému\nsvého spolucestovníka se slovy: „Zde můj přítel Rubini.\"\nAch! to bylo nějakých poklon a chvalořečí.\nRubini, kdo nezná toho muže, muže, jenž ták neoby-\nčejně krásný hlas ve svém hrdle choval ?\nCestou zemdlení jedli oba, jelikož již večer byl,\nve svých pokojích, kdež šampaňské arcit nescházelo.\nPo jídle, když oba se byli v župany zahalili a Liszt\nještě k lomu vlčí kožich přes sebe hodil a havanské ci-\ngáro si zapálil, přinesl Rubini svou tobolku, řka :\n„Nyní myslím, že by bylo na čase, abysme si účty\nvyměnivše stranu výloh a příjmů spolu se srovnali.\"\nAby poslední tato slova čtenáři srozumitelná byla,\nbudiž podotknuto, že Rubini a Liszt konajíce své\numělecké cesty v Německu, spolu se usnesli, že každý\njistou část cestovních a koncertních výloh zaplatí a\ndruhému pak z toho účty složí* konečně se měly vý-\nlohy na každého rozvrhnouti.\nZ té příčiny zaplatil Rubini poštovní koně a ho-\nspodské, kdežto Liszt koncertní výlohy zapravil.\nVyndav tedy z tobolky své účty, podal Rubini je svému\npříteli, domnívaje se, ie ještě pěkný podíl příjmů na\nněho připadne, jelikož Lisztovy výlohy mnohem menší\nbýti musí, než jeho.\nNyní přinesl Liszt své účty a podal je zpěvákovi,\njenž stříbrné svícny s voskovými svíčkami blížeji k sobě\npošoupnul, a sotva svým očím věře, četl: „Za enthu-\nsiasmus v Mnichove 200 zlatých.\" Četl dál a při každé\nhudební štaci byla tatáž summa zaznamenána. „Ne,\nposlyšte Liszte, to jest neslýchaná věc! Jeden, dva,\npět, osm, deset; mon dieu! Spočítám—li ten enthusias-\nmus stojí přes 3000 zlatých.\"\n„A tomu se divíte?\" řekl pianista. „To jistě\nještě neznáte tajemství hlučných výsledků. Myslíte, že\nnadšenost celých národů nic nestojí ? Nuže dobře!\nVysvětlím Vám to hned. Dejte mi odpověď na násle-\ndující otázky:\n„Za prvé: Jaký byl výsledek našich koncertů\nv Mnichově?\"\n„Vypráhli nám koně.\"\n„Pravda! Obdivovatelé sami táhli náš kočár.\"\n„Což se stalo ve Frankobrodě ?\"\n„Uspořádali nám serenády.\"\n„V Drážďanech?\"\n„Tu nám drželi sáhodlouhé řeci, jako kdybysme\nbyli korunovaní mocnářové.\"\n„Zcela dobře, a v Berlíně bylo vždy shromáždění\nlidu, před našimi okny „sláva\" se hlásala, jak mile jsme\nse jen vidět dali, zkrátka, kde jsme se objevili, všude\nobstoupili nás davy přátel, ctitelů, velebitelů a nadšenců.\nA všechny tyto pocty považujete co poplatek svých\nzásluh o zpěv? Morbleu! příteli, Vy jste velmi pošetilý.\nObdivování, můj milý, jest od přírody už bezcitné a\nsobětné; mají~li se obdivovatelé objevili, slávu jásali a\nrozhlašovali, musí se jim také čas a namakání zaplatiti.\nZa málo penéz málo musiky, a bez peněz žádná.\nZkrátka, komedie slávy nedá se tak snadno, jak se to\nzdá, v scénu uvéstk Denní výlohy jsou nesmírné a\nokrasy při triumfech, množství choristů a statistů, jež\npři tom nejhlavnější roli hrají, stojí ohromné peníze a\nnež opona vzejde, jest již mnoho tisíc zlatých vydáno.\nVím to však ze zkušenosti, že peníze jsou takto lépe\nvynaloženy, než při burse aneb jinde. Uměle takto\nutvořený enthusiasmus, vypřáhnutí koní na tržišti, řeci\nna spůsob Leporellova seznamu, serenady s pochodněmi,\nvšechny tyto věci jsou nástrahou našich koncertů, ma-\ngnetem, jenž obecenstvo takřka za vlasy k nim táhne\na výlohy stokrát nám nahradí. Obecenstvo jest jako\nVoltajský sloup; když se ho člověk rozumně dotkne,\nhned srší jiskry. Domnívám se, že jsem uhodil do\nterce. Tím povstanou velké výsledky, slavná a slavená\nnaše jména, naše důstojnosti a řády, výborné úvahy a\nkritiky v novinách, jež nás za živa již pro nesmrtelnost\nbalsamují. Kdo žiti chce, musí síti ai nevadnoucí\nvěnce slávy dlužno zaplatit.\"\nRubini zůstal nad tím tichý jako pěna; zaplativ\nsvůj podíl, jenž na něho za enthusiasmus připadl, uza-\nvřel při sobě, že po druhé sám cestovati bude.\nDostál svému předsevzetí; vypřažení koňů, jásání,\nslávy a házení věnců nebyl však nikdy více účasten."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "250", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nStavovské divadlo. Ifigenia v Tauridě od\nrytíře Krištofa Glucka, dávala se v sobotu dne 20.\nříjna ku prospěchu činného kapelníka Jahna. Jsme\nskutečně p. kapelníku velice povděcni, že po tak drahných\nletech tuto klassickou operu na jeviště uvedl a to tím\nvíce, anto Gluck, ačkoliv se ve vlasti naší nenarodil,\nčeskému národu náleží. Gluck pocházel z ěeských\nrodičů; nebot otec jeho Alexander byl lesníkem u kní-\nžete Lobkovice ve Weidenwangu (ve Falcku na hra-\nnicích ěeských) kdež se Krištof dne 4. Lipna 1714 na-\nrodil. Gluck byl v Čechách literně a hudebně\nvzdělán, mluvil sám česky a měl v Čechách (v-Jonsdorfu)\ndědičnou hospod u, kteroužto živnost jeden rok\nsám vedl. Ponechajíce sobě životopis a seznam zpěvoher\ntohoto slavného reformátora opery a našince na příští rok,\npodotkneme tu jen, že tomu juž 81 roků, co se Ifigenia\nv Paříži ponejprv (dne 18. května 1779) provozovala\na úplného vítězství nad Picciniovou operou téhož jména\ndosáhla. V operách Gluckových Ifigenia v Aulidě a\nTauridě přicházejí nám vstříc ideální postavy klassické\nstarověkosti. Jsout očištěny od truskň jalového šálenstva,\njež italští skladatelově, kteří rádi též klassických látek\nužívali, na opery své navěšovali. S úžasným podivením\npatříme na mohutné hudební výtvory Gluckovy, kteréžto\nse v nepomíjející kráse skví a se co ryzé zlato osvěděí\nlak dlouho, jak dlouho hudebního umění stávati bude.\nGluck byl tak povznesen nad svým ěasem, že teprv u\npříštího pokolení všeobecné uznalosti a ony ušlechtilé po-\npulárnosti dosáhne, kteréž si už nyní Mozart a Beethoven\nzískal. Hlavní tah jeho hudby: obrovská síla a ráznost\nzraěí se též v jeho jednání co reformátor. Neměli\nžádného vzoru, žádné autority, na nížto byl by se mohl\nodvolávali a předevzal přece na sebe velké dílo, reformu\nza vést iv operních záležitostech, aneb lépe řeěeno: on\nutvořil vlastně první umělecké dílo, jež operou na-\nzýváme z onoho ěasu, kterýž ještě více než nyní před-\nsudky pojat byl a na zděděném lpěl. Opera před ním\nbyla více méně lehká zábava, ano laškování bez\nvyššího uměleckého úěele, tedy bez vnitřního duševního\nobsahu a charakteristiky. Bylat přeplněna zpěvními umě-\nlůstkami; virtuosita pěvců bylo vším, na nížto to záleželo.\nGluck naproti lomu postavil děj a hudební dek la-\nmači do popředí a musel z hudby všechny přívěsky\nodstraniti a ji do krásné, jasné jednoduchosti uvésti. Po-\nskytl sborům samostatného a až dosud v tomto zpň-\nsobu nedostižného postavení, dodali orkestru velké\nvýznamnosti, anto dříve jen za nuznou a klopotnou\nharmonickou podložku pro zpěv se považoval, on jej\nrozšířil a chopil se, by požadavkům charakteristiky vy-\nhověl, takých prostředků, kteréž tehdáž neslýchány byly\njako n. př. ve sborech Skytň ve svrchu udané opeře.\nVelkého významu má napotom v Gluckových operách\ntanec a pant oni i e. Iv tomto druhu vykonal mistr\ntento velké a vzorné věci. Scénické uspořádání Gluk-\nkova balletu jest nejtěžší úlohou pro choreografa.\nGluck dal ouvertuře též vyšší význam, a pakli že\nvšechny jeho opery nepoěínají hudebním kusem této formy\ntvoří přec, aniž to by k vlastní prograuiní hudbé náležely\nvýborné obrazy dějství a uvedou ho do rozpoloženy\nmyslí, jež následujíc.mu hudebnímu dramatu odpovídá.\nNejvíce vynikající kus téhož zpňsobu je ouvertura k„lfi-\ngenii v Ani id ě;44 opera jeho „Ifigenie v Tauridě44\nnemá ouvertury. Provedení opery bylv slušné.\nMladý Leonard baron Vay z Uher, bratrovec\nnynějšího uherského kancléře , žije od nějakého casu\nv Praze, by se v zdejším konservatoriu pod panem prof.\n11. Mi Id nerem ve hraní na housle zdokonalil. Z té-\ntéž příčiny prodlívá zde Vasiljev Levarapěv z Mcskvy.\nNaše slovutná krajanka, slečna Teresa Stol-\nzova, bývalá primadona v Tiílisu (v Rusi), je nyní\nv Caři hradě u italské opery co primadonna ještě se\nznačnějším platem engažována.\nSlovanský virtuos na flétnu pan Teršák(snad\nTržák?) jenž co skladatel na týž nástroj chválně znám\njest, a kterýž mnohokrát v slovanské besedě ve Ví-\ndni účinkoval, uspořádá v listopadu zde několik koncertů.\nNašemu slovutnému skladateli, panu VácL Ho-\nrákovi dostalo se tylo dni zvláštního vyznamenání. Byl\ntotiž poctěn psaním od papežského vyslance ve Vídni,\npana deLucca, arcibiskupa zTarsusu, v němž ho týž\nvysokorodý arcipastýř žádá o opis jeho „V eni sancte,44\nkteréž se při slavnosti shromážděných zde knězi dávalo.\n„Veni sancte44 toto bylo co příloha k Daliboru. Časopis\n„Volksfreund44 se též velmi pochvalně zmínil o cinnocti\na zásluhách p. V. Horáka v oboru kostelní hudby a\npodotýká spolu výtečnou a uměleckou hru na varhany p.\nJos. Forstera, kterýž se tehdáž kvásným přednesem na\nvarhany vyznamenal.\nČeská virtuoska na housle sl. Rosa d'or ode-\nbrala se ku koncertům do Německa a anglický kapelník\np. Ptáček na své stanoviště do Leicestru.\nP. Ant. Stammberg, kapelník koncertní spo-\nlečnosti v Praze a výtečný sólista na housle, povolán za\nkapelníka k Moskevskému prvnímu pluku v 17. divisi\npěchoty ruské, kterýžto pluk v krajském městě Petrovsku\nv Saratovské gubernii leží.\nMladý náš skladatel Ludevít Procházka\nhodlá vydali v několika sešitcích sbírku siněsň (quod-\nlibetů) z národních písní ceskoslovanských pro mužský\nčtvero zpěv a žádá k tomu úceli o laskavou podporu\nskladatelů ěeských. Skladby tohoto druhu zajisté velmi\npřispívají k zábavě a zasluhují býti více pěstovány. Dou-\nfáme, že pp. skladatelově i při tomto podniknutí své vla-\nstenectví osvědčí a milerádi přispějí. Zásilky přijímá re-\ndakce „Dalibora.a\nNaše slavná krajanka, paní Jenny Dingel-\nstedtová, roz. Lutzer ova, uspořádá na všestranné prosby\nve svém rodišti Praze koncert, čímž se zajisté všem mi-\nlovníkům hudby velice zavděčí.\nCecilský spolek připravuje k svému kon-\ncertu velmi zajímavé skladby, totiž: „Das Glůck von\nEdenhall44 od Rob. Schumanna; „Stabat mater44 od Rossi-\nniho; „Die Maikonigin44 od L. Beethovena a druhý díl\nBachovy mše do H~moll.\nZpěvák p. Jo n to v, jenž v Kasselu při prvním"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "251", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.7", "texte": "Vystoupení tak skvělého výsledku dosáhl, žil, dříve než\numěleckou dráhu nastoupil, v Praze od dohazovaeství; při\ncemž však tak mnoho vydělal, že vedle své životní po-\ntřeby ještě s to byl, za vyučování zpěvu platiti. To\nčinil, jak se praví, tak skrytě, že i jeho bližší příbuzen-\nstvo ničehož o tom nevědělo, až konečně odbyv studia\njim úmysl sdělil, že divadlu se věnovati bude. Podivu-\nhodné jest, že od jeho dědečka počínajíc v jeho rodině\nláska ku zpěvu ležela; jen že jeho příbuzní nanejvejš to\nza kantory v synagogách přivedli, z nichžto jeden strýc,\njenž přítomně modleníkem v Praze jest, svým neobyčejným\norganem v nejnovějším case pozornost Sontheimovu zbudil.\n„Slovenský národní učitel\" je titul nového\nčasopisu pro učitele, pěstouny atď., jenž vydáváním a\nredakcí p. J. Sloty každých 14 dní o jednom archu\nv Banské Bystřici vychází. Odporucujeme co nejvřeleji ca-\nšopis tento, kterýž vedlé levné ceny (stojí pňlletně 1 zl.\n20 kr. r. c.) pěknými padagogickými články vyniká.\nKoncert pana Jana Seelinga, jež ve čtvr-\ntek dne 18. října v sále Konviktském odbýval, došel\nskvělého výsledku, anto koncertista zúplna všem poža-\ndavkům obecenstva vyhověl. Y panu Seelingu seznali\njsme skromného ale všestranně vzdělaného virtuosa,\njenž více na vnitřní obsah skladeb a jejich pojmutí, než\nna zevnější skvělost hledí. Hra jeho podobá se moři\nsice bez přítoku a odtoku, ano moři bez bouře, na něnržto\nse za klidné luny záři šťastně pluje; leží v ní cosi pů-\nvabného a čarovného, jež posluchače hluboce dojímá. P.\nSeeling hrál toliko své skladby a sice allegro (Es-moll),\nrondeau (G-dur), pak menší romanci nocturnu, Loreley;\ndále tři etudy (A-moll, Es-dur a G-dur), z nicžhto etudu\ndo Es na všestranné přání opakoval, konečně slyšeli jsme\npíseň v rákosí, impromptu a idyllu. V přednesu těchto skla-\ndeb osvědčil p. Seeling vytříbenou technickou sběhlost,\nčistotu, krásné pianissimo a hluboký cit jakož i všude\nnáležitý výraz, kteréžto vlastnosti mu iv Paříži skvělý\núspěch zaručily. Jeho skladby vynikají daleko nad jepi-\ncemi na hudebním obzoru, jimižto hudební nedoukové\nobecenstvo moří. Pan Fektér zpíval 3 písně, mezi nimiž\ntéž „poutníka\" od V. Tomáška a národní maďarskou\npíseň od Egressiho. Red. V druhém koncertě\ndne 28. října přednesl obecenstvu pan Jan Seeling zase\nsvé vlastní komposice. Mimo Loreley, kterouž v prv-\nním koncertě přednesl, slyšeli jsme mezi jinými dvě více\nrozšířené skladby a sice: Allegro (D-moll) a Scberzo\ncapricioso (G-molI). Obě piecy vynikají svou půvab-\nností a uměleckým zosnováním myšlenek v jeden asthetický\ncelek. Totéž platí o ostatních komposicích, avšak nemožno\nnám pomlceti, že sobě pan skladatel jiné za vzor vzal.\nV kusech většího druhu vane duch Mendelssohna a ne-\ninylímeli se též i přísného Tomáška, v menších zase\nskladbách cit velkých poetů II e n s el ta a Chopina.\nv 9 #\nČistá a pružná hra p. Scelinga by zajisté roznítila obe-\ncenstvo tím více, kdyby se k ní větší síla v úhozu při-\ndružila. Z programmních kusů, jedenáct na počet, došly\nzvláště barkarola (As dur) s poetickou a krásnou dru-\nhou větou, impromptu (A-moll), etuda (Es-moll), fanta-\nsijní kus (Cis-moll); obě poslední skladby heslem opa-\ntřené, pak Loreley (Es-dur) a idylla (A-dur) dosáhly\nVelké pochvaly a značného potlesku. V koncertě zúčastnili\nse sl. Mikova a p. Bachmann. Znamenitá volba a\nvřelý cit v přednášení písní zaručuje slečně Mikově\nvždy hlučný potlesk. Zpívala tenkrát písně C. M.z We-\nbra a F. Schuberta. Pan Bacbmann zpíval dvě písně\nod kapelníka Jahna a býval by se obecenstvu ještě více\nzavděčil, kdyby nějakou krásnou píseň českou byl\npřednesl.\n\nE. N.\n\n— Konservatorium dávalo v chrámě Dominikánském\nk svému „Veni sancte\" mši a vložky od J. Krejčího.\nByloby se obecenstvu zajisté více zavděčilo, kdyby něja-\nkou klassickou mši od Fr. Tu my neb Fr. Brixiho\nbylo provedlo.\nZdejší zpěv. spolek téměř ze samých Cechu\nsestávající provozoval ve své produkcí dne 29. října 7\nněmeckých sborů a 3 české: „Pozdravení pěvcovo\"\nod V. H. Veita, „Tam v dálí\" od Karla Slavíka\na „Nad potůčkem\" od Em. Vašá k a. České sbory se\nvelmi líbily a sbor Slavíkův byl opakován. Kdy pak\npřijdou as naši Pražští zpěváci a hudebníci k ná r o*d-\nníni u uvědomění; vždyť každá vesnice je v ohledu\ntom zahanbí.\nJelikož nás až dosud žádné odpovědi od\np. Jos. Krejčího na vyzvání ředitele hudby p. Zik. Ko-\nlešovského nedošlo, považujeme jeho mlčeni za\nztvrzení výroku p. Kolešovského a výpověd p. Krej-\nčího, že se pan Kolešovský o místo na varhanické škole\nucházel, za nepravdivou.\nHudební literatura. Esmeralda\nje titul první tištěné Hilmarovy polky, jižto obratný skla-\ndatel pan Bed. Simák koncertně uspořádal a na svůj\nnáklad vydal. Odporoučíme tuto zdařilou skladbu co nej-\nvřeleji všem milovníkům hudby a uspořadatelům\nhudebních akademií a to z dvou příčin. Máť\npolka tato cenu archeologickou; neboť byla první,\nco r. 1836 v Praze vyšla a hodí se znamenitě do pro-\ngramů hudebních akademií. Thémy polky této jsou, jak\nv originálu byly, úplně ponechány a okolo nich vine se\ndále věnec půvabních variací, které při dobrém přednesu\nkaždému pianistu skvělý výsledek zaručí. Polku „Esme-\nraldu\" lze dostali v musikalních obchodnictvích A. Ckr i-\nstofa a Kuhé, Hofman na a R. Veita v Praze za\n70 kr. r. c. jakož iv redakcí Dalibora v hostinci\nu arcivévody Štěpána. Kdo redakcí na 3 exempláry\ntéto polky 2 zl. 10 kr, r. c. franko zašle, obdrží\nčtvrtý exemplár nádavkem.\n\nZ Chrudimi. (Hudební zábava.) Zase jsme se\njednou dočkaly zábavy, jakýchž zde u nás pořídku máme.\nPan Fr. Hýra, majetník zdejšího parního mlýna, daroval\nnaší besedě 200 zl. r. c. na zakoupení nového piana,\nponěvadž se dřívější v špatném stavu nalézalo. Za po-\nděkování tomuto milovníku hudby uspořádal náš horlivý\npan Klimeš hudební zábavu, kteráž se 28. října\nv zdejší besedě odbývala. Nejdříve přednesl náš hu-\ndební zbor ouverturu z „Cikánky\" od Balfe, na to\nnásledovala řada německých čísel, a jen jako kmitající\nse hvězdičky za pošmourného večera vyskytly se také dva\nčeské z bory, a sice „Na vlast\" od Š křoup a a „Ze-\nžulinka\" od Knittla*). Při posledním bylo však viděti,\n\nI Chrudim také iiálcží k oném městům, které si tak málo\nsvé národnosti všímají! Což pak i ryze česká Chru-\ndim cizotou nacichla ? Bohužel $ neboť soudíme ~ex ungue\nleonem,\" Red,"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "252", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601101-01.1.8", "texte": "že naše obecenstvo své materské zpěv y zcela neza-\npomělo, neboť byl hlučným potleskem odměněn tak, že\nopakován byli musel. Palma toho večera patří-vsak jistě\npanu Kli 111 sov i. který nejdříve svým krásným tenorem\npíseň **) přednesl a potom velmi cituplně fantasii na\nhousle zahrál, zvláště jeho krásné „s pice a to\" hojným\npotleskem odměněno byla. Slečna Vydrová a paní Malá\npřednesly dvě písně, potom duetto z „Marty\" a hojného\npotlesku za cituplný přednes dosáhly. Sbory byly od 36\nzpěváku, ochotníků, provedeny. Jak krásně mohl by\nzde zpěvácký spolek se zřídit a působit; ale\nPo ukončené zábavě byl tanečný ples. Musíme všem\nspolmícinkujícím za jejich ochotu díky vzdáti a jen to si\nještě přejeme, aby budoucně také naší materHiiíě více\nmísta se přálo. A. M. K. E.\n(K. A.) Z Hlinská. (B. Schlagerová. Hnvličův\nsextett.) Dne 15. t. 111. zavítala k nám houslistka Barb.\nS c hlagerová , žačka p. M. Mild ne r a z Prahy.\nPřednášela, slušně jsouc doprovázena, Beriotfiv koncert,\nfantasii z „Dcery pluku\" od Alarda, čarodějské variace od\nPagnniniho, „Ptáče na stromě\" od Haušěra, fantasii z Lindy\nod Alarda, velký směs z národních písní a jiné.\nliru její můžeme nazvali výtečnou. Přemáhá s velkou\ntechnickou sběhlostí snadně a překvapujícím způsobem\nmnohdy velké obtíže skladeb naduvedených, v písních ná-\nrodních V pravdě housle její mluvily , neboť přednes její\nvyniká jemnosti, citem a jistotou. Přejeme jí zdaru 11a\npouti umělecké, jesti schopna rozširovati starou slávu Čechů,\nco znamenitých hudebníků. Dne 22. jsme opět slyšeli\nHa vličň v salonní sextet z Prahy. Ouvertura k „bron-\nzovému koni\" od Atibera, k „Vilému Tellu,\" finále ze\n„Stradelíy,\" Stínový tanec z „Dinory,\" směs „Mosaikové\nobrazy\" od Labického, jakož i skladby od Sirausse a\nVerdiho tvořily program. Hra spolku tohoto nás neuspo-\nkojila. Přednesu nesmírně vadila nejistota u jednot-\nlivých nástrojů. Chvatně se musíme zmínili o provodění\nčísla posledního. Nemůžeme skončili zprávu svou, abychom\nnevyplísnili tento sextett za jeho nešetrnost k če-\nskému obecenstvu. Program hudebníků těchto zněl\ntakto: „Programm zur musikalischen Soiitée des Ha-\nwli l s c h's ch e n Salon-Sexletts aus Prag.\" Doufáme, že\nby snad bylo prospěšnější, kdyby se český po Čechách\nputující hudebník správně česky psal a zábavy če-\nským programem' oznam o. val*). Což myslí p. Havlič,\nže německým oznámením něčeho získá? Bláhovče! Až\nbudete cestovali po Francouzsku píste své programy po\nfrancouzsku, dokud' putujete po Čechách, pište je\npo če s ko.\n(A. M.) Zfodbabýj (Beseda.) V neděli dne 28\nříjna uspořádali zde horliví páni Streblové v hostinci\n„ Pod vinohradem\" hudeb 11 í a dek lamat-d řn í tá-\nba v v nížto si. M. aL.Šťa s t n á, pak pánové Ko ü-\nbe k, Šedivý a Str e b 1 zdařilými dekťamacemi od Bur-\ngersteina, Ehrenbergera, Rubese atd. obecenstvo bavili.\nZ vokálních skladeb slyseli isme novo u pís e ň „Aj\nodpust mi slavíčku malý,\" slova od Ant. Ko rschne-\nr o v é, hudba od Alojse Sírebla, absolvovaného žáka var-\nhanické školy, kteráž byvší dobré od p. Koubka pvred-\nnešena velmi se líbila, a o tvůrčím talentu p. skladetele\nsvědčí; dále slovenskou píseň „Aj čo by bola\" od Fr.\nPivo dy, již pan Karel St re b 1 s rozmarem přednesl\na konečně píseň jarní od Suchánka, jižtu výtečný teno-\nrista p. V. Milevsky s náležitým výrazem a citem zazpíval.\nMimo tyto provedeny byly české sbory: „Vše jen ku\nchvále\" od A. Jelena „Lovecká,\" nový sbor od\nKarla Střehla, jenž pochvaly došel, valčík od Fr. Vogla\na quodlibet z českých národních p ís ní od K.\nStřehla a konečně „Kde domov můj\" v unisomi. Z pro-\ngramu toho vidno, že žijeme v Cechách a mnohé české\nale odrodile město mohlo by si z naší vesnice dobrý pří-\nklad vzíti, a následovati ty, kteří k národnímu uvědomění\ndospěli. Zvolejme s Tupým : „H all a tě m, kdo bu-\nd o u posle d 11 í!\"\n\n*) Pro titule německých skladatelů nemátne místa. Hed;\n*) Pan Ilavlič je bezpochyby rodem Němec neb Francouz,\ntak jako jsou téhož původu Sauerthal (Zavrtal), Sauko\nnig (Soukeník), Duveruoy (Důvěrný) atd., jejichžto p i*í-\njnic ní patrné o 11 am.e ek é 111 a frallcoll z sk é m původu\nsvědčí. Ostatně udělá obecenstvo české nejlépe, když ne-\nšetrnost takých hudebníků nedostavením se ku kon-\ncertu potrestá. Hed.\n\nBřetislav. Tyto dny zřídil se tu hudební sbor pod\nnaz\\6iii, „Pivní B retislavsky hudební sbor ná -\níodni,\" i Ural jiz v kavarně Gríinvidlově, jež nyní na-\nzývá se Széchenyiovskon.\nChristiania. Dne 11. října bylo zdejší nové\ndivadlo zasvěceno. Slavný virtuos na housle Ole Bull\nřídil při prvním představení orkesír.\nPaříž. Divadlo „Theatre Jyrique\" zanáší se nyní\npřípravami k provedení opery „Trojové\" od Berlioza.\nJistý mecenáš věnoval témuž divadlu 50.000 franků, by\nopera tato skvěle do scény uvedena byla.\nRílll. Kněžna Karolina Ivanovská obdržela od\npapeže potvrzení sentence, od katolického arcibiskupa Pě-\nti cli radš ke ho vyslovené, jizío sňatek s knížetem Michalem\nSayn-Wittgensteiněm se zrušuje. Kníže Wittgenstein pojat\nuž jinou choť a kněžna provdá se jak známo, za Fr. Liszta.\n\nDur a moll.\n\n(Mozart a císař Josef.) Císař Josef II. odpověděl na Mozartovu\notázku, jak se mu jeho opera »Ůnos ze Serailu\" líbí,\n„Hudba v ní jest příliš krásná pro nás sluch; škoda jen, že tak\nn aram ně mnoho not v ní máte !« „Právě tolik, jako se patří,\"\nodpověděl skladatel. ;\n\nListárna.\nPanu dopisovateli v Sedlci. Pakli že na Vás ně-\nkdo stran dopisu hanu kydá; nedělejte si z toho nic;\nnebot na sta čtenářů Vaše počínání schvaluje.\n\nV kanceláři nasem lze dostali: Všechny oddělení výtečné Prokšovy školy pro piano velmi levně. — Duetto\npro soprán a barylon z polské opery „Hálka,« ouvertury pro orkestr, sextet! a 11a 4 ruce pro piano od Aberta, Procházky\nSlavíka, Vojáčka ald., kadrilly slovanské «Přiniorčice a Lui)ice« pro rozličný orkestr a piano, Idyllu pro piano odKuhé\na výtečnou sonátu od Lad. Dusk;*."}]}