{"numero_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_sha256": "8d5c4679361aaf9d3630fb08d11ff00a947e7ce164b47eee45264a7754ee750b", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1860/12/10_01/bmtnabd_1860-12-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[277]", "page_fin": "[277]", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.1", "titre_corps": "Na srozuměnou!", "titre_sommaire": "Na srozuměnou!", "signature_source": "E. Meliš", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[277]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1102, "texte": "Na srozuměnou!\nE. Meliš.\nredaktor a nakladatel.\nShodnuv se přátelsky s p. Rob. Veitem, ustano-\nvil jsem se na tom, od nového roku 1861 Dalibora\nsvým nákladem vésti, bych jej ještě více zdokonaliti\nmohl. Z té příčiny vyzývám PT. ctěné odběratele Da-\nlibora, by i rokem 1861 se v odbírání a rozšiřování\nDalibora, jediného hudebního časopisu českého zúčast-\nnili a tím k zdokonalení téhož časopisu a k rozšíření\nhudebních vědomostí přispěli.\nKdo z pánů sběratelů na venkově peníze před-\nplatní na ctyry exempláry Dalibora naší expedici za-\nšle , obdrží pátý exemplář nádavkem. Kdo na tři\nexempláry zašle, obdrží podobiznu českého skladatele.\nDalibor stojí s poštou: ctvtleině 1 zl. 15 kr.,\npůlletně 2 zl. 30 kr., celoročně 4 zl. 60 kr. r. čís.\nPro Prahu: čtvrtletně 1 zl., půlletně 2 zl♦, célo-\nročně 4 zl. r. čís.\nPraemii, buď buď skladbu kostelní,\nobdrží jen ti, kteří se v nasí expedici (v Praze)\nv hosíinci u arcivévody Štěpána předplatí; odbě-\nratelům Pražským v naší expedicí se předplativším po-\nskytneme té výhody, že si dle libosti bud u p. Rob.\nVeita neb Kristofa a Kuhé Dalibora odbírati mohou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[277]", "page_fin": "278", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.2", "titre_corps": "Karakteristika tónin. Podává redaktor.", "titre_sommaire": "Karakteristika tónin. Podává redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[277]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.1", "debut_caractere": 1104, "fin_caractere_exclue": 3516, "texte": "Karakteristika tónin.\nPodává redaktor.\n(Pokracování.)\nJ)es-dur. Ohledem na dušeslovný význam tó-\nniny této, požaduje Des-dur, by se s ním prozřetel-\nně a delikátně zacházelo. Je to hravý tón, jenž se\nve strast i slast převrhnouti může. Smáti se neumí;\navšak pláč alespoň přec pitvořit. Dle toho mohou jen\nvelmi řídké karakiery a city v tuto tóninu položeny\nbýti. Taký karakter nalezti a psychologicko-krásově-\ndečky s tóninou touto zacházeti je úkol, k němuž dů-\nvtip, umělecký ostrohled a dokonalost' uměleckého ge-\nnia náleží. Musím se vyzni tí, že nám až dosud žádná\nskladba známa není, v nížto by dle našeho uznání tó-\nnina lato v ryzé charakteristické pravdivosti a k úpl-\nnému dosažení nepodmíněné jistoty významu se obje-\nvila. Ano nejsměleji! ésthetikové na př. Schubart a\nWagner děsí se před touto tóninou jako před strašli-\nvým mamidlem, jež ani těla ani podoby nemá, aby její\nkarakter jen poesií vylíčili se pokusili. Žavzní či-\nstý akkord Des-dur a cítící duše vidí se takřka ob-\nklopenu samými jasnějšími duševními bytnostmi. Zdaž\nradost' neb hoře, mužská vážnost neb dětinská skotá-\ncivost, zdaž vina neb nevinnost, zdaž jásání neb kví-\nlení přitom z nitra se vynoří, závisí od karakteru a\nzpůsobu užívání ostatních prostředků, kteréž hudba k vy-\nlíčení svých objekiovaných předmětů upotřebuje. Tó-\nnina tato objevuje se, mohli bychom tvrditi, toliko co\nnádherná a skvostná co nebesky krásně ozdobená bu-\ndova; aneb co snadno průsvitný oděv, krásné formy\nv kráse zvýšující, v němžto se vlastní umělecké dílo\nco takové vypíná neb jímžto se dílo ještě k větší\ndokonalosti zahaluje; neboř jsou to zvuky duchů, ethe-\nrická (nadvzdušní) řeč, ježto tónina Des-dur 5 jakož\nžádná jiná, pronáší.\nD-molL Ohledem na její dušeslovný výraz slouží\ntónina tato k vyjádření těžkomyslné ženskosti, z níž se\nspleen (hypochondrie) a páry rodí. Pročež doznívají\ntéž v Beethovenově hudbě k „Egmontu\" uchvacující\nzvuky, jež Klárčino umírání tak trefně naznačují, v tó-\nnině této; v Mozartově „Don Juan# proznívá zvláště\ntónina tato v reoitatívu a varii „Já divoch! o můj mi-\ní.\nlenče,\" jížto Doňa Anna v prudkém boji mezi bolem\na láskou zpívá. Ale též těžkomysinost vůbec, hluboký\nsmutek a úzkost, kteráž ještě nezmálomyslněla nýbrž\npilně baží po útěše boží, to vše leží v jejím oboru.\nTóniny této užívá trefně Ro.mberg ve svém „Zvonu\" u\nrecitativu mistra „Jeden vzhled na rov temný svého\njmění člověk ještě posilá\" atd."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1926, "texte": "E-dur. Patří-li se z čisté krasovědeeké stránky\nna tóninu tuto, je hlučný jásot a chechtavá radost pře-\nvládajícím karakterem této tóniny; avšak jen tak da-\nlece, dokud se onen jásot a ona radost ještě co výraz\núplného požitku považovati nemůže. E-dur a H-dur\nmají patrně mezi všemi tóninami nejkřiklavější barvi-\ntosf; dajíf se srovnali s hořící žlutí as jasnou ohňobar-\nvou, jimižto se, přidají—li se k nim rozmanité přísady,\nnejrozličnější tvary provésti dají; nikdy však nebude\ntvar tento smutkem zahalený neb vážné a vznešené bar-\nvitostí. Poukázali se dá sice v E-dur na bohabojnou\nzbožnost a slavnost; avšak nikdy se tóninou touto nedá\nzbudili skutečně cit zbožný a bohabojný, což také Schu-\nbert a Junker popírají. Posvátná láska, upřímnost, pří-\nvětivé pohlížení na božská stvoření, čistá rozkoš a ra-\ndost, jásot a tanec atd., aniž by se však povrhly v di-\nvoké vrávorání a rozpustilost to jsou obory, v nichžto\nse tóniny této nejpřirozeněji a nejpřiměřeněji užívá.\nTak na př. i Mozart ve své „Kouzelné flétně\" varii\nSarastrově „Ve síních těchto svatých\" a Boildieu ku\nsboru venkovanů v opeře „Růžomila.\"\nE-itioll.Pušeslovný význam E-moll je naivní\nženské, nevinné vyjevení lásky, nářek bez reptání,\nvzdechy málo slzami provázené, blízká naděje čisté bla-\nžeností v C-dur smířené. Tónina tato má toliko je-\ndinou barvu ; dát se porovnati s dívkou sněžně odě-\nnou, mající však na prsou růžovou pásku. S nevýslov-\nnon lahodností vstoupí se z této tóniny do základního\ntónu C-dur nazpět, kdež srdce a sluch nejúplnějšího\nuspokojení dochází.\nEs-dur. Dušeslovný kakarter tóniny této je mluva\nlásky, zbožnosti a důvěrného hovoru s Bohem. To vy-\nsvítá z Mozartovy árie v Kouzelné flétně „Toí obraz\nčarokrásný\" a z chorálu: „Kriste, mého žílí živote.\"\nNěkdy jmenuje se tónina Es tónem , jelikož\nnejvíce užívané nástroje při hudbě vojenské v Es-dur\nladěny jsou. Užívá se jich při vojenských pochodech\na taženích.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "278", "page_fin": "279", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.3", "titre_corps": "Z Leicestru v Anglicku. Kostelní hudba v Anglicku — Brousilova rodina — p. Jansa.", "titre_sommaire": "Z Leicestru v Anglicku. Kostelní hudba v Anglicku — Brousilova rodina — p. Jansa.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.2", "debut_caractere": 1928, "fin_caractere_exclue": 5148, "texte": "Z Leicestru v Anglicku.\nKostelní hudba v Anglicku — Brousilova rodina — p. Jansa.\nVyčítá se Angličanům, že jšou národem materiel-\nním a že k hudbě nejsouce schopni toto krásné umění\nzanedbávají. Jak nepravdivé a nepravé je toto tvrzení\nvysvítá z malé zkoušky hudebních poměrů v Anglicku.\nV žádné zemi nemá hudba Haendlova takové populár-\nnosti, jako v Anglicku. Nestávat víšky ba ani rodiny,\nkde by chor „Halleluja\" z oratoria „Mesiáš\" od Haen-\n«dla se denriě neprovozoval.\nKaždé město má svou „Sacred music. Society\"\n(společnost pro posvátnou hudbu) , kdež se Haendlova\noratoria, Haydnova a Mozartova díla pilně pěstují a je-\nlikož se nástrojově hudby v anglických chrámech\nneužívá, došla tím vyššího zdokonalení hudba vokální,\nkteráž jsouc doprovázena varhanami velmi dobře pro-\nspívá. Produkce ve „YVestmunster-Abtey,'' chrámu sv.\nPavla patří k nejlepším požitkům uměleckým. Bylof mi\ndopřáno, slyšeti Dra. Anthema Crofta v dotčeném chrámě,\na nemůžeme jinak než všem přátelům kostelní hudby\nodporoučeti jeho skladby, jejichžto krásný sloh a čistě\nkostelní hudbu jsme obdivovali museli. V Anglicku je\nkromě málo výminek veskrz dobrá varhanní hra a jme-\nnovitě osvědčují zdejší varhanníci z větší části hluboká\nstudia Bachových skladeb. Jak žádoucno je něco tako-\nvého v naší české vlasti, přesvědčil jsem se při svém\nposledním pobytu v Čechách ; nebof přišel jsem k smu-\ntné zkušenosti, že v mnohých českých městech trpěli-\nvost obecenstva surovou hrou varhanníků trpce se zkouší.\nVarhany mají na dlouhá léta jistou výhlídku, že zůsta-\nnou nástrojem lidu; lid má veden, ale nikoliv otřepá-\n•\nnými běhy na varhany mučen býti. Z té příčiny měl1\nby si páni učitelové předpotopnímu copařskému si-\nstému při hře varhanní odvykati. Souhlasím úplně\ns Vámi, pane redaktore, aby času přiměřená reforma\nv ohledu tomto se stala. Naší krajané, rodina fírou-\nsilova ♦) dávala nedávno zde koncert a sice při pře-\nplněném domě. Potlesk obecenstva vzrůstal při kaž-\ndém čísle programu, jmenovitě zbudila sl. Berta fantasií\nna motivy z „Dinory\" velké sensací. Mildnerovy va-\nriace na píseň „Pepíku\" jsou v Anglicku pod jmenem\n„Bohemian Carveval\" (Český karneval) známy a došly\nvšude největší obliby. Náš krajan a virtuos na hou-\nsle p. Jansa nachází se v Londýně a jak doslýchám,\npožívá tam největší vážnosti v nejvyšších kruzích, což\ntaké se vším právem zasluhuje. Zamýšlím jej pozvali\nku koncertu do Leicestru a odešlu Vám pak referáty\nzdejších anglických novin. Prozatím stůjtež zde ně-\nkterá životopisná dáta našeho slovútného krajana:\nJansa Leopold, dovedný virtuos na housle, naro-\nzen v Oustí nad Orlíci v říjnu 1795. Počátky v hudbě\n\n*) Br o u sil o v ská rodina (Antonie 11a piano, Berta na\nhousle pak miniaturně kvartetlo, sestávající z Albína\n(cello), Jana (violu), Aloísia (druhé housle) a sedmileté\nCecilie (první housle) konají od roku 1855 umělecké cesty\nse sestrou svou Berlou. Berta, výtečná virtuoska na hou-\nsle, narozená dne 9. července 1838 v Pisku. Pod profes-\nsorem Nénice-m a M. Miidncrcni zdokonalila se ve hře na\nhousle. Konala dvě umělecké cesty. Konceriovala v Ra-\nkousku, v Slezsku, v Německu, ve Francouzích a Angli-\nčanech. Od anglické královny obdarována jest za výbor-\nnou hru drahocennou jehlicí. Re(*."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "279", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 378, "texte": "obdržel zároveň s Pecháčkem a Voříškem od kantora\nJahody ve svém rodišti. Byl členem dvorního orchestru\nve Vídni 5 pak se odebral do Londýna, kdež ještě žije.\nSložil mnoho koncertníoh kusů pro housle a piano, flétnu\na cello ; mnoho trií a kvartett ; pak jedno graduale\n(op, 6) a offertorium (op. 17). Jeho skladby jsou při\ndobrém provedeni velmi vděčné, a mají do sebe též ceny."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "279", "page_fin": "279", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.4", "titre_corps": "Adolf Teršák. životopisný nástin,", "titre_sommaire": "Adolf Teršák. životopisný nástin,", "signature_source": "Redaktor", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "279", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.3", "debut_caractere": 380, "fin_caractere_exclue": 3350, "texte": "Adolf Teršák.\nživotopisný nástin,\nRedaktor\nMezi nejprvnější virtuosy ná flétnu náleží beze\nvšeho odporu Adolf Teršák, jenž od žurnalistiky\nruské „Paganinimna fletn nazván jest. Nebude\ntedy od místa, když některá životopisná dáta o našem\nkrajanu zde sdělíme.\nAdolf Teršák narodil se dne 6. dubna 1832 v Praze\na nikoliv, jak Dorpátské noviny čís. 136 od 21. listop*\n1856 mylně udávají v Sibini v Sedmihradsku. V 7 le-\ntech přestěhoval se Adolf se svým otcem do Sedmihrad,\nkdež až do 13. roku svého stáří setrval. Odešed pak\ndo Vídně, by na tamnějším konservatoriu se v hudbě\nvzdělal, učil se pod prof. Ziererem dvě leta flétně, kdež\nvždy první odměnou poctěn byl. Dokončiv studia na-\nstoupil r. 1853 cestu do Anglicka, kdež pomoci lorda\nStuarta populárním se stav cestu k potomní slávě si pro-\nklestil. Na to koncertoval v Irsku, Skotsku se skvělým\núspěchem a odebral se po 18. měsících do Paříže. I\nzde mu štěstí přálo. Teršák uspořádal tam 11 svých\nkoncertů a účinkoval mimo to v 81 rozličných koncer-\ntech s největší pochvalou. Procestovav Francii, nastou-\npil cestu přes Pyrenejské hory do Španěl, kdež v hlav-\nních městech koncertoval. Odtud odebral se\ndo Madeiry a Portaricca; než navrátil se brzy, an zde\nžlutá zimnice panovala, přes Brusel do Vídně, a pak do\nSedmihrad. Koncertuje v Bukareště obdržel ku koru-\nnování císaře ruského pozvání do Moskvy, načež do\nRus ku koncertům se odebral. V Oděsse koncertoval\nv dubnu 1856 třikrát s nesmírnou pochvalou. Tamější\nNoviny „Journal ďOdessa č. 71 r. 1856 nazývaly slaví-\nkem a Paganinem flétny. V Kišenevě dával Teršák dva\nkoncerty, pak v Kievě. Kníže Tabušín pozval ho do\nKorfu a dal mu 500 rublů náhrady za cestu. Dále dal\nse týž umělec v Rize, pak r. 1857 v Dorpátu, v Petro-\nhradě a ve Varšavě slyšeli a všude dosáhl vavřínových\nvěnců a slávy. Teršák procestoval téměř všechny hlavní\nměsta ruská, mezi jinými byl též v Kázáni, v Kateři-\nnově, Perně a Kyastě na nejzazších hranicích Rusi dale\nv Čudsku, Kurlandsku a Esthlandsku, načež se pak přes\nVaršavu do Vídně a pak do svého druhého rodiště Sed-\nmihrad navrátil. Třetí jeho cesta vedla ho do Caři—\nhradu, Athén, Smyrny a Kaira, kdež s neslýchaným vý-\nsledkem koncertoval. Odtuď konal cestu až k Pyra-\nmidám, načež přes Tersf do Říma se odebral. V Itálii\nvystoupil v hlavních městech a byl všude pochvalou ob-\nsypán. Z Itálie vrátil se do Vídně a před nedávnem\núčinkoval v besedě Brněnské. Pan Teršák účinkoval\nvždy ve Vídenských besedách od činného Hellera uspo-\nřádaných a osvědčil se co pravý umělec na svém ná-\nstroji. Ad. Teršák získal si -nejen co virtuos,\nale i obratný skladatel [chvalného 'jména. Počet jeho\nskladeb je 38, jež u Kistnera, Breitkopfa a Schotta\nvyšly. Jeho dilo (op. 19) Šest písní beze slov pro\nflétnu jsou půvabné a ne příliš těžké skladby, které\nse i na venkově snadno v besedách a akademiích pro-\nvésti dají. Op. 23 až 26 jsou skladby pro flétnu; op.\n30—38 skladby pro piano, na kterýž nástroj p. Teršák\nvelmi obratně a cituplně hraje."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "279", "page_fin": "280", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.5", "titre_corps": "Ad. Teršák a lord St .... Výjev ze života, dle anglických novin „Sunday.“ Vypravuje redaktor.", "titre_sommaire": "Ad. Teršák a lord St .... Výjev ze života, dle anglických novin „Sunday.“ Vypravuje redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "279", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.3", "debut_caractere": 3352, "fin_caractere_exclue": 4963, "texte": "Ad. Teršák a lord St ....\nVýjev ze života, dle anglických novin „Sunday.“\nVypravuje redaktor.\nTeršák přijde r. 1853 z Hamburku do Londýna.\nKdo živobytí umělců zná, snadno pochopí, že se teh-\ndáž umělcova kassa v odtoku nacházela a toliko\nnejvětší výše 3 pruských tolarů dosáhla. Virtuosové\nučí se však záhy s těžkostmi opovrhovati a největší\nodvážlivosti nejen v notovém' ale iv životním systé-\nmu podnikávali a tak přibyl Teršák k jednomu z nej-\nprvnějších hostinců, kdež se týdně 5 lib. 10. šil. pla-\ntilo. Při myšlence na jeho postavení a na výlohy, jež\nho koncerty v Londýně státi budou, zmocnila se ho\nironická zoufalost. Šelf bez plánu a účele ulicí „Ox-\nfordstreet\" dolu a čte na jistém štítě: „Jewr et Go.\nMuste-store, jde tam, a jmenuje své jméno. Obchodník\nv musikaliích zná jej dle zpráv z německých listů. Pro-\nnikající „Nic\" v Teršákově kasse zbudilo v něm ná-\npadnou melancholii a Jewr tázal se umělce po příčině\ntéhož smutku. Virtuos popisuje mu své postavení a\nobchodník dá mu 10 liber šil. S touto částkou übírá\nse Teršák nazpět. Nyní mu něco napadne, i táže se:\nKdo je největší zvláštník Londýnský? Vše je v udi-\nvení a jmenován mu vůbec svými výstřednosmi známý\na nyní 6 let juž zemřelý lord D. Stuart. Teršák strčí\nsi 60 koncertních lístků do kapsy, koupí si pár ruka-\nviček a jede k lordu. Přistáná k hotelu, žádá grooma\nlordova, aby ho ohlásil. Groom odepírá mu žádost;\navšak Teršák odstrčí jej po několika debatách na stranu\na vstoupí bez okolku. V sále najde lorda, jenž od hlavy\naž do paty šatem z červené jeleni kože oděn na ame-\nlikánské houpací sesli se kolíbal. Lord se děsí přícho-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2665, "texte": "zího a táže se: Jste Němec ? „Nikoliv,'4 odvětí Ter-\nšák, „jsem Slovan !\" Načež lord opět se kolíbaje a\nmlče, fantasiím svým se oddal. Teršák vezme, anižby\nslova promluvil, doutník se stolu, zapálí si, posadí se\ndo protější houpací stolice a počne se též houpati. Tak\nse kolíbají lorda umělec mlčíce as 10 minut. Náhle\nvrazí při silném houpání stolice do sebe a Teršák vy-\npadne. Zvednuv se, vezme nový doutník a kolíbání\npočne na novo. Konečně ptá se ho lord: „Ale co si\nžádáte ode mne?\" Teršák odvětí, že je virtuos na flé-\ntnu, a prosí lorda o protekcí. Jeho Jasnost odvětí:\n„Víte to, já také musieiruju.\" Teršák: „Jak bych to\nnevěděl? celý Londýn o tom mluví. Lord se táže:\n„Nuže, na jaký pak nástroj hraju?\" Tato otázka při-\nvedla přirozeným způsobem virtuose do trapnýek roz-\npaků. Ouzkostlivě hledí po sále a spatří na štěstí v koutě\nvelkou bas sovou trompetu. Kámen mu spadl se srdce,\na pravil: „Vaše Jasnost troubí na trompetu.\" Lord\nStuart odvětí tím lichocen: „Ano! chcete mne slyšet?\"\nTeršák: „Byl bych velice šťasten.\" Lord zavolá Gro-\noma a rozkáže mu aby dva koně osedlal. Groom chtě\nse pomstili, připraví vysokému umělci mladého skot-\nkého Pony a tu započne orginální jízda. Jak se samo\nsebou rozumí,\" zůstal Teršák, jenž na svém malém ko-\nníku nohama se půdy dotýkal, vždy za lordem pozadu.\nKonečně přikluše také i on k Hydeparku. Tam dá si\nlord od Grooma podati trompetu, a tu začne jedna z těch\nmusik, kteréžto kámen obměkčit a lidi do zůřivosti při—\nvešli mohou.\nPůl hodiny mučí se šťastný dilettant, aby jak své\nočí z hlavy tak nečlánkované tóny z trompety vytiskl.\nS velkým sebeuspokojením a při hlučné pochvale Ter-\nšákově ukončil lord svůj kus a slíbil virtuosovi v jeho\nprvním koncertě spoluúčinkovati. Zděšen nad tímto ne-\nočekávaným štěstím měl Teršák tolik přítomnosti ducha,\naby mu odpověděl: „Výkon Vaší Jasnosti byl by okra-\nsou koncertu; avšak bohužel juž jsou cedule tištěny.\"—\nNápotom vrátil se protektor a jeho svěřenec nazpět.\nUmělec chce še rozloučili, lord se táže: „kam chcete?\"\nTeršák odvětí: „Chci k svému koncertu zváti!\" Lord:\n„Máte známé?\" Teršák: „Nemám!\" Lord: „Máte kon-\ncertní lístky s sebou?\" Při přikantním nápěvu této otázky\nučiní Teršák bleskurychlou passaži do kapsy a podá\nlordovi 60 karet. Tento zdařilý výkon umělce je beze\nvší počítající kritiky přijat a bankovkou 100 lib. šter.\nuznán. Spolu rozkázal lord St. Groomovi, by zavazadla\nTeršákova z hostince do jeho pa'áoe přivezl a vybídl\numělce, by u něho bydlel. Můžeme si pomyslit, s ja-\nkou ochotností tento návrh od Teršáka přijat byl- Ter-\nšák přestěhoval se k lordovi, zůstal devět měsíců uněho\na proklestiLsi jeho protekci nejskvělejší cestu v Londýně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "280", "page_fin": "281", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.6", "titre_corps": "Večerní zábava u svaté Cecilie. Ze spisů měchotlapa Pivovárka z Matonoh. Sděluje K. St.", "titre_sommaire": "Večerní zábava u svaté Cecilie. Ze spisů měchotlapa Pivovárka z Matonoh. Sděluje K. St.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.4", "debut_caractere": 2667, "fin_caractere_exclue": 5262, "texte": "Večerní zábava u svaté Cecilie.\nZe spisů měchotlapa Pivovárka z Matonoh. Sděluje K. St.\n(Dokončení.)\nKněžna dala znamení taktírkou na pult. Hro-\nbové ticho. Zaklepala, dala takt a ouvertura započala.\nJednoduchý zvuk toniky zachvěl se ve vzduchu, nad\nníž se kvinta vznášela, jako má duševní bytnost nad\nhmotnou zeměkoulí. V kratších a kratších rytmech ozý>\nvaly se tonika s kvintou a rozmnožily výraz teskné před-\ntuchy v děsnou úzkost. Tu zavzněla veliká terc; sotva\nk uchu mému dospěla, bylo mi, jakoby veškerá nebesa\nplna serafinských zpěvů se v má prsa byla pohroužila,\nkrásná terc ale znamenala lásku. Blažen harmonickým\ntrojzvukem rozplýval jsem se v tichém vytržení, an tu\nrychlostí blesku quarta v třikrát čárkované oktávě roz-\nvlněný vzduch pronikla a terc od kvinty odloučila. Zá-\nkladní tón se stal varhanním punktem. Měnivé akkordy\nbouřily hlučíce neúnavně na horu a dolu. Na jednom\nzmenšeném septakordu seděl zlý duch a bičoval jej ar-\npeggiemi pikolovými dle světové harmonie, aby jen ji\nzahlušil. Na kanónu, jenž sluje infinitus, budovy světu\nstál kontrapunkt a pravil: Rytm v periodické stavbě času\nzanikl a harmonie světů se rozpadla. Arpeggio umlklo,\nvarhanní punkt přeskočil v terckvartakkord a unisono\nzařvaly hlasy z temných hlubin basů. Veliká generální\npřestávka pohltila vše, mne i lásku i vesmír.\nSvatý Foukal zdál se při tom všem býti velmi\nlhostejným, a použil velikou přestávku k tomu, aby mi\npošeptal, zdali tuto krátkou symfonii Berliozovu znám.\nPři tom se potutelně usmíval a když po velké přestávce\nhudba opět zazněla, vytrhoval mne v poslouchání ne-\nustále, dokládaje, že má vlastně na Berlioza nabroušeno,\njelikož do některých svých symfonií také varhany uvedl.\nPo každé takové produkcí, pravil mně, je ve varhanách\nnesmírná spousta, proto že dva a třidcet pedálů a zvláště\nhluboká hrkadla šestnácterky a dvaalřicaterky snesli ne-\nmohou, kteréž on jim ukládá, a pak prolo, že měchy\npravidelně pukají od velikého množství vzduchu, který\nse při tom spotřebuje. Také musil býti pedál, na němž\nse čtyřmi nohami hraje, na novo železem okován, po-\nněvadž je věc tak narafičena, aby jedna symfonie k vy-\nšlapání klávesů nožných úplně dostačila.\nSv. Cecilie zasedla k varhanům. Pokynula mne\najá spustil. Celou tíží svého těla mě.l jsem zapotřebí,\nabych měchové páky stlačil. Sv. Ceeilie praeludirovala.\nKaždá píšfala zdála se mi býti serafínem neb cherubí-\nnem. Velebné tóny jako chorály andělské vyvinuly se\nz zosvátného nástroje; z počátku temně a zadumčivě,\ndále jasněji a jasněji a konečně s kouzelnou dojíma-\nvostí a mocností. Tóny ty rozlušfovaly temné báje v duši"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "281", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2954, "texte": "mé a paplašovaly protivy chmurné mého vnitřního ži-\nvota. Srdce mé plavalo v sladkých slzách a abych\nVám to z krátká řekl, já se da! do brečení jako při\nfunuse mé nebožky ženy. Obrátím se a hle, i andělé\npláčem skytali; jejich slzy se však měnily v lehké sny,\nz nichž prý se utvořují lidské srdce.\nNěkdo mi zaklepal na rameno; ohlednu se a\nhle! byl to svatý David, nebeský harfenista, náru-\nživý muzikant, ale jinak velmi dobrá duše. Královskou\nkorunu měl na hlavě; po tvářích se mu hrnuly dva\npotoky slz, kteréž se strácely v šedivých vousech. Ne-\nplačte, pravil mně, vzlíkaje, neplačte, pravím, Cypriane\nPivovárku! když již při této předehře slze cedíte, co\npak, prosím Vás, budete dělat, až přijde tá velká fuga.\nProsím, přijměte šňupec ; to odvádí slzy z očí k nosu. Při\ntom mi podal svou čerstvým rapém naplněnou tabatěrku.\nMezi tím se sestoupili zpěváci po straně orkestru ve\ndva veliké sbory. Mistrovský kus umění kontrapunkt-\nního započal. Byla to ona veliká dvojitá fuga na slova:\nv\nŠpekové knedlíky, a čerstvé jitrnice. Sv. Foukal mi\nzašeptal do ucha, že je to první světské fuga, která se\nv nebi provozuje a na místě německého textu že pod-\nložen jest text český, ze zvláštní úcty k Čechům, kteří\nprý tak slavně ku předu kráčí. Mistrovské dílo to při-\njato jest s velikou pochvalou, nebo vlastně s velikým\nhřmotem. Mnozí posluchači potili se ouzkostí, že se\njirn snad nepodaří svou roznícenost dost na jevo dáti-\n„Jako v nebi tak i na zemi\" myslil jsem si a jeli-\nkož měly varhany „tacet\" zašel jsem si stranou do vý-\nklenku. Položím se do okna a koukám z nebes k ne-\nbesům. Tu se mi najednou v pravdě objevilo, co ta-\njemný a svatý zvěst o hudbě světu objevuje, nebof\nkaždá hvězda zněla v letu svém pohybujíc se v ne-\nskončené prostoře. Pohlížím k východu, odkud nejmoc-\nnější basy hučely. „Veliký koncert na začátku světa\nzpůsobený zazníval bez přestání v neobmezené prostoře\nvšehomíra a bude trvat!, dokudž světlo světů nevyhasne.\nMlíční dráha zdála se mi býti velikou partiturou. V ní\njsem četl zvuky kolem mne se rozlehající, slyším vír\nzvuků trub a bubnů začínající v nejjemnějšírn piánu a\nvzrůstající dále a dále k ohromujícímu forte! Ohromná\nrána. Uši mně zaslehly; protož otevru oči. Korbel\nmůj ležel roztříštěn na zemi ajá vedle něj. Učitelova\nkuchařka sbírala třepy. Její bílou zástěru měl jsem za\npartituru, modré šňůrky na ní za linie a špinavé fleky\nza noly.\n„Pro svatou Cecilii, pane Pivovárku, zvolala uči-\ntelovic kuchařka, co děláte, vždyf sebou házíte jako kapr\nna blátě. Všudy jsme Vás hledali kde nic, tu nic.\nSpolečnost již je u večeře, a Vy se tady válíte pod\nstolem. I u všech šlaků, zvolám, neměj mi za zlé Ka-\nčenko, ale já šlapal měchy. Opravdu, já šlapal měchy,\nnikoliv však vašemu kantorovi, nýbrž svaté Cecilii.\nKdo by to byl řekl, že já budu dnes šlapat měchy,\nnejjasnější kněžně svaté Cecilii. Spropadený ležák! hle\njdeme jižs jen aby nebylo již po hovězím! Ojá\nrád hovězí, velmi rád a zvláště s kyselým křenem!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "281", "page_fin": "284", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.7", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "281", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.5", "debut_caractere": 2956, "fin_caractere_exclue": 2977, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "282", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6490, "texte": "Opera česká. Druhý prosinec přinesl českému\nobecenstvu dávno očekávanou českou operu; byla to vsak\nlahůdka velmi hořká. Vyjma veterána pana Straka-\ntého byli zpěváci buďto v pravém smyslu slova začá-\ntečníci, nebo neschopni úloh svých. Budou-li i\npříští představení taková, nasytí se české obecenstvo brzo\ntakových lahůdek. Ostatně máme za to, aby se, pakli\nse pro českou operu dobré síly získali nemohou, obe-\ncenstvo české tak nezralými představeními netrýznilo.\nNěkolik ctitelů (dle doslechu osm) paní Pe-\nškové vydalo k jejím jmeninám pěkně vyvedenou litogra-\nfii, která má býti její podobiznou, jest to ale jak Pr. Nov.\npraví, více krásnou studií. Pod obrazem panem\nBrandejsem kresleným a u pana Farského pěkně vyvede-\nným nalézá se podpis p. Peškové pod mottem: Živo-\ntem k umění, uměním k životu, a slova: „Od mnohých\netitelův dramatických her českých.44\nNás výtečný skladatel pan Frant. Suchánek\nv Drážďanech odebral se, jsa více než rok nemocí sklíčen na\nodpočinek. Meycrbeerovy a Wagnerovy opery, v nichžto se\nnamáhati musel, jsou příčinou, jak nám týž umělec píše,\nže do pense jiti nucen byl. Pan Fr. Suchánek uvádí\npilně české písně do hudby,\nDrey s chocko vské doutníky. A. Barne-\nkov, kupec ve Vratislavi pojmenoval doutníky, jež nás\nkrajan a dvorní kapelník Alex. Dreyschock při svém po-\nbytí u něho kupoval a kouřil D r ey s ch o ck o vský mi\ndoutníky. Sto takých doutníků stojí 2 tol. 12 grošů.\nV druhém koncertě, jejž AI. Dreyschock ve\nVratislavi uspořádal, přednášel týž umělec trio (op. 1\nčís. 3.) od Beethovena a druhou větu z Kreutzerovské\nsonáty od Beethovena, pak impromptu od Chopina, svou\nromancí (op. 17) a Pinquietucře a konečně „Warum44 oď\nSchumanna a Lisztovu rhapsodii. Věhlasný umělec zbudil\nsvou báječnou technikou a hluboce promýšleným předne-\nsem nevídané a neslýchané furore.\nKoncert Zofínské akademie dne 1. pros.\nposkytl nám velmi zajímavou zabavu. Program od slovut-\nného ředitele p. L. Zvonaře trefně sestavený vyhověl ne-\njen dilettantům alebrž i znalcům hudby úplně. Ze skladeb\nv přísném slohu slyšeli jsme znamenitý a v každém\nohledu mistrovský chorál „Modleme se otci svému\" pro\n4 mužské hlasy od Jana Trojana ze XVI. století, pak\numělou a překrásným vedením hlasů vynikající fugu „In\nte domine speravi,\" od Karla Pitsch e, žalm „Wer un-\nter dern Schirm\" od Bern. Kleina a geniální závěreční\nsbor z kantaty „leh hatte viel Bekummerniss\" pro smí-\nšený sbor od J. Seb. Bacha. Z ni o d e r ní ch skla-\ndeb byly nám předvedeny národní písně pro tří—\nhlasý ženský sbor, a sice : jedna německá , dánská pak\nčeská „Daleká široká pole\" a srbská „Sto tu mlodu\ndebnje, 44kteréžto mladistvé žákyně Zofínské akademie po-\nprvé vystoupivší nejisté přednesly. Příčina nejistoty le-\nžela tu vbojácnosti; nebol již při nastoupení s rbs ké pí-\nsně bylo provedení ze strany žákyň chvalitebné. Páně\nZvonařův nejnovější sbor „Šumí labe\" je půvabná a v kaž-\ndém ohledu karakteristická skladba, která se k nejlepším\nčeským sborům připočísti může. Co číslo 6 byly prove-\ndeny národu í písně a sice: 1. švédská, 1 dánská a\ndvě české „Žežuliaka kuká\" „Tluču, tluču,44 jež\nslavný V. J. Veit výborně pro sbor uspořádal, a kteréžto\nposlední tak precisně a nuancovaně přednesené byly, že\nse na všestranné přání opětovali musely. Mimo tyto sly-\nšeli jsme effektní sbor humoristický (s echem), „Das wun-\nderbare Echo,\" od Rud. Genée a pěkný sbor „Meeresr-\nstille44 od Ant. Rubinsteina, kteréž však obecenstvo\nrozehřátí nemohly. Konečně přednesla věhlasná virtuoska\nna harfn, si. Marie Mosnerova fantasii na motivy\nz „Don Juana.44 Slečna Mosnerova zaujímá nyní snad\nnejprvnější místo mezi virtuosy na harfu. Její hra je\nuhlazená, krásná a duchaplná. Provozuje nejtěžší pas&aže\ns nejlehčí snadností á Vyniká zvláště svým pianissimem,\npůvabným glissandem a nejokrouhlejšími triilky. Její hra\nv lámaných akkordech je podivuhodná a její přednes vý-\nznamný a umělecký* Co do zevnějšího výsledko dostalo\nse všem skladbám českým takébo potlesku, že opako-\nvány býti musely, Je to patrné pokynutí slavnému vý-\naoru, jaké skladby si obecenstvo žádá. Menší obliby do-\nšly skladby od Genée a Rubinsteina. Provedení všech\nkusů bylo velmi zdařilé, začež činnému a obezřelému ře-\nditeli, p. L. Zvonaři díky vzdány buďtež. Konečně musíme\nslavný výbor ještě upozornili, aby podruhé rovnopráv-\nnost šetřil a také české programy obecenstvu podal.\nPrvní hudební a humorestický věneček, jejž\nredaktor těchto listů uspořádal, odbýval se ve středu\nv sále konviktském. Jelikož nám nepřísluší, úsudek o této\nhudební zábavě podati, sdělíme tu referát, jejž zdejší po-\nlitický list „Morgenpost(l o tomto věnečku uveřejňuje.\nVěneček tento, pravý týž list, dosáhl nejen velkého úča-\nstenství, alebrž i velmi příznivého výsledku. Quadrilla\nz národních písní od Ferd. Kellera, pro mužský sbor\nuspořádaná byla osobním řízením skladatelovým\nod 50 zpěváků tak precisně a unancovaně přednesena, že\ndvakrát opakována býi musela. Neméně líbila se na-\ndaná altistka, sl. Marie Korschnerova, kteráž píseň od\nFr. Suchánka a cenou poctěnou píseň „Má hvězdička44\n(text od Ant. K orschner ov y) od Karla Slavíka s hlu-\nbokým citem zpívala a na všestranné přání ještě humori-\nstickon píseň „Šotek44 od Bergmauna přednesla. Mladý\nskladatel pan Ed. Nápravník, hrál na piano „dithy-\nrambu\" od Vác. Tomáška a zeříra od Bed. Knittla\ns takou bravourou a elegancí, že ještě na všeobecnou\nžádost „Scherzo-Polka od Bed. Smetany a Janičar-\nský pochod od A. Rubinsteina přidal. Potlesk byl\nvelmi živý a vzrostl při přednesu chvalně známého skla-\ndatele písní Fr. P i vody ještě více. Týž umělec zpíval\n5 písní svých (u Kuché a R. Veita vydaných) s vroucím\ncitem, výtečnou výrazností a znamenitou akcentnací a zbu-\ndil svou písní „Jako krajina nebeská44 po každé sloce\nbouřlivého potlesku. Týž pěvec může ale co do voka-\nlisací, významu a způsobu přednesení mnohým\nnaším zpěvkákům za vzor sloužiti. Pan Přerhof roz-\nveselil obecenstvo svými zdařilými deklamacemi. Uspo-\nřádání téhož věnečku bylo v každém ohledu obezřelé a\nvkusuplné.\" Až dotud „Mordenpost ;44 my však musíme\nsmutnou okolnost podotknouti, že někteří páni, kteréž už\nnyní známe, pověst roztrušovali, že se v našem českem\nvěn eč k n zúmyslně písně jiných neslovanských národ-\nrodností zpívati budou. Vyhlašujem tyto lidi za bídné\nutrhače a jednání takové za uličnictví.\nKoncert ceciliánského spolku otevřel\nsvůj první koncert 21. ročníků velkou ouverturou od\nZ voua ř e. Velkolepá skladba k tragedii psaná, vyniká\nmistrným provedením, krásnou charakteristikou; postranní"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "283", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6353, "texte": "větu pokládáme za jednu z nejlepších našeho všestranného\nskladatele. Nejvíce líbilo se následující číslo, rázný čtvero-\nzpěv : „Na Prahu\" od Veita. Duetto z „Fausla\" od Spohra\npřednesl pan A p p é a jeho žačka šlečna Beutl o v a.\nPan Nachbauer zpíval velkou árii od Mozarta se značnou\npochvalou. Ballada pro solo, sbor a orchestr nedošla ta-\nkového uznání, jak by zasluhovala. Druhé oddělení tvo-\nřila A-dur synfonie od F. Mendelssohna-Barlholdyho. Druhá\nvěta byla nejlépe provedena a potleskem odměněna. Tempo\nv Menuettě bylo velmi zdlouhavé. Sál byl ve všech pro-\nstorách naplněn a pan ředitel A b t po koncertu volán.\nVe středu dne 12. t. m. bude sa v KoriAikle o\n7. hodinách večer odbývati druhý humoristický vě-\nv\nneček, v němžto dva české sbory „Šumí labe44 od\nLeop. Zvonaře a „Zpěv jinochů\" (ze 7. sešiiů Zá-\nboje) od F. Vogla provedeny budou. Dále přednesen\nbude hudební žert „Koncert pro housle na prázdné\nstruny44 od V. J. Vei ta spoluúčinkováním 10. zdatných\nčeských skladatelů a jiné skladby pro housle,\npiano a zpěv.\nNáš geniální krajan, p. J. Abert opustí, jek\nse dovídáme Stuttgart a odebeře se na uměleckou cestu\nďo Paříže.\nv\nKoncert nadějné pianistky sl. Zoííe Larse-\nno vy, žákyně Dreyschockovy, jenž se ve středu dne 28.\nlistop. v konviktě odbýval, došel příznivého výsledku.\nSI. Lar senová přednášela skladby od Dreyschocka,\nSchuinanna, Bacha atd. obratně, čistě a uhlazeně a osvěd-\nčila, že při dalších studiích velké virtuosity dosáhne.\nPřednosta zpěváckého spolku v Josefov ý ch\nDole ch pan Částka jmenován čestným údem spolku\nMiirzthalského ve Štýrsku. Diplom jest slušně ozdoben, a\nv přípisu ho doprovázejícím činí se zmínka o dlouholeté\nneúnavné a výdatné péči, kterou p. Č. věnoval a dotud\nvěnuje zvelebení mužských sborových zpěvů. Těšíme se\nz toho, že můžeme oznámiti uznání, jaké sobě tuto zí-\nskala skromě se ukrývající zásluha.\n\nZ Budĕjovic, 26. listopadu. (Zpěvácký spolek.)\n(Dokončení). Tolik jenom o „slavnosti cecilian-\nské.\" (Divné to slavení svátých, obmezuje-li se pouze\nna tančírnu!) Ustavičná a nepřetržitá k národnosti české\nnešetrnost, jakouž nás zpěváčky spolek na jevo dáva, od-\nňala nám všecku chuť, obírat! se s ním dále ; činíme jen\nještě otázku k našim Cechům, nebyl-li by čas, aby tako\noni pomyslili na zaražení spolku českého? Skoré\nse zdá, by to bylá jejich povinnost. Naši studující, kteří\nletos, mimochodně řečeno, důstojně slavili sv. Cecilii, do-\njista byli by silnou takového spolku zpěváckého podporou.\nPamatujeme se, že nějaký dopisovatel od nás nemohl ani\ndosti slov naleznouti, aby vychválil utěšené zkvétaní hndby\nv našem městě pod novým ředitelem p* Novotným;\nnám se však zdá, že tento pan dopisovatel jenom opiso-\nval chvály ze zdejšího „Wochcnblattu,\" kteréž i tu již\ndosti ochábly. Pan Novotný není pražádná akvisíce\npro naši hudbu, a zvěčnělý předchůdce jeho p. P 1 o j-\nhar, Čech i rodem i duchem, byl nejen mistrem na\nmnohé nástoje, ale i výborným skladatelem, jehož ně-\nkteré mše, troje Salvě a Miserere. ačkoli z jisté strany\nhaněny bývají, nicméně na nejvýš toho jsou hodny, aby\nse tiskem uveřejnily, a takto obecným jměním hudebního\nnárodu českého sc staly. A tak mějte za věc jistou, že\nduch národní ve svém nejvlastnějším živlu ve zpěvu to-\ntiž, nic u nás není zastoupen, a že nejvlastnější české\numění, hudba totiž, postupuje krokem račím; obé pak\nděje se proto, že p. Novotný až posuď zůstává duchem\nv Lipsku a v Němcích, nevěda, že „nechvalno nám v Něm-\ncích získat i pravdy.\"\nZ Hlinská. (K. A.) (Svátek sv. Cecilie!) Pěsto-\nvání hudby a zpěvu v směrech národních, prospívá ve-\nlice naší národnosti, a protož kdo jsi český hudebník,\npěstuj zpěv a hudbu českou. Spojenými silami, i k to-\nmuto cíli dojiti lze a prolož navrhují, aby se zřizo-\nvaly hudební spolky české po našem venkově.\nStanovy spolku takových lze snadno sestaviti. Nechí na\npočátku v malých zárodkách se započíná, jiskrou plamen\nzaložen, zajisté působením spolku a pochodem času značně\nse zástup rozmnoží. Čech hudbu a zpěv miluje, v ní\nžije, v ní umírá. Nechť spolky ty uspořádají veřejné pro-\ndukce a tak budou působit ve prospěch všeobecností. 0\nzáležitosti této není třeba dále mluvit, návrh můj jesť\nprospěšný a potřebný. Takovými spolky a přímými sna-\nhami docílilo by se krásných výsledků, nejskro vnější by\npak byl rozkvět a vývin povšechné hudby v Cechách.\nNení-li účel ten účelem každého jednotlivého hudebníka\ni hudbomila? a protož slučujme své snahy rozdrobené a\ndosáhneme cíle. Letos byla u nás památka sv. Cecilie\ndůstojně oslavena. V chrámu Páně provedenu velmi do-\nbře mše pěkná, mše Schiedermeyerova do B. Večer uspo-\nřádána hudební zábava. Slyšeli jsme zde kromě\nstarších, dobře provedených skladeb, jako ouvertury\nk Zampě, výtečný čtverozpěv Slávy květ, a Voglův\nValčík, pak: Čarodějnici, Uhlíře a dárek z cesty a více no-\nvých skladeb. Pan Sekera zazpíval výtečně pěknou pí-\nseň od Crhy: Rada, jíž p. L. H. velmi zdatně v hudbu\nuvedl. Překvapilo nás výborné pojmutí a velmi dobré\nprovedení ducha této písně způsobem nehledaným, národ-\nním. Píseň ta byla čty ry krátě opakovaná. Těšíme\nse, že nás týž skladatel brzy opět nějakým plodem své\nmusy potěší. Mimo to provedeno více tanečních skladeb\nod p. Sekery. Směs z národních písní skončil produkcí.\nChvalně se musíme též o obratném houslistovi p. H.\n•zminiti. Vzdáváme díky pp. spoluúčinkujícím za připra-\nvení tak příjemné zábavy a doufáme, že příště i ostatní\npp. hudebníci v zábavě takové se zúčastni! Jsmeť Če-\nchové, hudbymilovných Cechů synové a protož kdo\nČech jsi snahami svými usilovně h ud b u Če sk o u a její\nvývin v Čechách podporuj JS radostí sdělujeme zprávu, že se p.\nS. uvolil k cvičení ve zpěvu a že značného již došel úča-\nstenství. Okolnost ta nás naplňuje blahou nadějí, že snad\ni my budeme moci svým časem na zaražení spolku\nzpěváckého pomyslili. Jen skutečně ku předu, i my\nosvědčíme, že jsme synové zpěvního, hudbou proslulého\nnároda! Slavnost sv. Cecilie slavena zpívanou mší\n3 kroupovou do B. Ruch hudební v poslední době u\nnás se objevující jest potěšný. Doufáme, že o nových\nplodech hudebních snah v našem městě v brzce budeme\nmoci zprávy podati.\nZ Josefodolu. (Roční zpráva.) Z roční zprávy\nzdejšího spolku vyjímáme následující dáta. Spolek zdejší\nzaložen jest roku 1855 a byl 8. listopadu 1855 od\nvys. e. k. místodržitelství potvrzen. Vedení spolku svě-\nřeno jest pěti členům, z nicbžto p. Fr. Částka ředitelem"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5606, "texte": "jest. Účinkujících členů je 16 a celý spolek sestává z 5\nprvních a 4 druhých tenorů, z 5 prvních a 6 druhých\nbassů. Členové čestní jsou tri, totiž: pánové J. L. Lukeš\nv Praze, Em. Hiltscher v Králové Hradci a zesnulý\nOnd. Zóllner v Meiningách. Činnost spolku od list. 1859\naž do 31. října 1860 byla tato: Spolek shromáždil se\nk 38 produkcím a cvičením , načež pak 1 produkce\nk Schillerovské slavnosti, pět produkcí obyčejných, dva\nvýlety do Wartemberga, 1 výlet do Zvěřetic a 1 se-\nrenáda J. V. arcivévodu Albrechtu a sedm kostelních\nprodukcí dáváno bylo. Mimo to zúčastnil se spolek\npři produkcích zpěv. spolku v Mladé Bo 1 e's lav i.\nPříjmy obnášely 359 zl. 51 kr. r. č. a výlohy 273 zl.\n19 kr., z čehož 86 zl. 41 kr. co zbytek pohotově zů-\nstal. Největši podpory dostalo se zpěv. spolku od pana\nBedrtcha a Fr, Leitenbergera, z nichžto první 100 zl.,\ndruhý 50 zl. zdejšímu spolku daroval.\nZ Kamenice nad Lípou.. (Slavnost sv. Cecilie.)\nVe čtvrtek, dne 22. listopadu, na den sv Cecilie, ko-\nnal náš veledůstojný P. Vojtěch Maršálek, arcikněz,\npodporovatel to hudby kostelní, v 9 hodin, za ze-\nmřelé hudebníky, kteří pit zdejším děkanském chrámu\nposluhovali, zpívanou mši svatou. K tomu cíli sešli se\nvšíckni údové mistní kostelní hudby a byla provozována *)\nmše od Deffíoriho do C-dur. Co se provedení týče, bylo\nna zdejší síly dosti zdařilé a správné; neb p. hudeb-\nníci a zpěváci nelitovali času, aby toto zdařilé dílo na-\nstudovali. Zvláště vyznamenala se Em. Brunnerova,\ndcera p. ředitele kůru. Za Graduale bylo vloženo „Ave\nMaria\" od T. Horálka a Offcrtoriuin od J. Fúhrera\ndo A-moll. Co se naši hudby kostelní do týče, můžeme\nbýti jistě v celku spokojeni, zvláště o vétších slavnostech.\nBylo by ale žádoucno, kdyby se ve prospěch vlastní pp.\nučitelové čtyr fil. škol častěji v provozování kostelních\nskladeb zúčastňovali, tím by podstatně zdejší kostelní\nhudbě prospěli.\n(A. V.) Z Pardubic. Dne 5. pros. (Pěstování\nkostelní hudby. Slavnost sv. Cecilie. Zastaveníčko.\nVojenská kapeía.—) Dlouhý čas juž uplynul, co jsem\npero do rukou nevzal, bych sděliti mohl, jak naše ko-\nstělní hudba pokročila a se zdokonalila ; a komu tu\nmám chválu vždáti, nežli samému řediteli kuru p. Mu-\nžíkovi, jenž nyní neunaveně pilen jest a se všemožně\nstará, by chrámová hudba vždy důstojným způsobem za-\nstoupena byla. Drží zkoušky na výtečné skladby a umí\nsi svým vlídným chováním získati hudebních sil. Na\nden sv. Cecilie bylo mi dopřáno slyšeti výtečnou mši od\nHaydna do C-dur; graduale (čtverozpěv pro čtyry mužské\nhlasy) od Vitáska a Offertorium terzetto od Ryby. Ze\nse všechny tyto skladby od pánů diletantů velmi obezřele\na precizně provedly, není třeba podotýkati. Večír téhož\ndne slavila se u pana Mužíka sv. Cecilie provedením a\npěním českých sborů ze Záboje a kde se mimo\npánů učitelů i několik úředníků a slečinek zúčastnilo. Na\nden 3. pros. večír učinil sbor učitelský, čítající 15 osob\nku jmeninám školnímu dozorci, důstojnému panu děkanovi\nFrant. Xav. Černému zastavenícko, kdež se tri české\nskladby: „Tys přítel nám,\" od Jelena. „Dlouho buď\nzdráv,\" od Jelena a „Pozdraveni pěvcova\" od V. J.\nVeita (ze Záboje) cituplně přednesly. Též slusno po-\ndotknout!, že z 15. osob sestávající sbor zdejšího učitel-\nstva a pan ředitel školní více méně musikalně vycvi-\nčeni jsou. Vojenská kapella, která drive před budovou\npana plukovuíka na zelenem předměstí serenádu držívala,\nvzala nyní své stanovisko v odeonském sále „Na\nVeselce\", kde vždy v neděli a čtvrtek několik krásných\nskladeb přednáší. V neděli 3. t. m. hrála též potpouri\nod p. Zin ke, kde též Polka, příchod vlaků naznačující\nprovedena byla. V sobotu na den Panny Marie bude\nse provozovat velká mše od Fiihrera.\n*) Vedením ředitele kuru panem L. Brunnerem. Dop.\n\nV. G.\n(B) Brno. Dne 4. t. m. odbývala se tu skvělá\nbeseda, v nížto jsme výtečné sbory a sice „Utonulá\"\nod P. Křižko v s kého a „Kytka ze slovanských\nnárodních písní\" velmi presisné provedené slyšeli. P. Kříž—\nkovaký, jenž oba sboryř ídil, byl hlučnou pochvalou odmě-\nněn. Na to přednášel obratný celista pan Březina\nskladbu „Piece serieuse\" od Kummera cituplně a velmi\nzdařile. Neméně vynikla jsi. Dubaylova, kteráž se\npřednesem „Caprice na české národní písné\" od Jul.\nSchulkofa co nadná pianistka osvědčila. Dále přednášela\nsl. Fr. Han áčko vás rozmarem deklainaci od Rubše a\ndošla jako dva předešlí hojného potlesku. Králem teto\nbesedy byl bez odporu slovútný národní pěvec p. J. L.\nLukeš z Prahy, jenž s nedostižnou umělostí, pravdivo-\nstí as nejvřelejsím citem některé národní písně zpíval a\nposluchače „Sirotkem\" v pravém smyslu slova rozplakal.\nNsdšení bylo nesmírné a potlesk bez konce.\nLondýn. Balfé, skladatel opery „Cikánky\" slóži\nopět novou operu.\nZ Petrohradu. První koncert ruské společ-\nnosti měl se dne 24. listopadu provozovati. Program\nbyl následný: Ouvertura a introdukce k opeře „Život za\nCára\" od Glinky; koncert (G-dur) od Beethovena, před-\nnese p. Ant. Rubinstein; ouvertura „Abenceragen\" od\nCherubiniho; Kronungs-Antbem (D-úur) od Hándela;\nsymfonie (Es-dur) od Schumanna. Pro veřejný smutek\nza zemřelou cárovu matku muselo se od toho koncertu\nupustili. Náhradu poskytnou přátelům hudby poživuhojné\nvečerní zábavy, které se každou sobotu u Rubinsteina\nodbývají. Nový způsob zavdalo jim letos ještě spoluúčiu-\nkování znamenitého houslisty Jindřicha Wi e ni a wskéh o,\njenž mistrnou hrou a nevyčerpaným rozmarem se vyzna-\nmenává.\n\nVideň. Staveniště pro nové dvorní operní divadlo\nbylo dne 12.m. m. vytýčeno. Nachází se mezi\nkorutánskou branou a náměstní ulicí, má 57 sáhů délky\na 50 šířky a tvoří přímohran. Jak se proslýchá, za-\npočne prý stavba v měsíci březnu 1861."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "281", "page_fin": "281", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "281", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.5", "debut_caractere": 2969, "fin_caractere_exclue": 2977, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "281", "page_fin": "281", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Stavovské divadlo, 1. prosince. Pan Fektér", "titre_sommaire": "Stavovské divadlo, 1. prosince. Pan Fektér", "signature_source": "E", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "281", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.5", "debut_caractere": 2979, "fin_caractere_exclue": 5049, "texte": "E.\nStavovské divadlo, 1. prosince. Pan Fektér\nzvolil k svému příjmu zpěvohru, „die Ballnacht.\" Seribovo\nlibretto obsahuje původně historikou látku; měla-li\nse opera vsak dávati, musela se později jména osob i\nnázev změnili. Auberova hudba této velké zpěvohry ne-\npřipustí žádného porovnání s hudbou k opeře „Němá\nz Portici je však předce čilá, živá a překrásnými my-\nšlenkami oplývající. Některých krásných výše sahajících,\ndramatických momentu nelze upřít; k těm počítáme scény\ndruhého a třetího jednání. V pátém jednání podá osudný\nmaškarní bál bohatou a vhodnou příležitost k skvělému\nballletu. Po veselém rozmaru mask působí poslední scéna\nvelmi zadumčivý dojem, tím více, an strakaté a fantasické\noděvy klečícího shromáždění před umírajícím vejvodou\nOlafem křiklavou neshodnost k vážnosti výjevu tvoří. Při\ndnešním provedení nalezla však režie, a pan balletní mistr\nza slušné, taneční melodie od komponisty psané odstraniti,\na místo ní otřepanou a banální hudbou obecenstvo vy-\nčastovati. Zpěváci měli vesměs těžkou úlohu, an výtečné\nobsazení opery této před několika lety v dobré paměti\nobecenstvu utkvělo. Pan beneíiciant (OJaf) sobě dobře\njak ve hře tak ve zpěvu počínal; nemožno vsak zatajiti\npřání, jak rádi by jsme pana Reichla v tomto úkolu spa-\ntřili. Slečna Luccova (Melanie) vpraví se vbrzku do\nkaždé úlohy ; nezdala se vsak slečna tdnkráte býti svého\nhlasu dosti mocna. Pakliže pan Hertzsch (Reuterholm)\npana Steinecke ve zpěvu předčil, ostal v provedení dra-\nmatickém pozadu. Podobně a hůře se vedlo slečně Kug-\nlerové (Arvedson). Krásný děj opery udržel velmi četné\nobecenstvo až do konce ve velké napnutosti. Pan Fe k-\ntér byl vlídně přivítán a několikráte se slečnou Lucco-\nvou vyvolán. Terzett od pánu Hertzsche, Eilerse\n(Dehorn) a Nachbauera (Warting) přednesen, byl pro\nsvou precisnost hlučným potleskem odměněn. Opera ne-\nmajíc v pospolných kusech žádných těžkostí, byla slušně\nprovedena. V opeře „Trobadour\" od Verdiho, která se\n4. prosince dávala, dala se slečna Brennerova za\nchuravou oznámili, Pan Fektér opakoval jako jindy\nsvou velkou arií."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "282", "page_fin": "283", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.7.2", "titre_corps": "Opera česká. Druhý prosinec přinesl českému", "titre_sommaire": "Opera česká. Druhý prosinec přinesl českému", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "282", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6490, "texte": "Opera česká. Druhý prosinec přinesl českému\nobecenstvu dávno očekávanou českou operu; byla to vsak\nlahůdka velmi hořká. Vyjma veterána pana Straka-\ntého byli zpěváci buďto v pravém smyslu slova začá-\ntečníci, nebo neschopni úloh svých. Budou-li i\npříští představení taková, nasytí se české obecenstvo brzo\ntakových lahůdek. Ostatně máme za to, aby se, pakli\nse pro českou operu dobré síly získali nemohou, obe-\ncenstvo české tak nezralými představeními netrýznilo.\nNěkolik ctitelů (dle doslechu osm) paní Pe-\nškové vydalo k jejím jmeninám pěkně vyvedenou litogra-\nfii, která má býti její podobiznou, jest to ale jak Pr. Nov.\npraví, více krásnou studií. Pod obrazem panem\nBrandejsem kresleným a u pana Farského pěkně vyvede-\nným nalézá se podpis p. Peškové pod mottem: Živo-\ntem k umění, uměním k životu, a slova: „Od mnohých\netitelův dramatických her českých.44\nNás výtečný skladatel pan Frant. Suchánek\nv Drážďanech odebral se, jsa více než rok nemocí sklíčen na\nodpočinek. Meycrbeerovy a Wagnerovy opery, v nichžto se\nnamáhati musel, jsou příčinou, jak nám týž umělec píše,\nže do pense jiti nucen byl. Pan Fr. Suchánek uvádí\npilně české písně do hudby,\nDrey s chocko vské doutníky. A. Barne-\nkov, kupec ve Vratislavi pojmenoval doutníky, jež nás\nkrajan a dvorní kapelník Alex. Dreyschock při svém po-\nbytí u něho kupoval a kouřil D r ey s ch o ck o vský mi\ndoutníky. Sto takých doutníků stojí 2 tol. 12 grošů.\nV druhém koncertě, jejž AI. Dreyschock ve\nVratislavi uspořádal, přednášel týž umělec trio (op. 1\nčís. 3.) od Beethovena a druhou větu z Kreutzerovské\nsonáty od Beethovena, pak impromptu od Chopina, svou\nromancí (op. 17) a Pinquietucře a konečně „Warum44 oď\nSchumanna a Lisztovu rhapsodii. Věhlasný umělec zbudil\nsvou báječnou technikou a hluboce promýšleným předne-\nsem nevídané a neslýchané furore.\nKoncert Zofínské akademie dne 1. pros.\nposkytl nám velmi zajímavou zabavu. Program od slovut-\nného ředitele p. L. Zvonaře trefně sestavený vyhověl ne-\njen dilettantům alebrž i znalcům hudby úplně. Ze skladeb\nv přísném slohu slyšeli jsme znamenitý a v každém\nohledu mistrovský chorál „Modleme se otci svému\" pro\n4 mužské hlasy od Jana Trojana ze XVI. století, pak\numělou a překrásným vedením hlasů vynikající fugu „In\nte domine speravi,\" od Karla Pitsch e, žalm „Wer un-\nter dern Schirm\" od Bern. Kleina a geniální závěreční\nsbor z kantaty „leh hatte viel Bekummerniss\" pro smí-\nšený sbor od J. Seb. Bacha. Z ni o d e r ní ch skla-\ndeb byly nám předvedeny národní písně pro tří—\nhlasý ženský sbor, a sice : jedna německá , dánská pak\nčeská „Daleká široká pole\" a srbská „Sto tu mlodu\ndebnje, 44kteréžto mladistvé žákyně Zofínské akademie po-\nprvé vystoupivší nejisté přednesly. Příčina nejistoty le-\nžela tu vbojácnosti; nebol již při nastoupení s rbs ké pí-\nsně bylo provedení ze strany žákyň chvalitebné. Páně\nZvonařův nejnovější sbor „Šumí labe\" je půvabná a v kaž-\ndém ohledu karakteristická skladba, která se k nejlepším\nčeským sborům připočísti může. Co číslo 6 byly prove-\ndeny národu í písně a sice: 1. švédská, 1 dánská a\ndvě české „Žežuliaka kuká\" „Tluču, tluču,44 jež\nslavný V. J. Veit výborně pro sbor uspořádal, a kteréžto\nposlední tak precisně a nuancovaně přednesené byly, že\nse na všestranné přání opětovali musely. Mimo tyto sly-\nšeli jsme effektní sbor humoristický (s echem), „Das wun-\nderbare Echo,\" od Rud. Genée a pěkný sbor „Meeresr-\nstille44 od Ant. Rubinsteina, kteréž však obecenstvo\nrozehřátí nemohly. Konečně přednesla věhlasná virtuoska\nna harfn, si. Marie Mosnerova fantasii na motivy\nz „Don Juana.44 Slečna Mosnerova zaujímá nyní snad\nnejprvnější místo mezi virtuosy na harfu. Její hra je\nuhlazená, krásná a duchaplná. Provozuje nejtěžší pas&aže\ns nejlehčí snadností á Vyniká zvláště svým pianissimem,\npůvabným glissandem a nejokrouhlejšími triilky. Její hra\nv lámaných akkordech je podivuhodná a její přednes vý-\nznamný a umělecký* Co do zevnějšího výsledko dostalo\nse všem skladbám českým takébo potlesku, že opako-\nvány býti musely, Je to patrné pokynutí slavnému vý-\naoru, jaké skladby si obecenstvo žádá. Menší obliby do-\nšly skladby od Genée a Rubinsteina. Provedení všech\nkusů bylo velmi zdařilé, začež činnému a obezřelému ře-\nditeli, p. L. Zvonaři díky vzdány buďtež. Konečně musíme\nslavný výbor ještě upozornili, aby podruhé rovnopráv-\nnost šetřil a také české programy obecenstvu podal.\nPrvní hudební a humorestický věneček, jejž\nredaktor těchto listů uspořádal, odbýval se ve středu\nv sále konviktském. Jelikož nám nepřísluší, úsudek o této\nhudební zábavě podati, sdělíme tu referát, jejž zdejší po-\nlitický list „Morgenpost(l o tomto věnečku uveřejňuje.\nVěneček tento, pravý týž list, dosáhl nejen velkého úča-\nstenství, alebrž i velmi příznivého výsledku. Quadrilla\nz národních písní od Ferd. Kellera, pro mužský sbor\nuspořádaná byla osobním řízením skladatelovým\nod 50 zpěváků tak precisně a unancovaně přednesena, že\ndvakrát opakována býi musela. Neméně líbila se na-\ndaná altistka, sl. Marie Korschnerova, kteráž píseň od\nFr. Suchánka a cenou poctěnou píseň „Má hvězdička44\n(text od Ant. K orschner ov y) od Karla Slavíka s hlu-\nbokým citem zpívala a na všestranné přání ještě humori-\nstickon píseň „Šotek44 od Bergmauna přednesla. Mladý\nskladatel pan Ed. Nápravník, hrál na piano „dithy-\nrambu\" od Vác. Tomáška a zeříra od Bed. Knittla\ns takou bravourou a elegancí, že ještě na všeobecnou\nžádost „Scherzo-Polka od Bed. Smetany a Janičar-\nský pochod od A. Rubinsteina přidal. Potlesk byl\nvelmi živý a vzrostl při přednesu chvalně známého skla-\ndatele písní Fr. P i vody ještě více. Týž umělec zpíval\n5 písní svých (u Kuché a R. Veita vydaných) s vroucím\ncitem, výtečnou výrazností a znamenitou akcentnací a zbu-\ndil svou písní „Jako krajina nebeská44 po každé sloce\nbouřlivého potlesku. Týž pěvec může ale co do voka-\nlisací, významu a způsobu přednesení mnohým\nnaším zpěvkákům za vzor sloužiti. Pan Přerhof roz-\nveselil obecenstvo svými zdařilými deklamacemi. Uspo-\nřádání téhož věnečku bylo v každém ohledu obezřelé a\nvkusuplné.\" Až dotud „Mordenpost ;44 my však musíme\nsmutnou okolnost podotknouti, že někteří páni, kteréž už\nnyní známe, pověst roztrušovali, že se v našem českem\nvěn eč k n zúmyslně písně jiných neslovanských národ-\nrodností zpívati budou. Vyhlašujem tyto lidi za bídné\nutrhače a jednání takové za uličnictví.\nKoncert ceciliánského spolku otevřel\nsvůj první koncert 21. ročníků velkou ouverturou od\nZ voua ř e. Velkolepá skladba k tragedii psaná, vyniká\nmistrným provedením, krásnou charakteristikou; postranní"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "283", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1859, "texte": "větu pokládáme za jednu z nejlepších našeho všestranného\nskladatele. Nejvíce líbilo se následující číslo, rázný čtvero-\nzpěv : „Na Prahu\" od Veita. Duetto z „Fausla\" od Spohra\npřednesl pan A p p é a jeho žačka šlečna Beutl o v a.\nPan Nachbauer zpíval velkou árii od Mozarta se značnou\npochvalou. Ballada pro solo, sbor a orchestr nedošla ta-\nkového uznání, jak by zasluhovala. Druhé oddělení tvo-\nřila A-dur synfonie od F. Mendelssohna-Barlholdyho. Druhá\nvěta byla nejlépe provedena a potleskem odměněna. Tempo\nv Menuettě bylo velmi zdlouhavé. Sál byl ve všech pro-\nstorách naplněn a pan ředitel A b t po koncertu volán.\nVe středu dne 12. t. m. bude sa v KoriAikle o\n7. hodinách večer odbývati druhý humoristický vě-\nv\nneček, v němžto dva české sbory „Šumí labe44 od\nLeop. Zvonaře a „Zpěv jinochů\" (ze 7. sešiiů Zá-\nboje) od F. Vogla provedeny budou. Dále přednesen\nbude hudební žert „Koncert pro housle na prázdné\nstruny44 od V. J. Vei ta spoluúčinkováním 10. zdatných\nčeských skladatelů a jiné skladby pro housle,\npiano a zpěv.\nNáš geniální krajan, p. J. Abert opustí, jek\nse dovídáme Stuttgart a odebeře se na uměleckou cestu\nďo Paříže.\nv\nKoncert nadějné pianistky sl. Zoííe Larse-\nno vy, žákyně Dreyschockovy, jenž se ve středu dne 28.\nlistop. v konviktě odbýval, došel příznivého výsledku.\nSI. Lar senová přednášela skladby od Dreyschocka,\nSchuinanna, Bacha atd. obratně, čistě a uhlazeně a osvěd-\nčila, že při dalších studiích velké virtuosity dosáhne.\nPřednosta zpěváckého spolku v Josefov ý ch\nDole ch pan Částka jmenován čestným údem spolku\nMiirzthalského ve Štýrsku. Diplom jest slušně ozdoben, a\nv přípisu ho doprovázejícím činí se zmínka o dlouholeté\nneúnavné a výdatné péči, kterou p. Č. věnoval a dotud\nvěnuje zvelebení mužských sborových zpěvů. Těšíme se\nz toho, že můžeme oznámiti uznání, jaké sobě tuto zí-\nskala skromě se ukrývající zásluha."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "283", "page_fin": "284", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.7.3", "titre_corps": "Z Budĕjovic, 26. listopadu. (Zpěvácký spolek.)", "titre_sommaire": "Z Budĕjovic, 26. listopadu. (Zpěvácký spolek.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "283", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.7", "debut_caractere": 1861, "fin_caractere_exclue": 6353, "texte": "Z Budĕjovic, 26. listopadu. (Zpěvácký spolek.)\n(Dokončení). Tolik jenom o „slavnosti cecilian-\nské.\" (Divné to slavení svátých, obmezuje-li se pouze\nna tančírnu!) Ustavičná a nepřetržitá k národnosti české\nnešetrnost, jakouž nás zpěváčky spolek na jevo dáva, od-\nňala nám všecku chuť, obírat! se s ním dále ; činíme jen\nještě otázku k našim Cechům, nebyl-li by čas, aby tako\noni pomyslili na zaražení spolku českého? Skoré\nse zdá, by to bylá jejich povinnost. Naši studující, kteří\nletos, mimochodně řečeno, důstojně slavili sv. Cecilii, do-\njista byli by silnou takového spolku zpěváckého podporou.\nPamatujeme se, že nějaký dopisovatel od nás nemohl ani\ndosti slov naleznouti, aby vychválil utěšené zkvétaní hndby\nv našem městě pod novým ředitelem p* Novotným;\nnám se však zdá, že tento pan dopisovatel jenom opiso-\nval chvály ze zdejšího „Wochcnblattu,\" kteréž i tu již\ndosti ochábly. Pan Novotný není pražádná akvisíce\npro naši hudbu, a zvěčnělý předchůdce jeho p. P 1 o j-\nhar, Čech i rodem i duchem, byl nejen mistrem na\nmnohé nástoje, ale i výborným skladatelem, jehož ně-\nkteré mše, troje Salvě a Miserere. ačkoli z jisté strany\nhaněny bývají, nicméně na nejvýš toho jsou hodny, aby\nse tiskem uveřejnily, a takto obecným jměním hudebního\nnárodu českého sc staly. A tak mějte za věc jistou, že\nduch národní ve svém nejvlastnějším živlu ve zpěvu to-\ntiž, nic u nás není zastoupen, a že nejvlastnější české\numění, hudba totiž, postupuje krokem račím; obé pak\nděje se proto, že p. Novotný až posuď zůstává duchem\nv Lipsku a v Němcích, nevěda, že „nechvalno nám v Něm-\ncích získat i pravdy.\"\nZ Hlinská. (K. A.) (Svátek sv. Cecilie!) Pěsto-\nvání hudby a zpěvu v směrech národních, prospívá ve-\nlice naší národnosti, a protož kdo jsi český hudebník,\npěstuj zpěv a hudbu českou. Spojenými silami, i k to-\nmuto cíli dojiti lze a prolož navrhují, aby se zřizo-\nvaly hudební spolky české po našem venkově.\nStanovy spolku takových lze snadno sestaviti. Nechí na\npočátku v malých zárodkách se započíná, jiskrou plamen\nzaložen, zajisté působením spolku a pochodem času značně\nse zástup rozmnoží. Čech hudbu a zpěv miluje, v ní\nžije, v ní umírá. Nechť spolky ty uspořádají veřejné pro-\ndukce a tak budou působit ve prospěch všeobecností. 0\nzáležitosti této není třeba dále mluvit, návrh můj jesť\nprospěšný a potřebný. Takovými spolky a přímými sna-\nhami docílilo by se krásných výsledků, nejskro vnější by\npak byl rozkvět a vývin povšechné hudby v Cechách.\nNení-li účel ten účelem každého jednotlivého hudebníka\ni hudbomila? a protož slučujme své snahy rozdrobené a\ndosáhneme cíle. Letos byla u nás památka sv. Cecilie\ndůstojně oslavena. V chrámu Páně provedenu velmi do-\nbře mše pěkná, mše Schiedermeyerova do B. Večer uspo-\nřádána hudební zábava. Slyšeli jsme zde kromě\nstarších, dobře provedených skladeb, jako ouvertury\nk Zampě, výtečný čtverozpěv Slávy květ, a Voglův\nValčík, pak: Čarodějnici, Uhlíře a dárek z cesty a více no-\nvých skladeb. Pan Sekera zazpíval výtečně pěknou pí-\nseň od Crhy: Rada, jíž p. L. H. velmi zdatně v hudbu\nuvedl. Překvapilo nás výborné pojmutí a velmi dobré\nprovedení ducha této písně způsobem nehledaným, národ-\nním. Píseň ta byla čty ry krátě opakovaná. Těšíme\nse, že nás týž skladatel brzy opět nějakým plodem své\nmusy potěší. Mimo to provedeno více tanečních skladeb\nod p. Sekery. Směs z národních písní skončil produkcí.\nChvalně se musíme též o obratném houslistovi p. H.\n•zminiti. Vzdáváme díky pp. spoluúčinkujícím za připra-\nvení tak příjemné zábavy a doufáme, že příště i ostatní\npp. hudebníci v zábavě takové se zúčastni! Jsmeť Če-\nchové, hudbymilovných Cechů synové a protož kdo\nČech jsi snahami svými usilovně h ud b u Če sk o u a její\nvývin v Čechách podporuj JS radostí sdělujeme zprávu, že se p.\nS. uvolil k cvičení ve zpěvu a že značného již došel úča-\nstenství. Okolnost ta nás naplňuje blahou nadějí, že snad\ni my budeme moci svým časem na zaražení spolku\nzpěváckého pomyslili. Jen skutečně ku předu, i my\nosvědčíme, že jsme synové zpěvního, hudbou proslulého\nnároda! Slavnost sv. Cecilie slavena zpívanou mší\n3 kroupovou do B. Ruch hudební v poslední době u\nnás se objevující jest potěšný. Doufáme, že o nových\nplodech hudebních snah v našem městě v brzce budeme\nmoci zprávy podati.\nZ Josefodolu. (Roční zpráva.) Z roční zprávy\nzdejšího spolku vyjímáme následující dáta. Spolek zdejší\nzaložen jest roku 1855 a byl 8. listopadu 1855 od\nvys. e. k. místodržitelství potvrzen. Vedení spolku svě-\nřeno jest pěti členům, z nicbžto p. Fr. Částka ředitelem"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3715, "texte": "jest. Účinkujících členů je 16 a celý spolek sestává z 5\nprvních a 4 druhých tenorů, z 5 prvních a 6 druhých\nbassů. Členové čestní jsou tri, totiž: pánové J. L. Lukeš\nv Praze, Em. Hiltscher v Králové Hradci a zesnulý\nOnd. Zóllner v Meiningách. Činnost spolku od list. 1859\naž do 31. října 1860 byla tato: Spolek shromáždil se\nk 38 produkcím a cvičením , načež pak 1 produkce\nk Schillerovské slavnosti, pět produkcí obyčejných, dva\nvýlety do Wartemberga, 1 výlet do Zvěřetic a 1 se-\nrenáda J. V. arcivévodu Albrechtu a sedm kostelních\nprodukcí dáváno bylo. Mimo to zúčastnil se spolek\npři produkcích zpěv. spolku v Mladé Bo 1 e's lav i.\nPříjmy obnášely 359 zl. 51 kr. r. č. a výlohy 273 zl.\n19 kr., z čehož 86 zl. 41 kr. co zbytek pohotově zů-\nstal. Největši podpory dostalo se zpěv. spolku od pana\nBedrtcha a Fr, Leitenbergera, z nichžto první 100 zl.,\ndruhý 50 zl. zdejšímu spolku daroval.\nZ Kamenice nad Lípou.. (Slavnost sv. Cecilie.)\nVe čtvrtek, dne 22. listopadu, na den sv Cecilie, ko-\nnal náš veledůstojný P. Vojtěch Maršálek, arcikněz,\npodporovatel to hudby kostelní, v 9 hodin, za ze-\nmřelé hudebníky, kteří pit zdejším děkanském chrámu\nposluhovali, zpívanou mši svatou. K tomu cíli sešli se\nvšíckni údové mistní kostelní hudby a byla provozována *)\nmše od Deffíoriho do C-dur. Co se provedení týče, bylo\nna zdejší síly dosti zdařilé a správné; neb p. hudeb-\nníci a zpěváci nelitovali času, aby toto zdařilé dílo na-\nstudovali. Zvláště vyznamenala se Em. Brunnerova,\ndcera p. ředitele kůru. Za Graduale bylo vloženo „Ave\nMaria\" od T. Horálka a Offcrtoriuin od J. Fúhrera\ndo A-moll. Co se naši hudby kostelní do týče, můžeme\nbýti jistě v celku spokojeni, zvláště o vétších slavnostech.\nBylo by ale žádoucno, kdyby se ve prospěch vlastní pp.\nučitelové čtyr fil. škol častěji v provozování kostelních\nskladeb zúčastňovali, tím by podstatně zdejší kostelní\nhudbě prospěli.\n(A. V.) Z Pardubic. Dne 5. pros. (Pěstování\nkostelní hudby. Slavnost sv. Cecilie. Zastaveníčko.\nVojenská kapeía.—) Dlouhý čas juž uplynul, co jsem\npero do rukou nevzal, bych sděliti mohl, jak naše ko-\nstělní hudba pokročila a se zdokonalila ; a komu tu\nmám chválu vždáti, nežli samému řediteli kuru p. Mu-\nžíkovi, jenž nyní neunaveně pilen jest a se všemožně\nstará, by chrámová hudba vždy důstojným způsobem za-\nstoupena byla. Drží zkoušky na výtečné skladby a umí\nsi svým vlídným chováním získati hudebních sil. Na\nden sv. Cecilie bylo mi dopřáno slyšeti výtečnou mši od\nHaydna do C-dur; graduale (čtverozpěv pro čtyry mužské\nhlasy) od Vitáska a Offertorium terzetto od Ryby. Ze\nse všechny tyto skladby od pánů diletantů velmi obezřele\na precizně provedly, není třeba podotýkati. Večír téhož\ndne slavila se u pana Mužíka sv. Cecilie provedením a\npěním českých sborů ze Záboje a kde se mimo\npánů učitelů i několik úředníků a slečinek zúčastnilo. Na\nden 3. pros. večír učinil sbor učitelský, čítající 15 osob\nku jmeninám školnímu dozorci, důstojnému panu děkanovi\nFrant. Xav. Černému zastavenícko, kdež se tri české\nskladby: „Tys přítel nám,\" od Jelena. „Dlouho buď\nzdráv,\" od Jelena a „Pozdraveni pěvcova\" od V. J.\nVeita (ze Záboje) cituplně přednesly. Též slusno po-\ndotknout!, že z 15. osob sestávající sbor zdejšího učitel-\nstva a pan ředitel školní více méně musikalně vycvi-\nčeni jsou. Vojenská kapella, která drive před budovou\npana plukovuíka na zelenem předměstí serenádu držívala,\nvzala nyní své stanovisko v odeonském sále „Na\nVeselce\", kde vždy v neděli a čtvrtek několik krásných\nskladeb přednáší. V neděli 3. t. m. hrála též potpouri\nod p. Zin ke, kde též Polka, příchod vlaků naznačující\nprovedena byla. V sobotu na den Panny Marie bude\nse provozovat velká mše od Fiihrera.\n*) Vedením ředitele kuru panem L. Brunnerem. Dop."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "284", "page_fin": "284", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.7.4", "titre_corps": "(B) Brno. Dne 4. t. m. odbývala se tu skvělá", "titre_sommaire": "(B) Brno. Dne 4. t. m. odbývala se tu skvělá", "signature_source": "V. G", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.8", "debut_caractere": 3717, "fin_caractere_exclue": 5367, "texte": "V. G.\n(B) Brno. Dne 4. t. m. odbývala se tu skvělá\nbeseda, v nížto jsme výtečné sbory a sice „Utonulá\"\nod P. Křižko v s kého a „Kytka ze slovanských\nnárodních písní\" velmi presisné provedené slyšeli. P. Kříž—\nkovaký, jenž oba sboryř ídil, byl hlučnou pochvalou odmě-\nněn. Na to přednášel obratný celista pan Březina\nskladbu „Piece serieuse\" od Kummera cituplně a velmi\nzdařile. Neméně vynikla jsi. Dubaylova, kteráž se\npřednesem „Caprice na české národní písné\" od Jul.\nSchulkofa co nadná pianistka osvědčila. Dále přednášela\nsl. Fr. Han áčko vás rozmarem deklainaci od Rubše a\ndošla jako dva předešlí hojného potlesku. Králem teto\nbesedy byl bez odporu slovútný národní pěvec p. J. L.\nLukeš z Prahy, jenž s nedostižnou umělostí, pravdivo-\nstí as nejvřelejsím citem některé národní písně zpíval a\nposluchače „Sirotkem\" v pravém smyslu slova rozplakal.\nNsdšení bylo nesmírné a potlesk bez konce.\nLondýn. Balfé, skladatel opery „Cikánky\" slóži\nopět novou operu.\nZ Petrohradu. První koncert ruské společ-\nnosti měl se dne 24. listopadu provozovati. Program\nbyl následný: Ouvertura a introdukce k opeře „Život za\nCára\" od Glinky; koncert (G-dur) od Beethovena, před-\nnese p. Ant. Rubinstein; ouvertura „Abenceragen\" od\nCherubiniho; Kronungs-Antbem (D-úur) od Hándela;\nsymfonie (Es-dur) od Schumanna. Pro veřejný smutek\nza zemřelou cárovu matku muselo se od toho koncertu\nupustili. Náhradu poskytnou přátelům hudby poživuhojné\nvečerní zábavy, které se každou sobotu u Rubinsteina\nodbývají. Nový způsob zavdalo jim letos ještě spoluúčiu-\nkování znamenitého houslisty Jindřicha Wi e ni a wskéh o,\njenž mistrnou hrou a nevyčerpaným rozmarem se vyzna-\nmenává."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "284", "page_fin": "284", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.7.5", "titre_corps": "Videň. Staveniště pro nové dvorní operní divadlo", "titre_sommaire": "Videň. Staveniště pro nové dvorní operní divadlo", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.8", "debut_caractere": 5369, "fin_caractere_exclue": 5606, "texte": "Videň. Staveniště pro nové dvorní operní divadlo\nbylo dne 12.m. m. vytýčeno. Nachází se mezi\nkorutánskou branou a náměstní ulicí, má 57 sáhů délky\na 50 šířky a tvoří přímohran. Jak se proslýchá, za-\npočne prý stavba v měsíci březnu 1861."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1860-12-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1860-12-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1860-12-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "284", "page_fin": "284", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.2.8", "titre_corps": "K číslu tomuto přiložen jest program a pozvání na Dalibora 1861. — XI. a XII. notová příloha přiložena", "titre_sommaire": "K číslu tomuto přiložen jest program a pozvání na Dalibora 1861. — XI. a XII. notová příloha přiložena", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.8", "debut_caractere": 5608, "fin_caractere_exclue": 5739, "texte": "K číslu tomuto přiložen jest program a pozvání na Dalibora 1861. — XI. a XII. notová příloha přiložena\nbude k příštímu cislu. _____"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[277]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.1", "texte": "Na srozuměnou!\nE. Meliš.\nredaktor a nakladatel.\nShodnuv se přátelsky s p. Rob. Veitem, ustano-\nvil jsem se na tom, od nového roku 1861 Dalibora\nsvým nákladem vésti, bych jej ještě více zdokonaliti\nmohl. Z té příčiny vyzývám PT. ctěné odběratele Da-\nlibora, by i rokem 1861 se v odbírání a rozšiřování\nDalibora, jediného hudebního časopisu českého zúčast-\nnili a tím k zdokonalení téhož časopisu a k rozšíření\nhudebních vědomostí přispěli.\nKdo z pánů sběratelů na venkově peníze před-\nplatní na ctyry exempláry Dalibora naší expedici za-\nšle , obdrží pátý exemplář nádavkem. Kdo na tři\nexempláry zašle, obdrží podobiznu českého skladatele.\nDalibor stojí s poštou: ctvtleině 1 zl. 15 kr.,\npůlletně 2 zl. 30 kr., celoročně 4 zl. 60 kr. r. čís.\nPro Prahu: čtvrtletně 1 zl., půlletně 2 zl♦, célo-\nročně 4 zl. r. čís.\nPraemii, buď buď skladbu kostelní,\nobdrží jen ti, kteří se v nasí expedici (v Praze)\nv hosíinci u arcivévody Štěpána předplatí; odbě-\nratelům Pražským v naší expedicí se předplativším po-\nskytneme té výhody, že si dle libosti bud u p. Rob.\nVeita neb Kristofa a Kuhé Dalibora odbírati mohou.\n\nKarakteristika tónin.\nPodává redaktor.\n(Pokracování.)\nJ)es-dur. Ohledem na dušeslovný význam tó-\nniny této, požaduje Des-dur, by se s ním prozřetel-\nně a delikátně zacházelo. Je to hravý tón, jenž se\nve strast i slast převrhnouti může. Smáti se neumí;\navšak pláč alespoň přec pitvořit. Dle toho mohou jen\nvelmi řídké karakiery a city v tuto tóninu položeny\nbýti. Taký karakter nalezti a psychologicko-krásově-\ndečky s tóninou touto zacházeti je úkol, k němuž dů-\nvtip, umělecký ostrohled a dokonalost' uměleckého ge-\nnia náleží. Musím se vyzni tí, že nám až dosud žádná\nskladba známa není, v nížto by dle našeho uznání tó-\nnina lato v ryzé charakteristické pravdivosti a k úpl-\nnému dosažení nepodmíněné jistoty významu se obje-\nvila. Ano nejsměleji! ésthetikové na př. Schubart a\nWagner děsí se před touto tóninou jako před strašli-\nvým mamidlem, jež ani těla ani podoby nemá, aby její\nkarakter jen poesií vylíčili se pokusili. Žavzní či-\nstý akkord Des-dur a cítící duše vidí se takřka ob-\nklopenu samými jasnějšími duševními bytnostmi. Zdaž\nradost' neb hoře, mužská vážnost neb dětinská skotá-\ncivost, zdaž vina neb nevinnost, zdaž jásání neb kví-\nlení přitom z nitra se vynoří, závisí od karakteru a\nzpůsobu užívání ostatních prostředků, kteréž hudba k vy-\nlíčení svých objekiovaných předmětů upotřebuje. Tó-\nnina tato objevuje se, mohli bychom tvrditi, toliko co\nnádherná a skvostná co nebesky krásně ozdobená bu-\ndova; aneb co snadno průsvitný oděv, krásné formy\nv kráse zvýšující, v němžto se vlastní umělecké dílo\nco takové vypíná neb jímžto se dílo ještě k větší\ndokonalosti zahaluje; neboř jsou to zvuky duchů, ethe-\nrická (nadvzdušní) řeč, ježto tónina Des-dur 5 jakož\nžádná jiná, pronáší.\nD-molL Ohledem na její dušeslovný výraz slouží\ntónina tato k vyjádření těžkomyslné ženskosti, z níž se\nspleen (hypochondrie) a páry rodí. Pročež doznívají\ntéž v Beethovenově hudbě k „Egmontu\" uchvacující\nzvuky, jež Klárčino umírání tak trefně naznačují, v tó-\nnině této; v Mozartově „Don Juan# proznívá zvláště\ntónina tato v reoitatívu a varii „Já divoch! o můj mi-\ní.\nlenče,\" jížto Doňa Anna v prudkém boji mezi bolem\na láskou zpívá. Ale též těžkomysinost vůbec, hluboký\nsmutek a úzkost, kteráž ještě nezmálomyslněla nýbrž\npilně baží po útěše boží, to vše leží v jejím oboru.\nTóniny této užívá trefně Ro.mberg ve svém „Zvonu\" u\nrecitativu mistra „Jeden vzhled na rov temný svého\njmění člověk ještě posilá\" atd."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "278", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.2", "texte": "E-dur. Patří-li se z čisté krasovědeeké stránky\nna tóninu tuto, je hlučný jásot a chechtavá radost pře-\nvládajícím karakterem této tóniny; avšak jen tak da-\nlece, dokud se onen jásot a ona radost ještě co výraz\núplného požitku považovati nemůže. E-dur a H-dur\nmají patrně mezi všemi tóninami nejkřiklavější barvi-\ntosf; dajíf se srovnali s hořící žlutí as jasnou ohňobar-\nvou, jimižto se, přidají—li se k nim rozmanité přísady,\nnejrozličnější tvary provésti dají; nikdy však nebude\ntvar tento smutkem zahalený neb vážné a vznešené bar-\nvitostí. Poukázali se dá sice v E-dur na bohabojnou\nzbožnost a slavnost; avšak nikdy se tóninou touto nedá\nzbudili skutečně cit zbožný a bohabojný, což také Schu-\nbert a Junker popírají. Posvátná láska, upřímnost, pří-\nvětivé pohlížení na božská stvoření, čistá rozkoš a ra-\ndost, jásot a tanec atd., aniž by se však povrhly v di-\nvoké vrávorání a rozpustilost to jsou obory, v nichžto\nse tóniny této nejpřirozeněji a nejpřiměřeněji užívá.\nTak na př. i Mozart ve své „Kouzelné flétně\" varii\nSarastrově „Ve síních těchto svatých\" a Boildieu ku\nsboru venkovanů v opeře „Růžomila.\"\nE-itioll.Pušeslovný význam E-moll je naivní\nženské, nevinné vyjevení lásky, nářek bez reptání,\nvzdechy málo slzami provázené, blízká naděje čisté bla-\nžeností v C-dur smířené. Tónina tato má toliko je-\ndinou barvu ; dát se porovnati s dívkou sněžně odě-\nnou, mající však na prsou růžovou pásku. S nevýslov-\nnon lahodností vstoupí se z této tóniny do základního\ntónu C-dur nazpět, kdež srdce a sluch nejúplnějšího\nuspokojení dochází.\nEs-dur. Dušeslovný kakarter tóniny této je mluva\nlásky, zbožnosti a důvěrného hovoru s Bohem. To vy-\nsvítá z Mozartovy árie v Kouzelné flétně „Toí obraz\nčarokrásný\" a z chorálu: „Kriste, mého žílí živote.\"\nNěkdy jmenuje se tónina Es tónem , jelikož\nnejvíce užívané nástroje při hudbě vojenské v Es-dur\nladěny jsou. Užívá se jich při vojenských pochodech\na taženích.\n(Dokončení.)\n\nZ Leicestru v Anglicku.\nKostelní hudba v Anglicku — Brousilova rodina — p. Jansa.\nVyčítá se Angličanům, že jšou národem materiel-\nním a že k hudbě nejsouce schopni toto krásné umění\nzanedbávají. Jak nepravdivé a nepravé je toto tvrzení\nvysvítá z malé zkoušky hudebních poměrů v Anglicku.\nV žádné zemi nemá hudba Haendlova takové populár-\nnosti, jako v Anglicku. Nestávat víšky ba ani rodiny,\nkde by chor „Halleluja\" z oratoria „Mesiáš\" od Haen-\n«dla se denriě neprovozoval.\nKaždé město má svou „Sacred music. Society\"\n(společnost pro posvátnou hudbu) , kdež se Haendlova\noratoria, Haydnova a Mozartova díla pilně pěstují a je-\nlikož se nástrojově hudby v anglických chrámech\nneužívá, došla tím vyššího zdokonalení hudba vokální,\nkteráž jsouc doprovázena varhanami velmi dobře pro-\nspívá. Produkce ve „YVestmunster-Abtey,'' chrámu sv.\nPavla patří k nejlepším požitkům uměleckým. Bylof mi\ndopřáno, slyšeti Dra. Anthema Crofta v dotčeném chrámě,\na nemůžeme jinak než všem přátelům kostelní hudby\nodporoučeti jeho skladby, jejichžto krásný sloh a čistě\nkostelní hudbu jsme obdivovali museli. V Anglicku je\nkromě málo výminek veskrz dobrá varhanní hra a jme-\nnovitě osvědčují zdejší varhanníci z větší části hluboká\nstudia Bachových skladeb. Jak žádoucno je něco tako-\nvého v naší české vlasti, přesvědčil jsem se při svém\nposledním pobytu v Čechách ; nebof přišel jsem k smu-\ntné zkušenosti, že v mnohých českých městech trpěli-\nvost obecenstva surovou hrou varhanníků trpce se zkouší.\nVarhany mají na dlouhá léta jistou výhlídku, že zůsta-\nnou nástrojem lidu; lid má veden, ale nikoliv otřepá-\n•\nnými běhy na varhany mučen býti. Z té příčiny měl1\nby si páni učitelové předpotopnímu copařskému si-\nstému při hře varhanní odvykati. Souhlasím úplně\ns Vámi, pane redaktore, aby času přiměřená reforma\nv ohledu tomto se stala. Naší krajané, rodina fírou-\nsilova ♦) dávala nedávno zde koncert a sice při pře-\nplněném domě. Potlesk obecenstva vzrůstal při kaž-\ndém čísle programu, jmenovitě zbudila sl. Berta fantasií\nna motivy z „Dinory\" velké sensací. Mildnerovy va-\nriace na píseň „Pepíku\" jsou v Anglicku pod jmenem\n„Bohemian Carveval\" (Český karneval) známy a došly\nvšude největší obliby. Náš krajan a virtuos na hou-\nsle p. Jansa nachází se v Londýně a jak doslýchám,\npožívá tam největší vážnosti v nejvyšších kruzích, což\ntaké se vším právem zasluhuje. Zamýšlím jej pozvali\nku koncertu do Leicestru a odešlu Vám pak referáty\nzdejších anglických novin. Prozatím stůjtež zde ně-\nkterá životopisná dáta našeho slovútného krajana:\nJansa Leopold, dovedný virtuos na housle, naro-\nzen v Oustí nad Orlíci v říjnu 1795. Počátky v hudbě\n\n*) Br o u sil o v ská rodina (Antonie 11a piano, Berta na\nhousle pak miniaturně kvartetlo, sestávající z Albína\n(cello), Jana (violu), Aloísia (druhé housle) a sedmileté\nCecilie (první housle) konají od roku 1855 umělecké cesty\nse sestrou svou Berlou. Berta, výtečná virtuoska na hou-\nsle, narozená dne 9. července 1838 v Pisku. Pod profes-\nsorem Nénice-m a M. Miidncrcni zdokonalila se ve hře na\nhousle. Konala dvě umělecké cesty. Konceriovala v Ra-\nkousku, v Slezsku, v Německu, ve Francouzích a Angli-\nčanech. Od anglické královny obdarována jest za výbor-\nnou hru drahocennou jehlicí. Re(*."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "279", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.3", "texte": "obdržel zároveň s Pecháčkem a Voříškem od kantora\nJahody ve svém rodišti. Byl členem dvorního orchestru\nve Vídni 5 pak se odebral do Londýna, kdež ještě žije.\nSložil mnoho koncertníoh kusů pro housle a piano, flétnu\na cello ; mnoho trií a kvartett ; pak jedno graduale\n(op, 6) a offertorium (op. 17). Jeho skladby jsou při\ndobrém provedeni velmi vděčné, a mají do sebe též ceny.\n\nAdolf Teršák.\nživotopisný nástin,\nRedaktor\nMezi nejprvnější virtuosy ná flétnu náleží beze\nvšeho odporu Adolf Teršák, jenž od žurnalistiky\nruské „Paganinimna fletn nazván jest. Nebude\ntedy od místa, když některá životopisná dáta o našem\nkrajanu zde sdělíme.\nAdolf Teršák narodil se dne 6. dubna 1832 v Praze\na nikoliv, jak Dorpátské noviny čís. 136 od 21. listop*\n1856 mylně udávají v Sibini v Sedmihradsku. V 7 le-\ntech přestěhoval se Adolf se svým otcem do Sedmihrad,\nkdež až do 13. roku svého stáří setrval. Odešed pak\ndo Vídně, by na tamnějším konservatoriu se v hudbě\nvzdělal, učil se pod prof. Ziererem dvě leta flétně, kdež\nvždy první odměnou poctěn byl. Dokončiv studia na-\nstoupil r. 1853 cestu do Anglicka, kdež pomoci lorda\nStuarta populárním se stav cestu k potomní slávě si pro-\nklestil. Na to koncertoval v Irsku, Skotsku se skvělým\núspěchem a odebral se po 18. měsících do Paříže. I\nzde mu štěstí přálo. Teršák uspořádal tam 11 svých\nkoncertů a účinkoval mimo to v 81 rozličných koncer-\ntech s největší pochvalou. Procestovav Francii, nastou-\npil cestu přes Pyrenejské hory do Španěl, kdež v hlav-\nních městech koncertoval. Odtud odebral se\ndo Madeiry a Portaricca; než navrátil se brzy, an zde\nžlutá zimnice panovala, přes Brusel do Vídně, a pak do\nSedmihrad. Koncertuje v Bukareště obdržel ku koru-\nnování císaře ruského pozvání do Moskvy, načež do\nRus ku koncertům se odebral. V Oděsse koncertoval\nv dubnu 1856 třikrát s nesmírnou pochvalou. Tamější\nNoviny „Journal ďOdessa č. 71 r. 1856 nazývaly slaví-\nkem a Paganinem flétny. V Kišenevě dával Teršák dva\nkoncerty, pak v Kievě. Kníže Tabušín pozval ho do\nKorfu a dal mu 500 rublů náhrady za cestu. Dále dal\nse týž umělec v Rize, pak r. 1857 v Dorpátu, v Petro-\nhradě a ve Varšavě slyšeli a všude dosáhl vavřínových\nvěnců a slávy. Teršák procestoval téměř všechny hlavní\nměsta ruská, mezi jinými byl též v Kázáni, v Kateři-\nnově, Perně a Kyastě na nejzazších hranicích Rusi dale\nv Čudsku, Kurlandsku a Esthlandsku, načež se pak přes\nVaršavu do Vídně a pak do svého druhého rodiště Sed-\nmihrad navrátil. Třetí jeho cesta vedla ho do Caři—\nhradu, Athén, Smyrny a Kaira, kdež s neslýchaným vý-\nsledkem koncertoval. Odtuď konal cestu až k Pyra-\nmidám, načež přes Tersf do Říma se odebral. V Itálii\nvystoupil v hlavních městech a byl všude pochvalou ob-\nsypán. Z Itálie vrátil se do Vídně a před nedávnem\núčinkoval v besedě Brněnské. Pan Teršák účinkoval\nvždy ve Vídenských besedách od činného Hellera uspo-\nřádaných a osvědčil se co pravý umělec na svém ná-\nstroji. Ad. Teršák získal si -nejen co virtuos,\nale i obratný skladatel [chvalného 'jména. Počet jeho\nskladeb je 38, jež u Kistnera, Breitkopfa a Schotta\nvyšly. Jeho dilo (op. 19) Šest písní beze slov pro\nflétnu jsou půvabné a ne příliš těžké skladby, které\nse i na venkově snadno v besedách a akademiích pro-\nvésti dají. Op. 23 až 26 jsou skladby pro flétnu; op.\n30—38 skladby pro piano, na kterýž nástroj p. Teršák\nvelmi obratně a cituplně hraje.\n\nAd. Teršák a lord St ....\nVýjev ze života, dle anglických novin „Sunday.“\nVypravuje redaktor.\nTeršák přijde r. 1853 z Hamburku do Londýna.\nKdo živobytí umělců zná, snadno pochopí, že se teh-\ndáž umělcova kassa v odtoku nacházela a toliko\nnejvětší výše 3 pruských tolarů dosáhla. Virtuosové\nučí se však záhy s těžkostmi opovrhovati a největší\nodvážlivosti nejen v notovém' ale iv životním systé-\nmu podnikávali a tak přibyl Teršák k jednomu z nej-\nprvnějších hostinců, kdež se týdně 5 lib. 10. šil. pla-\ntilo. Při myšlence na jeho postavení a na výlohy, jež\nho koncerty v Londýně státi budou, zmocnila se ho\nironická zoufalost. Šelf bez plánu a účele ulicí „Ox-\nfordstreet\" dolu a čte na jistém štítě: „Jewr et Go.\nMuste-store, jde tam, a jmenuje své jméno. Obchodník\nv musikaliích zná jej dle zpráv z německých listů. Pro-\nnikající „Nic\" v Teršákově kasse zbudilo v něm ná-\npadnou melancholii a Jewr tázal se umělce po příčině\ntéhož smutku. Virtuos popisuje mu své postavení a\nobchodník dá mu 10 liber šil. S touto částkou übírá\nse Teršák nazpět. Nyní mu něco napadne, i táže se:\nKdo je největší zvláštník Londýnský? Vše je v udi-\nvení a jmenován mu vůbec svými výstřednosmi známý\na nyní 6 let juž zemřelý lord D. Stuart. Teršák strčí\nsi 60 koncertních lístků do kapsy, koupí si pár ruka-\nviček a jede k lordu. Přistáná k hotelu, žádá grooma\nlordova, aby ho ohlásil. Groom odepírá mu žádost;\navšak Teršák odstrčí jej po několika debatách na stranu\na vstoupí bez okolku. V sále najde lorda, jenž od hlavy\naž do paty šatem z červené jeleni kože oděn na ame-\nlikánské houpací sesli se kolíbal. Lord se děsí přícho-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "280", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.4", "texte": "zího a táže se: Jste Němec ? „Nikoliv,'4 odvětí Ter-\nšák, „jsem Slovan !\" Načež lord opět se kolíbaje a\nmlče, fantasiím svým se oddal. Teršák vezme, anižby\nslova promluvil, doutník se stolu, zapálí si, posadí se\ndo protější houpací stolice a počne se též houpati. Tak\nse kolíbají lorda umělec mlčíce as 10 minut. Náhle\nvrazí při silném houpání stolice do sebe a Teršák vy-\npadne. Zvednuv se, vezme nový doutník a kolíbání\npočne na novo. Konečně ptá se ho lord: „Ale co si\nžádáte ode mne?\" Teršák odvětí, že je virtuos na flé-\ntnu, a prosí lorda o protekcí. Jeho Jasnost odvětí:\n„Víte to, já také musieiruju.\" Teršák: „Jak bych to\nnevěděl? celý Londýn o tom mluví. Lord se táže:\n„Nuže, na jaký pak nástroj hraju?\" Tato otázka při-\nvedla přirozeným způsobem virtuose do trapnýek roz-\npaků. Ouzkostlivě hledí po sále a spatří na štěstí v koutě\nvelkou bas sovou trompetu. Kámen mu spadl se srdce,\na pravil: „Vaše Jasnost troubí na trompetu.\" Lord\nStuart odvětí tím lichocen: „Ano! chcete mne slyšet?\"\nTeršák: „Byl bych velice šťasten.\" Lord zavolá Gro-\noma a rozkáže mu aby dva koně osedlal. Groom chtě\nse pomstili, připraví vysokému umělci mladého skot-\nkého Pony a tu započne orginální jízda. Jak se samo\nsebou rozumí,\" zůstal Teršák, jenž na svém malém ko-\nníku nohama se půdy dotýkal, vždy za lordem pozadu.\nKonečně přikluše také i on k Hydeparku. Tam dá si\nlord od Grooma podati trompetu, a tu začne jedna z těch\nmusik, kteréžto kámen obměkčit a lidi do zůřivosti při—\nvešli mohou.\nPůl hodiny mučí se šťastný dilettant, aby jak své\nočí z hlavy tak nečlánkované tóny z trompety vytiskl.\nS velkým sebeuspokojením a při hlučné pochvale Ter-\nšákově ukončil lord svůj kus a slíbil virtuosovi v jeho\nprvním koncertě spoluúčinkovati. Zděšen nad tímto ne-\nočekávaným štěstím měl Teršák tolik přítomnosti ducha,\naby mu odpověděl: „Výkon Vaší Jasnosti byl by okra-\nsou koncertu; avšak bohužel juž jsou cedule tištěny.\"—\nNápotom vrátil se protektor a jeho svěřenec nazpět.\nUmělec chce še rozloučili, lord se táže: „kam chcete?\"\nTeršák odvětí: „Chci k svému koncertu zváti!\" Lord:\n„Máte známé?\" Teršák: „Nemám!\" Lord: „Máte kon-\ncertní lístky s sebou?\" Při přikantním nápěvu této otázky\nučiní Teršák bleskurychlou passaži do kapsy a podá\nlordovi 60 karet. Tento zdařilý výkon umělce je beze\nvší počítající kritiky přijat a bankovkou 100 lib. šter.\nuznán. Spolu rozkázal lord St. Groomovi, by zavazadla\nTeršákova z hostince do jeho pa'áoe přivezl a vybídl\numělce, by u něho bydlel. Můžeme si pomyslit, s ja-\nkou ochotností tento návrh od Teršáka přijat byl- Ter-\nšák přestěhoval se k lordovi, zůstal devět měsíců uněho\na proklestiLsi jeho protekci nejskvělejší cestu v Londýně.\n\nVečerní zábava u svaté Cecilie.\nZe spisů měchotlapa Pivovárka z Matonoh. Sděluje K. St.\n(Dokončení.)\nKněžna dala znamení taktírkou na pult. Hro-\nbové ticho. Zaklepala, dala takt a ouvertura započala.\nJednoduchý zvuk toniky zachvěl se ve vzduchu, nad\nníž se kvinta vznášela, jako má duševní bytnost nad\nhmotnou zeměkoulí. V kratších a kratších rytmech ozý>\nvaly se tonika s kvintou a rozmnožily výraz teskné před-\ntuchy v děsnou úzkost. Tu zavzněla veliká terc; sotva\nk uchu mému dospěla, bylo mi, jakoby veškerá nebesa\nplna serafinských zpěvů se v má prsa byla pohroužila,\nkrásná terc ale znamenala lásku. Blažen harmonickým\ntrojzvukem rozplýval jsem se v tichém vytržení, an tu\nrychlostí blesku quarta v třikrát čárkované oktávě roz-\nvlněný vzduch pronikla a terc od kvinty odloučila. Zá-\nkladní tón se stal varhanním punktem. Měnivé akkordy\nbouřily hlučíce neúnavně na horu a dolu. Na jednom\nzmenšeném septakordu seděl zlý duch a bičoval jej ar-\npeggiemi pikolovými dle světové harmonie, aby jen ji\nzahlušil. Na kanónu, jenž sluje infinitus, budovy světu\nstál kontrapunkt a pravil: Rytm v periodické stavbě času\nzanikl a harmonie světů se rozpadla. Arpeggio umlklo,\nvarhanní punkt přeskočil v terckvartakkord a unisono\nzařvaly hlasy z temných hlubin basů. Veliká generální\npřestávka pohltila vše, mne i lásku i vesmír.\nSvatý Foukal zdál se při tom všem býti velmi\nlhostejným, a použil velikou přestávku k tomu, aby mi\npošeptal, zdali tuto krátkou symfonii Berliozovu znám.\nPři tom se potutelně usmíval a když po velké přestávce\nhudba opět zazněla, vytrhoval mne v poslouchání ne-\nustále, dokládaje, že má vlastně na Berlioza nabroušeno,\njelikož do některých svých symfonií také varhany uvedl.\nPo každé takové produkcí, pravil mně, je ve varhanách\nnesmírná spousta, proto že dva a třidcet pedálů a zvláště\nhluboká hrkadla šestnácterky a dvaalřicaterky snesli ne-\nmohou, kteréž on jim ukládá, a pak prolo, že měchy\npravidelně pukají od velikého množství vzduchu, který\nse při tom spotřebuje. Také musil býti pedál, na němž\nse čtyřmi nohami hraje, na novo železem okován, po-\nněvadž je věc tak narafičena, aby jedna symfonie k vy-\nšlapání klávesů nožných úplně dostačila.\nSv. Cecilie zasedla k varhanům. Pokynula mne\najá spustil. Celou tíží svého těla mě.l jsem zapotřebí,\nabych měchové páky stlačil. Sv. Ceeilie praeludirovala.\nKaždá píšfala zdála se mi býti serafínem neb cherubí-\nnem. Velebné tóny jako chorály andělské vyvinuly se\nz zosvátného nástroje; z počátku temně a zadumčivě,\ndále jasněji a jasněji a konečně s kouzelnou dojíma-\nvostí a mocností. Tóny ty rozlušfovaly temné báje v duši"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "281", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.5", "texte": "mé a paplašovaly protivy chmurné mého vnitřního ži-\nvota. Srdce mé plavalo v sladkých slzách a abych\nVám to z krátká řekl, já se da! do brečení jako při\nfunuse mé nebožky ženy. Obrátím se a hle, i andělé\npláčem skytali; jejich slzy se však měnily v lehké sny,\nz nichž prý se utvořují lidské srdce.\nNěkdo mi zaklepal na rameno; ohlednu se a\nhle! byl to svatý David, nebeský harfenista, náru-\nživý muzikant, ale jinak velmi dobrá duše. Královskou\nkorunu měl na hlavě; po tvářích se mu hrnuly dva\npotoky slz, kteréž se strácely v šedivých vousech. Ne-\nplačte, pravil mně, vzlíkaje, neplačte, pravím, Cypriane\nPivovárku! když již při této předehře slze cedíte, co\npak, prosím Vás, budete dělat, až přijde tá velká fuga.\nProsím, přijměte šňupec ; to odvádí slzy z očí k nosu. Při\ntom mi podal svou čerstvým rapém naplněnou tabatěrku.\nMezi tím se sestoupili zpěváci po straně orkestru ve\ndva veliké sbory. Mistrovský kus umění kontrapunkt-\nního započal. Byla to ona veliká dvojitá fuga na slova:\nv\nŠpekové knedlíky, a čerstvé jitrnice. Sv. Foukal mi\nzašeptal do ucha, že je to první světské fuga, která se\nv nebi provozuje a na místě německého textu že pod-\nložen jest text český, ze zvláštní úcty k Čechům, kteří\nprý tak slavně ku předu kráčí. Mistrovské dílo to při-\njato jest s velikou pochvalou, nebo vlastně s velikým\nhřmotem. Mnozí posluchači potili se ouzkostí, že se\njirn snad nepodaří svou roznícenost dost na jevo dáti-\n„Jako v nebi tak i na zemi\" myslil jsem si a jeli-\nkož měly varhany „tacet\" zašel jsem si stranou do vý-\nklenku. Položím se do okna a koukám z nebes k ne-\nbesům. Tu se mi najednou v pravdě objevilo, co ta-\njemný a svatý zvěst o hudbě světu objevuje, nebof\nkaždá hvězda zněla v letu svém pohybujíc se v ne-\nskončené prostoře. Pohlížím k východu, odkud nejmoc-\nnější basy hučely. „Veliký koncert na začátku světa\nzpůsobený zazníval bez přestání v neobmezené prostoře\nvšehomíra a bude trvat!, dokudž světlo světů nevyhasne.\nMlíční dráha zdála se mi býti velikou partiturou. V ní\njsem četl zvuky kolem mne se rozlehající, slyším vír\nzvuků trub a bubnů začínající v nejjemnějšírn piánu a\nvzrůstající dále a dále k ohromujícímu forte! Ohromná\nrána. Uši mně zaslehly; protož otevru oči. Korbel\nmůj ležel roztříštěn na zemi ajá vedle něj. Učitelova\nkuchařka sbírala třepy. Její bílou zástěru měl jsem za\npartituru, modré šňůrky na ní za linie a špinavé fleky\nza noly.\n„Pro svatou Cecilii, pane Pivovárku, zvolala uči-\ntelovic kuchařka, co děláte, vždyf sebou házíte jako kapr\nna blátě. Všudy jsme Vás hledali kde nic, tu nic.\nSpolečnost již je u večeře, a Vy se tady válíte pod\nstolem. I u všech šlaků, zvolám, neměj mi za zlé Ka-\nčenko, ale já šlapal měchy. Opravdu, já šlapal měchy,\nnikoliv však vašemu kantorovi, nýbrž svaté Cecilii.\nKdo by to byl řekl, že já budu dnes šlapat měchy,\nnejjasnější kněžně svaté Cecilii. Spropadený ležák! hle\njdeme jižs jen aby nebylo již po hovězím! Ojá\nrád hovězí, velmi rád a zvláště s kyselým křenem!\n\nFEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nE.\nStavovské divadlo, 1. prosince. Pan Fektér\nzvolil k svému příjmu zpěvohru, „die Ballnacht.\" Seribovo\nlibretto obsahuje původně historikou látku; měla-li\nse opera vsak dávati, musela se později jména osob i\nnázev změnili. Auberova hudba této velké zpěvohry ne-\npřipustí žádného porovnání s hudbou k opeře „Němá\nz Portici je však předce čilá, živá a překrásnými my-\nšlenkami oplývající. Některých krásných výše sahajících,\ndramatických momentu nelze upřít; k těm počítáme scény\ndruhého a třetího jednání. V pátém jednání podá osudný\nmaškarní bál bohatou a vhodnou příležitost k skvělému\nballletu. Po veselém rozmaru mask působí poslední scéna\nvelmi zadumčivý dojem, tím více, an strakaté a fantasické\noděvy klečícího shromáždění před umírajícím vejvodou\nOlafem křiklavou neshodnost k vážnosti výjevu tvoří. Při\ndnešním provedení nalezla však režie, a pan balletní mistr\nza slušné, taneční melodie od komponisty psané odstraniti,\na místo ní otřepanou a banální hudbou obecenstvo vy-\nčastovati. Zpěváci měli vesměs těžkou úlohu, an výtečné\nobsazení opery této před několika lety v dobré paměti\nobecenstvu utkvělo. Pan beneíiciant (OJaf) sobě dobře\njak ve hře tak ve zpěvu počínal; nemožno vsak zatajiti\npřání, jak rádi by jsme pana Reichla v tomto úkolu spa-\ntřili. Slečna Luccova (Melanie) vpraví se vbrzku do\nkaždé úlohy ; nezdala se vsak slečna tdnkráte býti svého\nhlasu dosti mocna. Pakliže pan Hertzsch (Reuterholm)\npana Steinecke ve zpěvu předčil, ostal v provedení dra-\nmatickém pozadu. Podobně a hůře se vedlo slečně Kug-\nlerové (Arvedson). Krásný děj opery udržel velmi četné\nobecenstvo až do konce ve velké napnutosti. Pan Fe k-\ntér byl vlídně přivítán a několikráte se slečnou Lucco-\nvou vyvolán. Terzett od pánu Hertzsche, Eilerse\n(Dehorn) a Nachbauera (Warting) přednesen, byl pro\nsvou precisnost hlučným potleskem odměněn. Opera ne-\nmajíc v pospolných kusech žádných těžkostí, byla slušně\nprovedena. V opeře „Trobadour\" od Verdiho, která se\n4. prosince dávala, dala se slečna Brennerova za\nchuravou oznámili, Pan Fektér opakoval jako jindy\nsvou velkou arií."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "282", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.6", "texte": "Opera česká. Druhý prosinec přinesl českému\nobecenstvu dávno očekávanou českou operu; byla to vsak\nlahůdka velmi hořká. Vyjma veterána pana Straka-\ntého byli zpěváci buďto v pravém smyslu slova začá-\ntečníci, nebo neschopni úloh svých. Budou-li i\npříští představení taková, nasytí se české obecenstvo brzo\ntakových lahůdek. Ostatně máme za to, aby se, pakli\nse pro českou operu dobré síly získali nemohou, obe-\ncenstvo české tak nezralými představeními netrýznilo.\nNěkolik ctitelů (dle doslechu osm) paní Pe-\nškové vydalo k jejím jmeninám pěkně vyvedenou litogra-\nfii, která má býti její podobiznou, jest to ale jak Pr. Nov.\npraví, více krásnou studií. Pod obrazem panem\nBrandejsem kresleným a u pana Farského pěkně vyvede-\nným nalézá se podpis p. Peškové pod mottem: Živo-\ntem k umění, uměním k životu, a slova: „Od mnohých\netitelův dramatických her českých.44\nNás výtečný skladatel pan Frant. Suchánek\nv Drážďanech odebral se, jsa více než rok nemocí sklíčen na\nodpočinek. Meycrbeerovy a Wagnerovy opery, v nichžto se\nnamáhati musel, jsou příčinou, jak nám týž umělec píše,\nže do pense jiti nucen byl. Pan Fr. Suchánek uvádí\npilně české písně do hudby,\nDrey s chocko vské doutníky. A. Barne-\nkov, kupec ve Vratislavi pojmenoval doutníky, jež nás\nkrajan a dvorní kapelník Alex. Dreyschock při svém po-\nbytí u něho kupoval a kouřil D r ey s ch o ck o vský mi\ndoutníky. Sto takých doutníků stojí 2 tol. 12 grošů.\nV druhém koncertě, jejž AI. Dreyschock ve\nVratislavi uspořádal, přednášel týž umělec trio (op. 1\nčís. 3.) od Beethovena a druhou větu z Kreutzerovské\nsonáty od Beethovena, pak impromptu od Chopina, svou\nromancí (op. 17) a Pinquietucře a konečně „Warum44 oď\nSchumanna a Lisztovu rhapsodii. Věhlasný umělec zbudil\nsvou báječnou technikou a hluboce promýšleným předne-\nsem nevídané a neslýchané furore.\nKoncert Zofínské akademie dne 1. pros.\nposkytl nám velmi zajímavou zabavu. Program od slovut-\nného ředitele p. L. Zvonaře trefně sestavený vyhověl ne-\njen dilettantům alebrž i znalcům hudby úplně. Ze skladeb\nv přísném slohu slyšeli jsme znamenitý a v každém\nohledu mistrovský chorál „Modleme se otci svému\" pro\n4 mužské hlasy od Jana Trojana ze XVI. století, pak\numělou a překrásným vedením hlasů vynikající fugu „In\nte domine speravi,\" od Karla Pitsch e, žalm „Wer un-\nter dern Schirm\" od Bern. Kleina a geniální závěreční\nsbor z kantaty „leh hatte viel Bekummerniss\" pro smí-\nšený sbor od J. Seb. Bacha. Z ni o d e r ní ch skla-\ndeb byly nám předvedeny národní písně pro tří—\nhlasý ženský sbor, a sice : jedna německá , dánská pak\nčeská „Daleká široká pole\" a srbská „Sto tu mlodu\ndebnje, 44kteréžto mladistvé žákyně Zofínské akademie po-\nprvé vystoupivší nejisté přednesly. Příčina nejistoty le-\nžela tu vbojácnosti; nebol již při nastoupení s rbs ké pí-\nsně bylo provedení ze strany žákyň chvalitebné. Páně\nZvonařův nejnovější sbor „Šumí labe\" je půvabná a v kaž-\ndém ohledu karakteristická skladba, která se k nejlepším\nčeským sborům připočísti může. Co číslo 6 byly prove-\ndeny národu í písně a sice: 1. švédská, 1 dánská a\ndvě české „Žežuliaka kuká\" „Tluču, tluču,44 jež\nslavný V. J. Veit výborně pro sbor uspořádal, a kteréžto\nposlední tak precisně a nuancovaně přednesené byly, že\nse na všestranné přání opětovali musely. Mimo tyto sly-\nšeli jsme effektní sbor humoristický (s echem), „Das wun-\nderbare Echo,\" od Rud. Genée a pěkný sbor „Meeresr-\nstille44 od Ant. Rubinsteina, kteréž však obecenstvo\nrozehřátí nemohly. Konečně přednesla věhlasná virtuoska\nna harfn, si. Marie Mosnerova fantasii na motivy\nz „Don Juana.44 Slečna Mosnerova zaujímá nyní snad\nnejprvnější místo mezi virtuosy na harfu. Její hra je\nuhlazená, krásná a duchaplná. Provozuje nejtěžší pas&aže\ns nejlehčí snadností á Vyniká zvláště svým pianissimem,\npůvabným glissandem a nejokrouhlejšími triilky. Její hra\nv lámaných akkordech je podivuhodná a její přednes vý-\nznamný a umělecký* Co do zevnějšího výsledko dostalo\nse všem skladbám českým takébo potlesku, že opako-\nvány býti musely, Je to patrné pokynutí slavnému vý-\naoru, jaké skladby si obecenstvo žádá. Menší obliby do-\nšly skladby od Genée a Rubinsteina. Provedení všech\nkusů bylo velmi zdařilé, začež činnému a obezřelému ře-\nditeli, p. L. Zvonaři díky vzdány buďtež. Konečně musíme\nslavný výbor ještě upozornili, aby podruhé rovnopráv-\nnost šetřil a také české programy obecenstvu podal.\nPrvní hudební a humorestický věneček, jejž\nredaktor těchto listů uspořádal, odbýval se ve středu\nv sále konviktském. Jelikož nám nepřísluší, úsudek o této\nhudební zábavě podati, sdělíme tu referát, jejž zdejší po-\nlitický list „Morgenpost(l o tomto věnečku uveřejňuje.\nVěneček tento, pravý týž list, dosáhl nejen velkého úča-\nstenství, alebrž i velmi příznivého výsledku. Quadrilla\nz národních písní od Ferd. Kellera, pro mužský sbor\nuspořádaná byla osobním řízením skladatelovým\nod 50 zpěváků tak precisně a unancovaně přednesena, že\ndvakrát opakována býi musela. Neméně líbila se na-\ndaná altistka, sl. Marie Korschnerova, kteráž píseň od\nFr. Suchánka a cenou poctěnou píseň „Má hvězdička44\n(text od Ant. K orschner ov y) od Karla Slavíka s hlu-\nbokým citem zpívala a na všestranné přání ještě humori-\nstickon píseň „Šotek44 od Bergmauna přednesla. Mladý\nskladatel pan Ed. Nápravník, hrál na piano „dithy-\nrambu\" od Vác. Tomáška a zeříra od Bed. Knittla\ns takou bravourou a elegancí, že ještě na všeobecnou\nžádost „Scherzo-Polka od Bed. Smetany a Janičar-\nský pochod od A. Rubinsteina přidal. Potlesk byl\nvelmi živý a vzrostl při přednesu chvalně známého skla-\ndatele písní Fr. P i vody ještě více. Týž umělec zpíval\n5 písní svých (u Kuché a R. Veita vydaných) s vroucím\ncitem, výtečnou výrazností a znamenitou akcentnací a zbu-\ndil svou písní „Jako krajina nebeská44 po každé sloce\nbouřlivého potlesku. Týž pěvec může ale co do voka-\nlisací, významu a způsobu přednesení mnohým\nnaším zpěvkákům za vzor sloužiti. Pan Přerhof roz-\nveselil obecenstvo svými zdařilými deklamacemi. Uspo-\nřádání téhož věnečku bylo v každém ohledu obezřelé a\nvkusuplné.\" Až dotud „Mordenpost ;44 my však musíme\nsmutnou okolnost podotknouti, že někteří páni, kteréž už\nnyní známe, pověst roztrušovali, že se v našem českem\nvěn eč k n zúmyslně písně jiných neslovanských národ-\nrodností zpívati budou. Vyhlašujem tyto lidi za bídné\nutrhače a jednání takové za uličnictví.\nKoncert ceciliánského spolku otevřel\nsvůj první koncert 21. ročníků velkou ouverturou od\nZ voua ř e. Velkolepá skladba k tragedii psaná, vyniká\nmistrným provedením, krásnou charakteristikou; postranní"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "283", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.7", "texte": "větu pokládáme za jednu z nejlepších našeho všestranného\nskladatele. Nejvíce líbilo se následující číslo, rázný čtvero-\nzpěv : „Na Prahu\" od Veita. Duetto z „Fausla\" od Spohra\npřednesl pan A p p é a jeho žačka šlečna Beutl o v a.\nPan Nachbauer zpíval velkou árii od Mozarta se značnou\npochvalou. Ballada pro solo, sbor a orchestr nedošla ta-\nkového uznání, jak by zasluhovala. Druhé oddělení tvo-\nřila A-dur synfonie od F. Mendelssohna-Barlholdyho. Druhá\nvěta byla nejlépe provedena a potleskem odměněna. Tempo\nv Menuettě bylo velmi zdlouhavé. Sál byl ve všech pro-\nstorách naplněn a pan ředitel A b t po koncertu volán.\nVe středu dne 12. t. m. bude sa v KoriAikle o\n7. hodinách večer odbývati druhý humoristický vě-\nv\nneček, v němžto dva české sbory „Šumí labe44 od\nLeop. Zvonaře a „Zpěv jinochů\" (ze 7. sešiiů Zá-\nboje) od F. Vogla provedeny budou. Dále přednesen\nbude hudební žert „Koncert pro housle na prázdné\nstruny44 od V. J. Vei ta spoluúčinkováním 10. zdatných\nčeských skladatelů a jiné skladby pro housle,\npiano a zpěv.\nNáš geniální krajan, p. J. Abert opustí, jek\nse dovídáme Stuttgart a odebeře se na uměleckou cestu\nďo Paříže.\nv\nKoncert nadějné pianistky sl. Zoííe Larse-\nno vy, žákyně Dreyschockovy, jenž se ve středu dne 28.\nlistop. v konviktě odbýval, došel příznivého výsledku.\nSI. Lar senová přednášela skladby od Dreyschocka,\nSchuinanna, Bacha atd. obratně, čistě a uhlazeně a osvěd-\nčila, že při dalších studiích velké virtuosity dosáhne.\nPřednosta zpěváckého spolku v Josefov ý ch\nDole ch pan Částka jmenován čestným údem spolku\nMiirzthalského ve Štýrsku. Diplom jest slušně ozdoben, a\nv přípisu ho doprovázejícím činí se zmínka o dlouholeté\nneúnavné a výdatné péči, kterou p. Č. věnoval a dotud\nvěnuje zvelebení mužských sborových zpěvů. Těšíme se\nz toho, že můžeme oznámiti uznání, jaké sobě tuto zí-\nskala skromě se ukrývající zásluha.\n\nZ Budĕjovic, 26. listopadu. (Zpěvácký spolek.)\n(Dokončení). Tolik jenom o „slavnosti cecilian-\nské.\" (Divné to slavení svátých, obmezuje-li se pouze\nna tančírnu!) Ustavičná a nepřetržitá k národnosti české\nnešetrnost, jakouž nás zpěváčky spolek na jevo dáva, od-\nňala nám všecku chuť, obírat! se s ním dále ; činíme jen\nještě otázku k našim Cechům, nebyl-li by čas, aby tako\noni pomyslili na zaražení spolku českého? Skoré\nse zdá, by to bylá jejich povinnost. Naši studující, kteří\nletos, mimochodně řečeno, důstojně slavili sv. Cecilii, do-\njista byli by silnou takového spolku zpěváckého podporou.\nPamatujeme se, že nějaký dopisovatel od nás nemohl ani\ndosti slov naleznouti, aby vychválil utěšené zkvétaní hndby\nv našem městě pod novým ředitelem p* Novotným;\nnám se však zdá, že tento pan dopisovatel jenom opiso-\nval chvály ze zdejšího „Wochcnblattu,\" kteréž i tu již\ndosti ochábly. Pan Novotný není pražádná akvisíce\npro naši hudbu, a zvěčnělý předchůdce jeho p. P 1 o j-\nhar, Čech i rodem i duchem, byl nejen mistrem na\nmnohé nástoje, ale i výborným skladatelem, jehož ně-\nkteré mše, troje Salvě a Miserere. ačkoli z jisté strany\nhaněny bývají, nicméně na nejvýš toho jsou hodny, aby\nse tiskem uveřejnily, a takto obecným jměním hudebního\nnárodu českého sc staly. A tak mějte za věc jistou, že\nduch národní ve svém nejvlastnějším živlu ve zpěvu to-\ntiž, nic u nás není zastoupen, a že nejvlastnější české\numění, hudba totiž, postupuje krokem račím; obé pak\nděje se proto, že p. Novotný až posuď zůstává duchem\nv Lipsku a v Němcích, nevěda, že „nechvalno nám v Něm-\ncích získat i pravdy.\"\nZ Hlinská. (K. A.) (Svátek sv. Cecilie!) Pěsto-\nvání hudby a zpěvu v směrech národních, prospívá ve-\nlice naší národnosti, a protož kdo jsi český hudebník,\npěstuj zpěv a hudbu českou. Spojenými silami, i k to-\nmuto cíli dojiti lze a prolož navrhují, aby se zřizo-\nvaly hudební spolky české po našem venkově.\nStanovy spolku takových lze snadno sestaviti. Nechí na\npočátku v malých zárodkách se započíná, jiskrou plamen\nzaložen, zajisté působením spolku a pochodem času značně\nse zástup rozmnoží. Čech hudbu a zpěv miluje, v ní\nžije, v ní umírá. Nechť spolky ty uspořádají veřejné pro-\ndukce a tak budou působit ve prospěch všeobecností. 0\nzáležitosti této není třeba dále mluvit, návrh můj jesť\nprospěšný a potřebný. Takovými spolky a přímými sna-\nhami docílilo by se krásných výsledků, nejskro vnější by\npak byl rozkvět a vývin povšechné hudby v Cechách.\nNení-li účel ten účelem každého jednotlivého hudebníka\ni hudbomila? a protož slučujme své snahy rozdrobené a\ndosáhneme cíle. Letos byla u nás památka sv. Cecilie\ndůstojně oslavena. V chrámu Páně provedenu velmi do-\nbře mše pěkná, mše Schiedermeyerova do B. Večer uspo-\nřádána hudební zábava. Slyšeli jsme zde kromě\nstarších, dobře provedených skladeb, jako ouvertury\nk Zampě, výtečný čtverozpěv Slávy květ, a Voglův\nValčík, pak: Čarodějnici, Uhlíře a dárek z cesty a více no-\nvých skladeb. Pan Sekera zazpíval výtečně pěknou pí-\nseň od Crhy: Rada, jíž p. L. H. velmi zdatně v hudbu\nuvedl. Překvapilo nás výborné pojmutí a velmi dobré\nprovedení ducha této písně způsobem nehledaným, národ-\nním. Píseň ta byla čty ry krátě opakovaná. Těšíme\nse, že nás týž skladatel brzy opět nějakým plodem své\nmusy potěší. Mimo to provedeno více tanečních skladeb\nod p. Sekery. Směs z národních písní skončil produkcí.\nChvalně se musíme též o obratném houslistovi p. H.\n•zminiti. Vzdáváme díky pp. spoluúčinkujícím za připra-\nvení tak příjemné zábavy a doufáme, že příště i ostatní\npp. hudebníci v zábavě takové se zúčastni! Jsmeť Če-\nchové, hudbymilovných Cechů synové a protož kdo\nČech jsi snahami svými usilovně h ud b u Če sk o u a její\nvývin v Čechách podporuj JS radostí sdělujeme zprávu, že se p.\nS. uvolil k cvičení ve zpěvu a že značného již došel úča-\nstenství. Okolnost ta nás naplňuje blahou nadějí, že snad\ni my budeme moci svým časem na zaražení spolku\nzpěváckého pomyslili. Jen skutečně ku předu, i my\nosvědčíme, že jsme synové zpěvního, hudbou proslulého\nnároda! Slavnost sv. Cecilie slavena zpívanou mší\n3 kroupovou do B. Ruch hudební v poslední době u\nnás se objevující jest potěšný. Doufáme, že o nových\nplodech hudebních snah v našem městě v brzce budeme\nmoci zprávy podati.\nZ Josefodolu. (Roční zpráva.) Z roční zprávy\nzdejšího spolku vyjímáme následující dáta. Spolek zdejší\nzaložen jest roku 1855 a byl 8. listopadu 1855 od\nvys. e. k. místodržitelství potvrzen. Vedení spolku svě-\nřeno jest pěti členům, z nicbžto p. Fr. Částka ředitelem"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18601210-01.1.8", "texte": "jest. Účinkujících členů je 16 a celý spolek sestává z 5\nprvních a 4 druhých tenorů, z 5 prvních a 6 druhých\nbassů. Členové čestní jsou tri, totiž: pánové J. L. Lukeš\nv Praze, Em. Hiltscher v Králové Hradci a zesnulý\nOnd. Zóllner v Meiningách. Činnost spolku od list. 1859\naž do 31. října 1860 byla tato: Spolek shromáždil se\nk 38 produkcím a cvičením , načež pak 1 produkce\nk Schillerovské slavnosti, pět produkcí obyčejných, dva\nvýlety do Wartemberga, 1 výlet do Zvěřetic a 1 se-\nrenáda J. V. arcivévodu Albrechtu a sedm kostelních\nprodukcí dáváno bylo. Mimo to zúčastnil se spolek\npři produkcích zpěv. spolku v Mladé Bo 1 e's lav i.\nPříjmy obnášely 359 zl. 51 kr. r. č. a výlohy 273 zl.\n19 kr., z čehož 86 zl. 41 kr. co zbytek pohotově zů-\nstal. Největši podpory dostalo se zpěv. spolku od pana\nBedrtcha a Fr, Leitenbergera, z nichžto první 100 zl.,\ndruhý 50 zl. zdejšímu spolku daroval.\nZ Kamenice nad Lípou.. (Slavnost sv. Cecilie.)\nVe čtvrtek, dne 22. listopadu, na den sv Cecilie, ko-\nnal náš veledůstojný P. Vojtěch Maršálek, arcikněz,\npodporovatel to hudby kostelní, v 9 hodin, za ze-\nmřelé hudebníky, kteří pit zdejším děkanském chrámu\nposluhovali, zpívanou mši svatou. K tomu cíli sešli se\nvšíckni údové mistní kostelní hudby a byla provozována *)\nmše od Deffíoriho do C-dur. Co se provedení týče, bylo\nna zdejší síly dosti zdařilé a správné; neb p. hudeb-\nníci a zpěváci nelitovali času, aby toto zdařilé dílo na-\nstudovali. Zvláště vyznamenala se Em. Brunnerova,\ndcera p. ředitele kůru. Za Graduale bylo vloženo „Ave\nMaria\" od T. Horálka a Offcrtoriuin od J. Fúhrera\ndo A-moll. Co se naši hudby kostelní do týče, můžeme\nbýti jistě v celku spokojeni, zvláště o vétších slavnostech.\nBylo by ale žádoucno, kdyby se ve prospěch vlastní pp.\nučitelové čtyr fil. škol častěji v provozování kostelních\nskladeb zúčastňovali, tím by podstatně zdejší kostelní\nhudbě prospěli.\n(A. V.) Z Pardubic. Dne 5. pros. (Pěstování\nkostelní hudby. Slavnost sv. Cecilie. Zastaveníčko.\nVojenská kapeía.—) Dlouhý čas juž uplynul, co jsem\npero do rukou nevzal, bych sděliti mohl, jak naše ko-\nstělní hudba pokročila a se zdokonalila ; a komu tu\nmám chválu vždáti, nežli samému řediteli kuru p. Mu-\nžíkovi, jenž nyní neunaveně pilen jest a se všemožně\nstará, by chrámová hudba vždy důstojným způsobem za-\nstoupena byla. Drží zkoušky na výtečné skladby a umí\nsi svým vlídným chováním získati hudebních sil. Na\nden sv. Cecilie bylo mi dopřáno slyšeti výtečnou mši od\nHaydna do C-dur; graduale (čtverozpěv pro čtyry mužské\nhlasy) od Vitáska a Offertorium terzetto od Ryby. Ze\nse všechny tyto skladby od pánů diletantů velmi obezřele\na precizně provedly, není třeba podotýkati. Večír téhož\ndne slavila se u pana Mužíka sv. Cecilie provedením a\npěním českých sborů ze Záboje a kde se mimo\npánů učitelů i několik úředníků a slečinek zúčastnilo. Na\nden 3. pros. večír učinil sbor učitelský, čítající 15 osob\nku jmeninám školnímu dozorci, důstojnému panu děkanovi\nFrant. Xav. Černému zastavenícko, kdež se tri české\nskladby: „Tys přítel nám,\" od Jelena. „Dlouho buď\nzdráv,\" od Jelena a „Pozdraveni pěvcova\" od V. J.\nVeita (ze Záboje) cituplně přednesly. Též slusno po-\ndotknout!, že z 15. osob sestávající sbor zdejšího učitel-\nstva a pan ředitel školní více méně musikalně vycvi-\nčeni jsou. Vojenská kapella, která drive před budovou\npana plukovuíka na zelenem předměstí serenádu držívala,\nvzala nyní své stanovisko v odeonském sále „Na\nVeselce\", kde vždy v neděli a čtvrtek několik krásných\nskladeb přednáší. V neděli 3. t. m. hrála též potpouri\nod p. Zin ke, kde též Polka, příchod vlaků naznačující\nprovedena byla. V sobotu na den Panny Marie bude\nse provozovat velká mše od Fiihrera.\n*) Vedením ředitele kuru panem L. Brunnerem. Dop.\n\nV. G.\n(B) Brno. Dne 4. t. m. odbývala se tu skvělá\nbeseda, v nížto jsme výtečné sbory a sice „Utonulá\"\nod P. Křižko v s kého a „Kytka ze slovanských\nnárodních písní\" velmi presisné provedené slyšeli. P. Kříž—\nkovaký, jenž oba sboryř ídil, byl hlučnou pochvalou odmě-\nněn. Na to přednášel obratný celista pan Březina\nskladbu „Piece serieuse\" od Kummera cituplně a velmi\nzdařile. Neméně vynikla jsi. Dubaylova, kteráž se\npřednesem „Caprice na české národní písné\" od Jul.\nSchulkofa co nadná pianistka osvědčila. Dále přednášela\nsl. Fr. Han áčko vás rozmarem deklainaci od Rubše a\ndošla jako dva předešlí hojného potlesku. Králem teto\nbesedy byl bez odporu slovútný národní pěvec p. J. L.\nLukeš z Prahy, jenž s nedostižnou umělostí, pravdivo-\nstí as nejvřelejsím citem některé národní písně zpíval a\nposluchače „Sirotkem\" v pravém smyslu slova rozplakal.\nNsdšení bylo nesmírné a potlesk bez konce.\nLondýn. Balfé, skladatel opery „Cikánky\" slóži\nopět novou operu.\nZ Petrohradu. První koncert ruské společ-\nnosti měl se dne 24. listopadu provozovati. Program\nbyl následný: Ouvertura a introdukce k opeře „Život za\nCára\" od Glinky; koncert (G-dur) od Beethovena, před-\nnese p. Ant. Rubinstein; ouvertura „Abenceragen\" od\nCherubiniho; Kronungs-Antbem (D-úur) od Hándela;\nsymfonie (Es-dur) od Schumanna. Pro veřejný smutek\nza zemřelou cárovu matku muselo se od toho koncertu\nupustili. Náhradu poskytnou přátelům hudby poživuhojné\nvečerní zábavy, které se každou sobotu u Rubinsteina\nodbývají. Nový způsob zavdalo jim letos ještě spoluúčiu-\nkování znamenitého houslisty Jindřicha Wi e ni a wskéh o,\njenž mistrnou hrou a nevyčerpaným rozmarem se vyzna-\nmenává.\n\nVideň. Staveniště pro nové dvorní operní divadlo\nbylo dne 12.m. m. vytýčeno. Nachází se mezi\nkorutánskou branou a náměstní ulicí, má 57 sáhů délky\na 50 šířky a tvoří přímohran. Jak se proslýchá, za-\npočne prý stavba v měsíci březnu 1861.\n\nK číslu tomuto přiložen jest program a pozvání na Dalibora 1861. — XI. a XII. notová příloha přiložena\nbude k příštímu cislu. _____"}]}