{"numero_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_sha256": "8aeaf3f5ea359f2538a95d099a6a560829be1be05dffff9c99088a1e98277399", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1861/03/10_01/bmtnabd_1861-03-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "61", "page_fin": "61", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.1", "titre_corps": "Zpěv slavíkův.", "titre_sommaire": "Zpěv slavíkův.", "signature_source": "V. Slav", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "61", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 233, "texte": "Zpěv slavíkův.\nV. Slav . . .\nProč slavíčku, proč žalostně\n. tak o lásce vždy zpíváš?\ncož snad se při tvém zpívání\nv mé bolné srdce díváš ?\nJen dívej se a zpívej pak\nby seznal svět mé muka\na nedivil se pro lásku\nkdyž mnohé srdce puká!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "61", "page_fin": "62", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.2", "titre_corps": "Vojtíška Zadrobilková.", "titre_sommaire": "Vojtíška Zadrobilková.", "signature_source": "Redaktor", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "61", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.1", "debut_caractere": 235, "fin_caractere_exclue": 3365, "texte": "Vojtíška Zadrobilková.\n\nŽivotopisný nástin,\nUmělci a umělkyně docházejí od svého národu\njen tenkráte úplného uznání a všestranné obliby, když\nvedle svého umění k národu svému se hlásí, pro něho\npracují a žijí, aby národ a vlast' svou uměním svým\noslavovali. K takýmto zjevům náleží se vším právem\ngeniální česká umělkyně na piano, sl. Vojtíška Zadro-\nbilková, která okrasou národu svého slouti může. Stůj-\ntež zde pro to některá její dáta životopisná.\nVojtíška Zadrobilková narodila se dne 23. října\n1844 v Praze, kdež její otec lékárníkem byl, a prozra-\nzovala juž v 2. roku svého stáří náklonnost k hudbě.\nJejí otec, žák znamenitého varhaníka líychlovskěho a\nmáti, nějaký čas žákyně Václ. Tomáška dovedli ma-\nlou Voj tisku hraním na klavír bud k veselostí bud k sl-\nzám pohnouti. Těmito city jediné své dcery povbuzena\npočala máti s ní ze žertu nejen a, b, ©, ale i d, e, ř\natd. na klavíru zkoušeli a bvla potěšena z její vytr-\nvalosti a rychlého pojímáni.\nY nepokojné době r. 1848, v němž rodina páně\nZadrobilkova neprozřetelností služky by byla o majetek\nba snad o život přišla, přestala! se Vojtíška učiti. Teh-\ndáž líbil se jí slovanský oděv, jejž u jiných dětí vi-\nděla, více než hudba. Rodiče koupili jí takový oděv a\nšli s ní na ostrov, kdež vojenská hudba hrála; avšak\nhláhol bubnů se jí nelíbil. Jednou slyšela Vojtíška ka-\npellu toliko s dechovými nástroji a byla jí tak povzbu-\nzena, že dle taktu gestikulujíc tančila. Tenkrát zočiv\nji znamenitý herec Bayer pravil: „Z tohoto dítěte bude\nbud herečka neb tanečnice,\" avšak zmýlil se velice.\nNedlouho po tom počala ji starostlivá máti pianu\na literním věcem vyučovati. Nejlépe a nejsnadněji šly\njí počty. Častokráte musel nebožtík Václav Tomášek\nna kolenou ji houpaje těžké její otázky početní zodpo-\nvídávati a když tak rychle, jak si to přála neodpověděl,\nmusel jí za trest na klavír hráti. Vojtíška učila se\naž do 9. roku svého stáří u své máti; načež k dalšímu\nvzdělání v hudbě výtečnému řediteli konservatoria ode-\nvzdána byla. Po dvouletém theoreticko-praktickém vy-\nučování prospěla Vojtíška tak daleko, že septuor pro\npiano s průvodem orkestru se skvělým úspěchem před-\nnesla. Tehdejší časopis „Salon\" (čís. 85) od 26. bře-\nzna 1854 velmi chvalitebně o ní se vyjádřil, skvělou\nbudoucnost jí předpovídaje.\nDne 6. ledna 1855 dával chvalně známý housli-\nsta Otto z Konigslovů v Praze koncert, v němžto mla-\ndistvá Zadrobilková poprvé spoluúčinkovala. Předná-\nšela!' tehdáž na piano kusy od V. Tomáška, Jul. Schul-\nhojfa a Wehliho s velikou bravourou a rozhodným\nštěstím, kdež Bed. Kittl o neohroženém chování jejím\nse přesvědčil a rodičům radil, aby Vojtíška samostatný\nkoncert uspořádala.\nTo se stalo dne 24. března 1855. Při četně na-\nvštíveném domě hrála Vojtíška Mendelssohnův koncert\nG-moll, došla nesmírné pochvaly a byla se svým mi-\nstrem p. Kittlem dvakrát volána, Kritika vyslovila se\nvelmi příznivě o neúhonných výsledcích sl. Zadrobil-\nkové a kladla jí velmi lichotivý prognostikon na bu-\ndoucnost.\nBy vyšších studií v pianu dosáhla, odevzdali ji\nstarostliví rodiče slavnému mistru Alexandru Drey-\nschockovi, jenž ji také s laskavostí přijal a ve hře na"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "62", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2815, "texte": "piano zdokonaloval. V dubnu 1857 navštívil Kindfcr-\nfreund Dreyschocka a uslyšev mladistvou Vojtíšku na\npiano hráti, obsypal ji v časopise „Wiener Theaterzei-\ntung\" hojnou pochvalou. Též František Liszt vyzval\nji častokráte při svém pobytu v Praze ku hraní, bavil\nse s ní a přál jak jí tak i výtečnému mistru štěstí.\nRoku 1858 cestovala naše Vojtíška s dovolením\nsvého ctěného mistra Dreyschocka do Lipska, aby v kon-\ncertě „Gewandhausu\" štěstí své zkusila 5 avšak sotva\ntam přibyla, obdržel A. Dreyschock telegrafickou zprávu,\nv nížto Vojtíška do Brem ku koncertu pozvána byla. I\ntelegrafovalo se nazpět do Lipska a Vojtíška odebrala\nse do Brem, kdež dne 14. prosince 1858 koncert do\nEs-dur od Beethovena a několik kusů od Chopina a\nDreyschocka k velkému úžasu obecenstva s velikou po-\nchvalou přednášela a dvakrát vyvolána byla. Že jí ho-\nnorár 12 louisdórů ve zlatě první to její výdělek\nvelkou radosf způsobil, dá se mysliti a na památku uscho-\nvala si jej do nejhlubší temnoty.\nNavrátivši se do Lipska, hrála ve více soiréech\na pak v koncertě „Gewandhausukdež od chladného\nobecenstva přec velké pochvaly a hlučného potlesku do-\nsáhla. Vojtíška koncertovala mimo to v některých\nměstech severního Německa mezi jinými též v Hano-\nvru, kdež se jí všude velkého vyznamenání dostalo.\nKu konci r. 1859 odebrala se mladá tato uměl-\nkyně do Paříže, by i zde několik listků do věnce své\nslávy si vetkala. Nejprvé hrála v saloně své krajanky\nVilemíny Klaussové, pak v šlechtických domech kní-\nžete Orlova a hraběnky Manilové. Tímto povzbuze-\nna, uspořádala v Paříži tři samostatné koncerty, kteréž\nz hojné návštěvy se těšily. I stala se v krátkém čase\nmiláčkem Pařížského obecenstva. Richard Wagner,\npoznav v mladé umělkyní talentní a poetický zjev, ba-\nvil se velmi rád s ní a pozval ji častokráte k sobě, kdež\nmu jeho skladby ano i úryvky z jeho oper přednášela.\nNa památku věnoval jí R. Wagner některé své skladby\na napsal jí do památníku kus z prvního dějství „Tri-\nstana.\" Avšak nejen tento mistr, ale i Hector Berlioz,\nEscudier a jiní umělci Pařížští s Velikou pochvalou o\nhře sl. Zadrobilkové se zmínily.\nPřišedši do svého rodiště připravovala se na umě-\nleckou cestu do Vídně, kde nyní právě koncertuje. Spolu-\núčinkováním v slovanské besedě získala si přízeň Ví-\ndeňských Slovanů, kteří jí z úcty k jejímu umění a ryze\nvlasteneckému jejímu smýšleni litografovati dali. SI. Za-\ndrobilková je prostřední postavy, krásných rusých ka-\ndeří a velmi sličného obličeje.\nGeniální naše krajanka vyniká nejen co výkonná\numělkyně, nýbrž ona i komponuje. Mimo některé kusy\npro piano složila též dvě české písně „Tvůj obraz\"\nV\n(text od Vrat. K. Sembery) a píseň „Tobě\" (text od\nskladatelky), které, jak doslýcháme, tiskem vyjdou. Nuže,\nnechť slouží dlouho svým uměním ke cti a slávě vlasti\nčeské, která ji zrodila.\n\nRedaktor."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "62", "page_fin": "63", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.3", "titre_corps": "Stav hudby v 18. století v Čechách. Líčí redaktor.", "titre_sommaire": "Stav hudby v 18. století v Čechách. Líčí redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "62", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.2", "debut_caractere": 2817, "fin_caractere_exclue": 5076, "texte": "Stav hudby v 18. století v Čechách.\nLíčí redaktor.\n(P okr a čo vání.)\nVe varhanictví vynikali: Kuchař, Praupner\nstarší, Wemel, Čermák, Schmidt, Prokop} poslední\ntři byli důstojní žáci znamenitého Seegerta.\nNa houslích: Praupner starší a jeho bratr, Vá-\nclav Král, první houslista při divadelním orkestru. Vy-\nnikal f zvláštní obratností, hrált nejtěžší věci s výrazem\na vkusem z listu. Obermeyer, druhdy komorník u hra-\nběte Čeňka z Waldšteinů byl výtečným houslistou. Jeho\nsilný, čistý a vytříbený tón sotva rovného sobě soka\nnašel; škoda jen, že Obermeyer rolnictvím se zanášeje\ndráhu uměleckou opustil; byl zajisté nejlepším kvartett-\nním hráčem v Praze. Jan Kučera, ředitel kůru u sv.\nJindřicha a ředitel 2. houslí v operním orkestru, vyzna-\nčoval se nad míru příjemným přednesem. Jméno „Ku-\nbera\" mělo tehdáž velmi dobrou pověst; neboť stávalo\ntenkrát čtvero hudebníku téhož jména, z nichžto tři\nskutečnými virtuosy slouli. Jeden z nich je svrchu\nudaný, druhý je Josef Kučera, tehdáž úředník při c. k.\ngubernium, jenž vkusuplným přednesem, ala Cainera\npředčil všecky; zvláště Adagio přednášel s pravdivým\ncitem a okouzlil hrou svou každého v Mozartovňch\nkvarteitách a kvintettácch. Avšak nejen na housle, ale\ni na cello hrál výborně. Totéž platilo o třetím Kuče-\nrovi, jenž tehdáž práva absolvoval. S houslemi a cel-\nlem zacházel se stejnou snadností a zběhlostí a byl jako\npředešlý sám svým učitelem.\nAntonín Grams neměl soupeře ve hře na kontra-\nbass. Síla a čistota tónu, jasnosf v přednesu byly jeho\nvýborné vlastnosti. Býlí zdatným žákem známého Nat-\ntera, jenž, jak tehdejší noviny praví, v kontrabassu a\npití sobě rovného neměl.\nNa cello byl Václav Šťastný starší nejprvnějším\nmistrem. Nehrálf sice žádné koncerty, ale za to měl\nvelké zásluhy ; zacházelť se svým nástrojem s největší\nsprávností. Jeho tón byl silný a líbezný; s tím spojo-\nval velkoa znalost v kontrabassu a znal recitativ tak\nplnohlasně v celých akkordech doprovázeli, že časem\nmnohý nepochopoval, jak ruce na nástroj klade. Toto\nvzácné a těžké umění děknje znamenitému Seegertovi.\nHraní na dechově nástroje počínalo tenkráte\nklesali 5 avšak přec bylo v Praze několik obratných\nmistrů. František Leitel vynikal krásným tónem na\nflétnu a hoboji. Václav Dvorník byl skutečně virtuo-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "63", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2496, "texte": "sem na klarinet a Toman na fagot. Oba byli členové\noperního orkestru a okrasou kapelly hraběte Jana Páchly.\nBratři Kauerové byli nejlepší hoboisté* Lesnice byla\ntehdáž nejoblíbenějším nástrojem v Čechách, na nížfo\nmnoho mistrů zvláší na venkově se nalézalo.\nPosauna, zanedbaný nástroj tehdejšího času, na-\nšla v Gotthardu Stollu, knězi to z cistercianského klá-\nštera na Zbraslavi, mistra velké dokonalosti a je po-\nchybnost, že nejen v Čechách ale í v Evropě umělce\nna tomto nástroji nestávalo, jenž by Stollu byl před-\nčil. S něžným tavivýrn tónem, jenž se s krásným, či-\nstým tenorovým hlasem porovnati může, spojoval Stolle\nzběhlost a jistotu, kteráž k obdivování každého uchvá-\ntila. Stolle podává důkazu, jak se hudba druhdy v klá-\nšteřích pěstovala a cenila.\nVe zpěvu předčila tehdejšího času znamenitá\nJosefa Dušková všecky, Bylať v tom oboru vždy\nnejprvnější umělkyně. Její přednosti staly se známy\njejím cestováním. Totéž platilo o čacké choti advokáta\nDevecchio, rozené Cannabiehové. Náleželaf mezi nej-\nsprávnější pěvkyuě, které tehdáž v Praze vystupovaly;\nznalaf se mimo to dobře v hudbě a vyznačovala se též\nkrásnou hrou na piano. Nebyla sice Česka rodem,\navšak anto sej opeře tak líbila a Čecha za muže mela,\nmůžeme ji směle svou nazývati.\nCo tenoristé vynikali dva žáci Praupnerovi,\njmenovitě Kusý a Antonín Rámié, kteří co důkladní\numělci chvalně známi byli, co barytonista František Stro-\nbach, ředitel kůru v loretánské kapli.\nMezi dilettanty nacházelo se mnoho důkladných\nznalců a výkonných umělců, kteřížto za svrchu uda-\nnými daleko pozadu nezůstali, článek náš by tuze\nvzrostl, kdyby jsme tuto četnou třídu uvésti měli. Uve-\ndeme toliko nejznémější. Tomáš Kunz, důmyslný vy-\nnálezce orkestrionu, byl výtečný hráč na klavír a též\nskladbami si pěkného jména dobyl. Vzdálen všech spo-\nlečností žil ve filosofickém klidu toliko pro své přátely\na pro něžnou těšitelku zármutku pro hudbu* Ban-\nkéř Václav Biedermann, žák výtečného Praupnera, byl\ndůkladný znatel hudby. Pilností a obratností přivedl to\ntento čacký muž, jenž okolo r. 1780 se vyučováním\nhudby živiti musel, r. 1800 tak daleko, že jeho obchod\njeden z největších v Praze byl. Hudba byla příčinou\njeho štěstí, otevřela mu cestu, na nížto velkého jmění\ndosáhl. Při jeho rozšířeném obchodu nezapoměl nikdy\nna svou dobroditelku hudbu, a pěstoval ji, jak mu\nčas a okolnosti dovolovaly, s velkou horlivostí. Na kla-\nvír hrál s výrazem as praecisí. Kaňka, doktor práv,\nbyl co výtečník na klavír chvalně znám.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "63", "page_fin": "64", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.4", "titre_corps": "Studie piana dle svého účelu sestavené.", "titre_sommaire": "Studie piana dle svého účelu sestavené.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "63", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.3", "debut_caractere": 2498, "fin_caractere_exclue": 5175, "texte": "Studie piana dle svého účelu sestavené.\nMnohým učňům ochábly by křídla, spatřícim houfy\nnakupených skladeb etudových pro ně určených. Ná-\nsledující obrazec usnadní jim vyhledání podobných skla-\ndeb. Jdeme-li v tomto ohledu až k oněm přes sto lei\nstarým cvičením Bacha !) zpět, a radime-li k jejich\npečlivému a pilnému prostudování, nestává se to tedy\nbez důvodu; neboť vezmeme-li ohled na to, že jsme\nzdokonalením našeho hudebního nástroje na prostřed-\ncích, jakož i krásnějším vzděláním hudebního charak-\nteru na výsledcích získali, znal Š. Bach klavír v celé\njeho obšírnosli. Jrnenují-lí jej neznalcové chladným\na nepříjemným, nepomýšlejí sobě že tento tisícozoub-\ncový blesk v tom samém okamžení hvězdy a květiny\nzasahuje. A ačkoliv on vše giganticky založil, neslo-\nžil snad 24tero cvičení pro známé hudební způsoby tónu,\nnýbrž pro každý zvlášť jeden svazek. Že Clementi 2) a\nCramér 3) velmi mnoho z něho čerpali, žádný snad upí-\nrati - nebude.\nOd tohoto času až k Moschelesovi 4) nastala\npřestávka. Možná že se to stalo vplyvem Beethovena,\njenž, jsa nepřítelem všeho mechanismu, více k čistě\npoetickému tvoření účinkoval. Y Moschelesovi a ještě\nvíce v Chopinu 5) převládá tedy vedle technické zají-\nmavosti též fantastický duch. Těchto pět nejvíce vy-\nnikajících sledují nejpůvodněji L. Berger 6) aC. Weyse T).\nRies 8) a Hurnmel ®) vyznačili sloh svůj zřejměji ve\nvolných skladbách, nežli právě ve studiích. Co do-\nkonalí a rázní musejí zde Grund 10) a Kessler n) uve-\ndeni býti, též Schmitt 12), jehož líbezná jasnost mlado-\nvěkýin srdcím lahoditi musí. Kalkbrenner 13), Černý 14)\n\n1) Exercices. Oeuv. 1. 6 Livraisons (Peters). Polom Exerci-\nces. Oeuv. 2. (Peters).\n<*) Gradus ad Parnassum on Part de jouer le Pianoforte de-\nmantré par des Exercices dans le style severe et dans le\nstyle elegante, 3. Volumes. (Breitkopf.)\n3) Etudes ou 42 exercices doiglés dans les differents Tons. 2\nLivraisons, (U mnoho nakladatelů),\n4) Studie pro piano k vyššímu zdokonalení již vycvičených hu-\ndebníků Op, 70,2 sešitky (Kistner.)\n8) 12 Grandes Etudes Oe. 12.2 Livraisons (Kistner,)\n•) 12 Etudes Oe, 12. (Christiani). Přirovně. 8, číslo tohoto\nsvazku,\n7) 8 Etudes Oe. 51. (Lose) Přir. 8. číslo toho svazku.\n8) 6 Exercices Oe, 31. (Simrock.) Přir, 6. číslo tohoto svazku,\n9) Etudes. Oe, 125. (Haslinger). Přir, sv. 1. str, 73.\n10) 12 grandes Etudes. Oe. 21. (Cranz.) Přir. 6. číslo tohoto\nsvazku.\nn) Etudes. 4 Livraisons. Oe. 20. (Haslinger).\nPřir. 4. čísl. tohoto svazku.\n13) Etudes. Oe. 16. 2 Partices (Simrok). Ten samý skladatel\nvydal ještě mnoho sešitů, které jednotlivě nevypočítáváme.\nls) 23 Etudes. Oe. 20. 2 Livrais (Kistner).\n14) Veliký počet velmi užilečnýck kusů k cvičeni."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "64", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2242, "texte": "a Herz 15) nepodali nám žádných obrovských děl, avšak\nmnoho vážného a ocenitelného. Nesmíme Pottra 16)\na Hillera 17J pro jich romantický ráz opomenouti. Aniž\npak jemnocitnou Szymanovskou 18) a lásky hodného\nC. Mayera 19). Bertini20) šálí avšak půvabně. Kdo\nněco nesnadnějšího miti chce, nalezne tm v Paganini-\nštudiích 3l) u Schumanna. Zkoušejte tedy všecko a\nvolte to nejlepší.\nRychlost a snadnost (snadné pohybování prsti,\njemné uhození). Pravá ruka. Clementi, čísl. 52.\nCramer 12, 23, 27* f), .36.* Moscheles 1.— Cho-\npin 4,*\" 5* (hraje jen na svrchních klavesích), 8*\nGrund 1. Kessler 1, podobně i Bertini 1. Potter\n3, 16. Hiller 2'* 21.* C. Mayer 6. Kalk-\nbrenner 4. Paganini-Etuden 11.5.\nZvláště: Cvičeni pro 4tý a 6tý prst. Clementi\n19, 22, 47. Cramer 3, 28. L. Berger 7.*\nPotter 15.* Bertini 12.\nPro levou ruku. Clementi 87. Cramer 9. -\nChopin 12.* - Berger 6.* Kessler 16, 4, 6.\nHiller 18. A. Schmitt 6, 11. ses. 16.\nPro obě ruce. Bach ses. I. Allemande, V. Pream-\nbule. Clementi 2, 7, 16, 28, 36. Riese 3.\nHummel 1. Kessler 9, 14. Szymanovská\n4, 8 (velmi užitečné). Potter 5, 20. Hiller\n17.* Kalkbrenner 1. Herz 13. Bertini 3.\nSchmitt ses. 11.1.\nRychlost a síla (silné udeření v krátkých časo-\nvých mezerách, více nápěvný přednes jednotlivých not atd.).\nPro pravou ruku. Clementi 48. Cramer 1.\nBertini 21.\nPro levou ruku. Cramer 16.\nPro obě ruce. Bachseš.l.Courante.ll Allemande-\n111. Gigue V. Conrante. Clementi 44. Cra-\nmer 38. Moscheles 14. Hummel 12.\nKessler 10. Hiller 13. Paganini-Etuden ses. I.1.\nPoznamenání. V rozmanitých nesnadných proti-\npohybech, jakož iv celém charakteru jsou tyto sobě\nvelmi podobny : Clementi 72. Cramer 4.* Mo-\nscheles 17. Ries 1. Grund 6. Paganini-Etu-\nden ses. 11. 6. (Dokončení.)\nI5) Exercices et Preludes. Oe. 21. (Hofmeisler.)\n,6) Etudes Oe. 19. (Schott). Přir. svaz. 1. str. 22.\n17) 24 Etudes Oe, 15. (Hofmeister.) Přir. svaz. 2. stř. 5.\n,8) 12 Etudes. 2, Liv. (Kistner.) Přirov. 4. číslo tohoto svazku.\nl*) 6 Etudes\" Oe. 31. (André) a 3 Etudes Oe. 40. (Peters).\nPřirov. 6. číslo tohoto svazku.\n20) Etudes characteristiques. Oe. 66. (Schott).\n2V) Etudes a 6 Etudes de Concert ďaprés des caprices de Pa-\nganini. (Hofmeister).\nf) Znamením * poznamenaná čisla mají mimo to ještě poetický\nkrakter."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "64", "page_fin": "65", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.5", "titre_corps": "Mysliveček. Výjev ze života českého umělce.", "titre_sommaire": "Mysliveček. Výjev ze života českého umělce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "64", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.4", "debut_caractere": 2244, "fin_caractere_exclue": 4839, "texte": "Mysliveček.\nVýjev ze života českého umělce.\n(Pokračování,)\nMěsíční synfonie mladistvého skladatele potvrdily\ntaké jeho štěstí. Hrabě Černín, mecenáš všech krás-\nných umění, radil mu, aby konal cestu do Itálie a jeho\npřímluvčím listům měl Mysliveček co děkovati, že v Be-\nnátkách velmi přívětivě přijat byl, Slovútný mistr Pescetti,\nprohlídnuv partituru měsíčních synfonií poznal hned velké\nnadáni mladíkovo. Vyučoval ho bezplatně v kontrapunktu\na jeho žák dělal takové pokroky, že o rok později již operu\nnapsal, která v Římě nesmírné pochvaly došla. Rychle\nroznesla se o mladém skladateli pověsf, kterouž novými\noperami: Pímpermnestra; Romelo od Ersilia a Demetrio\nještě více rozšířil Deset let žil už v Itálii a celý ten\nčas věnoval toliko umění. Samoten, bez přítele, nikam\ndo společnosti nechodil, věnuje všechen čas a síly své\nbožské hudbě. Nevábila jej kvetoucí příroda, ni věčné\njaro, ni krásné ženy italské, v jeho prsou žiia jenom\nhudba a Emma, její kněžka, kteráž obrazotvornost jeho\nk nejvyššímu roznítila. Nevyhaslaf z paměti jeho ona\nslavnost v Praze, a dnes, za deset let každá minuta\ntoho blahého večeru tak živě před očima mu tanula,\njako by se dnes byla slavila. Sladké rAddio\" Italiánky,\nnaděje, ji zase spatřili, vedly ho do Itálie, a sotva že\nv robě pocítí! sílu, něco zdatnějšího vykonali, tu vydal\nse hned do Neapole, aby tu modlu své duše vyhledal.\nPřibyl sem; Rosamorite a jeho net ale odjeli, pročež se\nzase do Benátek navrátil, kdež novou operu napsal, a\nopět slavnějšího jména si dobyl. Dvě leta na to ode-\nbral se zase do Neapole, však zase marně. Hrabě od-\nstěhoval se se svou neteři, jak se pravilo, do Anglicka,\nt\na zcela zarmoucen a zoufalý cestoval zklamaný Mysli-\nveček do Říma, kamž ho dobrá pověst již byla přede-\nšla. Zde žil sám a sám, mezi tím co jméno jeho po\ncelé Itálii ano i po celém Německu a Francouzsku se\nroznášelo. Z Neapole dostal čestné nabídnutí, aby k slav-\nnosti na den narozenin krále, novou operu složil. Nová\nnaděje oživila jej; Emmin obraz objevil se opět živě\nv duši jeho, slyšel její zpěv a nadšen napsal operu:\nBellerofonte.\nZaměstnán partiturou této opery seděl jednou\npozdě v noci ještě v myšlenkách u stolu } tu zaslechl\nnajednou líbezné zvuky houslí. Naslouchal, zvuky\ntyto přicházely z ulice, byly to žalostné zvuky, jemu\nale známy přistoupil k oknu všude ticho. Černě\noděná mužská postava plazila se ku vratům jeho domu\na slyš ! český nápěv, který ve svém mládí tak ča-\nsto slýchal. „Otčino, drahá otčirio! posíláš mi drahého\npřítele, spolurodáka!\" a běžel přes schody dolů. Chy-\ntiv hudce za ruku přitáhl ho k sobě as sebou přes"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2333, "texte": "schody nahoru do svého bytu ; přišed do pokoje s ním,\nv\npadl mu okolo krku, zvolaje : „Tys Cechem, mým\nkrajanem ! odkud' přicházíš ?\" Tak se ho tázaje, podí-\nval se mu do obličeje. Záře rozlévajícího se světla\npadla na tahy neznámého muže. Tu trhl Josef sebou\npřekvapením. »Můj Bože! jsi ty to opravdu Anto-\nnio?44 tázal se ho překvapen za chvíli, „anebo jest to\ntvůj duch ?\"\nMuž tento podíval se pevným okem na něho, a\ns jásotem zvolal: „Per dio! Ty's Giuseppe! můj Giuseppe!44\nV náruči leželi si oba. Byl to výjev shledání se\notce se synem. Avšak jaká to změna mezi oběma?\nCo statný 421etý muž opustil Antonio svého chovance.\nChurav a slab, dle pohledu již kmetem, spatřil po čtr-\nnácti letech jinocha, z něhož se stal mezi tím statný\nmuž. Starostliv jako otec vyptával se na jeho osud,\nnačež tento mu vypravoval, jak se mu vedlo, jak v umění\npokročil, jaké už slávy dosáhl.\n„Není možná,44 zvolal překvapený Antonio, „žiju\npro hudbu a v ní, ale nikdy jsem o tvém jménu ni-\nčehož neslyšel.44\n„Změnil jsem jméno své s italským; však nikoliv\npřeložil jsem je toliko a jtnenuju se nyní „ Venatorini.*\n„Yenatorini?44 zvolal stařec radostí bez sebe.\n„Slavný Venatorini, ando a stelle ? Venatorini, velký\nmistře, před Tebou kloním úslužně hlavu svou.44\n„Nikoli otče můj / do mého náručí drahý učiteli/\n„O quell reviderci! Veleslavený, velevážený mistr\nje mým synem, mým žákem? Duch můj věštící nekla-\nmal mne, prostý mlynář ze vsi je nyní největším mae-\nstrem Itálie.\nTakto roznícen nejásal nikdy tak dlouho starý\nItalián; konečně upokojil žák přece starce. Jeho ze-\nvnějšek byl tak uspořádán, že Josef na první pohled\npoznal, v jak nuzném stavu se milený jeho otec nachá-\nzeti musí. Na jeho poručení přinesl služebník občer-\nstvení, a když se Antonio by! posilnil, osmělil se Josef\ntázati se ho po jeho okolnostech.\n„Mně se vede,44 řekl s úsměvem stařec, „mně se\nvede jako každému hudebníku; umění chodí žebrat a\njá hudu za kousek chleba ; housle vyžebrají mi přece\ndenně lůžko k noclehu.44\n„čím se to stalo ? mluvte přece otče! proč jste\nmne tak náhle opustil. Devatenáct let byl jste u mne\na rád bych byl doživotně s vámi chleb svůj sdílel.44\n„Giuseppe ! ty's mužem, veleslaveným mužem, jsi\nmým kmotřencem, ano i mým synem ! Mohu ti to tedy\nvěřiti; uslyš nyní truchlivý osud můj, a schovej ho\nco výstrahu v paměti své.44\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "65", "page_fin": "68", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.5", "debut_caractere": 2335, "fin_caractere_exclue": 2356, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.6", "debut_caractere": 3741, "fin_caractere_exclue": 6287, "texte": "Z Kladna. (Beseda.) Ke cti inštalace nového\np. faráře P. Bernarda byla uspořádána v místnostech zdejší\n„besedy44 akademie ve prospěch chudých školních dítek\nObsahovala 12 čísel, o nichž tuto krátce promluvíme.\nKoruna celé akademie přináleží hornická kapelle, ne tak pro\nvolbu samou, nýbrž více pro bezúhonné provedení ouver-\ntury k „Oberonu44 a k „Belisaru.44 Že jí neschází vý-\ntečných sil, bylo slyseti při variacích na eufonion, jež\nvelmi cistě se vydařily. Ze zpěvů jsme slyšeli čtvero-\nzpěv : „Šumí Labe44 od Zvonare, „Žárlivý basař44 od\na quodlibet z národních písní od K. Slavíka.\nŽe první sbor zvláště obliby došel, nevězí tak mnoho v pro-\nvedení, aě se dobře zpívalo, spíše ve skladbě samé.\nZe sólových partií pro tenor byly „Pražská Bětulinka44\nod Nesvadby a „kde děva má?44 předneseny panem\nB.s přiměřeným výrazem a citem. Piv o do vy písně:\n„Srdce ztracené44 a „Na výsostech hvězdy svítí44 se ve-\nlice líbily. Písně od K. Slavíka přednesené p. P. P.\nby se lip vyjímaly při pianě, nebot instrumentální kvar-\ntet měl doprovázení málo vyštudováno. Ještě se musím\nzmíniti o solu pro piano, jež tím zvláště zajímavé bylo,\nže „potpouri z národních písní od Tittla\" přednesl pouhý\nNěmec p, H. Rozumí se, že s citem hrát nemohl, za to\nale korrektně. Že i tu potlesku nescházelo, každý se do-\nvtípí. Bylo to zajisté každému vítáno, ano i těm, kteří\nještě před 14 dny těm samým písním, vycházejícím ale\nz českých hrdel se posmívali. Návštěva byla velmi četná;\ntéž vysoce urození páni kanovníci Mařan, Průcha a náš\nrodák kanovník Štulc, byli přítomni. Čistý výnos, určený\npro chudé školní dítky, vynáší dle doslechu 60 zl. r. č.\nI po besedě trvala ještě nenucená zábava při zpěvech\na deklamacích. —v.—\nZ Pardubic, dne 28. února 1861. (Pohřeb.\nPrůvod s p o ch o d ně mi. Koncert.) Dne 23.\núnora měl pohřeb K. Mužík, ředitel kůru a dívčí učitel\n111. třídy v Pardubicích, muž, kterýž sotva jeden rok úřad\nsvůj v našem městě zastával. Pokládám průvod pohřební\nza slavnost, ač smutnou, neb každý stav našeho obyva-\ntelstva byl přečetně zastoupen. Učitelové střídavě s mě-\nštany z Pardubic ho ku hrobu nesli, při hrobu zpívali\nučitelové hlavní a reální zdejší školy dojímavou píseň od\nNesvadby, a pozorovali jsme, že jedno oko z přítom-\nných neostalo suché. V kostele u sv. Jana bylo prove-\ndeno velké rekviem od našeho mistra Vitáska do\nEs-dur s velkou uhlazenoslí pod správou výtečného hu-\ndebníka p. Jana Huške. Žalozpěv byl též od toho skla-\ndatele, duett pro tenor a baryton. AI odpočívá v po-\nkoji! V neděli, dne 24. února, odbývaly se v Pardu-|"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6239, "texte": "tocích obecní volby. Měšfané sami, chtíce tento veledů-\nležitý den oslavit, objednali z Prahy pochodně, a uspo-\nřádali novému vyvolenému purkmistrovi p. Josefu Bube-\nníkovi, mlynáři, velkolepý pochod s pochodněmi, k če-\nmuž zdejší zpěvácký spolek požádán byl, by první\nsvůj pokus zpěvem osvědčil. O 6. hodině táhl průvod se\n40 pochodněmi, ve středu svém mladý zpěv. spolek maje,\nze školy k radnici, a jak mile jména vyvoleného p. purk-\nmistra a pp. radních z radnice veřejně k velkému zá-\nstupu zdejšího obyvatelstva se byla oznámila, a jak po\nhlučných intrádách hlahol bubnů a trub utichl, zazněly\nod zpěv. spolku 3 české sbory tak rázně a cistě, že\nvšeobecné chvály došly. Zpěv řídil reální učitel p. Frant.\nJanda. Že na tom večeru se ve společnosti horlivě ro-\nkovalo a mnoho národních písní zpívalo, dá se my-\nsleti. Těšíme se juž na příští koncert, jejž tady 25.\nbřezna virtuos na housle p. Theodor Tomášek z Lito-\nmyšle k dobrému účelu zase uspořádá. Nezapomeneme\nhned na ty utěšené hodiny, kterýž nám poslední hudební\nzábavě ve vkusné sini „Odeonu\" připravil • jest p. Tomá-\nšek v každém ohledu dokonalý hudebník.\nZ Písku, 3. března. (Zpěvácký spolek.) Mi-\nnulou neděli (3. března) byla valná schůzka zpěváckého\nspolku, čímž skutečně do života vstoupil. Zásluha o zří-\nzení spolku přináleží některým pánům učitelům zdejši\nhlavní školy, kteří před 3 lety horlivě o jeho zaražení se\nbyly zasazovali. Shromážděni bylo osloveno p. Janotou,\nkterý stručnou, avšak jádrnou řeci účel zpěváckých spol-\nkův, jakož i jejich blahodárné působení vylíčil. Na to\npřečteny byly stanovy a zvoleni protektor, ředitel, místo-\nředitel, 4 výborové spolku. Udův se přihlásilo na témž\ndnu 70. Radostně vítáme nový spolek, který určen jest,\naby vyplnil mezeru ve společenském životě města našeho\na doufáme, že se v krátku vyplní přání páně Janotovo:\n„aby se mnoho údňv přihlásilo a zpěv si nad jinou zá-\nbavu zamilovalo, neb kde jest zpěv, tam jest i bodrost\nducha a kde jest bodrost ducha, tam jest i síla.44\n\nBerlín. Dvorní pianista p. H. z Büdova odebeře\nse do Paříže, by posledním zkouškám k opeře „Tann-\nháuser44 přítomen byl.\nNeapole. Intendance divadla „San Carlo\" poslala\ndeputací k Verdimu do Buseta, by ho pohnula, by svou\noperu „Maškarní bál44 uvedl ve scénu na tomto divadle,\npro néhož určena byla, dokud dřívější censura mu v tom\nbránila. Mistr Verdi je současně podruhé do italského\nsněmn zvolen.\nPaříž. Prvních 10 představení opery „Čerkeska\"\nod Aubera vyneslo 57.918 franku. Soudcové staveb-\nních plánu k novému opernímu divadlu neuznali žádný ze\nzaslanýeh plánů za hodný první ceny; avšak nejvýteč-\nnější práce byly takto honorovány. Plán p. Jinaina ob-\ndržel 6000 franků, p. Crepineta a Botrela 4000 ťr., Gar-\nnauda 2000 fr, Duca 1500 fr. a Garniérn 1500 fr. od-\nměny. Mistr Scribe psal více než 30 let texty k ope-\nrám nejprvnějších francouzských skladatelů, tak na\npř. pro Aubera „Sníh.44 „Němá z Portici.\"\nDiavolo.44 „Oř kovový.\" „Vyslankyně.44 Černé\nDomino.44 Pro Boildieua: „Bílou paní.44 Pro Meyer-\nbeera: „Roberta,\" „Hugenotti.44 „Proroka.\"\n„Severní hvězdu.44 Pro Hale vy ho: „Židovku.\" Pro\nVerdiho: „Sicilské nešpory.44 Pro Juliena: „Bauři\"\natd. Scribeovo péro dobylo mu nesmírného jmění. Scribe\nbyl mnnhonásobný milionář. V jeho erbu, jejž si sám\nutvořil, bylo viděti péro s nápisem lctinským „Inde for-\ntuna et libertas.44 (Z té příčiny jmění a svoboda.) ULa\nferté sous Jouarre měl Scribe skvostný zámek „Séricourt.\"\nNade dveřmi jeho byl nápis :\nLe Theátre a payé cet asyle champetre\nVous qui Vous passez, merci! je Vous le dois peut-étre.\nÚtočiště venkovské mi dalo divadlo také zbudovat\nKteří kolem jdete, díky, snad mám za něho Vám co děkovat.\nMezi pozůstalými spisy po Scribeovi nacházejí se též\nněkteré dokončené texty k operám a sice: L'Ecrin du\nroi de Garbe (Šperkovní skřínka krále Garba), komická\nopera ve 3 dějstvích; libretto toto je v rukou Aubero-\nvých; Ange gardien (Strážný duch), komická opera\nv 1 dějství pracována s Romandem; —La Beauté du\ndiable (Krása ďáblova), komická opera v 1 dějství, kte-\nrouž skladatel Alary v hudbu uvádí; aLa Dame da\nbruyěres (Stepní žena), komická opera ve 3 dějstvích\npracována s Adenisem.\nRáb. Zdej ší milovníci hudby poslali darem Hek-\ntoru Berliozu do Paříže stříbrný vavřínový věnec za\nto, že ve své ouvertuře „Faust\" pochod Rakoczyho ducha-\nplně instrumentovaný uvedl. H Berlioz poděkoval se za\ndar tenso velmi pochlebným způsobem.\nv\nRíin. Duchovní zdejší vláda zapověděla jako druhdy\noperu „Trubadour,\" též provedení Verdiho opery „Traviata,\"\nkterá se zde pod jmenem „Violetta\" provozovala. Příčina\nzápovědi je prý nemravný obsah opery této.\nZ Vídně. (Švingulantské zábavy. V. Za-\ndrobilková.) Vy v Praze máte „humoristické besedy a\nvěnečky,44 my tuto těšíme se na „švingulantské zá-\nbavy,44 jež za úředním povolením upravovati bude pan\nJosef Rurgerstein a pan Rosa, jenž co do zpěvu a\npřednášení humoristického od více let mezi Čechoslo-\nvany chvalně jest znám. První tato švingulantská zá-\nbava držeti se bude 16. t. ra. u zlatého věnce, hostinci\ndivadelním v Josefově a můžeme jistiti, že se podle či-\nněných příprav a zdařilých sil již první tato zábava s obli-\nbou našich krajanů setká, mimo to i střednímu stavu spra-\nvedlivě vyhoví. 0 programu budiž zmíněno prozatím, že\nse budou střídat! zpěv a scény humoristické v pře-\nvlečeních; povídati se budou pohádky a jak se děje oby-\nčejně v domácích plesech, hrát se bude o zástavy i mnohé\na tak dále a tak dále. Tedy učiněn ve společenském na-\nšem životě ve Vídni opět krok ku předu. Zápisné (sub-\nskripce) k oběma zábavám určilo se mírné, pouze na\n1 zl. r. c, a krásná plet svůj obolus donesti nemusí, a\nčím četněji zavítá, tím milejší bude. Nemohu opome-\nnout!, prosloviti se o naší roztomilé krajance, sl. V. Za-\nd r o b i Iko vé, jež všechny hudební kruhy zdejší svou vzne-\nšeností u piana okouzluje. Sousedé nám jí závidí a Slované\nobohatily galerii hudebních umělkyň zdařilou její podobiznou.\nV sobotu dne 2. t. ra. dávala se tu ponejprv ope-\nretka „Dafnis a Chloe\" od Offenbacha (text od Clair-\nvilla) a došla skvělého a zaslouženého výsledku. Hlavní\nosoby této půvabné idylly jsou řecký bůh Pan, Dafnis a\nChloe. Pan zamiluje se do krásné pastýřky, avšak její\nsydce náleží pastýři Dafnisovi. Prvni lekce o lásce ob-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1008, "texte": "drží Chloe od Pana a Dafnis od Bachantek. Žvatlavé\ndcery lesa json pojaty žárlivostí a jedna lesní nymfa uza-\nvře, aby Dafnis Chlou na vždy zapoměl, pastýři tomuto\nvodu ze reky Leihe podat i. To pokazí Pan, anto se sám\nvody teto z láhve napije. Pan kouzlem tímto jat zapo-\nmene na Chlou a milenci Dafnis a Chloe se dostanou.\nHudba vyniká vděkem a smyslným půvabem. Instru-\nmentace je charakteristická, má zajímavé jednotlivosti a\npikantní vedeni hlasu. Nejvíce však vyniká píseň mi-\nlostná „0 Nerea\" pak duetto mezi Chloe a Panem.\nVaršava. Nová třiaktová opera „Oba soupeřovéu\nod Dutše líbila se tu velice. Obsahujeť výborné sbory\na některá krásná duetta opaknjí se téměř při každém\npředstavení.\n\nHudební hádanka.\nTěchto 19 slabik tvoří 7 hudebních nástrojů. Uve-\ndou-li se tyto nástroje v pravý pořádek tak, že když se\nz prvního nástroje první, z 2ho druhá, z 3ho třetí, ze\n4ho čtvrtá, z sho pátá, ze 6ho šestá a z posledního po-\nslední písmena vezme, že písmena ta tvoří známý nástroj\nhudební.\n\nDur a moll."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 1773, "fin_caractere_exclue": 3914, "texte": "(Lully.) Lully, slavný to skladatel slyšel jednou jednu\nze svých operních arií s podloženým kostelním textem ve mši\nzpívali. „Milý Bože,\" zvolal Lully, „odpusť, pro Tebe jsem arii\ntu nepsal!«\n\n(Poppo.) Popo, jeden z nejznamenitějších houslitů ku\nkonci předešlého století nacházel se r. 1793 v Paříži a byl co\npodezřelý před výbor pro bezpečnost předvolán. Jak se jme-\nnujete ? tázali se ho. „Poppo!« —Co děláte? \"Hraju na\nhousle !\" Co jste dělal za času tyranstva ? „Hrál jsem na\nhousle!\" Co děláte nyní? \"Hraju na housle.\" A co\nbudete pro vlast činili? „Budu hráti na housle;\" načež byl\npropuštěn, 1\n\nŽidovská rodina a Bendova Ariadna.) Polská\nžidovská rodina učinivší na trhu v jistém měslě v Německu dobrý\nobchod, podívala se v sobotu do divadla. Dávala se právě Ben-\ndova Ariadna. Když se Ariadna probudila v opětné : Thesee\nmůj, Thesee volala , vrtěl starý žid nevrle hlavou. Když\nvšak při začínání bouře ještě ouzkostlivěji týž výkřik opětovala,\nnemohl se více žid nevolí zdržeti a pravil horlivě k svému sou-\nsedu: \"Na tu to máte tak jsou ty velké dámy! Sotva se\nvyspala juž volá : \"Thé sem !«\n\nCarpani tázaje se Haydna, jah to přichází, že největší cásť\njeho skladeb kostelních tak veselého, ano humoristicko-rozpustí-\niéko obsahu jest, dostal od něho za odpověď: „Nevím jak bych\nto jinak učinil. Jak to mám, tak to dám. Myslím-li ale na\nBoha, překypuje srdce mé radostí, že noty plynou jak s koleč-\nníku. Bůh dav mne veselé srdce, odpustí, když jemu vesele\nsloužím.\"\n\nJiří Benda, jenž veždy velmi roztržitý byl, nackázeje se\njednou v společnosti vznešených osob, posadil se samotný k ovknu\na sáhl po potisknutém archu papíru, jenž lam právě ležel. Četl,\nchvilku. »Bravo! brávo; to jesť dobře!\" začal konečné. „Co\npak zas máte?\" ptali se všickni. \"Noviny?\" A co pak se\nVám tak líbí?\" ~Ti husaři, ti rázní hoši vykánějí zas jednou\nvše z říše.\" \"Jak? Co? Husaři? V Říši? Nyní?\" tázali sí\nhosté, se chechtajíce. ~Nuže, tak čtete sami ,u zvolel Benda\ncítě se trochu uražena. Vzali list do rukou, viděli že je to staré\nčíslo z Hamburského korespondenta ze sedmileté války. Benda\nzcela zapomněl, že táž válka již třináct let ukončena byla."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "65", "page_fin": "66", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.5", "debut_caractere": 2348, "fin_caractere_exclue": 2356, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "65", "page_fin": "66", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.1.1", "titre_corps": "Stavovské divadlo. 1. března dávala se „Ifigenia", "titre_sommaire": "Stavovské divadlo. 1. března dávala se „Ifigenia", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.5", "debut_caractere": 2358, "fin_caractere_exclue": 4844, "texte": "Stavovské divadlo. 1. března dávala se „Ifigenia\nv Taurisu\" od J. K. Glucka. U velkém obdivování\npatříme na mohutné skladby Glucka, které ve své\nvěčné kráse se třpytíce, vždy jako pravé zlato svou cenu\npodrží. Ohromná mohutnost a síla, hlavní známka jeho\nhudby, svědci též o jeho velké činnosti co reformátor.\nNejsa žádnou hudební autoritou veden, předevzal sobě\npřece těžkou úlohu, reformu v opeře uvésti. Zpěvohra\npřed Gluckem neměla žádného uměleckého stanoviska,\npročež byla bez ducha charakteristiky. Gluck však učinil\ntomu všemu konec. Děj a hudební deklamaci postavil\ndo předu, odstranil všechny nezpůsoby ve zpěvu, a uvedl\nhudbu na této cestě k nejkrásnější jednoduchosti. Jak\nsbory tak i orchestr dosáhly Gluckem úplné samostatnosti.\nGluck tedy rozšířil hudbu dramatickou a použil ku cha-\nrakteristice prostředku mnohých, jak na př. ve sborech\nSkytů v opeře „Ifigenia v Taurisu44. Několik slov po-\nstačí o provedení samém. Slečna Luecová (Ifigenia)\npřičinila se, učinili všemu zadost; byla v skutku mno-\nhem lepší v tomto než v prvních třech. Teprv\njednání čtvrté utrpělo značnou její pamětní chybu. Pan\nSteinecke zápasil též s velkou nejistotou, což nás\nu tohoto routivaného zpěváka velmi překvapilo. V dru-\nhém jednání hledal sobe teprv pravé tony po akordech\ndrive v orkestru uhozených. Pan Bachmann přednášel\nzase nejlépe árii v druhém jednání. Tomuto jakož i\nslečně Luecové dostalo se hojného potlesku. Ženský\nsbor differiroval s orkestrem o čtvrt tonu níže. Návštěva\nbyla nečetná. 4. března opakovala se operetka „Orfeus44\nod OíFenbacha. Sbory a orkestr se nemohly několikráte\nshodnouti, načež zvláště v prvním jednání velký zma-\ntek nastal. Bezpochyby nebyla žádná zkouška držána,\nan též u sólistu precisnost nepanovala. Po delším čase\nvystoupila slečna v opeře „Lazebník Se-\nvilský\" od Rossiniho a zpívala úlohu „Roziny44 velmi\nmistrně. Skoda že její arie v 1. dějství zhanobena je\ntak triviálními kadencemi; nebylo by snad těžké pro hlas\nobjemu slečny Brennerové vložit do ni okrasy ve slohu\nRossiniho. Za vložky zvolila sobě slečna Isouardovu\narii „Loterní los44 prázdnotou v každém ohledu oplýva-\njící a ku konci známý valčík od Venzana. Slečna Bren-\nnerová byla vlídně přijata a často potleskem odměněna.\nTéž pan Steinecke (Figaro) byl v každém ohledu výtečný,\napo velké arii vyvolán. Návštěva byla dosti četná. E.\nKoncert akademického čtenářského spol-\nku, jenž se ve středu dne 6. t. m. o i býval, došel velmi\nskvělého výsledku a velmi četné návštěvy. Program ob-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3739, "texte": "tahoval, vyjma koncert pro piano od Mendelssehna, téměř\nnové skladby od c es k o slovan sk ý ch skladatelů.\nZ instrumentálních skladeb slyšeli jsme ušlechtilou a klas-\nsicky zpracovanou ouverturu od J. L. Zvonaře, pak im-\nposantní, s velkým nákladem plechových nástrojů obtěž-\nkanou, nicméně však obratně zosnovanou ouverturu od H.\nVojáčka z Petrohradu. Velmi zajímavé číslo byl dvoj-\nsbor od Fr. Kavana, jenž krásným střídáním obou sborů\njakož i ráznými myšlenkami vynikaje velice se líbil. Mo-\nravské písně pro mužský sbor od P. Křížkovského\ndošly zasloužilého uznání. Co se sol dotýce, přednášela\nsi. Mína Čermáková, žákyně A. Dreyschocka kon-\ncert pro piano od Mendelssohna. Jelikož jsme slečnu tuto\nkoncert tento juž přednášefi slyšeli, mnseli bychom svůj\núsudek o hře její opětovati. Hrála ho správně, plynně a\nve finále s velkou bravourou a byla hlučně volána. Sl.\nAlojsie Blažková zpívala romanci Bohunky z české\nopery (rukopis) od Leop. Zvonaře s citem as rozvahou\na dosáhla jí jakož i přednesem českých národních písní\nvelké pochvaly a hlučného potlesku. Chvalně známá vir-\ntuoska na housle sl. Rosa d'o r přednášela na svém ná-\nstroji variace na národní písně od Morice Mildnera\na osvědčila svou klidností, svou technickou obratností a svým\nvřelým citem krásnou pověst, již si v Itálii a Německu\ndobyla. Rosa ďOr hraje na housle s celou duší a\npřekonává všechny nesnadnosti na těžkém svém nástroji\ns takou lehkostí, jako kdyby si s nimi zahrávala. Za\numělecké provedení dostalo se této umělkyni nesmírného\npotlesku a pochvaly. Konečně zpíval p. Lukeš a p. Pi~\nvoda duetto tak výtečně, jak se jen od takých umělců\nočekávati dá. Posléze vystonpil p. Lukeš a zpíval ná-\nrodní písně. Jak tyto prosté květiny venkovské obe-\ncenstvu podal, netřeba podotýkati. Zdály se obecenstvu\nušlechtilejší, půvabnější a rozkošnější a působily nesmír-\nného dojmu. Panu Lukešovi dostalo se nekonečného\npotlesku a pochvaly. Zasloužilého uznání došel p. ředitel\nAbt za řízení ouvertur, p. prof. Mildner za řízení do-\nprovázejícího orkestru a p. Lukeš za řízení sborů. —s\nNáš krajan Hans Seeling dával dne 25. února\nv Paříži svůj druhý koncert a došel hrou i skladbami\nsvými velké pochvaly. Z Paříže odebeře se pan See-\nling na umělecké cesty do Německa.\nNadaný a mladý skladatel, pan Ed. Náprav-\nník, složil krásnou ouverturu na české národní pí-\nsně pro orkestr, kterou si činné obchodnictví p. Kri-\nštofa a Kuhé získala. Táž firma zakoupila si též krá-\nsnou fantasií pro piano na národní písně od téhož skla-\ndatele, kteráž co do důmyslného zpracování nade všemi\nnovějšími skladbami téhož druhu vyniká.\nAlex. Dreyschock dával dne 23. února třetí\nsvůj koncert v Kievě a zbudil velkého nadšení. Mimo\nto hrál též na universitě studujícím a v jistém dívčím\nústavě, a obdržel od dívek na památku skvostné památní\nalbum.\nv\nPan C. Micko, ředitel pianního ústavu, odbý-\nval se svými žáky (as 40) pololetní zkoušku, která velmi\npříznivě vypadla. Ze solových kusů od Dohlera a Pa-\nchera, Prudenta a Schulhoffa líbilo se velice „Scherzo44\nod Jos. Forstera, jež p. Rohlík s velkou bravourou\npřednesl. Methoda p. Mickova je dobrá a nelze pochybo-\nvati, že nově tento zřízený ústav se zvedne.\nSlečna B. Brennerová, výtečná koloraturni\nzpěvkyně u zdejšího divadla, je od ředitele divadla ve\nVídni, p. Pokorného k pohostinským hrám od 15. dubna\naž do 15. června engažována.\n« Koncert ku prospěchu israelitské ne-\nmocnice v Mariánských lázních bude se dne 17. t. m.\nv sále na Žofíně, vedením kapelníka p. Jahna odbývati.\nMimo ředitele orkestru p. Morice Mildnera budou paní\nBurggrafová (deklamací), si. Luccová (zpěv), sl.\nAnna Kolářová (piano), pak pánové Nachbauer, Blaha\na Griin, clen Výmarské dvorní kapelly spoluúcinkovati.\nProgram slibuje býti velmi zajímavý."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "66", "page_fin": "67", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.2", "titre_corps": "Z Kladna. (Beseda.) Ke cti inštalace nového", "titre_sommaire": "Z Kladna. (Beseda.) Ke cti inštalace nového", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.6", "debut_caractere": 3741, "fin_caractere_exclue": 6287, "texte": "Z Kladna. (Beseda.) Ke cti inštalace nového\np. faráře P. Bernarda byla uspořádána v místnostech zdejší\n„besedy44 akademie ve prospěch chudých školních dítek\nObsahovala 12 čísel, o nichž tuto krátce promluvíme.\nKoruna celé akademie přináleží hornická kapelle, ne tak pro\nvolbu samou, nýbrž více pro bezúhonné provedení ouver-\ntury k „Oberonu44 a k „Belisaru.44 Že jí neschází vý-\ntečných sil, bylo slyseti při variacích na eufonion, jež\nvelmi cistě se vydařily. Ze zpěvů jsme slyšeli čtvero-\nzpěv : „Šumí Labe44 od Zvonare, „Žárlivý basař44 od\na quodlibet z národních písní od K. Slavíka.\nŽe první sbor zvláště obliby došel, nevězí tak mnoho v pro-\nvedení, aě se dobře zpívalo, spíše ve skladbě samé.\nZe sólových partií pro tenor byly „Pražská Bětulinka44\nod Nesvadby a „kde děva má?44 předneseny panem\nB.s přiměřeným výrazem a citem. Piv o do vy písně:\n„Srdce ztracené44 a „Na výsostech hvězdy svítí44 se ve-\nlice líbily. Písně od K. Slavíka přednesené p. P. P.\nby se lip vyjímaly při pianě, nebot instrumentální kvar-\ntet měl doprovázení málo vyštudováno. Ještě se musím\nzmíniti o solu pro piano, jež tím zvláště zajímavé bylo,\nže „potpouri z národních písní od Tittla\" přednesl pouhý\nNěmec p, H. Rozumí se, že s citem hrát nemohl, za to\nale korrektně. Že i tu potlesku nescházelo, každý se do-\nvtípí. Bylo to zajisté každému vítáno, ano i těm, kteří\nještě před 14 dny těm samým písním, vycházejícím ale\nz českých hrdel se posmívali. Návštěva byla velmi četná;\ntéž vysoce urození páni kanovníci Mařan, Průcha a náš\nrodák kanovník Štulc, byli přítomni. Čistý výnos, určený\npro chudé školní dítky, vynáší dle doslechu 60 zl. r. č.\nI po besedě trvala ještě nenucená zábava při zpěvech\na deklamacích. —v.—\nZ Pardubic, dne 28. února 1861. (Pohřeb.\nPrůvod s p o ch o d ně mi. Koncert.) Dne 23.\núnora měl pohřeb K. Mužík, ředitel kůru a dívčí učitel\n111. třídy v Pardubicích, muž, kterýž sotva jeden rok úřad\nsvůj v našem městě zastával. Pokládám průvod pohřební\nza slavnost, ač smutnou, neb každý stav našeho obyva-\ntelstva byl přečetně zastoupen. Učitelové střídavě s mě-\nštany z Pardubic ho ku hrobu nesli, při hrobu zpívali\nučitelové hlavní a reální zdejší školy dojímavou píseň od\nNesvadby, a pozorovali jsme, že jedno oko z přítom-\nných neostalo suché. V kostele u sv. Jana bylo prove-\ndeno velké rekviem od našeho mistra Vitáska do\nEs-dur s velkou uhlazenoslí pod správou výtečného hu-\ndebníka p. Jana Huške. Žalozpěv byl též od toho skla-\ndatele, duett pro tenor a baryton. AI odpočívá v po-\nkoji! V neděli, dne 24. února, odbývaly se v Pardu-|"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1992, "texte": "tocích obecní volby. Měšfané sami, chtíce tento veledů-\nležitý den oslavit, objednali z Prahy pochodně, a uspo-\nřádali novému vyvolenému purkmistrovi p. Josefu Bube-\nníkovi, mlynáři, velkolepý pochod s pochodněmi, k če-\nmuž zdejší zpěvácký spolek požádán byl, by první\nsvůj pokus zpěvem osvědčil. O 6. hodině táhl průvod se\n40 pochodněmi, ve středu svém mladý zpěv. spolek maje,\nze školy k radnici, a jak mile jména vyvoleného p. purk-\nmistra a pp. radních z radnice veřejně k velkému zá-\nstupu zdejšího obyvatelstva se byla oznámila, a jak po\nhlučných intrádách hlahol bubnů a trub utichl, zazněly\nod zpěv. spolku 3 české sbory tak rázně a cistě, že\nvšeobecné chvály došly. Zpěv řídil reální učitel p. Frant.\nJanda. Že na tom večeru se ve společnosti horlivě ro-\nkovalo a mnoho národních písní zpívalo, dá se my-\nsleti. Těšíme se juž na příští koncert, jejž tady 25.\nbřezna virtuos na housle p. Theodor Tomášek z Lito-\nmyšle k dobrému účelu zase uspořádá. Nezapomeneme\nhned na ty utěšené hodiny, kterýž nám poslední hudební\nzábavě ve vkusné sini „Odeonu\" připravil • jest p. Tomá-\nšek v každém ohledu dokonalý hudebník.\nZ Písku, 3. března. (Zpěvácký spolek.) Mi-\nnulou neděli (3. března) byla valná schůzka zpěváckého\nspolku, čímž skutečně do života vstoupil. Zásluha o zří-\nzení spolku přináleží některým pánům učitelům zdejši\nhlavní školy, kteří před 3 lety horlivě o jeho zaražení se\nbyly zasazovali. Shromážděni bylo osloveno p. Janotou,\nkterý stručnou, avšak jádrnou řeci účel zpěváckých spol-\nkův, jakož i jejich blahodárné působení vylíčil. Na to\npřečteny byly stanovy a zvoleni protektor, ředitel, místo-\nředitel, 4 výborové spolku. Udův se přihlásilo na témž\ndnu 70. Radostně vítáme nový spolek, který určen jest,\naby vyplnil mezeru ve společenském životě města našeho\na doufáme, že se v krátku vyplní přání páně Janotovo:\n„aby se mnoho údňv přihlásilo a zpěv si nad jinou zá-\nbavu zamilovalo, neb kde jest zpěv, tam jest i bodrost\nducha a kde jest bodrost ducha, tam jest i síla.44"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "67", "page_fin": "68", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.3", "titre_corps": "Berlín. Dvorní pianista p. H. z Büdova odebeře", "titre_sommaire": "Berlín. Dvorní pianista p. H. z Büdova odebeře", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.7", "debut_caractere": 1994, "fin_caractere_exclue": 6239, "texte": "Berlín. Dvorní pianista p. H. z Büdova odebeře\nse do Paříže, by posledním zkouškám k opeře „Tann-\nháuser44 přítomen byl.\nNeapole. Intendance divadla „San Carlo\" poslala\ndeputací k Verdimu do Buseta, by ho pohnula, by svou\noperu „Maškarní bál44 uvedl ve scénu na tomto divadle,\npro néhož určena byla, dokud dřívější censura mu v tom\nbránila. Mistr Verdi je současně podruhé do italského\nsněmn zvolen.\nPaříž. Prvních 10 představení opery „Čerkeska\"\nod Aubera vyneslo 57.918 franku. Soudcové staveb-\nních plánu k novému opernímu divadlu neuznali žádný ze\nzaslanýeh plánů za hodný první ceny; avšak nejvýteč-\nnější práce byly takto honorovány. Plán p. Jinaina ob-\ndržel 6000 franků, p. Crepineta a Botrela 4000 ťr., Gar-\nnauda 2000 fr, Duca 1500 fr. a Garniérn 1500 fr. od-\nměny. Mistr Scribe psal více než 30 let texty k ope-\nrám nejprvnějších francouzských skladatelů, tak na\npř. pro Aubera „Sníh.44 „Němá z Portici.\"\nDiavolo.44 „Oř kovový.\" „Vyslankyně.44 Černé\nDomino.44 Pro Boildieua: „Bílou paní.44 Pro Meyer-\nbeera: „Roberta,\" „Hugenotti.44 „Proroka.\"\n„Severní hvězdu.44 Pro Hale vy ho: „Židovku.\" Pro\nVerdiho: „Sicilské nešpory.44 Pro Juliena: „Bauři\"\natd. Scribeovo péro dobylo mu nesmírného jmění. Scribe\nbyl mnnhonásobný milionář. V jeho erbu, jejž si sám\nutvořil, bylo viděti péro s nápisem lctinským „Inde for-\ntuna et libertas.44 (Z té příčiny jmění a svoboda.) ULa\nferté sous Jouarre měl Scribe skvostný zámek „Séricourt.\"\nNade dveřmi jeho byl nápis :\nLe Theátre a payé cet asyle champetre\nVous qui Vous passez, merci! je Vous le dois peut-étre.\nÚtočiště venkovské mi dalo divadlo také zbudovat\nKteří kolem jdete, díky, snad mám za něho Vám co děkovat.\nMezi pozůstalými spisy po Scribeovi nacházejí se též\nněkteré dokončené texty k operám a sice: L'Ecrin du\nroi de Garbe (Šperkovní skřínka krále Garba), komická\nopera ve 3 dějstvích; libretto toto je v rukou Aubero-\nvých; Ange gardien (Strážný duch), komická opera\nv 1 dějství pracována s Romandem; —La Beauté du\ndiable (Krása ďáblova), komická opera v 1 dějství, kte-\nrouž skladatel Alary v hudbu uvádí; aLa Dame da\nbruyěres (Stepní žena), komická opera ve 3 dějstvích\npracována s Adenisem.\nRáb. Zdej ší milovníci hudby poslali darem Hek-\ntoru Berliozu do Paříže stříbrný vavřínový věnec za\nto, že ve své ouvertuře „Faust\" pochod Rakoczyho ducha-\nplně instrumentovaný uvedl. H Berlioz poděkoval se za\ndar tenso velmi pochlebným způsobem.\nv\nRíin. Duchovní zdejší vláda zapověděla jako druhdy\noperu „Trubadour,\" též provedení Verdiho opery „Traviata,\"\nkterá se zde pod jmenem „Violetta\" provozovala. Příčina\nzápovědi je prý nemravný obsah opery této.\nZ Vídně. (Švingulantské zábavy. V. Za-\ndrobilková.) Vy v Praze máte „humoristické besedy a\nvěnečky,44 my tuto těšíme se na „švingulantské zá-\nbavy,44 jež za úředním povolením upravovati bude pan\nJosef Rurgerstein a pan Rosa, jenž co do zpěvu a\npřednášení humoristického od více let mezi Čechoslo-\nvany chvalně jest znám. První tato švingulantská zá-\nbava držeti se bude 16. t. ra. u zlatého věnce, hostinci\ndivadelním v Josefově a můžeme jistiti, že se podle či-\nněných příprav a zdařilých sil již první tato zábava s obli-\nbou našich krajanů setká, mimo to i střednímu stavu spra-\nvedlivě vyhoví. 0 programu budiž zmíněno prozatím, že\nse budou střídat! zpěv a scény humoristické v pře-\nvlečeních; povídati se budou pohádky a jak se děje oby-\nčejně v domácích plesech, hrát se bude o zástavy i mnohé\na tak dále a tak dále. Tedy učiněn ve společenském na-\nšem životě ve Vídni opět krok ku předu. Zápisné (sub-\nskripce) k oběma zábavám určilo se mírné, pouze na\n1 zl. r. c, a krásná plet svůj obolus donesti nemusí, a\nčím četněji zavítá, tím milejší bude. Nemohu opome-\nnout!, prosloviti se o naší roztomilé krajance, sl. V. Za-\nd r o b i Iko vé, jež všechny hudební kruhy zdejší svou vzne-\nšeností u piana okouzluje. Sousedé nám jí závidí a Slované\nobohatily galerii hudebních umělkyň zdařilou její podobiznou.\nV sobotu dne 2. t. ra. dávala se tu ponejprv ope-\nretka „Dafnis a Chloe\" od Offenbacha (text od Clair-\nvilla) a došla skvělého a zaslouženého výsledku. Hlavní\nosoby této půvabné idylly jsou řecký bůh Pan, Dafnis a\nChloe. Pan zamiluje se do krásné pastýřky, avšak její\nsydce náleží pastýři Dafnisovi. Prvni lekce o lásce ob-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 695, "texte": "drží Chloe od Pana a Dafnis od Bachantek. Žvatlavé\ndcery lesa json pojaty žárlivostí a jedna lesní nymfa uza-\nvře, aby Dafnis Chlou na vždy zapoměl, pastýři tomuto\nvodu ze reky Leihe podat i. To pokazí Pan, anto se sám\nvody teto z láhve napije. Pan kouzlem tímto jat zapo-\nmene na Chlou a milenci Dafnis a Chloe se dostanou.\nHudba vyniká vděkem a smyslným půvabem. Instru-\nmentace je charakteristická, má zajímavé jednotlivosti a\npikantní vedeni hlasu. Nejvíce však vyniká píseň mi-\nlostná „0 Nerea\" pak duetto mezi Chloe a Panem.\nVaršava. Nová třiaktová opera „Oba soupeřovéu\nod Dutše líbila se tu velice. Obsahujeť výborné sbory\na některá krásná duetta opaknjí se téměř při každém\npředstavení."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.4", "titre_corps": "Hudební hádanka.", "titre_sommaire": "Hudební hádanka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 697, "fin_caractere_exclue": 995, "texte": "Hudební hádanka.\nTěchto 19 slabik tvoří 7 hudebních nástrojů. Uve-\ndou-li se tyto nástroje v pravý pořádek tak, že když se\nz prvního nástroje první, z 2ho druhá, z 3ho třetí, ze\n4ho čtvrtá, z sho pátá, ze 6ho šestá a z posledního po-\nslední písmena vezme, že písmena ta tvoří známý nástroj\nhudební."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.5", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 997, "fin_caractere_exclue": 1008, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.5.1", "titre_corps": "(Jiří Benda.) Jednou navštívil Benda svého přítele,", "titre_sommaire": "(Jiří Benda.) Jednou navštívil Benda svého přítele,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 1010, "fin_caractere_exclue": 1771, "texte": "(Jiří Benda.) Jednou navštívil Benda svého přítele,\nRusta v Dessavě, jenž se právě ze svých cest z Itálie navrátil.\nMezi jídlem tázal se Benda: \"Odkuď máte toto víno?\" \"Ze Ště-\ntina,\" odpověděl Bust. Po jídle šli oba na procházku a Rust\nvypravoval mezi cestou o znamenitostech na svých cestách. Vypra-\nvování trvalo as půl hodiny a mezi tím časem bubnoval Benda\nprstama obou rukou na své kapsy ; tu skončil Rust své vypra-\nvování, řka : „Přibyl jsem tedy do Štětina\". Nyní teprv při-\nšel Benda, jenž o vypravování ničehož nevědě!, opět k sobě a\npraví): „Dobré to víno! tedy ze Štětina!\" Tak osvědčil na\nnovo svou velkou roztržitost.\nKrál/VJtězslav Amadeus 1., jsa iázan, proč jezovité, jako jíne\nřeholníci, na kůru nezpívají, odpověděl: „Draví pláci nezpívají.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.6", "titre_corps": "(Lully.) Lully, slavný to skladatel slyšel jednou jednu", "titre_sommaire": "(Lully.) Lully, slavný to skladatel slyšel jednou jednu", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 1773, "fin_caractere_exclue": 1964, "texte": "(Lully.) Lully, slavný to skladatel slyšel jednou jednu\nze svých operních arií s podloženým kostelním textem ve mši\nzpívali. „Milý Bože,\" zvolal Lully, „odpusť, pro Tebe jsem arii\ntu nepsal!«"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c016", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.7", "titre_corps": "(Poppo.) Popo, jeden z nejznamenitějších houslitů ku", "titre_sommaire": "(Poppo.) Popo, jeden z nejznamenitějších houslitů ku", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 1966, "fin_caractere_exclue": 2373, "texte": "(Poppo.) Popo, jeden z nejznamenitějších houslitů ku\nkonci předešlého století nacházel se r. 1793 v Paříži a byl co\npodezřelý před výbor pro bezpečnost předvolán. Jak se jme-\nnujete ? tázali se ho. „Poppo!« —Co děláte? \"Hraju na\nhousle !\" Co jste dělal za času tyranstva ? „Hrál jsem na\nhousle!\" Co děláte nyní? \"Hraju na housle.\" A co\nbudete pro vlast činili? „Budu hráti na housle;\" načež byl\npropuštěn, 1"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c017", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.8", "titre_corps": "Židovská rodina a Bendova Ariadna.) Polská", "titre_sommaire": "Židovská rodina a Bendova Ariadna.) Polská", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 2375, "fin_caractere_exclue": 2873, "texte": "Židovská rodina a Bendova Ariadna.) Polská\nžidovská rodina učinivší na trhu v jistém měslě v Německu dobrý\nobchod, podívala se v sobotu do divadla. Dávala se právě Ben-\ndova Ariadna. Když se Ariadna probudila v opětné : Thesee\nmůj, Thesee volala , vrtěl starý žid nevrle hlavou. Když\nvšak při začínání bouře ještě ouzkostlivěji týž výkřik opětovala,\nnemohl se více žid nevolí zdržeti a pravil horlivě k svému sou-\nsedu: \"Na tu to máte tak jsou ty velké dámy! Sotva se\nvyspala juž volá : \"Thé sem !«"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c018", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.9", "titre_corps": "Carpani tázaje se Haydna, jah to přichází, že největší cásť", "titre_sommaire": "Carpani tázaje se Haydna, jah to přichází, že největší cásť", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 2875, "fin_caractere_exclue": 3248, "texte": "Carpani tázaje se Haydna, jah to přichází, že největší cásť\njeho skladeb kostelních tak veselého, ano humoristicko-rozpustí-\niéko obsahu jest, dostal od něho za odpověď: „Nevím jak bych\nto jinak učinil. Jak to mám, tak to dám. Myslím-li ale na\nBoha, překypuje srdce mé radostí, že noty plynou jak s koleč-\nníku. Bůh dav mne veselé srdce, odpustí, když jemu vesele\nsloužím.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c019", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.6.10", "titre_corps": "Jiří Benda, jenž veždy velmi roztržitý byl, nackázeje se", "titre_sommaire": "Jiří Benda, jenž veždy velmi roztržitý byl, nackázeje se", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 3250, "fin_caractere_exclue": 3914, "texte": "Jiří Benda, jenž veždy velmi roztržitý byl, nackázeje se\njednou v společnosti vznešených osob, posadil se samotný k ovknu\na sáhl po potisknutém archu papíru, jenž lam právě ležel. Četl,\nchvilku. »Bravo! brávo; to jesť dobře!\" začal konečné. „Co\npak zas máte?\" ptali se všickni. \"Noviny?\" A co pak se\nVám tak líbí?\" ~Ti husaři, ti rázní hoši vykánějí zas jednou\nvše z říše.\" \"Jak? Co? Husaři? V Říši? Nyní?\" tázali sí\nhosté, se chechtajíce. ~Nuže, tak čtete sami ,u zvolel Benda\ncítě se trochu uražena. Vzali list do rukou, viděli že je to staré\nčíslo z Hamburského korespondenta ze sedmileté války. Benda\nzcela zapomněl, že táž válka již třináct let ukončena byla."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-10-01-c020", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-10_01#c020", "volume": "bmtnabd_1861-03-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.2.7", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "debut_caractere": 3916, "fin_caractere_exclue": 4555, "texte": "Listárna.\nPanu F. Dr. v Ne . .. . Praemie k loňskému „Da-\ntotiž rekvie od Zvonaře vyšla už u bývalého\nnakladatele R. Veita a také Vám bude zaslána* — Panu\nP. v Sem. V úterý obdržíte objednanou skladbu; vyhověl\nproslov Vašemu práni. — Panu L. v Pa. Proslovy všeho\ndruhu jakož i příležitostné básně, práni, ctánky k učitel-\nským poradám opatří Vám, pakli že si určitě látku udáte,\nkancelář pro překládání v Praze r hostinci u ar-\ncivévody Štěpána. — Panu Na. v S. Chováme dosti no-\nvých sborů pro mužské hlasy, jakož i ouvertury od čes-\nkých skladatelů. — Panu M. v T. Fantasii na české n á-\nrodní písně pro cello lze dostatí v redakci naší."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "61", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.1", "texte": "Zpěv slavíkův.\nV. Slav . . .\nProč slavíčku, proč žalostně\n. tak o lásce vždy zpíváš?\ncož snad se při tvém zpívání\nv mé bolné srdce díváš ?\nJen dívej se a zpívej pak\nby seznal svět mé muka\na nedivil se pro lásku\nkdyž mnohé srdce puká!\n\nVojtíška Zadrobilková.\n\nŽivotopisný nástin,\nUmělci a umělkyně docházejí od svého národu\njen tenkráte úplného uznání a všestranné obliby, když\nvedle svého umění k národu svému se hlásí, pro něho\npracují a žijí, aby národ a vlast' svou uměním svým\noslavovali. K takýmto zjevům náleží se vším právem\ngeniální česká umělkyně na piano, sl. Vojtíška Zadro-\nbilková, která okrasou národu svého slouti může. Stůj-\ntež zde pro to některá její dáta životopisná.\nVojtíška Zadrobilková narodila se dne 23. října\n1844 v Praze, kdež její otec lékárníkem byl, a prozra-\nzovala juž v 2. roku svého stáří náklonnost k hudbě.\nJejí otec, žák znamenitého varhaníka líychlovskěho a\nmáti, nějaký čas žákyně Václ. Tomáška dovedli ma-\nlou Voj tisku hraním na klavír bud k veselostí bud k sl-\nzám pohnouti. Těmito city jediné své dcery povbuzena\npočala máti s ní ze žertu nejen a, b, ©, ale i d, e, ř\natd. na klavíru zkoušeli a bvla potěšena z její vytr-\nvalosti a rychlého pojímáni.\nY nepokojné době r. 1848, v němž rodina páně\nZadrobilkova neprozřetelností služky by byla o majetek\nba snad o život přišla, přestala! se Vojtíška učiti. Teh-\ndáž líbil se jí slovanský oděv, jejž u jiných dětí vi-\nděla, více než hudba. Rodiče koupili jí takový oděv a\nšli s ní na ostrov, kdež vojenská hudba hrála; avšak\nhláhol bubnů se jí nelíbil. Jednou slyšela Vojtíška ka-\npellu toliko s dechovými nástroji a byla jí tak povzbu-\nzena, že dle taktu gestikulujíc tančila. Tenkrát zočiv\nji znamenitý herec Bayer pravil: „Z tohoto dítěte bude\nbud herečka neb tanečnice,\" avšak zmýlil se velice.\nNedlouho po tom počala ji starostlivá máti pianu\na literním věcem vyučovati. Nejlépe a nejsnadněji šly\njí počty. Častokráte musel nebožtík Václav Tomášek\nna kolenou ji houpaje těžké její otázky početní zodpo-\nvídávati a když tak rychle, jak si to přála neodpověděl,\nmusel jí za trest na klavír hráti. Vojtíška učila se\naž do 9. roku svého stáří u své máti; načež k dalšímu\nvzdělání v hudbě výtečnému řediteli konservatoria ode-\nvzdána byla. Po dvouletém theoreticko-praktickém vy-\nučování prospěla Vojtíška tak daleko, že septuor pro\npiano s průvodem orkestru se skvělým úspěchem před-\nnesla. Tehdejší časopis „Salon\" (čís. 85) od 26. bře-\nzna 1854 velmi chvalitebně o ní se vyjádřil, skvělou\nbudoucnost jí předpovídaje.\nDne 6. ledna 1855 dával chvalně známý housli-\nsta Otto z Konigslovů v Praze koncert, v němžto mla-\ndistvá Zadrobilková poprvé spoluúčinkovala. Předná-\nšela!' tehdáž na piano kusy od V. Tomáška, Jul. Schul-\nhojfa a Wehliho s velikou bravourou a rozhodným\nštěstím, kdež Bed. Kittl o neohroženém chování jejím\nse přesvědčil a rodičům radil, aby Vojtíška samostatný\nkoncert uspořádala.\nTo se stalo dne 24. března 1855. Při četně na-\nvštíveném domě hrála Vojtíška Mendelssohnův koncert\nG-moll, došla nesmírné pochvaly a byla se svým mi-\nstrem p. Kittlem dvakrát volána, Kritika vyslovila se\nvelmi příznivě o neúhonných výsledcích sl. Zadrobil-\nkové a kladla jí velmi lichotivý prognostikon na bu-\ndoucnost.\nBy vyšších studií v pianu dosáhla, odevzdali ji\nstarostliví rodiče slavnému mistru Alexandru Drey-\nschockovi, jenž ji také s laskavostí přijal a ve hře na"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "62", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.2", "texte": "piano zdokonaloval. V dubnu 1857 navštívil Kindfcr-\nfreund Dreyschocka a uslyšev mladistvou Vojtíšku na\npiano hráti, obsypal ji v časopise „Wiener Theaterzei-\ntung\" hojnou pochvalou. Též František Liszt vyzval\nji častokráte při svém pobytu v Praze ku hraní, bavil\nse s ní a přál jak jí tak i výtečnému mistru štěstí.\nRoku 1858 cestovala naše Vojtíška s dovolením\nsvého ctěného mistra Dreyschocka do Lipska, aby v kon-\ncertě „Gewandhausu\" štěstí své zkusila 5 avšak sotva\ntam přibyla, obdržel A. Dreyschock telegrafickou zprávu,\nv nížto Vojtíška do Brem ku koncertu pozvána byla. I\ntelegrafovalo se nazpět do Lipska a Vojtíška odebrala\nse do Brem, kdež dne 14. prosince 1858 koncert do\nEs-dur od Beethovena a několik kusů od Chopina a\nDreyschocka k velkému úžasu obecenstva s velikou po-\nchvalou přednášela a dvakrát vyvolána byla. Že jí ho-\nnorár 12 louisdórů ve zlatě první to její výdělek\nvelkou radosf způsobil, dá se mysliti a na památku uscho-\nvala si jej do nejhlubší temnoty.\nNavrátivši se do Lipska, hrála ve více soiréech\na pak v koncertě „Gewandhausukdež od chladného\nobecenstva přec velké pochvaly a hlučného potlesku do-\nsáhla. Vojtíška koncertovala mimo to v některých\nměstech severního Německa mezi jinými též v Hano-\nvru, kdež se jí všude velkého vyznamenání dostalo.\nKu konci r. 1859 odebrala se mladá tato uměl-\nkyně do Paříže, by i zde několik listků do věnce své\nslávy si vetkala. Nejprvé hrála v saloně své krajanky\nVilemíny Klaussové, pak v šlechtických domech kní-\nžete Orlova a hraběnky Manilové. Tímto povzbuze-\nna, uspořádala v Paříži tři samostatné koncerty, kteréž\nz hojné návštěvy se těšily. I stala se v krátkém čase\nmiláčkem Pařížského obecenstva. Richard Wagner,\npoznav v mladé umělkyní talentní a poetický zjev, ba-\nvil se velmi rád s ní a pozval ji častokráte k sobě, kdež\nmu jeho skladby ano i úryvky z jeho oper přednášela.\nNa památku věnoval jí R. Wagner některé své skladby\na napsal jí do památníku kus z prvního dějství „Tri-\nstana.\" Avšak nejen tento mistr, ale i Hector Berlioz,\nEscudier a jiní umělci Pařížští s Velikou pochvalou o\nhře sl. Zadrobilkové se zmínily.\nPřišedši do svého rodiště připravovala se na umě-\nleckou cestu do Vídně, kde nyní právě koncertuje. Spolu-\núčinkováním v slovanské besedě získala si přízeň Ví-\ndeňských Slovanů, kteří jí z úcty k jejímu umění a ryze\nvlasteneckému jejímu smýšleni litografovati dali. SI. Za-\ndrobilková je prostřední postavy, krásných rusých ka-\ndeří a velmi sličného obličeje.\nGeniální naše krajanka vyniká nejen co výkonná\numělkyně, nýbrž ona i komponuje. Mimo některé kusy\npro piano složila též dvě české písně „Tvůj obraz\"\nV\n(text od Vrat. K. Sembery) a píseň „Tobě\" (text od\nskladatelky), které, jak doslýcháme, tiskem vyjdou. Nuže,\nnechť slouží dlouho svým uměním ke cti a slávě vlasti\nčeské, která ji zrodila.\n\nRedaktor.\n\nStav hudby v 18. století v Čechách.\nLíčí redaktor.\n(P okr a čo vání.)\nVe varhanictví vynikali: Kuchař, Praupner\nstarší, Wemel, Čermák, Schmidt, Prokop} poslední\ntři byli důstojní žáci znamenitého Seegerta.\nNa houslích: Praupner starší a jeho bratr, Vá-\nclav Král, první houslista při divadelním orkestru. Vy-\nnikal f zvláštní obratností, hrált nejtěžší věci s výrazem\na vkusem z listu. Obermeyer, druhdy komorník u hra-\nběte Čeňka z Waldšteinů byl výtečným houslistou. Jeho\nsilný, čistý a vytříbený tón sotva rovného sobě soka\nnašel; škoda jen, že Obermeyer rolnictvím se zanášeje\ndráhu uměleckou opustil; byl zajisté nejlepším kvartett-\nním hráčem v Praze. Jan Kučera, ředitel kůru u sv.\nJindřicha a ředitel 2. houslí v operním orkestru, vyzna-\nčoval se nad míru příjemným přednesem. Jméno „Ku-\nbera\" mělo tehdáž velmi dobrou pověst; neboť stávalo\ntenkrát čtvero hudebníku téhož jména, z nichžto tři\nskutečnými virtuosy slouli. Jeden z nich je svrchu\nudaný, druhý je Josef Kučera, tehdáž úředník při c. k.\ngubernium, jenž vkusuplným přednesem, ala Cainera\npředčil všecky; zvláště Adagio přednášel s pravdivým\ncitem a okouzlil hrou svou každého v Mozartovňch\nkvarteitách a kvintettácch. Avšak nejen na housle, ale\ni na cello hrál výborně. Totéž platilo o třetím Kuče-\nrovi, jenž tehdáž práva absolvoval. S houslemi a cel-\nlem zacházel se stejnou snadností a zběhlostí a byl jako\npředešlý sám svým učitelem.\nAntonín Grams neměl soupeře ve hře na kontra-\nbass. Síla a čistota tónu, jasnosf v přednesu byly jeho\nvýborné vlastnosti. Býlí zdatným žákem známého Nat-\ntera, jenž, jak tehdejší noviny praví, v kontrabassu a\npití sobě rovného neměl.\nNa cello byl Václav Šťastný starší nejprvnějším\nmistrem. Nehrálf sice žádné koncerty, ale za to měl\nvelké zásluhy ; zacházelť se svým nástrojem s největší\nsprávností. Jeho tón byl silný a líbezný; s tím spojo-\nval velkoa znalost v kontrabassu a znal recitativ tak\nplnohlasně v celých akkordech doprovázeli, že časem\nmnohý nepochopoval, jak ruce na nástroj klade. Toto\nvzácné a těžké umění děknje znamenitému Seegertovi.\nHraní na dechově nástroje počínalo tenkráte\nklesali 5 avšak přec bylo v Praze několik obratných\nmistrů. František Leitel vynikal krásným tónem na\nflétnu a hoboji. Václav Dvorník byl skutečně virtuo-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "63", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.3", "texte": "sem na klarinet a Toman na fagot. Oba byli členové\noperního orkestru a okrasou kapelly hraběte Jana Páchly.\nBratři Kauerové byli nejlepší hoboisté* Lesnice byla\ntehdáž nejoblíbenějším nástrojem v Čechách, na nížfo\nmnoho mistrů zvláší na venkově se nalézalo.\nPosauna, zanedbaný nástroj tehdejšího času, na-\nšla v Gotthardu Stollu, knězi to z cistercianského klá-\nštera na Zbraslavi, mistra velké dokonalosti a je po-\nchybnost, že nejen v Čechách ale í v Evropě umělce\nna tomto nástroji nestávalo, jenž by Stollu byl před-\nčil. S něžným tavivýrn tónem, jenž se s krásným, či-\nstým tenorovým hlasem porovnati může, spojoval Stolle\nzběhlost a jistotu, kteráž k obdivování každého uchvá-\ntila. Stolle podává důkazu, jak se hudba druhdy v klá-\nšteřích pěstovala a cenila.\nVe zpěvu předčila tehdejšího času znamenitá\nJosefa Dušková všecky, Bylať v tom oboru vždy\nnejprvnější umělkyně. Její přednosti staly se známy\njejím cestováním. Totéž platilo o čacké choti advokáta\nDevecchio, rozené Cannabiehové. Náleželaf mezi nej-\nsprávnější pěvkyuě, které tehdáž v Praze vystupovaly;\nznalaf se mimo to dobře v hudbě a vyznačovala se též\nkrásnou hrou na piano. Nebyla sice Česka rodem,\navšak anto sej opeře tak líbila a Čecha za muže mela,\nmůžeme ji směle svou nazývati.\nCo tenoristé vynikali dva žáci Praupnerovi,\njmenovitě Kusý a Antonín Rámié, kteří co důkladní\numělci chvalně známi byli, co barytonista František Stro-\nbach, ředitel kůru v loretánské kapli.\nMezi dilettanty nacházelo se mnoho důkladných\nznalců a výkonných umělců, kteřížto za svrchu uda-\nnými daleko pozadu nezůstali, článek náš by tuze\nvzrostl, kdyby jsme tuto četnou třídu uvésti měli. Uve-\ndeme toliko nejznémější. Tomáš Kunz, důmyslný vy-\nnálezce orkestrionu, byl výtečný hráč na klavír a též\nskladbami si pěkného jména dobyl. Vzdálen všech spo-\nlečností žil ve filosofickém klidu toliko pro své přátely\na pro něžnou těšitelku zármutku pro hudbu* Ban-\nkéř Václav Biedermann, žák výtečného Praupnera, byl\ndůkladný znatel hudby. Pilností a obratností přivedl to\ntento čacký muž, jenž okolo r. 1780 se vyučováním\nhudby živiti musel, r. 1800 tak daleko, že jeho obchod\njeden z největších v Praze byl. Hudba byla příčinou\njeho štěstí, otevřela mu cestu, na nížto velkého jmění\ndosáhl. Při jeho rozšířeném obchodu nezapoměl nikdy\nna svou dobroditelku hudbu, a pěstoval ji, jak mu\nčas a okolnosti dovolovaly, s velkou horlivostí. Na kla-\nvír hrál s výrazem as praecisí. Kaňka, doktor práv,\nbyl co výtečník na klavír chvalně znám.\n(Pokračování.)\n\nStudie piana dle svého účelu sestavené.\nMnohým učňům ochábly by křídla, spatřícim houfy\nnakupených skladeb etudových pro ně určených. Ná-\nsledující obrazec usnadní jim vyhledání podobných skla-\ndeb. Jdeme-li v tomto ohledu až k oněm přes sto lei\nstarým cvičením Bacha !) zpět, a radime-li k jejich\npečlivému a pilnému prostudování, nestává se to tedy\nbez důvodu; neboť vezmeme-li ohled na to, že jsme\nzdokonalením našeho hudebního nástroje na prostřed-\ncích, jakož i krásnějším vzděláním hudebního charak-\nteru na výsledcích získali, znal Š. Bach klavír v celé\njeho obšírnosli. Jrnenují-lí jej neznalcové chladným\na nepříjemným, nepomýšlejí sobě že tento tisícozoub-\ncový blesk v tom samém okamžení hvězdy a květiny\nzasahuje. A ačkoliv on vše giganticky založil, neslo-\nžil snad 24tero cvičení pro známé hudební způsoby tónu,\nnýbrž pro každý zvlášť jeden svazek. Že Clementi 2) a\nCramér 3) velmi mnoho z něho čerpali, žádný snad upí-\nrati - nebude.\nOd tohoto času až k Moschelesovi 4) nastala\npřestávka. Možná že se to stalo vplyvem Beethovena,\njenž, jsa nepřítelem všeho mechanismu, více k čistě\npoetickému tvoření účinkoval. Y Moschelesovi a ještě\nvíce v Chopinu 5) převládá tedy vedle technické zají-\nmavosti též fantastický duch. Těchto pět nejvíce vy-\nnikajících sledují nejpůvodněji L. Berger 6) aC. Weyse T).\nRies 8) a Hurnmel ®) vyznačili sloh svůj zřejměji ve\nvolných skladbách, nežli právě ve studiích. Co do-\nkonalí a rázní musejí zde Grund 10) a Kessler n) uve-\ndeni býti, též Schmitt 12), jehož líbezná jasnost mlado-\nvěkýin srdcím lahoditi musí. Kalkbrenner 13), Černý 14)\n\n1) Exercices. Oeuv. 1. 6 Livraisons (Peters). Polom Exerci-\nces. Oeuv. 2. (Peters).\n<*) Gradus ad Parnassum on Part de jouer le Pianoforte de-\nmantré par des Exercices dans le style severe et dans le\nstyle elegante, 3. Volumes. (Breitkopf.)\n3) Etudes ou 42 exercices doiglés dans les differents Tons. 2\nLivraisons, (U mnoho nakladatelů),\n4) Studie pro piano k vyššímu zdokonalení již vycvičených hu-\ndebníků Op, 70,2 sešitky (Kistner.)\n8) 12 Grandes Etudes Oe. 12.2 Livraisons (Kistner,)\n•) 12 Etudes Oe, 12. (Christiani). Přirovně. 8, číslo tohoto\nsvazku,\n7) 8 Etudes Oe. 51. (Lose) Přir. 8. číslo toho svazku.\n8) 6 Exercices Oe, 31. (Simrock.) Přir, 6. číslo tohoto svazku,\n9) Etudes. Oe, 125. (Haslinger). Přir, sv. 1. str, 73.\n10) 12 grandes Etudes. Oe. 21. (Cranz.) Přir. 6. číslo tohoto\nsvazku.\nn) Etudes. 4 Livraisons. Oe. 20. (Haslinger).\nPřir. 4. čísl. tohoto svazku.\n13) Etudes. Oe. 16. 2 Partices (Simrok). Ten samý skladatel\nvydal ještě mnoho sešitů, které jednotlivě nevypočítáváme.\nls) 23 Etudes. Oe. 20. 2 Livrais (Kistner).\n14) Veliký počet velmi užilečnýck kusů k cvičeni."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "64", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.4", "texte": "a Herz 15) nepodali nám žádných obrovských děl, avšak\nmnoho vážného a ocenitelného. Nesmíme Pottra 16)\na Hillera 17J pro jich romantický ráz opomenouti. Aniž\npak jemnocitnou Szymanovskou 18) a lásky hodného\nC. Mayera 19). Bertini20) šálí avšak půvabně. Kdo\nněco nesnadnějšího miti chce, nalezne tm v Paganini-\nštudiích 3l) u Schumanna. Zkoušejte tedy všecko a\nvolte to nejlepší.\nRychlost a snadnost (snadné pohybování prsti,\njemné uhození). Pravá ruka. Clementi, čísl. 52.\nCramer 12, 23, 27* f), .36.* Moscheles 1.— Cho-\npin 4,*\" 5* (hraje jen na svrchních klavesích), 8*\nGrund 1. Kessler 1, podobně i Bertini 1. Potter\n3, 16. Hiller 2'* 21.* C. Mayer 6. Kalk-\nbrenner 4. Paganini-Etuden 11.5.\nZvláště: Cvičeni pro 4tý a 6tý prst. Clementi\n19, 22, 47. Cramer 3, 28. L. Berger 7.*\nPotter 15.* Bertini 12.\nPro levou ruku. Clementi 87. Cramer 9. -\nChopin 12.* - Berger 6.* Kessler 16, 4, 6.\nHiller 18. A. Schmitt 6, 11. ses. 16.\nPro obě ruce. Bach ses. I. Allemande, V. Pream-\nbule. Clementi 2, 7, 16, 28, 36. Riese 3.\nHummel 1. Kessler 9, 14. Szymanovská\n4, 8 (velmi užitečné). Potter 5, 20. Hiller\n17.* Kalkbrenner 1. Herz 13. Bertini 3.\nSchmitt ses. 11.1.\nRychlost a síla (silné udeření v krátkých časo-\nvých mezerách, více nápěvný přednes jednotlivých not atd.).\nPro pravou ruku. Clementi 48. Cramer 1.\nBertini 21.\nPro levou ruku. Cramer 16.\nPro obě ruce. Bachseš.l.Courante.ll Allemande-\n111. Gigue V. Conrante. Clementi 44. Cra-\nmer 38. Moscheles 14. Hummel 12.\nKessler 10. Hiller 13. Paganini-Etuden ses. I.1.\nPoznamenání. V rozmanitých nesnadných proti-\npohybech, jakož iv celém charakteru jsou tyto sobě\nvelmi podobny : Clementi 72. Cramer 4.* Mo-\nscheles 17. Ries 1. Grund 6. Paganini-Etu-\nden ses. 11. 6. (Dokončení.)\nI5) Exercices et Preludes. Oe. 21. (Hofmeisler.)\n,6) Etudes Oe. 19. (Schott). Přir. svaz. 1. str. 22.\n17) 24 Etudes Oe, 15. (Hofmeister.) Přir. svaz. 2. stř. 5.\n,8) 12 Etudes. 2, Liv. (Kistner.) Přirov. 4. číslo tohoto svazku.\nl*) 6 Etudes\" Oe. 31. (André) a 3 Etudes Oe. 40. (Peters).\nPřirov. 6. číslo tohoto svazku.\n20) Etudes characteristiques. Oe. 66. (Schott).\n2V) Etudes a 6 Etudes de Concert ďaprés des caprices de Pa-\nganini. (Hofmeister).\nf) Znamením * poznamenaná čisla mají mimo to ještě poetický\nkrakter.\n\nMysliveček.\nVýjev ze života českého umělce.\n(Pokračování,)\nMěsíční synfonie mladistvého skladatele potvrdily\ntaké jeho štěstí. Hrabě Černín, mecenáš všech krás-\nných umění, radil mu, aby konal cestu do Itálie a jeho\npřímluvčím listům měl Mysliveček co děkovati, že v Be-\nnátkách velmi přívětivě přijat byl, Slovútný mistr Pescetti,\nprohlídnuv partituru měsíčních synfonií poznal hned velké\nnadáni mladíkovo. Vyučoval ho bezplatně v kontrapunktu\na jeho žák dělal takové pokroky, že o rok později již operu\nnapsal, která v Římě nesmírné pochvaly došla. Rychle\nroznesla se o mladém skladateli pověsf, kterouž novými\noperami: Pímpermnestra; Romelo od Ersilia a Demetrio\nještě více rozšířil Deset let žil už v Itálii a celý ten\nčas věnoval toliko umění. Samoten, bez přítele, nikam\ndo společnosti nechodil, věnuje všechen čas a síly své\nbožské hudbě. Nevábila jej kvetoucí příroda, ni věčné\njaro, ni krásné ženy italské, v jeho prsou žiia jenom\nhudba a Emma, její kněžka, kteráž obrazotvornost jeho\nk nejvyššímu roznítila. Nevyhaslaf z paměti jeho ona\nslavnost v Praze, a dnes, za deset let každá minuta\ntoho blahého večeru tak živě před očima mu tanula,\njako by se dnes byla slavila. Sladké rAddio\" Italiánky,\nnaděje, ji zase spatřili, vedly ho do Itálie, a sotva že\nv robě pocítí! sílu, něco zdatnějšího vykonali, tu vydal\nse hned do Neapole, aby tu modlu své duše vyhledal.\nPřibyl sem; Rosamorite a jeho net ale odjeli, pročež se\nzase do Benátek navrátil, kdež novou operu napsal, a\nopět slavnějšího jména si dobyl. Dvě leta na to ode-\nbral se zase do Neapole, však zase marně. Hrabě od-\nstěhoval se se svou neteři, jak se pravilo, do Anglicka,\nt\na zcela zarmoucen a zoufalý cestoval zklamaný Mysli-\nveček do Říma, kamž ho dobrá pověst již byla přede-\nšla. Zde žil sám a sám, mezi tím co jméno jeho po\ncelé Itálii ano i po celém Německu a Francouzsku se\nroznášelo. Z Neapole dostal čestné nabídnutí, aby k slav-\nnosti na den narozenin krále, novou operu složil. Nová\nnaděje oživila jej; Emmin obraz objevil se opět živě\nv duši jeho, slyšel její zpěv a nadšen napsal operu:\nBellerofonte.\nZaměstnán partiturou této opery seděl jednou\npozdě v noci ještě v myšlenkách u stolu } tu zaslechl\nnajednou líbezné zvuky houslí. Naslouchal, zvuky\ntyto přicházely z ulice, byly to žalostné zvuky, jemu\nale známy přistoupil k oknu všude ticho. Černě\noděná mužská postava plazila se ku vratům jeho domu\na slyš ! český nápěv, který ve svém mládí tak ča-\nsto slýchal. „Otčino, drahá otčirio! posíláš mi drahého\npřítele, spolurodáka!\" a běžel přes schody dolů. Chy-\ntiv hudce za ruku přitáhl ho k sobě as sebou přes"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.5", "texte": "schody nahoru do svého bytu ; přišed do pokoje s ním,\nv\npadl mu okolo krku, zvolaje : „Tys Cechem, mým\nkrajanem ! odkud' přicházíš ?\" Tak se ho tázaje, podí-\nval se mu do obličeje. Záře rozlévajícího se světla\npadla na tahy neznámého muže. Tu trhl Josef sebou\npřekvapením. »Můj Bože! jsi ty to opravdu Anto-\nnio?44 tázal se ho překvapen za chvíli, „anebo jest to\ntvůj duch ?\"\nMuž tento podíval se pevným okem na něho, a\ns jásotem zvolal: „Per dio! Ty's Giuseppe! můj Giuseppe!44\nV náruči leželi si oba. Byl to výjev shledání se\notce se synem. Avšak jaká to změna mezi oběma?\nCo statný 421etý muž opustil Antonio svého chovance.\nChurav a slab, dle pohledu již kmetem, spatřil po čtr-\nnácti letech jinocha, z něhož se stal mezi tím statný\nmuž. Starostliv jako otec vyptával se na jeho osud,\nnačež tento mu vypravoval, jak se mu vedlo, jak v umění\npokročil, jaké už slávy dosáhl.\n„Není možná,44 zvolal překvapený Antonio, „žiju\npro hudbu a v ní, ale nikdy jsem o tvém jménu ni-\nčehož neslyšel.44\n„Změnil jsem jméno své s italským; však nikoliv\npřeložil jsem je toliko a jtnenuju se nyní „ Venatorini.*\n„Yenatorini?44 zvolal stařec radostí bez sebe.\n„Slavný Venatorini, ando a stelle ? Venatorini, velký\nmistře, před Tebou kloním úslužně hlavu svou.44\n„Nikoli otče můj / do mého náručí drahý učiteli/\n„O quell reviderci! Veleslavený, velevážený mistr\nje mým synem, mým žákem? Duch můj věštící nekla-\nmal mne, prostý mlynář ze vsi je nyní největším mae-\nstrem Itálie.\nTakto roznícen nejásal nikdy tak dlouho starý\nItalián; konečně upokojil žák přece starce. Jeho ze-\nvnějšek byl tak uspořádán, že Josef na první pohled\npoznal, v jak nuzném stavu se milený jeho otec nachá-\nzeti musí. Na jeho poručení přinesl služebník občer-\nstvení, a když se Antonio by! posilnil, osmělil se Josef\ntázati se ho po jeho okolnostech.\n„Mně se vede,44 řekl s úsměvem stařec, „mně se\nvede jako každému hudebníku; umění chodí žebrat a\njá hudu za kousek chleba ; housle vyžebrají mi přece\ndenně lůžko k noclehu.44\n„čím se to stalo ? mluvte přece otče! proč jste\nmne tak náhle opustil. Devatenáct let byl jste u mne\na rád bych byl doživotně s vámi chleb svůj sdílel.44\n„Giuseppe ! ty's mužem, veleslaveným mužem, jsi\nmým kmotřencem, ano i mým synem ! Mohu ti to tedy\nvěřiti; uslyš nyní truchlivý osud můj, a schovej ho\nco výstrahu v paměti své.44\n(Pokračování.)\n\nFEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nStavovské divadlo. 1. března dávala se „Ifigenia\nv Taurisu\" od J. K. Glucka. U velkém obdivování\npatříme na mohutné skladby Glucka, které ve své\nvěčné kráse se třpytíce, vždy jako pravé zlato svou cenu\npodrží. Ohromná mohutnost a síla, hlavní známka jeho\nhudby, svědci též o jeho velké činnosti co reformátor.\nNejsa žádnou hudební autoritou veden, předevzal sobě\npřece těžkou úlohu, reformu v opeře uvésti. Zpěvohra\npřed Gluckem neměla žádného uměleckého stanoviska,\npročež byla bez ducha charakteristiky. Gluck však učinil\ntomu všemu konec. Děj a hudební deklamaci postavil\ndo předu, odstranil všechny nezpůsoby ve zpěvu, a uvedl\nhudbu na této cestě k nejkrásnější jednoduchosti. Jak\nsbory tak i orchestr dosáhly Gluckem úplné samostatnosti.\nGluck tedy rozšířil hudbu dramatickou a použil ku cha-\nrakteristice prostředku mnohých, jak na př. ve sborech\nSkytů v opeře „Ifigenia v Taurisu44. Několik slov po-\nstačí o provedení samém. Slečna Luecová (Ifigenia)\npřičinila se, učinili všemu zadost; byla v skutku mno-\nhem lepší v tomto než v prvních třech. Teprv\njednání čtvrté utrpělo značnou její pamětní chybu. Pan\nSteinecke zápasil též s velkou nejistotou, což nás\nu tohoto routivaného zpěváka velmi překvapilo. V dru-\nhém jednání hledal sobe teprv pravé tony po akordech\ndrive v orkestru uhozených. Pan Bachmann přednášel\nzase nejlépe árii v druhém jednání. Tomuto jakož i\nslečně Luecové dostalo se hojného potlesku. Ženský\nsbor differiroval s orkestrem o čtvrt tonu níže. Návštěva\nbyla nečetná. 4. března opakovala se operetka „Orfeus44\nod OíFenbacha. Sbory a orkestr se nemohly několikráte\nshodnouti, načež zvláště v prvním jednání velký zma-\ntek nastal. Bezpochyby nebyla žádná zkouška držána,\nan též u sólistu precisnost nepanovala. Po delším čase\nvystoupila slečna v opeře „Lazebník Se-\nvilský\" od Rossiniho a zpívala úlohu „Roziny44 velmi\nmistrně. Skoda že její arie v 1. dějství zhanobena je\ntak triviálními kadencemi; nebylo by snad těžké pro hlas\nobjemu slečny Brennerové vložit do ni okrasy ve slohu\nRossiniho. Za vložky zvolila sobě slečna Isouardovu\narii „Loterní los44 prázdnotou v každém ohledu oplýva-\njící a ku konci známý valčík od Venzana. Slečna Bren-\nnerová byla vlídně přijata a často potleskem odměněna.\nTéž pan Steinecke (Figaro) byl v každém ohledu výtečný,\napo velké arii vyvolán. Návštěva byla dosti četná. E.\nKoncert akademického čtenářského spol-\nku, jenž se ve středu dne 6. t. m. o i býval, došel velmi\nskvělého výsledku a velmi četné návštěvy. Program ob-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.6", "texte": "tahoval, vyjma koncert pro piano od Mendelssehna, téměř\nnové skladby od c es k o slovan sk ý ch skladatelů.\nZ instrumentálních skladeb slyšeli jsme ušlechtilou a klas-\nsicky zpracovanou ouverturu od J. L. Zvonaře, pak im-\nposantní, s velkým nákladem plechových nástrojů obtěž-\nkanou, nicméně však obratně zosnovanou ouverturu od H.\nVojáčka z Petrohradu. Velmi zajímavé číslo byl dvoj-\nsbor od Fr. Kavana, jenž krásným střídáním obou sborů\njakož i ráznými myšlenkami vynikaje velice se líbil. Mo-\nravské písně pro mužský sbor od P. Křížkovského\ndošly zasloužilého uznání. Co se sol dotýce, přednášela\nsi. Mína Čermáková, žákyně A. Dreyschocka kon-\ncert pro piano od Mendelssohna. Jelikož jsme slečnu tuto\nkoncert tento juž přednášefi slyšeli, mnseli bychom svůj\núsudek o hře její opětovati. Hrála ho správně, plynně a\nve finále s velkou bravourou a byla hlučně volána. Sl.\nAlojsie Blažková zpívala romanci Bohunky z české\nopery (rukopis) od Leop. Zvonaře s citem as rozvahou\na dosáhla jí jakož i přednesem českých národních písní\nvelké pochvaly a hlučného potlesku. Chvalně známá vir-\ntuoska na housle sl. Rosa d'o r přednášela na svém ná-\nstroji variace na národní písně od Morice Mildnera\na osvědčila svou klidností, svou technickou obratností a svým\nvřelým citem krásnou pověst, již si v Itálii a Německu\ndobyla. Rosa ďOr hraje na housle s celou duší a\npřekonává všechny nesnadnosti na těžkém svém nástroji\ns takou lehkostí, jako kdyby si s nimi zahrávala. Za\numělecké provedení dostalo se této umělkyni nesmírného\npotlesku a pochvaly. Konečně zpíval p. Lukeš a p. Pi~\nvoda duetto tak výtečně, jak se jen od takých umělců\nočekávati dá. Posléze vystonpil p. Lukeš a zpíval ná-\nrodní písně. Jak tyto prosté květiny venkovské obe-\ncenstvu podal, netřeba podotýkati. Zdály se obecenstvu\nušlechtilejší, půvabnější a rozkošnější a působily nesmír-\nného dojmu. Panu Lukešovi dostalo se nekonečného\npotlesku a pochvaly. Zasloužilého uznání došel p. ředitel\nAbt za řízení ouvertur, p. prof. Mildner za řízení do-\nprovázejícího orkestru a p. Lukeš za řízení sborů. —s\nNáš krajan Hans Seeling dával dne 25. února\nv Paříži svůj druhý koncert a došel hrou i skladbami\nsvými velké pochvaly. Z Paříže odebeře se pan See-\nling na umělecké cesty do Německa.\nNadaný a mladý skladatel, pan Ed. Náprav-\nník, složil krásnou ouverturu na české národní pí-\nsně pro orkestr, kterou si činné obchodnictví p. Kri-\nštofa a Kuhé získala. Táž firma zakoupila si též krá-\nsnou fantasií pro piano na národní písně od téhož skla-\ndatele, kteráž co do důmyslného zpracování nade všemi\nnovějšími skladbami téhož druhu vyniká.\nAlex. Dreyschock dával dne 23. února třetí\nsvůj koncert v Kievě a zbudil velkého nadšení. Mimo\nto hrál též na universitě studujícím a v jistém dívčím\nústavě, a obdržel od dívek na památku skvostné památní\nalbum.\nv\nPan C. Micko, ředitel pianního ústavu, odbý-\nval se svými žáky (as 40) pololetní zkoušku, která velmi\npříznivě vypadla. Ze solových kusů od Dohlera a Pa-\nchera, Prudenta a Schulhoffa líbilo se velice „Scherzo44\nod Jos. Forstera, jež p. Rohlík s velkou bravourou\npřednesl. Methoda p. Mickova je dobrá a nelze pochybo-\nvati, že nově tento zřízený ústav se zvedne.\nSlečna B. Brennerová, výtečná koloraturni\nzpěvkyně u zdejšího divadla, je od ředitele divadla ve\nVídni, p. Pokorného k pohostinským hrám od 15. dubna\naž do 15. června engažována.\n« Koncert ku prospěchu israelitské ne-\nmocnice v Mariánských lázních bude se dne 17. t. m.\nv sále na Žofíně, vedením kapelníka p. Jahna odbývati.\nMimo ředitele orkestru p. Morice Mildnera budou paní\nBurggrafová (deklamací), si. Luccová (zpěv), sl.\nAnna Kolářová (piano), pak pánové Nachbauer, Blaha\na Griin, clen Výmarské dvorní kapelly spoluúcinkovati.\nProgram slibuje býti velmi zajímavý.\n\nZ Kladna. (Beseda.) Ke cti inštalace nového\np. faráře P. Bernarda byla uspořádána v místnostech zdejší\n„besedy44 akademie ve prospěch chudých školních dítek\nObsahovala 12 čísel, o nichž tuto krátce promluvíme.\nKoruna celé akademie přináleží hornická kapelle, ne tak pro\nvolbu samou, nýbrž více pro bezúhonné provedení ouver-\ntury k „Oberonu44 a k „Belisaru.44 Že jí neschází vý-\ntečných sil, bylo slyseti při variacích na eufonion, jež\nvelmi cistě se vydařily. Ze zpěvů jsme slyšeli čtvero-\nzpěv : „Šumí Labe44 od Zvonare, „Žárlivý basař44 od\na quodlibet z národních písní od K. Slavíka.\nŽe první sbor zvláště obliby došel, nevězí tak mnoho v pro-\nvedení, aě se dobře zpívalo, spíše ve skladbě samé.\nZe sólových partií pro tenor byly „Pražská Bětulinka44\nod Nesvadby a „kde děva má?44 předneseny panem\nB.s přiměřeným výrazem a citem. Piv o do vy písně:\n„Srdce ztracené44 a „Na výsostech hvězdy svítí44 se ve-\nlice líbily. Písně od K. Slavíka přednesené p. P. P.\nby se lip vyjímaly při pianě, nebot instrumentální kvar-\ntet měl doprovázení málo vyštudováno. Ještě se musím\nzmíniti o solu pro piano, jež tím zvláště zajímavé bylo,\nže „potpouri z národních písní od Tittla\" přednesl pouhý\nNěmec p, H. Rozumí se, že s citem hrát nemohl, za to\nale korrektně. Že i tu potlesku nescházelo, každý se do-\nvtípí. Bylo to zajisté každému vítáno, ano i těm, kteří\nještě před 14 dny těm samým písním, vycházejícím ale\nz českých hrdel se posmívali. Návštěva byla velmi četná;\ntéž vysoce urození páni kanovníci Mařan, Průcha a náš\nrodák kanovník Štulc, byli přítomni. Čistý výnos, určený\npro chudé školní dítky, vynáší dle doslechu 60 zl. r. č.\nI po besedě trvala ještě nenucená zábava při zpěvech\na deklamacích. —v.—\nZ Pardubic, dne 28. února 1861. (Pohřeb.\nPrůvod s p o ch o d ně mi. Koncert.) Dne 23.\núnora měl pohřeb K. Mužík, ředitel kůru a dívčí učitel\n111. třídy v Pardubicích, muž, kterýž sotva jeden rok úřad\nsvůj v našem městě zastával. Pokládám průvod pohřební\nza slavnost, ač smutnou, neb každý stav našeho obyva-\ntelstva byl přečetně zastoupen. Učitelové střídavě s mě-\nštany z Pardubic ho ku hrobu nesli, při hrobu zpívali\nučitelové hlavní a reální zdejší školy dojímavou píseň od\nNesvadby, a pozorovali jsme, že jedno oko z přítom-\nných neostalo suché. V kostele u sv. Jana bylo prove-\ndeno velké rekviem od našeho mistra Vitáska do\nEs-dur s velkou uhlazenoslí pod správou výtečného hu-\ndebníka p. Jana Huške. Žalozpěv byl též od toho skla-\ndatele, duett pro tenor a baryton. AI odpočívá v po-\nkoji! V neděli, dne 24. února, odbývaly se v Pardu-|"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.7", "texte": "tocích obecní volby. Měšfané sami, chtíce tento veledů-\nležitý den oslavit, objednali z Prahy pochodně, a uspo-\nřádali novému vyvolenému purkmistrovi p. Josefu Bube-\nníkovi, mlynáři, velkolepý pochod s pochodněmi, k če-\nmuž zdejší zpěvácký spolek požádán byl, by první\nsvůj pokus zpěvem osvědčil. O 6. hodině táhl průvod se\n40 pochodněmi, ve středu svém mladý zpěv. spolek maje,\nze školy k radnici, a jak mile jména vyvoleného p. purk-\nmistra a pp. radních z radnice veřejně k velkému zá-\nstupu zdejšího obyvatelstva se byla oznámila, a jak po\nhlučných intrádách hlahol bubnů a trub utichl, zazněly\nod zpěv. spolku 3 české sbory tak rázně a cistě, že\nvšeobecné chvály došly. Zpěv řídil reální učitel p. Frant.\nJanda. Že na tom večeru se ve společnosti horlivě ro-\nkovalo a mnoho národních písní zpívalo, dá se my-\nsleti. Těšíme se juž na příští koncert, jejž tady 25.\nbřezna virtuos na housle p. Theodor Tomášek z Lito-\nmyšle k dobrému účelu zase uspořádá. Nezapomeneme\nhned na ty utěšené hodiny, kterýž nám poslední hudební\nzábavě ve vkusné sini „Odeonu\" připravil • jest p. Tomá-\nšek v každém ohledu dokonalý hudebník.\nZ Písku, 3. března. (Zpěvácký spolek.) Mi-\nnulou neděli (3. března) byla valná schůzka zpěváckého\nspolku, čímž skutečně do života vstoupil. Zásluha o zří-\nzení spolku přináleží některým pánům učitelům zdejši\nhlavní školy, kteří před 3 lety horlivě o jeho zaražení se\nbyly zasazovali. Shromážděni bylo osloveno p. Janotou,\nkterý stručnou, avšak jádrnou řeci účel zpěváckých spol-\nkův, jakož i jejich blahodárné působení vylíčil. Na to\npřečteny byly stanovy a zvoleni protektor, ředitel, místo-\nředitel, 4 výborové spolku. Udův se přihlásilo na témž\ndnu 70. Radostně vítáme nový spolek, který určen jest,\naby vyplnil mezeru ve společenském životě města našeho\na doufáme, že se v krátku vyplní přání páně Janotovo:\n„aby se mnoho údňv přihlásilo a zpěv si nad jinou zá-\nbavu zamilovalo, neb kde jest zpěv, tam jest i bodrost\nducha a kde jest bodrost ducha, tam jest i síla.44\n\nBerlín. Dvorní pianista p. H. z Büdova odebeře\nse do Paříže, by posledním zkouškám k opeře „Tann-\nháuser44 přítomen byl.\nNeapole. Intendance divadla „San Carlo\" poslala\ndeputací k Verdimu do Buseta, by ho pohnula, by svou\noperu „Maškarní bál44 uvedl ve scénu na tomto divadle,\npro néhož určena byla, dokud dřívější censura mu v tom\nbránila. Mistr Verdi je současně podruhé do italského\nsněmn zvolen.\nPaříž. Prvních 10 představení opery „Čerkeska\"\nod Aubera vyneslo 57.918 franku. Soudcové staveb-\nních plánu k novému opernímu divadlu neuznali žádný ze\nzaslanýeh plánů za hodný první ceny; avšak nejvýteč-\nnější práce byly takto honorovány. Plán p. Jinaina ob-\ndržel 6000 franků, p. Crepineta a Botrela 4000 ťr., Gar-\nnauda 2000 fr, Duca 1500 fr. a Garniérn 1500 fr. od-\nměny. Mistr Scribe psal více než 30 let texty k ope-\nrám nejprvnějších francouzských skladatelů, tak na\npř. pro Aubera „Sníh.44 „Němá z Portici.\"\nDiavolo.44 „Oř kovový.\" „Vyslankyně.44 Černé\nDomino.44 Pro Boildieua: „Bílou paní.44 Pro Meyer-\nbeera: „Roberta,\" „Hugenotti.44 „Proroka.\"\n„Severní hvězdu.44 Pro Hale vy ho: „Židovku.\" Pro\nVerdiho: „Sicilské nešpory.44 Pro Juliena: „Bauři\"\natd. Scribeovo péro dobylo mu nesmírného jmění. Scribe\nbyl mnnhonásobný milionář. V jeho erbu, jejž si sám\nutvořil, bylo viděti péro s nápisem lctinským „Inde for-\ntuna et libertas.44 (Z té příčiny jmění a svoboda.) ULa\nferté sous Jouarre měl Scribe skvostný zámek „Séricourt.\"\nNade dveřmi jeho byl nápis :\nLe Theátre a payé cet asyle champetre\nVous qui Vous passez, merci! je Vous le dois peut-étre.\nÚtočiště venkovské mi dalo divadlo také zbudovat\nKteří kolem jdete, díky, snad mám za něho Vám co děkovat.\nMezi pozůstalými spisy po Scribeovi nacházejí se též\nněkteré dokončené texty k operám a sice: L'Ecrin du\nroi de Garbe (Šperkovní skřínka krále Garba), komická\nopera ve 3 dějstvích; libretto toto je v rukou Aubero-\nvých; Ange gardien (Strážný duch), komická opera\nv 1 dějství pracována s Romandem; —La Beauté du\ndiable (Krása ďáblova), komická opera v 1 dějství, kte-\nrouž skladatel Alary v hudbu uvádí; aLa Dame da\nbruyěres (Stepní žena), komická opera ve 3 dějstvích\npracována s Adenisem.\nRáb. Zdej ší milovníci hudby poslali darem Hek-\ntoru Berliozu do Paříže stříbrný vavřínový věnec za\nto, že ve své ouvertuře „Faust\" pochod Rakoczyho ducha-\nplně instrumentovaný uvedl. H Berlioz poděkoval se za\ndar tenso velmi pochlebným způsobem.\nv\nRíin. Duchovní zdejší vláda zapověděla jako druhdy\noperu „Trubadour,\" též provedení Verdiho opery „Traviata,\"\nkterá se zde pod jmenem „Violetta\" provozovala. Příčina\nzápovědi je prý nemravný obsah opery této.\nZ Vídně. (Švingulantské zábavy. V. Za-\ndrobilková.) Vy v Praze máte „humoristické besedy a\nvěnečky,44 my tuto těšíme se na „švingulantské zá-\nbavy,44 jež za úředním povolením upravovati bude pan\nJosef Rurgerstein a pan Rosa, jenž co do zpěvu a\npřednášení humoristického od více let mezi Čechoslo-\nvany chvalně jest znám. První tato švingulantská zá-\nbava držeti se bude 16. t. ra. u zlatého věnce, hostinci\ndivadelním v Josefově a můžeme jistiti, že se podle či-\nněných příprav a zdařilých sil již první tato zábava s obli-\nbou našich krajanů setká, mimo to i střednímu stavu spra-\nvedlivě vyhoví. 0 programu budiž zmíněno prozatím, že\nse budou střídat! zpěv a scény humoristické v pře-\nvlečeních; povídati se budou pohádky a jak se děje oby-\nčejně v domácích plesech, hrát se bude o zástavy i mnohé\na tak dále a tak dále. Tedy učiněn ve společenském na-\nšem životě ve Vídni opět krok ku předu. Zápisné (sub-\nskripce) k oběma zábavám určilo se mírné, pouze na\n1 zl. r. c, a krásná plet svůj obolus donesti nemusí, a\nčím četněji zavítá, tím milejší bude. Nemohu opome-\nnout!, prosloviti se o naší roztomilé krajance, sl. V. Za-\nd r o b i Iko vé, jež všechny hudební kruhy zdejší svou vzne-\nšeností u piana okouzluje. Sousedé nám jí závidí a Slované\nobohatily galerii hudebních umělkyň zdařilou její podobiznou.\nV sobotu dne 2. t. ra. dávala se tu ponejprv ope-\nretka „Dafnis a Chloe\" od Offenbacha (text od Clair-\nvilla) a došla skvělého a zaslouženého výsledku. Hlavní\nosoby této půvabné idylly jsou řecký bůh Pan, Dafnis a\nChloe. Pan zamiluje se do krásné pastýřky, avšak její\nsydce náleží pastýři Dafnisovi. Prvni lekce o lásce ob-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610310-01.1.8", "texte": "drží Chloe od Pana a Dafnis od Bachantek. Žvatlavé\ndcery lesa json pojaty žárlivostí a jedna lesní nymfa uza-\nvře, aby Dafnis Chlou na vždy zapoměl, pastýři tomuto\nvodu ze reky Leihe podat i. To pokazí Pan, anto se sám\nvody teto z láhve napije. Pan kouzlem tímto jat zapo-\nmene na Chlou a milenci Dafnis a Chloe se dostanou.\nHudba vyniká vděkem a smyslným půvabem. Instru-\nmentace je charakteristická, má zajímavé jednotlivosti a\npikantní vedeni hlasu. Nejvíce však vyniká píseň mi-\nlostná „0 Nerea\" pak duetto mezi Chloe a Panem.\nVaršava. Nová třiaktová opera „Oba soupeřovéu\nod Dutše líbila se tu velice. Obsahujeť výborné sbory\na některá krásná duetta opaknjí se téměř při každém\npředstavení.\n\nHudební hádanka.\nTěchto 19 slabik tvoří 7 hudebních nástrojů. Uve-\ndou-li se tyto nástroje v pravý pořádek tak, že když se\nz prvního nástroje první, z 2ho druhá, z 3ho třetí, ze\n4ho čtvrtá, z sho pátá, ze 6ho šestá a z posledního po-\nslední písmena vezme, že písmena ta tvoří známý nástroj\nhudební.\n\nDur a moll.\n\n(Jiří Benda.) Jednou navštívil Benda svého přítele,\nRusta v Dessavě, jenž se právě ze svých cest z Itálie navrátil.\nMezi jídlem tázal se Benda: \"Odkuď máte toto víno?\" \"Ze Ště-\ntina,\" odpověděl Bust. Po jídle šli oba na procházku a Rust\nvypravoval mezi cestou o znamenitostech na svých cestách. Vypra-\nvování trvalo as půl hodiny a mezi tím časem bubnoval Benda\nprstama obou rukou na své kapsy ; tu skončil Rust své vypra-\nvování, řka : „Přibyl jsem tedy do Štětina\". Nyní teprv při-\nšel Benda, jenž o vypravování ničehož nevědě!, opět k sobě a\npraví): „Dobré to víno! tedy ze Štětina!\" Tak osvědčil na\nnovo svou velkou roztržitost.\nKrál/VJtězslav Amadeus 1., jsa iázan, proč jezovité, jako jíne\nřeholníci, na kůru nezpívají, odpověděl: „Draví pláci nezpívají.\"\n\n(Lully.) Lully, slavný to skladatel slyšel jednou jednu\nze svých operních arií s podloženým kostelním textem ve mši\nzpívali. „Milý Bože,\" zvolal Lully, „odpusť, pro Tebe jsem arii\ntu nepsal!«\n\n(Poppo.) Popo, jeden z nejznamenitějších houslitů ku\nkonci předešlého století nacházel se r. 1793 v Paříži a byl co\npodezřelý před výbor pro bezpečnost předvolán. Jak se jme-\nnujete ? tázali se ho. „Poppo!« —Co děláte? \"Hraju na\nhousle !\" Co jste dělal za času tyranstva ? „Hrál jsem na\nhousle!\" Co děláte nyní? \"Hraju na housle.\" A co\nbudete pro vlast činili? „Budu hráti na housle;\" načež byl\npropuštěn, 1\n\nŽidovská rodina a Bendova Ariadna.) Polská\nžidovská rodina učinivší na trhu v jistém měslě v Německu dobrý\nobchod, podívala se v sobotu do divadla. Dávala se právě Ben-\ndova Ariadna. Když se Ariadna probudila v opětné : Thesee\nmůj, Thesee volala , vrtěl starý žid nevrle hlavou. Když\nvšak při začínání bouře ještě ouzkostlivěji týž výkřik opětovala,\nnemohl se více žid nevolí zdržeti a pravil horlivě k svému sou-\nsedu: \"Na tu to máte tak jsou ty velké dámy! Sotva se\nvyspala juž volá : \"Thé sem !«\n\nCarpani tázaje se Haydna, jah to přichází, že největší cásť\njeho skladeb kostelních tak veselého, ano humoristicko-rozpustí-\niéko obsahu jest, dostal od něho za odpověď: „Nevím jak bych\nto jinak učinil. Jak to mám, tak to dám. Myslím-li ale na\nBoha, překypuje srdce mé radostí, že noty plynou jak s koleč-\nníku. Bůh dav mne veselé srdce, odpustí, když jemu vesele\nsloužím.\"\n\nJiří Benda, jenž veždy velmi roztržitý byl, nackázeje se\njednou v společnosti vznešených osob, posadil se samotný k ovknu\na sáhl po potisknutém archu papíru, jenž lam právě ležel. Četl,\nchvilku. »Bravo! brávo; to jesť dobře!\" začal konečné. „Co\npak zas máte?\" ptali se všickni. \"Noviny?\" A co pak se\nVám tak líbí?\" ~Ti husaři, ti rázní hoši vykánějí zas jednou\nvše z říše.\" \"Jak? Co? Husaři? V Říši? Nyní?\" tázali sí\nhosté, se chechtajíce. ~Nuže, tak čtete sami ,u zvolel Benda\ncítě se trochu uražena. Vzali list do rukou, viděli že je to staré\nčíslo z Hamburského korespondenta ze sedmileté války. Benda\nzcela zapomněl, že táž válka již třináct let ukončena byla.\n\nListárna.\nPanu F. Dr. v Ne . .. . Praemie k loňskému „Da-\ntotiž rekvie od Zvonaře vyšla už u bývalého\nnakladatele R. Veita a také Vám bude zaslána* — Panu\nP. v Sem. V úterý obdržíte objednanou skladbu; vyhověl\nproslov Vašemu práni. — Panu L. v Pa. Proslovy všeho\ndruhu jakož i příležitostné básně, práni, ctánky k učitel-\nským poradám opatří Vám, pakli že si určitě látku udáte,\nkancelář pro překládání v Praze r hostinci u ar-\ncivévody Štěpána. — Panu Na. v S. Chováme dosti no-\nvých sborů pro mužské hlasy, jakož i ouvertury od čes-\nkých skladatelů. — Panu M. v T. Fantasii na české n á-\nrodní písně pro cello lze dostatí v redakci naší."}]}