{"numero_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_sha256": "384fd5365c51db636a5c79a88a0a7b7a7f2c0f990c63bf549c89f6b1769e22f0", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1861/03/20_01/bmtnabd_1861-03-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "69", "page_fin": "70", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.1", "titre_corps": "Josef Leopold Zvonař.", "titre_sommaire": "Josef Leopold Zvonař.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3814, "texte": "Josef Leopold Zvonař.\n(Pokračování.)\nRoku 1842 a 43 zoučastuoval se Z. co zpěvák\npilně na produkcích a domácích zkouškách cecilského,\ntehdáž ještě mladého spolku a později, když se v tomto\nspolku orchestr sestavil, účinkoval v něm spolu co bra-\nčista; mimochodem budiž povědíno, že jest bráč jeho\nmilým nástrojem. Y cecilském spolku prováděla se také\nr. 1847 první jeho skladba, „Die ,\" pro so-\npránové solo a mužský sbor, kterémuž jen „jedny\"\nruce zatleskaly; čí to byly, nedozvěděl se. Přijmutí té\nskladby ze strany obecenstva nebylo povzbuzující a sbor\nten potkal se u znalců s odporem. Tomášek na př.\nsoudil, že jest soprán se sborem málo „organicky\" spo-\njen, Heller, tehdáž referent „Prager Zeitungu,\" pomi-\nnul ji mlčením; jediný Bern. Guth poctil ji zmínkon\nv Bohemii a pravil oni: „Ist nicht ohne Geist, aber\ngesucht imßau- und Stimmfuhrung.\" První\ninstrumentální skladba, kterouž slyšel, byla Mozartova\nG-moI symfonie. Dával ji cecilský spolek. Z. chtěje ji\nslyšeti, vkradl se, když se zkoušela, do sálu, byl ale\nještě s jinými posluchači odtamtud vypovězen. Se slzavým\nokem vycházel ze sálu, když právě začínaly housle pů-\nvabný svůj motiv; než tu jej jeden v těch časech vů-\nbec známý tenorista C. zadržel a u ředitele za něj se\npřimluvil, tak že mohl pod jeho záštitou symfonii až do\nposledního tónu si poslechnouti. Nic lépe se mu neve-\ndlo, když dával Dreyschock po navrácení se z umě-\nlecké cesty první svůj koncert. Hrál tehdáž sonátu do\ncis-moll ala Z. do koncertu lákala. Že byl ale v tu\nhodinu ve škole zabaven, a od Píče povolení do kon-\ncertu jiti nedostal, vynechal školu a šel do koncertu,\nzaplativ si dvěma uspořenými dvacetníky vstupný lístek\nna galerii.\nZ Beethovenových symfonií slyšel Z. nejprvé „\nstorální,\" ta učinila na něj takový dojem, že mu drsný\nzimní v nejkrásněji jarní den překouzlila, a on ze\nsvého přeludu dříve vyveden nebyl, až když ze sálu vyše 1\na mrazivým větrem ovanut byl. Brzy na to slyšel po-\nnejprv „sedmou,\" „pátou\" pod vedením Škroupa\na 29. března 1846 v památní den pohřbení Beethovena\n„devátou,\" vedením Kittla. Na tentýž den vystoupil\ntaké Ferd. Laub v koncertinu od Ernsta. Ze zpěvo-\nher slyšel ponejprv „Don Juana.\"\nOd roku 1843 až do 1847 zabýval se Z. nejvíce\nskládáním německých písní a kusů pro piano a varhany.\nK skladbám písní volil lexty, které se k rozervané a\nzádumčivé jeho mysli hodily. Předmět, který nejdříve\nopěval byla „smrt.\" Kdyby byl tyto písně do ve-\nřejnosti dal, byl by si nimi asi málo přátel získal.\nK záduměivosti a kalokrevnosti, ku kterýmž od dětin-\nství náchylen býval, dopomohlo mu nemálo čtení ně-\nkterých německých básníků. Z těch byl jeho miláčkem\nMatthison, po druhý Schiller, po třetí Seume.\ntheho znal vice z dramatických než lyrických básní;\nnejvětší dojem učinil na něj „Tasso,\" a tomuto básní-\nkem do úst vložená slova : „frei will ich sein\nDenken und Dichten, im Ilandeln schránkt die\nWelt mich genug ein,\" utkvěla hluboko v mysli ji-\nnocha, který velkou touhou po svobodě od přírody na-\ndán byl. Schiller udělal z něj idealistu, který chtěl\na chce až posud všady jen to nejvyšší a který baže-\nním po tomto k menšímu nepřihlíží; pročež není divu\nže mu mnohé, pro obyčejný život potřebné, nedostává\nse. Seume naučil ho odříkatí se mnohých potřeb a\nbažení po vyznamenání, a myslil si s ním: „das Vater-\nland hal andere Kráfte} mich braucht, der\nkomme mir.uJak daleko takové zásady přivesti mo-\nhou, to zkusil mnohý. Při německých vyhledával a\nčítal Z. bedlivě i dobré české knihy, za kteréž vydal\nv celku více peněz než za německé. Roku 1847 do-\nsáhl toho, že mohl složití určený peníz, aby se stal\núdem „Matice české.\"\nRok 1848 nezůstal i na neznámého a nepatrného\nassistenta ve varhanické škole bez vplyvu. Ruch a\ntouha po svobodě otřásly i ním. Zároveň s jinými spě-\nchal na vyzvání tehdejšího purkmistra k verbovnímu"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 451, "texte": "stolci v tom úmyslu, aby se dal vřadití do sboru nCon-\ncordienež že tam již pro něho žádného mísla ne-\nbylo, spěchal od latinské „Concordie\" k české „Svor-\nnosti\" a vstoupil do první setniny pod komandem Vil-\nlaniho a poručnictvím Tyla. S velkým granátnickým\n„kverem\" a kyrysnickým „palašem\" ozbrojen, chodil\npilně na „execírku,\" na patrolu,\" na „vartu\" a na „pa-\nrádu\" tak dlouho, až se ten krásný sen proměnil v straš-\nnou skutečnost.\n(Pokračovaní.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "70", "page_fin": "71", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.2", "titre_corps": "Stav hudby v 18. století v Čechách. Líčí redaktor.", "titre_sommaire": "Stav hudby v 18. století v Čechách. Líčí redaktor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.2", "debut_caractere": 453, "fin_caractere_exclue": 5048, "texte": "Stav hudby v 18. století v Čechách.\nLíčí redaktor.\n(Pokračování.)\nDr. Kaňka, jenž jesle dosucl žije a časem kom-\nponuje, napsal juž tenkráte několik velmi vkusných skla-\ndeb pro klavír a pro fbukací nástroje, které o jeho ta-\nlentu k skládání svědčily. Josef Held, doktor lékařství,\nmuž velkého nadání, byl dobrý zpěvák, zdatný sklada-\ntel pro zpěv, což v pozdějších letech svými českými\npísněmi osvědčil, byl pln originálního rozmaru a jeden\nz nejznamenitějších umělců na kytaru. Přivedl to na\ntomto romantickém, ale obmezeném nástroji na veliký\nstupeň dokonalosti. Josef Heger, doktor práv, zdatný\nhudebník, správný zpěvák a výborný pianista, hrál mimo\nna klavír, také na jiné nástroje. Alexander Parízek\nbyl ředitelem normální školy a velký přítel hudebního\numění. Jeho pokusy v komponování, což jen k zábavě\nčinil, svědčilo o nadání. Z Schindelákrů, tajný\nrada, byl dobrý violoncelista. Hrabě Bedřich z No-\nsliců byl jeden z nejlepších houslistů v Praze. S tímto\nnadáním spojoval také pravý a vytříbený vkus v hudbě,\njejížto krásy znal výborně oceniti. Roztomilá jeho\nmanželka (rozená z Bur deltu) zasluhuje také, aby\njsme jí nejlepším tehdejším zpěvačkám v Praze, nejen\npro její velmi jemný hlas, ale zvláště pro její pravý\npřednes, po boku postavili. Hrabě Jan % No-\nsliců, bratr předešlého, byl dobrý houslista. Hra-\nběnka ze Slikii, rozená Noslicová, sestra této hudební,\nšlechetné rodiny, hrála výborně na piano s vyzname-\nnala se zvláště dobrým hudebním vkusem. Hrabě\nFilip Kolovrat-Krakovský, guberniainí rada, byl vý-\ntečníkem na housle a výborný znalec hudby.\nJeště větší počet zdatných dilettanlů a hudebních\numělců byl za toho času na venkově roztroušen; mezi\nnimi nalézá e také několik vážených skladatelů. Mu-\nsili bysme zde velkou řadu jmen vypočísti, kdyby je-\ndiný účel těchto článků byl, podatí úplný seznam hu-\nv\ndebních umělců v 18. století v Cechách. Ostatně mu-\nsíme upřímně se přiznati, že nám pro veliký jich po-\nčet ani jména všech známa nejsou.\nRovněž stejný počet znamenitých českých hudeb-\nníků žil za toho času v cizozemsku; nebof vždycky\nopouštěl, jak se to í nyní stává, vynikající talent rád\nsvou otčinu, kde dle přísloví „nemo propheta in pa-\ntria\" málo vyhlídky a povzbnzení ho očekávalo. Uve-\ndeme zde toliko nejznamenitější muže z této doby. Ve\nVídni jich žilo velmi mnoho, nejznámější jsou následu-\njící : Leopold Koželuh byl výborným skladatelem a hrál\ntaké výtečně na klavír. I po celém Německu byly jeho\njméno a jeho skladby známy a váženy. Jírovec hrál\ndobře klavír a vynikal zvláště svými skladbami, totiž\nkvartetty, symfoniemi a operami atd. Opat Jelínek\nhrál výtečně na klavír a měl velkou zběhlost, správ-\nnost a rozhřívající přednes. Je také pro mnohé a\ndobře zosnované své variace dobře znám. Kraft,\nhouslista ve službě tehdá vládnoucího knížete z Lobko-\nviců, byl pravý virtuos na svém nástroji. Také jeho\nsyn jevil velké nadání. Houska a Kraft byli nej-\nlepší violončellisté ve Vídni. Ve Vídni žil znamenitý\nvýtečník na klavír a skladatel jrnenem Lad. Dussek,\nmiláček Angličanů. Cibulka opustil Prahu co mladý\nmuž, kde se svými mnohoslibujícími skladbami, písněmi,\nsymfoniemi atd. chvalného již si jména dobyl. Hůrka\nžil v Berlíně co kapelní zpěvák. Co hoch zpíval u kří-\nžovníků ; byl v celém Německu pro výtečný svůj zpěv\na několik krásných skladeb chvalně znám. Píchl,\nředitel hudby v Miláně u tehdejšího bývalého vládaře,\narcivévody Ferdinanda, přišel později do Vídně a vydal\nněkolik dobrých skladeb. Fiala v Rusku; známý\nco instrumentalista a skladatel\nVeliký tento počet hudebních umělců musí se po-\nvažovati co následek dřívějších příznivých časů pro\nv\nhudbu v Cechách, které však bohužel brzy uplynuly.\nKlesání tohoto krásného umění v Cechách, které naše-\nmu národu tolik slávy získalo, vždy více a více patr-\nněji se objevovalo.\nKlesání vokální hudby nejdříve bylo cítiti a zdatní\ninslrumentalisté začali poznenáhla řídčírni se stávati. Ni-\nkdy se vlastně více nedrnkalo a nefidlalo, než právě\nv tomto čase, ale nikdy se obecenstvo neuspokojilo\ntaké tak snadno se skladbami prostřední ceny a měl-\nkými výtvory hudebními jako v ten čas. Důkladní\nučitelové hudby stávali se řídkými a jelikož se učilo\nhudbě jen pro vyražení, mnoho se jí nevšímalo a daleko\nse nesměřovalo. Také chtěl tenkráte každý umět na\nklavír a státi se hned také malým virtuosem na tom\nnástroji což nejen hře na jiné nástroje ale i spolu\nsprávné hře na klavír velmi na ujmu bylo.\nJedna z nejhlavnějších příčin velikého rozkvětu\nhudebního umění bylo založení kůru v bohatých klá-\n\n*) Český ucenec, Bohumír Dl a bac, vydal slovník nejzna-\nmenitějších mužů v Čechách."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1831, "texte": "sterech a důkladně hudební ústavy na venkově. Jak\nmile ale velký počet klášterů zrušen byl, odpadly také\nkůry as nimi opatření a podpora mnohých tisíců hu-\ndebníků, kteří zde od mládí již své vlohy vzdělávali.\nA malá hrstka zámožných klášterů, které ještě zůstaly,\nnečinila bud ničeho nebo velmi málo pro hudbu a také\nnemohly ničehož činiti. Příjmy jejich byly pro veliké\ndávky na náboženská nadací a pro válečné daně tak\nobmezeny, že sotva s to byly sami se udržeti. Tím\npřestala všechna horlivost a chrámová hudba pěsto-\nvala se všude beze všeho účastenství jen potud,\npokud staré, pro nynější časy velmi malé fundace vy-\nstačily. Mezi všemi kláštery vyznamenaly se v pře-\ndešlém století nejvíce křížovníci u kameného mostu.\nShromáždovali nejen nejlepší hudební umělce z Prahy\nna svém kůru; ale posílali také o slovutné hudebn1'\nmistry do Itálie, kteří jejich zpěváky v hudbě vycvičili\na zdokonalovati měli. Z jejich školy vyšli také za\ntěchto časů nejznamenitější hudebníci. Vyživovali vždy\nosm hochů, kteří dobří zpěváci byli, anebo se jimi\npozději stali; jejich hudebníci byli vždy čelní a vý-\nteční. Provozovali často nejznamenitější oratoria v ko-\nstele na veliký pálek, anebo při jiných příležitostech\nv koncertním sále. Vše to však časem ze svrchu udaných\npříčin přestalo, a ačkoliv namáháním Praupnera hudba\nkostelní za těchto časů u křížovníků ještě nejlepší byla,\nzmizela z ni přece všechna skvělost, všechna horlivost\na všechna podpora!\nTo zvláště ale platí o mnohých jiných klášterech.\nTaké zmizely v tomto čase poznenáhla všechny semi-\nnáře pro študenty, kde Apollo Minervě často nadvládu\nv odpor brával, Tím se zamezila všechna vyhlídka na\npodporu pro mladé lidi. Příčiny dosti, že potom děti\nna venkově také více nabádány nebyly, aby se pilně a\nmnoho v hudbě cvičily: neboť k čemu jim měla přispěti?\n(Pokracování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "71", "page_fin": "72", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.3", "titre_corps": "Studie piana dle svého účelu sestavené.", "titre_sommaire": "Studie piana dle svého účelu sestavené.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.3", "debut_caractere": 1833, "fin_caractere_exclue": 4527, "texte": "Studie piana dle svého účelu sestavené.\n(Dokončení.)\niVázaná hra. (Jedno- a vícezvučná). Přirov. též\ndodržování jednotlivý ch prstů na klavcsích f).\nBach seš. 11. Courante 111. Phantasie.* dementi 29,\n33 Canon (dílo mistrovské), 52, 71, 79, 86, 100 (po-\nslední čtyry jsou sobě velmi podobny). Cramer 30.\nMoscheles 9,* 20. Berger 10. Szymanovská\n7. Hiller 9. Oba tito poslední jmenovitě pro levou\nruku. A. Schmitt seš. II 22.\nStaccato. (Přirovnej též rychlé opětovné udeření\ntěch samých prstů, a oktávní chody). Hiller 1, 15.\nLegato jednou a Staccato druhou rukou.\nCramer 31.* Kessler 18, 22. Hiller 4.\nNápěv a doprovázení jednou a tou samou\nrukou (přirov. též tu samou rubriku). Clementi 91.—\nCramer 5, 41. Moscheles 5.* Potfer 2.* Hil-\nler 3.* Poslední tři vypadají stejně. Chopin 3,*\n6.* Berger 4,* 11.* Weyse 6.* Hummelll.\nHiller 5,* 10, 16. Szymanovská 4. C. Mayer\n3, 5. A. Schmitt 2. Bertini 6, 9. Paganini-\nElud. 11.2.\nPonechávání neb dodržování jednotlivých\nprstu, an zatím jiné udeřují (přirov. též trilly a mi-\ninotní noty). Clementi 1, 3, 27, 35, 86, 9S. Cra-\nmer 20, 25.* Weyse 2.* Potter 11.* Hiller\n21. Kalkbrenner 13. Schmitt seš. 11.\nliché (Jemné) vystřídání prstů na tom sa-\nmém klávesu. Clementi 46, 96.* Hummel 24* (zvlá-\nštní krásy.) Hiller 19.\nPlné chvaty (Yollgriffigkeit), rychlé stHdání\nakkordů. Moscheles 2* Chopin 11.* Ries 2.\nGruud 8. Kessler 3, 15. Szymanovská 5.\nPotter 22. Hiller 1, 11.* Kalkbrenner 14.\nPaganini-Etud 11. 4, 6.\nNapnutí. Pravá ruka. Clemenfi 30,* 36.\nCramer 21. Chopin I.* Berger 1* Weyse 7.\nHiller 20. Bertini 19. Schmitt seš. 11. 6.\nLevou rukou. Clementi 81. Chopin 9.*—Kess-\nler 20. Hiller 7. Bertini 19. Schmitt 11.7.\nOběma rukama. Cramer 40. Moscheles 11.—\nChopin 11.* Hummel 5, 17. Potter 17 (má\nmnoho podobnosti s minulým), 14. Szymauov-\nská 5. Hiller 6, 23« Kalkbrenner 8.\nSkoky (přirov. též sledující rubriku). Cle-\nmenti 67. Móscheles 16 (zvláštního způsobu).\nWeyse 7. Hummel 5. Grund 10,* tomuto podo-\nbné Ries 4. Kessler 3, 12, 19. Szymanovská 3,\n9. Potter 6, 23 (zvláštního druhu), 24. Hiller 8.\nV sebe sahání prstů a překládání rukou.\nBach seš. I. Gigue* Y. Menuett.* Clementi 53.\nCramer 33, 34, 37. Ries 2. Weyse 5. Hum-\nmel 21. Kessler 5, 7, 13. Potter 9. Hiller\n16,* 22. Kalkbrenner 9, 22. Herz 7, 19.\nBertini 10. Paganini-Etud. 11. 6.\nRychlé udeření těmi prsty (Přirov. též Stac-\ncato, a oktávní chody). Clementi 1, 27, 55. —■ Mo-\nscheles B.* Weyse I.* Potter 12.* Kessler\n2, 15* C. Mayer 2. Op. 40, 2* Hiller 5.*\nKalkbrenner 14. Bertini 7, 18, 24, 25.—A. Schmitt\n11. 25.\nOktávní chody. Clementi 65, 21. Hummel 8.\nGrund 2. (tomuto časoměru velmi podobné: Hummel 18.)\n\n-j-) Sein náleží rozmanité fugy N BÍICIIH, CJementiho a jiných."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1855, "texte": "Kessler 8. Szymanovská 12. Potter 18.\nHiller 1, 5, 24. Bertini 4.\nStřídání prstů a rukou na těch samých klave-\nsích. Clementi 20, 34. Moscheles 19, 22. Cho-\npin 7* (dvojchvatně). Berger 5.* Hummel 20.\nGrund 5. C. Mayer Op. 40, 1. Kessler 2.\nHerz 2. Bertini 20. Paganini-Etud 1.5.\nPředrážky (Vorschláge). Clementi 77, 97.\nHummel 2.*\nPodvojné uhození. Clemenfi 11, 37. Kess-\nler 24. Kalkbrenner 10. Szymanovská 11.\nPotter 4.\nOdrazený trilek. Bach seš. 1. Přelud. Cle-\nmenti 66. Hummel 13. Grund 5. Szymanov-\nská 2. Hiller 9.\nKrátký trilek se sledujícím. Moscheles 7,* 10.*\nPotter 8. Hiller 35. Paganini-Etud. 11.3.\nDlouhý trilek. Pravá ruka. Clementi 50.\nKessler 22. Schmitt seš. 11.3.\nLevá ruka. Berger 3* Potter 9. Ber-\ntini 13.\nTrileks doprovázením jiných hlasův jedné\na té samé ruce. Clementi 25. Cramer 11. Pot-\nter 13. Kalkbrenner 14, 23. A. Schmitt 11. 10.\nSextový trilek. Řetězový trilek. Clementi 68, 88.\nPodvojné terce a sexty. Clementi 88.— Cramer\n19, 35. Moscheles 13* Hummel 3. Kessler 28\n(předešlému velmi podobné). Grund 12. Poter\n10. Kalkbrenner 20 a 21. Bertini 4. Paga-\nnini-Etud I. A. Schmitt seš. 11.11.\nTroj- a ctyrhlasové cviéení jednou rukou.\nClementi 23. Totter 15.* Hiller 19.\nChromatická zvučná skálas doprovázejí čími\ntóny. Moscheles 3. Chopin 2.\nNesnadně přizvukováni, rozdělování taktu a\néasoměr. Bach seš. VI. Gigue. Clementi 83, 94, 95.\n(Quintolní cvičení, též Hiller 23*). Moscheles B,*\n18.* Chopin 10* Ries 5. Hiller, 2, 10, 16\nKalkbrenner 17.\nPoznamenání. Podobné figury a rhytmy\njsou provedeny A) Hummelt 10. Grund 4.\nPotter 7. Bertini 14. B) Hummel 19. Weyse\n7. Potter 24. - C) Cramer 37. Grund 11.\nKessler 11. D) Weyse 1/ - Hiller 14. Kalk-\nbrenner 5.\nAdagio s ozdobkami. Moscheles 4.* Hum-\nmel 16, 22. Grund 9. C. Mayer 4.\nCviéení jen pro levou ruku. Berger 9.\nZvláštní sešitek Etud od Greulicha (Oe. 19. u Pe-\nters-a)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "72", "page_fin": "73", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.4", "titre_corps": "Z Vídně, 10. března. (—v—) Slovanská beseda. — Soirée sl. V. Zadrobilkové. — Koncert Tausiga.", "titre_sommaire": "Z Vídně, 10. března. (—v—) Slovanská beseda. — Soirée sl. V. Zadrobilkové. — Koncert Tausiga.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.4", "debut_caractere": 1857, "fin_caractere_exclue": 4436, "texte": "Z Vídně, 10. března.\n(—v—) Slovanská beseda. — Soirée sl. V. Zadrobilkové.\n— Koncert Tausiga.\nV sobotu dne 9. března měsíc po slov. bále\nměli jsme oznámenou již slavnou besedu slo-\nvanskou v sále u Šperla a ačkoliv málo času zbý-\nvalo k přípravám, dokázala beseda tato, že k dobré\nvěci není třeba vždy veledlouhého připravování, že se\nčasto v krátkém case s dobrou vůli a rázným počíná-\nním více svede nežli protahováním. Beseda započata\nsborem srbským od K. Stankovice „Pesma knjaza Mi-\nchajla\" (dle národní písně se sólem basovým) vede-\nním zasloužilého prof. A. Forchtgotta. Na to násle-\ndoval vínek z českých a polských národních písní, které\nvýtečně na houslích přednesl nadějný p. Alfred Heissig\n(Moravan z Třebíče). Pak zpívala slečna Helena Za-\nvisza (rozená Varšavjanka *) velmi zvučným a vytříbe-\nným hlasem píseň Troschelovu: „Ona sie šmiala\" apo\nnásledujícím slovinském sboru „Beg\" od M. Jenka dru-\nhou píseň „Podobno kochám go\" s pravým polským\nohněm a pružným hlasem , že obecenstvo velmi četné\nhojným potleskem vyjevilo své velké uspokojení. Na\nto objevila se u fortepiána sl. Vojtíška\nkoruna besedy, a přivítána hlučným „Sláva\" voláním a\npotleskem. Odpusfte mi však, péro mé je slabé, by\núplně popsalo výtečnou hru, za druhé ohromnou a ne-\nslýchanou slávu slečny Z. Zdálo se, jak by shromáždění\ncelé bylo u pochvale a slávě vlastenecké a geniální\ntéto Pražanky desetkrát tak velkým se stalo. Když\nbyla slečna srbskou národní píseň: „Što se bore misii\nmoje\" od Kornejla Stankovice přednesla (jak ? věru\nnení potřeba podotýkati, ;že s největší dokonalostí a\nmistrovstvím neslýchaným, rozumí se samo sebou) za-\nhrála po nekonečném vyvolávání nejdřív: Kde domov\nmůj? Hej Slované a Srbin ide rado u vojnike\npak na opětné požádání jihoslovanskou marsellaisu\n„Brod nek čuti udarca.\" Mezi hraním a po hraní otřá-\nsal se celý sál hromovitou pochvalou a slávou, která\nnechtěla ani konce míti. „Vojenskou\" (píseň od Ja-\nblonského, sbor od Wintra) rázně provedenou ukon-\nčena jest hudební čásf akademie. Při soirée hrála ka-\npella Fuchsova, která se byla právě z Petrohradu vrá-\ntila a na všeobecnou žádost musela hráti „Hej Slované\"\n(a třikrát opakovat), byvši doprovázena zpěvem roz-\nohněného obecenstva. Na to jsme i jiné písně národní\nzaslechly; i velebná píseň „Náš slovanský národ\" atd.\nV\nse ozvala. Šlechta nebyla právě četně zastoupena;\nmezi hosty bylo pozorovat generala Stratimiroviče, kní-\n\n*) SI. Zavisza, v hudbé vycvičena ve Vlaších, vystoupila v diva-\ndle ve Varšavě, pak i ve Lvově a Krakově se skvělým vý-\nsledkem. Nyní prý zamýšlí debutovat na zdejší opeře."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "73", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1812, "texte": "žete Metternicha atd,, viděli jsme tu také pianistu Rud.\nv. Mayera, Ernestiho atd. *). Byl-li triumf si. V. Za-\ndrobilkové v besedě slovanské neobyčejně skvělý\nbylo neméně skvělé uznání obecenstva neslovanského\nv koncertech zpěvačky B. Bury 2. t. m. u Streichera\na A, Stelzmůllera 5.v redutním sále, v kterém kon-\ncertě mimo sl. spoluúcinkovali též pp. Walter a Hra-\nbánek £od opery; češi). Okouzlivši ponejprv publi-\nkum přednesem Fríihlingslieder Mendelssohnova a val-\nčíku Chopinova zahrála slečna později (místo zpěvačky\nKrausové) nocturnu od J. Fielda a kvapík, původuí\nskladby, o kterémž obecenstvo nejskvělejší úsudek pro-\nneslo (kvapík tento vyjde dle doslechu co nevidět v je-\ndnom ze zdejších hlavních uměleckých a musikálních\nkrámů). Zvláště karakterizuje krásnou tuto skladbu\nduch národní, jenž nás z každé noty mile ovívá.\nPředešlý čtvrtek odbývalo se první soirée sl. Z.v sa-\nloně Streicherově s neobyčejným výsledkem před čet-\nným a vybraným obecenstvem. Nevíme se pamatovat,\nže bychom kdy byly stejně aneb jen podobně půvabně\nslyšeli přednésti kusy, jako ku př. Sonátu Beethovenovu\n(do b-dur) pro piano a housle, nocturnu Fieldovn (B-\ndur) a Chopinovu (Fis-dur) a Spinnliedu od Mendels-\nsohna *— nevíme se však také pamatovat na pochvalu\na uznání obecenstva, jakou na jevo da*o v tomto kon-\ncertě. Příští čtvrtek jest druhé soirée. Dnes byl\ntřetí koncert Tausigův (s průvodem orkestru), při kte-\nrém jen Lisztovy skladby se předváděly. Když jsme\nvycházeli ze sálu, citoval můj soused následující slova\nz Fausta:\n„leh hore was von Instrumenten tónen\nVerflucht Geschnarr ! man rnrnss sich ďran gewohnen\nKonečně připomínám, že p. Kornéel Slankovič\n1. dubna bude dávati v Musikvereinsálu „Concert spi—\nrituel\" ve 2 odděleních, pozůstávající z chorálních me-\nlodií srbského národního zpěvu církevního."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "73", "page_fin": "73", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.5", "titre_corps": "Mysliveček. Výjev ze života českého umčlce.", "titre_sommaire": "Mysliveček. Výjev ze života českého umčlce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "73", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.5", "debut_caractere": 1814, "fin_caractere_exclue": 4961, "texte": "Mysliveček.\nVýjev ze života českého umčlce.\n(Pokračování.)\nHluboce si vzdechnuv, započal takto : „Narozen\nz chudých rodičů, byl jsem k řemeslu ustanoven ; co\ndítě už miloval jsem však hudbu nade všecko, a bratr\nmého otce vyučoval vědochtivého hocha v prvních počát-\ncích na housle. Se zvláštní pilností podařilo se mi\nbrzo, učitele svého překonali, a talent můj poskytl mi\nmísta v konservatoriu neapolském. Maestro Feo byl\nmým učitelem a chválil mne vždy co svého nejlepšího\nžáka. Tu navrátil se velmistr zpěvu Caffarelli slávou\nobdařen z Londýna do otčiny, uslyšeli mne, já jej, a\nmy se stali nejlepší přátelé. Stejně nadšeni pro umění,\nmálo ve stáří se od sebe lišíce, upevňovali jsme přá-\ntelství ode dne ke dnu více a více. Za toho času roz-\nnášela se také pověst o slavném zpěváku Gizzíelo, o\nněmž se povídalo, že za jeden večír 900 lidí k slzím\npohnul. Caffarelli, ohnivý a zvědavostí, ano spravedli-\nvou závistí puzen, použil prvních svobodných dní, aby\nv\ndo Říma se odebral, vezrna mne bez odporu sebou\nSkrývali jsme se mezi množstvím lidí. Gizzielo zpíval\na Caffarelli, jediný jeho žijící soupeř, zvolal silným hla-\nsem, když zpěvák byl skončil: „Bravo, bravissimo\nGizzielo, é Caffarello, che ti Io dice.\" Sotva že to do-\nřekl, vyběhli jsme ven a zase nazpět vrátili jsme se\ndo Neapole. Však slova ta nebyla přeslechnuta. „Viva\nCaffareli!\" volali Římané; neslyšeli jsme to, ale Ne-\napolitáni dověděli se o tom a vše vzdávalo spravedli-\nvému Caffarellimu úctu a pochvalu. Tehdáž zde bydlící\nŘíman, markýz Coníino, dával slavnost, k níž slavný\nzpěvák a já, jakožto jeho přítel, jsme také pozváni\nbyli. Slavnost tato bylo pohřební hodování. Přítomny\nbyly všechny hvězdy Neapolské, nejkrásnější ženy ; ale\njedna zatemnila, slunci podobná, všecky hvězdy ; vidě\njsem paprsky jeho, a oči moje osleply. Miloval jsem\nji, stála však mne o tolik výše, že by to bývalo bylo\nšílenství, vyznali jí svou lásku. Šťastným mne učinila\nláska tato, nelakotil jsem vlastně po tom, ji svojí na-\nzvati, ale myšlenku, někomu jinému ji přenechati, my-\nšlenku tu nemohlo moje srdce snésti. Tak jsem prožil\nv slasti a strasti celý rok. Jednoho dne přišel ke mne\nCaffarelli, žádaje mne, abych ho k jedné arii, kterou\nzýtra zpívali bude, v hlavním chrámu u sv. Januaria,\ndoprovázel ; byla to jeho skladba, v níž housle solo\nměly. Přislíbil jsem mu to. „Slavíme dnes velkou slav-\nnost,\" řekl maestro, když jsem přišel na kůr; „škoda,\nže jste přišel pozdě, právě se zde slavily oddávky, po-\ndívejte se, nevěsta klečí na straně u hlavního oltáře:\njak živ jsem tak krásné dvě osoby nespatřil.\" Chtěl\njsem přistoupiti, tu mne požádal Caffarelli, abych ještě\nněkteré passaže v průvodu změnil. Sotva jsem byl\ns prací hotov, počala árie. Jak Caffarelli andante zpí-\nval, nemusíš se mne tázati ; slavili jsme pravý triumf.\nTu vpadl orkestr se sborem stoje u poprsní zdi, užil\njsem toho okamžiku, na vychválené manžele se podí-\nvati, Bože! nevěstou byla milenka mého srdce smy-\nsly se mi mátly.\n(Pokračování.)\n\"*) Pan Teršák ncpísKal na Qautku, jelikož nehrála kapella\nStraussova, která jej měla doprovázet; sl. Mosnerova však\ntrochu ochuravéla; druhý její koncert je 17. t, m."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "74", "page_fin": "76", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.6", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "74", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "74", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.6", "debut_caractere": 2841, "fin_caractere_exclue": 6256, "texte": "E.\n— Třetí koncert našeho krajana Jul. Schulhoffa\nvypadl ještě skvěleji než předešle. Schulhoff\npřednášel své skladby „Chant de Pěcheur I'Etoil du\nsoir Souvenir de Kiev a jiné se znamenitým výsledkem.\nSpolečnost hudebních umělců uspořádá\nve prospěch svého ústavu pro vdovy a siroiky v úterý\ndne 26. března výroční koncert v sále žofínskóm. Pro-\nvozovati se bude poprvé „Stabat mater\" od G. B. Per-\ngolese a „Davida penitente\" kantáta velkonoční od V. A.\nMozarta. Spoluúčinkovati budou pánové a dámy žofínske\nakademie, spolků cecilianského a zpěváckého, jakož i cho-\nvanci zdejšího konservatoria, členové divadelního orkestru\na mnozí diíetanté. Solovó zpěvy převzaly slečny Brenne-\nrová, Mikova, paní Schmidt-Procházková a p. Lukeš.\nVe čtvrtek dne 21. března o 7 hodin večer od-\nbývá se 3. koncert konservatoria hudby ve stav. divadle.\nProgram obsahuje následující kusy: 1. Symfonie eroica\nod Beethovena ; fantasie na flétnu od Briccialdiho, před-\nnáší p. Procházka; 3. divertissement pro klarinet od\nBármanna, přednáší p. Mayer; 4. duetto z opery od Bel-\nliniho, zpívají slečny Pecke 1 o v á a Pisařovicová; 5.\nčtvrtý koncert na housle od Vieuxtempsa, přednáší p. Re-\nbíček; 6. ouvertura od Rietze.\nNás krajan, p. Čeněk Vinař, majetník hudeb-\nního ústavu v Záhřebu, napsal velmi krásnou mši s chor-\nvátským textem, jižto slavnému mecenáši a upřímnému\nSlovanu, biskupu Strossmajeru, věnoval. Druhý náš kra-\njan, Lžičař, bývalý organista v Rěce, muž nad míru činný,\npoctivý a horlivý, Slovan tělem i duší, mešká v Záhřebu,\nnejvíce za příčinou surovostí pánů Fiumanň, kteří mu pro\nčisto-slovanské jeho smýšlení službu vypověděli.\nDruhý koncert konservatoria odbýval se\ndne 10. března v sále konviktském a vyrovnal se co do\nzajímavosti prvnímu. Začátek koncertu učiněn jest ju-\nbilejní symfonii do C-dur od ředitele Bedřicha Kittla,\nježto hlavně ušlechtilým zpěvem a v scherzu původností\nvyniká. Pan prof. M. Mil dne r zaslouží velkého uznání\nza nuancované provedení této nikoliv snadné skladby. Co\nsólisté vystoupili p. Ferd. Blumentritt (přijat r. 1855) a\ndivertimento od svého mistra pro kontrabass J. Hraběte\npřednášel. Nadějný chovanec tento vládne smyčcem jistě\na kde toho potřeba káže také pevně; tón jeho je značný\na technická zběhlost veliká. Chovanec tento došel znač-\nného potlesku, jejž spaném prof. Hrabětem sdílel. Vý-\ntečná methoda p, Hraběte osvědčila se při přednesu\nBlumentrittově ve skvělém světle. Z operních žákyň sly-\nšeli jsme sl. Marii Pisař ovico vu, dceru velezasloužilého\nprofessora na témž ústavě a vůbec známého virtuosa na\nklarinet. Slečna tato má hlas mezzosopranový, všude\nzvučný a pěkně vyrovnalý, hodící se k přednesu uložené\nji arie z opery „Titus\" od Mozarta. Kolloratury provedla\nslečna správně a celek vůbec zdařile • avšak jednostran-\nnost methody p. Gordigianovy nemůže i tato nadějná zpě-\nvačka ukrýti, neboř chybí jí správná vokalisace,\njakož všem jiným v operní škole. Doufáme, že slečna\npovšimnuvši si této vytknuté vady, jí v krátkém čase od-\nstraní, by se její pěkná budoucnost uskutečnila. Mozar-\ntova „Concertante\" pro hoboi, klarinet, lesnici a fagot\nprovedeno bylo od žáků: B. Bauera, J. Mayera, J. Ma-\nschnera a Mullera neúhonně a všem soliatňm dostalo se\nhojného potlesku. Koncert ukončen byl poetickou a pů-\nvabnou ouverturou ku „krásné MeJusině\" od Mendels-\nsohna. Pan prof. Mild ne r, co ředitel instrumentálních\nskladeb byl po symfonii i ouvertuře hlučně vyvolán."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "75", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6242, "texte": "— Výtečný náš J. L. Lukes dostal právě povolení\nk zaražení českého zpěváckého spolku „Hlahol.44\nZdař Břih!\nP. J. L. Lukeš dostal z Plzně čestné pozvání,\nby tam v besedě spoludcinkoval. Taktéž dostalo se po-\nzvání panu Fr. Pi vodo vi a L. Procházkovi z Ko-\nlína, by se v besedě tam o svátcích odbývané zúčastnili.\n„Lada44 je titul zábavného a módního časopisu\npro dámy, jenž redakcí sl. Antonie Korschnerovy v Praze\nv dubnu vycházeli bude. „Lada44 vycházet bude po 1?>\narchu dvakrát za měsíc (8. a 24. každého měsíce) a stojí\nčtvrtletně se zásylkou 1 zl. 60 kr., půlletně 3 zl. 20 kr.\nExpedice je v hostinci u arcivévody Štěpána v Praze.\nKromě zábavného ctění bude přinášet „Lada44 zprávy o\nmódách, články hospodářské, vzorky k pracím, módy,\nstřihy, musikalie atd.\nHudební literatura. Nákladem činného ob-\nchodnictví v musikáliích p* Krist o-fa a Ku hé vyšly\nprávě dvě krásné písně „Anjelícku Boží44 a „Svatá světla44\nod oblíbeného Fr. P i vody. Jednotlivě prodávají se po\n42 kr. Předplatní cena všech 12 písní p. Fr. Pivody\nje s poštovní zásylkou 3 zl. r. c. Obě tyto písně vyni-\nkají jednoduchostí nápěvu i průvodu, původností a vře-\nlostí citu*\n\nZ Čáslavi. Zdejší zpěvácký spolek uspořádal dne\n6. března t. r. v sále u kraleviěe hudební zábavu, při\nkteréž se provozovalo: 1. Ouvertura k opeře „Nabucho-\ndonosor\" od Verdiho 2. „Cikání/4 sbor od Vogla.\n3. Humoristické ctění: „Předmluva, od Rubeše 4. Zežu-\nlinka od Knittla 5. Potpouri z opery „Zaubergeige44\nod OíFenbacha. —6. Weingalopp. - 7. Píseň z opery\n„Mecíř/4 8. Zpěv jinochu od Vogla. 9. Pochod\nz opery „Tannhauser\" od Wagnera. 10. Kadryla z ná-\nrodních písní od Hel.lera. Četně shromážděné obecen-\nstvo zvlášť rozehřály zpěvy „Cikáni\" i kadryla od Hel-\nlera, kterážto poslednější opakována byla* Taktéž hoj-\nného potlesku se dostalo zdejšímu hudebnímu sboru, jenžto\nobezřelým řízením pana kapelníka Krejčího operetní\nskladby mistrně provozoval. Vřelé díky vzdáváme tu té-\nmuž panu kapelníku za jeho vždy ochotné i chvalné pod-\nporování našeho spolku zpěváckého, přejíce mu od srdce,\nby onen jím zřízený sbor hudební účinkováním nové\nměstské rady nejen pevnějšího základu nabyl, nýbrž i ve\nsvém hudebním vzdělání mužně pokračoval, a jak posud,\ni dále zdárně zkvétal.\nZ Tábora. 10. března 1861. Včera večír po-\ntěšil nás spolek zpěváeký druhou produkcí, jejížto program\nbyl následující: 1. Hymna národní od Haydna (sbor).\n2. Proslov od Em. Krejce. 3. Kavatina z frašky „Láska\nk národu44 od Suppé (sextetto}. 4. Romance od Jindř.\nWeidta (solo). 5. „Šumí Labe44 od Zvonaře (sbor).\n6. Potpourri z národních písní od Janáka (sextetto) 7. Gra-\nnátníci od Reisigera (solo). 8. Pochod od Fr. Abta (sbor).\nProslov, který již pro první produkci pro neočekávané\npřekážky se ale přednésti nemohl, popisoval v periodách\nhomerických vsak ale veršovaných zařízení spolku, ne-\nsnáze jeho, s kterými se udržovali musel a konečně vy-\nbídnutí ku svornosti a činnosti stálé; těžká přednáška\ntato děla se vůbec činným vlastencem p. Voj. Stárkem.\nNadzmíněná kavatina i potpourri přednášeny byly šesti pány\nochotníky hudebními velmi precisně a uměle; housle první\nhrál sbormistr spolku, drahý nás p. Frant. Enderle, jehož\numělost v hudebním nástroji tom u nás vůbec známa i od\ncizých umělců chvalně uznána jest, a kterouž i při této\nprodukci opětně osvědčil; méně známá byla zdatnost\nc. k. inžinýra p. Václ. Pánka na flétnu, a podivili jsme\nse velice, že síla tak umělecká již dříve na př. k úcclu\ndobročinnému nevystoupila; p. Pánek ale tehdáž veškeré\nposluchacstvo hudbou svou téměř okouzlil, k čemuž před-\nnesená skladba arcit také přispěla; oba sextetty hlučným\npotleskem poctěné opakovány býti musely. Též uvedená\nsóla vehni zdařile přednášena byla; romance (tenor I.)\np. Jos. Pfeifrem a granálníci (bas II.) p. Altmannem, obé\nv jazyku českém; lehkostí přednášky a vydatným čistým\nhlasem vydobyl sobě p. Altmann veškerou chválu obecen-\nstva* tak že solo své na žádost všeobecnou opakoval,\nnačež opětným hlučným potleskem poctěn byl. Sbory\nvšecky tři se též velmi dobře podařily a poslednější dva\ntaké opakovány býti musely. Navzdor nepříznivému počasí\nbyl sál na střelnici, kde se produkce odbývala, téměř pře-\nplněn a jmenovitě se krásné pohlaví četně sešlo ; důkaz,\nže se spolek zpěvácký již stal miláčkem obecenstva na-\nšeho; důkaz, že když k národu národně mluvíš a pěješ,\nvždy cíle žádaného dojdeš; důkaz tedy, že i spolek náš\nvážného cíle ve plné míře dosáhne, pakli vždy ryze ná-\nrodním zůstane. Díky, srdečné díky pánům sbormistru\np. Endrlovi, náměstku jeho p. Pfeifrovi, řediteli a básníku\nspolkovému p. Krejcovi, kteří si největších zásluh o slavné\nprovedení produkce této získali; sláva spolku celému,\nsláva zakladatelům jeho! Konečně žádalo si obecenstvo,\nještě nějaký přednes na piano od spolkového skladatele\np. Bastreli-ho, kterémuž přání také vyhověno bylo, načež\nse ještě dva jindy již zpívané sbory přednášely. Díl obe-\ncenstva odešel o jedné hodině s půlnoci. Jak doslýcháme,\nchce spolek zpěvácký na základě již ouplně stvrzených\nstanov svých ve středu svém zřídili spolek hudební, aby\nse dosud neznámé síly soustředily a vytříbily. Že v Tá-\nboře dosud mnoho sil hudebních v neznámosti bylo a\njest, dokázala produkce tato a dokáže, bohdá i budoucí,\npři které se solo na fagot přední seti má, též od hude-\nbníka, dosud méně známého.\n*) Bylo by žádoucno, aby slavní zpěváčtí spolkové do svých\nprogramů nebrali jalové, bezvýznamné v samých mazurko-\nvých rhytmech vedené sbory p. Knitlla, v nížto české ná-\nrodní píské neslušným způsobem zohyzděné jsou. Red,\n\nZ Brna. (Slavnosť Cyrilo-Methodějská.)\nDevátý den měsíce března byl pro nás nejen co do ko-\nstelní slavnosti, nýbrž i hudební zábavy, den slavný, jenž\nzajisté utkví dlouho v paměti zdejších Vlastimilů. Aka-\ndemie, kteráž se tohoto dne v sále redutním odbývala,\nzapočala cituplným proslovem od p. profesora Bran-\ndla. Pan Fandrlík přednesl proslov tento významně. Po\nněm následoval chvalozpěv k Cyrilu a Methoději s tex-\ntem od *Fr. Sušila a hudbou p. Kř ížkovs kéh o.\nSbor tento jest skladba velmi krásná a byla též vedením\nskladatele samého praecisně provedena. Však nejen tento\nsbor, nýbrž i ostatní „Nevěrný milý\" od Vašáka a\n„Šumí Labe\" od J. L. Zvonaře. Solová čísla zastu-\npovali sl. Alojsie Blažková ap. Lukeš z Prahy a"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "76", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5087, "texte": "p. Křížkovský. SI. Blažková zpívala dvě písně Pi vo-\ndový: „Světa naděje44 a „Ukolébavka,44 vzletuplně a byla\nhlučným i srdečným potleskem odměněna. Náš výtečný\np. Lukeš přednášel místo národní písně „Ranní píseň44\ns doprovázením lesního rohu a piano od IL Vojáčka a\n„Na mou vlast\" od Pivo dy. Bych Vám popisoval, jak\nnás svým zpěvem dojal, bylo by zbytečné, neboť jeho\njméno Váin podává to nejskvělejší vysvědčení. Ke konci\nslyšeli jsme „Zastavenícko,44 duetto od L. Procházky,\njejž přednesli sl. Blažková a p. Lukeš velmi něžně.\nBeethovenovu krásnou skladbu pro iisharmoniku a piano\nhrál mistrně p. Křížkovský. Sl. Mosnerova odřekla spolu-\núcinkování, za příčinou nenadálé nemoci. Návštěva to-\nhoto skvělého koncertu byla velmi četná. Když se po\nakademii šlo k večeři, přibyla následující telegrafická\nzpráva z Turnova ve francouzském jazyku: „Aux\nfrěres de la Moravic! La Beseda ďaujounrhui des cha-\nniteurs de Turnov en Bohéme á la Beseda á „Brno44 á\nla gloire de nos apótres „Crha et Strachota44 une cor-\ndiale „Sláva.44 (Moravským bratřím! Dnešní beseda zpě-\nváků v T umově v Cechách, besedě v Brně k slávě\nnašich apoštolů „Crhy a Strachoty44 srdečné „Sláva.44)\nOdpověď na tuto zprávu byla v tomtéž jazyku dána.\nPan J. Bene víc z Prahy hrál téhož dne v koncertě\nhudebního spolku ku dobročinnému účelu, a byl nejhlav-\nnější podporou celého koncertu.\nInšprtik. Nová opera „der Liebesring44 od Čecha,\npana Františka Skuherskéh o, syna známého doktora\nv lékařství pana Aloise Skuherského v Opočně, byla za\njeden týden 3krát znamenitým výsledkem provozována.\nSkladateli se dostalo množství vyznamenání, mezi nimiž\ni vavřínový věnec. Jak doslýcháme, jest partitura této\nopery též u zdejšího stavovského divadla již přijata.\nPaříž. Wagnerňv „Tannhauser44 dostal se dříve\nnež obecenstvo úsudek svůj o něm pronesti mohlo, před\nsoudnou stolici první komory Pařížského magistrátu. Jistý\np, Lindau žaloval totiž, že oba překladatelé francouzského\ntextu pánové Roché a Ruitter nedovolili, že také on co\núčastník 11a překladu jmenován není na libreltu a cedu-\nlích. Za Lindaua mluvil advokát Marie. Tomuto od-\npovídal ve jménu R. Wagnera Emil Olivier, že práce\nLindauova od operní direkce za nepotřebnou uznána a\nodmrštěna byla. Po dlouhém rokování, v němžto tak\nmnohé zajímavé výroky o hudbě a způsobu komponování\nR. Wagnera z úst návladníkň plynuly, byl Lindau se\nsvou žalobou odmrštěn. Ve zdejší velké opeře provo-\nzovala se dne 13. t. m. ponejprv opera „Tannhauser44\nod Richarda Wagnera a propadla určitě na dobro. Obe-\ncenstvo chovalo se na nejvýš netrpělivě. Opeře samé se\nvysmálo, vypískalo ji a také hojnost tykavek bylo za-\nslechnouti. Zpěváci byli nesouhlasnými poznámkami a po-\nsměchem vytrženi ai pochvala, kteréž se sextettu v prv-\nním a pochodu v druhém jednání dostalo, nebyla s to,\nzmírniti zlé rozpoložení myslí přítomných. Ano, páni\nv přízemí a v orkestru brali to jisté vysoce postavené\ndámě z diplomatického světa, která si o Pařížany tu zá-\nsluhu získala, že se nové toto dílo zde provozovalo, velmi\nza zlé, že udatně zastávala hudební svůj vkus. Zpěváci\nvzali si všemožnou práci s provedením. V Praze co\nWagnerovský zpěvák také chvalně známý Niemann\n(Tannhauser) zpíval a hrál výborně; též paní Te-\ndesko (Venuše), slečna Saxová (Eližběta) a pan Morelli\n(Wolfram) výtečně své úlohy provedli; šatstvo a deko-\nrace byly skvělé a přece takový úpadek ! Wagne-\nrovým ctitelům musejí Pařížané nyní, co se týce jejich\nhudební znalosti, co zcela nepřicitatelní přicházeti. Ná-\nvštěva při prvním tomto představení „Tannhiiusera44 byla\nrovněž tak skvělá, jako četná. Jak velice se lidé o se-\ndadla sháněli, dosvědčuje na příklad tato okolnost, že\njistý bohatý Rus za dvě sedadla v okesiru šest set írankň\nzaplatil. Nejznamenitější dámy byly zde přítomny, ozdo-\nbeny svými nejdražšími klenoty. Jistý znalec, jenž klenoty\nPařížanek oceniti zná, vypočítal, že démanty, jež se jen\nv první řadě loží třpytily, šestnást millionů franků státi\nmusejí. Všickni znamenitější skladatelé francouzští byli\ntomuto představení přítomni. Ze zajímavých úvah, jež\nse o „Tannhauseru\" zde pronesly, uvedeme zde jeden :\nJedna krásná mladá dáma ztěžovala si, že této hudbě ne-\nrozumí. „Ach paní,44 odpověděl jí jistý hudebník, „Wa-\ngnerové hudbě nelze na první uslyšení porozuměti, až\nbudete míti 11a hlavě první šedivý vlas, bohdáž že pak\nWagnerové hudbě rozuměli budete.44 Richard Wagner,\nna něhož z mnoha stran úsilně doléháno bylo, aby „Tann-\nhiiusera44 pro zdejší obecenstvo zkrátil, svolil prý k tomu,\na předevezme v něm znamenité zkráceniny. Dle nového\ntoho plánu odpadne prý z této opery „hudby na celou\nhodinu.44\n\nV. G.\n\nRozluštění hudební hádanky.\nViola, fagot, harfa, fisharmonika, eimbal, klarinet,\ndudy = Varhany.\nHudební hádanku rozluštili: sl. Adéla Smetácková\nv Libušině, sl. Františka Tondrová v Bukově; pan V.\nGuth v Praze, pak pan J. Řehák v Berouně, rodina p.\nV. Červeného v Králové Hradci; p. A. Koz lánský,\npoducitel v Chrudimi, p. Karel Kej klícek, učitel v Ná-\nchodě; p. Vilém Volf, poducitel v Skalici; p. Antonín\nKautský, právník v Praze; pan Vostřebal a pan\nJanda v Pardubicích."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "74", "page_fin": "74", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.6.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "74", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "74", "page_fin": "74", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.6.1.1", "titre_corps": "Stavovské divadlo. Po dlouhé přestávce došla", "titre_sommaire": "Stavovské divadlo. Po dlouhé přestávce došla", "signature_source": "E", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "74", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 2839, "texte": "E.\nStavovské divadlo. Po dlouhé přestávce došla\nzase řada na Wagnerňv „Lohengrin\". Tato velkolepá\nskladba a jediná zpěvohra v svém způsobu dávaná byla\n9. března k přijmu nadané a pilné zpěvačky slečny Mi-\nkové. Jak v librettě tak iv hudbě povznesl se Wagner\nna vyšší stupeň klidné zřetelnosti a čistoty citu, což v pře-\ndešlých jeho zpěvohrách nenalezneme. Při tom netratí\nhndba ani patřičné síly a vzletu, ani živosti a skvělých\nefftktů, ani výtečného odstiňováni, ona je jednoduchá co\ndo nápěvu a vyniká jak originální tak i geniální orkestrací.\nSbory v „Lohengrinu,\" obzvláště dva, jsou vícehlasné a\nvůbec tří hlas ně rozděleny podle přirozených objemů hlasů.\nSoprán, mezzosopran a alt, pak tenor, baryton a bass.\nDojem celku je hluboký a vzdor tragického skončení přece\nupokojenlivý. Provedení nás však tak neuspokojilo. Sl.\nMikova (Ortrud) má skorém všeahny vlastnosti, by úlohu\ntak těžkou a choulostivou zdařile provedla, jak toho tato\npožaduje. Úkol tohoto druhu musí však zpěvačku namá-\nhali a konečně utrmáceli; totéž pozorovali jsme u slečny\nMikové tohoto večera. Hned při první scéně hlučně uví-\ntána byla sl. Miková, s ostatními sólisty po každém je-\ndnání a ku posledu sama vyvolená. Pan Bachmann\npokročil nápadně v partii „Lohengrina.\" Jeho výstup\nbyl vždy vážný a zpěv odměřený. Jeho krásný a zvučný\norgan má zvláště ve Wagnerových zpěvohrách mnoho pň-\nvabnosti. Obecenstvo vyznamenalo také často pana Bach-\nmanna hřmotným potleskem ; SL Luccová zpívala poprvé\nElsu. Zdali tato slečna v úlohách Wagnerových též slávy\nsobě dobyde, ukáže budoucnost; pro prvníkráte byl vý-\nsledek slušný. Více slov o slečně Luccové ponecháme\npro další opakování. Pan Steinecke byl dobře disponován\na v každém ohledu výtečný; bylo již kolikráte podotknuto,\nže pan Steinecke Wagnerovy úlohy mistrně podává. Pan\nEilers zápasil s chrapotem, a nemohl za tou příčinou\nna ostatní zřetel vzíti. Souhra utrpěla na mnohých mí-\nstech. Tak na příklad byli mužské sbory vl.i v 2.\ndějství chatrné, i solové vokální kvintetto vl. finále ne-\nbylo dokonale naštudované. Plechové nástroje zasluhují\npochvalu. Divadlo bylo přeplněno. Dne 11. opakovala\nse Suppé-ho operetka „Pensionát.\" Dne 13. dávala se\nDonnizetti-ho zpěvohra „Lucia z Lammermooru.\" Žádná\narie ba ani vyhlášené finále druhého jednání nerozehřálo\nposluchačstvo. Slečna Brennerová (Xucia) zpívala\nslabě a mdle a pan F ektér distonoval ustavičně. K tomu\nnavyká sobě tento zpěvák necnosti, které se již ujímali\npočínají. Konečně zmíníme se o zpěvohře „Němá z Por-\ntici\" od Aubera, kde paní Lechnerová (Fenella) vždy svou\numěleckou hrou zasloužený potlesk obdrží. Duetto pana\nBachmanna (Masaniello) s panem Eile r se m (Pietro) bylo\nvelmi živě přednešeno a potleskáno. Krásně se též vy-\njímala Saltarella ve 3. jednání panem Reisingrem vkusně\nuspořádané. Dům byl dobře obsazen."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "74", "page_fin": "74", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.6.2", "titre_corps": "— Třetí koncert našeho krajana Jul. Schulhoffa", "titre_sommaire": "— Třetí koncert našeho krajana Jul. Schulhoffa", "signature_source": "E", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "74", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.6", "debut_caractere": 2841, "fin_caractere_exclue": 6256, "texte": "E.\n— Třetí koncert našeho krajana Jul. Schulhoffa\nvypadl ještě skvěleji než předešle. Schulhoff\npřednášel své skladby „Chant de Pěcheur I'Etoil du\nsoir Souvenir de Kiev a jiné se znamenitým výsledkem.\nSpolečnost hudebních umělců uspořádá\nve prospěch svého ústavu pro vdovy a siroiky v úterý\ndne 26. března výroční koncert v sále žofínskóm. Pro-\nvozovati se bude poprvé „Stabat mater\" od G. B. Per-\ngolese a „Davida penitente\" kantáta velkonoční od V. A.\nMozarta. Spoluúčinkovati budou pánové a dámy žofínske\nakademie, spolků cecilianského a zpěváckého, jakož i cho-\nvanci zdejšího konservatoria, členové divadelního orkestru\na mnozí diíetanté. Solovó zpěvy převzaly slečny Brenne-\nrová, Mikova, paní Schmidt-Procházková a p. Lukeš.\nVe čtvrtek dne 21. března o 7 hodin večer od-\nbývá se 3. koncert konservatoria hudby ve stav. divadle.\nProgram obsahuje následující kusy: 1. Symfonie eroica\nod Beethovena ; fantasie na flétnu od Briccialdiho, před-\nnáší p. Procházka; 3. divertissement pro klarinet od\nBármanna, přednáší p. Mayer; 4. duetto z opery od Bel-\nliniho, zpívají slečny Pecke 1 o v á a Pisařovicová; 5.\nčtvrtý koncert na housle od Vieuxtempsa, přednáší p. Re-\nbíček; 6. ouvertura od Rietze.\nNás krajan, p. Čeněk Vinař, majetník hudeb-\nního ústavu v Záhřebu, napsal velmi krásnou mši s chor-\nvátským textem, jižto slavnému mecenáši a upřímnému\nSlovanu, biskupu Strossmajeru, věnoval. Druhý náš kra-\njan, Lžičař, bývalý organista v Rěce, muž nad míru činný,\npoctivý a horlivý, Slovan tělem i duší, mešká v Záhřebu,\nnejvíce za příčinou surovostí pánů Fiumanň, kteří mu pro\nčisto-slovanské jeho smýšlení službu vypověděli.\nDruhý koncert konservatoria odbýval se\ndne 10. března v sále konviktském a vyrovnal se co do\nzajímavosti prvnímu. Začátek koncertu učiněn jest ju-\nbilejní symfonii do C-dur od ředitele Bedřicha Kittla,\nježto hlavně ušlechtilým zpěvem a v scherzu původností\nvyniká. Pan prof. M. Mil dne r zaslouží velkého uznání\nza nuancované provedení této nikoliv snadné skladby. Co\nsólisté vystoupili p. Ferd. Blumentritt (přijat r. 1855) a\ndivertimento od svého mistra pro kontrabass J. Hraběte\npřednášel. Nadějný chovanec tento vládne smyčcem jistě\na kde toho potřeba káže také pevně; tón jeho je značný\na technická zběhlost veliká. Chovanec tento došel znač-\nného potlesku, jejž spaném prof. Hrabětem sdílel. Vý-\ntečná methoda p, Hraběte osvědčila se při přednesu\nBlumentrittově ve skvělém světle. Z operních žákyň sly-\nšeli jsme sl. Marii Pisař ovico vu, dceru velezasloužilého\nprofessora na témž ústavě a vůbec známého virtuosa na\nklarinet. Slečna tato má hlas mezzosopranový, všude\nzvučný a pěkně vyrovnalý, hodící se k přednesu uložené\nji arie z opery „Titus\" od Mozarta. Kolloratury provedla\nslečna správně a celek vůbec zdařile • avšak jednostran-\nnost methody p. Gordigianovy nemůže i tato nadějná zpě-\nvačka ukrýti, neboř chybí jí správná vokalisace,\njakož všem jiným v operní škole. Doufáme, že slečna\npovšimnuvši si této vytknuté vady, jí v krátkém čase od-\nstraní, by se její pěkná budoucnost uskutečnila. Mozar-\ntova „Concertante\" pro hoboi, klarinet, lesnici a fagot\nprovedeno bylo od žáků: B. Bauera, J. Mayera, J. Ma-\nschnera a Mullera neúhonně a všem soliatňm dostalo se\nhojného potlesku. Koncert ukončen byl poetickou a pů-\nvabnou ouverturou ku „krásné MeJusině\" od Mendels-\nsohna. Pan prof. Mild ne r, co ředitel instrumentálních\nskladeb byl po symfonii i ouvertuře hlučně vyvolán."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "75", "page_fin": "75", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.6.3", "titre_corps": "— Výtečný náš J. L. Lukes dostal právě povolení", "titre_sommaire": "— Výtečný náš J. L. Lukes dostal právě povolení", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "75", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1146, "texte": "— Výtečný náš J. L. Lukes dostal právě povolení\nk zaražení českého zpěváckého spolku „Hlahol.44\nZdař Břih!\nP. J. L. Lukeš dostal z Plzně čestné pozvání,\nby tam v besedě spoludcinkoval. Taktéž dostalo se po-\nzvání panu Fr. Pi vodo vi a L. Procházkovi z Ko-\nlína, by se v besedě tam o svátcích odbývané zúčastnili.\n„Lada44 je titul zábavného a módního časopisu\npro dámy, jenž redakcí sl. Antonie Korschnerovy v Praze\nv dubnu vycházeli bude. „Lada44 vycházet bude po 1?>\narchu dvakrát za měsíc (8. a 24. každého měsíce) a stojí\nčtvrtletně se zásylkou 1 zl. 60 kr., půlletně 3 zl. 20 kr.\nExpedice je v hostinci u arcivévody Štěpána v Praze.\nKromě zábavného ctění bude přinášet „Lada44 zprávy o\nmódách, články hospodářské, vzorky k pracím, módy,\nstřihy, musikalie atd.\nHudební literatura. Nákladem činného ob-\nchodnictví v musikáliích p* Krist o-fa a Ku hé vyšly\nprávě dvě krásné písně „Anjelícku Boží44 a „Svatá světla44\nod oblíbeného Fr. P i vody. Jednotlivě prodávají se po\n42 kr. Předplatní cena všech 12 písní p. Fr. Pivody\nje s poštovní zásylkou 3 zl. r. c. Obě tyto písně vyni-\nkají jednoduchostí nápěvu i průvodu, původností a vře-\nlostí citu*"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "75", "page_fin": "75", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.6.4", "titre_corps": "Z Čáslavi. Zdejší zpěvácký spolek uspořádal dne", "titre_sommaire": "Z Čáslavi. Zdejší zpěvácký spolek uspořádal dne", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "75", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.7", "debut_caractere": 1148, "fin_caractere_exclue": 5514, "texte": "Z Čáslavi. Zdejší zpěvácký spolek uspořádal dne\n6. března t. r. v sále u kraleviěe hudební zábavu, při\nkteréž se provozovalo: 1. Ouvertura k opeře „Nabucho-\ndonosor\" od Verdiho 2. „Cikání/4 sbor od Vogla.\n3. Humoristické ctění: „Předmluva, od Rubeše 4. Zežu-\nlinka od Knittla 5. Potpouri z opery „Zaubergeige44\nod OíFenbacha. —6. Weingalopp. - 7. Píseň z opery\n„Mecíř/4 8. Zpěv jinochu od Vogla. 9. Pochod\nz opery „Tannhauser\" od Wagnera. 10. Kadryla z ná-\nrodních písní od Hel.lera. Četně shromážděné obecen-\nstvo zvlášť rozehřály zpěvy „Cikáni\" i kadryla od Hel-\nlera, kterážto poslednější opakována byla* Taktéž hoj-\nného potlesku se dostalo zdejšímu hudebnímu sboru, jenžto\nobezřelým řízením pana kapelníka Krejčího operetní\nskladby mistrně provozoval. Vřelé díky vzdáváme tu té-\nmuž panu kapelníku za jeho vždy ochotné i chvalné pod-\nporování našeho spolku zpěváckého, přejíce mu od srdce,\nby onen jím zřízený sbor hudební účinkováním nové\nměstské rady nejen pevnějšího základu nabyl, nýbrž i ve\nsvém hudebním vzdělání mužně pokračoval, a jak posud,\ni dále zdárně zkvétal.\nZ Tábora. 10. března 1861. Včera večír po-\ntěšil nás spolek zpěváeký druhou produkcí, jejížto program\nbyl následující: 1. Hymna národní od Haydna (sbor).\n2. Proslov od Em. Krejce. 3. Kavatina z frašky „Láska\nk národu44 od Suppé (sextetto}. 4. Romance od Jindř.\nWeidta (solo). 5. „Šumí Labe44 od Zvonaře (sbor).\n6. Potpourri z národních písní od Janáka (sextetto) 7. Gra-\nnátníci od Reisigera (solo). 8. Pochod od Fr. Abta (sbor).\nProslov, který již pro první produkci pro neočekávané\npřekážky se ale přednésti nemohl, popisoval v periodách\nhomerických vsak ale veršovaných zařízení spolku, ne-\nsnáze jeho, s kterými se udržovali musel a konečně vy-\nbídnutí ku svornosti a činnosti stálé; těžká přednáška\ntato děla se vůbec činným vlastencem p. Voj. Stárkem.\nNadzmíněná kavatina i potpourri přednášeny byly šesti pány\nochotníky hudebními velmi precisně a uměle; housle první\nhrál sbormistr spolku, drahý nás p. Frant. Enderle, jehož\numělost v hudebním nástroji tom u nás vůbec známa i od\ncizých umělců chvalně uznána jest, a kterouž i při této\nprodukci opětně osvědčil; méně známá byla zdatnost\nc. k. inžinýra p. Václ. Pánka na flétnu, a podivili jsme\nse velice, že síla tak umělecká již dříve na př. k úcclu\ndobročinnému nevystoupila; p. Pánek ale tehdáž veškeré\nposluchacstvo hudbou svou téměř okouzlil, k čemuž před-\nnesená skladba arcit také přispěla; oba sextetty hlučným\npotleskem poctěné opakovány býti musely. Též uvedená\nsóla vehni zdařile přednášena byla; romance (tenor I.)\np. Jos. Pfeifrem a granálníci (bas II.) p. Altmannem, obé\nv jazyku českém; lehkostí přednášky a vydatným čistým\nhlasem vydobyl sobě p. Altmann veškerou chválu obecen-\nstva* tak že solo své na žádost všeobecnou opakoval,\nnačež opětným hlučným potleskem poctěn byl. Sbory\nvšecky tři se též velmi dobře podařily a poslednější dva\ntaké opakovány býti musely. Navzdor nepříznivému počasí\nbyl sál na střelnici, kde se produkce odbývala, téměř pře-\nplněn a jmenovitě se krásné pohlaví četně sešlo ; důkaz,\nže se spolek zpěvácký již stal miláčkem obecenstva na-\nšeho; důkaz, že když k národu národně mluvíš a pěješ,\nvždy cíle žádaného dojdeš; důkaz tedy, že i spolek náš\nvážného cíle ve plné míře dosáhne, pakli vždy ryze ná-\nrodním zůstane. Díky, srdečné díky pánům sbormistru\np. Endrlovi, náměstku jeho p. Pfeifrovi, řediteli a básníku\nspolkovému p. Krejcovi, kteří si největších zásluh o slavné\nprovedení produkce této získali; sláva spolku celému,\nsláva zakladatelům jeho! Konečně žádalo si obecenstvo,\nještě nějaký přednes na piano od spolkového skladatele\np. Bastreli-ho, kterémuž přání také vyhověno bylo, načež\nse ještě dva jindy již zpívané sbory přednášely. Díl obe-\ncenstva odešel o jedné hodině s půlnoci. Jak doslýcháme,\nchce spolek zpěvácký na základě již ouplně stvrzených\nstanov svých ve středu svém zřídili spolek hudební, aby\nse dosud neznámé síly soustředily a vytříbily. Že v Tá-\nboře dosud mnoho sil hudebních v neznámosti bylo a\njest, dokázala produkce tato a dokáže, bohdá i budoucí,\npři které se solo na fagot přední seti má, též od hude-\nbníka, dosud méně známého.\n*) Bylo by žádoucno, aby slavní zpěváčtí spolkové do svých\nprogramů nebrali jalové, bezvýznamné v samých mazurko-\nvých rhytmech vedené sbory p. Knitlla, v nížto české ná-\nrodní píské neslušným způsobem zohyzděné jsou. Red,"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "75", "page_fin": "76", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.6.5", "titre_corps": "Z Brna. (Slavnosť Cyrilo-Methodějská.)", "titre_sommaire": "Z Brna. (Slavnosť Cyrilo-Methodějská.)", "signature_source": "V. G", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "75", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.7", "debut_caractere": 5516, "fin_caractere_exclue": 6242, "texte": "Z Brna. (Slavnosť Cyrilo-Methodějská.)\nDevátý den měsíce března byl pro nás nejen co do ko-\nstelní slavnosti, nýbrž i hudební zábavy, den slavný, jenž\nzajisté utkví dlouho v paměti zdejších Vlastimilů. Aka-\ndemie, kteráž se tohoto dne v sále redutním odbývala,\nzapočala cituplným proslovem od p. profesora Bran-\ndla. Pan Fandrlík přednesl proslov tento významně. Po\nněm následoval chvalozpěv k Cyrilu a Methoději s tex-\ntem od *Fr. Sušila a hudbou p. Kř ížkovs kéh o.\nSbor tento jest skladba velmi krásná a byla též vedením\nskladatele samého praecisně provedena. Však nejen tento\nsbor, nýbrž i ostatní „Nevěrný milý\" od Vašáka a\n„Šumí Labe\" od J. L. Zvonaře. Solová čísla zastu-\npovali sl. Alojsie Blažková ap. Lukeš z Prahy a"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "76", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4610, "texte": "p. Křížkovský. SI. Blažková zpívala dvě písně Pi vo-\ndový: „Světa naděje44 a „Ukolébavka,44 vzletuplně a byla\nhlučným i srdečným potleskem odměněna. Náš výtečný\np. Lukeš přednášel místo národní písně „Ranní píseň44\ns doprovázením lesního rohu a piano od IL Vojáčka a\n„Na mou vlast\" od Pivo dy. Bych Vám popisoval, jak\nnás svým zpěvem dojal, bylo by zbytečné, neboť jeho\njméno Váin podává to nejskvělejší vysvědčení. Ke konci\nslyšeli jsme „Zastavenícko,44 duetto od L. Procházky,\njejž přednesli sl. Blažková a p. Lukeš velmi něžně.\nBeethovenovu krásnou skladbu pro iisharmoniku a piano\nhrál mistrně p. Křížkovský. Sl. Mosnerova odřekla spolu-\núcinkování, za příčinou nenadálé nemoci. Návštěva to-\nhoto skvělého koncertu byla velmi četná. Když se po\nakademii šlo k večeři, přibyla následující telegrafická\nzpráva z Turnova ve francouzském jazyku: „Aux\nfrěres de la Moravic! La Beseda ďaujounrhui des cha-\nniteurs de Turnov en Bohéme á la Beseda á „Brno44 á\nla gloire de nos apótres „Crha et Strachota44 une cor-\ndiale „Sláva.44 (Moravským bratřím! Dnešní beseda zpě-\nváků v T umově v Cechách, besedě v Brně k slávě\nnašich apoštolů „Crhy a Strachoty44 srdečné „Sláva.44)\nOdpověď na tuto zprávu byla v tomtéž jazyku dána.\nPan J. Bene víc z Prahy hrál téhož dne v koncertě\nhudebního spolku ku dobročinnému účelu, a byl nejhlav-\nnější podporou celého koncertu.\nInšprtik. Nová opera „der Liebesring44 od Čecha,\npana Františka Skuherskéh o, syna známého doktora\nv lékařství pana Aloise Skuherského v Opočně, byla za\njeden týden 3krát znamenitým výsledkem provozována.\nSkladateli se dostalo množství vyznamenání, mezi nimiž\ni vavřínový věnec. Jak doslýcháme, jest partitura této\nopery též u zdejšího stavovského divadla již přijata.\nPaříž. Wagnerňv „Tannhauser44 dostal se dříve\nnež obecenstvo úsudek svůj o něm pronesti mohlo, před\nsoudnou stolici první komory Pařížského magistrátu. Jistý\np, Lindau žaloval totiž, že oba překladatelé francouzského\ntextu pánové Roché a Ruitter nedovolili, že také on co\núčastník 11a překladu jmenován není na libreltu a cedu-\nlích. Za Lindaua mluvil advokát Marie. Tomuto od-\npovídal ve jménu R. Wagnera Emil Olivier, že práce\nLindauova od operní direkce za nepotřebnou uznána a\nodmrštěna byla. Po dlouhém rokování, v němžto tak\nmnohé zajímavé výroky o hudbě a způsobu komponování\nR. Wagnera z úst návladníkň plynuly, byl Lindau se\nsvou žalobou odmrštěn. Ve zdejší velké opeře provo-\nzovala se dne 13. t. m. ponejprv opera „Tannhauser44\nod Richarda Wagnera a propadla určitě na dobro. Obe-\ncenstvo chovalo se na nejvýš netrpělivě. Opeře samé se\nvysmálo, vypískalo ji a také hojnost tykavek bylo za-\nslechnouti. Zpěváci byli nesouhlasnými poznámkami a po-\nsměchem vytrženi ai pochvala, kteréž se sextettu v prv-\nním a pochodu v druhém jednání dostalo, nebyla s to,\nzmírniti zlé rozpoložení myslí přítomných. Ano, páni\nv přízemí a v orkestru brali to jisté vysoce postavené\ndámě z diplomatického světa, která si o Pařížany tu zá-\nsluhu získala, že se nové toto dílo zde provozovalo, velmi\nza zlé, že udatně zastávala hudební svůj vkus. Zpěváci\nvzali si všemožnou práci s provedením. V Praze co\nWagnerovský zpěvák také chvalně známý Niemann\n(Tannhauser) zpíval a hrál výborně; též paní Te-\ndesko (Venuše), slečna Saxová (Eližběta) a pan Morelli\n(Wolfram) výtečně své úlohy provedli; šatstvo a deko-\nrace byly skvělé a přece takový úpadek ! Wagne-\nrovým ctitelům musejí Pařížané nyní, co se týce jejich\nhudební znalosti, co zcela nepřicitatelní přicházeti. Ná-\nvštěva při prvním tomto představení „Tannhiiusera44 byla\nrovněž tak skvělá, jako četná. Jak velice se lidé o se-\ndadla sháněli, dosvědčuje na příklad tato okolnost, že\njistý bohatý Rus za dvě sedadla v okesiru šest set írankň\nzaplatil. Nejznamenitější dámy byly zde přítomny, ozdo-\nbeny svými nejdražšími klenoty. Jistý znalec, jenž klenoty\nPařížanek oceniti zná, vypočítal, že démanty, jež se jen\nv první řadě loží třpytily, šestnást millionů franků státi\nmusejí. Všickni znamenitější skladatelé francouzští byli\ntomuto představení přítomni. Ze zajímavých úvah, jež\nse o „Tannhauseru\" zde pronesly, uvedeme zde jeden :\nJedna krásná mladá dáma ztěžovala si, že této hudbě ne-\nrozumí. „Ach paní,44 odpověděl jí jistý hudebník, „Wa-\ngnerové hudbě nelze na první uslyšení porozuměti, až\nbudete míti 11a hlavě první šedivý vlas, bohdáž že pak\nWagnerové hudbě rozuměli budete.44 Richard Wagner,\nna něhož z mnoha stran úsilně doléháno bylo, aby „Tann-\nhiiusera44 pro zdejší obecenstvo zkrátil, svolil prý k tomu,\na předevezme v něm znamenité zkráceniny. Dle nového\ntoho plánu odpadne prý z této opery „hudby na celou\nhodinu.44\n\nV. G."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "76", "page_fin": "76", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.6.6", "titre_corps": "Rozluštění hudební hádanky. Viola, fagot, harfa, fisharmonika, eimbal, klarinet, dudy = Varhany.", "titre_sommaire": "Rozluštění hudební hádanky. Viola, fagot, harfa, fisharmonika, eimbal, klarinet, dudy = Varhany.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "76", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.8", "debut_caractere": 4612, "fin_caractere_exclue": 5087, "texte": "Rozluštění hudební hádanky.\nViola, fagot, harfa, fisharmonika, eimbal, klarinet,\ndudy = Varhany.\nHudební hádanku rozluštili: sl. Adéla Smetácková\nv Libušině, sl. Františka Tondrová v Bukově; pan V.\nGuth v Praze, pak pan J. Řehák v Berouně, rodina p.\nV. Červeného v Králové Hradci; p. A. Koz lánský,\npoducitel v Chrudimi, p. Karel Kej klícek, učitel v Ná-\nchodě; p. Vilém Volf, poducitel v Skalici; p. Antonín\nKautský, právník v Praze; pan Vostřebal a pan\nJanda v Pardubicích."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "76", "page_fin": "76", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.7", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "76", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.8", "debut_caractere": 5089, "fin_caractere_exclue": 5252, "texte": "Listárna.\nPanu Ko. v H. K. Žádáte si ty ouvertury. - Panu\nS.v P. Krásopisné diplomy zhotovují se v kanceláři pro\nopisování v Praze v hostinci u arcivévody Štěpána."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-03-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-03-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1861-03-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "76", "page_fin": "76", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.2.8", "titre_corps": "P. T páni odběratelé „Dalibora,\" kteřížto toliko na první čtvrtletí předplaceni jsou, uctivě se žádají,", "titre_sommaire": "P. T páni odběratelé „Dalibora,\" kteřížto toliko na první čtvrtletí předplaceni jsou, uctivě se žádají,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "76", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.8", "debut_caractere": 5254, "fin_caractere_exclue": 5807, "texte": "P. T páni odběratelé „Dalibora,\" kteřížto toliko na první čtvrtletí předplaceni jsou, uctivě se žádají,\nby sié předplacení obnovili. Při této příležitosti skládáme k všem hudbomilům snažnou žádost, by se o rozšíření\na hojné odebírání „Dalibora\" snažili; neboť tak lze „Daliboru\" jen vydatné působili. Úplné exempláry „Dalibora\"\nr. 1861 možná vždy dostati. Předplacení čtvrtletně 1 zl. 15 kr., půlletně 2 zl. 30 kr., celoročně 4 zl. 60 kr.\nK tomuto číslu přiložena je 111. notová příloha, obsahující varhanní skladby od J. F orstera.\nExpedice „Dalibora.\""}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.1", "texte": "Josef Leopold Zvonař.\n(Pokračování.)\nRoku 1842 a 43 zoučastuoval se Z. co zpěvák\npilně na produkcích a domácích zkouškách cecilského,\ntehdáž ještě mladého spolku a později, když se v tomto\nspolku orchestr sestavil, účinkoval v něm spolu co bra-\nčista; mimochodem budiž povědíno, že jest bráč jeho\nmilým nástrojem. Y cecilském spolku prováděla se také\nr. 1847 první jeho skladba, „Die ,\" pro so-\npránové solo a mužský sbor, kterémuž jen „jedny\"\nruce zatleskaly; čí to byly, nedozvěděl se. Přijmutí té\nskladby ze strany obecenstva nebylo povzbuzující a sbor\nten potkal se u znalců s odporem. Tomášek na př.\nsoudil, že jest soprán se sborem málo „organicky\" spo-\njen, Heller, tehdáž referent „Prager Zeitungu,\" pomi-\nnul ji mlčením; jediný Bern. Guth poctil ji zmínkon\nv Bohemii a pravil oni: „Ist nicht ohne Geist, aber\ngesucht imßau- und Stimmfuhrung.\" První\ninstrumentální skladba, kterouž slyšel, byla Mozartova\nG-moI symfonie. Dával ji cecilský spolek. Z. chtěje ji\nslyšeti, vkradl se, když se zkoušela, do sálu, byl ale\nještě s jinými posluchači odtamtud vypovězen. Se slzavým\nokem vycházel ze sálu, když právě začínaly housle pů-\nvabný svůj motiv; než tu jej jeden v těch časech vů-\nbec známý tenorista C. zadržel a u ředitele za něj se\npřimluvil, tak že mohl pod jeho záštitou symfonii až do\nposledního tónu si poslechnouti. Nic lépe se mu neve-\ndlo, když dával Dreyschock po navrácení se z umě-\nlecké cesty první svůj koncert. Hrál tehdáž sonátu do\ncis-moll ala Z. do koncertu lákala. Že byl ale v tu\nhodinu ve škole zabaven, a od Píče povolení do kon-\ncertu jiti nedostal, vynechal školu a šel do koncertu,\nzaplativ si dvěma uspořenými dvacetníky vstupný lístek\nna galerii.\nZ Beethovenových symfonií slyšel Z. nejprvé „\nstorální,\" ta učinila na něj takový dojem, že mu drsný\nzimní v nejkrásněji jarní den překouzlila, a on ze\nsvého přeludu dříve vyveden nebyl, až když ze sálu vyše 1\na mrazivým větrem ovanut byl. Brzy na to slyšel po-\nnejprv „sedmou,\" „pátou\" pod vedením Škroupa\na 29. března 1846 v památní den pohřbení Beethovena\n„devátou,\" vedením Kittla. Na tentýž den vystoupil\ntaké Ferd. Laub v koncertinu od Ernsta. Ze zpěvo-\nher slyšel ponejprv „Don Juana.\"\nOd roku 1843 až do 1847 zabýval se Z. nejvíce\nskládáním německých písní a kusů pro piano a varhany.\nK skladbám písní volil lexty, které se k rozervané a\nzádumčivé jeho mysli hodily. Předmět, který nejdříve\nopěval byla „smrt.\" Kdyby byl tyto písně do ve-\nřejnosti dal, byl by si nimi asi málo přátel získal.\nK záduměivosti a kalokrevnosti, ku kterýmž od dětin-\nství náchylen býval, dopomohlo mu nemálo čtení ně-\nkterých německých básníků. Z těch byl jeho miláčkem\nMatthison, po druhý Schiller, po třetí Seume.\ntheho znal vice z dramatických než lyrických básní;\nnejvětší dojem učinil na něj „Tasso,\" a tomuto básní-\nkem do úst vložená slova : „frei will ich sein\nDenken und Dichten, im Ilandeln schránkt die\nWelt mich genug ein,\" utkvěla hluboko v mysli ji-\nnocha, který velkou touhou po svobodě od přírody na-\ndán byl. Schiller udělal z něj idealistu, který chtěl\na chce až posud všady jen to nejvyšší a který baže-\nním po tomto k menšímu nepřihlíží; pročež není divu\nže mu mnohé, pro obyčejný život potřebné, nedostává\nse. Seume naučil ho odříkatí se mnohých potřeb a\nbažení po vyznamenání, a myslil si s ním: „das Vater-\nland hal andere Kráfte} mich braucht, der\nkomme mir.uJak daleko takové zásady přivesti mo-\nhou, to zkusil mnohý. Při německých vyhledával a\nčítal Z. bedlivě i dobré české knihy, za kteréž vydal\nv celku více peněz než za německé. Roku 1847 do-\nsáhl toho, že mohl složití určený peníz, aby se stal\núdem „Matice české.\"\nRok 1848 nezůstal i na neznámého a nepatrného\nassistenta ve varhanické škole bez vplyvu. Ruch a\ntouha po svobodě otřásly i ním. Zároveň s jinými spě-\nchal na vyzvání tehdejšího purkmistra k verbovnímu"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "70", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.2", "texte": "stolci v tom úmyslu, aby se dal vřadití do sboru nCon-\ncordienež že tam již pro něho žádného mísla ne-\nbylo, spěchal od latinské „Concordie\" k české „Svor-\nnosti\" a vstoupil do první setniny pod komandem Vil-\nlaniho a poručnictvím Tyla. S velkým granátnickým\n„kverem\" a kyrysnickým „palašem\" ozbrojen, chodil\npilně na „execírku,\" na patrolu,\" na „vartu\" a na „pa-\nrádu\" tak dlouho, až se ten krásný sen proměnil v straš-\nnou skutečnost.\n(Pokračovaní.)\n\nStav hudby v 18. století v Čechách.\nLíčí redaktor.\n(Pokračování.)\nDr. Kaňka, jenž jesle dosucl žije a časem kom-\nponuje, napsal juž tenkráte několik velmi vkusných skla-\ndeb pro klavír a pro fbukací nástroje, které o jeho ta-\nlentu k skládání svědčily. Josef Held, doktor lékařství,\nmuž velkého nadání, byl dobrý zpěvák, zdatný sklada-\ntel pro zpěv, což v pozdějších letech svými českými\npísněmi osvědčil, byl pln originálního rozmaru a jeden\nz nejznamenitějších umělců na kytaru. Přivedl to na\ntomto romantickém, ale obmezeném nástroji na veliký\nstupeň dokonalosti. Josef Heger, doktor práv, zdatný\nhudebník, správný zpěvák a výborný pianista, hrál mimo\nna klavír, také na jiné nástroje. Alexander Parízek\nbyl ředitelem normální školy a velký přítel hudebního\numění. Jeho pokusy v komponování, což jen k zábavě\nčinil, svědčilo o nadání. Z Schindelákrů, tajný\nrada, byl dobrý violoncelista. Hrabě Bedřich z No-\nsliců byl jeden z nejlepších houslistů v Praze. S tímto\nnadáním spojoval také pravý a vytříbený vkus v hudbě,\njejížto krásy znal výborně oceniti. Roztomilá jeho\nmanželka (rozená z Bur deltu) zasluhuje také, aby\njsme jí nejlepším tehdejším zpěvačkám v Praze, nejen\npro její velmi jemný hlas, ale zvláště pro její pravý\npřednes, po boku postavili. Hrabě Jan % No-\nsliců, bratr předešlého, byl dobrý houslista. Hra-\nběnka ze Slikii, rozená Noslicová, sestra této hudební,\nšlechetné rodiny, hrála výborně na piano s vyzname-\nnala se zvláště dobrým hudebním vkusem. Hrabě\nFilip Kolovrat-Krakovský, guberniainí rada, byl vý-\ntečníkem na housle a výborný znalec hudby.\nJeště větší počet zdatných dilettanlů a hudebních\numělců byl za toho času na venkově roztroušen; mezi\nnimi nalézá e také několik vážených skladatelů. Mu-\nsili bysme zde velkou řadu jmen vypočísti, kdyby je-\ndiný účel těchto článků byl, podatí úplný seznam hu-\nv\ndebních umělců v 18. století v Cechách. Ostatně mu-\nsíme upřímně se přiznati, že nám pro veliký jich po-\nčet ani jména všech známa nejsou.\nRovněž stejný počet znamenitých českých hudeb-\nníků žil za toho času v cizozemsku; nebof vždycky\nopouštěl, jak se to í nyní stává, vynikající talent rád\nsvou otčinu, kde dle přísloví „nemo propheta in pa-\ntria\" málo vyhlídky a povzbnzení ho očekávalo. Uve-\ndeme zde toliko nejznamenitější muže z této doby. Ve\nVídni jich žilo velmi mnoho, nejznámější jsou následu-\njící : Leopold Koželuh byl výborným skladatelem a hrál\ntaké výtečně na klavír. I po celém Německu byly jeho\njméno a jeho skladby známy a váženy. Jírovec hrál\ndobře klavír a vynikal zvláště svými skladbami, totiž\nkvartetty, symfoniemi a operami atd. Opat Jelínek\nhrál výtečně na klavír a měl velkou zběhlost, správ-\nnost a rozhřívající přednes. Je také pro mnohé a\ndobře zosnované své variace dobře znám. Kraft,\nhouslista ve službě tehdá vládnoucího knížete z Lobko-\nviců, byl pravý virtuos na svém nástroji. Také jeho\nsyn jevil velké nadání. Houska a Kraft byli nej-\nlepší violončellisté ve Vídni. Ve Vídni žil znamenitý\nvýtečník na klavír a skladatel jrnenem Lad. Dussek,\nmiláček Angličanů. Cibulka opustil Prahu co mladý\nmuž, kde se svými mnohoslibujícími skladbami, písněmi,\nsymfoniemi atd. chvalného již si jména dobyl. Hůrka\nžil v Berlíně co kapelní zpěvák. Co hoch zpíval u kří-\nžovníků ; byl v celém Německu pro výtečný svůj zpěv\na několik krásných skladeb chvalně znám. Píchl,\nředitel hudby v Miláně u tehdejšího bývalého vládaře,\narcivévody Ferdinanda, přišel později do Vídně a vydal\nněkolik dobrých skladeb. Fiala v Rusku; známý\nco instrumentalista a skladatel\nVeliký tento počet hudebních umělců musí se po-\nvažovati co následek dřívějších příznivých časů pro\nv\nhudbu v Cechách, které však bohužel brzy uplynuly.\nKlesání tohoto krásného umění v Cechách, které naše-\nmu národu tolik slávy získalo, vždy více a více patr-\nněji se objevovalo.\nKlesání vokální hudby nejdříve bylo cítiti a zdatní\ninslrumentalisté začali poznenáhla řídčírni se stávati. Ni-\nkdy se vlastně více nedrnkalo a nefidlalo, než právě\nv tomto čase, ale nikdy se obecenstvo neuspokojilo\ntaké tak snadno se skladbami prostřední ceny a měl-\nkými výtvory hudebními jako v ten čas. Důkladní\nučitelové hudby stávali se řídkými a jelikož se učilo\nhudbě jen pro vyražení, mnoho se jí nevšímalo a daleko\nse nesměřovalo. Také chtěl tenkráte každý umět na\nklavír a státi se hned také malým virtuosem na tom\nnástroji což nejen hře na jiné nástroje ale i spolu\nsprávné hře na klavír velmi na ujmu bylo.\nJedna z nejhlavnějších příčin velikého rozkvětu\nhudebního umění bylo založení kůru v bohatých klá-\n\n*) Český ucenec, Bohumír Dl a bac, vydal slovník nejzna-\nmenitějších mužů v Čechách."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "71", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.3", "texte": "sterech a důkladně hudební ústavy na venkově. Jak\nmile ale velký počet klášterů zrušen byl, odpadly také\nkůry as nimi opatření a podpora mnohých tisíců hu-\ndebníků, kteří zde od mládí již své vlohy vzdělávali.\nA malá hrstka zámožných klášterů, které ještě zůstaly,\nnečinila bud ničeho nebo velmi málo pro hudbu a také\nnemohly ničehož činiti. Příjmy jejich byly pro veliké\ndávky na náboženská nadací a pro válečné daně tak\nobmezeny, že sotva s to byly sami se udržeti. Tím\npřestala všechna horlivost a chrámová hudba pěsto-\nvala se všude beze všeho účastenství jen potud,\npokud staré, pro nynější časy velmi malé fundace vy-\nstačily. Mezi všemi kláštery vyznamenaly se v pře-\ndešlém století nejvíce křížovníci u kameného mostu.\nShromáždovali nejen nejlepší hudební umělce z Prahy\nna svém kůru; ale posílali také o slovutné hudebn1'\nmistry do Itálie, kteří jejich zpěváky v hudbě vycvičili\na zdokonalovati měli. Z jejich školy vyšli také za\ntěchto časů nejznamenitější hudebníci. Vyživovali vždy\nosm hochů, kteří dobří zpěváci byli, anebo se jimi\npozději stali; jejich hudebníci byli vždy čelní a vý-\nteční. Provozovali často nejznamenitější oratoria v ko-\nstele na veliký pálek, anebo při jiných příležitostech\nv koncertním sále. Vše to však časem ze svrchu udaných\npříčin přestalo, a ačkoliv namáháním Praupnera hudba\nkostelní za těchto časů u křížovníků ještě nejlepší byla,\nzmizela z ni přece všechna skvělost, všechna horlivost\na všechna podpora!\nTo zvláště ale platí o mnohých jiných klášterech.\nTaké zmizely v tomto čase poznenáhla všechny semi-\nnáře pro študenty, kde Apollo Minervě často nadvládu\nv odpor brával, Tím se zamezila všechna vyhlídka na\npodporu pro mladé lidi. Příčiny dosti, že potom děti\nna venkově také více nabádány nebyly, aby se pilně a\nmnoho v hudbě cvičily: neboť k čemu jim měla přispěti?\n(Pokracování.)\n\nStudie piana dle svého účelu sestavené.\n(Dokončení.)\niVázaná hra. (Jedno- a vícezvučná). Přirov. též\ndodržování jednotlivý ch prstů na klavcsích f).\nBach seš. 11. Courante 111. Phantasie.* dementi 29,\n33 Canon (dílo mistrovské), 52, 71, 79, 86, 100 (po-\nslední čtyry jsou sobě velmi podobny). Cramer 30.\nMoscheles 9,* 20. Berger 10. Szymanovská\n7. Hiller 9. Oba tito poslední jmenovitě pro levou\nruku. A. Schmitt seš. II 22.\nStaccato. (Přirovnej též rychlé opětovné udeření\ntěch samých prstů, a oktávní chody). Hiller 1, 15.\nLegato jednou a Staccato druhou rukou.\nCramer 31.* Kessler 18, 22. Hiller 4.\nNápěv a doprovázení jednou a tou samou\nrukou (přirov. též tu samou rubriku). Clementi 91.—\nCramer 5, 41. Moscheles 5.* Potfer 2.* Hil-\nler 3.* Poslední tři vypadají stejně. Chopin 3,*\n6.* Berger 4,* 11.* Weyse 6.* Hummelll.\nHiller 5,* 10, 16. Szymanovská 4. C. Mayer\n3, 5. A. Schmitt 2. Bertini 6, 9. Paganini-\nElud. 11.2.\nPonechávání neb dodržování jednotlivých\nprstu, an zatím jiné udeřují (přirov. též trilly a mi-\ninotní noty). Clementi 1, 3, 27, 35, 86, 9S. Cra-\nmer 20, 25.* Weyse 2.* Potter 11.* Hiller\n21. Kalkbrenner 13. Schmitt seš. 11.\nliché (Jemné) vystřídání prstů na tom sa-\nmém klávesu. Clementi 46, 96.* Hummel 24* (zvlá-\nštní krásy.) Hiller 19.\nPlné chvaty (Yollgriffigkeit), rychlé stHdání\nakkordů. Moscheles 2* Chopin 11.* Ries 2.\nGruud 8. Kessler 3, 15. Szymanovská 5.\nPotter 22. Hiller 1, 11.* Kalkbrenner 14.\nPaganini-Etud 11. 4, 6.\nNapnutí. Pravá ruka. Clemenfi 30,* 36.\nCramer 21. Chopin I.* Berger 1* Weyse 7.\nHiller 20. Bertini 19. Schmitt seš. 11. 6.\nLevou rukou. Clementi 81. Chopin 9.*—Kess-\nler 20. Hiller 7. Bertini 19. Schmitt 11.7.\nOběma rukama. Cramer 40. Moscheles 11.—\nChopin 11.* Hummel 5, 17. Potter 17 (má\nmnoho podobnosti s minulým), 14. Szymauov-\nská 5. Hiller 6, 23« Kalkbrenner 8.\nSkoky (přirov. též sledující rubriku). Cle-\nmenti 67. Móscheles 16 (zvláštního způsobu).\nWeyse 7. Hummel 5. Grund 10,* tomuto podo-\nbné Ries 4. Kessler 3, 12, 19. Szymanovská 3,\n9. Potter 6, 23 (zvláštního druhu), 24. Hiller 8.\nV sebe sahání prstů a překládání rukou.\nBach seš. I. Gigue* Y. Menuett.* Clementi 53.\nCramer 33, 34, 37. Ries 2. Weyse 5. Hum-\nmel 21. Kessler 5, 7, 13. Potter 9. Hiller\n16,* 22. Kalkbrenner 9, 22. Herz 7, 19.\nBertini 10. Paganini-Etud. 11. 6.\nRychlé udeření těmi prsty (Přirov. též Stac-\ncato, a oktávní chody). Clementi 1, 27, 55. —■ Mo-\nscheles B.* Weyse I.* Potter 12.* Kessler\n2, 15* C. Mayer 2. Op. 40, 2* Hiller 5.*\nKalkbrenner 14. Bertini 7, 18, 24, 25.—A. Schmitt\n11. 25.\nOktávní chody. Clementi 65, 21. Hummel 8.\nGrund 2. (tomuto časoměru velmi podobné: Hummel 18.)\n\n-j-) Sein náleží rozmanité fugy N BÍICIIH, CJementiho a jiných."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "72", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.4", "texte": "Kessler 8. Szymanovská 12. Potter 18.\nHiller 1, 5, 24. Bertini 4.\nStřídání prstů a rukou na těch samých klave-\nsích. Clementi 20, 34. Moscheles 19, 22. Cho-\npin 7* (dvojchvatně). Berger 5.* Hummel 20.\nGrund 5. C. Mayer Op. 40, 1. Kessler 2.\nHerz 2. Bertini 20. Paganini-Etud 1.5.\nPředrážky (Vorschláge). Clementi 77, 97.\nHummel 2.*\nPodvojné uhození. Clemenfi 11, 37. Kess-\nler 24. Kalkbrenner 10. Szymanovská 11.\nPotter 4.\nOdrazený trilek. Bach seš. 1. Přelud. Cle-\nmenti 66. Hummel 13. Grund 5. Szymanov-\nská 2. Hiller 9.\nKrátký trilek se sledujícím. Moscheles 7,* 10.*\nPotter 8. Hiller 35. Paganini-Etud. 11.3.\nDlouhý trilek. Pravá ruka. Clementi 50.\nKessler 22. Schmitt seš. 11.3.\nLevá ruka. Berger 3* Potter 9. Ber-\ntini 13.\nTrileks doprovázením jiných hlasův jedné\na té samé ruce. Clementi 25. Cramer 11. Pot-\nter 13. Kalkbrenner 14, 23. A. Schmitt 11. 10.\nSextový trilek. Řetězový trilek. Clementi 68, 88.\nPodvojné terce a sexty. Clementi 88.— Cramer\n19, 35. Moscheles 13* Hummel 3. Kessler 28\n(předešlému velmi podobné). Grund 12. Poter\n10. Kalkbrenner 20 a 21. Bertini 4. Paga-\nnini-Etud I. A. Schmitt seš. 11.11.\nTroj- a ctyrhlasové cviéení jednou rukou.\nClementi 23. Totter 15.* Hiller 19.\nChromatická zvučná skálas doprovázejí čími\ntóny. Moscheles 3. Chopin 2.\nNesnadně přizvukováni, rozdělování taktu a\néasoměr. Bach seš. VI. Gigue. Clementi 83, 94, 95.\n(Quintolní cvičení, též Hiller 23*). Moscheles B,*\n18.* Chopin 10* Ries 5. Hiller, 2, 10, 16\nKalkbrenner 17.\nPoznamenání. Podobné figury a rhytmy\njsou provedeny A) Hummelt 10. Grund 4.\nPotter 7. Bertini 14. B) Hummel 19. Weyse\n7. Potter 24. - C) Cramer 37. Grund 11.\nKessler 11. D) Weyse 1/ - Hiller 14. Kalk-\nbrenner 5.\nAdagio s ozdobkami. Moscheles 4.* Hum-\nmel 16, 22. Grund 9. C. Mayer 4.\nCviéení jen pro levou ruku. Berger 9.\nZvláštní sešitek Etud od Greulicha (Oe. 19. u Pe-\nters-a).\n\nZ Vídně, 10. března.\n(—v—) Slovanská beseda. — Soirée sl. V. Zadrobilkové.\n— Koncert Tausiga.\nV sobotu dne 9. března měsíc po slov. bále\nměli jsme oznámenou již slavnou besedu slo-\nvanskou v sále u Šperla a ačkoliv málo času zbý-\nvalo k přípravám, dokázala beseda tato, že k dobré\nvěci není třeba vždy veledlouhého připravování, že se\nčasto v krátkém case s dobrou vůli a rázným počíná-\nním více svede nežli protahováním. Beseda započata\nsborem srbským od K. Stankovice „Pesma knjaza Mi-\nchajla\" (dle národní písně se sólem basovým) vede-\nním zasloužilého prof. A. Forchtgotta. Na to násle-\ndoval vínek z českých a polských národních písní, které\nvýtečně na houslích přednesl nadějný p. Alfred Heissig\n(Moravan z Třebíče). Pak zpívala slečna Helena Za-\nvisza (rozená Varšavjanka *) velmi zvučným a vytříbe-\nným hlasem píseň Troschelovu: „Ona sie šmiala\" apo\nnásledujícím slovinském sboru „Beg\" od M. Jenka dru-\nhou píseň „Podobno kochám go\" s pravým polským\nohněm a pružným hlasem , že obecenstvo velmi četné\nhojným potleskem vyjevilo své velké uspokojení. Na\nto objevila se u fortepiána sl. Vojtíška\nkoruna besedy, a přivítána hlučným „Sláva\" voláním a\npotleskem. Odpusfte mi však, péro mé je slabé, by\núplně popsalo výtečnou hru, za druhé ohromnou a ne-\nslýchanou slávu slečny Z. Zdálo se, jak by shromáždění\ncelé bylo u pochvale a slávě vlastenecké a geniální\ntéto Pražanky desetkrát tak velkým se stalo. Když\nbyla slečna srbskou národní píseň: „Što se bore misii\nmoje\" od Kornejla Stankovice přednesla (jak ? věru\nnení potřeba podotýkati, ;že s největší dokonalostí a\nmistrovstvím neslýchaným, rozumí se samo sebou) za-\nhrála po nekonečném vyvolávání nejdřív: Kde domov\nmůj? Hej Slované a Srbin ide rado u vojnike\npak na opětné požádání jihoslovanskou marsellaisu\n„Brod nek čuti udarca.\" Mezi hraním a po hraní otřá-\nsal se celý sál hromovitou pochvalou a slávou, která\nnechtěla ani konce míti. „Vojenskou\" (píseň od Ja-\nblonského, sbor od Wintra) rázně provedenou ukon-\nčena jest hudební čásf akademie. Při soirée hrála ka-\npella Fuchsova, která se byla právě z Petrohradu vrá-\ntila a na všeobecnou žádost musela hráti „Hej Slované\"\n(a třikrát opakovat), byvši doprovázena zpěvem roz-\nohněného obecenstva. Na to jsme i jiné písně národní\nzaslechly; i velebná píseň „Náš slovanský národ\" atd.\nV\nse ozvala. Šlechta nebyla právě četně zastoupena;\nmezi hosty bylo pozorovat generala Stratimiroviče, kní-\n\n*) SI. Zavisza, v hudbé vycvičena ve Vlaších, vystoupila v diva-\ndle ve Varšavě, pak i ve Lvově a Krakově se skvělým vý-\nsledkem. Nyní prý zamýšlí debutovat na zdejší opeře."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "73", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.5", "texte": "žete Metternicha atd,, viděli jsme tu také pianistu Rud.\nv. Mayera, Ernestiho atd. *). Byl-li triumf si. V. Za-\ndrobilkové v besedě slovanské neobyčejně skvělý\nbylo neméně skvělé uznání obecenstva neslovanského\nv koncertech zpěvačky B. Bury 2. t. m. u Streichera\na A, Stelzmůllera 5.v redutním sále, v kterém kon-\ncertě mimo sl. spoluúcinkovali též pp. Walter a Hra-\nbánek £od opery; češi). Okouzlivši ponejprv publi-\nkum přednesem Fríihlingslieder Mendelssohnova a val-\nčíku Chopinova zahrála slečna později (místo zpěvačky\nKrausové) nocturnu od J. Fielda a kvapík, původuí\nskladby, o kterémž obecenstvo nejskvělejší úsudek pro-\nneslo (kvapík tento vyjde dle doslechu co nevidět v je-\ndnom ze zdejších hlavních uměleckých a musikálních\nkrámů). Zvláště karakterizuje krásnou tuto skladbu\nduch národní, jenž nás z každé noty mile ovívá.\nPředešlý čtvrtek odbývalo se první soirée sl. Z.v sa-\nloně Streicherově s neobyčejným výsledkem před čet-\nným a vybraným obecenstvem. Nevíme se pamatovat,\nže bychom kdy byly stejně aneb jen podobně půvabně\nslyšeli přednésti kusy, jako ku př. Sonátu Beethovenovu\n(do b-dur) pro piano a housle, nocturnu Fieldovn (B-\ndur) a Chopinovu (Fis-dur) a Spinnliedu od Mendels-\nsohna *— nevíme se však také pamatovat na pochvalu\na uznání obecenstva, jakou na jevo da*o v tomto kon-\ncertě. Příští čtvrtek jest druhé soirée. Dnes byl\ntřetí koncert Tausigův (s průvodem orkestru), při kte-\nrém jen Lisztovy skladby se předváděly. Když jsme\nvycházeli ze sálu, citoval můj soused následující slova\nz Fausta:\n„leh hore was von Instrumenten tónen\nVerflucht Geschnarr ! man rnrnss sich ďran gewohnen\nKonečně připomínám, že p. Kornéel Slankovič\n1. dubna bude dávati v Musikvereinsálu „Concert spi—\nrituel\" ve 2 odděleních, pozůstávající z chorálních me-\nlodií srbského národního zpěvu církevního.\n\nMysliveček.\nVýjev ze života českého umčlce.\n(Pokračování.)\nHluboce si vzdechnuv, započal takto : „Narozen\nz chudých rodičů, byl jsem k řemeslu ustanoven ; co\ndítě už miloval jsem však hudbu nade všecko, a bratr\nmého otce vyučoval vědochtivého hocha v prvních počát-\ncích na housle. Se zvláštní pilností podařilo se mi\nbrzo, učitele svého překonali, a talent můj poskytl mi\nmísta v konservatoriu neapolském. Maestro Feo byl\nmým učitelem a chválil mne vždy co svého nejlepšího\nžáka. Tu navrátil se velmistr zpěvu Caffarelli slávou\nobdařen z Londýna do otčiny, uslyšeli mne, já jej, a\nmy se stali nejlepší přátelé. Stejně nadšeni pro umění,\nmálo ve stáří se od sebe lišíce, upevňovali jsme přá-\ntelství ode dne ke dnu více a více. Za toho času roz-\nnášela se také pověst o slavném zpěváku Gizzíelo, o\nněmž se povídalo, že za jeden večír 900 lidí k slzím\npohnul. Caffarelli, ohnivý a zvědavostí, ano spravedli-\nvou závistí puzen, použil prvních svobodných dní, aby\nv\ndo Říma se odebral, vezrna mne bez odporu sebou\nSkrývali jsme se mezi množstvím lidí. Gizzielo zpíval\na Caffarelli, jediný jeho žijící soupeř, zvolal silným hla-\nsem, když zpěvák byl skončil: „Bravo, bravissimo\nGizzielo, é Caffarello, che ti Io dice.\" Sotva že to do-\nřekl, vyběhli jsme ven a zase nazpět vrátili jsme se\ndo Neapole. Však slova ta nebyla přeslechnuta. „Viva\nCaffareli!\" volali Římané; neslyšeli jsme to, ale Ne-\napolitáni dověděli se o tom a vše vzdávalo spravedli-\nvému Caffarellimu úctu a pochvalu. Tehdáž zde bydlící\nŘíman, markýz Coníino, dával slavnost, k níž slavný\nzpěvák a já, jakožto jeho přítel, jsme také pozváni\nbyli. Slavnost tato bylo pohřební hodování. Přítomny\nbyly všechny hvězdy Neapolské, nejkrásnější ženy ; ale\njedna zatemnila, slunci podobná, všecky hvězdy ; vidě\njsem paprsky jeho, a oči moje osleply. Miloval jsem\nji, stála však mne o tolik výše, že by to bývalo bylo\nšílenství, vyznali jí svou lásku. Šťastným mne učinila\nláska tato, nelakotil jsem vlastně po tom, ji svojí na-\nzvati, ale myšlenku, někomu jinému ji přenechati, my-\nšlenku tu nemohlo moje srdce snésti. Tak jsem prožil\nv slasti a strasti celý rok. Jednoho dne přišel ke mne\nCaffarelli, žádaje mne, abych ho k jedné arii, kterou\nzýtra zpívali bude, v hlavním chrámu u sv. Januaria,\ndoprovázel ; byla to jeho skladba, v níž housle solo\nměly. Přislíbil jsem mu to. „Slavíme dnes velkou slav-\nnost,\" řekl maestro, když jsem přišel na kůr; „škoda,\nže jste přišel pozdě, právě se zde slavily oddávky, po-\ndívejte se, nevěsta klečí na straně u hlavního oltáře:\njak živ jsem tak krásné dvě osoby nespatřil.\" Chtěl\njsem přistoupiti, tu mne požádal Caffarelli, abych ještě\nněkteré passaže v průvodu změnil. Sotva jsem byl\ns prací hotov, počala árie. Jak Caffarelli andante zpí-\nval, nemusíš se mne tázati ; slavili jsme pravý triumf.\nTu vpadl orkestr se sborem stoje u poprsní zdi, užil\njsem toho okamžiku, na vychválené manžele se podí-\nvati, Bože! nevěstou byla milenka mého srdce smy-\nsly se mi mátly.\n(Pokračování.)\n\"*) Pan Teršák ncpísKal na Qautku, jelikož nehrála kapella\nStraussova, která jej měla doprovázet; sl. Mosnerova však\ntrochu ochuravéla; druhý její koncert je 17. t, m."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "74", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.6", "texte": "FEUILLETON.\n\nZ Prahy.\n\nE.\nStavovské divadlo. Po dlouhé přestávce došla\nzase řada na Wagnerňv „Lohengrin\". Tato velkolepá\nskladba a jediná zpěvohra v svém způsobu dávaná byla\n9. března k přijmu nadané a pilné zpěvačky slečny Mi-\nkové. Jak v librettě tak iv hudbě povznesl se Wagner\nna vyšší stupeň klidné zřetelnosti a čistoty citu, což v pře-\ndešlých jeho zpěvohrách nenalezneme. Při tom netratí\nhndba ani patřičné síly a vzletu, ani živosti a skvělých\nefftktů, ani výtečného odstiňováni, ona je jednoduchá co\ndo nápěvu a vyniká jak originální tak i geniální orkestrací.\nSbory v „Lohengrinu,\" obzvláště dva, jsou vícehlasné a\nvůbec tří hlas ně rozděleny podle přirozených objemů hlasů.\nSoprán, mezzosopran a alt, pak tenor, baryton a bass.\nDojem celku je hluboký a vzdor tragického skončení přece\nupokojenlivý. Provedení nás však tak neuspokojilo. Sl.\nMikova (Ortrud) má skorém všeahny vlastnosti, by úlohu\ntak těžkou a choulostivou zdařile provedla, jak toho tato\npožaduje. Úkol tohoto druhu musí však zpěvačku namá-\nhali a konečně utrmáceli; totéž pozorovali jsme u slečny\nMikové tohoto večera. Hned při první scéně hlučně uví-\ntána byla sl. Miková, s ostatními sólisty po každém je-\ndnání a ku posledu sama vyvolená. Pan Bachmann\npokročil nápadně v partii „Lohengrina.\" Jeho výstup\nbyl vždy vážný a zpěv odměřený. Jeho krásný a zvučný\norgan má zvláště ve Wagnerových zpěvohrách mnoho pň-\nvabnosti. Obecenstvo vyznamenalo také často pana Bach-\nmanna hřmotným potleskem ; SL Luccová zpívala poprvé\nElsu. Zdali tato slečna v úlohách Wagnerových též slávy\nsobě dobyde, ukáže budoucnost; pro prvníkráte byl vý-\nsledek slušný. Více slov o slečně Luccové ponecháme\npro další opakování. Pan Steinecke byl dobře disponován\na v každém ohledu výtečný; bylo již kolikráte podotknuto,\nže pan Steinecke Wagnerovy úlohy mistrně podává. Pan\nEilers zápasil s chrapotem, a nemohl za tou příčinou\nna ostatní zřetel vzíti. Souhra utrpěla na mnohých mí-\nstech. Tak na příklad byli mužské sbory vl.i v 2.\ndějství chatrné, i solové vokální kvintetto vl. finále ne-\nbylo dokonale naštudované. Plechové nástroje zasluhují\npochvalu. Divadlo bylo přeplněno. Dne 11. opakovala\nse Suppé-ho operetka „Pensionát.\" Dne 13. dávala se\nDonnizetti-ho zpěvohra „Lucia z Lammermooru.\" Žádná\narie ba ani vyhlášené finále druhého jednání nerozehřálo\nposluchačstvo. Slečna Brennerová (Xucia) zpívala\nslabě a mdle a pan F ektér distonoval ustavičně. K tomu\nnavyká sobě tento zpěvák necnosti, které se již ujímali\npočínají. Konečně zmíníme se o zpěvohře „Němá z Por-\ntici\" od Aubera, kde paní Lechnerová (Fenella) vždy svou\numěleckou hrou zasloužený potlesk obdrží. Duetto pana\nBachmanna (Masaniello) s panem Eile r se m (Pietro) bylo\nvelmi živě přednešeno a potleskáno. Krásně se též vy-\njímala Saltarella ve 3. jednání panem Reisingrem vkusně\nuspořádané. Dům byl dobře obsazen.\n\nE.\n— Třetí koncert našeho krajana Jul. Schulhoffa\nvypadl ještě skvěleji než předešle. Schulhoff\npřednášel své skladby „Chant de Pěcheur I'Etoil du\nsoir Souvenir de Kiev a jiné se znamenitým výsledkem.\nSpolečnost hudebních umělců uspořádá\nve prospěch svého ústavu pro vdovy a siroiky v úterý\ndne 26. března výroční koncert v sále žofínskóm. Pro-\nvozovati se bude poprvé „Stabat mater\" od G. B. Per-\ngolese a „Davida penitente\" kantáta velkonoční od V. A.\nMozarta. Spoluúčinkovati budou pánové a dámy žofínske\nakademie, spolků cecilianského a zpěváckého, jakož i cho-\nvanci zdejšího konservatoria, členové divadelního orkestru\na mnozí diíetanté. Solovó zpěvy převzaly slečny Brenne-\nrová, Mikova, paní Schmidt-Procházková a p. Lukeš.\nVe čtvrtek dne 21. března o 7 hodin večer od-\nbývá se 3. koncert konservatoria hudby ve stav. divadle.\nProgram obsahuje následující kusy: 1. Symfonie eroica\nod Beethovena ; fantasie na flétnu od Briccialdiho, před-\nnáší p. Procházka; 3. divertissement pro klarinet od\nBármanna, přednáší p. Mayer; 4. duetto z opery od Bel-\nliniho, zpívají slečny Pecke 1 o v á a Pisařovicová; 5.\nčtvrtý koncert na housle od Vieuxtempsa, přednáší p. Re-\nbíček; 6. ouvertura od Rietze.\nNás krajan, p. Čeněk Vinař, majetník hudeb-\nního ústavu v Záhřebu, napsal velmi krásnou mši s chor-\nvátským textem, jižto slavnému mecenáši a upřímnému\nSlovanu, biskupu Strossmajeru, věnoval. Druhý náš kra-\njan, Lžičař, bývalý organista v Rěce, muž nad míru činný,\npoctivý a horlivý, Slovan tělem i duší, mešká v Záhřebu,\nnejvíce za příčinou surovostí pánů Fiumanň, kteří mu pro\nčisto-slovanské jeho smýšlení službu vypověděli.\nDruhý koncert konservatoria odbýval se\ndne 10. března v sále konviktském a vyrovnal se co do\nzajímavosti prvnímu. Začátek koncertu učiněn jest ju-\nbilejní symfonii do C-dur od ředitele Bedřicha Kittla,\nježto hlavně ušlechtilým zpěvem a v scherzu původností\nvyniká. Pan prof. M. Mil dne r zaslouží velkého uznání\nza nuancované provedení této nikoliv snadné skladby. Co\nsólisté vystoupili p. Ferd. Blumentritt (přijat r. 1855) a\ndivertimento od svého mistra pro kontrabass J. Hraběte\npřednášel. Nadějný chovanec tento vládne smyčcem jistě\na kde toho potřeba káže také pevně; tón jeho je značný\na technická zběhlost veliká. Chovanec tento došel znač-\nného potlesku, jejž spaném prof. Hrabětem sdílel. Vý-\ntečná methoda p, Hraběte osvědčila se při přednesu\nBlumentrittově ve skvělém světle. Z operních žákyň sly-\nšeli jsme sl. Marii Pisař ovico vu, dceru velezasloužilého\nprofessora na témž ústavě a vůbec známého virtuosa na\nklarinet. Slečna tato má hlas mezzosopranový, všude\nzvučný a pěkně vyrovnalý, hodící se k přednesu uložené\nji arie z opery „Titus\" od Mozarta. Kolloratury provedla\nslečna správně a celek vůbec zdařile • avšak jednostran-\nnost methody p. Gordigianovy nemůže i tato nadějná zpě-\nvačka ukrýti, neboř chybí jí správná vokalisace,\njakož všem jiným v operní škole. Doufáme, že slečna\npovšimnuvši si této vytknuté vady, jí v krátkém čase od-\nstraní, by se její pěkná budoucnost uskutečnila. Mozar-\ntova „Concertante\" pro hoboi, klarinet, lesnici a fagot\nprovedeno bylo od žáků: B. Bauera, J. Mayera, J. Ma-\nschnera a Mullera neúhonně a všem soliatňm dostalo se\nhojného potlesku. Koncert ukončen byl poetickou a pů-\nvabnou ouverturou ku „krásné MeJusině\" od Mendels-\nsohna. Pan prof. Mild ne r, co ředitel instrumentálních\nskladeb byl po symfonii i ouvertuře hlučně vyvolán."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "75", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.7", "texte": "— Výtečný náš J. L. Lukes dostal právě povolení\nk zaražení českého zpěváckého spolku „Hlahol.44\nZdař Břih!\nP. J. L. Lukeš dostal z Plzně čestné pozvání,\nby tam v besedě spoludcinkoval. Taktéž dostalo se po-\nzvání panu Fr. Pi vodo vi a L. Procházkovi z Ko-\nlína, by se v besedě tam o svátcích odbývané zúčastnili.\n„Lada44 je titul zábavného a módního časopisu\npro dámy, jenž redakcí sl. Antonie Korschnerovy v Praze\nv dubnu vycházeli bude. „Lada44 vycházet bude po 1?>\narchu dvakrát za měsíc (8. a 24. každého měsíce) a stojí\nčtvrtletně se zásylkou 1 zl. 60 kr., půlletně 3 zl. 20 kr.\nExpedice je v hostinci u arcivévody Štěpána v Praze.\nKromě zábavného ctění bude přinášet „Lada44 zprávy o\nmódách, články hospodářské, vzorky k pracím, módy,\nstřihy, musikalie atd.\nHudební literatura. Nákladem činného ob-\nchodnictví v musikáliích p* Krist o-fa a Ku hé vyšly\nprávě dvě krásné písně „Anjelícku Boží44 a „Svatá světla44\nod oblíbeného Fr. P i vody. Jednotlivě prodávají se po\n42 kr. Předplatní cena všech 12 písní p. Fr. Pivody\nje s poštovní zásylkou 3 zl. r. c. Obě tyto písně vyni-\nkají jednoduchostí nápěvu i průvodu, původností a vře-\nlostí citu*\n\nZ Čáslavi. Zdejší zpěvácký spolek uspořádal dne\n6. března t. r. v sále u kraleviěe hudební zábavu, při\nkteréž se provozovalo: 1. Ouvertura k opeře „Nabucho-\ndonosor\" od Verdiho 2. „Cikání/4 sbor od Vogla.\n3. Humoristické ctění: „Předmluva, od Rubeše 4. Zežu-\nlinka od Knittla 5. Potpouri z opery „Zaubergeige44\nod OíFenbacha. —6. Weingalopp. - 7. Píseň z opery\n„Mecíř/4 8. Zpěv jinochu od Vogla. 9. Pochod\nz opery „Tannhauser\" od Wagnera. 10. Kadryla z ná-\nrodních písní od Hel.lera. Četně shromážděné obecen-\nstvo zvlášť rozehřály zpěvy „Cikáni\" i kadryla od Hel-\nlera, kterážto poslednější opakována byla* Taktéž hoj-\nného potlesku se dostalo zdejšímu hudebnímu sboru, jenžto\nobezřelým řízením pana kapelníka Krejčího operetní\nskladby mistrně provozoval. Vřelé díky vzdáváme tu té-\nmuž panu kapelníku za jeho vždy ochotné i chvalné pod-\nporování našeho spolku zpěváckého, přejíce mu od srdce,\nby onen jím zřízený sbor hudební účinkováním nové\nměstské rady nejen pevnějšího základu nabyl, nýbrž i ve\nsvém hudebním vzdělání mužně pokračoval, a jak posud,\ni dále zdárně zkvétal.\nZ Tábora. 10. března 1861. Včera večír po-\ntěšil nás spolek zpěváeký druhou produkcí, jejížto program\nbyl následující: 1. Hymna národní od Haydna (sbor).\n2. Proslov od Em. Krejce. 3. Kavatina z frašky „Láska\nk národu44 od Suppé (sextetto}. 4. Romance od Jindř.\nWeidta (solo). 5. „Šumí Labe44 od Zvonaře (sbor).\n6. Potpourri z národních písní od Janáka (sextetto) 7. Gra-\nnátníci od Reisigera (solo). 8. Pochod od Fr. Abta (sbor).\nProslov, který již pro první produkci pro neočekávané\npřekážky se ale přednésti nemohl, popisoval v periodách\nhomerických vsak ale veršovaných zařízení spolku, ne-\nsnáze jeho, s kterými se udržovali musel a konečně vy-\nbídnutí ku svornosti a činnosti stálé; těžká přednáška\ntato děla se vůbec činným vlastencem p. Voj. Stárkem.\nNadzmíněná kavatina i potpourri přednášeny byly šesti pány\nochotníky hudebními velmi precisně a uměle; housle první\nhrál sbormistr spolku, drahý nás p. Frant. Enderle, jehož\numělost v hudebním nástroji tom u nás vůbec známa i od\ncizých umělců chvalně uznána jest, a kterouž i při této\nprodukci opětně osvědčil; méně známá byla zdatnost\nc. k. inžinýra p. Václ. Pánka na flétnu, a podivili jsme\nse velice, že síla tak umělecká již dříve na př. k úcclu\ndobročinnému nevystoupila; p. Pánek ale tehdáž veškeré\nposluchacstvo hudbou svou téměř okouzlil, k čemuž před-\nnesená skladba arcit také přispěla; oba sextetty hlučným\npotleskem poctěné opakovány býti musely. Též uvedená\nsóla vehni zdařile přednášena byla; romance (tenor I.)\np. Jos. Pfeifrem a granálníci (bas II.) p. Altmannem, obé\nv jazyku českém; lehkostí přednášky a vydatným čistým\nhlasem vydobyl sobě p. Altmann veškerou chválu obecen-\nstva* tak že solo své na žádost všeobecnou opakoval,\nnačež opětným hlučným potleskem poctěn byl. Sbory\nvšecky tři se též velmi dobře podařily a poslednější dva\ntaké opakovány býti musely. Navzdor nepříznivému počasí\nbyl sál na střelnici, kde se produkce odbývala, téměř pře-\nplněn a jmenovitě se krásné pohlaví četně sešlo ; důkaz,\nže se spolek zpěvácký již stal miláčkem obecenstva na-\nšeho; důkaz, že když k národu národně mluvíš a pěješ,\nvždy cíle žádaného dojdeš; důkaz tedy, že i spolek náš\nvážného cíle ve plné míře dosáhne, pakli vždy ryze ná-\nrodním zůstane. Díky, srdečné díky pánům sbormistru\np. Endrlovi, náměstku jeho p. Pfeifrovi, řediteli a básníku\nspolkovému p. Krejcovi, kteří si největších zásluh o slavné\nprovedení produkce této získali; sláva spolku celému,\nsláva zakladatelům jeho! Konečně žádalo si obecenstvo,\nještě nějaký přednes na piano od spolkového skladatele\np. Bastreli-ho, kterémuž přání také vyhověno bylo, načež\nse ještě dva jindy již zpívané sbory přednášely. Díl obe-\ncenstva odešel o jedné hodině s půlnoci. Jak doslýcháme,\nchce spolek zpěvácký na základě již ouplně stvrzených\nstanov svých ve středu svém zřídili spolek hudební, aby\nse dosud neznámé síly soustředily a vytříbily. Že v Tá-\nboře dosud mnoho sil hudebních v neznámosti bylo a\njest, dokázala produkce tato a dokáže, bohdá i budoucí,\npři které se solo na fagot přední seti má, též od hude-\nbníka, dosud méně známého.\n*) Bylo by žádoucno, aby slavní zpěváčtí spolkové do svých\nprogramů nebrali jalové, bezvýznamné v samých mazurko-\nvých rhytmech vedené sbory p. Knitlla, v nížto české ná-\nrodní píské neslušným způsobem zohyzděné jsou. Red,\n\nZ Brna. (Slavnosť Cyrilo-Methodějská.)\nDevátý den měsíce března byl pro nás nejen co do ko-\nstelní slavnosti, nýbrž i hudební zábavy, den slavný, jenž\nzajisté utkví dlouho v paměti zdejších Vlastimilů. Aka-\ndemie, kteráž se tohoto dne v sále redutním odbývala,\nzapočala cituplným proslovem od p. profesora Bran-\ndla. Pan Fandrlík přednesl proslov tento významně. Po\nněm následoval chvalozpěv k Cyrilu a Methoději s tex-\ntem od *Fr. Sušila a hudbou p. Kř ížkovs kéh o.\nSbor tento jest skladba velmi krásná a byla též vedením\nskladatele samého praecisně provedena. Však nejen tento\nsbor, nýbrž i ostatní „Nevěrný milý\" od Vašáka a\n„Šumí Labe\" od J. L. Zvonaře. Solová čísla zastu-\npovali sl. Alojsie Blažková ap. Lukeš z Prahy a"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "76", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610320-01.1.8", "texte": "p. Křížkovský. SI. Blažková zpívala dvě písně Pi vo-\ndový: „Světa naděje44 a „Ukolébavka,44 vzletuplně a byla\nhlučným i srdečným potleskem odměněna. Náš výtečný\np. Lukeš přednášel místo národní písně „Ranní píseň44\ns doprovázením lesního rohu a piano od IL Vojáčka a\n„Na mou vlast\" od Pivo dy. Bych Vám popisoval, jak\nnás svým zpěvem dojal, bylo by zbytečné, neboť jeho\njméno Váin podává to nejskvělejší vysvědčení. Ke konci\nslyšeli jsme „Zastavenícko,44 duetto od L. Procházky,\njejž přednesli sl. Blažková a p. Lukeš velmi něžně.\nBeethovenovu krásnou skladbu pro iisharmoniku a piano\nhrál mistrně p. Křížkovský. Sl. Mosnerova odřekla spolu-\núcinkování, za příčinou nenadálé nemoci. Návštěva to-\nhoto skvělého koncertu byla velmi četná. Když se po\nakademii šlo k večeři, přibyla následující telegrafická\nzpráva z Turnova ve francouzském jazyku: „Aux\nfrěres de la Moravic! La Beseda ďaujounrhui des cha-\nniteurs de Turnov en Bohéme á la Beseda á „Brno44 á\nla gloire de nos apótres „Crha et Strachota44 une cor-\ndiale „Sláva.44 (Moravským bratřím! Dnešní beseda zpě-\nváků v T umově v Cechách, besedě v Brně k slávě\nnašich apoštolů „Crhy a Strachoty44 srdečné „Sláva.44)\nOdpověď na tuto zprávu byla v tomtéž jazyku dána.\nPan J. Bene víc z Prahy hrál téhož dne v koncertě\nhudebního spolku ku dobročinnému účelu, a byl nejhlav-\nnější podporou celého koncertu.\nInšprtik. Nová opera „der Liebesring44 od Čecha,\npana Františka Skuherskéh o, syna známého doktora\nv lékařství pana Aloise Skuherského v Opočně, byla za\njeden týden 3krát znamenitým výsledkem provozována.\nSkladateli se dostalo množství vyznamenání, mezi nimiž\ni vavřínový věnec. Jak doslýcháme, jest partitura této\nopery též u zdejšího stavovského divadla již přijata.\nPaříž. Wagnerňv „Tannhauser44 dostal se dříve\nnež obecenstvo úsudek svůj o něm pronesti mohlo, před\nsoudnou stolici první komory Pařížského magistrátu. Jistý\np, Lindau žaloval totiž, že oba překladatelé francouzského\ntextu pánové Roché a Ruitter nedovolili, že také on co\núčastník 11a překladu jmenován není na libreltu a cedu-\nlích. Za Lindaua mluvil advokát Marie. Tomuto od-\npovídal ve jménu R. Wagnera Emil Olivier, že práce\nLindauova od operní direkce za nepotřebnou uznána a\nodmrštěna byla. Po dlouhém rokování, v němžto tak\nmnohé zajímavé výroky o hudbě a způsobu komponování\nR. Wagnera z úst návladníkň plynuly, byl Lindau se\nsvou žalobou odmrštěn. Ve zdejší velké opeře provo-\nzovala se dne 13. t. m. ponejprv opera „Tannhauser44\nod Richarda Wagnera a propadla určitě na dobro. Obe-\ncenstvo chovalo se na nejvýš netrpělivě. Opeře samé se\nvysmálo, vypískalo ji a také hojnost tykavek bylo za-\nslechnouti. Zpěváci byli nesouhlasnými poznámkami a po-\nsměchem vytrženi ai pochvala, kteréž se sextettu v prv-\nním a pochodu v druhém jednání dostalo, nebyla s to,\nzmírniti zlé rozpoložení myslí přítomných. Ano, páni\nv přízemí a v orkestru brali to jisté vysoce postavené\ndámě z diplomatického světa, která si o Pařížany tu zá-\nsluhu získala, že se nové toto dílo zde provozovalo, velmi\nza zlé, že udatně zastávala hudební svůj vkus. Zpěváci\nvzali si všemožnou práci s provedením. V Praze co\nWagnerovský zpěvák také chvalně známý Niemann\n(Tannhauser) zpíval a hrál výborně; též paní Te-\ndesko (Venuše), slečna Saxová (Eližběta) a pan Morelli\n(Wolfram) výtečně své úlohy provedli; šatstvo a deko-\nrace byly skvělé a přece takový úpadek ! Wagne-\nrovým ctitelům musejí Pařížané nyní, co se týce jejich\nhudební znalosti, co zcela nepřicitatelní přicházeti. Ná-\nvštěva při prvním tomto představení „Tannhiiusera44 byla\nrovněž tak skvělá, jako četná. Jak velice se lidé o se-\ndadla sháněli, dosvědčuje na příklad tato okolnost, že\njistý bohatý Rus za dvě sedadla v okesiru šest set írankň\nzaplatil. Nejznamenitější dámy byly zde přítomny, ozdo-\nbeny svými nejdražšími klenoty. Jistý znalec, jenž klenoty\nPařížanek oceniti zná, vypočítal, že démanty, jež se jen\nv první řadě loží třpytily, šestnást millionů franků státi\nmusejí. Všickni znamenitější skladatelé francouzští byli\ntomuto představení přítomni. Ze zajímavých úvah, jež\nse o „Tannhauseru\" zde pronesly, uvedeme zde jeden :\nJedna krásná mladá dáma ztěžovala si, že této hudbě ne-\nrozumí. „Ach paní,44 odpověděl jí jistý hudebník, „Wa-\ngnerové hudbě nelze na první uslyšení porozuměti, až\nbudete míti 11a hlavě první šedivý vlas, bohdáž že pak\nWagnerové hudbě rozuměli budete.44 Richard Wagner,\nna něhož z mnoha stran úsilně doléháno bylo, aby „Tann-\nhiiusera44 pro zdejší obecenstvo zkrátil, svolil prý k tomu,\na předevezme v něm znamenité zkráceniny. Dle nového\ntoho plánu odpadne prý z této opery „hudby na celou\nhodinu.44\n\nV. G.\n\nRozluštění hudební hádanky.\nViola, fagot, harfa, fisharmonika, eimbal, klarinet,\ndudy = Varhany.\nHudební hádanku rozluštili: sl. Adéla Smetácková\nv Libušině, sl. Františka Tondrová v Bukově; pan V.\nGuth v Praze, pak pan J. Řehák v Berouně, rodina p.\nV. Červeného v Králové Hradci; p. A. Koz lánský,\npoducitel v Chrudimi, p. Karel Kej klícek, učitel v Ná-\nchodě; p. Vilém Volf, poducitel v Skalici; p. Antonín\nKautský, právník v Praze; pan Vostřebal a pan\nJanda v Pardubicích.\n\nListárna.\nPanu Ko. v H. K. Žádáte si ty ouvertury. - Panu\nS.v P. Krásopisné diplomy zhotovují se v kanceláři pro\nopisování v Praze v hostinci u arcivévody Štěpána.\n\nP. T páni odběratelé „Dalibora,\" kteřížto toliko na první čtvrtletí předplaceni jsou, uctivě se žádají,\nby sié předplacení obnovili. Při této příležitosti skládáme k všem hudbomilům snažnou žádost, by se o rozšíření\na hojné odebírání „Dalibora\" snažili; neboť tak lze „Daliboru\" jen vydatné působili. Úplné exempláry „Dalibora\"\nr. 1861 možná vždy dostati. Předplacení čtvrtletně 1 zl. 15 kr., půlletně 2 zl. 30 kr., celoročně 4 zl. 60 kr.\nK tomuto číslu přiložena je 111. notová příloha, obsahující varhanní skladby od J. F orstera.\nExpedice „Dalibora.\""}]}