{"numero_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_sha256": "cb1f03453755128f2535ea60582975f75b12b1e6290b83089324473af4f8a77a", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1861/08/20_01/bmtnabd_1861-08-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "189", "page_fin": "189", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.1", "titre_corps": "Sbor při výletu na zříceniny.", "titre_sommaire": "Sbor při výletu na zříceniny.", "signature_source": "Fr. A. Lhotka", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "189", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 657, "texte": "Sbor při výletu na zříceniny.\nFr. A. Lhotka.\nJak dnes tuto, druzi milí,\nveselý tvoříme kruh,\nrekovný nás obcházeli\nz hrobu zdá se Krokův duch.\nZbožně z hrdel našich plynou\nSvaté zvuky Vácslava,\nz Hradčan, ježto slýchávala\nšumná zniti Vltava.\nT\"' \" >\nPo schodech, po nichž stoupáme,\nberlou v chůzi síleni,\nzvonívalo vesele kdys\nocelové brnění.\nNa té baště, z níž zaznívá\ndo okolí teď náš zpěv,\nvycedil tu pro své syny\nděd náš svoji drahou krev.\nVůkol zdi, jež obcházíme,\nmnohý prasknul v prsou hrot,\nkdyž byl život v oběť kladl\ndrahý děd svůj za národ.\nZdržme proto patu v chůzi,\ndál nechť nejde smělý krok,\nznovu místa ta nechť světí\nslzí našich vnukův tok."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "189", "page_fin": "189", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.2", "titre_corps": "Kovářská.", "titre_sommaire": "Kovářská.", "signature_source": "Fr. Al. Lhotka", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "189", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.1", "debut_caractere": 659, "fin_caractere_exclue": 1266, "texte": "Kovářská.\nFr. Al. Lhotka.\nChutě hoši \\ výhně pruty\nkovadliny na tu hruď,\nradlice z nich buďte kuty,\nohnivý z nich éyp se trud.\nŘink, řink, řink, dost!\nTak se to patří,\notočte bratří,\npřemožen nechť tvrdý host.\nTaká pevnost patří muži,\nv boji takou má mít hrot,\nchutě na tu jeho kůži,\njisker z něho nuťme pot.\nŘink, řink, řink, dost !\nJak se to buší,\ntak se to sluší,\npodlehl by tvrdý host.\n'> • V-V i« i;.;';:,:.: • .',f\nChutě hoši z výhně pruty\nkovadliny na tu hrud,\nradlice z nich buďte kuty,\nohnivý z nich syp se trud.\nŘink, řink, řink, dost !\nV nedělní době\npak přihnern sobě,\nza své že vzal tvrdý host."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "189", "page_fin": "190", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.3", "titre_corps": "Benedikt Žák Životopisný nástin.", "titre_sommaire": "Benedikt Žák Životopisný nástin.", "signature_source": "M. A. Hrubý", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "189", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.1", "debut_caractere": 1268, "fin_caractere_exclue": 1775, "texte": "Benedikt Žák\nŽivotopisný nástin.\n\n*).\nNásledky německého vyučování v nižších a vyš-\nších školách a vzdělávacích ústavech u Slovanů vůbec\nv\na u Cechů zvlášť jsou známé. Tyto neukázaly se ale\nnikde v takové rozsáhlosti, jako u našich umělců; ne-\n\n*) Žádáme co nejuctivěji velebné duchovenstvo v M i-\nr o vících, by laskavé nahlédlo do matriky od r. 1758 a\nnám udalo, jak se otec svrchu udaného umělce českého\npsal; zdaž Žák, Žiak, Cziak, Schack atd. a kterého dne\nse narodil, začež vděčnou se prokáže\nRedakce."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4713, "texte": "bot vidíme u nich jen bažení po cizotě, úplnou ne-\nznalost mateřského jazyka a pohřešujeme u nich\ntakřka vesměs národní sebevědomí. Nevíme, máme-li\nse zlobiti neb žasnouti nad tím, jak si naši umělcové\njména překrucovali, přeměňovali a tak zpotvořili, že\nčasto české jméno od cizího ani rozeznali nelze. Toho\ndůkazem je jméno našeho výtečného rodáka a umělce\nV\nBenedikta Záka, jehož stručný životopis zde podáváme.\nBenedikt Žák (v hudebních německých slovní-\nkách nalezli jsme ho pod jmenem Schack neb Cziak),\nnarodil se r. 1758 v Mirovicích v Čechách, kdež jeho\notec po 53 let místo učitelské zastával. Žák dobyl\nsi skvělého jména co herec, zpěvák a pilný komponi-\nsta, zvláště svými malými operami, operetkami a zpěvo-\nhrami, jakož i kostelními a jinými skladbami. Jeho prv-\nním učitelem jak ve školních věcech tak iv hudbě\nV\nbyl jeho otec; hlavně ve zpěvu přivedl to Zák časně\nk veliké hbitosti; v desátém roce věku svého zpíval\nskoro vše a prima vista, a jeho hlas byl nejčistší so-\nprán. Učiv se ještě rok generalbassu a hře na var-\nhany u sousedního varhaníka, přišel Žák r. 1769 co\nzpěvák k Jezuitům na Svatou horu.\nTam pobyl čtyry leta, vzdělávaje se dále v hudbě.\nNa to obdržel r. 1773 místo v Fražském dómu co zpě-\nvák. Dvě léta na to musil místo toto opustiti za pří-\nčinou proměny hlasu a učil se u kapelníka Laube. Nej-\nprvnější jeho skladby líbily se všem, zvláště serenády\na arie. Proto umínil si Zák, že se zcela odevzdá hu-\ndebnímu umění. Na konci roku 1775 navštívil své ro-\ndiče, kdež mu asi špatné vyhlídky před očima tanuly.\nNebo jenom na zdař Bůh odebral se zaopatřen nejpo-\ntřebnějším do vzdálené Vídně. Svou hudební znalostí\na obratností dosáhl toho, že byl přijat do semináře, a\nkdyž jednou zpěvák Jan z Friebertů jeho krásný tenor\nuslyšel, v nějž se jeho soprán proměnil, vyučoval Žáka\nv zpěvu dále. I tamnější universitní kapelník nabídnul\nse mu sám, že jej bude v kontrapunktu vyučovat.\nNáš talentní Žák užil této příležitosti se vší pilností a\ns největším přičiněním, by se úplně vzdělal, a přivedl\nto v krátce tak dalekp, že mu všech 40 seminaristů\npod dohlídku svěřeno bylo. Společně s těmito zařídil\ntaké jakýsi hudební akademický spolek, jehož po-\nslůchačem i sám Haydn byl. Toho času napsal také\npro klášter minoritů v Štýrském Hradci tři oratoria.\nPři tom studoval filosofii a umínil si pak studovat\nmedicínu. Obdržel ale r. 1780 místo u kapely knížete\nz Korolatů u Gross-Glogau, kde se po čtyry léta sklad-\nbami koncertů, zvláště pro dechové nástroje zanášel.\nTakovýchto hudebních skladeb napsal velmi mnoho. R.\n1784 oženil se tamtéž se zpěvačkou Weinholdovou.\nNešfastné náhody přinutili knížete, že kapelu svou roz-\npustil) a Žák beze všeho postavení byl přinucen hle-\ndati pro sebe a svou rodinu výživu opisováním not.\nTakovéto strastné živobytí vedl po dvě léta, až jej\nSchikaneder, přišed se svou společností divadelní do\nSolnohradu, co zpěváka a herce engažoval. Y úloze\nNardona v opeře „La Frascalana\" vystoupil Žák po-\nnejprv na jevišti s nejlepším výsledkem. Leopold Mo-\nzart i sám Michal Haydn vážili si ho velice, a jeho\njméno co zpěvák, herec a komponista stávalo se denně\nznamenitějším. Největší čásf operetek, které Schika-\nV\nneder básnil, uvedl Zák společně s Táubrem a Gerlem\nv hudbu. Mimo to uvedl ale také mnohé sáin v hud-\nbu, jako „Una cosa rara\" (druhý díl), „ďas Schlaraf-\nfenland,\" „Don Quixotte,\" „Kámen mudrců,\" Hloupí\nzahradníci,\" „Otázka a odpověď \" „čarovný buben,\"\n„Balon,\" „Vavřinec a Zuzanka,\" „Kuchař,\" „Zelnář\"\natd., všechny ovšem s německým textem.\nTyto skladby došly na mnoha místech té největší\npochvaly, jakož zvláště ive Vídni a Drážďanech. V Ře-\nzně, kam se teď společnost Schikanedrova odebrala,\nnapsal Zák mši a lilanije. R. 1788 byl co zpěvák\nk divadlu na Vídni povolán. Zde se vzdělával pod Maf-\nfolim a přivedl to tak daleko, že všeobecně německým\nMaffolim jmenován byl. Zde se náramně líbil. Zvláště\nchválili mimo pěkný zpěv, pravý jeho přednes a mi-\nmiku. Josef Haydn a Mozart byli jeho přátelé. Mo-\nzart napsal pro něho schválně partii „Tamtou* v kou-\nzelné flétně aač úlohu tuto 116 krát na Vídenském di-\nvadle hrál, byl přec vždy největším potleskem vy-\nznamenán. Nemoha se s direkci srovnati opustil Ví-\ndeň ; šel r. 1793 do Štýrského Hradce, kdež tři šfastná\nleta prožil. Sem jej došlo čestné pozvání za dvorního\nzpěváka do Mnichova. Velkým a ustavičným namáhá-\nním seslábly jeho prsa a hlas utrpěl velmi. Žák šel\nproto r. 1805 na odpočinutí a věnoval se výhradně\nkomponování. Psal hlavaě mnoho několik re-\nkviem, graduale a offertoria, jakož i smuteční kan-\ntáty a množství trbj- a ctverohlasových písní,\nmentací atd. Žák zemřel r. 1816. Po jeho smrti\nbyly mnohé jeho skladby teprve od jiných do tisku\nodevzdány.\n\nM. A. Hrubý."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "190", "page_fin": "191", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.4", "titre_corps": "Stanovy zpĕváckého spolku „Hlahol\" v Praze.", "titre_sommaire": "Stanovy zpĕváckého spolku „Hlahol\" v Praze.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.2", "debut_caractere": 4715, "fin_caractere_exclue": 4971, "texte": "Stanovy zpĕváckého spolku „Hlahol\" v Praze.\n§. 1.\nZpěvácký spolek v Praze\njmenuje se „Hlahol\" a zanáší se pěstováním mužského\nčtverozpěvu, jakož i sborového i solového zpěvu.\n§. 2.\nÚčelu toho domáhá se spolek:\n1. cvičením ve zpěvu,\n2. zábavami zpěváckýrai,"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2956, "texte": "3. veřejnými koncerty,\n4. výlety zpěváckými,\n5. pěstováním zpěvu církevního při zvláštních\nslavnostech,\n6. vypisováním cen na českoslovanské čtvero-\nzpěvy a sbory, a\n7. pěstováním vzájemnosti mezi zpěváckými spolky\nčeskoslovanskýrni, totiž účastenstvím v hudebních slav-\nnostech i podporováním uměleckých snah jejich, a vzbu-\nzováním jednotného vědomí všech spolkův.\n§. 3.\nSpolek skládá se:\nt. z výkonných,\n2. ze zakládajících,\n3.z přispívajících a\n4.z čestných údův.\n§. 4.\nDo spolku přijímá se:\n1. Za úda výkonného, kdož osvědčí hudební\nvzdělání alespoň takové, by mohl ve sboru účinkovati,\nu vstupu svém 1 zl. r. č. vkladného zapraví, a k mě-\nsíčnímu příspěvku 20 kr. r. č. do pokladnice spolkové,\njakož i k šetření stanov se zaváže.\n2. Za úda zakládajícího, kdož u vstupu\nsvém 10 zl. r. č. vkladného zapraví a k ročnímu pří-\nspěvku 5 zl. r. č. do spolkové pokladnice jak i k še-\ntřeni stanov se zaváže.\n3. Za úda přispívajícího, kdož 5 zl. r. č.\nvkladného zapraví a k ročnímu příspěvku 5 zl. r. č.\njakož i k šetření stanov se zaváže.\n4. Za čestné údy volí výkonní údové osoby,\nkterýmž za podstatné zásluhy o spolek neb vůbec za\nšlechetné působení dík a úctu svou projeviti chtějí.\n§. 5.\nO zpüsobĕ, jakým se údově přijímají.\n1. Kdokoli co výkonný vstoupiti hodlá, hlasiž se\nu ředitele, kdež i svou způsobilost ke zpěvu osvědčí.\nV\nŘeditel ho navrhne spolku, jenž v měsíčné schůzce\nrozhoduje, má-li přijat býti čili nic.\nVýsledek hlasování se mu písemně oznámí.\nSkutečný vstup do spolku stane se pak vlastno-\nručním zápisem do knihy spolkové.\n2. Kdokoli zakládajícím neb přispívajícím údem\nse státi chce, o.znamiž úmysl svůj písemně neb ústně\npředsedou anebo místopředsedovi.\n3. Čestné údy navrhuje výbor, a výkonní údové\nje volí většinou hlasu v měsíční schůzce.\n§. 6.\nPřipiš o přijmutí\nse i hned dodává údům zakládajícím a přispívajícím.\nÚdové výkonní dostávají diplom teprv za rok po\nsvém vstoupení. Mimo to dostane každý úd vstupní\nlístek ku produkcím spolkovým na své jméno\na pro svou osobu.\nPři produkcí k dobročinnému účelu nemají lístky\ntyto v rukou zakládajících, přispívajících a čestných\núdův platnosti.\n§. 7.\nPráva údův.\nA) Každý výkonný úd má právo\n1. hlasovat ve všech záležitostech spolkových;\n2. činit návrhy, avšak jen písemně v knize přání\ns vlastnoručním podpisem;\n3. podíl míti ve všech zábavách spolkových;\n4. nahlédat dle libosti do spolkových kněh a pí-\nsemností ;\n5. uvádět údy jiných spolků zpěváckých do cvi-\nčení.\nB) Každý zakládající neb přispívající úd má právo\n1. podílu míli ve všech zábavách spolkových, vy-\njmouc případy v §. 6 vytknuté;\n2. uvádět osoby v Praze neusedlé do těchto zá-\nbav jakožto hosty ;\n3. nahlédat dle libosti do spolkových kněh a pí-\nsemností ;\n4. podávat písemně návrhy předsedovi;\n5. konečně může kromě svého lístku vzíti zaklá-\ndající úd tři vstupenky ; přispívající dvě na zábavy\nspolkové.\nC) Každý óestný úd\nmá právo volného přístupu do všech zábav, vyjmouc\npřípady v g. 6. vytknuté.\n[Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "191", "page_fin": "192", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.5", "titre_corps": "Pianní ústavy v Praze. Od V. G.", "titre_sommaire": "Pianní ústavy v Praze. Od V. G.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.3", "debut_caractere": 2958, "fin_caractere_exclue": 3165, "texte": "Pianní ústavy v Praze.\nOd V. G.\n(Pokračování.)\nJosef Jiránek.\nDne 24. a 25. července odbývaly se zkoušky cho-\nvanců pana Josefa Jiránka na žofínském ostrovu.\nProhlednuvše německý program k této zkoušce, byli"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4585, "texte": "jsme nad míru překvapeni avšak nikoliv mile, ný-\nbrž nepříjemně. Program obsahoval 41 čísel, a z těchto\n41 skladeb byla (slyšte!) jedná jediná od slovanského\nskladatele. Byl to Schulhoffův velký pochod. Těch\nostatních 40 čísel tvořily z největší části, vyjma něko-\nlik klassiků staré a nové školy, skladby Vossovy, Go-\nriovy a jejich kollegů. Počínání toto dá se takto vy-\nsvětlit. Buďto nemá p. Jiránek vytříbený vkus, aby\nbyl sto sestaviti program, který by také obecenstvo\nuspokojil, anebo je příliš pohodlný, než aby nové kusy\nse žáky studoval. Dozvídáme se ostatně také, že tento\nústav letos s mnohem menším účastenstvím se po-\ntkává. Příčina toho leží na bíledni. Že obecenstvo\nmá zachovalý dobrý vkus, a že si raději přeje skladby\nnašich výtečníků, něž fabrikantské práce Vossovy a\nGoriovy, o tom se mohl pan ředitel přesvědčiti, když\np. Alfred Hasenóhrlnadzmíněnou Sskladbu\nbyl přednesl. Potkalaf se s tak nekončícím potleskem,\nže ji pan H. opakovati musel. Ano i žáci sami osvě-\ndčili lepší vkus, než jejich p. ředitel sám. Soudíme tu\ndle přísloví „ex ungue leonem.\" Slečna Ottilie Mo-\nkrísová hrála velkou fantasii na nápěvy z „Proroka\"\nod L. Mayera. Mimochodem řečeno, je to jedna ze\nzáslužnějších prací tohoto až příliš plodného skladatele;\na slečna dosáhnuvši nesmírné pochvaly, přidala, nemý-\nlíme-li se, Piv o davu transkripci na národní „\nko, mě dítě.\" Proč asi neopakovala tu skladbu, za\nkterou pochvaly došla, anebo proč nepřidala nějakou jí\npodobnou grande fantasii ? Jest věru jednou již čas,\naby jsme světu dokázali, že staré přísloví „nemo pro-\npheta in patria\" opravdu u nás již zastaralo, že si svých\nslavných mužů na každém poli krásných umění vážili\numíme, a že jim není více zapotřebí, aby vážnosti té\nv cizozemsku si vyhledávali, nenaleznuvše jí ve své\notčinč. Ostatně osvědčili žáci v celku dosti vyvinu-\ntou sběhlost a techniku, zejména sl. O.\nv V\nZ. Seberova, M. Stickova a pp. A. Hasenóhrl a G.\nPereles. O pojmutí a vniknuti do ducha skladeb ne-\nmůžeme tu mluviti, nebof úplné pojmulí klassického díla\nnemůže se od chovanců v ústavech ještě požadovati, a\nostatní provozované skladby, vyjmouc jich jen velmi\n\\\nmálo, nepřipouštějí pražádného pojmutí. Ze pan Jirá-\nnek dal na vstupní lístek také češtinu vytisknoutí, kdežto\nprogram co do zevnější i vnitřní povahy úplně ráz „ně-\nmecký\" zachovával, to bude snad pouhá ironie nebo\nňáký „freišpás\" p. Jiránkův.\nČeněk Miko.\nv\nTaké pan Čeněk Miko, jenž letos teprv svůj ústav\npianní zařídil, byv dříve po mnohá léta učitelem v p.\nMaydlově ústavu, odbýval sesvými žáky celoroční zkoušky\ndne 27.a 28. Lipna v michalské ulici č. 432—1. Po-\nvážíme-li, že ústav tento letos první rok svého trvání\nčítá, musíme se nad výsledkem těchto zkoušek nad míru\nudiviti. Nic nezdařilého se nám nepředvedlo. Nejen se-\nstavení programu bylo v celku velmi slušné, což zvláště\nobtížné jest, když se má sestaviti pro slabší síly, ale také\nprovedení bylo naskrze velmi zdařilé, částečně i vý-\nborné. Ano výborně na př. přednesl p. Alois Rohlík\nz paměti Nápravníkovy drahocenné: „Perly české.\"\nMusíme upřímně vyznati, že jsme je tak zdařile pro-\nvésti ještě v žádném ústavu neslyšeli jako v tomto.\nHlavní příčina už leží v tom, že všude provedeny byly\nod děvčat. Skladba ta však požaduje ohromnou sílu\nv úhozu, nad kterouž p. Rohlík úplně vládne, jakáž se\nv té míře ale nemůže od děvčete požadovati, jako od\nmužského. Právě před tímto číslem hrála sl. B.\ngerlandová Schulhoffovu známou kapřici „Airs bo-\nhěmes,\" tohoto známého koníčka všech pianistů a zvláště\npianistek, také velmi správně as patřičným výrazem.\nTu měli jsme příležitost Nápravníkovu s Schulhof-\nfovou fantasií porovnati a se přesvědčiti, že p. kritik\nv Daliboru úplně pravdu měl, pravě, že „Nápravníkova\nfantasie nad Schulhoffovou skladbou op. 10 stojí.\" Mimo\ntyto dva žáky vynikly správným provedením těžkých\nsvých úloh nejvíce sl. M. Form, která nás také\nco velmi nadějná a nadaná zpěvkyně překvapila, pak\nsl. K. Elsenvangerova, sl. Ad. Polákova a m. j.\nZ pospolných kusů hrála se také na 4 piana mezi ji-i\nnými St, Moniuszkova krásná ouvertura k „\nTaké jsme v této zkoušce uslyšeli dvě zpěvkyně,\nsl. Annu Hřebíková a sl. M. Formánkovu. První\nzpívala Pivodovu: „Oumysl české děvy\" a národní\n„Pod dubem,\" druhá slečna zapěla dvě české písně\nod Reichla a od Škraupa. Zvláště sl. M. Formán-\nkova osvědčila krásný zvučný hlas (soprán) a dobrou\nškolu. Při některých skladbách spoluúčinkovali také\nčelista p. Brichla a houslista p. Weber. Vstupní lístky\na programy byly české a německé. Přejeme tomuto\nústavu hojného účastenství, kterého opravdu zasluhuje.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "192", "page_fin": "193", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.6", "titre_corps": "Sebastian Bach a jeho syn. Novela.", "titre_sommaire": "Sebastian Bach a jeho syn. Novela.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.4", "debut_caractere": 4587, "fin_caractere_exclue": 4845, "texte": "Sebastian Bach a jeho syn.\nNovela.\n(P okr a čo vání.)\nKrálovna se lehce začervenala. „Když jsem před\nrokem v Hamburku byla, slyšela jsem jednou v kostele\nstarého Reinken-a na varhany chorál hráti. Ten mne\ntak dojal, že se na účinek, jakýž na mě měl, dnes tak"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4023, "texte": "pamatuju, jako kdybych ho byla včera hráti slyšela.\nNemýlím-li se, začala píseň : „U vodotoků Babylona.\"\nUslyšev to, zdál se Bach zachvěti a svaté pohnutí\nzmocnilo se ho.\n„Ano, Vaše Milosti, znám ji. Ačkoli ani hoden\nnejsem, starému Reinkenovi řemínky u střevíců rozvá-\nzali, přece Vaší Milosti srdečně děkuju, že mne za\nhodna považuje, po něm to zahráli. S pomocí Boží se\no to pokusím.\"\nPřistoupil ku klavíru, ne shrben více jako starý\nvarhaník z Výmaru alebrž jako Uriel, zpívající .slávu\nbožskou. Rychle hodil Marchandovu píseň z klavíru\nna zem, zavřel pulpit a posadil se.\nPohled svůj zdvihl nahoru a pří hlubokém slav-\nném tichu započal vznešený a vážný chorál.\n„U vodotoků Babylona sedí zapuzené dítky páně,\nSlzíce nad bídou svojí\" atd.\nUkončil. Žádný potlesk, žádná pochvala ho\nneodměnila.\nJakási bázeň zmocnila se každého v společnosti\na v srdci mnohého přítomného hnulo se jakési zvláštní,\nnevýslovné něco, které mnohý z těch lidí dnes ponej-\nprv pocítil.\nKrálovna, Kolovratová a Konigsmarková vzlýkaly\nhlasitě a král byl jako mrtvicí raněn.\nYolumier stál u vchodu do sloupové síně se se-\npnutýma rukama, maje plamenný, vděčně ozářený po-\nhled na Bacha upřen, jenž potichounku vstanu v, na\nstranu vstoupil.\n„Ten člověk má ďábelskou obratnost,\" zvolal ko-\nnečně král. „Takového jsem ještě jak živ nic neslyšel.\"\n„Vstupte k Jeho Milosti,\" zašeptal mu generál\nKlenzel. Bach pokročil o několik kroků blíže ku králi.\n„U sta hromů; odkuď pak to máte, Bachu?\" tá-\nzal se August.\n„Od téhož dárce všeho dobrého, jenž Vaší Milosti\nkorunu daroval, od Boha; protož to chci také jen\nk chvále Boží vynaložiti,\" odvece Bach a podivně trpký\ntah uhostil se okolo jeho úst.\nTu přistoupil kurprinc August k němu, a ucho-\npiv se jeho ruky, vřele mu ní potřásl.\n„Vezměte to na památku ode mne\" a nastrčil\nmu drahocenný samotníček na prst.\n„Děkuju královská Milosti za tuto velkou přízeň.\nVěčně budu pamětliv této hodiny. Bůh račiž zachovati\nVaši Výsost dlouho a dejž Vám blažené dny.\"\n„Až jednou budete mít zapotřebí něco velkého,\nvzpomeňte mne na tuto hodinu,\" zašeptal mu kurprinc\na kynuv hlavou, odešel.\nKrál August vstal a podal královně ruku. Fle-\nming, jenž přípravy již k tomu učinil, že dvůr u něho\nvečeřeti bude, vstoupil ostýchavě ke králi.\n„Flemingu! podruhé dejte si s Francouzy lépe na\npozor. Ode dneška chci v Drážďanech mimo něme-\nckou toliko jen ještě italskou hudbu. Bachu, Vám\nděkuju ještě jednou za to vyražení, které jste mi spů-\nsobil, dejte se častěji u nás v Drážďanech viděti. Než\nodjedete, pošlu ještě Vitzthuma k Vám.\"\nKrál chtěl odejiti, tu uchopila se ještě královna\nBachovy ruky, řkouc: „Zde Vám nechci děkovati, ale\nchcete-li zejtra ke mně přijití, mám památku pro Vás,\ntu vezměte své milé ženě s sebou domů. Nezapomeňte\ntaké Miroslava s sebou přivéstí.\"\nBach se poklonil. Král s královnou kráčeli dále\na chtěli právě sál opustili, když August, ještě jednou\nse ohlednuv, hraběnku Denhofovou oslovil*\n„Ještě bych byl něco zapomněl. Milá hraběnko,\nzdáte se býti po nějaký čas již velmi schvácena* Jděte\nna venek asi na rok, to Vám jistě bude prospěšné.\nPošlu Vás do velmi zdravé krajiny.\" Dořeknuv to, po-\nklonil se král a celý dvůr sál opustil.\nHraběnka Denhofová klesla mdle do náručí své\nmatky. Malý chechtot ozval se na to z řady přítom-\nných. Tu chtěla se vzchopili a vstoupila jako o ochranu\nprosíc k svému příteli Flemingu. Ten se však chladně\npoklonil a obrátil se k ní zády. Denhofová opustila\ndruhého dne na to Drážďany na vždy.\nDruhého dne na to chodil Sebastian Bach nepo-\nkojně sem a tam po pokoji. Miroslav seděl u klavíru,\naniž by si troufal klávesů se dotknouti. Volumier dí-\nval se na svého přítele nejistým okem.\n„Hahaha ! Tedy tak daleko jsem to přivedl, že\nmi Váš král5 jenž nemáiem by byl toho francouzského\ndarebáka engažoval, přece povolil v tom, že ďábelskou\nobratnost' mám ! O to jest ta spropadená virtuos-\nnosť, Volumiere, ta vždy vítězí. Kdo umí hodné větro-\nskoky na tomto truhlíku dělali a jako provazolezec\nz jedné strůny na druhou skákali, ten jest Vaším mužem.\"\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "196", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.7", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Feuilleton.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6485, "texte": "(X+Y+Z.) Z Pardubic. (14. červenec. —\nJaroměř a naše národní slavnost.) Dne 14. Li-\npna byl pro Pardubice veledůležitý den; uspořádali náš\nzpěv. spolek na blízké Kunětické Hoře pěveckou zá-\nbavu, ku kteréž velké množství mužského, zvláště krá-\nsného pohlaví se shromáždilo. V 5 hodin na odpoledne\npočala zábava, zpěv. spolek Pardubický přednášel\ndle rozdávající „Upomínky44 6 kusů, všechny české, pod\nsprávou ředitele spolku, horlivého p. Frant. Jandy, a\nkaždý kus byl potleskem přijat. Vybralo se 94 zlatých\n75 kr. r. č., čistý výnos na pohořelé v Nových\nDvořích obnášel 60 zlatých r. 0., což se sl. redakcí\n„Národních Listů\" odeslalo. Za týden na to se zúčast-\nnili údové zdejšího zpěv. spolku při velko-\nlepé národní slavnosti v Jaroměři. Poznamenat mu-\nsím, že popsání této produkcí v „Času\" iv „Národních\nListech\" velmi dobré bylo, ne tak v mladé „Orlici.44\nV prvních dvou listech byla všude učiněna zmínka i o\njednotlivém účastníku ve zpěvu, ku př. o jednom členu\naž z Tábora. Dle zprávy v „Orlici44 neúčinkoval prý ale\nžádný z Pardubic, ni z Chrudimi, ni z Přelouče atd., neb\nani zmínka o těch údech tam nestojí, a přece tito zpěváci\nvýdatně zpívali, neboť byli od pořádatelů zpěvu v Jaro-\nměři co sólisté určeni. Kdo píse, má psát úplně.\nUdové zpěv. spolku v Pardubicích jsou velmi po-\nvděčni velkolepé, dobročinné slavnosti v Jaroměři, neb se\nněčemu vzornému přiučili, a musím připomenout, aby\nkaždý zpěv. spolek z také zásady vycházel; neb poslyšte\nnaši národní slavnost v Pardubicích dne 4. srpna, a uji-\nšťuji, že byla tato v menším měřítku co v Jaroměři. Náš\nčinný zpěv. spolek uspořádal roztomilou pěveckou, hu-\ndební a taneční zábavu na „Vinici\" ku prospěchu dcery\nnárodu, Zdeňky Havlíčkovy. V 6 hodin počala\nzábava deklamací od Jiljiho Jahna, zvláště k té příle-\nžitosti básněnou, kterouž študující p. Zajíček rázně a\ncituplně přednes], načež 6 piéc zpíváno bylo od našeho\nzpěv. spolku s velkým potleskem, poslední kus „Vá-\nlečná\" z opery Rienci, s doprovázením hudby, musela\nbýt na všeobecnou žádost opakována, načež znamenitý,\nhodinu trvající ohňostroj následoval. Krásná naše pleť\nbyla již v sále shromážděna, as těmi se začalo české\nkolo ; český komandující čtverník, žertovný i zábavný\nstrašák, vážná sousedská, a jiné české tance bavily spo-\nlečnost až do bílého rána. Úprava zevnější byla dle Ja-\nroměře; vysoká tyčka s ohromnou slovanskou írikolorou\nbyla na površí vystavěna, oltářík pro sbírku schudló rodiny\nTýlový byl upraven, tribuna pro zpěváky byla venku vyvýšena\na skvostně okrášlena, na kteréž jsme podobizny našeho\nnesmrtelného Havlíčka, pak Palackého, Riegra, Klau-\ndyho spatřili, všude radostně vlály české korouhve —-\nzkrátka, byl to utěšený pohled, a celá zábava zajímající.\nVybralo se k dvoum stům zlatým; čistý výnos ob-\nnáší 104 zl. 44 kr. r. č.; na Týla se odeslalo, co pří-\nspěvek 9 zL 7,0 kr. r. č. Ku konci provolalo veškeré\nobecenstvo: „Sláva zpěváckému spolku Pardubi-\nckému!\" Jen několik slov ještě! Konečně Vám zvě-\nstuji tuto potěšitelnou zprávu, že dnes 7. srpna celé\nměstské zastupitelstvo až na jednoho na tom se usneslo:\n„Že má být na naší re alce ve všech předmětech\nčeské vyučování, němčina bude co obligátní předmět,\nale i tady bude se jí na základě mateřské řeči vyučo-\nvat,\" Dalo se to v Pardubicích očekávat!\nZ Podèbrad, 14. srpna. (Beseda.) Dne 11. t.\nm. odbývala se v méstě našem veřejná produkce zdejšího\nhudebního a zpěváckého spolku, která nás\nv mnohém ohledu mile dojala. Před několika ještě léty\nnemohl člověk v městě našem čtyry zpěváky sehnat, kteří\nby pravidelně a ochotně k ctverozpěvu se byli dostavili;\na sesli—li se, zazpívali sobě nějakou německou píseň, o\nčeských skladbách málo co věděli; ale nyní mají Podě-\nbradští hudební i zpěvá cký spolek, který se ochotně\nku zkouškám téhodně schází a v duchu ryze národním\npůsobí. Výše zmíněná produkce podala nám zjevný dů-\nkaz, že se vsiekni údové usilují seč síly jejich stačí, aby\nnejen požadavkům obecenstva vyhověli, ale i sami sebe\nvzdělali a zdokonalili. Hudební část sestávala z ouvertur\nk zpěvohrám „Němá z Portici\" a „Bílá Paní,44 které obě,\nač při slabém obsazení ku všeobecné spokojenosti prove-\ndeny byly. Mimo to hrál p, Bedřich Simák, majitel\nústavu pro piano v Praze, co host dvě skladby, z nichž\nzvláště „České Perle44 od Nápravníka četné obecenstvo\n%r\nvelmi rozehřály. Hra p. Simáka byla dokonalá, uhlazená,\npřednes velmi dojemný, a při „Hej Slované\" nadšený,\nnačež se mu zaslouženého potlesku a vyvolání dostalo.\nZe zpěvů předneseny byly: „Lovecká\" od Vorla, „Na\nPrahu44 od Veita, „Píseú při draní\" od Horáka,\n„Dům otcovský,\" čtverozpěv od Vogla, „Čarodějnice\"\nod Horáka a konečně Riegrova „Kovářská44 od Vogla.\nAž na Kovářskou byly všecky oslatní kusy čistě a bez-\núhonně provedeny, jak se to vůbec od spolku tak kra-\nťounký čas posud působícího očekávat může; při Kovář-\nské vadila vsak prvním tenorům z části unavenost, nej-\nvíce vsak náramné vedro, kterým i posluchači mnoho tr-\npěli. I při zpěvu dostalo se nám slyseti milého hosta p.\nFiedlera, který se pro operu připravuje; zpíval\n„Pražskou Bětulinku44 a „Když jsem já k vám cbodívá-\nval,\" a hlučný potlesk byl jeho odměnou. Nesmím též\nzapomenouti 11a deklamovánku : „Zrádcova smrt,\" překlad\nz polštiny od Koubka, kterou křečkovský učitel p. J e-\nzdínský velmi důstojně a dovedně přednesl. Po ukon\nčené té zábavě pozdrželi se ještě naši milí hosté v ho-\nstinci u Bernasa, kde se při veselém zpěvu národních\npísní celá společnost mile bavila, a našim výtečníkům a\nhajitelům práv národních při sněmu říšském nekonečně\n„Sláva\" provolávala. Dne 12. obdržel zpěvácký spolek\nnáš vyzvání od spolku Kolínského, Kutnohorského a Čá-\nslavského k poradě, která se dne 15. t. m.v Kutných\nHorách odbývati má k tomu účelu, aby tyto a jiné po-\nblízké spolky společný koncert uspořádaly. Jen dál, přá-\ntelé ; v spojení leží naše síla, naše blaho budoucí; v spo-\njení spočívá svornost národa, bez níž k velikým věcem do-\nspěli nikterak nelze.\n25 Podhradí u Jičína. Beseda dne 11. srpna\nzde ku prospěchu knihovny ve Veliši uspořádaná vypa-\ndla velmi dobře. Slyšeli jsme sbory „Pozdravení pěv-\ncovo44 od V. J. Veita, kadryllu od Hellera, „Kovář-\nskou\" od Vogla, „Staročeskou\" od Škraupa. Mimo\nto slyšeli jsme národní písně a deklamace „Já jsem\nČech\" od Rubše, „Slze vlastenek,\" „Vysloužilec44 a ko-\nnečně humoristické čtení. Sbory byly provedeny neúhonně\na dobře.\n25 Vel var. (Hudební akademie.) Dne 20. t.\nm. bude se u nás v sále páně Bubeníčkově, odbývati hu-\ndební akademie, jejížto čistý výnos pro Zdenku Ha-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4195, "texte": "vlíě kovu určen jest. Program je tento : 1. Ouver-\ntura na národní písně od Tittla. 2. „Obrana krá-\nsného pohlaví,\" deklamovánka od F. J. Rubeše, před-\nnese slečna Karolina baronka ze Spens-Booden. 3. a)\n„Pozdravení pěvcovo/1 sbor od V. H. Vei ta. b)\nValčík pro mužský sbor od K. Santnera. 4. „Na\nvýsosti hvězdy svítí,\" píseň od Fr. Pivody,\nzpívá sl. Karolina baronka ze Spens-Booden. 5.\n„Fantasie Brillantea pour Piano par Schad, před-\nnese sl. Emilie Schusterova. 6. Arie ze zpěvohry\n„Střelec kouzelník\" od Webra, s průvodem orkestru,\npřednese sl. Karolina baronka ze Spens-Booden.\n7. „Humoristické ctění\" od F. J. Rubeše, přednese\nKarel svobodný pán ze Spens-Booden. 8. „Airs\nB ohěmiens\" od Schulh oíf a , přednese sl. Emilie\nSchusterova. 9. a) „Kovářská,\" sbor, složil F.\nVogel. b) „Smíření,\" sbor od Dr. Fragyho. 10.\nOuvertura ke zpěvohře „Martha\" od Flotova.\n\n—l.\nBerlín. (Vypsání ceny.) Gustav Bock, dvorní\nobchodník v musikáliích v Berlíně, vypisuje k důstojnému\noslavení korunovací slavnosti J. M. krále\nViléma Pruského cenu 20 dukátů za nejlepší uznaný\nvítězoslavný neb slavnostní pochod ve velkém\nsymfonickém slohu buď pro orkestr neb pro\nkapelly pěších neb jízdeckých pluků. Bližší\npodmínky jsou tyto: Skladby buďtež zaslány kr. dvo rní-\nmu obchodnictví v musikáliích Ed. Bote a G. B očka\nv Berlíně nejdéle do 31. srpna. Na později zaslané\nskladby nebere se zřetele* 2. Pochod v partituře bez\njména skladatele musí opatřen býti heslem a za-\npečetěným psaním, v němž se jméno a adresa skla-\ndatele nachází. 3. Skladby budou odevzdány soudcům,\nkteří se později jmenovati budou. 4. Veřejné ozná-\nmení a provedení cenou poctěné skladby stane\nse v měsíci říjnu t. r.\n% Hudyšína v Lužici. Co nejdříve bude zde\nzalozen „Srbský (Lužický) zpěvácký spolek/4 pod názvem\n„Lumír/4 kterýž každý týden svou pořádnou schůzku od-\nbývá ti bude. Zdařilých sborů máme od Vlastimila pana\nKocora, za kteréž mu díky zavázáni jsme. Že spolek\nten k probuzení sebevědomí národního nemálo přispěje,\nto netřeba mnoho rozkládati. Velký letošní srbský zpě-\nvácký sjezd, bude, dá—li Bůh, opět v říjnu se odbývati.\nMezi jiným uslyšíme též „Nalěco/4 lyrický zpěv od zna-\nmenitého srbského básníka Seilerja, k němuž hudbu pan\nKocor složil. Vyznainenal-li se loňského roku odbývaný\nsjezd mezi všemi jemu předešlých, jsme té naděje, že le-\ntošní slavnější bude. Daj Bóh zbože! — Ještě musíme\nse zmínit o našem plodném a slavném skladateli Kocoru,\nučiteli v Ketlicích. Komponuje nyní oratorium: „Izraela\nzrudoba a posylnjenje/4 kteréhož oddíl první již dokončil.\nZnalci, kteří některé částky skladby té slyšeli, uznali je\nza výtečné. My pak přejem sobě, aby p. Kocor po ukon-\nčení toho díla je při nejbližší příležitosti u nás, v srb-\nském Budysíněj provozovali dal.\n\nPaříž. Zhotovitel nástrojů Bataille zhotoví pro\nkavárnu „Café du XIX. Siècle\" velký hrací stroj, jenž\nnejznámější ouvertury a hudební kusy hráti bude. Hrací\ntento stroj bude pohybován mašinou pomocí vzdušního tlaku.\nStátní ministr hrabě Walewski sdělil Pařížskému\nkonservatoriu, že znamenitý ředitel konservatoria, tato\nsláva francouzské hudby, tento ušlechtilý duch, tento roz-\ntomilý osmdesátník, jenž nikdy kmetem nebude a jehožto\nposlední mistrovské dílo, opera to „Čerkeska,44 je prací\nmladíka, že D. Fr. Auber (nar. v Caenu 26. ledna 1784)\nvelkodůstojníkem čestné legie jmen ován jest.\nMěstská rada v Tours věnovala 11a vystavení divadla v do-\ntčeném městě 700.000 franků. Kéž by Pražská měst-\nská rada tento krásný příklad následovala a\n11a národní divadlo takovou sumu podepsala !\nPetrohrad. Nová opera, jižto Verdi pro zdejší\ndivadlo píše, jmenuje se „Mocnost osudu.\" Látka vzata\njest z jednoho španělského dramatu. Verdi obdrží za\ntuto operu od ředitelství zdejšího divadla 80.000 franků\na zůstane mimo to majetníkem svého díla. —■ Ruské opeře\ndostane se dvou nových oper od tuzemských sklada-\ntelů a opery tyto jsou: „Natacha44 od Vileba a „Ju-\nd i ta\" od Alex. S ě ro va, jenž co duchaplný kritik chvalně\nznám jest.\nZáhřeb. Dne 11. t. m. uspořádal zde výtečný\nmaďarský houslista pan Reményi koncert ku prospěchu\njihoslovanské akademie. Hráif kusy na národní\nhorvátské a maďarské písně a zbudil svou výbornou\nhrou velké sensací.\n\nDur a moll."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "debut_caractere": 4882, "fin_caractere_exclue": 5283, "texte": "(Jan Kristof Vogel) Vogel složiv operu „Deinoschoon\"\npřivedl ji konečné v Paříži po mnohých těžkostech ke\nzkoušení. Francouzští hudebníci, jimž Vogel jen co notný piják\nznám byl, měli za to, že nedosáhne pražádného výsledku; však\nkdyž se ouvertura odehrala, volali všickni mistra s velkým ple-\nsáním. Vogel předstoupiv, promluvil k nim ; nPánové! rcete\nsami, může-li kdo co takového při vodě složití?\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "194", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "194", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.7.1.1", "titre_corps": "Opera. Jak jsme již v předešlém čísle oznámili,", "titre_sommaire": "Opera. Jak jsme již v předešlém čísle oznámili,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.6", "debut_caractere": 23, "fin_caractere_exclue": 5616, "texte": "Opera. Jak jsme již v předešlém čísle oznámili,\nzasluhuje ředitelství za předvedení dvou výborných zpěvaček\nsl. Trebelliové a paní Labordové ze strany obe-\ncenstva všeho uznání. Paní Labordová zpívavší 10.\nsrpna v zlomkách oper „Puritané\" (2. akt), „Linda\"\n(2. akt), „N áměsí čná\" (finále) a konečně dne 13. srpna\nv „Nevěstě Lammermoorské\" opustila naše město.\nNemůžeme-li též tvrdit, že tato slavná pěvkyně neměla\nmagnetu, by dům a kasu naplnila; dlužno přec tuto uměl-\nkyni do jasného světla postaviti. Že divadlo při jejím\nvystoupení nebylo naplněné, leží v jiných okolnostech,\njmenovitě v tom, že jsou nyní prázdniny, pak nesne-\nsitelné horko a konečně pohostinské hry mladé\nještě Trebelliové. Přednes paní Labordové je krásný a\npromyšlený, recitativy byly plny dramatické jasnosti, kan-\ntabile její vzletuplné a vroucí hra její okrouhlá, uhla-\nzená, shodující se s karaktérem, jenž podán býti měl,\npohyby její byly plny elegance a ušlechtilosti. Úchvatně\nkrásné bylo libovolné prodloužení fermaty ve línali\n„N á mě s í č n é,\" kdež paní Labordová na dvou čárkova-\nném a crescendujíe a decrescendujíc trik rát, pravím tři-\nkrát za sebou trilek tak stejnoměrný, čistě diatonický\na jistý provedla, jakýž jsme jen od Jenny Lindové sly-\nšeli. Paní Labordová má hlas svůj úplně v moci; provádí\nchromatické běhy s takovou čistotou a jasností, jak se\njen na dobře laděném klavíru přednesti dají. Chvalné\nzmínky v těchto představeních zasluhuje p. Krén. Druhý\nkapelník p. Tauwitz, jenž operu řídil, byl patrně rozpa-\nčitý. Dne 15. viděly jsme „Marii, dceru pluku,\" v nížto\nslečna z Ehrenbergů poprvé vystoupila. Ačkoliv partii\ntuto slušně provedla, přec scházela jí ráznost u výrazu a\ndostatečná síla hlasu a nemohla tak vyniknouti jako\ndruhdy Meyerová a Luccová. Nejvíce podařily se jí ly-\nrické stránky a zvláště líbila se arie „Sláva ti vlasti\nmá,\" jež se opěíovati musela. Výtečně si počínali p.\nKrén a Hassel, méně p. Nachbauer (Tonio), jehož disto-\nnování a nejistota známa jest. V sobotu dne 17. srpna\ndávala se k slavnosti narozenin J. M. císaře Frant. Jos.\nopera „Veselé ženy Windsorské\" od Nikolaie. Provedení\nbylo dosti zdařilé. Slečna z Ehrenbergů (paní Flu-\nthová) provedla svou úlohu neúhonně a podala důkazu o\nsvém pilném studování této partie; škoda jen, ze ji v po-\nspolných kusech téměř slyseti nebylo. Paní Procház-\nková (paní Reichová) vynikla svým hlučným a sympa-\nthetickým altem v partii této velice. Chvalné zmínky za-\nsluhuje p. Steinecke a p. Krén, kteřížto své duetto\ntak výtečně provedli, že je opakovati musili.\nStanovy „Besedy českých umělců\" jsou již\nvypracovány a budou v příštím sezení členům předloženy\na pak úřednímu potvrzení podány.\nAmerikánský doktor Potsdoll přivedl to\npo dlouhých zkouškách a po pracném a neustálém pře-\nmýšlení tak daleko, že obnoví tenory, bassy, soprá-\nny a bary tony v lidském ohlodku (Kehlkopf) dle li-\nbosti, a sice jednoduchou operací u vnitř. Operace tato\nje prý krátká, bez bolestí a nebezpečí a po 8 neb nej-\nvíce 14 dnech dostane se tomu, jenž se této operací po-\ndrobí, i tenkráte krásného hlasu, když druhdy v hrdle\nani jediného libozvukti neměl. Nevíme, jak dalece vynález\ntento pravdivý bnde; ovsem zmiňujeme se o něm proto,\nže by takovými operacemi naši zpěváci brzy své poža-\ndavky mírnili.\nPan Masner, jenž letos konservatorium Praž-\nské absolvoval, je engažován k orkestru do Varšavy.\n„Mernori di Lorenzo da Ponte\" (Pamětnosti\nLorenza da Ponte) je titul spisu anglického r. 1823\n1827 v Novém Yorku vydaného, jejž v německém pře-\nkladu Dr. Ed. Burkhardt u V. Optze v Gothě vydal. D a\nPonte, jehož život byl mnoho zmítaný, byl vroucí přítel\nV. A. Mozarta a jak mnohému známo, psal mu text k ope-\nrám „Figarova svatba\" a „Don Juan.\" Tyto pamět-\nnosti ze života jeho jsou zajisté i pro Čechy a zvláště\npro Prahu zajímavé a důležité; nebof da Ponte bydlel\nv Praze v P látej se, kdež psal Mozartovi text k opeře\n„Don Juan/' jejž česky v dvojím překladě máme.\nPan Jan Janák, ředitel hudby v lázních Gra-\nfenbergských, byl od vévody Meklenburg-Zvěřinského za\nvěnovaný mu „Směs z národních písní\" pochvalou\na peněžitou částkou vyznamenán.\nNový zpěvácký spolek bude co nevidět\nve Mšeně zaražen. Žádost o povolení je už zadána. 2 2\nlidů v se přihlásilo.\nStanovy zpěváckého spolku „Hlahol u\" jsou\naž na §. 21 a 25, které se změniti musejí, od vys. c. k.\nmístodržitelství stvrzeny. Podáváme je v hlavním listě\nproto, aby se dle nich tam, kde zpěvácké spolky\nziizovati chtějí, říditi mohly.\nKomité k vystavení českého národ-\nního divadla uzavřelo ve svém sezení od 13. srpna\nu vysokého c, k. místodržitelství žádati, aby §. 8. do-\ntčených spolkových statut, jímžto počet členku spolko-\nvých na 120 obmezen jest, nyní vyzdvižen byl. Pá-\nnům M. Bergrovi, Dr. Meyerovi a Ferd. Mikov-\ncovi bylo uloženo, by vyhovíce tomuto usnesení se ode-\nbrali k náměstkovi místodržitelově, což se i dne 15. srpna\nstalo a sice s nejlepším výsledkem. Den generálního\nshromáždění není ještě určen.\nShromáždění německých hudebních\numělců, které se v loni v Lipsku a letos ve Výmaru\nodbývalo, bude se na přes rok, jak usneseno bylo, vPra ze\nodbývati.\nJeho Osvícenost pan z Cla m-M ar ti-\nniců, říšský náš poslanec přijal dedikací zdařilé fantasie\nna české národní písně pod jmenem „Louče'ní\" od du-\nchaplného skladatele Ed. Nápravníka a zaslal mu\nnásledující list : „Na Vašnostin list ode dne 24. července\nneváhám odpověditi, že dedikací Vaší fantasie s tím věčší\nochotností a radostí přijímám, anto se zakládá na zvu-\ncích našich národních zpěvů, které každému vlastenci\nmilé, příjemné a drahé jsou. Se vší úctou Vašnostin\noddaný J. hrabě z Clam Martiniců.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "195", "page_fin": "196", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.7.2", "titre_corps": "(X+Y+Z.) Z Pardubic. (14. červenec. —", "titre_sommaire": "(X+Y+Z.) Z Pardubic. (14. červenec. —", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6485, "texte": "(X+Y+Z.) Z Pardubic. (14. červenec. —\nJaroměř a naše národní slavnost.) Dne 14. Li-\npna byl pro Pardubice veledůležitý den; uspořádali náš\nzpěv. spolek na blízké Kunětické Hoře pěveckou zá-\nbavu, ku kteréž velké množství mužského, zvláště krá-\nsného pohlaví se shromáždilo. V 5 hodin na odpoledne\npočala zábava, zpěv. spolek Pardubický přednášel\ndle rozdávající „Upomínky44 6 kusů, všechny české, pod\nsprávou ředitele spolku, horlivého p. Frant. Jandy, a\nkaždý kus byl potleskem přijat. Vybralo se 94 zlatých\n75 kr. r. č., čistý výnos na pohořelé v Nových\nDvořích obnášel 60 zlatých r. 0., což se sl. redakcí\n„Národních Listů\" odeslalo. Za týden na to se zúčast-\nnili údové zdejšího zpěv. spolku při velko-\nlepé národní slavnosti v Jaroměři. Poznamenat mu-\nsím, že popsání této produkcí v „Času\" iv „Národních\nListech\" velmi dobré bylo, ne tak v mladé „Orlici.44\nV prvních dvou listech byla všude učiněna zmínka i o\njednotlivém účastníku ve zpěvu, ku př. o jednom členu\naž z Tábora. Dle zprávy v „Orlici44 neúčinkoval prý ale\nžádný z Pardubic, ni z Chrudimi, ni z Přelouče atd., neb\nani zmínka o těch údech tam nestojí, a přece tito zpěváci\nvýdatně zpívali, neboť byli od pořádatelů zpěvu v Jaro-\nměři co sólisté určeni. Kdo píse, má psát úplně.\nUdové zpěv. spolku v Pardubicích jsou velmi po-\nvděčni velkolepé, dobročinné slavnosti v Jaroměři, neb se\nněčemu vzornému přiučili, a musím připomenout, aby\nkaždý zpěv. spolek z také zásady vycházel; neb poslyšte\nnaši národní slavnost v Pardubicích dne 4. srpna, a uji-\nšťuji, že byla tato v menším měřítku co v Jaroměři. Náš\nčinný zpěv. spolek uspořádal roztomilou pěveckou, hu-\ndební a taneční zábavu na „Vinici\" ku prospěchu dcery\nnárodu, Zdeňky Havlíčkovy. V 6 hodin počala\nzábava deklamací od Jiljiho Jahna, zvláště k té příle-\nžitosti básněnou, kterouž študující p. Zajíček rázně a\ncituplně přednes], načež 6 piéc zpíváno bylo od našeho\nzpěv. spolku s velkým potleskem, poslední kus „Vá-\nlečná\" z opery Rienci, s doprovázením hudby, musela\nbýt na všeobecnou žádost opakována, načež znamenitý,\nhodinu trvající ohňostroj následoval. Krásná naše pleť\nbyla již v sále shromážděna, as těmi se začalo české\nkolo ; český komandující čtverník, žertovný i zábavný\nstrašák, vážná sousedská, a jiné české tance bavily spo-\nlečnost až do bílého rána. Úprava zevnější byla dle Ja-\nroměře; vysoká tyčka s ohromnou slovanskou írikolorou\nbyla na površí vystavěna, oltářík pro sbírku schudló rodiny\nTýlový byl upraven, tribuna pro zpěváky byla venku vyvýšena\na skvostně okrášlena, na kteréž jsme podobizny našeho\nnesmrtelného Havlíčka, pak Palackého, Riegra, Klau-\ndyho spatřili, všude radostně vlály české korouhve —-\nzkrátka, byl to utěšený pohled, a celá zábava zajímající.\nVybralo se k dvoum stům zlatým; čistý výnos ob-\nnáší 104 zl. 44 kr. r. č.; na Týla se odeslalo, co pří-\nspěvek 9 zL 7,0 kr. r. č. Ku konci provolalo veškeré\nobecenstvo: „Sláva zpěváckému spolku Pardubi-\nckému!\" Jen několik slov ještě! Konečně Vám zvě-\nstuji tuto potěšitelnou zprávu, že dnes 7. srpna celé\nměstské zastupitelstvo až na jednoho na tom se usneslo:\n„Že má být na naší re alce ve všech předmětech\nčeské vyučování, němčina bude co obligátní předmět,\nale i tady bude se jí na základě mateřské řeči vyučo-\nvat,\" Dalo se to v Pardubicích očekávat!\nZ Podèbrad, 14. srpna. (Beseda.) Dne 11. t.\nm. odbývala se v méstě našem veřejná produkce zdejšího\nhudebního a zpěváckého spolku, která nás\nv mnohém ohledu mile dojala. Před několika ještě léty\nnemohl člověk v městě našem čtyry zpěváky sehnat, kteří\nby pravidelně a ochotně k ctverozpěvu se byli dostavili;\na sesli—li se, zazpívali sobě nějakou německou píseň, o\nčeských skladbách málo co věděli; ale nyní mají Podě-\nbradští hudební i zpěvá cký spolek, který se ochotně\nku zkouškám téhodně schází a v duchu ryze národním\npůsobí. Výše zmíněná produkce podala nám zjevný dů-\nkaz, že se vsiekni údové usilují seč síly jejich stačí, aby\nnejen požadavkům obecenstva vyhověli, ale i sami sebe\nvzdělali a zdokonalili. Hudební část sestávala z ouvertur\nk zpěvohrám „Němá z Portici\" a „Bílá Paní,44 které obě,\nač při slabém obsazení ku všeobecné spokojenosti prove-\ndeny byly. Mimo to hrál p, Bedřich Simák, majitel\nústavu pro piano v Praze, co host dvě skladby, z nichž\nzvláště „České Perle44 od Nápravníka četné obecenstvo\n%r\nvelmi rozehřály. Hra p. Simáka byla dokonalá, uhlazená,\npřednes velmi dojemný, a při „Hej Slované\" nadšený,\nnačež se mu zaslouženého potlesku a vyvolání dostalo.\nZe zpěvů předneseny byly: „Lovecká\" od Vorla, „Na\nPrahu44 od Veita, „Píseú při draní\" od Horáka,\n„Dům otcovský,\" čtverozpěv od Vogla, „Čarodějnice\"\nod Horáka a konečně Riegrova „Kovářská44 od Vogla.\nAž na Kovářskou byly všecky oslatní kusy čistě a bez-\núhonně provedeny, jak se to vůbec od spolku tak kra-\nťounký čas posud působícího očekávat může; při Kovář-\nské vadila vsak prvním tenorům z části unavenost, nej-\nvíce vsak náramné vedro, kterým i posluchači mnoho tr-\npěli. I při zpěvu dostalo se nám slyseti milého hosta p.\nFiedlera, který se pro operu připravuje; zpíval\n„Pražskou Bětulinku44 a „Když jsem já k vám cbodívá-\nval,\" a hlučný potlesk byl jeho odměnou. Nesmím též\nzapomenouti 11a deklamovánku : „Zrádcova smrt,\" překlad\nz polštiny od Koubka, kterou křečkovský učitel p. J e-\nzdínský velmi důstojně a dovedně přednesl. Po ukon\nčené té zábavě pozdrželi se ještě naši milí hosté v ho-\nstinci u Bernasa, kde se při veselém zpěvu národních\npísní celá společnost mile bavila, a našim výtečníkům a\nhajitelům práv národních při sněmu říšském nekonečně\n„Sláva\" provolávala. Dne 12. obdržel zpěvácký spolek\nnáš vyzvání od spolku Kolínského, Kutnohorského a Čá-\nslavského k poradě, která se dne 15. t. m.v Kutných\nHorách odbývati má k tomu účelu, aby tyto a jiné po-\nblízké spolky společný koncert uspořádaly. Jen dál, přá-\ntelé ; v spojení leží naše síla, naše blaho budoucí; v spo-\njení spočívá svornost národa, bez níž k velikým věcem do-\nspěli nikterak nelze.\n25 Podhradí u Jičína. Beseda dne 11. srpna\nzde ku prospěchu knihovny ve Veliši uspořádaná vypa-\ndla velmi dobře. Slyšeli jsme sbory „Pozdravení pěv-\ncovo44 od V. J. Veita, kadryllu od Hellera, „Kovář-\nskou\" od Vogla, „Staročeskou\" od Škraupa. Mimo\nto slyšeli jsme národní písně a deklamace „Já jsem\nČech\" od Rubše, „Slze vlastenek,\" „Vysloužilec44 a ko-\nnečně humoristické čtení. Sbory byly provedeny neúhonně\na dobře.\n25 Vel var. (Hudební akademie.) Dne 20. t.\nm. bude se u nás v sále páně Bubeníčkově, odbývati hu-\ndební akademie, jejížto čistý výnos pro Zdenku Ha-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 864, "texte": "vlíě kovu určen jest. Program je tento : 1. Ouver-\ntura na národní písně od Tittla. 2. „Obrana krá-\nsného pohlaví,\" deklamovánka od F. J. Rubeše, před-\nnese slečna Karolina baronka ze Spens-Booden. 3. a)\n„Pozdravení pěvcovo/1 sbor od V. H. Vei ta. b)\nValčík pro mužský sbor od K. Santnera. 4. „Na\nvýsosti hvězdy svítí,\" píseň od Fr. Pivody,\nzpívá sl. Karolina baronka ze Spens-Booden. 5.\n„Fantasie Brillantea pour Piano par Schad, před-\nnese sl. Emilie Schusterova. 6. Arie ze zpěvohry\n„Střelec kouzelník\" od Webra, s průvodem orkestru,\npřednese sl. Karolina baronka ze Spens-Booden.\n7. „Humoristické ctění\" od F. J. Rubeše, přednese\nKarel svobodný pán ze Spens-Booden. 8. „Airs\nB ohěmiens\" od Schulh oíf a , přednese sl. Emilie\nSchusterova. 9. a) „Kovářská,\" sbor, složil F.\nVogel. b) „Smíření,\" sbor od Dr. Fragyho. 10.\nOuvertura ke zpěvohře „Martha\" od Flotova."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.7.3", "titre_corps": "Berlín. (Vypsání ceny.) Gustav Bock, dvorní", "titre_sommaire": "Berlín. (Vypsání ceny.) Gustav Bock, dvorní", "signature_source": "—l", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "debut_caractere": 866, "fin_caractere_exclue": 2741, "texte": "—l.\nBerlín. (Vypsání ceny.) Gustav Bock, dvorní\nobchodník v musikáliích v Berlíně, vypisuje k důstojnému\noslavení korunovací slavnosti J. M. krále\nViléma Pruského cenu 20 dukátů za nejlepší uznaný\nvítězoslavný neb slavnostní pochod ve velkém\nsymfonickém slohu buď pro orkestr neb pro\nkapelly pěších neb jízdeckých pluků. Bližší\npodmínky jsou tyto: Skladby buďtež zaslány kr. dvo rní-\nmu obchodnictví v musikáliích Ed. Bote a G. B očka\nv Berlíně nejdéle do 31. srpna. Na později zaslané\nskladby nebere se zřetele* 2. Pochod v partituře bez\njména skladatele musí opatřen býti heslem a za-\npečetěným psaním, v němž se jméno a adresa skla-\ndatele nachází. 3. Skladby budou odevzdány soudcům,\nkteří se později jmenovati budou. 4. Veřejné ozná-\nmení a provedení cenou poctěné skladby stane\nse v měsíci říjnu t. r.\n% Hudyšína v Lužici. Co nejdříve bude zde\nzalozen „Srbský (Lužický) zpěvácký spolek/4 pod názvem\n„Lumír/4 kterýž každý týden svou pořádnou schůzku od-\nbývá ti bude. Zdařilých sborů máme od Vlastimila pana\nKocora, za kteréž mu díky zavázáni jsme. Že spolek\nten k probuzení sebevědomí národního nemálo přispěje,\nto netřeba mnoho rozkládati. Velký letošní srbský zpě-\nvácký sjezd, bude, dá—li Bůh, opět v říjnu se odbývati.\nMezi jiným uslyšíme též „Nalěco/4 lyrický zpěv od zna-\nmenitého srbského básníka Seilerja, k němuž hudbu pan\nKocor složil. Vyznainenal-li se loňského roku odbývaný\nsjezd mezi všemi jemu předešlých, jsme té naděje, že le-\ntošní slavnější bude. Daj Bóh zbože! — Ještě musíme\nse zmínit o našem plodném a slavném skladateli Kocoru,\nučiteli v Ketlicích. Komponuje nyní oratorium: „Izraela\nzrudoba a posylnjenje/4 kteréhož oddíl první již dokončil.\nZnalci, kteří některé částky skladby té slyšeli, uznali je\nza výtečné. My pak přejem sobě, aby p. Kocor po ukon-\nčení toho díla je při nejbližší příležitosti u nás, v srb-\nském Budysíněj provozovali dal."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.7.4", "titre_corps": "Paříž. Zhotovitel nástrojů Bataille zhotoví pro", "titre_sommaire": "Paříž. Zhotovitel nástrojů Bataille zhotoví pro", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "debut_caractere": 2743, "fin_caractere_exclue": 4182, "texte": "Paříž. Zhotovitel nástrojů Bataille zhotoví pro\nkavárnu „Café du XIX. Siècle\" velký hrací stroj, jenž\nnejznámější ouvertury a hudební kusy hráti bude. Hrací\ntento stroj bude pohybován mašinou pomocí vzdušního tlaku.\nStátní ministr hrabě Walewski sdělil Pařížskému\nkonservatoriu, že znamenitý ředitel konservatoria, tato\nsláva francouzské hudby, tento ušlechtilý duch, tento roz-\ntomilý osmdesátník, jenž nikdy kmetem nebude a jehožto\nposlední mistrovské dílo, opera to „Čerkeska,44 je prací\nmladíka, že D. Fr. Auber (nar. v Caenu 26. ledna 1784)\nvelkodůstojníkem čestné legie jmen ován jest.\nMěstská rada v Tours věnovala 11a vystavení divadla v do-\ntčeném městě 700.000 franků. Kéž by Pražská měst-\nská rada tento krásný příklad následovala a\n11a národní divadlo takovou sumu podepsala !\nPetrohrad. Nová opera, jižto Verdi pro zdejší\ndivadlo píše, jmenuje se „Mocnost osudu.\" Látka vzata\njest z jednoho španělského dramatu. Verdi obdrží za\ntuto operu od ředitelství zdejšího divadla 80.000 franků\na zůstane mimo to majetníkem svého díla. —■ Ruské opeře\ndostane se dvou nových oper od tuzemských sklada-\ntelů a opery tyto jsou: „Natacha44 od Vileba a „Ju-\nd i ta\" od Alex. S ě ro va, jenž co duchaplný kritik chvalně\nznám jest.\nZáhřeb. Dne 11. t. m. uspořádal zde výtečný\nmaďarský houslista pan Reményi koncert ku prospěchu\njihoslovanské akademie. Hráif kusy na národní\nhorvátské a maďarské písně a zbudil svou výbornou\nhrou velké sensací."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.7.5", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "debut_caractere": 4184, "fin_caractere_exclue": 4195, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.7.5.1", "titre_corps": "(Beethoven) Ludvík van Beethoven fantasoval již co", "titre_sommaire": "(Beethoven) Ludvík van Beethoven fantasoval již co", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "debut_caractere": 4197, "fin_caractere_exclue": 4880, "texte": "(Beethoven) Ludvík van Beethoven fantasoval již co\nhoch na piano, avšak ještě více na housle a zanášel se tím sa~\nmoten v pokoji s takou horlivostí, že často na potřeby životní\nzapomněl a že jej caslo matka k obědu neb k večeři volati\nmusela. Jednou spatřila při takové příležitosti u prostřed po-\nkoje pavouka, jenž se stropu vise, nad Beethovenem na housle\nhrajícím se vznášel. Nevolí a mrzutostí mrštila pavoukem na\nzem a zašlápla jej. Rozhorlen tím, hodil Beethoven matce hou-\nsle před nohy, rozšiápl je na kusy a nehrál nikdy více na tonrž\nnástroji. Tentýž pavouk byl jeho jediným posluchačem v jeho\nsamotě; Beetíioveu ho co Amíiou k sobě přivá biti uměl, a nyní\nbyl mu usmrcen."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.7.6", "titre_corps": "(Jan Kristof Vogel) Vogel složiv operu „Deinoschoon\"", "titre_sommaire": "(Jan Kristof Vogel) Vogel složiv operu „Deinoschoon\"", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "debut_caractere": 4882, "fin_caractere_exclue": 5283, "texte": "(Jan Kristof Vogel) Vogel složiv operu „Deinoschoon\"\npřivedl ji konečné v Paříži po mnohých těžkostech ke\nzkoušení. Francouzští hudebníci, jimž Vogel jen co notný piják\nznám byl, měli za to, že nedosáhne pražádného výsledku; však\nkdyž se ouvertura odehrala, volali všickni mistra s velkým ple-\nsáním. Vogel předstoupiv, promluvil k nim ; nPánové! rcete\nsami, může-li kdo co takového při vodě složití?\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1861-08-20-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1861-08-20_01#c016", "volume": "bmtnabd_1861-08-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "debut_caractere": 5285, "fin_caractere_exclue": 5654, "texte": "Listárna.\nSlavným zpěv. spolkům. Z nejnovějších\nnetištěných sborů můžete v kanceláři pro opisování\ndostat : Pochod „Vzhůru ku zpěvu\" od C. Vinaře 5\ndvojsbor na tatáž slova od Ed. Náprav nika; „Spo-\nlečná\" od Rasteliho (sbor). „Mlatecká\" od A.\nHniličky. Polský sbor „U nas inaczéj44 od Rudkow-\nskiego a Mazur (sbor) atd. Panu Ed. Nap. Přijeďte\n25. t. m.? máte zde psaní."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "189", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.1", "texte": "Sbor při výletu na zříceniny.\nFr. A. Lhotka.\nJak dnes tuto, druzi milí,\nveselý tvoříme kruh,\nrekovný nás obcházeli\nz hrobu zdá se Krokův duch.\nZbožně z hrdel našich plynou\nSvaté zvuky Vácslava,\nz Hradčan, ježto slýchávala\nšumná zniti Vltava.\nT\"' \" >\nPo schodech, po nichž stoupáme,\nberlou v chůzi síleni,\nzvonívalo vesele kdys\nocelové brnění.\nNa té baště, z níž zaznívá\ndo okolí teď náš zpěv,\nvycedil tu pro své syny\nděd náš svoji drahou krev.\nVůkol zdi, jež obcházíme,\nmnohý prasknul v prsou hrot,\nkdyž byl život v oběť kladl\ndrahý děd svůj za národ.\nZdržme proto patu v chůzi,\ndál nechť nejde smělý krok,\nznovu místa ta nechť světí\nslzí našich vnukův tok.\n\nKovářská.\nFr. Al. Lhotka.\nChutě hoši \\ výhně pruty\nkovadliny na tu hruď,\nradlice z nich buďte kuty,\nohnivý z nich éyp se trud.\nŘink, řink, řink, dost!\nTak se to patří,\notočte bratří,\npřemožen nechť tvrdý host.\nTaká pevnost patří muži,\nv boji takou má mít hrot,\nchutě na tu jeho kůži,\njisker z něho nuťme pot.\nŘink, řink, řink, dost !\nJak se to buší,\ntak se to sluší,\npodlehl by tvrdý host.\n'> • V-V i« i;.;';:,:.: • .',f\nChutě hoši z výhně pruty\nkovadliny na tu hrud,\nradlice z nich buďte kuty,\nohnivý z nich syp se trud.\nŘink, řink, řink, dost !\nV nedělní době\npak přihnern sobě,\nza své že vzal tvrdý host.\n\nBenedikt Žák\nŽivotopisný nástin.\n\n*).\nNásledky německého vyučování v nižších a vyš-\nších školách a vzdělávacích ústavech u Slovanů vůbec\nv\na u Cechů zvlášť jsou známé. Tyto neukázaly se ale\nnikde v takové rozsáhlosti, jako u našich umělců; ne-\n\n*) Žádáme co nejuctivěji velebné duchovenstvo v M i-\nr o vících, by laskavé nahlédlo do matriky od r. 1758 a\nnám udalo, jak se otec svrchu udaného umělce českého\npsal; zdaž Žák, Žiak, Cziak, Schack atd. a kterého dne\nse narodil, začež vděčnou se prokáže\nRedakce."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.2", "texte": "bot vidíme u nich jen bažení po cizotě, úplnou ne-\nznalost mateřského jazyka a pohřešujeme u nich\ntakřka vesměs národní sebevědomí. Nevíme, máme-li\nse zlobiti neb žasnouti nad tím, jak si naši umělcové\njména překrucovali, přeměňovali a tak zpotvořili, že\nčasto české jméno od cizího ani rozeznali nelze. Toho\ndůkazem je jméno našeho výtečného rodáka a umělce\nV\nBenedikta Záka, jehož stručný životopis zde podáváme.\nBenedikt Žák (v hudebních německých slovní-\nkách nalezli jsme ho pod jmenem Schack neb Cziak),\nnarodil se r. 1758 v Mirovicích v Čechách, kdež jeho\notec po 53 let místo učitelské zastával. Žák dobyl\nsi skvělého jména co herec, zpěvák a pilný komponi-\nsta, zvláště svými malými operami, operetkami a zpěvo-\nhrami, jakož i kostelními a jinými skladbami. Jeho prv-\nním učitelem jak ve školních věcech tak iv hudbě\nV\nbyl jeho otec; hlavně ve zpěvu přivedl to Zák časně\nk veliké hbitosti; v desátém roce věku svého zpíval\nskoro vše a prima vista, a jeho hlas byl nejčistší so-\nprán. Učiv se ještě rok generalbassu a hře na var-\nhany u sousedního varhaníka, přišel Žák r. 1769 co\nzpěvák k Jezuitům na Svatou horu.\nTam pobyl čtyry leta, vzdělávaje se dále v hudbě.\nNa to obdržel r. 1773 místo v Fražském dómu co zpě-\nvák. Dvě léta na to musil místo toto opustiti za pří-\nčinou proměny hlasu a učil se u kapelníka Laube. Nej-\nprvnější jeho skladby líbily se všem, zvláště serenády\na arie. Proto umínil si Zák, že se zcela odevzdá hu-\ndebnímu umění. Na konci roku 1775 navštívil své ro-\ndiče, kdež mu asi špatné vyhlídky před očima tanuly.\nNebo jenom na zdař Bůh odebral se zaopatřen nejpo-\ntřebnějším do vzdálené Vídně. Svou hudební znalostí\na obratností dosáhl toho, že byl přijat do semináře, a\nkdyž jednou zpěvák Jan z Friebertů jeho krásný tenor\nuslyšel, v nějž se jeho soprán proměnil, vyučoval Žáka\nv zpěvu dále. I tamnější universitní kapelník nabídnul\nse mu sám, že jej bude v kontrapunktu vyučovat.\nNáš talentní Žák užil této příležitosti se vší pilností a\ns největším přičiněním, by se úplně vzdělal, a přivedl\nto v krátce tak dalekp, že mu všech 40 seminaristů\npod dohlídku svěřeno bylo. Společně s těmito zařídil\ntaké jakýsi hudební akademický spolek, jehož po-\nslůchačem i sám Haydn byl. Toho času napsal také\npro klášter minoritů v Štýrském Hradci tři oratoria.\nPři tom studoval filosofii a umínil si pak studovat\nmedicínu. Obdržel ale r. 1780 místo u kapely knížete\nz Korolatů u Gross-Glogau, kde se po čtyry léta sklad-\nbami koncertů, zvláště pro dechové nástroje zanášel.\nTakovýchto hudebních skladeb napsal velmi mnoho. R.\n1784 oženil se tamtéž se zpěvačkou Weinholdovou.\nNešfastné náhody přinutili knížete, že kapelu svou roz-\npustil) a Žák beze všeho postavení byl přinucen hle-\ndati pro sebe a svou rodinu výživu opisováním not.\nTakovéto strastné živobytí vedl po dvě léta, až jej\nSchikaneder, přišed se svou společností divadelní do\nSolnohradu, co zpěváka a herce engažoval. Y úloze\nNardona v opeře „La Frascalana\" vystoupil Žák po-\nnejprv na jevišti s nejlepším výsledkem. Leopold Mo-\nzart i sám Michal Haydn vážili si ho velice, a jeho\njméno co zpěvák, herec a komponista stávalo se denně\nznamenitějším. Největší čásf operetek, které Schika-\nV\nneder básnil, uvedl Zák společně s Táubrem a Gerlem\nv hudbu. Mimo to uvedl ale také mnohé sáin v hud-\nbu, jako „Una cosa rara\" (druhý díl), „ďas Schlaraf-\nfenland,\" „Don Quixotte,\" „Kámen mudrců,\" Hloupí\nzahradníci,\" „Otázka a odpověď \" „čarovný buben,\"\n„Balon,\" „Vavřinec a Zuzanka,\" „Kuchař,\" „Zelnář\"\natd., všechny ovšem s německým textem.\nTyto skladby došly na mnoha místech té největší\npochvaly, jakož zvláště ive Vídni a Drážďanech. V Ře-\nzně, kam se teď společnost Schikanedrova odebrala,\nnapsal Zák mši a lilanije. R. 1788 byl co zpěvák\nk divadlu na Vídni povolán. Zde se vzdělával pod Maf-\nfolim a přivedl to tak daleko, že všeobecně německým\nMaffolim jmenován byl. Zde se náramně líbil. Zvláště\nchválili mimo pěkný zpěv, pravý jeho přednes a mi-\nmiku. Josef Haydn a Mozart byli jeho přátelé. Mo-\nzart napsal pro něho schválně partii „Tamtou* v kou-\nzelné flétně aač úlohu tuto 116 krát na Vídenském di-\nvadle hrál, byl přec vždy největším potleskem vy-\nznamenán. Nemoha se s direkci srovnati opustil Ví-\ndeň ; šel r. 1793 do Štýrského Hradce, kdež tři šfastná\nleta prožil. Sem jej došlo čestné pozvání za dvorního\nzpěváka do Mnichova. Velkým a ustavičným namáhá-\nním seslábly jeho prsa a hlas utrpěl velmi. Žák šel\nproto r. 1805 na odpočinutí a věnoval se výhradně\nkomponování. Psal hlavaě mnoho několik re-\nkviem, graduale a offertoria, jakož i smuteční kan-\ntáty a množství trbj- a ctverohlasových písní,\nmentací atd. Žák zemřel r. 1816. Po jeho smrti\nbyly mnohé jeho skladby teprve od jiných do tisku\nodevzdány.\n\nM. A. Hrubý.\n\nStanovy zpĕváckého spolku „Hlahol\" v Praze.\n§. 1.\nZpěvácký spolek v Praze\njmenuje se „Hlahol\" a zanáší se pěstováním mužského\nčtverozpěvu, jakož i sborového i solového zpěvu.\n§. 2.\nÚčelu toho domáhá se spolek:\n1. cvičením ve zpěvu,\n2. zábavami zpěváckýrai,"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.3", "texte": "3. veřejnými koncerty,\n4. výlety zpěváckými,\n5. pěstováním zpěvu církevního při zvláštních\nslavnostech,\n6. vypisováním cen na českoslovanské čtvero-\nzpěvy a sbory, a\n7. pěstováním vzájemnosti mezi zpěváckými spolky\nčeskoslovanskýrni, totiž účastenstvím v hudebních slav-\nnostech i podporováním uměleckých snah jejich, a vzbu-\nzováním jednotného vědomí všech spolkův.\n§. 3.\nSpolek skládá se:\nt. z výkonných,\n2. ze zakládajících,\n3.z přispívajících a\n4.z čestných údův.\n§. 4.\nDo spolku přijímá se:\n1. Za úda výkonného, kdož osvědčí hudební\nvzdělání alespoň takové, by mohl ve sboru účinkovati,\nu vstupu svém 1 zl. r. č. vkladného zapraví, a k mě-\nsíčnímu příspěvku 20 kr. r. č. do pokladnice spolkové,\njakož i k šetření stanov se zaváže.\n2. Za úda zakládajícího, kdož u vstupu\nsvém 10 zl. r. č. vkladného zapraví a k ročnímu pří-\nspěvku 5 zl. r. č. do spolkové pokladnice jak i k še-\ntřeni stanov se zaváže.\n3. Za úda přispívajícího, kdož 5 zl. r. č.\nvkladného zapraví a k ročnímu příspěvku 5 zl. r. č.\njakož i k šetření stanov se zaváže.\n4. Za čestné údy volí výkonní údové osoby,\nkterýmž za podstatné zásluhy o spolek neb vůbec za\nšlechetné působení dík a úctu svou projeviti chtějí.\n§. 5.\nO zpüsobĕ, jakým se údově přijímají.\n1. Kdokoli co výkonný vstoupiti hodlá, hlasiž se\nu ředitele, kdež i svou způsobilost ke zpěvu osvědčí.\nV\nŘeditel ho navrhne spolku, jenž v měsíčné schůzce\nrozhoduje, má-li přijat býti čili nic.\nVýsledek hlasování se mu písemně oznámí.\nSkutečný vstup do spolku stane se pak vlastno-\nručním zápisem do knihy spolkové.\n2. Kdokoli zakládajícím neb přispívajícím údem\nse státi chce, o.znamiž úmysl svůj písemně neb ústně\npředsedou anebo místopředsedovi.\n3. Čestné údy navrhuje výbor, a výkonní údové\nje volí většinou hlasu v měsíční schůzce.\n§. 6.\nPřipiš o přijmutí\nse i hned dodává údům zakládajícím a přispívajícím.\nÚdové výkonní dostávají diplom teprv za rok po\nsvém vstoupení. Mimo to dostane každý úd vstupní\nlístek ku produkcím spolkovým na své jméno\na pro svou osobu.\nPři produkcí k dobročinnému účelu nemají lístky\ntyto v rukou zakládajících, přispívajících a čestných\núdův platnosti.\n§. 7.\nPráva údův.\nA) Každý výkonný úd má právo\n1. hlasovat ve všech záležitostech spolkových;\n2. činit návrhy, avšak jen písemně v knize přání\ns vlastnoručním podpisem;\n3. podíl míti ve všech zábavách spolkových;\n4. nahlédat dle libosti do spolkových kněh a pí-\nsemností ;\n5. uvádět údy jiných spolků zpěváckých do cvi-\nčení.\nB) Každý zakládající neb přispívající úd má právo\n1. podílu míli ve všech zábavách spolkových, vy-\njmouc případy v §. 6 vytknuté;\n2. uvádět osoby v Praze neusedlé do těchto zá-\nbav jakožto hosty ;\n3. nahlédat dle libosti do spolkových kněh a pí-\nsemností ;\n4. podávat písemně návrhy předsedovi;\n5. konečně může kromě svého lístku vzíti zaklá-\ndající úd tři vstupenky ; přispívající dvě na zábavy\nspolkové.\nC) Každý óestný úd\nmá právo volného přístupu do všech zábav, vyjmouc\npřípady v g. 6. vytknuté.\n[Pokračování.)\n\nPianní ústavy v Praze.\nOd V. G.\n(Pokračování.)\nJosef Jiránek.\nDne 24. a 25. července odbývaly se zkoušky cho-\nvanců pana Josefa Jiránka na žofínském ostrovu.\nProhlednuvše německý program k této zkoušce, byli"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.4", "texte": "jsme nad míru překvapeni avšak nikoliv mile, ný-\nbrž nepříjemně. Program obsahoval 41 čísel, a z těchto\n41 skladeb byla (slyšte!) jedná jediná od slovanského\nskladatele. Byl to Schulhoffův velký pochod. Těch\nostatních 40 čísel tvořily z největší části, vyjma něko-\nlik klassiků staré a nové školy, skladby Vossovy, Go-\nriovy a jejich kollegů. Počínání toto dá se takto vy-\nsvětlit. Buďto nemá p. Jiránek vytříbený vkus, aby\nbyl sto sestaviti program, který by také obecenstvo\nuspokojil, anebo je příliš pohodlný, než aby nové kusy\nse žáky studoval. Dozvídáme se ostatně také, že tento\nústav letos s mnohem menším účastenstvím se po-\ntkává. Příčina toho leží na bíledni. Že obecenstvo\nmá zachovalý dobrý vkus, a že si raději přeje skladby\nnašich výtečníků, něž fabrikantské práce Vossovy a\nGoriovy, o tom se mohl pan ředitel přesvědčiti, když\np. Alfred Hasenóhrlnadzmíněnou Sskladbu\nbyl přednesl. Potkalaf se s tak nekončícím potleskem,\nže ji pan H. opakovati musel. Ano i žáci sami osvě-\ndčili lepší vkus, než jejich p. ředitel sám. Soudíme tu\ndle přísloví „ex ungue leonem.\" Slečna Ottilie Mo-\nkrísová hrála velkou fantasii na nápěvy z „Proroka\"\nod L. Mayera. Mimochodem řečeno, je to jedna ze\nzáslužnějších prací tohoto až příliš plodného skladatele;\na slečna dosáhnuvši nesmírné pochvaly, přidala, nemý-\nlíme-li se, Piv o davu transkripci na národní „\nko, mě dítě.\" Proč asi neopakovala tu skladbu, za\nkterou pochvaly došla, anebo proč nepřidala nějakou jí\npodobnou grande fantasii ? Jest věru jednou již čas,\naby jsme světu dokázali, že staré přísloví „nemo pro-\npheta in patria\" opravdu u nás již zastaralo, že si svých\nslavných mužů na každém poli krásných umění vážili\numíme, a že jim není více zapotřebí, aby vážnosti té\nv cizozemsku si vyhledávali, nenaleznuvše jí ve své\notčinč. Ostatně osvědčili žáci v celku dosti vyvinu-\ntou sběhlost a techniku, zejména sl. O.\nv V\nZ. Seberova, M. Stickova a pp. A. Hasenóhrl a G.\nPereles. O pojmutí a vniknuti do ducha skladeb ne-\nmůžeme tu mluviti, nebof úplné pojmulí klassického díla\nnemůže se od chovanců v ústavech ještě požadovati, a\nostatní provozované skladby, vyjmouc jich jen velmi\n\\\nmálo, nepřipouštějí pražádného pojmutí. Ze pan Jirá-\nnek dal na vstupní lístek také češtinu vytisknoutí, kdežto\nprogram co do zevnější i vnitřní povahy úplně ráz „ně-\nmecký\" zachovával, to bude snad pouhá ironie nebo\nňáký „freišpás\" p. Jiránkův.\nČeněk Miko.\nv\nTaké pan Čeněk Miko, jenž letos teprv svůj ústav\npianní zařídil, byv dříve po mnohá léta učitelem v p.\nMaydlově ústavu, odbýval sesvými žáky celoroční zkoušky\ndne 27.a 28. Lipna v michalské ulici č. 432—1. Po-\nvážíme-li, že ústav tento letos první rok svého trvání\nčítá, musíme se nad výsledkem těchto zkoušek nad míru\nudiviti. Nic nezdařilého se nám nepředvedlo. Nejen se-\nstavení programu bylo v celku velmi slušné, což zvláště\nobtížné jest, když se má sestaviti pro slabší síly, ale také\nprovedení bylo naskrze velmi zdařilé, částečně i vý-\nborné. Ano výborně na př. přednesl p. Alois Rohlík\nz paměti Nápravníkovy drahocenné: „Perly české.\"\nMusíme upřímně vyznati, že jsme je tak zdařile pro-\nvésti ještě v žádném ústavu neslyšeli jako v tomto.\nHlavní příčina už leží v tom, že všude provedeny byly\nod děvčat. Skladba ta však požaduje ohromnou sílu\nv úhozu, nad kterouž p. Rohlík úplně vládne, jakáž se\nv té míře ale nemůže od děvčete požadovati, jako od\nmužského. Právě před tímto číslem hrála sl. B.\ngerlandová Schulhoffovu známou kapřici „Airs bo-\nhěmes,\" tohoto známého koníčka všech pianistů a zvláště\npianistek, také velmi správně as patřičným výrazem.\nTu měli jsme příležitost Nápravníkovu s Schulhof-\nfovou fantasií porovnati a se přesvědčiti, že p. kritik\nv Daliboru úplně pravdu měl, pravě, že „Nápravníkova\nfantasie nad Schulhoffovou skladbou op. 10 stojí.\" Mimo\ntyto dva žáky vynikly správným provedením těžkých\nsvých úloh nejvíce sl. M. Form, která nás také\nco velmi nadějná a nadaná zpěvkyně překvapila, pak\nsl. K. Elsenvangerova, sl. Ad. Polákova a m. j.\nZ pospolných kusů hrála se také na 4 piana mezi ji-i\nnými St, Moniuszkova krásná ouvertura k „\nTaké jsme v této zkoušce uslyšeli dvě zpěvkyně,\nsl. Annu Hřebíková a sl. M. Formánkovu. První\nzpívala Pivodovu: „Oumysl české děvy\" a národní\n„Pod dubem,\" druhá slečna zapěla dvě české písně\nod Reichla a od Škraupa. Zvláště sl. M. Formán-\nkova osvědčila krásný zvučný hlas (soprán) a dobrou\nškolu. Při některých skladbách spoluúčinkovali také\nčelista p. Brichla a houslista p. Weber. Vstupní lístky\na programy byly české a německé. Přejeme tomuto\nústavu hojného účastenství, kterého opravdu zasluhuje.\n(Pokračování.)\n\nSebastian Bach a jeho syn.\nNovela.\n(P okr a čo vání.)\nKrálovna se lehce začervenala. „Když jsem před\nrokem v Hamburku byla, slyšela jsem jednou v kostele\nstarého Reinken-a na varhany chorál hráti. Ten mne\ntak dojal, že se na účinek, jakýž na mě měl, dnes tak"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.5", "texte": "pamatuju, jako kdybych ho byla včera hráti slyšela.\nNemýlím-li se, začala píseň : „U vodotoků Babylona.\"\nUslyšev to, zdál se Bach zachvěti a svaté pohnutí\nzmocnilo se ho.\n„Ano, Vaše Milosti, znám ji. Ačkoli ani hoden\nnejsem, starému Reinkenovi řemínky u střevíců rozvá-\nzali, přece Vaší Milosti srdečně děkuju, že mne za\nhodna považuje, po něm to zahráli. S pomocí Boží se\no to pokusím.\"\nPřistoupil ku klavíru, ne shrben více jako starý\nvarhaník z Výmaru alebrž jako Uriel, zpívající .slávu\nbožskou. Rychle hodil Marchandovu píseň z klavíru\nna zem, zavřel pulpit a posadil se.\nPohled svůj zdvihl nahoru a pří hlubokém slav-\nném tichu započal vznešený a vážný chorál.\n„U vodotoků Babylona sedí zapuzené dítky páně,\nSlzíce nad bídou svojí\" atd.\nUkončil. Žádný potlesk, žádná pochvala ho\nneodměnila.\nJakási bázeň zmocnila se každého v společnosti\na v srdci mnohého přítomného hnulo se jakési zvláštní,\nnevýslovné něco, které mnohý z těch lidí dnes ponej-\nprv pocítil.\nKrálovna, Kolovratová a Konigsmarková vzlýkaly\nhlasitě a král byl jako mrtvicí raněn.\nYolumier stál u vchodu do sloupové síně se se-\npnutýma rukama, maje plamenný, vděčně ozářený po-\nhled na Bacha upřen, jenž potichounku vstanu v, na\nstranu vstoupil.\n„Ten člověk má ďábelskou obratnost,\" zvolal ko-\nnečně král. „Takového jsem ještě jak živ nic neslyšel.\"\n„Vstupte k Jeho Milosti,\" zašeptal mu generál\nKlenzel. Bach pokročil o několik kroků blíže ku králi.\n„U sta hromů; odkuď pak to máte, Bachu?\" tá-\nzal se August.\n„Od téhož dárce všeho dobrého, jenž Vaší Milosti\nkorunu daroval, od Boha; protož to chci také jen\nk chvále Boží vynaložiti,\" odvece Bach a podivně trpký\ntah uhostil se okolo jeho úst.\nTu přistoupil kurprinc August k němu, a ucho-\npiv se jeho ruky, vřele mu ní potřásl.\n„Vezměte to na památku ode mne\" a nastrčil\nmu drahocenný samotníček na prst.\n„Děkuju královská Milosti za tuto velkou přízeň.\nVěčně budu pamětliv této hodiny. Bůh račiž zachovati\nVaši Výsost dlouho a dejž Vám blažené dny.\"\n„Až jednou budete mít zapotřebí něco velkého,\nvzpomeňte mne na tuto hodinu,\" zašeptal mu kurprinc\na kynuv hlavou, odešel.\nKrál August vstal a podal královně ruku. Fle-\nming, jenž přípravy již k tomu učinil, že dvůr u něho\nvečeřeti bude, vstoupil ostýchavě ke králi.\n„Flemingu! podruhé dejte si s Francouzy lépe na\npozor. Ode dneška chci v Drážďanech mimo něme-\nckou toliko jen ještě italskou hudbu. Bachu, Vám\nděkuju ještě jednou za to vyražení, které jste mi spů-\nsobil, dejte se častěji u nás v Drážďanech viděti. Než\nodjedete, pošlu ještě Vitzthuma k Vám.\"\nKrál chtěl odejiti, tu uchopila se ještě královna\nBachovy ruky, řkouc: „Zde Vám nechci děkovati, ale\nchcete-li zejtra ke mně přijití, mám památku pro Vás,\ntu vezměte své milé ženě s sebou domů. Nezapomeňte\ntaké Miroslava s sebou přivéstí.\"\nBach se poklonil. Král s královnou kráčeli dále\na chtěli právě sál opustili, když August, ještě jednou\nse ohlednuv, hraběnku Denhofovou oslovil*\n„Ještě bych byl něco zapomněl. Milá hraběnko,\nzdáte se býti po nějaký čas již velmi schvácena* Jděte\nna venek asi na rok, to Vám jistě bude prospěšné.\nPošlu Vás do velmi zdravé krajiny.\" Dořeknuv to, po-\nklonil se král a celý dvůr sál opustil.\nHraběnka Denhofová klesla mdle do náručí své\nmatky. Malý chechtot ozval se na to z řady přítom-\nných. Tu chtěla se vzchopili a vstoupila jako o ochranu\nprosíc k svému příteli Flemingu. Ten se však chladně\npoklonil a obrátil se k ní zády. Denhofová opustila\ndruhého dne na to Drážďany na vždy.\nDruhého dne na to chodil Sebastian Bach nepo-\nkojně sem a tam po pokoji. Miroslav seděl u klavíru,\naniž by si troufal klávesů se dotknouti. Volumier dí-\nval se na svého přítele nejistým okem.\n„Hahaha ! Tedy tak daleko jsem to přivedl, že\nmi Váš král5 jenž nemáiem by byl toho francouzského\ndarebáka engažoval, přece povolil v tom, že ďábelskou\nobratnost' mám ! O to jest ta spropadená virtuos-\nnosť, Volumiere, ta vždy vítězí. Kdo umí hodné větro-\nskoky na tomto truhlíku dělali a jako provazolezec\nz jedné strůny na druhou skákali, ten jest Vaším mužem.\"\n(Dokončení.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.6", "texte": "Feuilleton.\n\nZ Prahy.\n\nOpera. Jak jsme již v předešlém čísle oznámili,\nzasluhuje ředitelství za předvedení dvou výborných zpěvaček\nsl. Trebelliové a paní Labordové ze strany obe-\ncenstva všeho uznání. Paní Labordová zpívavší 10.\nsrpna v zlomkách oper „Puritané\" (2. akt), „Linda\"\n(2. akt), „N áměsí čná\" (finále) a konečně dne 13. srpna\nv „Nevěstě Lammermoorské\" opustila naše město.\nNemůžeme-li též tvrdit, že tato slavná pěvkyně neměla\nmagnetu, by dům a kasu naplnila; dlužno přec tuto uměl-\nkyni do jasného světla postaviti. Že divadlo při jejím\nvystoupení nebylo naplněné, leží v jiných okolnostech,\njmenovitě v tom, že jsou nyní prázdniny, pak nesne-\nsitelné horko a konečně pohostinské hry mladé\nještě Trebelliové. Přednes paní Labordové je krásný a\npromyšlený, recitativy byly plny dramatické jasnosti, kan-\ntabile její vzletuplné a vroucí hra její okrouhlá, uhla-\nzená, shodující se s karaktérem, jenž podán býti měl,\npohyby její byly plny elegance a ušlechtilosti. Úchvatně\nkrásné bylo libovolné prodloužení fermaty ve línali\n„N á mě s í č n é,\" kdež paní Labordová na dvou čárkova-\nném a crescendujíe a decrescendujíc trik rát, pravím tři-\nkrát za sebou trilek tak stejnoměrný, čistě diatonický\na jistý provedla, jakýž jsme jen od Jenny Lindové sly-\nšeli. Paní Labordová má hlas svůj úplně v moci; provádí\nchromatické běhy s takovou čistotou a jasností, jak se\njen na dobře laděném klavíru přednesti dají. Chvalné\nzmínky v těchto představeních zasluhuje p. Krén. Druhý\nkapelník p. Tauwitz, jenž operu řídil, byl patrně rozpa-\nčitý. Dne 15. viděly jsme „Marii, dceru pluku,\" v nížto\nslečna z Ehrenbergů poprvé vystoupila. Ačkoliv partii\ntuto slušně provedla, přec scházela jí ráznost u výrazu a\ndostatečná síla hlasu a nemohla tak vyniknouti jako\ndruhdy Meyerová a Luccová. Nejvíce podařily se jí ly-\nrické stránky a zvláště líbila se arie „Sláva ti vlasti\nmá,\" jež se opěíovati musela. Výtečně si počínali p.\nKrén a Hassel, méně p. Nachbauer (Tonio), jehož disto-\nnování a nejistota známa jest. V sobotu dne 17. srpna\ndávala se k slavnosti narozenin J. M. císaře Frant. Jos.\nopera „Veselé ženy Windsorské\" od Nikolaie. Provedení\nbylo dosti zdařilé. Slečna z Ehrenbergů (paní Flu-\nthová) provedla svou úlohu neúhonně a podala důkazu o\nsvém pilném studování této partie; škoda jen, ze ji v po-\nspolných kusech téměř slyseti nebylo. Paní Procház-\nková (paní Reichová) vynikla svým hlučným a sympa-\nthetickým altem v partii této velice. Chvalné zmínky za-\nsluhuje p. Steinecke a p. Krén, kteřížto své duetto\ntak výtečně provedli, že je opakovati musili.\nStanovy „Besedy českých umělců\" jsou již\nvypracovány a budou v příštím sezení členům předloženy\na pak úřednímu potvrzení podány.\nAmerikánský doktor Potsdoll přivedl to\npo dlouhých zkouškách a po pracném a neustálém pře-\nmýšlení tak daleko, že obnoví tenory, bassy, soprá-\nny a bary tony v lidském ohlodku (Kehlkopf) dle li-\nbosti, a sice jednoduchou operací u vnitř. Operace tato\nje prý krátká, bez bolestí a nebezpečí a po 8 neb nej-\nvíce 14 dnech dostane se tomu, jenž se této operací po-\ndrobí, i tenkráte krásného hlasu, když druhdy v hrdle\nani jediného libozvukti neměl. Nevíme, jak dalece vynález\ntento pravdivý bnde; ovsem zmiňujeme se o něm proto,\nže by takovými operacemi naši zpěváci brzy své poža-\ndavky mírnili.\nPan Masner, jenž letos konservatorium Praž-\nské absolvoval, je engažován k orkestru do Varšavy.\n„Mernori di Lorenzo da Ponte\" (Pamětnosti\nLorenza da Ponte) je titul spisu anglického r. 1823\n1827 v Novém Yorku vydaného, jejž v německém pře-\nkladu Dr. Ed. Burkhardt u V. Optze v Gothě vydal. D a\nPonte, jehož život byl mnoho zmítaný, byl vroucí přítel\nV. A. Mozarta a jak mnohému známo, psal mu text k ope-\nrám „Figarova svatba\" a „Don Juan.\" Tyto pamět-\nnosti ze života jeho jsou zajisté i pro Čechy a zvláště\npro Prahu zajímavé a důležité; nebof da Ponte bydlel\nv Praze v P látej se, kdež psal Mozartovi text k opeře\n„Don Juan/' jejž česky v dvojím překladě máme.\nPan Jan Janák, ředitel hudby v lázních Gra-\nfenbergských, byl od vévody Meklenburg-Zvěřinského za\nvěnovaný mu „Směs z národních písní\" pochvalou\na peněžitou částkou vyznamenán.\nNový zpěvácký spolek bude co nevidět\nve Mšeně zaražen. Žádost o povolení je už zadána. 2 2\nlidů v se přihlásilo.\nStanovy zpěváckého spolku „Hlahol u\" jsou\naž na §. 21 a 25, které se změniti musejí, od vys. c. k.\nmístodržitelství stvrzeny. Podáváme je v hlavním listě\nproto, aby se dle nich tam, kde zpěvácké spolky\nziizovati chtějí, říditi mohly.\nKomité k vystavení českého národ-\nního divadla uzavřelo ve svém sezení od 13. srpna\nu vysokého c, k. místodržitelství žádati, aby §. 8. do-\ntčených spolkových statut, jímžto počet členku spolko-\nvých na 120 obmezen jest, nyní vyzdvižen byl. Pá-\nnům M. Bergrovi, Dr. Meyerovi a Ferd. Mikov-\ncovi bylo uloženo, by vyhovíce tomuto usnesení se ode-\nbrali k náměstkovi místodržitelově, což se i dne 15. srpna\nstalo a sice s nejlepším výsledkem. Den generálního\nshromáždění není ještě určen.\nShromáždění německých hudebních\numělců, které se v loni v Lipsku a letos ve Výmaru\nodbývalo, bude se na přes rok, jak usneseno bylo, vPra ze\nodbývati.\nJeho Osvícenost pan z Cla m-M ar ti-\nniců, říšský náš poslanec přijal dedikací zdařilé fantasie\nna české národní písně pod jmenem „Louče'ní\" od du-\nchaplného skladatele Ed. Nápravníka a zaslal mu\nnásledující list : „Na Vašnostin list ode dne 24. července\nneváhám odpověditi, že dedikací Vaší fantasie s tím věčší\nochotností a radostí přijímám, anto se zakládá na zvu-\ncích našich národních zpěvů, které každému vlastenci\nmilé, příjemné a drahé jsou. Se vší úctou Vašnostin\noddaný J. hrabě z Clam Martiniců.\""}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.7", "texte": "(X+Y+Z.) Z Pardubic. (14. červenec. —\nJaroměř a naše národní slavnost.) Dne 14. Li-\npna byl pro Pardubice veledůležitý den; uspořádali náš\nzpěv. spolek na blízké Kunětické Hoře pěveckou zá-\nbavu, ku kteréž velké množství mužského, zvláště krá-\nsného pohlaví se shromáždilo. V 5 hodin na odpoledne\npočala zábava, zpěv. spolek Pardubický přednášel\ndle rozdávající „Upomínky44 6 kusů, všechny české, pod\nsprávou ředitele spolku, horlivého p. Frant. Jandy, a\nkaždý kus byl potleskem přijat. Vybralo se 94 zlatých\n75 kr. r. č., čistý výnos na pohořelé v Nových\nDvořích obnášel 60 zlatých r. 0., což se sl. redakcí\n„Národních Listů\" odeslalo. Za týden na to se zúčast-\nnili údové zdejšího zpěv. spolku při velko-\nlepé národní slavnosti v Jaroměři. Poznamenat mu-\nsím, že popsání této produkcí v „Času\" iv „Národních\nListech\" velmi dobré bylo, ne tak v mladé „Orlici.44\nV prvních dvou listech byla všude učiněna zmínka i o\njednotlivém účastníku ve zpěvu, ku př. o jednom členu\naž z Tábora. Dle zprávy v „Orlici44 neúčinkoval prý ale\nžádný z Pardubic, ni z Chrudimi, ni z Přelouče atd., neb\nani zmínka o těch údech tam nestojí, a přece tito zpěváci\nvýdatně zpívali, neboť byli od pořádatelů zpěvu v Jaro-\nměři co sólisté určeni. Kdo píse, má psát úplně.\nUdové zpěv. spolku v Pardubicích jsou velmi po-\nvděčni velkolepé, dobročinné slavnosti v Jaroměři, neb se\nněčemu vzornému přiučili, a musím připomenout, aby\nkaždý zpěv. spolek z také zásady vycházel; neb poslyšte\nnaši národní slavnost v Pardubicích dne 4. srpna, a uji-\nšťuji, že byla tato v menším měřítku co v Jaroměři. Náš\nčinný zpěv. spolek uspořádal roztomilou pěveckou, hu-\ndební a taneční zábavu na „Vinici\" ku prospěchu dcery\nnárodu, Zdeňky Havlíčkovy. V 6 hodin počala\nzábava deklamací od Jiljiho Jahna, zvláště k té příle-\nžitosti básněnou, kterouž študující p. Zajíček rázně a\ncituplně přednes], načež 6 piéc zpíváno bylo od našeho\nzpěv. spolku s velkým potleskem, poslední kus „Vá-\nlečná\" z opery Rienci, s doprovázením hudby, musela\nbýt na všeobecnou žádost opakována, načež znamenitý,\nhodinu trvající ohňostroj následoval. Krásná naše pleť\nbyla již v sále shromážděna, as těmi se začalo české\nkolo ; český komandující čtverník, žertovný i zábavný\nstrašák, vážná sousedská, a jiné české tance bavily spo-\nlečnost až do bílého rána. Úprava zevnější byla dle Ja-\nroměře; vysoká tyčka s ohromnou slovanskou írikolorou\nbyla na površí vystavěna, oltářík pro sbírku schudló rodiny\nTýlový byl upraven, tribuna pro zpěváky byla venku vyvýšena\na skvostně okrášlena, na kteréž jsme podobizny našeho\nnesmrtelného Havlíčka, pak Palackého, Riegra, Klau-\ndyho spatřili, všude radostně vlály české korouhve —-\nzkrátka, byl to utěšený pohled, a celá zábava zajímající.\nVybralo se k dvoum stům zlatým; čistý výnos ob-\nnáší 104 zl. 44 kr. r. č.; na Týla se odeslalo, co pří-\nspěvek 9 zL 7,0 kr. r. č. Ku konci provolalo veškeré\nobecenstvo: „Sláva zpěváckému spolku Pardubi-\nckému!\" Jen několik slov ještě! Konečně Vám zvě-\nstuji tuto potěšitelnou zprávu, že dnes 7. srpna celé\nměstské zastupitelstvo až na jednoho na tom se usneslo:\n„Že má být na naší re alce ve všech předmětech\nčeské vyučování, němčina bude co obligátní předmět,\nale i tady bude se jí na základě mateřské řeči vyučo-\nvat,\" Dalo se to v Pardubicích očekávat!\nZ Podèbrad, 14. srpna. (Beseda.) Dne 11. t.\nm. odbývala se v méstě našem veřejná produkce zdejšího\nhudebního a zpěváckého spolku, která nás\nv mnohém ohledu mile dojala. Před několika ještě léty\nnemohl člověk v městě našem čtyry zpěváky sehnat, kteří\nby pravidelně a ochotně k ctverozpěvu se byli dostavili;\na sesli—li se, zazpívali sobě nějakou německou píseň, o\nčeských skladbách málo co věděli; ale nyní mají Podě-\nbradští hudební i zpěvá cký spolek, který se ochotně\nku zkouškám téhodně schází a v duchu ryze národním\npůsobí. Výše zmíněná produkce podala nám zjevný dů-\nkaz, že se vsiekni údové usilují seč síly jejich stačí, aby\nnejen požadavkům obecenstva vyhověli, ale i sami sebe\nvzdělali a zdokonalili. Hudební část sestávala z ouvertur\nk zpěvohrám „Němá z Portici\" a „Bílá Paní,44 které obě,\nač při slabém obsazení ku všeobecné spokojenosti prove-\ndeny byly. Mimo to hrál p, Bedřich Simák, majitel\nústavu pro piano v Praze, co host dvě skladby, z nichž\nzvláště „České Perle44 od Nápravníka četné obecenstvo\n%r\nvelmi rozehřály. Hra p. Simáka byla dokonalá, uhlazená,\npřednes velmi dojemný, a při „Hej Slované\" nadšený,\nnačež se mu zaslouženého potlesku a vyvolání dostalo.\nZe zpěvů předneseny byly: „Lovecká\" od Vorla, „Na\nPrahu44 od Veita, „Píseú při draní\" od Horáka,\n„Dům otcovský,\" čtverozpěv od Vogla, „Čarodějnice\"\nod Horáka a konečně Riegrova „Kovářská44 od Vogla.\nAž na Kovářskou byly všecky oslatní kusy čistě a bez-\núhonně provedeny, jak se to vůbec od spolku tak kra-\nťounký čas posud působícího očekávat může; při Kovář-\nské vadila vsak prvním tenorům z části unavenost, nej-\nvíce vsak náramné vedro, kterým i posluchači mnoho tr-\npěli. I při zpěvu dostalo se nám slyseti milého hosta p.\nFiedlera, který se pro operu připravuje; zpíval\n„Pražskou Bětulinku44 a „Když jsem já k vám cbodívá-\nval,\" a hlučný potlesk byl jeho odměnou. Nesmím též\nzapomenouti 11a deklamovánku : „Zrádcova smrt,\" překlad\nz polštiny od Koubka, kterou křečkovský učitel p. J e-\nzdínský velmi důstojně a dovedně přednesl. Po ukon\nčené té zábavě pozdrželi se ještě naši milí hosté v ho-\nstinci u Bernasa, kde se při veselém zpěvu národních\npísní celá společnost mile bavila, a našim výtečníkům a\nhajitelům práv národních při sněmu říšském nekonečně\n„Sláva\" provolávala. Dne 12. obdržel zpěvácký spolek\nnáš vyzvání od spolku Kolínského, Kutnohorského a Čá-\nslavského k poradě, která se dne 15. t. m.v Kutných\nHorách odbývati má k tomu účelu, aby tyto a jiné po-\nblízké spolky společný koncert uspořádaly. Jen dál, přá-\ntelé ; v spojení leží naše síla, naše blaho budoucí; v spo-\njení spočívá svornost národa, bez níž k velikým věcem do-\nspěli nikterak nelze.\n25 Podhradí u Jičína. Beseda dne 11. srpna\nzde ku prospěchu knihovny ve Veliši uspořádaná vypa-\ndla velmi dobře. Slyšeli jsme sbory „Pozdravení pěv-\ncovo44 od V. J. Veita, kadryllu od Hellera, „Kovář-\nskou\" od Vogla, „Staročeskou\" od Škraupa. Mimo\nto slyšeli jsme národní písně a deklamace „Já jsem\nČech\" od Rubše, „Slze vlastenek,\" „Vysloužilec44 a ko-\nnečně humoristické čtení. Sbory byly provedeny neúhonně\na dobře.\n25 Vel var. (Hudební akademie.) Dne 20. t.\nm. bude se u nás v sále páně Bubeníčkově, odbývati hu-\ndební akademie, jejížto čistý výnos pro Zdenku Ha-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18610820-01.1.8", "texte": "vlíě kovu určen jest. Program je tento : 1. Ouver-\ntura na národní písně od Tittla. 2. „Obrana krá-\nsného pohlaví,\" deklamovánka od F. J. Rubeše, před-\nnese slečna Karolina baronka ze Spens-Booden. 3. a)\n„Pozdravení pěvcovo/1 sbor od V. H. Vei ta. b)\nValčík pro mužský sbor od K. Santnera. 4. „Na\nvýsosti hvězdy svítí,\" píseň od Fr. Pivody,\nzpívá sl. Karolina baronka ze Spens-Booden. 5.\n„Fantasie Brillantea pour Piano par Schad, před-\nnese sl. Emilie Schusterova. 6. Arie ze zpěvohry\n„Střelec kouzelník\" od Webra, s průvodem orkestru,\npřednese sl. Karolina baronka ze Spens-Booden.\n7. „Humoristické ctění\" od F. J. Rubeše, přednese\nKarel svobodný pán ze Spens-Booden. 8. „Airs\nB ohěmiens\" od Schulh oíf a , přednese sl. Emilie\nSchusterova. 9. a) „Kovářská,\" sbor, složil F.\nVogel. b) „Smíření,\" sbor od Dr. Fragyho. 10.\nOuvertura ke zpěvohře „Martha\" od Flotova.\n\n—l.\nBerlín. (Vypsání ceny.) Gustav Bock, dvorní\nobchodník v musikáliích v Berlíně, vypisuje k důstojnému\noslavení korunovací slavnosti J. M. krále\nViléma Pruského cenu 20 dukátů za nejlepší uznaný\nvítězoslavný neb slavnostní pochod ve velkém\nsymfonickém slohu buď pro orkestr neb pro\nkapelly pěších neb jízdeckých pluků. Bližší\npodmínky jsou tyto: Skladby buďtež zaslány kr. dvo rní-\nmu obchodnictví v musikáliích Ed. Bote a G. B očka\nv Berlíně nejdéle do 31. srpna. Na později zaslané\nskladby nebere se zřetele* 2. Pochod v partituře bez\njména skladatele musí opatřen býti heslem a za-\npečetěným psaním, v němž se jméno a adresa skla-\ndatele nachází. 3. Skladby budou odevzdány soudcům,\nkteří se později jmenovati budou. 4. Veřejné ozná-\nmení a provedení cenou poctěné skladby stane\nse v měsíci říjnu t. r.\n% Hudyšína v Lužici. Co nejdříve bude zde\nzalozen „Srbský (Lužický) zpěvácký spolek/4 pod názvem\n„Lumír/4 kterýž každý týden svou pořádnou schůzku od-\nbývá ti bude. Zdařilých sborů máme od Vlastimila pana\nKocora, za kteréž mu díky zavázáni jsme. Že spolek\nten k probuzení sebevědomí národního nemálo přispěje,\nto netřeba mnoho rozkládati. Velký letošní srbský zpě-\nvácký sjezd, bude, dá—li Bůh, opět v říjnu se odbývati.\nMezi jiným uslyšíme též „Nalěco/4 lyrický zpěv od zna-\nmenitého srbského básníka Seilerja, k němuž hudbu pan\nKocor složil. Vyznainenal-li se loňského roku odbývaný\nsjezd mezi všemi jemu předešlých, jsme té naděje, že le-\ntošní slavnější bude. Daj Bóh zbože! — Ještě musíme\nse zmínit o našem plodném a slavném skladateli Kocoru,\nučiteli v Ketlicích. Komponuje nyní oratorium: „Izraela\nzrudoba a posylnjenje/4 kteréhož oddíl první již dokončil.\nZnalci, kteří některé částky skladby té slyšeli, uznali je\nza výtečné. My pak přejem sobě, aby p. Kocor po ukon-\nčení toho díla je při nejbližší příležitosti u nás, v srb-\nském Budysíněj provozovali dal.\n\nPaříž. Zhotovitel nástrojů Bataille zhotoví pro\nkavárnu „Café du XIX. Siècle\" velký hrací stroj, jenž\nnejznámější ouvertury a hudební kusy hráti bude. Hrací\ntento stroj bude pohybován mašinou pomocí vzdušního tlaku.\nStátní ministr hrabě Walewski sdělil Pařížskému\nkonservatoriu, že znamenitý ředitel konservatoria, tato\nsláva francouzské hudby, tento ušlechtilý duch, tento roz-\ntomilý osmdesátník, jenž nikdy kmetem nebude a jehožto\nposlední mistrovské dílo, opera to „Čerkeska,44 je prací\nmladíka, že D. Fr. Auber (nar. v Caenu 26. ledna 1784)\nvelkodůstojníkem čestné legie jmen ován jest.\nMěstská rada v Tours věnovala 11a vystavení divadla v do-\ntčeném městě 700.000 franků. Kéž by Pražská měst-\nská rada tento krásný příklad následovala a\n11a národní divadlo takovou sumu podepsala !\nPetrohrad. Nová opera, jižto Verdi pro zdejší\ndivadlo píše, jmenuje se „Mocnost osudu.\" Látka vzata\njest z jednoho španělského dramatu. Verdi obdrží za\ntuto operu od ředitelství zdejšího divadla 80.000 franků\na zůstane mimo to majetníkem svého díla. —■ Ruské opeře\ndostane se dvou nových oper od tuzemských sklada-\ntelů a opery tyto jsou: „Natacha44 od Vileba a „Ju-\nd i ta\" od Alex. S ě ro va, jenž co duchaplný kritik chvalně\nznám jest.\nZáhřeb. Dne 11. t. m. uspořádal zde výtečný\nmaďarský houslista pan Reményi koncert ku prospěchu\njihoslovanské akademie. Hráif kusy na národní\nhorvátské a maďarské písně a zbudil svou výbornou\nhrou velké sensací.\n\nDur a moll.\n\n(Beethoven) Ludvík van Beethoven fantasoval již co\nhoch na piano, avšak ještě více na housle a zanášel se tím sa~\nmoten v pokoji s takou horlivostí, že často na potřeby životní\nzapomněl a že jej caslo matka k obědu neb k večeři volati\nmusela. Jednou spatřila při takové příležitosti u prostřed po-\nkoje pavouka, jenž se stropu vise, nad Beethovenem na housle\nhrajícím se vznášel. Nevolí a mrzutostí mrštila pavoukem na\nzem a zašlápla jej. Rozhorlen tím, hodil Beethoven matce hou-\nsle před nohy, rozšiápl je na kusy a nehrál nikdy více na tonrž\nnástroji. Tentýž pavouk byl jeho jediným posluchačem v jeho\nsamotě; Beetíioveu ho co Amíiou k sobě přivá biti uměl, a nyní\nbyl mu usmrcen.\n\n(Jan Kristof Vogel) Vogel složiv operu „Deinoschoon\"\npřivedl ji konečné v Paříži po mnohých těžkostech ke\nzkoušení. Francouzští hudebníci, jimž Vogel jen co notný piják\nznám byl, měli za to, že nedosáhne pražádného výsledku; však\nkdyž se ouvertura odehrala, volali všickni mistra s velkým ple-\nsáním. Vogel předstoupiv, promluvil k nim ; nPánové! rcete\nsami, může-li kdo co takového při vodě složití?\"\n\nListárna.\nSlavným zpěv. spolkům. Z nejnovějších\nnetištěných sborů můžete v kanceláři pro opisování\ndostat : Pochod „Vzhůru ku zpěvu\" od C. Vinaře 5\ndvojsbor na tatáž slova od Ed. Náprav nika; „Spo-\nlečná\" od Rasteliho (sbor). „Mlatecká\" od A.\nHniličky. Polský sbor „U nas inaczéj44 od Rudkow-\nskiego a Mazur (sbor) atd. Panu Ed. Nap. Přijeďte\n25. t. m.? máte zde psaní."}]}