{"numero_id": "bm-bmtnabd-1862-04-10-01", "volume": "bmtnabd_1862-04-10_01", "ocr_sha256": "968d53d7d7bd4984f4a7d4430c100fd122fcd70209e3ad2ac56d5420410f82a8", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1862/04/10_01/bmtnabd_1862-04-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1862-04-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-04-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1862-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "81", "page_fin": "82", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.2.1", "titre_corps": "Hudba nástrojová (instrumentální).", "titre_sommaire": "Hudba nástrojová (instrumentální).", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5014, "texte": "Hudba nástrojová (instrumentální).\nJelikož pohané ve svých obětích a divadlech mívali\nhudbu velmi změkčilou a divokou: tudíž muselať se usaditi\nv srdcích prvních křesťanů hluboká ošklivost a nechuť proti\nužívání nástrojů hudebních. Proto také v prvních třech sto-\nletích nenalezáme téměř žádných zpráv a návěští, že by se\nbylo mezi křesťany užívalo jakéhos nástroje hudebního. Dle\nKlementa Alex. *) a Eusebia neníf sice nepodobno pravdě,\nže i při veřejných schůzkách (ku př. při hostinách) nějakých\nhudebních nástrojů užívali, a sice harfy a lyry; avšak to\nse nedálo při službách Božích, nýbrž jen tehdáž, když se sou-\nkromí scházeli; ai tenkráte podle toho, jaký ten prvotní\nzpěv křesťanů bývával, jen velmi skromně a jen zřídka jich\nužíváno* Klement Alex. udává, že v S. Z. hudebních ná-\nstrojů užívání dílem v povaze, dílem ve zevnitřních pomě-\nrech národu židovského nachází svého základu či raděj omlu-\nvení: v N. Z. však užíváme jenom jediného nástroje totiž\nklidného slova, jímž Boha ctíme, nikoliv již vice starozá-\nkonního žalmopění, a k tomu bubnu, trompet a pišfal atd. *•)\nSv. Jan Zlatoústý o užíváni nástrojů hudebních v S. Z.\nv ten smysl se pronáší: „Tito nástrojové pak jim byli teh-\ndáž dovoleni dílem pro jejich (Židů) slabost, dílem, že jimi\nk lásce a svornosti měli navoděni býti *♦*). A opět tam:\n„Druhdy prozpěvoval David v žalmech, a my jich odzpěvu-\njeme zároveň s Davidem po dnes. On užíval při tom ci-\nthery se strunami bezživotnými: Církev pak užívá jediné ci-\nthery strunami potažené. Naši zajisté jazykové jsou jakoby\nstruny onné cithery, kteří vydávají sice rozličných zvuků,\navšak jednosvornou lásku atd. f) Iv pozdějších ještě do-\nbách vyjadřují se učitelé církevní stejným spůsobem proti\nužívání nástrojů hudebních při službách Božích, ačkoliv kromě\nslužby Boží byli tito nástrojové velice oblíbeni, zvláště i ve\nklášteřích, a vycvičenost ve hraní na rozličné nástroje hu-\ndební již vysokého stupně byla dosáhla. Tak již velice byl\nproslynul v každém téměř spůsobu hudby Tutillo ff), mnich\nsv. Havelský, a ne méně umělí byli spoluřeholníkové jeho.\nSv. Tomáš z Aquino však praví: Církev proto neužívá žád-\nných nástrojů hudebních, aby se nezdálo, že zzidovatí (ju-\ndaizare), a tamtéž dále: „Tací hudební nástrojové pozbuzují\nmysl více k rozveselení, něž aby mohli v útrobě napomáhat!\nk dobrému mysli naladění!\" V S. Z. pak se jich užívalo\ndílem proto, že byl lid tvrdší a smyslnější, proto takovými\nnástroji musel probouzen a náchylnějším činěn býti, jinak proto,\nže byli jsou věcí vyšších odznakem a předpodobněním *).\n2. Aby se zpěv, jak náleží, v pravém tónu začal (což\nslově intonování), aby slušného úvodu měl a též dokončení\nnápěvu pořádného, aby vůbec celý zpěv ve hlavních myšlen-\nkách a pocitech dále nesen byl: první mezi všemi nástroji\nhudebními uvedeny byly v církvi varhany (organon), avšak,\njak podotknuto, jen k posloužení a k pomoci, nikoli ku prů-\nvodu, jen aby při zpěvu napomáhaly, nikoliv aby ho souladně\nzprovázely. Ai ve pozdějších stoletích, kde již varhany a\nvarhanáři na vysoký stupeň byli dospěli dokonalosti, i co byli\nmistrové ve hraní na varhany obmezovali jsou se: jenom na\núlohu onu vlastní, právě vytknutou. Teprv ku konci XVI.\na XVII. století počato, upotřebování varhan v církvi a ve\nchrámech rozsirovati, a ne zřídka spůsobem nepřiměřeným,\nano i pohoršlivým. Nyní ku př. vytahovali i ze skladeb Pa-\nlestrinových základní bass pro varhany, a tak jich odzpěvo-\nvali s průvodem varhan, což rázu jejich muselo býti na ujmu.\nUstanovení pak, na sněmech církevních proti zneužívání var-\nhan vydaná dále dosvědčují dostatečně, na jaké bezcestí tento\nod církve ještě nejspíše trpěný a odporoučený nástroj na\nmnoze se byl octnul! Papežská kapella také nikdy nepři-\npouštěla ani varhan, ani jakéhož jiného nástroje hudebního,\na Baini schváliv takové počínáni, mnoho svědectví a důvodů\npro to uvádí **).\n\n*) Haec est gratiosa nostra ct jucunda commessatio. Et si ad lyram\nvel citharam canere et psallere noveris, nulla in te cadet repre-\nhensio (Ptedagog. lib. 11. c. 4. Lips. 1831 t. I. p4 215).\n**) I. c. I. c. 4 p. 214\n***) S. Chrysost. in psal. 150. ed Mign. t. V. p. 497.\nf) Chrisost. in psal. 145 1. c. pag* 521.\nff) Tutilo musicus, sicut et socii ejus in omnium genere íidium (na\nstruny) et fistularom (íoukací nástroje) prae omnibus namet\nfilios nobilium ia loco ab abbate destinato fídibu»E per dirti un'altra ragione. Lasu nella ckiesa trionfante, dove\nli beati godono la visione di Dio, se vi e il canto de' Serafini e\nse vi sará il canto vocale de' beati, non vi ě pero, e non vi\nsará istromento aleuno, ně cosa materiále; menlre dunque in\nquella sacra capella, symbole del celeste regno, ogn' uno sta ri-\nvolto alla faccia del Pontifice, capo della cbiesa militante, non ě\nmiraviglia, se lungi il suono degli stromenti vi si ode la sola mu-\nsica delle voci.w"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "82", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1254, "texte": "3. Teprv během XVII. století se též událo, že hudba\nna nástroje (instrumentální) počala se vtírati do chrámů,\na hleděla odtud vytlačiti zpěv vždy více a více, ačkoliv se\nk tomu již hezkou dobu před tím podobalo, chystalo a při-\npravovalo; a jak nám pozdává, za těmiže příčinami, za ni-\nmiž iv ostatní odvětví umv zkáza a porušenost se byly\nvloudily. Protože v XV. století a pozděj zpěv figurovaný už\nna mnoze přes příliš zumělkován byl, tudíž, jako v ostatních\numy oborech, i zde každý nový směr, třeba sebe podivnější,\nmusel žádoucím býti a vítaným. Tu pak již se dočetli z knih\nstarých klassikův řeckých a římských o tom, že a jak zá-\nzračných, divotvorných účinkův hudba starožitných těchto ná-\nrodův provodila na mysl tehdejšího pokolení, a proto že touže\ndobou objevené starobylé stavby a řezby, jež ze spod rumu\nvyhrabovano, nadšenost a obdiv plodily pro pozůstatky klas-\nsických národův vůbec: tudíž domýšleno, že to též na vlas\njest pravdivo, co o zázračném působení a zvelebování klas-\nsické hudby stálo ve starých spisech zaznamenáno a nyní již\no přítrž a o závod vše učiněno: „aby dřevní, starodávní\nharmonie, které pod zříceninami barbarů po století ležely až\nk pláči zpotvořené a téměř odumřelé, zase na světlo byly\nvytaženy *).\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-04-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-04-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1862-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "82", "page_fin": "82", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.2.2", "titre_corps": "Vévoda. Fraška v 1 jednání od Alexandra Arna.", "titre_sommaire": "Vévoda. Fraška v 1 jednání od Alexandra Arna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "82", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.2", "debut_caractere": 1256, "fin_caractere_exclue": 4185, "texte": "Vévoda.\nFraška v 1 jednání od Alexandra Arna.\nOSOBY:\nMichal Kutil, hospodský u zlatého kapouna.\nKačenka, jeho dcera.\nVšetečka, čtvrtník,\nMikula, rukavičkář.\nPetr Foukal, vydavatel novin a malíř karet.\nKryšpin Yáiek, malíř pokojů a poštovní expeditor.\nCizinec.\nJakub, sklepník a podomek u zlatého kapouna.\n(Děj v městě venkovském od 6 hodin z rána do poledne.)\nJeviště rozděleno jest na 2 oddělení. Vlevo nachází se šen-\nkovna. V právo světnice vydavatele novin s jednoduchým ná-\nřadím. Oba pokoje jsou dveřmi spojeny. Šenkovna má mimo\ntyto ještě dvéře v prostředku a okno. V světnici Foukala\ntéž prostřední dvéře. V šenkovně vysací dřevěné hodiny s ku-\nkačkou na vrcholu. Hned po vyzdvižení opony tlukou šest.\nKukačka zakuká po každém udeření.\n1. výstup.\nV šenkovně: Hospodský (leží oblečen na pohovce a spí).\nV světnici Foukala: Petr Foukal. Krišpin Válek.\n(Oba sedí u stolu, který jest papíry pokryt, a píší.)\nFoukaL Tak! punktum! Jak jste daleko, pane\nVálku ?\n/\n*) Gerbert. Scriptores ecclesiastici de musica sacra. S« Blasii 1784\nLíb. IV.\nVálek (spěšně pokračuje- u psaní). Odpusť!®* I Jen la\nokamžik! (bručí) Proti Rusku, které je k válce připla-\nveno! (odloží péro) Nyní jsem hotov, chcete vyslechnout, pane\nFoukale ?\nFoukal. S radostí, čtěte.\nVálek (cte), Dopis z Petrohradu: Za příčinou novope-\nvstalé války mezi Tureckem a naší požehnanou vládou vidí\nse Jeho Veličenstvo Car všech Rusů pohnuta, vynesti úkaz,\naby se armáda na nejvyšší co možná stupeň uvedla. Ná-\nsledkem toho budou se mladíci od 14 let odváděli.\nFoukaL Napište : Od 12 let.\nVálek. Pro mne a za mne (opravuje).\nFoukaL Tak je to pikantnější.\nVálek (pokračuje). Budou se mladíci od 12 let odvá-\nděti a částečně k táhání děl užívati.\nFoukaL Výborně, pane Válku, nyní musíme ale tuto\nvěc odůvodnit. Napište tedy: „a ti slabší částečně k tá-\nhání těžkých děl užívati by se takto jejich síly utužily.il\nVálek (píše) síly utužily.\nFoukaL Jste hotov ?\nVálek. Ano (pokračuje). Armáda turecká čítá, i s jíz-\ndectvem, 184 pluků.\nFoukaL Napište: 248 pluků.\nVálek. Dobře 248 pluků. Každý pluk obnáší 2900\nmužů.\nFoukaL Napište „4000 mužů.\"\nVálek. „Obnáší 4000 mužů a táhne, jak se z ji-\nstého pramene dovídáme, v tomto okamžení v síle 4500\nmužů proti Rusku, které jest k půtce připraveno.\nFoukaL Dobře, pane Válku. Napište ale: „táhne v\nsíle 76.000 mužů.\"\nVálek. 76.000 mužů proti Rusku.\nFoukaL Teď poslechněte mé provolání.\nVálek. Šňupeček, pane Foukale.\nFoukal (postrčí mu pikslu). Vemte si (cte). Pro-\nklamace o věčném míru ve veliké Čínské říši děsí velice v\nnesmírné dálce i naše srdce. Co citlivý současník dovoluje\nsi nížepsaný navrhnout veleváženému obyvatelstvu našeho\nměsta k důstojnému oslavení oné události skvostné osvětlení.\nOtcové města! Spoluměšfané! Přátelé!— Osvětlujte! Olejové\nlampy nejnovějšího a nejlepšího druhu, jednu po 5 krejca-\nřích lze dostat u malíře karet Petra Foukala. No, pane Válku,\nco říkáte tomu návrhu s osvětlením ?\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-04-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-04-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1862-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "82", "page_fin": "84", "image_debut": 2, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.2.3", "titre_corps": "Z Pardubic.", "titre_sommaire": "Z Pardubic.", "signature_source": "F. K", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "82", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.2", "debut_caractere": 4187, "fin_caractere_exclue": 4645, "texte": "Z Pardubic.\n\n(Rekvie Mozartovy za Rob. Fiihrera. Měšťan-\nská beseda. Hudební a deklamatorní akademie.)\nJako světoznámá píseň Krovová významnými slovy:\n„Těšme se blahou nadějí\" začíná, tak i mně budiž dopřáno dopis\nsvůj slovy: „Naděje se vyplnily\" započíti, kladoucímu sobě\nza milou povinnost, vylíčili nestranně a svědomitě předměty a\nokolnosti, jichž se toto vyplnění našich nadějí dotýče. Přáli\njsme sobě již drahně času, uslyšeli dílo velíkolepé na obzoru"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "83", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6493, "texte": "hudebním, mistrovské to rekviemi Mozartovo, jehož provedení\nv listech iěchto nám začasté slibováno, a jc'h «ž jsme se dne\n12. t. riL k radostnému překvapení a k áplné spokojenosti\nkonečně dočkali. Uvážíme-li, jakých sil vokálních a instru-\nmentální jakých zkoušek k tomu zapotřebí, aby se důstojné\nprovedení takového téměř v každém čísle přetěžkého velko-\ndíla usnadnilo, povážíme-li, s jakými překážkami bylo zápa-\nsM, a jakých mocných namáhání k jich odstranění zapotřebí;\ntím více nás skvělý výsledek, jakého pilné a neohrožené pro-\nvedení tohoto velikána v skladbách hudebních dosáhlo, po-\nvděčnými činí pánům podnikatelům a uspořadatelům takové\nneobyčejné a mile nám vítané lahůdky, an mimo dvě zkou-\nšky se zpěvy a stroji smyčcovými jediná jen zkouška vše-\nobecná v kostele se odbývala. Trudolibé zvonů zvuky, k slavné\nzvouce smuteční mši za zvěčnělého mistra Roberta Fiihrera\njemným citem naplnily útroby ctitelů jeho, ctitelů hudby\nv chrámu Páně, katafalkem ozdobeném, četně shromážděné\nobecenstvo, mezi nímž hosté z vůkolních měst ku poradě\nhospodářského spolku sem přibyvší, několik hudby milov-\nných c. k. důstojníků zdejší posádky, pak množství domácích\nobojího pohlaví, s napnutím očekávalo, až první velebné zvuky\nMozartova rekviem zazní. O *9 hodině konečně ozvaly se\ns kůru konečně jímacící zvuky, vzbuzujíce v srdcích všech-\nněch vroucí pobožnosti cit.\nCo do obsazení byly hlasy zpěvové v sopránu slečnou\nV v\nMarií Říhovou a dvěma žpěvačkarna, v altu Hynkem Čer-\nným, líbezným hlasem obdařeným mezzosopranistou, a třemi\nmladšími altisty, v tenoru pány J. Klimšem, měšťanostou\nChrudimským, K. Knittiem, ředitelem kůru v Přelouči, Č. Vina-\nřem, kapelníkem Chrudimským, Tomšu a Klikou, v bassu p. F.\nJandou a třemi spoluzpěváky zastoupeny, smyčcové stroje v\nrukou pánů K. Kislingra, hlavního podnikatele slavnosti této,\nVostřebala, Pospíšila, Šrůtka, Kučery, Huška a jiných více\nochotníků, foukací ale stroje údy zdejší kapelly c. k. pluku\nhusarského obsazeny. Ačkoliv veškerá čísla velkodíla Mozartova\ns velmi dobrým úspěchem provedena byla, zasluhují přece solové\n„Tuba mirumu velmi uhlazeně a obezřele zpívané od pánů\nv v\nKlimše, Jandy, slečny Říhové a Hynka Černého, jakož i „Re-\ncordare;í obzvláštní pochvaly; veškeré fugy, jichž tempo\nv „Kyrie\" a „Cum sanctis\" o něco volnější by přáti bývalo,\nvzdor těžkému provedení s dobrým se potkaly výsledkem.\nŽe k docíleni chvályhodného provedení Mozartova rekviem\npan kapelník zde ležícího pluku husarského Josef Zinke,\njenž všeobecnou zkoušku s neunavenou pilností a obezřelo-\nstí řídil a v produkci rázným, jistým a umělecky promyšle-\nným vedením spoluúčinkující k zdařilému provedení rozjařil,\nku skvělému výsledku nejvíce přispěl, o tom nemusím slov\nšířit; avšak nemohu též pomlčeti o výdatné a jisté souhře\nsmyčcového kvartetta, v němž zvlášf kontrabassista p. Vo-\nstřebai vzdor slabému stroji vynikal, jakož, i nemohu zata-\njiti nemalou zásluhu, již sobě vydobyli účinkující údové ka-\npelly husarské jemným a kde toho potřeba rázným jistým\ndoprovázením stroji foukacími. Pan Janda, ačkoliv podpo-\nrován třemi ještě bassisty, přece výdatným, v intonaci jistým\nhlasem svým nejvíce prorazil. Budiž srdečný dík a chvála\nvšem, kteří k provedení tak slavného velkodíla síly své vla-\nsteneckou obětavostí propůjčili, a k vyplnění přání mnoho-\nstranných laskavě přispívali! Srdečný dík budiž velebnému\nduchovenstvu, jež památku zemřelého rodáka našeho Fiihrera\nsmuteční mší oslavilo*). Jak již novinami uveřejněno, od-\nbývala se po rekviem schůzka hospodářského kraje Chrudim-\nského a večír po 7. hodině slavilo se otevření zařazené zde\nměšfanské besedy v hostinci na „kopečku ,lí kde se hojný\npočet údů besedních, jako i členů hospodářského spolku z\nvůkolních měst sešlo. Pan měšfanosta Y. Bubeník, pravý\nto lidumil a podporovatel všeho dobrého a vlasteneckého,\nzahájil otevření besedy co předseda její čtením zdařilého\nproslovu, p. Klikou sepsaného.\nPo přečtení proslovu následovalo hlučné volání „sláva\" panu\npředsedovi, načež nenucená, přátelská zábava dílem hovorem\nrozmarným a zpěvy spolkem pěveckým přednášenými, dílem\ndeklamováním a přípitky čilý a veselý život \\ společnost\nuvedla. Vedením p. Jandy, ředitele zdejšího spolku pěvecké-\nho, podal nám tento v zdařilém provedení Kovářskou, Ka-\ndryllu, Loveckou od Nápravníku a jiných více. Zavedla\nse též pánem J. Lorencem sbírka pro národní divadlo,\nkterá v obnosu 25 zl. as příspěvkem z bulky docíleném\nobnášejícím 5 zl. s vlasteneckou obětavostí se konala a jížto\nvýtěžek na náležité místo odeslán byl. Že společnost tako-\nvouto rozmanitou, ráz za rázern se střídající zábavou rozja-\nřená na brzký odchod nepomýšlela, nemusím slov šířit, a tuf\njsme se dočkali vyplnění i druhé naděje, měsfanskě besedy.\nJiž od 12. března, slavnostního dne otevření zdejší mě-\nšťanské besedy, v které se uspořádání akademie na den 30.\nbřezna od pp. výborů spolku pěveckého uzavřelo, jsme se\nna konečné uskutečnění této nám podané naděje s tím na-\npnutější myslí těšili, ač jsme spolu milou zprávou potěšeni\nbyli, že vážení hosté pražští, slečna Marie Korschnerova a p.\nLukeš akademii tuto svou přítomností a spoluúčinkovánírn\noslavím Nebyli jsme v očekávání svém zklamáni, ano usku-\ntečnění přání našich skvělejší se stáli nemohlo, jako dne 30.\nbřezna. Jelikož dva sbory osobním vedením p. Lukeše pro-\nvesti se měly, poctil vážený tento host v neděli o 3. hodině\nodpolední místnosti školy reální, by se při zkoušce poslední\nsúčastnil, a uvítán byl krátkým ale ohnivě od 40 zpěváků\npřednešeným sborem, jehož slova: „Zpěvem slavit drahou\nmáti vlast, budiž naše heslo, naše slasf!il též večír v\nmístnosti akademie, v sále na „Veselce\" velmi úhledně v\ntransparentu, p. E. Jindřichem vkusně shotoveném, se zářila.\nPo ukončení sboru hlučně voláno p. Lukešovi třikráte „Slá-\nva,\" a p. F. Jandou, ředitelem spolku pěveckého, jemu ode-\nvzdán diplom, jímž „zpěváčky spolek Pardubický, po-\nvděčný velikým a četným zásluhám, které pan J. L.\nLukeš, ředitel zpěv. spolku „Htaholuu v Praze, co\nvýteěný pěvec a vřelý Vlastimil o český zpěv a o\noslavu drahé naší vlasti sobě získal, jej jmenuje\nsvým čestným výborem Podobný diplom zaslán druhého\ndne do Petrohradu, jmenující chvalně známého skladatele p.\nEd. Nápravníka čestným údem téhož spolku. Po ukon-\nčení valné hromady hospodářského spolku, odbývané téhož\ndne od i hodiny odpolední v sále na „Veselce, ku které se\nmimo tuokresní hospodáře, četný počet hostů z Králové\n\n*) Pardabíce zahanbily v tomto ohledu Prahu, pro kterouž zvěčnělý\nmnoho pracoval. Red."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2945, "texte": "Hradce, z, okresu Chrudimského, Holického, Přeloučského,\nVysokoinýtského, Nasavrchského ano i z Poličky a z Lieb-\nverdy dostavil, naplňoval se sál a vedlejší místnosti na „Ve-\nselce44 tak kvapně, že o 7. hod. jíž místečka prázného ne-\nbylo. O j|B započala se akademie odhalením zmíněného trans-\nparentu a provedením téhož krátkého sboru heslového, načež\nslečna Marie Kórschnerova s hlubokým nadšením a velmi\ndojímavě přednesla proslov „Tři doby Pardubic\" od paní An-\ntonie Melisové-Kórschnerové, v němž, jak dopisovatel do\n„Nór. Listů\" se vším právem tvrdí, trefně poměry zdejší lí-\nčeny jsou, a jehož ráznému přednesení hlučná, dlouho trva-\njící pochvala se dostala. Následovala čísla jednotlivá, z nichž,\njak bylo očekávati, p. Lukešem přednášené písně národní a\npíseň „Pravý Čech,44 jakož i deklamace „Já jsem Češka44 a\npíseňo,ČeškaCt od Fr. Skroupa, slečnou Marií Kórschnero-\nvou podané nejvyššího stupně obliby a pochvaly dosáhly. Pan\nJ. Lukeš cituplnou něžností hlasu a jemným přednesením ve-\nškeré přehojné obecenstvo tak okouzlil, že po každém čísle\nnekonečný potlesk zásluhy tak bohatě nadaného pěvce ná-\nrodního náležitě odměnil. Jeho líbezné pianissimo a jasně\nzvučný trillek, jeho čistá vokalisace a slovům přiměřený vý-\nraz každého jednotlivce, třebas i laika v hudbě, obdivením\nnaplnily. Co však mám psát o deklamování si. Marie Kór-\nschnerové, jež nás mocně jímajícím přednesením deklamace\n„Já jsem Češka44 uchvátila, ano cituplnou jemností v prove-\ndení poslední části zdařilé télo deklamace mnohou slzu vy-\nnutila. SI. Marie Korschnerova vládne silným, libozvučným\nhlasem, jemuž dle potřeby slovům a smyslu přiměřený výraz\nzjednati dovede, její objevení-se zevnější velmi příjemný pů-\nsobí dojem, a její ohnivá s jemnou se střídající přednáška\nunese každého, tak že nebylo divu, když obecenstvo tako-\nvýmto spůsobem rozčilené, ve své rozjařenosti anil konce\npotlesku a slávyvolání neznalo. V písni „Vlastenka44 od Fr-\nSkroupa osvědčila sL Korschnerova své nadáni k zpěvu, an\njejí výdatný altový hlas v střední tonice mezi Caž k hlu-\nbokému G nemalý objem dosahuje. Přednesla tuto píseň\ns vlasteneckým citem a velmi uhlazeně, začež se jí všeobecné\nhlučné pochvaly dostalo. Zpěvácký spolek přednesl 5 sborů,\nz nichž „Pochod\" od Č. Vinaře, „Zrušení slibu44 a „Frf-\nvraiC od Ed. Nápravníka a „Naše probuzení\" od L. Pro-\ncházky pro bezúhonné a velmi podařené provedení zaslou-\nžené pochvaly došly. V „Staročeské44 od Ferd. Hellera ve\nsbor uvedené přáli jsme sobě výraznější crescendo v před-\nnášení prostřední věty, a modlitbě méně přísné pianissimo,\npro něž bez mála žádného tónu nebylo. Pp. Tomšu\na Fr. Janda byli by se obecenstvu více zavděčili, kdyby\nněkterý zdařilejší, sluchu nadvšednímu příjemnější dvojzpěv\nsobě byli zvolili; mezi akademií došly telegramy od měšťan-\nské besedy v Praze a od zpěváckého spolku v Nové Pace,\npo ukončené produkci společný telegram od redakcí „Dali-\nbora-4 a „Lady44 se srdečnými pozdravy.\n\nF. K."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-04-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-04-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1862-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "84", "page_fin": "85", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.2.4", "titre_corps": "Zklamaný básník a Mondonville. Výjev ze. života umělce.", "titre_sommaire": "Zklamaný básník a Mondonville. Výjev ze. života umělce.", "signature_source": "Petr Kheil ml", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.4", "debut_caractere": 2947, "fin_caractere_exclue": 5763, "texte": "Zklamaný básník a Mondonville.\nVýjev ze. života umělce.\n\nSlovutný skladatel Jan Jos. Mondonville, jenž si uvede-\nděním pospolných kusů a velkých finál vedle GJucka velké\nzásluhy o rozvin opery získal, byl někdy velmi leniv. Jistý\nmladý básník, jenž se z přátelství jeho těšil, podal mu text\nk opeře, žádaje ho, aby jej v hudbu uvedl. Mondonville\nslíbil mu to svatosvatě; avšak nepracoval ničehož. Pokaždé,\nkdyž se ho spisovatel tázal, zdaž o hudbě k jeho textu pra-\ncuje, odpověděl mu Mondonville: „Zanáším se tím, pokračuju\nrychle a doufám, že co nevidět opera hotova bude.44\nKdyž konečně od toho času dvě léta uplynula, přišel\nnetrpělivý básník z rána k Mondonvilíeovi tázaje se:\n„Nu příteli, co dělá naše opera? Budeš-li pak s ní\npřec hotov ?\"\n„Je hotova,\" odvětil skladatel.\n„Hotova? Úplně hotova?\"\n„Jak ti pravím, zcela hotova! ani jedné noty nechybí!\"\n„Nuž tedy, nech mne ji poslechnout!\"\n„S radostí!\" pravil Mondonville a odebral se k své\nskříni s musikaliemi, jako kdyby ji tam uschovanou měl. As\nčtvrt hodiny prohraboval se skladatel ve skříni; načež pra-\nvil: „Nemohu partituru nalezli; avšak mám zde tvůj text, k\nněmuž hudbu v hlavě své nosím. Posad se a uslyšíš výstup\npo výstupu z tvé opery.\"\nPři těchto slovích posadil se Mondonville a jeho přítel\nku klavíru, aniž by do rozpaků přišel, přednesl mu úplnou\nhudbu k jeho textu.\n„Hezký, výborně! božská to hudba!„ zvolal básník čas\nod času a když Mondonville s provedením opery hotov byl,\nobjal ho v zanícenosti básník a děkoval mu vřelými slovy,\nže tak výtečnou hudbou jeho slova ověnčil.\nBásník vypravoval každému známému, jak krásnou hudbu\nMondonville k jeho textu napsal a \"tvrdil, že mistrovský ten\nkus bez odp cru všestranné pochvaly dosáhne.\nI naléhalo se tedy ze všech stran na Mondonviíia, aby\nsvou operu veřejně provozovati dal; avšak tento neměl ani\nnoty napsané; neboť oby svého přítele ukonejšil, improviso-\nval v největších rozpacích vězící Mondonville celou operu\ns áriemi, duetty, sbory, recitativy, ballety atd. a uspokojil\naspoň na nějakou chvíli mrzutého svého přítele.\nBrzo roznesla se tato událost po celé Paříži; avšak\nbásník tomu nechtěl nikterak věřiti a tvrdil navzdor všemu,\nže hudba k jeho textu je hotova.\nMondonville, o jehož genialnosti jsme se tu zmínili,\nnarodil se v Narbonnu v Languedocu dne 24. prosince 1711\na zbudil svou výtečnou hrou na housle všeobecné podi-\nvení ; jmenovitě byl on první, od něhož Pařížané flageolet\naneb tak zvané „sons harmoniques44 na housle slyšeli.\nFrvní opera, kterou Mondonville složil, byla „Isbe\"\n(1742), „le Carneval du Parnasseť4 (1749), „Titon et I'Au-\nrore\" (1753), „Daphins et Alamadure\" (1754), ku kteréžto\npozlední i text si složil, pak „les Fétes de Paphos\" (1758)\na „Psýché.4*' Všechny tyto opery došly nesmírné pochvaly,\nano „Titonem\" udrželo se francouzské divadlo, když italští"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 428, "texte": "buffonisté v Paříži převahu dostávali. Opera jeho „Theseus\"\n(text od Quinaulta) propadla však na dobro, a sice dne 7.\nlistopadu 1766. Mondonville složil též pěkná motetta a ora-\ntoria a k rozšíření instrumentální a vokální hudby složil velký\nvokální a instrumentální koncert (1752), kterýž nesmírné se\nlíbil a ještě dosud historickou důležitost má. Mandonville\nzemřel dne 8. října 1772 na svém statku Belleville.\n\nPetr Kheil ml."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-04-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-04-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1862-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "85", "page_fin": "88", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.2.5", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.5", "debut_caractere": 430, "fin_caractere_exclue": 7229, "texte": "Feuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nZ Čáslavi, 2. dnbna. (Zpěvácký\nspolek. Divadlo.) Tento postní\nřas dostalo se nám již zábav, jako málo\nkdy jindy?. Zpěvácký spolek nás v\nprodukci y učitelé\nna týchž ústavech sobě přáli, a kterého\nučitelé na školách venkovských potře-\nbují, mají li jako ředitelé kůru v chrámu\nPáně zadost ěiniti. Příčina nedostateč-\nného vzdělání v hudbě instrumentální, v\nzpěvu a varhanictví nespočívá ale jediné\nv zřízení vzdělávacích ústavů učitelských,\nale spíše v nedostatečném anebo dokonce\nžádném přípravném vzdělání hudebním těch,\nkteříž do ústavů učitelských vstupují. Tím,\nže jedni z dobré hudební školy dobře při-\npravení na ústav přicházejí, jiní pak méně\nnebo dokonce žádné hudby neznají, trpí\npokrok v hudebním cvičení, nespočívaje\nna souhlasném přípravném vzdělání. Proto\nbuďtež budoucně od přijmutí na ústavech\nučitelských všichni ti uchazeči vyloučeni,\nkteříž by potřebného hudebního vzdělání\nneměli, o čemž na počátku každého roku\nškolního přísná zkouška rozhodnouti má.\nZa to budiž těm žákům na školách reál-\nních, kteříž zamýšlejí na učitelství se dáti,\npříležitosti přáno, aby se alespoň v zpěvu\na houslích, pokud třeba vycvičili, což by\nse společním, k témuž účelu na nižších\nškolách reálních zařízeným hudebním vy-\nučováním dosíci dalo, ano již při mnohých\nškolách za mírnou odměnu se strany účast-\nníků možno učiněno jest. Provedení toto\nnemůže býti tak obiižno, poněvadž na\nvšech hlavních a nižších reálních školách\nhudby znalí učitelé nebo jiní k vyučo-\nvání hudebnímu spůsobilí mužové k tomu\npropůjčili se mohou; s druhé strany není\nse při valném poctu kandidátů nedostatku\nučitelstva obávati, jestli že po kryté po-\ntřebě více požadováno bude od těch žáků,\nkteříž stavu učitelskému oddali se hodlají.\nVůbec slušno teď přáti, aby vyučování hu-\ndební na hlavních a nižších reálních ško-\nlách, kdež prozatímnost přestala, více bylo\npěstováno, čemuž snadno podvolili se mo-\nhou. Ředitelé , kteříž by se o pravi-\ndelné vyučování zpěvu a hudby postarali,\nbuďtež svým časem c. k. místodržitelství\njmenováni, kteréž hotovo /jest, zásluhy je-\njich uznati a pochválili. C. k. místodr-\nžitelství naděje se, že působením konsi-\nstorí takové soukromé školy hudební na\njmenovaných školách se zdaří, a nejen pro-\nspěšné umění a vzdělání citu mládeže\nškolní, ale i povznesení kostelního zpěvu\na pobožného smýšlení vůbec podporovati\nbudou.\n— Nové kusy divadelní. Pro\nletní dobu chystá se prý valný po-\nčet divadelních her k provozování. Uvi-\ndíme prý též frašku „Cestu okolo\nsvět a.\" Pak mimo jiné i následující:\n„Chudý pí s nicka ř,\" obraz ze života\nse zpěvy od Kneisla, vzdělal J. M. B.\n„Star ý mi veselohra od Korze-\nniowskeho (nejnovější plod jeho), přeložil\nCelakovský. „Krakoviáci a Horalé,\"\ndramatická zábavka od Krasnického vzdě-\nlal J.Kolár. „Klobouk,44 veselohra, dle\nEm. Girardinové vzdělal V. V. „Novi-\nnáři/4 z Freytaga od Voláka. „Musí\nna venek,\" podle francouzského od J.\nStrakatého. „Žensky pláč,\" veselohra\nod Gornera, přeložil J. Novotný. „Vra-\nbové v městě,\" veselohra dle Chocho-\nlouškovy povídky od J. M. B. „Tábor\nWal 1 e nš t ei n ů v,\" od Schillera, v pře-\nkladu od J. J. Kolára. „Banditi,\" ve-\nselohra z Benedixe, přeložil V. N. „Ma-\nlíř v nesnázích,\" fraška podle fran-\ncouzského vzdělal Ř. z C. „Michel Pe-\nřin.\" podle francouzského od Crhy. „Va-\nlentina,\" z Freytaga od J. M. B. „Běl-\nin o na o čích \" dvouaktová veselohra, z\nv\nfrancouzského přeložil J. M. B. „Škola\nžen,\" veselohra od Scribe-ho, přeložil J.\nBenoni. Mimo to: ~Kral Vu kasin\" oá\nr v\nHalka. „Škaredá sestra\" v překladu\nod Riegra. „Sklenice vody,\" v pře-\nkladu od Podlipské. „Bvé šlechticů\nVe r o n sk ý ch,\"' ze Shakespeara od Douchy\na několik veseloher z francouzského.\nPeníze na národní divadlo.\nAž do dne 31. března t. r. byl stav po-\nkladnice pro zřízení národního divadla če-\nského následující: V hotovosti se nachází\n306 zl. 34 kr., v spořitelně 8326 zl.\n13 kr., v úvěrních papírech 60 zl. Sta-\nvební místo, jak známo, je už zaplaceno.\nNaše krajanka, slečna Marie\nSchmidtova vystoupí tyto dni po hostin-\nská v Norimberku v opeře „Faust\" co\nMarkéta.\nChvalně známý esthétik pan\nJosef Bayer započal v sobotu dne 22.\nbřezna své přednášky o „Schilleru a hi-\nstorickém dramatu.44 Krásná pleť byla\nzvláště četně zastoupena.\nMašek \"i*. V Litoměřicích zemřel\nv neděli dne 23. března akademický ma-\nlíř p. František Mašek, svého času jeden\nz neoblíbenějších malířů podobizen v 63\nroce svého stáří.\nDovoz Lehman nových deko-\nrací a kost umů k divadelnímu kusu\n„Okolo světaw stál po železnici z Vídně\ndo Prahy 70 ) zl. r. c. Všechny věci vá-\nžily 300 centnýřů. Kus tento bude se v\nNovoměstském divadle česky a německy\ndá\\ati.\nUmělecký spolek „Arkadie44\nuspořádá letos opět výstavu starožit-\nností českých. Vyhotovení plánu k vý-\nstavě a vrchní vedení převzal p. redaktor\nMikovec a protektorát J. Em. kardinal kníže\nSchwarzenberk.\nPřátelům a žákům zemře-\nlého houslisty V. A. Bartáka ví-\ntána bude právě vyšlá podobizna téhož\nmistra, jižto za 1 zl. r. č. v musikálním\nobchodnictví Kristofa a Kuhé dostati lze.\nNa kameně ryl ji p. Gareis a tisk obsta-\nral p. Fr* Šír.\nZnamenitá Turnova mše D-\nmoll provozovala se v neděli dne 30. bře-\nzna v chrámě křižovníků.\nValná s ch ň z k a úd ň v je d n o-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6303, "texte": "ty k vzděláni vojenské hudby od-\nbývala se dne 30. března v malém sále\nna Žofíně., I bylo sděleno, že jednota n\nkonci minulého roku 723 přispívajících a\n5 čestných clenu čítala, a že v 5 letech,\nan se polnicí, eufonionu a křídlovce vy-\nučuje, 124 chovanců vojenským kapelám\npřivedeno bylo a že příjmy 2443 zl. 34 kr.,\nvýlohy 2242 zl. 9| kr. obnášely. Při před-\nsevzaté volbě výboru a náhradníků byli\nza výbory zvoleni: pánové Braun, Fried-\nland, R. Krach, vrchní komisař Lauermann\na V. Veselý: za náhradníky: pan hrabě\nSchonborn a baron Reizenstein.\nČeské divadlo. Režii českého\ndivadla ujme od velikonoc pan Svoboda st.\nz Vídně, jenž na několika už divadlech\nbyl režisérem. Personál české opery značně\nse změní; p. Sák od Pešfanského divadla\nbude režisérem a bude zpívati komické\nbasové úlohy; barytonisté budou pp. Schwarz\nod domáckého divadla a Sommer z Dobro-\nsolu (Halle), a tenorové úlohy bude zpí-\nvati pan Polák, od dvorského divadla v\nNové Sťreřici. Pro úlohy dám jsou enga-\nžovány paní Kainz-Prausová, Procházková,\nslečny šl. Ehrenbergova a Macháčkova. S\ntěmi silami chce kapelník pan Mayr, pro-\nvozovali opery: „Nápoj lásky,\" „Marie,\ndcera pluku,\" Cherubiniho „Vodař,\" „l)i-\n--norah\" (kteroužto operu vyvolila si slečna\nEhrenbergova k svému příjmu), „Lucia z\nLammermooru\" a konečně novoa operu v\n5 jednáních „Eva Hlina.\" Tato noviuka\nspracována jest od Mosena dle jedné no-\nvely Emila Ugiky. Děj koná se v 15.\nstoletí v Čechách, a to první jednání na\nKřivoklátě, druhé v Berouně, ostatní tři\nv Praze. Hudba jest od pana skladatele\nDořstlingra.\nNás rodák pan Svare, člen o-\npery Olomúcké, zpíval dne 25. března v\nkoncertě, jenž se v divadle Olornúckém dá-\nval, také dvě české písně „Píseň milost-\nnou pod Vyšehradem\" od Hanslíka a\nnárodní slovenskou „Aj, co by bola.\" Při\nté příležitosti praví o něm Moravan: „Pan\nSvare, známý zpěvák zdejší zpěvohry měl\nznovu příležitost, osvědčili své nevsedni\nnadání. Národní zpěv zdá se býti v pra-\nvém smyslu slova jeho živlem ai ten-\nkráte dovedl obecenstvo rozehřáti k veli-\nkému potlesku, tak že dvakrát u neko-\nnečném jásání byl vyvolán.\"\nFrantišek Cbrs, kapelník u\nměstského sboru granátníkři, zemřel v ú-\nterý dne 8. dubna v Praze. Narodil se\nr. 1810 ve vesnici Skrey na panství Kři-\nvoklátském , byl 1 rok v konservatoriu\nPražském, načež k délostřelcňm odveden\njest. R. 1846 stal se městským kapelní-\nkem v Praze. K—s.\nNáš rodák p. Slavoljub Lži-\nčař obdržel první cenu za nejlepší\nnápěv k slovinské básni „Na mládež,u\nkterouž nakladatel Karlovského časopisu\n„Glasonoš\" vypsal. Pan Lžičař je ro-\nv\ndem z Zamberka, studoval varhanickou\nškolu a byl varhaníkem v Rěce. Později\npřevzal po panu Čeňkovi Vinaři hudební\nústav v Záhřebe.\nBarvicius korrektorem. Na\nzdejší akademii malířské určen jest na mí-\nstě pana Meixnera, jenž se byl před ne-\ndávnem na cesty odebral, za korrektora\nakademický malíř pan Barvicius.\nRuský houslista p. Svěčín,\njenž v Záhřebe dva koncerty uspořádal,\nodebral se do Karlovce, kdež koncertovat\nbude a navštíví, jak se „Hlasu\" píše, také\nnaši Prhuu. 4\nDnes odbývá se 3. koncert\nkonservatoria v stavovském divadle a\nProgram obsahuje Symfonii (D-dur) od L.\nBeethevena, dále 1. koncertní kus pro\nkontrabass od Hraběte; přednáší Jos. Slá-\ndek (přijatý r. 1858). 2. Fantasii (L'At-\ntente et PArrivée) pro klarinett od Reisi-\ngera, přednese Jos. Mráz (přijatý r. 1858).\n3. Velkou scénu od L. Beethovena, před-\nnáší operní žákyně sl. Marie Pisařovicova.\n4. Polonaisa pro housle od Ernsta, před-\nnose Václ. Kopta (přijatý 1858). 5. Kon-\ncertní ouvertura od Veita.\nVýbor sboru pro stavbu ná-\nrodního divadla v Praze v poradě o\nstauovách dne 5. dubna usnesl se na tom,\nže místo dodatku připojeného od místodr-\nžitelství k §. 19, že vláda může sbor roz-\npustili, jestliže se sněm zemský prohlásí\npro stavbu národního divadla: má se §. 1.\npřipojiti věta: „Jestliže se zastupitelství\nkrálovství Českého zaváže ku stavbě a u-\npravení důstojného národního divadla a\númysl ten provede, sbor jmění své ode-\nvzdá výboru zemskému.\" Do výboru pro\nvypracování plánu národního divadla zvo-\nleni jsou: stavitel Novotný, prof. Sku-\nher sk ý, stavitel U 1 m a n, prof. Ni k 1 as\na Ko ura\nKoncerty konservátor ia.\nAu g. Kolárovy. Ve prospěch\nPražských chudých. Žofínské\nakademie. Zábava Hlahol u.\nByl-li výsledek prvního koncertu velmi pří-\nznivý, zasluhuje výsledek druhého dne 30.\nbřezna odbývaného skvělým nazván býti.\nRozkošná, svěžestí oplývající a poetická\nMendelssohnova synfonie A-dur, jež se též\n„římskou44 nazývá, byla od mladistvého\norkestru obezřelým řízením pana ředitele\nBedř. Kittla výborně provedena a zvláště\nobdivovali jsme se uměleckému zápalu,\nvelkému vzletu a obratně vyvedeným nuan-\ncím při provedení této duchaplné skladby,\npo nížto chvalně známý ředitel hlučně vy-\nvolán jest. Druhá orkestrální skladba\nbyla Gadeova ouvertura k „Hamletu,44 která\ninteresantní instrumentací a mnohými poe-\ntickými momenty vyniká. Provedení bylo\núplně zdařilé. Co sólisté vystoupli Josef\nSvoboda, jenž s výsledkem pěkný a\nvděčný koncert na flétnu od prof. Viléma\nBlodka přednášel a značnou technickou\nsběhlost osvědčil. Chovanci Peer a V.\nMichálek přednesli koncertino pro dvě\ncella od Romberka až na některé neshod-\nnosti se zakládající poklesky k spokojeno-\nsti obecenstva, což tím více znamená,\nanto pieca lato silám jejím přiměřena se\nbýti nezdála. Slečna Jenka Peklova,\nžákyně operní, zpívala těžkou arii ze Spoh-\nrova „Fausta\" s nemalou pochvalou. Sl.\nPeklova má silný, zvučný orgán, příjemný\nzevnějšek a povážlivý přednos, což jí při\npilných studiích příznivou budoucnost uji-\nšťuje. Návštěva byla četná. Koncert\nmladistvé pia ni stky A u gu sty Ko-\nlárovy v neděli dne 23. března těšil se\nz velmi četné návštěvy a krásného vý-\nsledku. Koncertistka přednesla s pp. Briick-\nnerem a prof. Schmidem Rubinsteinovo\ntrio G-moll, pak solové piecy gavottu od\nRameaua, rondo od Filipa E. Bacha, piecy\nod Chopina op. 31, Lisztovu fantasii „Ki-\ngoletto\" a variace pro 2 piana od Schu-\nmanna, v kterýchžto posledních se též sl.\nMarie Prokšova súčastnila. Uhoz sl. Ko-\nlárové je silný takřka mužný a v každém\nohledu vyrovnalý, jenž se stejným výsled-\nkem všem nuancím od fortissimo k pianis-\nsimu vyhoví; její přednos vyniká rovněž\ntak citem jakož dobrým pojmutím a pro-\nmýšleností; technická sběhlost vystoupila\nvýbornou školou k znamenité výši. (Dok.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-04-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-04-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1862-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.2.5.5", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.8", "debut_caractere": 6305, "fin_caractere_exclue": 6316, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-04-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-04-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1862-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.2.5.5.1", "titre_corps": "(Haydn.) Všecky větší partitury Haydnovy", "titre_sommaire": "(Haydn.) Všecky větší partitury Haydnovy", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.8", "debut_caractere": 6318, "fin_caractere_exclue": 7375, "texte": "(Haydn.) Všecky větší partitury Haydnovy\npočínají slovy: „In nomine Domini\" (Ve jménu\nPáné) a konci slovy: „Laus Deo\" neb „Soli\nDeo gloria! (Chvála Bohu).\n(Palma Filip) O tomto znamenitém pěvci\na hudebním skladateli předešlého století, jehežto\nkoncerty a symfonie r. 1752 v Paříži se provo-\nzovaly, vypravuje Martinelli následující událost.\nKdyž totiž jistý lichvář, jemuž Palma značné\nsummy peněz dlužen byl, s urputností do jeho\ndomu vstoupil, by ho zatknout dal, odpověděl\nmu pěvec jednoduchou árií, a když tato patrné\núčinkovala, sedl si ku klavíru a zpíval ještě\ndruhou, kteráž srdce věřitele dříve tak urput-\nného tak obměkčila, že tento ani na zaplacení\nse strany pěvce nemyslil; nýbrž dokonce pěvci\nopět novou sumu půjčil.\nKukačka eo hudebník, že kukačka své\nvlastní jméno vplá, že sve vejce do cizího hnízda\nklade, že svým posluchačům zvěstuje, jak dlouho\nživi budou to vše známá véc. Méné známo\nbude, jské zásluhy si kukačka o hudbu do-\nbyla. Od kukačky naučil se totiž člověk do\nMoll hráti ; neboť druhý tón jejího volání zní o\nmalou terci hloub."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-04-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-04-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1862-04-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.2.6", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.8", "debut_caractere": 7377, "fin_caractere_exclue": 7620, "texte": "Listárna.\nPana V. K. Nedáváme žádných básní\nvíce. Panu ...du v H. K. Vaše dopisy\nbudou nám milé. Panu Týt... v Sedl....\nNápěvy k „Paní Marjánce\" od Tyla ne na-\nch áze jí se v archivu Praž. divadla; avšak\nvynasnažíme se je od jinad si opatriti."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.1", "texte": "Hudba nástrojová (instrumentální).\nJelikož pohané ve svých obětích a divadlech mívali\nhudbu velmi změkčilou a divokou: tudíž muselať se usaditi\nv srdcích prvních křesťanů hluboká ošklivost a nechuť proti\nužívání nástrojů hudebních. Proto také v prvních třech sto-\nletích nenalezáme téměř žádných zpráv a návěští, že by se\nbylo mezi křesťany užívalo jakéhos nástroje hudebního. Dle\nKlementa Alex. *) a Eusebia neníf sice nepodobno pravdě,\nže i při veřejných schůzkách (ku př. při hostinách) nějakých\nhudebních nástrojů užívali, a sice harfy a lyry; avšak to\nse nedálo při službách Božích, nýbrž jen tehdáž, když se sou-\nkromí scházeli; ai tenkráte podle toho, jaký ten prvotní\nzpěv křesťanů bývával, jen velmi skromně a jen zřídka jich\nužíváno* Klement Alex. udává, že v S. Z. hudebních ná-\nstrojů užívání dílem v povaze, dílem ve zevnitřních pomě-\nrech národu židovského nachází svého základu či raděj omlu-\nvení: v N. Z. však užíváme jenom jediného nástroje totiž\nklidného slova, jímž Boha ctíme, nikoliv již vice starozá-\nkonního žalmopění, a k tomu bubnu, trompet a pišfal atd. *•)\nSv. Jan Zlatoústý o užíváni nástrojů hudebních v S. Z.\nv ten smysl se pronáší: „Tito nástrojové pak jim byli teh-\ndáž dovoleni dílem pro jejich (Židů) slabost, dílem, že jimi\nk lásce a svornosti měli navoděni býti *♦*). A opět tam:\n„Druhdy prozpěvoval David v žalmech, a my jich odzpěvu-\njeme zároveň s Davidem po dnes. On užíval při tom ci-\nthery se strunami bezživotnými: Církev pak užívá jediné ci-\nthery strunami potažené. Naši zajisté jazykové jsou jakoby\nstruny onné cithery, kteří vydávají sice rozličných zvuků,\navšak jednosvornou lásku atd. f) Iv pozdějších ještě do-\nbách vyjadřují se učitelé církevní stejným spůsobem proti\nužívání nástrojů hudebních při službách Božích, ačkoliv kromě\nslužby Boží byli tito nástrojové velice oblíbeni, zvláště i ve\nklášteřích, a vycvičenost ve hraní na rozličné nástroje hu-\ndební již vysokého stupně byla dosáhla. Tak již velice byl\nproslynul v každém téměř spůsobu hudby Tutillo ff), mnich\nsv. Havelský, a ne méně umělí byli spoluřeholníkové jeho.\nSv. Tomáš z Aquino však praví: Církev proto neužívá žád-\nných nástrojů hudebních, aby se nezdálo, že zzidovatí (ju-\ndaizare), a tamtéž dále: „Tací hudební nástrojové pozbuzují\nmysl více k rozveselení, něž aby mohli v útrobě napomáhat!\nk dobrému mysli naladění!\" V S. Z. pak se jich užívalo\ndílem proto, že byl lid tvrdší a smyslnější, proto takovými\nnástroji musel probouzen a náchylnějším činěn býti, jinak proto,\nže byli jsou věcí vyšších odznakem a předpodobněním *).\n2. Aby se zpěv, jak náleží, v pravém tónu začal (což\nslově intonování), aby slušného úvodu měl a též dokončení\nnápěvu pořádného, aby vůbec celý zpěv ve hlavních myšlen-\nkách a pocitech dále nesen byl: první mezi všemi nástroji\nhudebními uvedeny byly v církvi varhany (organon), avšak,\njak podotknuto, jen k posloužení a k pomoci, nikoli ku prů-\nvodu, jen aby při zpěvu napomáhaly, nikoliv aby ho souladně\nzprovázely. Ai ve pozdějších stoletích, kde již varhany a\nvarhanáři na vysoký stupeň byli dospěli dokonalosti, i co byli\nmistrové ve hraní na varhany obmezovali jsou se: jenom na\núlohu onu vlastní, právě vytknutou. Teprv ku konci XVI.\na XVII. století počato, upotřebování varhan v církvi a ve\nchrámech rozsirovati, a ne zřídka spůsobem nepřiměřeným,\nano i pohoršlivým. Nyní ku př. vytahovali i ze skladeb Pa-\nlestrinových základní bass pro varhany, a tak jich odzpěvo-\nvali s průvodem varhan, což rázu jejich muselo býti na ujmu.\nUstanovení pak, na sněmech církevních proti zneužívání var-\nhan vydaná dále dosvědčují dostatečně, na jaké bezcestí tento\nod církve ještě nejspíše trpěný a odporoučený nástroj na\nmnoze se byl octnul! Papežská kapella také nikdy nepři-\npouštěla ani varhan, ani jakéhož jiného nástroje hudebního,\na Baini schváliv takové počínáni, mnoho svědectví a důvodů\npro to uvádí **).\n\n*) Haec est gratiosa nostra ct jucunda commessatio. Et si ad lyram\nvel citharam canere et psallere noveris, nulla in te cadet repre-\nhensio (Ptedagog. lib. 11. c. 4. Lips. 1831 t. I. p4 215).\n**) I. c. I. c. 4 p. 214\n***) S. Chrysost. in psal. 150. ed Mign. t. V. p. 497.\nf) Chrisost. in psal. 145 1. c. pag* 521.\nff) Tutilo musicus, sicut et socii ejus in omnium genere íidium (na\nstruny) et fistularom (íoukací nástroje) prae omnibus namet\nfilios nobilium ia loco ab abbate destinato fídibu»E per dirti un'altra ragione. Lasu nella ckiesa trionfante, dove\nli beati godono la visione di Dio, se vi e il canto de' Serafini e\nse vi sará il canto vocale de' beati, non vi ě pero, e non vi\nsará istromento aleuno, ně cosa materiále; menlre dunque in\nquella sacra capella, symbole del celeste regno, ogn' uno sta ri-\nvolto alla faccia del Pontifice, capo della cbiesa militante, non ě\nmiraviglia, se lungi il suono degli stromenti vi si ode la sola mu-\nsica delle voci.w"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "82", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.2", "texte": "3. Teprv během XVII. století se též událo, že hudba\nna nástroje (instrumentální) počala se vtírati do chrámů,\na hleděla odtud vytlačiti zpěv vždy více a více, ačkoliv se\nk tomu již hezkou dobu před tím podobalo, chystalo a při-\npravovalo; a jak nám pozdává, za těmiže příčinami, za ni-\nmiž iv ostatní odvětví umv zkáza a porušenost se byly\nvloudily. Protože v XV. století a pozděj zpěv figurovaný už\nna mnoze přes příliš zumělkován byl, tudíž, jako v ostatních\numy oborech, i zde každý nový směr, třeba sebe podivnější,\nmusel žádoucím býti a vítaným. Tu pak již se dočetli z knih\nstarých klassikův řeckých a římských o tom, že a jak zá-\nzračných, divotvorných účinkův hudba starožitných těchto ná-\nrodův provodila na mysl tehdejšího pokolení, a proto že touže\ndobou objevené starobylé stavby a řezby, jež ze spod rumu\nvyhrabovano, nadšenost a obdiv plodily pro pozůstatky klas-\nsických národův vůbec: tudíž domýšleno, že to též na vlas\njest pravdivo, co o zázračném působení a zvelebování klas-\nsické hudby stálo ve starých spisech zaznamenáno a nyní již\no přítrž a o závod vše učiněno: „aby dřevní, starodávní\nharmonie, které pod zříceninami barbarů po století ležely až\nk pláči zpotvořené a téměř odumřelé, zase na světlo byly\nvytaženy *).\n(Dokončení.)\n\nVévoda.\nFraška v 1 jednání od Alexandra Arna.\nOSOBY:\nMichal Kutil, hospodský u zlatého kapouna.\nKačenka, jeho dcera.\nVšetečka, čtvrtník,\nMikula, rukavičkář.\nPetr Foukal, vydavatel novin a malíř karet.\nKryšpin Yáiek, malíř pokojů a poštovní expeditor.\nCizinec.\nJakub, sklepník a podomek u zlatého kapouna.\n(Děj v městě venkovském od 6 hodin z rána do poledne.)\nJeviště rozděleno jest na 2 oddělení. Vlevo nachází se šen-\nkovna. V právo světnice vydavatele novin s jednoduchým ná-\nřadím. Oba pokoje jsou dveřmi spojeny. Šenkovna má mimo\ntyto ještě dvéře v prostředku a okno. V světnici Foukala\ntéž prostřední dvéře. V šenkovně vysací dřevěné hodiny s ku-\nkačkou na vrcholu. Hned po vyzdvižení opony tlukou šest.\nKukačka zakuká po každém udeření.\n1. výstup.\nV šenkovně: Hospodský (leží oblečen na pohovce a spí).\nV světnici Foukala: Petr Foukal. Krišpin Válek.\n(Oba sedí u stolu, který jest papíry pokryt, a píší.)\nFoukaL Tak! punktum! Jak jste daleko, pane\nVálku ?\n/\n*) Gerbert. Scriptores ecclesiastici de musica sacra. S« Blasii 1784\nLíb. IV.\nVálek (spěšně pokračuje- u psaní). Odpusť!®* I Jen la\nokamžik! (bručí) Proti Rusku, které je k válce připla-\nveno! (odloží péro) Nyní jsem hotov, chcete vyslechnout, pane\nFoukale ?\nFoukal. S radostí, čtěte.\nVálek (cte), Dopis z Petrohradu: Za příčinou novope-\nvstalé války mezi Tureckem a naší požehnanou vládou vidí\nse Jeho Veličenstvo Car všech Rusů pohnuta, vynesti úkaz,\naby se armáda na nejvyšší co možná stupeň uvedla. Ná-\nsledkem toho budou se mladíci od 14 let odváděli.\nFoukaL Napište : Od 12 let.\nVálek. Pro mne a za mne (opravuje).\nFoukaL Tak je to pikantnější.\nVálek (pokračuje). Budou se mladíci od 12 let odvá-\nděti a částečně k táhání děl užívati.\nFoukaL Výborně, pane Válku, nyní musíme ale tuto\nvěc odůvodnit. Napište tedy: „a ti slabší částečně k tá-\nhání těžkých děl užívati by se takto jejich síly utužily.il\nVálek (píše) síly utužily.\nFoukaL Jste hotov ?\nVálek. Ano (pokračuje). Armáda turecká čítá, i s jíz-\ndectvem, 184 pluků.\nFoukaL Napište: 248 pluků.\nVálek. Dobře 248 pluků. Každý pluk obnáší 2900\nmužů.\nFoukaL Napište „4000 mužů.\"\nVálek. „Obnáší 4000 mužů a táhne, jak se z ji-\nstého pramene dovídáme, v tomto okamžení v síle 4500\nmužů proti Rusku, které jest k půtce připraveno.\nFoukaL Dobře, pane Válku. Napište ale: „táhne v\nsíle 76.000 mužů.\"\nVálek. 76.000 mužů proti Rusku.\nFoukaL Teď poslechněte mé provolání.\nVálek. Šňupeček, pane Foukale.\nFoukal (postrčí mu pikslu). Vemte si (cte). Pro-\nklamace o věčném míru ve veliké Čínské říši děsí velice v\nnesmírné dálce i naše srdce. Co citlivý současník dovoluje\nsi nížepsaný navrhnout veleváženému obyvatelstvu našeho\nměsta k důstojnému oslavení oné události skvostné osvětlení.\nOtcové města! Spoluměšfané! Přátelé!— Osvětlujte! Olejové\nlampy nejnovějšího a nejlepšího druhu, jednu po 5 krejca-\nřích lze dostat u malíře karet Petra Foukala. No, pane Válku,\nco říkáte tomu návrhu s osvětlením ?\n(Pokračování.)\n\nZ Pardubic.\n\n(Rekvie Mozartovy za Rob. Fiihrera. Měšťan-\nská beseda. Hudební a deklamatorní akademie.)\nJako světoznámá píseň Krovová významnými slovy:\n„Těšme se blahou nadějí\" začíná, tak i mně budiž dopřáno dopis\nsvůj slovy: „Naděje se vyplnily\" započíti, kladoucímu sobě\nza milou povinnost, vylíčili nestranně a svědomitě předměty a\nokolnosti, jichž se toto vyplnění našich nadějí dotýče. Přáli\njsme sobě již drahně času, uslyšeli dílo velíkolepé na obzoru"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "83", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.3", "texte": "hudebním, mistrovské to rekviemi Mozartovo, jehož provedení\nv listech iěchto nám začasté slibováno, a jc'h «ž jsme se dne\n12. t. riL k radostnému překvapení a k áplné spokojenosti\nkonečně dočkali. Uvážíme-li, jakých sil vokálních a instru-\nmentální jakých zkoušek k tomu zapotřebí, aby se důstojné\nprovedení takového téměř v každém čísle přetěžkého velko-\ndíla usnadnilo, povážíme-li, s jakými překážkami bylo zápa-\nsM, a jakých mocných namáhání k jich odstranění zapotřebí;\ntím více nás skvělý výsledek, jakého pilné a neohrožené pro-\nvedení tohoto velikána v skladbách hudebních dosáhlo, po-\nvděčnými činí pánům podnikatelům a uspořadatelům takové\nneobyčejné a mile nám vítané lahůdky, an mimo dvě zkou-\nšky se zpěvy a stroji smyčcovými jediná jen zkouška vše-\nobecná v kostele se odbývala. Trudolibé zvonů zvuky, k slavné\nzvouce smuteční mši za zvěčnělého mistra Roberta Fiihrera\njemným citem naplnily útroby ctitelů jeho, ctitelů hudby\nv chrámu Páně, katafalkem ozdobeném, četně shromážděné\nobecenstvo, mezi nímž hosté z vůkolních měst ku poradě\nhospodářského spolku sem přibyvší, několik hudby milov-\nných c. k. důstojníků zdejší posádky, pak množství domácích\nobojího pohlaví, s napnutím očekávalo, až první velebné zvuky\nMozartova rekviem zazní. O *9 hodině konečně ozvaly se\ns kůru konečně jímacící zvuky, vzbuzujíce v srdcích všech-\nněch vroucí pobožnosti cit.\nCo do obsazení byly hlasy zpěvové v sopránu slečnou\nV v\nMarií Říhovou a dvěma žpěvačkarna, v altu Hynkem Čer-\nným, líbezným hlasem obdařeným mezzosopranistou, a třemi\nmladšími altisty, v tenoru pány J. Klimšem, měšťanostou\nChrudimským, K. Knittiem, ředitelem kůru v Přelouči, Č. Vina-\nřem, kapelníkem Chrudimským, Tomšu a Klikou, v bassu p. F.\nJandou a třemi spoluzpěváky zastoupeny, smyčcové stroje v\nrukou pánů K. Kislingra, hlavního podnikatele slavnosti této,\nVostřebala, Pospíšila, Šrůtka, Kučery, Huška a jiných více\nochotníků, foukací ale stroje údy zdejší kapelly c. k. pluku\nhusarského obsazeny. Ačkoliv veškerá čísla velkodíla Mozartova\ns velmi dobrým úspěchem provedena byla, zasluhují přece solové\n„Tuba mirumu velmi uhlazeně a obezřele zpívané od pánů\nv v\nKlimše, Jandy, slečny Říhové a Hynka Černého, jakož i „Re-\ncordare;í obzvláštní pochvaly; veškeré fugy, jichž tempo\nv „Kyrie\" a „Cum sanctis\" o něco volnější by přáti bývalo,\nvzdor těžkému provedení s dobrým se potkaly výsledkem.\nŽe k docíleni chvályhodného provedení Mozartova rekviem\npan kapelník zde ležícího pluku husarského Josef Zinke,\njenž všeobecnou zkoušku s neunavenou pilností a obezřelo-\nstí řídil a v produkci rázným, jistým a umělecky promyšle-\nným vedením spoluúčinkující k zdařilému provedení rozjařil,\nku skvělému výsledku nejvíce přispěl, o tom nemusím slov\nšířit; avšak nemohu též pomlčeti o výdatné a jisté souhře\nsmyčcového kvartetta, v němž zvlášf kontrabassista p. Vo-\nstřebai vzdor slabému stroji vynikal, jakož, i nemohu zata-\njiti nemalou zásluhu, již sobě vydobyli účinkující údové ka-\npelly husarské jemným a kde toho potřeba rázným jistým\ndoprovázením stroji foukacími. Pan Janda, ačkoliv podpo-\nrován třemi ještě bassisty, přece výdatným, v intonaci jistým\nhlasem svým nejvíce prorazil. Budiž srdečný dík a chvála\nvšem, kteří k provedení tak slavného velkodíla síly své vla-\nsteneckou obětavostí propůjčili, a k vyplnění přání mnoho-\nstranných laskavě přispívali! Srdečný dík budiž velebnému\nduchovenstvu, jež památku zemřelého rodáka našeho Fiihrera\nsmuteční mší oslavilo*). Jak již novinami uveřejněno, od-\nbývala se po rekviem schůzka hospodářského kraje Chrudim-\nského a večír po 7. hodině slavilo se otevření zařazené zde\nměšfanské besedy v hostinci na „kopečku ,lí kde se hojný\npočet údů besedních, jako i členů hospodářského spolku z\nvůkolních měst sešlo. Pan měšfanosta Y. Bubeník, pravý\nto lidumil a podporovatel všeho dobrého a vlasteneckého,\nzahájil otevření besedy co předseda její čtením zdařilého\nproslovu, p. Klikou sepsaného.\nPo přečtení proslovu následovalo hlučné volání „sláva\" panu\npředsedovi, načež nenucená, přátelská zábava dílem hovorem\nrozmarným a zpěvy spolkem pěveckým přednášenými, dílem\ndeklamováním a přípitky čilý a veselý život \\ společnost\nuvedla. Vedením p. Jandy, ředitele zdejšího spolku pěvecké-\nho, podal nám tento v zdařilém provedení Kovářskou, Ka-\ndryllu, Loveckou od Nápravníku a jiných více. Zavedla\nse též pánem J. Lorencem sbírka pro národní divadlo,\nkterá v obnosu 25 zl. as příspěvkem z bulky docíleném\nobnášejícím 5 zl. s vlasteneckou obětavostí se konala a jížto\nvýtěžek na náležité místo odeslán byl. Že společnost tako-\nvouto rozmanitou, ráz za rázern se střídající zábavou rozja-\nřená na brzký odchod nepomýšlela, nemusím slov šířit, a tuf\njsme se dočkali vyplnění i druhé naděje, měsfanskě besedy.\nJiž od 12. března, slavnostního dne otevření zdejší mě-\nšťanské besedy, v které se uspořádání akademie na den 30.\nbřezna od pp. výborů spolku pěveckého uzavřelo, jsme se\nna konečné uskutečnění této nám podané naděje s tím na-\npnutější myslí těšili, ač jsme spolu milou zprávou potěšeni\nbyli, že vážení hosté pražští, slečna Marie Korschnerova a p.\nLukeš akademii tuto svou přítomností a spoluúčinkovánírn\noslavím Nebyli jsme v očekávání svém zklamáni, ano usku-\ntečnění přání našich skvělejší se stáli nemohlo, jako dne 30.\nbřezna. Jelikož dva sbory osobním vedením p. Lukeše pro-\nvesti se měly, poctil vážený tento host v neděli o 3. hodině\nodpolední místnosti školy reální, by se při zkoušce poslední\nsúčastnil, a uvítán byl krátkým ale ohnivě od 40 zpěváků\npřednešeným sborem, jehož slova: „Zpěvem slavit drahou\nmáti vlast, budiž naše heslo, naše slasf!il též večír v\nmístnosti akademie, v sále na „Veselce\" velmi úhledně v\ntransparentu, p. E. Jindřichem vkusně shotoveném, se zářila.\nPo ukončení sboru hlučně voláno p. Lukešovi třikráte „Slá-\nva,\" a p. F. Jandou, ředitelem spolku pěveckého, jemu ode-\nvzdán diplom, jímž „zpěváčky spolek Pardubický, po-\nvděčný velikým a četným zásluhám, které pan J. L.\nLukeš, ředitel zpěv. spolku „Htaholuu v Praze, co\nvýteěný pěvec a vřelý Vlastimil o český zpěv a o\noslavu drahé naší vlasti sobě získal, jej jmenuje\nsvým čestným výborem Podobný diplom zaslán druhého\ndne do Petrohradu, jmenující chvalně známého skladatele p.\nEd. Nápravníka čestným údem téhož spolku. Po ukon-\nčení valné hromady hospodářského spolku, odbývané téhož\ndne od i hodiny odpolední v sále na „Veselce, ku které se\nmimo tuokresní hospodáře, četný počet hostů z Králové\n\n*) Pardabíce zahanbily v tomto ohledu Prahu, pro kterouž zvěčnělý\nmnoho pracoval. Red."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.4", "texte": "Hradce, z, okresu Chrudimského, Holického, Přeloučského,\nVysokoinýtského, Nasavrchského ano i z Poličky a z Lieb-\nverdy dostavil, naplňoval se sál a vedlejší místnosti na „Ve-\nselce44 tak kvapně, že o 7. hod. jíž místečka prázného ne-\nbylo. O j|B započala se akademie odhalením zmíněného trans-\nparentu a provedením téhož krátkého sboru heslového, načež\nslečna Marie Kórschnerova s hlubokým nadšením a velmi\ndojímavě přednesla proslov „Tři doby Pardubic\" od paní An-\ntonie Melisové-Kórschnerové, v němž, jak dopisovatel do\n„Nór. Listů\" se vším právem tvrdí, trefně poměry zdejší lí-\nčeny jsou, a jehož ráznému přednesení hlučná, dlouho trva-\njící pochvala se dostala. Následovala čísla jednotlivá, z nichž,\njak bylo očekávati, p. Lukešem přednášené písně národní a\npíseň „Pravý Čech,44 jakož i deklamace „Já jsem Češka44 a\npíseňo,ČeškaCt od Fr. Skroupa, slečnou Marií Kórschnero-\nvou podané nejvyššího stupně obliby a pochvaly dosáhly. Pan\nJ. Lukeš cituplnou něžností hlasu a jemným přednesením ve-\nškeré přehojné obecenstvo tak okouzlil, že po každém čísle\nnekonečný potlesk zásluhy tak bohatě nadaného pěvce ná-\nrodního náležitě odměnil. Jeho líbezné pianissimo a jasně\nzvučný trillek, jeho čistá vokalisace a slovům přiměřený vý-\nraz každého jednotlivce, třebas i laika v hudbě, obdivením\nnaplnily. Co však mám psát o deklamování si. Marie Kór-\nschnerové, jež nás mocně jímajícím přednesením deklamace\n„Já jsem Češka44 uchvátila, ano cituplnou jemností v prove-\ndení poslední části zdařilé télo deklamace mnohou slzu vy-\nnutila. SI. Marie Korschnerova vládne silným, libozvučným\nhlasem, jemuž dle potřeby slovům a smyslu přiměřený výraz\nzjednati dovede, její objevení-se zevnější velmi příjemný pů-\nsobí dojem, a její ohnivá s jemnou se střídající přednáška\nunese každého, tak že nebylo divu, když obecenstvo tako-\nvýmto spůsobem rozčilené, ve své rozjařenosti anil konce\npotlesku a slávyvolání neznalo. V písni „Vlastenka44 od Fr-\nSkroupa osvědčila sL Korschnerova své nadáni k zpěvu, an\njejí výdatný altový hlas v střední tonice mezi Caž k hlu-\nbokému G nemalý objem dosahuje. Přednesla tuto píseň\ns vlasteneckým citem a velmi uhlazeně, začež se jí všeobecné\nhlučné pochvaly dostalo. Zpěvácký spolek přednesl 5 sborů,\nz nichž „Pochod\" od Č. Vinaře, „Zrušení slibu44 a „Frf-\nvraiC od Ed. Nápravníka a „Naše probuzení\" od L. Pro-\ncházky pro bezúhonné a velmi podařené provedení zaslou-\nžené pochvaly došly. V „Staročeské44 od Ferd. Hellera ve\nsbor uvedené přáli jsme sobě výraznější crescendo v před-\nnášení prostřední věty, a modlitbě méně přísné pianissimo,\npro něž bez mála žádného tónu nebylo. Pp. Tomšu\na Fr. Janda byli by se obecenstvu více zavděčili, kdyby\nněkterý zdařilejší, sluchu nadvšednímu příjemnější dvojzpěv\nsobě byli zvolili; mezi akademií došly telegramy od měšťan-\nské besedy v Praze a od zpěváckého spolku v Nové Pace,\npo ukončené produkci společný telegram od redakcí „Dali-\nbora-4 a „Lady44 se srdečnými pozdravy.\n\nF. K.\n\nZklamaný básník a Mondonville.\nVýjev ze. života umělce.\n\nSlovutný skladatel Jan Jos. Mondonville, jenž si uvede-\nděním pospolných kusů a velkých finál vedle GJucka velké\nzásluhy o rozvin opery získal, byl někdy velmi leniv. Jistý\nmladý básník, jenž se z přátelství jeho těšil, podal mu text\nk opeře, žádaje ho, aby jej v hudbu uvedl. Mondonville\nslíbil mu to svatosvatě; avšak nepracoval ničehož. Pokaždé,\nkdyž se ho spisovatel tázal, zdaž o hudbě k jeho textu pra-\ncuje, odpověděl mu Mondonville: „Zanáším se tím, pokračuju\nrychle a doufám, že co nevidět opera hotova bude.44\nKdyž konečně od toho času dvě léta uplynula, přišel\nnetrpělivý básník z rána k Mondonvilíeovi tázaje se:\n„Nu příteli, co dělá naše opera? Budeš-li pak s ní\npřec hotov ?\"\n„Je hotova,\" odvětil skladatel.\n„Hotova? Úplně hotova?\"\n„Jak ti pravím, zcela hotova! ani jedné noty nechybí!\"\n„Nuž tedy, nech mne ji poslechnout!\"\n„S radostí!\" pravil Mondonville a odebral se k své\nskříni s musikaliemi, jako kdyby ji tam uschovanou měl. As\nčtvrt hodiny prohraboval se skladatel ve skříni; načež pra-\nvil: „Nemohu partituru nalezli; avšak mám zde tvůj text, k\nněmuž hudbu v hlavě své nosím. Posad se a uslyšíš výstup\npo výstupu z tvé opery.\"\nPři těchto slovích posadil se Mondonville a jeho přítel\nku klavíru, aniž by do rozpaků přišel, přednesl mu úplnou\nhudbu k jeho textu.\n„Hezký, výborně! božská to hudba!„ zvolal básník čas\nod času a když Mondonville s provedením opery hotov byl,\nobjal ho v zanícenosti básník a děkoval mu vřelými slovy,\nže tak výtečnou hudbou jeho slova ověnčil.\nBásník vypravoval každému známému, jak krásnou hudbu\nMondonville k jeho textu napsal a \"tvrdil, že mistrovský ten\nkus bez odp cru všestranné pochvaly dosáhne.\nI naléhalo se tedy ze všech stran na Mondonviíia, aby\nsvou operu veřejně provozovati dal; avšak tento neměl ani\nnoty napsané; neboť oby svého přítele ukonejšil, improviso-\nval v největších rozpacích vězící Mondonville celou operu\ns áriemi, duetty, sbory, recitativy, ballety atd. a uspokojil\naspoň na nějakou chvíli mrzutého svého přítele.\nBrzo roznesla se tato událost po celé Paříži; avšak\nbásník tomu nechtěl nikterak věřiti a tvrdil navzdor všemu,\nže hudba k jeho textu je hotova.\nMondonville, o jehož genialnosti jsme se tu zmínili,\nnarodil se v Narbonnu v Languedocu dne 24. prosince 1711\na zbudil svou výtečnou hrou na housle všeobecné podi-\nvení ; jmenovitě byl on první, od něhož Pařížané flageolet\naneb tak zvané „sons harmoniques44 na housle slyšeli.\nFrvní opera, kterou Mondonville složil, byla „Isbe\"\n(1742), „le Carneval du Parnasseť4 (1749), „Titon et I'Au-\nrore\" (1753), „Daphins et Alamadure\" (1754), ku kteréžto\npozlední i text si složil, pak „les Fétes de Paphos\" (1758)\na „Psýché.4*' Všechny tyto opery došly nesmírné pochvaly,\nano „Titonem\" udrželo se francouzské divadlo, když italští"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.5", "texte": "buffonisté v Paříži převahu dostávali. Opera jeho „Theseus\"\n(text od Quinaulta) propadla však na dobro, a sice dne 7.\nlistopadu 1766. Mondonville složil též pěkná motetta a ora-\ntoria a k rozšíření instrumentální a vokální hudby složil velký\nvokální a instrumentální koncert (1752), kterýž nesmírné se\nlíbil a ještě dosud historickou důležitost má. Mandonville\nzemřel dne 8. října 1772 na svém statku Belleville.\n\nPetr Kheil ml.\n\nFeuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nZ Čáslavi, 2. dnbna. (Zpěvácký\nspolek. Divadlo.) Tento postní\nřas dostalo se nám již zábav, jako málo\nkdy jindy?. Zpěvácký spolek nás v\nprodukci y učitelé\nna týchž ústavech sobě přáli, a kterého\nučitelé na školách venkovských potře-\nbují, mají li jako ředitelé kůru v chrámu\nPáně zadost ěiniti. Příčina nedostateč-\nného vzdělání v hudbě instrumentální, v\nzpěvu a varhanictví nespočívá ale jediné\nv zřízení vzdělávacích ústavů učitelských,\nale spíše v nedostatečném anebo dokonce\nžádném přípravném vzdělání hudebním těch,\nkteříž do ústavů učitelských vstupují. Tím,\nže jedni z dobré hudební školy dobře při-\npravení na ústav přicházejí, jiní pak méně\nnebo dokonce žádné hudby neznají, trpí\npokrok v hudebním cvičení, nespočívaje\nna souhlasném přípravném vzdělání. Proto\nbuďtež budoucně od přijmutí na ústavech\nučitelských všichni ti uchazeči vyloučeni,\nkteříž by potřebného hudebního vzdělání\nneměli, o čemž na počátku každého roku\nškolního přísná zkouška rozhodnouti má.\nZa to budiž těm žákům na školách reál-\nních, kteříž zamýšlejí na učitelství se dáti,\npříležitosti přáno, aby se alespoň v zpěvu\na houslích, pokud třeba vycvičili, což by\nse společním, k témuž účelu na nižších\nškolách reálních zařízeným hudebním vy-\nučováním dosíci dalo, ano již při mnohých\nškolách za mírnou odměnu se strany účast-\nníků možno učiněno jest. Provedení toto\nnemůže býti tak obiižno, poněvadž na\nvšech hlavních a nižších reálních školách\nhudby znalí učitelé nebo jiní k vyučo-\nvání hudebnímu spůsobilí mužové k tomu\npropůjčili se mohou; s druhé strany není\nse při valném poctu kandidátů nedostatku\nučitelstva obávati, jestli že po kryté po-\ntřebě více požadováno bude od těch žáků,\nkteříž stavu učitelskému oddali se hodlají.\nVůbec slušno teď přáti, aby vyučování hu-\ndební na hlavních a nižších reálních ško-\nlách, kdež prozatímnost přestala, více bylo\npěstováno, čemuž snadno podvolili se mo-\nhou. Ředitelé , kteříž by se o pravi-\ndelné vyučování zpěvu a hudby postarali,\nbuďtež svým časem c. k. místodržitelství\njmenováni, kteréž hotovo /jest, zásluhy je-\njich uznati a pochválili. C. k. místodr-\nžitelství naděje se, že působením konsi-\nstorí takové soukromé školy hudební na\njmenovaných školách se zdaří, a nejen pro-\nspěšné umění a vzdělání citu mládeže\nškolní, ale i povznesení kostelního zpěvu\na pobožného smýšlení vůbec podporovati\nbudou.\n— Nové kusy divadelní. Pro\nletní dobu chystá se prý valný po-\nčet divadelních her k provozování. Uvi-\ndíme prý též frašku „Cestu okolo\nsvět a.\" Pak mimo jiné i následující:\n„Chudý pí s nicka ř,\" obraz ze života\nse zpěvy od Kneisla, vzdělal J. M. B.\n„Star ý mi veselohra od Korze-\nniowskeho (nejnovější plod jeho), přeložil\nCelakovský. „Krakoviáci a Horalé,\"\ndramatická zábavka od Krasnického vzdě-\nlal J.Kolár. „Klobouk,44 veselohra, dle\nEm. Girardinové vzdělal V. V. „Novi-\nnáři/4 z Freytaga od Voláka. „Musí\nna venek,\" podle francouzského od J.\nStrakatého. „Žensky pláč,\" veselohra\nod Gornera, přeložil J. Novotný. „Vra-\nbové v městě,\" veselohra dle Chocho-\nlouškovy povídky od J. M. B. „Tábor\nWal 1 e nš t ei n ů v,\" od Schillera, v pře-\nkladu od J. J. Kolára. „Banditi,\" ve-\nselohra z Benedixe, přeložil V. N. „Ma-\nlíř v nesnázích,\" fraška podle fran-\ncouzského vzdělal Ř. z C. „Michel Pe-\nřin.\" podle francouzského od Crhy. „Va-\nlentina,\" z Freytaga od J. M. B. „Běl-\nin o na o čích \" dvouaktová veselohra, z\nv\nfrancouzského přeložil J. M. B. „Škola\nžen,\" veselohra od Scribe-ho, přeložil J.\nBenoni. Mimo to: ~Kral Vu kasin\" oá\nr v\nHalka. „Škaredá sestra\" v překladu\nod Riegra. „Sklenice vody,\" v pře-\nkladu od Podlipské. „Bvé šlechticů\nVe r o n sk ý ch,\"' ze Shakespeara od Douchy\na několik veseloher z francouzského.\nPeníze na národní divadlo.\nAž do dne 31. března t. r. byl stav po-\nkladnice pro zřízení národního divadla če-\nského následující: V hotovosti se nachází\n306 zl. 34 kr., v spořitelně 8326 zl.\n13 kr., v úvěrních papírech 60 zl. Sta-\nvební místo, jak známo, je už zaplaceno.\nNaše krajanka, slečna Marie\nSchmidtova vystoupí tyto dni po hostin-\nská v Norimberku v opeře „Faust\" co\nMarkéta.\nChvalně známý esthétik pan\nJosef Bayer započal v sobotu dne 22.\nbřezna své přednášky o „Schilleru a hi-\nstorickém dramatu.44 Krásná pleť byla\nzvláště četně zastoupena.\nMašek \"i*. V Litoměřicích zemřel\nv neděli dne 23. března akademický ma-\nlíř p. František Mašek, svého času jeden\nz neoblíbenějších malířů podobizen v 63\nroce svého stáří.\nDovoz Lehman nových deko-\nrací a kost umů k divadelnímu kusu\n„Okolo světaw stál po železnici z Vídně\ndo Prahy 70 ) zl. r. c. Všechny věci vá-\nžily 300 centnýřů. Kus tento bude se v\nNovoměstském divadle česky a německy\ndá\\ati.\nUmělecký spolek „Arkadie44\nuspořádá letos opět výstavu starožit-\nností českých. Vyhotovení plánu k vý-\nstavě a vrchní vedení převzal p. redaktor\nMikovec a protektorát J. Em. kardinal kníže\nSchwarzenberk.\nPřátelům a žákům zemře-\nlého houslisty V. A. Bartáka ví-\ntána bude právě vyšlá podobizna téhož\nmistra, jižto za 1 zl. r. č. v musikálním\nobchodnictví Kristofa a Kuhé dostati lze.\nNa kameně ryl ji p. Gareis a tisk obsta-\nral p. Fr* Šír.\nZnamenitá Turnova mše D-\nmoll provozovala se v neděli dne 30. bře-\nzna v chrámě křižovníků.\nValná s ch ň z k a úd ň v je d n o-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620410-01.1.8", "texte": "ty k vzděláni vojenské hudby od-\nbývala se dne 30. března v malém sále\nna Žofíně., I bylo sděleno, že jednota n\nkonci minulého roku 723 přispívajících a\n5 čestných clenu čítala, a že v 5 letech,\nan se polnicí, eufonionu a křídlovce vy-\nučuje, 124 chovanců vojenským kapelám\npřivedeno bylo a že příjmy 2443 zl. 34 kr.,\nvýlohy 2242 zl. 9| kr. obnášely. Při před-\nsevzaté volbě výboru a náhradníků byli\nza výbory zvoleni: pánové Braun, Fried-\nland, R. Krach, vrchní komisař Lauermann\na V. Veselý: za náhradníky: pan hrabě\nSchonborn a baron Reizenstein.\nČeské divadlo. Režii českého\ndivadla ujme od velikonoc pan Svoboda st.\nz Vídně, jenž na několika už divadlech\nbyl režisérem. Personál české opery značně\nse změní; p. Sák od Pešfanského divadla\nbude režisérem a bude zpívati komické\nbasové úlohy; barytonisté budou pp. Schwarz\nod domáckého divadla a Sommer z Dobro-\nsolu (Halle), a tenorové úlohy bude zpí-\nvati pan Polák, od dvorského divadla v\nNové Sťreřici. Pro úlohy dám jsou enga-\nžovány paní Kainz-Prausová, Procházková,\nslečny šl. Ehrenbergova a Macháčkova. S\ntěmi silami chce kapelník pan Mayr, pro-\nvozovali opery: „Nápoj lásky,\" „Marie,\ndcera pluku,\" Cherubiniho „Vodař,\" „l)i-\n--norah\" (kteroužto operu vyvolila si slečna\nEhrenbergova k svému příjmu), „Lucia z\nLammermooru\" a konečně novoa operu v\n5 jednáních „Eva Hlina.\" Tato noviuka\nspracována jest od Mosena dle jedné no-\nvely Emila Ugiky. Děj koná se v 15.\nstoletí v Čechách, a to první jednání na\nKřivoklátě, druhé v Berouně, ostatní tři\nv Praze. Hudba jest od pana skladatele\nDořstlingra.\nNás rodák pan Svare, člen o-\npery Olomúcké, zpíval dne 25. března v\nkoncertě, jenž se v divadle Olornúckém dá-\nval, také dvě české písně „Píseň milost-\nnou pod Vyšehradem\" od Hanslíka a\nnárodní slovenskou „Aj, co by bola.\" Při\nté příležitosti praví o něm Moravan: „Pan\nSvare, známý zpěvák zdejší zpěvohry měl\nznovu příležitost, osvědčili své nevsedni\nnadání. Národní zpěv zdá se býti v pra-\nvém smyslu slova jeho živlem ai ten-\nkráte dovedl obecenstvo rozehřáti k veli-\nkému potlesku, tak že dvakrát u neko-\nnečném jásání byl vyvolán.\"\nFrantišek Cbrs, kapelník u\nměstského sboru granátníkři, zemřel v ú-\nterý dne 8. dubna v Praze. Narodil se\nr. 1810 ve vesnici Skrey na panství Kři-\nvoklátském , byl 1 rok v konservatoriu\nPražském, načež k délostřelcňm odveden\njest. R. 1846 stal se městským kapelní-\nkem v Praze. K—s.\nNáš rodák p. Slavoljub Lži-\nčař obdržel první cenu za nejlepší\nnápěv k slovinské básni „Na mládež,u\nkterouž nakladatel Karlovského časopisu\n„Glasonoš\" vypsal. Pan Lžičař je ro-\nv\ndem z Zamberka, studoval varhanickou\nškolu a byl varhaníkem v Rěce. Později\npřevzal po panu Čeňkovi Vinaři hudební\nústav v Záhřebe.\nBarvicius korrektorem. Na\nzdejší akademii malířské určen jest na mí-\nstě pana Meixnera, jenž se byl před ne-\ndávnem na cesty odebral, za korrektora\nakademický malíř pan Barvicius.\nRuský houslista p. Svěčín,\njenž v Záhřebe dva koncerty uspořádal,\nodebral se do Karlovce, kdež koncertovat\nbude a navštíví, jak se „Hlasu\" píše, také\nnaši Prhuu. 4\nDnes odbývá se 3. koncert\nkonservatoria v stavovském divadle a\nProgram obsahuje Symfonii (D-dur) od L.\nBeethevena, dále 1. koncertní kus pro\nkontrabass od Hraběte; přednáší Jos. Slá-\ndek (přijatý r. 1858). 2. Fantasii (L'At-\ntente et PArrivée) pro klarinett od Reisi-\ngera, přednese Jos. Mráz (přijatý r. 1858).\n3. Velkou scénu od L. Beethovena, před-\nnáší operní žákyně sl. Marie Pisařovicova.\n4. Polonaisa pro housle od Ernsta, před-\nnose Václ. Kopta (přijatý 1858). 5. Kon-\ncertní ouvertura od Veita.\nVýbor sboru pro stavbu ná-\nrodního divadla v Praze v poradě o\nstauovách dne 5. dubna usnesl se na tom,\nže místo dodatku připojeného od místodr-\nžitelství k §. 19, že vláda může sbor roz-\npustili, jestliže se sněm zemský prohlásí\npro stavbu národního divadla: má se §. 1.\npřipojiti věta: „Jestliže se zastupitelství\nkrálovství Českého zaváže ku stavbě a u-\npravení důstojného národního divadla a\númysl ten provede, sbor jmění své ode-\nvzdá výboru zemskému.\" Do výboru pro\nvypracování plánu národního divadla zvo-\nleni jsou: stavitel Novotný, prof. Sku-\nher sk ý, stavitel U 1 m a n, prof. Ni k 1 as\na Ko ura\nKoncerty konservátor ia.\nAu g. Kolárovy. Ve prospěch\nPražských chudých. Žofínské\nakademie. Zábava Hlahol u.\nByl-li výsledek prvního koncertu velmi pří-\nznivý, zasluhuje výsledek druhého dne 30.\nbřezna odbývaného skvělým nazván býti.\nRozkošná, svěžestí oplývající a poetická\nMendelssohnova synfonie A-dur, jež se též\n„římskou44 nazývá, byla od mladistvého\norkestru obezřelým řízením pana ředitele\nBedř. Kittla výborně provedena a zvláště\nobdivovali jsme se uměleckému zápalu,\nvelkému vzletu a obratně vyvedeným nuan-\ncím při provedení této duchaplné skladby,\npo nížto chvalně známý ředitel hlučně vy-\nvolán jest. Druhá orkestrální skladba\nbyla Gadeova ouvertura k „Hamletu,44 která\ninteresantní instrumentací a mnohými poe-\ntickými momenty vyniká. Provedení bylo\núplně zdařilé. Co sólisté vystoupli Josef\nSvoboda, jenž s výsledkem pěkný a\nvděčný koncert na flétnu od prof. Viléma\nBlodka přednášel a značnou technickou\nsběhlost osvědčil. Chovanci Peer a V.\nMichálek přednesli koncertino pro dvě\ncella od Romberka až na některé neshod-\nnosti se zakládající poklesky k spokojeno-\nsti obecenstva, což tím více znamená,\nanto pieca lato silám jejím přiměřena se\nbýti nezdála. Slečna Jenka Peklova,\nžákyně operní, zpívala těžkou arii ze Spoh-\nrova „Fausta\" s nemalou pochvalou. Sl.\nPeklova má silný, zvučný orgán, příjemný\nzevnějšek a povážlivý přednos, což jí při\npilných studiích příznivou budoucnost uji-\nšťuje. Návštěva byla četná. Koncert\nmladistvé pia ni stky A u gu sty Ko-\nlárovy v neděli dne 23. března těšil se\nz velmi četné návštěvy a krásného vý-\nsledku. Koncertistka přednesla s pp. Briick-\nnerem a prof. Schmidem Rubinsteinovo\ntrio G-moll, pak solové piecy gavottu od\nRameaua, rondo od Filipa E. Bacha, piecy\nod Chopina op. 31, Lisztovu fantasii „Ki-\ngoletto\" a variace pro 2 piana od Schu-\nmanna, v kterýchžto posledních se též sl.\nMarie Prokšova súčastnila. Uhoz sl. Ko-\nlárové je silný takřka mužný a v každém\nohledu vyrovnalý, jenž se stejným výsled-\nkem všem nuancím od fortissimo k pianis-\nsimu vyhoví; její přednos vyniká rovněž\ntak citem jakož dobrým pojmutím a pro-\nmýšleností; technická sběhlost vystoupila\nvýbornou školou k znamenité výši. (Dok.)\n\nDur a moll.\n\n(Haydn.) Všecky větší partitury Haydnovy\npočínají slovy: „In nomine Domini\" (Ve jménu\nPáné) a konci slovy: „Laus Deo\" neb „Soli\nDeo gloria! (Chvála Bohu).\n(Palma Filip) O tomto znamenitém pěvci\na hudebním skladateli předešlého století, jehežto\nkoncerty a symfonie r. 1752 v Paříži se provo-\nzovaly, vypravuje Martinelli následující událost.\nKdyž totiž jistý lichvář, jemuž Palma značné\nsummy peněz dlužen byl, s urputností do jeho\ndomu vstoupil, by ho zatknout dal, odpověděl\nmu pěvec jednoduchou árií, a když tato patrné\núčinkovala, sedl si ku klavíru a zpíval ještě\ndruhou, kteráž srdce věřitele dříve tak urput-\nného tak obměkčila, že tento ani na zaplacení\nse strany pěvce nemyslil; nýbrž dokonce pěvci\nopět novou sumu půjčil.\nKukačka eo hudebník, že kukačka své\nvlastní jméno vplá, že sve vejce do cizího hnízda\nklade, že svým posluchačům zvěstuje, jak dlouho\nživi budou to vše známá véc. Méné známo\nbude, jské zásluhy si kukačka o hudbu do-\nbyla. Od kukačky naučil se totiž člověk do\nMoll hráti ; neboť druhý tón jejího volání zní o\nmalou terci hloub.\n\nListárna.\nPana V. K. Nedáváme žádných básní\nvíce. Panu ...du v H. K. Vaše dopisy\nbudou nám milé. Panu Týt... v Sedl....\nNápěvy k „Paní Marjánce\" od Tyla ne na-\nch áze jí se v archivu Praž. divadla; avšak\nvynasnažíme se je od jinad si opatriti."}]}