{"numero_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_sha256": "0a9a7fec62bc6721dc14977d7ebdc6c7f29175320a2c6123b83edd5ac7bb96eb", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1862/08/10_01/bmtnabd_1862-08-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[177]", "page_fin": "178", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.1", "titre_corps": "Ludevít Procházka co skladatel českých písní a sborů.", "titre_sommaire": "Ludevít Procházka co skladatel českých písní a sborů.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[177]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3914, "texte": "Ludevít Procházka\nco skladatel českých písní a sborů.\n(Pokračování,)\n2. Věrná milá. (Slova od Picka.)\nV celku musíme písni této bezvýminečnou chválu při-\nřknouti, není jenom slovům přiměřená a zpěvná, ale jeví se\nv ní též národní duch a též co do deklamace prozrazuje\nvíce pilnosti, než při předešlých. Jedině nápadné jest zdvo-\njení septimy v úvodu v 1. taktu a taktéž v 5. taktu zdvojení\nvelké terce (zde citlivý tón) a septimy. Skončení na lehké\ndobě jest i zde urážlivé. ,\n3. Půda vlastenecká. (Slova od Picka.)\nPodobně můžeme se i o této skladbě vysloviti. Nápěv\njest plynný a dojemný a jmenovitě místo „Půdu tu bych zbožně\nzhaněl\" atd. podal skladatel vřelým citem. Končící motiv na\nslova „v končinách i vzdálených\" jest příliš otřepaný a oby-\nčejný. V 12. taktu str. 9. nedělá se protáhnutí jednotlivých\nslabik již za tou příčinou dobře, jelikož zde (v nápěvu) do-\nminantní septima neohebně nahoru vedena jest, aniž by po-\nzději rozvedena byla, a vlastně, vyplnění třetí čtvrti jest zde\nzbytečné, anto by čtvrťová pausa s rozdělením textu lépe\nsouhlasila. Doprovázející quintsextakkord v 2. taktu na str.\n9. zní prázdně a opraví se vada lato, když se mu chybící\ntercie ě připojí*\n4. Zahučały hory. (Slovenská.)\nZde učinil p. skladatel pokus, slovenskou národní báseň\n(Nářek nad mlaďostou. Kolár str. 69/1.) pod jiný nápěv uvé-\nsti a nevíme, co jej k tomu pohnulo, anto na tato slova stá-\nvající nápěv, jak se víme pamatovati, v f-dur-tónině v tří—\na čtyrčtvrtním taktu, velmi půvabný a krásný jest. Nápěv\np. Procházkův *) v a-moll-ténině mohl by se jenom tenkrát\ndobrým jmenovat, kdyby mu vesměs původnost nechyběla.\nNacházíme zde upomínky dílem již na stávající slovenskou „Aj\nčo by boía dále připadá na slova „mladost moja ak som\nfa strávila\" známá melodická fráze z opery „Marie dcera\npluku,\" a mělo-li by se ještě přísněji posuzovati, jest ukon-\nčení řečeného motivu ze žalářní arie z „Trubadúra\" vzato.\nV úvodu uchýlil se p. skladatel od panující tóniny (#-molI)\njiž ve 4. taktu do vpadl na to proti všemu očekávání na\nc a považuje zde rozložený e-dur trojzvuk co Stý úvodící\nstupeň. Tón as nechá se pravda enharmonicky co gis my-\nslili, jest zde však třetím taktem, který nárn c-moli trojzvuk\npředvádí, vše pokaženo. Že podobné probíhání od sebe tak\nvzdálených tónin a obzvláště v úvodu, který nejenom ucho\nzpěváka ale i posluchače na panující tóninu připraviti má?\nnemístné a skorém divoké jest, rozumí se samo sebou. Mnohý\nbude snad v tomto neobyčejném chodu, jehožto harmonické\nspojení ani proslulý Vídeňský kontrapunktista Sechter, ba ani\nLiszt vysvětliti š to není, něco zvláštního a geniálního hle-\ndati, my v tom nenalezáme však žádnou hudbu, jest to ne-\nuspořádané v unisonu provedené postupování sobě odporují-\ncích a žádného grammatikálního spojení nemajících tónů. S\nprůvodem nemůžeme v celku souhíasiti, poněvadž jest tu a\ntam příliš svobodně veden a jmenovitě v taktech 3tím, stém ?\n6tém, Bmém a 15tém na str. 12. nalézají se velmi nezá-\nživné průchodící tóny, taktéž nota dis v 15tém taktu na 13.\nstr. ruší zde upotřebený a-moll souzvuk. Slova „hory\" a\n„lesy\" jsou Špatně deklamována a stojiž zde k lepšímu dů-\nkazu následující úryv:\n\n*) Není při této slovenské písní udáno, zdali též nápěv ná-\nrodní jest a zdali p. skladatel pouze píseň tuto uspořá-\ndal. Jelikož báseň tato v Kolárově sbírce 9 slok obsa-\nbuje, zde vsak jenom 5 slok použito bylo, předpokládá-\nme, že nápěv tento v celku národní není a jsou začá-\nteční člyry takty, potom osm taktů 11a 12. str. (na slova\nmladost moja ak som fa strávila), které co plagiat považu-\njeme, rázu cizého. Též chromatické vedení nápěvu v\n12. taktu na str. 12 (d c d dis), jakož ita okol-\nnost, že píseň prokomponovanájest, zdá se nám býti pa-\ntrným důkazem, že není v celku národní. Ostatně mu -\nsíme dle nápisu tuto skladbu za p. Procházkovu míti,\nkterý doslovně takto zní: Čtvero písní pro jeden hlas s\nprůvodem piana složil Lud. Procházka."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "178", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 155, "texte": "národní nápěv zní takto :\nU porovnání těchto dvou začátků nechá se přednost\nnárodního nápěvu lehko poznali a netřeba tedy o tom slav\nšířiti.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "178", "page_fin": "179", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.2", "titre_corps": "Vévoda. Fraška v 1 jednání od Alexandra Arna.", "titre_sommaire": "Vévoda. Fraška v 1 jednání od Alexandra Arna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "178", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.2", "debut_caractere": 157, "fin_caractere_exclue": 3282, "texte": "Vévoda.\nFraška v 1 jednání od Alexandra Arna.\n(Pokračování.)\n13. výstup.\nKačenka. Předešlí.\nKaéenka (ohromnou kytku v ruce, blíží se k cizinci)\nCizinec (spaťríc Kačenku, jde ji též v ústrety). No, teď\nrozumím! Hádanka jest rozluštěna.\nFoukal (poslouchá). Hádanka? Snad by\nCizinec. Dnes jsou Vaše narozeniny. Nuže, já Vám\npřtíju. (Štípne ji do tváře.)\nFoukal. Štípl ji! Číslo druhé, štípl ji, zapíšu to.\nHospodský. On ji štípl. Válku, nedělejte si žádné\nnaděje.\nKaéenka (podá cizinci kytku, pro sebe). Ach, co mám\nteď mluvit.\nCizinec. Merci. Děkuji pěkně. Ale co mám s tím\ndělat? myslil bych\nFoukal (k cizinci). Račte přijmout blahosklonně tuto\nmalou známku našich láskyplných duší*\nCizinec. Já tomu všemu nerozumím. (KFoukalovi) Komu\npak to vše náleží?\nFoukal. Oh! Komuž pak jinému než Vám, pane\nVévodo!\nCizinec. Mně?\n(Opětné volání za scénou „Visat,\" s čímž souhlasně všickni na\njevišti zvolají.)\nFoukal. Líd přeje si Yašnost vidět. Račte poskytnout\ninu tu vysokou milost! (vede cizince k oknu.) Pohleďte, 6 to\njest dojemné. Tam ti tři ševcovští učedníci nemajíce če-\npic házejí několik párů bot do výšky, (pro sebe) Zde zazna-\nmenám také sám sebe.\nCizinec (Utre si pot s cela a ohmatává brzy celo, brzy\npuls na ruce). Teď se mi to zdá již být povážlivé. Mně\npravil jste, náleží tato sláva? mně?\nFoukal (pokloní se). Ku kteréž se i já radostí opojen\npřidávám.\nCizinec (velmi opravdivě). Poslyšle —• máte nějakého\nlékaře při ruce?\nFoukal (radostně). Dva celé lékaře. Jestliže ale snad\nsi přejete dát se oholit stojím Vašnostem k službám.\nCizinec. Nikoliv, ale opatřte mi honem nějakého lékaře.\nBuď já nebo (ukazuje na vseebny) tito ho potřebují.\nFoukal. Jak to ? Ah! ráčíte žertovat, (pro sebe) Teď\nje ten nejpříhodnější okamžik, mé štěstí založit (hlasitě). Chudý\nčeský literát bére si smělost a žádá snažně o Vašnostinu\nprotekci ohledně svých dítek Musy s nejpokornější de-\ndikací u Vaší Milosti vyprosit. Stojím na prahu vší blaže-\nnosti (podávaje mu papíry). Přijměte, a vrhněte mne v náruč\nrozkoše.\nCizinec. Já pozbývám rozumu.\nFoukal. Poroučíte, abych přečetl tu dedikaci ? - Vy-\nplmm co nejpokorněji službu tuto. Jsou to hádanky, šarády,\nhomonymy atd. Za nejzdařenější pokládám: „Pannu, koně a\npáva.\" Tyto tvoří zároveň motto této dedikace (odkašle si).\nTicho (cte):\nKůň a páv i panna nejvnadnější\njsou před zvířata jen nejkrásnější,\nvšak znám ještě jedno nemyslíte?\nNuže, vy se jistě podivíte!\npanna, kůň a páv vše dohromady jest\nvévoda náš věřte na mou čest.\nKaždou pannu ozdobuje dost\nsrdce čisté aneb jiná cnost\njá však skládám s koňškou bujarostí\ns páví zpupnou horoucností\nvévodo náš, k vzácné noze Tvé\njaré dítky čisté Musy své.\nNuže račiž přijmout bez oraci\nhádanek i šarád mojich dedikaci.\nTěžkou hádankou je svět i každý jeho bod,\nbude-li ti ale knížka tato vhod,\npotom jistě najdeš v prsou mých\npramen rozkoší a slastí líbezných.\nBlaze Tobě, vévodo náš nejvzácnější,\nNech ať žije zvíře nejkrásnější!\nVsickni (zvolají nadšeně). Af žije!\nCizinec. To jest nepochopitelné (klesne na sesli a hledí\nu vytržení na Tseehny).\nFoukal. Prosím, jen račte číst. Rozluštění stojí na\ndruhé straně (podá mu papíry do ruky)."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "179", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 881, "texte": "Válek (pro sebe). Ted přijde řada na mne (hlasitě).\nPane vévodo.\nCizinec. Co si přejete?\nVálek (koktavě). Mé čaieuny jsou malebné čalouny\na Vaše Milost račte tyto milostivě mé čalouny\nkteré jsem sám\nCizinec (vyskočí zlostně) maloval. Ventre saint gris!\nTed loho mám dost!\nHospodský (šeptmo k Válkovi). Vy jste osel. Vy po-\nkazíte všecko. Vy jej dráždíte svou hloupostí (odstrčí Válka\nna stranu). Odpusťte mu, pane vévodo, on má být mým ze-\ntěm a nyní neví, co dělá.\nCizinec, Dost. Již je nejvyšší čas, bych z toho blá-\nzince odešel (běží do světnice Foukalo vy, hodí okolo jda, há-\ndanky a šarády Foukalovi k nohoum, uchopí zvonek a zvoní, co\nmůže).\nFoukal. Mé hádanky, mé šarády, Válku, já tě uškrtím.\nHospodský. Ajá jej potom zabiju (běží za cizincem).\nVsickni přítomní v hostinci padnou na Válka, který\nhledí se jim vykroutit, tahají ho z jedné strany na druhou).\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "179", "page_fin": "180", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.3", "titre_corps": "Z Londýna.", "titre_sommaire": "Z Londýna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "179", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.3", "debut_caractere": 883, "fin_caractere_exclue": 5696, "texte": "Z Londýna.\n(Dop. původní.)\n(Rakouské hudební stroje dechové na výstavě Lon-\ndýnské, české pak zvlášť.)\nV.\nZatočme nyní drobet v právo a jsme v oddělení rakou-\nském, proběhnem pak jeden dvůr se sklem a jinými věcmi\nnaplněný a stojíme u cíle, spatřivše na první okamžik firmu\nz ořechového dřeva s prolámanými a pozlacenými okolky,\nv ruské, českoanglické a německé řeči zlatým písmem psa-\nnou, p. V. F* červeného v Hradci Králové, pod kterou visí\nžesfové stroje od nejvyššího pistonu až do největšího kontra-\nbassu z bílé mědě a mosazu 32 kusů v celku.\nPodlé této firmy z levé strany rozprostřeny jsou na\nzdi a postaveny na stole stroje české p. Bohlanda z Krasli-\nce, po pravé straně opět na zdi na stole stroje p. Bočka z\nYídně, dále pak p. Stóhra z Prahy, p. Srpka a p. Maindla z\nVídně, Janoše Riedla z Břetislavi (Prešpurka). Mimo tyto\njako by v cestě umístěna skříň p. Stowasserova z Vídně, s\npřipevněnou firmou nad skříni a podlé této s každé strany\nbuben, což by v skutku dobrý souměr činilo.\nKdyby tato skříně u prostřed zdě na místě p. Červe-\nného, tohoto pak stroje na p. Stovasserovém místě postaveny\nbyly, získaly by tím všichni, nejvíce pak p. Stohr, Riedl,\nMaindl, Srpek, an tímto posavádním postavením jaksi zastr-\nčeny jsou, které však v poslednější době lepší souměr a vzhled\njmenovaných 4 firem zvláště urovnány byly.\nSe skříní p. Stowassera hraničí ve 2 pouzdrech stroje\ndřevéné p. Zieglera z Vídně a p. Lausmanna z Lince.\nLze-li litovati, že p. Lausmann více strojů nezaslal a\ntak svoji snahu v jeho výtečné práci ba i jak mnozí praví\nvzdor nadobyčejně dobrému a výdatnému tónu čistým ladě-\nním o medailli připravil, tím více nám litovati třeba, že pp.\nLudvík a Martinka z Prahy své dokonalé stroje dřevěné ne-\nzaslali do výstavy, mohouce tímto dokázat, že netřeba se jim\nbáti konkurrence a že Čechové iv tomto odvětví co do kva-\nlity v nijakém pádu pozadu nejsou. Kvantita však nám schá-\nzí, neb obchod v dřevěných strojích v Praze od 25 let kle-\nsá, a zavřou-li se nástrojáři naši jako posud v male dílny\nsvé, nedajíce o sobě ani na nejhlavnějším zápasišti všech\nnárodů o svém žití důkaz, by také jméno své ve světe ozná-\nmili, pak musí při vší dokonalosti a vytrvalosti průmysl ten\nzahynout.\nTím více však jest se diviti, že Kraslice a její okolí\ns ohromnou silou výrobků těchto, nepodala nižádných důka-\nzů své moci, ačkoli tam zhotovování hudebních strojů decho-\nvých ze dřeva silně květe a mnohé dobré věci do rukou\nnám přišly.\nOstane-Ii zde i tato krajina pozadu, neodváživši se ani\ntolik co ze sousedního Saska pp. bratří Schusterové z Neukir-\nchenu, kteří samé trhové stroje zaslali, pak ať složí zbraně,\nzahodí takřka jediný průmysl Rudohorský a chopí se hole\nžebrácké. Vzhůru tehdy, nástrojáři, kterých se to týká, při-\npravujte sil svých k budoucímu boji snad v Paříži.\nv\nZe Ziegíer statečně a mnohem lip než v Paříži r. 1855\nse držel, podávají důkazy jeho vystavené stroje. Zde však\nmohli p. Uhlmann, Stehíe a j. vystoupiti, a to tím spíše, po-\nvážíme-li, že výlohy u těchto strojů mnohem menší býti musí,\nnež u žesfových. Pp. Srpek a Maindl na ponejprv by dosti\ndobře byli vystavili a sice prvnější 6, tento 7 kusů strojů,\ndobře vyvedených, nernají-li však tolik vědomostí jak třeba\nk vůli obchodu, elegantně vystavit, ať se poučí dříve od ji-\nných aneb nelenují obětovat na cestu a podivat se sami do\nvýstavy pokud možno.\nTakové stolce neprakticky zřízené, jako má p. Srpek,\nstroje při každém šoupnutí navštěvovatele padaly a se po-\ntloukly, neb jako p. Maindlův pouhou sprostou barvou natřené\nse nikdy nehodí k čistě lesklým strojům, a vzhled jejich vždy\nutrpěti musí. V tomtéž způsobu zaslal stolec p. Bohland, jen\nže praktičnější, p. Riedl, Bock a Stóhr raději všech příprav\nk vystavení potřebných ponechali komisi, která při nejlepší\nvůli sotva tolik lidu má a míti může, by každému jednotli-\nvému odvětví dle potřeby vyhověla.\nJestli vystavil Riedl dle vzhledu dobré nástroje a jeho\nagent obzvláště čisté ladění vychvaloval, tím více se přičinil\np. Maindl v cirkuláři svém, by jeho nový druh mašin uznání\ndošel, což dle zdání se nestane, an mašiny ty velkou část\nohybků všelikých míti musí, kotlíky jejich příliš velké a tím\ntehdy co s jedné strany napraveno, druhou jim uškozeno\njest. I litovati musíme, že svých mašin dle staršího způsobu\ndo strojů na výstavu nepodal, kterými by byl jistě prorazil.\nPan Bock se držel statečně a zaslal přes 30 k. strojů\nmalých i velkých všelijaké stavby, na těchto pak velké množ-\nství rytin, stroje okrašlujících, v tentýž způsob jak p. Srpek,\nznalec však nehledí na rytiny, nýbrž na ouhledné stroje a\ndovoleno-li mu, na zvuk a ladění. V tomto pádu se zdá, že\nv skutku skoro Stowasser nejvíce učinil ; jeho stroje jsou\ndle možnosti ouplně jednoduché, kompaktní práce, a velmi\nslušně vyvedené; povážíme-li dále, že jich měl v skříni přede\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4367, "texte": "vším prachem a ohmatováním chráněné, uznáme, že byly\nvíce méně přístupné, eleganci však mnoho se tím přispělo.\nP. Stóhr, as nejstarší firma v Praze, která byla již na vrcholí\nsláyy před 20 roky, nepojal výstavu té strany jak třeba\nbylo, as lítostí jsme poznali, že méně důkladných strojů\nzaslal, než jinak všeobecně vyrábí, čímž jeho 3 stroje velice\nutrpěly, odsouzeny jsouce ustoupit mladé firmě Bohland z\nKraslice, která velmi čile si počíná, vystavivši přes 30 kusů\nstrojů dle stavby rakouské i francouzské s mašinami rozlič-\nného druhu, nezapomenuvši ani na poštovku v holi umístě-\nnou, s 2 mašinkami, v celku dosti dobré práce, okázavši\ntímto cestu nástrojářům dřevěných strojů v Kraslici. Nejvíce\nvšak nám litovati, že nevystavili pp. Rott, Bauer a Šámal z\nPrahy, by tak řádný zřetel na Čechy vzat býti musel, tím\nvíce podivu hodné jest, že firma Ullmarm ve Vídni v zary-\ntosti své trvá, ignorujíc výstavy napořád jako by buď ni-\nžádné příčiny zavdati nechtěla, by soudný svět výrobky její\nposoudil a z nich se poučil, aneb dokonce, o čemž pochybu\njeme, se vystaviti bála.\nMnohý snad řekne, když nemožno snad docílit vyzna-\nmenání, že škoda peněz jest na výlohy s výstavou spojené,\ntomu však voláme vstříc : Pomalu s tou flintou, vždyť zbývá\nještě obchod, známost atd., což toto za nic nestojí? Dejme\ntomu, že by to v skutku což dosti možno obchodu nepomo-\nhlo, nezbývá tu ještě čest matičky své, netřeba něco oběto-\nvat ku cti a slávě své ? Ujistit můžem každého zdárného Če-\ncha, že jen na základě takých citů může docílit výsledku, že\nse zásadou, která se na národnosti zakládá, ať již toho neb\nonoho národa nevyhnutelnou pákou zdařilého průmyslu cíle\nustanoveného dojiti musí.\nZpomeň sobě každý při budoucích výstavách na vyř-\nčení Jana Lucemburského u Cressy, kdy pravil: „7To bohdá\nnikdy nebude, aby král český z boje utíkalu a chopivše se\nhesla tohoto, neodstupujte z bojů výstav světových, nýbrž\nrcete jak Žižka v bitvách svých říkal: Ku předu, Čechově,\na jako jeho bitva rozhodna byla, i vaše tak budiž na poli\nprůmyslu českého, byste sobě i vlasti a tím celému státu\nzískali cti před obličejem všech národů.\nP. Červený mi jednou pravil, když na požádání mno-\nhých své stroje zhotovené dle jeho vlastního systému odů-\nvodňoval a dokazoval, jakých výsledků dochází vynálezy a\nzlepšení jeho zvláště pak zvukorob, korný, pozouny, tritoni-\nkon a j., že se staral pouze o to, aby dokázal, jak Čechové\nmohou, když chtějí závoditi s každým národem, a že pouze\nproto vystavil, by závoditi mohl s posud nejvýš vyznamena-\nným Saxem v Paříži ku cti své vlasti české a průmyslu pak\nvůbec. A v skutku Červený musel tentokrát vyhrát, vyná-\nlezy a zlepšení jeho nejnovější nemohl tenkráte Sax ani se\nsvou ohromnou troubou předčit, an nejen znalci, ale i jury\n(porota), jak mi právě praveno přičinění toto uznala. Osud\nvšak, jak jsme již pravili, nepřál nám Čechům, a opět od-\nstrčil nás od již již dosáhnutého cíle nejvyššího tím, že dána\nmedaille pouze jednoho druhu, a to speciellně či jak již pra-\nveno, bez ohledu na světovou výstavu každé zemi zvláště.\nS Bohem, v Paříži na shledanou*\nPoznamenání redakce. Že dopisovatel náš sprave-\ndlivě posuzoval stroje hudební, zvláště pak české, vysvítá z\nčlánku p, Dra. E. Hanslíka, nejvýtečnějšího znalce v kritice\nhudební, který od rakouské vlády do Londýna vyslán byl k\nvýstavě a o hudebních strojích našeho Červeného dí takto:\nZe všech hudebních nástrojů žesfových na výstavě Londýn-\nské vystavených zaujímají nástroje p. Červeného z Králové\nHradce první místo. Tento intelligentní a neunaveně činný\ntovárník, který nejenom velikou čásf rakouských a německých\nvojsk, ale i španělské a ruské vojenské hudební kapelly ná-\nstroji svými zaopatřuje, vymyslil mnoho přiměřených oprav\nna bombard oněch, křídelnicích atd., jež výtečně provedl. Po-\nrovnání nástrojů jeho s nejlepšími francouzskými a anglický-\nv\nmi vypadlo ve prospěch Červeného, který sobě mimo to ve-\nlikých zásluh o porotu získal tím, že před ní troubil na ple-\nchové nástroje skoro všech vystavovatelů se skutečně klas-\nsickou nestranností. Aže i tento článek pravdivý, odvolá-\nváme se opět na prvního komissara rakouské oddělení v Lon-\ndýnské výstavě řídící, pana rytíře ze Švarců, c. k. odborního\nradu, a p. prof. Paura v Londýně, porotce 16. třídy, který\npod „Zasláno44 v Presse od 16. července, čís. 194, toto vy-\nřknutí p. Dra. Hanslíka úplně potvrzuje."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "180", "page_fin": "180", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.4", "titre_corps": "Opravy.", "titre_sommaire": "Opravy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.4", "debut_caractere": 4369, "fin_caractere_exclue": 4656, "texte": "Opravy.\nV I. dopisu má stát v řádku 19. od konce „na slupeň nejvyšší.\"\nV 111. » » „ » » 31. od začátku ~stejné výšky i hloubky.\"\nV 111. » a n n „ 48. místo trubičky = stříbrné hu-\nbičky ku klarinetům.\nV IV. „ „ „ „ n 13. a 14. má stát „a lak zisku, zábavě\na obdivování konec učiněn byl.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "180", "page_fin": "181", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.5", "titre_corps": "Z Petrohradu.", "titre_sommaire": "Z Petrohradu.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.4", "debut_caractere": 4658, "fin_caractere_exclue": 5855, "texte": "Z Petrohradu.\n(Dop» pův.)\n(Rodina Rackova. Koncerty nepovolaných hu-\ndebníků. Rozličné šmejdy při koncertech.\n(Dokončení,)\nKromě mnohých zajímavých koncertů k dobročinným\núčelům, na kterých se zdejší i cizí umělci ochotně súčast-\nňují, hrají zde koncerty rozličných sólistů, kapelníků, zpě-\nváků, divadelních dekoratérů, mašinistů atd. velikou roli.\nKaždý, kdo trochu hrát neb zpívat umí, dává koncert;\ntím způsobem nahromadí se neočekávaně takový počet kon-\ncertů v smíšenině mnohobarevné a tak hustě, jako hvězd\nna nebi.\nMnoho koncertů psáno na nějaké jednotlivé jméno, které\nse však na programu ani neobjeví; jen když se pět rublů\nvytěžiti dá, tedy s chutí do toho* Sedí-li v sále 10—15\nosob, přece se neodstraší uspořadatel, by nedával druhý rok\nopět něco podobného, a pojmenoval-li tuto bídu v loňské\nsaisoně soirée, dává letos již koncert.\nv\nZe by se kde jinde tato koncertní vzteklost najiti dala,\nnelze se nadíti, tak jako nikde nenaskytují se takové prami-\nzerné síly s tou samou sebevědomostí. V této zmalenině\ntřpytí se tím jasněji část koncertů výtečných a dobrých uměl-\nců , tak na př. pianistů: Rubinsteina Antona a bratra,\nKoutského, houslistů Wieniawského a hosta Beckera, celistů,"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "181", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5138, "texte": "výtečného Davidova z Lipska; ílétisty Cxardyho i mnoho\njiných. Ani Dreyschock ani Laub nezavítali v letošní sai-\nsoně do Petrohradu, a není známo, proč zvláště Dreyschock\nsem nepřibyl, jelikož se před saisonou tvrdilo o přijmutí mí-\nsta u divadelní školy. Předce dostalo se nám Cechům pří-\nležitosti], slyšeti v jednom koncertu a mimo to v několika\nvečerních zábavách naši skvěle nadanou rodinu Rackovu,\nkterá při své poslední cestě po Rusi zápasila bohužel s mno-\nhými nehodami a nemocemi. Následkem toho přijela rodina\nteprv po ukončené saisoně, což však jí neodstrašilo, uspořá-\ndat v menším sále koncert, při kterém naši krajané Ralkov-\nský, Seifert a Černý spoluúčinkovali. Před 2 roky ztratila\nrodina svého nejnadanějšího člena, 12!etého Bedřicha ná-\nsledkem zdejší ostré a sychravé povětrnosti.\nTato bolestná ztráta měla již tenkrát poučit a odvrátit\notcovu mysl od nové cesty po Rusku, a lze nyní doufati, že\nse postará raději o další studie, by jejich vlohy tím ustavič-\nným koncertováním nebyly ještě více ve vyvinování zadržo-\nvány a udušeny.\nRadost hledět na 41etého hošíka, který v tak útlém stáří\njiž velmi statně na houslích sobě počíná, a od něhož otec\nnáhradu za zesnulého Bedřicha očekává. Značný talent pro-\njevuje též 7letá dcera, která se již ve veřejnosti pokusila. Na\npodzim hodlá rodina navrátit se nazpět do své vlasti.\nJedno přes druhé, neb veskrz, naskrze vypadají kon-\ncerty již svrchu uvedených kapelníků (vyjma operních), ředi-\ntelů, sbormistrů, malířů, mašinistů a rozličných jiných členů\ndivadelních, kteří berou ke všem možným prostředkům úto-\nčiště, aby docílili hojné návštěvy. Program takových obsa-\nhuje hlavně živé obrazy, ta jediná příčina, která pudí jistou\nčást obecenstva do divadla. Jest velmi patrno, že hudební\nčásf bez rozdílu utrpí porážku, jelikož tuto považuje obecen-\nstvo za mezihry a ne za hlavní část koncertu. Mnoho-li ná-\nstrojů zde zastoupených, jest těžko udati a ještě tíže pojme-\nnovati. Zpěvy pro soprán, alt, tenor, baryton i hluboký bass,\npak housle, cello, klavír, flétna, oboa, klarinett, fagott, trom-\nbon, harfa i citera a jakási tažná harmonika (pokřtěná Con-\ncertino), vše najdeš zde zastoupeno a ještě rozličnou dekla-\nmací okořeněno. Větší část nástrojů vystoupí dvakráte, a\nprogram čítá alespoň 25 čísel. Byl jsem sám přítomen jed-\nnomu podobnému koncertu], v kterém jedna oblíbená ruská\nzpěvačka 14 kusů přednášela. Mnohý z těchto uspořadatelů\nsedí pohodlně ve křesle a dívá se na jeviště, kde mnohému\nchudáku pot s čela se leje, přitom nezapomíná počítat prázdné\nlóže a sedadla, by mohl okamžitě uhodnout svůj snadno do-\nbytý výdělek.\nTak vypadají podobné koncerty na začátku saisony;\nčím blíže se ku konci chýlí, tím tučnější jest program. Kon-\ncert bez 35ti i 40ti čísel neměl by v sobě tolik síly, přilá-\nkat množství obecenstva. Jest zde jistý počet obecenstva,\nkterý nad míru miluje tuto pomatenou různobarvitost, a po-\nzorovateli neujde u tohoto druhu obecenstva přesvědčení o\njeho nenesitelné dychtivosti, která se podobá číhání na oblí-\nbenou kořisf. Dá se těžko předzvídat při tak rozsáhlé ná-\nruživosti koncertistů a obecenstva, kdy se vkus těchto zma-\ntenců polepší.\nMnoho hudebníků, jmenovitě někteří údové zdejších or-\nkestrů dávají každý rok koncerty, aniž by mohli sami spolu-\núčinkovať; takoví vyznají se za to v odbývání lístků směle\ndotírávýrn způsobem. Jak se podobné koncerty odbývají, slou-\nžiž následující příklad. Jeden z těch nepovolaných sehnal\nkromě starého a vyzpívaného choristy několik zde kočujících\nTyroláků. Když se to doneslo druhým zdatným sólistům,\nodřekli tito určitě své spoluúčinkování, a nevzali své slovo\nnazpět, pokud' nebyla vytištěná a rozdaná jiná cedule bez těch\nhelekánů.\nJaký karakter lstivosti najde se u některých zdejších\nhudebníků jiným nepřejících, ukáže případ tento. Jistý dobrý\numělec seznámiv se zde vyučováním a hraním v mnoha do-\nmech, předsevzal sobě uspořádat první koncert. Přičiniv se\no zajímavý program, požádal několik orkestrálaích údů, by\nza určený honorár spoluúčinkovali. To dozvěděv se nějaký\nlaskavý spolublížní, nabídl svým spoluúdům o něco chmelu\nvíce, a ortel zněl, že žádný nepřijde k produkci a nepro-\nzradí smlouvu. Koncertista ale, dozvěděv se předposlední\nden o této nectné úmluvě, odřekl koncert, vrátil peníze za\nrozprodané lístky nazpět a udržel takto svoji známost a čest.\ní ve vyšší třídě hudebníků, zvláště u některých učitelů a só-\nlistů provozuje se toto bídné řemeslo, na které však (hu-\ndební stránky se týkajíc), má právo přísloví: Mnoho křiku,\nmálo vlny.\nNemožné a marné bylo by předsevzetí, sčítat' všechny\nkoncerty k jedné saisoně náležející, poněvadž se zde ozná-\nmení na veřejné místnosti věšeti nesmějí, a proto také kon-\ncertista přinucen bývá, pozvání sám obstarali anebo někoho\nk tomu splnomocniti. Každý den 4 až 6 koncertů nebývá\nnic neobyčejného, a komu se líbí, může volit dle svého vlast-\nního vkusu.\nPodrobněji rozebírat koncerty zdařilé a uvádět i ne-\nzdařilé, bylo by pro čtenáře zdlouhavé, a protož jest zby-\ntečné déle o tom slov šířiti, v kterých nikdo nehledej kri-\ntiku, nýbrž jen zdání nestranného pozorovatele o zdejších\nkoncertních poměrech vůbec. SK."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "181", "page_fin": "182", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.6", "titre_corps": "Tamburini. Výjev ze života.", "titre_sommaire": "Tamburini. Výjev ze života.", "signature_source": "—l. —", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "181", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.5", "debut_caractere": 5140, "fin_caractere_exclue": 5958, "texte": "Tamburini.\nVýjev ze života.\n\nVěhlasný pěvec Antonio Tamburini byl r. 1822 v Fa-\nlermě engažován, kdež obecenstvo operu s bubny, troubami,\nlopatami, pekáči as jinými hudebními i nehudebními, zvláště\nale bouřícími nástroji ku konci masopustu navštěvovalo.\nZa jednoho tak hlučného večera měl Tamburini, jenž\nse miláčkem Palermitánů stal, zpívali v Mercadanteově opeře\n„Elisa e Claudio.\" Obecenstvo přijalo jej s výbuchem ma-\nsopustního svého dělostřelectva a vida Tamburini, že mu je\nnemožno na obyčejný způsob proniknouti, ustanovil se na\ntom, že partii svou fistulí provede a počal k největší radosti\na zábavě obecenstva svůj přednos, jako kdyby měl soprán\nkleštěnce.\nObecenstvo udiveno odložilo své nástroje, aby slyšela\nnové a neočekávané tony svého barytonisty.\nTamburinův falset byl podivuhodné čistoty a užívaje ha"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2584, "texte": "osvědčil tu samou obratnost, jako kdyby zpíval svým obyčej-\nným přirozeným hlasem. Palermitané zajímali se nesmírně\npro tento nový zjev jeho zpěvného umění a těšili se z ochot-\nnosti a obratnosti Tamburiniho.\nAvšak uhohá primadonna nemohla se v tento žert vži-\nti, ba naopak myslela si, že tyto bouřlivé výbuchy, jimiž při\nkaždém objevení se obsypána byla, k tomu určeny jsou, by\nji znectily* Z té příčiny zdráhala se ještě dlouho před kon-\ncem opery svou partii dozpívatú\nŘeditel byl v největších rozpacích, neboť věděl, že by\nobecenstvo tento večer žádných okolků nedělalo a mu v di-\nvadle, pakli by opera řádně se neukončila, všechno na kou-\nsky rozbilo.\nTu vrhl se Tamburini do pokoje primadonny; signora\nLiparini však byla se již odstranila, ale zanechala tam šat\nElisy. Důvtipný barytonista odhodí svůj kabát, vezme na\nsebe kostum Elisy, dá si její klobouk na svou paruku a ob-\njeví se tak na jevišti jsa odhodlán, partii übohé, uprchlé Li-\npariniové dozpívati.\nObecenstvo tleskalo této nejpodivnější ze všech Elis\nhlučně, ano bouřlivě a potlesk nepřestával, když se zpozoro-\nvalo, že šat Elise toliko pod kolena sahá, rukávy až k loktu\njdou a že ruce a nohy její takové velikosti jsou, že žádná\nještě primadonna takových neměla.\nOrkestr hrál už po desáté ritornell ku kavatině Elisy,\navšak obecenstvo nechtělo se utišiti. Tu konečně Tamburini\nučiniv poklonu a položiv ruku na srdce, počal zpívati kava-\ntinu s takovým znamenitým výrazem, že svou předkyni úplně\nporazil. Dokavad Elisa pouze arie zpívati měla, dělalo se vše\ndobře, anto Tamburini svůj soprán Elise, svůj baryton hraběti\nponechati mohl. Když se ale duetto mezi Elisou a hrabětem\nblížilo, očekávali posluchači, kteří nyní na své bubny, kotle,\nvařečky atd. zcela zapomnělo, jak to as nyní Tamburini uči-\nní, by najednou bass a soprán zpívati mohl.\nUmělci však nedělalo to žádných těžkostí. Provedlf\nobě partie, anto bass sopránu a tento bassu s nejdokonalejší\nprecisí odpovídal a aby představení úplně vyhověl, měnil\nsvé místo buď vlevo bud v právo.\nTento nápad byl korunou všeho. Obecenstvo poslou-\nchalo operu u největším vytržení až do poslední noty a te-\nprv, když opona spadla, byl Tamburini nesčíslněkráte vyvolám\nAvšak to nebylo všecko. Obecenstvo ho žádalo, aby\ntéž v balletu vystoupil. Tamburini to učinil a dobyl si v tanci\nPas de quatre s Taglioniovou a Rinaldiniovou nových vavřínů.\nJeho postava, jeho držení těla, jeho pohyby, zkrátka,\ncelý jeho zjev na jevišti, jak v životě utvořily z něho vzor\npro všechny dramatické pěvce. Bylf jeden z nejkrásnějších\nmužů, kteří kdy na jevištích vídáni byli.\n\n—l.—"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "182", "page_fin": "184", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.7", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.6", "debut_caractere": 2586, "fin_caractere_exclue": 6517, "texte": "Feuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Borové. (Slavnost Havlíčkova.)\nDne 19. srpna bude se zde v rodi-\nšti nezapomenutelného žurnalisty národního\nodbývati slavnost odhalení památní\ndesky Havlíčkovy. Program k slavnosti\ntéto je následující. 1. Slavnost veškerá od-\nbývá se v Borové, co kolébce oslaveného\nKarla Havlíčka, a započne záhy z jitra\nhudbou na náměstí a střelbou z moždířů.\n2. Hosté a spolky zpěvácké shromáždí se\nv místnostech pánů V. Veselého, Jo-\nsefa Řicana a Fr. Tonara, kdežto vý-\nborem borovským uvítáni budou. 3. Po-\nuvítání k 10. hod. hodině uspořádá se na\nnáměstí průvod do cbrámu následovně: Hu-\ndební sbor, cechové s prápory, spolky zpě-\nvácké, výbor slavnostní, zastupitelstva a\ndeputace měst a obcí, pak četnější hosté\na ostatní shromáždění. 4. Slavné rekviem\nv místním chrámu Páně. Provozovati se\nbude staročeské rekviem od Hollana,\nupravené L. Zvonařem. 5. Po rekviem ode-\nbere se průvod v pořádku dříve ustano-\nveném z chrámu na místo slavnostní. 6.\nÚvodní báseň slavnostní od J. Jahna, před-\nnese Jos. Barák. 7. Staročeský chorál sv.-\nvácslavský. 8. Hec slavnostní od Karla\nSladkovského. 9. Odhalení pamětní desky.\n10. Sbor k slavnosti zvláště složený od\nL. Zvonaře. 11. Pod odbyté slavnosti vrátí\nse veškerý průvod na náměstí, kde se ro-\nzejde. 12. Společná hostina za příznivého\npočasí pod stany, jinak v místnostech pp.\nV. Veselého, J. Řicana a Fr. Tonara. 13.\nPo hostině rárodní beseda pod šírým ne-\nbem, při níž spojené spolky zpěvácké pro-\nvozovati budou následující sbory: a) „Pro-\nbuzení naše\", od L. Procházky, b) „Sta-\nročeská\" (Na vlast) od J. N. Škroupa. c)\n„Vzájemná od L. Zvonaře. d) „Na Prahu44\nod Veita. e) „Moravská kadryla\" od Kel-\nlera. f) „Pochod44 od K. Bendla. g) „Těš-\nme se blahou nadějí,\" pro sbor od Kel-\nlera. Provedení veškerých skladeb hudeb-\nních říditi budou pánové Heller, Lukeš a\nZvonař. 14. Po besedě společný průvod\nk domu Havlíčkovu, kdežto na rozlouče-\nnou se zazpívá „Kde domov můj?44 čímž\nslavnost se skončí. 15. Na památku slav-\nnosti této bude lze dostati: a) Peníz slav-\nnostní, ražený dle desky pamětní p. Sei-\ndanem v Praze, b) Brošurku slavnostní,\nsestavenou od J. Nerudy a ozdobenou vy-\nobrazením rodinného domu a podobiznou\noslavence. 16. V knihu pamětní, k úceli\ntomu založenou, zapíšou se veškeří hosté\nslavnosti přítomní.\nZ Kolce, 27. července. Přiblížil se\nčas, ve kterém se na venkově besedy od-\nbývají. Pamětlivi jsouce loňské zdařilé zá-\nbavy, o níž se také v těchto listech do-\nčisti lze, těšili jsme se, jakmile se nám\ndo rukou dostalo pozvání, oznamující do-\nbročinný účel, že se totiž čistý výnos be-\nsedy v Kolci obrátí ku zvelebení místních\nvarhan. Těšili jsme se, že uslyšíme pp*\nLůžka, Větrníka a Vítovského, jenž odbyvše\nloni pražské konservatorium, meškali do\nnedávná v Rotterdamu a chystají se zase\ndo Švédska. Těšili jsme se dále na sbory,\njež slíbili přednesti někteří údové zpěv.\nspolku „Dalibor\" v Slaném, a konečně na\ndeklamace a ouvertury našimi silami před-\nnešené. Bylo 6 hod., když zazněla ouver-\ntura „La Viollete\" od Caraffy, provedena\nod orkestru na vesnici znamenitým ze sa-\nmých ochotníků záležejícím pod řízením\nmístního mladšího učitele p. Jos. Gruncla.\nTím byl začátek učiněn. „Na Prahu\", sbor\nod Veita. „Píseň Šumavanů44 od Jirgesa.\n„Kalina,\" od Vašáka a „Směs z českých\nnárodních písní\" byly správně předneseny\nřízením p. H. Jandy a hojným potleskem\nobecenstva odměněny. Národními písněmi\nse velmi zavděčil p. Dom. Šťastný, úd slán-\nského „Dalibora\", tak že potlesku konco\nnebylo, dokud znova nevystoupil a nezpí-\nval. P. A. Lůžek přednesl 3. koncert pro\nhousle od Frd. Davida, p. V. Větrník na\noboj „Adagio\" a „Rondo\" od Stolze. Oba\ndošli pochvaly a uznání. Pro onemocnění\np. Vítovského nebylo nám lze slyšeti va-\nriace pro lesní roh, jichž litujeme, více\npak trpícího jinocha, jemuž přejeme, aby\nmu předešlé zdraví úplně bylo navráceno*\nSI. Karol. Heřmanova bavila nás čtením\nhumoristickým „Zelí a mužští\" a sl. Her-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7600, "texte": "mina Heřmannova deklamací ~Dívčí sněm4*,\njiž velmi zdařile přednesla. P. Václ. Brt-\nník byl nevyčerpatelný, nebot nám po de-\nklamaci „Žena44 na hojný potlesk vždy jiné\na jiné deklamoval. Ku konci jsme slyšeli\nouverturu „Skalní mlýn44 od Reisziga. Dou-\nfáme, že přijme vlídně p. Brtník radu naši\na zanechá polohlasité deklamování, jež by\ni té nejkrásnější deklamaci na ujmu bylo.\nOstatně jsme byli se vsím spokojeni, vy-\njma onu slabou návštěvu a nepřiměřenou\nmístnost. Pak následovala zábava taneční.\nDovídáme se z bezpečného pramene, že i\nletos o prázdninách bude opět v Zlonicích\nuspořádána beseda. V Slaném prý se bude\nbrzy světit nový skvostný prápor zpěv.\nspolku.\n\nSolený.\n\nZ Oustí nad Orlicí. (Akademie.)\nV nově upraveném a rozšířeném sále pana\nSponara, při spoluúčinkování slovútného\nnárodního pěvce pana J. Lukeše a pana\nPřerhofa odbývati se bude dne 10. srpna\nhudební, deklamatorní a zpěvácká akade-\nmie. Program je tento: Ouvertura „Tabo-\nryta\" od AI. Hniličky. Sbor „Šumí La-\nbe\" od Zvonaře. Deklamace, přednese p.\nPřerhof. „Rňžinky stesk\", solo tenoro-\nvé doprovázením sboru. „Utonulá,44 sbor\nod Křižko vské ho. Deklamace, před-\nnese p. Přerhof. „Naše,\" píseů s prů-\nvodem piana od Lud. Procházky, před-\nnese p. Lukeš. „Cikáni,44 sbor od Fr.\nVogla. Deklamace, přednese p. Přer-\nhof. Národní písně, zpívá p. Lukeš.\n„Pochod\", sbor od Bendla.\n\nKronika zpěv. spolků.\nZpěv. spolek v Lomnici přijal\njméno „Bořivoj.\" Pozůstává z 44 vý-\nkonných údů a uspořádá dne 15. t. m.\nprvní veřejnou zabavu v divadelních míst-\nnostech lomnických. Zpěv. spolek\nHořovický, který cítá již 50 členů, u-\nspořádal dne 3. t. m. výlet na hrad Val-\ndek, při kteréž příležitosti sebráno od val-\nného obecenstva, které se na výletu súcast-\nnilo, 28 zl. 58 kr. ve prospěch raněných\nČernohorců. Zpěv. spolek v Sel-\n€ an ech „Záboj44 bude odbývat svěcení\npráporu dne 15., 16. a 17. srpna. Pro-\ngram slavnosti jest následující: Dne 15.\nve 4 hodiny odpoledne slavné svěcení prá-\nporu na náměstí; večer ve 8 hodin v di-\nvadle ochotnickém „Paní Marjánka, matka\npluku.44 Dne 16. výlet na Roudný ve 3\nhodiny odpoledne s hudební kapelou. Dne\n17. v poledne společný oběd v hostinci.\nVečer veliká hudební, deklamatorní a ta-\nneční beseda. Bucovský zpěv. spo-\nlek na Moravě „Hvězda\" ustanovil sena\ntom ze v neděli 9. t. m. učiní výlet do\nNových Hvězdic a tam v místnostech zá-\nmeckých uspořádati hodlá malou besedu.\nV Přibyslavi sestavuje se přičiněním\ntamnějsílio purkmistra p. Čepla zpěv. spo-\nlek. Zpěv. spolek vPolné přijal\njméno „Čestmír.44 Vykonány byly před\nnedávnem volby jeho; zvoleni jsou: za\npředsedu pan notář Antonín Schmidt, za\nmístopředsedu pan radní Ludvík Klusá-\nček, za jednatele p. Bohdan Novot ný,\nza sbormistra p. učitel Sequens a do\nvýboru p. ředitel Spinar. Pod tímto ře-\nditelstvím rozkvétá polenský zpěv. spolek\ns velkým úspěchem, navštěvuje okolní bra-\ntrské spolky zpěvácké při svěcení jich prá-\nporu a navštíví příští neděli za toutéž pří-\nčinou také Počátky. Zpěv. spolek\nv Hlinsku přijal jméno „S van to vít44\na předloží tyto dni stanovy své k vyššímu\npotvrzení. Staroství spolku přijal vel. P.\nPetr Neděle. —• Zpěv. spolek v Lou-\nnech přijal jméno „Vladislav.\"\nZpěv. spolek v Kutné Hoře při-\njal jméno „Ty l.44\n\nOchotnická divadla a divadelní společnosti.\nNymburští ochotníci divadelní budou\nprovozovat v neděli 10. srpna ve prospěch\nbrzkého dostavení budovy divadelní „Lesní\npanna44 od J. K. Tyla. Divadelní spo-\nlečnost páně Kramerova přibyla do Golcova\nJeníkova a dává tam při četné návštěvě\npředstavení. Provozovalyt se „Deborah/4\n„Bratr honák44 a jiné; též ochotuíci pro-\nvedli několik kusů a sice ~Diblíka,44 Dok-\ntora Fausta čepička44 atd. Vysokomýtstí\nochotníci dávali řízením pana Hofmanna\n„Diblíka44 a ~Doktora Fausta domácí če-\npičku.44\n\nZ ciziny.\n(Dop. pův.) Z Břetisiavi. (Zpěv.\nspolek. P. Vodásek. Opera.\nMše o d Barbieriho.—P.Chalupa\na p. Meliš.) Abych aspoň slovu dostál,\nposílám, ačkoliv pozdě, zase krátkou zprávu\nze zdejšího oboru hudebního, moha se\nchvalitebně o několika vlastencích zmí-\nniti. Zdejší zpěvácký spolek uspořá-\ndal v měsíci květnu výlet na Kamzikov,\ndobrou hodinu od města vzdálený kopec,\nodkudž velmi krásná vyhlídka jest, dopro-\nvázen hudbou pluku barona Raminga. Den\nbyl příjemný a vše se ne velmi dobře\nbavilo; lidstva bylo přes tři tisíce. Více\ndobrých skladeb od spolku chvalitebně před-\nnešeno, vzbudilo veselost a bujarost, při\nobědě však k mému nemalému překvapení\nslyším zvuky nám posvátné písně : „Kde\ndomov můj?44 S největší pozorností po-\nslouchám dále a přesvědčím se, že jest to\nvýborně zpracovaná směsice zceskych,\nslovanský ch a polský ch písní.\nSpěchal jsem tedy při bouřlivém potlesku\npo ukončení k panu kapelníkovi a poznal\njsem rázného vlastence. Jest to pan V o-\ndásek, vychovanec pražského konserva-\ntoria, který zde velmi chvalitebně působí\na ve všeobecné vážnosti stojí. - V červnu\nzavítala k nám operní společnost z Budí-\nna pod ředitelstvím pana Wintra a kapel-\nníkem Carlo de Barbieri. Za těch sedm\nroků mého zde přebývání jsem ještě tak\ndobrou zpěvohru zde neslyšel. „Ernani,44\n„Trubadour,\" „Nabucco,44 „Waffenschmied\nvon Worms,\" „Nachtlager in Granada,44\n„Martha,44 „Don Juan,\" „Orpheus44 atd.\nbyly provozovány. Perla společnosti této\njest barytonista pan Simon a choť jeho\nPražanka rodem pod jmenem „Ro-\nman i44 v hudebním světě proslulá; oba\nve zpěvu i ve hře výborní. Pan Borkow-\nski, Polák, jest nevsedni umělec, jeho\nkrásný bas a uhlazený přednos mu zajisté\n* v\nskvělou budoucnost dobudou. V Carostřelci\nco Kašpar, pak Leporelio, v Martě co Plum-\nkett všeobecné pochvaly dosel, a sice za-\nsloužené. Slečna Braunerova si dost chva-\nlitebně počíná, má pěkný soprán, musí se\nale ještě cvicit, což i nahlíží, pak se z ní\nznamenitá zpěvačka státi může. Tenorista\npan Koloraan Schmidt má velmi krásný\nhlas, kdyby jeho hra se zpěvem souhla-\nsila, mohl by se mezi nejprvnějsí tenoristy\nvřadit. Ostatní údové dostojí úlohám, ni-\nčím ale nevynikají nadobycejně. V hlav-\nním chrámu zdejším dávala se dvakráte\nmše od kapelníka Carlo de Barbieri, pod\njeho vlastním řízením a líbila se velmi.\nJest to nedlouhá slavnostní mše, ponejprv\nv Drážďanech provozována při svatbě kní-\nžecí, ku které slavnosti v jedenácti dnech\nsložena byla. Nejzdařilejší a nejoriginál-\nnější je „sanctus,44 ačkoliv každá odstávka\ncos rázného do sebe má. Zdejší kon-\ntrabassista při divadle pan Chalupa, žák\npražského konservatoria, dostal se do Pě-\nstě a na jeho místo dostal se pan Alojs\nMeliš z Prahy. Těšíme se na rázného\nvlastence, a co nejdříve delší dopis ode-\nšleme.\nDop. pův.) Z Revalu v Rusi. (Hof-\nbauer. Saar. Vojtěška Hul-\ngerthova.) Asi před šesti lety byl sem\npovolán pan František Hofbauer,\nČech a žák Pražské varhanické školy, by\nvarhanické místo u zdejšího katolického\nchrámu zaujal. Pan Fr. Hofbauer při\njal místo toto a působí zde velmi prospěš-\nně v oboru kostelní hudby. Mladý tento\nvarhanník získal si všeobecnou vážnost a\nosvědčil se některými menšími vokálním\nskladbami i co skladatel. Jak se dovídáme,\nopustí p. Hofbauer město naše a při\njme prý varhanické místo v Rize (Riga),\nkdež oyšem postavení jeho zlepšeno bude.\nCo se zdejšího divadla dotýce, dávají se\nzde vždy v zimě opery německé. Kapel-\nnické místo u zdejšího divadla zastává juž\npo dvě leta také Čech pan Louis Saar,\nžák Alexandra Dreyschocka, kterýž s velkou\nobezřelostí a precisností orkestr řídil. Jak\nznámo, je p. Saar též co skladatel chval-\nně znám. Slyšeli jsme zde od něho hudbu\nk Shakespearově kusu „Zimní bachorka44\njakož i jiné klavírní kusy, z nichžto se\nzvláště kus pro piano „Hra vlnek44 velmi\nlíbil. Pan Saar odebral se odtud do\nRigy, kdež se kapelníkem u tamnějsího"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1866, "texte": "divadla stal. Je to podivná věc. Před ním\nbyl v Rize kapelníkem Cech Šrámek a\njeho nástupce je také rodák český. Co\nprimadonna u zdejší opery engažována byla\nMoravanka sL Vojtěsba Hiilgerthova,\nkterá nás letos opustí, anto nyní engažo-\nvána jest k divadlu Gdánskému. (Danzig)\n\nObzor umělecký.\nDivadlo. Ve Vídni zemřel dne 3. srp.\npan Julius Svenda, odpovědný hlavní\nspolupracovník výtečného časopisu „Re-\ncensionen\" a professor Vídenského konser-\nvatoria v 39. roku svého stáří a byl dne\n6. srpna pochován. J. Svenda osvědčil\nse mnohými krásnými články co důmyslný\nspisovatel.\nHudba. Porota Londýnské výstavy při-\nsoudila rakouským továrníkům pian\npět medailií a tři chvalné zmínky.\nMedailliemi vyznamenáni jsou pánové: Be-\nregszazy v Pešti, Blumel, Bosendorfer,\nEhrbar, Streicher ve Vídni; chvalnou\nzmínku obdrželi p. Kramer, Pottje a Schnei-\nder ve Vídni. Za jiné hudební nástroje v\nRakousku obdrželi meda i 11 ie: Bůttner ve\nVídni, za smyčcové, Bock ve Vídni za de-\nchové, náš výtečný V. Červený v Krá-\nlové Hradci za dechové nástroje; Kiendi\nve Vídni za citery, Lembock ve Vídni za\nsmyčcové nástroje, Muller a syn ve Vídni\nza struny nu piana; Stowasser a Ziegler\nve Vídni za dechové nástroje. Chvalná\nzmínka se dostala p. Bohlandovi v Kradli-\ncích za dechové nástroje, Brandlovi v Pešti,\nLansmannov v Linci: Patzeltovi ve Vídni\nza smyčcové nástroje; Pickovi ve Vídni za\ntažné harmoniky, Srpkovi ve Vídni a St o fa-\nro vi v Praze za dechové nástroje.\nMeyerbeer zanáší prý se komponováním\noratoria, jež pro Anglicko určeno jest.\nMalířství. Lessingňv obraz „Hus na\nhranici\" je nyní v Londýně v místnosti\n„Egyptianhalle\" ku prospěchu nouzi trpí-\ncích dělníků továrnických v Lancashire\nvystaven. Obraz tento konal podivuhodné\ncesty; z Dusseldorfu přišel do Nového\nYorku, odtamtud do Manchestru, kdež jej\njistý Agnew koupil, jenž nyní tuto výstavu\nuspořádal.\n\nZ Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "182", "page_fin": "183", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.7.1", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "Solený", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.6", "debut_caractere": 2599, "fin_caractere_exclue": 6517, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Borové. (Slavnost Havlíčkova.)\nDne 19. srpna bude se zde v rodi-\nšti nezapomenutelného žurnalisty národního\nodbývati slavnost odhalení památní\ndesky Havlíčkovy. Program k slavnosti\ntéto je následující. 1. Slavnost veškerá od-\nbývá se v Borové, co kolébce oslaveného\nKarla Havlíčka, a započne záhy z jitra\nhudbou na náměstí a střelbou z moždířů.\n2. Hosté a spolky zpěvácké shromáždí se\nv místnostech pánů V. Veselého, Jo-\nsefa Řicana a Fr. Tonara, kdežto vý-\nborem borovským uvítáni budou. 3. Po-\nuvítání k 10. hod. hodině uspořádá se na\nnáměstí průvod do cbrámu následovně: Hu-\ndební sbor, cechové s prápory, spolky zpě-\nvácké, výbor slavnostní, zastupitelstva a\ndeputace měst a obcí, pak četnější hosté\na ostatní shromáždění. 4. Slavné rekviem\nv místním chrámu Páně. Provozovati se\nbude staročeské rekviem od Hollana,\nupravené L. Zvonařem. 5. Po rekviem ode-\nbere se průvod v pořádku dříve ustano-\nveném z chrámu na místo slavnostní. 6.\nÚvodní báseň slavnostní od J. Jahna, před-\nnese Jos. Barák. 7. Staročeský chorál sv.-\nvácslavský. 8. Hec slavnostní od Karla\nSladkovského. 9. Odhalení pamětní desky.\n10. Sbor k slavnosti zvláště složený od\nL. Zvonaře. 11. Pod odbyté slavnosti vrátí\nse veškerý průvod na náměstí, kde se ro-\nzejde. 12. Společná hostina za příznivého\npočasí pod stany, jinak v místnostech pp.\nV. Veselého, J. Řicana a Fr. Tonara. 13.\nPo hostině rárodní beseda pod šírým ne-\nbem, při níž spojené spolky zpěvácké pro-\nvozovati budou následující sbory: a) „Pro-\nbuzení naše\", od L. Procházky, b) „Sta-\nročeská\" (Na vlast) od J. N. Škroupa. c)\n„Vzájemná od L. Zvonaře. d) „Na Prahu44\nod Veita. e) „Moravská kadryla\" od Kel-\nlera. f) „Pochod44 od K. Bendla. g) „Těš-\nme se blahou nadějí,\" pro sbor od Kel-\nlera. Provedení veškerých skladeb hudeb-\nních říditi budou pánové Heller, Lukeš a\nZvonař. 14. Po besedě společný průvod\nk domu Havlíčkovu, kdežto na rozlouče-\nnou se zazpívá „Kde domov můj?44 čímž\nslavnost se skončí. 15. Na památku slav-\nnosti této bude lze dostati: a) Peníz slav-\nnostní, ražený dle desky pamětní p. Sei-\ndanem v Praze, b) Brošurku slavnostní,\nsestavenou od J. Nerudy a ozdobenou vy-\nobrazením rodinného domu a podobiznou\noslavence. 16. V knihu pamětní, k úceli\ntomu založenou, zapíšou se veškeří hosté\nslavnosti přítomní.\nZ Kolce, 27. července. Přiblížil se\nčas, ve kterém se na venkově besedy od-\nbývají. Pamětlivi jsouce loňské zdařilé zá-\nbavy, o níž se také v těchto listech do-\nčisti lze, těšili jsme se, jakmile se nám\ndo rukou dostalo pozvání, oznamující do-\nbročinný účel, že se totiž čistý výnos be-\nsedy v Kolci obrátí ku zvelebení místních\nvarhan. Těšili jsme se, že uslyšíme pp*\nLůžka, Větrníka a Vítovského, jenž odbyvše\nloni pražské konservatorium, meškali do\nnedávná v Rotterdamu a chystají se zase\ndo Švédska. Těšili jsme se dále na sbory,\njež slíbili přednesti někteří údové zpěv.\nspolku „Dalibor\" v Slaném, a konečně na\ndeklamace a ouvertury našimi silami před-\nnešené. Bylo 6 hod., když zazněla ouver-\ntura „La Viollete\" od Caraffy, provedena\nod orkestru na vesnici znamenitým ze sa-\nmých ochotníků záležejícím pod řízením\nmístního mladšího učitele p. Jos. Gruncla.\nTím byl začátek učiněn. „Na Prahu\", sbor\nod Veita. „Píseň Šumavanů44 od Jirgesa.\n„Kalina,\" od Vašáka a „Směs z českých\nnárodních písní\" byly správně předneseny\nřízením p. H. Jandy a hojným potleskem\nobecenstva odměněny. Národními písněmi\nse velmi zavděčil p. Dom. Šťastný, úd slán-\nského „Dalibora\", tak že potlesku konco\nnebylo, dokud znova nevystoupil a nezpí-\nval. P. A. Lůžek přednesl 3. koncert pro\nhousle od Frd. Davida, p. V. Větrník na\noboj „Adagio\" a „Rondo\" od Stolze. Oba\ndošli pochvaly a uznání. Pro onemocnění\np. Vítovského nebylo nám lze slyšeti va-\nriace pro lesní roh, jichž litujeme, více\npak trpícího jinocha, jemuž přejeme, aby\nmu předešlé zdraví úplně bylo navráceno*\nSI. Karol. Heřmanova bavila nás čtením\nhumoristickým „Zelí a mužští\" a sl. Her-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 677, "texte": "mina Heřmannova deklamací ~Dívčí sněm4*,\njiž velmi zdařile přednesla. P. Václ. Brt-\nník byl nevyčerpatelný, nebot nám po de-\nklamaci „Žena44 na hojný potlesk vždy jiné\na jiné deklamoval. Ku konci jsme slyšeli\nouverturu „Skalní mlýn44 od Reisziga. Dou-\nfáme, že přijme vlídně p. Brtník radu naši\na zanechá polohlasité deklamování, jež by\ni té nejkrásnější deklamaci na ujmu bylo.\nOstatně jsme byli se vsím spokojeni, vy-\njma onu slabou návštěvu a nepřiměřenou\nmístnost. Pak následovala zábava taneční.\nDovídáme se z bezpečného pramene, že i\nletos o prázdninách bude opět v Zlonicích\nuspořádána beseda. V Slaném prý se bude\nbrzy světit nový skvostný prápor zpěv.\nspolku.\n\nSolený."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "183", "page_fin": "183", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.7.2", "titre_corps": "Z Oustí nad Orlicí. (Akademie.)", "titre_sommaire": "Z Oustí nad Orlicí. (Akademie.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.7", "debut_caractere": 679, "fin_caractere_exclue": 1351, "texte": "Z Oustí nad Orlicí. (Akademie.)\nV nově upraveném a rozšířeném sále pana\nSponara, při spoluúčinkování slovútného\nnárodního pěvce pana J. Lukeše a pana\nPřerhofa odbývati se bude dne 10. srpna\nhudební, deklamatorní a zpěvácká akade-\nmie. Program je tento: Ouvertura „Tabo-\nryta\" od AI. Hniličky. Sbor „Šumí La-\nbe\" od Zvonaře. Deklamace, přednese p.\nPřerhof. „Rňžinky stesk\", solo tenoro-\nvé doprovázením sboru. „Utonulá,44 sbor\nod Křižko vské ho. Deklamace, před-\nnese p. Přerhof. „Naše,\" píseů s prů-\nvodem piana od Lud. Procházky, před-\nnese p. Lukeš. „Cikáni,44 sbor od Fr.\nVogla. Deklamace, přednese p. Přer-\nhof. Národní písně, zpívá p. Lukeš.\n„Pochod\", sbor od Bendla."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "183", "page_fin": "183", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.7.3", "titre_corps": "Kronika zpěv. spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěv. spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.7", "debut_caractere": 1353, "fin_caractere_exclue": 3210, "texte": "Kronika zpěv. spolků.\nZpěv. spolek v Lomnici přijal\njméno „Bořivoj.\" Pozůstává z 44 vý-\nkonných údů a uspořádá dne 15. t. m.\nprvní veřejnou zabavu v divadelních míst-\nnostech lomnických. Zpěv. spolek\nHořovický, který cítá již 50 členů, u-\nspořádal dne 3. t. m. výlet na hrad Val-\ndek, při kteréž příležitosti sebráno od val-\nného obecenstva, které se na výletu súcast-\nnilo, 28 zl. 58 kr. ve prospěch raněných\nČernohorců. Zpěv. spolek v Sel-\n€ an ech „Záboj44 bude odbývat svěcení\npráporu dne 15., 16. a 17. srpna. Pro-\ngram slavnosti jest následující: Dne 15.\nve 4 hodiny odpoledne slavné svěcení prá-\nporu na náměstí; večer ve 8 hodin v di-\nvadle ochotnickém „Paní Marjánka, matka\npluku.44 Dne 16. výlet na Roudný ve 3\nhodiny odpoledne s hudební kapelou. Dne\n17. v poledne společný oběd v hostinci.\nVečer veliká hudební, deklamatorní a ta-\nneční beseda. Bucovský zpěv. spo-\nlek na Moravě „Hvězda\" ustanovil sena\ntom ze v neděli 9. t. m. učiní výlet do\nNových Hvězdic a tam v místnostech zá-\nmeckých uspořádati hodlá malou besedu.\nV Přibyslavi sestavuje se přičiněním\ntamnějsílio purkmistra p. Čepla zpěv. spo-\nlek. Zpěv. spolek vPolné přijal\njméno „Čestmír.44 Vykonány byly před\nnedávnem volby jeho; zvoleni jsou: za\npředsedu pan notář Antonín Schmidt, za\nmístopředsedu pan radní Ludvík Klusá-\nček, za jednatele p. Bohdan Novot ný,\nza sbormistra p. učitel Sequens a do\nvýboru p. ředitel Spinar. Pod tímto ře-\nditelstvím rozkvétá polenský zpěv. spolek\ns velkým úspěchem, navštěvuje okolní bra-\ntrské spolky zpěvácké při svěcení jich prá-\nporu a navštíví příští neděli za toutéž pří-\nčinou také Počátky. Zpěv. spolek\nv Hlinsku přijal jméno „S van to vít44\na předloží tyto dni stanovy své k vyššímu\npotvrzení. Staroství spolku přijal vel. P.\nPetr Neděle. —• Zpěv. spolek v Lou-\nnech přijal jméno „Vladislav.\"\nZpěv. spolek v Kutné Hoře při-\njal jméno „Ty l.44"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "183", "page_fin": "183", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.7.4", "titre_corps": "Ochotnická divadla a divadelní společnosti.", "titre_sommaire": "Ochotnická divadla a divadelní společnosti.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.7", "debut_caractere": 3212, "fin_caractere_exclue": 3747, "texte": "Ochotnická divadla a divadelní společnosti.\nNymburští ochotníci divadelní budou\nprovozovat v neděli 10. srpna ve prospěch\nbrzkého dostavení budovy divadelní „Lesní\npanna44 od J. K. Tyla. Divadelní spo-\nlečnost páně Kramerova přibyla do Golcova\nJeníkova a dává tam při četné návštěvě\npředstavení. Provozovalyt se „Deborah/4\n„Bratr honák44 a jiné; též ochotuíci pro-\nvedli několik kusů a sice ~Diblíka,44 Dok-\ntora Fausta čepička44 atd. Vysokomýtstí\nochotníci dávali řízením pana Hofmanna\n„Diblíka44 a ~Doktora Fausta domácí če-\npičku.44"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "183", "page_fin": "184", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.7.5", "titre_corps": "Z ciziny.", "titre_sommaire": "Z ciziny.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.7", "debut_caractere": 3749, "fin_caractere_exclue": 7600, "texte": "Z ciziny.\n(Dop. pův.) Z Břetisiavi. (Zpěv.\nspolek. P. Vodásek. Opera.\nMše o d Barbieriho.—P.Chalupa\na p. Meliš.) Abych aspoň slovu dostál,\nposílám, ačkoliv pozdě, zase krátkou zprávu\nze zdejšího oboru hudebního, moha se\nchvalitebně o několika vlastencích zmí-\nniti. Zdejší zpěvácký spolek uspořá-\ndal v měsíci květnu výlet na Kamzikov,\ndobrou hodinu od města vzdálený kopec,\nodkudž velmi krásná vyhlídka jest, dopro-\nvázen hudbou pluku barona Raminga. Den\nbyl příjemný a vše se ne velmi dobře\nbavilo; lidstva bylo přes tři tisíce. Více\ndobrých skladeb od spolku chvalitebně před-\nnešeno, vzbudilo veselost a bujarost, při\nobědě však k mému nemalému překvapení\nslyším zvuky nám posvátné písně : „Kde\ndomov můj?44 S největší pozorností po-\nslouchám dále a přesvědčím se, že jest to\nvýborně zpracovaná směsice zceskych,\nslovanský ch a polský ch písní.\nSpěchal jsem tedy při bouřlivém potlesku\npo ukončení k panu kapelníkovi a poznal\njsem rázného vlastence. Jest to pan V o-\ndásek, vychovanec pražského konserva-\ntoria, který zde velmi chvalitebně působí\na ve všeobecné vážnosti stojí. - V červnu\nzavítala k nám operní společnost z Budí-\nna pod ředitelstvím pana Wintra a kapel-\nníkem Carlo de Barbieri. Za těch sedm\nroků mého zde přebývání jsem ještě tak\ndobrou zpěvohru zde neslyšel. „Ernani,44\n„Trubadour,\" „Nabucco,44 „Waffenschmied\nvon Worms,\" „Nachtlager in Granada,44\n„Martha,44 „Don Juan,\" „Orpheus44 atd.\nbyly provozovány. Perla společnosti této\njest barytonista pan Simon a choť jeho\nPražanka rodem pod jmenem „Ro-\nman i44 v hudebním světě proslulá; oba\nve zpěvu i ve hře výborní. Pan Borkow-\nski, Polák, jest nevsedni umělec, jeho\nkrásný bas a uhlazený přednos mu zajisté\n* v\nskvělou budoucnost dobudou. V Carostřelci\nco Kašpar, pak Leporelio, v Martě co Plum-\nkett všeobecné pochvaly dosel, a sice za-\nsloužené. Slečna Braunerova si dost chva-\nlitebně počíná, má pěkný soprán, musí se\nale ještě cvicit, což i nahlíží, pak se z ní\nznamenitá zpěvačka státi může. Tenorista\npan Koloraan Schmidt má velmi krásný\nhlas, kdyby jeho hra se zpěvem souhla-\nsila, mohl by se mezi nejprvnějsí tenoristy\nvřadit. Ostatní údové dostojí úlohám, ni-\nčím ale nevynikají nadobycejně. V hlav-\nním chrámu zdejším dávala se dvakráte\nmše od kapelníka Carlo de Barbieri, pod\njeho vlastním řízením a líbila se velmi.\nJest to nedlouhá slavnostní mše, ponejprv\nv Drážďanech provozována při svatbě kní-\nžecí, ku které slavnosti v jedenácti dnech\nsložena byla. Nejzdařilejší a nejoriginál-\nnější je „sanctus,44 ačkoliv každá odstávka\ncos rázného do sebe má. Zdejší kon-\ntrabassista při divadle pan Chalupa, žák\npražského konservatoria, dostal se do Pě-\nstě a na jeho místo dostal se pan Alojs\nMeliš z Prahy. Těšíme se na rázného\nvlastence, a co nejdříve delší dopis ode-\nšleme.\nDop. pův.) Z Revalu v Rusi. (Hof-\nbauer. Saar. Vojtěška Hul-\ngerthova.) Asi před šesti lety byl sem\npovolán pan František Hofbauer,\nČech a žák Pražské varhanické školy, by\nvarhanické místo u zdejšího katolického\nchrámu zaujal. Pan Fr. Hofbauer při\njal místo toto a působí zde velmi prospěš-\nně v oboru kostelní hudby. Mladý tento\nvarhanník získal si všeobecnou vážnost a\nosvědčil se některými menšími vokálním\nskladbami i co skladatel. Jak se dovídáme,\nopustí p. Hofbauer město naše a při\njme prý varhanické místo v Rize (Riga),\nkdež oyšem postavení jeho zlepšeno bude.\nCo se zdejšího divadla dotýce, dávají se\nzde vždy v zimě opery německé. Kapel-\nnické místo u zdejšího divadla zastává juž\npo dvě leta také Čech pan Louis Saar,\nžák Alexandra Dreyschocka, kterýž s velkou\nobezřelostí a precisností orkestr řídil. Jak\nznámo, je p. Saar též co skladatel chval-\nně znám. Slyšeli jsme zde od něho hudbu\nk Shakespearově kusu „Zimní bachorka44\njakož i jiné klavírní kusy, z nichžto se\nzvláště kus pro piano „Hra vlnek44 velmi\nlíbil. Pan Saar odebral se odtud do\nRigy, kdež se kapelníkem u tamnějsího"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 275, "texte": "divadla stal. Je to podivná věc. Před ním\nbyl v Rize kapelníkem Cech Šrámek a\njeho nástupce je také rodák český. Co\nprimadonna u zdejší opery engažována byla\nMoravanka sL Vojtěsba Hiilgerthova,\nkterá nás letos opustí, anto nyní engažo-\nvána jest k divadlu Gdánskému. (Danzig)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.7.6", "titre_corps": "Obzor umělecký.", "titre_sommaire": "Obzor umělecký.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.8", "debut_caractere": 277, "fin_caractere_exclue": 1856, "texte": "Obzor umělecký.\nDivadlo. Ve Vídni zemřel dne 3. srp.\npan Julius Svenda, odpovědný hlavní\nspolupracovník výtečného časopisu „Re-\ncensionen\" a professor Vídenského konser-\nvatoria v 39. roku svého stáří a byl dne\n6. srpna pochován. J. Svenda osvědčil\nse mnohými krásnými články co důmyslný\nspisovatel.\nHudba. Porota Londýnské výstavy při-\nsoudila rakouským továrníkům pian\npět medailií a tři chvalné zmínky.\nMedailliemi vyznamenáni jsou pánové: Be-\nregszazy v Pešti, Blumel, Bosendorfer,\nEhrbar, Streicher ve Vídni; chvalnou\nzmínku obdrželi p. Kramer, Pottje a Schnei-\nder ve Vídni. Za jiné hudební nástroje v\nRakousku obdrželi meda i 11 ie: Bůttner ve\nVídni, za smyčcové, Bock ve Vídni za de-\nchové, náš výtečný V. Červený v Krá-\nlové Hradci za dechové nástroje; Kiendi\nve Vídni za citery, Lembock ve Vídni za\nsmyčcové nástroje, Muller a syn ve Vídni\nza struny nu piana; Stowasser a Ziegler\nve Vídni za dechové nástroje. Chvalná\nzmínka se dostala p. Bohlandovi v Kradli-\ncích za dechové nástroje, Brandlovi v Pešti,\nLansmannov v Linci: Patzeltovi ve Vídni\nza smyčcové nástroje; Pickovi ve Vídni za\ntažné harmoniky, Srpkovi ve Vídni a St o fa-\nro vi v Praze za dechové nástroje.\nMeyerbeer zanáší prý se komponováním\noratoria, jež pro Anglicko určeno jest.\nMalířství. Lessingňv obraz „Hus na\nhranici\" je nyní v Londýně v místnosti\n„Egyptianhalle\" ku prospěchu nouzi trpí-\ncích dělníků továrnických v Lancashire\nvystaven. Obraz tento konal podivuhodné\ncesty; z Dusseldorfu přišel do Nového\nYorku, odtamtud do Manchestru, kdež jej\njistý Agnew koupil, jenž nyní tuto výstavu\nuspořádal."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c016", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.7.7", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.8", "debut_caractere": 1858, "fin_caractere_exclue": 1866, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-08-10-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-08-10_01#c017", "volume": "bmtnabd_1862-08-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.2.7.7.1", "titre_corps": "České divadlo. Jak se samo sebou", "titre_sommaire": "České divadlo. Jak se samo sebou", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.8", "debut_caractere": 1868, "fin_caractere_exclue": 7247, "texte": "České divadlo. Jak se samo sebou\nrozumí, nemůže list za deset dní vychá-\nzející obšírné referáty o divadle českém,\nkteréž týdně třemi představeními zastou-\npeno jest, podávati, anto by všechny své\nsloupce toliko divadlu věnovati muselo. Po-\nnechávajíce zevrubné posuzování denním\nlistům, doufáme se zavděčiti obecenstvu\ntím, když alespoň mu sdělíme, jaký as re-\npértoir za deset dní byl a jaké as novin-\nky neb klassické kusy provedeny byly. Co\nse repertoiru týče, nevynikal ničím zvlášt-\nním. Ve čtvrtek dne 31. Lipna dával se\nTylův „Pražský flamender,u v němž\np. Daliba bez zvláštního výsledku vystou-\npil. V neděli dne 3. srpna provozovala\nse zastaralá bájka „Marnotratník\" od\nRaimunda, v němž p. režisér Svoboda\n(Vojtěch) a p. Šimanovský se vyznačili.\nV úterý dne 5. srpna měli jsme slyšeti\noperu „Nápoj lásky/4 ávšak pro náhle o-\nchraptění p. Poláka opakovala se veselá\nhra „Musí na venek/' při nížto jsme\nsi myslili, kdybychom již raděj na venek\nse dostali: neboř souhra byla matná a to-\nliko p. Kolár ml. (rada Přísný) dodal\nsvé úloze úplné platnosti, zacež vyvoláním\nodměněn byl. Ve ětvrtek dne 7. srpna\ndočkali jsme se konečně lepšího kusu a\nlepšího provedení. Dávalt se totiž „Nar-\ncis/' v němž paní Kolářová výborně\nznázornila markýzku Pompadourovou a p.\nKolár až do podrobná provedl úlohu\n„Narcise.u Chvalné zmínky zasluhuje pí.\nPešková, sl. Libická, p. Šimanovský a p.\nŠamberg. Návštěva nebyla valná.\nSl. Augusta Kolářová dává\nse slec. Marií Proksovou koncerty v láz-\nních Vartembergských.\nPáni studující Pardubští od-\nbývati budou dne 13. srpna merendu a jak se\ndovídáme, uspořádají tito statní junáci be-\nsedu ku prospěchu nešťastné rodiny, jejíž\notec vojínem blíž Pardubic zavražděn byl.\nPan Lud. Fleischer, druhdy v\n\"V\nmusikálním obchodu u Šálka obdržel po-\nvolení k založení musikálního obchodnictví\nv Praze. Jak známo obírá! se pan Flei-\nscher již drive vydáváním č esk ý ch ski a-\ndeb jmenovitě pro piano a pro zpěv a\ndobyl si tím důvěru českého obecenstva,\nkteré mu svým účastenstvím základ k jeho\nsamostatnostipoložilo. Jeho nákladem vyšel již\nv třetím vydání „Čechův se 11\" pro piano\nod Illnera, sbírka ctverozpěvů „Hlahol,\"\nsbory a písně od Ed. Náprav nika a\nmnoho jiných zdařilých skladeb.\nPan Josef Zavrtal, kapelník ná-\nmořnické hudby v Terstu, přibyl tyto dni\ndo Prahy. Jeho bratr p. V. Zavrtal je\nnyní kapelníkem italského pluku v Neapoli.\nNáš rodák pan Saar, žák AI.\nDreyschocka, jenž kapelnické místo v Re-\nvalu zastával, engažován jest co kapelník\nu Berlínského divadla „Viktoria.\"\nPan P. Popper, cellista a bývalý\nžák Pražského konservatoria, povolán jest\nza knížecího Hohenzollernského virtuosa do\nLowenburka.\nZdatný virtuos na fagot p.\nCrha, jenž ještě před nedávnem členem\nzdejšího divadelního orkestru byl, odebral\nse na cesty umělecké.\nVýtečný umělec pan Bedřich Sme-\ntana uspořádá dne 21. t. m.v Nymburku\nkoncert ve prospěch národního divadla, při\nněmžto sl. K. D.a tamnější zpěvácký spo-\nluúčinkovati bude.\nKrajan nás, pan Theodor Brad-\nský, skladatel mnohých písní a opery\n„Dcera zbrojíře\" přibyl tyto dni z Berlína\ndo Prahy a odebral se do svého rodiště\nRakovníka. Pan Theodor Bradský složil\nopět novou operu „Krokodil\", ježto se bez\npochyby v Treumannově divadle ve Vídni\ndávati bude.\nPan Ferdinand Laub přibyl\npřed nedávnem z Londýna do své vlasti,\na bude příští měsíc na pozvání koncerto-\nvat v Anglicku a ve Skotsku.\nSlovutná naše krajanka sl.\nTereza Stolzova, kteráž je primadon-\nnou u italské opery v Tiflisu (v Rusi),\nobdržela u příležitosti svého příjmu od\ntamnějšího hudbymilovného obecenstva dra-\nhocenný dar, totiž: překrásný vavř í n 0-\nvý věnec z ryzého zlata. Jen zlato 11a\ntomto věci stálo 800 stříb. rublů. Slečna\nStolzova je miláčkem Tifliského obe-\ncenstva.\nZaložme si bibliotéku slo-\nvanských skladeb. Má-li naše hudba\njiným směrem jiti, než německá,\nfrancouzská atd., musí skladatelé naši do-\nkonale znáti hudební literaturu všech Slo-\nvanů. Avšak jednotlivý skladatel nemá\ntaU značných prostředků, aby si nejhlav-\nnější díla slovanských skladatelů opatřit\nmohl. Nezbývá nám tedy ničehož, než za-\nložiti vespolek dotčenou knihovnu. Pro-\nstředky, by se taková bibliotéka zařídit\ndala, mohly by být as tyto : a) měsíční\npříspěvky českých hudebníků, b) výnosy\nabonnentních slovanských koncertů, c) roz-\nličné mimořádné příspěvky slavných zpěv.\nspolků atd. Bibliotéka tato musela by dle\nnašeho mínění obsahovali: národní pí-\nsně všech Slovanů, umělecké písně slo-\nvanské, skladby vokální i instrumentální\nvšech skladatelů v slovanském duchu pí-\nšících jmenovitě: skladby od G linky,\nVarlamova, Versto v ské ho, Kurpi n-\nSkého, Moniuszky, polské písně od\nChop ín a, skladby od Moniuszky,\nTroszla, Lisinského atd. a konečně\nslovanské hudební časopisy, jme-\nnovitě 3 ruské a polský „Ruch muzyczny.\"\nRodina Brousilova. Přátelům\nčeské umělecké rodiny Brousilovy bude za-\njisté příjemno dozvědět! se, že nejstarší\ndcera, Antonie, výtečná pianistka, z An-\nglicka sem přibyla, aby vzala s sebou do\nLondýna starou svou matku. Rodina tato\noplakává sice ztrátu nejstaršího syna Al-\nbína, nadějeplného to jinocha, který v nej-\nkrásnějším věku svém smrti v obět padl ;\nza to ale bohatý jeden Angličan, jmenern\nEtches, přijal Antonii, jižto si choť jeho\nsama bezdětná zvláště oblíbila, za\nsvoji, a tak má hudební tato umělkyně\nstati se jedenkráte dědickou milionářovou..\nZ příčiny této má nyní Antonis Brousilova.\njméno Brousil-Etches."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[177]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.1", "texte": "Ludevít Procházka\nco skladatel českých písní a sborů.\n(Pokračování,)\n2. Věrná milá. (Slova od Picka.)\nV celku musíme písni této bezvýminečnou chválu při-\nřknouti, není jenom slovům přiměřená a zpěvná, ale jeví se\nv ní též národní duch a též co do deklamace prozrazuje\nvíce pilnosti, než při předešlých. Jedině nápadné jest zdvo-\njení septimy v úvodu v 1. taktu a taktéž v 5. taktu zdvojení\nvelké terce (zde citlivý tón) a septimy. Skončení na lehké\ndobě jest i zde urážlivé. ,\n3. Půda vlastenecká. (Slova od Picka.)\nPodobně můžeme se i o této skladbě vysloviti. Nápěv\njest plynný a dojemný a jmenovitě místo „Půdu tu bych zbožně\nzhaněl\" atd. podal skladatel vřelým citem. Končící motiv na\nslova „v končinách i vzdálených\" jest příliš otřepaný a oby-\nčejný. V 12. taktu str. 9. nedělá se protáhnutí jednotlivých\nslabik již za tou příčinou dobře, jelikož zde (v nápěvu) do-\nminantní septima neohebně nahoru vedena jest, aniž by po-\nzději rozvedena byla, a vlastně, vyplnění třetí čtvrti jest zde\nzbytečné, anto by čtvrťová pausa s rozdělením textu lépe\nsouhlasila. Doprovázející quintsextakkord v 2. taktu na str.\n9. zní prázdně a opraví se vada lato, když se mu chybící\ntercie ě připojí*\n4. Zahučały hory. (Slovenská.)\nZde učinil p. skladatel pokus, slovenskou národní báseň\n(Nářek nad mlaďostou. Kolár str. 69/1.) pod jiný nápěv uvé-\nsti a nevíme, co jej k tomu pohnulo, anto na tato slova stá-\nvající nápěv, jak se víme pamatovati, v f-dur-tónině v tří—\na čtyrčtvrtním taktu, velmi půvabný a krásný jest. Nápěv\np. Procházkův *) v a-moll-ténině mohl by se jenom tenkrát\ndobrým jmenovat, kdyby mu vesměs původnost nechyběla.\nNacházíme zde upomínky dílem již na stávající slovenskou „Aj\nčo by boía dále připadá na slova „mladost moja ak som\nfa strávila\" známá melodická fráze z opery „Marie dcera\npluku,\" a mělo-li by se ještě přísněji posuzovati, jest ukon-\nčení řečeného motivu ze žalářní arie z „Trubadúra\" vzato.\nV úvodu uchýlil se p. skladatel od panující tóniny (#-molI)\njiž ve 4. taktu do vpadl na to proti všemu očekávání na\nc a považuje zde rozložený e-dur trojzvuk co Stý úvodící\nstupeň. Tón as nechá se pravda enharmonicky co gis my-\nslili, jest zde však třetím taktem, který nárn c-moli trojzvuk\npředvádí, vše pokaženo. Že podobné probíhání od sebe tak\nvzdálených tónin a obzvláště v úvodu, který nejenom ucho\nzpěváka ale i posluchače na panující tóninu připraviti má?\nnemístné a skorém divoké jest, rozumí se samo sebou. Mnohý\nbude snad v tomto neobyčejném chodu, jehožto harmonické\nspojení ani proslulý Vídeňský kontrapunktista Sechter, ba ani\nLiszt vysvětliti š to není, něco zvláštního a geniálního hle-\ndati, my v tom nenalezáme však žádnou hudbu, jest to ne-\nuspořádané v unisonu provedené postupování sobě odporují-\ncích a žádného grammatikálního spojení nemajících tónů. S\nprůvodem nemůžeme v celku souhíasiti, poněvadž jest tu a\ntam příliš svobodně veden a jmenovitě v taktech 3tím, stém ?\n6tém, Bmém a 15tém na str. 12. nalézají se velmi nezá-\nživné průchodící tóny, taktéž nota dis v 15tém taktu na 13.\nstr. ruší zde upotřebený a-moll souzvuk. Slova „hory\" a\n„lesy\" jsou Špatně deklamována a stojiž zde k lepšímu dů-\nkazu následující úryv:\n\n*) Není při této slovenské písní udáno, zdali též nápěv ná-\nrodní jest a zdali p. skladatel pouze píseň tuto uspořá-\ndal. Jelikož báseň tato v Kolárově sbírce 9 slok obsa-\nbuje, zde vsak jenom 5 slok použito bylo, předpokládá-\nme, že nápěv tento v celku národní není a jsou začá-\nteční člyry takty, potom osm taktů 11a 12. str. (na slova\nmladost moja ak som fa strávila), které co plagiat považu-\njeme, rázu cizého. Též chromatické vedení nápěvu v\n12. taktu na str. 12 (d c d dis), jakož ita okol-\nnost, že píseň prokomponovanájest, zdá se nám býti pa-\ntrným důkazem, že není v celku národní. Ostatně mu -\nsíme dle nápisu tuto skladbu za p. Procházkovu míti,\nkterý doslovně takto zní: Čtvero písní pro jeden hlas s\nprůvodem piana složil Lud. Procházka."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "178", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.2", "texte": "národní nápěv zní takto :\nU porovnání těchto dvou začátků nechá se přednost\nnárodního nápěvu lehko poznali a netřeba tedy o tom slav\nšířiti.\n(Pokračování.)\n\nVévoda.\nFraška v 1 jednání od Alexandra Arna.\n(Pokračování.)\n13. výstup.\nKačenka. Předešlí.\nKaéenka (ohromnou kytku v ruce, blíží se k cizinci)\nCizinec (spaťríc Kačenku, jde ji též v ústrety). No, teď\nrozumím! Hádanka jest rozluštěna.\nFoukal (poslouchá). Hádanka? Snad by\nCizinec. Dnes jsou Vaše narozeniny. Nuže, já Vám\npřtíju. (Štípne ji do tváře.)\nFoukal. Štípl ji! Číslo druhé, štípl ji, zapíšu to.\nHospodský. On ji štípl. Válku, nedělejte si žádné\nnaděje.\nKaéenka (podá cizinci kytku, pro sebe). Ach, co mám\nteď mluvit.\nCizinec. Merci. Děkuji pěkně. Ale co mám s tím\ndělat? myslil bych\nFoukal (k cizinci). Račte přijmout blahosklonně tuto\nmalou známku našich láskyplných duší*\nCizinec. Já tomu všemu nerozumím. (KFoukalovi) Komu\npak to vše náleží?\nFoukal. Oh! Komuž pak jinému než Vám, pane\nVévodo!\nCizinec. Mně?\n(Opětné volání za scénou „Visat,\" s čímž souhlasně všickni na\njevišti zvolají.)\nFoukal. Líd přeje si Yašnost vidět. Račte poskytnout\ninu tu vysokou milost! (vede cizince k oknu.) Pohleďte, 6 to\njest dojemné. Tam ti tři ševcovští učedníci nemajíce če-\npic házejí několik párů bot do výšky, (pro sebe) Zde zazna-\nmenám také sám sebe.\nCizinec (Utre si pot s cela a ohmatává brzy celo, brzy\npuls na ruce). Teď se mi to zdá již být povážlivé. Mně\npravil jste, náleží tato sláva? mně?\nFoukal (pokloní se). Ku kteréž se i já radostí opojen\npřidávám.\nCizinec (velmi opravdivě). Poslyšle —• máte nějakého\nlékaře při ruce?\nFoukal (radostně). Dva celé lékaře. Jestliže ale snad\nsi přejete dát se oholit stojím Vašnostem k službám.\nCizinec. Nikoliv, ale opatřte mi honem nějakého lékaře.\nBuď já nebo (ukazuje na vseebny) tito ho potřebují.\nFoukal. Jak to ? Ah! ráčíte žertovat, (pro sebe) Teď\nje ten nejpříhodnější okamžik, mé štěstí založit (hlasitě). Chudý\nčeský literát bére si smělost a žádá snažně o Vašnostinu\nprotekci ohledně svých dítek Musy s nejpokornější de-\ndikací u Vaší Milosti vyprosit. Stojím na prahu vší blaže-\nnosti (podávaje mu papíry). Přijměte, a vrhněte mne v náruč\nrozkoše.\nCizinec. Já pozbývám rozumu.\nFoukal. Poroučíte, abych přečetl tu dedikaci ? - Vy-\nplmm co nejpokorněji službu tuto. Jsou to hádanky, šarády,\nhomonymy atd. Za nejzdařenější pokládám: „Pannu, koně a\npáva.\" Tyto tvoří zároveň motto této dedikace (odkašle si).\nTicho (cte):\nKůň a páv i panna nejvnadnější\njsou před zvířata jen nejkrásnější,\nvšak znám ještě jedno nemyslíte?\nNuže, vy se jistě podivíte!\npanna, kůň a páv vše dohromady jest\nvévoda náš věřte na mou čest.\nKaždou pannu ozdobuje dost\nsrdce čisté aneb jiná cnost\njá však skládám s koňškou bujarostí\ns páví zpupnou horoucností\nvévodo náš, k vzácné noze Tvé\njaré dítky čisté Musy své.\nNuže račiž přijmout bez oraci\nhádanek i šarád mojich dedikaci.\nTěžkou hádankou je svět i každý jeho bod,\nbude-li ti ale knížka tato vhod,\npotom jistě najdeš v prsou mých\npramen rozkoší a slastí líbezných.\nBlaze Tobě, vévodo náš nejvzácnější,\nNech ať žije zvíře nejkrásnější!\nVsickni (zvolají nadšeně). Af žije!\nCizinec. To jest nepochopitelné (klesne na sesli a hledí\nu vytržení na Tseehny).\nFoukal. Prosím, jen račte číst. Rozluštění stojí na\ndruhé straně (podá mu papíry do ruky)."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "179", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.3", "texte": "Válek (pro sebe). Ted přijde řada na mne (hlasitě).\nPane vévodo.\nCizinec. Co si přejete?\nVálek (koktavě). Mé čaieuny jsou malebné čalouny\na Vaše Milost račte tyto milostivě mé čalouny\nkteré jsem sám\nCizinec (vyskočí zlostně) maloval. Ventre saint gris!\nTed loho mám dost!\nHospodský (šeptmo k Válkovi). Vy jste osel. Vy po-\nkazíte všecko. Vy jej dráždíte svou hloupostí (odstrčí Válka\nna stranu). Odpusťte mu, pane vévodo, on má být mým ze-\ntěm a nyní neví, co dělá.\nCizinec, Dost. Již je nejvyšší čas, bych z toho blá-\nzince odešel (běží do světnice Foukalo vy, hodí okolo jda, há-\ndanky a šarády Foukalovi k nohoum, uchopí zvonek a zvoní, co\nmůže).\nFoukal. Mé hádanky, mé šarády, Válku, já tě uškrtím.\nHospodský. Ajá jej potom zabiju (běží za cizincem).\nVsickni přítomní v hostinci padnou na Válka, který\nhledí se jim vykroutit, tahají ho z jedné strany na druhou).\n(Pokračování.)\n\nZ Londýna.\n(Dop. původní.)\n(Rakouské hudební stroje dechové na výstavě Lon-\ndýnské, české pak zvlášť.)\nV.\nZatočme nyní drobet v právo a jsme v oddělení rakou-\nském, proběhnem pak jeden dvůr se sklem a jinými věcmi\nnaplněný a stojíme u cíle, spatřivše na první okamžik firmu\nz ořechového dřeva s prolámanými a pozlacenými okolky,\nv ruské, českoanglické a německé řeči zlatým písmem psa-\nnou, p. V. F* červeného v Hradci Králové, pod kterou visí\nžesfové stroje od nejvyššího pistonu až do největšího kontra-\nbassu z bílé mědě a mosazu 32 kusů v celku.\nPodlé této firmy z levé strany rozprostřeny jsou na\nzdi a postaveny na stole stroje české p. Bohlanda z Krasli-\nce, po pravé straně opět na zdi na stole stroje p. Bočka z\nYídně, dále pak p. Stóhra z Prahy, p. Srpka a p. Maindla z\nVídně, Janoše Riedla z Břetislavi (Prešpurka). Mimo tyto\njako by v cestě umístěna skříň p. Stowasserova z Vídně, s\npřipevněnou firmou nad skříni a podlé této s každé strany\nbuben, což by v skutku dobrý souměr činilo.\nKdyby tato skříně u prostřed zdě na místě p. Červe-\nného, tohoto pak stroje na p. Stovasserovém místě postaveny\nbyly, získaly by tím všichni, nejvíce pak p. Stohr, Riedl,\nMaindl, Srpek, an tímto posavádním postavením jaksi zastr-\nčeny jsou, které však v poslednější době lepší souměr a vzhled\njmenovaných 4 firem zvláště urovnány byly.\nSe skříní p. Stowassera hraničí ve 2 pouzdrech stroje\ndřevéné p. Zieglera z Vídně a p. Lausmanna z Lince.\nLze-li litovati, že p. Lausmann více strojů nezaslal a\ntak svoji snahu v jeho výtečné práci ba i jak mnozí praví\nvzdor nadobyčejně dobrému a výdatnému tónu čistým ladě-\nním o medailli připravil, tím více nám litovati třeba, že pp.\nLudvík a Martinka z Prahy své dokonalé stroje dřevěné ne-\nzaslali do výstavy, mohouce tímto dokázat, že netřeba se jim\nbáti konkurrence a že Čechové iv tomto odvětví co do kva-\nlity v nijakém pádu pozadu nejsou. Kvantita však nám schá-\nzí, neb obchod v dřevěných strojích v Praze od 25 let kle-\nsá, a zavřou-li se nástrojáři naši jako posud v male dílny\nsvé, nedajíce o sobě ani na nejhlavnějším zápasišti všech\nnárodů o svém žití důkaz, by také jméno své ve světe ozná-\nmili, pak musí při vší dokonalosti a vytrvalosti průmysl ten\nzahynout.\nTím více však jest se diviti, že Kraslice a její okolí\ns ohromnou silou výrobků těchto, nepodala nižádných důka-\nzů své moci, ačkoli tam zhotovování hudebních strojů decho-\nvých ze dřeva silně květe a mnohé dobré věci do rukou\nnám přišly.\nOstane-Ii zde i tato krajina pozadu, neodváživši se ani\ntolik co ze sousedního Saska pp. bratří Schusterové z Neukir-\nchenu, kteří samé trhové stroje zaslali, pak ať složí zbraně,\nzahodí takřka jediný průmysl Rudohorský a chopí se hole\nžebrácké. Vzhůru tehdy, nástrojáři, kterých se to týká, při-\npravujte sil svých k budoucímu boji snad v Paříži.\nv\nZe Ziegíer statečně a mnohem lip než v Paříži r. 1855\nse držel, podávají důkazy jeho vystavené stroje. Zde však\nmohli p. Uhlmann, Stehíe a j. vystoupiti, a to tím spíše, po-\nvážíme-li, že výlohy u těchto strojů mnohem menší býti musí,\nnež u žesfových. Pp. Srpek a Maindl na ponejprv by dosti\ndobře byli vystavili a sice prvnější 6, tento 7 kusů strojů,\ndobře vyvedených, nernají-li však tolik vědomostí jak třeba\nk vůli obchodu, elegantně vystavit, ať se poučí dříve od ji-\nných aneb nelenují obětovat na cestu a podivat se sami do\nvýstavy pokud možno.\nTakové stolce neprakticky zřízené, jako má p. Srpek,\nstroje při každém šoupnutí navštěvovatele padaly a se po-\ntloukly, neb jako p. Maindlův pouhou sprostou barvou natřené\nse nikdy nehodí k čistě lesklým strojům, a vzhled jejich vždy\nutrpěti musí. V tomtéž způsobu zaslal stolec p. Bohland, jen\nže praktičnější, p. Riedl, Bock a Stóhr raději všech příprav\nk vystavení potřebných ponechali komisi, která při nejlepší\nvůli sotva tolik lidu má a míti může, by každému jednotli-\nvému odvětví dle potřeby vyhověla.\nJestli vystavil Riedl dle vzhledu dobré nástroje a jeho\nagent obzvláště čisté ladění vychvaloval, tím více se přičinil\np. Maindl v cirkuláři svém, by jeho nový druh mašin uznání\ndošel, což dle zdání se nestane, an mašiny ty velkou část\nohybků všelikých míti musí, kotlíky jejich příliš velké a tím\ntehdy co s jedné strany napraveno, druhou jim uškozeno\njest. I litovati musíme, že svých mašin dle staršího způsobu\ndo strojů na výstavu nepodal, kterými by byl jistě prorazil.\nPan Bock se držel statečně a zaslal přes 30 k. strojů\nmalých i velkých všelijaké stavby, na těchto pak velké množ-\nství rytin, stroje okrašlujících, v tentýž způsob jak p. Srpek,\nznalec však nehledí na rytiny, nýbrž na ouhledné stroje a\ndovoleno-li mu, na zvuk a ladění. V tomto pádu se zdá, že\nv skutku skoro Stowasser nejvíce učinil ; jeho stroje jsou\ndle možnosti ouplně jednoduché, kompaktní práce, a velmi\nslušně vyvedené; povážíme-li dále, že jich měl v skříni přede\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "180", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.4", "texte": "vším prachem a ohmatováním chráněné, uznáme, že byly\nvíce méně přístupné, eleganci však mnoho se tím přispělo.\nP. Stóhr, as nejstarší firma v Praze, která byla již na vrcholí\nsláyy před 20 roky, nepojal výstavu té strany jak třeba\nbylo, as lítostí jsme poznali, že méně důkladných strojů\nzaslal, než jinak všeobecně vyrábí, čímž jeho 3 stroje velice\nutrpěly, odsouzeny jsouce ustoupit mladé firmě Bohland z\nKraslice, která velmi čile si počíná, vystavivši přes 30 kusů\nstrojů dle stavby rakouské i francouzské s mašinami rozlič-\nného druhu, nezapomenuvši ani na poštovku v holi umístě-\nnou, s 2 mašinkami, v celku dosti dobré práce, okázavši\ntímto cestu nástrojářům dřevěných strojů v Kraslici. Nejvíce\nvšak nám litovati, že nevystavili pp. Rott, Bauer a Šámal z\nPrahy, by tak řádný zřetel na Čechy vzat býti musel, tím\nvíce podivu hodné jest, že firma Ullmarm ve Vídni v zary-\ntosti své trvá, ignorujíc výstavy napořád jako by buď ni-\nžádné příčiny zavdati nechtěla, by soudný svět výrobky její\nposoudil a z nich se poučil, aneb dokonce, o čemž pochybu\njeme, se vystaviti bála.\nMnohý snad řekne, když nemožno snad docílit vyzna-\nmenání, že škoda peněz jest na výlohy s výstavou spojené,\ntomu však voláme vstříc : Pomalu s tou flintou, vždyť zbývá\nještě obchod, známost atd., což toto za nic nestojí? Dejme\ntomu, že by to v skutku což dosti možno obchodu nepomo-\nhlo, nezbývá tu ještě čest matičky své, netřeba něco oběto-\nvat ku cti a slávě své ? Ujistit můžem každého zdárného Če-\ncha, že jen na základě takých citů může docílit výsledku, že\nse zásadou, která se na národnosti zakládá, ať již toho neb\nonoho národa nevyhnutelnou pákou zdařilého průmyslu cíle\nustanoveného dojiti musí.\nZpomeň sobě každý při budoucích výstavách na vyř-\nčení Jana Lucemburského u Cressy, kdy pravil: „7To bohdá\nnikdy nebude, aby král český z boje utíkalu a chopivše se\nhesla tohoto, neodstupujte z bojů výstav světových, nýbrž\nrcete jak Žižka v bitvách svých říkal: Ku předu, Čechově,\na jako jeho bitva rozhodna byla, i vaše tak budiž na poli\nprůmyslu českého, byste sobě i vlasti a tím celému státu\nzískali cti před obličejem všech národů.\nP. Červený mi jednou pravil, když na požádání mno-\nhých své stroje zhotovené dle jeho vlastního systému odů-\nvodňoval a dokazoval, jakých výsledků dochází vynálezy a\nzlepšení jeho zvláště pak zvukorob, korný, pozouny, tritoni-\nkon a j., že se staral pouze o to, aby dokázal, jak Čechové\nmohou, když chtějí závoditi s každým národem, a že pouze\nproto vystavil, by závoditi mohl s posud nejvýš vyznamena-\nným Saxem v Paříži ku cti své vlasti české a průmyslu pak\nvůbec. A v skutku Červený musel tentokrát vyhrát, vyná-\nlezy a zlepšení jeho nejnovější nemohl tenkráte Sax ani se\nsvou ohromnou troubou předčit, an nejen znalci, ale i jury\n(porota), jak mi právě praveno přičinění toto uznala. Osud\nvšak, jak jsme již pravili, nepřál nám Čechům, a opět od-\nstrčil nás od již již dosáhnutého cíle nejvyššího tím, že dána\nmedaille pouze jednoho druhu, a to speciellně či jak již pra-\nveno, bez ohledu na světovou výstavu každé zemi zvláště.\nS Bohem, v Paříži na shledanou*\nPoznamenání redakce. Že dopisovatel náš sprave-\ndlivě posuzoval stroje hudební, zvláště pak české, vysvítá z\nčlánku p, Dra. E. Hanslíka, nejvýtečnějšího znalce v kritice\nhudební, který od rakouské vlády do Londýna vyslán byl k\nvýstavě a o hudebních strojích našeho Červeného dí takto:\nZe všech hudebních nástrojů žesfových na výstavě Londýn-\nské vystavených zaujímají nástroje p. Červeného z Králové\nHradce první místo. Tento intelligentní a neunaveně činný\ntovárník, který nejenom velikou čásf rakouských a německých\nvojsk, ale i španělské a ruské vojenské hudební kapelly ná-\nstroji svými zaopatřuje, vymyslil mnoho přiměřených oprav\nna bombard oněch, křídelnicích atd., jež výtečně provedl. Po-\nrovnání nástrojů jeho s nejlepšími francouzskými a anglický-\nv\nmi vypadlo ve prospěch Červeného, který sobě mimo to ve-\nlikých zásluh o porotu získal tím, že před ní troubil na ple-\nchové nástroje skoro všech vystavovatelů se skutečně klas-\nsickou nestranností. Aže i tento článek pravdivý, odvolá-\nváme se opět na prvního komissara rakouské oddělení v Lon-\ndýnské výstavě řídící, pana rytíře ze Švarců, c. k. odborního\nradu, a p. prof. Paura v Londýně, porotce 16. třídy, který\npod „Zasláno44 v Presse od 16. července, čís. 194, toto vy-\nřknutí p. Dra. Hanslíka úplně potvrzuje.\n\nOpravy.\nV I. dopisu má stát v řádku 19. od konce „na slupeň nejvyšší.\"\nV 111. » » „ » » 31. od začátku ~stejné výšky i hloubky.\"\nV 111. » a n n „ 48. místo trubičky = stříbrné hu-\nbičky ku klarinetům.\nV IV. „ „ „ „ n 13. a 14. má stát „a lak zisku, zábavě\na obdivování konec učiněn byl.\"\n\nZ Petrohradu.\n(Dop» pův.)\n(Rodina Rackova. Koncerty nepovolaných hu-\ndebníků. Rozličné šmejdy při koncertech.\n(Dokončení,)\nKromě mnohých zajímavých koncertů k dobročinným\núčelům, na kterých se zdejší i cizí umělci ochotně súčast-\nňují, hrají zde koncerty rozličných sólistů, kapelníků, zpě-\nváků, divadelních dekoratérů, mašinistů atd. velikou roli.\nKaždý, kdo trochu hrát neb zpívat umí, dává koncert;\ntím způsobem nahromadí se neočekávaně takový počet kon-\ncertů v smíšenině mnohobarevné a tak hustě, jako hvězd\nna nebi.\nMnoho koncertů psáno na nějaké jednotlivé jméno, které\nse však na programu ani neobjeví; jen když se pět rublů\nvytěžiti dá, tedy s chutí do toho* Sedí-li v sále 10—15\nosob, přece se neodstraší uspořadatel, by nedával druhý rok\nopět něco podobného, a pojmenoval-li tuto bídu v loňské\nsaisoně soirée, dává letos již koncert.\nv\nZe by se kde jinde tato koncertní vzteklost najiti dala,\nnelze se nadíti, tak jako nikde nenaskytují se takové prami-\nzerné síly s tou samou sebevědomostí. V této zmalenině\ntřpytí se tím jasněji část koncertů výtečných a dobrých uměl-\nců , tak na př. pianistů: Rubinsteina Antona a bratra,\nKoutského, houslistů Wieniawského a hosta Beckera, celistů,"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "181", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.5", "texte": "výtečného Davidova z Lipska; ílétisty Cxardyho i mnoho\njiných. Ani Dreyschock ani Laub nezavítali v letošní sai-\nsoně do Petrohradu, a není známo, proč zvláště Dreyschock\nsem nepřibyl, jelikož se před saisonou tvrdilo o přijmutí mí-\nsta u divadelní školy. Předce dostalo se nám Cechům pří-\nležitosti], slyšeti v jednom koncertu a mimo to v několika\nvečerních zábavách naši skvěle nadanou rodinu Rackovu,\nkterá při své poslední cestě po Rusi zápasila bohužel s mno-\nhými nehodami a nemocemi. Následkem toho přijela rodina\nteprv po ukončené saisoně, což však jí neodstrašilo, uspořá-\ndat v menším sále koncert, při kterém naši krajané Ralkov-\nský, Seifert a Černý spoluúčinkovali. Před 2 roky ztratila\nrodina svého nejnadanějšího člena, 12!etého Bedřicha ná-\nsledkem zdejší ostré a sychravé povětrnosti.\nTato bolestná ztráta měla již tenkrát poučit a odvrátit\notcovu mysl od nové cesty po Rusku, a lze nyní doufati, že\nse postará raději o další studie, by jejich vlohy tím ustavič-\nným koncertováním nebyly ještě více ve vyvinování zadržo-\nvány a udušeny.\nRadost hledět na 41etého hošíka, který v tak útlém stáří\njiž velmi statně na houslích sobě počíná, a od něhož otec\nnáhradu za zesnulého Bedřicha očekává. Značný talent pro-\njevuje též 7letá dcera, která se již ve veřejnosti pokusila. Na\npodzim hodlá rodina navrátit se nazpět do své vlasti.\nJedno přes druhé, neb veskrz, naskrze vypadají kon-\ncerty již svrchu uvedených kapelníků (vyjma operních), ředi-\ntelů, sbormistrů, malířů, mašinistů a rozličných jiných členů\ndivadelních, kteří berou ke všem možným prostředkům úto-\nčiště, aby docílili hojné návštěvy. Program takových obsa-\nhuje hlavně živé obrazy, ta jediná příčina, která pudí jistou\nčást obecenstva do divadla. Jest velmi patrno, že hudební\nčásf bez rozdílu utrpí porážku, jelikož tuto považuje obecen-\nstvo za mezihry a ne za hlavní část koncertu. Mnoho-li ná-\nstrojů zde zastoupených, jest těžko udati a ještě tíže pojme-\nnovati. Zpěvy pro soprán, alt, tenor, baryton i hluboký bass,\npak housle, cello, klavír, flétna, oboa, klarinett, fagott, trom-\nbon, harfa i citera a jakási tažná harmonika (pokřtěná Con-\ncertino), vše najdeš zde zastoupeno a ještě rozličnou dekla-\nmací okořeněno. Větší část nástrojů vystoupí dvakráte, a\nprogram čítá alespoň 25 čísel. Byl jsem sám přítomen jed-\nnomu podobnému koncertu], v kterém jedna oblíbená ruská\nzpěvačka 14 kusů přednášela. Mnohý z těchto uspořadatelů\nsedí pohodlně ve křesle a dívá se na jeviště, kde mnohému\nchudáku pot s čela se leje, přitom nezapomíná počítat prázdné\nlóže a sedadla, by mohl okamžitě uhodnout svůj snadno do-\nbytý výdělek.\nTak vypadají podobné koncerty na začátku saisony;\nčím blíže se ku konci chýlí, tím tučnější jest program. Kon-\ncert bez 35ti i 40ti čísel neměl by v sobě tolik síly, přilá-\nkat množství obecenstva. Jest zde jistý počet obecenstva,\nkterý nad míru miluje tuto pomatenou různobarvitost, a po-\nzorovateli neujde u tohoto druhu obecenstva přesvědčení o\njeho nenesitelné dychtivosti, která se podobá číhání na oblí-\nbenou kořisf. Dá se těžko předzvídat při tak rozsáhlé ná-\nruživosti koncertistů a obecenstva, kdy se vkus těchto zma-\ntenců polepší.\nMnoho hudebníků, jmenovitě někteří údové zdejších or-\nkestrů dávají každý rok koncerty, aniž by mohli sami spolu-\núčinkovať; takoví vyznají se za to v odbývání lístků směle\ndotírávýrn způsobem. Jak se podobné koncerty odbývají, slou-\nžiž následující příklad. Jeden z těch nepovolaných sehnal\nkromě starého a vyzpívaného choristy několik zde kočujících\nTyroláků. Když se to doneslo druhým zdatným sólistům,\nodřekli tito určitě své spoluúčinkování, a nevzali své slovo\nnazpět, pokud' nebyla vytištěná a rozdaná jiná cedule bez těch\nhelekánů.\nJaký karakter lstivosti najde se u některých zdejších\nhudebníků jiným nepřejících, ukáže případ tento. Jistý dobrý\numělec seznámiv se zde vyučováním a hraním v mnoha do-\nmech, předsevzal sobě uspořádat první koncert. Přičiniv se\no zajímavý program, požádal několik orkestrálaích údů, by\nza určený honorár spoluúčinkovali. To dozvěděv se nějaký\nlaskavý spolublížní, nabídl svým spoluúdům o něco chmelu\nvíce, a ortel zněl, že žádný nepřijde k produkci a nepro-\nzradí smlouvu. Koncertista ale, dozvěděv se předposlední\nden o této nectné úmluvě, odřekl koncert, vrátil peníze za\nrozprodané lístky nazpět a udržel takto svoji známost a čest.\ní ve vyšší třídě hudebníků, zvláště u některých učitelů a só-\nlistů provozuje se toto bídné řemeslo, na které však (hu-\ndební stránky se týkajíc), má právo přísloví: Mnoho křiku,\nmálo vlny.\nNemožné a marné bylo by předsevzetí, sčítat' všechny\nkoncerty k jedné saisoně náležející, poněvadž se zde ozná-\nmení na veřejné místnosti věšeti nesmějí, a proto také kon-\ncertista přinucen bývá, pozvání sám obstarali anebo někoho\nk tomu splnomocniti. Každý den 4 až 6 koncertů nebývá\nnic neobyčejného, a komu se líbí, může volit dle svého vlast-\nního vkusu.\nPodrobněji rozebírat koncerty zdařilé a uvádět i ne-\nzdařilé, bylo by pro čtenáře zdlouhavé, a protož jest zby-\ntečné déle o tom slov šířiti, v kterých nikdo nehledej kri-\ntiku, nýbrž jen zdání nestranného pozorovatele o zdejších\nkoncertních poměrech vůbec. SK.\n\nTamburini.\nVýjev ze života.\n\nVěhlasný pěvec Antonio Tamburini byl r. 1822 v Fa-\nlermě engažován, kdež obecenstvo operu s bubny, troubami,\nlopatami, pekáči as jinými hudebními i nehudebními, zvláště\nale bouřícími nástroji ku konci masopustu navštěvovalo.\nZa jednoho tak hlučného večera měl Tamburini, jenž\nse miláčkem Palermitánů stal, zpívali v Mercadanteově opeře\n„Elisa e Claudio.\" Obecenstvo přijalo jej s výbuchem ma-\nsopustního svého dělostřelectva a vida Tamburini, že mu je\nnemožno na obyčejný způsob proniknouti, ustanovil se na\ntom, že partii svou fistulí provede a počal k největší radosti\na zábavě obecenstva svůj přednos, jako kdyby měl soprán\nkleštěnce.\nObecenstvo udiveno odložilo své nástroje, aby slyšela\nnové a neočekávané tony svého barytonisty.\nTamburinův falset byl podivuhodné čistoty a užívaje ha"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "182", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.6", "texte": "osvědčil tu samou obratnost, jako kdyby zpíval svým obyčej-\nným přirozeným hlasem. Palermitané zajímali se nesmírně\npro tento nový zjev jeho zpěvného umění a těšili se z ochot-\nnosti a obratnosti Tamburiniho.\nAvšak uhohá primadonna nemohla se v tento žert vži-\nti, ba naopak myslela si, že tyto bouřlivé výbuchy, jimiž při\nkaždém objevení se obsypána byla, k tomu určeny jsou, by\nji znectily* Z té příčiny zdráhala se ještě dlouho před kon-\ncem opery svou partii dozpívatú\nŘeditel byl v největších rozpacích, neboť věděl, že by\nobecenstvo tento večer žádných okolků nedělalo a mu v di-\nvadle, pakli by opera řádně se neukončila, všechno na kou-\nsky rozbilo.\nTu vrhl se Tamburini do pokoje primadonny; signora\nLiparini však byla se již odstranila, ale zanechala tam šat\nElisy. Důvtipný barytonista odhodí svůj kabát, vezme na\nsebe kostum Elisy, dá si její klobouk na svou paruku a ob-\njeví se tak na jevišti jsa odhodlán, partii übohé, uprchlé Li-\npariniové dozpívati.\nObecenstvo tleskalo této nejpodivnější ze všech Elis\nhlučně, ano bouřlivě a potlesk nepřestával, když se zpozoro-\nvalo, že šat Elise toliko pod kolena sahá, rukávy až k loktu\njdou a že ruce a nohy její takové velikosti jsou, že žádná\nještě primadonna takových neměla.\nOrkestr hrál už po desáté ritornell ku kavatině Elisy,\navšak obecenstvo nechtělo se utišiti. Tu konečně Tamburini\nučiniv poklonu a položiv ruku na srdce, počal zpívati kava-\ntinu s takovým znamenitým výrazem, že svou předkyni úplně\nporazil. Dokavad Elisa pouze arie zpívati měla, dělalo se vše\ndobře, anto Tamburini svůj soprán Elise, svůj baryton hraběti\nponechati mohl. Když se ale duetto mezi Elisou a hrabětem\nblížilo, očekávali posluchači, kteří nyní na své bubny, kotle,\nvařečky atd. zcela zapomnělo, jak to as nyní Tamburini uči-\nní, by najednou bass a soprán zpívati mohl.\nUmělci však nedělalo to žádných těžkostí. Provedlf\nobě partie, anto bass sopránu a tento bassu s nejdokonalejší\nprecisí odpovídal a aby představení úplně vyhověl, měnil\nsvé místo buď vlevo bud v právo.\nTento nápad byl korunou všeho. Obecenstvo poslou-\nchalo operu u největším vytržení až do poslední noty a te-\nprv, když opona spadla, byl Tamburini nesčíslněkráte vyvolám\nAvšak to nebylo všecko. Obecenstvo ho žádalo, aby\ntéž v balletu vystoupil. Tamburini to učinil a dobyl si v tanci\nPas de quatre s Taglioniovou a Rinaldiniovou nových vavřínů.\nJeho postava, jeho držení těla, jeho pohyby, zkrátka,\ncelý jeho zjev na jevišti, jak v životě utvořily z něho vzor\npro všechny dramatické pěvce. Bylf jeden z nejkrásnějších\nmužů, kteří kdy na jevištích vídáni byli.\n\n—l.—\n\nFeuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Borové. (Slavnost Havlíčkova.)\nDne 19. srpna bude se zde v rodi-\nšti nezapomenutelného žurnalisty národního\nodbývati slavnost odhalení památní\ndesky Havlíčkovy. Program k slavnosti\ntéto je následující. 1. Slavnost veškerá od-\nbývá se v Borové, co kolébce oslaveného\nKarla Havlíčka, a započne záhy z jitra\nhudbou na náměstí a střelbou z moždířů.\n2. Hosté a spolky zpěvácké shromáždí se\nv místnostech pánů V. Veselého, Jo-\nsefa Řicana a Fr. Tonara, kdežto vý-\nborem borovským uvítáni budou. 3. Po-\nuvítání k 10. hod. hodině uspořádá se na\nnáměstí průvod do cbrámu následovně: Hu-\ndební sbor, cechové s prápory, spolky zpě-\nvácké, výbor slavnostní, zastupitelstva a\ndeputace měst a obcí, pak četnější hosté\na ostatní shromáždění. 4. Slavné rekviem\nv místním chrámu Páně. Provozovati se\nbude staročeské rekviem od Hollana,\nupravené L. Zvonařem. 5. Po rekviem ode-\nbere se průvod v pořádku dříve ustano-\nveném z chrámu na místo slavnostní. 6.\nÚvodní báseň slavnostní od J. Jahna, před-\nnese Jos. Barák. 7. Staročeský chorál sv.-\nvácslavský. 8. Hec slavnostní od Karla\nSladkovského. 9. Odhalení pamětní desky.\n10. Sbor k slavnosti zvláště složený od\nL. Zvonaře. 11. Pod odbyté slavnosti vrátí\nse veškerý průvod na náměstí, kde se ro-\nzejde. 12. Společná hostina za příznivého\npočasí pod stany, jinak v místnostech pp.\nV. Veselého, J. Řicana a Fr. Tonara. 13.\nPo hostině rárodní beseda pod šírým ne-\nbem, při níž spojené spolky zpěvácké pro-\nvozovati budou následující sbory: a) „Pro-\nbuzení naše\", od L. Procházky, b) „Sta-\nročeská\" (Na vlast) od J. N. Škroupa. c)\n„Vzájemná od L. Zvonaře. d) „Na Prahu44\nod Veita. e) „Moravská kadryla\" od Kel-\nlera. f) „Pochod44 od K. Bendla. g) „Těš-\nme se blahou nadějí,\" pro sbor od Kel-\nlera. Provedení veškerých skladeb hudeb-\nních říditi budou pánové Heller, Lukeš a\nZvonař. 14. Po besedě společný průvod\nk domu Havlíčkovu, kdežto na rozlouče-\nnou se zazpívá „Kde domov můj?44 čímž\nslavnost se skončí. 15. Na památku slav-\nnosti této bude lze dostati: a) Peníz slav-\nnostní, ražený dle desky pamětní p. Sei-\ndanem v Praze, b) Brošurku slavnostní,\nsestavenou od J. Nerudy a ozdobenou vy-\nobrazením rodinného domu a podobiznou\noslavence. 16. V knihu pamětní, k úceli\ntomu založenou, zapíšou se veškeří hosté\nslavnosti přítomní.\nZ Kolce, 27. července. Přiblížil se\nčas, ve kterém se na venkově besedy od-\nbývají. Pamětlivi jsouce loňské zdařilé zá-\nbavy, o níž se také v těchto listech do-\nčisti lze, těšili jsme se, jakmile se nám\ndo rukou dostalo pozvání, oznamující do-\nbročinný účel, že se totiž čistý výnos be-\nsedy v Kolci obrátí ku zvelebení místních\nvarhan. Těšili jsme se, že uslyšíme pp*\nLůžka, Větrníka a Vítovského, jenž odbyvše\nloni pražské konservatorium, meškali do\nnedávná v Rotterdamu a chystají se zase\ndo Švédska. Těšili jsme se dále na sbory,\njež slíbili přednesti někteří údové zpěv.\nspolku „Dalibor\" v Slaném, a konečně na\ndeklamace a ouvertury našimi silami před-\nnešené. Bylo 6 hod., když zazněla ouver-\ntura „La Viollete\" od Caraffy, provedena\nod orkestru na vesnici znamenitým ze sa-\nmých ochotníků záležejícím pod řízením\nmístního mladšího učitele p. Jos. Gruncla.\nTím byl začátek učiněn. „Na Prahu\", sbor\nod Veita. „Píseň Šumavanů44 od Jirgesa.\n„Kalina,\" od Vašáka a „Směs z českých\nnárodních písní\" byly správně předneseny\nřízením p. H. Jandy a hojným potleskem\nobecenstva odměněny. Národními písněmi\nse velmi zavděčil p. Dom. Šťastný, úd slán-\nského „Dalibora\", tak že potlesku konco\nnebylo, dokud znova nevystoupil a nezpí-\nval. P. A. Lůžek přednesl 3. koncert pro\nhousle od Frd. Davida, p. V. Větrník na\noboj „Adagio\" a „Rondo\" od Stolze. Oba\ndošli pochvaly a uznání. Pro onemocnění\np. Vítovského nebylo nám lze slyšeti va-\nriace pro lesní roh, jichž litujeme, více\npak trpícího jinocha, jemuž přejeme, aby\nmu předešlé zdraví úplně bylo navráceno*\nSI. Karol. Heřmanova bavila nás čtením\nhumoristickým „Zelí a mužští\" a sl. Her-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.7", "texte": "mina Heřmannova deklamací ~Dívčí sněm4*,\njiž velmi zdařile přednesla. P. Václ. Brt-\nník byl nevyčerpatelný, nebot nám po de-\nklamaci „Žena44 na hojný potlesk vždy jiné\na jiné deklamoval. Ku konci jsme slyšeli\nouverturu „Skalní mlýn44 od Reisziga. Dou-\nfáme, že přijme vlídně p. Brtník radu naši\na zanechá polohlasité deklamování, jež by\ni té nejkrásnější deklamaci na ujmu bylo.\nOstatně jsme byli se vsím spokojeni, vy-\njma onu slabou návštěvu a nepřiměřenou\nmístnost. Pak následovala zábava taneční.\nDovídáme se z bezpečného pramene, že i\nletos o prázdninách bude opět v Zlonicích\nuspořádána beseda. V Slaném prý se bude\nbrzy světit nový skvostný prápor zpěv.\nspolku.\n\nSolený.\n\nZ Oustí nad Orlicí. (Akademie.)\nV nově upraveném a rozšířeném sále pana\nSponara, při spoluúčinkování slovútného\nnárodního pěvce pana J. Lukeše a pana\nPřerhofa odbývati se bude dne 10. srpna\nhudební, deklamatorní a zpěvácká akade-\nmie. Program je tento: Ouvertura „Tabo-\nryta\" od AI. Hniličky. Sbor „Šumí La-\nbe\" od Zvonaře. Deklamace, přednese p.\nPřerhof. „Rňžinky stesk\", solo tenoro-\nvé doprovázením sboru. „Utonulá,44 sbor\nod Křižko vské ho. Deklamace, před-\nnese p. Přerhof. „Naše,\" píseů s prů-\nvodem piana od Lud. Procházky, před-\nnese p. Lukeš. „Cikáni,44 sbor od Fr.\nVogla. Deklamace, přednese p. Přer-\nhof. Národní písně, zpívá p. Lukeš.\n„Pochod\", sbor od Bendla.\n\nKronika zpěv. spolků.\nZpěv. spolek v Lomnici přijal\njméno „Bořivoj.\" Pozůstává z 44 vý-\nkonných údů a uspořádá dne 15. t. m.\nprvní veřejnou zabavu v divadelních míst-\nnostech lomnických. Zpěv. spolek\nHořovický, který cítá již 50 členů, u-\nspořádal dne 3. t. m. výlet na hrad Val-\ndek, při kteréž příležitosti sebráno od val-\nného obecenstva, které se na výletu súcast-\nnilo, 28 zl. 58 kr. ve prospěch raněných\nČernohorců. Zpěv. spolek v Sel-\n€ an ech „Záboj44 bude odbývat svěcení\npráporu dne 15., 16. a 17. srpna. Pro-\ngram slavnosti jest následující: Dne 15.\nve 4 hodiny odpoledne slavné svěcení prá-\nporu na náměstí; večer ve 8 hodin v di-\nvadle ochotnickém „Paní Marjánka, matka\npluku.44 Dne 16. výlet na Roudný ve 3\nhodiny odpoledne s hudební kapelou. Dne\n17. v poledne společný oběd v hostinci.\nVečer veliká hudební, deklamatorní a ta-\nneční beseda. Bucovský zpěv. spo-\nlek na Moravě „Hvězda\" ustanovil sena\ntom ze v neděli 9. t. m. učiní výlet do\nNových Hvězdic a tam v místnostech zá-\nmeckých uspořádati hodlá malou besedu.\nV Přibyslavi sestavuje se přičiněním\ntamnějsílio purkmistra p. Čepla zpěv. spo-\nlek. Zpěv. spolek vPolné přijal\njméno „Čestmír.44 Vykonány byly před\nnedávnem volby jeho; zvoleni jsou: za\npředsedu pan notář Antonín Schmidt, za\nmístopředsedu pan radní Ludvík Klusá-\nček, za jednatele p. Bohdan Novot ný,\nza sbormistra p. učitel Sequens a do\nvýboru p. ředitel Spinar. Pod tímto ře-\nditelstvím rozkvétá polenský zpěv. spolek\ns velkým úspěchem, navštěvuje okolní bra-\ntrské spolky zpěvácké při svěcení jich prá-\nporu a navštíví příští neděli za toutéž pří-\nčinou také Počátky. Zpěv. spolek\nv Hlinsku přijal jméno „S van to vít44\na předloží tyto dni stanovy své k vyššímu\npotvrzení. Staroství spolku přijal vel. P.\nPetr Neděle. —• Zpěv. spolek v Lou-\nnech přijal jméno „Vladislav.\"\nZpěv. spolek v Kutné Hoře při-\njal jméno „Ty l.44\n\nOchotnická divadla a divadelní společnosti.\nNymburští ochotníci divadelní budou\nprovozovat v neděli 10. srpna ve prospěch\nbrzkého dostavení budovy divadelní „Lesní\npanna44 od J. K. Tyla. Divadelní spo-\nlečnost páně Kramerova přibyla do Golcova\nJeníkova a dává tam při četné návštěvě\npředstavení. Provozovalyt se „Deborah/4\n„Bratr honák44 a jiné; též ochotuíci pro-\nvedli několik kusů a sice ~Diblíka,44 Dok-\ntora Fausta čepička44 atd. Vysokomýtstí\nochotníci dávali řízením pana Hofmanna\n„Diblíka44 a ~Doktora Fausta domácí če-\npičku.44\n\nZ ciziny.\n(Dop. pův.) Z Břetisiavi. (Zpěv.\nspolek. P. Vodásek. Opera.\nMše o d Barbieriho.—P.Chalupa\na p. Meliš.) Abych aspoň slovu dostál,\nposílám, ačkoliv pozdě, zase krátkou zprávu\nze zdejšího oboru hudebního, moha se\nchvalitebně o několika vlastencích zmí-\nniti. Zdejší zpěvácký spolek uspořá-\ndal v měsíci květnu výlet na Kamzikov,\ndobrou hodinu od města vzdálený kopec,\nodkudž velmi krásná vyhlídka jest, dopro-\nvázen hudbou pluku barona Raminga. Den\nbyl příjemný a vše se ne velmi dobře\nbavilo; lidstva bylo přes tři tisíce. Více\ndobrých skladeb od spolku chvalitebně před-\nnešeno, vzbudilo veselost a bujarost, při\nobědě však k mému nemalému překvapení\nslyším zvuky nám posvátné písně : „Kde\ndomov můj?44 S největší pozorností po-\nslouchám dále a přesvědčím se, že jest to\nvýborně zpracovaná směsice zceskych,\nslovanský ch a polský ch písní.\nSpěchal jsem tedy při bouřlivém potlesku\npo ukončení k panu kapelníkovi a poznal\njsem rázného vlastence. Jest to pan V o-\ndásek, vychovanec pražského konserva-\ntoria, který zde velmi chvalitebně působí\na ve všeobecné vážnosti stojí. - V červnu\nzavítala k nám operní společnost z Budí-\nna pod ředitelstvím pana Wintra a kapel-\nníkem Carlo de Barbieri. Za těch sedm\nroků mého zde přebývání jsem ještě tak\ndobrou zpěvohru zde neslyšel. „Ernani,44\n„Trubadour,\" „Nabucco,44 „Waffenschmied\nvon Worms,\" „Nachtlager in Granada,44\n„Martha,44 „Don Juan,\" „Orpheus44 atd.\nbyly provozovány. Perla společnosti této\njest barytonista pan Simon a choť jeho\nPražanka rodem pod jmenem „Ro-\nman i44 v hudebním světě proslulá; oba\nve zpěvu i ve hře výborní. Pan Borkow-\nski, Polák, jest nevsedni umělec, jeho\nkrásný bas a uhlazený přednos mu zajisté\n* v\nskvělou budoucnost dobudou. V Carostřelci\nco Kašpar, pak Leporelio, v Martě co Plum-\nkett všeobecné pochvaly dosel, a sice za-\nsloužené. Slečna Braunerova si dost chva-\nlitebně počíná, má pěkný soprán, musí se\nale ještě cvicit, což i nahlíží, pak se z ní\nznamenitá zpěvačka státi může. Tenorista\npan Koloraan Schmidt má velmi krásný\nhlas, kdyby jeho hra se zpěvem souhla-\nsila, mohl by se mezi nejprvnějsí tenoristy\nvřadit. Ostatní údové dostojí úlohám, ni-\nčím ale nevynikají nadobycejně. V hlav-\nním chrámu zdejším dávala se dvakráte\nmše od kapelníka Carlo de Barbieri, pod\njeho vlastním řízením a líbila se velmi.\nJest to nedlouhá slavnostní mše, ponejprv\nv Drážďanech provozována při svatbě kní-\nžecí, ku které slavnosti v jedenácti dnech\nsložena byla. Nejzdařilejší a nejoriginál-\nnější je „sanctus,44 ačkoliv každá odstávka\ncos rázného do sebe má. Zdejší kon-\ntrabassista při divadle pan Chalupa, žák\npražského konservatoria, dostal se do Pě-\nstě a na jeho místo dostal se pan Alojs\nMeliš z Prahy. Těšíme se na rázného\nvlastence, a co nejdříve delší dopis ode-\nšleme.\nDop. pův.) Z Revalu v Rusi. (Hof-\nbauer. Saar. Vojtěška Hul-\ngerthova.) Asi před šesti lety byl sem\npovolán pan František Hofbauer,\nČech a žák Pražské varhanické školy, by\nvarhanické místo u zdejšího katolického\nchrámu zaujal. Pan Fr. Hofbauer při\njal místo toto a působí zde velmi prospěš-\nně v oboru kostelní hudby. Mladý tento\nvarhanník získal si všeobecnou vážnost a\nosvědčil se některými menšími vokálním\nskladbami i co skladatel. Jak se dovídáme,\nopustí p. Hofbauer město naše a při\njme prý varhanické místo v Rize (Riga),\nkdež oyšem postavení jeho zlepšeno bude.\nCo se zdejšího divadla dotýce, dávají se\nzde vždy v zimě opery německé. Kapel-\nnické místo u zdejšího divadla zastává juž\npo dvě leta také Čech pan Louis Saar,\nžák Alexandra Dreyschocka, kterýž s velkou\nobezřelostí a precisností orkestr řídil. Jak\nznámo, je p. Saar též co skladatel chval-\nně znám. Slyšeli jsme zde od něho hudbu\nk Shakespearově kusu „Zimní bachorka44\njakož i jiné klavírní kusy, z nichžto se\nzvláště kus pro piano „Hra vlnek44 velmi\nlíbil. Pan Saar odebral se odtud do\nRigy, kdež se kapelníkem u tamnějsího"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18620810-01.1.8", "texte": "divadla stal. Je to podivná věc. Před ním\nbyl v Rize kapelníkem Cech Šrámek a\njeho nástupce je také rodák český. Co\nprimadonna u zdejší opery engažována byla\nMoravanka sL Vojtěsba Hiilgerthova,\nkterá nás letos opustí, anto nyní engažo-\nvána jest k divadlu Gdánskému. (Danzig)\n\nObzor umělecký.\nDivadlo. Ve Vídni zemřel dne 3. srp.\npan Julius Svenda, odpovědný hlavní\nspolupracovník výtečného časopisu „Re-\ncensionen\" a professor Vídenského konser-\nvatoria v 39. roku svého stáří a byl dne\n6. srpna pochován. J. Svenda osvědčil\nse mnohými krásnými články co důmyslný\nspisovatel.\nHudba. Porota Londýnské výstavy při-\nsoudila rakouským továrníkům pian\npět medailií a tři chvalné zmínky.\nMedailliemi vyznamenáni jsou pánové: Be-\nregszazy v Pešti, Blumel, Bosendorfer,\nEhrbar, Streicher ve Vídni; chvalnou\nzmínku obdrželi p. Kramer, Pottje a Schnei-\nder ve Vídni. Za jiné hudební nástroje v\nRakousku obdrželi meda i 11 ie: Bůttner ve\nVídni, za smyčcové, Bock ve Vídni za de-\nchové, náš výtečný V. Červený v Krá-\nlové Hradci za dechové nástroje; Kiendi\nve Vídni za citery, Lembock ve Vídni za\nsmyčcové nástroje, Muller a syn ve Vídni\nza struny nu piana; Stowasser a Ziegler\nve Vídni za dechové nástroje. Chvalná\nzmínka se dostala p. Bohlandovi v Kradli-\ncích za dechové nástroje, Brandlovi v Pešti,\nLansmannov v Linci: Patzeltovi ve Vídni\nza smyčcové nástroje; Pickovi ve Vídni za\ntažné harmoniky, Srpkovi ve Vídni a St o fa-\nro vi v Praze za dechové nástroje.\nMeyerbeer zanáší prý se komponováním\noratoria, jež pro Anglicko určeno jest.\nMalířství. Lessingňv obraz „Hus na\nhranici\" je nyní v Londýně v místnosti\n„Egyptianhalle\" ku prospěchu nouzi trpí-\ncích dělníků továrnických v Lancashire\nvystaven. Obraz tento konal podivuhodné\ncesty; z Dusseldorfu přišel do Nového\nYorku, odtamtud do Manchestru, kdež jej\njistý Agnew koupil, jenž nyní tuto výstavu\nuspořádal.\n\nZ Prahy.\n\nČeské divadlo. Jak se samo sebou\nrozumí, nemůže list za deset dní vychá-\nzející obšírné referáty o divadle českém,\nkteréž týdně třemi představeními zastou-\npeno jest, podávati, anto by všechny své\nsloupce toliko divadlu věnovati muselo. Po-\nnechávajíce zevrubné posuzování denním\nlistům, doufáme se zavděčiti obecenstvu\ntím, když alespoň mu sdělíme, jaký as re-\npértoir za deset dní byl a jaké as novin-\nky neb klassické kusy provedeny byly. Co\nse repertoiru týče, nevynikal ničím zvlášt-\nním. Ve čtvrtek dne 31. Lipna dával se\nTylův „Pražský flamender,u v němž\np. Daliba bez zvláštního výsledku vystou-\npil. V neděli dne 3. srpna provozovala\nse zastaralá bájka „Marnotratník\" od\nRaimunda, v němž p. režisér Svoboda\n(Vojtěch) a p. Šimanovský se vyznačili.\nV úterý dne 5. srpna měli jsme slyšeti\noperu „Nápoj lásky/4 ávšak pro náhle o-\nchraptění p. Poláka opakovala se veselá\nhra „Musí na venek/' při nížto jsme\nsi myslili, kdybychom již raděj na venek\nse dostali: neboř souhra byla matná a to-\nliko p. Kolár ml. (rada Přísný) dodal\nsvé úloze úplné platnosti, zacež vyvoláním\nodměněn byl. Ve ětvrtek dne 7. srpna\ndočkali jsme se konečně lepšího kusu a\nlepšího provedení. Dávalt se totiž „Nar-\ncis/' v němž paní Kolářová výborně\nznázornila markýzku Pompadourovou a p.\nKolár až do podrobná provedl úlohu\n„Narcise.u Chvalné zmínky zasluhuje pí.\nPešková, sl. Libická, p. Šimanovský a p.\nŠamberg. Návštěva nebyla valná.\nSl. Augusta Kolářová dává\nse slec. Marií Proksovou koncerty v láz-\nních Vartembergských.\nPáni studující Pardubští od-\nbývati budou dne 13. srpna merendu a jak se\ndovídáme, uspořádají tito statní junáci be-\nsedu ku prospěchu nešťastné rodiny, jejíž\notec vojínem blíž Pardubic zavražděn byl.\nPan Lud. Fleischer, druhdy v\n\"V\nmusikálním obchodu u Šálka obdržel po-\nvolení k založení musikálního obchodnictví\nv Praze. Jak známo obírá! se pan Flei-\nscher již drive vydáváním č esk ý ch ski a-\ndeb jmenovitě pro piano a pro zpěv a\ndobyl si tím důvěru českého obecenstva,\nkteré mu svým účastenstvím základ k jeho\nsamostatnostipoložilo. Jeho nákladem vyšel již\nv třetím vydání „Čechův se 11\" pro piano\nod Illnera, sbírka ctverozpěvů „Hlahol,\"\nsbory a písně od Ed. Náprav nika a\nmnoho jiných zdařilých skladeb.\nPan Josef Zavrtal, kapelník ná-\nmořnické hudby v Terstu, přibyl tyto dni\ndo Prahy. Jeho bratr p. V. Zavrtal je\nnyní kapelníkem italského pluku v Neapoli.\nNáš rodák pan Saar, žák AI.\nDreyschocka, jenž kapelnické místo v Re-\nvalu zastával, engažován jest co kapelník\nu Berlínského divadla „Viktoria.\"\nPan P. Popper, cellista a bývalý\nžák Pražského konservatoria, povolán jest\nza knížecího Hohenzollernského virtuosa do\nLowenburka.\nZdatný virtuos na fagot p.\nCrha, jenž ještě před nedávnem členem\nzdejšího divadelního orkestru byl, odebral\nse na cesty umělecké.\nVýtečný umělec pan Bedřich Sme-\ntana uspořádá dne 21. t. m.v Nymburku\nkoncert ve prospěch národního divadla, při\nněmžto sl. K. D.a tamnější zpěvácký spo-\nluúčinkovati bude.\nKrajan nás, pan Theodor Brad-\nský, skladatel mnohých písní a opery\n„Dcera zbrojíře\" přibyl tyto dni z Berlína\ndo Prahy a odebral se do svého rodiště\nRakovníka. Pan Theodor Bradský složil\nopět novou operu „Krokodil\", ježto se bez\npochyby v Treumannově divadle ve Vídni\ndávati bude.\nPan Ferdinand Laub přibyl\npřed nedávnem z Londýna do své vlasti,\na bude příští měsíc na pozvání koncerto-\nvat v Anglicku a ve Skotsku.\nSlovutná naše krajanka sl.\nTereza Stolzova, kteráž je primadon-\nnou u italské opery v Tiflisu (v Rusi),\nobdržela u příležitosti svého příjmu od\ntamnějšího hudbymilovného obecenstva dra-\nhocenný dar, totiž: překrásný vavř í n 0-\nvý věnec z ryzého zlata. Jen zlato 11a\ntomto věci stálo 800 stříb. rublů. Slečna\nStolzova je miláčkem Tifliského obe-\ncenstva.\nZaložme si bibliotéku slo-\nvanských skladeb. Má-li naše hudba\njiným směrem jiti, než německá,\nfrancouzská atd., musí skladatelé naši do-\nkonale znáti hudební literaturu všech Slo-\nvanů. Avšak jednotlivý skladatel nemá\ntaU značných prostředků, aby si nejhlav-\nnější díla slovanských skladatelů opatřit\nmohl. Nezbývá nám tedy ničehož, než za-\nložiti vespolek dotčenou knihovnu. Pro-\nstředky, by se taková bibliotéka zařídit\ndala, mohly by být as tyto : a) měsíční\npříspěvky českých hudebníků, b) výnosy\nabonnentních slovanských koncertů, c) roz-\nličné mimořádné příspěvky slavných zpěv.\nspolků atd. Bibliotéka tato musela by dle\nnašeho mínění obsahovali: národní pí-\nsně všech Slovanů, umělecké písně slo-\nvanské, skladby vokální i instrumentální\nvšech skladatelů v slovanském duchu pí-\nšících jmenovitě: skladby od G linky,\nVarlamova, Versto v ské ho, Kurpi n-\nSkého, Moniuszky, polské písně od\nChop ín a, skladby od Moniuszky,\nTroszla, Lisinského atd. a konečně\nslovanské hudební časopisy, jme-\nnovitě 3 ruské a polský „Ruch muzyczny.\"\nRodina Brousilova. Přátelům\nčeské umělecké rodiny Brousilovy bude za-\njisté příjemno dozvědět! se, že nejstarší\ndcera, Antonie, výtečná pianistka, z An-\nglicka sem přibyla, aby vzala s sebou do\nLondýna starou svou matku. Rodina tato\noplakává sice ztrátu nejstaršího syna Al-\nbína, nadějeplného to jinocha, který v nej-\nkrásnějším věku svém smrti v obět padl ;\nza to ale bohatý jeden Angličan, jmenern\nEtches, přijal Antonii, jižto si choť jeho\nsama bezdětná zvláště oblíbila, za\nsvoji, a tak má hudební tato umělkyně\nstati se jedenkráte dědickou milionářovou..\nZ příčiny této má nyní Antonis Brousilova.\njméno Brousil-Etches."}]}