{"numero_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_sha256": "78e1d5179f167b205fc9f012165ad66fcc12d8e554d2bbb9b5637c303d49baf3", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1862/10/01_01/bmtnabd_1862-10-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[217]", "page_fin": "[217]", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.1", "titre_corps": "Ludevít Procházka co skladatel českých písní a sborů.", "titre_sommaire": "Ludevít Procházka co skladatel českých písní a sborů.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[217]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2109, "texte": "Ludevít Procházka\nco skladatel českých písní a sborů.\n(Pokračování.)\nPíseň Sokolů. (Slova od K. Tůmy.)\nPředpokládáme, že p. skladatel při komponování této\npísně, na tu okolnost ohled bráti chtěl, že členové „Sokola\"\nnejsou cvičení zpěváci, a není to v skutku snadná úloha při\nnejvětší jednoduchosti* vedení hlasů něco podobného napsati.\nPíseň tato pozůstává z 18 taktů, z kterýchž 7 taktů na první\nse opakující díl a 11 taktů na druhý díl připadá. Že tento\nnestejný rozměr taktů rhytmický cit uráží a při skladbách\ntéhož druhu tím více nemístný jest, jelikož zajedno ani slova\na dále ani druh podobných maličkostí toho nevyžadují. První\ndíl sestává na př. z následujících rhytmů: 3 1 1 2—,\ndruhý díl: 2—2 3 4—,\na nebude zapotřebí dálšího vysvětlování. Až na zmíněné již\nnestejné rhytmy nenacházíme v prvním dílu této písně nic\nzávadného. Nápěv pozůstává pouze z do-škálných tónu a jest\ns podloženým textem v úplném souhlasu, a má mimo to ještě\ntu vlastnost, že se velmi snadně přednést dá. Opak toho\njest však druhý díl, v kterém prosodie slov „vždyf na nás\nnárod patří\" špatně pojrnuta jest. Neméně závadné jest upo-\ntřebení dominantní septimy v 3.a 4. taktu v 1. base, které\nse zde žádného rozvedení nedostálo; taktéž budiž figurování\ndruhého basu, které by snad na klavíru dobře znělo, tuto ale\nnejenom nezpěvné, ale i nepravidelné jest, pokáráno. Skladba\ntato vyšla nákladem pana skladatele.\nPomoc pro náramnou lásku. (Slova od Čelakovského.)\nSbor tento nacházíme ve „Vesně,\" svazek 1. sešit 2.\na můžeme se o něm v celku jenom pochvalně zmínili. Ve-\ndení hlasů jest však přece tu a tam chybné, a jest to iia-\nzvíce postupování v oktávách a kvintách, které opraveny býti\nmusí, má-li se vůbec již správnost tato zachovávali. Upo-\nmínky na skladby slovanské, jako jest Vorlova „Cikánova pí-\nšfalka,\" nebudou celku na ujmu a jest to hlavně rhytmus,\nkterý velmi známý jest. Oktávy objevují se v 14.a 15.\ntaktu na str. 8. mezi 2hým basem a 2hým tenorem, taktéž\nod 19. k 20tému taktu na str. 9. mezi těmi samými hlasy.\nV poslední sadě, g-dur, bude lépe vésti 2hý tenor takto:\nh c| d c1 h c| d c| h atd. (Pokrač.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[217]", "page_fin": "218", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.2", "titre_corps": "Zřizujme si ženské sbory pěvecké! Navrhuje Em. Meliš.", "titre_sommaire": "Zřizujme si ženské sbory pěvecké! Navrhuje Em. Meliš.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[217]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.1", "debut_caractere": 2111, "fin_caractere_exclue": 4189, "texte": "Zřizujme si ženské sbory pěvecké!\nNavrhuje Em. Meliš.\nMají-li besedy, akademie, produkce atd. našich zpěvá-\nckých spolků rozmanitosti, zajímavosti a všestrannosti\nnabyti, musí se hlavně k tomu hleděti, aby se v besedách\nvedle deklamací, písní a sborů pro mužské hlasy též smíšené\nsbory (soprán, alt, tenor, bas) provozovaly.\nPokud' víme, nestává mimo Prahu v žádném městě ce-\nskoslovanském ženského sboru pěveckého, a z té příčiny\npokusíme se o důležitosti takového sboru promluviti a na\nzřizování ženských sborů zvláště upozorniti.\nKaždému zajisté je znám roztomilý účinek krásného duetta,\nv němž mužský hlas s ženským bud najednou zpívá neb za-\njímavě se střídá; avšak ucinek tento je tím větší, mohútnější\na velkolepější, když pěvecký sbor ženský se sborem muž-\nským ve skladbě 'pro smíšené hlasy účinkují. Kdo byl pří-\ntomen koncertům Žofínské akademie v Praze, mohl se pře-\nsvědciti o znamenitém effektu, jehož ženské a mužské hlasy\npospolu ve smíšených sborech dosahují.\nTakovýchto účinků da se i na venkově ovšem jen ve\nvětších městech docíliti, pakli že ředitelstvo slavných již zří-\nzených zpěváckých spolků k tomu hleděti bude, aby se, kde\nto možná, ženský pěvecký sbor utvořil\nTvoření ženského pěveckého sboru je ovšem na ven-\nkově těžkou úlohou as mnohými překážkami spojeno; však\ndobrá, pevná vůle, horlivost a láska k ušlechtilé věci a ne-\nzlomná vytrvalost překoná všechny obtíže.\nK podniknutí tomuto zapotřebí jest, aby ředitelstvo zpě-\nvá cké ho spolku\na) vyzvalo všechny dámy (vdané i svobodné) města a\nokolí, které se bud již ve zpěvu znají aneb ježtoby\nse ve zpěvu cvičiti chtěly, aby v jistý den se shro-\nmáždily a k zaražení ženského pěveckého sboru\nvšemožně se snažily. Jsme pevně přesvědčeni, že naše\ndámy pro každou ušlechtilou a krásnou věc zaujaté ne-\nzůstanou pozadu za cizozemskými, které tak ochotně\nsvé síly k podobným spolkům propůjčují;\nb) při valném shromáždění dám nechf sbormistr zkouší\nhlas každé jednotlivé dámy a rozdělí je dle hlasu (so-\nprán neb alt) a pak dle toho, jak dalece se znají, na\ndvě třídy. V první nechf jsou dámy ve zpěvu se"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "218", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2449, "texte": "znající; v druhé takové dámy, které přiměřeným hla-\nsem vynikají, ale až dosud zpěvem se nezanášely;\nc) dámy, které poněkud zpívatí umějí, může sbormistr\nalespoň jednou za týden ve zpěvu vzdělávati a cvi-\nčili; co zatim těm, které se zpěvem nezanášely, ale-\nspoň třikrát v týdnu nutno se bude ve zpěvu cvi-\nčiti, aby v brzkém čase v jeden jediný sbor sply-\nnouti mohly.\nd) Pokročily-Ii dámy něco ve zpěvu, nechť nejprv zpívají\npísně v unisonu, napotom duetta (alt v unisonu, so-\nprán v unisonu) všechny najednou, a když i tu jisté\nsamostatnosti dosáhly, nechť přikročí sbormistr k stu-\ndování smíšených sborů s dámami a pány.\nTakovýmto neb nápodobným spůsobern, myslím, poštěstí\nse větší části našich činných zpěváckýcb spolků ženské pě-\nvecké sbory utvořiti, které v besedách, akademiích atd.\nzcela nového ruchu, svěžího společenského života a zvláštní\nzajímavosti dodají.\nZ utvořených ženských pěveckých sborů poskytne mě-\nstům mnohých důležitých výhod, z nichžto zde jen o něko-\nlika hlavních zmínili se musíme.\n1. Ženské pěvecké sbory přispívat budou značně k zve-\nlebení kostelní hudby figurální; neboť dobře obsazenými\nsoprány a alty zvýší se účinek kostelní hudby.\n2. Objeví se v mnohém ženském pěveckém sboru zna-\nmenité talenty, o nichž bychme jinak ničehož se nezvěděli. Roz-\nhodné takové talenty pěvecké mohou při vyšším vzdělání a\nzdokonalení naší české, bohužel na síly pěvecké tak chudé\nopeře k obohacení síoužiti.\n3. Poskytne se našim skladatelům příležitost, iv oboru\nsmíšených sborů, jichžto bohužel jen velmi málo máme,\npracovali a pole toto až dosud ladem ležící vzdělávati.\n4. Přispějí ženské pěvecké sbory k tomu, že besedy\nna venkově na zajímavosti a velkoleposti získají, neboť nedá\nse tak snadno kromě instrumentální hudby většího účinku my-\nslili, než dobře provedený sbor smíšený pro ženské a muž-\nské hlasy.\nNěkolik těchto slov jest jen malým pokynem našim če-\nskoslovanskýrri spolkům, jimžto zařizování ženských pěve-\nckých sborů na srdce klademe, ujišťujíce je, tím ne-\njen velké zásluhy o město své, nýbrž i o hudbu vůbec zí-\nskají. Skladby české pro smíšené hlasy má v rukopisu\nŽofínská akademie, která je zajisté ochotně v opisu pro-\npůjčí těm, které by si takové ženské sbory zařídily. Ostatně\nv nedostatku českých mohly by si některé klassické smíšené\nsbory cizojazyčné přeložili.\nDoufajíce, že naše slova na úrodnou půdu padnou a do-\nbrého ovoce ponesou, voláme na zdar ženských pěve-\nckých sborů českoslovanských."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "218", "page_fin": "219", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.3", "titre_corps": "Beethovenovy sonaty. S krasovědeckého stanoviska posuzuje A.z E.", "titre_sommaire": "Beethovenovy sonaty. S krasovědeckého stanoviska posuzuje A.z E.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "218", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.2", "debut_caractere": 2451, "fin_caractere_exclue": 5969, "texte": "Beethovenovy sonaty.\nS krasovědeckého stanoviska posuzuje A.z E.\n(Pokračování.)\nSonalci Appassionata.\nNásledující Andanle coa raoto (As-dur, % takt) jest\nvíce samostatná sada, než úvod k poslednímu Allegru* Vy-\nstupujeť kontrastujíc mezi zazáteční a závěreční sadou, niko-\nliv co se zevnějšku, nýbrž co se vnitřku týče; je to pevný\nostrov mezi dvěma rozbouřenými rnořemi. V tiché hloubce\nzavzm posvátná píseň oblažujícího míru, vroucí prosba\ntak objevuje se thema; tato thema usadí se, praví Marx, po\nmohutné bouři. Je to melodie prýštící se z nitra duše plné\nneskončeného kouzla, je to teplý, něžný, sluneční paprsíek.\nJak pravdivě je vyjádřen ukonejšující žal a hoře, utišující ka-\nrakter v modulacích od 6. k 7. taktu první sloky. Jak bla-\nžený pohled do výše, jaká tichá důvěry plná veselost jeví se\npak v druhé sloce. Nad míru vnadná a čarokrásná je pak\nzměna této thémy. Formální, musikální stavba není podmín-\nkou jednotlivých variací, nikoliv! změna je následek ideálního\nobsahu; tento určuje jednotlivé variace. Y první variaci po-\nčíná proudili v titěrně soustředěná vřelost a žár; avšak po-\nhybování je ještě ostýchavé. Melodie je zlomena, bas vleče\nse váhavě, ale pevně spojen za tím. V druhé variaci počíná\ntáti vždy víc a více ušlechtilé srdce, pročež pohybování v\nšestnácterkách, kdež před tím pohybování v osmerkách a v\nthérně pohybování v čtvrtích panuje potěšněji zavzni\nzpěv v něžné tónové poloze. V třetí variaci, kdež ko-\nlem thémy jako průvod harf laškuje, zbuzuje théma nej-\nvyššího úžasu, duše zdá se zemi opouštěli, blažící blankyt\nnejčistšíbo vzduchu ji obklopuje. Avšak ona se navracuje\nk zemi nazpět. V prvé jednoduchosti zavzní théma opět;\navšak jest povzbuzena pohyblivějšími motivy, by pak bez-\nprostředně ve finále přešla. Dissonance v závěrečním ak-\nordu upomíná na nové boje. Y Allegru ma non Troppo\n(F-moll, 3/4 takt) uskuteční se tento boj. Sada počíná\npronikavými zvětšenými sextovými intervaly jako náhlý\nhlý výkřik ustrašené duše; násiedujeť pak figura, která šu-\nmíc jako divoký horní potok dolů se vrhá, v hloubce nějaký\nčas vře, až se (takt 3 předposlední podvojná soustava, str.\n17) doíe a nahoře bojující tónová postava první hlavní\nthdma z víru prodere a v divoké vášni s šuinotem pryč\nuhání, nedbajíc na kvílící terce, které (soustava 6, sír. 18)\nsamy do vířícího pohybování uchváceny jsou. Je to bouře,\njež až ku konci první části vášnivé soptí. Y ff akkordu\n(str. 19, poslední soustava), dosáhne bouře svého vrcholu;\nděsnému výkřiku následuje ale hned ve 2 taktech temné za-\nnevření. S počátkem druhé cástě (str. 20) vznikne nová\nbouře náruživosti, brzy však prokmitá blýskání humoru jako\nv prvním Allegru (motiv v Ges-dur, poslední takt druhé pod-\nvojné soustavy, str, 20. a takt 2.4 té soustavy), co naproti\ntomu v malosekundovém motivu (soustava 5.) srdcelomné hoře\nproniká. V poslední soustavě str. 20 lze spatřiti obnovené\ndolů a nahoru se vlnění duševní bouře a (str. 21, soustava 1)\nmocné brčení do hloubky. Zde utiší se něco boj, divoký\nzáchvat na C-dur oktávách vede (soustava 2) k jednotlivým\nkřečovitým cukáním, které konečně umdií a v karakteristické\npoloíaktovné notě (soustava 5) temné ticho po sobě pozasta-\nvujíc Avšak jen na okamžik. Boj ještě není ukončen; pro-\nčež opakuje se (předposlední podvojná soustava) divoce se\nvlnící divadlo po znovu, prosící terce zavznějí ještě jednou\nblesky osvobozujícího humoru dva poslední takty str. 22.\nkřižují se opět temnou nocí bolu. Nyní vystoupí v Prestu\nbojující postava hudebního básníka v ocelovém pancíři a v"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "219", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 783, "texte": "pevné, mužné výsosti v plných akkordech nám zvěstujíc\n„Vizte, bouře nezlámala dub; nuže, přibliž se ještě jednou\ndivoký démone náruživosti, ty mne nepřekonáš!\" A démon\npočne opět svou bezklidnou hru tropili; avšak osvobozující\nhumor proniká (str. 25 v Ges-dur a v kvintových chodech\ndolního hlasu, soustava 4.) zde rozhodněji, načež celek sice\nve vážných Moll-tónech konci, ale důvěry poskytuje, že\nhudební skladatel nepodlehl zlým mocnostem, nýbrž svou\nmužnou sílu v boji zkusil a utvrdil Slavný jásot v Dur na\nkonci odpíral by myšlénce tohoto díla. Závěrek musel býti\nvážného, tragického povznesení; anto dílo to je vůbec tra-\ngedie citu. To je myšlénka k sonátě „appassionata,\" o nížto\nBeethoven jsa tázán na význam její, pravil: „Čtěte Shakes-\npearovou „Bouři !íUt (Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "219", "page_fin": "220", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.4", "titre_corps": "Vatroslav Lisinski. Nástin životopisní. Sepsal Josip Yranyczany Dobrinovie.", "titre_sommaire": "Vatroslav Lisinski. Nástin životopisní. Sepsal Josip Yranyczany Dobrinovie.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "219", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.3", "debut_caractere": 785, "fin_caractere_exclue": 5877, "texte": "Vatroslav Lisinski.\nNástin životopisní. Sepsal Josip Yranyczany Dobrinovie.\nYatroslav Lisinski, narozeny Záhřebe dne 8. srpna 18197\numřel tamtéž dne 31. máje 1854.\nZnamenitý tento jihoslovanský skladatel hudební, který\nbohužel nyní již jen ve svých výtečných dílech a v připo-\nmínce oněch žije, kdo jej za živa byli znali, děkuje, jako\nkaždý jiný talent, první své probuzení zvláštní jakési přího-\ndě, vlivu zevnějšímu, kterýž probudiv ho, cestu mu otevřel\na na dráze nastoupené ho provázel. Bez věnčí takové po-\nbídky byl by mnohý bystrý duch věčně věků v uváznul ve\ntmách. Ač o Lisinském nelze říci, žeby štěstí jemu bylo\nzvláště příznivé bývalo, tolik aspoň osudem mu popřáno, že\ngenius jeho k rozletu na výsluní slávy rozepial mohutná kří-\ndla, a krátkým, bohužel! letem ukázal, kam by ještě dospěti\nbyl mohl, kdyby sudičky nebyly před časem přetrhly nit dra-\nhého jeho života.\nLisinski pochází od rodičů městského stavu, od otce\nKrajince a matky Chorvátky, někdy dosti mohovitých, brzy\nale zchudlých. Při všem nedostatku zevnějším prošel předce\nškoly, jakých tehdáž v Záhřebě bylo, a na tamní akademii\nnabyl i vědomostí právnických. Když rnu smrt r. 1837 otce\nodňala, uzavřel bratranec jeho, dáti ho učit klavíru, aby,\nkdyby ho jednou všecko opustilo, mohl se státi aspoň ven-\nkovským učitelem.\nPodle dosavádních okolností učitelstva v naší vlasti mů-\nžeme říci, že by v tomto stavu sotva, ba nikdy nebyl sobě\na národu té slávy získal, kterou nyní jeho jméno je ověnčeno.\nBrzo i Lisinskému den zasvitnul. Zápas vlastimilovných\nživlů, zápas mateřského jihoslovanského jazyka proti jazyku\nmaďarskému, který asi před patnácti lety v zemi naší k zname-\nnité živosti dospěl, zahřál tenkráte Záhřeb i celou vlasf, a roz-\npálil každého domorodce. Kde kdo v domovině, každý hleděl\nsi národních obyčejů osobití, mateřský jazyk pěstovati a pro-\nslaviti, jedině vněm a ne v jiném hovor vésti, nejen hovorem\nale i zpěvem k němu se hlásiti; nebof když člověk je vesel\na „rujno vince\" hrdlo mu rozehřeje, pak rád sobě zazpívá.\nTato doba probuzení a živého se hýbání po ulicích Zá-\nhřebských i po všech stranách naší domoviny byla zevnějším\noním popudem, jenž Lisinského na budoucí dráhu života uved\na základ k jeho nezapomenutelné slávě položil. V tuto dobu\npočal na hudebním poli pracovali, které až do hrobu tak\nslavně a horlivě vzdělával.\nLisinski všeobecných radovánek mladého pokolení rodo-\nmiluv Záhřebských spolu užívati nemohl, jsa kulhav a vůbec\nslabého těla. Praví se, že ho co dvouleté dítě postavila chůva\nna skříň, chtíc odejít po svých; čilé dítě, jako již tenkrát\nbylo, shýblo se a skoro by bylo spadlo, kdyby nebyla chůva\nnáhle, ač nemotorně, za jednu nohu je zachytla, načež noha\npočala chorovati, ranou se mu otevřela, dále docela seschla\na zmrzačela. Hoch by tenkráte neopatrnost tu bezmala životem\nbyl zaplatil, nebot všechna pomoc lékařská byla marná, až\nse nalezl íarář, který mu tak dalece pomohl, že nejhorší bo-\nlesti přestaly, a že aspoň nebylo hůře. Než chorá noha zů-\nstala na vždy slabá, i nemohl ji nikterak potřebovali, tak že\nza dětinství o dvou berlách chodil, později pak naučil se\nchoditi o jedné.\nAčkoli s takovým tělem nemohl Lisinsi míti podílu ve\nvšech radovánkách svých soudruhů, ač ke zpěvu národních\npísní ani síly ani spusobilosti neměl: byl on přece hlavní\nosobou všeho, a ve všem, pokud mohl, účastenství míval.\nNa klavír učil se hráti všeho všudy as dva roky; toho\nčasu, r. 1839, poznal še s ním Striga, druhdy advo-\nkát v Záhřebě, který od té doby tak úzce s ním ňyl spojen,\nže nelze ml uviti o jednom, nepřipomínajíc druhého.\nUčení-se klavíru vedlo hlavně k tornu, že se tito dva\nmladici vice a více spřátelili. Horlivost a vřelá náklonnost\nLisinského k umění hudebnímu zalíbila se Strigovi tak, že\nvždy víc a více ho pohádal ke cvičení a učení; vše ale, co\nmu z toho vyplynulo, bylo hraní na klavír v té dokonalosti,\nk jakové dvouletým přičiněním dospěti možno.\nStriga byl jeden z nejupřímnějších a nejvřelejších ro-\ndomilův, i počal v tu dobu procitlého života národního s ve-\nlikou pílí staré chorvátské písně v lidu sbírati, a maje sám\nvelmi pěkný hlas, baryton, zamiloval si písně i zpěvem vlast-\nním, zvláště ye společnosti Lisinského je zpívaje, kterýž ho\npřitom na klavíru provázel. Nejsladší chvíle působily jim ten-\nkráte staré písně slovanské, jako následující:\n„Zaspal Janko pod jablankom\"\n„O mládenci, vrt zeleni\"\n„O djevojke, cviet rumeni\"\n„Na lievoj stráni kraj srca\"\nNa to přišly některé novější národní písně, jako:\n„Hajde, bratjo, hajď junáci !\"\n„Nek se hrusti\"\na podobné zvuky. Vše to Lisinskému milo doráželo k slu-\nchu, vše to čarovnou mocí zaujalo veškerou bytost jeho.\nUnesen v jakési vilinské kraje, nemohl ještě pojmouti nově\notevřený svět, avšak nepovědomá touha po něčem vyšším na-\nplnila celou duši jeho. Od té doby byl Lisinski všude, kde\nse národní písně zpívaly, a kdekoliv klavír byl pohotově, sedl\nsi i provázel jak tenkráte uměl leč bylo to vždy ještě\nvíce jen hrou a žertem nežli opravdovým zaměstnáním.\nLisinskému tehda ještě ani ve snách nenapadlo, žeby\nkdy směl co skladatel vystoupili na poli hudebním. Ale jako\n#%"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3028, "texte": "mnohá hra do opravdy vede, tak se iv Záhřebe stalo. Se-\nbralo! se malé družstvo mladíkův zdravých prsou, kteří se\nvynasnažili podle not zpívali. Y tomto družstvu byl náš Li-\nsinský učitelem, a žáci nazývali ho žertem již tenkráte „di-\nrektorem hudby.\" Od té doby se pak již každodenně zpí-\nvalo. Brzo nato stalo se, že jeden proslulý tehdáž Vlastimil,\nz Dalmácie se navracel, maje býti od šlechty a měšťanstva\nslavně uvítán. Tehdáž byly složeny mezi jinými také známé\nverše:\n„Iz Zagorja od prastara\nčeha, Meha, Leha grada —\"\nAle kdo měl slovům vdechnouti hudební zvuky, kdo\nsložití pěknou melodii? Všichni se obrátili, aby co vůdce mla-\ndých domorodcův, a v žertu i vůdcem zpěváckého sboru na-\nzýván, věci se ujal a melodii zaopatřil. Striga, sebrav text,\nšel přímo k Lisinskému; ten ale, jakoby hromem omráčen,\nzůstal zaražen, nemaje té chvíle ani zdání o komposici. A\npřece nemohl jinak, musel chtěj nechtěj melodii vymysliti,\ncož se mu iv krátkém čase povedlo, a tak byla píseň v\ntextu iv melodii uchystána.\nPrvní tento pokus musikálního výtvoru pouhý žert\nodkryl najednou netušenou sílu v bohatém duchu Lisinského,\na jako bleskem procitlo v něm prvníkráte umělecké jeho vě-\ndomí. Jako pravý skladatel naléhal již na to, aby se zpě-\nváci jeho melodii, má-li jim býti odevzdána, pořádně nau-\nčili. Tak se i stalo: píseň byla co umělecký výtvor přijata,\na když ke zpěvu přišlo, zavzněla nesčíslnými hlasy, a na vše\nstrany tak velice se líbila, že ji provázelo hrornozvučné „Živio !u\nOd té chvíle neměl již Lisinski klidu ani pokoje. Víla\nposestrima, která ho u večer v sladký spánek ukonejšila a\nz jitra milým polibkem probudila, provázela ho nyní po celý\nden; on zkoušel dále jako samouk žáček síly své, i složil\npíseň za písní nápěvy tak znamenité, tak čistě národní,\ns duchem slov tak věrně a pravdivě sloučené, že se hudba\njeho za krátký čas po celé vlasti rozšířila, a písně jeho, ač-\nkoliv tiskem nebyly uveřejněné, všude jako proso na poli se\nzmáhaly, tak že nebylo domu, kdeby se nebyly ozývaly, ne-\nbylo duše, která by je nebyla ráda poslouchala, zkrátka, pí-\nsně Lisinského docela zobecněly a znárodněly. Uvádíme tu\nněkteré z nich, které v tomto prvním hnutí v hudbu složil a\nnárodu obětoval:\nI}Dusi koji rod svoj ljube44\nhrdinská píseň od Blažka; nato barkarola, píseň přímořských\nplavcův:\n„0/ lat a si míli ajte46 —;\nna to několik taktéž milých a vůbec známých:\n„Odkad dušo iz pred oka\nli mi odeu\n„£/ ilirsko kolo mi IP\n„//' je možno iť nemožno\"\nZvláštního povšimnuti a bližší pozornosti zasluhuje uve-\ndená barkarola „0/ talasP k vůli lahodné, nad míru měkké\na jednoduché melodii, a pro krátkost a celost ve slohu, prav-\ndivost a národnost v duchu i ve výrazu. Věru, když ji člo-\nvěk slyší, je mu volně v srdci jako na kolébavých vlnkách\nazurové hladiny mořské. Proto se stalo, že když ji Striga\njedenkráte na divadle u příležitosti národního představení za-\nzpíval, takové pochvaly a obliby došla, že ji od té doby při\nkaždé příležitosti při koncertech i jinak na všeobecnou žá-\ndost zpívati musel.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "220", "page_fin": "221", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.5", "titre_corps": "Z cestopisu kapelníka Václ. Zavrtala.", "titre_sommaire": "Z cestopisu kapelníka Václ. Zavrtala.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.4", "debut_caractere": 3030, "fin_caractere_exclue": 5571, "texte": "Z cestopisu kapelníka Václ. Zavrtala.\nY Neapoli na Štědrý večer 1860.\nJak snad mnohému již známo bude, musel jsem s od-\nstoupením Lombardie, kdež moje manželka všechen svůj sta-\ntek měla a kdež moje děti u matky mé ženy v čase italské\nválky prodlévaly, svého místa co rakouský vojenský kapelník\nse odříci, abych se svou rodinou vespolek žiti mohl. Ode-\nbral jsem se tedy do Milana, kdež mne má manželka oče-\nkávala, a obdržel jsem brzy na to kapelnické místo u 4tého\ngranátnického pluku v Turině.\nCo rozený Čech a chovanec Pražského konservatoria,\ntedy co zarytý hudebník přemohl jsem překážky, které se\nmně co cizinci v cestu stavěly, šťastně. S pomocí boží a\npomocí studií poštěstilo se neúnavné vytrvalosti pravého Če-\ncha, vítězství dosáhnouti a přirozená ctižádost pohádala mne\na moje hudebníky k takové horlivosti, že se moje sotva jedno-\nletá kapela k nejlepším zdejší armády vyšinula. Základ k to-\nmu položil jsem v prosinci r. 1859 v Turině, odkud' jsme v\nbřeznu 1860 do Janova odjeli, a přeplavivše se na dva mě-\nsíce do přívětivého Livorna se odebrali.\nZ Livorna navštívil jsem podívání hodnou Pisu, vy-\nnikající nádherným domem, velkolepou křestní kaplí, veleb-\nným hřbitovem a šikmou vězí, kterážto poslední mne však\nzvláště nepřekvapila, anto jsem již r. 1848 takovou věž v\nSaragosse ve Španělsku viděl, a též v Rovigu takovou obdi-\nvoval. Livorno, kde jsem dva měsíce velmi příjemně zlrá-\nvil, opustili jsme v květnu a odebrali se do Sienny, šedově-\nkého horního města, plného uměleckých pomníků a histori-\nckých znarnenitostí. Je to rodiště výtečných malířů, kteří\nzde svou vlastní školu malířskou založili a nám Čechům\npamátná pro rodinu Piccolomini, z nížio jeden člen pod na-\nším Valdštýnem co generál bojoval a zde se narodil. Musela\nto být jedna z nejzámožnějších a nejvíce vplyv majících ro-\ndin šlechtických; neboť mnoho paláců a chrámů okrášleno\njest jejími znaky.\nPapež Pius 11., taktéž rozený Piccolomini, uzřel zde\nsvětlo boží dne 18. října 1405 a obdržel při křtu jména\nEneáš Sílvius. Y podivuhodném hlavním dému jest zvěčněn\njeho činůplný život skvostnými obmitkovými malbami od Ra-\nfaela ďUrbina a jeho žáků. Též jsem navštívil dům, kde se\nsvatá Kateřina narodila a se svými rodiči žila. Jest nyní\nv chrám proměněn. Sienna jest bohata na malby velkou\ncenu mající, na chrámové poklady a zasluhuje úplně jméno\numěleckého města; neboť dala uměleckému světu malíře Si-\nmona Memmi, Matea de Giovanni, Tadea di Bartolo-\nměj Beccafuma, Sodoma, Salimbena, Panna aj. a má\nnyní v Leoncinu Pasqualu a Sarrochim dva výtečné"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1809, "texte": "umělce. První, věhlasný dřevorytee, druhý, duchaplný sochař.\nS oběma jsem se seznámil a nemohl jsem se nasytit pohle-\ndem na jejich výtečná díla. Takého života v dřevořezbě jsem\nještě nikdy neviděl. Listy, ještěrky, pláci, hrozny, motýlové,\nvše žije v dřevě, jsouc vyvedeno rukou mistrovskou Leonci-\nniho, který skromně po straně stojí a skoro se* začervená,\nvyřkne-li pozorovatel spravedlivou pochvalu. Zkrátka jsou to\ndíla nade všechnu chválu povýšená. S pýchou slyšel jsem\nLeonciního a Sarochiho chválit naše proslulé umělce Pražské,\nbratry Maxe. Bože náš! V českém národu žije vše pro\nkrásné umění!\nNuž dále. V říjnu opustili jsme umělecké síně Siermy,\nkdež jsem si mnoho přátel získal, a nyní nastaly tram-\npoty. Opět rozloučil jsem se se svou rodinou, kterou jsem\nzanechal v domech Tolomei a dudat, a táhl jsem přes\nAsinalungu, Fojanu, Olmo do Arezza, rodiště Guida,\nkdež jsme 5. září přišli a tam do 10. zůstali. Město jest\nv krásném položení a vyhlídka z passeggia pubblica podobá\nse velmi vyhlídce u krásného Terstu, které jde z Tyrolské\nbašty k aquadettu. Dorn jest krásný, město nemá ničehož\nzvláštního. Na domě Guida *) jest škála (tonosled) v mra-\nmoru vyryta a značí rodiště jeho. Dne 10. září šli isme\ndo Montérchia, dne 11. o 9. hodině ráno přešli jsme řím-\nskou řeku Tiberu a leželi jsme za městem Cittá di Ca-\nstello. Nyní šli jsme denně a sice dne 12. října do Lerchi9\n13. za Frattu, 14. do Perugie pamětihodné staré město\nbitvami mezi llannibalem a Římany leží na vrcholu,\nz kterého jest rozkošná vyhlídka na všechny sírany.\n(Pokračování.)\n*) Quido z Arezza též Aretínský zván, byl znamenitým pra-\notcem hudby a žil okdo 1000—1060 nejprvé v klášteře Pomposa.\nOn rozšířil tehdejší objem tónů, užíval místo dvou linií čtyr a\nbyl věhlasným učitelem hudby, jenž methodu zpěvu zjednodušil.\nRed."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "221", "page_fin": "224", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.5", "debut_caractere": 1811, "fin_caractere_exclue": 6413, "texte": "Feuilleton.\n\nFerdinand B. Mikovec,\nvýtečný básník dramatický, znamenitý\narcheolog a redaktor\n„Lumíra,\"\nzesnul v Pánu dne 22. září ráno o půl osmé\nhodině v 36. roce věku svého.\nSláva památce jeho!\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n— ř. —.\nZ Hněvotína, na Moravě. (Beseda).\nDne 28. září bude se zde odbývati v místnostech\np. F. Škrabala národní beseda, v\nnížto též Prostějovský z p. spolek řízením\npana Skály úcinkovati bude. Uslyšíme slo-\nvanskou ouverturu „Vlastu\" od Ed. Ná-\npr a vnik a, která se v Cechách tak velice\nlíbí a ježto iv Náklu co nevidět provedena\nbude. Dále bude následovat pěkný proslov,\njejž přednese p. Jaroslav Kubíček, pak sbor\n„Hlahol44 od K. Bendla, deklamace „Vdávat\nči nevdávat\" jižto přednese sl. Marie Vág-\nnerová , solo se sborem. „Husitská\" od\nKrova, deklamace „frak a halena\" od Fr.\nSkopalíka, přednese p. J. Ošťádal, sbor\n„Já jsem Slovan od Vašáka st. dekla-\nmace „Nový parlament\" přednese sl. Anna\nIzákova, na to sbor a konečně arie z opery\n„Nabuchodonozor\", solo pro křídlovku. Či-\nstý výnos určen svatyni Velehradské.\n\n— ř.\nZ Jičína (Akademie). V sálezdejší\nobčanské besedy uspořádána byla v úterý\ndne 23. září akademie, v nížto obratné\npianistky slečny Augusta Kolárova a\nMarie Prokscbova z Prahy, pakú do vc\n2 p. spokň : Jičínského, Lomnického „Bu-\nřivoje\", Novopackého „Hlas o ně\" a\nj. účinkovali. Výsledek hudební této aka-\ndemie může se směle velmi příznivým na-\nzvali. Hlavně vynikly sl. Augusta Kolá-\nrova, kteráž Dr e y sch ock o v u těžkou\npolku „Invitation ála Polka4' a fantasii z\nRigoletta od Fr. Lissta s bravouron as\npodivuhodnou sběhlostí árii tuto přednesla,\ndále sl. Marie Prokschova, kteráž vý-\nznamným přednosem fantasie, „Airs Bohé-\nmes\" od J. Schulhoffa a inazurky od\nProksche se vyznačila. Obe šlečny došly\nod četného obecenstva velké a hlučné po-\nchvaly. Mimo tyto slyšeli jsme koncert\npro dvoje housle od Alarda, kvartetta od\nHaydna a Beethovena a sedmý koncert od\nBeriota, které se velice líbily a za jejichžto\nsprávné provedení se sólistům hlučného\npotlesku dostalo. Taktéž musíme se chvalně\nzmínili o provedení sborů písně sv. Václava.\nCikáni od Fr. Vogla Utonulá od\nKřížkovského. Solo v „Cikánech\" zpíval\nmísto pana Klimeše, ředitele Chrudim-\nského zp. spolku, jenž pro důležité příčiny\ni akademii přijíti nemohl, pan učitel Lo -\npotář z Bělehradu, jenž k všeobecné spo-\nkojenosti úloze své dostál. Akademie tato\nbyla věru skvělá, a utkví zajisté dlouho\nv paměti posluchačů. V příští besedě usly-\nšíme prý nějaké humuri s ti c k é sbory\n„Žáby a kuňky\" od Kaliv o d y, „Radost-\nié cestování a Vávra\" od Ed. Náprav ní k a\na „Žabí kantatu\" od Henniga, na kteréž se\ntěšíme.\n\nZ Kladrub, dne 26. září. Městečku\nnašemu dostalo se letos velké pocty pobytím\nzde Jeho Veličenstva císaře Františka\nJosefa. Též dnes odpoledne jako včera byl\nJeho Velič, císař pán, provázen jsa Jeho\ncis. Výsostí panem arcivévodou Karlem Fer-\ndinandem a Jeho král. Výs. korunním prin-\ncem Saským přítomen vojenským cvičením\nu Kolína a navrátil se po ukončení těchto\ndo Kladrub, kamž Jeho Velič, o 2. hodině\npřibyl a tamní hřebčinec prohlížel. 0 6. hod.\nbyla dvorní hostin a. Této hostině byli\npřítomni mimo Jeho Exc. pana vicepresi-\ndenta místodržitelství svob. pana Kellers-\nberka a mnohé generály též knížata Če-\nněk Auersperk, Kinský a Frant. Lobkovic,\na páni hrabata Jan Harrach, Oktavian Kin-\nský, Jaroslav Sternberg a Arnošt Wald-\nstein. O 7. hodině večer prokázal Chru-\ndimský zpevácký spolek svou úctu\na oddanost k milovanému mocnáři. As 60\nneb 70 zpěváků toho spolku, všichni v\nslavnostním obleku, s práporem v cele a\ns mnohými barevnými lampami přednesli\nřadu národních písni, mezi nimiž i národní\nhymnu, pak „Divču\" „Staročeskou\" a\nkončili písní „Kde domov můj.\" Purkmistr\nChrudimský p. Klimeš a náčelník zpěváckého\nspolku měli pak čest k Jeho Veličenství býti\npovolánu, jenž jim nejvlídnejšími slovy vy-\njádřil svůj dík. Jak se dovídáme, odebéře\nse Jeho c. k. apoštolské Veličenství také\ndnes do tábora Kolínského a pojede o 3.\nhodině odpoledne přímo zpět do Vídně.\nZ Perlice, dne 22. září. (Národní\nslavnost.) Význam slavnosti Perucké,\nkterá se dne 21. září t. r. odbývala, byl\ndvojnásobný, slabily se totiž ob zinky i\nslavila se památka dějepisné události,\ndle kteréž český vévoda Oldřich r. 1014\nv Peruci u studně, jež po dnes nazývá se\n„studní Bo ženinou,\" rolníkovu dceru\nBoženu, okouzlen nelíčenou její krásou,\npojal za manželku. Nynější zámek Perucký\novšem nemá podoby starých rytířských hra-\ndů, navzdor tomu ale jevily s hradu vla-\njící prápory, že slavně očekává se tam pří-\nchod hostů novověkých, kteří také četně\nze všech krajin se tam scházeli a sjížděli."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8052, "texte": "V Peruci samé mělo vše slavný pohled;\nz každého domu, kam se oko rozhlédlo\nvítaly příchozího rozličné srdečné nápisy.\nO 9. hodině začala velkolepá slavnost\nob zinková. Z dvoru Peruckého übíral\nse slavný průvod do chrámu Páně Peru-\nckého* V cele průvodu za prápory svými\nkráčeli členové zpěváckých spolků, pak\nvyšší úřadníci celého panství Peruckého,\nnačež přišly krásně a důmyslně ozdobené\nhospodářské vozy. Každý dvůr panství Pe-\nruckého vypravil jeden takový vůz, vedle\nněhož opět kráčelo úřadnictvo téhož dvora.\nNa vozech jevily rozličné hospodářské ná-\nstroje, pak krásně sestavené stohy rozlič-\nného obilí, sena atd. povahu slavnosti.\nPo slavnosti kostelní, při které od\npřítomných zpěváckých spolků velmi zda-\nřile se provozovala vokální mše od Haslin-\ngra, odebral se průvod z chrámu v tom-\ntéž pořádku nazpět do Peruckého dvoru,\nkdežto pak veškerá čeleď panství Peruckého\nbavila se tancem a jinými rozmanitými ra-\ndovánkami. Vzácnější hosté rozešli se pak\nna hostinu polední k hostitelům svým. Od-\npůldne o 3 hodinách sestavil se opět slav-\nný průvod před stavením školním, od-\nkud se pak v tomtéž pořádku jako ráno,\njen že bez vozů hospodářských, odebral\nk studni Boženině, několik set kroků\ndále v místě samém se nalézající. Tu\nspolky zpěvácké zapěly chorál sv. Voj-\ntěcha, a 12Ietá dívka rolnická, pocháze-\njící z tohotéž stavení, z něhož Božena prý\npocházela, přednesla slavnosti přiměřenou\nbáseů, načež celý průvod odebral se do-\nprovázen hudbou hraběcí zahradou do parku\nk dubu Oldřichově. U dubu Oldřichova\nzapěly spolky zpěvácké opět slavný sbor,\na jiné děvče rolnické předneslo památného\nmísta se týkající báseň,načež veškerý prů-\nvod odebral se na místo připravené pro\nnárodní besedu. Na rozsáhlém, kol-\nkolem lesy obroubeném poli, na němž by\nněkolik set lidí dosti pohodlného místa mě-\nlo, zaražen byl hlavní stan pro paní a čel-\nnější hosti s nápisem: „Srdce k srdci.\"\nAsi sto kroků naproti tomuto stanu vlál\nna vysokém stožáru ohromný červený a bílý\nprápor s heslem z rukopisu Kralodvorského\n„Pěvce dobrého milují bozi.\" Okolo tohoto\npráporu sestavily se zpévácké spolky a\nzejmena spolek Lounský, Slánský,\nMělnický, Roudnický, Litoměři-\ncký, Budyúský a Libochovický.\nŘízením ředitele spolku Lounského, pana\nFeigla, provedly se tu zdařile veškeré\nprogramem ustanovené sbory, z nichito se\nzvláště sbory „Na Prahu\" od J. V. Veita,\n„Cikáni\" od Vogia, „Lovecká\" od\nEd, Nápravníku, „Utonulá\" od K ř í ž-\nkovského, „Svorný duch\" od Su-\nchánka líbily. I ostatní sbory došly velmi\nživého účastenství celého shromáždění, jež\nteprv zde objevilo se v celé síle své, a\nzajisté nejméně 6000 hlav citati mohlo.\nKol po kraji lesa nalézaly se stany hostin-\nské, jimiž o občerstvení obecenstva posta-\nráno bylo. Po skončeném zpěvu provolalo\ncelé shromáždění hlučné „sláva\" doktorovi\nRiegrovi a vrátilo se nazpět do Peruce,\nkdežto s večera ve třech rozličných míst-\nnostech započala taneční beseda, tak že\nmladší část obecenstva teprv k ránu k\ndomovu své se navrátila. Po slavnosti\ndošel připiš zpěváckého spolku Mšenského,\njenž za příčinou svěcení práporu zpěváckého\nspolku Nymburského nemohl se súěastniti\nv slavnosti Perucké.\nZe Skutče, 24. září. Jako v jiných\nčetných městech zpěvácké spolky již skvělého\nrozkvětu požívají, tak vzešla i u zdejších\nobyvatelů touha, zpěvácký spolek za-\nraziti, což velmi chvalitebné podniknutí\njest; nebo může-li býti příjemnější a\nvznešenější zábavy jako zpěv? —Při zpěvu\nzapomeneme alespoň poněkud na trampoty\na vzneseme se do kruhů nadpozemských;\na nemá toho zapotřebí přede vším obyva-\ntelstvo zdejší, které v měsíci květnu tak\nhrůzyplným neštěstím postiženo bylo, že\nmu nebude možno tuto ránu za mnoho,\nmnoho let zaceliti, an se příspěvků až potud\nmálo sešlo a více snad se již po tak dráh-\nném čase očekávali nedá; kdo je as toho\npříčinou? Pěstujte tedy, drazí spoluob-\nčané, zpěv, abyste alespoň časem při této\nnevinné zábavě z toho pro Vás trpkého po-\nstavení vybředli. Nedejte se však odstrašit\ndumáním některých jednotlivců, kteří snad\nproto své tak nepodstatné vyjádření proná-\nšejí, poněvadž spolek tak četný rozvinu\nnalézá. Ze jejich proroctví se nevyplní,\ndokazuje ta okolnost, že tak vřelého úča-\nstenství na cvičeních berete. Pročež i dále\nsvorně a nezvratně v započatém podniknutí\npracujte. Spolek měl 21. t. m. valnou\nhromadu. Po přiměřené a chvalitebné řeci\no významu zpěvu zdejším c. k. notárem p.\nŘ. Sneidrem přednesené předčítaly se v\npředešlé schůzi již přijaté stanovy, aby se\ns nimi údové prozatím alespoň trochu se-\nznámili, načež se žádost o stvrzení jich\npodepsala a druhého dne u zdejšího c. k.\nokresního úřadu zadala. V této schůzi zvo-\nlil spolek na návrh vel. p. J. Vlacha za\nsvého protektora pana Alojse Sem beru,\nposlance zdejšího na sněmu zemském, kte-\nrý se v přátelském dopisu za zakládají-\ncího úda přihlásil; poněvadž ale zdejší\nspolek ze žádných zakládajících údů pozft-\nstávati nebude, byl pan prof. A. Se in be-\nra jednohlasně za protektora spol-\nku zvolen. Pan poslanec dal takřka první\npodnět k zaražení zdejšího zpěváckého spol-\nku při pobytu v zdejším městě, neb vynesl\npři hostině v děkanské zahradě, kde mu k\npoctě zdejších několik pěvců některé sklad-\nby zapěli, přípitek na zdar zdejšího zp.\nspolku; nedá se tedy upříti, že spolek v\np. A. Semberovi pravého ochrance v kaž\ndém ohledu nalezne, neb již i tenkráte\nslíbil nyní zvolený protektor podpory zdej-\nšímu zp. spolku, kdyby v život vstoupiti\nměl! Chtěl jsem se zmíniti též o be-\nsedách, které se zde o prázninách hlavním\npřičiněním studujících odbývaly, vidím však,\nže by se můj dopis mnoho prodloužil, bude-\nli však tento vlídně • přijat, učiním to v\ndruhém.\n\nTonda od špitálu.\n\n(Ž.)\nZ Tržic na Moravě. (Beseda.) Dne\n21. září odbývala se tu první beseda,\nkterá navzdor mnohým překážkám se strany\np. představeného, jenž besední vztýčený tri—\nkolor sundali rozkázal, velmi šťastně vy-\npadla. Pan Bohm zahájil besedu zdařilým\nproslovem, načež pak sbory následovaly.\nSbory, ježto slušně provedeny byly, uči-\nnily by zajisté větší účinek, kdyby jednot-\nlivé hlasy více zastoupeny byly bývaly;\ntěšíme se však na příští besedu, kdež prý\nVojáčkův sbor „My jsme vlastencové\npraví\" (Ze Záboje), pak „Čechoslo\\ana„\nod Váe. Zavrtala, „Vávru\" a „Radostné\ncestování\" od Ed. N á pra v n ík a uslyšíme.\nZ deklamovánek dostalo se nám „Šaty co\nmedicína,\" „Vysloužilec,\" „Vdávat\nči nevdávat,\" kteroužto poslední panna\nMarie Vajnerova výtečně přednesla.\nJsouc hlučnou pochvalou odměněna, přidala\nještě zdařilou deklamaci „Ženská politika\"\n(z Lady) od Adamce, kteráž také velice\nse líbila. Těšíme se velice z toho, že naše\nbeseda tak pěkně vypadla a přičiníme se,\nabychom co nevidět novou besedu uspo-\nřádali ; neboť pěstováním vlasteneckého\na národního zpěvu osvěží se zdejší\nspolečenský život a mnohý dřímající pro-\nbudí se k nové činnosti na půdě vlaste-\nnecké. Na zdar!\n\nZ Určic na Moravĕ. (Besedy) I u\nnás počíná se duch národní probuzovati.\nK tomu hlavně přispěla beseda, která se\nzde dne 14. zárí odbývala a velmi přízni-\nvého výsledku dosáhla. Beseda počata zná-\nmou ouverturou české národní písně od\nod Ti ttl a, která obezřelým vedením p*\nNěmce učitele Dětkovského od zdejších\nhndebníkň zdařile provedena byla a utěšený\ndojem ncinila. Méně líbila se ouvertura k\n„Monte Christo\" místo nížto raději bychom\nbyli slyšeli eífektní ceskoslovanskou ouver-\nturu „Vlastu\" od Nápravník a, která\nse jak Praze tak v Plzni a v jiných mě-\nstech českých se skvělým výsledkem potka-\nla. Část sl. Prostějovského zp. spolku\n(asi 40 údů) přednesla několik sborů, jme-\nnovitě sbor „Hlahol\" od Bendla. —-Žár-\nlivý holoubek a Já jsem Slovan od Va-\nšáka st. tak obratně a precisně, že obe-\ncenstvo hlučnou pochvalou a velkým potles-\nkem svou spokojenost čilému zp. spoiku\nna jevo dalo. Jak se dovídám, čítá Pro-\nstějovský zp. spolek 140 údů a děláznacné\npokroky. Z dekiamaci líbila se zvláště\ndeklamovánka „Matka a dítě\", kterouž pana\nEliška Te 1 ařík o v as vřelým citem a\ns přiměřeným výrazem přednesla, jakož i\ndeklamace „Jindy a nyní\", jižto studující\np. Němec s náležitým rozmarem a dramaticky\ndeklamanoval. Oba byli pochvalou od-\nměněni."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5556, "texte": "Kronika zpěv. spolků.\nZpěvácký spolek Králov é-H ra-\nsi e c k ý přijal jméno „Slavjan.\" V Sad-\nské utvořil se nový zpěvácký spolek a\npřijal jméno „Ohlas4' a súčastnil se ve\nsvěcení práporu „Hlaholu Nymburského.\"\nZpěvácké spolky Lounský,\nSlánský, Raudnický a jiné, které se\npři slavnosti na Peruci súcastnily, předne-\nsly následující sbory v I. oddělení: 1. „Na\nPrahu,\" sbor od J. V. Veita. 2. „Pozdra-\nvení pěvcovo61 od J. V. Veita. 3. „Svor-\nný duch\" od Suchánka* 4. „Cestující po\nvlasti\" od Fr. Abta; v 11. oddělení: 5. „Ci-\nkání\" od Vogla. 7. „Bratří, rozveselme\nse,\" od Vil. Blodka, 7. „Lovecká\" od\nEd, Náprav nika. 8. „Směs z národních\npísní\" od K. Slavíka; v 111. oddělení: 9.\n„Utonulá\" od Pavla Křížkovského. 10.\n„Šumavan\" od P. Jírgesa. 11. Národní pí-\nseň.\" 12. „Hlahol,\" pochod od L. Pro-\ncházky. Slavnost ukončila se besedou a\nplesem tanečním v prospěch nadace Havlíč-\nkovy. Slavnost svěcení prapo-\nru zpěv. spolku Kralodvorského\nve spojení se slavností odhalení pamětní\ndesky na věži děkanského chrámu Páně,\nkde Rukopis Kralodvorský Váceslavem Han-\nkou byl nalezen, odbývala se dne 22.\nzáří. Berounský zpěv. spolek\nslaviti bude 5. října svěcení a odevzdání\npráporu, jejž spanilomyslné dámy Beroun-\nské jemu darovaly. Zpěv. spolek\nV ysokomýtský „Otakar\" zařídil dne 16.\nzáří vycházku do blízkých sv. Mikulášských\nlázní a potkal se výlet tento s velkým\núčastenstvím vzdor nepříznivému počasí,\na zamýšlí dne 28. druhou podobnou vy-\ncházku. V B u d y ni a Li b o ch o v i-\ncích jsou zařízeny zpěvácké spolky.\nZpěv. spolek v Bělé bude dne 5.\nříjna odbývat svěcení svého práporu.\nZpěv. spolek v Kostelci nad Orlicí při-\njal jméno „Orlice\" a uspořádal na svat.\nVáclava, v den svěcení nových hodin na\nradnici hudební a zpěvní akademii ve pro-\nspěch zdejších pohořelých, při kteréž ú-\ncinkoval výtečný houslista p. Tomášek z\nLitomyšle, který nedávno při akademii ve\nVamberku hlučné pochvaly došel. - Zpěv.\nspolek Strakonický, jehož předsedou\njest p. Dr. Ševčík, přijal jméno „Zvon.\"\nZpěv. spolek v Benešově súčastnil\nse v besedě zřízené ku prospěchu tamnější\nopatrovny a přednesl následující zpěvy:\n„Vše jen ku chvále\" od Jelena, jednu pí-\nseň od Pivody a Hellerovu kádryilu z ná-\nrodních písní. Při slavnosti na Rá-\nbím súčastnili se zpěvácké spolky: Pří-\nbramský, Strakonický asi 50 údů, v čele\nsvém majíce p. iněštanostu Dra. Ševčíka,\nHorážďovický, Sušický s práporem; i „Hla-\nhol\" a Vodúanský. Na rozsáhlém náhradí\nshromáždili se pěvci a sbory počaly se\nmilozvučně a dojímavě rozléhati. Program\nbyl následující: 1. „Slovan4' od Vašáka.\n2. „Na Prahu\" od Veita. 3, „Šumavan66\nod Jirgesa. 4. „Národní kadryla46 od Hel-\nlera a 5. národní hymna „Kde domov\nmůj.46 Zpěv. spolek ~Rub e š46 ve\nSkutči podal již stanovy své k úřadnímu\nstvrzení a zvolil v sezení dne 21. zaří\nodbývaném poslance na sněmu zemském\np. prof. A. Semberu ve Vídni za ochrance\nsvého. Zpěv. spolek v Bousově\nodbýval dne 24. září hlavní schůzku, v které\nse zvolil přednosta a čtyři výborové, ku\nkonci pak přijal jméno „S to jm í r.46 Tento\nměsíc hodlá zříditi besedu ve prospěch\npožárem dne 21. t. m. zde stížených.\n\nOchotnická divadla.\nDivadelní ochot ní c i Kut-\nnohorští uspořádali ve prospěch poho-\nřelých v Lomnici dne 21. září představení\nŠtěpánkovy činohry „Korutané v Čechách.\"\nTéž v neděli dne 28. září provozovali zdej-\nší studující na rozloučenou s prázninami\nStěpánkovu veselohru „Čech a Němec.\"\nčistý výnos určen jest k zřízení Tylovy\nnadace pro chudé studující Kutnohorské.\nDivadelní ochotníci Pardubič-\nští dávali na Yeselce dne 25. září před-\nstavení „Bankrotář.\" Obraz ze života mě-\nšťanského od Jos. Kaj. Tyla. Čistý výnos\nvěnován na zřízení ochotnického divadla.\nDivadelní ochot ní c iv Chlumci\nnad Cidlinou uspořádali dne 15. září ve\nprospěch zařízení památní tabule na rodin-\nném domě Y. Klicpery divadelní předsta-\nvení a dáván Klieperův „Jan za chrta dán.\"\nY Blatné uspořádali tamnější ochot-\nníci dne 7, září divadelní představení, pro-\nvozovali. „Pražského flamendra'1 s dobrým\núspěchem. Divadelní ochotníci\nve Yelvarech dávali dne 28. září předsta-\nvení „Muka chudé ženy\" z francouzského\nFelixe Pyata od J. K. Tyla. Divad.\nochotníci vPísku hráli dne 28. září\n|ve prospěch pohořelých v Lomnici „Pěn-\nkava a čížek,\" veselohru dle Dra. Topfera\nod J. Kaj. Tyla. Divad. ochotníci\nv Domažlicích dávali dne 31. srpna\ndruhé divadelní představení. Provozovali\ndvě veselohry „Ona mne miluje\" od Pfle-\ngra a „Stará místo mladé\" z polštiny pře-\nložená.\n\nZ ciziny.\nG.\nZ Neapole. Hop. pův. (V, Zavrtal.)\nJak Vám již z jiných novin povědomo bude,\nkoncertoval zde věhlasný kontrabassista sig.\nBottesini snad nejgeniálnější to virtuos na\nsvém nástroji. V jeho koncertu hrál druhé\nhousle Ladislav Zavrtal, syn chvalně\nznámého českého národovce a kapelníka\np. Václ. Zavrtala, jenž zde nyní své\nsídlo má. Pan kapelník Zavrtal požívá zde\nnejen u obecenstva nýbrž i u umělců velké\npřízně a vážnosti. Krakoinp, virtuos Bottesi-\nni, Da Giosa, De Meglio, Pinto, Troyse,\nchvalně známí to umělci jsou jeho příznivci\na přátelé. P. Zavrtal stojí též v úzkém\nspojení se Sav. Mercadantem slavným to\nskladatelem „Eiisa a Claudie.* „Přísahu\"\natd., kterýž vsak bohužel již dva měsíce\nzcela oslepl.\n\nObzor umělecký.\nHudba. Předešlý týden byly v Lud-\nwigsburkuvystaveny obrovské varha-\nny, pocházející z dílny Welkerovy, ježto\njsou ustanoveny pro Boston. Varhany tyto\nmají 86 zvučících rejstříků, kdežto největší\nv Londýně vystavené varhany nemají jich\nnež 43. Nejrozsáhlejší jest 32 střevícový\nprincipál. Měchy se nafukují pomocí parní.\nCena těchto varhan obnáší beze skříně\n48.000 zl.\n\nZ Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "221", "page_fin": "221", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.1", "titre_corps": "Ferdinand B. Mikovec,", "titre_sommaire": "Ferdinand B. Mikovec,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.5", "debut_caractere": 1824, "fin_caractere_exclue": 2006, "texte": "Ferdinand B. Mikovec,\nvýtečný básník dramatický, znamenitý\narcheolog a redaktor\n„Lumíra,\"\nzesnul v Pánu dne 22. září ráno o půl osmé\nhodině v 36. roce věku svého.\nSláva památce jeho!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "221", "page_fin": "221", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.2", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "— ř. —", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.5", "debut_caractere": 2008, "fin_caractere_exclue": 2852, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\n— ř. —.\nZ Hněvotína, na Moravě. (Beseda).\nDne 28. září bude se zde odbývati v místnostech\np. F. Škrabala národní beseda, v\nnížto též Prostějovský z p. spolek řízením\npana Skály úcinkovati bude. Uslyšíme slo-\nvanskou ouverturu „Vlastu\" od Ed. Ná-\npr a vnik a, která se v Cechách tak velice\nlíbí a ježto iv Náklu co nevidět provedena\nbude. Dále bude následovat pěkný proslov,\njejž přednese p. Jaroslav Kubíček, pak sbor\n„Hlahol44 od K. Bendla, deklamace „Vdávat\nči nevdávat\" jižto přednese sl. Marie Vág-\nnerová , solo se sborem. „Husitská\" od\nKrova, deklamace „frak a halena\" od Fr.\nSkopalíka, přednese p. J. Ošťádal, sbor\n„Já jsem Slovan od Vašáka st. dekla-\nmace „Nový parlament\" přednese sl. Anna\nIzákova, na to sbor a konečně arie z opery\n„Nabuchodonozor\", solo pro křídlovku. Či-\nstý výnos určen svatyni Velehradské."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "221", "page_fin": "221", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.3", "titre_corps": "Z Jičína (Akademie). V sálezdejší", "titre_sommaire": "Z Jičína (Akademie). V sálezdejší", "signature_source": "— ř", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.5", "debut_caractere": 2854, "fin_caractere_exclue": 4432, "texte": "— ř.\nZ Jičína (Akademie). V sálezdejší\nobčanské besedy uspořádána byla v úterý\ndne 23. září akademie, v nížto obratné\npianistky slečny Augusta Kolárova a\nMarie Prokscbova z Prahy, pakú do vc\n2 p. spokň : Jičínského, Lomnického „Bu-\nřivoje\", Novopackého „Hlas o ně\" a\nj. účinkovali. Výsledek hudební této aka-\ndemie může se směle velmi příznivým na-\nzvali. Hlavně vynikly sl. Augusta Kolá-\nrova, kteráž Dr e y sch ock o v u těžkou\npolku „Invitation ála Polka4' a fantasii z\nRigoletta od Fr. Lissta s bravouron as\npodivuhodnou sběhlostí árii tuto přednesla,\ndále sl. Marie Prokschova, kteráž vý-\nznamným přednosem fantasie, „Airs Bohé-\nmes\" od J. Schulhoffa a inazurky od\nProksche se vyznačila. Obe šlečny došly\nod četného obecenstva velké a hlučné po-\nchvaly. Mimo tyto slyšeli jsme koncert\npro dvoje housle od Alarda, kvartetta od\nHaydna a Beethovena a sedmý koncert od\nBeriota, které se velice líbily a za jejichžto\nsprávné provedení se sólistům hlučného\npotlesku dostalo. Taktéž musíme se chvalně\nzmínili o provedení sborů písně sv. Václava.\nCikáni od Fr. Vogla Utonulá od\nKřížkovského. Solo v „Cikánech\" zpíval\nmísto pana Klimeše, ředitele Chrudim-\nského zp. spolku, jenž pro důležité příčiny\ni akademii přijíti nemohl, pan učitel Lo -\npotář z Bělehradu, jenž k všeobecné spo-\nkojenosti úloze své dostál. Akademie tato\nbyla věru skvělá, a utkví zajisté dlouho\nv paměti posluchačů. V příští besedě usly-\nšíme prý nějaké humuri s ti c k é sbory\n„Žáby a kuňky\" od Kaliv o d y, „Radost-\nié cestování a Vávra\" od Ed. Náprav ní k a\na „Žabí kantatu\" od Henniga, na kteréž se\ntěšíme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "221", "page_fin": "222", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.4", "titre_corps": "Z Kladrub, dne 26. září. Městečku", "titre_sommaire": "Z Kladrub, dne 26. září. Městečku", "signature_source": "Tonda od špitálu", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.5", "debut_caractere": 4434, "fin_caractere_exclue": 6413, "texte": "Z Kladrub, dne 26. září. Městečku\nnašemu dostalo se letos velké pocty pobytím\nzde Jeho Veličenstva císaře Františka\nJosefa. Též dnes odpoledne jako včera byl\nJeho Velič, císař pán, provázen jsa Jeho\ncis. Výsostí panem arcivévodou Karlem Fer-\ndinandem a Jeho král. Výs. korunním prin-\ncem Saským přítomen vojenským cvičením\nu Kolína a navrátil se po ukončení těchto\ndo Kladrub, kamž Jeho Velič, o 2. hodině\npřibyl a tamní hřebčinec prohlížel. 0 6. hod.\nbyla dvorní hostin a. Této hostině byli\npřítomni mimo Jeho Exc. pana vicepresi-\ndenta místodržitelství svob. pana Kellers-\nberka a mnohé generály též knížata Če-\nněk Auersperk, Kinský a Frant. Lobkovic,\na páni hrabata Jan Harrach, Oktavian Kin-\nský, Jaroslav Sternberg a Arnošt Wald-\nstein. O 7. hodině večer prokázal Chru-\ndimský zpevácký spolek svou úctu\na oddanost k milovanému mocnáři. As 60\nneb 70 zpěváků toho spolku, všichni v\nslavnostním obleku, s práporem v cele a\ns mnohými barevnými lampami přednesli\nřadu národních písni, mezi nimiž i národní\nhymnu, pak „Divču\" „Staročeskou\" a\nkončili písní „Kde domov můj.\" Purkmistr\nChrudimský p. Klimeš a náčelník zpěváckého\nspolku měli pak čest k Jeho Veličenství býti\npovolánu, jenž jim nejvlídnejšími slovy vy-\njádřil svůj dík. Jak se dovídáme, odebéře\nse Jeho c. k. apoštolské Veličenství také\ndnes do tábora Kolínského a pojede o 3.\nhodině odpoledne přímo zpět do Vídně.\nZ Perlice, dne 22. září. (Národní\nslavnost.) Význam slavnosti Perucké,\nkterá se dne 21. září t. r. odbývala, byl\ndvojnásobný, slabily se totiž ob zinky i\nslavila se památka dějepisné události,\ndle kteréž český vévoda Oldřich r. 1014\nv Peruci u studně, jež po dnes nazývá se\n„studní Bo ženinou,\" rolníkovu dceru\nBoženu, okouzlen nelíčenou její krásou,\npojal za manželku. Nynější zámek Perucký\novšem nemá podoby starých rytířských hra-\ndů, navzdor tomu ale jevily s hradu vla-\njící prápory, že slavně očekává se tam pří-\nchod hostů novověkých, kteří také četně\nze všech krajin se tam scházeli a sjížděli."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5620, "texte": "V Peruci samé mělo vše slavný pohled;\nz každého domu, kam se oko rozhlédlo\nvítaly příchozího rozličné srdečné nápisy.\nO 9. hodině začala velkolepá slavnost\nob zinková. Z dvoru Peruckého übíral\nse slavný průvod do chrámu Páně Peru-\nckého* V cele průvodu za prápory svými\nkráčeli členové zpěváckých spolků, pak\nvyšší úřadníci celého panství Peruckého,\nnačež přišly krásně a důmyslně ozdobené\nhospodářské vozy. Každý dvůr panství Pe-\nruckého vypravil jeden takový vůz, vedle\nněhož opět kráčelo úřadnictvo téhož dvora.\nNa vozech jevily rozličné hospodářské ná-\nstroje, pak krásně sestavené stohy rozlič-\nného obilí, sena atd. povahu slavnosti.\nPo slavnosti kostelní, při které od\npřítomných zpěváckých spolků velmi zda-\nřile se provozovala vokální mše od Haslin-\ngra, odebral se průvod z chrámu v tom-\ntéž pořádku nazpět do Peruckého dvoru,\nkdežto pak veškerá čeleď panství Peruckého\nbavila se tancem a jinými rozmanitými ra-\ndovánkami. Vzácnější hosté rozešli se pak\nna hostinu polední k hostitelům svým. Od-\npůldne o 3 hodinách sestavil se opět slav-\nný průvod před stavením školním, od-\nkud se pak v tomtéž pořádku jako ráno,\njen že bez vozů hospodářských, odebral\nk studni Boženině, několik set kroků\ndále v místě samém se nalézající. Tu\nspolky zpěvácké zapěly chorál sv. Voj-\ntěcha, a 12Ietá dívka rolnická, pocháze-\njící z tohotéž stavení, z něhož Božena prý\npocházela, přednesla slavnosti přiměřenou\nbáseů, načež celý průvod odebral se do-\nprovázen hudbou hraběcí zahradou do parku\nk dubu Oldřichově. U dubu Oldřichova\nzapěly spolky zpěvácké opět slavný sbor,\na jiné děvče rolnické předneslo památného\nmísta se týkající báseň,načež veškerý prů-\nvod odebral se na místo připravené pro\nnárodní besedu. Na rozsáhlém, kol-\nkolem lesy obroubeném poli, na němž by\nněkolik set lidí dosti pohodlného místa mě-\nlo, zaražen byl hlavní stan pro paní a čel-\nnější hosti s nápisem: „Srdce k srdci.\"\nAsi sto kroků naproti tomuto stanu vlál\nna vysokém stožáru ohromný červený a bílý\nprápor s heslem z rukopisu Kralodvorského\n„Pěvce dobrého milují bozi.\" Okolo tohoto\npráporu sestavily se zpévácké spolky a\nzejmena spolek Lounský, Slánský,\nMělnický, Roudnický, Litoměři-\ncký, Budyúský a Libochovický.\nŘízením ředitele spolku Lounského, pana\nFeigla, provedly se tu zdařile veškeré\nprogramem ustanovené sbory, z nichito se\nzvláště sbory „Na Prahu\" od J. V. Veita,\n„Cikáni\" od Vogia, „Lovecká\" od\nEd, Nápravníku, „Utonulá\" od K ř í ž-\nkovského, „Svorný duch\" od Su-\nchánka líbily. I ostatní sbory došly velmi\nživého účastenství celého shromáždění, jež\nteprv zde objevilo se v celé síle své, a\nzajisté nejméně 6000 hlav citati mohlo.\nKol po kraji lesa nalézaly se stany hostin-\nské, jimiž o občerstvení obecenstva posta-\nráno bylo. Po skončeném zpěvu provolalo\ncelé shromáždění hlučné „sláva\" doktorovi\nRiegrovi a vrátilo se nazpět do Peruce,\nkdežto s večera ve třech rozličných míst-\nnostech započala taneční beseda, tak že\nmladší část obecenstva teprv k ránu k\ndomovu své se navrátila. Po slavnosti\ndošel připiš zpěváckého spolku Mšenského,\njenž za příčinou svěcení práporu zpěváckého\nspolku Nymburského nemohl se súěastniti\nv slavnosti Perucké.\nZe Skutče, 24. září. Jako v jiných\nčetných městech zpěvácké spolky již skvělého\nrozkvětu požívají, tak vzešla i u zdejších\nobyvatelů touha, zpěvácký spolek za-\nraziti, což velmi chvalitebné podniknutí\njest; nebo může-li býti příjemnější a\nvznešenější zábavy jako zpěv? —Při zpěvu\nzapomeneme alespoň poněkud na trampoty\na vzneseme se do kruhů nadpozemských;\na nemá toho zapotřebí přede vším obyva-\ntelstvo zdejší, které v měsíci květnu tak\nhrůzyplným neštěstím postiženo bylo, že\nmu nebude možno tuto ránu za mnoho,\nmnoho let zaceliti, an se příspěvků až potud\nmálo sešlo a více snad se již po tak dráh-\nném čase očekávali nedá; kdo je as toho\npříčinou? Pěstujte tedy, drazí spoluob-\nčané, zpěv, abyste alespoň časem při této\nnevinné zábavě z toho pro Vás trpkého po-\nstavení vybředli. Nedejte se však odstrašit\ndumáním některých jednotlivců, kteří snad\nproto své tak nepodstatné vyjádření proná-\nšejí, poněvadž spolek tak četný rozvinu\nnalézá. Ze jejich proroctví se nevyplní,\ndokazuje ta okolnost, že tak vřelého úča-\nstenství na cvičeních berete. Pročež i dále\nsvorně a nezvratně v započatém podniknutí\npracujte. Spolek měl 21. t. m. valnou\nhromadu. Po přiměřené a chvalitebné řeci\no významu zpěvu zdejším c. k. notárem p.\nŘ. Sneidrem přednesené předčítaly se v\npředešlé schůzi již přijaté stanovy, aby se\ns nimi údové prozatím alespoň trochu se-\nznámili, načež se žádost o stvrzení jich\npodepsala a druhého dne u zdejšího c. k.\nokresního úřadu zadala. V této schůzi zvo-\nlil spolek na návrh vel. p. J. Vlacha za\nsvého protektora pana Alojse Sem beru,\nposlance zdejšího na sněmu zemském, kte-\nrý se v přátelském dopisu za zakládají-\ncího úda přihlásil; poněvadž ale zdejší\nspolek ze žádných zakládajících údů pozft-\nstávati nebude, byl pan prof. A. Se in be-\nra jednohlasně za protektora spol-\nku zvolen. Pan poslanec dal takřka první\npodnět k zaražení zdejšího zpěváckého spol-\nku při pobytu v zdejším městě, neb vynesl\npři hostině v děkanské zahradě, kde mu k\npoctě zdejších několik pěvců některé sklad-\nby zapěli, přípitek na zdar zdejšího zp.\nspolku; nedá se tedy upříti, že spolek v\np. A. Semberovi pravého ochrance v kaž\ndém ohledu nalezne, neb již i tenkráte\nslíbil nyní zvolený protektor podpory zdej-\nšímu zp. spolku, kdyby v život vstoupiti\nměl! Chtěl jsem se zmíniti též o be-\nsedách, které se zde o prázninách hlavním\npřičiněním studujících odbývaly, vidím však,\nže by se můj dopis mnoho prodloužil, bude-\nli však tento vlídně • přijat, učiním to v\ndruhém.\n\nTonda od špitálu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "222", "page_fin": "222", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.5", "titre_corps": "Z Tržic na Moravě. (Beseda.) Dne", "titre_sommaire": "Z Tržic na Moravě. (Beseda.) Dne", "signature_source": "Ž", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.6", "debut_caractere": 5622, "fin_caractere_exclue": 6795, "texte": "(Ž.)\nZ Tržic na Moravě. (Beseda.) Dne\n21. září odbývala se tu první beseda,\nkterá navzdor mnohým překážkám se strany\np. představeného, jenž besední vztýčený tri—\nkolor sundali rozkázal, velmi šťastně vy-\npadla. Pan Bohm zahájil besedu zdařilým\nproslovem, načež pak sbory následovaly.\nSbory, ježto slušně provedeny byly, uči-\nnily by zajisté větší účinek, kdyby jednot-\nlivé hlasy více zastoupeny byly bývaly;\ntěšíme se však na příští besedu, kdež prý\nVojáčkův sbor „My jsme vlastencové\npraví\" (Ze Záboje), pak „Čechoslo\\ana„\nod Váe. Zavrtala, „Vávru\" a „Radostné\ncestování\" od Ed. N á pra v n ík a uslyšíme.\nZ deklamovánek dostalo se nám „Šaty co\nmedicína,\" „Vysloužilec,\" „Vdávat\nči nevdávat,\" kteroužto poslední panna\nMarie Vajnerova výtečně přednesla.\nJsouc hlučnou pochvalou odměněna, přidala\nještě zdařilou deklamaci „Ženská politika\"\n(z Lady) od Adamce, kteráž také velice\nse líbila. Těšíme se velice z toho, že naše\nbeseda tak pěkně vypadla a přičiníme se,\nabychom co nevidět novou besedu uspo-\nřádali ; neboť pěstováním vlasteneckého\na národního zpěvu osvěží se zdejší\nspolečenský život a mnohý dřímající pro-\nbudí se k nové činnosti na půdě vlaste-\nnecké. Na zdar!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "222", "page_fin": "222", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.6", "titre_corps": "Z Určic na Moravĕ. (Besedy) I u", "titre_sommaire": "Z Určic na Moravĕ. (Besedy) I u", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.6", "debut_caractere": 6797, "fin_caractere_exclue": 8052, "texte": "Z Určic na Moravĕ. (Besedy) I u\nnás počíná se duch národní probuzovati.\nK tomu hlavně přispěla beseda, která se\nzde dne 14. zárí odbývala a velmi přízni-\nvého výsledku dosáhla. Beseda počata zná-\nmou ouverturou české národní písně od\nod Ti ttl a, která obezřelým vedením p*\nNěmce učitele Dětkovského od zdejších\nhndebníkň zdařile provedena byla a utěšený\ndojem ncinila. Méně líbila se ouvertura k\n„Monte Christo\" místo nížto raději bychom\nbyli slyšeli eífektní ceskoslovanskou ouver-\nturu „Vlastu\" od Nápravník a, která\nse jak Praze tak v Plzni a v jiných mě-\nstech českých se skvělým výsledkem potka-\nla. Část sl. Prostějovského zp. spolku\n(asi 40 údů) přednesla několik sborů, jme-\nnovitě sbor „Hlahol\" od Bendla. —-Žár-\nlivý holoubek a Já jsem Slovan od Va-\nšáka st. tak obratně a precisně, že obe-\ncenstvo hlučnou pochvalou a velkým potles-\nkem svou spokojenost čilému zp. spoiku\nna jevo dalo. Jak se dovídám, čítá Pro-\nstějovský zp. spolek 140 údů a děláznacné\npokroky. Z dekiamaci líbila se zvláště\ndeklamovánka „Matka a dítě\", kterouž pana\nEliška Te 1 ařík o v as vřelým citem a\ns přiměřeným výrazem přednesla, jakož i\ndeklamace „Jindy a nyní\", jižto studující\np. Němec s náležitým rozmarem a dramaticky\ndeklamanoval. Oba byli pochvalou od-\nměněni."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "223", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.7", "titre_corps": "Kronika zpěv. spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěv. spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3085, "texte": "Kronika zpěv. spolků.\nZpěvácký spolek Králov é-H ra-\nsi e c k ý přijal jméno „Slavjan.\" V Sad-\nské utvořil se nový zpěvácký spolek a\npřijal jméno „Ohlas4' a súčastnil se ve\nsvěcení práporu „Hlaholu Nymburského.\"\nZpěvácké spolky Lounský,\nSlánský, Raudnický a jiné, které se\npři slavnosti na Peruci súcastnily, předne-\nsly následující sbory v I. oddělení: 1. „Na\nPrahu,\" sbor od J. V. Veita. 2. „Pozdra-\nvení pěvcovo61 od J. V. Veita. 3. „Svor-\nný duch\" od Suchánka* 4. „Cestující po\nvlasti\" od Fr. Abta; v 11. oddělení: 5. „Ci-\nkání\" od Vogla. 7. „Bratří, rozveselme\nse,\" od Vil. Blodka, 7. „Lovecká\" od\nEd, Náprav nika. 8. „Směs z národních\npísní\" od K. Slavíka; v 111. oddělení: 9.\n„Utonulá\" od Pavla Křížkovského. 10.\n„Šumavan\" od P. Jírgesa. 11. Národní pí-\nseň.\" 12. „Hlahol,\" pochod od L. Pro-\ncházky. Slavnost ukončila se besedou a\nplesem tanečním v prospěch nadace Havlíč-\nkovy. Slavnost svěcení prapo-\nru zpěv. spolku Kralodvorského\nve spojení se slavností odhalení pamětní\ndesky na věži děkanského chrámu Páně,\nkde Rukopis Kralodvorský Váceslavem Han-\nkou byl nalezen, odbývala se dne 22.\nzáří. Berounský zpěv. spolek\nslaviti bude 5. října svěcení a odevzdání\npráporu, jejž spanilomyslné dámy Beroun-\nské jemu darovaly. Zpěv. spolek\nV ysokomýtský „Otakar\" zařídil dne 16.\nzáří vycházku do blízkých sv. Mikulášských\nlázní a potkal se výlet tento s velkým\núčastenstvím vzdor nepříznivému počasí,\na zamýšlí dne 28. druhou podobnou vy-\ncházku. V B u d y ni a Li b o ch o v i-\ncích jsou zařízeny zpěvácké spolky.\nZpěv. spolek v Bělé bude dne 5.\nříjna odbývat svěcení svého práporu.\nZpěv. spolek v Kostelci nad Orlicí při-\njal jméno „Orlice\" a uspořádal na svat.\nVáclava, v den svěcení nových hodin na\nradnici hudební a zpěvní akademii ve pro-\nspěch zdejších pohořelých, při kteréž ú-\ncinkoval výtečný houslista p. Tomášek z\nLitomyšle, který nedávno při akademii ve\nVamberku hlučné pochvaly došel. - Zpěv.\nspolek Strakonický, jehož předsedou\njest p. Dr. Ševčík, přijal jméno „Zvon.\"\nZpěv. spolek v Benešově súčastnil\nse v besedě zřízené ku prospěchu tamnější\nopatrovny a přednesl následující zpěvy:\n„Vše jen ku chvále\" od Jelena, jednu pí-\nseň od Pivody a Hellerovu kádryilu z ná-\nrodních písní. Při slavnosti na Rá-\nbím súčastnili se zpěvácké spolky: Pří-\nbramský, Strakonický asi 50 údů, v čele\nsvém majíce p. iněštanostu Dra. Ševčíka,\nHorážďovický, Sušický s práporem; i „Hla-\nhol\" a Vodúanský. Na rozsáhlém náhradí\nshromáždili se pěvci a sbory počaly se\nmilozvučně a dojímavě rozléhati. Program\nbyl následující: 1. „Slovan4' od Vašáka.\n2. „Na Prahu\" od Veita. 3, „Šumavan66\nod Jirgesa. 4. „Národní kadryla46 od Hel-\nlera a 5. národní hymna „Kde domov\nmůj.46 Zpěv. spolek ~Rub e š46 ve\nSkutči podal již stanovy své k úřadnímu\nstvrzení a zvolil v sezení dne 21. zaří\nodbývaném poslance na sněmu zemském\np. prof. A. Semberu ve Vídni za ochrance\nsvého. Zpěv. spolek v Bousově\nodbýval dne 24. září hlavní schůzku, v které\nse zvolil přednosta a čtyři výborové, ku\nkonci pak přijal jméno „S to jm í r.46 Tento\nměsíc hodlá zříditi besedu ve prospěch\npožárem dne 21. t. m. zde stížených."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "223", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.8", "titre_corps": "Ochotnická divadla.", "titre_sommaire": "Ochotnická divadla.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.7", "debut_caractere": 3087, "fin_caractere_exclue": 4436, "texte": "Ochotnická divadla.\nDivadelní ochot ní c i Kut-\nnohorští uspořádali ve prospěch poho-\nřelých v Lomnici dne 21. září představení\nŠtěpánkovy činohry „Korutané v Čechách.\"\nTéž v neděli dne 28. září provozovali zdej-\nší studující na rozloučenou s prázninami\nStěpánkovu veselohru „Čech a Němec.\"\nčistý výnos určen jest k zřízení Tylovy\nnadace pro chudé studující Kutnohorské.\nDivadelní ochotníci Pardubič-\nští dávali na Yeselce dne 25. září před-\nstavení „Bankrotář.\" Obraz ze života mě-\nšťanského od Jos. Kaj. Tyla. Čistý výnos\nvěnován na zřízení ochotnického divadla.\nDivadelní ochot ní c iv Chlumci\nnad Cidlinou uspořádali dne 15. září ve\nprospěch zařízení památní tabule na rodin-\nném domě Y. Klicpery divadelní předsta-\nvení a dáván Klieperův „Jan za chrta dán.\"\nY Blatné uspořádali tamnější ochot-\nníci dne 7, září divadelní představení, pro-\nvozovali. „Pražského flamendra'1 s dobrým\núspěchem. Divadelní ochotníci\nve Yelvarech dávali dne 28. září předsta-\nvení „Muka chudé ženy\" z francouzského\nFelixe Pyata od J. K. Tyla. Divad.\nochotníci vPísku hráli dne 28. září\n|ve prospěch pohořelých v Lomnici „Pěn-\nkava a čížek,\" veselohru dle Dra. Topfera\nod J. Kaj. Tyla. Divad. ochotníci\nv Domažlicích dávali dne 31. srpna\ndruhé divadelní představení. Provozovali\ndvě veselohry „Ona mne miluje\" od Pfle-\ngra a „Stará místo mladé\" z polštiny pře-\nložená."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c015", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "223", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.9", "titre_corps": "Z ciziny.", "titre_sommaire": "Z ciziny.", "signature_source": "G", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.7", "debut_caractere": 4438, "fin_caractere_exclue": 5159, "texte": "Z ciziny.\nG.\nZ Neapole. Hop. pův. (V, Zavrtal.)\nJak Vám již z jiných novin povědomo bude,\nkoncertoval zde věhlasný kontrabassista sig.\nBottesini snad nejgeniálnější to virtuos na\nsvém nástroji. V jeho koncertu hrál druhé\nhousle Ladislav Zavrtal, syn chvalně\nznámého českého národovce a kapelníka\np. Václ. Zavrtala, jenž zde nyní své\nsídlo má. Pan kapelník Zavrtal požívá zde\nnejen u obecenstva nýbrž i u umělců velké\npřízně a vážnosti. Krakoinp, virtuos Bottesi-\nni, Da Giosa, De Meglio, Pinto, Troyse,\nchvalně známí to umělci jsou jeho příznivci\na přátelé. P. Zavrtal stojí též v úzkém\nspojení se Sav. Mercadantem slavným to\nskladatelem „Eiisa a Claudie.* „Přísahu\"\natd., kterýž vsak bohužel již dva měsíce\nzcela oslepl."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c016", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "223", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.10", "titre_corps": "Obzor umělecký.", "titre_sommaire": "Obzor umělecký.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.7", "debut_caractere": 5161, "fin_caractere_exclue": 5546, "texte": "Obzor umělecký.\nHudba. Předešlý týden byly v Lud-\nwigsburkuvystaveny obrovské varha-\nny, pocházející z dílny Welkerovy, ježto\njsou ustanoveny pro Boston. Varhany tyto\nmají 86 zvučících rejstříků, kdežto největší\nv Londýně vystavené varhany nemají jich\nnež 43. Nejrozsáhlejší jest 32 střevícový\nprincipál. Měchy se nafukují pomocí parní.\nCena těchto varhan obnáší beze skříně\n48.000 zl."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c017", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "224", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.11", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.7", "debut_caractere": 5548, "fin_caractere_exclue": 5556, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c018", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "224", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.6.11.1", "titre_corps": "České divadlo. V neděli dne 21.", "titre_sommaire": "České divadlo. V neděli dne 21.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.7", "debut_caractere": 5558, "fin_caractere_exclue": 7505, "texte": "České divadlo. V neděli dne 21.\nzáří: Faust, dramatická báseň v šesteru\njednání od Gotha, v překladů Jos.\nJiřího Kolára. Zajisté byl oblíbené\nbeneficiantce p. Peškové každý návštěvo -\nvatel divadla povděěen, vida, že se mu\ndostane opět jednou v}tvor velikána ně-\nmeckého v svěžestné kráse na slovo vza-\ntého překladu před oči ; že byia napnuto st\n(tenkráte větší než při dřívějších předsta-\nveních Fausta, rozumí se samo sebou již\nza tou příčinou, že předběžné ohlášení nám\nslibovalo vystoupení tří sil, nově pro divadlo\nčeské získaných. O pokusu, uvésti tři nové\ni síly začátečnické ve Faustu pojednou na\n'jeviště, slyšeli jsme rozličných hlasů a\n'úsudků; sem i tam padlo slovo nedůvěřivé,\n!ač opět s druhé strany se stavěl všem třem\njpříznivý horoskop. Yůbec platilo mínění,\nže tím představením projde nový artistický\nředitel českého divadla prvním ohněm a\nosvědčí, co nám v budoucnosti očekávati\njest. P. Švanda může bytí spokojen s\nvýsledkem poněkud odvážného pokusu své-\nho tolik můžeme upřímně povédít po\npředstavení. Pomíjejíce všech slov o básni\nsamé, přistupujeme hned k posouzení jed-\nnotlivých herců a především našich novin-\nců. SI. Borovská v úloze Markéty podala\nnám obraz dívky neli zcela dokonalý, tož\nzajisté co do hlavních požadavků zcela\nuspokojivý; jí náleží čest, že se držela\npřirozenosti vlastnosti to, jež tak\nmnohým zastupitelkyním úlohy Markétčiny\nschází. Deklamaee její je zdařilá, hra na\nmladé její léta citát totiž slečna dle\ndoslechu neúplných 16 let— jeví nemalou\nroutinu; postava její je ušlechtilá. Avšak\nhlas, dosud nevyvinutý, v jednotvárné se\npohybuje modulaci; výraz obličeje leckdes\nhledaný, kde by jednoduchá tvárnost vy-\nstačila, pohyb rukou, jmenovitě pak i ra-\nmenou má ještě cosi dětinského do sebe\nleč jsou to vady, jež snadno je odložiti,\npročež dostačí, když se na ně poukáže.\nJedině to se nám zdá, že tragickou herečku\npro nynějšek dosud jsme nenalezli v sl.\nBorovské ; o budoucnost není pochybnosti."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6790, "texte": "nyni ale při vší duševní vyliloubenosti\nschází jí fysická síla. Kdo sledoval rozdíl\nmezi hrou v pátém a posledním jednání,\ndoufám, že k tomu výroku přisvědčí; mo-\nhútnost hlasu a celá zevnější representace\nslecnina byla tu i tam stejná, a přece se musí\nvášeň, ač nedíme-li láska nevinného\nděvčete, od zoufalosti vinnou ztíže-\nné, kleté matky jinakým spůsobem lišit.\nLeč nechceme předčasně soudit; fysická\nsíla přijde časem a až proběhne mysl\nslečnina děsivé katastrofy duševního ži-\nvota lidského, nabude i Markéta její jiného\nsmělejšího rázu. Prozatím ji srdečnou ra-\ndostí vítáme na umělecké dráze. Čest-\nného výsledku dosáhli oba druzí novicové\npp. Houdek co žák a Chvalovský co Ya-\nlentýn. Prvnější, dosud velmi mladistvý,\npodal dobrou kopii známých originálů, v\nČemž mu individuálnost jeho valně při-\nspěla; druhý vystoupil takřka již co ho-\ntový herec ; doufáme, že se s oběma blí-\nžeji seznámíme na českém jevišti, a vybí-\nzíme je k dálšímu účinnému pokroku.\nP. Pešková volila si velmi skrovnou úlohu\nprvního měšťanského děvčete; byla při vy-\nstoupení svém od obecenstva vřele přijata.\nFaust p. Šimanovského dobře jest znám,\njest to jedna z nejzdařilejsích úloh —a z\nna prožluklou falešnou deklamaci v lec-\nkterých místech, k níž ho zavádí nedobře\nrozpočítaný pathos. Kdyby chtěl p. Šima-\nuovský naší rady uposlechnouti, radili by-\nchom mu, aby úlohu svou přečetl aspoň\njednou tak, jak se co kniha čte, a při\nčtení tom promyslil každou vetu zvlášť,\ndobře dávaje pozor, co snese důrazu a co\nnesnese. Co nás toho dne též nad míru\ntěšilo, jest, že jsme zas jednou viděli p.\nKolára st. bráti s celou duší, kde vůbec\nrole za hru stála. Nejzdařilejší scény byly\nona s žákem a scéna zahradní, v níž zá-\nroveň p. Hynková co Sekáčková vynikala\nrozmarnou hrou. I scéna ve sklepě byla\ntenkráte radostnější než obyčejně.— Ostat-\nní herci nevadili nikde, dostalo se nám\ntedy úplného zadostučinění dobrou souhrou\nza minulé dny.\n23. září se opakovaly: Malý Ri-\nchelieu, a Svéhiavost, poskytujíce p.\nPeškové hojné příležitosti, aby v hlavních\núlohách pobavila velmi skrovně se sešlé\nobecenstvo.\n28. září. Na den sv. Václava se po-\nčítalo na venkovany a Schillerovi Loupež-\nníci skutečně naplnili dům. Dávno známá\nto věc, že před plným domem se lépe\nhraje, než před prázdnými lavicemi; rov-\nněž bylo i dnes. Zastupitelé hlavních a\nvedlejších úloh, jako by si byli řekli, po-\ndali, co by si jen básník žádat mohl. P.\nŠimanovského Karel Moor, p. Kolárův st.\nFranc Moor, p. Kolárův ml. Herman jsou\nosoby z ryzého kovu ulité; p. Šamberk\nhrál Špiegelberka s patřičným ohněm, po-\nněkud více zarytosti by bylo neškodilo\nŠpigelberk toho snese! S pp. Chvalovským\na Houdkem setkali jsme se v úlohách Rol-\nlera a Kosínského po druhé na jevišti a\ndřívější úsudek náš o nich byl lirou zda-\nřilou jen potvrzen ; na poslednějším jsme\nponěkud pohřešovali okrouhlost zevnějších\nforem • posuňků a držení těla, nemělť\nzapomínat, že representuje šlecht i c e\npolského. Orgán jeho též je poněkud ještě\nslabý, kteréžto vadě však čas odpomůže;\nnaproti tomu však zněl hlas p. Chvalovského\nmnohem zvučněji než předešle. Konečně\na naposled se zmiňujeme ješté o velezia-\nřilé hře sl. Libické (Amálie), nikoliv snad\nco o herečce poslední, nýbrž proto, aby-\nchom začnouce s pochvalou, s pochvalou\ntéž končití mohli.\nPozor! Zpěváci a zpěvkyně, kteří\nby se snad o některé místo při prozatím-\nním národním divadle ucházeti chtěli, u-\npozorúujeme, aby se připravili na podivu-\nhodnou vlídnost prozatímního kapelníka\np. Mayra. K objasnění této zprávy síou-\nžiž zde následující událost.\nObecenstvu již z koncertních vystou-\npení pochvalně známá a nadějná zpěvačka,\nsl. Hř. šla tyto dni se svou matkou s tím\númyslem k p. Mayrovi, zdaliž-by co zpě-\nvačka subretních úloh při české opeře en-\ngažována býti nemohla. Po drahném če-\nkání na audienci u p. Mayra (jak to vů-\nbec u velkých pánů bývá), rozlítnou se\ndvéře, a na vstupující oboří se p. Mayr\nse slovy: „Co chcete?\" Po obyčejných\nformulích zdvořilosti se strany příchozích\nvyptával se p. Mayr jaksi s pohrdavým tó-\nnem na školu a repertoir slečny, a pravil:\n„Máte tu něco sebou ?\" (rozuměj nějakou\narii.) „Nemyslete si, že jest to tak lehké\nsi vyběhnout na bínu a se producí-\nrovat, české obecenstvo dělá větší poža-\ndavky nežli německé.\" Hř. My jdeme s\nporoučením od p. Lukeše. Ms povzne-\nseným hlasem: U mne žádná protekce ne-\nplatí, kdybyste měla ředitele Thomé-ho a ještě\nvyšší hlavy za protektory, já na to nic\nnedám, a můžu vás shoupnout, kdy\nchci. Všecko se teď ke mně hrne ! do-\nstávám telegrafické zprávy a psaní s pe-\nnězi, kde žádají o engagement, a chtějí ho-\ndiny u mně brát!\"\nPo odbyté zkoušce pravil p. Mayr mimo\njiné: „Neočekávejte velkou gáži, jmění kasy\npři českém divadle je skrovné!\" a doložil,\nkdyž mu sl. H. namítla, žeby prozatímně\nvlasti zdarma sloužit chtěla: „To mně\nnemluvte, ja vím, že vy peníze chcete?\nnebo nechcete ? anebo jste nějaká\nmilionářka? Já vím, co šaty k divadlu ko-\nštujou! Nemyslete si, že můžete jako lec-\njakás venkovská Měna v lecjakéms fl un-\ndru vyběhnout na bínu?!\"\nTakto se ukončila rozmluva sl. Hř. s p.\nMayrem, načež tato s pláčem domů ode-\nšla, hrozíc se nešetrného a ženské pohlaví\nurážejícího jednání kapelníkova. F. B.\nNáš rodák p. Blaha, bassista\nu dvorní opery v Berlíně, vystoupil před\nnedávnem co Walter v opeře „Telí\" od\nRossiniho a došel značné obliby. Jeho hlas\nje silný a zvučný.\nPan Zi k. Koleso vský, ředitel\nkůru a ústavu pr) zpěv, přijímá žáky a\nžákyně od 1. až 30. října do svého chvalně\nznámého ústavu. xMimo zpěv vyučuje p.\nKolešovský též harmonii a instru-\nment ac i.\nUprázdněné místo, V Mladé\nBoleslavi uprázdněno je varhanické\nmísto.\nPan The od. Bradský odebral\nse včera do Berlina, setrvav několik ne-\nděl ve své vlasti. Co nevidět vyjde od\nněho nákladem činného p. Fleischera v\nPraze pěkné ~Z ast a v ení čko ,\" jímžto\ndvorní pěvec p. Yovorský v Berlíně\na p. Lukeš v Praze velkou sensaci zbu-\ndili. Jeho německá opera ~Die Braut des\nWaffenschmieds\" bude prý se na Pražském\njevišti dávati.\nSlečna Gabriela Hof rich-\nterova, Pražanka, vystoupla poprvé v\nGdánsku (Danzig) co páže v Hugenottách\na provedla svou úlohu k všestranné po-\nchvale obecenstva.\nSbory k svěcení práporů.\nJak se dovídáme, vyjdou dva sbory toho\ndruhu a sice od Lad. Láblera-Paskovského\na Yác. Frirnla. První u Šálka, druhý u\nFleischera v Praze.\nNáš krajan p. Alois Ander\ndvorní operní pěvec ve Yídni, slavil v úte-\nrý dne 23. září 17tý výroční den svého\nprvního vystoupení a zvolil si k tomu ti-\ntulní roli v opeře „Stradella\" od Flotova,\nv nížto dne 23. září 1845 debutoval.\nSlečnaKropova, Češka abý-\njvalá žákyně Pražského konservatoria, je nyní\nv Brně co koloraturní zpěvačka engažová-\nna, kdež se také líbí. Y opeře „Traviata\"\nprovedla hlavní rolí Yioletty výtečně a\nbyla po arii v prvním aktu a po finálu v\ntřetím aktu hlučně volána."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-10-01-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-10-01_01#c019", "volume": "bmtnabd_1862-10-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "224", "page_fin": "224", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.2.7", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.8", "debut_caractere": 6792, "fin_caractere_exclue": 7327, "texte": "Listárna.\nPanu J. L.v Z. Jen k ů v sbor „N a-\nprej44 můžete v naší kanceláři za 40 kr.\nobdržeti. Též ho můžete dostat pro pia-\nn o uspořádaný za 20 kr. Slav. zpěv.\nspolku v P. Due 11 a „Ptozvij se kvítku\nmilostný41 a „Máj\" od Ed. Nápravníku\nvyjdou tyto dni u Šálka v Praze. Pan.\nochotníkům vB. „Loupežníci\" od Schillera\n(přel. Jos. Kolár) stojí 3 zl. 60 kr. a\nmůžete je hned obdržeti. Pánům di-\nvad. ochotníkům v P. Upíná partitura se\nvšemi sbory, zpěvy i tanci i s ouverturou\nk „Lumpacivagabundu\" stojí 9 zl. r. c. a\nje Vám k službám."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[217]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.1", "texte": "Ludevít Procházka\nco skladatel českých písní a sborů.\n(Pokračování.)\nPíseň Sokolů. (Slova od K. Tůmy.)\nPředpokládáme, že p. skladatel při komponování této\npísně, na tu okolnost ohled bráti chtěl, že členové „Sokola\"\nnejsou cvičení zpěváci, a není to v skutku snadná úloha při\nnejvětší jednoduchosti* vedení hlasů něco podobného napsati.\nPíseň tato pozůstává z 18 taktů, z kterýchž 7 taktů na první\nse opakující díl a 11 taktů na druhý díl připadá. Že tento\nnestejný rozměr taktů rhytmický cit uráží a při skladbách\ntéhož druhu tím více nemístný jest, jelikož zajedno ani slova\na dále ani druh podobných maličkostí toho nevyžadují. První\ndíl sestává na př. z následujících rhytmů: 3 1 1 2—,\ndruhý díl: 2—2 3 4—,\na nebude zapotřebí dálšího vysvětlování. Až na zmíněné již\nnestejné rhytmy nenacházíme v prvním dílu této písně nic\nzávadného. Nápěv pozůstává pouze z do-škálných tónu a jest\ns podloženým textem v úplném souhlasu, a má mimo to ještě\ntu vlastnost, že se velmi snadně přednést dá. Opak toho\njest však druhý díl, v kterém prosodie slov „vždyf na nás\nnárod patří\" špatně pojrnuta jest. Neméně závadné jest upo-\ntřebení dominantní septimy v 3.a 4. taktu v 1. base, které\nse zde žádného rozvedení nedostálo; taktéž budiž figurování\ndruhého basu, které by snad na klavíru dobře znělo, tuto ale\nnejenom nezpěvné, ale i nepravidelné jest, pokáráno. Skladba\ntato vyšla nákladem pana skladatele.\nPomoc pro náramnou lásku. (Slova od Čelakovského.)\nSbor tento nacházíme ve „Vesně,\" svazek 1. sešit 2.\na můžeme se o něm v celku jenom pochvalně zmínili. Ve-\ndení hlasů jest však přece tu a tam chybné, a jest to iia-\nzvíce postupování v oktávách a kvintách, které opraveny býti\nmusí, má-li se vůbec již správnost tato zachovávali. Upo-\nmínky na skladby slovanské, jako jest Vorlova „Cikánova pí-\nšfalka,\" nebudou celku na ujmu a jest to hlavně rhytmus,\nkterý velmi známý jest. Oktávy objevují se v 14.a 15.\ntaktu na str. 8. mezi 2hým basem a 2hým tenorem, taktéž\nod 19. k 20tému taktu na str. 9. mezi těmi samými hlasy.\nV poslední sadě, g-dur, bude lépe vésti 2hý tenor takto:\nh c| d c1 h c| d c| h atd. (Pokrač.)\n\nZřizujme si ženské sbory pěvecké!\nNavrhuje Em. Meliš.\nMají-li besedy, akademie, produkce atd. našich zpěvá-\nckých spolků rozmanitosti, zajímavosti a všestrannosti\nnabyti, musí se hlavně k tomu hleděti, aby se v besedách\nvedle deklamací, písní a sborů pro mužské hlasy též smíšené\nsbory (soprán, alt, tenor, bas) provozovaly.\nPokud' víme, nestává mimo Prahu v žádném městě ce-\nskoslovanském ženského sboru pěveckého, a z té příčiny\npokusíme se o důležitosti takového sboru promluviti a na\nzřizování ženských sborů zvláště upozorniti.\nKaždému zajisté je znám roztomilý účinek krásného duetta,\nv němž mužský hlas s ženským bud najednou zpívá neb za-\njímavě se střídá; avšak ucinek tento je tím větší, mohútnější\na velkolepější, když pěvecký sbor ženský se sborem muž-\nským ve skladbě 'pro smíšené hlasy účinkují. Kdo byl pří-\ntomen koncertům Žofínské akademie v Praze, mohl se pře-\nsvědciti o znamenitém effektu, jehož ženské a mužské hlasy\npospolu ve smíšených sborech dosahují.\nTakovýchto účinků da se i na venkově ovšem jen ve\nvětších městech docíliti, pakli že ředitelstvo slavných již zří-\nzených zpěváckých spolků k tomu hleděti bude, aby se, kde\nto možná, ženský pěvecký sbor utvořil\nTvoření ženského pěveckého sboru je ovšem na ven-\nkově těžkou úlohou as mnohými překážkami spojeno; však\ndobrá, pevná vůle, horlivost a láska k ušlechtilé věci a ne-\nzlomná vytrvalost překoná všechny obtíže.\nK podniknutí tomuto zapotřebí jest, aby ředitelstvo zpě-\nvá cké ho spolku\na) vyzvalo všechny dámy (vdané i svobodné) města a\nokolí, které se bud již ve zpěvu znají aneb ježtoby\nse ve zpěvu cvičiti chtěly, aby v jistý den se shro-\nmáždily a k zaražení ženského pěveckého sboru\nvšemožně se snažily. Jsme pevně přesvědčeni, že naše\ndámy pro každou ušlechtilou a krásnou věc zaujaté ne-\nzůstanou pozadu za cizozemskými, které tak ochotně\nsvé síly k podobným spolkům propůjčují;\nb) při valném shromáždění dám nechf sbormistr zkouší\nhlas každé jednotlivé dámy a rozdělí je dle hlasu (so-\nprán neb alt) a pak dle toho, jak dalece se znají, na\ndvě třídy. V první nechf jsou dámy ve zpěvu se"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "218", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.2", "texte": "znající; v druhé takové dámy, které přiměřeným hla-\nsem vynikají, ale až dosud zpěvem se nezanášely;\nc) dámy, které poněkud zpívatí umějí, může sbormistr\nalespoň jednou za týden ve zpěvu vzdělávati a cvi-\nčili; co zatim těm, které se zpěvem nezanášely, ale-\nspoň třikrát v týdnu nutno se bude ve zpěvu cvi-\nčiti, aby v brzkém čase v jeden jediný sbor sply-\nnouti mohly.\nd) Pokročily-Ii dámy něco ve zpěvu, nechť nejprv zpívají\npísně v unisonu, napotom duetta (alt v unisonu, so-\nprán v unisonu) všechny najednou, a když i tu jisté\nsamostatnosti dosáhly, nechť přikročí sbormistr k stu-\ndování smíšených sborů s dámami a pány.\nTakovýmto neb nápodobným spůsobern, myslím, poštěstí\nse větší části našich činných zpěváckýcb spolků ženské pě-\nvecké sbory utvořiti, které v besedách, akademiích atd.\nzcela nového ruchu, svěžího společenského života a zvláštní\nzajímavosti dodají.\nZ utvořených ženských pěveckých sborů poskytne mě-\nstům mnohých důležitých výhod, z nichžto zde jen o něko-\nlika hlavních zmínili se musíme.\n1. Ženské pěvecké sbory přispívat budou značně k zve-\nlebení kostelní hudby figurální; neboť dobře obsazenými\nsoprány a alty zvýší se účinek kostelní hudby.\n2. Objeví se v mnohém ženském pěveckém sboru zna-\nmenité talenty, o nichž bychme jinak ničehož se nezvěděli. Roz-\nhodné takové talenty pěvecké mohou při vyšším vzdělání a\nzdokonalení naší české, bohužel na síly pěvecké tak chudé\nopeře k obohacení síoužiti.\n3. Poskytne se našim skladatelům příležitost, iv oboru\nsmíšených sborů, jichžto bohužel jen velmi málo máme,\npracovali a pole toto až dosud ladem ležící vzdělávati.\n4. Přispějí ženské pěvecké sbory k tomu, že besedy\nna venkově na zajímavosti a velkoleposti získají, neboť nedá\nse tak snadno kromě instrumentální hudby většího účinku my-\nslili, než dobře provedený sbor smíšený pro ženské a muž-\nské hlasy.\nNěkolik těchto slov jest jen malým pokynem našim če-\nskoslovanskýrri spolkům, jimžto zařizování ženských pěve-\nckých sborů na srdce klademe, ujišťujíce je, tím ne-\njen velké zásluhy o město své, nýbrž i o hudbu vůbec zí-\nskají. Skladby české pro smíšené hlasy má v rukopisu\nŽofínská akademie, která je zajisté ochotně v opisu pro-\npůjčí těm, které by si takové ženské sbory zařídily. Ostatně\nv nedostatku českých mohly by si některé klassické smíšené\nsbory cizojazyčné přeložili.\nDoufajíce, že naše slova na úrodnou půdu padnou a do-\nbrého ovoce ponesou, voláme na zdar ženských pěve-\nckých sborů českoslovanských.\n\nBeethovenovy sonaty.\nS krasovědeckého stanoviska posuzuje A.z E.\n(Pokračování.)\nSonalci Appassionata.\nNásledující Andanle coa raoto (As-dur, % takt) jest\nvíce samostatná sada, než úvod k poslednímu Allegru* Vy-\nstupujeť kontrastujíc mezi zazáteční a závěreční sadou, niko-\nliv co se zevnějšku, nýbrž co se vnitřku týče; je to pevný\nostrov mezi dvěma rozbouřenými rnořemi. V tiché hloubce\nzavzm posvátná píseň oblažujícího míru, vroucí prosba\ntak objevuje se thema; tato thema usadí se, praví Marx, po\nmohutné bouři. Je to melodie prýštící se z nitra duše plné\nneskončeného kouzla, je to teplý, něžný, sluneční paprsíek.\nJak pravdivě je vyjádřen ukonejšující žal a hoře, utišující ka-\nrakter v modulacích od 6. k 7. taktu první sloky. Jak bla-\nžený pohled do výše, jaká tichá důvěry plná veselost jeví se\npak v druhé sloce. Nad míru vnadná a čarokrásná je pak\nzměna této thémy. Formální, musikální stavba není podmín-\nkou jednotlivých variací, nikoliv! změna je následek ideálního\nobsahu; tento určuje jednotlivé variace. Y první variaci po-\nčíná proudili v titěrně soustředěná vřelost a žár; avšak po-\nhybování je ještě ostýchavé. Melodie je zlomena, bas vleče\nse váhavě, ale pevně spojen za tím. V druhé variaci počíná\ntáti vždy víc a více ušlechtilé srdce, pročež pohybování v\nšestnácterkách, kdež před tím pohybování v osmerkách a v\nthérně pohybování v čtvrtích panuje potěšněji zavzni\nzpěv v něžné tónové poloze. V třetí variaci, kdež ko-\nlem thémy jako průvod harf laškuje, zbuzuje théma nej-\nvyššího úžasu, duše zdá se zemi opouštěli, blažící blankyt\nnejčistšíbo vzduchu ji obklopuje. Avšak ona se navracuje\nk zemi nazpět. V prvé jednoduchosti zavzní théma opět;\navšak jest povzbuzena pohyblivějšími motivy, by pak bez-\nprostředně ve finále přešla. Dissonance v závěrečním ak-\nordu upomíná na nové boje. Y Allegru ma non Troppo\n(F-moll, 3/4 takt) uskuteční se tento boj. Sada počíná\npronikavými zvětšenými sextovými intervaly jako náhlý\nhlý výkřik ustrašené duše; násiedujeť pak figura, která šu-\nmíc jako divoký horní potok dolů se vrhá, v hloubce nějaký\nčas vře, až se (takt 3 předposlední podvojná soustava, str.\n17) doíe a nahoře bojující tónová postava první hlavní\nthdma z víru prodere a v divoké vášni s šuinotem pryč\nuhání, nedbajíc na kvílící terce, které (soustava 6, sír. 18)\nsamy do vířícího pohybování uchváceny jsou. Je to bouře,\njež až ku konci první části vášnivé soptí. Y ff akkordu\n(str. 19, poslední soustava), dosáhne bouře svého vrcholu;\nděsnému výkřiku následuje ale hned ve 2 taktech temné za-\nnevření. S počátkem druhé cástě (str. 20) vznikne nová\nbouře náruživosti, brzy však prokmitá blýskání humoru jako\nv prvním Allegru (motiv v Ges-dur, poslední takt druhé pod-\nvojné soustavy, str, 20. a takt 2.4 té soustavy), co naproti\ntomu v malosekundovém motivu (soustava 5.) srdcelomné hoře\nproniká. V poslední soustavě str. 20 lze spatřiti obnovené\ndolů a nahoru se vlnění duševní bouře a (str. 21, soustava 1)\nmocné brčení do hloubky. Zde utiší se něco boj, divoký\nzáchvat na C-dur oktávách vede (soustava 2) k jednotlivým\nkřečovitým cukáním, které konečně umdií a v karakteristické\npoloíaktovné notě (soustava 5) temné ticho po sobě pozasta-\nvujíc Avšak jen na okamžik. Boj ještě není ukončen; pro-\nčež opakuje se (předposlední podvojná soustava) divoce se\nvlnící divadlo po znovu, prosící terce zavznějí ještě jednou\nblesky osvobozujícího humoru dva poslední takty str. 22.\nkřižují se opět temnou nocí bolu. Nyní vystoupí v Prestu\nbojující postava hudebního básníka v ocelovém pancíři a v"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "219", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.3", "texte": "pevné, mužné výsosti v plných akkordech nám zvěstujíc\n„Vizte, bouře nezlámala dub; nuže, přibliž se ještě jednou\ndivoký démone náruživosti, ty mne nepřekonáš!\" A démon\npočne opět svou bezklidnou hru tropili; avšak osvobozující\nhumor proniká (str. 25 v Ges-dur a v kvintových chodech\ndolního hlasu, soustava 4.) zde rozhodněji, načež celek sice\nve vážných Moll-tónech konci, ale důvěry poskytuje, že\nhudební skladatel nepodlehl zlým mocnostem, nýbrž svou\nmužnou sílu v boji zkusil a utvrdil Slavný jásot v Dur na\nkonci odpíral by myšlénce tohoto díla. Závěrek musel býti\nvážného, tragického povznesení; anto dílo to je vůbec tra-\ngedie citu. To je myšlénka k sonátě „appassionata,\" o nížto\nBeethoven jsa tázán na význam její, pravil: „Čtěte Shakes-\npearovou „Bouři !íUt (Pokračování.)\n\nVatroslav Lisinski.\nNástin životopisní. Sepsal Josip Yranyczany Dobrinovie.\nYatroslav Lisinski, narozeny Záhřebe dne 8. srpna 18197\numřel tamtéž dne 31. máje 1854.\nZnamenitý tento jihoslovanský skladatel hudební, který\nbohužel nyní již jen ve svých výtečných dílech a v připo-\nmínce oněch žije, kdo jej za živa byli znali, děkuje, jako\nkaždý jiný talent, první své probuzení zvláštní jakési přího-\ndě, vlivu zevnějšímu, kterýž probudiv ho, cestu mu otevřel\na na dráze nastoupené ho provázel. Bez věnčí takové po-\nbídky byl by mnohý bystrý duch věčně věků v uváznul ve\ntmách. Ač o Lisinském nelze říci, žeby štěstí jemu bylo\nzvláště příznivé bývalo, tolik aspoň osudem mu popřáno, že\ngenius jeho k rozletu na výsluní slávy rozepial mohutná kří-\ndla, a krátkým, bohužel! letem ukázal, kam by ještě dospěti\nbyl mohl, kdyby sudičky nebyly před časem přetrhly nit dra-\nhého jeho života.\nLisinski pochází od rodičů městského stavu, od otce\nKrajince a matky Chorvátky, někdy dosti mohovitých, brzy\nale zchudlých. Při všem nedostatku zevnějším prošel předce\nškoly, jakých tehdáž v Záhřebě bylo, a na tamní akademii\nnabyl i vědomostí právnických. Když rnu smrt r. 1837 otce\nodňala, uzavřel bratranec jeho, dáti ho učit klavíru, aby,\nkdyby ho jednou všecko opustilo, mohl se státi aspoň ven-\nkovským učitelem.\nPodle dosavádních okolností učitelstva v naší vlasti mů-\nžeme říci, že by v tomto stavu sotva, ba nikdy nebyl sobě\na národu té slávy získal, kterou nyní jeho jméno je ověnčeno.\nBrzo i Lisinskému den zasvitnul. Zápas vlastimilovných\nživlů, zápas mateřského jihoslovanského jazyka proti jazyku\nmaďarskému, který asi před patnácti lety v zemi naší k zname-\nnité živosti dospěl, zahřál tenkráte Záhřeb i celou vlasf, a roz-\npálil každého domorodce. Kde kdo v domovině, každý hleděl\nsi národních obyčejů osobití, mateřský jazyk pěstovati a pro-\nslaviti, jedině vněm a ne v jiném hovor vésti, nejen hovorem\nale i zpěvem k němu se hlásiti; nebof když člověk je vesel\na „rujno vince\" hrdlo mu rozehřeje, pak rád sobě zazpívá.\nTato doba probuzení a živého se hýbání po ulicích Zá-\nhřebských i po všech stranách naší domoviny byla zevnějším\noním popudem, jenž Lisinského na budoucí dráhu života uved\na základ k jeho nezapomenutelné slávě položil. V tuto dobu\npočal na hudebním poli pracovali, které až do hrobu tak\nslavně a horlivě vzdělával.\nLisinski všeobecných radovánek mladého pokolení rodo-\nmiluv Záhřebských spolu užívati nemohl, jsa kulhav a vůbec\nslabého těla. Praví se, že ho co dvouleté dítě postavila chůva\nna skříň, chtíc odejít po svých; čilé dítě, jako již tenkrát\nbylo, shýblo se a skoro by bylo spadlo, kdyby nebyla chůva\nnáhle, ač nemotorně, za jednu nohu je zachytla, načež noha\npočala chorovati, ranou se mu otevřela, dále docela seschla\na zmrzačela. Hoch by tenkráte neopatrnost tu bezmala životem\nbyl zaplatil, nebot všechna pomoc lékařská byla marná, až\nse nalezl íarář, který mu tak dalece pomohl, že nejhorší bo-\nlesti přestaly, a že aspoň nebylo hůře. Než chorá noha zů-\nstala na vždy slabá, i nemohl ji nikterak potřebovali, tak že\nza dětinství o dvou berlách chodil, později pak naučil se\nchoditi o jedné.\nAčkoli s takovým tělem nemohl Lisinsi míti podílu ve\nvšech radovánkách svých soudruhů, ač ke zpěvu národních\npísní ani síly ani spusobilosti neměl: byl on přece hlavní\nosobou všeho, a ve všem, pokud mohl, účastenství míval.\nNa klavír učil se hráti všeho všudy as dva roky; toho\nčasu, r. 1839, poznal še s ním Striga, druhdy advo-\nkát v Záhřebě, který od té doby tak úzce s ním ňyl spojen,\nže nelze ml uviti o jednom, nepřipomínajíc druhého.\nUčení-se klavíru vedlo hlavně k tornu, že se tito dva\nmladici vice a více spřátelili. Horlivost a vřelá náklonnost\nLisinského k umění hudebnímu zalíbila se Strigovi tak, že\nvždy víc a více ho pohádal ke cvičení a učení; vše ale, co\nmu z toho vyplynulo, bylo hraní na klavír v té dokonalosti,\nk jakové dvouletým přičiněním dospěti možno.\nStriga byl jeden z nejupřímnějších a nejvřelejších ro-\ndomilův, i počal v tu dobu procitlého života národního s ve-\nlikou pílí staré chorvátské písně v lidu sbírati, a maje sám\nvelmi pěkný hlas, baryton, zamiloval si písně i zpěvem vlast-\nním, zvláště ye společnosti Lisinského je zpívaje, kterýž ho\npřitom na klavíru provázel. Nejsladší chvíle působily jim ten-\nkráte staré písně slovanské, jako následující:\n„Zaspal Janko pod jablankom\"\n„O mládenci, vrt zeleni\"\n„O djevojke, cviet rumeni\"\n„Na lievoj stráni kraj srca\"\nNa to přišly některé novější národní písně, jako:\n„Hajde, bratjo, hajď junáci !\"\n„Nek se hrusti\"\na podobné zvuky. Vše to Lisinskému milo doráželo k slu-\nchu, vše to čarovnou mocí zaujalo veškerou bytost jeho.\nUnesen v jakési vilinské kraje, nemohl ještě pojmouti nově\notevřený svět, avšak nepovědomá touha po něčem vyšším na-\nplnila celou duši jeho. Od té doby byl Lisinski všude, kde\nse národní písně zpívaly, a kdekoliv klavír byl pohotově, sedl\nsi i provázel jak tenkráte uměl leč bylo to vždy ještě\nvíce jen hrou a žertem nežli opravdovým zaměstnáním.\nLisinskému tehda ještě ani ve snách nenapadlo, žeby\nkdy směl co skladatel vystoupili na poli hudebním. Ale jako\n#%"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.4", "texte": "mnohá hra do opravdy vede, tak se iv Záhřebe stalo. Se-\nbralo! se malé družstvo mladíkův zdravých prsou, kteří se\nvynasnažili podle not zpívali. Y tomto družstvu byl náš Li-\nsinský učitelem, a žáci nazývali ho žertem již tenkráte „di-\nrektorem hudby.\" Od té doby se pak již každodenně zpí-\nvalo. Brzo nato stalo se, že jeden proslulý tehdáž Vlastimil,\nz Dalmácie se navracel, maje býti od šlechty a měšťanstva\nslavně uvítán. Tehdáž byly složeny mezi jinými také známé\nverše:\n„Iz Zagorja od prastara\nčeha, Meha, Leha grada —\"\nAle kdo měl slovům vdechnouti hudební zvuky, kdo\nsložití pěknou melodii? Všichni se obrátili, aby co vůdce mla-\ndých domorodcův, a v žertu i vůdcem zpěváckého sboru na-\nzýván, věci se ujal a melodii zaopatřil. Striga, sebrav text,\nšel přímo k Lisinskému; ten ale, jakoby hromem omráčen,\nzůstal zaražen, nemaje té chvíle ani zdání o komposici. A\npřece nemohl jinak, musel chtěj nechtěj melodii vymysliti,\ncož se mu iv krátkém čase povedlo, a tak byla píseň v\ntextu iv melodii uchystána.\nPrvní tento pokus musikálního výtvoru pouhý žert\nodkryl najednou netušenou sílu v bohatém duchu Lisinského,\na jako bleskem procitlo v něm prvníkráte umělecké jeho vě-\ndomí. Jako pravý skladatel naléhal již na to, aby se zpě-\nváci jeho melodii, má-li jim býti odevzdána, pořádně nau-\nčili. Tak se i stalo: píseň byla co umělecký výtvor přijata,\na když ke zpěvu přišlo, zavzněla nesčíslnými hlasy, a na vše\nstrany tak velice se líbila, že ji provázelo hrornozvučné „Živio !u\nOd té chvíle neměl již Lisinski klidu ani pokoje. Víla\nposestrima, která ho u večer v sladký spánek ukonejšila a\nz jitra milým polibkem probudila, provázela ho nyní po celý\nden; on zkoušel dále jako samouk žáček síly své, i složil\npíseň za písní nápěvy tak znamenité, tak čistě národní,\ns duchem slov tak věrně a pravdivě sloučené, že se hudba\njeho za krátký čas po celé vlasti rozšířila, a písně jeho, ač-\nkoliv tiskem nebyly uveřejněné, všude jako proso na poli se\nzmáhaly, tak že nebylo domu, kdeby se nebyly ozývaly, ne-\nbylo duše, která by je nebyla ráda poslouchala, zkrátka, pí-\nsně Lisinského docela zobecněly a znárodněly. Uvádíme tu\nněkteré z nich, které v tomto prvním hnutí v hudbu složil a\nnárodu obětoval:\nI}Dusi koji rod svoj ljube44\nhrdinská píseň od Blažka; nato barkarola, píseň přímořských\nplavcův:\n„0/ lat a si míli ajte46 —;\nna to několik taktéž milých a vůbec známých:\n„Odkad dušo iz pred oka\nli mi odeu\n„£/ ilirsko kolo mi IP\n„//' je možno iť nemožno\"\nZvláštního povšimnuti a bližší pozornosti zasluhuje uve-\ndená barkarola „0/ talasP k vůli lahodné, nad míru měkké\na jednoduché melodii, a pro krátkost a celost ve slohu, prav-\ndivost a národnost v duchu i ve výrazu. Věru, když ji člo-\nvěk slyší, je mu volně v srdci jako na kolébavých vlnkách\nazurové hladiny mořské. Proto se stalo, že když ji Striga\njedenkráte na divadle u příležitosti národního představení za-\nzpíval, takové pochvaly a obliby došla, že ji od té doby při\nkaždé příležitosti při koncertech i jinak na všeobecnou žá-\ndost zpívati musel.\n(Pokračování.)\n\nZ cestopisu kapelníka Václ. Zavrtala.\nY Neapoli na Štědrý večer 1860.\nJak snad mnohému již známo bude, musel jsem s od-\nstoupením Lombardie, kdež moje manželka všechen svůj sta-\ntek měla a kdež moje děti u matky mé ženy v čase italské\nválky prodlévaly, svého místa co rakouský vojenský kapelník\nse odříci, abych se svou rodinou vespolek žiti mohl. Ode-\nbral jsem se tedy do Milana, kdež mne má manželka oče-\nkávala, a obdržel jsem brzy na to kapelnické místo u 4tého\ngranátnického pluku v Turině.\nCo rozený Čech a chovanec Pražského konservatoria,\ntedy co zarytý hudebník přemohl jsem překážky, které se\nmně co cizinci v cestu stavěly, šťastně. S pomocí boží a\npomocí studií poštěstilo se neúnavné vytrvalosti pravého Če-\ncha, vítězství dosáhnouti a přirozená ctižádost pohádala mne\na moje hudebníky k takové horlivosti, že se moje sotva jedno-\nletá kapela k nejlepším zdejší armády vyšinula. Základ k to-\nmu položil jsem v prosinci r. 1859 v Turině, odkud' jsme v\nbřeznu 1860 do Janova odjeli, a přeplavivše se na dva mě-\nsíce do přívětivého Livorna se odebrali.\nZ Livorna navštívil jsem podívání hodnou Pisu, vy-\nnikající nádherným domem, velkolepou křestní kaplí, veleb-\nným hřbitovem a šikmou vězí, kterážto poslední mne však\nzvláště nepřekvapila, anto jsem již r. 1848 takovou věž v\nSaragosse ve Španělsku viděl, a též v Rovigu takovou obdi-\nvoval. Livorno, kde jsem dva měsíce velmi příjemně zlrá-\nvil, opustili jsme v květnu a odebrali se do Sienny, šedově-\nkého horního města, plného uměleckých pomníků a histori-\nckých znarnenitostí. Je to rodiště výtečných malířů, kteří\nzde svou vlastní školu malířskou založili a nám Čechům\npamátná pro rodinu Piccolomini, z nížio jeden člen pod na-\nším Valdštýnem co generál bojoval a zde se narodil. Musela\nto být jedna z nejzámožnějších a nejvíce vplyv majících ro-\ndin šlechtických; neboť mnoho paláců a chrámů okrášleno\njest jejími znaky.\nPapež Pius 11., taktéž rozený Piccolomini, uzřel zde\nsvětlo boží dne 18. října 1405 a obdržel při křtu jména\nEneáš Sílvius. Y podivuhodném hlavním dému jest zvěčněn\njeho činůplný život skvostnými obmitkovými malbami od Ra-\nfaela ďUrbina a jeho žáků. Též jsem navštívil dům, kde se\nsvatá Kateřina narodila a se svými rodiči žila. Jest nyní\nv chrám proměněn. Sienna jest bohata na malby velkou\ncenu mající, na chrámové poklady a zasluhuje úplně jméno\numěleckého města; neboť dala uměleckému světu malíře Si-\nmona Memmi, Matea de Giovanni, Tadea di Bartolo-\nměj Beccafuma, Sodoma, Salimbena, Panna aj. a má\nnyní v Leoncinu Pasqualu a Sarrochim dva výtečné"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.5", "texte": "umělce. První, věhlasný dřevorytee, druhý, duchaplný sochař.\nS oběma jsem se seznámil a nemohl jsem se nasytit pohle-\ndem na jejich výtečná díla. Takého života v dřevořezbě jsem\nještě nikdy neviděl. Listy, ještěrky, pláci, hrozny, motýlové,\nvše žije v dřevě, jsouc vyvedeno rukou mistrovskou Leonci-\nniho, který skromně po straně stojí a skoro se* začervená,\nvyřkne-li pozorovatel spravedlivou pochvalu. Zkrátka jsou to\ndíla nade všechnu chválu povýšená. S pýchou slyšel jsem\nLeonciního a Sarochiho chválit naše proslulé umělce Pražské,\nbratry Maxe. Bože náš! V českém národu žije vše pro\nkrásné umění!\nNuž dále. V říjnu opustili jsme umělecké síně Siermy,\nkdež jsem si mnoho přátel získal, a nyní nastaly tram-\npoty. Opět rozloučil jsem se se svou rodinou, kterou jsem\nzanechal v domech Tolomei a dudat, a táhl jsem přes\nAsinalungu, Fojanu, Olmo do Arezza, rodiště Guida,\nkdež jsme 5. září přišli a tam do 10. zůstali. Město jest\nv krásném položení a vyhlídka z passeggia pubblica podobá\nse velmi vyhlídce u krásného Terstu, které jde z Tyrolské\nbašty k aquadettu. Dorn jest krásný, město nemá ničehož\nzvláštního. Na domě Guida *) jest škála (tonosled) v mra-\nmoru vyryta a značí rodiště jeho. Dne 10. září šli isme\ndo Montérchia, dne 11. o 9. hodině ráno přešli jsme řím-\nskou řeku Tiberu a leželi jsme za městem Cittá di Ca-\nstello. Nyní šli jsme denně a sice dne 12. října do Lerchi9\n13. za Frattu, 14. do Perugie pamětihodné staré město\nbitvami mezi llannibalem a Římany leží na vrcholu,\nz kterého jest rozkošná vyhlídka na všechny sírany.\n(Pokračování.)\n*) Quido z Arezza též Aretínský zván, byl znamenitým pra-\notcem hudby a žil okdo 1000—1060 nejprvé v klášteře Pomposa.\nOn rozšířil tehdejší objem tónů, užíval místo dvou linií čtyr a\nbyl věhlasným učitelem hudby, jenž methodu zpěvu zjednodušil.\nRed.\n\nFeuilleton.\n\nFerdinand B. Mikovec,\nvýtečný básník dramatický, znamenitý\narcheolog a redaktor\n„Lumíra,\"\nzesnul v Pánu dne 22. září ráno o půl osmé\nhodině v 36. roce věku svého.\nSláva památce jeho!\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n— ř. —.\nZ Hněvotína, na Moravě. (Beseda).\nDne 28. září bude se zde odbývati v místnostech\np. F. Škrabala národní beseda, v\nnížto též Prostějovský z p. spolek řízením\npana Skály úcinkovati bude. Uslyšíme slo-\nvanskou ouverturu „Vlastu\" od Ed. Ná-\npr a vnik a, která se v Cechách tak velice\nlíbí a ježto iv Náklu co nevidět provedena\nbude. Dále bude následovat pěkný proslov,\njejž přednese p. Jaroslav Kubíček, pak sbor\n„Hlahol44 od K. Bendla, deklamace „Vdávat\nči nevdávat\" jižto přednese sl. Marie Vág-\nnerová , solo se sborem. „Husitská\" od\nKrova, deklamace „frak a halena\" od Fr.\nSkopalíka, přednese p. J. Ošťádal, sbor\n„Já jsem Slovan od Vašáka st. dekla-\nmace „Nový parlament\" přednese sl. Anna\nIzákova, na to sbor a konečně arie z opery\n„Nabuchodonozor\", solo pro křídlovku. Či-\nstý výnos určen svatyni Velehradské.\n\n— ř.\nZ Jičína (Akademie). V sálezdejší\nobčanské besedy uspořádána byla v úterý\ndne 23. září akademie, v nížto obratné\npianistky slečny Augusta Kolárova a\nMarie Prokscbova z Prahy, pakú do vc\n2 p. spokň : Jičínského, Lomnického „Bu-\nřivoje\", Novopackého „Hlas o ně\" a\nj. účinkovali. Výsledek hudební této aka-\ndemie může se směle velmi příznivým na-\nzvali. Hlavně vynikly sl. Augusta Kolá-\nrova, kteráž Dr e y sch ock o v u těžkou\npolku „Invitation ála Polka4' a fantasii z\nRigoletta od Fr. Lissta s bravouron as\npodivuhodnou sběhlostí árii tuto přednesla,\ndále sl. Marie Prokschova, kteráž vý-\nznamným přednosem fantasie, „Airs Bohé-\nmes\" od J. Schulhoffa a inazurky od\nProksche se vyznačila. Obe šlečny došly\nod četného obecenstva velké a hlučné po-\nchvaly. Mimo tyto slyšeli jsme koncert\npro dvoje housle od Alarda, kvartetta od\nHaydna a Beethovena a sedmý koncert od\nBeriota, které se velice líbily a za jejichžto\nsprávné provedení se sólistům hlučného\npotlesku dostalo. Taktéž musíme se chvalně\nzmínili o provedení sborů písně sv. Václava.\nCikáni od Fr. Vogla Utonulá od\nKřížkovského. Solo v „Cikánech\" zpíval\nmísto pana Klimeše, ředitele Chrudim-\nského zp. spolku, jenž pro důležité příčiny\ni akademii přijíti nemohl, pan učitel Lo -\npotář z Bělehradu, jenž k všeobecné spo-\nkojenosti úloze své dostál. Akademie tato\nbyla věru skvělá, a utkví zajisté dlouho\nv paměti posluchačů. V příští besedě usly-\nšíme prý nějaké humuri s ti c k é sbory\n„Žáby a kuňky\" od Kaliv o d y, „Radost-\nié cestování a Vávra\" od Ed. Náprav ní k a\na „Žabí kantatu\" od Henniga, na kteréž se\ntěšíme.\n\nZ Kladrub, dne 26. září. Městečku\nnašemu dostalo se letos velké pocty pobytím\nzde Jeho Veličenstva císaře Františka\nJosefa. Též dnes odpoledne jako včera byl\nJeho Velič, císař pán, provázen jsa Jeho\ncis. Výsostí panem arcivévodou Karlem Fer-\ndinandem a Jeho král. Výs. korunním prin-\ncem Saským přítomen vojenským cvičením\nu Kolína a navrátil se po ukončení těchto\ndo Kladrub, kamž Jeho Velič, o 2. hodině\npřibyl a tamní hřebčinec prohlížel. 0 6. hod.\nbyla dvorní hostin a. Této hostině byli\npřítomni mimo Jeho Exc. pana vicepresi-\ndenta místodržitelství svob. pana Kellers-\nberka a mnohé generály též knížata Če-\nněk Auersperk, Kinský a Frant. Lobkovic,\na páni hrabata Jan Harrach, Oktavian Kin-\nský, Jaroslav Sternberg a Arnošt Wald-\nstein. O 7. hodině večer prokázal Chru-\ndimský zpevácký spolek svou úctu\na oddanost k milovanému mocnáři. As 60\nneb 70 zpěváků toho spolku, všichni v\nslavnostním obleku, s práporem v cele a\ns mnohými barevnými lampami přednesli\nřadu národních písni, mezi nimiž i národní\nhymnu, pak „Divču\" „Staročeskou\" a\nkončili písní „Kde domov můj.\" Purkmistr\nChrudimský p. Klimeš a náčelník zpěváckého\nspolku měli pak čest k Jeho Veličenství býti\npovolánu, jenž jim nejvlídnejšími slovy vy-\njádřil svůj dík. Jak se dovídáme, odebéře\nse Jeho c. k. apoštolské Veličenství také\ndnes do tábora Kolínského a pojede o 3.\nhodině odpoledne přímo zpět do Vídně.\nZ Perlice, dne 22. září. (Národní\nslavnost.) Význam slavnosti Perucké,\nkterá se dne 21. září t. r. odbývala, byl\ndvojnásobný, slabily se totiž ob zinky i\nslavila se památka dějepisné události,\ndle kteréž český vévoda Oldřich r. 1014\nv Peruci u studně, jež po dnes nazývá se\n„studní Bo ženinou,\" rolníkovu dceru\nBoženu, okouzlen nelíčenou její krásou,\npojal za manželku. Nynější zámek Perucký\novšem nemá podoby starých rytířských hra-\ndů, navzdor tomu ale jevily s hradu vla-\njící prápory, že slavně očekává se tam pří-\nchod hostů novověkých, kteří také četně\nze všech krajin se tam scházeli a sjížděli."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.6", "texte": "V Peruci samé mělo vše slavný pohled;\nz každého domu, kam se oko rozhlédlo\nvítaly příchozího rozličné srdečné nápisy.\nO 9. hodině začala velkolepá slavnost\nob zinková. Z dvoru Peruckého übíral\nse slavný průvod do chrámu Páně Peru-\nckého* V cele průvodu za prápory svými\nkráčeli členové zpěváckých spolků, pak\nvyšší úřadníci celého panství Peruckého,\nnačež přišly krásně a důmyslně ozdobené\nhospodářské vozy. Každý dvůr panství Pe-\nruckého vypravil jeden takový vůz, vedle\nněhož opět kráčelo úřadnictvo téhož dvora.\nNa vozech jevily rozličné hospodářské ná-\nstroje, pak krásně sestavené stohy rozlič-\nného obilí, sena atd. povahu slavnosti.\nPo slavnosti kostelní, při které od\npřítomných zpěváckých spolků velmi zda-\nřile se provozovala vokální mše od Haslin-\ngra, odebral se průvod z chrámu v tom-\ntéž pořádku nazpět do Peruckého dvoru,\nkdežto pak veškerá čeleď panství Peruckého\nbavila se tancem a jinými rozmanitými ra-\ndovánkami. Vzácnější hosté rozešli se pak\nna hostinu polední k hostitelům svým. Od-\npůldne o 3 hodinách sestavil se opět slav-\nný průvod před stavením školním, od-\nkud se pak v tomtéž pořádku jako ráno,\njen že bez vozů hospodářských, odebral\nk studni Boženině, několik set kroků\ndále v místě samém se nalézající. Tu\nspolky zpěvácké zapěly chorál sv. Voj-\ntěcha, a 12Ietá dívka rolnická, pocháze-\njící z tohotéž stavení, z něhož Božena prý\npocházela, přednesla slavnosti přiměřenou\nbáseů, načež celý průvod odebral se do-\nprovázen hudbou hraběcí zahradou do parku\nk dubu Oldřichově. U dubu Oldřichova\nzapěly spolky zpěvácké opět slavný sbor,\na jiné děvče rolnické předneslo památného\nmísta se týkající báseň,načež veškerý prů-\nvod odebral se na místo připravené pro\nnárodní besedu. Na rozsáhlém, kol-\nkolem lesy obroubeném poli, na němž by\nněkolik set lidí dosti pohodlného místa mě-\nlo, zaražen byl hlavní stan pro paní a čel-\nnější hosti s nápisem: „Srdce k srdci.\"\nAsi sto kroků naproti tomuto stanu vlál\nna vysokém stožáru ohromný červený a bílý\nprápor s heslem z rukopisu Kralodvorského\n„Pěvce dobrého milují bozi.\" Okolo tohoto\npráporu sestavily se zpévácké spolky a\nzejmena spolek Lounský, Slánský,\nMělnický, Roudnický, Litoměři-\ncký, Budyúský a Libochovický.\nŘízením ředitele spolku Lounského, pana\nFeigla, provedly se tu zdařile veškeré\nprogramem ustanovené sbory, z nichito se\nzvláště sbory „Na Prahu\" od J. V. Veita,\n„Cikáni\" od Vogia, „Lovecká\" od\nEd, Nápravníku, „Utonulá\" od K ř í ž-\nkovského, „Svorný duch\" od Su-\nchánka líbily. I ostatní sbory došly velmi\nživého účastenství celého shromáždění, jež\nteprv zde objevilo se v celé síle své, a\nzajisté nejméně 6000 hlav citati mohlo.\nKol po kraji lesa nalézaly se stany hostin-\nské, jimiž o občerstvení obecenstva posta-\nráno bylo. Po skončeném zpěvu provolalo\ncelé shromáždění hlučné „sláva\" doktorovi\nRiegrovi a vrátilo se nazpět do Peruce,\nkdežto s večera ve třech rozličných míst-\nnostech započala taneční beseda, tak že\nmladší část obecenstva teprv k ránu k\ndomovu své se navrátila. Po slavnosti\ndošel připiš zpěváckého spolku Mšenského,\njenž za příčinou svěcení práporu zpěváckého\nspolku Nymburského nemohl se súěastniti\nv slavnosti Perucké.\nZe Skutče, 24. září. Jako v jiných\nčetných městech zpěvácké spolky již skvělého\nrozkvětu požívají, tak vzešla i u zdejších\nobyvatelů touha, zpěvácký spolek za-\nraziti, což velmi chvalitebné podniknutí\njest; nebo může-li býti příjemnější a\nvznešenější zábavy jako zpěv? —Při zpěvu\nzapomeneme alespoň poněkud na trampoty\na vzneseme se do kruhů nadpozemských;\na nemá toho zapotřebí přede vším obyva-\ntelstvo zdejší, které v měsíci květnu tak\nhrůzyplným neštěstím postiženo bylo, že\nmu nebude možno tuto ránu za mnoho,\nmnoho let zaceliti, an se příspěvků až potud\nmálo sešlo a více snad se již po tak dráh-\nném čase očekávali nedá; kdo je as toho\npříčinou? Pěstujte tedy, drazí spoluob-\nčané, zpěv, abyste alespoň časem při této\nnevinné zábavě z toho pro Vás trpkého po-\nstavení vybředli. Nedejte se však odstrašit\ndumáním některých jednotlivců, kteří snad\nproto své tak nepodstatné vyjádření proná-\nšejí, poněvadž spolek tak četný rozvinu\nnalézá. Ze jejich proroctví se nevyplní,\ndokazuje ta okolnost, že tak vřelého úča-\nstenství na cvičeních berete. Pročež i dále\nsvorně a nezvratně v započatém podniknutí\npracujte. Spolek měl 21. t. m. valnou\nhromadu. Po přiměřené a chvalitebné řeci\no významu zpěvu zdejším c. k. notárem p.\nŘ. Sneidrem přednesené předčítaly se v\npředešlé schůzi již přijaté stanovy, aby se\ns nimi údové prozatím alespoň trochu se-\nznámili, načež se žádost o stvrzení jich\npodepsala a druhého dne u zdejšího c. k.\nokresního úřadu zadala. V této schůzi zvo-\nlil spolek na návrh vel. p. J. Vlacha za\nsvého protektora pana Alojse Sem beru,\nposlance zdejšího na sněmu zemském, kte-\nrý se v přátelském dopisu za zakládají-\ncího úda přihlásil; poněvadž ale zdejší\nspolek ze žádných zakládajících údů pozft-\nstávati nebude, byl pan prof. A. Se in be-\nra jednohlasně za protektora spol-\nku zvolen. Pan poslanec dal takřka první\npodnět k zaražení zdejšího zpěváckého spol-\nku při pobytu v zdejším městě, neb vynesl\npři hostině v děkanské zahradě, kde mu k\npoctě zdejších několik pěvců některé sklad-\nby zapěli, přípitek na zdar zdejšího zp.\nspolku; nedá se tedy upříti, že spolek v\np. A. Semberovi pravého ochrance v kaž\ndém ohledu nalezne, neb již i tenkráte\nslíbil nyní zvolený protektor podpory zdej-\nšímu zp. spolku, kdyby v život vstoupiti\nměl! Chtěl jsem se zmíniti též o be-\nsedách, které se zde o prázninách hlavním\npřičiněním studujících odbývaly, vidím však,\nže by se můj dopis mnoho prodloužil, bude-\nli však tento vlídně • přijat, učiním to v\ndruhém.\n\nTonda od špitálu.\n\n(Ž.)\nZ Tržic na Moravě. (Beseda.) Dne\n21. září odbývala se tu první beseda,\nkterá navzdor mnohým překážkám se strany\np. představeného, jenž besední vztýčený tri—\nkolor sundali rozkázal, velmi šťastně vy-\npadla. Pan Bohm zahájil besedu zdařilým\nproslovem, načež pak sbory následovaly.\nSbory, ježto slušně provedeny byly, uči-\nnily by zajisté větší účinek, kdyby jednot-\nlivé hlasy více zastoupeny byly bývaly;\ntěšíme se však na příští besedu, kdež prý\nVojáčkův sbor „My jsme vlastencové\npraví\" (Ze Záboje), pak „Čechoslo\\ana„\nod Váe. Zavrtala, „Vávru\" a „Radostné\ncestování\" od Ed. N á pra v n ík a uslyšíme.\nZ deklamovánek dostalo se nám „Šaty co\nmedicína,\" „Vysloužilec,\" „Vdávat\nči nevdávat,\" kteroužto poslední panna\nMarie Vajnerova výtečně přednesla.\nJsouc hlučnou pochvalou odměněna, přidala\nještě zdařilou deklamaci „Ženská politika\"\n(z Lady) od Adamce, kteráž také velice\nse líbila. Těšíme se velice z toho, že naše\nbeseda tak pěkně vypadla a přičiníme se,\nabychom co nevidět novou besedu uspo-\nřádali ; neboť pěstováním vlasteneckého\na národního zpěvu osvěží se zdejší\nspolečenský život a mnohý dřímající pro-\nbudí se k nové činnosti na půdě vlaste-\nnecké. Na zdar!\n\nZ Určic na Moravĕ. (Besedy) I u\nnás počíná se duch národní probuzovati.\nK tomu hlavně přispěla beseda, která se\nzde dne 14. zárí odbývala a velmi přízni-\nvého výsledku dosáhla. Beseda počata zná-\nmou ouverturou české národní písně od\nod Ti ttl a, která obezřelým vedením p*\nNěmce učitele Dětkovského od zdejších\nhndebníkň zdařile provedena byla a utěšený\ndojem ncinila. Méně líbila se ouvertura k\n„Monte Christo\" místo nížto raději bychom\nbyli slyšeli eífektní ceskoslovanskou ouver-\nturu „Vlastu\" od Nápravník a, která\nse jak Praze tak v Plzni a v jiných mě-\nstech českých se skvělým výsledkem potka-\nla. Část sl. Prostějovského zp. spolku\n(asi 40 údů) přednesla několik sborů, jme-\nnovitě sbor „Hlahol\" od Bendla. —-Žár-\nlivý holoubek a Já jsem Slovan od Va-\nšáka st. tak obratně a precisně, že obe-\ncenstvo hlučnou pochvalou a velkým potles-\nkem svou spokojenost čilému zp. spoiku\nna jevo dalo. Jak se dovídám, čítá Pro-\nstějovský zp. spolek 140 údů a děláznacné\npokroky. Z dekiamaci líbila se zvláště\ndeklamovánka „Matka a dítě\", kterouž pana\nEliška Te 1 ařík o v as vřelým citem a\ns přiměřeným výrazem přednesla, jakož i\ndeklamace „Jindy a nyní\", jižto studující\np. Němec s náležitým rozmarem a dramaticky\ndeklamanoval. Oba byli pochvalou od-\nměněni."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.7", "texte": "Kronika zpěv. spolků.\nZpěvácký spolek Králov é-H ra-\nsi e c k ý přijal jméno „Slavjan.\" V Sad-\nské utvořil se nový zpěvácký spolek a\npřijal jméno „Ohlas4' a súčastnil se ve\nsvěcení práporu „Hlaholu Nymburského.\"\nZpěvácké spolky Lounský,\nSlánský, Raudnický a jiné, které se\npři slavnosti na Peruci súcastnily, předne-\nsly následující sbory v I. oddělení: 1. „Na\nPrahu,\" sbor od J. V. Veita. 2. „Pozdra-\nvení pěvcovo61 od J. V. Veita. 3. „Svor-\nný duch\" od Suchánka* 4. „Cestující po\nvlasti\" od Fr. Abta; v 11. oddělení: 5. „Ci-\nkání\" od Vogla. 7. „Bratří, rozveselme\nse,\" od Vil. Blodka, 7. „Lovecká\" od\nEd, Náprav nika. 8. „Směs z národních\npísní\" od K. Slavíka; v 111. oddělení: 9.\n„Utonulá\" od Pavla Křížkovského. 10.\n„Šumavan\" od P. Jírgesa. 11. Národní pí-\nseň.\" 12. „Hlahol,\" pochod od L. Pro-\ncházky. Slavnost ukončila se besedou a\nplesem tanečním v prospěch nadace Havlíč-\nkovy. Slavnost svěcení prapo-\nru zpěv. spolku Kralodvorského\nve spojení se slavností odhalení pamětní\ndesky na věži děkanského chrámu Páně,\nkde Rukopis Kralodvorský Váceslavem Han-\nkou byl nalezen, odbývala se dne 22.\nzáří. Berounský zpěv. spolek\nslaviti bude 5. října svěcení a odevzdání\npráporu, jejž spanilomyslné dámy Beroun-\nské jemu darovaly. Zpěv. spolek\nV ysokomýtský „Otakar\" zařídil dne 16.\nzáří vycházku do blízkých sv. Mikulášských\nlázní a potkal se výlet tento s velkým\núčastenstvím vzdor nepříznivému počasí,\na zamýšlí dne 28. druhou podobnou vy-\ncházku. V B u d y ni a Li b o ch o v i-\ncích jsou zařízeny zpěvácké spolky.\nZpěv. spolek v Bělé bude dne 5.\nříjna odbývat svěcení svého práporu.\nZpěv. spolek v Kostelci nad Orlicí při-\njal jméno „Orlice\" a uspořádal na svat.\nVáclava, v den svěcení nových hodin na\nradnici hudební a zpěvní akademii ve pro-\nspěch zdejších pohořelých, při kteréž ú-\ncinkoval výtečný houslista p. Tomášek z\nLitomyšle, který nedávno při akademii ve\nVamberku hlučné pochvaly došel. - Zpěv.\nspolek Strakonický, jehož předsedou\njest p. Dr. Ševčík, přijal jméno „Zvon.\"\nZpěv. spolek v Benešově súčastnil\nse v besedě zřízené ku prospěchu tamnější\nopatrovny a přednesl následující zpěvy:\n„Vše jen ku chvále\" od Jelena, jednu pí-\nseň od Pivody a Hellerovu kádryilu z ná-\nrodních písní. Při slavnosti na Rá-\nbím súčastnili se zpěvácké spolky: Pří-\nbramský, Strakonický asi 50 údů, v čele\nsvém majíce p. iněštanostu Dra. Ševčíka,\nHorážďovický, Sušický s práporem; i „Hla-\nhol\" a Vodúanský. Na rozsáhlém náhradí\nshromáždili se pěvci a sbory počaly se\nmilozvučně a dojímavě rozléhati. Program\nbyl následující: 1. „Slovan4' od Vašáka.\n2. „Na Prahu\" od Veita. 3, „Šumavan66\nod Jirgesa. 4. „Národní kadryla46 od Hel-\nlera a 5. národní hymna „Kde domov\nmůj.46 Zpěv. spolek ~Rub e š46 ve\nSkutči podal již stanovy své k úřadnímu\nstvrzení a zvolil v sezení dne 21. zaří\nodbývaném poslance na sněmu zemském\np. prof. A. Semberu ve Vídni za ochrance\nsvého. Zpěv. spolek v Bousově\nodbýval dne 24. září hlavní schůzku, v které\nse zvolil přednosta a čtyři výborové, ku\nkonci pak přijal jméno „S to jm í r.46 Tento\nměsíc hodlá zříditi besedu ve prospěch\npožárem dne 21. t. m. zde stížených.\n\nOchotnická divadla.\nDivadelní ochot ní c i Kut-\nnohorští uspořádali ve prospěch poho-\nřelých v Lomnici dne 21. září představení\nŠtěpánkovy činohry „Korutané v Čechách.\"\nTéž v neděli dne 28. září provozovali zdej-\nší studující na rozloučenou s prázninami\nStěpánkovu veselohru „Čech a Němec.\"\nčistý výnos určen jest k zřízení Tylovy\nnadace pro chudé studující Kutnohorské.\nDivadelní ochotníci Pardubič-\nští dávali na Yeselce dne 25. září před-\nstavení „Bankrotář.\" Obraz ze života mě-\nšťanského od Jos. Kaj. Tyla. Čistý výnos\nvěnován na zřízení ochotnického divadla.\nDivadelní ochot ní c iv Chlumci\nnad Cidlinou uspořádali dne 15. září ve\nprospěch zařízení památní tabule na rodin-\nném domě Y. Klicpery divadelní předsta-\nvení a dáván Klieperův „Jan za chrta dán.\"\nY Blatné uspořádali tamnější ochot-\nníci dne 7, září divadelní představení, pro-\nvozovali. „Pražského flamendra'1 s dobrým\núspěchem. Divadelní ochotníci\nve Yelvarech dávali dne 28. září předsta-\nvení „Muka chudé ženy\" z francouzského\nFelixe Pyata od J. K. Tyla. Divad.\nochotníci vPísku hráli dne 28. září\n|ve prospěch pohořelých v Lomnici „Pěn-\nkava a čížek,\" veselohru dle Dra. Topfera\nod J. Kaj. Tyla. Divad. ochotníci\nv Domažlicích dávali dne 31. srpna\ndruhé divadelní představení. Provozovali\ndvě veselohry „Ona mne miluje\" od Pfle-\ngra a „Stará místo mladé\" z polštiny pře-\nložená.\n\nZ ciziny.\nG.\nZ Neapole. Hop. pův. (V, Zavrtal.)\nJak Vám již z jiných novin povědomo bude,\nkoncertoval zde věhlasný kontrabassista sig.\nBottesini snad nejgeniálnější to virtuos na\nsvém nástroji. V jeho koncertu hrál druhé\nhousle Ladislav Zavrtal, syn chvalně\nznámého českého národovce a kapelníka\np. Václ. Zavrtala, jenž zde nyní své\nsídlo má. Pan kapelník Zavrtal požívá zde\nnejen u obecenstva nýbrž i u umělců velké\npřízně a vážnosti. Krakoinp, virtuos Bottesi-\nni, Da Giosa, De Meglio, Pinto, Troyse,\nchvalně známí to umělci jsou jeho příznivci\na přátelé. P. Zavrtal stojí též v úzkém\nspojení se Sav. Mercadantem slavným to\nskladatelem „Eiisa a Claudie.* „Přísahu\"\natd., kterýž vsak bohužel již dva měsíce\nzcela oslepl.\n\nObzor umělecký.\nHudba. Předešlý týden byly v Lud-\nwigsburkuvystaveny obrovské varha-\nny, pocházející z dílny Welkerovy, ježto\njsou ustanoveny pro Boston. Varhany tyto\nmají 86 zvučících rejstříků, kdežto největší\nv Londýně vystavené varhany nemají jich\nnež 43. Nejrozsáhlejší jest 32 střevícový\nprincipál. Měchy se nafukují pomocí parní.\nCena těchto varhan obnáší beze skříně\n48.000 zl.\n\nZ Prahy.\n\nČeské divadlo. V neděli dne 21.\nzáří: Faust, dramatická báseň v šesteru\njednání od Gotha, v překladů Jos.\nJiřího Kolára. Zajisté byl oblíbené\nbeneficiantce p. Peškové každý návštěvo -\nvatel divadla povděěen, vida, že se mu\ndostane opět jednou v}tvor velikána ně-\nmeckého v svěžestné kráse na slovo vza-\ntého překladu před oči ; že byia napnuto st\n(tenkráte větší než při dřívějších předsta-\nveních Fausta, rozumí se samo sebou již\nza tou příčinou, že předběžné ohlášení nám\nslibovalo vystoupení tří sil, nově pro divadlo\nčeské získaných. O pokusu, uvésti tři nové\ni síly začátečnické ve Faustu pojednou na\n'jeviště, slyšeli jsme rozličných hlasů a\n'úsudků; sem i tam padlo slovo nedůvěřivé,\n!ač opět s druhé strany se stavěl všem třem\njpříznivý horoskop. Yůbec platilo mínění,\nže tím představením projde nový artistický\nředitel českého divadla prvním ohněm a\nosvědčí, co nám v budoucnosti očekávati\njest. P. Švanda může bytí spokojen s\nvýsledkem poněkud odvážného pokusu své-\nho tolik můžeme upřímně povédít po\npředstavení. Pomíjejíce všech slov o básni\nsamé, přistupujeme hned k posouzení jed-\nnotlivých herců a především našich novin-\nců. SI. Borovská v úloze Markéty podala\nnám obraz dívky neli zcela dokonalý, tož\nzajisté co do hlavních požadavků zcela\nuspokojivý; jí náleží čest, že se držela\npřirozenosti vlastnosti to, jež tak\nmnohým zastupitelkyním úlohy Markétčiny\nschází. Deklamaee její je zdařilá, hra na\nmladé její léta citát totiž slečna dle\ndoslechu neúplných 16 let— jeví nemalou\nroutinu; postava její je ušlechtilá. Avšak\nhlas, dosud nevyvinutý, v jednotvárné se\npohybuje modulaci; výraz obličeje leckdes\nhledaný, kde by jednoduchá tvárnost vy-\nstačila, pohyb rukou, jmenovitě pak i ra-\nmenou má ještě cosi dětinského do sebe\nleč jsou to vady, jež snadno je odložiti,\npročež dostačí, když se na ně poukáže.\nJedině to se nám zdá, že tragickou herečku\npro nynějšek dosud jsme nenalezli v sl.\nBorovské ; o budoucnost není pochybnosti."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621001-01.1.8", "texte": "nyni ale při vší duševní vyliloubenosti\nschází jí fysická síla. Kdo sledoval rozdíl\nmezi hrou v pátém a posledním jednání,\ndoufám, že k tomu výroku přisvědčí; mo-\nhútnost hlasu a celá zevnější representace\nslecnina byla tu i tam stejná, a přece se musí\nvášeň, ač nedíme-li láska nevinného\nděvčete, od zoufalosti vinnou ztíže-\nné, kleté matky jinakým spůsobem lišit.\nLeč nechceme předčasně soudit; fysická\nsíla přijde časem a až proběhne mysl\nslečnina děsivé katastrofy duševního ži-\nvota lidského, nabude i Markéta její jiného\nsmělejšího rázu. Prozatím ji srdečnou ra-\ndostí vítáme na umělecké dráze. Čest-\nného výsledku dosáhli oba druzí novicové\npp. Houdek co žák a Chvalovský co Ya-\nlentýn. Prvnější, dosud velmi mladistvý,\npodal dobrou kopii známých originálů, v\nČemž mu individuálnost jeho valně při-\nspěla; druhý vystoupil takřka již co ho-\ntový herec ; doufáme, že se s oběma blí-\nžeji seznámíme na českém jevišti, a vybí-\nzíme je k dálšímu účinnému pokroku.\nP. Pešková volila si velmi skrovnou úlohu\nprvního měšťanského děvčete; byla při vy-\nstoupení svém od obecenstva vřele přijata.\nFaust p. Šimanovského dobře jest znám,\njest to jedna z nejzdařilejsích úloh —a z\nna prožluklou falešnou deklamaci v lec-\nkterých místech, k níž ho zavádí nedobře\nrozpočítaný pathos. Kdyby chtěl p. Šima-\nuovský naší rady uposlechnouti, radili by-\nchom mu, aby úlohu svou přečetl aspoň\njednou tak, jak se co kniha čte, a při\nčtení tom promyslil každou vetu zvlášť,\ndobře dávaje pozor, co snese důrazu a co\nnesnese. Co nás toho dne též nad míru\ntěšilo, jest, že jsme zas jednou viděli p.\nKolára st. bráti s celou duší, kde vůbec\nrole za hru stála. Nejzdařilejší scény byly\nona s žákem a scéna zahradní, v níž zá-\nroveň p. Hynková co Sekáčková vynikala\nrozmarnou hrou. I scéna ve sklepě byla\ntenkráte radostnější než obyčejně.— Ostat-\nní herci nevadili nikde, dostalo se nám\ntedy úplného zadostučinění dobrou souhrou\nza minulé dny.\n23. září se opakovaly: Malý Ri-\nchelieu, a Svéhiavost, poskytujíce p.\nPeškové hojné příležitosti, aby v hlavních\núlohách pobavila velmi skrovně se sešlé\nobecenstvo.\n28. září. Na den sv. Václava se po-\nčítalo na venkovany a Schillerovi Loupež-\nníci skutečně naplnili dům. Dávno známá\nto věc, že před plným domem se lépe\nhraje, než před prázdnými lavicemi; rov-\nněž bylo i dnes. Zastupitelé hlavních a\nvedlejších úloh, jako by si byli řekli, po-\ndali, co by si jen básník žádat mohl. P.\nŠimanovského Karel Moor, p. Kolárův st.\nFranc Moor, p. Kolárův ml. Herman jsou\nosoby z ryzého kovu ulité; p. Šamberk\nhrál Špiegelberka s patřičným ohněm, po-\nněkud více zarytosti by bylo neškodilo\nŠpigelberk toho snese! S pp. Chvalovským\na Houdkem setkali jsme se v úlohách Rol-\nlera a Kosínského po druhé na jevišti a\ndřívější úsudek náš o nich byl lirou zda-\nřilou jen potvrzen ; na poslednějším jsme\nponěkud pohřešovali okrouhlost zevnějších\nforem • posuňků a držení těla, nemělť\nzapomínat, že representuje šlecht i c e\npolského. Orgán jeho též je poněkud ještě\nslabý, kteréžto vadě však čas odpomůže;\nnaproti tomu však zněl hlas p. Chvalovského\nmnohem zvučněji než předešle. Konečně\na naposled se zmiňujeme ješté o velezia-\nřilé hře sl. Libické (Amálie), nikoliv snad\nco o herečce poslední, nýbrž proto, aby-\nchom začnouce s pochvalou, s pochvalou\ntéž končití mohli.\nPozor! Zpěváci a zpěvkyně, kteří\nby se snad o některé místo při prozatím-\nním národním divadle ucházeti chtěli, u-\npozorúujeme, aby se připravili na podivu-\nhodnou vlídnost prozatímního kapelníka\np. Mayra. K objasnění této zprávy síou-\nžiž zde následující událost.\nObecenstvu již z koncertních vystou-\npení pochvalně známá a nadějná zpěvačka,\nsl. Hř. šla tyto dni se svou matkou s tím\númyslem k p. Mayrovi, zdaliž-by co zpě-\nvačka subretních úloh při české opeře en-\ngažována býti nemohla. Po drahném če-\nkání na audienci u p. Mayra (jak to vů-\nbec u velkých pánů bývá), rozlítnou se\ndvéře, a na vstupující oboří se p. Mayr\nse slovy: „Co chcete?\" Po obyčejných\nformulích zdvořilosti se strany příchozích\nvyptával se p. Mayr jaksi s pohrdavým tó-\nnem na školu a repertoir slečny, a pravil:\n„Máte tu něco sebou ?\" (rozuměj nějakou\narii.) „Nemyslete si, že jest to tak lehké\nsi vyběhnout na bínu a se producí-\nrovat, české obecenstvo dělá větší poža-\ndavky nežli německé.\" Hř. My jdeme s\nporoučením od p. Lukeše. Ms povzne-\nseným hlasem: U mne žádná protekce ne-\nplatí, kdybyste měla ředitele Thomé-ho a ještě\nvyšší hlavy za protektory, já na to nic\nnedám, a můžu vás shoupnout, kdy\nchci. Všecko se teď ke mně hrne ! do-\nstávám telegrafické zprávy a psaní s pe-\nnězi, kde žádají o engagement, a chtějí ho-\ndiny u mně brát!\"\nPo odbyté zkoušce pravil p. Mayr mimo\njiné: „Neočekávejte velkou gáži, jmění kasy\npři českém divadle je skrovné!\" a doložil,\nkdyž mu sl. H. namítla, žeby prozatímně\nvlasti zdarma sloužit chtěla: „To mně\nnemluvte, ja vím, že vy peníze chcete?\nnebo nechcete ? anebo jste nějaká\nmilionářka? Já vím, co šaty k divadlu ko-\nštujou! Nemyslete si, že můžete jako lec-\njakás venkovská Měna v lecjakéms fl un-\ndru vyběhnout na bínu?!\"\nTakto se ukončila rozmluva sl. Hř. s p.\nMayrem, načež tato s pláčem domů ode-\nšla, hrozíc se nešetrného a ženské pohlaví\nurážejícího jednání kapelníkova. F. B.\nNáš rodák p. Blaha, bassista\nu dvorní opery v Berlíně, vystoupil před\nnedávnem co Walter v opeře „Telí\" od\nRossiniho a došel značné obliby. Jeho hlas\nje silný a zvučný.\nPan Zi k. Koleso vský, ředitel\nkůru a ústavu pr) zpěv, přijímá žáky a\nžákyně od 1. až 30. října do svého chvalně\nznámého ústavu. xMimo zpěv vyučuje p.\nKolešovský též harmonii a instru-\nment ac i.\nUprázdněné místo, V Mladé\nBoleslavi uprázdněno je varhanické\nmísto.\nPan The od. Bradský odebral\nse včera do Berlina, setrvav několik ne-\nděl ve své vlasti. Co nevidět vyjde od\nněho nákladem činného p. Fleischera v\nPraze pěkné ~Z ast a v ení čko ,\" jímžto\ndvorní pěvec p. Yovorský v Berlíně\na p. Lukeš v Praze velkou sensaci zbu-\ndili. Jeho německá opera ~Die Braut des\nWaffenschmieds\" bude prý se na Pražském\njevišti dávati.\nSlečna Gabriela Hof rich-\nterova, Pražanka, vystoupla poprvé v\nGdánsku (Danzig) co páže v Hugenottách\na provedla svou úlohu k všestranné po-\nchvale obecenstva.\nSbory k svěcení práporů.\nJak se dovídáme, vyjdou dva sbory toho\ndruhu a sice od Lad. Láblera-Paskovského\na Yác. Frirnla. První u Šálka, druhý u\nFleischera v Praze.\nNáš krajan p. Alois Ander\ndvorní operní pěvec ve Yídni, slavil v úte-\nrý dne 23. září 17tý výroční den svého\nprvního vystoupení a zvolil si k tomu ti-\ntulní roli v opeře „Stradella\" od Flotova,\nv nížto dne 23. září 1845 debutoval.\nSlečnaKropova, Češka abý-\njvalá žákyně Pražského konservatoria, je nyní\nv Brně co koloraturní zpěvačka engažová-\nna, kdež se také líbí. Y opeře „Traviata\"\nprovedla hlavní rolí Yioletty výtečně a\nbyla po arii v prvním aktu a po finálu v\ntřetím aktu hlučně volána.\n\nListárna.\nPanu J. L.v Z. Jen k ů v sbor „N a-\nprej44 můžete v naší kanceláři za 40 kr.\nobdržeti. Též ho můžete dostat pro pia-\nn o uspořádaný za 20 kr. Slav. zpěv.\nspolku v P. Due 11 a „Ptozvij se kvítku\nmilostný41 a „Máj\" od Ed. Nápravníku\nvyjdou tyto dni u Šálka v Praze. Pan.\nochotníkům vB. „Loupežníci\" od Schillera\n(přel. Jos. Kolár) stojí 3 zl. 60 kr. a\nmůžete je hned obdržeti. Pánům di-\nvad. ochotníkům v P. Upíná partitura se\nvšemi sbory, zpěvy i tanci i s ouverturou\nk „Lumpacivagabundu\" stojí 9 zl. r. c. a\nje Vám k službám."}]}