{"numero_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_sha256": "15446c1b2c5fbdc8e852bb34d1528946e8f10dcfb6d73480b6f5305189717199", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1862/11/01_01/bmtnabd_1862-11-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[241]", "page_fin": "242", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.1", "titre_corps": "O hudebních dramatech duchovních v Čechách v XVIII. století. Příspěvek k dějepisu české hudby; podává E. Meliš.", "titre_sommaire": "O hudebních dramatech duchovních v Čechách v XVIII. století. Příspěvek k dějepisu české hudby; podává E. Meliš.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[241]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5016, "texte": "O hudebních dramatech duchovních\nv Čechách v XVIII. století.\nPříspěvek k dějepisu české hudby; podává E. Meliš.\nJesti věcí dokázanou, že hudba vokální i instrumentální\nv XVIII. století hlavně v klášterech a jezuitských kolejích pě-\nstována byla. V jezuitských a jiných semeništích tvořila\nhudba hlavní část milého se zotavení a příjemných zábav.\nPři slavnostech a v rekracních dnech provozovali chovanci\ntěchto ústavů hudební dramata duchovní, ano i latinské opery *).\nStudující a hudebník byla dvě ponětí spolu vždy sloučená a\nzajisté zřídka kdy bylo možná nalézti správného syna Mus,\njenž by alespoň na jeden nástroj hráti neuměl. Hudba byla\nv XVIII. století odporučením k přijmutí do kláštera a k pří-\nstupu do vážných domů: hudba poskytla studujícím opatření\na vyhlídku na pěknou budoucnost.\nNásledkem toho vzdělával se každý studující v hudbě.\nNěkteří vzali si hudbu za své povolání; druzí pokračovali ve\nsvých studiích a stavše se duchovními podrželi lásku a chuť\nk hudbě pro celý svůj život.\nTo platilo zvláště o duchovních, kterým vyučování na\ngymnasiích svěřeno bylo. Tito dávali s žáky svými hudební\ndramata duchovní v latinské řeči a jak se zdá, byli oni sam\nspisovatelé těchto dram, kteréžto bezpochyby i hudbou opa-\ntřili. Každý téměř rok provozovalo se nové dráma v gy-\nmnasiích, a z pramenů před námi ležících neshledali jsme, že\nby se takové dráma, které se na některém gymnasiu provo-\nzovalo, na jiném učilišti téhož druhu opakovalo. Z toho vy-\nsvítá, že každé gymnasium mělo své vlastní dramata a jak se\npodobá i k tomu účeli zařízené divadlo.\nV Praze mělo Staroměstské, Novoměstské i Malostran-\nské gymnasium své vlastní divadlo, v nichžto se drámata\nlatinská provozovala. V divadle jezuitského gymnasia na Malé\nStraně představovali studující již r. 1727 hudební dráma\n„Dies Dominicae mor tis\" s velkým úspěchem. O zdařilé\nprovedení tohoto kusu získali si studující Krištof Egidi, Ondř.\nFux, Jan Josef Hantšt, Martin Helfer, Jan Kramolín, Vojtěch\nMeitl, Ondř. Pranghofer, Ig. Sigmund atd. velkou zásluhu.\nDruhý rok na to r. 1728 provedli žáci gymnasiální „Jeph-\ntias, ftlia paterni voti\" Zpěvem vynikli zvláště Krištof Forst,\nMartin Helfer, Václav Pašál, Maxm. Schrotter a Václ. Strahl.\nR. 1729 slysáno bylo lam nové dráma „Inocentia patiens\n— — — Diva Genovefa.\" Tomuto drámu dodali výtečným\nzpěvem platnosti následující žáci: Filip Haug, Vojt. Hložek,\nJakub Pfeiífer, Norb. Pestl, Vit. Šantl, Max. Schrotter, Norb.\nSeliger, Fr. Soliger, Fr. Špaček, Fr. Tertschner.\nPříklad ten následovali jezuité i na gymnasiu Staro-\nměstském. Na divadle téhož účiliště provozovali žáci roku\n1735 ku poctě nejvyššího purkrabího Arnošta Antonína hrabětě\nz Schaífgotschů musikální dráma „Fides et constantia a\nConstantino chlorovou, imp. in aulae suae ministris pro -\nbata\" v němžto se Václav Malý, Fr. Thill a Josef Tietze co\nvýteční zpěváci vyznamenali. Na tomž gymnasiu dávalo se\npozději a sice r. 1748 dráma „Hermene gildu sv němžto\nse Fr. Pátý z Nymburka co výtečný sopranista osvědčil*\nV Novoměstském gymnasiu potkáváme se teprv r. 1751\ns představením hudebního drámatu „Bantius Nolanus, non\nintenlatis poenis, sed oblatis beneficiis patriae suae\nfidelis, v němžto Jos. Hložek mezi všemi účinkujícími nej-\nvětší pochvaly došel.\nVšak i venkovská gymnasia, stojící pod správou du-\nchovní, nezůstala za Pražskými pozadu a jak se zdá, provo-\nzovali žáci vedením duchovním každoročně alespoň jedno du-\nchovní dráma. Z gymnasií venkovských pěstovala se, pokud'\nnám známo, na Piaristském gymnasiu v Benešově nejvíce du-\nchovní drámata. Mlčením opominouce provedení tragédie\n\n*) Tak provozovala se r. 1823 v divadle Staroměstského gymnasia\nna počest Karla VI., novokorunovaného krále českého latinská\nopera «Sub olea et palma virtutis co uspicua orb i\nregia Bohemiae corona\" od znamenitého českého skla-\ndatele Jana Zelenky z Louňovic. Jak známo, dávala se při ko-\nrunování Karla VI. v Praze Fuxo v a velká italská opera „Con-\nstanza e Fortezza,\" v nížto 300 umělců účinkovalo pod ší-\nrým nebem. Jezuité nechtěli v tom ohledu zůstati pozadu a po-\nžádali J. Zelenku, jenž z Drážďan do Prahy přijel; aby latin-\nskou tuto operu do hudby uvedl, což se s velkým prospěchem\nstalo. V opeře této vynikli studující: Jan Hein (kontra-altista), Voj-\ntěch Rechenberger (tenorista), Ondřej Rittig (tenorista), pak Václ.\nPořický a Antonín Třebický. Na tomž gymnasiu provozovala se\nse skvělým výsledkem opera latinská ,.C onstant i n u s pa-\nrenti suo vitae melioris author ei paren s\" od če-\nského skladatele Josefa Antonína Se h 1in g a , v nížto s pochva-\nlou účinkovali Antonín Libiš, Karel Offili a Josef Vorel. — V di-\nvadle Novoměstského gymnasia provedena byla r. 1756 opera\n„Andreas Rom anus,1' v nížto Vojtech Voříšek palmy vítěz-\nství dosáhl. Avšak i na venkovských gymnasiích opery latinské\nse dávaly. Tak čteme, že se r. 1760 na gymnasiu Jindřichohra-\ndeckém opera ,,Pietas filioram ergo parentesu se znač-\nným úspěchem potkala a žákům čeňku Ulrichovi a Fr. Ferdinan-\ndimu příležitost poskytla, zpěvem se vyznamenati."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "242", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2541, "texte": "„Horno fortunae,\" kteráž se tarn r. 1836 provozovala a v\nnížto Jan Hessel zvláště vynikl, dlužno podotknouti, že se na\ntamnějším gymnasiu od roku 1746—1752 více než 8 du-\nchovních dramat od žáků gymnasiálních provedlo. Nebude\nzajisté od místa, když tu alespoň některá nejhlavnější drá-\nmata uvedeme. Tak provozovalo se r. 1846 dráma „Fasci-\nculus myrrhae ex VII fratribus Machabaeis collec-\ntus,\" v němžto se sopranista Václav Král a výtečný altista\nMatěj Strželský vyznamenali. R. 1849 provozovali tam stu-\ndující dvě drámata, jedno jaksi k oslavě Benešovského gy-\nmnasia pod jménem „Plato gratus Musarum Benešo-\nviensium statoribus\" a druhé „S. Josephus Calasantius,«\nkteréžto žákům Janu Achatzovi, bassistovi, Janu čumpelíkovi\na Fr. Krásovi příležitost k vyznamenání poskytlo. Zdaž se\nnásledujícího roku nějaké dráma provozovalo, není nám zná-\nrno, jisto však jest, že se r. 1851 v Benešovském gymnasiu\ndvě drámata uspořádala. Byla to drámata „Haldamusf1 v\nněmžto se Matěj Čumpelík vyznačil, a riTimoleon,ií v němžto si\nJosef Chlumecky nemalé chvály dobyl. I r. 1852 pokračo-\nvalo se u provedení nových dramat a tak viděl Benešov té-\nhož roku hudební dráma „Artabanus,\" v jehožto provedení\nJan Chlumecký, Fr. Janovský a Matěj Čumpelík, pak „Archi-\nyallus,\" v němž Fr. Suhr vynikli. •\nVelmi živý ruch panoval v ohledu tomto i v piarist-\nském koleji v Slaném. Již r. 1830 osvědčili se žáci pro-\nvedením hudebního drámatu „liomanus et Alfonsusf v\nněmžto se zvláště Jan Nedvěd, Gregor Josef a Fr. Hein vy-\nznačili, že se tam hudba řádně pěstuje.\nR. 1733 dávala se tamtéž hudební drámata „Perfidia\nin Tarquitiia\" a „Triumpho inocentiaev nichžto se Josef\nGregor cp obratný zpěvák osvědčil. Že se i následující léta\ntakováto provozování uspořádala, nedá se pochybovali, ačko-\nliv jsme se bližších a určitých zpráv nedopídili. Teprv r.\n1746 připomíná se nám dráma „Fasciculus myrrhae ex VII\nfratribus Machabaeis collectus,\" v němž Václ. Schóbl se vy-\nznačil, dále r. 1751 hudební dráma „Virtus et vilium*\nkteré se tarn téhož roku s velkým úspěchem představovalo a\nv němžto se Krištof Krieger, Jakub Prosek a Matěj Semm co\nobratní pěvci býti ukázali.\nV Kosmanoském piaristském gymnasium potkáváme se\njiž r. 1731 s provozováním hudebního drámata pod jménem\n„Rescriptum graliae et justiciae sub umbra incarnati\nverbi Divinikdež Jindřich Brixi ze Skalska výtečným zpě-\nvem pozornost na sebe obrátil. Taktéž provozovalo se r.\n1749 ku cti sv. Josefa Calesantia ecloga „Ganymedes,\" v\nnížto Václav Brož a Václav Kus! účinkovali a zpěvem se vy-\nznamenali."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "242", "page_fin": "243", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.2", "titre_corps": "Julius Schulhoff. Životopisný nástin.", "titre_sommaire": "Julius Schulhoff. Životopisný nástin.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "242", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.2", "debut_caractere": 2543, "fin_caractere_exclue": 6102, "texte": "Julius Schulhoff.\nŽivotopisný nástin.\nGeniální František Liszt povznesl, jak známo, svou te-\nchnikou virtuosnost moderní klavírní hry na takový stupeň\ndokonalosti, že o převýšení této ani řeči býti nemůže. Sotva\nvíce pozůstalo, než vydobytí k víře nepodobné techniky\nv ohledu na leposf a krasocit vykořistití. U mnohých umělců\nmladšího pokolení, jednostejné, jestli při tom bez úmyslu\nneb s úmyslem jednali, dá se taková snaha zřejmé pozoro-\nvati. K témto přináleží v první řadě Julius Schulhoff. On\nsi získal zásluhu, že posavádní výsledky starších i mlad-\nších virtuosů co výborný pianista v nejlepším smyslu slova\nvytěžil, a že je i spolu na spfisob velkou úctu velící většímu\nobecenstvu přístupny učinil svými velmi zajímavými, v sobě\nharmonicky spojenými, a při tom bystrého hudebního ducha,\njakož i originálnost prozrazujícími skladbami.\nJulius Schulhofř, pocházeje z rodu israelského, narodil\nse dne 2. srpna v Praze. Y prvních počátcích hudby byl\njiž co malý hošík vyučován od zdejšího, tehdá chvalně zná-\nmého učitele na klavír, jménem Kisch, jehož výborným ná-\nvodem brzo takové pokroky učinil, že sotva 9 let stár, již\ns to byl, s velkou pochvalou veřejně vystoupiti. Na to jej\nIgnác Tedesko pianě a Václav Josef Tomášek v theorii\nvyučovali. Avšak na vědecké, pro hudebního umělce nevy-\nhnutelné vzdělání se u něho nezapomnělo. Jelikož ale ná-\nklonnost k hudbě u něho převládala, věnoval se Schul-\nhoíF stavu uměleckému. Zaměstnává v se až do 17. roku\nsvého stáří se vší pilností s hudebními studiemi a vystoupiv\ntaké mezi tím ve svém domovu několikráte veřejně a vždy\ns příznivým výsledkem, ustanovil se na tom, že na krátký\nčas do Paříže pojede, dílem aby se jeho vyššímu virtuosní-\nmu vzdělání ještě většího zdokonalení dostalo, dílem také,\naby on se se světem, svět ale také s jeho jménem seznámil.\nStav hudby v Paříži byl tehdejšího času jednak dosti vý-\nznamný — upozorňujeme zde jen na Chopina — že nám\npřání mladíkovo, jej z vlastního pohledu poznali, podivné se\nzdáti nebude, a jinak měl v jistém pádu předce vždy mnoho-\npůsobný a předměrný vliv na celý život hudební v Německu.\nNa své cestě do Paříže dal se Schulhofř zvláště v Dráž-\ndanecb, v Lipsku a Výmaru s velkou pochvalou svého ta-\nlentu slyšeti. Přibyv do Paříže, předsevzal si z počátku, že\nveřejně nevystoupí, nýbrž že dříve s tamnéjšími poměry hu-\ndebními se seznámí, jmenovité však ve vší tichostí zanášet\nse hodlal se svými studiemi. Tak uplynulo několik roků a\nSchuIhofF zdržoval se v Paříži ve veřejnosti neznán a sám\nneznám s městem, v němž se nacházel. Zvláštní však okol-\nnost poskytla jeho stavu lepší změnu. SchuIhofF nacházel se\ntotiž jednoho dne ve skladě jistého pařížského zhotovitele\npian, aby si jedno pro svou potřebu vybral. Právě byl tím\nzaměstnán, když dva mužové sem vstoupili, z nichž v prv-\nním SchuIhofF hned Chopina poznal. Tuto příznivou příleži-\ntost použil, s tímto mistrem osobně se seznámiti. Představiv\nse mu poprosil ho, aby mu dovolil, před ním něco přehráli.\nChopin, tehdá ještě velmi churavý, a proto v takových, často\nse opakujících případnostech tím více k jakémusi nedojem-\nlivému chování nakloněn, daje zdvořilou lhostejnost na sobě,\nzřejmě znáti, povolil k jeho vyjevenému přání. S počátku\nposlouchal s lhostejným, jeho stav vyznačujícím bezúčasten-\nstvím, jež však také z předsudku pocházeti mohlo, že do-\nstane slyšeti obyčejného pianistu. Čím dále ale SchuIhofF\nhrál, tím pozornějším stal se Chopin. Ku konci byl jako\npřeměněný ; radostně pohnut, vyslovil mu úplné své uznání\na uvítaje mladého umělce co druha a přítele svého, pobídnul"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "243", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2903, "texte": "jej k veřejnému vystoupení. Rozumí se samo sebou, že\nSchulhoff, v jehož životě tímto radostným příběhem skvělejší\nepocha nastala, hned na tom se ustanovil, před pařížským\nobecenstvem veřejně vystoupili. Rychle se umělecká jeho\npověst roznesla, a kamkoli Schulhoff se obrátil, všude nabyl\npochvaly, jakou by se každý inusel ctěným cítiti. Na to ce-\nstoval ve Francouzsku, v Španělsku a v Anglicku. Však ne-\njen svou mistrnou hrou všude spůsobil spravedlivé podivení,\nale i jeho skladby , jmenovitě slohu salónnímu přináležím,\ndošly zvláštního uznání a účastenství, jak u znalců, tak i u\nvelkého, klavírní hrou se zanášejícího obecenstva.\nV zimě roku 1849—1850 odebral se Schulhoff na ce-\nstu do Vídně a i zde osvědčil dobrou jej předcházející po-\nvěst, již potvrditi, jeho vždy četně navštívené koncerty mu\ndosti příležitosti poskytly. Na to konal cesty do severního\nNěmecka a do Ruska. Navrátiv se zase do Německa šel\nopět do Vídně, kdež zase několik koncertů uspořádal. Ce-\nstovav od podzimu r. 1852 až do jara r. 1853 v jižním Ru-\nsku a v Krymu, vydal se pak podruhé na cestu do Paříže,\nkdež opět nové triumfy slavil, a v následujícím roku koncer-\ntoval v hlavních městech severního Německa. Od toho času\nodřekl se Schulhoff veřejného stavu virtuosního co výkonný\npianista přinucen k tomu, v příčině zdravoty, obíraje se to-\nliko skládáním. Můžeme však doufati, že po několika po-\nkojně prožilých letech, opětným vystoupením co výkonný umě-\nlec hudební svět opět potěší, a to tím více, an se nyní v nej-\nlepším a nejsilnějším mužském stáří nachází. Neboť dobrých,\nnásledování hodných příkladů, jakož v umění takž i v životě\nnikdy dost míti nemůžeme. Před několika lety odstěhoval\nse Schulhoff do Drážďan, kdež se až posaváde nachází.\nSchulhoffova hra spojuje v sobě přednosti bedlivě vzdě-\nlané, naskrze vzorné techniky a mužně silného, důrazného,\npři tom ale vždy v míře drženého spůsobu provedení. Jest\nmimo to důrazným ohněm jakož i zvláštním rytmickém ta-\nhem oživeno. V celku má ona na posluchače onen příjemný,\nplnozvučný a určitý účinek, jakémuž se naproti slavné osob-\nnosti rádi a volně oddáme. Že Schulhoff vlastní své zvuko-\nmalby přednáší, jak to od takového umělce očekávati musí-\nme, není třeba ani ujišťovali. Výslovně však podotýkáme,\nže jeho přednos klassických výtvorů vzácné a čisté požití\numění spůsobí. Mezi jeho četnými, tiskem uveřejněnými a\ndílem velmi oblíbenými skladbami nalézají se mnohé, jež také\nvyšším a přísnějším požadavkům uměleckým vyhovují. K\ntěmto přináleží: Dvě sonáty pro klavír; Allegro agitato, Ca-\npriccio appassionato a dvě Scherza. Navzdor všemu uznání\nvšak, jehož tyto v tom slohu komponované skladby zasluhují,\njest Schulhoffův hlavní obor plodní významnosti, salónní, ním\nzastoupený druh, jejž on na uznání hodný spůsob obohatil,\nmnohými duchaplnými, vkusnými a velmi vděčnými skladba-\nmi, s velmi snadným melodickým, harmonickým a rytmickým\nuspňsobením."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "243", "page_fin": "243", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.3", "titre_corps": "Beethovenovy sonaty. S krasovědeckého stanoviska posuzuje A. z E.", "titre_sommaire": "Beethovenovy sonaty. S krasovědeckého stanoviska posuzuje A. z E.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "243", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.3", "debut_caractere": 2905, "fin_caractere_exclue": 4789, "texte": "Beethovenovy sonaty.\nS krasovědeckého stanoviska posuzuje A. z E.\n(Pokračování.)\nSonata A-dur (op. 101.)\nVeselá vroucnost, vroucná veselost jsou základním ka-\nrakterem základního rozpoložení této sonáty. Hned v první\nsadě A-dur (Allegretto 6/g takt) jeví se tento základní ka-\nrakter. Sada tato je přívětivý obraz života; celkem provívá\njemný vzduch jarní a obraz tento objevuje se ponořen v\nblankytu ; hudební motivy se podobají lehce se pohybujícím\ntónovým vlnám, nás chopí se rozpoložení, jako kdybychom\nplouli bezstarostně na lehkém člunku za krásného jitra jar-\nního ; dissonance, rytmické pošinutí, obraty, vše je zmírněno;\npřed námi rozprostírá se tiché jezero a z nás vykrádá se. nej-\nklidnější proud citů. Jak jednoduchý a jasný je tento obraz;\ntak prosté je též provedení. Rozdílné thémy a částě sady\nstojí velmi těsně usebe. Po krátkém, konec první částě ná-\nsledujícím provedení jest transposice, jež k hlavní thémě\nvede, kterážto théma však se jen v prvních dvou taktech\nopakuje a k tomu přidruží se Coda. Druhá sada (Vivace\nalla Marcia, F-dur, takt) má zjevně naznačenou formu\npochodu. Rhytrnus jest tomu přiměřen, nanejvýš známkován.\nPohybování je lehké a veselé. Základní tón jest jako\nu první sady jen s jinou barvitostí. Zvýšené rozpoložení do-\nstupuje až k momentům skutečného zanícení (str. 5., sou-\nstava 1) při vstoupení Des-dur (Haslingrovo vydání), pod-\nstatně dosahuje se tohoto výrazu zde dalekou vzdáleností\nmezi vrchními a dolními hlasy, současným isolovaným za-\nzněním nejvyšších a nejhlubších tónů. K vlastnímu pochodu\npřidruží se trio v B-dur, půvabná, na vlnách radosti nešená\na na nich se kolíbající střední věta, kteráž mistrovským spů-\nsobem návrat k pochodu prostředkuje. Pochod tento má\nještě tu zvláštnost, že v jeho druhé částí tahy a jednotlivosti\npřicházejí, které nás vždy mimovolně na melodie Wagnerovy\na Berliozovy upomínají.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "243", "page_fin": "244", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.4", "titre_corps": "Segertovi žáci. Podává Em. Meliš.", "titre_sommaire": "Segertovi žáci. Podává Em. Meliš.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "243", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.3", "debut_caractere": 4791, "fin_caractere_exclue": 5532, "texte": "Segertovi žáci.\nPodává Em. Meliš.\nPodavše v čísle 17. stručný nástin životopisu slavného\nčeského koritrapunktisty a skladatele, máme za svou povin-\nnost o jeho činnosti co učitele hudby se zevrubněji zmínili.\nJak snad již známo, požíval Segert co učitel vyššího hudeb-\nv\nního uméní v Cechách největší pověsti. Kdo se honosili mohl,\nže hudbu u Segerta studoval, obdržel brzy místo co varhaník\nneb ředitel kůru a za tou příčinou snažil se každý, kdo si\njednou hudbu za své jediné zaměstnání obrali chtěl, by se\nSegertovy školy dostal. Nával žáků k Segertovi byl tedy\nvelký a působení mistra tohoto bylo věru znamenité. Vzdě-\nlali četný počet výtečných varhaníků, kteří ve směru jeho\nbuď v Praze neb na venkově prospěšně účinkovali a varha-\nní-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "244", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2698, "texte": "nictví, jemuž Segert českého a nového rázu dodal,\nv Čechách pozvedli.\nPočet jeho žáků nedá se ovšem určiti ; avšak pro lepší\npřehled stůj zde seznam jeho nejlepších žáků, kteří u něho\nse vzdělavše zvláště slávu jeho hlásají. Jsou to následující:\nJan Bruha, varhaník u sv. Jindřicha v na Novém mě-\nstě v Praze 1796, zemřel 18. dubna 18u7 co ředitel kůru\nu Trinitárů.\nAntonín Čermák, varhaník nejprv v chrámu Hyber-\nňáckém, pak u sv. Jindřicha, Marie Sněžné a konečně u Kří-\nžovníků, zemřel v dubnu 1803.\nDavid, mnich řádu Augustinského, nejdřív varhaník v\nchrámě sv. Benedikta, pak substitut Segertův v chrámě Týn-\nském, přišel okolo r. 1795 do kláštera svého řádu do Vídně.\nAntonín Bed. Fiebich, zef Segertův♦ V posledních\nletech svého života zanášel se upravením bubnů, jimž pro-*\nspěšnějšího ladění, než dříve měly, dodal.\nAntonín Háček, obratný varhaník v chrámě Minoritů\nu sv. Jakuba.\nFrant Ser. Hložek, substituoval mnohá léta Segerta\na byl též varhaníkem u sv. Haštala a později klavírním mi-\nstrem u něm. Pražského divadla, zemř. 1810 v Praze.\nJosef Jelínek, substitoval častěji Segerta a stal se\nr. 1780 knězem. Nápotom byl věrným přítelem Mozarta.\nKoníček, c. k. kapelník, studoval 6 měsíců komposici\nu Segerta.\nKarel Kopřiva, varhaník v Citolibech, jeden z nejlep-\nších žáků Segerta.\nJan Koželuh, ředitel kůru ve svém rodišti Vel varech,\nsložil mnoho skladeb církevních, oratorií a oper.\nJan Kř, Kuchař, nejprv varhaník v jesuitském semi-\nnáři v Jičíně, pak varhaník u sv. Jindřicha v Praze ; r. 1790\nvarhaník na Strahově a konečně ředitel italského operního or-\nkestru v Praze, složil mnoho skladeb kostelních i světských.\nČeněk Masek, ředitel kůru u sv. Mikuláše na Malé\nstraně r. 1794.\nMastný, varhaník v chrámě jezuitském u sv. Ignáce\nna Novém městě.\nJosef Mysliveček, skladatel četných oper, které se\ns pochvalou v Itálii dávaly.\nJan Nemastil, varhaník v jezuitském semináři na No-\nvém městě 1769.\nAlex, Parízek, mnich řádu Dominikánského r. 1765,\nsložil mnoho skladeb kostelních.\nJosef Prokop, nejprv varhaník u sv. Mikuláše, pak\nu sv. Tomáše. Zemřel, 11. října 180U.\nJosef Rámis, jednatel u arcivévody Karla a výtečný\npianista a varhaník.\nFrantišek Schmid, ředitel kůru u sv. Štěpána a u sv.\nIgnáce v Praze. Zemřel 1. dubna 1809.\nJosef Skydánek, nejprv ředitel kůru v Mělníku, pak\nv Louně, kdež zemřel, hrál výtečně na varhany a složil mnoho\nskladeb,\nBartoloměj Votava, výtečný varhaník v Třeboni a zef\nSeegerta. Složil mnoho fug a toccat pro varhany. Patřilf k\noněm žákům, na něž se Segert častěji odvolával.\nJosef Vrabec, ředitel kůru ve svém rodišti Českém\nBrodě, výtečný varhaník a skladatel kostelních skladeb.\nJosef Wurscher, výtečný varhaník v Plzni a přítel\nJ. Kř. Kuchaře."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "244", "page_fin": "244", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.5", "titre_corps": "Paganini a Lipiński.", "titre_sommaire": "Paganini a Lipiński.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "244", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.4", "debut_caractere": 2700, "fin_caractere_exclue": 4501, "texte": "Paganini a Lipiński.\n(Pokračování.)\nJeště pozdě do noci rozmlouvalo se a debatovalo se\nvelmi živě v salónech hraběnciných. Se zápalem nevšedním\na s výmluvností uhlazenou blouznila hraběnka pro Paganiniho\na odporovala tvrdošíjně námitkám, jimiž Kurpiňski a mnozí\nze společnosti rodáka svého Lipiňského zastávati se snažili.\nSpolečnost se konečně rozešla a každý očekával s dy-\nchtivostí zajímavé koncerty, ježto rozhodnouti měly, zdaž Li-\npiňski Paganinimu, čili tento Lipiňskému ve hře podlehne,\nMalá postava mužská, v šedý plášE zahalena, spěchala\ntéhož večera ulicemi Varšavskými, které spoře tu a tam\nzašpiněnou svítilnou osvětleny byly.\nPřed jedním domem, jehož vchod lepším osvětlením\nostatních vynikal, zůstal muž ten stati. Několik okamžiků\nprodléval takto neodhodlaně na jednom místě a zdál se o\nněčem přernílati. „Co váhám ještě,44 promluvil sám k sobě,\n„nezničil-li Lipiňski štěstí celého mého života? Neodloudil-íi\npak ošemetník ten klamnými slovy svými milenku mou, kte-\nrou jsem tak horoucně miloval? Přisahali jsem mu pomstu, a\ntu nad ním vykonati musím !a\nPři těchto slovech vkročil do domu a kráčel po scho-\ndech nahoru, pak chodbou až ke komnatě, v nížto Paganini\nbydlel. Zaklepav, vstoupil v předsíň a dal se u italského vir-\ntuosa ohlásili.\nNicolo Paganini stál u prostřed komnaty, když malý\nmužík s hlubokou poklonou k němu vešel.\nVysoká a štíhlá postava a neobyčejná bledost obličeje\nPaganiniho, jenž cosi démonického do sebe měla, učinila na\npříchozího takový dojem, že o několik kroků nazpět postou-\npil. Vysmahlé líce, temné oko, které s neobyčejným výra-\nzem na každém předmětu utkvělo, vysoké celo a kolem něho\nsplývající černé kadeře dodávaly spolu s jemným úsměchem\njeho pohledu cosi nadlidského. Paganini stál tu nepohnutě,\nočekávaje, až ho příchozí osloví.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "245", "page_fin": "248", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.6", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "245", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7822, "texte": "Feuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nStraka.\nZ Mladé Boleslavi. (Ochotnické\ndivadlo. Sokol.) Vytknuv sobě za\núkol podávati věrnou zprávu o našem ochot-\nnickém divadle uložil jsem sobě za povin-\nnost psáti nestranně, maje toliko na zřeteli\nchváliti jen to, co opravdu chvály zasluhuje,\na poukazovati hlavně na chyby a vady\nhercův; neb nezasloužená chvála herce\ntoliko oslepuje a nezasloužená hana odnímá\njemu zase chuť obětovati čas a píli iičelu,\nkterý jemu žádného užitku nenese, kterému\nse dobrovolné oddává maje toliko dobrou\nvěc na zřeteli. Psáti kritiku o divadle do-\nvede u ná3 tak jako jinde ledakdos; tyto\nkritiky podobají se ale z většího dílu oby-\nčejným pomluvám, pochoutkám, tepati jed-\nnotlivé herce pro každý nepatrný poklesek,\ntak že není divu, pak-li mu chuť zajde\nobětovati se dále úkolu svému, an vidí,\nže na místě spravedlivého úsudkupohanění\na ironické úšklebky snášeti má. Než dále\nk věci. Dne 19. října hráli naši ochotníci\n„Nalezence\", veselohru ve dvou jednáních\nod J. K. Tyla a „Vychovatele v nesnázi\",\nveselohra v jednom jednání od E.A. Gor-\nnera, překladem Fr. Mirovského. Obě tyto\nhry můžeme počítati mezi nejzdařilejší ze\nvšech od naších ochotníků dosud provozo-\nvaných. Povážíme-li, že ochotníci naší beze\nvší podpory, beze vší rady a beze všeho\npoučení toliko sami sobě ponecháni, na\nneunavenou píli a obětavost svouspoléhati\nmohou, můžeme s pýchou vyznati, že pro-\nvedení obou těchto her daleko přesahovalo\nočekávání naše. Vším právem ale můžeme\nbýti hrdi na naše herečky, mezi nimiž nej-\npřednější místo zaujímá slečna Teynilova,\nzvláštními vlohami nadaná dívka sotva šest-\nnáctiletá. Viděli jsme ji v rozli čných oborech\nvystoupiti a vždy s úplným úspěchem do-\nstála úkolu svému. Úlohu „Hynka\" pro-\nvedla výtečně. Byla několikráte mezi scénou\nhlučným potleskem pochválena. Ku konci\npak byla od několika zdejších a kosmono-\nských jinochů věncem, ozdobeným slovanskou\ntrikolorou, obdařena, který jí jeden z kos-\nmanoskýck ochotníků na divadlo vrhl. I\nostatní ženské úlohy byly dobře promýšle-\nny. „Paní Záleská\" i Karolínka\" (si. Novot-\nná) hrála slušně. „ Paní Trubičková\" (sl.\nSmutná) úlohu svou dobře pochopila a\nprovedla. „Pana Veronička\" (sl. Svobodova)\njediný svůj výstup chvalitebně provedla.\nZde však slušno poukázatí p. režiséra na\nto, aby slečně Svobodové, kde toho notná\npotřeba nepožaduje, úloha matky neb sta-\nřeny nikdy přidělena nebyla. Orgán její\njest zvučný a nehodí se pro stařenu. Tyto\núlohy ostatně nejlépe zastane sl. Šebekova.\nP. V. . . .čil (co „šlechtic Rimini\") úlohu\nsvou dobře přemyslil a pojal; hra jeho\nbyla zdařile provedena. P. Bl. („Pavel\")\nhrál dobře. I malá úloha „Pekárka\" byla\np. N. . . . dlým dobře provedena. Úloha\n„Leopolda\" byla zcela chybně p. K. . kovi\npřidělena ; jemu toliko úlohy komické při-\nnáleží, které obyčejně, pak-li tomu domácí\njeho poměry dovolují, dobře provede. Úlohu\ntato přijal, jak doslýchám, zap. V . . ka,\nteprv ve čtvrtek, tedy na tři dni přede\nhrou. — O provedení veselohry „Vycho-\nvatel v nesnázi\" mohu říci, že byla okrouhlá\na zcela uspokojující. Titulní úlohu „Onur-\nfíi Laštovičku\" provedl p. Nejedlý dobře,\nnež však oděv k úloze jeho nebyl přimě-\nřen, byl zcela jiný, než jak jej básník\npředpisuje. P. W . . ra („Karel\") vystoupil\nponejprv a držel se statečně. Úloha „Elišky\"\nnacházela se v rukou důmyslné herecky,\nsi. Smutné. Tenkrát měli jsme příležitost\nseznati i v této dívce dobré vlohy, zvláště\npro obor naivních milovnic. Všichni byli ně-\nkolikráte potleskem odměněni. Návštěva\nbyla četná. — Tělokvičný spolek „Sokol\"\nzadal asi před třemi měsíci stanovy své k\npotvrzení, které však až dosud neobdržel.\n\nZ Brna, 29. října. (Odevzdání\npráporu zpěv. spolku. — Čestný\npohár Křížkovskému. — Lukeš.)\nZpěv. spolku byl věera odevzdán skvostný\nprápor jemu od vlastenek morav-\nských věnovaný, jenž 520 zl. stojí. Při\ntéto příležitosti zazpíval zpěvácký spolek\n„Hospodine pomiluj ny,\" načež chot dra.\nP ražáka, zastávajíc hraběnku Belcredi,\nprápor odevzdala spolku. Jednatel zpěv.\nspolku, p. Fandrlík, přijal ve jméně spolku\nprápor, děkovav šlechetným dámám, načež\nráznou řeci vylíčil důležitý vliv, jenž zpěv\nna probuzení našeho národa měl. Pak se\npokračovalo v produkci. Vás výtečný L u-\nk e s okouzlil nás národními písněmi, a\ndoufám, že jsem dosti řekl pravě, že Lu-\nkeš zpíval. Od našeho K ř íž k o v s k éh o sly-\nšeli jsme nový sbor: „Odvedeného prosba,\"\nkterý mezi jeho nejlepší práce vřaditi mu-\nsíme a zajisté takové obliby dojde, jako\n„Utonulá.41 Pan Zelníček hrál na housle\nvariace ruských písní a věnován mu ná-\nramný tleskot. Po produkci hovořili jsme\nvesele při zvucích hudby. P. Lukeš vy-\nvolal „Sláva\" p. Křížkovskému a připito\nmu z poháru skvostného, který skladateli\nv neděli 26. října odevzdán byl co čestný\ndar od jeho ctitelů. Pohár jest v gotickém\nslohu ze stříbra pracován, asi střevíc vy-\nsoký; nese nápis: „Křížkovskému od jeho\nctitelů dne 28. října,\" pak na druhé straně\nvyryty jsou skladby jeho: „Cyrillská,\"\n„Utonulá,\" Dar za lásku,\" Dívca,\" „Zatoč\nse.\" Dále připito našemu drahému hostu\np. Lukešovi, načež rozjařenosi nejvyššího\nstupně dosáhla. Teprv po půl noci jsme\nse rozešli.\nZ Hlinská. (Zpěv. spolek,) Svým\nčasem podal jsem zprávu o zaražení zpě-\nváckého spolku v našem městě. Sta-\nnovy došly již až na nepatrné změny stvr-\nzení místodržitelského. 19. října odbývána\nvalná hromada, v níž se podávala zpráva\no dosavádní činnosti spolku, v níž se ro-\nkovalo o konečném uskutečnění činnosti\nspolkové. Spolek čítá dosnd šest zakláda-\njících a 26 činných údů. Doufáme, že i u\nnás dojde spolek náš, jaká všude jinde\nvalné podpory ctěným obecenstvem, jež\ndosud vždy se chvalně osvědčilo horlivou\nsnahou po pokroku a vytrvalosti u podpo-\nrování snah po zvelebení našich poměrů.\nPřejíce spolku tomuto ze srdce zdaru, zá-\nroveň všecky společníky vyzýváme k svor-\nnému a statečnému působení i hájení zá-\njmův spolkových, neboť jen tak ztupnou\nšípy jejich protivníků, jen tak umlknou\nněkteří zásadní odpůrcové našeho pokroku.\nKdyby nám nebylo líto slov, pověděli by-\nchom o takových „ozdobách občanstva\"\ndelší historii, myslíme však, aby v temnotě\nzaniklo co v temnu vzniká. Nuže na zdar!\nBohdá že za nedlouho nám bude popřáno\no našem spolku potěšných podati zpráv.\nZa poslední doby nás potěšili naši páni\nochotníci vedením neúnavného p. Štirského\nnad míru zdařeným představením „Obži-\nnek\" od paní Kapové, Sám kus tento\nnáleží k nejlepším toho druhu, došel pak\nskutečně překvapujícího provedení. Hlavně\nvynikly slečny Přibyslavská do podrobná\npromýšlenou hrou a výtečným pojmutím\núlohy, sl. B r á v ov á, pak pp. Š t i rsk ý,\nPetrlik, Sekera a. j. Těšíme se, ze\nneustanou na dlouho o své chvalně čin-\nnosti. Od Borovské slavnosti sdíleli jsme\nse ve dvou národních besedách, jež se\nhonosily velmi zdařilým provedením všech\nčísel programů. Slyšeli jsme dva nové sbory.\nNaše zpěvy od nadaného Leopoloa Hruše.\nSbor tento vyniká důkladným a pilným\nprovedením, a porozumíme-li, jakých pře-\nkážek skladateli bylo již v básni samé k\npřemáhání, musíme doznati, že i touto sklad-\nbou patrně dosvědčí velké hudební nadání\na že odůvodnil opět naše krásné naděje v\ndálší jeho činnost. — Pan Sekera obdařil\n„S vantov ita\" zdařilým pochodem Svan-\ntovitů ; slova odLeop. Štirského. Nemůžeme\np. S. upříti nevšedních vloh, snaží-li však\nse dopraviti skutečně platnosti a významu,\njest nutné, aby se oddal přísnějšímu hudeb-\nnímu studiu. Touto skladbou osvědčil, jak\nbohatá je jeho fantasie i jak bohatým vládne\nzřídlem motivů. Skladba celá je velmi\nzpěvná a ladná. V obou besedách spolu-\núčinkoval Svantovit s výsledkem po-\ntěšným.\n\nKronika zpěv. spolků.\nZpěv. spolek Hořický „Ratiboř\" uspo-\nřádal dne 19. října besedu v prospěch\nLomnických pohořelých. Program byl:\n1. Sbor „Na vlast\" od Lablera. 2. De-\nklamace. 3. Sbor „Utonulá\" od Křížkov-\nského. 4. Deklamace. 5. Sbor „Naše pro-\nbuzení\" od L. Procházky. 6. Sbor „Mo-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5023, "texte": "ravská kadryla\" od Hellera; načež taneční\nzábava. — Mšenský zpěv. spolek\nodbýval dne 20. října v divadelní míst-\nnosti pěveckou produkci. Program byl:\n1. Proslov od Jahna. 2. Sbory a) Bratři,\njiž svítá!\" b) „Naprej!\" c) Quodlibet z ná-\nrodních písní, d) „Cikáni'4 od Vogla. Mezi\nzpěvem provozovaly zdejší divadelní ochot-\nníci „Převrženou slánku,'4 žert v jednom\njednaní. Čistý výnos jest určen na ře-\nmeslnickou školu, kterouž zamýšlí zdejší\npředstavenstvo zaraziti. — V Buě o ví-\ncích na Moravě uspořádali dne 19. m. m.\nnárodní besedu a dne 20. zpěv. spolek pě-\nveckougzábavu k oslavení zaražení tamněj-\nšího spolku. — Zpěv. spolek v Karda-\nšově Řecici přijal jméno „Jablonský.44\n— Prozatímní zpěv. spolek Zbraslavský\npřijal jméno „Slávník.\" — Zpěv. spolek v\nKlatovech přijal jméno „Šumavan.44 —\nZpěv. spolek a divadelní ochotníci v Tá-\nboře uspořádali dne 19. října v místno-\nstech divadelních k oslavě památky nám\nuděleného diplomu od 20. října 1860 ve\nprospěch pohořelých v Mezimostí slavnostní\npředstavení. Program byl následující: 1.\nNárodní hymna. 2. „Na Prahu,\" sbor od\nVeita. 3. „Vysloužilec44 od Přerhofa a\n„Markytánka,\" deklamace od Růžičkové. 4.\n„Šumí Labe/4 sbor od L. Zvonaře. 5.\n„Ženich z hladu/4 veselohra od Nerady.\nKu konci : „Kde domov můj t'í sbor od\nF. Hellera. — V Kostelci nad Orlicí\nodbývala se dne 28. září přičiněním zpěv.\nspolku pěvecká, hudební a deklamatorní\nakademie a potkala se s valným účasten-\nstvím. Zvláště došli p. Th. Tomášek z Li-\ntomyšle výtečným hraním na housle, sic.\nH. Rautenkrancova výbornou hrou na pianě\na sic. Teresie Bohmova trefným přednosem\ndeklamace „Já jsem Česka\" veliké pochvaly\na hlučného potlesku. — Zpěv. spolek „Kra-\nkonoš44 na Vysokém pod Krkonošemi uspořá-\ndal v neděli dne 26, října druhou letošní\nbesedu. Program byl: l 1. Ouvertura\n„Zampa\" od Herolda. — 2. „Česká mu-\nzika,\" deklamace od K. Adámka. — 3.\n„Znáte-li zem?\" Sbor od Škroupa. — 4.\nKoncert pro housle od Artota. — 5. „U-\nmlklo stromů šumění.44 Dvouzpěv od K.\nBendla. — 6. „Svět se tocí!\" Sbor od\nVašáka. — II. 1. Ouvertura „Norma44 od\nBelliniho. — 2. „Vysloužilec/4 deklamo-\nvánka a „Markytánka\" od VI. Růžičkové.\n— 3. „Na Prahu,\" sbor od Veita. — 4.\nOuvertura „Marta\" na piano pro 4 ruce.\n— 5* „Husitská.\" Sbor od Hellera. —-\n6. „Kde doinov můj?\" Sbor od Hellera.\n— Zpěv. spolek „Kolo4' v Záhřebe\nbyl zahájen dne 26. t. m. zvláštní slav-\nností. Dopoledne byly vykonány slavné\ncírkevní obřady, odpoledne odbývalo se\nhlavní shromáždění členův spolku a na\nveěer uspořádána koncertní zábava, ježto\nskončila tanečním plesem. Program kon-\ncertu byl následující: 1. Proslov. 2. „Na-\nprej/4 sbor od Jenka, 3. Slavjanská ouver-\ntura „Vlasta\" od Ed. Nápravníka, pro pi-\nano upravena na ctyry ruce. 4.\nnulá/4 skor od P. Křížkovského. 5. „Pot-\npourri\" na fisharmoniku od Gj. Zlatoro-\nvice. 6. „Scherzo\" na housle a piano od\nJ. Poležanského. 7. „Husitská44 od Krova,\nv ctverozpěvu od Ferd. Hellera. 8. „Crno-\ngorski sin,44 píseň od F. Livadice. 9. Čtve-\nrylka z hórvátských národních písní/4 sbor\nod SI. Lžicaře. 10. „Oprost sa Zagrebora\"\nna íisharmoniku od Gj. Zlataroviěe. 11.\n„Gdje je slavska domovina?\" slova od Iv.\nKukuljevice, sbor od Vintra. — Kolín-\nský zpěv. spolek „Dobroslav\" u-\nspořádá dnes 1. listop. v místnostech di-\nvadelních hudební a deklamatorní zábavu.\nProgram jest: Ouvertura „Vlasta'* od Ed.\nNápravníka. 2. Naše probuzení,\" sbor od\nLud. Procházky. 3. Deklamace. 4. „0\nTobě/4 dvojzpěv s průvodem piana od\nGuinberta, slova od V. Mareše. 5. „Na-\nprej,\" sbor od Jenka. 6. Ouvertura. 7.\n„Hraje si na vdanou,44 dramatický žert.\n8. „Naše,\" píseů se sborem a průvodem\npiana od Procházky. 9. „Píseů milosti/4\nctverozpěv od Horáka. 10. „Válečná44 z\nRienzi od R. Wagnera .\n\nOchotnická divadla.\nDiv a d, ochot n í c i v K o s í r i\nodevzdali co čistý výnos her 9 zl. 6o kr.\nve prospěch národního divadla, a drive již\n8 zl. pro tamnějsí školu. — S in ícho v-\nšt í ochot n í c i dávali dne 19. října v\nhostinci zvaném u „EggenberkiV4 veselohry:\n„Jeden z nás se musí oženit,'1 „Černý\n« „Prodaná láska.'4 Čistý výnos ustano-\nven ve prospěch pohořelých Lomnických.\n— V Budyšíně provokoval se dne 2.\nra. m. Klicperův „Rohovin Čtverrohý\" v\npřekladu srbském „Rohowin Štyrrohac41 od\nČesly. — V Cetora ze provozovali o-\nchotníci v nově zřízeném divadle po prvé\nveselohry „Převržená slánka\" a „Dvě po-\nstele v jednom pokoji.\" Po druhé : „Pro-\ndaná láska\" a „Vychovatel v čepci'* a ko-\nnečně na den sv. Václava Klicperův „Di-\nvotvorný klobouk.\" — Dne 19. října, ja-\nkožto v svatvecer sv. Vendelína, provozo-\nv\nvala se na ochotnickém divadle v Zebrace\njednoaktová fraška „Dvě postele v jednom\npokoji,'4 načež následovala taneční beseda,\na v neděli dne 26. října ve prospěch Lo-\nmnických pohořelých „Doktora Fausta do-\nmácí ěepicka/4 fraška ve 3 jednáních.\n— Ve V e 1 e sí n ě dávali ochotníci v po-\nsledním case následující hry: „Pána strýč-\nka/4 „Studenti na svátcích'4 a „Tichá voda\nbřehy bere.44 — V Příbrami dávali\ntamnějsí ochotníci k oslavení říjnového di-\nplomu veselohru „Tichá voda břehy bere.\"\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "247", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.7", "debut_caractere": 335, "fin_caractere_exclue": 7664, "texte": "— Vzácný dar. České museum obdrželo\nod p. Šebka, tajemníka obchodní\nkomory, jenž letos výstavě Londýnské pří-\ntomen byl, vzácný dar, sestávající z m u-\nsikalií českých skladatelů. Pan\nšebek daroval museum některé skladby\nod slavného českého skladatele Antonína\nKaramela, jenž v 18tém století v Lon-\ndýně bydlel a svými instrumentálními kom-\nposicemi se vyznamenal. Mimo to věnoval\np. Šebek našemu museum dvě opery Pavia\nYranické ho jmenovité jeho operu\n„Oberou.\"\n— Nový hudební ústav. P. Jan\nVít e k obdržel od vysokého cis. k. místo-\ndržitelství dovoleni k zřízení hudebniho\nústavu v Praze.\n— Vypsání ceny. Musikální ob-\nchodník Jan Lud. F1eis ch e r v Praze\nvypisuje 6 cen za originální tan eční\nkomposice. První cena sestává z al-\nbum s dvanácti fotografiemi\nznamenitých skladatelů, ostatních pét cen\nsestává ze sbírek výtečných skladeb roz-\nličných mistrů. Ceny jsou určeny : za val-\nčík, kadrylu, polku fr anq a i se,\nrychlou polku, polku mazurku\na kvapík. Lhůta k zaslání komposice trvá\naž do 20. listop. Přiřknutí cen stane se\nod zvláštního zkoušebního komité v měsíci\nprosinci.\n— Pan Čeněk Vinař, hudební\nskladatel a městský kapelník v Chrudimi,\nzvolen jest za kapelníka hudebního sboru\nčeské tělocvičné jednoty „Sokola.\" Celý\nhudební sbor bude sestávati ze 44 mužů,\njižto se ovšem hlavně v hudbě na plechové\nstroje vycvičí, z jichž středu se však ještě\nmenší, asi 30 mužů čítající sbor, pro hudbu\nna smyčcové stroje sestaví, tak že tento\nsbor nejen při pospolitých výletech a prů-\nvodech hlučnou hudbou na stroje mosazné,\nale i v tanečních síních-a salonech jem-\nnější hudbou strojů smyčcových účelům po-\nspolité zábavy sloužili bude. I nadějeme\nse, že se mladému a snažnému kapelníkovi\npodaří, připraviti v hudební sbor „Sokola\"\nsvěží jarost a pružný vzlet ducha sokolího.\n— Tenorové housle od kapel-\nníka Hopfa. V pondělí dne 21. října\nodbývalo se v konservatoriu před četnou\nspolečnosti znalců jmenovitě p. Bed. Kittla,\nředitele konservatoria, všech profesorů té-\nhož ústavu a jiných vojenských kapelníků\nzkouška nového, p. H o p f em vynalezeného\nsmyčcového nástroje „Tenorové hou-\nsle\". Tyto tenorové housle jsou trochu\nvětší než viola, majíť mensuru skoro o jednu\npolohu kratší než cello, jsout potáhnuty\npěti strunami (3 přepředenými a 2 střevo-\nvými) z nichžto přepředené o něco silnější\njsou, než struny cella, aby se silou nahra-\ndilo to, čeho se na délce nedostává. Hra-\njeť se na ně velmi snadno, jako na oby-\nčejné housle, tak že každý houslista v\nkrátkém čase jim se naučí. Nástroj je tak\nladěn jako cello, má týž objem od velkého\nC až k dvoučárkovaným E. Karaktér a\nbarvitost zvuku tenorových houslí je tentýž\njako u zvuku cella. Užitečnost tohoto ná-\nstroje osvědčí se zvláště tam, kde není\nčellisty a kde cello žádného koncertantního\npostavení nezaujímá.\n— Chovanec Pražského kon-\nservatoria pan V. llorwitz složil\nsbor pro mužské hlasy, jehožto dedikaci\nvévoda Saso-Koburg-Gótský přijal.\n— Pan Fiedler, jenž s úspěchem\ntaké v české opeře vystoupil, engažován\njest u dvorního divadla v Mnichově pod\npříznivými výminkami. Také prý je tam,\njak nám sděleno bylo, engažován p. Scháde\nco barytonista.\n— Náš rodák pan Hynek, jenž\nu opery v Režně engažován jest, vystou-\npil tam nedávno co St. Bris v „Hugenot-\ntech4* s velmi šťastným úspěchem.\n— Pan Bedř i ch A11 schu 1, Pra-\nžan, je nyní engažován co kapelník v Halle.\n— Pan Vojtěch Větrník, bývalý\nžák Pražského konservatoria, obdržel místo\nco 1. hoboista u dvorního operního orke-\nstru v Karlsruhe pod velmi prospěšnými\nvýminkami.\n— Slečna Hůlgerthova, Mora-\nvanka a primadonna u opery Gdánské, je\nnyní miláčkem tamnějšího obecenstva. Před\nnedávnem vystoupila v opeře „Belmonte a\nConstanze\" co Constanza a došla nesmírné\npochvaly a nekonečného potlesku.\n— Pražanka, sl. Kroppova, kte-\nráž co koloraturní zpěvačka u opery Br-\nněnské engažována jest, líbila se před ne-\ndávnem v opeře „Nápoj lásky\" co Adina,\nkterouž úlohu výtečně provedla.\n— Stanovy umělecké besedy\njsou již potvrzeny.\n— Besedě, novému salonnímu tanci,\njejž taneční inisr p. Karel Link pomocí pp.\nNerudy a Hellera sestavil, vyučuje již do-\ntčený taneční mistr a hudba k němu od\nFerd. Hellera vyjde co nevidět tiskem.\n— Bližší zpráva o Segertovi.\nNa náš list k veleb, panu Fr. Čermáku,\nfaráři v Repíně, výtečného skladatele Se-\ngerta se týkající, obdrželi jsme následující\nsprávu o Segertovi. Dne 21. března 1716\npokřtěno dítě jmenem Josef Ferdinand\nNorbert Segert. Otec jeho jmenoval se\nFilip, manželka Kateřina. Na rukou držel\nho Ferdinand Feldhauser a svědkové\nbyli Valerian Smolka a Justina Renglo-\nva. P. Martin Vyšehradský, téhož času\nfarář Repnický, křtil našeho slavného Se-\ngerta. Velebný p. P. Čermák, jemuž tuto\nza jeho ochotnost díky vzdáváme, píše\ndále : ,,Tato rodina se tu dlouho neinuse-\nla zdržovati; neboť jak daleko jsem ma-\ntriku bedlivě prohlédl, nikde jsem jméno\nvSegerlu nenalezl.\"\n— Zdejší „Hlahol44 provede dne\n9. listopadu t. r. při svých službách Bo-\nžích Zvonařovu mši H-moll, pak co\nvložky čtverozpěvy církevní (z hu-\ndebních památek Z v on ař o v ý ch), načež\nvečer téhož dne společenskou zábavu u-\nspořádá. Uslyšíme téhož večera „Písně\nHostýnské44 od Hynka Vojáčka. Hla-\nhol odbýval dne 21. října valnou hroma-\ndu. Podána byla v ní výroční zprá-\nva, výkaz účtu a vykonaly se nové\nvolby.\n— Pan Hynek Jelínek, ředitel vy-\nučovacího ústavu pro piano, obdržel od\ncis. k. místodržitelství povolení k za-\nřízeni filiálního ústavu pro piano.\n— Hudební nástroje p. Václava\nČerveného na Londýnské výstavě.\nNáš korespondent z Londýna zmínil se, jak\nznámo, velmi pochvalně o hudebních ná-\nstrojích p. Červeného, v Londýnské vý-\nstavě medailií poctěných; avšak nejno-\nvější číslo „Deutsche Musikzeitung* re-\ndakcí Sal. Bagge ve Vídni číslo 40 obdr-\nžela od svého Londýnského dopisovatele\nješte zevrubnější zprávu o nástrojích pana\nVáclava Červeného. Článek zní takto:\nSt8rá pověst rakouských dechových ná-\nstrojů byla oživena co nejpříznivěji více\nnež jednou firmou. Jmenujeme nejprvé p.\nVácl. Červeného v Hradci Králové, je-\nhožto nástroje nejen výborností prače, ný-\nbrž i novostí a účelností vynálezů u nich\npřidělaných při více výstavách podivení\nzbudily. Červený vystavil 32 kusů že-\nstových nástrojů, všechny s cylindrovou\nmašinou, od něho na novo zlepšenou a pa-\ntentirovanou. Mezi nimi jsou pozoruhodné\nod Červeného vynalezené komony, které\npři místní hudbě pod šírým nebem velmi\nprospěšně místo lesnic zastupují, silnější,\nplnější a přec velmi přiměřený tón mají.\nDále výtečný kontrabas, ba ryt o nový\nsolový nástroj pro uzavřené prostory\npod jménem „Fonikon\" s jemným, lid-\nskému hlasu spříbuznéným zvukem. „Ba-\nryton44 pro silné barytonové sólové par-\ntie (pod šírým nebem) ménč obtížný a\ntěžký než velké „kontrabassy\" a neb\nhelikony. Dále výtečné obligátní altové\nkorný (nejvíce F a Es), které k tomu\nurčeny jsou, by melodii, když je pro ba-\nrytonové korný buď vysoká aneb přec již\nnástroji přiměřená není, převzal. Malý že—\nsťový fagot dle principu Bohma s 21\nklapkami, který dávno cítěné potřebě vo-\njenských kapel vyhoví. Nástroje tyto jsou\nnaskrz vynálezy Červeného. Na mno-\nhých jiných lze vidět důmyslná zlepšení,\nza něž vynálezčímu duchu tohoto továr-\nníka co děkovati máme. Tak vystavit na\nv\npř. p. Červený lesnice, které jsouce co\ndo mensury dle jeho kornonů sestaveny,\nnad obyčejnými úzkými lesnicemi plností\ntónu a snadnějším a jistějším přiléháním"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4280, "texte": "předčí. „Fonikon,\" kteréhož se navzdor jeho\npřednostem až dosud pro nemotornou délku\njen zřídka užívalo, staví Červený jen 20\ncoulů dlouhý. Největší zásluhy získal si\nČervený výtečnou a nad míru pohodlnou\nmašinou k střídání tónů, jižto sám\nvynalezl místo násadce. Tento přístroj a\nvětší část jiných vynálezů a zlepšení pana\nČerveného byly při příležitosti Mnichovské\nvýstavy tak zevrubně a důkladně od prof.\nSchafhautela probrány, že netřeba zde o\nnich šíře niluviti.\n— Průvodce v oboru písní a\nsboru zavázali se odebrati slavný zpěv.\nspolek „0 zvě na\" v Benešově 4 exemp.,\nsl. spolek „Hvězda\" v Bučovicích (na\nMoravě) 12 exemp., sl. spolek „Orlice\"\nv Kostelci n. Orlicí 4 exemp., sl. spo-\nlek „Vlastislav\" v Heřmanově Městci\n4 exemp., sl. spolek „Otakar\" ve Vy-\nsokém Mýtě 6 exemp., sl. spolek „Vel-\nký Poděbrad\" v Poděbradech 5 exerapl.,\nsl. spolek zpěv. v Prachaticích 4 ex.,\nsl. spolek „Lumír\" v Příbrami 10 exeinp.,\nsl. spolek „Říp\" v Roudnici 5 exemp ,\nsi. zpěv. s polek v Soběslavi 4 exemp.,\nsl. spolek „Svatováclavský\" v Su-\nšicích 4 exemp., sl. zpěv. spolek v Tur-\nnově 4 exemp. Žádáme co nejucti-\nvěji všechny česko slovanské spol-\nky, kteří nám jména členů ředitelstva a\nvýboru nezaslali, by nám v brzku udali\njméno spolku, kdy povolen? jméno\npředsedy, místopředsedy, ředitele, jednate-\nle, pokladníka, tajemníka a výborů, pak\nkolik členů výkonných, přispívají-\ncích, zakládajících a čestných a kolik\nexemp. „Průvodce\" odebrati hodlají.\n— Pan Jos. Bergmann, chval ně\nznámý skladatel český, zvolen jest za var-\nhaníka do Mladé Boleslavi, kdež vyučo-\nvací ústav pro piano zříditi hodlá.\n— V městě Lomnici v Budějo-\nvicku zřizuje se český zpěv. spolek.\n— První dvě besedy, ježto pan\nJos. Barák v Konviktě dne 23. a 30.\nříjna uspořádal, došly příznivého výsledku.\nV první slyšeli jsme dva sbory od Sla-\nvíka, písně, přednešené od sl. H ř í má-\nlo vé a deklamaci od sl. Libic ké. V\ndruhé besedě přednesen byl sbor od P i-\nvody a „Kovářská.\" Sl. Macháčkova\nzapěla Nápravníkovu píseň „I šepce kvítí\"\na jednu od Heř. Skřivana (z Věnce).\nPan uspořadatel přednesl ráznou deklamaci,\nkterá velké pochvaly došla. Po hudební\na deklamatorní části nastal tanec. Zábava\nbyla živá a nenucená. Návštěva byla zvlášť\npři druhé besedě četná.\n— Pan Jan Lud. Lukeš, chvalně\nznám co výborný oratorní pěvec, obdržel\npřed nedávnem z Lipska čestné pozvání,\naby v tamním svatotomášském kostele v\nHaendlově oratorium zpíval. Sluší po-\ndotknouti, že chrámovní hudbě v chrámě\nu sv. Tomáše v Lipsku slavný Šeb. Bach\nrídíval. Pan Lukeš přijme, jak se doví-\ndáme, učiněné mu pozvání.\n— Pan Bed ř. S i má k, skladatel sa-\nlonních komposic, obdržel za dedikaci své\nfantasie na národní píseň „Teče vo-\nda teče\" od hraběnky Kaunicové skvostný\nzlatý prsten.\n„Kov á ř/' zpěváčky spolek Čáslavský,\nzve k pěvecké a hudební zábavě\nna den 5. listopadu 1862 v sále u Krále-\nvice v Čáslavi, při které spoluúcinkovati\nbude z ochoty pan Karel Gerber, hudební\nskladatel a pianista u P. T. pana hraběte\nThuna z Hohensteinů. Program. 1. Ouver-\ntura k zpěvohře „Marta'* od Flotova. 2.\n„Pošta,\" sbor od Lud. Procházky. 3. a)\nAir bohéme „Růže tetínská\" varié pour le\nPiano par Charles Gerber, b) Fantaisie\nsur Lucia de Lainmerrnoor par F. Liszt,\npřednese p. Karel Gerber. 4. „Na vlast,\"\nsbor od Lablera. 5. Ouvertura k zpě-\nvohře „Zampa\" od Herolda. 6. „Naše/4\npíseň sólová. 7. „Naše probuzení/ 8.\nCaprice briliante par Charles Gerber, před-\nnese pan Gerber. 9. „Kadryla z morav-\nských národních písní od Ferd. Hellera.\nHudební literatura. Slavným zpěv.\nspolkům vítány budou dva nové české\ndvojzpěvy: „Rozvij se kvítku milostný\"\na „Máju pro nižší a vyšší hlas od Ed.\nNápravníku (op. 10). Pan Ed. Ná-\npravník osvědčil se tímto novým dílem o-\npět co všestranuě vzdělaný a hlubokomy-\nslící skladatel. Hudba je slovům velmi\npřiměřena a hlasy proplítají se velmi roz-\nmanitě v skladbě této; přitom poskytuje\nvýhody, že se pro soprán a alt, jako i pro\ntenor a baryton stejně dobře hodí a při\ndobrém přednosu krásný výsledek zaručuje.\nStojíť u Josefa Šálka, jehož nákladem\nvyšly, 80 kr. r. č. Kdo zná Ni právní-\nkovu ouverturu „Vlastu,\" jeho žertovné\nsbory „Vávru44 a „Radostné cestování,44\njeho píseň „1 šepce kvítí\" a konečně jeho\nfantasii „České perle,\" neobmešká zajisté\ns tímto novým plodem páně Nápravníko-\nvým se seznámí ti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "245", "page_fin": "245", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.6.1", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "Straka", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "245", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.5", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 3608, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\nStraka.\nZ Mladé Boleslavi. (Ochotnické\ndivadlo. Sokol.) Vytknuv sobě za\núkol podávati věrnou zprávu o našem ochot-\nnickém divadle uložil jsem sobě za povin-\nnost psáti nestranně, maje toliko na zřeteli\nchváliti jen to, co opravdu chvály zasluhuje,\na poukazovati hlavně na chyby a vady\nhercův; neb nezasloužená chvála herce\ntoliko oslepuje a nezasloužená hana odnímá\njemu zase chuť obětovati čas a píli iičelu,\nkterý jemu žádného užitku nenese, kterému\nse dobrovolné oddává maje toliko dobrou\nvěc na zřeteli. Psáti kritiku o divadle do-\nvede u ná3 tak jako jinde ledakdos; tyto\nkritiky podobají se ale z většího dílu oby-\nčejným pomluvám, pochoutkám, tepati jed-\nnotlivé herce pro každý nepatrný poklesek,\ntak že není divu, pak-li mu chuť zajde\nobětovati se dále úkolu svému, an vidí,\nže na místě spravedlivého úsudkupohanění\na ironické úšklebky snášeti má. Než dále\nk věci. Dne 19. října hráli naši ochotníci\n„Nalezence\", veselohru ve dvou jednáních\nod J. K. Tyla a „Vychovatele v nesnázi\",\nveselohra v jednom jednání od E.A. Gor-\nnera, překladem Fr. Mirovského. Obě tyto\nhry můžeme počítati mezi nejzdařilejší ze\nvšech od naších ochotníků dosud provozo-\nvaných. Povážíme-li, že ochotníci naší beze\nvší podpory, beze vší rady a beze všeho\npoučení toliko sami sobě ponecháni, na\nneunavenou píli a obětavost svouspoléhati\nmohou, můžeme s pýchou vyznati, že pro-\nvedení obou těchto her daleko přesahovalo\nočekávání naše. Vším právem ale můžeme\nbýti hrdi na naše herečky, mezi nimiž nej-\npřednější místo zaujímá slečna Teynilova,\nzvláštními vlohami nadaná dívka sotva šest-\nnáctiletá. Viděli jsme ji v rozli čných oborech\nvystoupiti a vždy s úplným úspěchem do-\nstála úkolu svému. Úlohu „Hynka\" pro-\nvedla výtečně. Byla několikráte mezi scénou\nhlučným potleskem pochválena. Ku konci\npak byla od několika zdejších a kosmono-\nských jinochů věncem, ozdobeným slovanskou\ntrikolorou, obdařena, který jí jeden z kos-\nmanoskýck ochotníků na divadlo vrhl. I\nostatní ženské úlohy byly dobře promýšle-\nny. „Paní Záleská\" i Karolínka\" (si. Novot-\nná) hrála slušně. „ Paní Trubičková\" (sl.\nSmutná) úlohu svou dobře pochopila a\nprovedla. „Pana Veronička\" (sl. Svobodova)\njediný svůj výstup chvalitebně provedla.\nZde však slušno poukázatí p. režiséra na\nto, aby slečně Svobodové, kde toho notná\npotřeba nepožaduje, úloha matky neb sta-\nřeny nikdy přidělena nebyla. Orgán její\njest zvučný a nehodí se pro stařenu. Tyto\núlohy ostatně nejlépe zastane sl. Šebekova.\nP. V. . . .čil (co „šlechtic Rimini\") úlohu\nsvou dobře přemyslil a pojal; hra jeho\nbyla zdařile provedena. P. Bl. („Pavel\")\nhrál dobře. I malá úloha „Pekárka\" byla\np. N. . . . dlým dobře provedena. Úloha\n„Leopolda\" byla zcela chybně p. K. . kovi\npřidělena ; jemu toliko úlohy komické při-\nnáleží, které obyčejně, pak-li tomu domácí\njeho poměry dovolují, dobře provede. Úlohu\ntato přijal, jak doslýchám, zap. V . . ka,\nteprv ve čtvrtek, tedy na tři dni přede\nhrou. — O provedení veselohry „Vycho-\nvatel v nesnázi\" mohu říci, že byla okrouhlá\na zcela uspokojující. Titulní úlohu „Onur-\nfíi Laštovičku\" provedl p. Nejedlý dobře,\nnež však oděv k úloze jeho nebyl přimě-\nřen, byl zcela jiný, než jak jej básník\npředpisuje. P. W . . ra („Karel\") vystoupil\nponejprv a držel se statečně. Úloha „Elišky\"\nnacházela se v rukou důmyslné herecky,\nsi. Smutné. Tenkrát měli jsme příležitost\nseznati i v této dívce dobré vlohy, zvláště\npro obor naivních milovnic. Všichni byli ně-\nkolikráte potleskem odměněni. Návštěva\nbyla četná. — Tělokvičný spolek „Sokol\"\nzadal asi před třemi měsíci stanovy své k\npotvrzení, které však až dosud neobdržel."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "245", "page_fin": "245", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.6.2", "titre_corps": "Z Brna, 29. října. (Odevzdání", "titre_sommaire": "Z Brna, 29. října. (Odevzdání", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "245", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.5", "debut_caractere": 3610, "fin_caractere_exclue": 7533, "texte": "Z Brna, 29. října. (Odevzdání\npráporu zpěv. spolku. — Čestný\npohár Křížkovskému. — Lukeš.)\nZpěv. spolku byl věera odevzdán skvostný\nprápor jemu od vlastenek morav-\nských věnovaný, jenž 520 zl. stojí. Při\ntéto příležitosti zazpíval zpěvácký spolek\n„Hospodine pomiluj ny,\" načež chot dra.\nP ražáka, zastávajíc hraběnku Belcredi,\nprápor odevzdala spolku. Jednatel zpěv.\nspolku, p. Fandrlík, přijal ve jméně spolku\nprápor, děkovav šlechetným dámám, načež\nráznou řeci vylíčil důležitý vliv, jenž zpěv\nna probuzení našeho národa měl. Pak se\npokračovalo v produkci. Vás výtečný L u-\nk e s okouzlil nás národními písněmi, a\ndoufám, že jsem dosti řekl pravě, že Lu-\nkeš zpíval. Od našeho K ř íž k o v s k éh o sly-\nšeli jsme nový sbor: „Odvedeného prosba,\"\nkterý mezi jeho nejlepší práce vřaditi mu-\nsíme a zajisté takové obliby dojde, jako\n„Utonulá.41 Pan Zelníček hrál na housle\nvariace ruských písní a věnován mu ná-\nramný tleskot. Po produkci hovořili jsme\nvesele při zvucích hudby. P. Lukeš vy-\nvolal „Sláva\" p. Křížkovskému a připito\nmu z poháru skvostného, který skladateli\nv neděli 26. října odevzdán byl co čestný\ndar od jeho ctitelů. Pohár jest v gotickém\nslohu ze stříbra pracován, asi střevíc vy-\nsoký; nese nápis: „Křížkovskému od jeho\nctitelů dne 28. října,\" pak na druhé straně\nvyryty jsou skladby jeho: „Cyrillská,\"\n„Utonulá,\" Dar za lásku,\" Dívca,\" „Zatoč\nse.\" Dále připito našemu drahému hostu\np. Lukešovi, načež rozjařenosi nejvyššího\nstupně dosáhla. Teprv po půl noci jsme\nse rozešli.\nZ Hlinská. (Zpěv. spolek,) Svým\nčasem podal jsem zprávu o zaražení zpě-\nváckého spolku v našem městě. Sta-\nnovy došly již až na nepatrné změny stvr-\nzení místodržitelského. 19. října odbývána\nvalná hromada, v níž se podávala zpráva\no dosavádní činnosti spolku, v níž se ro-\nkovalo o konečném uskutečnění činnosti\nspolkové. Spolek čítá dosnd šest zakláda-\njících a 26 činných údů. Doufáme, že i u\nnás dojde spolek náš, jaká všude jinde\nvalné podpory ctěným obecenstvem, jež\ndosud vždy se chvalně osvědčilo horlivou\nsnahou po pokroku a vytrvalosti u podpo-\nrování snah po zvelebení našich poměrů.\nPřejíce spolku tomuto ze srdce zdaru, zá-\nroveň všecky společníky vyzýváme k svor-\nnému a statečnému působení i hájení zá-\njmův spolkových, neboť jen tak ztupnou\nšípy jejich protivníků, jen tak umlknou\nněkteří zásadní odpůrcové našeho pokroku.\nKdyby nám nebylo líto slov, pověděli by-\nchom o takových „ozdobách občanstva\"\ndelší historii, myslíme však, aby v temnotě\nzaniklo co v temnu vzniká. Nuže na zdar!\nBohdá že za nedlouho nám bude popřáno\no našem spolku potěšných podati zpráv.\nZa poslední doby nás potěšili naši páni\nochotníci vedením neúnavného p. Štirského\nnad míru zdařeným představením „Obži-\nnek\" od paní Kapové, Sám kus tento\nnáleží k nejlepším toho druhu, došel pak\nskutečně překvapujícího provedení. Hlavně\nvynikly slečny Přibyslavská do podrobná\npromýšlenou hrou a výtečným pojmutím\núlohy, sl. B r á v ov á, pak pp. Š t i rsk ý,\nPetrlik, Sekera a. j. Těšíme se, ze\nneustanou na dlouho o své chvalně čin-\nnosti. Od Borovské slavnosti sdíleli jsme\nse ve dvou národních besedách, jež se\nhonosily velmi zdařilým provedením všech\nčísel programů. Slyšeli jsme dva nové sbory.\nNaše zpěvy od nadaného Leopoloa Hruše.\nSbor tento vyniká důkladným a pilným\nprovedením, a porozumíme-li, jakých pře-\nkážek skladateli bylo již v básni samé k\npřemáhání, musíme doznati, že i touto sklad-\nbou patrně dosvědčí velké hudební nadání\na že odůvodnil opět naše krásné naděje v\ndálší jeho činnost. — Pan Sekera obdařil\n„S vantov ita\" zdařilým pochodem Svan-\ntovitů ; slova odLeop. Štirského. Nemůžeme\np. S. upříti nevšedních vloh, snaží-li však\nse dopraviti skutečně platnosti a významu,\njest nutné, aby se oddal přísnějšímu hudeb-\nnímu studiu. Touto skladbou osvědčil, jak\nbohatá je jeho fantasie i jak bohatým vládne\nzřídlem motivů. Skladba celá je velmi\nzpěvná a ladná. V obou besedách spolu-\núčinkoval Svantovit s výsledkem po-\ntěšným."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "245", "page_fin": "246", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.6.3", "titre_corps": "Kronika zpěv. spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěv. spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "245", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.5", "debut_caractere": 7535, "fin_caractere_exclue": 7822, "texte": "Kronika zpěv. spolků.\nZpěv. spolek Hořický „Ratiboř\" uspo-\nřádal dne 19. října besedu v prospěch\nLomnických pohořelých. Program byl:\n1. Sbor „Na vlast\" od Lablera. 2. De-\nklamace. 3. Sbor „Utonulá\" od Křížkov-\nského. 4. Deklamace. 5. Sbor „Naše pro-\nbuzení\" od L. Procházky. 6. Sbor „Mo-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3696, "texte": "ravská kadryla\" od Hellera; načež taneční\nzábava. — Mšenský zpěv. spolek\nodbýval dne 20. října v divadelní míst-\nnosti pěveckou produkci. Program byl:\n1. Proslov od Jahna. 2. Sbory a) Bratři,\njiž svítá!\" b) „Naprej!\" c) Quodlibet z ná-\nrodních písní, d) „Cikáni'4 od Vogla. Mezi\nzpěvem provozovaly zdejší divadelní ochot-\nníci „Převrženou slánku,'4 žert v jednom\njednaní. Čistý výnos jest určen na ře-\nmeslnickou školu, kterouž zamýšlí zdejší\npředstavenstvo zaraziti. — V Buě o ví-\ncích na Moravě uspořádali dne 19. m. m.\nnárodní besedu a dne 20. zpěv. spolek pě-\nveckougzábavu k oslavení zaražení tamněj-\nšího spolku. — Zpěv. spolek v Karda-\nšově Řecici přijal jméno „Jablonský.44\n— Prozatímní zpěv. spolek Zbraslavský\npřijal jméno „Slávník.\" — Zpěv. spolek v\nKlatovech přijal jméno „Šumavan.44 —\nZpěv. spolek a divadelní ochotníci v Tá-\nboře uspořádali dne 19. října v místno-\nstech divadelních k oslavě památky nám\nuděleného diplomu od 20. října 1860 ve\nprospěch pohořelých v Mezimostí slavnostní\npředstavení. Program byl následující: 1.\nNárodní hymna. 2. „Na Prahu,\" sbor od\nVeita. 3. „Vysloužilec44 od Přerhofa a\n„Markytánka,\" deklamace od Růžičkové. 4.\n„Šumí Labe/4 sbor od L. Zvonaře. 5.\n„Ženich z hladu/4 veselohra od Nerady.\nKu konci : „Kde domov můj t'í sbor od\nF. Hellera. — V Kostelci nad Orlicí\nodbývala se dne 28. září přičiněním zpěv.\nspolku pěvecká, hudební a deklamatorní\nakademie a potkala se s valným účasten-\nstvím. Zvláště došli p. Th. Tomášek z Li-\ntomyšle výtečným hraním na housle, sic.\nH. Rautenkrancova výbornou hrou na pianě\na sic. Teresie Bohmova trefným přednosem\ndeklamace „Já jsem Česka\" veliké pochvaly\na hlučného potlesku. — Zpěv. spolek „Kra-\nkonoš44 na Vysokém pod Krkonošemi uspořá-\ndal v neděli dne 26, října druhou letošní\nbesedu. Program byl: l 1. Ouvertura\n„Zampa\" od Herolda. — 2. „Česká mu-\nzika,\" deklamace od K. Adámka. — 3.\n„Znáte-li zem?\" Sbor od Škroupa. — 4.\nKoncert pro housle od Artota. — 5. „U-\nmlklo stromů šumění.44 Dvouzpěv od K.\nBendla. — 6. „Svět se tocí!\" Sbor od\nVašáka. — II. 1. Ouvertura „Norma44 od\nBelliniho. — 2. „Vysloužilec/4 deklamo-\nvánka a „Markytánka\" od VI. Růžičkové.\n— 3. „Na Prahu,\" sbor od Veita. — 4.\nOuvertura „Marta\" na piano pro 4 ruce.\n— 5* „Husitská.\" Sbor od Hellera. —-\n6. „Kde doinov můj?\" Sbor od Hellera.\n— Zpěv. spolek „Kolo4' v Záhřebe\nbyl zahájen dne 26. t. m. zvláštní slav-\nností. Dopoledne byly vykonány slavné\ncírkevní obřady, odpoledne odbývalo se\nhlavní shromáždění členův spolku a na\nveěer uspořádána koncertní zábava, ježto\nskončila tanečním plesem. Program kon-\ncertu byl následující: 1. Proslov. 2. „Na-\nprej/4 sbor od Jenka, 3. Slavjanská ouver-\ntura „Vlasta\" od Ed. Nápravníka, pro pi-\nano upravena na ctyry ruce. 4.\nnulá/4 skor od P. Křížkovského. 5. „Pot-\npourri\" na fisharmoniku od Gj. Zlatoro-\nvice. 6. „Scherzo\" na housle a piano od\nJ. Poležanského. 7. „Husitská44 od Krova,\nv ctverozpěvu od Ferd. Hellera. 8. „Crno-\ngorski sin,44 píseň od F. Livadice. 9. Čtve-\nrylka z hórvátských národních písní/4 sbor\nod SI. Lžicaře. 10. „Oprost sa Zagrebora\"\nna íisharmoniku od Gj. Zlataroviěe. 11.\n„Gdje je slavska domovina?\" slova od Iv.\nKukuljevice, sbor od Vintra. — Kolín-\nský zpěv. spolek „Dobroslav\" u-\nspořádá dnes 1. listop. v místnostech di-\nvadelních hudební a deklamatorní zábavu.\nProgram jest: Ouvertura „Vlasta'* od Ed.\nNápravníka. 2. Naše probuzení,\" sbor od\nLud. Procházky. 3. Deklamace. 4. „0\nTobě/4 dvojzpěv s průvodem piana od\nGuinberta, slova od V. Mareše. 5. „Na-\nprej,\" sbor od Jenka. 6. Ouvertura. 7.\n„Hraje si na vdanou,44 dramatický žert.\n8. „Naše,\" píseů se sborem a průvodem\npiana od Procházky. 9. „Píseů milosti/4\nctverozpěv od Horáka. 10. „Válečná44 z\nRienzi od R. Wagnera ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "246", "page_fin": "246", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.6.4", "titre_corps": "Ochotnická divadla.", "titre_sommaire": "Ochotnická divadla.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.6", "debut_caractere": 3698, "fin_caractere_exclue": 5013, "texte": "Ochotnická divadla.\nDiv a d, ochot n í c i v K o s í r i\nodevzdali co čistý výnos her 9 zl. 6o kr.\nve prospěch národního divadla, a drive již\n8 zl. pro tamnějsí školu. — S in ícho v-\nšt í ochot n í c i dávali dne 19. října v\nhostinci zvaném u „EggenberkiV4 veselohry:\n„Jeden z nás se musí oženit,'1 „Černý\n« „Prodaná láska.'4 Čistý výnos ustano-\nven ve prospěch pohořelých Lomnických.\n— V Budyšíně provokoval se dne 2.\nra. m. Klicperův „Rohovin Čtverrohý\" v\npřekladu srbském „Rohowin Štyrrohac41 od\nČesly. — V Cetora ze provozovali o-\nchotníci v nově zřízeném divadle po prvé\nveselohry „Převržená slánka\" a „Dvě po-\nstele v jednom pokoji.\" Po druhé : „Pro-\ndaná láska\" a „Vychovatel v čepci'* a ko-\nnečně na den sv. Václava Klicperův „Di-\nvotvorný klobouk.\" — Dne 19. října, ja-\nkožto v svatvecer sv. Vendelína, provozo-\nv\nvala se na ochotnickém divadle v Zebrace\njednoaktová fraška „Dvě postele v jednom\npokoji,'4 načež následovala taneční beseda,\na v neděli dne 26. října ve prospěch Lo-\nmnických pohořelých „Doktora Fausta do-\nmácí ěepicka/4 fraška ve 3 jednáních.\n— Ve V e 1 e sí n ě dávali ochotníci v po-\nsledním case následující hry: „Pána strýč-\nka/4 „Studenti na svátcích'4 a „Tichá voda\nbřehy bere.44 — V Příbrami dávali\ntamnějsí ochotníci k oslavení říjnového di-\nplomu veselohru „Tichá voda břehy bere.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "246", "page_fin": "247", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.6.5", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.6", "debut_caractere": 5015, "fin_caractere_exclue": 5023, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "246", "page_fin": "247", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.6.5.1", "titre_corps": "Česká opera. V neděli dne 26. října", "titre_sommaire": "Česká opera. V neděli dne 26. října", "signature_source": "— rs —", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.6", "debut_caractere": 5025, "fin_caractere_exclue": 8018, "texte": "Česká opera. V neděli dne 26. října\nslyšeli jsme novou z němčiny přeloženou\npětiaktovou operu tlE v a H1 í n o v a\" dle\nSchinieda přel- Em. Pražský, hudba od\nDor s 11 i n g a, kterouž sobě pan kapelník\nMayer k svému příjmu obral. Děj opery\ntéto spočívá na historických základech a\ntajných soudech, kteréž za vladaření Václava\nIY. v české zemi panovaly. Dříve než se\no hudbě samé zmíníme, podáme stručný\nobsah této op. ry: Eva Hlínová, dcera Ol-\ndřicha Hlíny, zbrojiře pražského, zalíbí\nse královně Žofii, kteráž ji přijme do prů-\nvodu svého. Později setká se s Hynkem,\npanošem královniným, a vstoupí s ním v\nmilostný poměr; byvši pak pro domnělé\nuražení tajného sondu od pána z Dabé\nobžalována, předvedena jest před soudní\nstolicí tohoto soudu, kterýž ji uzná za\nviann a vykonání trestu žalobníku ponechá.\nPán z Dabé, nabízeje jí již dříve ač marně\nlásku svou, schová však dýku, již na Eva\nbyl napřáhl, a vyjeví jí poznovu city srdce\nsvého. Eva, oddá ia jso ic celou daší Hyn-\nkovi, odmítne nabízenou jí lásku ; v tom\nobjeví se v síni tajného sonda její milenec\na vysvobodí ji z rukou nenáviděného pro-\nuásledovníka, jehož v souboji usmrtí. Mezi\ntím objeví sov síni také král Yáclav, který\nz vězení svého se byl vyprostil, a vyslech-\nnuv, oč se jedná, zruší tajné soudy na\nvždy a slíbí, že při dvoře zařídí soudy\nveřejné. První veřejný soud pak zahájí\nudělením milosti všem, kdož byli za doby\njeho uvěznění nějaké trestuhodné Činy spá-\nchali. Podle prste au, jejž Hynek nosí na\nruce, pozná král v něm oada slavného rodu\nŠternbergského, což mu také později při\nudílení milosti vyjeví. Leč radost Hynkova\nnad zprávou, že je větví tak slavného rodu,\nzkalena jest myšlénkou, že se nyní odříci\nmnsí milenky své, pocházející z roda toliko\nměšťanského. Král vša* nechtě toho dne\nničeho odříci, svolí konečné k sňatku Evy\ns Hynkem a pozve veškeré přítomné k ho-\ndům svatebním. Děj této opery jest, jak\nto obyčejně u všech libret bývá, mlhavý a\nposluchač mnsí značnou obrazotvornosti ob-\ndařen oýti, aby si všecky ty hádanky a nena-\ndálé vystupování „Deux ex machina\" vysvětlil.\nKaraktery jednajících osob nejsou ani od básní -\nka ani skladatele dobře podány; vše jest prav-\ndě nepodobné a velice nejasné. Co se hudby\np. Dorstlinga týče, je to sloučenina tří\nslohů, italského, francouzského a něme •\nckého, při níž, bedlivě-li ji rozebereme,\npatrně shledáme, že p. skladatel žádných\nobětí nešetřil, aby znamenitými půjčkami u\nmnohých skladatelů se obohativ, dílo své\nvyšňořil. Hudba Dorstlingova ač časem\nzpěvná, místy efřektními nezakotví se nikdy\nv srdci českého obecenstva, jelikož látka\nz české historie vyňatá požaduje v duchu\nčeském pojatou a podanou hudbo, kte-\nrážto p. Dorstlingovi zcela cizí jest. Iostru-\ninentace ©jíery této prozrazuje však zku-\nšeného skladatele a jmenovitě zasluhuje\noriginální kombinace nástrojů ve výjevu,\nkde přísedícf soudu docházejí chvalného\nuznání. Provedení opery této bylo slušné\na jmenovitě dobyli si p. Lukeš, p. Stra-\nkatý, p. Švarc, p. Polák a p. Neděla, pak"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "247", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 333, "texte": "sl. Ehrenbergova (Eva Hlíaova) a sl. Ma-\ncháčkova (královna) o provedení nemalé\nzásluhy. Pan kapelník Mayer jakož i skla-\ndatel p. Dorstling byli od obecenstva vy-\nvoláni. Pan Dorstlirg původem Němec je\nředitelem hudby v Koburku a obdržel při\nvypsání ceny od Manheimského hudebního\nspolku za svou operu „der Liebesring\"\ncenu.\n\n— rs —"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "247", "page_fin": "248", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.6.6", "titre_corps": "— Vzácný dar. České museum obdrželo", "titre_sommaire": "— Vzácný dar. České museum obdrželo", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "247", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.7", "debut_caractere": 335, "fin_caractere_exclue": 7664, "texte": "— Vzácný dar. České museum obdrželo\nod p. Šebka, tajemníka obchodní\nkomory, jenž letos výstavě Londýnské pří-\ntomen byl, vzácný dar, sestávající z m u-\nsikalií českých skladatelů. Pan\nšebek daroval museum některé skladby\nod slavného českého skladatele Antonína\nKaramela, jenž v 18tém století v Lon-\ndýně bydlel a svými instrumentálními kom-\nposicemi se vyznamenal. Mimo to věnoval\np. Šebek našemu museum dvě opery Pavia\nYranické ho jmenovité jeho operu\n„Oberou.\"\n— Nový hudební ústav. P. Jan\nVít e k obdržel od vysokého cis. k. místo-\ndržitelství dovoleni k zřízení hudebniho\nústavu v Praze.\n— Vypsání ceny. Musikální ob-\nchodník Jan Lud. F1eis ch e r v Praze\nvypisuje 6 cen za originální tan eční\nkomposice. První cena sestává z al-\nbum s dvanácti fotografiemi\nznamenitých skladatelů, ostatních pét cen\nsestává ze sbírek výtečných skladeb roz-\nličných mistrů. Ceny jsou určeny : za val-\nčík, kadrylu, polku fr anq a i se,\nrychlou polku, polku mazurku\na kvapík. Lhůta k zaslání komposice trvá\naž do 20. listop. Přiřknutí cen stane se\nod zvláštního zkoušebního komité v měsíci\nprosinci.\n— Pan Čeněk Vinař, hudební\nskladatel a městský kapelník v Chrudimi,\nzvolen jest za kapelníka hudebního sboru\nčeské tělocvičné jednoty „Sokola.\" Celý\nhudební sbor bude sestávati ze 44 mužů,\njižto se ovšem hlavně v hudbě na plechové\nstroje vycvičí, z jichž středu se však ještě\nmenší, asi 30 mužů čítající sbor, pro hudbu\nna smyčcové stroje sestaví, tak že tento\nsbor nejen při pospolitých výletech a prů-\nvodech hlučnou hudbou na stroje mosazné,\nale i v tanečních síních-a salonech jem-\nnější hudbou strojů smyčcových účelům po-\nspolité zábavy sloužili bude. I nadějeme\nse, že se mladému a snažnému kapelníkovi\npodaří, připraviti v hudební sbor „Sokola\"\nsvěží jarost a pružný vzlet ducha sokolího.\n— Tenorové housle od kapel-\nníka Hopfa. V pondělí dne 21. října\nodbývalo se v konservatoriu před četnou\nspolečnosti znalců jmenovitě p. Bed. Kittla,\nředitele konservatoria, všech profesorů té-\nhož ústavu a jiných vojenských kapelníků\nzkouška nového, p. H o p f em vynalezeného\nsmyčcového nástroje „Tenorové hou-\nsle\". Tyto tenorové housle jsou trochu\nvětší než viola, majíť mensuru skoro o jednu\npolohu kratší než cello, jsout potáhnuty\npěti strunami (3 přepředenými a 2 střevo-\nvými) z nichžto přepředené o něco silnější\njsou, než struny cella, aby se silou nahra-\ndilo to, čeho se na délce nedostává. Hra-\njeť se na ně velmi snadno, jako na oby-\nčejné housle, tak že každý houslista v\nkrátkém čase jim se naučí. Nástroj je tak\nladěn jako cello, má týž objem od velkého\nC až k dvoučárkovaným E. Karaktér a\nbarvitost zvuku tenorových houslí je tentýž\njako u zvuku cella. Užitečnost tohoto ná-\nstroje osvědčí se zvláště tam, kde není\nčellisty a kde cello žádného koncertantního\npostavení nezaujímá.\n— Chovanec Pražského kon-\nservatoria pan V. llorwitz složil\nsbor pro mužské hlasy, jehožto dedikaci\nvévoda Saso-Koburg-Gótský přijal.\n— Pan Fiedler, jenž s úspěchem\ntaké v české opeře vystoupil, engažován\njest u dvorního divadla v Mnichově pod\npříznivými výminkami. Také prý je tam,\njak nám sděleno bylo, engažován p. Scháde\nco barytonista.\n— Náš rodák pan Hynek, jenž\nu opery v Režně engažován jest, vystou-\npil tam nedávno co St. Bris v „Hugenot-\ntech4* s velmi šťastným úspěchem.\n— Pan Bedř i ch A11 schu 1, Pra-\nžan, je nyní engažován co kapelník v Halle.\n— Pan Vojtěch Větrník, bývalý\nžák Pražského konservatoria, obdržel místo\nco 1. hoboista u dvorního operního orke-\nstru v Karlsruhe pod velmi prospěšnými\nvýminkami.\n— Slečna Hůlgerthova, Mora-\nvanka a primadonna u opery Gdánské, je\nnyní miláčkem tamnějšího obecenstva. Před\nnedávnem vystoupila v opeře „Belmonte a\nConstanze\" co Constanza a došla nesmírné\npochvaly a nekonečného potlesku.\n— Pražanka, sl. Kroppova, kte-\nráž co koloraturní zpěvačka u opery Br-\nněnské engažována jest, líbila se před ne-\ndávnem v opeře „Nápoj lásky\" co Adina,\nkterouž úlohu výtečně provedla.\n— Stanovy umělecké besedy\njsou již potvrzeny.\n— Besedě, novému salonnímu tanci,\njejž taneční inisr p. Karel Link pomocí pp.\nNerudy a Hellera sestavil, vyučuje již do-\ntčený taneční mistr a hudba k němu od\nFerd. Hellera vyjde co nevidět tiskem.\n— Bližší zpráva o Segertovi.\nNa náš list k veleb, panu Fr. Čermáku,\nfaráři v Repíně, výtečného skladatele Se-\ngerta se týkající, obdrželi jsme následující\nsprávu o Segertovi. Dne 21. března 1716\npokřtěno dítě jmenem Josef Ferdinand\nNorbert Segert. Otec jeho jmenoval se\nFilip, manželka Kateřina. Na rukou držel\nho Ferdinand Feldhauser a svědkové\nbyli Valerian Smolka a Justina Renglo-\nva. P. Martin Vyšehradský, téhož času\nfarář Repnický, křtil našeho slavného Se-\ngerta. Velebný p. P. Čermák, jemuž tuto\nza jeho ochotnost díky vzdáváme, píše\ndále : ,,Tato rodina se tu dlouho neinuse-\nla zdržovati; neboť jak daleko jsem ma-\ntriku bedlivě prohlédl, nikde jsem jméno\nvSegerlu nenalezl.\"\n— Zdejší „Hlahol44 provede dne\n9. listopadu t. r. při svých službách Bo-\nžích Zvonařovu mši H-moll, pak co\nvložky čtverozpěvy církevní (z hu-\ndebních památek Z v on ař o v ý ch), načež\nvečer téhož dne společenskou zábavu u-\nspořádá. Uslyšíme téhož večera „Písně\nHostýnské44 od Hynka Vojáčka. Hla-\nhol odbýval dne 21. října valnou hroma-\ndu. Podána byla v ní výroční zprá-\nva, výkaz účtu a vykonaly se nové\nvolby.\n— Pan Hynek Jelínek, ředitel vy-\nučovacího ústavu pro piano, obdržel od\ncis. k. místodržitelství povolení k za-\nřízeni filiálního ústavu pro piano.\n— Hudební nástroje p. Václava\nČerveného na Londýnské výstavě.\nNáš korespondent z Londýna zmínil se, jak\nznámo, velmi pochvalně o hudebních ná-\nstrojích p. Červeného, v Londýnské vý-\nstavě medailií poctěných; avšak nejno-\nvější číslo „Deutsche Musikzeitung* re-\ndakcí Sal. Bagge ve Vídni číslo 40 obdr-\nžela od svého Londýnského dopisovatele\nješte zevrubnější zprávu o nástrojích pana\nVáclava Červeného. Článek zní takto:\nSt8rá pověst rakouských dechových ná-\nstrojů byla oživena co nejpříznivěji více\nnež jednou firmou. Jmenujeme nejprvé p.\nVácl. Červeného v Hradci Králové, je-\nhožto nástroje nejen výborností prače, ný-\nbrž i novostí a účelností vynálezů u nich\npřidělaných při více výstavách podivení\nzbudily. Červený vystavil 32 kusů že-\nstových nástrojů, všechny s cylindrovou\nmašinou, od něho na novo zlepšenou a pa-\ntentirovanou. Mezi nimi jsou pozoruhodné\nod Červeného vynalezené komony, které\npři místní hudbě pod šírým nebem velmi\nprospěšně místo lesnic zastupují, silnější,\nplnější a přec velmi přiměřený tón mají.\nDále výtečný kontrabas, ba ryt o nový\nsolový nástroj pro uzavřené prostory\npod jménem „Fonikon\" s jemným, lid-\nskému hlasu spříbuznéným zvukem. „Ba-\nryton44 pro silné barytonové sólové par-\ntie (pod šírým nebem) ménč obtížný a\ntěžký než velké „kontrabassy\" a neb\nhelikony. Dále výtečné obligátní altové\nkorný (nejvíce F a Es), které k tomu\nurčeny jsou, by melodii, když je pro ba-\nrytonové korný buď vysoká aneb přec již\nnástroji přiměřená není, převzal. Malý že—\nsťový fagot dle principu Bohma s 21\nklapkami, který dávno cítěné potřebě vo-\njenských kapel vyhoví. Nástroje tyto jsou\nnaskrz vynálezy Červeného. Na mno-\nhých jiných lze vidět důmyslná zlepšení,\nza něž vynálezčímu duchu tohoto továr-\nníka co děkovati máme. Tak vystavit na\nv\npř. p. Červený lesnice, které jsouce co\ndo mensury dle jeho kornonů sestaveny,\nnad obyčejnými úzkými lesnicemi plností\ntónu a snadnějším a jistějším přiléháním"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4280, "texte": "předčí. „Fonikon,\" kteréhož se navzdor jeho\npřednostem až dosud pro nemotornou délku\njen zřídka užívalo, staví Červený jen 20\ncoulů dlouhý. Největší zásluhy získal si\nČervený výtečnou a nad míru pohodlnou\nmašinou k střídání tónů, jižto sám\nvynalezl místo násadce. Tento přístroj a\nvětší část jiných vynálezů a zlepšení pana\nČerveného byly při příležitosti Mnichovské\nvýstavy tak zevrubně a důkladně od prof.\nSchafhautela probrány, že netřeba zde o\nnich šíře niluviti.\n— Průvodce v oboru písní a\nsboru zavázali se odebrati slavný zpěv.\nspolek „0 zvě na\" v Benešově 4 exemp.,\nsl. spolek „Hvězda\" v Bučovicích (na\nMoravě) 12 exemp., sl. spolek „Orlice\"\nv Kostelci n. Orlicí 4 exemp., sl. spo-\nlek „Vlastislav\" v Heřmanově Městci\n4 exemp., sl. spolek „Otakar\" ve Vy-\nsokém Mýtě 6 exemp., sl. spolek „Vel-\nký Poděbrad\" v Poděbradech 5 exerapl.,\nsl. spolek zpěv. v Prachaticích 4 ex.,\nsl. spolek „Lumír\" v Příbrami 10 exeinp.,\nsl. spolek „Říp\" v Roudnici 5 exemp ,\nsi. zpěv. s polek v Soběslavi 4 exemp.,\nsl. spolek „Svatováclavský\" v Su-\nšicích 4 exemp., sl. zpěv. spolek v Tur-\nnově 4 exemp. Žádáme co nejucti-\nvěji všechny česko slovanské spol-\nky, kteří nám jména členů ředitelstva a\nvýboru nezaslali, by nám v brzku udali\njméno spolku, kdy povolen? jméno\npředsedy, místopředsedy, ředitele, jednate-\nle, pokladníka, tajemníka a výborů, pak\nkolik členů výkonných, přispívají-\ncích, zakládajících a čestných a kolik\nexemp. „Průvodce\" odebrati hodlají.\n— Pan Jos. Bergmann, chval ně\nznámý skladatel český, zvolen jest za var-\nhaníka do Mladé Boleslavi, kdež vyučo-\nvací ústav pro piano zříditi hodlá.\n— V městě Lomnici v Budějo-\nvicku zřizuje se český zpěv. spolek.\n— První dvě besedy, ježto pan\nJos. Barák v Konviktě dne 23. a 30.\nříjna uspořádal, došly příznivého výsledku.\nV první slyšeli jsme dva sbory od Sla-\nvíka, písně, přednešené od sl. H ř í má-\nlo vé a deklamaci od sl. Libic ké. V\ndruhé besedě přednesen byl sbor od P i-\nvody a „Kovářská.\" Sl. Macháčkova\nzapěla Nápravníkovu píseň „I šepce kvítí\"\na jednu od Heř. Skřivana (z Věnce).\nPan uspořadatel přednesl ráznou deklamaci,\nkterá velké pochvaly došla. Po hudební\na deklamatorní části nastal tanec. Zábava\nbyla živá a nenucená. Návštěva byla zvlášť\npři druhé besedě četná.\n— Pan Jan Lud. Lukeš, chvalně\nznám co výborný oratorní pěvec, obdržel\npřed nedávnem z Lipska čestné pozvání,\naby v tamním svatotomášském kostele v\nHaendlově oratorium zpíval. Sluší po-\ndotknouti, že chrámovní hudbě v chrámě\nu sv. Tomáše v Lipsku slavný Šeb. Bach\nrídíval. Pan Lukeš přijme, jak se doví-\ndáme, učiněné mu pozvání.\n— Pan Bed ř. S i má k, skladatel sa-\nlonních komposic, obdržel za dedikaci své\nfantasie na národní píseň „Teče vo-\nda teče\" od hraběnky Kaunicové skvostný\nzlatý prsten.\n„Kov á ř/' zpěváčky spolek Čáslavský,\nzve k pěvecké a hudební zábavě\nna den 5. listopadu 1862 v sále u Krále-\nvice v Čáslavi, při které spoluúcinkovati\nbude z ochoty pan Karel Gerber, hudební\nskladatel a pianista u P. T. pana hraběte\nThuna z Hohensteinů. Program. 1. Ouver-\ntura k zpěvohře „Marta'* od Flotova. 2.\n„Pošta,\" sbor od Lud. Procházky. 3. a)\nAir bohéme „Růže tetínská\" varié pour le\nPiano par Charles Gerber, b) Fantaisie\nsur Lucia de Lainmerrnoor par F. Liszt,\npřednese p. Karel Gerber. 4. „Na vlast,\"\nsbor od Lablera. 5. Ouvertura k zpě-\nvohře „Zampa\" od Herolda. 6. „Naše/4\npíseň sólová. 7. „Naše probuzení/ 8.\nCaprice briliante par Charles Gerber, před-\nnese pan Gerber. 9. „Kadryla z morav-\nských národních písní od Ferd. Hellera.\nHudební literatura. Slavným zpěv.\nspolkům vítány budou dva nové české\ndvojzpěvy: „Rozvij se kvítku milostný\"\na „Máju pro nižší a vyšší hlas od Ed.\nNápravníku (op. 10). Pan Ed. Ná-\npravník osvědčil se tímto novým dílem o-\npět co všestranuě vzdělaný a hlubokomy-\nslící skladatel. Hudba je slovům velmi\npřiměřena a hlasy proplítají se velmi roz-\nmanitě v skladbě této; přitom poskytuje\nvýhody, že se pro soprán a alt, jako i pro\ntenor a baryton stejně dobře hodí a při\ndobrém přednosu krásný výsledek zaručuje.\nStojíť u Josefa Šálka, jehož nákladem\nvyšly, 80 kr. r. č. Kdo zná Ni právní-\nkovu ouverturu „Vlastu,\" jeho žertovné\nsbory „Vávru44 a „Radostné cestování,44\njeho píseň „1 šepce kvítí\" a konečně jeho\nfantasii „České perle,\" neobmešká zajisté\ns tímto novým plodem páně Nápravníko-\nvým se seznámí ti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "248", "page_fin": "248", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.7", "titre_corps": "Stanovy „Umělecké besedy,\"", "titre_sommaire": "Stanovy „Umělecké besedy,\"", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.8", "debut_caractere": 4282, "fin_caractere_exclue": 4408, "texte": "Stanovy\n„Umělecké besedy,\"\nkteráž povolena jest nej vyšším rozhodnu-\ntím Jeho c. k. Apoštolského Veličenství\node 5. září b. r."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-11-01-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-11-01_01#c015", "volume": "bmtnabd_1862-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "248", "page_fin": "248", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.2.8", "titre_corps": "Návrh základních pravidel spolku „Beseda umĕlecká.\"", "titre_sommaire": "Návrh základních pravidel spolku „Beseda umĕlecká.\"", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.8", "debut_caractere": 4410, "fin_caractere_exclue": 6592, "texte": "Návrh\nzákladních pravidel spolku\n„Beseda umĕlecká.\"\n§. 1. Účel.\nSpolek nazvaný „Beseda umele-\nIeckáu má za svůj účel, pěstování pěkných\numění, vůbec. Sídlo jeh) jest v Praze.\n§. 2. Prostředky.\nCíle tohoto hledí dosáhnouti ušlech-\ntilou zábavou i vzájemným sebe vzděláním\núdův. Zvláště pak dopomáhati má k tomu;\na) spolková čítárna časopisů zvláště u-\niněleckých, knihovna a sbírka umě-\nleckých děl,\nb) čítání děl uměleckých aneb uměle-\nckou formou vynikajících,\nc) deklamování,\nd) provozování skladeb hudebních in-\nstrumentálních i vokálních,\ne) výstava děl uměleckých, kteráž svým\nčasem při zachování nynějších urči-\ntých zákonních předpisů pro před-\nstavení a výstavy bude zřízena,\nf) podporování domácích umělcův a\npředevším údů spolkových příhod-\nnými prostředky.\n§. 3. Údové.\nUdové spolku jsou: 1. umělci, 11, přá-\ntelé umění, III. údové čestní.\nJmenování cizozemcův za údy čestné\nzávisí od stvrzení c. k. náměstnictví, a má\nse volba tato předložití. Udove společno-\nsti všech tří tříd mohou býti jen osoby\nbezúhonné a dobře zachovalé.\n§. 4. Umělci.\nUmělci tvoří tré odborův neb sekcí,\ntotiž: 1. odbor výtvorných umění, 2. od-\nbor hudební, 3. odbor pěkné literatury.\nUcel těch odborů jest, jednak aby\nspolečnou radou i pomocí pečovali o zdo-\nkonalení výtvorův uměleckých, pokud do\nté které sekce náleží a pokud pocházejí\nod údův spolkových, a jednak aby plnili\núčel spolkový v §. 2, lit. a—f vyslovený,\npodávajíce výboru správnímu (§. 16) pří-\nhodné k tomu návrhy a pečujíce o jich\ndůstojné provedení.\n§. 5.\nKaždý odbor vyvolí sobě z prostředku\nsvého výbor umějecký pěti údův, tito\npak zvolí ze sebe starostu. Každý taký\nodbor řídí se svými zvláštními články správ-\nními, kteréž sobě sám na základě těchto\nobecných pravidel sestaví, a výboru správ-\nnímu podá ku potvrzení.\n§. 6.\nKaždý umělec, žádaje ke spolku při—\nstoupiti, ať se ohlásí starostovi odboru to-\nho, ku kterému svým povoláním náleží;\nstarosta pak opoví jej výboru uměleckému,\njemuž přísluší právo úda toho přijmouti\nneb nepřijmouti, přijatého pak úda ozná-\nmí výbor umělecký výboru správnímu ku\npotvrzení. Umělec, jsa přijat a zapraviv\núcetníkovi svůj roční příspěvek 5 zl. r. m.,\njest údem činným.\n(Pokračování.)"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[241]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.1", "texte": "O hudebních dramatech duchovních\nv Čechách v XVIII. století.\nPříspěvek k dějepisu české hudby; podává E. Meliš.\nJesti věcí dokázanou, že hudba vokální i instrumentální\nv XVIII. století hlavně v klášterech a jezuitských kolejích pě-\nstována byla. V jezuitských a jiných semeništích tvořila\nhudba hlavní část milého se zotavení a příjemných zábav.\nPři slavnostech a v rekracních dnech provozovali chovanci\ntěchto ústavů hudební dramata duchovní, ano i latinské opery *).\nStudující a hudebník byla dvě ponětí spolu vždy sloučená a\nzajisté zřídka kdy bylo možná nalézti správného syna Mus,\njenž by alespoň na jeden nástroj hráti neuměl. Hudba byla\nv XVIII. století odporučením k přijmutí do kláštera a k pří-\nstupu do vážných domů: hudba poskytla studujícím opatření\na vyhlídku na pěknou budoucnost.\nNásledkem toho vzdělával se každý studující v hudbě.\nNěkteří vzali si hudbu za své povolání; druzí pokračovali ve\nsvých studiích a stavše se duchovními podrželi lásku a chuť\nk hudbě pro celý svůj život.\nTo platilo zvláště o duchovních, kterým vyučování na\ngymnasiích svěřeno bylo. Tito dávali s žáky svými hudební\ndramata duchovní v latinské řeči a jak se zdá, byli oni sam\nspisovatelé těchto dram, kteréžto bezpochyby i hudbou opa-\ntřili. Každý téměř rok provozovalo se nové dráma v gy-\nmnasiích, a z pramenů před námi ležících neshledali jsme, že\nby se takové dráma, které se na některém gymnasiu provo-\nzovalo, na jiném učilišti téhož druhu opakovalo. Z toho vy-\nsvítá, že každé gymnasium mělo své vlastní dramata a jak se\npodobá i k tomu účeli zařízené divadlo.\nV Praze mělo Staroměstské, Novoměstské i Malostran-\nské gymnasium své vlastní divadlo, v nichžto se drámata\nlatinská provozovala. V divadle jezuitského gymnasia na Malé\nStraně představovali studující již r. 1727 hudební dráma\n„Dies Dominicae mor tis\" s velkým úspěchem. O zdařilé\nprovedení tohoto kusu získali si studující Krištof Egidi, Ondř.\nFux, Jan Josef Hantšt, Martin Helfer, Jan Kramolín, Vojtěch\nMeitl, Ondř. Pranghofer, Ig. Sigmund atd. velkou zásluhu.\nDruhý rok na to r. 1728 provedli žáci gymnasiální „Jeph-\ntias, ftlia paterni voti\" Zpěvem vynikli zvláště Krištof Forst,\nMartin Helfer, Václav Pašál, Maxm. Schrotter a Václ. Strahl.\nR. 1729 slysáno bylo lam nové dráma „Inocentia patiens\n— — — Diva Genovefa.\" Tomuto drámu dodali výtečným\nzpěvem platnosti následující žáci: Filip Haug, Vojt. Hložek,\nJakub Pfeiífer, Norb. Pestl, Vit. Šantl, Max. Schrotter, Norb.\nSeliger, Fr. Soliger, Fr. Špaček, Fr. Tertschner.\nPříklad ten následovali jezuité i na gymnasiu Staro-\nměstském. Na divadle téhož účiliště provozovali žáci roku\n1735 ku poctě nejvyššího purkrabího Arnošta Antonína hrabětě\nz Schaífgotschů musikální dráma „Fides et constantia a\nConstantino chlorovou, imp. in aulae suae ministris pro -\nbata\" v němžto se Václav Malý, Fr. Thill a Josef Tietze co\nvýteční zpěváci vyznamenali. Na tomž gymnasiu dávalo se\npozději a sice r. 1748 dráma „Hermene gildu sv němžto\nse Fr. Pátý z Nymburka co výtečný sopranista osvědčil*\nV Novoměstském gymnasiu potkáváme se teprv r. 1751\ns představením hudebního drámatu „Bantius Nolanus, non\nintenlatis poenis, sed oblatis beneficiis patriae suae\nfidelis, v němžto Jos. Hložek mezi všemi účinkujícími nej-\nvětší pochvaly došel.\nVšak i venkovská gymnasia, stojící pod správou du-\nchovní, nezůstala za Pražskými pozadu a jak se zdá, provo-\nzovali žáci vedením duchovním každoročně alespoň jedno du-\nchovní dráma. Z gymnasií venkovských pěstovala se, pokud'\nnám známo, na Piaristském gymnasiu v Benešově nejvíce du-\nchovní drámata. Mlčením opominouce provedení tragédie\n\n*) Tak provozovala se r. 1823 v divadle Staroměstského gymnasia\nna počest Karla VI., novokorunovaného krále českého latinská\nopera «Sub olea et palma virtutis co uspicua orb i\nregia Bohemiae corona\" od znamenitého českého skla-\ndatele Jana Zelenky z Louňovic. Jak známo, dávala se při ko-\nrunování Karla VI. v Praze Fuxo v a velká italská opera „Con-\nstanza e Fortezza,\" v nížto 300 umělců účinkovalo pod ší-\nrým nebem. Jezuité nechtěli v tom ohledu zůstati pozadu a po-\nžádali J. Zelenku, jenž z Drážďan do Prahy přijel; aby latin-\nskou tuto operu do hudby uvedl, což se s velkým prospěchem\nstalo. V opeře této vynikli studující: Jan Hein (kontra-altista), Voj-\ntěch Rechenberger (tenorista), Ondřej Rittig (tenorista), pak Václ.\nPořický a Antonín Třebický. Na tomž gymnasiu provozovala se\nse skvělým výsledkem opera latinská ,.C onstant i n u s pa-\nrenti suo vitae melioris author ei paren s\" od če-\nského skladatele Josefa Antonína Se h 1in g a , v nížto s pochva-\nlou účinkovali Antonín Libiš, Karel Offili a Josef Vorel. — V di-\nvadle Novoměstského gymnasia provedena byla r. 1756 opera\n„Andreas Rom anus,1' v nížto Vojtech Voříšek palmy vítěz-\nství dosáhl. Avšak i na venkovských gymnasiích opery latinské\nse dávaly. Tak čteme, že se r. 1760 na gymnasiu Jindřichohra-\ndeckém opera ,,Pietas filioram ergo parentesu se znač-\nným úspěchem potkala a žákům čeňku Ulrichovi a Fr. Ferdinan-\ndimu příležitost poskytla, zpěvem se vyznamenati."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "242", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.2", "texte": "„Horno fortunae,\" kteráž se tarn r. 1836 provozovala a v\nnížto Jan Hessel zvláště vynikl, dlužno podotknouti, že se na\ntamnějším gymnasiu od roku 1746—1752 více než 8 du-\nchovních dramat od žáků gymnasiálních provedlo. Nebude\nzajisté od místa, když tu alespoň některá nejhlavnější drá-\nmata uvedeme. Tak provozovalo se r. 1846 dráma „Fasci-\nculus myrrhae ex VII fratribus Machabaeis collec-\ntus,\" v němžto se sopranista Václav Král a výtečný altista\nMatěj Strželský vyznamenali. R. 1849 provozovali tam stu-\ndující dvě drámata, jedno jaksi k oslavě Benešovského gy-\nmnasia pod jménem „Plato gratus Musarum Benešo-\nviensium statoribus\" a druhé „S. Josephus Calasantius,«\nkteréžto žákům Janu Achatzovi, bassistovi, Janu čumpelíkovi\na Fr. Krásovi příležitost k vyznamenání poskytlo. Zdaž se\nnásledujícího roku nějaké dráma provozovalo, není nám zná-\nrno, jisto však jest, že se r. 1851 v Benešovském gymnasiu\ndvě drámata uspořádala. Byla to drámata „Haldamusf1 v\nněmžto se Matěj Čumpelík vyznačil, a riTimoleon,ií v němžto si\nJosef Chlumecky nemalé chvály dobyl. I r. 1852 pokračo-\nvalo se u provedení nových dramat a tak viděl Benešov té-\nhož roku hudební dráma „Artabanus,\" v jehožto provedení\nJan Chlumecký, Fr. Janovský a Matěj Čumpelík, pak „Archi-\nyallus,\" v němž Fr. Suhr vynikli. •\nVelmi živý ruch panoval v ohledu tomto i v piarist-\nském koleji v Slaném. Již r. 1830 osvědčili se žáci pro-\nvedením hudebního drámatu „liomanus et Alfonsusf v\nněmžto se zvláště Jan Nedvěd, Gregor Josef a Fr. Hein vy-\nznačili, že se tam hudba řádně pěstuje.\nR. 1733 dávala se tamtéž hudební drámata „Perfidia\nin Tarquitiia\" a „Triumpho inocentiaev nichžto se Josef\nGregor cp obratný zpěvák osvědčil. Že se i následující léta\ntakováto provozování uspořádala, nedá se pochybovali, ačko-\nliv jsme se bližších a určitých zpráv nedopídili. Teprv r.\n1746 připomíná se nám dráma „Fasciculus myrrhae ex VII\nfratribus Machabaeis collectus,\" v němž Václ. Schóbl se vy-\nznačil, dále r. 1751 hudební dráma „Virtus et vilium*\nkteré se tarn téhož roku s velkým úspěchem představovalo a\nv němžto se Krištof Krieger, Jakub Prosek a Matěj Semm co\nobratní pěvci býti ukázali.\nV Kosmanoském piaristském gymnasium potkáváme se\njiž r. 1731 s provozováním hudebního drámata pod jménem\n„Rescriptum graliae et justiciae sub umbra incarnati\nverbi Divinikdež Jindřich Brixi ze Skalska výtečným zpě-\nvem pozornost na sebe obrátil. Taktéž provozovalo se r.\n1749 ku cti sv. Josefa Calesantia ecloga „Ganymedes,\" v\nnížto Václav Brož a Václav Kus! účinkovali a zpěvem se vy-\nznamenali.\n\nJulius Schulhoff.\nŽivotopisný nástin.\nGeniální František Liszt povznesl, jak známo, svou te-\nchnikou virtuosnost moderní klavírní hry na takový stupeň\ndokonalosti, že o převýšení této ani řeči býti nemůže. Sotva\nvíce pozůstalo, než vydobytí k víře nepodobné techniky\nv ohledu na leposf a krasocit vykořistití. U mnohých umělců\nmladšího pokolení, jednostejné, jestli při tom bez úmyslu\nneb s úmyslem jednali, dá se taková snaha zřejmé pozoro-\nvati. K témto přináleží v první řadě Julius Schulhoff. On\nsi získal zásluhu, že posavádní výsledky starších i mlad-\nších virtuosů co výborný pianista v nejlepším smyslu slova\nvytěžil, a že je i spolu na spfisob velkou úctu velící většímu\nobecenstvu přístupny učinil svými velmi zajímavými, v sobě\nharmonicky spojenými, a při tom bystrého hudebního ducha,\njakož i originálnost prozrazujícími skladbami.\nJulius Schulhofř, pocházeje z rodu israelského, narodil\nse dne 2. srpna v Praze. Y prvních počátcích hudby byl\njiž co malý hošík vyučován od zdejšího, tehdá chvalně zná-\nmého učitele na klavír, jménem Kisch, jehož výborným ná-\nvodem brzo takové pokroky učinil, že sotva 9 let stár, již\ns to byl, s velkou pochvalou veřejně vystoupiti. Na to jej\nIgnác Tedesko pianě a Václav Josef Tomášek v theorii\nvyučovali. Avšak na vědecké, pro hudebního umělce nevy-\nhnutelné vzdělání se u něho nezapomnělo. Jelikož ale ná-\nklonnost k hudbě u něho převládala, věnoval se Schul-\nhoíF stavu uměleckému. Zaměstnává v se až do 17. roku\nsvého stáří se vší pilností s hudebními studiemi a vystoupiv\ntaké mezi tím ve svém domovu několikráte veřejně a vždy\ns příznivým výsledkem, ustanovil se na tom, že na krátký\nčas do Paříže pojede, dílem aby se jeho vyššímu virtuosní-\nmu vzdělání ještě většího zdokonalení dostalo, dílem také,\naby on se se světem, svět ale také s jeho jménem seznámil.\nStav hudby v Paříži byl tehdejšího času jednak dosti vý-\nznamný — upozorňujeme zde jen na Chopina — že nám\npřání mladíkovo, jej z vlastního pohledu poznali, podivné se\nzdáti nebude, a jinak měl v jistém pádu předce vždy mnoho-\npůsobný a předměrný vliv na celý život hudební v Německu.\nNa své cestě do Paříže dal se Schulhofř zvláště v Dráž-\ndanecb, v Lipsku a Výmaru s velkou pochvalou svého ta-\nlentu slyšeti. Přibyv do Paříže, předsevzal si z počátku, že\nveřejně nevystoupí, nýbrž že dříve s tamnéjšími poměry hu-\ndebními se seznámí, jmenovité však ve vší tichostí zanášet\nse hodlal se svými studiemi. Tak uplynulo několik roků a\nSchuIhofF zdržoval se v Paříži ve veřejnosti neznán a sám\nneznám s městem, v němž se nacházel. Zvláštní však okol-\nnost poskytla jeho stavu lepší změnu. SchuIhofF nacházel se\ntotiž jednoho dne ve skladě jistého pařížského zhotovitele\npian, aby si jedno pro svou potřebu vybral. Právě byl tím\nzaměstnán, když dva mužové sem vstoupili, z nichž v prv-\nním SchuIhofF hned Chopina poznal. Tuto příznivou příleži-\ntost použil, s tímto mistrem osobně se seznámiti. Představiv\nse mu poprosil ho, aby mu dovolil, před ním něco přehráli.\nChopin, tehdá ještě velmi churavý, a proto v takových, často\nse opakujících případnostech tím více k jakémusi nedojem-\nlivému chování nakloněn, daje zdvořilou lhostejnost na sobě,\nzřejmě znáti, povolil k jeho vyjevenému přání. S počátku\nposlouchal s lhostejným, jeho stav vyznačujícím bezúčasten-\nstvím, jež však také z předsudku pocházeti mohlo, že do-\nstane slyšeti obyčejného pianistu. Čím dále ale SchuIhofF\nhrál, tím pozornějším stal se Chopin. Ku konci byl jako\npřeměněný ; radostně pohnut, vyslovil mu úplné své uznání\na uvítaje mladého umělce co druha a přítele svého, pobídnul"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "243", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.3", "texte": "jej k veřejnému vystoupení. Rozumí se samo sebou, že\nSchulhoff, v jehož životě tímto radostným příběhem skvělejší\nepocha nastala, hned na tom se ustanovil, před pařížským\nobecenstvem veřejně vystoupili. Rychle se umělecká jeho\npověst roznesla, a kamkoli Schulhoff se obrátil, všude nabyl\npochvaly, jakou by se každý inusel ctěným cítiti. Na to ce-\nstoval ve Francouzsku, v Španělsku a v Anglicku. Však ne-\njen svou mistrnou hrou všude spůsobil spravedlivé podivení,\nale i jeho skladby , jmenovitě slohu salónnímu přináležím,\ndošly zvláštního uznání a účastenství, jak u znalců, tak i u\nvelkého, klavírní hrou se zanášejícího obecenstva.\nV zimě roku 1849—1850 odebral se Schulhoff na ce-\nstu do Vídně a i zde osvědčil dobrou jej předcházející po-\nvěst, již potvrditi, jeho vždy četně navštívené koncerty mu\ndosti příležitosti poskytly. Na to konal cesty do severního\nNěmecka a do Ruska. Navrátiv se zase do Německa šel\nopět do Vídně, kdež zase několik koncertů uspořádal. Ce-\nstovav od podzimu r. 1852 až do jara r. 1853 v jižním Ru-\nsku a v Krymu, vydal se pak podruhé na cestu do Paříže,\nkdež opět nové triumfy slavil, a v následujícím roku koncer-\ntoval v hlavních městech severního Německa. Od toho času\nodřekl se Schulhoff veřejného stavu virtuosního co výkonný\npianista přinucen k tomu, v příčině zdravoty, obíraje se to-\nliko skládáním. Můžeme však doufati, že po několika po-\nkojně prožilých letech, opětným vystoupením co výkonný umě-\nlec hudební svět opět potěší, a to tím více, an se nyní v nej-\nlepším a nejsilnějším mužském stáří nachází. Neboť dobrých,\nnásledování hodných příkladů, jakož v umění takž i v životě\nnikdy dost míti nemůžeme. Před několika lety odstěhoval\nse Schulhoff do Drážďan, kdež se až posaváde nachází.\nSchulhoffova hra spojuje v sobě přednosti bedlivě vzdě-\nlané, naskrze vzorné techniky a mužně silného, důrazného,\npři tom ale vždy v míře drženého spůsobu provedení. Jest\nmimo to důrazným ohněm jakož i zvláštním rytmickém ta-\nhem oživeno. V celku má ona na posluchače onen příjemný,\nplnozvučný a určitý účinek, jakémuž se naproti slavné osob-\nnosti rádi a volně oddáme. Že Schulhoff vlastní své zvuko-\nmalby přednáší, jak to od takového umělce očekávati musí-\nme, není třeba ani ujišťovali. Výslovně však podotýkáme,\nže jeho přednos klassických výtvorů vzácné a čisté požití\numění spůsobí. Mezi jeho četnými, tiskem uveřejněnými a\ndílem velmi oblíbenými skladbami nalézají se mnohé, jež také\nvyšším a přísnějším požadavkům uměleckým vyhovují. K\ntěmto přináleží: Dvě sonáty pro klavír; Allegro agitato, Ca-\npriccio appassionato a dvě Scherza. Navzdor všemu uznání\nvšak, jehož tyto v tom slohu komponované skladby zasluhují,\njest Schulhoffův hlavní obor plodní významnosti, salónní, ním\nzastoupený druh, jejž on na uznání hodný spůsob obohatil,\nmnohými duchaplnými, vkusnými a velmi vděčnými skladba-\nmi, s velmi snadným melodickým, harmonickým a rytmickým\nuspňsobením.\n\nBeethovenovy sonaty.\nS krasovědeckého stanoviska posuzuje A. z E.\n(Pokračování.)\nSonata A-dur (op. 101.)\nVeselá vroucnost, vroucná veselost jsou základním ka-\nrakterem základního rozpoložení této sonáty. Hned v první\nsadě A-dur (Allegretto 6/g takt) jeví se tento základní ka-\nrakter. Sada tato je přívětivý obraz života; celkem provívá\njemný vzduch jarní a obraz tento objevuje se ponořen v\nblankytu ; hudební motivy se podobají lehce se pohybujícím\ntónovým vlnám, nás chopí se rozpoložení, jako kdybychom\nplouli bezstarostně na lehkém člunku za krásného jitra jar-\nního ; dissonance, rytmické pošinutí, obraty, vše je zmírněno;\npřed námi rozprostírá se tiché jezero a z nás vykrádá se. nej-\nklidnější proud citů. Jak jednoduchý a jasný je tento obraz;\ntak prosté je též provedení. Rozdílné thémy a částě sady\nstojí velmi těsně usebe. Po krátkém, konec první částě ná-\nsledujícím provedení jest transposice, jež k hlavní thémě\nvede, kterážto théma však se jen v prvních dvou taktech\nopakuje a k tomu přidruží se Coda. Druhá sada (Vivace\nalla Marcia, F-dur, takt) má zjevně naznačenou formu\npochodu. Rhytrnus jest tomu přiměřen, nanejvýš známkován.\nPohybování je lehké a veselé. Základní tón jest jako\nu první sady jen s jinou barvitostí. Zvýšené rozpoložení do-\nstupuje až k momentům skutečného zanícení (str. 5., sou-\nstava 1) při vstoupení Des-dur (Haslingrovo vydání), pod-\nstatně dosahuje se tohoto výrazu zde dalekou vzdáleností\nmezi vrchními a dolními hlasy, současným isolovaným za-\nzněním nejvyšších a nejhlubších tónů. K vlastnímu pochodu\npřidruží se trio v B-dur, půvabná, na vlnách radosti nešená\na na nich se kolíbající střední věta, kteráž mistrovským spů-\nsobem návrat k pochodu prostředkuje. Pochod tento má\nještě tu zvláštnost, že v jeho druhé částí tahy a jednotlivosti\npřicházejí, které nás vždy mimovolně na melodie Wagnerovy\na Berliozovy upomínají.\n(Pokračování.)\n\nSegertovi žáci.\nPodává Em. Meliš.\nPodavše v čísle 17. stručný nástin životopisu slavného\nčeského koritrapunktisty a skladatele, máme za svou povin-\nnost o jeho činnosti co učitele hudby se zevrubněji zmínili.\nJak snad již známo, požíval Segert co učitel vyššího hudeb-\nv\nního uméní v Cechách největší pověsti. Kdo se honosili mohl,\nže hudbu u Segerta studoval, obdržel brzy místo co varhaník\nneb ředitel kůru a za tou příčinou snažil se každý, kdo si\njednou hudbu za své jediné zaměstnání obrali chtěl, by se\nSegertovy školy dostal. Nával žáků k Segertovi byl tedy\nvelký a působení mistra tohoto bylo věru znamenité. Vzdě-\nlali četný počet výtečných varhaníků, kteří ve směru jeho\nbuď v Praze neb na venkově prospěšně účinkovali a varha-\nní-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "244", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.4", "texte": "nictví, jemuž Segert českého a nového rázu dodal,\nv Čechách pozvedli.\nPočet jeho žáků nedá se ovšem určiti ; avšak pro lepší\npřehled stůj zde seznam jeho nejlepších žáků, kteří u něho\nse vzdělavše zvláště slávu jeho hlásají. Jsou to následující:\nJan Bruha, varhaník u sv. Jindřicha v na Novém mě-\nstě v Praze 1796, zemřel 18. dubna 18u7 co ředitel kůru\nu Trinitárů.\nAntonín Čermák, varhaník nejprv v chrámu Hyber-\nňáckém, pak u sv. Jindřicha, Marie Sněžné a konečně u Kří-\nžovníků, zemřel v dubnu 1803.\nDavid, mnich řádu Augustinského, nejdřív varhaník v\nchrámě sv. Benedikta, pak substitut Segertův v chrámě Týn-\nském, přišel okolo r. 1795 do kláštera svého řádu do Vídně.\nAntonín Bed. Fiebich, zef Segertův♦ V posledních\nletech svého života zanášel se upravením bubnů, jimž pro-*\nspěšnějšího ladění, než dříve měly, dodal.\nAntonín Háček, obratný varhaník v chrámě Minoritů\nu sv. Jakuba.\nFrant Ser. Hložek, substituoval mnohá léta Segerta\na byl též varhaníkem u sv. Haštala a později klavírním mi-\nstrem u něm. Pražského divadla, zemř. 1810 v Praze.\nJosef Jelínek, substitoval častěji Segerta a stal se\nr. 1780 knězem. Nápotom byl věrným přítelem Mozarta.\nKoníček, c. k. kapelník, studoval 6 měsíců komposici\nu Segerta.\nKarel Kopřiva, varhaník v Citolibech, jeden z nejlep-\nších žáků Segerta.\nJan Koželuh, ředitel kůru ve svém rodišti Vel varech,\nsložil mnoho skladeb církevních, oratorií a oper.\nJan Kř, Kuchař, nejprv varhaník v jesuitském semi-\nnáři v Jičíně, pak varhaník u sv. Jindřicha v Praze ; r. 1790\nvarhaník na Strahově a konečně ředitel italského operního or-\nkestru v Praze, složil mnoho skladeb kostelních i světských.\nČeněk Masek, ředitel kůru u sv. Mikuláše na Malé\nstraně r. 1794.\nMastný, varhaník v chrámě jezuitském u sv. Ignáce\nna Novém městě.\nJosef Mysliveček, skladatel četných oper, které se\ns pochvalou v Itálii dávaly.\nJan Nemastil, varhaník v jezuitském semináři na No-\nvém městě 1769.\nAlex, Parízek, mnich řádu Dominikánského r. 1765,\nsložil mnoho skladeb kostelních.\nJosef Prokop, nejprv varhaník u sv. Mikuláše, pak\nu sv. Tomáše. Zemřel, 11. října 180U.\nJosef Rámis, jednatel u arcivévody Karla a výtečný\npianista a varhaník.\nFrantišek Schmid, ředitel kůru u sv. Štěpána a u sv.\nIgnáce v Praze. Zemřel 1. dubna 1809.\nJosef Skydánek, nejprv ředitel kůru v Mělníku, pak\nv Louně, kdež zemřel, hrál výtečně na varhany a složil mnoho\nskladeb,\nBartoloměj Votava, výtečný varhaník v Třeboni a zef\nSeegerta. Složil mnoho fug a toccat pro varhany. Patřilf k\noněm žákům, na něž se Segert častěji odvolával.\nJosef Vrabec, ředitel kůru ve svém rodišti Českém\nBrodě, výtečný varhaník a skladatel kostelních skladeb.\nJosef Wurscher, výtečný varhaník v Plzni a přítel\nJ. Kř. Kuchaře.\n\nPaganini a Lipiński.\n(Pokračování.)\nJeště pozdě do noci rozmlouvalo se a debatovalo se\nvelmi živě v salónech hraběnciných. Se zápalem nevšedním\na s výmluvností uhlazenou blouznila hraběnka pro Paganiniho\na odporovala tvrdošíjně námitkám, jimiž Kurpiňski a mnozí\nze společnosti rodáka svého Lipiňského zastávati se snažili.\nSpolečnost se konečně rozešla a každý očekával s dy-\nchtivostí zajímavé koncerty, ježto rozhodnouti měly, zdaž Li-\npiňski Paganinimu, čili tento Lipiňskému ve hře podlehne,\nMalá postava mužská, v šedý plášE zahalena, spěchala\ntéhož večera ulicemi Varšavskými, které spoře tu a tam\nzašpiněnou svítilnou osvětleny byly.\nPřed jedním domem, jehož vchod lepším osvětlením\nostatních vynikal, zůstal muž ten stati. Několik okamžiků\nprodléval takto neodhodlaně na jednom místě a zdál se o\nněčem přernílati. „Co váhám ještě,44 promluvil sám k sobě,\n„nezničil-li Lipiňski štěstí celého mého života? Neodloudil-íi\npak ošemetník ten klamnými slovy svými milenku mou, kte-\nrou jsem tak horoucně miloval? Přisahali jsem mu pomstu, a\ntu nad ním vykonati musím !a\nPři těchto slovech vkročil do domu a kráčel po scho-\ndech nahoru, pak chodbou až ke komnatě, v nížto Paganini\nbydlel. Zaklepav, vstoupil v předsíň a dal se u italského vir-\ntuosa ohlásili.\nNicolo Paganini stál u prostřed komnaty, když malý\nmužík s hlubokou poklonou k němu vešel.\nVysoká a štíhlá postava a neobyčejná bledost obličeje\nPaganiniho, jenž cosi démonického do sebe měla, učinila na\npříchozího takový dojem, že o několik kroků nazpět postou-\npil. Vysmahlé líce, temné oko, které s neobyčejným výra-\nzem na každém předmětu utkvělo, vysoké celo a kolem něho\nsplývající černé kadeře dodávaly spolu s jemným úsměchem\njeho pohledu cosi nadlidského. Paganini stál tu nepohnutě,\nočekávaje, až ho příchozí osloví.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "245", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.5", "texte": "Feuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nStraka.\nZ Mladé Boleslavi. (Ochotnické\ndivadlo. Sokol.) Vytknuv sobě za\núkol podávati věrnou zprávu o našem ochot-\nnickém divadle uložil jsem sobě za povin-\nnost psáti nestranně, maje toliko na zřeteli\nchváliti jen to, co opravdu chvály zasluhuje,\na poukazovati hlavně na chyby a vady\nhercův; neb nezasloužená chvála herce\ntoliko oslepuje a nezasloužená hana odnímá\njemu zase chuť obětovati čas a píli iičelu,\nkterý jemu žádného užitku nenese, kterému\nse dobrovolné oddává maje toliko dobrou\nvěc na zřeteli. Psáti kritiku o divadle do-\nvede u ná3 tak jako jinde ledakdos; tyto\nkritiky podobají se ale z většího dílu oby-\nčejným pomluvám, pochoutkám, tepati jed-\nnotlivé herce pro každý nepatrný poklesek,\ntak že není divu, pak-li mu chuť zajde\nobětovati se dále úkolu svému, an vidí,\nže na místě spravedlivého úsudkupohanění\na ironické úšklebky snášeti má. Než dále\nk věci. Dne 19. října hráli naši ochotníci\n„Nalezence\", veselohru ve dvou jednáních\nod J. K. Tyla a „Vychovatele v nesnázi\",\nveselohra v jednom jednání od E.A. Gor-\nnera, překladem Fr. Mirovského. Obě tyto\nhry můžeme počítati mezi nejzdařilejší ze\nvšech od naších ochotníků dosud provozo-\nvaných. Povážíme-li, že ochotníci naší beze\nvší podpory, beze vší rady a beze všeho\npoučení toliko sami sobě ponecháni, na\nneunavenou píli a obětavost svouspoléhati\nmohou, můžeme s pýchou vyznati, že pro-\nvedení obou těchto her daleko přesahovalo\nočekávání naše. Vším právem ale můžeme\nbýti hrdi na naše herečky, mezi nimiž nej-\npřednější místo zaujímá slečna Teynilova,\nzvláštními vlohami nadaná dívka sotva šest-\nnáctiletá. Viděli jsme ji v rozli čných oborech\nvystoupiti a vždy s úplným úspěchem do-\nstála úkolu svému. Úlohu „Hynka\" pro-\nvedla výtečně. Byla několikráte mezi scénou\nhlučným potleskem pochválena. Ku konci\npak byla od několika zdejších a kosmono-\nských jinochů věncem, ozdobeným slovanskou\ntrikolorou, obdařena, který jí jeden z kos-\nmanoskýck ochotníků na divadlo vrhl. I\nostatní ženské úlohy byly dobře promýšle-\nny. „Paní Záleská\" i Karolínka\" (si. Novot-\nná) hrála slušně. „ Paní Trubičková\" (sl.\nSmutná) úlohu svou dobře pochopila a\nprovedla. „Pana Veronička\" (sl. Svobodova)\njediný svůj výstup chvalitebně provedla.\nZde však slušno poukázatí p. režiséra na\nto, aby slečně Svobodové, kde toho notná\npotřeba nepožaduje, úloha matky neb sta-\nřeny nikdy přidělena nebyla. Orgán její\njest zvučný a nehodí se pro stařenu. Tyto\núlohy ostatně nejlépe zastane sl. Šebekova.\nP. V. . . .čil (co „šlechtic Rimini\") úlohu\nsvou dobře přemyslil a pojal; hra jeho\nbyla zdařile provedena. P. Bl. („Pavel\")\nhrál dobře. I malá úloha „Pekárka\" byla\np. N. . . . dlým dobře provedena. Úloha\n„Leopolda\" byla zcela chybně p. K. . kovi\npřidělena ; jemu toliko úlohy komické při-\nnáleží, které obyčejně, pak-li tomu domácí\njeho poměry dovolují, dobře provede. Úlohu\ntato přijal, jak doslýchám, zap. V . . ka,\nteprv ve čtvrtek, tedy na tři dni přede\nhrou. — O provedení veselohry „Vycho-\nvatel v nesnázi\" mohu říci, že byla okrouhlá\na zcela uspokojující. Titulní úlohu „Onur-\nfíi Laštovičku\" provedl p. Nejedlý dobře,\nnež však oděv k úloze jeho nebyl přimě-\nřen, byl zcela jiný, než jak jej básník\npředpisuje. P. W . . ra („Karel\") vystoupil\nponejprv a držel se statečně. Úloha „Elišky\"\nnacházela se v rukou důmyslné herecky,\nsi. Smutné. Tenkrát měli jsme příležitost\nseznati i v této dívce dobré vlohy, zvláště\npro obor naivních milovnic. Všichni byli ně-\nkolikráte potleskem odměněni. Návštěva\nbyla četná. — Tělokvičný spolek „Sokol\"\nzadal asi před třemi měsíci stanovy své k\npotvrzení, které však až dosud neobdržel.\n\nZ Brna, 29. října. (Odevzdání\npráporu zpěv. spolku. — Čestný\npohár Křížkovskému. — Lukeš.)\nZpěv. spolku byl věera odevzdán skvostný\nprápor jemu od vlastenek morav-\nských věnovaný, jenž 520 zl. stojí. Při\ntéto příležitosti zazpíval zpěvácký spolek\n„Hospodine pomiluj ny,\" načež chot dra.\nP ražáka, zastávajíc hraběnku Belcredi,\nprápor odevzdala spolku. Jednatel zpěv.\nspolku, p. Fandrlík, přijal ve jméně spolku\nprápor, děkovav šlechetným dámám, načež\nráznou řeci vylíčil důležitý vliv, jenž zpěv\nna probuzení našeho národa měl. Pak se\npokračovalo v produkci. Vás výtečný L u-\nk e s okouzlil nás národními písněmi, a\ndoufám, že jsem dosti řekl pravě, že Lu-\nkeš zpíval. Od našeho K ř íž k o v s k éh o sly-\nšeli jsme nový sbor: „Odvedeného prosba,\"\nkterý mezi jeho nejlepší práce vřaditi mu-\nsíme a zajisté takové obliby dojde, jako\n„Utonulá.41 Pan Zelníček hrál na housle\nvariace ruských písní a věnován mu ná-\nramný tleskot. Po produkci hovořili jsme\nvesele při zvucích hudby. P. Lukeš vy-\nvolal „Sláva\" p. Křížkovskému a připito\nmu z poháru skvostného, který skladateli\nv neděli 26. října odevzdán byl co čestný\ndar od jeho ctitelů. Pohár jest v gotickém\nslohu ze stříbra pracován, asi střevíc vy-\nsoký; nese nápis: „Křížkovskému od jeho\nctitelů dne 28. října,\" pak na druhé straně\nvyryty jsou skladby jeho: „Cyrillská,\"\n„Utonulá,\" Dar za lásku,\" Dívca,\" „Zatoč\nse.\" Dále připito našemu drahému hostu\np. Lukešovi, načež rozjařenosi nejvyššího\nstupně dosáhla. Teprv po půl noci jsme\nse rozešli.\nZ Hlinská. (Zpěv. spolek,) Svým\nčasem podal jsem zprávu o zaražení zpě-\nváckého spolku v našem městě. Sta-\nnovy došly již až na nepatrné změny stvr-\nzení místodržitelského. 19. října odbývána\nvalná hromada, v níž se podávala zpráva\no dosavádní činnosti spolku, v níž se ro-\nkovalo o konečném uskutečnění činnosti\nspolkové. Spolek čítá dosnd šest zakláda-\njících a 26 činných údů. Doufáme, že i u\nnás dojde spolek náš, jaká všude jinde\nvalné podpory ctěným obecenstvem, jež\ndosud vždy se chvalně osvědčilo horlivou\nsnahou po pokroku a vytrvalosti u podpo-\nrování snah po zvelebení našich poměrů.\nPřejíce spolku tomuto ze srdce zdaru, zá-\nroveň všecky společníky vyzýváme k svor-\nnému a statečnému působení i hájení zá-\njmův spolkových, neboť jen tak ztupnou\nšípy jejich protivníků, jen tak umlknou\nněkteří zásadní odpůrcové našeho pokroku.\nKdyby nám nebylo líto slov, pověděli by-\nchom o takových „ozdobách občanstva\"\ndelší historii, myslíme však, aby v temnotě\nzaniklo co v temnu vzniká. Nuže na zdar!\nBohdá že za nedlouho nám bude popřáno\no našem spolku potěšných podati zpráv.\nZa poslední doby nás potěšili naši páni\nochotníci vedením neúnavného p. Štirského\nnad míru zdařeným představením „Obži-\nnek\" od paní Kapové, Sám kus tento\nnáleží k nejlepším toho druhu, došel pak\nskutečně překvapujícího provedení. Hlavně\nvynikly slečny Přibyslavská do podrobná\npromýšlenou hrou a výtečným pojmutím\núlohy, sl. B r á v ov á, pak pp. Š t i rsk ý,\nPetrlik, Sekera a. j. Těšíme se, ze\nneustanou na dlouho o své chvalně čin-\nnosti. Od Borovské slavnosti sdíleli jsme\nse ve dvou národních besedách, jež se\nhonosily velmi zdařilým provedením všech\nčísel programů. Slyšeli jsme dva nové sbory.\nNaše zpěvy od nadaného Leopoloa Hruše.\nSbor tento vyniká důkladným a pilným\nprovedením, a porozumíme-li, jakých pře-\nkážek skladateli bylo již v básni samé k\npřemáhání, musíme doznati, že i touto sklad-\nbou patrně dosvědčí velké hudební nadání\na že odůvodnil opět naše krásné naděje v\ndálší jeho činnost. — Pan Sekera obdařil\n„S vantov ita\" zdařilým pochodem Svan-\ntovitů ; slova odLeop. Štirského. Nemůžeme\np. S. upříti nevšedních vloh, snaží-li však\nse dopraviti skutečně platnosti a významu,\njest nutné, aby se oddal přísnějšímu hudeb-\nnímu studiu. Touto skladbou osvědčil, jak\nbohatá je jeho fantasie i jak bohatým vládne\nzřídlem motivů. Skladba celá je velmi\nzpěvná a ladná. V obou besedách spolu-\núčinkoval Svantovit s výsledkem po-\ntěšným.\n\nKronika zpěv. spolků.\nZpěv. spolek Hořický „Ratiboř\" uspo-\nřádal dne 19. října besedu v prospěch\nLomnických pohořelých. Program byl:\n1. Sbor „Na vlast\" od Lablera. 2. De-\nklamace. 3. Sbor „Utonulá\" od Křížkov-\nského. 4. Deklamace. 5. Sbor „Naše pro-\nbuzení\" od L. Procházky. 6. Sbor „Mo-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "246", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.6", "texte": "ravská kadryla\" od Hellera; načež taneční\nzábava. — Mšenský zpěv. spolek\nodbýval dne 20. října v divadelní míst-\nnosti pěveckou produkci. Program byl:\n1. Proslov od Jahna. 2. Sbory a) Bratři,\njiž svítá!\" b) „Naprej!\" c) Quodlibet z ná-\nrodních písní, d) „Cikáni'4 od Vogla. Mezi\nzpěvem provozovaly zdejší divadelní ochot-\nníci „Převrženou slánku,'4 žert v jednom\njednaní. Čistý výnos jest určen na ře-\nmeslnickou školu, kterouž zamýšlí zdejší\npředstavenstvo zaraziti. — V Buě o ví-\ncích na Moravě uspořádali dne 19. m. m.\nnárodní besedu a dne 20. zpěv. spolek pě-\nveckougzábavu k oslavení zaražení tamněj-\nšího spolku. — Zpěv. spolek v Karda-\nšově Řecici přijal jméno „Jablonský.44\n— Prozatímní zpěv. spolek Zbraslavský\npřijal jméno „Slávník.\" — Zpěv. spolek v\nKlatovech přijal jméno „Šumavan.44 —\nZpěv. spolek a divadelní ochotníci v Tá-\nboře uspořádali dne 19. října v místno-\nstech divadelních k oslavě památky nám\nuděleného diplomu od 20. října 1860 ve\nprospěch pohořelých v Mezimostí slavnostní\npředstavení. Program byl následující: 1.\nNárodní hymna. 2. „Na Prahu,\" sbor od\nVeita. 3. „Vysloužilec44 od Přerhofa a\n„Markytánka,\" deklamace od Růžičkové. 4.\n„Šumí Labe/4 sbor od L. Zvonaře. 5.\n„Ženich z hladu/4 veselohra od Nerady.\nKu konci : „Kde domov můj t'í sbor od\nF. Hellera. — V Kostelci nad Orlicí\nodbývala se dne 28. září přičiněním zpěv.\nspolku pěvecká, hudební a deklamatorní\nakademie a potkala se s valným účasten-\nstvím. Zvláště došli p. Th. Tomášek z Li-\ntomyšle výtečným hraním na housle, sic.\nH. Rautenkrancova výbornou hrou na pianě\na sic. Teresie Bohmova trefným přednosem\ndeklamace „Já jsem Česka\" veliké pochvaly\na hlučného potlesku. — Zpěv. spolek „Kra-\nkonoš44 na Vysokém pod Krkonošemi uspořá-\ndal v neděli dne 26, října druhou letošní\nbesedu. Program byl: l 1. Ouvertura\n„Zampa\" od Herolda. — 2. „Česká mu-\nzika,\" deklamace od K. Adámka. — 3.\n„Znáte-li zem?\" Sbor od Škroupa. — 4.\nKoncert pro housle od Artota. — 5. „U-\nmlklo stromů šumění.44 Dvouzpěv od K.\nBendla. — 6. „Svět se tocí!\" Sbor od\nVašáka. — II. 1. Ouvertura „Norma44 od\nBelliniho. — 2. „Vysloužilec/4 deklamo-\nvánka a „Markytánka\" od VI. Růžičkové.\n— 3. „Na Prahu,\" sbor od Veita. — 4.\nOuvertura „Marta\" na piano pro 4 ruce.\n— 5* „Husitská.\" Sbor od Hellera. —-\n6. „Kde doinov můj?\" Sbor od Hellera.\n— Zpěv. spolek „Kolo4' v Záhřebe\nbyl zahájen dne 26. t. m. zvláštní slav-\nností. Dopoledne byly vykonány slavné\ncírkevní obřady, odpoledne odbývalo se\nhlavní shromáždění členův spolku a na\nveěer uspořádána koncertní zábava, ježto\nskončila tanečním plesem. Program kon-\ncertu byl následující: 1. Proslov. 2. „Na-\nprej/4 sbor od Jenka, 3. Slavjanská ouver-\ntura „Vlasta\" od Ed. Nápravníka, pro pi-\nano upravena na ctyry ruce. 4.\nnulá/4 skor od P. Křížkovského. 5. „Pot-\npourri\" na fisharmoniku od Gj. Zlatoro-\nvice. 6. „Scherzo\" na housle a piano od\nJ. Poležanského. 7. „Husitská44 od Krova,\nv ctverozpěvu od Ferd. Hellera. 8. „Crno-\ngorski sin,44 píseň od F. Livadice. 9. Čtve-\nrylka z hórvátských národních písní/4 sbor\nod SI. Lžicaře. 10. „Oprost sa Zagrebora\"\nna íisharmoniku od Gj. Zlataroviěe. 11.\n„Gdje je slavska domovina?\" slova od Iv.\nKukuljevice, sbor od Vintra. — Kolín-\nský zpěv. spolek „Dobroslav\" u-\nspořádá dnes 1. listop. v místnostech di-\nvadelních hudební a deklamatorní zábavu.\nProgram jest: Ouvertura „Vlasta'* od Ed.\nNápravníka. 2. Naše probuzení,\" sbor od\nLud. Procházky. 3. Deklamace. 4. „0\nTobě/4 dvojzpěv s průvodem piana od\nGuinberta, slova od V. Mareše. 5. „Na-\nprej,\" sbor od Jenka. 6. Ouvertura. 7.\n„Hraje si na vdanou,44 dramatický žert.\n8. „Naše,\" píseů se sborem a průvodem\npiana od Procházky. 9. „Píseů milosti/4\nctverozpěv od Horáka. 10. „Válečná44 z\nRienzi od R. Wagnera .\n\nOchotnická divadla.\nDiv a d, ochot n í c i v K o s í r i\nodevzdali co čistý výnos her 9 zl. 6o kr.\nve prospěch národního divadla, a drive již\n8 zl. pro tamnějsí školu. — S in ícho v-\nšt í ochot n í c i dávali dne 19. října v\nhostinci zvaném u „EggenberkiV4 veselohry:\n„Jeden z nás se musí oženit,'1 „Černý\n« „Prodaná láska.'4 Čistý výnos ustano-\nven ve prospěch pohořelých Lomnických.\n— V Budyšíně provokoval se dne 2.\nra. m. Klicperův „Rohovin Čtverrohý\" v\npřekladu srbském „Rohowin Štyrrohac41 od\nČesly. — V Cetora ze provozovali o-\nchotníci v nově zřízeném divadle po prvé\nveselohry „Převržená slánka\" a „Dvě po-\nstele v jednom pokoji.\" Po druhé : „Pro-\ndaná láska\" a „Vychovatel v čepci'* a ko-\nnečně na den sv. Václava Klicperův „Di-\nvotvorný klobouk.\" — Dne 19. října, ja-\nkožto v svatvecer sv. Vendelína, provozo-\nv\nvala se na ochotnickém divadle v Zebrace\njednoaktová fraška „Dvě postele v jednom\npokoji,'4 načež následovala taneční beseda,\na v neděli dne 26. října ve prospěch Lo-\nmnických pohořelých „Doktora Fausta do-\nmácí ěepicka/4 fraška ve 3 jednáních.\n— Ve V e 1 e sí n ě dávali ochotníci v po-\nsledním case následující hry: „Pána strýč-\nka/4 „Studenti na svátcích'4 a „Tichá voda\nbřehy bere.44 — V Příbrami dávali\ntamnějsí ochotníci k oslavení říjnového di-\nplomu veselohru „Tichá voda břehy bere.\"\n\nZ Prahy.\n\nČeská opera. V neděli dne 26. října\nslyšeli jsme novou z němčiny přeloženou\npětiaktovou operu tlE v a H1 í n o v a\" dle\nSchinieda přel- Em. Pražský, hudba od\nDor s 11 i n g a, kterouž sobě pan kapelník\nMayer k svému příjmu obral. Děj opery\ntéto spočívá na historických základech a\ntajných soudech, kteréž za vladaření Václava\nIY. v české zemi panovaly. Dříve než se\no hudbě samé zmíníme, podáme stručný\nobsah této op. ry: Eva Hlínová, dcera Ol-\ndřicha Hlíny, zbrojiře pražského, zalíbí\nse královně Žofii, kteráž ji přijme do prů-\nvodu svého. Později setká se s Hynkem,\npanošem královniným, a vstoupí s ním v\nmilostný poměr; byvši pak pro domnělé\nuražení tajného sondu od pána z Dabé\nobžalována, předvedena jest před soudní\nstolicí tohoto soudu, kterýž ji uzná za\nviann a vykonání trestu žalobníku ponechá.\nPán z Dabé, nabízeje jí již dříve ač marně\nlásku svou, schová však dýku, již na Eva\nbyl napřáhl, a vyjeví jí poznovu city srdce\nsvého. Eva, oddá ia jso ic celou daší Hyn-\nkovi, odmítne nabízenou jí lásku ; v tom\nobjeví se v síni tajného sonda její milenec\na vysvobodí ji z rukou nenáviděného pro-\nuásledovníka, jehož v souboji usmrtí. Mezi\ntím objeví sov síni také král Yáclav, který\nz vězení svého se byl vyprostil, a vyslech-\nnuv, oč se jedná, zruší tajné soudy na\nvždy a slíbí, že při dvoře zařídí soudy\nveřejné. První veřejný soud pak zahájí\nudělením milosti všem, kdož byli za doby\njeho uvěznění nějaké trestuhodné Činy spá-\nchali. Podle prste au, jejž Hynek nosí na\nruce, pozná král v něm oada slavného rodu\nŠternbergského, což mu také později při\nudílení milosti vyjeví. Leč radost Hynkova\nnad zprávou, že je větví tak slavného rodu,\nzkalena jest myšlénkou, že se nyní odříci\nmnsí milenky své, pocházející z roda toliko\nměšťanského. Král vša* nechtě toho dne\nničeho odříci, svolí konečné k sňatku Evy\ns Hynkem a pozve veškeré přítomné k ho-\ndům svatebním. Děj této opery jest, jak\nto obyčejně u všech libret bývá, mlhavý a\nposluchač mnsí značnou obrazotvornosti ob-\ndařen oýti, aby si všecky ty hádanky a nena-\ndálé vystupování „Deux ex machina\" vysvětlil.\nKaraktery jednajících osob nejsou ani od básní -\nka ani skladatele dobře podány; vše jest prav-\ndě nepodobné a velice nejasné. Co se hudby\np. Dorstlinga týče, je to sloučenina tří\nslohů, italského, francouzského a něme •\nckého, při níž, bedlivě-li ji rozebereme,\npatrně shledáme, že p. skladatel žádných\nobětí nešetřil, aby znamenitými půjčkami u\nmnohých skladatelů se obohativ, dílo své\nvyšňořil. Hudba Dorstlingova ač časem\nzpěvná, místy efřektními nezakotví se nikdy\nv srdci českého obecenstva, jelikož látka\nz české historie vyňatá požaduje v duchu\nčeském pojatou a podanou hudbo, kte-\nrážto p. Dorstlingovi zcela cizí jest. Iostru-\ninentace ©jíery této prozrazuje však zku-\nšeného skladatele a jmenovitě zasluhuje\noriginální kombinace nástrojů ve výjevu,\nkde přísedícf soudu docházejí chvalného\nuznání. Provedení opery této bylo slušné\na jmenovitě dobyli si p. Lukeš, p. Stra-\nkatý, p. Švarc, p. Polák a p. Neděla, pak"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "247", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.7", "texte": "sl. Ehrenbergova (Eva Hlíaova) a sl. Ma-\ncháčkova (královna) o provedení nemalé\nzásluhy. Pan kapelník Mayer jakož i skla-\ndatel p. Dorstling byli od obecenstva vy-\nvoláni. Pan Dorstlirg původem Němec je\nředitelem hudby v Koburku a obdržel při\nvypsání ceny od Manheimského hudebního\nspolku za svou operu „der Liebesring\"\ncenu.\n\n— rs —\n\n— Vzácný dar. České museum obdrželo\nod p. Šebka, tajemníka obchodní\nkomory, jenž letos výstavě Londýnské pří-\ntomen byl, vzácný dar, sestávající z m u-\nsikalií českých skladatelů. Pan\nšebek daroval museum některé skladby\nod slavného českého skladatele Antonína\nKaramela, jenž v 18tém století v Lon-\ndýně bydlel a svými instrumentálními kom-\nposicemi se vyznamenal. Mimo to věnoval\np. Šebek našemu museum dvě opery Pavia\nYranické ho jmenovité jeho operu\n„Oberou.\"\n— Nový hudební ústav. P. Jan\nVít e k obdržel od vysokého cis. k. místo-\ndržitelství dovoleni k zřízení hudebniho\nústavu v Praze.\n— Vypsání ceny. Musikální ob-\nchodník Jan Lud. F1eis ch e r v Praze\nvypisuje 6 cen za originální tan eční\nkomposice. První cena sestává z al-\nbum s dvanácti fotografiemi\nznamenitých skladatelů, ostatních pét cen\nsestává ze sbírek výtečných skladeb roz-\nličných mistrů. Ceny jsou určeny : za val-\nčík, kadrylu, polku fr anq a i se,\nrychlou polku, polku mazurku\na kvapík. Lhůta k zaslání komposice trvá\naž do 20. listop. Přiřknutí cen stane se\nod zvláštního zkoušebního komité v měsíci\nprosinci.\n— Pan Čeněk Vinař, hudební\nskladatel a městský kapelník v Chrudimi,\nzvolen jest za kapelníka hudebního sboru\nčeské tělocvičné jednoty „Sokola.\" Celý\nhudební sbor bude sestávati ze 44 mužů,\njižto se ovšem hlavně v hudbě na plechové\nstroje vycvičí, z jichž středu se však ještě\nmenší, asi 30 mužů čítající sbor, pro hudbu\nna smyčcové stroje sestaví, tak že tento\nsbor nejen při pospolitých výletech a prů-\nvodech hlučnou hudbou na stroje mosazné,\nale i v tanečních síních-a salonech jem-\nnější hudbou strojů smyčcových účelům po-\nspolité zábavy sloužili bude. I nadějeme\nse, že se mladému a snažnému kapelníkovi\npodaří, připraviti v hudební sbor „Sokola\"\nsvěží jarost a pružný vzlet ducha sokolího.\n— Tenorové housle od kapel-\nníka Hopfa. V pondělí dne 21. října\nodbývalo se v konservatoriu před četnou\nspolečnosti znalců jmenovitě p. Bed. Kittla,\nředitele konservatoria, všech profesorů té-\nhož ústavu a jiných vojenských kapelníků\nzkouška nového, p. H o p f em vynalezeného\nsmyčcového nástroje „Tenorové hou-\nsle\". Tyto tenorové housle jsou trochu\nvětší než viola, majíť mensuru skoro o jednu\npolohu kratší než cello, jsout potáhnuty\npěti strunami (3 přepředenými a 2 střevo-\nvými) z nichžto přepředené o něco silnější\njsou, než struny cella, aby se silou nahra-\ndilo to, čeho se na délce nedostává. Hra-\njeť se na ně velmi snadno, jako na oby-\nčejné housle, tak že každý houslista v\nkrátkém čase jim se naučí. Nástroj je tak\nladěn jako cello, má týž objem od velkého\nC až k dvoučárkovaným E. Karaktér a\nbarvitost zvuku tenorových houslí je tentýž\njako u zvuku cella. Užitečnost tohoto ná-\nstroje osvědčí se zvláště tam, kde není\nčellisty a kde cello žádného koncertantního\npostavení nezaujímá.\n— Chovanec Pražského kon-\nservatoria pan V. llorwitz složil\nsbor pro mužské hlasy, jehožto dedikaci\nvévoda Saso-Koburg-Gótský přijal.\n— Pan Fiedler, jenž s úspěchem\ntaké v české opeře vystoupil, engažován\njest u dvorního divadla v Mnichově pod\npříznivými výminkami. Také prý je tam,\njak nám sděleno bylo, engažován p. Scháde\nco barytonista.\n— Náš rodák pan Hynek, jenž\nu opery v Režně engažován jest, vystou-\npil tam nedávno co St. Bris v „Hugenot-\ntech4* s velmi šťastným úspěchem.\n— Pan Bedř i ch A11 schu 1, Pra-\nžan, je nyní engažován co kapelník v Halle.\n— Pan Vojtěch Větrník, bývalý\nžák Pražského konservatoria, obdržel místo\nco 1. hoboista u dvorního operního orke-\nstru v Karlsruhe pod velmi prospěšnými\nvýminkami.\n— Slečna Hůlgerthova, Mora-\nvanka a primadonna u opery Gdánské, je\nnyní miláčkem tamnějšího obecenstva. Před\nnedávnem vystoupila v opeře „Belmonte a\nConstanze\" co Constanza a došla nesmírné\npochvaly a nekonečného potlesku.\n— Pražanka, sl. Kroppova, kte-\nráž co koloraturní zpěvačka u opery Br-\nněnské engažována jest, líbila se před ne-\ndávnem v opeře „Nápoj lásky\" co Adina,\nkterouž úlohu výtečně provedla.\n— Stanovy umělecké besedy\njsou již potvrzeny.\n— Besedě, novému salonnímu tanci,\njejž taneční inisr p. Karel Link pomocí pp.\nNerudy a Hellera sestavil, vyučuje již do-\ntčený taneční mistr a hudba k němu od\nFerd. Hellera vyjde co nevidět tiskem.\n— Bližší zpráva o Segertovi.\nNa náš list k veleb, panu Fr. Čermáku,\nfaráři v Repíně, výtečného skladatele Se-\ngerta se týkající, obdrželi jsme následující\nsprávu o Segertovi. Dne 21. března 1716\npokřtěno dítě jmenem Josef Ferdinand\nNorbert Segert. Otec jeho jmenoval se\nFilip, manželka Kateřina. Na rukou držel\nho Ferdinand Feldhauser a svědkové\nbyli Valerian Smolka a Justina Renglo-\nva. P. Martin Vyšehradský, téhož času\nfarář Repnický, křtil našeho slavného Se-\ngerta. Velebný p. P. Čermák, jemuž tuto\nza jeho ochotnost díky vzdáváme, píše\ndále : ,,Tato rodina se tu dlouho neinuse-\nla zdržovati; neboť jak daleko jsem ma-\ntriku bedlivě prohlédl, nikde jsem jméno\nvSegerlu nenalezl.\"\n— Zdejší „Hlahol44 provede dne\n9. listopadu t. r. při svých službách Bo-\nžích Zvonařovu mši H-moll, pak co\nvložky čtverozpěvy církevní (z hu-\ndebních památek Z v on ař o v ý ch), načež\nvečer téhož dne společenskou zábavu u-\nspořádá. Uslyšíme téhož večera „Písně\nHostýnské44 od Hynka Vojáčka. Hla-\nhol odbýval dne 21. října valnou hroma-\ndu. Podána byla v ní výroční zprá-\nva, výkaz účtu a vykonaly se nové\nvolby.\n— Pan Hynek Jelínek, ředitel vy-\nučovacího ústavu pro piano, obdržel od\ncis. k. místodržitelství povolení k za-\nřízeni filiálního ústavu pro piano.\n— Hudební nástroje p. Václava\nČerveného na Londýnské výstavě.\nNáš korespondent z Londýna zmínil se, jak\nznámo, velmi pochvalně o hudebních ná-\nstrojích p. Červeného, v Londýnské vý-\nstavě medailií poctěných; avšak nejno-\nvější číslo „Deutsche Musikzeitung* re-\ndakcí Sal. Bagge ve Vídni číslo 40 obdr-\nžela od svého Londýnského dopisovatele\nješte zevrubnější zprávu o nástrojích pana\nVáclava Červeného. Článek zní takto:\nSt8rá pověst rakouských dechových ná-\nstrojů byla oživena co nejpříznivěji více\nnež jednou firmou. Jmenujeme nejprvé p.\nVácl. Červeného v Hradci Králové, je-\nhožto nástroje nejen výborností prače, ný-\nbrž i novostí a účelností vynálezů u nich\npřidělaných při více výstavách podivení\nzbudily. Červený vystavil 32 kusů že-\nstových nástrojů, všechny s cylindrovou\nmašinou, od něho na novo zlepšenou a pa-\ntentirovanou. Mezi nimi jsou pozoruhodné\nod Červeného vynalezené komony, které\npři místní hudbě pod šírým nebem velmi\nprospěšně místo lesnic zastupují, silnější,\nplnější a přec velmi přiměřený tón mají.\nDále výtečný kontrabas, ba ryt o nový\nsolový nástroj pro uzavřené prostory\npod jménem „Fonikon\" s jemným, lid-\nskému hlasu spříbuznéným zvukem. „Ba-\nryton44 pro silné barytonové sólové par-\ntie (pod šírým nebem) ménč obtížný a\ntěžký než velké „kontrabassy\" a neb\nhelikony. Dále výtečné obligátní altové\nkorný (nejvíce F a Es), které k tomu\nurčeny jsou, by melodii, když je pro ba-\nrytonové korný buď vysoká aneb přec již\nnástroji přiměřená není, převzal. Malý že—\nsťový fagot dle principu Bohma s 21\nklapkami, který dávno cítěné potřebě vo-\njenských kapel vyhoví. Nástroje tyto jsou\nnaskrz vynálezy Červeného. Na mno-\nhých jiných lze vidět důmyslná zlepšení,\nza něž vynálezčímu duchu tohoto továr-\nníka co děkovati máme. Tak vystavit na\nv\npř. p. Červený lesnice, které jsouce co\ndo mensury dle jeho kornonů sestaveny,\nnad obyčejnými úzkými lesnicemi plností\ntónu a snadnějším a jistějším přiléháním"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "248", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621101-01.1.8", "texte": "předčí. „Fonikon,\" kteréhož se navzdor jeho\npřednostem až dosud pro nemotornou délku\njen zřídka užívalo, staví Červený jen 20\ncoulů dlouhý. Největší zásluhy získal si\nČervený výtečnou a nad míru pohodlnou\nmašinou k střídání tónů, jižto sám\nvynalezl místo násadce. Tento přístroj a\nvětší část jiných vynálezů a zlepšení pana\nČerveného byly při příležitosti Mnichovské\nvýstavy tak zevrubně a důkladně od prof.\nSchafhautela probrány, že netřeba zde o\nnich šíře niluviti.\n— Průvodce v oboru písní a\nsboru zavázali se odebrati slavný zpěv.\nspolek „0 zvě na\" v Benešově 4 exemp.,\nsl. spolek „Hvězda\" v Bučovicích (na\nMoravě) 12 exemp., sl. spolek „Orlice\"\nv Kostelci n. Orlicí 4 exemp., sl. spo-\nlek „Vlastislav\" v Heřmanově Městci\n4 exemp., sl. spolek „Otakar\" ve Vy-\nsokém Mýtě 6 exemp., sl. spolek „Vel-\nký Poděbrad\" v Poděbradech 5 exerapl.,\nsl. spolek zpěv. v Prachaticích 4 ex.,\nsl. spolek „Lumír\" v Příbrami 10 exeinp.,\nsl. spolek „Říp\" v Roudnici 5 exemp ,\nsi. zpěv. s polek v Soběslavi 4 exemp.,\nsl. spolek „Svatováclavský\" v Su-\nšicích 4 exemp., sl. zpěv. spolek v Tur-\nnově 4 exemp. Žádáme co nejucti-\nvěji všechny česko slovanské spol-\nky, kteří nám jména členů ředitelstva a\nvýboru nezaslali, by nám v brzku udali\njméno spolku, kdy povolen? jméno\npředsedy, místopředsedy, ředitele, jednate-\nle, pokladníka, tajemníka a výborů, pak\nkolik členů výkonných, přispívají-\ncích, zakládajících a čestných a kolik\nexemp. „Průvodce\" odebrati hodlají.\n— Pan Jos. Bergmann, chval ně\nznámý skladatel český, zvolen jest za var-\nhaníka do Mladé Boleslavi, kdež vyučo-\nvací ústav pro piano zříditi hodlá.\n— V městě Lomnici v Budějo-\nvicku zřizuje se český zpěv. spolek.\n— První dvě besedy, ježto pan\nJos. Barák v Konviktě dne 23. a 30.\nříjna uspořádal, došly příznivého výsledku.\nV první slyšeli jsme dva sbory od Sla-\nvíka, písně, přednešené od sl. H ř í má-\nlo vé a deklamaci od sl. Libic ké. V\ndruhé besedě přednesen byl sbor od P i-\nvody a „Kovářská.\" Sl. Macháčkova\nzapěla Nápravníkovu píseň „I šepce kvítí\"\na jednu od Heř. Skřivana (z Věnce).\nPan uspořadatel přednesl ráznou deklamaci,\nkterá velké pochvaly došla. Po hudební\na deklamatorní části nastal tanec. Zábava\nbyla živá a nenucená. Návštěva byla zvlášť\npři druhé besedě četná.\n— Pan Jan Lud. Lukeš, chvalně\nznám co výborný oratorní pěvec, obdržel\npřed nedávnem z Lipska čestné pozvání,\naby v tamním svatotomášském kostele v\nHaendlově oratorium zpíval. Sluší po-\ndotknouti, že chrámovní hudbě v chrámě\nu sv. Tomáše v Lipsku slavný Šeb. Bach\nrídíval. Pan Lukeš přijme, jak se doví-\ndáme, učiněné mu pozvání.\n— Pan Bed ř. S i má k, skladatel sa-\nlonních komposic, obdržel za dedikaci své\nfantasie na národní píseň „Teče vo-\nda teče\" od hraběnky Kaunicové skvostný\nzlatý prsten.\n„Kov á ř/' zpěváčky spolek Čáslavský,\nzve k pěvecké a hudební zábavě\nna den 5. listopadu 1862 v sále u Krále-\nvice v Čáslavi, při které spoluúcinkovati\nbude z ochoty pan Karel Gerber, hudební\nskladatel a pianista u P. T. pana hraběte\nThuna z Hohensteinů. Program. 1. Ouver-\ntura k zpěvohře „Marta'* od Flotova. 2.\n„Pošta,\" sbor od Lud. Procházky. 3. a)\nAir bohéme „Růže tetínská\" varié pour le\nPiano par Charles Gerber, b) Fantaisie\nsur Lucia de Lainmerrnoor par F. Liszt,\npřednese p. Karel Gerber. 4. „Na vlast,\"\nsbor od Lablera. 5. Ouvertura k zpě-\nvohře „Zampa\" od Herolda. 6. „Naše/4\npíseň sólová. 7. „Naše probuzení/ 8.\nCaprice briliante par Charles Gerber, před-\nnese pan Gerber. 9. „Kadryla z morav-\nských národních písní od Ferd. Hellera.\nHudební literatura. Slavným zpěv.\nspolkům vítány budou dva nové české\ndvojzpěvy: „Rozvij se kvítku milostný\"\na „Máju pro nižší a vyšší hlas od Ed.\nNápravníku (op. 10). Pan Ed. Ná-\npravník osvědčil se tímto novým dílem o-\npět co všestranuě vzdělaný a hlubokomy-\nslící skladatel. Hudba je slovům velmi\npřiměřena a hlasy proplítají se velmi roz-\nmanitě v skladbě této; přitom poskytuje\nvýhody, že se pro soprán a alt, jako i pro\ntenor a baryton stejně dobře hodí a při\ndobrém přednosu krásný výsledek zaručuje.\nStojíť u Josefa Šálka, jehož nákladem\nvyšly, 80 kr. r. č. Kdo zná Ni právní-\nkovu ouverturu „Vlastu,\" jeho žertovné\nsbory „Vávru44 a „Radostné cestování,44\njeho píseň „1 šepce kvítí\" a konečně jeho\nfantasii „České perle,\" neobmešká zajisté\ns tímto novým plodem páně Nápravníko-\nvým se seznámí ti.\n\nStanovy\n„Umělecké besedy,\"\nkteráž povolena jest nej vyšším rozhodnu-\ntím Jeho c. k. Apoštolského Veličenství\node 5. září b. r.\n\nNávrh\nzákladních pravidel spolku\n„Beseda umĕlecká.\"\n§. 1. Účel.\nSpolek nazvaný „Beseda umele-\nIeckáu má za svůj účel, pěstování pěkných\numění, vůbec. Sídlo jeh) jest v Praze.\n§. 2. Prostředky.\nCíle tohoto hledí dosáhnouti ušlech-\ntilou zábavou i vzájemným sebe vzděláním\núdův. Zvláště pak dopomáhati má k tomu;\na) spolková čítárna časopisů zvláště u-\niněleckých, knihovna a sbírka umě-\nleckých děl,\nb) čítání děl uměleckých aneb uměle-\nckou formou vynikajících,\nc) deklamování,\nd) provozování skladeb hudebních in-\nstrumentálních i vokálních,\ne) výstava děl uměleckých, kteráž svým\nčasem při zachování nynějších urči-\ntých zákonních předpisů pro před-\nstavení a výstavy bude zřízena,\nf) podporování domácích umělcův a\npředevším údů spolkových příhod-\nnými prostředky.\n§. 3. Údové.\nUdové spolku jsou: 1. umělci, 11, přá-\ntelé umění, III. údové čestní.\nJmenování cizozemcův za údy čestné\nzávisí od stvrzení c. k. náměstnictví, a má\nse volba tato předložití. Udove společno-\nsti všech tří tříd mohou býti jen osoby\nbezúhonné a dobře zachovalé.\n§. 4. Umělci.\nUmělci tvoří tré odborův neb sekcí,\ntotiž: 1. odbor výtvorných umění, 2. od-\nbor hudební, 3. odbor pěkné literatury.\nUcel těch odborů jest, jednak aby\nspolečnou radou i pomocí pečovali o zdo-\nkonalení výtvorův uměleckých, pokud do\nté které sekce náleží a pokud pocházejí\nod údův spolkových, a jednak aby plnili\núčel spolkový v §. 2, lit. a—f vyslovený,\npodávajíce výboru správnímu (§. 16) pří-\nhodné k tomu návrhy a pečujíce o jich\ndůstojné provedení.\n§. 5.\nKaždý odbor vyvolí sobě z prostředku\nsvého výbor umějecký pěti údův, tito\npak zvolí ze sebe starostu. Každý taký\nodbor řídí se svými zvláštními články správ-\nními, kteréž sobě sám na základě těchto\nobecných pravidel sestaví, a výboru správ-\nnímu podá ku potvrzení.\n§. 6.\nKaždý umělec, žádaje ke spolku při—\nstoupiti, ať se ohlásí starostovi odboru to-\nho, ku kterému svým povoláním náleží;\nstarosta pak opoví jej výboru uměleckému,\njemuž přísluší právo úda toho přijmouti\nneb nepřijmouti, přijatého pak úda ozná-\nmí výbor umělecký výboru správnímu ku\npotvrzení. Umělec, jsa přijat a zapraviv\núcetníkovi svůj roční příspěvek 5 zl. r. m.,\njest údem činným.\n(Pokračování.)"}]}