{"numero_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_sha256": "132957cecf0e3401a03b31b9c519f8ca55d108b15ac7eaf606844e6223f8c3e6", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1862/12/01_01/bmtnabd_1862-12-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[265]", "page_fin": "266", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.1", "titre_corps": "O volném fantasovánína varhany a skladbách varhanních. Podává J. Bořický.", "titre_sommaire": "O volném fantasovánína varhany a skladbách varhanních. Podává J. Bořický.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[265]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4592, "texte": "O volném fantasovánína varhany a skladbách\nvarhanních.\nPodává J. Bořický.\nKaždý zajisté se mnou bude souhlasili, že vážná hra\nna varhany věřící u vysokém stupni povznáší. Avšak bohu-\nžel slyšíme tak často duchaprázdné a bezúčelné tápání, aneb\nv nejlepším případu mělké myšlénky bídně zpracované, takže\nkaždý znatel hudby s opovržením se odvrátili musí a i ne-\nznatel z pobožnosti vyrušen bývá. Kéžby tací varhaníci roz-\nvážili slova sv. písma: „Běda lidem, kteří pohoršení dávají\"\na následující řádky k srdci si vzali.\nPříčiny špatné hry nehledejmež v nedostatku sběhlosti\ntechnické, nýbrž spíše v dalece rozšířeném zvyku, že se var-\nhaníci rádi do vlastního fantasování na varhany pouštějí *).\nK improvisování náleží ale rnimo technickou sběhlost a úpl-\nnou znalost theorie též šťastný duch vynálezci, kteréhož\npřec jen zřídka kdy nalézti lze. Není-li znamenitým mi-\nstrům vynalezení originální, významné a v sobě ukončené\nthemy tak snadnou věcí, věnují-li dále mistři tito na vypra-\ncování její mnoho pilnosti a pilují—li ji často dosti dlouho\n(mámef o tom znamenité doklady u samého Beethovena),\ndříve nežli plod svůj veřejnosti podají; zasluhuje bez od-\nporu toto nadšením vnuknuté a s obezřelostí a rozvahou psané\ndílo přednost před volným fantasováním prostředního hráče\nbez důkladného theoretíckého vzdělání a ještě skromnějšího\nvynalezčího ducha.\nPakli by slova tato ještě každého nepřesvědčila, ve-\nzmiž papír a napiš své volné fantasování, srovnejž je s uzna-\nnými mistrovskými děly aneb dej je znalcům posouditi.\nChtěl-li by zpěvák text v kostele improvisovanými me-\nlodiemi opatřovati, zdálo by se to zajisté každému směšné;\navšak není-liž ustavičně improvisování varhaníka právě\ntak směšné ? A dále ! Největší mistrové hráli z not; sám Mo-\nzart činil totéž, jak to z jeho listu na otce jeho (ve Vídni\ndne 10. dubna 1782) vysvítá, kdež psal: „Pošlete mi též 6\nfug od Haendla ; — dělám si sbírku Bachových fug —\nv\nnejen od Seb. Bacha, nýbrž i od Eman. a Friedmanna Ba-\ncha, pak od Haendla a tu mne těch 6 fug chybí.\" Viděli\njsme znamenitého, nyní zesnulého varhaníka K. Píce, pak\nvýtečné varhaníky p. Jos. Fór stra a Múllera v Praze, ač\nne vždy, přec někdy s not hráti. A prostřední hráč na var-\nhany chtěl by jen pouze improvisovati ?\nSlyšme významná slova, která o tomto předmětu B. Schnei-\nder, slavný skladatel a varhaník pronáší: „Volné fantasování\nje sice v chrámě na místě: není-li však varhaníku tímž spů-\nsobem, jímž se účele dosahuje, pohotově, ten vezmi raději\ndobrá složená díla. Jednou pro vždy zde pravíme, že ná-\nhled, jejž téměř všichni prostřední a také špatní varhaníkové\nmají, jako kdyby vše, co hrají, jejich vynálezem býti\nmuselo, že náhled tento je záhubná marnivost. Místo svých\njalových, často i falešných postupů akkordu rozličnými všed-\nními floskulemi obroubených, měli by se raději snažiti, dobré\nstávající skladby řádně prostudovati. Tím by se jim dostalo\nnejvětších výhod k dálšímu jejich vzdělání a tím by dosáhli\nhlavního účele, totiž by k pobožnosti obecenstvo věřící po-\nvznášeli.\nKatolickému varhaníku, jenž se dle svatých obřadů dr-\nžetí musí, stane se častěji, že praeludíum přiměřeně přetr-\nhnouti aneb obratně dále vésti musí. Avšak to je mnohem\nsnadnější, než volné fantasování, jelikož se varhaník již k stá-\nvajícím připojili může.\nBychom se všeho nedorozumění vystříhali, podotýkáme\nještě výslovně, že naše slova a pokyny jen k oněm var-\nhaníkům se vztahují, jimž příroda potřebného vynález-\něího daru odepřela aneb kteří nemají dostateěného a\ndůkladného hudebního vzdělání. Avšak tímto nechceme\nříci, že by se žáci na varhany neměli vyučovati v extem-\nporování t. j. motiv neb themu obratně proplesti a provesti.\nZvláště jest velmi rádno, žáky na varhany záhy k to-\nmu míti, aby se vzorné kusy na varhany na zpamět učili;\nneboť i hudební paměť musí se jakož i jiné síly duševní cvi-\nčiti. Takovéto kusy složil Rob. Fúhrer, Karel Pitsch, Leep.\nZvonař a Jos. Fórster atd., ze starších B. Černohorský,\nFr. Brixij Fr. Tůma, Koželuh atd. Naučil—li se varhaník\nna zpamět značnému množství takových vzorných skladeb pro\nvarhany, bude je moci nápotom dobře zužitkovati a vyplyne\nmu z toho mnoho jiných výhod. Jeho vkus se vytříbí, jeho\nduch se obohatí množstvím krásných myšlenek a jeho my-\nšlenkový kruh se rozšíří; on se takřka vžije ve sloh a na-\nučí se v cestě praktické znáti upotřebení motivů a stavbu\nhudebních kusů. Toto vše ponese mu později při vlastních\npokusech u volné hře dobrého ovoce. Konečně slušno při—\n\n*) Špatné varhany, nedokonalý pedál, skromný plat varhaníků atd.\nransí se také k příčinám spatné hry na varhany připočísti."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "266", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 142, "texte": "pomenouti, že ony vzorné skladby pro varhany budou mu\nmoci sloužili za měřítko na jeho vlastní skladby a že ho vždy\nv mezech skromnosti udrží."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "266", "page_fin": "267", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.2", "titre_corps": "O hudebním nástrojářstvi v XVII. a XVIII. století v Čechách. Podává Em. Meliš.", "titre_sommaire": "O hudebním nástrojářstvi v XVII. a XVIII. století v Čechách. Podává Em. Meliš.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "266", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.2", "debut_caractere": 144, "fin_caractere_exclue": 6092, "texte": "O hudebním nástrojářstvi v XVII. a\nXVIII. století v Čechách.\nPodává Em. Meliš.\n(Dokončení.)\nJeden z nejsíavnějších mužů, kteří se vynálezy prosla-\nvili, je zajisté kněz Prokop Diviš, mechanik, přírodozpytec\na vynálezce hromosvodu, nar. dne 1. srpna 1696 v Žam-\nberku v Cechách. Žilf na Moravě a zanášel se rozličnými\nfysikálními experimenty a zhotovováním hudebních nástro-\njů. Mezi jinými uměleckými věcmi zdokonalil jím vynalezený\nhudební nástroj orkestrion, jejž Denis ď Or pojrnenenoval.\nTomáš Schwarz, jezuita, byl výtečný varhaník a zhotovili\nr. 1747 velké varhany v jezuitském chrámě u sv. Mikuláše\nna Malé Straně v Praze a varhany v Bohosudově (Maria-\nschein) blíž Teplic, kteréž o jeho obratnosti zřejmý důkaz\npodávají. — Antonín hanz, jenž co houslista chvalného\njména požíval, zhotovoval ldarinety, housle, cytery, var-\nhany a rozličné jiné hudební nástroje, které pro svou zvláštní\ndobrotu váženy byly. Lanz narodil se dne 14. dubna 1754\nv Pátku, kdež 12. ledna 1814 zemřel a v Radonicích po-\nchován jest. Kólbel, roz. Čech a dvorní virtuos na lesnici\nv Petrohradě, zanášel se zlepšováním rohů. Jak Gerber tvrdí,\npracoval 10 let v Petrohradě na svém nástroji, aby ho zdo-\nkonalil a ze všech tónů naň troubili mohl. Zhotovili' konečně\nrohy, které na rouře k nátrubku klapkami jako hoboje opa-\ntřeny byly a jejichžto zvukové otvory utvořeny byly jako\npoloviční koule, k nížto jiná polokoule, v nížto se několik\ndírek nalézalo, se hodila. A vzdělav se se svým zetěm Hen-\nslem na tomto novém nástroji, dal se u přítomnosti celého\ndvora a vrchního kapelníka Gaiuppiho síyšeti, přednášeje\ns rozhodným výsledkem hudební kusy v F-moll a E-dur.\nKólbel žil v Petrohradě okolo 1754. Šimon Jos. Truska,\nnar. dne 3. února 1734 v Roudnici, byl mnichem kláštera\nStrahovského v Praze a zanášel se zhotovováním hudebních\nnástrojů. Svému opatu Fr. M. Dallerovi věnoval uměle slo-\nžený stolek s malými varhanami, na to vystavěl r. 1779\nvelký pedálem opatřený positiv pro farní chrám sv. Rochá na\nStrahově* Mimo to zaměstnával se zhotovováním rozličných\ndechových nástrojů, na příklad basetních rohů nejen v kři-\nvém, alebrž i v angulárním postavení. Poslední spůsob jest\njeho vynález a došel od znalců tolik pochvaly, že basetní\nrohy téhož spúsobu hraběti z Klebelsberku zhotovovali mu-\nsel. Klavíry, housle, altové violy, violy damour výtečníka\ntohoto byly nejen v Čechách, nýbrž i v cizozemsku vysoce\nváženy. Truska osvědčil se i co skladatel trií, kvartett, so-\nnát atd. a zemřel dne 14. ledna 1809 v klášteře na Stra-\nhově. Virtuos na housle František A. Ernst, nar. 3. pros.\n1745 v Jiřetíně blíž Rumburku v Cechách, jenž r. 1778 co\nkoncertní mistr do Gothy povolán byl, zhotovoval výborné\nhousle, které dle svědectví tehdejších znalců s Kremonkami\nzávodily. Ernst sepsal i knihu „0 zhotovování houslíu a\nvydal několik koncertů pro housle jakož i „Návod k hou-\nslově hře,\" jenž pravidla a výhody při hře na nástroj tento\nobsahoval. Sem náleží též Jos. Tad. Klinkoš, doktor lékař-\nství v Praze, kdež se 24. října 1734 narodil. Jeho životo-\npíscové A. Voigt a Fr. M. Pelzl praví o něm ve 4. svazku\ndíla „Abbildungen bohmischer und máhrischer Gelehrten und\nKiinstJer,\" že již v mládí svém rozličné nástroje hudební\nzhotovoval. Velkou zásluhu o zlepšení harfy získal si náš\nslavný virtuos J. E. Krumpholz ze Zlonic, jehož Haydn\nv komposici vyučoval. Vzdělav se na pedální harfě cestoval\ndo Paříže, kde se s nejskvělejším úspěchem slyšeli dal. Na-\npotom zanášel se zlepšováním svého nástroje, o čemž Pa-\nřížská akademie věd a umění r. 1787 dne 21. listopadu ná-\nsledující zprávu podává: „S přispěním obratného mechanika\nNibermanusa opatřil Krumpholz harfu dvojitým pedálem.\nPrvním pedálem otvírají se stupňovitě jisté klapky, čímž tón\nsíly nabývá; druhý pedál sloužil k tomu, by silnější struny\npruhem z buvolovy kůže a jemnější struny hedbávnou pás-\nkou pouenáhlu přikryl a tedy vibraci tonů zamezil.\" Krump-\nholz podal o svém vynálezu obšírný popis ve své 14té so-\nnátě. Zemřeíť r. 1790 v Paříži. — Kristián Mayer z Me-\nzeří če na Moravě, učený to jezuit, získal si, jak Gerber pra-\nví, zásluhu o hudbu tím, že Franklínskě harmoniky zna-\nmenitě zlepšil. — Václav Všetečka, z Českého Brodu ro-\ndilý, farář v Michně, zhotovoval výtečné harfy a jiné hudební\nnástroje. Zemřelť r. 1789 v Michně. — Emanuel Faulha-\nber, nar. 1772 v Praze, zhotovoval, jsa výtečný varhaník a\nklarinetista v Lounech, piana a kiarinetty, které co do krásy\na dobroty, nad Vídeňské vynikaly. Velké pověsti co vy-\nnalezec a opravovate! nástrojů požíval Tom. Aut. Kunz,\npianista a skladatel v Praze. R. 1797 měl na .docela nový\nspůsob zhotovené piano, kteréž dle jeho vlastního udání zho-\ntoveno bylo. „Toto pianof vypravuje Schaller ve svém\n„Popsání Prahy,\" „opatřeno jest dvojitou klávesnicí, pe-\ndálem a několika mutacemi. Může se na něm dokonalý\nvarhanní koncert přednášeli.\"\nVynálezčím duchem vynikal též Fr.Konr. Bartel, Čech\na professor v Olomúci. Bartel vynalezl a zhotovil klavírní\nharmoniku a daroval ji r. 1798 c. k. Vídeňskému kabinetu\numěleckých věcí. Napsalť o nástroji svém poučné pojednání,\nkteréž na rozkaz císaře Františka II. tiskem vyšlo. Brněnské\nněmecké noviny od r. 1799 od 2. února následovně se o\nnástroji tomto vyslovuji: „Meehanism klávesní harmoniky pře-\nstal bvti již tajemstvím. J. M. císař František II. milostivě\ndovolil, aby pojednání, kteréž K. Bartel o své klávesní har-\nmonice napsal, uveřejněno bylo.\" Téhož času vystoupil též\nMoravan Jindřich Klein z Rudolfsdorfu s podobným vynále-\nzem. Vynašelf, jak Meusel ve svém hudebním lexikonu praví,\ntéž klávesní harmoniku, kterouž v „Budínských Novinách\"\nr. 1799 a pak v „Lipských všeobecných hudebních novinách\"\npopsal a vykresliti dal. Mimo to vynalezl prý též „orke-\nstrion.\" Bartel byl výtečný varhaník a prof. hudby v Preš-\npurku. Konečně dlužno se nám zmíniti o Ivanu Hólzlovi,\nhouslistovi, jenž se v Tukladech dne 18. října 1749 narodil.\nVyučiv se mydíařství, stai se mistrem a měšfanein v Praze;"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "267", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 565, "texte": "avšak jelikož obchodu štěstí přáti nechtělo, počal zhotovovat\nnedávno před tím v Čechách vynalezený nástroj, jenž se\n„Kobza\" neb také „Drátěnka\" jmenoval a to s takým\núspěchem, že si téměř všechny šlechtické rodiny tento ná-\nstroj u něho objednati dávaly.\nKončíce tento skromný a nedokonalý nástin o nástro-\njářství v Čechách, kojíme se nadějí, že nám někdo dějiny\nnástrojářství v Čechách obšírněji podá a obracíme se s žá-\ndostí k panu Vác. Červenému v Králové Hradci, by co dů-\nkladný znalec o nástrojářství v XIX. století v Čechách\nnějaký zevrubný článek sepsal."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "267", "page_fin": "267", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.3", "titre_corps": "Beethovenovy sonaty. S krasovědeckého stanoviska posuzuje A. z E.", "titre_sommaire": "Beethovenovy sonaty. S krasovědeckého stanoviska posuzuje A. z E.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "267", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.3", "debut_caractere": 567, "fin_caractere_exclue": 4912, "texte": "Beethovenovy sonaty.\nS krasovědeckého stanoviska posuzuje A. z E.\n(Pokračování.)\nSonata C-dur (op. 2. čís. 3.).\nI tato sonata, ačkoliv v celku rozhodně na Mozarto-\nvých základech spočívá, prozrazuje v jednotlivostech pozděj-\nšího Beethovena; i ona má snad vyjma druhou sadu jed-\nnotné rozpoložení za základ. Y první sadě (C-dur, 4/4 takt,\nAllegro conbrío) jeví se svěží, veselý, pohyblivý život, ji-\nnošská srdriatost, mladická síla, jiuošský oheň, vůbec vol-\nnější let fantasie, na nížto i tah humoru spatřiti lze (motiv\ntakt 13 před koncem první častě). Nahoru a dolů hrnoucí se\nlámané oktávy značí výtečně tlak a bouři. Co koruna všeho\nobjevuje se nám závěrek od onoho místa, kdež varhanní\npunkt na As-dur akkordu počíná. Následujeť originální, za-\njímavá kadence, kteráž k první thémě uvádí a k tomu při-\ndruží se pregnantní mohútný závěrek. V této celé kodě\nopouští Beethoven směle přísnou formu sonát a pohybuje se\nve volné formě fantasie. To jest ovšem ryze po Beethoven-\nsku. Druhou sadou (E-dur, Adagio, */A takt) prochvívá\nv první thémě hluboká vroucnost, cit vnitřní spokojenosti a\nvnitrního štěstí dýchá z těchto tónů. Brzy ale nastoupením\nE-mollu vyniká z útrob touhy plný tlak, jenž není prost žalu\na bolesti. (Vstoupení A- a H-moll ve fortissimu.) Ukonejšivě\nzazní později opět první théma. kteráž se stane výrazem\nzmužilé důvěry. Povstane poznovu sice toužení, ale pod-\nstatně zmírněné; bol umlkne; naposledy zazní jako ve vy-\njasněné výši — o oktávu výše — začáteční motiv a v upo-\nkojeném rozpoložení ukončí se sada. Barvitost v tomto hu-\ndebním kusu, odstiňování, modulatorní přechody; vše je svěží,\nnové, originální a činí čarodějný dojem; jsouf v ní zárodky\noné dušemalby, kteráž Beethovena v jeho květu tak trefně\nznačí. Zdá se nám, že se tato sada do organismu celé sonáty\nnehodí a že vnitřní spojení mezi ní a ostatními sadami chybí.\nTřeli sada (Allegro Scherzo, C-dur, 3;4 takt) vyznačuje\nbezstarostnou veselost; forma je vlastně Haydno-Mozartov-\nský menuet. Originální je trio v A-moll vynikajíc svéhlavou\ndůsledností v zacházení s vrchním a dolním hlasem ; onen usta-\nvičně prchá dolů a nahoru se hrnouc; tento připravuje vý-\ntečně na rozpoložení finále. Poslední sada (Allegro assai,\nC-dur, 6/s takt) je kus pln sršících jisker, pln ryzého hu-\nmoru, plod jinošského přepychu, mladické rozpustilosti. Motiv\nv F-dur (Dolce) v středu sady činí svou něžností a vrouc-\nností blahodějný kontrast. Rozpoložení zvýšeno jest nejvíce\ntrilkem na konci; trilek je bezprostřední, trefný výraz ba-\nchantického víru. Hned na to následující, nesprostředko-\nvané nastoupení A-dur činí magický účinek jako brzy na to\nnastupující mohútné ukončení. Tato celá sada je jako z jed-\nnoho úlitku.\nSonata Es-dur (op. 7.)\nTato sonata obsahuje taktéž, avšak jen v prvních dvou\nsadách, živly pozdějšího Beethovena. V první sadě (Es-dur,\n6/8 takt, Allegro molto con brio) vládne svěží veselé rozpo-\nložení, které prosté jest každého vnitřního bolu, ano humori-\nstickou barvitostí vyniká. Veieznačná jest druhá sada\n(Largo, 3/4 takt, C-dur). Jaké to posvátné, oblažující rozpo-\nložení dýchají tyto tony, jaká to hluboká horoucnost citů\nv nich se rozvinuje, jakouž mohútnou tužbu a tísně srdce\nprozrazují tyto tóny od toho místa, kdež As-dur nastoupí\n(takt 25) a pak nezprostředkovaný vstup G-dur (37 takt) co\nvýraz vnitřního boje, co tlukot osudu; jak mohútný, okouzlu-\njící je tento dojem! Není-liž to skutečně dramaticko-pohyb-\nlivý život duševní, když pak první théma vítězně opět za-\nzní a se 17. taktem před závěrkem rozpoložení čistě a ne-\nskulen ě k posvátnému rozjaření blažené zanícenosti se po-\nvznese? Y pravdě to je hudební básník — Beethoven, jenž\nzde nejhíubší tajemství duše hlásá. Bohužel však opouští\nBeethoven v následujících dvou sadách výši, k níž dostoupil.\nTřetí sada (Allegro, Es-dur, 3/4 takt a Minore Es-moll) jest\ntaktéž jako čtvrtá (Rondo Allegretto, Es-ndur, 3/4 takt) jest\nco do obsahu a formy Haydno-Mozartovská bez vynikajících\nzvláštností. Je to veselá, lehká, tónová hra neurčitého, vše-\nobecného výrazu; poslední sada zvláště je přeplněna nelad-\nnýrni figurami apassážemi; nadarmo hledáme zde vzlet, oheň,\noriginálnost, které v prvních dvou sadách spočívají, a spozo-\nrujeme, jak hluboko zakořenil se vplyv Haydna a Mozarta u\nBeethovena. To dokazují též dvě následující sonáty op. 10.,\nčíslo 1. a 2.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "267", "page_fin": "268", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.4", "titre_corps": "Jan Kř. Kuchař. Životopisný nástin.", "titre_sommaire": "Jan Kř. Kuchař. Životopisný nástin.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "267", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.3", "debut_caractere": 4914, "fin_caractere_exclue": 5601, "texte": "Jan Kř. Kuchař.\nŽivotopisný nástin.\nJeden a nejgeniálnějších varhaníků českých, kteří\nv XVJII. století v naší vlasti slynuli, byl bez odporu J. K.\nKuchař: žák Segera, jenž se i svými skladbami varhanními\nproslavil.\nJan Kř. Kuchař narodil se dne 5. března 1751 v Chotči\nblíž Mlazovio v Bydžovském kraji, kdež otec jeho rolníkem\nbyl. Jeho blízký příbuzný František Procházka, tehdejší lo-\nkální duchovní v Miazovících, jenž napolorn co farář a jubi-\nlejní kněz v Hořicích zemřel, ujal se mladého Kuchaře a dal\njej na tamnější škole liternímu umění a hudbě neiti. Maje\ndostatečné vědomosti, byl poslán do Králové Hradce, kdež pod\njezuity několik let gymnasium studoval a ve varhanictví se\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "268", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6004, "texte": "vzdělával. Na to dostal se za varhaníka do Jičína, kdež v hu-\nmanitních studiích pokračoval. Jíž lehdáž započal malé hu-\ndební kusy skládali a v kostele jezuitů koncerty rozličných kom-\nponistů přednášeli. Pochvala, jižto se mu tehdáž vůbec dostá-\nvalo, potvrdila ho v důmínce, že všude co virtuos vystoupili\nmůže. Pročež přál si do Prahy jiti, aby dílem filosofii slyšel, dílem\naby zvěděl, zdaž lepších varhaníků než on jest, v Praze se na-\nchází. Přišed do hlavního města a uslyšev v chrámě u Křížovníků\nslavného Segera hráli, zpozoroval své slabosti a následkem toho\nvynasnažil se, by se do Segerovy školy dostal. I poštěstilo se\nmu to a to tím spíše, jelikož Seger jíž od svého mládí věr-\nným přítelem Františka Procházky, příbuzného Kuchaře byl\na anto Kuchař již od obratného varhaníka Fr. Hložka pro\ntuto školu několik měsíců připravován byl. Pod výtečným\nmistrem Segrem vzdělával se Kuchař několik let, a když ko-\nnečně filosofická studia odbyl, usnesl se na tom, že se úplně\nhudbě věnovali bude. V tomto předsevzetí bylo mu štěstí\npříznivo; neboť brzy na to stal se varhaníkem na farním\nchrámě u sv. Jindřicha na Novém městě v Praze. Zásluhy,\njež si výtečnou hrou v tomto chrámě dobyl, byly tím odmě-\nněny, že mu právo měšťanské zdarma uděleno bylo. To-\nhoto času vyučoval vysokou českou šlechtu dílem zpěvu,\ndílem pianu a skládal mnohé dobré sonáty, sóla a jiné hu-\ndební kusy, nejvíce pro své žáky, čímž si slávy a jmění do-\nbyl. Při těchto dobrých vyhlídkách počal i na společnici\nsvéh® štěstí mysliti. Oženili se dne 30. listop. 1780 s pannou\nJohannou Koštakynovou, s nížto až do 9. dubna 1806 klidně\na šťastně žil. Domácí spokojenost měla i vplyv na jeho po-\nměry k hudbě. Pečovalť všemožně o rozšíření dobrého\nvkusu hudebního a přeložil již tehdáž Mozartovy opery.\nMozart byl tomu velmi povděčen a každý hudbomil hleděl si\nje opatřili. Vedle těchto prací studoval pan Kuchař parti-\ntury největších mistrů hudebních. Díla Fuchsova, Bachova,\nMarpurgerova a jiných byla jeho denním studium. Neúnavná\nsnaha po zdokonalení otevřela mu přirozeným spůsobem ce-\nstu k příznivějším ještě místům. Po smrti výtečného var-\nhaníka Jana Wolfa byl Kuchař dne 1. září 1790 co varhaník\nv chrámě na Strahově a roku 1791 co Maestro della Ca-\npella (kapelní mistr) u Pražského operního orkestru ustanoven.\nObě tato místa zastával s nej větší horlivostí a mnohokrát se\nvyznačily zvláště ale u přítomnosti dvou korunovací Leopol-\nda II. r. 1791 a Františka II. r. 1792 za krále české, kdež se\nve všech hudebních akademiích a operách co mistr svého\numění osvědčil. Též chvalně známý Naumann, kapelník v Dráž-\nďanech, pochvalou ho obsypal, když ho r. 1801 v chrámě na\nStrahově na varhany slyšel a pravil u přítomnosti G. J. Dla-\nbače, že by z celého srdce Evropě přál, aby více varhaníků\ntéhož druhu měla. Tyto velmi příznivé úsudky byly den co\nden potvrzovány; a bylo málo hudebních produkcí, při\nnichžto by se byl Kuchař náš nevyznamenal. Největší po-\nchvaly ale získal si r. 1800 při provedení velkého oratoria\n„Stvoření světa\" od Jos. Haydna a dne 13. května 1801\npři provozování výtečné skladby „Otče náš\" od Naumanna,\njižto skladatel sám řídil. Co znamenitý varhaník osvědčil\nse Kuchař dne 11. lipna 1802 duchaplným provedením kon-\ncertu na varhany v chrámě na Strahově, kdež velký poč o\nznalců přítomen byl. Pražské německé noviny od 12. lipna\n1802 následovně se o léto produkci vyjádřily : „V neděli\ndne 11. lipna přednášel náš vážený rodák a hudební umělec\npan Kuchař při slavnostní mši v chrámě na Strahově kon-\ncert na varhany. Precísnost, mistrovský přednes jedné\nz nejkrasších sad Mozartových, spojený s plným mužně la-\nhodným tonem varhan a zvýšený obratným užíváním rejstříků\nv místech pianních zbudily takového účinku, jenž i naše velké\nočekávání přestihl. Kdybychom to byli již dávno nevěděli'\npoznali bychom to nejen z tohoto, nýbrž i z |výtečného a po-\nsvátnému místu přiměřeného praeludování dostatečně, že Ku-\nchař velký varhaník jest, s nímžto se jich jen málo měřiti\nmůže.\" Taktéž pochvalně zmiňuje se o něm knížka „Jahr-\nbuch der Tonkunst von Wien und Prag\" str. 123: Jan Ku-\nchař, ředitel italského operního orkestru a varhaník na Stra-\nhově, jest jeden z nejpřednějších Pražských hudebních umělců,\njenž si nejen svými brillantními skladbami, alebrž i svou po-\ndivuhodnou hrou všeobecné vážnosti dobyl, a kterýž za\nhého Segera považován jest. Věčně památný bude Čechům\núsudek císaře Františka II. o Segerovi; pravilf při rozličných\npříležitostech : „Neslyšeli jsem nikdy tak výborného varha-\nníka. Avšak Kuchař jest též výtečný mistr na harmoniku\na piano a složil rozličné kantáty, sonáty, koncerty pro var-\nhany a piano, kterýchž si obecenstvo velice váží.\"\nKdyž r. 1803 Jednota Pražských hudebních umělců za-\n1 ožena byla, stal se Kuchař jejím prvním assistentem, a když\njednota tato ze 130 hudebních umělců sestávající dne 4. li-\npna téhož roku v chrámě na Strahově slavnost na poděko-\nvání svého zřízení uspořádala, hrál Kuchař při této příleži-\ntosti na varhany. Při této znamenité slavnosti vyznačil se co\njeden z nejslovútnějších mistrů na tento nástroj a osvědčil,\nže jest důstojným žákem jediného Segra. Po dlouhotetém,\nprospěšném účinkování k povznešení ryzé hudby zemřel dne\n18. února 1829.\nKuchař složil značný počet dokonalých skladeb, které\nvšak z větší části v rukopise zůstaly. Jmenujeme zde přede\nvším: Dva koncerty na varhany —mnoho sonát pro piano\nna 2 a 4 ruce. — O salutaris hostia s koncertantním prů-\nvodem na varhany pro kůr Strahovský — Recitativy k Mo-\nzartovým operám „Figaro,\" „Don Juan,\" „Cosi fan tutte,\"\n„Clemenza di Tito,\" „Kouzelná flétna,\" kteréž roku 1794\nsložil, — kantátu k jmeninám opata Strahovského Mila\nGruna dne 16. lipna 1807 — kantátu k jmeninám Václava\nšlechtice z Baueru a Adelsbachu dne 28. září 1808 — kan-\ntátu k stříbrné svatbě Michala a Terezie Krinerové a mnoho\nkusů pro harmoniku a mandolinu, na něžto výtečně hrál. Po-\ndobiznu jeho, která bohužel tiskem nevyšla, chová pan Zik-\nKolesovský, ředitel kůru a ctitel slavného tohoto mistra."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "268", "page_fin": "269", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.5", "titre_corps": "Slovo k slavným zpěváckým spolkům.", "titre_sommaire": "Slovo k slavným zpěváckým spolkům.", "signature_source": "Redakce Dalibora", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "268", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.4", "debut_caractere": 6006, "fin_caractere_exclue": 6333, "texte": "Slovo k slavným zpěváckým spolkům.\n\nZe zkušenosti víme, že prostředky peněžité, jimiž naši\nspolkové zpěváčtí vládnou, nejsou na mnoze příliš skvělé\na že jínění spolkův není nikde tak veliké, aby se úroky jeho\nmohly nějaké oběti přinášeti. Jak se věci nyní mají, musí\nsobě spolkové vše, čeho potřebuji, sami ze svého zjednali, a"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "269", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1726, "texte": "že každý začátek v tomto ohledu jest zlý, tož netřeba zvlášť\ndokazovali. Při tom jsou spolkové toliko sami na sebe ob-\nmezeni, na to totiž, čefyo jeden každý úd k udržení a trvání\nspolku na penězích nebo jinak přispívá. Aby tedy předpla-\ncením na listy hudební, jichž potřebu zajisté každý spolek a\núd jeho uznal, údové spolku nebyli obtěžováni a jmění spol-\nkové nebylo ztenčováno, byli bychom našim statečným spol-\nkům zpěváckým tou radou, aby letos během měsíce prosince,\nbudoucně ale každý rok nějakou, třeba dosti skromnou zábavu\nuspořádali a tak část toho, co zábava vynese, ve prospěch\npředplacení na listy hudební obrátili. Zároveň se domnívá-\nme, že by bylo záhodno, aby, jest-li spolek rozsáhlejší, na\nto se ohled vzal, že jedinký exemplář časopisu vždy nemůže\nzadost činiti, poněvadž jest k tornu času zapotřebí, aby jeden\nlist na př. mezi 20, 30 až 40 údy řádně a s úspěchem se\nvystřídal. Mimo to náleží na zřeteli míli okolnost, že týž\nexemplář takovýmto obíháním sejde a sešlý do archivu spol-\nkového se vrátí, kdežto by bylo docela na svém místě, aby\nse v listovně exemplář čistý, který za rok řádnou knihu činí,\nnalézal a choval.\nNávrh tuto činěný nevyšel původně od nás, nýbrž byA\nnám od jednoho ctěného úda spolku zpěváckého sdělen a\nk uveřejnění odporučen. Konajíce tedy povinnost příjemnou,\njsme při tom dalecí vší zištností i přejeme sobě laskavého\núčastenství se strany nsšich statečných zpěv. spolků jenom\npotud, pokud jest podpory nevyhnutelně zapotřebí, aby listy\nnaše déle vycházeti a blahodárně působiti mohly. Téhož úča-\nstenství přejeme srdečně druhému hudebnímu časopisu „Sla-\nvoji,\" který s „Daliborem44 stejnou se bére cestou, rov-\nným jsa s ním zastavatelem umění hudebního.\n\nRedakce Dalibora."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "269", "page_fin": "269", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.6", "titre_corps": "Paganini a Lipiński. Výjev ze života uměleckého od A. Melišové-Köradschnerové.", "titre_sommaire": "Paganini a Lipiński. Výjev ze života uměleckého od A. Melišové-Köradschnerové.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "269", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.5", "debut_caractere": 1728, "fin_caractere_exclue": 5089, "texte": "Paganini a Lipiński.\nVýjev ze života uměleckého od A. Melišové-Köradschnerové.\n(Pokračování,)\n„Slovutný pane,\" vyrazil ze sebe malý mužík po prv-\nním dojmu se zpamatovav a ještě jednou se pokloniv, „bu-\ndete se as divili, co neznámý člověk u vás v této hodině\npohledává; avšak doufám, že mi prominete, když vám sdělím,\nže mne k vám jen obdivování a láska k vašemu umění táhnou.\"\nPaganini usmál se při slovích těchto; neboť to nebylo\npoprvé, co se mu takto lidé představovali, kteří s ním osobně\nmluviti si přáli, pokynul jako na znamení poděkování hlavou\na odvětil: „Mohu vám býti k službám?\"\n„Ano, ano,\" zaplesal jako u vytržení příchozí, „jsemť\nzbožňovaiei, ctitel váš a proto právě nemohu to v srdci\nsti, když se zde proti Vám pikle strojí, abych Vám sdělil,\nže právě muž, jenž lak nízko pod Vámi stojí, slávu a triumf\nVáš zatemniti se snaží!\"\nPři těchto slovích polil se ruměncem bledý obličej Pa-\nganiniho a oko jeho sršelo blesky. To bylo ncjcitlivější mí-\nsto Paganiniho, to byla jeho nejslabší stránka, ano to bylo\ns to, jej z obvyklé jeho povážlivosti vyšinouti. Kdo se jeho\nsiávy dotkl, byl předmětem jeho nenávisti, jeho opovržení.\n„A kdo jest onen muž,\" jenž by se opovážili chtěl\nslávu mou zatemniti?\" zvolal prudce Paganini, avšak zpama-\ntovav se, že by cizinec příliš hluboko do jeho srdce nahléd-\nnouli mohl, udusil vášnivý výbuch ctižádosti své a doložil\nmírně : „Nenalezl jsem až dosud důstojného soka a výtečný\nLafont pyká až dosud, že v Miláně se mnou v podvojném\nkoncertu závodil.\"\n„Jsemť ujištěn, věhlasný mistře,\" pravil potutelně malý\nmužík, „že váš kouzelný smyčec nemá žádného soupeře; avšak\npoměry a okolnosti mohou někdy více, než nejsvrchovanější\numění.\"\n„Nerozumím vám.\"\n„Nuže slyšte! Před několika dny přibyl sem polský\nvirtuos Lipiňski, který zde velké .lásky obecenstva požívá\na chce s vámi zároveň koncertovali. Co rodák zdejší a co\nvirtuos získal si Lipiňski velké sympathie a právě tato okol-\nnost to je, která Lipiňskému co krajanu a vlastenci více pro-\nspěchu než vám co cizinci slibuje.\"\nPři těchto slovích zamyslil se na chvíli Paganini; avšak\npříchozí pokračoval dále: „S láskou, která pro tuzemského\numělce plápolá, nemůže tak snadno i to nejdokonalejší umění\ni ta vše uchvacující cizí pověst jiného umělce zápasiti; láska\ntato vítá hromovou pochvalou svého rodáka, dříve než on\nse dotkne svého nástroje, přikládá tónům jeho kouzelnou\nmoc mateřské mluvy, jež každému je nejsvětější, vidí hru\njeho v zářícím růžovém světle a v rodáku svém chloubu\nsvého národa; láska tato nasycena předsudky nevidí před-\nnosti cizího umělce a dává u vlasteneckém zápalu přednost\numělci domorodnému a s láskou touto bude Vám zápoliti\nv koncertech s Lipiňským.\n„Při sám Bůh, máte pravdu,\" zvolal nyní rozhodně\nPaganini. „Lipiňski nesmí se mnou zároveň hráti.\"\n„Ano nesmí hráti, ale jak to zamezit?\" tázal se malý\nmužík s radostným úsměchem, že svého cíle dosáhne.\n„Corpo di bacco. Paganini mu to zaporučí, a on ne-\nsmí a nebude hrát.\" Na to pospíšiv k malému psacímu stolku,\nnapsal několik vášnivých řádků Lipiňskému a podávaje list\nhostu svému, doložil: „Děkuji Vám za Vaši přátelskou radu\na důvěřuji ve Vaši laskavost, že se o doručení tohoto listu\npostaráte. A nyní s Bohem!\"\nMalý mužík, jenž arcif takového ukončení rozmluvy ne-\nočekával, poklonil se hluboko a odešel, přemítaje, jak by\nnejlépe psaní Lipiňskému doručil.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "270", "page_fin": "272", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.7", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7662, "texte": "Feuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nT.\nZ Mladé Boleslavi. (J. Bergmann.\n— Koncert.) Tyto dni zavítal k nám\nchvalně známý skladatel J. Bergmann,\njenž od městské rady za varhaníka sem\npovolán jest. SI. městská rada zasluhuje\nvšechnu cest a chválu, že našemu městu\ntohoto nadaného a důkladného a ryzím\nslovanským duchem proniknutého hudeb-\nního umělce získala; neboť kojíme se na-\ndějí, že s příchodem jeho i zdejší hudební\npoměry zcela nového rázu a jarého ruchu\nnabudou. Zdejší učitel zpěvu pan Čeněk\nVecko uspořádá dne 7. prosinee v sále\n„U modrého hroznu44 velký koncert,\njenž velmi zajímavé skladby obsahuje. V\nkoncertě budou spoluúcinkovat pan J;>sef\nBergmann a pan Engelhart. Program bude\nnásledující: Proslov. „Gdě je slavska do-\nmovina.\" sbor od Wintra, pro tenor od J.\nBergmanna. 6tý koncart od Beriota, před-\nnese p. Engelhart ap. Bergmann. Só-\nlové písně pro soprán od Jos. Bergmanna,\npřednese sl. N. „Utonulá,\" sbor od P.\nKhžkovského. „PÍ es Čechů,44 sólo pro ba-\nryton se sborem od II. Vojáčka. Dvojzpěv\npro ženské hlasy s průvodem piana od J.\nBergmanna. Uherské nápěvy pro housle a\npiano. „Lovecká,\" sbor. „Kde domov\nmůj?\" provedeno pouze ženským sbo-\nr em. Zdař Bůh!\n\nZ Lomnice, v Jičínském kraji dne\n25. listopadu. 1862. (Produkce nasv.\nC e c i 1 i i.) Zpěváčky spolek „Bořivoj\" v\nLomnici v Jičínském kraji přednesl dne\n22. listopadu b. r. ua den sv. Cecilie pa-\ntronky hudby v tamějším chrámu Páně\nráno o deváté hodině vokální mši od J.\nFr. Klosse. Slavnau mši svatou zpívanou\nsloužil tamější pan farář P. dr. Alois\nŠaík. Odpoledne o šesté hod. byly účty\ncelému spolku od výboru u přítomnosti\ncis. král. zemského komisara složené. Ve-\nčer o sedmé hod. byla společenská večeře\nv hostinci „u černého koníčka,\" Čítalo se\n76 účastníků. Pozděj, když se byly pří -\npitky přednesly, následovala zábava se zpěvy\na deblamacemi. Program byl následovně\nsestaven. První oddělení. 1. „Naprej,44 sbor\nod Jenka. 2. „Břetislavův soud,\" dokla-\nmovánka od V. Raaba. 3. „Naše probu-\nZ0íií,\" sbor od Lad. Procházky. 4. „Strašné\nslovo,\" deklamovánka od K. Tůmy. 5. „Ka-\ndryla z českých národních nápěvů,\" sbor\nod Ferd. Hellera. 6. „Dýmka,\" deklamo-\nvánka od Frant. Kubeše. 7. „Na vlast,\"\nsbor od Lablera. Druhé oddělení. 1. „Vy-\nsloužilec/4 deklamovánka od H. Přerhofa.\n2. „Utonulá/1 sbor od Pavla Křížkovského.\n3. „Marné výstrahy44, sbor od J. Sedláčka.\n4. „Člověk ani sám neví, co chce.44 Da-\nklaraovánka od Ehrenberga. 5. „Nová Ar-\nhadie/4 deklamace od Trnobranského. 6.\n„Berycht na krajzamt/4 obrázek ze života\nkancelářského před r. 1848. 7. „Archa\nNoemova,\" aneb „říšská rada.'4 Později\notevřel pan měšťauosta Čeněk Mastný\nsbírku ku zřízení práporu pro zpěváčky\nspolek, složil sám 10 zlatých, potom se\nod přítomných pánů ještě 20 zlatých\nvybralo, tedy úhrnem 30 zlatých kte-\nrážto částka se druhý den v neděli do Lom-\nnické záložny uložila. Společnost byla\nvelmi rozjařena, a jest věru třeba, by do\ntamějšího společenského života zpěváčky\nspolek častěji s dobrým příkladem působil.\n\nKronika zpĕv. spolků.\nZpěv. spolek Čáslavský uspo-\nřádal dne 5. listop. pěveckou a hudební\nzábavu, kteráž se potkala s velmi dobrým\nvýsledkem. Dávaly se sbory: „Pošta\" od\nProcházky; „Naše probuzení4' od téhož;\n„Na vlast\" od Lablera a „Kadryla z mo-\nravských národních písní' od Heliera. Mimo\nto přednesl ředitel spolku, p. Klier, vý-\ntečně sólovou píseň „Naše\" od Procházky\nse sborem. Při této produkci spoluúěin-\nkoval z ochoty výtečný pianista p. Karel\nGerber. —Zpěv. spolek Benešovský\n„Ozvěna\" odbýval dne 23. listop. besedu.\nProgram byl tento : Oddělení I. Ouvertura\nz českých národních písní od Em. Titla.\n2. Proslov. 3. „Pozdravení pěvcovo,\" sbor\nod Veita. 4. „Utonulá,4' sbor od Křížkov-\nskébo. 5. „Východ slunce,4' pro fortepiano\nod Pivody. 6. „Milenka,44 sbor od Jelena.\n7. a) Stesk\" od Jelena, b) ,,Česka,\" od\nSkroupa, písně s průvodem piana. 8.\n„Dcerám českým,\" sbor od Gernera. 9.\n„Vaněk, vychytralý lhář,4* deklamace od\nEhrenbergra. 10. „Souvenir ďamitié,\" hra\nna piano od Dreysehoka. 11. „Na Prahu,44\nvelký sbor od Veita. Načež taneční ples,\n— Zpěv. spolek „Lubor\" v Novém\nBydžově odbýval v neděli 23 listop.\npro své přispívající údy první pěveckou\nzábavu. Program jest náledující: „Šumí\nLabe\" od Zvonaře. — Deklamace. — Gdě\nje slavska domovina\" od Wintera. — „Dva\nslavíkové,,4 duetto od Hackla. — „Kadryla\nz moravských písní44 od Heliera. — Piano-\nSQIO. — „Vzhůru k zpěvu\" od Náprauiíka.\n— Deklamace — a „Naprej*4 od Jenka.\n— Velká pěvecká a hudební a k a-\nv\nd e mi e odbývala se v Čáslavi dne 30. listo-\npadu, jsouc uspořádána zpěv. spolky čá-\nslavským, kolínským a kutnohorským. Spolu-\núcinkovali slečna Aloisie Hlaváčkova a pá-\nnové Frant. Kavan a Jos. Klimeš. Program\nbyl následující: 1. Oddělení: Proslov. 1.\n„Vlasta,\" ouvertura ze slovanských nápěvů\nod Ed. Ná p r a vní ka. 2. „Čáslavská (Václ.\nCrhy.) Sbor od Václ. Frimla. 3. „Hano\"\nod Ricciho. 4. „Dožij! dopij!44 (Jos. Fric).\nSbor od Bergmanna. 5. a) Mazurka a b)\nNotturno od Fr. Kavana. 6. „Pravý Čech.\"\npíseň od L. Procházky. II. oddělení: 7.\n„Vlasti.\" (J. Jahn). Dvojsbor od L. Pro-\ncházky. 8. Arie z opery „Ernani.\" 9.\n„Vávrn,\" sbor od Ed. Náprav nika. 10.\nNárodní písně. 11. „Cikáni,\" sbor od\nVogla. — V Trnavě u Berouna před-\nnesl zpěv. spolek „Slavoš\" následující\nzpěvy: „Hlahol44 od Bendla. „Slovana4, a\n„Pěvcovo pozdravení4, od Veita. „Quodlibet'4\nod Slavíka a ku konci „Kde domov inůj?\"\nZpěv. spolek „Krakonoš44 na Vysokém\nodbýval včera dne 30. listop. třetí letošní\nbesedu. Program: I. 1. Ouvertura: „Turci\nv Itálii44 od Rossiniho. 2. „Slovíčko o\nkávě,44 deklamace od Adamce. 3. „Vá-\nlečná44 od Kiickena. 4. První koncert pro\nhousle od Beriota. 5. „Obrana kontrabasu44\nod Hraběte. 6. „Kiepelice,\" sbor přepra-\ncovaný od M. II. 1. Ouvertura: „Němá z\nPortici\" od Aubera. 2. „Obrana mužského\npohlaví, deklamace od Bělohroleského. 3.\n„Utonulá,\" sbor od Khžkovského. 4. „Fan-\ntasie z národních písní44 pro kontrabas od\nMatouška. 5. „Naprej!44 6. „Čtvcrylka z\nnárodních písní44 od Heliera. — V úterý\ndne 25. listop. odbývala se na,Smícho-\nv ě v sále u „zlatého anděla'4 be-\nsed a. Program byl: 1, „Čeští manové,44\nsbor od A. Jelena, přednesli údové Praž-\nského zpěv. spolku. 2. „Ich werde nie-\nmals declamiren,\" humoristická deklamace\nod Wohlbriicka,'4 přednesl pan Krén. 3.\n„Fen Follet\" od Prudenta, přednesla slečna\nv f\nČermákova. 4. a) „Der todte Soldát,44 od\nEssera, b) „Bachlied\" od Rieh. Genéa, před-\nnesl p. Krén. 5. a) ,.Vandrovník44 od\nFesky. b) „Andělíčku Boží44 od Pivody,\npřednesla paní Procházková, b) „Wenn du\niin Traum wirst fragenkvintetto od\nSchaffnera, přednesli údové zpěv. spolku\nPražského. 7. „Dárek z lásky,44 sbor od\nHoráka. 8. „Nehoda,'4 od Tůmy, přednesl\np. Přerhof. 9. a) „Spielraannslied\" od\nGumberta, b) Lied von Jahn, přednesl p.\nBachmano. 10. Polonaise od Liszta, předn.\nsí. Čermákova. 11. „Kde domov můj,44\nvariace od Procha, předn. sl. Brennerova,\n12. „Kónig in Thule •\" sbor od Veita,\npřednesli veškeří údové spolku Pražského.\nČistý výnos určen jest k zřízení Smíchov-\nské opatrovny dítek. — Zpěv. spolek\nRoudnický uspořádal dne 16. listop.\nhudební a deklamatorní besedu, spojenou\ns taneční zábavou v blízkých Stracholu-\nskách. Program poskytoval velikou roz-\nmanitost. Ze zpěvů se nejvíce líbily: „Sta-\nročeská44 od J. Skroupa a pak „Utonulá44\nod Křižkovského. — Záhřebský zpěv.\nspolek „Kolo44 dával dne 21. listop.\nslavný koncert na den sv. Cecilie. Program\nbyl následující: Ouvertura „Vlasta\" od Ed.\nNápravníka. „Slovenská píseň44 od Skrou-\npa. „Šumavan\" od J. P. Jirgesa. „Pušku\nna klínhorvátský sbor od Lisinského.\n„Rubanj silno budi,\" „Ty si moja ruža\"\na „Ptica na drvetu.\" Sóla na housle od\nHausera. Ouvertura „Fra Diavolo.\" Nápěv\npro soprán z opery „Ernani.\"'"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "271", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3440, "texte": "Ochotnická divadla.\nJičinští ochotníci provozovali dne 19.\nlistopadu „Hadrníka Pařížského.\" — 0-\ncbotníci v Ml. Boleslavi provozovali dne\n16. listop. Raupachovu veselohru „Paše-\nrové,\" vzdělanou Tylem pro české divadlo.\n— Slánští ochotníci budou provozovat dne\n2. prosince k oslavení p. Františka Herbi-\nga, velezasíoužilého c. k. podkrajského\n„Všickni se hašteří,\" veselohru v 1 jedn.\nod J. Štěpánka. Na to od zpěv. spolku\n„Dalibora\" 1. „Modlitba otcova.\" Píseň s\nprůvodem piana od L. J. Zvonaře. 2. Fan-\ntasie z Nabuchodonosora od Th. Doblera.\n3. „Přilítlo jaro z daleka.\" Dvojzpěv s\nprůvodem piana od K. Bendla. 4. Dekla-\nmace. 5. Národní písně. 6. „Utonulá.\"\nSbor od Křižkovského. 7. „Ples Čechův.\"\nSólo se sborem a průvodem piana od Vo-\njáčka. 8. „Máj.\" Píseň pro 2 hlasy se\nsborem a průvodem piana od Pivody. —\nOchotníci v Sadové provozovali veselo-\nhru „Chytroušek,\" jejížto čistý výnos ob-\nnášející 20 zl. r. č. zaslali Lomnickým po.-\nhořelým. — Divad. ochotníci na Smíchově\ndávali minulou neděli v hostinci u„Eggen-\nberků\" ve prospěch bezplatných obědů pro\ntechniky Klicperovu činohru „Libušin soud\"\nv 1 jedn. a dvě veselohry po 1 jednání:\n„Vj chovatel v nesnázích\" a „Jenom pět\nzlatých.\" — Divad. ochotníci v J arom ěř i\nhráli posud čtyrykrát v divadle, které bylo\n28. t. r. otevřeno, dávali tato představení:\n,,Duch času/' „Pan Strejček/' ,,Starý man-\nžel\" a „Matka a dcera.\"\n\nZ ciziny.\nS. M. Z.\nZ F etrohradu. (D ř í v ě j š í a ny-\nnější poměry hudby.) Nestává za\nnynějších časů ani té nejmenší stopy o\noněch jednotách hudebních, které dříve\nznačný počet ruských šlechticů ve svých\npalácích vydržoval a vzdělávali dal; neboť\ntenkrát měl téměř každý velký šlechtic svou\nkomorní hudbu a svou kapelu. V první\nřadě skvěly se orkestry hrabat Ap raxi n ň,\nU s e v o 1 o j s ký ch a Yuskova, které již\ndávno přestaly. Hrabě Zuhov měl zna-\nmenité kvartetto. Jeho první houslista, ač-\nkoliv byl nevolníkem, jakož všichni, co\ns ním hráli, naplnil slavného virtuosa Rode\ntakovým podivením, že ho chválou obsy-\npal a se zdráhal, po něm hráti, by mu\nčest jeho triumfu ponechal. Tento hou-\nslista jmenoval se L o gin o v. Láska k\nhudbě nedatuje se u Rnsň od dráhných\nčasů. Car Alexej býval přítomen dvor-\nním koncertům v jednom ze svých paláců\nv Moskvě,, kterýž jedině k hudebním pro-\ndukcím ustanoven byl. P e t r a I. zajímala\nvojenská hudba; avšak v ruských bandách\nnenacházel se ani jeden Rus; nýbrž sami\ncizinci. Petr 11. hrál sám housle a byl\nnáruživý hudbomil. Kateřina II. povo-\nlala znamenitého Baranella k svému dvoru\na milovala zvláště zpěv. Pod vládou AI e-\nxandra I. přicházel celý dav znameni-\ntých virtuosů do Rus. Velmožové nacházeli\nzálibu v hudbě instrumentální; a brzy stala\nse hudba tato módou — náruživostí;\nvšichni velcí páni byli hrdi na to, když\nměli svá kvartetta, své divadlo neb svůj\norkestr. Jeden hrál violu, druhý kontra-\nbas, třetí housle a téměř všichni cello.\nHrabě Razumo vský vydržoval sbor zpě-\nváků, N ar i š kin harmonii. Avšak za ny-\nnějších časův nestává mnoho dilettantův ;\numělci se rozptýlili, soukromé orkestry a\ndivadla , několik výjimek odpočítaje, do-\ncela přestaly. Královské divadlo v Petro-\nhradě a italští pěvci zajímají jedině ny-\nnější ruské vyšší i nižší obecenstvo. Velká\nlhostejnost jeví se zvláště k tomu, co se\nna dějepis hudby a národní zpěvy ruské\nvztahuje; ano nestává ani jediné sbírky,\nv nížto by původní nápěvy ruských ná-\nrodních písní nebyly změněny a zpotvo-\nreny.\n\nZ Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "270", "page_fin": "270", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.7.1", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "T", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.6", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 1180, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\nT.\nZ Mladé Boleslavi. (J. Bergmann.\n— Koncert.) Tyto dni zavítal k nám\nchvalně známý skladatel J. Bergmann,\njenž od městské rady za varhaníka sem\npovolán jest. SI. městská rada zasluhuje\nvšechnu cest a chválu, že našemu městu\ntohoto nadaného a důkladného a ryzím\nslovanským duchem proniknutého hudeb-\nního umělce získala; neboť kojíme se na-\ndějí, že s příchodem jeho i zdejší hudební\npoměry zcela nového rázu a jarého ruchu\nnabudou. Zdejší učitel zpěvu pan Čeněk\nVecko uspořádá dne 7. prosinee v sále\n„U modrého hroznu44 velký koncert,\njenž velmi zajímavé skladby obsahuje. V\nkoncertě budou spoluúcinkovat pan J;>sef\nBergmann a pan Engelhart. Program bude\nnásledující: Proslov. „Gdě je slavska do-\nmovina.\" sbor od Wintra, pro tenor od J.\nBergmanna. 6tý koncart od Beriota, před-\nnese p. Engelhart ap. Bergmann. Só-\nlové písně pro soprán od Jos. Bergmanna,\npřednese sl. N. „Utonulá,\" sbor od P.\nKhžkovského. „PÍ es Čechů,44 sólo pro ba-\nryton se sborem od II. Vojáčka. Dvojzpěv\npro ženské hlasy s průvodem piana od J.\nBergmanna. Uherské nápěvy pro housle a\npiano. „Lovecká,\" sbor. „Kde domov\nmůj?\" provedeno pouze ženským sbo-\nr em. Zdař Bůh!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "270", "page_fin": "270", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.7.2", "titre_corps": "Z Lomnice, v Jičínském kraji dne", "titre_sommaire": "Z Lomnice, v Jičínském kraji dne", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.6", "debut_caractere": 1182, "fin_caractere_exclue": 2981, "texte": "Z Lomnice, v Jičínském kraji dne\n25. listopadu. 1862. (Produkce nasv.\nC e c i 1 i i.) Zpěváčky spolek „Bořivoj\" v\nLomnici v Jičínském kraji přednesl dne\n22. listopadu b. r. ua den sv. Cecilie pa-\ntronky hudby v tamějším chrámu Páně\nráno o deváté hodině vokální mši od J.\nFr. Klosse. Slavnau mši svatou zpívanou\nsloužil tamější pan farář P. dr. Alois\nŠaík. Odpoledne o šesté hod. byly účty\ncelému spolku od výboru u přítomnosti\ncis. král. zemského komisara složené. Ve-\nčer o sedmé hod. byla společenská večeře\nv hostinci „u černého koníčka,\" Čítalo se\n76 účastníků. Pozděj, když se byly pří -\npitky přednesly, následovala zábava se zpěvy\na deblamacemi. Program byl následovně\nsestaven. První oddělení. 1. „Naprej,44 sbor\nod Jenka. 2. „Břetislavův soud,\" dokla-\nmovánka od V. Raaba. 3. „Naše probu-\nZ0íií,\" sbor od Lad. Procházky. 4. „Strašné\nslovo,\" deklamovánka od K. Tůmy. 5. „Ka-\ndryla z českých národních nápěvů,\" sbor\nod Ferd. Hellera. 6. „Dýmka,\" deklamo-\nvánka od Frant. Kubeše. 7. „Na vlast,\"\nsbor od Lablera. Druhé oddělení. 1. „Vy-\nsloužilec/4 deklamovánka od H. Přerhofa.\n2. „Utonulá/1 sbor od Pavla Křížkovského.\n3. „Marné výstrahy44, sbor od J. Sedláčka.\n4. „Člověk ani sám neví, co chce.44 Da-\nklaraovánka od Ehrenberga. 5. „Nová Ar-\nhadie/4 deklamace od Trnobranského. 6.\n„Berycht na krajzamt/4 obrázek ze života\nkancelářského před r. 1848. 7. „Archa\nNoemova,\" aneb „říšská rada.'4 Později\notevřel pan měšťauosta Čeněk Mastný\nsbírku ku zřízení práporu pro zpěváčky\nspolek, složil sám 10 zlatých, potom se\nod přítomných pánů ještě 20 zlatých\nvybralo, tedy úhrnem 30 zlatých kte-\nrážto částka se druhý den v neděli do Lom-\nnické záložny uložila. Společnost byla\nvelmi rozjařena, a jest věru třeba, by do\ntamějšího společenského života zpěváčky\nspolek častěji s dobrým příkladem působil."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "270", "page_fin": "270", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.7.3", "titre_corps": "Kronika zpĕv. spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpĕv. spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.6", "debut_caractere": 2983, "fin_caractere_exclue": 7662, "texte": "Kronika zpĕv. spolků.\nZpěv. spolek Čáslavský uspo-\nřádal dne 5. listop. pěveckou a hudební\nzábavu, kteráž se potkala s velmi dobrým\nvýsledkem. Dávaly se sbory: „Pošta\" od\nProcházky; „Naše probuzení4' od téhož;\n„Na vlast\" od Lablera a „Kadryla z mo-\nravských národních písní' od Heliera. Mimo\nto přednesl ředitel spolku, p. Klier, vý-\ntečně sólovou píseň „Naše\" od Procházky\nse sborem. Při této produkci spoluúěin-\nkoval z ochoty výtečný pianista p. Karel\nGerber. —Zpěv. spolek Benešovský\n„Ozvěna\" odbýval dne 23. listop. besedu.\nProgram byl tento : Oddělení I. Ouvertura\nz českých národních písní od Em. Titla.\n2. Proslov. 3. „Pozdravení pěvcovo,\" sbor\nod Veita. 4. „Utonulá,4' sbor od Křížkov-\nskébo. 5. „Východ slunce,4' pro fortepiano\nod Pivody. 6. „Milenka,44 sbor od Jelena.\n7. a) Stesk\" od Jelena, b) ,,Česka,\" od\nSkroupa, písně s průvodem piana. 8.\n„Dcerám českým,\" sbor od Gernera. 9.\n„Vaněk, vychytralý lhář,4* deklamace od\nEhrenbergra. 10. „Souvenir ďamitié,\" hra\nna piano od Dreysehoka. 11. „Na Prahu,44\nvelký sbor od Veita. Načež taneční ples,\n— Zpěv. spolek „Lubor\" v Novém\nBydžově odbýval v neděli 23 listop.\npro své přispívající údy první pěveckou\nzábavu. Program jest náledující: „Šumí\nLabe\" od Zvonaře. — Deklamace. — Gdě\nje slavska domovina\" od Wintera. — „Dva\nslavíkové,,4 duetto od Hackla. — „Kadryla\nz moravských písní44 od Heliera. — Piano-\nSQIO. — „Vzhůru k zpěvu\" od Náprauiíka.\n— Deklamace — a „Naprej*4 od Jenka.\n— Velká pěvecká a hudební a k a-\nv\nd e mi e odbývala se v Čáslavi dne 30. listo-\npadu, jsouc uspořádána zpěv. spolky čá-\nslavským, kolínským a kutnohorským. Spolu-\núcinkovali slečna Aloisie Hlaváčkova a pá-\nnové Frant. Kavan a Jos. Klimeš. Program\nbyl následující: 1. Oddělení: Proslov. 1.\n„Vlasta,\" ouvertura ze slovanských nápěvů\nod Ed. Ná p r a vní ka. 2. „Čáslavská (Václ.\nCrhy.) Sbor od Václ. Frimla. 3. „Hano\"\nod Ricciho. 4. „Dožij! dopij!44 (Jos. Fric).\nSbor od Bergmanna. 5. a) Mazurka a b)\nNotturno od Fr. Kavana. 6. „Pravý Čech.\"\npíseň od L. Procházky. II. oddělení: 7.\n„Vlasti.\" (J. Jahn). Dvojsbor od L. Pro-\ncházky. 8. Arie z opery „Ernani.\" 9.\n„Vávrn,\" sbor od Ed. Náprav nika. 10.\nNárodní písně. 11. „Cikáni,\" sbor od\nVogla. — V Trnavě u Berouna před-\nnesl zpěv. spolek „Slavoš\" následující\nzpěvy: „Hlahol44 od Bendla. „Slovana4, a\n„Pěvcovo pozdravení4, od Veita. „Quodlibet'4\nod Slavíka a ku konci „Kde domov inůj?\"\nZpěv. spolek „Krakonoš44 na Vysokém\nodbýval včera dne 30. listop. třetí letošní\nbesedu. Program: I. 1. Ouvertura: „Turci\nv Itálii44 od Rossiniho. 2. „Slovíčko o\nkávě,44 deklamace od Adamce. 3. „Vá-\nlečná44 od Kiickena. 4. První koncert pro\nhousle od Beriota. 5. „Obrana kontrabasu44\nod Hraběte. 6. „Kiepelice,\" sbor přepra-\ncovaný od M. II. 1. Ouvertura: „Němá z\nPortici\" od Aubera. 2. „Obrana mužského\npohlaví, deklamace od Bělohroleského. 3.\n„Utonulá,\" sbor od Khžkovského. 4. „Fan-\ntasie z národních písní44 pro kontrabas od\nMatouška. 5. „Naprej!44 6. „Čtvcrylka z\nnárodních písní44 od Heliera. — V úterý\ndne 25. listop. odbývala se na,Smícho-\nv ě v sále u „zlatého anděla'4 be-\nsed a. Program byl: 1, „Čeští manové,44\nsbor od A. Jelena, přednesli údové Praž-\nského zpěv. spolku. 2. „Ich werde nie-\nmals declamiren,\" humoristická deklamace\nod Wohlbriicka,'4 přednesl pan Krén. 3.\n„Fen Follet\" od Prudenta, přednesla slečna\nv f\nČermákova. 4. a) „Der todte Soldát,44 od\nEssera, b) „Bachlied\" od Rieh. Genéa, před-\nnesl p. Krén. 5. a) ,.Vandrovník44 od\nFesky. b) „Andělíčku Boží44 od Pivody,\npřednesla paní Procházková, b) „Wenn du\niin Traum wirst fragenkvintetto od\nSchaffnera, přednesli údové zpěv. spolku\nPražského. 7. „Dárek z lásky,44 sbor od\nHoráka. 8. „Nehoda,'4 od Tůmy, přednesl\np. Přerhof. 9. a) „Spielraannslied\" od\nGumberta, b) Lied von Jahn, přednesl p.\nBachmano. 10. Polonaise od Liszta, předn.\nsí. Čermákova. 11. „Kde domov můj,44\nvariace od Procha, předn. sl. Brennerova,\n12. „Kónig in Thule •\" sbor od Veita,\npřednesli veškeří údové spolku Pražského.\nČistý výnos určen jest k zřízení Smíchov-\nské opatrovny dítek. — Zpěv. spolek\nRoudnický uspořádal dne 16. listop.\nhudební a deklamatorní besedu, spojenou\ns taneční zábavou v blízkých Stracholu-\nskách. Program poskytoval velikou roz-\nmanitost. Ze zpěvů se nejvíce líbily: „Sta-\nročeská44 od J. Skroupa a pak „Utonulá44\nod Křižkovského. — Záhřebský zpěv.\nspolek „Kolo44 dával dne 21. listop.\nslavný koncert na den sv. Cecilie. Program\nbyl následující: Ouvertura „Vlasta\" od Ed.\nNápravníka. „Slovenská píseň44 od Skrou-\npa. „Šumavan\" od J. P. Jirgesa. „Pušku\nna klínhorvátský sbor od Lisinského.\n„Rubanj silno budi,\" „Ty si moja ruža\"\na „Ptica na drvetu.\" Sóla na housle od\nHausera. Ouvertura „Fra Diavolo.\" Nápěv\npro soprán z opery „Ernani.\"'"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "271", "page_fin": "271", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.7.4", "titre_corps": "Ochotnická divadla.", "titre_sommaire": "Ochotnická divadla.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "271", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1386, "texte": "Ochotnická divadla.\nJičinští ochotníci provozovali dne 19.\nlistopadu „Hadrníka Pařížského.\" — 0-\ncbotníci v Ml. Boleslavi provozovali dne\n16. listop. Raupachovu veselohru „Paše-\nrové,\" vzdělanou Tylem pro české divadlo.\n— Slánští ochotníci budou provozovat dne\n2. prosince k oslavení p. Františka Herbi-\nga, velezasíoužilého c. k. podkrajského\n„Všickni se hašteří,\" veselohru v 1 jedn.\nod J. Štěpánka. Na to od zpěv. spolku\n„Dalibora\" 1. „Modlitba otcova.\" Píseň s\nprůvodem piana od L. J. Zvonaře. 2. Fan-\ntasie z Nabuchodonosora od Th. Doblera.\n3. „Přilítlo jaro z daleka.\" Dvojzpěv s\nprůvodem piana od K. Bendla. 4. Dekla-\nmace. 5. Národní písně. 6. „Utonulá.\"\nSbor od Křižkovského. 7. „Ples Čechův.\"\nSólo se sborem a průvodem piana od Vo-\njáčka. 8. „Máj.\" Píseň pro 2 hlasy se\nsborem a průvodem piana od Pivody. —\nOchotníci v Sadové provozovali veselo-\nhru „Chytroušek,\" jejížto čistý výnos ob-\nnášející 20 zl. r. č. zaslali Lomnickým po.-\nhořelým. — Divad. ochotníci na Smíchově\ndávali minulou neděli v hostinci u„Eggen-\nberků\" ve prospěch bezplatných obědů pro\ntechniky Klicperovu činohru „Libušin soud\"\nv 1 jedn. a dvě veselohry po 1 jednání:\n„Vj chovatel v nesnázích\" a „Jenom pět\nzlatých.\" — Divad. ochotníci v J arom ěř i\nhráli posud čtyrykrát v divadle, které bylo\n28. t. r. otevřeno, dávali tato představení:\n,,Duch času/' „Pan Strejček/' ,,Starý man-\nžel\" a „Matka a dcera.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "271", "page_fin": "271", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.7.5", "titre_corps": "Z ciziny.", "titre_sommaire": "Z ciziny.", "signature_source": "S. M. Z", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "271", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.7", "debut_caractere": 1388, "fin_caractere_exclue": 3430, "texte": "Z ciziny.\nS. M. Z.\nZ F etrohradu. (D ř í v ě j š í a ny-\nnější poměry hudby.) Nestává za\nnynějších časů ani té nejmenší stopy o\noněch jednotách hudebních, které dříve\nznačný počet ruských šlechticů ve svých\npalácích vydržoval a vzdělávali dal; neboť\ntenkrát měl téměř každý velký šlechtic svou\nkomorní hudbu a svou kapelu. V první\nřadě skvěly se orkestry hrabat Ap raxi n ň,\nU s e v o 1 o j s ký ch a Yuskova, které již\ndávno přestaly. Hrabě Zuhov měl zna-\nmenité kvartetto. Jeho první houslista, ač-\nkoliv byl nevolníkem, jakož všichni, co\ns ním hráli, naplnil slavného virtuosa Rode\ntakovým podivením, že ho chválou obsy-\npal a se zdráhal, po něm hráti, by mu\nčest jeho triumfu ponechal. Tento hou-\nslista jmenoval se L o gin o v. Láska k\nhudbě nedatuje se u Rnsň od dráhných\nčasů. Car Alexej býval přítomen dvor-\nním koncertům v jednom ze svých paláců\nv Moskvě,, kterýž jedině k hudebním pro-\ndukcím ustanoven byl. P e t r a I. zajímala\nvojenská hudba; avšak v ruských bandách\nnenacházel se ani jeden Rus; nýbrž sami\ncizinci. Petr 11. hrál sám housle a byl\nnáruživý hudbomil. Kateřina II. povo-\nlala znamenitého Baranella k svému dvoru\na milovala zvláště zpěv. Pod vládou AI e-\nxandra I. přicházel celý dav znameni-\ntých virtuosů do Rus. Velmožové nacházeli\nzálibu v hudbě instrumentální; a brzy stala\nse hudba tato módou — náruživostí;\nvšichni velcí páni byli hrdi na to, když\nměli svá kvartetta, své divadlo neb svůj\norkestr. Jeden hrál violu, druhý kontra-\nbas, třetí housle a téměř všichni cello.\nHrabě Razumo vský vydržoval sbor zpě-\nváků, N ar i š kin harmonii. Avšak za ny-\nnějších časův nestává mnoho dilettantův ;\numělci se rozptýlili, soukromé orkestry a\ndivadla , několik výjimek odpočítaje, do-\ncela přestaly. Královské divadlo v Petro-\nhradě a italští pěvci zajímají jedině ny-\nnější ruské vyšší i nižší obecenstvo. Velká\nlhostejnost jeví se zvláště k tomu, co se\nna dějepis hudby a národní zpěvy ruské\nvztahuje; ano nestává ani jediné sbírky,\nv nížto by původní nápěvy ruských ná-\nrodních písní nebyly změněny a zpotvo-\nreny."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "271", "page_fin": "272", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.7.6", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "271", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.7", "debut_caractere": 3432, "fin_caractere_exclue": 3440, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "271", "page_fin": "272", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.7.6.1", "titre_corps": "— Výroční smuteční slavnost", "titre_sommaire": "— Výroční smuteční slavnost", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "271", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.7", "debut_caractere": 3442, "fin_caractere_exclue": 7603, "texte": "— Výroční smuteční slavnost\nPražské jednoty hudebních umělců za své\nprotektory a údy odbývala se ve čtvrtek\ndne 27. listop. v chrámě u Křížovníků ve-\ndením p. Jos. Krejčího. Provozovalo se\nvýtečné rekviem od J. N. Vitáska. Pro-\nvedení ze strany účinkujících zasluhuje ve-\nškerou chválu, za to však s bolestí jsme\npozorovali, že p. ředitel Krejčí do du-\ncha této vznešené skladby nevnikl a\ntakových temp při dirigování užil, za něž\nby se mu zajisté nebožtík Vitásek nepodě-\nkoval. Tempa p. Krejčího byla tak ne-\njapná, že něžný pyl tohoto významného re-\nkviem téměř na dobro setřen byl a skladba\nsama žádoucího účinku se minula. Diví-\nme se velice, že sl. jednota hudebních u -\nmělců v Praze dirigování této skladby svě-\nřila tak bezohledné taktovce ; vždyť máme\nv Praze dosti mužů, kteří by s největší\nšetrností provozování byli řidili. —x—\n— Odpolední hry sváteční v\nčeském prozatímním divadle. „Hlas\" činí\nvelmi praktický návrh, aby se pro pracu-\njící třídu, která jen v neděli a ve svátek\na to jen odpoledne prázdnou chvíli má,\nodpolední hry v prozatímním divadle\nzřídily. Doufáme, že si tohoto návrhu\nslavné ředitelství neb intendance povšimne.\nNebude-li se dostávat k tomu cíli sil he-\nreckých, míní „Hlas,\" že by mohli odpo-\nledne dilettauti hráti. My však při-\njpojujeme k tomuto návrhu ještě to, že by,\nkdyby dilettanti každou neděli hráti\nnemohli, místo nich naši herci odpoledne\nhráti mohli, co zatím by se večer opera\nprovozovati mohla.\n— „Průvodce\" v oboru písní a\nsborů, jenž po novém roce tiskem\nvyjde, zavázaly se odebrati slavný zpěv.\nspolek „Bojan\" v Brandýse n. Lab. 5\njexemp. — „Kovář\" v Čáslavi 10 exemp.\nj— „Záboj\" v Králově Dvoře 6 exemp.,\n— „Tyl\" v Kutné Hoře 10 exemp. —\n— Zpěv. spolek v Josefodole 6 exemp.\n„ Vtl as ti s 1 a\\lí v Lounech 4 exemp. —\n„Hlahol44 v Plzni 20 exemp.—■ „Češt-\nin ír4t v Polné 10 exemp. —- „Jarosla v\"\n(v Budějovická) 2 exemp. — „Kolo\"\nv Záhřebě (v Horvátsku) 4 exemp.\n— Fotografie českých hudeb-\nních umělcův ve formě navštívenek\nmá 11a skladě pan Lud. Fleischer, ob-\nchodník v musikáliích v Praze. Máť na\nskladě následující fotografie: podobiznu AI.\nDreyschocka, Ferd. Hellera, Yácl.\nII orá k a, Fr. Kavana, Bedř. K i 111 a,\nJul. Schul hoffa, ign. Moschelesa,\nErnsta, D. Pop pra, Vil. Ambro se,\nJos. Forstra, Vil. Nerudovy, Rosy\nďOr. Fotografie jednotlivá stojí od 60 kr.\naž 1 zl.\n— Zpěv. spolek „Hlahol\" uspo-\nřádá dne 14. prosince na Žofíne svůj vý-\nroční koncert.\n— V Sadské zemřel dne 25. t. m.\npan Jan Němeček v 95. roce svém; byltě\nbratr bývalého c. kr. professora p. Frant.\nNěmečka, jenž sepsal životopis Mozarta,\na zastával od roku 1795 až 1841 úřad\ndůchodního, pak rady a konečně purkmi-\nstra. Zde i v okolí je na sta hudebníků,\njež zemřelý byl až do vysokého stáří hudbě\nzdarma vyučoval.\n— Náš rodák pan Antonín Be-\nne vi c, prof. houslí na Mozarteum v Sol-\nnohradě, bude co nevidět svatbu svou sla-\nviti se slečnou Mikovou, dvorní zpě-\nvačkou v Berlíně. Následkem této změny\noznámila direkce dvorní opery sl. Mikové,\nže po uplynutí jejího kontraktu dále ji en-\ngažovati nemíní.\n— O našem krajanu, p. dru.\nVilému M a yero v i, jenž artistickým ře-\nditelem hudební jednoty v Štýrském Hradci\njest, čteme ve Vídenském časopisu „Re-\ncensionen\" následující zprávu týkající se\nprodukce téhož spolku. Dne 16. listopadu\n-v /\nbyl první koncert jednoty v Štýrskem Hradci.\nProveden byl Schumannuv koncert A-moll\npro piano. Závěrek tvořila Mendelssohnova\nA-moll symfonie. Při provozování tohoto\ndíla seznali jsme, jakou výtečnou akvisici\nna našem artistickém řediteli, panu dru.\nVilému Maye r o v i máme. Tento\nhudebně vzdělaný mladý muž dosáhl s 3\nzkouškami asi generální zkouškou skvě-\nlého výsledku. Symfonie byla s pre-\ncísností přednesena.\n— Zábava tělocvičné jednoty\n„Sokola,\" kteráž se dne 23. m. m.\nodbývala, došla, co se kapely lýce, velmi\npříznivého výsledku. Pan Čeněk Vinař\nosvědčil, ac jen velmi krátký čas kapelu\ncvičí, ředitelský talent a máme pevnou\ndůvěru, že svému obtížnému úkolu úplně\ndostojí. Provedení všech kusů bylo pře-\nčísne a také na pravé nuancování byl co\nnejvíce ohled brán. Co nás zvláště potě-\nšilo, jest, že program z větší části skladby\nčeských skladatelů obsahoval a že p. ka-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "272", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4137, "texte": "pelník k tomu hledí, aby místo otřepaných\nitalských árií podal obecenstvu zdařilé če-\nské písně pro kapelu uspořádané. Tak sly-\nšeli jsme hluboce dojímavou píseň Čecha\nod Rosenkranze, která se na všestranné\npřání opakovati musela. Z tanečních\nkusů líbily se nejvíce „K aty n k a/4 polka\na jeden „Třasák\" od kapelníka Vinaře,\nkteré k opakování hlučně žádány byly.\nTaktéž líbil se pochod od J. L. Zvona-\nře; třasák „Tužme seu od Rendla, „Ko-\nvářská4' od Procházky, kteréžto poslední\nopakovány býti musely. Z větších čísel\nprovedeny byly ouvertury k opeře ,Cigá-\nrová svatba\" od Mozarta a k opeře „Ri-\nenzi\" od R. Wagnera a pochod z „Tann-\nhauserů.'4 Těšíme se na příští produkci,\nneboť při takové horlivosti, jakonž p. Č.\nVinař až dosud na jevo dává, dá se pěkný\núspěch předvídati.\n— Slečna Vojt. Zjadrobilkova\nv nebezpečenství. Jak známo, po-\nvstaly dne 15. lipna t. r. výtržnosti a boj\nmezi Srby a Turky v Bělehradě. Téhož\nčasu prodlévala naše Vojt. Zadrobilkova se\nsvou mátí v tomtéž městě a kráčela právě\npo náměstí Kalamegdan, kdež boj zuřiti\npočal. Naše virtuoska byla v největším\nnebezpečenství; nebof právě vedle ní utr-\nhla koule jednomu dítěti pravé rameno. 1\npospíchala dále; avšak pro množství lidí\nnemohla se ku předu dostati. Tu náhle\npřišla jim tlupa ozbrojených Srbů vstříc.\nNaše Zadrobilkova oslovila po srbsku\npředního z nich, žádajíc ho, aby ji da-\nvem tímto provedl. Úslužný Srb pojav ji\nza ruku zahřměl mohútným hlasem na lid,\naby se rozstoupil a dovedl ji k místu méně\nnebezpečnému. Zde vytáhnuv dve nádherné,\nstříbrem kované bambitky a nůž, daroval\nje naší výtečné pianistce k obraně a zmi-\nzel zase v davu hrnoucích-se lidí.\n— Koncert Dim. Svěčína, jenž\nse v sobotu dne 22. listop. v sále konvikt-\nském odbýval, neměl žádné velké zajíma-\nvosti do sebe, anto jen samé salónní a\ntakřka bezcenné kusy obsahoval. P. Svě-\nčín přednášel Alardovu fantasii na mo-\ntivy z ppery ,,Němá z Portici/' sonátu pro\npiano a housle od Thiele a duo pro tytéž\nnástroje od Herze a Lafonta. 0 hře pana\nSvěčína vyjádřili jsme se již při jeho prv-\nním koncertě, jejž zde v létě uspořádal, a\nnyní jen dodáváme, že skladby veškeré\nslušně přednesl a co solidní houslista se\nosvědčil. Sl. Summova, kteráž v kon-\ncertě tomto účinkovala, přednesla těžkou\nfantasií od Kontského s bravouron a roz-\nvinula i při ostatních kusech, ježto s p.\nSvěčinem pospolu přednášela, pozoruhod-\nnou technickou sběhlost a mnohé vlast-\nnosti výtečných pianistek. Sl. Brenne-\nro v a zpívala píseů německou od Hoizla a\nbravourní arii z Heroldovy opery ,,Souboji j\nse skvělým výsledkem. Návštěva koncertu j\nnebyla valná. Jak se dovídáme, zamýšlí\np. Svěčín v českém prozatímním divadle\nještě jeden koncert uspořádati.\n— Hudba k ,,Besedě,'ř novému to\nsalónnímu tanei, o němžto jsme se již zmí-\nnili, že velké obliby dochází, vyšla tyto\ndni od Ferd. Hellera nákladem Krištofa\na Kuhé, Sestavení tance je zajímavé a\nhudba pro piano k tomu uspořádaná ne-\nzadá ničehož tanci samému, Doufámef\npevně, že „Beseda\" dříve než jeden rok\nuplyne, po všech vlastech českoslovanských\nse na piano hráti a tančiti bude.\n— Pan Čeněk Yinař, kapelník „So-\nkola,a vydá co nevidět tiskem svou nejno*\nvější polku ,,Katynku,u která se při zá-\nbavě „Sokolů\" mnohokráte opakova-\nt i musela. Jak doslýcháme* vyjde nákladem\nčinného musikálního obchodnictví Ludvíka\nFleischera v Praze.\n— Slečna Marie Schmidtova,\nPražanka, vystoupila nedávno v Meiningách\nco Agatha v „Čarostřelciu a došla nej-\nskvělejšího výsledku.\n— Naše rodačka, sl. Kropova,\nprimadonna Brněnské opery, je, jak se z\nhodnověrného pramene dovídáme, od vel-\nkonoc 1863 u dvorní opery ve Vídni en-\ngažována. SI. Kropova je, jak známo,\nžákyně Pražského konservatoria a nyní\nnlilácek Brněnského obecenstva.\n— Pan J. L. Lukeš, dosavadní ře-\nditel Pražského „Hlaholu,\" vzdal se, jak\nse doslýcháme, ředitelstva tohoto spolku,\nza příčinou důležitých podniknutí svého\nzávodu. Tohoto odstoupení bude zajisté\nkaždý upřímný přítel „Hlaholu\" želeti;\ndoufáme však, že si pan Lukeš, pokud to-\nmu jeho privátní poměry povolí, záležitost\nspolku jako dříve s vroucnou a horlivou\npílí všímati a je svou uměleckou doznalo-\nstí i dále podporovati bude."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c015", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "272", "page_fin": "272", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.8", "titre_corps": "Stanovy „Umělecké Besedy,\" kteráž povolena jest nejvyšším rozhodnutím Jeho c. k. Apoštolského Veličenství ode 5. září b. r.", "titre_sommaire": "Stanovy „Umělecké Besedy,\" kteráž povolena jest nejvyšším rozhodnutím Jeho c. k. Apoštolského Veličenství ode 5. září b. r.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "272", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.8", "debut_caractere": 4139, "fin_caractere_exclue": 6587, "texte": "Stanovy\n„Umělecké Besedy,\"\nkteráž povolena jest nejvyšším rozhodnutím\nJeho c. k. Apoštolského Veličenství\node 5. září b. r.\n(Dokončení.)\n§. 24. Účetník\ntaktéž jest údem výboru správního, od val-\nného shromáždění zvolený na rok a potom\nopět volitelný, nemaje však ve věcech roz-\nhodovacího hlasu. Účetník přijímá veškeré\npříspěvky, stvrzuje spolu s pokladníkem\njich obdržení a odvádí peníze i jiné\nježto mají cenu peněžitou, pokladníkovi.\n§. 25. Správce besedy.\nVýbor voJí ze středu svého správce\nbesedy, jemuž přikázány jsou všecky ho-\nspodářské záležitosti v místnostech spolko-\nvých, tolikéž na jeden rok, kterýžto vsak\nnápodobně opět volen býti může.\n§. 26.\nKdyby kdo z funkcionářů z jakých koli\npříčin úřadu svého se vzdal prvé, než by\nse valné shromáždéní sešlo, zvolí správní\nvýbor prostou většinou hlasů z údu čin-\nných jiného na jeho místo, jenž pak ten\núřad spůsobein zatímným až do valného\nshromáždění má zastávati.\n§. 27.\nVšeliká ustanovení v poradách spolko-\nvých, jakož i všeliké volby vykonávají se\nprostou (absolutní) většinou hlasů, vyjmouc\npřípady takové, kdež tato základní pravi-\ndla výslovně relativní většiny vyhledávají.\n§. 28.\nVolby konají se cedulkami, aklamace\npak dokonce se vylučuje.\n§. 29.\nJednací řeč jest česká.\n§. 30.\nCo se dotýče vnitřní správy spolkové,\nmůže sobě valné shromáždění k doplnění\ntěchto pravidel základních uzavřití zvláštní\npravidla správní, jež dle potřeby opět může\nzměniti. Nejen tato zvláštní pravidla správ-\nní, nýbrž také ona každého odboru v §. 5.\nnaznačeného k stvrzení vládě předložena\nbýti mají.\n§. 31.\nÚdem býti přestává :\na) kdo vystoupení své opově'děl;\nb) kdo třikráte byv upomínán, roční svůj\npříspěvek zapraviti obmeškává ;\nc) koho výbor správní dvěma třetinama\nhlasů ze spolku vyloučil.\n§. 32.\nSpory v místnostech spolkových mezi\núdy vzniklé vyrovnávají se soudem roz-\nhodčím, ku kterémuž každá strana sobě\nvolí ze správního výboru úda jednoho, tito\npak se společně snesou o vrchního rozsu-\ndího. Z nálezu takto většinou hlasův uči-\nněného není žádného odvolání.\n§. 33.\nKdyž by spolek dle uznání valného\nshromáždění a nebo jinou nějakou přího-\ndou přestal, tehdy připadne jmění jeho\n„Matici české\" a sbírky jeho „Museum\nkrálovství Českého.\"\n§. 34.\nSpolek bude užívati pečetidla s obra-\nzem Lumíra vůkol s nápisem českým „Be-\nseda umělecká.\"\nKdyž vyloučený rekurruje, sesílí se\nvýbor čtyřmi údy ze středu každého od-\nboru zvolenými, a ,rpzbodne společně abso-\nlutní většinou o té věci."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1862-12-01-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1862-12-01_01#c016", "volume": "bmtnabd_1862-12-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "272", "page_fin": "272", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.2.9", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "272", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.8", "debut_caractere": 6589, "fin_caractere_exclue": 6751, "texte": "Listárna.\nPanu Kal> v Král. Dv. Hudební skladby,\nkteré se při produkci „Sokola\" dne 22.\nt. m. provozovali, můžete obdržet. — Panu\nA. Hn. v Ou. Nepřijímejte místo."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "[265]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.1", "texte": "O volném fantasovánína varhany a skladbách\nvarhanních.\nPodává J. Bořický.\nKaždý zajisté se mnou bude souhlasili, že vážná hra\nna varhany věřící u vysokém stupni povznáší. Avšak bohu-\nžel slyšíme tak často duchaprázdné a bezúčelné tápání, aneb\nv nejlepším případu mělké myšlénky bídně zpracované, takže\nkaždý znatel hudby s opovržením se odvrátili musí a i ne-\nznatel z pobožnosti vyrušen bývá. Kéžby tací varhaníci roz-\nvážili slova sv. písma: „Běda lidem, kteří pohoršení dávají\"\na následující řádky k srdci si vzali.\nPříčiny špatné hry nehledejmež v nedostatku sběhlosti\ntechnické, nýbrž spíše v dalece rozšířeném zvyku, že se var-\nhaníci rádi do vlastního fantasování na varhany pouštějí *).\nK improvisování náleží ale rnimo technickou sběhlost a úpl-\nnou znalost theorie též šťastný duch vynálezci, kteréhož\npřec jen zřídka kdy nalézti lze. Není-li znamenitým mi-\nstrům vynalezení originální, významné a v sobě ukončené\nthemy tak snadnou věcí, věnují-li dále mistři tito na vypra-\ncování její mnoho pilnosti a pilují—li ji často dosti dlouho\n(mámef o tom znamenité doklady u samého Beethovena),\ndříve nežli plod svůj veřejnosti podají; zasluhuje bez od-\nporu toto nadšením vnuknuté a s obezřelostí a rozvahou psané\ndílo přednost před volným fantasováním prostředního hráče\nbez důkladného theoretíckého vzdělání a ještě skromnějšího\nvynalezčího ducha.\nPakli by slova tato ještě každého nepřesvědčila, ve-\nzmiž papír a napiš své volné fantasování, srovnejž je s uzna-\nnými mistrovskými děly aneb dej je znalcům posouditi.\nChtěl-li by zpěvák text v kostele improvisovanými me-\nlodiemi opatřovati, zdálo by se to zajisté každému směšné;\navšak není-liž ustavičně improvisování varhaníka právě\ntak směšné ? A dále ! Největší mistrové hráli z not; sám Mo-\nzart činil totéž, jak to z jeho listu na otce jeho (ve Vídni\ndne 10. dubna 1782) vysvítá, kdež psal: „Pošlete mi též 6\nfug od Haendla ; — dělám si sbírku Bachových fug —\nv\nnejen od Seb. Bacha, nýbrž i od Eman. a Friedmanna Ba-\ncha, pak od Haendla a tu mne těch 6 fug chybí.\" Viděli\njsme znamenitého, nyní zesnulého varhaníka K. Píce, pak\nvýtečné varhaníky p. Jos. Fór stra a Múllera v Praze, ač\nne vždy, přec někdy s not hráti. A prostřední hráč na var-\nhany chtěl by jen pouze improvisovati ?\nSlyšme významná slova, která o tomto předmětu B. Schnei-\nder, slavný skladatel a varhaník pronáší: „Volné fantasování\nje sice v chrámě na místě: není-li však varhaníku tímž spů-\nsobem, jímž se účele dosahuje, pohotově, ten vezmi raději\ndobrá složená díla. Jednou pro vždy zde pravíme, že ná-\nhled, jejž téměř všichni prostřední a také špatní varhaníkové\nmají, jako kdyby vše, co hrají, jejich vynálezem býti\nmuselo, že náhled tento je záhubná marnivost. Místo svých\njalových, často i falešných postupů akkordu rozličnými všed-\nními floskulemi obroubených, měli by se raději snažiti, dobré\nstávající skladby řádně prostudovati. Tím by se jim dostalo\nnejvětších výhod k dálšímu jejich vzdělání a tím by dosáhli\nhlavního účele, totiž by k pobožnosti obecenstvo věřící po-\nvznášeli.\nKatolickému varhaníku, jenž se dle svatých obřadů dr-\nžetí musí, stane se častěji, že praeludíum přiměřeně přetr-\nhnouti aneb obratně dále vésti musí. Avšak to je mnohem\nsnadnější, než volné fantasování, jelikož se varhaník již k stá-\nvajícím připojili může.\nBychom se všeho nedorozumění vystříhali, podotýkáme\nještě výslovně, že naše slova a pokyny jen k oněm var-\nhaníkům se vztahují, jimž příroda potřebného vynález-\něího daru odepřela aneb kteří nemají dostateěného a\ndůkladného hudebního vzdělání. Avšak tímto nechceme\nříci, že by se žáci na varhany neměli vyučovati v extem-\nporování t. j. motiv neb themu obratně proplesti a provesti.\nZvláště jest velmi rádno, žáky na varhany záhy k to-\nmu míti, aby se vzorné kusy na varhany na zpamět učili;\nneboť i hudební paměť musí se jakož i jiné síly duševní cvi-\nčiti. Takovéto kusy složil Rob. Fúhrer, Karel Pitsch, Leep.\nZvonař a Jos. Fórster atd., ze starších B. Černohorský,\nFr. Brixij Fr. Tůma, Koželuh atd. Naučil—li se varhaník\nna zpamět značnému množství takových vzorných skladeb pro\nvarhany, bude je moci nápotom dobře zužitkovati a vyplyne\nmu z toho mnoho jiných výhod. Jeho vkus se vytříbí, jeho\nduch se obohatí množstvím krásných myšlenek a jeho my-\nšlenkový kruh se rozšíří; on se takřka vžije ve sloh a na-\nučí se v cestě praktické znáti upotřebení motivů a stavbu\nhudebních kusů. Toto vše ponese mu později při vlastních\npokusech u volné hře dobrého ovoce. Konečně slušno při—\n\n*) Špatné varhany, nedokonalý pedál, skromný plat varhaníků atd.\nransí se také k příčinám spatné hry na varhany připočísti."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "266", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.2", "texte": "pomenouti, že ony vzorné skladby pro varhany budou mu\nmoci sloužili za měřítko na jeho vlastní skladby a že ho vždy\nv mezech skromnosti udrží.\n\nO hudebním nástrojářstvi v XVII. a\nXVIII. století v Čechách.\nPodává Em. Meliš.\n(Dokončení.)\nJeden z nejsíavnějších mužů, kteří se vynálezy prosla-\nvili, je zajisté kněz Prokop Diviš, mechanik, přírodozpytec\na vynálezce hromosvodu, nar. dne 1. srpna 1696 v Žam-\nberku v Cechách. Žilf na Moravě a zanášel se rozličnými\nfysikálními experimenty a zhotovováním hudebních nástro-\njů. Mezi jinými uměleckými věcmi zdokonalil jím vynalezený\nhudební nástroj orkestrion, jejž Denis ď Or pojrnenenoval.\nTomáš Schwarz, jezuita, byl výtečný varhaník a zhotovili\nr. 1747 velké varhany v jezuitském chrámě u sv. Mikuláše\nna Malé Straně v Praze a varhany v Bohosudově (Maria-\nschein) blíž Teplic, kteréž o jeho obratnosti zřejmý důkaz\npodávají. — Antonín hanz, jenž co houslista chvalného\njména požíval, zhotovoval ldarinety, housle, cytery, var-\nhany a rozličné jiné hudební nástroje, které pro svou zvláštní\ndobrotu váženy byly. Lanz narodil se dne 14. dubna 1754\nv Pátku, kdež 12. ledna 1814 zemřel a v Radonicích po-\nchován jest. Kólbel, roz. Čech a dvorní virtuos na lesnici\nv Petrohradě, zanášel se zlepšováním rohů. Jak Gerber tvrdí,\npracoval 10 let v Petrohradě na svém nástroji, aby ho zdo-\nkonalil a ze všech tónů naň troubili mohl. Zhotovili' konečně\nrohy, které na rouře k nátrubku klapkami jako hoboje opa-\ntřeny byly a jejichžto zvukové otvory utvořeny byly jako\npoloviční koule, k nížto jiná polokoule, v nížto se několik\ndírek nalézalo, se hodila. A vzdělav se se svým zetěm Hen-\nslem na tomto novém nástroji, dal se u přítomnosti celého\ndvora a vrchního kapelníka Gaiuppiho síyšeti, přednášeje\ns rozhodným výsledkem hudební kusy v F-moll a E-dur.\nKólbel žil v Petrohradě okolo 1754. Šimon Jos. Truska,\nnar. dne 3. února 1734 v Roudnici, byl mnichem kláštera\nStrahovského v Praze a zanášel se zhotovováním hudebních\nnástrojů. Svému opatu Fr. M. Dallerovi věnoval uměle slo-\nžený stolek s malými varhanami, na to vystavěl r. 1779\nvelký pedálem opatřený positiv pro farní chrám sv. Rochá na\nStrahově* Mimo to zaměstnával se zhotovováním rozličných\ndechových nástrojů, na příklad basetních rohů nejen v kři-\nvém, alebrž i v angulárním postavení. Poslední spůsob jest\njeho vynález a došel od znalců tolik pochvaly, že basetní\nrohy téhož spúsobu hraběti z Klebelsberku zhotovovali mu-\nsel. Klavíry, housle, altové violy, violy damour výtečníka\ntohoto byly nejen v Čechách, nýbrž i v cizozemsku vysoce\nváženy. Truska osvědčil se i co skladatel trií, kvartett, so-\nnát atd. a zemřel dne 14. ledna 1809 v klášteře na Stra-\nhově. Virtuos na housle František A. Ernst, nar. 3. pros.\n1745 v Jiřetíně blíž Rumburku v Cechách, jenž r. 1778 co\nkoncertní mistr do Gothy povolán byl, zhotovoval výborné\nhousle, které dle svědectví tehdejších znalců s Kremonkami\nzávodily. Ernst sepsal i knihu „0 zhotovování houslíu a\nvydal několik koncertů pro housle jakož i „Návod k hou-\nslově hře,\" jenž pravidla a výhody při hře na nástroj tento\nobsahoval. Sem náleží též Jos. Tad. Klinkoš, doktor lékař-\nství v Praze, kdež se 24. října 1734 narodil. Jeho životo-\npíscové A. Voigt a Fr. M. Pelzl praví o něm ve 4. svazku\ndíla „Abbildungen bohmischer und máhrischer Gelehrten und\nKiinstJer,\" že již v mládí svém rozličné nástroje hudební\nzhotovoval. Velkou zásluhu o zlepšení harfy získal si náš\nslavný virtuos J. E. Krumpholz ze Zlonic, jehož Haydn\nv komposici vyučoval. Vzdělav se na pedální harfě cestoval\ndo Paříže, kde se s nejskvělejším úspěchem slyšeli dal. Na-\npotom zanášel se zlepšováním svého nástroje, o čemž Pa-\nřížská akademie věd a umění r. 1787 dne 21. listopadu ná-\nsledující zprávu podává: „S přispěním obratného mechanika\nNibermanusa opatřil Krumpholz harfu dvojitým pedálem.\nPrvním pedálem otvírají se stupňovitě jisté klapky, čímž tón\nsíly nabývá; druhý pedál sloužil k tomu, by silnější struny\npruhem z buvolovy kůže a jemnější struny hedbávnou pás-\nkou pouenáhlu přikryl a tedy vibraci tonů zamezil.\" Krump-\nholz podal o svém vynálezu obšírný popis ve své 14té so-\nnátě. Zemřeíť r. 1790 v Paříži. — Kristián Mayer z Me-\nzeří če na Moravě, učený to jezuit, získal si, jak Gerber pra-\nví, zásluhu o hudbu tím, že Franklínskě harmoniky zna-\nmenitě zlepšil. — Václav Všetečka, z Českého Brodu ro-\ndilý, farář v Michně, zhotovoval výtečné harfy a jiné hudební\nnástroje. Zemřelť r. 1789 v Michně. — Emanuel Faulha-\nber, nar. 1772 v Praze, zhotovoval, jsa výtečný varhaník a\nklarinetista v Lounech, piana a kiarinetty, které co do krásy\na dobroty, nad Vídeňské vynikaly. Velké pověsti co vy-\nnalezec a opravovate! nástrojů požíval Tom. Aut. Kunz,\npianista a skladatel v Praze. R. 1797 měl na .docela nový\nspůsob zhotovené piano, kteréž dle jeho vlastního udání zho-\ntoveno bylo. „Toto pianof vypravuje Schaller ve svém\n„Popsání Prahy,\" „opatřeno jest dvojitou klávesnicí, pe-\ndálem a několika mutacemi. Může se na něm dokonalý\nvarhanní koncert přednášeli.\"\nVynálezčím duchem vynikal též Fr.Konr. Bartel, Čech\na professor v Olomúci. Bartel vynalezl a zhotovil klavírní\nharmoniku a daroval ji r. 1798 c. k. Vídeňskému kabinetu\numěleckých věcí. Napsalť o nástroji svém poučné pojednání,\nkteréž na rozkaz císaře Františka II. tiskem vyšlo. Brněnské\nněmecké noviny od r. 1799 od 2. února následovně se o\nnástroji tomto vyslovuji: „Meehanism klávesní harmoniky pře-\nstal bvti již tajemstvím. J. M. císař František II. milostivě\ndovolil, aby pojednání, kteréž K. Bartel o své klávesní har-\nmonice napsal, uveřejněno bylo.\" Téhož času vystoupil též\nMoravan Jindřich Klein z Rudolfsdorfu s podobným vynále-\nzem. Vynašelf, jak Meusel ve svém hudebním lexikonu praví,\ntéž klávesní harmoniku, kterouž v „Budínských Novinách\"\nr. 1799 a pak v „Lipských všeobecných hudebních novinách\"\npopsal a vykresliti dal. Mimo to vynalezl prý též „orke-\nstrion.\" Bartel byl výtečný varhaník a prof. hudby v Preš-\npurku. Konečně dlužno se nám zmíniti o Ivanu Hólzlovi,\nhouslistovi, jenž se v Tukladech dne 18. října 1749 narodil.\nVyučiv se mydíařství, stai se mistrem a měšfanein v Praze;"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "267", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.3", "texte": "avšak jelikož obchodu štěstí přáti nechtělo, počal zhotovovat\nnedávno před tím v Čechách vynalezený nástroj, jenž se\n„Kobza\" neb také „Drátěnka\" jmenoval a to s takým\núspěchem, že si téměř všechny šlechtické rodiny tento ná-\nstroj u něho objednati dávaly.\nKončíce tento skromný a nedokonalý nástin o nástro-\njářství v Čechách, kojíme se nadějí, že nám někdo dějiny\nnástrojářství v Čechách obšírněji podá a obracíme se s žá-\ndostí k panu Vác. Červenému v Králové Hradci, by co dů-\nkladný znalec o nástrojářství v XIX. století v Čechách\nnějaký zevrubný článek sepsal.\n\nBeethovenovy sonaty.\nS krasovědeckého stanoviska posuzuje A. z E.\n(Pokračování.)\nSonata C-dur (op. 2. čís. 3.).\nI tato sonata, ačkoliv v celku rozhodně na Mozarto-\nvých základech spočívá, prozrazuje v jednotlivostech pozděj-\nšího Beethovena; i ona má snad vyjma druhou sadu jed-\nnotné rozpoložení za základ. Y první sadě (C-dur, 4/4 takt,\nAllegro conbrío) jeví se svěží, veselý, pohyblivý život, ji-\nnošská srdriatost, mladická síla, jiuošský oheň, vůbec vol-\nnější let fantasie, na nížto i tah humoru spatřiti lze (motiv\ntakt 13 před koncem první častě). Nahoru a dolů hrnoucí se\nlámané oktávy značí výtečně tlak a bouři. Co koruna všeho\nobjevuje se nám závěrek od onoho místa, kdež varhanní\npunkt na As-dur akkordu počíná. Následujeť originální, za-\njímavá kadence, kteráž k první thémě uvádí a k tomu při-\ndruží se pregnantní mohútný závěrek. V této celé kodě\nopouští Beethoven směle přísnou formu sonát a pohybuje se\nve volné formě fantasie. To jest ovšem ryze po Beethoven-\nsku. Druhou sadou (E-dur, Adagio, */A takt) prochvívá\nv první thémě hluboká vroucnost, cit vnitřní spokojenosti a\nvnitrního štěstí dýchá z těchto tónů. Brzy ale nastoupením\nE-mollu vyniká z útrob touhy plný tlak, jenž není prost žalu\na bolesti. (Vstoupení A- a H-moll ve fortissimu.) Ukonejšivě\nzazní později opět první théma. kteráž se stane výrazem\nzmužilé důvěry. Povstane poznovu sice toužení, ale pod-\nstatně zmírněné; bol umlkne; naposledy zazní jako ve vy-\njasněné výši — o oktávu výše — začáteční motiv a v upo-\nkojeném rozpoložení ukončí se sada. Barvitost v tomto hu-\ndebním kusu, odstiňování, modulatorní přechody; vše je svěží,\nnové, originální a činí čarodějný dojem; jsouf v ní zárodky\noné dušemalby, kteráž Beethovena v jeho květu tak trefně\nznačí. Zdá se nám, že se tato sada do organismu celé sonáty\nnehodí a že vnitřní spojení mezi ní a ostatními sadami chybí.\nTřeli sada (Allegro Scherzo, C-dur, 3;4 takt) vyznačuje\nbezstarostnou veselost; forma je vlastně Haydno-Mozartov-\nský menuet. Originální je trio v A-moll vynikajíc svéhlavou\ndůsledností v zacházení s vrchním a dolním hlasem ; onen usta-\nvičně prchá dolů a nahoru se hrnouc; tento připravuje vý-\ntečně na rozpoložení finále. Poslední sada (Allegro assai,\nC-dur, 6/s takt) je kus pln sršících jisker, pln ryzého hu-\nmoru, plod jinošského přepychu, mladické rozpustilosti. Motiv\nv F-dur (Dolce) v středu sady činí svou něžností a vrouc-\nností blahodějný kontrast. Rozpoložení zvýšeno jest nejvíce\ntrilkem na konci; trilek je bezprostřední, trefný výraz ba-\nchantického víru. Hned na to následující, nesprostředko-\nvané nastoupení A-dur činí magický účinek jako brzy na to\nnastupující mohútné ukončení. Tato celá sada je jako z jed-\nnoho úlitku.\nSonata Es-dur (op. 7.)\nTato sonata obsahuje taktéž, avšak jen v prvních dvou\nsadách, živly pozdějšího Beethovena. V první sadě (Es-dur,\n6/8 takt, Allegro molto con brio) vládne svěží veselé rozpo-\nložení, které prosté jest každého vnitřního bolu, ano humori-\nstickou barvitostí vyniká. Veieznačná jest druhá sada\n(Largo, 3/4 takt, C-dur). Jaké to posvátné, oblažující rozpo-\nložení dýchají tyto tony, jaká to hluboká horoucnost citů\nv nich se rozvinuje, jakouž mohútnou tužbu a tísně srdce\nprozrazují tyto tóny od toho místa, kdež As-dur nastoupí\n(takt 25) a pak nezprostředkovaný vstup G-dur (37 takt) co\nvýraz vnitřního boje, co tlukot osudu; jak mohútný, okouzlu-\njící je tento dojem! Není-liž to skutečně dramaticko-pohyb-\nlivý život duševní, když pak první théma vítězně opět za-\nzní a se 17. taktem před závěrkem rozpoložení čistě a ne-\nskulen ě k posvátnému rozjaření blažené zanícenosti se po-\nvznese? Y pravdě to je hudební básník — Beethoven, jenž\nzde nejhíubší tajemství duše hlásá. Bohužel však opouští\nBeethoven v následujících dvou sadách výši, k níž dostoupil.\nTřetí sada (Allegro, Es-dur, 3/4 takt a Minore Es-moll) jest\ntaktéž jako čtvrtá (Rondo Allegretto, Es-ndur, 3/4 takt) jest\nco do obsahu a formy Haydno-Mozartovská bez vynikajících\nzvláštností. Je to veselá, lehká, tónová hra neurčitého, vše-\nobecného výrazu; poslední sada zvláště je přeplněna nelad-\nnýrni figurami apassážemi; nadarmo hledáme zde vzlet, oheň,\noriginálnost, které v prvních dvou sadách spočívají, a spozo-\nrujeme, jak hluboko zakořenil se vplyv Haydna a Mozarta u\nBeethovena. To dokazují též dvě následující sonáty op. 10.,\nčíslo 1. a 2.\n(Pokračování.)\n\nJan Kř. Kuchař.\nŽivotopisný nástin.\nJeden a nejgeniálnějších varhaníků českých, kteří\nv XVJII. století v naší vlasti slynuli, byl bez odporu J. K.\nKuchař: žák Segera, jenž se i svými skladbami varhanními\nproslavil.\nJan Kř. Kuchař narodil se dne 5. března 1751 v Chotči\nblíž Mlazovio v Bydžovském kraji, kdež otec jeho rolníkem\nbyl. Jeho blízký příbuzný František Procházka, tehdejší lo-\nkální duchovní v Miazovících, jenž napolorn co farář a jubi-\nlejní kněz v Hořicích zemřel, ujal se mladého Kuchaře a dal\njej na tamnější škole liternímu umění a hudbě neiti. Maje\ndostatečné vědomosti, byl poslán do Králové Hradce, kdež pod\njezuity několik let gymnasium studoval a ve varhanictví se\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "268", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.4", "texte": "vzdělával. Na to dostal se za varhaníka do Jičína, kdež v hu-\nmanitních studiích pokračoval. Jíž lehdáž započal malé hu-\ndební kusy skládali a v kostele jezuitů koncerty rozličných kom-\nponistů přednášeli. Pochvala, jižto se mu tehdáž vůbec dostá-\nvalo, potvrdila ho v důmínce, že všude co virtuos vystoupili\nmůže. Pročež přál si do Prahy jiti, aby dílem filosofii slyšel, dílem\naby zvěděl, zdaž lepších varhaníků než on jest, v Praze se na-\nchází. Přišed do hlavního města a uslyšev v chrámě u Křížovníků\nslavného Segera hráli, zpozoroval své slabosti a následkem toho\nvynasnažil se, by se do Segerovy školy dostal. I poštěstilo se\nmu to a to tím spíše, jelikož Seger jíž od svého mládí věr-\nným přítelem Františka Procházky, příbuzného Kuchaře byl\na anto Kuchař již od obratného varhaníka Fr. Hložka pro\ntuto školu několik měsíců připravován byl. Pod výtečným\nmistrem Segrem vzdělával se Kuchař několik let, a když ko-\nnečně filosofická studia odbyl, usnesl se na tom, že se úplně\nhudbě věnovali bude. V tomto předsevzetí bylo mu štěstí\npříznivo; neboť brzy na to stal se varhaníkem na farním\nchrámě u sv. Jindřicha na Novém městě v Praze. Zásluhy,\njež si výtečnou hrou v tomto chrámě dobyl, byly tím odmě-\nněny, že mu právo měšťanské zdarma uděleno bylo. To-\nhoto času vyučoval vysokou českou šlechtu dílem zpěvu,\ndílem pianu a skládal mnohé dobré sonáty, sóla a jiné hu-\ndební kusy, nejvíce pro své žáky, čímž si slávy a jmění do-\nbyl. Při těchto dobrých vyhlídkách počal i na společnici\nsvéh® štěstí mysliti. Oženili se dne 30. listop. 1780 s pannou\nJohannou Koštakynovou, s nížto až do 9. dubna 1806 klidně\na šťastně žil. Domácí spokojenost měla i vplyv na jeho po-\nměry k hudbě. Pečovalť všemožně o rozšíření dobrého\nvkusu hudebního a přeložil již tehdáž Mozartovy opery.\nMozart byl tomu velmi povděčen a každý hudbomil hleděl si\nje opatřili. Vedle těchto prací studoval pan Kuchař parti-\ntury největších mistrů hudebních. Díla Fuchsova, Bachova,\nMarpurgerova a jiných byla jeho denním studium. Neúnavná\nsnaha po zdokonalení otevřela mu přirozeným spůsobem ce-\nstu k příznivějším ještě místům. Po smrti výtečného var-\nhaníka Jana Wolfa byl Kuchař dne 1. září 1790 co varhaník\nv chrámě na Strahově a roku 1791 co Maestro della Ca-\npella (kapelní mistr) u Pražského operního orkestru ustanoven.\nObě tato místa zastával s nej větší horlivostí a mnohokrát se\nvyznačily zvláště ale u přítomnosti dvou korunovací Leopol-\nda II. r. 1791 a Františka II. r. 1792 za krále české, kdež se\nve všech hudebních akademiích a operách co mistr svého\numění osvědčil. Též chvalně známý Naumann, kapelník v Dráž-\nďanech, pochvalou ho obsypal, když ho r. 1801 v chrámě na\nStrahově na varhany slyšel a pravil u přítomnosti G. J. Dla-\nbače, že by z celého srdce Evropě přál, aby více varhaníků\ntéhož druhu měla. Tyto velmi příznivé úsudky byly den co\nden potvrzovány; a bylo málo hudebních produkcí, při\nnichžto by se byl Kuchař náš nevyznamenal. Největší po-\nchvaly ale získal si r. 1800 při provedení velkého oratoria\n„Stvoření světa\" od Jos. Haydna a dne 13. května 1801\npři provozování výtečné skladby „Otče náš\" od Naumanna,\njižto skladatel sám řídil. Co znamenitý varhaník osvědčil\nse Kuchař dne 11. lipna 1802 duchaplným provedením kon-\ncertu na varhany v chrámě na Strahově, kdež velký poč o\nznalců přítomen byl. Pražské německé noviny od 12. lipna\n1802 následovně se o léto produkci vyjádřily : „V neděli\ndne 11. lipna přednášel náš vážený rodák a hudební umělec\npan Kuchař při slavnostní mši v chrámě na Strahově kon-\ncert na varhany. Precísnost, mistrovský přednes jedné\nz nejkrasších sad Mozartových, spojený s plným mužně la-\nhodným tonem varhan a zvýšený obratným užíváním rejstříků\nv místech pianních zbudily takového účinku, jenž i naše velké\nočekávání přestihl. Kdybychom to byli již dávno nevěděli'\npoznali bychom to nejen z tohoto, nýbrž i z |výtečného a po-\nsvátnému místu přiměřeného praeludování dostatečně, že Ku-\nchař velký varhaník jest, s nímžto se jich jen málo měřiti\nmůže.\" Taktéž pochvalně zmiňuje se o něm knížka „Jahr-\nbuch der Tonkunst von Wien und Prag\" str. 123: Jan Ku-\nchař, ředitel italského operního orkestru a varhaník na Stra-\nhově, jest jeden z nejpřednějších Pražských hudebních umělců,\njenž si nejen svými brillantními skladbami, alebrž i svou po-\ndivuhodnou hrou všeobecné vážnosti dobyl, a kterýž za\nhého Segera považován jest. Věčně památný bude Čechům\núsudek císaře Františka II. o Segerovi; pravilf při rozličných\npříležitostech : „Neslyšeli jsem nikdy tak výborného varha-\nníka. Avšak Kuchař jest též výtečný mistr na harmoniku\na piano a složil rozličné kantáty, sonáty, koncerty pro var-\nhany a piano, kterýchž si obecenstvo velice váží.\"\nKdyž r. 1803 Jednota Pražských hudebních umělců za-\n1 ožena byla, stal se Kuchař jejím prvním assistentem, a když\njednota tato ze 130 hudebních umělců sestávající dne 4. li-\npna téhož roku v chrámě na Strahově slavnost na poděko-\nvání svého zřízení uspořádala, hrál Kuchař při této příleži-\ntosti na varhany. Při této znamenité slavnosti vyznačil se co\njeden z nejslovútnějších mistrů na tento nástroj a osvědčil,\nže jest důstojným žákem jediného Segra. Po dlouhotetém,\nprospěšném účinkování k povznešení ryzé hudby zemřel dne\n18. února 1829.\nKuchař složil značný počet dokonalých skladeb, které\nvšak z větší části v rukopise zůstaly. Jmenujeme zde přede\nvším: Dva koncerty na varhany —mnoho sonát pro piano\nna 2 a 4 ruce. — O salutaris hostia s koncertantním prů-\nvodem na varhany pro kůr Strahovský — Recitativy k Mo-\nzartovým operám „Figaro,\" „Don Juan,\" „Cosi fan tutte,\"\n„Clemenza di Tito,\" „Kouzelná flétna,\" kteréž roku 1794\nsložil, — kantátu k jmeninám opata Strahovského Mila\nGruna dne 16. lipna 1807 — kantátu k jmeninám Václava\nšlechtice z Baueru a Adelsbachu dne 28. září 1808 — kan-\ntátu k stříbrné svatbě Michala a Terezie Krinerové a mnoho\nkusů pro harmoniku a mandolinu, na něžto výtečně hrál. Po-\ndobiznu jeho, která bohužel tiskem nevyšla, chová pan Zik-\nKolesovský, ředitel kůru a ctitel slavného tohoto mistra.\n\nSlovo k slavným zpěváckým spolkům.\n\nZe zkušenosti víme, že prostředky peněžité, jimiž naši\nspolkové zpěváčtí vládnou, nejsou na mnoze příliš skvělé\na že jínění spolkův není nikde tak veliké, aby se úroky jeho\nmohly nějaké oběti přinášeti. Jak se věci nyní mají, musí\nsobě spolkové vše, čeho potřebuji, sami ze svého zjednali, a"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "269", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.5", "texte": "že každý začátek v tomto ohledu jest zlý, tož netřeba zvlášť\ndokazovali. Při tom jsou spolkové toliko sami na sebe ob-\nmezeni, na to totiž, čefyo jeden každý úd k udržení a trvání\nspolku na penězích nebo jinak přispívá. Aby tedy předpla-\ncením na listy hudební, jichž potřebu zajisté každý spolek a\núd jeho uznal, údové spolku nebyli obtěžováni a jmění spol-\nkové nebylo ztenčováno, byli bychom našim statečným spol-\nkům zpěváckým tou radou, aby letos během měsíce prosince,\nbudoucně ale každý rok nějakou, třeba dosti skromnou zábavu\nuspořádali a tak část toho, co zábava vynese, ve prospěch\npředplacení na listy hudební obrátili. Zároveň se domnívá-\nme, že by bylo záhodno, aby, jest-li spolek rozsáhlejší, na\nto se ohled vzal, že jedinký exemplář časopisu vždy nemůže\nzadost činiti, poněvadž jest k tornu času zapotřebí, aby jeden\nlist na př. mezi 20, 30 až 40 údy řádně a s úspěchem se\nvystřídal. Mimo to náleží na zřeteli míli okolnost, že týž\nexemplář takovýmto obíháním sejde a sešlý do archivu spol-\nkového se vrátí, kdežto by bylo docela na svém místě, aby\nse v listovně exemplář čistý, který za rok řádnou knihu činí,\nnalézal a choval.\nNávrh tuto činěný nevyšel původně od nás, nýbrž byA\nnám od jednoho ctěného úda spolku zpěváckého sdělen a\nk uveřejnění odporučen. Konajíce tedy povinnost příjemnou,\njsme při tom dalecí vší zištností i přejeme sobě laskavého\núčastenství se strany nsšich statečných zpěv. spolků jenom\npotud, pokud jest podpory nevyhnutelně zapotřebí, aby listy\nnaše déle vycházeti a blahodárně působiti mohly. Téhož úča-\nstenství přejeme srdečně druhému hudebnímu časopisu „Sla-\nvoji,\" který s „Daliborem44 stejnou se bére cestou, rov-\nným jsa s ním zastavatelem umění hudebního.\n\nRedakce Dalibora.\n\nPaganini a Lipiński.\nVýjev ze života uměleckého od A. Melišové-Köradschnerové.\n(Pokračování,)\n„Slovutný pane,\" vyrazil ze sebe malý mužík po prv-\nním dojmu se zpamatovav a ještě jednou se pokloniv, „bu-\ndete se as divili, co neznámý člověk u vás v této hodině\npohledává; avšak doufám, že mi prominete, když vám sdělím,\nže mne k vám jen obdivování a láska k vašemu umění táhnou.\"\nPaganini usmál se při slovích těchto; neboť to nebylo\npoprvé, co se mu takto lidé představovali, kteří s ním osobně\nmluviti si přáli, pokynul jako na znamení poděkování hlavou\na odvětil: „Mohu vám býti k službám?\"\n„Ano, ano,\" zaplesal jako u vytržení příchozí, „jsemť\nzbožňovaiei, ctitel váš a proto právě nemohu to v srdci\nsti, když se zde proti Vám pikle strojí, abych Vám sdělil,\nže právě muž, jenž lak nízko pod Vámi stojí, slávu a triumf\nVáš zatemniti se snaží!\"\nPři těchto slovích polil se ruměncem bledý obličej Pa-\nganiniho a oko jeho sršelo blesky. To bylo ncjcitlivější mí-\nsto Paganiniho, to byla jeho nejslabší stránka, ano to bylo\ns to, jej z obvyklé jeho povážlivosti vyšinouti. Kdo se jeho\nsiávy dotkl, byl předmětem jeho nenávisti, jeho opovržení.\n„A kdo jest onen muž,\" jenž by se opovážili chtěl\nslávu mou zatemniti?\" zvolal prudce Paganini, avšak zpama-\ntovav se, že by cizinec příliš hluboko do jeho srdce nahléd-\nnouli mohl, udusil vášnivý výbuch ctižádosti své a doložil\nmírně : „Nenalezl jsem až dosud důstojného soka a výtečný\nLafont pyká až dosud, že v Miláně se mnou v podvojném\nkoncertu závodil.\"\n„Jsemť ujištěn, věhlasný mistře,\" pravil potutelně malý\nmužík, „že váš kouzelný smyčec nemá žádného soupeře; avšak\npoměry a okolnosti mohou někdy více, než nejsvrchovanější\numění.\"\n„Nerozumím vám.\"\n„Nuže slyšte! Před několika dny přibyl sem polský\nvirtuos Lipiňski, který zde velké .lásky obecenstva požívá\na chce s vámi zároveň koncertovali. Co rodák zdejší a co\nvirtuos získal si Lipiňski velké sympathie a právě tato okol-\nnost to je, která Lipiňskému co krajanu a vlastenci více pro-\nspěchu než vám co cizinci slibuje.\"\nPři těchto slovích zamyslil se na chvíli Paganini; avšak\npříchozí pokračoval dále: „S láskou, která pro tuzemského\numělce plápolá, nemůže tak snadno i to nejdokonalejší umění\ni ta vše uchvacující cizí pověst jiného umělce zápasiti; láska\ntato vítá hromovou pochvalou svého rodáka, dříve než on\nse dotkne svého nástroje, přikládá tónům jeho kouzelnou\nmoc mateřské mluvy, jež každému je nejsvětější, vidí hru\njeho v zářícím růžovém světle a v rodáku svém chloubu\nsvého národa; láska tato nasycena předsudky nevidí před-\nnosti cizího umělce a dává u vlasteneckém zápalu přednost\numělci domorodnému a s láskou touto bude Vám zápoliti\nv koncertech s Lipiňským.\n„Při sám Bůh, máte pravdu,\" zvolal nyní rozhodně\nPaganini. „Lipiňski nesmí se mnou zároveň hráti.\"\n„Ano nesmí hráti, ale jak to zamezit?\" tázal se malý\nmužík s radostným úsměchem, že svého cíle dosáhne.\n„Corpo di bacco. Paganini mu to zaporučí, a on ne-\nsmí a nebude hrát.\" Na to pospíšiv k malému psacímu stolku,\nnapsal několik vášnivých řádků Lipiňskému a podávaje list\nhostu svému, doložil: „Děkuji Vám za Vaši přátelskou radu\na důvěřuji ve Vaši laskavost, že se o doručení tohoto listu\npostaráte. A nyní s Bohem!\"\nMalý mužík, jenž arcif takového ukončení rozmluvy ne-\nočekával, poklonil se hluboko a odešel, přemítaje, jak by\nnejlépe psaní Lipiňskému doručil.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "270", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.6", "texte": "Feuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nT.\nZ Mladé Boleslavi. (J. Bergmann.\n— Koncert.) Tyto dni zavítal k nám\nchvalně známý skladatel J. Bergmann,\njenž od městské rady za varhaníka sem\npovolán jest. SI. městská rada zasluhuje\nvšechnu cest a chválu, že našemu městu\ntohoto nadaného a důkladného a ryzím\nslovanským duchem proniknutého hudeb-\nního umělce získala; neboť kojíme se na-\ndějí, že s příchodem jeho i zdejší hudební\npoměry zcela nového rázu a jarého ruchu\nnabudou. Zdejší učitel zpěvu pan Čeněk\nVecko uspořádá dne 7. prosinee v sále\n„U modrého hroznu44 velký koncert,\njenž velmi zajímavé skladby obsahuje. V\nkoncertě budou spoluúcinkovat pan J;>sef\nBergmann a pan Engelhart. Program bude\nnásledující: Proslov. „Gdě je slavska do-\nmovina.\" sbor od Wintra, pro tenor od J.\nBergmanna. 6tý koncart od Beriota, před-\nnese p. Engelhart ap. Bergmann. Só-\nlové písně pro soprán od Jos. Bergmanna,\npřednese sl. N. „Utonulá,\" sbor od P.\nKhžkovského. „PÍ es Čechů,44 sólo pro ba-\nryton se sborem od II. Vojáčka. Dvojzpěv\npro ženské hlasy s průvodem piana od J.\nBergmanna. Uherské nápěvy pro housle a\npiano. „Lovecká,\" sbor. „Kde domov\nmůj?\" provedeno pouze ženským sbo-\nr em. Zdař Bůh!\n\nZ Lomnice, v Jičínském kraji dne\n25. listopadu. 1862. (Produkce nasv.\nC e c i 1 i i.) Zpěváčky spolek „Bořivoj\" v\nLomnici v Jičínském kraji přednesl dne\n22. listopadu b. r. ua den sv. Cecilie pa-\ntronky hudby v tamějším chrámu Páně\nráno o deváté hodině vokální mši od J.\nFr. Klosse. Slavnau mši svatou zpívanou\nsloužil tamější pan farář P. dr. Alois\nŠaík. Odpoledne o šesté hod. byly účty\ncelému spolku od výboru u přítomnosti\ncis. král. zemského komisara složené. Ve-\nčer o sedmé hod. byla společenská večeře\nv hostinci „u černého koníčka,\" Čítalo se\n76 účastníků. Pozděj, když se byly pří -\npitky přednesly, následovala zábava se zpěvy\na deblamacemi. Program byl následovně\nsestaven. První oddělení. 1. „Naprej,44 sbor\nod Jenka. 2. „Břetislavův soud,\" dokla-\nmovánka od V. Raaba. 3. „Naše probu-\nZ0íií,\" sbor od Lad. Procházky. 4. „Strašné\nslovo,\" deklamovánka od K. Tůmy. 5. „Ka-\ndryla z českých národních nápěvů,\" sbor\nod Ferd. Hellera. 6. „Dýmka,\" deklamo-\nvánka od Frant. Kubeše. 7. „Na vlast,\"\nsbor od Lablera. Druhé oddělení. 1. „Vy-\nsloužilec/4 deklamovánka od H. Přerhofa.\n2. „Utonulá/1 sbor od Pavla Křížkovského.\n3. „Marné výstrahy44, sbor od J. Sedláčka.\n4. „Člověk ani sám neví, co chce.44 Da-\nklaraovánka od Ehrenberga. 5. „Nová Ar-\nhadie/4 deklamace od Trnobranského. 6.\n„Berycht na krajzamt/4 obrázek ze života\nkancelářského před r. 1848. 7. „Archa\nNoemova,\" aneb „říšská rada.'4 Později\notevřel pan měšťauosta Čeněk Mastný\nsbírku ku zřízení práporu pro zpěváčky\nspolek, složil sám 10 zlatých, potom se\nod přítomných pánů ještě 20 zlatých\nvybralo, tedy úhrnem 30 zlatých kte-\nrážto částka se druhý den v neděli do Lom-\nnické záložny uložila. Společnost byla\nvelmi rozjařena, a jest věru třeba, by do\ntamějšího společenského života zpěváčky\nspolek častěji s dobrým příkladem působil.\n\nKronika zpĕv. spolků.\nZpěv. spolek Čáslavský uspo-\nřádal dne 5. listop. pěveckou a hudební\nzábavu, kteráž se potkala s velmi dobrým\nvýsledkem. Dávaly se sbory: „Pošta\" od\nProcházky; „Naše probuzení4' od téhož;\n„Na vlast\" od Lablera a „Kadryla z mo-\nravských národních písní' od Heliera. Mimo\nto přednesl ředitel spolku, p. Klier, vý-\ntečně sólovou píseň „Naše\" od Procházky\nse sborem. Při této produkci spoluúěin-\nkoval z ochoty výtečný pianista p. Karel\nGerber. —Zpěv. spolek Benešovský\n„Ozvěna\" odbýval dne 23. listop. besedu.\nProgram byl tento : Oddělení I. Ouvertura\nz českých národních písní od Em. Titla.\n2. Proslov. 3. „Pozdravení pěvcovo,\" sbor\nod Veita. 4. „Utonulá,4' sbor od Křížkov-\nskébo. 5. „Východ slunce,4' pro fortepiano\nod Pivody. 6. „Milenka,44 sbor od Jelena.\n7. a) Stesk\" od Jelena, b) ,,Česka,\" od\nSkroupa, písně s průvodem piana. 8.\n„Dcerám českým,\" sbor od Gernera. 9.\n„Vaněk, vychytralý lhář,4* deklamace od\nEhrenbergra. 10. „Souvenir ďamitié,\" hra\nna piano od Dreysehoka. 11. „Na Prahu,44\nvelký sbor od Veita. Načež taneční ples,\n— Zpěv. spolek „Lubor\" v Novém\nBydžově odbýval v neděli 23 listop.\npro své přispívající údy první pěveckou\nzábavu. Program jest náledující: „Šumí\nLabe\" od Zvonaře. — Deklamace. — Gdě\nje slavska domovina\" od Wintera. — „Dva\nslavíkové,,4 duetto od Hackla. — „Kadryla\nz moravských písní44 od Heliera. — Piano-\nSQIO. — „Vzhůru k zpěvu\" od Náprauiíka.\n— Deklamace — a „Naprej*4 od Jenka.\n— Velká pěvecká a hudební a k a-\nv\nd e mi e odbývala se v Čáslavi dne 30. listo-\npadu, jsouc uspořádána zpěv. spolky čá-\nslavským, kolínským a kutnohorským. Spolu-\núcinkovali slečna Aloisie Hlaváčkova a pá-\nnové Frant. Kavan a Jos. Klimeš. Program\nbyl následující: 1. Oddělení: Proslov. 1.\n„Vlasta,\" ouvertura ze slovanských nápěvů\nod Ed. Ná p r a vní ka. 2. „Čáslavská (Václ.\nCrhy.) Sbor od Václ. Frimla. 3. „Hano\"\nod Ricciho. 4. „Dožij! dopij!44 (Jos. Fric).\nSbor od Bergmanna. 5. a) Mazurka a b)\nNotturno od Fr. Kavana. 6. „Pravý Čech.\"\npíseň od L. Procházky. II. oddělení: 7.\n„Vlasti.\" (J. Jahn). Dvojsbor od L. Pro-\ncházky. 8. Arie z opery „Ernani.\" 9.\n„Vávrn,\" sbor od Ed. Náprav nika. 10.\nNárodní písně. 11. „Cikáni,\" sbor od\nVogla. — V Trnavě u Berouna před-\nnesl zpěv. spolek „Slavoš\" následující\nzpěvy: „Hlahol44 od Bendla. „Slovana4, a\n„Pěvcovo pozdravení4, od Veita. „Quodlibet'4\nod Slavíka a ku konci „Kde domov inůj?\"\nZpěv. spolek „Krakonoš44 na Vysokém\nodbýval včera dne 30. listop. třetí letošní\nbesedu. Program: I. 1. Ouvertura: „Turci\nv Itálii44 od Rossiniho. 2. „Slovíčko o\nkávě,44 deklamace od Adamce. 3. „Vá-\nlečná44 od Kiickena. 4. První koncert pro\nhousle od Beriota. 5. „Obrana kontrabasu44\nod Hraběte. 6. „Kiepelice,\" sbor přepra-\ncovaný od M. II. 1. Ouvertura: „Němá z\nPortici\" od Aubera. 2. „Obrana mužského\npohlaví, deklamace od Bělohroleského. 3.\n„Utonulá,\" sbor od Khžkovského. 4. „Fan-\ntasie z národních písní44 pro kontrabas od\nMatouška. 5. „Naprej!44 6. „Čtvcrylka z\nnárodních písní44 od Heliera. — V úterý\ndne 25. listop. odbývala se na,Smícho-\nv ě v sále u „zlatého anděla'4 be-\nsed a. Program byl: 1, „Čeští manové,44\nsbor od A. Jelena, přednesli údové Praž-\nského zpěv. spolku. 2. „Ich werde nie-\nmals declamiren,\" humoristická deklamace\nod Wohlbriicka,'4 přednesl pan Krén. 3.\n„Fen Follet\" od Prudenta, přednesla slečna\nv f\nČermákova. 4. a) „Der todte Soldát,44 od\nEssera, b) „Bachlied\" od Rieh. Genéa, před-\nnesl p. Krén. 5. a) ,.Vandrovník44 od\nFesky. b) „Andělíčku Boží44 od Pivody,\npřednesla paní Procházková, b) „Wenn du\niin Traum wirst fragenkvintetto od\nSchaffnera, přednesli údové zpěv. spolku\nPražského. 7. „Dárek z lásky,44 sbor od\nHoráka. 8. „Nehoda,'4 od Tůmy, přednesl\np. Přerhof. 9. a) „Spielraannslied\" od\nGumberta, b) Lied von Jahn, přednesl p.\nBachmano. 10. Polonaise od Liszta, předn.\nsí. Čermákova. 11. „Kde domov můj,44\nvariace od Procha, předn. sl. Brennerova,\n12. „Kónig in Thule •\" sbor od Veita,\npřednesli veškeří údové spolku Pražského.\nČistý výnos určen jest k zřízení Smíchov-\nské opatrovny dítek. — Zpěv. spolek\nRoudnický uspořádal dne 16. listop.\nhudební a deklamatorní besedu, spojenou\ns taneční zábavou v blízkých Stracholu-\nskách. Program poskytoval velikou roz-\nmanitost. Ze zpěvů se nejvíce líbily: „Sta-\nročeská44 od J. Skroupa a pak „Utonulá44\nod Křižkovského. — Záhřebský zpěv.\nspolek „Kolo44 dával dne 21. listop.\nslavný koncert na den sv. Cecilie. Program\nbyl následující: Ouvertura „Vlasta\" od Ed.\nNápravníka. „Slovenská píseň44 od Skrou-\npa. „Šumavan\" od J. P. Jirgesa. „Pušku\nna klínhorvátský sbor od Lisinského.\n„Rubanj silno budi,\" „Ty si moja ruža\"\na „Ptica na drvetu.\" Sóla na housle od\nHausera. Ouvertura „Fra Diavolo.\" Nápěv\npro soprán z opery „Ernani.\"'"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "271", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.7", "texte": "Ochotnická divadla.\nJičinští ochotníci provozovali dne 19.\nlistopadu „Hadrníka Pařížského.\" — 0-\ncbotníci v Ml. Boleslavi provozovali dne\n16. listop. Raupachovu veselohru „Paše-\nrové,\" vzdělanou Tylem pro české divadlo.\n— Slánští ochotníci budou provozovat dne\n2. prosince k oslavení p. Františka Herbi-\nga, velezasíoužilého c. k. podkrajského\n„Všickni se hašteří,\" veselohru v 1 jedn.\nod J. Štěpánka. Na to od zpěv. spolku\n„Dalibora\" 1. „Modlitba otcova.\" Píseň s\nprůvodem piana od L. J. Zvonaře. 2. Fan-\ntasie z Nabuchodonosora od Th. Doblera.\n3. „Přilítlo jaro z daleka.\" Dvojzpěv s\nprůvodem piana od K. Bendla. 4. Dekla-\nmace. 5. Národní písně. 6. „Utonulá.\"\nSbor od Křižkovského. 7. „Ples Čechův.\"\nSólo se sborem a průvodem piana od Vo-\njáčka. 8. „Máj.\" Píseň pro 2 hlasy se\nsborem a průvodem piana od Pivody. —\nOchotníci v Sadové provozovali veselo-\nhru „Chytroušek,\" jejížto čistý výnos ob-\nnášející 20 zl. r. č. zaslali Lomnickým po.-\nhořelým. — Divad. ochotníci na Smíchově\ndávali minulou neděli v hostinci u„Eggen-\nberků\" ve prospěch bezplatných obědů pro\ntechniky Klicperovu činohru „Libušin soud\"\nv 1 jedn. a dvě veselohry po 1 jednání:\n„Vj chovatel v nesnázích\" a „Jenom pět\nzlatých.\" — Divad. ochotníci v J arom ěř i\nhráli posud čtyrykrát v divadle, které bylo\n28. t. r. otevřeno, dávali tato představení:\n,,Duch času/' „Pan Strejček/' ,,Starý man-\nžel\" a „Matka a dcera.\"\n\nZ ciziny.\nS. M. Z.\nZ F etrohradu. (D ř í v ě j š í a ny-\nnější poměry hudby.) Nestává za\nnynějších časů ani té nejmenší stopy o\noněch jednotách hudebních, které dříve\nznačný počet ruských šlechticů ve svých\npalácích vydržoval a vzdělávali dal; neboť\ntenkrát měl téměř každý velký šlechtic svou\nkomorní hudbu a svou kapelu. V první\nřadě skvěly se orkestry hrabat Ap raxi n ň,\nU s e v o 1 o j s ký ch a Yuskova, které již\ndávno přestaly. Hrabě Zuhov měl zna-\nmenité kvartetto. Jeho první houslista, ač-\nkoliv byl nevolníkem, jakož všichni, co\ns ním hráli, naplnil slavného virtuosa Rode\ntakovým podivením, že ho chválou obsy-\npal a se zdráhal, po něm hráti, by mu\nčest jeho triumfu ponechal. Tento hou-\nslista jmenoval se L o gin o v. Láska k\nhudbě nedatuje se u Rnsň od dráhných\nčasů. Car Alexej býval přítomen dvor-\nním koncertům v jednom ze svých paláců\nv Moskvě,, kterýž jedině k hudebním pro-\ndukcím ustanoven byl. P e t r a I. zajímala\nvojenská hudba; avšak v ruských bandách\nnenacházel se ani jeden Rus; nýbrž sami\ncizinci. Petr 11. hrál sám housle a byl\nnáruživý hudbomil. Kateřina II. povo-\nlala znamenitého Baranella k svému dvoru\na milovala zvláště zpěv. Pod vládou AI e-\nxandra I. přicházel celý dav znameni-\ntých virtuosů do Rus. Velmožové nacházeli\nzálibu v hudbě instrumentální; a brzy stala\nse hudba tato módou — náruživostí;\nvšichni velcí páni byli hrdi na to, když\nměli svá kvartetta, své divadlo neb svůj\norkestr. Jeden hrál violu, druhý kontra-\nbas, třetí housle a téměř všichni cello.\nHrabě Razumo vský vydržoval sbor zpě-\nváků, N ar i š kin harmonii. Avšak za ny-\nnějších časův nestává mnoho dilettantův ;\numělci se rozptýlili, soukromé orkestry a\ndivadla , několik výjimek odpočítaje, do-\ncela přestaly. Královské divadlo v Petro-\nhradě a italští pěvci zajímají jedině ny-\nnější ruské vyšší i nižší obecenstvo. Velká\nlhostejnost jeví se zvláště k tomu, co se\nna dějepis hudby a národní zpěvy ruské\nvztahuje; ano nestává ani jediné sbírky,\nv nížto by původní nápěvy ruských ná-\nrodních písní nebyly změněny a zpotvo-\nreny.\n\nZ Prahy.\n\n— Výroční smuteční slavnost\nPražské jednoty hudebních umělců za své\nprotektory a údy odbývala se ve čtvrtek\ndne 27. listop. v chrámě u Křížovníků ve-\ndením p. Jos. Krejčího. Provozovalo se\nvýtečné rekviem od J. N. Vitáska. Pro-\nvedení ze strany účinkujících zasluhuje ve-\nškerou chválu, za to však s bolestí jsme\npozorovali, že p. ředitel Krejčí do du-\ncha této vznešené skladby nevnikl a\ntakových temp při dirigování užil, za něž\nby se mu zajisté nebožtík Vitásek nepodě-\nkoval. Tempa p. Krejčího byla tak ne-\njapná, že něžný pyl tohoto významného re-\nkviem téměř na dobro setřen byl a skladba\nsama žádoucího účinku se minula. Diví-\nme se velice, že sl. jednota hudebních u -\nmělců v Praze dirigování této skladby svě-\nřila tak bezohledné taktovce ; vždyť máme\nv Praze dosti mužů, kteří by s největší\nšetrností provozování byli řidili. —x—\n— Odpolední hry sváteční v\nčeském prozatímním divadle. „Hlas\" činí\nvelmi praktický návrh, aby se pro pracu-\njící třídu, která jen v neděli a ve svátek\na to jen odpoledne prázdnou chvíli má,\nodpolední hry v prozatímním divadle\nzřídily. Doufáme, že si tohoto návrhu\nslavné ředitelství neb intendance povšimne.\nNebude-li se dostávat k tomu cíli sil he-\nreckých, míní „Hlas,\" že by mohli odpo-\nledne dilettauti hráti. My však při-\njpojujeme k tomuto návrhu ještě to, že by,\nkdyby dilettanti každou neděli hráti\nnemohli, místo nich naši herci odpoledne\nhráti mohli, co zatím by se večer opera\nprovozovati mohla.\n— „Průvodce\" v oboru písní a\nsborů, jenž po novém roce tiskem\nvyjde, zavázaly se odebrati slavný zpěv.\nspolek „Bojan\" v Brandýse n. Lab. 5\njexemp. — „Kovář\" v Čáslavi 10 exemp.\nj— „Záboj\" v Králově Dvoře 6 exemp.,\n— „Tyl\" v Kutné Hoře 10 exemp. —\n— Zpěv. spolek v Josefodole 6 exemp.\n„ Vtl as ti s 1 a\\lí v Lounech 4 exemp. —\n„Hlahol44 v Plzni 20 exemp.—■ „Češt-\nin ír4t v Polné 10 exemp. —- „Jarosla v\"\n(v Budějovická) 2 exemp. — „Kolo\"\nv Záhřebě (v Horvátsku) 4 exemp.\n— Fotografie českých hudeb-\nních umělcův ve formě navštívenek\nmá 11a skladě pan Lud. Fleischer, ob-\nchodník v musikáliích v Praze. Máť na\nskladě následující fotografie: podobiznu AI.\nDreyschocka, Ferd. Hellera, Yácl.\nII orá k a, Fr. Kavana, Bedř. K i 111 a,\nJul. Schul hoffa, ign. Moschelesa,\nErnsta, D. Pop pra, Vil. Ambro se,\nJos. Forstra, Vil. Nerudovy, Rosy\nďOr. Fotografie jednotlivá stojí od 60 kr.\naž 1 zl.\n— Zpěv. spolek „Hlahol\" uspo-\nřádá dne 14. prosince na Žofíne svůj vý-\nroční koncert.\n— V Sadské zemřel dne 25. t. m.\npan Jan Němeček v 95. roce svém; byltě\nbratr bývalého c. kr. professora p. Frant.\nNěmečka, jenž sepsal životopis Mozarta,\na zastával od roku 1795 až 1841 úřad\ndůchodního, pak rady a konečně purkmi-\nstra. Zde i v okolí je na sta hudebníků,\njež zemřelý byl až do vysokého stáří hudbě\nzdarma vyučoval.\n— Náš rodák pan Antonín Be-\nne vi c, prof. houslí na Mozarteum v Sol-\nnohradě, bude co nevidět svatbu svou sla-\nviti se slečnou Mikovou, dvorní zpě-\nvačkou v Berlíně. Následkem této změny\noznámila direkce dvorní opery sl. Mikové,\nže po uplynutí jejího kontraktu dále ji en-\ngažovati nemíní.\n— O našem krajanu, p. dru.\nVilému M a yero v i, jenž artistickým ře-\nditelem hudební jednoty v Štýrském Hradci\njest, čteme ve Vídenském časopisu „Re-\ncensionen\" následující zprávu týkající se\nprodukce téhož spolku. Dne 16. listopadu\n-v /\nbyl první koncert jednoty v Štýrskem Hradci.\nProveden byl Schumannuv koncert A-moll\npro piano. Závěrek tvořila Mendelssohnova\nA-moll symfonie. Při provozování tohoto\ndíla seznali jsme, jakou výtečnou akvisici\nna našem artistickém řediteli, panu dru.\nVilému Maye r o v i máme. Tento\nhudebně vzdělaný mladý muž dosáhl s 3\nzkouškami asi generální zkouškou skvě-\nlého výsledku. Symfonie byla s pre-\ncísností přednesena.\n— Zábava tělocvičné jednoty\n„Sokola,\" kteráž se dne 23. m. m.\nodbývala, došla, co se kapely lýce, velmi\npříznivého výsledku. Pan Čeněk Vinař\nosvědčil, ac jen velmi krátký čas kapelu\ncvičí, ředitelský talent a máme pevnou\ndůvěru, že svému obtížnému úkolu úplně\ndostojí. Provedení všech kusů bylo pře-\nčísne a také na pravé nuancování byl co\nnejvíce ohled brán. Co nás zvláště potě-\nšilo, jest, že program z větší části skladby\nčeských skladatelů obsahoval a že p. ka-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "272", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18621201-01.1.8", "texte": "pelník k tomu hledí, aby místo otřepaných\nitalských árií podal obecenstvu zdařilé če-\nské písně pro kapelu uspořádané. Tak sly-\nšeli jsme hluboce dojímavou píseň Čecha\nod Rosenkranze, která se na všestranné\npřání opakovati musela. Z tanečních\nkusů líbily se nejvíce „K aty n k a/4 polka\na jeden „Třasák\" od kapelníka Vinaře,\nkteré k opakování hlučně žádány byly.\nTaktéž líbil se pochod od J. L. Zvona-\nře; třasák „Tužme seu od Rendla, „Ko-\nvářská4' od Procházky, kteréžto poslední\nopakovány býti musely. Z větších čísel\nprovedeny byly ouvertury k opeře ,Cigá-\nrová svatba\" od Mozarta a k opeře „Ri-\nenzi\" od R. Wagnera a pochod z „Tann-\nhauserů.'4 Těšíme se na příští produkci,\nneboť při takové horlivosti, jakonž p. Č.\nVinař až dosud na jevo dává, dá se pěkný\núspěch předvídati.\n— Slečna Vojt. Zjadrobilkova\nv nebezpečenství. Jak známo, po-\nvstaly dne 15. lipna t. r. výtržnosti a boj\nmezi Srby a Turky v Bělehradě. Téhož\nčasu prodlévala naše Vojt. Zadrobilkova se\nsvou mátí v tomtéž městě a kráčela právě\npo náměstí Kalamegdan, kdež boj zuřiti\npočal. Naše virtuoska byla v největším\nnebezpečenství; nebof právě vedle ní utr-\nhla koule jednomu dítěti pravé rameno. 1\npospíchala dále; avšak pro množství lidí\nnemohla se ku předu dostati. Tu náhle\npřišla jim tlupa ozbrojených Srbů vstříc.\nNaše Zadrobilkova oslovila po srbsku\npředního z nich, žádajíc ho, aby ji da-\nvem tímto provedl. Úslužný Srb pojav ji\nza ruku zahřměl mohútným hlasem na lid,\naby se rozstoupil a dovedl ji k místu méně\nnebezpečnému. Zde vytáhnuv dve nádherné,\nstříbrem kované bambitky a nůž, daroval\nje naší výtečné pianistce k obraně a zmi-\nzel zase v davu hrnoucích-se lidí.\n— Koncert Dim. Svěčína, jenž\nse v sobotu dne 22. listop. v sále konvikt-\nském odbýval, neměl žádné velké zajíma-\nvosti do sebe, anto jen samé salónní a\ntakřka bezcenné kusy obsahoval. P. Svě-\nčín přednášel Alardovu fantasii na mo-\ntivy z ppery ,,Němá z Portici/' sonátu pro\npiano a housle od Thiele a duo pro tytéž\nnástroje od Herze a Lafonta. 0 hře pana\nSvěčína vyjádřili jsme se již při jeho prv-\nním koncertě, jejž zde v létě uspořádal, a\nnyní jen dodáváme, že skladby veškeré\nslušně přednesl a co solidní houslista se\nosvědčil. Sl. Summova, kteráž v kon-\ncertě tomto účinkovala, přednesla těžkou\nfantasií od Kontského s bravouron a roz-\nvinula i při ostatních kusech, ježto s p.\nSvěčinem pospolu přednášela, pozoruhod-\nnou technickou sběhlost a mnohé vlast-\nnosti výtečných pianistek. Sl. Brenne-\nro v a zpívala píseů německou od Hoizla a\nbravourní arii z Heroldovy opery ,,Souboji j\nse skvělým výsledkem. Návštěva koncertu j\nnebyla valná. Jak se dovídáme, zamýšlí\np. Svěčín v českém prozatímním divadle\nještě jeden koncert uspořádati.\n— Hudba k ,,Besedě,'ř novému to\nsalónnímu tanei, o němžto jsme se již zmí-\nnili, že velké obliby dochází, vyšla tyto\ndni od Ferd. Hellera nákladem Krištofa\na Kuhé, Sestavení tance je zajímavé a\nhudba pro piano k tomu uspořádaná ne-\nzadá ničehož tanci samému, Doufámef\npevně, že „Beseda\" dříve než jeden rok\nuplyne, po všech vlastech českoslovanských\nse na piano hráti a tančiti bude.\n— Pan Čeněk Yinař, kapelník „So-\nkola,a vydá co nevidět tiskem svou nejno*\nvější polku ,,Katynku,u která se při zá-\nbavě „Sokolů\" mnohokráte opakova-\nt i musela. Jak doslýcháme* vyjde nákladem\nčinného musikálního obchodnictví Ludvíka\nFleischera v Praze.\n— Slečna Marie Schmidtova,\nPražanka, vystoupila nedávno v Meiningách\nco Agatha v „Čarostřelciu a došla nej-\nskvělejšího výsledku.\n— Naše rodačka, sl. Kropova,\nprimadonna Brněnské opery, je, jak se z\nhodnověrného pramene dovídáme, od vel-\nkonoc 1863 u dvorní opery ve Vídni en-\ngažována. SI. Kropova je, jak známo,\nžákyně Pražského konservatoria a nyní\nnlilácek Brněnského obecenstva.\n— Pan J. L. Lukeš, dosavadní ře-\nditel Pražského „Hlaholu,\" vzdal se, jak\nse doslýcháme, ředitelstva tohoto spolku,\nza příčinou důležitých podniknutí svého\nzávodu. Tohoto odstoupení bude zajisté\nkaždý upřímný přítel „Hlaholu\" želeti;\ndoufáme však, že si pan Lukeš, pokud to-\nmu jeho privátní poměry povolí, záležitost\nspolku jako dříve s vroucnou a horlivou\npílí všímati a je svou uměleckou doznalo-\nstí i dále podporovati bude.\n\nStanovy\n„Umělecké Besedy,\"\nkteráž povolena jest nejvyšším rozhodnutím\nJeho c. k. Apoštolského Veličenství\node 5. září b. r.\n(Dokončení.)\n§. 24. Účetník\ntaktéž jest údem výboru správního, od val-\nného shromáždění zvolený na rok a potom\nopět volitelný, nemaje však ve věcech roz-\nhodovacího hlasu. Účetník přijímá veškeré\npříspěvky, stvrzuje spolu s pokladníkem\njich obdržení a odvádí peníze i jiné\nježto mají cenu peněžitou, pokladníkovi.\n§. 25. Správce besedy.\nVýbor voJí ze středu svého správce\nbesedy, jemuž přikázány jsou všecky ho-\nspodářské záležitosti v místnostech spolko-\nvých, tolikéž na jeden rok, kterýžto vsak\nnápodobně opět volen býti může.\n§. 26.\nKdyby kdo z funkcionářů z jakých koli\npříčin úřadu svého se vzdal prvé, než by\nse valné shromáždéní sešlo, zvolí správní\nvýbor prostou většinou hlasů z údu čin-\nných jiného na jeho místo, jenž pak ten\núřad spůsobein zatímným až do valného\nshromáždění má zastávati.\n§. 27.\nVšeliká ustanovení v poradách spolko-\nvých, jakož i všeliké volby vykonávají se\nprostou (absolutní) většinou hlasů, vyjmouc\npřípady takové, kdež tato základní pravi-\ndla výslovně relativní většiny vyhledávají.\n§. 28.\nVolby konají se cedulkami, aklamace\npak dokonce se vylučuje.\n§. 29.\nJednací řeč jest česká.\n§. 30.\nCo se dotýče vnitřní správy spolkové,\nmůže sobě valné shromáždění k doplnění\ntěchto pravidel základních uzavřití zvláštní\npravidla správní, jež dle potřeby opět může\nzměniti. Nejen tato zvláštní pravidla správ-\nní, nýbrž také ona každého odboru v §. 5.\nnaznačeného k stvrzení vládě předložena\nbýti mají.\n§. 31.\nÚdem býti přestává :\na) kdo vystoupení své opově'děl;\nb) kdo třikráte byv upomínán, roční svůj\npříspěvek zapraviti obmeškává ;\nc) koho výbor správní dvěma třetinama\nhlasů ze spolku vyloučil.\n§. 32.\nSpory v místnostech spolkových mezi\núdy vzniklé vyrovnávají se soudem roz-\nhodčím, ku kterémuž každá strana sobě\nvolí ze správního výboru úda jednoho, tito\npak se společně snesou o vrchního rozsu-\ndího. Z nálezu takto většinou hlasův uči-\nněného není žádného odvolání.\n§. 33.\nKdyž by spolek dle uznání valného\nshromáždění a nebo jinou nějakou přího-\ndou přestal, tehdy připadne jmění jeho\n„Matici české\" a sbírky jeho „Museum\nkrálovství Českého.\"\n§. 34.\nSpolek bude užívati pečetidla s obra-\nzem Lumíra vůkol s nápisem českým „Be-\nseda umělecká.\"\nKdyž vyloučený rekurruje, sesílí se\nvýbor čtyřmi údy ze středu každého od-\nboru zvolenými, a ,rpzbodne společně abso-\nlutní většinou o té věci.\n\nListárna.\nPanu Kal> v Král. Dv. Hudební skladby,\nkteré se při produkci „Sokola\" dne 22.\nt. m. provozovali, můžete obdržet. — Panu\nA. Hn. v Ou. Nepřijímejte místo."}]}