{"numero_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_sha256": "13d33b4d0296cdf2f41765c1c95627a02bb5d6ba1d5fd35137359fa1763dcb82", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1863/01/10_01/bmtnabd_1863-01-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "9", "page_fin": "10", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.1", "titre_corps": "O pěstování oratorní hudby v Čechách v XVIII. století. Příspěvek k dějepisu české hudby, podává Em. Meliš.", "titre_sommaire": "O pěstování oratorní hudby v Čechách v XVIII. století. Příspěvek k dějepisu české hudby, podává Em. Meliš.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "9", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3253, "texte": "O pěstování oratorní hudby v Čechách\nv XVIII. století.\nPříspěvek k dějepisu české hudby, podává Em. Meliš.\n(Dokončení.)\nOratoria neprovozovaly se pouze v Praze , nýbrž i ve\nvětších městech českých. Tak dávalo se r. 1736 v Lito-\nmyšli v chrámě piaristském velké oratorium „Via regia sancti\ncrucis\" se skvělým výsledkem, a výtečnému instrumentalistu\nFrantišku Yác. z Trautmannsdorfů náleží zásluha, že orato-\nrium toto se provésti mohlo.\nV sousední Moravě nebyla tehdáž, jak ze všeho vy-\nsvitá, ještě láska k tomuto druhu hudby procitla; neboť po-\nkud víme, provozovala se jen zřídka kdy v Brně neb Olo-\nmúci oratoria. R. 1736 slyšelo Brno v chrámě Jakubském\noratorium „Šanda Helena\" (Svatá Helena) od Caldary a r.\n1731 bylo v Olomúci oratorium „Contemplatio de passione\ndomini nostri Jesu Christi,\" provozováno a r. 1731 opako-\nváno. Bližších dát nemáme; avšak kocháme se nadějí, že\nnáš brněnský p. dopisovatel zevrubněji o pěstování oratorií\nna Moravě promluví. K lepšímu přehledu podáváme zde se-\nznam oratorií, které se v XVII, století v Pražských chrámech\nprovozovala.\nV chrámě u sv. Salvatora.\nR. 1723. II rě del dolore in Giesu Christo, signor nostroco-\nronato di spině od Caldary (1723).\n„ 1724. Jesus patiens od G. J. Stolzela.\n„ 1724. Jesus Christus in cruce pro nobis mortuus, orato-\nrium od Lottiho (1718—1720 v Praze).\n„ 1734. S. Helena in monte Calvario solicite crucem Chri-\nsti quaerens, oratorium od Lea.\n„ 1735. Poenitentia secunda post naufragium tabula, qua S.\nDavid in in inquietae reae conscientiae freto mul-\ntum jactatus, oratorium od Mich. Breunicha.\n„ 1736. Sacrificium Jephte, figura cruenti sacrificíi, oratorium\nod Konst. Robertiho.\nV chrámě u Křížovníků.\n„ 1724. Jesus patiens od G. J. Stolzela.\n„ 1732. L'ubbidienza a Dio, oratorium od Josefa Porsille.\nR. 1733. Iddio giusto e misericordi nel punire due rě. Ro-\nboamo e Geroboamo, oratorium od J. Porsille.\n„ 1 735. Giuseppe venduto da suoi fratelli in Egitto, orato-\nrium od J. Porsiile.\n„ 1736. S. Elena al Calvario, oratorium od Ant. Caldary.\n„ 1739. La destruzione delfesserato de Canunei con la\nmořte di Sisara, oratorium odFea. v\n„ 1744. La vittima ďamore, ossia la mořte di Giesu Christo,\noratorium od Umstatta.\n„ 1745. La vittoriosa Gíuditta liberatrice del suo popolo,\noratorium od Jomelliho (Velký pátek 1740—1750.)\n„ 1747. S. Helena al Calvario, od Wasmutha.\n„ 1754. Lutto e Gioja, cioé: 1'amaro mořte di Giesu Chri-\norátorům od Sant Martina.\nV chrámě Jesuitu u sv. Mikuláše na Malé straně.\n„ 1715. Tobias e II figlio perduto, oratoria od Cesariniho.\n„ 1716. Die biissende und versóhnte Magdalena od Stolzela.\nV chrámě u sv. Jakuba u Minoritu.\n„ 1749. Conversio peccatoris, oratorium od Fr. J. Haber-\n' manna.\nV chrámě u sv. Petra.\n„1781. II santo Ábele die Boemia, ossia il glorioso mar-\ntirio di S. Yenceslao, signor di detto Regno, ora-\ntorium od Salo. Ig. Pintus-a.\nV chrámě sv. Vavřince u sv. Anny.\n„ 1734. U ritorno di Tobia, oratorium od Ant, Lotliho\n(1718—1720).\nt\nV chrámě u Maltězů.\n„ 1755. Deodatus a Gazzone S. Joann. Hierosolymit. Ordi-\nnis5 pestiferi draconis Rhodensis interfector, ora-\ntorium od Habermanna.\nV chrámě dominikánském u sv. Jilji.\na 1735. Peccatore castigato nel libroso Naaman il recidivo\nnella lebra di Gezi, oratorium od Continiho."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1800, "texte": "R. 1754. Die Bekehrung Augustins, oratorium od Hasse.\n1769. Filius prodigus ad patrem, peccator ad suum Deum\nrediens, oratorium od Ignáce Fiebigra.\nV chrámě Scrvitů u sv. Michala.\n„ 1764. Ave Maria ! fasciculus myrrhae dilectus meus mihi,\noratorium od Ant. Bedř. Fiebicha, zetě Segertova.\nV chrámě u sv. Tomáše.\n„ 1781. Die Bekehrung Augustins, oratorium od Hasse.\nV chrámě na Strahově.\n„ 1760. Inocentia et pietas bonám causam agens: sive Jesus\nChristus, salvator, oratorium od J. L. Oelschlegla.\nV chrámě Barnabitek.\n„ 1739. Filius prodigus, oratorium od Jos. Ant. Sehlinga.\nV chrámě u Milosrdných bratrí.\n„ 1742. Filius prodigus, oratorium od Jos. A. Sehlinga.\n1757. Die unschuldig Angeklagte, od Stephana.\nV piaristském chrámě v Litomyšli,\n„ 1736. Via regia sancti crucis 7/10.\nV Olomúcí v katedrálním chrámě.\n„ 1731. Contemplatio de passione Domini nostri Jesu Chri-\nsti in Golgatha, oratorium.\n„ 1737. Totéž.\nV Brně v jakubském chrámě.\n„ 1736. Sta. Eilena al Calvario, oratorium od Caldary.\nJak z tohoto seznamu vysvitá, nepotkávárne se v XVIII.\nstoletí ani s jediným oratorium Haendíovým, a mnohý zajisté\nbude žádostiv zvěděti příčiny, proč se mistrovská díla Haend-\nlova, která v Anglicku od r. 1725 s velkou oblibou pěsto-\nvána byla, v Čechách nepěstovala?\nBie našeho mínění ležela příčina v tom, že Haendl\nsvoje oratoria na anglické texty skládal a že by tudíž dříve\npřeložena býti musela, kdežto oratoria s italskými a latin-\nskými texty v originálu se dávala, aniž by zapotřebí bylo je\npřekládat!, anto obě řeči i v Čechách v rozkvětu byly. Teprv\nkdyž r. 1803 jednota hudebních umělcii k podporování\nsirotku a vdov po umělcích povstala, počala se Haendlova\noratoria předváděli, a jednotě této mám eco děkovati, že jsme\nnejlepší díla tohoto druhu od nejvýtečnějších mistrů v Praze\nslyšeli."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "10", "page_fin": "11", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.2", "titre_corps": "Jan Ladislav Dussek. Životopisný nástin, podává K. P. Kheil mladší.", "titre_sommaire": "Jan Ladislav Dussek. Životopisný nástin, podává K. P. Kheil mladší.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.2", "debut_caractere": 1802, "fin_caractere_exclue": 5163, "texte": "Jan Ladislav Dussek.\nŽivotopisný nástin, podává K. P. Kheil mladší.\n(Pokračován?.)\nR. 1793 stal se J. L. Dussek koncertistou v Londýn-\nském tak zvaném „Professional-Concert\" a získal si tu ne-\njen svou výbornou hrou, alebrž i svými velezdařilými skladby\npro piano velké obliby a pochvaly. Na to odebral se v lednu\n1800 do Hamburku, kdež se nějaký čas zdržoval. Zde vy-\nstoupil jednou pospolu s kapelníkem a obratným virtuosem\nB. J. Hirnmlem v koncertě a přednášel s ním duo pro\ndvě piana od Himmia s takou bravourou a dokonalostí, že\nobecenstvo nevědělo, komu by z obou virtuosů přednost při-\nčísti mělo. Na to odebral se do Berlína, kdež se s princem\npruským Louis Ferdinandem, jenž se velice hudbou zanášel,\nseznámil a spřátelil. R. 1802 opustil Berlín, aby se co věrný\nCech do vlasti své podíval. V Praze sešel se se svým kra-\njanem Janem Stichem (Puntem), nejslavnějším tenkrát vir-\ntuosem na lesnici, a cestoval s ním do Čáslavi k svým rodi-\nčům a pak k jeho příbuzným do Zehušic. Oba virtuosové\nuspořádali dne 16. září 1802 koncert v Čáslavi. Punto hrál\nna housle právě tak výborně jako v Praze na lesnici. Dussek\nkoncertoval s Puntem na piano s nejskvělejším úspěchem a\ndošel od všech znatelů hudby nesmírné pochvaly. Avšak i\nPražskému obecenstvu bylo dopřáno, Dusskovu hru na piano\nobdivovali. Dne 26. října 1802 uspořádal Dussek v sále\nkonviktském velkou akademii, jejížto program byl následující:\nSymfonie od Jos. Haydna, koncert pro piano od Dusska, An-\ndante s průvodem orkestru od Mozarta, Velká fantasie na\npiano od J. L. Dusska. Akademie tato potkala se s nejpří-\nznivějším výsledkem, neboť veškeré obecenstvo bylo mistrov-\nskou hrou a hluboce dojímavým přednosem jakož i důklad-\nnými a vzletuplnými skladbami slavného českého rodáka uchvá-\nceno a zaníceno.\nNějaký čas prodlel J. L. Dussek ještě ve své vlasti a\nodebral se na to do Vídně, kdež rovněž s velkou pochvalou\nv koncertě vystoupil.\nR. 1803 nacházel se Dussek opět v Berlíně a stal se\nvěrným přítelem pruského prince Louis Ferdinanda. Geniální\ntento princ cítil v sobě velké vlohy ku komponování a po-\ntřeboval muže, jenž by mu pomáhal to, co hudbou vysloviti\nchtěl, též dokonale a patřičně vyjádřili, jenž by s ním to?\nco vytvořil, spolu užíval; jenž by svými vlastními pro-\ndukcemi jeho ducha oživoval a jenž by konečně mimo umění\ndobře s ním obcovati uměl. A to vše nalezl v Janu Lad.\nDusskovi. Velkolepost jeho hry odpovídala ušlechtilosti\nprincově, elegická něžnost v jeho skladbách harmonisovala\ns blouznivými, holestně neurčitými touhami princovými; oba\nbyli jako pro sebe stvořeni. Učil-li se princ Louis od\nDusska, je jisto, že Dussek zase odvážným duchem princo-\nvým povznešen byl. Nástroj obou bylo piano a sice, co ku\nkarakteristice náleží, anglické piano, jichžto si princ Louis\nFerdinand 13 opatřil.\nJ. L. Dussek zůstal u prince Louis Ferdinanda až do\nr. 1806, kdež tento princ na bojišti u Saalfeldu skonal; na\n\n*) Bed. Jiud. Himroel lur. ee 20. listop. 1765 v Braniborsku, učil\nse u Naumanna v Drážďanech kontrapunktu a nastoupil, zdoko-\nnaliv se ve hře na piano, uměleckou cestu do Itálie, Francie,\nŠvédska a Ruska, kdež všude s velikou slávou přijat jest. Hun-\nmel bji velmi plodným skladatelem a jmenovitě dosáhly jeho\nskladby „Semiramida\" — 5?te Deum'* — ,,Alessandro\" —\n„Vasco di Gama,\" jakož i některé písně velké obliby. Himmei\nzemřel dne 8. června 18lá v Berlíně."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1152, "texte": "to vstoupil do služby u knížete z Ysenburku co komorní\ndvorní virtuos. R. 1808 odebral se do Paříže a stal se kon-\ncertním mistrem u Telleyranda, vévody z Beneventu s velmi\nznačným ročním platem. Ku konci svého života ztloustnul\nvelice a musel si šampaňským fantasii svou sesláblou rozně-\ncovati.\nDussek zemřel dne 20. března 1812 v Paříži a byl\nslavně pochován.\nSoučasníci chválili nejen jeho velmi sběhlou a význam-\nnou hru, nýbrž i jeho výtečné skladby. Jeho pobyt v Lon-\ndýně jako i u prince Louis Ferdinanda dodal jeho hře na\nklavír směr, jeho povaze odpovídající a jej zdokonalující. Na\nobou místech byl totiž k anglickým pianům poukázán ; ano\nprinc Louis Ferdinand nebyl ani jinými než anglickými piany\nuspokojen. Kdo však zná anglické nástroje aje na př. s Ví-\ndeňskými porovná, musí doznati, že jim při mnohých před-\nnostech vlastní jest jistá nepřemožitelná jednostrannost, která\nse snadno hrájícího mimovolně zmocní, však zvláště, pakli\nspříbuzněnýck strun srdce se dotkne. Zvuk anglických strun\npodobaje se téměř klavírnímu tónu, bví za tehdejších časů\ntak plný, tak silný a tak určitě v sobě uzavřený, že ucho\nzcela naplnil.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "11", "page_fin": "11", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.3", "titre_corps": "Z Břetislavi (Pressburg).", "titre_sommaire": "Z Břetislavi (Pressburg).", "signature_source": "J. B. Vávra", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.3", "debut_caractere": 1154, "fin_caractere_exclue": 4692, "texte": "Z Břetislavi (Pressburg).\nJ. B. Vávra.\n(Beethovenova mše D-dur a její osudy.)\n(Dokončení.)\nNejprvnější ohlášené předplacení přišlo ode dvora Pru-\nského. Vyslanec se Bethovena tázal, jestli by místo 50 du-\nkátů raděj nějaký pruský řád nevolil ? Bez obalu odvětil Bee-\nthoven: „Padesát dukátů!\" Že bažení po takovém vyzname-\nnání dost jizlivě za směšné vyhlásil, netřeba dokládali. Ani\nVýmarský dvůr ani Goethe na Beethovenův dopis neodpově-\nděli. Ludvig XVIII. poslal Beethovenovi s lahodivým dopisem\nmedailli 21 louisďorů těžkou i s náprsím krále okrášlenou ná-\npisem: „Donné par le Roi a Monsieur Beethoven.\" Bylof to\nnejvětší zevnitřní vyznačení v celém živobytí Beethovena.\nByl-li však zisk s tak nesmírným dílem nesouměrný,\nbylo i jeho provedení vůbec problematické. Dvě léta ležela\njiž „Missa solennis\" dokončena, devátá symfonie byla skoro\njiž hotová, a Beethovea stál s hrabětem Brůhlem v dopiso-\nvání, aby tyto dvě díla v Berlíně k provedení přišla ; tu se-\nstoupilo se několik Vídeňských přátel hudby dohromady, po-\ndali Beethovenovi písemnou žádost, aby čest prvního prove-\ndení Vídni odňata nebyla. Beethoven, touto žádostí mile\npřekvapen, svolil, aby se v uspořádané akademii jeho nejno-\nvější díla provozovala. Tato akademie dávala se v divadle\nu korutánské brány 7. května 1824, a obsahovala mimo\nouverturu op. 124, devátou symfonii a tři kusy z velké mše\n(Kyrie, Credo, Agnus Dei). K nesčíslným těžkostem, které\nprovedení na odpor se stavěly, přišla ještě posledně k do-\nvršení míry zápověcT censury, jížto se titul „Missa solennís\"\na latinský text nebezpečným býti zdál !! Lichnovského dů-\nrazný rekurs vymohl u hrabětě Sedlnitzkého, že se tyto tři\nčásti pod názvem „Tři hymny\" provozovali směly.\nJindřiška Sontagova, Karolina Ungherova, Haizinger a\nSeipelt zpívali sóla; Schuppanzig řídil orkestr, a kapelník\nUmlauf celé provedení. Beethoven, tehdáž již docela hluchý,\nstál vedle Umlaufa a naznačoval pohyby při začátku každého\noddělení. Ačkoliv Vídeňané pěstoyáním hudby Rossini-ho\nklassické, vážné hudbě takřka odcizeni byli a Beethoven\nk nim velké důvěry neměl, byl předce výsledek velmi skvělý.\nJiž tehdáž se patrně osvědčilo, že větší díl obecenstva Ví-\ndeňského po lepším baží a si uměleckých skladeb vážiti umí,\ncož nejlépe převrat, který se v posledním čase stal, dů-\nkladně dokáže. V druhé od Beethovena samého uspořádané\nakademii, která slabšího výsledku měla, provozovalo se jen\nKyrie z této mše, a od té doby spalo toto arcidílo dráhný\nčas. Podle všech až posud známých zpráv byl zdejší (preš-\npurský) hudební spolek první, který celé toto mistrovské\ndílo v chrámu Páně při službách božích na sv. Cecilii roku\n1835 provozoval, kdežto 144 fúdů účinkovalo pod tím též\nkapelníkem Jos. Kumlíkem. Teprv o 10 roků později se\ntato mše celá v Bonnu provozovala a sice při odhalení sochy\nBeethovenovy (1845) pod řízením L. Spohra. Roku 1855\nuspořádal druhé úplné provedení v Kolíně nad Rýnem Fer-\ndinand Hilier, po čemž následovali Frankobrod, Berlín, Mni-\nchov, Praha a 17. března 1861 teprv ve Vídni celá mše\nk provedení přišla, které věhlasný Herbeck řídil, všude ale\njen v koncertním sále. Freiburg v Badensku se honosil, že\nprvní tuto mši v chrámu Páně r. 1857 při službách božích\nprovozoval, kdežto zde druhé provedení 24. listopadu 1844\ns 129, třetí 23. listopadu 1856 s 151 — čtvrté 22. listo-\npadu 1857 s 159 účinkujícími vždy při slavných službách\nbožích se dělo. Pokud mi známo, též v Oustí nad Orlicí\nv Čechách se tato mše provozovala, nebylo by snad od místa\nuverejniti, kdy a s jakými silami se to stalo."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "11", "page_fin": "12", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.4", "titre_corps": "Corelli. Novella.", "titre_sommaire": "Corelli. Novella.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.3", "debut_caractere": 4694, "fin_caractere_exclue": 5539, "texte": "Corelli.\nNovella.\n(Pokračování.)\nRozjímajícím duším, které se bez smyslného sobectví,\nbez účele a bez rozvahy zcela štěstí své lásky oddávají,\nplatí okamžení, v němžto si srdce rozumějí, aniž by ústa je-\ndiného slova milostného pronesla, za nejkratší čas veškeré\nnáruživosti. Archangelo miloval dívku vroucné a srdečně a\nbyl toho přesvědčení, že dívka právě tak vroucně ho miluje.\nTo bylo bez mála vše, po čemž toužil; neboř fantasie mla-\ndistvého umělce byla svatyně, v nížlo žádná viny si pově-\ndomá myšlénka nevznikla: láska k umění plápolala v něm\ntak žárným plamenem, že žádné jiné vášně nebyly s to, ji\nudusiti.\nU dívky však nastal jiný případ. Ohnivá italská krev\na živost, která v povaze celé rodiny Bassiniovské převládala,\npříčila se klidu jejího milovníka. Bylaf na základě přísné\ncnosti vychována a chovala mimo to tak dobré mínění o"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "12", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5971, "texte": "svých vlastních půvabech, že nebažila po vyznání, jež dlouho\nna sebe čekati dalo.\nKdyž však již několik týdnů a měsíců uplynulo, aniž\nby Archangelo se pokusiti odvážil marnou řečí nahraditi zá-\nbavu, která až dosud laskavými zraky a na poloudušenými\nvzdechy vedena byla; stalo se, že zdrženlivost mladého umělce\npohnula srdce ohnivé dívky k rozhodnutí méně šťastnému.\nMezi mnohými umělci, kteří dům Bassiniho navštěvovali,\nnacházel se mnohý mladý umělec, jenž s Corellim co do ze-\nvnějších předností závodili mohl; avšak žádný z nich ne-\nměl výrazu pravé andělské čistoty, kterýmž květoucí obli-\nčej Corelliho ozdoben byl. Nelia dělala, jakoby hleděla s\nvětší radostí, než skutečně pravda bylo, na zdvořilosti mla-\ndíků k nim přicházejících. To mrzelo Archangela; avšak\njeho skromnost nedovolovala mu, na to si stěžovati a když\nNelia v jeho přítomnosti docela přehnanou chválu vzdávala\njeho soupeřovi, přisvědčil Corelli k tomu a ušetřil slzí svých\npro dobu své samoty. Dívka, která nepředzvídala výsledek\nsvého nebezpečného podniknutí, a která se nad zdrženlivostí\nsvého nesmělého milence rozhorlenější stávala, pouštěla své\nkoketnosti vždy více uzdu.\nMezi oněmi mladíky, kteří se zvláště o přízeň Nelie\nucházeli, nalézal se též jeden z žáků Bassini-ho, který po-\ncházeje z jisté neapolitánské šlechtické rodiny, uměním hu-\ndebním jen z lásky se zabýval. Byl sice zevnějšku krásného,\nale velmi obyčejného rozumu, a byl velmi podjatý . . . Na-\nzýval se Lorenzo di Monteserrato. Jeho rodina, jejíž náčel-\nník měl titul „Principe\" — v Itálii velmi zhusta se nachá-\nzející — tvrdila, že pochází z mladší větve domu Monteserrat,\nkterý křižáckým tahům mnohého udatného bojovníka propůj-\nčil. Nelia zdála se dávati Lorenzovi nápadnou přednost před\njinými mladými muži.\nSnad se k ní přidružila též jistá hrdost, takou vzneše-\nnou kořist viděli ve své moci, a přála sobě potají, Archan-\ngelovu žárlivost vzbudili. Ať tomu, jak chce, dosti, Nelia\nzvyšovala důkazy své domnělé lásky pro Lorenza tak, že\nzbudila obávání rodičů, že neapolského kavalíra takřka okou-\nzlila a ubohého Archangela skoro k šílenství pudí.\nRozluštění této malé intriky nedalo dlouho na se čekati;\nGiambattista Basisni žádal Lorenza o vyjádření, a poněvadž\nse tento nemohl od své rozmilé Nelie odloučili a volně nad\nsvou rukou a jměním disponovati mohl, pravil, že jest hotov,\ndceru virtuosovu za řádnou manželku pojmouti, a jelikož ne-\nbylo takřka pochybnosti o upřímné lásce Nelie k šlechetnému\nkavalíru, byla svatba brzy ustanovena a nevěsta od všech\nsvých známých a příbuzných blahopřáními obsypána.\nNa začátku těžce nesla Nelia nepředzvídaný výsledek\nsvé koketnosti; avšak myšlénka na skvělou budoucnost po-\nmátla její hlavu a bez velkého odporu přivolila k ustanovené\nsmlouvě.\ni\nArchangelo byl příliš blízkými svazky přátelství s rodi-\nnou spojen, než aby se bylo při této slavnostně příležitosti\nna něj zapomnělo. Mladší synové Bassiniho vyhledali jej v\nmalém koutě pod terasou domu, přivedli jej vítězoslavně před\nshromážděnou rodinu a zde uslyšel, jak jeho mistr Giambat-\ntista mohutným hlasem zvěstuje ustanovení, které všechny\njeho nevinné radosti, všechny jeho sny o někdejším štěstí\nvšechny jeho naděje na budoucnost stavěné v nivec uvedlo.\nNejsa s to svou zoufalost při vypravování této smutné událo-\nsti pollačiti, vykřikl Archangelo bolestně a klesl k zemi.\nVšechna pozornost obrácena byla k nešťastnému mladíku\na z té příčiny nebylo viděli strašné bledosti, která se v ta-\nzích Neliiných náhle objevila, když spatřila bolestný výbuch\nlásky, kterouž s ním sdílela a která jí též navždy k nejbo-\nlestnější útrapě odsoudila.\nCorelli nemohl déle lásku svou k Nelii tajiti a jelikož\nsvatba teprv za několik měsíců slavena býti měla, nemohl\nto mladý umělec přec srdce přenésti, aby s ní pod jednou,\na toutéž střechou bydleti mohl. Tato okolnost zarmoutila\nvelice počestného Giambattistu, jenž Archangela jako své\nvlastní dítě miloval a jenž by si to byl za čest pokládá,\nkdyby mu byl mohl dříve svou dceru dáti, nežli ji tak neo-\nčekávaně vznešenému pánu zasnoubil.\nJeho žel byl byl tím ještě více zvýšen, anto se nucena\ncítil, svého žáka z útulku jemu laskavě poskytnutého jaksi\nvyhnati. Hrdost mladého virtuosa ušetřila mu však tuto ne-\nvoli. Corelli nedal se po celý den spatřiti; teprv když na\nvečer celá rodina ve velké komnatě pohromadě byla a se\nk pospolné modlitbě chystala, objevil se Corelli s vakem pod\npáží. Bledosti jeho obličeje a jeho zvrácených tahů se všechni\nulekli, v\n„Mistře\" pravil konečně s udušeným hlasem,\" dříve než\nse s Vámi rozloučím, žádám Vás o Vaše požehnání!\"\n„Ty ho máš již, miíýsynu!\" zvolal kmet a tiskl jinocha\nsrdečně k svým prsoum. „Bůh tě chraň a ostříhej !\" pokra-\nčoval dále a položil ruce své na rusé kadeře Archangela;\n„juž nyní z tebe učinil čackého umělce; nechť dále výborné\nvlastnosti tvého srdce rozvine, abys svět slávou svou naplnil!\"\nNyní ho obklopila rodina a slzela s mladým umělcem,\njejž co svého bratra milovala.\n„A nyní rci, synu, co zamýšlíš činiti? Chceš se vrátit\ndo Fusignanu, chceš zlatou hřivnu svých vloh tam zakopati?\nTo by byl velký hřích; neboť starý Munari není s to, své\nzapočaté dílo s tebou dokončiti.\"\n„Nepřijdu do Fusignanu, mistře. Pan Matteo Simonelli,\nkapelník sv. Otce, přijme mne k sobě.\"\n„To není možná!\" zvolal Giambattista a spláskl udive-\nním rukama: „Matteo Simonelli je výborný mistr a tisíckrát\nlepší nežli já; on je s to tě provésti všemi obtížemi našeho\numění; avšak jeho lakomství je bohužel právě tak známo,\njako jsou jeho velké vlohy a ty nejsi dosti bohat, abys mu\nza vyučování zaplatiti mohl.\"\n„Jsem však dosti mladý, abych mu služby za jeho vy-\nučování prokázali mohl.\"\n„Rozumím ti!\" odvětil Bassini a chvěl se nevolí: „zde\nbyls dítětem mého domu a tam musíš . . . Ó Nelio, Nelio!\"\npokračoval stařec dále a lomil rukama, Jakých obětí poža-\nduje ode mne štěstí tvoje!\"\nNelia však nebyla již dávno přítomna; ubohá dívka\nodebrala se do své komůrky, vrhla se do peřin, aby své\nvzlykání udusila.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "13", "page_fin": "16", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7220, "texte": "Feuilleton.\n\nDivadlo.\nNemohouce pro skromnost nústa kritice o divadelních\npředstaveních v prozatímním českém divadle sloupce své věno-\nvati, ponecháváme zevrubní rozpravu denním listům a budeme\nnašim čtenářům podávati krátký přehled kusů, které se za 10\ndní dávaly a jen tenkrát blíže o kuse se zmíníme, když se po-\nprvé na českém jevišti objeví, abychom na něho divadelní\nochotníky na venkově upozornili. Dne 1. ledna: „Diblík\nz hor,\" obraz z venkovského života ve 4 oddě!eních3od Birch-\n7 hř,\nPfeifrové; přel. Jos. Fric. Paní Pešková co Yerunka výtečná.\nV sobotu dne 3. ledna pohostinská hra tanečnice Boženy\nJungmannovy; na to „Obědvám s matkou, veselohra\nv 1 jednání z franc. A. Decourcelle Thiboust od V. V. Paní\nPešková co zpěvačka Arnouldova úplně na svém místě. Dále\n„Při piketu,\" veselohra v 1 jedn, dle franc. od F. M. Pan\nKolár ml. důmyslný u provedení chevaliera z Rocheferrierů.\nKonečně „Prodaná láska,\" fraška v 1 jedn. od J. Nerudy.\nPan Kaška co Muška rozmarný. V neděli dne 4. ledna: „Ham-\nlet,\" tragédie v 5 jedn. od W. Shakespeara, přel. J. J. Ko-\nlár. (Příjem p. K. Šimanovského.) P. S;manovský co Hamlet\nne vidy důsledný, ac chvalný. V úterý dne 6. ledna „Ven-\nkovský poslanec,\" obraz ze života ve 3 jednáních dle A.\nBerly od J. K. Tyla. Ve čtvrtek dne 8. ledna: „Král Vu-\nkašín,\" historické dráma ve 4 jedn. od Vít. Hálka (v no-\nvém upravení.)\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nZ Dolního Bohušova. (Divadlo. — Čten. spolek.\n— Záložna.) Advent je již ten tam a s ním smutný cas;\nza to však nastala doba veselejší, masopustní, kde jen samé\nradovánky a plesy započnou ! Co se nás týce, nebyl u nás ad-\nvent nudný; neboť naši páni ochotníci přičinili se všemožně,\nby čas ten nám ukrátili. Dne 14. pros. dávali pp. ochotníci\nkus „Tichá voda břehy ryje44 a dne 26. pros. totiž na koledu\n„Pražský flamendr44 od J. K. Tyla. Představení bylo dobré a\nuhlazené, a někteří pp. ochotníci velmi zdařile své úlohy pro-\nvedli. Zvláště jmenujeme p. J. Folprechta a nápotom slečny\nM. Karbanovu, M. Jandovu a M. Havlíkovu, které se značným\núspěchem své úlohy rozluštily. Při této příležitosti s radostí\nvyznáváme, že tyto vlastenecké dívky povždy svým partiím za-\ndost činí. Méně již vynikli p. Vožický a Zelnický (Adolfovi\npřátelé), jelikož svých úloh úplně dokonale mocni nebyli a jak\nse zdá patřičně do zkoušek nechodili. Hudba šla řízením p.\nV. Folprechta správně a divadlo bylo přeplněno, což ně-\nkterým paničkám trochu nepříjemnosti působilo. Na tři krále\nuspořádají prý naši čilí páni ochotníci opět jedno představení;\nbude se tuším dávati veselohra „Lakomec.44 Na nový rok sla-\nvil nový spolek čtenářský svou první schůzku, při cemž byla\nhudební a zpěvní akademie dávána. Spolu Vám oznamuji, že\nse zde zřizuje záložna a to hlavně přičiněním pana M. Dra.\nMrázka, kterýž o to neustále pečuje, aby naše město za jinými\npozadu nezůstalo. S.\nZ Mladé Boleslavi. (Divadlo.) Dno 26. pros. 1862\ndávali ochotníci naši „Bratra honáka,\" veselohru ve dvou jedn.,\ndle B. Kaisera, překladem K. Zbraslavského s národními zpěvy.\nPředstavení toto mohl bych zdařilým nazvati, kdybych nemusel\nzmíniti se tenkráte o nehodách, jaké po celé trvání hry obě-\ntavé naše ochotníky pronásledovaly. Hra tato, ačkoliv již vel-\nmi známá, má přece dost zajímavého a mravopoucného do sebe,\ntak že může zcela uspokojiti skromné požadavky naše, kdežto\novšem z repertoiru Pražského divadla na vždy zmizela. Úlohy\nk tomuto představení byly ovšem částečně nepřiměřeně rozdě-\nleny, což však spravedlivě omluveno budiž tím, že se tenkráte\npotřebných sil nedostáválo. Hlavní úlohy však nacházely se\nvšak přece v rukou dovedných herců, a protož pohřešovali jsme\npři celém tomto představení nejvíce jen vady takové, které se\nherců docela netýkají. Předně jest to řádné vedení scény, což\nbylo příčinou, že „Baruška4 (sl. Š.lova) o celý výstup dříve\nvysloupila. Druhá a to ještě větší vada byl p. napověda; bylo\npatrně viděti, že, ačkoliv úlohy dobře byly naštudovány, sou-\nhra přece někdy vázla vinou p. nápovědy. Hlas z osudné\nbudky jeho povznesl se jen tenkráte k uchu herce, tak že jej\naž na galerii snadno bylo slyšeti, když byla přestávka již ná-\npadná. Však na tom nebylo ještě dosti: i s oponou se to\njaksi nedařilo. Mělo by se bedlivěji hleděti k tomu, aby vše\njiž při posledních dvou zkouškách bylo připraveno, aby se\nnemuselo pak mezi hrou na oponách spravovati. Vzdor všem\nnehodám byla však hra zcela uspokojující. Zvláštní pochvaly\nzasluhují zástupci úloh „pana z Ledvina44 a „Vavřince\" (pp.\nV 1 a K..ka), pak „Anna44 a „Marie44 (slečny S...kova a S..ná.)\nÚlohy „pana z Poskakova,44 „pana Klouzka,\" „Chvály44 a „Fou-\nska\" byly dobře pojaty; zvláště „Fousek44 úlohu svou dobře\np romyslil. Zpěvy, pak živé obrazy, které poslednější ku konci\nk vyplnění večera následovaly, byly s mnohem menším úspě-\nchem provedeny. Úprava jeviště a nová dekorace (salon) byly\nod p. Košateckého obstarány a zasluhují zvláštního uznání. St.\n\nKronika zpéváckých spolků.\n\nZpěvácký spolek v Turnově uspořádal dne\n26. prosince v hostinci „u krále českého\" pěveckou a hudební\nzábavu, při které tamnější ve zpěvu vycvičená školní mládež\nspolu účinkovala. Polovice čistého výnosu připadne chudým dít—\nkóm školním. Program byl následující: 1. „Zpěv jinochů,44 sbor\nod F. A. Vogla. 2. „Operetka\" (hra s jesličkami) ku prospěchu\ndítek a jich přátel, od Jos. Bačkory, hudba od E. Vašáka, před-\nnesena školními dítky, 3. „Moravská,44 národní píseň, sbor*\n4. „Milenka/* sbor od A. Jelena. 5. „Vlasti a Tobě,\" píseň\nod Čeňky Šlechty. 6. „Šablenka,44 sbor. 7. „Tercetto44 od\nBeethovena. 8. „Národní kadryla,44 sbor od J. Jarého.\nHorvátský zpěv. spolek „Kolo\" v Záhřebě\nodbýval dne 28. prosince 1862 valnou hromadu, v níž se vo-\nlil nový výbor. Dne 29. pros. uspořádal zpěv. spolek v střel-\nnici zábavu s koncertem, po jehož ukončení následoval ples.\nProgram koncertu byl následující: 1. „Slavjan44 (Slovan), sbor\nod Vašáka. 2. „Rojakom,44 sbor od Davorina Jenka. 3. Hor-\nvátská ouvertura „Sloga44 od Lžicaře pro piano. 4. „Momce\"\n(Vávra) od Nápravník a. 5. Mašta iz „Lucrecie Borgie44 za\ngusle uz glaovir (sólová partie z „Lucrecie Borgie44 pro housle\na piano). 6. „Odpadlý od srdce,4' moravská píseň národní)\nsbor od Kíížkovského. 7. „Pobralimja/4 sbor od D. Jenka.\n*** Zpěvácký spolek „Záboj44 v Pelhřimově\nuspořádal dne 4. ledna 1863 pěveckou besedu v lázeňském\nsále. Program byl násled ijící: I. Oddělení: „Vše jen ku chvá-\nle\" od Jelena. 2. a) Staročeská44 od Škroupa. b) „Lovecká.44\n3. Piseň od Pivody. 4. „Lásky touha44 od Nesvadby. 5. De-\nklamace. 6. „Směs z národních písní44 od Slavíka. 7. „Re-\nkův sen44 od Slavíka. 8. „Radostné cestování44 od Ná-\npravníka. 9. Dvě písně s průvodem piana. 10. Národní\npísně. 11. Deklamace. 12. „Pivo sem44 sbor.\nSlovanský zpěv. spo 1ek „H 1 ahol44 ve Víd-\nni, jehož první \\ystoupení tak skvěle dopadlo, uspořádá 20.\nledna a 10. února 1863 v místnostech „u Šperla44 věnečky\ns tancem, kteréž zajisté budou míti úspěch tím více, an letos\nse žádný slovanský bál nebude odbývati.\nZpěvácký' spolek „Vlastislav44 v Heřma-\nnově Městci, jenž od 28. listopadu 1862 stvrzen jest, při-\njímá každého bezúhonného občana 1. za úda výkonného,\nkdož osvědčí hudební vzdělání aspoň takové, by mohl ve sboru\núcinkovati; 2. za úda zakládajícího, kdož u vstupu svém"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7529, "texte": "Dejméně 5 zlatých rak. cis. do spolkové pokladnice zapraví,\na k měsíčnému příspěvku 20 kr. r. č. se zaváže; 3. za úda\npřispívajícího, kdož u vstupu 1 zl. r. č. vkladného za-\npraví, a k měsíčnému příspěvku 10 kr. r. č. se zaváže. —\nSpolek uspořádá každoročně čtyry bezplatné zábavy pro své\nzakládající a přispívající údy. Každý zakládající úd tři a při-\nspívající dvě vstupenky do každé z těchto 4 ročních pěve-\nckých zábav. Vystoupiti může každý úd ze spolku kdykoli;\nmusí však dříve oznámiti předsedovi neb řediteli, že dále úcin-\nkovati aneb přispívati nechce. Kdokoli údem výkonným, zaklá-\ndajícím neb přispívajícím stáli se chce, oznámiž úmysl svůj\npísemně neb ústně starostovi neb řediteli spolku. Karel Stei-\nnich, ředitel,, Antonín Hauth, předseda.\n*** Mělnický zpěv. spolek uspořádal dne 6. pro3.\n1862 pěveckou, hudební a deklamatorní zábavu, jejíž program\nbyl následující: I. Oddělení: 1. Ouvertura k „ Čar o střelci\" od\nK. M. Webra. 2. Proslov. 3. „Rekův sen,\" sbor od K. Sla-.\nvíka. 4. Recitativ a arie z opery „Nocleh v Granadě.\" 5.\nDuetto z „Belisara.\" 6. „Ples Rusalek,\" pro piano od Kavana.\n7. Arie pro soprán z opery „Robert ďábel.\" 8. „Vltava,\" sbor\nod Fr. Vogla. II. oddělení. 1. „Gdě je slavská domovina\" od\nWintra. 2. Duetto od Wintra. 3. „Ženská rada,\" deklamo-\nvánka. 4. Variace pro piano od Herze. 5. „Oumysl české\nděvy,\" píseň od Fr. Pivody. 6. „0 vlasti má,\" sbor od Vorla.\n8. Švingulace od Burgersteina. 8. Národní písně: „Horo, horo\nvysoká jsi\" a „Kde domov můj\" ve sbor uvedl F. Heller.\n*** Vysokomýtský spolek „Otakar\" počíná si\nvelmi chvalně. V běhu šesti nedělích vystoupil dvakrát a sice\ndne 21. října a na den sv. Cecilie, kterýžto poslední den dů-\nstojně byl oslaven. Hned ráno sešli se všichni údové do ko-\nstela a při slavných službách božích zapěli ctverohlasou mši\nod M. Mayera. U večer v místnostech zpěv. spolku byla zá-\nbava. Zpívaly se sbory „Kde domov můj?\" — „Naprej\" od\nJenka. — „Šáteček\" (národní píseň). — „Utonulá\" od P. Kříž—\nkovského. — „Slib\" (z němčiny) od Kúckena a „Píseň cestu-\njících po vlasti\" od Abta. Rázné provedení sborů, jež se se\nzdařilými deklamacemi střídaly, bylo od obecenstva vděčně\npřijato.\n*** Semilský zpěv. spolek uspořádal dne 6. ledna\nt. r. besedu v hostinci „v Ráji.\" Program byl následující: 1.\nOuvertura k opeře „Vilém Tell\" od Rossiniho. 2. „Naprej,\"\nsbor od Dav. Jenka. 3. Deklamovánka „Tři doby\" od Jablon-\nského. 4. „Vybídnutí k tanci/4 sbor (valčík) od Martina No-\nváčka. 5. Křepelinka,\" sbor od Matouška. 6. „Lásky touha,\"\nsbor od Nesvadby. 7. Deklainovánky „Vysloužilec\" a „Marky-\ntánka.\" 8. „Kolumbus,\" sbor s průvodem hudby (z němčiny)\nod Jul. Beckera.\nZpěv. spolek „Krakonoš\" ve Vysokém dá-\nval dne 30. listop. 1862 třetí svou besedu, která velmi skvěle\nvypadla. Ca se provedení programu týče, musíme doznati, že\nbyly sbory a skladby hudební obezřelým řízením p. Nikryna\nveskrz správně a precisně předneseny a se všeobecnou pochva-\nlou přijaty. Ze sboru nejvíce se líbily „Křepelinka/' sbor od\nMatouška a Hellerova kadrylla. Ze sólistů vynikl p. Jod as\nobratným provedením „Obrany kontrabasu\" od Jos. Hraběte a\nfantasie z národních písní pro kontrabas od Matouška. Pan\nJodas osvědčil se co zdatný hráč na kontrabas, jemuž se po-\nmocí písemního vyučování od prof. Hraběte učil a do-\nsáhl krásného výsledku. Chvalně počínal si též p. Krejč, na-\ndaný to houslista, jenž koncert od Beriota s dobrým úspěchem\npřednesl. Z deklamací přednesla sl. Františka Nikrynova „Slo-\nvíčko o kávě\" od Adamce a p. Jos. Nesvadba „Obrana muž-\nského pohlaví'4 od Bělohrobského.\nLitoměřický spolek zpěvácký účinkovat\nbude v besedě, kteráž dne 14. ledna ve prospěch pohoře-\nlých Lomnických v sále „u Janovského\" dávána bude.\nJejí program jest následující: 1. Ouvertura. 2. „Pozdravení\npěvcovo,\" sbor od Veita. 3. „Pohádka o zakleném princi\" od\nY. Crhy. 4. „Naše,4' piseň od L. Procházky. 5. „Utonulá,\"\nsbor od Křížkovského. 6. „Porodila mne moje matička,\" píseň\nod Th. Krova. 7. „Deklamace bez rukavic/4 od Storcha. 8.\n„Dcerám českým,\" sbor od Gernera. 9. „Výstraha,\" píseň od\nKavana. 10. „Gdě je slavska domovina/' sbor od Wintra.\n11. „Směsice z národních písní\" od Kavana.\nPřeloučský zpěv. spolek nyní zaražený čítá\n35 výkonných údů. Jednohlasně voleni jsou: za předsedu\nvel. p. fárář Josef Čána, za ředitele spolku p. Fr. Vosyka,\nučitel, za pokladníka p. Jan Dítě; ostatní členové výboru\njsou: Dňst. p. školní ředíte! dr. Frýdek, měšfanosta p. K. Sou-\nkal, p. V. Červinka, p. J. Horák a p. A. Sekerka. Dle stanov\npřiplácejí výkonní údové 1 zl. r. čís. na výlohy. Přispívající\núdové připlácejí dle libosti; za to pak není spolek těmto údům\nničím zavázán.\nZpěv. spolek „Dalibor/4 S podivením jsme čtli\nv 1. čísle tohoto časopisu 1. r. o zpěv. spolku „Daliboru'4\nv Slaném, že mu hrozí úpadek neb rozpadnutí. Jest to iro-\nnie*\"\"), či skutečně jest se obávati zaniknutí spolku našeho?\nIronicky se to sotva míní, jelikož ku konci dotčené zprávy jest\nřeč o nějakém znovnvzkříšení. Jakým spůsobem dostala se\nslova úpadek, rozpadnutí a znovuvzkříšení do Dalibora? Či je\nto pravdě podobno, když odstoupí jeden úd z výboru, aby již\ncelý spolek se rozešel ? Nevíme, kdo tak poctivě o spolku na-\nšem smýšlí, že mluví o úpadku, rozpadnutí a znovuvzkříšení,\naby nás před celým soudným čtenářstvem a všemi bratrskými\nspolky kompromitoval a o dobrou povést přivedl. Chtějíce pře-\ndejiti všelikým omylům, máme za dobré veřejně vyznati, že\nv Slaném o žádném úpadku neb rozpadnutí zpěv. spolku ni-\nčehož nevíme, aniž očekáváme jeho znovuvzkříšení. H. Janda.\n*** Skutecký spolek „Rubeš/4 jehož stanovy až\nna některé opravy a doplňky úřadního schválení došly, statně\nkráčí ku předu. Nejvíce se ho ujímá prozatímní předseda p.\nA. Hlinecký, městský lékař, jenž s vřelou oddaností o jeho\nzdar pečuje. Většina členů sešla se v místnostech spolkových,\nby se společně do chrámu odebrala. Zpívala se vokální mše\n„Zde v skroušenosti padáme\" a po pozdvihování „Otče náš.\"\nPovážíme-li krátkou dobu od zaražení zpěv. spolku a\nokolnost, že většina členů z počátku ani not neznala, musíme\nnazvati výsledek velmi skvělým. Za příkladem muž-\nského sboru tvoří se ve Skutči dle vyzvání Dalibora\ntéž ženský zpěvácký spolek, jemuž srdečně „Na zdar!44\nvoláme. Kéž by se i v jiných městech za příkladem Skuče\nženské zpěv. spolky tvořily!\nLomnický zpěv. spolek „Bořivoj\" uspořá-\ndal k oslavení výroční památky svého založeni v úterý dne 6.\nledna 1863 v hostinci u „zeleného stromu'4 pěveckou, hudební\na deklamatorní zábavu. Program byl následující: Oddělení I.\n1. Ouvertura. 2. „Svítání.\" Sbor od H. V. Veita. 3. „Baso,\nbaso, bruč.\" Sólový zpšv s průvodem piana a basy od Lá-\nblera. 4. „Ty tvrdé, české palice.\" Deklamace od Štipného.\n5. „Odvedeného prosba.*4 Sbor od Křížkovského. Oddě-\nlení II. 1. a) „Ó vlasti má!\" Sbor od Mullera. b) „Odpadlý\nod srdce.44 Sbor od P. Pavla Křížkovského. 2. „Nový\nparlament.\" Žert k deklaraaci. 3. „Fantasie na národní písně.44\nSólo na basu s průvodem piana od AI. Karla. 4. „Sablenka.\"\nSbor. 5. Ouvertura.\nJI*# Staroboleslavský zpěv. spolek odbýval to-\nhoto roku valnou schůzku, v nížto nové volby předsevzaly byly.\nZa předsedu zvolen velebný p. Pan o cha F., za místopředsedu\np. Jos. Pražák, za ředitete p. Ag. Heller a p. Vác. Kmoch, za\ntajemníka p. Fr. Zahradníček, za pokladníka p. Jan Zahradní-\nček, za obřadníka p. Em. Soukup a za listovníka p. H. Lojda.\nPři této příležitosti musíme bývalému řediteli, p. Pražákovi své\nsrdečné díky za jeho horlivost a přičinlivost vzdáti a náhlí-\n\n*) Beze vší pochyby byla to ironie, avšak p. zasilatel se jasné nevy-\njádřil. Red."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4016, "texte": "žíme, že pro mnohé své práce při řízení kůru v místo ředitele\nzpěv. spolku se dále uvázati nemohl; než kojíme se nadějí, že\np. Pražák i déle spolek svou činností podporovati aku pro-\nspěchu dobré věci účinkovati bude. Voláme mu tedy srdečné\n„Na zdar!44\n\n—k.\n\n*** Poděbradský zpěv. spolek „Velký Poděbrad\"\nuspořádal k oslavení započetí zasedání zemského sněmu\ndne 8. ledna hudební akademii dle následujícího programu: 1.\nOuvertura k opeře .,Zampa44 od Herolda. 2. „Staročeská,\" sbor\nod Škroupa. 3. „Milenka,44 sbor od Jelena. 4. Deklamace.\n5. „Kadryla Moravská,44 sbor od Hellera. 6. „Naprej,44 sbor\nod D. Jenka. 7. >,Můj andílek,44 píseň od Essera (přel. Lad.\nRieger). 8. Ctverozpěv. 9. Směs od L. Zvonaře. 10. „Ci-\nkání44 od Vogla.\n\nOchotnická divadla.\nNa ochotnickém divadle v k. horním městě\nHoře Kutné provozovalo se dne 21. prosince 1862: „Obě\nšelmy,\" dram. žert od Tyla a „Hnsička z Podháje,\" veselohra\ndle francouzského od Novotného. Čistý výnos připadne na za-\nopatření učebních prostředků pro reální školu zdejší. Dne 26.\nprosince provozovalo se „Seznámení se v Lorci,\" „Unesení na\nkaůkovských kopcích,\" „Zasnoubení v Sedlici.44 Žertovná hra\nve 3 jednáních, dle Bedř. Hoppa, od V. Filípka. Čistý výnos\nurčen k rozmnožení jistiny nadace Tylovy pro chudé studující\nkutnohorské. — V Kosmanosech dávalo se dne 26. pros.\n1862 „Magelona.'4 — Ochotníci v Mladé Boleslavi\nprovozovali na den sv. Štěpána veselohru s národními zpěvy\nve dvou jednáních „Bratr honák,'4 aneb „venkované v hlavním\nměstě.\" — Ochotnické divadlo v Čáslavi. V neděli\ndne 28. pros. 1862 provozovalo se „Prodaná láska/4 veselo-\nhra v 1 jednání od J. Nerudy. Na to následovalo: „Stará\nmísto mladé,\" veselohra v 1 jednání podle J. Kořeůovského\n„Qui pro quo44 z polského od H. z V. Z. — Ochotníci\nv Úpici dávali dne 14. prosince ,,Čech a Lech\" od Steg-\nmayra. — Divadelní ochotníci Jičínští provozovali dne\n28. pros. 1862 „Ze sedmi ta nejškaredější,44 veselohra ve 3\njednáních od Angeliho, přeložil Jan N. Štěpánek. — Na Skal-\nk u zařizuje seochotnické divadlo. — V Novém\nKolíně provozovala se na ochotnickém divadle dne 1. ledna\nBenedixova ctyraktová veselohra „Vězení,'4 přel. od Vávry Lom-\nnického a dne 6. ledna ,,Účetní rada a jeho dcery,\" veselo-\nhra ve 3 jedn., dle Feldmanna přel. Mareš. Čistý výnos\nobou představení připadl stavebnímu školnímu ústavu. —\nVe Mše ně dávali tamnější pp. ochotníci po dne 26. prosince\nkus „Statek Lhota44 ve prospěch zvelebení divadla,\nv něinžto vynikli paní Karterová, p. Podařil a p. Fligl. Ná-\nvštěva byla četná. Dne 6. ledna provozovali pp. ochotníci tří—\naktové drama „Kat Amsterodámský.44 — V obci Vratné za-\nřídili ú také ochotnické divadlo, které velkého účastenství po-\nf v\nživa. — V Čáslavi provozovala se na ochotnickém divadle\ndne 6. ledna původní veselohra se zpěvy „Sládci44 ve 2 jedn.\nod K. J. Erbena. — V N ovém Městě nad Metují sestoupli\nse pp. ochotníci ve spolek, pod jistými stanovami snaží se vše-\nmožně stářím sešlé divadlo zvelebiti, oděvnu jakož i knihovnu\ndo pořádku přivésti a nešetříce žádného namáhání kráčejí jistě\na odhodlaně na vytknuté dráze k všeobecné spokojenosti. —\nVe Vysokém Mýtě počínají si pp. ochotníci velmi statně a\nzvtáště ředitelství vyniká cilostí. První představení ,,Žižkův\nmeč,44 zdařilá fraška od Klicpery, dávala se ve prospěch Lom-\nnických pohořelých; ostatní dvě „Pražský flamendr\"\nod Tyla a „Muka chudé ženy44 ve prospěch dostavění sta-\nrobylé věže. Vzorně si počínají tamnější dámy a někteří pá-\nnové na jevišti, a dá se ocekávati, že obezřelým cvičením do-\nbrých divadelních sil nabudeme. — V Kutné Hoře provo-\nzovali na ochotnickém divadle dne 4. ledna „Marii, dceru plu-\nku,44 vaudeville ve 2 odděleních se zpěvy a sbory, dle frane.\nod Dr. J. P. Hudba od Donizettiho. Čistý výnos určen jest\nk rozmnožení Kutnohorské nadace pro slepé. — V Královi-\nci ch dávali pp. ochotníci veselohru „Lakomec\" od Moliěra.\nČistý výnos ve prospěch školní knihovny. — V Bělé provo-\nzovali pp. ochotníci Benedixovu veselohru ,,Pan Strýček44 s vel-\nkým úspěchem.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.7", "debut_caractere": 6129, "fin_caractere_exclue": 7398, "texte": "— Pan Ferd. Laub a p. Jaell dovolili s roztomilou\nochotností žákům houslové školy na zdejším konservatoriu,\nv němž p. Laub svého vzdělání dosáhl, volný vstup k těmto\nkoncertům.\n— Housle, na něžto p. Ferd. Laub v obou svých kon-\nceitech hrál, mají svou historickou zajímavost, jelikož jsou to\nty samé, na něž N. Paganini koncertoval. Jsou to pravé,Stra-\ndu ar ky a stojí 7000 franků ve zlatě.\n— Pánové F. Laub a Jaell uspořádají jak doslý-\ncháme, na všeobecné přání ještě jeden koncert s průvodem or-\nkestru a sice, jelikož prostory sálu na Zofíně pro velmi znač-\nnou návštěvu ne\\ystacj, v českém prozatímním divadle.\n— Výbor Svatoboru jednal mimo jiné ve schůzi\nsvé dne 2. ledna 1863 o tom, co má pocit s výhrami lote-\nrie Havlíčkovy, kteréž nebyly odebrány. Výbor se usnesl, že\nse mají při besedě neb koncertu, jež se dávati budou ve pro-\nspěch Svatoboru, zužitkovati. Dále přijal se znak Svatoboru,\np. Šalandou nakreslený a představující kruh, jejž ctyry ruce\nproti sobž drží a jenž obrouben jest lipovým listím, na němž\nse klenou čtyry arabesky do kruhu spojené. Konečně usne-\nseno, aby se hned na jaře postavily náhrobky Celakovskému,\nHankovi, Havlíčkovi a Šafaříkovi, na něž se výdatné sbírky se-\nšíy, Šumavskému pak se má poslaviti náhrobek z příspěvků\nSvatoboru."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5455, "texte": "— Sobotní (dne 3. ledna) valná schůze sboru\nku zřízení národního divadla za předsednictví p. dra.\nFr. Palackého byla jen slabě navštívena. Jmění, na hotovosti\nv pokladnici se nalézající, obnášelo koncem října 1862 čistých\n15934 zl. Součet slíbených příspěvků obnáší do té doby\n117856 zl. Na to čtly se potvrzené stanovy, dle nichž má vý-\nbor nyní právo, voliti si sám sběratele příspěvků na venkově,\ncož až posud jen představení obcí činiti směli. Na to přikro-\nčilo se ku volbě předsedy a místopředsedy, výboru a několika\nčlenů sborových. Za předsedu sboru zvolen jest p. dr. Rie-\nger 52 hlasy5 za místopředsedu p. Fr. Pstros s st. 42\nhlasy; za nové cleny sboru pp. K. Židlický, Výšek, rada Ram-\nbousek, říšský rada J. Macháěek, továrník Oliva a rada Bursík.\nPan dr. Rieger přijímaje volbu vyslovil zármutek svůj, že mu-\nžové z přednějších rodin českých. byvše zvoleni v hodnost\ntuto, na místě svém nevytrvali, že nepodrželi místa, která ne-\nmajíce žádného rázu politického, toliko prospěch dobré věci\nmají za účel. Do výboru a za náhradníky zvoleni pánové:\ndr. Jeřábek, dr. Fr. Palacký, JUC. Sladkovský, rada Štorch,\nŠebek, prof. Skuherský, Zeithammer, Vojta Náprstek, Šimek, dr.\nEd. Grégr, dr. Škarda, dr. kníže Taxis, Řivnáč, Macháěek a\nNovotný.\n— Pan M. Hrubý, jenž pod nebožtíkem Fr. Škroupem\nv Rotterdame co zpěvák účinkoval, engažován jest nyní co\ndruhý basista v Královci (Kónigsberg).\n— Slavná virtuoska sl. M. Nerudova přibyla\nse svou sestrou Marií a bratrem Františkem do Kodaně, kdež\nněkolik koncertů uspořádají.\n— Náš rodák p. F. Bendel, pianista, dával před\nnedávnem v Kodani svůj koncert na rozloučenou. Přednášeli\nsvoje skladby, pak komposice od F. Liszta, Š. Bacha (Gavottu),\nBeethovena se skvělým výsledkem.\nHudební literatura. Činný p. Lud. Procházka výdaj\ntyto dni 3. sešit sbírky mužských sborů vlasteneckých. Se-\nšit tento obsahuje vlastenecký sbor „Zpěv Čechův,\" slova od\nDurdíka, kterýž pro svou rozsáhlost zvláště k slavnostným be-\nsedám se hodí. V brzku budeme mít příležitost, zevrubněj o\ntomto novém díle p. Procházky se zmíniti; prozatím však po-\ndotýkáme, že partitura i s'hlasy 1 zl. 20 kr. stojí. Jed-\nnotlivé hlasy lze dostati po 10 kr. — Nákladem obchodníků\nv musikáliích p. Šálka a Wetzlera vyšel druhý sešit 3\nsborů pro mužské hlasy od Ludevíta Procházky, obsahující:\n„Pečlivá milá,\" slova 00 Čelakovskédo v hlasech. Tamtéž vy-\nšly dvě roztomilé písně „Umlklo stromů šumění\" (slova od\nHálka) a „Slovensko mládě\" (slova od Sladkoviče) od Fr. Ka-\nvana op. 39. Dále vyšly tam dvě salónní komposice pro\npiano :l„Scherzo\" od Grunbergra a „Památní lístky\" od B.\nKittla. — Nákladem činného obchodnictví pana Fleischera\nvyšly následující skladby pro piano, které hudbymiíovnému obe-\ncenstvu vítaný budou a sice: „Ca pric i e 11 o\" pro piano od\nHeringa po 54 kr., „fantasijní kus od Markula pro piano\n(80 kr.), „La cascade\" od Rozkošného (42 kr.), 6 taneč-\nních kusů cenou poctěných pro piano 2 zl. r. č. „Národní\nbeseda,\" salónní tanec pro piano od Svobody (80 kr.) dru.\nGrégrovi věnovaná; „Katynka,4í polka pro pian) od Vinaře,\nkapelníka Sokola (30 kr.)\n— La Cascade impromptu pour le piano par J. B. Roz-\nkošný. Op. 24. u Lud. Fleischera v Praze.\nTento právě tak brillantní jako pro salon potřebný ku s\n* požaduje již pokročilého pianisty, jenž při pojmutí a přiměře-\nném provedení vždy ním vynikne a vděčného obecenstva najde.\nToto dílo můžeme každému pianistu vřele odporučili.\nRhapsodie pour le piano par Ch. Hering. Op. 80 u Lud.\nFleischera v Praze.\nRhapsodie tato, panu řediteli B. Kittlovi věnovaná, prozra-\nzuje obratného skladatele a bude as pokročilým pianistům vhod,\načkoliv se s prvními 5 takty na str. 4 srozuměti nemůžeme.\nCapriccietto á la T e d e s c o par Ch, Hering. Op. 82 a L.\nFleischera.\nO tomto díle musíme se méně příznivě zmíniti, anto v\nněm pohřešujeme bohatého vynálezu, zručnosti a individuálních\nzvláštností.\nÚprava všech tří kusů je velmi úhledná a správná,\nceny mírné.\n\nObzor umélecký.\n= Slečna Karolina Ferni-ova, výtečná houslistka,\nvěnovala se, jak jsme již jednou oznámili, zpěvu a vystoupla\nnedávno v národním divadle Turinském co Rosina v „Lazeb-\nníku Sevillském,\" při čemž též fantasii pro housle od Vieux-\ntempsa přednášela.\n= Marie Grunieká z Horního Slezska vzbuzuje co\npianistka velkého podivení. Je 5J léta stará, hraje své skladby\njakož i komposice od R. Schumanna výtečně, improvisuje, ex-\ntemporuje, doprovází na piano zpěvačky, hraje na varhany a\nmá též velké vlohy ku hře na housle. Nedá se upříti, že by\nto byl neobyčejný zjev, pakli se vše potvrdí.\n= Ředitelství jednoty hudebních přátel ve\nVídni vyzvalo, jak v těchto listech udáno bylo, dne 20. dubna\n1861 všechny skladatele, aby dotčené jednotě svá symfoni-\ncká díla tiskem ještě nevyšlá k tomu účeli zaslali, aby dvě\nz nich za nejlepší uznané veřejně se provozovala. Následkem\ntohoto vyzvání obdržela jednota 32 symfonických děl,\nz nichžto symfonie číslo 31 s heslem „An das Vaterland\" a\nsymfonie číslo 17 s heslem „Trotz allem Freundeswort\" za\nnejzdařilejší uznána jsou. Obě tyto skladby budou se dne 15.\núnora 1863 řízením p. ředitele J. Herbccka ve Vídni provozo-\nvati. Po provedení otevřena budou psaní a jména sklada-\ntelů obecenstvu oznámena. Díla, na která se ohled nebral,\nmohou se dne 6. ledna 1863 v kanceláři jednoty (Vídeň, Tuch-\nlauben, čís. 588) vyzvednouti.\n=5s Viktora Huga znamenitý rornán „Bídníci,\" jenž i\nv českém překladu u Kobra vychází, je nyní pro jeviště od\nKarla Huga syna zpracován.\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "13", "page_fin": "13", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.1", "titre_corps": "Divadlo.", "titre_sommaire": "Divadlo.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.5", "debut_caractere": 13, "fin_caractere_exclue": 1364, "texte": "Divadlo.\nNemohouce pro skromnost nústa kritice o divadelních\npředstaveních v prozatímním českém divadle sloupce své věno-\nvati, ponecháváme zevrubní rozpravu denním listům a budeme\nnašim čtenářům podávati krátký přehled kusů, které se za 10\ndní dávaly a jen tenkrát blíže o kuse se zmíníme, když se po-\nprvé na českém jevišti objeví, abychom na něho divadelní\nochotníky na venkově upozornili. Dne 1. ledna: „Diblík\nz hor,\" obraz z venkovského života ve 4 oddě!eních3od Birch-\n7 hř,\nPfeifrové; přel. Jos. Fric. Paní Pešková co Yerunka výtečná.\nV sobotu dne 3. ledna pohostinská hra tanečnice Boženy\nJungmannovy; na to „Obědvám s matkou, veselohra\nv 1 jednání z franc. A. Decourcelle Thiboust od V. V. Paní\nPešková co zpěvačka Arnouldova úplně na svém místě. Dále\n„Při piketu,\" veselohra v 1 jedn, dle franc. od F. M. Pan\nKolár ml. důmyslný u provedení chevaliera z Rocheferrierů.\nKonečně „Prodaná láska,\" fraška v 1 jedn. od J. Nerudy.\nPan Kaška co Muška rozmarný. V neděli dne 4. ledna: „Ham-\nlet,\" tragédie v 5 jedn. od W. Shakespeara, přel. J. J. Ko-\nlár. (Příjem p. K. Šimanovského.) P. S;manovský co Hamlet\nne vidy důsledný, ac chvalný. V úterý dne 6. ledna „Ven-\nkovský poslanec,\" obraz ze života ve 3 jednáních dle A.\nBerly od J. K. Tyla. Ve čtvrtek dne 8. ledna: „Král Vu-\nkašín,\" historické dráma ve 4 jedn. od Vít. Hálka (v no-\nvém upravení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "13", "page_fin": "13", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.2", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.5", "debut_caractere": 1366, "fin_caractere_exclue": 4888, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\nZ Dolního Bohušova. (Divadlo. — Čten. spolek.\n— Záložna.) Advent je již ten tam a s ním smutný cas;\nza to však nastala doba veselejší, masopustní, kde jen samé\nradovánky a plesy započnou ! Co se nás týce, nebyl u nás ad-\nvent nudný; neboť naši páni ochotníci přičinili se všemožně,\nby čas ten nám ukrátili. Dne 14. pros. dávali pp. ochotníci\nkus „Tichá voda břehy ryje44 a dne 26. pros. totiž na koledu\n„Pražský flamendr44 od J. K. Tyla. Představení bylo dobré a\nuhlazené, a někteří pp. ochotníci velmi zdařile své úlohy pro-\nvedli. Zvláště jmenujeme p. J. Folprechta a nápotom slečny\nM. Karbanovu, M. Jandovu a M. Havlíkovu, které se značným\núspěchem své úlohy rozluštily. Při této příležitosti s radostí\nvyznáváme, že tyto vlastenecké dívky povždy svým partiím za-\ndost činí. Méně již vynikli p. Vožický a Zelnický (Adolfovi\npřátelé), jelikož svých úloh úplně dokonale mocni nebyli a jak\nse zdá patřičně do zkoušek nechodili. Hudba šla řízením p.\nV. Folprechta správně a divadlo bylo přeplněno, což ně-\nkterým paničkám trochu nepříjemnosti působilo. Na tři krále\nuspořádají prý naši čilí páni ochotníci opět jedno představení;\nbude se tuším dávati veselohra „Lakomec.44 Na nový rok sla-\nvil nový spolek čtenářský svou první schůzku, při cemž byla\nhudební a zpěvní akademie dávána. Spolu Vám oznamuji, že\nse zde zřizuje záložna a to hlavně přičiněním pana M. Dra.\nMrázka, kterýž o to neustále pečuje, aby naše město za jinými\npozadu nezůstalo. S.\nZ Mladé Boleslavi. (Divadlo.) Dno 26. pros. 1862\ndávali ochotníci naši „Bratra honáka,\" veselohru ve dvou jedn.,\ndle B. Kaisera, překladem K. Zbraslavského s národními zpěvy.\nPředstavení toto mohl bych zdařilým nazvati, kdybych nemusel\nzmíniti se tenkráte o nehodách, jaké po celé trvání hry obě-\ntavé naše ochotníky pronásledovaly. Hra tato, ačkoliv již vel-\nmi známá, má přece dost zajímavého a mravopoucného do sebe,\ntak že může zcela uspokojiti skromné požadavky naše, kdežto\novšem z repertoiru Pražského divadla na vždy zmizela. Úlohy\nk tomuto představení byly ovšem částečně nepřiměřeně rozdě-\nleny, což však spravedlivě omluveno budiž tím, že se tenkráte\npotřebných sil nedostáválo. Hlavní úlohy však nacházely se\nvšak přece v rukou dovedných herců, a protož pohřešovali jsme\npři celém tomto představení nejvíce jen vady takové, které se\nherců docela netýkají. Předně jest to řádné vedení scény, což\nbylo příčinou, že „Baruška4 (sl. Š.lova) o celý výstup dříve\nvysloupila. Druhá a to ještě větší vada byl p. napověda; bylo\npatrně viděti, že, ačkoliv úlohy dobře byly naštudovány, sou-\nhra přece někdy vázla vinou p. nápovědy. Hlas z osudné\nbudky jeho povznesl se jen tenkráte k uchu herce, tak že jej\naž na galerii snadno bylo slyšeti, když byla přestávka již ná-\npadná. Však na tom nebylo ještě dosti: i s oponou se to\njaksi nedařilo. Mělo by se bedlivěji hleděti k tomu, aby vše\njiž při posledních dvou zkouškách bylo připraveno, aby se\nnemuselo pak mezi hrou na oponách spravovati. Vzdor všem\nnehodám byla však hra zcela uspokojující. Zvláštní pochvaly\nzasluhují zástupci úloh „pana z Ledvina44 a „Vavřince\" (pp.\nV 1 a K..ka), pak „Anna44 a „Marie44 (slečny S...kova a S..ná.)\nÚlohy „pana z Poskakova,44 „pana Klouzka,\" „Chvály44 a „Fou-\nska\" byly dobře pojaty; zvláště „Fousek44 úlohu svou dobře\np romyslil. Zpěvy, pak živé obrazy, které poslednější ku konci\nk vyplnění večera následovaly, byly s mnohem menším úspě-\nchem provedeny. Úprava jeviště a nová dekorace (salon) byly\nod p. Košateckého obstarány a zasluhují zvláštního uznání. St."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "13", "page_fin": "15", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.3", "titre_corps": "Kronika zpéváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpéváckých spolků.", "signature_source": "—k", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.5", "debut_caractere": 4890, "fin_caractere_exclue": 7220, "texte": "Kronika zpéváckých spolků.\n\nZpěvácký spolek v Turnově uspořádal dne\n26. prosince v hostinci „u krále českého\" pěveckou a hudební\nzábavu, při které tamnější ve zpěvu vycvičená školní mládež\nspolu účinkovala. Polovice čistého výnosu připadne chudým dít—\nkóm školním. Program byl následující: 1. „Zpěv jinochů,44 sbor\nod F. A. Vogla. 2. „Operetka\" (hra s jesličkami) ku prospěchu\ndítek a jich přátel, od Jos. Bačkory, hudba od E. Vašáka, před-\nnesena školními dítky, 3. „Moravská,44 národní píseň, sbor*\n4. „Milenka/* sbor od A. Jelena. 5. „Vlasti a Tobě,\" píseň\nod Čeňky Šlechty. 6. „Šablenka,44 sbor. 7. „Tercetto44 od\nBeethovena. 8. „Národní kadryla,44 sbor od J. Jarého.\nHorvátský zpěv. spolek „Kolo\" v Záhřebě\nodbýval dne 28. prosince 1862 valnou hromadu, v níž se vo-\nlil nový výbor. Dne 29. pros. uspořádal zpěv. spolek v střel-\nnici zábavu s koncertem, po jehož ukončení následoval ples.\nProgram koncertu byl následující: 1. „Slavjan44 (Slovan), sbor\nod Vašáka. 2. „Rojakom,44 sbor od Davorina Jenka. 3. Hor-\nvátská ouvertura „Sloga44 od Lžicaře pro piano. 4. „Momce\"\n(Vávra) od Nápravník a. 5. Mašta iz „Lucrecie Borgie44 za\ngusle uz glaovir (sólová partie z „Lucrecie Borgie44 pro housle\na piano). 6. „Odpadlý od srdce,4' moravská píseň národní)\nsbor od Kíížkovského. 7. „Pobralimja/4 sbor od D. Jenka.\n*** Zpěvácký spolek „Záboj44 v Pelhřimově\nuspořádal dne 4. ledna 1863 pěveckou besedu v lázeňském\nsále. Program byl násled ijící: I. Oddělení: „Vše jen ku chvá-\nle\" od Jelena. 2. a) Staročeská44 od Škroupa. b) „Lovecká.44\n3. Piseň od Pivody. 4. „Lásky touha44 od Nesvadby. 5. De-\nklamace. 6. „Směs z národních písní44 od Slavíka. 7. „Re-\nkův sen44 od Slavíka. 8. „Radostné cestování44 od Ná-\npravníka. 9. Dvě písně s průvodem piana. 10. Národní\npísně. 11. Deklamace. 12. „Pivo sem44 sbor.\nSlovanský zpěv. spo 1ek „H 1 ahol44 ve Víd-\nni, jehož první \\ystoupení tak skvěle dopadlo, uspořádá 20.\nledna a 10. února 1863 v místnostech „u Šperla44 věnečky\ns tancem, kteréž zajisté budou míti úspěch tím více, an letos\nse žádný slovanský bál nebude odbývati.\nZpěvácký' spolek „Vlastislav44 v Heřma-\nnově Městci, jenž od 28. listopadu 1862 stvrzen jest, při-\njímá každého bezúhonného občana 1. za úda výkonného,\nkdož osvědčí hudební vzdělání aspoň takové, by mohl ve sboru\núcinkovati; 2. za úda zakládajícího, kdož u vstupu svém"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7529, "texte": "Dejméně 5 zlatých rak. cis. do spolkové pokladnice zapraví,\na k měsíčnému příspěvku 20 kr. r. č. se zaváže; 3. za úda\npřispívajícího, kdož u vstupu 1 zl. r. č. vkladného za-\npraví, a k měsíčnému příspěvku 10 kr. r. č. se zaváže. —\nSpolek uspořádá každoročně čtyry bezplatné zábavy pro své\nzakládající a přispívající údy. Každý zakládající úd tři a při-\nspívající dvě vstupenky do každé z těchto 4 ročních pěve-\nckých zábav. Vystoupiti může každý úd ze spolku kdykoli;\nmusí však dříve oznámiti předsedovi neb řediteli, že dále úcin-\nkovati aneb přispívati nechce. Kdokoli údem výkonným, zaklá-\ndajícím neb přispívajícím stáli se chce, oznámiž úmysl svůj\npísemně neb ústně starostovi neb řediteli spolku. Karel Stei-\nnich, ředitel,, Antonín Hauth, předseda.\n*** Mělnický zpěv. spolek uspořádal dne 6. pro3.\n1862 pěveckou, hudební a deklamatorní zábavu, jejíž program\nbyl následující: I. Oddělení: 1. Ouvertura k „ Čar o střelci\" od\nK. M. Webra. 2. Proslov. 3. „Rekův sen,\" sbor od K. Sla-.\nvíka. 4. Recitativ a arie z opery „Nocleh v Granadě.\" 5.\nDuetto z „Belisara.\" 6. „Ples Rusalek,\" pro piano od Kavana.\n7. Arie pro soprán z opery „Robert ďábel.\" 8. „Vltava,\" sbor\nod Fr. Vogla. II. oddělení. 1. „Gdě je slavská domovina\" od\nWintra. 2. Duetto od Wintra. 3. „Ženská rada,\" deklamo-\nvánka. 4. Variace pro piano od Herze. 5. „Oumysl české\nděvy,\" píseň od Fr. Pivody. 6. „0 vlasti má,\" sbor od Vorla.\n8. Švingulace od Burgersteina. 8. Národní písně: „Horo, horo\nvysoká jsi\" a „Kde domov můj\" ve sbor uvedl F. Heller.\n*** Vysokomýtský spolek „Otakar\" počíná si\nvelmi chvalně. V běhu šesti nedělích vystoupil dvakrát a sice\ndne 21. října a na den sv. Cecilie, kterýžto poslední den dů-\nstojně byl oslaven. Hned ráno sešli se všichni údové do ko-\nstela a při slavných službách božích zapěli ctverohlasou mši\nod M. Mayera. U večer v místnostech zpěv. spolku byla zá-\nbava. Zpívaly se sbory „Kde domov můj?\" — „Naprej\" od\nJenka. — „Šáteček\" (národní píseň). — „Utonulá\" od P. Kříž—\nkovského. — „Slib\" (z němčiny) od Kúckena a „Píseň cestu-\njících po vlasti\" od Abta. Rázné provedení sborů, jež se se\nzdařilými deklamacemi střídaly, bylo od obecenstva vděčně\npřijato.\n*** Semilský zpěv. spolek uspořádal dne 6. ledna\nt. r. besedu v hostinci „v Ráji.\" Program byl následující: 1.\nOuvertura k opeře „Vilém Tell\" od Rossiniho. 2. „Naprej,\"\nsbor od Dav. Jenka. 3. Deklamovánka „Tři doby\" od Jablon-\nského. 4. „Vybídnutí k tanci/4 sbor (valčík) od Martina No-\nváčka. 5. Křepelinka,\" sbor od Matouška. 6. „Lásky touha,\"\nsbor od Nesvadby. 7. Deklainovánky „Vysloužilec\" a „Marky-\ntánka.\" 8. „Kolumbus,\" sbor s průvodem hudby (z němčiny)\nod Jul. Beckera.\nZpěv. spolek „Krakonoš\" ve Vysokém dá-\nval dne 30. listop. 1862 třetí svou besedu, která velmi skvěle\nvypadla. Ca se provedení programu týče, musíme doznati, že\nbyly sbory a skladby hudební obezřelým řízením p. Nikryna\nveskrz správně a precisně předneseny a se všeobecnou pochva-\nlou přijaty. Ze sboru nejvíce se líbily „Křepelinka/' sbor od\nMatouška a Hellerova kadrylla. Ze sólistů vynikl p. Jod as\nobratným provedením „Obrany kontrabasu\" od Jos. Hraběte a\nfantasie z národních písní pro kontrabas od Matouška. Pan\nJodas osvědčil se co zdatný hráč na kontrabas, jemuž se po-\nmocí písemního vyučování od prof. Hraběte učil a do-\nsáhl krásného výsledku. Chvalně počínal si též p. Krejč, na-\ndaný to houslista, jenž koncert od Beriota s dobrým úspěchem\npřednesl. Z deklamací přednesla sl. Františka Nikrynova „Slo-\nvíčko o kávě\" od Adamce a p. Jos. Nesvadba „Obrana muž-\nského pohlaví'4 od Bělohrobského.\nLitoměřický spolek zpěvácký účinkovat\nbude v besedě, kteráž dne 14. ledna ve prospěch pohoře-\nlých Lomnických v sále „u Janovského\" dávána bude.\nJejí program jest následující: 1. Ouvertura. 2. „Pozdravení\npěvcovo,\" sbor od Veita. 3. „Pohádka o zakleném princi\" od\nY. Crhy. 4. „Naše,4' piseň od L. Procházky. 5. „Utonulá,\"\nsbor od Křížkovského. 6. „Porodila mne moje matička,\" píseň\nod Th. Krova. 7. „Deklamace bez rukavic/4 od Storcha. 8.\n„Dcerám českým,\" sbor od Gernera. 9. „Výstraha,\" píseň od\nKavana. 10. „Gdě je slavska domovina/' sbor od Wintra.\n11. „Směsice z národních písní\" od Kavana.\nPřeloučský zpěv. spolek nyní zaražený čítá\n35 výkonných údů. Jednohlasně voleni jsou: za předsedu\nvel. p. fárář Josef Čána, za ředitele spolku p. Fr. Vosyka,\nučitel, za pokladníka p. Jan Dítě; ostatní členové výboru\njsou: Dňst. p. školní ředíte! dr. Frýdek, měšfanosta p. K. Sou-\nkal, p. V. Červinka, p. J. Horák a p. A. Sekerka. Dle stanov\npřiplácejí výkonní údové 1 zl. r. čís. na výlohy. Přispívající\núdové připlácejí dle libosti; za to pak není spolek těmto údům\nničím zavázán.\nZpěv. spolek „Dalibor/4 S podivením jsme čtli\nv 1. čísle tohoto časopisu 1. r. o zpěv. spolku „Daliboru'4\nv Slaném, že mu hrozí úpadek neb rozpadnutí. Jest to iro-\nnie*\"\"), či skutečně jest se obávati zaniknutí spolku našeho?\nIronicky se to sotva míní, jelikož ku konci dotčené zprávy jest\nřeč o nějakém znovnvzkříšení. Jakým spůsobem dostala se\nslova úpadek, rozpadnutí a znovuvzkříšení do Dalibora? Či je\nto pravdě podobno, když odstoupí jeden úd z výboru, aby již\ncelý spolek se rozešel ? Nevíme, kdo tak poctivě o spolku na-\nšem smýšlí, že mluví o úpadku, rozpadnutí a znovuvzkříšení,\naby nás před celým soudným čtenářstvem a všemi bratrskými\nspolky kompromitoval a o dobrou povést přivedl. Chtějíce pře-\ndejiti všelikým omylům, máme za dobré veřejně vyznati, že\nv Slaném o žádném úpadku neb rozpadnutí zpěv. spolku ni-\nčehož nevíme, aniž očekáváme jeho znovuvzkříšení. H. Janda.\n*** Skutecký spolek „Rubeš/4 jehož stanovy až\nna některé opravy a doplňky úřadního schválení došly, statně\nkráčí ku předu. Nejvíce se ho ujímá prozatímní předseda p.\nA. Hlinecký, městský lékař, jenž s vřelou oddaností o jeho\nzdar pečuje. Většina členů sešla se v místnostech spolkových,\nby se společně do chrámu odebrala. Zpívala se vokální mše\n„Zde v skroušenosti padáme\" a po pozdvihování „Otče náš.\"\nPovážíme-li krátkou dobu od zaražení zpěv. spolku a\nokolnost, že většina členů z počátku ani not neznala, musíme\nnazvati výsledek velmi skvělým. Za příkladem muž-\nského sboru tvoří se ve Skutči dle vyzvání Dalibora\ntéž ženský zpěvácký spolek, jemuž srdečně „Na zdar!44\nvoláme. Kéž by se i v jiných městech za příkladem Skuče\nženské zpěv. spolky tvořily!\nLomnický zpěv. spolek „Bořivoj\" uspořá-\ndal k oslavení výroční památky svého založeni v úterý dne 6.\nledna 1863 v hostinci u „zeleného stromu'4 pěveckou, hudební\na deklamatorní zábavu. Program byl následující: Oddělení I.\n1. Ouvertura. 2. „Svítání.\" Sbor od H. V. Veita. 3. „Baso,\nbaso, bruč.\" Sólový zpšv s průvodem piana a basy od Lá-\nblera. 4. „Ty tvrdé, české palice.\" Deklamace od Štipného.\n5. „Odvedeného prosba.*4 Sbor od Křížkovského. Oddě-\nlení II. 1. a) „Ó vlasti má!\" Sbor od Mullera. b) „Odpadlý\nod srdce.44 Sbor od P. Pavla Křížkovského. 2. „Nový\nparlament.\" Žert k deklaraaci. 3. „Fantasie na národní písně.44\nSólo na basu s průvodem piana od AI. Karla. 4. „Sablenka.\"\nSbor. 5. Ouvertura.\nJI*# Staroboleslavský zpěv. spolek odbýval to-\nhoto roku valnou schůzku, v nížto nové volby předsevzaly byly.\nZa předsedu zvolen velebný p. Pan o cha F., za místopředsedu\np. Jos. Pražák, za ředitete p. Ag. Heller a p. Vác. Kmoch, za\ntajemníka p. Fr. Zahradníček, za pokladníka p. Jan Zahradní-\nček, za obřadníka p. Em. Soukup a za listovníka p. H. Lojda.\nPři této příležitosti musíme bývalému řediteli, p. Pražákovi své\nsrdečné díky za jeho horlivost a přičinlivost vzdáti a náhlí-\n\n*) Beze vší pochyby byla to ironie, avšak p. zasilatel se jasné nevy-\njádřil. Red."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 257, "texte": "žíme, že pro mnohé své práce při řízení kůru v místo ředitele\nzpěv. spolku se dále uvázati nemohl; než kojíme se nadějí, že\np. Pražák i déle spolek svou činností podporovati aku pro-\nspěchu dobré věci účinkovati bude. Voláme mu tedy srdečné\n„Na zdar!44\n\n—k."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "15", "page_fin": "15", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.4", "titre_corps": "*** Poděbradský zpěv. spolek „Velký Poděbrad\"", "titre_sommaire": "*** Poděbradský zpěv. spolek „Velký Poděbrad\"", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.7", "debut_caractere": 259, "fin_caractere_exclue": 732, "texte": "*** Poděbradský zpěv. spolek „Velký Poděbrad\"\nuspořádal k oslavení započetí zasedání zemského sněmu\ndne 8. ledna hudební akademii dle následujícího programu: 1.\nOuvertura k opeře .,Zampa44 od Herolda. 2. „Staročeská,\" sbor\nod Škroupa. 3. „Milenka,44 sbor od Jelena. 4. Deklamace.\n5. „Kadryla Moravská,44 sbor od Hellera. 6. „Naprej,44 sbor\nod D. Jenka. 7. >,Můj andílek,44 píseň od Essera (přel. Lad.\nRieger). 8. Ctverozpěv. 9. Směs od L. Zvonaře. 10. „Ci-\nkání44 od Vogla."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "15", "page_fin": "15", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.5", "titre_corps": "Ochotnická divadla.", "titre_sommaire": "Ochotnická divadla.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.7", "debut_caractere": 734, "fin_caractere_exclue": 4006, "texte": "Ochotnická divadla.\nNa ochotnickém divadle v k. horním městě\nHoře Kutné provozovalo se dne 21. prosince 1862: „Obě\nšelmy,\" dram. žert od Tyla a „Hnsička z Podháje,\" veselohra\ndle francouzského od Novotného. Čistý výnos připadne na za-\nopatření učebních prostředků pro reální školu zdejší. Dne 26.\nprosince provozovalo se „Seznámení se v Lorci,\" „Unesení na\nkaůkovských kopcích,\" „Zasnoubení v Sedlici.44 Žertovná hra\nve 3 jednáních, dle Bedř. Hoppa, od V. Filípka. Čistý výnos\nurčen k rozmnožení jistiny nadace Tylovy pro chudé studující\nkutnohorské. — V Kosmanosech dávalo se dne 26. pros.\n1862 „Magelona.'4 — Ochotníci v Mladé Boleslavi\nprovozovali na den sv. Štěpána veselohru s národními zpěvy\nve dvou jednáních „Bratr honák,'4 aneb „venkované v hlavním\nměstě.\" — Ochotnické divadlo v Čáslavi. V neděli\ndne 28. pros. 1862 provozovalo se „Prodaná láska/4 veselo-\nhra v 1 jednání od J. Nerudy. Na to následovalo: „Stará\nmísto mladé,\" veselohra v 1 jednání podle J. Kořeůovského\n„Qui pro quo44 z polského od H. z V. Z. — Ochotníci\nv Úpici dávali dne 14. prosince ,,Čech a Lech\" od Steg-\nmayra. — Divadelní ochotníci Jičínští provozovali dne\n28. pros. 1862 „Ze sedmi ta nejškaredější,44 veselohra ve 3\njednáních od Angeliho, přeložil Jan N. Štěpánek. — Na Skal-\nk u zařizuje seochotnické divadlo. — V Novém\nKolíně provozovala se na ochotnickém divadle dne 1. ledna\nBenedixova ctyraktová veselohra „Vězení,'4 přel. od Vávry Lom-\nnického a dne 6. ledna ,,Účetní rada a jeho dcery,\" veselo-\nhra ve 3 jedn., dle Feldmanna přel. Mareš. Čistý výnos\nobou představení připadl stavebnímu školnímu ústavu. —\nVe Mše ně dávali tamnější pp. ochotníci po dne 26. prosince\nkus „Statek Lhota44 ve prospěch zvelebení divadla,\nv něinžto vynikli paní Karterová, p. Podařil a p. Fligl. Ná-\nvštěva byla četná. Dne 6. ledna provozovali pp. ochotníci tří—\naktové drama „Kat Amsterodámský.44 — V obci Vratné za-\nřídili ú také ochotnické divadlo, které velkého účastenství po-\nf v\nživa. — V Čáslavi provozovala se na ochotnickém divadle\ndne 6. ledna původní veselohra se zpěvy „Sládci44 ve 2 jedn.\nod K. J. Erbena. — V N ovém Městě nad Metují sestoupli\nse pp. ochotníci ve spolek, pod jistými stanovami snaží se vše-\nmožně stářím sešlé divadlo zvelebiti, oděvnu jakož i knihovnu\ndo pořádku přivésti a nešetříce žádného namáhání kráčejí jistě\na odhodlaně na vytknuté dráze k všeobecné spokojenosti. —\nVe Vysokém Mýtě počínají si pp. ochotníci velmi statně a\nzvtáště ředitelství vyniká cilostí. První představení ,,Žižkův\nmeč,44 zdařilá fraška od Klicpery, dávala se ve prospěch Lom-\nnických pohořelých; ostatní dvě „Pražský flamendr\"\nod Tyla a „Muka chudé ženy44 ve prospěch dostavění sta-\nrobylé věže. Vzorně si počínají tamnější dámy a někteří pá-\nnové na jevišti, a dá se ocekávati, že obezřelým cvičením do-\nbrých divadelních sil nabudeme. — V Kutné Hoře provo-\nzovali na ochotnickém divadle dne 4. ledna „Marii, dceru plu-\nku,44 vaudeville ve 2 odděleních se zpěvy a sbory, dle frane.\nod Dr. J. P. Hudba od Donizettiho. Čistý výnos určen jest\nk rozmnožení Kutnohorské nadace pro slepé. — V Královi-\nci ch dávali pp. ochotníci veselohru „Lakomec\" od Moliěra.\nČistý výnos ve prospěch školní knihovny. — V Bělé provo-\nzovali pp. ochotníci Benedixovu veselohru ,,Pan Strýček44 s vel-\nkým úspěchem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "15", "page_fin": "15", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.6", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.7", "debut_caractere": 4008, "fin_caractere_exclue": 4016, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "15", "page_fin": "15", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.6.1", "titre_corps": "— Druhý koncert pp. Ferd. Lauba a Alf. Jaella", "titre_sommaire": "— Druhý koncert pp. Ferd. Lauba a Alf. Jaella", "signature_source": "—ák", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.7", "debut_caractere": 4018, "fin_caractere_exclue": 6127, "texte": "—ák.\n— Druhý koncert pp. Ferd. Lauba a Alf. Jaella\ndne 4. ledna. Odvolávajíce se na přednosti obou p. koncertistň,\no nichžto jsme se předešle zmínih, obmezujem se pro\ndnešek na kusy poprvé v tomto koncertě přednešené, Okol-\nnost, že sonata pro housle a piano (op. 105) od Roberta\nSchomanna tak zřídka se dává, což tím více litovati jest, anto\nk nejduchaplnějším, nejzajímavějším a nejpůsoblivějším sklad-\nbám časně bohužel zesnulého mistra patří, okolnost ta svědci\nas o těžkostech tohoto díla. Jasné a až do nejsubtilnějšú h\njednotlivostí duchu tohoto díla odpovídající provedení poskytlo\nposluchačům skutečně zřídkou duševní lahůdku. Právě tak za-\njímavé číslo tvořil koncert pro housle od Mendelssohna, při\nnčmž p. Jaell na piano výborně doprovázel. Obtížemi přebohaté fi-\nnále přednášeli oba koncertisté v tak rychlém a, jak se nám\nzdá, v tak přechvatném tempu, že se na takové tempo při tak\nčastém provozování tohoto díla nepamatujeme. V první sadě\nkoncertu bylo by bývalo žádoucno, kdyby průvod na piano něco\nse byl podřadil koncertujícímu nástroji. Pan Ferd. Laub před-\nnášel ještě Chaconnu od Š. Baeha, v nížto své mistrovství v po-\nlyfonové hře osvědčil; dále Ernstovu elegii a na žádost právě\ntak bravourní jako vděčný polonéz. Jsa mnohokráte volán při-\ndal ještě své žertovné potpourri na české národní písně.\nPan Jaell přednášel kromě variací od Haendle, valčíku Cis-\nmoll od Chopina, pak velmi bravourní etudu od Fr. Liszta,\nještě svou oblíbenou transkripci na „Home sweet home44 (na\nžádost), kapřici na motivy z opery „Dinora\" od Meyerbeera a\neo přídavek parafrasi na sbor poutníků z opery „Tannhauser\"\na duchaplnou transkripci z opery „Vielka.\" Velmi zajímavý\npřídavek k tomuto koncertu tvořil zpěv paní Bělské, kteráž\ns jasným porozuměním a zvučným hlasem Mendelssohnovu „Su-\nlejku\" a Pivodovo „Ztracené srdce\" přednesla. Bylo by žá-\ndoucno, aby tato roztomilá pěvkyně častěji v koncertním sále\nse objevila. I paní Bělská byla velkou pochvalou a vyvolá-\nním vyznamenána. Obecenstvo naplnilo všechny prostory sálu\núplně a odměnilo koncertisty častým vyvoláním a hojnou, za-\nslouženou pochvalou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "15", "page_fin": "16", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.7", "titre_corps": "— Pan Ferd. Laub a p. Jaell dovolili s roztomilou", "titre_sommaire": "— Pan Ferd. Laub a p. Jaell dovolili s roztomilou", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.7", "debut_caractere": 6129, "fin_caractere_exclue": 7398, "texte": "— Pan Ferd. Laub a p. Jaell dovolili s roztomilou\nochotností žákům houslové školy na zdejším konservatoriu,\nv němž p. Laub svého vzdělání dosáhl, volný vstup k těmto\nkoncertům.\n— Housle, na něžto p. Ferd. Laub v obou svých kon-\nceitech hrál, mají svou historickou zajímavost, jelikož jsou to\nty samé, na něž N. Paganini koncertoval. Jsou to pravé,Stra-\ndu ar ky a stojí 7000 franků ve zlatě.\n— Pánové F. Laub a Jaell uspořádají jak doslý-\ncháme, na všeobecné přání ještě jeden koncert s průvodem or-\nkestru a sice, jelikož prostory sálu na Zofíně pro velmi znač-\nnou návštěvu ne\\ystacj, v českém prozatímním divadle.\n— Výbor Svatoboru jednal mimo jiné ve schůzi\nsvé dne 2. ledna 1863 o tom, co má pocit s výhrami lote-\nrie Havlíčkovy, kteréž nebyly odebrány. Výbor se usnesl, že\nse mají při besedě neb koncertu, jež se dávati budou ve pro-\nspěch Svatoboru, zužitkovati. Dále přijal se znak Svatoboru,\np. Šalandou nakreslený a představující kruh, jejž ctyry ruce\nproti sobž drží a jenž obrouben jest lipovým listím, na němž\nse klenou čtyry arabesky do kruhu spojené. Konečně usne-\nseno, aby se hned na jaře postavily náhrobky Celakovskému,\nHankovi, Havlíčkovi a Šafaříkovi, na něž se výdatné sbírky se-\nšíy, Šumavskému pak se má poslaviti náhrobek z příspěvků\nSvatoboru."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3928, "texte": "— Sobotní (dne 3. ledna) valná schůze sboru\nku zřízení národního divadla za předsednictví p. dra.\nFr. Palackého byla jen slabě navštívena. Jmění, na hotovosti\nv pokladnici se nalézající, obnášelo koncem října 1862 čistých\n15934 zl. Součet slíbených příspěvků obnáší do té doby\n117856 zl. Na to čtly se potvrzené stanovy, dle nichž má vý-\nbor nyní právo, voliti si sám sběratele příspěvků na venkově,\ncož až posud jen představení obcí činiti směli. Na to přikro-\nčilo se ku volbě předsedy a místopředsedy, výboru a několika\nčlenů sborových. Za předsedu sboru zvolen jest p. dr. Rie-\nger 52 hlasy5 za místopředsedu p. Fr. Pstros s st. 42\nhlasy; za nové cleny sboru pp. K. Židlický, Výšek, rada Ram-\nbousek, říšský rada J. Macháěek, továrník Oliva a rada Bursík.\nPan dr. Rieger přijímaje volbu vyslovil zármutek svůj, že mu-\nžové z přednějších rodin českých. byvše zvoleni v hodnost\ntuto, na místě svém nevytrvali, že nepodrželi místa, která ne-\nmajíce žádného rázu politického, toliko prospěch dobré věci\nmají za účel. Do výboru a za náhradníky zvoleni pánové:\ndr. Jeřábek, dr. Fr. Palacký, JUC. Sladkovský, rada Štorch,\nŠebek, prof. Skuherský, Zeithammer, Vojta Náprstek, Šimek, dr.\nEd. Grégr, dr. Škarda, dr. kníže Taxis, Řivnáč, Macháěek a\nNovotný.\n— Pan M. Hrubý, jenž pod nebožtíkem Fr. Škroupem\nv Rotterdame co zpěvák účinkoval, engažován jest nyní co\ndruhý basista v Královci (Kónigsberg).\n— Slavná virtuoska sl. M. Nerudova přibyla\nse svou sestrou Marií a bratrem Františkem do Kodaně, kdež\nněkolik koncertů uspořádají.\n— Náš rodák p. F. Bendel, pianista, dával před\nnedávnem v Kodani svůj koncert na rozloučenou. Přednášeli\nsvoje skladby, pak komposice od F. Liszta, Š. Bacha (Gavottu),\nBeethovena se skvělým výsledkem.\nHudební literatura. Činný p. Lud. Procházka výdaj\ntyto dni 3. sešit sbírky mužských sborů vlasteneckých. Se-\nšit tento obsahuje vlastenecký sbor „Zpěv Čechův,\" slova od\nDurdíka, kterýž pro svou rozsáhlost zvláště k slavnostným be-\nsedám se hodí. V brzku budeme mít příležitost, zevrubněj o\ntomto novém díle p. Procházky se zmíniti; prozatím však po-\ndotýkáme, že partitura i s'hlasy 1 zl. 20 kr. stojí. Jed-\nnotlivé hlasy lze dostati po 10 kr. — Nákladem obchodníků\nv musikáliích p. Šálka a Wetzlera vyšel druhý sešit 3\nsborů pro mužské hlasy od Ludevíta Procházky, obsahující:\n„Pečlivá milá,\" slova 00 Čelakovskédo v hlasech. Tamtéž vy-\nšly dvě roztomilé písně „Umlklo stromů šumění\" (slova od\nHálka) a „Slovensko mládě\" (slova od Sladkoviče) od Fr. Ka-\nvana op. 39. Dále vyšly tam dvě salónní komposice pro\npiano :l„Scherzo\" od Grunbergra a „Památní lístky\" od B.\nKittla. — Nákladem činného obchodnictví pana Fleischera\nvyšly následující skladby pro piano, které hudbymiíovnému obe-\ncenstvu vítaný budou a sice: „Ca pric i e 11 o\" pro piano od\nHeringa po 54 kr., „fantasijní kus od Markula pro piano\n(80 kr.), „La cascade\" od Rozkošného (42 kr.), 6 taneč-\nních kusů cenou poctěných pro piano 2 zl. r. č. „Národní\nbeseda,\" salónní tanec pro piano od Svobody (80 kr.) dru.\nGrégrovi věnovaná; „Katynka,4í polka pro pian) od Vinaře,\nkapelníka Sokola (30 kr.)\n— La Cascade impromptu pour le piano par J. B. Roz-\nkošný. Op. 24. u Lud. Fleischera v Praze.\nTento právě tak brillantní jako pro salon potřebný ku s\n* požaduje již pokročilého pianisty, jenž při pojmutí a přiměře-\nném provedení vždy ním vynikne a vděčného obecenstva najde.\nToto dílo můžeme každému pianistu vřele odporučili.\nRhapsodie pour le piano par Ch. Hering. Op. 80 u Lud.\nFleischera v Praze.\nRhapsodie tato, panu řediteli B. Kittlovi věnovaná, prozra-\nzuje obratného skladatele a bude as pokročilým pianistům vhod,\načkoliv se s prvními 5 takty na str. 4 srozuměti nemůžeme.\nCapriccietto á la T e d e s c o par Ch, Hering. Op. 82 a L.\nFleischera.\nO tomto díle musíme se méně příznivě zmíniti, anto v\nněm pohřešujeme bohatého vynálezu, zručnosti a individuálních\nzvláštností.\nÚprava všech tří kusů je velmi úhledná a správná,\nceny mírné."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "16", "page_fin": "16", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.8", "titre_corps": "Obzor umélecký.", "titre_sommaire": "Obzor umélecký.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.8", "debut_caractere": 3930, "fin_caractere_exclue": 5442, "texte": "Obzor umélecký.\n= Slečna Karolina Ferni-ova, výtečná houslistka,\nvěnovala se, jak jsme již jednou oznámili, zpěvu a vystoupla\nnedávno v národním divadle Turinském co Rosina v „Lazeb-\nníku Sevillském,\" při čemž též fantasii pro housle od Vieux-\ntempsa přednášela.\n= Marie Grunieká z Horního Slezska vzbuzuje co\npianistka velkého podivení. Je 5J léta stará, hraje své skladby\njakož i komposice od R. Schumanna výtečně, improvisuje, ex-\ntemporuje, doprovází na piano zpěvačky, hraje na varhany a\nmá též velké vlohy ku hře na housle. Nedá se upříti, že by\nto byl neobyčejný zjev, pakli se vše potvrdí.\n= Ředitelství jednoty hudebních přátel ve\nVídni vyzvalo, jak v těchto listech udáno bylo, dne 20. dubna\n1861 všechny skladatele, aby dotčené jednotě svá symfoni-\ncká díla tiskem ještě nevyšlá k tomu účeli zaslali, aby dvě\nz nich za nejlepší uznané veřejně se provozovala. Následkem\ntohoto vyzvání obdržela jednota 32 symfonických děl,\nz nichžto symfonie číslo 31 s heslem „An das Vaterland\" a\nsymfonie číslo 17 s heslem „Trotz allem Freundeswort\" za\nnejzdařilejší uznána jsou. Obě tyto skladby budou se dne 15.\núnora 1863 řízením p. ředitele J. Herbccka ve Vídni provozo-\nvati. Po provedení otevřena budou psaní a jména sklada-\ntelů obecenstvu oznámena. Díla, na která se ohled nebral,\nmohou se dne 6. ledna 1863 v kanceláři jednoty (Vídeň, Tuch-\nlauben, čís. 588) vyzvednouti.\n=5s Viktora Huga znamenitý rornán „Bídníci,\" jenž i\nv českém překladu u Kobra vychází, je nyní pro jeviště od\nKarla Huga syna zpracován."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "16", "page_fin": "16", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.9", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.8", "debut_caractere": 5444, "fin_caractere_exclue": 5455, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c016", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "16", "page_fin": "16", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.5.9.1", "titre_corps": "Zvláštní zákony. V Anglicku vyšel r. 1648 zákon, jímž všichni", "titre_sommaire": "Zvláštní zákony. V Anglicku vyšel r. 1648 zákon, jímž všichni", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.8", "debut_caractere": 5457, "fin_caractere_exclue": 5936, "texte": "Zvláštní zákony. V Anglicku vyšel r. 1648 zákon, jímž všichni\nherci za poběhlíky vyhlášeni byli. Všichni, kteří by navzdor roz-\nkazu na divadle hráli, měli nejprv bičováui a pak zavřeni býlí; 131 let\nvšak na to byl herec David Garrick po královsku u nohou Shakespea-\nrova pomníku pochováa. — R. 1789 vydal francouzský národní kon-\nvent rozkaz, že herci a kati z voli tel nos ti vyloučeni jsou; 22\nlet však oznámil Napoleon, že herci Fr. Talma a Hip. Mars jsou ke\ndvoru oprávněni."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-10-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-10_01#c017", "volume": "bmtnabd_1863-01-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "16", "page_fin": "16", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.2.6", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.8", "debut_caractere": 5938, "fin_caractere_exclue": 6157, "texte": "Listárna.\nPánům dopis. Všechny dopisy příště. Panu S. v Lom.\nu B. Slova k „Besedě\" nemáme. Místo, o němž píšete, vy-\nnáší prý též 500 zl.: avšak rady Vám v tom uděliti si ne-\ntroufáme. — Panu X. v Dom. Váš dopis příště."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "9", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.1", "texte": "O pěstování oratorní hudby v Čechách\nv XVIII. století.\nPříspěvek k dějepisu české hudby, podává Em. Meliš.\n(Dokončení.)\nOratoria neprovozovaly se pouze v Praze , nýbrž i ve\nvětších městech českých. Tak dávalo se r. 1736 v Lito-\nmyšli v chrámě piaristském velké oratorium „Via regia sancti\ncrucis\" se skvělým výsledkem, a výtečnému instrumentalistu\nFrantišku Yác. z Trautmannsdorfů náleží zásluha, že orato-\nrium toto se provésti mohlo.\nV sousední Moravě nebyla tehdáž, jak ze všeho vy-\nsvitá, ještě láska k tomuto druhu hudby procitla; neboť po-\nkud víme, provozovala se jen zřídka kdy v Brně neb Olo-\nmúci oratoria. R. 1736 slyšelo Brno v chrámě Jakubském\noratorium „Šanda Helena\" (Svatá Helena) od Caldary a r.\n1731 bylo v Olomúci oratorium „Contemplatio de passione\ndomini nostri Jesu Christi,\" provozováno a r. 1731 opako-\nváno. Bližších dát nemáme; avšak kocháme se nadějí, že\nnáš brněnský p. dopisovatel zevrubněji o pěstování oratorií\nna Moravě promluví. K lepšímu přehledu podáváme zde se-\nznam oratorií, které se v XVII, století v Pražských chrámech\nprovozovala.\nV chrámě u sv. Salvatora.\nR. 1723. II rě del dolore in Giesu Christo, signor nostroco-\nronato di spině od Caldary (1723).\n„ 1724. Jesus patiens od G. J. Stolzela.\n„ 1724. Jesus Christus in cruce pro nobis mortuus, orato-\nrium od Lottiho (1718—1720 v Praze).\n„ 1734. S. Helena in monte Calvario solicite crucem Chri-\nsti quaerens, oratorium od Lea.\n„ 1735. Poenitentia secunda post naufragium tabula, qua S.\nDavid in in inquietae reae conscientiae freto mul-\ntum jactatus, oratorium od Mich. Breunicha.\n„ 1736. Sacrificium Jephte, figura cruenti sacrificíi, oratorium\nod Konst. Robertiho.\nV chrámě u Křížovníků.\n„ 1724. Jesus patiens od G. J. Stolzela.\n„ 1732. L'ubbidienza a Dio, oratorium od Josefa Porsille.\nR. 1733. Iddio giusto e misericordi nel punire due rě. Ro-\nboamo e Geroboamo, oratorium od J. Porsille.\n„ 1 735. Giuseppe venduto da suoi fratelli in Egitto, orato-\nrium od J. Porsiile.\n„ 1736. S. Elena al Calvario, oratorium od Ant. Caldary.\n„ 1739. La destruzione delfesserato de Canunei con la\nmořte di Sisara, oratorium odFea. v\n„ 1744. La vittima ďamore, ossia la mořte di Giesu Christo,\noratorium od Umstatta.\n„ 1745. La vittoriosa Gíuditta liberatrice del suo popolo,\noratorium od Jomelliho (Velký pátek 1740—1750.)\n„ 1747. S. Helena al Calvario, od Wasmutha.\n„ 1754. Lutto e Gioja, cioé: 1'amaro mořte di Giesu Chri-\norátorům od Sant Martina.\nV chrámě Jesuitu u sv. Mikuláše na Malé straně.\n„ 1715. Tobias e II figlio perduto, oratoria od Cesariniho.\n„ 1716. Die biissende und versóhnte Magdalena od Stolzela.\nV chrámě u sv. Jakuba u Minoritu.\n„ 1749. Conversio peccatoris, oratorium od Fr. J. Haber-\n' manna.\nV chrámě u sv. Petra.\n„1781. II santo Ábele die Boemia, ossia il glorioso mar-\ntirio di S. Yenceslao, signor di detto Regno, ora-\ntorium od Salo. Ig. Pintus-a.\nV chrámě sv. Vavřince u sv. Anny.\n„ 1734. U ritorno di Tobia, oratorium od Ant, Lotliho\n(1718—1720).\nt\nV chrámě u Maltězů.\n„ 1755. Deodatus a Gazzone S. Joann. Hierosolymit. Ordi-\nnis5 pestiferi draconis Rhodensis interfector, ora-\ntorium od Habermanna.\nV chrámě dominikánském u sv. Jilji.\na 1735. Peccatore castigato nel libroso Naaman il recidivo\nnella lebra di Gezi, oratorium od Continiho."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.2", "texte": "R. 1754. Die Bekehrung Augustins, oratorium od Hasse.\n1769. Filius prodigus ad patrem, peccator ad suum Deum\nrediens, oratorium od Ignáce Fiebigra.\nV chrámě Scrvitů u sv. Michala.\n„ 1764. Ave Maria ! fasciculus myrrhae dilectus meus mihi,\noratorium od Ant. Bedř. Fiebicha, zetě Segertova.\nV chrámě u sv. Tomáše.\n„ 1781. Die Bekehrung Augustins, oratorium od Hasse.\nV chrámě na Strahově.\n„ 1760. Inocentia et pietas bonám causam agens: sive Jesus\nChristus, salvator, oratorium od J. L. Oelschlegla.\nV chrámě Barnabitek.\n„ 1739. Filius prodigus, oratorium od Jos. Ant. Sehlinga.\nV chrámě u Milosrdných bratrí.\n„ 1742. Filius prodigus, oratorium od Jos. A. Sehlinga.\n1757. Die unschuldig Angeklagte, od Stephana.\nV piaristském chrámě v Litomyšli,\n„ 1736. Via regia sancti crucis 7/10.\nV Olomúcí v katedrálním chrámě.\n„ 1731. Contemplatio de passione Domini nostri Jesu Chri-\nsti in Golgatha, oratorium.\n„ 1737. Totéž.\nV Brně v jakubském chrámě.\n„ 1736. Sta. Eilena al Calvario, oratorium od Caldary.\nJak z tohoto seznamu vysvitá, nepotkávárne se v XVIII.\nstoletí ani s jediným oratorium Haendíovým, a mnohý zajisté\nbude žádostiv zvěděti příčiny, proč se mistrovská díla Haend-\nlova, která v Anglicku od r. 1725 s velkou oblibou pěsto-\nvána byla, v Čechách nepěstovala?\nBie našeho mínění ležela příčina v tom, že Haendl\nsvoje oratoria na anglické texty skládal a že by tudíž dříve\npřeložena býti musela, kdežto oratoria s italskými a latin-\nskými texty v originálu se dávala, aniž by zapotřebí bylo je\npřekládat!, anto obě řeči i v Čechách v rozkvětu byly. Teprv\nkdyž r. 1803 jednota hudebních umělcii k podporování\nsirotku a vdov po umělcích povstala, počala se Haendlova\noratoria předváděli, a jednotě této mám eco děkovati, že jsme\nnejlepší díla tohoto druhu od nejvýtečnějších mistrů v Praze\nslyšeli.\n\nJan Ladislav Dussek.\nŽivotopisný nástin, podává K. P. Kheil mladší.\n(Pokračován?.)\nR. 1793 stal se J. L. Dussek koncertistou v Londýn-\nském tak zvaném „Professional-Concert\" a získal si tu ne-\njen svou výbornou hrou, alebrž i svými velezdařilými skladby\npro piano velké obliby a pochvaly. Na to odebral se v lednu\n1800 do Hamburku, kdež se nějaký čas zdržoval. Zde vy-\nstoupil jednou pospolu s kapelníkem a obratným virtuosem\nB. J. Hirnmlem v koncertě a přednášel s ním duo pro\ndvě piana od Himmia s takou bravourou a dokonalostí, že\nobecenstvo nevědělo, komu by z obou virtuosů přednost při-\nčísti mělo. Na to odebral se do Berlína, kdež se s princem\npruským Louis Ferdinandem, jenž se velice hudbou zanášel,\nseznámil a spřátelil. R. 1802 opustil Berlín, aby se co věrný\nCech do vlasti své podíval. V Praze sešel se se svým kra-\njanem Janem Stichem (Puntem), nejslavnějším tenkrát vir-\ntuosem na lesnici, a cestoval s ním do Čáslavi k svým rodi-\nčům a pak k jeho příbuzným do Zehušic. Oba virtuosové\nuspořádali dne 16. září 1802 koncert v Čáslavi. Punto hrál\nna housle právě tak výborně jako v Praze na lesnici. Dussek\nkoncertoval s Puntem na piano s nejskvělejším úspěchem a\ndošel od všech znatelů hudby nesmírné pochvaly. Avšak i\nPražskému obecenstvu bylo dopřáno, Dusskovu hru na piano\nobdivovali. Dne 26. října 1802 uspořádal Dussek v sále\nkonviktském velkou akademii, jejížto program byl následující:\nSymfonie od Jos. Haydna, koncert pro piano od Dusska, An-\ndante s průvodem orkestru od Mozarta, Velká fantasie na\npiano od J. L. Dusska. Akademie tato potkala se s nejpří-\nznivějším výsledkem, neboť veškeré obecenstvo bylo mistrov-\nskou hrou a hluboce dojímavým přednosem jakož i důklad-\nnými a vzletuplnými skladbami slavného českého rodáka uchvá-\nceno a zaníceno.\nNějaký čas prodlel J. L. Dussek ještě ve své vlasti a\nodebral se na to do Vídně, kdež rovněž s velkou pochvalou\nv koncertě vystoupil.\nR. 1803 nacházel se Dussek opět v Berlíně a stal se\nvěrným přítelem pruského prince Louis Ferdinanda. Geniální\ntento princ cítil v sobě velké vlohy ku komponování a po-\ntřeboval muže, jenž by mu pomáhal to, co hudbou vysloviti\nchtěl, též dokonale a patřičně vyjádřili, jenž by s ním to?\nco vytvořil, spolu užíval; jenž by svými vlastními pro-\ndukcemi jeho ducha oživoval a jenž by konečně mimo umění\ndobře s ním obcovati uměl. A to vše nalezl v Janu Lad.\nDusskovi. Velkolepost jeho hry odpovídala ušlechtilosti\nprincově, elegická něžnost v jeho skladbách harmonisovala\ns blouznivými, holestně neurčitými touhami princovými; oba\nbyli jako pro sebe stvořeni. Učil-li se princ Louis od\nDusska, je jisto, že Dussek zase odvážným duchem princo-\nvým povznešen byl. Nástroj obou bylo piano a sice, co ku\nkarakteristice náleží, anglické piano, jichžto si princ Louis\nFerdinand 13 opatřil.\nJ. L. Dussek zůstal u prince Louis Ferdinanda až do\nr. 1806, kdež tento princ na bojišti u Saalfeldu skonal; na\n\n*) Bed. Jiud. Himroel lur. ee 20. listop. 1765 v Braniborsku, učil\nse u Naumanna v Drážďanech kontrapunktu a nastoupil, zdoko-\nnaliv se ve hře na piano, uměleckou cestu do Itálie, Francie,\nŠvédska a Ruska, kdež všude s velikou slávou přijat jest. Hun-\nmel bji velmi plodným skladatelem a jmenovitě dosáhly jeho\nskladby „Semiramida\" — 5?te Deum'* — ,,Alessandro\" —\n„Vasco di Gama,\" jakož i některé písně velké obliby. Himmei\nzemřel dne 8. června 18lá v Berlíně."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.3", "texte": "to vstoupil do služby u knížete z Ysenburku co komorní\ndvorní virtuos. R. 1808 odebral se do Paříže a stal se kon-\ncertním mistrem u Telleyranda, vévody z Beneventu s velmi\nznačným ročním platem. Ku konci svého života ztloustnul\nvelice a musel si šampaňským fantasii svou sesláblou rozně-\ncovati.\nDussek zemřel dne 20. března 1812 v Paříži a byl\nslavně pochován.\nSoučasníci chválili nejen jeho velmi sběhlou a význam-\nnou hru, nýbrž i jeho výtečné skladby. Jeho pobyt v Lon-\ndýně jako i u prince Louis Ferdinanda dodal jeho hře na\nklavír směr, jeho povaze odpovídající a jej zdokonalující. Na\nobou místech byl totiž k anglickým pianům poukázán ; ano\nprinc Louis Ferdinand nebyl ani jinými než anglickými piany\nuspokojen. Kdo však zná anglické nástroje aje na př. s Ví-\ndeňskými porovná, musí doznati, že jim při mnohých před-\nnostech vlastní jest jistá nepřemožitelná jednostrannost, která\nse snadno hrájícího mimovolně zmocní, však zvláště, pakli\nspříbuzněnýck strun srdce se dotkne. Zvuk anglických strun\npodobaje se téměř klavírnímu tónu, bví za tehdejších časů\ntak plný, tak silný a tak určitě v sobě uzavřený, že ucho\nzcela naplnil.\n(Pokračování.)\n\nZ Břetislavi (Pressburg).\nJ. B. Vávra.\n(Beethovenova mše D-dur a její osudy.)\n(Dokončení.)\nNejprvnější ohlášené předplacení přišlo ode dvora Pru-\nského. Vyslanec se Bethovena tázal, jestli by místo 50 du-\nkátů raděj nějaký pruský řád nevolil ? Bez obalu odvětil Bee-\nthoven: „Padesát dukátů!\" Že bažení po takovém vyzname-\nnání dost jizlivě za směšné vyhlásil, netřeba dokládali. Ani\nVýmarský dvůr ani Goethe na Beethovenův dopis neodpově-\nděli. Ludvig XVIII. poslal Beethovenovi s lahodivým dopisem\nmedailli 21 louisďorů těžkou i s náprsím krále okrášlenou ná-\npisem: „Donné par le Roi a Monsieur Beethoven.\" Bylof to\nnejvětší zevnitřní vyznačení v celém živobytí Beethovena.\nByl-li však zisk s tak nesmírným dílem nesouměrný,\nbylo i jeho provedení vůbec problematické. Dvě léta ležela\njiž „Missa solennis\" dokončena, devátá symfonie byla skoro\njiž hotová, a Beethovea stál s hrabětem Brůhlem v dopiso-\nvání, aby tyto dvě díla v Berlíně k provedení přišla ; tu se-\nstoupilo se několik Vídeňských přátel hudby dohromady, po-\ndali Beethovenovi písemnou žádost, aby čest prvního prove-\ndení Vídni odňata nebyla. Beethoven, touto žádostí mile\npřekvapen, svolil, aby se v uspořádané akademii jeho nejno-\nvější díla provozovala. Tato akademie dávala se v divadle\nu korutánské brány 7. května 1824, a obsahovala mimo\nouverturu op. 124, devátou symfonii a tři kusy z velké mše\n(Kyrie, Credo, Agnus Dei). K nesčíslným těžkostem, které\nprovedení na odpor se stavěly, přišla ještě posledně k do-\nvršení míry zápověcT censury, jížto se titul „Missa solennís\"\na latinský text nebezpečným býti zdál !! Lichnovského dů-\nrazný rekurs vymohl u hrabětě Sedlnitzkého, že se tyto tři\nčásti pod názvem „Tři hymny\" provozovali směly.\nJindřiška Sontagova, Karolina Ungherova, Haizinger a\nSeipelt zpívali sóla; Schuppanzig řídil orkestr, a kapelník\nUmlauf celé provedení. Beethoven, tehdáž již docela hluchý,\nstál vedle Umlaufa a naznačoval pohyby při začátku každého\noddělení. Ačkoliv Vídeňané pěstoyáním hudby Rossini-ho\nklassické, vážné hudbě takřka odcizeni byli a Beethoven\nk nim velké důvěry neměl, byl předce výsledek velmi skvělý.\nJiž tehdáž se patrně osvědčilo, že větší díl obecenstva Ví-\ndeňského po lepším baží a si uměleckých skladeb vážiti umí,\ncož nejlépe převrat, který se v posledním čase stal, dů-\nkladně dokáže. V druhé od Beethovena samého uspořádané\nakademii, která slabšího výsledku měla, provozovalo se jen\nKyrie z této mše, a od té doby spalo toto arcidílo dráhný\nčas. Podle všech až posud známých zpráv byl zdejší (preš-\npurský) hudební spolek první, který celé toto mistrovské\ndílo v chrámu Páně při službách božích na sv. Cecilii roku\n1835 provozoval, kdežto 144 fúdů účinkovalo pod tím též\nkapelníkem Jos. Kumlíkem. Teprv o 10 roků později se\ntato mše celá v Bonnu provozovala a sice při odhalení sochy\nBeethovenovy (1845) pod řízením L. Spohra. Roku 1855\nuspořádal druhé úplné provedení v Kolíně nad Rýnem Fer-\ndinand Hilier, po čemž následovali Frankobrod, Berlín, Mni-\nchov, Praha a 17. března 1861 teprv ve Vídni celá mše\nk provedení přišla, které věhlasný Herbeck řídil, všude ale\njen v koncertním sále. Freiburg v Badensku se honosil, že\nprvní tuto mši v chrámu Páně r. 1857 při službách božích\nprovozoval, kdežto zde druhé provedení 24. listopadu 1844\ns 129, třetí 23. listopadu 1856 s 151 — čtvrté 22. listo-\npadu 1857 s 159 účinkujícími vždy při slavných službách\nbožích se dělo. Pokud mi známo, též v Oustí nad Orlicí\nv Čechách se tato mše provozovala, nebylo by snad od místa\nuverejniti, kdy a s jakými silami se to stalo.\n\nCorelli.\nNovella.\n(Pokračování.)\nRozjímajícím duším, které se bez smyslného sobectví,\nbez účele a bez rozvahy zcela štěstí své lásky oddávají,\nplatí okamžení, v němžto si srdce rozumějí, aniž by ústa je-\ndiného slova milostného pronesla, za nejkratší čas veškeré\nnáruživosti. Archangelo miloval dívku vroucné a srdečně a\nbyl toho přesvědčení, že dívka právě tak vroucně ho miluje.\nTo bylo bez mála vše, po čemž toužil; neboř fantasie mla-\ndistvého umělce byla svatyně, v nížlo žádná viny si pově-\ndomá myšlénka nevznikla: láska k umění plápolala v něm\ntak žárným plamenem, že žádné jiné vášně nebyly s to, ji\nudusiti.\nU dívky však nastal jiný případ. Ohnivá italská krev\na živost, která v povaze celé rodiny Bassiniovské převládala,\npříčila se klidu jejího milovníka. Bylaf na základě přísné\ncnosti vychována a chovala mimo to tak dobré mínění o"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "12", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.4", "texte": "svých vlastních půvabech, že nebažila po vyznání, jež dlouho\nna sebe čekati dalo.\nKdyž však již několik týdnů a měsíců uplynulo, aniž\nby Archangelo se pokusiti odvážil marnou řečí nahraditi zá-\nbavu, která až dosud laskavými zraky a na poloudušenými\nvzdechy vedena byla; stalo se, že zdrženlivost mladého umělce\npohnula srdce ohnivé dívky k rozhodnutí méně šťastnému.\nMezi mnohými umělci, kteří dům Bassiniho navštěvovali,\nnacházel se mnohý mladý umělec, jenž s Corellim co do ze-\nvnějších předností závodili mohl; avšak žádný z nich ne-\nměl výrazu pravé andělské čistoty, kterýmž květoucí obli-\nčej Corelliho ozdoben byl. Nelia dělala, jakoby hleděla s\nvětší radostí, než skutečně pravda bylo, na zdvořilosti mla-\ndíků k nim přicházejících. To mrzelo Archangela; avšak\njeho skromnost nedovolovala mu, na to si stěžovati a když\nNelia v jeho přítomnosti docela přehnanou chválu vzdávala\njeho soupeřovi, přisvědčil Corelli k tomu a ušetřil slzí svých\npro dobu své samoty. Dívka, která nepředzvídala výsledek\nsvého nebezpečného podniknutí, a která se nad zdrženlivostí\nsvého nesmělého milence rozhorlenější stávala, pouštěla své\nkoketnosti vždy více uzdu.\nMezi oněmi mladíky, kteří se zvláště o přízeň Nelie\nucházeli, nalézal se též jeden z žáků Bassini-ho, který po-\ncházeje z jisté neapolitánské šlechtické rodiny, uměním hu-\ndebním jen z lásky se zabýval. Byl sice zevnějšku krásného,\nale velmi obyčejného rozumu, a byl velmi podjatý . . . Na-\nzýval se Lorenzo di Monteserrato. Jeho rodina, jejíž náčel-\nník měl titul „Principe\" — v Itálii velmi zhusta se nachá-\nzející — tvrdila, že pochází z mladší větve domu Monteserrat,\nkterý křižáckým tahům mnohého udatného bojovníka propůj-\nčil. Nelia zdála se dávati Lorenzovi nápadnou přednost před\njinými mladými muži.\nSnad se k ní přidružila též jistá hrdost, takou vzneše-\nnou kořist viděli ve své moci, a přála sobě potají, Archan-\ngelovu žárlivost vzbudili. Ať tomu, jak chce, dosti, Nelia\nzvyšovala důkazy své domnělé lásky pro Lorenza tak, že\nzbudila obávání rodičů, že neapolského kavalíra takřka okou-\nzlila a ubohého Archangela skoro k šílenství pudí.\nRozluštění této malé intriky nedalo dlouho na se čekati;\nGiambattista Basisni žádal Lorenza o vyjádření, a poněvadž\nse tento nemohl od své rozmilé Nelie odloučili a volně nad\nsvou rukou a jměním disponovati mohl, pravil, že jest hotov,\ndceru virtuosovu za řádnou manželku pojmouti, a jelikož ne-\nbylo takřka pochybnosti o upřímné lásce Nelie k šlechetnému\nkavalíru, byla svatba brzy ustanovena a nevěsta od všech\nsvých známých a příbuzných blahopřáními obsypána.\nNa začátku těžce nesla Nelia nepředzvídaný výsledek\nsvé koketnosti; avšak myšlénka na skvělou budoucnost po-\nmátla její hlavu a bez velkého odporu přivolila k ustanovené\nsmlouvě.\ni\nArchangelo byl příliš blízkými svazky přátelství s rodi-\nnou spojen, než aby se bylo při této slavnostně příležitosti\nna něj zapomnělo. Mladší synové Bassiniho vyhledali jej v\nmalém koutě pod terasou domu, přivedli jej vítězoslavně před\nshromážděnou rodinu a zde uslyšel, jak jeho mistr Giambat-\ntista mohutným hlasem zvěstuje ustanovení, které všechny\njeho nevinné radosti, všechny jeho sny o někdejším štěstí\nvšechny jeho naděje na budoucnost stavěné v nivec uvedlo.\nNejsa s to svou zoufalost při vypravování této smutné událo-\nsti pollačiti, vykřikl Archangelo bolestně a klesl k zemi.\nVšechna pozornost obrácena byla k nešťastnému mladíku\na z té příčiny nebylo viděli strašné bledosti, která se v ta-\nzích Neliiných náhle objevila, když spatřila bolestný výbuch\nlásky, kterouž s ním sdílela a která jí též navždy k nejbo-\nlestnější útrapě odsoudila.\nCorelli nemohl déle lásku svou k Nelii tajiti a jelikož\nsvatba teprv za několik měsíců slavena býti měla, nemohl\nto mladý umělec přec srdce přenésti, aby s ní pod jednou,\na toutéž střechou bydleti mohl. Tato okolnost zarmoutila\nvelice počestného Giambattistu, jenž Archangela jako své\nvlastní dítě miloval a jenž by si to byl za čest pokládá,\nkdyby mu byl mohl dříve svou dceru dáti, nežli ji tak neo-\nčekávaně vznešenému pánu zasnoubil.\nJeho žel byl byl tím ještě více zvýšen, anto se nucena\ncítil, svého žáka z útulku jemu laskavě poskytnutého jaksi\nvyhnati. Hrdost mladého virtuosa ušetřila mu však tuto ne-\nvoli. Corelli nedal se po celý den spatřiti; teprv když na\nvečer celá rodina ve velké komnatě pohromadě byla a se\nk pospolné modlitbě chystala, objevil se Corelli s vakem pod\npáží. Bledosti jeho obličeje a jeho zvrácených tahů se všechni\nulekli, v\n„Mistře\" pravil konečně s udušeným hlasem,\" dříve než\nse s Vámi rozloučím, žádám Vás o Vaše požehnání!\"\n„Ty ho máš již, miíýsynu!\" zvolal kmet a tiskl jinocha\nsrdečně k svým prsoum. „Bůh tě chraň a ostříhej !\" pokra-\nčoval dále a položil ruce své na rusé kadeře Archangela;\n„juž nyní z tebe učinil čackého umělce; nechť dále výborné\nvlastnosti tvého srdce rozvine, abys svět slávou svou naplnil!\"\nNyní ho obklopila rodina a slzela s mladým umělcem,\njejž co svého bratra milovala.\n„A nyní rci, synu, co zamýšlíš činiti? Chceš se vrátit\ndo Fusignanu, chceš zlatou hřivnu svých vloh tam zakopati?\nTo by byl velký hřích; neboť starý Munari není s to, své\nzapočaté dílo s tebou dokončiti.\"\n„Nepřijdu do Fusignanu, mistře. Pan Matteo Simonelli,\nkapelník sv. Otce, přijme mne k sobě.\"\n„To není možná!\" zvolal Giambattista a spláskl udive-\nním rukama: „Matteo Simonelli je výborný mistr a tisíckrát\nlepší nežli já; on je s to tě provésti všemi obtížemi našeho\numění; avšak jeho lakomství je bohužel právě tak známo,\njako jsou jeho velké vlohy a ty nejsi dosti bohat, abys mu\nza vyučování zaplatiti mohl.\"\n„Jsem však dosti mladý, abych mu služby za jeho vy-\nučování prokázali mohl.\"\n„Rozumím ti!\" odvětil Bassini a chvěl se nevolí: „zde\nbyls dítětem mého domu a tam musíš . . . Ó Nelio, Nelio!\"\npokračoval stařec dále a lomil rukama, Jakých obětí poža-\nduje ode mne štěstí tvoje!\"\nNelia však nebyla již dávno přítomna; ubohá dívka\nodebrala se do své komůrky, vrhla se do peřin, aby své\nvzlykání udusila.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.5", "texte": "Feuilleton.\n\nDivadlo.\nNemohouce pro skromnost nústa kritice o divadelních\npředstaveních v prozatímním českém divadle sloupce své věno-\nvati, ponecháváme zevrubní rozpravu denním listům a budeme\nnašim čtenářům podávati krátký přehled kusů, které se za 10\ndní dávaly a jen tenkrát blíže o kuse se zmíníme, když se po-\nprvé na českém jevišti objeví, abychom na něho divadelní\nochotníky na venkově upozornili. Dne 1. ledna: „Diblík\nz hor,\" obraz z venkovského života ve 4 oddě!eních3od Birch-\n7 hř,\nPfeifrové; přel. Jos. Fric. Paní Pešková co Yerunka výtečná.\nV sobotu dne 3. ledna pohostinská hra tanečnice Boženy\nJungmannovy; na to „Obědvám s matkou, veselohra\nv 1 jednání z franc. A. Decourcelle Thiboust od V. V. Paní\nPešková co zpěvačka Arnouldova úplně na svém místě. Dále\n„Při piketu,\" veselohra v 1 jedn, dle franc. od F. M. Pan\nKolár ml. důmyslný u provedení chevaliera z Rocheferrierů.\nKonečně „Prodaná láska,\" fraška v 1 jedn. od J. Nerudy.\nPan Kaška co Muška rozmarný. V neděli dne 4. ledna: „Ham-\nlet,\" tragédie v 5 jedn. od W. Shakespeara, přel. J. J. Ko-\nlár. (Příjem p. K. Šimanovského.) P. S;manovský co Hamlet\nne vidy důsledný, ac chvalný. V úterý dne 6. ledna „Ven-\nkovský poslanec,\" obraz ze života ve 3 jednáních dle A.\nBerly od J. K. Tyla. Ve čtvrtek dne 8. ledna: „Král Vu-\nkašín,\" historické dráma ve 4 jedn. od Vít. Hálka (v no-\nvém upravení.)\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nZ Dolního Bohušova. (Divadlo. — Čten. spolek.\n— Záložna.) Advent je již ten tam a s ním smutný cas;\nza to však nastala doba veselejší, masopustní, kde jen samé\nradovánky a plesy započnou ! Co se nás týce, nebyl u nás ad-\nvent nudný; neboť naši páni ochotníci přičinili se všemožně,\nby čas ten nám ukrátili. Dne 14. pros. dávali pp. ochotníci\nkus „Tichá voda břehy ryje44 a dne 26. pros. totiž na koledu\n„Pražský flamendr44 od J. K. Tyla. Představení bylo dobré a\nuhlazené, a někteří pp. ochotníci velmi zdařile své úlohy pro-\nvedli. Zvláště jmenujeme p. J. Folprechta a nápotom slečny\nM. Karbanovu, M. Jandovu a M. Havlíkovu, které se značným\núspěchem své úlohy rozluštily. Při této příležitosti s radostí\nvyznáváme, že tyto vlastenecké dívky povždy svým partiím za-\ndost činí. Méně již vynikli p. Vožický a Zelnický (Adolfovi\npřátelé), jelikož svých úloh úplně dokonale mocni nebyli a jak\nse zdá patřičně do zkoušek nechodili. Hudba šla řízením p.\nV. Folprechta správně a divadlo bylo přeplněno, což ně-\nkterým paničkám trochu nepříjemnosti působilo. Na tři krále\nuspořádají prý naši čilí páni ochotníci opět jedno představení;\nbude se tuším dávati veselohra „Lakomec.44 Na nový rok sla-\nvil nový spolek čtenářský svou první schůzku, při cemž byla\nhudební a zpěvní akademie dávána. Spolu Vám oznamuji, že\nse zde zřizuje záložna a to hlavně přičiněním pana M. Dra.\nMrázka, kterýž o to neustále pečuje, aby naše město za jinými\npozadu nezůstalo. S.\nZ Mladé Boleslavi. (Divadlo.) Dno 26. pros. 1862\ndávali ochotníci naši „Bratra honáka,\" veselohru ve dvou jedn.,\ndle B. Kaisera, překladem K. Zbraslavského s národními zpěvy.\nPředstavení toto mohl bych zdařilým nazvati, kdybych nemusel\nzmíniti se tenkráte o nehodách, jaké po celé trvání hry obě-\ntavé naše ochotníky pronásledovaly. Hra tato, ačkoliv již vel-\nmi známá, má přece dost zajímavého a mravopoucného do sebe,\ntak že může zcela uspokojiti skromné požadavky naše, kdežto\novšem z repertoiru Pražského divadla na vždy zmizela. Úlohy\nk tomuto představení byly ovšem částečně nepřiměřeně rozdě-\nleny, což však spravedlivě omluveno budiž tím, že se tenkráte\npotřebných sil nedostáválo. Hlavní úlohy však nacházely se\nvšak přece v rukou dovedných herců, a protož pohřešovali jsme\npři celém tomto představení nejvíce jen vady takové, které se\nherců docela netýkají. Předně jest to řádné vedení scény, což\nbylo příčinou, že „Baruška4 (sl. Š.lova) o celý výstup dříve\nvysloupila. Druhá a to ještě větší vada byl p. napověda; bylo\npatrně viděti, že, ačkoliv úlohy dobře byly naštudovány, sou-\nhra přece někdy vázla vinou p. nápovědy. Hlas z osudné\nbudky jeho povznesl se jen tenkráte k uchu herce, tak že jej\naž na galerii snadno bylo slyšeti, když byla přestávka již ná-\npadná. Však na tom nebylo ještě dosti: i s oponou se to\njaksi nedařilo. Mělo by se bedlivěji hleděti k tomu, aby vše\njiž při posledních dvou zkouškách bylo připraveno, aby se\nnemuselo pak mezi hrou na oponách spravovati. Vzdor všem\nnehodám byla však hra zcela uspokojující. Zvláštní pochvaly\nzasluhují zástupci úloh „pana z Ledvina44 a „Vavřince\" (pp.\nV 1 a K..ka), pak „Anna44 a „Marie44 (slečny S...kova a S..ná.)\nÚlohy „pana z Poskakova,44 „pana Klouzka,\" „Chvály44 a „Fou-\nska\" byly dobře pojaty; zvláště „Fousek44 úlohu svou dobře\np romyslil. Zpěvy, pak živé obrazy, které poslednější ku konci\nk vyplnění večera následovaly, byly s mnohem menším úspě-\nchem provedeny. Úprava jeviště a nová dekorace (salon) byly\nod p. Košateckého obstarány a zasluhují zvláštního uznání. St.\n\nKronika zpéváckých spolků.\n\nZpěvácký spolek v Turnově uspořádal dne\n26. prosince v hostinci „u krále českého\" pěveckou a hudební\nzábavu, při které tamnější ve zpěvu vycvičená školní mládež\nspolu účinkovala. Polovice čistého výnosu připadne chudým dít—\nkóm školním. Program byl následující: 1. „Zpěv jinochů,44 sbor\nod F. A. Vogla. 2. „Operetka\" (hra s jesličkami) ku prospěchu\ndítek a jich přátel, od Jos. Bačkory, hudba od E. Vašáka, před-\nnesena školními dítky, 3. „Moravská,44 národní píseň, sbor*\n4. „Milenka/* sbor od A. Jelena. 5. „Vlasti a Tobě,\" píseň\nod Čeňky Šlechty. 6. „Šablenka,44 sbor. 7. „Tercetto44 od\nBeethovena. 8. „Národní kadryla,44 sbor od J. Jarého.\nHorvátský zpěv. spolek „Kolo\" v Záhřebě\nodbýval dne 28. prosince 1862 valnou hromadu, v níž se vo-\nlil nový výbor. Dne 29. pros. uspořádal zpěv. spolek v střel-\nnici zábavu s koncertem, po jehož ukončení následoval ples.\nProgram koncertu byl následující: 1. „Slavjan44 (Slovan), sbor\nod Vašáka. 2. „Rojakom,44 sbor od Davorina Jenka. 3. Hor-\nvátská ouvertura „Sloga44 od Lžicaře pro piano. 4. „Momce\"\n(Vávra) od Nápravník a. 5. Mašta iz „Lucrecie Borgie44 za\ngusle uz glaovir (sólová partie z „Lucrecie Borgie44 pro housle\na piano). 6. „Odpadlý od srdce,4' moravská píseň národní)\nsbor od Kíížkovského. 7. „Pobralimja/4 sbor od D. Jenka.\n*** Zpěvácký spolek „Záboj44 v Pelhřimově\nuspořádal dne 4. ledna 1863 pěveckou besedu v lázeňském\nsále. Program byl násled ijící: I. Oddělení: „Vše jen ku chvá-\nle\" od Jelena. 2. a) Staročeská44 od Škroupa. b) „Lovecká.44\n3. Piseň od Pivody. 4. „Lásky touha44 od Nesvadby. 5. De-\nklamace. 6. „Směs z národních písní44 od Slavíka. 7. „Re-\nkův sen44 od Slavíka. 8. „Radostné cestování44 od Ná-\npravníka. 9. Dvě písně s průvodem piana. 10. Národní\npísně. 11. Deklamace. 12. „Pivo sem44 sbor.\nSlovanský zpěv. spo 1ek „H 1 ahol44 ve Víd-\nni, jehož první \\ystoupení tak skvěle dopadlo, uspořádá 20.\nledna a 10. února 1863 v místnostech „u Šperla44 věnečky\ns tancem, kteréž zajisté budou míti úspěch tím více, an letos\nse žádný slovanský bál nebude odbývati.\nZpěvácký' spolek „Vlastislav44 v Heřma-\nnově Městci, jenž od 28. listopadu 1862 stvrzen jest, při-\njímá každého bezúhonného občana 1. za úda výkonného,\nkdož osvědčí hudební vzdělání aspoň takové, by mohl ve sboru\núcinkovati; 2. za úda zakládajícího, kdož u vstupu svém"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.6", "texte": "Dejméně 5 zlatých rak. cis. do spolkové pokladnice zapraví,\na k měsíčnému příspěvku 20 kr. r. č. se zaváže; 3. za úda\npřispívajícího, kdož u vstupu 1 zl. r. č. vkladného za-\npraví, a k měsíčnému příspěvku 10 kr. r. č. se zaváže. —\nSpolek uspořádá každoročně čtyry bezplatné zábavy pro své\nzakládající a přispívající údy. Každý zakládající úd tři a při-\nspívající dvě vstupenky do každé z těchto 4 ročních pěve-\nckých zábav. Vystoupiti může každý úd ze spolku kdykoli;\nmusí však dříve oznámiti předsedovi neb řediteli, že dále úcin-\nkovati aneb přispívati nechce. Kdokoli údem výkonným, zaklá-\ndajícím neb přispívajícím stáli se chce, oznámiž úmysl svůj\npísemně neb ústně starostovi neb řediteli spolku. Karel Stei-\nnich, ředitel,, Antonín Hauth, předseda.\n*** Mělnický zpěv. spolek uspořádal dne 6. pro3.\n1862 pěveckou, hudební a deklamatorní zábavu, jejíž program\nbyl následující: I. Oddělení: 1. Ouvertura k „ Čar o střelci\" od\nK. M. Webra. 2. Proslov. 3. „Rekův sen,\" sbor od K. Sla-.\nvíka. 4. Recitativ a arie z opery „Nocleh v Granadě.\" 5.\nDuetto z „Belisara.\" 6. „Ples Rusalek,\" pro piano od Kavana.\n7. Arie pro soprán z opery „Robert ďábel.\" 8. „Vltava,\" sbor\nod Fr. Vogla. II. oddělení. 1. „Gdě je slavská domovina\" od\nWintra. 2. Duetto od Wintra. 3. „Ženská rada,\" deklamo-\nvánka. 4. Variace pro piano od Herze. 5. „Oumysl české\nděvy,\" píseň od Fr. Pivody. 6. „0 vlasti má,\" sbor od Vorla.\n8. Švingulace od Burgersteina. 8. Národní písně: „Horo, horo\nvysoká jsi\" a „Kde domov můj\" ve sbor uvedl F. Heller.\n*** Vysokomýtský spolek „Otakar\" počíná si\nvelmi chvalně. V běhu šesti nedělích vystoupil dvakrát a sice\ndne 21. října a na den sv. Cecilie, kterýžto poslední den dů-\nstojně byl oslaven. Hned ráno sešli se všichni údové do ko-\nstela a při slavných službách božích zapěli ctverohlasou mši\nod M. Mayera. U večer v místnostech zpěv. spolku byla zá-\nbava. Zpívaly se sbory „Kde domov můj?\" — „Naprej\" od\nJenka. — „Šáteček\" (národní píseň). — „Utonulá\" od P. Kříž—\nkovského. — „Slib\" (z němčiny) od Kúckena a „Píseň cestu-\njících po vlasti\" od Abta. Rázné provedení sborů, jež se se\nzdařilými deklamacemi střídaly, bylo od obecenstva vděčně\npřijato.\n*** Semilský zpěv. spolek uspořádal dne 6. ledna\nt. r. besedu v hostinci „v Ráji.\" Program byl následující: 1.\nOuvertura k opeře „Vilém Tell\" od Rossiniho. 2. „Naprej,\"\nsbor od Dav. Jenka. 3. Deklamovánka „Tři doby\" od Jablon-\nského. 4. „Vybídnutí k tanci/4 sbor (valčík) od Martina No-\nváčka. 5. Křepelinka,\" sbor od Matouška. 6. „Lásky touha,\"\nsbor od Nesvadby. 7. Deklainovánky „Vysloužilec\" a „Marky-\ntánka.\" 8. „Kolumbus,\" sbor s průvodem hudby (z němčiny)\nod Jul. Beckera.\nZpěv. spolek „Krakonoš\" ve Vysokém dá-\nval dne 30. listop. 1862 třetí svou besedu, která velmi skvěle\nvypadla. Ca se provedení programu týče, musíme doznati, že\nbyly sbory a skladby hudební obezřelým řízením p. Nikryna\nveskrz správně a precisně předneseny a se všeobecnou pochva-\nlou přijaty. Ze sboru nejvíce se líbily „Křepelinka/' sbor od\nMatouška a Hellerova kadrylla. Ze sólistů vynikl p. Jod as\nobratným provedením „Obrany kontrabasu\" od Jos. Hraběte a\nfantasie z národních písní pro kontrabas od Matouška. Pan\nJodas osvědčil se co zdatný hráč na kontrabas, jemuž se po-\nmocí písemního vyučování od prof. Hraběte učil a do-\nsáhl krásného výsledku. Chvalně počínal si též p. Krejč, na-\ndaný to houslista, jenž koncert od Beriota s dobrým úspěchem\npřednesl. Z deklamací přednesla sl. Františka Nikrynova „Slo-\nvíčko o kávě\" od Adamce a p. Jos. Nesvadba „Obrana muž-\nského pohlaví'4 od Bělohrobského.\nLitoměřický spolek zpěvácký účinkovat\nbude v besedě, kteráž dne 14. ledna ve prospěch pohoře-\nlých Lomnických v sále „u Janovského\" dávána bude.\nJejí program jest následující: 1. Ouvertura. 2. „Pozdravení\npěvcovo,\" sbor od Veita. 3. „Pohádka o zakleném princi\" od\nY. Crhy. 4. „Naše,4' piseň od L. Procházky. 5. „Utonulá,\"\nsbor od Křížkovského. 6. „Porodila mne moje matička,\" píseň\nod Th. Krova. 7. „Deklamace bez rukavic/4 od Storcha. 8.\n„Dcerám českým,\" sbor od Gernera. 9. „Výstraha,\" píseň od\nKavana. 10. „Gdě je slavska domovina/' sbor od Wintra.\n11. „Směsice z národních písní\" od Kavana.\nPřeloučský zpěv. spolek nyní zaražený čítá\n35 výkonných údů. Jednohlasně voleni jsou: za předsedu\nvel. p. fárář Josef Čána, za ředitele spolku p. Fr. Vosyka,\nučitel, za pokladníka p. Jan Dítě; ostatní členové výboru\njsou: Dňst. p. školní ředíte! dr. Frýdek, měšfanosta p. K. Sou-\nkal, p. V. Červinka, p. J. Horák a p. A. Sekerka. Dle stanov\npřiplácejí výkonní údové 1 zl. r. čís. na výlohy. Přispívající\núdové připlácejí dle libosti; za to pak není spolek těmto údům\nničím zavázán.\nZpěv. spolek „Dalibor/4 S podivením jsme čtli\nv 1. čísle tohoto časopisu 1. r. o zpěv. spolku „Daliboru'4\nv Slaném, že mu hrozí úpadek neb rozpadnutí. Jest to iro-\nnie*\"\"), či skutečně jest se obávati zaniknutí spolku našeho?\nIronicky se to sotva míní, jelikož ku konci dotčené zprávy jest\nřeč o nějakém znovnvzkříšení. Jakým spůsobem dostala se\nslova úpadek, rozpadnutí a znovuvzkříšení do Dalibora? Či je\nto pravdě podobno, když odstoupí jeden úd z výboru, aby již\ncelý spolek se rozešel ? Nevíme, kdo tak poctivě o spolku na-\nšem smýšlí, že mluví o úpadku, rozpadnutí a znovuvzkříšení,\naby nás před celým soudným čtenářstvem a všemi bratrskými\nspolky kompromitoval a o dobrou povést přivedl. Chtějíce pře-\ndejiti všelikým omylům, máme za dobré veřejně vyznati, že\nv Slaném o žádném úpadku neb rozpadnutí zpěv. spolku ni-\nčehož nevíme, aniž očekáváme jeho znovuvzkříšení. H. Janda.\n*** Skutecký spolek „Rubeš/4 jehož stanovy až\nna některé opravy a doplňky úřadního schválení došly, statně\nkráčí ku předu. Nejvíce se ho ujímá prozatímní předseda p.\nA. Hlinecký, městský lékař, jenž s vřelou oddaností o jeho\nzdar pečuje. Většina členů sešla se v místnostech spolkových,\nby se společně do chrámu odebrala. Zpívala se vokální mše\n„Zde v skroušenosti padáme\" a po pozdvihování „Otče náš.\"\nPovážíme-li krátkou dobu od zaražení zpěv. spolku a\nokolnost, že většina členů z počátku ani not neznala, musíme\nnazvati výsledek velmi skvělým. Za příkladem muž-\nského sboru tvoří se ve Skutči dle vyzvání Dalibora\ntéž ženský zpěvácký spolek, jemuž srdečně „Na zdar!44\nvoláme. Kéž by se i v jiných městech za příkladem Skuče\nženské zpěv. spolky tvořily!\nLomnický zpěv. spolek „Bořivoj\" uspořá-\ndal k oslavení výroční památky svého založeni v úterý dne 6.\nledna 1863 v hostinci u „zeleného stromu'4 pěveckou, hudební\na deklamatorní zábavu. Program byl následující: Oddělení I.\n1. Ouvertura. 2. „Svítání.\" Sbor od H. V. Veita. 3. „Baso,\nbaso, bruč.\" Sólový zpšv s průvodem piana a basy od Lá-\nblera. 4. „Ty tvrdé, české palice.\" Deklamace od Štipného.\n5. „Odvedeného prosba.*4 Sbor od Křížkovského. Oddě-\nlení II. 1. a) „Ó vlasti má!\" Sbor od Mullera. b) „Odpadlý\nod srdce.44 Sbor od P. Pavla Křížkovského. 2. „Nový\nparlament.\" Žert k deklaraaci. 3. „Fantasie na národní písně.44\nSólo na basu s průvodem piana od AI. Karla. 4. „Sablenka.\"\nSbor. 5. Ouvertura.\nJI*# Staroboleslavský zpěv. spolek odbýval to-\nhoto roku valnou schůzku, v nížto nové volby předsevzaly byly.\nZa předsedu zvolen velebný p. Pan o cha F., za místopředsedu\np. Jos. Pražák, za ředitete p. Ag. Heller a p. Vác. Kmoch, za\ntajemníka p. Fr. Zahradníček, za pokladníka p. Jan Zahradní-\nček, za obřadníka p. Em. Soukup a za listovníka p. H. Lojda.\nPři této příležitosti musíme bývalému řediteli, p. Pražákovi své\nsrdečné díky za jeho horlivost a přičinlivost vzdáti a náhlí-\n\n*) Beze vší pochyby byla to ironie, avšak p. zasilatel se jasné nevy-\njádřil. Red."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.7", "texte": "žíme, že pro mnohé své práce při řízení kůru v místo ředitele\nzpěv. spolku se dále uvázati nemohl; než kojíme se nadějí, že\np. Pražák i déle spolek svou činností podporovati aku pro-\nspěchu dobré věci účinkovati bude. Voláme mu tedy srdečné\n„Na zdar!44\n\n—k.\n\n*** Poděbradský zpěv. spolek „Velký Poděbrad\"\nuspořádal k oslavení započetí zasedání zemského sněmu\ndne 8. ledna hudební akademii dle následujícího programu: 1.\nOuvertura k opeře .,Zampa44 od Herolda. 2. „Staročeská,\" sbor\nod Škroupa. 3. „Milenka,44 sbor od Jelena. 4. Deklamace.\n5. „Kadryla Moravská,44 sbor od Hellera. 6. „Naprej,44 sbor\nod D. Jenka. 7. >,Můj andílek,44 píseň od Essera (přel. Lad.\nRieger). 8. Ctverozpěv. 9. Směs od L. Zvonaře. 10. „Ci-\nkání44 od Vogla.\n\nOchotnická divadla.\nNa ochotnickém divadle v k. horním městě\nHoře Kutné provozovalo se dne 21. prosince 1862: „Obě\nšelmy,\" dram. žert od Tyla a „Hnsička z Podháje,\" veselohra\ndle francouzského od Novotného. Čistý výnos připadne na za-\nopatření učebních prostředků pro reální školu zdejší. Dne 26.\nprosince provozovalo se „Seznámení se v Lorci,\" „Unesení na\nkaůkovských kopcích,\" „Zasnoubení v Sedlici.44 Žertovná hra\nve 3 jednáních, dle Bedř. Hoppa, od V. Filípka. Čistý výnos\nurčen k rozmnožení jistiny nadace Tylovy pro chudé studující\nkutnohorské. — V Kosmanosech dávalo se dne 26. pros.\n1862 „Magelona.'4 — Ochotníci v Mladé Boleslavi\nprovozovali na den sv. Štěpána veselohru s národními zpěvy\nve dvou jednáních „Bratr honák,'4 aneb „venkované v hlavním\nměstě.\" — Ochotnické divadlo v Čáslavi. V neděli\ndne 28. pros. 1862 provozovalo se „Prodaná láska/4 veselo-\nhra v 1 jednání od J. Nerudy. Na to následovalo: „Stará\nmísto mladé,\" veselohra v 1 jednání podle J. Kořeůovského\n„Qui pro quo44 z polského od H. z V. Z. — Ochotníci\nv Úpici dávali dne 14. prosince ,,Čech a Lech\" od Steg-\nmayra. — Divadelní ochotníci Jičínští provozovali dne\n28. pros. 1862 „Ze sedmi ta nejškaredější,44 veselohra ve 3\njednáních od Angeliho, přeložil Jan N. Štěpánek. — Na Skal-\nk u zařizuje seochotnické divadlo. — V Novém\nKolíně provozovala se na ochotnickém divadle dne 1. ledna\nBenedixova ctyraktová veselohra „Vězení,'4 přel. od Vávry Lom-\nnického a dne 6. ledna ,,Účetní rada a jeho dcery,\" veselo-\nhra ve 3 jedn., dle Feldmanna přel. Mareš. Čistý výnos\nobou představení připadl stavebnímu školnímu ústavu. —\nVe Mše ně dávali tamnější pp. ochotníci po dne 26. prosince\nkus „Statek Lhota44 ve prospěch zvelebení divadla,\nv něinžto vynikli paní Karterová, p. Podařil a p. Fligl. Ná-\nvštěva byla četná. Dne 6. ledna provozovali pp. ochotníci tří—\naktové drama „Kat Amsterodámský.44 — V obci Vratné za-\nřídili ú také ochotnické divadlo, které velkého účastenství po-\nf v\nživa. — V Čáslavi provozovala se na ochotnickém divadle\ndne 6. ledna původní veselohra se zpěvy „Sládci44 ve 2 jedn.\nod K. J. Erbena. — V N ovém Městě nad Metují sestoupli\nse pp. ochotníci ve spolek, pod jistými stanovami snaží se vše-\nmožně stářím sešlé divadlo zvelebiti, oděvnu jakož i knihovnu\ndo pořádku přivésti a nešetříce žádného namáhání kráčejí jistě\na odhodlaně na vytknuté dráze k všeobecné spokojenosti. —\nVe Vysokém Mýtě počínají si pp. ochotníci velmi statně a\nzvtáště ředitelství vyniká cilostí. První představení ,,Žižkův\nmeč,44 zdařilá fraška od Klicpery, dávala se ve prospěch Lom-\nnických pohořelých; ostatní dvě „Pražský flamendr\"\nod Tyla a „Muka chudé ženy44 ve prospěch dostavění sta-\nrobylé věže. Vzorně si počínají tamnější dámy a někteří pá-\nnové na jevišti, a dá se ocekávati, že obezřelým cvičením do-\nbrých divadelních sil nabudeme. — V Kutné Hoře provo-\nzovali na ochotnickém divadle dne 4. ledna „Marii, dceru plu-\nku,44 vaudeville ve 2 odděleních se zpěvy a sbory, dle frane.\nod Dr. J. P. Hudba od Donizettiho. Čistý výnos určen jest\nk rozmnožení Kutnohorské nadace pro slepé. — V Královi-\nci ch dávali pp. ochotníci veselohru „Lakomec\" od Moliěra.\nČistý výnos ve prospěch školní knihovny. — V Bělé provo-\nzovali pp. ochotníci Benedixovu veselohru ,,Pan Strýček44 s vel-\nkým úspěchem.\n\nZ Prahy.\n\n—ák.\n— Druhý koncert pp. Ferd. Lauba a Alf. Jaella\ndne 4. ledna. Odvolávajíce se na přednosti obou p. koncertistň,\no nichžto jsme se předešle zmínih, obmezujem se pro\ndnešek na kusy poprvé v tomto koncertě přednešené, Okol-\nnost, že sonata pro housle a piano (op. 105) od Roberta\nSchomanna tak zřídka se dává, což tím více litovati jest, anto\nk nejduchaplnějším, nejzajímavějším a nejpůsoblivějším sklad-\nbám časně bohužel zesnulého mistra patří, okolnost ta svědci\nas o těžkostech tohoto díla. Jasné a až do nejsubtilnějšú h\njednotlivostí duchu tohoto díla odpovídající provedení poskytlo\nposluchačům skutečně zřídkou duševní lahůdku. Právě tak za-\njímavé číslo tvořil koncert pro housle od Mendelssohna, při\nnčmž p. Jaell na piano výborně doprovázel. Obtížemi přebohaté fi-\nnále přednášeli oba koncertisté v tak rychlém a, jak se nám\nzdá, v tak přechvatném tempu, že se na takové tempo při tak\nčastém provozování tohoto díla nepamatujeme. V první sadě\nkoncertu bylo by bývalo žádoucno, kdyby průvod na piano něco\nse byl podřadil koncertujícímu nástroji. Pan Ferd. Laub před-\nnášel ještě Chaconnu od Š. Baeha, v nížto své mistrovství v po-\nlyfonové hře osvědčil; dále Ernstovu elegii a na žádost právě\ntak bravourní jako vděčný polonéz. Jsa mnohokráte volán při-\ndal ještě své žertovné potpourri na české národní písně.\nPan Jaell přednášel kromě variací od Haendle, valčíku Cis-\nmoll od Chopina, pak velmi bravourní etudu od Fr. Liszta,\nještě svou oblíbenou transkripci na „Home sweet home44 (na\nžádost), kapřici na motivy z opery „Dinora\" od Meyerbeera a\neo přídavek parafrasi na sbor poutníků z opery „Tannhauser\"\na duchaplnou transkripci z opery „Vielka.\" Velmi zajímavý\npřídavek k tomuto koncertu tvořil zpěv paní Bělské, kteráž\ns jasným porozuměním a zvučným hlasem Mendelssohnovu „Su-\nlejku\" a Pivodovo „Ztracené srdce\" přednesla. Bylo by žá-\ndoucno, aby tato roztomilá pěvkyně častěji v koncertním sále\nse objevila. I paní Bělská byla velkou pochvalou a vyvolá-\nním vyznamenána. Obecenstvo naplnilo všechny prostory sálu\núplně a odměnilo koncertisty častým vyvoláním a hojnou, za-\nslouženou pochvalou.\n\n— Pan Ferd. Laub a p. Jaell dovolili s roztomilou\nochotností žákům houslové školy na zdejším konservatoriu,\nv němž p. Laub svého vzdělání dosáhl, volný vstup k těmto\nkoncertům.\n— Housle, na něžto p. Ferd. Laub v obou svých kon-\nceitech hrál, mají svou historickou zajímavost, jelikož jsou to\nty samé, na něž N. Paganini koncertoval. Jsou to pravé,Stra-\ndu ar ky a stojí 7000 franků ve zlatě.\n— Pánové F. Laub a Jaell uspořádají jak doslý-\ncháme, na všeobecné přání ještě jeden koncert s průvodem or-\nkestru a sice, jelikož prostory sálu na Zofíně pro velmi znač-\nnou návštěvu ne\\ystacj, v českém prozatímním divadle.\n— Výbor Svatoboru jednal mimo jiné ve schůzi\nsvé dne 2. ledna 1863 o tom, co má pocit s výhrami lote-\nrie Havlíčkovy, kteréž nebyly odebrány. Výbor se usnesl, že\nse mají při besedě neb koncertu, jež se dávati budou ve pro-\nspěch Svatoboru, zužitkovati. Dále přijal se znak Svatoboru,\np. Šalandou nakreslený a představující kruh, jejž ctyry ruce\nproti sobž drží a jenž obrouben jest lipovým listím, na němž\nse klenou čtyry arabesky do kruhu spojené. Konečně usne-\nseno, aby se hned na jaře postavily náhrobky Celakovskému,\nHankovi, Havlíčkovi a Šafaříkovi, na něž se výdatné sbírky se-\nšíy, Šumavskému pak se má poslaviti náhrobek z příspěvků\nSvatoboru."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630110-01.1.8", "texte": "— Sobotní (dne 3. ledna) valná schůze sboru\nku zřízení národního divadla za předsednictví p. dra.\nFr. Palackého byla jen slabě navštívena. Jmění, na hotovosti\nv pokladnici se nalézající, obnášelo koncem října 1862 čistých\n15934 zl. Součet slíbených příspěvků obnáší do té doby\n117856 zl. Na to čtly se potvrzené stanovy, dle nichž má vý-\nbor nyní právo, voliti si sám sběratele příspěvků na venkově,\ncož až posud jen představení obcí činiti směli. Na to přikro-\nčilo se ku volbě předsedy a místopředsedy, výboru a několika\nčlenů sborových. Za předsedu sboru zvolen jest p. dr. Rie-\nger 52 hlasy5 za místopředsedu p. Fr. Pstros s st. 42\nhlasy; za nové cleny sboru pp. K. Židlický, Výšek, rada Ram-\nbousek, říšský rada J. Macháěek, továrník Oliva a rada Bursík.\nPan dr. Rieger přijímaje volbu vyslovil zármutek svůj, že mu-\nžové z přednějších rodin českých. byvše zvoleni v hodnost\ntuto, na místě svém nevytrvali, že nepodrželi místa, která ne-\nmajíce žádného rázu politického, toliko prospěch dobré věci\nmají za účel. Do výboru a za náhradníky zvoleni pánové:\ndr. Jeřábek, dr. Fr. Palacký, JUC. Sladkovský, rada Štorch,\nŠebek, prof. Skuherský, Zeithammer, Vojta Náprstek, Šimek, dr.\nEd. Grégr, dr. Škarda, dr. kníže Taxis, Řivnáč, Macháěek a\nNovotný.\n— Pan M. Hrubý, jenž pod nebožtíkem Fr. Škroupem\nv Rotterdame co zpěvák účinkoval, engažován jest nyní co\ndruhý basista v Královci (Kónigsberg).\n— Slavná virtuoska sl. M. Nerudova přibyla\nse svou sestrou Marií a bratrem Františkem do Kodaně, kdež\nněkolik koncertů uspořádají.\n— Náš rodák p. F. Bendel, pianista, dával před\nnedávnem v Kodani svůj koncert na rozloučenou. Přednášeli\nsvoje skladby, pak komposice od F. Liszta, Š. Bacha (Gavottu),\nBeethovena se skvělým výsledkem.\nHudební literatura. Činný p. Lud. Procházka výdaj\ntyto dni 3. sešit sbírky mužských sborů vlasteneckých. Se-\nšit tento obsahuje vlastenecký sbor „Zpěv Čechův,\" slova od\nDurdíka, kterýž pro svou rozsáhlost zvláště k slavnostným be-\nsedám se hodí. V brzku budeme mít příležitost, zevrubněj o\ntomto novém díle p. Procházky se zmíniti; prozatím však po-\ndotýkáme, že partitura i s'hlasy 1 zl. 20 kr. stojí. Jed-\nnotlivé hlasy lze dostati po 10 kr. — Nákladem obchodníků\nv musikáliích p. Šálka a Wetzlera vyšel druhý sešit 3\nsborů pro mužské hlasy od Ludevíta Procházky, obsahující:\n„Pečlivá milá,\" slova 00 Čelakovskédo v hlasech. Tamtéž vy-\nšly dvě roztomilé písně „Umlklo stromů šumění\" (slova od\nHálka) a „Slovensko mládě\" (slova od Sladkoviče) od Fr. Ka-\nvana op. 39. Dále vyšly tam dvě salónní komposice pro\npiano :l„Scherzo\" od Grunbergra a „Památní lístky\" od B.\nKittla. — Nákladem činného obchodnictví pana Fleischera\nvyšly následující skladby pro piano, které hudbymiíovnému obe-\ncenstvu vítaný budou a sice: „Ca pric i e 11 o\" pro piano od\nHeringa po 54 kr., „fantasijní kus od Markula pro piano\n(80 kr.), „La cascade\" od Rozkošného (42 kr.), 6 taneč-\nních kusů cenou poctěných pro piano 2 zl. r. č. „Národní\nbeseda,\" salónní tanec pro piano od Svobody (80 kr.) dru.\nGrégrovi věnovaná; „Katynka,4í polka pro pian) od Vinaře,\nkapelníka Sokola (30 kr.)\n— La Cascade impromptu pour le piano par J. B. Roz-\nkošný. Op. 24. u Lud. Fleischera v Praze.\nTento právě tak brillantní jako pro salon potřebný ku s\n* požaduje již pokročilého pianisty, jenž při pojmutí a přiměře-\nném provedení vždy ním vynikne a vděčného obecenstva najde.\nToto dílo můžeme každému pianistu vřele odporučili.\nRhapsodie pour le piano par Ch. Hering. Op. 80 u Lud.\nFleischera v Praze.\nRhapsodie tato, panu řediteli B. Kittlovi věnovaná, prozra-\nzuje obratného skladatele a bude as pokročilým pianistům vhod,\načkoliv se s prvními 5 takty na str. 4 srozuměti nemůžeme.\nCapriccietto á la T e d e s c o par Ch, Hering. Op. 82 a L.\nFleischera.\nO tomto díle musíme se méně příznivě zmíniti, anto v\nněm pohřešujeme bohatého vynálezu, zručnosti a individuálních\nzvláštností.\nÚprava všech tří kusů je velmi úhledná a správná,\nceny mírné.\n\nObzor umélecký.\n= Slečna Karolina Ferni-ova, výtečná houslistka,\nvěnovala se, jak jsme již jednou oznámili, zpěvu a vystoupla\nnedávno v národním divadle Turinském co Rosina v „Lazeb-\nníku Sevillském,\" při čemž též fantasii pro housle od Vieux-\ntempsa přednášela.\n= Marie Grunieká z Horního Slezska vzbuzuje co\npianistka velkého podivení. Je 5J léta stará, hraje své skladby\njakož i komposice od R. Schumanna výtečně, improvisuje, ex-\ntemporuje, doprovází na piano zpěvačky, hraje na varhany a\nmá též velké vlohy ku hře na housle. Nedá se upříti, že by\nto byl neobyčejný zjev, pakli se vše potvrdí.\n= Ředitelství jednoty hudebních přátel ve\nVídni vyzvalo, jak v těchto listech udáno bylo, dne 20. dubna\n1861 všechny skladatele, aby dotčené jednotě svá symfoni-\ncká díla tiskem ještě nevyšlá k tomu účeli zaslali, aby dvě\nz nich za nejlepší uznané veřejně se provozovala. Následkem\ntohoto vyzvání obdržela jednota 32 symfonických děl,\nz nichžto symfonie číslo 31 s heslem „An das Vaterland\" a\nsymfonie číslo 17 s heslem „Trotz allem Freundeswort\" za\nnejzdařilejší uznána jsou. Obě tyto skladby budou se dne 15.\núnora 1863 řízením p. ředitele J. Herbccka ve Vídni provozo-\nvati. Po provedení otevřena budou psaní a jména sklada-\ntelů obecenstvu oznámena. Díla, na která se ohled nebral,\nmohou se dne 6. ledna 1863 v kanceláři jednoty (Vídeň, Tuch-\nlauben, čís. 588) vyzvednouti.\n=5s Viktora Huga znamenitý rornán „Bídníci,\" jenž i\nv českém překladu u Kobra vychází, je nyní pro jeviště od\nKarla Huga syna zpracován.\n\nDur a moll.\n\nZvláštní zákony. V Anglicku vyšel r. 1648 zákon, jímž všichni\nherci za poběhlíky vyhlášeni byli. Všichni, kteří by navzdor roz-\nkazu na divadle hráli, měli nejprv bičováui a pak zavřeni býlí; 131 let\nvšak na to byl herec David Garrick po královsku u nohou Shakespea-\nrova pomníku pochováa. — R. 1789 vydal francouzský národní kon-\nvent rozkaz, že herci a kati z voli tel nos ti vyloučeni jsou; 22\nlet však oznámil Napoleon, že herci Fr. Talma a Hip. Mars jsou ke\ndvoru oprávněni.\n\nListárna.\nPánům dopis. Všechny dopisy příště. Panu S. v Lom.\nu B. Slova k „Besedě\" nemáme. Místo, o němž píšete, vy-\nnáší prý též 500 zl.: avšak rady Vám v tom uděliti si ne-\ntroufáme. — Panu X. v Dom. Váš dopis příště."}]}