{"numero_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_sha256": "db7fa8eb2b09f7adbc7826fd625faa33d39d00bb28f4ea270e23e8f6b5dac323", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1863/01/20_01/bmtnabd_1863-01-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "17", "page_fin": "18", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.1", "titre_corps": "O studování sborů.", "titre_sommaire": "O studování sborů.", "signature_source": "Antonín S", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4518, "texte": "O studování sborů.\n\nChceme-li skladbu pro piano jiným s náležitým výra-\nzem přednésti, je nevyhnutelně zapotřebí, abychom dříve\nskladbu dobře prostudovali, technické obtíže překonali a do-\nkonale s duchem jejím se seznámili.\nPodobně má se to i se sborem.\nChce-li ředitel zpěváckého spolku nějaký sbor s pěvci\nstudovati, nastane mu povinnost, aby jej nejprv dokonale\nprostudoval, s nesnadnostmi a zvláštnostmi jeho se seznámil\nado ducha jeho vnikl.\nPrvní práce ředitelova bude tedy, aby si slova (text)\nsboru dobře přečetl a jejich obsah náležitě uvážil. Slova\nvlastenecká požadují zajisté zcela jiného přednosu, než slova\nvážná, ano slova rozhodují i nad tempem, v jakémž se shoř\nprovozovati má. Slova sboru „Já jsem Slovan s duší s tě-\nlem\" nemohou se, jak každý přisvědčili musí, klidně- nýbrž\nživě, vřele a rázně přednášeli; opačného takřka přednosu i\ntempa požadují slova Zvonařova sboru Ráno: „V ranní září\nkdyž se skví, vlídné, tiché údolí,\" které se volně a velebně\nzpívati musí. Při Horákově sboru Při draní „Honem, ho-\nnem derte\" naznačují již slova „tempop v jakém se as sbor\ntento provésti má. A tak bychom mohli na sta příkladů vy-\npočísti, které by náš výrok potvrdily.\nŽná-li tedy ředitel obsah sboru, nechť projde jednot-\nlivá místa a slova, na nichž zvláštní důraz spočívá; neboť\njen tímto spůsobem dodá se při provozování sboru důležitým\nmístům a slovům náležité váhy a patřičného významu. Na to\npřikročí ředitel k skladbě sarné, poznamená si především těžká\nmísta, nesnadné přechody atd., na něž pak zpěváky zvláště\nupozorniti chce, dále všimne si každé přednosu se týkající\nznámky skladatelovy, na př. forte, piana, crescenda, decre-\nscenda, ritardanda atd., neboť jen patřičným zachováváním\ntěchto předpisů od skladatele udaných možná provésti skladbu\ntak, jak as skladateli v mysli tanula. Znamínka tato hrají\npři provozování jakékoliv skladby a pro jakýkoliv nástroj vel-\nkou roli. Jako malíř nakreslený obraz barvami a odstiňová-\nním jejich oživuje; taktéž dodává ředitel šetřením znamínek\nsboru svěžesti a zajímavosti. Sebe lepší skladba, při jejímžto\nprovozování se na předepsaná znamínka (nuance) nehledí,\nupadne v jednotvárnost, unaví posluchače a nedosáhne žádou-\ncího výsledku; kdežto sbor náležitě s nuancemi přednesený,\ni kdyby méně zdařily byl, pronikne a obecenstvo baví. Z toho\nvyplývá, že sbor někde s velkou pochvalou přijat jest; kdežto\nna jiném místě tentýž sbor jen málo se líbí aneb dokonce\ns výsledkem se mine. Duch9 cit a vkus oživí skladby, ni-\nkoliv však mechanické zpívání not.\ny Neudal-li skladatel při svém sboru žádných, přednosu\nse týkajících znamínek, musí ředitel slova a hudbu sbor pro-\nskoumav, na znamínkách a nuancech, jichž k oživení skladby\nužiti chce, se pevně ustanoviti. Zde především rozhoduje\ncit a vkus, které řediteli voditkem býti musí.\nKdyž se byl ředitel o spůsobu, v jakém sbor provésti\nchce, ustanovil, seznámí zpěváky s výsledky svého bádání a\ndá nápotorn slova sboru zřetelné přečisti, aby při jednot-\nlivých hlasech je na důležitá místa upozornil a důrazná slova\njim na srdce vložil.\nMá-li ředitel slabé síly výkonné, musí s nimi jednot-\nlivé hlasy probrali; jsou-li ale pěvci v ctění not dosti silni,\nnechá je hned s listu zpívati; načež se k podrobnému stu-\ndování přistoupí.\nU přednášení sborů musí ředitel zvláště k tomu hle-\nděli, aby zpěváci stejné dech brali. Za tou příčinou dlužno\nustanoviti místa, kde se dech brati dovoluje a kde nic. Pan\nLeop. Zvonař podává v listech ředitelům zpěv. spolků v tomto\nohledu následujícího vodítka.\n„Dech se musí brati při všech pausách, při všech zna-\nmeních rozdílnosti, jakož jsou čárka, tředník, tečka, dále\npřed každým dlouhým tónem. Dech se srní brati všude, kde\ntoho smysl slov připouští, kde se tím slova, kteráž nevyhnu-\ntelně k sobě sluší, od sebe netrhají, přídavná a statná, početní\na statná jména atd. konečně musí se bráti dech mezi dvěma\ntony, z nichž první melodickou frasí ukončuje a druhý novou\nfrásí začíná.\"\nStalo—li se to, přejde ředitel k podrobnému studování.\nNejprv musí na př. tenori I. svůj part zpívati a chybují-li\nv některých místech, musí je ředitel na vady, jichžto se do-\npouštějí, upozornili a tak dlouho s nimi studovali, až part\nsvůj zcela neúhonně provedou. Totéž musí dělali i při ostat-\nních hlasích. Jsou-li výkonné síly nestejné, usnadní si ře-\nditel práci tím, že nejprv sbor se slabými zpěváky studuje;\nnačež pak, když se byli tito svému úkolu naučili, dobří pěvci\nnastoupí a s nimi pospolu sbor přednášejí.\nJde-li sbor dle not neúhonně, přikročí ředitel k odst-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 828, "texte": "ňování jistých míst, které buď zvláštního důrazu, protaho-\nvání, sesilování, zmirňování atd. vymahají. Opakují-Ii se na\npř. jisté věty několikráte za sebou, není radno, na jeden a\ntýž spůsob je přednéstí; jelikož by místa tato jednotvárnosti\nsnad utrpěla. Zde záleží tedy na řediteli, jak tato místa dobře\npojal, aby naznačil, která z opakujících se míst větší důrazu\ndo sebe rná, aby se pak zpěváci v přednosu dle toho říditi mohli.\nPři této příležitosti musíme ještě podotknouli, že se\nnesmí ředitel znamínek přednosu se týkajících příliš úzkost-\nlivě držeti, a že odstiňování nikdy mnoho nápodobné býti\nnesmí.\nPodavše takto několik značnějších pokynů k studování\nsborů, musíme připomenouti, že jsme se při tom více kraso-\nvědecké stránky drželi, majíce za to, že každý p. ředitel\ntechnickou stránku as znáti bude.\n\nAntonín S."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "18", "page_fin": "18", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.2", "titre_corps": "Jan Ladislav Dussek. Životopisný nástin, podává K. P. Kheil mladší.", "titre_sommaire": "Jan Ladislav Dussek. Životopisný nástin, podává K. P. Kheil mladší.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.2", "debut_caractere": 830, "fin_caractere_exclue": 3804, "texte": "Jan Ladislav Dussek.\nŽivotopisný nástin, podává K. P. Kheil mladší.\n(Pokračování a dokončení.)\nO jiných nástrojích, na př. o Vídeňských pianech ne-\ndalo se to říci. Piana tato nechala ve svých nedosytných\nzvucích i ve své menší určitosti fantasii volně se pohybo-\nvat], co zatím karakter anglického piana svého vzdělání na-\nnejvýš sentimentálním a jednostranně působícím posouvnutím\n(una corda) a hlubokým padáním kláves dosahuje; čímž se\njiného přednosu nepřipouští, než legata v širokých massách\na polohách plných ušlechtilé a něžné sentimentálnosti.\nTěmito několika slovy, která se p.ám mirnovoině v péro\nvloudila, doufáme, že jsme naznačili základní tah Dusskova\nkarakteru, jak se tento v četných jeho pracích (hlavně instru-\nmentálních kusech) jeví a jak se v jeho skladbách pro piano\nvždy víc a více vyvinul.\nChceme-li Dusska dokonale poznati, musíme s jeho\ndřívějšími, snadnějšími pracemi začíti a z nich na jeho po-\nzdější, větší a dospělejší díla přejiti, z nichžto zvláště jeho\nG-moll koncert, jeho „Elegii\" — „Le retour á Paris, L'invoca-\ntionu jrnenovati dlužno. Všude objevuje se vedle znamenité\nvyvinuté technické sběhlosti skladatele, vedle všech umělůstek\nprosté snahy, by nástroj sám platnosti došel, ušlechtilá k vnitřku\numění hledící mysl, ano všude jeví se rozjaření, které ze\nsrdce vycházejíc do srdce posluchače vniknouti chce. Dale-\nké, dobře znějící polohy akkordů ; harmonie zvláště průchody\na jmenovitě chromatickými průchody a průchodními akkordy\nbohatá; modulace bohaté vždy jemně, často euharmonioky ve-\ndené, široce vedené, plněznějící z největší části mnohohlasé,\nklidně a něžně vedené íigurace a pasáže, mnoho triol; me-\nlodie, kde se jednohlasně objevuje s vymrštěnými běhy: to\njsou karakteristické tahy, které se jednotlivě u mnohých kom-\nponistů nalézají, ale v tak bohatém spolku a v tak stálé\nsloučenosti jen v Dusskových skladbách soustřeďují.\nŽádný skladatel a pianista neměl by opomenouti, skladby\nDusskovy dokonale prostudovali; neboť jsme přesvědčeni, že\nz nich mnoho dobrého vytěží a mnohému se naučí. Skladby\nkostelní J. L. Dusska nalézají se v rukopise; velká část jich\nnachází prý se na kůru sv. Barbory v Kutné Hoře a v Čá-\nslavi. Co důkaz jeho plodnosti, jeho talentu a pilnosti svědčí\nto, že více než 200 velkých i menších skladeb, zvláště pak\nsonát a koncertů pro piano od něho tiskem vyšlo a že se\njeho skladby ještě dosud v Anglicku s velkou oblibou dá-\nvají a také ve vlasti naší zaznívají.\nPodobizna Dusska nalézá se v Lipských všeobecných\nhudebních novinách roč. 26. — Podobizna, kterouž B. Dlabač\nskrze Cianchettiniho r. 1802 na památku obdržel, byla od Cos-\nwaye, dvorního malíře král. prince, malována a od P. Condé\nvýtečně v mědi vyryta a měla následující nápis:\nMusica a 1'uomo e norma\ndi lei concetti e prendono\nda lei gli aífetti consonanza e forma.\nKončíce tento stručný nástin odporučujeme co nejvřeleji\nvšem pianistům a pianistkám sonáty a koncerty Dusskovy,\nkteré jim zajisté krásné duševní zábavy poskytnou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "18", "page_fin": "19", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.3", "titre_corps": "Marie Stuartová na jevišti. Sděluje F. J.", "titre_sommaire": "Marie Stuartová na jevišti. Sděluje F. J.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.2", "debut_caractere": 3806, "fin_caractere_exclue": 5228, "texte": "Marie Stuartová na jevišti.\nSděluje F. J.\nV historii nalézá se málo látek, které by od dramatické\nMusy tak mnohokráte vyčerpány byly, jako velmi pohyblivý\na smutný konec krásné a nešťastné Marie Stuartové. Těm,\nkteří se pro divadlo a jeho bibliografii zajímají, bude as ví-\ntáno chronologicky uspořádané sestavení všech tragédií, je-\njichžto středem vdova po králi francouzském Františka II. jest.\nZ francouzské literatury jsou nám známy :\n1. „Marie Stuart, reine ď Eccosse,u tragédie v 5 děj. a\nve verších od M. Regnault-a v Paříži. Tento kus, jenž\nse 3. vydání dočkal, věnován jest kardinálu Richelieu-ovi.\n2. „Mari Stuart, reine ďEcossetragédie v 5 jedn. a\nv prose od Edm. Boursault-a; v Paříži 1683. Věnována\njest vévodovi ze Saint-Aignan, jenž básníku za to 100\niouisďorů daroval. Kus tento byl do italštiny přeložen a\nvyšel v Bologni 1734.\n3. „Marie Stuarlf tragédie v 5 jedn. a ve verších, od\nneznámého; vyšla v Paříži 1735.\n4. „Marie Stuart,\" tragédie v 5 jedn. ave verších od\nPierre Antoine Lebrun-a, v Paříži 1520.\nZ anglické literatury:\n5. „Mary, Queen of Scotsf tragédie v prose od Johna\nSaint-John-a, v Londýně 1780. Spisovatel této tragédie\nbyl bratr znamenitého lorda Bolingbroke.\n6. „Mary, Queen of Scots,\" tragédie od paní Mary De-\nverellové, v Londýně 1792.\n7. „Mary Stewart, Queen of Scots,* historické drama\nod Jamese Grahame, v Edinburgu 1801.\n8. „ Mary Stuart* dramatické představení, v Londýně 1823."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2029, "texte": "Nejbohatší je v tomto ohledu literatura italská:\n9. „La regina di Scozia,u tragédie v 5 jedn. ave ver-\nších od C. Ruggieri-ho, v Neapoli 1604. Věnována jest\nkardinálu Spinellimu.\n10. „La reina di Scoziatragédie v 5 jedn. a v prose\nod Federiga della Valle, v Miláně 1628.\n11. „Maria Sluardaopera scenica in prosa od Giov.\n, Fran. Savaro del Pizzo, v Bologni 1665.\n12. „Maria Stuarda,\" tragické drama v 5 jedn. a ve ver-\nších od Anselma Šansone, v Paříži 1672.\n13. „Maria Stuarda,\" tragédie v 5 jedn. od Vittoria Al-\nfieriho, ve Florenci 1781. Dle svědectví spisovatele sama\nje tato tragédie nejslabší ze všech jeho dramatických\nprací. Tragédie tato vyšla též v něm. překladu od V,\nz Lůdemannů a ve fraucouzském od Claude Petitot v Pa-\nříži 1804.\nHolandská literatura má jen jediný kus tohoto jména:\n14. „Maria Stuarta of gemerlel se Majesteittragédie\nv Keulen 1646.\nLiteratura německá má následující kusy téhož jména:\n15. „Maria Stuart,\" tragédie v 5 jedn. v prose od\nJindř. Spiese, v Lipsku 1793.\n16. „Maria Stuarttragédie v 5 jed. ve verších od Bed.\nSchillera, v Tubinkách 1801. Následující překlady této\ntragédie jsou nám známy: český od Pavla Jos. Šafaříka\nv Praze 1831; francouzský od J. G. Hess-a v Ženevě\na Paříži 1816; od Jindřicha de Latouche v Paříži 1829;\nod Merle a Rougemont-a v Paříži 1810: od P. A. Le-\nbruna v Paříži 1820; od M. de Barante v Paříži 1835;\nanglické od neznámého v Londýně 1801; od W. Petera\nv Heidelberku 1841; italianský od P. Ferrariho v Mi-\nláně 1816; od A. Maffei-e v Miláně 1829; dánský od\nK. L. Rahrbecka; v Kodani a holandský od J. Kinker-a\nv Amsterodámě 1807.\n17. „Maria Stuarts Jugendjahretragédie v 5 jedn. a\nve verších od Caesara von Widder. Tato tragédie, která\nStuartinu lásku k pěvci D. Rizziovi obsahuje, dávala se\nr. 1830 v Mnichovském dvorním divadle; zdaž však ti-\nskem vyšla, není nám povědomo. Konečně musíme se\nještě zmíniti o latinské tragédii „Maria Stuarda,\"\nkteráž 1593 v Donay tiskem vyšla.\nKaždý příspěvek k doplnění této bibliografie bude nám\nvítán a vždy jej uveřejníme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "19", "page_fin": "20", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.4", "titre_corps": "Corelli. Novella.", "titre_sommaire": "Corelli. Novella.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.3", "debut_caractere": 2031, "fin_caractere_exclue": 5220, "texte": "Corelli.\nNovella.\n(Pokračování.)\nII.\n1 Tento nešťastný výsledek nebyl však s to lásku obou\nmladých lidí udusiti; jelikož ale nyní přestala býti dovo-\nlena, nebudeme se při jednotlivostech její neblahé jsoucnosti\ndéle zdržovati.\nPanu Lorenzovi di Monteserrato nechtělo se poštěstiti,\naby mohl svou choť zpupné své rodině představiti a jelikož\npro své převrhlé manželství od Neapolské šlechty takřka\nv opovržení upadl, opustil Itálii a odejel do Paříže, kdež paní\ndi Monteserrato brzy v kruzích nej vznešenější aristokracie\nse pohybovala. Brzy na to odebral se i Corelli, jenž náru-\nživosti na něm hlodající odolati nemohl, do Paříže, avšak jen\npěšky, maje toliko při sobě housle, na něž již znamenitého\nmistrovství dosáhl. Cestovalf do Francie, aby zde své štěstí\nhledal a našel též věnce; leč přinesl nazpět zoufalost v srdci\nsvém.\nDějepiscihudby tvrdí, že žárlivost Lully-ho *), jenž tehdáž\nna vrcholu své slávy stál, mladému virtuosu tolik působila mr-\nzutosti a nepříjemnosti, že by Corelli byl býval nucen, Paříž\nopustiti. Tato udání jsou však nepravá; mámef v rukou\nplatné důkazy o laskavosti Lullyho k svému rodáku, jejž sám\nv dvorní koncerty uvedl, ba ano Lully užil všech příležitostí,\naby talent jeho rodáka skvěle vystoupiti mohl.\nCorelli vyhledal Nelii a působil tak mocně na jejího\nducha, že manželskou svou věrnost zrušila. Štěstí obou mi-\nlenců netrvalo dlouho. Milostný poměr Nelie k virtuosu roz-\nnesl se brzy po Paříži a také Lorenzo se o tom dozvěděl,\nI pospíšili si vymoci si u úřadu zatykač „Lettre de cachet,\"\naby Corelii-ho zavřití mohl; avšak tento dozvěděv se o všem\nuprchl z Paříže. Šest měsíců na to zemřela Nelie, která se\nopět se svým manželem smířila, při porodu dcery, jejížto\notec dle domnění mnohých lidí pochybný byl.\nIII.\nRoku 1712, bez mála pět a třicet let po těchto událo-\nstech, skvělo se divadlo v Neapoli, nikoliv však divadlo San\nCarlo, nýbrž jedna z nejnádhernějších budov, která drama-\ntickým představením zasvěcena byla, neobyčejnou září. Žluté\nvoskové svíce, které obyčejná světla na jevišti a v stěnných\nsvícnách a korunkách vytlačily, byly znamením, že král sám\npředstavení přítomen bude a lid, jenž již od božího rána\nvšechny vchody u divadla v obležení měl a nyní sál zcela\nnaplnil, dokazoval, že jakési neobyčejné a dychtivě želané\ndivadlo jejich zvědavosti se poskytne.\nA skutečně chtěl dnes největší italský virtuos na hou-\nsle, jejž kritik Matheson „knížetem všech umělců\" nazývá a\njehož Gasparini „pravým Orfeusem svého času\" jmenuje;\nCorelli totiž poprvé svůj podivuhodný talent Neapolitánům na\nodiv postavili.\nKdyž se byl král v otevřené lóži usadil, která dle teh-\ndejšího spůsobu pro něho v proscenium vystavena byla, když\njej bylo shromážděné obecenstvo s obyčejným potleskem při—\n\n*) Lully J. B. nar. 1633 ve Florenci počal co kuchtík v paláci Lud-\nvíka XIV. svou dráhu divadelní. Jeho pokusy na housle a ky-\ntáru zbudily pozornost královu, následkem čehož se r. 1650 ře-\nditelem hudebního sboru »Les petits violons\" stal. Lully stal se\npozději zakladatelem francouzské opery a složil\nmnoho ballad, písní a oper, z nichžto opery Kadmus — Theseus\n— Psyche — Iris — Armida až do Glucka prvního místa zaují-\nmaly. Zemřelí r. 1687.\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2387, "texte": "vítalo, započal orkestr ouverturou od Scarlattiho *), kterouž\nobecenstvo netrpělivě poslouchalo, ačkoliv několik dní před\ntím s nadšením přijata byla; na to nastalo v celém sále hlu-\nboké ticho a brzy objevil se Corelli jsa provázen královským\nslužebníkem v livreji, jenž na aksamitové podušce královským\nznakem ozdobené znamenité Amatovky zesnulého Bassiniho nesl.\nPři pohledu na slavného virtuosa zvedlo se veškeré obe-\ncenstvo a když byl král mu zatleskal, aby nechal volného\nprůchodu pochvale, ježto by se ani dříve nebylá odvážila,\npropuknouti; tu zavzněi sál několik minut takovým hromovým\n„Evviva\" a „Bravo,\" že se klenutí sálu otřásalo.\nTehdáž byl Corelli šedesátník; jeho obličej měl navzdor\nvráskám přec úplný výraz dobroty a něžnosti, kteráž jeho\nmladším létům tolik půvabnosti dodávala. Velký tento mistr\nvykonal, ačkoliv po celé Evropě jeho jméno známo bylo, přec\njen málo uměleckých cest, jelikož bezpochyby poklid, jehož\nv Římě požíval, příliš miloval aneb jelikož, jak mnozí tvrdí,\nžárlivosti současných houslistů se obával, Corelli byl dosta-\ntečně zvyklý veliké chvále Římanů; avšak nadšení Neapoli-\ntánů pro něho naplnilo kmeta obdivováním a pohnulo jej\nk slzím.\nCorelli přednášel na tomto památném dnu dva kusy a\ndvakrát dostoupla pochvala obecenstva největšího stupně nad-\nšení; tento triumf znamenitého houslisty byl nejkrásnější jeho\nživota ; avšak bohužel byl poslední.\nSoučasný dějepisec poznamenal při této příležitosti\nostrovtipně, že na dráze umělce často zvláštní případy zrúěny\nse objevují. Několik dní později byl Corelli k dvoru povolán,\naby se opět slyšeti dal a přednášel jednu sonátu ze své ob-\ndivovaném páté sbírky. Králi zdálo se adagio příliš dlouhé a\nnudné a odešel. Svrchu uvedený kronikář podotýká při tom,\nzdaž právem či neprávem nechceme rozhodovali, že ho vla-\ndař tím za triumf pvkati nechal.\nBudiž tomu jakkoliv, zkrátka Corelli nepřišel tím do\nžádných rozpaků a pokračoval žertovně ve své hře; avšak\ndvořaníné, kteří mu naslouchali, byli příliš otročtí nasledo-\nvatelé etikety, než aby byli potleskem odměnili kus, kterýž\nmlčením královým odsouzen byl. Koncert byl ukončen při\nhlučném hovoru a žádného potlesku nebylo slyšeti.\n(Dokončení.)\n\n*) Scarlatti Alessandro nar. 1650 v Neapoli, od Hasse nejvétší n\nskladatelem harmonie v Itálii nazýván, byl vrchním kapel-\nníkem' v Neapoli. Složil as 200 mší, 400 kantat a 109 oper a\nzemř. r. 1725."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "20", "page_fin": "24", "image_debut": 4, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.4", "debut_caractere": 2389, "fin_caractere_exclue": 6253, "texte": "Feuilleton.\n\nDivadlo.\nV prozatímním divadle dávali se v běhu posledního času:\ndne 10. ledna „Růžena a Růženka,44 veselohra ve 4 jedn.\nod Karoliny Birch-Pfeifferové, přeložena od J. St. V neděli\ndne 11. ledna: Ve prospěch p. Františka Saka ponejprv\n„Serežán,\" horvátská národní opereíka v 1 jedn. Text a\nhudba od J. N. Koecka. Na to: „Třináct ozbrojený ch\ndívek.41 K závěrku: „Honba na medvěda.'4 Dne 13. ledna:\nPrvní pohostinská hra pana Ro kyta nské h o. „Kouzelná\nflétna.\" Veliká zpěvohra ve 2 jednáních od Em. Schikane-\ndra. Hudba od V. A. Mozarta. Ve čtvrtek dne 14. druhá po-\nhostinská hra B. Jungmanaové ponejprv: „První den po\nsvadbě.44 Veselohra ve 2 jedn. dle Benedixe vzdělal V. V.\nNa to podruhé: „Cesta oknem.44 Mezi těmito jednáními\ntance B. Jungmannové. V neděli due 18. ledna ve pro-\nspěčh p. Frant. Ferdinanda Šamberka ponejprv: „Den před\nvolbou'4 aneb „Journalisté.\" Veselohra v 5 jednáních od\nGustava Freytaga, přeložil Fr. P. Volák. V úterý 20. ledna:\n„Záhuba rodu Přemysl vskéh o.\"\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Brandýsa n. L. Výroční shromáždění zpěv.\nspolku „Bojana\" v Brandýse nad Labem bylo podle\nstanov odbýváno dne 11. ledna 1863. Především čten protokol\nposlední schůze výborové. Napotom podal p. tajemník výroční\nzprávu o činnosti spolku na rok 1862, kteroužto zde sdělu-\njeme: 1. Zevnitřní činnost spolku. Aby se rozjařil ži-\nvot společenský v našem městě a aby se zřídil orgán, jímžto\nby se v uměleckém ohledu zpěv náš pěstoval, a tím ušlech-\ntilá zábava, jak zpěvákům samým tak obecenstvu poskytla, aby\ntu konečně bylo sboru, jenž by dobročinným ústavům napo-\nmáhal, sešlo se vícero občanů brandýsských dne 5. ledna 1862\nv místnostech zdejší hlavní školy a usneslo se, zaraz i ti zpě-\nvácký spolek. Stanovy byly ihned prozatímně přijaty a\nzakročilo se k vysoké vládě, aby spolek tento povolila a sta-\nnovy schválila. P. Tadyáš Procházka zvolen jednohlasně za\nředitele a proti dodatnému schválení stanov zvolen též výbor,\njenž dnešního dne od své činnosti odstupuje. Vysoké c. k.\nmístodržitelstvo v Cechách povolilo nařízením dne 28. ledna\n1862 č. 1599 tento spolek. Aby se zahájení jeho oslavilo,\nuspořádána dne 11. května 1862 vokální mše svatá a večer\nslavnostní beseda, kterážto poslednější jak u obecenstva\ntak v časopisectvu s příznivým se potkala úsudkem. Čistý\nvýnos 16 zl. 20 kr. věnován jest školám brandýss(kým. Během\nroku 1862 konal spolek 5 výletů: Do Skorkova. Ostrova,\nKostelce nad Labem, Čelákovic a C vršovic, do Skor-\nkova a Čelákovic společně se sousedním spolkem sta-\nr ob ole slav ský in. Taktéž vyslal representaci k slavnosti\nna Kunětické hoře. Dne 12. července přijal náš spolek jméno\n„Bojanw a heslo: „Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti.\" Dne\n29. července doprovodili jsme čestného svého úda, c. k. p.\nvrchníh > Jana Drexlera k hrobu a zapěli jsme několik pohřeb-\nních sborů. Dne 21. září súčastniii jsme se v počtu 25 pří\nslavnosti svěcení práporu zpěv. spolku „Hlaholu Nymbur-\nského\" v Nymburce. Dne 5. října dávána pěvecká z a-\nbava v sále p. Fettrově ve prospěch lomnických poho-\nřel ý ch, kterážto 35 zl. 10 kr. a jeden stříbrný tolar vyne-\nsla, kterýžto výtěžek ihned k svému účeli přiveden byl. Dne\n22. listopadu odbýval náš spolek k oslaveni sv. Cecilie vokální\nmši sv. a večer zábavu společnou. — 11. Činnost\nvnitřní. 1. V hudebním ohledu. Zpočátku cvičeno se jest\nve zpěvu třikráte tébodně, později však-horlivým snažením-se\nváženého p. ředitele Tadyáše Procházky, jemuž zde nejvře-\nlejší vzdány buďtež díky, 6kráte téhodně, což se až podnes\nzachovává. Naštudováno bylo 41 sborů. 2. V jiných ohledech,\na) členy. Spolek náš čítal během roku 1862 v celku 4 údy\nčestné, 57 výkonných, 2 výkonné a spolu přispívající. Z těchto\nodpadlo : 1 čestný úd úmrtím. Z činných údů vystouplo 6, opu-\nstivších naše město, samovolně vystoupli 3. Vyloučeno bylo\npodle stanov pro nenavštěvování 13, z nichž dva se stali pouze"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7976, "texte": "přispívajícími. Z činných a zároveň přispívajících vystoupl 1,\nzůstav pouze přispívajícím. Jest tedy nynější stav údův na\nkonci roku 1862: 3 čestní, 34 výkonných, 1 výkonný a spolu\npřispívající a 12 přispívajících, b) musikálie. Spolek vyna-\nložil na koupení a opisovaní musikálií 19 zl. 83 kr., má jich\n33 čísel a dohromady 75 sborů. Pp. ředitel Procházka, P.\nBednářík, Alois Enders a Jan Fetter a j. darovali též některé\nmusikálie spolku. Zvláštní vděčností jest spolek zavázán milo-\nvanému p. řediteli Tadyáši Procházkovi, jenž přes 500\nhlasů opsal a spolku daroval, čímž mu cenu nejméně 25 zl.\npřivedl: c) schůze. Roku 1862 odbývalo se 5 schůzí val-\nných a 3 výborové, d) Příjmy a vydání. Příjmy obná-\nšeli v celku 84 zl. 68 kr.. vydání 84 zl. 13 kr., tedy čistý\npřebytek 55 kr. Dobročinným účelům přivedl spolek 53 zl.\n30 kr. (počítaje tvrdý tolar za 2 zl.) Pováží-li se, že spolek\npouze k skromným příspěvkům činných údů poukázán byl, a\núdové přispívající jenom 11 zl. přispěli, musí nás, kteří mla-\ndistvému našemu spolku srdečně co největšího zdaru přejeme,\nnicméně příznivý výsledek naší činnosti uspokojit. Vydání byla\nf O r N * % • v /\nnutná, jak z učtu složených se lze přesvědčit. Čtvrtletní pro-\ndukce, jež stanovy určují přispívajícím údům, nemohly se pro\nnedůstatek těchto poslednějších odbývati. Doufáme ale, že to-\nhoto roku spolku našemu, jenž tak šlechetný účel sobě obral\nza úkol, také u ctěného obyvatelstva našeho potřebné a hojné\nse dostane podpory a tím, jakož i svorností a vytrvalostí ctě-\nných pp. údů a též horlivým pěstováním zpěvu spolek náš utě-\nšeně vykvet® a městu našemu ke cti a ozdobě sloužit bude,\nk čemuž jedenkaždý, seč síly stačí, svědomitě přispějme. Po\ntéto zprávě byly účty veřejně složeny a schváleny. Napotom\nměla se dát podle programu volba našeho výboru. P. ředitel\nTadyáš Procházka děkoval jmenem odstupujícího výboru\núdům za důvěru, jíž po celý rok snahy jeho podporovali. Na\nto vystoupil úd spolku p. P. Bednářík, děkoval výboru vzá-\njemně jmenem ostatních údů za jeho horlivost a péči o spolek\na prohlásil se za spinomocněna, projevili starému výboru dů-\nvěru spolku a žádati jej, aby všickni páni výborové i pro pří-\nští rok v úřadu zůstali a spolek, jako dosaváde ke cti a chvále\nřídili a spravovali, k čemuž všickni shromáždění údové nad-\nšeným „Slávy\" voláním přizvukovali. Poctěn tedy všeobecnou\nuznalostí zůstal starý výbor ve svém úřadě. Jest tedy jak až\ndo posaváde ředitelem p. Tadyáš Procházka, tajemníkem p.\nA. Plischke, archivářem p. Václav Hykeš a ostatní výbo-\nrové jsou: pp. František Můller, Antonín Mašner, Jan Fet-\nter, a Alois Enders. Lze dojem, jenž tato schůze na pří-\nbuzné obecenstvo spůsobila, považovali za příznivý; neb při-\nstouplo ještě v tomto samém, shromáždění 26 nových údů při- }\nspívajících. Ku konci byla hudební i pěvecká zábava, je-\njížto program byl následovní; 1. Ouvertura k „svatbě Figarově.\"\n2. Sbor: „Gdě je slavska domovina\" oo Wiotra. 3. Kvartet\nč. IV. do A-dur od Gyrovce. 4. Sbory: „Žežuíinka\" a „Na- {\nprej\" od Jenka. 5. Ouvertura k opeře „Zlodějská straka.\" 6.\nValčík od Vogla v českém překladu. Sbory provedeny spolkem\nzdařile a taktéž i ouvertury a kvartet pp. K. Seborem (violin L),\nVácl. Hykešem (violin II.), Tadyášem Procházkou (alto Viola) a\nMůllerem (čello). Pan Karel Šebor, nadaný umělec a skla-\ndatel, žák absolvovaný pražského konservatoria, jenž meškaje [\nv našem městě z ochoty spoluúčinkoval, oblažil krásnou svojí\nhrou celé obecenstvo, jež se jak náleží dobře bavilo a skladby\nčastou pochvalou přijalo. Náš , L>jan\" utěšeně se tedy utu-\nžuje a voláme mu srdečné „Na Zdar!\" A\nZ Budějovic, dne 13. ledna 1863. (Zpěv. spolek.)\nPokaždé, kdykoliv nové číslo „Dalibora\" vezmu do rukou, pro-\nhlížím dychtivě „kroniku zpěváckých spolků,\" jsa té naděje,\nže „Dalibor\" nějakou zprávu o nově povstalém, českém\nzpěváčkem spolku v Budějovicích čtenářům svým podá*).\nAž posud sklamala mne však bohužel vždy nadéje má. A přec\njest zřízení českého spolku v Budějovicích věcí tak\nradostnou a záslužnou, že zasluhuje čestného uznání a laskavého\npovšimn ití všech pěstitelů hudby národní. Protož usmyslil\njsem sobě podati veřejnosti stručnou zprávu o spolku našem,\njsa té pevné naděje, že tím některé dovednější péro povzbu-\ndím, by za příkladem jiných měst zpráv obecenstvu podávalo\no Budějovické „Besedě.\" Pod tímto jmenem povstal totiž\nspolek čtenářský, jehož údové, kteří patřících schopností k tomu\nmají, opět zpěvácký sbor tvoří. V čele celého spolku stojí\nvůbec váženy říšský rada poslanec zemský p. Dr. Vend. Grún-\nwald co předseda, místopředsedou jest p. Karet Kryl, zdejší\nměšťan a horlivý národovec (kterýž se v posledním čase stal\ntéž místopředsedou při zdejší obchodní komoře); ředitelem\nzpěv. spolku jest pan Jan Procházka, bývalý kapelník\na majitel hospodářství zde v Budějovicích, a sbormistrem\np. F. Ch melik, učitel hudby v Budějovicích. Že při snaze\ntěchto výborných mužů spolek náš utěšeně prospívá a při po-\nsavádní přičinlivosti a dobré vůli pánů spoluúdů značné doko-\nnalosti nabyde, nedá se pochybovati. Za ten krátký čas svého\ntrvání obdržel náš spolek dvě čestné pozvání k besedám do\nBímová a do Velešína, kdež několik sborů zdařile zapěl a bylo\nby žádoucno, by všickni zpěváčtí spolkové v jižních Cechách\nsobě hleděli vzájemného spojení s naší „Besedou.\" Na sv.\nCecilii uspořádal spolek pěknou zábavu v učební své míst-\nnosti, při kteréžto příležitosti krásný, od ředitele kůru p. Vojt.\nNovotného složený a spolku věnovaný „Otče náš\" vý-\nborně přednesl. 0 ostatních nových sborech od p. ředitele\nŤ V V /\nProcházky, p. Simeěka, učitele v Rímově, a jiných promluvíme\npříště obšírněji, jsouť pro „Besedu\" zvláště komponovány a\nbyly při spolkových zábavách veskrz zdařile provedeny. Dne\n19. ledna uspořádá zpěvácký spolek v sále Mileretském\nbesedu, na kterou se srdeěně těšíme a která zajisté hojně na-\nvštívena bude. Kojíme se slušnou nadějí, že všickni národovci\nv Budějovicích a v celém okolí, zvláště pak naše velebné du-\nchovenstvo, k našemu spolku přistoupnou, a jemu k dosažení\nšlechetného cíle svého „vzbuzování národního uvědomění a pě-\nstování národního umění a ušlechtilé zábavy\" dle svých\nsil nápomocni budou. Pak snadno oželíme oněch, kteří straní\nse věci národní, by nevyzvali na se hněv několika odrodilcňv,\nmajíce zmužilost svou v patách a srdce v žaludku. Podruhé\nvíce, tehdy — na shledanou! —f.\nZ Do mažlic. (Přání s t r a n š k o 1 y pro zpěv. —\nSpolek Cecilie.) Vyučování zpěvu na zdejší podreálce do-\nchází letos většího účastenství než roku předešlého. Nemilé\nzdržování při vyučováni jest však psaní not i textu na tabuli,\nčímž se mnoho času ztratí, dále i ta nehoda, že žáci, jsouce\nobyčejně v psaní not ještě necvičeni, z tabule dílem chybně,\ndílem velmi neouhledně opisují. Bylo by tedy žádoucno, kdyby\nněkterý z pánů skladatelů příruční knížky pro žáky\nvydati se odhodlal, jenž by krátce pravidla hudby, hlavně jen\nzačáteční, obsahovaly ; z většího dílu aby v nich umístěny byly\nněkteré solfeggie, méně známé kostelní písně jakož i\nnárodní a sice dvojhlasně (takto by se pro vícero škol\nhodily, kde se smíšený zpěv sborový pro nedostatek basů a\ntenorů zavésti nedá), pak troj- i čtver hlasně. Musily by\nale hlasy každý zvlášť otištěn býti ; neboť posud vydané školní\nzpěvníky, jako Vodňanský, Karlíkův atd. nemožno hned začá-\ntečníkům do ruky dáti, poněvadž jim nesnadno ze ctyr pod se-\nbou stojících not právě ony hledati, jenž se pro jich hlas hodí.\nPři delších písních stačilyby jedna aneb dvě sloky, aby se knížky\ntakové nezdražily. Myslím, že by nám asi nejlépe p. L. Zvo-\nnař posloužil, kdyby na základě uveřejněného návodu ku zpěvu\npro učitele, i tuto práci pro žáky předevzal. — U nás jest již\nstarší spolek hudební „Cecilie,\" jehož účelem jest hlavně\npěstování hudby kostelní; o tom se posud, jak mi známo,\nve veřejných listech nikdo nezmínil. Jsem též údem jeho vý-\nkonným, a ačkoli bych se propuštění z něho báti nemusil, kdy-\n\n*) Neměli jsme bohužel ve Vašem městě žáduého dopisovatele; nyní\nvšak vše vynahradíme. Red."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7909, "texte": "bych o ném veřejně promluvil, nečiním toho přec z příčin dů-\nležitých. A přec jest starou známou pravdou, že činnost spolku,\nzvláště veřejným posouzením se oživuje. Kdy pak si asi ně-\nkdo zde na „Cecilii\" vzpomene?\nZ Hořovic. (Z pě v. spolek. — Divadlo.) Správní\nvýbor učinil před nedávnem vyzvání k zdejšímu měšťanstvu,\naby náš tvoříeí-se spotek dobrovolnými příspěvky podporoval a\njest ise nadíti, že se našemu spolku od našeho probuzeného oby-\nvatelstva výdatné podpory dostane. Jakmile se zdejší zpěvácký\nspolek definitivně uspořádá, hodlám Vašemu listu o jeho čin-\nnosti zprávy podati. Zbývá mi ještě něco o zdejším ochotni-\nckém divadle se zmíniti. Tuto zimu sestoupilo se několik mla-\ndíků, chtějících několika divadelními představeními občanstvu za\ndlouhých večerů zábavy poskytnouti. To se jim také povedlo,\nnebof se zdařilými hrami obecenstvu velmi zavděčili. Mezi\nochotníky vynikali: pánové Odl, Bouček, Milinovský, Steffal,\nVrátný, pak slečny: Vondřichova, Kokšova, Šteffalova a Žalu-\ndová. Škoda jen, že náš mladý lid ochotnické divadlo tak\nmálo podporuje. Ačkoliv v městě našem vydatných sil se na-\nlézá, přece se jich ještě malý počet přihlásil, jižto by chtěli\nna prknách divadelních účinkovati. Jeden je ostýchavý, druhý\nnedůvěřuje své paměti, třetímu se nelíbí to neb ono, a proto\njest ten skromný hlouček ochotníků jen na sebe sama odká-\nzán, což při provozování znamenitějších kusů vadívá. Doufáme\nvšak, že se všechny překážky obezřelým divadelním výborem\nk jeho prospěchu překonati dají aže nás v nejbližší saisoně\nnoví údové hodně překvapí. SI.\nZ Hradce Králové. (Humoristická zábava\npěvecké jednoty Slav janské. — Hudba chrá-\nmová. — Zpěv děvčat v dívčí škole u sv. Ducha.\n— Ocháblé produkce večerní učitelských čeka-\ntelů.) Pěvecká jednota „Slavjan\" uspořádala 31. prosince m. r.\nvečerní humoristickou zábavu v místnostech měšťanské besedy\na dokázala, že i při oslabení jednoty všelikými okolnostmi sto\njest nám podati nejzdařilejší večerní zábavy, kterých zde po-\nhříchu mimo divadlo pozřídku bývá. Provedeny: „Pozdravení\npěvcovo\" od Veita, „Odvedeného prosba\" od Křížkovského,\n„Humoristické čtení,\" ouvertura, od smyčcového orkestru „Bílá\npaní\" od Boildieu, „Zemanova láska,\" tenorové sólo s prů-\nvodem sboru od Gumberta, „Radostné cestování\" od Náprav-\nníka, „Stesk po domovu\" pro piano od Lannera, Humoreska\nz Besedníka, „Strunám,\" sbor horvatský od Jenka, ouvertura\n„Básník a rolník\" od Suppé-a, pro smyčcový orkestr. Kome-\ndie pimprlová „Šnofonius a Mordulina,\" „Vltava\" od Vogla,\n„Tombola\" a na „Vlast\" od Láblera. Rceme-li, že od prvního\nčísla do posledního vše zdařile provedeno bylo k všeobecné\nspokojenosti obecenstva, které se tenkráte z kruhu měšťanského\nnad obyčej četně sešlo, podali jsme jistě úplně pravdivou zprá-\nvu, nemůžem však opomenout zmíniti se o zvláštním provedení\nsborů: „Odvedeného prosba\" a „Na Vlast, po kterých tleskotu\nnebylo konce, a kteréžto tenorové sólo „Zemanova láska\" a\n„Radostné cestování\" opakovány být musely. Mnohý by si\nbyl ovšem přál opakování „Humoresky'1 a i pimprlové ko-\nmedie s živými figurami, které velkou švandu nám spůsobily.\nVšeobecné přání bylo opakování co nejdříve podobné zábavy.\nMezi tím co pěvecká jednota při dost slabých silách se vše-\nmožně snaží nejen dobyté jméno zachovati, ale i dále pokračo-\nvali, jak skvěje hrou pro smyčcový orkestr to dokázala, upadá\nnaše chrámová hudba skrz na skrz v nejhorší skoro kočičinu,\nže člověku líto jest času stráviti při také hudbě v chrámu\nPáně, nemoha se ani modlit, aniž povznésti se k Bohu, pro\ntu krásnou hudbu. Možno-li také, aby jinak bylo ? Ochotníci\nvšeho druhu požádají se zrovna do kostela, neviděvše nikdy\nnoty, a co řádný hráč možné by učinil, méně schopný i při\ndobré vůlí kazí, ředitel kůru však, stařičký muž, měl by ko-\nnečně v zasloužený odpočinek dán, energický muž na jeho\nmísto dosazen, platy však jak řediteli kůru, tak i choralistů\npřiměřeně času zvýšeny býti, aby choralista za mizerný plat\n40 zl. šajnů, celý rok pracovati nucen nebyl, až jsa řádně\nplacen, nejen povinen, ale i láskou k hudbě puzen, úloze své\njak sluší, chrámu kapitolnímu zadost učinil. — V tétéž míře\njak chudoba chrámová u sv. Ducha, provádí se naše zbožné\npísně od dívek, v dívčí škole o hod. 9. Bývaly casy, kdy o\nléto hodině i Škroupova všeobecná mše pro lid od dítek škol-\nních řízením zasloužilého učitele p. Vorbesa s největší pílí pro-\nvozována byla, a písně chrámové s potěšením každý naslou-\nchal, nyní však, kde hlavní škola od dívčí oddělena i v chrá-\nmě, nemožno bez zloby naslouchati krákorání jednotlivých děv-\nčat, kdežto právě děvčata povždy ku zpěvu největších vloh\nmívají. I zde tedy je přání na místě, by se někdo opuštěných\ndívek ujal a je k pravému a zbožnému zpěvu vedl. — Co hudba\nchrámová i zpěv v největším úpadku jest, ustali i čekatelé\nučitelští od oblíbených soukromných večerních produkcí, ač-\nkoliv při malém, nicméně vybraném kruhu ctitelů hudby , kte-\nrýmžto spůsobem kandidáti nejen v hudbě velmi zdárně po-\nkračovali, slušnému předstoupení před obecenstvo si zvykali,\nale i vůbee prospěchu v každém ohledu nabývali, litovati nám\ntehdy, ale přáti sobě opakování jejich produkcí večerních.\nZ Jičína. (Produkce.) Dne 4. ledna b. r. uspořádal\nzpěv. spolek v Jičíně pro své přispívající údy v spolkovém\nroce 1863 první periodickou produkci ve zpěvu. Program byl\nnásledující: I. Oddělení: 1. Ouvertura ze zpěvohry „Zedník a\nzámečník\" od Aubera. 2♦ „Kadrylla z1 moravských národních\npísní\" od Ferd. Hellera. 3. „Tiše, tiše, sláva kráčí\" z písní\nkrálovny Alžběty od Er. Vocela, složil Fr. Pivoda, op. 21.\ncis. 4. 4. „Gondoliera\" od V. Můllera. 5. Ouvertura ze zpě-\nvohry „Jan Pařížský\" od A. Boieldieu. II. Oddělení: 6. Arie\npro křídlatec od Donizettiho. 7. a) „Horo, horo, vysoká jsi,\"\nnárodní a b) „Husitská\" od Krova , pro sbor upravil Ferd.\nHeller. 8. „Pěvec a pastýřka,\" dvojzpěv pro jfcden ženský a\nmužský hlas v průvodu piana od J. L. Zvonaře. 9. „Píseů\ncestujících po vlasti\" od Fr. Abta. 10. Ouvertura z národních\npísní od Tittla. Provedení všech na programu udaných čísel\nbylo zdařilé, a potkalo se s všeobecnou pochvalou a uzná-\nním; nicméně vynikla některá čísla zvláštní úsečností, rázností\na správností v přednesení. — Zejmena to platí o ouver-\ntuře „Zedník a zámečník,\" o písni „Tiše, tiše sláva kráčí,\" o\nkadrylle z národních moravských písní, o arii pro křídlatec,\no dvojzpěvu od Zvonaře, a hlavně o „Husitské,\" kteráž s nad-\nšením přijata byla a opakována býti musela. Chvalného po-\ndotknutí zasluhuje, že naše měšťanstvo hudebních zábav\nsobě všímati počíná, a pro důstojnou chrámovou hudbu smyslu\nnabývá. Jestit to vůbec známka, že dobrá hudba a zpěv svého\núčinku se neminou, jakmile s láskou a obětavostí se pěstují.\nNastoupivše takto dráhu k lepšímu, doufáme, že hudební po-\nměry u nás vždy víc a více zkvétati budou, a těšíme se, jak\nbrzy jen možná, na novou produkci našeho pilného zpěváckého\nspolku. A\nZ Lomnice v Budějovieku. (Divadlo. — Zpěv\nspolek.) Poněvadž málo lze se dočisti z krajiny naší v li-\nstech těchto, pustil jsem se tuto sám (nemoha sc jiného do-\nckati), abych Vám také nějaké zprávy o našem městě podal.\nMáme zde ochotníky divadelní, kteříž cas od casu nám\nhezké zábavy poskytují; a zajisté lépe a zdařileji by hráli,\nkdyby — to zpropadené kdyby — měli dosti posluehaců. —\nNení snad nic nudnějšího, jako když jest více herců nežli po-\nsluchacstva, a to se u nás již několikrát stalo. Možno, že\nbudete myslet, že věc přeháním, ale — věřte nebo ne — jest\nto skutečná pravda. Kde chyba vězí, netřeba dlouho přemý-\nšleti, an každý hned uhodne, že v netecnosti obecen-\nstva, kteráž podkopává zdar krásných umění a všeho dobra.\nVzdělání člověka záleží v ctění dobrých kněh a navštěvování\ndivadla; kde pak máme se vzdělati, málo ctouce a o divadlo\nnedbajíce. Máme však naději; že naše mladší obyvatelstvo té\nvěci sobé lépe povšimne a shledaje dobrý výsledek, všemožné\npodporovati bude. Lépe jest v divadle se vzdělávali a přitom"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5687, "texte": "vyráželi, nežli pro ledajakous maličkost u sklenice se hádati a\ndruhý den — žalovati ! — Máme též zpěvácký spolek,\njenž vysokého potvrzení každodenně očekává a dosti statně\nsobě počíná: nemaje ale času, ponechávám si podrobnější pojed-\nnání o něm na podruhé a doufám, že mi možno bude s radostí\nvědomost dáti o přihlášení-se mnoha přispívajících údů, jež až\ndosud mu chybí. =\nZ Tábora. (Produkce zpěv. spolku.) Dne 14. t. m.\nodbýval zpěv. spolek produkci v místnostech zdejší městské\nstřelnice. Vstoupivše do prostrannosti této, divili jsme se ne-\nmálo, jak četně domácími i venkovskými hosty návštěva za-\nstoupena byla ; zvláště vynikala naše krásná plet skoro zúplna\nv národním kroji. Co jsme nejdříve slyšeli, bylo sextetto; na\nto zapěl zpěv. spolek sbor „Milenka\" od Jelena; byl ovšem\ndošli dobře prednešen, přec upozorňujeme, že píseň tuto něž-\nnost prochvívá a proto zde jen láskyplným přednosem žádou-\ncího cíle dosící lze. Na to následovala „Ukolébavka\" (sólo\nquarteto) od Kuckena. Duchaplný přednos tohoto čtverozpěvu\npůsobil na obecenstvo, že hojným potleskem a sem a tam se\nozývajícím „výborně\" úplného uznání došel. Dobrá věc řádně\nprovedená sama se chválí; tudy netajíme, že jen toto nám bylo\nz celé produkce rozkošnou pochoutkou. Netrpělivě očekávaly\nroztomilé dívčiny šfastné chvíle, by se již již jen v kole po-\nhybovali mohly; proto po malých přestávkách slyšeli jsme\n„Stásu čarodějnici\" od Horáka velmi precisně přednešenou\na posledně „Pochod\" od Abta. Chvalně zmíniti se musíme\no hudbě, neb byla tentokráte daleko lepší obsazena jako mi-\nnule v besedě měšťanské, a milovaný p. Enderle hrál jako an-\nděl (bohužel že bez křídel); nebylo tedy divu, že naše bujará\nmládež stále jako o závod tančila. Velmi příjemnou zábavu\npřipravil nám tímto večerem zpěv. spolek, začež mu a jmeno-\nvitě ředitelstvu, které se o všestranný pořádek přičiůovalo, své\nnejsrdečnějši díky vzdáváme, těšíce se, že nás v brzku zpěv.\nspolek opět něčím podobným oblažt.\n\n————k.\n\nKronika zpĕváckých spolků.\n*** Příbramský zpěv. spolek „Lumír\" uspořá-\ndal dne 11. ledna v sále na „Střelnici\" společenský ples.\nJindřichohradecký zpěv. spolek uspořádá\nve čtvrtek dne 22. ledna v 7 hod. v sále ostrostřeleckém ve-\nčerní vínek, jenž za mnohými překážkami během r. 1862 od-\nbývali se nemohl. Doufáme, že se jak programem tak i pro-\nvedením dostane obecenstvu krásně zábavy. V neděli na to\ndne 25. ledna odbývali se bude valná schůzka spolku za\npříčinou skládání účtů na rok 1862, načež následuje\nvolba výborů. Bylo by žádoucno, aby s povolením vys,\núřadů stanovy spolku tohoto se poněkud změnily a výbor\ni cleny přispívajícími se rozšířil. Zv.\n*** Táborský zpěv. spolek uspořádal dne 14. ledna\nv sále na Střelnici zábavu, jejížto program byl následující: 1.\nSextetto. 2. „Milenka,\" sbor od Je!ena. 3. Deklamace „Jindy\na nyní.\" 4. Sólové kvartetto „Ukolébavka\" (z něm.) od Kii-\nckena. 5. Sbor „Stása čarodějnice. 6. Besední ctění. 7. Sbor:\nPochod (z něin.) od Abta. 8. Hudba.\nChotěbořský zpěv. spolek přijal jméno „Do-\nbr o van\" a počíná chvalně prospívati.\nRoudnický zpěv. spolek „Říp\" uspořádá dne\n25. ledna v tamnějším hostinci „Restaurace\" besedu, po nížto\ntaneční ples následovati bude.\nSlánský zpěv. spolek „Dalibor\" uspořádal\ndne 14. ledna besedu a taneční zábavu. Přednášen byl Voglův\nvalčík, quodlibet z českých národních písní, Slovan a pochod\nod Abta. Všechny sbory byly s úpěchem provedeny a potkaly\nse s pochvalou obecenstva.\nVe Frenštátě odbývala se 6. ledna na vyzvání\n„Moravana\" akademická zábava v prospěch nuzných tkalců.\nPřednešeny byly: 1. „Utonulá\" od Křížkovského. na to fraška\n„Jeden z nás se musí oženit\" v 1 jednání od T. 3. „Bledé\nhvězdy,\" basové sólo s průvodem fisharmoniky od R. K., zpí-\nval výtečný baritonista J. M. Wieser. 4. Deklamace „Smrt\nzrádce vlasti,\" přednesla B. Kostelníkova. Konečně „Lovecká,\"\nsbor od J., kteráž tak veliký dojem učinila, že se po bouř-\nlivém potlesku opakovati musela.\nPřerovský zpěv. spolek ,,Přerubíl uspořá-\ndal dne 26. prosince 1862 koncert, v němžto následující skladby\npřednešeny byly: Sbor „Moravan,\" „Svorný dúch£* od Suchán-\nka, smyčcový kvartet vedením p. Marka (houslisty). P. Skála\nco host z Vídně přednášel píseň „Slezské víno/' v nížto jeho ba-\nry tun značně vynikl. SI. Otavova deklamovala vzorně a s úpl-\nnou něžností báseň „Štědrý večer\" a dosáhla všeobecné pochvaly.\nPan Dvořák přednesl deklamaci „Veselou bídu\" výborně. Čistý\nvýnos 12 zl. 64 kr. byl Přerovské nemocnici. Přerov-\nský spolek súčastnil se též v besedě dne 27. pros. v Tovačove\ndávané a dosáhl chvalného úspěchu. Mor.\n3** Zpěv. spolek Berounský „S la vos\" bude\nodbývat dne 25. t. m. „na Plzeňce\" besedu ; čistý výnos určen\nk zakoupení piana.\n*** Polenský zpěv. spolek uspořádal v neděli drie\n18. t. m. první hudební a taneční zábavu v letošním masopustě.\nV Novém Strašecí zřízen zpěv. spolek.\n\nOchotnická divadla.\nDivadelní ochotníci v Čáslavi opakovali v ne-\nděli dne 11. Jedná na všeobecné přání představení veselohry:\n„Sládci\" aneb „Pivovár v Pivoňkově.\" Čistý výnos připadne\nstavebnímu školnímu ústavu. — Na ochotnickém divadle\nve Vysokém pod Krkonoši odbývali tamnější ochotníci ve\nprospěch školního fondu „Zaklený princ,\" dramatický šprým ve\n3 jednáních, překladem dra. Ant. Háka, Na to: „Študent,\"\nšprým od F. K. Drahoňovského, přednesl p. J. Vodsedálek. —\nDivadelní ochotníci Poděbradští provozovali dne 11.\nt. m. „Pražského flamendra\" velmi zdařile. — Vrátenští\nochotníci dávali dne 11. t. m. představení „Bratr honák\"\naneb „Vonkované v hlavním městě.\" Po skončeném divadle\nbyl uspořádán taneční ples, při kterém se též obecenstvo pří-\njemně bavilo. — Divadelní ochotníci v Novém Straše-\ncím provozovali před nedávnem veselohru „Ona mne miluje.\"\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.8", "debut_caractere": 4668, "fin_caractere_exclue": 4941, "texte": "Obzor umĕlecký.\n= Adolf Kullak, hudební spisovatel a skladatel, zemřel\ndne 25. prosince 1862 v Berlíně, kdež zaujímal místo profes-\nsora na konservatoriu.\n==a Sg. Paolo Giorza, známý skladatel balletní hudby, ob-\ndržel od krále Viktora Emanuele řád sv. Morice.\n\nDur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "20", "page_fin": "20", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5.1", "titre_corps": "Divadlo.", "titre_sommaire": "Divadlo.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.4", "debut_caractere": 2402, "fin_caractere_exclue": 3389, "texte": "Divadlo.\nV prozatímním divadle dávali se v běhu posledního času:\ndne 10. ledna „Růžena a Růženka,44 veselohra ve 4 jedn.\nod Karoliny Birch-Pfeifferové, přeložena od J. St. V neděli\ndne 11. ledna: Ve prospěch p. Františka Saka ponejprv\n„Serežán,\" horvátská národní opereíka v 1 jedn. Text a\nhudba od J. N. Koecka. Na to: „Třináct ozbrojený ch\ndívek.41 K závěrku: „Honba na medvěda.'4 Dne 13. ledna:\nPrvní pohostinská hra pana Ro kyta nské h o. „Kouzelná\nflétna.\" Veliká zpěvohra ve 2 jednáních od Em. Schikane-\ndra. Hudba od V. A. Mozarta. Ve čtvrtek dne 14. druhá po-\nhostinská hra B. Jungmanaové ponejprv: „První den po\nsvadbě.44 Veselohra ve 2 jedn. dle Benedixe vzdělal V. V.\nNa to podruhé: „Cesta oknem.44 Mezi těmito jednáními\ntance B. Jungmannové. V neděli due 18. ledna ve pro-\nspěčh p. Frant. Ferdinanda Šamberka ponejprv: „Den před\nvolbou'4 aneb „Journalisté.\" Veselohra v 5 jednáních od\nGustava Freytaga, přeložil Fr. P. Volák. V úterý 20. ledna:\n„Záhuba rodu Přemysl vskéh o.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "20", "page_fin": "23", "image_debut": 4, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5.2", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "————k", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.4", "debut_caractere": 3391, "fin_caractere_exclue": 6253, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Brandýsa n. L. Výroční shromáždění zpěv.\nspolku „Bojana\" v Brandýse nad Labem bylo podle\nstanov odbýváno dne 11. ledna 1863. Především čten protokol\nposlední schůze výborové. Napotom podal p. tajemník výroční\nzprávu o činnosti spolku na rok 1862, kteroužto zde sdělu-\njeme: 1. Zevnitřní činnost spolku. Aby se rozjařil ži-\nvot společenský v našem městě a aby se zřídil orgán, jímžto\nby se v uměleckém ohledu zpěv náš pěstoval, a tím ušlech-\ntilá zábava, jak zpěvákům samým tak obecenstvu poskytla, aby\ntu konečně bylo sboru, jenž by dobročinným ústavům napo-\nmáhal, sešlo se vícero občanů brandýsských dne 5. ledna 1862\nv místnostech zdejší hlavní školy a usneslo se, zaraz i ti zpě-\nvácký spolek. Stanovy byly ihned prozatímně přijaty a\nzakročilo se k vysoké vládě, aby spolek tento povolila a sta-\nnovy schválila. P. Tadyáš Procházka zvolen jednohlasně za\nředitele a proti dodatnému schválení stanov zvolen též výbor,\njenž dnešního dne od své činnosti odstupuje. Vysoké c. k.\nmístodržitelstvo v Cechách povolilo nařízením dne 28. ledna\n1862 č. 1599 tento spolek. Aby se zahájení jeho oslavilo,\nuspořádána dne 11. května 1862 vokální mše svatá a večer\nslavnostní beseda, kterážto poslednější jak u obecenstva\ntak v časopisectvu s příznivým se potkala úsudkem. Čistý\nvýnos 16 zl. 20 kr. věnován jest školám brandýss(kým. Během\nroku 1862 konal spolek 5 výletů: Do Skorkova. Ostrova,\nKostelce nad Labem, Čelákovic a C vršovic, do Skor-\nkova a Čelákovic společně se sousedním spolkem sta-\nr ob ole slav ský in. Taktéž vyslal representaci k slavnosti\nna Kunětické hoře. Dne 12. července přijal náš spolek jméno\n„Bojanw a heslo: „Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti.\" Dne\n29. července doprovodili jsme čestného svého úda, c. k. p.\nvrchníh > Jana Drexlera k hrobu a zapěli jsme několik pohřeb-\nních sborů. Dne 21. září súčastniii jsme se v počtu 25 pří\nslavnosti svěcení práporu zpěv. spolku „Hlaholu Nymbur-\nského\" v Nymburce. Dne 5. října dávána pěvecká z a-\nbava v sále p. Fettrově ve prospěch lomnických poho-\nřel ý ch, kterážto 35 zl. 10 kr. a jeden stříbrný tolar vyne-\nsla, kterýžto výtěžek ihned k svému účeli přiveden byl. Dne\n22. listopadu odbýval náš spolek k oslaveni sv. Cecilie vokální\nmši sv. a večer zábavu společnou. — 11. Činnost\nvnitřní. 1. V hudebním ohledu. Zpočátku cvičeno se jest\nve zpěvu třikráte tébodně, později však-horlivým snažením-se\nváženého p. ředitele Tadyáše Procházky, jemuž zde nejvře-\nlejší vzdány buďtež díky, 6kráte téhodně, což se až podnes\nzachovává. Naštudováno bylo 41 sborů. 2. V jiných ohledech,\na) členy. Spolek náš čítal během roku 1862 v celku 4 údy\nčestné, 57 výkonných, 2 výkonné a spolu přispívající. Z těchto\nodpadlo : 1 čestný úd úmrtím. Z činných údů vystouplo 6, opu-\nstivších naše město, samovolně vystoupli 3. Vyloučeno bylo\npodle stanov pro nenavštěvování 13, z nichž dva se stali pouze"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7976, "texte": "přispívajícími. Z činných a zároveň přispívajících vystoupl 1,\nzůstav pouze přispívajícím. Jest tedy nynější stav údův na\nkonci roku 1862: 3 čestní, 34 výkonných, 1 výkonný a spolu\npřispívající a 12 přispívajících, b) musikálie. Spolek vyna-\nložil na koupení a opisovaní musikálií 19 zl. 83 kr., má jich\n33 čísel a dohromady 75 sborů. Pp. ředitel Procházka, P.\nBednářík, Alois Enders a Jan Fetter a j. darovali též některé\nmusikálie spolku. Zvláštní vděčností jest spolek zavázán milo-\nvanému p. řediteli Tadyáši Procházkovi, jenž přes 500\nhlasů opsal a spolku daroval, čímž mu cenu nejméně 25 zl.\npřivedl: c) schůze. Roku 1862 odbývalo se 5 schůzí val-\nných a 3 výborové, d) Příjmy a vydání. Příjmy obná-\nšeli v celku 84 zl. 68 kr.. vydání 84 zl. 13 kr., tedy čistý\npřebytek 55 kr. Dobročinným účelům přivedl spolek 53 zl.\n30 kr. (počítaje tvrdý tolar za 2 zl.) Pováží-li se, že spolek\npouze k skromným příspěvkům činných údů poukázán byl, a\núdové přispívající jenom 11 zl. přispěli, musí nás, kteří mla-\ndistvému našemu spolku srdečně co největšího zdaru přejeme,\nnicméně příznivý výsledek naší činnosti uspokojit. Vydání byla\nf O r N * % • v /\nnutná, jak z učtu složených se lze přesvědčit. Čtvrtletní pro-\ndukce, jež stanovy určují přispívajícím údům, nemohly se pro\nnedůstatek těchto poslednějších odbývati. Doufáme ale, že to-\nhoto roku spolku našemu, jenž tak šlechetný účel sobě obral\nza úkol, také u ctěného obyvatelstva našeho potřebné a hojné\nse dostane podpory a tím, jakož i svorností a vytrvalostí ctě-\nných pp. údů a též horlivým pěstováním zpěvu spolek náš utě-\nšeně vykvet® a městu našemu ke cti a ozdobě sloužit bude,\nk čemuž jedenkaždý, seč síly stačí, svědomitě přispějme. Po\ntéto zprávě byly účty veřejně složeny a schváleny. Napotom\nměla se dát podle programu volba našeho výboru. P. ředitel\nTadyáš Procházka děkoval jmenem odstupujícího výboru\núdům za důvěru, jíž po celý rok snahy jeho podporovali. Na\nto vystoupil úd spolku p. P. Bednářík, děkoval výboru vzá-\njemně jmenem ostatních údů za jeho horlivost a péči o spolek\na prohlásil se za spinomocněna, projevili starému výboru dů-\nvěru spolku a žádati jej, aby všickni páni výborové i pro pří-\nští rok v úřadu zůstali a spolek, jako dosaváde ke cti a chvále\nřídili a spravovali, k čemuž všickni shromáždění údové nad-\nšeným „Slávy\" voláním přizvukovali. Poctěn tedy všeobecnou\nuznalostí zůstal starý výbor ve svém úřadě. Jest tedy jak až\ndo posaváde ředitelem p. Tadyáš Procházka, tajemníkem p.\nA. Plischke, archivářem p. Václav Hykeš a ostatní výbo-\nrové jsou: pp. František Můller, Antonín Mašner, Jan Fet-\nter, a Alois Enders. Lze dojem, jenž tato schůze na pří-\nbuzné obecenstvo spůsobila, považovali za příznivý; neb při-\nstouplo ještě v tomto samém, shromáždění 26 nových údů při- }\nspívajících. Ku konci byla hudební i pěvecká zábava, je-\njížto program byl následovní; 1. Ouvertura k „svatbě Figarově.\"\n2. Sbor: „Gdě je slavska domovina\" oo Wiotra. 3. Kvartet\nč. IV. do A-dur od Gyrovce. 4. Sbory: „Žežuíinka\" a „Na- {\nprej\" od Jenka. 5. Ouvertura k opeře „Zlodějská straka.\" 6.\nValčík od Vogla v českém překladu. Sbory provedeny spolkem\nzdařile a taktéž i ouvertury a kvartet pp. K. Seborem (violin L),\nVácl. Hykešem (violin II.), Tadyášem Procházkou (alto Viola) a\nMůllerem (čello). Pan Karel Šebor, nadaný umělec a skla-\ndatel, žák absolvovaný pražského konservatoria, jenž meškaje [\nv našem městě z ochoty spoluúčinkoval, oblažil krásnou svojí\nhrou celé obecenstvo, jež se jak náleží dobře bavilo a skladby\nčastou pochvalou přijalo. Náš , L>jan\" utěšeně se tedy utu-\nžuje a voláme mu srdečné „Na Zdar!\" A\nZ Budějovic, dne 13. ledna 1863. (Zpěv. spolek.)\nPokaždé, kdykoliv nové číslo „Dalibora\" vezmu do rukou, pro-\nhlížím dychtivě „kroniku zpěváckých spolků,\" jsa té naděje,\nže „Dalibor\" nějakou zprávu o nově povstalém, českém\nzpěváčkem spolku v Budějovicích čtenářům svým podá*).\nAž posud sklamala mne však bohužel vždy nadéje má. A přec\njest zřízení českého spolku v Budějovicích věcí tak\nradostnou a záslužnou, že zasluhuje čestného uznání a laskavého\npovšimn ití všech pěstitelů hudby národní. Protož usmyslil\njsem sobě podati veřejnosti stručnou zprávu o spolku našem,\njsa té pevné naděje, že tím některé dovednější péro povzbu-\ndím, by za příkladem jiných měst zpráv obecenstvu podávalo\no Budějovické „Besedě.\" Pod tímto jmenem povstal totiž\nspolek čtenářský, jehož údové, kteří patřících schopností k tomu\nmají, opět zpěvácký sbor tvoří. V čele celého spolku stojí\nvůbec váženy říšský rada poslanec zemský p. Dr. Vend. Grún-\nwald co předseda, místopředsedou jest p. Karet Kryl, zdejší\nměšťan a horlivý národovec (kterýž se v posledním čase stal\ntéž místopředsedou při zdejší obchodní komoře); ředitelem\nzpěv. spolku jest pan Jan Procházka, bývalý kapelník\na majitel hospodářství zde v Budějovicích, a sbormistrem\np. F. Ch melik, učitel hudby v Budějovicích. Že při snaze\ntěchto výborných mužů spolek náš utěšeně prospívá a při po-\nsavádní přičinlivosti a dobré vůli pánů spoluúdů značné doko-\nnalosti nabyde, nedá se pochybovati. Za ten krátký čas svého\ntrvání obdržel náš spolek dvě čestné pozvání k besedám do\nBímová a do Velešína, kdež několik sborů zdařile zapěl a bylo\nby žádoucno, by všickni zpěváčtí spolkové v jižních Cechách\nsobě hleděli vzájemného spojení s naší „Besedou.\" Na sv.\nCecilii uspořádal spolek pěknou zábavu v učební své míst-\nnosti, při kteréžto příležitosti krásný, od ředitele kůru p. Vojt.\nNovotného složený a spolku věnovaný „Otče náš\" vý-\nborně přednesl. 0 ostatních nových sborech od p. ředitele\nŤ V V /\nProcházky, p. Simeěka, učitele v Rímově, a jiných promluvíme\npříště obšírněji, jsouť pro „Besedu\" zvláště komponovány a\nbyly při spolkových zábavách veskrz zdařile provedeny. Dne\n19. ledna uspořádá zpěvácký spolek v sále Mileretském\nbesedu, na kterou se srdeěně těšíme a která zajisté hojně na-\nvštívena bude. Kojíme se slušnou nadějí, že všickni národovci\nv Budějovicích a v celém okolí, zvláště pak naše velebné du-\nchovenstvo, k našemu spolku přistoupnou, a jemu k dosažení\nšlechetného cíle svého „vzbuzování národního uvědomění a pě-\nstování národního umění a ušlechtilé zábavy\" dle svých\nsil nápomocni budou. Pak snadno oželíme oněch, kteří straní\nse věci národní, by nevyzvali na se hněv několika odrodilcňv,\nmajíce zmužilost svou v patách a srdce v žaludku. Podruhé\nvíce, tehdy — na shledanou! —f.\nZ Do mažlic. (Přání s t r a n š k o 1 y pro zpěv. —\nSpolek Cecilie.) Vyučování zpěvu na zdejší podreálce do-\nchází letos většího účastenství než roku předešlého. Nemilé\nzdržování při vyučováni jest však psaní not i textu na tabuli,\nčímž se mnoho času ztratí, dále i ta nehoda, že žáci, jsouce\nobyčejně v psaní not ještě necvičeni, z tabule dílem chybně,\ndílem velmi neouhledně opisují. Bylo by tedy žádoucno, kdyby\nněkterý z pánů skladatelů příruční knížky pro žáky\nvydati se odhodlal, jenž by krátce pravidla hudby, hlavně jen\nzačáteční, obsahovaly ; z většího dílu aby v nich umístěny byly\nněkteré solfeggie, méně známé kostelní písně jakož i\nnárodní a sice dvojhlasně (takto by se pro vícero škol\nhodily, kde se smíšený zpěv sborový pro nedostatek basů a\ntenorů zavésti nedá), pak troj- i čtver hlasně. Musily by\nale hlasy každý zvlášť otištěn býti ; neboť posud vydané školní\nzpěvníky, jako Vodňanský, Karlíkův atd. nemožno hned začá-\ntečníkům do ruky dáti, poněvadž jim nesnadno ze ctyr pod se-\nbou stojících not právě ony hledati, jenž se pro jich hlas hodí.\nPři delších písních stačilyby jedna aneb dvě sloky, aby se knížky\ntakové nezdražily. Myslím, že by nám asi nejlépe p. L. Zvo-\nnař posloužil, kdyby na základě uveřejněného návodu ku zpěvu\npro učitele, i tuto práci pro žáky předevzal. — U nás jest již\nstarší spolek hudební „Cecilie,\" jehož účelem jest hlavně\npěstování hudby kostelní; o tom se posud, jak mi známo,\nve veřejných listech nikdo nezmínil. Jsem též údem jeho vý-\nkonným, a ačkoli bych se propuštění z něho báti nemusil, kdy-\n\n*) Neměli jsme bohužel ve Vašem městě žáduého dopisovatele; nyní\nvšak vše vynahradíme. Red."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7909, "texte": "bych o ném veřejně promluvil, nečiním toho přec z příčin dů-\nležitých. A přec jest starou známou pravdou, že činnost spolku,\nzvláště veřejným posouzením se oživuje. Kdy pak si asi ně-\nkdo zde na „Cecilii\" vzpomene?\nZ Hořovic. (Z pě v. spolek. — Divadlo.) Správní\nvýbor učinil před nedávnem vyzvání k zdejšímu měšťanstvu,\naby náš tvoříeí-se spotek dobrovolnými příspěvky podporoval a\njest ise nadíti, že se našemu spolku od našeho probuzeného oby-\nvatelstva výdatné podpory dostane. Jakmile se zdejší zpěvácký\nspolek definitivně uspořádá, hodlám Vašemu listu o jeho čin-\nnosti zprávy podati. Zbývá mi ještě něco o zdejším ochotni-\nckém divadle se zmíniti. Tuto zimu sestoupilo se několik mla-\ndíků, chtějících několika divadelními představeními občanstvu za\ndlouhých večerů zábavy poskytnouti. To se jim také povedlo,\nnebof se zdařilými hrami obecenstvu velmi zavděčili. Mezi\nochotníky vynikali: pánové Odl, Bouček, Milinovský, Steffal,\nVrátný, pak slečny: Vondřichova, Kokšova, Šteffalova a Žalu-\ndová. Škoda jen, že náš mladý lid ochotnické divadlo tak\nmálo podporuje. Ačkoliv v městě našem vydatných sil se na-\nlézá, přece se jich ještě malý počet přihlásil, jižto by chtěli\nna prknách divadelních účinkovati. Jeden je ostýchavý, druhý\nnedůvěřuje své paměti, třetímu se nelíbí to neb ono, a proto\njest ten skromný hlouček ochotníků jen na sebe sama odká-\nzán, což při provozování znamenitějších kusů vadívá. Doufáme\nvšak, že se všechny překážky obezřelým divadelním výborem\nk jeho prospěchu překonati dají aže nás v nejbližší saisoně\nnoví údové hodně překvapí. SI.\nZ Hradce Králové. (Humoristická zábava\npěvecké jednoty Slav janské. — Hudba chrá-\nmová. — Zpěv děvčat v dívčí škole u sv. Ducha.\n— Ocháblé produkce večerní učitelských čeka-\ntelů.) Pěvecká jednota „Slavjan\" uspořádala 31. prosince m. r.\nvečerní humoristickou zábavu v místnostech měšťanské besedy\na dokázala, že i při oslabení jednoty všelikými okolnostmi sto\njest nám podati nejzdařilejší večerní zábavy, kterých zde po-\nhříchu mimo divadlo pozřídku bývá. Provedeny: „Pozdravení\npěvcovo\" od Veita, „Odvedeného prosba\" od Křížkovského,\n„Humoristické čtení,\" ouvertura, od smyčcového orkestru „Bílá\npaní\" od Boildieu, „Zemanova láska,\" tenorové sólo s prů-\nvodem sboru od Gumberta, „Radostné cestování\" od Náprav-\nníka, „Stesk po domovu\" pro piano od Lannera, Humoreska\nz Besedníka, „Strunám,\" sbor horvatský od Jenka, ouvertura\n„Básník a rolník\" od Suppé-a, pro smyčcový orkestr. Kome-\ndie pimprlová „Šnofonius a Mordulina,\" „Vltava\" od Vogla,\n„Tombola\" a na „Vlast\" od Láblera. Rceme-li, že od prvního\nčísla do posledního vše zdařile provedeno bylo k všeobecné\nspokojenosti obecenstva, které se tenkráte z kruhu měšťanského\nnad obyčej četně sešlo, podali jsme jistě úplně pravdivou zprá-\nvu, nemůžem však opomenout zmíniti se o zvláštním provedení\nsborů: „Odvedeného prosba\" a „Na Vlast, po kterých tleskotu\nnebylo konce, a kteréžto tenorové sólo „Zemanova láska\" a\n„Radostné cestování\" opakovány být musely. Mnohý by si\nbyl ovšem přál opakování „Humoresky'1 a i pimprlové ko-\nmedie s živými figurami, které velkou švandu nám spůsobily.\nVšeobecné přání bylo opakování co nejdříve podobné zábavy.\nMezi tím co pěvecká jednota při dost slabých silách se vše-\nmožně snaží nejen dobyté jméno zachovati, ale i dále pokračo-\nvali, jak skvěje hrou pro smyčcový orkestr to dokázala, upadá\nnaše chrámová hudba skrz na skrz v nejhorší skoro kočičinu,\nže člověku líto jest času stráviti při také hudbě v chrámu\nPáně, nemoha se ani modlit, aniž povznésti se k Bohu, pro\ntu krásnou hudbu. Možno-li také, aby jinak bylo ? Ochotníci\nvšeho druhu požádají se zrovna do kostela, neviděvše nikdy\nnoty, a co řádný hráč možné by učinil, méně schopný i při\ndobré vůlí kazí, ředitel kůru však, stařičký muž, měl by ko-\nnečně v zasloužený odpočinek dán, energický muž na jeho\nmísto dosazen, platy však jak řediteli kůru, tak i choralistů\npřiměřeně času zvýšeny býti, aby choralista za mizerný plat\n40 zl. šajnů, celý rok pracovati nucen nebyl, až jsa řádně\nplacen, nejen povinen, ale i láskou k hudbě puzen, úloze své\njak sluší, chrámu kapitolnímu zadost učinil. — V tétéž míře\njak chudoba chrámová u sv. Ducha, provádí se naše zbožné\npísně od dívek, v dívčí škole o hod. 9. Bývaly casy, kdy o\nléto hodině i Škroupova všeobecná mše pro lid od dítek škol-\nních řízením zasloužilého učitele p. Vorbesa s největší pílí pro-\nvozována byla, a písně chrámové s potěšením každý naslou-\nchal, nyní však, kde hlavní škola od dívčí oddělena i v chrá-\nmě, nemožno bez zloby naslouchati krákorání jednotlivých děv-\nčat, kdežto právě děvčata povždy ku zpěvu největších vloh\nmívají. I zde tedy je přání na místě, by se někdo opuštěných\ndívek ujal a je k pravému a zbožnému zpěvu vedl. — Co hudba\nchrámová i zpěv v největším úpadku jest, ustali i čekatelé\nučitelští od oblíbených soukromných večerních produkcí, ač-\nkoliv při malém, nicméně vybraném kruhu ctitelů hudby , kte-\nrýmžto spůsobem kandidáti nejen v hudbě velmi zdárně po-\nkračovali, slušnému předstoupení před obecenstvo si zvykali,\nale i vůbee prospěchu v každém ohledu nabývali, litovati nám\ntehdy, ale přáti sobě opakování jejich produkcí večerních.\nZ Jičína. (Produkce.) Dne 4. ledna b. r. uspořádal\nzpěv. spolek v Jičíně pro své přispívající údy v spolkovém\nroce 1863 první periodickou produkci ve zpěvu. Program byl\nnásledující: I. Oddělení: 1. Ouvertura ze zpěvohry „Zedník a\nzámečník\" od Aubera. 2♦ „Kadrylla z1 moravských národních\npísní\" od Ferd. Hellera. 3. „Tiše, tiše, sláva kráčí\" z písní\nkrálovny Alžběty od Er. Vocela, složil Fr. Pivoda, op. 21.\ncis. 4. 4. „Gondoliera\" od V. Můllera. 5. Ouvertura ze zpě-\nvohry „Jan Pařížský\" od A. Boieldieu. II. Oddělení: 6. Arie\npro křídlatec od Donizettiho. 7. a) „Horo, horo, vysoká jsi,\"\nnárodní a b) „Husitská\" od Krova , pro sbor upravil Ferd.\nHeller. 8. „Pěvec a pastýřka,\" dvojzpěv pro jfcden ženský a\nmužský hlas v průvodu piana od J. L. Zvonaře. 9. „Píseů\ncestujících po vlasti\" od Fr. Abta. 10. Ouvertura z národních\npísní od Tittla. Provedení všech na programu udaných čísel\nbylo zdařilé, a potkalo se s všeobecnou pochvalou a uzná-\nním; nicméně vynikla některá čísla zvláštní úsečností, rázností\na správností v přednesení. — Zejmena to platí o ouver-\ntuře „Zedník a zámečník,\" o písni „Tiše, tiše sláva kráčí,\" o\nkadrylle z národních moravských písní, o arii pro křídlatec,\no dvojzpěvu od Zvonaře, a hlavně o „Husitské,\" kteráž s nad-\nšením přijata byla a opakována býti musela. Chvalného po-\ndotknutí zasluhuje, že naše měšťanstvo hudebních zábav\nsobě všímati počíná, a pro důstojnou chrámovou hudbu smyslu\nnabývá. Jestit to vůbec známka, že dobrá hudba a zpěv svého\núčinku se neminou, jakmile s láskou a obětavostí se pěstují.\nNastoupivše takto dráhu k lepšímu, doufáme, že hudební po-\nměry u nás vždy víc a více zkvétati budou, a těšíme se, jak\nbrzy jen možná, na novou produkci našeho pilného zpěváckého\nspolku. A\nZ Lomnice v Budějovieku. (Divadlo. — Zpěv\nspolek.) Poněvadž málo lze se dočisti z krajiny naší v li-\nstech těchto, pustil jsem se tuto sám (nemoha sc jiného do-\nckati), abych Vám také nějaké zprávy o našem městě podal.\nMáme zde ochotníky divadelní, kteříž cas od casu nám\nhezké zábavy poskytují; a zajisté lépe a zdařileji by hráli,\nkdyby — to zpropadené kdyby — měli dosti posluehaců. —\nNení snad nic nudnějšího, jako když jest více herců nežli po-\nsluchacstva, a to se u nás již několikrát stalo. Možno, že\nbudete myslet, že věc přeháním, ale — věřte nebo ne — jest\nto skutečná pravda. Kde chyba vězí, netřeba dlouho přemý-\nšleti, an každý hned uhodne, že v netecnosti obecen-\nstva, kteráž podkopává zdar krásných umění a všeho dobra.\nVzdělání člověka záleží v ctění dobrých kněh a navštěvování\ndivadla; kde pak máme se vzdělati, málo ctouce a o divadlo\nnedbajíce. Máme však naději; že naše mladší obyvatelstvo té\nvěci sobé lépe povšimne a shledaje dobrý výsledek, všemožné\npodporovati bude. Lépe jest v divadle se vzdělávali a přitom"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1966, "texte": "vyráželi, nežli pro ledajakous maličkost u sklenice se hádati a\ndruhý den — žalovati ! — Máme též zpěvácký spolek,\njenž vysokého potvrzení každodenně očekává a dosti statně\nsobě počíná: nemaje ale času, ponechávám si podrobnější pojed-\nnání o něm na podruhé a doufám, že mi možno bude s radostí\nvědomost dáti o přihlášení-se mnoha přispívajících údů, jež až\ndosud mu chybí. =\nZ Tábora. (Produkce zpěv. spolku.) Dne 14. t. m.\nodbýval zpěv. spolek produkci v místnostech zdejší městské\nstřelnice. Vstoupivše do prostrannosti této, divili jsme se ne-\nmálo, jak četně domácími i venkovskými hosty návštěva za-\nstoupena byla ; zvláště vynikala naše krásná plet skoro zúplna\nv národním kroji. Co jsme nejdříve slyšeli, bylo sextetto; na\nto zapěl zpěv. spolek sbor „Milenka\" od Jelena; byl ovšem\ndošli dobře prednešen, přec upozorňujeme, že píseň tuto něž-\nnost prochvívá a proto zde jen láskyplným přednosem žádou-\ncího cíle dosící lze. Na to následovala „Ukolébavka\" (sólo\nquarteto) od Kuckena. Duchaplný přednos tohoto čtverozpěvu\npůsobil na obecenstvo, že hojným potleskem a sem a tam se\nozývajícím „výborně\" úplného uznání došel. Dobrá věc řádně\nprovedená sama se chválí; tudy netajíme, že jen toto nám bylo\nz celé produkce rozkošnou pochoutkou. Netrpělivě očekávaly\nroztomilé dívčiny šfastné chvíle, by se již již jen v kole po-\nhybovali mohly; proto po malých přestávkách slyšeli jsme\n„Stásu čarodějnici\" od Horáka velmi precisně přednešenou\na posledně „Pochod\" od Abta. Chvalně zmíniti se musíme\no hudbě, neb byla tentokráte daleko lepší obsazena jako mi-\nnule v besedě měšťanské, a milovaný p. Enderle hrál jako an-\nděl (bohužel že bez křídel); nebylo tedy divu, že naše bujará\nmládež stále jako o závod tančila. Velmi příjemnou zábavu\npřipravil nám tímto večerem zpěv. spolek, začež mu a jmeno-\nvitě ředitelstvu, které se o všestranný pořádek přičiůovalo, své\nnejsrdečnějši díky vzdáváme, těšíce se, že nás v brzku zpěv.\nspolek opět něčím podobným oblažt.\n\n————k."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "23", "page_fin": "23", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5.3", "titre_corps": "Kronika zpĕváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpĕváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.7", "debut_caractere": 1968, "fin_caractere_exclue": 4815, "texte": "Kronika zpĕváckých spolků.\n*** Příbramský zpěv. spolek „Lumír\" uspořá-\ndal dne 11. ledna v sále na „Střelnici\" společenský ples.\nJindřichohradecký zpěv. spolek uspořádá\nve čtvrtek dne 22. ledna v 7 hod. v sále ostrostřeleckém ve-\nčerní vínek, jenž za mnohými překážkami během r. 1862 od-\nbývali se nemohl. Doufáme, že se jak programem tak i pro-\nvedením dostane obecenstvu krásně zábavy. V neděli na to\ndne 25. ledna odbývali se bude valná schůzka spolku za\npříčinou skládání účtů na rok 1862, načež následuje\nvolba výborů. Bylo by žádoucno, aby s povolením vys,\núřadů stanovy spolku tohoto se poněkud změnily a výbor\ni cleny přispívajícími se rozšířil. Zv.\n*** Táborský zpěv. spolek uspořádal dne 14. ledna\nv sále na Střelnici zábavu, jejížto program byl následující: 1.\nSextetto. 2. „Milenka,\" sbor od Je!ena. 3. Deklamace „Jindy\na nyní.\" 4. Sólové kvartetto „Ukolébavka\" (z něm.) od Kii-\nckena. 5. Sbor „Stása čarodějnice. 6. Besední ctění. 7. Sbor:\nPochod (z něin.) od Abta. 8. Hudba.\nChotěbořský zpěv. spolek přijal jméno „Do-\nbr o van\" a počíná chvalně prospívati.\nRoudnický zpěv. spolek „Říp\" uspořádá dne\n25. ledna v tamnějším hostinci „Restaurace\" besedu, po nížto\ntaneční ples následovati bude.\nSlánský zpěv. spolek „Dalibor\" uspořádal\ndne 14. ledna besedu a taneční zábavu. Přednášen byl Voglův\nvalčík, quodlibet z českých národních písní, Slovan a pochod\nod Abta. Všechny sbory byly s úpěchem provedeny a potkaly\nse s pochvalou obecenstva.\nVe Frenštátě odbývala se 6. ledna na vyzvání\n„Moravana\" akademická zábava v prospěch nuzných tkalců.\nPřednešeny byly: 1. „Utonulá\" od Křížkovského. na to fraška\n„Jeden z nás se musí oženit\" v 1 jednání od T. 3. „Bledé\nhvězdy,\" basové sólo s průvodem fisharmoniky od R. K., zpí-\nval výtečný baritonista J. M. Wieser. 4. Deklamace „Smrt\nzrádce vlasti,\" přednesla B. Kostelníkova. Konečně „Lovecká,\"\nsbor od J., kteráž tak veliký dojem učinila, že se po bouř-\nlivém potlesku opakovati musela.\nPřerovský zpěv. spolek ,,Přerubíl uspořá-\ndal dne 26. prosince 1862 koncert, v němžto následující skladby\npřednešeny byly: Sbor „Moravan,\" „Svorný dúch£* od Suchán-\nka, smyčcový kvartet vedením p. Marka (houslisty). P. Skála\nco host z Vídně přednášel píseň „Slezské víno/' v nížto jeho ba-\nry tun značně vynikl. SI. Otavova deklamovala vzorně a s úpl-\nnou něžností báseň „Štědrý večer\" a dosáhla všeobecné pochvaly.\nPan Dvořák přednesl deklamaci „Veselou bídu\" výborně. Čistý\nvýnos 12 zl. 64 kr. byl Přerovské nemocnici. Přerov-\nský spolek súčastnil se též v besedě dne 27. pros. v Tovačove\ndávané a dosáhl chvalného úspěchu. Mor.\n3** Zpěv. spolek Berounský „S la vos\" bude\nodbývat dne 25. t. m. „na Plzeňce\" besedu ; čistý výnos určen\nk zakoupení piana.\n*** Polenský zpěv. spolek uspořádal v neděli drie\n18. t. m. první hudební a taneční zábavu v letošním masopustě.\nV Novém Strašecí zřízen zpěv. spolek."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "23", "page_fin": "23", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5.4", "titre_corps": "Ochotnická divadla.", "titre_sommaire": "Ochotnická divadla.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.7", "debut_caractere": 4817, "fin_caractere_exclue": 5677, "texte": "Ochotnická divadla.\nDivadelní ochotníci v Čáslavi opakovali v ne-\nděli dne 11. Jedná na všeobecné přání představení veselohry:\n„Sládci\" aneb „Pivovár v Pivoňkově.\" Čistý výnos připadne\nstavebnímu školnímu ústavu. — Na ochotnickém divadle\nve Vysokém pod Krkonoši odbývali tamnější ochotníci ve\nprospěch školního fondu „Zaklený princ,\" dramatický šprým ve\n3 jednáních, překladem dra. Ant. Háka, Na to: „Študent,\"\nšprým od F. K. Drahoňovského, přednesl p. J. Vodsedálek. —\nDivadelní ochotníci Poděbradští provozovali dne 11.\nt. m. „Pražského flamendra\" velmi zdařile. — Vrátenští\nochotníci dávali dne 11. t. m. představení „Bratr honák\"\naneb „Vonkované v hlavním městě.\" Po skončeném divadle\nbyl uspořádán taneční ples, při kterém se též obecenstvo pří-\njemně bavilo. — Divadelní ochotníci v Novém Straše-\ncím provozovali před nedávnem veselohru „Ona mne miluje.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "23", "page_fin": "24", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5.5", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.7", "debut_caractere": 5679, "fin_caractere_exclue": 5687, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "23", "page_fin": "24", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5.5.1", "titre_corps": "— Naše krajanka sleć, Rosa d'Or, virtuoska na", "titre_sommaire": "— Naše krajanka sleć, Rosa d'Or, virtuoska na", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.7", "debut_caractere": 5689, "fin_caractere_exclue": 6939, "texte": "— Naše krajanka sleć, Rosa d'Or, virtuoska na\nhousle, dala se dne 10. ledna večer v sále zpěváckého spolku\nv Briegu (Pruské Slezsko) slyšeli a uspořádala ve středu dne\n14. ledna tam svůj vlastní koncert. První večer přednášela\nznámou fantasijní kapřici od Vieuxteinpse, Melancholii od Prume-a\na Ernstův Karneval Benátský. „Schlesische Zeitung\" vyslo-\nvuje se o její hře následovně: „Obdivovavše se velké sběh-\nlosti umělkyně u překonávání všech těžkostí první krásné skladby,\nbyli jsme uchváceni přednosem Prumeovy Melancholie. Zdálo se\nnám, jako kdyby nemohl žádný muž s takovým citem dotčenou\nskladbu přednášeti, jako kdyby byla schválně pro ženskou ruku\nsložena; čistě co zvonky jasné, zněly podvojné tóny a zvláště\nkrásný flageolet unesl posluchače k bouřlivé pochvale. Ern-\nstův Karneval slyšeli jsme zde častěji a obdivovali jsme se\nvždy obratnosti virtuosa, uinělůstky tyto přednášejícího. Rosa\nďOr, která všechny nesnadnosti technické snadně překonala,\npředvedla nám v duchu maškary a jejich rozmary karnevalu,\nskoky pierrotů, vážné kroky starců, žerty mladíků atd. a oži-\nvila tímto podivu hodné kapriole houslí.\" — Až dosud dopiso-\nvatel, dále se však dovídáme, že si. Rosa ďOr do Pozůau\nse odebeře.\n— Slovútnému našemu průmyslníku p. V ácl"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4666, "texte": "Červenému, továrníku hudebních nástrojů v Hradci Králové,\ndostalo se v těchto dnech vyznamenání od saského krále, kte-\nréž tím významnější jest pro něho, auto vychází z ciziny a\njemu beze všech vznešených přímluv toliko za jeho veliké zá-\nsluhy o vojenskou hudbu uděleno bylo. Vyznamenání to záleží\nze zlaté me d a ilie, ku saskému Albrechtovu řádu pKslušíc/.\nVýtečný tento továrník daroval hudební škole vojenské v Praze\nhudební nástroj bas do B v ceně 160 zl. r. č«\n— Dekorační malíř zdejšího prozatimního\ndivadla pan Kautský, obdržel velmi čestné pozvání za deko-\nračního prvního malíře k divadlu dvornímu ve Vídni, kteréžto\nmísto je spojeno s ročním služným 3000 zl.\n— Pan F. J. Čížek, bývalý člen společnosti Zollnerovy,\nobdržel povolení k zřízení divadelní společnosti ovdovělé paní\nProkopové. Pan Čížek snaží se získati pro sebe nejlepší\nsíly, ježto se u kočujících společností nalézají, a lze se nadíti,\nže se pod jeho řízením vzorná divadelní společnost utvoří.\n—- M. H. Karta k, činný to obchodník v Budějovicích,\nvede od nějakého času obchod v m u s i k á 1 i í ch a za tou\npříčinou upozorňujeme všechny sl. zpěvácké spolky v již-\nních Čechách na jeho závod, který se naproti biskupské resi-\ndencí nachází. Všechny nejnovější skladby českých a jiných\nskladatelů možná u něho dostali lépe, než u kteréhokoliv ci-\nzince, jenž za naše peníze nám ještě spílá.\n— Konservato rium a š'kola dramatická. Ve\nfeuilletonu „Nár. Listů,\" čís. 10. klade se našim pp, poslancům\nna srdce, aby k tomu pracovali, by naše konservatorium, které\ntakřka živoří za zemský ústav prohlášen, a ze zem-\nských důchodů vydržován byl, aby se v něm dramatická\nškola zřídila a aby možná-li varhanický ústav s kon-\nservatorium splynul. Tuto myšlénku projevili jsme v čísle\n15. „Dalibora\" r. 1861 v článku nadepsaném: „Jak by se\ndala zhditi hudební akademie a dramatická škola v Praze ?\"\na těší nás, že hlas náš nebude přec volajícím na pouští, pakliže\nnaši pp. poslancové důležité této záležitosti se ujmou a ji\nsněmu přednesou.\n— Světoznámý skladatel Richard Wagner —\ntvůrce oper „Tannhauser,\" „Lohengrin,\" „Rienzi\" atd. přijede\ntento týden z Vídnč do Prahy a uspořádá tu dne 25. ledna v\nsále na Žofíne koncert, jenž hlavně své skladby, jmenovitě též\nouvertura k „Meistersánger\" obsahovati bude.\n— Náš krajan p. Popper vystoupil v sedmém or-\nkestrálním koncertě ve Vratislavi a dosáhl výtečným přednosem\nGoltermannova koncertu A-moll a své fantasie skvělého\nvýsledku.\n— Pan Knina, pianista, rodem Pražan, jenž před ně-\nkolika lety uměleckou cestu do Rus podnikl, zařizuje si v Zito -\nmíru hudební školu.\n— Pan Vecko, druhdy učitel zpěvu v Mladé Boleslavi,\nbude co nevidět v českém prozatímním divadle debutovat.\n— Hudební zkouška k národní besedě, kteráž se v\nneděli dne 18. ledna v sále na Žofíne odbývala, těšila se velmi\nčetné návštěvě a obsahovala zajímavé skladby z oboru taneční\nhudby. Předkem líbily se však taneční kusy od kapelníka\nSokolů p. Čeňka Vinaře, jmenovitě jeho kvapík „Protiklus\"\n— „Katynka\" —Besední čtverylka, která se i z části opakovati\nmusely. Podobně došly velké obliby Andulka, polka mazurka\nod Fr. Wintra a „Beseda\" od Ferd. Hellera, které se opětovati\nmusely. Veškeré skladby taneční byly, vyjma Strausse, od če-\nských skladatelů a byly od Sokolské kapelly precisně provedeny.\n— Tomáškovo velké rekviem dávalo se 13. ledna\nve Vídni na den úmrtí vévody Jasomirgotta.\nHudební literatura. „Masopustní dar\" (Carnevals-\nspende) je titul nového alba s 6 cenou poctěnými tanečními\nkomposicemi od Danzra, Nickerla, Flogla, Žežuláka,\nPotůčka a Fau hvettra, ježto nákladem činného L. Flei-\nschera v Praze vyšla. Někteří z těchto komponistů mají v li-\nteratuře taneční hudby již známá jména a jejich tiskem vyšlé\nskladby taneční těší se v nestranných kruzích dobré pověsti.\nDanzerňv valčík „Myrthenblůthen\" je velmi přiměřená me-\nlodická skladba, která navzdor mnohým upomínkám na Strausse\natd. vždy si přátel získá. Nickerlova kadryla „Came-\nlien\" a Faulwettrův kvapík „Florentineku přestály při\nhudební zkoušce spolkového plesu dne 26. prosince již zkoušku\nohněm a byly velmi příznivě přijaty. Žežulákova polka\ntrerablante „Damenspende'* najde as v brzku pro své snadné\nvyvedení přístup, zvláště u dam. Chyba v závěrečním taktu\nprvní částě tria ruší sice trochu (f v bassu musí se vynechat) m7\navšak zdá se, že se to stálo vinou rytce, což se při té okol-\nnosti, že skladby tyto v Lipsku tištěny jsou a revisi nepodlehly,\nprominouti dá. Album toto odporučujeme všem přátelům ta-\nneční hudby již za tou příčinou, jelikož všechny kusy velmi\nsnadno provésti se dají. Úprava jeho je velmi elegantní, rytba\na tisk velmi obezřelé a cena šesti kusů (2 zl. r. č.) velini mírná."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "24", "page_fin": "24", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5.6", "titre_corps": "Obzor umĕlecký.", "titre_sommaire": "Obzor umĕlecký.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.8", "debut_caractere": 4668, "fin_caractere_exclue": 4928, "texte": "Obzor umĕlecký.\n= Adolf Kullak, hudební spisovatel a skladatel, zemřel\ndne 25. prosince 1862 v Berlíně, kdež zaujímal místo profes-\nsora na konservatoriu.\n==a Sg. Paolo Giorza, známý skladatel balletní hudby, ob-\ndržel od krále Viktora Emanuele řád sv. Morice."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "24", "page_fin": "24", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5.7", "titre_corps": "Dur a moll.", "titre_sommaire": "Dur a moll.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.8", "debut_caractere": 4930, "fin_caractere_exclue": 4941, "texte": "Dur a moll."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "24", "page_fin": "24", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.5.7.1", "titre_corps": "Anexenor, slavný harfenista ze Syany, obdržel od římského", "titre_sommaire": "Anexenor, slavný harfenista ze Syany, obdržel od římského", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.8", "debut_caractere": 4943, "fin_caractere_exclue": 6913, "texte": "Anexenor, slavný harfenista ze Syany, obdržel od římského\ntriumvira Marca Antonia za svou výtečnou hru na harfu zvláštní\ntélesní stráž a čtyry města k své výživě.\nPodivuhodná veselohra. R. 1808 vyšla v Paříži veselohra\n„La sans A\" (Kus bez A), v nížto se žádného A nenacházelo.\nEmanuel Gutierrez, kapelník krále Španělského, zhotovil si\nještě za svého živobytí následující náhrobní nápis: ,,Zde odpočívá\nDon Emanuel Gutierrez, kapelník královský. Když přišeí do nebe, pra-\nvil Bůh k andělům: „Nyní mlčte a nechte kapelníka Gutierreza hráli.4Í\nMnozí z našich moderních virtuosů nebudou v této španělské aroganci\nnic nápadného viděti.\nOpera Adam. V jedné starošpanělské opeře „Adam'4 nachází\nse též arie, v nížto ctěný praotec Adam první Pána Boha na kolenou\nprosí, aby ho nestvořil. „Přicházíš pozdě\" zvolá pán Bůh a zpívá nato\ns Adamem duetto.\nNeobyčejný lék. Anglický herec Matthew zemřel, před smrtí\nještě žert prohodiv. Jeho sluha zmátl se, kdvž mu lék podával a dal\nmu místo léku, na lžici inkoustu. Druhý přítel, jenž přítomen byl, spo-\nzoroval to a byt nad tím celý bez sebe „Buď bez starosti4' pravil umí-\nrající tiše, „nyní spolknu kus pijavého papíru a napravím takto chybu.\nNato se obrátil a — zemřel.\nStáří zesnulých českých skladatelů a virtuosů. Josef\nMatějka 26 let, Josef Slavik 27, Karel Kopřiva 29, Hugo Voříšek 34,\nHans Seeling 36, Jos. Sokol 37, Fr, Brixi 39, Jakub Schelier 41, Ant.\nRosetti 42, Bedř. Fr. Hůrka 43, Jos. Mysliveček 44, Leop. Gassmann\n45, Fr. Roscnkranz 46, Ondř. Kusý 48, Ladislav Dussek 50, Linda Ma-\ntoušek 51, Karel Píc 52, Rob. Fůhrer 54, Punto (Stich) 54, Fr. Igc,\nLouská 56, Fr. Linlner 57, Em. Bened. Žák 58, Ant. Vránický 59, Fr.\nŠkroup 61, Theodor Krov 62, Frant. Dušek 6í, Jan Oelschlegel 64,\nVácl.'Růžička 65, Seger 66, Jo-ef Jelínek 67, Jan N. Vitásek 69, Fr.\nTůma 70, Mich. Angstenberger 72, Jiří Benda 73, Yaňhal 74, Mareš\n75, Václ. Tomášek 76, Matěj Sojka 77, Kuchař 78, Ant. Heinrich 80,\nNorb* Seeliger 84, Jírovec 86."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-01-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-01-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1863-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "24", "page_fin": "24", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.2.6", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.8", "debut_caractere": 6915, "fin_caractere_exclue": 6971, "texte": "Listárna.\nPanu —f v Buděj. Račte nám častěji dopisovati."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.1", "texte": "O studování sborů.\n\nChceme-li skladbu pro piano jiným s náležitým výra-\nzem přednésti, je nevyhnutelně zapotřebí, abychom dříve\nskladbu dobře prostudovali, technické obtíže překonali a do-\nkonale s duchem jejím se seznámili.\nPodobně má se to i se sborem.\nChce-li ředitel zpěváckého spolku nějaký sbor s pěvci\nstudovati, nastane mu povinnost, aby jej nejprv dokonale\nprostudoval, s nesnadnostmi a zvláštnostmi jeho se seznámil\nado ducha jeho vnikl.\nPrvní práce ředitelova bude tedy, aby si slova (text)\nsboru dobře přečetl a jejich obsah náležitě uvážil. Slova\nvlastenecká požadují zajisté zcela jiného přednosu, než slova\nvážná, ano slova rozhodují i nad tempem, v jakémž se shoř\nprovozovati má. Slova sboru „Já jsem Slovan s duší s tě-\nlem\" nemohou se, jak každý přisvědčili musí, klidně- nýbrž\nživě, vřele a rázně přednášeli; opačného takřka přednosu i\ntempa požadují slova Zvonařova sboru Ráno: „V ranní září\nkdyž se skví, vlídné, tiché údolí,\" které se volně a velebně\nzpívati musí. Při Horákově sboru Při draní „Honem, ho-\nnem derte\" naznačují již slova „tempop v jakém se as sbor\ntento provésti má. A tak bychom mohli na sta příkladů vy-\npočísti, které by náš výrok potvrdily.\nŽná-li tedy ředitel obsah sboru, nechť projde jednot-\nlivá místa a slova, na nichž zvláštní důraz spočívá; neboť\njen tímto spůsobem dodá se při provozování sboru důležitým\nmístům a slovům náležité váhy a patřičného významu. Na to\npřikročí ředitel k skladbě sarné, poznamená si především těžká\nmísta, nesnadné přechody atd., na něž pak zpěváky zvláště\nupozorniti chce, dále všimne si každé přednosu se týkající\nznámky skladatelovy, na př. forte, piana, crescenda, decre-\nscenda, ritardanda atd., neboť jen patřičným zachováváním\ntěchto předpisů od skladatele udaných možná provésti skladbu\ntak, jak as skladateli v mysli tanula. Znamínka tato hrají\npři provozování jakékoliv skladby a pro jakýkoliv nástroj vel-\nkou roli. Jako malíř nakreslený obraz barvami a odstiňová-\nním jejich oživuje; taktéž dodává ředitel šetřením znamínek\nsboru svěžesti a zajímavosti. Sebe lepší skladba, při jejímžto\nprovozování se na předepsaná znamínka (nuance) nehledí,\nupadne v jednotvárnost, unaví posluchače a nedosáhne žádou-\ncího výsledku; kdežto sbor náležitě s nuancemi přednesený,\ni kdyby méně zdařily byl, pronikne a obecenstvo baví. Z toho\nvyplývá, že sbor někde s velkou pochvalou přijat jest; kdežto\nna jiném místě tentýž sbor jen málo se líbí aneb dokonce\ns výsledkem se mine. Duch9 cit a vkus oživí skladby, ni-\nkoliv však mechanické zpívání not.\ny Neudal-li skladatel při svém sboru žádných, přednosu\nse týkajících znamínek, musí ředitel slova a hudbu sbor pro-\nskoumav, na znamínkách a nuancech, jichž k oživení skladby\nužiti chce, se pevně ustanoviti. Zde především rozhoduje\ncit a vkus, které řediteli voditkem býti musí.\nKdyž se byl ředitel o spůsobu, v jakém sbor provésti\nchce, ustanovil, seznámí zpěváky s výsledky svého bádání a\ndá nápotorn slova sboru zřetelné přečisti, aby při jednot-\nlivých hlasech je na důležitá místa upozornil a důrazná slova\njim na srdce vložil.\nMá-li ředitel slabé síly výkonné, musí s nimi jednot-\nlivé hlasy probrali; jsou-li ale pěvci v ctění not dosti silni,\nnechá je hned s listu zpívati; načež se k podrobnému stu-\ndování přistoupí.\nU přednášení sborů musí ředitel zvláště k tomu hle-\nděli, aby zpěváci stejné dech brali. Za tou příčinou dlužno\nustanoviti místa, kde se dech brati dovoluje a kde nic. Pan\nLeop. Zvonař podává v listech ředitelům zpěv. spolků v tomto\nohledu následujícího vodítka.\n„Dech se musí brati při všech pausách, při všech zna-\nmeních rozdílnosti, jakož jsou čárka, tředník, tečka, dále\npřed každým dlouhým tónem. Dech se srní brati všude, kde\ntoho smysl slov připouští, kde se tím slova, kteráž nevyhnu-\ntelně k sobě sluší, od sebe netrhají, přídavná a statná, početní\na statná jména atd. konečně musí se bráti dech mezi dvěma\ntony, z nichž první melodickou frasí ukončuje a druhý novou\nfrásí začíná.\"\nStalo—li se to, přejde ředitel k podrobnému studování.\nNejprv musí na př. tenori I. svůj part zpívati a chybují-li\nv některých místech, musí je ředitel na vady, jichžto se do-\npouštějí, upozornili a tak dlouho s nimi studovali, až part\nsvůj zcela neúhonně provedou. Totéž musí dělali i při ostat-\nních hlasích. Jsou-li výkonné síly nestejné, usnadní si ře-\nditel práci tím, že nejprv sbor se slabými zpěváky studuje;\nnačež pak, když se byli tito svému úkolu naučili, dobří pěvci\nnastoupí a s nimi pospolu sbor přednášejí.\nJde-li sbor dle not neúhonně, přikročí ředitel k odst-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.2", "texte": "ňování jistých míst, které buď zvláštního důrazu, protaho-\nvání, sesilování, zmirňování atd. vymahají. Opakují-Ii se na\npř. jisté věty několikráte za sebou, není radno, na jeden a\ntýž spůsob je přednéstí; jelikož by místa tato jednotvárnosti\nsnad utrpěla. Zde záleží tedy na řediteli, jak tato místa dobře\npojal, aby naznačil, která z opakujících se míst větší důrazu\ndo sebe rná, aby se pak zpěváci v přednosu dle toho říditi mohli.\nPři této příležitosti musíme ještě podotknouli, že se\nnesmí ředitel znamínek přednosu se týkajících příliš úzkost-\nlivě držeti, a že odstiňování nikdy mnoho nápodobné býti\nnesmí.\nPodavše takto několik značnějších pokynů k studování\nsborů, musíme připomenouti, že jsme se při tom více kraso-\nvědecké stránky drželi, majíce za to, že každý p. ředitel\ntechnickou stránku as znáti bude.\n\nAntonín S.\n\nJan Ladislav Dussek.\nŽivotopisný nástin, podává K. P. Kheil mladší.\n(Pokračování a dokončení.)\nO jiných nástrojích, na př. o Vídeňských pianech ne-\ndalo se to říci. Piana tato nechala ve svých nedosytných\nzvucích i ve své menší určitosti fantasii volně se pohybo-\nvat], co zatím karakter anglického piana svého vzdělání na-\nnejvýš sentimentálním a jednostranně působícím posouvnutím\n(una corda) a hlubokým padáním kláves dosahuje; čímž se\njiného přednosu nepřipouští, než legata v širokých massách\na polohách plných ušlechtilé a něžné sentimentálnosti.\nTěmito několika slovy, která se p.ám mirnovoině v péro\nvloudila, doufáme, že jsme naznačili základní tah Dusskova\nkarakteru, jak se tento v četných jeho pracích (hlavně instru-\nmentálních kusech) jeví a jak se v jeho skladbách pro piano\nvždy víc a více vyvinul.\nChceme-li Dusska dokonale poznati, musíme s jeho\ndřívějšími, snadnějšími pracemi začíti a z nich na jeho po-\nzdější, větší a dospělejší díla přejiti, z nichžto zvláště jeho\nG-moll koncert, jeho „Elegii\" — „Le retour á Paris, L'invoca-\ntionu jrnenovati dlužno. Všude objevuje se vedle znamenité\nvyvinuté technické sběhlosti skladatele, vedle všech umělůstek\nprosté snahy, by nástroj sám platnosti došel, ušlechtilá k vnitřku\numění hledící mysl, ano všude jeví se rozjaření, které ze\nsrdce vycházejíc do srdce posluchače vniknouti chce. Dale-\nké, dobře znějící polohy akkordů ; harmonie zvláště průchody\na jmenovitě chromatickými průchody a průchodními akkordy\nbohatá; modulace bohaté vždy jemně, často euharmonioky ve-\ndené, široce vedené, plněznějící z největší části mnohohlasé,\nklidně a něžně vedené íigurace a pasáže, mnoho triol; me-\nlodie, kde se jednohlasně objevuje s vymrštěnými běhy: to\njsou karakteristické tahy, které se jednotlivě u mnohých kom-\nponistů nalézají, ale v tak bohatém spolku a v tak stálé\nsloučenosti jen v Dusskových skladbách soustřeďují.\nŽádný skladatel a pianista neměl by opomenouti, skladby\nDusskovy dokonale prostudovali; neboť jsme přesvědčeni, že\nz nich mnoho dobrého vytěží a mnohému se naučí. Skladby\nkostelní J. L. Dusska nalézají se v rukopise; velká část jich\nnachází prý se na kůru sv. Barbory v Kutné Hoře a v Čá-\nslavi. Co důkaz jeho plodnosti, jeho talentu a pilnosti svědčí\nto, že více než 200 velkých i menších skladeb, zvláště pak\nsonát a koncertů pro piano od něho tiskem vyšlo a že se\njeho skladby ještě dosud v Anglicku s velkou oblibou dá-\nvají a také ve vlasti naší zaznívají.\nPodobizna Dusska nalézá se v Lipských všeobecných\nhudebních novinách roč. 26. — Podobizna, kterouž B. Dlabač\nskrze Cianchettiniho r. 1802 na památku obdržel, byla od Cos-\nwaye, dvorního malíře král. prince, malována a od P. Condé\nvýtečně v mědi vyryta a měla následující nápis:\nMusica a 1'uomo e norma\ndi lei concetti e prendono\nda lei gli aífetti consonanza e forma.\nKončíce tento stručný nástin odporučujeme co nejvřeleji\nvšem pianistům a pianistkám sonáty a koncerty Dusskovy,\nkteré jim zajisté krásné duševní zábavy poskytnou.\n\nMarie Stuartová na jevišti.\nSděluje F. J.\nV historii nalézá se málo látek, které by od dramatické\nMusy tak mnohokráte vyčerpány byly, jako velmi pohyblivý\na smutný konec krásné a nešťastné Marie Stuartové. Těm,\nkteří se pro divadlo a jeho bibliografii zajímají, bude as ví-\ntáno chronologicky uspořádané sestavení všech tragédií, je-\njichžto středem vdova po králi francouzském Františka II. jest.\nZ francouzské literatury jsou nám známy :\n1. „Marie Stuart, reine ď Eccosse,u tragédie v 5 děj. a\nve verších od M. Regnault-a v Paříži. Tento kus, jenž\nse 3. vydání dočkal, věnován jest kardinálu Richelieu-ovi.\n2. „Mari Stuart, reine ďEcossetragédie v 5 jedn. a\nv prose od Edm. Boursault-a; v Paříži 1683. Věnována\njest vévodovi ze Saint-Aignan, jenž básníku za to 100\niouisďorů daroval. Kus tento byl do italštiny přeložen a\nvyšel v Bologni 1734.\n3. „Marie Stuarlf tragédie v 5 jedn. a ve verších, od\nneznámého; vyšla v Paříži 1735.\n4. „Marie Stuart,\" tragédie v 5 jedn. ave verších od\nPierre Antoine Lebrun-a, v Paříži 1520.\nZ anglické literatury:\n5. „Mary, Queen of Scotsf tragédie v prose od Johna\nSaint-John-a, v Londýně 1780. Spisovatel této tragédie\nbyl bratr znamenitého lorda Bolingbroke.\n6. „Mary, Queen of Scots,\" tragédie od paní Mary De-\nverellové, v Londýně 1792.\n7. „Mary Stewart, Queen of Scots,* historické drama\nod Jamese Grahame, v Edinburgu 1801.\n8. „ Mary Stuart* dramatické představení, v Londýně 1823."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.3", "texte": "Nejbohatší je v tomto ohledu literatura italská:\n9. „La regina di Scozia,u tragédie v 5 jedn. ave ver-\nších od C. Ruggieri-ho, v Neapoli 1604. Věnována jest\nkardinálu Spinellimu.\n10. „La reina di Scoziatragédie v 5 jedn. a v prose\nod Federiga della Valle, v Miláně 1628.\n11. „Maria Sluardaopera scenica in prosa od Giov.\n, Fran. Savaro del Pizzo, v Bologni 1665.\n12. „Maria Stuarda,\" tragické drama v 5 jedn. a ve ver-\nších od Anselma Šansone, v Paříži 1672.\n13. „Maria Stuarda,\" tragédie v 5 jedn. od Vittoria Al-\nfieriho, ve Florenci 1781. Dle svědectví spisovatele sama\nje tato tragédie nejslabší ze všech jeho dramatických\nprací. Tragédie tato vyšla též v něm. překladu od V,\nz Lůdemannů a ve fraucouzském od Claude Petitot v Pa-\nříži 1804.\nHolandská literatura má jen jediný kus tohoto jména:\n14. „Maria Stuarta of gemerlel se Majesteittragédie\nv Keulen 1646.\nLiteratura německá má následující kusy téhož jména:\n15. „Maria Stuart,\" tragédie v 5 jedn. v prose od\nJindř. Spiese, v Lipsku 1793.\n16. „Maria Stuarttragédie v 5 jed. ve verších od Bed.\nSchillera, v Tubinkách 1801. Následující překlady této\ntragédie jsou nám známy: český od Pavla Jos. Šafaříka\nv Praze 1831; francouzský od J. G. Hess-a v Ženevě\na Paříži 1816; od Jindřicha de Latouche v Paříži 1829;\nod Merle a Rougemont-a v Paříži 1810: od P. A. Le-\nbruna v Paříži 1820; od M. de Barante v Paříži 1835;\nanglické od neznámého v Londýně 1801; od W. Petera\nv Heidelberku 1841; italianský od P. Ferrariho v Mi-\nláně 1816; od A. Maffei-e v Miláně 1829; dánský od\nK. L. Rahrbecka; v Kodani a holandský od J. Kinker-a\nv Amsterodámě 1807.\n17. „Maria Stuarts Jugendjahretragédie v 5 jedn. a\nve verších od Caesara von Widder. Tato tragédie, která\nStuartinu lásku k pěvci D. Rizziovi obsahuje, dávala se\nr. 1830 v Mnichovském dvorním divadle; zdaž však ti-\nskem vyšla, není nám povědomo. Konečně musíme se\nještě zmíniti o latinské tragédii „Maria Stuarda,\"\nkteráž 1593 v Donay tiskem vyšla.\nKaždý příspěvek k doplnění této bibliografie bude nám\nvítán a vždy jej uveřejníme.\n\nCorelli.\nNovella.\n(Pokračování.)\nII.\n1 Tento nešťastný výsledek nebyl však s to lásku obou\nmladých lidí udusiti; jelikož ale nyní přestala býti dovo-\nlena, nebudeme se při jednotlivostech její neblahé jsoucnosti\ndéle zdržovati.\nPanu Lorenzovi di Monteserrato nechtělo se poštěstiti,\naby mohl svou choť zpupné své rodině představiti a jelikož\npro své převrhlé manželství od Neapolské šlechty takřka\nv opovržení upadl, opustil Itálii a odejel do Paříže, kdež paní\ndi Monteserrato brzy v kruzích nej vznešenější aristokracie\nse pohybovala. Brzy na to odebral se i Corelli, jenž náru-\nživosti na něm hlodající odolati nemohl, do Paříže, avšak jen\npěšky, maje toliko při sobě housle, na něž již znamenitého\nmistrovství dosáhl. Cestovalf do Francie, aby zde své štěstí\nhledal a našel též věnce; leč přinesl nazpět zoufalost v srdci\nsvém.\nDějepiscihudby tvrdí, že žárlivost Lully-ho *), jenž tehdáž\nna vrcholu své slávy stál, mladému virtuosu tolik působila mr-\nzutosti a nepříjemnosti, že by Corelli byl býval nucen, Paříž\nopustiti. Tato udání jsou však nepravá; mámef v rukou\nplatné důkazy o laskavosti Lullyho k svému rodáku, jejž sám\nv dvorní koncerty uvedl, ba ano Lully užil všech příležitostí,\naby talent jeho rodáka skvěle vystoupiti mohl.\nCorelli vyhledal Nelii a působil tak mocně na jejího\nducha, že manželskou svou věrnost zrušila. Štěstí obou mi-\nlenců netrvalo dlouho. Milostný poměr Nelie k virtuosu roz-\nnesl se brzy po Paříži a také Lorenzo se o tom dozvěděl,\nI pospíšili si vymoci si u úřadu zatykač „Lettre de cachet,\"\naby Corelii-ho zavřití mohl; avšak tento dozvěděv se o všem\nuprchl z Paříže. Šest měsíců na to zemřela Nelie, která se\nopět se svým manželem smířila, při porodu dcery, jejížto\notec dle domnění mnohých lidí pochybný byl.\nIII.\nRoku 1712, bez mála pět a třicet let po těchto událo-\nstech, skvělo se divadlo v Neapoli, nikoliv však divadlo San\nCarlo, nýbrž jedna z nejnádhernějších budov, která drama-\ntickým představením zasvěcena byla, neobyčejnou září. Žluté\nvoskové svíce, které obyčejná světla na jevišti a v stěnných\nsvícnách a korunkách vytlačily, byly znamením, že král sám\npředstavení přítomen bude a lid, jenž již od božího rána\nvšechny vchody u divadla v obležení měl a nyní sál zcela\nnaplnil, dokazoval, že jakési neobyčejné a dychtivě želané\ndivadlo jejich zvědavosti se poskytne.\nA skutečně chtěl dnes největší italský virtuos na hou-\nsle, jejž kritik Matheson „knížetem všech umělců\" nazývá a\njehož Gasparini „pravým Orfeusem svého času\" jmenuje;\nCorelli totiž poprvé svůj podivuhodný talent Neapolitánům na\nodiv postavili.\nKdyž se byl král v otevřené lóži usadil, která dle teh-\ndejšího spůsobu pro něho v proscenium vystavena byla, když\njej bylo shromážděné obecenstvo s obyčejným potleskem při—\n\n*) Lully J. B. nar. 1633 ve Florenci počal co kuchtík v paláci Lud-\nvíka XIV. svou dráhu divadelní. Jeho pokusy na housle a ky-\ntáru zbudily pozornost královu, následkem čehož se r. 1650 ře-\nditelem hudebního sboru »Les petits violons\" stal. Lully stal se\npozději zakladatelem francouzské opery a složil\nmnoho ballad, písní a oper, z nichžto opery Kadmus — Theseus\n— Psyche — Iris — Armida až do Glucka prvního místa zaují-\nmaly. Zemřelí r. 1687.\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.4", "texte": "vítalo, započal orkestr ouverturou od Scarlattiho *), kterouž\nobecenstvo netrpělivě poslouchalo, ačkoliv několik dní před\ntím s nadšením přijata byla; na to nastalo v celém sále hlu-\nboké ticho a brzy objevil se Corelli jsa provázen královským\nslužebníkem v livreji, jenž na aksamitové podušce královským\nznakem ozdobené znamenité Amatovky zesnulého Bassiniho nesl.\nPři pohledu na slavného virtuosa zvedlo se veškeré obe-\ncenstvo a když byl král mu zatleskal, aby nechal volného\nprůchodu pochvale, ježto by se ani dříve nebylá odvážila,\npropuknouti; tu zavzněi sál několik minut takovým hromovým\n„Evviva\" a „Bravo,\" že se klenutí sálu otřásalo.\nTehdáž byl Corelli šedesátník; jeho obličej měl navzdor\nvráskám přec úplný výraz dobroty a něžnosti, kteráž jeho\nmladším létům tolik půvabnosti dodávala. Velký tento mistr\nvykonal, ačkoliv po celé Evropě jeho jméno známo bylo, přec\njen málo uměleckých cest, jelikož bezpochyby poklid, jehož\nv Římě požíval, příliš miloval aneb jelikož, jak mnozí tvrdí,\nžárlivosti současných houslistů se obával, Corelli byl dosta-\ntečně zvyklý veliké chvále Římanů; avšak nadšení Neapoli-\ntánů pro něho naplnilo kmeta obdivováním a pohnulo jej\nk slzím.\nCorelli přednášel na tomto památném dnu dva kusy a\ndvakrát dostoupla pochvala obecenstva největšího stupně nad-\nšení; tento triumf znamenitého houslisty byl nejkrásnější jeho\nživota ; avšak bohužel byl poslední.\nSoučasný dějepisec poznamenal při této příležitosti\nostrovtipně, že na dráze umělce často zvláštní případy zrúěny\nse objevují. Několik dní později byl Corelli k dvoru povolán,\naby se opět slyšeti dal a přednášel jednu sonátu ze své ob-\ndivovaném páté sbírky. Králi zdálo se adagio příliš dlouhé a\nnudné a odešel. Svrchu uvedený kronikář podotýká při tom,\nzdaž právem či neprávem nechceme rozhodovali, že ho vla-\ndař tím za triumf pvkati nechal.\nBudiž tomu jakkoliv, zkrátka Corelli nepřišel tím do\nžádných rozpaků a pokračoval žertovně ve své hře; avšak\ndvořaníné, kteří mu naslouchali, byli příliš otročtí nasledo-\nvatelé etikety, než aby byli potleskem odměnili kus, kterýž\nmlčením královým odsouzen byl. Koncert byl ukončen při\nhlučném hovoru a žádného potlesku nebylo slyšeti.\n(Dokončení.)\n\n*) Scarlatti Alessandro nar. 1650 v Neapoli, od Hasse nejvétší n\nskladatelem harmonie v Itálii nazýván, byl vrchním kapel-\nníkem' v Neapoli. Složil as 200 mší, 400 kantat a 109 oper a\nzemř. r. 1725.\n\nFeuilleton.\n\nDivadlo.\nV prozatímním divadle dávali se v běhu posledního času:\ndne 10. ledna „Růžena a Růženka,44 veselohra ve 4 jedn.\nod Karoliny Birch-Pfeifferové, přeložena od J. St. V neděli\ndne 11. ledna: Ve prospěch p. Františka Saka ponejprv\n„Serežán,\" horvátská národní opereíka v 1 jedn. Text a\nhudba od J. N. Koecka. Na to: „Třináct ozbrojený ch\ndívek.41 K závěrku: „Honba na medvěda.'4 Dne 13. ledna:\nPrvní pohostinská hra pana Ro kyta nské h o. „Kouzelná\nflétna.\" Veliká zpěvohra ve 2 jednáních od Em. Schikane-\ndra. Hudba od V. A. Mozarta. Ve čtvrtek dne 14. druhá po-\nhostinská hra B. Jungmanaové ponejprv: „První den po\nsvadbě.44 Veselohra ve 2 jedn. dle Benedixe vzdělal V. V.\nNa to podruhé: „Cesta oknem.44 Mezi těmito jednáními\ntance B. Jungmannové. V neděli due 18. ledna ve pro-\nspěčh p. Frant. Ferdinanda Šamberka ponejprv: „Den před\nvolbou'4 aneb „Journalisté.\" Veselohra v 5 jednáních od\nGustava Freytaga, přeložil Fr. P. Volák. V úterý 20. ledna:\n„Záhuba rodu Přemysl vskéh o.\"\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Brandýsa n. L. Výroční shromáždění zpěv.\nspolku „Bojana\" v Brandýse nad Labem bylo podle\nstanov odbýváno dne 11. ledna 1863. Především čten protokol\nposlední schůze výborové. Napotom podal p. tajemník výroční\nzprávu o činnosti spolku na rok 1862, kteroužto zde sdělu-\njeme: 1. Zevnitřní činnost spolku. Aby se rozjařil ži-\nvot společenský v našem městě a aby se zřídil orgán, jímžto\nby se v uměleckém ohledu zpěv náš pěstoval, a tím ušlech-\ntilá zábava, jak zpěvákům samým tak obecenstvu poskytla, aby\ntu konečně bylo sboru, jenž by dobročinným ústavům napo-\nmáhal, sešlo se vícero občanů brandýsských dne 5. ledna 1862\nv místnostech zdejší hlavní školy a usneslo se, zaraz i ti zpě-\nvácký spolek. Stanovy byly ihned prozatímně přijaty a\nzakročilo se k vysoké vládě, aby spolek tento povolila a sta-\nnovy schválila. P. Tadyáš Procházka zvolen jednohlasně za\nředitele a proti dodatnému schválení stanov zvolen též výbor,\njenž dnešního dne od své činnosti odstupuje. Vysoké c. k.\nmístodržitelstvo v Cechách povolilo nařízením dne 28. ledna\n1862 č. 1599 tento spolek. Aby se zahájení jeho oslavilo,\nuspořádána dne 11. května 1862 vokální mše svatá a večer\nslavnostní beseda, kterážto poslednější jak u obecenstva\ntak v časopisectvu s příznivým se potkala úsudkem. Čistý\nvýnos 16 zl. 20 kr. věnován jest školám brandýss(kým. Během\nroku 1862 konal spolek 5 výletů: Do Skorkova. Ostrova,\nKostelce nad Labem, Čelákovic a C vršovic, do Skor-\nkova a Čelákovic společně se sousedním spolkem sta-\nr ob ole slav ský in. Taktéž vyslal representaci k slavnosti\nna Kunětické hoře. Dne 12. července přijal náš spolek jméno\n„Bojanw a heslo: „Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti.\" Dne\n29. července doprovodili jsme čestného svého úda, c. k. p.\nvrchníh > Jana Drexlera k hrobu a zapěli jsme několik pohřeb-\nních sborů. Dne 21. září súčastniii jsme se v počtu 25 pří\nslavnosti svěcení práporu zpěv. spolku „Hlaholu Nymbur-\nského\" v Nymburce. Dne 5. října dávána pěvecká z a-\nbava v sále p. Fettrově ve prospěch lomnických poho-\nřel ý ch, kterážto 35 zl. 10 kr. a jeden stříbrný tolar vyne-\nsla, kterýžto výtěžek ihned k svému účeli přiveden byl. Dne\n22. listopadu odbýval náš spolek k oslaveni sv. Cecilie vokální\nmši sv. a večer zábavu společnou. — 11. Činnost\nvnitřní. 1. V hudebním ohledu. Zpočátku cvičeno se jest\nve zpěvu třikráte tébodně, později však-horlivým snažením-se\nváženého p. ředitele Tadyáše Procházky, jemuž zde nejvře-\nlejší vzdány buďtež díky, 6kráte téhodně, což se až podnes\nzachovává. Naštudováno bylo 41 sborů. 2. V jiných ohledech,\na) členy. Spolek náš čítal během roku 1862 v celku 4 údy\nčestné, 57 výkonných, 2 výkonné a spolu přispívající. Z těchto\nodpadlo : 1 čestný úd úmrtím. Z činných údů vystouplo 6, opu-\nstivších naše město, samovolně vystoupli 3. Vyloučeno bylo\npodle stanov pro nenavštěvování 13, z nichž dva se stali pouze"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.5", "texte": "přispívajícími. Z činných a zároveň přispívajících vystoupl 1,\nzůstav pouze přispívajícím. Jest tedy nynější stav údův na\nkonci roku 1862: 3 čestní, 34 výkonných, 1 výkonný a spolu\npřispívající a 12 přispívajících, b) musikálie. Spolek vyna-\nložil na koupení a opisovaní musikálií 19 zl. 83 kr., má jich\n33 čísel a dohromady 75 sborů. Pp. ředitel Procházka, P.\nBednářík, Alois Enders a Jan Fetter a j. darovali též některé\nmusikálie spolku. Zvláštní vděčností jest spolek zavázán milo-\nvanému p. řediteli Tadyáši Procházkovi, jenž přes 500\nhlasů opsal a spolku daroval, čímž mu cenu nejméně 25 zl.\npřivedl: c) schůze. Roku 1862 odbývalo se 5 schůzí val-\nných a 3 výborové, d) Příjmy a vydání. Příjmy obná-\nšeli v celku 84 zl. 68 kr.. vydání 84 zl. 13 kr., tedy čistý\npřebytek 55 kr. Dobročinným účelům přivedl spolek 53 zl.\n30 kr. (počítaje tvrdý tolar za 2 zl.) Pováží-li se, že spolek\npouze k skromným příspěvkům činných údů poukázán byl, a\núdové přispívající jenom 11 zl. přispěli, musí nás, kteří mla-\ndistvému našemu spolku srdečně co největšího zdaru přejeme,\nnicméně příznivý výsledek naší činnosti uspokojit. Vydání byla\nf O r N * % • v /\nnutná, jak z učtu složených se lze přesvědčit. Čtvrtletní pro-\ndukce, jež stanovy určují přispívajícím údům, nemohly se pro\nnedůstatek těchto poslednějších odbývati. Doufáme ale, že to-\nhoto roku spolku našemu, jenž tak šlechetný účel sobě obral\nza úkol, také u ctěného obyvatelstva našeho potřebné a hojné\nse dostane podpory a tím, jakož i svorností a vytrvalostí ctě-\nných pp. údů a též horlivým pěstováním zpěvu spolek náš utě-\nšeně vykvet® a městu našemu ke cti a ozdobě sloužit bude,\nk čemuž jedenkaždý, seč síly stačí, svědomitě přispějme. Po\ntéto zprávě byly účty veřejně složeny a schváleny. Napotom\nměla se dát podle programu volba našeho výboru. P. ředitel\nTadyáš Procházka děkoval jmenem odstupujícího výboru\núdům za důvěru, jíž po celý rok snahy jeho podporovali. Na\nto vystoupil úd spolku p. P. Bednářík, děkoval výboru vzá-\njemně jmenem ostatních údů za jeho horlivost a péči o spolek\na prohlásil se za spinomocněna, projevili starému výboru dů-\nvěru spolku a žádati jej, aby všickni páni výborové i pro pří-\nští rok v úřadu zůstali a spolek, jako dosaváde ke cti a chvále\nřídili a spravovali, k čemuž všickni shromáždění údové nad-\nšeným „Slávy\" voláním přizvukovali. Poctěn tedy všeobecnou\nuznalostí zůstal starý výbor ve svém úřadě. Jest tedy jak až\ndo posaváde ředitelem p. Tadyáš Procházka, tajemníkem p.\nA. Plischke, archivářem p. Václav Hykeš a ostatní výbo-\nrové jsou: pp. František Můller, Antonín Mašner, Jan Fet-\nter, a Alois Enders. Lze dojem, jenž tato schůze na pří-\nbuzné obecenstvo spůsobila, považovali za příznivý; neb při-\nstouplo ještě v tomto samém, shromáždění 26 nových údů při- }\nspívajících. Ku konci byla hudební i pěvecká zábava, je-\njížto program byl následovní; 1. Ouvertura k „svatbě Figarově.\"\n2. Sbor: „Gdě je slavska domovina\" oo Wiotra. 3. Kvartet\nč. IV. do A-dur od Gyrovce. 4. Sbory: „Žežuíinka\" a „Na- {\nprej\" od Jenka. 5. Ouvertura k opeře „Zlodějská straka.\" 6.\nValčík od Vogla v českém překladu. Sbory provedeny spolkem\nzdařile a taktéž i ouvertury a kvartet pp. K. Seborem (violin L),\nVácl. Hykešem (violin II.), Tadyášem Procházkou (alto Viola) a\nMůllerem (čello). Pan Karel Šebor, nadaný umělec a skla-\ndatel, žák absolvovaný pražského konservatoria, jenž meškaje [\nv našem městě z ochoty spoluúčinkoval, oblažil krásnou svojí\nhrou celé obecenstvo, jež se jak náleží dobře bavilo a skladby\nčastou pochvalou přijalo. Náš , L>jan\" utěšeně se tedy utu-\nžuje a voláme mu srdečné „Na Zdar!\" A\nZ Budějovic, dne 13. ledna 1863. (Zpěv. spolek.)\nPokaždé, kdykoliv nové číslo „Dalibora\" vezmu do rukou, pro-\nhlížím dychtivě „kroniku zpěváckých spolků,\" jsa té naděje,\nže „Dalibor\" nějakou zprávu o nově povstalém, českém\nzpěváčkem spolku v Budějovicích čtenářům svým podá*).\nAž posud sklamala mne však bohužel vždy nadéje má. A přec\njest zřízení českého spolku v Budějovicích věcí tak\nradostnou a záslužnou, že zasluhuje čestného uznání a laskavého\npovšimn ití všech pěstitelů hudby národní. Protož usmyslil\njsem sobě podati veřejnosti stručnou zprávu o spolku našem,\njsa té pevné naděje, že tím některé dovednější péro povzbu-\ndím, by za příkladem jiných měst zpráv obecenstvu podávalo\no Budějovické „Besedě.\" Pod tímto jmenem povstal totiž\nspolek čtenářský, jehož údové, kteří patřících schopností k tomu\nmají, opět zpěvácký sbor tvoří. V čele celého spolku stojí\nvůbec váženy říšský rada poslanec zemský p. Dr. Vend. Grún-\nwald co předseda, místopředsedou jest p. Karet Kryl, zdejší\nměšťan a horlivý národovec (kterýž se v posledním čase stal\ntéž místopředsedou při zdejší obchodní komoře); ředitelem\nzpěv. spolku jest pan Jan Procházka, bývalý kapelník\na majitel hospodářství zde v Budějovicích, a sbormistrem\np. F. Ch melik, učitel hudby v Budějovicích. Že při snaze\ntěchto výborných mužů spolek náš utěšeně prospívá a při po-\nsavádní přičinlivosti a dobré vůli pánů spoluúdů značné doko-\nnalosti nabyde, nedá se pochybovati. Za ten krátký čas svého\ntrvání obdržel náš spolek dvě čestné pozvání k besedám do\nBímová a do Velešína, kdež několik sborů zdařile zapěl a bylo\nby žádoucno, by všickni zpěváčtí spolkové v jižních Cechách\nsobě hleděli vzájemného spojení s naší „Besedou.\" Na sv.\nCecilii uspořádal spolek pěknou zábavu v učební své míst-\nnosti, při kteréžto příležitosti krásný, od ředitele kůru p. Vojt.\nNovotného složený a spolku věnovaný „Otče náš\" vý-\nborně přednesl. 0 ostatních nových sborech od p. ředitele\nŤ V V /\nProcházky, p. Simeěka, učitele v Rímově, a jiných promluvíme\npříště obšírněji, jsouť pro „Besedu\" zvláště komponovány a\nbyly při spolkových zábavách veskrz zdařile provedeny. Dne\n19. ledna uspořádá zpěvácký spolek v sále Mileretském\nbesedu, na kterou se srdeěně těšíme a která zajisté hojně na-\nvštívena bude. Kojíme se slušnou nadějí, že všickni národovci\nv Budějovicích a v celém okolí, zvláště pak naše velebné du-\nchovenstvo, k našemu spolku přistoupnou, a jemu k dosažení\nšlechetného cíle svého „vzbuzování národního uvědomění a pě-\nstování národního umění a ušlechtilé zábavy\" dle svých\nsil nápomocni budou. Pak snadno oželíme oněch, kteří straní\nse věci národní, by nevyzvali na se hněv několika odrodilcňv,\nmajíce zmužilost svou v patách a srdce v žaludku. Podruhé\nvíce, tehdy — na shledanou! —f.\nZ Do mažlic. (Přání s t r a n š k o 1 y pro zpěv. —\nSpolek Cecilie.) Vyučování zpěvu na zdejší podreálce do-\nchází letos většího účastenství než roku předešlého. Nemilé\nzdržování při vyučováni jest však psaní not i textu na tabuli,\nčímž se mnoho času ztratí, dále i ta nehoda, že žáci, jsouce\nobyčejně v psaní not ještě necvičeni, z tabule dílem chybně,\ndílem velmi neouhledně opisují. Bylo by tedy žádoucno, kdyby\nněkterý z pánů skladatelů příruční knížky pro žáky\nvydati se odhodlal, jenž by krátce pravidla hudby, hlavně jen\nzačáteční, obsahovaly ; z většího dílu aby v nich umístěny byly\nněkteré solfeggie, méně známé kostelní písně jakož i\nnárodní a sice dvojhlasně (takto by se pro vícero škol\nhodily, kde se smíšený zpěv sborový pro nedostatek basů a\ntenorů zavésti nedá), pak troj- i čtver hlasně. Musily by\nale hlasy každý zvlášť otištěn býti ; neboť posud vydané školní\nzpěvníky, jako Vodňanský, Karlíkův atd. nemožno hned začá-\ntečníkům do ruky dáti, poněvadž jim nesnadno ze ctyr pod se-\nbou stojících not právě ony hledati, jenž se pro jich hlas hodí.\nPři delších písních stačilyby jedna aneb dvě sloky, aby se knížky\ntakové nezdražily. Myslím, že by nám asi nejlépe p. L. Zvo-\nnař posloužil, kdyby na základě uveřejněného návodu ku zpěvu\npro učitele, i tuto práci pro žáky předevzal. — U nás jest již\nstarší spolek hudební „Cecilie,\" jehož účelem jest hlavně\npěstování hudby kostelní; o tom se posud, jak mi známo,\nve veřejných listech nikdo nezmínil. Jsem též údem jeho vý-\nkonným, a ačkoli bych se propuštění z něho báti nemusil, kdy-\n\n*) Neměli jsme bohužel ve Vašem městě žáduého dopisovatele; nyní\nvšak vše vynahradíme. Red."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.6", "texte": "bych o ném veřejně promluvil, nečiním toho přec z příčin dů-\nležitých. A přec jest starou známou pravdou, že činnost spolku,\nzvláště veřejným posouzením se oživuje. Kdy pak si asi ně-\nkdo zde na „Cecilii\" vzpomene?\nZ Hořovic. (Z pě v. spolek. — Divadlo.) Správní\nvýbor učinil před nedávnem vyzvání k zdejšímu měšťanstvu,\naby náš tvoříeí-se spotek dobrovolnými příspěvky podporoval a\njest ise nadíti, že se našemu spolku od našeho probuzeného oby-\nvatelstva výdatné podpory dostane. Jakmile se zdejší zpěvácký\nspolek definitivně uspořádá, hodlám Vašemu listu o jeho čin-\nnosti zprávy podati. Zbývá mi ještě něco o zdejším ochotni-\nckém divadle se zmíniti. Tuto zimu sestoupilo se několik mla-\ndíků, chtějících několika divadelními představeními občanstvu za\ndlouhých večerů zábavy poskytnouti. To se jim také povedlo,\nnebof se zdařilými hrami obecenstvu velmi zavděčili. Mezi\nochotníky vynikali: pánové Odl, Bouček, Milinovský, Steffal,\nVrátný, pak slečny: Vondřichova, Kokšova, Šteffalova a Žalu-\ndová. Škoda jen, že náš mladý lid ochotnické divadlo tak\nmálo podporuje. Ačkoliv v městě našem vydatných sil se na-\nlézá, přece se jich ještě malý počet přihlásil, jižto by chtěli\nna prknách divadelních účinkovati. Jeden je ostýchavý, druhý\nnedůvěřuje své paměti, třetímu se nelíbí to neb ono, a proto\njest ten skromný hlouček ochotníků jen na sebe sama odká-\nzán, což při provozování znamenitějších kusů vadívá. Doufáme\nvšak, že se všechny překážky obezřelým divadelním výborem\nk jeho prospěchu překonati dají aže nás v nejbližší saisoně\nnoví údové hodně překvapí. SI.\nZ Hradce Králové. (Humoristická zábava\npěvecké jednoty Slav janské. — Hudba chrá-\nmová. — Zpěv děvčat v dívčí škole u sv. Ducha.\n— Ocháblé produkce večerní učitelských čeka-\ntelů.) Pěvecká jednota „Slavjan\" uspořádala 31. prosince m. r.\nvečerní humoristickou zábavu v místnostech měšťanské besedy\na dokázala, že i při oslabení jednoty všelikými okolnostmi sto\njest nám podati nejzdařilejší večerní zábavy, kterých zde po-\nhříchu mimo divadlo pozřídku bývá. Provedeny: „Pozdravení\npěvcovo\" od Veita, „Odvedeného prosba\" od Křížkovského,\n„Humoristické čtení,\" ouvertura, od smyčcového orkestru „Bílá\npaní\" od Boildieu, „Zemanova láska,\" tenorové sólo s prů-\nvodem sboru od Gumberta, „Radostné cestování\" od Náprav-\nníka, „Stesk po domovu\" pro piano od Lannera, Humoreska\nz Besedníka, „Strunám,\" sbor horvatský od Jenka, ouvertura\n„Básník a rolník\" od Suppé-a, pro smyčcový orkestr. Kome-\ndie pimprlová „Šnofonius a Mordulina,\" „Vltava\" od Vogla,\n„Tombola\" a na „Vlast\" od Láblera. Rceme-li, že od prvního\nčísla do posledního vše zdařile provedeno bylo k všeobecné\nspokojenosti obecenstva, které se tenkráte z kruhu měšťanského\nnad obyčej četně sešlo, podali jsme jistě úplně pravdivou zprá-\nvu, nemůžem však opomenout zmíniti se o zvláštním provedení\nsborů: „Odvedeného prosba\" a „Na Vlast, po kterých tleskotu\nnebylo konce, a kteréžto tenorové sólo „Zemanova láska\" a\n„Radostné cestování\" opakovány být musely. Mnohý by si\nbyl ovšem přál opakování „Humoresky'1 a i pimprlové ko-\nmedie s živými figurami, které velkou švandu nám spůsobily.\nVšeobecné přání bylo opakování co nejdříve podobné zábavy.\nMezi tím co pěvecká jednota při dost slabých silách se vše-\nmožně snaží nejen dobyté jméno zachovati, ale i dále pokračo-\nvali, jak skvěje hrou pro smyčcový orkestr to dokázala, upadá\nnaše chrámová hudba skrz na skrz v nejhorší skoro kočičinu,\nže člověku líto jest času stráviti při také hudbě v chrámu\nPáně, nemoha se ani modlit, aniž povznésti se k Bohu, pro\ntu krásnou hudbu. Možno-li také, aby jinak bylo ? Ochotníci\nvšeho druhu požádají se zrovna do kostela, neviděvše nikdy\nnoty, a co řádný hráč možné by učinil, méně schopný i při\ndobré vůlí kazí, ředitel kůru však, stařičký muž, měl by ko-\nnečně v zasloužený odpočinek dán, energický muž na jeho\nmísto dosazen, platy však jak řediteli kůru, tak i choralistů\npřiměřeně času zvýšeny býti, aby choralista za mizerný plat\n40 zl. šajnů, celý rok pracovati nucen nebyl, až jsa řádně\nplacen, nejen povinen, ale i láskou k hudbě puzen, úloze své\njak sluší, chrámu kapitolnímu zadost učinil. — V tétéž míře\njak chudoba chrámová u sv. Ducha, provádí se naše zbožné\npísně od dívek, v dívčí škole o hod. 9. Bývaly casy, kdy o\nléto hodině i Škroupova všeobecná mše pro lid od dítek škol-\nních řízením zasloužilého učitele p. Vorbesa s největší pílí pro-\nvozována byla, a písně chrámové s potěšením každý naslou-\nchal, nyní však, kde hlavní škola od dívčí oddělena i v chrá-\nmě, nemožno bez zloby naslouchati krákorání jednotlivých děv-\nčat, kdežto právě děvčata povždy ku zpěvu největších vloh\nmívají. I zde tedy je přání na místě, by se někdo opuštěných\ndívek ujal a je k pravému a zbožnému zpěvu vedl. — Co hudba\nchrámová i zpěv v největším úpadku jest, ustali i čekatelé\nučitelští od oblíbených soukromných večerních produkcí, ač-\nkoliv při malém, nicméně vybraném kruhu ctitelů hudby , kte-\nrýmžto spůsobem kandidáti nejen v hudbě velmi zdárně po-\nkračovali, slušnému předstoupení před obecenstvo si zvykali,\nale i vůbee prospěchu v každém ohledu nabývali, litovati nám\ntehdy, ale přáti sobě opakování jejich produkcí večerních.\nZ Jičína. (Produkce.) Dne 4. ledna b. r. uspořádal\nzpěv. spolek v Jičíně pro své přispívající údy v spolkovém\nroce 1863 první periodickou produkci ve zpěvu. Program byl\nnásledující: I. Oddělení: 1. Ouvertura ze zpěvohry „Zedník a\nzámečník\" od Aubera. 2♦ „Kadrylla z1 moravských národních\npísní\" od Ferd. Hellera. 3. „Tiše, tiše, sláva kráčí\" z písní\nkrálovny Alžběty od Er. Vocela, složil Fr. Pivoda, op. 21.\ncis. 4. 4. „Gondoliera\" od V. Můllera. 5. Ouvertura ze zpě-\nvohry „Jan Pařížský\" od A. Boieldieu. II. Oddělení: 6. Arie\npro křídlatec od Donizettiho. 7. a) „Horo, horo, vysoká jsi,\"\nnárodní a b) „Husitská\" od Krova , pro sbor upravil Ferd.\nHeller. 8. „Pěvec a pastýřka,\" dvojzpěv pro jfcden ženský a\nmužský hlas v průvodu piana od J. L. Zvonaře. 9. „Píseů\ncestujících po vlasti\" od Fr. Abta. 10. Ouvertura z národních\npísní od Tittla. Provedení všech na programu udaných čísel\nbylo zdařilé, a potkalo se s všeobecnou pochvalou a uzná-\nním; nicméně vynikla některá čísla zvláštní úsečností, rázností\na správností v přednesení. — Zejmena to platí o ouver-\ntuře „Zedník a zámečník,\" o písni „Tiše, tiše sláva kráčí,\" o\nkadrylle z národních moravských písní, o arii pro křídlatec,\no dvojzpěvu od Zvonaře, a hlavně o „Husitské,\" kteráž s nad-\nšením přijata byla a opakována býti musela. Chvalného po-\ndotknutí zasluhuje, že naše měšťanstvo hudebních zábav\nsobě všímati počíná, a pro důstojnou chrámovou hudbu smyslu\nnabývá. Jestit to vůbec známka, že dobrá hudba a zpěv svého\núčinku se neminou, jakmile s láskou a obětavostí se pěstují.\nNastoupivše takto dráhu k lepšímu, doufáme, že hudební po-\nměry u nás vždy víc a více zkvétati budou, a těšíme se, jak\nbrzy jen možná, na novou produkci našeho pilného zpěváckého\nspolku. A\nZ Lomnice v Budějovieku. (Divadlo. — Zpěv\nspolek.) Poněvadž málo lze se dočisti z krajiny naší v li-\nstech těchto, pustil jsem se tuto sám (nemoha sc jiného do-\nckati), abych Vám také nějaké zprávy o našem městě podal.\nMáme zde ochotníky divadelní, kteříž cas od casu nám\nhezké zábavy poskytují; a zajisté lépe a zdařileji by hráli,\nkdyby — to zpropadené kdyby — měli dosti posluehaců. —\nNení snad nic nudnějšího, jako když jest více herců nežli po-\nsluchacstva, a to se u nás již několikrát stalo. Možno, že\nbudete myslet, že věc přeháním, ale — věřte nebo ne — jest\nto skutečná pravda. Kde chyba vězí, netřeba dlouho přemý-\nšleti, an každý hned uhodne, že v netecnosti obecen-\nstva, kteráž podkopává zdar krásných umění a všeho dobra.\nVzdělání člověka záleží v ctění dobrých kněh a navštěvování\ndivadla; kde pak máme se vzdělati, málo ctouce a o divadlo\nnedbajíce. Máme však naději; že naše mladší obyvatelstvo té\nvěci sobé lépe povšimne a shledaje dobrý výsledek, všemožné\npodporovati bude. Lépe jest v divadle se vzdělávali a přitom"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.7", "texte": "vyráželi, nežli pro ledajakous maličkost u sklenice se hádati a\ndruhý den — žalovati ! — Máme též zpěvácký spolek,\njenž vysokého potvrzení každodenně očekává a dosti statně\nsobě počíná: nemaje ale času, ponechávám si podrobnější pojed-\nnání o něm na podruhé a doufám, že mi možno bude s radostí\nvědomost dáti o přihlášení-se mnoha přispívajících údů, jež až\ndosud mu chybí. =\nZ Tábora. (Produkce zpěv. spolku.) Dne 14. t. m.\nodbýval zpěv. spolek produkci v místnostech zdejší městské\nstřelnice. Vstoupivše do prostrannosti této, divili jsme se ne-\nmálo, jak četně domácími i venkovskými hosty návštěva za-\nstoupena byla ; zvláště vynikala naše krásná plet skoro zúplna\nv národním kroji. Co jsme nejdříve slyšeli, bylo sextetto; na\nto zapěl zpěv. spolek sbor „Milenka\" od Jelena; byl ovšem\ndošli dobře prednešen, přec upozorňujeme, že píseň tuto něž-\nnost prochvívá a proto zde jen láskyplným přednosem žádou-\ncího cíle dosící lze. Na to následovala „Ukolébavka\" (sólo\nquarteto) od Kuckena. Duchaplný přednos tohoto čtverozpěvu\npůsobil na obecenstvo, že hojným potleskem a sem a tam se\nozývajícím „výborně\" úplného uznání došel. Dobrá věc řádně\nprovedená sama se chválí; tudy netajíme, že jen toto nám bylo\nz celé produkce rozkošnou pochoutkou. Netrpělivě očekávaly\nroztomilé dívčiny šfastné chvíle, by se již již jen v kole po-\nhybovali mohly; proto po malých přestávkách slyšeli jsme\n„Stásu čarodějnici\" od Horáka velmi precisně přednešenou\na posledně „Pochod\" od Abta. Chvalně zmíniti se musíme\no hudbě, neb byla tentokráte daleko lepší obsazena jako mi-\nnule v besedě měšťanské, a milovaný p. Enderle hrál jako an-\nděl (bohužel že bez křídel); nebylo tedy divu, že naše bujará\nmládež stále jako o závod tančila. Velmi příjemnou zábavu\npřipravil nám tímto večerem zpěv. spolek, začež mu a jmeno-\nvitě ředitelstvu, které se o všestranný pořádek přičiůovalo, své\nnejsrdečnějši díky vzdáváme, těšíce se, že nás v brzku zpěv.\nspolek opět něčím podobným oblažt.\n\n————k.\n\nKronika zpĕváckých spolků.\n*** Příbramský zpěv. spolek „Lumír\" uspořá-\ndal dne 11. ledna v sále na „Střelnici\" společenský ples.\nJindřichohradecký zpěv. spolek uspořádá\nve čtvrtek dne 22. ledna v 7 hod. v sále ostrostřeleckém ve-\nčerní vínek, jenž za mnohými překážkami během r. 1862 od-\nbývali se nemohl. Doufáme, že se jak programem tak i pro-\nvedením dostane obecenstvu krásně zábavy. V neděli na to\ndne 25. ledna odbývali se bude valná schůzka spolku za\npříčinou skládání účtů na rok 1862, načež následuje\nvolba výborů. Bylo by žádoucno, aby s povolením vys,\núřadů stanovy spolku tohoto se poněkud změnily a výbor\ni cleny přispívajícími se rozšířil. Zv.\n*** Táborský zpěv. spolek uspořádal dne 14. ledna\nv sále na Střelnici zábavu, jejížto program byl následující: 1.\nSextetto. 2. „Milenka,\" sbor od Je!ena. 3. Deklamace „Jindy\na nyní.\" 4. Sólové kvartetto „Ukolébavka\" (z něm.) od Kii-\nckena. 5. Sbor „Stása čarodějnice. 6. Besední ctění. 7. Sbor:\nPochod (z něin.) od Abta. 8. Hudba.\nChotěbořský zpěv. spolek přijal jméno „Do-\nbr o van\" a počíná chvalně prospívati.\nRoudnický zpěv. spolek „Říp\" uspořádá dne\n25. ledna v tamnějším hostinci „Restaurace\" besedu, po nížto\ntaneční ples následovati bude.\nSlánský zpěv. spolek „Dalibor\" uspořádal\ndne 14. ledna besedu a taneční zábavu. Přednášen byl Voglův\nvalčík, quodlibet z českých národních písní, Slovan a pochod\nod Abta. Všechny sbory byly s úpěchem provedeny a potkaly\nse s pochvalou obecenstva.\nVe Frenštátě odbývala se 6. ledna na vyzvání\n„Moravana\" akademická zábava v prospěch nuzných tkalců.\nPřednešeny byly: 1. „Utonulá\" od Křížkovského. na to fraška\n„Jeden z nás se musí oženit\" v 1 jednání od T. 3. „Bledé\nhvězdy,\" basové sólo s průvodem fisharmoniky od R. K., zpí-\nval výtečný baritonista J. M. Wieser. 4. Deklamace „Smrt\nzrádce vlasti,\" přednesla B. Kostelníkova. Konečně „Lovecká,\"\nsbor od J., kteráž tak veliký dojem učinila, že se po bouř-\nlivém potlesku opakovati musela.\nPřerovský zpěv. spolek ,,Přerubíl uspořá-\ndal dne 26. prosince 1862 koncert, v němžto následující skladby\npřednešeny byly: Sbor „Moravan,\" „Svorný dúch£* od Suchán-\nka, smyčcový kvartet vedením p. Marka (houslisty). P. Skála\nco host z Vídně přednášel píseň „Slezské víno/' v nížto jeho ba-\nry tun značně vynikl. SI. Otavova deklamovala vzorně a s úpl-\nnou něžností báseň „Štědrý večer\" a dosáhla všeobecné pochvaly.\nPan Dvořák přednesl deklamaci „Veselou bídu\" výborně. Čistý\nvýnos 12 zl. 64 kr. byl Přerovské nemocnici. Přerov-\nský spolek súčastnil se též v besedě dne 27. pros. v Tovačove\ndávané a dosáhl chvalného úspěchu. Mor.\n3** Zpěv. spolek Berounský „S la vos\" bude\nodbývat dne 25. t. m. „na Plzeňce\" besedu ; čistý výnos určen\nk zakoupení piana.\n*** Polenský zpěv. spolek uspořádal v neděli drie\n18. t. m. první hudební a taneční zábavu v letošním masopustě.\nV Novém Strašecí zřízen zpěv. spolek.\n\nOchotnická divadla.\nDivadelní ochotníci v Čáslavi opakovali v ne-\nděli dne 11. Jedná na všeobecné přání představení veselohry:\n„Sládci\" aneb „Pivovár v Pivoňkově.\" Čistý výnos připadne\nstavebnímu školnímu ústavu. — Na ochotnickém divadle\nve Vysokém pod Krkonoši odbývali tamnější ochotníci ve\nprospěch školního fondu „Zaklený princ,\" dramatický šprým ve\n3 jednáních, překladem dra. Ant. Háka, Na to: „Študent,\"\nšprým od F. K. Drahoňovského, přednesl p. J. Vodsedálek. —\nDivadelní ochotníci Poděbradští provozovali dne 11.\nt. m. „Pražského flamendra\" velmi zdařile. — Vrátenští\nochotníci dávali dne 11. t. m. představení „Bratr honák\"\naneb „Vonkované v hlavním městě.\" Po skončeném divadle\nbyl uspořádán taneční ples, při kterém se též obecenstvo pří-\njemně bavilo. — Divadelní ochotníci v Novém Straše-\ncím provozovali před nedávnem veselohru „Ona mne miluje.\"\n\nZ Prahy.\n\n— Naše krajanka sleć, Rosa d'Or, virtuoska na\nhousle, dala se dne 10. ledna večer v sále zpěváckého spolku\nv Briegu (Pruské Slezsko) slyšeli a uspořádala ve středu dne\n14. ledna tam svůj vlastní koncert. První večer přednášela\nznámou fantasijní kapřici od Vieuxteinpse, Melancholii od Prume-a\na Ernstův Karneval Benátský. „Schlesische Zeitung\" vyslo-\nvuje se o její hře následovně: „Obdivovavše se velké sběh-\nlosti umělkyně u překonávání všech těžkostí první krásné skladby,\nbyli jsme uchváceni přednosem Prumeovy Melancholie. Zdálo se\nnám, jako kdyby nemohl žádný muž s takovým citem dotčenou\nskladbu přednášeti, jako kdyby byla schválně pro ženskou ruku\nsložena; čistě co zvonky jasné, zněly podvojné tóny a zvláště\nkrásný flageolet unesl posluchače k bouřlivé pochvale. Ern-\nstův Karneval slyšeli jsme zde častěji a obdivovali jsme se\nvždy obratnosti virtuosa, uinělůstky tyto přednášejícího. Rosa\nďOr, která všechny nesnadnosti technické snadně překonala,\npředvedla nám v duchu maškary a jejich rozmary karnevalu,\nskoky pierrotů, vážné kroky starců, žerty mladíků atd. a oži-\nvila tímto podivu hodné kapriole houslí.\" — Až dosud dopiso-\nvatel, dále se však dovídáme, že si. Rosa ďOr do Pozůau\nse odebeře.\n— Slovútnému našemu průmyslníku p. V ácl"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630120-01.1.8", "texte": "Červenému, továrníku hudebních nástrojů v Hradci Králové,\ndostalo se v těchto dnech vyznamenání od saského krále, kte-\nréž tím významnější jest pro něho, auto vychází z ciziny a\njemu beze všech vznešených přímluv toliko za jeho veliké zá-\nsluhy o vojenskou hudbu uděleno bylo. Vyznamenání to záleží\nze zlaté me d a ilie, ku saskému Albrechtovu řádu pKslušíc/.\nVýtečný tento továrník daroval hudební škole vojenské v Praze\nhudební nástroj bas do B v ceně 160 zl. r. č«\n— Dekorační malíř zdejšího prozatimního\ndivadla pan Kautský, obdržel velmi čestné pozvání za deko-\nračního prvního malíře k divadlu dvornímu ve Vídni, kteréžto\nmísto je spojeno s ročním služným 3000 zl.\n— Pan F. J. Čížek, bývalý člen společnosti Zollnerovy,\nobdržel povolení k zřízení divadelní společnosti ovdovělé paní\nProkopové. Pan Čížek snaží se získati pro sebe nejlepší\nsíly, ježto se u kočujících společností nalézají, a lze se nadíti,\nže se pod jeho řízením vzorná divadelní společnost utvoří.\n—- M. H. Karta k, činný to obchodník v Budějovicích,\nvede od nějakého času obchod v m u s i k á 1 i í ch a za tou\npříčinou upozorňujeme všechny sl. zpěvácké spolky v již-\nních Čechách na jeho závod, který se naproti biskupské resi-\ndencí nachází. Všechny nejnovější skladby českých a jiných\nskladatelů možná u něho dostali lépe, než u kteréhokoliv ci-\nzince, jenž za naše peníze nám ještě spílá.\n— Konservato rium a š'kola dramatická. Ve\nfeuilletonu „Nár. Listů,\" čís. 10. klade se našim pp, poslancům\nna srdce, aby k tomu pracovali, by naše konservatorium, které\ntakřka živoří za zemský ústav prohlášen, a ze zem-\nských důchodů vydržován byl, aby se v něm dramatická\nškola zřídila a aby možná-li varhanický ústav s kon-\nservatorium splynul. Tuto myšlénku projevili jsme v čísle\n15. „Dalibora\" r. 1861 v článku nadepsaném: „Jak by se\ndala zhditi hudební akademie a dramatická škola v Praze ?\"\na těší nás, že hlas náš nebude přec volajícím na pouští, pakliže\nnaši pp. poslancové důležité této záležitosti se ujmou a ji\nsněmu přednesou.\n— Světoznámý skladatel Richard Wagner —\ntvůrce oper „Tannhauser,\" „Lohengrin,\" „Rienzi\" atd. přijede\ntento týden z Vídnč do Prahy a uspořádá tu dne 25. ledna v\nsále na Žofíne koncert, jenž hlavně své skladby, jmenovitě též\nouvertura k „Meistersánger\" obsahovati bude.\n— Náš krajan p. Popper vystoupil v sedmém or-\nkestrálním koncertě ve Vratislavi a dosáhl výtečným přednosem\nGoltermannova koncertu A-moll a své fantasie skvělého\nvýsledku.\n— Pan Knina, pianista, rodem Pražan, jenž před ně-\nkolika lety uměleckou cestu do Rus podnikl, zařizuje si v Zito -\nmíru hudební školu.\n— Pan Vecko, druhdy učitel zpěvu v Mladé Boleslavi,\nbude co nevidět v českém prozatímním divadle debutovat.\n— Hudební zkouška k národní besedě, kteráž se v\nneděli dne 18. ledna v sále na Žofíne odbývala, těšila se velmi\nčetné návštěvě a obsahovala zajímavé skladby z oboru taneční\nhudby. Předkem líbily se však taneční kusy od kapelníka\nSokolů p. Čeňka Vinaře, jmenovitě jeho kvapík „Protiklus\"\n— „Katynka\" —Besední čtverylka, která se i z části opakovati\nmusely. Podobně došly velké obliby Andulka, polka mazurka\nod Fr. Wintra a „Beseda\" od Ferd. Hellera, které se opětovati\nmusely. Veškeré skladby taneční byly, vyjma Strausse, od če-\nských skladatelů a byly od Sokolské kapelly precisně provedeny.\n— Tomáškovo velké rekviem dávalo se 13. ledna\nve Vídni na den úmrtí vévody Jasomirgotta.\nHudební literatura. „Masopustní dar\" (Carnevals-\nspende) je titul nového alba s 6 cenou poctěnými tanečními\nkomposicemi od Danzra, Nickerla, Flogla, Žežuláka,\nPotůčka a Fau hvettra, ježto nákladem činného L. Flei-\nschera v Praze vyšla. Někteří z těchto komponistů mají v li-\nteratuře taneční hudby již známá jména a jejich tiskem vyšlé\nskladby taneční těší se v nestranných kruzích dobré pověsti.\nDanzerňv valčík „Myrthenblůthen\" je velmi přiměřená me-\nlodická skladba, která navzdor mnohým upomínkám na Strausse\natd. vždy si přátel získá. Nickerlova kadryla „Came-\nlien\" a Faulwettrův kvapík „Florentineku přestály při\nhudební zkoušce spolkového plesu dne 26. prosince již zkoušku\nohněm a byly velmi příznivě přijaty. Žežulákova polka\ntrerablante „Damenspende'* najde as v brzku pro své snadné\nvyvedení přístup, zvláště u dam. Chyba v závěrečním taktu\nprvní částě tria ruší sice trochu (f v bassu musí se vynechat) m7\navšak zdá se, že se to stálo vinou rytce, což se při té okol-\nnosti, že skladby tyto v Lipsku tištěny jsou a revisi nepodlehly,\nprominouti dá. Album toto odporučujeme všem přátelům ta-\nneční hudby již za tou příčinou, jelikož všechny kusy velmi\nsnadno provésti se dají. Úprava jeho je velmi elegantní, rytba\na tisk velmi obezřelé a cena šesti kusů (2 zl. r. č.) velini mírná.\n\nObzor umĕlecký.\n= Adolf Kullak, hudební spisovatel a skladatel, zemřel\ndne 25. prosince 1862 v Berlíně, kdež zaujímal místo profes-\nsora na konservatoriu.\n==a Sg. Paolo Giorza, známý skladatel balletní hudby, ob-\ndržel od krále Viktora Emanuele řád sv. Morice.\n\nDur a moll.\n\nAnexenor, slavný harfenista ze Syany, obdržel od římského\ntriumvira Marca Antonia za svou výtečnou hru na harfu zvláštní\ntélesní stráž a čtyry města k své výživě.\nPodivuhodná veselohra. R. 1808 vyšla v Paříži veselohra\n„La sans A\" (Kus bez A), v nížto se žádného A nenacházelo.\nEmanuel Gutierrez, kapelník krále Španělského, zhotovil si\nještě za svého živobytí následující náhrobní nápis: ,,Zde odpočívá\nDon Emanuel Gutierrez, kapelník královský. Když přišeí do nebe, pra-\nvil Bůh k andělům: „Nyní mlčte a nechte kapelníka Gutierreza hráli.4Í\nMnozí z našich moderních virtuosů nebudou v této španělské aroganci\nnic nápadného viděti.\nOpera Adam. V jedné starošpanělské opeře „Adam'4 nachází\nse též arie, v nížto ctěný praotec Adam první Pána Boha na kolenou\nprosí, aby ho nestvořil. „Přicházíš pozdě\" zvolá pán Bůh a zpívá nato\ns Adamem duetto.\nNeobyčejný lék. Anglický herec Matthew zemřel, před smrtí\nještě žert prohodiv. Jeho sluha zmátl se, kdvž mu lék podával a dal\nmu místo léku, na lžici inkoustu. Druhý přítel, jenž přítomen byl, spo-\nzoroval to a byt nad tím celý bez sebe „Buď bez starosti4' pravil umí-\nrající tiše, „nyní spolknu kus pijavého papíru a napravím takto chybu.\nNato se obrátil a — zemřel.\nStáří zesnulých českých skladatelů a virtuosů. Josef\nMatějka 26 let, Josef Slavik 27, Karel Kopřiva 29, Hugo Voříšek 34,\nHans Seeling 36, Jos. Sokol 37, Fr, Brixi 39, Jakub Schelier 41, Ant.\nRosetti 42, Bedř. Fr. Hůrka 43, Jos. Mysliveček 44, Leop. Gassmann\n45, Fr. Roscnkranz 46, Ondř. Kusý 48, Ladislav Dussek 50, Linda Ma-\ntoušek 51, Karel Píc 52, Rob. Fůhrer 54, Punto (Stich) 54, Fr. Igc,\nLouská 56, Fr. Linlner 57, Em. Bened. Žák 58, Ant. Vránický 59, Fr.\nŠkroup 61, Theodor Krov 62, Frant. Dušek 6í, Jan Oelschlegel 64,\nVácl.'Růžička 65, Seger 66, Jo-ef Jelínek 67, Jan N. Vitásek 69, Fr.\nTůma 70, Mich. Angstenberger 72, Jiří Benda 73, Yaňhal 74, Mareš\n75, Václ. Tomášek 76, Matěj Sojka 77, Kuchař 78, Ant. Heinrich 80,\nNorb* Seeliger 84, Jírovec 86.\n\nListárna.\nPanu —f v Buděj. Račte nám častěji dopisovati."}]}