{"numero_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_sha256": "0fb73878e194504d37ff3f75fcecf0babb18635148741b6413db082bb1daf231", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1863/03/01_01/bmtnabd_1863-03-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "49", "page_fin": "50", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.1", "titre_corps": "O. Fortunat Pintarič. Životopisný nástin.", "titre_sommaire": "O. Fortunat Pintarič. Životopisný nástin.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "49", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4453, "texte": "O. Fortunat Pintarič.\nŽivotopisný nástin.\nKdo trochu jen Horvatsko prošel, slyšel jest množství\nmilozvučných písní, jež se pějí v našich katolických chrá-\nmích. Písně íy došly všeobecné obliby; a mnozí vědí, že\njsou to plody umělosti O. Fortunata Pintarice, kněze řádu\nsv. Františka, državy (provincie) sv. Ladislava.\nOtec Pintariě jest vůbec pravým umělcem v hudbě,\nzvláště pak na varhany. Narodil se v Čakovci, 1. 1798, kde\nprošel i počátečné školy; na to odebral se do Záhřcba, kde\nvstoupiv do gymnasium, třídu první, ve Yaraždíriě pak ostat-\nních pět s vyznamenáním odbyl. Když léta trávil dětská,\njiž nutkal jej neustále jakýsi vnitřní pud, aby přilnul k hudbě;\nmyslil tedy, když nauky přípravné dokončil, a doba mu se\nzdála býti příhodnou, kterak by v pravý čas dostal se ku\nkřišťálové oné studni, kde shromažďují se Umky, kde rozlé- j\nhají se líbezné, — nebeské zvuky hudby. — Urovnav vše j\nv myšlenku jednu, jakby totiž onoho tak žádaného cíle dosáh-\nnul, seznal, že nejrychlejší a nejsnadnější cesta bude, vstou-\npí-li v řád Ladislavovcův (Františkánů); a toho tím spíše se\nuchopil, jelikož tehdáž více slovutných umělcův zasvěcovalo\nse samostanskérnu (klášternímu) životu.\nPrvní základy svému umění, kteréž se jest posléze\npřekrásně rozvilo, položil náš Pintarič jako novic v klášteře\níyaničském, ale velmi nedostatečně, an sám učitel jeho ne-\nbyl nikterak umělec. Tu jest on toliko z daleka a jako ve\nsnu slyšel hlaholit libé zvuky hudby, pro niž, řekl bys, že\nzrovna se narodil. Y jednom toliko roce tak pokročil, že\ni učitele svého předčil. Poslední rok noviciátu odešel do\nZáhřeba do filosofie, nespokojen se svým věděním, a pln\ntouhy po něčem vyšším. Y Záhřebe však jiskra zvýšených\ntužeb vyšlehla v plamen, když slyšel udeřit na varhany\numělce Langera. V okamžení tom — tak sám pravil mi —\nbyl celý etektrizován. I hned prosil ho, aby té byl dobroty\na jej, chudého fratera, v umění tom, k němuž srdce mocně\njej táhlo, povycvičoval; a dobrý člověk mu to učinil. Když\npak ucitei na svém horlivém žáku neobyčejných schopností\nzpozoroval, přilnul k němu ještě více a ještě ochotněji jej\nnakájel.\nLee jako obyčejně osud pronásleduje umělce, tak bylo\nna počátku i s naším Pintaričem, an učitele ledva nalezeného\npojednou zase — smrtící ranou, ztratil. Ztratilf učitele, ni-\nkoli ale lásku k umění; jalf se dále hledali pramen, z ně-\nhožby čerpal drahý tok a hasil horoucí žízeň svou; a pra-\nmen ten nalezl v Livadiči, slovutném někdy hudebníku v Zá-\nhřebe. Na radu jeho zaopatřil si Pintarič hojnost musikálií.\nZa základ vývoje sloužil mu Forsterfiv generalbas, jejž také,\nveden Livadičem, zevrubně prostudoval. Když si takto vše-\nstranně pevný základ položil, zanechal úplné sebe zdokona-\nlení vlastnímu dílu, v němž jistě také daleko dospěl. Jako\nbohoslovec posledních let vystoupil Pintarič s některými svými\ncírkevními a zábavnými písněmi a nápěvy u veřejnost. První\njeho díla byla dobře přijata, což jej ponuklo k vytrvalosti\na tím větší píli.\nDokončiv bohosloví a na kněžství byv posvěcen, pra-\ncoval ještě usilovněji na poli oblíbeném. Hrál na klavír\na housle nejvybranější díla i výňatky z nejznamenitějších\ndivadelních kusů v, a vniknuv hluboko v ducha jejich, na-\nstřádal si množství hudebních pojmuv, ano v nástrojích těch\nse i zdokonalil. Když povýšen byl na hodnost kněžskou,\nučinil jej představený učitelem (magistrem) domácí duchovní\nmládeže. Službu tu zastával 6 rokův, v lásce a svorvosti\nse všemi braiřími. Za času tohoto svého magistrování slo-\nžil mnoho písní a nápěvu, které od té doby se po-\nčaly čím dál tím více rozšiřovati a u známost přicházeli, tak\nsice, že bys nyní nenašel učitele, jenžby tu neb onu jeho\npíseň nehrál, alespoň kolem Záhřeba a Varaždína,\nPředstavení državy (řádu) sledovali pozorným okem\nmladého kněze a neobyčejného člena svého celistvého těla ;\n1. pak 1828 na synodě jmenovali jej představeným (kvar-\ndiánem) kláštera Záhřebského ; veliká v skutku čest pro tak\nmladého kněze.\nKdyž byl úřad představeného tři léta důstojně zastával,\nopět jmenován jest magistrem, nato vikářem; a konečně\nr. 1833 učitelem řečnictví na gymnasium Yaraždínském. Kro-\nkem tímto se inu otevřela brána k úplnému přilnutí k hu-\ndební Muze. Co učitel upotřebil vždy svědomitě všeho času,\nbuď ku přípravě učitelské, bud k vyučovaní v hudbě, žáky\njsa obklopen. Tu napsal P. mnoho nápěvu k písním,\ni složil několik mší, z nichž znalci za zvláštní soudí mši\ndo Es-dur pro 4 hlasy, pak do C-dur, a A-dur, taktéž\npro čtyry hlasy."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "50", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5151, "texte": "Jako učitel ve Varaždíně napsal a vydal známou „knihu\npobožnosti křesťanské,\" jižto věnoval a zasvětil školní mlá-\ndeži. Dílem tím P. dobře přispěl ku správnosti v řeči a\nchuti ku zpěvu u svého lidu — ovšem kde jsou učitelové,\njenž zpívat znají — a dobyl si u národa a zvláště u mládeže\nnesmrtelného jména. Kniha ta je opatřena 50 milozvučnými\nnápěvy, složenými ku písním, jež byl on sám z latinského\njazyka na horvatský, a sice vzhledem k onopnu času a roz-\nkvětu jazyka, dosti dobře převedl. Jednotlivých nápěvův zde\nTi vádě ti a posuzovati nejsem pochoten; řeknu toliko : komu\nnení znám jeho v knize té se nalézající „Tebe Boha\"? —\nmezi jinými i ten že krásny, usoudili znalci. Ve Varaždíně\nsložil též kusy na klavír; ty však nepřekročily až dosud\npráhu klášterní osamělosti.\nKdyž r. 1852 do našich gymnasií uveden byl nový\nrád vyučovací, přednášel náš Pintarič mathematiku, a i tu\njak na umělce se slušelo, schopnost svou důstojně osvědčil*\nPracovav rok za nového způsobu vyučování, a po 18 let\ndosti školního prachu se napolykav, poděkoval se a z uznán1\nvelikých zásluh dán jest na odpočinutí.\nAvšak čas odpočinku svého v osamělé jizbě Své za-\nsvětil nepřetržené práci a pěstování svého umění. Času toho\nzapočal pracovali na rozřešení veliké úlohy, o nížto chci\nněco málo níže pověděli. Řehole jeho však nemohla se dí-\nvali lhostejně na takového muže, kterýžbv, dokud živ, jí\nsil svých nepropůjčií, pročež jej nově jmenovaný državník\n(provinciá!) O. Gerard Zob v kapitole držané r. 1857. uči-\nnil državným (představeným) i svým tajemníkem.\nPovýšení to učinilo mu velikých překážek; bylo mu ne-\nsnadno, oživili veliké své předsevzetí. Jako tajemník slou-\nžil řádu po tři léta obezřetně a pochvalně. Během těchto\ntří let a zdržováním-se v Pětikostelí postavilon, mimo jiné\nsvé práce, velikolepý věnec na vše dosavadní své působení.\nDuch jeho nemohl odpočívali a ustáli od toho, co mu Bůh\npo těžkém přičinění byl svěřil. Vroucí choval touhu, vše\nco v umění svým nazýval, národu svému věnovali. A co si\npřál, po čem toužil, to i činem slavně osvědčil. Budoucnost\nukáže, že touze národa, dávno kojené, zadost učinil, totiž\naby v církevním zpěvu jednota uvedena byla.\nVelice jest se diviti pracovitosti starého umělce, an\nsměle se odvážil na rozřešení úlohy té, a šťastně ji provedl.\nCírkevní, spíše snad chrámová lyra jest onen věnec prácí\njeho. Silná jest kniha ta na způsob míssálu, a zahrnuje\n340 rozličných písní s nápěvy, původními předehrami\ni dohrami, přiměřeně rozdělenými. Rukopis díla toho nalézá\nse v rukou néj důstojnější ho našeho mecenáše biskupa Štross-\nmajera: jemu se náš ctihodný stařec s dílem svým pod kří-\ndla utekl, aby on se toho ujmouti a vydání co nejskořeji\nuspíšili ráčil.\nŽádost umělcova, pokud známo, neostala hlasem volají-\ncího na poušti, an nejdůst. pan biskup s radostí mu slíbil,\nže ji chce splniti. Při té příležitosti nemohu jinak, než vy-\nsloviti vroucí díky vznešenému mecenáši ve jménu celého\nhorvatského národa za vrozenou mu dobročinnost při všem,\nco prospěšno jest víře a vlasti, a taktéž vroucí díky a blaho-\nžeiání umělci Pintaričovi.\nMožno, že někdo nadhodí mi, proč křestím Pintariče\numělcem, an jméno jeho národu takměř neznámo. Aby ten\na taký všeliké pozbyl pochybnosti, čtiž slova radobojského\ndopisovatele, kterýž v katolickém záhřebském listu č. 27\nr. 1861 o Pintaričovi takto píše:\nv\n„Člověk ten není obyčejný umělec varhanický; on již\nod 30 let znamenitosti v hudbě si dobyl. Kde jest který\nvarhaník v Horvaísku, jenžby nápěvu čili písně od něho ne-\nměl? A on se v pravém slova smyslu umění tomu se vším\nvšudy zasvětil; on v něm a jemu žije. Složil do 500 písní\na skomponoval i mše. Zdali Pintarič umělec, sotva kdo bude\npochybovali. Takových mužů třeba si vážili; nebo jak si\njich vážili budeme, tak budou i nás ceniti vzdálení národové.\nPakli k nim budeme neteční, bude k hanbě nám vším prá-\nvem naše sprostota a nezralost. Dílo, až vyjde, jistě osvědčí\numěleckou schopnost i pracnou snahu Pintariče za blaho ná-\nroda. Chrámovou íyrou, bez nížto nesmí býlí ni jeden chrám\nPáně, ni jeden učitel, zablýskne se jméno Pintaričovo na\nvlasteneckém nebi co pravého umělce a horlivého národovce.\nNárod borvatský nabude takto v brzkém čase obecného zpěv-\nniku. Napřed již můžeme ním se veselili i bonositi. Čehos\npodobného si přejí i druzí národové, kteří jinak i nad nás\ndaleko byli vynikli. Chutě tedy, až přijde čas, hrňme se\nku podpoře tak krásného podniknutí. Na Uhersku předpla-\ntily se již všecky župy horvatské, a tím položena — ovšem\nteď jen v mysli, ale bude činem — mohutná hráz proti na-\nstávající maďarštině. —- Stařec P. i sám se velmi raduje, že\ndílo co nejdříve světla Božího uzří; nebo „jako mne stálo\n— tak mi pravil jednou sám mnoho práce a namáhání\nu poměru k okolnostem a době: lak se také raduji, když\npomyslím, že jsem přinesl prospěšnou obět na oltář vlasti.\" —\nŽije teď ve Virovitlci. Řeholní kapitola, jížto r. 1860\nco tajemník přivtělen byl, jmenovala jej představeným kláš-\ntera Virovitického, a ordinariát jej spolu potvrdil za upravi-\ntele (správce) župy virovitické. Jistě i teď pracuje náš P.\nna oblíbeném poli; nuže, dobrý mu budiž zdar ku slávě\ni blahu církve a vlasti! —"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "50", "page_fin": "52", "image_debut": 2, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.2", "titre_corps": "Slovo českoslovanským zpěváckým spolkům.", "titre_sommaire": "Slovo českoslovanským zpěváckým spolkům.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "50", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.2", "debut_caractere": 5153, "fin_caractere_exclue": 5777, "texte": "Slovo českoslovanským zpěváckým\nspolkům.\nI.\nVzájemnost.\nMá—li se ruch a činnost zpěváckých spolků vždy víc a\nvíce zmáhali a tužiti, musí je páska vzájemnosti vespolek\nspojovali. Nechceme zde zevrubné rozbírali, v čem as vzá-\njemnost tato spočívá ; poukážeme toliko jen na některé dů-\nležité zásady, jimiž vzájemnost tato se podporovati a pěsto-\nvati může.\nDává-li některý českoslovanský zpěv. spolek besedu neb\nakademii, zdá se nám býti záhodno, aby každý spolek ve\nprospěch vzájemnosti tištěné programy svých produkcí\npak-li ne všem, alespoň vůkolním a hlavně Moravským\nzpěváckým spolkům odesílal. Tím upozorní jeden spolek"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "51", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3728, "texte": "druhý na rozličné buď nové neb méně známé sbory, písně,\nduetta, jakož i jiné hudební skladby, deklamace, besední\nčteni atd., a povzbudí tak méně pokročilé spolky k větší čin-\nnosti, k dobré volbě skladeb a vůbec k pokroku. Při této\npříležitosti upozorňujeme slavné českoslovanské zpěv. spolky,\naby v programech svých, pakli některá skladba tiskem ne-\nvyšla, uní poznamenali, že je to rukopis; neboř tím\npředejde se poptávkám, zdaž skladbu tu v závodech musi-\nkálních v Praze dostali lze.\nChce-li některý zpěvácký spolek při zvláštních příle-\nzitostech nějakou velkolepou akademii zařídili, nechť se o\nvěci te smluví s některými okolními zpěv. spolky a je k účin-\nkování vyzve; neboť jen „spojenými silami11 dá se zna-\nmenitého výsledku docíliti. Za tou příčinou budiž každý\nzpěvácký spolek s okolními v nejlepšírn srozumění.\nDále bude velmi prospěšno, když každý českoslovanský\nzpěv. spolek svou výrobní zprávu tiskem vydá a ji všem\nzpěváckým spolkům rozešle; nebof jen tímto spůsobem se\njednotlivý zpěvácký spolek doví o činnosti ostatních a na-\nbude ze zprávy té v ohledu ekonomickém a uměleckém\nhých prospěšných pokynů.\nKonečně upozorňujeme slavné zpěv. spolky na jednu\nokolnost, která naší hudební literatuře velmi prospí-\nvati múze. Několik na blízku se nacházejících zpěváckých\nspolků mělo by se na čas spojití a ceny za nejlepší sbory,\npísně a duetta vypisovali. K tomu cíli mohly by nějaký\npospolný koncert uspořádati a čistý výnos účeli tomu vě-\nnovati. Zvláště zapotřebí nám jest dvouzpěvů, jichžto naše\nliteratura hudební jen 14 má. Že může i jednotlivý zpěv.\nspolek, jenž v dobrých materieíních poměrech se nachází,\nsám ceny vypisovali, rozumí se samo sebou, a v tom ohledu\nuvádíme slav. zpěv. spolek Rokycanský, jenž Karlíkův sbor\n„Heslo Čechů\" svým nákladem tiskem vydal.\n3- i• , , v . ,\nJJourame se zavděčili, podarne-li tuto seznam všech nam\nznámých zpěváckých spolků, a žádáme slavné zpěv. spolky,\nkteré bychom snad v tomto seznamu uvésti oporněli, aby\nnám to laskavě sdělili.\nZpěv. spolek Bohuslav v Benátkách Nových\ny> „ Ozvěna v Benešově\n3? Slavoš v Berouně\n33 » v Bělé\n33 33 Ú slav an v Blatné\n33 33 v Blansku na Moravě\n33 33 v Bohdánči\n33 3? v Boleslavi Mladé\n33 33 v Boleslavi Staré\n33 33 Stojmír v Busově Dolním\n3) 33 Bojan v Brandýse n. L.\n33 33 v Brné\n» 33 Jasoh v Brodě Německém\n33 33 v Brodě Železném\n» » Hvězda v Bučovicích na Moravě\n3? ,3 Bivoj v Budyni\n» n Lumír v Budyšíně v Lužicku\ni) 3i Lubor v Bydžově Novém\nx 33 v Bystřici Nové\nZpěv. spolek Kovář v Čáslavi\n» » v Dubu Českém\n» » Záboj v Dvoře Kráiovém\nw j) ve Frenštátě na Moravě\nn » v Herálci\n„ „ Svantovit v Hlinsku\n» v Hluboké (Frauenberg.)\nj? » v Holicích\n„ » Pracheh v Horažďovicích\n» » Tyl v Kutné Hoře\n„ Ratiboř v Hořicích\n„ „ Slavík v Hořovicích\n» » v Hradci Jindřichově\n„ „ Slavjan v Hradci Králové\n}} „ Juřík v Hranicích\n» n CecA a Lech v Humpolci\n» . 55 v Chotěboři\n„ „ Slavoj v Chrudimi\n„ „ v Jaroměři\n„ „ v Jičíně\n„ „ Branislav v Jilemnici\n„ „ Horymír v Jílové\n„ „ v Josefodolu\n„ „ Šumavan v Klatovech\n„ „ Dobroslav v Kolíně\n„ „ Orlice v Kostelci nad Orlicí\n„ „ Hlahol v Královicích\n» » v Kroměříži na Moravě\n„ „ Buryan v Ledči.\n„ „ v Libochovicích\n„ „ v Litoměřicích\n„ „ Vlastimil v Litomyšli\n„ „ Bořivoj v Lomnici\n„ „ Jaroslav v Lomnici u Budějovic\n„ Vlastislav v Loiuiě\n„ „ v Mělníku\n„ „ Vlastislav v Městci Heřmanově\n„ „ Borítvan v Městě Novém\n„ „ v Milevsku\n„ „ Lubor v Mnichově Hradišti\n„ „ v Mirovicích\n„ „ v Mšeně\nj, „ Otakar v Mýtě Vysokém\n„ „ v Náchodě\n„ „ v Nákle u Olornúce\n„ „ v Ne cha ni cích\n„ „ v Netolicích\n„ „ Hlahol v Nymburku\n„ „ v Olomúci\n» „ v Opavě\n„ „ lílasoh v Pace Nové\n„ „ Pernslýn v Pardubicích\n„ „ Záboj v Pelhřimově\n„ „ v Písku\n7» 79 Hlahol v Plzni\n„ „ v Počátcích\n„ „ Poděbrad Velký v Poděbradech\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 891, "texte": "Zpěv, spolek Kollár v Poličce\n„ „ Čestmír v Polné\nv Prachaticích\nn 71\n„ „ Hlahol v Praze\nŘ „ Orlice v Prostějově na Moravě\nJt n v Přelouči\nPreruh v Přerově na Moravě\n33 \"\nLumír v Příbrami\n77 33\n„ 55 Přibyslav v Přibyslavě\n„ „ v Radíně\nn n v Radnicích\nv „ v Rakovníku\n„ „ Záboj v Rokycanech\n„ w Říp v Roudnici í\nv Rožnově na Moravě\n\"33\n„ „ Jablonský v Řečici Kardašově\nOhlas v Sadsce\n33 3?\n„ Záboj v Sedlčanech\n9 v Sebranicích na Moravě\na „ v Semilech\n„ v Skalici České\n„ „ Rubeš v Skutči\n„ „ Dalibor v Slaném\n„ v Smidarech\n„ v Soběslavi\n77 77\nn n Zvon v Strakonicích\nv Strašecí Novém\n>3 3)\n„ „ Svato-Vácslavský v Sušicích\nv Stráži\nv Táboře\n37 77\n„ v Terezíně\n77 33\n„ „ v Třebové České\nn „ v Turnově\nv Úpici\n„ „ Lumír v Ustí nad Orlicí\n„ „ ve Yelvarech\n„ „ Hlahol ve Vídni\n„ „ Blaník ve Vlašimi\nn „ ve Vodňanech\n„ „ Krakonoš ve Vysoké\nji » ve Volyni\n„ „ Kolo v Záhřebě\n„ „ Slavník v Zbraslavi"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "52", "page_fin": "53", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.3", "titre_corps": "Provoláni.", "titre_sommaire": "Provoláni.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.4", "debut_caractere": 893, "fin_caractere_exclue": 4434, "texte": "Provoláni.\nUtěšený ruch, jenž se jeví na všech stranách našeho\nživota národního, probouzí i naše umění, aby se postavilo\nna výši důstojnou.\nJeť umění vrcholem duševního vývinu každého národa,\nneboť y něm zosobněna tvůrčí jeho síla v nejvyšším smyslu ;\nčím výše se tato povznesla, čím mohútněji zasáhla národu\ndo života duchovního; tím vznešenějším objeví se národ,\ntím větší úcty hoden u národů ostatních* Umění zasáhlo do\nnejtajnějších hlubin lidského lidského ducha, poněvadž z těchto\nhlubin svůj počátek vzalo, a národové i jednotlivci roznítili\nse na něm k činům velikým, nejšlechetnějším.\nNauciloť umění člověka býti člověkem, usmířilo a vy-\nrovnalo přemnohé neshody a nesrovnalosti jak ve společen-\nstvu tak v životě, a vše, co ještě příkrého, nižádné hmotné\nsíle se nepodrobilo : zůstaveno jest umění, aby uspořádalo\na usmířilo, aby v idei krásy urovnalo neshody tvůrčí silou\nsyou. Tvůrčí síla z chaosu utvořila světy, a tvůrčí síla\nv umění posud rovná směsi v utěšený celek, kdekoli se objeví.\nProto čerpali z umění i jednotlivci i celí národové povždy\nútěchy a síly, a co velikého vyvedeno v něm, nazvali ná-\nrodové svou pýchou.\nNeboť národové, jako Římané a Řekové, uhasli, ale\nv umění žijí posud.\nNašemu národnímu umění vedlo se ale až dosud nevalně.\nV boji s živly často nepříznivými, provázeno neláskou a\núsměškem, bez podpory hmotné, ale ještě více bez podpory\nduševně, ubíralo se jako postrčený pastorek za žádoucím cílem.\nUmělci zůstaveni jsouce sami sobě a rozptýleni beze\nstředu, bez oživujícího ducha společenského, neměli dosud\nani příležitosti, aby zvěděli a se poradili o potřebách a zá-\njmech svých. Neznajíce téměř jeden druhého, postrádali spo-\nlečně živého slova, jímž se často probouzí síla k netušené\npružnosti, jímž se náhledy tříbí a plody dozrávají k doko-\nnalosti. Proto se nám odcizovali jednotlivci tak zhusta, neboť\nneměli středu, z něhož by umělecké jejich snahy vycházely\na v němž by se opět sbíhaly: měli jsme dosti českých uměl-\ncův, avšak jen skromného národního umění a většina našich\numělcův doma jak v cizině sloužila směrům cizím.\nNa takové cestě by umění naše sotva došlo tam, aby\nse důstojně mohlo postaviti velké umění národů šťastnějších,\nneboť nevede cesta ta k pokroku, ale zajisté k úpadku.\nA přece to jedna ze životních otázek národa našeho, aby\nnezůstal v pozadí ve věcech, na něž veškeří národové uka-\nzují s největší chloubou.\nPováživše nížepsaní toto vše, uvázali se v konstituo-\nvání spolku „Besedy českých umělců\" a vybízejí každého,\nkomu zdar umění na srdci leží, aby s nimi se spojil k spo-\nlečnému cíli. „Beseda českých umělců\" má se státi středem\nsnahám duchu nejušlechtilejším; vní se má spojili vše, co\nrozkvětu našeho národního umění prospívá, v ní se má umě-\nlecké vědomí tužit a vzdělávat, vní mají umělci všeho druhu\nokřívati ušlechtilými zábavami, v ní se má skutkem státi,\nco zdar našeho umění nevyhnutelně požaduje.\nIntencím těmto se zajisté všude s vroucím srdcem přijde\nvstříc, neboť raziti cestu, aby se uměním národ náš posta-\nviti mohl po bok národům pokročilým: to slouží ke cti nejen\ntěm, kdo se o to zasazují, ale šlechtí také celý národ.\nUmělecká naše beseda chce se domáhati vznešeného\núčele svého prostředky rozmanitými ; hlavně pak\n1) společnou čítárnou, kterouž poskytnuta bude pří-\nležitost pánům údům, by seznali rozličných děl esthetických,\numěleckých a vědeckých, k nimžto méně snadný přístup\nbývá, by čítati mohli veškeré časopisy hudební a umělecké\nv rozličných řečech atd.;\n2) veřejným předčítáním děl uměleckých neb uměle-\nckou formou vynikajících 5"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "53", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3339, "texte": "3) deklamováním;\n4) provozováním skladeb hudebních, uspořádáním hu-\ndebních zábav a abonentních koncertův; vydáváním nových\na zvláště vynikajících, jakož i starých neznámých skladeb;\n5) uspořádáním výstav děl uměleckých, rozličných\nvzorků i průmyslu a řemeslu našemu užitečných — v míst-\nnostech, kde se zároveň objednání na umělecká díla přijí—\nmati budou, a konečně\n6) podporováním domácích umělcův a především údův\nspolku veškerými příhodnými prostředky.\nZa tou příčinou pak, aby spolek náš v pravém duchu\numěleckém ve všech oborech umění krásného řádně pusobiti\nmohl a aby poskytnuta byla příležitost i neumělcům, kteří\nvšak láskou přilnuli k umění našemu, spolku radou i skut-\nkem prospívali, tvoří z jedné strany umělci v něm tré od-\nborův a sice: odbor výtvorných umění, odbor hudební a\nodbor pěkné literatury; z druhé strany pak záleží spolek\nvedlé umělců výkonných i z „přátel umění* čímž právě\npoložen základ k potřebné vzájemnosti mezi obecenstvem a\ni\numělci. Péčí jednoho každého odboru bude pak především,\nby se radii o prostředcích, kterými by jednota působiti mohla\nco nejvýdatněji pro rozkvět a zvelebení umění vůbec a od-\nvětví jeho zvláště.\nTak nebude zajisté jednou z posledních úloh odboru\npro výtvorné umění, by se radil o rozličných závodech,\nkteré by i průmyslu domácímu užitečnými se staly. Není\ntotiž pochybnosti, že průmysl náš, pokud co umění užitečné,\nsouvisí i s uměním krásným, pokročili nemůže bez rozma-\nnitých vzorků a podobných předmětů, kteréž ovšem na roz-\nličných výstavách v cizině viděti lze, jichžto objednání však\njednotlivci nemožným bývá. I v tom směru poslouží tedy\numělecká beseda zajisté k vybavení se z pout cizých.\nVyzýváme tedy opět každého, kdo láskou k umem na-\ndchnut jest, by se přihlásil ku spolku našemu. Každý umělec\njsa přijat a zapraviv roční příspěvek 5 z!, r. m., stane se\núdem činným. Přátelé umění pak přistupují k spolku bud\nco zakladatelé, vložíce k fondu spolkovému nejméně po\n100 zl. r. m. najednou na vždy, aneb co činní údové pla-\ntíce ročně 10 zl. r. m., a nebo co údové přispívající, pla-\ntíce ročně 5 zl. r. m. Činní údové mají právo passivní\nvolby ; zakladatelé však jen tehdáž, uvolí-li se mimo základ\nk ročnímu příspěvku 10 zl. r. rn.\nValná hromada sejde se v pondělí 9♦ března\n1863 na den sv. Cyrilla a Methoděje o 6. hodině ve-\nber v zasedací síni staroměstské radnice.\nKdo ku spolku našemu přistoupili hodlá, nechf se při-\nhlásí v biografickém ústavu pana Farského, co prozatimného\npokladníka, č. 365—I. v 1. poschodí, a nebo ve valné hro-\nmadě ; umělci však, chtějí-li se volby do jednotlivých výše\nuvedených ©dborův súčastniti, jen do 6. března (incl.) u p.\nFarského.\nV Praze dne 22. února 1863.\nOd výboru pro zřízení spolku „Beseda umělecká.\"\nPředseda : Jos. Wenzig, c. kr. školní rada a ředitel české\nvyšší reálky. Místopředseda: Dr. Rudolf Taxis. Jednatel:\nJ. Sklenář. Výborové: Jos. Barák, spisovatel; J. Farský,\nmajitel ústavu biografického; Ferd. Friedland, majitel ply-\nnárny; JUDr. Jeřábek, Vít Hálek, spisovatel; Ferdinand\nHeller, ředitel „Hlaholu;\" Ed. Herold, malíř; V. E. Horák,\nředitel kůru; JUDr. J. Kučera; Lechleitner, rytec; Josef\nMánes, malíř; Lud. Procházka, skladatel; Bedř. Smetana,\nskladatel; Ferd. Šulc, spisovatel; Uilmann, architekt; V.Vávra,\nredaktor „Hlasu ;w professor A. O. Zeithammer, poslanec na\nsněmu zemském ; Zvonař, skladatel"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "53", "page_fin": "56", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.4", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "53", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.5", "debut_caractere": 3341, "fin_caractere_exclue": 5852, "texte": "Feuilleton.\n\nDivadlo.\nV běhu posledního času viděli jsme v prozatímním če-\nském divadle: V sobotu dne 22. února „Výstava průzrač-\nných obrazů\" původně naleževších spolku berlínských umělců,\nnyní osobní majetek. — V njMÍěli dne 22. února: Ve prospěch\np. Jana Lapila „Don CarUos, infant španělský,\" dra-\nmatická báseň v 5 jednáních od Bedř, z Schillerů, přeložil\nDr. Púner. — Ve čtvrtek dne 23. února: „Výstava prů-\nzračných obrazů.\" — V úterý dne 24. února: „Trou-\nhá dour,\" zpěvohra ve 4 odděleních od Camerana, přeložena\nod G. L. Hudba od Josefa Verdiho. —Ve středu dne 25.\núnora : Výstava průzračných obrazů. — Ve čtvrtek\ndne 26. února ponejprv: „Macecha,\" činohra v 5 jedná-\nních od Balzaca. Z francouzského přeložil J. St. K. — V So-\nbotu dne 28. února: Výstava průzračných obrazů. Před\ntím podruhé: „Jenom 5 zlatých41 aneb „Mnoho lásky\na málo peněz,\" veselohra v 1 jednání. Zčeštil J. K. Zbra-\nslavský. — V neděli dne 1. března : Ve prospěch kapelního\nmistra p. Mayra „Němá z Port i či\" od Aubera.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Budějovic dne 21. února 1863. (Zábavy zpěv.\nspolku — čítárna koncert.) Během tohoto masopustu\nuspořádal náš zpěvácký spolek 3 pěkné taneční zábavy, kte-\nréž byly tak hojně navštíveny, že nestačovaly místnosti ku při-\njmutí všech hlásících se o lístky a mnoho jich tehdy odmr-\nštěno býíi muselo. Sál byl v slovanských barvách vyšperkován\na vojenská hudba hrála z většího dílu skladby národní,\nač ne právě příliš vzorně, jsouc v třetím vínku až nesnesitel-\nnou. Pořádek byl vzorný, veselost pak všeobecná a srdečná.\nSpolek zpěvácký zapěl vždy zdařile několik sborův, mezi nimiž\n„Růže a děvčeu od V. Novotného, „Náš zpěv*' od Šimečka a jiné.\nNový národní tanec „Beseda41 tančil se v každém vínku dva-\nkrát a došel vždy velké pochvaly. Přičiněním horlivého místo-\npředsedy p. K. Kryla přestěhuje se „Beseda\" dne 24. t. m.\ndo Mileretského sálu, kterýž jest větší sálu na střelnici a u\nprostřed města se nachází. Toho samého dne otevře se již i\nčítárna, na kterou se až posud pomýšleli nemohlo pro nedo-\nstatek v hodné místnosti. Právě jsem se dověděl, že hodlá\nzpěvácký spolek v nové místnosti dávali čas od času menší\nbesedy bez tance, při kterých se sbory a sóla zpívati, pak\ndeklamace, skladby pro piano a jiné nástroje přednášeti budou.\nDoufáme, že bude toto chvalitebné předsevzetí skutečně prove-\ndeno, an se tím vycvičí a otuží všechny mladší hudební síly,\nkteré lnou k spolku našemu, a tento pak větší veřejná pod-\nniknutí vždy snáze a levněji provede, maje takto hojný program"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "54", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8011, "texte": "vždy na snadně* Mimo to potáhnou takové zábavy za sebou\nvždy velkou část obecenstva, čímž spolek opět na náklonnosti\nobyvatelstva vyzíská a kořeny svého účinkování hlouběji veú\nzapustí. — Dále uspořádá zp. sp. co nejdříve velký koncert\nv divadle ku prospěchu nuzných tkalců v Rudohoři. Na tento\nkoncert každý dychtivě ceká, co na první veřejné vystoupení\nmladého spolku, a jsme přesvědčeni, že výsledek bude čestný.\nJen moudře, odhodlaně a svorně ku předu, dobrá vůle vše\nzrnůíe. V blízké vsi Dubném sestoupil se soukromě spolek\nzpěváků, který svým časem, nemine-Ji jej zdar, se ve veřejný\npromění. I z Třeboně dostáváme zprávu, že lam spolek zpě-\nvácký vzniknouti má, a těšilo by nás, kdyby sobě tam naši ná-\nrodovci trochu rozhodněji počínali. Vůbec řiď se každý heslem\nnaší milé Besedy: „Vše jen ku chvále vlasti a krále!4, S Bohem!\n\n— F.\n\nR. L.\nZ Jáchymova. (Produkce hornické kapely hudební.\n— Zpěv. spolek,) Weiglův sál, jenž v minulém ma-\nsopustě obecenstvu zdejšímu poskytnul celných zábav tanečních,\nnezůslal po poslední redutě dlouho prázden. P. Jos. Lorenz,\nmladší kapelník cis. král. hornického hudebního sboru zdej-\nšího, uspořádal v něm totiž hned v neděli, dne 22tého t. m.\nvelkým smyčcovým orchestrem produkci, při níž též předneseny\nbyly čtyry čtverozpěvy. Programm její byl následující: 1. díl.\ni. Ouvertura, („Der Schauspieldisektor,44) od Mozarta. 2. Ca-\nvatina z opery „Ernani\". Sólo pro euphonion. 3. Valčík\n(„Amalien-Walzer,\") od Komzáka. 4. Čive rozpěv s prů-\nvodem plechových nástrojů, („Trinklied vor der Schlacht.44) od\nSandnera. 5. Sbor cikánů z „Trovatore.44 6. Kvapík od Jos.\nLorenze ml ad. 7. Komický čtverozpěv, („Aj díky!'4) od\nSchaffera. II, díl 1. Haydenova symphonie Es-dur. 2. Arie\nz „Lucrezia Borgia\" od Donnizettibo. 3. Ctverozpěv, („die\nAbendstille.\") od Afeta* 4. Quadrilla, („Amazonen-Ouadrille,\")\nod Straussa. 5. Hudební quodlibet, od Jos. Lorenze mlad.\n6. Komický ctverozpěv („Duchaplná zábava,\") od Ge-\nné-ho. 7. Polka, („Fanny-Rheinlánder-Folka trembl.\") od\nPiefke-ho. — Rceme-li, že všechna orchestrem provedená čísla\nbouřlivým potleskem končila, musíme podoiknouti, že toho May-\ndnova symfonie ne vším právem zasluhovala. Neb spozo-\nrovati bylo, že si při ní mnozí z hudebníků neladně počínali.\nVzláštního vyznamenání došly Komzákův valčík a sbor cikánů*\nLorenzův kvapík, Straussův quodlibet a Piefke-ho polky mu-\nsely opakovány býti. Ze všech čísel však nejvíce rozjaři! obe-\ncenstvo Lorenzův quodlibet. A dostatečný důkaz toho jest, že\nsám pan Walter, c. k. horní rada, své místo opustiv, na\nzdraví kapelníkovo pil ještě s mnohými jinými pány. Účastenství\nv přípitku tomto jsem neměí; za to ale každý slovanských\nnápěvů, jež z řečeného kusu zhusta zaznívaly, potleskem jsem\npřivítal. Jako orchestrem provedeným kusům, tak í ctvero-\nzpěv ům poskytnuto bylo hojné pochvaly* Poslední komický ctve-\nrozpěv od Schaffera byl opakován. Celá produkce trvala téměř\n6. hodin* Ukončena byla teprv po půlnoci. Mezi obecenstvem,\njež se bylo tehdáž četně sešlo, zpozorovali jsme také i cizince*\nJak se domníváme, hodlá p. kapelník ještě před velikonocmi po-\ndobnou zábavu uspořádali. Přejeme s;, aby také odbývána\nbyla; neb přiznali se musíme, že zde po hříchu takových zá-\nbav míváme. — Zdejší zpěv. spolek uspořádá dne 8. března\nsvou prrní produkci. Jak asi vypadne — povím Vám později.\nZatím — s Bohem I\n\nZ Pelhřimova. (Zpěv. spolek — p. Chotaš) Nás\nzpěváčky spolek „Záboj\" podal nám již několikráte důkazů, což\ns chloubou toto pravím, že jest pevně zakořeněn a že by se\nvydával v posměch ten, kdo by o jeho rozpadnutí usiloval. Ze\njsem se již jednou dopisovatelskéhe péra chopil, chci se o na-\nšem zpěváčkem spolku siřeji zmínili, zvoliv si za heslo: S prav-\ndou ven!'4 „Záboj44 čítá 56 výkonných clenu, které bych roz-\ndělil na tři tábory: K prvnímu počítám ty, kteří účel tako-\nvého spolku úplně pochopili, jichž jest na stěstí v našem spolku\nznamenitá většina; tito údové stojí co jeden muž, navštěvujíce\nnejen s největší láskou a pilností k cvičení určené hodiny,\nnýbrž hledíce i v každém ohledu čest spolku udržeti. Těm\nprovolávám z plna srdce: Sláva! K druhému táboru\nvřaďuji ony členy, kteří jsou v spolku proto, aby na společ-\nných zábavách podílu bráti mohli, zapomínajíce zcela na své po-\nvinnosti, jež každý výkonný úd na sebe beře; konečně k tře-\ntímu táboru náleží ti, kteří jen k vůli někomu jinému\nk spolku se druží, jejichžto činnost se dle toho řídí, jak mnoho\njim na té osobě záleží, jižto vyznamenati jejich úlohou jest;\njsou to praví materialisté, kteří se chtějí někomu jen zavděčili,\nzapomínajíce zcela na účel spolku. Obojí poslední spolku velmi\nmálo prospívají, ano dle mého náhledu jsou to ti největší\nnepřátelé jeho; poněvadž hlavně jen tehdáž účinkují, když spo-\nlek veřejně vystoupí, aniž se byli dříve s kusy, ježto se před-\nnášeli mají, úplně seznámili, čímž celek nemálo trpí. Na štěstí\nnení takových mnoho. Z té příčiny by bylo žádoucno, aby\nslav. výbor spolku, jejž nijak urazili nechci a o němž mu-\nsím největší chválu pronést i, o něco rázně ji si po-\nčínal. V čele výboru stojí náš ctihodný starosta p. Jan Fried,\nmuž to skrz naskrz šlechetností a dobrou vůlí proni-\nknutý, k němuž se ostatní svou dobrou snahou přidružují.\nZe spolek na sklonku minulého roku svěcení práporu tak dů-\nstojným spůsobem slavil, že se podobných slavností jen málo\nv Čechách odbývalo, dověděli jste se z jiných časopisů; a\nproto se chci zmínili o veřejném vystoupení spolku po svěcení\npráporu. Dne 4. ledna uspořádal spolek zpěvní besedu, při\nníž se zpívalo: „Vše jen ku chvále\" od Jelena, „Staročeská44\nod S kroupa, „Lovecká44 od Suchánka, „Na výsosti\" s prů-\nvodem piana od Pivody, „Lásky touha44 od Nes vad by.\nSměs z národních písní od Slavíka, „Rekův sen\" od Slavíka,\n„Radostné cestování,44 výtečný to žertovný sbor od Náprav-\nní k a, „Porodila mne moje matička44 od Krova, „Zpívejte\nptáčkové\" od Pivody, Národní písně, „Při pivě.\" Mimo to\nbyly dvě deklamace zdařile předneseny. Obecenstvo dalo po\nkaždém kuse svou spokojenost na jevo* Nepřátelská strana\nbyla ovšem i při té příležitosti dosti činná a hleděla všemožně,\ndobré pověsti spolku na ujmu býti, což se jí, jak se mně zdá,\nvelmi špatně podařilo. Proč nevystoupí raděj veřejně a ne-\nupozorni nestranně na vady ? Návštěva nebyla taková, jak by\nse bylo očekávat! mohlo; jmenovitě měšťanstvo bylo slabě za-\nstoupeno. Tím se ale spolek nedaL odstrašiti a uspořádal na\nto dne 16. února besedu spojenou s tancem. Nedosíávaio-li\nse první zábavě srdečnosti, nahradila to druhá v největší\nmíře. Prostranný sál byl obecenstvem, sestávajícím nazvíce\nz měšťanstva, přeplněn. Zpěvy se střídaly s hudbou, což u\nobecenstva růžový rozmar způsobilo. Beseda se započala sbo-\nrem „Na Prahu44 od Veita, pak následovaly: „Naprej,\" „Sta-\nročeská,44 „Tam na horách\" od Suchánka, „Píseň při draní\"\nod Horáka, „Píseň Suma vanu,44 „Utonulá44 od Křižko vského.\nPozději zpěv ustoupil tanci, který jednou opanovav, až do rána\ntrval. Každý přítomných si přál, bý podobných srdečných zá-\nbav více bylo. Skoda, že se to v minulém masopustě vícekrát\nneopakovalo* Samo sebou se rozumí, že besedy u nás jsou\nčistě národního rázu. Blížíc í - se jaro popřeje našemu spolku\npříležitost, že bude moci častěji vystupovali, čemuž jsme velice\npovděčni, neboť neumdlévající činnost dodává spolku stálosti a\ndokonalosti. Když již mluvím o zpěváckém spolku, bylo by též\nna místě zmínili se o dalším odvětví hudebním, tím by se stal\nale můj dopis příliš rozsáhlým ; protož si to ponechávám pro\nbudoucnost, podotýkaje toliko, že zdejší slavné obecní zastu-\npitelstvo nešetří žádných výloh, aby se kostelní hudba\nzdokonalila. Tak u př. se reguloval chor, koupily se hudební\nnástroje a inusikálie, byl zvýšen plat ředitele choru o 150 zi.,\na to s té příčiny, aby mládež každodenně ve zpěvu vyučoval,\ntak že poslednějšího služné se vyrovná i služnému ředitelů ve\nvětších městech, že ale p. ředitel Chotaš své povinnosti za-\ndost nečiní a že to není takové, jak se vůbec očekávalo, což\ni novinami oznámeno a vyhlášeno, že jest to jen jak se říká"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "55", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7493, "texte": "moc břesku a málo vlny, o tom všem Vám chci co nej-\ndříve obšírněji napsati, prozatím ale tentokrát o tom dost,\njen ještě to připomenout musím, že se také náš nový p. ředitel\nkůru M. Ch. co přispívající úd (snad ještě k vůli a k za-\nlíbení někomu) u našeho zpěváckého spolku „Záboje44 přihlásit\nnestyděl, z toho již jest patrno, jakou starost a péci náš pan\nředitel kůru o věc hudební má, div že kolikrát neví, kde\nmu hlava stojí, totiž samou leností. Není-li pak to směšné,\nco ředitel kůru a také snad znalec hudby a zpěvu (alespoň\nby býti měl) a přihlásí se co přispívající úd? Vypadá\nto zajisté, jako by to bylo spolku na posměch, a to jest pak\nvidět, jak se hodlá p. ředitel kůru M. Ch. s naším zpěváekým\nspolkem spřátelit, a zajisté může býti zpěvácký spolek jemu pro-\nspěšnějším, nežli on zpěváckému spolku, neb toho již se po-\ndalo důkazů od strany našeho zpěváckého spolku; ostatně ale\nupřímně vyznat musím, že náš spolek o činnost našeho ředitele\nkůru M. Ch. docela nestojí, i třeba kdyby hned co přispívající\nlid desertoval. — S Bohem na shledanou ! H. F.\nZe Skutče. (Beseda zpěv. spolku.) Přičiněním na-\nšeho jarého spolku zpěváckého, který den co den větší čin-\nnost a horlivost vyvinuje, dostalo se nám dne 8. m. m. utěšené\nzábavy. Odbývalaí se zde, jak již v předešlém čísle tohoto\nlistu oznámeno bylo, v místnostech, sice ne dosti prostranných,\nale vkusně ozdobených, pěvecká, hudební a deklama-\ntorní beseda. Mezi jinými podobiznami našich výtečníků\nku okrase sálu valně přispívajících viděli jsme též podobiznu\noblíbeného humoristy, jakožto jméno na památku spolek náš\nnese. Níže podobizny postaven byl malebně zhotovený trans-\nparent s nápisem „Rubeš.\" Sbory „Zpěv český,\" „Má ot-\nčina,\" ,,Valčík/4 „Píseň cestujících po vlasti44 od Abta, provedl\nspolek s chval nou obratností, kterouž obecenstvo četně shro-\nmážděné uznalo a spokojenost svou v hlučném a dlouho trva-\njícím potlesku na jevo dalo. Deklamace Rubešová „Já jsem\nCech44 jest již vůbec známa; vzdor tomu rozeořál ní pan\nPřib ... ., který s citem a důrazem ji přednášel, prsa všech\npřítomných, kteří statečného deklamatora za vzbuzení vlaste-\nneckého nadšení a za opětné upamatování na národní hrdost,\npotleskem odměnili. Slečna Ryb..., která při besedách s po-\nchvalnou ochotou účinkuje, rozveselila velmi deklamacU „Káva44\nspolečnosti u kávy si hovící s obvyklou žertovností se ují-\nmajíc posluchače, kteří bedlivě slova její sledovali. Při ou-\n, v *\nverture slavnostní od Skroupa a při ,,Há!ce4í seznali jsme bo-\nhužel, jak liknavé se súčastňování na zkouškách zdařilým sklad-\nbám na ujmu býti, ano je i pokaziti může. Nemůžeme přání\nzatajili, by hudebníci budoucně ve zkouškách hojně podílu\nbrali; neboť jen častějším zkoušením býváme si vad a poklesků\nvědomi a dbáme o jich odložení. Mezi programem čten byl\ndopis o studujících Skutečských v Praze nyní meškajících za-\nslaný, v kterém „na zdar a slávu 4 spolku zpěváckému provo-\nlávali; provolání toto obecenstvo s nadšením opakovalo. Po\nukončeném programu vystoupil pan Jehl. .. . a provolal „sláva\nJeho Veleuč.; protektoru spolku, panu prof. Semberovi, a všem\nhajitelňm práv národních,44 což od přítomných hlučně opako-\nváno bylo. Při zpěvu „Hej Slované!44 vyklízely se stolice, by\nctitelé Terpsychory více místa získali a při tanci se bavili\nmohli. — Jak již svrchu řečeno, sešel se valný poěet obecen-\nstva, čímž důkaz podán, že zpěvácký spolek obliby dochází\npři podobných poměrech šťastné budoucnosti docekati se může.\n\n— p—\n\nkronika zpĕvackých spolků.\nKlatovský zpěv. spolek odbýval dne 22. února\n1863 v městském divadle druhou řádnou produkci, jejížto program\nhyl následující: I. Oddělení. 1. „Pozdravení pěvcovo\" od AI.\nV. Šiniiovského, hudba od Václ. Veita. 2. „Břetislavův soud,44\nromance od Věnceslava Rába. 3. „Zrušení slibu\" od Fr.\nLad. Celakovského, sbor od Ed. Nápravníka. 4. „Ovšem,\nrád já zpívám,\" sólový ctverozpěv od Frant. Pivody. 5. „Že-\nžulinka,\" mazur. II. Oddělení. 6. „Na Prahu\" od V. J. Picka,\nsbor od V. Veita. 7. „Pohádka o zakleném princi/4 deklamaco\nod V. Crhy. 8. „Píseň Hostinská,44 sólový ctverozpěv od Hynka\nVojáčka. 9. „Naprej/4 sbor od Davorina Jenka.\nZpěvácký spolek v Rakovníku uspořádá prý\ndne 15. března 1863 první velkou produkci pro členy\nsvé. Mají se samé nové sbory a výtečné skladby p. J. M.\nMartinovského, ředitele reální školy, provozovati. Skladby tyto\nprý co nejdříve vyjdou tiskem a budou dojista velevítanou no-\nvinkou zpěváekým spolkům našim.\nZpěvácký spolek „Ozvěna\" v Benešově\ndával dne 16. m. m. svou druhou zábavu. Sbory byly pilně\nstudovány a dobře provedeny. Taktéž líbily se deklamace ; ná-\nvštěva byla četná a zábava srdečná.\nZpěvácký spolek v Blansku na Moravě\nuspořádal dne 15. m. m. velkou národní besedu v ho-\nstinci knížecím na Klepáčově u Blánska, ku které zpěvácký\nspolek Brněnský s mistrem Křížkovským pozván byl. —\nStanovy toho spolku byly během 14. dnňv potvrzeny.\nChrudimský zpěv. spolek „Slavoj\" uspo-\nřádal dne 22. února dramatickou a hudební zábavu. Program :\n„Oba šelmy,\" dramatický žert v 1. jednání od J. K. Tyla. Na\nto : 1. „Naše probuzení,\" sbor od L. Procházky. 2. „Růžinky\nstesk,\" sbor od K. Bendla. 3. a) „Jarní píseň\" od Dreyschocka,\nb) „Polka de Concert\" od Wolíenhaupta pro klavír. 4. „Český\nzpěv.\" 5. Národní písně. 6. „Rekův sen,\" od Slavíka. 7.\n„Naprej,\" sbor od Davorina Jenka.\n*£* V Sebranicích na Moravě zřízen byl péčí\np. učitele národního M. Z. zpěvácký spolek rázně si počínající.\nZpěvácký spolek v Přibyslavi přijal jméno\n„Přibyslav.\" Prozatímný předseda je pan Voj. Skřivan a\njednatelem p. B. Smejkal. Cítá přes 49 údů a dával již tři\nbesedy, které velmi dobře se povedly a v suchopárný život\ntrochu cilosti přivedly.\nV Jílovém zarazil se zpěvácký spolek, jenž přijal\njméno „Horymír,\" Prozatímní výbor uspořádal již 11. února\nbesedu, která velmi dobře vypadla.\nZpěvácký spolek ve Frenštátě účinkoval\nse zpěváekým spolkem z Rožnova při besedě, která se\ndne 8. m. m. v Příbore na Moravě odbývala. Program byl\nnásledující: 1. Proslov Cyrillo-Methodějský, přednesl měšťan\np. P. 2. „Utonulá,\" sbor od Křížkovského (zpěvácký spolek\nz Frenštátu.) 3. „Smrt zrádci vlasti,\" deklamovánka. 4. „Píseň\nna Moravu,\" (zpěvácký spolek z Rožnova.) 5. Máchův „Máj,\"\nbáseň, od paní A. M. přednesena. 6. „Cikání,\" sbor od Vogla,\n(zpěvácký spolek z Frenštátu.) 7. „Frajtr Kalina.\" 8. „Mysli-\nvecká,\" (přednesená od zpěv. spolku z Frenštátu.) 8. „Sví-\ntání,\" sbor od Veita. 9. „Mlatecká,\" sbor, je ž stateční pěvci\nRožnovští mistrně zapěli. 10. „Bledé hvězdy,\" samozpěv s prů-\nvodem fisharmoniky, přednesl výtečný baritonista pan W*\nz Frenštátu.\nZpěvácký spolek v Poiné dával na konec\nmasopustu dvě zpěvní, hudební a taneční zábavy. Mezi od-\ndělení první zábavy dávali ochotníci veselohru: „Rohovin\nv\nCtverrohý.\"\n\nOchotnická divadla.\nOchotnické divadlo v k. hornickém městě H oře\nKutné provozovalo dne 22. února 1863 ve prospěch ubohých\nobyvatelů Krkonošských „Domácí lékař\" aneb „Manželství na\nzapřenou,\" veselohra ve 3 jednáních od Zieglera. Pro české\ndivadlo upravil Filípek. — Dnes dne 1. března 1863 provo-\nzují se „Galejní otroci44 aneb „Mlýn v údolí Alderonském,\" me-\nlodrama s hudbou a zpěvy od Theod. Helia. Pro české divadlo\nvzdělal Jiří J. Kolár. Hudba od kapelního mistra Frant. Schu-\nberta. Čistý výnos připadne k rozmnožení důchodů pro okrá-\nšlení města. — Ochotníci v Milevsku dávali tyto dni ve-\nselohru „Divotvorný klobouk.44 — Divadelním ochotní-\nkům v Kostelci nad Orlici uděleno c. k. místodržitelstvím\ndovolení k 15. divadelním představením a jelikož c. kr. okresní"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "56", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1740, "texte": "pan přednosta návrh učinil, aby se výnos příští hry obětoval\nchudým tkalcům Rudohorským, je přáti, aby mladé měšťanstvo\nspoluúčinkováním svým hru možnou učinilo, a v té míře se\nsúčastnilo, jak to zdejší slečny a paní učinit přislíbily. —\nV Rychnově dávali dne 22. února ochotníci ve prospěch\nnadace gymnasiální „Deboru.\" — Pan Krámu ele, posud re-\ngisseur společnosti Zóllnerovy v Plzni, obdržel po smrti řed.\nZollnera od c. k. místodržitelství povolení na česká a něme-\ncká představení divadelní v krajích Plzeňském, Budějovi-\nckém, Táborském, Píseckém, Čáslavském a Chrudimském. —\nPáně Stránského divadelní společnost v Litomyšli\nprovozovala v posledním čase „Selka klášterská\" a „Muž zá-\nkona.\" — Divadelní ochotníci v Košířích obdrželi\nod c. k. policejního ředitelství opět dovolení k šesti divadelním\npředstavením. Z předešlých šesti představení dávaly se tři\nk dobročinným účelům a docílilo se dosti značného výnosu. —\nV neděli dne 22. m. m. bylo první představení a provozovaly\nse veselohry : „Tři hodiny před svatbou,\" „Výpalní dan\" a\n„Žlutá zimnice.\" — Ochotníci v Dolních Beřkovicích\ndávali dne 22. února v hostinci u nádráží „Po slunce západu\"\na „Rekrutýrka v Kocourkově.\" — V Čáslavi provozují dnes\ndne 1. března 1863 tamnější ochotníci „Zapovězené ovoce\" aneb\n„Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.\" Fraška ve 3 je-\ndnáních od Bluma. — Ochotníci v Pří boře na Mo-\nravě dávali v letošním masopustě dne 8. února „Husička\nz Podháje.\" — Ochotnické divadlo v Mladé Bo-\nleslavi dává co nevidět známou činohru: „Sládkova dcera.\"\n— Na ochotnickém divadle v Polné provozuje se dnes\ndne 1. března ve prospěch nuzných v Rudohoří „Galejní otroci,\"\naneb „Mlýn v údolí Alderonském,\" na to : „Český dobrovolník\na francouzská selka.\"\n\nZ Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "53", "page_fin": "53", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.4.1", "titre_corps": "Divadlo.", "titre_sommaire": "Divadlo.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "53", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.5", "debut_caractere": 3354, "fin_caractere_exclue": 4343, "texte": "Divadlo.\nV běhu posledního času viděli jsme v prozatímním če-\nském divadle: V sobotu dne 22. února „Výstava průzrač-\nných obrazů\" původně naleževších spolku berlínských umělců,\nnyní osobní majetek. — V njMÍěli dne 22. února: Ve prospěch\np. Jana Lapila „Don CarUos, infant španělský,\" dra-\nmatická báseň v 5 jednáních od Bedř, z Schillerů, přeložil\nDr. Púner. — Ve čtvrtek dne 23. února: „Výstava prů-\nzračných obrazů.\" — V úterý dne 24. února: „Trou-\nhá dour,\" zpěvohra ve 4 odděleních od Camerana, přeložena\nod G. L. Hudba od Josefa Verdiho. —Ve středu dne 25.\núnora : Výstava průzračných obrazů. — Ve čtvrtek\ndne 26. února ponejprv: „Macecha,\" činohra v 5 jedná-\nních od Balzaca. Z francouzského přeložil J. St. K. — V So-\nbotu dne 28. února: Výstava průzračných obrazů. Před\ntím podruhé: „Jenom 5 zlatých41 aneb „Mnoho lásky\na málo peněz,\" veselohra v 1 jednání. Zčeštil J. K. Zbra-\nslavský. — V neděli dne 1. března : Ve prospěch kapelního\nmistra p. Mayra „Němá z Port i či\" od Aubera."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "53", "page_fin": "54", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.4.2", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "— F", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "53", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.5", "debut_caractere": 4345, "fin_caractere_exclue": 5852, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Budějovic dne 21. února 1863. (Zábavy zpěv.\nspolku — čítárna koncert.) Během tohoto masopustu\nuspořádal náš zpěvácký spolek 3 pěkné taneční zábavy, kte-\nréž byly tak hojně navštíveny, že nestačovaly místnosti ku při-\njmutí všech hlásících se o lístky a mnoho jich tehdy odmr-\nštěno býíi muselo. Sál byl v slovanských barvách vyšperkován\na vojenská hudba hrála z většího dílu skladby národní,\nač ne právě příliš vzorně, jsouc v třetím vínku až nesnesitel-\nnou. Pořádek byl vzorný, veselost pak všeobecná a srdečná.\nSpolek zpěvácký zapěl vždy zdařile několik sborův, mezi nimiž\n„Růže a děvčeu od V. Novotného, „Náš zpěv*' od Šimečka a jiné.\nNový národní tanec „Beseda41 tančil se v každém vínku dva-\nkrát a došel vždy velké pochvaly. Přičiněním horlivého místo-\npředsedy p. K. Kryla přestěhuje se „Beseda\" dne 24. t. m.\ndo Mileretského sálu, kterýž jest větší sálu na střelnici a u\nprostřed města se nachází. Toho samého dne otevře se již i\nčítárna, na kterou se až posud pomýšleli nemohlo pro nedo-\nstatek v hodné místnosti. Právě jsem se dověděl, že hodlá\nzpěvácký spolek v nové místnosti dávali čas od času menší\nbesedy bez tance, při kterých se sbory a sóla zpívati, pak\ndeklamace, skladby pro piano a jiné nástroje přednášeti budou.\nDoufáme, že bude toto chvalitebné předsevzetí skutečně prove-\ndeno, an se tím vycvičí a otuží všechny mladší hudební síly,\nkteré lnou k spolku našemu, a tento pak větší veřejná pod-\nniknutí vždy snáze a levněji provede, maje takto hojný program"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "54", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 841, "texte": "vždy na snadně* Mimo to potáhnou takové zábavy za sebou\nvždy velkou část obecenstva, čímž spolek opět na náklonnosti\nobyvatelstva vyzíská a kořeny svého účinkování hlouběji veú\nzapustí. — Dále uspořádá zp. sp. co nejdříve velký koncert\nv divadle ku prospěchu nuzných tkalců v Rudohoři. Na tento\nkoncert každý dychtivě ceká, co na první veřejné vystoupení\nmladého spolku, a jsme přesvědčeni, že výsledek bude čestný.\nJen moudře, odhodlaně a svorně ku předu, dobrá vůle vše\nzrnůíe. V blízké vsi Dubném sestoupil se soukromě spolek\nzpěváků, který svým časem, nemine-Ji jej zdar, se ve veřejný\npromění. I z Třeboně dostáváme zprávu, že lam spolek zpě-\nvácký vzniknouti má, a těšilo by nás, kdyby sobě tam naši ná-\nrodovci trochu rozhodněji počínali. Vůbec řiď se každý heslem\nnaší milé Besedy: „Vše jen ku chvále vlasti a krále!4, S Bohem!\n\n— F."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "54", "page_fin": "54", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.4.3", "titre_corps": "Z Jáchymova. (Produkce hornické kapely hudební.", "titre_sommaire": "Z Jáchymova. (Produkce hornické kapely hudební.", "signature_source": "R. L", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "54", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.6", "debut_caractere": 843, "fin_caractere_exclue": 3342, "texte": "R. L.\nZ Jáchymova. (Produkce hornické kapely hudební.\n— Zpěv. spolek,) Weiglův sál, jenž v minulém ma-\nsopustě obecenstvu zdejšímu poskytnul celných zábav tanečních,\nnezůslal po poslední redutě dlouho prázden. P. Jos. Lorenz,\nmladší kapelník cis. král. hornického hudebního sboru zdej-\nšího, uspořádal v něm totiž hned v neděli, dne 22tého t. m.\nvelkým smyčcovým orchestrem produkci, při níž též předneseny\nbyly čtyry čtverozpěvy. Programm její byl následující: 1. díl.\ni. Ouvertura, („Der Schauspieldisektor,44) od Mozarta. 2. Ca-\nvatina z opery „Ernani\". Sólo pro euphonion. 3. Valčík\n(„Amalien-Walzer,\") od Komzáka. 4. Čive rozpěv s prů-\nvodem plechových nástrojů, („Trinklied vor der Schlacht.44) od\nSandnera. 5. Sbor cikánů z „Trovatore.44 6. Kvapík od Jos.\nLorenze ml ad. 7. Komický čtverozpěv, („Aj díky!'4) od\nSchaffera. II, díl 1. Haydenova symphonie Es-dur. 2. Arie\nz „Lucrezia Borgia\" od Donnizettibo. 3. Ctverozpěv, („die\nAbendstille.\") od Afeta* 4. Quadrilla, („Amazonen-Ouadrille,\")\nod Straussa. 5. Hudební quodlibet, od Jos. Lorenze mlad.\n6. Komický ctverozpěv („Duchaplná zábava,\") od Ge-\nné-ho. 7. Polka, („Fanny-Rheinlánder-Folka trembl.\") od\nPiefke-ho. — Rceme-li, že všechna orchestrem provedená čísla\nbouřlivým potleskem končila, musíme podoiknouti, že toho May-\ndnova symfonie ne vším právem zasluhovala. Neb spozo-\nrovati bylo, že si při ní mnozí z hudebníků neladně počínali.\nVzláštního vyznamenání došly Komzákův valčík a sbor cikánů*\nLorenzův kvapík, Straussův quodlibet a Piefke-ho polky mu-\nsely opakovány býti. Ze všech čísel však nejvíce rozjaři! obe-\ncenstvo Lorenzův quodlibet. A dostatečný důkaz toho jest, že\nsám pan Walter, c. k. horní rada, své místo opustiv, na\nzdraví kapelníkovo pil ještě s mnohými jinými pány. Účastenství\nv přípitku tomto jsem neměí; za to ale každý slovanských\nnápěvů, jež z řečeného kusu zhusta zaznívaly, potleskem jsem\npřivítal. Jako orchestrem provedeným kusům, tak í ctvero-\nzpěv ům poskytnuto bylo hojné pochvaly* Poslední komický ctve-\nrozpěv od Schaffera byl opakován. Celá produkce trvala téměř\n6. hodin* Ukončena byla teprv po půlnoci. Mezi obecenstvem,\njež se bylo tehdáž četně sešlo, zpozorovali jsme také i cizince*\nJak se domníváme, hodlá p. kapelník ještě před velikonocmi po-\ndobnou zábavu uspořádali. Přejeme s;, aby také odbývána\nbyla; neb přiznali se musíme, že zde po hříchu takových zá-\nbav míváme. — Zdejší zpěv. spolek uspořádá dne 8. března\nsvou prrní produkci. Jak asi vypadne — povím Vám později.\nZatím — s Bohem I"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "54", "page_fin": "55", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.4.4", "titre_corps": "Z Pelhřimova. (Zpěv. spolek — p. Chotaš) Nás", "titre_sommaire": "Z Pelhřimova. (Zpěv. spolek — p. Chotaš) Nás", "signature_source": "— p—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "54", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.6", "debut_caractere": 3344, "fin_caractere_exclue": 8011, "texte": "Z Pelhřimova. (Zpěv. spolek — p. Chotaš) Nás\nzpěváčky spolek „Záboj\" podal nám již několikráte důkazů, což\ns chloubou toto pravím, že jest pevně zakořeněn a že by se\nvydával v posměch ten, kdo by o jeho rozpadnutí usiloval. Ze\njsem se již jednou dopisovatelskéhe péra chopil, chci se o na-\nšem zpěváčkem spolku siřeji zmínili, zvoliv si za heslo: S prav-\ndou ven!'4 „Záboj44 čítá 56 výkonných clenu, které bych roz-\ndělil na tři tábory: K prvnímu počítám ty, kteří účel tako-\nvého spolku úplně pochopili, jichž jest na stěstí v našem spolku\nznamenitá většina; tito údové stojí co jeden muž, navštěvujíce\nnejen s největší láskou a pilností k cvičení určené hodiny,\nnýbrž hledíce i v každém ohledu čest spolku udržeti. Těm\nprovolávám z plna srdce: Sláva! K druhému táboru\nvřaďuji ony členy, kteří jsou v spolku proto, aby na společ-\nných zábavách podílu bráti mohli, zapomínajíce zcela na své po-\nvinnosti, jež každý výkonný úd na sebe beře; konečně k tře-\ntímu táboru náleží ti, kteří jen k vůli někomu jinému\nk spolku se druží, jejichžto činnost se dle toho řídí, jak mnoho\njim na té osobě záleží, jižto vyznamenati jejich úlohou jest;\njsou to praví materialisté, kteří se chtějí někomu jen zavděčili,\nzapomínajíce zcela na účel spolku. Obojí poslední spolku velmi\nmálo prospívají, ano dle mého náhledu jsou to ti největší\nnepřátelé jeho; poněvadž hlavně jen tehdáž účinkují, když spo-\nlek veřejně vystoupí, aniž se byli dříve s kusy, ježto se před-\nnášeli mají, úplně seznámili, čímž celek nemálo trpí. Na štěstí\nnení takových mnoho. Z té příčiny by bylo žádoucno, aby\nslav. výbor spolku, jejž nijak urazili nechci a o němž mu-\nsím největší chválu pronést i, o něco rázně ji si po-\nčínal. V čele výboru stojí náš ctihodný starosta p. Jan Fried,\nmuž to skrz naskrz šlechetností a dobrou vůlí proni-\nknutý, k němuž se ostatní svou dobrou snahou přidružují.\nZe spolek na sklonku minulého roku svěcení práporu tak dů-\nstojným spůsobem slavil, že se podobných slavností jen málo\nv Čechách odbývalo, dověděli jste se z jiných časopisů; a\nproto se chci zmínili o veřejném vystoupení spolku po svěcení\npráporu. Dne 4. ledna uspořádal spolek zpěvní besedu, při\nníž se zpívalo: „Vše jen ku chvále\" od Jelena, „Staročeská44\nod S kroupa, „Lovecká44 od Suchánka, „Na výsosti\" s prů-\nvodem piana od Pivody, „Lásky touha44 od Nes vad by.\nSměs z národních písní od Slavíka, „Rekův sen\" od Slavíka,\n„Radostné cestování,44 výtečný to žertovný sbor od Náprav-\nní k a, „Porodila mne moje matička44 od Krova, „Zpívejte\nptáčkové\" od Pivody, Národní písně, „Při pivě.\" Mimo to\nbyly dvě deklamace zdařile předneseny. Obecenstvo dalo po\nkaždém kuse svou spokojenost na jevo* Nepřátelská strana\nbyla ovšem i při té příležitosti dosti činná a hleděla všemožně,\ndobré pověsti spolku na ujmu býti, což se jí, jak se mně zdá,\nvelmi špatně podařilo. Proč nevystoupí raděj veřejně a ne-\nupozorni nestranně na vady ? Návštěva nebyla taková, jak by\nse bylo očekávat! mohlo; jmenovitě měšťanstvo bylo slabě za-\nstoupeno. Tím se ale spolek nedaL odstrašiti a uspořádal na\nto dne 16. února besedu spojenou s tancem. Nedosíávaio-li\nse první zábavě srdečnosti, nahradila to druhá v největší\nmíře. Prostranný sál byl obecenstvem, sestávajícím nazvíce\nz měšťanstva, přeplněn. Zpěvy se střídaly s hudbou, což u\nobecenstva růžový rozmar způsobilo. Beseda se započala sbo-\nrem „Na Prahu44 od Veita, pak následovaly: „Naprej,\" „Sta-\nročeská,44 „Tam na horách\" od Suchánka, „Píseň při draní\"\nod Horáka, „Píseň Suma vanu,44 „Utonulá44 od Křižko vského.\nPozději zpěv ustoupil tanci, který jednou opanovav, až do rána\ntrval. Každý přítomných si přál, bý podobných srdečných zá-\nbav více bylo. Skoda, že se to v minulém masopustě vícekrát\nneopakovalo* Samo sebou se rozumí, že besedy u nás jsou\nčistě národního rázu. Blížíc í - se jaro popřeje našemu spolku\npříležitost, že bude moci častěji vystupovali, čemuž jsme velice\npovděčni, neboť neumdlévající činnost dodává spolku stálosti a\ndokonalosti. Když již mluvím o zpěváckém spolku, bylo by též\nna místě zmínili se o dalším odvětví hudebním, tím by se stal\nale můj dopis příliš rozsáhlým ; protož si to ponechávám pro\nbudoucnost, podotýkaje toliko, že zdejší slavné obecní zastu-\npitelstvo nešetří žádných výloh, aby se kostelní hudba\nzdokonalila. Tak u př. se reguloval chor, koupily se hudební\nnástroje a inusikálie, byl zvýšen plat ředitele choru o 150 zi.,\na to s té příčiny, aby mládež každodenně ve zpěvu vyučoval,\ntak že poslednějšího služné se vyrovná i služnému ředitelů ve\nvětších městech, že ale p. ředitel Chotaš své povinnosti za-\ndost nečiní a že to není takové, jak se vůbec očekávalo, což\ni novinami oznámeno a vyhlášeno, že jest to jen jak se říká"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "55", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3463, "texte": "moc břesku a málo vlny, o tom všem Vám chci co nej-\ndříve obšírněji napsati, prozatím ale tentokrát o tom dost,\njen ještě to připomenout musím, že se také náš nový p. ředitel\nkůru M. Ch. co přispívající úd (snad ještě k vůli a k za-\nlíbení někomu) u našeho zpěváckého spolku „Záboje44 přihlásit\nnestyděl, z toho již jest patrno, jakou starost a péci náš pan\nředitel kůru o věc hudební má, div že kolikrát neví, kde\nmu hlava stojí, totiž samou leností. Není-li pak to směšné,\nco ředitel kůru a také snad znalec hudby a zpěvu (alespoň\nby býti měl) a přihlásí se co přispívající úd? Vypadá\nto zajisté, jako by to bylo spolku na posměch, a to jest pak\nvidět, jak se hodlá p. ředitel kůru M. Ch. s naším zpěváekým\nspolkem spřátelit, a zajisté může býti zpěvácký spolek jemu pro-\nspěšnějším, nežli on zpěváckému spolku, neb toho již se po-\ndalo důkazů od strany našeho zpěváckého spolku; ostatně ale\nupřímně vyznat musím, že náš spolek o činnost našeho ředitele\nkůru M. Ch. docela nestojí, i třeba kdyby hned co přispívající\nlid desertoval. — S Bohem na shledanou ! H. F.\nZe Skutče. (Beseda zpěv. spolku.) Přičiněním na-\nšeho jarého spolku zpěváckého, který den co den větší čin-\nnost a horlivost vyvinuje, dostalo se nám dne 8. m. m. utěšené\nzábavy. Odbývalaí se zde, jak již v předešlém čísle tohoto\nlistu oznámeno bylo, v místnostech, sice ne dosti prostranných,\nale vkusně ozdobených, pěvecká, hudební a deklama-\ntorní beseda. Mezi jinými podobiznami našich výtečníků\nku okrase sálu valně přispívajících viděli jsme též podobiznu\noblíbeného humoristy, jakožto jméno na památku spolek náš\nnese. Níže podobizny postaven byl malebně zhotovený trans-\nparent s nápisem „Rubeš.\" Sbory „Zpěv český,\" „Má ot-\nčina,\" ,,Valčík/4 „Píseň cestujících po vlasti44 od Abta, provedl\nspolek s chval nou obratností, kterouž obecenstvo četně shro-\nmážděné uznalo a spokojenost svou v hlučném a dlouho trva-\njícím potlesku na jevo dalo. Deklamace Rubešová „Já jsem\nCech44 jest již vůbec známa; vzdor tomu rozeořál ní pan\nPřib ... ., který s citem a důrazem ji přednášel, prsa všech\npřítomných, kteří statečného deklamatora za vzbuzení vlaste-\nneckého nadšení a za opětné upamatování na národní hrdost,\npotleskem odměnili. Slečna Ryb..., která při besedách s po-\nchvalnou ochotou účinkuje, rozveselila velmi deklamacU „Káva44\nspolečnosti u kávy si hovící s obvyklou žertovností se ují-\nmajíc posluchače, kteří bedlivě slova její sledovali. Při ou-\n, v *\nverture slavnostní od Skroupa a při ,,Há!ce4í seznali jsme bo-\nhužel, jak liknavé se súčastňování na zkouškách zdařilým sklad-\nbám na ujmu býti, ano je i pokaziti může. Nemůžeme přání\nzatajili, by hudebníci budoucně ve zkouškách hojně podílu\nbrali; neboť jen častějším zkoušením býváme si vad a poklesků\nvědomi a dbáme o jich odložení. Mezi programem čten byl\ndopis o studujících Skutečských v Praze nyní meškajících za-\nslaný, v kterém „na zdar a slávu 4 spolku zpěváckému provo-\nlávali; provolání toto obecenstvo s nadšením opakovalo. Po\nukončeném programu vystoupil pan Jehl. .. . a provolal „sláva\nJeho Veleuč.; protektoru spolku, panu prof. Semberovi, a všem\nhajitelňm práv národních,44 což od přítomných hlučně opako-\nváno bylo. Při zpěvu „Hej Slované!44 vyklízely se stolice, by\nctitelé Terpsychory více místa získali a při tanci se bavili\nmohli. — Jak již svrchu řečeno, sešel se valný poěet obecen-\nstva, čímž důkaz podán, že zpěvácký spolek obliby dochází\npři podobných poměrech šťastné budoucnosti docekati se může.\n\n— p—"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "55", "page_fin": "55", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.4.5", "titre_corps": "kronika zpĕvackých spolků.", "titre_sommaire": "kronika zpĕvackých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "55", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.7", "debut_caractere": 3465, "fin_caractere_exclue": 6719, "texte": "kronika zpĕvackých spolků.\nKlatovský zpěv. spolek odbýval dne 22. února\n1863 v městském divadle druhou řádnou produkci, jejížto program\nhyl následující: I. Oddělení. 1. „Pozdravení pěvcovo\" od AI.\nV. Šiniiovského, hudba od Václ. Veita. 2. „Břetislavův soud,44\nromance od Věnceslava Rába. 3. „Zrušení slibu\" od Fr.\nLad. Celakovského, sbor od Ed. Nápravníka. 4. „Ovšem,\nrád já zpívám,\" sólový ctverozpěv od Frant. Pivody. 5. „Že-\nžulinka,\" mazur. II. Oddělení. 6. „Na Prahu\" od V. J. Picka,\nsbor od V. Veita. 7. „Pohádka o zakleném princi/4 deklamaco\nod V. Crhy. 8. „Píseň Hostinská,44 sólový ctverozpěv od Hynka\nVojáčka. 9. „Naprej/4 sbor od Davorina Jenka.\nZpěvácký spolek v Rakovníku uspořádá prý\ndne 15. března 1863 první velkou produkci pro členy\nsvé. Mají se samé nové sbory a výtečné skladby p. J. M.\nMartinovského, ředitele reální školy, provozovati. Skladby tyto\nprý co nejdříve vyjdou tiskem a budou dojista velevítanou no-\nvinkou zpěváekým spolkům našim.\nZpěvácký spolek „Ozvěna\" v Benešově\ndával dne 16. m. m. svou druhou zábavu. Sbory byly pilně\nstudovány a dobře provedeny. Taktéž líbily se deklamace ; ná-\nvštěva byla četná a zábava srdečná.\nZpěvácký spolek v Blansku na Moravě\nuspořádal dne 15. m. m. velkou národní besedu v ho-\nstinci knížecím na Klepáčově u Blánska, ku které zpěvácký\nspolek Brněnský s mistrem Křížkovským pozván byl. —\nStanovy toho spolku byly během 14. dnňv potvrzeny.\nChrudimský zpěv. spolek „Slavoj\" uspo-\nřádal dne 22. února dramatickou a hudební zábavu. Program :\n„Oba šelmy,\" dramatický žert v 1. jednání od J. K. Tyla. Na\nto : 1. „Naše probuzení,\" sbor od L. Procházky. 2. „Růžinky\nstesk,\" sbor od K. Bendla. 3. a) „Jarní píseň\" od Dreyschocka,\nb) „Polka de Concert\" od Wolíenhaupta pro klavír. 4. „Český\nzpěv.\" 5. Národní písně. 6. „Rekův sen,\" od Slavíka. 7.\n„Naprej,\" sbor od Davorina Jenka.\n*£* V Sebranicích na Moravě zřízen byl péčí\np. učitele národního M. Z. zpěvácký spolek rázně si počínající.\nZpěvácký spolek v Přibyslavi přijal jméno\n„Přibyslav.\" Prozatímný předseda je pan Voj. Skřivan a\njednatelem p. B. Smejkal. Cítá přes 49 údů a dával již tři\nbesedy, které velmi dobře se povedly a v suchopárný život\ntrochu cilosti přivedly.\nV Jílovém zarazil se zpěvácký spolek, jenž přijal\njméno „Horymír,\" Prozatímní výbor uspořádal již 11. února\nbesedu, která velmi dobře vypadla.\nZpěvácký spolek ve Frenštátě účinkoval\nse zpěváekým spolkem z Rožnova při besedě, která se\ndne 8. m. m. v Příbore na Moravě odbývala. Program byl\nnásledující: 1. Proslov Cyrillo-Methodějský, přednesl měšťan\np. P. 2. „Utonulá,\" sbor od Křížkovského (zpěvácký spolek\nz Frenštátu.) 3. „Smrt zrádci vlasti,\" deklamovánka. 4. „Píseň\nna Moravu,\" (zpěvácký spolek z Rožnova.) 5. Máchův „Máj,\"\nbáseň, od paní A. M. přednesena. 6. „Cikání,\" sbor od Vogla,\n(zpěvácký spolek z Frenštátu.) 7. „Frajtr Kalina.\" 8. „Mysli-\nvecká,\" (přednesená od zpěv. spolku z Frenštátu.) 8. „Sví-\ntání,\" sbor od Veita. 9. „Mlatecká,\" sbor, je ž stateční pěvci\nRožnovští mistrně zapěli. 10. „Bledé hvězdy,\" samozpěv s prů-\nvodem fisharmoniky, přednesl výtečný baritonista pan W*\nz Frenštátu.\nZpěvácký spolek v Poiné dával na konec\nmasopustu dvě zpěvní, hudební a taneční zábavy. Mezi od-\ndělení první zábavy dávali ochotníci veselohru: „Rohovin\nv\nCtverrohý.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "55", "page_fin": "56", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.4.6", "titre_corps": "Ochotnická divadla.", "titre_sommaire": "Ochotnická divadla.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "55", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.7", "debut_caractere": 6721, "fin_caractere_exclue": 7493, "texte": "Ochotnická divadla.\nOchotnické divadlo v k. hornickém městě H oře\nKutné provozovalo dne 22. února 1863 ve prospěch ubohých\nobyvatelů Krkonošských „Domácí lékař\" aneb „Manželství na\nzapřenou,\" veselohra ve 3 jednáních od Zieglera. Pro české\ndivadlo upravil Filípek. — Dnes dne 1. března 1863 provo-\nzují se „Galejní otroci44 aneb „Mlýn v údolí Alderonském,\" me-\nlodrama s hudbou a zpěvy od Theod. Helia. Pro české divadlo\nvzdělal Jiří J. Kolár. Hudba od kapelního mistra Frant. Schu-\nberta. Čistý výnos připadne k rozmnožení důchodů pro okrá-\nšlení města. — Ochotníci v Milevsku dávali tyto dni ve-\nselohru „Divotvorný klobouk.44 — Divadelním ochotní-\nkům v Kostelci nad Orlici uděleno c. k. místodržitelstvím\ndovolení k 15. divadelním představením a jelikož c. kr. okresní"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "56", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1730, "texte": "pan přednosta návrh učinil, aby se výnos příští hry obětoval\nchudým tkalcům Rudohorským, je přáti, aby mladé měšťanstvo\nspoluúčinkováním svým hru možnou učinilo, a v té míře se\nsúčastnilo, jak to zdejší slečny a paní učinit přislíbily. —\nV Rychnově dávali dne 22. února ochotníci ve prospěch\nnadace gymnasiální „Deboru.\" — Pan Krámu ele, posud re-\ngisseur společnosti Zóllnerovy v Plzni, obdržel po smrti řed.\nZollnera od c. k. místodržitelství povolení na česká a něme-\ncká představení divadelní v krajích Plzeňském, Budějovi-\nckém, Táborském, Píseckém, Čáslavském a Chrudimském. —\nPáně Stránského divadelní společnost v Litomyšli\nprovozovala v posledním čase „Selka klášterská\" a „Muž zá-\nkona.\" — Divadelní ochotníci v Košířích obdrželi\nod c. k. policejního ředitelství opět dovolení k šesti divadelním\npředstavením. Z předešlých šesti představení dávaly se tři\nk dobročinným účelům a docílilo se dosti značného výnosu. —\nV neděli dne 22. m. m. bylo první představení a provozovaly\nse veselohry : „Tři hodiny před svatbou,\" „Výpalní dan\" a\n„Žlutá zimnice.\" — Ochotníci v Dolních Beřkovicích\ndávali dne 22. února v hostinci u nádráží „Po slunce západu\"\na „Rekrutýrka v Kocourkově.\" — V Čáslavi provozují dnes\ndne 1. března 1863 tamnější ochotníci „Zapovězené ovoce\" aneb\n„Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.\" Fraška ve 3 je-\ndnáních od Bluma. — Ochotníci v Pří boře na Mo-\nravě dávali v letošním masopustě dne 8. února „Husička\nz Podháje.\" — Ochotnické divadlo v Mladé Bo-\nleslavi dává co nevidět známou činohru: „Sládkova dcera.\"\n— Na ochotnickém divadle v Polné provozuje se dnes\ndne 1. března ve prospěch nuzných v Rudohoří „Galejní otroci,\"\naneb „Mlýn v údolí Alderonském,\" na to : „Český dobrovolník\na francouzská selka.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "56", "page_fin": "56", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.4.7", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "56", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.8", "debut_caractere": 1732, "fin_caractere_exclue": 1740, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "56", "page_fin": "56", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.4.7.1", "titre_corps": "— První koncert „Hlaholu\" odbýval se dne 27.", "titre_sommaire": "— První koncert „Hlaholu\" odbýval se dne 27.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "56", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.8", "debut_caractere": 1742, "fin_caractere_exclue": 4853, "texte": "— První koncert „Hlaholu\" odbýval se dne 27.\núnora v sále na Žofíne. V prvním oddělení slyšeli jsme dva\nvelebné chorály z r. 1593, totiž „Kristus, příklad po-\nkory\" a „Otče náš, milý Pane,\" z nichžto zvláště po-\nslední od Trojana pozornost obecenstva na sebe poutal. Sbor\n„Dožij, dopij\" od Jos. Bergmanna (ze ,,Záboje\") je velmi\nobratně zpracován a nemine se při nuancovanéin přednesu pří-\nznivého výsledku. 0 poetickém a hluboce promyšleném sboru\n„Ebrejské elegie\" s průvodem 4 violincellu od Z. Koiešov-\nského zmínili jsme se již při jeho prvním provedení v Zofín-\nské akademii a podotkneme toliko, že skladba všestranné po-\nchvaly došla. První oddělení ukončilo se žertovným a velice\neffektním sborem „Pocestný\"' od L. Zvonaře, jenž se na\nvšeobecné přání opakovati musel. V druhém oddělení prove-\nden byl pěkný, avšak co do provedení velmi těžký sbor „Tři\njezdci\" od Bedř. Smetany, v něrnžto sóla doprovázena jsouce\nbručivými hlasy, vynikala. Smetanův sbor došel hlučné po-\nchvaly tak jako cyklus sborů a sól pod názvem „Písně Hostýn-\nské\" s průvodem piana od Hynka Vojáčka. Sóla v skladbě\ntéto, kteráž p. Polák a p. Švarc s úspěchem zpívali, jsou cha-\nrakteristická, jmenovitě sólo „Rád sedám na břehu\" v rhytmu\nuherských písní. Závěrek koncertu učiněn jest „Vítězným\npochodem vojů Zabojových ze zpěvohry ,,Záhoj\" od J. L'.\nZvonaře s průvodem plechových nástrojů, jenž se velice impo-\nsantně vyjímal a bouří hlučných potlesků vyvolal. Provedení\nbylo slušné.\n— Mladý, velenadaný virtuos na housle, pan\nJan Hřímalý, Pražanům dobře známý, nyní v Amsterdamě\nco koncertní mistr engažovaný, vydobývá sobě den co dne\nvětší slávy. Zejmena noviny ,,Algemeen Handelsblad\" od 26.\nledna a ,,Amsterdam'sche Courant\" od 30. ledna 1863 přiná-\nšejí o jeho hře krátké, ale charakterisující kritiky. P. Hřímalý\nhrál totiž v ,,Odeonu,\" ,,Réverie\" od Vieuxtempsa, ,,Fantasia\nappassionata\" od téhož, načež kritika mezi jiným dí: „Jeho\nčistý, jasný ion, jeho smělý tah, jeho výtečná technika učinily\nneobyčejně příznivý dojem na posluchače; mnohokráte byl tento\numělec vyvolán; a toto vyznamenání bylo jistě zasloužené.\" —\n— Mladý a nadějný skladatel p. J. Hovorka\nzemřel tyto dni na venkově. Hovorka složil čtverozpěv „Praho\nmá,u jenž se v společenském zpěvníku 6. vydání nachází a o\njeho nevšedním talentu svědčí. Poklid buď popeli jeho !\n— Pan Ch. Wehle, virtuos na piano, rodem Pražan,\nodebere se z Paříže, kde nyní prodlévá na umělecké cesty do\nAustrálie.\n— Pan Eduard Nápravník uspořádá v Petrohradě\nse svým krajanem Seifertem a se St. Leonem v nynější\nkoncertní době tré zábav hudebních, v nichžto se nejvíc\nklassické komorní skladby provozovali budou. V jedné této\nzábavě provede náš rodák svou sonátu pro piano a hou-\nsle, kterouž Astaševu věnoval. Od mladého tohoto umělce\nvyjde co nevidět uLud. Fleischera kadryla z ruských\nnárodních písní pro čtvero mužských hlasů, jakož i ballada\n„01 r o ční k\" s průvodem piana i orkestru pro hlas bassový.\n— Hudební zábavy p. Petra Maydla započaly dne\n22. února v ústavu jeho, jichž se v celku 6 odbývali bude a\nsice dne 1., 8., 15., 22. a 28. března vždy o 5. hodině od-\npoledne."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-03-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-03-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1863-03-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "56", "page_fin": "56", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.2.5", "titre_corps": "Zasláno.", "titre_sommaire": "Zasláno.", "signature_source": "ý", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "56", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.8", "debut_caractere": 4855, "fin_caractere_exclue": 7127, "texte": "Zasláno.\ný.\n— Kancionál. Nákladem svatojanského dědictví začíná\nvycházeti „Velký kancionál/' sbírka starých a nejstarších če-\nských chorálů s průvodem varhan.\nPodniknutí toto bylo již dávno žádoucné a jest tudíž na\nnejvýš vhodné i chvalitebné, poněvadž náš kostelní zpěv velice\nklesl a rozličné písničky, často jen s kramářskou notou zavi-\nněním nedostatku všeobecného kancionálu a vkusu varhaníků\ni představených kůru se v našich chrámech uhostily.\nProhlédnuvše s dychtivostí i bedlivě první sešit varha-\nního hlasu, nemůžeme naprosto tomuto arcidílu „zdař Bůh(\nzvolati a sice proto, že jsme očekávali dílo zdařilé, kteréž by\nnejen praktické potřebě časové, nýbrž i vědecké stránce a po-\nžadavkům nynějšího hudebního umění vyhovělo. Z čistě prak-\ntického stanoviska vzato, nesouhlasíme, že ve větší části zpěvů\nužito jest starých druhů not, poněvadž se jimi varhaník snadno\nsvésti dá a pravý pohyb mnohého zpěvu, (na př. při písních\nadventních, velikonočních a t. d.) na kterém při každém zpěvu\nmnoho záleží, neuhodne. Z vědeckého stanoviska lze namí-\ntat! více. Harmonisování není v duchu starých tónin vůbec\na v duchu starých českých skladatelů, jako Trojana a Holana\naj. zvláště, jsouc na mnohých místech docela moderní. Tak\ntéž proti rhytmisování nápěvů dalo by se mnohé namítati, ja-\nkož i by bylo záhodno bývalo, aby stálý zpěv (cantus firmus)\nněkterých zpěvů s větší kritickou přísností prohlédnut byl.\nMy pro svou osobu nesouhlasíme nikterak s upra-\nvením tohoto díla a jsme přesvědčeni, ze, nemá-li se\ndílo toto svým vzneseným účelem mi nou ti, nutno jest,\naby, ne% se dále v tisku pokrabovati bude, dílo ještě\njednou kriticky prohlédnuto bylo a prohlédnutí se ni-\nkoliv jednotlivci, nýbrž komisi několika údů svěřilo.\nOčekáváme s jistotou, že hlas náš nebude hlasem vola-\njícího na poušti, očekáváme to tím spíše, anoť se nejedná\n0 nějakou příležitostní věc, nýbrž o věc velebnou, trvanlivou,\npodnikatelům, ano i celému národu ke cti sloužící, nad to\n1 s velikými výlohami spojenou. Toto všecko račiž slavné\nředitelství svatojanského dědictví bedlivě uvážili a nedej se\nsnad jedinou autoritou másti, neboť dílo tak veliké, tak roz-\nsáhlé žádá zajisté více nežli jednoho aneb dvou pořadatelů,\nrevisorů a t. d. Ostatně podrobnější úvahu necháme si na\npříští časy."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "49", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.1", "texte": "O. Fortunat Pintarič.\nŽivotopisný nástin.\nKdo trochu jen Horvatsko prošel, slyšel jest množství\nmilozvučných písní, jež se pějí v našich katolických chrá-\nmích. Písně íy došly všeobecné obliby; a mnozí vědí, že\njsou to plody umělosti O. Fortunata Pintarice, kněze řádu\nsv. Františka, državy (provincie) sv. Ladislava.\nOtec Pintariě jest vůbec pravým umělcem v hudbě,\nzvláště pak na varhany. Narodil se v Čakovci, 1. 1798, kde\nprošel i počátečné školy; na to odebral se do Záhřcba, kde\nvstoupiv do gymnasium, třídu první, ve Yaraždíriě pak ostat-\nních pět s vyznamenáním odbyl. Když léta trávil dětská,\njiž nutkal jej neustále jakýsi vnitřní pud, aby přilnul k hudbě;\nmyslil tedy, když nauky přípravné dokončil, a doba mu se\nzdála býti příhodnou, kterak by v pravý čas dostal se ku\nkřišťálové oné studni, kde shromažďují se Umky, kde rozlé- j\nhají se líbezné, — nebeské zvuky hudby. — Urovnav vše j\nv myšlenku jednu, jakby totiž onoho tak žádaného cíle dosáh-\nnul, seznal, že nejrychlejší a nejsnadnější cesta bude, vstou-\npí-li v řád Ladislavovcův (Františkánů); a toho tím spíše se\nuchopil, jelikož tehdáž více slovutných umělcův zasvěcovalo\nse samostanskérnu (klášternímu) životu.\nPrvní základy svému umění, kteréž se jest posléze\npřekrásně rozvilo, položil náš Pintarič jako novic v klášteře\níyaničském, ale velmi nedostatečně, an sám učitel jeho ne-\nbyl nikterak umělec. Tu jest on toliko z daleka a jako ve\nsnu slyšel hlaholit libé zvuky hudby, pro niž, řekl bys, že\nzrovna se narodil. Y jednom toliko roce tak pokročil, že\ni učitele svého předčil. Poslední rok noviciátu odešel do\nZáhřeba do filosofie, nespokojen se svým věděním, a pln\ntouhy po něčem vyšším. Y Záhřebe však jiskra zvýšených\ntužeb vyšlehla v plamen, když slyšel udeřit na varhany\numělce Langera. V okamžení tom — tak sám pravil mi —\nbyl celý etektrizován. I hned prosil ho, aby té byl dobroty\na jej, chudého fratera, v umění tom, k němuž srdce mocně\njej táhlo, povycvičoval; a dobrý člověk mu to učinil. Když\npak ucitei na svém horlivém žáku neobyčejných schopností\nzpozoroval, přilnul k němu ještě více a ještě ochotněji jej\nnakájel.\nLee jako obyčejně osud pronásleduje umělce, tak bylo\nna počátku i s naším Pintaričem, an učitele ledva nalezeného\npojednou zase — smrtící ranou, ztratil. Ztratilf učitele, ni-\nkoli ale lásku k umění; jalf se dále hledali pramen, z ně-\nhožby čerpal drahý tok a hasil horoucí žízeň svou; a pra-\nmen ten nalezl v Livadiči, slovutném někdy hudebníku v Zá-\nhřebe. Na radu jeho zaopatřil si Pintarič hojnost musikálií.\nZa základ vývoje sloužil mu Forsterfiv generalbas, jejž také,\nveden Livadičem, zevrubně prostudoval. Když si takto vše-\nstranně pevný základ položil, zanechal úplné sebe zdokona-\nlení vlastnímu dílu, v němž jistě také daleko dospěl. Jako\nbohoslovec posledních let vystoupil Pintarič s některými svými\ncírkevními a zábavnými písněmi a nápěvy u veřejnost. První\njeho díla byla dobře přijata, což jej ponuklo k vytrvalosti\na tím větší píli.\nDokončiv bohosloví a na kněžství byv posvěcen, pra-\ncoval ještě usilovněji na poli oblíbeném. Hrál na klavír\na housle nejvybranější díla i výňatky z nejznamenitějších\ndivadelních kusů v, a vniknuv hluboko v ducha jejich, na-\nstřádal si množství hudebních pojmuv, ano v nástrojích těch\nse i zdokonalil. Když povýšen byl na hodnost kněžskou,\nučinil jej představený učitelem (magistrem) domácí duchovní\nmládeže. Službu tu zastával 6 rokův, v lásce a svorvosti\nse všemi braiřími. Za času tohoto svého magistrování slo-\nžil mnoho písní a nápěvu, které od té doby se po-\nčaly čím dál tím více rozšiřovati a u známost přicházeli, tak\nsice, že bys nyní nenašel učitele, jenžby tu neb onu jeho\npíseň nehrál, alespoň kolem Záhřeba a Varaždína,\nPředstavení državy (řádu) sledovali pozorným okem\nmladého kněze a neobyčejného člena svého celistvého těla ;\n1. pak 1828 na synodě jmenovali jej představeným (kvar-\ndiánem) kláštera Záhřebského ; veliká v skutku čest pro tak\nmladého kněze.\nKdyž byl úřad představeného tři léta důstojně zastával,\nopět jmenován jest magistrem, nato vikářem; a konečně\nr. 1833 učitelem řečnictví na gymnasium Yaraždínském. Kro-\nkem tímto se inu otevřela brána k úplnému přilnutí k hu-\ndební Muze. Co učitel upotřebil vždy svědomitě všeho času,\nbuď ku přípravě učitelské, bud k vyučovaní v hudbě, žáky\njsa obklopen. Tu napsal P. mnoho nápěvu k písním,\ni složil několik mší, z nichž znalci za zvláštní soudí mši\ndo Es-dur pro 4 hlasy, pak do C-dur, a A-dur, taktéž\npro čtyry hlasy."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "50", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.2", "texte": "Jako učitel ve Varaždíně napsal a vydal známou „knihu\npobožnosti křesťanské,\" jižto věnoval a zasvětil školní mlá-\ndeži. Dílem tím P. dobře přispěl ku správnosti v řeči a\nchuti ku zpěvu u svého lidu — ovšem kde jsou učitelové,\njenž zpívat znají — a dobyl si u národa a zvláště u mládeže\nnesmrtelného jména. Kniha ta je opatřena 50 milozvučnými\nnápěvy, složenými ku písním, jež byl on sám z latinského\njazyka na horvatský, a sice vzhledem k onopnu času a roz-\nkvětu jazyka, dosti dobře převedl. Jednotlivých nápěvův zde\nTi vádě ti a posuzovati nejsem pochoten; řeknu toliko : komu\nnení znám jeho v knize té se nalézající „Tebe Boha\"? —\nmezi jinými i ten že krásny, usoudili znalci. Ve Varaždíně\nsložil též kusy na klavír; ty však nepřekročily až dosud\npráhu klášterní osamělosti.\nKdyž r. 1852 do našich gymnasií uveden byl nový\nrád vyučovací, přednášel náš Pintarič mathematiku, a i tu\njak na umělce se slušelo, schopnost svou důstojně osvědčil*\nPracovav rok za nového způsobu vyučování, a po 18 let\ndosti školního prachu se napolykav, poděkoval se a z uznán1\nvelikých zásluh dán jest na odpočinutí.\nAvšak čas odpočinku svého v osamělé jizbě Své za-\nsvětil nepřetržené práci a pěstování svého umění. Času toho\nzapočal pracovali na rozřešení veliké úlohy, o nížto chci\nněco málo níže pověděli. Řehole jeho však nemohla se dí-\nvali lhostejně na takového muže, kterýžbv, dokud živ, jí\nsil svých nepropůjčií, pročež jej nově jmenovaný državník\n(provinciá!) O. Gerard Zob v kapitole držané r. 1857. uči-\nnil državným (představeným) i svým tajemníkem.\nPovýšení to učinilo mu velikých překážek; bylo mu ne-\nsnadno, oživili veliké své předsevzetí. Jako tajemník slou-\nžil řádu po tři léta obezřetně a pochvalně. Během těchto\ntří let a zdržováním-se v Pětikostelí postavilon, mimo jiné\nsvé práce, velikolepý věnec na vše dosavadní své působení.\nDuch jeho nemohl odpočívali a ustáli od toho, co mu Bůh\npo těžkém přičinění byl svěřil. Vroucí choval touhu, vše\nco v umění svým nazýval, národu svému věnovali. A co si\npřál, po čem toužil, to i činem slavně osvědčil. Budoucnost\nukáže, že touze národa, dávno kojené, zadost učinil, totiž\naby v církevním zpěvu jednota uvedena byla.\nVelice jest se diviti pracovitosti starého umělce, an\nsměle se odvážil na rozřešení úlohy té, a šťastně ji provedl.\nCírkevní, spíše snad chrámová lyra jest onen věnec prácí\njeho. Silná jest kniha ta na způsob míssálu, a zahrnuje\n340 rozličných písní s nápěvy, původními předehrami\ni dohrami, přiměřeně rozdělenými. Rukopis díla toho nalézá\nse v rukou néj důstojnější ho našeho mecenáše biskupa Štross-\nmajera: jemu se náš ctihodný stařec s dílem svým pod kří-\ndla utekl, aby on se toho ujmouti a vydání co nejskořeji\nuspíšili ráčil.\nŽádost umělcova, pokud známo, neostala hlasem volají-\ncího na poušti, an nejdůst. pan biskup s radostí mu slíbil,\nže ji chce splniti. Při té příležitosti nemohu jinak, než vy-\nsloviti vroucí díky vznešenému mecenáši ve jménu celého\nhorvatského národa za vrozenou mu dobročinnost při všem,\nco prospěšno jest víře a vlasti, a taktéž vroucí díky a blaho-\nžeiání umělci Pintaričovi.\nMožno, že někdo nadhodí mi, proč křestím Pintariče\numělcem, an jméno jeho národu takměř neznámo. Aby ten\na taký všeliké pozbyl pochybnosti, čtiž slova radobojského\ndopisovatele, kterýž v katolickém záhřebském listu č. 27\nr. 1861 o Pintaričovi takto píše:\nv\n„Člověk ten není obyčejný umělec varhanický; on již\nod 30 let znamenitosti v hudbě si dobyl. Kde jest který\nvarhaník v Horvaísku, jenžby nápěvu čili písně od něho ne-\nměl? A on se v pravém slova smyslu umění tomu se vším\nvšudy zasvětil; on v něm a jemu žije. Složil do 500 písní\na skomponoval i mše. Zdali Pintarič umělec, sotva kdo bude\npochybovali. Takových mužů třeba si vážili; nebo jak si\njich vážili budeme, tak budou i nás ceniti vzdálení národové.\nPakli k nim budeme neteční, bude k hanbě nám vším prá-\nvem naše sprostota a nezralost. Dílo, až vyjde, jistě osvědčí\numěleckou schopnost i pracnou snahu Pintariče za blaho ná-\nroda. Chrámovou íyrou, bez nížto nesmí býlí ni jeden chrám\nPáně, ni jeden učitel, zablýskne se jméno Pintaričovo na\nvlasteneckém nebi co pravého umělce a horlivého národovce.\nNárod borvatský nabude takto v brzkém čase obecného zpěv-\nniku. Napřed již můžeme ním se veselili i bonositi. Čehos\npodobného si přejí i druzí národové, kteří jinak i nad nás\ndaleko byli vynikli. Chutě tedy, až přijde čas, hrňme se\nku podpoře tak krásného podniknutí. Na Uhersku předpla-\ntily se již všecky župy horvatské, a tím položena — ovšem\nteď jen v mysli, ale bude činem — mohutná hráz proti na-\nstávající maďarštině. —- Stařec P. i sám se velmi raduje, že\ndílo co nejdříve světla Božího uzří; nebo „jako mne stálo\n— tak mi pravil jednou sám mnoho práce a namáhání\nu poměru k okolnostem a době: lak se také raduji, když\npomyslím, že jsem přinesl prospěšnou obět na oltář vlasti.\" —\nŽije teď ve Virovitlci. Řeholní kapitola, jížto r. 1860\nco tajemník přivtělen byl, jmenovala jej představeným kláš-\ntera Virovitického, a ordinariát jej spolu potvrdil za upravi-\ntele (správce) župy virovitické. Jistě i teď pracuje náš P.\nna oblíbeném poli; nuže, dobrý mu budiž zdar ku slávě\ni blahu církve a vlasti! —\n\nSlovo českoslovanským zpěváckým\nspolkům.\nI.\nVzájemnost.\nMá—li se ruch a činnost zpěváckých spolků vždy víc a\nvíce zmáhali a tužiti, musí je páska vzájemnosti vespolek\nspojovali. Nechceme zde zevrubné rozbírali, v čem as vzá-\njemnost tato spočívá ; poukážeme toliko jen na některé dů-\nležité zásady, jimiž vzájemnost tato se podporovati a pěsto-\nvati může.\nDává-li některý českoslovanský zpěv. spolek besedu neb\nakademii, zdá se nám býti záhodno, aby každý spolek ve\nprospěch vzájemnosti tištěné programy svých produkcí\npak-li ne všem, alespoň vůkolním a hlavně Moravským\nzpěváckým spolkům odesílal. Tím upozorní jeden spolek"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "51", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.3", "texte": "druhý na rozličné buď nové neb méně známé sbory, písně,\nduetta, jakož i jiné hudební skladby, deklamace, besední\nčteni atd., a povzbudí tak méně pokročilé spolky k větší čin-\nnosti, k dobré volbě skladeb a vůbec k pokroku. Při této\npříležitosti upozorňujeme slavné českoslovanské zpěv. spolky,\naby v programech svých, pakli některá skladba tiskem ne-\nvyšla, uní poznamenali, že je to rukopis; neboř tím\npředejde se poptávkám, zdaž skladbu tu v závodech musi-\nkálních v Praze dostali lze.\nChce-li některý zpěvácký spolek při zvláštních příle-\nzitostech nějakou velkolepou akademii zařídili, nechť se o\nvěci te smluví s některými okolními zpěv. spolky a je k účin-\nkování vyzve; neboť jen „spojenými silami11 dá se zna-\nmenitého výsledku docíliti. Za tou příčinou budiž každý\nzpěvácký spolek s okolními v nejlepšírn srozumění.\nDále bude velmi prospěšno, když každý českoslovanský\nzpěv. spolek svou výrobní zprávu tiskem vydá a ji všem\nzpěváckým spolkům rozešle; nebof jen tímto spůsobem se\njednotlivý zpěvácký spolek doví o činnosti ostatních a na-\nbude ze zprávy té v ohledu ekonomickém a uměleckém\nhých prospěšných pokynů.\nKonečně upozorňujeme slavné zpěv. spolky na jednu\nokolnost, která naší hudební literatuře velmi prospí-\nvati múze. Několik na blízku se nacházejících zpěváckých\nspolků mělo by se na čas spojití a ceny za nejlepší sbory,\npísně a duetta vypisovali. K tomu cíli mohly by nějaký\npospolný koncert uspořádati a čistý výnos účeli tomu vě-\nnovati. Zvláště zapotřebí nám jest dvouzpěvů, jichžto naše\nliteratura hudební jen 14 má. Že může i jednotlivý zpěv.\nspolek, jenž v dobrých materieíních poměrech se nachází,\nsám ceny vypisovali, rozumí se samo sebou, a v tom ohledu\nuvádíme slav. zpěv. spolek Rokycanský, jenž Karlíkův sbor\n„Heslo Čechů\" svým nákladem tiskem vydal.\n3- i• , , v . ,\nJJourame se zavděčili, podarne-li tuto seznam všech nam\nznámých zpěváckých spolků, a žádáme slavné zpěv. spolky,\nkteré bychom snad v tomto seznamu uvésti oporněli, aby\nnám to laskavě sdělili.\nZpěv. spolek Bohuslav v Benátkách Nových\ny> „ Ozvěna v Benešově\n3? Slavoš v Berouně\n33 » v Bělé\n33 33 Ú slav an v Blatné\n33 33 v Blansku na Moravě\n33 33 v Bohdánči\n33 3? v Boleslavi Mladé\n33 33 v Boleslavi Staré\n33 33 Stojmír v Busově Dolním\n3) 33 Bojan v Brandýse n. L.\n33 33 v Brné\n» 33 Jasoh v Brodě Německém\n33 33 v Brodě Železném\n» » Hvězda v Bučovicích na Moravě\n3? ,3 Bivoj v Budyni\n» n Lumír v Budyšíně v Lužicku\ni) 3i Lubor v Bydžově Novém\nx 33 v Bystřici Nové\nZpěv. spolek Kovář v Čáslavi\n» » v Dubu Českém\n» » Záboj v Dvoře Kráiovém\nw j) ve Frenštátě na Moravě\nn » v Herálci\n„ „ Svantovit v Hlinsku\n» v Hluboké (Frauenberg.)\nj? » v Holicích\n„ » Pracheh v Horažďovicích\n» » Tyl v Kutné Hoře\n„ Ratiboř v Hořicích\n„ „ Slavík v Hořovicích\n» » v Hradci Jindřichově\n„ „ Slavjan v Hradci Králové\n}} „ Juřík v Hranicích\n» n CecA a Lech v Humpolci\n» . 55 v Chotěboři\n„ „ Slavoj v Chrudimi\n„ „ v Jaroměři\n„ „ v Jičíně\n„ „ Branislav v Jilemnici\n„ „ Horymír v Jílové\n„ „ v Josefodolu\n„ „ Šumavan v Klatovech\n„ „ Dobroslav v Kolíně\n„ „ Orlice v Kostelci nad Orlicí\n„ „ Hlahol v Královicích\n» » v Kroměříži na Moravě\n„ „ Buryan v Ledči.\n„ „ v Libochovicích\n„ „ v Litoměřicích\n„ „ Vlastimil v Litomyšli\n„ „ Bořivoj v Lomnici\n„ „ Jaroslav v Lomnici u Budějovic\n„ Vlastislav v Loiuiě\n„ „ v Mělníku\n„ „ Vlastislav v Městci Heřmanově\n„ „ Borítvan v Městě Novém\n„ „ v Milevsku\n„ „ Lubor v Mnichově Hradišti\n„ „ v Mirovicích\n„ „ v Mšeně\nj, „ Otakar v Mýtě Vysokém\n„ „ v Náchodě\n„ „ v Nákle u Olornúce\n„ „ v Ne cha ni cích\n„ „ v Netolicích\n„ „ Hlahol v Nymburku\n„ „ v Olomúci\n» „ v Opavě\n„ „ lílasoh v Pace Nové\n„ „ Pernslýn v Pardubicích\n„ „ Záboj v Pelhřimově\n„ „ v Písku\n7» 79 Hlahol v Plzni\n„ „ v Počátcích\n„ „ Poděbrad Velký v Poděbradech\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.4", "texte": "Zpěv, spolek Kollár v Poličce\n„ „ Čestmír v Polné\nv Prachaticích\nn 71\n„ „ Hlahol v Praze\nŘ „ Orlice v Prostějově na Moravě\nJt n v Přelouči\nPreruh v Přerově na Moravě\n33 \"\nLumír v Příbrami\n77 33\n„ 55 Přibyslav v Přibyslavě\n„ „ v Radíně\nn n v Radnicích\nv „ v Rakovníku\n„ „ Záboj v Rokycanech\n„ w Říp v Roudnici í\nv Rožnově na Moravě\n\"33\n„ „ Jablonský v Řečici Kardašově\nOhlas v Sadsce\n33 3?\n„ Záboj v Sedlčanech\n9 v Sebranicích na Moravě\na „ v Semilech\n„ v Skalici České\n„ „ Rubeš v Skutči\n„ „ Dalibor v Slaném\n„ v Smidarech\n„ v Soběslavi\n77 77\nn n Zvon v Strakonicích\nv Strašecí Novém\n>3 3)\n„ „ Svato-Vácslavský v Sušicích\nv Stráži\nv Táboře\n37 77\n„ v Terezíně\n77 33\n„ „ v Třebové České\nn „ v Turnově\nv Úpici\n„ „ Lumír v Ustí nad Orlicí\n„ „ ve Yelvarech\n„ „ Hlahol ve Vídni\n„ „ Blaník ve Vlašimi\nn „ ve Vodňanech\n„ „ Krakonoš ve Vysoké\nji » ve Volyni\n„ „ Kolo v Záhřebě\n„ „ Slavník v Zbraslavi\n\nProvoláni.\nUtěšený ruch, jenž se jeví na všech stranách našeho\nživota národního, probouzí i naše umění, aby se postavilo\nna výši důstojnou.\nJeť umění vrcholem duševního vývinu každého národa,\nneboť y něm zosobněna tvůrčí jeho síla v nejvyšším smyslu ;\nčím výše se tato povznesla, čím mohútněji zasáhla národu\ndo života duchovního; tím vznešenějším objeví se národ,\ntím větší úcty hoden u národů ostatních* Umění zasáhlo do\nnejtajnějších hlubin lidského lidského ducha, poněvadž z těchto\nhlubin svůj počátek vzalo, a národové i jednotlivci roznítili\nse na něm k činům velikým, nejšlechetnějším.\nNauciloť umění člověka býti člověkem, usmířilo a vy-\nrovnalo přemnohé neshody a nesrovnalosti jak ve společen-\nstvu tak v životě, a vše, co ještě příkrého, nižádné hmotné\nsíle se nepodrobilo : zůstaveno jest umění, aby uspořádalo\na usmířilo, aby v idei krásy urovnalo neshody tvůrčí silou\nsyou. Tvůrčí síla z chaosu utvořila světy, a tvůrčí síla\nv umění posud rovná směsi v utěšený celek, kdekoli se objeví.\nProto čerpali z umění i jednotlivci i celí národové povždy\nútěchy a síly, a co velikého vyvedeno v něm, nazvali ná-\nrodové svou pýchou.\nNeboť národové, jako Římané a Řekové, uhasli, ale\nv umění žijí posud.\nNašemu národnímu umění vedlo se ale až dosud nevalně.\nV boji s živly často nepříznivými, provázeno neláskou a\núsměškem, bez podpory hmotné, ale ještě více bez podpory\nduševně, ubíralo se jako postrčený pastorek za žádoucím cílem.\nUmělci zůstaveni jsouce sami sobě a rozptýleni beze\nstředu, bez oživujícího ducha společenského, neměli dosud\nani příležitosti, aby zvěděli a se poradili o potřebách a zá-\njmech svých. Neznajíce téměř jeden druhého, postrádali spo-\nlečně živého slova, jímž se často probouzí síla k netušené\npružnosti, jímž se náhledy tříbí a plody dozrávají k doko-\nnalosti. Proto se nám odcizovali jednotlivci tak zhusta, neboť\nneměli středu, z něhož by umělecké jejich snahy vycházely\na v němž by se opět sbíhaly: měli jsme dosti českých uměl-\ncův, avšak jen skromného národního umění a většina našich\numělcův doma jak v cizině sloužila směrům cizím.\nNa takové cestě by umění naše sotva došlo tam, aby\nse důstojně mohlo postaviti velké umění národů šťastnějších,\nneboť nevede cesta ta k pokroku, ale zajisté k úpadku.\nA přece to jedna ze životních otázek národa našeho, aby\nnezůstal v pozadí ve věcech, na něž veškeří národové uka-\nzují s největší chloubou.\nPováživše nížepsaní toto vše, uvázali se v konstituo-\nvání spolku „Besedy českých umělců\" a vybízejí každého,\nkomu zdar umění na srdci leží, aby s nimi se spojil k spo-\nlečnému cíli. „Beseda českých umělců\" má se státi středem\nsnahám duchu nejušlechtilejším; vní se má spojili vše, co\nrozkvětu našeho národního umění prospívá, v ní se má umě-\nlecké vědomí tužit a vzdělávat, vní mají umělci všeho druhu\nokřívati ušlechtilými zábavami, v ní se má skutkem státi,\nco zdar našeho umění nevyhnutelně požaduje.\nIntencím těmto se zajisté všude s vroucím srdcem přijde\nvstříc, neboť raziti cestu, aby se uměním národ náš posta-\nviti mohl po bok národům pokročilým: to slouží ke cti nejen\ntěm, kdo se o to zasazují, ale šlechtí také celý národ.\nUmělecká naše beseda chce se domáhati vznešeného\núčele svého prostředky rozmanitými ; hlavně pak\n1) společnou čítárnou, kterouž poskytnuta bude pří-\nležitost pánům údům, by seznali rozličných děl esthetických,\numěleckých a vědeckých, k nimžto méně snadný přístup\nbývá, by čítati mohli veškeré časopisy hudební a umělecké\nv rozličných řečech atd.;\n2) veřejným předčítáním děl uměleckých neb uměle-\nckou formou vynikajících 5"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "53", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.5", "texte": "3) deklamováním;\n4) provozováním skladeb hudebních, uspořádáním hu-\ndebních zábav a abonentních koncertův; vydáváním nových\na zvláště vynikajících, jakož i starých neznámých skladeb;\n5) uspořádáním výstav děl uměleckých, rozličných\nvzorků i průmyslu a řemeslu našemu užitečných — v míst-\nnostech, kde se zároveň objednání na umělecká díla přijí—\nmati budou, a konečně\n6) podporováním domácích umělcův a především údův\nspolku veškerými příhodnými prostředky.\nZa tou příčinou pak, aby spolek náš v pravém duchu\numěleckém ve všech oborech umění krásného řádně pusobiti\nmohl a aby poskytnuta byla příležitost i neumělcům, kteří\nvšak láskou přilnuli k umění našemu, spolku radou i skut-\nkem prospívali, tvoří z jedné strany umělci v něm tré od-\nborův a sice: odbor výtvorných umění, odbor hudební a\nodbor pěkné literatury; z druhé strany pak záleží spolek\nvedlé umělců výkonných i z „přátel umění* čímž právě\npoložen základ k potřebné vzájemnosti mezi obecenstvem a\ni\numělci. Péčí jednoho každého odboru bude pak především,\nby se radii o prostředcích, kterými by jednota působiti mohla\nco nejvýdatněji pro rozkvět a zvelebení umění vůbec a od-\nvětví jeho zvláště.\nTak nebude zajisté jednou z posledních úloh odboru\npro výtvorné umění, by se radil o rozličných závodech,\nkteré by i průmyslu domácímu užitečnými se staly. Není\ntotiž pochybnosti, že průmysl náš, pokud co umění užitečné,\nsouvisí i s uměním krásným, pokročili nemůže bez rozma-\nnitých vzorků a podobných předmětů, kteréž ovšem na roz-\nličných výstavách v cizině viděti lze, jichžto objednání však\njednotlivci nemožným bývá. I v tom směru poslouží tedy\numělecká beseda zajisté k vybavení se z pout cizých.\nVyzýváme tedy opět každého, kdo láskou k umem na-\ndchnut jest, by se přihlásil ku spolku našemu. Každý umělec\njsa přijat a zapraviv roční příspěvek 5 z!, r. m., stane se\núdem činným. Přátelé umění pak přistupují k spolku bud\nco zakladatelé, vložíce k fondu spolkovému nejméně po\n100 zl. r. m. najednou na vždy, aneb co činní údové pla-\ntíce ročně 10 zl. r. m., a nebo co údové přispívající, pla-\ntíce ročně 5 zl. r. m. Činní údové mají právo passivní\nvolby ; zakladatelé však jen tehdáž, uvolí-li se mimo základ\nk ročnímu příspěvku 10 zl. r. rn.\nValná hromada sejde se v pondělí 9♦ března\n1863 na den sv. Cyrilla a Methoděje o 6. hodině ve-\nber v zasedací síni staroměstské radnice.\nKdo ku spolku našemu přistoupili hodlá, nechf se při-\nhlásí v biografickém ústavu pana Farského, co prozatimného\npokladníka, č. 365—I. v 1. poschodí, a nebo ve valné hro-\nmadě ; umělci však, chtějí-li se volby do jednotlivých výše\nuvedených ©dborův súčastniti, jen do 6. března (incl.) u p.\nFarského.\nV Praze dne 22. února 1863.\nOd výboru pro zřízení spolku „Beseda umělecká.\"\nPředseda : Jos. Wenzig, c. kr. školní rada a ředitel české\nvyšší reálky. Místopředseda: Dr. Rudolf Taxis. Jednatel:\nJ. Sklenář. Výborové: Jos. Barák, spisovatel; J. Farský,\nmajitel ústavu biografického; Ferd. Friedland, majitel ply-\nnárny; JUDr. Jeřábek, Vít Hálek, spisovatel; Ferdinand\nHeller, ředitel „Hlaholu;\" Ed. Herold, malíř; V. E. Horák,\nředitel kůru; JUDr. J. Kučera; Lechleitner, rytec; Josef\nMánes, malíř; Lud. Procházka, skladatel; Bedř. Smetana,\nskladatel; Ferd. Šulc, spisovatel; Uilmann, architekt; V.Vávra,\nredaktor „Hlasu ;w professor A. O. Zeithammer, poslanec na\nsněmu zemském ; Zvonař, skladatel\n\nFeuilleton.\n\nDivadlo.\nV běhu posledního času viděli jsme v prozatímním če-\nském divadle: V sobotu dne 22. února „Výstava průzrač-\nných obrazů\" původně naleževších spolku berlínských umělců,\nnyní osobní majetek. — V njMÍěli dne 22. února: Ve prospěch\np. Jana Lapila „Don CarUos, infant španělský,\" dra-\nmatická báseň v 5 jednáních od Bedř, z Schillerů, přeložil\nDr. Púner. — Ve čtvrtek dne 23. února: „Výstava prů-\nzračných obrazů.\" — V úterý dne 24. února: „Trou-\nhá dour,\" zpěvohra ve 4 odděleních od Camerana, přeložena\nod G. L. Hudba od Josefa Verdiho. —Ve středu dne 25.\núnora : Výstava průzračných obrazů. — Ve čtvrtek\ndne 26. února ponejprv: „Macecha,\" činohra v 5 jedná-\nních od Balzaca. Z francouzského přeložil J. St. K. — V So-\nbotu dne 28. února: Výstava průzračných obrazů. Před\ntím podruhé: „Jenom 5 zlatých41 aneb „Mnoho lásky\na málo peněz,\" veselohra v 1 jednání. Zčeštil J. K. Zbra-\nslavský. — V neděli dne 1. března : Ve prospěch kapelního\nmistra p. Mayra „Němá z Port i či\" od Aubera.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Budějovic dne 21. února 1863. (Zábavy zpěv.\nspolku — čítárna koncert.) Během tohoto masopustu\nuspořádal náš zpěvácký spolek 3 pěkné taneční zábavy, kte-\nréž byly tak hojně navštíveny, že nestačovaly místnosti ku při-\njmutí všech hlásících se o lístky a mnoho jich tehdy odmr-\nštěno býíi muselo. Sál byl v slovanských barvách vyšperkován\na vojenská hudba hrála z většího dílu skladby národní,\nač ne právě příliš vzorně, jsouc v třetím vínku až nesnesitel-\nnou. Pořádek byl vzorný, veselost pak všeobecná a srdečná.\nSpolek zpěvácký zapěl vždy zdařile několik sborův, mezi nimiž\n„Růže a děvčeu od V. Novotného, „Náš zpěv*' od Šimečka a jiné.\nNový národní tanec „Beseda41 tančil se v každém vínku dva-\nkrát a došel vždy velké pochvaly. Přičiněním horlivého místo-\npředsedy p. K. Kryla přestěhuje se „Beseda\" dne 24. t. m.\ndo Mileretského sálu, kterýž jest větší sálu na střelnici a u\nprostřed města se nachází. Toho samého dne otevře se již i\nčítárna, na kterou se až posud pomýšleli nemohlo pro nedo-\nstatek v hodné místnosti. Právě jsem se dověděl, že hodlá\nzpěvácký spolek v nové místnosti dávali čas od času menší\nbesedy bez tance, při kterých se sbory a sóla zpívati, pak\ndeklamace, skladby pro piano a jiné nástroje přednášeti budou.\nDoufáme, že bude toto chvalitebné předsevzetí skutečně prove-\ndeno, an se tím vycvičí a otuží všechny mladší hudební síly,\nkteré lnou k spolku našemu, a tento pak větší veřejná pod-\nniknutí vždy snáze a levněji provede, maje takto hojný program"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "54", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.6", "texte": "vždy na snadně* Mimo to potáhnou takové zábavy za sebou\nvždy velkou část obecenstva, čímž spolek opět na náklonnosti\nobyvatelstva vyzíská a kořeny svého účinkování hlouběji veú\nzapustí. — Dále uspořádá zp. sp. co nejdříve velký koncert\nv divadle ku prospěchu nuzných tkalců v Rudohoři. Na tento\nkoncert každý dychtivě ceká, co na první veřejné vystoupení\nmladého spolku, a jsme přesvědčeni, že výsledek bude čestný.\nJen moudře, odhodlaně a svorně ku předu, dobrá vůle vše\nzrnůíe. V blízké vsi Dubném sestoupil se soukromě spolek\nzpěváků, který svým časem, nemine-Ji jej zdar, se ve veřejný\npromění. I z Třeboně dostáváme zprávu, že lam spolek zpě-\nvácký vzniknouti má, a těšilo by nás, kdyby sobě tam naši ná-\nrodovci trochu rozhodněji počínali. Vůbec řiď se každý heslem\nnaší milé Besedy: „Vše jen ku chvále vlasti a krále!4, S Bohem!\n\n— F.\n\nR. L.\nZ Jáchymova. (Produkce hornické kapely hudební.\n— Zpěv. spolek,) Weiglův sál, jenž v minulém ma-\nsopustě obecenstvu zdejšímu poskytnul celných zábav tanečních,\nnezůslal po poslední redutě dlouho prázden. P. Jos. Lorenz,\nmladší kapelník cis. král. hornického hudebního sboru zdej-\nšího, uspořádal v něm totiž hned v neděli, dne 22tého t. m.\nvelkým smyčcovým orchestrem produkci, při níž též předneseny\nbyly čtyry čtverozpěvy. Programm její byl následující: 1. díl.\ni. Ouvertura, („Der Schauspieldisektor,44) od Mozarta. 2. Ca-\nvatina z opery „Ernani\". Sólo pro euphonion. 3. Valčík\n(„Amalien-Walzer,\") od Komzáka. 4. Čive rozpěv s prů-\nvodem plechových nástrojů, („Trinklied vor der Schlacht.44) od\nSandnera. 5. Sbor cikánů z „Trovatore.44 6. Kvapík od Jos.\nLorenze ml ad. 7. Komický čtverozpěv, („Aj díky!'4) od\nSchaffera. II, díl 1. Haydenova symphonie Es-dur. 2. Arie\nz „Lucrezia Borgia\" od Donnizettibo. 3. Ctverozpěv, („die\nAbendstille.\") od Afeta* 4. Quadrilla, („Amazonen-Ouadrille,\")\nod Straussa. 5. Hudební quodlibet, od Jos. Lorenze mlad.\n6. Komický ctverozpěv („Duchaplná zábava,\") od Ge-\nné-ho. 7. Polka, („Fanny-Rheinlánder-Folka trembl.\") od\nPiefke-ho. — Rceme-li, že všechna orchestrem provedená čísla\nbouřlivým potleskem končila, musíme podoiknouti, že toho May-\ndnova symfonie ne vším právem zasluhovala. Neb spozo-\nrovati bylo, že si při ní mnozí z hudebníků neladně počínali.\nVzláštního vyznamenání došly Komzákův valčík a sbor cikánů*\nLorenzův kvapík, Straussův quodlibet a Piefke-ho polky mu-\nsely opakovány býti. Ze všech čísel však nejvíce rozjaři! obe-\ncenstvo Lorenzův quodlibet. A dostatečný důkaz toho jest, že\nsám pan Walter, c. k. horní rada, své místo opustiv, na\nzdraví kapelníkovo pil ještě s mnohými jinými pány. Účastenství\nv přípitku tomto jsem neměí; za to ale každý slovanských\nnápěvů, jež z řečeného kusu zhusta zaznívaly, potleskem jsem\npřivítal. Jako orchestrem provedeným kusům, tak í ctvero-\nzpěv ům poskytnuto bylo hojné pochvaly* Poslední komický ctve-\nrozpěv od Schaffera byl opakován. Celá produkce trvala téměř\n6. hodin* Ukončena byla teprv po půlnoci. Mezi obecenstvem,\njež se bylo tehdáž četně sešlo, zpozorovali jsme také i cizince*\nJak se domníváme, hodlá p. kapelník ještě před velikonocmi po-\ndobnou zábavu uspořádali. Přejeme s;, aby také odbývána\nbyla; neb přiznali se musíme, že zde po hříchu takových zá-\nbav míváme. — Zdejší zpěv. spolek uspořádá dne 8. března\nsvou prrní produkci. Jak asi vypadne — povím Vám později.\nZatím — s Bohem I\n\nZ Pelhřimova. (Zpěv. spolek — p. Chotaš) Nás\nzpěváčky spolek „Záboj\" podal nám již několikráte důkazů, což\ns chloubou toto pravím, že jest pevně zakořeněn a že by se\nvydával v posměch ten, kdo by o jeho rozpadnutí usiloval. Ze\njsem se již jednou dopisovatelskéhe péra chopil, chci se o na-\nšem zpěváčkem spolku siřeji zmínili, zvoliv si za heslo: S prav-\ndou ven!'4 „Záboj44 čítá 56 výkonných clenu, které bych roz-\ndělil na tři tábory: K prvnímu počítám ty, kteří účel tako-\nvého spolku úplně pochopili, jichž jest na stěstí v našem spolku\nznamenitá většina; tito údové stojí co jeden muž, navštěvujíce\nnejen s největší láskou a pilností k cvičení určené hodiny,\nnýbrž hledíce i v každém ohledu čest spolku udržeti. Těm\nprovolávám z plna srdce: Sláva! K druhému táboru\nvřaďuji ony členy, kteří jsou v spolku proto, aby na společ-\nných zábavách podílu bráti mohli, zapomínajíce zcela na své po-\nvinnosti, jež každý výkonný úd na sebe beře; konečně k tře-\ntímu táboru náleží ti, kteří jen k vůli někomu jinému\nk spolku se druží, jejichžto činnost se dle toho řídí, jak mnoho\njim na té osobě záleží, jižto vyznamenati jejich úlohou jest;\njsou to praví materialisté, kteří se chtějí někomu jen zavděčili,\nzapomínajíce zcela na účel spolku. Obojí poslední spolku velmi\nmálo prospívají, ano dle mého náhledu jsou to ti největší\nnepřátelé jeho; poněvadž hlavně jen tehdáž účinkují, když spo-\nlek veřejně vystoupí, aniž se byli dříve s kusy, ježto se před-\nnášeli mají, úplně seznámili, čímž celek nemálo trpí. Na štěstí\nnení takových mnoho. Z té příčiny by bylo žádoucno, aby\nslav. výbor spolku, jejž nijak urazili nechci a o němž mu-\nsím největší chválu pronést i, o něco rázně ji si po-\nčínal. V čele výboru stojí náš ctihodný starosta p. Jan Fried,\nmuž to skrz naskrz šlechetností a dobrou vůlí proni-\nknutý, k němuž se ostatní svou dobrou snahou přidružují.\nZe spolek na sklonku minulého roku svěcení práporu tak dů-\nstojným spůsobem slavil, že se podobných slavností jen málo\nv Čechách odbývalo, dověděli jste se z jiných časopisů; a\nproto se chci zmínili o veřejném vystoupení spolku po svěcení\npráporu. Dne 4. ledna uspořádal spolek zpěvní besedu, při\nníž se zpívalo: „Vše jen ku chvále\" od Jelena, „Staročeská44\nod S kroupa, „Lovecká44 od Suchánka, „Na výsosti\" s prů-\nvodem piana od Pivody, „Lásky touha44 od Nes vad by.\nSměs z národních písní od Slavíka, „Rekův sen\" od Slavíka,\n„Radostné cestování,44 výtečný to žertovný sbor od Náprav-\nní k a, „Porodila mne moje matička44 od Krova, „Zpívejte\nptáčkové\" od Pivody, Národní písně, „Při pivě.\" Mimo to\nbyly dvě deklamace zdařile předneseny. Obecenstvo dalo po\nkaždém kuse svou spokojenost na jevo* Nepřátelská strana\nbyla ovšem i při té příležitosti dosti činná a hleděla všemožně,\ndobré pověsti spolku na ujmu býti, což se jí, jak se mně zdá,\nvelmi špatně podařilo. Proč nevystoupí raděj veřejně a ne-\nupozorni nestranně na vady ? Návštěva nebyla taková, jak by\nse bylo očekávat! mohlo; jmenovitě měšťanstvo bylo slabě za-\nstoupeno. Tím se ale spolek nedaL odstrašiti a uspořádal na\nto dne 16. února besedu spojenou s tancem. Nedosíávaio-li\nse první zábavě srdečnosti, nahradila to druhá v největší\nmíře. Prostranný sál byl obecenstvem, sestávajícím nazvíce\nz měšťanstva, přeplněn. Zpěvy se střídaly s hudbou, což u\nobecenstva růžový rozmar způsobilo. Beseda se započala sbo-\nrem „Na Prahu44 od Veita, pak následovaly: „Naprej,\" „Sta-\nročeská,44 „Tam na horách\" od Suchánka, „Píseň při draní\"\nod Horáka, „Píseň Suma vanu,44 „Utonulá44 od Křižko vského.\nPozději zpěv ustoupil tanci, který jednou opanovav, až do rána\ntrval. Každý přítomných si přál, bý podobných srdečných zá-\nbav více bylo. Skoda, že se to v minulém masopustě vícekrát\nneopakovalo* Samo sebou se rozumí, že besedy u nás jsou\nčistě národního rázu. Blížíc í - se jaro popřeje našemu spolku\npříležitost, že bude moci častěji vystupovali, čemuž jsme velice\npovděčni, neboť neumdlévající činnost dodává spolku stálosti a\ndokonalosti. Když již mluvím o zpěváckém spolku, bylo by též\nna místě zmínili se o dalším odvětví hudebním, tím by se stal\nale můj dopis příliš rozsáhlým ; protož si to ponechávám pro\nbudoucnost, podotýkaje toliko, že zdejší slavné obecní zastu-\npitelstvo nešetří žádných výloh, aby se kostelní hudba\nzdokonalila. Tak u př. se reguloval chor, koupily se hudební\nnástroje a inusikálie, byl zvýšen plat ředitele choru o 150 zi.,\na to s té příčiny, aby mládež každodenně ve zpěvu vyučoval,\ntak že poslednějšího služné se vyrovná i služnému ředitelů ve\nvětších městech, že ale p. ředitel Chotaš své povinnosti za-\ndost nečiní a že to není takové, jak se vůbec očekávalo, což\ni novinami oznámeno a vyhlášeno, že jest to jen jak se říká"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "55", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.7", "texte": "moc břesku a málo vlny, o tom všem Vám chci co nej-\ndříve obšírněji napsati, prozatím ale tentokrát o tom dost,\njen ještě to připomenout musím, že se také náš nový p. ředitel\nkůru M. Ch. co přispívající úd (snad ještě k vůli a k za-\nlíbení někomu) u našeho zpěváckého spolku „Záboje44 přihlásit\nnestyděl, z toho již jest patrno, jakou starost a péci náš pan\nředitel kůru o věc hudební má, div že kolikrát neví, kde\nmu hlava stojí, totiž samou leností. Není-li pak to směšné,\nco ředitel kůru a také snad znalec hudby a zpěvu (alespoň\nby býti měl) a přihlásí se co přispívající úd? Vypadá\nto zajisté, jako by to bylo spolku na posměch, a to jest pak\nvidět, jak se hodlá p. ředitel kůru M. Ch. s naším zpěváekým\nspolkem spřátelit, a zajisté může býti zpěvácký spolek jemu pro-\nspěšnějším, nežli on zpěváckému spolku, neb toho již se po-\ndalo důkazů od strany našeho zpěváckého spolku; ostatně ale\nupřímně vyznat musím, že náš spolek o činnost našeho ředitele\nkůru M. Ch. docela nestojí, i třeba kdyby hned co přispívající\nlid desertoval. — S Bohem na shledanou ! H. F.\nZe Skutče. (Beseda zpěv. spolku.) Přičiněním na-\nšeho jarého spolku zpěváckého, který den co den větší čin-\nnost a horlivost vyvinuje, dostalo se nám dne 8. m. m. utěšené\nzábavy. Odbývalaí se zde, jak již v předešlém čísle tohoto\nlistu oznámeno bylo, v místnostech, sice ne dosti prostranných,\nale vkusně ozdobených, pěvecká, hudební a deklama-\ntorní beseda. Mezi jinými podobiznami našich výtečníků\nku okrase sálu valně přispívajících viděli jsme též podobiznu\noblíbeného humoristy, jakožto jméno na památku spolek náš\nnese. Níže podobizny postaven byl malebně zhotovený trans-\nparent s nápisem „Rubeš.\" Sbory „Zpěv český,\" „Má ot-\nčina,\" ,,Valčík/4 „Píseň cestujících po vlasti44 od Abta, provedl\nspolek s chval nou obratností, kterouž obecenstvo četně shro-\nmážděné uznalo a spokojenost svou v hlučném a dlouho trva-\njícím potlesku na jevo dalo. Deklamace Rubešová „Já jsem\nCech44 jest již vůbec známa; vzdor tomu rozeořál ní pan\nPřib ... ., který s citem a důrazem ji přednášel, prsa všech\npřítomných, kteří statečného deklamatora za vzbuzení vlaste-\nneckého nadšení a za opětné upamatování na národní hrdost,\npotleskem odměnili. Slečna Ryb..., která při besedách s po-\nchvalnou ochotou účinkuje, rozveselila velmi deklamacU „Káva44\nspolečnosti u kávy si hovící s obvyklou žertovností se ují-\nmajíc posluchače, kteří bedlivě slova její sledovali. Při ou-\n, v *\nverture slavnostní od Skroupa a při ,,Há!ce4í seznali jsme bo-\nhužel, jak liknavé se súčastňování na zkouškách zdařilým sklad-\nbám na ujmu býti, ano je i pokaziti může. Nemůžeme přání\nzatajili, by hudebníci budoucně ve zkouškách hojně podílu\nbrali; neboť jen častějším zkoušením býváme si vad a poklesků\nvědomi a dbáme o jich odložení. Mezi programem čten byl\ndopis o studujících Skutečských v Praze nyní meškajících za-\nslaný, v kterém „na zdar a slávu 4 spolku zpěváckému provo-\nlávali; provolání toto obecenstvo s nadšením opakovalo. Po\nukončeném programu vystoupil pan Jehl. .. . a provolal „sláva\nJeho Veleuč.; protektoru spolku, panu prof. Semberovi, a všem\nhajitelňm práv národních,44 což od přítomných hlučně opako-\nváno bylo. Při zpěvu „Hej Slované!44 vyklízely se stolice, by\nctitelé Terpsychory více místa získali a při tanci se bavili\nmohli. — Jak již svrchu řečeno, sešel se valný poěet obecen-\nstva, čímž důkaz podán, že zpěvácký spolek obliby dochází\npři podobných poměrech šťastné budoucnosti docekati se může.\n\n— p—\n\nkronika zpĕvackých spolků.\nKlatovský zpěv. spolek odbýval dne 22. února\n1863 v městském divadle druhou řádnou produkci, jejížto program\nhyl následující: I. Oddělení. 1. „Pozdravení pěvcovo\" od AI.\nV. Šiniiovského, hudba od Václ. Veita. 2. „Břetislavův soud,44\nromance od Věnceslava Rába. 3. „Zrušení slibu\" od Fr.\nLad. Celakovského, sbor od Ed. Nápravníka. 4. „Ovšem,\nrád já zpívám,\" sólový ctverozpěv od Frant. Pivody. 5. „Že-\nžulinka,\" mazur. II. Oddělení. 6. „Na Prahu\" od V. J. Picka,\nsbor od V. Veita. 7. „Pohádka o zakleném princi/4 deklamaco\nod V. Crhy. 8. „Píseň Hostinská,44 sólový ctverozpěv od Hynka\nVojáčka. 9. „Naprej/4 sbor od Davorina Jenka.\nZpěvácký spolek v Rakovníku uspořádá prý\ndne 15. března 1863 první velkou produkci pro členy\nsvé. Mají se samé nové sbory a výtečné skladby p. J. M.\nMartinovského, ředitele reální školy, provozovati. Skladby tyto\nprý co nejdříve vyjdou tiskem a budou dojista velevítanou no-\nvinkou zpěváekým spolkům našim.\nZpěvácký spolek „Ozvěna\" v Benešově\ndával dne 16. m. m. svou druhou zábavu. Sbory byly pilně\nstudovány a dobře provedeny. Taktéž líbily se deklamace ; ná-\nvštěva byla četná a zábava srdečná.\nZpěvácký spolek v Blansku na Moravě\nuspořádal dne 15. m. m. velkou národní besedu v ho-\nstinci knížecím na Klepáčově u Blánska, ku které zpěvácký\nspolek Brněnský s mistrem Křížkovským pozván byl. —\nStanovy toho spolku byly během 14. dnňv potvrzeny.\nChrudimský zpěv. spolek „Slavoj\" uspo-\nřádal dne 22. února dramatickou a hudební zábavu. Program :\n„Oba šelmy,\" dramatický žert v 1. jednání od J. K. Tyla. Na\nto : 1. „Naše probuzení,\" sbor od L. Procházky. 2. „Růžinky\nstesk,\" sbor od K. Bendla. 3. a) „Jarní píseň\" od Dreyschocka,\nb) „Polka de Concert\" od Wolíenhaupta pro klavír. 4. „Český\nzpěv.\" 5. Národní písně. 6. „Rekův sen,\" od Slavíka. 7.\n„Naprej,\" sbor od Davorina Jenka.\n*£* V Sebranicích na Moravě zřízen byl péčí\np. učitele národního M. Z. zpěvácký spolek rázně si počínající.\nZpěvácký spolek v Přibyslavi přijal jméno\n„Přibyslav.\" Prozatímný předseda je pan Voj. Skřivan a\njednatelem p. B. Smejkal. Cítá přes 49 údů a dával již tři\nbesedy, které velmi dobře se povedly a v suchopárný život\ntrochu cilosti přivedly.\nV Jílovém zarazil se zpěvácký spolek, jenž přijal\njméno „Horymír,\" Prozatímní výbor uspořádal již 11. února\nbesedu, která velmi dobře vypadla.\nZpěvácký spolek ve Frenštátě účinkoval\nse zpěváekým spolkem z Rožnova při besedě, která se\ndne 8. m. m. v Příbore na Moravě odbývala. Program byl\nnásledující: 1. Proslov Cyrillo-Methodějský, přednesl měšťan\np. P. 2. „Utonulá,\" sbor od Křížkovského (zpěvácký spolek\nz Frenštátu.) 3. „Smrt zrádci vlasti,\" deklamovánka. 4. „Píseň\nna Moravu,\" (zpěvácký spolek z Rožnova.) 5. Máchův „Máj,\"\nbáseň, od paní A. M. přednesena. 6. „Cikání,\" sbor od Vogla,\n(zpěvácký spolek z Frenštátu.) 7. „Frajtr Kalina.\" 8. „Mysli-\nvecká,\" (přednesená od zpěv. spolku z Frenštátu.) 8. „Sví-\ntání,\" sbor od Veita. 9. „Mlatecká,\" sbor, je ž stateční pěvci\nRožnovští mistrně zapěli. 10. „Bledé hvězdy,\" samozpěv s prů-\nvodem fisharmoniky, přednesl výtečný baritonista pan W*\nz Frenštátu.\nZpěvácký spolek v Poiné dával na konec\nmasopustu dvě zpěvní, hudební a taneční zábavy. Mezi od-\ndělení první zábavy dávali ochotníci veselohru: „Rohovin\nv\nCtverrohý.\"\n\nOchotnická divadla.\nOchotnické divadlo v k. hornickém městě H oře\nKutné provozovalo dne 22. února 1863 ve prospěch ubohých\nobyvatelů Krkonošských „Domácí lékař\" aneb „Manželství na\nzapřenou,\" veselohra ve 3 jednáních od Zieglera. Pro české\ndivadlo upravil Filípek. — Dnes dne 1. března 1863 provo-\nzují se „Galejní otroci44 aneb „Mlýn v údolí Alderonském,\" me-\nlodrama s hudbou a zpěvy od Theod. Helia. Pro české divadlo\nvzdělal Jiří J. Kolár. Hudba od kapelního mistra Frant. Schu-\nberta. Čistý výnos připadne k rozmnožení důchodů pro okrá-\nšlení města. — Ochotníci v Milevsku dávali tyto dni ve-\nselohru „Divotvorný klobouk.44 — Divadelním ochotní-\nkům v Kostelci nad Orlici uděleno c. k. místodržitelstvím\ndovolení k 15. divadelním představením a jelikož c. kr. okresní"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "56", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630301-01.1.8", "texte": "pan přednosta návrh učinil, aby se výnos příští hry obětoval\nchudým tkalcům Rudohorským, je přáti, aby mladé měšťanstvo\nspoluúčinkováním svým hru možnou učinilo, a v té míře se\nsúčastnilo, jak to zdejší slečny a paní učinit přislíbily. —\nV Rychnově dávali dne 22. února ochotníci ve prospěch\nnadace gymnasiální „Deboru.\" — Pan Krámu ele, posud re-\ngisseur společnosti Zóllnerovy v Plzni, obdržel po smrti řed.\nZollnera od c. k. místodržitelství povolení na česká a něme-\ncká představení divadelní v krajích Plzeňském, Budějovi-\nckém, Táborském, Píseckém, Čáslavském a Chrudimském. —\nPáně Stránského divadelní společnost v Litomyšli\nprovozovala v posledním čase „Selka klášterská\" a „Muž zá-\nkona.\" — Divadelní ochotníci v Košířích obdrželi\nod c. k. policejního ředitelství opět dovolení k šesti divadelním\npředstavením. Z předešlých šesti představení dávaly se tři\nk dobročinným účelům a docílilo se dosti značného výnosu. —\nV neděli dne 22. m. m. bylo první představení a provozovaly\nse veselohry : „Tři hodiny před svatbou,\" „Výpalní dan\" a\n„Žlutá zimnice.\" — Ochotníci v Dolních Beřkovicích\ndávali dne 22. února v hostinci u nádráží „Po slunce západu\"\na „Rekrutýrka v Kocourkově.\" — V Čáslavi provozují dnes\ndne 1. března 1863 tamnější ochotníci „Zapovězené ovoce\" aneb\n„Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.\" Fraška ve 3 je-\ndnáních od Bluma. — Ochotníci v Pří boře na Mo-\nravě dávali v letošním masopustě dne 8. února „Husička\nz Podháje.\" — Ochotnické divadlo v Mladé Bo-\nleslavi dává co nevidět známou činohru: „Sládkova dcera.\"\n— Na ochotnickém divadle v Polné provozuje se dnes\ndne 1. března ve prospěch nuzných v Rudohoří „Galejní otroci,\"\naneb „Mlýn v údolí Alderonském,\" na to : „Český dobrovolník\na francouzská selka.\"\n\nZ Prahy.\n\n— První koncert „Hlaholu\" odbýval se dne 27.\núnora v sále na Žofíne. V prvním oddělení slyšeli jsme dva\nvelebné chorály z r. 1593, totiž „Kristus, příklad po-\nkory\" a „Otče náš, milý Pane,\" z nichžto zvláště po-\nslední od Trojana pozornost obecenstva na sebe poutal. Sbor\n„Dožij, dopij\" od Jos. Bergmanna (ze ,,Záboje\") je velmi\nobratně zpracován a nemine se při nuancovanéin přednesu pří-\nznivého výsledku. 0 poetickém a hluboce promyšleném sboru\n„Ebrejské elegie\" s průvodem 4 violincellu od Z. Koiešov-\nského zmínili jsme se již při jeho prvním provedení v Zofín-\nské akademii a podotkneme toliko, že skladba všestranné po-\nchvaly došla. První oddělení ukončilo se žertovným a velice\neffektním sborem „Pocestný\"' od L. Zvonaře, jenž se na\nvšeobecné přání opakovati musel. V druhém oddělení prove-\nden byl pěkný, avšak co do provedení velmi těžký sbor „Tři\njezdci\" od Bedř. Smetany, v něrnžto sóla doprovázena jsouce\nbručivými hlasy, vynikala. Smetanův sbor došel hlučné po-\nchvaly tak jako cyklus sborů a sól pod názvem „Písně Hostýn-\nské\" s průvodem piana od Hynka Vojáčka. Sóla v skladbě\ntéto, kteráž p. Polák a p. Švarc s úspěchem zpívali, jsou cha-\nrakteristická, jmenovitě sólo „Rád sedám na břehu\" v rhytmu\nuherských písní. Závěrek koncertu učiněn jest „Vítězným\npochodem vojů Zabojových ze zpěvohry ,,Záhoj\" od J. L'.\nZvonaře s průvodem plechových nástrojů, jenž se velice impo-\nsantně vyjímal a bouří hlučných potlesků vyvolal. Provedení\nbylo slušné.\n— Mladý, velenadaný virtuos na housle, pan\nJan Hřímalý, Pražanům dobře známý, nyní v Amsterdamě\nco koncertní mistr engažovaný, vydobývá sobě den co dne\nvětší slávy. Zejmena noviny ,,Algemeen Handelsblad\" od 26.\nledna a ,,Amsterdam'sche Courant\" od 30. ledna 1863 přiná-\nšejí o jeho hře krátké, ale charakterisující kritiky. P. Hřímalý\nhrál totiž v ,,Odeonu,\" ,,Réverie\" od Vieuxtempsa, ,,Fantasia\nappassionata\" od téhož, načež kritika mezi jiným dí: „Jeho\nčistý, jasný ion, jeho smělý tah, jeho výtečná technika učinily\nneobyčejně příznivý dojem na posluchače; mnohokráte byl tento\numělec vyvolán; a toto vyznamenání bylo jistě zasloužené.\" —\n— Mladý a nadějný skladatel p. J. Hovorka\nzemřel tyto dni na venkově. Hovorka složil čtverozpěv „Praho\nmá,u jenž se v společenském zpěvníku 6. vydání nachází a o\njeho nevšedním talentu svědčí. Poklid buď popeli jeho !\n— Pan Ch. Wehle, virtuos na piano, rodem Pražan,\nodebere se z Paříže, kde nyní prodlévá na umělecké cesty do\nAustrálie.\n— Pan Eduard Nápravník uspořádá v Petrohradě\nse svým krajanem Seifertem a se St. Leonem v nynější\nkoncertní době tré zábav hudebních, v nichžto se nejvíc\nklassické komorní skladby provozovali budou. V jedné této\nzábavě provede náš rodák svou sonátu pro piano a hou-\nsle, kterouž Astaševu věnoval. Od mladého tohoto umělce\nvyjde co nevidět uLud. Fleischera kadryla z ruských\nnárodních písní pro čtvero mužských hlasů, jakož i ballada\n„01 r o ční k\" s průvodem piana i orkestru pro hlas bassový.\n— Hudební zábavy p. Petra Maydla započaly dne\n22. února v ústavu jeho, jichž se v celku 6 odbývali bude a\nsice dne 1., 8., 15., 22. a 28. března vždy o 5. hodině od-\npoledne.\n\nZasláno.\ný.\n— Kancionál. Nákladem svatojanského dědictví začíná\nvycházeti „Velký kancionál/' sbírka starých a nejstarších če-\nských chorálů s průvodem varhan.\nPodniknutí toto bylo již dávno žádoucné a jest tudíž na\nnejvýš vhodné i chvalitebné, poněvadž náš kostelní zpěv velice\nklesl a rozličné písničky, často jen s kramářskou notou zavi-\nněním nedostatku všeobecného kancionálu a vkusu varhaníků\ni představených kůru se v našich chrámech uhostily.\nProhlédnuvše s dychtivostí i bedlivě první sešit varha-\nního hlasu, nemůžeme naprosto tomuto arcidílu „zdař Bůh(\nzvolati a sice proto, že jsme očekávali dílo zdařilé, kteréž by\nnejen praktické potřebě časové, nýbrž i vědecké stránce a po-\nžadavkům nynějšího hudebního umění vyhovělo. Z čistě prak-\ntického stanoviska vzato, nesouhlasíme, že ve větší části zpěvů\nužito jest starých druhů not, poněvadž se jimi varhaník snadno\nsvésti dá a pravý pohyb mnohého zpěvu, (na př. při písních\nadventních, velikonočních a t. d.) na kterém při každém zpěvu\nmnoho záleží, neuhodne. Z vědeckého stanoviska lze namí-\ntat! více. Harmonisování není v duchu starých tónin vůbec\na v duchu starých českých skladatelů, jako Trojana a Holana\naj. zvláště, jsouc na mnohých místech docela moderní. Tak\ntéž proti rhytmisování nápěvů dalo by se mnohé namítati, ja-\nkož i by bylo záhodno bývalo, aby stálý zpěv (cantus firmus)\nněkterých zpěvů s větší kritickou přísností prohlédnut byl.\nMy pro svou osobu nesouhlasíme nikterak s upra-\nvením tohoto díla a jsme přesvědčeni, ze, nemá-li se\ndílo toto svým vzneseným účelem mi nou ti, nutno jest,\naby, ne% se dále v tisku pokrabovati bude, dílo ještě\njednou kriticky prohlédnuto bylo a prohlédnutí se ni-\nkoliv jednotlivci, nýbrž komisi několika údů svěřilo.\nOčekáváme s jistotou, že hlas náš nebude hlasem vola-\njícího na poušti, očekáváme to tím spíše, anoť se nejedná\n0 nějakou příležitostní věc, nýbrž o věc velebnou, trvanlivou,\npodnikatelům, ano i celému národu ke cti sloužící, nad to\n1 s velikými výlohami spojenou. Toto všecko račiž slavné\nředitelství svatojanského dědictví bedlivě uvážili a nedej se\nsnad jedinou autoritou másti, neboť dílo tak veliké, tak roz-\nsáhlé žádá zajisté více nežli jednoho aneb dvou pořadatelů,\nrevisorů a t. d. Ostatně podrobnější úvahu necháme si na\npříští časy."}]}