{"numero_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_sha256": "fe7ac9db39a7384f808e1ee8dcd909b8ec800ed1530255e2a18c5e451d1edd92", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1863/04/20_01/bmtnabd_1863-04-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "89", "page_fin": "91", "image_debut": 1, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.1", "titre_corps": "Josef Xaver Elsner. Nástin životopisný.", "titre_sommaire": "Josef Xaver Elsner. Nástin životopisný.", "signature_source": "Fr. St. Blažek", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "89", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4562, "texte": "Josef Xaver Elsner.\nNástin životopisný.\n\nJeden z lidí, který sice cizím byl dle rodu, avšak\npravdivě užitečnou prací stal se Polákům příkladem i vzorem\nnásledování hodným, byl bez odporu Josef X, Elsner. Na-\nrodil se v slezském městečku Grodkowie 26. lipna 1769.\nJiž v dětinství počal se uciti hudbě, neb v tamnějších kra-\njinách bylo obyčejem, že mládež školy navštěvující přinu-\ncena byla, v kostelích pobožné písně zpívati. Zalíbení k hudbě\nvštípili mu rodičové,, kteří v prázdné chvíli jej v prvních\nhudebních počátcích cvičili. Naučiv se rozličné maličkosti\nhráli na housle, pocítil chuť k skládání a složil v skutku pro\nsebe některé menší písně a taneční kusy a t. p. Otec prá-\nhnuv syna svého zasvětiti stavu duchovnímu, dal jej na vy-\nchování do kláštera dominikánův ve Wrocíawě, kde Josef\nčastěji zpíval diskant na kůru, zdokonalil se ve hře na housle\na seznal základní pravidla komponování. V třináctém roce\nsvého žití napsal motett pro dva sopránové hlasy „Ave Ma-\nria gratia plena\" Ředitel kůru Schón uslyšev tento útvor\npři službách božích provedený, věnoval zvláštní pozornost\nmladému skladateli a seznav v něm nevšední schopnost, sám\npočal mu vykládati theorii hudby. Elsner vpravil se do sklá-\ndání a zasvětiv všechny prázdné doby školního zaměstnání\nhudbě, napsal značný počet kostelních útvorův, které mu\nuznání a vážnost mezi představenými zjednaly.\nDivně a mnohdy směšné však si při tom počínal! Po-\nvědomo každému, že skladatel, chtěje složiti hudbu pro ně-\nkolik hlasů neb orkestr, sestavuje je v partituru, avšak Elsner\nzcela jináče si počínal, nemělf ani ponětí o partituře. Teprv\ntehdejší ředitel Wroclawského orkestru divadelního jménem\nMaar první mu okázal, jak možno na jednom listu všechny\ndělící—se hlasy naznačiti.\nRozjařen podnětem svých přátel, vydal Elsner některé\núryvky pod pseudonymem „Lilietti.\"\nZkoušel později psáti symfonie, z nichž jedna prove-\ndena byla při narozeninách choti ředitele tamnějšího divadel-\nního orkestru. Symfonie ona získala mu velikou pochvalu a\notevřela vstup na všechny divadelní jeviště. Příští skladatel\nnejlepší své práce „Król fcokietek\" kořistil z této výhody a\nzastupoval častěji některého houslistu v orkestru. Na ten\npád seznal vícero dramatických útvorův a naučil se náležitě\noceniti přirozenost nástrojů, k hudbě dramatické se nejlépe\nhodících.\nVzdělav se takto v hudbě, již sobě zamiloval, měl se\nstáti duchovním, v kterémž stavu však mnoho zalíbení ne-\nnacházel. Zemřel mu totiž otec a on nemaje dostatečnou\nmohovitost, z níž by žiti mohl, vstoupil co první houslista\ndo kapely dominikánského kostela. Pojistiv si takto vezdejší\nchléb, snadno mohl z něho těžiti, neboť byl zhusta co schopný\nhouslista brán za domácího učitele hudby. Z podnětu přítele\nustanovil se v devatenáctém roce věku svého opustiti theolo-\ngii a věnovati se lékařství. Slavný prof. lékařství Morgen-\nbesser přijal jej do kruhu svých žákův. O tomto předsevzetí\nElsnera dostala se též zpráva do Grodkowa, jeho rodného\nměsta, které s potěchou, že bude míti svého vlastního lé-\nkaře, mu stipendium udělilo. Nedlouho na to zemřel Mor-\ngenbesser a Elsner ztrativ v něm jediného svého dobrodince\na opatrovníka, odjel do Vídně. Štěstěna mu nepřála ! Hned\npo svém příchodu do hlavního města Rakouska, těžce onemo-\ncněl. Skrovný majetek, s nímž měl na celý rok vystačili,\nbyl za měsíc úplně vyčerpán. Tato okolnost přinutila jej\nvzdáti se studií medicínských. Slabý jsa na těle, velikou\nstarost o zítřejší výživu svou v duši nose, procházel se po\noživených ulicích Vídeňských a nevěděl co započíti. Náho-\ndou potkal přítele a kolegu ze škol Wrocřawských, který\nmu útulek a všeliké výhody života poskytl.\nPřípad onen měl veliký vliv na budoucnost Elsnera,\njenž si předsevzal uposlechnouti rozumné rady přítelovy a\noddati se zcela hudbě. Obdržev v Brně při tamnějším or-\nkestru místo houslisty, vyučoval též hře na piano a těšil se\nze skromného, leč dostatečného důchodu pro denní potřeby.\nSládání nezanedbával, nýbrž v krátkém čase získal si oblí-\nbenost několika hudebními útvory, nejvíce tanečními kusy.\nNa počátku r. 1792 zamýšlel podnikatel německého divadla\nve Lvově p. Bulla polovici hudebníků vyslati do Varšavy a\npotřeboval pro ně ředitele. Od mnoha příchozích z Brna\ndozvěděl se o velkých schopnostech mladého umělce a vy-\nzval jej, by místo ono přijal. Sotva Elsner do Lvova přibyl,\npožádal jej Bulla, by převzal řízení orkestru, chtěje se sám\npřesvědčili o jeho schopnostech. Dávalo se tenkráte před-\nstavení ve prospěch raněných vojínů. Divadlo bylo kromě\nčelného obecenstva též od mnoha čelnějších úřadníků a hod-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "90", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6064, "texte": "nostářů navštíveno. Elsnerova symfonie, již ve Wrocfawě\nsložil, započala představení a všeobecně se líbila, tak že\ntehdejší gubernator Haličský, znatel i milovník hudby hrabě\nBridigo poručil Elsnera zůstaviti ve Lvově a do Varšavy ji-\nného ředitele odeslati.\nSedrn let pracoval Elsner pro obecenstvo i divadlo\nLvovské, skládaje meziaktní kusy, ballety, kantaty, kvar-\ntetta a t. p. V roce 1794 napsal první svou operu pod ná-\nzvem „Osobliwsi brada,u ku které si sám text sepsal.\nPříznivé úsudky o ní dodaly mu chuti k složení druhé zpě-\nvohry „Pržebraný sultán\" s textem od císařského kni-\nhovníka Brettschneidera.\nKe konci téhož roku přibyla polská divadelní společ-\nnost pod správou Boguslawského do Lvova. Jakmile se di-\nvadlo polské spojilo s německým, počal Elsner pečovati o\nprovozování a správné zřízení polských oper. Od toho času\njmenovitě ale od r. 1796 stal se nejčinnějším umělcem, jenž\nschopnosti své národnímu jevišti věnoval.\nJakási nevyskoumatelná touha poutala jej k vyššímu\nsvazku s Poláky, jakoby cítil, že mezi nimi jej očekává\nsláva a vážnost za vše, co později učinil ve prospěch dobra\na národního umění. Seznav posléze schopnost polských hu-\ndebníků a neobyčejnou k nim sympathii obecenstva, práhnul\nsepsati polskou zpěvohru; bohužel neznámost jazyka obra-\ncela jeho touhu v nivec. Předsevzal sobě učiti se polsky a\nhle! v několika měsících tak postoupil, že. se mohl odvážiti\nk polským veršům hudbu sepsati. Že se učil s velikým na-\nmáháním, pomyslí si každý, neb psal nad každé slovo polské\nněmecké, čímž seznal dobře ducha polské mluvy; ano i tak\ndaleko postoupil, že se mu později málo kdo v uvádění slov\npolských do hudby vyrovnal. Nejprvnější dílo polské, jež\nv hudbu uvedl, bylo Boguslawského melodrama pod názvem\n„Iskahar król Guaxary.\" Skladba ta se zápalem od obe-\ncenstva Ivovského přijata, stala se základem příměří mezi\nElsnerem a národem polským. Pěkná hudba onoho melodra-\nmatu se všeobecně líbila, tak že mnohé zpěvy v Haliči\nzobecněly, zvláště ale píseň na slunce „O ty! co równie\nznedzniafym.\" Nedlouho na to spůsobila skladateli zpěvohra\n„ Amazonki* (text Boguslawského) ještě větší pověst a od té\ndoby seznav Elsner vděčné uznání svých snah a schopností,\npoctivou přičinlivost polských hudebníků v pečlivém před-\nstavení jeho prací, ustanovil se povždy sdílet los divadla\npolského.\nR. 1799 přibyl Elsner s celou společností Boguslaw-\nského do Varšavy. Popisovati zvláště činné a pracovité žití\nonoho člověka, bylo by zbytečné, neboť četné jsou zásluhy jeho.\nOn byl vůdcem národní opery, tříbil zpěváky, bděl nad pro-\nvozováním a co více, on až do objevení-se Kurpinského roku\n1810 ve Varšavě zásobil prácemi svými neustále repertoir\ndivadla.\nR. 1804 provozovaly se jeho zpěvohry „Mieszkaney\nKamkatal\" (slova od Dmuszewského), napotorn „Siedm\nvazy jeden\" (text od téhož). R. 1806 „ Wieszczka Ur-\nxella (překlad od Bandonina), v r. 1807 „Andromeda,\"\n(slova od Osiňského). Napoleon I. navštívil 18. ledna před-\nstavení toho díla a jsa spokojen s provedením, projevil svou\nzálibu a přízeň hudebníkům polským. Kdyby císař déle byl\nzůstal v kraji, mohl se los jejich značně zlepšiti; avšak\nodjel hned druhý den z Varšavy a s ním značná část osob,\nkteří ruchu divadelnímu přáli. Po skončení bitvy přičinili se\nhudebníci polští a v jejich čele Elsner i Boguslawski horlivě\npracovali o dobro národního divadla. R. 1808 provedl Elsner\npět svých nových oper: 1. „Szewc i krawcówna,\" (slova\nDrozdowského); 2. „Urojenie i rzeczywitošč(překlad\nAdamczewského); 3. „Echo,\" (slova Pekalského); 4* „Snia-\ndanie trzpiotów,\" (překlad Buissona); 5. Žona po drodze\"\n(slova Drozdowského). Poměr prací těchto nebyl veliký, ne-\nboř propleteny jsou prosou na spůsob francouzských vaude-\nvillův, leč povždy to bude nejvýmluvnějším svědectvím ne-\nunavené a pevné činnosti, an dvě první opery propadly,\npozdější teprvé, jmenovitě „Sniadanie trzpiotéw\" se dosti\nlíbily. R. 1809 napsal toliko jednu zpěvohru k slovům Dmu-\nszewského pod názvem „Eeszek bialyTato přináleží do\ntřídy lepších útvorův tohoto skladatele. Tři nastupující ope-\nretky „Beneficeu (slova Pekalského); „Wqwozy Sierra\nMořena,tt (slova Dmuszewského) a „Kalisia,\" slova We-\nžyka) představené v rocích 1810, 1811 a 1812 propadly.\nMladší skladatel než Elsner, ačkoliv ne mnoho lepší, jehož\nschopnost poměrnější byla k hudbě dramatické, byl K. Kur-\npiňski, *) kteréhož díla s velikým úspěchem se provozovaly.\nElsner přenesl nyní schopnosti své na jiné pole působení,\nzanechav správu divadla mladému sokovi. Před svým od-\nstoupením sepsal ještě dvě díla „Kro$ Eokietek,\" (slova\nDmuszewského) r. 1818 a Jagiefflo Teczynie\" (text Chod-\nkiewicza) r. 1820 a těmi skončila se činnost jeho na obzoru\nhudby dramatické.\nNěkteré opery Elsnera potkaly se s dobrým úspěchem,\njako: „Leszek Biaíy\" a „Kroí Lokietek\" a spůsobily dobrý\núčinek na obecenstvo. On zanechal též značnou část melo-\ndrama tů v, jako: „Iskahar,\" „Nurzahad„Sad Salo-\nmona„Trybunat niewidzialny* „Mieczysfaw Slepýš\n„Karol Wielki \" „Rzym oswobodzonytaké množství ji-\nných útvorův buď náboženského neb světského obsahu. Nej-\nvětší dojem učinila „Ojiara Abrahama* r. Í821 poprvé\nprovedená. Bylo to poslední dílo jeho dramatické musy, které\ndivadlu odkázal.\nPakli se nedostávalo Elsnerovi na melodičných schop-\nnostech k vyznačení vyšší důstojnosti útvorův scénických, za\nto v nauce převyšoval všechny polské skladatele, nevylučuje\nni Kurpinského. Nejen divadlo, ale i hudba kostelní byla\nvlastním polem, na kterém s chloubou se pohyboval.\nElsner jmenován byl r. 1816 údem spolku přátel nauk.\nPo pěti letech obdržel místo ředitele na varšavském konser-\nvatoriurn, jemuž ústav tento hlavně za své založení děkoval.\nR. 1818 vydal společně s Brodzinským dílo „O metry cz-\nnosci i rythmicznosci jezyka polskiego \" jehož druhá část\nse posud v rukopise nalézá. Desátý rok před smrtí jeho\npotkalo jej neštěstí: ranila pravou ruku jeho mrtvice aon\nbyl nucen levou rukou psáti své poslední a vznešené dílo\noratorium pod názvem „Meka Zbawiciela,\" dle pamětníkův\n*) Životopis výtečného K. Kurpinského podali jsme v loňském roč-\nníku „Dalibora.\""}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "91", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 352, "texte": "nákladem knížete Kazimíra Lubomierského do tisku při-\npraveným.\nŠedivý skladatel dočkav se 85 let, zemřel v Elsne-\nrovce pod Varšavou 18. května 1854. — Pochován byl na\nPowqzkach, kde z vybrané hotovosti v čase posledního pro-\nvozování „Meki Zbawiciela\" r. 1853 pomník mu vystaven byl.\n\nZ polštiny dle „Tygodnika ilustrowanego\" přeložil\nFr. St. Blažek."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "91", "page_fin": "91", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.2", "titre_corps": "Žádost kapelníků civilních sborů hudebních v Praze ku slavnému sněmu v království Českém. Veleslavný sněme v království Českém!", "titre_sommaire": "Žádost kapelníků civilních sborů hudebních v Praze ku slavnému sněmu v království Českém. Veleslavný sněme v království Českém!", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "91", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.3", "debut_caractere": 354, "fin_caractere_exclue": 3220, "texte": "Žádost kapelníků civilních sborů hudebních\nv Praze ku slavnému sněmu\nv království Českém.\nVeleslavný sněme v království Českém!\nY hluboké úctě nížepsaní kapelníci civilních hudebních\nsborů, k veřejné zábavě obecenstva v královském hlavním\nměstě Praze působících, osmělují se k veleslavnému sněmu\nse obrátiti a o laskavé ujmutí-se Pražských hudebníků ná-\nsledující žádost podatiV\nJak známo, zjednávají se vojenské hudební kapely, jichž\ntu každého času tré i patero bývá, zdejším hostinským a\nkavárníkům k provozování hudby v jich místnostech ; jmeno-\nvitě ale rozpadají se tyto kapely ve vícero odborů a odní-\nmají tím, že se obyčejně hostinským k provozování hudby\nza levnější peníz samy nabízejí, výživu civilním hudebníkům.\nJeť pak v Praze kromě hudebních kapel tri ozbroje-\nných sborů měšťanských ještě 6 větších sborů koncertních,\nmnožství sextettů i asi 10 větších nebo menších harmonií a\nnelze tedy pochybovati o tom, zdali má naše hudební Praha\nve svém středu dosti vlastních hudebníků, kteří by k potře-\nbám veřejné zábavy postačovali.\nHudebníci kapel vojenských, kteří zajedno výživu svou\nnáležitou již v c. k. službě vojenské nalézají a kteří nemají\nzadruhé žádných starostí o rodiny, mohou se arci za laci-\nnější peníz zjednávati k provozování hudby, a činí to, bo-\nhužel ! mnohdy dosti nešetrně na ujmu hudebních sborů ci-\nvilních, poukázaných výživou k hudebním produkcím svým,\nčiní to ale také navzdor zápověděm, vys. c. k. vojenským\nvelitelstvím vydaným.\nCo další důvod této své žádosti uvádějí uctivě pode-\npsaní, že většina hudebníků ve sborech hudebních na veřej-\nných místech hrajících, výživu svou vyhledávajících, jsou vo-\njenští vysloužilci, kteří při nynějších poměrech drahotních\nsebe a své rodiny jenom s velkou bídou s to jsou uživiti;\ntato skrovná výživa pak se ještě více ztenčuje, když vojen-\nské hudby v malé odbory rozdělené, obstarávání hudby v lep-\nších hostincích a kavárnách přejímají.\nPři tom jest také nížepsaným třem kapelníkům Praž-\nských měšťanských sborů velmi těžko, udržeti v náležitém\nzřízení celé své sbory; neméně těžko jest jim přihlížeti\nk řádnému zvelebení celého podniknutí a ku povznešení umění\nhudebního — a to z té jediné příčiny, že nemají hudební\nsbory ty zaručenou náležitou výživu, ježto se jim výživa\nta zkracuje hudbou vojenskou, která produkce hudební na\nmnohých místech odebírá.\nVeleslavný sněm račiz se tedy u vys* vlády la-\nskavě přimluvili za to, aby vojenským kapelám nebylo\ndovoleno, v básteěných odborech na veřejných místech\nu soukromníku k provozování hudby se najímati — i\naby se za pravidlo ustanovilo, ze se múze upotřebili\nkapel vojenských toliko v jich úplnosti, nikoliv ale\nv částech, v jednotlivě sbory hudební rozdělených.\nV Praze, dne 10. dubna 1863.\nKarel Komzák, Petr Pergler,\nJ. Janák, Josef Chrs,\nV. Preissler, Fr. Horák,\nA. Janda, Václ. Stiebal,\nIg. Branberger, J. Koubek,\nkapelníci."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "91", "page_fin": "92", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.3", "titre_corps": "O vývinu sonáty.", "titre_sommaire": "O vývinu sonáty.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "91", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.3", "debut_caractere": 3222, "fin_caractere_exclue": 5103, "texte": "O vývinu sonáty.\nPrvní začátky naší nynější sonáty nacházíme v sedm-\nnáctém století a sice na jeho konci. Dle Winterfelda nazý-\nvala se jmenem „sonáty\" na začátku toho století instru-\nmentální sada vůbec, pokud neměla za obsah periodický zpěv\nneb chorál.\nPrvní sonáty vyšly r. 1681 od Jindřicha Bibera pro\nViolino sólo, pak 1683 od houslisty Corelliho 12 sonát pro\nhousle, basu a klavír.\nVětší platnosti co skladatel sonát došel však Jan Kuh-\nnau, předchůdce Šeb. Bacha. Nejprvé složil sonátu do B.\nForma tohoto díla je vůbec ta nynější; skládá! se z rychlé,\npozvolné a opět rychlé sady. Způsob psaní je polyfonický,\ndílo však trpí na nedostatku vnitřního krasovědeckého spo-\njení. Kuhnauovo pozdější dílo vyšlo r. 1696 podtitulem : „Jana\nKuhnauova svěží klavírní ovoce aneb sedm sonát dobrého ná-\nlezu a spůsobu na klavír hráti.\" V sonatech těchto jeví se\npokrok ve formě a obsahu, jsouf plny energie smělosti, svěží\nlahody, ano hloubky citu. Skládajíf se veskrz buď z pěti,\nbuď ze čtyř sad. Protiva klidných a pohyblivých sad na-\nlézá se zde v rozmanitém sestavení. Polyfonický spůsob\npsaní převládá; avšak časem propukne komposice rozprostí-\nrajícími-se melodiemi. V jednotlivých sadách zračí se větší\numělecký obsah. Iíuhnau je co do ducha spřízněn s Haen-\ndlem svobodnou polyfonií, vzletuplným, ušlechtilým, jasným\nvedením melodie. Vnitřní krasovědecké spojení dá se již\nv jednotlivých sadách této sonáty stopovati.\nPo něm slušno v tomto oboru uvésti skladatele Mathe-\nsona. Od něho vyšla r. 1713 tiskem sonata, oné osobě vě-\nnovaná, která ji nejlépe zahraje. Skládá! se jen z jedné\nsady; vyvedení jednotlivých dílů je bohatší; théma ceny\nplná, spracování prozrazuje však více zevnější lesk než vnitřní\nbohatost.\nNyní přicházíme k Donu Scarlattimu♦ Složilf 30 so-\nnát pro klavír, a pak 6 sonát v prvních desíti letech 18.\nstoletí. Každá sonata má dvě částě; nynější druhá část"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "92", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1849, "texte": "zosnovací — a třetí v jednu se sloučily; vládne zde dvou-\nhlasost; spůsob psaní je nástroji přiměřenější, než u jeho\npředchůdců; nápadné jest křižování rukou. To jsou for-\nmální zvláštnosti. Co se obsahu týče, jmenuje Scarlatti sám\nsonáty „důmyslným žertem umění\" Hlubší intence schá-\nzejí ; je to veselá, svěže pohyblivá, duchaplná hra, často\nplná překypujícího rozmaru ; avšak nacházíme též jednotlivé\ntahy, vynikající něžnějším a vážnějším pohnutím mysli.\nDále dlužno připomenouti Francesca Durante, od něhož\n„Sonate per cembalo divise in studii divertimenti* vyšly. Je\nto zcela osamotnělý zjev. Co se formálnosti týče, jsou so-\nnáty tyto přechod z formy písně k formě sonát a homofonie\ndržány. SÍojí-Ii co do stanoviska historického vývinu níže\nnež Scarlattovy, naznačují přec naproti Kuhnau-ovým soná-\ntám pokrok volnějšího a přirozenějšího spůsobu psaní a jsou\nco do obsahu duchaplnější.\nNyní blížíme se k hudebnímu velikánu Šeb. Bachu,\nna jehožto sonáty do C-moll a D-moll váhu klademe. U něho\njeví se opět sonatovité sestavení vícero sad v jeden celek. Ve\nsvrchu udaných sonátách nestojí sice do formy a spůsobu\npsaní veskrz na stejném, volném stanovisku jako Scarlatti;\non se blíží spíše ke Kuhnau-ovi. Nad toho však vyniká\ns jedné strany bohatostí a volným ovládáním prostředků, a\ns druhé strany osvědčil v tom pokrok proti Scarlattimu, že\nvícero sad v jeden celek ve spůsobu, jenž sonátě vlastně pří-\nsluší, Sestavil, tak že se vyšší duševní, vnitřní význam ná-\npadněji než dříve objeví. Jiné přechozí dílo jest „Dvanáct\nsonát\" od patera Martiniho pro varhany a klavír. Sonáty\ntyto jsou nevlastně pro varhany určeny, jejich celý spůsob\npsaní poukazuje na klavír. Stojíf co do formy v prostředku\nmezi tak zvanými „Suitami\" a vlastní sonátě; jsouf směsem\npolyfonie a homofonie a při všem umělém provedení plny\nducha a života.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "92", "page_fin": "93", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.4", "titre_corps": "Farinelli a krejči. Výjev ze života.", "titre_sommaire": "Farinelli a krejči. Výjev ze života.", "signature_source": "E. Zminský", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "92", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.4", "debut_caractere": 1851, "fin_caractere_exclue": 5429, "texte": "Farinelli a krejči.\nVýjev ze života.\n\nBylo to r. 1737, když Farinelli — tento slavík z An-\ndrie — do Madridu přijel, aby svým čarokrásným zpěvem\nmraky záhubné melancholie se zasmušilého čela krále Filipa V.\nzapudil. Jako znovarozený Orfeus pronikl Farinelli jímavým\nzpěvem temnoty duše královy, a co se na sta lékařům ne-\npodařilo, to dovedl Farinelli přednesem Hassových arií „Pa-\nlido il solo\" a „Per questo dolce amplesso,\" které co zá-\nzračný balsam duševní chorobu Filipa V. vyléčily.\nKral nezanedbával více svého zevnějšku, dal si na radu\nFarinellovu dlouhé své vousy oholiti, přilnul opět láskou\nk choti své a chodil pilně do státní rady, kterouž dříve již\npo dlouhý čas nenavštěvoval.\nTo vše spůsobil kouzelný stříbrozvuk Farinellova hlasu.\nOd té doby stal se znamenitý tento pěvec miláčkem\nšpanělského krále a bůžkem celého takřka Madridu. Každý\nse pokládal za šfastného, kdo jej jedenkráte jen slyšetí mohl\na kdo ho neslyšel, ten by byl obětoval vše, aby svého cíle\ndosáhl; nebof Farinelli nezpíval veřejně na divadle a do-\nstával co královský komorní pěvec 2000 karolinů ročního platu.\nJednoho dne očekával Farinelli svého krejčího, jenž mu\nnový, nádherný šat k dvorní návštěvě ustanovený přinésti měl.\nFarinelli nemůže se oděvního mistra dočkati a prohlíží,\naby si dlouhou chvíli ukrátil, skvostné dary, které byl od\nrozličných králů a princů obdržel. Tu béře do ruky dia-\nmanty obloženou tabatěrku, kterouž mu princ tVallisský při\nodchodu jeho z Londýna daroval. Ještě nyní třpytí se v ní\npři otevření pár přesek s brilianty, které již tehdáž v ní\nukryty byly. Nyní zírá na krásnou, diamanty obloženou po-\ndobiznu Ludvíka XV, kterouž mu královna francouzská po\nukončení dvorního koncertu doručila, a tak probírá se Fari-\nnelli dále v drahocenných darech, aniž by byl zpozoroval,\nže již někdo podruhé na dvéře jeho komnaty zaklepal.\nKonečně slyšet poznovu klepání a hned na to vstoupí\nkrejčí do pokoje, hluboce před Farinellim se ukloně.\n„Dobře, dobře, že přicházíte,\" pravil z prohlížení vy-\ntržený pěvec — „a rád uvidím, jak se ve svém oděvnickém\numění znáte!\" Na to zkoušel šat, jenž jako na jeho tělo\nulitý se býti zdál.\n„Výborně mně stojí, mistře, a dělá čest jménu Vašemu;\navšak kde máte účet?\"\n„Nenapsal jsem prosím žádného účtu.\"\n„Nuže, tedy jej nyní napište !\"\n„Toho neučiním !\"\n„A proč?\"\n„Chci si místo peněz jinou milost od Vás vyžádati.\"\n„Nu, tedy povězte jakou ?\"\n„Nezazlíte mé smělosti?\" tázal se jaksi rozpačitě krejčí.\n„Nikoliv, povězte mi to jen!\"\n„Vím, že to, co si žádám, jenom králům aneb princům\nposkytujete, ale poněvadž se mi té cti dostalo, že jsem Vám\nnový šat zhotoviti mohl; tedy .. .\"\n„Jen to řekněte!\n„Tedy\" vykoktal krejčí „Vás žádám, abyste mi místo\npeněz trochu zazpíval!\"\nFarinelli nevěděl, má-Ii se nad touto podivnou prosbou\nhoršili, neb se jí smáti.\n„Což je Vám zpěv milejší než peníze?\"\n„Váš zpěv, ano; nebof uzdravil našeho nemocného\nkrále.\"\nTéto dobrosrdečnosti nemohl déle odolati a vyhověl\nsnažným prosbám pokorného řemeslníka, maje větší radost\nz tohoto zvláštního dobrodružství, než z veškeré od po-\nchlebníků utržené pochvaly.\nFarinelli uvedl svého prostého posluchače do svého sa-\nlonu a zapěl mu doprovázeje se na klavír, některé z nej-\nskvělejších arií. Krejčí byl nad tímto neslýchaným zpěvem\nu vytržení a čím více toto vzrůstalo, tím větších důkazů\nsvého umění podával Farinelli. Ubohý krejčí nemohl se ani\nz dojmů, které na něho pěvec učinil, zpamatovati.\nKdyž konečně Farinelli ukončil, děkoval mu řemeslník\nco nejvřeleji a chtěl se s hlubokou poklonou odstraniti.\n„Nikoliv!\" zvolal štědrý pěvec. „Tak zhola ode mne"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "93", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 649, "texte": "nepůjdete. Jsem něco pyšný, že jsem to poněkud dále při-\nvedl než jiní zpěváci. Yyhověl-li jsem Vaší slabosti, je nyní\ntaké slušné, abyste se nyní i mé podrobil.\" Při těchto slo-\nvích podal mu váček s penězi, který snad dvakrát tolik\nv sobě obsahoval, nežli nový šat v ceně byl, a laskavě krej-\nčího propustil.\nFarinelli stál i u následujících španělských králů: u\nFerdinanda VI. a Karla III. u velké milosti* Ferdinand VI. za-\nložil dle jeho návrhu v Madridě operu a jmenoval jej ředi-\ntelem jejím. R. 1761 odebral se Farinelli, jenž se vlastně\nCarlo Broschi jmenoval, do Bologny, kdež si krásnou villu\nvystavěl a 15. září 1778 zemřel.\n\nE. Zminský."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "93", "page_fin": "96", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "93", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.5", "debut_caractere": 651, "fin_caractere_exclue": 6594, "texte": "Feuilleton.\n\nDivadlo.\nV král. českém prozatímním divadle provozovalo se v čase\nod 7. až do 20. dubna: V úterý dne 7. dubna „Lazebník\nSevillský,\" komická zpěvohra ve 2 jednáních, přeložena od\nMacháčka; hudba od J. Rossiniho. — Ve čtvrtek dne 9. dubna\npodruhé: „Mnoho přátel naše škoda,\" veselohra ve 4\njednáních od Vikt. Sardau-a, přel. R. Nápravník.\" — V sobotu\ndne 11. dubna: „Němá z Port i či,\" veliká zpěvohra v 5 je-\ndnáních, přel. od Chmelenského, hudba od Aubera. — V ne-\nděli dne 12. dubna ve prospěch pana Václava Hametnera;\n„Skrocení zlé ženy,\" veselohra ve 4 jednáních, přel. od\nJ. J. Kolára. K závěrku: „Honba na medvěda,\" uherský\nnárodní balet v jednom jednání od Reisingra. — V úterý dne\n14. dubna ponejprv: „Clavigo,\" truchlohra ve 4. jednáních\nod Goethe, přeložil J. Dvořák. — Ve čtvrtek dne 16. dubna\nponejprv: „Sirka mezi jiskrami,\" veselohra v jednom\njednání z francouzského M. Hronové, přel. J. N. Před tím:\n„Zaklený princ,\" veselohra ve 3 jednáních od Plátza, pře-\nložil dr. Hák. — V neděli dne 19. dubna ve prospěch slečny\nMarie Macháčkovy: „Belisar,\" lyrická zpěvohra ve 3 jedná-\nních od Salvatora Camerana ; z italského přeložil J. N. Štěpá-\nnek, hudba od Donizettiho.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nF. S.\nZ Domažlic. (Zábava.) Dne 25. března dávala zdejší\nměšťanská beseda ku podpoře nuzných obyvatelů v Krkonoších\na Rudohoří deklamatorní a hudební zábavu. Provozovány byly:\nOuvertura k „Martě\" a Národní ouvertura od Vinaře, Variace\na koncert na housle, „Umlklo listů šumění,\" dvojzpěv od Bendla,\n„Poutník,\" píseň od Šuberta, mužské sbory „Hlahol\" od Bendla\na pochod od Štrebla, ve smíšeném sboru quodlibet z českých\npísní; obecenstvo bylo hojně shromážděno a s provedením\nspokojeno. Největší pochvaly dostalo se slečně Cecilii Blat-\nterbaurové, jenž zdařilým přednesením deklamace „Češka\"\nod Čejky (z „Lady\") všecky přítomné rozjařila. Čistý výnos\nobnášel 60 zl. r. č.\nZ Jičína. (Hudební zábava.) Dne 12. dubna b. r.\nuspořádal zpěv. spolek v Jičíně svým údům druhou perio-\ndickou produkci ve zpěvu. Program byl následující: 1. „Český\nzpěv,\" sbor od Kallivody, 2. „Réveii du Lion\" pro 4 ruce na\npiano od Ant. de Kontského. 3. Sbor poutníků ze zpěvohry\n„Tannhauser\" od Rich. Wagnera. 4. Hymna, pro tenorový hlas\nze zpěvohry „Stradella\" od Flotova. 5. „Prosba odvedeného,\"\nsbor, složil Pav. Křížkovský. II. oddělení. 1. Ouvertura ke\nzpěvohře „Vilém Tell\" od Rossiniho pro 4 ruce na piano. 2.\n„Větry k vlasti milé spěchající,\" píseň pro soprán od Fr. Pi-\nvody. (Op. 21. cis. 4.) 3. „Pečlivá milá,\" sbor od Ludevíta\nProcházky. 4. „České perle,\" koncertní fantasie pro piano\nod Ed. Nápravník a. 5. „Šablenka,\" sbor od Knittla. Sbory\npřednesl zpěv. spolek velmi zdařile a jest těžko udati, který\njednotlivý sbor větší obliby došel, an všecky vřelému účasten-\nství se těšily, a bouřlivým potleskem provázeny byly. Druhé\nčíslo programu I. hrály slečny Havelkova a Weberova; první\nčíslo druhého oddělení programu hráli pánové Weber a Brusák,\na „České perle\" od Ed. Nápravníku přednášela sl. Weberova.\nTato 3 čísla na piano byla správně, precisně a pěkně předne-\nsena, a jako sbory bořlivým potleskem provázena. Hymnu pro\ntenorový hlas přednesl p. Lopatář, učitel z Bělohradu, a píseň\npro soprán paní Jeníková. Jako při druhých číslech, tak i zde\nprojevilo četné obecenstvo svou radost a vřelé uznání bouřli-\nvým potleskem. Tato produkce patří vším právem mezi ty nej-\nzdařilejší, jež nás zpěv. spolek za čas svého trvání dával a\nnelze upříti, že co do vpravení-se v myšlénku skladatelovu\nčím dál tím více prospívá, a v umění postupuje. Pan ředitel\nB a nd i š může z toho zajisté radost míti, vida, kterak upřímná\nsnafia jeho žádoucího cíle dochází.\n\nE. K.\nZ Jílové. (Divadlo). Opět po dlouhém čase bylo nám\nnavštíviti chrám Thálie, ne však našich ochotníků, nebo ti od\nprázdnin minulých sladce dřímají a budou snad ještě až do\npříštích prázdnin dřímati. Jest to společnost páně Šmí-\ndov a, která k nám zavítala a nemálo nás potěšila. Předešly\nměsíc dávali 8 představení, mezi nimiž též jedno ve prospěch\nchudých školníeh dítek. Po svátcích jsme byli však nemálo\npřekvapeni, neboť se dával „Kouzelný střelec\" a zpěvohra u\nnás je něco jako zahrada na poušti. Vavřínu vším pravém za-\nsložili : p. Jaroslav Šmíd (Kašpar), si. Šmídova (Liborín), a\npaní Bohdanecká. I hudbu provedli zdejší hudebníci, jsouce\nobratnou rukou pana Čeňka Jindřicha řízeni, velmi dobře. —\nÚmrtím pana U. Šmída, ředitele této společnosti, utrpěla tato\nzajisté velikou ztrátu, než syn jeho, pan Jaroslav Smíd snaží\nse všemožně, aby otcovo místo řádně zastoupil a společnosti\nsvé dobrého jména dobyl; zvláště vyniká společnost tato bez-\núhonným a pořádným životem, čímž u nás zajisté nemale váž-\nnosti si získala. Přejeme ji zdaru a vždy hojného účastenství.\n\nZ Pardubic, 12. března 1863. (Velký pátek. —\nBoží hod velikonoční a druhý svátek. — Koncert.)\nJiná leta se provozovalo v děkanském chrámu Páně „Sedm\nslov Kristových\" od Haydna ; jako v loni přednášel náš\n„Pernštýn\" 4 kostelní čtveroypěvy, a sice letos od násle-\ndujících českých skladatelů: Fuhrera, Tomáška,\nKrejčího a Nesvadby. Za příčinou churavosti ředitele\nzpěv. spolku p. Matěje Kučery vedl tentokráte zpěv první\nvýbor p. Jan Tomšu. Kostel nebyl přeplněn, mezi jinými\nnábožnými bylo pozorovati c. k. úřednictvo, vrchnostenské úřed-\nníky, městské zástupitelstvo a mnoho vynešených dám. Sou-\nhlasíme docela se šťastnou myšlénkou, že mužské čtverozpěvy\ndo chrámu Páně se zavádějí, neb hrdlo mužské není nikdy s to,\nucho posluchače i při značné chybě tak nápadně uraziti, jako\npochybení dřevěných skřipek, trompetka bezzubého trubače, fr-\nkací klarinet aneb píšťala všudy, jen do nebe nevolající. Při\nkrásných čtverozpěvných modlitbách jest nitro každého člověka\nklidné, tiché a k nábožné mysli povznesené, proto jest hlavní\núčel všech zpěv. spolků, by místní kůr nejvýdatnějšími sílami\nsvými všemožně podporovali. — Na Boží hod velikonoční se\ndávala o 11. bndině dopoledne v děkanském kostele při zpí-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "94", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7934, "texte": "vané mši svaté, jíž důst. p. P» Jan Chmelík s assistencí cele-\nbroval, slavnostní mše od Alb. Maška do C-dur; za gradu-\nále zpíval řízením p. Kučery náš zpěv. [spolek modlitbu „Spa-\nsiteli náš\" od Krejčího, offertorium od Vitáska pro kontrabas\na barytonové sólo provedli pánové Vostřebal, člen kr. zem-\nského divadla v Praze a p. Janda. Že nám ředitel kůru p.\nPospíšil tuto velkolepou, krásnou mši od Alb. Maška podal,\njsme mu zajisté povděčni, neb jest to dílo důkladné, naskrz\npromyšlené, což hlavně platí o dílech Kyrie, Gloria, Krédo a\nAgnus. Druhý svátek se dávala mše i vložky za graduale a\noffertorium od našeho nesmrtelného Fiihrera. — Ten samý den\nvečer v 7 hodin uspořádal v Odeonu „na Veselce\" v Pardu-\nbicích koncert p. Theod. Tomášek, člen kr. zemského divadla\nv Praze. Četl jsem již kritiku o tomto koncertu v čísle 11.\nod 10. dnbna 1863 ve Vašem listu, přece však podávám stručný\ndoplněk. Pan Th. Tomášek jest rodilý z blízkého města\nBohdánče, a není to poprvé, že jmenovaný mladý umělec nám\nv Pardubicích velmi milou i hudebně klassickou zábavu při-\npravil. On sám hrál tentokráte 4 pieci buď od Vieuxtempsa,\nbuď od Beriata a Lubína, a poznali jsme poznovu, že jeho hra\nvesměs dokonalá, nejvíce ale v adagiu vyniká ; neb jeho před-\nnáška jest utěšena, vroucná, okouzlující; ještě přidáme, že\njeho zjev při vystoupení příjemně na každého účinkuje, z té\npříčiny má on vždy vybraný kruh za posluchačstvo, zvlášť\nkrásné pleti. Ze zvláštní ochoty spoluúčinkovali sl. Julie Ver-\nnerova, pak pp. Tomšu, Janda a Srůtek. Sl. J. Vernerova\npřednášela pikantně zosnovanou fantasii koncertní „České perle\"\nod Ed. Nápravník a a hrála je tak precisně, že slečnu obe-\ncenstvo vyznamenalo bouřlivým potleskem, a že musela* na vše-\nobecnou žádost ještě poslední část obsahujíc „Hej Slované\" opa-\nkovati. Tvrdíme vším právem, že nadějná slečna mezi nejlepší\nvirtuosky na pianě v našem se počítati musí, což slouží jejímu\nučiteli p. Loukockému za cest. „Děvy slovanské\" od Škroupa,\npíseň pro tenor, přednesl p. Jan Tomšu ; „Moravo, ty krásná\nzemě\" od Procházky, píseň pro baryton přednesl p. Fr. Janda;\noba zpěvy se opakovaly. Nesmíme zapomenouti na nevděčnou\na přece těžkou úlohu p. Srůtka • doprovázeli 6 piec všechny\ns největší pozorností jakož delikátností. Též obětavému p. Janu\nStrašpytlovi, měšťanu Pardubickému, patří nejvřelejší dík,\nneb on vždy podporuje vše, zvláště ale umění; propůjčil on\nochotně své krásné za 500 zl. drahé piano tomuto účelu. —\nJak známo, vypíše p. Janda se svými přátely cenu za nej-\nlepší žertovný sbor. Cena bude prý obnášeti tri dukáty\nve zlatě.*) Sláva mu!\n\n!—\n\ns.\nZ Počátek. (Akademie. — Kostelní hudba.) Dne\n6. dubna uspořádal zdejší zpěvácký spolek hudební a deklamatorní\nzábavu. Slyšeli jsme tu kromě dvou deklamací velmi\nprecisně přednešenou ouvertu z opery „Norma,\" dále velmi\nzdařilý nový sbor „Ucta boží\" od zdejšího učitele a ředitele\nzpěváekého spolku p. Yácl. Fischera. Krásně přednesl nám\np. H. Pivodovu píseň „Jako krajina nebeská.\" Ku sborům „Do-\nžij, dopij,\" od Bergmanna a „Tam na horách\" zdá se, že ne-\nvystavovalo vždy sil. Nejvíce líbil se Směs z národních písní\nod Vinaře, který jakož i něžná píseň „Nevěstiny starosti\" paní\nK. velmi cituplně přednesena, opakovati se musil. Při ušlech-\ntilé zábavě této více kdy jindy těšiti se nám bylo skutečně\nzdárnému zpěvu a precisné hudbě. Jestiť patrno, že zpěvácký\nspolek náš dobře v tomto účinkuje směru, a jest si jen co\npřáti, by většího účastenství a větší hmotné docházel pod-\npory. Co horlivý podporovatel spolku vyniká chvalně jeho\npan předseda, který nešetří výloh značných i nákladňv.\nNeméně prospěšně účinkuje spoku nynější pan ředitel, jenž\nco cvičitel zpěvu péči mu věnuje nemalou. Bohužel že ještě\nspolek zdejší počítá něco nepřátel. Jsouť to vysměváčkové\ntajně i veřejně ku zkáze zdejšího zpěváekého spolku pracující,\nkteří nestydí se tvrditi, že dovedou toho jedním strojeným vy-\npískáním uciniti, že celý spolek zajiti musí, jsouť to i znal-\ncové hudby, kteří žárliví jsouce na celé působení a postavení\ncelého spolku, zniciti by ho chtěli, a proto při každé příleži-\ntosti prápor jeho zrádně opouštějí, jiné ještě k tomu svádějíce.\nNejednou již zmíněno se u veřejnosti o smutném stavu ko-\nstelní hudby u nás. Dnes jest posud vše při starém.\nKde jinde kostelní hudba vždy víc a více ze zvelebuje, klesá\nona zde víc a více, čehož hlavní příčina ta, že schází dobře\nvycvičených zpěváků. S chlapci leckdes sebranými, kteří sotva\nzačátky zpěvu znáti se naučili, o kterých ani někdy s jistotou\nse neví, zdali číst umějí, manévruje a koncertuje náš pan re-\ngenschori napořád. S takovými silami nedá se ovšem ani ta\nnejsnadnější skladba provésti — tím méně těžší skladby, jako\nTe Deum do D od Fiihrera a jiné jeho práce. Jest to nyní\nzde skutečně s kostelní hudbou zajímavé. Tato nelíbí se žá-\ndnému, než panu veleb němu děkanu, a tento s panem\nregens chori drže stranu, nutí ostatní p. učitelé, aby s chlapci\nzpěvu neznalými společně zpívali. Rozumí se, že učitele tomuto\nzlořádu se opírají vzdor všem nařízením. Jak spor tento do-\npadne — musíme dočkati. Do té doby prozatím jme jisti, že\nto zůstane při starém. Také-li při dobrém ? —\n*) Cena tato může se zajisté slušnou nazvati a p. Janda uvije si\ntím opět jeden lupínek do věnce svých zásluh. Poz. redakce.\n\nZ Rokycan. (Divadlo. — Zpěvácký spolek. —\nBeseda.) Dne 6. dubna provozován od zdejších ochotníků\n„Strakonický dudák\" od Tyla. Ouvertura z opery „Dichter\nund Bauer\" od Suppé — byla provedena zdejším ochotnickým\nhudebním sborem velmi dobře, a kdyby se byly 1 neb 2 zkoušky\npřidali, byli bychom museli říci : mistrně. Ze všech během\nzimní saisony provedených dramatických kusů byl „Dudák\"\nbez odporu nejzdařilejší a příčinu výborného výsledku hledati\nlze jen v přiměřeném obsazení, zásluha to ředitelstva aneb re-\nžie, kterou jim však vždycky přiřknouti nemůžeme. Jmenovitě\nvynikali Švanda a Vocílka neobyčejnou u diletantů nadaností a\njakousi hereckou routinou, vlastností to, které se těmto pá-\nnům představovátelům ostatně kdykoliv jen vystoupili, nikdy\nupříti nedaly. Pana K., který sobě nemalých již získal zásluh\no naše domácí divadlo, musíme upozornit, že nikdy orgán\nsvůj ve vyšších modulacích úplně ve své moci nemá ; jest to\nvšak jen malá vada a vytýkáme ji zde pouze z té příčiny, po-\nněvadž pan K. stojí nad rovní obyčejných diletantů a vadu tuto\nzajisté při první příležitosti odloží. Naší ochotníci vůbec stojí\npoměrně k mnohým jiným ochotníkům venkovským na takovém\nstupni, že se nám zdá býti kritika veřejná — při nynější po-\nkročilosti — na svém místě. Kalafunu provedl p. T. s obvy-\nklým humorem a naskrze dobře. Trnka podobal se více les-\nnímu radovi, nežli sprostému venkovskému hajnému. Pan S.\ndal rychtáře a hospodského jak náleží dobře. Z dám hrály\nvýborně si. K., Z. a W.; všecky tři pojaly své úlohy dobře a\nprovedly je dokonale ; deklamace byla výborná, zevnějšek při-\nměřený, pohyby nenuceny. Ostatní spoluúčinkující pomáhali\ndle nejlepších sil svých ku zdařilému celku ; souhra byla ob-\nstojná. Z představení „Dudáka\" nabylo ředitelství přesvědčení,\nže dobrý výsledek závisí od přiměřeného kusu a přiměřeného\nobsazení; že se podobné domácí kusy snadněji provésti dají,\nnežli na př. francouzské veselohry, které mnohem více studií,\nněkolik dokonalých zkoušek a především přiměřené\nobsazení požadují, mají-li vůbec obstát před obecenstvem. Nechť\nse tedy provozují lehcí kusy ze života, aneb ať se těžším vě-\nnuje potřebná pozornost a píle; naší stateční ochotníci jsou\nvolni ku všemu — veďtež je jen cestou pravou. — Zpěvácký\nspolek „Záboj\" již po delší čas veřejně nevystoupil, vyjma\nspoluúčinkování při kostelních v týden velikonoční a o svátcích,\nku jakémuž účinkování vždy milerád pohotově jest; ostatně\nodbývá spolek tento každotýdně zkoušky své, drží a cte ča-\nsopisy a nezůstává vůbec nikde pozadu, ač nehlásá skutky\nsvé do veřejnosti. V letě hodlá „Záboj\" několik veřejných\nzábav a výletů uspořádat, snad i také větší pěveckou slavnost."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "95", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6439, "texte": "— V květnu vstoupí naše měšťanská beseda v nové stu-\ndium ; najmula totiž místnosti na svou pěst a obdrží nového\nhostinského v osobě p. Krejčího z Mýta, o kterém nejlepší po-\nvěst nové budí v nás naděje. Snad se během roku stane be-\nseda tím, čím ji velká tabule venku vyvěšená býti hlásá, čím\nale bohužel dosaváde naprosto nebyla. — Zpěvácký spolek\nchystá se nyní také k častější návštěvě místností besedních\nk udržení sociálních poměrů. Na zdar tedy širší měšťanské\nbesedě!\n\nK. S—ý.\n\n(J. B.) Z Vysokého Veselí nad Cidlinou. (Zpěvácký\nspolek.) Nemálo nás potěšil pokrok našich měšťanův, kteří se\nodhodlali zaraziti zde zpěvácký spolek, jemuž až při slav-\nnosti svěcení praporu jméno dáno bude. Náš zpěvácký spolek\n— ačkoliv teprv v zárodku, čítá přece již čtyrycetúdů,\nkteří velmi pilně třikráte v týhodni cvičení navštěvují. Na\nbozi hod vstoupil spolek naš poprvé u veřejnost v chrámu\nPaně, kde Škroupovo české offertorium přednášel. Musíme\nupřímně vyznali, že jsme se na okamžik tento velice těšili,\nbychom již dle prvního provedení souditi mohli, jaké naděje\nsmíme v spolek skládati; a hle! přesvědčili jsme se, že při\nneustálé vytrvalosti, pilnosti a obezřelém řízení zajisté mu zdar\nprorokovati můžeme. Zdařilým provedením onoho oíFertoria\nzískal si spolek hned prvním vystoupením chvalné pověsti u na-\nšeho obecenstva. — Vlastenecký ruch, jenž naše město nyní\nprovívá, povzbudili nejvíce horlivý podučitel p. Vraný, který\nsi taktéž velikých zásluh o zpěvácký spolek vydobyl, dále zdejší\nměšťan p. Konrád, vzdělaný hudební dilelant a prozatímný\nředitel spolku, jenž již dříve kostelní hudbu u nás usilovně\npěstoval. Skládáme veliké naděje v zpěvácký spolek našeho\nměsta, doufajíce, ze u nas ruch vlastenecký stále udržovati a\ni k větší činnosti v oboru hudebního umění povzbuzovati bude.\n\nZ ciziny.\nV. B.\nZ Varaždína. (Divadlo.) Zdejší adjunkti od katastru\nhráli tu letošní zimu 4krát české divadlo, mezi jinými\n„Marjánka, matka pluku,\" jež velmi dobře vypadlo a opako-\nvali se musilo a sice v kanceláři; ve třech hodinách se\nproměnil pokoj plný papíru ve vskusně ozdobenou, českými\nbarvami a poprsími Palackého, Riegra, Clama atd. okrášlenou\ndivadelní síň; mezi jednotlivými odděleními dávány nejno-\nvější české čtverozpěvy, jakož i z katastrálních ouřed-\nníků dobře sestavený orkestr vyznamenal se provedením ou-\nvertur. Po skončeném divadle nastala taneční zábava, trvavši\naž do 7 hodin ráno, a na kteréž se přes 400 osob, více než\npolovice cizích, totiž ty nejprvnější notability v městě i s jich\nrodinami se súčastnilo, a všeobecnou pochvalu vzdávalo ; neb\načkoli Varaždín město větší i pěkný divadelní dům má, nemo-\nhou zde přec žádné ochotnické divadelní hry sehnati. Veliko-\nnoční pondělí se provozovalo se na rozloučenou „Rekrutýrka\nv Kocourkově\" a „Vrahové v městě\" od Mikuláše B ... ho,\nnačež následovala taneční zábava.\n\nKronika zpĕváchých spolků.\nZpěváčky spolek Roudnický uspořádá v den\nŘipské slavnosti, t. j. 26. dubna besedu v Hracholuskách ve\nprospěch zařízení práporu.\nV Nový zpěváčky spolek a hudební sbor\nzřízen byl v Hnojících u Šternberka na Moravě přičiněním\nnárodního učitele pana Josefa Sěrdy, jíž na 50 členův číta-\njící a ze samých téměř rolníkův mladších se skládající. Ne-\nobyčejný tento zjev v pouhé vsi překvapuje nás tím příjemněji,\nže v taranějším okolí blahodatně působiti bude k rozvinu ná-\nrodního uvědomění, ježto tam až dosud valně podřímávalo.\nPročež sláva statečným občanům Hnojickým !\n\"'V* „Beseda,\" z p ě v á c k o-z ábavný polek v Bu-\ndějovicích, uspořádal v městském divadle koncert ve prospěch\nchudých Rudohorských a Krkonošských tkalců. Program ná-\nsledovní: I. 1. Ouvertura. Proslov. 2. „Na Prahu,\" sbor od\nV. H. Veita. 3. Národní písně přednesl p. L. Lukeš. 4. „Ženi-\nchovy radosti,\" deklamace od J. Trnobranského, přednesl pan\nPřerhof. 5. Variace pro housle od Lipiňského, přednesl p* H.\nJelínek z Vojnan. 6. „Cikáni,\" sbor pro tenor sólový od V.\nYogla. II. Oddělení. 1. Ouvertura. 2. „Strašné slovo,\" dekla-\nmace od J. Tůmy, přednesl p. Přerhof. 3. „Kovářská,\" sbor\nod F. Vogla. 4. „Růžinky stesk,\" sólo pro tenorový hlas s do-\nprovázením sboru přednesl, p. Lukeš. 5. „Žena,\" deklamace\nod J. Kořína, přednesl p. Přerhof. 6. Národní písně přednesl\nJ. Lukeš. 7. „Láska,\" dvojzpěv od K. Zollnera. 8. „Junačka,\"\nsbor od D. Jenka.\n\"V* „Otakar,\" zpěvácký spolek v Vysokém Mýtě\ndával v neděli dne 19. dubna akademii k dobrému svému účeli\nakademie, v níž se provozovaly následující kusy : I. Oddělení.\n1. Potpourri z „Marthy\" pro violinu 1. a 2., violu, cello a\nviolon 2. L'inquietude pro piano od Dreyscboka. 3. „Husička\nz podháje,\" veselohra v 1 jednání dle francouzského od J.\nNovotného. II. Oddělení. 1. „Slze vlastenky,\" deklamace pro\nženské od J. K. Tyla. 2. „Reformátoři,\" sbor mužský od Zoll-\nnera. 3. Variace na české písně pro Moschelesa. 4. „Cikáni,\"\nsbor pro sólový tenor od Vogla. 5. Dvojzpěv od Kuckena. 6.\n„Hlahol,\" pochod od Bendla. — V měsíci červnu má se konati\nslavnost svěcení práporu spolku tohoto, kterýž se právě v Praze\nzhotovuje. Pozváni k ní budou veškeří spolkové zpěváčtí z okolní\nkrajiny.\n*#* V Vysokém Veselí nad Cidlinou zarazil se nový\nzpěvácký spolek. Prozatímním ředitelem jest p. Konrád.\nZpěvácký spolek Mla d o-B o1es 1 a v s ký, jenž\nnepříznivými poměry na čas přinucen byl vzdáti se činnosti\nsvé, nyní získav sil nových, vkročiti chce na pole úrodného\na vzdělavatelného působení v širokém oboru umění pěveckého.\nUdové výkonní přihlásiti se mohou u ředitele spolku p. J. Berg-\nmanna bytem v domě paní Lauterbachové na Starém městě;\npřispívající údové nechť jméno své zanesou v listinu, která co\nnejdříve k účeli tomu kolovati bude. Jelikož příspěvek údňv\npřispívajících tak skrovný (2 zl.), a výhody tak značné jsou\na spolek každeročně nejméně 4 zábavy pro údy své uspořádá,\ndá se zajisté účastenství hojné očekávati.\n\nOchotnická divadla.\nOchotníci v Košířích, kteří se vyznamenávají do-\nbrou hrou, provozovali dne 12. dubna ve prospěch Smíchovské\nzáložny: „Srnec\" a „Po půl noci.\" — V Kroměříži před-\nstavovala společnost česká p. Štandera: „Břetislav a Jitka.\"\n— V Rychnově dávali ochotníci dne 19. dubna ve prospěch\nnadace gymnasiální: „Ďáblova bařina,\" obraz ze života ven-\nkovského ve 4 jednáních, dle francouzské povídky G. Šandové\npřeložil Vávra Lomnický. — I oslavení narozenin Jeho Veli-\nčenství Ferdinanda Dobrotivého provozovalo se dne\n19. t. m. od ochotníků Pulenských k dobrým účelům „Koru-\ntané v Čechách,\" činohra v 5 jednáních.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "96", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.8", "debut_caractere": 6348, "fin_caractere_exclue": 7158, "texte": "Obzor umĕlecký.\n*= Znamenitá zpěvačka Adelina Pat ti, která\nnyní ve Vídni s neslýchaným úspěchem zpívá, je od svého šva-\ngra M. Strakoše rozeného Moravana na tri leta engažována,\na dostává od něho 60000 franků (25200 zl. r. č.) ročně. Pan\nStrakoš pronajme pěvkyni tuto dle italského způsobu komukoliv\nk zpívání a shrábne za to náramné sumy. Ostatně není p. Stra-\nkoš pouze švagrem této roztomilé zpěvačky, nýbrž i jejím vý-\ntečným učitelem a nebere tak mnoho peněz zdarma; neboť on\nčiní vše pro svého zlatohláska, ano on zpívá za ni v zkouš-\nkách, aby hlas její ušetřil. SI. Patti nezpívá nikdy ve zkoušce\non dělá za ni „Náměsíčnou\" — „Rosinu\" -— „Lucii\" atd. ve\nzkouškách.\n= Richard Wagner dával před nedávnem v Petro-\nhradě dva koncerty, které mu velmi štastně dopadly. Provozova-\nly* se hlavně skladby jeho."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "93", "page_fin": "93", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.1", "titre_corps": "Divadlo.", "titre_sommaire": "Divadlo.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "93", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.5", "debut_caractere": 664, "fin_caractere_exclue": 1842, "texte": "Divadlo.\nV král. českém prozatímním divadle provozovalo se v čase\nod 7. až do 20. dubna: V úterý dne 7. dubna „Lazebník\nSevillský,\" komická zpěvohra ve 2 jednáních, přeložena od\nMacháčka; hudba od J. Rossiniho. — Ve čtvrtek dne 9. dubna\npodruhé: „Mnoho přátel naše škoda,\" veselohra ve 4\njednáních od Vikt. Sardau-a, přel. R. Nápravník.\" — V sobotu\ndne 11. dubna: „Němá z Port i či,\" veliká zpěvohra v 5 je-\ndnáních, přel. od Chmelenského, hudba od Aubera. — V ne-\nděli dne 12. dubna ve prospěch pana Václava Hametnera;\n„Skrocení zlé ženy,\" veselohra ve 4 jednáních, přel. od\nJ. J. Kolára. K závěrku: „Honba na medvěda,\" uherský\nnárodní balet v jednom jednání od Reisingra. — V úterý dne\n14. dubna ponejprv: „Clavigo,\" truchlohra ve 4. jednáních\nod Goethe, přeložil J. Dvořák. — Ve čtvrtek dne 16. dubna\nponejprv: „Sirka mezi jiskrami,\" veselohra v jednom\njednání z francouzského M. Hronové, přel. J. N. Před tím:\n„Zaklený princ,\" veselohra ve 3 jednáních od Plátza, pře-\nložil dr. Hák. — V neděli dne 19. dubna ve prospěch slečny\nMarie Macháčkovy: „Belisar,\" lyrická zpěvohra ve 3 jedná-\nních od Salvatora Camerana ; z italského přeložil J. N. Štěpá-\nnek, hudba od Donizettiho."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "93", "page_fin": "93", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.2", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "F. S", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "93", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.5", "debut_caractere": 1844, "fin_caractere_exclue": 4309, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\nF. S.\nZ Domažlic. (Zábava.) Dne 25. března dávala zdejší\nměšťanská beseda ku podpoře nuzných obyvatelů v Krkonoších\na Rudohoří deklamatorní a hudební zábavu. Provozovány byly:\nOuvertura k „Martě\" a Národní ouvertura od Vinaře, Variace\na koncert na housle, „Umlklo listů šumění,\" dvojzpěv od Bendla,\n„Poutník,\" píseň od Šuberta, mužské sbory „Hlahol\" od Bendla\na pochod od Štrebla, ve smíšeném sboru quodlibet z českých\npísní; obecenstvo bylo hojně shromážděno a s provedením\nspokojeno. Největší pochvaly dostalo se slečně Cecilii Blat-\nterbaurové, jenž zdařilým přednesením deklamace „Češka\"\nod Čejky (z „Lady\") všecky přítomné rozjařila. Čistý výnos\nobnášel 60 zl. r. č.\nZ Jičína. (Hudební zábava.) Dne 12. dubna b. r.\nuspořádal zpěv. spolek v Jičíně svým údům druhou perio-\ndickou produkci ve zpěvu. Program byl následující: 1. „Český\nzpěv,\" sbor od Kallivody, 2. „Réveii du Lion\" pro 4 ruce na\npiano od Ant. de Kontského. 3. Sbor poutníků ze zpěvohry\n„Tannhauser\" od Rich. Wagnera. 4. Hymna, pro tenorový hlas\nze zpěvohry „Stradella\" od Flotova. 5. „Prosba odvedeného,\"\nsbor, složil Pav. Křížkovský. II. oddělení. 1. Ouvertura ke\nzpěvohře „Vilém Tell\" od Rossiniho pro 4 ruce na piano. 2.\n„Větry k vlasti milé spěchající,\" píseň pro soprán od Fr. Pi-\nvody. (Op. 21. cis. 4.) 3. „Pečlivá milá,\" sbor od Ludevíta\nProcházky. 4. „České perle,\" koncertní fantasie pro piano\nod Ed. Nápravník a. 5. „Šablenka,\" sbor od Knittla. Sbory\npřednesl zpěv. spolek velmi zdařile a jest těžko udati, který\njednotlivý sbor větší obliby došel, an všecky vřelému účasten-\nství se těšily, a bouřlivým potleskem provázeny byly. Druhé\nčíslo programu I. hrály slečny Havelkova a Weberova; první\nčíslo druhého oddělení programu hráli pánové Weber a Brusák,\na „České perle\" od Ed. Nápravníku přednášela sl. Weberova.\nTato 3 čísla na piano byla správně, precisně a pěkně předne-\nsena, a jako sbory bořlivým potleskem provázena. Hymnu pro\ntenorový hlas přednesl p. Lopatář, učitel z Bělohradu, a píseň\npro soprán paní Jeníková. Jako při druhých číslech, tak i zde\nprojevilo četné obecenstvo svou radost a vřelé uznání bouřli-\nvým potleskem. Tato produkce patří vším právem mezi ty nej-\nzdařilejší, jež nás zpěv. spolek za čas svého trvání dával a\nnelze upříti, že co do vpravení-se v myšlénku skladatelovu\nčím dál tím více prospívá, a v umění postupuje. Pan ředitel\nB a nd i š může z toho zajisté radost míti, vida, kterak upřímná\nsnafia jeho žádoucího cíle dochází."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "93", "page_fin": "93", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.3", "titre_corps": "Z Jílové. (Divadlo). Opět po dlouhém čase bylo nám", "titre_sommaire": "Z Jílové. (Divadlo). Opět po dlouhém čase bylo nám", "signature_source": "E. K", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "93", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.5", "debut_caractere": 4311, "fin_caractere_exclue": 5388, "texte": "E. K.\nZ Jílové. (Divadlo). Opět po dlouhém čase bylo nám\nnavštíviti chrám Thálie, ne však našich ochotníků, nebo ti od\nprázdnin minulých sladce dřímají a budou snad ještě až do\npříštích prázdnin dřímati. Jest to společnost páně Šmí-\ndov a, která k nám zavítala a nemálo nás potěšila. Předešly\nměsíc dávali 8 představení, mezi nimiž též jedno ve prospěch\nchudých školníeh dítek. Po svátcích jsme byli však nemálo\npřekvapeni, neboť se dával „Kouzelný střelec\" a zpěvohra u\nnás je něco jako zahrada na poušti. Vavřínu vším pravém za-\nsložili : p. Jaroslav Šmíd (Kašpar), si. Šmídova (Liborín), a\npaní Bohdanecká. I hudbu provedli zdejší hudebníci, jsouce\nobratnou rukou pana Čeňka Jindřicha řízeni, velmi dobře. —\nÚmrtím pana U. Šmída, ředitele této společnosti, utrpěla tato\nzajisté velikou ztrátu, než syn jeho, pan Jaroslav Smíd snaží\nse všemožně, aby otcovo místo řádně zastoupil a společnosti\nsvé dobrého jména dobyl; zvláště vyniká společnost tato bez-\núhonným a pořádným životem, čímž u nás zajisté nemale váž-\nnosti si získala. Přejeme ji zdaru a vždy hojného účastenství."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "93", "page_fin": "94", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.4", "titre_corps": "Z Pardubic, 12. března 1863. (Velký pátek. —", "titre_sommaire": "Z Pardubic, 12. března 1863. (Velký pátek. —", "signature_source": "—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "93", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.5", "debut_caractere": 5390, "fin_caractere_exclue": 6594, "texte": "Z Pardubic, 12. března 1863. (Velký pátek. —\nBoží hod velikonoční a druhý svátek. — Koncert.)\nJiná leta se provozovalo v děkanském chrámu Páně „Sedm\nslov Kristových\" od Haydna ; jako v loni přednášel náš\n„Pernštýn\" 4 kostelní čtveroypěvy, a sice letos od násle-\ndujících českých skladatelů: Fuhrera, Tomáška,\nKrejčího a Nesvadby. Za příčinou churavosti ředitele\nzpěv. spolku p. Matěje Kučery vedl tentokráte zpěv první\nvýbor p. Jan Tomšu. Kostel nebyl přeplněn, mezi jinými\nnábožnými bylo pozorovati c. k. úřednictvo, vrchnostenské úřed-\nníky, městské zástupitelstvo a mnoho vynešených dám. Sou-\nhlasíme docela se šťastnou myšlénkou, že mužské čtverozpěvy\ndo chrámu Páně se zavádějí, neb hrdlo mužské není nikdy s to,\nucho posluchače i při značné chybě tak nápadně uraziti, jako\npochybení dřevěných skřipek, trompetka bezzubého trubače, fr-\nkací klarinet aneb píšťala všudy, jen do nebe nevolající. Při\nkrásných čtverozpěvných modlitbách jest nitro každého člověka\nklidné, tiché a k nábožné mysli povznesené, proto jest hlavní\núčel všech zpěv. spolků, by místní kůr nejvýdatnějšími sílami\nsvými všemožně podporovali. — Na Boží hod velikonoční se\ndávala o 11. bndině dopoledne v děkanském kostele při zpí-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "94", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2593, "texte": "vané mši svaté, jíž důst. p. P» Jan Chmelík s assistencí cele-\nbroval, slavnostní mše od Alb. Maška do C-dur; za gradu-\nále zpíval řízením p. Kučery náš zpěv. [spolek modlitbu „Spa-\nsiteli náš\" od Krejčího, offertorium od Vitáska pro kontrabas\na barytonové sólo provedli pánové Vostřebal, člen kr. zem-\nského divadla v Praze a p. Janda. Že nám ředitel kůru p.\nPospíšil tuto velkolepou, krásnou mši od Alb. Maška podal,\njsme mu zajisté povděčni, neb jest to dílo důkladné, naskrz\npromyšlené, což hlavně platí o dílech Kyrie, Gloria, Krédo a\nAgnus. Druhý svátek se dávala mše i vložky za graduale a\noffertorium od našeho nesmrtelného Fiihrera. — Ten samý den\nvečer v 7 hodin uspořádal v Odeonu „na Veselce\" v Pardu-\nbicích koncert p. Theod. Tomášek, člen kr. zemského divadla\nv Praze. Četl jsem již kritiku o tomto koncertu v čísle 11.\nod 10. dnbna 1863 ve Vašem listu, přece však podávám stručný\ndoplněk. Pan Th. Tomášek jest rodilý z blízkého města\nBohdánče, a není to poprvé, že jmenovaný mladý umělec nám\nv Pardubicích velmi milou i hudebně klassickou zábavu při-\npravil. On sám hrál tentokráte 4 pieci buď od Vieuxtempsa,\nbuď od Beriata a Lubína, a poznali jsme poznovu, že jeho hra\nvesměs dokonalá, nejvíce ale v adagiu vyniká ; neb jeho před-\nnáška jest utěšena, vroucná, okouzlující; ještě přidáme, že\njeho zjev při vystoupení příjemně na každého účinkuje, z té\npříčiny má on vždy vybraný kruh za posluchačstvo, zvlášť\nkrásné pleti. Ze zvláštní ochoty spoluúčinkovali sl. Julie Ver-\nnerova, pak pp. Tomšu, Janda a Srůtek. Sl. J. Vernerova\npřednášela pikantně zosnovanou fantasii koncertní „České perle\"\nod Ed. Nápravník a a hrála je tak precisně, že slečnu obe-\ncenstvo vyznamenalo bouřlivým potleskem, a že musela* na vše-\nobecnou žádost ještě poslední část obsahujíc „Hej Slované\" opa-\nkovati. Tvrdíme vším právem, že nadějná slečna mezi nejlepší\nvirtuosky na pianě v našem se počítati musí, což slouží jejímu\nučiteli p. Loukockému za cest. „Děvy slovanské\" od Škroupa,\npíseň pro tenor, přednesl p. Jan Tomšu ; „Moravo, ty krásná\nzemě\" od Procházky, píseň pro baryton přednesl p. Fr. Janda;\noba zpěvy se opakovaly. Nesmíme zapomenouti na nevděčnou\na přece těžkou úlohu p. Srůtka • doprovázeli 6 piec všechny\ns největší pozorností jakož delikátností. Též obětavému p. Janu\nStrašpytlovi, měšťanu Pardubickému, patří nejvřelejší dík,\nneb on vždy podporuje vše, zvláště ale umění; propůjčil on\nochotně své krásné za 500 zl. drahé piano tomuto účelu. —\nJak známo, vypíše p. Janda se svými přátely cenu za nej-\nlepší žertovný sbor. Cena bude prý obnášeti tri dukáty\nve zlatě.*) Sláva mu!\n\n!—"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "94", "page_fin": "94", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.5", "titre_corps": "Z Počátek. (Akademie. — Kostelní hudba.) Dne", "titre_sommaire": "Z Počátek. (Akademie. — Kostelní hudba.) Dne", "signature_source": "s", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "94", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.6", "debut_caractere": 2595, "fin_caractere_exclue": 5265, "texte": "s.\nZ Počátek. (Akademie. — Kostelní hudba.) Dne\n6. dubna uspořádal zdejší zpěvácký spolek hudební a deklamatorní\nzábavu. Slyšeli jsme tu kromě dvou deklamací velmi\nprecisně přednešenou ouvertu z opery „Norma,\" dále velmi\nzdařilý nový sbor „Ucta boží\" od zdejšího učitele a ředitele\nzpěváekého spolku p. Yácl. Fischera. Krásně přednesl nám\np. H. Pivodovu píseň „Jako krajina nebeská.\" Ku sborům „Do-\nžij, dopij,\" od Bergmanna a „Tam na horách\" zdá se, že ne-\nvystavovalo vždy sil. Nejvíce líbil se Směs z národních písní\nod Vinaře, který jakož i něžná píseň „Nevěstiny starosti\" paní\nK. velmi cituplně přednesena, opakovati se musil. Při ušlech-\ntilé zábavě této více kdy jindy těšiti se nám bylo skutečně\nzdárnému zpěvu a precisné hudbě. Jestiť patrno, že zpěvácký\nspolek náš dobře v tomto účinkuje směru, a jest si jen co\npřáti, by většího účastenství a větší hmotné docházel pod-\npory. Co horlivý podporovatel spolku vyniká chvalně jeho\npan předseda, který nešetří výloh značných i nákladňv.\nNeméně prospěšně účinkuje spoku nynější pan ředitel, jenž\nco cvičitel zpěvu péči mu věnuje nemalou. Bohužel že ještě\nspolek zdejší počítá něco nepřátel. Jsouť to vysměváčkové\ntajně i veřejně ku zkáze zdejšího zpěváekého spolku pracující,\nkteří nestydí se tvrditi, že dovedou toho jedním strojeným vy-\npískáním uciniti, že celý spolek zajiti musí, jsouť to i znal-\ncové hudby, kteří žárliví jsouce na celé působení a postavení\ncelého spolku, zniciti by ho chtěli, a proto při každé příleži-\ntosti prápor jeho zrádně opouštějí, jiné ještě k tomu svádějíce.\nNejednou již zmíněno se u veřejnosti o smutném stavu ko-\nstelní hudby u nás. Dnes jest posud vše při starém.\nKde jinde kostelní hudba vždy víc a více ze zvelebuje, klesá\nona zde víc a více, čehož hlavní příčina ta, že schází dobře\nvycvičených zpěváků. S chlapci leckdes sebranými, kteří sotva\nzačátky zpěvu znáti se naučili, o kterých ani někdy s jistotou\nse neví, zdali číst umějí, manévruje a koncertuje náš pan re-\ngenschori napořád. S takovými silami nedá se ovšem ani ta\nnejsnadnější skladba provésti — tím méně těžší skladby, jako\nTe Deum do D od Fiihrera a jiné jeho práce. Jest to nyní\nzde skutečně s kostelní hudbou zajímavé. Tato nelíbí se žá-\ndnému, než panu veleb němu děkanu, a tento s panem\nregens chori drže stranu, nutí ostatní p. učitelé, aby s chlapci\nzpěvu neznalými společně zpívali. Rozumí se, že učitele tomuto\nzlořádu se opírají vzdor všem nařízením. Jak spor tento do-\npadne — musíme dočkati. Do té doby prozatím jme jisti, že\nto zůstane při starém. Také-li při dobrém ? —\n*) Cena tato může se zajisté slušnou nazvati a p. Janda uvije si\ntím opět jeden lupínek do věnce svých zásluh. Poz. redakce."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "94", "page_fin": "95", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.6", "titre_corps": "Z Rokycan. (Divadlo. — Zpěvácký spolek. —", "titre_sommaire": "Z Rokycan. (Divadlo. — Zpěvácký spolek. —", "signature_source": "K. S—ý", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "94", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.6", "debut_caractere": 5267, "fin_caractere_exclue": 7934, "texte": "Z Rokycan. (Divadlo. — Zpěvácký spolek. —\nBeseda.) Dne 6. dubna provozován od zdejších ochotníků\n„Strakonický dudák\" od Tyla. Ouvertura z opery „Dichter\nund Bauer\" od Suppé — byla provedena zdejším ochotnickým\nhudebním sborem velmi dobře, a kdyby se byly 1 neb 2 zkoušky\npřidali, byli bychom museli říci : mistrně. Ze všech během\nzimní saisony provedených dramatických kusů byl „Dudák\"\nbez odporu nejzdařilejší a příčinu výborného výsledku hledati\nlze jen v přiměřeném obsazení, zásluha to ředitelstva aneb re-\nžie, kterou jim však vždycky přiřknouti nemůžeme. Jmenovitě\nvynikali Švanda a Vocílka neobyčejnou u diletantů nadaností a\njakousi hereckou routinou, vlastností to, které se těmto pá-\nnům představovátelům ostatně kdykoliv jen vystoupili, nikdy\nupříti nedaly. Pana K., který sobě nemalých již získal zásluh\no naše domácí divadlo, musíme upozornit, že nikdy orgán\nsvůj ve vyšších modulacích úplně ve své moci nemá ; jest to\nvšak jen malá vada a vytýkáme ji zde pouze z té příčiny, po-\nněvadž pan K. stojí nad rovní obyčejných diletantů a vadu tuto\nzajisté při první příležitosti odloží. Naší ochotníci vůbec stojí\npoměrně k mnohým jiným ochotníkům venkovským na takovém\nstupni, že se nám zdá býti kritika veřejná — při nynější po-\nkročilosti — na svém místě. Kalafunu provedl p. T. s obvy-\nklým humorem a naskrze dobře. Trnka podobal se více les-\nnímu radovi, nežli sprostému venkovskému hajnému. Pan S.\ndal rychtáře a hospodského jak náleží dobře. Z dám hrály\nvýborně si. K., Z. a W.; všecky tři pojaly své úlohy dobře a\nprovedly je dokonale ; deklamace byla výborná, zevnějšek při-\nměřený, pohyby nenuceny. Ostatní spoluúčinkující pomáhali\ndle nejlepších sil svých ku zdařilému celku ; souhra byla ob-\nstojná. Z představení „Dudáka\" nabylo ředitelství přesvědčení,\nže dobrý výsledek závisí od přiměřeného kusu a přiměřeného\nobsazení; že se podobné domácí kusy snadněji provésti dají,\nnežli na př. francouzské veselohry, které mnohem více studií,\nněkolik dokonalých zkoušek a především přiměřené\nobsazení požadují, mají-li vůbec obstát před obecenstvem. Nechť\nse tedy provozují lehcí kusy ze života, aneb ať se těžším vě-\nnuje potřebná pozornost a píle; naší stateční ochotníci jsou\nvolni ku všemu — veďtež je jen cestou pravou. — Zpěvácký\nspolek „Záboj\" již po delší čas veřejně nevystoupil, vyjma\nspoluúčinkování při kostelních v týden velikonoční a o svátcích,\nku jakémuž účinkování vždy milerád pohotově jest; ostatně\nodbývá spolek tento každotýdně zkoušky své, drží a cte ča-\nsopisy a nezůstává vůbec nikde pozadu, ač nehlásá skutky\nsvé do veřejnosti. V letě hodlá „Záboj\" několik veřejných\nzábav a výletů uspořádat, snad i také větší pěveckou slavnost."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "95", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 484, "texte": "— V květnu vstoupí naše měšťanská beseda v nové stu-\ndium ; najmula totiž místnosti na svou pěst a obdrží nového\nhostinského v osobě p. Krejčího z Mýta, o kterém nejlepší po-\nvěst nové budí v nás naděje. Snad se během roku stane be-\nseda tím, čím ji velká tabule venku vyvěšená býti hlásá, čím\nale bohužel dosaváde naprosto nebyla. — Zpěvácký spolek\nchystá se nyní také k častější návštěvě místností besedních\nk udržení sociálních poměrů. Na zdar tedy širší měšťanské\nbesedě!\n\nK. S—ý."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "95", "page_fin": "95", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.7", "titre_corps": "(J. B.) Z Vysokého Veselí nad Cidlinou. (Zpěvácký", "titre_sommaire": "(J. B.) Z Vysokého Veselí nad Cidlinou. (Zpěvácký", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "95", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.7", "debut_caractere": 486, "fin_caractere_exclue": 1793, "texte": "(J. B.) Z Vysokého Veselí nad Cidlinou. (Zpěvácký\nspolek.) Nemálo nás potěšil pokrok našich měšťanův, kteří se\nodhodlali zaraziti zde zpěvácký spolek, jemuž až při slav-\nnosti svěcení praporu jméno dáno bude. Náš zpěvácký spolek\n— ačkoliv teprv v zárodku, čítá přece již čtyrycetúdů,\nkteří velmi pilně třikráte v týhodni cvičení navštěvují. Na\nbozi hod vstoupil spolek naš poprvé u veřejnost v chrámu\nPaně, kde Škroupovo české offertorium přednášel. Musíme\nupřímně vyznali, že jsme se na okamžik tento velice těšili,\nbychom již dle prvního provedení souditi mohli, jaké naděje\nsmíme v spolek skládati; a hle! přesvědčili jsme se, že při\nneustálé vytrvalosti, pilnosti a obezřelém řízení zajisté mu zdar\nprorokovati můžeme. Zdařilým provedením onoho oíFertoria\nzískal si spolek hned prvním vystoupením chvalné pověsti u na-\nšeho obecenstva. — Vlastenecký ruch, jenž naše město nyní\nprovívá, povzbudili nejvíce horlivý podučitel p. Vraný, který\nsi taktéž velikých zásluh o zpěvácký spolek vydobyl, dále zdejší\nměšťan p. Konrád, vzdělaný hudební dilelant a prozatímný\nředitel spolku, jenž již dříve kostelní hudbu u nás usilovně\npěstoval. Skládáme veliké naděje v zpěvácký spolek našeho\nměsta, doufajíce, ze u nas ruch vlastenecký stále udržovati a\ni k větší činnosti v oboru hudebního umění povzbuzovati bude."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "95", "page_fin": "95", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.8", "titre_corps": "Z ciziny.", "titre_sommaire": "Z ciziny.", "signature_source": "V. B", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "95", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.7", "debut_caractere": 1795, "fin_caractere_exclue": 2837, "texte": "Z ciziny.\nV. B.\nZ Varaždína. (Divadlo.) Zdejší adjunkti od katastru\nhráli tu letošní zimu 4krát české divadlo, mezi jinými\n„Marjánka, matka pluku,\" jež velmi dobře vypadlo a opako-\nvali se musilo a sice v kanceláři; ve třech hodinách se\nproměnil pokoj plný papíru ve vskusně ozdobenou, českými\nbarvami a poprsími Palackého, Riegra, Clama atd. okrášlenou\ndivadelní síň; mezi jednotlivými odděleními dávány nejno-\nvější české čtverozpěvy, jakož i z katastrálních ouřed-\nníků dobře sestavený orkestr vyznamenal se provedením ou-\nvertur. Po skončeném divadle nastala taneční zábava, trvavši\naž do 7 hodin ráno, a na kteréž se přes 400 osob, více než\npolovice cizích, totiž ty nejprvnější notability v městě i s jich\nrodinami se súčastnilo, a všeobecnou pochvalu vzdávalo ; neb\načkoli Varaždín město větší i pěkný divadelní dům má, nemo-\nhou zde přec žádné ochotnické divadelní hry sehnati. Veliko-\nnoční pondělí se provozovalo se na rozloučenou „Rekrutýrka\nv Kocourkově\" a „Vrahové v městě\" od Mikuláše B ... ho,\nnačež následovala taneční zábava."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "95", "page_fin": "95", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.9", "titre_corps": "Kronika zpĕváchých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpĕváchých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "95", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.7", "debut_caractere": 2839, "fin_caractere_exclue": 5803, "texte": "Kronika zpĕváchých spolků.\nZpěváčky spolek Roudnický uspořádá v den\nŘipské slavnosti, t. j. 26. dubna besedu v Hracholuskách ve\nprospěch zařízení práporu.\nV Nový zpěváčky spolek a hudební sbor\nzřízen byl v Hnojících u Šternberka na Moravě přičiněním\nnárodního učitele pana Josefa Sěrdy, jíž na 50 členův číta-\njící a ze samých téměř rolníkův mladších se skládající. Ne-\nobyčejný tento zjev v pouhé vsi překvapuje nás tím příjemněji,\nže v taranějším okolí blahodatně působiti bude k rozvinu ná-\nrodního uvědomění, ježto tam až dosud valně podřímávalo.\nPročež sláva statečným občanům Hnojickým !\n\"'V* „Beseda,\" z p ě v á c k o-z ábavný polek v Bu-\ndějovicích, uspořádal v městském divadle koncert ve prospěch\nchudých Rudohorských a Krkonošských tkalců. Program ná-\nsledovní: I. 1. Ouvertura. Proslov. 2. „Na Prahu,\" sbor od\nV. H. Veita. 3. Národní písně přednesl p. L. Lukeš. 4. „Ženi-\nchovy radosti,\" deklamace od J. Trnobranského, přednesl pan\nPřerhof. 5. Variace pro housle od Lipiňského, přednesl p* H.\nJelínek z Vojnan. 6. „Cikáni,\" sbor pro tenor sólový od V.\nYogla. II. Oddělení. 1. Ouvertura. 2. „Strašné slovo,\" dekla-\nmace od J. Tůmy, přednesl p. Přerhof. 3. „Kovářská,\" sbor\nod F. Vogla. 4. „Růžinky stesk,\" sólo pro tenorový hlas s do-\nprovázením sboru přednesl, p. Lukeš. 5. „Žena,\" deklamace\nod J. Kořína, přednesl p. Přerhof. 6. Národní písně přednesl\nJ. Lukeš. 7. „Láska,\" dvojzpěv od K. Zollnera. 8. „Junačka,\"\nsbor od D. Jenka.\n\"V* „Otakar,\" zpěvácký spolek v Vysokém Mýtě\ndával v neděli dne 19. dubna akademii k dobrému svému účeli\nakademie, v níž se provozovaly následující kusy : I. Oddělení.\n1. Potpourri z „Marthy\" pro violinu 1. a 2., violu, cello a\nviolon 2. L'inquietude pro piano od Dreyscboka. 3. „Husička\nz podháje,\" veselohra v 1 jednání dle francouzského od J.\nNovotného. II. Oddělení. 1. „Slze vlastenky,\" deklamace pro\nženské od J. K. Tyla. 2. „Reformátoři,\" sbor mužský od Zoll-\nnera. 3. Variace na české písně pro Moschelesa. 4. „Cikáni,\"\nsbor pro sólový tenor od Vogla. 5. Dvojzpěv od Kuckena. 6.\n„Hlahol,\" pochod od Bendla. — V měsíci červnu má se konati\nslavnost svěcení práporu spolku tohoto, kterýž se právě v Praze\nzhotovuje. Pozváni k ní budou veškeří spolkové zpěváčtí z okolní\nkrajiny.\n*#* V Vysokém Veselí nad Cidlinou zarazil se nový\nzpěvácký spolek. Prozatímním ředitelem jest p. Konrád.\nZpěvácký spolek Mla d o-B o1es 1 a v s ký, jenž\nnepříznivými poměry na čas přinucen byl vzdáti se činnosti\nsvé, nyní získav sil nových, vkročiti chce na pole úrodného\na vzdělavatelného působení v širokém oboru umění pěveckého.\nUdové výkonní přihlásiti se mohou u ředitele spolku p. J. Berg-\nmanna bytem v domě paní Lauterbachové na Starém městě;\npřispívající údové nechť jméno své zanesou v listinu, která co\nnejdříve k účeli tomu kolovati bude. Jelikož příspěvek údňv\npřispívajících tak skrovný (2 zl.), a výhody tak značné jsou\na spolek každeročně nejméně 4 zábavy pro údy své uspořádá,\ndá se zajisté účastenství hojné očekávati."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "95", "page_fin": "95", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.10", "titre_corps": "Ochotnická divadla.", "titre_sommaire": "Ochotnická divadla.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "95", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.7", "debut_caractere": 5805, "fin_caractere_exclue": 6429, "texte": "Ochotnická divadla.\nOchotníci v Košířích, kteří se vyznamenávají do-\nbrou hrou, provozovali dne 12. dubna ve prospěch Smíchovské\nzáložny: „Srnec\" a „Po půl noci.\" — V Kroměříži před-\nstavovala společnost česká p. Štandera: „Břetislav a Jitka.\"\n— V Rychnově dávali ochotníci dne 19. dubna ve prospěch\nnadace gymnasiální: „Ďáblova bařina,\" obraz ze života ven-\nkovského ve 4 jednáních, dle francouzské povídky G. Šandové\npřeložil Vávra Lomnický. — I oslavení narozenin Jeho Veli-\nčenství Ferdinanda Dobrotivého provozovalo se dne\n19. t. m. od ochotníků Pulenských k dobrým účelům „Koru-\ntané v Čechách,\" činohra v 5 jednáních."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c016", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "95", "page_fin": "96", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.11", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "95", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.7", "debut_caractere": 6431, "fin_caractere_exclue": 6439, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c017", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "95", "page_fin": "96", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.11.1", "titre_corps": "— Koncertní beseda. Uspořádáním p. Jos. Baráka", "titre_sommaire": "— Koncertní beseda. Uspořádáním p. Jos. Baráka", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "95", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.7", "debut_caractere": 6441, "fin_caractere_exclue": 7083, "texte": "— Koncertní beseda. Uspořádáním p. Jos. Baráka\nodbývati se bude ve středu dne 22. dubna 1863 v sále Žofín-\nském o 4. hod. odpůldne koncertní beseda, při nížto spoluňčin-\nkovati budou paní Eliška Pešková, slečna Helena Zawiszanka,\npánové Schwarz, Bedř. Smetana a Vecko, potom mužský sbor.\nObecenstvo naše zajisté hojnou návštěvou poctí tuto zábavu, pro\nkterou tak výtečné síly umělecké získány byly. Vstupních lístků\ndostati lze v kněhkupectvích pana Em. Petříka (národní), pánů\nNováka a Vilímka (slovanské), p. Schmiedia na Malé straně, u\nobchodníků v musikáliích pp» Christofa a Kuhého, potom pana\nFleischera v železné ulici, kunečně u kasy."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "96", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6346, "texte": "— Náš krajan pan Knina navrátil se z Rusi do své\nvlasti a uspořádal v Brně v sále ústavu pro slepé koncert na\npiano, jenž se s příznivým úspěchem potkaL Mladistvý koncer-\ntista přednášel nejprvé, od sl. Tyrellové na jiné piano doprovázen,\nMendelssohnův koncert, pak Illusion perdue od Henselta, La\ndanse de» Sylphides od Budens-a, Scherzo od Mendelssohna,\nValše de concert oid Wieniawského a pochod z opery „Tann-\nhauser pro piano od Liszta. „Pan Knina,\" praví Brněnské no-\nviny „Neuigkeiten,\" „rozvinul při všech kusech úžasnou technickou\nsběhlost, která všechny těžkosti velmi snadně překonává, a spojil\ns ní povážlivé vniknutí do podstaty skladeb a zdařilé odstiňo-\nvání jednotlivých částí. „Pan Knina,\" pokračují „Neuigkeiten\"\n„ovládá svůj nástroj s jistotou, kteráž velmi libě na posluchače\npůsobí a osvědčil neobyčejnou sílu a vytrvalost, co zatím s\ndruhé strany v místech pianních ze zdráhavého nástroje nejněž-\nnější a nejsladší tóny vyluzoval. Tyto všeobecné poznámky platí\no všech přednáškách při všem tom, že karakter skladeb tak\nrozmanitý byl; dodali; všem od něho přednášeným piecíinvirtuo-\nsitou své hry rozhodné platnosti, která se v pochvale mu vždy\nproukázané živě jevila. V koncertě tomto účinkovala sl. Geyerova\na si. Papáckova zpěvem, kteréž slec. Vávrova roz. Pražanka\ndoprovázela.\n— Ferd. Laub dával v neděli dne 12. dubna první\nsvůj koncert v Štýrském Hradci, jenž velmi skvěle dopadl. Četné\nobecenstvo jásalo při znamenité hře Laubově. Ferd. Laub před-\nnášel Mendelssohnův koncert, sonátu od Beethovena, C-moll se\nslečnou von Můllenau, caprici od Paganiniho a k závěrce polo-\nnéz, romanci a saltarellu svého útvoru s největší bravourou,\nleskem a snadností. V koncertě jeho účinkovala též naše kra-\njanka sl. Klettnerova, pěvkyně u tamnější opery, která s úspě-\nchem písně od Mozarta a Schumanna zpívala.\n— Paní Schroderova roz. rozena\nz Kuklen u Kr. Hradce, engažována je nyní u opery v Štýrském\nHradci, kdež juž co „Norma\" vystoupila. „Krásný velký hlas,\nušlechtilá koloratura jsou hlavní vlastnosti této naší krajanky,\"\ntak vyjadřují se o ní německé noviny.\n— Pianista p. Matěj Zavadil, vychovanec Praž-\nského ústavu pro slepé, dával v neděli dne 12. dubna v čtenář-\nském spolku v Brně koncert a došel všeobecného uznání a chvály.\n— Pocta slečně Zawiszance. Dne 17. t. m.\nt. m. odevzdán byl slečně Zawiszance, pěvkyni při králov-\nském zemském divadle v Praze, skvostný pohár s nápisem:\n„Upomínka na měšťanskou besedu v Karlině\" za její\nochotné a obětovné spoluúcinkování při zábavě dne 25. března\nt. r. v Karlínské besedě měšťanské odbývané. Dar tento podali\numělkyni této Polské jmenem jejích zdejších ctitelů, pánové :\nFr. Tužil a Ant. Hejtmánek.\n— Český text k opeře „Josef a bratří jeho,\" hudba\nod Mehnla, která se co nevidět v českém proz. divadle davati\nbude, vyšel právě nákladem obchodnictví v musikáliích pana\nV e i t a v Praze. Text tento liší se od německých libret tím,\nzeje k němu připojen životopis J. Š. Mehula a stručný\nobsah opery, aby obecenstvo naše přecetší si obsah více\nhudbě pozornosti věnovati mohlo, než slovům. Jelikož v této\nopeře několik velmi krásných sborů a a arií se nalézá, bude\ntato knížka i slavným zpěváckýin spolkům vítána, neboť bude\njim možná, dle ní text k sborům těmto podložiti. Text této\nfrancouzské opery přeložil Jos. K. Chmelenský; životopisem J.\nMehula a stručným obsahem opery opatřil ho redaktor těchto\nlistů. Cena knížky jest 20 kr.\n— Hudební terminologie. Jak známo, nemáme\naž dosud úplnou terminologii hudební, aniž terminologické vý-\nrazy pro rozličné cástě nástrojů. K terminologii hudební praco-\nvali toliko Dr. Čejka a Václ. Červený, z nichžto první v\nMusejníku, druhý však v knížce o sobě k terminologii přispěli.\nCo se nás týče, máme za to, aby se záležitosti této hudební\nodbor umělecké besedy se vší horlivostí ujal a nedostatku\ntomu tak hluboce cítěnému v brzku odpomohl. Aby však práce\ntato dříve se vyřídila: nechť se zvolí čtvero komité zé\nznalců a filologů sestávajících a sice první komité pro\nhudební theorii, hudební krasovědu a instrumentaci atd., druhé\nkomité k ustanovení výrazů u strunných nástrojů, třetí\nk ustanovení výrazů dechových nástrojů a čtvrté k usta-\nnovení výrazů u bicích nástrojů. Doufáme pevně, že hu-\ndební odbor tuto zajisté velmi obtížnou práci na se vezme a\ntaké šťastně ji vykoná.\n— Hudební část „Písní pro školu a dům,\" jež pan\nFr. Janda, horlivý učitel na realce v Pardubicích vydati hodlá,\nprohlídl již p. Vorbes, učitel na pedagogiu v Král. Hradci a\np. Styblík, ředitel zpěv. spolku „Slavjana\" tamtéž. Básni-\nckou část revidoval p. P. Šoffr, ředitel hlavní a podreální školy\nv Králové Hradci a jest se co nadíti, že zajisté „Zpěvník\" tento\npřed školním rokem 1864 tiskem vyjde.\n— Hrabě p. JE v gen Černín objednal si u Vídenského\nsochaře p. Zafouka sochy sv. Cyrilla a Methoděje pro\nchrám Jindřichohradecký; oltář bude v gotbickém slohu dle\nplánu pana Žitka vyveden.\n— Sochy ss. Cyrilla a Methoděje v přirozené ve-\nlikosti hotoví z činku a kamene velmi lacino a jak jsme se\npřesvědčili velmi dovedně vídeňský sochař náš krajan F. Mělni-\ncký (Wieden, Hauptstrasse č. 69) a poskytuje tu výhodu, že\nkdyž dvacet obcí pro své kostely objedná sousoší Cyrillo-Metho-\ndějské, jedno toliko 300 zl., kdežto při desíti jedno 350 zlat.\nstáti má. Přesvědčivše se o výtečnosti práce sochaře Mělnického,\nodporučujeme jeho dílnu tím více, že na škodu umění a vkusu\nnašeho lidu mnohý špekulant vnucuje obcím sochy nevkusné a\nnetrvanlivé za drahý peníz. (Moravan.)\nHudební literatura. Nákladem Lud. Fleischera v Praze\nvyšly právě následující skladby : „Hlahol,\" sbírka původních\nsborů sešit 3. obsahující „Večerní zpěv,\" sbor od L. Pro-\ncházky a sešit 4. obsahující sbor „Vltava\" od L. Procházky.\nJednotlivý sešit stojí 80 kr. Předplatní cena na všechny čtyry\nsešity 2 zl. 50 kr. V tomtéž skladě vyšly tři sbory od slo-\nvútného skladatele Bedř. Kittla, ředitele konservatoria Praž-\nského. Sbory tyto jsou na slova od Gust. Pflegra a jsou váž-\nného obsahu. Zpěváckým spolkům tyto čtverozpěvy odporou-\nčeti, máme za zbytečné; neboť za dobrotu a vnitřní cenu je-\njich ručí slavné jméno skladatelovo. Stojí v hlasích i v par-\ntituře 1 zl. ; hlasy o sobě 60 kr. Taktéž vítáno bude našim\npěvcům Bradského „Zastaveníčko,\" jímžto dvorní pěvec Vo-\nvorský v Berlíně velkou sensaci zbudil. Zastaveníčko toto je\nbuď pro tenor neb soprán s průvodem piana."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-04-20-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-04-20_01#c018", "volume": "bmtnabd_1863-04-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "96", "page_fin": "96", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.2.5.12", "titre_corps": "Obzor umĕlecký.", "titre_sommaire": "Obzor umĕlecký.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "96", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.8", "debut_caractere": 6348, "fin_caractere_exclue": 7158, "texte": "Obzor umĕlecký.\n*= Znamenitá zpěvačka Adelina Pat ti, která\nnyní ve Vídni s neslýchaným úspěchem zpívá, je od svého šva-\ngra M. Strakoše rozeného Moravana na tri leta engažována,\na dostává od něho 60000 franků (25200 zl. r. č.) ročně. Pan\nStrakoš pronajme pěvkyni tuto dle italského způsobu komukoliv\nk zpívání a shrábne za to náramné sumy. Ostatně není p. Stra-\nkoš pouze švagrem této roztomilé zpěvačky, nýbrž i jejím vý-\ntečným učitelem a nebere tak mnoho peněz zdarma; neboť on\nčiní vše pro svého zlatohláska, ano on zpívá za ni v zkouš-\nkách, aby hlas její ušetřil. SI. Patti nezpívá nikdy ve zkoušce\non dělá za ni „Náměsíčnou\" — „Rosinu\" -— „Lucii\" atd. ve\nzkouškách.\n= Richard Wagner dával před nedávnem v Petro-\nhradě dva koncerty, které mu velmi štastně dopadly. Provozova-\nly* se hlavně skladby jeho."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "89", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.1", "texte": "Josef Xaver Elsner.\nNástin životopisný.\n\nJeden z lidí, který sice cizím byl dle rodu, avšak\npravdivě užitečnou prací stal se Polákům příkladem i vzorem\nnásledování hodným, byl bez odporu Josef X, Elsner. Na-\nrodil se v slezském městečku Grodkowie 26. lipna 1769.\nJiž v dětinství počal se uciti hudbě, neb v tamnějších kra-\njinách bylo obyčejem, že mládež školy navštěvující přinu-\ncena byla, v kostelích pobožné písně zpívati. Zalíbení k hudbě\nvštípili mu rodičové,, kteří v prázdné chvíli jej v prvních\nhudebních počátcích cvičili. Naučiv se rozličné maličkosti\nhráli na housle, pocítil chuť k skládání a složil v skutku pro\nsebe některé menší písně a taneční kusy a t. p. Otec prá-\nhnuv syna svého zasvětiti stavu duchovnímu, dal jej na vy-\nchování do kláštera dominikánův ve Wrocíawě, kde Josef\nčastěji zpíval diskant na kůru, zdokonalil se ve hře na housle\na seznal základní pravidla komponování. V třináctém roce\nsvého žití napsal motett pro dva sopránové hlasy „Ave Ma-\nria gratia plena\" Ředitel kůru Schón uslyšev tento útvor\npři službách božích provedený, věnoval zvláštní pozornost\nmladému skladateli a seznav v něm nevšední schopnost, sám\npočal mu vykládati theorii hudby. Elsner vpravil se do sklá-\ndání a zasvětiv všechny prázdné doby školního zaměstnání\nhudbě, napsal značný počet kostelních útvorův, které mu\nuznání a vážnost mezi představenými zjednaly.\nDivně a mnohdy směšné však si při tom počínal! Po-\nvědomo každému, že skladatel, chtěje složiti hudbu pro ně-\nkolik hlasů neb orkestr, sestavuje je v partituru, avšak Elsner\nzcela jináče si počínal, nemělf ani ponětí o partituře. Teprv\ntehdejší ředitel Wroclawského orkestru divadelního jménem\nMaar první mu okázal, jak možno na jednom listu všechny\ndělící—se hlasy naznačiti.\nRozjařen podnětem svých přátel, vydal Elsner některé\núryvky pod pseudonymem „Lilietti.\"\nZkoušel později psáti symfonie, z nichž jedna prove-\ndena byla při narozeninách choti ředitele tamnějšího divadel-\nního orkestru. Symfonie ona získala mu velikou pochvalu a\notevřela vstup na všechny divadelní jeviště. Příští skladatel\nnejlepší své práce „Król fcokietek\" kořistil z této výhody a\nzastupoval častěji některého houslistu v orkestru. Na ten\npád seznal vícero dramatických útvorův a naučil se náležitě\noceniti přirozenost nástrojů, k hudbě dramatické se nejlépe\nhodících.\nVzdělav se takto v hudbě, již sobě zamiloval, měl se\nstáti duchovním, v kterémž stavu však mnoho zalíbení ne-\nnacházel. Zemřel mu totiž otec a on nemaje dostatečnou\nmohovitost, z níž by žiti mohl, vstoupil co první houslista\ndo kapely dominikánského kostela. Pojistiv si takto vezdejší\nchléb, snadno mohl z něho těžiti, neboť byl zhusta co schopný\nhouslista brán za domácího učitele hudby. Z podnětu přítele\nustanovil se v devatenáctém roce věku svého opustiti theolo-\ngii a věnovati se lékařství. Slavný prof. lékařství Morgen-\nbesser přijal jej do kruhu svých žákův. O tomto předsevzetí\nElsnera dostala se též zpráva do Grodkowa, jeho rodného\nměsta, které s potěchou, že bude míti svého vlastního lé-\nkaře, mu stipendium udělilo. Nedlouho na to zemřel Mor-\ngenbesser a Elsner ztrativ v něm jediného svého dobrodince\na opatrovníka, odjel do Vídně. Štěstěna mu nepřála ! Hned\npo svém příchodu do hlavního města Rakouska, těžce onemo-\ncněl. Skrovný majetek, s nímž měl na celý rok vystačili,\nbyl za měsíc úplně vyčerpán. Tato okolnost přinutila jej\nvzdáti se studií medicínských. Slabý jsa na těle, velikou\nstarost o zítřejší výživu svou v duši nose, procházel se po\noživených ulicích Vídeňských a nevěděl co započíti. Náho-\ndou potkal přítele a kolegu ze škol Wrocřawských, který\nmu útulek a všeliké výhody života poskytl.\nPřípad onen měl veliký vliv na budoucnost Elsnera,\njenž si předsevzal uposlechnouti rozumné rady přítelovy a\noddati se zcela hudbě. Obdržev v Brně při tamnějším or-\nkestru místo houslisty, vyučoval též hře na piano a těšil se\nze skromného, leč dostatečného důchodu pro denní potřeby.\nSládání nezanedbával, nýbrž v krátkém čase získal si oblí-\nbenost několika hudebními útvory, nejvíce tanečními kusy.\nNa počátku r. 1792 zamýšlel podnikatel německého divadla\nve Lvově p. Bulla polovici hudebníků vyslati do Varšavy a\npotřeboval pro ně ředitele. Od mnoha příchozích z Brna\ndozvěděl se o velkých schopnostech mladého umělce a vy-\nzval jej, by místo ono přijal. Sotva Elsner do Lvova přibyl,\npožádal jej Bulla, by převzal řízení orkestru, chtěje se sám\npřesvědčili o jeho schopnostech. Dávalo se tenkráte před-\nstavení ve prospěch raněných vojínů. Divadlo bylo kromě\nčelného obecenstva též od mnoha čelnějších úřadníků a hod-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "90", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.2", "texte": "nostářů navštíveno. Elsnerova symfonie, již ve Wrocfawě\nsložil, započala představení a všeobecně se líbila, tak že\ntehdejší gubernator Haličský, znatel i milovník hudby hrabě\nBridigo poručil Elsnera zůstaviti ve Lvově a do Varšavy ji-\nného ředitele odeslati.\nSedrn let pracoval Elsner pro obecenstvo i divadlo\nLvovské, skládaje meziaktní kusy, ballety, kantaty, kvar-\ntetta a t. p. V roce 1794 napsal první svou operu pod ná-\nzvem „Osobliwsi brada,u ku které si sám text sepsal.\nPříznivé úsudky o ní dodaly mu chuti k složení druhé zpě-\nvohry „Pržebraný sultán\" s textem od císařského kni-\nhovníka Brettschneidera.\nKe konci téhož roku přibyla polská divadelní společ-\nnost pod správou Boguslawského do Lvova. Jakmile se di-\nvadlo polské spojilo s německým, počal Elsner pečovati o\nprovozování a správné zřízení polských oper. Od toho času\njmenovitě ale od r. 1796 stal se nejčinnějším umělcem, jenž\nschopnosti své národnímu jevišti věnoval.\nJakási nevyskoumatelná touha poutala jej k vyššímu\nsvazku s Poláky, jakoby cítil, že mezi nimi jej očekává\nsláva a vážnost za vše, co později učinil ve prospěch dobra\na národního umění. Seznav posléze schopnost polských hu-\ndebníků a neobyčejnou k nim sympathii obecenstva, práhnul\nsepsati polskou zpěvohru; bohužel neznámost jazyka obra-\ncela jeho touhu v nivec. Předsevzal sobě učiti se polsky a\nhle! v několika měsících tak postoupil, že. se mohl odvážiti\nk polským veršům hudbu sepsati. Že se učil s velikým na-\nmáháním, pomyslí si každý, neb psal nad každé slovo polské\nněmecké, čímž seznal dobře ducha polské mluvy; ano i tak\ndaleko postoupil, že se mu později málo kdo v uvádění slov\npolských do hudby vyrovnal. Nejprvnější dílo polské, jež\nv hudbu uvedl, bylo Boguslawského melodrama pod názvem\n„Iskahar król Guaxary.\" Skladba ta se zápalem od obe-\ncenstva Ivovského přijata, stala se základem příměří mezi\nElsnerem a národem polským. Pěkná hudba onoho melodra-\nmatu se všeobecně líbila, tak že mnohé zpěvy v Haliči\nzobecněly, zvláště ale píseň na slunce „O ty! co równie\nznedzniafym.\" Nedlouho na to spůsobila skladateli zpěvohra\n„ Amazonki* (text Boguslawského) ještě větší pověst a od té\ndoby seznav Elsner vděčné uznání svých snah a schopností,\npoctivou přičinlivost polských hudebníků v pečlivém před-\nstavení jeho prací, ustanovil se povždy sdílet los divadla\npolského.\nR. 1799 přibyl Elsner s celou společností Boguslaw-\nského do Varšavy. Popisovati zvláště činné a pracovité žití\nonoho člověka, bylo by zbytečné, neboť četné jsou zásluhy jeho.\nOn byl vůdcem národní opery, tříbil zpěváky, bděl nad pro-\nvozováním a co více, on až do objevení-se Kurpinského roku\n1810 ve Varšavě zásobil prácemi svými neustále repertoir\ndivadla.\nR. 1804 provozovaly se jeho zpěvohry „Mieszkaney\nKamkatal\" (slova od Dmuszewského), napotorn „Siedm\nvazy jeden\" (text od téhož). R. 1806 „ Wieszczka Ur-\nxella (překlad od Bandonina), v r. 1807 „Andromeda,\"\n(slova od Osiňského). Napoleon I. navštívil 18. ledna před-\nstavení toho díla a jsa spokojen s provedením, projevil svou\nzálibu a přízeň hudebníkům polským. Kdyby císař déle byl\nzůstal v kraji, mohl se los jejich značně zlepšiti; avšak\nodjel hned druhý den z Varšavy a s ním značná část osob,\nkteří ruchu divadelnímu přáli. Po skončení bitvy přičinili se\nhudebníci polští a v jejich čele Elsner i Boguslawski horlivě\npracovali o dobro národního divadla. R. 1808 provedl Elsner\npět svých nových oper: 1. „Szewc i krawcówna,\" (slova\nDrozdowského); 2. „Urojenie i rzeczywitošč(překlad\nAdamczewského); 3. „Echo,\" (slova Pekalského); 4* „Snia-\ndanie trzpiotów,\" (překlad Buissona); 5. Žona po drodze\"\n(slova Drozdowského). Poměr prací těchto nebyl veliký, ne-\nboř propleteny jsou prosou na spůsob francouzských vaude-\nvillův, leč povždy to bude nejvýmluvnějším svědectvím ne-\nunavené a pevné činnosti, an dvě první opery propadly,\npozdější teprvé, jmenovitě „Sniadanie trzpiotéw\" se dosti\nlíbily. R. 1809 napsal toliko jednu zpěvohru k slovům Dmu-\nszewského pod názvem „Eeszek bialyTato přináleží do\ntřídy lepších útvorův tohoto skladatele. Tři nastupující ope-\nretky „Beneficeu (slova Pekalského); „Wqwozy Sierra\nMořena,tt (slova Dmuszewského) a „Kalisia,\" slova We-\nžyka) představené v rocích 1810, 1811 a 1812 propadly.\nMladší skladatel než Elsner, ačkoliv ne mnoho lepší, jehož\nschopnost poměrnější byla k hudbě dramatické, byl K. Kur-\npiňski, *) kteréhož díla s velikým úspěchem se provozovaly.\nElsner přenesl nyní schopnosti své na jiné pole působení,\nzanechav správu divadla mladému sokovi. Před svým od-\nstoupením sepsal ještě dvě díla „Kro$ Eokietek,\" (slova\nDmuszewského) r. 1818 a Jagiefflo Teczynie\" (text Chod-\nkiewicza) r. 1820 a těmi skončila se činnost jeho na obzoru\nhudby dramatické.\nNěkteré opery Elsnera potkaly se s dobrým úspěchem,\njako: „Leszek Biaíy\" a „Kroí Lokietek\" a spůsobily dobrý\núčinek na obecenstvo. On zanechal též značnou část melo-\ndrama tů v, jako: „Iskahar,\" „Nurzahad„Sad Salo-\nmona„Trybunat niewidzialny* „Mieczysfaw Slepýš\n„Karol Wielki \" „Rzym oswobodzonytaké množství ji-\nných útvorův buď náboženského neb světského obsahu. Nej-\nvětší dojem učinila „Ojiara Abrahama* r. Í821 poprvé\nprovedená. Bylo to poslední dílo jeho dramatické musy, které\ndivadlu odkázal.\nPakli se nedostávalo Elsnerovi na melodičných schop-\nnostech k vyznačení vyšší důstojnosti útvorův scénických, za\nto v nauce převyšoval všechny polské skladatele, nevylučuje\nni Kurpinského. Nejen divadlo, ale i hudba kostelní byla\nvlastním polem, na kterém s chloubou se pohyboval.\nElsner jmenován byl r. 1816 údem spolku přátel nauk.\nPo pěti letech obdržel místo ředitele na varšavském konser-\nvatoriurn, jemuž ústav tento hlavně za své založení děkoval.\nR. 1818 vydal společně s Brodzinským dílo „O metry cz-\nnosci i rythmicznosci jezyka polskiego \" jehož druhá část\nse posud v rukopise nalézá. Desátý rok před smrtí jeho\npotkalo jej neštěstí: ranila pravou ruku jeho mrtvice aon\nbyl nucen levou rukou psáti své poslední a vznešené dílo\noratorium pod názvem „Meka Zbawiciela,\" dle pamětníkův\n*) Životopis výtečného K. Kurpinského podali jsme v loňském roč-\nníku „Dalibora.\""}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "91", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.3", "texte": "nákladem knížete Kazimíra Lubomierského do tisku při-\npraveným.\nŠedivý skladatel dočkav se 85 let, zemřel v Elsne-\nrovce pod Varšavou 18. května 1854. — Pochován byl na\nPowqzkach, kde z vybrané hotovosti v čase posledního pro-\nvozování „Meki Zbawiciela\" r. 1853 pomník mu vystaven byl.\n\nZ polštiny dle „Tygodnika ilustrowanego\" přeložil\nFr. St. Blažek.\n\nŽádost kapelníků civilních sborů hudebních\nv Praze ku slavnému sněmu\nv království Českém.\nVeleslavný sněme v království Českém!\nY hluboké úctě nížepsaní kapelníci civilních hudebních\nsborů, k veřejné zábavě obecenstva v královském hlavním\nměstě Praze působících, osmělují se k veleslavnému sněmu\nse obrátiti a o laskavé ujmutí-se Pražských hudebníků ná-\nsledující žádost podatiV\nJak známo, zjednávají se vojenské hudební kapely, jichž\ntu každého času tré i patero bývá, zdejším hostinským a\nkavárníkům k provozování hudby v jich místnostech ; jmeno-\nvitě ale rozpadají se tyto kapely ve vícero odborů a odní-\nmají tím, že se obyčejně hostinským k provozování hudby\nza levnější peníz samy nabízejí, výživu civilním hudebníkům.\nJeť pak v Praze kromě hudebních kapel tri ozbroje-\nných sborů měšťanských ještě 6 větších sborů koncertních,\nmnožství sextettů i asi 10 větších nebo menších harmonií a\nnelze tedy pochybovati o tom, zdali má naše hudební Praha\nve svém středu dosti vlastních hudebníků, kteří by k potře-\nbám veřejné zábavy postačovali.\nHudebníci kapel vojenských, kteří zajedno výživu svou\nnáležitou již v c. k. službě vojenské nalézají a kteří nemají\nzadruhé žádných starostí o rodiny, mohou se arci za laci-\nnější peníz zjednávati k provozování hudby, a činí to, bo-\nhužel ! mnohdy dosti nešetrně na ujmu hudebních sborů ci-\nvilních, poukázaných výživou k hudebním produkcím svým,\nčiní to ale také navzdor zápověděm, vys. c. k. vojenským\nvelitelstvím vydaným.\nCo další důvod této své žádosti uvádějí uctivě pode-\npsaní, že většina hudebníků ve sborech hudebních na veřej-\nných místech hrajících, výživu svou vyhledávajících, jsou vo-\njenští vysloužilci, kteří při nynějších poměrech drahotních\nsebe a své rodiny jenom s velkou bídou s to jsou uživiti;\ntato skrovná výživa pak se ještě více ztenčuje, když vojen-\nské hudby v malé odbory rozdělené, obstarávání hudby v lep-\nších hostincích a kavárnách přejímají.\nPři tom jest také nížepsaným třem kapelníkům Praž-\nských měšťanských sborů velmi těžko, udržeti v náležitém\nzřízení celé své sbory; neméně těžko jest jim přihlížeti\nk řádnému zvelebení celého podniknutí a ku povznešení umění\nhudebního — a to z té jediné příčiny, že nemají hudební\nsbory ty zaručenou náležitou výživu, ježto se jim výživa\nta zkracuje hudbou vojenskou, která produkce hudební na\nmnohých místech odebírá.\nVeleslavný sněm račiz se tedy u vys* vlády la-\nskavě přimluvili za to, aby vojenským kapelám nebylo\ndovoleno, v básteěných odborech na veřejných místech\nu soukromníku k provozování hudby se najímati — i\naby se za pravidlo ustanovilo, ze se múze upotřebili\nkapel vojenských toliko v jich úplnosti, nikoliv ale\nv částech, v jednotlivě sbory hudební rozdělených.\nV Praze, dne 10. dubna 1863.\nKarel Komzák, Petr Pergler,\nJ. Janák, Josef Chrs,\nV. Preissler, Fr. Horák,\nA. Janda, Václ. Stiebal,\nIg. Branberger, J. Koubek,\nkapelníci.\n\nO vývinu sonáty.\nPrvní začátky naší nynější sonáty nacházíme v sedm-\nnáctém století a sice na jeho konci. Dle Winterfelda nazý-\nvala se jmenem „sonáty\" na začátku toho století instru-\nmentální sada vůbec, pokud neměla za obsah periodický zpěv\nneb chorál.\nPrvní sonáty vyšly r. 1681 od Jindřicha Bibera pro\nViolino sólo, pak 1683 od houslisty Corelliho 12 sonát pro\nhousle, basu a klavír.\nVětší platnosti co skladatel sonát došel však Jan Kuh-\nnau, předchůdce Šeb. Bacha. Nejprvé složil sonátu do B.\nForma tohoto díla je vůbec ta nynější; skládá! se z rychlé,\npozvolné a opět rychlé sady. Způsob psaní je polyfonický,\ndílo však trpí na nedostatku vnitřního krasovědeckého spo-\njení. Kuhnauovo pozdější dílo vyšlo r. 1696 podtitulem : „Jana\nKuhnauova svěží klavírní ovoce aneb sedm sonát dobrého ná-\nlezu a spůsobu na klavír hráti.\" V sonatech těchto jeví se\npokrok ve formě a obsahu, jsouf plny energie smělosti, svěží\nlahody, ano hloubky citu. Skládajíf se veskrz buď z pěti,\nbuď ze čtyř sad. Protiva klidných a pohyblivých sad na-\nlézá se zde v rozmanitém sestavení. Polyfonický spůsob\npsaní převládá; avšak časem propukne komposice rozprostí-\nrajícími-se melodiemi. V jednotlivých sadách zračí se větší\numělecký obsah. Iíuhnau je co do ducha spřízněn s Haen-\ndlem svobodnou polyfonií, vzletuplným, ušlechtilým, jasným\nvedením melodie. Vnitřní krasovědecké spojení dá se již\nv jednotlivých sadách této sonáty stopovati.\nPo něm slušno v tomto oboru uvésti skladatele Mathe-\nsona. Od něho vyšla r. 1713 tiskem sonata, oné osobě vě-\nnovaná, která ji nejlépe zahraje. Skládá! se jen z jedné\nsady; vyvedení jednotlivých dílů je bohatší; théma ceny\nplná, spracování prozrazuje však více zevnější lesk než vnitřní\nbohatost.\nNyní přicházíme k Donu Scarlattimu♦ Složilf 30 so-\nnát pro klavír, a pak 6 sonát v prvních desíti letech 18.\nstoletí. Každá sonata má dvě částě; nynější druhá část"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "92", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.4", "texte": "zosnovací — a třetí v jednu se sloučily; vládne zde dvou-\nhlasost; spůsob psaní je nástroji přiměřenější, než u jeho\npředchůdců; nápadné jest křižování rukou. To jsou for-\nmální zvláštnosti. Co se obsahu týče, jmenuje Scarlatti sám\nsonáty „důmyslným žertem umění\" Hlubší intence schá-\nzejí ; je to veselá, svěže pohyblivá, duchaplná hra, často\nplná překypujícího rozmaru ; avšak nacházíme též jednotlivé\ntahy, vynikající něžnějším a vážnějším pohnutím mysli.\nDále dlužno připomenouti Francesca Durante, od něhož\n„Sonate per cembalo divise in studii divertimenti* vyšly. Je\nto zcela osamotnělý zjev. Co se formálnosti týče, jsou so-\nnáty tyto přechod z formy písně k formě sonát a homofonie\ndržány. SÍojí-Ii co do stanoviska historického vývinu níže\nnež Scarlattovy, naznačují přec naproti Kuhnau-ovým soná-\ntám pokrok volnějšího a přirozenějšího spůsobu psaní a jsou\nco do obsahu duchaplnější.\nNyní blížíme se k hudebnímu velikánu Šeb. Bachu,\nna jehožto sonáty do C-moll a D-moll váhu klademe. U něho\njeví se opět sonatovité sestavení vícero sad v jeden celek. Ve\nsvrchu udaných sonátách nestojí sice do formy a spůsobu\npsaní veskrz na stejném, volném stanovisku jako Scarlatti;\non se blíží spíše ke Kuhnau-ovi. Nad toho však vyniká\ns jedné strany bohatostí a volným ovládáním prostředků, a\ns druhé strany osvědčil v tom pokrok proti Scarlattimu, že\nvícero sad v jeden celek ve spůsobu, jenž sonátě vlastně pří-\nsluší, Sestavil, tak že se vyšší duševní, vnitřní význam ná-\npadněji než dříve objeví. Jiné přechozí dílo jest „Dvanáct\nsonát\" od patera Martiniho pro varhany a klavír. Sonáty\ntyto jsou nevlastně pro varhany určeny, jejich celý spůsob\npsaní poukazuje na klavír. Stojíf co do formy v prostředku\nmezi tak zvanými „Suitami\" a vlastní sonátě; jsouf směsem\npolyfonie a homofonie a při všem umělém provedení plny\nducha a života.\n(Pokračování.)\n\nFarinelli a krejči.\nVýjev ze života.\n\nBylo to r. 1737, když Farinelli — tento slavík z An-\ndrie — do Madridu přijel, aby svým čarokrásným zpěvem\nmraky záhubné melancholie se zasmušilého čela krále Filipa V.\nzapudil. Jako znovarozený Orfeus pronikl Farinelli jímavým\nzpěvem temnoty duše královy, a co se na sta lékařům ne-\npodařilo, to dovedl Farinelli přednesem Hassových arií „Pa-\nlido il solo\" a „Per questo dolce amplesso,\" které co zá-\nzračný balsam duševní chorobu Filipa V. vyléčily.\nKral nezanedbával více svého zevnějšku, dal si na radu\nFarinellovu dlouhé své vousy oholiti, přilnul opět láskou\nk choti své a chodil pilně do státní rady, kterouž dříve již\npo dlouhý čas nenavštěvoval.\nTo vše spůsobil kouzelný stříbrozvuk Farinellova hlasu.\nOd té doby stal se znamenitý tento pěvec miláčkem\nšpanělského krále a bůžkem celého takřka Madridu. Každý\nse pokládal za šfastného, kdo jej jedenkráte jen slyšetí mohl\na kdo ho neslyšel, ten by byl obětoval vše, aby svého cíle\ndosáhl; nebof Farinelli nezpíval veřejně na divadle a do-\nstával co královský komorní pěvec 2000 karolinů ročního platu.\nJednoho dne očekával Farinelli svého krejčího, jenž mu\nnový, nádherný šat k dvorní návštěvě ustanovený přinésti měl.\nFarinelli nemůže se oděvního mistra dočkati a prohlíží,\naby si dlouhou chvíli ukrátil, skvostné dary, které byl od\nrozličných králů a princů obdržel. Tu béře do ruky dia-\nmanty obloženou tabatěrku, kterouž mu princ tVallisský při\nodchodu jeho z Londýna daroval. Ještě nyní třpytí se v ní\npři otevření pár přesek s brilianty, které již tehdáž v ní\nukryty byly. Nyní zírá na krásnou, diamanty obloženou po-\ndobiznu Ludvíka XV, kterouž mu královna francouzská po\nukončení dvorního koncertu doručila, a tak probírá se Fari-\nnelli dále v drahocenných darech, aniž by byl zpozoroval,\nže již někdo podruhé na dvéře jeho komnaty zaklepal.\nKonečně slyšet poznovu klepání a hned na to vstoupí\nkrejčí do pokoje, hluboce před Farinellim se ukloně.\n„Dobře, dobře, že přicházíte,\" pravil z prohlížení vy-\ntržený pěvec — „a rád uvidím, jak se ve svém oděvnickém\numění znáte!\" Na to zkoušel šat, jenž jako na jeho tělo\nulitý se býti zdál.\n„Výborně mně stojí, mistře, a dělá čest jménu Vašemu;\navšak kde máte účet?\"\n„Nenapsal jsem prosím žádného účtu.\"\n„Nuže, tedy jej nyní napište !\"\n„Toho neučiním !\"\n„A proč?\"\n„Chci si místo peněz jinou milost od Vás vyžádati.\"\n„Nu, tedy povězte jakou ?\"\n„Nezazlíte mé smělosti?\" tázal se jaksi rozpačitě krejčí.\n„Nikoliv, povězte mi to jen!\"\n„Vím, že to, co si žádám, jenom králům aneb princům\nposkytujete, ale poněvadž se mi té cti dostalo, že jsem Vám\nnový šat zhotoviti mohl; tedy .. .\"\n„Jen to řekněte!\n„Tedy\" vykoktal krejčí „Vás žádám, abyste mi místo\npeněz trochu zazpíval!\"\nFarinelli nevěděl, má-Ii se nad touto podivnou prosbou\nhoršili, neb se jí smáti.\n„Což je Vám zpěv milejší než peníze?\"\n„Váš zpěv, ano; nebof uzdravil našeho nemocného\nkrále.\"\nTéto dobrosrdečnosti nemohl déle odolati a vyhověl\nsnažným prosbám pokorného řemeslníka, maje větší radost\nz tohoto zvláštního dobrodružství, než z veškeré od po-\nchlebníků utržené pochvaly.\nFarinelli uvedl svého prostého posluchače do svého sa-\nlonu a zapěl mu doprovázeje se na klavír, některé z nej-\nskvělejších arií. Krejčí byl nad tímto neslýchaným zpěvem\nu vytržení a čím více toto vzrůstalo, tím větších důkazů\nsvého umění podával Farinelli. Ubohý krejčí nemohl se ani\nz dojmů, které na něho pěvec učinil, zpamatovati.\nKdyž konečně Farinelli ukončil, děkoval mu řemeslník\nco nejvřeleji a chtěl se s hlubokou poklonou odstraniti.\n„Nikoliv!\" zvolal štědrý pěvec. „Tak zhola ode mne"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "93", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.5", "texte": "nepůjdete. Jsem něco pyšný, že jsem to poněkud dále při-\nvedl než jiní zpěváci. Yyhověl-li jsem Vaší slabosti, je nyní\ntaké slušné, abyste se nyní i mé podrobil.\" Při těchto slo-\nvích podal mu váček s penězi, který snad dvakrát tolik\nv sobě obsahoval, nežli nový šat v ceně byl, a laskavě krej-\nčího propustil.\nFarinelli stál i u následujících španělských králů: u\nFerdinanda VI. a Karla III. u velké milosti* Ferdinand VI. za-\nložil dle jeho návrhu v Madridě operu a jmenoval jej ředi-\ntelem jejím. R. 1761 odebral se Farinelli, jenž se vlastně\nCarlo Broschi jmenoval, do Bologny, kdež si krásnou villu\nvystavěl a 15. září 1778 zemřel.\n\nE. Zminský.\n\nFeuilleton.\n\nDivadlo.\nV král. českém prozatímním divadle provozovalo se v čase\nod 7. až do 20. dubna: V úterý dne 7. dubna „Lazebník\nSevillský,\" komická zpěvohra ve 2 jednáních, přeložena od\nMacháčka; hudba od J. Rossiniho. — Ve čtvrtek dne 9. dubna\npodruhé: „Mnoho přátel naše škoda,\" veselohra ve 4\njednáních od Vikt. Sardau-a, přel. R. Nápravník.\" — V sobotu\ndne 11. dubna: „Němá z Port i či,\" veliká zpěvohra v 5 je-\ndnáních, přel. od Chmelenského, hudba od Aubera. — V ne-\nděli dne 12. dubna ve prospěch pana Václava Hametnera;\n„Skrocení zlé ženy,\" veselohra ve 4 jednáních, přel. od\nJ. J. Kolára. K závěrku: „Honba na medvěda,\" uherský\nnárodní balet v jednom jednání od Reisingra. — V úterý dne\n14. dubna ponejprv: „Clavigo,\" truchlohra ve 4. jednáních\nod Goethe, přeložil J. Dvořák. — Ve čtvrtek dne 16. dubna\nponejprv: „Sirka mezi jiskrami,\" veselohra v jednom\njednání z francouzského M. Hronové, přel. J. N. Před tím:\n„Zaklený princ,\" veselohra ve 3 jednáních od Plátza, pře-\nložil dr. Hák. — V neděli dne 19. dubna ve prospěch slečny\nMarie Macháčkovy: „Belisar,\" lyrická zpěvohra ve 3 jedná-\nních od Salvatora Camerana ; z italského přeložil J. N. Štěpá-\nnek, hudba od Donizettiho.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\nF. S.\nZ Domažlic. (Zábava.) Dne 25. března dávala zdejší\nměšťanská beseda ku podpoře nuzných obyvatelů v Krkonoších\na Rudohoří deklamatorní a hudební zábavu. Provozovány byly:\nOuvertura k „Martě\" a Národní ouvertura od Vinaře, Variace\na koncert na housle, „Umlklo listů šumění,\" dvojzpěv od Bendla,\n„Poutník,\" píseň od Šuberta, mužské sbory „Hlahol\" od Bendla\na pochod od Štrebla, ve smíšeném sboru quodlibet z českých\npísní; obecenstvo bylo hojně shromážděno a s provedením\nspokojeno. Největší pochvaly dostalo se slečně Cecilii Blat-\nterbaurové, jenž zdařilým přednesením deklamace „Češka\"\nod Čejky (z „Lady\") všecky přítomné rozjařila. Čistý výnos\nobnášel 60 zl. r. č.\nZ Jičína. (Hudební zábava.) Dne 12. dubna b. r.\nuspořádal zpěv. spolek v Jičíně svým údům druhou perio-\ndickou produkci ve zpěvu. Program byl následující: 1. „Český\nzpěv,\" sbor od Kallivody, 2. „Réveii du Lion\" pro 4 ruce na\npiano od Ant. de Kontského. 3. Sbor poutníků ze zpěvohry\n„Tannhauser\" od Rich. Wagnera. 4. Hymna, pro tenorový hlas\nze zpěvohry „Stradella\" od Flotova. 5. „Prosba odvedeného,\"\nsbor, složil Pav. Křížkovský. II. oddělení. 1. Ouvertura ke\nzpěvohře „Vilém Tell\" od Rossiniho pro 4 ruce na piano. 2.\n„Větry k vlasti milé spěchající,\" píseň pro soprán od Fr. Pi-\nvody. (Op. 21. cis. 4.) 3. „Pečlivá milá,\" sbor od Ludevíta\nProcházky. 4. „České perle,\" koncertní fantasie pro piano\nod Ed. Nápravník a. 5. „Šablenka,\" sbor od Knittla. Sbory\npřednesl zpěv. spolek velmi zdařile a jest těžko udati, který\njednotlivý sbor větší obliby došel, an všecky vřelému účasten-\nství se těšily, a bouřlivým potleskem provázeny byly. Druhé\nčíslo programu I. hrály slečny Havelkova a Weberova; první\nčíslo druhého oddělení programu hráli pánové Weber a Brusák,\na „České perle\" od Ed. Nápravníku přednášela sl. Weberova.\nTato 3 čísla na piano byla správně, precisně a pěkně předne-\nsena, a jako sbory bořlivým potleskem provázena. Hymnu pro\ntenorový hlas přednesl p. Lopatář, učitel z Bělohradu, a píseň\npro soprán paní Jeníková. Jako při druhých číslech, tak i zde\nprojevilo četné obecenstvo svou radost a vřelé uznání bouřli-\nvým potleskem. Tato produkce patří vším právem mezi ty nej-\nzdařilejší, jež nás zpěv. spolek za čas svého trvání dával a\nnelze upříti, že co do vpravení-se v myšlénku skladatelovu\nčím dál tím více prospívá, a v umění postupuje. Pan ředitel\nB a nd i š může z toho zajisté radost míti, vida, kterak upřímná\nsnafia jeho žádoucího cíle dochází.\n\nE. K.\nZ Jílové. (Divadlo). Opět po dlouhém čase bylo nám\nnavštíviti chrám Thálie, ne však našich ochotníků, nebo ti od\nprázdnin minulých sladce dřímají a budou snad ještě až do\npříštích prázdnin dřímati. Jest to společnost páně Šmí-\ndov a, která k nám zavítala a nemálo nás potěšila. Předešly\nměsíc dávali 8 představení, mezi nimiž též jedno ve prospěch\nchudých školníeh dítek. Po svátcích jsme byli však nemálo\npřekvapeni, neboť se dával „Kouzelný střelec\" a zpěvohra u\nnás je něco jako zahrada na poušti. Vavřínu vším pravém za-\nsložili : p. Jaroslav Šmíd (Kašpar), si. Šmídova (Liborín), a\npaní Bohdanecká. I hudbu provedli zdejší hudebníci, jsouce\nobratnou rukou pana Čeňka Jindřicha řízeni, velmi dobře. —\nÚmrtím pana U. Šmída, ředitele této společnosti, utrpěla tato\nzajisté velikou ztrátu, než syn jeho, pan Jaroslav Smíd snaží\nse všemožně, aby otcovo místo řádně zastoupil a společnosti\nsvé dobrého jména dobyl; zvláště vyniká společnost tato bez-\núhonným a pořádným životem, čímž u nás zajisté nemale váž-\nnosti si získala. Přejeme ji zdaru a vždy hojného účastenství.\n\nZ Pardubic, 12. března 1863. (Velký pátek. —\nBoží hod velikonoční a druhý svátek. — Koncert.)\nJiná leta se provozovalo v děkanském chrámu Páně „Sedm\nslov Kristových\" od Haydna ; jako v loni přednášel náš\n„Pernštýn\" 4 kostelní čtveroypěvy, a sice letos od násle-\ndujících českých skladatelů: Fuhrera, Tomáška,\nKrejčího a Nesvadby. Za příčinou churavosti ředitele\nzpěv. spolku p. Matěje Kučery vedl tentokráte zpěv první\nvýbor p. Jan Tomšu. Kostel nebyl přeplněn, mezi jinými\nnábožnými bylo pozorovati c. k. úřednictvo, vrchnostenské úřed-\nníky, městské zástupitelstvo a mnoho vynešených dám. Sou-\nhlasíme docela se šťastnou myšlénkou, že mužské čtverozpěvy\ndo chrámu Páně se zavádějí, neb hrdlo mužské není nikdy s to,\nucho posluchače i při značné chybě tak nápadně uraziti, jako\npochybení dřevěných skřipek, trompetka bezzubého trubače, fr-\nkací klarinet aneb píšťala všudy, jen do nebe nevolající. Při\nkrásných čtverozpěvných modlitbách jest nitro každého člověka\nklidné, tiché a k nábožné mysli povznesené, proto jest hlavní\núčel všech zpěv. spolků, by místní kůr nejvýdatnějšími sílami\nsvými všemožně podporovali. — Na Boží hod velikonoční se\ndávala o 11. bndině dopoledne v děkanském kostele při zpí-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "94", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.6", "texte": "vané mši svaté, jíž důst. p. P» Jan Chmelík s assistencí cele-\nbroval, slavnostní mše od Alb. Maška do C-dur; za gradu-\nále zpíval řízením p. Kučery náš zpěv. [spolek modlitbu „Spa-\nsiteli náš\" od Krejčího, offertorium od Vitáska pro kontrabas\na barytonové sólo provedli pánové Vostřebal, člen kr. zem-\nského divadla v Praze a p. Janda. Že nám ředitel kůru p.\nPospíšil tuto velkolepou, krásnou mši od Alb. Maška podal,\njsme mu zajisté povděčni, neb jest to dílo důkladné, naskrz\npromyšlené, což hlavně platí o dílech Kyrie, Gloria, Krédo a\nAgnus. Druhý svátek se dávala mše i vložky za graduale a\noffertorium od našeho nesmrtelného Fiihrera. — Ten samý den\nvečer v 7 hodin uspořádal v Odeonu „na Veselce\" v Pardu-\nbicích koncert p. Theod. Tomášek, člen kr. zemského divadla\nv Praze. Četl jsem již kritiku o tomto koncertu v čísle 11.\nod 10. dnbna 1863 ve Vašem listu, přece však podávám stručný\ndoplněk. Pan Th. Tomášek jest rodilý z blízkého města\nBohdánče, a není to poprvé, že jmenovaný mladý umělec nám\nv Pardubicích velmi milou i hudebně klassickou zábavu při-\npravil. On sám hrál tentokráte 4 pieci buď od Vieuxtempsa,\nbuď od Beriata a Lubína, a poznali jsme poznovu, že jeho hra\nvesměs dokonalá, nejvíce ale v adagiu vyniká ; neb jeho před-\nnáška jest utěšena, vroucná, okouzlující; ještě přidáme, že\njeho zjev při vystoupení příjemně na každého účinkuje, z té\npříčiny má on vždy vybraný kruh za posluchačstvo, zvlášť\nkrásné pleti. Ze zvláštní ochoty spoluúčinkovali sl. Julie Ver-\nnerova, pak pp. Tomšu, Janda a Srůtek. Sl. J. Vernerova\npřednášela pikantně zosnovanou fantasii koncertní „České perle\"\nod Ed. Nápravník a a hrála je tak precisně, že slečnu obe-\ncenstvo vyznamenalo bouřlivým potleskem, a že musela* na vše-\nobecnou žádost ještě poslední část obsahujíc „Hej Slované\" opa-\nkovati. Tvrdíme vším právem, že nadějná slečna mezi nejlepší\nvirtuosky na pianě v našem se počítati musí, což slouží jejímu\nučiteli p. Loukockému za cest. „Děvy slovanské\" od Škroupa,\npíseň pro tenor, přednesl p. Jan Tomšu ; „Moravo, ty krásná\nzemě\" od Procházky, píseň pro baryton přednesl p. Fr. Janda;\noba zpěvy se opakovaly. Nesmíme zapomenouti na nevděčnou\na přece těžkou úlohu p. Srůtka • doprovázeli 6 piec všechny\ns největší pozorností jakož delikátností. Též obětavému p. Janu\nStrašpytlovi, měšťanu Pardubickému, patří nejvřelejší dík,\nneb on vždy podporuje vše, zvláště ale umění; propůjčil on\nochotně své krásné za 500 zl. drahé piano tomuto účelu. —\nJak známo, vypíše p. Janda se svými přátely cenu za nej-\nlepší žertovný sbor. Cena bude prý obnášeti tri dukáty\nve zlatě.*) Sláva mu!\n\n!—\n\ns.\nZ Počátek. (Akademie. — Kostelní hudba.) Dne\n6. dubna uspořádal zdejší zpěvácký spolek hudební a deklamatorní\nzábavu. Slyšeli jsme tu kromě dvou deklamací velmi\nprecisně přednešenou ouvertu z opery „Norma,\" dále velmi\nzdařilý nový sbor „Ucta boží\" od zdejšího učitele a ředitele\nzpěváekého spolku p. Yácl. Fischera. Krásně přednesl nám\np. H. Pivodovu píseň „Jako krajina nebeská.\" Ku sborům „Do-\nžij, dopij,\" od Bergmanna a „Tam na horách\" zdá se, že ne-\nvystavovalo vždy sil. Nejvíce líbil se Směs z národních písní\nod Vinaře, který jakož i něžná píseň „Nevěstiny starosti\" paní\nK. velmi cituplně přednesena, opakovati se musil. Při ušlech-\ntilé zábavě této více kdy jindy těšiti se nám bylo skutečně\nzdárnému zpěvu a precisné hudbě. Jestiť patrno, že zpěvácký\nspolek náš dobře v tomto účinkuje směru, a jest si jen co\npřáti, by většího účastenství a větší hmotné docházel pod-\npory. Co horlivý podporovatel spolku vyniká chvalně jeho\npan předseda, který nešetří výloh značných i nákladňv.\nNeméně prospěšně účinkuje spoku nynější pan ředitel, jenž\nco cvičitel zpěvu péči mu věnuje nemalou. Bohužel že ještě\nspolek zdejší počítá něco nepřátel. Jsouť to vysměváčkové\ntajně i veřejně ku zkáze zdejšího zpěváekého spolku pracující,\nkteří nestydí se tvrditi, že dovedou toho jedním strojeným vy-\npískáním uciniti, že celý spolek zajiti musí, jsouť to i znal-\ncové hudby, kteří žárliví jsouce na celé působení a postavení\ncelého spolku, zniciti by ho chtěli, a proto při každé příleži-\ntosti prápor jeho zrádně opouštějí, jiné ještě k tomu svádějíce.\nNejednou již zmíněno se u veřejnosti o smutném stavu ko-\nstelní hudby u nás. Dnes jest posud vše při starém.\nKde jinde kostelní hudba vždy víc a více ze zvelebuje, klesá\nona zde víc a více, čehož hlavní příčina ta, že schází dobře\nvycvičených zpěváků. S chlapci leckdes sebranými, kteří sotva\nzačátky zpěvu znáti se naučili, o kterých ani někdy s jistotou\nse neví, zdali číst umějí, manévruje a koncertuje náš pan re-\ngenschori napořád. S takovými silami nedá se ovšem ani ta\nnejsnadnější skladba provésti — tím méně těžší skladby, jako\nTe Deum do D od Fiihrera a jiné jeho práce. Jest to nyní\nzde skutečně s kostelní hudbou zajímavé. Tato nelíbí se žá-\ndnému, než panu veleb němu děkanu, a tento s panem\nregens chori drže stranu, nutí ostatní p. učitelé, aby s chlapci\nzpěvu neznalými společně zpívali. Rozumí se, že učitele tomuto\nzlořádu se opírají vzdor všem nařízením. Jak spor tento do-\npadne — musíme dočkati. Do té doby prozatím jme jisti, že\nto zůstane při starém. Také-li při dobrém ? —\n*) Cena tato může se zajisté slušnou nazvati a p. Janda uvije si\ntím opět jeden lupínek do věnce svých zásluh. Poz. redakce.\n\nZ Rokycan. (Divadlo. — Zpěvácký spolek. —\nBeseda.) Dne 6. dubna provozován od zdejších ochotníků\n„Strakonický dudák\" od Tyla. Ouvertura z opery „Dichter\nund Bauer\" od Suppé — byla provedena zdejším ochotnickým\nhudebním sborem velmi dobře, a kdyby se byly 1 neb 2 zkoušky\npřidali, byli bychom museli říci : mistrně. Ze všech během\nzimní saisony provedených dramatických kusů byl „Dudák\"\nbez odporu nejzdařilejší a příčinu výborného výsledku hledati\nlze jen v přiměřeném obsazení, zásluha to ředitelstva aneb re-\nžie, kterou jim však vždycky přiřknouti nemůžeme. Jmenovitě\nvynikali Švanda a Vocílka neobyčejnou u diletantů nadaností a\njakousi hereckou routinou, vlastností to, které se těmto pá-\nnům představovátelům ostatně kdykoliv jen vystoupili, nikdy\nupříti nedaly. Pana K., který sobě nemalých již získal zásluh\no naše domácí divadlo, musíme upozornit, že nikdy orgán\nsvůj ve vyšších modulacích úplně ve své moci nemá ; jest to\nvšak jen malá vada a vytýkáme ji zde pouze z té příčiny, po-\nněvadž pan K. stojí nad rovní obyčejných diletantů a vadu tuto\nzajisté při první příležitosti odloží. Naší ochotníci vůbec stojí\npoměrně k mnohým jiným ochotníkům venkovským na takovém\nstupni, že se nám zdá býti kritika veřejná — při nynější po-\nkročilosti — na svém místě. Kalafunu provedl p. T. s obvy-\nklým humorem a naskrze dobře. Trnka podobal se více les-\nnímu radovi, nežli sprostému venkovskému hajnému. Pan S.\ndal rychtáře a hospodského jak náleží dobře. Z dám hrály\nvýborně si. K., Z. a W.; všecky tři pojaly své úlohy dobře a\nprovedly je dokonale ; deklamace byla výborná, zevnějšek při-\nměřený, pohyby nenuceny. Ostatní spoluúčinkující pomáhali\ndle nejlepších sil svých ku zdařilému celku ; souhra byla ob-\nstojná. Z představení „Dudáka\" nabylo ředitelství přesvědčení,\nže dobrý výsledek závisí od přiměřeného kusu a přiměřeného\nobsazení; že se podobné domácí kusy snadněji provésti dají,\nnežli na př. francouzské veselohry, které mnohem více studií,\nněkolik dokonalých zkoušek a především přiměřené\nobsazení požadují, mají-li vůbec obstát před obecenstvem. Nechť\nse tedy provozují lehcí kusy ze života, aneb ať se těžším vě-\nnuje potřebná pozornost a píle; naší stateční ochotníci jsou\nvolni ku všemu — veďtež je jen cestou pravou. — Zpěvácký\nspolek „Záboj\" již po delší čas veřejně nevystoupil, vyjma\nspoluúčinkování při kostelních v týden velikonoční a o svátcích,\nku jakémuž účinkování vždy milerád pohotově jest; ostatně\nodbývá spolek tento každotýdně zkoušky své, drží a cte ča-\nsopisy a nezůstává vůbec nikde pozadu, ač nehlásá skutky\nsvé do veřejnosti. V letě hodlá „Záboj\" několik veřejných\nzábav a výletů uspořádat, snad i také větší pěveckou slavnost."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "95", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.7", "texte": "— V květnu vstoupí naše měšťanská beseda v nové stu-\ndium ; najmula totiž místnosti na svou pěst a obdrží nového\nhostinského v osobě p. Krejčího z Mýta, o kterém nejlepší po-\nvěst nové budí v nás naděje. Snad se během roku stane be-\nseda tím, čím ji velká tabule venku vyvěšená býti hlásá, čím\nale bohužel dosaváde naprosto nebyla. — Zpěvácký spolek\nchystá se nyní také k častější návštěvě místností besedních\nk udržení sociálních poměrů. Na zdar tedy širší měšťanské\nbesedě!\n\nK. S—ý.\n\n(J. B.) Z Vysokého Veselí nad Cidlinou. (Zpěvácký\nspolek.) Nemálo nás potěšil pokrok našich měšťanův, kteří se\nodhodlali zaraziti zde zpěvácký spolek, jemuž až při slav-\nnosti svěcení praporu jméno dáno bude. Náš zpěvácký spolek\n— ačkoliv teprv v zárodku, čítá přece již čtyrycetúdů,\nkteří velmi pilně třikráte v týhodni cvičení navštěvují. Na\nbozi hod vstoupil spolek naš poprvé u veřejnost v chrámu\nPaně, kde Škroupovo české offertorium přednášel. Musíme\nupřímně vyznali, že jsme se na okamžik tento velice těšili,\nbychom již dle prvního provedení souditi mohli, jaké naděje\nsmíme v spolek skládati; a hle! přesvědčili jsme se, že při\nneustálé vytrvalosti, pilnosti a obezřelém řízení zajisté mu zdar\nprorokovati můžeme. Zdařilým provedením onoho oíFertoria\nzískal si spolek hned prvním vystoupením chvalné pověsti u na-\nšeho obecenstva. — Vlastenecký ruch, jenž naše město nyní\nprovívá, povzbudili nejvíce horlivý podučitel p. Vraný, který\nsi taktéž velikých zásluh o zpěvácký spolek vydobyl, dále zdejší\nměšťan p. Konrád, vzdělaný hudební dilelant a prozatímný\nředitel spolku, jenž již dříve kostelní hudbu u nás usilovně\npěstoval. Skládáme veliké naděje v zpěvácký spolek našeho\nměsta, doufajíce, ze u nas ruch vlastenecký stále udržovati a\ni k větší činnosti v oboru hudebního umění povzbuzovati bude.\n\nZ ciziny.\nV. B.\nZ Varaždína. (Divadlo.) Zdejší adjunkti od katastru\nhráli tu letošní zimu 4krát české divadlo, mezi jinými\n„Marjánka, matka pluku,\" jež velmi dobře vypadlo a opako-\nvali se musilo a sice v kanceláři; ve třech hodinách se\nproměnil pokoj plný papíru ve vskusně ozdobenou, českými\nbarvami a poprsími Palackého, Riegra, Clama atd. okrášlenou\ndivadelní síň; mezi jednotlivými odděleními dávány nejno-\nvější české čtverozpěvy, jakož i z katastrálních ouřed-\nníků dobře sestavený orkestr vyznamenal se provedením ou-\nvertur. Po skončeném divadle nastala taneční zábava, trvavši\naž do 7 hodin ráno, a na kteréž se přes 400 osob, více než\npolovice cizích, totiž ty nejprvnější notability v městě i s jich\nrodinami se súčastnilo, a všeobecnou pochvalu vzdávalo ; neb\načkoli Varaždín město větší i pěkný divadelní dům má, nemo-\nhou zde přec žádné ochotnické divadelní hry sehnati. Veliko-\nnoční pondělí se provozovalo se na rozloučenou „Rekrutýrka\nv Kocourkově\" a „Vrahové v městě\" od Mikuláše B ... ho,\nnačež následovala taneční zábava.\n\nKronika zpĕváchých spolků.\nZpěváčky spolek Roudnický uspořádá v den\nŘipské slavnosti, t. j. 26. dubna besedu v Hracholuskách ve\nprospěch zařízení práporu.\nV Nový zpěváčky spolek a hudební sbor\nzřízen byl v Hnojících u Šternberka na Moravě přičiněním\nnárodního učitele pana Josefa Sěrdy, jíž na 50 členův číta-\njící a ze samých téměř rolníkův mladších se skládající. Ne-\nobyčejný tento zjev v pouhé vsi překvapuje nás tím příjemněji,\nže v taranějším okolí blahodatně působiti bude k rozvinu ná-\nrodního uvědomění, ježto tam až dosud valně podřímávalo.\nPročež sláva statečným občanům Hnojickým !\n\"'V* „Beseda,\" z p ě v á c k o-z ábavný polek v Bu-\ndějovicích, uspořádal v městském divadle koncert ve prospěch\nchudých Rudohorských a Krkonošských tkalců. Program ná-\nsledovní: I. 1. Ouvertura. Proslov. 2. „Na Prahu,\" sbor od\nV. H. Veita. 3. Národní písně přednesl p. L. Lukeš. 4. „Ženi-\nchovy radosti,\" deklamace od J. Trnobranského, přednesl pan\nPřerhof. 5. Variace pro housle od Lipiňského, přednesl p* H.\nJelínek z Vojnan. 6. „Cikáni,\" sbor pro tenor sólový od V.\nYogla. II. Oddělení. 1. Ouvertura. 2. „Strašné slovo,\" dekla-\nmace od J. Tůmy, přednesl p. Přerhof. 3. „Kovářská,\" sbor\nod F. Vogla. 4. „Růžinky stesk,\" sólo pro tenorový hlas s do-\nprovázením sboru přednesl, p. Lukeš. 5. „Žena,\" deklamace\nod J. Kořína, přednesl p. Přerhof. 6. Národní písně přednesl\nJ. Lukeš. 7. „Láska,\" dvojzpěv od K. Zollnera. 8. „Junačka,\"\nsbor od D. Jenka.\n\"V* „Otakar,\" zpěvácký spolek v Vysokém Mýtě\ndával v neděli dne 19. dubna akademii k dobrému svému účeli\nakademie, v níž se provozovaly následující kusy : I. Oddělení.\n1. Potpourri z „Marthy\" pro violinu 1. a 2., violu, cello a\nviolon 2. L'inquietude pro piano od Dreyscboka. 3. „Husička\nz podháje,\" veselohra v 1 jednání dle francouzského od J.\nNovotného. II. Oddělení. 1. „Slze vlastenky,\" deklamace pro\nženské od J. K. Tyla. 2. „Reformátoři,\" sbor mužský od Zoll-\nnera. 3. Variace na české písně pro Moschelesa. 4. „Cikáni,\"\nsbor pro sólový tenor od Vogla. 5. Dvojzpěv od Kuckena. 6.\n„Hlahol,\" pochod od Bendla. — V měsíci červnu má se konati\nslavnost svěcení práporu spolku tohoto, kterýž se právě v Praze\nzhotovuje. Pozváni k ní budou veškeří spolkové zpěváčtí z okolní\nkrajiny.\n*#* V Vysokém Veselí nad Cidlinou zarazil se nový\nzpěvácký spolek. Prozatímním ředitelem jest p. Konrád.\nZpěvácký spolek Mla d o-B o1es 1 a v s ký, jenž\nnepříznivými poměry na čas přinucen byl vzdáti se činnosti\nsvé, nyní získav sil nových, vkročiti chce na pole úrodného\na vzdělavatelného působení v širokém oboru umění pěveckého.\nUdové výkonní přihlásiti se mohou u ředitele spolku p. J. Berg-\nmanna bytem v domě paní Lauterbachové na Starém městě;\npřispívající údové nechť jméno své zanesou v listinu, která co\nnejdříve k účeli tomu kolovati bude. Jelikož příspěvek údňv\npřispívajících tak skrovný (2 zl.), a výhody tak značné jsou\na spolek každeročně nejméně 4 zábavy pro údy své uspořádá,\ndá se zajisté účastenství hojné očekávati.\n\nOchotnická divadla.\nOchotníci v Košířích, kteří se vyznamenávají do-\nbrou hrou, provozovali dne 12. dubna ve prospěch Smíchovské\nzáložny: „Srnec\" a „Po půl noci.\" — V Kroměříži před-\nstavovala společnost česká p. Štandera: „Břetislav a Jitka.\"\n— V Rychnově dávali ochotníci dne 19. dubna ve prospěch\nnadace gymnasiální: „Ďáblova bařina,\" obraz ze života ven-\nkovského ve 4 jednáních, dle francouzské povídky G. Šandové\npřeložil Vávra Lomnický. — I oslavení narozenin Jeho Veli-\nčenství Ferdinanda Dobrotivého provozovalo se dne\n19. t. m. od ochotníků Pulenských k dobrým účelům „Koru-\ntané v Čechách,\" činohra v 5 jednáních.\n\nZ Prahy.\n\n— Koncertní beseda. Uspořádáním p. Jos. Baráka\nodbývati se bude ve středu dne 22. dubna 1863 v sále Žofín-\nském o 4. hod. odpůldne koncertní beseda, při nížto spoluňčin-\nkovati budou paní Eliška Pešková, slečna Helena Zawiszanka,\npánové Schwarz, Bedř. Smetana a Vecko, potom mužský sbor.\nObecenstvo naše zajisté hojnou návštěvou poctí tuto zábavu, pro\nkterou tak výtečné síly umělecké získány byly. Vstupních lístků\ndostati lze v kněhkupectvích pana Em. Petříka (národní), pánů\nNováka a Vilímka (slovanské), p. Schmiedia na Malé straně, u\nobchodníků v musikáliích pp» Christofa a Kuhého, potom pana\nFleischera v železné ulici, kunečně u kasy."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "96", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630420-01.1.8", "texte": "— Náš krajan pan Knina navrátil se z Rusi do své\nvlasti a uspořádal v Brně v sále ústavu pro slepé koncert na\npiano, jenž se s příznivým úspěchem potkaL Mladistvý koncer-\ntista přednášel nejprvé, od sl. Tyrellové na jiné piano doprovázen,\nMendelssohnův koncert, pak Illusion perdue od Henselta, La\ndanse de» Sylphides od Budens-a, Scherzo od Mendelssohna,\nValše de concert oid Wieniawského a pochod z opery „Tann-\nhauser pro piano od Liszta. „Pan Knina,\" praví Brněnské no-\nviny „Neuigkeiten,\" „rozvinul při všech kusech úžasnou technickou\nsběhlost, která všechny těžkosti velmi snadně překonává, a spojil\ns ní povážlivé vniknutí do podstaty skladeb a zdařilé odstiňo-\nvání jednotlivých částí. „Pan Knina,\" pokračují „Neuigkeiten\"\n„ovládá svůj nástroj s jistotou, kteráž velmi libě na posluchače\npůsobí a osvědčil neobyčejnou sílu a vytrvalost, co zatím s\ndruhé strany v místech pianních ze zdráhavého nástroje nejněž-\nnější a nejsladší tóny vyluzoval. Tyto všeobecné poznámky platí\no všech přednáškách při všem tom, že karakter skladeb tak\nrozmanitý byl; dodali; všem od něho přednášeným piecíinvirtuo-\nsitou své hry rozhodné platnosti, která se v pochvale mu vždy\nproukázané živě jevila. V koncertě tomto účinkovala sl. Geyerova\na si. Papáckova zpěvem, kteréž slec. Vávrova roz. Pražanka\ndoprovázela.\n— Ferd. Laub dával v neděli dne 12. dubna první\nsvůj koncert v Štýrském Hradci, jenž velmi skvěle dopadl. Četné\nobecenstvo jásalo při znamenité hře Laubově. Ferd. Laub před-\nnášel Mendelssohnův koncert, sonátu od Beethovena, C-moll se\nslečnou von Můllenau, caprici od Paganiniho a k závěrce polo-\nnéz, romanci a saltarellu svého útvoru s největší bravourou,\nleskem a snadností. V koncertě jeho účinkovala též naše kra-\njanka sl. Klettnerova, pěvkyně u tamnější opery, která s úspě-\nchem písně od Mozarta a Schumanna zpívala.\n— Paní Schroderova roz. rozena\nz Kuklen u Kr. Hradce, engažována je nyní u opery v Štýrském\nHradci, kdež juž co „Norma\" vystoupila. „Krásný velký hlas,\nušlechtilá koloratura jsou hlavní vlastnosti této naší krajanky,\"\ntak vyjadřují se o ní německé noviny.\n— Pianista p. Matěj Zavadil, vychovanec Praž-\nského ústavu pro slepé, dával v neděli dne 12. dubna v čtenář-\nském spolku v Brně koncert a došel všeobecného uznání a chvály.\n— Pocta slečně Zawiszance. Dne 17. t. m.\nt. m. odevzdán byl slečně Zawiszance, pěvkyni při králov-\nském zemském divadle v Praze, skvostný pohár s nápisem:\n„Upomínka na měšťanskou besedu v Karlině\" za její\nochotné a obětovné spoluúcinkování při zábavě dne 25. března\nt. r. v Karlínské besedě měšťanské odbývané. Dar tento podali\numělkyni této Polské jmenem jejích zdejších ctitelů, pánové :\nFr. Tužil a Ant. Hejtmánek.\n— Český text k opeře „Josef a bratří jeho,\" hudba\nod Mehnla, která se co nevidět v českém proz. divadle davati\nbude, vyšel právě nákladem obchodnictví v musikáliích pana\nV e i t a v Praze. Text tento liší se od německých libret tím,\nzeje k němu připojen životopis J. Š. Mehula a stručný\nobsah opery, aby obecenstvo naše přecetší si obsah více\nhudbě pozornosti věnovati mohlo, než slovům. Jelikož v této\nopeře několik velmi krásných sborů a a arií se nalézá, bude\ntato knížka i slavným zpěváckýin spolkům vítána, neboť bude\njim možná, dle ní text k sborům těmto podložiti. Text této\nfrancouzské opery přeložil Jos. K. Chmelenský; životopisem J.\nMehula a stručným obsahem opery opatřil ho redaktor těchto\nlistů. Cena knížky jest 20 kr.\n— Hudební terminologie. Jak známo, nemáme\naž dosud úplnou terminologii hudební, aniž terminologické vý-\nrazy pro rozličné cástě nástrojů. K terminologii hudební praco-\nvali toliko Dr. Čejka a Václ. Červený, z nichžto první v\nMusejníku, druhý však v knížce o sobě k terminologii přispěli.\nCo se nás týče, máme za to, aby se záležitosti této hudební\nodbor umělecké besedy se vší horlivostí ujal a nedostatku\ntomu tak hluboce cítěnému v brzku odpomohl. Aby však práce\ntato dříve se vyřídila: nechť se zvolí čtvero komité zé\nznalců a filologů sestávajících a sice první komité pro\nhudební theorii, hudební krasovědu a instrumentaci atd., druhé\nkomité k ustanovení výrazů u strunných nástrojů, třetí\nk ustanovení výrazů dechových nástrojů a čtvrté k usta-\nnovení výrazů u bicích nástrojů. Doufáme pevně, že hu-\ndební odbor tuto zajisté velmi obtížnou práci na se vezme a\ntaké šťastně ji vykoná.\n— Hudební část „Písní pro školu a dům,\" jež pan\nFr. Janda, horlivý učitel na realce v Pardubicích vydati hodlá,\nprohlídl již p. Vorbes, učitel na pedagogiu v Král. Hradci a\np. Styblík, ředitel zpěv. spolku „Slavjana\" tamtéž. Básni-\nckou část revidoval p. P. Šoffr, ředitel hlavní a podreální školy\nv Králové Hradci a jest se co nadíti, že zajisté „Zpěvník\" tento\npřed školním rokem 1864 tiskem vyjde.\n— Hrabě p. JE v gen Černín objednal si u Vídenského\nsochaře p. Zafouka sochy sv. Cyrilla a Methoděje pro\nchrám Jindřichohradecký; oltář bude v gotbickém slohu dle\nplánu pana Žitka vyveden.\n— Sochy ss. Cyrilla a Methoděje v přirozené ve-\nlikosti hotoví z činku a kamene velmi lacino a jak jsme se\npřesvědčili velmi dovedně vídeňský sochař náš krajan F. Mělni-\ncký (Wieden, Hauptstrasse č. 69) a poskytuje tu výhodu, že\nkdyž dvacet obcí pro své kostely objedná sousoší Cyrillo-Metho-\ndějské, jedno toliko 300 zl., kdežto při desíti jedno 350 zlat.\nstáti má. Přesvědčivše se o výtečnosti práce sochaře Mělnického,\nodporučujeme jeho dílnu tím více, že na škodu umění a vkusu\nnašeho lidu mnohý špekulant vnucuje obcím sochy nevkusné a\nnetrvanlivé za drahý peníz. (Moravan.)\nHudební literatura. Nákladem Lud. Fleischera v Praze\nvyšly právě následující skladby : „Hlahol,\" sbírka původních\nsborů sešit 3. obsahující „Večerní zpěv,\" sbor od L. Pro-\ncházky a sešit 4. obsahující sbor „Vltava\" od L. Procházky.\nJednotlivý sešit stojí 80 kr. Předplatní cena na všechny čtyry\nsešity 2 zl. 50 kr. V tomtéž skladě vyšly tři sbory od slo-\nvútného skladatele Bedř. Kittla, ředitele konservatoria Praž-\nského. Sbory tyto jsou na slova od Gust. Pflegra a jsou váž-\nného obsahu. Zpěváckým spolkům tyto čtverozpěvy odporou-\nčeti, máme za zbytečné; neboť za dobrotu a vnitřní cenu je-\njich ručí slavné jméno skladatelovo. Stojí v hlasích i v par-\ntituře 1 zl. ; hlasy o sobě 60 kr. Taktéž vítáno bude našim\npěvcům Bradského „Zastaveníčko,\" jímžto dvorní pěvec Vo-\nvorský v Berlíně velkou sensaci zbudil. Zastaveníčko toto je\nbuď pro tenor neb soprán s průvodem piana.\n\nObzor umĕlecký.\n*= Znamenitá zpěvačka Adelina Pat ti, která\nnyní ve Vídni s neslýchaným úspěchem zpívá, je od svého šva-\ngra M. Strakoše rozeného Moravana na tri leta engažována,\na dostává od něho 60000 franků (25200 zl. r. č.) ročně. Pan\nStrakoš pronajme pěvkyni tuto dle italského způsobu komukoliv\nk zpívání a shrábne za to náramné sumy. Ostatně není p. Stra-\nkoš pouze švagrem této roztomilé zpěvačky, nýbrž i jejím vý-\ntečným učitelem a nebere tak mnoho peněz zdarma; neboť on\nčiní vše pro svého zlatohláska, ano on zpívá za ni v zkouš-\nkách, aby hlas její ušetřil. SI. Patti nezpívá nikdy ve zkoušce\non dělá za ni „Náměsíčnou\" — „Rosinu\" -— „Lucii\" atd. ve\nzkouškách.\n= Richard Wagner dával před nedávnem v Petro-\nhradě dva koncerty, které mu velmi štastně dopadly. Provozova-\nly* se hlavně skladby jeho."}]}