{"numero_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_sha256": "0479242403c35790ac5263772328409ac6bef087b20f22b5c73a55f72a29d09e", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1863/05/01_01/bmtnabd_1863-05-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "97", "page_fin": "97", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.1", "titre_corps": "František Bárta. Malá zpomínka.", "titre_sommaire": "František Bárta. Malá zpomínka.", "signature_source": "Jindřich P—ch", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "97", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3252, "texte": "František Bárta.\nMalá zpomínka.\nJindřich P—ch.\nJe to zajisté pro hudební literaturu českou bolestná\nrána, když některý její pěstovatel po dlouhém a mnohole-\ntém působení do hrobu sklesne; avšak rána tato jest často-\nkráte mnohem bolestnější, uchvátí—li nemilostný osud z kruhu\nnašeho bohatě nadané talenty v rozkvětu jich mládí, o nichžto\njsme se s jistotou nadíti mohli, že by byly jednou při zdo-\nkonalení svém a při dospělosti k okrase hudební literatury\nčeské sloužiti mohly. Kdož si při tom nezpomene na vě-\nhlasného Jos. Slavíka, jenž právě v čase tom, kdež celá\nEvropa s udivením zraky své naň obracela, v Pešti ducha\nsvého vypustil ? Kdož si neuvede v pamět znamenitého cel-\nlistu Josefa Smrčka, kterýž v 27. roku svého stáří uchvá-\ncen jest chladnou rukou smrti v Londýně, kdež mu nejskvě-\nlejší budoucnost a sláva kynula? Než, ptáme se dále! Co\nmohlo býti z českého tak záhy zesnulého flétisty Paladiusa,\nz nadaného cellisty a skladatele Alojse Karla, kdyby ne-\nbesa mladíkům těmto delší čas rozvinutí sil jejich byla po-\npřála ? To samé platí o mladém skladateli Frant. Bártovi,\no němžto se zde několika slovy zmíniti chceme.\nFrantišek Bárta narodil se r. 1834 v Radoštíně, malé\nto vsi pod zámkem Sychrovským blíž Turnova. Bylí syn\ntamnějšího učitele, jenž první začátky hudby synu svému\npoložil. František opustil však záhy dům otcovský, by v Praze\nčeskou hlavní a reální školy navštěvoval. Absolvovav něko-\nlik tříd reálky, oddal se, jsa přirozeným talentem mocně\nk tomu pobádán, zcela hudbě, studií úplně zanechav.\nNemaje dostatečných prostředků, aby se mohl v hudbě\ntheoreticky důkladně vzdělali, byl vždy jen na své přirozené\nvlohy odkázán. Ve svých prázdných hodinách zanášel se\nčtením užitečných kněh a komponováním.\nPrvní skladby jeho, které tiskem vyšly, byly dvě české\npísně: „Holubice,\" slova od Ad. Heyduka s illustrací od\nPetra Maixnera a „Rychtářovic synek,\" píseň žertovná na\nslova M. Čacké, které r. 1858 co hudební příloha k „Listům\nHumoristickým\" vyšly. Mimo tyto uveřejnil redaktor těchto\nlistů Bártovo „Capriccio\" pro piano v hudební příloze\nk „Daliboru.\"\nPrávě když se Bártovy materielní okolnosti lepšili po-\nčínaly, uchvátila ho nemoc v říjnu 1859, načež ve všeobecné\nPražské nemocnici dne 12. listopadu 1859 zemřel.\nPřátelé Bártovy chovají ještě mnoho pěkných skladeb\njeho jak vokálních, tak instrumentálních v rukopisu; některé\nz nich vsak jsou ještě nedokončeny.\nSkladby Bártovy, které tiskem nevyšly a u jeho přátel\nse nalézají, jsou' následující:\na) Deset písni českých na slova Marie Čacké, které\nlíbeznou prostotou vynikají a ještě z části nedohoto-\nveny jsou.\nb) Více větších propracovaných ballad a lyrických\npísní německých na slova od Gothe, Heine, Tempelteye.\nY nich jeví se bujará fantasie, myšlénky velkolepé a\npřekvapující. Jsou též z čáti nedohotoveny.\nc) Několik dvojzpěvu německých, skoro vesměs nedo-\nhotovených.\nd) Dvě velmi zajímavá duetta pro piano a housle.\ne) Dva neb tri sbory pro mužské hlasy.\nBártovy skladby vynikají vesměs neobyčejnou fantasií,\nvzletem, trefnou karakteristikou a původností. Jelikož se\naž dosud žádný nakladatel na skladby Bártovy nenašel, bylo\nby věru záhodno, aby naše „Umělecká beseda\" skladeb\nBártových se ujala, a alespoň ty, které za výtečné uzná,\nveřejnosti podala."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "97", "page_fin": "98", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.2", "titre_corps": "O vývinu sonaty.", "titre_sommaire": "O vývinu sonaty.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "97", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.1", "debut_caractere": 3254, "fin_caractere_exclue": 3900, "texte": "O vývinu sonaty.\nOd polovice 18, století až k smrti Emanuele Bacha\n1788, kdež sonata pravidelného a jejímu ponětí vyhovujícího\ntvaru dosáhla, počíná nová perioda. Literatura stala se zde\nbohatší. Faizst uvádí v celku 208 sonát od 35 skladatelů.\nKdyž již pro jednotlivé sady sonáty pravé formy se dopra-\ncovalo, bylo pak úlohou, celku z několika sad se skláda-\njícímu, pravidelného tvaru dodali. Od té doby skládají se\ntyto sonáty pravidelně z několika sad. Tři sady lehdáž pře-\nvládaly; výminkami byly sonáty s dvěma a čtyřmi sadami,\nv posledním ohledu objevuje se již menuet co druhá sada*\nCo se formy jednotlivé sady týče, podobá se formě sonát"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "98", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3336, "texte": "Scariattových, aneb je ještě více vyvinuta. Přicházejí již\nsady s druhou themou; avšak tato jest více pobočním kusem\nnež protivou první thémy. Neníf co do obsahu tak karakte-\nristická, často jest i její existence pochybná; zté příčiny\npochází kolísání v této periodě. Forma písně došla zde\nsvého obohacení, svého rozšíření; avšak jen zevnějšího;\nnebof její vnitřní rozšíření přináší jí do formy rond. V této\nperiodě přicházejí již sady s variacemi, z tanečních forem\nobjevují se menuett a polonéz. Nejznačnější zjev této pe-\nriody jest Emanuel Bach, vlastní to předchůdce Haydnův.\nVedle něho dlužno jmenovati Jana Kr. Bacha a Leopolda\nMozarta. >\nV sonátách J. Kr. Bacha jest oheň, rozmar, svěží la-\nhoda a podobají se co do spůsobu psaní Haydnovým a Mo-\nzartovým. V sonátách Leop. Mozarta domníváme se již sly—\nseti jeho slavného syna Wolfganga; prozrazují* velkou po-\ndobnost co do ducha se sonatami jeho.\nV dílech Emanuele Bacha jeví se všude jemnost,\nduchaplnost a vnadnost; ve všech spočívá svěžest, vzlet a\ncit ušlechtilý. Udali jsme svrchu, že je předchůdcem Hayd-\nnovým a 011 jest mu v skutku co se formy i co se obsahu\nděl jeho týče. Sonáty jeho mají vůbec první sadu, an-\ndanle ve formě písně a třetí sadu a Presto ve formě\nRonda. Spůsob Bachova psaní je nejvíce homofonní. Na-\nznačili jsme již několika slovy obsah jeho děl; nyní podáme\núsudek Fr. Brendla z výtečných jeho přednášek o dějepisu\nhudby. „Em. Bach zobraziv vlastního ducha a vlastní spůsob\ncítění umělcova v příčnosti k minulosti stal se bezprostředně\npůvodcem novější instrumentální hudby, ano zakladatelem mo-\nderního směru hudebního umění, t. j. bezprostředním před-\nchůdcem Haydnovým. Za jeho hlavní dílo považuje se „So-\nnáty pro znalce a milovníky hudby.\"\nKdyž se bylo Emanuelem Bachem pro formu sonát ur-\nčitého principu dosáhlo, mohla nová a to nejkrasší, největší\na nejbohatší epocha počnouti, epocha to Haydnova, Mozar-\ntova a Beethovenova. Jako Haydn ve všech hlavních dru-\nzích instrumentální hudby, co genius epochu činící a dráhu\nkleštící, se objevuje (upornináme na jeho symfonie a kvar-\ntetta), děkujeme mu též za jednoduchá klavírní sonata, za další\nrozvin co do formy i co do obsahu. Haydn pozvedl formu\nsonáty vůbec k vyššímu, bohatšímu organismu, dosáhl vyšší\njednoty a vytvořil vyšší jednotný celek. Ye všech jeho hlav-\nních sadách je také v skutku jednotné základní rozpoložení\npevně a rozhodně vyznačeno. Avšak nikoliv jednotlivá sada\nvyniká touto jednotou; veškeré sady sonát tvoří jednotný,\nna určitém základním rozpoložení spočívající celek. Jaký jest\nvšak tento obsah, toto panující základní rozpoložení ? Je to\nduch pln dětsko-naivní veselosti, je to čtveračivá hra žertu,\nutěšené mysli, je to šibalský humor, veselý rozmar, zkrátka:\njsou to ony stavy duševní, kteréž Haydnovu veškerou umě-\nleckou bytost vyznačují, které veškerou jeho instrumentální\nhudbu, zvláště však jeho symfonie pronikají. Haydn je ve\nsvém oboru tak rozmanitě nálezčivý, tak pln překypující\ngeniálnosti, že místo mezi prvními skladateli zasluhuje, a\nkdož se jednou docela v obrovské výtvory L. Beethovena\nvžil, obrátí se přec za čas k sonátám tatíčka Haydna,\naby se z uměleckého vyobrazení svých vlastních dětinskýcho\nlet potěšil a první ráj svého života znova ještě jeden-\nkráte prožil.\nVěrný nasledovatel Haydnův na poli sonáty byl BT. A.\nMozart\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "98", "page_fin": "100", "image_debut": 2, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.3", "titre_corps": "Memorandum ředitelův kostelní hudby a varhaníkův při městských patronátnich kostelich Pražských. Líčeni, jaké jejich postavení a jaký stav musicæ sacræ v Praze.", "titre_sommaire": "Memorandum ředitelův kostelní hudby a varhaníkův při městských patronátnich kostelich Pražských. Líčeni, jaké jejich postavení a jaký stav musicæ sacræ v Praze.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "98", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.2", "debut_caractere": 3338, "fin_caractere_exclue": 5831, "texte": "Memorandum ředitelův kostelní hudby\na varhaníkův při městských patronátnich\nkostelich Pražských.\nLíčeni, jaké jejich postavení a jaký stav musicæ\nsacræ v Praze.\nJiž několikráte a posléze dekretem vys. c. k. náměst-\nnictví od 7. října 1856 č. 43.241 velmi těžké a nesnadné\npostavení ředitelův kostelní hudby a varhaníkův pod patro-\nnátem slavné městké rady Pražské jest uvažováno, a jak\nu slavné rady městské tak i u vyššího místa úplně uznáno.\nUznávajíc těsné poměry tyto, vys. náměstnictví ustano-\nvilo týmž dekretem důchody ředitelův hudby kostelní při třech\nhlavních kostelích farních na 420 zl. r. č., při ostatních ko-\nstelích farních na 315 zl. r. č. ročně; ale důchody varha-\nníkův na 168 zl. r. č. a pokud se dotyce, na 126 zl. r. c.\nprozatím na čas tehdejší drahoty a az do konečného\nupravení platu jejich.\nAčkoliv toto zvýšení důchodů samo sebou nepatrné jest,\npřijali je přece ve vší úcto podepsaní s nejvřelejšími díky\nhlavně proto, že v jmenovaném dekretu upravení platů na-\nších co do zásady jest vysloveno a poukázáno k tomu, ze\nslušící sem návrhy svého času k vyššímu místu před-\nloženy bífti mají.\nAvšak přes tuto vysokou přípověď, kterou znovu oži-\nveny jsou dlouholeté naděje naše, že velmi těžké postavení\nnaše se zlepší, a že mnohonásobné oběti hmotné, kterých\nve prospěch umění přinášíme, konečně přestanou; uplynulo\nopět plných šest let, aniž by oprávněné doufání naše bylo\nbývalo uskutečněno, ačkoliv poměry drahotní, už tehdáž velmi\nzlé, nejen se * nezměnily, nýbrž spíše jak každému po-\nvědomá nyní již dosáhly výše takové, že nám jest na-\nprosto nemožno, abychom sobě a rodinám svým z nynějšího\nskrovného příjmu svého opatřili aspoň nejpotřebnějších potřeb\nživota. K tomu přicházejí ještě okolnosti, které nás co do\nodměny staví sotva do řady těch, kteří žijou od denní mzdy.\nTento poslední skutek není snad třeba široce dokazovali.\nPohledneme-li na přiloženou sub. A tabeli, v níž ve-\nškeré naše příjmy jednotlivě a na spůsob vedení knih sesta-\nveny jsou; pohlédneme-li na dnešní ceny veškeré potravy\na všech k živobytí potřebných věcí, z nichž mnohé od oněch\ndob více než o polovičku vystouply; povážíme-li dále, jaká\njest nyní ěinže, jaká byla ještě před málo lety a jak skrovný\nmáme příspěvek na byt: není třeba dalšího důkazu ve věci\ntak známé. Není tedy neskromnost, není společný prospěch,\naneb neoprávněná dotíravost nepovážlivosti, nýbřz nejtuzší\nnátlak okolností a povinnost zachování sama sebe,\nsmělují-li se nížepsaní obrátiti úctivě pozornost na uspořá-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "99", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5648, "texte": "dání svých důchodu co do zásady u vyššího místa již\nvyslovené, ale dosud ještě jinak neprovedené, aby byly příjmy\npřiměřeny okolnostem časovým a drahotním i jejich namá-\nhání, činíce ve vší uctivosti prosbu, aby ve smyslu naší\nzvlášf přiložené žádosti a ve srozumění s kompetent-\nními v tě věci orgány další jednání stran toho blaho-\nsklonně zavěsti ráčil.\nZ četných, nepopiratelných důvodů, které za prosbu\ntuto mluví, dovolujeme si uvésti tyto :\n1* Podle svrchu uvedeného vys. dekretu těší se to-\nhoto času toliko tři ředitelé hudby kostelní nejvyššímu roč-\nnímu platu, obnášejícímu pouze 420 zl. r. č., kdežto ostat-\nních sedm ředitelův dokonce jen 315 zl. r. č. ročního platu\nmají. Ai tyto pranepatrné platy jsou naprosto mámivé, sto-\njíce pouze na papíře. Ředitelé je sice dostávají skutečně\nz rozličných nadací a příjmů v, avšak důchod tento, sám se-\nbou již velmi nuzný, paralysuje větším dílem vydání, na něž\nmy ve vší úctě podepsaní jen velmi nedostatečných anebo\ndokonce žádných náhrad nedostáváme, tak že z toho k naší\nvlastní a k výživě našich rodin v nejlepším případě jen pra-\nnepatrná částka zbývá.\nTo patrně a zřejmě vysvítá z následujícího uvážení :\na) Na vokalisty řediteli při hlavním farním kostele u sv.\nMikuláše, jenž má vydržovati 6 zpěváků, jest vymě-\nřeno 574 zl. 1 kr., při kostele Týnském a u sv. Jin-\ndřicha, rovněž na 6 zpěváků 378 zl. r. č., všem ostat-\nním však na vydržování 4 chlapců zpěváků 252 zl. r. č.\nPřipadá tedy na jednoho chlapce u sv. Mikuláše mě-\nsíčně toliko 7 zl. 97Vs kr., vsak při všech ostatních\ndokonce jen 5 zl. 25 k. r. č. na měsíc.\nČástky tyto zdají se naprosto k víře nepodobny, po-\nváží-li se, že jest ředitel hudby kostelní zavázán, vo-\nkalistům za to nejen úplnou stravu, nýbrž i byt, světlo,\npalivo a prádlo dávati, ano že mimo to vokalistů v hudbě\ncvičiti má a morálně povinen jest, dohlížeti na něj\nco do navštěvování školy a dalších jeho prospěchův.\nPovážíme-li pak, že za vokalisty výhradně jen mla-\ndíci nejchudších rodičů se berou a že ředitel na ně od\nrodičů nejen ničeho na přilepšenou nedostává, nýbrž\nčasto ještě mnohému z nich z vlastního pomáhati musí:\ntož zajisté každý uzná, že náhrada 5 zl. 25 kr. a po-\nkud se dotýče 7 zl. 97 % kr. r. č. měsíčně na jednoho\nvokalistů, ani na polovici výloh za něj skutečně učině-\nných nestačí.\nVysvítá to zcela zřejmé, vypočteme-li výlohy tyto\nkus po kuse. Počítáme-li totiž na jednoho vokalistů\ndenně jen velmi skrovně :\nna snídani 6 kr.\nna oběd 18 kr.\nna večeři ...... 6 kr.,\ndohromady tedy 30 kr. r. č.,\nanebo měsíčně po 30 dnech 9 zl., a tudíž na 4 voka-\nlisty 36 zl. r. č., a počítáme-li k tomu na byt, světlo,\npalivo a prádlo za všechny 4 vokalisty dohromady mě-\nsíčně toliko 4 zl., činí to měsíčně zajisté velmi levně\npočítanou částku za 4 vokalisty 40 zl. r. č., kdežto\nředitel na ne dostává měsíčně toliko 21 zl. r. č.\nŠkoda, jež tím řediteli povstává a jež v též míře\nroste, čím více vokalistů jest povinen vydržovali, jest\ntedy patrná a nezbývá řediteli ničeho, než přisaditi\nna vydržování svých vokalistů z vlastní kapsy měsíčně\nnejméně 19 zl., kdežto on sám se vším všudy do-\nhromady při hlavních kostelích jen 35 zl., při ostat-\nních pak kostelích dokonce jen 26 zl. 2o kr. r. ě,\nměsíčního platu má, v němž ostatně již jest zahrnut\npříspěvek na byt a na školné.\nb) Podobně má se to iv jiném ohledu. Na hudebníky,\njiné zpěváky, struny a hudebniny dostávají ře-\ntelé hudby kostelní rozličné příspěvky, jež obnášejí nej-\nvýše 212 zl. 31 kr. r. č. a nejméně 163 zl. 80 kr.\nr. č. ročně*\nJak nedostatečná i tato částka jest, má-li musica\nsacra farního kostela ve velkém městě svému vzneše-\nnému a nábožnému účelu vyhověli a ne pouhé vesnické\nhudbě se podobali, jest rovněž patrno, povážíme-li\npotřebné obsazení kostelního orkestru jen na obyčejné\nneděle, kteréž jest asi takové, jak to v sestavení (pří-\nloha B. rubrika : „nynější obsazení kostelních kůrův\")\nnaznačeno jest. Ale i odměny hudebníkům kostelním,\njak ředitelům kostelní hudby dosud vyměřeny byly,\nv nynějších poměrech časových nedostačují. Měsíční\nplat 1 zl. 50 kr. až nejvýše 2 zl. r. č., jakýž toho\nčasu dostává první primarius, jenž přece má býti nej-\nspolehlivějším hudebníkem, jest zajisté plat nad míru\nnedostatečný, i přišlo už tak daleko, že nejsme s to,\nzískali v hudební Praze dovedného hudebníka, an tito\nnechtějí jinak než za dvojnásobný nynější plat přistoupili.\nTo vymáhá podle prostrannosti kostela (v příloze B. na-\nvrhovaný) náklad 547 až 739 zl. r. č., v čemž větší\nvydání na silnější orkestr o větších svátcích již zahrnuto\njest. Srovnáme-Ii sumu těchto výloh s nejvyšším pří-\nspěvkem 212 zl. 31 kr. r. č. as nejnižším 163 zl.\n80 kr., kteréž ředitelé hudby kostelní na posvátnou\nhudbu na celý rok skutečně dostávají, vypadá i při\ntomto čísle značný schodek, a tento tedy týká se opět\nkapsy ředitelovy a to tím více, an již přestali v po-\nsledních letech docela ochotníci, jenž v dřívějších le-\ntech na kůry přicházeli, jelikož nyní každý za svůj\nvýkon odměněn býti chce a poněvadž již též přestalo\nosvobození jich od školního platu, jakéhož se jim druhdy\nna základě vysvědčení od ředitele hudby kostelní do-\nstávalo, a začež největší část jich na kůry kostelní\npřicházeli.\nPovážíme-li pak, že ředitelům hudby kostelní ze\nsvrchu uvedených částek ještě hudebniny a struny ku-\npovali jest, zdá se samo sebou býti patrno, že roční\nplat jejich ponejvíce ani na zapravení všech těchto ná-\nkladů resp. náhrad a obětí nestačí. Toto přichází ne-\nvyvratně na jevo, povážíme-li ještě, že veškeří ředitelé\nhudby kostelní ještě před nedávnem mívali příbytky na-\nturální v domech, jenž náležely kostelu, které však\nmimo u sv. Mikuláše, v Týně, u sv. Vojtěcha a u sv."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "100", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1242, "texte": "Petra za velmi skrovnou náhradu 105 zl. r. č. bez od-\nkladu vykliditi museli, proto že z příbytků těch nadě-\nláno síní učebních.\nPovážíme-li, že žádný z nich aspoň poněkud pro-\ncházející byt pro svou rodinu a nejméně pro 4 voka-\nlisty za balatku 105 zl. nemůže dostati, a to tím méně,\nponěvadž domácí velmi neradi ředitele hudby kostelní\nza nájemníky přijímají, proto že neustále hudební cvi-\nčení vytrhuje a ředitelé mnoho osob s sebou do bytu\npřijímali musí: jest zřejmo a patrno, že příjmy ředi-\ntelův hudby kostelní v pravdě jsou docela mámivé, illu-\n\\ -\nsorní a že skutečně na větším díle zadarmo, ano s pa-\ntrnou škodou a pro pouhý titul slouží.\n2. Avšak dejme i tomu, že ředitelé hudby kostelní\nustanovený důchod svůj nezkrácený dostávají, a že by za\nsvrchu vypočtená vydání náhradu obdrželi: iv této příznivé\npřípadnosti což se však bohužel ještě nikdy nestalo\nnebyl by dosavadní jejich roční důchod přiměřen ani mnoho-\nstrannému zaměstnání jejich z povinnosti úřadu, ani tomu,\nčeho se na řediteli hudby kostelní vůbec, ale jmenovitě na\nřediteli při farním kostele král. hlavního města Prahy právem\nžádati může a také skutečně žádá. Od nabytí kostelní skladby\nhudební až do ryzého skutečného provedení jest veliký krok.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "100", "page_fin": "101", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.4", "titre_corps": "Leonardo da Vinci. Povídka ze života umělce.", "titre_sommaire": "Leonardo da Vinci. Povídka ze života umělce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "100", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.4", "debut_caractere": 1244, "fin_caractere_exclue": 5226, "texte": "Leonardo da Vinci.\nPovídka ze života umělce.\n1. Sňatek.\nJednoho dne vstoupil mladý páže do komnaty Ludovíka\nSforzy, onoho mocného, ačkoliv též bezprávého vladaře vé-\nvodství Milánského, a odevzdal mu list, jenž právě z Flo-\nrence přibyl. Vévoda jej otevřel a brzy na to objevil se\nv jeho obličeji výraz posměchu a pochybnosti; na to obrátil\nse ke svým dvořanům a četl jim následující místa listu :\n„V čase vojny dovedu užiti nových mašin, na př. mostů,\nděl, strojů k bombardování, malého dělstva; vše to jsou\nmé nálezy, jimiž se vše zpustošiti může; dovedu na pevná\nmísta útokem hnali aneb je neužívanými ještě prostředky\nbránili; v časech míru provozuji malířství, sochařství, stavi-\ntelství a vodovody; vše, co se jen od smrtelníka žádati\nO v If\nmuze.\"\n„Co soudíte o tomto vychloubačství, panové !a tázal se\ns úsměchem vévoda.\n„Že je to veliká drzost, o sobě tak mluvili,\" odvětil\njeden z dvořenínů.\n„A že by tento nový Herkules nejdříve práce íy pro-\nvést museldoložil druhý.\n„Však my jej s boží pomocí při nich uvidíme,\" řekl\nzase vévoda. „Y několika dnecii slavíme sňatek našeho rcz-\nmilého svatance a porucence Jana Galeazza, vévody Milán-\nského. Pište tedy tajemníku, pište tomu Florenčanu, tomu\nLeonardu da Vinci, aby si pospíšil do našeho města přijití;\nneboť uložím mu úkol pořadatele slavnosti sňatku.\"\nNěkolik dní později panovalo v Miláně veliké rozčilení.\nNejvětší část obyvatelstva pohybovala se rychle v ulicích,\njiní zdržovali se na křížových cestách a na náměstích, všude\nveden byl hlučný hovor, všude zaznívala jména Jana Ga-\nleazza a Isaňelly z Aragonie, jejichžto sňatek brzy slaven\nbýti měl; k těmto jménům přidružilo se také jméno Lud-\nvíka Sforzy, jenž ještě vždv panoval, ačkoliv jeho svatanec\nJan Galeazzo plnoletosti své dosáhl. Také mluvilo se o\nFlorenčanu nedávno příchozím, o němž nejrozmanitější a\nmezi jiným také nejpodivnější pověsti kolovaly.\n„Bude to snad nějaký zdobitel budov,\" pravila stará\npaní, která co do obleku nejnižší třídě náležeti se zdála;\n„praví se, že všechny čalounické práce v hlavním chrámě řídí.\"\n„Neřídí pouze čalouny,\" odvětil na to muž neúhled-\nného, ano spíše podezřelého zevnějšku, jehož všichni jako\nproroka poslouchali se zdáli „nýbrž vymaloval též dva\npřekrásné kartófiy, že jako flanderské čalouny vypadají.\"\n„Tedy je malířem,\" prohodila stará paní.\n„Malířem!\" zvolalo mladé děvče. „Tedy nevíte, pani\nVanino, že pan Leonardo da Vinci je maestrem, jenž včera\nsvatební básně, jež se ke cti nevěsty zpívati budou, zkou-\nšeti dal.\n„A on jest také básníkem,\" odvětil muž s tím pode-\nzřelým zhledem; neboť on složil texty k všem zpěvům;\nmimo to je on též výtečným stavitelem mostů, jelikož všechny\nprůlivy a splavy, které nám ty nejkrasší vodopády tvoří, dle\njeho plánů vyvedeny jsou; při tom může se i připojiti, že\njest nejspanilejším rytířem italským herkulejskou silou nada-\nným, že jest výborným řečníkem, sochařem a jak se mi zdá,\ni trochu kouzelníkem.\"\n„Kouzelníkem!\" zvolali najednou všichni posluchači.\"\n„Důkazem toho jest, že v tom okamžení, kdež od na-\nšeho vévody sem povolán byl, právě se zanášel myšlénkou,\naby chrám San Giovanni opět do pořádku přivedl.\"\n„Aniž by ho dříve rozboural ?\"\n„Ovšem, aniž by nějakým kanónem hnul.\"\n„Jak to víte, Giacomo ?\" A\n„Můj syn je u dvora ve službě.\"\n„Co kuchtík?\"\n„Ano, co kuchtík, slečno Nino,\" odpověděl Giacomo\njaksi uražen: „ale Nicolo je chytrý mladík, on si získal\npřízeň prvního pážete vévodova a tak se o všem do?:ví.\"\n„Tedy je vše, co nám zde vypravujete, holá pravda ?\"\ntázala se Vanina.\nGiacomo chtěl odpověděli; avšak byl přerušen náhlou\ntlačenicí; přibližovala se cvalem právě tlupa rytířů, aby řady\notevřeli. Radostné volání rozléhalo se se všech stran, když\nse tah kolem bral.\nBrzy objevil se skutečně Carroccio, druh to Palladia,\njehož nejprve Lombardové užívali a jejž za veřejného hla-\nsatele do vojny táhnoucího považovali. Carroccio byl nád-\nherný vůz zlatem a aksamitovými čalouny zdobený a od býků\npodobnými čalouny okrášlených tažený. Stráž z 1500 vyvo-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "101", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 405, "texte": "lenýčh vojínů od hlavy až k patě ozbrojených a bohatě ozdo-\nbené partizány nesoucích obklopovala jej; setníci a první\ndůstojníci armády stáli v čele „Carroccia.\" Osm trubačů a\nněkolik knězi, titéž, kteří se opět na bojišti viděti mohli,\nnásledovali jej. Uprostřed vozu vypínal se stožár, na němž\npraporec s hadem Viskontů v modrojasném poli připevněn\nbyl; nebof znak přežil vyhaslou rodinu.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "101", "page_fin": "104", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "101", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.5", "debut_caractere": 407, "fin_caractere_exclue": 7067, "texte": "Feuilleton.\n\nDivadlo.\nV úterý dne 21. dubna provozovalo se v král. českém\nprozatímním divadle : „S kroc e ň í zlé ženy,\" veselohra ve\n4 jednáních od Shakespeara, přeložena a pro české divadlo\ndle Deinhardsteina vzdělána od J. J. Kolára. Ve čtvrtek dne\n23. dubna: „Pražští studenti na prázdninách,\" obraz\nze života se zpěvy ve 3 jednáních, dle Haffnera vzdělal J. S.\nHudba od kapelníbo mistra F. Můllera. V neděli dne 26.\ndubna ve prospěch slečny E. z Ehrenbergu : „Othello, mou-\nřenín benátský,\" veliká zpěvohra ve 3 jednáních z vlaš-\nského přeložena od J. Chmelenského. Hudba od J. Rossiniho.\nPrvní pohostinské vystoupení pana Herzoga od Olomúckého di-\nvadla. V úterý dne 28. dubna: „Němá z Port i či,\" ve-\nliká zpěvohra v 5 jednáních z francouzského přeložena od J.\nChmelenského. Hudba od Aubera. Ve čtvrtek dne 30. dubna\nponejprv: „Dvé šlechticů Veron s ký ch,\" veselohra v 5\njednáních od W. Shakespeare přeložil Fr. Doucha.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n—f.\nZ Budějovic, 17. dubna. (Koncert zpěv. spolku\n„Beseda.\") Když započaly letošního roku sbírky pro ubohé\nobyvatele v Rudohoří a Krkonoších, vyzvala městská rada oba\nzdejší zpěvácké spolky, by přispěly uspořádáním nějaké pro-\ndukce k rozmnožení těchto dárků. Zpěvácký spolek „Beseda\"\npozval zdejší Liedertafel k společnému účinkování, což tato však\npod malichernými výmluvami odepřela a sama o sobě koncert\nuspořádala, domnívajíc se jednáním takovým přivésti mladý náš\nspolek v rozpaky. V tom se však slavná Liedertafel hrozně\nzmýlila a jenom sama sobě, ne však českému spolku tím üblí-\nžila. Poněvadž měla „Beseda\" tímto koncertem první své\nvystoupení oslaviti, požádáno p. J. L u ke se a Přerh of a z Prahy,\np. Jelínka, ředitele kůru a zpěvácký spolek z Vodúan o la-\nskavé spoluúčinkování, což všickni ochotně přislíbili. V sobotu\n11. dubna přijeli Pražští hosté a byli od spolku uvítáni a u\nobchodníka p. F. Stulíka übytováni. V den koncertu 12. dubna\njel výbor spolku Vodííanským zpěvákům vstříc a zdejší spolek\nzapěl při jich se blížení pěvecký pozdrav, načež se vše do Be-\nsedních místností odebralo, kde již vše k hostině přichystáno\nbylo. Tento den bylo město naše neobyčejně oživeno. Z Jindř.\nHradce, Nových Hradů, Krumlova a jiných více méně vzdále-\nných míst přijížděli hosté, by uslyšeli Pražany. Ač byly ceny\nmíst náramně zvýšeny, bylo divadlo přec tak přeplněno, že se\niv orkestru sedadla zříditi musela. V 7 hodin večer započal\nkoncert ouverturou „Furiante\" od D. Webra, kterou městská\nhudba dobře provedla. Následoval pak proslov p. Cbmelíkem\npěkně přednesený, načež zpěv. spolek své heslo, pak sbor „Na\nPrahu\" od Veita tak zdařile zapěl, že opakován býti musel.\nKdyž p. Lukeš na jeviště vstoupil, byl od obecenstva uvítán\nhřmotným potleskem a voláním slávy. Zapěl 4 národní písně\ntak krásně, že vše okouzlil. „Ženichovy radosti\" přednešené\np. Přerhofem zbudily ohromný smích jakož i další 2 deklamo-\nvánky, které přidali musel. Na to zahrál p. Jelínek Lipin-\nského variace pro housle a přidal pak, když potlesku konce\nnebylo, ještě variace na píseň „Kde domov můj.\" Byli jsme\npřekvapeni jeho krásným ílageoletem, znamenitou obratností a\njistotou v dvoj- a trojhmatech. Poslední číslo 1. oddělení byl\nsbor „Cikáni\" od Vogla zpěv. spolkem a p. Lukešem v sólu\npřekrásně provedené a muselo se opakovali. Druhé oddělení\nzapočato opět městskou hudbou, výtečným provedením ouvertury\n„Richter und Bauer.\" Sólo pro. cello v této skladbě provedl\np. Šrot, žák Pražského konservatoria aúd městské hudby vý-\nborně. Následovala pak deklamace „Strašné slovo\" p. Přerho-\nfem a sbor „Kovářská\" našim spolkem výtečně a rázně prove-\nden. Přednes tenorového sóla s doprovázením sboru „Růžinky\nstesk\" patřil k nejkrásnějším číslům programu. P. Přerhof de-\nklamoval humoresku „Žena\" a přidal' ještě 3 malé satyrky.\nLitovali jsme pouze, že nám p. Přerhof též některou pěknou\nbáseň vážného obsahu nepředňés.L Předposledním číslem\nbyly opět národní písně, jichž 5 zapěl p. Lukeš, a zdálo\nse nám, že bychom tak výtečnému přednesu těchto perlí věčně\nnaslouchati chtěli. Dvojsbor „Láska\" byl od Vodůanského a\nnašeho spolku společně proveden a taktéž i poslední sbor „Ju-\nnaška\" od Jenka, oba sbory šly rázně a ušlechtile. Tím měl\nbýti koncert ukončen; an se však obecenstvo hnouti nechtělo\na bouřlivým potleskem všechny spoluúčink ijící vyvolávalo, vy-\nstoupil p. Lukeš opět a zazpíval „Kde domov můj?\" Tu do-\nsáhlo zanícení takového stupně, že celé shromáždění do zpěvu\nvpadlo a celou druhou sloku s sebou zpívalo. Bylo skoro 10\nhodin, když jsme vycházeli z divadla, a vše pospíchalo do\nmístností Besedy, karnž se i cizí hosté sešli. Statečný spolek\nVodňanský poctil shromážděni výtečným přednesem dvou ráz-\nných sborů, načež po půl noci loučení nastalo. Druhý den\nprovodilo několik údů spolku Pražské hosty na Hlubokou, by\nsobě prohlídli tamnější zámek knížecí; večer pak byla beseda,\npři níž se zpívalo, deklamovalo a tančilo až do rána. Dne 14.\ndubna nás pp. Lukeš a Přerhof opustili, nechavše se zde dříve\nod p. Curna fotografovati, tak že jest teď po jich podobiznách\npravý shon a hned druhý den jich 80 prodáno bylo. —Že\nmlaďounký náš spolek zpěvácký tak krásně úloze své do-\nstál a tak slavně zvítězil, má hlavně co děkovali svému vý-\ntečnému řediteli zpěvu p.J.Procházkovi, po něm pak sbor-\nmistru p. J. Chmelíkovi, jakož ip. Eilovi, kterýž tenoristům\nochotně nápomocen byl, konečně pak své vlastní vytrvalosti,\ndobré vůli a horlivosti, s kterouž cvičení svá posud odbýval.\nIv ohledu peněžitém byl výsledek koncertu velmi potěšitelný,\nan se po zapravení 192 zl. obnášejících výloh ještě 250 zl. 41\nkr. r. č. pro nuzné horály odvedlo. Městská rada vyslovila\nspolku „Besedě\" lichotivým přípisem své díky za tuto podporo,\nžádajíc spolu i pro budoucnost ochotného přispění v podobných\npřípadech.\n\nZ Hořovic, dne 23. dubna. (Zpěvácký spolek. —\nbeseda v Hosto mi c í ch.) Slavné náměstnictví království\nČeského zřízení zpěváckého spolku v Hořovicích v kraťounkém\nčasu bez překážek povolilo, však ale nařídilo, aby se některé\nparagrafy předložených stanov opravily. Opravy ty týkají se\nponejvíce věcí méně důležitých, a pročež vypracování přede-\npsaných dodatkův spolkových stanov pouze výboru odevzdáno\nbylo, kterému náležet bude, svěřenou mu práci se vší píli\na rychlostí vykonali. Jak z těchto listů známo, odbýval zřizu-\njící se zpěvácký spolek Hostoraický dne 20. dubna\n1863 v páně Krásovu hostinci první besedu. Řízení téže pře-\nvzal velebný pan P. Patera, kaplan v Bozdědicích, jenžto\nv hudbě i ve zpěvu znamenitého vzdělání má. Počátek besedy\nstal se proslovem Jahnovým od p. Grafa zdařile předneseným.\nKratičký obsah proslovu jest: „Buďte svorní a upevňujte\nobčanskou svornost zpěvem i při zpěvu.\" Prošlo v"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5303, "texte": "ten zajisté šťasťaě volen byl, a jsem přesvědčen, že se ním\ntoužebné přání valné většiny pokročilého měšťanstva Hostomi-\nckého dobrého nemine cílem. Uspořadatelé besedy totiž chtějí\na pracují na tom, by mezi měšťanstvem panující řevnivost,\nježto je ve dva nepřátelské tábory rozdělila, navždy zapuzena\na svornost, tato klidná míru páska jemu zase navrácena byla.\nHnedle bych se vlastního účele mého dopisu minul, neb chtěje\no besedě v Hostomicích psáti, spouštím se do vypravování věcí\nvedlejších, pročež se vracím k besedě. Po proslovu následo-\nvala slavnostní ouvertura od Leutnera, která jakož i druhá ou-\nvertura k zpěvohře „Skalní mlýn\" tak obratně a dokonale pro-\nvozována byla, že potlesku obecenstva ani konce míti nechtělo.\nMezi zpěvy vynikaly: „Tvé oči\" od K a ván a, pak „Na jaře\"\nod Suchánka, prvnější slečnou Skřivanovou, poslednější sleč-\nnou Dichlovou přednášena. SL Dichlova zdá se výborné zpěvní\nvlohy míti, pročež bylo by přáti, aby zpěv český pilně pě-\nstovala. Velké pochvaly došel dvojzpěv od Procházky „Čech,\"\np. Grafem ap. Paterou přednešen, taktéž i píseň „Pravý Čech\"\nod Procházky, kterou p. Graf svým příjemným tenorem nadšeně\npřednášel. Divil jsem se tomu nemálo, že Hostomický zpěvácký\nspolek při prvním vystoupení Křižko vské ho sboru „Uto-\nnulá\" volil, přesvědčil jsem se však z mistrovského provedení\ntéhož sboru, že spolek samé mistry čítá. Při sboru „Na\nPrahu\" od Veita zdá se mi, že trochu rychlé tempo volili.\n„České perle,\" fantasii pro piano od Ed. Ná pra vníka vyvedl\nmladý Skřivan velmi dobře. Konečně mně jenom zbývá o de-\nklamacích se zmínili. Deklamace „Dobrá rada,\" pak „Obrana\nkrinoliny\" rozjařily přítomné hosty u veliké míře tak sice, že\nsličné deklamatorkyně, sl. Greifova a sl. Peřinová v deklamování\nvícekrát potleskem přerušovány byly. Zvláště se líbila „Obrana\nkrinoliny,\" toto pestré vyobrazení tak zvaných buršův. Návštěva\nbyla četná. Po besedě následovala taneční zábava, která až do\nrána trvala.\n\nS.\n\na.l.\nZ Jilemnice. (Beseda zpěv. spolku.) Zdejší zpěv.\nspolek odbýval dne 19. dubna b. r. třetí besedu. Program\nbyl následovní: I. oddělení. 1. Ouvertura z opery „La Marquise\nde Brinviliero\" od Karafy. 2. Proslov. 3. „Kde je slavská do-\nmovina,\" sbor od Wintra. 4. Píseň s doprovázením fisharmo-\nniky. 5* „Sumí Labe,\" sbor od Libanského. 6. Hymna ve-\nčerní, sbor od Pecha. 11. oddělení. 1. „Dluhy mít, krásná\nvěc,\" deklamace od Rubeše. 2. Kadryla z moravských národ-\nních písní od Hellera. 3. „Pozdravení pěvcovo,\" sbor od Veita.\n4. Směs písní pro íisharmoniku. 5. „Děvče, já ti udělám,\" sbor\nod Procházky. 6. „Naprej,\" sbor od Dav. Jenka. Ač pil-\nnosti dosti vynaloženo, nedopadla beseda tato co do vyvedení\njmenovaných kusů tak skvěle jak prvnější, což velkým dílem\nmalé a nízké místnosti, v kterých tentokráte beseda odbývána býti\nmusela, připočteno budiž. Přednesená ouvertura patrně nám do-\nkázala, že naše hudba pilností ještě více dokázali s to jest,\njen kdyby nebylo to „kdyby.\" Proslov rázně přednesen\np. F. K„ došel uznání, jak také též od něho přednesené písně\ns doprovázením íisharmoniky obecenstvo dílem dojmuly, dílem\nobveselily. Líbezná přednáška sl. AI. H. „Dluhy mít, krásná\nvěc\" od Rubeše se velmi líbila, což se také přednašitelce hoj-\nným potleskem osvědčilo. Z přednesených sborů nejzdařileji\nprovedeny byly Kadryla z moravských národních písní a „Děvče\njá ti udělám/' jakž také již opakovaný sbor „Naprej,\" jsa do-\nhře prostudován, rázně přednešen byl. Musím upozornit vý-\nkonné údy, obzvláštně ony, kteří cvičení nevyhnutelně potře-\nbují, na pilnější návštěvu hodin k cvičení; neb jen vynalože-\nnou vlastní pilností lze se čemu přiučiti, a že se strany ředi-\ntelstva na snaze neschází, jsme přesvědčeni. Však hlavní věc,\nkdyž něco obstáti má, jest svornost. Svorni buďte mezi se-\nbou, a má-li kdo něco proti druhému, af se podrobí soudu\npředsedy, vždyť tak strašný nebude. Když dílo naše zdařiti se\nmá, musíme ruku v ruce předem jiti, neb :\n„Svornost a mocný duch\nčiní divy jako bůh !\"\n\nKronika zpĕváckých spolků.\nBlatenský zpěv. spolek „Ú slava n\" uspo-\nřádá dne 3. května 1863 v sále „u bílého lva\" májovou zá-\nbavu, Program : 1. Kouzelná flétna,\" ouvertura od Mozarta.\n2. „Kalina,\" sbor od Vašáka. 3. „Výrok bohyně,\" deklamace\nod VI. Růžičkové. 4. Žárlivý basař,\" čtverozpěv od J. L. Zvo-\nnaře. 5. „Na horách,\" píseň od Kollera. 6. Ouintett od Hánsla.\n7. Deklamace bez rukavice od Ant. Štrauclia. 8. „Má vlasť,\"\nčtverozpěv ženský. 9. „Hlas zvonků,\" duett pro tenor a vio-\nlončel od Procha. 10. „Na Vltavu,\" čtverozpěv od Vogla. 11.\n„Kde's hvězdo má?\" píseň od Jelena. 12. „Píseň při draní,\"\nsbor od Horáka. Čistý výnos jest určen k dobročinnému účelu.\nZpěvácký spolek Ledečský uspořádá dne\n3. května 1863 v hostinci na poště pěveckou a hudební aka-\ndemii, jejížto čistý výnos věnován jest pro chudé žáky v Ledči.\nProgram: 1. Čtverylka od F. Hellera. 2. „Dožij, dopij,\" od\nJ. Rergmanna. 3. Deklamace. 4. „Šumí Labe\" od Zvo-\nnaře. 5. „Touha lásky\" od Nes v a dby. 6. Deklamace. 7.\nDvojsbor od Náprav ní k a. 8. Quodlibet od Zvonaře.\nNovo z ř í zen ý spolek zpěvácký vHnojicích\nna Moravě bude odbývati dne 3. května besedu slovanskou v\nmístnostech tamnějšího hostince p. Svancera.\n*** Mělnický zpěvácký spolek odbýval dne 19.\nt. m. pěveckou zábavu, která velmi dobře vypadla a o dobré\nvolbě hudebního kusu svědčila.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.6", "debut_caractere": 6678, "fin_caractere_exclue": 7481, "texte": "— Třeti zábava Hlaholu (ročník druhý), kteráž\nse v sále na Žofíne v pátek dne 24. dubna odbývala, těšila\nse z velké návštěvy a pěkného výsledku. Zábava započala\nsborem „Tri věnce\" od V. H. Veita. Skladba tato pochází,\nnemýiíme-li se, z mladších Veitových a je jaksi mdlá, nevyni-\nkajíc žádnou značnou rozmanitostí. Velké pochvaly došel za\nto uměle zosnovaný a effektní, žertovný sbor „Pocestný*' od\nJos. Leop. Zvonare, jakož i staročeské písně: „Uslyšel jsi\nmodlitby, Pane,\" ze 17. století a „Chválu vzdejme\" z dob\nKarla IV. od J. L. Zvonaře pro sbor upravené. Neméně líbil\nse Vašókfiv nyní právě 30 let starý sbor humoristický „Ra-\ndostné cestování,\" jenž v nejnovějším čase důstojného soka\nv sboru na táž slova od Nápravníka obdržel. Záduměivý sbor\n„Zrušení slibu\" od Ed. Nápravníka pojat a podán jest"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "103", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7571, "texte": "v duchu národním a neminul se účinku. Zajímavé a rázné\nsbory „Zpěv český\" od Karla Slavíka a „Naše probuzení\" od\nLud. Procházky byly s pochvalou přijaty. Mimo tyto sly-\nšeli jsme Vojáčkovu píseň se sborem „Sláva,\" v nížto teno-\nrové sólo p. L. Lukeš výborně přednesl. Skladba tato se při\ndobrém provedení dobře vyjímá, a pěkný účinek zaručuje. Pan\nLukeš zpíval mimo to některé národní písně a Smolíkovou\n„Poupě a Růže,\" z nichžto národními písněmi jak obyčejně\nvelkou sensaci zbudil. SI. Macháčkova zapěla zdařilou Zvo-\nnařovou píseň „Otcina\" a jednu žertovnou od AI. Jelena;\nvzala však první píseň v příliš pozvolném tempu, což jí na\nujmu bylo. SI. Píšova hrála na piano pie9u od Chopina s\nduchem a velkou obratností, zacež se jí velké pochvaly do-\nstalo. Paní Pešková deklamovala s obvyklou jí rutinou. Pro-\nvedení sborů bylo dokonale přiměřeno.\nHudební odbor umělecké besedy odbýval\nv pondělí dne 20. dubna svou týdenní schůzi, v nížto se mimo\njiné hlavně o domácím řádu hudebního odboru rokovalo.\nStanovy od výboru vypracované byly až na dva odstavce\nvětšinou hlasů přijaty. První z odstavců, jenž živější debaty\nvyvolal- zněl takto: „Do výboru hudebního odboru\nmůže jen ten volen býti, jenž se v hudebním\numění veřejně osvědčil. Proti odstavci tomuto mluvil\np. Em. Meliš naléhaje na to, aby se odstavec tento zcela\nvynechal, a odůvodnil návrh svůj as takto: Pánové! drže se\nzásady „Stejná břemena, stejná práva,\" mám za to, že každý,\njenž co clen do hudebního odboru přijat jest, a svůj roční\npříspěvek zapraví, také do výboru volen býti může. Odstavcem\ntímto uložili bychom si pouta, která by při volbě výboru ne-\nmálo našemu odboru na škodu býti mohla, což tuto dvěma\npříklady osvětliti chci. Dejme tomu, panové! že by se v na-\nšem odboru muž nalézal, jenž by všestrannými vědomostmi\nveškeré hudební theorie vynikal, kterýžby ale bohužel, ještě se\nnebyl veřejně osvědčil buď vydáním theoretických díl neb\nskladeb; co soudíte, pánové, nebylo by to ku škodě našeho\nodboru, kdyby takový muž do výboru volen býti nemohl?\nDejme ale tomu, že bychom v odboru svém měli umělce, jenž-\nby se v hudebním umění veřejně se skvělým úspěchem osvěd-\nčil, avšak jenžby jen zřídka kdy snad i jen dvakrát za\nrok schůze naše navštěvoval a tedy jen velmi málo o náš\nodbor dbal, co říkáte, nebylo by to našemu odboru na velkou\nujmu, kdybychom umělce tohoto, nemajíce právě v odboru svém\nvíce než čtvero mužů v hudebním umění veřejně osvědčených,\ndo výboru voliti museli? Jsem ujištěn, že i bez odstavce\ntohoto, jenž obmezuje vůli a volbu naši, každý z nás bude do\nvýboru voliti takové muže, kteří v něm prospěšně a k zdaru\nnašeho odboru úcinkovati mohou a budou; neboť zajisté padne\nvždy volba na ty, jižto požívají úplné naší důvěry. Z té\npříčiny navrhuji, aby se odstavec tento z domácího řádu na-\nšeho zcela vypustil. Pro návrh p. Melišův mluvil též p.\nJind. Bohm, poukazuje mimo jiné také k tomu, že by odsta-\nvec tento byl odboru našeho nedůstojný. V tomtéž smyslu vy-\njádřil se též p. Jos. Forster. Při hlasování přijat jest návrh\nMelišův znamenitou většinou hlasů a odstavec odpadl.\nDruhý od výboru navržený odstavec, o němž se též debato-\nvalo, byl tento: Kdo by se z členů hudebního odboru, kteří\njsou hudebníci výkonní, po třikráte v koncertech neb akade-\nmiích od umělecké jednoty uspořádaných nezúčastnil a jsa od\nvýboru k tomu vyzván se neospravedlnil, ztratí právo hla-\nsování a rokování. P. Meliš navrhoval, aby se konec to-\nhoto odstavce jinak stylisoval, poněvadž ten, kdo právo hlaso-\nvání a rokování pozbyde, též fakticky údem býti přestává a\npravil, aby se místo „ztratí právo atd.\" stylisovalo: pova-\nžuje se, že z hudebního odboru vystoupl. Pro změnu\ntu vyslovili se též p. Jind. Bohm a p. Jos. Forster, načež\ntéměř jednohlasně přijato jest. Druhý předmět rokování bylo\nmemorandum, které hudební odbor intendantu českého di-\nvadla, p. dr. L. Riegrovi, za tou příčinou odeslati se usta-\nnovil, aby při propachtování českého divadla zřetel brán byl\nk oněm kompetentům, kteří by naši operu na vyšší stupeň\npovznéstí dovedli. 'Memorandum zní takto:\nSlovútný pane!\nPo dlouhém a trapném cekání vešla „Beseda umělecká\"\nv život. Z velkého posud účastenství v uměleckých kruzích\nlze se nadíti, že v krátkém čase v ní se soustředí veškerý ži-\nvot umělecký, a co jednotlivcům doposud nelze toho\nbohdá spojené síly dokáží.\nHudebnímu odboru pak zvláštní bude úlohou, všemožným\nsvým vlivem působiti k tomu, aby smutné ještě naše poměry\ndomácího umění, které bohužel až posud nižádného upřímného\nochrance nemělo, obrátily se k lepšímu a k oné výši dospěly,\nna které bychom na rovni stáli s národy pokročilejšími.\nZnačný počet hudebníků českých osvědčil se býti schop-\nným a povolaným, aby skoro ve všech odvětvích hudebního\numění vyniknul, jen dramatická musa u nás vždy truchliti mu-\nsela, a jak se poměry posud mají, sotva by jí vzešly lepší časy.\nJaké důležitosti právě opera ve vývoji hudebního umění\nnabývá, dokazuje dějepis všech vzdělanějších národů; vní\nskládali své myšlenky nejmohútnější duchové, a nejcelnějši\nmužové jí byli pěstouny.\nBohužel, že naše poměry vůbec nebyly dle toho, aby se\numění našemu dobře dařilo, a nejméně naší opeře domácí, kte-\nráž jsouc předmětem více jen všeliké zištnosti, posud nižád-\nného směru uměleckého nejevila. K tomu především třeba, by\nvedení její bylo duchem uměleckým proniknuto, by repertoir\nnebyl pouze nahodilý, by vedle klasických děl jiných národňv\npřec úplně se nezapomínalo na dosti četné, krásné výtvory\nmusy slovanské.\nBudoucí naše opera musí býti skutečné uměleckým ústa-\nvem, má-li se domoci vyššího stupně, a vzorným učilištěm, v\nněmž se mladší naše síly mohou v určitém směru vzdělávat!.\nKdyby v cele takového ústavu stál pak skutečně muž, jenž ce-\nlou duší oddán jsa umění a národu svému, by byl s to, svou\nsnahou a činností vyvolali novou, utěšenější dobu; pak by se\ni u nás, jak to všude jinde bývalo, soustředily kol takového\nústavu veškeré naše síly hudební a z umělecké také vzájem-\nnosti vždy vzešel pokrok.\nPři nastávající změně našich divadelních poměrů nasky-\ntuje se nyní nejvhodnější příležitost, opeře naší zjednati umě-\nleckého základu, a artistické její řízení odevzdati rukoum tako-\nvým, v kterýchž se zdaru a pokroku skutečně držeti a ku cti\nnašeho národa vyvinouti může.\nNeosobujem si nikterak, býti někomu snad přímluvčím,\naniž nás vede nějaký důvod strannický, jelikož Vám, slovutný\npane, tímto podáváme jednosvorný náhled celého odboru hu-\ndebního, kterýž by tomuto spisu veliký počet podpisů připojiti mohL\nSkládajíce úplnou důvěru v hlubokou Vaši znalost umě-\nleckých poměrů, a přesvědčeni jsouce, že rozhodnutí nad bu-\ndoucím stavem naší opery spočívá v nejlepších rukou: poklá-\ndali jsme předce za svou povinnost, bychom z „Besedy umě-\nlecké\" našeho hlasu k Vám, slovútný pane, pozdvihli, jakož\njsme i tou myšlenkou vedeni byli, že nepřijdeme v nevhod,\nvyslovíme-li Vám, slovútný pane, náhled, jakýž panuje jedno-\nstejně v uměleckých našich kruzích.\nV Praze, 20. dubna 1863.\nZ hudebního odboru „Besedy umělecké.\"\nUmělecká beseda. Ve schůzi právního výboru ve\nstředu dne 22. dubna bylo oznámeno, že majitel slavného obrazu\nLessingova „Husu pan S ach se se uvolil obraz ten v Praze\nv červnu po celý měsíc pod dohlídkou umělecké besedy vy-\nstavit, která se vedle německých programů p. Saehse o tomto\nobrazu též o české programy postará. Dle dřívějších pro-\ntokolů uzavřeno, že hudební odbor, maje pana Smetanu v cele,\npostará se o církevní hudební oslavení slavnosti sv. Cyrilla a\nMethoděje a že veškeří členové besedy poděleni budou je-\nště během roku praemií ze čtyr illustrovaných národních pí-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7024, "texte": "sní sestávající. Dále usnešeno, že se v sále na Střeleckém\nostrově zařídí prozatímní čítárna. Stran uzavření o pro-\nvedení praemie sešli se výborové všech odborů v sobotu dne\n25. dubna na Střeleckém ostrově k společné poradě.\nPřijímání chovanců d o z p ě v. školy k o b-\nservatoři a. Ředitelství jednoty k podporování hudby v Ce-\nchách oznamuje tímto, že se letošního roku poznovu přijímají\nchovanci do školy zpěvácké konservatoři a, která dle\nstávajícího zřízení rozpadá se na dva oddíly ve školu\nkoncertní a operní, a do nížto chovanci mužského i\nženského pohlaví se přijímají, jichžto počet ale obmezen\njest toliko na 10 osob. Nejprvé přijímá se chovanec do školy\nkoncertové, kde se vyučuje zpěvu, nauce o harmonii, průvodu\nna piano, a z té školy teprv, ne dříve ale, než po uplynutí\naspoň prvního pololetí, mohou žáci, kteří oddati se hodlají di-\nvadlu a dokázali, že mají k tomu hlas způsobilý, jakož i vůbec\npotřebné schopnosti, přestoupili do školy operní, kdežto se dle\npnměru svého vzdělání 2 neb 3 roky vyučují ve zpěvu drama-\ntickém, v prosodii německé, přednášení a mimice, v dějepisu\nhudby a v řeci vlašské. Chovanci přijímají se prozatím na 8\nneděl a teprva když v tom čase byli dokázali schopnosti a po-\nkroky náležité jsou přijmutí skutečně a následuje pak zápis je-\njich či imatrikulace. Dle §. 49. musí, kdo chce do školy\nzpěvácké přijat býti, se vykázali: 1. Ze má hlas fysicky\ndokonale vyvinutý. 2. Dobrý hud e bn í sl u ch. 3. Do-\nstatečnou přípravu hudební, že lze s důvěrou očekávati\nod něho zdárných pokroků. 4. Že je úplně zdráv i dle ze-\nvnějšku těla svého spůsobilý k veřejnému vystoupení. 5. O při-\nměřeném jeho stáří a poměru dostatečném vzdělání v začát-\ncích literního umění. Jenom při neobyčejné přípravě nebo\nvýborných a zjevných vlohách pro hudbu a zpěv může sejedeu\nnebo druhý z uvedených požadavků prominouti, jakož i pro-\nmeškání lhůty k přihlášení se doleji ustanovené. Žádosti o\npřijmutí mají nejdéle do 15. Července b. r. býti zadány pod\nnápisem: Ředitelstvu pražského konservatoria v Praze, Staré\nměsto č. 234. Přiloženy býti mají list křestní a očkovací,\npak vysvědčení školní nebo i jiné o vlastnostech svrchu uvede-\nných, jakož i zřejmě musí býti uvedeno, že je celý čas vyučo-\nvání dokonale postaráno o všeliké potřeby chovancovy, a při-\nložen o tom právně platný revers, jakož iv hotovosti potřebná\nkauce 80 zl. r. č., která se svým časem zase vrátí. Po čtr-\nnácti dnech po uplynulé lhůtě k přihlášení-se má každý žada-\ntel buď osobně anebo někým jiným v žádosti oznámeným, ohlá-\nsiti se o výsledek žádosti své v kanceláři ústavu čís. 234—1.,\nkdež také obdržeti lze návod o veškerém zřízení ústavu za\n14 kr. r. č. Bližší zprávu o zřízení zpěvácké školy konserva-\ntorské možná obdržeti buď ústně anebo na listy frankované od\nředitele ústavu p. J. F. Kittla, Staré město, čís. 327, od ad-\njunkta při ústavu pana professora Grosse, Staré město čís.\n24 anebo od professora vyššího zpěvu p. Gordigianiho\nčís. 224—11.\nVýbor k uspořádání tisícileté slavnosti\nzavedení křesťanství na Moravě již se sestavil a usnesl\nse na následujícím:\nK uskutečnění a uspořádání této slavnosti, která odbývati\nse má na Velehradě, posvátném tomto místě prvního a hlav-\nního působení našich svatých blahověstů, Cyrilla a Methoděje,\nsestoupil se před nedávnem znamenitý počet mužů vlastene-\nckých z rozličných končin naší Moravy ku společné poradě. Jed-\nnohlasně téměř usnesli se na tom, aby předně slavnost, o které\njest řeč, se odbývala zvlášť a odděleně od slavnosti v měsíci\nčervenci čistě církevní, čili od pouti, a to ku konci měsíce\nsrpna, poněvadž přijeti křesťanství od našich předků nemělo\nvliv na stránku pouze náboženskou u národa našeho, nýbrž na\nveškeré jeho duševní vyvinutí a na vzdělanost národní vůbec,\nano náboženství u národů vzdělaných kořenem jest všeho vě-\ndění a umění lidského.\nSlavnost řečená trvati má dva dni, které se určitě teprv\npozději ustanoví a od výboru ku řízení celé této záležitosti\nzvoleného uveřejní. Dle hlavního naznačení má tato slavnost\nsestávati:\nI.z velké mše svaté, při kteréž vážná hudba ko-\nstelní provozovati se bude;\n2.z velkého koncertu, provozovaného od zpěváků\nrozličných spolků zpěváckých ku slavnosti zavítavších pod ve-\ndením zdejšího spolku zpěváckého a jeho ředitele v. p. Kříž-\nkovského, kterémužto spolku vůbec řízení umělecké stránky celé\nslavnosti svěřeno bude;\n3.z výletu na blízký hrad Buchlov;\n4. konečně z besedy, při kteréž se provozovati mají\nskladby druhu lehčího a zábavného.\nK oslavení náležitému již podotknutého koncertu má se\npřednésti proslov, na jehožto vypracování bude vypsána\nslušná cena.\nVýbor vyvolený dílein z údů venkovských, na blízko Ve-\nlehradu bydlících (pp. dr. Šrom, prof. Deml, Krist. Příza, Fr.\nMiiller, Chvalcovský a j.), dílem brněnských, mezi kterými ně-\nkteří údové zpěváckého spolku (pp. Křížkovský, dr. Pražák, dr.\nMathon, Prudek a j.) vyvolil opět ze svého středu pro běžné\nřízení všech ku slavnosti se vztahujících záležitosti ředitel-\nstvo, za jehož prvního starostu, když p. dr. Pražák pro\nmnohé své zaměstnání a své časté vzdálení z Brna úřad tento\nna se přijmouti nemohl, jest zvolen p. Krist. Příza, statkář\na továrník dílem v Olomouic, dílem v Brně bydlící, za druhého\npředsedu pro nepřítomnost prvního p. ředitel škol reál-\nních dr. Mathon, za jednatele p. Prúdek, obchodník s\nvínem, a za pokladníka p. dr. Vašátko v kanceláři p. dr.\nPražáka, což se všecko již náležitě J. Ex. p. místodržiteli ozná-\nmilo. K jmenovanému ředitelstvu nechť se zašlou všecky do-\ntazy, ježto k nadzmíněné slavnosti se vztahují.\nVýbor slovanské Besedy Olomúcké bude\nodbývati měsíční schůzi pro květen v pondělí dne 4. května,\nk níž se údové výboru jak zdejší tak venkovští zvou. Mimo\njiné ustanoví se v poradě výborové den, v kterémž se má od-\nbývati vycházka pro zábavu do okolí se strany údňv Besedy a\njich rodin během měsíce května.\nSlečna Rosa dOr koncertuje ještě dosud v Pru-\nském Slezsku. Dne 27. dubna uspořádala koncert svůj v Neu-\nmarktu, dne 28. t. m.v Steinavě a bude dne 30. dubna ve\nWohlin a dne 2. května v Lubenu koncertovati.\nv\nŘeditel kuru v chrámě u sv. Haštala p. Vo~\ndrhánek zemřel v pátek dne 24. dubna a byl dne 27. t. m.\npochován. Jebo místo zastává nyní p. Vác. Proška. P. Vodr-\nhánek zanášel se také mnoho komponováním, zvláště skladeb\nkostelních, které však jak nám praveno, ceny do sebe nemají.\nHudební literatura. Pan Vojtěch Bláha vydal nákla-\ndem svým píseň ke mši svaté ~l)ňvěra v Boha,\" slova od\nJana Jandy s průvodem varhan. Píseú tuto jednoduchou\nvšak slovům úplně přiměřenou lze dostati za 20 kr. u skla-\ndatele p. Bláhy (bydlí v Mariánské ulici „u Turků,\" cis. 920).\nKdo pět exemplářů odebéře, obdrží šestý návdavkem.\n\nObzor umĕlecký.\n= Na pomník F r. Schuberta, znamenitého sklada-\ntele pisní ve Vídni, sešlo se až dosud 10.500 zl. r. č.\n== Skladatel opery Marty p. Flottow, jenž 7 let\núřad intendanta vévodského dvorního divadla spravoval, složil\nho nyní a odebere se do Paříže.\n= Hector Berlioz nachází se nyní ve Výmaru, kdež\nse jeho opera „Beatrice a Benedict\" provozovati bude."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "101", "page_fin": "101", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5.1", "titre_corps": "Divadlo.", "titre_sommaire": "Divadlo.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "101", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.5", "debut_caractere": 420, "fin_caractere_exclue": 1334, "texte": "Divadlo.\nV úterý dne 21. dubna provozovalo se v král. českém\nprozatímním divadle : „S kroc e ň í zlé ženy,\" veselohra ve\n4 jednáních od Shakespeara, přeložena a pro české divadlo\ndle Deinhardsteina vzdělána od J. J. Kolára. Ve čtvrtek dne\n23. dubna: „Pražští studenti na prázdninách,\" obraz\nze života se zpěvy ve 3 jednáních, dle Haffnera vzdělal J. S.\nHudba od kapelníbo mistra F. Můllera. V neděli dne 26.\ndubna ve prospěch slečny E. z Ehrenbergu : „Othello, mou-\nřenín benátský,\" veliká zpěvohra ve 3 jednáních z vlaš-\nského přeložena od J. Chmelenského. Hudba od J. Rossiniho.\nPrvní pohostinské vystoupení pana Herzoga od Olomúckého di-\nvadla. V úterý dne 28. dubna: „Němá z Port i či,\" ve-\nliká zpěvohra v 5 jednáních z francouzského přeložena od J.\nChmelenského. Hudba od Aubera. Ve čtvrtek dne 30. dubna\nponejprv: „Dvé šlechticů Veron s ký ch,\" veselohra v 5\njednáních od W. Shakespeare přeložil Fr. Doucha."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "101", "page_fin": "101", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5.2", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "—f", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "101", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.5", "debut_caractere": 1336, "fin_caractere_exclue": 6150, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\n—f.\nZ Budějovic, 17. dubna. (Koncert zpěv. spolku\n„Beseda.\") Když započaly letošního roku sbírky pro ubohé\nobyvatele v Rudohoří a Krkonoších, vyzvala městská rada oba\nzdejší zpěvácké spolky, by přispěly uspořádáním nějaké pro-\ndukce k rozmnožení těchto dárků. Zpěvácký spolek „Beseda\"\npozval zdejší Liedertafel k společnému účinkování, což tato však\npod malichernými výmluvami odepřela a sama o sobě koncert\nuspořádala, domnívajíc se jednáním takovým přivésti mladý náš\nspolek v rozpaky. V tom se však slavná Liedertafel hrozně\nzmýlila a jenom sama sobě, ne však českému spolku tím üblí-\nžila. Poněvadž měla „Beseda\" tímto koncertem první své\nvystoupení oslaviti, požádáno p. J. L u ke se a Přerh of a z Prahy,\np. Jelínka, ředitele kůru a zpěvácký spolek z Vodúan o la-\nskavé spoluúčinkování, což všickni ochotně přislíbili. V sobotu\n11. dubna přijeli Pražští hosté a byli od spolku uvítáni a u\nobchodníka p. F. Stulíka übytováni. V den koncertu 12. dubna\njel výbor spolku Vodííanským zpěvákům vstříc a zdejší spolek\nzapěl při jich se blížení pěvecký pozdrav, načež se vše do Be-\nsedních místností odebralo, kde již vše k hostině přichystáno\nbylo. Tento den bylo město naše neobyčejně oživeno. Z Jindř.\nHradce, Nových Hradů, Krumlova a jiných více méně vzdále-\nných míst přijížděli hosté, by uslyšeli Pražany. Ač byly ceny\nmíst náramně zvýšeny, bylo divadlo přec tak přeplněno, že se\niv orkestru sedadla zříditi musela. V 7 hodin večer započal\nkoncert ouverturou „Furiante\" od D. Webra, kterou městská\nhudba dobře provedla. Následoval pak proslov p. Cbmelíkem\npěkně přednesený, načež zpěv. spolek své heslo, pak sbor „Na\nPrahu\" od Veita tak zdařile zapěl, že opakován býti musel.\nKdyž p. Lukeš na jeviště vstoupil, byl od obecenstva uvítán\nhřmotným potleskem a voláním slávy. Zapěl 4 národní písně\ntak krásně, že vše okouzlil. „Ženichovy radosti\" přednešené\np. Přerhofem zbudily ohromný smích jakož i další 2 deklamo-\nvánky, které přidali musel. Na to zahrál p. Jelínek Lipin-\nského variace pro housle a přidal pak, když potlesku konce\nnebylo, ještě variace na píseň „Kde domov můj.\" Byli jsme\npřekvapeni jeho krásným ílageoletem, znamenitou obratností a\njistotou v dvoj- a trojhmatech. Poslední číslo 1. oddělení byl\nsbor „Cikáni\" od Vogla zpěv. spolkem a p. Lukešem v sólu\npřekrásně provedené a muselo se opakovali. Druhé oddělení\nzapočato opět městskou hudbou, výtečným provedením ouvertury\n„Richter und Bauer.\" Sólo pro. cello v této skladbě provedl\np. Šrot, žák Pražského konservatoria aúd městské hudby vý-\nborně. Následovala pak deklamace „Strašné slovo\" p. Přerho-\nfem a sbor „Kovářská\" našim spolkem výtečně a rázně prove-\nden. Přednes tenorového sóla s doprovázením sboru „Růžinky\nstesk\" patřil k nejkrásnějším číslům programu. P. Přerhof de-\nklamoval humoresku „Žena\" a přidal' ještě 3 malé satyrky.\nLitovali jsme pouze, že nám p. Přerhof též některou pěknou\nbáseň vážného obsahu nepředňés.L Předposledním číslem\nbyly opět národní písně, jichž 5 zapěl p. Lukeš, a zdálo\nse nám, že bychom tak výtečnému přednesu těchto perlí věčně\nnaslouchati chtěli. Dvojsbor „Láska\" byl od Vodůanského a\nnašeho spolku společně proveden a taktéž i poslední sbor „Ju-\nnaška\" od Jenka, oba sbory šly rázně a ušlechtile. Tím měl\nbýti koncert ukončen; an se však obecenstvo hnouti nechtělo\na bouřlivým potleskem všechny spoluúčink ijící vyvolávalo, vy-\nstoupil p. Lukeš opět a zazpíval „Kde domov můj?\" Tu do-\nsáhlo zanícení takového stupně, že celé shromáždění do zpěvu\nvpadlo a celou druhou sloku s sebou zpívalo. Bylo skoro 10\nhodin, když jsme vycházeli z divadla, a vše pospíchalo do\nmístností Besedy, karnž se i cizí hosté sešli. Statečný spolek\nVodňanský poctil shromážděni výtečným přednesem dvou ráz-\nných sborů, načež po půl noci loučení nastalo. Druhý den\nprovodilo několik údů spolku Pražské hosty na Hlubokou, by\nsobě prohlídli tamnější zámek knížecí; večer pak byla beseda,\npři níž se zpívalo, deklamovalo a tančilo až do rána. Dne 14.\ndubna nás pp. Lukeš a Přerhof opustili, nechavše se zde dříve\nod p. Curna fotografovati, tak že jest teď po jich podobiznách\npravý shon a hned druhý den jich 80 prodáno bylo. —Že\nmlaďounký náš spolek zpěvácký tak krásně úloze své do-\nstál a tak slavně zvítězil, má hlavně co děkovali svému vý-\ntečnému řediteli zpěvu p.J.Procházkovi, po něm pak sbor-\nmistru p. J. Chmelíkovi, jakož ip. Eilovi, kterýž tenoristům\nochotně nápomocen byl, konečně pak své vlastní vytrvalosti,\ndobré vůli a horlivosti, s kterouž cvičení svá posud odbýval.\nIv ohledu peněžitém byl výsledek koncertu velmi potěšitelný,\nan se po zapravení 192 zl. obnášejících výloh ještě 250 zl. 41\nkr. r. č. pro nuzné horály odvedlo. Městská rada vyslovila\nspolku „Besedě\" lichotivým přípisem své díky za tuto podporo,\nžádajíc spolu i pro budoucnost ochotného přispění v podobných\npřípadech."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "101", "page_fin": "102", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5.3", "titre_corps": "Z Hořovic, dne 23. dubna. (Zpěvácký spolek. —", "titre_sommaire": "Z Hořovic, dne 23. dubna. (Zpěvácký spolek. —", "signature_source": "S", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "101", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.5", "debut_caractere": 6152, "fin_caractere_exclue": 7067, "texte": "Z Hořovic, dne 23. dubna. (Zpěvácký spolek. —\nbeseda v Hosto mi c í ch.) Slavné náměstnictví království\nČeského zřízení zpěváckého spolku v Hořovicích v kraťounkém\nčasu bez překážek povolilo, však ale nařídilo, aby se některé\nparagrafy předložených stanov opravily. Opravy ty týkají se\nponejvíce věcí méně důležitých, a pročež vypracování přede-\npsaných dodatkův spolkových stanov pouze výboru odevzdáno\nbylo, kterému náležet bude, svěřenou mu práci se vší píli\na rychlostí vykonali. Jak z těchto listů známo, odbýval zřizu-\njící se zpěvácký spolek Hostoraický dne 20. dubna\n1863 v páně Krásovu hostinci první besedu. Řízení téže pře-\nvzal velebný pan P. Patera, kaplan v Bozdědicích, jenžto\nv hudbě i ve zpěvu znamenitého vzdělání má. Počátek besedy\nstal se proslovem Jahnovým od p. Grafa zdařile předneseným.\nKratičký obsah proslovu jest: „Buďte svorní a upevňujte\nobčanskou svornost zpěvem i při zpěvu.\" Prošlo v"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1954, "texte": "ten zajisté šťasťaě volen byl, a jsem přesvědčen, že se ním\ntoužebné přání valné většiny pokročilého měšťanstva Hostomi-\nckého dobrého nemine cílem. Uspořadatelé besedy totiž chtějí\na pracují na tom, by mezi měšťanstvem panující řevnivost,\nježto je ve dva nepřátelské tábory rozdělila, navždy zapuzena\na svornost, tato klidná míru páska jemu zase navrácena byla.\nHnedle bych se vlastního účele mého dopisu minul, neb chtěje\no besedě v Hostomicích psáti, spouštím se do vypravování věcí\nvedlejších, pročež se vracím k besedě. Po proslovu následo-\nvala slavnostní ouvertura od Leutnera, která jakož i druhá ou-\nvertura k zpěvohře „Skalní mlýn\" tak obratně a dokonale pro-\nvozována byla, že potlesku obecenstva ani konce míti nechtělo.\nMezi zpěvy vynikaly: „Tvé oči\" od K a ván a, pak „Na jaře\"\nod Suchánka, prvnější slečnou Skřivanovou, poslednější sleč-\nnou Dichlovou přednášena. SL Dichlova zdá se výborné zpěvní\nvlohy míti, pročež bylo by přáti, aby zpěv český pilně pě-\nstovala. Velké pochvaly došel dvojzpěv od Procházky „Čech,\"\np. Grafem ap. Paterou přednešen, taktéž i píseň „Pravý Čech\"\nod Procházky, kterou p. Graf svým příjemným tenorem nadšeně\npřednášel. Divil jsem se tomu nemálo, že Hostomický zpěvácký\nspolek při prvním vystoupení Křižko vské ho sboru „Uto-\nnulá\" volil, přesvědčil jsem se však z mistrovského provedení\ntéhož sboru, že spolek samé mistry čítá. Při sboru „Na\nPrahu\" od Veita zdá se mi, že trochu rychlé tempo volili.\n„České perle,\" fantasii pro piano od Ed. Ná pra vníka vyvedl\nmladý Skřivan velmi dobře. Konečně mně jenom zbývá o de-\nklamacích se zmínili. Deklamace „Dobrá rada,\" pak „Obrana\nkrinoliny\" rozjařily přítomné hosty u veliké míře tak sice, že\nsličné deklamatorkyně, sl. Greifova a sl. Peřinová v deklamování\nvícekrát potleskem přerušovány byly. Zvláště se líbila „Obrana\nkrinoliny,\" toto pestré vyobrazení tak zvaných buršův. Návštěva\nbyla četná. Po besedě následovala taneční zábava, která až do\nrána trvala.\n\nS."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "102", "page_fin": "102", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5.4", "titre_corps": "Z Jilemnice. (Beseda zpěv. spolku.) Zdejší zpěv.", "titre_sommaire": "Z Jilemnice. (Beseda zpěv. spolku.) Zdejší zpěv.", "signature_source": "a. l", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.6", "debut_caractere": 1956, "fin_caractere_exclue": 3963, "texte": "a.l.\nZ Jilemnice. (Beseda zpěv. spolku.) Zdejší zpěv.\nspolek odbýval dne 19. dubna b. r. třetí besedu. Program\nbyl následovní: I. oddělení. 1. Ouvertura z opery „La Marquise\nde Brinviliero\" od Karafy. 2. Proslov. 3. „Kde je slavská do-\nmovina,\" sbor od Wintra. 4. Píseň s doprovázením fisharmo-\nniky. 5* „Sumí Labe,\" sbor od Libanského. 6. Hymna ve-\nčerní, sbor od Pecha. 11. oddělení. 1. „Dluhy mít, krásná\nvěc,\" deklamace od Rubeše. 2. Kadryla z moravských národ-\nních písní od Hellera. 3. „Pozdravení pěvcovo,\" sbor od Veita.\n4. Směs písní pro íisharmoniku. 5. „Děvče, já ti udělám,\" sbor\nod Procházky. 6. „Naprej,\" sbor od Dav. Jenka. Ač pil-\nnosti dosti vynaloženo, nedopadla beseda tato co do vyvedení\njmenovaných kusů tak skvěle jak prvnější, což velkým dílem\nmalé a nízké místnosti, v kterých tentokráte beseda odbývána býti\nmusela, připočteno budiž. Přednesená ouvertura patrně nám do-\nkázala, že naše hudba pilností ještě více dokázali s to jest,\njen kdyby nebylo to „kdyby.\" Proslov rázně přednesen\np. F. K„ došel uznání, jak také též od něho přednesené písně\ns doprovázením íisharmoniky obecenstvo dílem dojmuly, dílem\nobveselily. Líbezná přednáška sl. AI. H. „Dluhy mít, krásná\nvěc\" od Rubeše se velmi líbila, což se také přednašitelce hoj-\nným potleskem osvědčilo. Z přednesených sborů nejzdařileji\nprovedeny byly Kadryla z moravských národních písní a „Děvče\njá ti udělám/' jakž také již opakovaný sbor „Naprej,\" jsa do-\nhře prostudován, rázně přednešen byl. Musím upozornit vý-\nkonné údy, obzvláštně ony, kteří cvičení nevyhnutelně potře-\nbují, na pilnější návštěvu hodin k cvičení; neb jen vynalože-\nnou vlastní pilností lze se čemu přiučiti, a že se strany ředi-\ntelstva na snaze neschází, jsme přesvědčeni. Však hlavní věc,\nkdyž něco obstáti má, jest svornost. Svorni buďte mezi se-\nbou, a má-li kdo něco proti druhému, af se podrobí soudu\npředsedy, vždyť tak strašný nebude. Když dílo naše zdařiti se\nmá, musíme ruku v ruce předem jiti, neb :\n„Svornost a mocný duch\nčiní divy jako bůh !\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "102", "page_fin": "102", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5.5", "titre_corps": "Kronika zpĕváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpĕváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.6", "debut_caractere": 3965, "fin_caractere_exclue": 5293, "texte": "Kronika zpĕváckých spolků.\nBlatenský zpěv. spolek „Ú slava n\" uspo-\nřádá dne 3. května 1863 v sále „u bílého lva\" májovou zá-\nbavu, Program : 1. Kouzelná flétna,\" ouvertura od Mozarta.\n2. „Kalina,\" sbor od Vašáka. 3. „Výrok bohyně,\" deklamace\nod VI. Růžičkové. 4. Žárlivý basař,\" čtverozpěv od J. L. Zvo-\nnaře. 5. „Na horách,\" píseň od Kollera. 6. Ouintett od Hánsla.\n7. Deklamace bez rukavice od Ant. Štrauclia. 8. „Má vlasť,\"\nčtverozpěv ženský. 9. „Hlas zvonků,\" duett pro tenor a vio-\nlončel od Procha. 10. „Na Vltavu,\" čtverozpěv od Vogla. 11.\n„Kde's hvězdo má?\" píseň od Jelena. 12. „Píseň při draní,\"\nsbor od Horáka. Čistý výnos jest určen k dobročinnému účelu.\nZpěvácký spolek Ledečský uspořádá dne\n3. května 1863 v hostinci na poště pěveckou a hudební aka-\ndemii, jejížto čistý výnos věnován jest pro chudé žáky v Ledči.\nProgram: 1. Čtverylka od F. Hellera. 2. „Dožij, dopij,\" od\nJ. Rergmanna. 3. Deklamace. 4. „Šumí Labe\" od Zvo-\nnaře. 5. „Touha lásky\" od Nes v a dby. 6. Deklamace. 7.\nDvojsbor od Náprav ní k a. 8. Quodlibet od Zvonaře.\nNovo z ř í zen ý spolek zpěvácký vHnojicích\nna Moravě bude odbývati dne 3. května besedu slovanskou v\nmístnostech tamnějšího hostince p. Svancera.\n*** Mělnický zpěvácký spolek odbýval dne 19.\nt. m. pěveckou zábavu, která velmi dobře vypadla a o dobré\nvolbě hudebního kusu svědčila."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "102", "page_fin": "102", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5.6", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.6", "debut_caractere": 5295, "fin_caractere_exclue": 5303, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "102", "page_fin": "102", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5.6.1", "titre_corps": "— Koncertní beseda, kterouž p. Barák ve středu", "titre_sommaire": "— Koncertní beseda, kterouž p. Barák ve středu", "signature_source": "—r—r", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.6", "debut_caractere": 5305, "fin_caractere_exclue": 6676, "texte": "—r—r.\n— Koncertní beseda, kterouž p. Barák ve středu\ndne 22. dubna v sále na Žofíně uspořádal, měla hlavně své\ntěžiště v písních,' z nichžto nejvíce národní převládaly. Pan\nVecko zpíval Smolíkovu píseň „Poupě a děvče\" jakož i ně-\nkteré národní s přiměřeným výrazem a došel hlučné pochvaly.\nPan Schwarz osvědčil přednesem Hostýnských písní od H. Vo-\njáčka, že vnikl do tajin těchto zádumčivých zpěvů ; zpívali je\ns nelíčeným a vřelým citem, a zbudil všestranného ohlasu.\nPalmy vítězství dosáhla roztomilá polská pěvkyně sl. Hel. Za-\nwiszanka, kteráž mazurku od K. Lubomírského, pak píseň\n„Czarne oczy\" od St. a konečně české národní písně\nzpívala. Přednes její byl v každém ohledu dokonalý, cituplný\na byl takovým hromovým potleskem sprovázen, že sl. Zawi-\nszanka ještě několik písní českých přidali musela. Pak Th.\nTomášek, úd orkestru prozatímního českého divadla, přednášel\nna housle ,,Upomínka na Varšavu,\" skladbu to od M. Hausera\ncituplně a něžně, a pan Bed. Smetana provedl na piano\nnocturnu od Chopina a svou „Upomínku na vlast\" s ob-\nvyklou virtuositou. Mimo tyto deklamovala pí. El. Pešková\nbáseň „Rybička\" od Mickiewicze. Začátek a konec koncertní\ntéto besedy tvořily sbory „Naše řeky\" od Vogla a polský za-\njímavý, obratně zosnovaný sbor „Weselo žegíujmy\" od W. Ža-\nle ňské ho , které slušně provedeny byly. Návštěva byla dosti\nčetná a výsledek velmi příznivý."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "102", "page_fin": "104", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5.7", "titre_corps": "— Třeti zábava Hlaholu (ročník druhý), kteráž", "titre_sommaire": "— Třeti zábava Hlaholu (ročník druhý), kteráž", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.6", "debut_caractere": 6678, "fin_caractere_exclue": 7481, "texte": "— Třeti zábava Hlaholu (ročník druhý), kteráž\nse v sále na Žofíne v pátek dne 24. dubna odbývala, těšila\nse z velké návštěvy a pěkného výsledku. Zábava započala\nsborem „Tri věnce\" od V. H. Veita. Skladba tato pochází,\nnemýiíme-li se, z mladších Veitových a je jaksi mdlá, nevyni-\nkajíc žádnou značnou rozmanitostí. Velké pochvaly došel za\nto uměle zosnovaný a effektní, žertovný sbor „Pocestný*' od\nJos. Leop. Zvonare, jakož i staročeské písně: „Uslyšel jsi\nmodlitby, Pane,\" ze 17. století a „Chválu vzdejme\" z dob\nKarla IV. od J. L. Zvonaře pro sbor upravené. Neméně líbil\nse Vašókfiv nyní právě 30 let starý sbor humoristický „Ra-\ndostné cestování,\" jenž v nejnovějším čase důstojného soka\nv sboru na táž slova od Nápravníka obdržel. Záduměivý sbor\n„Zrušení slibu\" od Ed. Nápravníka pojat a podán jest"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "103", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7571, "texte": "v duchu národním a neminul se účinku. Zajímavé a rázné\nsbory „Zpěv český\" od Karla Slavíka a „Naše probuzení\" od\nLud. Procházky byly s pochvalou přijaty. Mimo tyto sly-\nšeli jsme Vojáčkovu píseň se sborem „Sláva,\" v nížto teno-\nrové sólo p. L. Lukeš výborně přednesl. Skladba tato se při\ndobrém provedení dobře vyjímá, a pěkný účinek zaručuje. Pan\nLukeš zpíval mimo to některé národní písně a Smolíkovou\n„Poupě a Růže,\" z nichžto národními písněmi jak obyčejně\nvelkou sensaci zbudil. SI. Macháčkova zapěla zdařilou Zvo-\nnařovou píseň „Otcina\" a jednu žertovnou od AI. Jelena;\nvzala však první píseň v příliš pozvolném tempu, což jí na\nujmu bylo. SI. Píšova hrála na piano pie9u od Chopina s\nduchem a velkou obratností, zacež se jí velké pochvaly do-\nstalo. Paní Pešková deklamovala s obvyklou jí rutinou. Pro-\nvedení sborů bylo dokonale přiměřeno.\nHudební odbor umělecké besedy odbýval\nv pondělí dne 20. dubna svou týdenní schůzi, v nížto se mimo\njiné hlavně o domácím řádu hudebního odboru rokovalo.\nStanovy od výboru vypracované byly až na dva odstavce\nvětšinou hlasů přijaty. První z odstavců, jenž živější debaty\nvyvolal- zněl takto: „Do výboru hudebního odboru\nmůže jen ten volen býti, jenž se v hudebním\numění veřejně osvědčil. Proti odstavci tomuto mluvil\np. Em. Meliš naléhaje na to, aby se odstavec tento zcela\nvynechal, a odůvodnil návrh svůj as takto: Pánové! drže se\nzásady „Stejná břemena, stejná práva,\" mám za to, že každý,\njenž co clen do hudebního odboru přijat jest, a svůj roční\npříspěvek zapraví, také do výboru volen býti může. Odstavcem\ntímto uložili bychom si pouta, která by při volbě výboru ne-\nmálo našemu odboru na škodu býti mohla, což tuto dvěma\npříklady osvětliti chci. Dejme tomu, panové! že by se v na-\nšem odboru muž nalézal, jenž by všestrannými vědomostmi\nveškeré hudební theorie vynikal, kterýžby ale bohužel, ještě se\nnebyl veřejně osvědčil buď vydáním theoretických díl neb\nskladeb; co soudíte, pánové, nebylo by to ku škodě našeho\nodboru, kdyby takový muž do výboru volen býti nemohl?\nDejme ale tomu, že bychom v odboru svém měli umělce, jenž-\nby se v hudebním umění veřejně se skvělým úspěchem osvěd-\nčil, avšak jenžby jen zřídka kdy snad i jen dvakrát za\nrok schůze naše navštěvoval a tedy jen velmi málo o náš\nodbor dbal, co říkáte, nebylo by to našemu odboru na velkou\nujmu, kdybychom umělce tohoto, nemajíce právě v odboru svém\nvíce než čtvero mužů v hudebním umění veřejně osvědčených,\ndo výboru voliti museli? Jsem ujištěn, že i bez odstavce\ntohoto, jenž obmezuje vůli a volbu naši, každý z nás bude do\nvýboru voliti takové muže, kteří v něm prospěšně a k zdaru\nnašeho odboru úcinkovati mohou a budou; neboť zajisté padne\nvždy volba na ty, jižto požívají úplné naší důvěry. Z té\npříčiny navrhuji, aby se odstavec tento z domácího řádu na-\nšeho zcela vypustil. Pro návrh p. Melišův mluvil též p.\nJind. Bohm, poukazuje mimo jiné také k tomu, že by odsta-\nvec tento byl odboru našeho nedůstojný. V tomtéž smyslu vy-\njádřil se též p. Jos. Forster. Při hlasování přijat jest návrh\nMelišův znamenitou většinou hlasů a odstavec odpadl.\nDruhý od výboru navržený odstavec, o němž se též debato-\nvalo, byl tento: Kdo by se z členů hudebního odboru, kteří\njsou hudebníci výkonní, po třikráte v koncertech neb akade-\nmiích od umělecké jednoty uspořádaných nezúčastnil a jsa od\nvýboru k tomu vyzván se neospravedlnil, ztratí právo hla-\nsování a rokování. P. Meliš navrhoval, aby se konec to-\nhoto odstavce jinak stylisoval, poněvadž ten, kdo právo hlaso-\nvání a rokování pozbyde, též fakticky údem býti přestává a\npravil, aby se místo „ztratí právo atd.\" stylisovalo: pova-\nžuje se, že z hudebního odboru vystoupl. Pro změnu\ntu vyslovili se též p. Jind. Bohm a p. Jos. Forster, načež\ntéměř jednohlasně přijato jest. Druhý předmět rokování bylo\nmemorandum, které hudební odbor intendantu českého di-\nvadla, p. dr. L. Riegrovi, za tou příčinou odeslati se usta-\nnovil, aby při propachtování českého divadla zřetel brán byl\nk oněm kompetentům, kteří by naši operu na vyšší stupeň\npovznéstí dovedli. 'Memorandum zní takto:\nSlovútný pane!\nPo dlouhém a trapném cekání vešla „Beseda umělecká\"\nv život. Z velkého posud účastenství v uměleckých kruzích\nlze se nadíti, že v krátkém čase v ní se soustředí veškerý ži-\nvot umělecký, a co jednotlivcům doposud nelze toho\nbohdá spojené síly dokáží.\nHudebnímu odboru pak zvláštní bude úlohou, všemožným\nsvým vlivem působiti k tomu, aby smutné ještě naše poměry\ndomácího umění, které bohužel až posud nižádného upřímného\nochrance nemělo, obrátily se k lepšímu a k oné výši dospěly,\nna které bychom na rovni stáli s národy pokročilejšími.\nZnačný počet hudebníků českých osvědčil se býti schop-\nným a povolaným, aby skoro ve všech odvětvích hudebního\numění vyniknul, jen dramatická musa u nás vždy truchliti mu-\nsela, a jak se poměry posud mají, sotva by jí vzešly lepší časy.\nJaké důležitosti právě opera ve vývoji hudebního umění\nnabývá, dokazuje dějepis všech vzdělanějších národů; vní\nskládali své myšlenky nejmohútnější duchové, a nejcelnějši\nmužové jí byli pěstouny.\nBohužel, že naše poměry vůbec nebyly dle toho, aby se\numění našemu dobře dařilo, a nejméně naší opeře domácí, kte-\nráž jsouc předmětem více jen všeliké zištnosti, posud nižád-\nného směru uměleckého nejevila. K tomu především třeba, by\nvedení její bylo duchem uměleckým proniknuto, by repertoir\nnebyl pouze nahodilý, by vedle klasických děl jiných národňv\npřec úplně se nezapomínalo na dosti četné, krásné výtvory\nmusy slovanské.\nBudoucí naše opera musí býti skutečné uměleckým ústa-\nvem, má-li se domoci vyššího stupně, a vzorným učilištěm, v\nněmž se mladší naše síly mohou v určitém směru vzdělávat!.\nKdyby v cele takového ústavu stál pak skutečně muž, jenž ce-\nlou duší oddán jsa umění a národu svému, by byl s to, svou\nsnahou a činností vyvolali novou, utěšenější dobu; pak by se\ni u nás, jak to všude jinde bývalo, soustředily kol takového\nústavu veškeré naše síly hudební a z umělecké také vzájem-\nnosti vždy vzešel pokrok.\nPři nastávající změně našich divadelních poměrů nasky-\ntuje se nyní nejvhodnější příležitost, opeře naší zjednati umě-\nleckého základu, a artistické její řízení odevzdati rukoum tako-\nvým, v kterýchž se zdaru a pokroku skutečně držeti a ku cti\nnašeho národa vyvinouti může.\nNeosobujem si nikterak, býti někomu snad přímluvčím,\naniž nás vede nějaký důvod strannický, jelikož Vám, slovutný\npane, tímto podáváme jednosvorný náhled celého odboru hu-\ndebního, kterýž by tomuto spisu veliký počet podpisů připojiti mohL\nSkládajíce úplnou důvěru v hlubokou Vaši znalost umě-\nleckých poměrů, a přesvědčeni jsouce, že rozhodnutí nad bu-\ndoucím stavem naší opery spočívá v nejlepších rukou: poklá-\ndali jsme předce za svou povinnost, bychom z „Besedy umě-\nlecké\" našeho hlasu k Vám, slovútný pane, pozdvihli, jakož\njsme i tou myšlenkou vedeni byli, že nepřijdeme v nevhod,\nvyslovíme-li Vám, slovútný pane, náhled, jakýž panuje jedno-\nstejně v uměleckých našich kruzích.\nV Praze, 20. dubna 1863.\nZ hudebního odboru „Besedy umělecké.\"\nUmělecká beseda. Ve schůzi právního výboru ve\nstředu dne 22. dubna bylo oznámeno, že majitel slavného obrazu\nLessingova „Husu pan S ach se se uvolil obraz ten v Praze\nv červnu po celý měsíc pod dohlídkou umělecké besedy vy-\nstavit, která se vedle německých programů p. Saehse o tomto\nobrazu též o české programy postará. Dle dřívějších pro-\ntokolů uzavřeno, že hudební odbor, maje pana Smetanu v cele,\npostará se o církevní hudební oslavení slavnosti sv. Cyrilla a\nMethoděje a že veškeří členové besedy poděleni budou je-\nště během roku praemií ze čtyr illustrovaných národních pí-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6658, "texte": "sní sestávající. Dále usnešeno, že se v sále na Střeleckém\nostrově zařídí prozatímní čítárna. Stran uzavření o pro-\nvedení praemie sešli se výborové všech odborů v sobotu dne\n25. dubna na Střeleckém ostrově k společné poradě.\nPřijímání chovanců d o z p ě v. školy k o b-\nservatoři a. Ředitelství jednoty k podporování hudby v Ce-\nchách oznamuje tímto, že se letošního roku poznovu přijímají\nchovanci do školy zpěvácké konservatoři a, která dle\nstávajícího zřízení rozpadá se na dva oddíly ve školu\nkoncertní a operní, a do nížto chovanci mužského i\nženského pohlaví se přijímají, jichžto počet ale obmezen\njest toliko na 10 osob. Nejprvé přijímá se chovanec do školy\nkoncertové, kde se vyučuje zpěvu, nauce o harmonii, průvodu\nna piano, a z té školy teprv, ne dříve ale, než po uplynutí\naspoň prvního pololetí, mohou žáci, kteří oddati se hodlají di-\nvadlu a dokázali, že mají k tomu hlas způsobilý, jakož i vůbec\npotřebné schopnosti, přestoupili do školy operní, kdežto se dle\npnměru svého vzdělání 2 neb 3 roky vyučují ve zpěvu drama-\ntickém, v prosodii německé, přednášení a mimice, v dějepisu\nhudby a v řeci vlašské. Chovanci přijímají se prozatím na 8\nneděl a teprva když v tom čase byli dokázali schopnosti a po-\nkroky náležité jsou přijmutí skutečně a následuje pak zápis je-\njich či imatrikulace. Dle §. 49. musí, kdo chce do školy\nzpěvácké přijat býti, se vykázali: 1. Ze má hlas fysicky\ndokonale vyvinutý. 2. Dobrý hud e bn í sl u ch. 3. Do-\nstatečnou přípravu hudební, že lze s důvěrou očekávati\nod něho zdárných pokroků. 4. Že je úplně zdráv i dle ze-\nvnějšku těla svého spůsobilý k veřejnému vystoupení. 5. O při-\nměřeném jeho stáří a poměru dostatečném vzdělání v začát-\ncích literního umění. Jenom při neobyčejné přípravě nebo\nvýborných a zjevných vlohách pro hudbu a zpěv může sejedeu\nnebo druhý z uvedených požadavků prominouti, jakož i pro-\nmeškání lhůty k přihlášení se doleji ustanovené. Žádosti o\npřijmutí mají nejdéle do 15. Července b. r. býti zadány pod\nnápisem: Ředitelstvu pražského konservatoria v Praze, Staré\nměsto č. 234. Přiloženy býti mají list křestní a očkovací,\npak vysvědčení školní nebo i jiné o vlastnostech svrchu uvede-\nných, jakož i zřejmě musí býti uvedeno, že je celý čas vyučo-\nvání dokonale postaráno o všeliké potřeby chovancovy, a při-\nložen o tom právně platný revers, jakož iv hotovosti potřebná\nkauce 80 zl. r. č., která se svým časem zase vrátí. Po čtr-\nnácti dnech po uplynulé lhůtě k přihlášení-se má každý žada-\ntel buď osobně anebo někým jiným v žádosti oznámeným, ohlá-\nsiti se o výsledek žádosti své v kanceláři ústavu čís. 234—1.,\nkdež také obdržeti lze návod o veškerém zřízení ústavu za\n14 kr. r. č. Bližší zprávu o zřízení zpěvácké školy konserva-\ntorské možná obdržeti buď ústně anebo na listy frankované od\nředitele ústavu p. J. F. Kittla, Staré město, čís. 327, od ad-\njunkta při ústavu pana professora Grosse, Staré město čís.\n24 anebo od professora vyššího zpěvu p. Gordigianiho\nčís. 224—11.\nVýbor k uspořádání tisícileté slavnosti\nzavedení křesťanství na Moravě již se sestavil a usnesl\nse na následujícím:\nK uskutečnění a uspořádání této slavnosti, která odbývati\nse má na Velehradě, posvátném tomto místě prvního a hlav-\nního působení našich svatých blahověstů, Cyrilla a Methoděje,\nsestoupil se před nedávnem znamenitý počet mužů vlastene-\nckých z rozličných končin naší Moravy ku společné poradě. Jed-\nnohlasně téměř usnesli se na tom, aby předně slavnost, o které\njest řeč, se odbývala zvlášť a odděleně od slavnosti v měsíci\nčervenci čistě církevní, čili od pouti, a to ku konci měsíce\nsrpna, poněvadž přijeti křesťanství od našich předků nemělo\nvliv na stránku pouze náboženskou u národa našeho, nýbrž na\nveškeré jeho duševní vyvinutí a na vzdělanost národní vůbec,\nano náboženství u národů vzdělaných kořenem jest všeho vě-\ndění a umění lidského.\nSlavnost řečená trvati má dva dni, které se určitě teprv\npozději ustanoví a od výboru ku řízení celé této záležitosti\nzvoleného uveřejní. Dle hlavního naznačení má tato slavnost\nsestávati:\nI.z velké mše svaté, při kteréž vážná hudba ko-\nstelní provozovati se bude;\n2.z velkého koncertu, provozovaného od zpěváků\nrozličných spolků zpěváckých ku slavnosti zavítavších pod ve-\ndením zdejšího spolku zpěváckého a jeho ředitele v. p. Kříž-\nkovského, kterémužto spolku vůbec řízení umělecké stránky celé\nslavnosti svěřeno bude;\n3.z výletu na blízký hrad Buchlov;\n4. konečně z besedy, při kteréž se provozovati mají\nskladby druhu lehčího a zábavného.\nK oslavení náležitému již podotknutého koncertu má se\npřednésti proslov, na jehožto vypracování bude vypsána\nslušná cena.\nVýbor vyvolený dílein z údů venkovských, na blízko Ve-\nlehradu bydlících (pp. dr. Šrom, prof. Deml, Krist. Příza, Fr.\nMiiller, Chvalcovský a j.), dílem brněnských, mezi kterými ně-\nkteří údové zpěváckého spolku (pp. Křížkovský, dr. Pražák, dr.\nMathon, Prudek a j.) vyvolil opět ze svého středu pro běžné\nřízení všech ku slavnosti se vztahujících záležitosti ředitel-\nstvo, za jehož prvního starostu, když p. dr. Pražák pro\nmnohé své zaměstnání a své časté vzdálení z Brna úřad tento\nna se přijmouti nemohl, jest zvolen p. Krist. Příza, statkář\na továrník dílem v Olomouic, dílem v Brně bydlící, za druhého\npředsedu pro nepřítomnost prvního p. ředitel škol reál-\nních dr. Mathon, za jednatele p. Prúdek, obchodník s\nvínem, a za pokladníka p. dr. Vašátko v kanceláři p. dr.\nPražáka, což se všecko již náležitě J. Ex. p. místodržiteli ozná-\nmilo. K jmenovanému ředitelstvu nechť se zašlou všecky do-\ntazy, ježto k nadzmíněné slavnosti se vztahují.\nVýbor slovanské Besedy Olomúcké bude\nodbývati měsíční schůzi pro květen v pondělí dne 4. května,\nk níž se údové výboru jak zdejší tak venkovští zvou. Mimo\njiné ustanoví se v poradě výborové den, v kterémž se má od-\nbývati vycházka pro zábavu do okolí se strany údňv Besedy a\njich rodin během měsíce května.\nSlečna Rosa dOr koncertuje ještě dosud v Pru-\nském Slezsku. Dne 27. dubna uspořádala koncert svůj v Neu-\nmarktu, dne 28. t. m.v Steinavě a bude dne 30. dubna ve\nWohlin a dne 2. května v Lubenu koncertovati.\nv\nŘeditel kuru v chrámě u sv. Haštala p. Vo~\ndrhánek zemřel v pátek dne 24. dubna a byl dne 27. t. m.\npochován. Jebo místo zastává nyní p. Vác. Proška. P. Vodr-\nhánek zanášel se také mnoho komponováním, zvláště skladeb\nkostelních, které však jak nám praveno, ceny do sebe nemají.\nHudební literatura. Pan Vojtěch Bláha vydal nákla-\ndem svým píseň ke mši svaté ~l)ňvěra v Boha,\" slova od\nJana Jandy s průvodem varhan. Píseú tuto jednoduchou\nvšak slovům úplně přiměřenou lze dostati za 20 kr. u skla-\ndatele p. Bláhy (bydlí v Mariánské ulici „u Turků,\" cis. 920).\nKdo pět exemplářů odebéře, obdrží šestý návdavkem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1863-05-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "104", "page_fin": "104", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.2.5.8", "titre_corps": "Obzor umĕlecký.", "titre_sommaire": "Obzor umĕlecký.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.8", "debut_caractere": 6660, "fin_caractere_exclue": 7024, "texte": "Obzor umĕlecký.\n= Na pomník F r. Schuberta, znamenitého sklada-\ntele pisní ve Vídni, sešlo se až dosud 10.500 zl. r. č.\n== Skladatel opery Marty p. Flottow, jenž 7 let\núřad intendanta vévodského dvorního divadla spravoval, složil\nho nyní a odebere se do Paříže.\n= Hector Berlioz nachází se nyní ve Výmaru, kdež\nse jeho opera „Beatrice a Benedict\" provozovati bude."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "97", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.1", "texte": "František Bárta.\nMalá zpomínka.\nJindřich P—ch.\nJe to zajisté pro hudební literaturu českou bolestná\nrána, když některý její pěstovatel po dlouhém a mnohole-\ntém působení do hrobu sklesne; avšak rána tato jest často-\nkráte mnohem bolestnější, uchvátí—li nemilostný osud z kruhu\nnašeho bohatě nadané talenty v rozkvětu jich mládí, o nichžto\njsme se s jistotou nadíti mohli, že by byly jednou při zdo-\nkonalení svém a při dospělosti k okrase hudební literatury\nčeské sloužiti mohly. Kdož si při tom nezpomene na vě-\nhlasného Jos. Slavíka, jenž právě v čase tom, kdež celá\nEvropa s udivením zraky své naň obracela, v Pešti ducha\nsvého vypustil ? Kdož si neuvede v pamět znamenitého cel-\nlistu Josefa Smrčka, kterýž v 27. roku svého stáří uchvá-\ncen jest chladnou rukou smrti v Londýně, kdež mu nejskvě-\nlejší budoucnost a sláva kynula? Než, ptáme se dále! Co\nmohlo býti z českého tak záhy zesnulého flétisty Paladiusa,\nz nadaného cellisty a skladatele Alojse Karla, kdyby ne-\nbesa mladíkům těmto delší čas rozvinutí sil jejich byla po-\npřála ? To samé platí o mladém skladateli Frant. Bártovi,\no němžto se zde několika slovy zmíniti chceme.\nFrantišek Bárta narodil se r. 1834 v Radoštíně, malé\nto vsi pod zámkem Sychrovským blíž Turnova. Bylí syn\ntamnějšího učitele, jenž první začátky hudby synu svému\npoložil. František opustil však záhy dům otcovský, by v Praze\nčeskou hlavní a reální školy navštěvoval. Absolvovav něko-\nlik tříd reálky, oddal se, jsa přirozeným talentem mocně\nk tomu pobádán, zcela hudbě, studií úplně zanechav.\nNemaje dostatečných prostředků, aby se mohl v hudbě\ntheoreticky důkladně vzdělali, byl vždy jen na své přirozené\nvlohy odkázán. Ve svých prázdných hodinách zanášel se\nčtením užitečných kněh a komponováním.\nPrvní skladby jeho, které tiskem vyšly, byly dvě české\npísně: „Holubice,\" slova od Ad. Heyduka s illustrací od\nPetra Maixnera a „Rychtářovic synek,\" píseň žertovná na\nslova M. Čacké, které r. 1858 co hudební příloha k „Listům\nHumoristickým\" vyšly. Mimo tyto uveřejnil redaktor těchto\nlistů Bártovo „Capriccio\" pro piano v hudební příloze\nk „Daliboru.\"\nPrávě když se Bártovy materielní okolnosti lepšili po-\nčínaly, uchvátila ho nemoc v říjnu 1859, načež ve všeobecné\nPražské nemocnici dne 12. listopadu 1859 zemřel.\nPřátelé Bártovy chovají ještě mnoho pěkných skladeb\njeho jak vokálních, tak instrumentálních v rukopisu; některé\nz nich vsak jsou ještě nedokončeny.\nSkladby Bártovy, které tiskem nevyšly a u jeho přátel\nse nalézají, jsou' následující:\na) Deset písni českých na slova Marie Čacké, které\nlíbeznou prostotou vynikají a ještě z části nedohoto-\nveny jsou.\nb) Více větších propracovaných ballad a lyrických\npísní německých na slova od Gothe, Heine, Tempelteye.\nY nich jeví se bujará fantasie, myšlénky velkolepé a\npřekvapující. Jsou též z čáti nedohotoveny.\nc) Několik dvojzpěvu německých, skoro vesměs nedo-\nhotovených.\nd) Dvě velmi zajímavá duetta pro piano a housle.\ne) Dva neb tri sbory pro mužské hlasy.\nBártovy skladby vynikají vesměs neobyčejnou fantasií,\nvzletem, trefnou karakteristikou a původností. Jelikož se\naž dosud žádný nakladatel na skladby Bártovy nenašel, bylo\nby věru záhodno, aby naše „Umělecká beseda\" skladeb\nBártových se ujala, a alespoň ty, které za výtečné uzná,\nveřejnosti podala.\n\nO vývinu sonaty.\nOd polovice 18, století až k smrti Emanuele Bacha\n1788, kdež sonata pravidelného a jejímu ponětí vyhovujícího\ntvaru dosáhla, počíná nová perioda. Literatura stala se zde\nbohatší. Faizst uvádí v celku 208 sonát od 35 skladatelů.\nKdyž již pro jednotlivé sady sonáty pravé formy se dopra-\ncovalo, bylo pak úlohou, celku z několika sad se skláda-\njícímu, pravidelného tvaru dodali. Od té doby skládají se\ntyto sonáty pravidelně z několika sad. Tři sady lehdáž pře-\nvládaly; výminkami byly sonáty s dvěma a čtyřmi sadami,\nv posledním ohledu objevuje se již menuet co druhá sada*\nCo se formy jednotlivé sady týče, podobá se formě sonát"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "98", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.2", "texte": "Scariattových, aneb je ještě více vyvinuta. Přicházejí již\nsady s druhou themou; avšak tato jest více pobočním kusem\nnež protivou první thémy. Neníf co do obsahu tak karakte-\nristická, často jest i její existence pochybná; zté příčiny\npochází kolísání v této periodě. Forma písně došla zde\nsvého obohacení, svého rozšíření; avšak jen zevnějšího;\nnebof její vnitřní rozšíření přináší jí do formy rond. V této\nperiodě přicházejí již sady s variacemi, z tanečních forem\nobjevují se menuett a polonéz. Nejznačnější zjev této pe-\nriody jest Emanuel Bach, vlastní to předchůdce Haydnův.\nVedle něho dlužno jmenovati Jana Kr. Bacha a Leopolda\nMozarta. >\nV sonátách J. Kr. Bacha jest oheň, rozmar, svěží la-\nhoda a podobají se co do spůsobu psaní Haydnovým a Mo-\nzartovým. V sonátách Leop. Mozarta domníváme se již sly—\nseti jeho slavného syna Wolfganga; prozrazují* velkou po-\ndobnost co do ducha se sonatami jeho.\nV dílech Emanuele Bacha jeví se všude jemnost,\nduchaplnost a vnadnost; ve všech spočívá svěžest, vzlet a\ncit ušlechtilý. Udali jsme svrchu, že je předchůdcem Hayd-\nnovým a 011 jest mu v skutku co se formy i co se obsahu\nděl jeho týče. Sonáty jeho mají vůbec první sadu, an-\ndanle ve formě písně a třetí sadu a Presto ve formě\nRonda. Spůsob Bachova psaní je nejvíce homofonní. Na-\nznačili jsme již několika slovy obsah jeho děl; nyní podáme\núsudek Fr. Brendla z výtečných jeho přednášek o dějepisu\nhudby. „Em. Bach zobraziv vlastního ducha a vlastní spůsob\ncítění umělcova v příčnosti k minulosti stal se bezprostředně\npůvodcem novější instrumentální hudby, ano zakladatelem mo-\nderního směru hudebního umění, t. j. bezprostředním před-\nchůdcem Haydnovým. Za jeho hlavní dílo považuje se „So-\nnáty pro znalce a milovníky hudby.\"\nKdyž se bylo Emanuelem Bachem pro formu sonát ur-\nčitého principu dosáhlo, mohla nová a to nejkrasší, největší\na nejbohatší epocha počnouti, epocha to Haydnova, Mozar-\ntova a Beethovenova. Jako Haydn ve všech hlavních dru-\nzích instrumentální hudby, co genius epochu činící a dráhu\nkleštící, se objevuje (upornináme na jeho symfonie a kvar-\ntetta), děkujeme mu též za jednoduchá klavírní sonata, za další\nrozvin co do formy i co do obsahu. Haydn pozvedl formu\nsonáty vůbec k vyššímu, bohatšímu organismu, dosáhl vyšší\njednoty a vytvořil vyšší jednotný celek. Ye všech jeho hlav-\nních sadách je také v skutku jednotné základní rozpoložení\npevně a rozhodně vyznačeno. Avšak nikoliv jednotlivá sada\nvyniká touto jednotou; veškeré sady sonát tvoří jednotný,\nna určitém základním rozpoložení spočívající celek. Jaký jest\nvšak tento obsah, toto panující základní rozpoložení ? Je to\nduch pln dětsko-naivní veselosti, je to čtveračivá hra žertu,\nutěšené mysli, je to šibalský humor, veselý rozmar, zkrátka:\njsou to ony stavy duševní, kteréž Haydnovu veškerou umě-\nleckou bytost vyznačují, které veškerou jeho instrumentální\nhudbu, zvláště však jeho symfonie pronikají. Haydn je ve\nsvém oboru tak rozmanitě nálezčivý, tak pln překypující\ngeniálnosti, že místo mezi prvními skladateli zasluhuje, a\nkdož se jednou docela v obrovské výtvory L. Beethovena\nvžil, obrátí se přec za čas k sonátám tatíčka Haydna,\naby se z uměleckého vyobrazení svých vlastních dětinskýcho\nlet potěšil a první ráj svého života znova ještě jeden-\nkráte prožil.\nVěrný nasledovatel Haydnův na poli sonáty byl BT. A.\nMozart\n(Pokračování.)\n\nMemorandum ředitelův kostelní hudby\na varhaníkův při městských patronátnich\nkostelich Pražských.\nLíčeni, jaké jejich postavení a jaký stav musicæ\nsacræ v Praze.\nJiž několikráte a posléze dekretem vys. c. k. náměst-\nnictví od 7. října 1856 č. 43.241 velmi těžké a nesnadné\npostavení ředitelův kostelní hudby a varhaníkův pod patro-\nnátem slavné městké rady Pražské jest uvažováno, a jak\nu slavné rady městské tak i u vyššího místa úplně uznáno.\nUznávajíc těsné poměry tyto, vys. náměstnictví ustano-\nvilo týmž dekretem důchody ředitelův hudby kostelní při třech\nhlavních kostelích farních na 420 zl. r. č., při ostatních ko-\nstelích farních na 315 zl. r. č. ročně; ale důchody varha-\nníkův na 168 zl. r. č. a pokud se dotyce, na 126 zl. r. c.\nprozatím na čas tehdejší drahoty a az do konečného\nupravení platu jejich.\nAčkoliv toto zvýšení důchodů samo sebou nepatrné jest,\npřijali je přece ve vší úcto podepsaní s nejvřelejšími díky\nhlavně proto, že v jmenovaném dekretu upravení platů na-\nších co do zásady jest vysloveno a poukázáno k tomu, ze\nslušící sem návrhy svého času k vyššímu místu před-\nloženy bífti mají.\nAvšak přes tuto vysokou přípověď, kterou znovu oži-\nveny jsou dlouholeté naděje naše, že velmi těžké postavení\nnaše se zlepší, a že mnohonásobné oběti hmotné, kterých\nve prospěch umění přinášíme, konečně přestanou; uplynulo\nopět plných šest let, aniž by oprávněné doufání naše bylo\nbývalo uskutečněno, ačkoliv poměry drahotní, už tehdáž velmi\nzlé, nejen se * nezměnily, nýbrž spíše jak každému po-\nvědomá nyní již dosáhly výše takové, že nám jest na-\nprosto nemožno, abychom sobě a rodinám svým z nynějšího\nskrovného příjmu svého opatřili aspoň nejpotřebnějších potřeb\nživota. K tomu přicházejí ještě okolnosti, které nás co do\nodměny staví sotva do řady těch, kteří žijou od denní mzdy.\nTento poslední skutek není snad třeba široce dokazovali.\nPohledneme-li na přiloženou sub. A tabeli, v níž ve-\nškeré naše příjmy jednotlivě a na spůsob vedení knih sesta-\nveny jsou; pohlédneme-li na dnešní ceny veškeré potravy\na všech k živobytí potřebných věcí, z nichž mnohé od oněch\ndob více než o polovičku vystouply; povážíme-li dále, jaká\njest nyní ěinže, jaká byla ještě před málo lety a jak skrovný\nmáme příspěvek na byt: není třeba dalšího důkazu ve věci\ntak známé. Není tedy neskromnost, není společný prospěch,\naneb neoprávněná dotíravost nepovážlivosti, nýbřz nejtuzší\nnátlak okolností a povinnost zachování sama sebe,\nsmělují-li se nížepsaní obrátiti úctivě pozornost na uspořá-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "99", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.3", "texte": "dání svých důchodu co do zásady u vyššího místa již\nvyslovené, ale dosud ještě jinak neprovedené, aby byly příjmy\npřiměřeny okolnostem časovým a drahotním i jejich namá-\nhání, činíce ve vší uctivosti prosbu, aby ve smyslu naší\nzvlášf přiložené žádosti a ve srozumění s kompetent-\nními v tě věci orgány další jednání stran toho blaho-\nsklonně zavěsti ráčil.\nZ četných, nepopiratelných důvodů, které za prosbu\ntuto mluví, dovolujeme si uvésti tyto :\n1* Podle svrchu uvedeného vys. dekretu těší se to-\nhoto času toliko tři ředitelé hudby kostelní nejvyššímu roč-\nnímu platu, obnášejícímu pouze 420 zl. r. č., kdežto ostat-\nních sedm ředitelův dokonce jen 315 zl. r. č. ročního platu\nmají. Ai tyto pranepatrné platy jsou naprosto mámivé, sto-\njíce pouze na papíře. Ředitelé je sice dostávají skutečně\nz rozličných nadací a příjmů v, avšak důchod tento, sám se-\nbou již velmi nuzný, paralysuje větším dílem vydání, na něž\nmy ve vší úctě podepsaní jen velmi nedostatečných anebo\ndokonce žádných náhrad nedostáváme, tak že z toho k naší\nvlastní a k výživě našich rodin v nejlepším případě jen pra-\nnepatrná částka zbývá.\nTo patrně a zřejmě vysvítá z následujícího uvážení :\na) Na vokalisty řediteli při hlavním farním kostele u sv.\nMikuláše, jenž má vydržovati 6 zpěváků, jest vymě-\nřeno 574 zl. 1 kr., při kostele Týnském a u sv. Jin-\ndřicha, rovněž na 6 zpěváků 378 zl. r. č., všem ostat-\nním však na vydržování 4 chlapců zpěváků 252 zl. r. č.\nPřipadá tedy na jednoho chlapce u sv. Mikuláše mě-\nsíčně toliko 7 zl. 97Vs kr., vsak při všech ostatních\ndokonce jen 5 zl. 25 k. r. č. na měsíc.\nČástky tyto zdají se naprosto k víře nepodobny, po-\nváží-li se, že jest ředitel hudby kostelní zavázán, vo-\nkalistům za to nejen úplnou stravu, nýbrž i byt, světlo,\npalivo a prádlo dávati, ano že mimo to vokalistů v hudbě\ncvičiti má a morálně povinen jest, dohlížeti na něj\nco do navštěvování školy a dalších jeho prospěchův.\nPovážíme-li pak, že za vokalisty výhradně jen mla-\ndíci nejchudších rodičů se berou a že ředitel na ně od\nrodičů nejen ničeho na přilepšenou nedostává, nýbrž\nčasto ještě mnohému z nich z vlastního pomáhati musí:\ntož zajisté každý uzná, že náhrada 5 zl. 25 kr. a po-\nkud se dotýče 7 zl. 97 % kr. r. č. měsíčně na jednoho\nvokalistů, ani na polovici výloh za něj skutečně učině-\nných nestačí.\nVysvítá to zcela zřejmé, vypočteme-li výlohy tyto\nkus po kuse. Počítáme-li totiž na jednoho vokalistů\ndenně jen velmi skrovně :\nna snídani 6 kr.\nna oběd 18 kr.\nna večeři ...... 6 kr.,\ndohromady tedy 30 kr. r. č.,\nanebo měsíčně po 30 dnech 9 zl., a tudíž na 4 voka-\nlisty 36 zl. r. č., a počítáme-li k tomu na byt, světlo,\npalivo a prádlo za všechny 4 vokalisty dohromady mě-\nsíčně toliko 4 zl., činí to měsíčně zajisté velmi levně\npočítanou částku za 4 vokalisty 40 zl. r. č., kdežto\nředitel na ne dostává měsíčně toliko 21 zl. r. č.\nŠkoda, jež tím řediteli povstává a jež v též míře\nroste, čím více vokalistů jest povinen vydržovali, jest\ntedy patrná a nezbývá řediteli ničeho, než přisaditi\nna vydržování svých vokalistů z vlastní kapsy měsíčně\nnejméně 19 zl., kdežto on sám se vším všudy do-\nhromady při hlavních kostelích jen 35 zl., při ostat-\nních pak kostelích dokonce jen 26 zl. 2o kr. r. ě,\nměsíčního platu má, v němž ostatně již jest zahrnut\npříspěvek na byt a na školné.\nb) Podobně má se to iv jiném ohledu. Na hudebníky,\njiné zpěváky, struny a hudebniny dostávají ře-\ntelé hudby kostelní rozličné příspěvky, jež obnášejí nej-\nvýše 212 zl. 31 kr. r. č. a nejméně 163 zl. 80 kr.\nr. č. ročně*\nJak nedostatečná i tato částka jest, má-li musica\nsacra farního kostela ve velkém městě svému vzneše-\nnému a nábožnému účelu vyhověli a ne pouhé vesnické\nhudbě se podobali, jest rovněž patrno, povážíme-li\npotřebné obsazení kostelního orkestru jen na obyčejné\nneděle, kteréž jest asi takové, jak to v sestavení (pří-\nloha B. rubrika : „nynější obsazení kostelních kůrův\")\nnaznačeno jest. Ale i odměny hudebníkům kostelním,\njak ředitelům kostelní hudby dosud vyměřeny byly,\nv nynějších poměrech časových nedostačují. Měsíční\nplat 1 zl. 50 kr. až nejvýše 2 zl. r. č., jakýž toho\nčasu dostává první primarius, jenž přece má býti nej-\nspolehlivějším hudebníkem, jest zajisté plat nad míru\nnedostatečný, i přišlo už tak daleko, že nejsme s to,\nzískali v hudební Praze dovedného hudebníka, an tito\nnechtějí jinak než za dvojnásobný nynější plat přistoupili.\nTo vymáhá podle prostrannosti kostela (v příloze B. na-\nvrhovaný) náklad 547 až 739 zl. r. č., v čemž větší\nvydání na silnější orkestr o větších svátcích již zahrnuto\njest. Srovnáme-Ii sumu těchto výloh s nejvyšším pří-\nspěvkem 212 zl. 31 kr. r. č. as nejnižším 163 zl.\n80 kr., kteréž ředitelé hudby kostelní na posvátnou\nhudbu na celý rok skutečně dostávají, vypadá i při\ntomto čísle značný schodek, a tento tedy týká se opět\nkapsy ředitelovy a to tím více, an již přestali v po-\nsledních letech docela ochotníci, jenž v dřívějších le-\ntech na kůry přicházeli, jelikož nyní každý za svůj\nvýkon odměněn býti chce a poněvadž již též přestalo\nosvobození jich od školního platu, jakéhož se jim druhdy\nna základě vysvědčení od ředitele hudby kostelní do-\nstávalo, a začež největší část jich na kůry kostelní\npřicházeli.\nPovážíme-li pak, že ředitelům hudby kostelní ze\nsvrchu uvedených částek ještě hudebniny a struny ku-\npovali jest, zdá se samo sebou býti patrno, že roční\nplat jejich ponejvíce ani na zapravení všech těchto ná-\nkladů resp. náhrad a obětí nestačí. Toto přichází ne-\nvyvratně na jevo, povážíme-li ještě, že veškeří ředitelé\nhudby kostelní ještě před nedávnem mívali příbytky na-\nturální v domech, jenž náležely kostelu, které však\nmimo u sv. Mikuláše, v Týně, u sv. Vojtěcha a u sv."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "100", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.4", "texte": "Petra za velmi skrovnou náhradu 105 zl. r. č. bez od-\nkladu vykliditi museli, proto že z příbytků těch nadě-\nláno síní učebních.\nPovážíme-li, že žádný z nich aspoň poněkud pro-\ncházející byt pro svou rodinu a nejméně pro 4 voka-\nlisty za balatku 105 zl. nemůže dostati, a to tím méně,\nponěvadž domácí velmi neradi ředitele hudby kostelní\nza nájemníky přijímají, proto že neustále hudební cvi-\nčení vytrhuje a ředitelé mnoho osob s sebou do bytu\npřijímali musí: jest zřejmo a patrno, že příjmy ředi-\ntelův hudby kostelní v pravdě jsou docela mámivé, illu-\n\\ -\nsorní a že skutečně na větším díle zadarmo, ano s pa-\ntrnou škodou a pro pouhý titul slouží.\n2. Avšak dejme i tomu, že ředitelé hudby kostelní\nustanovený důchod svůj nezkrácený dostávají, a že by za\nsvrchu vypočtená vydání náhradu obdrželi: iv této příznivé\npřípadnosti což se však bohužel ještě nikdy nestalo\nnebyl by dosavadní jejich roční důchod přiměřen ani mnoho-\nstrannému zaměstnání jejich z povinnosti úřadu, ani tomu,\nčeho se na řediteli hudby kostelní vůbec, ale jmenovitě na\nřediteli při farním kostele král. hlavního města Prahy právem\nžádati může a také skutečně žádá. Od nabytí kostelní skladby\nhudební až do ryzého skutečného provedení jest veliký krok.\n(Pokračování.)\n\nLeonardo da Vinci.\nPovídka ze života umělce.\n1. Sňatek.\nJednoho dne vstoupil mladý páže do komnaty Ludovíka\nSforzy, onoho mocného, ačkoliv též bezprávého vladaře vé-\nvodství Milánského, a odevzdal mu list, jenž právě z Flo-\nrence přibyl. Vévoda jej otevřel a brzy na to objevil se\nv jeho obličeji výraz posměchu a pochybnosti; na to obrátil\nse ke svým dvořanům a četl jim následující místa listu :\n„V čase vojny dovedu užiti nových mašin, na př. mostů,\nděl, strojů k bombardování, malého dělstva; vše to jsou\nmé nálezy, jimiž se vše zpustošiti může; dovedu na pevná\nmísta útokem hnali aneb je neužívanými ještě prostředky\nbránili; v časech míru provozuji malířství, sochařství, stavi-\ntelství a vodovody; vše, co se jen od smrtelníka žádati\nO v If\nmuze.\"\n„Co soudíte o tomto vychloubačství, panové !a tázal se\ns úsměchem vévoda.\n„Že je to veliká drzost, o sobě tak mluvili,\" odvětil\njeden z dvořenínů.\n„A že by tento nový Herkules nejdříve práce íy pro-\nvést museldoložil druhý.\n„Však my jej s boží pomocí při nich uvidíme,\" řekl\nzase vévoda. „Y několika dnecii slavíme sňatek našeho rcz-\nmilého svatance a porucence Jana Galeazza, vévody Milán-\nského. Pište tedy tajemníku, pište tomu Florenčanu, tomu\nLeonardu da Vinci, aby si pospíšil do našeho města přijití;\nneboť uložím mu úkol pořadatele slavnosti sňatku.\"\nNěkolik dní později panovalo v Miláně veliké rozčilení.\nNejvětší část obyvatelstva pohybovala se rychle v ulicích,\njiní zdržovali se na křížových cestách a na náměstích, všude\nveden byl hlučný hovor, všude zaznívala jména Jana Ga-\nleazza a Isaňelly z Aragonie, jejichžto sňatek brzy slaven\nbýti měl; k těmto jménům přidružilo se také jméno Lud-\nvíka Sforzy, jenž ještě vždv panoval, ačkoliv jeho svatanec\nJan Galeazzo plnoletosti své dosáhl. Také mluvilo se o\nFlorenčanu nedávno příchozím, o němž nejrozmanitější a\nmezi jiným také nejpodivnější pověsti kolovaly.\n„Bude to snad nějaký zdobitel budov,\" pravila stará\npaní, která co do obleku nejnižší třídě náležeti se zdála;\n„praví se, že všechny čalounické práce v hlavním chrámě řídí.\"\n„Neřídí pouze čalouny,\" odvětil na to muž neúhled-\nného, ano spíše podezřelého zevnějšku, jehož všichni jako\nproroka poslouchali se zdáli „nýbrž vymaloval též dva\npřekrásné kartófiy, že jako flanderské čalouny vypadají.\"\n„Tedy je malířem,\" prohodila stará paní.\n„Malířem!\" zvolalo mladé děvče. „Tedy nevíte, pani\nVanino, že pan Leonardo da Vinci je maestrem, jenž včera\nsvatební básně, jež se ke cti nevěsty zpívati budou, zkou-\nšeti dal.\n„A on jest také básníkem,\" odvětil muž s tím pode-\nzřelým zhledem; neboť on složil texty k všem zpěvům;\nmimo to je on též výtečným stavitelem mostů, jelikož všechny\nprůlivy a splavy, které nám ty nejkrasší vodopády tvoří, dle\njeho plánů vyvedeny jsou; při tom může se i připojiti, že\njest nejspanilejším rytířem italským herkulejskou silou nada-\nným, že jest výborným řečníkem, sochařem a jak se mi zdá,\ni trochu kouzelníkem.\"\n„Kouzelníkem!\" zvolali najednou všichni posluchači.\"\n„Důkazem toho jest, že v tom okamžení, kdež od na-\nšeho vévody sem povolán byl, právě se zanášel myšlénkou,\naby chrám San Giovanni opět do pořádku přivedl.\"\n„Aniž by ho dříve rozboural ?\"\n„Ovšem, aniž by nějakým kanónem hnul.\"\n„Jak to víte, Giacomo ?\" A\n„Můj syn je u dvora ve službě.\"\n„Co kuchtík?\"\n„Ano, co kuchtík, slečno Nino,\" odpověděl Giacomo\njaksi uražen: „ale Nicolo je chytrý mladík, on si získal\npřízeň prvního pážete vévodova a tak se o všem do?:ví.\"\n„Tedy je vše, co nám zde vypravujete, holá pravda ?\"\ntázala se Vanina.\nGiacomo chtěl odpověděli; avšak byl přerušen náhlou\ntlačenicí; přibližovala se cvalem právě tlupa rytířů, aby řady\notevřeli. Radostné volání rozléhalo se se všech stran, když\nse tah kolem bral.\nBrzy objevil se skutečně Carroccio, druh to Palladia,\njehož nejprve Lombardové užívali a jejž za veřejného hla-\nsatele do vojny táhnoucího považovali. Carroccio byl nád-\nherný vůz zlatem a aksamitovými čalouny zdobený a od býků\npodobnými čalouny okrášlených tažený. Stráž z 1500 vyvo-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "101", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.5", "texte": "lenýčh vojínů od hlavy až k patě ozbrojených a bohatě ozdo-\nbené partizány nesoucích obklopovala jej; setníci a první\ndůstojníci armády stáli v čele „Carroccia.\" Osm trubačů a\nněkolik knězi, titéž, kteří se opět na bojišti viděti mohli,\nnásledovali jej. Uprostřed vozu vypínal se stožár, na němž\npraporec s hadem Viskontů v modrojasném poli připevněn\nbyl; nebof znak přežil vyhaslou rodinu.\n(Pokračování.)\n\nFeuilleton.\n\nDivadlo.\nV úterý dne 21. dubna provozovalo se v král. českém\nprozatímním divadle : „S kroc e ň í zlé ženy,\" veselohra ve\n4 jednáních od Shakespeara, přeložena a pro české divadlo\ndle Deinhardsteina vzdělána od J. J. Kolára. Ve čtvrtek dne\n23. dubna: „Pražští studenti na prázdninách,\" obraz\nze života se zpěvy ve 3 jednáních, dle Haffnera vzdělal J. S.\nHudba od kapelníbo mistra F. Můllera. V neděli dne 26.\ndubna ve prospěch slečny E. z Ehrenbergu : „Othello, mou-\nřenín benátský,\" veliká zpěvohra ve 3 jednáních z vlaš-\nského přeložena od J. Chmelenského. Hudba od J. Rossiniho.\nPrvní pohostinské vystoupení pana Herzoga od Olomúckého di-\nvadla. V úterý dne 28. dubna: „Němá z Port i či,\" ve-\nliká zpěvohra v 5 jednáních z francouzského přeložena od J.\nChmelenského. Hudba od Aubera. Ve čtvrtek dne 30. dubna\nponejprv: „Dvé šlechticů Veron s ký ch,\" veselohra v 5\njednáních od W. Shakespeare přeložil Fr. Doucha.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n—f.\nZ Budějovic, 17. dubna. (Koncert zpěv. spolku\n„Beseda.\") Když započaly letošního roku sbírky pro ubohé\nobyvatele v Rudohoří a Krkonoších, vyzvala městská rada oba\nzdejší zpěvácké spolky, by přispěly uspořádáním nějaké pro-\ndukce k rozmnožení těchto dárků. Zpěvácký spolek „Beseda\"\npozval zdejší Liedertafel k společnému účinkování, což tato však\npod malichernými výmluvami odepřela a sama o sobě koncert\nuspořádala, domnívajíc se jednáním takovým přivésti mladý náš\nspolek v rozpaky. V tom se však slavná Liedertafel hrozně\nzmýlila a jenom sama sobě, ne však českému spolku tím üblí-\nžila. Poněvadž měla „Beseda\" tímto koncertem první své\nvystoupení oslaviti, požádáno p. J. L u ke se a Přerh of a z Prahy,\np. Jelínka, ředitele kůru a zpěvácký spolek z Vodúan o la-\nskavé spoluúčinkování, což všickni ochotně přislíbili. V sobotu\n11. dubna přijeli Pražští hosté a byli od spolku uvítáni a u\nobchodníka p. F. Stulíka übytováni. V den koncertu 12. dubna\njel výbor spolku Vodííanským zpěvákům vstříc a zdejší spolek\nzapěl při jich se blížení pěvecký pozdrav, načež se vše do Be-\nsedních místností odebralo, kde již vše k hostině přichystáno\nbylo. Tento den bylo město naše neobyčejně oživeno. Z Jindř.\nHradce, Nových Hradů, Krumlova a jiných více méně vzdále-\nných míst přijížděli hosté, by uslyšeli Pražany. Ač byly ceny\nmíst náramně zvýšeny, bylo divadlo přec tak přeplněno, že se\niv orkestru sedadla zříditi musela. V 7 hodin večer započal\nkoncert ouverturou „Furiante\" od D. Webra, kterou městská\nhudba dobře provedla. Následoval pak proslov p. Cbmelíkem\npěkně přednesený, načež zpěv. spolek své heslo, pak sbor „Na\nPrahu\" od Veita tak zdařile zapěl, že opakován býti musel.\nKdyž p. Lukeš na jeviště vstoupil, byl od obecenstva uvítán\nhřmotným potleskem a voláním slávy. Zapěl 4 národní písně\ntak krásně, že vše okouzlil. „Ženichovy radosti\" přednešené\np. Přerhofem zbudily ohromný smích jakož i další 2 deklamo-\nvánky, které přidali musel. Na to zahrál p. Jelínek Lipin-\nského variace pro housle a přidal pak, když potlesku konce\nnebylo, ještě variace na píseň „Kde domov můj.\" Byli jsme\npřekvapeni jeho krásným ílageoletem, znamenitou obratností a\njistotou v dvoj- a trojhmatech. Poslední číslo 1. oddělení byl\nsbor „Cikáni\" od Vogla zpěv. spolkem a p. Lukešem v sólu\npřekrásně provedené a muselo se opakovali. Druhé oddělení\nzapočato opět městskou hudbou, výtečným provedením ouvertury\n„Richter und Bauer.\" Sólo pro. cello v této skladbě provedl\np. Šrot, žák Pražského konservatoria aúd městské hudby vý-\nborně. Následovala pak deklamace „Strašné slovo\" p. Přerho-\nfem a sbor „Kovářská\" našim spolkem výtečně a rázně prove-\nden. Přednes tenorového sóla s doprovázením sboru „Růžinky\nstesk\" patřil k nejkrásnějším číslům programu. P. Přerhof de-\nklamoval humoresku „Žena\" a přidal' ještě 3 malé satyrky.\nLitovali jsme pouze, že nám p. Přerhof též některou pěknou\nbáseň vážného obsahu nepředňés.L Předposledním číslem\nbyly opět národní písně, jichž 5 zapěl p. Lukeš, a zdálo\nse nám, že bychom tak výtečnému přednesu těchto perlí věčně\nnaslouchati chtěli. Dvojsbor „Láska\" byl od Vodůanského a\nnašeho spolku společně proveden a taktéž i poslední sbor „Ju-\nnaška\" od Jenka, oba sbory šly rázně a ušlechtile. Tím měl\nbýti koncert ukončen; an se však obecenstvo hnouti nechtělo\na bouřlivým potleskem všechny spoluúčink ijící vyvolávalo, vy-\nstoupil p. Lukeš opět a zazpíval „Kde domov můj?\" Tu do-\nsáhlo zanícení takového stupně, že celé shromáždění do zpěvu\nvpadlo a celou druhou sloku s sebou zpívalo. Bylo skoro 10\nhodin, když jsme vycházeli z divadla, a vše pospíchalo do\nmístností Besedy, karnž se i cizí hosté sešli. Statečný spolek\nVodňanský poctil shromážděni výtečným přednesem dvou ráz-\nných sborů, načež po půl noci loučení nastalo. Druhý den\nprovodilo několik údů spolku Pražské hosty na Hlubokou, by\nsobě prohlídli tamnější zámek knížecí; večer pak byla beseda,\npři níž se zpívalo, deklamovalo a tančilo až do rána. Dne 14.\ndubna nás pp. Lukeš a Přerhof opustili, nechavše se zde dříve\nod p. Curna fotografovati, tak že jest teď po jich podobiznách\npravý shon a hned druhý den jich 80 prodáno bylo. —Že\nmlaďounký náš spolek zpěvácký tak krásně úloze své do-\nstál a tak slavně zvítězil, má hlavně co děkovali svému vý-\ntečnému řediteli zpěvu p.J.Procházkovi, po něm pak sbor-\nmistru p. J. Chmelíkovi, jakož ip. Eilovi, kterýž tenoristům\nochotně nápomocen byl, konečně pak své vlastní vytrvalosti,\ndobré vůli a horlivosti, s kterouž cvičení svá posud odbýval.\nIv ohledu peněžitém byl výsledek koncertu velmi potěšitelný,\nan se po zapravení 192 zl. obnášejících výloh ještě 250 zl. 41\nkr. r. č. pro nuzné horály odvedlo. Městská rada vyslovila\nspolku „Besedě\" lichotivým přípisem své díky za tuto podporo,\nžádajíc spolu i pro budoucnost ochotného přispění v podobných\npřípadech.\n\nZ Hořovic, dne 23. dubna. (Zpěvácký spolek. —\nbeseda v Hosto mi c í ch.) Slavné náměstnictví království\nČeského zřízení zpěváckého spolku v Hořovicích v kraťounkém\nčasu bez překážek povolilo, však ale nařídilo, aby se některé\nparagrafy předložených stanov opravily. Opravy ty týkají se\nponejvíce věcí méně důležitých, a pročež vypracování přede-\npsaných dodatkův spolkových stanov pouze výboru odevzdáno\nbylo, kterému náležet bude, svěřenou mu práci se vší píli\na rychlostí vykonali. Jak z těchto listů známo, odbýval zřizu-\njící se zpěvácký spolek Hostoraický dne 20. dubna\n1863 v páně Krásovu hostinci první besedu. Řízení téže pře-\nvzal velebný pan P. Patera, kaplan v Bozdědicích, jenžto\nv hudbě i ve zpěvu znamenitého vzdělání má. Počátek besedy\nstal se proslovem Jahnovým od p. Grafa zdařile předneseným.\nKratičký obsah proslovu jest: „Buďte svorní a upevňujte\nobčanskou svornost zpěvem i při zpěvu.\" Prošlo v"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.6", "texte": "ten zajisté šťasťaě volen byl, a jsem přesvědčen, že se ním\ntoužebné přání valné většiny pokročilého měšťanstva Hostomi-\nckého dobrého nemine cílem. Uspořadatelé besedy totiž chtějí\na pracují na tom, by mezi měšťanstvem panující řevnivost,\nježto je ve dva nepřátelské tábory rozdělila, navždy zapuzena\na svornost, tato klidná míru páska jemu zase navrácena byla.\nHnedle bych se vlastního účele mého dopisu minul, neb chtěje\no besedě v Hostomicích psáti, spouštím se do vypravování věcí\nvedlejších, pročež se vracím k besedě. Po proslovu následo-\nvala slavnostní ouvertura od Leutnera, která jakož i druhá ou-\nvertura k zpěvohře „Skalní mlýn\" tak obratně a dokonale pro-\nvozována byla, že potlesku obecenstva ani konce míti nechtělo.\nMezi zpěvy vynikaly: „Tvé oči\" od K a ván a, pak „Na jaře\"\nod Suchánka, prvnější slečnou Skřivanovou, poslednější sleč-\nnou Dichlovou přednášena. SL Dichlova zdá se výborné zpěvní\nvlohy míti, pročež bylo by přáti, aby zpěv český pilně pě-\nstovala. Velké pochvaly došel dvojzpěv od Procházky „Čech,\"\np. Grafem ap. Paterou přednešen, taktéž i píseň „Pravý Čech\"\nod Procházky, kterou p. Graf svým příjemným tenorem nadšeně\npřednášel. Divil jsem se tomu nemálo, že Hostomický zpěvácký\nspolek při prvním vystoupení Křižko vské ho sboru „Uto-\nnulá\" volil, přesvědčil jsem se však z mistrovského provedení\ntéhož sboru, že spolek samé mistry čítá. Při sboru „Na\nPrahu\" od Veita zdá se mi, že trochu rychlé tempo volili.\n„České perle,\" fantasii pro piano od Ed. Ná pra vníka vyvedl\nmladý Skřivan velmi dobře. Konečně mně jenom zbývá o de-\nklamacích se zmínili. Deklamace „Dobrá rada,\" pak „Obrana\nkrinoliny\" rozjařily přítomné hosty u veliké míře tak sice, že\nsličné deklamatorkyně, sl. Greifova a sl. Peřinová v deklamování\nvícekrát potleskem přerušovány byly. Zvláště se líbila „Obrana\nkrinoliny,\" toto pestré vyobrazení tak zvaných buršův. Návštěva\nbyla četná. Po besedě následovala taneční zábava, která až do\nrána trvala.\n\nS.\n\na.l.\nZ Jilemnice. (Beseda zpěv. spolku.) Zdejší zpěv.\nspolek odbýval dne 19. dubna b. r. třetí besedu. Program\nbyl následovní: I. oddělení. 1. Ouvertura z opery „La Marquise\nde Brinviliero\" od Karafy. 2. Proslov. 3. „Kde je slavská do-\nmovina,\" sbor od Wintra. 4. Píseň s doprovázením fisharmo-\nniky. 5* „Sumí Labe,\" sbor od Libanského. 6. Hymna ve-\nčerní, sbor od Pecha. 11. oddělení. 1. „Dluhy mít, krásná\nvěc,\" deklamace od Rubeše. 2. Kadryla z moravských národ-\nních písní od Hellera. 3. „Pozdravení pěvcovo,\" sbor od Veita.\n4. Směs písní pro íisharmoniku. 5. „Děvče, já ti udělám,\" sbor\nod Procházky. 6. „Naprej,\" sbor od Dav. Jenka. Ač pil-\nnosti dosti vynaloženo, nedopadla beseda tato co do vyvedení\njmenovaných kusů tak skvěle jak prvnější, což velkým dílem\nmalé a nízké místnosti, v kterých tentokráte beseda odbývána býti\nmusela, připočteno budiž. Přednesená ouvertura patrně nám do-\nkázala, že naše hudba pilností ještě více dokázali s to jest,\njen kdyby nebylo to „kdyby.\" Proslov rázně přednesen\np. F. K„ došel uznání, jak také též od něho přednesené písně\ns doprovázením íisharmoniky obecenstvo dílem dojmuly, dílem\nobveselily. Líbezná přednáška sl. AI. H. „Dluhy mít, krásná\nvěc\" od Rubeše se velmi líbila, což se také přednašitelce hoj-\nným potleskem osvědčilo. Z přednesených sborů nejzdařileji\nprovedeny byly Kadryla z moravských národních písní a „Děvče\njá ti udělám/' jakž také již opakovaný sbor „Naprej,\" jsa do-\nhře prostudován, rázně přednešen byl. Musím upozornit vý-\nkonné údy, obzvláštně ony, kteří cvičení nevyhnutelně potře-\nbují, na pilnější návštěvu hodin k cvičení; neb jen vynalože-\nnou vlastní pilností lze se čemu přiučiti, a že se strany ředi-\ntelstva na snaze neschází, jsme přesvědčeni. Však hlavní věc,\nkdyž něco obstáti má, jest svornost. Svorni buďte mezi se-\nbou, a má-li kdo něco proti druhému, af se podrobí soudu\npředsedy, vždyť tak strašný nebude. Když dílo naše zdařiti se\nmá, musíme ruku v ruce předem jiti, neb :\n„Svornost a mocný duch\nčiní divy jako bůh !\"\n\nKronika zpĕváckých spolků.\nBlatenský zpěv. spolek „Ú slava n\" uspo-\nřádá dne 3. května 1863 v sále „u bílého lva\" májovou zá-\nbavu, Program : 1. Kouzelná flétna,\" ouvertura od Mozarta.\n2. „Kalina,\" sbor od Vašáka. 3. „Výrok bohyně,\" deklamace\nod VI. Růžičkové. 4. Žárlivý basař,\" čtverozpěv od J. L. Zvo-\nnaře. 5. „Na horách,\" píseň od Kollera. 6. Ouintett od Hánsla.\n7. Deklamace bez rukavice od Ant. Štrauclia. 8. „Má vlasť,\"\nčtverozpěv ženský. 9. „Hlas zvonků,\" duett pro tenor a vio-\nlončel od Procha. 10. „Na Vltavu,\" čtverozpěv od Vogla. 11.\n„Kde's hvězdo má?\" píseň od Jelena. 12. „Píseň při draní,\"\nsbor od Horáka. Čistý výnos jest určen k dobročinnému účelu.\nZpěvácký spolek Ledečský uspořádá dne\n3. května 1863 v hostinci na poště pěveckou a hudební aka-\ndemii, jejížto čistý výnos věnován jest pro chudé žáky v Ledči.\nProgram: 1. Čtverylka od F. Hellera. 2. „Dožij, dopij,\" od\nJ. Rergmanna. 3. Deklamace. 4. „Šumí Labe\" od Zvo-\nnaře. 5. „Touha lásky\" od Nes v a dby. 6. Deklamace. 7.\nDvojsbor od Náprav ní k a. 8. Quodlibet od Zvonaře.\nNovo z ř í zen ý spolek zpěvácký vHnojicích\nna Moravě bude odbývati dne 3. května besedu slovanskou v\nmístnostech tamnějšího hostince p. Svancera.\n*** Mělnický zpěvácký spolek odbýval dne 19.\nt. m. pěveckou zábavu, která velmi dobře vypadla a o dobré\nvolbě hudebního kusu svědčila.\n\nZ Prahy.\n\n—r—r.\n— Koncertní beseda, kterouž p. Barák ve středu\ndne 22. dubna v sále na Žofíně uspořádal, měla hlavně své\ntěžiště v písních,' z nichžto nejvíce národní převládaly. Pan\nVecko zpíval Smolíkovu píseň „Poupě a děvče\" jakož i ně-\nkteré národní s přiměřeným výrazem a došel hlučné pochvaly.\nPan Schwarz osvědčil přednesem Hostýnských písní od H. Vo-\njáčka, že vnikl do tajin těchto zádumčivých zpěvů ; zpívali je\ns nelíčeným a vřelým citem, a zbudil všestranného ohlasu.\nPalmy vítězství dosáhla roztomilá polská pěvkyně sl. Hel. Za-\nwiszanka, kteráž mazurku od K. Lubomírského, pak píseň\n„Czarne oczy\" od St. a konečně české národní písně\nzpívala. Přednes její byl v každém ohledu dokonalý, cituplný\na byl takovým hromovým potleskem sprovázen, že sl. Zawi-\nszanka ještě několik písní českých přidali musela. Pak Th.\nTomášek, úd orkestru prozatímního českého divadla, přednášel\nna housle ,,Upomínka na Varšavu,\" skladbu to od M. Hausera\ncituplně a něžně, a pan Bed. Smetana provedl na piano\nnocturnu od Chopina a svou „Upomínku na vlast\" s ob-\nvyklou virtuositou. Mimo tyto deklamovala pí. El. Pešková\nbáseň „Rybička\" od Mickiewicze. Začátek a konec koncertní\ntéto besedy tvořily sbory „Naše řeky\" od Vogla a polský za-\njímavý, obratně zosnovaný sbor „Weselo žegíujmy\" od W. Ža-\nle ňské ho , které slušně provedeny byly. Návštěva byla dosti\nčetná a výsledek velmi příznivý.\n\n— Třeti zábava Hlaholu (ročník druhý), kteráž\nse v sále na Žofíne v pátek dne 24. dubna odbývala, těšila\nse z velké návštěvy a pěkného výsledku. Zábava započala\nsborem „Tri věnce\" od V. H. Veita. Skladba tato pochází,\nnemýiíme-li se, z mladších Veitových a je jaksi mdlá, nevyni-\nkajíc žádnou značnou rozmanitostí. Velké pochvaly došel za\nto uměle zosnovaný a effektní, žertovný sbor „Pocestný*' od\nJos. Leop. Zvonare, jakož i staročeské písně: „Uslyšel jsi\nmodlitby, Pane,\" ze 17. století a „Chválu vzdejme\" z dob\nKarla IV. od J. L. Zvonaře pro sbor upravené. Neméně líbil\nse Vašókfiv nyní právě 30 let starý sbor humoristický „Ra-\ndostné cestování,\" jenž v nejnovějším čase důstojného soka\nv sboru na táž slova od Nápravníka obdržel. Záduměivý sbor\n„Zrušení slibu\" od Ed. Nápravníka pojat a podán jest"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "103", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.7", "texte": "v duchu národním a neminul se účinku. Zajímavé a rázné\nsbory „Zpěv český\" od Karla Slavíka a „Naše probuzení\" od\nLud. Procházky byly s pochvalou přijaty. Mimo tyto sly-\nšeli jsme Vojáčkovu píseň se sborem „Sláva,\" v nížto teno-\nrové sólo p. L. Lukeš výborně přednesl. Skladba tato se při\ndobrém provedení dobře vyjímá, a pěkný účinek zaručuje. Pan\nLukeš zpíval mimo to některé národní písně a Smolíkovou\n„Poupě a Růže,\" z nichžto národními písněmi jak obyčejně\nvelkou sensaci zbudil. SI. Macháčkova zapěla zdařilou Zvo-\nnařovou píseň „Otcina\" a jednu žertovnou od AI. Jelena;\nvzala však první píseň v příliš pozvolném tempu, což jí na\nujmu bylo. SI. Píšova hrála na piano pie9u od Chopina s\nduchem a velkou obratností, zacež se jí velké pochvaly do-\nstalo. Paní Pešková deklamovala s obvyklou jí rutinou. Pro-\nvedení sborů bylo dokonale přiměřeno.\nHudební odbor umělecké besedy odbýval\nv pondělí dne 20. dubna svou týdenní schůzi, v nížto se mimo\njiné hlavně o domácím řádu hudebního odboru rokovalo.\nStanovy od výboru vypracované byly až na dva odstavce\nvětšinou hlasů přijaty. První z odstavců, jenž živější debaty\nvyvolal- zněl takto: „Do výboru hudebního odboru\nmůže jen ten volen býti, jenž se v hudebním\numění veřejně osvědčil. Proti odstavci tomuto mluvil\np. Em. Meliš naléhaje na to, aby se odstavec tento zcela\nvynechal, a odůvodnil návrh svůj as takto: Pánové! drže se\nzásady „Stejná břemena, stejná práva,\" mám za to, že každý,\njenž co clen do hudebního odboru přijat jest, a svůj roční\npříspěvek zapraví, také do výboru volen býti může. Odstavcem\ntímto uložili bychom si pouta, která by při volbě výboru ne-\nmálo našemu odboru na škodu býti mohla, což tuto dvěma\npříklady osvětliti chci. Dejme tomu, panové! že by se v na-\nšem odboru muž nalézal, jenž by všestrannými vědomostmi\nveškeré hudební theorie vynikal, kterýžby ale bohužel, ještě se\nnebyl veřejně osvědčil buď vydáním theoretických díl neb\nskladeb; co soudíte, pánové, nebylo by to ku škodě našeho\nodboru, kdyby takový muž do výboru volen býti nemohl?\nDejme ale tomu, že bychom v odboru svém měli umělce, jenž-\nby se v hudebním umění veřejně se skvělým úspěchem osvěd-\nčil, avšak jenžby jen zřídka kdy snad i jen dvakrát za\nrok schůze naše navštěvoval a tedy jen velmi málo o náš\nodbor dbal, co říkáte, nebylo by to našemu odboru na velkou\nujmu, kdybychom umělce tohoto, nemajíce právě v odboru svém\nvíce než čtvero mužů v hudebním umění veřejně osvědčených,\ndo výboru voliti museli? Jsem ujištěn, že i bez odstavce\ntohoto, jenž obmezuje vůli a volbu naši, každý z nás bude do\nvýboru voliti takové muže, kteří v něm prospěšně a k zdaru\nnašeho odboru úcinkovati mohou a budou; neboť zajisté padne\nvždy volba na ty, jižto požívají úplné naší důvěry. Z té\npříčiny navrhuji, aby se odstavec tento z domácího řádu na-\nšeho zcela vypustil. Pro návrh p. Melišův mluvil též p.\nJind. Bohm, poukazuje mimo jiné také k tomu, že by odsta-\nvec tento byl odboru našeho nedůstojný. V tomtéž smyslu vy-\njádřil se též p. Jos. Forster. Při hlasování přijat jest návrh\nMelišův znamenitou většinou hlasů a odstavec odpadl.\nDruhý od výboru navržený odstavec, o němž se též debato-\nvalo, byl tento: Kdo by se z členů hudebního odboru, kteří\njsou hudebníci výkonní, po třikráte v koncertech neb akade-\nmiích od umělecké jednoty uspořádaných nezúčastnil a jsa od\nvýboru k tomu vyzván se neospravedlnil, ztratí právo hla-\nsování a rokování. P. Meliš navrhoval, aby se konec to-\nhoto odstavce jinak stylisoval, poněvadž ten, kdo právo hlaso-\nvání a rokování pozbyde, též fakticky údem býti přestává a\npravil, aby se místo „ztratí právo atd.\" stylisovalo: pova-\nžuje se, že z hudebního odboru vystoupl. Pro změnu\ntu vyslovili se též p. Jind. Bohm a p. Jos. Forster, načež\ntéměř jednohlasně přijato jest. Druhý předmět rokování bylo\nmemorandum, které hudební odbor intendantu českého di-\nvadla, p. dr. L. Riegrovi, za tou příčinou odeslati se usta-\nnovil, aby při propachtování českého divadla zřetel brán byl\nk oněm kompetentům, kteří by naši operu na vyšší stupeň\npovznéstí dovedli. 'Memorandum zní takto:\nSlovútný pane!\nPo dlouhém a trapném cekání vešla „Beseda umělecká\"\nv život. Z velkého posud účastenství v uměleckých kruzích\nlze se nadíti, že v krátkém čase v ní se soustředí veškerý ži-\nvot umělecký, a co jednotlivcům doposud nelze toho\nbohdá spojené síly dokáží.\nHudebnímu odboru pak zvláštní bude úlohou, všemožným\nsvým vlivem působiti k tomu, aby smutné ještě naše poměry\ndomácího umění, které bohužel až posud nižádného upřímného\nochrance nemělo, obrátily se k lepšímu a k oné výši dospěly,\nna které bychom na rovni stáli s národy pokročilejšími.\nZnačný počet hudebníků českých osvědčil se býti schop-\nným a povolaným, aby skoro ve všech odvětvích hudebního\numění vyniknul, jen dramatická musa u nás vždy truchliti mu-\nsela, a jak se poměry posud mají, sotva by jí vzešly lepší časy.\nJaké důležitosti právě opera ve vývoji hudebního umění\nnabývá, dokazuje dějepis všech vzdělanějších národů; vní\nskládali své myšlenky nejmohútnější duchové, a nejcelnějši\nmužové jí byli pěstouny.\nBohužel, že naše poměry vůbec nebyly dle toho, aby se\numění našemu dobře dařilo, a nejméně naší opeře domácí, kte-\nráž jsouc předmětem více jen všeliké zištnosti, posud nižád-\nného směru uměleckého nejevila. K tomu především třeba, by\nvedení její bylo duchem uměleckým proniknuto, by repertoir\nnebyl pouze nahodilý, by vedle klasických děl jiných národňv\npřec úplně se nezapomínalo na dosti četné, krásné výtvory\nmusy slovanské.\nBudoucí naše opera musí býti skutečné uměleckým ústa-\nvem, má-li se domoci vyššího stupně, a vzorným učilištěm, v\nněmž se mladší naše síly mohou v určitém směru vzdělávat!.\nKdyby v cele takového ústavu stál pak skutečně muž, jenž ce-\nlou duší oddán jsa umění a národu svému, by byl s to, svou\nsnahou a činností vyvolali novou, utěšenější dobu; pak by se\ni u nás, jak to všude jinde bývalo, soustředily kol takového\nústavu veškeré naše síly hudební a z umělecké také vzájem-\nnosti vždy vzešel pokrok.\nPři nastávající změně našich divadelních poměrů nasky-\ntuje se nyní nejvhodnější příležitost, opeře naší zjednati umě-\nleckého základu, a artistické její řízení odevzdati rukoum tako-\nvým, v kterýchž se zdaru a pokroku skutečně držeti a ku cti\nnašeho národa vyvinouti může.\nNeosobujem si nikterak, býti někomu snad přímluvčím,\naniž nás vede nějaký důvod strannický, jelikož Vám, slovutný\npane, tímto podáváme jednosvorný náhled celého odboru hu-\ndebního, kterýž by tomuto spisu veliký počet podpisů připojiti mohL\nSkládajíce úplnou důvěru v hlubokou Vaši znalost umě-\nleckých poměrů, a přesvědčeni jsouce, že rozhodnutí nad bu-\ndoucím stavem naší opery spočívá v nejlepších rukou: poklá-\ndali jsme předce za svou povinnost, bychom z „Besedy umě-\nlecké\" našeho hlasu k Vám, slovútný pane, pozdvihli, jakož\njsme i tou myšlenkou vedeni byli, že nepřijdeme v nevhod,\nvyslovíme-li Vám, slovútný pane, náhled, jakýž panuje jedno-\nstejně v uměleckých našich kruzích.\nV Praze, 20. dubna 1863.\nZ hudebního odboru „Besedy umělecké.\"\nUmělecká beseda. Ve schůzi právního výboru ve\nstředu dne 22. dubna bylo oznámeno, že majitel slavného obrazu\nLessingova „Husu pan S ach se se uvolil obraz ten v Praze\nv červnu po celý měsíc pod dohlídkou umělecké besedy vy-\nstavit, která se vedle německých programů p. Saehse o tomto\nobrazu též o české programy postará. Dle dřívějších pro-\ntokolů uzavřeno, že hudební odbor, maje pana Smetanu v cele,\npostará se o církevní hudební oslavení slavnosti sv. Cyrilla a\nMethoděje a že veškeří členové besedy poděleni budou je-\nště během roku praemií ze čtyr illustrovaných národních pí-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630501-01.1.8", "texte": "sní sestávající. Dále usnešeno, že se v sále na Střeleckém\nostrově zařídí prozatímní čítárna. Stran uzavření o pro-\nvedení praemie sešli se výborové všech odborů v sobotu dne\n25. dubna na Střeleckém ostrově k společné poradě.\nPřijímání chovanců d o z p ě v. školy k o b-\nservatoři a. Ředitelství jednoty k podporování hudby v Ce-\nchách oznamuje tímto, že se letošního roku poznovu přijímají\nchovanci do školy zpěvácké konservatoři a, která dle\nstávajícího zřízení rozpadá se na dva oddíly ve školu\nkoncertní a operní, a do nížto chovanci mužského i\nženského pohlaví se přijímají, jichžto počet ale obmezen\njest toliko na 10 osob. Nejprvé přijímá se chovanec do školy\nkoncertové, kde se vyučuje zpěvu, nauce o harmonii, průvodu\nna piano, a z té školy teprv, ne dříve ale, než po uplynutí\naspoň prvního pololetí, mohou žáci, kteří oddati se hodlají di-\nvadlu a dokázali, že mají k tomu hlas způsobilý, jakož i vůbec\npotřebné schopnosti, přestoupili do školy operní, kdežto se dle\npnměru svého vzdělání 2 neb 3 roky vyučují ve zpěvu drama-\ntickém, v prosodii německé, přednášení a mimice, v dějepisu\nhudby a v řeci vlašské. Chovanci přijímají se prozatím na 8\nneděl a teprva když v tom čase byli dokázali schopnosti a po-\nkroky náležité jsou přijmutí skutečně a následuje pak zápis je-\njich či imatrikulace. Dle §. 49. musí, kdo chce do školy\nzpěvácké přijat býti, se vykázali: 1. Ze má hlas fysicky\ndokonale vyvinutý. 2. Dobrý hud e bn í sl u ch. 3. Do-\nstatečnou přípravu hudební, že lze s důvěrou očekávati\nod něho zdárných pokroků. 4. Že je úplně zdráv i dle ze-\nvnějšku těla svého spůsobilý k veřejnému vystoupení. 5. O při-\nměřeném jeho stáří a poměru dostatečném vzdělání v začát-\ncích literního umění. Jenom při neobyčejné přípravě nebo\nvýborných a zjevných vlohách pro hudbu a zpěv může sejedeu\nnebo druhý z uvedených požadavků prominouti, jakož i pro-\nmeškání lhůty k přihlášení se doleji ustanovené. Žádosti o\npřijmutí mají nejdéle do 15. Července b. r. býti zadány pod\nnápisem: Ředitelstvu pražského konservatoria v Praze, Staré\nměsto č. 234. Přiloženy býti mají list křestní a očkovací,\npak vysvědčení školní nebo i jiné o vlastnostech svrchu uvede-\nných, jakož i zřejmě musí býti uvedeno, že je celý čas vyučo-\nvání dokonale postaráno o všeliké potřeby chovancovy, a při-\nložen o tom právně platný revers, jakož iv hotovosti potřebná\nkauce 80 zl. r. č., která se svým časem zase vrátí. Po čtr-\nnácti dnech po uplynulé lhůtě k přihlášení-se má každý žada-\ntel buď osobně anebo někým jiným v žádosti oznámeným, ohlá-\nsiti se o výsledek žádosti své v kanceláři ústavu čís. 234—1.,\nkdež také obdržeti lze návod o veškerém zřízení ústavu za\n14 kr. r. č. Bližší zprávu o zřízení zpěvácké školy konserva-\ntorské možná obdržeti buď ústně anebo na listy frankované od\nředitele ústavu p. J. F. Kittla, Staré město, čís. 327, od ad-\njunkta při ústavu pana professora Grosse, Staré město čís.\n24 anebo od professora vyššího zpěvu p. Gordigianiho\nčís. 224—11.\nVýbor k uspořádání tisícileté slavnosti\nzavedení křesťanství na Moravě již se sestavil a usnesl\nse na následujícím:\nK uskutečnění a uspořádání této slavnosti, která odbývati\nse má na Velehradě, posvátném tomto místě prvního a hlav-\nního působení našich svatých blahověstů, Cyrilla a Methoděje,\nsestoupil se před nedávnem znamenitý počet mužů vlastene-\nckých z rozličných končin naší Moravy ku společné poradě. Jed-\nnohlasně téměř usnesli se na tom, aby předně slavnost, o které\njest řeč, se odbývala zvlášť a odděleně od slavnosti v měsíci\nčervenci čistě církevní, čili od pouti, a to ku konci měsíce\nsrpna, poněvadž přijeti křesťanství od našich předků nemělo\nvliv na stránku pouze náboženskou u národa našeho, nýbrž na\nveškeré jeho duševní vyvinutí a na vzdělanost národní vůbec,\nano náboženství u národů vzdělaných kořenem jest všeho vě-\ndění a umění lidského.\nSlavnost řečená trvati má dva dni, které se určitě teprv\npozději ustanoví a od výboru ku řízení celé této záležitosti\nzvoleného uveřejní. Dle hlavního naznačení má tato slavnost\nsestávati:\nI.z velké mše svaté, při kteréž vážná hudba ko-\nstelní provozovati se bude;\n2.z velkého koncertu, provozovaného od zpěváků\nrozličných spolků zpěváckých ku slavnosti zavítavších pod ve-\ndením zdejšího spolku zpěváckého a jeho ředitele v. p. Kříž-\nkovského, kterémužto spolku vůbec řízení umělecké stránky celé\nslavnosti svěřeno bude;\n3.z výletu na blízký hrad Buchlov;\n4. konečně z besedy, při kteréž se provozovati mají\nskladby druhu lehčího a zábavného.\nK oslavení náležitému již podotknutého koncertu má se\npřednésti proslov, na jehožto vypracování bude vypsána\nslušná cena.\nVýbor vyvolený dílein z údů venkovských, na blízko Ve-\nlehradu bydlících (pp. dr. Šrom, prof. Deml, Krist. Příza, Fr.\nMiiller, Chvalcovský a j.), dílem brněnských, mezi kterými ně-\nkteří údové zpěváckého spolku (pp. Křížkovský, dr. Pražák, dr.\nMathon, Prudek a j.) vyvolil opět ze svého středu pro běžné\nřízení všech ku slavnosti se vztahujících záležitosti ředitel-\nstvo, za jehož prvního starostu, když p. dr. Pražák pro\nmnohé své zaměstnání a své časté vzdálení z Brna úřad tento\nna se přijmouti nemohl, jest zvolen p. Krist. Příza, statkář\na továrník dílem v Olomouic, dílem v Brně bydlící, za druhého\npředsedu pro nepřítomnost prvního p. ředitel škol reál-\nních dr. Mathon, za jednatele p. Prúdek, obchodník s\nvínem, a za pokladníka p. dr. Vašátko v kanceláři p. dr.\nPražáka, což se všecko již náležitě J. Ex. p. místodržiteli ozná-\nmilo. K jmenovanému ředitelstvu nechť se zašlou všecky do-\ntazy, ježto k nadzmíněné slavnosti se vztahují.\nVýbor slovanské Besedy Olomúcké bude\nodbývati měsíční schůzi pro květen v pondělí dne 4. května,\nk níž se údové výboru jak zdejší tak venkovští zvou. Mimo\njiné ustanoví se v poradě výborové den, v kterémž se má od-\nbývati vycházka pro zábavu do okolí se strany údňv Besedy a\njich rodin během měsíce května.\nSlečna Rosa dOr koncertuje ještě dosud v Pru-\nském Slezsku. Dne 27. dubna uspořádala koncert svůj v Neu-\nmarktu, dne 28. t. m.v Steinavě a bude dne 30. dubna ve\nWohlin a dne 2. května v Lubenu koncertovati.\nv\nŘeditel kuru v chrámě u sv. Haštala p. Vo~\ndrhánek zemřel v pátek dne 24. dubna a byl dne 27. t. m.\npochován. Jebo místo zastává nyní p. Vác. Proška. P. Vodr-\nhánek zanášel se také mnoho komponováním, zvláště skladeb\nkostelních, které však jak nám praveno, ceny do sebe nemají.\nHudební literatura. Pan Vojtěch Bláha vydal nákla-\ndem svým píseň ke mši svaté ~l)ňvěra v Boha,\" slova od\nJana Jandy s průvodem varhan. Píseú tuto jednoduchou\nvšak slovům úplně přiměřenou lze dostati za 20 kr. u skla-\ndatele p. Bláhy (bydlí v Mariánské ulici „u Turků,\" cis. 920).\nKdo pět exemplářů odebéře, obdrží šestý návdavkem.\n\nObzor umĕlecký.\n= Na pomník F r. Schuberta, znamenitého sklada-\ntele pisní ve Vídni, sešlo se až dosud 10.500 zl. r. č.\n== Skladatel opery Marty p. Flottow, jenž 7 let\núřad intendanta vévodského dvorního divadla spravoval, složil\nho nyní a odebere se do Paříže.\n= Hector Berlioz nachází se nyní ve Výmaru, kdež\nse jeho opera „Beatrice a Benedict\" provozovati bude."}]}