{"numero_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_sha256": "5a385a344ae7234792a896441377b738daf5c64e72176cf29937293a9dbd2796", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1863/05/20_01/bmtnabd_1863-05-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "113", "page_fin": "113", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.1", "titre_corps": "O vývinu sonaty.", "titre_sommaire": "O vývinu sonaty.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4468, "texte": "O vývinu sonaty.\n(Pokračování.)\nJako Beethoven vůbec ve své instrumentální hudbě\nHaydna a Mozarta se držel, tak také připojil se v sonatech\nk drahám svých předchůdců. Došed však větší dospělosti\na samostatnosti, opustil tyto dráhy a šel jinými cestami, no-\nvými směry, pozvédl co do formy i obsahu sonátu, vdech-\nnul jí ducha, jenž Mozartu a Haydnu zcela cizím zůstal,\ndodal jí jedním slovem onu zvláštní velkost, která nejsouc\nještě dosažena, nepodmíněného obdivování pravého přítele\nhudby vyžaduje. Co zatím Haydn a Mozart klavírní sonátě\nu porovnání k jich ostatním instrumentálním skladbám malou\npozornost věnovali, co zatím na př. v synfoniích a smyč-\ncových kvartetech na každý spůsob mnohem značnějšími se\nobjevili; ponořil se Beethoven co nejhlouběji v tento druh\nhudby, položil vní podstatnou stránku svého genia a osvěd-\nčil se v ní právě tak znamenitým jako v synfonii a smyč-\ncovém kvartettu. Hand tvrdí ve své esthétice hudební, že\nlze předkem poznati ze sonáty Beethovenovu zvláštnost. Vý-\nrok tento zdá se nám však bytí něco jednostranný; neboť\ntěžiště Beethovenovy hudby leží podstatně v jeho synfoniích\na smyčcových kvartetech ; leč pravda jest, že k dokonalému\npojmutí a uchopení velkého genia sonáty jeden z nejpodstat-\nnějších momentů tvoří. Právě ze sonát dají se stupně, jak\nse Beethoven umělecky vyvinoval, nejjistěji poznati, právě\nv nich a pouze v nich nejlépe lze stopovali, jak jeho duch\nk samostatnosti se dopracoval. Beethoven nebyl, jako každý\nvelký duch najednou tím, čím ve své dospělosti, ve svém\nnejkrašším rozkvětu byl. Bylo již praveno, že nejprve v so-\nnátách na drahách Haydnových a Mozartových kráčel a po-\nzději proběhnuv tyto sféry, k samostatnosti dospěl. Tento\npřechod od větší neb menší nesamostatnosti k vyvinuté\nzvláštnosti, což jest zajisté zajímavý psychologický moment\nv pochodu poznenáhlého rozvinu velkého umělce, jeví se\nvšak v jeho sonátách více, než v ostatních druzích hudby.\nPřipomínáme zde jen na jeho synfonie. Jaký to ohromný\nrozdíl mezi první a druhou synfonii s jedné strany, které\npodstatně na stanovišti Haydno-Mozartovském stojí a mezi\ntřetí synfonii! Kdož pak tuší po D-dur synfonii obrovskou\nbudovu heroické synfonie. Jaká to dále nesprostředkovaná\nvzdálenost od kvartettů op. 18* k triu op. 59!\nZ pozorování jednotlivých sonát naproti tomu vyplyne,\njak se již v dřívějších skladbách Beethovenových zvláštnost\nmistrova v jednotlivých tazích propracovávala. Přistupme\nnyní blíže k sonátám a tu nahlídneme, že tato díla z části\nčasu, v němž se umělec tento vyvinoval aneb k dospělosti\npřicházel, náležejí. Rozeznáváme tedy v sonátách Haydno-\nMozartovskou periodu s jedné strany a periodu, kdež samo-\nstatnosti a úplné zvláštnosti dosáhnuv, tvořiti počal, s druhé\nstrany. však nejsou ještě hlavní stanoviště, s jakých\nna Beethovenovy sonáty pohlížeti máme, úplně vyčerpány.\nJak známo, ustranil se Beethoven v posledních letech své\numělecké dráhy vždy víc a více do soukromosti z části ná-\nsledkem zevnějších, z části následkem vnitřních vplyvů, iso-\nloval svůj duševní život a vytvořil a zvýšil svou subjektiv-\nnost. Je to třetí a poslední epocha Beethovenovských plodů\na epochu tuto lze určitě poznati v sonátách jeho. Co se ale\nsonát zvlášť dotýče, musíme, abychom je docela určitě v\njich zvláštnosti poznati mohli, přechodní periodu od první\nepochy k druhé přijmouti, jak jsme to již naznačili; neboť\njsou díla, která jsou již od první epochy vzdáleny a velmi\nk druhé se blíží, tak že pro sebe jednu skupeninu tvoří.\nKonečně nacházíme v sonátách výtvory, které ještě před\nprvní periodou leželi se zdají a naproti dokonalým pracím\nBeethovenovým jen co pokusy nanejvýš ještě nesamostat-\nného mladíka neb žáka se považovati mohou; neboť není\nv nich nejslabší stopa volikána Beethovena, jenž v Haydno-\nMozartovské periodě tu a tam prokmitá. Tím získali jsme\npět skupenin sonát.\nJaký jest ale všeobecný obsah myšlének v sonátách\nBeethovenových ? Podstata krásy, jak se v umění jeví, zá-\nleží jak známo v tom, že jest určitá myšlénka, určitý du-\nchový obsah v určité smyslné formě vyznačen, že obě tvoří\núplnou jednotu, jako tělo a duše. Umělecké dílo může co\njednotlivý obraz krásy jen tím, když se pozná co obsahuje\na jak tento obsah na jevo přichází, ve své nejvnitřní pod-\nstatě pochopen býti. Ačkoliv hudba co skutečné umění uznáno\njest, t. j. co skutečnost krásy, přec se jí upíral každý ob-\nsah a vyhlášena jest za čisté formální umění, za pouhou hru\ns tony. Velký Hegel stojí zde v čele.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "114", "page_fin": "114", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.2", "titre_corps": "Nynější obsazeni kůrů kostelních a platy osob k tomu potřebné, Příloha I. k memorandum chorregentů Pražských.", "titre_sommaire": "Nynější obsazeni kůrů kostelních a platy osob k tomu potřebné, Příloha I. k memorandum chorregentů Pražských.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1348, "texte": "1. V kostelích u sv. Trojice, u sv. Petra, u sv. Haštala a u nejsvětější Trojice v Podskalí\nnení pro varhaníka pražádného nadání. Placení jich jest břemenem ředitele\nhudby.\n2 Mimo to, jak kůry nyní obsazeny jsou, jest do roka ještě 27 svátků, na nichž osoby\nkůru silnější býti musí, a sice o čtyřech největších svátcích: na 1. neděli velkonoční,\nna neděli svatodušní, na boží hod vánoční a na den sv. patrona chrámu\nmusí se ještě přibírati\n2 oboi,\n2 fagoty,\n2 trumpety,\n2 houslisté,\n1 timpanista,\njimž se platí 1 zl. r. č., což činí za jeden svátek 9 zl. a za 4 svátky 36 zl. r. č.\nNa ostatních 23 svátků potřeba jest sesílení jen\n2 oboů,\n2 trumpetek,\n1 timpanisty.\nVydání za to obnáší jedné osobě po 1 zl. — tedy všem za jednu slavnost 5 zl\na za 23 slavností 11) zl., úhrnkem 151 zl.\n3. Mimo to při některých kostelích, jako u sv. Mikuláše, u sv. Štěpána, u sv. Petra,\nu sv. Vojtěcha atd. jsou nadace na nadání, za něž ředitel rovněž povinen jest, vykonávati\nněkteré funkce a tudíž i osobám, jež při tom spoluúčinkují, zvlášť platiti.\nJelikož již povědíno, že dotace na tato nadání ustanovené vtaženy a vpočítány jsou\nv roční platy, činíme nejuctivější prosbu, aby nadání tato dle vůle zakladatelovy původnímu\nurčení svému vráceny byly.\n\nNynější obsazeni kůrů kostelních a platy osob k tomu potřebné,\nPříloha I. k memorandum chorregentů Pražských."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "114", "page_fin": "114", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.2.1", "titre_corps": "1. V kostelích u sv. Trojice, u sv. Petra, u sv. Haštala a u nejsvětější Trojice v Podskalí není pro varhaníka pražádného nadání. Placení jich jest břemenem ředitele hudby. 2 Mimo to, jak kůry nyní obsazeny jsou, jest do roka ještě 27 svátků, na nichž osoby kůru silnější býti musí, a sice o čtyřech největších svátcích: na 1. neděli velkonoční, na neděli svatodušní, na boží hod vánoční a na den sv. patrona chrámu musí se ještě přibírati 2 oboi, 2 fagoty, 2 trumpety, 2 houslisté, 1 timpanista, jimž se platí 1 zl. r. č., což činí za jeden svátek 9 zl. a za 4 svátky 36 zl. r. č.", "titre_sommaire": "1. V kostelích u sv. Trojice, u sv. Petra, u sv. Haštala a u nejsvětější Trojice v Podskalí není pro varhaníka pražádného nadání. Placení jich jest břemenem ředitele hudby. 2 Mimo to, jak kůry nyní obsazeny jsou, jest do roka ještě 27 svátků, na nichž osoby kůru silnější býti musí, a sice o čtyřech největších svátcích: na 1. neděli velkonoční, na neděli svatodušní, na boží hod vánoční a na den sv. patrona chrámu musí se ještě přibírati 2 oboi, 2 fagoty, 2 trumpety, 2 houslisté, 1 timpanista, jimž se platí 1 zl. r. č., což činí za jeden svátek 9 zl. a za 4 svátky 36 zl. r. č.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1237, "texte": "1. V kostelích u sv. Trojice, u sv. Petra, u sv. Haštala a u nejsvětější Trojice v Podskalí\nnení pro varhaníka pražádného nadání. Placení jich jest břemenem ředitele\nhudby.\n2 Mimo to, jak kůry nyní obsazeny jsou, jest do roka ještě 27 svátků, na nichž osoby\nkůru silnější býti musí, a sice o čtyřech největších svátcích: na 1. neděli velkonoční,\nna neděli svatodušní, na boží hod vánoční a na den sv. patrona chrámu\nmusí se ještě přibírati\n2 oboi,\n2 fagoty,\n2 trumpety,\n2 houslisté,\n1 timpanista,\njimž se platí 1 zl. r. č., což činí za jeden svátek 9 zl. a za 4 svátky 36 zl. r. č.\nNa ostatních 23 svátků potřeba jest sesílení jen\n2 oboů,\n2 trumpetek,\n1 timpanisty.\nVydání za to obnáší jedné osobě po 1 zl. — tedy všem za jednu slavnost 5 zl\na za 23 slavností 11) zl., úhrnkem 151 zl.\n3. Mimo to při některých kostelích, jako u sv. Mikuláše, u sv. Štěpána, u sv. Petra,\nu sv. Vojtěcha atd. jsou nadace na nadání, za něž ředitel rovněž povinen jest, vykonávati\nněkteré funkce a tudíž i osobám, jež při tom spoluúčinkují, zvlášť platiti.\nJelikož již povědíno, že dotace na tato nadání ustanovené vtaženy a vpočítány jsou\nv roční platy, činíme nejuctivější prosbu, aby nadání tato dle vůle zakladatelovy původnímu\nurčení svému vráceny byly."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "115", "page_fin": "116", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.3", "titre_corps": "Z Petrohradu. Rozličné koncerty. – Koncerty ruské hudební jednoty. – Ředitelství divadla. – A. Dreyschock. – A. Rubinstein. – Ratkovský. – Seifert. – Vojáček. – Nápravník.", "titre_sommaire": "Z Petrohradu. Rozličné koncerty. – Koncerty ruské hudební jednoty. – Ředitelství divadla. – A. Dreyschock. – A. Rubinstein. – Ratkovský. – Seifert. – Vojáček. – Nápravník.", "signature_source": "František Černý", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6162, "texte": "Z Petrohradu.\nRozličné koncerty. - Koncerty ruské hudební\njednoty. - Ředitelství divadla. - A. Dreyschock.\n- A. Rubinstein. - Ratkovský. - Seifert. - Vojáček.\n- Nápravník.\n\nPostní čas tedy i pravá koncertní saisona se již ukon-\nčila ; avšak koncerty dávají se ještě dosavad a v Petrohradě\nbylo v posledních měsících více hudby provozováno než jindy*\ntak že na jednom večeru 3, 4 až 5 koncertů uspořádáno\nbylo. Sem náležejí koncerty hudební jednoty, příchozích\na zdejších umělců, diletantů, klubů, dekoratérů, maši-\nnistů, dále koncerty divadelní, koncerty dobrobinné,\nduchovní a světské koncerty, koncerty se živými a bez ži-\nvých obrazů, v nichžto hudebníci toliko podřízenou roli hrají\na tedy rádi chybují, a konečně koncerty p. Lazareva aneb\nkoncerty docela bez hudby (?) — Není tedy divu, když\nsíně koncertní bud docela prázdny jsou aneb jen na polo\njsou naplněny a že uspořadatelé koncertů buď docela žádné\npříjmy nemají neb špatné, vyjmouce některé vyvolence, na\npř. Dreyschocka, Rubinsteina, Weieniawského atd.\nRuská hudební jednota pod artistickým řízením Ant.\nRubinsteina dávala 10 silně navštívených abonentních kon-\ncertů, v nichžto klasická hudba zastoupena jest. Jednota\nvytkla si sice za cíl, tuzemským talentům příležitost posky-\ntovat!*, aby své plody veřejně zde provésti mohly ; avšak\naž dosud přišlo tu a tam něco dobrého, avšak nic vynika-\njícího ; za tou příčinou musí nebožtík dobrý Glucka, jehož\nskladby posluchače vždy potěší, vše na svá bedra vzíti.\nv\nŘeditelství divadla dávalo ku prospěchu divadelního\norkestru 3 velké koncerty s orkestrem 150 mužů čítajícím\npod výborným vedením Karla Schuberta.\nAI. Dreyschock uspořádal ve velkém divadle při pře-\nplněných místnostech svůj koncert, v němž zde tak dávno\njiž neslyšený koncert od R. Schumanna s pojmutím jeho\nzvláštním a přesně klasickým na tak dokonalý spůsob před-\nnesl, že obecenstvo k bouřlivým potleskům uchvátil.\nostatními sólovými kusy, které Dreyschock čarokrásně\nbyla to zvláště jeho k nepřekonání těžká rhapsodie op. 39.,\njejíž přednesem náramného úžasu zbudil a věnec obdržel .\nToto vyznamenání zevšednilo zde sice trochu; avšak v tomto\npřípadu padá okolnost ta na váhu, že mu jej zde žijící\nslavný klavírní virtuos Antonín (Kontski) osobně do-\nručil. Aby ohromnému bouřlivému potlesku a nesčíslným\nvyvoláním konec učinil, zahrál A. Dreyschock ještě své va-\nriace na anglickou národní hymnu pro levou toliko ruku.\nRozvinul-li Dreyschock v předešlých pie§ách svou obrovskou\nsílu a vytrvalost, své s nejněžnější snadností vyvedené,\ntakřka „vydechnuté\" pasáže a osvědčil—li všude své hluboké,\npoetické pojmutí, ohromil zde svými velkolepými, těžkostmi\nnakupenými variacemi veškeré obecenstvo ; neboť provedl je\nlevou rukou s báječnou snadností a bravourou. Pochybujeme,\nže by mimo skladatele samého je některý virtuos na světě\nv takové dokonalosti provedl. V velkém divadelním koncertě\npřednášel AI. Dreyschock věčně svěží koncertní kus od\nK. ML Weebra. Majestátní pochod, v němž mistr s báječnou\nsilou nad celým orkestrem vyniká, působil ektricky na po-\nsluchače a následující na to nejněžněji provedené pasáže\nčinily šťastný kontrast k pochodu a podaly všem zjevného\ndůkazu, že náš Alexandr i delikátností v přednesu se skví.\nV koncertě ruské hndební jednoty přednášel A. Dreyschock\nMendelssohnův koncert G-rnoll a Beethovenovu fantasii pro\nsbor, klavír a orkestr. V prvním kuse bylo to umělecké\npojmutí a dokonalé provedení jednotlivých částí, které zná-\nmým již krásám tohoto díla nového života, nových zájmů\ndodaly. Jak Dreyschock Beethovena pojímá a hraje, s jakou\nfysickou a duševní rázností intencím tohoto velikána v hu-\ndebním umění vyhovuje, o tom podal nám přednes interes-\nsantní a velmi nesnadné Beethovenovy fantasie nejskvělejších\na nejplatnějších důkazů. Samo sebou se rozumí, že bouř-\nlivá a vřelá pochvala obecenstva hojně umělce odměnila.\nRubinstein uspořádal ve velkém divadle svůj každo-\nroční koncert, v němžto nám mimo jiné své klavírní skladby\ntéž svou synfonii „Oceán\" předvedl, kteráž od orkestru 150\ninužů silného řízením skladatelovým mistrovsky provedena a\nod obecenstva pochvalně přijata jest. Že Ant* Rubinstein též\nco klavírní virtuos nesmírného effektu docílil, nemusíme teprv\npodotýkati; neboť je umělcem par excellence. Jeho tech-\nnická zběhlost je podivuhodná i když pomníme, co nejslav-\nnější mistrové v oboru technické zručnosti dokázali a ještě\nvykonávají. Jeho tón jest od přírody mocný, velkolepý;\nale Rubinstein ovládá jej všemi odstíny až k eolovitě zazní-\nvajícímu pianissimu. Takovéto spojení mohúlností s lahod-\nností najdeme právě jen u dokonalé, umělecké povahy po-\nhromadě a není tedy divu, že při těchto výtečných vlast-\nnostech veliké pochvaly došel. Spůsobil-li nárn Rubinstein\nprovedením čarokrásného Beethovena G-koncertu krásného\nduševního požitku; roznítil naproti tomu poetickým pojmutím\na duchaplným přednesem rozkošné scény lesní „Vogel als\nProphet\" od Schumanna a „Ukolébavky\" od Chopina mysle\nveškerých posluchačů.\nNáš krajan Ratkovský (Moravan), dvorní pěvec ruské\nopery, dával jako skoro každoročně koncert, jenž se z hojné\nnávštěvy těšil. Ratkovský je výborný pěvec písní; jeho vy-\nsoký, zvučný baryton je ve všech polohách stejnoměrně vzdě-\nlán ; jeho „mezza voce\" je sladké a příjemné a jeho před-\nnes vyniká pravým pojmutím a vřelostí citu. Pan Ratkovský\ndosáhl českými národními písněmi, které přednášel, velké\npochvaly a jmenovitě zavázal si Rich. Wagnera k srdečným\ndíkům tím, že jej v jeho koncertech na výtečný spůsob pod-\nporoval. A skutečně nebyl by mohl R. Wagner pro své vo-\nkální skladby, které dobrého hlasu a hlubokého pojmutí po-\nžadují, důstojnější pěvce nalézti, než právě p. Ratkovského.\nChvatně známý a výtečný cellista velkého divadla\npan Jan Seifert, žák Pražského konservatoria, uspořádal\ntaké velmi navštívený koncert, v němž jmenovitě přednesem\nfantasie na české národní písně jeho útvoru velkého účinku\ndosáhl. Písně „Ach, není tu nenílL — a „Moravo, Mo-\nravo, Moravicko milá\" jsou zde s velkou obratností vari-\nrovány a v celek sestaveny. Y této fantasii naskytla se\nskladateli příležitost, že svému zvučnému a jadrnému tónu?\nsvé technice veškeré těžkosti překoná jící, své ušlechtilé,"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1551, "texte": "ohnivé a svěží hře úplné platnosti dodati mohl. Koncertista\npodporován byl svými krajany p. Budičem, Černým, Náprav-\nníkem, Šubertem a Vojáčkem. V tomto jakož i v jiných\nkoncertech slyšeli jsme dvě Vojábkovy ruské písně od\nsi. Anněnskajové přednesené, které vždy velkou pochvalou\nsprovázeny byly. Jsou to jadrné, hluboce cítěné písně, které\njsou novým důkazem Vojáčkovy hudební vzdělanosti a tvůrčí\nsíly. Též jeho ouvertura na slovanské národní písně byla\nv jednom koncertě provedena a velkou pochvalou vyzname-\nnána. Pianisty činím pozorná na duchaplnou, propracovanou\na effektní fantasii na ruské národní písně od Vojáčka, která\nco nevidět tiskem vyjde.\nPan Nápravník, jenž si v krátkém čase svého pobytu\nv Petrohradě tak rychle úplné vážnosti nejen hudebníků, ale-\nbrž i přátel hudby dobyl, jest v hudebních kruzích vždy\nvelmi vítanou a potřebnou osobností. Pan Nápravník vystu-\npoval tohoto roku velmi často v koncertech, v nichžto pro\nsvůj bohatý program, svou ryzou značnou mechanickou zběh-\nlostí podporovanou hru vždy spravedlivého uznání došel. Že\nse i komponováním s nemalým štěstím zanáší, dosvědčují\nnejen jeho oblíbené české písně a sbory, nýbrž i jeho so-\nnata pro housle a piano, která mladému tomu skladateli ke\ncti slouží. Jest to velmi jadrná a vážná práce velké zají-\nmavosti, v nížto forma i obsah v nejkrasším souhlasu jsou.\nPříště zmíním se blíže o nově zřízeném pod Rubinstei-\nnovou direkcí stojícím konservatoriu, v němž mimo A. Drey-\nschocka též pan Jos. Seifert a nížepsaný co učitelé hudby\nustanoveni jsou.\n\nFrantišek Černý."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "116", "page_fin": "116", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.4", "titre_corps": "Leonardo da Vinci. Povídka ze života umělce.", "titre_sommaire": "Leonardo da Vinci. Povídka ze života umělce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.4", "debut_caractere": 1553, "fin_caractere_exclue": 4360, "texte": "Leonardo da Vinci.\nPovídka ze života umělce.\n(Pokračování.)\nČas a obrazotvornost mladého umělce nebyly pouze\nvýhradně věnovány pracím malířským; často změnil Leonardo\nštětec svůj s perem a dělal básně, kteréž od nejlepších bá-\nsníků onoho času uznány byly. Avšak i přísné vědy jej\nk sobě vábily; brzy vnikl do tajností přírodopisu, fysiky a\nmathematiky, a v každém odvětví udělal překvapující vynálezy.\nJednou učinil vládě návrh, že by vyvedl velký spojovací\nprůliv mezi Pisou a Florencií, když mu bude možná vody\nřeky Arna k tomu užiti; avšak vláda nedůvěřovala návrhům\ntak mladého muže a zavrhla jeho plán. Dvě stě let později\nprovedl Leonardovu myšlénku Viconico Vinani, poslední žák\nGalileiův.\nUmělec tento zanášel se vystavěním mostů, otevřením\nsilnice, vynalezením stroje válečního a vyvedením Sochy;\nchtěl-li však tento tvůrčí duch okřáti, vyšvihnul se na divo-\nkého oře, jejž nikdo tak dobře jako on skrotiti nedovedl,\naneb hleděl na venkově došiti sladkých pocitů, které čisté\nnebe, klidné jezero a svěže rozkvétající květiny poskytují.\nProcházel se rád městskými čtvrtěmi, které nejméně navště-\nvovány byly, zůstal u obchodníků s ptáky státi a vykoupil\nvelký počet ubohých vězňů s tím úmyslem, aby jim svo-\nbodu navrátil. Leonardo měl při sobě vždy své malířské\nnáčiní a stalo—li se na jeho výletech, že originální typus\ntakřka letmo si nakresliti mohl, byl tomu povděčen; neboť\nz těchto typů dělal dle Callotovy manýru karikatury.\nTyto rozličné zběhlosti byly často, bychom upřímně\nřekli, úskalím pro Leonardova velkého ducha. Jeho obrazo-\ntvornost, která jej ustavičně k novým výtvorům pudila, za-\nbraňovala mu začaté dílo dokončiti a tak zůstalo to, čeho se\nduch jeho uchopil, takřka jen náčrtkem. Někdy věnoval\novšem práci mnoho času; však náhle ji zanechal, jako kdyby\nbyl na dokonalosti zoufal. t\n3. Večeře.\nLudoví co zanícen tím, že nej slavnějšího umělce svého\nčasu při svém dvoře chová, zacházel s Leonardem se zvláštní\nvelkomyslností. Několik sálů paláce proměněny byly v atelier\na sotva že si vše umělec do pořádku dal, an jej vévoda\nnavštívil.\nLeonardo dokončil právě nákres „Narození Kristova,\"\nkteré Ludovico u něho objednal. Unešen krásou tohoto ná-\nčrtku, projevil vévoda přání, aby Leonardo brzy tuto práci\nzcela vyvedl.\n„Učiním vše,\" odvětil Leonardo, „abych lichotivé ne-\ntrpělivosti Vaší Výsosti vyhověl.\"\nKdyž však druhého rána Ludvík do atelieru vstoupil,\nnašel umělce hluboce ponořena v pozorování mapy.\n„Ano,\" zvolal umělec se zářícíma očima, „průliv mezi\núdolími Chiavennskými a Velttlinskými byl by pramenem bo-\nhatství pro státy Vaší Výsosti; k tomu účeli musely by se\nkopce trhati, schozy narovnati . . . .\"\nA hnedle počal své plány s onou lehkostí přednesu\nrozvinovali, která jemu vlastní byla. Vévoda ze začátku\nnespokojený, vzdálil se celý u vytržení.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "116", "page_fin": "120", "image_debut": 4, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.4", "debut_caractere": 4362, "fin_caractere_exclue": 4942, "texte": "Feuilleton.\n\nDivadlo.\nV král. českém prozatímním divadle provozovalo se v po-\nsledním čase : V úterý dne 12. května „Doktor Robin,\"\nveselohra v jednom jednání dle Premayera od J. Počáteckého.\nNa to: „Český dobrovolník a francouzská\nselka,\" komický výstup se zpěvy pro české divadlo upravil\nA. G. Pohostinská hra tanečnice slečny Hoyos od Karlova di-\nvadla ve Vídni. — Ve čtvrtek dne 14. května pohostinské vy-\nstoupení pana Hercoga od olomúckého divadla : „O t h e 11 o,\nmouřenín benátský/ veliká zpěvohra ve 3 jednáních\nz vlašského přeložena od J. Chmelenského. Hudba ; od Rossi-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7267, "texte": "niho. V sobotu dne 16, května třetí vystoupení sl. Malé :\n„Debora, aneb křesťan a židovka.\" — V neděli\ndne 17. května: „T roub ad o u r,\" zpěvohra ve 4 oddě-\nleních od Camerana, přeložena od G. L. Hudba od Josefa\nVerdiho. — V úterý dne 19. května: „Ženichové/4 ve-\nselohra ve 3 jednáních od S. K. Macháčka. Na to : „Dvě\npostele v jednom pokoji,\" fraška v 1 jednání, z fran-\ncouzského od K. L.\n\nDopisy z Čech, Moravy a Uher.\nR. L.\nZ Hnojic (na Moravě). (Beseda.) V neděli dne 3.\nkvětna odbývala se zde beseda, při kteréž zdejší zpěv. spolek\nponejprv veřejně vystoupil. Hostů se tak valně shro-\nmáždilo, že místnost, která ovšem trochu malá jest, nepo-\nstačila, a tím také veškeré produkce ve výsledku tratily. O\nzpěvu nechceme ještě dáti úsudku, neboť spolek onen jest\nještě příliš mladistvý ; doufáme však, že časem hodně pokročí,\nneboť vůle a přičinění jest dobré, a dobrá jest to jistě ukázka,\nkdyž na venkově se takové spolky zakládají. Deklamace byly\nnejvíce od venkovanu předneseny, kteří ponejprv vystoupili a\nprovedli je někteří více neb méně zdařile. Pan L. Škoda (rol-\nník) však jprednesl ,>Tri doby země české\" krásně a jadrně.\nSl. Klaud. Čechova ze Šternberka, dcera tamnějšího úřadníka,\npřednesla „Dobrou radu\" tak výborně, že potlesk a pochvala\nani přestat nechtely. Každý pohyb, každé slovo vyloudilo nový\nsmích. Z hudebních produkcí se líbily nejvíce „České dudy\na moravský kolovrátek\" a \\šecbny byly opakovány.\nDoufáme, ze budou Hnojictí občané vždy dál a dále kráčeti\nv dobrém a spolek tamnější že bude důstojným buditelem\nnejen pro Hnojíce, nýbrž pro celé okolí a že bude šlechetným\nsokem spolku Štěpánovského, který již značné pokroky\nučinil. Dobrou vůli viděti u něho zjevně a „dobrá vůle všecko\nzmůže,\" je staré a pravdivé přísloví. Tedy ku předu!\nZ Jagru (Erlan). (Uprázdněná místa). Při hlavním\nzdejším chrámu uprázdněno jest místo kontrabassisty s ročním\nplatem 108 zl. r. č., při čemž se žádá, aby uchazeč o toto místo\nještě na jiné nástroje dobře hráti uměl. Dále uprázděno jest\npři tomtéž chrámě místo zpěváka disk a n ti st y aneb sopranistky\nse silným a čistým hlasem. Roční plat tohoto místa obnáší\n168 zl. r. čís. Povinnosti jejich jsou tyto: V neděli ave svát-\ncích musí při službách Božích v hlavním chrámě účinkovati.\nUchazečové o místa tato nechť se hlásí písemně up. Fran-\ntiška Zaskovského, kapelního mistra hlavního chrámu v Jagru\nv Uhrách.\nZ Jáchymova. (Divadlo. — Tančím a. —\nKapela střelecká.) — Zpěvní a hudební škola. Před\nnedávnem zavítala k nám z Kadaně kočující německá divadelní\nspolečnost ředitele Fiedlera. Pro dobrou svou hru, zvlášť\nale své počestné chování-se ve veřejnosti a obcování se zdejšími\nobyvateli těšívá se při výstupech svých obyčejně četným po-\nsluchačstvem. Výbornou hrou vynikají z údů této společnosti\npředevším sl. T halo v a ml., pak p. Haas (rozený Čech),\nkomik p. Stein, p. Stumpf a p. Schlegel. Dne 14. května\ndávali ku prospěchu sl. Thalové ml. „Ďáblův podíl/4 při němž\npřednesené sbory sesíleny byly laskavým spolupůsbením něko-\nlika zdejších hudby a zpěvu miiovných pánů. Herečka paní\nStein ov á, rozená Polačka, připravila nám jednoho večera\npo produkci zajímavou chvíli polským národním tancem „Kra-\nkoviankou.\" Na všeobecné přání vyučuje nyní zdejší mlá-\ndež tanci. Tančírnu její navštěvuje právě 26 osob. — Co vše\nbedlivým, neunaveným cvičením a neustálou pílí docíliti lze,\ndokázala zřejmě zdejší střelecká kapela. Jak jsem se byl již\nv posledním svém dopisu zmínil, sestává téměř jen ze samých\nzačátečníků. Však vzdor této nemilé radě pokročila v posled-\nnich desíti téhodnech tak, že se nyní již směle veřejně slyšeti\ndává. Tak ku př. již několikráte doprovázela setninu střele-\nckou na cvičiště a 16. května odpoledne zahrála setníku panu\nPorkertovi a nadporučíku p. lékárníku Voráčkovi ml.\nzastaveníčko. Provedení přednesených skladeb bylo dostatečné.\nAž podnes potkávala se naše střelecká kapela s dvěma nepříjem-\nnostmi; pohřešovala totiž trubače na křídlovku (Flugelhorn),\na zkušeného bassistu. Přístupem nových tří hudebníků jest\nnyní vadě této odpomoženo. — Zdejší hornický kapelník pan\nJos. Lorenz ml., drive podučitelem v blízké vsi Forsterhauser,\nzvolen jest nyní za učitele na zdejší hlavní škole. Nový ten\núřad nastoupil hned po velikonocích a zavedl spolu školu,\nv kteréž mládež pak rozličným smyčcovým a fouka-\ncím nástrojům hudebním vyučuje. Přejeme, aby chvalitebný\nonen podnik jak učňům jeho nesl hojného ovoce, tak i jemu\nzjednal všeobecného uznání.\n\nF.\nZ Jičína dne 17. května 1863. (Zpěv. spolek. —\nHudba kostelní.) Na den sv. Jana Nep. zpíval zpěvácký\nspolek při velkých službách božích Horákovu vokální\nmši do C-dur. Byla to první vokální mše, jež zpěv. spo-\nlek v Jičíně v chrámu Páně zpíval, a byla vůbec první, jež\nv Jičíně větším sborem provedena a slyšána byla. Provedení\ncelé ducha- a cituplné skladby této bylo zdařilé, a došlo\nvšestranného vřelého uznání znalců i neznalců. Posluchačů\nsešlo se četné množství, tak že všecky třídy obyvatelstva, ani\nvojsko nevyjímaje, zastoupeny byly. Dojem touto vokální\nmší spňsobený byl, jak se všech stran, od znalců i neznalců\nse tvrdí, ohromný, city náboženské rozechvívající, unášející;\ni slyšeti jest vyjádření vícero posluchačů, že jim to proniklo\ntuk a kosti. — Hudba kostelní jest u nás ode tří let v usta-\nvičném příznivém vývinu, takže druhdy v Jičíně zdomácnělá\nstrašná kocovina řádné hudbě již úplně a bohdá na vždy\nustoupila. Důkaz to zřejmý, co schopnost, vytrvalost a dobrá\nvůle podporujících sil dokáží, pročež voláme z hloubi srdce\nvšem, jenž hudbu kostelní jakýmkoliv způsobem podporují:\n„Na zdar !\"\n\nZ Mirovic. (Návrh stran zlepšení chrámové\nhudby). V hudebním časopisu „Dalibor,\" čísl, 14. 1863,\ndočetl jsem se, co vadí dokonalému provedení chrámové hudby\nna venkově. Musím upřímně vyznati, že úplně souhlasím\ns panem dopisovatelem Seykem ; nebof účinkuji již 34 roků\nv chrámové hudbě a zažil jsem všech těch nehod, které svrchu\njmenovaný pan ředitel Seyk uvádí. Pročež osměluji se zde\npodati stručný návrh, jak by se mohla hudba kostelní\nna venkově zdokonaliti a zvelebit i. Nedá se\nupříti, že skoro při všech velkých farách na venkově nachází\nse bohaté záduší, totiž kapitály a pozemky.\nZdali by zde nebyl dosti znamenitý a postacitelný pramen,\nz kterého by se aspoň 10 hudebníků a zpěváků mohlo platiti ?\nMíním nejpotřebnější hudební síly, totiž : 2 houslisty, 2 kla-\nrinetisty, 2 bornisty, 1 kontrabassistu, 1 tenoristu, 1 bas-\nsistu a soprán s altem pod jednou osobou, za kteréžto 2\nposlední patří díl pro ředitele, který musí je vyučovat!\nzdarma. Nemíním tím, aby se osoby tyto platily pen ě-\nžitými částkami, ale mám za to, aby se dalo kaž-\ndému hudebníku a zpěváku jen pod půl korce záduš-\nního pole k užívání; zajisté by každý tomu byl po-\nvděčen a rád by se (aspoň byl by k tomu vázán) ku zkou-\nškám hudebním a k produkcím chrámovým dostavil ; nebof\nzkoušky jsou nevyhnutelně potřebné, má-li\nse některá skladba kostelní dokonale provésti. Mimo to by se\nmladý lid milerád cvičil v hudbě a zpěvu věda, že může po\nčase, pak—Ji se služba některého takového fundatisty uprázdní,\nmísto toto nastoupiti. A pravím tedy, zde by záduší oběto-\nvalo jenom k tomu cíli 5 korců pozemků. Jest to\nmnoho ? — Utrpělo by záduší tím tak mnoho ? — Zajisté\nne ! — Tof můj návrh. Snad se vynajde někdo schopnější,"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6800, "texte": "který něco jiného a prospěšnějšího ponavrhne. Prozatím ale\nse domnívám, že postačí návrh můj. *)\nZ Příbrami. (Zpěvácký spolek. — Ochotnické\ndivadlo. — Tělocvičná jednota.) Náš zpěvácký spo-\nlek odbyl druhý svůj koncert, aniž by byla o něm posud ve-\nřejnosti zpráva podána; podotknu jen z krátká, že byla ve-\nškerá čísla programu zdařile provedena. Apltová zpívala jako\nvždy velmi krásně$ i pan Jelínek, houslista a pan Čížek pia-\nnista provedli své úlohy se známou virtuositou. Nejvíce se\nvšak líbilo „Blanické vojsko,\" hudba od Tittla, slova od P.\nPrajslera, k jehož zdařilému provedení zdejší horní kapela\nvšemožně přispěla. Spolek náš jest dosti činný, ač k němu\nstrana, kde jsme nejvýdatnější síly hledali, dosti chladně hledí.\nJesti to četné zdejší učitelstvo, o němž jsme se již jednou\nzmínili. Ze všech těch pánů jest jen sedm (jedna třetina)\núdy zpěváckého spolku a z těch jen někteří, jimž budiž všecka\nčest, spolek navštěvují. Musí prý se 18—20 hodin týdně dřít\nve škole; kdož by pak se ještě namáhal při zkouškách spolku,\na pak co prý konečně za to ? Myslím, že naši řemeslníci a\nostatní údové větší obět přinášejí, a posud se jim nezastesklo.\nKdo však na vše jen se stanoviska materiálního hledí, kdo\nraději dlažbu městskou šlape aneb kartami se baví, tomu musí\nbýti zkouška ze zpěvu trýzní. — To však nám nevadí a náš mi-\nlovaný ředitel, jemuž spolek skvostnou, bohatě stříbrem ko-\nvanou taktovku k svátku daroval, nahražuje pilným vyučová-\nním chladnost jmenovaných pánů. — Dne 28. června zařídí\nspolek výlet na staroslavný Zvikov, k čemuž veškeré\nspolky jižních Čech vyzve; jelikož zřícenina ta na stoku Vltavy\ns Otavou v středu měst Příbrami, Tábora Vodůan a Strakonic\nleží, lze se nadíti valného účastenství i z ostatních v krajině\nté zahrnutých měst, zvlášť z královského Písku. — Činnost\nnašich, jindy tak neunavených ochotníků ochabla docela, tak\nže jsme se od konce masopustu pouze jediného předsta-\nvení dočkali. Vinu toho nese na mnoze neupravenost poměrů\ndivadelních.\n\nKronika zpĕváckých spolků.\nPísecký zpěv. spolek. Dne 4. května odbý-\nvala se hudební akademie, již Písecký zpěvácký spolek letos,\njako roku minulého v divadle bohužel ještě starém, uspořádal.\nObyčejná deklamace byla tentokráte vynechána, ač bez ujmy\ncelku mohla dobře aspoň jedna báseň přednesena býti. Velko-\nlepým Veitovým sborem „Na Prahu\" učiněn počátek. Na to\npřednesla sl. Z. H. s panem V. fantasii na 4 ruce na pianě ku\nvšeobecné pochvale, tak že vyvolána byla. Po sboru „Staro-\nčeská\" od Škroupa zpíval pan K. arii ze „Stradelly,\" jehožto\nčistý a cituplný tenor, jak se nám zdálo, tentokráte trochu\nujmy trpěl zaujatostí jakousi orgánu a jakousi neshodou prů-\nvodu, ač jinak pochvaly dosti se mu dostalo. Po sboru „Lo-\nvecká\" od Nápravníka hrála sl. S. na housle pátý koncert\nod Beriota s průvodem piana. Bylo by přáti, aby slečna v tomto\nsvém umění, jež s pravou virtuositou a s velkým fondem na-\ndání provozuje, dále u některého výtečného učitele hudby se\nzdokonalovala, sobě i národu ke cti a prospěchu. Na to ná-\nsledoval Wintrův sbor „Gdě je slavska domovina,\" kterýž\nsel nejlépe. Pan Valenta dal nám tentokráte příležitost, aby-\nchom posouditi mohli jeho velikou zběhlost ve hře na piano.\nStavíme dobré pragnostikon jeho nově zřízenému hudebnímu\nústavu, neboť od takového mistra dá se očekávati, že učně\nsvé dále přivede, než to obyčejně bývá. Oba koncertní nad\nmíru těžké kusy „Ukolébavka\" od Chopina a „Rondo capri-\ncioso\" od Mendelssohna přednesl s pravou virtuositou, načež\nbouřlivým potleskem vyvolán byl. Slavným pochodem Ben-\ndlovým „Hlahol\" důstojně ukoučena akademie. Kéž poskytne\nnám zdejší zpěv. spolek častěji podobné zábavy, podporován\nčetnými a vážnými údy, jako to činí výborní zpěváctí spolkové\nVodňanský a Strakonický, jichž horlivými údy býti sami páni\npurkmistři za cest sobě pokládají, a Netolický, jejž horlivý a\nvlastenecký purkmistr, divadlo pěkné takřka bez peněz v krátké\ndobě vystaviv, ze vší síly podporuje. Návštěva byla valná 5\nbohužel, že mnozí tam scházeli, od nichž jsme to nejméně\nočekávali. Slavné obecní zastupitelstvo zastoupeno bylo panem\nradním Bečkou a několika vlasteneckými pány výbory. Z ho-\nnorace pozorován p. místodržitelský rada, p. major, p. před-\nseda kr. soudu a j.\n*** Zpěvácký spolek „Voj m í r\" v Přelouči\nuspořádá v den 25. května 1863 v sále „u modré hvězdy\"\npěveckou, hudební a deklamatorní zábavu. Program jest velmi\nbohatý a obsahuje následující kusy : I. oddělení: 1. Národní\nhymna s variacemi pro smyčcové nástroje od Haydna, op. 75.\n2. Proslov od J. V. Jahna. 4. „Naše probuzení,\" sbor od L.\nProcházky. 4. Kvartett pro smyčcové nástroje od Mozarta,\norig. Nr. 7., op. 17. 5. Staročeská, sbor od Fr. Škroupa.\n6. „Le jour de naissance\" (Den narození), trio pro piano,\nhousle a cello od Bacha. 7. „Radostné cestování,\" sbor od\nEd. Nápravník a. II. oddělení. 8. „České perle,\" koncertní\nfantasie pro piano od Ed. Ná pravn í k a, ze zvláštní ochoty\npřednese sl. Julie Vernerova. 9. „Ztracené srdce,\" píseií od\nFr. P i vody, ze zvláštní ochoty přednese pan Frant. Janda.\n10. „Kovářská,\" sbor od Vogla. 11. „Slze vlastenek,\" dekla-\nmovánka pro ženskou od Tyla. 12. „Husitská,\" sbor od Frant.\nHellera. 13. „Porovnání prvního manželského stavu s nyněj-\nšími moderními sňatky,\" besední ctění od Přerhofa. 14. „Při\npivě,\" sbor od Vašáka.\n*%* Ledečský zpěvácký spolek „Buryan\"\nuspořádá dne 25. května 1863 v hostinci „na poště\" pěveckou\na hudební akademii. Program : 1. Sbor „Zvonky\" od Miillera.\n2. „Teče voda, teče,\" pro piano, přednese Vojtěch Hlaváč. 3.\nSbor „Lovecká\" od A. Jelena. 4. Variace od Beriota pro housle,\npřednese Ludvík A. a Bedřich Blažek. 5. Deklamace. 6. „Mladé\nSlovensko,\" zpěv s průvodem piana přednese ředitel spolku. 7.\nQuodlibet českých písní od Fr. Hellera. 8. „Kde domov můj ?tt\npíseň večerní.\nPrachatický zpěvácký spolek. V neděli\ndne 17, t. m. odbývala se v Prachat i c í ch velkolepá slav-\nnost svěcení práporu zpěváckého spolku. Mše sv. byla\nna náměstí sloužena a večer byla akademie. Program jest vý~\nborně uspořádán.\nv\n*** Členové Hořovického zpěv. spolku „Sla-\nvík\" věnovali svému horlivému a přičinlivému p. řediteli na\ndůkaz uznalosti jeho mnohostranných zásluh o spolek, skvo st-\nnou tab at ě rku.\n. *** První výlet Plzeňského „Hlaholu\" odbýván\nbyl dne 17. t. m. do .romantického okolí Drozdovského.\n*** Ví d eňs ký zpě v. spolek „Hlahol\" uspořádal\nna den sv. Jana Nepomuckého v 10 hod. ráno chrámovou slav-\nnost v kostele „Mariastiegen,\" při níž nová mše D-moll od\nředitele p. Forchtgotta provedena byla. Večer odbývá spolek\npěveckou zábavu pro své přispívající údy v sále „u velkého\nČížka.\"\n*** Horvátský zpěv. spolek „Kolo\" bude účin-\nkovati dne 20. května t. r. při zádušní mši na upomínku bána\nJelačiče.\n#) Návrh tento je dle našeho osobního mínění velmi dobrý, jen\nzdali se všude provésti dá. Pozn. red."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 354, "texte": "Ochotnická divadla.\nV Horoměřicích provozovali tamnější ochotníci dne\n14. t. m. : „Liška nad lišku,\" veselohra v 1 jednání. Na\nto: „Rekrutýrka v Kocourkově,\" fraška v 1 jednání, kte-\nréžto představení na žádost obecenstva dne 28. května bude\nse opakovati. — Ochotníci v Labské Týnici dávali\nv posledním čase frašku „Manžel bez ženy\" od Gornera.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.7", "debut_caractere": 2869, "fin_caractere_exclue": 7424, "texte": "Jan hrabĕ Harrach.\n— K mnohým dotazům oznamuji opětně, že lhůta\nk zasýláuí oper a libret v příčině cen mnou vypsaných prodloužena\njest do posledního září 1863.\nV Praze dne 6. května 1863.\n\n— Konkurs na pronájem českého divadla v\nPraze. Zemský výbor království Českého uzavřel dáti znova\nv nájem české prozatímní divadlo zemské v Praze na šest let\npořád před se jdoucích, počínaje od květné neděle r. 1864 až\ndo květné neděle (včetně) r. 1870. Tímto nájmem odevzdá se\npřijatému řediteli k přiměřenému užívání řečené divadlo i se\nvším příslušenstvím v dekoracích a jiných potřebách s ročním\npříspěvkem 10500 zl. r. č. z domestikálního fondu a jinými\npříspěvky výhodami pod vrchní dohlídkou od zemského výboru\nustanovenou. Bližší výminky tohoto nájmu volno nahlídnouti\nvšem, kdožkoli by se o ředitelství to hlásiti chtěli, ve spisovně\nvýboru zemského od 16. května 1863 mezi hodinou 8—2 kaž-\ndodenně. Žádosti o udělení tohoto nájmu mohou se zadati u\nvýboru zemského až do 30. cerna 1863; pozdější přihlášky\nby se nevzaly v uvážení,\nFerd. Laub koncertuje nyní s nejskvělejším výsled-\nkem v Lublani.\n— Výstava sochy. Ode včerejška počínajíc bude po\nnektery cas v Museu království českého vystavena broncova\nsocha prvního arcibiskupa pražského, Arnošta z Pardubic, kte-\nrouž pan Antonín Veith, majetnik statku Liběchovského, v nad-\nživotně velikosti dal shotoviti u proslulého umělce Schwantha-\nlera. Přístup k tomuto dílu krasoumnému jest denně od 10.\nhodiny před polednem do 5. odpoledne; vstupného vybírá se\n10 kr., kteréž ustanoveny jsou na vydání barvotiskové skvost-\nných drobnomaleb z modlící knihy Arnoštovy, kteráž zároveň\nse sochou v Museu se ukazuje.\n— Lessingňv obraz mistra Jana Husa zakoupil král\npruský pro berlínskou národní galerii. Nevíme posud, bude-li\ntím překažena obmýšlená výstava tohoto obrazu v Praze.\n— Beseda umělecká otevřela ve středu večer poprvé\nsvé místnosti širšímu obecenstvu, uspořádavší zábavu, k níž i\ndámy přístup měly. Sešla se četná vybraná společnost, která\nv přátelském hovoru a milé zábavě vytrvala až do půl noci.\nProgram byl vkusně sestaven a vynikal i svou rozmanitostí i\nsvou vnitřní cenou. Začátek učinilo kvartetto pro housle, violu,\nvioloncello a piano. Po té následovaly sólové zpěvy, deklamace\na solové kvartetto pro ctyry hlasy. SI. Zawiszanka přivítána\nbyla hlučným potleskem a přednesši několik polských písní vy-\ndobyla sobě zasloužené všestranné pochvaly. Mimo ni zpívali\nještě sl. Macháčkova a pánové Pivoda a Bláha: pí. Pešková\npřednesla deklamaci. Všickni došli hlučné pochvaly. Yp. Blá-\nhovi seznali jsme nadaného mladého zpěváka, jenž honosí se\nzvučným, příjemným basem. Zavděčil se zajisté všem přítom-\nným přednešením dvou písní Tomáškových („Růže44 z král. ru-\nkopisu a „Modré oěi\"), jehož krásné písně bohužel tak pořídku\nna programech koncertů a zábav hudebních se objevují. —\nZábavy umělecké besedy, které opakovati se mají každý měsíc,\nstanou se zajisté v krátkém case střediskem všech přátel pra-\nvého umění a přispějí k zušlechtění a sesílení našeho společen-\nského života.\n— Výroční valná schůze Svatoboru odbývala se\n17. t. m. dopoledne ve velké zasedací síni Staroměstské radnice\nza předsednictvím historiografa pana dra. Františka Palackého.\nPřítomno bylo 40 clenu. Nejprvé cte pan prof. Zelený jednací\nzprávu za minulý rok, kterouž tuto podáváme: Dnes tomu\nprávě rok, co spolek náš v prvním svém shromáždění valném\nse řádně ustavil vyvoliv si ředitelstvo a dav mu plnou moc,\naby jmění spolkového dle nejlepšího vědomí svého k rozličným\núčelům statuty vyměřeným užívalo. Vyvolené ředitelstvo sešlo\nse dne 3. června ku předběžné soukromé poradě, při nížto se\nrokovalo o tom, jak by se ve správu věcí spolkových uvázati\na činnost svou pocíti mělo. Uznalo se za první úkol ředitelstva,\naby přijalo jmění Svatoboru od p. dra. Bělského, který je dne\n7. června také řádně odevzdal u přítomnosti pp. starosty dra.\nPalackého, a úěetního Štorcha, panu pokladníku Šimkovi. Ře-\nditelstvo vyslovilo při tom panu dru. Bělskému díky za nevšední\nochotnost, s nížto byl jmění spolku spravoval, a žádalo ho zá-\nroveň, aby na se vzal právní zastupování Svatoboru, což on\nochotně přislíbil. Při též poradě uznalo se za věc pilnou, aby\nředitelstvo bedlivě uvážilo, jak se má vyhověti žádostem oněch\ndárců, kteří složili příspěvky své na pomníky rozličným spisova-\ntelům, na národní kryptu, pantheon a p. Vyvolen jest odbor,\nkterýby pod předsednictvím p. dra. Riegra s některými k tomu\npožádanými umělci otázku tu vzal na přetřes. V poradě o tom\nodbývané vyslovili umělci mínění své jednohlasně v ten smysl,"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7404, "texte": "«v\nže by se měla založiti nějaká společná hrobka na míst4* ně-\nkterém památném blíže Prahy. Ředitelstvo Svatoboru uznávajíc\nv plné míře, jak krásné a důstojné by takové dílo bylo, ne-\nmohlo se přece ku provedení jeho odhodlati, poněvadž by ná-\nklad na ně potřebný nynější síly spolku našeho přesahoval, a\nuzavřelo, aby se na ten čas stavěly pouhé náhrobky; i jsou\nvyzváni dne 25. července umělci národní, aby ředitelstvu zaslali\nnákresy náhrobků, za něž jim slíben slušný honorár. Po tom\nvyzvání obdrželo ředitelstvo plány na pantheon národní od sta-\nvitele p. Salandy v Praze, od nejmenovaného z Vídně nákres\nnáhrobku a od p. Seidana v Praze nákres pomníku. Poněvadž\nby však vyvedení těchto plánů bylo příliš nákladné bývalo, uči-\nnilo ředitelstvo ve schůzce odbývané dne 2. ledna t. r. uzavření,\nže mají někteří umělci na slovo vzatí opět požádáni býti, aby\nzaslali do 15. února nákresy náhrobků, jichžto vyvedení by\nvšak nepřesahovalo 500 zl. Zároveň ustanovilo, že se přede-\nvším mají postaviti náhrobky Hankovi, Celakovskému, Šafaří-\nkovi, Havlíčkovi a Šumavském i. Z vyzvaných umělců zaslali\nnákresy pp. Ullmann a Salanda, načež odbor k tomu zvolený,\npp. dr. Rieger, Huleš, Storch, Vávra a jednatel obdrželi od ře-\nditelstva plnou moc, aby činili vše potřebné ku postavení ná-\nhrobků a sice napřed Vácslavovi Hankovi. Odbor tento pak\nvyjednal s architektem p. Ullmannem, aby dle svého nákresu\npostavil náhrobek na hřbitově Vyšehradském 17. května, který\njiž za několik neděl dokonán bude. Poněvadž ohled na ostatní\núčely spolku našeho toho mocně žádá, aby se náhrobky stavěly\nnenáble a zatím by se státi mohlo, že by se těla spisovatelů\nvykopala: postaral se k žádosti ředitelstva p. městský radní\nHuleš o to, aby se hroby oněch spisovatelů nehýbalo. Zároveň\ns vyzváním, aby se ředitelstvu zaslaly nákresy náhrobků, uči-\nněno jest k umělcům národním vyzvání, aby zaslali návrhy k\nspolečnému znaku či emblému, po němž by náhrobky Svatobo-\nrem postavené se již na první pohled rozeznávaly. Podány\njsou dva návrhy, z nichžto ředitelstvo přijalo návrh p. Salandy:\nkruh, jejž drží čtyry ruky. Návrh ten proměněn jest dle rady\np. Karla Jarom. Erbena tak, še místo čtyř ruk drží kruh tři\nruky a stal se tedy znakem spolku našeho. Panu Salandovi,\njenž návrh ten učinil, a zároveň i pěknými nákresy společné\nhrobky spolku našemu nevšední účastenství osvědčil, vyslovilo\nředitelstvo v sezení svém dne 2. ledna slušné díky a uzavřelo,\naby se příštímu valnému shromáždění pan Salanda schválil ku\npřijetí za úda přispívajícího bez platu. 1 v druhých oborech\nčinnosti své vyměřených počal spolek náš záhy působitú V mě-\nsíci září došly ředitelstvo žádosti dvou spisovatelů těžce nemoc-\nných, aby jim dána byla podpora peněžitá k zotavení-se. Uva-\nžujíc zvláštní okolnosti obou žádajících povolilo ředitelstvo dne\n24. září 1862 po 300 zl. r. č. Touž dobou žádala schudlá\nvdova po zasloužilém spisovateli za nějakou pomoc; ředitelstvo\npovolilo jí 50 zl. V sezení svém dne 2. dubna vyřídilo ředi-\ntelstvo podobnou žádost zasloužilého spisovatele nemocného,\npovolivši mu na potřebné zotavení 150 zl. ve dvou lhůtách\nměsíčních. Při udělování pomoci spisovatelům chudým a ne-\nmocným zachovávalo ředitelstvo přísně pravidlo, že se jména\ntěch, jimžto se pomoc dává, nikdy veřejnosti podávati nemají,\naby se snad citu jejich bolestně nedotklo. Na počátku jara\nmohl konečně spolek náš začíti činnost svou i tím směrem,\nkterý přímo k zvelebení literatury vede, když podány jsou ře-\nditelstvu žádosti dvou mladých spisovatelů, pana Josefa Koláře\na p. Jana Nerudy, aby jim byla dána pomoc na cesty literární.\nP. Kolář, známý pilnými překlady básníků srbských, polských i\nruských jakož i mnohými pojednáními z oboru literatur slo-\nvanských, žádal pomoci peněžité na literární cestu do Rus, na\nkteré by nynější stav literatury ruské důkladně poznati mohl,\nmaje úmysl po návratu svém vyučovati řeči a literatuře ruské,\nkterýžto předmět po smrti Vácslava Hanky na vysokých školách\nzdejších zcela se zanedbává. Poněvadž pan Kolář jazyka ru-\nského úplně znalý jest a i nevšední známosti literatury ruské\nosvědčil, kromě toho pak spolku našemu od některých spiso-\nvatelů ruských značných darů peněžitých se dostalo k tomu\nkonci, aby na ně vyslán byl nějaký mladý spisovatel do Rus,\ntam se důkladně vzdělal v řeči a literatuře ruské, udělilo mu\nředitelstvo pomoc 500 zl. na tuto cestu. Pan Jan Neruda žá-\ndal za podporu peněžitou na cestu do Němec a do Francie,\njižto konati chtěl k rozšíření svých aesthetických studií a zná-\nmostí společenských. Poněvadž pan Neruda na poli pěkné lite-\nratury nepopiratelné schopnosti osvědčil a cesta podobná mu\npatrně prospívati musí, dalo mu ředitelsvo k tomu konci 400\nzl. Oba pánové vydali se již před několika nedělemi na cesty\nsvé. Ze stručného přehledu tohoto vysvítá již patrně, že spo-\nlek náš při samém počátku svém již blahodárně šíří působení\nsvé všemi cestami sobě vykázanými, pomáhaje nadějným spiso-\nvatelům při nákladných předsevzetích literárních, podporuje spi-\nsovatele chudé a nemocné a oslavuje památku spisovatelů ze-\nmřelých. Oceňujíc spravedlivě vlastenecké obecenstvo, které\npřivítavši již první oznámení spolku našeho s vřelým účasten-\nstvím, jevilo mu přízeň svou i dále. Počet údů, jenž za prv-\nního valného shromáždění činil 158, vzrostl na 230. Zvláštního\núčastenství nabyl spolek náš mimo Prahu v městech Litomyšli,\nPoličce a České Třebové, kdežto za povzbuzením skutečného\núda našeho p. Fr, Prav. Voláka přes 30 údů skutečných a při-\nspívajících ke spolku našemu přistoupilo. Zvláštního připome-\nnutí zasluhuje též čin šlechetného vlastence, zemřelého hraběte\nVojtěcha Deyma, jenž dle dopisu p. hraběte Ferdinanda Deyma\ntomuto dědici svému poručil, aby spolku našemu 1000 zl.\njeho jmenem daroval. Neméně krásná mysl jeví se z odkazu,\nkterý učinil v poslední vůli své měšťan Vodňanský p. Jan Bulka,\nporučiv na účely spolku našeho 63 zl. r. č. Krásným skutkem\nosvědčil nám účastenství své i slavný zpěvácký spolek zdejší\nHlahol, věnovav Svatoboru čistý výnos 1197 zl. velikolepého\nkoncertu dávaného dne 17. května 1862 na oslavení památky\nHavlíčkovy. Ředitelstvo vyslovilo své diky starostovi Hlaholu\nJ. J. knížeti Rud. z Thurnů a Taxisů, a usneslo se zároveň\nv sezení svém dne 15. července na tom, aby umělci, kteří nej-\nvíce se přičinili k onomu koncertu, pp. Křižkovský, Ludvík Lukeš\na Ferd. Heller navrženi byli příštímu valnému shromáždění za\núdy přispívající. S vděčnosti jmenovati sluší i spolek paní,\nkteré zřídily národní loterii ve prospěch dcery slavného publi-\ncisty našeho Karla Havlíčka a již z předu určily ony výhry, o\nkteré by se nikdo nehlásil, spolku našemu. Ředitelstvo přijalo\ntyto dary dne 28. června, svěřilo je péči p. pokladníka a uspo-\nřádalo dne 15. března 1863 národní zábavu v síni ostrova\nŽofínského, při nížto se výhry ty losem rozdělily obecenstvu.\nRovněž věnovali šlechetní vlastenci, kteří přítomni byli národní\nslavnosti na Hoře Kunětické, čistý výnos 404 zl. 51 kr. spolku\nnašemu. Z toho všeho jde jasně na jevo, kterak spolek náš se\npotkává na všech stranách i ve všech vrstvách národa s úča-\nstenstvím, jehož dle šlechetných záměrů svých zajisté plnou\nměrou hoden jest, i není již pochybnosti o tom, že vzmáhaje\nse neustále ochotnými obětmi bude moci čím dále tím pevněji\nkráčeti za vznešeným účelem svým, jsa spisovatelstvu národ-\nnímu výdatnou pomocí u velikém jeho díle a tím pomáhaje ji\nk osvícení a ušlechtění celého národa."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "116", "page_fin": "117", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.1", "titre_corps": "Divadlo.", "titre_sommaire": "Divadlo.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.4", "debut_caractere": 4375, "fin_caractere_exclue": 4942, "texte": "Divadlo.\nV král. českém prozatímním divadle provozovalo se v po-\nsledním čase : V úterý dne 12. května „Doktor Robin,\"\nveselohra v jednom jednání dle Premayera od J. Počáteckého.\nNa to: „Český dobrovolník a francouzská\nselka,\" komický výstup se zpěvy pro české divadlo upravil\nA. G. Pohostinská hra tanečnice slečny Hoyos od Karlova di-\nvadla ve Vídni. — Ve čtvrtek dne 14. května pohostinské vy-\nstoupení pana Hercoga od olomúckého divadla : „O t h e 11 o,\nmouřenín benátský/ veliká zpěvohra ve 3 jednáních\nz vlašského přeložena od J. Chmelenského. Hudba ; od Rossi-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 392, "texte": "niho. V sobotu dne 16, května třetí vystoupení sl. Malé :\n„Debora, aneb křesťan a židovka.\" — V neděli\ndne 17. května: „T roub ad o u r,\" zpěvohra ve 4 oddě-\nleních od Camerana, přeložena od G. L. Hudba od Josefa\nVerdiho. — V úterý dne 19. května: „Ženichové/4 ve-\nselohra ve 3 jednáních od S. K. Macháčka. Na to : „Dvě\npostele v jednom pokoji,\" fraška v 1 jednání, z fran-\ncouzského od K. L."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "117", "page_fin": "117", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.2", "titre_corps": "Dopisy z Čech, Moravy a Uher.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech, Moravy a Uher.", "signature_source": "R. L", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.5", "debut_caractere": 394, "fin_caractere_exclue": 4449, "texte": "Dopisy z Čech, Moravy a Uher.\nR. L.\nZ Hnojic (na Moravě). (Beseda.) V neděli dne 3.\nkvětna odbývala se zde beseda, při kteréž zdejší zpěv. spolek\nponejprv veřejně vystoupil. Hostů se tak valně shro-\nmáždilo, že místnost, která ovšem trochu malá jest, nepo-\nstačila, a tím také veškeré produkce ve výsledku tratily. O\nzpěvu nechceme ještě dáti úsudku, neboť spolek onen jest\nještě příliš mladistvý ; doufáme však, že časem hodně pokročí,\nneboť vůle a přičinění jest dobré, a dobrá jest to jistě ukázka,\nkdyž na venkově se takové spolky zakládají. Deklamace byly\nnejvíce od venkovanu předneseny, kteří ponejprv vystoupili a\nprovedli je někteří více neb méně zdařile. Pan L. Škoda (rol-\nník) však jprednesl ,>Tri doby země české\" krásně a jadrně.\nSl. Klaud. Čechova ze Šternberka, dcera tamnějšího úřadníka,\npřednesla „Dobrou radu\" tak výborně, že potlesk a pochvala\nani přestat nechtely. Každý pohyb, každé slovo vyloudilo nový\nsmích. Z hudebních produkcí se líbily nejvíce „České dudy\na moravský kolovrátek\" a \\šecbny byly opakovány.\nDoufáme, ze budou Hnojictí občané vždy dál a dále kráčeti\nv dobrém a spolek tamnější že bude důstojným buditelem\nnejen pro Hnojíce, nýbrž pro celé okolí a že bude šlechetným\nsokem spolku Štěpánovského, který již značné pokroky\nučinil. Dobrou vůli viděti u něho zjevně a „dobrá vůle všecko\nzmůže,\" je staré a pravdivé přísloví. Tedy ku předu!\nZ Jagru (Erlan). (Uprázdněná místa). Při hlavním\nzdejším chrámu uprázdněno jest místo kontrabassisty s ročním\nplatem 108 zl. r. č., při čemž se žádá, aby uchazeč o toto místo\nještě na jiné nástroje dobře hráti uměl. Dále uprázděno jest\npři tomtéž chrámě místo zpěváka disk a n ti st y aneb sopranistky\nse silným a čistým hlasem. Roční plat tohoto místa obnáší\n168 zl. r. čís. Povinnosti jejich jsou tyto: V neděli ave svát-\ncích musí při službách Božích v hlavním chrámě účinkovati.\nUchazečové o místa tato nechť se hlásí písemně up. Fran-\ntiška Zaskovského, kapelního mistra hlavního chrámu v Jagru\nv Uhrách.\nZ Jáchymova. (Divadlo. — Tančím a. —\nKapela střelecká.) — Zpěvní a hudební škola. Před\nnedávnem zavítala k nám z Kadaně kočující německá divadelní\nspolečnost ředitele Fiedlera. Pro dobrou svou hru, zvlášť\nale své počestné chování-se ve veřejnosti a obcování se zdejšími\nobyvateli těšívá se při výstupech svých obyčejně četným po-\nsluchačstvem. Výbornou hrou vynikají z údů této společnosti\npředevším sl. T halo v a ml., pak p. Haas (rozený Čech),\nkomik p. Stein, p. Stumpf a p. Schlegel. Dne 14. května\ndávali ku prospěchu sl. Thalové ml. „Ďáblův podíl/4 při němž\npřednesené sbory sesíleny byly laskavým spolupůsbením něko-\nlika zdejších hudby a zpěvu miiovných pánů. Herečka paní\nStein ov á, rozená Polačka, připravila nám jednoho večera\npo produkci zajímavou chvíli polským národním tancem „Kra-\nkoviankou.\" Na všeobecné přání vyučuje nyní zdejší mlá-\ndež tanci. Tančírnu její navštěvuje právě 26 osob. — Co vše\nbedlivým, neunaveným cvičením a neustálou pílí docíliti lze,\ndokázala zřejmě zdejší střelecká kapela. Jak jsem se byl již\nv posledním svém dopisu zmínil, sestává téměř jen ze samých\nzačátečníků. Však vzdor této nemilé radě pokročila v posled-\nnich desíti téhodnech tak, že se nyní již směle veřejně slyšeti\ndává. Tak ku př. již několikráte doprovázela setninu střele-\nckou na cvičiště a 16. května odpoledne zahrála setníku panu\nPorkertovi a nadporučíku p. lékárníku Voráčkovi ml.\nzastaveníčko. Provedení přednesených skladeb bylo dostatečné.\nAž podnes potkávala se naše střelecká kapela s dvěma nepříjem-\nnostmi; pohřešovala totiž trubače na křídlovku (Flugelhorn),\na zkušeného bassistu. Přístupem nových tří hudebníků jest\nnyní vadě této odpomoženo. — Zdejší hornický kapelník pan\nJos. Lorenz ml., drive podučitelem v blízké vsi Forsterhauser,\nzvolen jest nyní za učitele na zdejší hlavní škole. Nový ten\núřad nastoupil hned po velikonocích a zavedl spolu školu,\nv kteréž mládež pak rozličným smyčcovým a fouka-\ncím nástrojům hudebním vyučuje. Přejeme, aby chvalitebný\nonen podnik jak učňům jeho nesl hojného ovoce, tak i jemu\nzjednal všeobecného uznání."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "117", "page_fin": "117", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.3", "titre_corps": "Z Jičína dne 17. května 1863. (Zpěv. spolek. —", "titre_sommaire": "Z Jičína dne 17. května 1863. (Zpěv. spolek. —", "signature_source": "F", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.5", "debut_caractere": 4451, "fin_caractere_exclue": 5564, "texte": "F.\nZ Jičína dne 17. května 1863. (Zpěv. spolek. —\nHudba kostelní.) Na den sv. Jana Nep. zpíval zpěvácký\nspolek při velkých službách božích Horákovu vokální\nmši do C-dur. Byla to první vokální mše, jež zpěv. spo-\nlek v Jičíně v chrámu Páně zpíval, a byla vůbec první, jež\nv Jičíně větším sborem provedena a slyšána byla. Provedení\ncelé ducha- a cituplné skladby této bylo zdařilé, a došlo\nvšestranného vřelého uznání znalců i neznalců. Posluchačů\nsešlo se četné množství, tak že všecky třídy obyvatelstva, ani\nvojsko nevyjímaje, zastoupeny byly. Dojem touto vokální\nmší spňsobený byl, jak se všech stran, od znalců i neznalců\nse tvrdí, ohromný, city náboženské rozechvívající, unášející;\ni slyšeti jest vyjádření vícero posluchačů, že jim to proniklo\ntuk a kosti. — Hudba kostelní jest u nás ode tří let v usta-\nvičném příznivém vývinu, takže druhdy v Jičíně zdomácnělá\nstrašná kocovina řádné hudbě již úplně a bohdá na vždy\nustoupila. Důkaz to zřejmý, co schopnost, vytrvalost a dobrá\nvůle podporujících sil dokáží, pročež voláme z hloubi srdce\nvšem, jenž hudbu kostelní jakýmkoliv způsobem podporují:\n„Na zdar !\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "117", "page_fin": "118", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.4", "titre_corps": "Z Mirovic. (Návrh stran zlepšení chrámové", "titre_sommaire": "Z Mirovic. (Návrh stran zlepšení chrámové", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.5", "debut_caractere": 5566, "fin_caractere_exclue": 7267, "texte": "Z Mirovic. (Návrh stran zlepšení chrámové\nhudby). V hudebním časopisu „Dalibor,\" čísl, 14. 1863,\ndočetl jsem se, co vadí dokonalému provedení chrámové hudby\nna venkově. Musím upřímně vyznati, že úplně souhlasím\ns panem dopisovatelem Seykem ; nebof účinkuji již 34 roků\nv chrámové hudbě a zažil jsem všech těch nehod, které svrchu\njmenovaný pan ředitel Seyk uvádí. Pročež osměluji se zde\npodati stručný návrh, jak by se mohla hudba kostelní\nna venkově zdokonaliti a zvelebit i. Nedá se\nupříti, že skoro při všech velkých farách na venkově nachází\nse bohaté záduší, totiž kapitály a pozemky.\nZdali by zde nebyl dosti znamenitý a postacitelný pramen,\nz kterého by se aspoň 10 hudebníků a zpěváků mohlo platiti ?\nMíním nejpotřebnější hudební síly, totiž : 2 houslisty, 2 kla-\nrinetisty, 2 bornisty, 1 kontrabassistu, 1 tenoristu, 1 bas-\nsistu a soprán s altem pod jednou osobou, za kteréžto 2\nposlední patří díl pro ředitele, který musí je vyučovat!\nzdarma. Nemíním tím, aby se osoby tyto platily pen ě-\nžitými částkami, ale mám za to, aby se dalo kaž-\ndému hudebníku a zpěváku jen pod půl korce záduš-\nního pole k užívání; zajisté by každý tomu byl po-\nvděčen a rád by se (aspoň byl by k tomu vázán) ku zkou-\nškám hudebním a k produkcím chrámovým dostavil ; nebof\nzkoušky jsou nevyhnutelně potřebné, má-li\nse některá skladba kostelní dokonale provésti. Mimo to by se\nmladý lid milerád cvičil v hudbě a zpěvu věda, že může po\nčase, pak—Ji se služba některého takového fundatisty uprázdní,\nmísto toto nastoupiti. A pravím tedy, zde by záduší oběto-\nvalo jenom k tomu cíli 5 korců pozemků. Jest to\nmnoho ? — Utrpělo by záduší tím tak mnoho ? — Zajisté\nne ! — Tof můj návrh. Snad se vynajde někdo schopnější,"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1991, "texte": "který něco jiného a prospěšnějšího ponavrhne. Prozatím ale\nse domnívám, že postačí návrh můj. *)\nZ Příbrami. (Zpěvácký spolek. — Ochotnické\ndivadlo. — Tělocvičná jednota.) Náš zpěvácký spo-\nlek odbyl druhý svůj koncert, aniž by byla o něm posud ve-\nřejnosti zpráva podána; podotknu jen z krátká, že byla ve-\nškerá čísla programu zdařile provedena. Apltová zpívala jako\nvždy velmi krásně$ i pan Jelínek, houslista a pan Čížek pia-\nnista provedli své úlohy se známou virtuositou. Nejvíce se\nvšak líbilo „Blanické vojsko,\" hudba od Tittla, slova od P.\nPrajslera, k jehož zdařilému provedení zdejší horní kapela\nvšemožně přispěla. Spolek náš jest dosti činný, ač k němu\nstrana, kde jsme nejvýdatnější síly hledali, dosti chladně hledí.\nJesti to četné zdejší učitelstvo, o němž jsme se již jednou\nzmínili. Ze všech těch pánů jest jen sedm (jedna třetina)\núdy zpěváckého spolku a z těch jen někteří, jimž budiž všecka\nčest, spolek navštěvují. Musí prý se 18—20 hodin týdně dřít\nve škole; kdož by pak se ještě namáhal při zkouškách spolku,\na pak co prý konečně za to ? Myslím, že naši řemeslníci a\nostatní údové větší obět přinášejí, a posud se jim nezastesklo.\nKdo však na vše jen se stanoviska materiálního hledí, kdo\nraději dlažbu městskou šlape aneb kartami se baví, tomu musí\nbýti zkouška ze zpěvu trýzní. — To však nám nevadí a náš mi-\nlovaný ředitel, jemuž spolek skvostnou, bohatě stříbrem ko-\nvanou taktovku k svátku daroval, nahražuje pilným vyučová-\nním chladnost jmenovaných pánů. — Dne 28. června zařídí\nspolek výlet na staroslavný Zvikov, k čemuž veškeré\nspolky jižních Čech vyzve; jelikož zřícenina ta na stoku Vltavy\ns Otavou v středu měst Příbrami, Tábora Vodůan a Strakonic\nleží, lze se nadíti valného účastenství i z ostatních v krajině\nté zahrnutých měst, zvlášť z královského Písku. — Činnost\nnašich, jindy tak neunavených ochotníků ochabla docela, tak\nže jsme se od konce masopustu pouze jediného předsta-\nvení dočkali. Vinu toho nese na mnoze neupravenost poměrů\ndivadelních."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.5", "titre_corps": "Kronika zpĕváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpĕváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.6", "debut_caractere": 1993, "fin_caractere_exclue": 6800, "texte": "Kronika zpĕváckých spolků.\nPísecký zpěv. spolek. Dne 4. května odbý-\nvala se hudební akademie, již Písecký zpěvácký spolek letos,\njako roku minulého v divadle bohužel ještě starém, uspořádal.\nObyčejná deklamace byla tentokráte vynechána, ač bez ujmy\ncelku mohla dobře aspoň jedna báseň přednesena býti. Velko-\nlepým Veitovým sborem „Na Prahu\" učiněn počátek. Na to\npřednesla sl. Z. H. s panem V. fantasii na 4 ruce na pianě ku\nvšeobecné pochvale, tak že vyvolána byla. Po sboru „Staro-\nčeská\" od Škroupa zpíval pan K. arii ze „Stradelly,\" jehožto\nčistý a cituplný tenor, jak se nám zdálo, tentokráte trochu\nujmy trpěl zaujatostí jakousi orgánu a jakousi neshodou prů-\nvodu, ač jinak pochvaly dosti se mu dostalo. Po sboru „Lo-\nvecká\" od Nápravníka hrála sl. S. na housle pátý koncert\nod Beriota s průvodem piana. Bylo by přáti, aby slečna v tomto\nsvém umění, jež s pravou virtuositou a s velkým fondem na-\ndání provozuje, dále u některého výtečného učitele hudby se\nzdokonalovala, sobě i národu ke cti a prospěchu. Na to ná-\nsledoval Wintrův sbor „Gdě je slavska domovina,\" kterýž\nsel nejlépe. Pan Valenta dal nám tentokráte příležitost, aby-\nchom posouditi mohli jeho velikou zběhlost ve hře na piano.\nStavíme dobré pragnostikon jeho nově zřízenému hudebnímu\nústavu, neboť od takového mistra dá se očekávati, že učně\nsvé dále přivede, než to obyčejně bývá. Oba koncertní nad\nmíru těžké kusy „Ukolébavka\" od Chopina a „Rondo capri-\ncioso\" od Mendelssohna přednesl s pravou virtuositou, načež\nbouřlivým potleskem vyvolán byl. Slavným pochodem Ben-\ndlovým „Hlahol\" důstojně ukoučena akademie. Kéž poskytne\nnám zdejší zpěv. spolek častěji podobné zábavy, podporován\nčetnými a vážnými údy, jako to činí výborní zpěváctí spolkové\nVodňanský a Strakonický, jichž horlivými údy býti sami páni\npurkmistři za cest sobě pokládají, a Netolický, jejž horlivý a\nvlastenecký purkmistr, divadlo pěkné takřka bez peněz v krátké\ndobě vystaviv, ze vší síly podporuje. Návštěva byla valná 5\nbohužel, že mnozí tam scházeli, od nichž jsme to nejméně\nočekávali. Slavné obecní zastupitelstvo zastoupeno bylo panem\nradním Bečkou a několika vlasteneckými pány výbory. Z ho-\nnorace pozorován p. místodržitelský rada, p. major, p. před-\nseda kr. soudu a j.\n*** Zpěvácký spolek „Voj m í r\" v Přelouči\nuspořádá v den 25. května 1863 v sále „u modré hvězdy\"\npěveckou, hudební a deklamatorní zábavu. Program jest velmi\nbohatý a obsahuje následující kusy : I. oddělení: 1. Národní\nhymna s variacemi pro smyčcové nástroje od Haydna, op. 75.\n2. Proslov od J. V. Jahna. 4. „Naše probuzení,\" sbor od L.\nProcházky. 4. Kvartett pro smyčcové nástroje od Mozarta,\norig. Nr. 7., op. 17. 5. Staročeská, sbor od Fr. Škroupa.\n6. „Le jour de naissance\" (Den narození), trio pro piano,\nhousle a cello od Bacha. 7. „Radostné cestování,\" sbor od\nEd. Nápravník a. II. oddělení. 8. „České perle,\" koncertní\nfantasie pro piano od Ed. Ná pravn í k a, ze zvláštní ochoty\npřednese sl. Julie Vernerova. 9. „Ztracené srdce,\" píseií od\nFr. P i vody, ze zvláštní ochoty přednese pan Frant. Janda.\n10. „Kovářská,\" sbor od Vogla. 11. „Slze vlastenek,\" dekla-\nmovánka pro ženskou od Tyla. 12. „Husitská,\" sbor od Frant.\nHellera. 13. „Porovnání prvního manželského stavu s nyněj-\nšími moderními sňatky,\" besední ctění od Přerhofa. 14. „Při\npivě,\" sbor od Vašáka.\n*%* Ledečský zpěvácký spolek „Buryan\"\nuspořádá dne 25. května 1863 v hostinci „na poště\" pěveckou\na hudební akademii. Program : 1. Sbor „Zvonky\" od Miillera.\n2. „Teče voda, teče,\" pro piano, přednese Vojtěch Hlaváč. 3.\nSbor „Lovecká\" od A. Jelena. 4. Variace od Beriota pro housle,\npřednese Ludvík A. a Bedřich Blažek. 5. Deklamace. 6. „Mladé\nSlovensko,\" zpěv s průvodem piana přednese ředitel spolku. 7.\nQuodlibet českých písní od Fr. Hellera. 8. „Kde domov můj ?tt\npíseň večerní.\nPrachatický zpěvácký spolek. V neděli\ndne 17, t. m. odbývala se v Prachat i c í ch velkolepá slav-\nnost svěcení práporu zpěváckého spolku. Mše sv. byla\nna náměstí sloužena a večer byla akademie. Program jest vý~\nborně uspořádán.\nv\n*** Členové Hořovického zpěv. spolku „Sla-\nvík\" věnovali svému horlivému a přičinlivému p. řediteli na\ndůkaz uznalosti jeho mnohostranných zásluh o spolek, skvo st-\nnou tab at ě rku.\n. *** První výlet Plzeňského „Hlaholu\" odbýván\nbyl dne 17. t. m. do .romantického okolí Drozdovského.\n*** Ví d eňs ký zpě v. spolek „Hlahol\" uspořádal\nna den sv. Jana Nepomuckého v 10 hod. ráno chrámovou slav-\nnost v kostele „Mariastiegen,\" při níž nová mše D-moll od\nředitele p. Forchtgotta provedena byla. Večer odbývá spolek\npěveckou zábavu pro své přispívající údy v sále „u velkého\nČížka.\"\n*** Horvátský zpěv. spolek „Kolo\" bude účin-\nkovati dne 20. května t. r. při zádušní mši na upomínku bána\nJelačiče.\n#) Návrh tento je dle našeho osobního mínění velmi dobrý, jen\nzdali se všude provésti dá. Pozn. red."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "119", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.6", "titre_corps": "Ochotnická divadla.", "titre_sommaire": "Ochotnická divadla.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 344, "texte": "Ochotnická divadla.\nV Horoměřicích provozovali tamnější ochotníci dne\n14. t. m. : „Liška nad lišku,\" veselohra v 1 jednání. Na\nto: „Rekrutýrka v Kocourkově,\" fraška v 1 jednání, kte-\nréžto představení na žádost obecenstva dne 28. května bude\nse opakovati. — Ochotníci v Labské Týnici dávali\nv posledním čase frašku „Manžel bez ženy\" od Gornera."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "119", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.7", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.7", "debut_caractere": 346, "fin_caractere_exclue": 354, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "119", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.7.1", "titre_corps": "— Koncert, který Žofínská akademie svým", "titre_sommaire": "— Koncert, který Žofínská akademie svým", "signature_source": "r—r", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.7", "debut_caractere": 356, "fin_caractere_exclue": 2867, "texte": "r—r.\n— Koncert, který Žofínská akademie svým\nspoluúdům při příležitosti jmenin Její c. k. Výsosti nejjasnější\npaní arcivévodkyně Žofie, jakožto své nejvyšší ochranitelkyně,\nve středu dne 13. května 1863 o páté hodině odpolední v sále\nZofínského ostrova uspořádala, obsahoval mnohé zajímavé a\npro dějepis české hudby důležité skladby. Byly to v oddě-\nlení prvním: 1. Motetto: „Pleno choro jubilemus ;\"\nsl. Fr. X. Brixi. (Nar. 1732, f 1771). (Ponejprv.) 2. Vá-\nnoční píseň pro smíšený sbor; sl. A. W. Ambros, (bá-\nseň od Jana Taulera ze XIV. století). 3. Svatý Nepo-\nmuk, tříhlasý sbor; sl. J. V. Tomášek. 4. Ducho v n í\nmenuet: „Umříti musím,\" píseň z českého kancionálu od\nr. 1764, pro smíšený sbor upravil J. L. Zvonař. (Ponejprv.)\n5. Chor: „Lobet seinen Namen sl. F. E. Fesca. (Nar. 1789,\nŤ 1826). II. o d dě1e n í. 1. „Svatý Vácslav.\" Le-\ngenda ve tří dílech z českého kancionálu, pro sóla a smíšený\nsbor ve ctyrech a šesti hlasech upravil J. L. Zvonař. (Po-\nnejprv.) 2. „Ranní zpěv,\" pro sólový sopránový a teno-\nrový hlas a smíšený sbor; sl. J. F. Reichardt. (Nar. 1751,\nf 1818.) (Ponejprv.) 3. Sinfonia sacra: „In eccle-\nsiis benedicite Domino ;\" pro dva ctyrhlasé sbory, tři činky,\ndva pozouny a housle; složil Giovani Gabrieli. (Nar. ve\nVlašských Benátkách okolo polovice XVI. století, f 1612.)\n(Ponejprv.) (Tento druh hudební skladby byl vynalezen a\nsloužil, aby se každé slavné veřejné objevení nejvyšší státní\nhlavy (veneciánské republiky), jí objevení se na posvátném\nmístě, aby se zde před Pánem všech pánů pokořila, oslavilo\nzpěvy, jež by se podobaly zpěvům církevním, i aby bylo\ndáno zpěvům těmto nové, významné ozdoby, jakož i aby se\njimi církevní slavnost v pravém a vlastním smyslu svém roz-\nšířila. K. v. Winterfeld : „Jan Gabrieli atd. díl II., str. 116).\n— Pan J. L. Zvonař získal si provedením skladeb v Praze\nméně známých a pro nás velmi důležitých, jmenovitě Br i-\nxiho motetta, tříhlasého sboru „Svatý Nepomuk\" od J. V.\nTomáška, jakož i výborným zpracováním duchovního me-\nnuettu „Umříti musím\" z r. 1764, jejž pro smíšený sbor\nupravil, jakož zpracováním legendy „Sv* Vácslave\" pro sóla\na smíšený sbor nepopiratelných zásluh. Upravení obou posled-\nních skladeb svědci nejpatrněji, jak hluboce vnikl p. L. Zvo-\nnař v ducha staročeských kostelních zpěvů a jak se zpěvy\ntyto za naší doby pojímati a provésti mají. Provedení bylo\nchvalné; všechny skladby až na „sinfonii sacra,\" která jaksi\nnašemu vkusu odlehlá jest, byly přijaty s pochvalou, kteráž\nvšak též horlivému p. řediteli platila."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "119", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.8", "titre_corps": "— K mnohým dotazům oznamuji opětně, že lhůta", "titre_sommaire": "— K mnohým dotazům oznamuji opětně, že lhůta", "signature_source": "Jan hrabĕ Harrach", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.7", "debut_caractere": 2869, "fin_caractere_exclue": 3056, "texte": "Jan hrabĕ Harrach.\n— K mnohým dotazům oznamuji opětně, že lhůta\nk zasýláuí oper a libret v příčině cen mnou vypsaných prodloužena\njest do posledního září 1863.\nV Praze dne 6. května 1863."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c016", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "120", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.5.9", "titre_corps": "— Konkurs na pronájem českého divadla v", "titre_sommaire": "— Konkurs na pronájem českého divadla v", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.7", "debut_caractere": 3058, "fin_caractere_exclue": 7424, "texte": "— Konkurs na pronájem českého divadla v\nPraze. Zemský výbor království Českého uzavřel dáti znova\nv nájem české prozatímní divadlo zemské v Praze na šest let\npořád před se jdoucích, počínaje od květné neděle r. 1864 až\ndo květné neděle (včetně) r. 1870. Tímto nájmem odevzdá se\npřijatému řediteli k přiměřenému užívání řečené divadlo i se\nvším příslušenstvím v dekoracích a jiných potřebách s ročním\npříspěvkem 10500 zl. r. č. z domestikálního fondu a jinými\npříspěvky výhodami pod vrchní dohlídkou od zemského výboru\nustanovenou. Bližší výminky tohoto nájmu volno nahlídnouti\nvšem, kdožkoli by se o ředitelství to hlásiti chtěli, ve spisovně\nvýboru zemského od 16. května 1863 mezi hodinou 8—2 kaž-\ndodenně. Žádosti o udělení tohoto nájmu mohou se zadati u\nvýboru zemského až do 30. cerna 1863; pozdější přihlášky\nby se nevzaly v uvážení,\nFerd. Laub koncertuje nyní s nejskvělejším výsled-\nkem v Lublani.\n— Výstava sochy. Ode včerejška počínajíc bude po\nnektery cas v Museu království českého vystavena broncova\nsocha prvního arcibiskupa pražského, Arnošta z Pardubic, kte-\nrouž pan Antonín Veith, majetnik statku Liběchovského, v nad-\nživotně velikosti dal shotoviti u proslulého umělce Schwantha-\nlera. Přístup k tomuto dílu krasoumnému jest denně od 10.\nhodiny před polednem do 5. odpoledne; vstupného vybírá se\n10 kr., kteréž ustanoveny jsou na vydání barvotiskové skvost-\nných drobnomaleb z modlící knihy Arnoštovy, kteráž zároveň\nse sochou v Museu se ukazuje.\n— Lessingňv obraz mistra Jana Husa zakoupil král\npruský pro berlínskou národní galerii. Nevíme posud, bude-li\ntím překažena obmýšlená výstava tohoto obrazu v Praze.\n— Beseda umělecká otevřela ve středu večer poprvé\nsvé místnosti širšímu obecenstvu, uspořádavší zábavu, k níž i\ndámy přístup měly. Sešla se četná vybraná společnost, která\nv přátelském hovoru a milé zábavě vytrvala až do půl noci.\nProgram byl vkusně sestaven a vynikal i svou rozmanitostí i\nsvou vnitřní cenou. Začátek učinilo kvartetto pro housle, violu,\nvioloncello a piano. Po té následovaly sólové zpěvy, deklamace\na solové kvartetto pro ctyry hlasy. SI. Zawiszanka přivítána\nbyla hlučným potleskem a přednesši několik polských písní vy-\ndobyla sobě zasloužené všestranné pochvaly. Mimo ni zpívali\nještě sl. Macháčkova a pánové Pivoda a Bláha: pí. Pešková\npřednesla deklamaci. Všickni došli hlučné pochvaly. Yp. Blá-\nhovi seznali jsme nadaného mladého zpěváka, jenž honosí se\nzvučným, příjemným basem. Zavděčil se zajisté všem přítom-\nným přednešením dvou písní Tomáškových („Růže44 z král. ru-\nkopisu a „Modré oěi\"), jehož krásné písně bohužel tak pořídku\nna programech koncertů a zábav hudebních se objevují. —\nZábavy umělecké besedy, které opakovati se mají každý měsíc,\nstanou se zajisté v krátkém case střediskem všech přátel pra-\nvého umění a přispějí k zušlechtění a sesílení našeho společen-\nského života.\n— Výroční valná schůze Svatoboru odbývala se\n17. t. m. dopoledne ve velké zasedací síni Staroměstské radnice\nza předsednictvím historiografa pana dra. Františka Palackého.\nPřítomno bylo 40 clenu. Nejprvé cte pan prof. Zelený jednací\nzprávu za minulý rok, kterouž tuto podáváme: Dnes tomu\nprávě rok, co spolek náš v prvním svém shromáždění valném\nse řádně ustavil vyvoliv si ředitelstvo a dav mu plnou moc,\naby jmění spolkového dle nejlepšího vědomí svého k rozličným\núčelům statuty vyměřeným užívalo. Vyvolené ředitelstvo sešlo\nse dne 3. června ku předběžné soukromé poradě, při nížto se\nrokovalo o tom, jak by se ve správu věcí spolkových uvázati\na činnost svou pocíti mělo. Uznalo se za první úkol ředitelstva,\naby přijalo jmění Svatoboru od p. dra. Bělského, který je dne\n7. června také řádně odevzdal u přítomnosti pp. starosty dra.\nPalackého, a úěetního Štorcha, panu pokladníku Šimkovi. Ře-\nditelstvo vyslovilo při tom panu dru. Bělskému díky za nevšední\nochotnost, s nížto byl jmění spolku spravoval, a žádalo ho zá-\nroveň, aby na se vzal právní zastupování Svatoboru, což on\nochotně přislíbil. Při též poradě uznalo se za věc pilnou, aby\nředitelstvo bedlivě uvážilo, jak se má vyhověti žádostem oněch\ndárců, kteří složili příspěvky své na pomníky rozličným spisova-\ntelům, na národní kryptu, pantheon a p. Vyvolen jest odbor,\nkterýby pod předsednictvím p. dra. Riegra s některými k tomu\npožádanými umělci otázku tu vzal na přetřes. V poradě o tom\nodbývané vyslovili umělci mínění své jednohlasně v ten smysl,"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7404, "texte": "«v\nže by se měla založiti nějaká společná hrobka na míst4* ně-\nkterém památném blíže Prahy. Ředitelstvo Svatoboru uznávajíc\nv plné míře, jak krásné a důstojné by takové dílo bylo, ne-\nmohlo se přece ku provedení jeho odhodlati, poněvadž by ná-\nklad na ně potřebný nynější síly spolku našeho přesahoval, a\nuzavřelo, aby se na ten čas stavěly pouhé náhrobky; i jsou\nvyzváni dne 25. července umělci národní, aby ředitelstvu zaslali\nnákresy náhrobků, za něž jim slíben slušný honorár. Po tom\nvyzvání obdrželo ředitelstvo plány na pantheon národní od sta-\nvitele p. Salandy v Praze, od nejmenovaného z Vídně nákres\nnáhrobku a od p. Seidana v Praze nákres pomníku. Poněvadž\nby však vyvedení těchto plánů bylo příliš nákladné bývalo, uči-\nnilo ředitelstvo ve schůzce odbývané dne 2. ledna t. r. uzavření,\nže mají někteří umělci na slovo vzatí opět požádáni býti, aby\nzaslali do 15. února nákresy náhrobků, jichžto vyvedení by\nvšak nepřesahovalo 500 zl. Zároveň ustanovilo, že se přede-\nvším mají postaviti náhrobky Hankovi, Celakovskému, Šafaří-\nkovi, Havlíčkovi a Šumavském i. Z vyzvaných umělců zaslali\nnákresy pp. Ullmann a Salanda, načež odbor k tomu zvolený,\npp. dr. Rieger, Huleš, Storch, Vávra a jednatel obdrželi od ře-\nditelstva plnou moc, aby činili vše potřebné ku postavení ná-\nhrobků a sice napřed Vácslavovi Hankovi. Odbor tento pak\nvyjednal s architektem p. Ullmannem, aby dle svého nákresu\npostavil náhrobek na hřbitově Vyšehradském 17. května, který\njiž za několik neděl dokonán bude. Poněvadž ohled na ostatní\núčely spolku našeho toho mocně žádá, aby se náhrobky stavěly\nnenáble a zatím by se státi mohlo, že by se těla spisovatelů\nvykopala: postaral se k žádosti ředitelstva p. městský radní\nHuleš o to, aby se hroby oněch spisovatelů nehýbalo. Zároveň\ns vyzváním, aby se ředitelstvu zaslaly nákresy náhrobků, uči-\nněno jest k umělcům národním vyzvání, aby zaslali návrhy k\nspolečnému znaku či emblému, po němž by náhrobky Svatobo-\nrem postavené se již na první pohled rozeznávaly. Podány\njsou dva návrhy, z nichžto ředitelstvo přijalo návrh p. Salandy:\nkruh, jejž drží čtyry ruky. Návrh ten proměněn jest dle rady\np. Karla Jarom. Erbena tak, še místo čtyř ruk drží kruh tři\nruky a stal se tedy znakem spolku našeho. Panu Salandovi,\njenž návrh ten učinil, a zároveň i pěknými nákresy společné\nhrobky spolku našemu nevšední účastenství osvědčil, vyslovilo\nředitelstvo v sezení svém dne 2. ledna slušné díky a uzavřelo,\naby se příštímu valnému shromáždění pan Salanda schválil ku\npřijetí za úda přispívajícího bez platu. 1 v druhých oborech\nčinnosti své vyměřených počal spolek náš záhy působitú V mě-\nsíci září došly ředitelstvo žádosti dvou spisovatelů těžce nemoc-\nných, aby jim dána byla podpora peněžitá k zotavení-se. Uva-\nžujíc zvláštní okolnosti obou žádajících povolilo ředitelstvo dne\n24. září 1862 po 300 zl. r. č. Touž dobou žádala schudlá\nvdova po zasloužilém spisovateli za nějakou pomoc; ředitelstvo\npovolilo jí 50 zl. V sezení svém dne 2. dubna vyřídilo ředi-\ntelstvo podobnou žádost zasloužilého spisovatele nemocného,\npovolivši mu na potřebné zotavení 150 zl. ve dvou lhůtách\nměsíčních. Při udělování pomoci spisovatelům chudým a ne-\nmocným zachovávalo ředitelstvo přísně pravidlo, že se jména\ntěch, jimžto se pomoc dává, nikdy veřejnosti podávati nemají,\naby se snad citu jejich bolestně nedotklo. Na počátku jara\nmohl konečně spolek náš začíti činnost svou i tím směrem,\nkterý přímo k zvelebení literatury vede, když podány jsou ře-\nditelstvu žádosti dvou mladých spisovatelů, pana Josefa Koláře\na p. Jana Nerudy, aby jim byla dána pomoc na cesty literární.\nP. Kolář, známý pilnými překlady básníků srbských, polských i\nruských jakož i mnohými pojednáními z oboru literatur slo-\nvanských, žádal pomoci peněžité na literární cestu do Rus, na\nkteré by nynější stav literatury ruské důkladně poznati mohl,\nmaje úmysl po návratu svém vyučovati řeči a literatuře ruské,\nkterýžto předmět po smrti Vácslava Hanky na vysokých školách\nzdejších zcela se zanedbává. Poněvadž pan Kolář jazyka ru-\nského úplně znalý jest a i nevšední známosti literatury ruské\nosvědčil, kromě toho pak spolku našemu od některých spiso-\nvatelů ruských značných darů peněžitých se dostalo k tomu\nkonci, aby na ně vyslán byl nějaký mladý spisovatel do Rus,\ntam se důkladně vzdělal v řeči a literatuře ruské, udělilo mu\nředitelstvo pomoc 500 zl. na tuto cestu. Pan Jan Neruda žá-\ndal za podporu peněžitou na cestu do Němec a do Francie,\njižto konati chtěl k rozšíření svých aesthetických studií a zná-\nmostí společenských. Poněvadž pan Neruda na poli pěkné lite-\nratury nepopiratelné schopnosti osvědčil a cesta podobná mu\npatrně prospívati musí, dalo mu ředitelsvo k tomu konci 400\nzl. Oba pánové vydali se již před několika nedělemi na cesty\nsvé. Ze stručného přehledu tohoto vysvítá již patrně, že spo-\nlek náš při samém počátku svém již blahodárně šíří působení\nsvé všemi cestami sobě vykázanými, pomáhaje nadějným spiso-\nvatelům při nákladných předsevzetích literárních, podporuje spi-\nsovatele chudé a nemocné a oslavuje památku spisovatelů ze-\nmřelých. Oceňujíc spravedlivě vlastenecké obecenstvo, které\npřivítavši již první oznámení spolku našeho s vřelým účasten-\nstvím, jevilo mu přízeň svou i dále. Počet údů, jenž za prv-\nního valného shromáždění činil 158, vzrostl na 230. Zvláštního\núčastenství nabyl spolek náš mimo Prahu v městech Litomyšli,\nPoličce a České Třebové, kdežto za povzbuzením skutečného\núda našeho p. Fr, Prav. Voláka přes 30 údů skutečných a při-\nspívajících ke spolku našemu přistoupilo. Zvláštního připome-\nnutí zasluhuje též čin šlechetného vlastence, zemřelého hraběte\nVojtěcha Deyma, jenž dle dopisu p. hraběte Ferdinanda Deyma\ntomuto dědici svému poručil, aby spolku našemu 1000 zl.\njeho jmenem daroval. Neméně krásná mysl jeví se z odkazu,\nkterý učinil v poslední vůli své měšťan Vodňanský p. Jan Bulka,\nporučiv na účely spolku našeho 63 zl. r. č. Krásným skutkem\nosvědčil nám účastenství své i slavný zpěvácký spolek zdejší\nHlahol, věnovav Svatoboru čistý výnos 1197 zl. velikolepého\nkoncertu dávaného dne 17. května 1862 na oslavení památky\nHavlíčkovy. Ředitelstvo vyslovilo své diky starostovi Hlaholu\nJ. J. knížeti Rud. z Thurnů a Taxisů, a usneslo se zároveň\nv sezení svém dne 15. července na tom, aby umělci, kteří nej-\nvíce se přičinili k onomu koncertu, pp. Křižkovský, Ludvík Lukeš\na Ferd. Heller navrženi byli příštímu valnému shromáždění za\núdy přispívající. S vděčnosti jmenovati sluší i spolek paní,\nkteré zřídily národní loterii ve prospěch dcery slavného publi-\ncisty našeho Karla Havlíčka a již z předu určily ony výhry, o\nkteré by se nikdo nehlásil, spolku našemu. Ředitelstvo přijalo\ntyto dary dne 28. června, svěřilo je péči p. pokladníka a uspo-\nřádalo dne 15. března 1863 národní zábavu v síni ostrova\nŽofínského, při nížto se výhry ty losem rozdělily obecenstvu.\nRovněž věnovali šlechetní vlastenci, kteří přítomni byli národní\nslavnosti na Hoře Kunětické, čistý výnos 404 zl. 51 kr. spolku\nnašemu. Z toho všeho jde jasně na jevo, kterak spolek náš se\npotkává na všech stranách i ve všech vrstvách národa s úča-\nstenstvím, jehož dle šlechetných záměrů svých zajisté plnou\nměrou hoden jest, i není již pochybnosti o tom, že vzmáhaje\nse neustále ochotnými obětmi bude moci čím dále tím pevněji\nkráčeti za vznešeným účelem svým, jsa spisovatelstvu národ-\nnímu výdatnou pomocí u velikém jeho díle a tím pomáhaje ji\nk osvícení a ušlechtění celého národa."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-05-20-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-05-20_01#c017", "volume": "bmtnabd_1863-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "120", "page_fin": "120", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.2.6", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.8", "debut_caractere": 7406, "fin_caractere_exclue": 7532, "texte": "Listárna.\nPanu J. K. 81. . . vi v Bavorově. K tomu se hodí\ndle našeho zdáni „Čechův sen\" od lllnera. (Stoji 1 zl. 50\nkr. r. č."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.1", "texte": "O vývinu sonaty.\n(Pokračování.)\nJako Beethoven vůbec ve své instrumentální hudbě\nHaydna a Mozarta se držel, tak také připojil se v sonatech\nk drahám svých předchůdců. Došed však větší dospělosti\na samostatnosti, opustil tyto dráhy a šel jinými cestami, no-\nvými směry, pozvédl co do formy i obsahu sonátu, vdech-\nnul jí ducha, jenž Mozartu a Haydnu zcela cizím zůstal,\ndodal jí jedním slovem onu zvláštní velkost, která nejsouc\nještě dosažena, nepodmíněného obdivování pravého přítele\nhudby vyžaduje. Co zatím Haydn a Mozart klavírní sonátě\nu porovnání k jich ostatním instrumentálním skladbám malou\npozornost věnovali, co zatím na př. v synfoniích a smyč-\ncových kvartetech na každý spůsob mnohem značnějšími se\nobjevili; ponořil se Beethoven co nejhlouběji v tento druh\nhudby, položil vní podstatnou stránku svého genia a osvěd-\nčil se v ní právě tak znamenitým jako v synfonii a smyč-\ncovém kvartettu. Hand tvrdí ve své esthétice hudební, že\nlze předkem poznati ze sonáty Beethovenovu zvláštnost. Vý-\nrok tento zdá se nám však bytí něco jednostranný; neboť\ntěžiště Beethovenovy hudby leží podstatně v jeho synfoniích\na smyčcových kvartetech ; leč pravda jest, že k dokonalému\npojmutí a uchopení velkého genia sonáty jeden z nejpodstat-\nnějších momentů tvoří. Právě ze sonát dají se stupně, jak\nse Beethoven umělecky vyvinoval, nejjistěji poznati, právě\nv nich a pouze v nich nejlépe lze stopovali, jak jeho duch\nk samostatnosti se dopracoval. Beethoven nebyl, jako každý\nvelký duch najednou tím, čím ve své dospělosti, ve svém\nnejkrašším rozkvětu byl. Bylo již praveno, že nejprve v so-\nnátách na drahách Haydnových a Mozartových kráčel a po-\nzději proběhnuv tyto sféry, k samostatnosti dospěl. Tento\npřechod od větší neb menší nesamostatnosti k vyvinuté\nzvláštnosti, což jest zajisté zajímavý psychologický moment\nv pochodu poznenáhlého rozvinu velkého umělce, jeví se\nvšak v jeho sonátách více, než v ostatních druzích hudby.\nPřipomínáme zde jen na jeho synfonie. Jaký to ohromný\nrozdíl mezi první a druhou synfonii s jedné strany, které\npodstatně na stanovišti Haydno-Mozartovském stojí a mezi\ntřetí synfonii! Kdož pak tuší po D-dur synfonii obrovskou\nbudovu heroické synfonie. Jaká to dále nesprostředkovaná\nvzdálenost od kvartettů op. 18* k triu op. 59!\nZ pozorování jednotlivých sonát naproti tomu vyplyne,\njak se již v dřívějších skladbách Beethovenových zvláštnost\nmistrova v jednotlivých tazích propracovávala. Přistupme\nnyní blíže k sonátám a tu nahlídneme, že tato díla z části\nčasu, v němž se umělec tento vyvinoval aneb k dospělosti\npřicházel, náležejí. Rozeznáváme tedy v sonátách Haydno-\nMozartovskou periodu s jedné strany a periodu, kdež samo-\nstatnosti a úplné zvláštnosti dosáhnuv, tvořiti počal, s druhé\nstrany. však nejsou ještě hlavní stanoviště, s jakých\nna Beethovenovy sonáty pohlížeti máme, úplně vyčerpány.\nJak známo, ustranil se Beethoven v posledních letech své\numělecké dráhy vždy víc a více do soukromosti z části ná-\nsledkem zevnějších, z části následkem vnitřních vplyvů, iso-\nloval svůj duševní život a vytvořil a zvýšil svou subjektiv-\nnost. Je to třetí a poslední epocha Beethovenovských plodů\na epochu tuto lze určitě poznati v sonátách jeho. Co se ale\nsonát zvlášť dotýče, musíme, abychom je docela určitě v\njich zvláštnosti poznati mohli, přechodní periodu od první\nepochy k druhé přijmouti, jak jsme to již naznačili; neboť\njsou díla, která jsou již od první epochy vzdáleny a velmi\nk druhé se blíží, tak že pro sebe jednu skupeninu tvoří.\nKonečně nacházíme v sonátách výtvory, které ještě před\nprvní periodou leželi se zdají a naproti dokonalým pracím\nBeethovenovým jen co pokusy nanejvýš ještě nesamostat-\nného mladíka neb žáka se považovati mohou; neboť není\nv nich nejslabší stopa volikána Beethovena, jenž v Haydno-\nMozartovské periodě tu a tam prokmitá. Tím získali jsme\npět skupenin sonát.\nJaký jest ale všeobecný obsah myšlének v sonátách\nBeethovenových ? Podstata krásy, jak se v umění jeví, zá-\nleží jak známo v tom, že jest určitá myšlénka, určitý du-\nchový obsah v určité smyslné formě vyznačen, že obě tvoří\núplnou jednotu, jako tělo a duše. Umělecké dílo může co\njednotlivý obraz krásy jen tím, když se pozná co obsahuje\na jak tento obsah na jevo přichází, ve své nejvnitřní pod-\nstatě pochopen býti. Ačkoliv hudba co skutečné umění uznáno\njest, t. j. co skutečnost krásy, přec se jí upíral každý ob-\nsah a vyhlášena jest za čisté formální umění, za pouhou hru\ns tony. Velký Hegel stojí zde v čele.\n(Dokončení.)"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.2", "texte": "1. V kostelích u sv. Trojice, u sv. Petra, u sv. Haštala a u nejsvětější Trojice v Podskalí\nnení pro varhaníka pražádného nadání. Placení jich jest břemenem ředitele\nhudby.\n2 Mimo to, jak kůry nyní obsazeny jsou, jest do roka ještě 27 svátků, na nichž osoby\nkůru silnější býti musí, a sice o čtyřech největších svátcích: na 1. neděli velkonoční,\nna neděli svatodušní, na boží hod vánoční a na den sv. patrona chrámu\nmusí se ještě přibírati\n2 oboi,\n2 fagoty,\n2 trumpety,\n2 houslisté,\n1 timpanista,\njimž se platí 1 zl. r. č., což činí za jeden svátek 9 zl. a za 4 svátky 36 zl. r. č.\nNa ostatních 23 svátků potřeba jest sesílení jen\n2 oboů,\n2 trumpetek,\n1 timpanisty.\nVydání za to obnáší jedné osobě po 1 zl. — tedy všem za jednu slavnost 5 zl\na za 23 slavností 11) zl., úhrnkem 151 zl.\n3. Mimo to při některých kostelích, jako u sv. Mikuláše, u sv. Štěpána, u sv. Petra,\nu sv. Vojtěcha atd. jsou nadace na nadání, za něž ředitel rovněž povinen jest, vykonávati\nněkteré funkce a tudíž i osobám, jež při tom spoluúčinkují, zvlášť platiti.\nJelikož již povědíno, že dotace na tato nadání ustanovené vtaženy a vpočítány jsou\nv roční platy, činíme nejuctivější prosbu, aby nadání tato dle vůle zakladatelovy původnímu\nurčení svému vráceny byly.\n\nNynější obsazeni kůrů kostelních a platy osob k tomu potřebné,\nPříloha I. k memorandum chorregentů Pražských."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.3", "texte": "Z Petrohradu.\nRozličné koncerty. - Koncerty ruské hudební\njednoty. - Ředitelství divadla. - A. Dreyschock.\n- A. Rubinstein. - Ratkovský. - Seifert. - Vojáček.\n- Nápravník.\n\nPostní čas tedy i pravá koncertní saisona se již ukon-\nčila ; avšak koncerty dávají se ještě dosavad a v Petrohradě\nbylo v posledních měsících více hudby provozováno než jindy*\ntak že na jednom večeru 3, 4 až 5 koncertů uspořádáno\nbylo. Sem náležejí koncerty hudební jednoty, příchozích\na zdejších umělců, diletantů, klubů, dekoratérů, maši-\nnistů, dále koncerty divadelní, koncerty dobrobinné,\nduchovní a světské koncerty, koncerty se živými a bez ži-\nvých obrazů, v nichžto hudebníci toliko podřízenou roli hrají\na tedy rádi chybují, a konečně koncerty p. Lazareva aneb\nkoncerty docela bez hudby (?) — Není tedy divu, když\nsíně koncertní bud docela prázdny jsou aneb jen na polo\njsou naplněny a že uspořadatelé koncertů buď docela žádné\npříjmy nemají neb špatné, vyjmouce některé vyvolence, na\npř. Dreyschocka, Rubinsteina, Weieniawského atd.\nRuská hudební jednota pod artistickým řízením Ant.\nRubinsteina dávala 10 silně navštívených abonentních kon-\ncertů, v nichžto klasická hudba zastoupena jest. Jednota\nvytkla si sice za cíl, tuzemským talentům příležitost posky-\ntovat!*, aby své plody veřejně zde provésti mohly ; avšak\naž dosud přišlo tu a tam něco dobrého, avšak nic vynika-\njícího ; za tou příčinou musí nebožtík dobrý Glucka, jehož\nskladby posluchače vždy potěší, vše na svá bedra vzíti.\nv\nŘeditelství divadla dávalo ku prospěchu divadelního\norkestru 3 velké koncerty s orkestrem 150 mužů čítajícím\npod výborným vedením Karla Schuberta.\nAI. Dreyschock uspořádal ve velkém divadle při pře-\nplněných místnostech svůj koncert, v němž zde tak dávno\njiž neslyšený koncert od R. Schumanna s pojmutím jeho\nzvláštním a přesně klasickým na tak dokonalý spůsob před-\nnesl, že obecenstvo k bouřlivým potleskům uchvátil.\nostatními sólovými kusy, které Dreyschock čarokrásně\nbyla to zvláště jeho k nepřekonání těžká rhapsodie op. 39.,\njejíž přednesem náramného úžasu zbudil a věnec obdržel .\nToto vyznamenání zevšednilo zde sice trochu; avšak v tomto\npřípadu padá okolnost ta na váhu, že mu jej zde žijící\nslavný klavírní virtuos Antonín (Kontski) osobně do-\nručil. Aby ohromnému bouřlivému potlesku a nesčíslným\nvyvoláním konec učinil, zahrál A. Dreyschock ještě své va-\nriace na anglickou národní hymnu pro levou toliko ruku.\nRozvinul-li Dreyschock v předešlých pie§ách svou obrovskou\nsílu a vytrvalost, své s nejněžnější snadností vyvedené,\ntakřka „vydechnuté\" pasáže a osvědčil—li všude své hluboké,\npoetické pojmutí, ohromil zde svými velkolepými, těžkostmi\nnakupenými variacemi veškeré obecenstvo ; neboť provedl je\nlevou rukou s báječnou snadností a bravourou. Pochybujeme,\nže by mimo skladatele samého je některý virtuos na světě\nv takové dokonalosti provedl. V velkém divadelním koncertě\npřednášel AI. Dreyschock věčně svěží koncertní kus od\nK. ML Weebra. Majestátní pochod, v němž mistr s báječnou\nsilou nad celým orkestrem vyniká, působil ektricky na po-\nsluchače a následující na to nejněžněji provedené pasáže\nčinily šťastný kontrast k pochodu a podaly všem zjevného\ndůkazu, že náš Alexandr i delikátností v přednesu se skví.\nV koncertě ruské hndební jednoty přednášel A. Dreyschock\nMendelssohnův koncert G-rnoll a Beethovenovu fantasii pro\nsbor, klavír a orkestr. V prvním kuse bylo to umělecké\npojmutí a dokonalé provedení jednotlivých částí, které zná-\nmým již krásám tohoto díla nového života, nových zájmů\ndodaly. Jak Dreyschock Beethovena pojímá a hraje, s jakou\nfysickou a duševní rázností intencím tohoto velikána v hu-\ndebním umění vyhovuje, o tom podal nám přednes interes-\nsantní a velmi nesnadné Beethovenovy fantasie nejskvělejších\na nejplatnějších důkazů. Samo sebou se rozumí, že bouř-\nlivá a vřelá pochvala obecenstva hojně umělce odměnila.\nRubinstein uspořádal ve velkém divadle svůj každo-\nroční koncert, v němžto nám mimo jiné své klavírní skladby\ntéž svou synfonii „Oceán\" předvedl, kteráž od orkestru 150\ninužů silného řízením skladatelovým mistrovsky provedena a\nod obecenstva pochvalně přijata jest. Že Ant* Rubinstein též\nco klavírní virtuos nesmírného effektu docílil, nemusíme teprv\npodotýkati; neboť je umělcem par excellence. Jeho tech-\nnická zběhlost je podivuhodná i když pomníme, co nejslav-\nnější mistrové v oboru technické zručnosti dokázali a ještě\nvykonávají. Jeho tón jest od přírody mocný, velkolepý;\nale Rubinstein ovládá jej všemi odstíny až k eolovitě zazní-\nvajícímu pianissimu. Takovéto spojení mohúlností s lahod-\nností najdeme právě jen u dokonalé, umělecké povahy po-\nhromadě a není tedy divu, že při těchto výtečných vlast-\nnostech veliké pochvaly došel. Spůsobil-li nárn Rubinstein\nprovedením čarokrásného Beethovena G-koncertu krásného\nduševního požitku; roznítil naproti tomu poetickým pojmutím\na duchaplným přednesem rozkošné scény lesní „Vogel als\nProphet\" od Schumanna a „Ukolébavky\" od Chopina mysle\nveškerých posluchačů.\nNáš krajan Ratkovský (Moravan), dvorní pěvec ruské\nopery, dával jako skoro každoročně koncert, jenž se z hojné\nnávštěvy těšil. Ratkovský je výborný pěvec písní; jeho vy-\nsoký, zvučný baryton je ve všech polohách stejnoměrně vzdě-\nlán ; jeho „mezza voce\" je sladké a příjemné a jeho před-\nnes vyniká pravým pojmutím a vřelostí citu. Pan Ratkovský\ndosáhl českými národními písněmi, které přednášel, velké\npochvaly a jmenovitě zavázal si Rich. Wagnera k srdečným\ndíkům tím, že jej v jeho koncertech na výtečný spůsob pod-\nporoval. A skutečně nebyl by mohl R. Wagner pro své vo-\nkální skladby, které dobrého hlasu a hlubokého pojmutí po-\nžadují, důstojnější pěvce nalézti, než právě p. Ratkovského.\nChvatně známý a výtečný cellista velkého divadla\npan Jan Seifert, žák Pražského konservatoria, uspořádal\ntaké velmi navštívený koncert, v němž jmenovitě přednesem\nfantasie na české národní písně jeho útvoru velkého účinku\ndosáhl. Písně „Ach, není tu nenílL — a „Moravo, Mo-\nravo, Moravicko milá\" jsou zde s velkou obratností vari-\nrovány a v celek sestaveny. Y této fantasii naskytla se\nskladateli příležitost, že svému zvučnému a jadrnému tónu?\nsvé technice veškeré těžkosti překoná jící, své ušlechtilé,"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.4", "texte": "ohnivé a svěží hře úplné platnosti dodati mohl. Koncertista\npodporován byl svými krajany p. Budičem, Černým, Náprav-\nníkem, Šubertem a Vojáčkem. V tomto jakož i v jiných\nkoncertech slyšeli jsme dvě Vojábkovy ruské písně od\nsi. Anněnskajové přednesené, které vždy velkou pochvalou\nsprovázeny byly. Jsou to jadrné, hluboce cítěné písně, které\njsou novým důkazem Vojáčkovy hudební vzdělanosti a tvůrčí\nsíly. Též jeho ouvertura na slovanské národní písně byla\nv jednom koncertě provedena a velkou pochvalou vyzname-\nnána. Pianisty činím pozorná na duchaplnou, propracovanou\na effektní fantasii na ruské národní písně od Vojáčka, která\nco nevidět tiskem vyjde.\nPan Nápravník, jenž si v krátkém čase svého pobytu\nv Petrohradě tak rychle úplné vážnosti nejen hudebníků, ale-\nbrž i přátel hudby dobyl, jest v hudebních kruzích vždy\nvelmi vítanou a potřebnou osobností. Pan Nápravník vystu-\npoval tohoto roku velmi často v koncertech, v nichžto pro\nsvůj bohatý program, svou ryzou značnou mechanickou zběh-\nlostí podporovanou hru vždy spravedlivého uznání došel. Že\nse i komponováním s nemalým štěstím zanáší, dosvědčují\nnejen jeho oblíbené české písně a sbory, nýbrž i jeho so-\nnata pro housle a piano, která mladému tomu skladateli ke\ncti slouží. Jest to velmi jadrná a vážná práce velké zají-\nmavosti, v nížto forma i obsah v nejkrasším souhlasu jsou.\nPříště zmíním se blíže o nově zřízeném pod Rubinstei-\nnovou direkcí stojícím konservatoriu, v němž mimo A. Drey-\nschocka též pan Jos. Seifert a nížepsaný co učitelé hudby\nustanoveni jsou.\n\nFrantišek Černý.\n\nLeonardo da Vinci.\nPovídka ze života umělce.\n(Pokračování.)\nČas a obrazotvornost mladého umělce nebyly pouze\nvýhradně věnovány pracím malířským; často změnil Leonardo\nštětec svůj s perem a dělal básně, kteréž od nejlepších bá-\nsníků onoho času uznány byly. Avšak i přísné vědy jej\nk sobě vábily; brzy vnikl do tajností přírodopisu, fysiky a\nmathematiky, a v každém odvětví udělal překvapující vynálezy.\nJednou učinil vládě návrh, že by vyvedl velký spojovací\nprůliv mezi Pisou a Florencií, když mu bude možná vody\nřeky Arna k tomu užiti; avšak vláda nedůvěřovala návrhům\ntak mladého muže a zavrhla jeho plán. Dvě stě let později\nprovedl Leonardovu myšlénku Viconico Vinani, poslední žák\nGalileiův.\nUmělec tento zanášel se vystavěním mostů, otevřením\nsilnice, vynalezením stroje válečního a vyvedením Sochy;\nchtěl-li však tento tvůrčí duch okřáti, vyšvihnul se na divo-\nkého oře, jejž nikdo tak dobře jako on skrotiti nedovedl,\naneb hleděl na venkově došiti sladkých pocitů, které čisté\nnebe, klidné jezero a svěže rozkvétající květiny poskytují.\nProcházel se rád městskými čtvrtěmi, které nejméně navště-\nvovány byly, zůstal u obchodníků s ptáky státi a vykoupil\nvelký počet ubohých vězňů s tím úmyslem, aby jim svo-\nbodu navrátil. Leonardo měl při sobě vždy své malířské\nnáčiní a stalo—li se na jeho výletech, že originální typus\ntakřka letmo si nakresliti mohl, byl tomu povděčen; neboť\nz těchto typů dělal dle Callotovy manýru karikatury.\nTyto rozličné zběhlosti byly často, bychom upřímně\nřekli, úskalím pro Leonardova velkého ducha. Jeho obrazo-\ntvornost, která jej ustavičně k novým výtvorům pudila, za-\nbraňovala mu začaté dílo dokončiti a tak zůstalo to, čeho se\nduch jeho uchopil, takřka jen náčrtkem. Někdy věnoval\novšem práci mnoho času; však náhle ji zanechal, jako kdyby\nbyl na dokonalosti zoufal. t\n3. Večeře.\nLudoví co zanícen tím, že nej slavnějšího umělce svého\nčasu při svém dvoře chová, zacházel s Leonardem se zvláštní\nvelkomyslností. Několik sálů paláce proměněny byly v atelier\na sotva že si vše umělec do pořádku dal, an jej vévoda\nnavštívil.\nLeonardo dokončil právě nákres „Narození Kristova,\"\nkteré Ludovico u něho objednal. Unešen krásou tohoto ná-\nčrtku, projevil vévoda přání, aby Leonardo brzy tuto práci\nzcela vyvedl.\n„Učiním vše,\" odvětil Leonardo, „abych lichotivé ne-\ntrpělivosti Vaší Výsosti vyhověl.\"\nKdyž však druhého rána Ludvík do atelieru vstoupil,\nnašel umělce hluboce ponořena v pozorování mapy.\n„Ano,\" zvolal umělec se zářícíma očima, „průliv mezi\núdolími Chiavennskými a Velttlinskými byl by pramenem bo-\nhatství pro státy Vaší Výsosti; k tomu účeli musely by se\nkopce trhati, schozy narovnati . . . .\"\nA hnedle počal své plány s onou lehkostí přednesu\nrozvinovali, která jemu vlastní byla. Vévoda ze začátku\nnespokojený, vzdálil se celý u vytržení.\n(Pokračování.)\n\nFeuilleton.\n\nDivadlo.\nV král. českém prozatímním divadle provozovalo se v po-\nsledním čase : V úterý dne 12. května „Doktor Robin,\"\nveselohra v jednom jednání dle Premayera od J. Počáteckého.\nNa to: „Český dobrovolník a francouzská\nselka,\" komický výstup se zpěvy pro české divadlo upravil\nA. G. Pohostinská hra tanečnice slečny Hoyos od Karlova di-\nvadla ve Vídni. — Ve čtvrtek dne 14. května pohostinské vy-\nstoupení pana Hercoga od olomúckého divadla : „O t h e 11 o,\nmouřenín benátský/ veliká zpěvohra ve 3 jednáních\nz vlašského přeložena od J. Chmelenského. Hudba ; od Rossi-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.5", "texte": "niho. V sobotu dne 16, května třetí vystoupení sl. Malé :\n„Debora, aneb křesťan a židovka.\" — V neděli\ndne 17. května: „T roub ad o u r,\" zpěvohra ve 4 oddě-\nleních od Camerana, přeložena od G. L. Hudba od Josefa\nVerdiho. — V úterý dne 19. května: „Ženichové/4 ve-\nselohra ve 3 jednáních od S. K. Macháčka. Na to : „Dvě\npostele v jednom pokoji,\" fraška v 1 jednání, z fran-\ncouzského od K. L.\n\nDopisy z Čech, Moravy a Uher.\nR. L.\nZ Hnojic (na Moravě). (Beseda.) V neděli dne 3.\nkvětna odbývala se zde beseda, při kteréž zdejší zpěv. spolek\nponejprv veřejně vystoupil. Hostů se tak valně shro-\nmáždilo, že místnost, která ovšem trochu malá jest, nepo-\nstačila, a tím také veškeré produkce ve výsledku tratily. O\nzpěvu nechceme ještě dáti úsudku, neboť spolek onen jest\nještě příliš mladistvý ; doufáme však, že časem hodně pokročí,\nneboť vůle a přičinění jest dobré, a dobrá jest to jistě ukázka,\nkdyž na venkově se takové spolky zakládají. Deklamace byly\nnejvíce od venkovanu předneseny, kteří ponejprv vystoupili a\nprovedli je někteří více neb méně zdařile. Pan L. Škoda (rol-\nník) však jprednesl ,>Tri doby země české\" krásně a jadrně.\nSl. Klaud. Čechova ze Šternberka, dcera tamnějšího úřadníka,\npřednesla „Dobrou radu\" tak výborně, že potlesk a pochvala\nani přestat nechtely. Každý pohyb, každé slovo vyloudilo nový\nsmích. Z hudebních produkcí se líbily nejvíce „České dudy\na moravský kolovrátek\" a \\šecbny byly opakovány.\nDoufáme, ze budou Hnojictí občané vždy dál a dále kráčeti\nv dobrém a spolek tamnější že bude důstojným buditelem\nnejen pro Hnojíce, nýbrž pro celé okolí a že bude šlechetným\nsokem spolku Štěpánovského, který již značné pokroky\nučinil. Dobrou vůli viděti u něho zjevně a „dobrá vůle všecko\nzmůže,\" je staré a pravdivé přísloví. Tedy ku předu!\nZ Jagru (Erlan). (Uprázdněná místa). Při hlavním\nzdejším chrámu uprázdněno jest místo kontrabassisty s ročním\nplatem 108 zl. r. č., při čemž se žádá, aby uchazeč o toto místo\nještě na jiné nástroje dobře hráti uměl. Dále uprázděno jest\npři tomtéž chrámě místo zpěváka disk a n ti st y aneb sopranistky\nse silným a čistým hlasem. Roční plat tohoto místa obnáší\n168 zl. r. čís. Povinnosti jejich jsou tyto: V neděli ave svát-\ncích musí při službách Božích v hlavním chrámě účinkovati.\nUchazečové o místa tato nechť se hlásí písemně up. Fran-\ntiška Zaskovského, kapelního mistra hlavního chrámu v Jagru\nv Uhrách.\nZ Jáchymova. (Divadlo. — Tančím a. —\nKapela střelecká.) — Zpěvní a hudební škola. Před\nnedávnem zavítala k nám z Kadaně kočující německá divadelní\nspolečnost ředitele Fiedlera. Pro dobrou svou hru, zvlášť\nale své počestné chování-se ve veřejnosti a obcování se zdejšími\nobyvateli těšívá se při výstupech svých obyčejně četným po-\nsluchačstvem. Výbornou hrou vynikají z údů této společnosti\npředevším sl. T halo v a ml., pak p. Haas (rozený Čech),\nkomik p. Stein, p. Stumpf a p. Schlegel. Dne 14. května\ndávali ku prospěchu sl. Thalové ml. „Ďáblův podíl/4 při němž\npřednesené sbory sesíleny byly laskavým spolupůsbením něko-\nlika zdejších hudby a zpěvu miiovných pánů. Herečka paní\nStein ov á, rozená Polačka, připravila nám jednoho večera\npo produkci zajímavou chvíli polským národním tancem „Kra-\nkoviankou.\" Na všeobecné přání vyučuje nyní zdejší mlá-\ndež tanci. Tančírnu její navštěvuje právě 26 osob. — Co vše\nbedlivým, neunaveným cvičením a neustálou pílí docíliti lze,\ndokázala zřejmě zdejší střelecká kapela. Jak jsem se byl již\nv posledním svém dopisu zmínil, sestává téměř jen ze samých\nzačátečníků. Však vzdor této nemilé radě pokročila v posled-\nnich desíti téhodnech tak, že se nyní již směle veřejně slyšeti\ndává. Tak ku př. již několikráte doprovázela setninu střele-\nckou na cvičiště a 16. května odpoledne zahrála setníku panu\nPorkertovi a nadporučíku p. lékárníku Voráčkovi ml.\nzastaveníčko. Provedení přednesených skladeb bylo dostatečné.\nAž podnes potkávala se naše střelecká kapela s dvěma nepříjem-\nnostmi; pohřešovala totiž trubače na křídlovku (Flugelhorn),\na zkušeného bassistu. Přístupem nových tří hudebníků jest\nnyní vadě této odpomoženo. — Zdejší hornický kapelník pan\nJos. Lorenz ml., drive podučitelem v blízké vsi Forsterhauser,\nzvolen jest nyní za učitele na zdejší hlavní škole. Nový ten\núřad nastoupil hned po velikonocích a zavedl spolu školu,\nv kteréž mládež pak rozličným smyčcovým a fouka-\ncím nástrojům hudebním vyučuje. Přejeme, aby chvalitebný\nonen podnik jak učňům jeho nesl hojného ovoce, tak i jemu\nzjednal všeobecného uznání.\n\nF.\nZ Jičína dne 17. května 1863. (Zpěv. spolek. —\nHudba kostelní.) Na den sv. Jana Nep. zpíval zpěvácký\nspolek při velkých službách božích Horákovu vokální\nmši do C-dur. Byla to první vokální mše, jež zpěv. spo-\nlek v Jičíně v chrámu Páně zpíval, a byla vůbec první, jež\nv Jičíně větším sborem provedena a slyšána byla. Provedení\ncelé ducha- a cituplné skladby této bylo zdařilé, a došlo\nvšestranného vřelého uznání znalců i neznalců. Posluchačů\nsešlo se četné množství, tak že všecky třídy obyvatelstva, ani\nvojsko nevyjímaje, zastoupeny byly. Dojem touto vokální\nmší spňsobený byl, jak se všech stran, od znalců i neznalců\nse tvrdí, ohromný, city náboženské rozechvívající, unášející;\ni slyšeti jest vyjádření vícero posluchačů, že jim to proniklo\ntuk a kosti. — Hudba kostelní jest u nás ode tří let v usta-\nvičném příznivém vývinu, takže druhdy v Jičíně zdomácnělá\nstrašná kocovina řádné hudbě již úplně a bohdá na vždy\nustoupila. Důkaz to zřejmý, co schopnost, vytrvalost a dobrá\nvůle podporujících sil dokáží, pročež voláme z hloubi srdce\nvšem, jenž hudbu kostelní jakýmkoliv způsobem podporují:\n„Na zdar !\"\n\nZ Mirovic. (Návrh stran zlepšení chrámové\nhudby). V hudebním časopisu „Dalibor,\" čísl, 14. 1863,\ndočetl jsem se, co vadí dokonalému provedení chrámové hudby\nna venkově. Musím upřímně vyznati, že úplně souhlasím\ns panem dopisovatelem Seykem ; nebof účinkuji již 34 roků\nv chrámové hudbě a zažil jsem všech těch nehod, které svrchu\njmenovaný pan ředitel Seyk uvádí. Pročež osměluji se zde\npodati stručný návrh, jak by se mohla hudba kostelní\nna venkově zdokonaliti a zvelebit i. Nedá se\nupříti, že skoro při všech velkých farách na venkově nachází\nse bohaté záduší, totiž kapitály a pozemky.\nZdali by zde nebyl dosti znamenitý a postacitelný pramen,\nz kterého by se aspoň 10 hudebníků a zpěváků mohlo platiti ?\nMíním nejpotřebnější hudební síly, totiž : 2 houslisty, 2 kla-\nrinetisty, 2 bornisty, 1 kontrabassistu, 1 tenoristu, 1 bas-\nsistu a soprán s altem pod jednou osobou, za kteréžto 2\nposlední patří díl pro ředitele, který musí je vyučovat!\nzdarma. Nemíním tím, aby se osoby tyto platily pen ě-\nžitými částkami, ale mám za to, aby se dalo kaž-\ndému hudebníku a zpěváku jen pod půl korce záduš-\nního pole k užívání; zajisté by každý tomu byl po-\nvděčen a rád by se (aspoň byl by k tomu vázán) ku zkou-\nškám hudebním a k produkcím chrámovým dostavil ; nebof\nzkoušky jsou nevyhnutelně potřebné, má-li\nse některá skladba kostelní dokonale provésti. Mimo to by se\nmladý lid milerád cvičil v hudbě a zpěvu věda, že může po\nčase, pak—Ji se služba některého takového fundatisty uprázdní,\nmísto toto nastoupiti. A pravím tedy, zde by záduší oběto-\nvalo jenom k tomu cíli 5 korců pozemků. Jest to\nmnoho ? — Utrpělo by záduší tím tak mnoho ? — Zajisté\nne ! — Tof můj návrh. Snad se vynajde někdo schopnější,"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.6", "texte": "který něco jiného a prospěšnějšího ponavrhne. Prozatím ale\nse domnívám, že postačí návrh můj. *)\nZ Příbrami. (Zpěvácký spolek. — Ochotnické\ndivadlo. — Tělocvičná jednota.) Náš zpěvácký spo-\nlek odbyl druhý svůj koncert, aniž by byla o něm posud ve-\nřejnosti zpráva podána; podotknu jen z krátká, že byla ve-\nškerá čísla programu zdařile provedena. Apltová zpívala jako\nvždy velmi krásně$ i pan Jelínek, houslista a pan Čížek pia-\nnista provedli své úlohy se známou virtuositou. Nejvíce se\nvšak líbilo „Blanické vojsko,\" hudba od Tittla, slova od P.\nPrajslera, k jehož zdařilému provedení zdejší horní kapela\nvšemožně přispěla. Spolek náš jest dosti činný, ač k němu\nstrana, kde jsme nejvýdatnější síly hledali, dosti chladně hledí.\nJesti to četné zdejší učitelstvo, o němž jsme se již jednou\nzmínili. Ze všech těch pánů jest jen sedm (jedna třetina)\núdy zpěváckého spolku a z těch jen někteří, jimž budiž všecka\nčest, spolek navštěvují. Musí prý se 18—20 hodin týdně dřít\nve škole; kdož by pak se ještě namáhal při zkouškách spolku,\na pak co prý konečně za to ? Myslím, že naši řemeslníci a\nostatní údové větší obět přinášejí, a posud se jim nezastesklo.\nKdo však na vše jen se stanoviska materiálního hledí, kdo\nraději dlažbu městskou šlape aneb kartami se baví, tomu musí\nbýti zkouška ze zpěvu trýzní. — To však nám nevadí a náš mi-\nlovaný ředitel, jemuž spolek skvostnou, bohatě stříbrem ko-\nvanou taktovku k svátku daroval, nahražuje pilným vyučová-\nním chladnost jmenovaných pánů. — Dne 28. června zařídí\nspolek výlet na staroslavný Zvikov, k čemuž veškeré\nspolky jižních Čech vyzve; jelikož zřícenina ta na stoku Vltavy\ns Otavou v středu měst Příbrami, Tábora Vodůan a Strakonic\nleží, lze se nadíti valného účastenství i z ostatních v krajině\nté zahrnutých měst, zvlášť z královského Písku. — Činnost\nnašich, jindy tak neunavených ochotníků ochabla docela, tak\nže jsme se od konce masopustu pouze jediného předsta-\nvení dočkali. Vinu toho nese na mnoze neupravenost poměrů\ndivadelních.\n\nKronika zpĕváckých spolků.\nPísecký zpěv. spolek. Dne 4. května odbý-\nvala se hudební akademie, již Písecký zpěvácký spolek letos,\njako roku minulého v divadle bohužel ještě starém, uspořádal.\nObyčejná deklamace byla tentokráte vynechána, ač bez ujmy\ncelku mohla dobře aspoň jedna báseň přednesena býti. Velko-\nlepým Veitovým sborem „Na Prahu\" učiněn počátek. Na to\npřednesla sl. Z. H. s panem V. fantasii na 4 ruce na pianě ku\nvšeobecné pochvale, tak že vyvolána byla. Po sboru „Staro-\nčeská\" od Škroupa zpíval pan K. arii ze „Stradelly,\" jehožto\nčistý a cituplný tenor, jak se nám zdálo, tentokráte trochu\nujmy trpěl zaujatostí jakousi orgánu a jakousi neshodou prů-\nvodu, ač jinak pochvaly dosti se mu dostalo. Po sboru „Lo-\nvecká\" od Nápravníka hrála sl. S. na housle pátý koncert\nod Beriota s průvodem piana. Bylo by přáti, aby slečna v tomto\nsvém umění, jež s pravou virtuositou a s velkým fondem na-\ndání provozuje, dále u některého výtečného učitele hudby se\nzdokonalovala, sobě i národu ke cti a prospěchu. Na to ná-\nsledoval Wintrův sbor „Gdě je slavska domovina,\" kterýž\nsel nejlépe. Pan Valenta dal nám tentokráte příležitost, aby-\nchom posouditi mohli jeho velikou zběhlost ve hře na piano.\nStavíme dobré pragnostikon jeho nově zřízenému hudebnímu\nústavu, neboť od takového mistra dá se očekávati, že učně\nsvé dále přivede, než to obyčejně bývá. Oba koncertní nad\nmíru těžké kusy „Ukolébavka\" od Chopina a „Rondo capri-\ncioso\" od Mendelssohna přednesl s pravou virtuositou, načež\nbouřlivým potleskem vyvolán byl. Slavným pochodem Ben-\ndlovým „Hlahol\" důstojně ukoučena akademie. Kéž poskytne\nnám zdejší zpěv. spolek častěji podobné zábavy, podporován\nčetnými a vážnými údy, jako to činí výborní zpěváctí spolkové\nVodňanský a Strakonický, jichž horlivými údy býti sami páni\npurkmistři za cest sobě pokládají, a Netolický, jejž horlivý a\nvlastenecký purkmistr, divadlo pěkné takřka bez peněz v krátké\ndobě vystaviv, ze vší síly podporuje. Návštěva byla valná 5\nbohužel, že mnozí tam scházeli, od nichž jsme to nejméně\nočekávali. Slavné obecní zastupitelstvo zastoupeno bylo panem\nradním Bečkou a několika vlasteneckými pány výbory. Z ho-\nnorace pozorován p. místodržitelský rada, p. major, p. před-\nseda kr. soudu a j.\n*** Zpěvácký spolek „Voj m í r\" v Přelouči\nuspořádá v den 25. května 1863 v sále „u modré hvězdy\"\npěveckou, hudební a deklamatorní zábavu. Program jest velmi\nbohatý a obsahuje následující kusy : I. oddělení: 1. Národní\nhymna s variacemi pro smyčcové nástroje od Haydna, op. 75.\n2. Proslov od J. V. Jahna. 4. „Naše probuzení,\" sbor od L.\nProcházky. 4. Kvartett pro smyčcové nástroje od Mozarta,\norig. Nr. 7., op. 17. 5. Staročeská, sbor od Fr. Škroupa.\n6. „Le jour de naissance\" (Den narození), trio pro piano,\nhousle a cello od Bacha. 7. „Radostné cestování,\" sbor od\nEd. Nápravník a. II. oddělení. 8. „České perle,\" koncertní\nfantasie pro piano od Ed. Ná pravn í k a, ze zvláštní ochoty\npřednese sl. Julie Vernerova. 9. „Ztracené srdce,\" píseií od\nFr. P i vody, ze zvláštní ochoty přednese pan Frant. Janda.\n10. „Kovářská,\" sbor od Vogla. 11. „Slze vlastenek,\" dekla-\nmovánka pro ženskou od Tyla. 12. „Husitská,\" sbor od Frant.\nHellera. 13. „Porovnání prvního manželského stavu s nyněj-\nšími moderními sňatky,\" besední ctění od Přerhofa. 14. „Při\npivě,\" sbor od Vašáka.\n*%* Ledečský zpěvácký spolek „Buryan\"\nuspořádá dne 25. května 1863 v hostinci „na poště\" pěveckou\na hudební akademii. Program : 1. Sbor „Zvonky\" od Miillera.\n2. „Teče voda, teče,\" pro piano, přednese Vojtěch Hlaváč. 3.\nSbor „Lovecká\" od A. Jelena. 4. Variace od Beriota pro housle,\npřednese Ludvík A. a Bedřich Blažek. 5. Deklamace. 6. „Mladé\nSlovensko,\" zpěv s průvodem piana přednese ředitel spolku. 7.\nQuodlibet českých písní od Fr. Hellera. 8. „Kde domov můj ?tt\npíseň večerní.\nPrachatický zpěvácký spolek. V neděli\ndne 17, t. m. odbývala se v Prachat i c í ch velkolepá slav-\nnost svěcení práporu zpěváckého spolku. Mše sv. byla\nna náměstí sloužena a večer byla akademie. Program jest vý~\nborně uspořádán.\nv\n*** Členové Hořovického zpěv. spolku „Sla-\nvík\" věnovali svému horlivému a přičinlivému p. řediteli na\ndůkaz uznalosti jeho mnohostranných zásluh o spolek, skvo st-\nnou tab at ě rku.\n. *** První výlet Plzeňského „Hlaholu\" odbýván\nbyl dne 17. t. m. do .romantického okolí Drozdovského.\n*** Ví d eňs ký zpě v. spolek „Hlahol\" uspořádal\nna den sv. Jana Nepomuckého v 10 hod. ráno chrámovou slav-\nnost v kostele „Mariastiegen,\" při níž nová mše D-moll od\nředitele p. Forchtgotta provedena byla. Večer odbývá spolek\npěveckou zábavu pro své přispívající údy v sále „u velkého\nČížka.\"\n*** Horvátský zpěv. spolek „Kolo\" bude účin-\nkovati dne 20. května t. r. při zádušní mši na upomínku bána\nJelačiče.\n#) Návrh tento je dle našeho osobního mínění velmi dobrý, jen\nzdali se všude provésti dá. Pozn. red."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.7", "texte": "Ochotnická divadla.\nV Horoměřicích provozovali tamnější ochotníci dne\n14. t. m. : „Liška nad lišku,\" veselohra v 1 jednání. Na\nto: „Rekrutýrka v Kocourkově,\" fraška v 1 jednání, kte-\nréžto představení na žádost obecenstva dne 28. května bude\nse opakovati. — Ochotníci v Labské Týnici dávali\nv posledním čase frašku „Manžel bez ženy\" od Gornera.\n\nZ Prahy.\n\nr—r.\n— Koncert, který Žofínská akademie svým\nspoluúdům při příležitosti jmenin Její c. k. Výsosti nejjasnější\npaní arcivévodkyně Žofie, jakožto své nejvyšší ochranitelkyně,\nve středu dne 13. května 1863 o páté hodině odpolední v sále\nZofínského ostrova uspořádala, obsahoval mnohé zajímavé a\npro dějepis české hudby důležité skladby. Byly to v oddě-\nlení prvním: 1. Motetto: „Pleno choro jubilemus ;\"\nsl. Fr. X. Brixi. (Nar. 1732, f 1771). (Ponejprv.) 2. Vá-\nnoční píseň pro smíšený sbor; sl. A. W. Ambros, (bá-\nseň od Jana Taulera ze XIV. století). 3. Svatý Nepo-\nmuk, tříhlasý sbor; sl. J. V. Tomášek. 4. Ducho v n í\nmenuet: „Umříti musím,\" píseň z českého kancionálu od\nr. 1764, pro smíšený sbor upravil J. L. Zvonař. (Ponejprv.)\n5. Chor: „Lobet seinen Namen sl. F. E. Fesca. (Nar. 1789,\nŤ 1826). II. o d dě1e n í. 1. „Svatý Vácslav.\" Le-\ngenda ve tří dílech z českého kancionálu, pro sóla a smíšený\nsbor ve ctyrech a šesti hlasech upravil J. L. Zvonař. (Po-\nnejprv.) 2. „Ranní zpěv,\" pro sólový sopránový a teno-\nrový hlas a smíšený sbor; sl. J. F. Reichardt. (Nar. 1751,\nf 1818.) (Ponejprv.) 3. Sinfonia sacra: „In eccle-\nsiis benedicite Domino ;\" pro dva ctyrhlasé sbory, tři činky,\ndva pozouny a housle; složil Giovani Gabrieli. (Nar. ve\nVlašských Benátkách okolo polovice XVI. století, f 1612.)\n(Ponejprv.) (Tento druh hudební skladby byl vynalezen a\nsloužil, aby se každé slavné veřejné objevení nejvyšší státní\nhlavy (veneciánské republiky), jí objevení se na posvátném\nmístě, aby se zde před Pánem všech pánů pokořila, oslavilo\nzpěvy, jež by se podobaly zpěvům církevním, i aby bylo\ndáno zpěvům těmto nové, významné ozdoby, jakož i aby se\njimi církevní slavnost v pravém a vlastním smyslu svém roz-\nšířila. K. v. Winterfeld : „Jan Gabrieli atd. díl II., str. 116).\n— Pan J. L. Zvonař získal si provedením skladeb v Praze\nméně známých a pro nás velmi důležitých, jmenovitě Br i-\nxiho motetta, tříhlasého sboru „Svatý Nepomuk\" od J. V.\nTomáška, jakož i výborným zpracováním duchovního me-\nnuettu „Umříti musím\" z r. 1764, jejž pro smíšený sbor\nupravil, jakož zpracováním legendy „Sv* Vácslave\" pro sóla\na smíšený sbor nepopiratelných zásluh. Upravení obou posled-\nních skladeb svědci nejpatrněji, jak hluboce vnikl p. L. Zvo-\nnař v ducha staročeských kostelních zpěvů a jak se zpěvy\ntyto za naší doby pojímati a provésti mají. Provedení bylo\nchvalné; všechny skladby až na „sinfonii sacra,\" která jaksi\nnašemu vkusu odlehlá jest, byly přijaty s pochvalou, kteráž\nvšak též horlivému p. řediteli platila.\n\nJan hrabĕ Harrach.\n— K mnohým dotazům oznamuji opětně, že lhůta\nk zasýláuí oper a libret v příčině cen mnou vypsaných prodloužena\njest do posledního září 1863.\nV Praze dne 6. května 1863.\n\n— Konkurs na pronájem českého divadla v\nPraze. Zemský výbor království Českého uzavřel dáti znova\nv nájem české prozatímní divadlo zemské v Praze na šest let\npořád před se jdoucích, počínaje od květné neděle r. 1864 až\ndo květné neděle (včetně) r. 1870. Tímto nájmem odevzdá se\npřijatému řediteli k přiměřenému užívání řečené divadlo i se\nvším příslušenstvím v dekoracích a jiných potřebách s ročním\npříspěvkem 10500 zl. r. č. z domestikálního fondu a jinými\npříspěvky výhodami pod vrchní dohlídkou od zemského výboru\nustanovenou. Bližší výminky tohoto nájmu volno nahlídnouti\nvšem, kdožkoli by se o ředitelství to hlásiti chtěli, ve spisovně\nvýboru zemského od 16. května 1863 mezi hodinou 8—2 kaž-\ndodenně. Žádosti o udělení tohoto nájmu mohou se zadati u\nvýboru zemského až do 30. cerna 1863; pozdější přihlášky\nby se nevzaly v uvážení,\nFerd. Laub koncertuje nyní s nejskvělejším výsled-\nkem v Lublani.\n— Výstava sochy. Ode včerejška počínajíc bude po\nnektery cas v Museu království českého vystavena broncova\nsocha prvního arcibiskupa pražského, Arnošta z Pardubic, kte-\nrouž pan Antonín Veith, majetnik statku Liběchovského, v nad-\nživotně velikosti dal shotoviti u proslulého umělce Schwantha-\nlera. Přístup k tomuto dílu krasoumnému jest denně od 10.\nhodiny před polednem do 5. odpoledne; vstupného vybírá se\n10 kr., kteréž ustanoveny jsou na vydání barvotiskové skvost-\nných drobnomaleb z modlící knihy Arnoštovy, kteráž zároveň\nse sochou v Museu se ukazuje.\n— Lessingňv obraz mistra Jana Husa zakoupil král\npruský pro berlínskou národní galerii. Nevíme posud, bude-li\ntím překažena obmýšlená výstava tohoto obrazu v Praze.\n— Beseda umělecká otevřela ve středu večer poprvé\nsvé místnosti širšímu obecenstvu, uspořádavší zábavu, k níž i\ndámy přístup měly. Sešla se četná vybraná společnost, která\nv přátelském hovoru a milé zábavě vytrvala až do půl noci.\nProgram byl vkusně sestaven a vynikal i svou rozmanitostí i\nsvou vnitřní cenou. Začátek učinilo kvartetto pro housle, violu,\nvioloncello a piano. Po té následovaly sólové zpěvy, deklamace\na solové kvartetto pro ctyry hlasy. SI. Zawiszanka přivítána\nbyla hlučným potleskem a přednesši několik polských písní vy-\ndobyla sobě zasloužené všestranné pochvaly. Mimo ni zpívali\nještě sl. Macháčkova a pánové Pivoda a Bláha: pí. Pešková\npřednesla deklamaci. Všickni došli hlučné pochvaly. Yp. Blá-\nhovi seznali jsme nadaného mladého zpěváka, jenž honosí se\nzvučným, příjemným basem. Zavděčil se zajisté všem přítom-\nným přednešením dvou písní Tomáškových („Růže44 z král. ru-\nkopisu a „Modré oěi\"), jehož krásné písně bohužel tak pořídku\nna programech koncertů a zábav hudebních se objevují. —\nZábavy umělecké besedy, které opakovati se mají každý měsíc,\nstanou se zajisté v krátkém case střediskem všech přátel pra-\nvého umění a přispějí k zušlechtění a sesílení našeho společen-\nského života.\n— Výroční valná schůze Svatoboru odbývala se\n17. t. m. dopoledne ve velké zasedací síni Staroměstské radnice\nza předsednictvím historiografa pana dra. Františka Palackého.\nPřítomno bylo 40 clenu. Nejprvé cte pan prof. Zelený jednací\nzprávu za minulý rok, kterouž tuto podáváme: Dnes tomu\nprávě rok, co spolek náš v prvním svém shromáždění valném\nse řádně ustavil vyvoliv si ředitelstvo a dav mu plnou moc,\naby jmění spolkového dle nejlepšího vědomí svého k rozličným\núčelům statuty vyměřeným užívalo. Vyvolené ředitelstvo sešlo\nse dne 3. června ku předběžné soukromé poradě, při nížto se\nrokovalo o tom, jak by se ve správu věcí spolkových uvázati\na činnost svou pocíti mělo. Uznalo se za první úkol ředitelstva,\naby přijalo jmění Svatoboru od p. dra. Bělského, který je dne\n7. června také řádně odevzdal u přítomnosti pp. starosty dra.\nPalackého, a úěetního Štorcha, panu pokladníku Šimkovi. Ře-\nditelstvo vyslovilo při tom panu dru. Bělskému díky za nevšední\nochotnost, s nížto byl jmění spolku spravoval, a žádalo ho zá-\nroveň, aby na se vzal právní zastupování Svatoboru, což on\nochotně přislíbil. Při též poradě uznalo se za věc pilnou, aby\nředitelstvo bedlivě uvážilo, jak se má vyhověti žádostem oněch\ndárců, kteří složili příspěvky své na pomníky rozličným spisova-\ntelům, na národní kryptu, pantheon a p. Vyvolen jest odbor,\nkterýby pod předsednictvím p. dra. Riegra s některými k tomu\npožádanými umělci otázku tu vzal na přetřes. V poradě o tom\nodbývané vyslovili umělci mínění své jednohlasně v ten smysl,"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630520-01.1.8", "texte": "«v\nže by se měla založiti nějaká společná hrobka na míst4* ně-\nkterém památném blíže Prahy. Ředitelstvo Svatoboru uznávajíc\nv plné míře, jak krásné a důstojné by takové dílo bylo, ne-\nmohlo se přece ku provedení jeho odhodlati, poněvadž by ná-\nklad na ně potřebný nynější síly spolku našeho přesahoval, a\nuzavřelo, aby se na ten čas stavěly pouhé náhrobky; i jsou\nvyzváni dne 25. července umělci národní, aby ředitelstvu zaslali\nnákresy náhrobků, za něž jim slíben slušný honorár. Po tom\nvyzvání obdrželo ředitelstvo plány na pantheon národní od sta-\nvitele p. Salandy v Praze, od nejmenovaného z Vídně nákres\nnáhrobku a od p. Seidana v Praze nákres pomníku. Poněvadž\nby však vyvedení těchto plánů bylo příliš nákladné bývalo, uči-\nnilo ředitelstvo ve schůzce odbývané dne 2. ledna t. r. uzavření,\nže mají někteří umělci na slovo vzatí opět požádáni býti, aby\nzaslali do 15. února nákresy náhrobků, jichžto vyvedení by\nvšak nepřesahovalo 500 zl. Zároveň ustanovilo, že se přede-\nvším mají postaviti náhrobky Hankovi, Celakovskému, Šafaří-\nkovi, Havlíčkovi a Šumavském i. Z vyzvaných umělců zaslali\nnákresy pp. Ullmann a Salanda, načež odbor k tomu zvolený,\npp. dr. Rieger, Huleš, Storch, Vávra a jednatel obdrželi od ře-\nditelstva plnou moc, aby činili vše potřebné ku postavení ná-\nhrobků a sice napřed Vácslavovi Hankovi. Odbor tento pak\nvyjednal s architektem p. Ullmannem, aby dle svého nákresu\npostavil náhrobek na hřbitově Vyšehradském 17. května, který\njiž za několik neděl dokonán bude. Poněvadž ohled na ostatní\núčely spolku našeho toho mocně žádá, aby se náhrobky stavěly\nnenáble a zatím by se státi mohlo, že by se těla spisovatelů\nvykopala: postaral se k žádosti ředitelstva p. městský radní\nHuleš o to, aby se hroby oněch spisovatelů nehýbalo. Zároveň\ns vyzváním, aby se ředitelstvu zaslaly nákresy náhrobků, uči-\nněno jest k umělcům národním vyzvání, aby zaslali návrhy k\nspolečnému znaku či emblému, po němž by náhrobky Svatobo-\nrem postavené se již na první pohled rozeznávaly. Podány\njsou dva návrhy, z nichžto ředitelstvo přijalo návrh p. Salandy:\nkruh, jejž drží čtyry ruky. Návrh ten proměněn jest dle rady\np. Karla Jarom. Erbena tak, še místo čtyř ruk drží kruh tři\nruky a stal se tedy znakem spolku našeho. Panu Salandovi,\njenž návrh ten učinil, a zároveň i pěknými nákresy společné\nhrobky spolku našemu nevšední účastenství osvědčil, vyslovilo\nředitelstvo v sezení svém dne 2. ledna slušné díky a uzavřelo,\naby se příštímu valnému shromáždění pan Salanda schválil ku\npřijetí za úda přispívajícího bez platu. 1 v druhých oborech\nčinnosti své vyměřených počal spolek náš záhy působitú V mě-\nsíci září došly ředitelstvo žádosti dvou spisovatelů těžce nemoc-\nných, aby jim dána byla podpora peněžitá k zotavení-se. Uva-\nžujíc zvláštní okolnosti obou žádajících povolilo ředitelstvo dne\n24. září 1862 po 300 zl. r. č. Touž dobou žádala schudlá\nvdova po zasloužilém spisovateli za nějakou pomoc; ředitelstvo\npovolilo jí 50 zl. V sezení svém dne 2. dubna vyřídilo ředi-\ntelstvo podobnou žádost zasloužilého spisovatele nemocného,\npovolivši mu na potřebné zotavení 150 zl. ve dvou lhůtách\nměsíčních. Při udělování pomoci spisovatelům chudým a ne-\nmocným zachovávalo ředitelstvo přísně pravidlo, že se jména\ntěch, jimžto se pomoc dává, nikdy veřejnosti podávati nemají,\naby se snad citu jejich bolestně nedotklo. Na počátku jara\nmohl konečně spolek náš začíti činnost svou i tím směrem,\nkterý přímo k zvelebení literatury vede, když podány jsou ře-\nditelstvu žádosti dvou mladých spisovatelů, pana Josefa Koláře\na p. Jana Nerudy, aby jim byla dána pomoc na cesty literární.\nP. Kolář, známý pilnými překlady básníků srbských, polských i\nruských jakož i mnohými pojednáními z oboru literatur slo-\nvanských, žádal pomoci peněžité na literární cestu do Rus, na\nkteré by nynější stav literatury ruské důkladně poznati mohl,\nmaje úmysl po návratu svém vyučovati řeči a literatuře ruské,\nkterýžto předmět po smrti Vácslava Hanky na vysokých školách\nzdejších zcela se zanedbává. Poněvadž pan Kolář jazyka ru-\nského úplně znalý jest a i nevšední známosti literatury ruské\nosvědčil, kromě toho pak spolku našemu od některých spiso-\nvatelů ruských značných darů peněžitých se dostalo k tomu\nkonci, aby na ně vyslán byl nějaký mladý spisovatel do Rus,\ntam se důkladně vzdělal v řeči a literatuře ruské, udělilo mu\nředitelstvo pomoc 500 zl. na tuto cestu. Pan Jan Neruda žá-\ndal za podporu peněžitou na cestu do Němec a do Francie,\njižto konati chtěl k rozšíření svých aesthetických studií a zná-\nmostí společenských. Poněvadž pan Neruda na poli pěkné lite-\nratury nepopiratelné schopnosti osvědčil a cesta podobná mu\npatrně prospívati musí, dalo mu ředitelsvo k tomu konci 400\nzl. Oba pánové vydali se již před několika nedělemi na cesty\nsvé. Ze stručného přehledu tohoto vysvítá již patrně, že spo-\nlek náš při samém počátku svém již blahodárně šíří působení\nsvé všemi cestami sobě vykázanými, pomáhaje nadějným spiso-\nvatelům při nákladných předsevzetích literárních, podporuje spi-\nsovatele chudé a nemocné a oslavuje památku spisovatelů ze-\nmřelých. Oceňujíc spravedlivě vlastenecké obecenstvo, které\npřivítavši již první oznámení spolku našeho s vřelým účasten-\nstvím, jevilo mu přízeň svou i dále. Počet údů, jenž za prv-\nního valného shromáždění činil 158, vzrostl na 230. Zvláštního\núčastenství nabyl spolek náš mimo Prahu v městech Litomyšli,\nPoličce a České Třebové, kdežto za povzbuzením skutečného\núda našeho p. Fr, Prav. Voláka přes 30 údů skutečných a při-\nspívajících ke spolku našemu přistoupilo. Zvláštního připome-\nnutí zasluhuje též čin šlechetného vlastence, zemřelého hraběte\nVojtěcha Deyma, jenž dle dopisu p. hraběte Ferdinanda Deyma\ntomuto dědici svému poručil, aby spolku našemu 1000 zl.\njeho jmenem daroval. Neméně krásná mysl jeví se z odkazu,\nkterý učinil v poslední vůli své měšťan Vodňanský p. Jan Bulka,\nporučiv na účely spolku našeho 63 zl. r. č. Krásným skutkem\nosvědčil nám účastenství své i slavný zpěvácký spolek zdejší\nHlahol, věnovav Svatoboru čistý výnos 1197 zl. velikolepého\nkoncertu dávaného dne 17. května 1862 na oslavení památky\nHavlíčkovy. Ředitelstvo vyslovilo své diky starostovi Hlaholu\nJ. J. knížeti Rud. z Thurnů a Taxisů, a usneslo se zároveň\nv sezení svém dne 15. července na tom, aby umělci, kteří nej-\nvíce se přičinili k onomu koncertu, pp. Křižkovský, Ludvík Lukeš\na Ferd. Heller navrženi byli příštímu valnému shromáždění za\núdy přispívající. S vděčnosti jmenovati sluší i spolek paní,\nkteré zřídily národní loterii ve prospěch dcery slavného publi-\ncisty našeho Karla Havlíčka a již z předu určily ony výhry, o\nkteré by se nikdo nehlásil, spolku našemu. Ředitelstvo přijalo\ntyto dary dne 28. června, svěřilo je péči p. pokladníka a uspo-\nřádalo dne 15. března 1863 národní zábavu v síni ostrova\nŽofínského, při nížto se výhry ty losem rozdělily obecenstvu.\nRovněž věnovali šlechetní vlastenci, kteří přítomni byli národní\nslavnosti na Hoře Kunětické, čistý výnos 404 zl. 51 kr. spolku\nnašemu. Z toho všeho jde jasně na jevo, kterak spolek náš se\npotkává na všech stranách i ve všech vrstvách národa s úča-\nstenstvím, jehož dle šlechetných záměrů svých zajisté plnou\nměrou hoden jest, i není již pochybnosti o tom, že vzmáhaje\nse neustále ochotnými obětmi bude moci čím dále tím pevněji\nkráčeti za vznešeným účelem svým, jsa spisovatelstvu národ-\nnímu výdatnou pomocí u velikém jeho díle a tím pomáhaje ji\nk osvícení a ušlechtění celého národa.\n\nListárna.\nPanu J. K. 81. . . vi v Bavorově. K tomu se hodí\ndle našeho zdáni „Čechův sen\" od lllnera. (Stoji 1 zl. 50\nkr. r. č."}]}