{"numero_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_sha256": "1e4020f8eadddd8966fef8691ce2795a9238afe20649cd5b59fced67bf6b663e", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1863/07/20_01/bmtnabd_1863-07-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "161", "page_fin": "161", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.1", "titre_corps": "O studováni sboru „Jarni vira.\"", "titre_sommaire": "O studováni sboru „Jarni vira.\"", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "161", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3540, "texte": "O studováni sboru „Jarni vira.\"\n*)\nSpůsob, jak se sbor nastudovat! iná, řídí se dle sil\npěvců, dle předložené látky, dle daného času a dle jiných\na jiných věcí a okolností. Účel, jejž vždy před očima mám\njest: píseň dle notového písma správně a tak nastu-\naby co do slov i hudby k pravému výrazu\ndospěla.\nPři tom se domnívám, jako kdybych měl slabý ještě\nzpěvácký spolek před sebou a volím píseň „Jarní víra.\"\nPěvci sedí přede mnou v polokruhu a sice tak, že 1. tenor\nna straně mého srdce — na levé straně — křídlo tvoří,\nk němu se druží v právo 2. tenor, k tomuto l.bas, tak\nže 2. bas v právo ode mne polokruh ukončuje.\nNěkteří se ptají, zdaž by nebylo lépe státi než seděti.\n1 odpovím jim, že sedění mnohem více potřebné klidnosti\nposkytuje, než stání. Nyní musím se zpěváky několik slov\npromluviti a když zpěv počne, musí se to jen polohla-\nsem díti.\nJelikož nyní tak pokojně sedíme, přečteme si slova\nsboru, kterýž studovati chceme. Zníf takto :\nZem víc netíží tuhý sen,\njiž vánci tu šumí celý den\na tvoří čarovné kusy.\nKý zápach to, ký noyý zvuk,\nnuž srdce mé, nuž, stiš svůj tluk;\nvždyf vše se změnit, změnit musí.\nDnem každým krašší stává se svět,\nna stromích skví se jara květ,\nvše bujně pučet musí\na všude zní radostny zvuk,\nnuž srdce mé, nuž, stiš svůj tluk,\nvždyf vše se změnit, změnit musí.\nCo se zevnější formy těchto slok dotýče, činím Vás\npozorný, pánové, na malou odchylku rozměru v prvních třech\nřádcích 2. sloky a na to, že se ve skladbě v 1., 3., 4. a 7.\ntaktu již na dotýčné odchýlky ohled vzal.\nCo se smyslu slov dotýče, mluvil básník zde tak jasně\na srozumitelně k srdci, že se s ním při prvním pročtení\ntěchto 12. řádků u prostřed rozkoší májového jitra cítit musíte.\nKouzlo prvního jarního dechu, jenž k nám zavívá, ten\n„zápachu květnatých sadů, ten „zvuk\" stera ptáčků a jak\ntyto divy utěšené přírody novou útěchu a zmužilost do srdce\nkrutou zimoli prochvěného vlévají: tak nakreslil básník celé\njaro s jeho všemocností na srdce lidské a slovy nnuž srdce\nmé, nuž stiš svůj tluka nabývá srdce útěchy: „vždyfvše\nse změnit, změnit musí.\" Více netřeba o tom mluviti;\nbáseň sama Vám dosti a dostatečně pověděla, jak slova ta\npojmouti máme. Budeme zpívati píseň tu s veselou myslí\nsrdce, bujaře a volně bez všech umělůstek, ale volně a\nlehce, jako když se dítě na špičkách po květinových záho-\nnech vznáší, aby žádné kvítko nezašláplo.\nPředeslal jsem několik slov o této básni a zdá se mi\nbýti vůbec podstatnou věcí, aby tomu vždy ředitel zpěváckého\nspolku učinil. Ovšem musí se ředitel dříve se slovy sezná-\nmiti, je dobře uvážiti a členům je vysvětliti.\nNyní přátelé přistupme k tomu, abychom se blíže s hud-\nbou písně seznámili.\nZahraju Vám, zpívaje zároveň nejpodstatnější místa —\npíseň tuto ve spojení od začátku až ku konci a to proto,\nabych Vás s hudebním během této písně seznámil! — —\nUčiniv to, chci ještě několik slov o dýchání promluvili♦\nKde jsou pausy (pomlky), tam se to jistě samo od\nsebe stane, a jinak rozhodují pravidelně znaménka rozdě-\nlovači (interpunkce). Netřeba podotýkati, že pravidlo na\nzačátku slov nový dech bráti jen tehdáž pravidlem jest, když\npředcházející text pausou končí, aneb v textu inezi oběma\ntakty čárky, středník atd. stojí. Výminka může jen tenkrát\nplatit, když při dlouho držených akkordech dech nevysta-\nčuje. Tento případ nepřichází v této písni.\nMusím Vám nyní tři hlavní otázky předložití:\n/. V jaké tónině jest naše píseň?\n2. v jakém taktu ?\n3. v jakém tempu ? . 1\n(Pokračování.)\n*) Zdařilý sbor * Jarní víra« od čirclia lze v naší kanceláři za 30\nkr. v partituře dostati."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "162", "page_fin": "163", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.2", "titre_corps": "Stručný dějepis varhan.", "titre_sommaire": "Stručný dějepis varhan.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "162", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6101, "texte": "Stručný dějepis varhan.\n(Pokračování.)\nKoncem 9. století byly varhany nejen v Německu vůbec\nznámy a k bohoslužbě užívány, nýbrž byly okolo toho času\nod Nizozemců, Brabantů a Sasů zdokonalovány, že se o var-\nhanáře a varhanníky tamnější z Itálie psalo, aby zde v oboru\nsvém působili. Na rozkaz Ludvíka nábožného vystavěny byly\nna začátku tohoto století v Cáchách varhany, o kterých se\npraví, že byly první v Německu, na něž se bez pomoci\nvody hráti mohlo. Více spisovatelů chválí jích silný, při\ntom však přec příjemný ton. Větrné varhany, které za teh-\ndejšího času co drahocenné předměty v kostelích Německa\npostaveny byly, měly 9—11 klávesů, z kterých každá skoro\n1 loket dlouhá byla a která zaujímala prostor 1% lokte do\nšířky, též pěstěma, o střevíc doleji sníženy býti musely.\nToho století zavedeny byly též ve Francii a v 10. století v ko-\nstelích Anglicka. Roku 950 vystaveny byly též varhany ve\nWinchestru s 10 klávesy po 400 píšťalách, na které dva\nvarhanníci hráli. Varhany tyto měly 26 měchů, které 70 ráz-\nných mužů s velkým namáháním tahali a šlapali.\nrr '\nby toto popsání pravdivé nebylo, o tom se nedá\nani pochybovat!, neb mnich Volstari z Winchestru žil v tom\nsamém čase ana tom samém místě, kde tento nástroj vyho-\ntoven byl, a tak nalézáme zde první příklad varhan, kde\njeden a ten samý tón všelikerými píšfalami se utvořit dal.\nNeb dejme tomu, že měly 2ys oktávy a v každé oktávě\nsedm diatonických tónů a jeden chromatický tón B, který\ntoho času bez pochyby v užívání přišel, bylo na celých var-\nhanách 20 klávesů a ku každému z nich patřilo 20 píšfal\nv symetrickém rozměru, které bezpochyby jednohlas (Ein-\nklang) a oktávu obsahovaly.\nVelmi nedokonalé ale byly z ohledu své ústrojnosti, tak\nže množství měchů a lidí zapotřebí fbylo, kdežto za našich\nčasů i pro mnohem větší varhany jediný člověk a velmi málo\nměchů dostačí. Na žádný spůsob neměly více než tři oktávy.\nToto nám také potvrzuje Gerbert, kdežto praví, že nalezl\ndílo tiskem posud nevyšlé, kdežto se jednalo o hudbě a kde\ntaké nalezl výkres varhan, které nemajíce úplné čtyry oktávy,\ndle jeho mínění náležely čtvrtému století. Ten samý Gerbert\nuvádí také místo z Engelberta, známého spisovatele z 13.\nstoletí, který se srovnává s jeho mínění: Lidský hlas ne-\npřesahá nikdy tri oktávy, praví Engelbert proto se\ntaké nemohou povýšiti píšťaly varhan, nebo struny kytáry a\njiných nátrojů k tak vysokým tónům.\nVodní a větrní varhany užívaly se v jednom a tom sa-\nmém čase, zponenáhla se ale vodní varhany ztrácely a v 13.\nstoletí zmizely docela. V Eginhartu a v annaíech Fuldenskýcb\nod roku 826 dočítáme se, že v Benátkách žil kněz jmenem\nJiří, jenž s jakýmsi Baldrichem Friaulským k císaři Ludví-\nkovi Pobožnému přišel, aby se mu nabídnul co stavitel var-\nhan, a jehož císař hned s kaplanem Thancolfem do Calh po-\nslal s tím rozkazem, aby se mu vše doručilo, čeho by za-\npotřebí bylo k vyhotovení nástrojů toho druhu. A hned na\nto vyhotovil prý Jiří podivnou umělostí varhany, které Ře-\nkové jmenují vodní varhany. Valafried Sirabo, který popi-\nsoval nářadí kostela, v kterém tento nástroj vystavěn byl,\npraví v svém poetickém slohu, že zpěv těchto varhan byl\npřerozkošný. Však není to věc dokázaná, že by tento ná-\nstroj byly vodní varhany, a že se Eginhart neomýlil, když\ntohoto významu užíval. Přece se ale ještě později nalézají\nvšeliké stopy vodních varhan; Aurelin, který o sto let po-\nzději žil, uvádí ve svém díle v kapitole III. všelijaké hudební\nnástroje a mezi nimi i tento nástroj; a Guilaume Malmesbury\ndosvědčuje, že ještě za jeho času, totiž v dvanáctém století,\nvodní varhany v Anglii se nalézaly, také se nalézá popsání\no nich v glosáři Ducangeském. Od toho času není žádných\nstop o nich více.\nV desátém století byly dle svědectví Mabillona a Mura-\ntorsiho větrní varhany v užívání takřka ve všech kostelích a\nklášteřích Itálie, Německa, Anglie a po celé téměř Evropě.\nO tomto zvyku se velmi chvalně vyjádřil Baldrich, arcibiskup\nz dvanáctého století, a psal následovně o varhanách naleze-\nných od něho v kostele jednoho kláštera : „Jedna věc v tomto\nkostele mne velice zajímala, jelikož sloužila ke cti boží.\nByl to hudební nástroj s kovovými píšfalami, jichžto tóny\nměchy kovářskými vyluzované lahodnou melodii tvořily; byly\nto varhany, které čas od času hrály.\" Z toho popsání vy-\nsvítá, že arcibiskup Baldrich psal o varhanách jakožto o věci\nmálo známé; že ale jeho příznivé mínění o těchto varha-\nnách se nesrovnávalo se souvěkými náhledy jiných, o tom\npíše dále: j „Však dobře vím, že jsou mnozí, nemajíce terito\nnástroj hudební ve svých kostelích, ba i tupíce ony, kteří\nsi jej zaopatřili.\" Pak uvádí písmo svaté a dokazuje z pří-\nkladu Saula a proroka Elisy, jak mocné je působení hudby.\nByli také mnozí, kteří nemohli varhany vystáli pro velký\nhřmot měchů. Asi v prostředku dvanáctého století vyravuj e\nopat Ailred z Rievala v Gorku o strašlivém hřmotu měchů,\nkterý se více podobal rachotu hromu, než jemnosti lidského\nhlasu. Ostatně nebylo užívání varhan v kostelích tak řídké,\njak to vysvítá z uvedených slov arcibiskupa Baldricha, neb\nAilred kárá přečasté užívání tohoto hudebního nátroje (Lib.\n2. spec. charit, cap. 23.). Naproti tomu zastával v tom samém\nstoletí opat Petr z Čluny varhany proti Petrobusianům, uváděje\npříklad Davida a Flisy, jak to dříve učinil arcibiskup Baldrich.\nOd toho času zobecnily varhany v kostelích, tak že\nmuselo vyjít mnoho církevních rczkazů, které užívání varhan\nobmezovaly na jisté doby při mši svaté a při jiných služ-\nbách božích.\nVarhany ale nesloužily k tomu, jak by se domýšlet!\nmohlo, aby doprovázely zpěv při službách božích, neb se\nzpívalo bez nich, a teprva, když sbor byl ukončen, udávaly\nnápěv následujícího verše. Pokrokem zpěvu a hudby pokro-\nčily i také varhany a vystoupily ze skromného postavení\nsvého. Však nalézá se v tom čase již mnoho stížností proti\nvarhanníkům, kteří započali na varhanách provozovat! všeliké\nnápěvy světské a pro posvátné místo kostela neslušné. Od\ntoho také bez pochyby pochází, že papežská kaple v Římě\ndlouho neměla žádných varhan, jak o tom praví Benedikt XIV.\nv pastýřském psaní od roku 1719. Tento příklad následo-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "163", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2757, "texte": "valy nejvýtečnější kláštery a kostely ve Francii (mezi jinými\ntaké kostel v Lyonu); tyto novoty neznaly, praví kardinál\nBocca, a neměly až do jeho časů žádných varhan. Ale toto\nmínění nebylo převládající, neb v patnáctém století bylo uží-\nvání varhan již častější a také spojeno s velikým nákladem,\nTak čteme v Leibnitzi (scriptor. rer. Brunsv. Tom. II. pag.\n386), že Jiří, který r. 1441 vyvolen byl za opata, v klášteře\nSalmském nesmírné varhany vystavěli dal, jichžto největší\npíšfala 28 střevíců dlouhá byla a čtyry pídě v objemu ob-\nsahovala.\nV celku byl tento věk pro varhany velmi příznivý a\npředsudek, který pro tento hudební nátroj panoval; byl hlavní\npříčinou jich zdokonalování. Roku 1470 vynalezl Bernhard,\nrozený Němec, v Benátkách pedál, o čemž svědectví dávají\nnejen němečtí spisovatelé, ale i také Vlach Sabellico, který\nbyl s Bernhardem souvěký, a také za času tohoto vynálezu\nv Benátkách žil. V tom času jest již také ústrojí jednodušší\na klaviatura rozmnožena,\nV roku 1361 zhotovily se v Halberstadíu varhany, které\nměly 22 klávesů, totiž 14 diatonických a 8 cbromatických\ntónů. Z toho vysvítá, jak malé pokroky dělaly varhany od\ni\nčtvrtého až do čtrnáctého století; neb teprva zponenáhla se\npřijaly čtyry chromatické tóny do objemu jedné oktávy.\nTeprv tenkráte, když všechny umy a vědy se mocně zdvihati\npočaly, nastala doba příznivá pro varhannictví, kdežto před\ntím varhany nestály na vyšším stupni, než na jakém za na-\nšich časů kolovrátky stojí. Tento dětinný stav byl hlavní\npříčinou, proč se obecně mínilo, že vynalezení varhan nesahá\nhlouběji než do 13. století. Zde se ale nesmí opomenouti,\nže doba varhanictví sahá do časů barbarských, kde se nedalo\npomyslili na žádné zdokonalování hudebního nástroje, ba kde\ni to k zapomenutí přišlo, co dokonalé ze starých věků kla-\nsických zachováno bylo, a proto také není nedokonalost var-\nhan v 13. století co důkaz pro jejich původ v tomto věku.\nCo se týče varhannictví, byli v 14. století již výteční varhan-\nníci, kteří si hlavně ve Vlaších velikou slávu získali. Filip\nViiani, který žil na konci tohoto století, mluví s velikou\nchválou mezi jiným o Francescovi Circovi : „Mnozí Floren-\ntinští vyznamenali se v hudbě, ale první mezi všemi byl\nFrancesco Circo, syn malířův ; již v mládí ztratil na nešto-\nvice zrak, při tom ale, když v sobě zpozoroval velikou ná-\nklonnost k hudbě, vyučoval se ve zpěvu a varhannictví, a měl\npro varhany tak výtečné vlohy, že si všeobecnou pochvalu\nzískal; jeho převaha ve varhannictví a výtečnost nad jinýmj\nbyla od souvěkých umělců tak jednohlasně uznána, že jej\nvavřínem věnčili, když jednou na varhany před králem Cy-\nperským a dožem Benátským hrál.\"\nFrancesco Circo považuje se mezi varhanníky za prv-\nního, jenž tuto slávu si získal.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "163", "page_fin": "164", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.3", "titre_corps": "Ifigenie v Aulidě.", "titre_sommaire": "Ifigenie v Aulidě.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "163", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.3", "debut_caractere": 2759, "fin_caractere_exclue": 6001, "texte": "Ifigenie v Aulidě.\n(Pokračování a dokončení.)\n„Ne vždy, Glucku, ne vždy!\" vpadla mu, vrtíc hlavou,\nkrálovna do řeči; „pamatujte se jen předce, jak často jste\nse hněval, když jsem špatně hrála, poněvadž jsem v hlavě\nměla bály dvorní neb skvostnou sanici. A zapomněl jste,\njak často mi fugy Barthovy po chuti nebyly ? Dobře se pa-\nmatuji, že jste mne nezřídka kvapně odstrčil od piana se\nslovy: Arcivévodkyně, takové břinkání opravdu není již\nk vydržení! Pak jste si sedl na mé místo a hrál jste tak\nhřmotně fugy, že mně při tom sluch i zrak přecházel, a že\njsem s mimovolnou ostýchavostí do nejzazšího koutka pokoje\nzalezla. Ó, potom jste hrál vždy dále a vždy krásněji a\njá uslyšela melodie, jaké jsem nikdy nebyla slyšela a skoro\njsem se bála, až se dvéře tiše otevřely a císařovna vstou-\npila, aby poslouchala; a poznenáhla se množili němí poslu-\nchači a naplňovali komnatu, pokoj vedlejší a chodby. Vy\njste však nepozoroval ničeho, nýbrž jste se vznášel vždy\ndále a vždy výše na perutích tónových, až konečně jeden\nz tlačících-se posluchačů neopatrně nějaký řinčící předmět\npřevrhl, neb stísněná, tlustá dvořanka křečovitý dostala\nkašel: potom jste náhle přestal, jako by Vás náhlá bolest\nuchvátila, vstal jste spěšně se slovy : „Dobře jste hrála,\narcivévodkyně.\" Někdy jste byl ale tak divný, že jsem se ani\nslova promluvili neopovážila; pak mohla Marie Antoinette\nbrati, jak právě chtěla, mistr Gluck neslyšel ničeho, nehně-\nval se pro žádný falešný akkord, pro žádnou nerozvedenou\ndisonanci, pro žádné zdlouhavé allegro, pro žádné rychlé\nandante; upnutě hleděly zraky učitele mého do výšky, brzy\nmluvil několik nesrozumitelných slov, brzy hrály ruce jeho\nkřečovitým úchvatem na víku piana, až po takovém podivu-\nhodném přemýšlení vyskočil, se zářícím obličejem okolo zí-\nral a šeptal: „Ha! konečně, konečně jsi mou, posvátná me-\nlodie.\" A na to jste se obrátil ke mně, jako by se žádná\nnebyla stala přestávka, a Ipravi jste: „Dále, dále, arcivé-\nvodkyně !\"\nGluck pohleděl jako otec laskavě na někdejší svou žačku,\na čelo jeho se vyjasnilo, a při jejím veselém, významném a\nlaskavém obličeji,\n„My jsme se až dosud nezměnili, Majestátnosti!u pravit\nkonečně: „Vy ráčíte být bezstarostnou, dětsko-veselou, mi-\nlostivou princeznou, já rozmarným, podivným, roztržitým\nGluckem.\"\nNáhle tázala se královna na jeho novou operu : „Ne-\nní-liž pravda, jmenuje se „Ifigenia v Aulidě?\" doložila.\n„Bude dílo to brzy provozováno? počaly již zkoušky?\"\n„Ach, Majestátnosti!\" odvětil mistr — „první zkoušku\njsem držel dnes v královské zahradě. Zapomněla jste již,\nže Várn mám vysvětlit výjev, jejž jste před nedávnem viděla?\nPrávě jsem zpíval Y největším zápalu recitativ a prvních deset\ntaktů velké arie mého Achilla s příhodnými gestami, an mne\nchopili statní strážcové krále a jeho parku. Počestní Švýcaři\nmyslili, že Achili můj, který s vytaseným mečem blouznil,\nživotu vznešeného pána Vašeho vyhrožuje a zpletli podivným\nspůsobem Ludvíka XVI. se starým Agamemnonem.\"\n„Ubohý, zneuznaný, týraný pěvce!\" prohodila žertem\nkrálovna, — „jak to bylo prospěšné, že jsem v onom okamžiku\nbyla mocnou vladařkou francouzskou, když mi mého drahého\nmistra odvléci chtěli! — Řekněte mi ale v pravdě, jak to\npůjde s Ifigenií ? kdy se bude provozovat? Ujišťuji Vás, že"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "164", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3032, "texte": "se nemohu dočkati vítězství svého krajana a učitele nad pluky\nPiaciniho, Sacchiniho a Lulliho lu\n„Nesním ještě o žádném vítězství,\" odpověděl Gluck\ntěžkomyslně; „o pevně ustanoveném provedení není ještě\nžádné řeči; bojuji zatím statně a ustavičně proti tajným, však\nsilným piklům a úskočné zlobě, která všem zkouškám pře-\nkáží, veřejné mínění napřed již na cestu mýlnou svádí a\nmně nesčíslné zasazuje rány. Já však neustanu, nezaložím\nruce v klín; mé dílo jest hodno, abych mu všecky síly své\nzasvětil, abych mu dráhu k srdci lidskému uvolnil. Měl-li\nbych zahynouti v bojích těchto; nuže tedy se to stane beze\nvšech vzdechů, beze slzí. Zanechám zářící stopu žití svého\npo sobě, ukáži, že jsem nežil nadarmo. Ano královno!\"\npokračoval šlechetný mistr s povýšeným hlasem a zrůstajícím\nnadšením — „jest to dobré dílo, to mé novorozeňátko, robě\nto posvátných hodin mých! Vložil jsem do něho nejušlech-\ntilejší hnutí duše své, nejčistší city srdce svého a své nej-\nvyšší, nejvážnější myšlénky. Královno ! v opeře té zračí se\nmé vlastní smýšlení a bytost; opera ta ukáže potomkům,\nkdo jsem byl a čím jsem chtěl býti. Hudba ta jest ryze\nGluckova! Necítil jsem ji pouze, nýbrž já jí i myslel; ona\njest mým nepopiratelným jměním, část z mého „/ú.\" Prchli\ndnové a noci bludu a soužení, prchl násilný zápas, prchla\nnáruživá, bezklidná snaha. Vznešený ideál duše mé: ne-\nskalená jasnost, nebesky čistá jednoduchost melodie, pravda\na příroda, stojí nyní nezahaleny a nekonečně blízko před\nzraky mými; dosáhnu brzy blahého svého účele!\"\nGluck mlčel. Jak podivuhodný byl význam jeho oži-\nvených tahů, kteréž do krásnějšího světa zírati se zdály.\nMarie Antonietta pozorovala jej se žasnoucí uctivostí.\nKonečně zvolala nadšeně: „Nejdražší mistře! důvěřujte Své\nkrálovně! Ifigenie Vaše se bude provozovat; — brzy —\nv nejbližším týdnu, — na můj rozkaz ! Zničím královským\nsvým slovem pletivo nenávisti. Zítra vyjevím dozorci královské\nopery určitá svá přání. Nebudete dále více bojovat; zvítě-\nzíte, a já sama vítěze ověnčím.\"\nGluck hleděl přívětivě, však nedůvěřivě v obličej roz-\nčilené řečnice, jejíž živé přípovědi jedinou snad skvělou\nslavností v zapomenutí upadnouti mohly; však slova její je-\nvila takovou pevnost, takovou jistotu, že pokloniv se, ruku\nspanilé královny na rty své vřele tiskl.\nBylo to o půl noci 19- dubna 1774, když zavzněl\ndům operní v Paříži takovým jásotem, jaký nikdy ještě v pro-\nstorách těchto slyšen nebyl: slavného komponisty Glucka\n„Ifigenine v Aulidě\" se byla ukončila.\nObecenstvo sprovázelo každé číslo opery se vzrůstajícím\n\\\njásáním; při překrásné velkolepé arii Achillově vypukl nej-\nvyšší výbuch nadšení; účinek byl neslýchaný. Obecenstvo\nbylo v takové míře mistrovským (Biem uneseno, že to nelže\nani vylíčiti, v takové míře rozčileno, že bychom to byli\nvěčně chladnou filistrovskou „třeštivostí\" německou nazvali.\nSlzy se ronily jako perle, úsměv nejvyššího vytržení se zářil\nv obličejích, vzlíkání bylo slyšet, Gluckovo jméno se ozý-\nvalo z tisíc rtů, nesčíslné množství květin lítalo na jeviště.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "164", "page_fin": "168", "image_debut": 4, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.4", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "164", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.4", "debut_caractere": 3034, "fin_caractere_exclue": 5692, "texte": "Feuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Českých Budějovic 11. července 1862. (Zpěv. spolek\na jiné novinky.) Od té doby, co v těchto listech\nřeč byla o velkolepém koncertu, jejž uspořádal zpěvácký spolek\nBudějovický „Beseda,\" podal nám statečný spolek náš opět\nněkolik milých zábav, o kterýchž tuto jenom stručně pojednáme.\nOba výlety do lesa Dobrovodského těšily se z hojného účásten-\nství obecenstva, zvláště pak bodrého studentstva. — K jmeni-\nnám svého ředitele zpěvu p. Jana Procházky zapěl spolek při\nsvětle pochodní pod okny jeho bytu 3 sbory a uvedl jej pak\ndo svýcti místností ozdobených jeho podobiznou, prapory a ná-\npisy. Zpěv se tu střídal s tancem, a nenucená, srdečná zábava\nskončila se teprvé o4. hod. ráno. —Na den sv. Petra a\nPavla přijel milovaný otec vlasti František Palacký na noc do\nBudějovic. Čtenářský spolek uchopil se hned pochodní a táhnul\nk bytu slovútného muže, kdež zpěváci 3 sbory pěkně zapěli.\nNa to uveden byl ctěný host v místnost spolkovou, okrášlenou\nna rychlo olěnčenou jeho podobiznou a červenobílými praporci.\nHromové „Sáva\" rozlehlo se u příchodu, zápisu v knihu pa-\nmátní a při odchodu miláčka národa. Zpěvácký spolek činil\nten večer pravé divy; jeden sbor stíhal druhý aač všecky byly\ndost těžké a unavující, v sále pak nesmírné horko panovalo,\nšel nicméně zpěv přec uhlazeně a rázně. Před odchodem pro-\njevil Palacký svou radost statečného našeho spolku , na-\npomínaje, by zmužile kráčel na cestě morální a zákonní. —\nČeské dívky a paní hodlají zříditi v Budějovicích ženský zpě-\nvácký spolek. As 45 dívek a paní slíbilo pristoupiti kspolku\ntomuto a as 34 cvičí se jich již ve zpěvu. — Zpěvácké spolky\nv Lomnici a ve Vodnanech budou prý ještě letos světiti své\nprapory. Dostane-li „Beseda\" — jak se o tom již vypravuje\n— pozvání k těmto slavnostem, použije toho k šejítí-se se\nzpěváckým spolkem Píseckým a Jindř. Hradeckým. — V něko-\nlika dnech přestěhuje se náš spolek v nové, velmi vkusně\nupravené místnosti v č. 272 na Pražském předměstí. Otevření\nmístností těchto se oslaví nějakou příjemnou zábavou. Místnost\nsestává z pěkného sálu a několika pokojů, pak zahrady s ku-\nželnou, v které bude pěkný sklenný salon vystaven. Ctění\nkněh, českých a německých časopisů, střílení do terče šípem,\ndívání do kratochvilného světozoru atd. poskytne každému\nmilou zábavu a pak-li ještě více údů ke spolku přistoupí, bude\ntaké pěkné piano zakoupeno. Z toho ohledu žádáme také všecky\nnárodovce jak v Budějovicích tak ve vůkolí, zvláště pak naše\nctihodné a horlivé velebníčky, by hojně k našemu českému\nspolku přistupovali, jedni druhých na tento sloup naší národ-\nnosti v Budějovicích upozorňujíce. Spolek, kterýž sobě vytknul"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "165", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8026, "texte": "krásné heslo „vše jen ku chvále vlasti a krále\" zasluhuje\núčastenství každého vzdělaného národovce a žádnému stavu\nna ujmu býti nemůže, lidství spolku držícího se přísně hesla\ntohoto, a kráčejícího statně ku předu na cestě morální a zá-\nkona bez ohledu na klukovské nájezdy a babské stranění-se\nhladových chlebařů. —\n\n—f.\n\nF.\nZ Jičína. (Beseda zpěv. spolku.) Dne 6. července\nuspořádal zpěv. spolek v Jičíně svým přispívajícím údům třetí\nperiodickou produkci ve zpěvu spolkovém v roce 1863 a sice\npod šírým nebem, v libosadě blíž Jičína. V 5 hod. odpoledne\nshromáždili se výkonní údové na náměstí před bytem pana ře-\nditele Baudiše, odkudž se, provázeni jsouce kapelou ostrostřelců,\na četným obecenstvem, do libosadu odebrali. Povětří bylo příz-\nnivé, ač trochu studené, a přilákalo i mimo údy četného obe-\ncenstva, jež se až do večera příjemně bavilo. Přivítán byl spolek\njakmile se k libosadu blížil střelbou z moždířů, která se častěji\nopětovala. Program byl následující: 1. Ouvertura ze zpěvohry\n„Cikánka\" od Balfé-ho. 2. První pochod z národních písní,\nsbor od Bendla (ponejprv). 3. Kavatina na zpěvoroh ze zpěvo-\nhry: „Hrabě Pařížský\" od Donizetti-ho. 4. „Modré oči,\" sbor\nod Wintra. 5. Duetto ze zpěvohry „Belisar\" od Donizetti-ho.\n6. Abeceda, sbor od Zollnera (ponejprv). II. oddělení. 7. Sa-\nblenka, sbor. 8. Scéna ze zpěvohry „11 Trovatore\" od Verdi-ho.\n9. „Věrný do smrti\" sbor od Pavla Křižkovského (ponejprv).\n10. Koncertní duetto od Procha. 11. „Píseň cestujících po\nvlasti,\" sbor od Fr. Abta. 12. Národní pochod od Pavlise.\nProvedení všech čísel bylo zdařilé, ač nelze upříti, že k dosa-\nžení tak» skvělého výsledku, jakého náš zp. spolek již několi-\nkráte v uzavřených místnostech besedních docílil, v tak rozsáhlé\nprostoře, totiž v libosadě, ohromných sil zapotřebí jest, a že\ntehdy poměrně výsledek produkce posuzovati se musí. — Nic-\nméně tolik posoudí každý úd, a každý byl s produkcí spokojen.\n\nZ Velkého Mezeřiče. (Šlavnost tisícileté památky\ndne 5. července 1863.) Slavili jsme den tento\ns citem radostným, nebot to dyla slavnost dojímavá a důstojná.\nJiž v sobota večer vlály červenobílé prapory s věže, z obecního\ndomu, se školní budovy a jiných domů privátních. Po 8. hod.\nzapočala slavnost zvoněním se všemi zvony a střelbou a k 9.\nhodině započala hudba hráti, načež následovalo skoro všeobecné\nosvětlování bez vybízení; patrný to důkaz, jak daleko náš lid\njiž pokročil, a kterak zvláště pro věc náboženskou zbožnou\nchová mysl. Na domě, v němž dle pověsti ss. apoštolově pře-\nnocovali, byl nápis „Chvála a sláva ss. apoštolům Cyrillu a\nMethoději, kteří zde přenocovali a slovo Boží hlásali.\" Druhý\nden ráno 5. července následovala opět hlučná hudba a střelba.\nV jedenáct hodin byla slavná mše svatá, při kteréž zdejší zpě-\nváci a hudebníci jako vždy vůbec svou dovedností a rázností\nse vyznamenali. Již odpoledne sjížděli se hosté z vůkolních\nměst, z Třebíče, z Byteše, z Brlnice, z Měřína, ze Ždáru a\nz Nového Města, ano i z Cech až z Polné zavítalo k nám as\n30 horlivých národovcň a obětavých vlastenek, jichž příchod\nnás velmi překvapil. Ztrávivše několik hodin v srdečném a\npřátelském hovoru, odebraíi jsme se pak vespolně po 7mé hod.\ndo obecního sálu. kdež se večír beseda s hudbou, se zpěvem,\ndeklamacemi a tancem odbývala. „Proslov\" od Fr. Klinkáče\npřednesla sl. M. K. velmi krásně as citem, tak že její slova za-\njisté každému hluboce v srdci utkvěla; neboť p. Fr. Klinkác\npobyv několik let mezi námi, zdejší poměry vhodně vylíčil a\nvýznamnost zdejšího města a obou řek Oslavy a Radostinky\nráznými a této slavnosti přiměřenými slovy naznačil. Ouvertura\nke „kouzelné flétně\" od Mozarta, „Cikánka\" sbor od Vogla,\n„Utonulá\" sbor od Křižkovského, a Ouvertura k „básníku\na sedláku\" od Suppé-ho byly vesměs velmi zdařile provedeny\na předneseny, zvlášť se líbili „Cikání\" a „Utonulá,\" tak že se\nzpěvákům hlučného potlesku a zasloužené pochvaly od obe-\ncenstva dostalo. „Má vlast\" píseň od T. Vogla přednesla\nM. P. 8 citem, rázné a velmi dovedně. Zvláštního vyznamenání\nzasluhuje píseň „Na Moravu\" od Fr. P i vody, jenž v obecen-\nstvu hluboký dojem spňsobila a takové pochvaly došla, že se\nna všeobecné přání musela opakovati. Poznali jsme zde zna-\nmenitého ředitele zpěvu, jakož i výborného zpěváka, který svým\nsilným a líbezným hlasem značného výsledku zná docílili. „Že-\nbrák,\" píseň od Frant. Sedláčka, byla od pana A. K. rázně\na jak obyčejně výborně přednesena. „Les deux Anges par Blu-\nmenthal\" a „Polonaise\" od Diabelli-ho pro pianoforte došly\nu četného obecenstva zvláštní spokojenosti. Deklamovánka „Do-\ndatek k obraně ženského pohlaví\" od Rubeše byla od slečny\nH. S. velmi živě a dovedně přednesena, zacež se jí hlučné po-\nchvaly dostalo. Po zpěvu a hudbě nastal tanec. „M. 0.\"\nZe Slaného. (Akademie v den slavnosti svě-\ncení práporu 29. června.) Tato zdařilá produkce odbý-\nvala se odpoledne ve 4. hod. pod širým nebem ve dvoře hra-\nběcím. Samo počasí bylo tak příznivé, účastenství ze strany\nobecenstva veliké a horlivost veškerých výkonných sil zname-\nnitá. Jakž tedy bylo jinak možno, než že se Jtu potvrdilo pří-\nsloví: Začátek dobrý, konec mívá podobný. Že se tak skvělý\nvýsledek objevil, největší zásluhu z toho má slavný zpěv.\nspolek pražský „Hlahol,\" pak hornická kapela z Brandýska a\nkonečně i ostatní všickni spolkové i jednotlivci, jenžto se jako\no závod snažili, aby se slavně skončil den tak památný. Celá\nprodukce záležela z 10 čísel, mezi nimiž byly 4 sbory, 3 čísla\npro hudbu hornickou a 3 deklamace. Ouverturou z „Cikánky\"\nod Balfého, jižto přednesla dotčená kapela ze 27 mužů sestá-\nvající pod řízením p. Jos. Fiedlera, byl učiněn začátek. Nyní\nvystoupil p. A. Ptáček, učitel z Kladna, a přednesl velmi obrat-\nně a zdařile přiměřený proslov od J. Jahna. Pak následoval\nsbor „Naše probuzení\" od L. Procházky (cestn. úda „Dalibora\")\nod veškerých pěvců s nadšením přednešený a bouřlivým po-\ntleskem od obecenstva provázený. Na to deklamoval p. Em.\nSmetana, učitel z Kvilic báseň „Dalibor\" od J. Wenziga ku\nvšeobecné spokojenosti. Dvojsbor s doprovázením hudby od L.\nProcházky „Vlasti\" byl velmi vřele přijat a musel býti opa-\nkován. Nyní ustoupili pěvci, aby je vystřídala hudba, ježto\nzdařile přednášela Duetto z opery „II Masnadieri\" od Verdiho.\nPo kratičkém oddechu zazněl opět rázný sbor „Rekův sen\"\nod K. Slavíka. Když přišlo sólo pro ctverozpěv, zdálo se, že\nkaždý z posluchačů tají dech, aby nerušil ticho posvátné, a když\nčetný sbor mohútně tatáž slova opakoval, strhl se bouřlivý\npotlesk. Na tento charakteristický sbor následovala deklamace,\na tu se objevila sl. Fr. Vacková, známá našemu obecenstvu co\nvýborná deklamatorka, a přednesla rozmarně „Ženská politika\"\nod K. Adamce, zacež byla hojným potleskem vyznamenána. Směs\nz českých nár. písní „Nedejme se\" od J. Fiedlera líbil se obe-\ncenstvu tak, že na všeobecnou známost byl opakovan. Za tuto\nchvalitebnou snahu zasloužil si p. kapelník od nás vřelých díků\na my je rádi projevujeme s přáním, aby si dotčená kapela vždy\na všude tak statečně počínala. Hlahol sám přednesl s velkým\núspěchem „Dar za lásku\" od Křížkovského a J. L. Lukeš zapěl\n„Kde domov můj\" při hlučné pochvale. Poslední číslo tvořil\npochodvojův Zábojových\" ze zpěvohry „Záboj\" s hudbou\nod J. L. Zvonaře (cestn. úda „Dalibora\"), jenž se obecenstvu\nvelmi líbil. Nyní vystoupil p. T. Rubeš, praporecník „Dalibora,\"\naby přečetl 4 dopisy a 1 telegram od vzdálených bratří nám\nku slavností zaslané, ježto doslovně následují. Jsou pak: z Bran-\ndýsa nad Labem, z Kutné Hory, z Lomnice a Jičína a z Kolmá.\nTelegram (v jazyku vlaském) pochází z Berouna. Po každém\ndopisu provoláno jeho zasylatelňm „Sláva!\" „Na zdar!\" „Na\nshledanou na Velehradě!\" Mnozí z našich drahých hostu vra-\nceli se k domovu, menší část jich zůstalo ještě na plesu, ježto\nse odbývaly u „Bílého beránka\" a u „Zlatého jablka.\" Ohléd-\nneme-li se ještě jedaou na celou slavnost, musíme se vyznali,\nže byla zdařilá. Výbor slavnostní se přičinil skutečně, aby úloze\nsvé dostál, staraje se o všecky potřeby. Tak byly vkusné po-\nzvání v čas na všecky strany v hojném poctu rozeslány, a texty"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7659, "texte": "sborů s proslovem rozdávaly se u kasy při akademii. V aka-\ndemii bylo mnoho sedadel pro obecenstvo shotoveno a pro pévce\nprostranná tribuna vystavena. Oltář na náměstí, okrášlení domů,\nstřelba, udržení pořádku atd., to vše bylo starostí výboru. Těší\nnás to vědomí, že jsme vykonali dílo důstojné, jež nám ani\nnepřátelé naši upríti nemohou. Nechtějíce ale sami sobě vysvěd-\nčení dávali, dovolujeme si uveřejnili dopis „Hlaholu,\" jenž nás\ndošel v osmi dnech po slavnosti, a jenž ku konci dnešní zprávy\npoložen. Budiž nám popřáno ještě jednou pozvednout! hlasu\nk poděkování všem váženým pánům a paním súčastnivším se\njakýmkoli spůsobem v naší slavnosti a podporujícím nás k ví-\ntězství. Tu se patrně dokázala pravdivost hesla „Spojenými\nsilami!\" Jen svorností velké věci rostou. V brzkém oase bude\nslánský „Dalibor\" skládali veřejnosti úcty, pak budeme míii\nopět příležitost stopovali jeho počínání. Nechť jen nikdy neza-\npomene důležitost svého hesla: „My vítězíme zpěvem!\"\nv\nZ Tábora, (Zpěv. spolek). Zpěvácký spolek „Žižka\"\nv Táboře rozeslal pozvání ku produkci odbývané dne 23. června.\nNebyl to zajisté den vyvolený, a protož netřeba se divili, že\nzpěvumilovné obecenstvo u tak skrovném počtu se sešlo. —\nNáš jarý spolek dostál i tentokráte úloze své zcela úplně, zvláště\nvynikal p. Rastrelli svoji uhlazenou a zvučnou hrou na\npiano, přednášeje sólo „L'Ondine\" od Schulhofa.44 Žel však,\nže nás p. Rastrelli tak zřídka kdy něčím podobným potěší.\nDobře pochopil též myšlénku písně „Svoji k svému\" od Pro-\ncházky, p. Viidmann, jehožte plný, jasný hlas písně této ráz-\nnosti dodával. Na to se zpívaly tři sbory, a by snad produkce\ntím jakési rozmanitosti a pestrosti nabyla, také humoristické\nčtení a deklamace — ale bylo toto jak ono velmi unavující —\nzajisté by nám vítanější býval mnohý sbor, třeba opakovaný.\nStálou, neunavenou pílí domáhá se spolek tento žádoucího cíle,\nmaje v čele zajisté velmi obětavého ředitele • než, kdo zná\nokolnosti a všecky zdejší poměry, tent neupře, jak těžko\nv lze co provésti •, sem a tam mnohý falešný prorok kopal svou\nřečí hrob spolku tomuto — viděl jej již umírali — a lile :\non žije dosud a brzy uvidíš zdárné síly tyto shromážděny kolem\npraporu — jako dítky kolem matky — drahé vlasti. — Dne\n28. června uspořádal spolek zpěv. výlet na Zvík o v. Domní-\nvali jsme se, že snad táborští Sokolové k zpěv. spolku se při-\ndruží — jde to ale jaksi váhavě, a zdá se, že sl. předsednictví\npokroku spolku toho velmi málo sobě všímá. Pročež voláme\nz celého srdce spolku tomuto „Na zdar.!\"\nZ Velehradu, dne 8. července. (Hudba kostelní\npři církevní slavnosti). Hudbu při slavnosti Velehradské\nřídil, jak známo, náš krajan z Milonic, prof. konservatoři a ví-\ndenského p. J. Beránek. Jeho přičinlivost jest chvály hodna,\nneboť usiloval o to, aby se svým sborem i z vídenských sil\nsestaveným slavnost tisíciletou co nejdůstojněji oslavil. Známe\nsice příčiny, proč nesestavi! svůj zpěvný a hudební sbor pouze\nz našich slovanských a zajisté hojných a slovutných sil,\nvšak tenkráte o nich pomlčíme, ponechávajíce si to na jiný\nokamžik. Nechceme také nyní už rozhodovali, stalo-li se to na\nvyšší rozkaz čili ne. O kostelních produkcích musíme se velmi\nehvalně vyslovili, ač mnohdy s volbou kusů provedených ne-\nsouhlasíme. 1 tu měl pan ředitel více přihlíželi ke skladbám\nnašich mistrů zvláště F. Tůmy, J. Brixiho, Tomáška, Vitáska,\nZvonaře, Kolešovského, Škroupa, které více vážné, pobožné\npovaze a rázu slovanské hndby odpovídají. Od pondělka mešká\nna Velehradě a neunaveně účinkuje náš vel. p. P. Křížkov-\nský, jenž i několik zpěváku na útraty pana preláta Napa s sebou\npřivedl. Co do zpěvu chorového zmiňujeme se o paní Pl.\na sl. Mackové (obě pro soprán), o sl. Kohlerové (alt), o panu\nLvu (bas), všichni z Vídně (!) Provozovány jsou až do dneška\ntyto skladby: 1. v sobotu 4. července odpoledne ve 4. hod.\nnešpory od Mor. Brosiga. 2. v neděli dne 5. č. o 10 hod.\nna slavných sl. Božích, jež sloužil J. Emin. kardinál arcibiskup\npražský, kníže Švarcenberk, mše do 0, graduale do C, offer-\ntorium do F. Od ředitele 3. odpoledne ve 4 hodiny\nv neděli litanie od Schiedermayera, Pangelingua od Beránka\ndo C. 4. v pondělí 6 c. v 10 hod. předpolednem mše od Mo-\nzarta do C. č. 5 graduale od Jos. Preindla (domine quis ha-\nbitat) C-moll, oířertorium Es-dur od Vavřince Weissa (sl.\nKohlerova.) 5. téhož dne odpoledne ve 4 hod. litanie od Schie-\ndermayera, Pangelingua od Beránka do F. 6. v úterý 7. c.\nv 10 hod. předpolednem mše od Vitáska, do B-dur graduale\n(Salvum fac populum) od Stadlera, offertorium (Lauda Sión\nSalvátorem) Duo fúr Soprán et Alt, sl. Mackova, Kohlerova.\n7. téhož dne ve 4. hod. odpoledne litanie od Schiederm. Pan-\ngelingua od Glucka do G. 8. po příchodu procesí z Brna o 6.\nhod. večer velké Pangelingua od Beránka. 2. ve středu 8 č\nv 10. hod. předpolednem mše od J. Haydna (Nelson) D-m.\nOktáva slavnosti skončena byla spůsobem mimo očekávání dů-\nstojným. V sobotu celý den scházeli se národovci, z celé\nMoravy, z Čech, Slezska, ze Slovenska a z Vídně na místo po-\nsvátné. Hlavní momenty toho dne byly slavné služby Boží, jež\nkonal veled. pan prelát rajhradský G. Kalivoda. Mše od Horáka\nprovedena byla chorem velmi zdařile.\n\nKronika zpĕváckých spolků.\nZpěvácký spolek „Bořivoj\" v Lomnici v Ji-\nčínském kraji zapěl dne 14. července 1863 co svatvečer jme-\nnin předsedy svého, pana Jindřicha Velebína Mastného, za-\nstaveníéko a druhého dne byl celý spolek pozván od řečeného\npana předsedy k večeři v zahradě Frant. Tančíka, kde se vši-\nchni podílberoucí skvěle bavili, a zajisté každému členu tamněj-\nsího spolku zpěv. večer ten v milé paměti zůstane. Několik\nsboru, jako „Kalina\" od Em. Vašáka, „Valčík\" od F. A. Vogla,\n„Ó \\lasti má\" — „Staročeská\" se zapělo a následovaly potom\npřípitky vselikeré. K slavnosti Semilské se spolek pilně cvičí,\njak se dovídáme, bude spolek v úplném počtu zastoupen. —\nDne 20. června b. r. zapěl tamnějšímu panu faráři P. Dru. AI.\nSálkovi zastaveníčko, sestávající z písní: „Nedělní44 od Kreu-\nzera, „Zastaveníčko\" od J. N. Škroupa a „Komu zazpíváme\"\nod F. Michla. — V Chrudimi byl spolek dvěma členy zastou-\npen při slavnosti svěcení praporu dne 29. června b. r.\n*** Vysokomýtský zpěvácký spolek „Otakar\"\nodbýval včera dne 19. července slavnost svěcení praporu svého,\nna nějž vlastenecké paní a dívky Vysokomýtské peníze sebraly.\nStojítť přes 300 zl. r. č. a jest na něm lev český dle nákresu\nManesova vkusně vyšit. K slavnosti té pozváni jsou českoslo-\nvansti zpěváčtí spolkové, z nichž se značný počet byl přihlásil.\nKmotrou čili matkou praporu je paní Františka Semberová, choť\nposlance českého na sněmu zemském. Při koncertu odpoledním\npřednesly shromáždění spolkové zpěváčtí následující sbory : t.\n„Naše probuzení\" od L. Procházky. 2. „Cikáni\" od Fr„\nVogla. 3. „Reformátoři\" od V. Zóllnera. 4. „Žel a chmel\"\nod Mendelssohna-Bartholdyho, přednesl „Otakar\" sám. 5. „My\nčeští manové44 od Jelena. 6. „Husitská\" od Fr. Hellera. Celá\nslavnost se ukončila plesem ve velikolepém sále p. Zedníčka.\nVe Votici zřizuje se zpěvácký spolek a statně\nku předu kráčí. Prozatímním sbormistrem jest p. Hatlák, tam-\nnější učitel.\nZpěváčky spolek v Rožmitále, jenž se ne-\ndávno zřídil a nyní již 32 výkonných clenu čítá, přijal jméno\n„D a 1 i b o r.u\nV Hučí ně, městě v Pruském Slezsku, zařízen jest\nčeský zpěv. spolek.\n*** Zpěv. spolek „Hlahol\" vKrá1.M ě s t c i uspo-\nřádal produkci a taneční zábavu dne 19. července 1863 v míst-\nnostech „u zlatého hroznu.44 Pořádek: 1. Ouvertura z zpěvo-\nhry „Zampa\" od Herolda. 2. „Slib,\" sbor od Kiickena. 3.\n„Svítání\" od Procházky. 4. „Deklainace bez rukavic\" od Štraucha.\n5. „Na vlast,\" sbor od Jelena (?). 6. „Staročeská,\" sbor od\nJ. Š kroupa. Napotom taneční zábava."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6397, "texte": "*** Novostrašecký zpěvácký spolek „Kotlář\"\nuspořádal dne 19. července t. r. výlet do sousedního města\nOunoště.\n*** Výbor zpěv. spolku Brněnského „Besedy\"\nodbýval dne 13. cervence valnou hromadu v záležitosti pěvecké\nslavnosti Brněnské, která náhradou za národní slavnost Vele-\nhradskou konatí se má. Výbor rozšířil se k tomu konci na\n20 osob, jimž podle odborův zvláštních všeliké úkoly potřebné\npřikázány jsou. Výbor tento projevuje nyní velmi ráznou či-\nlost, které také v pravdě zapotřebí jest, aby důstojně se pro-\nvedlo, co se zamýšlí, i aby posměváčkům německých novin\nutrhacná ústa se zacpala.\n\"V*\" Zpěvácký spolek „Tyl\" v Kutné Hoře účin-\nkoval dne 19. t. m. při zahradní zábavě v Lorci k účelu do-\nbročinnému. Program: 1. Od hodiny čtvrté hrála úplná ka-\npela c. k. výs, sboru ostrostřeleckého. 2. 0 půl šesté násle-\ndující sbory: a) „Píseů cestujících po vlasti\" od Abta. b)\n„Staročeská\" od J. Škroupa. c) „Šablenka.\" d) „Šumavan\"\nod H. Jirgesa. e) „Naprej\" od Jenka. 3. Na to následovalo\ndivadelní představení : „Darebák, aneb, Dobré jádro v špatné\nskořápce,\" veselohra ve 3 jednáních, dle Kaisera pro české di-\nvadlo vzdělal J. K. Tyl.\n*** Ručovický zpěv. spolek „Hvězda\" uspo-\nřádal dne 19. t. m. 3. besedu svou pro údy. Dne 16. srpna\nhodlá odbývati svěcení nového prapora a pak večer zas 4. be-\nsedu pro údy.\n*%* Zpěvácký spolek „Slav nik\" v Zbraslavi\npodnikl dne 19. t. m. druhý svůj výlet letošní na Skalku blíže\nměstečka Mníšku; jelikož pak „Slavník\" na Skalce mši sv.,\nkteráž se v 9 hod. odbývala, zpěvem svým oslavil, sešli se\núdové a hosté před 5. hod. ranní v místnosti spolkové (v ho-\nstinci p. J. Šárky), aby se určitě v 5 hod. „Slavník\" na cestu\nvydati mohl. Cesta za veselých zvuků hudby rychle ubývala.\n0 půl 12. hod. byl společný oběd; okolo 3. hod. odbývala\nse pěvecká zábava. Nazpět jelo se na vozích, kteréž někteří\np. měšťané mníškovští a p. rolníci z okolí laskavě zapůjčili.\n*** V B u d ě j o v i c í ch zřizuje se ženský zpěvácký\nspolek.\nZpěvácký spolek v Blatné „ U s 1 a v a n \"\nodbýval dne 5. t. m. valnou hromadu, v níž zvolen byl za\nprotektora téhož spolku p. Robert, baron zHildprandtu.\nStarostou se stal hosp. ředitel p. Lisý, a náměstkem jeho p.\npoštmistr Gotthard. Ředitelství zpěvu svěřeno jest osvědče-\nnému již p. učiteli Martinovskému, náměstkem jeho jest\npan L. Farář, c. k. okresní kancelista. Svěcení, .skvostného\npraporu b ide se konati příští měsíc, při kteréžto příležitosti\nzastupovati budou místa kmotrů: urozená paní bar. Jindřiška\nAugusta Ilildprandtová roz. hraběnka Haugwitzova, a domácí\nrodák p. Strakatý z Prahy.\n*%* Zpěvácký spolek ve Vodůanech, který velmi\ndobrou pověstí se honosí, kráčí statně ku předu. Předseda\nspolku jest pan purkmistr Ant. Skalický, místopředseda p. Al.\nKatzer a pan Val. Cába ředitel zpěvu. Spolek tento světit bude\ndne 15. a 16. srpna í. r. svůj prapor, ku kterémuž cíli se\nveliké konají přípravy; léž se mají súcastniti všecky vňkolní\nzpěv. spolky. Prapor jest již zhotoven, po jedné straně čer-\nvená, po druhé bílá tykyta. Na červené půdě na samé tykytě\nvymalován jest znak města Yodňan, nad nímž do polokruhu\nnápis: „Zpěvácký spojek\" a dole v polokruhu : „Král. svo-\nbodného města Voduan 1860,\" rok to zaražení spolku. Na\nbílé půdě jest obraz sv. Vácslava, patrona českého. Bohy po\nobou stranách, jakož i ouvaly obou obrazů v jsou bohatými zla-\ntými arabeskami ozdobeny.\n*** Zpěvácký spolek Semilský přijal jmeno „ J i-\nzeran\" za heslo „V zpěvu naše síla !u a bude dne 26.\nt. m. odbývati svěcení praporu, ku které ještě zvláštní pozvání\nrozešle.\n*** Zpěvácký spolek „Kovář\" v Čáslavi pod-\nniknul dne 19. t. m. vycházku do Filipova spoSujicinkováním\nhudebního sboru Čáslavského. Program: I. 1. „Český zpěv\"\nod Kalivody. 2. „Hlasy z domova\" od Vogla. 3. Deklamace.\n4. ,,Cikáui,\" sbor od Vogla. II 5. Pochod od Jos. Primusa.\n6. „Slib\" od Kůckena. 7. „Staročeská\" od Škroupa. 8. „Kde\ndomov můj ?\" od Škroupa. — Údové zpěváckého spolku vyšli\no půl 3. hod. po poledni z bytu p. ředitelova na náměstí.\n\"V* Zpěvácký spolek „Perštýn\" učinil v ne-\nděli dne 19. července 1863 výlet na Kunětice, kdež uspořádal\npěveckou a taneční zábavu. Program : 1. Oddělení. 1. Hudební\nskladbu přednesla kapela Pardubická. 2. „Gdě je slavska do-\nmovina\" od Wintra. 3. „Zel a chmel\" od Mendelssohna-Bar-\ntholdyho. 4. Hudební skladbu přednesla kapela. II. Oddělení.\n1. Sbor od Procházky. 2. „Na vlast/; od Jelena. 3. „Slib\"\nod Kůckena. 4. Hudební skladbu přednesla kapela. — Po ukon-\nčené pěvecké produkci následovala taneční zábava.\n*%* V neděli dne 2. srpna b. r. bude se v Semitech\nodbývati národní slavnost ti síle té památky zave-\ndení křesťanství v Čechách a na Moravě.\nProgram: — Iv Oddě1 e n í.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Vilém Tel!\" od Rossiniho.\n2. Slavostuí proslov od P. Josefa Kouble.\n3. „Český zpěv,\" sbor od J. Václ. Kalivody. („K nebesům.\")\n4. „Valčík,\" sbor od F. A. Vogla. („Pozor už jen.\")\n5. „Vlasti\" od J. Jahna, dvojsbor s plechovými nástroji od\nLud. Procházky. Tiskem vyšla u Christofa a Kuhé v Praze.\nII. Oddělení.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Alessandro Stradella\" od Flotowa.\n2. „Na Prahu\" od J. Picka, nápěv od J. V. Veita.\n3. „Cikání\" od J. Pelikána, přepracovaná od Vogla.\n4. Chorál k sv. Cyrilíu a Methoději k tisícileté památce zave-\ndení křesťanství, slova od P. Vácí. Štulce, upravená od Jos.\nZvonaře. (Nápěv úplně dle chorálu Svato-Váelavského.)\n5. „Válečná\" ze zpěvohry „Rienzí\" od Rich. Wagnera s prů-\nvodem orkestru. — Začátek o půl 5. hod. odpoledne.\nDo koncertu vstupného platí obecenstvo 20 kr. r. č. bez ob-\nmezení dobročinnosti, čistý výnos určen na pod-\nporování česko-s1o v a n s k ý ch hudeb n í ch sklada-\ntelů. Ředitelství Pardubicko-Liberecké železné\ndráhy povolilo na žádost výboru slavnostního na\nden 2. srpna 1863 zvláštni vl aky za poloviční cenu\npro cestující do Semil a zpět, a sice :\n1. o 1 hodině odpolední zvláštní vlak z Li-\nberce do Semil,\n2. o 10. hod. večer zvláštní vlak ze Semil do\nPardubic a ze Semil do Liberce.\nPřipomíná se ještě, že řečené ředitelsvi železné dráhy mimo\nto též pro vůkolí, z kterého by se četnější účastenství oče-\nkávati mohlo, dne 2. srpna t. r. ráno ještě zvláštní vlaky\nustanoviti volno jest. — Doufáme, že účastenství zpěváckých\nspolků bude co nejeetnější, anť výbor slavnostní dle svých sil\nhledí, aby slavnost řečená se stala velkolepou a jen spoje-\nnými silami úloze své dostáti může.\nJmenem výboru slavnostního: Jindřich Velebín Mastný.\n\nZ Prahy."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.8", "debut_caractere": 3482, "fin_caractere_exclue": 6130, "texte": "Náš srdečný pěvecký pozdrav všem vlasteneckým\nzpěváekým spolkům v Čechách\na na Moravě!\nJindř. Velebín Mastný.\nVěkové dávní uplynuli od prvního vstoupení svatých apo-\nštolův slovanských na půdu naší vlasti. Bez zištnosti pracu-\njíce na vinici Páně, se svatým zápalem nesli pochodeň osvěty\nkřesťanské mezi praotce naše, neberouce za víru svobodu —-\nlásku jenom rozsévajíce, lásku opět našli ve středu svých slo-\nvanských 8oukmenovců, mluvíce od srdce k srdci, seli símě\ndobré v půdu dobrou.\nTisíc let nás dělí od jejich svatého života — však vděč-\nnost naše a blahá památka skutků jejich — toť páska trvající,\ndokud neushasne tlukot srdce národa našeho.\nOd chýšek Krkonošských až k modrým Tatrům, ba Slo-\nvanstvo od Baltu až k Černému moři slaví tisíciletou památku\nsvých apoštolů.\n1my „ot gor Krkonoší\" toužíce oslavit památku\nsvatých mužů, ustanovili jsme se na tom, uspořádati v Se-\nmilech národní slavnost tisícileté památky zave-\ndení křesťanství v Čechách a na Moravě na nedělí\npo sv. Anně hned příští 2. srpna b. r.\nZveme Vás tedy, rodní bratři na Labi a na Vltavě, žá-\ndáme Vás drazí rodáci, kteří sídlíte na úrodných nivách Mo-\nravy, abyste nás v ten den pohostinsku navštívili. Nemáme\nsice my na Jizeře žádného Velehradu, ale srdce věrná a vřelé\npřátelství Vás zde očekávali budou.\nProgram:\nI. V neděli dne 2. srpna t. r. v 10 hod. dopoledne v hostinci\n„v rájia společná zkouška.\nII. Odpoledne o půl 5. hod. začátek slavnosti na louce blíže\nrodiště Riegrova.\nOddělení 1.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Vilém Tell\" od Rossiniho.\n2. Slavnostní proslov od P. Josefa Kouble.\n3. „Český zpěv/1 sbor od J. Václ. Kalivody.\n4. „Valčík,\" sbor od F. A. Vogla.\n5. „Vlasti\" od J. Jahna, dvojsbor s plechovými nástroji od\nLud. Procházky.\nOddělení II.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Alessandro Stradella\" od Flotowa*\n2. „Na Prahu\" od J. Picka, nápěv od J. V. Veita.\n3. „Cikáni\" od J. Pelikána, přepracovaná od F. A. Vogla.\n4. Chorál k sv. Cyrillu a Methoději k^tisícileté památce zave-\ndení křesťanství, slova od P. Václ. Štulce, upravená od Jos.\nL. Zvonaře.\n5. „Válečná\" ze zpěvohry „Rienzi\" od Rich. Wagnera s prů-\nvodem orkestru.\nDo koncertu vstupného platí obecenstvo 20 kr. r. č. bez\nobmezení dobročinnosti; čistý výnos určen jest\nna podporu ceskoslovanských skladatelů.\n0 snížení cen a zvláštní vlaky pro obecenstvo, které do\nSemil od Liberecké strany odpoledne přijede, a zvláštní vlaky\nze Semil k Liberci a k Pardubicňm, které by o půl 11 hod.\nvečer ze Semil odjely, u týkajícího ředitelství se zakročilo, a\nbude pořádek těchto vlaků, jakmile povolení sem dojde, u vše-\nobecnou známost uveden.\nV Semilech dne 8. července 1863.\nVe jménu výboru slavnostního :"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "164", "page_fin": "165", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.4.1", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "—f", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "164", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.4", "debut_caractere": 3047, "fin_caractere_exclue": 5692, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Českých Budějovic 11. července 1862. (Zpěv. spolek\na jiné novinky.) Od té doby, co v těchto listech\nřeč byla o velkolepém koncertu, jejž uspořádal zpěvácký spolek\nBudějovický „Beseda,\" podal nám statečný spolek náš opět\nněkolik milých zábav, o kterýchž tuto jenom stručně pojednáme.\nOba výlety do lesa Dobrovodského těšily se z hojného účásten-\nství obecenstva, zvláště pak bodrého studentstva. — K jmeni-\nnám svého ředitele zpěvu p. Jana Procházky zapěl spolek při\nsvětle pochodní pod okny jeho bytu 3 sbory a uvedl jej pak\ndo svýcti místností ozdobených jeho podobiznou, prapory a ná-\npisy. Zpěv se tu střídal s tancem, a nenucená, srdečná zábava\nskončila se teprvé o4. hod. ráno. —Na den sv. Petra a\nPavla přijel milovaný otec vlasti František Palacký na noc do\nBudějovic. Čtenářský spolek uchopil se hned pochodní a táhnul\nk bytu slovútného muže, kdež zpěváci 3 sbory pěkně zapěli.\nNa to uveden byl ctěný host v místnost spolkovou, okrášlenou\nna rychlo olěnčenou jeho podobiznou a červenobílými praporci.\nHromové „Sáva\" rozlehlo se u příchodu, zápisu v knihu pa-\nmátní a při odchodu miláčka národa. Zpěvácký spolek činil\nten večer pravé divy; jeden sbor stíhal druhý aač všecky byly\ndost těžké a unavující, v sále pak nesmírné horko panovalo,\nšel nicméně zpěv přec uhlazeně a rázně. Před odchodem pro-\njevil Palacký svou radost statečného našeho spolku , na-\npomínaje, by zmužile kráčel na cestě morální a zákonní. —\nČeské dívky a paní hodlají zříditi v Budějovicích ženský zpě-\nvácký spolek. As 45 dívek a paní slíbilo pristoupiti kspolku\ntomuto a as 34 cvičí se jich již ve zpěvu. — Zpěvácké spolky\nv Lomnici a ve Vodnanech budou prý ještě letos světiti své\nprapory. Dostane-li „Beseda\" — jak se o tom již vypravuje\n— pozvání k těmto slavnostem, použije toho k šejítí-se se\nzpěváckým spolkem Píseckým a Jindř. Hradeckým. — V něko-\nlika dnech přestěhuje se náš spolek v nové, velmi vkusně\nupravené místnosti v č. 272 na Pražském předměstí. Otevření\nmístností těchto se oslaví nějakou příjemnou zábavou. Místnost\nsestává z pěkného sálu a několika pokojů, pak zahrady s ku-\nželnou, v které bude pěkný sklenný salon vystaven. Ctění\nkněh, českých a německých časopisů, střílení do terče šípem,\ndívání do kratochvilného světozoru atd. poskytne každému\nmilou zábavu a pak-li ještě více údů ke spolku přistoupí, bude\ntaké pěkné piano zakoupeno. Z toho ohledu žádáme také všecky\nnárodovce jak v Budějovicích tak ve vůkolí, zvláště pak naše\nctihodné a horlivé velebníčky, by hojně k našemu českému\nspolku přistupovali, jedni druhých na tento sloup naší národ-\nnosti v Budějovicích upozorňujíce. Spolek, kterýž sobě vytknul"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "165", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 321, "texte": "krásné heslo „vše jen ku chvále vlasti a krále\" zasluhuje\núčastenství každého vzdělaného národovce a žádnému stavu\nna ujmu býti nemůže, lidství spolku držícího se přísně hesla\ntohoto, a kráčejícího statně ku předu na cestě morální a zá-\nkona bez ohledu na klukovské nájezdy a babské stranění-se\nhladových chlebařů. —\n\n—f."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "165", "page_fin": "165", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.4.2", "titre_corps": "Z Jičína. (Beseda zpěv. spolku.) Dne 6. července", "titre_sommaire": "Z Jičína. (Beseda zpěv. spolku.) Dne 6. července", "signature_source": "F", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "165", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.5", "debut_caractere": 323, "fin_caractere_exclue": 1913, "texte": "F.\nZ Jičína. (Beseda zpěv. spolku.) Dne 6. července\nuspořádal zpěv. spolek v Jičíně svým přispívajícím údům třetí\nperiodickou produkci ve zpěvu spolkovém v roce 1863 a sice\npod šírým nebem, v libosadě blíž Jičína. V 5 hod. odpoledne\nshromáždili se výkonní údové na náměstí před bytem pana ře-\nditele Baudiše, odkudž se, provázeni jsouce kapelou ostrostřelců,\na četným obecenstvem, do libosadu odebrali. Povětří bylo příz-\nnivé, ač trochu studené, a přilákalo i mimo údy četného obe-\ncenstva, jež se až do večera příjemně bavilo. Přivítán byl spolek\njakmile se k libosadu blížil střelbou z moždířů, která se častěji\nopětovala. Program byl následující: 1. Ouvertura ze zpěvohry\n„Cikánka\" od Balfé-ho. 2. První pochod z národních písní,\nsbor od Bendla (ponejprv). 3. Kavatina na zpěvoroh ze zpěvo-\nhry: „Hrabě Pařížský\" od Donizetti-ho. 4. „Modré oči,\" sbor\nod Wintra. 5. Duetto ze zpěvohry „Belisar\" od Donizetti-ho.\n6. Abeceda, sbor od Zollnera (ponejprv). II. oddělení. 7. Sa-\nblenka, sbor. 8. Scéna ze zpěvohry „11 Trovatore\" od Verdi-ho.\n9. „Věrný do smrti\" sbor od Pavla Křižkovského (ponejprv).\n10. Koncertní duetto od Procha. 11. „Píseň cestujících po\nvlasti,\" sbor od Fr. Abta. 12. Národní pochod od Pavlise.\nProvedení všech čísel bylo zdařilé, ač nelze upříti, že k dosa-\nžení tak» skvělého výsledku, jakého náš zp. spolek již několi-\nkráte v uzavřených místnostech besedních docílil, v tak rozsáhlé\nprostoře, totiž v libosadě, ohromných sil zapotřebí jest, a že\ntehdy poměrně výsledek produkce posuzovati se musí. — Nic-\nméně tolik posoudí každý úd, a každý byl s produkcí spokojen."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "165", "page_fin": "166", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.4.3", "titre_corps": "Z Velkého Mezeřiče. (Šlavnost tisícileté památky", "titre_sommaire": "Z Velkého Mezeřiče. (Šlavnost tisícileté památky", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "165", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.5", "debut_caractere": 1915, "fin_caractere_exclue": 8026, "texte": "Z Velkého Mezeřiče. (Šlavnost tisícileté památky\ndne 5. července 1863.) Slavili jsme den tento\ns citem radostným, nebot to dyla slavnost dojímavá a důstojná.\nJiž v sobota večer vlály červenobílé prapory s věže, z obecního\ndomu, se školní budovy a jiných domů privátních. Po 8. hod.\nzapočala slavnost zvoněním se všemi zvony a střelbou a k 9.\nhodině započala hudba hráti, načež následovalo skoro všeobecné\nosvětlování bez vybízení; patrný to důkaz, jak daleko náš lid\njiž pokročil, a kterak zvláště pro věc náboženskou zbožnou\nchová mysl. Na domě, v němž dle pověsti ss. apoštolově pře-\nnocovali, byl nápis „Chvála a sláva ss. apoštolům Cyrillu a\nMethoději, kteří zde přenocovali a slovo Boží hlásali.\" Druhý\nden ráno 5. července následovala opět hlučná hudba a střelba.\nV jedenáct hodin byla slavná mše svatá, při kteréž zdejší zpě-\nváci a hudebníci jako vždy vůbec svou dovedností a rázností\nse vyznamenali. Již odpoledne sjížděli se hosté z vůkolních\nměst, z Třebíče, z Byteše, z Brlnice, z Měřína, ze Ždáru a\nz Nového Města, ano i z Cech až z Polné zavítalo k nám as\n30 horlivých národovcň a obětavých vlastenek, jichž příchod\nnás velmi překvapil. Ztrávivše několik hodin v srdečném a\npřátelském hovoru, odebraíi jsme se pak vespolně po 7mé hod.\ndo obecního sálu. kdež se večír beseda s hudbou, se zpěvem,\ndeklamacemi a tancem odbývala. „Proslov\" od Fr. Klinkáče\npřednesla sl. M. K. velmi krásně as citem, tak že její slova za-\njisté každému hluboce v srdci utkvěla; neboť p. Fr. Klinkác\npobyv několik let mezi námi, zdejší poměry vhodně vylíčil a\nvýznamnost zdejšího města a obou řek Oslavy a Radostinky\nráznými a této slavnosti přiměřenými slovy naznačil. Ouvertura\nke „kouzelné flétně\" od Mozarta, „Cikánka\" sbor od Vogla,\n„Utonulá\" sbor od Křižkovského, a Ouvertura k „básníku\na sedláku\" od Suppé-ho byly vesměs velmi zdařile provedeny\na předneseny, zvlášť se líbili „Cikání\" a „Utonulá,\" tak že se\nzpěvákům hlučného potlesku a zasloužené pochvaly od obe-\ncenstva dostalo. „Má vlast\" píseň od T. Vogla přednesla\nM. P. 8 citem, rázné a velmi dovedně. Zvláštního vyznamenání\nzasluhuje píseň „Na Moravu\" od Fr. P i vody, jenž v obecen-\nstvu hluboký dojem spňsobila a takové pochvaly došla, že se\nna všeobecné přání musela opakovati. Poznali jsme zde zna-\nmenitého ředitele zpěvu, jakož i výborného zpěváka, který svým\nsilným a líbezným hlasem značného výsledku zná docílili. „Že-\nbrák,\" píseň od Frant. Sedláčka, byla od pana A. K. rázně\na jak obyčejně výborně přednesena. „Les deux Anges par Blu-\nmenthal\" a „Polonaise\" od Diabelli-ho pro pianoforte došly\nu četného obecenstva zvláštní spokojenosti. Deklamovánka „Do-\ndatek k obraně ženského pohlaví\" od Rubeše byla od slečny\nH. S. velmi živě a dovedně přednesena, zacež se jí hlučné po-\nchvaly dostalo. Po zpěvu a hudbě nastal tanec. „M. 0.\"\nZe Slaného. (Akademie v den slavnosti svě-\ncení práporu 29. června.) Tato zdařilá produkce odbý-\nvala se odpoledne ve 4. hod. pod širým nebem ve dvoře hra-\nběcím. Samo počasí bylo tak příznivé, účastenství ze strany\nobecenstva veliké a horlivost veškerých výkonných sil zname-\nnitá. Jakž tedy bylo jinak možno, než že se Jtu potvrdilo pří-\nsloví: Začátek dobrý, konec mívá podobný. Že se tak skvělý\nvýsledek objevil, největší zásluhu z toho má slavný zpěv.\nspolek pražský „Hlahol,\" pak hornická kapela z Brandýska a\nkonečně i ostatní všickni spolkové i jednotlivci, jenžto se jako\no závod snažili, aby se slavně skončil den tak památný. Celá\nprodukce záležela z 10 čísel, mezi nimiž byly 4 sbory, 3 čísla\npro hudbu hornickou a 3 deklamace. Ouverturou z „Cikánky\"\nod Balfého, jižto přednesla dotčená kapela ze 27 mužů sestá-\nvající pod řízením p. Jos. Fiedlera, byl učiněn začátek. Nyní\nvystoupil p. A. Ptáček, učitel z Kladna, a přednesl velmi obrat-\nně a zdařile přiměřený proslov od J. Jahna. Pak následoval\nsbor „Naše probuzení\" od L. Procházky (cestn. úda „Dalibora\")\nod veškerých pěvců s nadšením přednešený a bouřlivým po-\ntleskem od obecenstva provázený. Na to deklamoval p. Em.\nSmetana, učitel z Kvilic báseň „Dalibor\" od J. Wenziga ku\nvšeobecné spokojenosti. Dvojsbor s doprovázením hudby od L.\nProcházky „Vlasti\" byl velmi vřele přijat a musel býti opa-\nkován. Nyní ustoupili pěvci, aby je vystřídala hudba, ježto\nzdařile přednášela Duetto z opery „II Masnadieri\" od Verdiho.\nPo kratičkém oddechu zazněl opět rázný sbor „Rekův sen\"\nod K. Slavíka. Když přišlo sólo pro ctverozpěv, zdálo se, že\nkaždý z posluchačů tají dech, aby nerušil ticho posvátné, a když\nčetný sbor mohútně tatáž slova opakoval, strhl se bouřlivý\npotlesk. Na tento charakteristický sbor následovala deklamace,\na tu se objevila sl. Fr. Vacková, známá našemu obecenstvu co\nvýborná deklamatorka, a přednesla rozmarně „Ženská politika\"\nod K. Adamce, zacež byla hojným potleskem vyznamenána. Směs\nz českých nár. písní „Nedejme se\" od J. Fiedlera líbil se obe-\ncenstvu tak, že na všeobecnou známost byl opakovan. Za tuto\nchvalitebnou snahu zasloužil si p. kapelník od nás vřelých díků\na my je rádi projevujeme s přáním, aby si dotčená kapela vždy\na všude tak statečně počínala. Hlahol sám přednesl s velkým\núspěchem „Dar za lásku\" od Křížkovského a J. L. Lukeš zapěl\n„Kde domov můj\" při hlučné pochvale. Poslední číslo tvořil\npochodvojův Zábojových\" ze zpěvohry „Záboj\" s hudbou\nod J. L. Zvonaře (cestn. úda „Dalibora\"), jenž se obecenstvu\nvelmi líbil. Nyní vystoupil p. T. Rubeš, praporecník „Dalibora,\"\naby přečetl 4 dopisy a 1 telegram od vzdálených bratří nám\nku slavností zaslané, ježto doslovně následují. Jsou pak: z Bran-\ndýsa nad Labem, z Kutné Hory, z Lomnice a Jičína a z Kolmá.\nTelegram (v jazyku vlaském) pochází z Berouna. Po každém\ndopisu provoláno jeho zasylatelňm „Sláva!\" „Na zdar!\" „Na\nshledanou na Velehradě!\" Mnozí z našich drahých hostu vra-\nceli se k domovu, menší část jich zůstalo ještě na plesu, ježto\nse odbývaly u „Bílého beránka\" a u „Zlatého jablka.\" Ohléd-\nneme-li se ještě jedaou na celou slavnost, musíme se vyznali,\nže byla zdařilá. Výbor slavnostní se přičinil skutečně, aby úloze\nsvé dostál, staraje se o všecky potřeby. Tak byly vkusné po-\nzvání v čas na všecky strany v hojném poctu rozeslány, a texty"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5159, "texte": "sborů s proslovem rozdávaly se u kasy při akademii. V aka-\ndemii bylo mnoho sedadel pro obecenstvo shotoveno a pro pévce\nprostranná tribuna vystavena. Oltář na náměstí, okrášlení domů,\nstřelba, udržení pořádku atd., to vše bylo starostí výboru. Těší\nnás to vědomí, že jsme vykonali dílo důstojné, jež nám ani\nnepřátelé naši upríti nemohou. Nechtějíce ale sami sobě vysvěd-\nčení dávali, dovolujeme si uveřejnili dopis „Hlaholu,\" jenž nás\ndošel v osmi dnech po slavnosti, a jenž ku konci dnešní zprávy\npoložen. Budiž nám popřáno ještě jednou pozvednout! hlasu\nk poděkování všem váženým pánům a paním súčastnivším se\njakýmkoli spůsobem v naší slavnosti a podporujícím nás k ví-\ntězství. Tu se patrně dokázala pravdivost hesla „Spojenými\nsilami!\" Jen svorností velké věci rostou. V brzkém oase bude\nslánský „Dalibor\" skládali veřejnosti úcty, pak budeme míii\nopět příležitost stopovali jeho počínání. Nechť jen nikdy neza-\npomene důležitost svého hesla: „My vítězíme zpěvem!\"\nv\nZ Tábora, (Zpěv. spolek). Zpěvácký spolek „Žižka\"\nv Táboře rozeslal pozvání ku produkci odbývané dne 23. června.\nNebyl to zajisté den vyvolený, a protož netřeba se divili, že\nzpěvumilovné obecenstvo u tak skrovném počtu se sešlo. —\nNáš jarý spolek dostál i tentokráte úloze své zcela úplně, zvláště\nvynikal p. Rastrelli svoji uhlazenou a zvučnou hrou na\npiano, přednášeje sólo „L'Ondine\" od Schulhofa.44 Žel však,\nže nás p. Rastrelli tak zřídka kdy něčím podobným potěší.\nDobře pochopil též myšlénku písně „Svoji k svému\" od Pro-\ncházky, p. Viidmann, jehožte plný, jasný hlas písně této ráz-\nnosti dodával. Na to se zpívaly tři sbory, a by snad produkce\ntím jakési rozmanitosti a pestrosti nabyla, také humoristické\nčtení a deklamace — ale bylo toto jak ono velmi unavující —\nzajisté by nám vítanější býval mnohý sbor, třeba opakovaný.\nStálou, neunavenou pílí domáhá se spolek tento žádoucího cíle,\nmaje v čele zajisté velmi obětavého ředitele • než, kdo zná\nokolnosti a všecky zdejší poměry, tent neupře, jak těžko\nv lze co provésti •, sem a tam mnohý falešný prorok kopal svou\nřečí hrob spolku tomuto — viděl jej již umírali — a lile :\non žije dosud a brzy uvidíš zdárné síly tyto shromážděny kolem\npraporu — jako dítky kolem matky — drahé vlasti. — Dne\n28. června uspořádal spolek zpěv. výlet na Zvík o v. Domní-\nvali jsme se, že snad táborští Sokolové k zpěv. spolku se při-\ndruží — jde to ale jaksi váhavě, a zdá se, že sl. předsednictví\npokroku spolku toho velmi málo sobě všímá. Pročež voláme\nz celého srdce spolku tomuto „Na zdar.!\"\nZ Velehradu, dne 8. července. (Hudba kostelní\npři církevní slavnosti). Hudbu při slavnosti Velehradské\nřídil, jak známo, náš krajan z Milonic, prof. konservatoři a ví-\ndenského p. J. Beránek. Jeho přičinlivost jest chvály hodna,\nneboť usiloval o to, aby se svým sborem i z vídenských sil\nsestaveným slavnost tisíciletou co nejdůstojněji oslavil. Známe\nsice příčiny, proč nesestavi! svůj zpěvný a hudební sbor pouze\nz našich slovanských a zajisté hojných a slovutných sil,\nvšak tenkráte o nich pomlčíme, ponechávajíce si to na jiný\nokamžik. Nechceme také nyní už rozhodovali, stalo-li se to na\nvyšší rozkaz čili ne. O kostelních produkcích musíme se velmi\nehvalně vyslovili, ač mnohdy s volbou kusů provedených ne-\nsouhlasíme. 1 tu měl pan ředitel více přihlíželi ke skladbám\nnašich mistrů zvláště F. Tůmy, J. Brixiho, Tomáška, Vitáska,\nZvonaře, Kolešovského, Škroupa, které více vážné, pobožné\npovaze a rázu slovanské hndby odpovídají. Od pondělka mešká\nna Velehradě a neunaveně účinkuje náš vel. p. P. Křížkov-\nský, jenž i několik zpěváku na útraty pana preláta Napa s sebou\npřivedl. Co do zpěvu chorového zmiňujeme se o paní Pl.\na sl. Mackové (obě pro soprán), o sl. Kohlerové (alt), o panu\nLvu (bas), všichni z Vídně (!) Provozovány jsou až do dneška\ntyto skladby: 1. v sobotu 4. července odpoledne ve 4. hod.\nnešpory od Mor. Brosiga. 2. v neděli dne 5. č. o 10 hod.\nna slavných sl. Božích, jež sloužil J. Emin. kardinál arcibiskup\npražský, kníže Švarcenberk, mše do 0, graduale do C, offer-\ntorium do F. Od ředitele 3. odpoledne ve 4 hodiny\nv neděli litanie od Schiedermayera, Pangelingua od Beránka\ndo C. 4. v pondělí 6 c. v 10 hod. předpolednem mše od Mo-\nzarta do C. č. 5 graduale od Jos. Preindla (domine quis ha-\nbitat) C-moll, oířertorium Es-dur od Vavřince Weissa (sl.\nKohlerova.) 5. téhož dne odpoledne ve 4 hod. litanie od Schie-\ndermayera, Pangelingua od Beránka do F. 6. v úterý 7. c.\nv 10 hod. předpolednem mše od Vitáska, do B-dur graduale\n(Salvum fac populum) od Stadlera, offertorium (Lauda Sión\nSalvátorem) Duo fúr Soprán et Alt, sl. Mackova, Kohlerova.\n7. téhož dne ve 4. hod. odpoledne litanie od Schiederm. Pan-\ngelingua od Glucka do G. 8. po příchodu procesí z Brna o 6.\nhod. večer velké Pangelingua od Beránka. 2. ve středu 8 č\nv 10. hod. předpolednem mše od J. Haydna (Nelson) D-m.\nOktáva slavnosti skončena byla spůsobem mimo očekávání dů-\nstojným. V sobotu celý den scházeli se národovci, z celé\nMoravy, z Čech, Slezska, ze Slovenska a z Vídně na místo po-\nsvátné. Hlavní momenty toho dne byly slavné služby Boží, jež\nkonal veled. pan prelát rajhradský G. Kalivoda. Mše od Horáka\nprovedena byla chorem velmi zdařile."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "166", "page_fin": "167", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.4.4", "titre_corps": "Kronika zpĕváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpĕváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.6", "debut_caractere": 5161, "fin_caractere_exclue": 7659, "texte": "Kronika zpĕváckých spolků.\nZpěvácký spolek „Bořivoj\" v Lomnici v Ji-\nčínském kraji zapěl dne 14. července 1863 co svatvečer jme-\nnin předsedy svého, pana Jindřicha Velebína Mastného, za-\nstaveníéko a druhého dne byl celý spolek pozván od řečeného\npana předsedy k večeři v zahradě Frant. Tančíka, kde se vši-\nchni podílberoucí skvěle bavili, a zajisté každému členu tamněj-\nsího spolku zpěv. večer ten v milé paměti zůstane. Několik\nsboru, jako „Kalina\" od Em. Vašáka, „Valčík\" od F. A. Vogla,\n„Ó \\lasti má\" — „Staročeská\" se zapělo a následovaly potom\npřípitky vselikeré. K slavnosti Semilské se spolek pilně cvičí,\njak se dovídáme, bude spolek v úplném počtu zastoupen. —\nDne 20. června b. r. zapěl tamnějšímu panu faráři P. Dru. AI.\nSálkovi zastaveníčko, sestávající z písní: „Nedělní44 od Kreu-\nzera, „Zastaveníčko\" od J. N. Škroupa a „Komu zazpíváme\"\nod F. Michla. — V Chrudimi byl spolek dvěma členy zastou-\npen při slavnosti svěcení praporu dne 29. června b. r.\n*** Vysokomýtský zpěvácký spolek „Otakar\"\nodbýval včera dne 19. července slavnost svěcení praporu svého,\nna nějž vlastenecké paní a dívky Vysokomýtské peníze sebraly.\nStojítť přes 300 zl. r. č. a jest na něm lev český dle nákresu\nManesova vkusně vyšit. K slavnosti té pozváni jsou českoslo-\nvansti zpěváčtí spolkové, z nichž se značný počet byl přihlásil.\nKmotrou čili matkou praporu je paní Františka Semberová, choť\nposlance českého na sněmu zemském. Při koncertu odpoledním\npřednesly shromáždění spolkové zpěváčtí následující sbory : t.\n„Naše probuzení\" od L. Procházky. 2. „Cikáni\" od Fr„\nVogla. 3. „Reformátoři\" od V. Zóllnera. 4. „Žel a chmel\"\nod Mendelssohna-Bartholdyho, přednesl „Otakar\" sám. 5. „My\nčeští manové44 od Jelena. 6. „Husitská\" od Fr. Hellera. Celá\nslavnost se ukončila plesem ve velikolepém sále p. Zedníčka.\nVe Votici zřizuje se zpěvácký spolek a statně\nku předu kráčí. Prozatímním sbormistrem jest p. Hatlák, tam-\nnější učitel.\nZpěváčky spolek v Rožmitále, jenž se ne-\ndávno zřídil a nyní již 32 výkonných clenu čítá, přijal jméno\n„D a 1 i b o r.u\nV Hučí ně, městě v Pruském Slezsku, zařízen jest\nčeský zpěv. spolek.\n*** Zpěv. spolek „Hlahol\" vKrá1.M ě s t c i uspo-\nřádal produkci a taneční zábavu dne 19. července 1863 v míst-\nnostech „u zlatého hroznu.44 Pořádek: 1. Ouvertura z zpěvo-\nhry „Zampa\" od Herolda. 2. „Slib,\" sbor od Kiickena. 3.\n„Svítání\" od Procházky. 4. „Deklainace bez rukavic\" od Štraucha.\n5. „Na vlast,\" sbor od Jelena (?). 6. „Staročeská,\" sbor od\nJ. Š kroupa. Napotom taneční zábava."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6387, "texte": "*** Novostrašecký zpěvácký spolek „Kotlář\"\nuspořádal dne 19. července t. r. výlet do sousedního města\nOunoště.\n*** Výbor zpěv. spolku Brněnského „Besedy\"\nodbýval dne 13. cervence valnou hromadu v záležitosti pěvecké\nslavnosti Brněnské, která náhradou za národní slavnost Vele-\nhradskou konatí se má. Výbor rozšířil se k tomu konci na\n20 osob, jimž podle odborův zvláštních všeliké úkoly potřebné\npřikázány jsou. Výbor tento projevuje nyní velmi ráznou či-\nlost, které také v pravdě zapotřebí jest, aby důstojně se pro-\nvedlo, co se zamýšlí, i aby posměváčkům německých novin\nutrhacná ústa se zacpala.\n\"V*\" Zpěvácký spolek „Tyl\" v Kutné Hoře účin-\nkoval dne 19. t. m. při zahradní zábavě v Lorci k účelu do-\nbročinnému. Program: 1. Od hodiny čtvrté hrála úplná ka-\npela c. k. výs, sboru ostrostřeleckého. 2. 0 půl šesté násle-\ndující sbory: a) „Píseů cestujících po vlasti\" od Abta. b)\n„Staročeská\" od J. Škroupa. c) „Šablenka.\" d) „Šumavan\"\nod H. Jirgesa. e) „Naprej\" od Jenka. 3. Na to následovalo\ndivadelní představení : „Darebák, aneb, Dobré jádro v špatné\nskořápce,\" veselohra ve 3 jednáních, dle Kaisera pro české di-\nvadlo vzdělal J. K. Tyl.\n*** Ručovický zpěv. spolek „Hvězda\" uspo-\nřádal dne 19. t. m. 3. besedu svou pro údy. Dne 16. srpna\nhodlá odbývati svěcení nového prapora a pak večer zas 4. be-\nsedu pro údy.\n*%* Zpěvácký spolek „Slav nik\" v Zbraslavi\npodnikl dne 19. t. m. druhý svůj výlet letošní na Skalku blíže\nměstečka Mníšku; jelikož pak „Slavník\" na Skalce mši sv.,\nkteráž se v 9 hod. odbývala, zpěvem svým oslavil, sešli se\núdové a hosté před 5. hod. ranní v místnosti spolkové (v ho-\nstinci p. J. Šárky), aby se určitě v 5 hod. „Slavník\" na cestu\nvydati mohl. Cesta za veselých zvuků hudby rychle ubývala.\n0 půl 12. hod. byl společný oběd; okolo 3. hod. odbývala\nse pěvecká zábava. Nazpět jelo se na vozích, kteréž někteří\np. měšťané mníškovští a p. rolníci z okolí laskavě zapůjčili.\n*** V B u d ě j o v i c í ch zřizuje se ženský zpěvácký\nspolek.\nZpěvácký spolek v Blatné „ U s 1 a v a n \"\nodbýval dne 5. t. m. valnou hromadu, v níž zvolen byl za\nprotektora téhož spolku p. Robert, baron zHildprandtu.\nStarostou se stal hosp. ředitel p. Lisý, a náměstkem jeho p.\npoštmistr Gotthard. Ředitelství zpěvu svěřeno jest osvědče-\nnému již p. učiteli Martinovskému, náměstkem jeho jest\npan L. Farář, c. k. okresní kancelista. Svěcení, .skvostného\npraporu b ide se konati příští měsíc, při kteréžto příležitosti\nzastupovati budou místa kmotrů: urozená paní bar. Jindřiška\nAugusta Ilildprandtová roz. hraběnka Haugwitzova, a domácí\nrodák p. Strakatý z Prahy.\n*%* Zpěvácký spolek ve Vodůanech, který velmi\ndobrou pověstí se honosí, kráčí statně ku předu. Předseda\nspolku jest pan purkmistr Ant. Skalický, místopředseda p. Al.\nKatzer a pan Val. Cába ředitel zpěvu. Spolek tento světit bude\ndne 15. a 16. srpna í. r. svůj prapor, ku kterémuž cíli se\nveliké konají přípravy; léž se mají súcastniti všecky vňkolní\nzpěv. spolky. Prapor jest již zhotoven, po jedné straně čer-\nvená, po druhé bílá tykyta. Na červené půdě na samé tykytě\nvymalován jest znak města Yodňan, nad nímž do polokruhu\nnápis: „Zpěvácký spojek\" a dole v polokruhu : „Král. svo-\nbodného města Voduan 1860,\" rok to zaražení spolku. Na\nbílé půdě jest obraz sv. Vácslava, patrona českého. Bohy po\nobou stranách, jakož i ouvaly obou obrazů v jsou bohatými zla-\ntými arabeskami ozdobeny.\n*** Zpěvácký spolek Semilský přijal jmeno „ J i-\nzeran\" za heslo „V zpěvu naše síla !u a bude dne 26.\nt. m. odbývati svěcení praporu, ku které ještě zvláštní pozvání\nrozešle.\n*** Zpěvácký spolek „Kovář\" v Čáslavi pod-\nniknul dne 19. t. m. vycházku do Filipova spoSujicinkováním\nhudebního sboru Čáslavského. Program: I. 1. „Český zpěv\"\nod Kalivody. 2. „Hlasy z domova\" od Vogla. 3. Deklamace.\n4. ,,Cikáui,\" sbor od Vogla. II 5. Pochod od Jos. Primusa.\n6. „Slib\" od Kůckena. 7. „Staročeská\" od Škroupa. 8. „Kde\ndomov můj ?\" od Škroupa. — Údové zpěváckého spolku vyšli\no půl 3. hod. po poledni z bytu p. ředitelova na náměstí.\n\"V* Zpěvácký spolek „Perštýn\" učinil v ne-\nděli dne 19. července 1863 výlet na Kunětice, kdež uspořádal\npěveckou a taneční zábavu. Program : 1. Oddělení. 1. Hudební\nskladbu přednesla kapela Pardubická. 2. „Gdě je slavska do-\nmovina\" od Wintra. 3. „Zel a chmel\" od Mendelssohna-Bar-\ntholdyho. 4. Hudební skladbu přednesla kapela. II. Oddělení.\n1. Sbor od Procházky. 2. „Na vlast/; od Jelena. 3. „Slib\"\nod Kůckena. 4. Hudební skladbu přednesla kapela. — Po ukon-\nčené pěvecké produkci následovala taneční zábava.\n*%* V neděli dne 2. srpna b. r. bude se v Semitech\nodbývati národní slavnost ti síle té památky zave-\ndení křesťanství v Čechách a na Moravě.\nProgram: — Iv Oddě1 e n í.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Vilém Tel!\" od Rossiniho.\n2. Slavostuí proslov od P. Josefa Kouble.\n3. „Český zpěv,\" sbor od J. Václ. Kalivody. („K nebesům.\")\n4. „Valčík,\" sbor od F. A. Vogla. („Pozor už jen.\")\n5. „Vlasti\" od J. Jahna, dvojsbor s plechovými nástroji od\nLud. Procházky. Tiskem vyšla u Christofa a Kuhé v Praze.\nII. Oddělení.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Alessandro Stradella\" od Flotowa.\n2. „Na Prahu\" od J. Picka, nápěv od J. V. Veita.\n3. „Cikání\" od J. Pelikána, přepracovaná od Vogla.\n4. Chorál k sv. Cyrilíu a Methoději k tisícileté památce zave-\ndení křesťanství, slova od P. Vácí. Štulce, upravená od Jos.\nZvonaře. (Nápěv úplně dle chorálu Svato-Váelavského.)\n5. „Válečná\" ze zpěvohry „Rienzí\" od Rich. Wagnera s prů-\nvodem orkestru. — Začátek o půl 5. hod. odpoledne.\nDo koncertu vstupného platí obecenstvo 20 kr. r. č. bez ob-\nmezení dobročinnosti, čistý výnos určen na pod-\nporování česko-s1o v a n s k ý ch hudeb n í ch sklada-\ntelů. Ředitelství Pardubicko-Liberecké železné\ndráhy povolilo na žádost výboru slavnostního na\nden 2. srpna 1863 zvláštni vl aky za poloviční cenu\npro cestující do Semil a zpět, a sice :\n1. o 1 hodině odpolední zvláštní vlak z Li-\nberce do Semil,\n2. o 10. hod. večer zvláštní vlak ze Semil do\nPardubic a ze Semil do Liberce.\nPřipomíná se ještě, že řečené ředitelsvi železné dráhy mimo\nto též pro vůkolí, z kterého by se četnější účastenství oče-\nkávati mohlo, dne 2. srpna t. r. ráno ještě zvláštní vlaky\nustanoviti volno jest. — Doufáme, že účastenství zpěváckých\nspolků bude co nejeetnější, anť výbor slavnostní dle svých sil\nhledí, aby slavnost řečená se stala velkolepou a jen spoje-\nnými silami úloze své dostáti může.\nJmenem výboru slavnostního: Jindřich Velebín Mastný."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "167", "page_fin": "168", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.4.5", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.7", "debut_caractere": 6389, "fin_caractere_exclue": 6397, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "167", "page_fin": "168", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.4.5.1", "titre_corps": "— Výlet umělecké besedy na Karlův Týn dne", "titre_sommaire": "— Výlet umělecké besedy na Karlův Týn dne", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.7", "debut_caractere": 6399, "fin_caractere_exclue": 7069, "texte": "— Výlet umělecké besedy na Karlův Týn dne\n15. t. ni. velmi dobré se podařil. Účastníků bylo 270, me?i\nnimiž též pozvaní hosté a Valná část dám. Když se separátní\nvlak v Kariotýnském nádraží zastavil, hřměly rány z moždířů\na provázející hudba Sokolu vpadla. Z prvního vozu vystoupili\nhalapartníci v šatu minulých století a vyneseny žertovné\nznaky jednotlivých odborů besedy, jež praporníci na holích\nnesli. Na praporu výtvorného umění byly namalovány\nštětce malířské a hrnek s barvami, na praporu hudebního\nodboru flašinet s nápisy: Fr. Hais a Jos. Veselý, na prapo-\nru literatury abeceda s kohoutem a osudným paragrafem,\nna praporu přátel umění pytel s dukáty a ctyry na"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3480, "texte": "každém rohu připevněné papírové šestáky. Takto seřaděna táhla\nspolečnost od nádraží k Poučnickému hostinci, před nímž ustro-\njena byla brána trikolory slovanskými ozdobená. Na jednou se\nobjeví za branou stařec s ctihodnými šedinami, podle roucha\n14. století skalní duch Karlotýnský, (p. Chr amos ta) a\nuvítal krásnými slovy celou společnost. Po uvítání hostů šlo\nse k snídaní. Roby Sokolův sezývaly na to společnost ku krátké\nslavnosti, že se totiž na prozatimnou tyčku bude pro-\nzatímní prapor přibíjet! prozatímními hřebíky.\nNa to táhl celý sbor na hrad a před ním učiněno zastaveníčko.\nPřerhof přednášel schválně k tomu sepsané humoristické\nčtení. As o 1. hod. spoledne vrátila se společnost z Karlo-\nva Týna do hostince, kdež se obědvalo a kdež se všeobecná\nloterie, z níž každý nějaký předmět, n. př. paklík sirek — jí-\ndelní lístek a mnohé jiné vyhrál, při hlučném smíchu odbývala.\nNa to tančila společnost na louce polonéz a bavila se rozlič-\nnými hrami. 0 8. hod. ubíral se separátní vlak s účastníky\nopět ku Praze. 0 uspořádání výletu získal si hlavně p. Chrá-\nní os t a jakož i pan Lechleitner velkých zásluh. Co při\nvýletu tom scházelo, byl zpěv. Škoda že se nevyzval „Hlahol,\"\naby byl k rozmanitosti zábav přispěl.\n— Náš rodák pan Ludvík, člen orkestru při dvorní\nopeře v Mnichově, zavítal po 10 letech opět do svého rodiště.\nPrahy, kdež nějaký čas prodlí. Jak známo, je pan Ludvík\nduchaplný skladatel mnoha církevních skladeb, ouvertur, písní\na sborů a jmenovitě výtečný impro visátor na piano, o čemž\njsme se přesvědčiti příležitost měli. V příští saisoně provede\nkonservalorium jeho nejnovější ouverturu eroicu, která\nvzletem, původností a ušlechtilostí myšlének vyniká, a pak „val-\nčík čaroděj nic\" pro hoboj, kterýž některý žák konsérvatoria\nbrati bude. Pan Ludvík zanáší se nyní komponováním če-\nských sborů.\n— Pan Leop. Zvonař podnikne v prázninách umě-\nleckou cestu do Německa. Jeho ch orální česká mše pro\n4 mužské hlasy, kterouž právě dokončil, bude se při slav-\nnosti Brněnské provozovati,\n— Náš krajan p. Ferd. Laub zvolen jest za čestného\núda hudebního spolku v Inšpruku.\n— Chval ně známý hudební skladatel, varhaneík\na ředitel zpěv. spolku v Mladé Boleslavi, p. Jos. Bergmann,\nsložil dva sbory: „Za tou naší stodůlečkou,\" na slova Kame-\nnického, pak „Ptáče\" k textu Čelakovského. Obě tyto písně\njsou žertovného obsahu a zcela v národním tónu držány; jeli-\nkož tyto skladby co nevidět tiskem vyjdou, můžeme již teď\nzpěvácké spolky na ně upozornit.\n— Náš krajan p. Bernard Rie, chvalně známý pia-\nnista a skladatel, dochází v Paříži, kdež se již od dvou let\nzdržuje, velkého uznání. Před nedávnem přinesl měsíčník „An-\nnales historiques\" jeho životopis a praví o něm, že jedno\nz nejprvnějších míst mezi pianisty a skladateli zaujímá. Zvláště\nchválí se v časopise tom Rieova „Přadelní píseň\" a dvě\nétudy pro piano, kteréžto poslední v Pařížském konservatoriu\nuvedeny jsou.\n— Slečna Vilemina Čermákova, chvalně známá\nvirtuoska na piano, uspořádala s p. Krénem dva koncerty\nv Mariánských lázních a došla za výtečnou hru všestranné po-\nchvaly, ano, byly jí i věnce a kytice na uznání jejího talentu\nházeny.\n— Alex. Dreyschock odebral se v sobotu dne 18.\nlipna do mořských lázní do severního Německa. Alex. Drey-\nschock zanáší se nyní komponováním velkolepého koncertu pro\npiano, jebožto první sadu již dokončil.\n— Zábava Pražského zpěv. spolku „Hlaholu,\"\nkteráž se měla odbývati v neděli dne 12. t. m. na Žofíně, byla\nod c. k. policejního ředitelství zakázána."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "168", "page_fin": "168", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.4.6", "titre_corps": "Náš srdečný pěvecký pozdrav všem vlasteneckým zpěváekým spolkům v Čechách a na Moravě!", "titre_sommaire": "Náš srdečný pěvecký pozdrav všem vlasteneckým zpěváekým spolkům v Čechách a na Moravě!", "signature_source": "Jindř. Velebín Mastný", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.8", "debut_caractere": 3482, "fin_caractere_exclue": 6130, "texte": "Náš srdečný pěvecký pozdrav všem vlasteneckým\nzpěváekým spolkům v Čechách\na na Moravě!\nJindř. Velebín Mastný.\nVěkové dávní uplynuli od prvního vstoupení svatých apo-\nštolův slovanských na půdu naší vlasti. Bez zištnosti pracu-\njíce na vinici Páně, se svatým zápalem nesli pochodeň osvěty\nkřesťanské mezi praotce naše, neberouce za víru svobodu —-\nlásku jenom rozsévajíce, lásku opět našli ve středu svých slo-\nvanských 8oukmenovců, mluvíce od srdce k srdci, seli símě\ndobré v půdu dobrou.\nTisíc let nás dělí od jejich svatého života — však vděč-\nnost naše a blahá památka skutků jejich — toť páska trvající,\ndokud neushasne tlukot srdce národa našeho.\nOd chýšek Krkonošských až k modrým Tatrům, ba Slo-\nvanstvo od Baltu až k Černému moři slaví tisíciletou památku\nsvých apoštolů.\n1my „ot gor Krkonoší\" toužíce oslavit památku\nsvatých mužů, ustanovili jsme se na tom, uspořádati v Se-\nmilech národní slavnost tisícileté památky zave-\ndení křesťanství v Čechách a na Moravě na nedělí\npo sv. Anně hned příští 2. srpna b. r.\nZveme Vás tedy, rodní bratři na Labi a na Vltavě, žá-\ndáme Vás drazí rodáci, kteří sídlíte na úrodných nivách Mo-\nravy, abyste nás v ten den pohostinsku navštívili. Nemáme\nsice my na Jizeře žádného Velehradu, ale srdce věrná a vřelé\npřátelství Vás zde očekávali budou.\nProgram:\nI. V neděli dne 2. srpna t. r. v 10 hod. dopoledne v hostinci\n„v rájia společná zkouška.\nII. Odpoledne o půl 5. hod. začátek slavnosti na louce blíže\nrodiště Riegrova.\nOddělení 1.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Vilém Tell\" od Rossiniho.\n2. Slavnostní proslov od P. Josefa Kouble.\n3. „Český zpěv/1 sbor od J. Václ. Kalivody.\n4. „Valčík,\" sbor od F. A. Vogla.\n5. „Vlasti\" od J. Jahna, dvojsbor s plechovými nástroji od\nLud. Procházky.\nOddělení II.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Alessandro Stradella\" od Flotowa*\n2. „Na Prahu\" od J. Picka, nápěv od J. V. Veita.\n3. „Cikáni\" od J. Pelikána, přepracovaná od F. A. Vogla.\n4. Chorál k sv. Cyrillu a Methoději k^tisícileté památce zave-\ndení křesťanství, slova od P. Václ. Štulce, upravená od Jos.\nL. Zvonaře.\n5. „Válečná\" ze zpěvohry „Rienzi\" od Rich. Wagnera s prů-\nvodem orkestru.\nDo koncertu vstupného platí obecenstvo 20 kr. r. č. bez\nobmezení dobročinnosti; čistý výnos určen jest\nna podporu ceskoslovanských skladatelů.\n0 snížení cen a zvláštní vlaky pro obecenstvo, které do\nSemil od Liberecké strany odpoledne přijede, a zvláštní vlaky\nze Semil k Liberci a k Pardubicňm, které by o půl 11 hod.\nvečer ze Semil odjely, u týkajícího ředitelství se zakročilo, a\nbude pořádek těchto vlaků, jakmile povolení sem dojde, u vše-\nobecnou známost uveden.\nV Semilech dne 8. července 1863.\nVe jménu výboru slavnostního :"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-07-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-07-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1863-07-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "168", "page_fin": "168", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.2.5", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.8", "debut_caractere": 6132, "fin_caractere_exclue": 6238, "texte": "Listárna.\nPanu dopisovateli v Kolíně: Vás dopis příště. — Panu\ndopisovateli v Milevsku ; Vás dopis příště."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "161", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.1", "texte": "O studováni sboru „Jarni vira.\"\n*)\nSpůsob, jak se sbor nastudovat! iná, řídí se dle sil\npěvců, dle předložené látky, dle daného času a dle jiných\na jiných věcí a okolností. Účel, jejž vždy před očima mám\njest: píseň dle notového písma správně a tak nastu-\naby co do slov i hudby k pravému výrazu\ndospěla.\nPři tom se domnívám, jako kdybych měl slabý ještě\nzpěvácký spolek před sebou a volím píseň „Jarní víra.\"\nPěvci sedí přede mnou v polokruhu a sice tak, že 1. tenor\nna straně mého srdce — na levé straně — křídlo tvoří,\nk němu se druží v právo 2. tenor, k tomuto l.bas, tak\nže 2. bas v právo ode mne polokruh ukončuje.\nNěkteří se ptají, zdaž by nebylo lépe státi než seděti.\n1 odpovím jim, že sedění mnohem více potřebné klidnosti\nposkytuje, než stání. Nyní musím se zpěváky několik slov\npromluviti a když zpěv počne, musí se to jen polohla-\nsem díti.\nJelikož nyní tak pokojně sedíme, přečteme si slova\nsboru, kterýž studovati chceme. Zníf takto :\nZem víc netíží tuhý sen,\njiž vánci tu šumí celý den\na tvoří čarovné kusy.\nKý zápach to, ký noyý zvuk,\nnuž srdce mé, nuž, stiš svůj tluk;\nvždyf vše se změnit, změnit musí.\nDnem každým krašší stává se svět,\nna stromích skví se jara květ,\nvše bujně pučet musí\na všude zní radostny zvuk,\nnuž srdce mé, nuž, stiš svůj tluk,\nvždyf vše se změnit, změnit musí.\nCo se zevnější formy těchto slok dotýče, činím Vás\npozorný, pánové, na malou odchylku rozměru v prvních třech\nřádcích 2. sloky a na to, že se ve skladbě v 1., 3., 4. a 7.\ntaktu již na dotýčné odchýlky ohled vzal.\nCo se smyslu slov dotýče, mluvil básník zde tak jasně\na srozumitelně k srdci, že se s ním při prvním pročtení\ntěchto 12. řádků u prostřed rozkoší májového jitra cítit musíte.\nKouzlo prvního jarního dechu, jenž k nám zavívá, ten\n„zápachu květnatých sadů, ten „zvuk\" stera ptáčků a jak\ntyto divy utěšené přírody novou útěchu a zmužilost do srdce\nkrutou zimoli prochvěného vlévají: tak nakreslil básník celé\njaro s jeho všemocností na srdce lidské a slovy nnuž srdce\nmé, nuž stiš svůj tluka nabývá srdce útěchy: „vždyfvše\nse změnit, změnit musí.\" Více netřeba o tom mluviti;\nbáseň sama Vám dosti a dostatečně pověděla, jak slova ta\npojmouti máme. Budeme zpívati píseň tu s veselou myslí\nsrdce, bujaře a volně bez všech umělůstek, ale volně a\nlehce, jako když se dítě na špičkách po květinových záho-\nnech vznáší, aby žádné kvítko nezašláplo.\nPředeslal jsem několik slov o této básni a zdá se mi\nbýti vůbec podstatnou věcí, aby tomu vždy ředitel zpěváckého\nspolku učinil. Ovšem musí se ředitel dříve se slovy sezná-\nmiti, je dobře uvážiti a členům je vysvětliti.\nNyní přátelé přistupme k tomu, abychom se blíže s hud-\nbou písně seznámili.\nZahraju Vám, zpívaje zároveň nejpodstatnější místa —\npíseň tuto ve spojení od začátku až ku konci a to proto,\nabych Vás s hudebním během této písně seznámil! — —\nUčiniv to, chci ještě několik slov o dýchání promluvili♦\nKde jsou pausy (pomlky), tam se to jistě samo od\nsebe stane, a jinak rozhodují pravidelně znaménka rozdě-\nlovači (interpunkce). Netřeba podotýkati, že pravidlo na\nzačátku slov nový dech bráti jen tehdáž pravidlem jest, když\npředcházející text pausou končí, aneb v textu inezi oběma\ntakty čárky, středník atd. stojí. Výminka může jen tenkrát\nplatit, když při dlouho držených akkordech dech nevysta-\nčuje. Tento případ nepřichází v této písni.\nMusím Vám nyní tři hlavní otázky předložití:\n/. V jaké tónině jest naše píseň?\n2. v jakém taktu ?\n3. v jakém tempu ? . 1\n(Pokračování.)\n*) Zdařilý sbor * Jarní víra« od čirclia lze v naší kanceláři za 30\nkr. v partituře dostati."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "162", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.2", "texte": "Stručný dějepis varhan.\n(Pokračování.)\nKoncem 9. století byly varhany nejen v Německu vůbec\nznámy a k bohoslužbě užívány, nýbrž byly okolo toho času\nod Nizozemců, Brabantů a Sasů zdokonalovány, že se o var-\nhanáře a varhanníky tamnější z Itálie psalo, aby zde v oboru\nsvém působili. Na rozkaz Ludvíka nábožného vystavěny byly\nna začátku tohoto století v Cáchách varhany, o kterých se\npraví, že byly první v Německu, na něž se bez pomoci\nvody hráti mohlo. Více spisovatelů chválí jích silný, při\ntom však přec příjemný ton. Větrné varhany, které za teh-\ndejšího času co drahocenné předměty v kostelích Německa\npostaveny byly, měly 9—11 klávesů, z kterých každá skoro\n1 loket dlouhá byla a která zaujímala prostor 1% lokte do\nšířky, též pěstěma, o střevíc doleji sníženy býti musely.\nToho století zavedeny byly též ve Francii a v 10. století v ko-\nstelích Anglicka. Roku 950 vystaveny byly též varhany ve\nWinchestru s 10 klávesy po 400 píšťalách, na které dva\nvarhanníci hráli. Varhany tyto měly 26 měchů, které 70 ráz-\nných mužů s velkým namáháním tahali a šlapali.\nrr '\nby toto popsání pravdivé nebylo, o tom se nedá\nani pochybovat!, neb mnich Volstari z Winchestru žil v tom\nsamém čase ana tom samém místě, kde tento nástroj vyho-\ntoven byl, a tak nalézáme zde první příklad varhan, kde\njeden a ten samý tón všelikerými píšfalami se utvořit dal.\nNeb dejme tomu, že měly 2ys oktávy a v každé oktávě\nsedm diatonických tónů a jeden chromatický tón B, který\ntoho času bez pochyby v užívání přišel, bylo na celých var-\nhanách 20 klávesů a ku každému z nich patřilo 20 píšfal\nv symetrickém rozměru, které bezpochyby jednohlas (Ein-\nklang) a oktávu obsahovaly.\nVelmi nedokonalé ale byly z ohledu své ústrojnosti, tak\nže množství měchů a lidí zapotřebí fbylo, kdežto za našich\nčasů i pro mnohem větší varhany jediný člověk a velmi málo\nměchů dostačí. Na žádný spůsob neměly více než tři oktávy.\nToto nám také potvrzuje Gerbert, kdežto praví, že nalezl\ndílo tiskem posud nevyšlé, kdežto se jednalo o hudbě a kde\ntaké nalezl výkres varhan, které nemajíce úplné čtyry oktávy,\ndle jeho mínění náležely čtvrtému století. Ten samý Gerbert\nuvádí také místo z Engelberta, známého spisovatele z 13.\nstoletí, který se srovnává s jeho mínění: Lidský hlas ne-\npřesahá nikdy tri oktávy, praví Engelbert proto se\ntaké nemohou povýšiti píšťaly varhan, nebo struny kytáry a\njiných nátrojů k tak vysokým tónům.\nVodní a větrní varhany užívaly se v jednom a tom sa-\nmém čase, zponenáhla se ale vodní varhany ztrácely a v 13.\nstoletí zmizely docela. V Eginhartu a v annaíech Fuldenskýcb\nod roku 826 dočítáme se, že v Benátkách žil kněz jmenem\nJiří, jenž s jakýmsi Baldrichem Friaulským k císaři Ludví-\nkovi Pobožnému přišel, aby se mu nabídnul co stavitel var-\nhan, a jehož císař hned s kaplanem Thancolfem do Calh po-\nslal s tím rozkazem, aby se mu vše doručilo, čeho by za-\npotřebí bylo k vyhotovení nástrojů toho druhu. A hned na\nto vyhotovil prý Jiří podivnou umělostí varhany, které Ře-\nkové jmenují vodní varhany. Valafried Sirabo, který popi-\nsoval nářadí kostela, v kterém tento nástroj vystavěn byl,\npraví v svém poetickém slohu, že zpěv těchto varhan byl\npřerozkošný. Však není to věc dokázaná, že by tento ná-\nstroj byly vodní varhany, a že se Eginhart neomýlil, když\ntohoto významu užíval. Přece se ale ještě později nalézají\nvšeliké stopy vodních varhan; Aurelin, který o sto let po-\nzději žil, uvádí ve svém díle v kapitole III. všelijaké hudební\nnástroje a mezi nimi i tento nástroj; a Guilaume Malmesbury\ndosvědčuje, že ještě za jeho času, totiž v dvanáctém století,\nvodní varhany v Anglii se nalézaly, také se nalézá popsání\no nich v glosáři Ducangeském. Od toho času není žádných\nstop o nich více.\nV desátém století byly dle svědectví Mabillona a Mura-\ntorsiho větrní varhany v užívání takřka ve všech kostelích a\nklášteřích Itálie, Německa, Anglie a po celé téměř Evropě.\nO tomto zvyku se velmi chvalně vyjádřil Baldrich, arcibiskup\nz dvanáctého století, a psal následovně o varhanách naleze-\nných od něho v kostele jednoho kláštera : „Jedna věc v tomto\nkostele mne velice zajímala, jelikož sloužila ke cti boží.\nByl to hudební nástroj s kovovými píšfalami, jichžto tóny\nměchy kovářskými vyluzované lahodnou melodii tvořily; byly\nto varhany, které čas od času hrály.\" Z toho popsání vy-\nsvítá, že arcibiskup Baldrich psal o varhanách jakožto o věci\nmálo známé; že ale jeho příznivé mínění o těchto varha-\nnách se nesrovnávalo se souvěkými náhledy jiných, o tom\npíše dále: j „Však dobře vím, že jsou mnozí, nemajíce terito\nnástroj hudební ve svých kostelích, ba i tupíce ony, kteří\nsi jej zaopatřili.\" Pak uvádí písmo svaté a dokazuje z pří-\nkladu Saula a proroka Elisy, jak mocné je působení hudby.\nByli také mnozí, kteří nemohli varhany vystáli pro velký\nhřmot měchů. Asi v prostředku dvanáctého století vyravuj e\nopat Ailred z Rievala v Gorku o strašlivém hřmotu měchů,\nkterý se více podobal rachotu hromu, než jemnosti lidského\nhlasu. Ostatně nebylo užívání varhan v kostelích tak řídké,\njak to vysvítá z uvedených slov arcibiskupa Baldricha, neb\nAilred kárá přečasté užívání tohoto hudebního nátroje (Lib.\n2. spec. charit, cap. 23.). Naproti tomu zastával v tom samém\nstoletí opat Petr z Čluny varhany proti Petrobusianům, uváděje\npříklad Davida a Flisy, jak to dříve učinil arcibiskup Baldrich.\nOd toho času zobecnily varhany v kostelích, tak že\nmuselo vyjít mnoho církevních rczkazů, které užívání varhan\nobmezovaly na jisté doby při mši svaté a při jiných služ-\nbách božích.\nVarhany ale nesloužily k tomu, jak by se domýšlet!\nmohlo, aby doprovázely zpěv při službách božích, neb se\nzpívalo bez nich, a teprva, když sbor byl ukončen, udávaly\nnápěv následujícího verše. Pokrokem zpěvu a hudby pokro-\nčily i také varhany a vystoupily ze skromného postavení\nsvého. Však nalézá se v tom čase již mnoho stížností proti\nvarhanníkům, kteří započali na varhanách provozovat! všeliké\nnápěvy světské a pro posvátné místo kostela neslušné. Od\ntoho také bez pochyby pochází, že papežská kaple v Římě\ndlouho neměla žádných varhan, jak o tom praví Benedikt XIV.\nv pastýřském psaní od roku 1719. Tento příklad následo-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "163", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.3", "texte": "valy nejvýtečnější kláštery a kostely ve Francii (mezi jinými\ntaké kostel v Lyonu); tyto novoty neznaly, praví kardinál\nBocca, a neměly až do jeho časů žádných varhan. Ale toto\nmínění nebylo převládající, neb v patnáctém století bylo uží-\nvání varhan již častější a také spojeno s velikým nákladem,\nTak čteme v Leibnitzi (scriptor. rer. Brunsv. Tom. II. pag.\n386), že Jiří, který r. 1441 vyvolen byl za opata, v klášteře\nSalmském nesmírné varhany vystavěli dal, jichžto největší\npíšfala 28 střevíců dlouhá byla a čtyry pídě v objemu ob-\nsahovala.\nV celku byl tento věk pro varhany velmi příznivý a\npředsudek, který pro tento hudební nátroj panoval; byl hlavní\npříčinou jich zdokonalování. Roku 1470 vynalezl Bernhard,\nrozený Němec, v Benátkách pedál, o čemž svědectví dávají\nnejen němečtí spisovatelé, ale i také Vlach Sabellico, který\nbyl s Bernhardem souvěký, a také za času tohoto vynálezu\nv Benátkách žil. V tom času jest již také ústrojí jednodušší\na klaviatura rozmnožena,\nV roku 1361 zhotovily se v Halberstadíu varhany, které\nměly 22 klávesů, totiž 14 diatonických a 8 cbromatických\ntónů. Z toho vysvítá, jak malé pokroky dělaly varhany od\ni\nčtvrtého až do čtrnáctého století; neb teprva zponenáhla se\npřijaly čtyry chromatické tóny do objemu jedné oktávy.\nTeprv tenkráte, když všechny umy a vědy se mocně zdvihati\npočaly, nastala doba příznivá pro varhannictví, kdežto před\ntím varhany nestály na vyšším stupni, než na jakém za na-\nšich časů kolovrátky stojí. Tento dětinný stav byl hlavní\npříčinou, proč se obecně mínilo, že vynalezení varhan nesahá\nhlouběji než do 13. století. Zde se ale nesmí opomenouti,\nže doba varhanictví sahá do časů barbarských, kde se nedalo\npomyslili na žádné zdokonalování hudebního nástroje, ba kde\ni to k zapomenutí přišlo, co dokonalé ze starých věků kla-\nsických zachováno bylo, a proto také není nedokonalost var-\nhan v 13. století co důkaz pro jejich původ v tomto věku.\nCo se týče varhannictví, byli v 14. století již výteční varhan-\nníci, kteří si hlavně ve Vlaších velikou slávu získali. Filip\nViiani, který žil na konci tohoto století, mluví s velikou\nchválou mezi jiným o Francescovi Circovi : „Mnozí Floren-\ntinští vyznamenali se v hudbě, ale první mezi všemi byl\nFrancesco Circo, syn malířův ; již v mládí ztratil na nešto-\nvice zrak, při tom ale, když v sobě zpozoroval velikou ná-\nklonnost k hudbě, vyučoval se ve zpěvu a varhannictví, a měl\npro varhany tak výtečné vlohy, že si všeobecnou pochvalu\nzískal; jeho převaha ve varhannictví a výtečnost nad jinýmj\nbyla od souvěkých umělců tak jednohlasně uznána, že jej\nvavřínem věnčili, když jednou na varhany před králem Cy-\nperským a dožem Benátským hrál.\"\nFrancesco Circo považuje se mezi varhanníky za prv-\nního, jenž tuto slávu si získal.\n(Pokračování.)\n\nIfigenie v Aulidě.\n(Pokračování a dokončení.)\n„Ne vždy, Glucku, ne vždy!\" vpadla mu, vrtíc hlavou,\nkrálovna do řeči; „pamatujte se jen předce, jak často jste\nse hněval, když jsem špatně hrála, poněvadž jsem v hlavě\nměla bály dvorní neb skvostnou sanici. A zapomněl jste,\njak často mi fugy Barthovy po chuti nebyly ? Dobře se pa-\nmatuji, že jste mne nezřídka kvapně odstrčil od piana se\nslovy: Arcivévodkyně, takové břinkání opravdu není již\nk vydržení! Pak jste si sedl na mé místo a hrál jste tak\nhřmotně fugy, že mně při tom sluch i zrak přecházel, a že\njsem s mimovolnou ostýchavostí do nejzazšího koutka pokoje\nzalezla. Ó, potom jste hrál vždy dále a vždy krásněji a\njá uslyšela melodie, jaké jsem nikdy nebyla slyšela a skoro\njsem se bála, až se dvéře tiše otevřely a císařovna vstou-\npila, aby poslouchala; a poznenáhla se množili němí poslu-\nchači a naplňovali komnatu, pokoj vedlejší a chodby. Vy\njste však nepozoroval ničeho, nýbrž jste se vznášel vždy\ndále a vždy výše na perutích tónových, až konečně jeden\nz tlačících-se posluchačů neopatrně nějaký řinčící předmět\npřevrhl, neb stísněná, tlustá dvořanka křečovitý dostala\nkašel: potom jste náhle přestal, jako by Vás náhlá bolest\nuchvátila, vstal jste spěšně se slovy : „Dobře jste hrála,\narcivévodkyně.\" Někdy jste byl ale tak divný, že jsem se ani\nslova promluvili neopovážila; pak mohla Marie Antoinette\nbrati, jak právě chtěla, mistr Gluck neslyšel ničeho, nehně-\nval se pro žádný falešný akkord, pro žádnou nerozvedenou\ndisonanci, pro žádné zdlouhavé allegro, pro žádné rychlé\nandante; upnutě hleděly zraky učitele mého do výšky, brzy\nmluvil několik nesrozumitelných slov, brzy hrály ruce jeho\nkřečovitým úchvatem na víku piana, až po takovém podivu-\nhodném přemýšlení vyskočil, se zářícím obličejem okolo zí-\nral a šeptal: „Ha! konečně, konečně jsi mou, posvátná me-\nlodie.\" A na to jste se obrátil ke mně, jako by se žádná\nnebyla stala přestávka, a Ipravi jste: „Dále, dále, arcivé-\nvodkyně !\"\nGluck pohleděl jako otec laskavě na někdejší svou žačku,\na čelo jeho se vyjasnilo, a při jejím veselém, významném a\nlaskavém obličeji,\n„My jsme se až dosud nezměnili, Majestátnosti!u pravit\nkonečně: „Vy ráčíte být bezstarostnou, dětsko-veselou, mi-\nlostivou princeznou, já rozmarným, podivným, roztržitým\nGluckem.\"\nNáhle tázala se královna na jeho novou operu : „Ne-\nní-liž pravda, jmenuje se „Ifigenia v Aulidě?\" doložila.\n„Bude dílo to brzy provozováno? počaly již zkoušky?\"\n„Ach, Majestátnosti!\" odvětil mistr — „první zkoušku\njsem držel dnes v královské zahradě. Zapomněla jste již,\nže Várn mám vysvětlit výjev, jejž jste před nedávnem viděla?\nPrávě jsem zpíval Y největším zápalu recitativ a prvních deset\ntaktů velké arie mého Achilla s příhodnými gestami, an mne\nchopili statní strážcové krále a jeho parku. Počestní Švýcaři\nmyslili, že Achili můj, který s vytaseným mečem blouznil,\nživotu vznešeného pána Vašeho vyhrožuje a zpletli podivným\nspůsobem Ludvíka XVI. se starým Agamemnonem.\"\n„Ubohý, zneuznaný, týraný pěvce!\" prohodila žertem\nkrálovna, — „jak to bylo prospěšné, že jsem v onom okamžiku\nbyla mocnou vladařkou francouzskou, když mi mého drahého\nmistra odvléci chtěli! — Řekněte mi ale v pravdě, jak to\npůjde s Ifigenií ? kdy se bude provozovat? Ujišťuji Vás, že"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "164", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.4", "texte": "se nemohu dočkati vítězství svého krajana a učitele nad pluky\nPiaciniho, Sacchiniho a Lulliho lu\n„Nesním ještě o žádném vítězství,\" odpověděl Gluck\ntěžkomyslně; „o pevně ustanoveném provedení není ještě\nžádné řeči; bojuji zatím statně a ustavičně proti tajným, však\nsilným piklům a úskočné zlobě, která všem zkouškám pře-\nkáží, veřejné mínění napřed již na cestu mýlnou svádí a\nmně nesčíslné zasazuje rány. Já však neustanu, nezaložím\nruce v klín; mé dílo jest hodno, abych mu všecky síly své\nzasvětil, abych mu dráhu k srdci lidskému uvolnil. Měl-li\nbych zahynouti v bojích těchto; nuže tedy se to stane beze\nvšech vzdechů, beze slzí. Zanechám zářící stopu žití svého\npo sobě, ukáži, že jsem nežil nadarmo. Ano královno!\"\npokračoval šlechetný mistr s povýšeným hlasem a zrůstajícím\nnadšením — „jest to dobré dílo, to mé novorozeňátko, robě\nto posvátných hodin mých! Vložil jsem do něho nejušlech-\ntilejší hnutí duše své, nejčistší city srdce svého a své nej-\nvyšší, nejvážnější myšlénky. Královno ! v opeře té zračí se\nmé vlastní smýšlení a bytost; opera ta ukáže potomkům,\nkdo jsem byl a čím jsem chtěl býti. Hudba ta jest ryze\nGluckova! Necítil jsem ji pouze, nýbrž já jí i myslel; ona\njest mým nepopiratelným jměním, část z mého „/ú.\" Prchli\ndnové a noci bludu a soužení, prchl násilný zápas, prchla\nnáruživá, bezklidná snaha. Vznešený ideál duše mé: ne-\nskalená jasnost, nebesky čistá jednoduchost melodie, pravda\na příroda, stojí nyní nezahaleny a nekonečně blízko před\nzraky mými; dosáhnu brzy blahého svého účele!\"\nGluck mlčel. Jak podivuhodný byl význam jeho oži-\nvených tahů, kteréž do krásnějšího světa zírati se zdály.\nMarie Antonietta pozorovala jej se žasnoucí uctivostí.\nKonečně zvolala nadšeně: „Nejdražší mistře! důvěřujte Své\nkrálovně! Ifigenie Vaše se bude provozovat; — brzy —\nv nejbližším týdnu, — na můj rozkaz ! Zničím královským\nsvým slovem pletivo nenávisti. Zítra vyjevím dozorci královské\nopery určitá svá přání. Nebudete dále více bojovat; zvítě-\nzíte, a já sama vítěze ověnčím.\"\nGluck hleděl přívětivě, však nedůvěřivě v obličej roz-\nčilené řečnice, jejíž živé přípovědi jedinou snad skvělou\nslavností v zapomenutí upadnouti mohly; však slova její je-\nvila takovou pevnost, takovou jistotu, že pokloniv se, ruku\nspanilé královny na rty své vřele tiskl.\nBylo to o půl noci 19- dubna 1774, když zavzněl\ndům operní v Paříži takovým jásotem, jaký nikdy ještě v pro-\nstorách těchto slyšen nebyl: slavného komponisty Glucka\n„Ifigenine v Aulidě\" se byla ukončila.\nObecenstvo sprovázelo každé číslo opery se vzrůstajícím\n\\\njásáním; při překrásné velkolepé arii Achillově vypukl nej-\nvyšší výbuch nadšení; účinek byl neslýchaný. Obecenstvo\nbylo v takové míře mistrovským (Biem uneseno, že to nelže\nani vylíčiti, v takové míře rozčileno, že bychom to byli\nvěčně chladnou filistrovskou „třeštivostí\" německou nazvali.\nSlzy se ronily jako perle, úsměv nejvyššího vytržení se zářil\nv obličejích, vzlíkání bylo slyšet, Gluckovo jméno se ozý-\nvalo z tisíc rtů, nesčíslné množství květin lítalo na jeviště.\n(Dokončení.)\n\nFeuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZ Českých Budějovic 11. července 1862. (Zpěv. spolek\na jiné novinky.) Od té doby, co v těchto listech\nřeč byla o velkolepém koncertu, jejž uspořádal zpěvácký spolek\nBudějovický „Beseda,\" podal nám statečný spolek náš opět\nněkolik milých zábav, o kterýchž tuto jenom stručně pojednáme.\nOba výlety do lesa Dobrovodského těšily se z hojného účásten-\nství obecenstva, zvláště pak bodrého studentstva. — K jmeni-\nnám svého ředitele zpěvu p. Jana Procházky zapěl spolek při\nsvětle pochodní pod okny jeho bytu 3 sbory a uvedl jej pak\ndo svýcti místností ozdobených jeho podobiznou, prapory a ná-\npisy. Zpěv se tu střídal s tancem, a nenucená, srdečná zábava\nskončila se teprvé o4. hod. ráno. —Na den sv. Petra a\nPavla přijel milovaný otec vlasti František Palacký na noc do\nBudějovic. Čtenářský spolek uchopil se hned pochodní a táhnul\nk bytu slovútného muže, kdež zpěváci 3 sbory pěkně zapěli.\nNa to uveden byl ctěný host v místnost spolkovou, okrášlenou\nna rychlo olěnčenou jeho podobiznou a červenobílými praporci.\nHromové „Sáva\" rozlehlo se u příchodu, zápisu v knihu pa-\nmátní a při odchodu miláčka národa. Zpěvácký spolek činil\nten večer pravé divy; jeden sbor stíhal druhý aač všecky byly\ndost těžké a unavující, v sále pak nesmírné horko panovalo,\nšel nicméně zpěv přec uhlazeně a rázně. Před odchodem pro-\njevil Palacký svou radost statečného našeho spolku , na-\npomínaje, by zmužile kráčel na cestě morální a zákonní. —\nČeské dívky a paní hodlají zříditi v Budějovicích ženský zpě-\nvácký spolek. As 45 dívek a paní slíbilo pristoupiti kspolku\ntomuto a as 34 cvičí se jich již ve zpěvu. — Zpěvácké spolky\nv Lomnici a ve Vodnanech budou prý ještě letos světiti své\nprapory. Dostane-li „Beseda\" — jak se o tom již vypravuje\n— pozvání k těmto slavnostem, použije toho k šejítí-se se\nzpěváckým spolkem Píseckým a Jindř. Hradeckým. — V něko-\nlika dnech přestěhuje se náš spolek v nové, velmi vkusně\nupravené místnosti v č. 272 na Pražském předměstí. Otevření\nmístností těchto se oslaví nějakou příjemnou zábavou. Místnost\nsestává z pěkného sálu a několika pokojů, pak zahrady s ku-\nželnou, v které bude pěkný sklenný salon vystaven. Ctění\nkněh, českých a německých časopisů, střílení do terče šípem,\ndívání do kratochvilného světozoru atd. poskytne každému\nmilou zábavu a pak-li ještě více údů ke spolku přistoupí, bude\ntaké pěkné piano zakoupeno. Z toho ohledu žádáme také všecky\nnárodovce jak v Budějovicích tak ve vůkolí, zvláště pak naše\nctihodné a horlivé velebníčky, by hojně k našemu českému\nspolku přistupovali, jedni druhých na tento sloup naší národ-\nnosti v Budějovicích upozorňujíce. Spolek, kterýž sobě vytknul"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "165", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.5", "texte": "krásné heslo „vše jen ku chvále vlasti a krále\" zasluhuje\núčastenství každého vzdělaného národovce a žádnému stavu\nna ujmu býti nemůže, lidství spolku držícího se přísně hesla\ntohoto, a kráčejícího statně ku předu na cestě morální a zá-\nkona bez ohledu na klukovské nájezdy a babské stranění-se\nhladových chlebařů. —\n\n—f.\n\nF.\nZ Jičína. (Beseda zpěv. spolku.) Dne 6. července\nuspořádal zpěv. spolek v Jičíně svým přispívajícím údům třetí\nperiodickou produkci ve zpěvu spolkovém v roce 1863 a sice\npod šírým nebem, v libosadě blíž Jičína. V 5 hod. odpoledne\nshromáždili se výkonní údové na náměstí před bytem pana ře-\nditele Baudiše, odkudž se, provázeni jsouce kapelou ostrostřelců,\na četným obecenstvem, do libosadu odebrali. Povětří bylo příz-\nnivé, ač trochu studené, a přilákalo i mimo údy četného obe-\ncenstva, jež se až do večera příjemně bavilo. Přivítán byl spolek\njakmile se k libosadu blížil střelbou z moždířů, která se častěji\nopětovala. Program byl následující: 1. Ouvertura ze zpěvohry\n„Cikánka\" od Balfé-ho. 2. První pochod z národních písní,\nsbor od Bendla (ponejprv). 3. Kavatina na zpěvoroh ze zpěvo-\nhry: „Hrabě Pařížský\" od Donizetti-ho. 4. „Modré oči,\" sbor\nod Wintra. 5. Duetto ze zpěvohry „Belisar\" od Donizetti-ho.\n6. Abeceda, sbor od Zollnera (ponejprv). II. oddělení. 7. Sa-\nblenka, sbor. 8. Scéna ze zpěvohry „11 Trovatore\" od Verdi-ho.\n9. „Věrný do smrti\" sbor od Pavla Křižkovského (ponejprv).\n10. Koncertní duetto od Procha. 11. „Píseň cestujících po\nvlasti,\" sbor od Fr. Abta. 12. Národní pochod od Pavlise.\nProvedení všech čísel bylo zdařilé, ač nelze upříti, že k dosa-\nžení tak» skvělého výsledku, jakého náš zp. spolek již několi-\nkráte v uzavřených místnostech besedních docílil, v tak rozsáhlé\nprostoře, totiž v libosadě, ohromných sil zapotřebí jest, a že\ntehdy poměrně výsledek produkce posuzovati se musí. — Nic-\nméně tolik posoudí každý úd, a každý byl s produkcí spokojen.\n\nZ Velkého Mezeřiče. (Šlavnost tisícileté památky\ndne 5. července 1863.) Slavili jsme den tento\ns citem radostným, nebot to dyla slavnost dojímavá a důstojná.\nJiž v sobota večer vlály červenobílé prapory s věže, z obecního\ndomu, se školní budovy a jiných domů privátních. Po 8. hod.\nzapočala slavnost zvoněním se všemi zvony a střelbou a k 9.\nhodině započala hudba hráti, načež následovalo skoro všeobecné\nosvětlování bez vybízení; patrný to důkaz, jak daleko náš lid\njiž pokročil, a kterak zvláště pro věc náboženskou zbožnou\nchová mysl. Na domě, v němž dle pověsti ss. apoštolově pře-\nnocovali, byl nápis „Chvála a sláva ss. apoštolům Cyrillu a\nMethoději, kteří zde přenocovali a slovo Boží hlásali.\" Druhý\nden ráno 5. července následovala opět hlučná hudba a střelba.\nV jedenáct hodin byla slavná mše svatá, při kteréž zdejší zpě-\nváci a hudebníci jako vždy vůbec svou dovedností a rázností\nse vyznamenali. Již odpoledne sjížděli se hosté z vůkolních\nměst, z Třebíče, z Byteše, z Brlnice, z Měřína, ze Ždáru a\nz Nového Města, ano i z Cech až z Polné zavítalo k nám as\n30 horlivých národovcň a obětavých vlastenek, jichž příchod\nnás velmi překvapil. Ztrávivše několik hodin v srdečném a\npřátelském hovoru, odebraíi jsme se pak vespolně po 7mé hod.\ndo obecního sálu. kdež se večír beseda s hudbou, se zpěvem,\ndeklamacemi a tancem odbývala. „Proslov\" od Fr. Klinkáče\npřednesla sl. M. K. velmi krásně as citem, tak že její slova za-\njisté každému hluboce v srdci utkvěla; neboť p. Fr. Klinkác\npobyv několik let mezi námi, zdejší poměry vhodně vylíčil a\nvýznamnost zdejšího města a obou řek Oslavy a Radostinky\nráznými a této slavnosti přiměřenými slovy naznačil. Ouvertura\nke „kouzelné flétně\" od Mozarta, „Cikánka\" sbor od Vogla,\n„Utonulá\" sbor od Křižkovského, a Ouvertura k „básníku\na sedláku\" od Suppé-ho byly vesměs velmi zdařile provedeny\na předneseny, zvlášť se líbili „Cikání\" a „Utonulá,\" tak že se\nzpěvákům hlučného potlesku a zasloužené pochvaly od obe-\ncenstva dostalo. „Má vlast\" píseň od T. Vogla přednesla\nM. P. 8 citem, rázné a velmi dovedně. Zvláštního vyznamenání\nzasluhuje píseň „Na Moravu\" od Fr. P i vody, jenž v obecen-\nstvu hluboký dojem spňsobila a takové pochvaly došla, že se\nna všeobecné přání musela opakovati. Poznali jsme zde zna-\nmenitého ředitele zpěvu, jakož i výborného zpěváka, který svým\nsilným a líbezným hlasem značného výsledku zná docílili. „Že-\nbrák,\" píseň od Frant. Sedláčka, byla od pana A. K. rázně\na jak obyčejně výborně přednesena. „Les deux Anges par Blu-\nmenthal\" a „Polonaise\" od Diabelli-ho pro pianoforte došly\nu četného obecenstva zvláštní spokojenosti. Deklamovánka „Do-\ndatek k obraně ženského pohlaví\" od Rubeše byla od slečny\nH. S. velmi živě a dovedně přednesena, zacež se jí hlučné po-\nchvaly dostalo. Po zpěvu a hudbě nastal tanec. „M. 0.\"\nZe Slaného. (Akademie v den slavnosti svě-\ncení práporu 29. června.) Tato zdařilá produkce odbý-\nvala se odpoledne ve 4. hod. pod širým nebem ve dvoře hra-\nběcím. Samo počasí bylo tak příznivé, účastenství ze strany\nobecenstva veliké a horlivost veškerých výkonných sil zname-\nnitá. Jakž tedy bylo jinak možno, než že se Jtu potvrdilo pří-\nsloví: Začátek dobrý, konec mívá podobný. Že se tak skvělý\nvýsledek objevil, největší zásluhu z toho má slavný zpěv.\nspolek pražský „Hlahol,\" pak hornická kapela z Brandýska a\nkonečně i ostatní všickni spolkové i jednotlivci, jenžto se jako\no závod snažili, aby se slavně skončil den tak památný. Celá\nprodukce záležela z 10 čísel, mezi nimiž byly 4 sbory, 3 čísla\npro hudbu hornickou a 3 deklamace. Ouverturou z „Cikánky\"\nod Balfého, jižto přednesla dotčená kapela ze 27 mužů sestá-\nvající pod řízením p. Jos. Fiedlera, byl učiněn začátek. Nyní\nvystoupil p. A. Ptáček, učitel z Kladna, a přednesl velmi obrat-\nně a zdařile přiměřený proslov od J. Jahna. Pak následoval\nsbor „Naše probuzení\" od L. Procházky (cestn. úda „Dalibora\")\nod veškerých pěvců s nadšením přednešený a bouřlivým po-\ntleskem od obecenstva provázený. Na to deklamoval p. Em.\nSmetana, učitel z Kvilic báseň „Dalibor\" od J. Wenziga ku\nvšeobecné spokojenosti. Dvojsbor s doprovázením hudby od L.\nProcházky „Vlasti\" byl velmi vřele přijat a musel býti opa-\nkován. Nyní ustoupili pěvci, aby je vystřídala hudba, ježto\nzdařile přednášela Duetto z opery „II Masnadieri\" od Verdiho.\nPo kratičkém oddechu zazněl opět rázný sbor „Rekův sen\"\nod K. Slavíka. Když přišlo sólo pro ctverozpěv, zdálo se, že\nkaždý z posluchačů tají dech, aby nerušil ticho posvátné, a když\nčetný sbor mohútně tatáž slova opakoval, strhl se bouřlivý\npotlesk. Na tento charakteristický sbor následovala deklamace,\na tu se objevila sl. Fr. Vacková, známá našemu obecenstvu co\nvýborná deklamatorka, a přednesla rozmarně „Ženská politika\"\nod K. Adamce, zacež byla hojným potleskem vyznamenána. Směs\nz českých nár. písní „Nedejme se\" od J. Fiedlera líbil se obe-\ncenstvu tak, že na všeobecnou známost byl opakovan. Za tuto\nchvalitebnou snahu zasloužil si p. kapelník od nás vřelých díků\na my je rádi projevujeme s přáním, aby si dotčená kapela vždy\na všude tak statečně počínala. Hlahol sám přednesl s velkým\núspěchem „Dar za lásku\" od Křížkovského a J. L. Lukeš zapěl\n„Kde domov můj\" při hlučné pochvale. Poslední číslo tvořil\npochodvojův Zábojových\" ze zpěvohry „Záboj\" s hudbou\nod J. L. Zvonaře (cestn. úda „Dalibora\"), jenž se obecenstvu\nvelmi líbil. Nyní vystoupil p. T. Rubeš, praporecník „Dalibora,\"\naby přečetl 4 dopisy a 1 telegram od vzdálených bratří nám\nku slavností zaslané, ježto doslovně následují. Jsou pak: z Bran-\ndýsa nad Labem, z Kutné Hory, z Lomnice a Jičína a z Kolmá.\nTelegram (v jazyku vlaském) pochází z Berouna. Po každém\ndopisu provoláno jeho zasylatelňm „Sláva!\" „Na zdar!\" „Na\nshledanou na Velehradě!\" Mnozí z našich drahých hostu vra-\nceli se k domovu, menší část jich zůstalo ještě na plesu, ježto\nse odbývaly u „Bílého beránka\" a u „Zlatého jablka.\" Ohléd-\nneme-li se ještě jedaou na celou slavnost, musíme se vyznali,\nže byla zdařilá. Výbor slavnostní se přičinil skutečně, aby úloze\nsvé dostál, staraje se o všecky potřeby. Tak byly vkusné po-\nzvání v čas na všecky strany v hojném poctu rozeslány, a texty"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.6", "texte": "sborů s proslovem rozdávaly se u kasy při akademii. V aka-\ndemii bylo mnoho sedadel pro obecenstvo shotoveno a pro pévce\nprostranná tribuna vystavena. Oltář na náměstí, okrášlení domů,\nstřelba, udržení pořádku atd., to vše bylo starostí výboru. Těší\nnás to vědomí, že jsme vykonali dílo důstojné, jež nám ani\nnepřátelé naši upríti nemohou. Nechtějíce ale sami sobě vysvěd-\nčení dávali, dovolujeme si uveřejnili dopis „Hlaholu,\" jenž nás\ndošel v osmi dnech po slavnosti, a jenž ku konci dnešní zprávy\npoložen. Budiž nám popřáno ještě jednou pozvednout! hlasu\nk poděkování všem váženým pánům a paním súčastnivším se\njakýmkoli spůsobem v naší slavnosti a podporujícím nás k ví-\ntězství. Tu se patrně dokázala pravdivost hesla „Spojenými\nsilami!\" Jen svorností velké věci rostou. V brzkém oase bude\nslánský „Dalibor\" skládali veřejnosti úcty, pak budeme míii\nopět příležitost stopovali jeho počínání. Nechť jen nikdy neza-\npomene důležitost svého hesla: „My vítězíme zpěvem!\"\nv\nZ Tábora, (Zpěv. spolek). Zpěvácký spolek „Žižka\"\nv Táboře rozeslal pozvání ku produkci odbývané dne 23. června.\nNebyl to zajisté den vyvolený, a protož netřeba se divili, že\nzpěvumilovné obecenstvo u tak skrovném počtu se sešlo. —\nNáš jarý spolek dostál i tentokráte úloze své zcela úplně, zvláště\nvynikal p. Rastrelli svoji uhlazenou a zvučnou hrou na\npiano, přednášeje sólo „L'Ondine\" od Schulhofa.44 Žel však,\nže nás p. Rastrelli tak zřídka kdy něčím podobným potěší.\nDobře pochopil též myšlénku písně „Svoji k svému\" od Pro-\ncházky, p. Viidmann, jehožte plný, jasný hlas písně této ráz-\nnosti dodával. Na to se zpívaly tři sbory, a by snad produkce\ntím jakési rozmanitosti a pestrosti nabyla, také humoristické\nčtení a deklamace — ale bylo toto jak ono velmi unavující —\nzajisté by nám vítanější býval mnohý sbor, třeba opakovaný.\nStálou, neunavenou pílí domáhá se spolek tento žádoucího cíle,\nmaje v čele zajisté velmi obětavého ředitele • než, kdo zná\nokolnosti a všecky zdejší poměry, tent neupře, jak těžko\nv lze co provésti •, sem a tam mnohý falešný prorok kopal svou\nřečí hrob spolku tomuto — viděl jej již umírali — a lile :\non žije dosud a brzy uvidíš zdárné síly tyto shromážděny kolem\npraporu — jako dítky kolem matky — drahé vlasti. — Dne\n28. června uspořádal spolek zpěv. výlet na Zvík o v. Domní-\nvali jsme se, že snad táborští Sokolové k zpěv. spolku se při-\ndruží — jde to ale jaksi váhavě, a zdá se, že sl. předsednictví\npokroku spolku toho velmi málo sobě všímá. Pročež voláme\nz celého srdce spolku tomuto „Na zdar.!\"\nZ Velehradu, dne 8. července. (Hudba kostelní\npři církevní slavnosti). Hudbu při slavnosti Velehradské\nřídil, jak známo, náš krajan z Milonic, prof. konservatoři a ví-\ndenského p. J. Beránek. Jeho přičinlivost jest chvály hodna,\nneboť usiloval o to, aby se svým sborem i z vídenských sil\nsestaveným slavnost tisíciletou co nejdůstojněji oslavil. Známe\nsice příčiny, proč nesestavi! svůj zpěvný a hudební sbor pouze\nz našich slovanských a zajisté hojných a slovutných sil,\nvšak tenkráte o nich pomlčíme, ponechávajíce si to na jiný\nokamžik. Nechceme také nyní už rozhodovali, stalo-li se to na\nvyšší rozkaz čili ne. O kostelních produkcích musíme se velmi\nehvalně vyslovili, ač mnohdy s volbou kusů provedených ne-\nsouhlasíme. 1 tu měl pan ředitel více přihlíželi ke skladbám\nnašich mistrů zvláště F. Tůmy, J. Brixiho, Tomáška, Vitáska,\nZvonaře, Kolešovského, Škroupa, které více vážné, pobožné\npovaze a rázu slovanské hndby odpovídají. Od pondělka mešká\nna Velehradě a neunaveně účinkuje náš vel. p. P. Křížkov-\nský, jenž i několik zpěváku na útraty pana preláta Napa s sebou\npřivedl. Co do zpěvu chorového zmiňujeme se o paní Pl.\na sl. Mackové (obě pro soprán), o sl. Kohlerové (alt), o panu\nLvu (bas), všichni z Vídně (!) Provozovány jsou až do dneška\ntyto skladby: 1. v sobotu 4. července odpoledne ve 4. hod.\nnešpory od Mor. Brosiga. 2. v neděli dne 5. č. o 10 hod.\nna slavných sl. Božích, jež sloužil J. Emin. kardinál arcibiskup\npražský, kníže Švarcenberk, mše do 0, graduale do C, offer-\ntorium do F. Od ředitele 3. odpoledne ve 4 hodiny\nv neděli litanie od Schiedermayera, Pangelingua od Beránka\ndo C. 4. v pondělí 6 c. v 10 hod. předpolednem mše od Mo-\nzarta do C. č. 5 graduale od Jos. Preindla (domine quis ha-\nbitat) C-moll, oířertorium Es-dur od Vavřince Weissa (sl.\nKohlerova.) 5. téhož dne odpoledne ve 4 hod. litanie od Schie-\ndermayera, Pangelingua od Beránka do F. 6. v úterý 7. c.\nv 10 hod. předpolednem mše od Vitáska, do B-dur graduale\n(Salvum fac populum) od Stadlera, offertorium (Lauda Sión\nSalvátorem) Duo fúr Soprán et Alt, sl. Mackova, Kohlerova.\n7. téhož dne ve 4. hod. odpoledne litanie od Schiederm. Pan-\ngelingua od Glucka do G. 8. po příchodu procesí z Brna o 6.\nhod. večer velké Pangelingua od Beránka. 2. ve středu 8 č\nv 10. hod. předpolednem mše od J. Haydna (Nelson) D-m.\nOktáva slavnosti skončena byla spůsobem mimo očekávání dů-\nstojným. V sobotu celý den scházeli se národovci, z celé\nMoravy, z Čech, Slezska, ze Slovenska a z Vídně na místo po-\nsvátné. Hlavní momenty toho dne byly slavné služby Boží, jež\nkonal veled. pan prelát rajhradský G. Kalivoda. Mše od Horáka\nprovedena byla chorem velmi zdařile.\n\nKronika zpĕváckých spolků.\nZpěvácký spolek „Bořivoj\" v Lomnici v Ji-\nčínském kraji zapěl dne 14. července 1863 co svatvečer jme-\nnin předsedy svého, pana Jindřicha Velebína Mastného, za-\nstaveníéko a druhého dne byl celý spolek pozván od řečeného\npana předsedy k večeři v zahradě Frant. Tančíka, kde se vši-\nchni podílberoucí skvěle bavili, a zajisté každému členu tamněj-\nsího spolku zpěv. večer ten v milé paměti zůstane. Několik\nsboru, jako „Kalina\" od Em. Vašáka, „Valčík\" od F. A. Vogla,\n„Ó \\lasti má\" — „Staročeská\" se zapělo a následovaly potom\npřípitky vselikeré. K slavnosti Semilské se spolek pilně cvičí,\njak se dovídáme, bude spolek v úplném počtu zastoupen. —\nDne 20. června b. r. zapěl tamnějšímu panu faráři P. Dru. AI.\nSálkovi zastaveníčko, sestávající z písní: „Nedělní44 od Kreu-\nzera, „Zastaveníčko\" od J. N. Škroupa a „Komu zazpíváme\"\nod F. Michla. — V Chrudimi byl spolek dvěma členy zastou-\npen při slavnosti svěcení praporu dne 29. června b. r.\n*** Vysokomýtský zpěvácký spolek „Otakar\"\nodbýval včera dne 19. července slavnost svěcení praporu svého,\nna nějž vlastenecké paní a dívky Vysokomýtské peníze sebraly.\nStojítť přes 300 zl. r. č. a jest na něm lev český dle nákresu\nManesova vkusně vyšit. K slavnosti té pozváni jsou českoslo-\nvansti zpěváčtí spolkové, z nichž se značný počet byl přihlásil.\nKmotrou čili matkou praporu je paní Františka Semberová, choť\nposlance českého na sněmu zemském. Při koncertu odpoledním\npřednesly shromáždění spolkové zpěváčtí následující sbory : t.\n„Naše probuzení\" od L. Procházky. 2. „Cikáni\" od Fr„\nVogla. 3. „Reformátoři\" od V. Zóllnera. 4. „Žel a chmel\"\nod Mendelssohna-Bartholdyho, přednesl „Otakar\" sám. 5. „My\nčeští manové44 od Jelena. 6. „Husitská\" od Fr. Hellera. Celá\nslavnost se ukončila plesem ve velikolepém sále p. Zedníčka.\nVe Votici zřizuje se zpěvácký spolek a statně\nku předu kráčí. Prozatímním sbormistrem jest p. Hatlák, tam-\nnější učitel.\nZpěváčky spolek v Rožmitále, jenž se ne-\ndávno zřídil a nyní již 32 výkonných clenu čítá, přijal jméno\n„D a 1 i b o r.u\nV Hučí ně, městě v Pruském Slezsku, zařízen jest\nčeský zpěv. spolek.\n*** Zpěv. spolek „Hlahol\" vKrá1.M ě s t c i uspo-\nřádal produkci a taneční zábavu dne 19. července 1863 v míst-\nnostech „u zlatého hroznu.44 Pořádek: 1. Ouvertura z zpěvo-\nhry „Zampa\" od Herolda. 2. „Slib,\" sbor od Kiickena. 3.\n„Svítání\" od Procházky. 4. „Deklainace bez rukavic\" od Štraucha.\n5. „Na vlast,\" sbor od Jelena (?). 6. „Staročeská,\" sbor od\nJ. Š kroupa. Napotom taneční zábava."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.7", "texte": "*** Novostrašecký zpěvácký spolek „Kotlář\"\nuspořádal dne 19. července t. r. výlet do sousedního města\nOunoště.\n*** Výbor zpěv. spolku Brněnského „Besedy\"\nodbýval dne 13. cervence valnou hromadu v záležitosti pěvecké\nslavnosti Brněnské, která náhradou za národní slavnost Vele-\nhradskou konatí se má. Výbor rozšířil se k tomu konci na\n20 osob, jimž podle odborův zvláštních všeliké úkoly potřebné\npřikázány jsou. Výbor tento projevuje nyní velmi ráznou či-\nlost, které také v pravdě zapotřebí jest, aby důstojně se pro-\nvedlo, co se zamýšlí, i aby posměváčkům německých novin\nutrhacná ústa se zacpala.\n\"V*\" Zpěvácký spolek „Tyl\" v Kutné Hoře účin-\nkoval dne 19. t. m. při zahradní zábavě v Lorci k účelu do-\nbročinnému. Program: 1. Od hodiny čtvrté hrála úplná ka-\npela c. k. výs, sboru ostrostřeleckého. 2. 0 půl šesté násle-\ndující sbory: a) „Píseů cestujících po vlasti\" od Abta. b)\n„Staročeská\" od J. Škroupa. c) „Šablenka.\" d) „Šumavan\"\nod H. Jirgesa. e) „Naprej\" od Jenka. 3. Na to následovalo\ndivadelní představení : „Darebák, aneb, Dobré jádro v špatné\nskořápce,\" veselohra ve 3 jednáních, dle Kaisera pro české di-\nvadlo vzdělal J. K. Tyl.\n*** Ručovický zpěv. spolek „Hvězda\" uspo-\nřádal dne 19. t. m. 3. besedu svou pro údy. Dne 16. srpna\nhodlá odbývati svěcení nového prapora a pak večer zas 4. be-\nsedu pro údy.\n*%* Zpěvácký spolek „Slav nik\" v Zbraslavi\npodnikl dne 19. t. m. druhý svůj výlet letošní na Skalku blíže\nměstečka Mníšku; jelikož pak „Slavník\" na Skalce mši sv.,\nkteráž se v 9 hod. odbývala, zpěvem svým oslavil, sešli se\núdové a hosté před 5. hod. ranní v místnosti spolkové (v ho-\nstinci p. J. Šárky), aby se určitě v 5 hod. „Slavník\" na cestu\nvydati mohl. Cesta za veselých zvuků hudby rychle ubývala.\n0 půl 12. hod. byl společný oběd; okolo 3. hod. odbývala\nse pěvecká zábava. Nazpět jelo se na vozích, kteréž někteří\np. měšťané mníškovští a p. rolníci z okolí laskavě zapůjčili.\n*** V B u d ě j o v i c í ch zřizuje se ženský zpěvácký\nspolek.\nZpěvácký spolek v Blatné „ U s 1 a v a n \"\nodbýval dne 5. t. m. valnou hromadu, v níž zvolen byl za\nprotektora téhož spolku p. Robert, baron zHildprandtu.\nStarostou se stal hosp. ředitel p. Lisý, a náměstkem jeho p.\npoštmistr Gotthard. Ředitelství zpěvu svěřeno jest osvědče-\nnému již p. učiteli Martinovskému, náměstkem jeho jest\npan L. Farář, c. k. okresní kancelista. Svěcení, .skvostného\npraporu b ide se konati příští měsíc, při kteréžto příležitosti\nzastupovati budou místa kmotrů: urozená paní bar. Jindřiška\nAugusta Ilildprandtová roz. hraběnka Haugwitzova, a domácí\nrodák p. Strakatý z Prahy.\n*%* Zpěvácký spolek ve Vodůanech, který velmi\ndobrou pověstí se honosí, kráčí statně ku předu. Předseda\nspolku jest pan purkmistr Ant. Skalický, místopředseda p. Al.\nKatzer a pan Val. Cába ředitel zpěvu. Spolek tento světit bude\ndne 15. a 16. srpna í. r. svůj prapor, ku kterémuž cíli se\nveliké konají přípravy; léž se mají súcastniti všecky vňkolní\nzpěv. spolky. Prapor jest již zhotoven, po jedné straně čer-\nvená, po druhé bílá tykyta. Na červené půdě na samé tykytě\nvymalován jest znak města Yodňan, nad nímž do polokruhu\nnápis: „Zpěvácký spojek\" a dole v polokruhu : „Král. svo-\nbodného města Voduan 1860,\" rok to zaražení spolku. Na\nbílé půdě jest obraz sv. Vácslava, patrona českého. Bohy po\nobou stranách, jakož i ouvaly obou obrazů v jsou bohatými zla-\ntými arabeskami ozdobeny.\n*** Zpěvácký spolek Semilský přijal jmeno „ J i-\nzeran\" za heslo „V zpěvu naše síla !u a bude dne 26.\nt. m. odbývati svěcení praporu, ku které ještě zvláštní pozvání\nrozešle.\n*** Zpěvácký spolek „Kovář\" v Čáslavi pod-\nniknul dne 19. t. m. vycházku do Filipova spoSujicinkováním\nhudebního sboru Čáslavského. Program: I. 1. „Český zpěv\"\nod Kalivody. 2. „Hlasy z domova\" od Vogla. 3. Deklamace.\n4. ,,Cikáui,\" sbor od Vogla. II 5. Pochod od Jos. Primusa.\n6. „Slib\" od Kůckena. 7. „Staročeská\" od Škroupa. 8. „Kde\ndomov můj ?\" od Škroupa. — Údové zpěváckého spolku vyšli\no půl 3. hod. po poledni z bytu p. ředitelova na náměstí.\n\"V* Zpěvácký spolek „Perštýn\" učinil v ne-\nděli dne 19. července 1863 výlet na Kunětice, kdež uspořádal\npěveckou a taneční zábavu. Program : 1. Oddělení. 1. Hudební\nskladbu přednesla kapela Pardubická. 2. „Gdě je slavska do-\nmovina\" od Wintra. 3. „Zel a chmel\" od Mendelssohna-Bar-\ntholdyho. 4. Hudební skladbu přednesla kapela. II. Oddělení.\n1. Sbor od Procházky. 2. „Na vlast/; od Jelena. 3. „Slib\"\nod Kůckena. 4. Hudební skladbu přednesla kapela. — Po ukon-\nčené pěvecké produkci následovala taneční zábava.\n*%* V neděli dne 2. srpna b. r. bude se v Semitech\nodbývati národní slavnost ti síle té památky zave-\ndení křesťanství v Čechách a na Moravě.\nProgram: — Iv Oddě1 e n í.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Vilém Tel!\" od Rossiniho.\n2. Slavostuí proslov od P. Josefa Kouble.\n3. „Český zpěv,\" sbor od J. Václ. Kalivody. („K nebesům.\")\n4. „Valčík,\" sbor od F. A. Vogla. („Pozor už jen.\")\n5. „Vlasti\" od J. Jahna, dvojsbor s plechovými nástroji od\nLud. Procházky. Tiskem vyšla u Christofa a Kuhé v Praze.\nII. Oddělení.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Alessandro Stradella\" od Flotowa.\n2. „Na Prahu\" od J. Picka, nápěv od J. V. Veita.\n3. „Cikání\" od J. Pelikána, přepracovaná od Vogla.\n4. Chorál k sv. Cyrilíu a Methoději k tisícileté památce zave-\ndení křesťanství, slova od P. Vácí. Štulce, upravená od Jos.\nZvonaře. (Nápěv úplně dle chorálu Svato-Váelavského.)\n5. „Válečná\" ze zpěvohry „Rienzí\" od Rich. Wagnera s prů-\nvodem orkestru. — Začátek o půl 5. hod. odpoledne.\nDo koncertu vstupného platí obecenstvo 20 kr. r. č. bez ob-\nmezení dobročinnosti, čistý výnos určen na pod-\nporování česko-s1o v a n s k ý ch hudeb n í ch sklada-\ntelů. Ředitelství Pardubicko-Liberecké železné\ndráhy povolilo na žádost výboru slavnostního na\nden 2. srpna 1863 zvláštni vl aky za poloviční cenu\npro cestující do Semil a zpět, a sice :\n1. o 1 hodině odpolední zvláštní vlak z Li-\nberce do Semil,\n2. o 10. hod. večer zvláštní vlak ze Semil do\nPardubic a ze Semil do Liberce.\nPřipomíná se ještě, že řečené ředitelsvi železné dráhy mimo\nto též pro vůkolí, z kterého by se četnější účastenství oče-\nkávati mohlo, dne 2. srpna t. r. ráno ještě zvláštní vlaky\nustanoviti volno jest. — Doufáme, že účastenství zpěváckých\nspolků bude co nejeetnější, anť výbor slavnostní dle svých sil\nhledí, aby slavnost řečená se stala velkolepou a jen spoje-\nnými silami úloze své dostáti může.\nJmenem výboru slavnostního: Jindřich Velebín Mastný.\n\nZ Prahy.\n\n— Výlet umělecké besedy na Karlův Týn dne\n15. t. ni. velmi dobré se podařil. Účastníků bylo 270, me?i\nnimiž též pozvaní hosté a Valná část dám. Když se separátní\nvlak v Kariotýnském nádraží zastavil, hřměly rány z moždířů\na provázející hudba Sokolu vpadla. Z prvního vozu vystoupili\nhalapartníci v šatu minulých století a vyneseny žertovné\nznaky jednotlivých odborů besedy, jež praporníci na holích\nnesli. Na praporu výtvorného umění byly namalovány\nštětce malířské a hrnek s barvami, na praporu hudebního\nodboru flašinet s nápisy: Fr. Hais a Jos. Veselý, na prapo-\nru literatury abeceda s kohoutem a osudným paragrafem,\nna praporu přátel umění pytel s dukáty a ctyry na"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18630720-01.1.8", "texte": "každém rohu připevněné papírové šestáky. Takto seřaděna táhla\nspolečnost od nádraží k Poučnickému hostinci, před nímž ustro-\njena byla brána trikolory slovanskými ozdobená. Na jednou se\nobjeví za branou stařec s ctihodnými šedinami, podle roucha\n14. století skalní duch Karlotýnský, (p. Chr amos ta) a\nuvítal krásnými slovy celou společnost. Po uvítání hostů šlo\nse k snídaní. Roby Sokolův sezývaly na to společnost ku krátké\nslavnosti, že se totiž na prozatimnou tyčku bude pro-\nzatímní prapor přibíjet! prozatímními hřebíky.\nNa to táhl celý sbor na hrad a před ním učiněno zastaveníčko.\nPřerhof přednášel schválně k tomu sepsané humoristické\nčtení. As o 1. hod. spoledne vrátila se společnost z Karlo-\nva Týna do hostince, kdež se obědvalo a kdež se všeobecná\nloterie, z níž každý nějaký předmět, n. př. paklík sirek — jí-\ndelní lístek a mnohé jiné vyhrál, při hlučném smíchu odbývala.\nNa to tančila společnost na louce polonéz a bavila se rozlič-\nnými hrami. 0 8. hod. ubíral se separátní vlak s účastníky\nopět ku Praze. 0 uspořádání výletu získal si hlavně p. Chrá-\nní os t a jakož i pan Lechleitner velkých zásluh. Co při\nvýletu tom scházelo, byl zpěv. Škoda že se nevyzval „Hlahol,\"\naby byl k rozmanitosti zábav přispěl.\n— Náš rodák pan Ludvík, člen orkestru při dvorní\nopeře v Mnichově, zavítal po 10 letech opět do svého rodiště.\nPrahy, kdež nějaký čas prodlí. Jak známo, je pan Ludvík\nduchaplný skladatel mnoha církevních skladeb, ouvertur, písní\na sborů a jmenovitě výtečný impro visátor na piano, o čemž\njsme se přesvědčiti příležitost měli. V příští saisoně provede\nkonservalorium jeho nejnovější ouverturu eroicu, která\nvzletem, původností a ušlechtilostí myšlének vyniká, a pak „val-\nčík čaroděj nic\" pro hoboj, kterýž některý žák konsérvatoria\nbrati bude. Pan Ludvík zanáší se nyní komponováním če-\nských sborů.\n— Pan Leop. Zvonař podnikne v prázninách umě-\nleckou cestu do Německa. Jeho ch orální česká mše pro\n4 mužské hlasy, kterouž právě dokončil, bude se při slav-\nnosti Brněnské provozovati,\n— Náš krajan p. Ferd. Laub zvolen jest za čestného\núda hudebního spolku v Inšpruku.\n— Chval ně známý hudební skladatel, varhaneík\na ředitel zpěv. spolku v Mladé Boleslavi, p. Jos. Bergmann,\nsložil dva sbory: „Za tou naší stodůlečkou,\" na slova Kame-\nnického, pak „Ptáče\" k textu Čelakovského. Obě tyto písně\njsou žertovného obsahu a zcela v národním tónu držány; jeli-\nkož tyto skladby co nevidět tiskem vyjdou, můžeme již teď\nzpěvácké spolky na ně upozornit.\n— Náš krajan p. Bernard Rie, chvalně známý pia-\nnista a skladatel, dochází v Paříži, kdež se již od dvou let\nzdržuje, velkého uznání. Před nedávnem přinesl měsíčník „An-\nnales historiques\" jeho životopis a praví o něm, že jedno\nz nejprvnějších míst mezi pianisty a skladateli zaujímá. Zvláště\nchválí se v časopise tom Rieova „Přadelní píseň\" a dvě\nétudy pro piano, kteréžto poslední v Pařížském konservatoriu\nuvedeny jsou.\n— Slečna Vilemina Čermákova, chvalně známá\nvirtuoska na piano, uspořádala s p. Krénem dva koncerty\nv Mariánských lázních a došla za výtečnou hru všestranné po-\nchvaly, ano, byly jí i věnce a kytice na uznání jejího talentu\nházeny.\n— Alex. Dreyschock odebral se v sobotu dne 18.\nlipna do mořských lázní do severního Německa. Alex. Drey-\nschock zanáší se nyní komponováním velkolepého koncertu pro\npiano, jebožto první sadu již dokončil.\n— Zábava Pražského zpěv. spolku „Hlaholu,\"\nkteráž se měla odbývati v neděli dne 12. t. m. na Žofíně, byla\nod c. k. policejního ředitelství zakázána.\n\nNáš srdečný pěvecký pozdrav všem vlasteneckým\nzpěváekým spolkům v Čechách\na na Moravě!\nJindř. Velebín Mastný.\nVěkové dávní uplynuli od prvního vstoupení svatých apo-\nštolův slovanských na půdu naší vlasti. Bez zištnosti pracu-\njíce na vinici Páně, se svatým zápalem nesli pochodeň osvěty\nkřesťanské mezi praotce naše, neberouce za víru svobodu —-\nlásku jenom rozsévajíce, lásku opět našli ve středu svých slo-\nvanských 8oukmenovců, mluvíce od srdce k srdci, seli símě\ndobré v půdu dobrou.\nTisíc let nás dělí od jejich svatého života — však vděč-\nnost naše a blahá památka skutků jejich — toť páska trvající,\ndokud neushasne tlukot srdce národa našeho.\nOd chýšek Krkonošských až k modrým Tatrům, ba Slo-\nvanstvo od Baltu až k Černému moři slaví tisíciletou památku\nsvých apoštolů.\n1my „ot gor Krkonoší\" toužíce oslavit památku\nsvatých mužů, ustanovili jsme se na tom, uspořádati v Se-\nmilech národní slavnost tisícileté památky zave-\ndení křesťanství v Čechách a na Moravě na nedělí\npo sv. Anně hned příští 2. srpna b. r.\nZveme Vás tedy, rodní bratři na Labi a na Vltavě, žá-\ndáme Vás drazí rodáci, kteří sídlíte na úrodných nivách Mo-\nravy, abyste nás v ten den pohostinsku navštívili. Nemáme\nsice my na Jizeře žádného Velehradu, ale srdce věrná a vřelé\npřátelství Vás zde očekávali budou.\nProgram:\nI. V neděli dne 2. srpna t. r. v 10 hod. dopoledne v hostinci\n„v rájia společná zkouška.\nII. Odpoledne o půl 5. hod. začátek slavnosti na louce blíže\nrodiště Riegrova.\nOddělení 1.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Vilém Tell\" od Rossiniho.\n2. Slavnostní proslov od P. Josefa Kouble.\n3. „Český zpěv/1 sbor od J. Václ. Kalivody.\n4. „Valčík,\" sbor od F. A. Vogla.\n5. „Vlasti\" od J. Jahna, dvojsbor s plechovými nástroji od\nLud. Procházky.\nOddělení II.\n1. Ouvertura ze zpěvohry „Alessandro Stradella\" od Flotowa*\n2. „Na Prahu\" od J. Picka, nápěv od J. V. Veita.\n3. „Cikáni\" od J. Pelikána, přepracovaná od F. A. Vogla.\n4. Chorál k sv. Cyrillu a Methoději k^tisícileté památce zave-\ndení křesťanství, slova od P. Václ. Štulce, upravená od Jos.\nL. Zvonaře.\n5. „Válečná\" ze zpěvohry „Rienzi\" od Rich. Wagnera s prů-\nvodem orkestru.\nDo koncertu vstupného platí obecenstvo 20 kr. r. č. bez\nobmezení dobročinnosti; čistý výnos určen jest\nna podporu ceskoslovanských skladatelů.\n0 snížení cen a zvláštní vlaky pro obecenstvo, které do\nSemil od Liberecké strany odpoledne přijede, a zvláštní vlaky\nze Semil k Liberci a k Pardubicňm, které by o půl 11 hod.\nvečer ze Semil odjely, u týkajícího ředitelství se zakročilo, a\nbude pořádek těchto vlaků, jakmile povolení sem dojde, u vše-\nobecnou známost uveden.\nV Semilech dne 8. července 1863.\nVe jménu výboru slavnostního :\n\nListárna.\nPanu dopisovateli v Kolíně: Vás dopis příště. — Panu\ndopisovateli v Milevsku ; Vás dopis příště."}]}