{"numero_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_sha256": "10969d7edf87e5d71e0db5cebd78887805c497d8a0e9aab20e473b4dba0682bf", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1863/11/20_01/bmtnabd_1863-11-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-11-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "257", "page_fin": "258", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.2.1", "titre_corps": "O zpěváckých spolcích zpěváckým spolkům.", "titre_sommaire": "O zpěváckých spolcích zpěváckým spolkům.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "257", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3959, "texte": "O zpěváckých spolcích zpěváckým\nspolkům.\n*)\nIII.\nTento list chci věnovati úvahám o pěstování vzájem-\nnosti spolků zpěváckých.\nVzájemné působení jednot pěveckých je zajisté nejmo-\nhutnější pákou rozkvětu spolků samých, nejmocnější pomůckou\nrozkvětu umění hudebního u nás a pak také prostředkem ve-\nlevydatným k osvědčování důležitosti spolků těchto. Jenom\nvzájemným působením spolků zpěváckých umožněna a prove-\ndena velikolepá slavnost sv. Janská v Praze, Cyriloraethodějská\nv Brně, Havlíčkova na Borové, Tylova v Hoře, Hankova v Ho-\nřiněvsi, Pardubická na Hoře Kunětické a ohromné množství\njiných místních slavností.\nA jaké důležitosti právě tyto slavnosti pro nás za na-\nšich poměrů mají, netřeba nám více vykládati, tof zajisté je\njiž obecné přesvědčení, že nimi, potahmo tedy spolky zpě-\nváckými se nejrázněji a nejvydatněji probouzí národní uvě-\ndomění a čilý duch i ruch společenský u nás.\nO významu vzájemností spolků zpěváckých s tohoto sta-\nnoviska nebudem šířiti slov, chceme zde promluviti o tom,\nkterak by vzájemným úsilím mohly a měly spolky zpě-\nvácké působit také k rozkvětu naší hudební literatury,\ntedy k rozkvětu našeho zpěvu národního.\nZpěvácké spolky téměř vesměs přijaly do stanov svých,\nže mají čas od času vypisovati odměny za nejlepší skladby\nhudební.\nPrávě v tomto ustanovení stanov vidíme základ nemalé\nmožnosti spolků těchto svými prostředky působiti velevydatně\nv směru naznačeném.\nUznáváme, že spolky naše nejsou s to, každý o sobě\nv tomto směru samostatně a vydatně působiti, a to již pro\nobmezení poměrův hmotných, a proto máme za to, že nutné\njest, aby se spolky naše na základě dobrovolného usne-\nsení sestoupily v jednu velikou jednotu, anaz by měla\nza účel pěstování vývinu národního zpěvu co do stránky\nliterární vůbec.\nŽe utvoření takovéto jednoty k naznačenému cíli je\nnutné, vyplývá z následující úvahy.\nKomponování u nás dosud požadovalo vždy jen oběta-\nvostí, nikde nestává pro skladatele národního ani vyhlídek na\nčestnou ani na hmotnou odměnu. A právě proto, že jednak\ntyto velepříznivé poměry dosud nepřipustily vývin samostatných\nsil skladatelských, totiž takových, jenž by se mohly úplně\noddat a věnovat skladatelství, právě proto museli jsme se do-\nsud spokojovat plody diletantismu, aneb dary z milostí uzna-\nných talentů, jenž někdy za slabé chvíle aneb také z dlouhé\nchvíle se odvážili komponovat pro Čechy.\nMyslím, že výrok tento odůvodňuje úplně dosavadní\nstav naší hudební literatury.\nSkutečně zdařilých prací původních v tornto oboru velmi\nmálo a přede právě jen v rozkvětu hudební literatury naší\nleží naprostá možnost rozkvětu hudebního umění u nás vůbec\na zpěvu zvláště.\nA jak lze tyto poměry změnili, když mecenášů nemáme?\nAno nemáme mecenášů, ale talentů máme a protož buďme\nmecenášemi samy sobě.\nJiž tolik jsme dokázali silou vlastní, i toto dílo vyko-\nnáme silou spojenou a právě myslíme, že tento cíl mohou\ndosáhnouti spolky zpěvácké, spojí-li se ve velikou jednotu,\nanaž by tvořila Matici hudební.\nO provoditelnosti tohoto návrhu v stručných rysech\npromluvíme.\nÚčel jednoty této by byl:\nA. Vypisování cen za zdařilé skladby, jenž by se\nhodily spolkům zpěváckým.\nB. Uvazování apo sužování skladeb hudebních vůbec.\nC. Vydávání skladeb cenných, Členem jednoty této\nby mohl býti každý spolek zpěvácký čechoslovanský.\nPovinností členů těchto by byly od vodění ročního pří-\nplatku do pokladnice spolkové a příplatek ten by se rozvrhl\ndle poctu členů tak, že kdyby ku př. spolek o 30 členech\nplatil 2 zl., spolek se 60 členy by platil 4 zl. atd. Odbírání\nsborů Maticí vydaných.\nPráva by byla: Volba představenstva opět dle poměrů\npočtu členů. Na př. na 10 členů by se určil jeden volební\nhlas. Ústřední sídlo výboru by byla Praha. Spolkové by\ntaktéž volily sbor soudců k posuzování o došlých skladeb.\nV shromáždění valném by měly právo hlasovací dle\n\n*) Žádáme ještě jednou všecky příznivce spolků zpěváckých za\nzasílání podobných úvah a hlavně za podání úvahy o navrho-\nvané zde „Matici zpěvácké.\" Red."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "258", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2685, "texte": "zmíněného poměru splnomocněni vykonávati atd. Dle poměrů\npeněžných by se pro spolky tyto snižovala cena Maticí vyda-\nných sborů neb písní. Měly <by právo činit návrhy, týkající\nse účelu Matice samé. Myslíme, že právě tímto sloučením by se\ndodalo vzájemností spolků zpěváckých skutečně prakticky dů-\nležitého významu a že by také jenom tak dosáhly sobě vyt-\nknutého úkolu: působiti k rozkvětu vývinu literatury\nhudební u nás. Jednotlivě nikdy nemohou s úspěchem\nv tomto směru působiti. Dále by se provedením návrhu tohoto\ndostalo jaksi národnímu skladatelství reální půdy, jelikož by\nuznání soudců Matice bylo jaksi čestnou odměnou a pak za-\nručený odbyt díla pochvalou poctěného by také poskytoval\nnaději v odměnu hmotnou.\nKonečně by se takto také vyvinula pravá kritika, za je-\njíhož působení by se umožnilo vyvinutí skutečně národní\nškoly skladatelské.\nDále myslíme, že by bylo také žádoucno, aby se zaru-\nčil spolky zpěváckými alespoň na tři leta po vydání skladby\ntakové Matici vždy skladateli jakýsi podíl, kdy skladba tato\nzpěváckým spolkem byla dána na program produkce. Tak by\nzajisté nemálo zrostl význam důležitostí spolků zpěváckých u\nnás a budoucnost by dosvědčila, že jsme se nekojili san-\nguinickými nadějemi, činíce tento návrh. Jak krásná to my-\nšlénka viděti působit ohromnou jednotu 5000 pěvců Čecho-\nslovanských ! A jak malých obětí jednotlivců dožaduje tento\nveliký cíl?\nNejednalo se nám zde o podrobné provedení svého\nnávrhu, avšak žádáme snažně všecky spolky zpěvácké, aby\ntoten návrh vzaly v poradu a nám prostřednictvím sl. redakce\n„Dalibora\" podaly podrobné úvahy o něm, neboť jen tak my-\nslíme, že nám možno bude příště vystoupili s návrhem po-\ndrobně vypracovaným.\nMyslíme, že všecka slavná představenstva uznají nutnost\ni prospěšnost i také proveditelnost návrhu tohoto a že zajisté\nneoslyší tuto naší prosbu, ale že chutě přiloží pilné ruky\nk dílu, jenž má být jednou skvělým plodem spojených sil\nnašich spolků a ozdobou naší drahé vlasti.\nDále uznáváme za velmi nutné obdobně scházení-se\nspolků sousedících k společným produkcím, výletům\nneb k zpěvům o závod udržuje se tak čilý ruch v činnosti\nspolkové, probuzují se blahodatné snahy po předstihu, vystu-\npování spolků stává se imposantnějším a budí se bratrský a\nspolečenský duch v celých končinách.\nA pak výlety samé jsou zajisté nejkrásnější zábavou,\njiž spolek zpěvácký upravit může.\nAno uznáváme svorné a vzájemné působení spolků zpě-\nváckých u nás za nutnou podmínku zdárného jich působení,\njich trvání a rozkvětu, a máme za to, že námi naznačeným\nsměrem nejrychleji a nejjistěji se dojde krásných výsledků.\nJen mužně k cíli.\n„Svornost a vzájemnost nás spasí,\nsvornost a vzájemnost bud heslo naše!\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-11-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "258", "page_fin": "259", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.2.2", "titre_corps": "Vácslav Jan Tomášek.", "titre_sommaire": "Vácslav Jan Tomášek.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "258", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.2", "debut_caractere": 2687, "fin_caractere_exclue": 5883, "texte": "Vácslav Jan Tomášek.\n(Pokračování.)\nDne 15. listopadu dávala se v divadle u Korutanské\nbrány deklamatorní a hudební zábava, jižto Tomášek navštívil.\nDávalaf se uznaná ouvertura od Cortellieriho, která více po\nNěmecku než italsky zněla. Na piano hrál Mošeles, jak známo\nČech, Svobodovou fantasii, k níž si motiv z „Fidelio\" zvolil;\navšak byly to více bravurní variace na dotčenou thému než\nfantasie. Mimo to zpívala Mad. Neumannová roz. Seosi a si.\nAdambergrova deklamovala. V druhém oddělení provedena\nbyla bezvýznamná ouvertura od Riglinniho; načež Alois Khail\npolonéz na flétnu přednášel. K závěrku provozována byla\nkantáta „Nářek nad smrtí Haydnovou\" od Cherubiniho. Dne\n16. navštívil Tomášek prof. Meynerta a odpolodne Spohra,\nkdež se kvarteta dávala. Spohr hrál první housle, jistý mla-\ndík druhé, Kraft cello a Weiss violu. TJ Spohra shromážděni\nbyli: Hermstadt, známý virtuos na klarinet, Mošeles, pianista\nPecháček, houslista Voříšek, žák Tomáškův, všechni tři Če-\nchové, pak slyšel tu nové kvarteto od Haydna; první sada\nbyla do C-dur, andante C-moll, menuett a poslední sada do\nEs-dur. Dne 22. listopadu podíval se Tomášek do c. k. dvorní\nknihovny, kamž ho vábily všechny partitury B. Handla, jichž\ntehdáž 33 bylo. Tomášek prohlídl si zde všechny rukopisy\nslovútných umělců německých atd., jmenovitě druhý díl „Osvo-\nbozeného Jerusaléma\" od Torq. Tasa atd.\nDne 24. listopadu navštívil Tomášek opět Beethovena,\njenž ho velmi vlídně přijal. Jelikož rozprávka jejich v sobě\nnic zvláštního neobsahuje, pomineme ji mlčením a zmíníme\nse toliko o Tomáškově návštěvě Spontiniho opery „Vestalka,\"\nkterá se dne 25. listop. u Korutanské brány provozovala. Celé\nprovedení ani orkestr nevyjímaje bylo pochybené a hlavního\nměsta Vídně nedůstojné. Dne 28. list. byla zkouška k Beetho-\nvenově akademii. Zkoušelať se synfonie A-dur od Beetho-\nvena, s níž se Tomášek spráteliti nemohl. Dříve než náš\nrodák Vídeň opustil, navštívil ještě opata Jelínka, nejplodněj-\nšího to fabrikanta variací, z jehož řečí seznal, že on (Jelínek)\nBeethovenovi nepřeje, a dne 29. listop. Josefa z Blumenthalu,\npilného skladatele a člena orkestru u divadla na řece Vídni.\nDne 30. listop. opustil Tomášek Vídeň. Přišed do Prahy, pu-\nstil se do komponování „Loučení se Marie Stuartové s Francií\"\npro jeden hlas s průvodem piana op. 49, kterážto píseň u\ntnderse v Praze vyšla. Na to následovalo op. 50 „Šestero\npísní pro jeden hlas\" s českým a německým textem, nákladem\nEnderse. R. 1815 napsal TomášČk „Six Egloques pour le\npiano, sešit 4 op. 51, které u Hofmeistra v Lipsku vyšly.\nPoněvadž technická sběhlost na piano skoro k víře ne-\npodobné pokroky činila a každý pianista k jejímu praporu\npřísahal a na této cestě své budoucí blaho najiti doufal, nebylo\ndivu, že se stalo umění turnéřké odvětvím hudby a že každý\nkdož jiné v tom přestihl, za hrdinu dne platil, pravím za hrdinu\ndne, anto jisté nebylo, zdaž druhého dne někdo jiný jej ne-\nzastíní. Kazdy kdo jen ty noty mazali uměl, nemazal\nnic jiného, nez sama cvičení pro prsty aneb tak zvané\netudy, které si karusel pro prsty ale žádnou hudbu neobsa-\nhovaly. Nakladatelové spěchali co jen možná, aby v náležitý\nčas s nimi na tržišti se objevili. Tento ruch technické sbě-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "259", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 565, "texte": "hlosti pohnul Tomáška k přemítání, zdaž by možná nebylo,\npro piano takové piecy složití, jimiž by mladý umělec nejdo-\nkonalejší co možná technické zručnosti dosíci mohl, anižby\npro to účel hudby s oka pustil a Tomášek složil za tou pří-\nčinou Tre allegri capriciosy, které nákladem Hofmeistra\nv Lipsku co op. 52 vyšly. Aby ale v technice dospělí pia-\nnisté po tomto dílu sáhnuli, připsal jsem na titul: dedicati di\nperfetti snonatori, a těchto několik slov učinilo, čehož Tomá-\nšek docíliti chtěl. Kdožby také nechtěl náležeti k dokonalým\npianistům ?\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-11-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "259", "page_fin": "261", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.2.3", "titre_corps": "Jan Stefani. Úryvky ze života českého hudebníka od W. Krasavského.", "titre_sommaire": "Jan Stefani. Úryvky ze života českého hudebníka od W. Krasavského.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "259", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.3", "debut_caractere": 567, "fin_caractere_exclue": 6113, "texte": "Jan Stefani.\nÚryvky ze života českého hudebníka od W. Krasavského.\nI.\nJan Stefani narodil se roku 1746 v Praze, v Čechách.\nJako dříve v Polsku Piaristé a Baziliáni rozšiřovali osvětu a\nvychováním mládeže se zabývali, tak iv Čechách 00. Bene-\ndiktini vzdělávali své krajany. Hned v mladých letech dán\nbyl Stefani do škol Benediktinův, kde mimo jiné elementární\nnauky také první počátky hudby poznal. Rodičové sobě přáli,\naby z něj byl duchovní. Übozí poznávali velmi dobře, že\nnebudou s to, později synu svému tak nápomocni býti, by jej\nod všelikého nedostatku ochránili, a proto hledali jedinou spásu\nv klerice. Mladistvý Jan počal se skutečně k stavu tomuto\npřiprávovat, avšak nastoupení Josefa 11. na trůn císařský a\nreformy, jaké onen vládce ve své říši zaváděl, potlačily úplně\nzáměry a naděje rodičů Stefaniho. V prvním roce panování\nnového císaře bylo mnoho klášterů zrušeno a později ještě\nvíce se jich mělo zrušili. Za touto příčinou změnily se arci\nvýhlídky rodičův Stefaniho. Jan obral sobě závod hudební,\nneb jej hudba nejvíce zajímala a vskutku co nejdříve objevily\nse jeho veliké schopnosti. Ustanoviv se na tom oddati se\nvýhradně hudebním studiím, zatoužil odejeti do Itálie, jelikož\ntam jedině možno bylo dosáhnouti pravého uměleckého vzdě-\nlání. Odebrav se tam, doufal Stefani, že jeho četní, v Itálii\nbydlící přátelé mu několikaroční pobyt mezi nimi usnadní a\no něj pečovali budou. Yzdělav se v hudbě, vrátil se do Ra-\nkouska, kdež si jej okamžitě hrabě Kinský, velmi bohatý pán\na milovník hudby oblíbil. Kinský seznav nevšední vlohy mla-\ndého umělce, nabídl mu místo kapelníka při svém orkestru.\nNyní dostalo se Stefanimu příležitosti, seznali mnoho polských\npánův, žijících v užším styku s oným magnátem, jmenovitě\nale knížete Ondřeje Poniatowského, který jak známo oženil\nse s hraběnkou Kinskou a byl otcem slavného později v dě-\njinách národa polského, knížete Josefa Poniatowského. Josef 11.\nmiloval neobyčejně hudbu a také dovedl oceniti umělce.\nOn zaopatřil Stefanimu místo u své císařské kapely, poněvadž\nse usilovně staral o její zdokonalení, bděl neustále nad ní a\nve své nevinné umělecké horlivosti toužil, aby byla lepší než\nvšechny dvorní kapely magnatůvv. Stefani přijal okamžitě a\nvděčně pro něj tak příznivý návrh co houslista v císařském\ndvorním orkestru.\nJosef 11. znal vskutku každého hudebníka jeho k kapele\nnáležejícího a často s některými rozprávěl o umění, v němž\nse velmi dobře znal. On vyptával se na rozličné okolnosti\ntýkající se závodu hudebního a nejednou staral se šlechetným\nčinem odměniti ony, kteří to zasluhovali, o čemž se z násle-\ndující události přesvědčiti můžeme.\nJednou přinucen byl Josef 11. na nějaký čas vzdáliti se\nze svého oblíbeného kraje. Vídeňané věděli v který den se\nnavrátí. Houfy lidstva naplnily v ten den Prater a čelnější\nulice, skrz něž se průvod übírali měl, by se pohledem na\nsvého dobrotivého zeměpána potěšiti a radostným i nadšeným\nvoláním podaly rnu důkazy o své lásce k němu. Pěkný den\nvylákal mnoho lidu z města. Každý kdo jen mohl běžel při-\nvítali svého císaře, takže vedlejší neb menší ulice zcela osa-\nmotnělé a pusté zůstaly.\nStefani znaje z blízka velmi dobře panovníka, nechtěl\nse dráti skrz množství a vešel raději do jedné menší ulice\nkde se nalézala cukrárna, jíž on častěji navštěvoval. Majitel\ncukrárny, člověk obstárlý, měl dosti sličnou dceru, která byla\njeho jedinou potěchou a pomáhala starému otci při onom ob-\nchodu. Nebyl to věru žádný div, že onen pro Vídeňany tak\nslavný den, v cukrárně, jindy dosti četně hostmi naplněné,\nnikdo nebyl. Prázdné stoly, křesla, lavice tvořily jaksi smutný\nsouzvuk s opuštěnou ulicí, na níž zřídka mimojdoucího spě-\nchajícího v stranu Prateru, skrz skleněné dvéře a okno cu-\nkrárny mohlo se spatřili. Stefani se posadiv v cukrárně, pil\nkávu a bavil se rozmluvou se zdvořilou hospodyní, an právě\ndvéře se rozevřely. Yešel nimi muž vážného obličeje v oby-\nčejném oděvu vídeňského měšťana. Uzřev příchozího, chtěl\nzaražený Stefani povstali z křesla, leč jediné tajemné poky-\nnutí neznámého, nímž zachování inkognita na jevo dával, při-\nmělo zaleknutého hudebníka, který z rozpačitosti nevěděl co\nmá nyní dělat, že k sedadlu jako přikovaný seděti zůstal. Dív-\nčina uzřevši přibylého hosta, přiběhla k němu, ptala se jej co\nporoučí a na jeho žádost postavila před něj šálek chladícího\nnápoje. Neznámý pohlížel na ni po celý ten čas bádavě,\nchvílemi ohlédl se s ironickým úsměvem na zamyšleného Ste-\nfaniho a posléze řekl tyto slova:\n„Má panenko, počasí jest tak krásné, všichni spěchají\nuvítat svého mocnáře a ty sedíš doma ?\"\n„Snad jej nechceš spatřit?\"\n„O, ano, pane můj!\" odvětila směle dívka, „já jej velice\nmiluji. Ačkoliv všichni uzavřeli krámy, by se mohli podívati\nna vjezd císaře pána do města, musela jsem sama zůstati\ndoma, neb otec můj jest nyní v trapných okolnostech. Celá\nnaše výživa závisí jedině od cukrárny, pročež nechceme ji\nzamknouti v den tak příležitý, neb zvláště dnes leckdo zde\nněco utratí.\"\n„Jakže tato malá cukrárna jest celou vaší výživou ?\"\n„Tak jest, pane, a zajisté by se nám bylo dobře vedlo,\navšak jen pošlyšte! Můj otec zaručil se v jisté záležitosti\nza svého přítele a upadl mimolně v dluhy, které není vstavu\nhned zaplatit. Posléze bojí se můj otec o toto nářadí, neb\nnemilosrdný věřitel mu vyhrožuje, že zda-li v určitou lhůtu\nvše zaplaceno míli nebude, nám náš majetek zabaví.\"\n„Hm! opravdu jste politování hodni. Avšak ty jsi\nvelmi hezká, můžeš se tedy dobře vdáti Nu?\"\n„O, prosím pane, kdo pak by si vzal chudou dívku.\nOstatně jedná se tu více o mého nešťastného otce. Já bych\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "260", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5680, "texte": "mohla jiti do služby a pro sebe pracovati. Leč stařičký můj\notec zůstal by bez chleba, jelikož velice pochybuji, že by\nmoje výdělky stačily i na jeho výživu.\"\n„A mnoholi je otec tvůj dlužen?\"\n„O, mnoho pane 4000 zlatých.\"\n„Opravdu značná to částka. Ale kdyby otec tvůj\npředce náhodou vše zapravil.\"\n„Pak by k našemu blahu nic více nescházelo* Můj\notec přestal by se hmoždit a důchody z cukrárny vystačily\nby nám na pořádné a slušné živobytí.\"\n„Pak bys snadněji se provdala?\" odvětil neznámý s ú-\nsiněvem na tváři, pohlednuv ostře na Stefaniho.\"\n~Což já vím,\" odpověděla zarděná dívka, „ale může být,\nže by to pak šlo lehčeji.\"\n„Podej mě péro, inkoust a papír, chci napsati několik\nSlov,\" odvětil neznámý po malé chvíly přemýšlení.\nStefani chtěl se se sedadla vzchopiti, aby vyhověl vůli\nneznámého, leč poznovu na jeho pokyn, zůstal k sedadlu jako\npřimražený.\nDívčina odběhla k bufetu a přinesla péro a papír. Ne-\nznámý ukončiv psaní, svinul papír a dav ho dívčině pravil:\n„Půjdeš s tím lístkem k penězoměnci N. N. a dáš mu jej.\"\nNačež pohladil udivenou dívku, řekl „bud zdráva\" a ho-\ndiv na stůl několik drobných peněz, odešel.\n„Zda-Ii pak víš kdo byl onen neznámý?\" zvolal Stefani.\n„Nevím, kdo by to mohl býti?\"\n„Sám císař!\"\n„Ne to nemůže býti\"\n„Ukaž ten lístek, co tam napsal ?\"\n„Pan bankier N. N. vyplatí doručiteli tohoto listu 10.000\nzlatých na můj účet.\" Josef 11.\nKdo by sobě nedovedl představit radost dívky a jejího\notce, když se tento domů navrátil a dověděl se, co zde se\npřihodilo.\nNěkolik dní na to byl koncert v císařském sále. V pří-\nhodné chvíly přiblížil se Josef 11.k Stefanirnu, poklepal mu\nna rameno a zeptal se jej s úsměvem:\n„Kdy je tvá svatba?\"\n„Nejjasnější pane,\" odpoví pomateně tázaný, „já nevím.\"\n„Ty nevíš jak to ?\"\n„Ano, nejjasnější pane, nemám v úmyslu se oženit.\"\n„Ty se tedy opravdu nechceš ženit,\" mluvil mocnář,\nsvraštiv čelo.\nA když hlubokým úklonem potvrdil Stefani ona slova:\n„To je smutné,\" řekl císař s úsměvem, hroze rukou\nStefanirnu, „to se mně nelíbí, když umělci vstupují v šlépěje\npánův. Co se pánům promine to nepřísluší umělcům.\"\nObrátil se a odešel.\nII.\nKrál polský Stanislav August liboval si ve veškerých\nodvětvích krásného umění. Literatura, malířství, hudba, umění\ndramatické, vše jeho péči a podporou zkvétalo a se zdoko-\nnalovalo. Zvláštní zřetel věnoval ale vzdělávání lidu, k čemuž\nmu mnoho upřimných a zkušených mužů pomocí svou při-\nspělo a všechny jeho záměry, osvěty národa se týkající, pod-\nporovalo. On zavedl komis pro vychování mládeže, která\nze samých vzdělaných o blaho obecné pečlivých a horlivých\nčlenů sestávala, on uspůsobil vojenskou školu, z níž mnoho\nučených i vlasteneckých jinochů vyšlo.\nHned v prvním roku svého panování umyslii si zaříditi\nve Varšavě stálé divadlo polské. Podporován pomocí Czarto-\nryiského, jeneráía zemí podolských, dále Rzewuského a mnoha\njiných vr. 1764 záměr svůj vskutek uvedl. Od toho času\nvytrvalo tamnější jeviště, ač mnoho bouří i neštěstí rozličného\ndruhu, pod jejichž vládou kraj sténal, přetrpělo, až do dneš-\nního dne a není pochybnosti, že stupen vzdělání, na němž se\nnyní nalézá, uspůsoben byl toliko králem, jako prvním zakla-\ndatelem divadla a lidmi, kteří vskutku otcovsky pečovali o bláho\na vzdělání národního divadla, majíce toliko jedinou starost\nna mysli, by jej národními útvory obohatily. Opera ta nej-\nvětší ozdoba a chlouba každého divadla, taktéž povstala z vůle\nkrále Stanislava.\nMezi královskými kadetami ve Varšavě bylo jich r. 1776\nněkolik, kteří se hudbě učili a veliké schopnosti ke zpěvu\nobjevili. Mocnář přál sobě uslyšeti je společně zpívati, by\nse přesvědčil, zdali by Poláci časem nemohli v otcovském\nsvém jazyku zpívati úlohy ve zpěvohrách a krásnou hudbou\nzajímati své krajany. Taktéž museli se dosud zpěváci z ci-\nziny povolávat, což s velikými útratami spojeno bylo. Xav.\nBohomolec, spisovatel několika vtipných a zdařilých veseloher,\nposlušen vyzvání císaře, napsal komické libreto v jednom\njednání, bezpochyby za příčinou, že nikdo hudbu k němu\nnenapsal, aneb snad jinými nám nepovědomými důvody stalo\nse, že onen kus ani hrán nebyl a toliko vytištěn zůstal. Po-\nsléze Matěj Kamieňski usmyslil si napsati k ní hudbu a za\npomocí Boguslavského, který ji o jedno jednání rozmnožil a\nještě několik písní k ní přidal, r. 1778 tuto operetku pod\nnázvem „Nedza uszczes liw ion aK k veliké radosti\nkrále i národe, jenž nyní se přesvědčil, že by národní divadlo\nsvůj vlastní operní repeřtoir míti mohlo, provedl. Na tuto\ndráhu vkročilo mnoho umělců polských, kteří sice pilně pra-\ncovali pro operu polskou, ale jejíž hudba se patrně od hudby\nnárodní lišila. Tím arci nebylo mnoho pro Poláky získáno.\nStanislav August byl veliký milovník hudby a pečoval\no to, aby se v jeho dvorní kapele nalézali statní hudebníci,\nkteří by v kostele při slavných službách božích, neb v'zámku\npři koncertech, hudbu s prospěchem provozovati mohli. Aby\ntomuto požadavku úplně vyhověti mohl, neváhal král vyhledati\nze zahraničných zemí schopné lidi poslati je do Varšavy, by\ntam rozmnožil a zdokonalil svůj orkestr. Toto zalíbení krále\nv hudbě bylo původem, že i Jan Stefani, tvůrce Krako-\nwiaków i Góralidíla to, jež po všechny časy žůstane\npravým vzorem polské národní opery, zavítal do našeho kraje.\nIII.\nV jistý čas po události mezi skladatelem a císařem Jo-\nsefem 11. výše uvedené učiněn byl Stefaninu velmi příznivý\nnávrh. Žádáno od něho, aby sobě vybral z císařské kapely\nosm schopných hudebníků a jel s nimi do Varšavy, kde se\nkapelníkem dvorní kapely Jeho Královské Milosti stane. Spo-\nkojen nad tak neočekávaným a pro něj důležitým vyzváním,\nustanovil sa na tom, vzdor tomu, že jej některé osoby z toho\nzráželi, odjeti s osmi vybranými umělci, kteří taktéž hotovi"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "261", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3358, "texte": "byli, opustiti svá místv u císařské kapely a přijmouti Ony jim\nnabízená. Jediná, ale za to největší překážka, jež se jejich\nodjezdu v cestu stavěla, záležela v obdržení nutných listů\ndomovských, které drive dostati nemohli, dokud zbaveni ne-\nbudou nej přednějších a nejdůležitějších závazků. Nezbývalo\nnyní nic jiného, než obrátiti se na císaře, což ovšem veliký\nzisk neslibovalo.\nV příhodný den odebral se Stefani do pokoje Josefa 11.\nPředstoupiv před obličej mocnářův, přednesl nejpokornějšími\nslovy prosbu za uvolnění sebe a svých kolegů od závazků,\nk císařskému orkestruje vížících a o povolení jeti do Varšavy\nna tak dlouho, dokud by je král Stanislav August nepropustil.\n„Jak to? Chcete mne opustit?\" řekl zamyšlený a roz-\nmrzelý mocnář, „a to proto, že pojedete do Polska ? Vždyť\nani nevíte, co je to za kraj ! Lidé tam hynou zimou, nižší\ntřída lidu jsou, praví barbaři, šlechta je hrubá a bouřlivá,\ns ničím se neuspokojí, v umění nevědomá, také nedbá o umělce\nani umění, jsouc jedině vnitřními nešváry zaneprázdněna.\nA vy myslíte tam se odebrat pro zlepšení a ujištění své bu-\ndoucnosti, do kraje to znepokojovaného domácí válkou, jenž\nvám zajisté žádné rukojemství dobrého a stálého pobytu dáti\nnemůže. Takto by Vám mohl raditi toliko Váš zjevný ne-\npřítel, já já ale k tomu nikdy nesvolím !\"\nUzřev po chvíly, že jeho řeč na prosící žádný dojem\nneučinila, dodal:\n„Posléze musím vám říci, že se já a moje šlechta obá-\nváme války .... Každý pravý poddaný má být připraven\nk obraně, Vy jste dosud mladí, mohou vás snad potřebo-\nvat! .... Z toho patrně seznati musíte, že by to byla zráda,\nopustiti nyní vlast svou.\"\nTo řka odešel.\nPo tomto neočekávaném, rozhodujícím, posléze i vyhro-\nžujícím výroku mocnáře ztratili všichni kolegové Stefaniho\nnaději podívati se do Polska. Toliko Stefani doufal, neboť\ntoužil poznali onen kraj, jenž mu těmi nejčernějšími barvami\nzúmyslně lícen byl. On roznícen v duši jakousi tajemnou\nsilou, nemohl se dockati oné slastné a nadějné chvíle, kde\numělci otevřena jest cesta širší, cesta krásnější a utěšenější,\nkde nejen vůdcem ale i učitelem, pomocníkem ba bratrem\nbude všem, jenž kráčeti budou za tímto svatým povoláním\non nemohl se dockati chvíle, kde duch jeho obdařen silou,\nodhodlaností a láskou, vznášeli se bude uvolněný od všech\njej tížících strastí v říši tonův!\nDoba ona měla musela přijití, neboť ji Stefani cekal\ns největší netrpělivostí a viděl v duchu onu jasnou hvězdu,\njež jej měla provázeli k žádoucímu cíli na poutí umělecké\na jméno jeho ozářiti leskem slávy. Paprsky hvězdy oné budou\nzajisté tak dlouho zářiti na obzoru hudby národní, dokud\nvázali bude Poláky nerozluštitelný svazek k své drahé vlasti\nk umění a vědě národní!\nPocit bývá často předtuchou a v některých případech\njest pocit a předtucha to samé. či jest slastnější chvíle pro\nskladatele než ta, když vidí jak plody jeho múzy okamžitě\nse zálibou přijaty jsou od obecenstva, jak se nimi těšejí, jak\nje srdce jejich k ním víže a nerozluštitelně spojuje, jak letem\nblesku od jednoho kraje k druhému, skrz rozsáhlé země a\ndíly světa probíhají, všude s ochotou, láskou přijaty jsouce,\naby se staly jejími miláčky, v nichž naději svou vložiti\ns nimi se těší a je za své přijmouti mohly ? Štěstí toto\nočekávalo iv polském kraji Stefaniho,což nám tím pochopi-\ntelnějším se stane, povážíme-li, že snad proto duše jeho tak\nmocně toužila po Polsce."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-11-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "261", "page_fin": "264", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.2.4", "titre_corps": "Feuilleton.", "titre_sommaire": "Feuilleton.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "261", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.5", "debut_caractere": 3360, "fin_caractere_exclue": 6157, "texte": "Feuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZe Slaného. (Působení zpěv. spolku v tomto\nčtvrtletí.) Na čas umlklo sice péro mé, ačkoliv posud žijem\nživot veselý, tak jak se na bodré Čechy sluší. Po slavnosti svě-\ncení práporu jsme toužili po oddechu, jehož se nám také v čer-\nvenci jelikož mnohé poutě v okolí toho času odbývané\nnepřipouštěly zábavy spolkové. Ve valné hromadě naši\n9. srpna ujednán výlet na Písek v neděli 10. srpna, jenž se\nvelmi podařil. Veliké množství účastníků vydalo se na místo\nurčené a bavilo se při hudbě a zpěvu až pozdě do noci. O\nslavnosti po svícen ské uspořádal spolek pro své údy\nzábavu 14. září v hostinci u p, Kožula, kterážto se těšila vel-\nkému účastenství a výborně se povedla. Brzy na to došlo nás\npozvání, abychom 2. října přispěli svou pomocí k zastave-\nní c k u na Peruci, ježto tamnější úřadníci ku poctě milovaného\nJeho Excellenci stařičkého p. hraběte F. Thuna uspořádali. Jak\ndalece jsme úloze své dostáli, nechť dosvědčí písemné poděko-\nvání, jenž takto zní: „Na Peruci, dne 5. října 1863. Stavnému\nzpěváckému spolku ve Slaném! Zavítáním jedenácti členů spolku\nVašeho na Peruci k zastaveníčku dne 2. b. m. na mé uctivé\npozvání cítě se nad míru uctěna, nemohu opomenouti, své ústně\nvzdáné díky ještě jednou opakovati, maje spolu sděliti |nejvrouc-\nnější dík Jeho Excellenci p. hraběte z Thun-Hohensteinu, jenž\njak sám osobně se vyjádřiti ráčil, mistrným, převkusným a bez-\nvadným provedením přednešených zpěvů velmi příjemně dojat\nbyl. Provolávaje slavn. spolkn a všem jeho údům srdečné,\n„Na zdar\" zůstávám se vším úctou nejoddanější Příborský,\nhospod, ředitel. Mluvě o stránkách veselých spolku našeho,\nnesmím zatajili ani smutných. Sotva že jsme urovnali vyučo-\nvání mladších sil ve zpěvu, jk čemuž jsme již dlouho se byli\npřipravovali, zasadil nám ředitel spolku p. J. Procházka\nránu svým poděkováním-se ze své hodnosti. Jelikož se ve vy-\nučování ve zpěvu sám uvázali nechtěl, svěřeno toto taje mníku\na listovníku p. H. Jandovi, jenž dle protokolu od 21. října u\npřítomnosti přednosty a 14 výkonných údů přítomných desíti\nhlasy proti ětyrem za ředitele zpěvu zvolen byl. Na to 3. listop.\nuspořádal zpěv. spolek za pomocí domácí hudby ostrostřelecké\nprůvod s pochodněmi a zastaveníčko váženému měšťanostovi\nP. T. p. Karlu Hubatkovi v předvečer jeho jmenin, při čemž\npřednešeny byly sbory „Dnešní den,\" „Hlasy z domova\" a „Naše\nprobuzení\" u přítomnosti velikého počtu posluchačů a diváků.\nOkolnost ta dosvědčuje, že se brzy spamatoval spolek po té\nráně jemu zasazené panem ředitelem, jenž se původcem spolku\nnazývá. Co se nás dotýče, míníme, že to snadnější je, podnik-\nnutí snad nezdařené opustiti, nežli nuzně vytrvati a překážky\ntrpělivě odstranovati. Beseda v Zlonicícb, 8. listopadu ve pro-\nspěch pohořelých p. A. Paličem uspořádaná, pohnula nás k tomu,"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "262", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7800, "texte": "že jsme na pozvání několika členy k provedení jejímu přispěli.\nChvalné zmínky zasluhyjí mimo pořadatele slečny Julie a Tere-\nzie Tomannové i pp. Kettner s Urbanem, jenžto ochotně pře-\nvzali část deklamatorní. Meméně se vyznamenal host p. J. Pi-\nchrt, mladší učitel z Budyně nad Ohří, výkonný úd tamnějšího\nzpěv. spolku, co tenorista. K besedě v Nouměřicích blíže Velvar,\nv neděli 15. listopadu ve prospěch školní knihovny a chudého\nžáctva uspořádané, slíbili opět pěvci Slánští se dostaviti, aby\npřevzali část zpěvní, ježto záleží ze sborů : Staročeská od Skroupa,\nUtonulá od KHžkovského, Náš zpěv od Zavrtala a Naprej od\nJenko; pak z písní: Muž bez slzí, slova od Antonie Melišové,\nhudba od Záhorského a Ztracené srdce od Pivody. Sv. Ceci 1i e\nmá býti oslavena v Slaném „u bílého beránka\" besedou pro\núdy spolku na způsob důstojný. Program sestává z osmi čísel,\nz nichžto 6 ponejprv se bude provozovati. Jest pak následující:\n1. „Vlasta,\" ouvertura od Ed. Nápravníka. 2. „Lásky touha,\"\nsbor od Nesvadby (ponejprv.) 3. „Požuda domovině\" od F. L.\nSaraoborskoga, Chorvatská píseň pro jeden hlas. Zpívá p. Janda\n(ponejprv). 4. „Proč a proto,\" deklamovánka od F. Hory, před-\nnese sl. F. Libšerova (ponejprv). 5. „Hlasy z domova,\" sbor\nod Vogla. 6. „Muž bez slzí,\" píseň pro jeden hlas od Záhor-\nského, zpívá p. F. Hlouzal (ponejprv). 7. „Česká muzika,\"\ndeklam. od Adamce, přednese p. F. Frič (ponejprv). 8. „Děvče\njá ti udělám,\" sbor od L. Procházky, čestného úda zpěv. spolku\nv Slaném (ponejprv). Následuje taneční zábava. H. J. Vrbický.\nZ Jáchimova. (Vycházka a produkce zpěv.\na hudebn. spolku. Pan Frant. Leidl. Hu-\ndební a zpěvní škola. Kapela střelecká.\nZasnoubení. Tělocvičná jednota. Sníh.)\nV posledním našem dopisu yyslovené přání, by vyvolením no-\nvého ředitele nastala zpěv. a hudebn. spolku zdejšímu pero-\ndia jiná, perodia šťastnější, těší se v skutku z příznivého po-\nvšimnuti. Důkaz toho budiž opětný přístup mnoha účinkujících\ná přispívajících údů, u zdejšího obecenstva zase vyjevující se\nsympathie a rychlé předpokračování spolku. V měsíci září\nuspořádal pro své přispívající údy naš zpěv. spolek pospolný\nvýlet do sousedního údolí „Mar i a-S o r g u,\" při němž se\ni zpěvci Abrtamští (Abertam) súčastnili. Ač pro nepříznivé\npočasí jsme z velkého posluchačstva těšiti se nemohli a pro\nchladno pod šírým nebem zpívati nemohouce do tamního ho-\nstince Wagner-ova jsme übrati se museli, proto byla zábava\nnaše přece nenucená a zpíváno pak věru zdařile. Dle stanov\nsvých uspořádal náš zpěv. a hudebn. spolek u večer dne 25.\nříjna v místnostech zdejšího hostince „u Lrážďan\" ve prospěch\nměstských chudých veřejnou produkci, jejíž čistý výnos ob-\nnášel 21 zl. r. č. Program besedy této sestával z 15 čísel,\nz nichž ouvertura ze zpěvohry „Cervenoplášťník\" odWurfela\na arie z opery „Rigoletto,\" předneseny byvše smíšeným or-\nkestrem, velmi se líbily. „Pijácká před bojem\", sbor s prů-\nvodem plechových nástrojů od Santnera, byla by mohla mnohem\nlěpe vypadnouti, kdyby se při přednášce její ostřejšího tempa\nbylo užilo. Neméně zdařile povedl se nám žertovný sbor\n(„nemocná Amálka\") od Kuntze a „Valčík,\" sbor od Vogla.\nAč mimo uvedené i ostatní piecy za dobré provedení hřmotným\npotleskem odměněny byly, tedy toho především „Žabí kantata\"\nsbor s průvodem smyčcového orkestru od Hennig:a, zajisté\nnejvíce zasluhovala. Zpívána byla správně a musela opakována\nbýti. Neméně jako piecy hudeb* a zpěv. spolkem přednesené,\nlíbily se i následující dvě arie pro soprán s průvodem quar-\ntetta, a sice: Arie z opery „Robert ďábel\" od Meyerbeera a\npíseú od Gumberta. První zpívána byla od pí. H—ové, druhá\nod sl. L e o p. Pfob-ové, kteréž bychom radili, by při svém\nvěru krásném a silném hlase více přednesu si hleděla, jíž\ntéměř zcela postrádá. Po ukončené produkci bylo nám na\nvšeobecné požádání zazpívati ještě jakous píseň z předešlé be-\nsedy. Zdali budeme moci ještě tohoto roku a sice v advente\npodobnou produkci uspořódati, není jisto. Konečně ještě sluší\npoznamenati, že při besadě té poprvé jsme na jevišti se objevil1\npoznaky pěveckými na prsou. Sestávají z pozlacené lyry na\nbílých stužkách, na nichž pod Jyrou ve zlatě vytisknuto stojí:\n„Jáchymov.\" V též produkci zastoupiti se dal na od nás uči-\nněné pozvání svým ředitelem sous dní špěv. spolek z Aber-\nta n, jenž před nedávnem stanovy své místodržitelstvím pr-\npotvrzené jíž dostal. Před nedávnem opustil naše město\nbývalý zdejší c. k. okresní p. Fr. L eidl, dostav se totiž do\nMostu (Brůx) za c. k. radu u zem. soudu. Zvláštnímu tomuto\npříznivci zpěvu a hudby uspořadala u večer přede dnem od-\nchodu jeho zdejší hornická kapela zastaveníčko při osvětlení ka-\nháncovém, kteréž se shromážděnému obecenstvu však mnohem\nlépe líbilo, nežli přednešem tenkráte provedených skladeb. Po\nukončeném zastaveníčku odebral se p. okresní s mnohými jinými\npány do sálu „u Weiglů,\" kdež od četného počtu zde již shro-\nmážděných ctitelů svých a od zpěv. spolku uvítán byl. Tento\nzapěl na to zdařile několik sborů, začež jemu srdečné díky od\np, okresního vzdány, jenž rozloučiv se pak se shromážděnými\na se zpěv. spolkem, domů se odebral. Svým časem v „Da-\niboru\" byl jsem oznámil, že zde hornický kapelník a učitel\nna zdejší hlavní škole, p. Jos. Lorenz ml., zavedl školu,\nv kteréž mládež zpěvu a rozličným hudebním nástrojům vy-\nučuje. Zdá se však, že od obecenstva zdejšího ústav ten ne-\ndošel velkého povšimnuti, pročež se panu učiteli stal více mi-\nmozaměstnáním. Jelikož se ale z více stran dosíci chce, by na\nzdejší hlavní škole vyučování ve zpěvu a hudbě ač neobligantním\nproto však (jako jinde) stabilním předmětem se stalo, zadána byla\ntudíž od ředitelství hlavní školy městské radě písemná žádost\nv níž nutnost a prospěšnost zavedení takové školy se dokazuje\na o ustanovení některého ze zdejšíeh učitelů za představeného\nústavu tohoto se žádá. Dověděl jsem se, že co nevidět žádsot,\nta předložena bude městskému výboru k rozhodnutí. Naše\nstřelecká kapela rozmnožila se hudebníky již tak dalece,\nže při veřejných výstupech svých upotřebiti může i tureckého\nbubnu a kovových talířů. Posledně zahrála ku jměninám nad -\nporučíka střeleckého p. T—a zastaveníčko dosti zdařile.\n10. t. m. zapěje náš zpěv. spolek při zasnoubení svého\núda (zdejšího cukráře p. A. R. se si. M. L.), na kůru sbor\nod Abta. I u nás vstupuje nyní do života tělocvičná\njednota. První pohnutku ku založení takového spolku za-\ndali zdejší hornic, praktikanti p. W.a p. H. Přejeme novému\npodnikání tomuto hojné podpory. Mnohého bude zajímati\nzpráva, že 24. m.m. se na horách od nás jen půl hodiny\nvzdálených, poprvé, a od té doby již několikráte (iv údolích)\nsněžilo.\n\nR. L.\n\nZ Hlinska, 10. listopadu. (Hudba církevní.)\nPřed dávnem již jsem Vám slíbil, že budu psáti o poměrech\nhudby kostelní u nás, nyní chci poněkud vyplnit\nslovo dané.\nHudba kostelní u nás zajisté někdy velmi důstojně za-\nujímala stanovisko, avšak líto nám, že o ní nyní totéž říci ne-\nmůžeme. Zdá se nám, že hlavní příčinou úpadku tohoto je\nnetečnost hudebníků a zpěváků. Přede je u nás velké množství\ndobře vzdělaných hudebníků a množství zpěváků a přec skladby\nhudební v chrámě obyčejně vždy slabého, nesrovnalého a ne-\nuspokojivého docházejí provedení a to proto, jelikož chybí i hu-\ndebníků i zpěváků, jelikož nestává pravidelných zkoušek skladeb\nk provozování ustanovených, které se obyčejně teprv dle toho\nustanovují a určují, kolik hudebníků aneb kteří zpěváci se na\nkůr dostavili. Že za takových ueustálených poměrňv nelze\nmluviti o soustavném pokroku a rozkvětu hudby kostelní u nás\nje zcela přirozené a jasné. Pohlídneme-li blíže k příčinám\nhlubším tohoto úkazu, tu musíme pohříchu tvrdit, že znamenitá\nčást viny této, (lhostejností hudebníků a zpěváků) zavinil sám\npan ředitel kůru svým jednáním.\nZpěv ácký spolek se statně počal zúčastúovati v zpěvu\ncírkevním, pan řed. kůru však tak proti němu si počal"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "263", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7189, "texte": "výstupová ti, že by se skutečně nesrovnávalo se cti spolku,\naby se na dále v díle tomto zúčastnil. 0 bližších okolnostech\ntohoto poměru pomlčím, abych se vyvaroval veřejnému skandálu.\nProč p. řed. kuru odvrátil hudebníky od sebe z velké části\ntaké velmi dobře ví a jen šetrnost mi velí, abych opět i o těchto\npoměrech pomlčel.\nMyslím má-li hudba církevní dosáhnoutí svého účele, má-li\npovznášet zbožně a velebně ducha, že se u nás musí stát zá-\nkladních oprav a především že musí se p. řed. kůru postarat\no pozískání stálých sil spoluúčinkujících a pak že musí pěkně\no to dbát, sby se skladby provozované dříve nastudovaly řádně\nnež se provozují, aby provozování v chrámě bylo skutečně zda-\nřilé a ne pouhá nedokonolá zkouška.\nMyslíme, že to bude p, řed. kuru možné, jelikož máme\nza to, že je to také jeho výnosnou povinností. Dále jedná—li\nse mu vůbec o zdar hudby kostelní, o čemž nepochybujeme,\nje nutné a žádoucí, aby řádně revidoval a co možná doplnil\narchiv aby vymítil staré otrhánky a je nahradil no-\nvými, zdařilými skladbami. Mohli bychom činiti mnoho ještě\nnávrhů kn zvelebení hudby kostelní, u nás myslíme však, že\nnáš pan řed. kůru sám již vvnajde všemožných prostředků ku\nzamezení zahnizdující se hniloby v hudbě církevní u nás a že\nza nedlouho by bylo utrhačstvím kdyby někdo, jako nyní se to\nděje, řekl: „Než takovou hudbu kostelní, raděj žádnou.\" Bude\nnás nemálo těšit, budeme-li již v brzce moci podat potěšných\nzpráv o pokroku pěstováni hudby církevní u nás, avšak zá-\nroveň dokládáme, že také bezohledně a vždy budeme tepat ne-\nšváry veškeré, byt by se i na kůru zahnizdovaly. Že se nám\nvždy budé jednati jen o věc může být každý übezp čen, a ja-\nkož neradi tepeme co hany hodno, tak rádi budem chválit co\nchvály zaslouží.\n\nKronika zpĕváckých spolku.\nZpěvácký spolek „Slavoj\" uspořádal v před-\nvečer jmenovin Jejího Veličenstva císařovny Alžběty, patronky\nobce Chrudimské, a ku zahájení loterie chrámové na den příští\nustanovené dne 18. listopadu 1863 v 7 hodin večer v měšťan-\nské besedě v Chrudimi koncert, jehož program jest tento:\n1. „Odvedeného prosba,\" sbor od Křižkovského. 2. Hudební\nskladba na klavír. 3. „Probuzení,\" sbor od Procházky. 4. „Sen,\"\npíseň pro baryton s průvodem cella od Martinovského. 5. „Pe-\nčlivá milá,\" sbor „Slavoji\" věn.od Dra. L. Procházkyv 6. „Jen\nne s pravdou ven,\" dekiamace od Aloise Gallata. 7. ~České písně,\"\npíseň od Lauba. 8. „Vltava,\" sbor od Vogla.\n.jj** Zpěv. spolek „Bořivoj\" v Lomnici v Jičínském\nkraji bude v neděli dne 22. listopadu v den sv. Cecilie,\npatronky hudby, v tamnějším chrámu páně vokální mši od\nHassiingra v C-dur přednášeli. V pondělí dne 23. listopadu\nvečer budou se účtyklástia výroční zpráva celému shro-\nmáždění sdělena.\nZpěv áck ý spo 1e k „Vlastimil\" v Litomyšli\nuspořádal v neděli dne 15. listopadu 1863 v sále na Karlově\nhudební, pěveckou a deklamatorní zábavu. Program. 1. Ouvertura\nz op. „Nabuccodonosor.\" (Orkestr) sl. Verdi. 2. „Slib\" (sbor),\nsi Kiickdn. 3. Deklamovánka. 4. „Labe, naše Labe\" (sbor),\nsl. Bergmann. 5. Směs z opery „Martha\" (orkestr), sl. S.\n6. Deklamovánka. 7. „Láska\" (dvojsbor), sl. Zollner. 8. Dekla-\nmovánka. 9. „Vlasti\" (sbor), sl. Jelen, čistý výnos jest určen\npohořelým ve Vysokém Mýtě.\nPěvecká jednota „Záboj\" ve Dvoře\nKrálové uspořádala v neděli dne 15. listopadu 1863 v sále\npaně Knížáčkově na počest svým přispívajícím údům pěveckou,\nhudební a deklamatorní Akademii, jejíž program byl tento:\n1. Ouvertura z „Němá z Portiči.\" 2. Smíření; sbor od Tra-\ng y-ho. 3. Dekiamace. 4. Aj čo by bola ; trojzpěv od\nVojáčka. 5. Kavatina od Čedíka, 6. Pochod z národních\npísní, cis. 3, od Bendla. 11.1. Valčík od Gungia. 2. Tam\nv dálí; sbor od Slavíka. 3. Dekiamace. 4. Horvátská\nčtverylka od Lži čare 5. Beseda od Hellera. 6. Staročeská,\nv 7\nod Skroupa.\n*** Zpěv, spolek v Táboře uspořádal dno 16.\nlistop. 1863 v sále na Střelnici produkcí, jejížto program byl\nnásledující : 1. Ouvertura ku zpěvohře „Svatba Figarova\" od\nMozarta. 2. Čechové, sbor od Wintra. 3. Jarní, píseň od\nA. Melišové-Korschnerové, hudba od Rastreliho. 4. Vylou-\nčený od E. Vocela. 5. Čech, dvojzpěv od Dr. L. Procházky.\n6. Koncertní valčík pro piano, od Schu 1 ho f fa. 7. Na vý-\nsosti hvězdy svítí; slova od Jablonského, hudba od P iv o d y.\n8. Píseň Táborů, sbor, spolku zpěváckému v Táboře věnovaný\nod V. Pazandáka. 9. Hudba.\nZpěvácký spolek Rakovnický uspořá-\ndal na den 18. t. in. k oslavení jmenin Její Milosti králové\nAlžběty hudební, deklamatorní a taneční zábavu v hostinci u\n„Bílého lva.\" Program bude následní: 1. oddělení. 1. Ouver-\ntura k opeře „Bílá paní\" od Roieldieua. 2. Proslov. 3. Slav-\nnostní sbor od J. P. M ar ti n o vk ého, (čestnéhočlena spolkn).\n4. Fantasie pro housle s pianem od Beriota. 5. Půda vla-\nstenecká, sbor od Em. Vašáka. 6. „Auf der Alm,\" fantasie\npro piano od Wilmersa. ll. oddčlení: 1. „Tatry,\" sbor zpě-\nváckému spolku rakovnickému věnovaný od Th. Bradského.\n2. „Ave Maria\" od Schuberta. „Pečlivá milá,\" čtverozpěv od\nMartinovského. 4. Deklamovánka. 5. „Vystěbovalec,\" píseň\nod Jelena. „Píseň při víně,\" sbor od Martinovského.\nPěveckou a deklamatorní besedu u-\nspořádá pan Karel Čížek, spolupůsobením zpěváckého spolku\n„Ratibora\" v místnostech ochotnického divadla v Hořicích dne\n22. listopadu, Program. 1. Naše probuzení, sbor od L. Pro-\ncházky, 2. Švarná divka, sbor od Tysovského. 3: Reklamace.\n4. Utonulá, sbor od Křižkovského. o. Pocestný, sbor od Leop.\nZvonaře. 6. Dekiamace. 7. Na Prahu, sbor od L. Procházky.\n8. Ženuška, sbor od Jelena. Následovali bude taneční zábava.\nV Let o vicích na Moravě bude se dne 22. listop.\npěvecká a deklamotorní beseda v hostinci u ~bílé růže\" od-\nbývali. Program jest tento: 1. Proslov. 2. „Utonulá\" sbor od\nKřižkovského. 3. Dekiamace. 4. ~Slovan,1, sbor od Vašáka st.\n5. Dekiamace. 6. „Přijde jaro,\" sbor od Fr. Foschgotta Tova-\nčovského. 7. Deklemace. 8. Naprej, sbor od D. Jenka. Výnos\nčistý věnován bude tamnější knihovně.\nDívčí zpěv. spolek hodlá, jak se dovídáme,\nzaříditi učitel z Nosalovie na Moravě p. Stejskal, jehož při-\nčiněním založen zpěv. spolek ve Výškově.\nBeseda v Králově poli na .Moravě odbývala\ns© dne 15. listopadu. Program její byl tento: 1. „Vltava,\"\nsbor od Fr. Vogía. 2. Dekiamace. 3. Národní písně. 4. Přijde\njaro, sbor od Forsehgotta Tovačovského, 5. Dekiamace. 6. Po-\nvzbuzující sbor od H. Vojáčka. 7. Dekiamace. 8. Národní písně.\n9. Dekiamace. 10. Kadryla pro 4 mužské hlasy od F. Hellera.\nZpěv. spolek „Voj miř v Přelouči uspořádá\ndne 22. listopadu pěveckou, deklamatorní a taneční besedu na\npočest slavnosti posvěcení obrazu nahlavni oltář. Program. 1. Pro-\nslov od J V. Jahna. 2. „Na vlast\", sbor od Lablera. 3.\nLenka,\" sbor od Jelena. 4. „Také my\", dekiamace z „Lady\"\nod M. Kolihy. 5. „Cikáoi\", sbor od Vogla. 6. „Pravý Čech,\"\nsbor ob Dr. Procházky. 7. „To se nesluší,\" dekiamace od J.\nK. Tyla. 8. Kadryla, sbor z českých národních písní od Hellera.\n9. „Pečlivá milá,\" sbor od Dr. Procházky. 10. „Kde domov\nmůj? od Fr. Skroupa, pro sbor od Hellera. Na to taneční zábava.\nZpěv. spolek „Mirov\" uspořádá dle stanov pro\npřispívající své členy pěveckou, hudební a deklamatorní zábava,\nkteráž se bude odbývati v neděli dne 22. listopadu (v den\nsv. Cecilie) v místnosteeh občanské besedy Mirovické. Program."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "264", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 288, "texte": "1. Ouvertura. 2. Cikání, sbor od Vogla. 3. Deklamace. 4. Po-\nchod z národních písní od K. Bendla. 5. Quartetto. 6. Svojí\nk svému, sbor od Karla Bendla. 7. Cesta z námluv, žertovný\nzpěv. 8. Kovářská, pro jeden hlas, doprovázen sborem. 9. Ou-\nvertura. Po zábavě té taneční zábava.\n\nZ Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-11-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "261", "page_fin": "262", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.2.4.1", "titre_corps": "Dopisy z Čech a Moravy.", "titre_sommaire": "Dopisy z Čech a Moravy.", "signature_source": "R. L", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "261", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.5", "debut_caractere": 3373, "fin_caractere_exclue": 6157, "texte": "Dopisy z Čech a Moravy.\n\nZe Slaného. (Působení zpěv. spolku v tomto\nčtvrtletí.) Na čas umlklo sice péro mé, ačkoliv posud žijem\nživot veselý, tak jak se na bodré Čechy sluší. Po slavnosti svě-\ncení práporu jsme toužili po oddechu, jehož se nám také v čer-\nvenci jelikož mnohé poutě v okolí toho času odbývané\nnepřipouštěly zábavy spolkové. Ve valné hromadě naši\n9. srpna ujednán výlet na Písek v neděli 10. srpna, jenž se\nvelmi podařil. Veliké množství účastníků vydalo se na místo\nurčené a bavilo se při hudbě a zpěvu až pozdě do noci. O\nslavnosti po svícen ské uspořádal spolek pro své údy\nzábavu 14. září v hostinci u p, Kožula, kterážto se těšila vel-\nkému účastenství a výborně se povedla. Brzy na to došlo nás\npozvání, abychom 2. října přispěli svou pomocí k zastave-\nní c k u na Peruci, ježto tamnější úřadníci ku poctě milovaného\nJeho Excellenci stařičkého p. hraběte F. Thuna uspořádali. Jak\ndalece jsme úloze své dostáli, nechť dosvědčí písemné poděko-\nvání, jenž takto zní: „Na Peruci, dne 5. října 1863. Stavnému\nzpěváckému spolku ve Slaném! Zavítáním jedenácti členů spolku\nVašeho na Peruci k zastaveníčku dne 2. b. m. na mé uctivé\npozvání cítě se nad míru uctěna, nemohu opomenouti, své ústně\nvzdáné díky ještě jednou opakovati, maje spolu sděliti |nejvrouc-\nnější dík Jeho Excellenci p. hraběte z Thun-Hohensteinu, jenž\njak sám osobně se vyjádřiti ráčil, mistrným, převkusným a bez-\nvadným provedením přednešených zpěvů velmi příjemně dojat\nbyl. Provolávaje slavn. spolkn a všem jeho údům srdečné,\n„Na zdar\" zůstávám se vším úctou nejoddanější Příborský,\nhospod, ředitel. Mluvě o stránkách veselých spolku našeho,\nnesmím zatajili ani smutných. Sotva že jsme urovnali vyučo-\nvání mladších sil ve zpěvu, jk čemuž jsme již dlouho se byli\npřipravovali, zasadil nám ředitel spolku p. J. Procházka\nránu svým poděkováním-se ze své hodnosti. Jelikož se ve vy-\nučování ve zpěvu sám uvázali nechtěl, svěřeno toto taje mníku\na listovníku p. H. Jandovi, jenž dle protokolu od 21. října u\npřítomnosti přednosty a 14 výkonných údů přítomných desíti\nhlasy proti ětyrem za ředitele zpěvu zvolen byl. Na to 3. listop.\nuspořádal zpěv. spolek za pomocí domácí hudby ostrostřelecké\nprůvod s pochodněmi a zastaveníčko váženému měšťanostovi\nP. T. p. Karlu Hubatkovi v předvečer jeho jmenin, při čemž\npřednešeny byly sbory „Dnešní den,\" „Hlasy z domova\" a „Naše\nprobuzení\" u přítomnosti velikého počtu posluchačů a diváků.\nOkolnost ta dosvědčuje, že se brzy spamatoval spolek po té\nráně jemu zasazené panem ředitelem, jenž se původcem spolku\nnazývá. Co se nás dotýče, míníme, že to snadnější je, podnik-\nnutí snad nezdařené opustiti, nežli nuzně vytrvati a překážky\ntrpělivě odstranovati. Beseda v Zlonicícb, 8. listopadu ve pro-\nspěch pohořelých p. A. Paličem uspořádaná, pohnula nás k tomu,"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "262", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6588, "texte": "že jsme na pozvání několika členy k provedení jejímu přispěli.\nChvalné zmínky zasluhyjí mimo pořadatele slečny Julie a Tere-\nzie Tomannové i pp. Kettner s Urbanem, jenžto ochotně pře-\nvzali část deklamatorní. Meméně se vyznamenal host p. J. Pi-\nchrt, mladší učitel z Budyně nad Ohří, výkonný úd tamnějšího\nzpěv. spolku, co tenorista. K besedě v Nouměřicích blíže Velvar,\nv neděli 15. listopadu ve prospěch školní knihovny a chudého\nžáctva uspořádané, slíbili opět pěvci Slánští se dostaviti, aby\npřevzali část zpěvní, ježto záleží ze sborů : Staročeská od Skroupa,\nUtonulá od KHžkovského, Náš zpěv od Zavrtala a Naprej od\nJenko; pak z písní: Muž bez slzí, slova od Antonie Melišové,\nhudba od Záhorského a Ztracené srdce od Pivody. Sv. Ceci 1i e\nmá býti oslavena v Slaném „u bílého beránka\" besedou pro\núdy spolku na způsob důstojný. Program sestává z osmi čísel,\nz nichžto 6 ponejprv se bude provozovati. Jest pak následující:\n1. „Vlasta,\" ouvertura od Ed. Nápravníka. 2. „Lásky touha,\"\nsbor od Nesvadby (ponejprv.) 3. „Požuda domovině\" od F. L.\nSaraoborskoga, Chorvatská píseň pro jeden hlas. Zpívá p. Janda\n(ponejprv). 4. „Proč a proto,\" deklamovánka od F. Hory, před-\nnese sl. F. Libšerova (ponejprv). 5. „Hlasy z domova,\" sbor\nod Vogla. 6. „Muž bez slzí,\" píseň pro jeden hlas od Záhor-\nského, zpívá p. F. Hlouzal (ponejprv). 7. „Česká muzika,\"\ndeklam. od Adamce, přednese p. F. Frič (ponejprv). 8. „Děvče\njá ti udělám,\" sbor od L. Procházky, čestného úda zpěv. spolku\nv Slaném (ponejprv). Následuje taneční zábava. H. J. Vrbický.\nZ Jáchimova. (Vycházka a produkce zpěv.\na hudebn. spolku. Pan Frant. Leidl. Hu-\ndební a zpěvní škola. Kapela střelecká.\nZasnoubení. Tělocvičná jednota. Sníh.)\nV posledním našem dopisu yyslovené přání, by vyvolením no-\nvého ředitele nastala zpěv. a hudebn. spolku zdejšímu pero-\ndia jiná, perodia šťastnější, těší se v skutku z příznivého po-\nvšimnuti. Důkaz toho budiž opětný přístup mnoha účinkujících\ná přispívajících údů, u zdejšího obecenstva zase vyjevující se\nsympathie a rychlé předpokračování spolku. V měsíci září\nuspořádal pro své přispívající údy naš zpěv. spolek pospolný\nvýlet do sousedního údolí „Mar i a-S o r g u,\" při němž se\ni zpěvci Abrtamští (Abertam) súčastnili. Ač pro nepříznivé\npočasí jsme z velkého posluchačstva těšiti se nemohli a pro\nchladno pod šírým nebem zpívati nemohouce do tamního ho-\nstince Wagner-ova jsme übrati se museli, proto byla zábava\nnaše přece nenucená a zpíváno pak věru zdařile. Dle stanov\nsvých uspořádal náš zpěv. a hudebn. spolek u večer dne 25.\nříjna v místnostech zdejšího hostince „u Lrážďan\" ve prospěch\nměstských chudých veřejnou produkci, jejíž čistý výnos ob-\nnášel 21 zl. r. č. Program besedy této sestával z 15 čísel,\nz nichž ouvertura ze zpěvohry „Cervenoplášťník\" odWurfela\na arie z opery „Rigoletto,\" předneseny byvše smíšeným or-\nkestrem, velmi se líbily. „Pijácká před bojem\", sbor s prů-\nvodem plechových nástrojů od Santnera, byla by mohla mnohem\nlěpe vypadnouti, kdyby se při přednášce její ostřejšího tempa\nbylo užilo. Neméně zdařile povedl se nám žertovný sbor\n(„nemocná Amálka\") od Kuntze a „Valčík,\" sbor od Vogla.\nAč mimo uvedené i ostatní piecy za dobré provedení hřmotným\npotleskem odměněny byly, tedy toho především „Žabí kantata\"\nsbor s průvodem smyčcového orkestru od Hennig:a, zajisté\nnejvíce zasluhovala. Zpívána byla správně a musela opakována\nbýti. Neméně jako piecy hudeb* a zpěv. spolkem přednesené,\nlíbily se i následující dvě arie pro soprán s průvodem quar-\ntetta, a sice: Arie z opery „Robert ďábel\" od Meyerbeera a\npíseú od Gumberta. První zpívána byla od pí. H—ové, druhá\nod sl. L e o p. Pfob-ové, kteréž bychom radili, by při svém\nvěru krásném a silném hlase více přednesu si hleděla, jíž\ntéměř zcela postrádá. Po ukončené produkci bylo nám na\nvšeobecné požádání zazpívati ještě jakous píseň z předešlé be-\nsedy. Zdali budeme moci ještě tohoto roku a sice v advente\npodobnou produkci uspořódati, není jisto. Konečně ještě sluší\npoznamenati, že při besadě té poprvé jsme na jevišti se objevil1\npoznaky pěveckými na prsou. Sestávají z pozlacené lyry na\nbílých stužkách, na nichž pod Jyrou ve zlatě vytisknuto stojí:\n„Jáchymov.\" V též produkci zastoupiti se dal na od nás uči-\nněné pozvání svým ředitelem sous dní špěv. spolek z Aber-\nta n, jenž před nedávnem stanovy své místodržitelstvím pr-\npotvrzené jíž dostal. Před nedávnem opustil naše město\nbývalý zdejší c. k. okresní p. Fr. L eidl, dostav se totiž do\nMostu (Brůx) za c. k. radu u zem. soudu. Zvláštnímu tomuto\npříznivci zpěvu a hudby uspořadala u večer přede dnem od-\nchodu jeho zdejší hornická kapela zastaveníčko při osvětlení ka-\nháncovém, kteréž se shromážděnému obecenstvu však mnohem\nlépe líbilo, nežli přednešem tenkráte provedených skladeb. Po\nukončeném zastaveníčku odebral se p. okresní s mnohými jinými\npány do sálu „u Weiglů,\" kdež od četného počtu zde již shro-\nmážděných ctitelů svých a od zpěv. spolku uvítán byl. Tento\nzapěl na to zdařile několik sborů, začež jemu srdečné díky od\np, okresního vzdány, jenž rozloučiv se pak se shromážděnými\na se zpěv. spolkem, domů se odebral. Svým časem v „Da-\niboru\" byl jsem oznámil, že zde hornický kapelník a učitel\nna zdejší hlavní škole, p. Jos. Lorenz ml., zavedl školu,\nv kteréž mládež zpěvu a rozličným hudebním nástrojům vy-\nučuje. Zdá se však, že od obecenstva zdejšího ústav ten ne-\ndošel velkého povšimnuti, pročež se panu učiteli stal více mi-\nmozaměstnáním. Jelikož se ale z více stran dosíci chce, by na\nzdejší hlavní škole vyučování ve zpěvu a hudbě ač neobligantním\nproto však (jako jinde) stabilním předmětem se stalo, zadána byla\ntudíž od ředitelství hlavní školy městské radě písemná žádost\nv níž nutnost a prospěšnost zavedení takové školy se dokazuje\na o ustanovení některého ze zdejšíeh učitelů za představeného\nústavu tohoto se žádá. Dověděl jsem se, že co nevidět žádsot,\nta předložena bude městskému výboru k rozhodnutí. Naše\nstřelecká kapela rozmnožila se hudebníky již tak dalece,\nže při veřejných výstupech svých upotřebiti může i tureckého\nbubnu a kovových talířů. Posledně zahrála ku jměninám nad -\nporučíka střeleckého p. T—a zastaveníčko dosti zdařile.\n10. t. m. zapěje náš zpěv. spolek při zasnoubení svého\núda (zdejšího cukráře p. A. R. se si. M. L.), na kůru sbor\nod Abta. I u nás vstupuje nyní do života tělocvičná\njednota. První pohnutku ku založení takového spolku za-\ndali zdejší hornic, praktikanti p. W.a p. H. Přejeme novému\npodnikání tomuto hojné podpory. Mnohého bude zajímati\nzpráva, že 24. m.m. se na horách od nás jen půl hodiny\nvzdálených, poprvé, a od té doby již několikráte (iv údolích)\nsněžilo.\n\nR. L."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-11-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "262", "page_fin": "263", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.2.4.2", "titre_corps": "Z Hlinska, 10. listopadu. (Hudba církevní.)", "titre_sommaire": "Z Hlinska, 10. listopadu. (Hudba církevní.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "262", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.6", "debut_caractere": 6590, "fin_caractere_exclue": 7800, "texte": "Z Hlinska, 10. listopadu. (Hudba církevní.)\nPřed dávnem již jsem Vám slíbil, že budu psáti o poměrech\nhudby kostelní u nás, nyní chci poněkud vyplnit\nslovo dané.\nHudba kostelní u nás zajisté někdy velmi důstojně za-\nujímala stanovisko, avšak líto nám, že o ní nyní totéž říci ne-\nmůžeme. Zdá se nám, že hlavní příčinou úpadku tohoto je\nnetečnost hudebníků a zpěváků. Přede je u nás velké množství\ndobře vzdělaných hudebníků a množství zpěváků a přec skladby\nhudební v chrámě obyčejně vždy slabého, nesrovnalého a ne-\nuspokojivého docházejí provedení a to proto, jelikož chybí i hu-\ndebníků i zpěváků, jelikož nestává pravidelných zkoušek skladeb\nk provozování ustanovených, které se obyčejně teprv dle toho\nustanovují a určují, kolik hudebníků aneb kteří zpěváci se na\nkůr dostavili. Že za takových ueustálených poměrňv nelze\nmluviti o soustavném pokroku a rozkvětu hudby kostelní u nás\nje zcela přirozené a jasné. Pohlídneme-li blíže k příčinám\nhlubším tohoto úkazu, tu musíme pohříchu tvrdit, že znamenitá\nčást viny této, (lhostejností hudebníků a zpěváků) zavinil sám\npan ředitel kůru svým jednáním.\nZpěv ácký spolek se statně počal zúčastúovati v zpěvu\ncírkevním, pan řed. kůru však tak proti němu si počal"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "263", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1742, "texte": "výstupová ti, že by se skutečně nesrovnávalo se cti spolku,\naby se na dále v díle tomto zúčastnil. 0 bližších okolnostech\ntohoto poměru pomlčím, abych se vyvaroval veřejnému skandálu.\nProč p. řed. kuru odvrátil hudebníky od sebe z velké části\ntaké velmi dobře ví a jen šetrnost mi velí, abych opět i o těchto\npoměrech pomlčel.\nMyslím má-li hudba církevní dosáhnoutí svého účele, má-li\npovznášet zbožně a velebně ducha, že se u nás musí stát zá-\nkladních oprav a především že musí se p. řed. kůru postarat\no pozískání stálých sil spoluúčinkujících a pak že musí pěkně\no to dbát, sby se skladby provozované dříve nastudovaly řádně\nnež se provozují, aby provozování v chrámě bylo skutečně zda-\nřilé a ne pouhá nedokonolá zkouška.\nMyslíme, že to bude p, řed. kuru možné, jelikož máme\nza to, že je to také jeho výnosnou povinností. Dále jedná—li\nse mu vůbec o zdar hudby kostelní, o čemž nepochybujeme,\nje nutné a žádoucí, aby řádně revidoval a co možná doplnil\narchiv aby vymítil staré otrhánky a je nahradil no-\nvými, zdařilými skladbami. Mohli bychom činiti mnoho ještě\nnávrhů kn zvelebení hudby kostelní, u nás myslíme však, že\nnáš pan řed. kůru sám již vvnajde všemožných prostředků ku\nzamezení zahnizdující se hniloby v hudbě církevní u nás a že\nza nedlouho by bylo utrhačstvím kdyby někdo, jako nyní se to\nděje, řekl: „Než takovou hudbu kostelní, raděj žádnou.\" Bude\nnás nemálo těšit, budeme-li již v brzce moci podat potěšných\nzpráv o pokroku pěstováni hudby církevní u nás, avšak zá-\nroveň dokládáme, že také bezohledně a vždy budeme tepat ne-\nšváry veškeré, byt by se i na kůru zahnizdovaly. Že se nám\nvždy budé jednati jen o věc může být každý übezp čen, a ja-\nkož neradi tepeme co hany hodno, tak rádi budem chválit co\nchvály zaslouží."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-11-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "263", "page_fin": "264", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.2.4.3", "titre_corps": "Kronika zpĕváckých spolku.", "titre_sommaire": "Kronika zpĕváckých spolku.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "263", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.7", "debut_caractere": 1744, "fin_caractere_exclue": 7189, "texte": "Kronika zpĕváckých spolku.\nZpěvácký spolek „Slavoj\" uspořádal v před-\nvečer jmenovin Jejího Veličenstva císařovny Alžběty, patronky\nobce Chrudimské, a ku zahájení loterie chrámové na den příští\nustanovené dne 18. listopadu 1863 v 7 hodin večer v měšťan-\nské besedě v Chrudimi koncert, jehož program jest tento:\n1. „Odvedeného prosba,\" sbor od Křižkovského. 2. Hudební\nskladba na klavír. 3. „Probuzení,\" sbor od Procházky. 4. „Sen,\"\npíseň pro baryton s průvodem cella od Martinovského. 5. „Pe-\nčlivá milá,\" sbor „Slavoji\" věn.od Dra. L. Procházkyv 6. „Jen\nne s pravdou ven,\" dekiamace od Aloise Gallata. 7. ~České písně,\"\npíseň od Lauba. 8. „Vltava,\" sbor od Vogla.\n.jj** Zpěv. spolek „Bořivoj\" v Lomnici v Jičínském\nkraji bude v neděli dne 22. listopadu v den sv. Cecilie,\npatronky hudby, v tamnějším chrámu páně vokální mši od\nHassiingra v C-dur přednášeli. V pondělí dne 23. listopadu\nvečer budou se účtyklástia výroční zpráva celému shro-\nmáždění sdělena.\nZpěv áck ý spo 1e k „Vlastimil\" v Litomyšli\nuspořádal v neděli dne 15. listopadu 1863 v sále na Karlově\nhudební, pěveckou a deklamatorní zábavu. Program. 1. Ouvertura\nz op. „Nabuccodonosor.\" (Orkestr) sl. Verdi. 2. „Slib\" (sbor),\nsi Kiickdn. 3. Deklamovánka. 4. „Labe, naše Labe\" (sbor),\nsl. Bergmann. 5. Směs z opery „Martha\" (orkestr), sl. S.\n6. Deklamovánka. 7. „Láska\" (dvojsbor), sl. Zollner. 8. Dekla-\nmovánka. 9. „Vlasti\" (sbor), sl. Jelen, čistý výnos jest určen\npohořelým ve Vysokém Mýtě.\nPěvecká jednota „Záboj\" ve Dvoře\nKrálové uspořádala v neděli dne 15. listopadu 1863 v sále\npaně Knížáčkově na počest svým přispívajícím údům pěveckou,\nhudební a deklamatorní Akademii, jejíž program byl tento:\n1. Ouvertura z „Němá z Portiči.\" 2. Smíření; sbor od Tra-\ng y-ho. 3. Dekiamace. 4. Aj čo by bola ; trojzpěv od\nVojáčka. 5. Kavatina od Čedíka, 6. Pochod z národních\npísní, cis. 3, od Bendla. 11.1. Valčík od Gungia. 2. Tam\nv dálí; sbor od Slavíka. 3. Dekiamace. 4. Horvátská\nčtverylka od Lži čare 5. Beseda od Hellera. 6. Staročeská,\nv 7\nod Skroupa.\n*** Zpěv, spolek v Táboře uspořádal dno 16.\nlistop. 1863 v sále na Střelnici produkcí, jejížto program byl\nnásledující : 1. Ouvertura ku zpěvohře „Svatba Figarova\" od\nMozarta. 2. Čechové, sbor od Wintra. 3. Jarní, píseň od\nA. Melišové-Korschnerové, hudba od Rastreliho. 4. Vylou-\nčený od E. Vocela. 5. Čech, dvojzpěv od Dr. L. Procházky.\n6. Koncertní valčík pro piano, od Schu 1 ho f fa. 7. Na vý-\nsosti hvězdy svítí; slova od Jablonského, hudba od P iv o d y.\n8. Píseň Táborů, sbor, spolku zpěváckému v Táboře věnovaný\nod V. Pazandáka. 9. Hudba.\nZpěvácký spolek Rakovnický uspořá-\ndal na den 18. t. in. k oslavení jmenin Její Milosti králové\nAlžběty hudební, deklamatorní a taneční zábavu v hostinci u\n„Bílého lva.\" Program bude následní: 1. oddělení. 1. Ouver-\ntura k opeře „Bílá paní\" od Roieldieua. 2. Proslov. 3. Slav-\nnostní sbor od J. P. M ar ti n o vk ého, (čestnéhočlena spolkn).\n4. Fantasie pro housle s pianem od Beriota. 5. Půda vla-\nstenecká, sbor od Em. Vašáka. 6. „Auf der Alm,\" fantasie\npro piano od Wilmersa. ll. oddčlení: 1. „Tatry,\" sbor zpě-\nváckému spolku rakovnickému věnovaný od Th. Bradského.\n2. „Ave Maria\" od Schuberta. „Pečlivá milá,\" čtverozpěv od\nMartinovského. 4. Deklamovánka. 5. „Vystěbovalec,\" píseň\nod Jelena. „Píseň při víně,\" sbor od Martinovského.\nPěveckou a deklamatorní besedu u-\nspořádá pan Karel Čížek, spolupůsobením zpěváckého spolku\n„Ratibora\" v místnostech ochotnického divadla v Hořicích dne\n22. listopadu, Program. 1. Naše probuzení, sbor od L. Pro-\ncházky, 2. Švarná divka, sbor od Tysovského. 3: Reklamace.\n4. Utonulá, sbor od Křižkovského. o. Pocestný, sbor od Leop.\nZvonaře. 6. Dekiamace. 7. Na Prahu, sbor od L. Procházky.\n8. Ženuška, sbor od Jelena. Následovali bude taneční zábava.\nV Let o vicích na Moravě bude se dne 22. listop.\npěvecká a deklamotorní beseda v hostinci u ~bílé růže\" od-\nbývali. Program jest tento: 1. Proslov. 2. „Utonulá\" sbor od\nKřižkovského. 3. Dekiamace. 4. ~Slovan,1, sbor od Vašáka st.\n5. Dekiamace. 6. „Přijde jaro,\" sbor od Fr. Foschgotta Tova-\nčovského. 7. Deklemace. 8. Naprej, sbor od D. Jenka. Výnos\nčistý věnován bude tamnější knihovně.\nDívčí zpěv. spolek hodlá, jak se dovídáme,\nzaříditi učitel z Nosalovie na Moravě p. Stejskal, jehož při-\nčiněním založen zpěv. spolek ve Výškově.\nBeseda v Králově poli na .Moravě odbývala\ns© dne 15. listopadu. Program její byl tento: 1. „Vltava,\"\nsbor od Fr. Vogía. 2. Dekiamace. 3. Národní písně. 4. Přijde\njaro, sbor od Forsehgotta Tovačovského, 5. Dekiamace. 6. Po-\nvzbuzující sbor od H. Vojáčka. 7. Dekiamace. 8. Národní písně.\n9. Dekiamace. 10. Kadryla pro 4 mužské hlasy od F. Hellera.\nZpěv. spolek „Voj miř v Přelouči uspořádá\ndne 22. listopadu pěveckou, deklamatorní a taneční besedu na\npočest slavnosti posvěcení obrazu nahlavni oltář. Program. 1. Pro-\nslov od J V. Jahna. 2. „Na vlast\", sbor od Lablera. 3.\nLenka,\" sbor od Jelena. 4. „Také my\", dekiamace z „Lady\"\nod M. Kolihy. 5. „Cikáoi\", sbor od Vogla. 6. „Pravý Čech,\"\nsbor ob Dr. Procházky. 7. „To se nesluší,\" dekiamace od J.\nK. Tyla. 8. Kadryla, sbor z českých národních písní od Hellera.\n9. „Pečlivá milá,\" sbor od Dr. Procházky. 10. „Kde domov\nmůj? od Fr. Skroupa, pro sbor od Hellera. Na to taneční zábava.\nZpěv. spolek „Mirov\" uspořádá dle stanov pro\npřispívající své členy pěveckou, hudební a deklamatorní zábava,\nkteráž se bude odbývati v neděli dne 22. listopadu (v den\nsv. Cecilie) v místnosteeh občanské besedy Mirovické. Program."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "264", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 278, "texte": "1. Ouvertura. 2. Cikání, sbor od Vogla. 3. Deklamace. 4. Po-\nchod z národních písní od K. Bendla. 5. Quartetto. 6. Svojí\nk svému, sbor od Karla Bendla. 7. Cesta z námluv, žertovný\nzpěv. 8. Kovářská, pro jeden hlas, doprovázen sborem. 9. Ou-\nvertura. Po zábavě té taneční zábava."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-11-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "264", "page_fin": "264", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.2.4.4", "titre_corps": "Z Prahy.", "titre_sommaire": "Z Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "264", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.8", "debut_caractere": 280, "fin_caractere_exclue": 288, "texte": "Z Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1863-11-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1863-11-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1863-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "264", "page_fin": "264", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.2.4.4.1", "titre_corps": "— Zdejší Hlahol slaví v neděli dno 22. listopadu", "titre_sommaire": "— Zdejší Hlahol slaví v neděli dno 22. listopadu", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "264", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.8", "debut_caractere": 290, "fin_caractere_exclue": 6534, "texte": "— Zdejší Hlahol slaví v neděli dno 22. listopadu\npamátku svého založení slavnostní mší v chrámu Panny Marie\nSněžné. Provozovány budou: mšo C-dur od Fr. Durante pak\n„Jonis angelica\" o Metetto pro dva sbory od Palestriny.\nBiskup Veronský odstranil v chrámech své\ndiecese hudbu instrumentální. Totéž prý chce učinit\nJ. Sv. papež Pius IX. Uvidíme jaký výsledek toto nařízení\nmíti bude !\nHudební produkce výtečné umělecké rodiny\nNerudovy v Brně ustanoveny jsou na den 22.a 29. listopadu,\npak na den 6. prosince a slibují podle programu velmi\nnou zábavu. Mimo jedno kvartetto od Beethovena provedeno\nbude též málo známé kvartetto od Mendelssohna. SI. Vilemi na\nNerudova bude též hráti koncert pro housle od Seb. Bacha a\np. Fr. Neruda koncert pro cello od Romberga.\nTřetí čtvrtletní produkce za rok 1863 zpěv.\nspolku „Bojana\" v Brandýse nad Labem odbývati se bude dne\n22. listopadu o 7 hodině večer v sále ~u města Prahy\" na\noslavení svaté Cecilie. Program. 1. „Naše probuzení,\" sbor od\nLud. Procházky. 2. „Dožij dopij,\" sbor od Jos. Bergmanna.\n3. Deklamovánka. 4. Co je láska, dvojsbor odZollnera. 5. „Těžké\norání,\" shor od Em. Vašáka. 6. Deklamovánka. 7. Národní písně\nod Veita. 8. Poděbradská („Moravo!\"). Ku konci taneční zábava.\nPěvecké slavnostní album. Jelikož se při\nuzavření úctů veškerých příjmů a vydají při pěvecké slav-\nnosti Brněnské nadbytek objevil, věnováno 100 zl. r. c.\nmatici Velehradské; zbytek pak odevzdán výboru zpěv.\nspolku Brněnského. „Besedy\" s dokladem, aby se tento\npostaral o vydání slavnostního „alba,\" jenž by zvláště\nskladby moravský ch skladatelů, zejmcna P. K ř í ž-\nkovského, Forchgotta, PiVody a Vojáčka obsaho-\nvalo a ku zvelebení památky tisícileté cyrillo-methodějské dů-\nstojně přispívalo. Při této příležitosti upozorňujeme si.\nvýbor, by se v dotčené album umístila nějaká pozůstalá\nskladba (píseň neb sbor) od zesnulého rytíře z Dietrichň\njak známo rodilého Moravana.\nSl. Rosa ďOr koncertuje se skvělým výsledkem\nv Frankfurtě n. 0.a dostalo se jí také cti, u dvora Bedřicha\nNizozemského v Muskavě několik kusů na housle přednášeti.\nNáš rodák pan Rossl, nevidomý houslista z Jose-\nfova, dává nyní koncerty v horním Rakousku.\nHudební literatura. Záboje sbírky původ-\nních ctverozpěvů pro mužské hlasy., jižto Em. Meliš a Dr. Lud.\nProckázka vydávají, vyšel konečně sešit šestý, obsahující\n„Podoby\" žert pro mužské hlasy od Pet. Ji rgese, šťast-\nného to skladatele „Sumavaaa.\" Nepřísluší nám, nějaký úsu-\ndek o tomto sboru podoti, a jen tolik podotkneme, že sbor\ntento v partituře a v hlasích nákladem Chrisťofu a Kuhé vyšel,\na že ním třetí svazek Záboje ukončen jest. Pod názvem\n„Lumír\" vydává chvalně známý a nadaný pan Em. Vašák\nsbírku ctverozpěvů pro mužské hlasy, na něž zvláště naše\nzpěv. spolky upozorňujeme. První sešit Lumíra obsa-\nhuje ctverozpěvy „Těžké orání\" Odplata Cesta z ná-\nmluv. Druhý sešit: Upřímnost nad krásu a bohatství\nPlavba Svět se tocí. Pan Em. Vašák vyznačuje se\njako jeho bratr, Jos. Vašák, značnou tvůrci sílou, která živlem\nceských národních písní zvýšena jest. Jeho ctverozpěvy vyni-\nkají přirozeně plynoucí melodií, která každému z ctyr hlasů je\npřístupná a přiměřená. Při tom hledí skladatel co možná ku\nkarakteristice a k snadnosti provedení. Vedení hlasů je nále-\nžité a svědci o řádné znalosti skladatele v komponování více-\nhlasných skladeb. Veškeré tyto naznačené ctverozpěvy od Em.\nV ašáka můžeme svědomitě naším si. zpěv. spolkům porouěeti\na máme za to, že také hojného účastenství všude dosáhnou.\nHudební odbor „Umělecké besedy\" odbývá ve\nstředu dne 25. listopadu volby uového výboru, a lze tudiž oče-\nkávali, že pp. údové, by nejduležitějáího svého práva použili,\nk této schůzi co nejčetněji se sejdou. V úterý dne 24. listop.\nvečír o 7 hod. nechť se údové v spolkových místnostech „u\nměsta Jeruzaléma\" k společné poradě o kandidátní listinv sejdou.\nTenorista p. Jindřich Delín, žák pana Appé, vy-\nstoupil dne 4.a 10. t. m. při divadle olomúckém ponejprv co\n„Stradella\" a „Ottavio.\" V obou představeních dostalo se mu\nvelmi pochvalného uznání a jak se právě dovídáme, vyjednává\njiž tamější ředitel divadla s p. Dolínem, aby ho pro své divadlo\nzískal. Budiž ještě podotknuto, že naše krajanka a žačka téhož\nučitele, slečna Formánková, jež při olomúckém divadle engažo-\nvána jest u tamějšího obecenstva všeobecné obliby dochází.\n—■ Slečna Mat. Zavrtalo va, nyní dramatická zpěvačka v\nSolnohradě, engažovaná prý jest u dvorní opery ve Vídni.\nv\nZpěvácký spolek v Brandýse nad Orlicí „Zerotín\" pocai\nsvou činnost veřejnou tím, že uspořádal v neděli dne 15. t. m.\nbesedu, jejíž čistý výnos určen ku prospěchu übohých pohoře-\nlých ve Vysokém Mýtě. Program besedy jest následující:\n1. Oddělení: 1. Ouvertura od F. Rotha. 2. Píseu „O vlasti má.\"\n3. „Utonulá\" od Křížkovského. 4. Potpouri od Pauliša. 5. ~Nap-\nrej.\" — 2. Oddělení: 1. Sv. Cyril a Metod, sbor s průvodem\nhudby od Křížkovského. 2. Ouvertura z kouzelné flétny od Mo-\nzarta. 3. Náš zpěv. 4. Čtverylka od Jana Krále. 5. „Dožij,\ndopij\" od Josefa Bergmanna. Po produkci následuje taneční\nzábava.\nUprázdněné chorregentské místo. Při patronátním kostele\nsv. Vojtěcha v Praze uprázdnilo se místo ředitele kůru, s nímž\nspojen jest požitek rocních 624 zl. 47 kr., jakož i užívání na-\nturálního bytu. Kdož se o tuto službu ucházeti chtějí, nechť\npodají své žádošti, opatřenés výkazem svého věku, zachovalosti,\ntheoretické a praktické schopnosti k zastávání toho místa, pak\nposavádní služby zde do 15. prosince 1863. Kdyby se pak\ntímto obsazením mělo uprázdniti při některém kostele patronátním\nmisto varhanické, obsadilo by se zároveň, a z té příčiny vypi-\nsuje se konkurs též na místo varhanické pod výmínkami svrchu\njmenovanými také do 15. prosince t. r. Z rady městké v Praze\n5. listopadu 1863. Purkmistrův náměstek F. Dittrich.\nZpěvácký spolek „Neptalím\" v Holicích dává dne 22.\nlistop. druhou pěveckou, hudební a deklamatorní zábavu. Pro-\ngram: 1. Kavatina z opery „Belisar,\" od Donizettiho, provedena\nod holické kapely. 2. Naše probuzení, sbor od L. Procházky.\n3. Cesta z námluv, sbor od Vašáka. 4. Růže tetínská, píseň\nod J. Vorla. 5. Náš zpěv, sbor od Kalivody. 6. Ten měl ro-\nzum, sbor od Bedřicha Rektorise. 7. Deklamace. 8. My čeští\nmanové, sbor od Jelena. 9. Oplata, sbor od Vašáka. Po\nprodukcí počne taneční ples."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "257", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.1", "texte": "O zpěváckých spolcích zpěváckým\nspolkům.\n*)\nIII.\nTento list chci věnovati úvahám o pěstování vzájem-\nnosti spolků zpěváckých.\nVzájemné působení jednot pěveckých je zajisté nejmo-\nhutnější pákou rozkvětu spolků samých, nejmocnější pomůckou\nrozkvětu umění hudebního u nás a pak také prostředkem ve-\nlevydatným k osvědčování důležitosti spolků těchto. Jenom\nvzájemným působením spolků zpěváckých umožněna a prove-\ndena velikolepá slavnost sv. Janská v Praze, Cyriloraethodějská\nv Brně, Havlíčkova na Borové, Tylova v Hoře, Hankova v Ho-\nřiněvsi, Pardubická na Hoře Kunětické a ohromné množství\njiných místních slavností.\nA jaké důležitosti právě tyto slavnosti pro nás za na-\nšich poměrů mají, netřeba nám více vykládati, tof zajisté je\njiž obecné přesvědčení, že nimi, potahmo tedy spolky zpě-\nváckými se nejrázněji a nejvydatněji probouzí národní uvě-\ndomění a čilý duch i ruch společenský u nás.\nO významu vzájemností spolků zpěváckých s tohoto sta-\nnoviska nebudem šířiti slov, chceme zde promluviti o tom,\nkterak by vzájemným úsilím mohly a měly spolky zpě-\nvácké působit také k rozkvětu naší hudební literatury,\ntedy k rozkvětu našeho zpěvu národního.\nZpěvácké spolky téměř vesměs přijaly do stanov svých,\nže mají čas od času vypisovati odměny za nejlepší skladby\nhudební.\nPrávě v tomto ustanovení stanov vidíme základ nemalé\nmožnosti spolků těchto svými prostředky působiti velevydatně\nv směru naznačeném.\nUznáváme, že spolky naše nejsou s to, každý o sobě\nv tomto směru samostatně a vydatně působiti, a to již pro\nobmezení poměrův hmotných, a proto máme za to, že nutné\njest, aby se spolky naše na základě dobrovolného usne-\nsení sestoupily v jednu velikou jednotu, anaz by měla\nza účel pěstování vývinu národního zpěvu co do stránky\nliterární vůbec.\nŽe utvoření takovéto jednoty k naznačenému cíli je\nnutné, vyplývá z následující úvahy.\nKomponování u nás dosud požadovalo vždy jen oběta-\nvostí, nikde nestává pro skladatele národního ani vyhlídek na\nčestnou ani na hmotnou odměnu. A právě proto, že jednak\ntyto velepříznivé poměry dosud nepřipustily vývin samostatných\nsil skladatelských, totiž takových, jenž by se mohly úplně\noddat a věnovat skladatelství, právě proto museli jsme se do-\nsud spokojovat plody diletantismu, aneb dary z milostí uzna-\nných talentů, jenž někdy za slabé chvíle aneb také z dlouhé\nchvíle se odvážili komponovat pro Čechy.\nMyslím, že výrok tento odůvodňuje úplně dosavadní\nstav naší hudební literatury.\nSkutečně zdařilých prací původních v tornto oboru velmi\nmálo a přede právě jen v rozkvětu hudební literatury naší\nleží naprostá možnost rozkvětu hudebního umění u nás vůbec\na zpěvu zvláště.\nA jak lze tyto poměry změnili, když mecenášů nemáme?\nAno nemáme mecenášů, ale talentů máme a protož buďme\nmecenášemi samy sobě.\nJiž tolik jsme dokázali silou vlastní, i toto dílo vyko-\nnáme silou spojenou a právě myslíme, že tento cíl mohou\ndosáhnouti spolky zpěvácké, spojí-li se ve velikou jednotu,\nanaž by tvořila Matici hudební.\nO provoditelnosti tohoto návrhu v stručných rysech\npromluvíme.\nÚčel jednoty této by byl:\nA. Vypisování cen za zdařilé skladby, jenž by se\nhodily spolkům zpěváckým.\nB. Uvazování apo sužování skladeb hudebních vůbec.\nC. Vydávání skladeb cenných, Členem jednoty této\nby mohl býti každý spolek zpěvácký čechoslovanský.\nPovinností členů těchto by byly od vodění ročního pří-\nplatku do pokladnice spolkové a příplatek ten by se rozvrhl\ndle poctu členů tak, že kdyby ku př. spolek o 30 členech\nplatil 2 zl., spolek se 60 členy by platil 4 zl. atd. Odbírání\nsborů Maticí vydaných.\nPráva by byla: Volba představenstva opět dle poměrů\npočtu členů. Na př. na 10 členů by se určil jeden volební\nhlas. Ústřední sídlo výboru by byla Praha. Spolkové by\ntaktéž volily sbor soudců k posuzování o došlých skladeb.\nV shromáždění valném by měly právo hlasovací dle\n\n*) Žádáme ještě jednou všecky příznivce spolků zpěváckých za\nzasílání podobných úvah a hlavně za podání úvahy o navrho-\nvané zde „Matici zpěvácké.\" Red."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "258", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.2", "texte": "zmíněného poměru splnomocněni vykonávati atd. Dle poměrů\npeněžných by se pro spolky tyto snižovala cena Maticí vyda-\nných sborů neb písní. Měly <by právo činit návrhy, týkající\nse účelu Matice samé. Myslíme, že právě tímto sloučením by se\ndodalo vzájemností spolků zpěváckých skutečně prakticky dů-\nležitého významu a že by také jenom tak dosáhly sobě vyt-\nknutého úkolu: působiti k rozkvětu vývinu literatury\nhudební u nás. Jednotlivě nikdy nemohou s úspěchem\nv tomto směru působiti. Dále by se provedením návrhu tohoto\ndostalo jaksi národnímu skladatelství reální půdy, jelikož by\nuznání soudců Matice bylo jaksi čestnou odměnou a pak za-\nručený odbyt díla pochvalou poctěného by také poskytoval\nnaději v odměnu hmotnou.\nKonečně by se takto také vyvinula pravá kritika, za je-\njíhož působení by se umožnilo vyvinutí skutečně národní\nškoly skladatelské.\nDále myslíme, že by bylo také žádoucno, aby se zaru-\nčil spolky zpěváckými alespoň na tři leta po vydání skladby\ntakové Matici vždy skladateli jakýsi podíl, kdy skladba tato\nzpěváckým spolkem byla dána na program produkce. Tak by\nzajisté nemálo zrostl význam důležitostí spolků zpěváckých u\nnás a budoucnost by dosvědčila, že jsme se nekojili san-\nguinickými nadějemi, činíce tento návrh. Jak krásná to my-\nšlénka viděti působit ohromnou jednotu 5000 pěvců Čecho-\nslovanských ! A jak malých obětí jednotlivců dožaduje tento\nveliký cíl?\nNejednalo se nám zde o podrobné provedení svého\nnávrhu, avšak žádáme snažně všecky spolky zpěvácké, aby\ntoten návrh vzaly v poradu a nám prostřednictvím sl. redakce\n„Dalibora\" podaly podrobné úvahy o něm, neboť jen tak my-\nslíme, že nám možno bude příště vystoupili s návrhem po-\ndrobně vypracovaným.\nMyslíme, že všecka slavná představenstva uznají nutnost\ni prospěšnost i také proveditelnost návrhu tohoto a že zajisté\nneoslyší tuto naší prosbu, ale že chutě přiloží pilné ruky\nk dílu, jenž má být jednou skvělým plodem spojených sil\nnašich spolků a ozdobou naší drahé vlasti.\nDále uznáváme za velmi nutné obdobně scházení-se\nspolků sousedících k společným produkcím, výletům\nneb k zpěvům o závod udržuje se tak čilý ruch v činnosti\nspolkové, probuzují se blahodatné snahy po předstihu, vystu-\npování spolků stává se imposantnějším a budí se bratrský a\nspolečenský duch v celých končinách.\nA pak výlety samé jsou zajisté nejkrásnější zábavou,\njiž spolek zpěvácký upravit může.\nAno uznáváme svorné a vzájemné působení spolků zpě-\nváckých u nás za nutnou podmínku zdárného jich působení,\njich trvání a rozkvětu, a máme za to, že námi naznačeným\nsměrem nejrychleji a nejjistěji se dojde krásných výsledků.\nJen mužně k cíli.\n„Svornost a vzájemnost nás spasí,\nsvornost a vzájemnost bud heslo naše!\"\n\nVácslav Jan Tomášek.\n(Pokračování.)\nDne 15. listopadu dávala se v divadle u Korutanské\nbrány deklamatorní a hudební zábava, jižto Tomášek navštívil.\nDávalaf se uznaná ouvertura od Cortellieriho, která více po\nNěmecku než italsky zněla. Na piano hrál Mošeles, jak známo\nČech, Svobodovou fantasii, k níž si motiv z „Fidelio\" zvolil;\navšak byly to více bravurní variace na dotčenou thému než\nfantasie. Mimo to zpívala Mad. Neumannová roz. Seosi a si.\nAdambergrova deklamovala. V druhém oddělení provedena\nbyla bezvýznamná ouvertura od Riglinniho; načež Alois Khail\npolonéz na flétnu přednášel. K závěrku provozována byla\nkantáta „Nářek nad smrtí Haydnovou\" od Cherubiniho. Dne\n16. navštívil Tomášek prof. Meynerta a odpolodne Spohra,\nkdež se kvarteta dávala. Spohr hrál první housle, jistý mla-\ndík druhé, Kraft cello a Weiss violu. TJ Spohra shromážděni\nbyli: Hermstadt, známý virtuos na klarinet, Mošeles, pianista\nPecháček, houslista Voříšek, žák Tomáškův, všechni tři Če-\nchové, pak slyšel tu nové kvarteto od Haydna; první sada\nbyla do C-dur, andante C-moll, menuett a poslední sada do\nEs-dur. Dne 22. listopadu podíval se Tomášek do c. k. dvorní\nknihovny, kamž ho vábily všechny partitury B. Handla, jichž\ntehdáž 33 bylo. Tomášek prohlídl si zde všechny rukopisy\nslovútných umělců německých atd., jmenovitě druhý díl „Osvo-\nbozeného Jerusaléma\" od Torq. Tasa atd.\nDne 24. listopadu navštívil Tomášek opět Beethovena,\njenž ho velmi vlídně přijal. Jelikož rozprávka jejich v sobě\nnic zvláštního neobsahuje, pomineme ji mlčením a zmíníme\nse toliko o Tomáškově návštěvě Spontiniho opery „Vestalka,\"\nkterá se dne 25. listop. u Korutanské brány provozovala. Celé\nprovedení ani orkestr nevyjímaje bylo pochybené a hlavního\nměsta Vídně nedůstojné. Dne 28. list. byla zkouška k Beetho-\nvenově akademii. Zkoušelať se synfonie A-dur od Beetho-\nvena, s níž se Tomášek spráteliti nemohl. Dříve než náš\nrodák Vídeň opustil, navštívil ještě opata Jelínka, nejplodněj-\nšího to fabrikanta variací, z jehož řečí seznal, že on (Jelínek)\nBeethovenovi nepřeje, a dne 29. listop. Josefa z Blumenthalu,\npilného skladatele a člena orkestru u divadla na řece Vídni.\nDne 30. listop. opustil Tomášek Vídeň. Přišed do Prahy, pu-\nstil se do komponování „Loučení se Marie Stuartové s Francií\"\npro jeden hlas s průvodem piana op. 49, kterážto píseň u\ntnderse v Praze vyšla. Na to následovalo op. 50 „Šestero\npísní pro jeden hlas\" s českým a německým textem, nákladem\nEnderse. R. 1815 napsal TomášČk „Six Egloques pour le\npiano, sešit 4 op. 51, které u Hofmeistra v Lipsku vyšly.\nPoněvadž technická sběhlost na piano skoro k víře ne-\npodobné pokroky činila a každý pianista k jejímu praporu\npřísahal a na této cestě své budoucí blaho najiti doufal, nebylo\ndivu, že se stalo umění turnéřké odvětvím hudby a že každý\nkdož jiné v tom přestihl, za hrdinu dne platil, pravím za hrdinu\ndne, anto jisté nebylo, zdaž druhého dne někdo jiný jej ne-\nzastíní. Kazdy kdo jen ty noty mazali uměl, nemazal\nnic jiného, nez sama cvičení pro prsty aneb tak zvané\netudy, které si karusel pro prsty ale žádnou hudbu neobsa-\nhovaly. Nakladatelové spěchali co jen možná, aby v náležitý\nčas s nimi na tržišti se objevili. Tento ruch technické sbě-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "259", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.3", "texte": "hlosti pohnul Tomáška k přemítání, zdaž by možná nebylo,\npro piano takové piecy složití, jimiž by mladý umělec nejdo-\nkonalejší co možná technické zručnosti dosíci mohl, anižby\npro to účel hudby s oka pustil a Tomášek složil za tou pří-\nčinou Tre allegri capriciosy, které nákladem Hofmeistra\nv Lipsku co op. 52 vyšly. Aby ale v technice dospělí pia-\nnisté po tomto dílu sáhnuli, připsal jsem na titul: dedicati di\nperfetti snonatori, a těchto několik slov učinilo, čehož Tomá-\nšek docíliti chtěl. Kdožby také nechtěl náležeti k dokonalým\npianistům ?\n(Pokračování.)\n\nJan Stefani.\nÚryvky ze života českého hudebníka od W. Krasavského.\nI.\nJan Stefani narodil se roku 1746 v Praze, v Čechách.\nJako dříve v Polsku Piaristé a Baziliáni rozšiřovali osvětu a\nvychováním mládeže se zabývali, tak iv Čechách 00. Bene-\ndiktini vzdělávali své krajany. Hned v mladých letech dán\nbyl Stefani do škol Benediktinův, kde mimo jiné elementární\nnauky také první počátky hudby poznal. Rodičové sobě přáli,\naby z něj byl duchovní. Übozí poznávali velmi dobře, že\nnebudou s to, později synu svému tak nápomocni býti, by jej\nod všelikého nedostatku ochránili, a proto hledali jedinou spásu\nv klerice. Mladistvý Jan počal se skutečně k stavu tomuto\npřiprávovat, avšak nastoupení Josefa 11. na trůn císařský a\nreformy, jaké onen vládce ve své říši zaváděl, potlačily úplně\nzáměry a naděje rodičů Stefaniho. V prvním roce panování\nnového císaře bylo mnoho klášterů zrušeno a později ještě\nvíce se jich mělo zrušili. Za touto příčinou změnily se arci\nvýhlídky rodičův Stefaniho. Jan obral sobě závod hudební,\nneb jej hudba nejvíce zajímala a vskutku co nejdříve objevily\nse jeho veliké schopnosti. Ustanoviv se na tom oddati se\nvýhradně hudebním studiím, zatoužil odejeti do Itálie, jelikož\ntam jedině možno bylo dosáhnouti pravého uměleckého vzdě-\nlání. Odebrav se tam, doufal Stefani, že jeho četní, v Itálii\nbydlící přátelé mu několikaroční pobyt mezi nimi usnadní a\no něj pečovali budou. Yzdělav se v hudbě, vrátil se do Ra-\nkouska, kdež si jej okamžitě hrabě Kinský, velmi bohatý pán\na milovník hudby oblíbil. Kinský seznav nevšední vlohy mla-\ndého umělce, nabídl mu místo kapelníka při svém orkestru.\nNyní dostalo se Stefanimu příležitosti, seznali mnoho polských\npánův, žijících v užším styku s oným magnátem, jmenovitě\nale knížete Ondřeje Poniatowského, který jak známo oženil\nse s hraběnkou Kinskou a byl otcem slavného později v dě-\njinách národa polského, knížete Josefa Poniatowského. Josef 11.\nmiloval neobyčejně hudbu a také dovedl oceniti umělce.\nOn zaopatřil Stefanimu místo u své císařské kapely, poněvadž\nse usilovně staral o její zdokonalení, bděl neustále nad ní a\nve své nevinné umělecké horlivosti toužil, aby byla lepší než\nvšechny dvorní kapely magnatůvv. Stefani přijal okamžitě a\nvděčně pro něj tak příznivý návrh co houslista v císařském\ndvorním orkestru.\nJosef 11. znal vskutku každého hudebníka jeho k kapele\nnáležejícího a často s některými rozprávěl o umění, v němž\nse velmi dobře znal. On vyptával se na rozličné okolnosti\ntýkající se závodu hudebního a nejednou staral se šlechetným\nčinem odměniti ony, kteří to zasluhovali, o čemž se z násle-\ndující události přesvědčiti můžeme.\nJednou přinucen byl Josef 11. na nějaký čas vzdáliti se\nze svého oblíbeného kraje. Vídeňané věděli v který den se\nnavrátí. Houfy lidstva naplnily v ten den Prater a čelnější\nulice, skrz něž se průvod übírali měl, by se pohledem na\nsvého dobrotivého zeměpána potěšiti a radostným i nadšeným\nvoláním podaly rnu důkazy o své lásce k němu. Pěkný den\nvylákal mnoho lidu z města. Každý kdo jen mohl běžel při-\nvítali svého císaře, takže vedlejší neb menší ulice zcela osa-\nmotnělé a pusté zůstaly.\nStefani znaje z blízka velmi dobře panovníka, nechtěl\nse dráti skrz množství a vešel raději do jedné menší ulice\nkde se nalézala cukrárna, jíž on častěji navštěvoval. Majitel\ncukrárny, člověk obstárlý, měl dosti sličnou dceru, která byla\njeho jedinou potěchou a pomáhala starému otci při onom ob-\nchodu. Nebyl to věru žádný div, že onen pro Vídeňany tak\nslavný den, v cukrárně, jindy dosti četně hostmi naplněné,\nnikdo nebyl. Prázdné stoly, křesla, lavice tvořily jaksi smutný\nsouzvuk s opuštěnou ulicí, na níž zřídka mimojdoucího spě-\nchajícího v stranu Prateru, skrz skleněné dvéře a okno cu-\nkrárny mohlo se spatřili. Stefani se posadiv v cukrárně, pil\nkávu a bavil se rozmluvou se zdvořilou hospodyní, an právě\ndvéře se rozevřely. Yešel nimi muž vážného obličeje v oby-\nčejném oděvu vídeňského měšťana. Uzřev příchozího, chtěl\nzaražený Stefani povstali z křesla, leč jediné tajemné poky-\nnutí neznámého, nímž zachování inkognita na jevo dával, při-\nmělo zaleknutého hudebníka, který z rozpačitosti nevěděl co\nmá nyní dělat, že k sedadlu jako přikovaný seděti zůstal. Dív-\nčina uzřevši přibylého hosta, přiběhla k němu, ptala se jej co\nporoučí a na jeho žádost postavila před něj šálek chladícího\nnápoje. Neznámý pohlížel na ni po celý ten čas bádavě,\nchvílemi ohlédl se s ironickým úsměvem na zamyšleného Ste-\nfaniho a posléze řekl tyto slova:\n„Má panenko, počasí jest tak krásné, všichni spěchají\nuvítat svého mocnáře a ty sedíš doma ?\"\n„Snad jej nechceš spatřit?\"\n„O, ano, pane můj!\" odvětila směle dívka, „já jej velice\nmiluji. Ačkoliv všichni uzavřeli krámy, by se mohli podívati\nna vjezd císaře pána do města, musela jsem sama zůstati\ndoma, neb otec můj jest nyní v trapných okolnostech. Celá\nnaše výživa závisí jedině od cukrárny, pročež nechceme ji\nzamknouti v den tak příležitý, neb zvláště dnes leckdo zde\nněco utratí.\"\n„Jakže tato malá cukrárna jest celou vaší výživou ?\"\n„Tak jest, pane, a zajisté by se nám bylo dobře vedlo,\navšak jen pošlyšte! Můj otec zaručil se v jisté záležitosti\nza svého přítele a upadl mimolně v dluhy, které není vstavu\nhned zaplatit. Posléze bojí se můj otec o toto nářadí, neb\nnemilosrdný věřitel mu vyhrožuje, že zda-li v určitou lhůtu\nvše zaplaceno míli nebude, nám náš majetek zabaví.\"\n„Hm! opravdu jste politování hodni. Avšak ty jsi\nvelmi hezká, můžeš se tedy dobře vdáti Nu?\"\n„O, prosím pane, kdo pak by si vzal chudou dívku.\nOstatně jedná se tu více o mého nešťastného otce. Já bych\n*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "260", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.4", "texte": "mohla jiti do služby a pro sebe pracovati. Leč stařičký můj\notec zůstal by bez chleba, jelikož velice pochybuji, že by\nmoje výdělky stačily i na jeho výživu.\"\n„A mnoholi je otec tvůj dlužen?\"\n„O, mnoho pane 4000 zlatých.\"\n„Opravdu značná to částka. Ale kdyby otec tvůj\npředce náhodou vše zapravil.\"\n„Pak by k našemu blahu nic více nescházelo* Můj\notec přestal by se hmoždit a důchody z cukrárny vystačily\nby nám na pořádné a slušné živobytí.\"\n„Pak bys snadněji se provdala?\" odvětil neznámý s ú-\nsiněvem na tváři, pohlednuv ostře na Stefaniho.\"\n~Což já vím,\" odpověděla zarděná dívka, „ale může být,\nže by to pak šlo lehčeji.\"\n„Podej mě péro, inkoust a papír, chci napsati několik\nSlov,\" odvětil neznámý po malé chvíly přemýšlení.\nStefani chtěl se se sedadla vzchopiti, aby vyhověl vůli\nneznámého, leč poznovu na jeho pokyn, zůstal k sedadlu jako\npřimražený.\nDívčina odběhla k bufetu a přinesla péro a papír. Ne-\nznámý ukončiv psaní, svinul papír a dav ho dívčině pravil:\n„Půjdeš s tím lístkem k penězoměnci N. N. a dáš mu jej.\"\nNačež pohladil udivenou dívku, řekl „bud zdráva\" a ho-\ndiv na stůl několik drobných peněz, odešel.\n„Zda-Ii pak víš kdo byl onen neznámý?\" zvolal Stefani.\n„Nevím, kdo by to mohl býti?\"\n„Sám císař!\"\n„Ne to nemůže býti\"\n„Ukaž ten lístek, co tam napsal ?\"\n„Pan bankier N. N. vyplatí doručiteli tohoto listu 10.000\nzlatých na můj účet.\" Josef 11.\nKdo by sobě nedovedl představit radost dívky a jejího\notce, když se tento domů navrátil a dověděl se, co zde se\npřihodilo.\nNěkolik dní na to byl koncert v císařském sále. V pří-\nhodné chvíly přiblížil se Josef 11.k Stefanirnu, poklepal mu\nna rameno a zeptal se jej s úsměvem:\n„Kdy je tvá svatba?\"\n„Nejjasnější pane,\" odpoví pomateně tázaný, „já nevím.\"\n„Ty nevíš jak to ?\"\n„Ano, nejjasnější pane, nemám v úmyslu se oženit.\"\n„Ty se tedy opravdu nechceš ženit,\" mluvil mocnář,\nsvraštiv čelo.\nA když hlubokým úklonem potvrdil Stefani ona slova:\n„To je smutné,\" řekl císař s úsměvem, hroze rukou\nStefanirnu, „to se mně nelíbí, když umělci vstupují v šlépěje\npánův. Co se pánům promine to nepřísluší umělcům.\"\nObrátil se a odešel.\nII.\nKrál polský Stanislav August liboval si ve veškerých\nodvětvích krásného umění. Literatura, malířství, hudba, umění\ndramatické, vše jeho péči a podporou zkvétalo a se zdoko-\nnalovalo. Zvláštní zřetel věnoval ale vzdělávání lidu, k čemuž\nmu mnoho upřimných a zkušených mužů pomocí svou při-\nspělo a všechny jeho záměry, osvěty národa se týkající, pod-\nporovalo. On zavedl komis pro vychování mládeže, která\nze samých vzdělaných o blaho obecné pečlivých a horlivých\nčlenů sestávala, on uspůsobil vojenskou školu, z níž mnoho\nučených i vlasteneckých jinochů vyšlo.\nHned v prvním roku svého panování umyslii si zaříditi\nve Varšavě stálé divadlo polské. Podporován pomocí Czarto-\nryiského, jeneráía zemí podolských, dále Rzewuského a mnoha\njiných vr. 1764 záměr svůj vskutek uvedl. Od toho času\nvytrvalo tamnější jeviště, ač mnoho bouří i neštěstí rozličného\ndruhu, pod jejichž vládou kraj sténal, přetrpělo, až do dneš-\nního dne a není pochybnosti, že stupen vzdělání, na němž se\nnyní nalézá, uspůsoben byl toliko králem, jako prvním zakla-\ndatelem divadla a lidmi, kteří vskutku otcovsky pečovali o bláho\na vzdělání národního divadla, majíce toliko jedinou starost\nna mysli, by jej národními útvory obohatily. Opera ta nej-\nvětší ozdoba a chlouba každého divadla, taktéž povstala z vůle\nkrále Stanislava.\nMezi královskými kadetami ve Varšavě bylo jich r. 1776\nněkolik, kteří se hudbě učili a veliké schopnosti ke zpěvu\nobjevili. Mocnář přál sobě uslyšeti je společně zpívati, by\nse přesvědčil, zdali by Poláci časem nemohli v otcovském\nsvém jazyku zpívati úlohy ve zpěvohrách a krásnou hudbou\nzajímati své krajany. Taktéž museli se dosud zpěváci z ci-\nziny povolávat, což s velikými útratami spojeno bylo. Xav.\nBohomolec, spisovatel několika vtipných a zdařilých veseloher,\nposlušen vyzvání císaře, napsal komické libreto v jednom\njednání, bezpochyby za příčinou, že nikdo hudbu k němu\nnenapsal, aneb snad jinými nám nepovědomými důvody stalo\nse, že onen kus ani hrán nebyl a toliko vytištěn zůstal. Po-\nsléze Matěj Kamieňski usmyslil si napsati k ní hudbu a za\npomocí Boguslavského, který ji o jedno jednání rozmnožil a\nještě několik písní k ní přidal, r. 1778 tuto operetku pod\nnázvem „Nedza uszczes liw ion aK k veliké radosti\nkrále i národe, jenž nyní se přesvědčil, že by národní divadlo\nsvůj vlastní operní repeřtoir míti mohlo, provedl. Na tuto\ndráhu vkročilo mnoho umělců polských, kteří sice pilně pra-\ncovali pro operu polskou, ale jejíž hudba se patrně od hudby\nnárodní lišila. Tím arci nebylo mnoho pro Poláky získáno.\nStanislav August byl veliký milovník hudby a pečoval\no to, aby se v jeho dvorní kapele nalézali statní hudebníci,\nkteří by v kostele při slavných službách božích, neb v'zámku\npři koncertech, hudbu s prospěchem provozovati mohli. Aby\ntomuto požadavku úplně vyhověti mohl, neváhal král vyhledati\nze zahraničných zemí schopné lidi poslati je do Varšavy, by\ntam rozmnožil a zdokonalil svůj orkestr. Toto zalíbení krále\nv hudbě bylo původem, že i Jan Stefani, tvůrce Krako-\nwiaków i Góralidíla to, jež po všechny časy žůstane\npravým vzorem polské národní opery, zavítal do našeho kraje.\nIII.\nV jistý čas po události mezi skladatelem a císařem Jo-\nsefem 11. výše uvedené učiněn byl Stefaninu velmi příznivý\nnávrh. Žádáno od něho, aby sobě vybral z císařské kapely\nosm schopných hudebníků a jel s nimi do Varšavy, kde se\nkapelníkem dvorní kapely Jeho Královské Milosti stane. Spo-\nkojen nad tak neočekávaným a pro něj důležitým vyzváním,\nustanovil sa na tom, vzdor tomu, že jej některé osoby z toho\nzráželi, odjeti s osmi vybranými umělci, kteří taktéž hotovi"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "261", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.5", "texte": "byli, opustiti svá místv u císařské kapely a přijmouti Ony jim\nnabízená. Jediná, ale za to největší překážka, jež se jejich\nodjezdu v cestu stavěla, záležela v obdržení nutných listů\ndomovských, které drive dostati nemohli, dokud zbaveni ne-\nbudou nej přednějších a nejdůležitějších závazků. Nezbývalo\nnyní nic jiného, než obrátiti se na císaře, což ovšem veliký\nzisk neslibovalo.\nV příhodný den odebral se Stefani do pokoje Josefa 11.\nPředstoupiv před obličej mocnářův, přednesl nejpokornějšími\nslovy prosbu za uvolnění sebe a svých kolegů od závazků,\nk císařskému orkestruje vížících a o povolení jeti do Varšavy\nna tak dlouho, dokud by je král Stanislav August nepropustil.\n„Jak to? Chcete mne opustit?\" řekl zamyšlený a roz-\nmrzelý mocnář, „a to proto, že pojedete do Polska ? Vždyť\nani nevíte, co je to za kraj ! Lidé tam hynou zimou, nižší\ntřída lidu jsou, praví barbaři, šlechta je hrubá a bouřlivá,\ns ničím se neuspokojí, v umění nevědomá, také nedbá o umělce\nani umění, jsouc jedině vnitřními nešváry zaneprázdněna.\nA vy myslíte tam se odebrat pro zlepšení a ujištění své bu-\ndoucnosti, do kraje to znepokojovaného domácí válkou, jenž\nvám zajisté žádné rukojemství dobrého a stálého pobytu dáti\nnemůže. Takto by Vám mohl raditi toliko Váš zjevný ne-\npřítel, já já ale k tomu nikdy nesvolím !\"\nUzřev po chvíly, že jeho řeč na prosící žádný dojem\nneučinila, dodal:\n„Posléze musím vám říci, že se já a moje šlechta obá-\nváme války .... Každý pravý poddaný má být připraven\nk obraně, Vy jste dosud mladí, mohou vás snad potřebo-\nvat! .... Z toho patrně seznati musíte, že by to byla zráda,\nopustiti nyní vlast svou.\"\nTo řka odešel.\nPo tomto neočekávaném, rozhodujícím, posléze i vyhro-\nžujícím výroku mocnáře ztratili všichni kolegové Stefaniho\nnaději podívati se do Polska. Toliko Stefani doufal, neboť\ntoužil poznali onen kraj, jenž mu těmi nejčernějšími barvami\nzúmyslně lícen byl. On roznícen v duši jakousi tajemnou\nsilou, nemohl se dockati oné slastné a nadějné chvíle, kde\numělci otevřena jest cesta širší, cesta krásnější a utěšenější,\nkde nejen vůdcem ale i učitelem, pomocníkem ba bratrem\nbude všem, jenž kráčeti budou za tímto svatým povoláním\non nemohl se dockati chvíle, kde duch jeho obdařen silou,\nodhodlaností a láskou, vznášeli se bude uvolněný od všech\njej tížících strastí v říši tonův!\nDoba ona měla musela přijití, neboť ji Stefani cekal\ns největší netrpělivostí a viděl v duchu onu jasnou hvězdu,\njež jej měla provázeli k žádoucímu cíli na poutí umělecké\na jméno jeho ozářiti leskem slávy. Paprsky hvězdy oné budou\nzajisté tak dlouho zářiti na obzoru hudby národní, dokud\nvázali bude Poláky nerozluštitelný svazek k své drahé vlasti\nk umění a vědě národní!\nPocit bývá často předtuchou a v některých případech\njest pocit a předtucha to samé. či jest slastnější chvíle pro\nskladatele než ta, když vidí jak plody jeho múzy okamžitě\nse zálibou přijaty jsou od obecenstva, jak se nimi těšejí, jak\nje srdce jejich k ním víže a nerozluštitelně spojuje, jak letem\nblesku od jednoho kraje k druhému, skrz rozsáhlé země a\ndíly světa probíhají, všude s ochotou, láskou přijaty jsouce,\naby se staly jejími miláčky, v nichž naději svou vložiti\ns nimi se těší a je za své přijmouti mohly ? Štěstí toto\nočekávalo iv polském kraji Stefaniho,což nám tím pochopi-\ntelnějším se stane, povážíme-li, že snad proto duše jeho tak\nmocně toužila po Polsce.\n\nFeuilleton.\n\nDopisy z Čech a Moravy.\n\nZe Slaného. (Působení zpěv. spolku v tomto\nčtvrtletí.) Na čas umlklo sice péro mé, ačkoliv posud žijem\nživot veselý, tak jak se na bodré Čechy sluší. Po slavnosti svě-\ncení práporu jsme toužili po oddechu, jehož se nám také v čer-\nvenci jelikož mnohé poutě v okolí toho času odbývané\nnepřipouštěly zábavy spolkové. Ve valné hromadě naši\n9. srpna ujednán výlet na Písek v neděli 10. srpna, jenž se\nvelmi podařil. Veliké množství účastníků vydalo se na místo\nurčené a bavilo se při hudbě a zpěvu až pozdě do noci. O\nslavnosti po svícen ské uspořádal spolek pro své údy\nzábavu 14. září v hostinci u p, Kožula, kterážto se těšila vel-\nkému účastenství a výborně se povedla. Brzy na to došlo nás\npozvání, abychom 2. října přispěli svou pomocí k zastave-\nní c k u na Peruci, ježto tamnější úřadníci ku poctě milovaného\nJeho Excellenci stařičkého p. hraběte F. Thuna uspořádali. Jak\ndalece jsme úloze své dostáli, nechť dosvědčí písemné poděko-\nvání, jenž takto zní: „Na Peruci, dne 5. října 1863. Stavnému\nzpěváckému spolku ve Slaném! Zavítáním jedenácti členů spolku\nVašeho na Peruci k zastaveníčku dne 2. b. m. na mé uctivé\npozvání cítě se nad míru uctěna, nemohu opomenouti, své ústně\nvzdáné díky ještě jednou opakovati, maje spolu sděliti |nejvrouc-\nnější dík Jeho Excellenci p. hraběte z Thun-Hohensteinu, jenž\njak sám osobně se vyjádřiti ráčil, mistrným, převkusným a bez-\nvadným provedením přednešených zpěvů velmi příjemně dojat\nbyl. Provolávaje slavn. spolkn a všem jeho údům srdečné,\n„Na zdar\" zůstávám se vším úctou nejoddanější Příborský,\nhospod, ředitel. Mluvě o stránkách veselých spolku našeho,\nnesmím zatajili ani smutných. Sotva že jsme urovnali vyučo-\nvání mladších sil ve zpěvu, jk čemuž jsme již dlouho se byli\npřipravovali, zasadil nám ředitel spolku p. J. Procházka\nránu svým poděkováním-se ze své hodnosti. Jelikož se ve vy-\nučování ve zpěvu sám uvázali nechtěl, svěřeno toto taje mníku\na listovníku p. H. Jandovi, jenž dle protokolu od 21. října u\npřítomnosti přednosty a 14 výkonných údů přítomných desíti\nhlasy proti ětyrem za ředitele zpěvu zvolen byl. Na to 3. listop.\nuspořádal zpěv. spolek za pomocí domácí hudby ostrostřelecké\nprůvod s pochodněmi a zastaveníčko váženému měšťanostovi\nP. T. p. Karlu Hubatkovi v předvečer jeho jmenin, při čemž\npřednešeny byly sbory „Dnešní den,\" „Hlasy z domova\" a „Naše\nprobuzení\" u přítomnosti velikého počtu posluchačů a diváků.\nOkolnost ta dosvědčuje, že se brzy spamatoval spolek po té\nráně jemu zasazené panem ředitelem, jenž se původcem spolku\nnazývá. Co se nás dotýče, míníme, že to snadnější je, podnik-\nnutí snad nezdařené opustiti, nežli nuzně vytrvati a překážky\ntrpělivě odstranovati. Beseda v Zlonicícb, 8. listopadu ve pro-\nspěch pohořelých p. A. Paličem uspořádaná, pohnula nás k tomu,"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "262", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.6", "texte": "že jsme na pozvání několika členy k provedení jejímu přispěli.\nChvalné zmínky zasluhyjí mimo pořadatele slečny Julie a Tere-\nzie Tomannové i pp. Kettner s Urbanem, jenžto ochotně pře-\nvzali část deklamatorní. Meméně se vyznamenal host p. J. Pi-\nchrt, mladší učitel z Budyně nad Ohří, výkonný úd tamnějšího\nzpěv. spolku, co tenorista. K besedě v Nouměřicích blíže Velvar,\nv neděli 15. listopadu ve prospěch školní knihovny a chudého\nžáctva uspořádané, slíbili opět pěvci Slánští se dostaviti, aby\npřevzali část zpěvní, ježto záleží ze sborů : Staročeská od Skroupa,\nUtonulá od KHžkovského, Náš zpěv od Zavrtala a Naprej od\nJenko; pak z písní: Muž bez slzí, slova od Antonie Melišové,\nhudba od Záhorského a Ztracené srdce od Pivody. Sv. Ceci 1i e\nmá býti oslavena v Slaném „u bílého beránka\" besedou pro\núdy spolku na způsob důstojný. Program sestává z osmi čísel,\nz nichžto 6 ponejprv se bude provozovati. Jest pak následující:\n1. „Vlasta,\" ouvertura od Ed. Nápravníka. 2. „Lásky touha,\"\nsbor od Nesvadby (ponejprv.) 3. „Požuda domovině\" od F. L.\nSaraoborskoga, Chorvatská píseň pro jeden hlas. Zpívá p. Janda\n(ponejprv). 4. „Proč a proto,\" deklamovánka od F. Hory, před-\nnese sl. F. Libšerova (ponejprv). 5. „Hlasy z domova,\" sbor\nod Vogla. 6. „Muž bez slzí,\" píseň pro jeden hlas od Záhor-\nského, zpívá p. F. Hlouzal (ponejprv). 7. „Česká muzika,\"\ndeklam. od Adamce, přednese p. F. Frič (ponejprv). 8. „Děvče\njá ti udělám,\" sbor od L. Procházky, čestného úda zpěv. spolku\nv Slaném (ponejprv). Následuje taneční zábava. H. J. Vrbický.\nZ Jáchimova. (Vycházka a produkce zpěv.\na hudebn. spolku. Pan Frant. Leidl. Hu-\ndební a zpěvní škola. Kapela střelecká.\nZasnoubení. Tělocvičná jednota. Sníh.)\nV posledním našem dopisu yyslovené přání, by vyvolením no-\nvého ředitele nastala zpěv. a hudebn. spolku zdejšímu pero-\ndia jiná, perodia šťastnější, těší se v skutku z příznivého po-\nvšimnuti. Důkaz toho budiž opětný přístup mnoha účinkujících\ná přispívajících údů, u zdejšího obecenstva zase vyjevující se\nsympathie a rychlé předpokračování spolku. V měsíci září\nuspořádal pro své přispívající údy naš zpěv. spolek pospolný\nvýlet do sousedního údolí „Mar i a-S o r g u,\" při němž se\ni zpěvci Abrtamští (Abertam) súčastnili. Ač pro nepříznivé\npočasí jsme z velkého posluchačstva těšiti se nemohli a pro\nchladno pod šírým nebem zpívati nemohouce do tamního ho-\nstince Wagner-ova jsme übrati se museli, proto byla zábava\nnaše přece nenucená a zpíváno pak věru zdařile. Dle stanov\nsvých uspořádal náš zpěv. a hudebn. spolek u večer dne 25.\nříjna v místnostech zdejšího hostince „u Lrážďan\" ve prospěch\nměstských chudých veřejnou produkci, jejíž čistý výnos ob-\nnášel 21 zl. r. č. Program besedy této sestával z 15 čísel,\nz nichž ouvertura ze zpěvohry „Cervenoplášťník\" odWurfela\na arie z opery „Rigoletto,\" předneseny byvše smíšeným or-\nkestrem, velmi se líbily. „Pijácká před bojem\", sbor s prů-\nvodem plechových nástrojů od Santnera, byla by mohla mnohem\nlěpe vypadnouti, kdyby se při přednášce její ostřejšího tempa\nbylo užilo. Neméně zdařile povedl se nám žertovný sbor\n(„nemocná Amálka\") od Kuntze a „Valčík,\" sbor od Vogla.\nAč mimo uvedené i ostatní piecy za dobré provedení hřmotným\npotleskem odměněny byly, tedy toho především „Žabí kantata\"\nsbor s průvodem smyčcového orkestru od Hennig:a, zajisté\nnejvíce zasluhovala. Zpívána byla správně a musela opakována\nbýti. Neméně jako piecy hudeb* a zpěv. spolkem přednesené,\nlíbily se i následující dvě arie pro soprán s průvodem quar-\ntetta, a sice: Arie z opery „Robert ďábel\" od Meyerbeera a\npíseú od Gumberta. První zpívána byla od pí. H—ové, druhá\nod sl. L e o p. Pfob-ové, kteréž bychom radili, by při svém\nvěru krásném a silném hlase více přednesu si hleděla, jíž\ntéměř zcela postrádá. Po ukončené produkci bylo nám na\nvšeobecné požádání zazpívati ještě jakous píseň z předešlé be-\nsedy. Zdali budeme moci ještě tohoto roku a sice v advente\npodobnou produkci uspořódati, není jisto. Konečně ještě sluší\npoznamenati, že při besadě té poprvé jsme na jevišti se objevil1\npoznaky pěveckými na prsou. Sestávají z pozlacené lyry na\nbílých stužkách, na nichž pod Jyrou ve zlatě vytisknuto stojí:\n„Jáchymov.\" V též produkci zastoupiti se dal na od nás uči-\nněné pozvání svým ředitelem sous dní špěv. spolek z Aber-\nta n, jenž před nedávnem stanovy své místodržitelstvím pr-\npotvrzené jíž dostal. Před nedávnem opustil naše město\nbývalý zdejší c. k. okresní p. Fr. L eidl, dostav se totiž do\nMostu (Brůx) za c. k. radu u zem. soudu. Zvláštnímu tomuto\npříznivci zpěvu a hudby uspořadala u večer přede dnem od-\nchodu jeho zdejší hornická kapela zastaveníčko při osvětlení ka-\nháncovém, kteréž se shromážděnému obecenstvu však mnohem\nlépe líbilo, nežli přednešem tenkráte provedených skladeb. Po\nukončeném zastaveníčku odebral se p. okresní s mnohými jinými\npány do sálu „u Weiglů,\" kdež od četného počtu zde již shro-\nmážděných ctitelů svých a od zpěv. spolku uvítán byl. Tento\nzapěl na to zdařile několik sborů, začež jemu srdečné díky od\np, okresního vzdány, jenž rozloučiv se pak se shromážděnými\na se zpěv. spolkem, domů se odebral. Svým časem v „Da-\niboru\" byl jsem oznámil, že zde hornický kapelník a učitel\nna zdejší hlavní škole, p. Jos. Lorenz ml., zavedl školu,\nv kteréž mládež zpěvu a rozličným hudebním nástrojům vy-\nučuje. Zdá se však, že od obecenstva zdejšího ústav ten ne-\ndošel velkého povšimnuti, pročež se panu učiteli stal více mi-\nmozaměstnáním. Jelikož se ale z více stran dosíci chce, by na\nzdejší hlavní škole vyučování ve zpěvu a hudbě ač neobligantním\nproto však (jako jinde) stabilním předmětem se stalo, zadána byla\ntudíž od ředitelství hlavní školy městské radě písemná žádost\nv níž nutnost a prospěšnost zavedení takové školy se dokazuje\na o ustanovení některého ze zdejšíeh učitelů za představeného\nústavu tohoto se žádá. Dověděl jsem se, že co nevidět žádsot,\nta předložena bude městskému výboru k rozhodnutí. Naše\nstřelecká kapela rozmnožila se hudebníky již tak dalece,\nže při veřejných výstupech svých upotřebiti může i tureckého\nbubnu a kovových talířů. Posledně zahrála ku jměninám nad -\nporučíka střeleckého p. T—a zastaveníčko dosti zdařile.\n10. t. m. zapěje náš zpěv. spolek při zasnoubení svého\núda (zdejšího cukráře p. A. R. se si. M. L.), na kůru sbor\nod Abta. I u nás vstupuje nyní do života tělocvičná\njednota. První pohnutku ku založení takového spolku za-\ndali zdejší hornic, praktikanti p. W.a p. H. Přejeme novému\npodnikání tomuto hojné podpory. Mnohého bude zajímati\nzpráva, že 24. m.m. se na horách od nás jen půl hodiny\nvzdálených, poprvé, a od té doby již několikráte (iv údolích)\nsněžilo.\n\nR. L.\n\nZ Hlinska, 10. listopadu. (Hudba církevní.)\nPřed dávnem již jsem Vám slíbil, že budu psáti o poměrech\nhudby kostelní u nás, nyní chci poněkud vyplnit\nslovo dané.\nHudba kostelní u nás zajisté někdy velmi důstojně za-\nujímala stanovisko, avšak líto nám, že o ní nyní totéž říci ne-\nmůžeme. Zdá se nám, že hlavní příčinou úpadku tohoto je\nnetečnost hudebníků a zpěváků. Přede je u nás velké množství\ndobře vzdělaných hudebníků a množství zpěváků a přec skladby\nhudební v chrámě obyčejně vždy slabého, nesrovnalého a ne-\nuspokojivého docházejí provedení a to proto, jelikož chybí i hu-\ndebníků i zpěváků, jelikož nestává pravidelných zkoušek skladeb\nk provozování ustanovených, které se obyčejně teprv dle toho\nustanovují a určují, kolik hudebníků aneb kteří zpěváci se na\nkůr dostavili. Že za takových ueustálených poměrňv nelze\nmluviti o soustavném pokroku a rozkvětu hudby kostelní u nás\nje zcela přirozené a jasné. Pohlídneme-li blíže k příčinám\nhlubším tohoto úkazu, tu musíme pohříchu tvrdit, že znamenitá\nčást viny této, (lhostejností hudebníků a zpěváků) zavinil sám\npan ředitel kůru svým jednáním.\nZpěv ácký spolek se statně počal zúčastúovati v zpěvu\ncírkevním, pan řed. kůru však tak proti němu si počal"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "263", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.7", "texte": "výstupová ti, že by se skutečně nesrovnávalo se cti spolku,\naby se na dále v díle tomto zúčastnil. 0 bližších okolnostech\ntohoto poměru pomlčím, abych se vyvaroval veřejnému skandálu.\nProč p. řed. kuru odvrátil hudebníky od sebe z velké části\ntaké velmi dobře ví a jen šetrnost mi velí, abych opět i o těchto\npoměrech pomlčel.\nMyslím má-li hudba církevní dosáhnoutí svého účele, má-li\npovznášet zbožně a velebně ducha, že se u nás musí stát zá-\nkladních oprav a především že musí se p. řed. kůru postarat\no pozískání stálých sil spoluúčinkujících a pak že musí pěkně\no to dbát, sby se skladby provozované dříve nastudovaly řádně\nnež se provozují, aby provozování v chrámě bylo skutečně zda-\nřilé a ne pouhá nedokonolá zkouška.\nMyslíme, že to bude p, řed. kuru možné, jelikož máme\nza to, že je to také jeho výnosnou povinností. Dále jedná—li\nse mu vůbec o zdar hudby kostelní, o čemž nepochybujeme,\nje nutné a žádoucí, aby řádně revidoval a co možná doplnil\narchiv aby vymítil staré otrhánky a je nahradil no-\nvými, zdařilými skladbami. Mohli bychom činiti mnoho ještě\nnávrhů kn zvelebení hudby kostelní, u nás myslíme však, že\nnáš pan řed. kůru sám již vvnajde všemožných prostředků ku\nzamezení zahnizdující se hniloby v hudbě církevní u nás a že\nza nedlouho by bylo utrhačstvím kdyby někdo, jako nyní se to\nděje, řekl: „Než takovou hudbu kostelní, raděj žádnou.\" Bude\nnás nemálo těšit, budeme-li již v brzce moci podat potěšných\nzpráv o pokroku pěstováni hudby církevní u nás, avšak zá-\nroveň dokládáme, že také bezohledně a vždy budeme tepat ne-\nšváry veškeré, byt by se i na kůru zahnizdovaly. Že se nám\nvždy budé jednati jen o věc může být každý übezp čen, a ja-\nkož neradi tepeme co hany hodno, tak rádi budem chválit co\nchvály zaslouží.\n\nKronika zpĕváckých spolku.\nZpěvácký spolek „Slavoj\" uspořádal v před-\nvečer jmenovin Jejího Veličenstva císařovny Alžběty, patronky\nobce Chrudimské, a ku zahájení loterie chrámové na den příští\nustanovené dne 18. listopadu 1863 v 7 hodin večer v měšťan-\nské besedě v Chrudimi koncert, jehož program jest tento:\n1. „Odvedeného prosba,\" sbor od Křižkovského. 2. Hudební\nskladba na klavír. 3. „Probuzení,\" sbor od Procházky. 4. „Sen,\"\npíseň pro baryton s průvodem cella od Martinovského. 5. „Pe-\nčlivá milá,\" sbor „Slavoji\" věn.od Dra. L. Procházkyv 6. „Jen\nne s pravdou ven,\" dekiamace od Aloise Gallata. 7. ~České písně,\"\npíseň od Lauba. 8. „Vltava,\" sbor od Vogla.\n.jj** Zpěv. spolek „Bořivoj\" v Lomnici v Jičínském\nkraji bude v neděli dne 22. listopadu v den sv. Cecilie,\npatronky hudby, v tamnějším chrámu páně vokální mši od\nHassiingra v C-dur přednášeli. V pondělí dne 23. listopadu\nvečer budou se účtyklástia výroční zpráva celému shro-\nmáždění sdělena.\nZpěv áck ý spo 1e k „Vlastimil\" v Litomyšli\nuspořádal v neděli dne 15. listopadu 1863 v sále na Karlově\nhudební, pěveckou a deklamatorní zábavu. Program. 1. Ouvertura\nz op. „Nabuccodonosor.\" (Orkestr) sl. Verdi. 2. „Slib\" (sbor),\nsi Kiickdn. 3. Deklamovánka. 4. „Labe, naše Labe\" (sbor),\nsl. Bergmann. 5. Směs z opery „Martha\" (orkestr), sl. S.\n6. Deklamovánka. 7. „Láska\" (dvojsbor), sl. Zollner. 8. Dekla-\nmovánka. 9. „Vlasti\" (sbor), sl. Jelen, čistý výnos jest určen\npohořelým ve Vysokém Mýtě.\nPěvecká jednota „Záboj\" ve Dvoře\nKrálové uspořádala v neděli dne 15. listopadu 1863 v sále\npaně Knížáčkově na počest svým přispívajícím údům pěveckou,\nhudební a deklamatorní Akademii, jejíž program byl tento:\n1. Ouvertura z „Němá z Portiči.\" 2. Smíření; sbor od Tra-\ng y-ho. 3. Dekiamace. 4. Aj čo by bola ; trojzpěv od\nVojáčka. 5. Kavatina od Čedíka, 6. Pochod z národních\npísní, cis. 3, od Bendla. 11.1. Valčík od Gungia. 2. Tam\nv dálí; sbor od Slavíka. 3. Dekiamace. 4. Horvátská\nčtverylka od Lži čare 5. Beseda od Hellera. 6. Staročeská,\nv 7\nod Skroupa.\n*** Zpěv, spolek v Táboře uspořádal dno 16.\nlistop. 1863 v sále na Střelnici produkcí, jejížto program byl\nnásledující : 1. Ouvertura ku zpěvohře „Svatba Figarova\" od\nMozarta. 2. Čechové, sbor od Wintra. 3. Jarní, píseň od\nA. Melišové-Korschnerové, hudba od Rastreliho. 4. Vylou-\nčený od E. Vocela. 5. Čech, dvojzpěv od Dr. L. Procházky.\n6. Koncertní valčík pro piano, od Schu 1 ho f fa. 7. Na vý-\nsosti hvězdy svítí; slova od Jablonského, hudba od P iv o d y.\n8. Píseň Táborů, sbor, spolku zpěváckému v Táboře věnovaný\nod V. Pazandáka. 9. Hudba.\nZpěvácký spolek Rakovnický uspořá-\ndal na den 18. t. in. k oslavení jmenin Její Milosti králové\nAlžběty hudební, deklamatorní a taneční zábavu v hostinci u\n„Bílého lva.\" Program bude následní: 1. oddělení. 1. Ouver-\ntura k opeře „Bílá paní\" od Roieldieua. 2. Proslov. 3. Slav-\nnostní sbor od J. P. M ar ti n o vk ého, (čestnéhočlena spolkn).\n4. Fantasie pro housle s pianem od Beriota. 5. Půda vla-\nstenecká, sbor od Em. Vašáka. 6. „Auf der Alm,\" fantasie\npro piano od Wilmersa. ll. oddčlení: 1. „Tatry,\" sbor zpě-\nváckému spolku rakovnickému věnovaný od Th. Bradského.\n2. „Ave Maria\" od Schuberta. „Pečlivá milá,\" čtverozpěv od\nMartinovského. 4. Deklamovánka. 5. „Vystěbovalec,\" píseň\nod Jelena. „Píseň při víně,\" sbor od Martinovského.\nPěveckou a deklamatorní besedu u-\nspořádá pan Karel Čížek, spolupůsobením zpěváckého spolku\n„Ratibora\" v místnostech ochotnického divadla v Hořicích dne\n22. listopadu, Program. 1. Naše probuzení, sbor od L. Pro-\ncházky, 2. Švarná divka, sbor od Tysovského. 3: Reklamace.\n4. Utonulá, sbor od Křižkovského. o. Pocestný, sbor od Leop.\nZvonaře. 6. Dekiamace. 7. Na Prahu, sbor od L. Procházky.\n8. Ženuška, sbor od Jelena. Následovali bude taneční zábava.\nV Let o vicích na Moravě bude se dne 22. listop.\npěvecká a deklamotorní beseda v hostinci u ~bílé růže\" od-\nbývali. Program jest tento: 1. Proslov. 2. „Utonulá\" sbor od\nKřižkovského. 3. Dekiamace. 4. ~Slovan,1, sbor od Vašáka st.\n5. Dekiamace. 6. „Přijde jaro,\" sbor od Fr. Foschgotta Tova-\nčovského. 7. Deklemace. 8. Naprej, sbor od D. Jenka. Výnos\nčistý věnován bude tamnější knihovně.\nDívčí zpěv. spolek hodlá, jak se dovídáme,\nzaříditi učitel z Nosalovie na Moravě p. Stejskal, jehož při-\nčiněním založen zpěv. spolek ve Výškově.\nBeseda v Králově poli na .Moravě odbývala\ns© dne 15. listopadu. Program její byl tento: 1. „Vltava,\"\nsbor od Fr. Vogía. 2. Dekiamace. 3. Národní písně. 4. Přijde\njaro, sbor od Forsehgotta Tovačovského, 5. Dekiamace. 6. Po-\nvzbuzující sbor od H. Vojáčka. 7. Dekiamace. 8. Národní písně.\n9. Dekiamace. 10. Kadryla pro 4 mužské hlasy od F. Hellera.\nZpěv. spolek „Voj miř v Přelouči uspořádá\ndne 22. listopadu pěveckou, deklamatorní a taneční besedu na\npočest slavnosti posvěcení obrazu nahlavni oltář. Program. 1. Pro-\nslov od J V. Jahna. 2. „Na vlast\", sbor od Lablera. 3.\nLenka,\" sbor od Jelena. 4. „Také my\", dekiamace z „Lady\"\nod M. Kolihy. 5. „Cikáoi\", sbor od Vogla. 6. „Pravý Čech,\"\nsbor ob Dr. Procházky. 7. „To se nesluší,\" dekiamace od J.\nK. Tyla. 8. Kadryla, sbor z českých národních písní od Hellera.\n9. „Pečlivá milá,\" sbor od Dr. Procházky. 10. „Kde domov\nmůj? od Fr. Skroupa, pro sbor od Hellera. Na to taneční zábava.\nZpěv. spolek „Mirov\" uspořádá dle stanov pro\npřispívající své členy pěveckou, hudební a deklamatorní zábava,\nkteráž se bude odbývati v neděli dne 22. listopadu (v den\nsv. Cecilie) v místnosteeh občanské besedy Mirovické. Program."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "264", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18631120-01.1.8", "texte": "1. Ouvertura. 2. Cikání, sbor od Vogla. 3. Deklamace. 4. Po-\nchod z národních písní od K. Bendla. 5. Quartetto. 6. Svojí\nk svému, sbor od Karla Bendla. 7. Cesta z námluv, žertovný\nzpěv. 8. Kovářská, pro jeden hlas, doprovázen sborem. 9. Ou-\nvertura. Po zábavě té taneční zábava.\n\nZ Prahy.\n\n— Zdejší Hlahol slaví v neděli dno 22. listopadu\npamátku svého založení slavnostní mší v chrámu Panny Marie\nSněžné. Provozovány budou: mšo C-dur od Fr. Durante pak\n„Jonis angelica\" o Metetto pro dva sbory od Palestriny.\nBiskup Veronský odstranil v chrámech své\ndiecese hudbu instrumentální. Totéž prý chce učinit\nJ. Sv. papež Pius IX. Uvidíme jaký výsledek toto nařízení\nmíti bude !\nHudební produkce výtečné umělecké rodiny\nNerudovy v Brně ustanoveny jsou na den 22.a 29. listopadu,\npak na den 6. prosince a slibují podle programu velmi\nnou zábavu. Mimo jedno kvartetto od Beethovena provedeno\nbude též málo známé kvartetto od Mendelssohna. SI. Vilemi na\nNerudova bude též hráti koncert pro housle od Seb. Bacha a\np. Fr. Neruda koncert pro cello od Romberga.\nTřetí čtvrtletní produkce za rok 1863 zpěv.\nspolku „Bojana\" v Brandýse nad Labem odbývati se bude dne\n22. listopadu o 7 hodině večer v sále ~u města Prahy\" na\noslavení svaté Cecilie. Program. 1. „Naše probuzení,\" sbor od\nLud. Procházky. 2. „Dožij dopij,\" sbor od Jos. Bergmanna.\n3. Deklamovánka. 4. Co je láska, dvojsbor odZollnera. 5. „Těžké\norání,\" shor od Em. Vašáka. 6. Deklamovánka. 7. Národní písně\nod Veita. 8. Poděbradská („Moravo!\"). Ku konci taneční zábava.\nPěvecké slavnostní album. Jelikož se při\nuzavření úctů veškerých příjmů a vydají při pěvecké slav-\nnosti Brněnské nadbytek objevil, věnováno 100 zl. r. c.\nmatici Velehradské; zbytek pak odevzdán výboru zpěv.\nspolku Brněnského. „Besedy\" s dokladem, aby se tento\npostaral o vydání slavnostního „alba,\" jenž by zvláště\nskladby moravský ch skladatelů, zejmcna P. K ř í ž-\nkovského, Forchgotta, PiVody a Vojáčka obsaho-\nvalo a ku zvelebení památky tisícileté cyrillo-methodějské dů-\nstojně přispívalo. Při této příležitosti upozorňujeme si.\nvýbor, by se v dotčené album umístila nějaká pozůstalá\nskladba (píseň neb sbor) od zesnulého rytíře z Dietrichň\njak známo rodilého Moravana.\nSl. Rosa ďOr koncertuje se skvělým výsledkem\nv Frankfurtě n. 0.a dostalo se jí také cti, u dvora Bedřicha\nNizozemského v Muskavě několik kusů na housle přednášeti.\nNáš rodák pan Rossl, nevidomý houslista z Jose-\nfova, dává nyní koncerty v horním Rakousku.\nHudební literatura. Záboje sbírky původ-\nních ctverozpěvů pro mužské hlasy., jižto Em. Meliš a Dr. Lud.\nProckázka vydávají, vyšel konečně sešit šestý, obsahující\n„Podoby\" žert pro mužské hlasy od Pet. Ji rgese, šťast-\nného to skladatele „Sumavaaa.\" Nepřísluší nám, nějaký úsu-\ndek o tomto sboru podoti, a jen tolik podotkneme, že sbor\ntento v partituře a v hlasích nákladem Chrisťofu a Kuhé vyšel,\na že ním třetí svazek Záboje ukončen jest. Pod názvem\n„Lumír\" vydává chvalně známý a nadaný pan Em. Vašák\nsbírku ctverozpěvů pro mužské hlasy, na něž zvláště naše\nzpěv. spolky upozorňujeme. První sešit Lumíra obsa-\nhuje ctverozpěvy „Těžké orání\" Odplata Cesta z ná-\nmluv. Druhý sešit: Upřímnost nad krásu a bohatství\nPlavba Svět se tocí. Pan Em. Vašák vyznačuje se\njako jeho bratr, Jos. Vašák, značnou tvůrci sílou, která živlem\nceských národních písní zvýšena jest. Jeho ctverozpěvy vyni-\nkají přirozeně plynoucí melodií, která každému z ctyr hlasů je\npřístupná a přiměřená. Při tom hledí skladatel co možná ku\nkarakteristice a k snadnosti provedení. Vedení hlasů je nále-\nžité a svědci o řádné znalosti skladatele v komponování více-\nhlasných skladeb. Veškeré tyto naznačené ctverozpěvy od Em.\nV ašáka můžeme svědomitě naším si. zpěv. spolkům porouěeti\na máme za to, že také hojného účastenství všude dosáhnou.\nHudební odbor „Umělecké besedy\" odbývá ve\nstředu dne 25. listopadu volby uového výboru, a lze tudiž oče-\nkávali, že pp. údové, by nejduležitějáího svého práva použili,\nk této schůzi co nejčetněji se sejdou. V úterý dne 24. listop.\nvečír o 7 hod. nechť se údové v spolkových místnostech „u\nměsta Jeruzaléma\" k společné poradě o kandidátní listinv sejdou.\nTenorista p. Jindřich Delín, žák pana Appé, vy-\nstoupil dne 4.a 10. t. m. při divadle olomúckém ponejprv co\n„Stradella\" a „Ottavio.\" V obou představeních dostalo se mu\nvelmi pochvalného uznání a jak se právě dovídáme, vyjednává\njiž tamější ředitel divadla s p. Dolínem, aby ho pro své divadlo\nzískal. Budiž ještě podotknuto, že naše krajanka a žačka téhož\nučitele, slečna Formánková, jež při olomúckém divadle engažo-\nvána jest u tamějšího obecenstva všeobecné obliby dochází.\n—■ Slečna Mat. Zavrtalo va, nyní dramatická zpěvačka v\nSolnohradě, engažovaná prý jest u dvorní opery ve Vídni.\nv\nZpěvácký spolek v Brandýse nad Orlicí „Zerotín\" pocai\nsvou činnost veřejnou tím, že uspořádal v neděli dne 15. t. m.\nbesedu, jejíž čistý výnos určen ku prospěchu übohých pohoře-\nlých ve Vysokém Mýtě. Program besedy jest následující:\n1. Oddělení: 1. Ouvertura od F. Rotha. 2. Píseu „O vlasti má.\"\n3. „Utonulá\" od Křížkovského. 4. Potpouri od Pauliša. 5. ~Nap-\nrej.\" — 2. Oddělení: 1. Sv. Cyril a Metod, sbor s průvodem\nhudby od Křížkovského. 2. Ouvertura z kouzelné flétny od Mo-\nzarta. 3. Náš zpěv. 4. Čtverylka od Jana Krále. 5. „Dožij,\ndopij\" od Josefa Bergmanna. Po produkci následuje taneční\nzábava.\nUprázdněné chorregentské místo. Při patronátním kostele\nsv. Vojtěcha v Praze uprázdnilo se místo ředitele kůru, s nímž\nspojen jest požitek rocních 624 zl. 47 kr., jakož i užívání na-\nturálního bytu. Kdož se o tuto službu ucházeti chtějí, nechť\npodají své žádošti, opatřenés výkazem svého věku, zachovalosti,\ntheoretické a praktické schopnosti k zastávání toho místa, pak\nposavádní služby zde do 15. prosince 1863. Kdyby se pak\ntímto obsazením mělo uprázdniti při některém kostele patronátním\nmisto varhanické, obsadilo by se zároveň, a z té příčiny vypi-\nsuje se konkurs též na místo varhanické pod výmínkami svrchu\njmenovanými také do 15. prosince t. r. Z rady městké v Praze\n5. listopadu 1863. Purkmistrův náměstek F. Dittrich.\nZpěvácký spolek „Neptalím\" v Holicích dává dne 22.\nlistop. druhou pěveckou, hudební a deklamatorní zábavu. Pro-\ngram: 1. Kavatina z opery „Belisar,\" od Donizettiho, provedena\nod holické kapely. 2. Naše probuzení, sbor od L. Procházky.\n3. Cesta z námluv, sbor od Vašáka. 4. Růže tetínská, píseň\nod J. Vorla. 5. Náš zpěv, sbor od Kalivody. 6. Ten měl ro-\nzum, sbor od Bedřicha Rektorise. 7. Deklamace. 8. My čeští\nmanové, sbor od Jelena. 9. Oplata, sbor od Vašáka. Po\nprodukcí počne taneční ples."}]}