{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_sha256": "041813e014d1a6a24a72788bcf6104fe5c9c39234f36ce64925abedc1ee411cd", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/01/01_01/bmtnabd_1869-01-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "1", "page_fin": "2", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.1", "titre_corps": "Umění a národnost.", "titre_sommaire": "Umění a národnost.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4914, "texte": "Umění a národnost.\nOtázka o poměru mezi uměním a národností zajisté jest\npro nás jedna z nejzajímavějších i nejdůležitějších, a protož\ndiviti se nesmíme, když se na ni odpovídá nejrůznějším spů-\nsobem. Patrno však již na první pohled, že otázka ta ne-\nnáleží toliko v obor esthetiky, nýbrž zároveň i historie umění\na kultury vůbec se týká, tak, že chceme-li docíliti jakéhosi\njasného rozhledu u věci té obě tyto její stránky stále na\nzřeteli míti a přísně od sebe děliti musíme.\nA v skutku povstala opominutím této nutné podmínky\nhlavně dvě mylná, protože jednostranná, ano výstřední mí-\nnění. Jedno z nich hledí na náš problém výhradně se sta-\nnoviska esthetického, tudíž spekulativně theoretického a po-\nkládá umění rovněž tak, jako vědu za věc docela kosmo-\npolitickou, odvolávajíc se na všeobecnou platnost a naprostou\nnezištnost esthetického výroku. Druhý pak opačný náhled\nstojí právě tak jednostranně na stanovisku umělecko-histori-\nckém, tudíž empiricko-praktickem, poukazuje na svědectví\ndějin umění, na skutečné poměry a potřeby zvláště naší doby\na žádá, aby veškeré umění duchu národnímu a časovému se\npodřídilo, zkrátka národním a tendenčním se stalo,\nAbychom zde nabyli jakéhosi pevného stanoviště, musíme\nsi především položiti a zodpovídati tyto dvě otázky: může-lí\numění býti národním? a má-li jím též býti?\nPohledněmež k tomu cíli na první oněch obou náhledů;\nparalelismus mezi uměním a vedou není tak velký, jakým se\nna první pohled při povrchním pozorování snad zdá, ba\nprávě vzhledem k národnosti se oboje velice liší.\nBádání vědecké totiž v jistém oboru jen k jedinému může\nvésti cíli, pakli má býti správné; neboť kdyby na př. dva u-\nčenci o theorii světla nebo o prvcích lučebních pronesli rů-\nzná, ano snad i odporná mínění, zajisté soudili bychom vším\nprávem, že jen na nejvýš jedno z těchto mínění může býti\npravým, druhé pak že nutně jest chybné a tím i ve vědě na-\nprosto neoprávněné. K onomu jedině možnému a všeobecně\nplatnému výsledku vědeckého snažení může dospěti každý u-\nčenec kterékoliv národnosti a doby, ano, očekáváme s ja-\nkousi jistotou, že k němu též dospěje, pakli jen správné jest\nstanovisko, z něhož vychází, a celé počínání si jeho. Může-\nme tedy ovšem říci, že jest věda úplně kosmopolitickou.\nNe tak ale v umění, zde nalezneme právě opačný po-\nměr. Když pohlížíme na p. na množství mistrovských obra-\nzů madonny třeba jen na arcidíla Rafaelova zdaž by\nněklu ; náš řekl: „Proto, že jedna z nich, k. p. Sixtin-\nská jest krásná, musí tedy všechny ostatní nutně býti še-\nredné a v uměleckém ohledu naprosto neoprávněné ?\" Pa-\ntrno tedy, že výsledek uměleckého tvoření, krásný tvar, může\nbýti i tenkráte, když z téže myšlénky vychází, velmi rozma-\nnitý, ano tisícerý a přece vždy krásný a tím iv umění\noprávněný.\nTak byl kruh předmětů pro řecké umělce původně vel-\nmi úzký, rozšiřoval se jen zponenáhla a to nejvíce teprvé v\npozdějších dobách, kde jižjiž řecký genius úpadku svému se\nblížil. Proto bylo tedy docela přirozené, že nejen týž před-\nmět si obralo více -básníkův, sochařův, malířův, aniž by na\ntom se byli pozastavovali, „že to již není nové,\" ano i\ntentýž umělec prováděl jednu úlohu mnohdykráte a velmi roz-\nmanitě, jako k. př. Phidias, Skopas, Praxiteles, Lysipp mezi\nsochaři. Y renaissanci vidíme něco podobného: jednak na\nbezčíslné madonny vlašských mistrův, jinak na přečetné po-\nvěstné krčmy Nizozemčanův zajisté si každý ihned vzpome-\nne. Též dějiny opery předešlého století poskytují nám hoj-\nných příkladův, že totéž libreto skládáno nejen od rozličných hu-\ndebníkův, ale i od téhož vícekráte (jako většina Metastasio-\nvých textů od Hasse).\nTak vidíme, že platí-li o vědě přísloví: „všechny cesty\nvedou do Říma,\" tím samým právem o umění říci můžeme:\n„si duo faciunt idem, non est idem;\" směr vědeckéhv bádá-\nní jest jaksi centripetalníy konvergentní; uměleckého tvoření ale\ncentrifugalníy divergentní; nebo jinými slovy: pravda jest/e-\n-diná, krása ale nesčíslná.\nZdali pak volí umělec právě tu neb onu formu pro dílo\nsvé, toť závisí na celé jeho individualitě a na jiných příči-\nnách velmi rozmanitých, nejvíce psychologických, někdy i do -\ncela zevnějších a nahodilých. Jak často volí umělec mezi\nčetnými skizzami téhož předmětu, jenž jsou snad všechny stej-\nně krásné!\nPodobně i přítel umění netoliko mezi rozličnými obory\numěleckými, ale i mezi stejně krásnými tvary téhož oboru\ntomu neb onomu dává přednost, aniž by však ostatním krá-\nsyjejich upírati chtěl. Tak miluje na p. někdo drama více, než\nepos, a tragedii zase více než komedii, dále klade v dramatu\nsamém ten hlavní váhu na děj, onen na charaktery, třetí na\nsituace, čtvrtý zase na dialog a dikci atd., a každý z nich\ndává takovému dramatu přednost, které vyniká právě tou\nkterou oblíbenou mu stránkou, jen když ostatně žádný pa-\nzvuk harmonii celku neruší. Tak stává se, že toho okou-\nzlují Shakespeare, Byron, Michelangelo, Beethoven; onoho za-\nse Sofokles, Homer, Rafael, Haydn a p."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "2", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 205, "texte": "Zkrátka: každý jednotlivec, a tudíž i každý větší i\nmenší kruh mezi obecenstvem má vedle svého esthetické-\nho vkusu i soukromou, subjektivní jakousi zálibu*) na těch\nneb oněch formách uměleckých.\n(Pokrač.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "2", "page_fin": "3", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.2", "titre_corps": "Působi-li zpívání na zdraví.", "titre_sommaire": "Působi-li zpívání na zdraví.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "2", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.2", "debut_caractere": 207, "fin_caractere_exclue": 4021, "texte": "Působi-li zpívání na zdraví.\nZpívání má na zdraví rovněž takový vliv, jako mluve-\nní; toliko o spůsobu jeho vplyvu různí se náhledy a bezpo-\nchyby se nebudou nikdy shodovat. Především tedy je nut-\nno, abychom pozorovali, jak se při zpívání dýchá aco se děje\ns dýchacími ústroji a ústroji hlasu. Každý snadno zpozoru-\nje, že dýchání při zpěvu podléhá jistým odličnostem (modi-\nfikacím), jež se při obyčejném mluvení neobjevují.\nDýchání a vydychování podléhá takořka uměleckým pra-\nvidlům, jichž není třeba zachovávat při mluvení neb hlasi-\ntém čtení. Tempo, platnost čili hodnota noty, výraz, jejž\nmáme klásti při zpívání na notu, akcentuací, závady intona-\nce, jež spočívají v individuální povaze ústroje hlasového a\nkteré nastávající pěvec musí hledět překonat, jakož i přiměři-\ntelnost skladby pro hlas jsou pravítkem, jimiž se řídí dýchá-\nní a vydychování při zpívání.\nDýchání má se z větší části díti rychle a jaksi pokra-\ndmo ; vydychování však zvolna a co možná s největším za-\ndržováním částky vssátého dechu, a má se to tak dít, aby\nse to nepozorovalo.\nUlehčení, jež poskytují předčítajícímu interpunkce při\nvydychování, nemá zpěvák. Perioda hudební má sice také\nsvé přerývky, odstavce a interpunkce, které pomlčkami aneb\nnotami jsou naznačeny a v nichž se též dle pravidel zpěvu\nmůže dýchati, jako při foukání na dechový nástroj; avšak\ntyto přerývky, odstavce a interpunkce různí se od oněch před-\nnášené periody tím, že mají určitou délku a krátkost časo-\nmíry, jež se nesmí překročit, což se při řeči neděje.\nMluvící může si vše dle své pohodlnosti a vůle uspořá-\ndat; zpěvák nikdy. Plíce zpívajícího musí si tedy zpovolna\nosvojit při cvičení jisté obyčeje, jichž se u řečníka nepoža-\nduje; plíce musí se podrobit roztahování a stahování, které\njest velmi obtížné.\nÚstroje hlasu unavují se více neb méně při zpívání. Je-\njich roztahování a stahování, jejich záchvěvy, jejich klid pod-\nléhají jako dýchání jistým pravidlům, jež jsou hudebními\nznámkami, výškou neb hloubkou tónu neb hodnotou noty\nvyjádřeny.\nJedná se nyní o to, jaký vliv má zpívání na zdraví, kdy\nškodí a kdy nic.\nOtázky ty se nejlépe rozřeší, zkoušíme-li hlas toho, jenž\nzpívá, aneb hodlá se učit zpívati.\nPři zkoušení hlasu objeví se výška, hloubka, síla neb\nslabost hlasu, jeho čistota neb nejasnost, krátkost dechu; je-\ndním slovem: vše, co nutno vědět. Ba často není ani tře-\nba zkoušeti hlas a dá se už na domnělý vliv jeho na zdra-\nví souditi. Juž ze stavby těla dá se mnoho uhádnout. Dlou-\nhý krk, úzká prsa, hlas, jenž už při mluvení není jasný, krát-\nký a rychlý dech při mluvení a čtení, ochraptění při delším\nmluvení neb čtení není dobrou známkou, že by hlas při zpí-\nvání byl vytrvalý; avšak cvičí-li se takový hlas přec, dospě-\nje často dosti daleko, aniž by hned škodně na zdraví půso-\nbil; avšak později dostaví se choroba přec.\nNechť si je tedy hlas úzkoprsého sebe čistší a příjem-\nnější, nevytrvá přece pro delší čas při cvičení, aniž při tom\nzdraví zpívajícího utrpělo a konečně jakýs druh souchotin se\nnevyvinul. Při takových jest ještě zřetel bráti k rozčilení a\nvřelosti citu, který, má-li zpěv na cit jiných působiti, se ne-\nvyhnutedlně vyvinouti musí; zbuzený a rozčilený cit zbudí a\nrozčilí též celou soustavu srdeční, která při slabých a útlých\nplících lehko chrlení krve spůsobí.\nTakový člověk může jedině zpívat skladby jednoduché,\njež se podobají obyčejně nápěvům národním, než umělé sklad-\nby; neboť nikdy nehodí se pro takový hlas skladby, jež vy-\nžadují velkého namáhání, na př. jako finále sboru, bravurní\narie a melodie, které se musí vydržovat.\n\n*)Tuto ovšem objektivná kritika úplně zapříti musí, aby se na vše-\nobecné stanovisko povznésti mohla, kdežto zase právě na této sub-\njektivně psychologické stránce se zakládají všechny rozdíly slohův\na škol uměleckých, a tudíž i celé bádání historie umění."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2346, "texte": "Nemá-li osoba, jejížto hlas chceme zkoušet, ani krk pří-\nliš dlouhý, příliš krátký neb úzký; má-li dosti široká a kle-\nnutá prsa, nemá-li příliš malá ústa a dýchá-li volně a bez\nnamahání ane příliš čerstvě: t\\x můžeme už dle zevnějšku\ntoho bez zkoušení hlasu soudit, že má značnou spůsobilost\nk vycvičení v umělém zpěvu. Obyčejně spočívají v takové\ntělesné soustavě ústroje zpěvní silné a vytrvalé pro cvičení\nv uměleckém zpěvu, které jsou schopné k značnému rozta-\nhování, aby hluboké tóny snadně a plně zazpívaly a které\nzároveň se snadno zouží k dosažení vysokých tónů škály.\nU takových lidí bývá hlas zehlavní s prsním v náležitém\npoměru. Jelikož zpěváci takoví snadno intonují, mohou dlouho\na mnoho zpívat, aniž by je to namáhalo aneb zdraví jejich\npři tom utrpělo.\nTato spůsobilost k zpívání, která je s obyčejným zdravím\nspojena, neobsahuje však přec výsadu na poklesky proti\nzdravovědě, jimiž hlas újmy utrpěti může.\nZ toho, co jsme pravili, vysvítá jasně, při jakých okol-\nnostech není zpívání našemu zdraví na ujmu jakož i pod\njakými okolnostmi může při špatném cvičení hlasu zdraví\nújmu utrpěti. Dále slušno podotknonti, že může zpívání při\njistých podmínkách zdraví býti ku prospěchu.\nStaří Řekové byli as přesvědčeni o užitečnosti umělého\ncvičení ve zpěvu; neboť cvičení to tvořilo u nich podstatnou\nčásť veřejného vyučování a liberálního vychování.\nPokud zažívací ústroje, jež sousedí s ústroji dýchacími,\nzpíváním v zdárnou činnost uvedeny jsou, jest zpívání při\nhostinách obyčej, jehož bychom měli z minulosti opět vy-\nvolati. Staří Řekové neměli jako Římané dosti na tom, že\nokrášlovali své symposie nasloucháním zpěvu a hudby; ný-\nbrž oni sami pěli své skolie a ódy a jiné básně lyrického\ndruhu při hostinách bud jednotlivě neb ve sboru.\nPři zpívání dlužno míti na zřeteli následující pravidla.\nNení radno zpívati nesnadná cvičení příliš dlouho a bez\npřestávek, a pozorujeme-li, že hlas a ústroje jeho ochabují,\ndlužno těžší skladby se snadnějšími střídati. Pokračuj eme-li\nneustále v cvičeních, dosáhneme obyčejně toho, že se ne-\nsnadnost něco podá; avšak nejde to tak rychle, jak se mnohý\ndomnívá. Při studování nesnadné skladby nesmí se příliš\nmnoho najednou vzíti, nýbrž dlužno pomalu pokračovati.\nMnoho zpívání a mnoho mluvení za sebou a po sobě není\nplícím a ústrojům hlasu prospěšně. Následkem toho oby-\nčejně ochraptíme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "3", "page_fin": "4", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.3", "titre_corps": "Slovo o varhanách a hře na varhany.", "titre_sommaire": "Slovo o varhanách a hře na varhany.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.3", "debut_caractere": 4051, "fin_caractere_exclue": 5778, "texte": "Slovo o varhanách a hře na varhany.\nI.\nS mnohých stran ozývají se hlasy, které si stěžují na\nnedostatečné varhany, jakož i na nesprávnou hru tak mno-\nhých varhaníků na venkově. Stížnosti ty jsou na mnoze\nv skutku odůvodněny a máme za to, že posloužíme dobré\nvěci, vyložíme-li je u veřejnost a podáme-li prostředky, ja-\nkými se dají všechny nedůstatky v obojím ohledu odstranit!.\nPromluvíme tedy nejprv a) o varhanách samých a b) o hře\nna varhany.\nNejhlavnějším a nejpřednějším nástrojem hudebním jsou\nv chrámu, jak známo, varhany, dle nichžto zbožný lid zpívá\na velebí Tvůrce nejvyššího. Y naší vlasti dělo a děje se to\naž dosud s největší zálibou; lid náš zpívá velmi rád, neboť\nzpěv je mu takřka vrozený. A věru čím bychom mohli více\noslaviti Boha, než čistým vroucím zpěvem? Co může více\npohnouti i sebe většího zatvrzelce, než velebný, vznešený, od\nveškerého lidu zpívaný chorál. Avšak má-li zpěv svého účinku\ndosíci, musí být podporován dobrými varhanami a přiměře-\nným dobrým průvodem. Pod slovy „dobré varhany\" nedo-\nmnívej se nikdo, že narážím na jejich rozsáhlost a sílu; ni-\nkoliv. I sebe menší varhany tři- a čtyrrejstříkové mohou\nbýti dobré a k doprovázení zpěvu spůsobilé. Ale jaké na-\ncházíme varhany v některých městečkách a vesnicích? Zde\nnalezneme mnohdy u osmirejstřikových varhan nanejvýš dva\nosmistopové, které jsouce staré dřevěné, od červů rozežrané,\nžádné síly nemají, ba ani se neozvou, principál dvou- na-\nnejvýš čtyrstopový, pak oktávu dvoustopovou, a ostatní jedno\nneb půlstopové, břískavé, pronikavé, horší než vrbové a jiné\npodobné píšťalky. A takový bídný, kvikavý, pronikavý ná-\nstroj, jehožto zvuky dosti málo vytříbený sluch snésti ne-\nmůže, má sloužiti k podporování, povznešení zpěvu a oslavě"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1617, "texte": "Boží? Dle něho mají lidé své hlasy přispůsobit? Jak by as\nv čistotě hlasu a jemnosti sluchu prospíval nastávající zpě-\nvák, kdyby jej učitel učil při rozladěném pianu neb bídných\nskřipkách aneb nějakém pronikavém klarinetu? A přec jsou\ntyto jmenované nástroje v stínu takových varhan zářící hvězdy.\nPři takovýchto okolnostech nedá se upříti, že je nevy-\nhnutelně zapotřebí, aby se takové stroje odstranily a dobrými,\ni sebe menšími nahradily. Než však přikročím k některým\ndisposicím varhan a než podám rozpočet, mnoho-li by as\nstály malé neb větší, avšak dobré varhany s líbeznými a lid-\nskému hlasu přiměřenými zvuky, upozorním obce neb patro-\nnáty kostelů na to, že dovede svědomitý varhanář upotřebit\nstaré i sebe špatnější varhany. Varhanář bud odkoupí ta-\nkové varhany aneb je zvětší dle potřeby některými rejstříky\nB—l 68—16 stopovými; slovem může materiálu takých varhan užit.\nChudým obcím, které jsouce bud samy patrony aneb ne-\nvšímavostí a netečností jiného patrona lepších a větších var-\nhan se dodělati nemohou, radíme, aby zřídily ve svých ko-\nstelíčkách neb kaplích následující varhánky :\nManual bez pedálu.\n1. principál čtyrstopový, cínový,\n2. bourdon osmistopový z dřeva, krytý,\n3. flauta osmistopová z dřeva, otevřená.\nTyto tři hlasy obsahujíce dohromady 162 pištal, jsou\nzpěvné a činí příjemný dojem, ovšem účinek slabý, ale k ve-\ndení zpěvu a podporování zpěváka a ředitele kůru dostatečný.\nTakové varhany stojí 280—300 zl. r. čís. Opakujem však\nvýslovně, že navrhujeme tak malý stroj pro nejmenší kostely\nneb kaple a to jen tenkráte, když není prostředků, zříditi si\nvarhany větší. (Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "4", "page_fin": "5", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.4", "titre_corps": "Úvahy.", "titre_sommaire": "Úvahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.4", "debut_caractere": 1619, "fin_caractere_exclue": 4562, "texte": "Úvahy.\n\nHlahol, sbírka čtverozpévů redakcí K. Bendla, nákladem Vítka\na Starého v Praze.\nCis. 16.: 1. Válečná, 2. Pijácká, věnované od skladatele\npěveckému družstvu „Kolo\" v Záhřebě. V měsíci květnu 1867\npřevzala na se Činná firma „Vítek a Starýa chvalitebný úkol,\nvydávati pro zpěvácké spolky sbory a Čtverozpěvy od našich\nskladatelů a dospěla ve své sbírce již k Číslu 16, které obsahuje\nsbory: Válečná a Pijácká. Sbor „VáleČnáu je co do hudební\njakosti zdařilý, melodie jeho plynná a nenucená, harmonie prů-\nzračná a symetrická, rytmika přirozená a srozumitelná; vlastno-\nsti to, jakých jsme od vokálních skladeb komponisty „Leily\"\nbeztoho očekávali, a zbytečné by tedy bylo, o nich slov sířiti.\nV čem ale se skladatelem nesouhlasíme, jest pojmutí slov bá-\nsníkových a jich přirozené spojení a splynutí sdíudbou. Až ku\nslovům: „Pro milou domovinu sestavme se v Šik\" vyhověl\nskladatel oběma požadavkům; na slova ale „Po svatém právu\npro naši slávu svou tasme zbroj, a muzne bratří a odhodlané\nve svatý boj\" přesed ze ČtyrČtvrteČního mohútnějsího do tříčtvr-\ntečního lehčího taktu, upadl do tak hravého rhytmu, že sobě\nna tato rázná a odhodlaná slova takou těkavou hudbu nijak\nmysliti nelze. Uváží-li se ale, že k této rhytmické hravosti\nse připojí ještě rozmazlená melodiČnost ve valčíkové formě, jak\nto v Bendlově „Válečné\" nacházíme, dlužno se vyznati, že\nhudba její, ačkoliv sice uchu lahodí, přec jen svému úkolu ne-\ndostojí, protože ani blíže neurčuje významu slova, ani nezvýsuje,\nnýbrž jej ještě rusí. Též i s deklarnací:\nse neshodujeme; příčí se příliš Českému uchu a to ještě tím\nvíce, Čím vícekrát se po sobě opakuje. Zde by byl právě opak\nna svém místě. Zde se měla tedy thesis půlnotou prodloužit,\nprotože se raději liběznějící vokál a, než pistivé ý v hudbě\nprodlužuje. Takých a podobných nedopatření se arciť jen po\nzřídku ve „Válečné\" nalézá, avšak proto pro vse nemůžeme o-\npominouti, abychom neupozornili na ně skladatele Českého.\n11. Pijácká. Čeho skladatel při „Válečné\" opomenul, to v „Pi-\njáckéu ve veliké míře vynahradil; neboť skladba tato jest tak\nzdařilá, že vní vsem požadavkům vyhověno. Zvláště ale co\ndo pojmutí slov mluvil skladatel básníku jako z duse; neboť na\nslova básníkova: „Pije naše Černá zemé, pije rostlin pestré plémě,\nslunce pije vodu z moře, měsíc pije vodu zořeu vypravuje Bendi\ntéž hudbou velmi trefně a zponenáhla rychleji, až přijde k slo-\nvům : „Mel by tedy Člověk jen slasti té být pozbaven ?u, kte-\nroužto otázku hudbou tak důmyslně naznačil, jak jsme sobe\nani lépe přáti nemohli. Napotom pěje básník: Vesele bratří\nchopme se pěnícího poháru atd. Skladatel zde na slovo vesele\nvelmi japně roztřístě první Čtvrť na triolu, rozloží ze zdola na-\nhoru durtrojzvuk; dá tím též melodii pohyblivější a lehčí vzlet;\nnapíná rozmanitostí rhytmickou a melodickou pořád víc a více\nposluchače, až konečně u bezvýznamného slova: tralala se úplně\npoddá hudebnímu humoru, který několik taktův dílem kontrasty,"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3394, "texte": "jako jsou ff a pp, a dílem rhytmickou hrou provádí a pak\nvelmi effektně konci. Pijácká jest nejen co do pojmutí slov,\nale i co do formy, harmonie a melodie velmi zdařilý a dobře\npromyšlený sbor, a protož jí přejeme velkého rozšíření a odpo-\nrucujeme ji našim pěveckým spolkům. x.\nDvě graduale a offertorium pro 4 mužské hlasy složil a P.\nJanu Konopku, kons. radovi, věnoval Em. Čapek. Ná-\nkladem J. Schíndlera, obchodníka v musikáliích v Praze.\nLiteratura církevní hudby, která za dob Fuhrerových utěšeně\nrozkvxtala, nacházejíc ve Václ. Horáku, Zik. Holešovském, Jos.\nKrejčím, Alb. Maškovi a jiných činné pěstovatele, počíná za\nnašich dob značně ochabovati. V středu našem žije ovsem mnoho\nskladatelů zdatných, kteří zdařilé církevní skladby píší, jako jsou\nForster, ProŠka, Průcha, Skuherský, Vinař atd.; avšak kompo-\nnisté ti, nenašedŠe podnikavých nakladatelů, ukládají své útvory,\nkteré jen ve svých chrámech provozují, do pulpitu, aby tam\nklidný spánek dřímaly. Nakladatelové pozbyli v posledních Ča-\nsech veškeré chutě k nakládání, stěžujíce si na vlažné účastenství\nhudebního obecenstva, a věru slouží to p. Janu Schindlerovi k\nnemalé zásluze, že se odhodlal 2 graduale a 1 offertorium pro\n4 mužské hlasy od Em. Čapka vzíti do svého nákladu. Pro-\nhlednuvše skladby ty, shledali jsme, že tu máme co dělat s mla-\ndým, nadaným skladatelem, jenž se všemožně snažil, vytvořiti\nskladby své v ryzém církevním slohu, což se mu také podařilo.\nSlova shodují se co možná s hudbou; avšak co do správného\nvedení hlasu, dá se mnoho podstatného namítati. Vedení hlasu\nmusí být vždy určité, správné, zpěvné a snadné, skladatel musí\nse všech nesnadných intervallů, jako jsou na př. zmenšená kvarta\natd., vystříci. Ale nejen takovým nezpěvným, ale i větším sko-\nkům, na př. kvintovým a sextovým, musí se skladatel vyhnouti,\nchce-li dosíci plynného vedení hlasu a dobrého účinku. V 11.\ngraduali při závěrce mohou býti hlasy jinak rozvedeny, pokra-\njuj e-li 11. tenor s dna c, I. Bass sfna a; 11. Bass se může\npak tonikou F zdvojiti, Čímž by závěrka se objevila jasněji a\nsilněji pak v této formě:\nOstatně se mohlo hes v I. Basse velmi snadno připravit a pak\npravidelně na a rozvést. V offertorium jest chyba tisková v par-\ntituře 8. takt 11. tenor celá nota g místo e. V taktu 2. a3.\nkráčí 11. tenor s c na gis dolů ; tomuto nezpěvnému a těžkému\nintervallů je možná se vystříci, udělají-li se z celé noty gis 2\npůlové, na př. ha gis, co by zpěváku velmi usnadnilo. V tom-\ntéž taktu kráčí 11. Bass na Čistou kvintu. Ačkoliv jest kvinta\ndosti zpěvný intervall, proto přece zde může zpěváka poněkud\nv nesnáze přivésti, poněvadž se objevuje figura bassová progre-\nsivně, kdežto poprvé bass s předešlých dvou osmin na sekundu,\npodruhé vsak zase s dvou osmin na kvintu skočí, čímž se\nkvinta nesnadnou Činí. Zde by velmi dobře sloužilo, kdyby\nse totiž z celé noty e dvě půlové staly, na př. gis —e; pak by\nse vyskytly 2 sextové akkordy, které by se neminuly v trojhlasu,\nzvláště dolů stoupajíce, s dobrým výsledkem.\nFodotkneme-li konečně, že skladby ty jsou dobré a snadné, a\nŽe jich s příznivým úspěchem užiti mohou zpěváČtí spolkové a\nředitelové kůru, doufáme, že jsme tím zaplašili všechny rozmíšky,\nkteré jsme uvedli malým tím rozborem proti tem kterým sklad-\nbám a přejeme si, abychom se brzy s p. Čapkem na poli cír-\nkevní hudby shledali. Vydání je pěkné — zásluha to p. J.\nSchindlera. Cena 80 kr. r. Č.\n\ny."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "4", "page_fin": "5", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.4.1", "titre_corps": "Hlahol, sbírka čtverozpévů redakcí K. Bendla, nákladem Vítka", "titre_sommaire": "Hlahol, sbírka čtverozpévů redakcí K. Bendla, nákladem Vítka", "signature_source": "y", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.4", "debut_caractere": 1627, "fin_caractere_exclue": 4562, "texte": "Hlahol, sbírka čtverozpévů redakcí K. Bendla, nákladem Vítka\na Starého v Praze.\nCis. 16.: 1. Válečná, 2. Pijácká, věnované od skladatele\npěveckému družstvu „Kolo\" v Záhřebě. V měsíci květnu 1867\npřevzala na se Činná firma „Vítek a Starýa chvalitebný úkol,\nvydávati pro zpěvácké spolky sbory a Čtverozpěvy od našich\nskladatelů a dospěla ve své sbírce již k Číslu 16, které obsahuje\nsbory: Válečná a Pijácká. Sbor „VáleČnáu je co do hudební\njakosti zdařilý, melodie jeho plynná a nenucená, harmonie prů-\nzračná a symetrická, rytmika přirozená a srozumitelná; vlastno-\nsti to, jakých jsme od vokálních skladeb komponisty „Leily\"\nbeztoho očekávali, a zbytečné by tedy bylo, o nich slov sířiti.\nV čem ale se skladatelem nesouhlasíme, jest pojmutí slov bá-\nsníkových a jich přirozené spojení a splynutí sdíudbou. Až ku\nslovům: „Pro milou domovinu sestavme se v Šik\" vyhověl\nskladatel oběma požadavkům; na slova ale „Po svatém právu\npro naši slávu svou tasme zbroj, a muzne bratří a odhodlané\nve svatý boj\" přesed ze ČtyrČtvrteČního mohútnějsího do tříčtvr-\ntečního lehčího taktu, upadl do tak hravého rhytmu, že sobě\nna tato rázná a odhodlaná slova takou těkavou hudbu nijak\nmysliti nelze. Uváží-li se ale, že k této rhytmické hravosti\nse připojí ještě rozmazlená melodiČnost ve valčíkové formě, jak\nto v Bendlově „Válečné\" nacházíme, dlužno se vyznati, že\nhudba její, ačkoliv sice uchu lahodí, přec jen svému úkolu ne-\ndostojí, protože ani blíže neurčuje významu slova, ani nezvýsuje,\nnýbrž jej ještě rusí. Též i s deklarnací:\nse neshodujeme; příčí se příliš Českému uchu a to ještě tím\nvíce, Čím vícekrát se po sobě opakuje. Zde by byl právě opak\nna svém místě. Zde se měla tedy thesis půlnotou prodloužit,\nprotože se raději liběznějící vokál a, než pistivé ý v hudbě\nprodlužuje. Takých a podobných nedopatření se arciť jen po\nzřídku ve „Válečné\" nalézá, avšak proto pro vse nemůžeme o-\npominouti, abychom neupozornili na ně skladatele Českého.\n11. Pijácká. Čeho skladatel při „Válečné\" opomenul, to v „Pi-\njáckéu ve veliké míře vynahradil; neboť skladba tato jest tak\nzdařilá, že vní vsem požadavkům vyhověno. Zvláště ale co\ndo pojmutí slov mluvil skladatel básníku jako z duse; neboť na\nslova básníkova: „Pije naše Černá zemé, pije rostlin pestré plémě,\nslunce pije vodu z moře, měsíc pije vodu zořeu vypravuje Bendi\ntéž hudbou velmi trefně a zponenáhla rychleji, až přijde k slo-\nvům : „Mel by tedy Člověk jen slasti té být pozbaven ?u, kte-\nroužto otázku hudbou tak důmyslně naznačil, jak jsme sobe\nani lépe přáti nemohli. Napotom pěje básník: Vesele bratří\nchopme se pěnícího poháru atd. Skladatel zde na slovo vesele\nvelmi japně roztřístě první Čtvrť na triolu, rozloží ze zdola na-\nhoru durtrojzvuk; dá tím též melodii pohyblivější a lehčí vzlet;\nnapíná rozmanitostí rhytmickou a melodickou pořád víc a více\nposluchače, až konečně u bezvýznamného slova: tralala se úplně\npoddá hudebnímu humoru, který několik taktův dílem kontrasty,"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3394, "texte": "jako jsou ff a pp, a dílem rhytmickou hrou provádí a pak\nvelmi effektně konci. Pijácká jest nejen co do pojmutí slov,\nale i co do formy, harmonie a melodie velmi zdařilý a dobře\npromyšlený sbor, a protož jí přejeme velkého rozšíření a odpo-\nrucujeme ji našim pěveckým spolkům. x.\nDvě graduale a offertorium pro 4 mužské hlasy složil a P.\nJanu Konopku, kons. radovi, věnoval Em. Čapek. Ná-\nkladem J. Schíndlera, obchodníka v musikáliích v Praze.\nLiteratura církevní hudby, která za dob Fuhrerových utěšeně\nrozkvxtala, nacházejíc ve Václ. Horáku, Zik. Holešovském, Jos.\nKrejčím, Alb. Maškovi a jiných činné pěstovatele, počíná za\nnašich dob značně ochabovati. V středu našem žije ovsem mnoho\nskladatelů zdatných, kteří zdařilé církevní skladby píší, jako jsou\nForster, ProŠka, Průcha, Skuherský, Vinař atd.; avšak kompo-\nnisté ti, nenašedŠe podnikavých nakladatelů, ukládají své útvory,\nkteré jen ve svých chrámech provozují, do pulpitu, aby tam\nklidný spánek dřímaly. Nakladatelové pozbyli v posledních Ča-\nsech veškeré chutě k nakládání, stěžujíce si na vlažné účastenství\nhudebního obecenstva, a věru slouží to p. Janu Schindlerovi k\nnemalé zásluze, že se odhodlal 2 graduale a 1 offertorium pro\n4 mužské hlasy od Em. Čapka vzíti do svého nákladu. Pro-\nhlednuvše skladby ty, shledali jsme, že tu máme co dělat s mla-\ndým, nadaným skladatelem, jenž se všemožně snažil, vytvořiti\nskladby své v ryzém církevním slohu, což se mu také podařilo.\nSlova shodují se co možná s hudbou; avšak co do správného\nvedení hlasu, dá se mnoho podstatného namítati. Vedení hlasu\nmusí být vždy určité, správné, zpěvné a snadné, skladatel musí\nse všech nesnadných intervallů, jako jsou na př. zmenšená kvarta\natd., vystříci. Ale nejen takovým nezpěvným, ale i větším sko-\nkům, na př. kvintovým a sextovým, musí se skladatel vyhnouti,\nchce-li dosíci plynného vedení hlasu a dobrého účinku. V 11.\ngraduali při závěrce mohou býti hlasy jinak rozvedeny, pokra-\njuj e-li 11. tenor s dna c, I. Bass sfna a; 11. Bass se může\npak tonikou F zdvojiti, Čímž by závěrka se objevila jasněji a\nsilněji pak v této formě:\nOstatně se mohlo hes v I. Basse velmi snadno připravit a pak\npravidelně na a rozvést. V offertorium jest chyba tisková v par-\ntituře 8. takt 11. tenor celá nota g místo e. V taktu 2. a3.\nkráčí 11. tenor s c na gis dolů ; tomuto nezpěvnému a těžkému\nintervallů je možná se vystříci, udělají-li se z celé noty gis 2\npůlové, na př. ha gis, co by zpěváku velmi usnadnilo. V tom-\ntéž taktu kráčí 11. Bass na Čistou kvintu. Ačkoliv jest kvinta\ndosti zpěvný intervall, proto přece zde může zpěváka poněkud\nv nesnáze přivésti, poněvadž se objevuje figura bassová progre-\nsivně, kdežto poprvé bass s předešlých dvou osmin na sekundu,\npodruhé vsak zase s dvou osmin na kvintu skočí, čímž se\nkvinta nesnadnou Činí. Zde by velmi dobře sloužilo, kdyby\nse totiž z celé noty e dvě půlové staly, na př. gis —e; pak by\nse vyskytly 2 sextové akkordy, které by se neminuly v trojhlasu,\nzvláště dolů stoupajíce, s dobrým výsledkem.\nFodotkneme-li konečně, že skladby ty jsou dobré a snadné, a\nŽe jich s příznivým úspěchem užiti mohou zpěváČtí spolkové a\nředitelové kůru, doufáme, že jsme tím zaplašili všechny rozmíšky,\nkteré jsme uvedli malým tím rozborem proti tem kterým sklad-\nbám a přejeme si, abychom se brzy s p. Čapkem na poli cír-\nkevní hudby shledali. Vydání je pěkné — zásluha to p. J.\nSchindlera. Cena 80 kr. r. Č.\n\ny."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "2", "page_fin": "3", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.5", "titre_corps": "Český Paganini minulého století.", "titre_sommaire": "Český Paganini minulého století.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "2", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.2", "debut_caractere": 4023, "fin_caractere_exclue": 6062, "texte": "Český Paganini minulého století.\nJedno z nejpřednějších míst mezi virtuosy na housle,\nkteří slynuli v minulém století, zaujímal bez odporu Jakub\nScheller ze Všetat, jenž by zajisté byl překonal všechny své sou-\npeře, kdyby nebyl v posledních letech svého života morálně\ni fysicky klesl. Podavše v jednom z předešlých ročníků Da-\nlibora životopis slavného toho virtuosa, podáme zde úvahu\no jeho hře, kterou redaktor Fr. Rochlitz v časopise „Allg.\nmus. Ztg. 1800\" uveřejnil.\n;;Vy jste zajisté četli v novinách Lipských a jiných\nmé jméno je velmi známo jsem Jakub Scheller. Jest\nvelmi mnoho Schellerů ve světě; ale jen jediný Jakub Schel-\nler. Neumím nic jiného, než trochu uši polechtat. Vy\nuslyšíte, zdali jste cosi takového kdy slyšeli.\"\nTímto spůsobem oznamuje se obecenstvu muž, jenž nyní\ndolním Saskem cestuje a koncertuje. Taková návěští nejsou\novšem k tomu, aby napínala očekávání lidí rozumných.\nČlověk užasne, když za našich dnů mluví v takovém tónu\nvirtuos, jenž nás živě upomíná na jednoho Boha a jednoho\nVestrise.\nAvšak při všem tom stojí to věru za to, viděti a slyšeti\ntohoto originálního umělce, jenž vezma ledajaké housle si\nusedne na sesli a takové krásné tóny vyluzuje, jaké nejlepší\nvirtuos na housle jen sto jest vyvésti. V jeho přednesu spo-\nčívá vzácná lehkost a jasnost. Jeho tón jest čistý, něžný a\njasný, jeho výraz odpovídá úplně pohybům, posuňkům a tvář-\nnostem, jimiž ho znázorňuje i nedůvtipným posluchačům,\nkteří se z počátku smíchu udržeti nemohou; avšak brzy\nužasnou nad velkou rozmanitostí nuancí v stínování, které\nvyvádí. Jeho staccato spojuje s neuvěřitelnou snadností utě-\nšenou veselost a jeho flageolet jest nejjemnějším a nejněž-\nnějším výtvorem smyčce.\nA přec nedal se tento bez odporu obratný houslista\nv žádném vlastním koncertě slyšeti, ačkoliv posluchači dy-\nchtili, aby uslyšeli jeho přednes v adagiu. Jeho největší síla\nzáleží ve variacích, při nichž se bud slabě na housle dopro-\nvázeti dává, aneb dokonce nedává. Všechny tóny, které se\njen z houslí vyvoditi dají, všechny vyluzuje ve hře své."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.3", "debut_caractere": 2348, "fin_caractere_exclue": 4049, "texte": "O jeho posluchačích může se směle říci, že jsou celí\nsluchem; neboť on nedopouští svým uměním ani hlasitého\ndýchání, udržujeť posluchače v ustavičné ohavě, že by za-\nmeškali některých jemností jeho hry. Na sto marných po-\nkusů činil jeden z přítomných, aby se tiše po špičkách při-\nkradl až k sousedním dveřím pobočního pokoje; ale bylo to\nna prosto nemožné. Tak se každý štítil vytrhnouti nejslab-\nším šramotem umělce a jeho posluchače.\nVirtuos překvapil na nejpříjemnější spůsob své nedosytně\npozorné posluchače sladkými melodiemi, povoliv žíním u\nsmyčce. Mnohý z nich slyšel už něco podobného; ale nikdo\nz nich tu rozmanitost harmonických modulací, která se nezdá\nbýti pravdě podobna v tak úzce obmezené prostoře; žádný\nz nich neviděl to jemné se dotknutí strun, které bylo tak\nbáječné, že při nejživější pozornosti celá místa se spíše tu-\nšiti než slyšeti mohla.\nv\nSkoda, nastokráte škoda, že obdivovaný virtuos zprzňuje\nsvou hru tak četnými triviálními umělůstkami, nápodobňuje\nna housle hašteření se rybářek, hraje svévolně falešně a vy-\nvádí úpěnlivé trilky, při čemž se posluchači zdá, že slyší\nv\njak se staré čelistě viklají. Častokráte nechal tabatěrku na\ndesce houslí bzučeti a skákati, aby osvědčil svou zručnost,\nže dolů nespadne. Jeho hřmotné zadupnutí při nejslabším\nšramotu; jeho naivní prosba k pánům, aby si přec usedli, a\nk osobám ve vedlejším pokoji, aby se přec postavili před\norkestr; jeho neobyčejné posuňky při hře, které na sobě\nměly zdánlivou známku affektace to vše přispívalo k se-\nsílení effektu, jejž jeho hra zbuditi musela; avšak přišlo též\nna jevo, že nemá vytříbených mravů a že nejsou stejnoměrně\nvzdělány jeho duševní síly, jimiž ho zajisté příroda skvěle\nobdařila."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "3", "page_fin": "4", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.6", "titre_corps": "Laub a cikán Bunko.", "titre_sommaire": "Laub a cikán Bunko.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.3", "debut_caractere": 5780, "fin_caractere_exclue": 6024, "texte": "Laub a cikán Bunko.\nFerdinand Laub odebral se na začátku měsíce prosince\n1868 do Peště, hodlaje tam koncertovati. Našemu rodáku\nzachtělo se pravou cikánskou hudbu slyšeti. „Dobře tedy'4\npravil jistý úředník, s nímž se Laub byl seznámil, „půjdem"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.4", "debut_caractere": 4564, "fin_caractere_exclue": 6620, "texte": "do kavárny „U Zrinyiho\", tam hraje naše nejznamenitější ci-\nkánská banda vedením Buňka. Jest mým příbuzným a něco\nnám zahraje.\" I šli tedy do kavárny „U Zrinyiho\", kavárny\nto, z níž se r. 1861 na vojáky střílelo a kde zuřil tehdáž\nstrašný boj. Zde hrál Buňko.\n„Zde milý strýce\" pravil k němu úředník, „zde tento\npán jest nejznamenitější houslista na světě. On tě chce sly-\nšet, hřej cikánskou hudbu; ale pravou.\"\n„Ano, ano urozený pane strýče\" odvětil Buňko, políbiv\nruku úředníkovi.\nNa to chopil se houslí a hrál. Jeho černé oči plápo-\nlaly, jeho hnědý obličej zářil. Z houslí řinulo se moře tónů,\nbrzy melancholických, brzy srdcelomných, a brzy opět výska-\nvých, jásavých, brzy jemných, jako šumění vánku, brzy divo-\nkých jako litá bouře. Housle jeho tu plakaly, tu se usmí-\nvaly, zpívaly a mluvily, jak by to nebyl ani žádný tenor ani\nherec dovedl. Dvě plné hodiny hrál Buňko bez přestávky;\navšak žádných motivů operních, operetních neb valčíkových;\nnýbrž jen cikánskou hudbu, jejížto jádrem byla starodávná,\nnyní sotva znatelná melodie Rakoczyho.\nLaub stál tu nepohnutě jako socha; toliko okem sledoval\nsmyčec, jako kdyby chtěl vypátrat tajemství cikánské hudby.\nUkončiv setřel si Buňko rukávem u košile pot s čela\na odhodiv vrané své vlasy s obličeje, políbil opět ruku svému\npanu strýci. Neosměluje se tázati, jak se líbil.\nLaub vytáhnuv svou tobolku, dává mu desítku.\nJaksi uražen, odmítnul Buňko peníze, řka: že je šťa-\nsten, jen když se líbil.\n„Smím-li ale o milost prošiti\" praví kLaubovi, „prosím\no jednu vstupenku do Vašeho koncertu.\"\nJak se samo rozumí, dal mu ji Laub ochotně.\nTo učinil cikán, jenž chodě s čepicí v ruce sbírati, za\ndesítník deset poklon udělá. Ano Buňko byl druhdy velmi hle-\ndaný pán! Jsanejlepší cikánský hudebník v Uhrách dostával\nčasto za jeden večer od maďarského šlechtice plnou čepici\nvelkých bankovek, pět set i tisíc zlatých! Kam se poděly, to\nnevím; snad musí příbuzné a přátele vydržovat? Na svá\nstará kolena koncertuje se svými syny nedbale a klopotně.\nToliko Laub rozdmýchal starý doutnající oheň v žílách jeho."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "5", "page_fin": "7", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.7", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.5", "debut_caractere": 3396, "fin_caractere_exclue": 7187, "texte": "Dopisy.\n\nZ Milána. (Nové opery. — Koncerty. — Juriewicz. — Sestry Marchisio. —\nSlč. Ricci a sl. Teresa Stolzova. Dr. Fr. Liszt.)\nNa poli operní literatury panuje zde čilý ruch ; skladatelově\nkomponují o závod nové opery, z nichž mnohé jsou dosti zda-\nřilé. To platí jmenovitě o nové opeře „Aida\", již složil Lio-\nnello Ventura, a která se poprvé dávala v divadle v Bologně.\nÚspěch její byl příznivý, ano byl to pěkný úspěch, za nějž\nnemá co děkovati svým přátelům, žurnálům neb nějaké politi-\ncké straně. Opera vyniká pěknými myšlénkami a dobrou instru-\nmentací; korunou její vsak je íinale třetího aktu, jenž svědci\no velkém nadání mladého skladatele. Libretto, jsouc zbudo-\nváno více na základě báchorky než historie, vyhovuje všem po-\nžadavkům. Na tomtéž divadle bude se v příštím karnevalu\nprovozovati nová opera „Mario\" od hraběte Sampieriho, —Tyto\ndni přibyl sem Filippo Marchetti, od něhož v příštím karnevalu\nuslyšíme novou operu „Ruy Blas\". Podnikatel (Impresario) Ja-\nnovského divadla „Doria\" Lavagnino engažoval pro přiští kar-\nneval mladého římského maestra Decia Montiho, aby uvedl\nv scénu novou svou operu „Graziella\", o níž se všude pochvalně\nmluví. Maestro Chessi složil též novou operu „La contessa di\nMedina\" (hraběnka Medinská), která se bude provozovati v pří-\nštím karnevalu v Sassari. A což mám pak říci o operách, o\nnichž se teprv pracuje. Tu se proslýchá, že Luigi Golfieri\nskládá novou operu; a onde se tvrdí, že výtečný maestro Lauro\nRossi píše na zakázku Turínských hudebních nakladatelů Gui-\ndici a Strada operu „Don Cesare di Bazan\", k níž mu Ghis-\nlanzoni text byl napsal. Maestro Nascimbene, skladatel opery\n„Enrico di Ghisa\" obral si k své nové opeře „Una notte di\nFirenze\" (Noc Florencká), zdařilý to text od Eugenia Torelli-\nViolliera. Maestro Capurro z Neapoli pracuje též o nové opeře\npod názvem „Rita di Biscaglia\" a konečně zanášejí se též dva\nmladiství skladatelé G. Bozelli a Vine. Fornari komponováním\nnových děl. První dokončil operu „Larapita del lago\" a druhý\n„La regina di Svezia\" (královna Švédská). Avšak nyní dosti\no nových operách! Zmíním se též několika slovy o koncertech.\nSlavný houslista Sivori, tento znovuzrozený Paganini, koncerto-\nval před nedávnem v Bologně a vzbudil nevýslovné nadšení;\nale návštěva nebyla příliš valna; za to však teŠil se četnému\nobecenstvu koncert, jejž dával bezruký houslista Heřman Unthan\nze Sommerfeldu u Elbingu v Terstském divadle íilodramatickém.\nInu lidé si nevážejí tak umění, jako podivných zvláštností.\nV zdejším konservatoriu uspořádal Marzorati, virtuos na housle,\nkoncert. Ačkoliv se zde koncertům valně nevede, byla přec\nnávštěva Četná a kdyby byl mohl maestro Marzorati proměniti\npotlesk, jehož se mu dostalo, v zlatou minci, byl by zajisté\nnyní Rothschildem. Marzoratiho podporovali výteční professoři\na umělci; avšak proto pro vše byl koncertista hrdinou toho\nvečera. Hrálť s podivuhodnou vášní a bravurou nejen klassické,\nnýbrž i fantasticko-sentimentální skladby, a musel svou fantasii\nna motivy z opery „Ballo in maschera\" (maškarní ples) opako-\nvat. Ykoncertě jeho účinkoval mimo jiné též polský skladalel Jurie-\nwicz, jenž sem teprv před nedávnem zavítal, a došel velké pochvaly.\nAle Juriewicz je také nadaný umělec. Věnovav J. M. Viktoru\nEmanueli zdařilý pochod svůj, byl od krále jmenován rytířem\nkoruny italské, kdežto Alessandro Guadagni od J. V. prince\nHumberta za dedikaci své kantáty pro velký orkestr drahocennou\nspínací jehlu s korunou a Šifrou v briliantech obdržel. Mluvím-li\njiž o vyznamenání, nesmím mlčením opominouti, že komponista\nCamillo Caglio obdržel od J. M. císařovny ruské za jejího po-\nbytu v Itálii za dedikaci jedné ze svých komposic briliantový\nprsten. A nyní ještě něco, co vás v Praze bude zajímat.\nVěhlasné sestry pěvkyně Marchisio, které na českém jevišti ně-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8174, "texte": "\"kolikráte zpívali při nesmírném nadšení, zpívají nyní na divadle\nSan Carlo v Lisabone, a zbuzují nevídané furore v Rossinibo\nopeře „Semiramide\". Podobného úspěchu dochází v Neapoli\nv divadle San Carlo první tanečnice sic. Picci, dcera to české\numělkyně L. Stolzovy, která se byla provdala za skladatele L.\nRicciho. Mladá ta ballerina je miláčkem Neapolského obecen-\nstva. Ona se vznáší, dovádí, otáčí k pomilování, co zatím její\nteta, slavná zpěvačka Teresa Stolzova, primadonna opery Bo-\nlognské, provdati se hodlá za ředitele orkestru Angelo Mariani.\nTak alespoň píše florentinský list ~L'Arlecchinou. Právě se\ndočítám, že se Dr. Fr. Liszt už nabažil stavu duchovního. Stana\nse knězem, kojil se prý nadějí, že bude brzy jmenován kardi-\nnálem ; vida ale, že se přepocetl, rozhodl prý se, že se navrátí\nk svému prvému zaměstnání, totiž kapelnictví u velkovévody\nVýmarského, Vederemo! Irovatore.\nZ Petrohradu. (Ruská opera). Ruská opera počíná se v\nletošní zimní saisone péci ředitelstva, které konečně nastupuje\nna pravou cestu, značně zvelebovati; řiditelstvo stará se o zí-\nskání nových oper ruských skladatelů, o ohohacení personálu o-\nperního a o skvělejší úpravu ; pro nynější saisonu připravuje se\nk provozování několik nových ruských oper od Dargomyjského,\nSérová, Nápravníku, Kyje, Římského-Korsakova, a Musorské-\nho. O opeře Dargomyjského: „Kamenyi gost\" vypravují se\npravé divy a znalci zasvěcení ozývají se o ni s největším nad-\nšením, lze tudíž ocekávati velmi skvělého úspěchu; rovněž lze\nnaditi se výborné práce od osvědčeného již mistra A. N. Séro-\nvá, skladatele výtečných zpěvoher „Judita\" a „Rogněda.\" 0-\nstatní z jmenovaných skladatelů vystupují před obecenstvo po-\nprvé ; Kyj složil již sice dřívejednn operu „Kavkazskyj plěnník*\nzvanou, která ale z neznámých příčin nedošla k provozování,\nmimo to jest, rovněž jako Musorsskij a Rimskij-Korsakov znám\nco nadaný skladatel písní, romancí a jiných salonních skladeb,\nkteré vyšly nedávno u logonsona. Pro vás bude zvláště zají-\nmavo provozování opery Ed. Nápravníka, vašeho v Petrohrade\nžijícího krajana. (Květy.)\nZ Charkova. (Opera italská.) Zdejší opeře daří se dobře.\nAž dosud slyšeli jsme opery: Ernani Sonambula Traviata\nBallo in maschera. Všechny potkaly se s přízní zdejšího\nobecenstva; neboť provedení bylo výtečné. Z divadelních umělců\njsou nejvíce oslavovány sl. Gabriela Boema (Roubalova) vaše\nkrajanka, pak sl. Lazzari; tenoristé Franchini a Rhigi-Gurini,\nbassista Crotti a výtečný kapelník Giov. Vanni.\nZ Varšavy, 12. pros. (Koncerty Kleczynského, Moniuszka, Wieniavského.\nPolská opera.—Symfonické koncerty.—Konservatorium. Církevní hudba.)\nMezi koncerty, kteié se zde v posledním Čase odbývaly,\nzasluhuje koncert Kleczynského chvalné zmínky. Pan Kleczyn-\nski je na slovo vzatý pianista, který osvědčuje i nemalý tvůrci\ntalent. Důkazem toho jest jeho trio do G-moll pro piano, housle\na cello, které vyniká pěknými myšlénkami a dobrým zpracová-\nním. Mimo to přednesl Kleczynski skladby od Liszta, Mendel-\nsohna, Chopina a Litolfa. Velmi zajímavý koncert byl koncert\nředitele St. Moniuszka, v němž jsme slyšeli ouverturu nové jeho\nopery ~Paria\", jejížto komponováním se právě zanáší. Ostatní\nčísla byla: arie z Moniuszkovy opery ~Hrabina\" a tři lyrické vý-\njevy z Mieckiewiczových ~Přeludů/' Skladba ta jsouc od sklá-\ndatele důmyslně pojata a velmi duchaplně zosnována a prove-\ndena, uchvátila veškeré četné obecenstvo, které své zanícení\nbouřlivým potleskem dalo na jevo. Nadšení, jež skladba ta\nzbudila, jeví se iv kritikách zdejších listů. Jistý kritik porov-\nnává útvor Moniuszkův s Beethovenovou devátou synfonií a tvrdí,\nže Moniuszko svůj ideál jasněji viděl, než Beethoven. Piani-\nsta Josef Wieniawski dával dne 9. t. m.v měšťanské besedě\nkoncert, jejž byl už před pěti měsíci oznámil. Těžká nebezpečná\nnemoc, která jeho životu hrozila, byla příčinou toho opoždění.\nZe je nyní duševně i tělesně zdráv, osvědčil svým geniálním po-\njmutím, jakož i silou a bravourou, jimiž svou úlohu rozřešil.\nWieniawski je bez odporu jeden z nejznačnějších pianistů našeho\nstoletí a zřídka kdy slyšeli jsme, aby nějaký virtuos Beethove-\nnův C-moll koncert tak okrouhle a neúhonně přednesl, jako Wie-\nniawski , jehož ku koncertu tomu složená kadence iiplně odpo-\nvídala vážné klassicnosti Beethovenova díla. Mimo to přednesl\nkoncertista Lisztovu fantasii na uherské motivy s průvodem ja-\nnicářské hudby. Co se týce polské opery, snaží se nová admini-\nstrace všemožně, aby obecenstvu předvedla starší vzácná díla;\navšak nejlepŠí úmysly roztříští se někdy o nedostatek příhodných\nsil pěveckých pro jednotlivé odbory a partie. Kapella velkého\ndivadla započala řízením p. Munchheiraera synfonické koncerty,\nkteré loňského roku do života vstoupily; provedla synfonie od\nMendelssohna, Beethovena, ouvertury od Meyerbeera, Webra, Rich.\nWagnera a Beethovena. Zdejší ústav hudební čili konservato-\nrium, obdrževši od J. V. cára roční příspěvek 7600 stříb. rub.\nzapočalo opět svou činnost. Ředitelstvo a učitelové jsou ti též,\nco dříve; avšak z učebního plánu vyškrtnuty jsou odbory pro\ndechové nástroje. Přesná hudba kostelní kloní se jaksi k úpadku,\na jak dalece sklesla vážnost tohoto odvětví hudby, vysvítá z ná-\nsledujícího programu, jenž byl nedávno proveden v zdejším bi-\nskupském chrámu; dávalo se Kyrie a Agnus od Brzowského,\nGloria a Credo od Moniuszka; Sanctus od Nowakowského, Be-\nnedictus nd Sliwinského a Offertorium od Kontského. S. Z.\nZe Lvova. (Nová opera.) Na zdejším divadle připravuje\nse Duníeckého operettka „Chochlík\" , která se už ve Vídni a\nv Berlíně pod názvem „Der Teufel ist los\" provozovala. Du-\nniecki zanáší se nyní komponováním velké tříaktové opery, je-\njížto děj vyňat jest z dějin polských.\nZ Drážďan. (S ona ta Tartiniho ap. Wasielewski.)\nV sobotu dne 18. pros. odbývala se třetí hudební soiree\nsic, Marie Wieckovy a pana J. z Wasielewskich. Pan Wasie-\nlewski přednesl ještě tiskem nevydanou sonátu pro housle do\nG-dur od Tartiniho, kterou Šťastně nalezl a průvodem klavírním\nopatřil. „Tato sonata\" praví C. Bank, „jest novým svědectvím\nTartiniova významu ve hře na housle a v komposici. Co do vy-\nnalézavosti, co do pathosu myšlének, co do jejich rhytmické vy~\njádřivosti a co do velkoleposti slohu stály jeho nejbližŠí stoupenci\ndaleko za ním. Rozhodné poetické rozpoložení, někdy také ur-\nčitá fantastická představa joví se už v mnohých jeho skladbách\na také zde v obou krásných lyricko - elegických adagiech této\nsonáty. Presto assai má capriciésní, skoro moderní ráz. Ná-\npadný však jest v prvním allegru motiv, jenž skoro úplně sou-\nhlasí sHaendlovým „Alleluja\" (v Mesiáši) a není žádné pochyb-\nnosti, že Haendl sonátu tuto dobře znal. Tartiniho sonáty byly\nv Londýně velmi rozšířeny a Haendl přijal do svého nesmrtel-\nného díla tento motiv/' Pan Wasielewski vniknul do slohu této\nskladby a provedl jí co do výrazu a barvitosti vřele a karakte-\nristicky.\nZ Mnichova. (Wagner ovy Nibelungy). Richard Wagner\ndokončil třetí část opery Nibelungů. Až bude se čtvrtou částí\nhotov, počne prý se v skleněném paláci k tomu úceli stavětí\ndivadlo, které vyhoví intencím skladatelovým.\nZ Vídně. (Nová opereta. Florentinské kvartetto. Nové dvorní di-\nvadlo. Stipendia. Raslinger f)\nNová operetka „Perichole\" od Jak. Offenbacha bude se\nprovozovati v divadle na řece Vídni v polovici ledna, kdy k nám\nzavítá znamenité florentinské kvartetto, které zde několik zábav\npro hudbu komorní uspořádá. Nové dvorní divadlo, o jehož\nvnitřní úpravě se velmi pilně pracuje, bude prý dne 15. května\notevřeno. Na začátku lednu budou se tam odbývati orkestrální\nzkoušky, aby se co do akustiky vyšetřilo nejpřiměřenější místo\npro nástroje hudební. Ministr vyučování p. Dr. Hasner udělil\nna návrh ministerialní komise z částky 15000 zl., která je ur-\nčena k stipendiím pro umělce rakouské, následujícím umělcům\nhudebním stipendie: Antonínu Bruckneru z horních Rakous,\nStanislavu Dunieckému z Haliče, Josefu Porsteru ze Štýrska,\nRobertu Fuchsovi z horních Rakous, Edvardu Kremserovi z dol-\n' v\nnich Rakous, tedy 1 Slovanu a ctyrem Němcům! Čísla mluví,\nDne 26. prosince zemřel zde obchodník v musikaliích, známý\nKarel Haslinger, byv mrtvicí raněn. Haslinger byl dobrý pia-\nnista a vydal též některé své skladby"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5574, "texte": "—n—\nZ Královic. (Valná hromada zpěváckého spolku.)\nZpěvácký spolek „Hvězda\" odbýval dne 28. listopadu val-\nnou hromadu za Četného účastenství Členů výkonných i přispí-\nvajících. Z jednatelské zprávy vyjímám, že ku konci roku\n1867 počítal spolek toliko 11 výkonných Členů, Nově zvolený\nvýbor učinil pozvání k více pánům, aby bud! co výkonní neb\npřispívající Členové k spolku přistoupili. Toto vyzvání potkalo\nse s dobrým výsledkem, neb se na to 9 pánů ku cvičení při-\nhlásilo a přes 30 přispívajících bylo získáno. Díky vytrvalosti\ncvičitelů, p. Em. Engelthalera, Jana Engelthalera a Josefa\nVírky získal spolek dobré, výdatné a pilné síly, které zaručují\nina dále Čilou pfisobnost spolku. Aby se vzbudilo účastenství\nobecenstva k spolku, zařídil výbor měsíční zábavy, které se\nstaly prospěšnými a hlavně ochotou pp. Vecka a Fr. Ekerta\nvelmi zajímavými. Mimo tyto měsíční zábavy uspořádal spolek\nČtyry velké taneční besedy z Části k dobročinnému účelu, z Části\nna zřízení praporu, a účinkoval při Študentské besedě. Kromě\ntoho súČastnil se spolek při slavnosti kladení základního ka-\nmene k národnímu divadlu v Praze, při svěcení praporu sokol-\nského v Plzni, pěveckého praporu v Horažďovicích a při vy-\ncházce na hrad Krakovec dne 6. Července t. r. Sám podnikl\ndva výlety a sice do Plaz a do Doubí, odbýval dvě requiem za\nzemřelé své Členy, účinkoval u Božího hrobu na velký pátek\na přihlásil se co Člen pěvecké jednoty Českoslovanské. Archiv\nspolkový Čítá 151 sborů, z nichž letošního roku 39 nově za-\nkoupeno bylo. Dle zprávy pokladníka obnášel r. 1868 veškerý\npříjem 145 zl. 14 kr., vydání 84 zl. 83 kr.; zbylo tedy 60 zl.\n31 kr., která částka jest v záložně uložena. Při vykonané\nvolbě starosty obdržel p. Jan Liblinský nejvíce hlasů, ostatní\nČlenové výboru byli opět voleni. Doufáme, že za jeho vedení\nvyplní spolek úlohu svou, totiž pěstovati zpěv národní a tím\npřispěti k probuzení a tužení vědomí národního a k ušlechtění\nživota spoleČenskéhov (P. Nov.)\nZ Nebušic v Šárce. {Hud. produkce.) Na den sv. tří\nkrálův dne 6. ledna bude se v hostinci p. Jos. Kubra odbývati\nkudební zpěvní, a deklamatorní produkce. Před tím provede u-\nčitel p. V. J. Erlebach přispěním pánů ochotníků z Prahy ao-\nkolí se školní mládeží, Budečské jesličky.\"\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Malostranský „LumírLÍ odbýval dne 8. pros. hudební\nzábavu, v níž obezřelým řízením p. Josefa Drahorada prove-\ndeny byly sbory: Utonulá od Křižkovského Zaplesej Če-\nchie, chvatnou zmínkou poctěný sbor od Josefa Drahorada\nRadostné cestování od VaŠáka. Všechny sbory byly precisně\nas náležitým výrazem přednešeny. V přednosu prvního sboru je-\nvila se poněkud u tenorů jakási ostýchavost. Skladba páně\nDrahoradova je slavnostní a pro silný sbor a nemine se při\nsprávném provedení účinku. V koncertu tom účinkovala sl.\nRtickaufova zpívajíc píseň od Lauba a arii od Mozarta, pak na-\ndaný mladý houslista p. Jan Weber přednášeje se skvělým vý-\nledkem fantasii od Vieuxtempse a konečně p. Chadima jenž\nobecenstvo žertovnou deklamací obveselil. r—\n* Lomnickému zpev. spolku) jenž užíval po Šest let jmé-\nno „Bořivoj,\" bylo od Semilského c. k. okresního nařízeno, že\nnesmí užívati jména „Bořivoj,\" poněvadž prý o něm není zmín-\nka v stanovách.\n* SedlČanský „Záboju odbýval dne 19. pros. volby své.\nZa předsedu opět zvolen purkmistr p. Josef Gártner, a za ře-\nditele p. Jan Baxa.\n* Lounský ~Vlastislavu utrpěl resignací ředitele svého p.\nVacka značnou ztrátu. Jest všeobecným přáním, by nynější ře-\nditel p. Neudorfi na cestě vytknuté pokračoval a očekává se tím\nspíše úspěchu, an cvičení sboru druhdy pouze řediteli příslušné,\nnyní zvláštnímu sbormistru je svěřeno.\n* Jindřichohradecký „Černín\" podal dne 18. prosince kon-\ncertem svým utěšeného důkazu píle své a obratnosti ředitele p.\nVacka. Všechna Čísla programu přijata jsou hlučným potleskem,\nzvjáště však uneslo precisné provedení krásné Nápravníkovy\n„Ctverylky z ruskýeli národních písní\", kteráž se opakovati musela.\n* Zp. sp. ~ OrlicéLv Kostelci n. Orlicí odbýval dne 26.\nprosince v sále panskodomském večerní zábavu. Program; 1.\nDivadlo: „Sedmý den před svatbou.\" —2. Sbor: „Utonulá\"\nod Pavla Křižkovského. —3. Deklamace. —4. Hudba. ■— 5.\nSbor: „Vše jen ku chvále\" od Jelena. 6. Deklamace. 7.\nSbor: „Vlasti\" od A. B. TovaČovského.\n* Poličský zpev. sp. nKolldru uspořádal dne 20. prosince\nv divadle pěveckou, hudební a deklamatorní zábavu. Program\nbyl následující: 1. Overtura k opeře „Zampa\" od Herolda.\n2. „Povzbuzení k zpěvu,\" sb. od Hendrycha. 3. Duetto na\npiano pro 4 ruce. Duetto z opery „Nabuchodonosor\" od Ver-\ndiho, přednese slec. Anna Tameleova p. s Pickem. 4. „Na vlast\"\nsb. od Tomáška. 5. „Štědrý večer zesnulých.\" Deklamovánka,\npřednese sl. Amálie Martinova. 6. Variace pro housle E-dur\ns průvodem kvarteta od Beriota, přednese p. Picko. 7. „Vytr-\nvej a nezoufej!\" Píseň s průvodem piana od Procha, přednese\nsl. Jindřiška Bergrova sp. Fr. Bergrem. 8. „Touha,\" sb. od\nKnahla. 9. „Marcia\" na piano pro 4 ruce. Duetto z opery\n„Nabuchodonosor\". Přednese slečna Viktorie Tameleova s p.\nPickem. 10. „Vlasti\". Sbor od TovaČovského.\n* Vysocký zp. sp. „Krakonoš\" dával dne 29. pros. Illne-\nrovu komicko-tragickou operetku „Kvas krále Vondry\".\n* Nový ředitel zpev. spolku. Poněvadž p. M. Klička opětně\nse z hodnosti ředitele Klatovského zp. sp. „Sumavana\" poděkoval,\nzvolen byl za ředitele p. František Mates, známý tenorista, jenž\nuž po více let na gymnasialnýoh a reálných Školách s výtečným\nprospěchem vyuěuje.\n* V BuŠtéhrade zařízen jest přičiněním p. Antonína An-\ntoše, horlivého učitele zpev. spolek, jehož stanovy už k potvrzení\npředloženy jsou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "5", "page_fin": "6", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.7.1", "titre_corps": "Z Milána. (Nové opery. — Koncerty. — Juriewicz. — Sestry Marchisio. —", "titre_sommaire": "Z Milána. (Nové opery. — Koncerty. — Juriewicz. — Sestry Marchisio. —", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.5", "debut_caractere": 3405, "fin_caractere_exclue": 7187, "texte": "Z Milána. (Nové opery. — Koncerty. — Juriewicz. — Sestry Marchisio. —\nSlč. Ricci a sl. Teresa Stolzova. Dr. Fr. Liszt.)\nNa poli operní literatury panuje zde čilý ruch ; skladatelově\nkomponují o závod nové opery, z nichž mnohé jsou dosti zda-\nřilé. To platí jmenovitě o nové opeře „Aida\", již složil Lio-\nnello Ventura, a která se poprvé dávala v divadle v Bologně.\nÚspěch její byl příznivý, ano byl to pěkný úspěch, za nějž\nnemá co děkovati svým přátelům, žurnálům neb nějaké politi-\ncké straně. Opera vyniká pěknými myšlénkami a dobrou instru-\nmentací; korunou její vsak je íinale třetího aktu, jenž svědci\no velkém nadání mladého skladatele. Libretto, jsouc zbudo-\nváno více na základě báchorky než historie, vyhovuje všem po-\nžadavkům. Na tomtéž divadle bude se v příštím karnevalu\nprovozovati nová opera „Mario\" od hraběte Sampieriho, —Tyto\ndni přibyl sem Filippo Marchetti, od něhož v příštím karnevalu\nuslyšíme novou operu „Ruy Blas\". Podnikatel (Impresario) Ja-\nnovského divadla „Doria\" Lavagnino engažoval pro přiští kar-\nneval mladého římského maestra Decia Montiho, aby uvedl\nv scénu novou svou operu „Graziella\", o níž se všude pochvalně\nmluví. Maestro Chessi složil též novou operu „La contessa di\nMedina\" (hraběnka Medinská), která se bude provozovati v pří-\nštím karnevalu v Sassari. A což mám pak říci o operách, o\nnichž se teprv pracuje. Tu se proslýchá, že Luigi Golfieri\nskládá novou operu; a onde se tvrdí, že výtečný maestro Lauro\nRossi píše na zakázku Turínských hudebních nakladatelů Gui-\ndici a Strada operu „Don Cesare di Bazan\", k níž mu Ghis-\nlanzoni text byl napsal. Maestro Nascimbene, skladatel opery\n„Enrico di Ghisa\" obral si k své nové opeře „Una notte di\nFirenze\" (Noc Florencká), zdařilý to text od Eugenia Torelli-\nViolliera. Maestro Capurro z Neapoli pracuje též o nové opeře\npod názvem „Rita di Biscaglia\" a konečně zanášejí se též dva\nmladiství skladatelé G. Bozelli a Vine. Fornari komponováním\nnových děl. První dokončil operu „Larapita del lago\" a druhý\n„La regina di Svezia\" (královna Švédská). Avšak nyní dosti\no nových operách! Zmíním se též několika slovy o koncertech.\nSlavný houslista Sivori, tento znovuzrozený Paganini, koncerto-\nval před nedávnem v Bologně a vzbudil nevýslovné nadšení;\nale návštěva nebyla příliš valna; za to však teŠil se četnému\nobecenstvu koncert, jejž dával bezruký houslista Heřman Unthan\nze Sommerfeldu u Elbingu v Terstském divadle íilodramatickém.\nInu lidé si nevážejí tak umění, jako podivných zvláštností.\nV zdejším konservatoriu uspořádal Marzorati, virtuos na housle,\nkoncert. Ačkoliv se zde koncertům valně nevede, byla přec\nnávštěva Četná a kdyby byl mohl maestro Marzorati proměniti\npotlesk, jehož se mu dostalo, v zlatou minci, byl by zajisté\nnyní Rothschildem. Marzoratiho podporovali výteční professoři\na umělci; avšak proto pro vše byl koncertista hrdinou toho\nvečera. Hrálť s podivuhodnou vášní a bravurou nejen klassické,\nnýbrž i fantasticko-sentimentální skladby, a musel svou fantasii\nna motivy z opery „Ballo in maschera\" (maškarní ples) opako-\nvat. Ykoncertě jeho účinkoval mimo jiné též polský skladalel Jurie-\nwicz, jenž sem teprv před nedávnem zavítal, a došel velké pochvaly.\nAle Juriewicz je také nadaný umělec. Věnovav J. M. Viktoru\nEmanueli zdařilý pochod svůj, byl od krále jmenován rytířem\nkoruny italské, kdežto Alessandro Guadagni od J. V. prince\nHumberta za dedikaci své kantáty pro velký orkestr drahocennou\nspínací jehlu s korunou a Šifrou v briliantech obdržel. Mluvím-li\njiž o vyznamenání, nesmím mlčením opominouti, že komponista\nCamillo Caglio obdržel od J. M. císařovny ruské za jejího po-\nbytu v Itálii za dedikaci jedné ze svých komposic briliantový\nprsten. A nyní ještě něco, co vás v Praze bude zajímat.\nVěhlasné sestry pěvkyně Marchisio, které na českém jevišti ně-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8174, "texte": "\"kolikráte zpívali při nesmírném nadšení, zpívají nyní na divadle\nSan Carlo v Lisabone, a zbuzují nevídané furore v Rossinibo\nopeře „Semiramide\". Podobného úspěchu dochází v Neapoli\nv divadle San Carlo první tanečnice sic. Picci, dcera to české\numělkyně L. Stolzovy, která se byla provdala za skladatele L.\nRicciho. Mladá ta ballerina je miláčkem Neapolského obecen-\nstva. Ona se vznáší, dovádí, otáčí k pomilování, co zatím její\nteta, slavná zpěvačka Teresa Stolzova, primadonna opery Bo-\nlognské, provdati se hodlá za ředitele orkestru Angelo Mariani.\nTak alespoň píše florentinský list ~L'Arlecchinou. Právě se\ndočítám, že se Dr. Fr. Liszt už nabažil stavu duchovního. Stana\nse knězem, kojil se prý nadějí, že bude brzy jmenován kardi-\nnálem ; vida ale, že se přepocetl, rozhodl prý se, že se navrátí\nk svému prvému zaměstnání, totiž kapelnictví u velkovévody\nVýmarského, Vederemo! Irovatore.\nZ Petrohradu. (Ruská opera). Ruská opera počíná se v\nletošní zimní saisone péci ředitelstva, které konečně nastupuje\nna pravou cestu, značně zvelebovati; řiditelstvo stará se o zí-\nskání nových oper ruských skladatelů, o ohohacení personálu o-\nperního a o skvělejší úpravu ; pro nynější saisonu připravuje se\nk provozování několik nových ruských oper od Dargomyjského,\nSérová, Nápravníku, Kyje, Římského-Korsakova, a Musorské-\nho. O opeře Dargomyjského: „Kamenyi gost\" vypravují se\npravé divy a znalci zasvěcení ozývají se o ni s největším nad-\nšením, lze tudíž ocekávati velmi skvělého úspěchu; rovněž lze\nnaditi se výborné práce od osvědčeného již mistra A. N. Séro-\nvá, skladatele výtečných zpěvoher „Judita\" a „Rogněda.\" 0-\nstatní z jmenovaných skladatelů vystupují před obecenstvo po-\nprvé ; Kyj složil již sice dřívejednn operu „Kavkazskyj plěnník*\nzvanou, která ale z neznámých příčin nedošla k provozování,\nmimo to jest, rovněž jako Musorsskij a Rimskij-Korsakov znám\nco nadaný skladatel písní, romancí a jiných salonních skladeb,\nkteré vyšly nedávno u logonsona. Pro vás bude zvláště zají-\nmavo provozování opery Ed. Nápravníka, vašeho v Petrohrade\nžijícího krajana. (Květy.)\nZ Charkova. (Opera italská.) Zdejší opeře daří se dobře.\nAž dosud slyšeli jsme opery: Ernani Sonambula Traviata\nBallo in maschera. Všechny potkaly se s přízní zdejšího\nobecenstva; neboť provedení bylo výtečné. Z divadelních umělců\njsou nejvíce oslavovány sl. Gabriela Boema (Roubalova) vaše\nkrajanka, pak sl. Lazzari; tenoristé Franchini a Rhigi-Gurini,\nbassista Crotti a výtečný kapelník Giov. Vanni.\nZ Varšavy, 12. pros. (Koncerty Kleczynského, Moniuszka, Wieniavského.\nPolská opera.—Symfonické koncerty.—Konservatorium. Církevní hudba.)\nMezi koncerty, kteié se zde v posledním Čase odbývaly,\nzasluhuje koncert Kleczynského chvalné zmínky. Pan Kleczyn-\nski je na slovo vzatý pianista, který osvědčuje i nemalý tvůrci\ntalent. Důkazem toho jest jeho trio do G-moll pro piano, housle\na cello, které vyniká pěknými myšlénkami a dobrým zpracová-\nním. Mimo to přednesl Kleczynski skladby od Liszta, Mendel-\nsohna, Chopina a Litolfa. Velmi zajímavý koncert byl koncert\nředitele St. Moniuszka, v němž jsme slyšeli ouverturu nové jeho\nopery ~Paria\", jejížto komponováním se právě zanáší. Ostatní\nčísla byla: arie z Moniuszkovy opery ~Hrabina\" a tři lyrické vý-\njevy z Mieckiewiczových ~Přeludů/' Skladba ta jsouc od sklá-\ndatele důmyslně pojata a velmi duchaplně zosnována a prove-\ndena, uchvátila veškeré četné obecenstvo, které své zanícení\nbouřlivým potleskem dalo na jevo. Nadšení, jež skladba ta\nzbudila, jeví se iv kritikách zdejších listů. Jistý kritik porov-\nnává útvor Moniuszkův s Beethovenovou devátou synfonií a tvrdí,\nže Moniuszko svůj ideál jasněji viděl, než Beethoven. Piani-\nsta Josef Wieniawski dával dne 9. t. m.v měšťanské besedě\nkoncert, jejž byl už před pěti měsíci oznámil. Těžká nebezpečná\nnemoc, která jeho životu hrozila, byla příčinou toho opoždění.\nZe je nyní duševně i tělesně zdráv, osvědčil svým geniálním po-\njmutím, jakož i silou a bravourou, jimiž svou úlohu rozřešil.\nWieniawski je bez odporu jeden z nejznačnějších pianistů našeho\nstoletí a zřídka kdy slyšeli jsme, aby nějaký virtuos Beethove-\nnův C-moll koncert tak okrouhle a neúhonně přednesl, jako Wie-\nniawski , jehož ku koncertu tomu složená kadence iiplně odpo-\nvídala vážné klassicnosti Beethovenova díla. Mimo to přednesl\nkoncertista Lisztovu fantasii na uherské motivy s průvodem ja-\nnicářské hudby. Co se týce polské opery, snaží se nová admini-\nstrace všemožně, aby obecenstvu předvedla starší vzácná díla;\navšak nejlepŠí úmysly roztříští se někdy o nedostatek příhodných\nsil pěveckých pro jednotlivé odbory a partie. Kapella velkého\ndivadla započala řízením p. Munchheiraera synfonické koncerty,\nkteré loňského roku do života vstoupily; provedla synfonie od\nMendelssohna, Beethovena, ouvertury od Meyerbeera, Webra, Rich.\nWagnera a Beethovena. Zdejší ústav hudební čili konservato-\nrium, obdrževši od J. V. cára roční příspěvek 7600 stříb. rub.\nzapočalo opět svou činnost. Ředitelstvo a učitelové jsou ti též,\nco dříve; avšak z učebního plánu vyškrtnuty jsou odbory pro\ndechové nástroje. Přesná hudba kostelní kloní se jaksi k úpadku,\na jak dalece sklesla vážnost tohoto odvětví hudby, vysvítá z ná-\nsledujícího programu, jenž byl nedávno proveden v zdejším bi-\nskupském chrámu; dávalo se Kyrie a Agnus od Brzowského,\nGloria a Credo od Moniuszka; Sanctus od Nowakowského, Be-\nnedictus nd Sliwinského a Offertorium od Kontského. S. Z.\nZe Lvova. (Nová opera.) Na zdejším divadle připravuje\nse Duníeckého operettka „Chochlík\" , která se už ve Vídni a\nv Berlíně pod názvem „Der Teufel ist los\" provozovala. Du-\nniecki zanáší se nyní komponováním velké tříaktové opery, je-\njížto děj vyňat jest z dějin polských.\nZ Drážďan. (S ona ta Tartiniho ap. Wasielewski.)\nV sobotu dne 18. pros. odbývala se třetí hudební soiree\nsic, Marie Wieckovy a pana J. z Wasielewskich. Pan Wasie-\nlewski přednesl ještě tiskem nevydanou sonátu pro housle do\nG-dur od Tartiniho, kterou Šťastně nalezl a průvodem klavírním\nopatřil. „Tato sonata\" praví C. Bank, „jest novým svědectvím\nTartiniova významu ve hře na housle a v komposici. Co do vy-\nnalézavosti, co do pathosu myšlének, co do jejich rhytmické vy~\njádřivosti a co do velkoleposti slohu stály jeho nejbližŠí stoupenci\ndaleko za ním. Rozhodné poetické rozpoložení, někdy také ur-\nčitá fantastická představa joví se už v mnohých jeho skladbách\na také zde v obou krásných lyricko - elegických adagiech této\nsonáty. Presto assai má capriciésní, skoro moderní ráz. Ná-\npadný však jest v prvním allegru motiv, jenž skoro úplně sou-\nhlasí sHaendlovým „Alleluja\" (v Mesiáši) a není žádné pochyb-\nnosti, že Haendl sonátu tuto dobře znal. Tartiniho sonáty byly\nv Londýně velmi rozšířeny a Haendl přijal do svého nesmrtel-\nného díla tento motiv/' Pan Wasielewski vniknul do slohu této\nskladby a provedl jí co do výrazu a barvitosti vřele a karakte-\nristicky.\nZ Mnichova. (Wagner ovy Nibelungy). Richard Wagner\ndokončil třetí část opery Nibelungů. Až bude se čtvrtou částí\nhotov, počne prý se v skleněném paláci k tomu úceli stavětí\ndivadlo, které vyhoví intencím skladatelovým.\nZ Vídně. (Nová opereta. Florentinské kvartetto. Nové dvorní di-\nvadlo. Stipendia. Raslinger f)\nNová operetka „Perichole\" od Jak. Offenbacha bude se\nprovozovati v divadle na řece Vídni v polovici ledna, kdy k nám\nzavítá znamenité florentinské kvartetto, které zde několik zábav\npro hudbu komorní uspořádá. Nové dvorní divadlo, o jehož\nvnitřní úpravě se velmi pilně pracuje, bude prý dne 15. května\notevřeno. Na začátku lednu budou se tam odbývati orkestrální\nzkoušky, aby se co do akustiky vyšetřilo nejpřiměřenější místo\npro nástroje hudební. Ministr vyučování p. Dr. Hasner udělil\nna návrh ministerialní komise z částky 15000 zl., která je ur-\nčena k stipendiím pro umělce rakouské, následujícím umělcům\nhudebním stipendie: Antonínu Bruckneru z horních Rakous,\nStanislavu Dunieckému z Haliče, Josefu Porsteru ze Štýrska,\nRobertu Fuchsovi z horních Rakous, Edvardu Kremserovi z dol-\n' v\nnich Rakous, tedy 1 Slovanu a ctyrem Němcům! Čísla mluví,\nDne 26. prosince zemřel zde obchodník v musikaliích, známý\nKarel Haslinger, byv mrtvicí raněn. Haslinger byl dobrý pia-\nnista a vydal též některé své skladby"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "7", "page_fin": "7", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.7.2", "titre_corps": "Z Královic. (Valná hromada zpěváckého spolku.)", "titre_sommaire": "Z Královic. (Valná hromada zpěváckého spolku.)", "signature_source": "—n—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2239, "texte": "—n—\nZ Královic. (Valná hromada zpěváckého spolku.)\nZpěvácký spolek „Hvězda\" odbýval dne 28. listopadu val-\nnou hromadu za Četného účastenství Členů výkonných i přispí-\nvajících. Z jednatelské zprávy vyjímám, že ku konci roku\n1867 počítal spolek toliko 11 výkonných Členů, Nově zvolený\nvýbor učinil pozvání k více pánům, aby bud! co výkonní neb\npřispívající Členové k spolku přistoupili. Toto vyzvání potkalo\nse s dobrým výsledkem, neb se na to 9 pánů ku cvičení při-\nhlásilo a přes 30 přispívajících bylo získáno. Díky vytrvalosti\ncvičitelů, p. Em. Engelthalera, Jana Engelthalera a Josefa\nVírky získal spolek dobré, výdatné a pilné síly, které zaručují\nina dále Čilou pfisobnost spolku. Aby se vzbudilo účastenství\nobecenstva k spolku, zařídil výbor měsíční zábavy, které se\nstaly prospěšnými a hlavně ochotou pp. Vecka a Fr. Ekerta\nvelmi zajímavými. Mimo tyto měsíční zábavy uspořádal spolek\nČtyry velké taneční besedy z Části k dobročinnému účelu, z Části\nna zřízení praporu, a účinkoval při Študentské besedě. Kromě\ntoho súČastnil se spolek při slavnosti kladení základního ka-\nmene k národnímu divadlu v Praze, při svěcení praporu sokol-\nského v Plzni, pěveckého praporu v Horažďovicích a při vy-\ncházce na hrad Krakovec dne 6. Července t. r. Sám podnikl\ndva výlety a sice do Plaz a do Doubí, odbýval dvě requiem za\nzemřelé své Členy, účinkoval u Božího hrobu na velký pátek\na přihlásil se co Člen pěvecké jednoty Českoslovanské. Archiv\nspolkový Čítá 151 sborů, z nichž letošního roku 39 nově za-\nkoupeno bylo. Dle zprávy pokladníka obnášel r. 1868 veškerý\npříjem 145 zl. 14 kr., vydání 84 zl. 83 kr.; zbylo tedy 60 zl.\n31 kr., která částka jest v záložně uložena. Při vykonané\nvolbě starosty obdržel p. Jan Liblinský nejvíce hlasů, ostatní\nČlenové výboru byli opět voleni. Doufáme, že za jeho vedení\nvyplní spolek úlohu svou, totiž pěstovati zpěv národní a tím\npřispěti k probuzení a tužení vědomí národního a k ušlechtění\nživota spoleČenskéhov (P. Nov.)\nZ Nebušic v Šárce. {Hud. produkce.) Na den sv. tří\nkrálův dne 6. ledna bude se v hostinci p. Jos. Kubra odbývati\nkudební zpěvní, a deklamatorní produkce. Před tím provede u-\nčitel p. V. J. Erlebach přispěním pánů ochotníků z Prahy ao-\nkolí se školní mládeží, Budečské jesličky.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "7", "page_fin": "7", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.7.3", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.7", "debut_caractere": 2241, "fin_caractere_exclue": 5574, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\n* Malostranský „LumírLÍ odbýval dne 8. pros. hudební\nzábavu, v níž obezřelým řízením p. Josefa Drahorada prove-\ndeny byly sbory: Utonulá od Křižkovského Zaplesej Če-\nchie, chvatnou zmínkou poctěný sbor od Josefa Drahorada\nRadostné cestování od VaŠáka. Všechny sbory byly precisně\nas náležitým výrazem přednešeny. V přednosu prvního sboru je-\nvila se poněkud u tenorů jakási ostýchavost. Skladba páně\nDrahoradova je slavnostní a pro silný sbor a nemine se při\nsprávném provedení účinku. V koncertu tom účinkovala sl.\nRtickaufova zpívajíc píseň od Lauba a arii od Mozarta, pak na-\ndaný mladý houslista p. Jan Weber přednášeje se skvělým vý-\nledkem fantasii od Vieuxtempse a konečně p. Chadima jenž\nobecenstvo žertovnou deklamací obveselil. r—\n* Lomnickému zpev. spolku) jenž užíval po Šest let jmé-\nno „Bořivoj,\" bylo od Semilského c. k. okresního nařízeno, že\nnesmí užívati jména „Bořivoj,\" poněvadž prý o něm není zmín-\nka v stanovách.\n* SedlČanský „Záboju odbýval dne 19. pros. volby své.\nZa předsedu opět zvolen purkmistr p. Josef Gártner, a za ře-\nditele p. Jan Baxa.\n* Lounský ~Vlastislavu utrpěl resignací ředitele svého p.\nVacka značnou ztrátu. Jest všeobecným přáním, by nynější ře-\nditel p. Neudorfi na cestě vytknuté pokračoval a očekává se tím\nspíše úspěchu, an cvičení sboru druhdy pouze řediteli příslušné,\nnyní zvláštnímu sbormistru je svěřeno.\n* Jindřichohradecký „Černín\" podal dne 18. prosince kon-\ncertem svým utěšeného důkazu píle své a obratnosti ředitele p.\nVacka. Všechna Čísla programu přijata jsou hlučným potleskem,\nzvjáště však uneslo precisné provedení krásné Nápravníkovy\n„Ctverylky z ruskýeli národních písní\", kteráž se opakovati musela.\n* Zp. sp. ~ OrlicéLv Kostelci n. Orlicí odbýval dne 26.\nprosince v sále panskodomském večerní zábavu. Program; 1.\nDivadlo: „Sedmý den před svatbou.\" —2. Sbor: „Utonulá\"\nod Pavla Křižkovského. —3. Deklamace. —4. Hudba. ■— 5.\nSbor: „Vše jen ku chvále\" od Jelena. 6. Deklamace. 7.\nSbor: „Vlasti\" od A. B. TovaČovského.\n* Poličský zpev. sp. nKolldru uspořádal dne 20. prosince\nv divadle pěveckou, hudební a deklamatorní zábavu. Program\nbyl následující: 1. Overtura k opeře „Zampa\" od Herolda.\n2. „Povzbuzení k zpěvu,\" sb. od Hendrycha. 3. Duetto na\npiano pro 4 ruce. Duetto z opery „Nabuchodonosor\" od Ver-\ndiho, přednese slec. Anna Tameleova p. s Pickem. 4. „Na vlast\"\nsb. od Tomáška. 5. „Štědrý večer zesnulých.\" Deklamovánka,\npřednese sl. Amálie Martinova. 6. Variace pro housle E-dur\ns průvodem kvarteta od Beriota, přednese p. Picko. 7. „Vytr-\nvej a nezoufej!\" Píseň s průvodem piana od Procha, přednese\nsl. Jindřiška Bergrova sp. Fr. Bergrem. 8. „Touha,\" sb. od\nKnahla. 9. „Marcia\" na piano pro 4 ruce. Duetto z opery\n„Nabuchodonosor\". Přednese slečna Viktorie Tameleova s p.\nPickem. 10. „Vlasti\". Sbor od TovaČovského.\n* Vysocký zp. sp. „Krakonoš\" dával dne 29. pros. Illne-\nrovu komicko-tragickou operetku „Kvas krále Vondry\".\n* Nový ředitel zpev. spolku. Poněvadž p. M. Klička opětně\nse z hodnosti ředitele Klatovského zp. sp. „Sumavana\" poděkoval,\nzvolen byl za ředitele p. František Mates, známý tenorista, jenž\nuž po více let na gymnasialnýoh a reálných Školách s výtečným\nprospěchem vyuěuje.\n* V BuŠtéhrade zařízen jest přičiněním p. Antonína An-\ntoše, horlivého učitele zpev. spolek, jehož stanovy už k potvrzení\npředloženy jsou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c015", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "7", "page_fin": "8", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.8", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.7", "debut_caractere": 5576, "fin_caractere_exclue": 7533, "texte": "Zprávy.\n\n* Seznam koncertů v listopadu a prosinci 1868. Dne 26.\nlistopadu 1. kvartettní zábava bratří Mtillerů. Koncert Ed.\nGerstbergera na piano a harmonium. 28. Druhá kvartettní\nzábava Mtillerů. 29. listop. koncert houslisty a kapelníka\nněm. divadla Rappoldiho. 30. listop. Třetí kvartettní zábava\nMtillerů. 1. pros. koncert na rozloučenou pianistky Gabriely\nJoelovy. 2. pros. Čtvrtá kvartettní zábava Mtillerů. 4.\npros. Pátá kvartettní zábava Mtillerů. 5. pros. koncert zpěv.\nspolku „Besedy\". 8. pros. zábava hudební zpev. spolku\n„Lumír\" na Malé Straně. Dne 10. pros. koncert Zo-\nfínské akademie. Dne 13. pros. matinée pro komorní\nhudbu pianistky slečny Marie Prokschovy. Koncert zpěv.\nspolku „Hlahol\" v Praze. 20. pros. koncert skladatele Karla\nHodyce v Praze. 23. pros. koncert jednoty hud. umělců;\nKrejčího mše D-moll. 25. prosince koncert Besedy, pak Hlaho-\nlu, Lumíra, Lakese a Slavoje ve prospěch jednoty k podporo-\nvání chudých filosofů v cesk. divadle. Koncert divadelního\norkestru ve prospěch ústavu chudých. 26. Koncert ředitele\nústavu Col. Mtillera. 28. pros. koncert Ed. Gerstbergra.\nVlny koncertního proudu hrnuly se v prosinci tak rychle\nza sebou, že je holou nemožností uciniti o všech koncer-\ntech bližší zmínku v listu našem; anto by nestačily veškeré\nsloupce k těm kterým úvahám. Mezi nejzajímavější kon-\ncerty náležel bez odporu koncert ve prospěch pensijního fondu\nprofessorů na konservatoři, v němž Ferd. Laub, tento veli-\nkán houslové hry, spoluúcmkoval. Přednášeli Beethovenův\nkoncert s průvodem orkestru tak duchaplně as takým umě-\nleckým nadšením, že veškeré posluchače hluboce dojal a\nuchvátil; škoda jen, že řídil orkestr místo pana prof. Be-\nnevice, jemuž dle stanov řízení průvodu přísluší, řiaitel p.\nJosef Krejčí, který ustavičně s orkestrem pokulhával a\nrušil dojem geniální hry F. Lauba, jenž nápotom zbudil\nsvým mistrným přednesem Ernstovy elegie a svého polonézu\npři delikátním p. Kavanové průvodu bouřlivou, nekonečnou"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6574, "texte": "pochvalu. V žalmu 115 od J. Krejčího slyšeli jsme pěkný\nsoprán žákyně sl. Rubínový a zvučný, zvonkovitý a objemný\nalt sic. Spottovy , které ehvalně svůj úkol rozřešily. Po-\nslední číslo koncertu byla zajímavá ouvertura opeře\n„Břetislav a Jitka\" od slovútného A. V. Ambrose. Rekne-\nme-li, že je ouvertura ta ve všech svých částech průzračná,\ndůmyslně zosnována, že vyniká ušlechtilými motivy, obrat-\nnou instrumentací a bujným vzletem: máme za to, že jsme\npodali nejstručnějŠí trest všech předností této zdařilé práce.\nNetřeba podotýkat, že se dílo pane Ambrosovo potkalo se\nskvělým úspěchem. Koncert jednoty hudebních umělců\npražských, v němž Hlahol, Beseda, orkestry obou divadel,\nžáci konservatoria a jiní diletanti účinkovali, obsahoval\nKrejčího velkou mši D-moll místo obyčejného oratoria. Nedá\nse upříti, že mše p. Krejčího svědčí o důmyslnosti a vzletu\nhudebním; avšak postrádá úplně rázu církevní hudby; v ky-\nrie udělal skladatel na Tvůrce, jejž má o slitování prošiti,\ndocela útok s kontrabassy a plechovými nástroji, chtěje\nz něho vynutit slitování. Provedení bylo řízením skladate-\nlovým slušné; přednos slč. z Ehrenbergů, p. Lukeše ap.\nPalečka výtečný. Slč. Spottova provedla nesnadnou úlohu\nsvou s úspěchem. Koncert ve prospěch chudých filosofu, jenž\nse v českém divadle odbýval, došel obezřelým řízením p.\nFerd. Hellera skvělého výsledku. Pět spolků pražských:\nBeseda, Hlahol, Slavoj, Lumír a Lukeš přednesli Hniličkův\ncenou poctěný sbor „Osvobození Europy\" s průvodem plecho-\nvých nástrojů, zdařilý Smetanův sbor „Tři jezdci\" a effektní\nhrdinský sbor srbský „U bojí& od Zajíce velmi precisně\nas náležitými odličnostmi, tak že veškeré přednosti těchto\nsborů na jevo přišly. Smetanovy vznešení „Jezdci\" museli\nna všestranné přání svou jízdu opakovati. Paní Miková a\npan Paleček zapěli s vřelým citem písně Schubertovy; p.\nSmetana přednesl na piano Haendlovy variace E-dur a Cho-\npinovo notturno G-dur vzletuplně a byv hlučně vyvolán,\npřidal ještě svou poetickou polku. PanForster hrál na har-\nmonium píseň Schubertovu a gavottu, a konečně Mullerovo\nduetto pro harmonium a cello sp. Hegenbartem, v němž\nposlední mnohým vrzavým tónem celistvý dojem porušil.\nHudebníci dechových nástrojů, kteří v prvním sboru účin-\nkovali, nemohou si vzít výsadu na precísnost. -b—\n-* Pan Dr. Aug. V. Arnbros, duchaplný spisovatel hude-\nbní, bude míti v místnostech sálu Zofinského vl. poschodí před-\nnášky o vývinu hudebního dramatu (opery) od jeho vzniku v\nr. 1600 až k nejnovější reformě Richardem Wagnerem. První\npřednáška bude dne 4. ledna, pak dne 7, 11,14, 18, 21, 29.\nledna a 5. února. Provozování hudebních kusů co dokladů u-\nslyšíme dne 11. února. Upozorňujeme všechny hudebníky a přá-\ntele hudby na velezajímavé přednášky, jež budou vždy od 5—6 hod.\n* Z pražské konservatoře. Pan Frant. Hegenbart, prof.\ncella na zdejším konservatoriu, jenž si za svého čtyřletého pů-\nsobení na tom kterém ústavě nezískal ani co učitel ani co vir-\ntuos (sic!) žádných zásluh, obdržel na návrh řed. p. Jos. Krej-\nčího 300 zl. ročního přídavku. Co by as poměrně dle toho museli do*\nstat velezasloužilí a co učitelové věhlasní prof.p. Julins Pisařovic\na p. Josef Krabě, kteří více než pětadvacet let ústavu to-\nmu za pravý pakatel své síly věnují? Šestkrát tolik, bude se\ntak mnohý domnívati. Chyba lávky; nedostali ničeho. Není\nnad protekcí a spravedlnost!\n\nr—r\n\n* Pan Z. Skuherský, ředitel varhanické školy, jmenován jest\ndirigentem hudby v dvorní kapli a komorním hudebníkem J. M. cis.\nFerdinanda, kteréžto místo dříve Jan Skroup zastával. Následkem\ntoho uprázdní se beze vsí pochyby chorregentské místo u sv. Kasta-\nla, jež p, Skuherský před nedávnem byl obdržel a na něž má nej-\nvětsí a spravedlivé nároky chvalne známý varhaník p. Jos. Caj-\nner, jenž spravuje svědomitě už 10 let varhanické místo příměst-\nském patronátu s ročním služným 120 zl. Uvidíme, zdali p.\nCajner při varhanictví nesesediví i\n* Pomník Bedř. Kittlovi. Jednota k zvelebení hudební-\nv\nho umění v Cechách zamýšlí, jak se dovídáme, zříditi pomník\nbývalému řediteli konservatoria B. Kittlovi, jenž loňského roku\nv Líšni (v Poznansku) zemřel.\n* Pan Karel Sebor, skladatel „Templářů Drahomíry\nHusitské nevěsty\", vrátil se ze svých cest po Německu, Belgii\na Francii tyto dni opět do Prahy.\n* Pátý svazek národních písní, ozdobený podobiznami Ja-\nromíra Erbena a Martinovského, duchaplného harmonisatora písní\ntěch, vyjde tohoto roku nákladem Jana Schindlera v Praze.\nMový svazek ten bude obsahovat as 100 písní s průvodem\npiana. Vydání bude krásné a v každém ohledu důstojné.\n* Pan Karel Kejklíček, býv. kapelník vojenský 6. ky-\nrysnického pluku, stal se ředitelem kůru v Heřmanově Městci.\n* Pan Janák, druhý chorregent v Berouně, zvolen jest za\nředitele kůru v Rakovníku.\n* Pan Nes ver a, učitel v Hořovicích, jmenován jest ředitelem\nkůru v Berouně, o kteréžto místo se v celku Čtvero kompetentů\nucházelo.\n* Slč. Jaroslava Blahutova, pianistka a žákyně V. Sta-\nrého , obdržela místo učitelky hudby u hraběnky Cziszewské\ndo ruského Polska, kamž se před nedávnem odebrala.\n* Pan Lábor, nevidomý pianista Český, účinkoval dne 20.\npros. v 4. koncertě hudební jednoty Brněnské a zbudil svou\nkrásnou hrou nemalého podivení. Přednášeli Beethovenův třetí\nkoncert, Chopinovo notturno G-moll, Taubertovo impromptu Es-\ndur. Jeho hra byla promyšlená, cituplná a tón jeho vynikal\nvíce něžností nežli silou.\n* Slečna Vizjakova, Horvátka, dochází v Bukarešti, kde je\nco primadonna u opery italské engažována, báječné obliby. Při\nprovozování „Fausta\" sypal se na ni v pravém smyslu slova\ndéšť květin, neboť obdržela 300 kytek. Mimo to věnovali\njí Členové orkestru nádhernou korunu z květin , ozdobenou bo-\nhatou stužkou. Slečna Vizjakova a znamenitý pěvec Prudenza\njsou ozdobou BukareŠtského divadla.\n* Pan Fr. Steger (Stazic) je nyní hejekaným miláčkem\nobecenstva v Barceloně, kdež na divadle „Licco\" vystupuje.\nČasopis „El Correo de Teatros\" praví o něm, co o Raulu, a\nsleČ. Giovannoni-Zacchi, že byli oba v opeře „Hugenotti\" pro-\nslavenými hrdinami téhož večera, vyvolavše zcela nových a ne-\nobvyklých chvalořecí v Barceloně. Duetto ve 4. aktu přednesli\noba umělci tak velkolepě, že uchvátili ním k nadšení obecen-\nstvo, které je po ukončení Čtyrykrát vyvolalo.\n* Pan Podhorský, nyní oblíbený Člen opery v Celóvci,.\nnabývá vždy větší a větší přízně u tamějšího obecenstva. Co\n„Rigoletto\" byl p. Podhorský dle Klgf. Ztg. v každém ohledu\nvýborný, a co „Lazebník\" (4. pros.) byl vyznamenán bouřlivým\npotleskem a Častým vyvoláním. Jak známo je p. Podhorský\nsyn naší zasloužilé pěvkyně pí. Kateřiny Podhorské a také co\nkomponista znám."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c016", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "7", "page_fin": "8", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.8.1", "titre_corps": "* Seznam koncertů v listopadu a prosinci 1868. Dne 26.", "titre_sommaire": "* Seznam koncertů v listopadu a prosinci 1868. Dne 26.", "signature_source": "r—r", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.7", "debut_caractere": 5585, "fin_caractere_exclue": 7533, "texte": "* Seznam koncertů v listopadu a prosinci 1868. Dne 26.\nlistopadu 1. kvartettní zábava bratří Mtillerů. Koncert Ed.\nGerstbergera na piano a harmonium. 28. Druhá kvartettní\nzábava Mtillerů. 29. listop. koncert houslisty a kapelníka\nněm. divadla Rappoldiho. 30. listop. Třetí kvartettní zábava\nMtillerů. 1. pros. koncert na rozloučenou pianistky Gabriely\nJoelovy. 2. pros. Čtvrtá kvartettní zábava Mtillerů. 4.\npros. Pátá kvartettní zábava Mtillerů. 5. pros. koncert zpěv.\nspolku „Besedy\". 8. pros. zábava hudební zpev. spolku\n„Lumír\" na Malé Straně. Dne 10. pros. koncert Zo-\nfínské akademie. Dne 13. pros. matinée pro komorní\nhudbu pianistky slečny Marie Prokschovy. Koncert zpěv.\nspolku „Hlahol\" v Praze. 20. pros. koncert skladatele Karla\nHodyce v Praze. 23. pros. koncert jednoty hud. umělců;\nKrejčího mše D-moll. 25. prosince koncert Besedy, pak Hlaho-\nlu, Lumíra, Lakese a Slavoje ve prospěch jednoty k podporo-\nvání chudých filosofů v cesk. divadle. Koncert divadelního\norkestru ve prospěch ústavu chudých. 26. Koncert ředitele\nústavu Col. Mtillera. 28. pros. koncert Ed. Gerstbergra.\nVlny koncertního proudu hrnuly se v prosinci tak rychle\nza sebou, že je holou nemožností uciniti o všech koncer-\ntech bližší zmínku v listu našem; anto by nestačily veškeré\nsloupce k těm kterým úvahám. Mezi nejzajímavější kon-\ncerty náležel bez odporu koncert ve prospěch pensijního fondu\nprofessorů na konservatoři, v němž Ferd. Laub, tento veli-\nkán houslové hry, spoluúcmkoval. Přednášeli Beethovenův\nkoncert s průvodem orkestru tak duchaplně as takým umě-\nleckým nadšením, že veškeré posluchače hluboce dojal a\nuchvátil; škoda jen, že řídil orkestr místo pana prof. Be-\nnevice, jemuž dle stanov řízení průvodu přísluší, řiaitel p.\nJosef Krejčí, který ustavičně s orkestrem pokulhával a\nrušil dojem geniální hry F. Lauba, jenž nápotom zbudil\nsvým mistrným přednesem Ernstovy elegie a svého polonézu\npři delikátním p. Kavanové průvodu bouřlivou, nekonečnou"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3347, "texte": "pochvalu. V žalmu 115 od J. Krejčího slyšeli jsme pěkný\nsoprán žákyně sl. Rubínový a zvučný, zvonkovitý a objemný\nalt sic. Spottovy , které ehvalně svůj úkol rozřešily. Po-\nslední číslo koncertu byla zajímavá ouvertura opeře\n„Břetislav a Jitka\" od slovútného A. V. Ambrose. Rekne-\nme-li, že je ouvertura ta ve všech svých částech průzračná,\ndůmyslně zosnována, že vyniká ušlechtilými motivy, obrat-\nnou instrumentací a bujným vzletem: máme za to, že jsme\npodali nejstručnějŠí trest všech předností této zdařilé práce.\nNetřeba podotýkat, že se dílo pane Ambrosovo potkalo se\nskvělým úspěchem. Koncert jednoty hudebních umělců\npražských, v němž Hlahol, Beseda, orkestry obou divadel,\nžáci konservatoria a jiní diletanti účinkovali, obsahoval\nKrejčího velkou mši D-moll místo obyčejného oratoria. Nedá\nse upříti, že mše p. Krejčího svědčí o důmyslnosti a vzletu\nhudebním; avšak postrádá úplně rázu církevní hudby; v ky-\nrie udělal skladatel na Tvůrce, jejž má o slitování prošiti,\ndocela útok s kontrabassy a plechovými nástroji, chtěje\nz něho vynutit slitování. Provedení bylo řízením skladate-\nlovým slušné; přednos slč. z Ehrenbergů, p. Lukeše ap.\nPalečka výtečný. Slč. Spottova provedla nesnadnou úlohu\nsvou s úspěchem. Koncert ve prospěch chudých filosofu, jenž\nse v českém divadle odbýval, došel obezřelým řízením p.\nFerd. Hellera skvělého výsledku. Pět spolků pražských:\nBeseda, Hlahol, Slavoj, Lumír a Lukeš přednesli Hniličkův\ncenou poctěný sbor „Osvobození Europy\" s průvodem plecho-\nvých nástrojů, zdařilý Smetanův sbor „Tři jezdci\" a effektní\nhrdinský sbor srbský „U bojí& od Zajíce velmi precisně\nas náležitými odličnostmi, tak že veškeré přednosti těchto\nsborů na jevo přišly. Smetanovy vznešení „Jezdci\" museli\nna všestranné přání svou jízdu opakovati. Paní Miková a\npan Paleček zapěli s vřelým citem písně Schubertovy; p.\nSmetana přednesl na piano Haendlovy variace E-dur a Cho-\npinovo notturno G-dur vzletuplně a byv hlučně vyvolán,\npřidal ještě svou poetickou polku. PanForster hrál na har-\nmonium píseň Schubertovu a gavottu, a konečně Mullerovo\nduetto pro harmonium a cello sp. Hegenbartem, v němž\nposlední mnohým vrzavým tónem celistvý dojem porušil.\nHudebníci dechových nástrojů, kteří v prvním sboru účin-\nkovali, nemohou si vzít výsadu na precísnost. -b—\n-* Pan Dr. Aug. V. Arnbros, duchaplný spisovatel hude-\nbní, bude míti v místnostech sálu Zofinského vl. poschodí před-\nnášky o vývinu hudebního dramatu (opery) od jeho vzniku v\nr. 1600 až k nejnovější reformě Richardem Wagnerem. První\npřednáška bude dne 4. ledna, pak dne 7, 11,14, 18, 21, 29.\nledna a 5. února. Provozování hudebních kusů co dokladů u-\nslyšíme dne 11. února. Upozorňujeme všechny hudebníky a přá-\ntele hudby na velezajímavé přednášky, jež budou vždy od 5—6 hod.\n* Z pražské konservatoře. Pan Frant. Hegenbart, prof.\ncella na zdejším konservatoriu, jenž si za svého čtyřletého pů-\nsobení na tom kterém ústavě nezískal ani co učitel ani co vir-\ntuos (sic!) žádných zásluh, obdržel na návrh řed. p. Jos. Krej-\nčího 300 zl. ročního přídavku. Co by as poměrně dle toho museli do*\nstat velezasloužilí a co učitelové věhlasní prof.p. Julins Pisařovic\na p. Josef Krabě, kteří více než pětadvacet let ústavu to-\nmu za pravý pakatel své síly věnují? Šestkrát tolik, bude se\ntak mnohý domnívati. Chyba lávky; nedostali ničeho. Není\nnad protekcí a spravedlnost!\n\nr—r"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c017", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "8", "page_fin": "8", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.8.2", "titre_corps": "* Pan Z. Skuherský, ředitel varhanické školy, jmenován jest", "titre_sommaire": "* Pan Z. Skuherský, ředitel varhanické školy, jmenován jest", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.8", "debut_caractere": 3349, "fin_caractere_exclue": 6574, "texte": "* Pan Z. Skuherský, ředitel varhanické školy, jmenován jest\ndirigentem hudby v dvorní kapli a komorním hudebníkem J. M. cis.\nFerdinanda, kteréžto místo dříve Jan Skroup zastával. Následkem\ntoho uprázdní se beze vsí pochyby chorregentské místo u sv. Kasta-\nla, jež p, Skuherský před nedávnem byl obdržel a na něž má nej-\nvětsí a spravedlivé nároky chvalne známý varhaník p. Jos. Caj-\nner, jenž spravuje svědomitě už 10 let varhanické místo příměst-\nském patronátu s ročním služným 120 zl. Uvidíme, zdali p.\nCajner při varhanictví nesesediví i\n* Pomník Bedř. Kittlovi. Jednota k zvelebení hudební-\nv\nho umění v Cechách zamýšlí, jak se dovídáme, zříditi pomník\nbývalému řediteli konservatoria B. Kittlovi, jenž loňského roku\nv Líšni (v Poznansku) zemřel.\n* Pan Karel Sebor, skladatel „Templářů Drahomíry\nHusitské nevěsty\", vrátil se ze svých cest po Německu, Belgii\na Francii tyto dni opět do Prahy.\n* Pátý svazek národních písní, ozdobený podobiznami Ja-\nromíra Erbena a Martinovského, duchaplného harmonisatora písní\ntěch, vyjde tohoto roku nákladem Jana Schindlera v Praze.\nMový svazek ten bude obsahovat as 100 písní s průvodem\npiana. Vydání bude krásné a v každém ohledu důstojné.\n* Pan Karel Kejklíček, býv. kapelník vojenský 6. ky-\nrysnického pluku, stal se ředitelem kůru v Heřmanově Městci.\n* Pan Janák, druhý chorregent v Berouně, zvolen jest za\nředitele kůru v Rakovníku.\n* Pan Nes ver a, učitel v Hořovicích, jmenován jest ředitelem\nkůru v Berouně, o kteréžto místo se v celku Čtvero kompetentů\nucházelo.\n* Slč. Jaroslava Blahutova, pianistka a žákyně V. Sta-\nrého , obdržela místo učitelky hudby u hraběnky Cziszewské\ndo ruského Polska, kamž se před nedávnem odebrala.\n* Pan Lábor, nevidomý pianista Český, účinkoval dne 20.\npros. v 4. koncertě hudební jednoty Brněnské a zbudil svou\nkrásnou hrou nemalého podivení. Přednášeli Beethovenův třetí\nkoncert, Chopinovo notturno G-moll, Taubertovo impromptu Es-\ndur. Jeho hra byla promyšlená, cituplná a tón jeho vynikal\nvíce něžností nežli silou.\n* Slečna Vizjakova, Horvátka, dochází v Bukarešti, kde je\nco primadonna u opery italské engažována, báječné obliby. Při\nprovozování „Fausta\" sypal se na ni v pravém smyslu slova\ndéšť květin, neboť obdržela 300 kytek. Mimo to věnovali\njí Členové orkestru nádhernou korunu z květin , ozdobenou bo-\nhatou stužkou. Slečna Vizjakova a znamenitý pěvec Prudenza\njsou ozdobou BukareŠtského divadla.\n* Pan Fr. Steger (Stazic) je nyní hejekaným miláčkem\nobecenstva v Barceloně, kdež na divadle „Licco\" vystupuje.\nČasopis „El Correo de Teatros\" praví o něm, co o Raulu, a\nsleČ. Giovannoni-Zacchi, že byli oba v opeře „Hugenotti\" pro-\nslavenými hrdinami téhož večera, vyvolavše zcela nových a ne-\nobvyklých chvalořecí v Barceloně. Duetto ve 4. aktu přednesli\noba umělci tak velkolepě, že uchvátili ním k nadšení obecen-\nstvo, které je po ukončení Čtyrykrát vyvolalo.\n* Pan Podhorský, nyní oblíbený Člen opery v Celóvci,.\nnabývá vždy větší a větší přízně u tamějšího obecenstva. Co\n„Rigoletto\" byl p. Podhorský dle Klgf. Ztg. v každém ohledu\nvýborný, a co „Lazebník\" (4. pros.) byl vyznamenán bouřlivým\npotleskem a Častým vyvoláním. Jak známo je p. Podhorský\nsyn naší zasloužilé pěvkyně pí. Kateřiny Podhorské a také co\nkomponista znám."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c018", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "8", "page_fin": "8", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.9", "titre_corps": "* Uprázdněná místa hudebnická. Místo klarinetisty u orkestru", "titre_sommaire": "* Uprázdněná místa hudebnická. Místo klarinetisty u orkestru", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.8", "debut_caractere": 6576, "fin_caractere_exclue": 7380, "texte": "* Uprázdněná místa hudebnická. Místo klarinetisty u orkestru\nv Basileji (ve Švýcarsku) s ročním platem 110—120\nfranků (44—48 zl. stř.) je uprázdněno. Dlužno se obrátit\ns něm. žádostí k Dr. Burkhardtu v Baselu. Místo správce\nvarhanářské dílny se stravou a bytem, 200 tolarů ročně, bez\nstravy a bytu 400 tolarů. Přihlášky v německé řeči pod Šifrou\nK. E. 198 zasílány buďtež expedici Časopisu „Kólnische Zeitungťí\nv Kolíně nad Rýnem (Kóln). U divadelního orkestru v Cre-\nfeldu uprázdněna jsou místa 2 prvních houslistů, 1 druhého\nhouslisty, 1 violisty, 1 cellisty, 1 kontrabas si sty, 1 flétisty, 2\nklarinetistů, 1 fagotisty, 2 kornistů, 2 trompetistů, 1 trombone\nbasso. Měsíční plat 20—24 tolarů a 1 beneíice pro orkestr..\nKompetenti nechť se ohřátěji v něm. dopisu ke kapelníku Uniko\nKóhlerovi v Crefeldu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-01-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-01_01#c019", "volume": "bmtnabd_1869-01-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "8", "page_fin": "8", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.2.10", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.8", "debut_caractere": 7382, "fin_caractere_exclue": 7640, "texte": "Listárna.\nSlecne M. N. y Kr. H. Racte se obratit k divadelnlm agen-\nturn, bud' Sachseovi do Vldne, neb Rodrovi v Berime. Pa. C. v J.\nDiky. Panu J. L. vZ. „Zvlreci kvartetto\" prozertovnou besedu\nobdrzlte u Fr. Boucka v Praze cislo 290—1. Pu.L. vB. Az prlste I"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.1", "texte": "Umění a národnost.\nOtázka o poměru mezi uměním a národností zajisté jest\npro nás jedna z nejzajímavějších i nejdůležitějších, a protož\ndiviti se nesmíme, když se na ni odpovídá nejrůznějším spů-\nsobem. Patrno však již na první pohled, že otázka ta ne-\nnáleží toliko v obor esthetiky, nýbrž zároveň i historie umění\na kultury vůbec se týká, tak, že chceme-li docíliti jakéhosi\njasného rozhledu u věci té obě tyto její stránky stále na\nzřeteli míti a přísně od sebe děliti musíme.\nA v skutku povstala opominutím této nutné podmínky\nhlavně dvě mylná, protože jednostranná, ano výstřední mí-\nnění. Jedno z nich hledí na náš problém výhradně se sta-\nnoviska esthetického, tudíž spekulativně theoretického a po-\nkládá umění rovněž tak, jako vědu za věc docela kosmo-\npolitickou, odvolávajíc se na všeobecnou platnost a naprostou\nnezištnost esthetického výroku. Druhý pak opačný náhled\nstojí právě tak jednostranně na stanovisku umělecko-histori-\nckém, tudíž empiricko-praktickem, poukazuje na svědectví\ndějin umění, na skutečné poměry a potřeby zvláště naší doby\na žádá, aby veškeré umění duchu národnímu a časovému se\npodřídilo, zkrátka národním a tendenčním se stalo,\nAbychom zde nabyli jakéhosi pevného stanoviště, musíme\nsi především položiti a zodpovídati tyto dvě otázky: může-lí\numění býti národním? a má-li jím též býti?\nPohledněmež k tomu cíli na první oněch obou náhledů;\nparalelismus mezi uměním a vedou není tak velký, jakým se\nna první pohled při povrchním pozorování snad zdá, ba\nprávě vzhledem k národnosti se oboje velice liší.\nBádání vědecké totiž v jistém oboru jen k jedinému může\nvésti cíli, pakli má býti správné; neboť kdyby na př. dva u-\nčenci o theorii světla nebo o prvcích lučebních pronesli rů-\nzná, ano snad i odporná mínění, zajisté soudili bychom vším\nprávem, že jen na nejvýš jedno z těchto mínění může býti\npravým, druhé pak že nutně jest chybné a tím i ve vědě na-\nprosto neoprávněné. K onomu jedině možnému a všeobecně\nplatnému výsledku vědeckého snažení může dospěti každý u-\nčenec kterékoliv národnosti a doby, ano, očekáváme s ja-\nkousi jistotou, že k němu též dospěje, pakli jen správné jest\nstanovisko, z něhož vychází, a celé počínání si jeho. Může-\nme tedy ovšem říci, že jest věda úplně kosmopolitickou.\nNe tak ale v umění, zde nalezneme právě opačný po-\nměr. Když pohlížíme na p. na množství mistrovských obra-\nzů madonny třeba jen na arcidíla Rafaelova zdaž by\nněklu ; náš řekl: „Proto, že jedna z nich, k. p. Sixtin-\nská jest krásná, musí tedy všechny ostatní nutně býti še-\nredné a v uměleckém ohledu naprosto neoprávněné ?\" Pa-\ntrno tedy, že výsledek uměleckého tvoření, krásný tvar, může\nbýti i tenkráte, když z téže myšlénky vychází, velmi rozma-\nnitý, ano tisícerý a přece vždy krásný a tím iv umění\noprávněný.\nTak byl kruh předmětů pro řecké umělce původně vel-\nmi úzký, rozšiřoval se jen zponenáhla a to nejvíce teprvé v\npozdějších dobách, kde jižjiž řecký genius úpadku svému se\nblížil. Proto bylo tedy docela přirozené, že nejen týž před-\nmět si obralo více -básníkův, sochařův, malířův, aniž by na\ntom se byli pozastavovali, „že to již není nové,\" ano i\ntentýž umělec prováděl jednu úlohu mnohdykráte a velmi roz-\nmanitě, jako k. př. Phidias, Skopas, Praxiteles, Lysipp mezi\nsochaři. Y renaissanci vidíme něco podobného: jednak na\nbezčíslné madonny vlašských mistrův, jinak na přečetné po-\nvěstné krčmy Nizozemčanův zajisté si každý ihned vzpome-\nne. Též dějiny opery předešlého století poskytují nám hoj-\nných příkladův, že totéž libreto skládáno nejen od rozličných hu-\ndebníkův, ale i od téhož vícekráte (jako většina Metastasio-\nvých textů od Hasse).\nTak vidíme, že platí-li o vědě přísloví: „všechny cesty\nvedou do Říma,\" tím samým právem o umění říci můžeme:\n„si duo faciunt idem, non est idem;\" směr vědeckéhv bádá-\nní jest jaksi centripetalníy konvergentní; uměleckého tvoření ale\ncentrifugalníy divergentní; nebo jinými slovy: pravda jest/e-\n-diná, krása ale nesčíslná.\nZdali pak volí umělec právě tu neb onu formu pro dílo\nsvé, toť závisí na celé jeho individualitě a na jiných příči-\nnách velmi rozmanitých, nejvíce psychologických, někdy i do -\ncela zevnějších a nahodilých. Jak často volí umělec mezi\nčetnými skizzami téhož předmětu, jenž jsou snad všechny stej-\nně krásné!\nPodobně i přítel umění netoliko mezi rozličnými obory\numěleckými, ale i mezi stejně krásnými tvary téhož oboru\ntomu neb onomu dává přednost, aniž by však ostatním krá-\nsyjejich upírati chtěl. Tak miluje na p. někdo drama více, než\nepos, a tragedii zase více než komedii, dále klade v dramatu\nsamém ten hlavní váhu na děj, onen na charaktery, třetí na\nsituace, čtvrtý zase na dialog a dikci atd., a každý z nich\ndává takovému dramatu přednost, které vyniká právě tou\nkterou oblíbenou mu stránkou, jen když ostatně žádný pa-\nzvuk harmonii celku neruší. Tak stává se, že toho okou-\nzlují Shakespeare, Byron, Michelangelo, Beethoven; onoho za-\nse Sofokles, Homer, Rafael, Haydn a p."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "2", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.2", "texte": "Zkrátka: každý jednotlivec, a tudíž i každý větší i\nmenší kruh mezi obecenstvem má vedle svého esthetické-\nho vkusu i soukromou, subjektivní jakousi zálibu*) na těch\nneb oněch formách uměleckých.\n(Pokrač.)\n\nPůsobi-li zpívání na zdraví.\nZpívání má na zdraví rovněž takový vliv, jako mluve-\nní; toliko o spůsobu jeho vplyvu různí se náhledy a bezpo-\nchyby se nebudou nikdy shodovat. Především tedy je nut-\nno, abychom pozorovali, jak se při zpívání dýchá aco se děje\ns dýchacími ústroji a ústroji hlasu. Každý snadno zpozoru-\nje, že dýchání při zpěvu podléhá jistým odličnostem (modi-\nfikacím), jež se při obyčejném mluvení neobjevují.\nDýchání a vydychování podléhá takořka uměleckým pra-\nvidlům, jichž není třeba zachovávat při mluvení neb hlasi-\ntém čtení. Tempo, platnost čili hodnota noty, výraz, jejž\nmáme klásti při zpívání na notu, akcentuací, závady intona-\nce, jež spočívají v individuální povaze ústroje hlasového a\nkteré nastávající pěvec musí hledět překonat, jakož i přiměři-\ntelnost skladby pro hlas jsou pravítkem, jimiž se řídí dýchá-\nní a vydychování při zpívání.\nDýchání má se z větší části díti rychle a jaksi pokra-\ndmo ; vydychování však zvolna a co možná s největším za-\ndržováním částky vssátého dechu, a má se to tak dít, aby\nse to nepozorovalo.\nUlehčení, jež poskytují předčítajícímu interpunkce při\nvydychování, nemá zpěvák. Perioda hudební má sice také\nsvé přerývky, odstavce a interpunkce, které pomlčkami aneb\nnotami jsou naznačeny a v nichž se též dle pravidel zpěvu\nmůže dýchati, jako při foukání na dechový nástroj; avšak\ntyto přerývky, odstavce a interpunkce různí se od oněch před-\nnášené periody tím, že mají určitou délku a krátkost časo-\nmíry, jež se nesmí překročit, což se při řeči neděje.\nMluvící může si vše dle své pohodlnosti a vůle uspořá-\ndat; zpěvák nikdy. Plíce zpívajícího musí si tedy zpovolna\nosvojit při cvičení jisté obyčeje, jichž se u řečníka nepoža-\nduje; plíce musí se podrobit roztahování a stahování, které\njest velmi obtížné.\nÚstroje hlasu unavují se více neb méně při zpívání. Je-\njich roztahování a stahování, jejich záchvěvy, jejich klid pod-\nléhají jako dýchání jistým pravidlům, jež jsou hudebními\nznámkami, výškou neb hloubkou tónu neb hodnotou noty\nvyjádřeny.\nJedná se nyní o to, jaký vliv má zpívání na zdraví, kdy\nškodí a kdy nic.\nOtázky ty se nejlépe rozřeší, zkoušíme-li hlas toho, jenž\nzpívá, aneb hodlá se učit zpívati.\nPři zkoušení hlasu objeví se výška, hloubka, síla neb\nslabost hlasu, jeho čistota neb nejasnost, krátkost dechu; je-\ndním slovem: vše, co nutno vědět. Ba často není ani tře-\nba zkoušeti hlas a dá se už na domnělý vliv jeho na zdra-\nví souditi. Juž ze stavby těla dá se mnoho uhádnout. Dlou-\nhý krk, úzká prsa, hlas, jenž už při mluvení není jasný, krát-\nký a rychlý dech při mluvení a čtení, ochraptění při delším\nmluvení neb čtení není dobrou známkou, že by hlas při zpí-\nvání byl vytrvalý; avšak cvičí-li se takový hlas přec, dospě-\nje často dosti daleko, aniž by hned škodně na zdraví půso-\nbil; avšak později dostaví se choroba přec.\nNechť si je tedy hlas úzkoprsého sebe čistší a příjem-\nnější, nevytrvá přece pro delší čas při cvičení, aniž při tom\nzdraví zpívajícího utrpělo a konečně jakýs druh souchotin se\nnevyvinul. Při takových jest ještě zřetel bráti k rozčilení a\nvřelosti citu, který, má-li zpěv na cit jiných působiti, se ne-\nvyhnutedlně vyvinouti musí; zbuzený a rozčilený cit zbudí a\nrozčilí též celou soustavu srdeční, která při slabých a útlých\nplících lehko chrlení krve spůsobí.\nTakový člověk může jedině zpívat skladby jednoduché,\njež se podobají obyčejně nápěvům národním, než umělé sklad-\nby; neboť nikdy nehodí se pro takový hlas skladby, jež vy-\nžadují velkého namáhání, na př. jako finále sboru, bravurní\narie a melodie, které se musí vydržovat.\n\n*)Tuto ovšem objektivná kritika úplně zapříti musí, aby se na vše-\nobecné stanovisko povznésti mohla, kdežto zase právě na této sub-\njektivně psychologické stránce se zakládají všechny rozdíly slohův\na škol uměleckých, a tudíž i celé bádání historie umění.\n\nČeský Paganini minulého století.\nJedno z nejpřednějších míst mezi virtuosy na housle,\nkteří slynuli v minulém století, zaujímal bez odporu Jakub\nScheller ze Všetat, jenž by zajisté byl překonal všechny své sou-\npeře, kdyby nebyl v posledních letech svého života morálně\ni fysicky klesl. Podavše v jednom z předešlých ročníků Da-\nlibora životopis slavného toho virtuosa, podáme zde úvahu\no jeho hře, kterou redaktor Fr. Rochlitz v časopise „Allg.\nmus. Ztg. 1800\" uveřejnil.\n;;Vy jste zajisté četli v novinách Lipských a jiných\nmé jméno je velmi známo jsem Jakub Scheller. Jest\nvelmi mnoho Schellerů ve světě; ale jen jediný Jakub Schel-\nler. Neumím nic jiného, než trochu uši polechtat. Vy\nuslyšíte, zdali jste cosi takového kdy slyšeli.\"\nTímto spůsobem oznamuje se obecenstvu muž, jenž nyní\ndolním Saskem cestuje a koncertuje. Taková návěští nejsou\novšem k tomu, aby napínala očekávání lidí rozumných.\nČlověk užasne, když za našich dnů mluví v takovém tónu\nvirtuos, jenž nás živě upomíná na jednoho Boha a jednoho\nVestrise.\nAvšak při všem tom stojí to věru za to, viděti a slyšeti\ntohoto originálního umělce, jenž vezma ledajaké housle si\nusedne na sesli a takové krásné tóny vyluzuje, jaké nejlepší\nvirtuos na housle jen sto jest vyvésti. V jeho přednesu spo-\nčívá vzácná lehkost a jasnost. Jeho tón jest čistý, něžný a\njasný, jeho výraz odpovídá úplně pohybům, posuňkům a tvář-\nnostem, jimiž ho znázorňuje i nedůvtipným posluchačům,\nkteří se z počátku smíchu udržeti nemohou; avšak brzy\nužasnou nad velkou rozmanitostí nuancí v stínování, které\nvyvádí. Jeho staccato spojuje s neuvěřitelnou snadností utě-\nšenou veselost a jeho flageolet jest nejjemnějším a nejněž-\nnějším výtvorem smyčce.\nA přec nedal se tento bez odporu obratný houslista\nv žádném vlastním koncertě slyšeti, ačkoliv posluchači dy-\nchtili, aby uslyšeli jeho přednes v adagiu. Jeho největší síla\nzáleží ve variacích, při nichž se bud slabě na housle dopro-\nvázeti dává, aneb dokonce nedává. Všechny tóny, které se\njen z houslí vyvoditi dají, všechny vyluzuje ve hře své."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.3", "texte": "Nemá-li osoba, jejížto hlas chceme zkoušet, ani krk pří-\nliš dlouhý, příliš krátký neb úzký; má-li dosti široká a kle-\nnutá prsa, nemá-li příliš malá ústa a dýchá-li volně a bez\nnamahání ane příliš čerstvě: t\\x můžeme už dle zevnějšku\ntoho bez zkoušení hlasu soudit, že má značnou spůsobilost\nk vycvičení v umělém zpěvu. Obyčejně spočívají v takové\ntělesné soustavě ústroje zpěvní silné a vytrvalé pro cvičení\nv uměleckém zpěvu, které jsou schopné k značnému rozta-\nhování, aby hluboké tóny snadně a plně zazpívaly a které\nzároveň se snadno zouží k dosažení vysokých tónů škály.\nU takových lidí bývá hlas zehlavní s prsním v náležitém\npoměru. Jelikož zpěváci takoví snadno intonují, mohou dlouho\na mnoho zpívat, aniž by je to namáhalo aneb zdraví jejich\npři tom utrpělo.\nTato spůsobilost k zpívání, která je s obyčejným zdravím\nspojena, neobsahuje však přec výsadu na poklesky proti\nzdravovědě, jimiž hlas újmy utrpěti může.\nZ toho, co jsme pravili, vysvítá jasně, při jakých okol-\nnostech není zpívání našemu zdraví na ujmu jakož i pod\njakými okolnostmi může při špatném cvičení hlasu zdraví\nújmu utrpěti. Dále slušno podotknonti, že může zpívání při\njistých podmínkách zdraví býti ku prospěchu.\nStaří Řekové byli as přesvědčeni o užitečnosti umělého\ncvičení ve zpěvu; neboť cvičení to tvořilo u nich podstatnou\nčásť veřejného vyučování a liberálního vychování.\nPokud zažívací ústroje, jež sousedí s ústroji dýchacími,\nzpíváním v zdárnou činnost uvedeny jsou, jest zpívání při\nhostinách obyčej, jehož bychom měli z minulosti opět vy-\nvolati. Staří Řekové neměli jako Římané dosti na tom, že\nokrášlovali své symposie nasloucháním zpěvu a hudby; ný-\nbrž oni sami pěli své skolie a ódy a jiné básně lyrického\ndruhu při hostinách bud jednotlivě neb ve sboru.\nPři zpívání dlužno míti na zřeteli následující pravidla.\nNení radno zpívati nesnadná cvičení příliš dlouho a bez\npřestávek, a pozorujeme-li, že hlas a ústroje jeho ochabují,\ndlužno těžší skladby se snadnějšími střídati. Pokračuj eme-li\nneustále v cvičeních, dosáhneme obyčejně toho, že se ne-\nsnadnost něco podá; avšak nejde to tak rychle, jak se mnohý\ndomnívá. Při studování nesnadné skladby nesmí se příliš\nmnoho najednou vzíti, nýbrž dlužno pomalu pokračovati.\nMnoho zpívání a mnoho mluvení za sebou a po sobě není\nplícím a ústrojům hlasu prospěšně. Následkem toho oby-\nčejně ochraptíme.\n\nO jeho posluchačích může se směle říci, že jsou celí\nsluchem; neboť on nedopouští svým uměním ani hlasitého\ndýchání, udržujeť posluchače v ustavičné ohavě, že by za-\nmeškali některých jemností jeho hry. Na sto marných po-\nkusů činil jeden z přítomných, aby se tiše po špičkách při-\nkradl až k sousedním dveřím pobočního pokoje; ale bylo to\nna prosto nemožné. Tak se každý štítil vytrhnouti nejslab-\nším šramotem umělce a jeho posluchače.\nVirtuos překvapil na nejpříjemnější spůsob své nedosytně\npozorné posluchače sladkými melodiemi, povoliv žíním u\nsmyčce. Mnohý z nich slyšel už něco podobného; ale nikdo\nz nich tu rozmanitost harmonických modulací, která se nezdá\nbýti pravdě podobna v tak úzce obmezené prostoře; žádný\nz nich neviděl to jemné se dotknutí strun, které bylo tak\nbáječné, že při nejživější pozornosti celá místa se spíše tu-\nšiti než slyšeti mohla.\nv\nSkoda, nastokráte škoda, že obdivovaný virtuos zprzňuje\nsvou hru tak četnými triviálními umělůstkami, nápodobňuje\nna housle hašteření se rybářek, hraje svévolně falešně a vy-\nvádí úpěnlivé trilky, při čemž se posluchači zdá, že slyší\nv\njak se staré čelistě viklají. Častokráte nechal tabatěrku na\ndesce houslí bzučeti a skákati, aby osvědčil svou zručnost,\nže dolů nespadne. Jeho hřmotné zadupnutí při nejslabším\nšramotu; jeho naivní prosba k pánům, aby si přec usedli, a\nk osobám ve vedlejším pokoji, aby se přec postavili před\norkestr; jeho neobyčejné posuňky při hře, které na sobě\nměly zdánlivou známku affektace to vše přispívalo k se-\nsílení effektu, jejž jeho hra zbuditi musela; avšak přišlo též\nna jevo, že nemá vytříbených mravů a že nejsou stejnoměrně\nvzdělány jeho duševní síly, jimiž ho zajisté příroda skvěle\nobdařila.\n\nSlovo o varhanách a hře na varhany.\nI.\nS mnohých stran ozývají se hlasy, které si stěžují na\nnedostatečné varhany, jakož i na nesprávnou hru tak mno-\nhých varhaníků na venkově. Stížnosti ty jsou na mnoze\nv skutku odůvodněny a máme za to, že posloužíme dobré\nvěci, vyložíme-li je u veřejnost a podáme-li prostředky, ja-\nkými se dají všechny nedůstatky v obojím ohledu odstranit!.\nPromluvíme tedy nejprv a) o varhanách samých a b) o hře\nna varhany.\nNejhlavnějším a nejpřednějším nástrojem hudebním jsou\nv chrámu, jak známo, varhany, dle nichžto zbožný lid zpívá\na velebí Tvůrce nejvyššího. Y naší vlasti dělo a děje se to\naž dosud s největší zálibou; lid náš zpívá velmi rád, neboť\nzpěv je mu takřka vrozený. A věru čím bychom mohli více\noslaviti Boha, než čistým vroucím zpěvem? Co může více\npohnouti i sebe většího zatvrzelce, než velebný, vznešený, od\nveškerého lidu zpívaný chorál. Avšak má-li zpěv svého účinku\ndosíci, musí být podporován dobrými varhanami a přiměře-\nným dobrým průvodem. Pod slovy „dobré varhany\" nedo-\nmnívej se nikdo, že narážím na jejich rozsáhlost a sílu; ni-\nkoliv. I sebe menší varhany tři- a čtyrrejstříkové mohou\nbýti dobré a k doprovázení zpěvu spůsobilé. Ale jaké na-\ncházíme varhany v některých městečkách a vesnicích? Zde\nnalezneme mnohdy u osmirejstřikových varhan nanejvýš dva\nosmistopové, které jsouce staré dřevěné, od červů rozežrané,\nžádné síly nemají, ba ani se neozvou, principál dvou- na-\nnejvýš čtyrstopový, pak oktávu dvoustopovou, a ostatní jedno\nneb půlstopové, břískavé, pronikavé, horší než vrbové a jiné\npodobné píšťalky. A takový bídný, kvikavý, pronikavý ná-\nstroj, jehožto zvuky dosti málo vytříbený sluch snésti ne-\nmůže, má sloužiti k podporování, povznešení zpěvu a oslavě\n\nLaub a cikán Bunko.\nFerdinand Laub odebral se na začátku měsíce prosince\n1868 do Peště, hodlaje tam koncertovati. Našemu rodáku\nzachtělo se pravou cikánskou hudbu slyšeti. „Dobře tedy'4\npravil jistý úředník, s nímž se Laub byl seznámil, „půjdem"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.4", "texte": "Boží? Dle něho mají lidé své hlasy přispůsobit? Jak by as\nv čistotě hlasu a jemnosti sluchu prospíval nastávající zpě-\nvák, kdyby jej učitel učil při rozladěném pianu neb bídných\nskřipkách aneb nějakém pronikavém klarinetu? A přec jsou\ntyto jmenované nástroje v stínu takových varhan zářící hvězdy.\nPři takovýchto okolnostech nedá se upříti, že je nevy-\nhnutelně zapotřebí, aby se takové stroje odstranily a dobrými,\ni sebe menšími nahradily. Než však přikročím k některým\ndisposicím varhan a než podám rozpočet, mnoho-li by as\nstály malé neb větší, avšak dobré varhany s líbeznými a lid-\nskému hlasu přiměřenými zvuky, upozorním obce neb patro-\nnáty kostelů na to, že dovede svědomitý varhanář upotřebit\nstaré i sebe špatnější varhany. Varhanář bud odkoupí ta-\nkové varhany aneb je zvětší dle potřeby některými rejstříky\nB—l 68—16 stopovými; slovem může materiálu takých varhan užit.\nChudým obcím, které jsouce bud samy patrony aneb ne-\nvšímavostí a netečností jiného patrona lepších a větších var-\nhan se dodělati nemohou, radíme, aby zřídily ve svých ko-\nstelíčkách neb kaplích následující varhánky :\nManual bez pedálu.\n1. principál čtyrstopový, cínový,\n2. bourdon osmistopový z dřeva, krytý,\n3. flauta osmistopová z dřeva, otevřená.\nTyto tři hlasy obsahujíce dohromady 162 pištal, jsou\nzpěvné a činí příjemný dojem, ovšem účinek slabý, ale k ve-\ndení zpěvu a podporování zpěváka a ředitele kůru dostatečný.\nTakové varhany stojí 280—300 zl. r. čís. Opakujem však\nvýslovně, že navrhujeme tak malý stroj pro nejmenší kostely\nneb kaple a to jen tenkráte, když není prostředků, zříditi si\nvarhany větší. (Pokračování.)\n\nÚvahy.\n\nHlahol, sbírka čtverozpévů redakcí K. Bendla, nákladem Vítka\na Starého v Praze.\nCis. 16.: 1. Válečná, 2. Pijácká, věnované od skladatele\npěveckému družstvu „Kolo\" v Záhřebě. V měsíci květnu 1867\npřevzala na se Činná firma „Vítek a Starýa chvalitebný úkol,\nvydávati pro zpěvácké spolky sbory a Čtverozpěvy od našich\nskladatelů a dospěla ve své sbírce již k Číslu 16, které obsahuje\nsbory: Válečná a Pijácká. Sbor „VáleČnáu je co do hudební\njakosti zdařilý, melodie jeho plynná a nenucená, harmonie prů-\nzračná a symetrická, rytmika přirozená a srozumitelná; vlastno-\nsti to, jakých jsme od vokálních skladeb komponisty „Leily\"\nbeztoho očekávali, a zbytečné by tedy bylo, o nich slov sířiti.\nV čem ale se skladatelem nesouhlasíme, jest pojmutí slov bá-\nsníkových a jich přirozené spojení a splynutí sdíudbou. Až ku\nslovům: „Pro milou domovinu sestavme se v Šik\" vyhověl\nskladatel oběma požadavkům; na slova ale „Po svatém právu\npro naši slávu svou tasme zbroj, a muzne bratří a odhodlané\nve svatý boj\" přesed ze ČtyrČtvrteČního mohútnějsího do tříčtvr-\ntečního lehčího taktu, upadl do tak hravého rhytmu, že sobě\nna tato rázná a odhodlaná slova takou těkavou hudbu nijak\nmysliti nelze. Uváží-li se ale, že k této rhytmické hravosti\nse připojí ještě rozmazlená melodiČnost ve valčíkové formě, jak\nto v Bendlově „Válečné\" nacházíme, dlužno se vyznati, že\nhudba její, ačkoliv sice uchu lahodí, přec jen svému úkolu ne-\ndostojí, protože ani blíže neurčuje významu slova, ani nezvýsuje,\nnýbrž jej ještě rusí. Též i s deklarnací:\nse neshodujeme; příčí se příliš Českému uchu a to ještě tím\nvíce, Čím vícekrát se po sobě opakuje. Zde by byl právě opak\nna svém místě. Zde se měla tedy thesis půlnotou prodloužit,\nprotože se raději liběznějící vokál a, než pistivé ý v hudbě\nprodlužuje. Takých a podobných nedopatření se arciť jen po\nzřídku ve „Válečné\" nalézá, avšak proto pro vse nemůžeme o-\npominouti, abychom neupozornili na ně skladatele Českého.\n11. Pijácká. Čeho skladatel při „Válečné\" opomenul, to v „Pi-\njáckéu ve veliké míře vynahradil; neboť skladba tato jest tak\nzdařilá, že vní vsem požadavkům vyhověno. Zvláště ale co\ndo pojmutí slov mluvil skladatel básníku jako z duse; neboť na\nslova básníkova: „Pije naše Černá zemé, pije rostlin pestré plémě,\nslunce pije vodu z moře, měsíc pije vodu zořeu vypravuje Bendi\ntéž hudbou velmi trefně a zponenáhla rychleji, až přijde k slo-\nvům : „Mel by tedy Člověk jen slasti té být pozbaven ?u, kte-\nroužto otázku hudbou tak důmyslně naznačil, jak jsme sobe\nani lépe přáti nemohli. Napotom pěje básník: Vesele bratří\nchopme se pěnícího poháru atd. Skladatel zde na slovo vesele\nvelmi japně roztřístě první Čtvrť na triolu, rozloží ze zdola na-\nhoru durtrojzvuk; dá tím též melodii pohyblivější a lehčí vzlet;\nnapíná rozmanitostí rhytmickou a melodickou pořád víc a více\nposluchače, až konečně u bezvýznamného slova: tralala se úplně\npoddá hudebnímu humoru, který několik taktův dílem kontrasty,\n\ndo kavárny „U Zrinyiho\", tam hraje naše nejznamenitější ci-\nkánská banda vedením Buňka. Jest mým příbuzným a něco\nnám zahraje.\" I šli tedy do kavárny „U Zrinyiho\", kavárny\nto, z níž se r. 1861 na vojáky střílelo a kde zuřil tehdáž\nstrašný boj. Zde hrál Buňko.\n„Zde milý strýce\" pravil k němu úředník, „zde tento\npán jest nejznamenitější houslista na světě. On tě chce sly-\nšet, hřej cikánskou hudbu; ale pravou.\"\n„Ano, ano urozený pane strýče\" odvětil Buňko, políbiv\nruku úředníkovi.\nNa to chopil se houslí a hrál. Jeho černé oči plápo-\nlaly, jeho hnědý obličej zářil. Z houslí řinulo se moře tónů,\nbrzy melancholických, brzy srdcelomných, a brzy opět výska-\nvých, jásavých, brzy jemných, jako šumění vánku, brzy divo-\nkých jako litá bouře. Housle jeho tu plakaly, tu se usmí-\nvaly, zpívaly a mluvily, jak by to nebyl ani žádný tenor ani\nherec dovedl. Dvě plné hodiny hrál Buňko bez přestávky;\navšak žádných motivů operních, operetních neb valčíkových;\nnýbrž jen cikánskou hudbu, jejížto jádrem byla starodávná,\nnyní sotva znatelná melodie Rakoczyho.\nLaub stál tu nepohnutě jako socha; toliko okem sledoval\nsmyčec, jako kdyby chtěl vypátrat tajemství cikánské hudby.\nUkončiv setřel si Buňko rukávem u košile pot s čela\na odhodiv vrané své vlasy s obličeje, políbil opět ruku svému\npanu strýci. Neosměluje se tázati, jak se líbil.\nLaub vytáhnuv svou tobolku, dává mu desítku.\nJaksi uražen, odmítnul Buňko peníze, řka: že je šťa-\nsten, jen když se líbil.\n„Smím-li ale o milost prošiti\" praví kLaubovi, „prosím\no jednu vstupenku do Vašeho koncertu.\"\nJak se samo rozumí, dal mu ji Laub ochotně.\nTo učinil cikán, jenž chodě s čepicí v ruce sbírati, za\ndesítník deset poklon udělá. Ano Buňko byl druhdy velmi hle-\ndaný pán! Jsanejlepší cikánský hudebník v Uhrách dostával\nčasto za jeden večer od maďarského šlechtice plnou čepici\nvelkých bankovek, pět set i tisíc zlatých! Kam se poděly, to\nnevím; snad musí příbuzné a přátele vydržovat? Na svá\nstará kolena koncertuje se svými syny nedbale a klopotně.\nToliko Laub rozdmýchal starý doutnající oheň v žílách jeho."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.5", "texte": "jako jsou ff a pp, a dílem rhytmickou hrou provádí a pak\nvelmi effektně konci. Pijácká jest nejen co do pojmutí slov,\nale i co do formy, harmonie a melodie velmi zdařilý a dobře\npromyšlený sbor, a protož jí přejeme velkého rozšíření a odpo-\nrucujeme ji našim pěveckým spolkům. x.\nDvě graduale a offertorium pro 4 mužské hlasy složil a P.\nJanu Konopku, kons. radovi, věnoval Em. Čapek. Ná-\nkladem J. Schíndlera, obchodníka v musikáliích v Praze.\nLiteratura církevní hudby, která za dob Fuhrerových utěšeně\nrozkvxtala, nacházejíc ve Václ. Horáku, Zik. Holešovském, Jos.\nKrejčím, Alb. Maškovi a jiných činné pěstovatele, počíná za\nnašich dob značně ochabovati. V středu našem žije ovsem mnoho\nskladatelů zdatných, kteří zdařilé církevní skladby píší, jako jsou\nForster, ProŠka, Průcha, Skuherský, Vinař atd.; avšak kompo-\nnisté ti, nenašedŠe podnikavých nakladatelů, ukládají své útvory,\nkteré jen ve svých chrámech provozují, do pulpitu, aby tam\nklidný spánek dřímaly. Nakladatelové pozbyli v posledních Ča-\nsech veškeré chutě k nakládání, stěžujíce si na vlažné účastenství\nhudebního obecenstva, a věru slouží to p. Janu Schindlerovi k\nnemalé zásluze, že se odhodlal 2 graduale a 1 offertorium pro\n4 mužské hlasy od Em. Čapka vzíti do svého nákladu. Pro-\nhlednuvše skladby ty, shledali jsme, že tu máme co dělat s mla-\ndým, nadaným skladatelem, jenž se všemožně snažil, vytvořiti\nskladby své v ryzém církevním slohu, což se mu také podařilo.\nSlova shodují se co možná s hudbou; avšak co do správného\nvedení hlasu, dá se mnoho podstatného namítati. Vedení hlasu\nmusí být vždy určité, správné, zpěvné a snadné, skladatel musí\nse všech nesnadných intervallů, jako jsou na př. zmenšená kvarta\natd., vystříci. Ale nejen takovým nezpěvným, ale i větším sko-\nkům, na př. kvintovým a sextovým, musí se skladatel vyhnouti,\nchce-li dosíci plynného vedení hlasu a dobrého účinku. V 11.\ngraduali při závěrce mohou býti hlasy jinak rozvedeny, pokra-\njuj e-li 11. tenor s dna c, I. Bass sfna a; 11. Bass se může\npak tonikou F zdvojiti, Čímž by závěrka se objevila jasněji a\nsilněji pak v této formě:\nOstatně se mohlo hes v I. Basse velmi snadno připravit a pak\npravidelně na a rozvést. V offertorium jest chyba tisková v par-\ntituře 8. takt 11. tenor celá nota g místo e. V taktu 2. a3.\nkráčí 11. tenor s c na gis dolů ; tomuto nezpěvnému a těžkému\nintervallů je možná se vystříci, udělají-li se z celé noty gis 2\npůlové, na př. ha gis, co by zpěváku velmi usnadnilo. V tom-\ntéž taktu kráčí 11. Bass na Čistou kvintu. Ačkoliv jest kvinta\ndosti zpěvný intervall, proto přece zde může zpěváka poněkud\nv nesnáze přivésti, poněvadž se objevuje figura bassová progre-\nsivně, kdežto poprvé bass s předešlých dvou osmin na sekundu,\npodruhé vsak zase s dvou osmin na kvintu skočí, čímž se\nkvinta nesnadnou Činí. Zde by velmi dobře sloužilo, kdyby\nse totiž z celé noty e dvě půlové staly, na př. gis —e; pak by\nse vyskytly 2 sextové akkordy, které by se neminuly v trojhlasu,\nzvláště dolů stoupajíce, s dobrým výsledkem.\nFodotkneme-li konečně, že skladby ty jsou dobré a snadné, a\nŽe jich s příznivým úspěchem užiti mohou zpěváČtí spolkové a\nředitelové kůru, doufáme, že jsme tím zaplašili všechny rozmíšky,\nkteré jsme uvedli malým tím rozborem proti tem kterým sklad-\nbám a přejeme si, abychom se brzy s p. Čapkem na poli cír-\nkevní hudby shledali. Vydání je pěkné — zásluha to p. J.\nSchindlera. Cena 80 kr. r. Č.\n\ny.\n\nDopisy.\n\nZ Milána. (Nové opery. — Koncerty. — Juriewicz. — Sestry Marchisio. —\nSlč. Ricci a sl. Teresa Stolzova. Dr. Fr. Liszt.)\nNa poli operní literatury panuje zde čilý ruch ; skladatelově\nkomponují o závod nové opery, z nichž mnohé jsou dosti zda-\nřilé. To platí jmenovitě o nové opeře „Aida\", již složil Lio-\nnello Ventura, a která se poprvé dávala v divadle v Bologně.\nÚspěch její byl příznivý, ano byl to pěkný úspěch, za nějž\nnemá co děkovati svým přátelům, žurnálům neb nějaké politi-\ncké straně. Opera vyniká pěknými myšlénkami a dobrou instru-\nmentací; korunou její vsak je íinale třetího aktu, jenž svědci\no velkém nadání mladého skladatele. Libretto, jsouc zbudo-\nváno více na základě báchorky než historie, vyhovuje všem po-\nžadavkům. Na tomtéž divadle bude se v příštím karnevalu\nprovozovati nová opera „Mario\" od hraběte Sampieriho, —Tyto\ndni přibyl sem Filippo Marchetti, od něhož v příštím karnevalu\nuslyšíme novou operu „Ruy Blas\". Podnikatel (Impresario) Ja-\nnovského divadla „Doria\" Lavagnino engažoval pro přiští kar-\nneval mladého římského maestra Decia Montiho, aby uvedl\nv scénu novou svou operu „Graziella\", o níž se všude pochvalně\nmluví. Maestro Chessi složil též novou operu „La contessa di\nMedina\" (hraběnka Medinská), která se bude provozovati v pří-\nštím karnevalu v Sassari. A což mám pak říci o operách, o\nnichž se teprv pracuje. Tu se proslýchá, že Luigi Golfieri\nskládá novou operu; a onde se tvrdí, že výtečný maestro Lauro\nRossi píše na zakázku Turínských hudebních nakladatelů Gui-\ndici a Strada operu „Don Cesare di Bazan\", k níž mu Ghis-\nlanzoni text byl napsal. Maestro Nascimbene, skladatel opery\n„Enrico di Ghisa\" obral si k své nové opeře „Una notte di\nFirenze\" (Noc Florencká), zdařilý to text od Eugenia Torelli-\nViolliera. Maestro Capurro z Neapoli pracuje též o nové opeře\npod názvem „Rita di Biscaglia\" a konečně zanášejí se též dva\nmladiství skladatelé G. Bozelli a Vine. Fornari komponováním\nnových děl. První dokončil operu „Larapita del lago\" a druhý\n„La regina di Svezia\" (královna Švédská). Avšak nyní dosti\no nových operách! Zmíním se též několika slovy o koncertech.\nSlavný houslista Sivori, tento znovuzrozený Paganini, koncerto-\nval před nedávnem v Bologně a vzbudil nevýslovné nadšení;\nale návštěva nebyla příliš valna; za to však teŠil se četnému\nobecenstvu koncert, jejž dával bezruký houslista Heřman Unthan\nze Sommerfeldu u Elbingu v Terstském divadle íilodramatickém.\nInu lidé si nevážejí tak umění, jako podivných zvláštností.\nV zdejším konservatoriu uspořádal Marzorati, virtuos na housle,\nkoncert. Ačkoliv se zde koncertům valně nevede, byla přec\nnávštěva Četná a kdyby byl mohl maestro Marzorati proměniti\npotlesk, jehož se mu dostalo, v zlatou minci, byl by zajisté\nnyní Rothschildem. Marzoratiho podporovali výteční professoři\na umělci; avšak proto pro vše byl koncertista hrdinou toho\nvečera. Hrálť s podivuhodnou vášní a bravurou nejen klassické,\nnýbrž i fantasticko-sentimentální skladby, a musel svou fantasii\nna motivy z opery „Ballo in maschera\" (maškarní ples) opako-\nvat. Ykoncertě jeho účinkoval mimo jiné též polský skladalel Jurie-\nwicz, jenž sem teprv před nedávnem zavítal, a došel velké pochvaly.\nAle Juriewicz je také nadaný umělec. Věnovav J. M. Viktoru\nEmanueli zdařilý pochod svůj, byl od krále jmenován rytířem\nkoruny italské, kdežto Alessandro Guadagni od J. V. prince\nHumberta za dedikaci své kantáty pro velký orkestr drahocennou\nspínací jehlu s korunou a Šifrou v briliantech obdržel. Mluvím-li\njiž o vyznamenání, nesmím mlčením opominouti, že komponista\nCamillo Caglio obdržel od J. M. císařovny ruské za jejího po-\nbytu v Itálii za dedikaci jedné ze svých komposic briliantový\nprsten. A nyní ještě něco, co vás v Praze bude zajímat.\nVěhlasné sestry pěvkyně Marchisio, které na českém jevišti ně-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.6", "texte": "\"kolikráte zpívali při nesmírném nadšení, zpívají nyní na divadle\nSan Carlo v Lisabone, a zbuzují nevídané furore v Rossinibo\nopeře „Semiramide\". Podobného úspěchu dochází v Neapoli\nv divadle San Carlo první tanečnice sic. Picci, dcera to české\numělkyně L. Stolzovy, která se byla provdala za skladatele L.\nRicciho. Mladá ta ballerina je miláčkem Neapolského obecen-\nstva. Ona se vznáší, dovádí, otáčí k pomilování, co zatím její\nteta, slavná zpěvačka Teresa Stolzova, primadonna opery Bo-\nlognské, provdati se hodlá za ředitele orkestru Angelo Mariani.\nTak alespoň píše florentinský list ~L'Arlecchinou. Právě se\ndočítám, že se Dr. Fr. Liszt už nabažil stavu duchovního. Stana\nse knězem, kojil se prý nadějí, že bude brzy jmenován kardi-\nnálem ; vida ale, že se přepocetl, rozhodl prý se, že se navrátí\nk svému prvému zaměstnání, totiž kapelnictví u velkovévody\nVýmarského, Vederemo! Irovatore.\nZ Petrohradu. (Ruská opera). Ruská opera počíná se v\nletošní zimní saisone péci ředitelstva, které konečně nastupuje\nna pravou cestu, značně zvelebovati; řiditelstvo stará se o zí-\nskání nových oper ruských skladatelů, o ohohacení personálu o-\nperního a o skvělejší úpravu ; pro nynější saisonu připravuje se\nk provozování několik nových ruských oper od Dargomyjského,\nSérová, Nápravníku, Kyje, Římského-Korsakova, a Musorské-\nho. O opeře Dargomyjského: „Kamenyi gost\" vypravují se\npravé divy a znalci zasvěcení ozývají se o ni s největším nad-\nšením, lze tudíž ocekávati velmi skvělého úspěchu; rovněž lze\nnaditi se výborné práce od osvědčeného již mistra A. N. Séro-\nvá, skladatele výtečných zpěvoher „Judita\" a „Rogněda.\" 0-\nstatní z jmenovaných skladatelů vystupují před obecenstvo po-\nprvé ; Kyj složil již sice dřívejednn operu „Kavkazskyj plěnník*\nzvanou, která ale z neznámých příčin nedošla k provozování,\nmimo to jest, rovněž jako Musorsskij a Rimskij-Korsakov znám\nco nadaný skladatel písní, romancí a jiných salonních skladeb,\nkteré vyšly nedávno u logonsona. Pro vás bude zvláště zají-\nmavo provozování opery Ed. Nápravníka, vašeho v Petrohrade\nžijícího krajana. (Květy.)\nZ Charkova. (Opera italská.) Zdejší opeře daří se dobře.\nAž dosud slyšeli jsme opery: Ernani Sonambula Traviata\nBallo in maschera. Všechny potkaly se s přízní zdejšího\nobecenstva; neboť provedení bylo výtečné. Z divadelních umělců\njsou nejvíce oslavovány sl. Gabriela Boema (Roubalova) vaše\nkrajanka, pak sl. Lazzari; tenoristé Franchini a Rhigi-Gurini,\nbassista Crotti a výtečný kapelník Giov. Vanni.\nZ Varšavy, 12. pros. (Koncerty Kleczynského, Moniuszka, Wieniavského.\nPolská opera.—Symfonické koncerty.—Konservatorium. Církevní hudba.)\nMezi koncerty, kteié se zde v posledním Čase odbývaly,\nzasluhuje koncert Kleczynského chvalné zmínky. Pan Kleczyn-\nski je na slovo vzatý pianista, který osvědčuje i nemalý tvůrci\ntalent. Důkazem toho jest jeho trio do G-moll pro piano, housle\na cello, které vyniká pěknými myšlénkami a dobrým zpracová-\nním. Mimo to přednesl Kleczynski skladby od Liszta, Mendel-\nsohna, Chopina a Litolfa. Velmi zajímavý koncert byl koncert\nředitele St. Moniuszka, v němž jsme slyšeli ouverturu nové jeho\nopery ~Paria\", jejížto komponováním se právě zanáší. Ostatní\nčísla byla: arie z Moniuszkovy opery ~Hrabina\" a tři lyrické vý-\njevy z Mieckiewiczových ~Přeludů/' Skladba ta jsouc od sklá-\ndatele důmyslně pojata a velmi duchaplně zosnována a prove-\ndena, uchvátila veškeré četné obecenstvo, které své zanícení\nbouřlivým potleskem dalo na jevo. Nadšení, jež skladba ta\nzbudila, jeví se iv kritikách zdejších listů. Jistý kritik porov-\nnává útvor Moniuszkův s Beethovenovou devátou synfonií a tvrdí,\nže Moniuszko svůj ideál jasněji viděl, než Beethoven. Piani-\nsta Josef Wieniawski dával dne 9. t. m.v měšťanské besedě\nkoncert, jejž byl už před pěti měsíci oznámil. Těžká nebezpečná\nnemoc, která jeho životu hrozila, byla příčinou toho opoždění.\nZe je nyní duševně i tělesně zdráv, osvědčil svým geniálním po-\njmutím, jakož i silou a bravourou, jimiž svou úlohu rozřešil.\nWieniawski je bez odporu jeden z nejznačnějších pianistů našeho\nstoletí a zřídka kdy slyšeli jsme, aby nějaký virtuos Beethove-\nnův C-moll koncert tak okrouhle a neúhonně přednesl, jako Wie-\nniawski , jehož ku koncertu tomu složená kadence iiplně odpo-\nvídala vážné klassicnosti Beethovenova díla. Mimo to přednesl\nkoncertista Lisztovu fantasii na uherské motivy s průvodem ja-\nnicářské hudby. Co se týce polské opery, snaží se nová admini-\nstrace všemožně, aby obecenstvu předvedla starší vzácná díla;\navšak nejlepŠí úmysly roztříští se někdy o nedostatek příhodných\nsil pěveckých pro jednotlivé odbory a partie. Kapella velkého\ndivadla započala řízením p. Munchheiraera synfonické koncerty,\nkteré loňského roku do života vstoupily; provedla synfonie od\nMendelssohna, Beethovena, ouvertury od Meyerbeera, Webra, Rich.\nWagnera a Beethovena. Zdejší ústav hudební čili konservato-\nrium, obdrževši od J. V. cára roční příspěvek 7600 stříb. rub.\nzapočalo opět svou činnost. Ředitelstvo a učitelové jsou ti též,\nco dříve; avšak z učebního plánu vyškrtnuty jsou odbory pro\ndechové nástroje. Přesná hudba kostelní kloní se jaksi k úpadku,\na jak dalece sklesla vážnost tohoto odvětví hudby, vysvítá z ná-\nsledujícího programu, jenž byl nedávno proveden v zdejším bi-\nskupském chrámu; dávalo se Kyrie a Agnus od Brzowského,\nGloria a Credo od Moniuszka; Sanctus od Nowakowského, Be-\nnedictus nd Sliwinského a Offertorium od Kontského. S. Z.\nZe Lvova. (Nová opera.) Na zdejším divadle připravuje\nse Duníeckého operettka „Chochlík\" , která se už ve Vídni a\nv Berlíně pod názvem „Der Teufel ist los\" provozovala. Du-\nniecki zanáší se nyní komponováním velké tříaktové opery, je-\njížto děj vyňat jest z dějin polských.\nZ Drážďan. (S ona ta Tartiniho ap. Wasielewski.)\nV sobotu dne 18. pros. odbývala se třetí hudební soiree\nsic, Marie Wieckovy a pana J. z Wasielewskich. Pan Wasie-\nlewski přednesl ještě tiskem nevydanou sonátu pro housle do\nG-dur od Tartiniho, kterou Šťastně nalezl a průvodem klavírním\nopatřil. „Tato sonata\" praví C. Bank, „jest novým svědectvím\nTartiniova významu ve hře na housle a v komposici. Co do vy-\nnalézavosti, co do pathosu myšlének, co do jejich rhytmické vy~\njádřivosti a co do velkoleposti slohu stály jeho nejbližŠí stoupenci\ndaleko za ním. Rozhodné poetické rozpoložení, někdy také ur-\nčitá fantastická představa joví se už v mnohých jeho skladbách\na také zde v obou krásných lyricko - elegických adagiech této\nsonáty. Presto assai má capriciésní, skoro moderní ráz. Ná-\npadný však jest v prvním allegru motiv, jenž skoro úplně sou-\nhlasí sHaendlovým „Alleluja\" (v Mesiáši) a není žádné pochyb-\nnosti, že Haendl sonátu tuto dobře znal. Tartiniho sonáty byly\nv Londýně velmi rozšířeny a Haendl přijal do svého nesmrtel-\nného díla tento motiv/' Pan Wasielewski vniknul do slohu této\nskladby a provedl jí co do výrazu a barvitosti vřele a karakte-\nristicky.\nZ Mnichova. (Wagner ovy Nibelungy). Richard Wagner\ndokončil třetí část opery Nibelungů. Až bude se čtvrtou částí\nhotov, počne prý se v skleněném paláci k tomu úceli stavětí\ndivadlo, které vyhoví intencím skladatelovým.\nZ Vídně. (Nová opereta. Florentinské kvartetto. Nové dvorní di-\nvadlo. Stipendia. Raslinger f)\nNová operetka „Perichole\" od Jak. Offenbacha bude se\nprovozovati v divadle na řece Vídni v polovici ledna, kdy k nám\nzavítá znamenité florentinské kvartetto, které zde několik zábav\npro hudbu komorní uspořádá. Nové dvorní divadlo, o jehož\nvnitřní úpravě se velmi pilně pracuje, bude prý dne 15. května\notevřeno. Na začátku lednu budou se tam odbývati orkestrální\nzkoušky, aby se co do akustiky vyšetřilo nejpřiměřenější místo\npro nástroje hudební. Ministr vyučování p. Dr. Hasner udělil\nna návrh ministerialní komise z částky 15000 zl., která je ur-\nčena k stipendiím pro umělce rakouské, následujícím umělcům\nhudebním stipendie: Antonínu Bruckneru z horních Rakous,\nStanislavu Dunieckému z Haliče, Josefu Porsteru ze Štýrska,\nRobertu Fuchsovi z horních Rakous, Edvardu Kremserovi z dol-\n' v\nnich Rakous, tedy 1 Slovanu a ctyrem Němcům! Čísla mluví,\nDne 26. prosince zemřel zde obchodník v musikaliích, známý\nKarel Haslinger, byv mrtvicí raněn. Haslinger byl dobrý pia-\nnista a vydal též některé své skladby"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.7", "texte": "—n—\nZ Královic. (Valná hromada zpěváckého spolku.)\nZpěvácký spolek „Hvězda\" odbýval dne 28. listopadu val-\nnou hromadu za Četného účastenství Členů výkonných i přispí-\nvajících. Z jednatelské zprávy vyjímám, že ku konci roku\n1867 počítal spolek toliko 11 výkonných Členů, Nově zvolený\nvýbor učinil pozvání k více pánům, aby bud! co výkonní neb\npřispívající Členové k spolku přistoupili. Toto vyzvání potkalo\nse s dobrým výsledkem, neb se na to 9 pánů ku cvičení při-\nhlásilo a přes 30 přispívajících bylo získáno. Díky vytrvalosti\ncvičitelů, p. Em. Engelthalera, Jana Engelthalera a Josefa\nVírky získal spolek dobré, výdatné a pilné síly, které zaručují\nina dále Čilou pfisobnost spolku. Aby se vzbudilo účastenství\nobecenstva k spolku, zařídil výbor měsíční zábavy, které se\nstaly prospěšnými a hlavně ochotou pp. Vecka a Fr. Ekerta\nvelmi zajímavými. Mimo tyto měsíční zábavy uspořádal spolek\nČtyry velké taneční besedy z Části k dobročinnému účelu, z Části\nna zřízení praporu, a účinkoval při Študentské besedě. Kromě\ntoho súČastnil se spolek při slavnosti kladení základního ka-\nmene k národnímu divadlu v Praze, při svěcení praporu sokol-\nského v Plzni, pěveckého praporu v Horažďovicích a při vy-\ncházce na hrad Krakovec dne 6. Července t. r. Sám podnikl\ndva výlety a sice do Plaz a do Doubí, odbýval dvě requiem za\nzemřelé své Členy, účinkoval u Božího hrobu na velký pátek\na přihlásil se co Člen pěvecké jednoty Českoslovanské. Archiv\nspolkový Čítá 151 sborů, z nichž letošního roku 39 nově za-\nkoupeno bylo. Dle zprávy pokladníka obnášel r. 1868 veškerý\npříjem 145 zl. 14 kr., vydání 84 zl. 83 kr.; zbylo tedy 60 zl.\n31 kr., která částka jest v záložně uložena. Při vykonané\nvolbě starosty obdržel p. Jan Liblinský nejvíce hlasů, ostatní\nČlenové výboru byli opět voleni. Doufáme, že za jeho vedení\nvyplní spolek úlohu svou, totiž pěstovati zpěv národní a tím\npřispěti k probuzení a tužení vědomí národního a k ušlechtění\nživota spoleČenskéhov (P. Nov.)\nZ Nebušic v Šárce. {Hud. produkce.) Na den sv. tří\nkrálův dne 6. ledna bude se v hostinci p. Jos. Kubra odbývati\nkudební zpěvní, a deklamatorní produkce. Před tím provede u-\nčitel p. V. J. Erlebach přispěním pánů ochotníků z Prahy ao-\nkolí se školní mládeží, Budečské jesličky.\"\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Malostranský „LumírLÍ odbýval dne 8. pros. hudební\nzábavu, v níž obezřelým řízením p. Josefa Drahorada prove-\ndeny byly sbory: Utonulá od Křižkovského Zaplesej Če-\nchie, chvatnou zmínkou poctěný sbor od Josefa Drahorada\nRadostné cestování od VaŠáka. Všechny sbory byly precisně\nas náležitým výrazem přednešeny. V přednosu prvního sboru je-\nvila se poněkud u tenorů jakási ostýchavost. Skladba páně\nDrahoradova je slavnostní a pro silný sbor a nemine se při\nsprávném provedení účinku. V koncertu tom účinkovala sl.\nRtickaufova zpívajíc píseň od Lauba a arii od Mozarta, pak na-\ndaný mladý houslista p. Jan Weber přednášeje se skvělým vý-\nledkem fantasii od Vieuxtempse a konečně p. Chadima jenž\nobecenstvo žertovnou deklamací obveselil. r—\n* Lomnickému zpev. spolku) jenž užíval po Šest let jmé-\nno „Bořivoj,\" bylo od Semilského c. k. okresního nařízeno, že\nnesmí užívati jména „Bořivoj,\" poněvadž prý o něm není zmín-\nka v stanovách.\n* SedlČanský „Záboju odbýval dne 19. pros. volby své.\nZa předsedu opět zvolen purkmistr p. Josef Gártner, a za ře-\nditele p. Jan Baxa.\n* Lounský ~Vlastislavu utrpěl resignací ředitele svého p.\nVacka značnou ztrátu. Jest všeobecným přáním, by nynější ře-\nditel p. Neudorfi na cestě vytknuté pokračoval a očekává se tím\nspíše úspěchu, an cvičení sboru druhdy pouze řediteli příslušné,\nnyní zvláštnímu sbormistru je svěřeno.\n* Jindřichohradecký „Černín\" podal dne 18. prosince kon-\ncertem svým utěšeného důkazu píle své a obratnosti ředitele p.\nVacka. Všechna Čísla programu přijata jsou hlučným potleskem,\nzvjáště však uneslo precisné provedení krásné Nápravníkovy\n„Ctverylky z ruskýeli národních písní\", kteráž se opakovati musela.\n* Zp. sp. ~ OrlicéLv Kostelci n. Orlicí odbýval dne 26.\nprosince v sále panskodomském večerní zábavu. Program; 1.\nDivadlo: „Sedmý den před svatbou.\" —2. Sbor: „Utonulá\"\nod Pavla Křižkovského. —3. Deklamace. —4. Hudba. ■— 5.\nSbor: „Vše jen ku chvále\" od Jelena. 6. Deklamace. 7.\nSbor: „Vlasti\" od A. B. TovaČovského.\n* Poličský zpev. sp. nKolldru uspořádal dne 20. prosince\nv divadle pěveckou, hudební a deklamatorní zábavu. Program\nbyl následující: 1. Overtura k opeře „Zampa\" od Herolda.\n2. „Povzbuzení k zpěvu,\" sb. od Hendrycha. 3. Duetto na\npiano pro 4 ruce. Duetto z opery „Nabuchodonosor\" od Ver-\ndiho, přednese slec. Anna Tameleova p. s Pickem. 4. „Na vlast\"\nsb. od Tomáška. 5. „Štědrý večer zesnulých.\" Deklamovánka,\npřednese sl. Amálie Martinova. 6. Variace pro housle E-dur\ns průvodem kvarteta od Beriota, přednese p. Picko. 7. „Vytr-\nvej a nezoufej!\" Píseň s průvodem piana od Procha, přednese\nsl. Jindřiška Bergrova sp. Fr. Bergrem. 8. „Touha,\" sb. od\nKnahla. 9. „Marcia\" na piano pro 4 ruce. Duetto z opery\n„Nabuchodonosor\". Přednese slečna Viktorie Tameleova s p.\nPickem. 10. „Vlasti\". Sbor od TovaČovského.\n* Vysocký zp. sp. „Krakonoš\" dával dne 29. pros. Illne-\nrovu komicko-tragickou operetku „Kvas krále Vondry\".\n* Nový ředitel zpev. spolku. Poněvadž p. M. Klička opětně\nse z hodnosti ředitele Klatovského zp. sp. „Sumavana\" poděkoval,\nzvolen byl za ředitele p. František Mates, známý tenorista, jenž\nuž po více let na gymnasialnýoh a reálných Školách s výtečným\nprospěchem vyuěuje.\n* V BuŠtéhrade zařízen jest přičiněním p. Antonína An-\ntoše, horlivého učitele zpev. spolek, jehož stanovy už k potvrzení\npředloženy jsou.\n\nZprávy.\n\n* Seznam koncertů v listopadu a prosinci 1868. Dne 26.\nlistopadu 1. kvartettní zábava bratří Mtillerů. Koncert Ed.\nGerstbergera na piano a harmonium. 28. Druhá kvartettní\nzábava Mtillerů. 29. listop. koncert houslisty a kapelníka\nněm. divadla Rappoldiho. 30. listop. Třetí kvartettní zábava\nMtillerů. 1. pros. koncert na rozloučenou pianistky Gabriely\nJoelovy. 2. pros. Čtvrtá kvartettní zábava Mtillerů. 4.\npros. Pátá kvartettní zábava Mtillerů. 5. pros. koncert zpěv.\nspolku „Besedy\". 8. pros. zábava hudební zpev. spolku\n„Lumír\" na Malé Straně. Dne 10. pros. koncert Zo-\nfínské akademie. Dne 13. pros. matinée pro komorní\nhudbu pianistky slečny Marie Prokschovy. Koncert zpěv.\nspolku „Hlahol\" v Praze. 20. pros. koncert skladatele Karla\nHodyce v Praze. 23. pros. koncert jednoty hud. umělců;\nKrejčího mše D-moll. 25. prosince koncert Besedy, pak Hlaho-\nlu, Lumíra, Lakese a Slavoje ve prospěch jednoty k podporo-\nvání chudých filosofů v cesk. divadle. Koncert divadelního\norkestru ve prospěch ústavu chudých. 26. Koncert ředitele\nústavu Col. Mtillera. 28. pros. koncert Ed. Gerstbergra.\nVlny koncertního proudu hrnuly se v prosinci tak rychle\nza sebou, že je holou nemožností uciniti o všech koncer-\ntech bližší zmínku v listu našem; anto by nestačily veškeré\nsloupce k těm kterým úvahám. Mezi nejzajímavější kon-\ncerty náležel bez odporu koncert ve prospěch pensijního fondu\nprofessorů na konservatoři, v němž Ferd. Laub, tento veli-\nkán houslové hry, spoluúcmkoval. Přednášeli Beethovenův\nkoncert s průvodem orkestru tak duchaplně as takým umě-\nleckým nadšením, že veškeré posluchače hluboce dojal a\nuchvátil; škoda jen, že řídil orkestr místo pana prof. Be-\nnevice, jemuž dle stanov řízení průvodu přísluší, řiaitel p.\nJosef Krejčí, který ustavičně s orkestrem pokulhával a\nrušil dojem geniální hry F. Lauba, jenž nápotom zbudil\nsvým mistrným přednesem Ernstovy elegie a svého polonézu\npři delikátním p. Kavanové průvodu bouřlivou, nekonečnou"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690101-01.1.8", "texte": "pochvalu. V žalmu 115 od J. Krejčího slyšeli jsme pěkný\nsoprán žákyně sl. Rubínový a zvučný, zvonkovitý a objemný\nalt sic. Spottovy , které ehvalně svůj úkol rozřešily. Po-\nslední číslo koncertu byla zajímavá ouvertura opeře\n„Břetislav a Jitka\" od slovútného A. V. Ambrose. Rekne-\nme-li, že je ouvertura ta ve všech svých částech průzračná,\ndůmyslně zosnována, že vyniká ušlechtilými motivy, obrat-\nnou instrumentací a bujným vzletem: máme za to, že jsme\npodali nejstručnějŠí trest všech předností této zdařilé práce.\nNetřeba podotýkat, že se dílo pane Ambrosovo potkalo se\nskvělým úspěchem. Koncert jednoty hudebních umělců\npražských, v němž Hlahol, Beseda, orkestry obou divadel,\nžáci konservatoria a jiní diletanti účinkovali, obsahoval\nKrejčího velkou mši D-moll místo obyčejného oratoria. Nedá\nse upříti, že mše p. Krejčího svědčí o důmyslnosti a vzletu\nhudebním; avšak postrádá úplně rázu církevní hudby; v ky-\nrie udělal skladatel na Tvůrce, jejž má o slitování prošiti,\ndocela útok s kontrabassy a plechovými nástroji, chtěje\nz něho vynutit slitování. Provedení bylo řízením skladate-\nlovým slušné; přednos slč. z Ehrenbergů, p. Lukeše ap.\nPalečka výtečný. Slč. Spottova provedla nesnadnou úlohu\nsvou s úspěchem. Koncert ve prospěch chudých filosofu, jenž\nse v českém divadle odbýval, došel obezřelým řízením p.\nFerd. Hellera skvělého výsledku. Pět spolků pražských:\nBeseda, Hlahol, Slavoj, Lumír a Lukeš přednesli Hniličkův\ncenou poctěný sbor „Osvobození Europy\" s průvodem plecho-\nvých nástrojů, zdařilý Smetanův sbor „Tři jezdci\" a effektní\nhrdinský sbor srbský „U bojí& od Zajíce velmi precisně\nas náležitými odličnostmi, tak že veškeré přednosti těchto\nsborů na jevo přišly. Smetanovy vznešení „Jezdci\" museli\nna všestranné přání svou jízdu opakovati. Paní Miková a\npan Paleček zapěli s vřelým citem písně Schubertovy; p.\nSmetana přednesl na piano Haendlovy variace E-dur a Cho-\npinovo notturno G-dur vzletuplně a byv hlučně vyvolán,\npřidal ještě svou poetickou polku. PanForster hrál na har-\nmonium píseň Schubertovu a gavottu, a konečně Mullerovo\nduetto pro harmonium a cello sp. Hegenbartem, v němž\nposlední mnohým vrzavým tónem celistvý dojem porušil.\nHudebníci dechových nástrojů, kteří v prvním sboru účin-\nkovali, nemohou si vzít výsadu na precísnost. -b—\n-* Pan Dr. Aug. V. Arnbros, duchaplný spisovatel hude-\nbní, bude míti v místnostech sálu Zofinského vl. poschodí před-\nnášky o vývinu hudebního dramatu (opery) od jeho vzniku v\nr. 1600 až k nejnovější reformě Richardem Wagnerem. První\npřednáška bude dne 4. ledna, pak dne 7, 11,14, 18, 21, 29.\nledna a 5. února. Provozování hudebních kusů co dokladů u-\nslyšíme dne 11. února. Upozorňujeme všechny hudebníky a přá-\ntele hudby na velezajímavé přednášky, jež budou vždy od 5—6 hod.\n* Z pražské konservatoře. Pan Frant. Hegenbart, prof.\ncella na zdejším konservatoriu, jenž si za svého čtyřletého pů-\nsobení na tom kterém ústavě nezískal ani co učitel ani co vir-\ntuos (sic!) žádných zásluh, obdržel na návrh řed. p. Jos. Krej-\nčího 300 zl. ročního přídavku. Co by as poměrně dle toho museli do*\nstat velezasloužilí a co učitelové věhlasní prof.p. Julins Pisařovic\na p. Josef Krabě, kteří více než pětadvacet let ústavu to-\nmu za pravý pakatel své síly věnují? Šestkrát tolik, bude se\ntak mnohý domnívati. Chyba lávky; nedostali ničeho. Není\nnad protekcí a spravedlnost!\n\nr—r\n\n* Pan Z. Skuherský, ředitel varhanické školy, jmenován jest\ndirigentem hudby v dvorní kapli a komorním hudebníkem J. M. cis.\nFerdinanda, kteréžto místo dříve Jan Skroup zastával. Následkem\ntoho uprázdní se beze vsí pochyby chorregentské místo u sv. Kasta-\nla, jež p, Skuherský před nedávnem byl obdržel a na něž má nej-\nvětsí a spravedlivé nároky chvalne známý varhaník p. Jos. Caj-\nner, jenž spravuje svědomitě už 10 let varhanické místo příměst-\nském patronátu s ročním služným 120 zl. Uvidíme, zdali p.\nCajner při varhanictví nesesediví i\n* Pomník Bedř. Kittlovi. Jednota k zvelebení hudební-\nv\nho umění v Cechách zamýšlí, jak se dovídáme, zříditi pomník\nbývalému řediteli konservatoria B. Kittlovi, jenž loňského roku\nv Líšni (v Poznansku) zemřel.\n* Pan Karel Sebor, skladatel „Templářů Drahomíry\nHusitské nevěsty\", vrátil se ze svých cest po Německu, Belgii\na Francii tyto dni opět do Prahy.\n* Pátý svazek národních písní, ozdobený podobiznami Ja-\nromíra Erbena a Martinovského, duchaplného harmonisatora písní\ntěch, vyjde tohoto roku nákladem Jana Schindlera v Praze.\nMový svazek ten bude obsahovat as 100 písní s průvodem\npiana. Vydání bude krásné a v každém ohledu důstojné.\n* Pan Karel Kejklíček, býv. kapelník vojenský 6. ky-\nrysnického pluku, stal se ředitelem kůru v Heřmanově Městci.\n* Pan Janák, druhý chorregent v Berouně, zvolen jest za\nředitele kůru v Rakovníku.\n* Pan Nes ver a, učitel v Hořovicích, jmenován jest ředitelem\nkůru v Berouně, o kteréžto místo se v celku Čtvero kompetentů\nucházelo.\n* Slč. Jaroslava Blahutova, pianistka a žákyně V. Sta-\nrého , obdržela místo učitelky hudby u hraběnky Cziszewské\ndo ruského Polska, kamž se před nedávnem odebrala.\n* Pan Lábor, nevidomý pianista Český, účinkoval dne 20.\npros. v 4. koncertě hudební jednoty Brněnské a zbudil svou\nkrásnou hrou nemalého podivení. Přednášeli Beethovenův třetí\nkoncert, Chopinovo notturno G-moll, Taubertovo impromptu Es-\ndur. Jeho hra byla promyšlená, cituplná a tón jeho vynikal\nvíce něžností nežli silou.\n* Slečna Vizjakova, Horvátka, dochází v Bukarešti, kde je\nco primadonna u opery italské engažována, báječné obliby. Při\nprovozování „Fausta\" sypal se na ni v pravém smyslu slova\ndéšť květin, neboť obdržela 300 kytek. Mimo to věnovali\njí Členové orkestru nádhernou korunu z květin , ozdobenou bo-\nhatou stužkou. Slečna Vizjakova a znamenitý pěvec Prudenza\njsou ozdobou BukareŠtského divadla.\n* Pan Fr. Steger (Stazic) je nyní hejekaným miláčkem\nobecenstva v Barceloně, kdež na divadle „Licco\" vystupuje.\nČasopis „El Correo de Teatros\" praví o něm, co o Raulu, a\nsleČ. Giovannoni-Zacchi, že byli oba v opeře „Hugenotti\" pro-\nslavenými hrdinami téhož večera, vyvolavše zcela nových a ne-\nobvyklých chvalořecí v Barceloně. Duetto ve 4. aktu přednesli\noba umělci tak velkolepě, že uchvátili ním k nadšení obecen-\nstvo, které je po ukončení Čtyrykrát vyvolalo.\n* Pan Podhorský, nyní oblíbený Člen opery v Celóvci,.\nnabývá vždy větší a větší přízně u tamějšího obecenstva. Co\n„Rigoletto\" byl p. Podhorský dle Klgf. Ztg. v každém ohledu\nvýborný, a co „Lazebník\" (4. pros.) byl vyznamenán bouřlivým\npotleskem a Častým vyvoláním. Jak známo je p. Podhorský\nsyn naší zasloužilé pěvkyně pí. Kateřiny Podhorské a také co\nkomponista znám.\n\n* Uprázdněná místa hudebnická. Místo klarinetisty u orkestru\nv Basileji (ve Švýcarsku) s ročním platem 110—120\nfranků (44—48 zl. stř.) je uprázdněno. Dlužno se obrátit\ns něm. žádostí k Dr. Burkhardtu v Baselu. Místo správce\nvarhanářské dílny se stravou a bytem, 200 tolarů ročně, bez\nstravy a bytu 400 tolarů. Přihlášky v německé řeči pod Šifrou\nK. E. 198 zasílány buďtež expedici Časopisu „Kólnische Zeitungťí\nv Kolíně nad Rýnem (Kóln). U divadelního orkestru v Cre-\nfeldu uprázdněna jsou místa 2 prvních houslistů, 1 druhého\nhouslisty, 1 violisty, 1 cellisty, 1 kontrabas si sty, 1 flétisty, 2\nklarinetistů, 1 fagotisty, 2 kornistů, 2 trompetistů, 1 trombone\nbasso. Měsíční plat 20—24 tolarů a 1 beneíice pro orkestr..\nKompetenti nechť se ohřátěji v něm. dopisu ke kapelníku Uniko\nKóhlerovi v Crefeldu.\n\nListárna.\nSlecne M. N. y Kr. H. Racte se obratit k divadelnlm agen-\nturn, bud' Sachseovi do Vldne, neb Rodrovi v Berime. Pa. C. v J.\nDiky. Panu J. L. vZ. „Zvlreci kvartetto\" prozertovnou besedu\nobdrzlte u Fr. Boucka v Praze cislo 290—1. Pu.L. vB. Az prlste I"}]}