{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_sha256": "9158816203458379b1c047732a13de6eb64eebc02d43df9bd8621a9980894e42", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/01/20_01/bmtnabd_1869-01-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "17", "page_fin": "18", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.1", "titre_corps": "Umění a národnost.", "titre_sommaire": "Umění a národnost.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4719, "texte": "Umění a národnost.\n(Dokončení.)\nA čerpáme-li k. p. z dějin a bájí jiného národu, jenž\nsám národním svým uměním vyniká, tož pouštíme se do kon-\nkurence velmi povážlivé a snad i pro nás nebezpečné. Dů-\nkazem toho jest především stará francouzská tragedie tak\nzvaná „klasická\" a moderní plastika.\nFrancouzští dramatikové látkami svými, na mnoze již Ais-\nchylem, Sofoklem, Euripidem spracovanými, nám takořka vnu-\ncují porovnávání s těmito tragiky, a zdaliž k vlastnímu\nprospěchu, rozhodniž nepředpojatý čtenář sám.\nPodobně i moderní plastika (zapomínajíc, že jest sice anti-\nka jedinou pravou školou sochařství, že ale umělec nesmí na\nvěky zůstati žákem, že přece jednou škole odrůsti a do ži-\nvota vstoupiti má) libuje si hlavně v předmětech antických;\ntím se ale vzdává všeho samostatného tvoření idealův, jenž\nskoro pro všechny postavy hellenské báje spůsobem nepře-\nkonatelným už do starých sochařův jsou ustáleny, a musí se spo-\nkojiti pouhou reprodukcí a variací těchto vzorův, k nimž se\nani její koryfeové, Canova, Thorwaldsen a j. vyšinouti nemo-\nhli, kdežto by snad na poli národního bájesloví a národních\npověstí nových, původních ideálů se dobrala, a tak i k pra-\nvým uměleckým činům se povznesla.\nAbychom konečně dodali těmto více aforistickým my-\nšlénkám o poměru umění k národnosti jakési zaokrouhleno-\nsti, musíme ještě skoumati, jak dalece jsou jednotlivá umění\nschopna vzíti na sebe ráz národní ; zdali všechna stejnou mě-\nrou, nebo některá více než jiná.\nZajisté zde záleží předně na tom, jak dalece předměty a\nprostředky toho kterého umění na duševní povaze národní\npodílu berou, a za druhé, jak velký a jak rozhodný jest vliv\njiných živlů.\nPoslední tento moment zvláště při stavitelství jest důle-\nžitý: účel budovy, material stavební, podnebí a j. více účin-\nkují na sloh stavitelský, nežli obyčejně se připouští, a co se\nzde přispůsobiti nechá národní povaze, jsou toliko rhytmy a\npoměry linií (též polychromie) tedy hudební takořka do-\njem stavby.\nSochař a malíř vázáni jsou sice ještě skutečnými for-\nmami zevnějších předmětů, mohou ale tvrdému kamenu ne-\nbo barevné ploše, tvář lidskou představujícím, již vdechnouti\nživot duševní a tím i povahu národní. Mimo to mohou obě\ntato umění ovšem i architektonickým uspořádáním skupení\nv celku a linií v jednotlivosti nejrůznějším spůsobem psy-\nchieky účinkovati, a malbě poskytuje nad to nade všechno\nrozmanité odstiňování barev, přísvitů a šera ještě nových pře-\nbohatých prostředků k naznačení nejútlejších jemností v na-\nladění mysle.\nV oboru umění výtvarných jest tedy poměrně nejméně\nschopna rázu národního architektura, nejvíce pak malba. Než\ni ta ještě poutána jest částečně předměty od povahy národní\nzcela neodvislými. I tato poslední překážka mizí při básni-\nctví a při hudbě, jenž nejrozhodněji mohou vytknouti ráz ná-\nrodní.\nNeboť předměty básníkovy : myšlénky, city, vášně, cha-\nraktery, situace, slavné činy historické i skutky všedního ži-\nvota, všeliké slasti i strasti lidského srdce, to vše zaji-\nsté nejúžeji souvisí s duševní povahou národní, ano, jsou to\nnejvlastnějsí úkony této duševní povahy, a tudiž rázu národ-\nního úplně schopny. A prostředkem, jímž nám básník dílo\nsvé podává, jest řeč, též nejvlastnější výrobek ducha národ-\nního, nejčistší zrcadlo jeho povahy.\nVšak netoliko básnictví, ale i hudba národní svůj ráz\nzakládá především na řeci. Každý jazyk má totiž své vlast-\nní motivy melodické a hlavně rhytmické (již iv prose se je-\nvící), jejichžto ustálením a jasným vytknutím takořka i-\ndealisováním povstává zpěv, co původní hudba. Teprve\npozději přenášejí se melodie i na nástroje jiné, přispůsobuje se je-\njich povaze, rozvinuje se různě dle různé techniky nástrojů a tak\nstává se hudbou instrumentální.\nA zpozdilé převracování tohoto přirozeného poměru, vnu-\ncování zvláštností instrumentální techniky hlasům lidským\nnejen úpadku vokální hudby dráhu klestí, nýbrž i národní\nráz hudby vůbec ničí.\nZ toho vysvítá též, jakou cestou lze skladateli dosíci hu-\ndebních motivů národních. Především důkladným a svědomi-\ntým skoumáním mluvy mateřské; pilným pozorováním všech\njemností správné deklamace jak vážné, tak i komické\nstudováním národních písní právě s tohoto stanoviště, vlast-\nním skládáním i dobré, vhodné prosy a sice recitativem,\na konečně uváděním v hudbu básní v duchu národním psa-\nných .*) Že k tomuto cíli nastávajícímu skladateli národní-\nmu nikterak postačiti nemůže i sebe větší řada theoretických\npravidel melodických a rhytmických, pouze z nápěvů národ-\nnich pisní abstrahovaných, samo sebou se rozumí, ba spíše\nzavádí takovéto počínání si v neblahou manýru a v pouhý\n\n*) Při čemž varovati se musíme všech nepřirozeností i ve slovosledu, na\nkteroužto důležitou stránku básníci velmi rádi zapomínají."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 671, "texte": "mechanický formalismus, jenž zvláště při větších skladbách\nstáti se musí unavnou, nesnesitelnou jednotvárností.*)\nKonečně závisí i city, jež hudba v nás budí, pouze na\nvnitřním životě duševním, a mohou tudiž národní povahu je-\nviti též úplně a spůsobem nejdojímavějším.\nA tak bude zajisté umělecké dílo, v němž se básnictví\ns hudbou a sice oboje ve svém nejvyšším výkvětu\npojí, bude zajisté hudební drama čili zpěvohra nejskvělejším\nznakem národního vkusu a protož i nejdůležitějším zástupcem\nnárodního umění. Otakar Hostinský.\nNa str. 10. v před. čísle na 2. sloupci řád. 10. a 11.\nmá státi: nezískáme tím žádného umění co organického členu\norganického života národního."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "18", "page_fin": "19", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.2", "titre_corps": "Slovo o varhanách a hře na varhany.", "titre_sommaire": "Slovo o varhanách a hře na varhany.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.2", "debut_caractere": 673, "fin_caractere_exclue": 4289, "texte": "Slovo o varhanách a hře na varhany.\n(Pokračování.)\nMnozí varhanáři zkoušeli dodati alespoň jedné části varhan\ncrescenda a diminuenda tak zvaným nadouvadlem, anižby třeba\nbylo měniti rejstříky; avšak přístroj ten není významný; ani\nnástroj, ani místo, kde přístroj ten stojí, nevyžaduje takového\npodrobného líčení citu; přístroj ten dělá jen smyslný účinek.\nNedostatek výrazu pozvolným přibýváním a übýváním zvuku\njest ale právě jakousi zvláštností varhan, které bychom neradi\npostrádali, ačkoliv se považovat musí za nedokonalost; neboť\nona přispívá podstatně k slavnostně velkoleposti charakteru\nvarhan, získala nástroji tomu domovinu v chrámu, napomá-\nhajíc zároveň tvořiti a vzdělávati vlastní sloh.\nVarhany vládnou v rozsáhlé míře velkými dynamickými\nkontrasty čili protivami. Na každých varhanách s více klá-\nvesnicemi dá se dosíci střídavosti a míšení silných a slabých\nhlasů a skupení hlasů rozličnými rejstříky. Varhany konají\nnyní dvojí službu, a sice co doprovázecí aneb co koncertní\nnástroj. Co doprovázecí nástroj jsou varhany nutný přede-\nvším k oratoriím a skladbám oratorního slohu; nesloužíce snad\njen k vyplňování a doprovázení arií, podporování sboru, pak\nostřejšímu kreslení a kladení světla a stínu: nýbrž přispíva-\njíce k velkolepému celku míšením vážných jejich zvuků sor-\nkestrem a hlasy lidskými.\nCo nástroj koncertní mají varhany svůj vlastní sloh, jenž\nse zakládá na jejich rázu, na stálém znění tonu a konečně na\npovaze jejich co nástroj klávesní. Základní varhanní sloh\nzůstane vždy polyfonním a sice trojhlasým pro dva rozličně\nrejstříkované klavíry s obligátním pedálem.\nTolik o varhanách samých ! Nyní přikročíme ke hře na\nvarhany a poukážu nastávajícího varhaníka k jisté a pravé\ndráze, z které nesmí vybočiti při doprovázení chorálu, v čas\nobyčejný, a při předehře v čas slavnostní.\n„Jak má varhaník doprovázet chorál?\" Otázka ta zdá\nse být velmi snadná k rozřešení; avšak není tomu tak-\nZkušený varhaník zodpovídá ji as takto: „Cantus firmus\n(stálý zpěv) t. j. hlavní melodie chorálů musí býti hrán tak\njak jej lid zpívá, aneb jak je předepsán, neboť přidá-li var-\nhaník melodickou notu v chorálu, je to už velký poklesek.\nVážné čtyrhlasé doprovázení v rozšířené co možná harmonii\nzasluhuje vždy přednost. Nechť se varhaník vystříhá všech\nozdobných not a doprovází volně, vážně a chrámu přiměřeně,\naniž by cosi změnil na chorálu; při tom měj na zřeteli] lid,\njenž zpívá. Za tou příčinou je nutno, aby varhaník chorál\ndobře napaměť a zručně hráti uměl.\"\nPři tom dlužno přihlížeti k dobrému a přiměřenému\nsestavení rejstříku a voliti takové, které vyhovují vystříbené-\nmu vkusu zkušeného varhaníka.\nNejlépe se hodí k doprovázení chorálu mimo osmisto-\npové rejstříky hlavně principál a t.d., jak jsem to již v 1. čísle\nnaznačil. Varhaník musí seříditivůbec tím, jak zpívá lid; into-\nnuje-li špatně, nechť hned sesílí varhaník stroj a nedostačí-li\nosmistopové rejstříky, musí přibrat čtyrstopovou oktávu, aby\ntím lid na čistou intonaci uvedl. Taktéž dlužno se zachovati,\nje-li mnoho lidí v chrámu Páně.\nChce-li kdo slouti výtečným varhaníkem, musí důkladně\nznáti stroj, jeho vlastnosti a přednosti, musí vyzkoušet každý\njednotlivý rejstřík o sobě a pak jeden s druhým porovnávat,\naby se domakal, který z nich by byl nejspůsobilejší k dopro-\nvázení chorálu při skromném aneb četném počtu zpívajícího lidu.\n\n*) Rovněž tak chybné by bylo prosté přenášení forem národních pí-\nsní na zpěvy operní, jelikož by se tím nešetřilo rozdílu lyriky a\ndramatu; jen velmi zHdka jsou formy rozhodně lyrické ve zpěvo-\nhře na svém místě a „lyrická zpěvohra\" jest právě tak nesmyslem,\njako „lyrické epos.\""}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2132, "texte": "Tímto zkoušením rejstříků nabyde potřebných vědomostí\no jejich barvitosti a karakteristice, které mu zase jinde, na\npř. při slavných mších, kde se mu vyskytne solo na varhany,\nvelice přijdou vhod. Jak nutná je znalost starých tónin, a\njaké mají býti mezihry a t. d., o tom později promluvím.\nDoprovázení chorálu budiž vždy jednoduché. Zásadu\ntu nechť si vštípí dobře do paměti každý i sebe virtuosní\nVarhaník; neboť právě proti této zásadě se i ti nej zručnější var-\nhaníci prohřešují. Tak na př. slyšel jsem v jistém chrámě\npražském mladého teprv as rok absolvovaného varhaníka, který\npři všem svém talentu hudebním a technické zběhlosti na\nvarhany doprovázel chorál „Bože před tvou velebností\" tak\nne velebně a při tom tak uměle, že někteří lidé, kteří by byli\nrádi zpívali, mlčeli; jiní zase, jsouce překvapeni takovou umě-\nlou koncertní hrou, nemohli se modliti a opět jiní, kteří ne-\nmají ponětí o hudbě, hru tu považovali za tlachaninu repta-\njíce něco o hudlování.\nVarhaník ten doprovázel chorál cizoškálnými akkordy;\njako rána na ránu padaly dissonance a obligátní pedál sténal\npod ranami varhaníkovými. Snadno si můžem pomyslit, jaký\ndojem taková hra dělá na hudebně nevzdělané obecenstvo,\njak působí ty umělé chromatické basy, disonance a jiné po-\ndobné věci, a jak pak možná, aby při takovém doprovázení\nzpíval lid, jenž si libuje v tercích neb sextách, při takovém\ndoprovázení, kde mužské hlasy rády s bassem pokračují.\nHraje-li varhaník tak jak jsme nyní byli udali, tu nevy-\nhovuje úloze své, nevěda, k jakému hraje účeli. Někdo by\novšem mohl namítnouti, že sám Šebastian Bach napsal mnoho\ntakových chorálů, kde se objevují hlavní melodie v kterém-\nkoliv hlase; ostatní pak hlasy v kontrapunktických figurách\na jiných uměle vyvoděných imitacích a t. d. se pohybují,\nano kde na př. pedálový hlas obligátně variruje!\nNa tu námitku odvětíme stručně. Šeb. Bach nepsal\nchorály ty co skladby ke mši svaté, ani je sám nevydal, nýbrž\nsou to koncertní samostatné skladby pro varhany ku zkou-\nškám neb podobným produkcím. Teprv po smrti tohoto ve-\nlikána vydal Emanuel Bach a výtečný Kirnberger skladby\nty tiskem.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "18", "page_fin": "19", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.3", "titre_corps": "O původu hudebních nástrojů Slovanův.", "titre_sommaire": "O původu hudebních nástrojů Slovanův.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.2", "debut_caractere": 4291, "fin_caractere_exclue": 6271, "texte": "O původu hudebních nástrojů Slovanův.\nNejstarší nástroje hudební jsou beze vší pochyby decho-\nvé. K tomu poukazuje významná okolnost, že se Slované\nzabývali chovem a hlídáním dobytka, které nevyhnutelně vy-\nžaduje pastýřů s vydatnými a silnými hlasy, aby stáda v po-\nřádku udržeti mohli. Avšak při ustavičném se rozmnožová-\nní stád nevystačil k tomu hlas lidský, a tu se muselo po-\nmýšleti na nějaký prostředek, jímž by se lidský hlas nahraditi dal.\nLecjaký ztracený roh nějakého hovězího dobytka neb ko-\nzla zavdal k tomu příčinu. Pastýřové zpozorovavše, že se\nvelice sílí jejich hlas foukáním do rohu, počali na něm roz-\nličné změny a opravy dělati.\nDosavadní roh ponocného jest asi pomníkem,\ntěchto hudebních nástrojů foukacích.\nPastýřové měli na pastvách mnokdykráte asi dlouhou\nchvíli a dosti času k přemýšlení, jak by tyto dobytčí rohy\nzdokonaliti mohli. To se jim táké podařilo a všecky naše\numělecky zřízené dechové nástroje od trouby až k vábné pí-\nšťalce na sýkorky mají volskému nebo kozlímu rohu za svůj\npůvod co děkovati.\nPrvní důvtipný pastýř zpozoroval, že roh, na nějž trou-\nbil, vydává tenkráte rozličné tóny, má-li více neb méně otvo-\nrů ; a zkoušel a dloubal tak dlouho, až se mu podařilo vy-\nvodit z rohu bud nějakou melodii neb nějakou harmonickou\nsouvislost. Dále přemítal o tom, zdali by se nedal prodlou-\nžením přirozeného rohu sesíliti ještě více hlas lidský. Jeli-\nkož nestávalo tak dlouhého rohu dobytčího, zhotovil sobě\ndlouhou troubu ze dřeva; avšak hlas této trouby zdál se mu\nbýt zadumčivý a nejasný, a proto zhotovil si umělecký nástroj\nze dřeva z více dílů a ovinuv ho vrbovým neb březovým lý-\nčím vyvrtal do něho dírky. Opatřiv ho strojkem a rozšířiv\nna konci, dodal tónu ještě větší síly. Z toho povstala tak\nzvaná pastýřská trouba, pro kterýžto nástroj Němci žádného\nnázvu nemají. Jelikož takovouto troubu daleko bylo slyšet,\ntroubilo se na ni také k odvrácení neb zahnání mrazu místo\nzvonění. Lidé seznali konečně, že je troubení to prací mar-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.3", "debut_caractere": 3868, "fin_caractere_exclue": 5848, "texte": "Nou, načež povstalo české přísloví: Troubili na mráz; což\nznamená tolik, co : troubili na zdař Bůh.\nNa takovouto troubu uměli a umí dosud mnozí pastý-\nřové velmi umělecky troubiti, ba i koncertovati.\nČechové mají tedy svůj roh lesní i polní, Poláci rožek a\nRusové razoh, a u všech těchto slovanských národů zname-\nná to nástroj hudební.\nNa to připadli Slovanští geniové hudební na pistolky\n(od slova pískati). Tyto píšťalky zhotovovali z holeni čili z\npišťalové kosti zvířat, anebo z husích dohromady složených\nbrků, které dle jakési škály uspořádali.\nKoštěné aneb dřevěné píšťalky Čechův nebyly nic jiné-\nho, než tibia u Římanů aneb takové pišťalstvo, jež chválí pa-\nstýř veVirgilově ecloze takto : „Est miho disparibus septem\ncompacta acutis fistula.\" Verš ten přeložil Veleslavín: Kajdy\no sedmi stéblách nebo pišťalách. Avšak brzy nahlídli pastýři,\nze mnohdy nevystačí lidský hlas, aby mohli na dlouho na\nně pískati. I přidělali tedy k pišťalám těm kožený pytlík,\njenž se vzduchem naplňoval, jejž zase do pišťal vypouštěli.\nTak povstaly dudy čili kajdy původní slovanský ná-\nstroj, jenž od kořene duju (foukám) své jméno obdržel. Hu-\ndec, který na ně hrál, sloul kajdoš aneb dudák. Na Karlo-\nvě Týně nalézají se staré malby, představující anděle s du-\ndami.\nNěmci nazývají nástroj ten také „Sackpfeife\" aneb „pol-\nnischer Bock,\" poněvadž Poláci, pak Slováci a Moravané potaho-\nvali dudy vydělávanou kozlí kůží, na níž chlupy ponechávali.\nPetr Velký nabyl při svém častém pobytu v Polsku zálibu\npro polskou hudbu národní, jmenovitě pro polskou pišťalu a\ndudy, které poslední si v pozdních letech svého věku tak\noblíbil, že si držel zvláštní sbor dudáků, a Se se také sám na\ndudy hráti naučil.\nNyní přikročíme k nástrojům bicím. K těmto náleží v\nprvní řadě buben, starodávný to nástroj, o němž se už v\nRukopisu Králodvorském dočítáme. Nejprvé skládal se z je-\ndnoduché dřevěné obručky, již vynálezce kůží potáhnul a u-\ndeřením metlou neb pěstí vířivý zvuk vyvodil.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "19", "page_fin": "20", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.4", "titre_corps": "Úvahy.", "titre_sommaire": "Úvahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.3", "debut_caractere": 2134, "fin_caractere_exclue": 3866, "texte": "Úvahy.\n\nHlahol, číslo XXV 1. Třetí quodlibet z českých národních pí-\nsní, složil K. Slavík. Nákladem Vítka a Starého.\nCo jest quodlibet? - Quodlibet jest skladba ze skladeb,\nlepenina z rozličných melodií Častokráte od rozličných sklada-\ntelů, násilné spojování sobČ i vzdorných nápěvů, jichž začátek\neastěji bývá náhlým koncem; tedy celek z více necelků, v němž\nse každým mžikem takt, tempo a tónina mČní, a který bývá\nobyčejně otřepanými, klamnými závěrkami a nesčíslnými fer-\nmatami protkán. Za nejnovější doby skladatelově sobě oblíbili,\nmimo instrumentální též i vokální quodlibety, a jmenovitě quod-\nlibety z národních písní skládati. Působí-li už quodlibet instru-\nmentální pro rozervanost a nedokonČování hudebních myšlének\na náhlé střídáni temp, taktů, tónin atd. na útlocit posluchače\ntéž rozervaně a neuspokojivě, tím více to platí o quodlibetu\nvokálním, v němž jest slovo s hudbou spojeno. Již z definice\nsamé jde na jevo, že quodlibet vůbec je se stanoviska uměle-\nckého dílo bezcenné, příčící se podmínkám umění. Skládá-li\nale někdo už bud! k vůli své hudební plodnosti a originálnosti\nnějaký ten quodlibet z národních písní, nuže snaž se, písně tyto\nvkusně a jich duchu přiměřeně harmonisovat, jich původnost\nbedlivě zachovat, při nestejném nástupu hlasů slovo důmyslně\npodložit, a je, ať již modulatorickými aneb rhytmickými pro-\nstředky vkusně spojit. Též jest radno, by taková skladba pří-\nliš dlouhá nebyla. Je-li nezvratnou pravdou, že leží v umění\nmezi krásným a nekrásným velmi uzounká pěšinka, tu musíme\ndoznati, že jsme na rozcestí, do které kategorie ten který quod-\nlibet mame vřaditi; neb v něm leží sem a tam vedlé pšenice\nhned zase koukol a vedle jádra skořepina Píseň první nám\nskladatel takto předvádí:"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5374, "texte": "Pohledneme-li na píseň tuto, shledáme, že její melodie při-\nnáležejí pouze jen tónině G-moll, a že tedy žádné modulace nevy-\nžaduje. Aby se ale ustavičně netočila jen kolem své toniky a\ndominanty a tedy všedně neharmonisovala, jest nutno, aby se\nběhem jejím o její paralellní tóninu, totiž o Hes-dur zavadilo,\ncož se nemůže žádnou modulací ani nazývati; protože se zde\nještě neobjevila tónina Hes se svými karakterickými tóny, tedy\ntóninu Hes-dur nevyjádřila. Těmto podmínkám dostál, jak vi-\ndno , skladatel až ke druhému taktu od reprisi. V druhém\ntaktu ale, kráčeje z F-dur troj zvuku na dominantní septimový\nakkord, zakončil opět jeho přirozeným rozvedením dvoutaktový\nrhytmus tak, že tím více upomíná na tóninu F-dur. Zavedením\nseptimového akkordu, totiž domyšlené terce jeho E, se sklada-\ntel vzdálil od tóniny G-moll daleko, tak že mu pak nebylo\nlze, v následujícím taktu na G-moll se vztahující unisono s pře-\ndešlou F-dur harmonií přirozeně a vkusně spojití. Skladatel se\nměl zde uhnouti ze zmíněného F-dur trojzvuku hned do G-moll\ntroj zvuku, a dominantu z G-moll zavésti. Tím by se bylo stalo,\nže by se bylo následující s předešlým přirozeně spojilo. My-\nslíme takto:\nCo jsme zde skladateli vytkli, jest takřka mathematicky\ndokázáno, ač se může ucho, jakožto nejvyšŠí soudce, samo o\ntom přesvědČiti. Jsou ale v hudbě také případy, že se stane\nČasto i krásné nekrásným, užívá-li se ho v nečas a na nepra-\nvém místě. Zde ovšem přestává v hudbě mathematika, nýbrž\njest to věc vytříbeného vkusu. Kdyby byl skladatel v této\npísni podržel započaté unisono po první dva takty, byla by tím\nbyla píseň tato vkusnější, protože by se byl vyhnul ac jinak\nsice krásné, ale ve zpěvu velmi zevšednělé větě pro dvě lesnice\na unisona neseslabil.\nFigurovaný bas v 1. taktu od reprisi vypadal by vkusněji,\nkdyby byl skladatel figuroval místo Hes, d, f, d, raději Hes,\nf, d, Hes; protože by byl docílil takovýmto rozložením troj-\nzvuku Hes pevnějšího spojení s velkým F v taktu následujícím.\nNemůže být ovšem naší úlohou, do podrobná rozebrati tento\ntrochu dlouhý quodlibet, jak jsme to byli při první písni uči-\nnili: obmezíme toliko svou úvahu ještě na některá nedopatření\nskladatele. Pohledneme-li na píseň: Jestli mne ráda máš', vy'\nprodej, kde co más} shledáme, že nápěv její vyžaduje v prvních\ndvou taktech toniku, a teprv až ve třetím dominantu; avšak\nskladatel právě opak toho učinil. Jest sice pravda, že se může\nmelodii druhého taktu rovněž tak dobře dominantní jako tonicná\nharmonie podložiti; vŠímneme-li si ale její eurytmické stavby,\nspozoiujeme hned, že dva první takty tónice přináležejí; třetí\ntakt na dominantě dále pokračuje a čtvrtý celý tento úryvek\nopět tónikotr zakončuje. Tak se to děje též při druhém úryvku,\ncož nám skladatel již sám dosvědčuje. My též i uhodli, proč\nse byl tohoto poklesku dopustil. Zdálo se mu být doprovázení\ntónikou skrz dva takty monotonnía chtěl dosíci střídáním har-\nmonií pohyblivosti a melodicnosti hlasů doprovázejících, ale ne-\nuvážil, že místo dvou tónik zase dvě dominanty obdrží a tak\nneočekávanou harmonií ducha písně ruší. Skladatel se může\npřesvědČiti, podloží-li místo odvozovaného sextového akkordu\nhned fundamentální dominantu d, Fis, a, melodii s dvěma oktá-\nvami bez kvarty, jak píseň takovýmto omylem Častokráte až\nk nepoznání vypadá. Modulatorická spojka mezi G-dur a E-moll\nk písni: Na našem dvoře, veliká louze} jest též velmi nevkusná.\nLépe by bylo bývalo, kdyby byl skladatel v předposledním\ntaktu písně: Letěla husicka, lida tak harmonisoval, jako u Imy,\na teprv nechal úplně nastoupit kvartsextový akkord z E-moll ;\nprotože by se byl vyhnul práznotě a tvrdosti tohoto akkordu,\njak on nám ho ve třech hlasech s dvěma oktávami\nbez kvarty předvádí; a to tím více, anto předcházející\nA-moll-akkord je také jen pro ucho tříhlasný. Též se měl\nskladatel po zmíněném kvartsextovém akkordu vyhnouti na-\ncházejícímu se průchodnímu akkordu h, Fis, a, Cis, a raději na\ndruhé osmerce kvartsextový akkord do kvartové polohy dáti,\nna to měl hned kvartový průtah ke trojzvuku H-dur nastou-\npiti a teprv septimový akkord následovali. Tím by se byly\npředvedly dva po sobě následující kvartsextové akkordy v roz-\nličné poloze a ve svém úplném znění, a tento poslední takt ne-\nbyl by tak néschůdnou cestu do vedlejší E-moll-tóniny vykonal.\nPíseň: Mela jsem holoubka začíná před taktem a sice\ntakto: Mě |la jsem | holoub | ka. První tenor nastupuje v před -\ntaktu na slabiku Mě a zpívá hned v prvním taktu la jsem. Na\ntoto la začnou ostatní tři hlasy slabiku ho celou notou mode-\nrato vydržovati, až se konečně v druhém a třetím taktu z něho\nvylíhne holub, aniž by o něm dříve řeci bývalo. V tako-\nvémto případu, kde nemohou hlasy zaČíti alespoň celým slovem,\nopakuje se slovo už nastoupeného hlasu a nota se rhytmisuje\ndle potřeby. Skladatel měl tedy z celé noty udělat jednu půl-\nnotu a 2 Čtvrtnoty, pak by to bylo místo:\nMě | la jsem | holoubka\nj ho j\ntakto vypadalo :\nMě | la jsem j holoubka\n| Měla jsem ]\nZ těchto posledních třech taktů jakož i z celé skladby vů-\nbec viděti, že quodlibet ten, aČ v sobě mnoho pěkného, zdařilého\na pikantního obsahuje, přec není dosti promyšlen a vytříben.\nNadaný skladatel „Rekova snu\" mohl při větší píli nám podati\nvkusnější quodlibet, než tento; který se nám zdá být více\nskladbou příležitostnou; neboť pan K. Slavík vyniká pěkným\nvzletem, zdrojem melodiČným a vědomostmi theoretickými.\n\nX."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "19", "page_fin": "20", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.4.1", "titre_corps": "Hlahol, číslo XXV 1. Třetí quodlibet z českých národních", "titre_sommaire": "Hlahol, číslo XXV 1. Třetí quodlibet z českých národních", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.3", "debut_caractere": 2142, "fin_caractere_exclue": 3866, "texte": "Hlahol, číslo XXV 1. Třetí quodlibet z českých národních pí-\nsní, složil K. Slavík. Nákladem Vítka a Starého.\nCo jest quodlibet? - Quodlibet jest skladba ze skladeb,\nlepenina z rozličných melodií Častokráte od rozličných sklada-\ntelů, násilné spojování sobČ i vzdorných nápěvů, jichž začátek\neastěji bývá náhlým koncem; tedy celek z více necelků, v němž\nse každým mžikem takt, tempo a tónina mČní, a který bývá\nobyčejně otřepanými, klamnými závěrkami a nesčíslnými fer-\nmatami protkán. Za nejnovější doby skladatelově sobě oblíbili,\nmimo instrumentální též i vokální quodlibety, a jmenovitě quod-\nlibety z národních písní skládati. Působí-li už quodlibet instru-\nmentální pro rozervanost a nedokonČování hudebních myšlének\na náhlé střídáni temp, taktů, tónin atd. na útlocit posluchače\ntéž rozervaně a neuspokojivě, tím více to platí o quodlibetu\nvokálním, v němž jest slovo s hudbou spojeno. Již z definice\nsamé jde na jevo, že quodlibet vůbec je se stanoviska uměle-\nckého dílo bezcenné, příčící se podmínkám umění. Skládá-li\nale někdo už bud! k vůli své hudební plodnosti a originálnosti\nnějaký ten quodlibet z národních písní, nuže snaž se, písně tyto\nvkusně a jich duchu přiměřeně harmonisovat, jich původnost\nbedlivě zachovat, při nestejném nástupu hlasů slovo důmyslně\npodložit, a je, ať již modulatorickými aneb rhytmickými pro-\nstředky vkusně spojit. Též jest radno, by taková skladba pří-\nliš dlouhá nebyla. Je-li nezvratnou pravdou, že leží v umění\nmezi krásným a nekrásným velmi uzounká pěšinka, tu musíme\ndoznati, že jsme na rozcestí, do které kategorie ten který quod-\nlibet mame vřaditi; neb v něm leží sem a tam vedlé pšenice\nhned zase koukol a vedle jádra skořepina Píseň první nám\nskladatel takto předvádí:"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5374, "texte": "Pohledneme-li na píseň tuto, shledáme, že její melodie při-\nnáležejí pouze jen tónině G-moll, a že tedy žádné modulace nevy-\nžaduje. Aby se ale ustavičně netočila jen kolem své toniky a\ndominanty a tedy všedně neharmonisovala, jest nutno, aby se\nběhem jejím o její paralellní tóninu, totiž o Hes-dur zavadilo,\ncož se nemůže žádnou modulací ani nazývati; protože se zde\nještě neobjevila tónina Hes se svými karakterickými tóny, tedy\ntóninu Hes-dur nevyjádřila. Těmto podmínkám dostál, jak vi-\ndno , skladatel až ke druhému taktu od reprisi. V druhém\ntaktu ale, kráčeje z F-dur troj zvuku na dominantní septimový\nakkord, zakončil opět jeho přirozeným rozvedením dvoutaktový\nrhytmus tak, že tím více upomíná na tóninu F-dur. Zavedením\nseptimového akkordu, totiž domyšlené terce jeho E, se sklada-\ntel vzdálil od tóniny G-moll daleko, tak že mu pak nebylo\nlze, v následujícím taktu na G-moll se vztahující unisono s pře-\ndešlou F-dur harmonií přirozeně a vkusně spojití. Skladatel se\nměl zde uhnouti ze zmíněného F-dur trojzvuku hned do G-moll\ntroj zvuku, a dominantu z G-moll zavésti. Tím by se bylo stalo,\nže by se bylo následující s předešlým přirozeně spojilo. My-\nslíme takto:\nCo jsme zde skladateli vytkli, jest takřka mathematicky\ndokázáno, ač se může ucho, jakožto nejvyšŠí soudce, samo o\ntom přesvědČiti. Jsou ale v hudbě také případy, že se stane\nČasto i krásné nekrásným, užívá-li se ho v nečas a na nepra-\nvém místě. Zde ovšem přestává v hudbě mathematika, nýbrž\njest to věc vytříbeného vkusu. Kdyby byl skladatel v této\npísni podržel započaté unisono po první dva takty, byla by tím\nbyla píseň tato vkusnější, protože by se byl vyhnul ac jinak\nsice krásné, ale ve zpěvu velmi zevšednělé větě pro dvě lesnice\na unisona neseslabil.\nFigurovaný bas v 1. taktu od reprisi vypadal by vkusněji,\nkdyby byl skladatel figuroval místo Hes, d, f, d, raději Hes,\nf, d, Hes; protože by byl docílil takovýmto rozložením troj-\nzvuku Hes pevnějšího spojení s velkým F v taktu následujícím.\nNemůže být ovšem naší úlohou, do podrobná rozebrati tento\ntrochu dlouhý quodlibet, jak jsme to byli při první písni uči-\nnili: obmezíme toliko svou úvahu ještě na některá nedopatření\nskladatele. Pohledneme-li na píseň: Jestli mne ráda máš', vy'\nprodej, kde co más} shledáme, že nápěv její vyžaduje v prvních\ndvou taktech toniku, a teprv až ve třetím dominantu; avšak\nskladatel právě opak toho učinil. Jest sice pravda, že se může\nmelodii druhého taktu rovněž tak dobře dominantní jako tonicná\nharmonie podložiti; vŠímneme-li si ale její eurytmické stavby,\nspozoiujeme hned, že dva první takty tónice přináležejí; třetí\ntakt na dominantě dále pokračuje a čtvrtý celý tento úryvek\nopět tónikotr zakončuje. Tak se to děje též při druhém úryvku,\ncož nám skladatel již sám dosvědčuje. My též i uhodli, proč\nse byl tohoto poklesku dopustil. Zdálo se mu být doprovázení\ntónikou skrz dva takty monotonnía chtěl dosíci střídáním har-\nmonií pohyblivosti a melodicnosti hlasů doprovázejících, ale ne-\nuvážil, že místo dvou tónik zase dvě dominanty obdrží a tak\nneočekávanou harmonií ducha písně ruší. Skladatel se může\npřesvědČiti, podloží-li místo odvozovaného sextového akkordu\nhned fundamentální dominantu d, Fis, a, melodii s dvěma oktá-\nvami bez kvarty, jak píseň takovýmto omylem Častokráte až\nk nepoznání vypadá. Modulatorická spojka mezi G-dur a E-moll\nk písni: Na našem dvoře, veliká louze} jest též velmi nevkusná.\nLépe by bylo bývalo, kdyby byl skladatel v předposledním\ntaktu písně: Letěla husicka, lida tak harmonisoval, jako u Imy,\na teprv nechal úplně nastoupit kvartsextový akkord z E-moll ;\nprotože by se byl vyhnul práznotě a tvrdosti tohoto akkordu,\njak on nám ho ve třech hlasech s dvěma oktávami\nbez kvarty předvádí; a to tím více, anto předcházející\nA-moll-akkord je také jen pro ucho tříhlasný. Též se měl\nskladatel po zmíněném kvartsextovém akkordu vyhnouti na-\ncházejícímu se průchodnímu akkordu h, Fis, a, Cis, a raději na\ndruhé osmerce kvartsextový akkord do kvartové polohy dáti,\nna to měl hned kvartový průtah ke trojzvuku H-dur nastou-\npiti a teprv septimový akkord následovali. Tím by se byly\npředvedly dva po sobě následující kvartsextové akkordy v roz-\nličné poloze a ve svém úplném znění, a tento poslední takt ne-\nbyl by tak néschůdnou cestu do vedlejší E-moll-tóniny vykonal.\nPíseň: Mela jsem holoubka začíná před taktem a sice\ntakto: Mě |la jsem | holoub | ka. První tenor nastupuje v před -\ntaktu na slabiku Mě a zpívá hned v prvním taktu la jsem. Na\ntoto la začnou ostatní tři hlasy slabiku ho celou notou mode-\nrato vydržovati, až se konečně v druhém a třetím taktu z něho\nvylíhne holub, aniž by o něm dříve řeci bývalo. V tako-\nvémto případu, kde nemohou hlasy zaČíti alespoň celým slovem,\nopakuje se slovo už nastoupeného hlasu a nota se rhytmisuje\ndle potřeby. Skladatel měl tedy z celé noty udělat jednu půl-\nnotu a 2 Čtvrtnoty, pak by to bylo místo:\nMě | la jsem | holoubka\nj ho j\ntakto vypadalo :\nMě | la jsem j holoubka\n| Měla jsem ]\nZ těchto posledních třech taktů jakož i z celé skladby vů-\nbec viděti, že quodlibet ten, aČ v sobě mnoho pěkného, zdařilého\na pikantního obsahuje, přec není dosti promyšlen a vytříben.\nNadaný skladatel „Rekova snu\" mohl při větší píli nám podati\nvkusnější quodlibet, než tento; který se nám zdá být více\nskladbou příležitostnou; neboť pan K. Slavík vyniká pěkným\nvzletem, zdrojem melodiČným a vědomostmi theoretickými.\n\nX."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "20", "page_fin": "23", "image_debut": 4, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.5", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.4", "debut_caractere": 5376, "fin_caractere_exclue": 6739, "texte": "Dopisy.\n\nZ Říma. (Gounodovo oratorium „Ceeilie\". Daň z divadel.)\nSlavný skladatel oper: Romeo a Julie Faust a Mar-\nkéta atd. zdržuje se nyní zde a komponuje velké oratorium:\nSv. Cecilie. V Itálii zavedena jest daň z divadel, následkem\nČehož mnoho menších divadel bude zavřeno, poněvadž jim ne-\nbude možná, daň tu platit. Divadlo v Miláne má platit ročně\n13.000 franků, královské divadlo v Turine 7500 fr. a divadlo\nve Florenci 2800 franků.\nZ Petrohradu. (A. Sérov a jeho nová opera.)\nAlek. Serov, známý skladatel oper: Judita Rogněda,\nzanáší se nyní komponováuím nové opery „Moc nepřátelská\"\nz ruského národního života a mimo to píše theoretické dílo o\ndeváté synfonii Beethovenově k jubileu Beethovenovu dne 17. pro-\nsince 1870.\nZ Paříže. (Sleč. M. Hauckova.)\nSlečna Minnie Hauckova, jejíž podobizna v zdejších illu-\nstrováných listech vyšla a o níž se tolik reklam nadělalo, pro-\npadla při prvním svém vystoupení na jevišti „Theatre Italien\"\nco Sonnambula.\nZ Berlína. (Nová opereta „Čajový květ\". Nová ouvertura k „Ottu,\nstřelci.\" Nový koncert pro housle.)\nV zdejším Friedrich-Wilhelmstádtském divadle provozovala\nse dne 13. ledna nová operní burleska „Čajový květ\" od fran-\ncouzského komponisty Lecocqua a došla nejskvělejšího výsledku.\n• Konec této operetty musel se opakovati. Děj jest žertovný,\n. dialog vtipný, přiměřená a lahodná hudba a překrásná úprava."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7920, "texte": "Zdejší synfonijní kapella říz. prof. Sterna provozovala dne\n9. ledna ouverturu k „Ottu střelci,*4 od Rudoffa, která svědci\no značném nadání skladatelově. Začíná utěšeně zosnovaným\nadagiem a konci bouřlivým allegrem. Koncert pro housle\nod Maxe Brucha vyniká rhytmicky originálními a mnohými pi-\nkantními a těžkými obraty technickými a dojde u virtuosů za-\njisté nemalé obliby.\nZ Poznaně. (Koncert „Kola Towarzyskiego44.)\nV koncertě „Kola Towarzyskiego\", který se dne 16. ledna\nv Bazarovém sále odbýval, vystoupil též mladý, nadaný hou-\nslista Zik. Scigalski, žák to konservatoria Lipského. Přednášeli\nmeditaci pro housle a harfu od Bacha a „Airs hongrois\" od\nErnsta. Mimo jiné provedl také orkestr ouverturu k opeře\n~HalkaCÍ od Moniuszki.\nZ Drážďan. (Symfonie od Brucha. Opera „Meistersánger\" od Rich.\nWagnera.)\nVe čtvrtém abonnentním koncertu kr. kapelly provedena\nbyla dne 5. ledna řízením dvor. kapelníka Krebse synfonie od\nMaxe Brucha a ouvertura k „Waldmeisters Brautfahrt\" od Fr.\nGernsbeima. Synfonie obsahuje mnohé poetické obrazy; avšak\njsou nejasné a bez krásného plastického vyvedení. Nedostává\nse jí vnitřní významnosti, samovolný chod myšlének, jejich spo-\njení, jejich polyfonního vývinu nedostává se jí protiv a in-\nstrumentální barvitosti upomínající hlavně na skladatele Gade,\nSchumanna, ale též na Mendelssobna a Wagnera je někdy\nvelmi interessantní, ale též přeplněna, obtěžujíc příliš bohatost\nharmonie. Nejzdařilejší a také nejduchaplněji vynalezená sada\ntéto symfonie je scherzo, které však co do barvitosti není vždy\nvkusné. Druhá novinka od Gernsheima nezajímala obecen-\nstvo. Práce a instrumentace svědci jen o pouhé routině, která\nnedovede nepatrný, co do myšlének chudobný obsah zvýŠiti.\nKu konci tohoto měsíce bude na zdejším dvorním divadle v scé-\nnu uvedena nejnovějŠí komická opera „Meistersánger von Ntirn-\nberg\" od Rich. Wagnera, která se v loni poprvé provozovala\nna dvorním divadle v Mnichově.\nZ Lipska. (Ková opera Gudrun,)\nZnámý hudební historik p. Aug. Reiszmann v Berlíně do-\nkončil novou operu „Gudrun\", kterou byl osobně odevzdal zdej-\nšímu řediteli divadla p. Laubeovi. Látka této opery i zpraco-\nvání její je prý sto povzbudit pozornost hudebníků.\nZ Výmaru. (Dr. Liszt. ltalská církevní hudba.)\nFrant. Liszt přibyl sem dne 12. ledna, jak se praví, na\npozvání velkovévody, aby tu ztrávil zimu. Na své cestě z Rima\nnavštívil dne 11. ledna svého zetě H. z Bůlowa, dvorního ka-\npelníka v Mnichově. Liszt zanáší se nyní plánem k zlepšení\nitalské církevní hudby, která je ve velkém úpadku, a hodlá roz-\nsáhlou tuto práci předložití ekumenickému konciliu.\nZ Kolína n. R. (J. Nagy. Nová opereta.)\nDne 6. ledna koncertoval zde Jakub Nagy (jinak Grosz)\nna pastuŠí píšťalu a na eufonion při hlučné pochvale. Tyto dni\nprovozovala se tu nová opereta: „Vítězství Venušino\" od O.\nRosenberga, která se těšila velmi příznivému účastenství.\nZ Vídně. (Nová operetta od J. Ofřenbacha.)\nDvouaktová operetta „Perichole\" od Offenbacha provozovala\nse tu dne 10. led. s velmi příznivým výsledkem. Satyrická pří-\nchuť dodává pikantnosti librettu, které vrhá někdy křiklavé svě-\ntlo na krále, kteří hledají pravdu u dvořenínů. První akt za-\nhrnuje v sobě půvabná čísla, na př. „On jest opanělem\"\nPíseň o můce a mnohé jiné vtipné kuplety.\nZ Pešti. (Hudební reliquie.)\nZdejší madarský skladatel Mosonyi vypátral velmi zajíma-\nvou hudební reliquii, totiž husarský pochod znamenitého pluko-\nvníka Hertetendye, s nímž vedl r. 1805 husary své do boje.\nPochod ten obdržel Mosonyi laskavostí M. Karacsonyia a se-\nptemvira J. Fogarassyho a uspořádal ho pro smíšený sbor s prů-\nvodem hudby. Pochod vyniká rázným a zvláštním rhytmem a\nbude se co nevidět v koncertě provozovati.\n\nZ Plzně, dne 13. ledna. (J. L. Lukeš co Raoul.)\nVčerejší představení Hugenotů bylo, jak dalo se očekávat\npři spoluúcinkování tak výtečného umělce, jakým jest p. Lukeš,\npravým uměleckým požitkem. Raoul p. Lukešův musí být i u\nporovnání s nej přednějšími výtečníky v této úloze výkon veliké\ndokonalosti. Pravý umělecký nádech, který jeví se v ušlechti-\nlém tvoření i držení tónu při jasné, srozumitelné i ducha řeci\nvyhovující deklamaci jak v recitativu, tak v kantileně, jíž vrouc-\nnost jest neodolatelná, mírnění se, ten ušlechtilý znak pravého\numělce a Šetření prostředků na doby, kde vášeň a situace vy-\nžadují největší síly, toť jsou krásné přednosti, které překvapily\nposluchače hned při prvním vystoupení Raoula, a které krášlily\ncelý, přece tak nesnadný výkon jeho. Z té příčiny nelze říci,\nže by p. Lukeš v té neb oné scéně byl býval výtečnějším. Jen\ntam, kde skladatel vznesl se ku krásám vyŠŠím, bylo možno\npěvci ještě více uchvátit. Tak při líčení krásy dívky, již ne-\nznámou osvobodit chce z rukou chátry (v 1. jednání), zvlášť\nale při vyznání obapolné lásky s Valentinou v duettu Čtvrtého\njednání. P. Lukešův hlas, kterýž tak mistrně ovládán i při\nzvláštnostech, na které teprv uvykati se musí, hluboce dojímá,\njest posud schopen veliké síly, tak že iv ensemblů, kde mimo-\nchodem bývá průvod orchestru poněkud tuze hlučný, vynikal a\nse s druhými solovými hlasy v pěkný celek pojil. Co vsak\npřední schopností jeho jest, toť podivuhodný falset, kterýž umě-\nlec s tóny prsního hlasu pojí beze všeho znalého přechodu a\ntak lehce v něm se pohybuje v nej vyšších polohách, že poslu-\nchač i dechu svého zatajuje, jakoby jím mohl přeruŠiti ten jem-\nný, vzdušný zvuk. Z druhých spoluúČinkujících vynikaly zvlá-\nště sl. Vidimská co královna a sl. Summova co Valentina. I\ndruzí p. pěvci přičinili se z Části k dobrému celku a předsta-\nvení bylo by bývalo nad míru uspokojivé, kdyby některé neho-\nhody v orkestru, zvlášť ale úplné ochraptění p. Hory nebylo\nporušilo pěkný a velkolepý dojem. Ve včerejším představení\nvystoupil v úloze ponocného nove engažovaný basista p. DobŠ\na zdá se nám pokud dle malé oné úlohy souditi můžeme, že\nmá mohútný, pěkný, plný hlas hluboký. Co nás tento večer\ntrapně dojímalo, byla málo Četná návštěva. Ve Čtvrtek dne\n14. ledna poprvé: „Lucrecia Borgia\", velká opera ve 3 odděl,\nod Donizetti-ho. V pátek 15. ledna koncert na zakoupení no-\nvých nástrojů hudebních pro městské divadlo. V sobotu „Orfe-\nus v podsvětí\", komická opereta ve 4 jed. od Offenbacha. V\nneděli poprvé: „Chudý milionář\", fraška ve 3 odd. se zpěvy\nod F. Kaisera. Plz. Nov.\nZ Mladé Boleslavi, 12. ledna. (Zpráva o činnosti zpěváckého spolku.)\nS nelíčenou radostí vítajíce opět Dalibora po tak dlouhé\njeho nepřítomnosti, podáváme mu své pravice k upřímnému stisk-\nnutí. Za Čtyry minulé roky mnoho se změnilo. Byli jsme jako\nbez pravé ruky, postrádajíce listu, jenž by si všímal výhradně\nzájmu hudebních. Scházeloť nám to pravé útočiště, totiž orgán\ntakový, který by ochotně propůjčil se nám jedině ve prospěch\nnáš. Zprávy ze všelikých měst vlasti naší o pěstování hudby,\nvzájemné sdělování slastí i strastí v našem životě společenském\njsou s to, rozdmychati na novo onen zápal pro umění hudební,\njenž poskytuje zábavy nevinné a ušlechtilé, zdál se již tu i tam\nuhasínati. Zdá se, že v Daliboru navrácena nám páska, jenž\nmá pojiti naše spolky zpěvácké v jediný nerozlučný celek, ne-\nboť jsme bloudili jako rozplaŠené vojsko po ztracené bitvě, ne-\nvědouce jedni o druhých. Nyní však sestupujeme se opět v Šik\na jsouce připraveni, očekáváme pozorně, brzy-li zazní jasné\nA, abysme pak společně v celém sboru líbeznou zapěli hymnu\nnároda českého. Z rozličných zpěv. spolků podána již zpráva\no jejich Činnosti do veřejnosti. To přimělo i mne, abych o zpěv.\nspolku „Boleslavu\", jenž odbýval 29. pros. 1868 výroční svou\nvalnou schůzi, také v listu tomto se zmínil. Přede vším sluší\npodotknouti, že spolek náš měl již po tři roky za starostu p.\nYácl. Cicvárka, chvalně známého tenoristu, jenž vřele si přál\na vždy k tomu hleděl, aby spolek kráčel ku předu, a v kaž-\ndém ohledu aby še zveleboval. Takováto Šlechetná snaha schází\nmnohým našim pěvcům, a tu vida dotčený starosta, že neteČno-\nstí a pohodlností těch některých údů výkonných nemůže se do-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7999, "texte": "sici účele vytknutého, vzdal se svého Čestného úřadu 11. pros.\nminulého roku. Při nových volbách zmíněné valné schůze u-\nsneŠeno od přítomných k návrhu p. Líbala, aby se volil zase\npředešlý starosta, jemuž ze 23 hlasů dostalo se 17. I hned\nzvoleni dva členové, kteří by požádali, aby hodnost tuto ještě\nna sebe přijal, a zároveň jej o dobré vůli údů ujistili. Za ře-\nditele zvolen p. Václav Skop, zdejší varhaník, per acclamationem.\nDo výboru dostali se většinou hlasů následující výkonní údové:\npp. Ign. Janda (20 hl.), Vojt. Vysoký (14 hl.), Jan Sturm (12\nhl.), Alois Líbal (12 hl.). Jelikož p. Vojt. Vysoký volbu ne-\npřijmul, volilo se po druhé, a tu zvolen p. Josef Zvikl. Za\nrevisory účtů zvoleni byli pp. Jína a Knížek. Mezi volnými\nnávrhy byl také ten od bývalého jednatele učiněn, aby spolek\nodebíral Dalibora, což bylo přijato. — Z výroční zprávy je-\ndnatelské vyjímáme v krátkosti nejdůležitější: Zpěv. spolek\n„Boleslav\" upravil v ročníku tomto tři produkce, z nichž zvlá-\nště druhá těšila se velikému účastenství nejen domácích, ale i\nokolních milovníků hudby. Dávaloť se oratorium „Hus\" od Dr.\nLowe, v němž výdatné pomoci poskytli pánové a dámy z Kos-\nmonos. Při výletu do Boží Vody súČastnil se zpěv. spolek\ns naší měšť. besedou, tělocvičným a ochotnickým spolkem. Pa-\nmátka založení spolku byla oslavena na den sv. Václava vo-\nkální mší od Horáka s vložkami „Panis angelicus\" od Pale-\nstriny, a „Žalm\" od Chmelíčka. Také se súČastnil spolek před-\nnešením přiměřených sborů ve dvou koncertech, z nichž první\nupravil hudební sbor zdejších veteránů, a druhý pak výtečný\nfletista, p. Vodrdžka z Kardašovy ĚeČice. K zvýšení zábavy\nv m슝. besedě zdejší, upravené na oslavu 70. narozenin našeho\notce Palackého, přispěl též spolek zpěv. přednešením vhodných\nskladeb. Mimo to doprovodil ku hrobu dva údy přispívající,\na to : p. Jos. Smutného, prvního radního, a pak důst. p. Prant,\nNeČáska, kněze na odpočinku, jenž co muž vzdělaný zdejší\nspolky vlastenecké velmi podporoval a hudbu obzvláště milo-\nval. ZastaveníČka uspořádal zpěv. spolek Čtyry, a to: 1. p.\nFrant. Částkoví, čestnému Členu, když se byl z Prahy přestě-\nhoval do Kosmonos, 2. J. M. nejdůst. p. biskupu litoměřickému,\nAug. Pavl. Yahalovi, když byl zavítal do Ml. Boleslavi za pří-\nčinou udělování sv. biřmování, 3. p. Yácl. Cicvárkovi, staro-\nstovi spolku, v předvečer jmenin jeho, a 4. témuž při opětném\njeho zvolení za starostu okresního zastupitelstva. Neméně dů-\nležitá byla místní slavnost svěcení velikolepé nové obecní bu-\ndovy, v níž mimo dívčí Školu a městský úřad umístěno jest\ntaké gymnasium. Při této příležitosti zapěl spolek v děk. chrá-\nmu Páně vokální „Yeui sancte\" od Horáka a súČastnil se pak\nv průvodu se svým praporem. Při obřadech církevních v nové\nbudově přednesl spolek dojemný sbor „Modlitba\" od Bendla.\n— Konečně zbývá podotknouti o tom, že 30 Členů výkonných\ndostavilo se s praporem do Prahy ku slavnosti položení základu\nk národnímu divadlu, a že spolek přihlásil se toho Času též ku\njednotě pěvecké. Podav tuto krátkou zprávu o činnosti spolku\nzpěv. „Boleslava\" za rok minulý, hodlám budoucně také o stavu\njeho se rozepsati, aby byl obraz co možná úplný. Vrbina.\nZ Brandýsa nad Labem. (Koncert zpěv. spolku.)\nYe svém na nový rok v místnostech divadelních odbýva-\nném koncertu podal zdejší zpěvácký spolek „Bojan\" skvělý dů-\nkaz o tom, kterak Čím dále tím utěšeněji pokračuje. Po pro-\nslovu k tomu cíli Juliem Nejedlým složeném a slečnou Karo-\nlínou Nejedlou výborně předneŠeném následovalo více intere-\nsantních a precisně provedených piecí, mezi nimiž se nacháze-\nla nejnovější skladba účinného ředitele spolkového p. Hykese;\njest to smíšený sbor na slova J. K. Ghmelenského „OtČina\" a\nvelmi se líbil. Krom tohoto smíšeného sboru přednešena ještě\nKuckenova „Ukolébavka\", a v obou těchto sborech účinkovaly\nze zvláštní ochoty slečny: Miillerova, Hochmannova, Kaurova a\nKustlerova a m. j. Komické deklamace p. Ser/csovy se velmi\nlíbily. Zvláště hlučným potleskem se strany obecenstva vyzna-\nmenána byla sl. Schabova, kteráž výborně několik piecí na\npianě přednesla, při Čemž vždy v pozadí jeviště jistý pán pře-\nkrásné komedie s kyticí sleČninou sobě k zábavě a obecenstvu\nk mrzutosti vyváděl. Na zdar k další činnosti!\n\nJ. R. N.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Karlínský „Slavoj\" uspořádá dne 22. února koncert.\nZkoušky odbývají se každý úterý a pátek. Bylo by žádoucno,.\naby se páni členové četně k nim dostavili. Tentýž odevzdal\nvčera dne 10. t. m. pánům Janu Lukešovi a Josefu Palečkovi\nco svým čestným členům velmi vkusně p. K. Pražákem shoto-\nvené diplomy. Nahoře uprostřed okraje jest červený Štít s bí-\nlým monogramem spolku, po stranách znaky Moravy a Slezska,\nuprostřed okraje dvě alegorické postavy, představující bohyni\n„Slávy\" a „Umění\", dole pak bohyně „Cech\". Na listu dru-\nhém jsou přiměřené dedikacní básně. Diplomy tyto\nbyly ve skvostných bílých deskách s letopočtem 1868.\n* Šárecký zp. spol. „Boleslav\", jenž rozvinuje chvalnoit\nčinnost, uspořádá vDehnieích v hostinci pí. Zelenkové dne 24.\nledna 1869 zpěvní, deklamacní a taneční zábavu. Programm:\n1. Proslov od V. J. Jahna, přednese p. Černý, úd spolku; 2.\n„Na Moravu\", sbor od D. Javůrka; 3. „Nechci více deklamo-\nvat\" předn. sic. N. Šťastná; 4. „Cikáni\", sbor od F. Yogla;\n5. „Nový ztracený ráj\" dekl. od Drahofíovského, předn. p. Černý\n6. „Utonulá\", sbor od P. Křižko v sk ého ; 7. „Pobídnutí k tanci,\"\n_y * '\nsbor od Řeháka. Začátek v 6 hodin, vstupné 50 kr. Dobro-\nčinnost se neobmezuje. Čistý výnos určen místním chudým.\n* Nemeckobrodský „Jasoň\" provedl dne 10. ledna po\ndruhé Illnerovu operettu „Kvas krále Vondry\" při velkém úča-\nstenství obecenstva. Ostatně je činnost Jasoně značná. Na sv..\nCecilii dával Jasoň ~KoČiČí suěm\" od Mrhy, učitele v Trebci\nna Moravě, a na Sylvestra „Synfonie pro brkačky.\"\n* Brandýsský ~Bojanu uspořádal v novém roce koncert\ns pěkným výsledkem.\n* Jičínský zp. sp. uspořádal dne 9. ledna periodickou\nprodukci. Program byl bohatý a zajímavý.\n* Plzeňský „Hlahol\" obdržel pozvání z Domažlic, aby\ntam provedl v době masopustní Ulnerovou operetku ~Kvas\nkrále Vondry.\"\n* Bakovský „Slavoj\" uspořádal dne 17. ledna deklama-\ntorní a pěveckou akademii. Na programu bylo: 1. Proslov od\nJahna, předn. p. J. Horcicka. 2. „Dým a pára\", dekl. od Ko-\nlihy, před. sic. Černá. 3. „Touha\" sbor od Fr. Lhotky. 4. „Su-\nmář\" dekl. od A. Tůmy, před. p. Puncmann. 5. „Isák v roz-\nkoši,\" sb. od E. Vašáka. 6. „Muž a žena\" od V.\npředn. sic. A. Kolocova. 7. „Pobídnutí k tanci\" sbor od A.\nŘeháka.\n* Kromeřížský ~Morava uspořádá dne 24. ledna kon-\ncertní a taneční zábavu. Na programu jest: Ouvertura od Kom-\nzáka. Hlas z Blaníka, sb. od H. Vojáčka. Čtverozpěv.\nVýprask, sb. od J. Křížkovského. Škola, komický vý-\nstup. Kadryla z ruských nár. písní od Ed. Nápravníka.\n* Zpecácký sp. ~Otakaru odbýval dne 9. ledna valnou\nhromadu, v níž zvoleni byli: p. Beneš za sbormistra; p. Václ.\nHolub za předsedu; p. Fr. Pavlík za pokladníka. Do výboru\njsou zvoleni: pp. Ed. Rose, Fr. Černý a Ant. Hůttel.\n* Horvátský zp. sp. ~Kolou odbýval v pondělí dne 4.\nledna na střelnici koncert, jenž spojen byv s taneční zábavou\nčetné se tesil návštěvě. Všechny téměř skladby byly precisně\na zdařile provedeny, jmenovitě však došly sbory veliké pochvaly.\nVelmi originální a karakteristický sbor „Večer na Sávi\" zaslu-\nhuje i všestranné pozornosti a líbil se velice. Podvojný sbor\n„Bodi zdravo domovina\" od Ipavce roznítil obecenstvo k hlučné\npochvale. Podotýkáme s velkým potěšením, že si „Kolo\" statně\npočíná, kráčejíc dál a dále ku předu obeznalým zřízením ředi-\ntelovým. Kolo hodlá si též vystaviti zvláštní dům a k tomu\núceli sbírají se příspěvky. Až dosud sešlo se 100 dukátů a\n309 zl. 51 kr. Není pochybnosti, že taká chvalná snaha najde\nvřelého ohlasu. Zdař bůh!\n* Řemeslnický zp. sp. ~Slavoj\" ve Vídni uspořádal v so-\nbotu dne 16. ledna k oslavení jmenin Arnošta Tovacovského\npěvecko-taneční besedu v místnostech „Stadtgut\".\n* Česko slovanský zp. sp. „Lumír\" ve Vídni dává dne\n25. ledna ve velkých místnostech ~zum grossen Zeisig\" (Burg-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1198, "texte": "glacis) masopustní ples. Vstupenky lze dostat na obyčejných\nmístech, zvláště pak u p. Václava Petra, kloboučníka, Maria-\nhilfstrasse Nr. 111, starosty spolku. U kasy jest vstupné po-\nměrně větší.\n* Berlínský zp. sp. v Berlíně zapěl na Štědrý\nvečer mezi večeří „Narodil se Kristus Pán\" , načež vystoupil\njeden Člen jednoty a poděkoval řediteli zpěváckého spolku, zná-\nmému kapelníku a rodáku Plzeňskému p. Heklovi, jenž si byl\nzískal o zpěvácký spolek Vratislavský značných zásluh a zaví-\ntav do Berlína zarazil Berlínský Hlahol. Při té příležitosti o-\ndevzdán mu skládací pultík, na němž vyryto jest: „Svému uči-\nteli Hlahol Berlínský\". Na to zapěl Hlahol Beethovenovu\npíseň „Modlitba pod hvězdami.\"\n* Turnovský „Hlahol\" zvolil p. Čeňka Vinaře, J. J. Lu-\nkeše a J. Palečka za Čestné údy a odevzdal jim tyto dny\ndiplomy. Dne 13. a 27. ledna uspořádá Hlahol u města Ham-\nburku věnečky.\n* Čtenářsko-zpěvácký spolek zařízen jest v Tvrdonicích\nna Moravě, a stanovy zaslány jsou k potvrzení na vyŠŠí místo.\nV Čele stojí kooperator, veleb. p. P. Loucký.\nV Lisove zřizuje se druhý pěvecký spolek „Přemysl\",\nk němuž už více než 50 údů přistoupilo. Stanovy předloženy\njsou c. k. místodržitelství k potvrzení."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "20", "page_fin": "21", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.5.1", "titre_corps": "Z Říma. (Gounodovo oratorium „Ceeilie\". Daň z divadel.)", "titre_sommaire": "Z Říma. (Gounodovo oratorium „Ceeilie\". Daň z divadel.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.4", "debut_caractere": 5385, "fin_caractere_exclue": 6739, "texte": "Z Říma. (Gounodovo oratorium „Ceeilie\". Daň z divadel.)\nSlavný skladatel oper: Romeo a Julie Faust a Mar-\nkéta atd. zdržuje se nyní zde a komponuje velké oratorium:\nSv. Cecilie. V Itálii zavedena jest daň z divadel, následkem\nČehož mnoho menších divadel bude zavřeno, poněvadž jim ne-\nbude možná, daň tu platit. Divadlo v Miláne má platit ročně\n13.000 franků, královské divadlo v Turine 7500 fr. a divadlo\nve Florenci 2800 franků.\nZ Petrohradu. (A. Sérov a jeho nová opera.)\nAlek. Serov, známý skladatel oper: Judita Rogněda,\nzanáší se nyní komponováuím nové opery „Moc nepřátelská\"\nz ruského národního života a mimo to píše theoretické dílo o\ndeváté synfonii Beethovenově k jubileu Beethovenovu dne 17. pro-\nsince 1870.\nZ Paříže. (Sleč. M. Hauckova.)\nSlečna Minnie Hauckova, jejíž podobizna v zdejších illu-\nstrováných listech vyšla a o níž se tolik reklam nadělalo, pro-\npadla při prvním svém vystoupení na jevišti „Theatre Italien\"\nco Sonnambula.\nZ Berlína. (Nová opereta „Čajový květ\". Nová ouvertura k „Ottu,\nstřelci.\" Nový koncert pro housle.)\nV zdejším Friedrich-Wilhelmstádtském divadle provozovala\nse dne 13. ledna nová operní burleska „Čajový květ\" od fran-\ncouzského komponisty Lecocqua a došla nejskvělejšího výsledku.\n• Konec této operetty musel se opakovati. Děj jest žertovný,\n. dialog vtipný, přiměřená a lahodná hudba a překrásná úprava."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3680, "texte": "Zdejší synfonijní kapella říz. prof. Sterna provozovala dne\n9. ledna ouverturu k „Ottu střelci,*4 od Rudoffa, která svědci\no značném nadání skladatelově. Začíná utěšeně zosnovaným\nadagiem a konci bouřlivým allegrem. Koncert pro housle\nod Maxe Brucha vyniká rhytmicky originálními a mnohými pi-\nkantními a těžkými obraty technickými a dojde u virtuosů za-\njisté nemalé obliby.\nZ Poznaně. (Koncert „Kola Towarzyskiego44.)\nV koncertě „Kola Towarzyskiego\", který se dne 16. ledna\nv Bazarovém sále odbýval, vystoupil též mladý, nadaný hou-\nslista Zik. Scigalski, žák to konservatoria Lipského. Přednášeli\nmeditaci pro housle a harfu od Bacha a „Airs hongrois\" od\nErnsta. Mimo jiné provedl také orkestr ouverturu k opeře\n~HalkaCÍ od Moniuszki.\nZ Drážďan. (Symfonie od Brucha. Opera „Meistersánger\" od Rich.\nWagnera.)\nVe čtvrtém abonnentním koncertu kr. kapelly provedena\nbyla dne 5. ledna řízením dvor. kapelníka Krebse synfonie od\nMaxe Brucha a ouvertura k „Waldmeisters Brautfahrt\" od Fr.\nGernsbeima. Synfonie obsahuje mnohé poetické obrazy; avšak\njsou nejasné a bez krásného plastického vyvedení. Nedostává\nse jí vnitřní významnosti, samovolný chod myšlének, jejich spo-\njení, jejich polyfonního vývinu nedostává se jí protiv a in-\nstrumentální barvitosti upomínající hlavně na skladatele Gade,\nSchumanna, ale též na Mendelssobna a Wagnera je někdy\nvelmi interessantní, ale též přeplněna, obtěžujíc příliš bohatost\nharmonie. Nejzdařilejší a také nejduchaplněji vynalezená sada\ntéto symfonie je scherzo, které však co do barvitosti není vždy\nvkusné. Druhá novinka od Gernsheima nezajímala obecen-\nstvo. Práce a instrumentace svědci jen o pouhé routině, která\nnedovede nepatrný, co do myšlének chudobný obsah zvýŠiti.\nKu konci tohoto měsíce bude na zdejším dvorním divadle v scé-\nnu uvedena nejnovějŠí komická opera „Meistersánger von Ntirn-\nberg\" od Rich. Wagnera, která se v loni poprvé provozovala\nna dvorním divadle v Mnichově.\nZ Lipska. (Ková opera Gudrun,)\nZnámý hudební historik p. Aug. Reiszmann v Berlíně do-\nkončil novou operu „Gudrun\", kterou byl osobně odevzdal zdej-\nšímu řediteli divadla p. Laubeovi. Látka této opery i zpraco-\nvání její je prý sto povzbudit pozornost hudebníků.\nZ Výmaru. (Dr. Liszt. ltalská církevní hudba.)\nFrant. Liszt přibyl sem dne 12. ledna, jak se praví, na\npozvání velkovévody, aby tu ztrávil zimu. Na své cestě z Rima\nnavštívil dne 11. ledna svého zetě H. z Bůlowa, dvorního ka-\npelníka v Mnichově. Liszt zanáší se nyní plánem k zlepšení\nitalské církevní hudby, která je ve velkém úpadku, a hodlá roz-\nsáhlou tuto práci předložití ekumenickému konciliu.\nZ Kolína n. R. (J. Nagy. Nová opereta.)\nDne 6. ledna koncertoval zde Jakub Nagy (jinak Grosz)\nna pastuŠí píšťalu a na eufonion při hlučné pochvale. Tyto dni\nprovozovala se tu nová opereta: „Vítězství Venušino\" od O.\nRosenberga, která se těšila velmi příznivému účastenství.\nZ Vídně. (Nová operetta od J. Ofřenbacha.)\nDvouaktová operetta „Perichole\" od Offenbacha provozovala\nse tu dne 10. led. s velmi příznivým výsledkem. Satyrická pří-\nchuť dodává pikantnosti librettu, které vrhá někdy křiklavé svě-\ntlo na krále, kteří hledají pravdu u dvořenínů. První akt za-\nhrnuje v sobě půvabná čísla, na př. „On jest opanělem\"\nPíseň o můce a mnohé jiné vtipné kuplety.\nZ Pešti. (Hudební reliquie.)\nZdejší madarský skladatel Mosonyi vypátral velmi zajíma-\nvou hudební reliquii, totiž husarský pochod znamenitého pluko-\nvníka Hertetendye, s nímž vedl r. 1805 husary své do boje.\nPochod ten obdržel Mosonyi laskavostí M. Karacsonyia a se-\nptemvira J. Fogarassyho a uspořádal ho pro smíšený sbor s prů-\nvodem hudby. Pochod vyniká rázným a zvláštním rhytmem a\nbude se co nevidět v koncertě provozovati."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "21", "page_fin": "22", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.5.2", "titre_corps": "Z Plzně, dne 13. ledna. (J. L. Lukeš co Raoul.)", "titre_sommaire": "Z Plzně, dne 13. ledna. (J. L. Lukeš co Raoul.)", "signature_source": "J. R. N", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.5", "debut_caractere": 3682, "fin_caractere_exclue": 7920, "texte": "Z Plzně, dne 13. ledna. (J. L. Lukeš co Raoul.)\nVčerejší představení Hugenotů bylo, jak dalo se očekávat\npři spoluúcinkování tak výtečného umělce, jakým jest p. Lukeš,\npravým uměleckým požitkem. Raoul p. Lukešův musí být i u\nporovnání s nej přednějšími výtečníky v této úloze výkon veliké\ndokonalosti. Pravý umělecký nádech, který jeví se v ušlechti-\nlém tvoření i držení tónu při jasné, srozumitelné i ducha řeci\nvyhovující deklamaci jak v recitativu, tak v kantileně, jíž vrouc-\nnost jest neodolatelná, mírnění se, ten ušlechtilý znak pravého\numělce a Šetření prostředků na doby, kde vášeň a situace vy-\nžadují největší síly, toť jsou krásné přednosti, které překvapily\nposluchače hned při prvním vystoupení Raoula, a které krášlily\ncelý, přece tak nesnadný výkon jeho. Z té příčiny nelze říci,\nže by p. Lukeš v té neb oné scéně byl býval výtečnějším. Jen\ntam, kde skladatel vznesl se ku krásám vyŠŠím, bylo možno\npěvci ještě více uchvátit. Tak při líčení krásy dívky, již ne-\nznámou osvobodit chce z rukou chátry (v 1. jednání), zvlášť\nale při vyznání obapolné lásky s Valentinou v duettu Čtvrtého\njednání. P. Lukešův hlas, kterýž tak mistrně ovládán i při\nzvláštnostech, na které teprv uvykati se musí, hluboce dojímá,\njest posud schopen veliké síly, tak že iv ensemblů, kde mimo-\nchodem bývá průvod orchestru poněkud tuze hlučný, vynikal a\nse s druhými solovými hlasy v pěkný celek pojil. Co vsak\npřední schopností jeho jest, toť podivuhodný falset, kterýž umě-\nlec s tóny prsního hlasu pojí beze všeho znalého přechodu a\ntak lehce v něm se pohybuje v nej vyšších polohách, že poslu-\nchač i dechu svého zatajuje, jakoby jím mohl přeruŠiti ten jem-\nný, vzdušný zvuk. Z druhých spoluúČinkujících vynikaly zvlá-\nště sl. Vidimská co královna a sl. Summova co Valentina. I\ndruzí p. pěvci přičinili se z Části k dobrému celku a předsta-\nvení bylo by bývalo nad míru uspokojivé, kdyby některé neho-\nhody v orkestru, zvlášť ale úplné ochraptění p. Hory nebylo\nporušilo pěkný a velkolepý dojem. Ve včerejším představení\nvystoupil v úloze ponocného nove engažovaný basista p. DobŠ\na zdá se nám pokud dle malé oné úlohy souditi můžeme, že\nmá mohútný, pěkný, plný hlas hluboký. Co nás tento večer\ntrapně dojímalo, byla málo Četná návštěva. Ve Čtvrtek dne\n14. ledna poprvé: „Lucrecia Borgia\", velká opera ve 3 odděl,\nod Donizetti-ho. V pátek 15. ledna koncert na zakoupení no-\nvých nástrojů hudebních pro městské divadlo. V sobotu „Orfe-\nus v podsvětí\", komická opereta ve 4 jed. od Offenbacha. V\nneděli poprvé: „Chudý milionář\", fraška ve 3 odd. se zpěvy\nod F. Kaisera. Plz. Nov.\nZ Mladé Boleslavi, 12. ledna. (Zpráva o činnosti zpěváckého spolku.)\nS nelíčenou radostí vítajíce opět Dalibora po tak dlouhé\njeho nepřítomnosti, podáváme mu své pravice k upřímnému stisk-\nnutí. Za Čtyry minulé roky mnoho se změnilo. Byli jsme jako\nbez pravé ruky, postrádajíce listu, jenž by si všímal výhradně\nzájmu hudebních. Scházeloť nám to pravé útočiště, totiž orgán\ntakový, který by ochotně propůjčil se nám jedině ve prospěch\nnáš. Zprávy ze všelikých měst vlasti naší o pěstování hudby,\nvzájemné sdělování slastí i strastí v našem životě společenském\njsou s to, rozdmychati na novo onen zápal pro umění hudební,\njenž poskytuje zábavy nevinné a ušlechtilé, zdál se již tu i tam\nuhasínati. Zdá se, že v Daliboru navrácena nám páska, jenž\nmá pojiti naše spolky zpěvácké v jediný nerozlučný celek, ne-\nboť jsme bloudili jako rozplaŠené vojsko po ztracené bitvě, ne-\nvědouce jedni o druhých. Nyní však sestupujeme se opět v Šik\na jsouce připraveni, očekáváme pozorně, brzy-li zazní jasné\nA, abysme pak společně v celém sboru líbeznou zapěli hymnu\nnároda českého. Z rozličných zpěv. spolků podána již zpráva\no jejich Činnosti do veřejnosti. To přimělo i mne, abych o zpěv.\nspolku „Boleslavu\", jenž odbýval 29. pros. 1868 výroční svou\nvalnou schůzi, také v listu tomto se zmínil. Přede vším sluší\npodotknouti, že spolek náš měl již po tři roky za starostu p.\nYácl. Cicvárka, chvalně známého tenoristu, jenž vřele si přál\na vždy k tomu hleděl, aby spolek kráčel ku předu, a v kaž-\ndém ohledu aby še zveleboval. Takováto Šlechetná snaha schází\nmnohým našim pěvcům, a tu vida dotčený starosta, že neteČno-\nstí a pohodlností těch některých údů výkonných nemůže se do-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4227, "texte": "sici účele vytknutého, vzdal se svého Čestného úřadu 11. pros.\nminulého roku. Při nových volbách zmíněné valné schůze u-\nsneŠeno od přítomných k návrhu p. Líbala, aby se volil zase\npředešlý starosta, jemuž ze 23 hlasů dostalo se 17. I hned\nzvoleni dva členové, kteří by požádali, aby hodnost tuto ještě\nna sebe přijal, a zároveň jej o dobré vůli údů ujistili. Za ře-\nditele zvolen p. Václav Skop, zdejší varhaník, per acclamationem.\nDo výboru dostali se většinou hlasů následující výkonní údové:\npp. Ign. Janda (20 hl.), Vojt. Vysoký (14 hl.), Jan Sturm (12\nhl.), Alois Líbal (12 hl.). Jelikož p. Vojt. Vysoký volbu ne-\npřijmul, volilo se po druhé, a tu zvolen p. Josef Zvikl. Za\nrevisory účtů zvoleni byli pp. Jína a Knížek. Mezi volnými\nnávrhy byl také ten od bývalého jednatele učiněn, aby spolek\nodebíral Dalibora, což bylo přijato. — Z výroční zprávy je-\ndnatelské vyjímáme v krátkosti nejdůležitější: Zpěv. spolek\n„Boleslav\" upravil v ročníku tomto tři produkce, z nichž zvlá-\nště druhá těšila se velikému účastenství nejen domácích, ale i\nokolních milovníků hudby. Dávaloť se oratorium „Hus\" od Dr.\nLowe, v němž výdatné pomoci poskytli pánové a dámy z Kos-\nmonos. Při výletu do Boží Vody súČastnil se zpěv. spolek\ns naší měšť. besedou, tělocvičným a ochotnickým spolkem. Pa-\nmátka založení spolku byla oslavena na den sv. Václava vo-\nkální mší od Horáka s vložkami „Panis angelicus\" od Pale-\nstriny, a „Žalm\" od Chmelíčka. Také se súČastnil spolek před-\nnešením přiměřených sborů ve dvou koncertech, z nichž první\nupravil hudební sbor zdejších veteránů, a druhý pak výtečný\nfletista, p. Vodrdžka z Kardašovy ĚeČice. K zvýšení zábavy\nv m슝. besedě zdejší, upravené na oslavu 70. narozenin našeho\notce Palackého, přispěl též spolek zpěv. přednešením vhodných\nskladeb. Mimo to doprovodil ku hrobu dva údy přispívající,\na to : p. Jos. Smutného, prvního radního, a pak důst. p. Prant,\nNeČáska, kněze na odpočinku, jenž co muž vzdělaný zdejší\nspolky vlastenecké velmi podporoval a hudbu obzvláště milo-\nval. ZastaveníČka uspořádal zpěv. spolek Čtyry, a to: 1. p.\nFrant. Částkoví, čestnému Členu, když se byl z Prahy přestě-\nhoval do Kosmonos, 2. J. M. nejdůst. p. biskupu litoměřickému,\nAug. Pavl. Yahalovi, když byl zavítal do Ml. Boleslavi za pří-\nčinou udělování sv. biřmování, 3. p. Yácl. Cicvárkovi, staro-\nstovi spolku, v předvečer jmenin jeho, a 4. témuž při opětném\njeho zvolení za starostu okresního zastupitelstva. Neméně dů-\nležitá byla místní slavnost svěcení velikolepé nové obecní bu-\ndovy, v níž mimo dívčí Školu a městský úřad umístěno jest\ntaké gymnasium. Při této příležitosti zapěl spolek v děk. chrá-\nmu Páně vokální „Yeui sancte\" od Horáka a súČastnil se pak\nv průvodu se svým praporem. Při obřadech církevních v nové\nbudově přednesl spolek dojemný sbor „Modlitba\" od Bendla.\n— Konečně zbývá podotknouti o tom, že 30 Členů výkonných\ndostavilo se s praporem do Prahy ku slavnosti položení základu\nk národnímu divadlu, a že spolek přihlásil se toho Času též ku\njednotě pěvecké. Podav tuto krátkou zprávu o činnosti spolku\nzpěv. „Boleslava\" za rok minulý, hodlám budoucně také o stavu\njeho se rozepsati, aby byl obraz co možná úplný. Vrbina.\nZ Brandýsa nad Labem. (Koncert zpěv. spolku.)\nYe svém na nový rok v místnostech divadelních odbýva-\nném koncertu podal zdejší zpěvácký spolek „Bojan\" skvělý dů-\nkaz o tom, kterak Čím dále tím utěšeněji pokračuje. Po pro-\nslovu k tomu cíli Juliem Nejedlým složeném a slečnou Karo-\nlínou Nejedlou výborně předneŠeném následovalo více intere-\nsantních a precisně provedených piecí, mezi nimiž se nacháze-\nla nejnovější skladba účinného ředitele spolkového p. Hykese;\njest to smíšený sbor na slova J. K. Ghmelenského „OtČina\" a\nvelmi se líbil. Krom tohoto smíšeného sboru přednešena ještě\nKuckenova „Ukolébavka\", a v obou těchto sborech účinkovaly\nze zvláštní ochoty slečny: Miillerova, Hochmannova, Kaurova a\nKustlerova a m. j. Komické deklamace p. Ser/csovy se velmi\nlíbily. Zvláště hlučným potleskem se strany obecenstva vyzna-\nmenána byla sl. Schabova, kteráž výborně několik piecí na\npianě přednesla, při Čemž vždy v pozadí jeviště jistý pán pře-\nkrásné komedie s kyticí sleČninou sobě k zábavě a obecenstvu\nk mrzutosti vyváděl. Na zdar k další činnosti!\n\nJ. R. N."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "22", "page_fin": "23", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.5.3", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.6", "debut_caractere": 4229, "fin_caractere_exclue": 7999, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\n* Karlínský „Slavoj\" uspořádá dne 22. února koncert.\nZkoušky odbývají se každý úterý a pátek. Bylo by žádoucno,.\naby se páni členové četně k nim dostavili. Tentýž odevzdal\nvčera dne 10. t. m. pánům Janu Lukešovi a Josefu Palečkovi\nco svým čestným členům velmi vkusně p. K. Pražákem shoto-\nvené diplomy. Nahoře uprostřed okraje jest červený Štít s bí-\nlým monogramem spolku, po stranách znaky Moravy a Slezska,\nuprostřed okraje dvě alegorické postavy, představující bohyni\n„Slávy\" a „Umění\", dole pak bohyně „Cech\". Na listu dru-\nhém jsou přiměřené dedikacní básně. Diplomy tyto\nbyly ve skvostných bílých deskách s letopočtem 1868.\n* Šárecký zp. spol. „Boleslav\", jenž rozvinuje chvalnoit\nčinnost, uspořádá vDehnieích v hostinci pí. Zelenkové dne 24.\nledna 1869 zpěvní, deklamacní a taneční zábavu. Programm:\n1. Proslov od V. J. Jahna, přednese p. Černý, úd spolku; 2.\n„Na Moravu\", sbor od D. Javůrka; 3. „Nechci více deklamo-\nvat\" předn. sic. N. Šťastná; 4. „Cikáni\", sbor od F. Yogla;\n5. „Nový ztracený ráj\" dekl. od Drahofíovského, předn. p. Černý\n6. „Utonulá\", sbor od P. Křižko v sk ého ; 7. „Pobídnutí k tanci,\"\n_y * '\nsbor od Řeháka. Začátek v 6 hodin, vstupné 50 kr. Dobro-\nčinnost se neobmezuje. Čistý výnos určen místním chudým.\n* Nemeckobrodský „Jasoň\" provedl dne 10. ledna po\ndruhé Illnerovu operettu „Kvas krále Vondry\" při velkém úča-\nstenství obecenstva. Ostatně je činnost Jasoně značná. Na sv..\nCecilii dával Jasoň ~KoČiČí suěm\" od Mrhy, učitele v Trebci\nna Moravě, a na Sylvestra „Synfonie pro brkačky.\"\n* Brandýsský ~Bojanu uspořádal v novém roce koncert\ns pěkným výsledkem.\n* Jičínský zp. sp. uspořádal dne 9. ledna periodickou\nprodukci. Program byl bohatý a zajímavý.\n* Plzeňský „Hlahol\" obdržel pozvání z Domažlic, aby\ntam provedl v době masopustní Ulnerovou operetku ~Kvas\nkrále Vondry.\"\n* Bakovský „Slavoj\" uspořádal dne 17. ledna deklama-\ntorní a pěveckou akademii. Na programu bylo: 1. Proslov od\nJahna, předn. p. J. Horcicka. 2. „Dým a pára\", dekl. od Ko-\nlihy, před. sic. Černá. 3. „Touha\" sbor od Fr. Lhotky. 4. „Su-\nmář\" dekl. od A. Tůmy, před. p. Puncmann. 5. „Isák v roz-\nkoši,\" sb. od E. Vašáka. 6. „Muž a žena\" od V.\npředn. sic. A. Kolocova. 7. „Pobídnutí k tanci\" sbor od A.\nŘeháka.\n* Kromeřížský ~Morava uspořádá dne 24. ledna kon-\ncertní a taneční zábavu. Na programu jest: Ouvertura od Kom-\nzáka. Hlas z Blaníka, sb. od H. Vojáčka. Čtverozpěv.\nVýprask, sb. od J. Křížkovského. Škola, komický vý-\nstup. Kadryla z ruských nár. písní od Ed. Nápravníka.\n* Zpecácký sp. ~Otakaru odbýval dne 9. ledna valnou\nhromadu, v níž zvoleni byli: p. Beneš za sbormistra; p. Václ.\nHolub za předsedu; p. Fr. Pavlík za pokladníka. Do výboru\njsou zvoleni: pp. Ed. Rose, Fr. Černý a Ant. Hůttel.\n* Horvátský zp. sp. ~Kolou odbýval v pondělí dne 4.\nledna na střelnici koncert, jenž spojen byv s taneční zábavou\nčetné se tesil návštěvě. Všechny téměř skladby byly precisně\na zdařile provedeny, jmenovitě však došly sbory veliké pochvaly.\nVelmi originální a karakteristický sbor „Večer na Sávi\" zaslu-\nhuje i všestranné pozornosti a líbil se velice. Podvojný sbor\n„Bodi zdravo domovina\" od Ipavce roznítil obecenstvo k hlučné\npochvale. Podotýkáme s velkým potěšením, že si „Kolo\" statně\npočíná, kráčejíc dál a dále ku předu obeznalým zřízením ředi-\ntelovým. Kolo hodlá si též vystaviti zvláštní dům a k tomu\núceli sbírají se příspěvky. Až dosud sešlo se 100 dukátů a\n309 zl. 51 kr. Není pochybnosti, že taká chvalná snaha najde\nvřelého ohlasu. Zdař bůh!\n* Řemeslnický zp. sp. ~Slavoj\" ve Vídni uspořádal v so-\nbotu dne 16. ledna k oslavení jmenin Arnošta Tovacovského\npěvecko-taneční besedu v místnostech „Stadtgut\".\n* Česko slovanský zp. sp. „Lumír\" ve Vídni dává dne\n25. ledna ve velkých místnostech ~zum grossen Zeisig\" (Burg-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1198, "texte": "glacis) masopustní ples. Vstupenky lze dostat na obyčejných\nmístech, zvláště pak u p. Václava Petra, kloboučníka, Maria-\nhilfstrasse Nr. 111, starosty spolku. U kasy jest vstupné po-\nměrně větší.\n* Berlínský zp. sp. v Berlíně zapěl na Štědrý\nvečer mezi večeří „Narodil se Kristus Pán\" , načež vystoupil\njeden Člen jednoty a poděkoval řediteli zpěváckého spolku, zná-\nmému kapelníku a rodáku Plzeňskému p. Heklovi, jenž si byl\nzískal o zpěvácký spolek Vratislavský značných zásluh a zaví-\ntav do Berlína zarazil Berlínský Hlahol. Při té příležitosti o-\ndevzdán mu skládací pultík, na němž vyryto jest: „Svému uči-\nteli Hlahol Berlínský\". Na to zapěl Hlahol Beethovenovu\npíseň „Modlitba pod hvězdami.\"\n* Turnovský „Hlahol\" zvolil p. Čeňka Vinaře, J. J. Lu-\nkeše a J. Palečka za Čestné údy a odevzdal jim tyto dny\ndiplomy. Dne 13. a 27. ledna uspořádá Hlahol u města Ham-\nburku věnečky.\n* Čtenářsko-zpěvácký spolek zařízen jest v Tvrdonicích\nna Moravě, a stanovy zaslány jsou k potvrzení na vyŠŠí místo.\nV Čele stojí kooperator, veleb. p. P. Loucký.\nV Lisove zřizuje se druhý pěvecký spolek „Přemysl\",\nk němuž už více než 50 údů přistoupilo. Stanovy předloženy\njsou c. k. místodržitelství k potvrzení."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "23", "page_fin": "24", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.6", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.7", "debut_caractere": 1200, "fin_caractere_exclue": 7742, "texte": "Zprávy.\n\nO. H.\nČeské divadlo. 10. ledna. Lazebník Sevillský, komická\nzpěvohra ve 2 jedn. od Rossiniho. — 12. led. Orfeus a Euridika,\nvelká opera v 4jedn. od K. W. rytíře Glucka.— 15.1ed.\nOrfeus a Euridika. 17. led. Kouzelná flétna. 19. led.\nTroubadour. Zdařilé představení Auberova „Fra Diavola\" (8.\nledna) zasluhuje tím více uznání, poněvadž—jak se zdá\nrychle nastoupiti muselo místo Gluckova „Orfea\", jenž ochu-\nravěním pí. Benevic-Mikové stal se nemožným. Pan Lukeš\nsvou titulní úlohou opět nám ukázal, jakých požitků bychom\nočekávati směli, kdyby jeho zpěv tak tuze nemusel zápasiti\ns hlasem. SI. z Ehrenbergu (Zerlina) vynikla zvláště v\n2. jednání svým zpěvem, p. Paleček (Giacomo) nevyčerpa-\ntelným humorem. I ostatní spoluúěinkující přispěli dle sil\nsvých k dobrému úspěchu tohoto představení. Co do scé-\nnické úpravy budeme se na tomto místě dotýkati i věcí\ntakových, jež slavná režie za pouhé malichernosti považo-\nvati se zdá, jichž zanedbáním však celistvý dojem trpí.\nNaše obecenstvo zná k. p. pruskou uniformu bohužel příliš\ndobře, než aby si namluviti nechalo, že vojáci s pověstnou\n„kukačkou\" na helmici jsou snad vlašskými karabiniéry,\ni kdyby to černě v bílém tištěno bylo na divadelní cedu-\nli. Těšíme se, že můžeme i nedělní představení\nníka Sevillského\" chváliti, souhlasíce s hojným potleskem,\njenž po všech značnějších číslech odměňoval veškeré zamě-\nstnané síly za animované a rozmarné provedení úloh skoro\nvesměs vděčných. Do podrobností se nepouštíme. Zpěvohru\nřídil p. kapelník Smetana. Nebožtík Rittersberk tvrdil ja-\nkýmsi prorockým duchem puzen již r. 1845 ve „Včeleu, že\nby Gluckova hudba u našeho obecenstva musela dojiti velkých\núspěchů; a zajisté by se byl upřímný tento vlastenec ne-\nmálo potěšil, kdyby se byl dočkal nadšeně přijatých prvních\npředstavení „Orfea\" (1864) a „Armidy\" (1866) na českém\njevišti. Pan kapelník Smetana získal si bez odporu novou\nvelkou zásluhu o naši operu volbou opětování „Orfea a Eu-\nridiky\" pro svůj příjem. Jakmile p. benefíciant se objevil,\npřivítalo ho přehojné obecenstvo bouřlivým potleskem a or-\nchester zvučným tušem. Od kněžny Galicinové obdržel\nkrásný věnec se slovanskou trikolorou, na níž ruským pís-\nmem se skvěly nápisy „Braniboři v Čechách\" „Prodaná ne-\nvěsta a „Dalibor\", od svých ctitelů skvostnou taktovku ze\nslonové kosti, na konci stříbrnou lyrou ozdobenou, a «>d Členů\nopery též vavřínový věnec. Se sólisty byl též po aktech\nvolán a věnci poctěn. Skvělé představení samo nám i\nv úterý poskytlo pravý umělecký požitek. Obsazení bylo • -\nmimo si. Hentzovu — docela nové a nemusíme toho právé\nželiti. Zvláště „Orfeus\" paní Benevic-Mikové překvapil vý-\ntečným dramatickým pojmutím; ona vnikla zpěvem i hrou\nsvou nejen ve všeobecnou povahu této nesnadné úlohy, ale\ni do psychologických jemností a podrobností, jimiž toto ar-\ncidílo oplývá, tak, že uchvátila obecenstvo ne méně svými\nrecitativy, než áriemi. A při vsí přirozenosti a věrnosti pro-\nvívá jejího „Orfea\" předce jakási antická mírnost a ušlech-\ntilost. Důstojně provedená „Euridika\" paní Ress- Blažkové\nzískala by velice, kdyby při prvních slovech 4. jednání\nbyla deklamace klidnější a jemnější, ano i chladnější;\nneboť má zde teprvé procitovati jako z hlubokého spánku\nk novému životu. Znamenitý pak recitativ před svou arií\ndo C-mol měla by zase živější a významnější hrou do-\nprovázeti; upozorňujeme zde jen k. p. na slova „proč pláce\nOrfeus neustale?\", kteréžto velmi krásné místo ztrácí vše-\nchnu svou dojimavost, když při tom Euridika ve svém hlu-\nbokém bolu na Orfea nehledí upřeným zrakem atd. — Ze-\njména pro začátečnici ne příliš vděčná úloha „Milka\" uká-\nzala opět, co slečně Kupkové hlavně schází: cvik hořejších\npoloh, ostatně pěkného hlasu a hra. Paní Valentová byla\nby této úloze mnohem lépe vyhověla. Sbory byly\nv prvních dvou jednáních nejlejpší. V třetím jednání\nmelo by alespoň několik stínů býti již na jevišti, když se\nk nim Orfeus poprvé obrácí otázkou svou po Euridice. Vý-\nborně prostudované provedení instrumentální části nepře-\nkvapilo nás, neboť jméno páně kapelníkovo nám za to již\nručilo. Nej slabší stránkou našeho divadla jest zajisté ba-\nlet; a proto by se měl vždy obmeziti na minimum. S to-\nhoto stanoviska postačilo by původní vlašské uspořádání dru-\nhého aktu úplně, ano jesti též dramaticky mnohem správ-\nnější. Následuje tam totiž hned po prvních vyhrožujících\nslovech duchů pekelných krátký divoký tanec, jenž Orfea od-\nstrasiti má, cíle svého však nedojde, pročež se sbor opět slovy\nsvými k cizinci obrácí. Na konci jednání ale — jako u nás —\njest děsivý balet jenom rušící episodou, jelikož Orfeus ce-\nlou tu pekelnou láji zpěvem již upokojil a uchlácholil, a\nnyní beze vší překážky do elysium vstupuje. Kdybychom\nměli lepší baletní sbor, přáli bychom si uslyšeti i balet do\nhes-dur (v 3. jednání, před druhým recitativem Orfeovým),\nv němž by obecenstvo zajisté s potěšením poznalo zřejmé\nmotivy národní. — SI. Hentzeová zasloužila si zajisté po-\nchvalu, však baletní sbor nás hlavně v 3. aktu příliš uspo-\nkojiti nemohl. Úprava byla před čtyřmi roky skvělejší;\nkostymy — zvláště ženské — nebyly ani nejsou nyní do-\ncela věrné. Především by měla Euridika míti pravý kroj\nantický a co stín podržeti svůj závoj i na začátku 4. je-\ndnání, ovšem anižby jím též zde obličej zakrýti musela. SI.\nKupkova byla oblečena co — Psyche; alespoň jsme ještě\nnikde a nikdy neviděli boha lásky v — ženských šatech.\nNemá-li sbor v meziaktech — dosti dlouhých — potřeb-\nného času, aby se úplně přestrojil, nechť tedy v druhém\njednání nastávající svou blaženost šedivými havy pekelnými\nlépe skrývá. — Celé představení došlo skvělého úspěchu\ntéž při prvním opakování v pátek (15. l.)t o poklesku sboru\n3 jednání nechceme se zde — zmíniti.\n\nZpěvohra „Nižegorodci\" od Ed. Nápravníka, našeho v\nPetrohradě meškajícího krajana, jenž je tam od několika let ka-\npelníkem ruské opery, bylav?pátek 8. ledna poprvé provozována v\nmariinském (operním) divadle petrohradském a sice, jak „Golos\"\nsděluje, s úspěchem nesmírným. Skladatel, jenž zpěvohru sám\nv orkestru řídil, byl několikrát bouřlivě vyvolán a krom toho\nbyl mu podán vavřínový věnec a drahocenný dar: stříbrná po-\nduška vy zlacená, na kteréž vyryt je titulní list partitury jeho\nzpěvohry, a vyzlacená taktovka. Představení zpěvohry té na-\nvštívili také hosudár car Alexander 1., cařice Marie Fe o dorovná,\nnásledník trůnu Alexander se svou chotí a celý cařský dvůr.\nDivadlo bylo přeplněno. N. Lis.\n* Pan Fr. Nerudu, rodák Brněnský a zdatný cellista o-\npustí Kodaň, kde engažován byl u dvorního orkestru, a odebeře\nse do své otČiny."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5879, "texte": "* Paní Kainzova-Prausova zpívala dae 7. ledna v3. kon-\ncertě hud. jednoty „Eruditio musica'* v Rotterdamu s velikou po-\nchvalou árii od Glucka, arii z Webrova „Oberona\" a Sehuber-\ntovy písně ~Poutníku a „Nedočkavosti\n* SleČ. Horníkova engažovaná jest nyní u divadla v Bo-\nčenu.\n* Nové taneční kusy. Přičinlivý obchodník v musikaliích\np. Jan Schindler v Praze vydal právě Jeníkův třasdk od Fr.\nKavána skladbu, při její svěžích rhytmech by si zajisté sama\nbohyně Terpsichore ráda zatančila, pak Masopustní depeše, pol-\nku od Bláhy; Maškarní žerty, polku od Bláhy; Passe par\ntout, polku od Engelhardta; Lesní ptáče, polku od Tiegla. Ve-\nškeré tyto tance vyhoví úplně svému úceli a stojí po 42 kr.\nTamtéž lze dostati Salamander, kadryla od Bindra. (42 kr.)\n* Jeho cis. Výsost princ Petr Oldenbúrský, u něhož sl.\nCharlotta z Tiefensee dvakrát (dne 7.a 11. ledna) zpívala, jest\nvelmi nadaný skladatel. Opera Jeho cis. Výsosti „Katinka Heil-\nbronskáw dávala se s velkou pochvalou ve Vildbadu a také jeho\npísně mají cosi původního a zvláštního do sebe, jmenovitě „Noc\nv lesefi k níž složil Ad. Henselt velmi duchaplný průvod. Jak-\ntéž jsou písně Jeho cis. Výsosti: Oko Ucho Puka\nNoha\", k nimž též A. Henselt průvod byl napsal, velmi karak-\nteristické, hluboce promyšlené a překypující vřelým citem. SIČ.\nz Tiefensee zpívala všecky tyto písně s náležitým výrazem.\n* Výbor pro zbudování pomníku Zvonařova v Žebráku,\nv jehož čele stojí velmi činný p. M. Hněvkovský, vyzývá\nčeské umělce výtvorné, aby z kollegialnosti k nebožtíku\nZvonaři co možná ve lhůtě nejkratší zaslali Žebráckému zp.\nsp. „Hlaholu\" vhodné nástiny pomníku a udali zároveň cenu,\nza kterou by slušný pomník v Rublově, rodišti to Zvona-\nřově, postaviti mohli, berouce při tom ohled na kapitál 408 zl.\n56 kr., který určen jest k tomu úČeli. Slavné odhaleni po-\nmníku vykonalo by se as v druhé polovici srpna 1869 v\nobci Kublově.\n* Hlč. Alizarova, rodilá Plzeňačka a žákyně prof. Frt.\nVogla, vystoupí dne 25. ledna na divadle plzeňskem.\n* Pan Baimund Dreyschock, druhý koncertní mistr\nv Lipsku, dán jest do pense. Na místo něho zvolen Ront-\ngen. Pan R. Dreyschock je jak známo bratr slavného pia-\nnisty a rodilý Cech.\n* Pan Frant, Bendel, rodilý Pražan, uspořádá dne 21-\nledna koncert v Berlíně v sále pěvecké akademie. Bude\npřednášet Beethovenovu sonátu pro piano a housle op. 96,\nChopinovu ouverturu a fantasii F moll op. 49, Lisztovu\nuherskou rhapsodii, Bachův koncert v italském slohu a prae-\nludium a fugu, a konečně svou barcarolu a fantasii na mo-\ntivy z opery „Hamlet\" od A. Thomase.\n* Pan Antonín Nedved, rodák náš v Lublani, jehož\nmše pro mužské hlasy před lety s velkým úspěchem byla\nv chrámě u sv. Jakuba v Praze provedena, složil právě\n~Osom slovenskich zborov, za soprán, alt, tenor, bass,Cí ktere\nnákladem podnikavého obchodníka v musikáliích J. Schind-\nlera v Praze vyjdou.\n* Pan Rosenthal, mladý pianista pražský, uspořádá\nvbrzku koncert na piano v konviktě. Pan Rosenthal ho-\ndlá opustit dráhu koncertistskou a vrhnout se v náruč ope-\nře, k níž je takřka od přírody povolán, maje pěkný a zvu-\nčný hlas barytonový.\n* Slečna Helena Zaiviszanka zpívá nyní opět na jevi-\nšti Břetislavském. ~Slečna Zawiszanka,\" píše Schles. Ztg.,\njest zdejšímu obecenstvu chvalně známá z času, kdy ještě\nzpívala v divadle prozatímním, a vystoupila dne 6. ledna\nco Azucena. Tato partie náleží jak známo k nejlepším ro-\nlím této pěvkyně. Zpívavši s dramatickým zápalem zná-\nzornila Azucenu výtečně a byla od četného obecenstva vel-\nkou pochvalou odměněna a vyvolána.\n* Česká hvězda. Z Milána se nám píšey „Obrovské\ndivadlo Scala je nyní svědkem triumfů české zpěvačky,\ntakých triumfů, jaké jsou v divadle tom, u nej přísnějšího*\nobecenstva celé Itálie, nesmírně řídký. Slečna TereziesčoZ-\ncova vítězně zaujala sluch i mysle všech posluchačů,nadšení\nje nevídané. Co večer vystupuje v známé opeře „Don Carlos\"r\npozději přijde na řadu opera „Fieschi\". Pro duben je slečna\nna 12 představení do Parmy zaproŠena. V Praze nebylo\nkdys dovoleno slečně Štolcově, aby vystoupla, divadelní in-\ntriky tomu zabránily. Ředitelstvo našeho divadla dobře by\nučinilo, kdyby se postaralo o získání slečny pro pohostinské\nhry v době letní. Ale v Čas a opravdu, ne ponze nečinným\nslibem.\n* Varhanictví a kostelnictví. Ministerstvo osvěty o spo-\njení služby učitelské, kostelnické a varhanické učinilo ná-\nsledkem jistého případu ze Štýrska toto rozhodnutí: Služba\nkostelnická a varhanická jest vnitřní záležitostí církevní a\nponěvadž zákonem ze dne 25. máje 1868 změněn jest poměr\ncírkve ku škole, proto má se pracovati k tomu, aby služba\nučitelská byla oddělena od kostelnické a varhanické. S touto\nvěcí budou se v nejbližší době zákonodární Činitelé obíratí.\nPosud však nestalo se změny v ustanoveních zákonních,\nkteréž týkaly se spojení učitelské a kostelnické služby a\nproto, kde obě jsou spojeny, má učitel ve smyslu §. 168.\npolit. škol. zřízení nároky na příjem souvisící dle fasse se\nslužbou kostelníka a varhaníka. Úřad školní má ho tedy\nv těchto nárocích chránití. Výminka může nastatí jen tam,\nkde řádně presentovaný učitel vykáže, že není schopen\nslužby kostelnické a varhanické. Naproti tomu rozumí se\nsamo sebou, že světští úřadové nemohou působiti k tomu,\naby řádně osazený učitel od církevních úřadů byl připuštěn k\nAykonávání služby kostelnické a varhanické. (N. L.)\n* Pan Jiří Leitert, mladistvý pianista z Drážďan, jenž zde\nuž r. 1867 vystoupil, koncertoval dne 11. led. v meziaktí\nněm. divadelního představení, přednášeje koncertní kus od\nK. M. Webra a parafrasi od Dra Liszta s nejskvělejším\núspěchem. Pan Leitert vystoupil podruhé v pondělí dne\n18. led. v divadle německém zároveň s houslistou Kran-\nčevičem.\n* Slec. Žofie Dittrichova, chvalně známá pianistka obdr-\nžela z Lipska pozvání, aby účinkovala v jednom koncertě\nGewandhause, což sleč. Dittrichova přijala. Nadaná pia-\nnistka podnikne pak z Lipska uměleckou cestu Německem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "23", "page_fin": "23", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.6.1", "titre_corps": "České divadlo. 10. ledna. Lazebník Sevillský, komická", "titre_sommaire": "České divadlo. 10. ledna. Lazebník Sevillský, komická", "signature_source": "O. H", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.7", "debut_caractere": 1209, "fin_caractere_exclue": 6899, "texte": "O. H.\nČeské divadlo. 10. ledna. Lazebník Sevillský, komická\nzpěvohra ve 2 jedn. od Rossiniho. — 12. led. Orfeus a Euridika,\nvelká opera v 4jedn. od K. W. rytíře Glucka.— 15.1ed.\nOrfeus a Euridika. 17. led. Kouzelná flétna. 19. led.\nTroubadour. Zdařilé představení Auberova „Fra Diavola\" (8.\nledna) zasluhuje tím více uznání, poněvadž—jak se zdá\nrychle nastoupiti muselo místo Gluckova „Orfea\", jenž ochu-\nravěním pí. Benevic-Mikové stal se nemožným. Pan Lukeš\nsvou titulní úlohou opět nám ukázal, jakých požitků bychom\nočekávati směli, kdyby jeho zpěv tak tuze nemusel zápasiti\ns hlasem. SI. z Ehrenbergu (Zerlina) vynikla zvláště v\n2. jednání svým zpěvem, p. Paleček (Giacomo) nevyčerpa-\ntelným humorem. I ostatní spoluúěinkující přispěli dle sil\nsvých k dobrému úspěchu tohoto představení. Co do scé-\nnické úpravy budeme se na tomto místě dotýkati i věcí\ntakových, jež slavná režie za pouhé malichernosti považo-\nvati se zdá, jichž zanedbáním však celistvý dojem trpí.\nNaše obecenstvo zná k. p. pruskou uniformu bohužel příliš\ndobře, než aby si namluviti nechalo, že vojáci s pověstnou\n„kukačkou\" na helmici jsou snad vlašskými karabiniéry,\ni kdyby to černě v bílém tištěno bylo na divadelní cedu-\nli. Těšíme se, že můžeme i nedělní představení\nníka Sevillského\" chváliti, souhlasíce s hojným potleskem,\njenž po všech značnějších číslech odměňoval veškeré zamě-\nstnané síly za animované a rozmarné provedení úloh skoro\nvesměs vděčných. Do podrobností se nepouštíme. Zpěvohru\nřídil p. kapelník Smetana. Nebožtík Rittersberk tvrdil ja-\nkýmsi prorockým duchem puzen již r. 1845 ve „Včeleu, že\nby Gluckova hudba u našeho obecenstva musela dojiti velkých\núspěchů; a zajisté by se byl upřímný tento vlastenec ne-\nmálo potěšil, kdyby se byl dočkal nadšeně přijatých prvních\npředstavení „Orfea\" (1864) a „Armidy\" (1866) na českém\njevišti. Pan kapelník Smetana získal si bez odporu novou\nvelkou zásluhu o naši operu volbou opětování „Orfea a Eu-\nridiky\" pro svůj příjem. Jakmile p. benefíciant se objevil,\npřivítalo ho přehojné obecenstvo bouřlivým potleskem a or-\nchester zvučným tušem. Od kněžny Galicinové obdržel\nkrásný věnec se slovanskou trikolorou, na níž ruským pís-\nmem se skvěly nápisy „Braniboři v Čechách\" „Prodaná ne-\nvěsta a „Dalibor\", od svých ctitelů skvostnou taktovku ze\nslonové kosti, na konci stříbrnou lyrou ozdobenou, a «>d Členů\nopery též vavřínový věnec. Se sólisty byl též po aktech\nvolán a věnci poctěn. Skvělé představení samo nám i\nv úterý poskytlo pravý umělecký požitek. Obsazení bylo • -\nmimo si. Hentzovu — docela nové a nemusíme toho právé\nželiti. Zvláště „Orfeus\" paní Benevic-Mikové překvapil vý-\ntečným dramatickým pojmutím; ona vnikla zpěvem i hrou\nsvou nejen ve všeobecnou povahu této nesnadné úlohy, ale\ni do psychologických jemností a podrobností, jimiž toto ar-\ncidílo oplývá, tak, že uchvátila obecenstvo ne méně svými\nrecitativy, než áriemi. A při vsí přirozenosti a věrnosti pro-\nvívá jejího „Orfea\" předce jakási antická mírnost a ušlech-\ntilost. Důstojně provedená „Euridika\" paní Ress- Blažkové\nzískala by velice, kdyby při prvních slovech 4. jednání\nbyla deklamace klidnější a jemnější, ano i chladnější;\nneboť má zde teprvé procitovati jako z hlubokého spánku\nk novému životu. Znamenitý pak recitativ před svou arií\ndo C-mol měla by zase živější a významnější hrou do-\nprovázeti; upozorňujeme zde jen k. p. na slova „proč pláce\nOrfeus neustale?\", kteréžto velmi krásné místo ztrácí vše-\nchnu svou dojimavost, když při tom Euridika ve svém hlu-\nbokém bolu na Orfea nehledí upřeným zrakem atd. — Ze-\njména pro začátečnici ne příliš vděčná úloha „Milka\" uká-\nzala opět, co slečně Kupkové hlavně schází: cvik hořejších\npoloh, ostatně pěkného hlasu a hra. Paní Valentová byla\nby této úloze mnohem lépe vyhověla. Sbory byly\nv prvních dvou jednáních nejlejpší. V třetím jednání\nmelo by alespoň několik stínů býti již na jevišti, když se\nk nim Orfeus poprvé obrácí otázkou svou po Euridice. Vý-\nborně prostudované provedení instrumentální části nepře-\nkvapilo nás, neboť jméno páně kapelníkovo nám za to již\nručilo. Nej slabší stránkou našeho divadla jest zajisté ba-\nlet; a proto by se měl vždy obmeziti na minimum. S to-\nhoto stanoviska postačilo by původní vlašské uspořádání dru-\nhého aktu úplně, ano jesti též dramaticky mnohem správ-\nnější. Následuje tam totiž hned po prvních vyhrožujících\nslovech duchů pekelných krátký divoký tanec, jenž Orfea od-\nstrasiti má, cíle svého však nedojde, pročež se sbor opět slovy\nsvými k cizinci obrácí. Na konci jednání ale — jako u nás —\njest děsivý balet jenom rušící episodou, jelikož Orfeus ce-\nlou tu pekelnou láji zpěvem již upokojil a uchlácholil, a\nnyní beze vší překážky do elysium vstupuje. Kdybychom\nměli lepší baletní sbor, přáli bychom si uslyšeti i balet do\nhes-dur (v 3. jednání, před druhým recitativem Orfeovým),\nv němž by obecenstvo zajisté s potěšením poznalo zřejmé\nmotivy národní. — SI. Hentzeová zasloužila si zajisté po-\nchvalu, však baletní sbor nás hlavně v 3. aktu příliš uspo-\nkojiti nemohl. Úprava byla před čtyřmi roky skvělejší;\nkostymy — zvláště ženské — nebyly ani nejsou nyní do-\ncela věrné. Především by měla Euridika míti pravý kroj\nantický a co stín podržeti svůj závoj i na začátku 4. je-\ndnání, ovšem anižby jím též zde obličej zakrýti musela. SI.\nKupkova byla oblečena co — Psyche; alespoň jsme ještě\nnikde a nikdy neviděli boha lásky v — ženských šatech.\nNemá-li sbor v meziaktech — dosti dlouhých — potřeb-\nného času, aby se úplně přestrojil, nechť tedy v druhém\njednání nastávající svou blaženost šedivými havy pekelnými\nlépe skrývá. — Celé představení došlo skvělého úspěchu\ntéž při prvním opakování v pátek (15. l.)t o poklesku sboru\n3 jednání nechceme se zde — zmíniti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c016", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "23", "page_fin": "24", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.6.2", "titre_corps": "Zpěvohra „Nižegorodci\" od Ed. Nápravníka, našeho v", "titre_sommaire": "Zpěvohra „Nižegorodci\" od Ed. Nápravníka, našeho v", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.7", "debut_caractere": 6901, "fin_caractere_exclue": 7742, "texte": "Zpěvohra „Nižegorodci\" od Ed. Nápravníka, našeho v\nPetrohradě meškajícího krajana, jenž je tam od několika let ka-\npelníkem ruské opery, bylav?pátek 8. ledna poprvé provozována v\nmariinském (operním) divadle petrohradském a sice, jak „Golos\"\nsděluje, s úspěchem nesmírným. Skladatel, jenž zpěvohru sám\nv orkestru řídil, byl několikrát bouřlivě vyvolán a krom toho\nbyl mu podán vavřínový věnec a drahocenný dar: stříbrná po-\nduška vy zlacená, na kteréž vyryt je titulní list partitury jeho\nzpěvohry, a vyzlacená taktovka. Představení zpěvohry té na-\nvštívili také hosudár car Alexander 1., cařice Marie Fe o dorovná,\nnásledník trůnu Alexander se svou chotí a celý cařský dvůr.\nDivadlo bylo přeplněno. N. Lis.\n* Pan Fr. Nerudu, rodák Brněnský a zdatný cellista o-\npustí Kodaň, kde engažován byl u dvorního orkestru, a odebeře\nse do své otČiny."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5879, "texte": "* Paní Kainzova-Prausova zpívala dae 7. ledna v3. kon-\ncertě hud. jednoty „Eruditio musica'* v Rotterdamu s velikou po-\nchvalou árii od Glucka, arii z Webrova „Oberona\" a Sehuber-\ntovy písně ~Poutníku a „Nedočkavosti\n* SleČ. Horníkova engažovaná jest nyní u divadla v Bo-\nčenu.\n* Nové taneční kusy. Přičinlivý obchodník v musikaliích\np. Jan Schindler v Praze vydal právě Jeníkův třasdk od Fr.\nKavána skladbu, při její svěžích rhytmech by si zajisté sama\nbohyně Terpsichore ráda zatančila, pak Masopustní depeše, pol-\nku od Bláhy; Maškarní žerty, polku od Bláhy; Passe par\ntout, polku od Engelhardta; Lesní ptáče, polku od Tiegla. Ve-\nškeré tyto tance vyhoví úplně svému úceli a stojí po 42 kr.\nTamtéž lze dostati Salamander, kadryla od Bindra. (42 kr.)\n* Jeho cis. Výsost princ Petr Oldenbúrský, u něhož sl.\nCharlotta z Tiefensee dvakrát (dne 7.a 11. ledna) zpívala, jest\nvelmi nadaný skladatel. Opera Jeho cis. Výsosti „Katinka Heil-\nbronskáw dávala se s velkou pochvalou ve Vildbadu a také jeho\npísně mají cosi původního a zvláštního do sebe, jmenovitě „Noc\nv lesefi k níž složil Ad. Henselt velmi duchaplný průvod. Jak-\ntéž jsou písně Jeho cis. Výsosti: Oko Ucho Puka\nNoha\", k nimž též A. Henselt průvod byl napsal, velmi karak-\nteristické, hluboce promyšlené a překypující vřelým citem. SIČ.\nz Tiefensee zpívala všecky tyto písně s náležitým výrazem.\n* Výbor pro zbudování pomníku Zvonařova v Žebráku,\nv jehož čele stojí velmi činný p. M. Hněvkovský, vyzývá\nčeské umělce výtvorné, aby z kollegialnosti k nebožtíku\nZvonaři co možná ve lhůtě nejkratší zaslali Žebráckému zp.\nsp. „Hlaholu\" vhodné nástiny pomníku a udali zároveň cenu,\nza kterou by slušný pomník v Rublově, rodišti to Zvona-\nřově, postaviti mohli, berouce při tom ohled na kapitál 408 zl.\n56 kr., který určen jest k tomu úČeli. Slavné odhaleni po-\nmníku vykonalo by se as v druhé polovici srpna 1869 v\nobci Kublově.\n* Hlč. Alizarova, rodilá Plzeňačka a žákyně prof. Frt.\nVogla, vystoupí dne 25. ledna na divadle plzeňskem.\n* Pan Baimund Dreyschock, druhý koncertní mistr\nv Lipsku, dán jest do pense. Na místo něho zvolen Ront-\ngen. Pan R. Dreyschock je jak známo bratr slavného pia-\nnisty a rodilý Cech.\n* Pan Frant, Bendel, rodilý Pražan, uspořádá dne 21-\nledna koncert v Berlíně v sále pěvecké akademie. Bude\npřednášet Beethovenovu sonátu pro piano a housle op. 96,\nChopinovu ouverturu a fantasii F moll op. 49, Lisztovu\nuherskou rhapsodii, Bachův koncert v italském slohu a prae-\nludium a fugu, a konečně svou barcarolu a fantasii na mo-\ntivy z opery „Hamlet\" od A. Thomase.\n* Pan Antonín Nedved, rodák náš v Lublani, jehož\nmše pro mužské hlasy před lety s velkým úspěchem byla\nv chrámě u sv. Jakuba v Praze provedena, složil právě\n~Osom slovenskich zborov, za soprán, alt, tenor, bass,Cí ktere\nnákladem podnikavého obchodníka v musikáliích J. Schind-\nlera v Praze vyjdou.\n* Pan Rosenthal, mladý pianista pražský, uspořádá\nvbrzku koncert na piano v konviktě. Pan Rosenthal ho-\ndlá opustit dráhu koncertistskou a vrhnout se v náruč ope-\nře, k níž je takřka od přírody povolán, maje pěkný a zvu-\nčný hlas barytonový.\n* Slečna Helena Zaiviszanka zpívá nyní opět na jevi-\nšti Břetislavském. ~Slečna Zawiszanka,\" píše Schles. Ztg.,\njest zdejšímu obecenstvu chvalně známá z času, kdy ještě\nzpívala v divadle prozatímním, a vystoupila dne 6. ledna\nco Azucena. Tato partie náleží jak známo k nejlepším ro-\nlím této pěvkyně. Zpívavši s dramatickým zápalem zná-\nzornila Azucenu výtečně a byla od četného obecenstva vel-\nkou pochvalou odměněna a vyvolána.\n* Česká hvězda. Z Milána se nám píšey „Obrovské\ndivadlo Scala je nyní svědkem triumfů české zpěvačky,\ntakých triumfů, jaké jsou v divadle tom, u nej přísnějšího*\nobecenstva celé Itálie, nesmírně řídký. Slečna TereziesčoZ-\ncova vítězně zaujala sluch i mysle všech posluchačů,nadšení\nje nevídané. Co večer vystupuje v známé opeře „Don Carlos\"r\npozději přijde na řadu opera „Fieschi\". Pro duben je slečna\nna 12 představení do Parmy zaproŠena. V Praze nebylo\nkdys dovoleno slečně Štolcově, aby vystoupla, divadelní in-\ntriky tomu zabránily. Ředitelstvo našeho divadla dobře by\nučinilo, kdyby se postaralo o získání slečny pro pohostinské\nhry v době letní. Ale v Čas a opravdu, ne ponze nečinným\nslibem.\n* Varhanictví a kostelnictví. Ministerstvo osvěty o spo-\njení služby učitelské, kostelnické a varhanické učinilo ná-\nsledkem jistého případu ze Štýrska toto rozhodnutí: Služba\nkostelnická a varhanická jest vnitřní záležitostí církevní a\nponěvadž zákonem ze dne 25. máje 1868 změněn jest poměr\ncírkve ku škole, proto má se pracovati k tomu, aby služba\nučitelská byla oddělena od kostelnické a varhanické. S touto\nvěcí budou se v nejbližší době zákonodární Činitelé obíratí.\nPosud však nestalo se změny v ustanoveních zákonních,\nkteréž týkaly se spojení učitelské a kostelnické služby a\nproto, kde obě jsou spojeny, má učitel ve smyslu §. 168.\npolit. škol. zřízení nároky na příjem souvisící dle fasse se\nslužbou kostelníka a varhaníka. Úřad školní má ho tedy\nv těchto nárocích chránití. Výminka může nastatí jen tam,\nkde řádně presentovaný učitel vykáže, že není schopen\nslužby kostelnické a varhanické. Naproti tomu rozumí se\nsamo sebou, že světští úřadové nemohou působiti k tomu,\naby řádně osazený učitel od církevních úřadů byl připuštěn k\nAykonávání služby kostelnické a varhanické. (N. L.)\n* Pan Jiří Leitert, mladistvý pianista z Drážďan, jenž zde\nuž r. 1867 vystoupil, koncertoval dne 11. led. v meziaktí\nněm. divadelního představení, přednášeje koncertní kus od\nK. M. Webra a parafrasi od Dra Liszta s nejskvělejším\núspěchem. Pan Leitert vystoupil podruhé v pondělí dne\n18. led. v divadle německém zároveň s houslistou Kran-\nčevičem.\n* Slec. Žofie Dittrichova, chvalně známá pianistka obdr-\nžela z Lipska pozvání, aby účinkovala v jednom koncertě\nGewandhause, což sleč. Dittrichova přijala. Nadaná pia-\nnistka podnikne pak z Lipska uměleckou cestu Německem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c017", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "24", "page_fin": "24", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.7", "titre_corps": "Uprázdněná místa hudebnická. Výtečný ladič, jenž obdrží", "titre_sommaire": "Uprázdněná místa hudebnická. Výtečný ladič, jenž obdrží", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.8", "debut_caractere": 5881, "fin_caractere_exclue": 6923, "texte": "Uprázdněná místa hudebnická. Výtečný ladič, jenž obdrží\nměsíční pint, hledá se pro Anglicko. Uchazeči necht se\nobrátí v něm. dopise k panu H. J. Winterschlader-ovi, Faller-\nstrasse v Kolíně nad Rýnem (Koln). V Aschaffenburku uprá-\nzdněno jest místo dirigenta a učitele hudby na městské hudební\nškole s roč. platem 600 zl. a svobodným bytem. Uchazeči o\ntoto místo musí se vykázati, že umí hráti na více nástrojů, hlavně\nvšak na housle, že dovedou vyučovat ve zpěvu, řídit orkestr a\nhudbu kostelní. Lhůta k zadání nem. žádostí, které se městské\nradě Aschaffenburgské zadati musí, trvá až do 30. ledna.\nLázeňská kapella v Homburku hledá basskornistu. Bližší vý-\nminky podá Garbe, ředitel láz, kapelly v Homburku a.d. Hólie.\nHuttner, voj. kapelník v Oldenburgu hledá 1 trompe tistu\npro Oldenburský pěší pluk Čís. 91. Dobrý hudební orkestr,\n12 až 15 mužů silný, přijme se do lázní na dobu od 15. Června\naž do 15. září 1869 za honorár 1200 až 1500 zl. r. m. vc.k.\nlázních Krynických. Uchazeči nechť se hlásí u lázeňské komisi\nv Novém Sadu v Haliči."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-01-20-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-01-20_01#c018", "volume": "bmtnabd_1869-01-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "24", "page_fin": "24", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.8", "debut_caractere": 6925, "fin_caractere_exclue": 7320, "texte": "Listárna.\nPanu J. K. zde: Sebechvála nelibě zapáchá; na doklad toho\nsi přečtěte chválou překypující „Zasláno\" prof. Hegenbarta v Bo-\nhemii čís. 10, jemuž on sám nevěří. — SI. zp. sp. vP.: Provozujte\n„Zvířecí kvartetto\", tím zbudíte náramného smíchu a poskytnete ho-\nstům zábavu. Opis obdržíte u F. Boučka v Praze 290—-I. — Pu.\nP. V. v Heřm. M. a z jiných míst: Dopis Yáš příště, došel nás pozdě."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.1", "texte": "Umění a národnost.\n(Dokončení.)\nA čerpáme-li k. p. z dějin a bájí jiného národu, jenž\nsám národním svým uměním vyniká, tož pouštíme se do kon-\nkurence velmi povážlivé a snad i pro nás nebezpečné. Dů-\nkazem toho jest především stará francouzská tragedie tak\nzvaná „klasická\" a moderní plastika.\nFrancouzští dramatikové látkami svými, na mnoze již Ais-\nchylem, Sofoklem, Euripidem spracovanými, nám takořka vnu-\ncují porovnávání s těmito tragiky, a zdaliž k vlastnímu\nprospěchu, rozhodniž nepředpojatý čtenář sám.\nPodobně i moderní plastika (zapomínajíc, že jest sice anti-\nka jedinou pravou školou sochařství, že ale umělec nesmí na\nvěky zůstati žákem, že přece jednou škole odrůsti a do ži-\nvota vstoupiti má) libuje si hlavně v předmětech antických;\ntím se ale vzdává všeho samostatného tvoření idealův, jenž\nskoro pro všechny postavy hellenské báje spůsobem nepře-\nkonatelným už do starých sochařův jsou ustáleny, a musí se spo-\nkojiti pouhou reprodukcí a variací těchto vzorův, k nimž se\nani její koryfeové, Canova, Thorwaldsen a j. vyšinouti nemo-\nhli, kdežto by snad na poli národního bájesloví a národních\npověstí nových, původních ideálů se dobrala, a tak i k pra-\nvým uměleckým činům se povznesla.\nAbychom konečně dodali těmto více aforistickým my-\nšlénkám o poměru umění k národnosti jakési zaokrouhleno-\nsti, musíme ještě skoumati, jak dalece jsou jednotlivá umění\nschopna vzíti na sebe ráz národní ; zdali všechna stejnou mě-\nrou, nebo některá více než jiná.\nZajisté zde záleží předně na tom, jak dalece předměty a\nprostředky toho kterého umění na duševní povaze národní\npodílu berou, a za druhé, jak velký a jak rozhodný jest vliv\njiných živlů.\nPoslední tento moment zvláště při stavitelství jest důle-\nžitý: účel budovy, material stavební, podnebí a j. více účin-\nkují na sloh stavitelský, nežli obyčejně se připouští, a co se\nzde přispůsobiti nechá národní povaze, jsou toliko rhytmy a\npoměry linií (též polychromie) tedy hudební takořka do-\njem stavby.\nSochař a malíř vázáni jsou sice ještě skutečnými for-\nmami zevnějších předmětů, mohou ale tvrdému kamenu ne-\nbo barevné ploše, tvář lidskou představujícím, již vdechnouti\nživot duševní a tím i povahu národní. Mimo to mohou obě\ntato umění ovšem i architektonickým uspořádáním skupení\nv celku a linií v jednotlivosti nejrůznějším spůsobem psy-\nchieky účinkovati, a malbě poskytuje nad to nade všechno\nrozmanité odstiňování barev, přísvitů a šera ještě nových pře-\nbohatých prostředků k naznačení nejútlejších jemností v na-\nladění mysle.\nV oboru umění výtvarných jest tedy poměrně nejméně\nschopna rázu národního architektura, nejvíce pak malba. Než\ni ta ještě poutána jest částečně předměty od povahy národní\nzcela neodvislými. I tato poslední překážka mizí při básni-\nctví a při hudbě, jenž nejrozhodněji mohou vytknouti ráz ná-\nrodní.\nNeboť předměty básníkovy : myšlénky, city, vášně, cha-\nraktery, situace, slavné činy historické i skutky všedního ži-\nvota, všeliké slasti i strasti lidského srdce, to vše zaji-\nsté nejúžeji souvisí s duševní povahou národní, ano, jsou to\nnejvlastnějsí úkony této duševní povahy, a tudiž rázu národ-\nního úplně schopny. A prostředkem, jímž nám básník dílo\nsvé podává, jest řeč, též nejvlastnější výrobek ducha národ-\nního, nejčistší zrcadlo jeho povahy.\nVšak netoliko básnictví, ale i hudba národní svůj ráz\nzakládá především na řeci. Každý jazyk má totiž své vlast-\nní motivy melodické a hlavně rhytmické (již iv prose se je-\nvící), jejichžto ustálením a jasným vytknutím takořka i-\ndealisováním povstává zpěv, co původní hudba. Teprve\npozději přenášejí se melodie i na nástroje jiné, přispůsobuje se je-\njich povaze, rozvinuje se různě dle různé techniky nástrojů a tak\nstává se hudbou instrumentální.\nA zpozdilé převracování tohoto přirozeného poměru, vnu-\ncování zvláštností instrumentální techniky hlasům lidským\nnejen úpadku vokální hudby dráhu klestí, nýbrž i národní\nráz hudby vůbec ničí.\nZ toho vysvítá též, jakou cestou lze skladateli dosíci hu-\ndebních motivů národních. Především důkladným a svědomi-\ntým skoumáním mluvy mateřské; pilným pozorováním všech\njemností správné deklamace jak vážné, tak i komické\nstudováním národních písní právě s tohoto stanoviště, vlast-\nním skládáním i dobré, vhodné prosy a sice recitativem,\na konečně uváděním v hudbu básní v duchu národním psa-\nných .*) Že k tomuto cíli nastávajícímu skladateli národní-\nmu nikterak postačiti nemůže i sebe větší řada theoretických\npravidel melodických a rhytmických, pouze z nápěvů národ-\nnich pisní abstrahovaných, samo sebou se rozumí, ba spíše\nzavádí takovéto počínání si v neblahou manýru a v pouhý\n\n*) Při čemž varovati se musíme všech nepřirozeností i ve slovosledu, na\nkteroužto důležitou stránku básníci velmi rádi zapomínají."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.2", "texte": "mechanický formalismus, jenž zvláště při větších skladbách\nstáti se musí unavnou, nesnesitelnou jednotvárností.*)\nKonečně závisí i city, jež hudba v nás budí, pouze na\nvnitřním životě duševním, a mohou tudiž národní povahu je-\nviti též úplně a spůsobem nejdojímavějším.\nA tak bude zajisté umělecké dílo, v němž se básnictví\ns hudbou a sice oboje ve svém nejvyšším výkvětu\npojí, bude zajisté hudební drama čili zpěvohra nejskvělejším\nznakem národního vkusu a protož i nejdůležitějším zástupcem\nnárodního umění. Otakar Hostinský.\nNa str. 10. v před. čísle na 2. sloupci řád. 10. a 11.\nmá státi: nezískáme tím žádného umění co organického členu\norganického života národního.\n\nSlovo o varhanách a hře na varhany.\n(Pokračování.)\nMnozí varhanáři zkoušeli dodati alespoň jedné části varhan\ncrescenda a diminuenda tak zvaným nadouvadlem, anižby třeba\nbylo měniti rejstříky; avšak přístroj ten není významný; ani\nnástroj, ani místo, kde přístroj ten stojí, nevyžaduje takového\npodrobného líčení citu; přístroj ten dělá jen smyslný účinek.\nNedostatek výrazu pozvolným přibýváním a übýváním zvuku\njest ale právě jakousi zvláštností varhan, které bychom neradi\npostrádali, ačkoliv se považovat musí za nedokonalost; neboť\nona přispívá podstatně k slavnostně velkoleposti charakteru\nvarhan, získala nástroji tomu domovinu v chrámu, napomá-\nhajíc zároveň tvořiti a vzdělávati vlastní sloh.\nVarhany vládnou v rozsáhlé míře velkými dynamickými\nkontrasty čili protivami. Na každých varhanách s více klá-\nvesnicemi dá se dosíci střídavosti a míšení silných a slabých\nhlasů a skupení hlasů rozličnými rejstříky. Varhany konají\nnyní dvojí službu, a sice co doprovázecí aneb co koncertní\nnástroj. Co doprovázecí nástroj jsou varhany nutný přede-\nvším k oratoriím a skladbám oratorního slohu; nesloužíce snad\njen k vyplňování a doprovázení arií, podporování sboru, pak\nostřejšímu kreslení a kladení světla a stínu: nýbrž přispíva-\njíce k velkolepému celku míšením vážných jejich zvuků sor-\nkestrem a hlasy lidskými.\nCo nástroj koncertní mají varhany svůj vlastní sloh, jenž\nse zakládá na jejich rázu, na stálém znění tonu a konečně na\npovaze jejich co nástroj klávesní. Základní varhanní sloh\nzůstane vždy polyfonním a sice trojhlasým pro dva rozličně\nrejstříkované klavíry s obligátním pedálem.\nTolik o varhanách samých ! Nyní přikročíme ke hře na\nvarhany a poukážu nastávajícího varhaníka k jisté a pravé\ndráze, z které nesmí vybočiti při doprovázení chorálu, v čas\nobyčejný, a při předehře v čas slavnostní.\n„Jak má varhaník doprovázet chorál?\" Otázka ta zdá\nse být velmi snadná k rozřešení; avšak není tomu tak-\nZkušený varhaník zodpovídá ji as takto: „Cantus firmus\n(stálý zpěv) t. j. hlavní melodie chorálů musí býti hrán tak\njak jej lid zpívá, aneb jak je předepsán, neboť přidá-li var-\nhaník melodickou notu v chorálu, je to už velký poklesek.\nVážné čtyrhlasé doprovázení v rozšířené co možná harmonii\nzasluhuje vždy přednost. Nechť se varhaník vystříhá všech\nozdobných not a doprovází volně, vážně a chrámu přiměřeně,\naniž by cosi změnil na chorálu; při tom měj na zřeteli] lid,\njenž zpívá. Za tou příčinou je nutno, aby varhaník chorál\ndobře napaměť a zručně hráti uměl.\"\nPři tom dlužno přihlížeti k dobrému a přiměřenému\nsestavení rejstříku a voliti takové, které vyhovují vystříbené-\nmu vkusu zkušeného varhaníka.\nNejlépe se hodí k doprovázení chorálu mimo osmisto-\npové rejstříky hlavně principál a t.d., jak jsem to již v 1. čísle\nnaznačil. Varhaník musí seříditivůbec tím, jak zpívá lid; into-\nnuje-li špatně, nechť hned sesílí varhaník stroj a nedostačí-li\nosmistopové rejstříky, musí přibrat čtyrstopovou oktávu, aby\ntím lid na čistou intonaci uvedl. Taktéž dlužno se zachovati,\nje-li mnoho lidí v chrámu Páně.\nChce-li kdo slouti výtečným varhaníkem, musí důkladně\nznáti stroj, jeho vlastnosti a přednosti, musí vyzkoušet každý\njednotlivý rejstřík o sobě a pak jeden s druhým porovnávat,\naby se domakal, který z nich by byl nejspůsobilejší k dopro-\nvázení chorálu při skromném aneb četném počtu zpívajícího lidu.\n\n*) Rovněž tak chybné by bylo prosté přenášení forem národních pí-\nsní na zpěvy operní, jelikož by se tím nešetřilo rozdílu lyriky a\ndramatu; jen velmi zHdka jsou formy rozhodně lyrické ve zpěvo-\nhře na svém místě a „lyrická zpěvohra\" jest právě tak nesmyslem,\njako „lyrické epos.\"\n\nO původu hudebních nástrojů Slovanův.\nNejstarší nástroje hudební jsou beze vší pochyby decho-\nvé. K tomu poukazuje významná okolnost, že se Slované\nzabývali chovem a hlídáním dobytka, které nevyhnutelně vy-\nžaduje pastýřů s vydatnými a silnými hlasy, aby stáda v po-\nřádku udržeti mohli. Avšak při ustavičném se rozmnožová-\nní stád nevystačil k tomu hlas lidský, a tu se muselo po-\nmýšleti na nějaký prostředek, jímž by se lidský hlas nahraditi dal.\nLecjaký ztracený roh nějakého hovězího dobytka neb ko-\nzla zavdal k tomu příčinu. Pastýřové zpozorovavše, že se\nvelice sílí jejich hlas foukáním do rohu, počali na něm roz-\nličné změny a opravy dělati.\nDosavadní roh ponocného jest asi pomníkem,\ntěchto hudebních nástrojů foukacích.\nPastýřové měli na pastvách mnokdykráte asi dlouhou\nchvíli a dosti času k přemýšlení, jak by tyto dobytčí rohy\nzdokonaliti mohli. To se jim táké podařilo a všecky naše\numělecky zřízené dechové nástroje od trouby až k vábné pí-\nšťalce na sýkorky mají volskému nebo kozlímu rohu za svůj\npůvod co děkovati.\nPrvní důvtipný pastýř zpozoroval, že roh, na nějž trou-\nbil, vydává tenkráte rozličné tóny, má-li více neb méně otvo-\nrů ; a zkoušel a dloubal tak dlouho, až se mu podařilo vy-\nvodit z rohu bud nějakou melodii neb nějakou harmonickou\nsouvislost. Dále přemítal o tom, zdali by se nedal prodlou-\nžením přirozeného rohu sesíliti ještě více hlas lidský. Jeli-\nkož nestávalo tak dlouhého rohu dobytčího, zhotovil sobě\ndlouhou troubu ze dřeva; avšak hlas této trouby zdál se mu\nbýt zadumčivý a nejasný, a proto zhotovil si umělecký nástroj\nze dřeva z více dílů a ovinuv ho vrbovým neb březovým lý-\nčím vyvrtal do něho dírky. Opatřiv ho strojkem a rozšířiv\nna konci, dodal tónu ještě větší síly. Z toho povstala tak\nzvaná pastýřská trouba, pro kterýžto nástroj Němci žádného\nnázvu nemají. Jelikož takovouto troubu daleko bylo slyšet,\ntroubilo se na ni také k odvrácení neb zahnání mrazu místo\nzvonění. Lidé seznali konečně, že je troubení to prací mar-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.3", "texte": "Tímto zkoušením rejstříků nabyde potřebných vědomostí\no jejich barvitosti a karakteristice, které mu zase jinde, na\npř. při slavných mších, kde se mu vyskytne solo na varhany,\nvelice přijdou vhod. Jak nutná je znalost starých tónin, a\njaké mají býti mezihry a t. d., o tom později promluvím.\nDoprovázení chorálu budiž vždy jednoduché. Zásadu\ntu nechť si vštípí dobře do paměti každý i sebe virtuosní\nVarhaník; neboť právě proti této zásadě se i ti nej zručnější var-\nhaníci prohřešují. Tak na př. slyšel jsem v jistém chrámě\npražském mladého teprv as rok absolvovaného varhaníka, který\npři všem svém talentu hudebním a technické zběhlosti na\nvarhany doprovázel chorál „Bože před tvou velebností\" tak\nne velebně a při tom tak uměle, že někteří lidé, kteří by byli\nrádi zpívali, mlčeli; jiní zase, jsouce překvapeni takovou umě-\nlou koncertní hrou, nemohli se modliti a opět jiní, kteří ne-\nmají ponětí o hudbě, hru tu považovali za tlachaninu repta-\njíce něco o hudlování.\nVarhaník ten doprovázel chorál cizoškálnými akkordy;\njako rána na ránu padaly dissonance a obligátní pedál sténal\npod ranami varhaníkovými. Snadno si můžem pomyslit, jaký\ndojem taková hra dělá na hudebně nevzdělané obecenstvo,\njak působí ty umělé chromatické basy, disonance a jiné po-\ndobné věci, a jak pak možná, aby při takovém doprovázení\nzpíval lid, jenž si libuje v tercích neb sextách, při takovém\ndoprovázení, kde mužské hlasy rády s bassem pokračují.\nHraje-li varhaník tak jak jsme nyní byli udali, tu nevy-\nhovuje úloze své, nevěda, k jakému hraje účeli. Někdo by\novšem mohl namítnouti, že sám Šebastian Bach napsal mnoho\ntakových chorálů, kde se objevují hlavní melodie v kterém-\nkoliv hlase; ostatní pak hlasy v kontrapunktických figurách\na jiných uměle vyvoděných imitacích a t. d. se pohybují,\nano kde na př. pedálový hlas obligátně variruje!\nNa tu námitku odvětíme stručně. Šeb. Bach nepsal\nchorály ty co skladby ke mši svaté, ani je sám nevydal, nýbrž\nsou to koncertní samostatné skladby pro varhany ku zkou-\nškám neb podobným produkcím. Teprv po smrti tohoto ve-\nlikána vydal Emanuel Bach a výtečný Kirnberger skladby\nty tiskem.\n(Pokračování.)\n\nÚvahy.\n\nHlahol, číslo XXV 1. Třetí quodlibet z českých národních pí-\nsní, složil K. Slavík. Nákladem Vítka a Starého.\nCo jest quodlibet? - Quodlibet jest skladba ze skladeb,\nlepenina z rozličných melodií Častokráte od rozličných sklada-\ntelů, násilné spojování sobČ i vzdorných nápěvů, jichž začátek\neastěji bývá náhlým koncem; tedy celek z více necelků, v němž\nse každým mžikem takt, tempo a tónina mČní, a který bývá\nobyčejně otřepanými, klamnými závěrkami a nesčíslnými fer-\nmatami protkán. Za nejnovější doby skladatelově sobě oblíbili,\nmimo instrumentální též i vokální quodlibety, a jmenovitě quod-\nlibety z národních písní skládati. Působí-li už quodlibet instru-\nmentální pro rozervanost a nedokonČování hudebních myšlének\na náhlé střídáni temp, taktů, tónin atd. na útlocit posluchače\ntéž rozervaně a neuspokojivě, tím více to platí o quodlibetu\nvokálním, v němž jest slovo s hudbou spojeno. Již z definice\nsamé jde na jevo, že quodlibet vůbec je se stanoviska uměle-\nckého dílo bezcenné, příčící se podmínkám umění. Skládá-li\nale někdo už bud! k vůli své hudební plodnosti a originálnosti\nnějaký ten quodlibet z národních písní, nuže snaž se, písně tyto\nvkusně a jich duchu přiměřeně harmonisovat, jich původnost\nbedlivě zachovat, při nestejném nástupu hlasů slovo důmyslně\npodložit, a je, ať již modulatorickými aneb rhytmickými pro-\nstředky vkusně spojit. Též jest radno, by taková skladba pří-\nliš dlouhá nebyla. Je-li nezvratnou pravdou, že leží v umění\nmezi krásným a nekrásným velmi uzounká pěšinka, tu musíme\ndoznati, že jsme na rozcestí, do které kategorie ten který quod-\nlibet mame vřaditi; neb v něm leží sem a tam vedlé pšenice\nhned zase koukol a vedle jádra skořepina Píseň první nám\nskladatel takto předvádí:\n\nNou, načež povstalo české přísloví: Troubili na mráz; což\nznamená tolik, co : troubili na zdař Bůh.\nNa takovouto troubu uměli a umí dosud mnozí pastý-\nřové velmi umělecky troubiti, ba i koncertovati.\nČechové mají tedy svůj roh lesní i polní, Poláci rožek a\nRusové razoh, a u všech těchto slovanských národů zname-\nná to nástroj hudební.\nNa to připadli Slovanští geniové hudební na pistolky\n(od slova pískati). Tyto píšťalky zhotovovali z holeni čili z\npišťalové kosti zvířat, anebo z husích dohromady složených\nbrků, které dle jakési škály uspořádali.\nKoštěné aneb dřevěné píšťalky Čechův nebyly nic jiné-\nho, než tibia u Římanů aneb takové pišťalstvo, jež chválí pa-\nstýř veVirgilově ecloze takto : „Est miho disparibus septem\ncompacta acutis fistula.\" Verš ten přeložil Veleslavín: Kajdy\no sedmi stéblách nebo pišťalách. Avšak brzy nahlídli pastýři,\nze mnohdy nevystačí lidský hlas, aby mohli na dlouho na\nně pískati. I přidělali tedy k pišťalám těm kožený pytlík,\njenž se vzduchem naplňoval, jejž zase do pišťal vypouštěli.\nTak povstaly dudy čili kajdy původní slovanský ná-\nstroj, jenž od kořene duju (foukám) své jméno obdržel. Hu-\ndec, který na ně hrál, sloul kajdoš aneb dudák. Na Karlo-\nvě Týně nalézají se staré malby, představující anděle s du-\ndami.\nNěmci nazývají nástroj ten také „Sackpfeife\" aneb „pol-\nnischer Bock,\" poněvadž Poláci, pak Slováci a Moravané potaho-\nvali dudy vydělávanou kozlí kůží, na níž chlupy ponechávali.\nPetr Velký nabyl při svém častém pobytu v Polsku zálibu\npro polskou hudbu národní, jmenovitě pro polskou pišťalu a\ndudy, které poslední si v pozdních letech svého věku tak\noblíbil, že si držel zvláštní sbor dudáků, a Se se také sám na\ndudy hráti naučil.\nNyní přikročíme k nástrojům bicím. K těmto náleží v\nprvní řadě buben, starodávný to nástroj, o němž se už v\nRukopisu Králodvorském dočítáme. Nejprvé skládal se z je-\ndnoduché dřevěné obručky, již vynálezce kůží potáhnul a u-\ndeřením metlou neb pěstí vířivý zvuk vyvodil.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.4", "texte": "Pohledneme-li na píseň tuto, shledáme, že její melodie při-\nnáležejí pouze jen tónině G-moll, a že tedy žádné modulace nevy-\nžaduje. Aby se ale ustavičně netočila jen kolem své toniky a\ndominanty a tedy všedně neharmonisovala, jest nutno, aby se\nběhem jejím o její paralellní tóninu, totiž o Hes-dur zavadilo,\ncož se nemůže žádnou modulací ani nazývati; protože se zde\nještě neobjevila tónina Hes se svými karakterickými tóny, tedy\ntóninu Hes-dur nevyjádřila. Těmto podmínkám dostál, jak vi-\ndno , skladatel až ke druhému taktu od reprisi. V druhém\ntaktu ale, kráčeje z F-dur troj zvuku na dominantní septimový\nakkord, zakončil opět jeho přirozeným rozvedením dvoutaktový\nrhytmus tak, že tím více upomíná na tóninu F-dur. Zavedením\nseptimového akkordu, totiž domyšlené terce jeho E, se sklada-\ntel vzdálil od tóniny G-moll daleko, tak že mu pak nebylo\nlze, v následujícím taktu na G-moll se vztahující unisono s pře-\ndešlou F-dur harmonií přirozeně a vkusně spojití. Skladatel se\nměl zde uhnouti ze zmíněného F-dur trojzvuku hned do G-moll\ntroj zvuku, a dominantu z G-moll zavésti. Tím by se bylo stalo,\nže by se bylo následující s předešlým přirozeně spojilo. My-\nslíme takto:\nCo jsme zde skladateli vytkli, jest takřka mathematicky\ndokázáno, ač se může ucho, jakožto nejvyšŠí soudce, samo o\ntom přesvědČiti. Jsou ale v hudbě také případy, že se stane\nČasto i krásné nekrásným, užívá-li se ho v nečas a na nepra-\nvém místě. Zde ovšem přestává v hudbě mathematika, nýbrž\njest to věc vytříbeného vkusu. Kdyby byl skladatel v této\npísni podržel započaté unisono po první dva takty, byla by tím\nbyla píseň tato vkusnější, protože by se byl vyhnul ac jinak\nsice krásné, ale ve zpěvu velmi zevšednělé větě pro dvě lesnice\na unisona neseslabil.\nFigurovaný bas v 1. taktu od reprisi vypadal by vkusněji,\nkdyby byl skladatel figuroval místo Hes, d, f, d, raději Hes,\nf, d, Hes; protože by byl docílil takovýmto rozložením troj-\nzvuku Hes pevnějšího spojení s velkým F v taktu následujícím.\nNemůže být ovšem naší úlohou, do podrobná rozebrati tento\ntrochu dlouhý quodlibet, jak jsme to byli při první písni uči-\nnili: obmezíme toliko svou úvahu ještě na některá nedopatření\nskladatele. Pohledneme-li na píseň: Jestli mne ráda máš', vy'\nprodej, kde co más} shledáme, že nápěv její vyžaduje v prvních\ndvou taktech toniku, a teprv až ve třetím dominantu; avšak\nskladatel právě opak toho učinil. Jest sice pravda, že se může\nmelodii druhého taktu rovněž tak dobře dominantní jako tonicná\nharmonie podložiti; vŠímneme-li si ale její eurytmické stavby,\nspozoiujeme hned, že dva první takty tónice přináležejí; třetí\ntakt na dominantě dále pokračuje a čtvrtý celý tento úryvek\nopět tónikotr zakončuje. Tak se to děje též při druhém úryvku,\ncož nám skladatel již sám dosvědčuje. My též i uhodli, proč\nse byl tohoto poklesku dopustil. Zdálo se mu být doprovázení\ntónikou skrz dva takty monotonnía chtěl dosíci střídáním har-\nmonií pohyblivosti a melodicnosti hlasů doprovázejících, ale ne-\nuvážil, že místo dvou tónik zase dvě dominanty obdrží a tak\nneočekávanou harmonií ducha písně ruší. Skladatel se může\npřesvědČiti, podloží-li místo odvozovaného sextového akkordu\nhned fundamentální dominantu d, Fis, a, melodii s dvěma oktá-\nvami bez kvarty, jak píseň takovýmto omylem Častokráte až\nk nepoznání vypadá. Modulatorická spojka mezi G-dur a E-moll\nk písni: Na našem dvoře, veliká louze} jest též velmi nevkusná.\nLépe by bylo bývalo, kdyby byl skladatel v předposledním\ntaktu písně: Letěla husicka, lida tak harmonisoval, jako u Imy,\na teprv nechal úplně nastoupit kvartsextový akkord z E-moll ;\nprotože by se byl vyhnul práznotě a tvrdosti tohoto akkordu,\njak on nám ho ve třech hlasech s dvěma oktávami\nbez kvarty předvádí; a to tím více, anto předcházející\nA-moll-akkord je také jen pro ucho tříhlasný. Též se měl\nskladatel po zmíněném kvartsextovém akkordu vyhnouti na-\ncházejícímu se průchodnímu akkordu h, Fis, a, Cis, a raději na\ndruhé osmerce kvartsextový akkord do kvartové polohy dáti,\nna to měl hned kvartový průtah ke trojzvuku H-dur nastou-\npiti a teprv septimový akkord následovali. Tím by se byly\npředvedly dva po sobě následující kvartsextové akkordy v roz-\nličné poloze a ve svém úplném znění, a tento poslední takt ne-\nbyl by tak néschůdnou cestu do vedlejší E-moll-tóniny vykonal.\nPíseň: Mela jsem holoubka začíná před taktem a sice\ntakto: Mě |la jsem | holoub | ka. První tenor nastupuje v před -\ntaktu na slabiku Mě a zpívá hned v prvním taktu la jsem. Na\ntoto la začnou ostatní tři hlasy slabiku ho celou notou mode-\nrato vydržovati, až se konečně v druhém a třetím taktu z něho\nvylíhne holub, aniž by o něm dříve řeci bývalo. V tako-\nvémto případu, kde nemohou hlasy zaČíti alespoň celým slovem,\nopakuje se slovo už nastoupeného hlasu a nota se rhytmisuje\ndle potřeby. Skladatel měl tedy z celé noty udělat jednu půl-\nnotu a 2 Čtvrtnoty, pak by to bylo místo:\nMě | la jsem | holoubka\nj ho j\ntakto vypadalo :\nMě | la jsem j holoubka\n| Měla jsem ]\nZ těchto posledních třech taktů jakož i z celé skladby vů-\nbec viděti, že quodlibet ten, aČ v sobě mnoho pěkného, zdařilého\na pikantního obsahuje, přec není dosti promyšlen a vytříben.\nNadaný skladatel „Rekova snu\" mohl při větší píli nám podati\nvkusnější quodlibet, než tento; který se nám zdá být více\nskladbou příležitostnou; neboť pan K. Slavík vyniká pěkným\nvzletem, zdrojem melodiČným a vědomostmi theoretickými.\n\nX.\n\nDopisy.\n\nZ Říma. (Gounodovo oratorium „Ceeilie\". Daň z divadel.)\nSlavný skladatel oper: Romeo a Julie Faust a Mar-\nkéta atd. zdržuje se nyní zde a komponuje velké oratorium:\nSv. Cecilie. V Itálii zavedena jest daň z divadel, následkem\nČehož mnoho menších divadel bude zavřeno, poněvadž jim ne-\nbude možná, daň tu platit. Divadlo v Miláne má platit ročně\n13.000 franků, královské divadlo v Turine 7500 fr. a divadlo\nve Florenci 2800 franků.\nZ Petrohradu. (A. Sérov a jeho nová opera.)\nAlek. Serov, známý skladatel oper: Judita Rogněda,\nzanáší se nyní komponováuím nové opery „Moc nepřátelská\"\nz ruského národního života a mimo to píše theoretické dílo o\ndeváté synfonii Beethovenově k jubileu Beethovenovu dne 17. pro-\nsince 1870.\nZ Paříže. (Sleč. M. Hauckova.)\nSlečna Minnie Hauckova, jejíž podobizna v zdejších illu-\nstrováných listech vyšla a o níž se tolik reklam nadělalo, pro-\npadla při prvním svém vystoupení na jevišti „Theatre Italien\"\nco Sonnambula.\nZ Berlína. (Nová opereta „Čajový květ\". Nová ouvertura k „Ottu,\nstřelci.\" Nový koncert pro housle.)\nV zdejším Friedrich-Wilhelmstádtském divadle provozovala\nse dne 13. ledna nová operní burleska „Čajový květ\" od fran-\ncouzského komponisty Lecocqua a došla nejskvělejšího výsledku.\n• Konec této operetty musel se opakovati. Děj jest žertovný,\n. dialog vtipný, přiměřená a lahodná hudba a překrásná úprava."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.5", "texte": "Zdejší synfonijní kapella říz. prof. Sterna provozovala dne\n9. ledna ouverturu k „Ottu střelci,*4 od Rudoffa, která svědci\no značném nadání skladatelově. Začíná utěšeně zosnovaným\nadagiem a konci bouřlivým allegrem. Koncert pro housle\nod Maxe Brucha vyniká rhytmicky originálními a mnohými pi-\nkantními a těžkými obraty technickými a dojde u virtuosů za-\njisté nemalé obliby.\nZ Poznaně. (Koncert „Kola Towarzyskiego44.)\nV koncertě „Kola Towarzyskiego\", který se dne 16. ledna\nv Bazarovém sále odbýval, vystoupil též mladý, nadaný hou-\nslista Zik. Scigalski, žák to konservatoria Lipského. Přednášeli\nmeditaci pro housle a harfu od Bacha a „Airs hongrois\" od\nErnsta. Mimo jiné provedl také orkestr ouverturu k opeře\n~HalkaCÍ od Moniuszki.\nZ Drážďan. (Symfonie od Brucha. Opera „Meistersánger\" od Rich.\nWagnera.)\nVe čtvrtém abonnentním koncertu kr. kapelly provedena\nbyla dne 5. ledna řízením dvor. kapelníka Krebse synfonie od\nMaxe Brucha a ouvertura k „Waldmeisters Brautfahrt\" od Fr.\nGernsbeima. Synfonie obsahuje mnohé poetické obrazy; avšak\njsou nejasné a bez krásného plastického vyvedení. Nedostává\nse jí vnitřní významnosti, samovolný chod myšlének, jejich spo-\njení, jejich polyfonního vývinu nedostává se jí protiv a in-\nstrumentální barvitosti upomínající hlavně na skladatele Gade,\nSchumanna, ale též na Mendelssobna a Wagnera je někdy\nvelmi interessantní, ale též přeplněna, obtěžujíc příliš bohatost\nharmonie. Nejzdařilejší a také nejduchaplněji vynalezená sada\ntéto symfonie je scherzo, které však co do barvitosti není vždy\nvkusné. Druhá novinka od Gernsheima nezajímala obecen-\nstvo. Práce a instrumentace svědci jen o pouhé routině, která\nnedovede nepatrný, co do myšlének chudobný obsah zvýŠiti.\nKu konci tohoto měsíce bude na zdejším dvorním divadle v scé-\nnu uvedena nejnovějŠí komická opera „Meistersánger von Ntirn-\nberg\" od Rich. Wagnera, která se v loni poprvé provozovala\nna dvorním divadle v Mnichově.\nZ Lipska. (Ková opera Gudrun,)\nZnámý hudební historik p. Aug. Reiszmann v Berlíně do-\nkončil novou operu „Gudrun\", kterou byl osobně odevzdal zdej-\nšímu řediteli divadla p. Laubeovi. Látka této opery i zpraco-\nvání její je prý sto povzbudit pozornost hudebníků.\nZ Výmaru. (Dr. Liszt. ltalská církevní hudba.)\nFrant. Liszt přibyl sem dne 12. ledna, jak se praví, na\npozvání velkovévody, aby tu ztrávil zimu. Na své cestě z Rima\nnavštívil dne 11. ledna svého zetě H. z Bůlowa, dvorního ka-\npelníka v Mnichově. Liszt zanáší se nyní plánem k zlepšení\nitalské církevní hudby, která je ve velkém úpadku, a hodlá roz-\nsáhlou tuto práci předložití ekumenickému konciliu.\nZ Kolína n. R. (J. Nagy. Nová opereta.)\nDne 6. ledna koncertoval zde Jakub Nagy (jinak Grosz)\nna pastuŠí píšťalu a na eufonion při hlučné pochvale. Tyto dni\nprovozovala se tu nová opereta: „Vítězství Venušino\" od O.\nRosenberga, která se těšila velmi příznivému účastenství.\nZ Vídně. (Nová operetta od J. Ofřenbacha.)\nDvouaktová operetta „Perichole\" od Offenbacha provozovala\nse tu dne 10. led. s velmi příznivým výsledkem. Satyrická pří-\nchuť dodává pikantnosti librettu, které vrhá někdy křiklavé svě-\ntlo na krále, kteří hledají pravdu u dvořenínů. První akt za-\nhrnuje v sobě půvabná čísla, na př. „On jest opanělem\"\nPíseň o můce a mnohé jiné vtipné kuplety.\nZ Pešti. (Hudební reliquie.)\nZdejší madarský skladatel Mosonyi vypátral velmi zajíma-\nvou hudební reliquii, totiž husarský pochod znamenitého pluko-\nvníka Hertetendye, s nímž vedl r. 1805 husary své do boje.\nPochod ten obdržel Mosonyi laskavostí M. Karacsonyia a se-\nptemvira J. Fogarassyho a uspořádal ho pro smíšený sbor s prů-\nvodem hudby. Pochod vyniká rázným a zvláštním rhytmem a\nbude se co nevidět v koncertě provozovati.\n\nZ Plzně, dne 13. ledna. (J. L. Lukeš co Raoul.)\nVčerejší představení Hugenotů bylo, jak dalo se očekávat\npři spoluúcinkování tak výtečného umělce, jakým jest p. Lukeš,\npravým uměleckým požitkem. Raoul p. Lukešův musí být i u\nporovnání s nej přednějšími výtečníky v této úloze výkon veliké\ndokonalosti. Pravý umělecký nádech, který jeví se v ušlechti-\nlém tvoření i držení tónu při jasné, srozumitelné i ducha řeci\nvyhovující deklamaci jak v recitativu, tak v kantileně, jíž vrouc-\nnost jest neodolatelná, mírnění se, ten ušlechtilý znak pravého\numělce a Šetření prostředků na doby, kde vášeň a situace vy-\nžadují největší síly, toť jsou krásné přednosti, které překvapily\nposluchače hned při prvním vystoupení Raoula, a které krášlily\ncelý, přece tak nesnadný výkon jeho. Z té příčiny nelze říci,\nže by p. Lukeš v té neb oné scéně byl býval výtečnějším. Jen\ntam, kde skladatel vznesl se ku krásám vyŠŠím, bylo možno\npěvci ještě více uchvátit. Tak při líčení krásy dívky, již ne-\nznámou osvobodit chce z rukou chátry (v 1. jednání), zvlášť\nale při vyznání obapolné lásky s Valentinou v duettu Čtvrtého\njednání. P. Lukešův hlas, kterýž tak mistrně ovládán i při\nzvláštnostech, na které teprv uvykati se musí, hluboce dojímá,\njest posud schopen veliké síly, tak že iv ensemblů, kde mimo-\nchodem bývá průvod orchestru poněkud tuze hlučný, vynikal a\nse s druhými solovými hlasy v pěkný celek pojil. Co vsak\npřední schopností jeho jest, toť podivuhodný falset, kterýž umě-\nlec s tóny prsního hlasu pojí beze všeho znalého přechodu a\ntak lehce v něm se pohybuje v nej vyšších polohách, že poslu-\nchač i dechu svého zatajuje, jakoby jím mohl přeruŠiti ten jem-\nný, vzdušný zvuk. Z druhých spoluúČinkujících vynikaly zvlá-\nště sl. Vidimská co královna a sl. Summova co Valentina. I\ndruzí p. pěvci přičinili se z Části k dobrému celku a předsta-\nvení bylo by bývalo nad míru uspokojivé, kdyby některé neho-\nhody v orkestru, zvlášť ale úplné ochraptění p. Hory nebylo\nporušilo pěkný a velkolepý dojem. Ve včerejším představení\nvystoupil v úloze ponocného nove engažovaný basista p. DobŠ\na zdá se nám pokud dle malé oné úlohy souditi můžeme, že\nmá mohútný, pěkný, plný hlas hluboký. Co nás tento večer\ntrapně dojímalo, byla málo Četná návštěva. Ve Čtvrtek dne\n14. ledna poprvé: „Lucrecia Borgia\", velká opera ve 3 odděl,\nod Donizetti-ho. V pátek 15. ledna koncert na zakoupení no-\nvých nástrojů hudebních pro městské divadlo. V sobotu „Orfe-\nus v podsvětí\", komická opereta ve 4 jed. od Offenbacha. V\nneděli poprvé: „Chudý milionář\", fraška ve 3 odd. se zpěvy\nod F. Kaisera. Plz. Nov.\nZ Mladé Boleslavi, 12. ledna. (Zpráva o činnosti zpěváckého spolku.)\nS nelíčenou radostí vítajíce opět Dalibora po tak dlouhé\njeho nepřítomnosti, podáváme mu své pravice k upřímnému stisk-\nnutí. Za Čtyry minulé roky mnoho se změnilo. Byli jsme jako\nbez pravé ruky, postrádajíce listu, jenž by si všímal výhradně\nzájmu hudebních. Scházeloť nám to pravé útočiště, totiž orgán\ntakový, který by ochotně propůjčil se nám jedině ve prospěch\nnáš. Zprávy ze všelikých měst vlasti naší o pěstování hudby,\nvzájemné sdělování slastí i strastí v našem životě společenském\njsou s to, rozdmychati na novo onen zápal pro umění hudební,\njenž poskytuje zábavy nevinné a ušlechtilé, zdál se již tu i tam\nuhasínati. Zdá se, že v Daliboru navrácena nám páska, jenž\nmá pojiti naše spolky zpěvácké v jediný nerozlučný celek, ne-\nboť jsme bloudili jako rozplaŠené vojsko po ztracené bitvě, ne-\nvědouce jedni o druhých. Nyní však sestupujeme se opět v Šik\na jsouce připraveni, očekáváme pozorně, brzy-li zazní jasné\nA, abysme pak společně v celém sboru líbeznou zapěli hymnu\nnároda českého. Z rozličných zpěv. spolků podána již zpráva\no jejich Činnosti do veřejnosti. To přimělo i mne, abych o zpěv.\nspolku „Boleslavu\", jenž odbýval 29. pros. 1868 výroční svou\nvalnou schůzi, také v listu tomto se zmínil. Přede vším sluší\npodotknouti, že spolek náš měl již po tři roky za starostu p.\nYácl. Cicvárka, chvalně známého tenoristu, jenž vřele si přál\na vždy k tomu hleděl, aby spolek kráčel ku předu, a v kaž-\ndém ohledu aby še zveleboval. Takováto Šlechetná snaha schází\nmnohým našim pěvcům, a tu vida dotčený starosta, že neteČno-\nstí a pohodlností těch některých údů výkonných nemůže se do-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.6", "texte": "sici účele vytknutého, vzdal se svého Čestného úřadu 11. pros.\nminulého roku. Při nových volbách zmíněné valné schůze u-\nsneŠeno od přítomných k návrhu p. Líbala, aby se volil zase\npředešlý starosta, jemuž ze 23 hlasů dostalo se 17. I hned\nzvoleni dva členové, kteří by požádali, aby hodnost tuto ještě\nna sebe přijal, a zároveň jej o dobré vůli údů ujistili. Za ře-\nditele zvolen p. Václav Skop, zdejší varhaník, per acclamationem.\nDo výboru dostali se většinou hlasů následující výkonní údové:\npp. Ign. Janda (20 hl.), Vojt. Vysoký (14 hl.), Jan Sturm (12\nhl.), Alois Líbal (12 hl.). Jelikož p. Vojt. Vysoký volbu ne-\npřijmul, volilo se po druhé, a tu zvolen p. Josef Zvikl. Za\nrevisory účtů zvoleni byli pp. Jína a Knížek. Mezi volnými\nnávrhy byl také ten od bývalého jednatele učiněn, aby spolek\nodebíral Dalibora, což bylo přijato. — Z výroční zprávy je-\ndnatelské vyjímáme v krátkosti nejdůležitější: Zpěv. spolek\n„Boleslav\" upravil v ročníku tomto tři produkce, z nichž zvlá-\nště druhá těšila se velikému účastenství nejen domácích, ale i\nokolních milovníků hudby. Dávaloť se oratorium „Hus\" od Dr.\nLowe, v němž výdatné pomoci poskytli pánové a dámy z Kos-\nmonos. Při výletu do Boží Vody súČastnil se zpěv. spolek\ns naší měšť. besedou, tělocvičným a ochotnickým spolkem. Pa-\nmátka založení spolku byla oslavena na den sv. Václava vo-\nkální mší od Horáka s vložkami „Panis angelicus\" od Pale-\nstriny, a „Žalm\" od Chmelíčka. Také se súČastnil spolek před-\nnešením přiměřených sborů ve dvou koncertech, z nichž první\nupravil hudební sbor zdejších veteránů, a druhý pak výtečný\nfletista, p. Vodrdžka z Kardašovy ĚeČice. K zvýšení zábavy\nv m슝. besedě zdejší, upravené na oslavu 70. narozenin našeho\notce Palackého, přispěl též spolek zpěv. přednešením vhodných\nskladeb. Mimo to doprovodil ku hrobu dva údy přispívající,\na to : p. Jos. Smutného, prvního radního, a pak důst. p. Prant,\nNeČáska, kněze na odpočinku, jenž co muž vzdělaný zdejší\nspolky vlastenecké velmi podporoval a hudbu obzvláště milo-\nval. ZastaveníČka uspořádal zpěv. spolek Čtyry, a to: 1. p.\nFrant. Částkoví, čestnému Členu, když se byl z Prahy přestě-\nhoval do Kosmonos, 2. J. M. nejdůst. p. biskupu litoměřickému,\nAug. Pavl. Yahalovi, když byl zavítal do Ml. Boleslavi za pří-\nčinou udělování sv. biřmování, 3. p. Yácl. Cicvárkovi, staro-\nstovi spolku, v předvečer jmenin jeho, a 4. témuž při opětném\njeho zvolení za starostu okresního zastupitelstva. Neméně dů-\nležitá byla místní slavnost svěcení velikolepé nové obecní bu-\ndovy, v níž mimo dívčí Školu a městský úřad umístěno jest\ntaké gymnasium. Při této příležitosti zapěl spolek v děk. chrá-\nmu Páně vokální „Yeui sancte\" od Horáka a súČastnil se pak\nv průvodu se svým praporem. Při obřadech církevních v nové\nbudově přednesl spolek dojemný sbor „Modlitba\" od Bendla.\n— Konečně zbývá podotknouti o tom, že 30 Členů výkonných\ndostavilo se s praporem do Prahy ku slavnosti položení základu\nk národnímu divadlu, a že spolek přihlásil se toho Času též ku\njednotě pěvecké. Podav tuto krátkou zprávu o činnosti spolku\nzpěv. „Boleslava\" za rok minulý, hodlám budoucně také o stavu\njeho se rozepsati, aby byl obraz co možná úplný. Vrbina.\nZ Brandýsa nad Labem. (Koncert zpěv. spolku.)\nYe svém na nový rok v místnostech divadelních odbýva-\nném koncertu podal zdejší zpěvácký spolek „Bojan\" skvělý dů-\nkaz o tom, kterak Čím dále tím utěšeněji pokračuje. Po pro-\nslovu k tomu cíli Juliem Nejedlým složeném a slečnou Karo-\nlínou Nejedlou výborně předneŠeném následovalo více intere-\nsantních a precisně provedených piecí, mezi nimiž se nacháze-\nla nejnovější skladba účinného ředitele spolkového p. Hykese;\njest to smíšený sbor na slova J. K. Ghmelenského „OtČina\" a\nvelmi se líbil. Krom tohoto smíšeného sboru přednešena ještě\nKuckenova „Ukolébavka\", a v obou těchto sborech účinkovaly\nze zvláštní ochoty slečny: Miillerova, Hochmannova, Kaurova a\nKustlerova a m. j. Komické deklamace p. Ser/csovy se velmi\nlíbily. Zvláště hlučným potleskem se strany obecenstva vyzna-\nmenána byla sl. Schabova, kteráž výborně několik piecí na\npianě přednesla, při Čemž vždy v pozadí jeviště jistý pán pře-\nkrásné komedie s kyticí sleČninou sobě k zábavě a obecenstvu\nk mrzutosti vyváděl. Na zdar k další činnosti!\n\nJ. R. N.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Karlínský „Slavoj\" uspořádá dne 22. února koncert.\nZkoušky odbývají se každý úterý a pátek. Bylo by žádoucno,.\naby se páni členové četně k nim dostavili. Tentýž odevzdal\nvčera dne 10. t. m. pánům Janu Lukešovi a Josefu Palečkovi\nco svým čestným členům velmi vkusně p. K. Pražákem shoto-\nvené diplomy. Nahoře uprostřed okraje jest červený Štít s bí-\nlým monogramem spolku, po stranách znaky Moravy a Slezska,\nuprostřed okraje dvě alegorické postavy, představující bohyni\n„Slávy\" a „Umění\", dole pak bohyně „Cech\". Na listu dru-\nhém jsou přiměřené dedikacní básně. Diplomy tyto\nbyly ve skvostných bílých deskách s letopočtem 1868.\n* Šárecký zp. spol. „Boleslav\", jenž rozvinuje chvalnoit\nčinnost, uspořádá vDehnieích v hostinci pí. Zelenkové dne 24.\nledna 1869 zpěvní, deklamacní a taneční zábavu. Programm:\n1. Proslov od V. J. Jahna, přednese p. Černý, úd spolku; 2.\n„Na Moravu\", sbor od D. Javůrka; 3. „Nechci více deklamo-\nvat\" předn. sic. N. Šťastná; 4. „Cikáni\", sbor od F. Yogla;\n5. „Nový ztracený ráj\" dekl. od Drahofíovského, předn. p. Černý\n6. „Utonulá\", sbor od P. Křižko v sk ého ; 7. „Pobídnutí k tanci,\"\n_y * '\nsbor od Řeháka. Začátek v 6 hodin, vstupné 50 kr. Dobro-\nčinnost se neobmezuje. Čistý výnos určen místním chudým.\n* Nemeckobrodský „Jasoň\" provedl dne 10. ledna po\ndruhé Illnerovu operettu „Kvas krále Vondry\" při velkém úča-\nstenství obecenstva. Ostatně je činnost Jasoně značná. Na sv..\nCecilii dával Jasoň ~KoČiČí suěm\" od Mrhy, učitele v Trebci\nna Moravě, a na Sylvestra „Synfonie pro brkačky.\"\n* Brandýsský ~Bojanu uspořádal v novém roce koncert\ns pěkným výsledkem.\n* Jičínský zp. sp. uspořádal dne 9. ledna periodickou\nprodukci. Program byl bohatý a zajímavý.\n* Plzeňský „Hlahol\" obdržel pozvání z Domažlic, aby\ntam provedl v době masopustní Ulnerovou operetku ~Kvas\nkrále Vondry.\"\n* Bakovský „Slavoj\" uspořádal dne 17. ledna deklama-\ntorní a pěveckou akademii. Na programu bylo: 1. Proslov od\nJahna, předn. p. J. Horcicka. 2. „Dým a pára\", dekl. od Ko-\nlihy, před. sic. Černá. 3. „Touha\" sbor od Fr. Lhotky. 4. „Su-\nmář\" dekl. od A. Tůmy, před. p. Puncmann. 5. „Isák v roz-\nkoši,\" sb. od E. Vašáka. 6. „Muž a žena\" od V.\npředn. sic. A. Kolocova. 7. „Pobídnutí k tanci\" sbor od A.\nŘeháka.\n* Kromeřížský ~Morava uspořádá dne 24. ledna kon-\ncertní a taneční zábavu. Na programu jest: Ouvertura od Kom-\nzáka. Hlas z Blaníka, sb. od H. Vojáčka. Čtverozpěv.\nVýprask, sb. od J. Křížkovského. Škola, komický vý-\nstup. Kadryla z ruských nár. písní od Ed. Nápravníka.\n* Zpecácký sp. ~Otakaru odbýval dne 9. ledna valnou\nhromadu, v níž zvoleni byli: p. Beneš za sbormistra; p. Václ.\nHolub za předsedu; p. Fr. Pavlík za pokladníka. Do výboru\njsou zvoleni: pp. Ed. Rose, Fr. Černý a Ant. Hůttel.\n* Horvátský zp. sp. ~Kolou odbýval v pondělí dne 4.\nledna na střelnici koncert, jenž spojen byv s taneční zábavou\nčetné se tesil návštěvě. Všechny téměř skladby byly precisně\na zdařile provedeny, jmenovitě však došly sbory veliké pochvaly.\nVelmi originální a karakteristický sbor „Večer na Sávi\" zaslu-\nhuje i všestranné pozornosti a líbil se velice. Podvojný sbor\n„Bodi zdravo domovina\" od Ipavce roznítil obecenstvo k hlučné\npochvale. Podotýkáme s velkým potěšením, že si „Kolo\" statně\npočíná, kráčejíc dál a dále ku předu obeznalým zřízením ředi-\ntelovým. Kolo hodlá si též vystaviti zvláštní dům a k tomu\núceli sbírají se příspěvky. Až dosud sešlo se 100 dukátů a\n309 zl. 51 kr. Není pochybnosti, že taká chvalná snaha najde\nvřelého ohlasu. Zdař bůh!\n* Řemeslnický zp. sp. ~Slavoj\" ve Vídni uspořádal v so-\nbotu dne 16. ledna k oslavení jmenin Arnošta Tovacovského\npěvecko-taneční besedu v místnostech „Stadtgut\".\n* Česko slovanský zp. sp. „Lumír\" ve Vídni dává dne\n25. ledna ve velkých místnostech ~zum grossen Zeisig\" (Burg-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.7", "texte": "glacis) masopustní ples. Vstupenky lze dostat na obyčejných\nmístech, zvláště pak u p. Václava Petra, kloboučníka, Maria-\nhilfstrasse Nr. 111, starosty spolku. U kasy jest vstupné po-\nměrně větší.\n* Berlínský zp. sp. v Berlíně zapěl na Štědrý\nvečer mezi večeří „Narodil se Kristus Pán\" , načež vystoupil\njeden Člen jednoty a poděkoval řediteli zpěváckého spolku, zná-\nmému kapelníku a rodáku Plzeňskému p. Heklovi, jenž si byl\nzískal o zpěvácký spolek Vratislavský značných zásluh a zaví-\ntav do Berlína zarazil Berlínský Hlahol. Při té příležitosti o-\ndevzdán mu skládací pultík, na němž vyryto jest: „Svému uči-\nteli Hlahol Berlínský\". Na to zapěl Hlahol Beethovenovu\npíseň „Modlitba pod hvězdami.\"\n* Turnovský „Hlahol\" zvolil p. Čeňka Vinaře, J. J. Lu-\nkeše a J. Palečka za Čestné údy a odevzdal jim tyto dny\ndiplomy. Dne 13. a 27. ledna uspořádá Hlahol u města Ham-\nburku věnečky.\n* Čtenářsko-zpěvácký spolek zařízen jest v Tvrdonicích\nna Moravě, a stanovy zaslány jsou k potvrzení na vyŠŠí místo.\nV Čele stojí kooperator, veleb. p. P. Loucký.\nV Lisove zřizuje se druhý pěvecký spolek „Přemysl\",\nk němuž už více než 50 údů přistoupilo. Stanovy předloženy\njsou c. k. místodržitelství k potvrzení.\n\nZprávy.\n\nO. H.\nČeské divadlo. 10. ledna. Lazebník Sevillský, komická\nzpěvohra ve 2 jedn. od Rossiniho. — 12. led. Orfeus a Euridika,\nvelká opera v 4jedn. od K. W. rytíře Glucka.— 15.1ed.\nOrfeus a Euridika. 17. led. Kouzelná flétna. 19. led.\nTroubadour. Zdařilé představení Auberova „Fra Diavola\" (8.\nledna) zasluhuje tím více uznání, poněvadž—jak se zdá\nrychle nastoupiti muselo místo Gluckova „Orfea\", jenž ochu-\nravěním pí. Benevic-Mikové stal se nemožným. Pan Lukeš\nsvou titulní úlohou opět nám ukázal, jakých požitků bychom\nočekávati směli, kdyby jeho zpěv tak tuze nemusel zápasiti\ns hlasem. SI. z Ehrenbergu (Zerlina) vynikla zvláště v\n2. jednání svým zpěvem, p. Paleček (Giacomo) nevyčerpa-\ntelným humorem. I ostatní spoluúěinkující přispěli dle sil\nsvých k dobrému úspěchu tohoto představení. Co do scé-\nnické úpravy budeme se na tomto místě dotýkati i věcí\ntakových, jež slavná režie za pouhé malichernosti považo-\nvati se zdá, jichž zanedbáním však celistvý dojem trpí.\nNaše obecenstvo zná k. p. pruskou uniformu bohužel příliš\ndobře, než aby si namluviti nechalo, že vojáci s pověstnou\n„kukačkou\" na helmici jsou snad vlašskými karabiniéry,\ni kdyby to černě v bílém tištěno bylo na divadelní cedu-\nli. Těšíme se, že můžeme i nedělní představení\nníka Sevillského\" chváliti, souhlasíce s hojným potleskem,\njenž po všech značnějších číslech odměňoval veškeré zamě-\nstnané síly za animované a rozmarné provedení úloh skoro\nvesměs vděčných. Do podrobností se nepouštíme. Zpěvohru\nřídil p. kapelník Smetana. Nebožtík Rittersberk tvrdil ja-\nkýmsi prorockým duchem puzen již r. 1845 ve „Včeleu, že\nby Gluckova hudba u našeho obecenstva musela dojiti velkých\núspěchů; a zajisté by se byl upřímný tento vlastenec ne-\nmálo potěšil, kdyby se byl dočkal nadšeně přijatých prvních\npředstavení „Orfea\" (1864) a „Armidy\" (1866) na českém\njevišti. Pan kapelník Smetana získal si bez odporu novou\nvelkou zásluhu o naši operu volbou opětování „Orfea a Eu-\nridiky\" pro svůj příjem. Jakmile p. benefíciant se objevil,\npřivítalo ho přehojné obecenstvo bouřlivým potleskem a or-\nchester zvučným tušem. Od kněžny Galicinové obdržel\nkrásný věnec se slovanskou trikolorou, na níž ruským pís-\nmem se skvěly nápisy „Braniboři v Čechách\" „Prodaná ne-\nvěsta a „Dalibor\", od svých ctitelů skvostnou taktovku ze\nslonové kosti, na konci stříbrnou lyrou ozdobenou, a «>d Členů\nopery též vavřínový věnec. Se sólisty byl též po aktech\nvolán a věnci poctěn. Skvělé představení samo nám i\nv úterý poskytlo pravý umělecký požitek. Obsazení bylo • -\nmimo si. Hentzovu — docela nové a nemusíme toho právé\nželiti. Zvláště „Orfeus\" paní Benevic-Mikové překvapil vý-\ntečným dramatickým pojmutím; ona vnikla zpěvem i hrou\nsvou nejen ve všeobecnou povahu této nesnadné úlohy, ale\ni do psychologických jemností a podrobností, jimiž toto ar-\ncidílo oplývá, tak, že uchvátila obecenstvo ne méně svými\nrecitativy, než áriemi. A při vsí přirozenosti a věrnosti pro-\nvívá jejího „Orfea\" předce jakási antická mírnost a ušlech-\ntilost. Důstojně provedená „Euridika\" paní Ress- Blažkové\nzískala by velice, kdyby při prvních slovech 4. jednání\nbyla deklamace klidnější a jemnější, ano i chladnější;\nneboť má zde teprvé procitovati jako z hlubokého spánku\nk novému životu. Znamenitý pak recitativ před svou arií\ndo C-mol měla by zase živější a významnější hrou do-\nprovázeti; upozorňujeme zde jen k. p. na slova „proč pláce\nOrfeus neustale?\", kteréžto velmi krásné místo ztrácí vše-\nchnu svou dojimavost, když při tom Euridika ve svém hlu-\nbokém bolu na Orfea nehledí upřeným zrakem atd. — Ze-\njména pro začátečnici ne příliš vděčná úloha „Milka\" uká-\nzala opět, co slečně Kupkové hlavně schází: cvik hořejších\npoloh, ostatně pěkného hlasu a hra. Paní Valentová byla\nby této úloze mnohem lépe vyhověla. Sbory byly\nv prvních dvou jednáních nejlejpší. V třetím jednání\nmelo by alespoň několik stínů býti již na jevišti, když se\nk nim Orfeus poprvé obrácí otázkou svou po Euridice. Vý-\nborně prostudované provedení instrumentální části nepře-\nkvapilo nás, neboť jméno páně kapelníkovo nám za to již\nručilo. Nej slabší stránkou našeho divadla jest zajisté ba-\nlet; a proto by se měl vždy obmeziti na minimum. S to-\nhoto stanoviska postačilo by původní vlašské uspořádání dru-\nhého aktu úplně, ano jesti též dramaticky mnohem správ-\nnější. Následuje tam totiž hned po prvních vyhrožujících\nslovech duchů pekelných krátký divoký tanec, jenž Orfea od-\nstrasiti má, cíle svého však nedojde, pročež se sbor opět slovy\nsvými k cizinci obrácí. Na konci jednání ale — jako u nás —\njest děsivý balet jenom rušící episodou, jelikož Orfeus ce-\nlou tu pekelnou láji zpěvem již upokojil a uchlácholil, a\nnyní beze vší překážky do elysium vstupuje. Kdybychom\nměli lepší baletní sbor, přáli bychom si uslyšeti i balet do\nhes-dur (v 3. jednání, před druhým recitativem Orfeovým),\nv němž by obecenstvo zajisté s potěšením poznalo zřejmé\nmotivy národní. — SI. Hentzeová zasloužila si zajisté po-\nchvalu, však baletní sbor nás hlavně v 3. aktu příliš uspo-\nkojiti nemohl. Úprava byla před čtyřmi roky skvělejší;\nkostymy — zvláště ženské — nebyly ani nejsou nyní do-\ncela věrné. Především by měla Euridika míti pravý kroj\nantický a co stín podržeti svůj závoj i na začátku 4. je-\ndnání, ovšem anižby jím též zde obličej zakrýti musela. SI.\nKupkova byla oblečena co — Psyche; alespoň jsme ještě\nnikde a nikdy neviděli boha lásky v — ženských šatech.\nNemá-li sbor v meziaktech — dosti dlouhých — potřeb-\nného času, aby se úplně přestrojil, nechť tedy v druhém\njednání nastávající svou blaženost šedivými havy pekelnými\nlépe skrývá. — Celé představení došlo skvělého úspěchu\ntéž při prvním opakování v pátek (15. l.)t o poklesku sboru\n3 jednání nechceme se zde — zmíniti.\n\nZpěvohra „Nižegorodci\" od Ed. Nápravníka, našeho v\nPetrohradě meškajícího krajana, jenž je tam od několika let ka-\npelníkem ruské opery, bylav?pátek 8. ledna poprvé provozována v\nmariinském (operním) divadle petrohradském a sice, jak „Golos\"\nsděluje, s úspěchem nesmírným. Skladatel, jenž zpěvohru sám\nv orkestru řídil, byl několikrát bouřlivě vyvolán a krom toho\nbyl mu podán vavřínový věnec a drahocenný dar: stříbrná po-\nduška vy zlacená, na kteréž vyryt je titulní list partitury jeho\nzpěvohry, a vyzlacená taktovka. Představení zpěvohry té na-\nvštívili také hosudár car Alexander 1., cařice Marie Fe o dorovná,\nnásledník trůnu Alexander se svou chotí a celý cařský dvůr.\nDivadlo bylo přeplněno. N. Lis.\n* Pan Fr. Nerudu, rodák Brněnský a zdatný cellista o-\npustí Kodaň, kde engažován byl u dvorního orkestru, a odebeře\nse do své otČiny."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690120-01.1.8", "texte": "* Paní Kainzova-Prausova zpívala dae 7. ledna v3. kon-\ncertě hud. jednoty „Eruditio musica'* v Rotterdamu s velikou po-\nchvalou árii od Glucka, arii z Webrova „Oberona\" a Sehuber-\ntovy písně ~Poutníku a „Nedočkavosti\n* SleČ. Horníkova engažovaná jest nyní u divadla v Bo-\nčenu.\n* Nové taneční kusy. Přičinlivý obchodník v musikaliích\np. Jan Schindler v Praze vydal právě Jeníkův třasdk od Fr.\nKavána skladbu, při její svěžích rhytmech by si zajisté sama\nbohyně Terpsichore ráda zatančila, pak Masopustní depeše, pol-\nku od Bláhy; Maškarní žerty, polku od Bláhy; Passe par\ntout, polku od Engelhardta; Lesní ptáče, polku od Tiegla. Ve-\nškeré tyto tance vyhoví úplně svému úceli a stojí po 42 kr.\nTamtéž lze dostati Salamander, kadryla od Bindra. (42 kr.)\n* Jeho cis. Výsost princ Petr Oldenbúrský, u něhož sl.\nCharlotta z Tiefensee dvakrát (dne 7.a 11. ledna) zpívala, jest\nvelmi nadaný skladatel. Opera Jeho cis. Výsosti „Katinka Heil-\nbronskáw dávala se s velkou pochvalou ve Vildbadu a také jeho\npísně mají cosi původního a zvláštního do sebe, jmenovitě „Noc\nv lesefi k níž složil Ad. Henselt velmi duchaplný průvod. Jak-\ntéž jsou písně Jeho cis. Výsosti: Oko Ucho Puka\nNoha\", k nimž též A. Henselt průvod byl napsal, velmi karak-\nteristické, hluboce promyšlené a překypující vřelým citem. SIČ.\nz Tiefensee zpívala všecky tyto písně s náležitým výrazem.\n* Výbor pro zbudování pomníku Zvonařova v Žebráku,\nv jehož čele stojí velmi činný p. M. Hněvkovský, vyzývá\nčeské umělce výtvorné, aby z kollegialnosti k nebožtíku\nZvonaři co možná ve lhůtě nejkratší zaslali Žebráckému zp.\nsp. „Hlaholu\" vhodné nástiny pomníku a udali zároveň cenu,\nza kterou by slušný pomník v Rublově, rodišti to Zvona-\nřově, postaviti mohli, berouce při tom ohled na kapitál 408 zl.\n56 kr., který určen jest k tomu úČeli. Slavné odhaleni po-\nmníku vykonalo by se as v druhé polovici srpna 1869 v\nobci Kublově.\n* Hlč. Alizarova, rodilá Plzeňačka a žákyně prof. Frt.\nVogla, vystoupí dne 25. ledna na divadle plzeňskem.\n* Pan Baimund Dreyschock, druhý koncertní mistr\nv Lipsku, dán jest do pense. Na místo něho zvolen Ront-\ngen. Pan R. Dreyschock je jak známo bratr slavného pia-\nnisty a rodilý Cech.\n* Pan Frant, Bendel, rodilý Pražan, uspořádá dne 21-\nledna koncert v Berlíně v sále pěvecké akademie. Bude\npřednášet Beethovenovu sonátu pro piano a housle op. 96,\nChopinovu ouverturu a fantasii F moll op. 49, Lisztovu\nuherskou rhapsodii, Bachův koncert v italském slohu a prae-\nludium a fugu, a konečně svou barcarolu a fantasii na mo-\ntivy z opery „Hamlet\" od A. Thomase.\n* Pan Antonín Nedved, rodák náš v Lublani, jehož\nmše pro mužské hlasy před lety s velkým úspěchem byla\nv chrámě u sv. Jakuba v Praze provedena, složil právě\n~Osom slovenskich zborov, za soprán, alt, tenor, bass,Cí ktere\nnákladem podnikavého obchodníka v musikáliích J. Schind-\nlera v Praze vyjdou.\n* Pan Rosenthal, mladý pianista pražský, uspořádá\nvbrzku koncert na piano v konviktě. Pan Rosenthal ho-\ndlá opustit dráhu koncertistskou a vrhnout se v náruč ope-\nře, k níž je takřka od přírody povolán, maje pěkný a zvu-\nčný hlas barytonový.\n* Slečna Helena Zaiviszanka zpívá nyní opět na jevi-\nšti Břetislavském. ~Slečna Zawiszanka,\" píše Schles. Ztg.,\njest zdejšímu obecenstvu chvalně známá z času, kdy ještě\nzpívala v divadle prozatímním, a vystoupila dne 6. ledna\nco Azucena. Tato partie náleží jak známo k nejlepším ro-\nlím této pěvkyně. Zpívavši s dramatickým zápalem zná-\nzornila Azucenu výtečně a byla od četného obecenstva vel-\nkou pochvalou odměněna a vyvolána.\n* Česká hvězda. Z Milána se nám píšey „Obrovské\ndivadlo Scala je nyní svědkem triumfů české zpěvačky,\ntakých triumfů, jaké jsou v divadle tom, u nej přísnějšího*\nobecenstva celé Itálie, nesmírně řídký. Slečna TereziesčoZ-\ncova vítězně zaujala sluch i mysle všech posluchačů,nadšení\nje nevídané. Co večer vystupuje v známé opeře „Don Carlos\"r\npozději přijde na řadu opera „Fieschi\". Pro duben je slečna\nna 12 představení do Parmy zaproŠena. V Praze nebylo\nkdys dovoleno slečně Štolcově, aby vystoupla, divadelní in-\ntriky tomu zabránily. Ředitelstvo našeho divadla dobře by\nučinilo, kdyby se postaralo o získání slečny pro pohostinské\nhry v době letní. Ale v Čas a opravdu, ne ponze nečinným\nslibem.\n* Varhanictví a kostelnictví. Ministerstvo osvěty o spo-\njení služby učitelské, kostelnické a varhanické učinilo ná-\nsledkem jistého případu ze Štýrska toto rozhodnutí: Služba\nkostelnická a varhanická jest vnitřní záležitostí církevní a\nponěvadž zákonem ze dne 25. máje 1868 změněn jest poměr\ncírkve ku škole, proto má se pracovati k tomu, aby služba\nučitelská byla oddělena od kostelnické a varhanické. S touto\nvěcí budou se v nejbližší době zákonodární Činitelé obíratí.\nPosud však nestalo se změny v ustanoveních zákonních,\nkteréž týkaly se spojení učitelské a kostelnické služby a\nproto, kde obě jsou spojeny, má učitel ve smyslu §. 168.\npolit. škol. zřízení nároky na příjem souvisící dle fasse se\nslužbou kostelníka a varhaníka. Úřad školní má ho tedy\nv těchto nárocích chránití. Výminka může nastatí jen tam,\nkde řádně presentovaný učitel vykáže, že není schopen\nslužby kostelnické a varhanické. Naproti tomu rozumí se\nsamo sebou, že světští úřadové nemohou působiti k tomu,\naby řádně osazený učitel od církevních úřadů byl připuštěn k\nAykonávání služby kostelnické a varhanické. (N. L.)\n* Pan Jiří Leitert, mladistvý pianista z Drážďan, jenž zde\nuž r. 1867 vystoupil, koncertoval dne 11. led. v meziaktí\nněm. divadelního představení, přednášeje koncertní kus od\nK. M. Webra a parafrasi od Dra Liszta s nejskvělejším\núspěchem. Pan Leitert vystoupil podruhé v pondělí dne\n18. led. v divadle německém zároveň s houslistou Kran-\nčevičem.\n* Slec. Žofie Dittrichova, chvalně známá pianistka obdr-\nžela z Lipska pozvání, aby účinkovala v jednom koncertě\nGewandhause, což sleč. Dittrichova přijala. Nadaná pia-\nnistka podnikne pak z Lipska uměleckou cestu Německem.\n\nUprázdněná místa hudebnická. Výtečný ladič, jenž obdrží\nměsíční pint, hledá se pro Anglicko. Uchazeči necht se\nobrátí v něm. dopise k panu H. J. Winterschlader-ovi, Faller-\nstrasse v Kolíně nad Rýnem (Koln). V Aschaffenburku uprá-\nzdněno jest místo dirigenta a učitele hudby na městské hudební\nškole s roč. platem 600 zl. a svobodným bytem. Uchazeči o\ntoto místo musí se vykázati, že umí hráti na více nástrojů, hlavně\nvšak na housle, že dovedou vyučovat ve zpěvu, řídit orkestr a\nhudbu kostelní. Lhůta k zadání nem. žádostí, které se městské\nradě Aschaffenburgské zadati musí, trvá až do 30. ledna.\nLázeňská kapella v Homburku hledá basskornistu. Bližší vý-\nminky podá Garbe, ředitel láz, kapelly v Homburku a.d. Hólie.\nHuttner, voj. kapelník v Oldenburgu hledá 1 trompe tistu\npro Oldenburský pěší pluk Čís. 91. Dobrý hudební orkestr,\n12 až 15 mužů silný, přijme se do lázní na dobu od 15. Června\naž do 15. září 1869 za honorár 1200 až 1500 zl. r. m. vc.k.\nlázních Krynických. Uchazeči nechť se hlásí u lázeňské komisi\nv Novém Sadu v Haliči.\n\nListárna.\nPanu J. K. zde: Sebechvála nelibě zapáchá; na doklad toho\nsi přečtěte chválou překypující „Zasláno\" prof. Hegenbarta v Bo-\nhemii čís. 10, jemuž on sám nevěří. — SI. zp. sp. vP.: Provozujte\n„Zvířecí kvartetto\", tím zbudíte náramného smíchu a poskytnete ho-\nstům zábavu. Opis obdržíte u F. Boučka v Praze 290—-I. — Pu.\nP. V. v Heřm. M. a z jiných míst: Dopis Yáš příště, došel nás pozdě."}]}