{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_sha256": "62213241bb75be041bd2b511a08a06c907670b6c8c577e6a22d492663aab50fa", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/05/10_01/bmtnabd_1869-05-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "107", "page_fin": "108", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.1", "titre_corps": "Slovo o ruské hudbě církevní.", "titre_sommaire": "Slovo o ruské hudbě církevní.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "107", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4811, "texte": "Slovo o ruské hudbě církevní.\nUmění hudební vyvíjelo se u Rusů ve dvojím směru:\nco hudba církevní a hudba světská. Počátky oné sahají tisíc\nlet nazpět, tato jest naskrz moderní. Vedle učené hudby\nvšak zasluhuje pozornost také hudba národní, o které nám\ntéž bude zvláště pojednati.\nv\nHudba církevní dostala se na Rus s křesťanstvím. Re-\nkové a později Bulhaři byli učiteli náboženských obřadů a\nzpěvů u Rusů. Rusové vypůjčili si nejprv od Řeků staré,\npísmenové nóty a když se Řekové sami v středověku od-\nvrátili od těchto starých známek, vynašli též Rusové při tvo-\nření si nových nápěvů církevních též nová, samým Řekům\nneznámá znaménka, zjinačili značně vypůjčené si známky,\nzměnivše písmeny v rozličné háčky, pročež se slovansko-ru-\nské noty „háčkovanými\" nazývaly.\nJako v církvi řecké tak iv ruské nesmělo se užívati\nhudebních nástrojů při obřade ch církevních, nýbrž jen zpě-\nvu, a tento zpěv byl za příkladem prvotní řecké církve více\njednohlasý, recitativní, bez kadencí a taktu, toliko bez pří-\nzvuku odměřen, a zřídka kdy dosahoval na tři tóny. Nazý-\nval se zpévem sloupovým, což se v římské církvi cantus ple-\nnus jmenuje.\nPro tento zpěv založen byl dle 15. pravidla Laodicej-\nského církevního shromáždění u Rusů také úřad zvláštního\nkostelního pěvce (dják). Poněvadž Řekové sami svůj slou-\npový zpěv ozdobovati započali a proň obratné pěvce (<dome-\nstiky) zaváděli, přešel tento domést i cký zpěv též do ruské\ncírkve hned po jejím založení. S řeckým duchovenstvem\npřišli na Rus bulharští a řečtí choryfeové, jenž se v Caři-\nhradě nazývali „ředitelé zpěvů\" (domestiky, demesteky), od\nkteréhožto slova se odvozují ruská slova: demestvo} demestven-\nnoje pénije, jednoduché to zpěvy či chorály.\nOd Vladimíra až do Jaroslava I. nebyly zpěvy tyto ani\numělé; bylo to spíše čtení recitativní čili jednohlasý zpěv,\nt. j. jejž domestik s průvodem ostatních pěvců neb lidu, buď\ndle téhož nápěvu aneb jen s kvintou neb basem (basso con-\ntinuo) v jednom tónu zpíval, jak se to dosud v řeckých klá-\nšteřích děje. Nejstarší zpěv byl tudíž iv ruské církvi pou-\nze melodický a domestikus jen ozdoboval jej dle základu\nkvinty aneb noty basové rozličnými variacemi a přechody\nhlasu. Za knížete Jaroslava Vladimíroviče byl uveden v\nRusi zpěv sv. Jana Damascenského, o němž se sv. Cyprian\nmetropolita Moskevský okolo r. 1380 takto vyjádřil: Neza-\nlíbilo se Bohu slyšeti se oslavovati pouze slovy i chtěl ještě\nobohatiti tato vznešeným zpěvem, díky za to věřící duši Ja-\nroslavově. Zavítali k němu tři zpěváci byzanští. Oni uve-\ndli na ruskou půdu andělský zpěv v osmi tónech, melodie\ntrojhlasé, jakož i jednoduchý chorál ku pochvale Všemohou-\ncího a jeho posvátné matičky, jakož i ostatních svatých, k\nútěše církve a k oblažení věřících, k pohnutí jemných duší\na ukonejšení utrápených srdcí.\"\nPod zpěvem v 8 intonacích čili hlasech nerozumí se tu\nsnad symfonický, nýbrž jednohlasý zpěv dle rozličných nápě-\nvů, z nichžto se čtyry u Řeků rovné (toni recti) a čtyry ši-\nkmé čili kosmé (toni obliqui) jmenovaly. Trojhlasý zpěv byl\novšem symfonický, trio, jehož se v Rusi drahný čas užívalo.\nOsm tónů od Jana Damascenského vynalezených na základě\nstarořecké školy, souhlasí s moderními následovně: l.ton Ré\nminor; 2. ton Ré minor končící se na Sol; 3. tonFa major,\n4. 6. 8. tón la minor s rozdílnou modulací, 5.-a 7. tón mi\nminor.\nOstatně vyvinovaly se zpěvy církevní v rozličných kon-\nčinách rozdílně. V západní Rusi byl i vplyv církve latinské.\nLetopisy ruské vypravují o Emanueli Kastratu, jenž se stal\npozději biskupem Smolenským, jmenujíce jej jedním z nej-\nprvnějších zpěváků řeckých, kteří ve XII. století Rusy vyu-\nčovali základům nábožných zpěvů; v XV. století vystupuje\nmetropolita Kyjevský Řehoř Camblak; v XVI. století měšťan\nNovgorodský a jeho bratr Vasilij, jenž se později stal me-\ntropolitou Rostovským ; pak chovanci Savy, Feodor kněz Mo-\nskevský s příjmím Kře stav, Jan (nosatý) a Štěpán.\nStará hudba dá se rozvrhnouti na tři oddělení:\nV\n1. Řecké chorály, které jsou zajisté ony původní zpěvy,\njímž říkali demestvennoje pénijé\\ a také pro rozdíl od pozděj-\nších padělaných zpěvů stolpovoje znamennoje.\n2. Zpévg bulharské.\n3. Zpévy zvláštní, jež si osvojila církev ruská. Tak na\npř. skládá se řecký zpěv: a) z chorálu demestvennojef b)\nzpěvu základního čili prvotního stolpovoje znamennoje} c) ze\nzpěvu pod názvem putevoje, d) ze zvláštního řeckého. Tak\nnazvaný prvotní zpěv nemá časomíry, ale je akcentován;\npřibližuje se recitativu. Zpěv putevý nemá nic společného\nse zpěvem řeckým; nemůžeme tedy o něm nic jiného říci,\nnež že je to zpěv smíšený, jejž Řekové zavedli v ruské cír-\nkvi. Vlastní řecký zpěv má melodii a rhytmus. Bulharský\nna jistých místech má též melodii, upomínaje často na zpěv\nřecký. Později patriarcha Nikon přijal do církve upravený\nzpěv sv. Jana Damascenského. Nikon byl milovníkem ře-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "108", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1658, "texte": "ckého zpěvu a zvláště Kyjevského, jehožto skoro na Velké\nRusi neznali. Roku 1656 odeslal patriarcha Cařihradský ar-\nchidiakona Meletia, aby vyučoval zpěvu, a 10 let později vy-\nšla nauka o zpěvu v slovanském jazyku od Mikuláše Dilet-\nského pod názvem Idea gramatiky musikijskoj. Mylné jest,\nže Nikon změnil hudbu, odňav jí tímto všechnu prvotní pů-\nvodnost. Nikon zřídil sbory dobrých pěvců, vybíral dobré\nmotivy, tvoře z nich svěží zpěv, jenž zasluhuje přednostpřed\nducha prostými varhanami. Nikon miloval příliš hudbu ře-\nckou, než aby ji byl nahradil zpěvy církve římské, ale ne-\nmohl se přece obejiti bez zpěvu západního, zpozorovav, kte-\nrak řecká hudba je přeplněna chybami; avšak zpěvy Jana\nDamascenskáho nemohl změniti, nechtěl-li jim odníti vše-\nv\nchen ráz rhytmický. Noty hudební u Reků běžné zakládaly\nse na přízvuku. Potom zpěv řecký, tak jako chorál, vzal\nna se ráz slohu velkých mistrů Itálie; přízvuky byly nahra-\nzeny notami. Nikon, kterému se zdála tato soustava snad-\nnější, uvedl ji v ruskou hudbu církevní a odložil přízvuky\nkrjuky), jichž nyní užívají jen rozkolníci. Tento druh pří-\nzvuků má sice analogii s přízvuky sv, Janem vynalezenými,\nale přece se liší. Dle rukopisu z X. stol. (v klášteře Tro-\njickém) dokazuje se, že se liší přízvuky, jichž užívali roz-\nkolníci v posledním století, znamenitě od oněch, jichž se u-\nžívalo za dřívějších časů ; tato hudební znamení rozkolníků\nvysvětlil Ivan Jakymov Šajdorov v XVI. století; později na\nzákladě jeho přijaly komise sestavené carem Alexejem, kte-\nré vyšetřovaly svaté písmo, pravidla k přenešení těchto pří-\nzvuků na noty stejné platnosti v objemu 5 obyčejných linií.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "108", "page_fin": "108", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.2", "titre_corps": "Pamětní spis o rakouských a francouzských žestových dechových nástrojích. Sepsal Václav Červený.", "titre_sommaire": "Pamětní spis o rakouských a francouzských žestových dechových nástrojích. Sepsal Václav Červený.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "108", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.2", "debut_caractere": 1660, "fin_caractere_exclue": 4994, "texte": "Pamětní spis\no rakouských a francouzských žestových dechových\nnástrojích.\nSepsal Václav Červený.\n(Pokračování.)\nLeč poslyšme rakouskou úřední zprávu o nástrojích Sa-\nxových a zkoušejme cenu jeho skutečných a novotu jeho\nnejposlednějších domnělých vynálezů a oprav.\n„Dřívější vynálezy a opravy Saxovy,praví se ve zprá-\nvě té, „jsou dávno známy. Netřeba se vrátit více jmenovitě\nk Saxovým Saxofonům a dlužno konstatovat, že jsou tyto už\nr. 1846 patentované nástroje, ještě dosud mimo ve Francii\ntakřka docela neznámy. Ba ani ve Francii, kde jsou Saxo-\nfony u vojenských kapel zákonitě zavedeny, neužívá jich ani\njediný divadelní aneb koncertní orkestr. V opeře a koncer-\ntech nebudou po tak dlouho působiti, pokud se nějaký sla-\nvný komponista nevynajde, jenž by je ve svou partituru při-\njal.\"\nJakou cenu má tedy vynález, jehož praktické upotřebo-\nvání a rozšiřováni stojí v tak bídném poměru k jeho stáří?\nV\nVždyť dosáhly armádní pozouny a myslivecké korný Červeného\nv 10 měsících poměrně mnohem většího rozšíření než nástroj\npřed 23 lety vynalezený, aniž by musely čekat na nějakého\nbudoucího skladatele. Nic méně platily Saxofony jurorům\nještě r. 1867 za nástroj ceny hodný. Avšak slyšme, co pra-\nví o nich W. Wieprecht, kr. pruský generální ředitel hudby:\nSaxofony spočívají na základě klarinetu. Taký hluboký kla-\nrinet v kontrabassu zhotovil jsem v Berlíně už r. 1839, na-\nzval jsem jej Bathyfone a pustil jsem ho do světa. Nástroj\nten se mnoho nerozšířil, poněvadž nespočívá, jako Saxofony,\nna pravdě. Též tyto zmizí brzy, jako tak mnohá absurdní\nvěc v tomto odvětví umění se přežila. Roku 1844 —ne-\nmýlím-li se vystoupil Ad. Sax v Paříži co vynálezce svými\ntak zvanými Saxovými kornami, u nichž užil beze vsí změny\nmých zámyček (Pumpenventile). Avšak i forma Saxových\nkořen nebyla nová, anto už r. 1835 moje bassová tuba tou-\nto formou se honosila a též v Rakousku bombardony, a je-\nště mnohem dříve ofikleidy v Paříži tuto formu měly.\"\nk to jsou podstatné vynálezy Saxovy ze starší doby;\nnuže obraťme se-nyníknejno věj ším, z nichž především stojí včele\nžestové nástroje se šestí zvysovacímipistony „Pistonsascendents.\"\nTěmito pistony skrátí se roura a zvýší se nota o půl tonu, mí-\nsto4 co by se měla snižit, jak se děje u našich mašin. Prá-\nvě tato zvláštnost a větší počet pistonů jsou prý předmětem\nvynálezu a padly bezpochyby při udělování cen těžce na vá-\nhu ve prospěch Adolfa Saxe při všem tom, že měl Alfons\nSax už r. 1862 při londýnské výstavě na zvysovací 'pistony\nvýsadu.\nAvšak co jsou to za nové vynálezy neb opravy ? Wieprecht\npruský ředitel hudby, dal zhotoviti už r. 1835 tubu s 5 sni-\nžovacími ventily, k čemuž jiný brzy šestý, ba ano sedmý\nventil připojil. J. Pavlis, ředitel vojenské hudební školy\nv Praze, troubil už r. 1845 na pozoun s 6 cylindry a Fr.\nStohr, továrník hudebních strojů v Praze, zhotovil F tubu\ns 6 cylindry, avšak nástroje ty neosvědčily se praktickými.\nTak jako počet sesti pistonů není nic nového, tak není\ntaké zvláštnost, že jsou pistony zvysovací, vynálezem Alfonse\nani Adolfa Saxe, nýbrž pochází z Rusi.\nR. 1852 v měsíci květnu zaslal ruský generál Štěpánov\nz Jaroslavi u Moskvi V. Červenému kornet do B se zvyso-\nvacími pistony s rozkazem, aby Červený podle něho jiné ná-\nstroje zhotovil, avšak po obapolném srozumění se dal je\nčervený dle rakouského způsobu zhotovit.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "108", "page_fin": "110", "image_debut": 2, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.3", "titre_corps": "Michal Ivanovič Glinka.", "titre_sommaire": "Michal Ivanovič Glinka.", "signature_source": "Vzdělal Čech", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "108", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.2", "debut_caractere": 4996, "fin_caractere_exclue": 5873, "texte": "Michal Ivanovič Glinka.\n\n(Pokrač. a dokonč.)\nY listopadu r. 1848 přijel Glinka do Petrohradu, zůstal\nzde do jara a navrátil se po té opět do Varšavy. Zde jej\nstará jeho nemoc znovu sklíčila, ponoříc jej v hlubokou apa-\nthii, z nížto jej toliko vzkřísila vroucí náklonnost k jisté mladé\nPolce k napsání tří romancí: „\" „Adéla11 „Merí.\"Y\n„Merí.\"Y podzimku r. 1850 navštivila Varšavu carovna\nAlexandra Feodorovna. Den po jejím příjezdu složil Glinka\nromanci „Palermo,\" kterou věnoval později pod jménem „Fin-\nský záliv\" cárovně. Romance tato honosí se velmi něžným\nnádechem a zvláštním rázem, lišícím ji ode všech předchá-\nzejících romancí Glinkových.\nV červnu 1851 zastihla Glinku zpráva o smrti milované\nmatky. Tato zpráva účinkovala naň tak mocně, že mu zmr-\ntvěly ony prsty pravé ruky, v nichž osudné psaní držel. Po\nté ostal ještě nějaký čas ve Varšavě a přepracoval tam svou"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "109", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6161, "texte": "směs španělských melodií „Recuerdos de Castilla ,\" opatřiv ji\nnovým názvem „Druhé španělské ouvertury.\"\nNa zimu odebral se do Petrohradu k sestře své Lud-\nv\nmile Šestákové, k nížto lnul povždy velikou náklonností a\ns níž jej byla smrt matčina ještě více sblížila. U ní strávil\nzimu z r. 1851 na 1852 velmi příjemně v kruhu nemno-\nhých upřímných přátel a hudebníků, jako D. Stasova, En-\ngelharta, jemuž svěřoval rukopisy své k uschování, pak A.\nSérová a j. Na jednom koncertě filharmonické společnosti\nbyly toho Času Glinkova „Druhá španělská ouvertura\" a\n„Komarinská\" od obecenstva s nesmírným nadšením přijaty.\nTenkráte byla též Glinkou složena „Pervonačalnaja polka.\"\nSkladba ta zajímá původností svou a pěknými homoristický-\nmi podrobnostmi.\nV květnu r. 1851 odejel Glinka poznovu za hranice.\nCestoval s don Pedrem a jednou dámou, jíž k vůli složil po\ncestě malou mazurku ve spůsobě Chopinově. Nějaký čas\npozdržel se v Berlíně, kde s ním obcoval G. Meyerbeer\nvelmi přátelsky. Jednou se ptal Meyerbeer Glinky: „Jak\nto, že vás známe posuď jen z poyěsti, aniž bychom znali\ndíla vaše?\" „Protože není mým obyčejem,\" odvětil Glin-\nka, „abych sám své skladby kolportoval.\"\nZ Berlína odebral se do Paříže s úmyslem, vydati sé\nodtud po druhé na cestu do Španělska. Úmysl ten však\nneuskutečnil: dojel do Toulousu a odtud vrátil se zase do\nPaříže následkem silného rozstrojení nervů. Don Pedro, ú-\nčastník té cesty, vypravuje: „Čím dále od Paříže jsme při-\njížděli, tím častější se stávaly bolesti našeho Miguelita a\nslovo „skučno\" (nudno). Zdálo se mi, jako bych byl v ru-\nském kostele, kde tak často opakují: Gospodi pomiluj! Od\nPaříže do Toulousu byl náš hovor: mně nudno! a já odpo-\nvídal a! neb o! a takovým spůsobem přijeli jsme, místo do\nŠpaněl, nazpět do Paříže.\"\nV Paříži se Glinka po nějakém čase zase zotavil a po-\nčal psáti ukrajinskou symfonii „Taras Bulba\" pro orkestr.\nBrzy však to dílo položil nedokončené stranou. Vedl život\nskromný a tichý: obmezil se úzkou společností důvěrných\npřátel a sedal ponejvíce doma, čítaje dle návodu přítele své-\nho Meriméa klassické spisy, jako Homera, Ovidia a „Or-\nlando furioso\" od Ariosta. Jeden z jeho známých V . . .\nvyvedl tenkráte velmi zdařile jeho podobiznu. Brzy však\nho Paříž omrzela. „V mých letech nelze mi více v Paříži\nse veseliti,\" píše sestře, „zaklepal u mne padesátý rok, ná-\nhledy mé a city se změnily. Vše to, co zde nazývají pří-\njemnostmi života, netěší mne .... Paříž oslepuje klam-\nným leskem, a požiješ-li v ní, jako já, dvě leta uvidíš, že\nvšechno marnost, marnost a marnost.44 Zatoužil opět po\nRusi; přál si dokončiti tam v tichém útulku život svůj, a\npsaní jeho k sestře z toho času plna jsou poukázání, jaké\npro něho obydlí zříditi má : tichý, osamělý domek se za-\nhrádkou, s bažantnicí, s holubníky as místem pro krá-\nlíky ....\nV krátce po vypuknutí války mezi Ruskem a Francií,\nodejel Glinka s don Pedrem z Paříže. V Berlíně, kde se\nzdržel po nějaký čas, připraveno mu bylo několik znameni-\ntých hudebních požitků: přítel i učitel jeho Dehn potěšoval\nho výtečnými provedeními prací Haydnových a Beethove-\nnových, a král pruský přikázal, aby schválně pro Glinku\ndávali „Armidu\" Gluckovu. S velikou pochvalou zmiňuje\nse též o Hauptově skvělé hře na varhany.\nVrátil se do Petrohradu několik dní před ukončením\n50. roku svého života a brzy na to začal po přání někte-\nrých svých známých, především své sestry, psáti svou auto-\nbiografii 1854. Dokončil ji v březnu 1855. Mimo to instru-\nmentoval Weber- ovo „Aufforderung zum Tanze\" aby dokázal,\nže se nemusí těžká des- stupnice, v které ten kus napsán,\npřevésti pro orkestr v jinou; aby se zachovaly všechny ef-\nfekty Weberovy skladby. Tato práce jest vzorná. V pro-\nsinci složil krásnou „dětskouppolky\"uy\" již malé své neteři vě-\nnoval. V zimě téhož roku slýchal Glinka mnoho výkonů\nhudebních, které ho zajímaly; zvláště počínal v té době vždy\nhlouběji pojímati hudbu největších, nejváženějších skladatelů:\nBeethoven, Bach, Hándel, Gluck, staří Italcové stávali se\nvždy více jeho miláčky a díla jejich slýchal vždy s plamen-\nným nadšením. Zvláště partitury oper Gluckových téměř\nnerozlučný byly s jeho pianem .... V tom čase prosil\nDehn Glinku o zaslání jeho oper a všech romancí jeho, aby\nje vřaditi mohl do berlínské královské knihovny; za tou pří-\nčinou sebral tenkráte Glinka všechny své skladby, přepra-\ncoval mnohé a některé, které se byly ztratily, napsal z\npaměti.\nS konce r. 1854 zabýval se Glinka vzděláváním ve zpě-\nvu D. M. Leonové; pro její koncert uchystal též některé\nsvé práce, zvláště upravil svou „Modlitbu \" původně pro pi-\nano napsanou, pro hlas se sborem a orkestrem.\nBrzy na to začal pomýšleti na novou operu. Vybral si\ndrama Sachovského „DvoumuŽnice neb volžstí loupežníci \"\nkteré se dobře k opernímu zpracování hodilo a mnoho rů-\nznoobraznosti poskytovalo. V této opeře vylíčiti chtěl živel\nmaloruský v meziaktu již dříve pro „Tarasa Bulbu\" sloze-\nv\nném a v osobě Cumaka. Svátky, o kterých měla být Dvou-\nmužnice unešena, dávaly mu příležitost, uvésti na jeviště\nmnoho národních ruských a maloruských tanců, jakož již\nkozácký tanec téměř byl vypracoval. Mnohé kusy z opery\nimprovisoval již v kruhu svých přátel, již byla složena hud-\nba k té scéně, kdy se v dálí jeví čluny loupežníků, arie\nGruni-dvoumožnice u kolébky spícího děcka jejího, byla té-\nměř hotova, ostatní části počaly se v duchu jeho ohraničo-\nvati tu upustil pojednou od započatého díla a zanechal\nje docela. Oheň v něm se probudivší nebyl dosti podněco*\nván, liberettista psal liknavě a nepodal mu slova v pravý\nčas a tak horlivost jeho mizela, až utuchla úplně; ko-\nnečně se mu zprotivilo i pomyšlení na operu. Za to za-\nbýval se velmi mnoho skladbami Bacha, Hándela, starých\nNěmců a Vlachů. Porovnávaje dřevní ruskou hudbu církev-\nní s církevními melodiemi západu, a harmonisací jich veliký-\nmi skladateli XVI. a XVII. veku, nabyl přesvědčení, že obe-\nznámení se důkladné s těmito skladateli nutno k harmonisací\nstaroruských církevních melodií. Dav Rusi národní operu7\nchtěl jí též dáti národní harmonii starých jejích melodií cír-\nkevních. Co prozatímní výsledek té snahy složil dva ruské\nzpěvy církevní pro tři hlasy, které s velikým úspěchem pro-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1560, "texte": "vedeny byly r. 1856 o Velikém postě „bratřími Sergiev3ké\npoustevny\" (blíže Petrohradu).\nMezi tím nezanedbával jiné hudební práce. Ku koru-\nnovaci caře Alexandra 11. složil slavnostní polku, která po\npříkazu čáře na všech dvorních bálech hrána byla. Chtěl\nsložití také hymnu, však i tu nebyla mu slova dodána v čas\na prvotní jeho zápal mezi tím utuchl. V zimě složil na pi-\nano malý půvabný tanec andalusský „Las ú-\nryvek ze španělského alba. Na jaře pak r. 1856 napsal po-\nslední svou romanci „Ach, nemluv mi, že srdci bolno.11\nV dubnu r. 1856 odejel Glinka z Petrohradu a nevrátil\nse více na Rus. Zdržel se v Berlíně, pracuje tam s Dehnem\no církevní hudbě', vzory mu byli Palestrina a Orlando Lasso.\nMimo to požíval mnoho rozkoše posloucháním výkonů klas-\nsické hudby v divadle berlínském a tamějším zpěváckém\nspolku a důvěrným obcováním s Meyerbeerem. Poslední jeho\npsaní k sestře bylo radostné: sděloval jí, že v koncertě\ndvorním trio jeho „Ach ne mně bědnému1' z Života za caře\nprovedeno a přečetným skvělým posluchačstvem velmi pří-\nznivě přijato bylo, ku konci pak, že co nevidět „Život za\ncaře\" v Berlíně dáván bude. Však to psaní bylo jeho po-\nslední. Brzy na to podlehl své nemoci (pozůstávající v na-\nstuzení, hlavně však v neduhu játer) a skonal v noci z 2.\nna 3. února, tiskna malý obrázek dar to matčin k\nzsinalým rtům. Tělo jeho pohřbeno bylo nejprvé v Berlíně,\npak přičiněním sestry jeho do Petrohradu převeženo a se\nslávou na hřbitově něvského kláštera uloženo vedle mohyl\nV\nKrylova, Gnědiče, Baratynského, Karamzina, Zukovského.\n\nVzdělal Čech."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "110", "page_fin": "110", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.4", "titre_corps": "Úvahy.", "titre_sommaire": "Úvahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.4", "debut_caractere": 1562, "fin_caractere_exclue": 2763, "texte": "Úvahy.\n\nPijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro\nmužské Mazy s průvodem piana, složil Josef Bergmann, op.\n17. U Christopha a Kúhé v Praze.\nDříve než přikročíme ku kritické úvaze této kantaty,\nzmíníme se několika slovy o básni samé. Pijanovo dědictví\nod Voj. Šmilovského jest velmi pěkná významná báseň roz-\npravná s lyrickými momenty, která je takřka k hudbě stvo-\nřena poskytujíc skladateli vhodných míst k hudební karakte-\nV prvním odstavci básně vypravuje básník o če-\nském pánu, jenž nemaje synů a dcer, chce potomstvu zůsta-\nvit nějaký dar, by ipo smrti žil v paměti národa. Sklada-\ntel pojal dobře básníka a vypravuje též velmi trefně hudbou\nslova jeho, vystříhav se při tom vší rozmazlené melodičnosti\na uživ k tomu dobře jen slabičného zpěvu a jednotvárnosti\nrhytmické a melodické se vkusným střídáním harmonii, jak\ntoho první recitativně držený, rýmovaný a veršovaný odsta-\nvec básně vyžaduje. Avšak v čem se s p. skladatelem ne-\nshodujeme, jest okolnost, že skladatel dal čtvero Masně od-\nstavec ten vypravovat; neboť jsme toho náhledu, že se dá\ntaková recitativně držená sloka přiměřeněji buď sólem aneb\nunisonem ve sboru vyjádřiti, a také theoreticky odůvodniti.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "110", "page_fin": "110", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.4.1", "titre_corps": "Pijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro", "titre_sommaire": "Pijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.4", "debut_caractere": 1570, "fin_caractere_exclue": 2763, "texte": "Pijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro\nmužské Mazy s průvodem piana, složil Josef Bergmann, op.\n17. U Christopha a Kúhé v Praze.\nDříve než přikročíme ku kritické úvaze této kantaty,\nzmíníme se několika slovy o básni samé. Pijanovo dědictví\nod Voj. Šmilovského jest velmi pěkná významná báseň roz-\npravná s lyrickými momenty, která je takřka k hudbě stvo-\nřena poskytujíc skladateli vhodných míst k hudební karakte-\nV prvním odstavci básně vypravuje básník o če-\nském pánu, jenž nemaje synů a dcer, chce potomstvu zůsta-\nvit nějaký dar, by ipo smrti žil v paměti národa. Sklada-\ntel pojal dobře básníka a vypravuje též velmi trefně hudbou\nslova jeho, vystříhav se při tom vší rozmazlené melodičnosti\na uživ k tomu dobře jen slabičného zpěvu a jednotvárnosti\nrhytmické a melodické se vkusným střídáním harmonii, jak\ntoho první recitativně držený, rýmovaný a veršovaný odsta-\nvec básně vyžaduje. Avšak v čem se s p. skladatelem ne-\nshodujeme, jest okolnost, že skladatel dal čtvero Masně od-\nstavec ten vypravovat; neboť jsme toho náhledu, že se dá\ntaková recitativně držená sloka přiměřeněji buď sólem aneb\nunisonem ve sboru vyjádřiti, a také theoreticky odůvodniti.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "110", "page_fin": "113", "image_debut": 4, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.5", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.4", "debut_caractere": 2765, "fin_caractere_exclue": 6527, "texte": "Dopisy.\n\nZ Paříže. (Strakoš a markýzka Alboni — Nové operetty).\nZnámý podnikatel koncertu Strakoš, Moravan rodilý,\nengažoval slavnou kontraltistku Alboni, která před mnohými\nlety též v Praze pohostinsku vystoupila, k umělecké cestě\npo Francii, Belgii a Holandsku, a sice na dva měsíce od\n18. října do 18, prosince 1869. Paní Alboniová bude na\ntéto cestě 50krát v pozůstalé mši Rossiniho zpívati a obdrží\nza to 150.000 fr. (60.000 zl. r. ě.) honoráru. Novinky\ndivadla „Bouffes-Parisiens totiž operetty Madeleine od Po-\ntiera Gandolfo od Lecocqua a L/Eccossais de Chaton\nod L. Delibesa bavily obecenstvo u velké míře a udrží se\ndlouho na repertoiru.\nZ Varšavy. (Koncerty Zarzického — Münchheimra. — Lubinski.)\nJeden z nejpěknějších koncertů letošní koncertní sésony\nbyl koncert ve prospěch evangelické nemocnice. Hralf v\nněm na slovo vzatý pianista p. Zarzicki a přednesl dvě\nvlastní své skladby a krásnou romanci od Schumanna. V\nkoncertě p. Můncheimera slyšeli jsme pěknou ouverturu\nk jeho polské opeře „Otto Lueznik,\" duetto z opery jeho\n„Stradiot\", které p. Múnchheimer s p Procházkou výtečně zapěl.\nV koncertě tom zpívala někdy velmi oblíbená umělkyně p*\nLeskiewiczova „O Salutaris\" od Rossiniho výborně; její hlas\nje až dosud pěkný i silný. Před nedávnem dal se zde\nslyšeti nadějný houslista p.Ladislav Lubinski, chovanec pa-\nřížského konservatoria a přednesl devátý koncert od Beri-\nota a Valše caprice od Wieniawského osvědčiv dobrou\nškolu, měkkost v přednosu kantileny a elegancí v pasážích*\nZ Petrohradu. (Osmý koncert ruské hud. společnosti. — Kvartetto.)\nOsmý koncert hudební společnosti (22. března) byl velmi\nzajímavý; avšak tesil se jen skromné návštěvy. V koncertu\ntom provozovala se poprvé nová synfonie „Anthar\" od Římské-\nho-Korsakova, který se v ní osvědčil co stoupenec H. Berlioze.\nSic. Setinová, žákyně prof. LeŠetického přednesla velmi správně\nkoncert od A. Henselta. Sic. Chvostová zapěla tři písně : Wald-\ngespráeh od Schumanna, Hebrejské melodie od Musorského a\nSerenadu od Gounoda tak výtečně, že hebrejské melodie opa-\nkovati musela. První zábava pro komorní hudbu odbývala se\ndne 23. března při spoluúcinkování Pichla, Albrechta, Weich-\nmanna a vašeho rodáka Seiferta a vypadla velmi dobře.\nZ Kielu. (Dr. J. Löwe.)\nDne 20. dubna zemřel zde slavný skladatel více oratorií\na jmenovitě známého oratoria „Jan Hus\", tvůrce to německých\nbalad Dr. J. K. Lowe.\nZ Výmaru. (Nová opera od paní Viardot-Garcia).\nPřed nedávnem provozovala se tu na dvorním divadle nová\nopera „Poslední kouzelník\", slova od ruského románopisce I-\nvana Turgeneva, hudba od Viardot-Garciové a došla velké po-\nchvaly. Libretto vyniká humoristickým obsahem a jestodßich.\nPohla do němčiny přeloženo. Hudba jest půvabna a vděkupl-\nna a utěšena co do vynálezu a vděčna pro zpěváky. Kapelník\nzdejší opery Lassen instrumentnval velmi obratně tuto operu.\nZ Vídně. (Akustická zkouška v novém operním divadle.)\nPřed nedávnem odbývala se v novém operním dome u\npřítomnosti více clenu císařské rodiny, ministrů, umělců, znalců\natd. akustická zkouška. Sesílený orkestr přednesl řízením Pro-\nchovým ouverturu k opeře „Severní hvězda\" od Meyerbeera.\nMezi provedením rozestavila se komise k vyšetření akustiky po\nrozličných místech, aby se přesvědčila, jak zní orkestr. Zna-\nlecká komise nabyla přesvědčení, že orkestr v nynějším upra-\nvení nevyhovuje. 1 bylo ustanoveno, aby nízko stojící orkestr\nzvýšen bvl a výkonní umělci jinak umístěni byli. Po ouvertuře\nnásledoval jeden akt z „Marty\" od Flotowa. U provedení to-\nhoto zlomku přišlo na jevo, že solové zpěvy lépe zní, než sbor\na proto ustanoveno, aby sbor sesílen byl.\nZ Vršce. (Koncert Hlaváče a A. Brunerta.)\nDne 5. května odbýval se tu v sále u královny anglické\nkoncert, jejž dávali V. J. Hlaváč a A, Brunet, s přispěním srb."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8157, "texte": "pěv. družstva, pak L. Milde a J. Webra. Program byl tento :\nOuvertura k „Titu\" od W. A. Mozarta pro 2 piana na 8 rukou,\npřednesli pánové Milde, Weber, Brunet a Hlaváč, a) Nocturne\nod A. Bruneta, b) Fr. Chopin, op. 39. přednesl A. Brunet.\nPředehra k „Rosamunde\" od Fr. Schuberta, pro harmonium a\npiano, arranžoval L. A. Zellner; přednesli V. J. Hlaváč a\nBrunet. Sbor srbský. Improvisace na harmonium od V.\nJ. Hlaváče. - „Allegro\" z Quintettu, op. 44, od R. Schu-\nmanna pro piano nu 4 ruce; přednesli A. Brunet aV. J. Hla-\nváč. „Adagio\" z B-dur-symfonie, od R. Schumanna; aran-\nžované pro harmonium a piano, přednesli V. J. Hlaváč a Bru-\nnet. r-^uy Blas\", ouvertura od Felixe Mendelsohn-Barthol-\ndyho, pro 2 piana na 8 rukou, přednesli pánové Milde, Weber,\nBrunet a Hlaváč. Bližší zprávu příště.\n\ns—s.\n\n—t.\nZ Františkových Lázní. (Koncert hud. kapelly Th. Tomáška.)\nDne 16. máje bude p. Theod. Tomášek se svou kapellou\nodbývali první koncert. Program jest následující: Jarní kolo-\nvody, ouvertura od T. Tomáška. — Sbor „Fruhlingsmorgen\"\nod Abta, předn. zdejší zpěváčky spolek. — Fantasie z Normy,\nod Alarda, s průvodem orkestru; přednese Tli. Tomášek, a)\n„Tráumereien\" z dětských výjevů pro kvartetto sestavil Herbeck\nh) Ave Maria od Schuberta, solo pro cello s průvodem harfy,\ne) Meditace od Bacha, pro violinu, harfu a harmonium. —\nSbor „Im Walde\" od Herbecka, s průvodem 4 lesnic. — Syn-\nfonie od Beethovena. — Koncert ten bude se v divadle odbý-\nvat a pan Theod. Tomášek, jenž kapelníkem zdejšího orkestru\njmenován jest, bude mít příležitost, osvědciti jak své umění na\nhousle tak i svůj dirigentský talent. Není pochybnosti, že pan\nTomášek výtečně svou úlohu provede.\n\n—ík.\nZ Holic dne 3. května. (Produkce zpěv. so. „Neptalima\".)\nProdukce zpěv. sp. Neptalima dne 18. př. m. velmi skvěle\ndopadla, a horlivý p. Dr. Leopold Hruš přimel zpěv. spolek\nzdejší, by před jebo (zítřejším) odchodem ještě jednu zábavu\nuspořádal. Tato zábava včera (2. května) odbývaná potkala\nse zas za značného účastenství obecenstva se skvělým výsled-\nkem ; zvláště každý se podivil dívčímu, od p. Dr. Hruše vy-\ncvičenému sboru, že se za 14 dní naučil třem novým dost ne- /\nsnadným sborům. Program byl následující: Jarní, od A. B.c-\nTovaČovského, zapěl Neptalim. — Měsíčku, od J, Nesvadby, a\nMilostná, od IL Morávka, zpívala sl. Krauseova. — Deklamaci\npřednesla sl. Červinkova. — Zrušení slibu, smíšený sbor od\nA. L. Procházky. — Rekův sen, sbor od K. Slavíka, zpíval\nNeptalim. — Jarní, píseň od L. HruŠe, zpívala sl. Necasova.\n— Krakováček (Ach, vy hory . . ), (Často jsem si myslil . .)\nslova od J. Langra, smíšené sbory od Dr. L. Hruše. — Chan-\nson russe od Yieuxtempse, hrál na houslích p. TobiáŠek. —\nFantasie na národní písně, od F. Pivody; Rhapsodie hongroise\nod F. Liszta, hrál p. Dr. HruŠ. — Vltava, sbor od Vogla. —\nČistý výnos věnuje se nár. divadlu. A tak začalo zde být\nživo; pan Dr. HruŠ zahýbal trochu lidmi a nasel neočekávaně\nmnoho dobré vůle a ochoty; zvlášť pí. notářova vyznamenala\nse obětavostí nevšední a ochotou. Litujeme velmi, že p. Dr.\nHruŠ, jenž zdejšího Neptalima k životu probudil a dívčí pěv.\nspolek založil, že výtečný tento hudební ochotník, jenž se i\nzdatným skladatelem býti osvědčil, opustiti musí právě nyní\nHolice, když nejhorší věci odbyl a proklestil cestu úceli mno-\nhými předsudky z počátku osočovanému. Dívčí sbor cítá 19\nhlaviček, dívky vesměs vyznamenávaly se neobyčejnou pílí a\nvytrvalostí: po celý cas, co p. Dr. HruŠ zde byl, nechyběla\nani jedna při zkouškách 3krát téhodně odbývaných. Voláme\np. Dr. HruŠovi, jenž s neobyčejnou horlivostí a vytrvalostí k\noživení společné zábavy duševní přispíval, při jeho odchodu\nz Holic: Mnogaja leta!\n\nV. P.\nZ Heřmanova Městce, dne 1. května 1869. (Kostelní skladby. — Produkce.\n— Mužský zpěv. spolek „Vlastislav.\" —- Nový výbor.)\nO velikonočních svátcích měli jsme příležitost oceniti čin-\nnost, vkus a obratnost nového ředitele kůru p. Karla Kejklícka,\nbyv. vojenského kapelníka, neb slyšeli jsme naskrz osvědčené\nvýborné kostelní skladby, které velmi správně a čistě bylypro-\nvedeny. Na velký pátek v 5 hodin večer provozovalo se vel-\nké oratorium od Jos. Haydna, na vzkříšení Páně „Te\ndo C-dur od Alb. Maška, na hod Boží cili 1. velikonoční svá-\ntek velkou mši od Rob. Fiihrera; vložky za graduale a offer-\ntorium přednášel ženský a mužský zpěvácký spolek „Cecilie\" a.\n„Vlastislav.\" Dne 11. dubna t. r. vystoupil p. Karel Kej-\nklícek, kapelník nově zřízeného sboru hudebního, poprvé v pro-\ndukci v sále „u bílého beránka\" v Heřmanovu Městci u pří-\ntomnosti elity našeho města a vůkolí. Program obsahoval 6\npiec, nejvíce komposice od p. Kejklíčka, mezi nimiž zvláště vy-\nnikalo poutpouri, co poslední číslo. Provedení bylo tak •pre-\ncísné a uhlazené, že více kusů se na všeobecný potlesk od stra-\nny obecenstva opakovati muselo, a tvrdíme co nestranní posu-\nzovatelé, že nová hudební kapela p. Kejklíčka je nejlepší ve\nvůkolí! Po produkci následovala taneční zábava, která dlouho\npřes půl noc trvala. Dne 25. dubna uspořádal mužský zpěv.\nspolek „Vlastislav\" svůj první letošní koncert, při kterémž sic.\nMarie Hordlkova, p. Hordltk z Chrudimi a ženský zpěvácký\nspolek „Cecilieu ochotně spoluúcinkovali. Mužský spolek před-\nnesl velký sbor „Vlasti\" od Tovacovského s náležitými nuance-\nmi, žertovný sbor „Žabí kantáta\" od Henniga musel na všeo-\nbecnou žádost vybraného obecenstva opakovati. Sbor solový\n„Orala\" od Vojáčka přednesli členové výboru zpěv. spolku\n„Vlastislava,\" a za delikátní provedení dostalo se jim od po-\nsluchacstva hojného potlesku. Pěvecká jednota „Cecilie\" před-\nnesla „Ženský sbor\" od Srůtka z Pardubic, a musela jej též\nopakovati. Avšak nejvíce poutala, co host, na tomto večeru sl.\nMarie Hordlkova, jež 3 piécy zapěla, a sice: „Dobrou\nod Kuckena, „Aj co by bola drobná jetelinka\" od Pivody\na arii z opery : „Nocleh v Granadě\" od Kreutzera, a získala\nsi promýšleným přednosem, pěkným hlasem i zajímavým zjevem\nsvým přízeň veškerého shromážděného obecenstva. Hned při\nprvním čísle doručila se váženému hostu krásná kytice, při po-\nsledním ale velký věnec s trikolorou a co něžnou upomínku na\ntento večer odevzdal jí ve jménu spolku místopředseda p. Plavec\nzlatý prsten. Pan norálek z Chrudimi hrál na pianě ; ouvertu-\nru „Vilém Tell\" od Rossiniho s pochvalou. Sbory mužského i\nženského zpěváckého spolku řídil s obvyklon obezřelostí p. Fr.\nJauda. Po koncertě bavil výborně nově zřízený hudební sbor\np. K. Kejklíčka celou animovanou společnost dlouho do noci.\nPři poslední valné hromadě mužského zpěv. spolku „Vlasti-\nslava\" byl opětně zvolen za předsedu p. Emanuel Ferdinand,\nza místopředsedu p. Josef Plavec, za ředitele p. učitel Frant.\nJanda. Do výboru byli zvoleni pánové: Frant. Dysmas (co\npraporecník a pokladník), Alois Kabelac (co obřadník), Karel\nKlaus, Frant Kabelac. Antonín Hauťh a Josef Stamm.\n\nZ Libně. (Dějiny zpěv. spolku „Věnceslav\". Dokončení.)\nVe valné hromadě dne 31. března rokováno o nastávající\nslavnosti svěcení práporu spolkového, který dle schváleného\nvzoru u. p. J. Trenkwalda v Praze objednán byl. Slavnost\nustanovena na den 11. a 12. května. Dne 11. května po 7.\nhodině večerní započala při hlučné střelbě památní slavnost\nVěnceslava. O hod. uspořádáno div. představení zdejších\nochotníků. Po proslovu od F. Z., který sic. A. Dostálová nad-*\nseně byla přednesla, zapěl Věnceslav Slavíkův sbor „OtČina\"\nnačež zdařilé provedení veselohry „První den po svatbě\" ná-\nsledovalo. Sborem „Já jsem Slovan\" ukončeno v místnostech\ndivadelních. Dne 12. již po 5. hod. ranní počali se při střelbě\na hudbě hosté se všech stran scházeti ku slavnosti. Pěvců po-\nčítáno na 80. Nejčetněji zastoupeni byli spolkové: Beseda,\nBojan (Brandýský), Boleslav (Šárecký), Hlahol (Pražský), Sla-\nvoj (Karlínský) a spol. pražských typografů. — Po 9. hodině\nvysel průvod ze zámku k matce pro prápor. Po slavnostní řeci\ndůst. p. P. Maškem z Prahy vykonán byl obřad svěcení a za-\ntloukání hřebů, načež prápor po významné řeči důst. zdejšího\np. P. Haensla praporeČníkovi p. K. Dostálovi odevzdán. Po\nmši a „Te Deum\", kde skladby Fiihrerovy veškerými pěvci\ndůstojně byly provedeny, odbýván byl společenský oběd. Večer\no 6. hodině oznámen střelbou počátek „Besedy\", jakéž v Libni"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7853, "texte": "idosud nebylo. Proslov a deklamace pí. Eliškou Peškovou a písně\nsic. z Ehrenbergů přednesené rozechvěly srdcí všech přítomných.\nSkvělých zásluh získali si tu i pp. Ant. Sitt, Fr. Kaván a Jerie.\nSbory: „Svojí k svému,\" „Vše jen ku chvále,\" „Vltava\" a\n„Staročeská\" potkaly se s pochvalou. Společenská a taneční\nzábava trvala až do bílého rána. Prápor Vénceslava jest z těžké\nhedvábné látky zhotoven, na červené straně nachází se sličný\nobraz sv. Václava, na straně bílé věnec z lípového listí a kvetu,\nv jehož středu jméno „Věnceslav\"; jest tu i heslo: „Zpěvem\nk srdci, srdcem k vlasti.\" Fábory bohatě zlatem vyšívané jsou\nvzácné dary matky pí. M. Stejskalové a kmotry pí. A. Voctá-\nřové. V památném roce tomto účinkoval „Věnceslav\" ještě\npři 6 církevních slavnostech, zúčastnil se s práporem slavnosti\nsvěcení práporu Karlínského Slavoje (dne 14. Července), velko-\nlepé národní slavnosti při přivezení kornnních klenotů českých\nz Vídně (dne 29. srpna) a slavnosti svěcení práporu Šáreckého\nBoleslava (dne 22. září). Starostovi spolku a choti jeho uspo-\nřádána byla zastavenícka v předvečery jejich jmenovin, a mimo\nto podáno ještě starostovi velké fotogr. tableau s3O podobiznami\nclenu výkonných. Udů výkonných bylo v záři 1867 30, při-\nspívajících 22, zakládající 3. Při valné hromadě dne 13.\nříjna zvoleni byli do výboru pro rok 1868 všemi hlasy pp. M.\nStejskal, J. Voctář, J. Diinnebier, F. Zeman, F. Němecek, A.\nHausmann a Tom. Šebek, K oslavení slavností církevních\npřispěl Věnceslav dne 20. října, 11. dubna a 11. června; zda-\nřilé zábavy odbývány dne 20. list., 31. prosince, 19. února.\nStarostovi svému p. M. Stejskalovi v předvečer jmenovin jeho\ndne 10. list. uspořádal Věnceslav čestný průvod s lampiony a\nzastaveníČko ; podobné zastaveníČko učiněno mu i dne 11. pro-\nsince, kde opět všemi hlasy za starostu obecního byl zvolen ;\ni choť jeho matku praporu neopomenuto v předvečer její jme-\nnovin zastaveníckem poctíti. Mimo to zúčastnil se spolek s\npraporem slavnosti svěcení praporu zpěv. spolku „Lukeš\" na\nSmíchove (dne 10. května), uvítal v Libni slavným spůsobem\nbodré rolníky vezoucí základní kámen k národ, divadlu od Řípu\nposvátného (dne 11. t. m.), byl účasten památné slavnosti sva-\ntojanské dne 16. a 17. května a dne 1. června zastoupen 9\ncleny při slavnosti svěcení praporu zpěv. spolku „Cech\" v\nHostouni. Dne 28. května po krátké nemoci zemřel ctěný\nředitel spolku p. J. Diinnebier ; při dopravování mrtvoly jeho\nku hrobu dne 30. t, m. vlál poprvé černý fábor na praporu\nnašem. V mimořádné valné hromadě dne 8. června přijal opět\np. Em. Čapek řízení spolku s obvyklou horlivostí. Při slavnosti\nkostnické dne 6. cervence zastoupen byl Věnceslav pp. J. Ron-\ncem a J. Voctářem. Dne 13. června zúčastnil se spolek s\npraporem as lampiony při velkolepém průvodu, který praž-\nskými a okolními spolky ku poete slav. dějepisce našeho v\npředvečer 70. jeho narozenin byl uspořádán. Rok tento ukončen\ndne 28. září výroční mši v Libni, Udů výkonných bylo 28.,\npřispívajících 23, zakládající 4. —Do pro r. 1869\nzvoleni byli pp.: M. Stejskal, J. Voctář, Em. Čapek, A. Ji-\nroutek, K. Kalous, A. Hausman, aJ. Chlostík. Dosavádnímu\njednateli F. Zemanovi, který za ucit. v Praze ustanoven byl,\nna návrh starostův třikráte sláva provoláno a v mimořádné\nhromadě dne 10. října byl za čestného úda Věnceslava zvolen;\nnačež vkusný diplom zvláštní deputací dne 29. t. m. mu ode-\nvzdán. Zábavy uspořádal spolek v roce tomto dne 13. října,\n25. list., 31. prosince a 26. ledna, zastavenícko starostovi\nsvému (10. list.), při církevních slavnosteeh účinkoval třikráte\nmimo mši, již den svého založení a pětiletého trvání důstojně\nbyl oslavil. Uvedená hlavní dáta, jež dle vlastních zápisek\njsem byl sestavil, poskytují dostatečných dokladů, že zpěv.\nspolek Věnceslav za 5 roků svého působení, při poměrech ne\nvždy příznivých, dosti clivalného byl vykonal, že se podniky\njeho daří a vždy dařiti budou, dokud svornost, pilnost a vy-\ntrvalost jej neopustí. ?\n\nF. A. Z.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Jednota zpěv. spolků ěeskoslovanských. V poslední\nschůzi své usnesl se výbor „Hlaholu,\" že uspořádá v svat-\nvečer sv. Jana na ostrově žofínském mimořádnou zábavu\nzahradní, v níž bude účinkovat! vojenský hudební sbor ří-\nzením kapelníka pana Učena střídavě s „Hlaholeni.\" Vstupné\nurčeno na 20 kr. pro osobu. Za nepříznivého počasí odbý-\nvati se bude zábava v sále žofínského ostrova. K žádosti\n„Umělecké Besedy\" přislíbil výbor „Hlaholu,\" že jednota\ntato zúčastní se velkolepé slavnosti svatojanské, již jak známo,,\n„Umělecká Beseda\" uspořádá. Za příčinou zařízení jed-\nnoty zpěváckých spolků ěeskoslovanských a volby ústřed-\nního výboru sněmem vyslanců rozesílá výbor „Hlaholů\" ná-\nvrh stanov takové jednoty s následujícím provoláním : „Vřelé\na hojné účastenství zástupců zpěv. spolku při poradě k cíli\nspracování stanov pěvecké dne 18. května 1868 odbývané\nnemylné dalo svědectví, že myšlénka sloučení veškerých sil\npěveckých v jeden mohutný bratrský celek všestranného na-\nlézá souhlasu, že zřízení jednoty stalo se téměř přední pod-\nmínkou další činnosti a zdárného působení valné částí bra-\ntrských spolků pěveckých.\nJest tudíž tím více želeti, že jednota, jejíž zřízení vys.\nc. k. ministerstvo vnitra dle výnosu z dne 8. září 1868, Č*\n12900 v základě stanov v schůzi zástupcův zpěváckých spolků\nschválených nezakázalo, dosud Činnost svou nezapočala.\nPříčinu toho nutně hledati hlavně v poměrech časových, jež\npřiměly výbor „Hlaholu\", zřízení jednoty jemu svěřené od-\nročili k době příští, hojnému obesláni sněmu zástupci zpěv.\nspolků příznivější. Posud arci nepozbyly úplně ohledy tyto\nsvé váhy, zřejmý však prospěch bratrských spolků, žádoucí\nvzájemnost pěvecká káže nám uČiniti, co prozatím, výboru\njednoty aspoň pokus k dosažení účele dávno již želeného.—\nZasílajíce Vám, drazí bratří, jeden výtisk stanov, zve-\nme Vás k přistoupení k jednotě zpěv. spolků ěeskoslovan-\nských, kteráž všem spolkům bratrským podá nové síly ži-\nvotní, povzbudí čilost namnoze již zanikající a pojistí stálé\njich trvání. Přijmete-li naše pozvání, račtež nám k rukoum\npodepsaného jednatele nejdéle do 10. května 1869 své u-\nsneŠení, že ctěný spolek Váš do jednoty pěvecké co Člen\nvstupuje, ohlásiti, výminky článku 3. stanov vyplniti a zá-\nroveň pro první sněm k zřízení jednoty a k volbě ústřed-\nního výboru svolaný dle čl. 11,12 a 13 stanov prozatímně\nsvé zástupce jmenovati. Pokud dostatečný počet členů do\ntoho času k jednotě se přihlásí, svolá výbor „Hlaholu\" pr-\nvní sněm tento na den 17. května b. r., o Čemž bližší o-\nznámení pak v novinách uveřejněno bude. S pěveckým\npozdravem voláme bratrské vzájemnosti srdečné ~Nazdar!<Ét\nZ výboru zpěv. spolku „HlaholuíC v Praze dne 28. dubna\n1869. J. Huleš, starosta. JUDr. Fleischmann, jednatel.\n* Lumír Malostranský uspořádá koncert ku podpoře po-\nhořelých Kasejovických dne 17. května o 12. hodině polední v\nsále oa Žofíně. Program: Křižáci na moři, sbor od Bažina\npředn. Lumír. Barcarola pro housle od Spohra před. prof.\nAnt. Bennevic Dve arle, zpívá slč. Alizarova. Solo pro\nharmonium, před. prof. Forster. Zaplesej Čechie, sbor od\nDrahorada, předn. Lumír. Píseň, zpívá p. Čech. Sere-\nnada pro housle, harmonium, piano a harfu od Gounoda, před.,\nprof. Bennevic, Jos. Forster, dr. Procházka a Staněk. Písenr\nzpívá p. Vávra. Tarantela od Vieuxtempsa, předn. prof. Ben-\nnevic. Cikáni, sbor od Vogla, zapěje Lumír; Lístky do\nsálu 1 zl., galerie 50 kr., dostati lze v musikalním obchodil\nChristofa a Kuhé\\ v knehkupectví Em. Petříka ve ferdinando-\nvě třídě; pak v obchodu p. Strucha v mostecké ulici na Malé\nStraně; a v den koncertu u kasy.\nZpěváčky spolek roudnický „Pípu uspořádal dne 9. května\npěv. zábavu, jejíž program je následující: I. oddělení. Hudba.\nZpěv svobody, sbor od Jos. Srby. Porodila mne moje\npíseň pro jeden hlas s průvodem piana, slova od Hanky, hudba\nod Kvova. Dívca, Čtverozpěv od P. Křížkovského. Ouvertura."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2646, "texte": ".„Básník a sedlák\" od Suppé pro piano. Odvedeného prosba,\nsbor od P. Křížkovského. Naše vlast ve světě jediná, píseň pro\njeden hlas s průvodem piana od Lud. Procházky. Náš zpěv,\nsbor od Zavrtala. 11. oddělení. Kvas krále Vondry XXVI., Špá-\nsovitá operetka Illnerova, provede na požádání lounský pěvecký\nspolek. O 9. hodině započal tanec, kterým se společný výlet\nna Říp a zábava pěvecká skončila.\n* Josefovská jednota „Ples\" odbývá dne 17. května sla-\nvnost svěcení praporu. Program: předpolednem: Přivítání hostů\na uložení praporů. O půl 9 hod. společná zkouška v ho-\nstinci „u tří lip,\" pak průvod do chrámu Páně, kdež držena\nbude slavnostní řec duchovní a církevní obřady svěcení prapo-\nru, při Čemž zapějí veškeré spolky chorál sv. Vojtěcha. Na to\nnásleduje slavná zpívaná mše sv., při níž „Ples\" provede vo-\nkální mši s 'průvodem harmonia od Ant. Knorra, pak vložky\nMotteto od Palestriny a O mi Deus od Ulma. Po službách\nbožích zpáteční průvod a uložení praporů. Odpoledne: O 2.\nbod. společný výlet s hudbou k háji Novopleskému, kdež od-\nbývána bude další část slavnosti, kteráž zahájena bude sborem\nBývali Čechové od Skroupa. a) Proslov, přednese družička.\nh) Zatloukání hřebů. c) Odevzdání praporu pěvecké je-\ndnotě. d) Řec praporeČníka. e) Řeč jednatele. Na to\nakademie, při níž zapějí veškeré zpěvácké spolky: Přípitky, sbor\nod YaŠáka. Český zpěv, sbor od Y. Kalivody. Řekův\nsen, sbor od Y. Slavíka. Kde domov můj? Mezi jedno-\ntlivými Čísly přednese hudební sbor sl. 18. pluku velkoknížete\nKonstantina vybrané skladby osobním řízením kapelníka pana\nFerd. Schrola. Na to volná zábava. Po návratu do města ta-\nneční zábava v hostinci u Yeselých.\n* Jiloveckému zpěv. spolku věnoval tyto dny pan Filip\nSchmelzer, učitel ve Zvoli, dva od něho složené nové sbory.\n* V Bystřici u Jihlavy založen jest Čtenářsko-zpěvácký\nspolek „Yěnava\", jenž velmi statně si počíná, odbíraje více\nČasopisů, zvláště odborních.\n* Rozmitálský „Dalibor\" uspořádal před nedávnem pě-\nveckou zábavu, jejíž program byl zdařile proveden. Mezi jiným\nlíbil se zvláště Gerh. Kordule, žák pana ředitele zpěv. spolku,\njenž pěknou hrou na piano dobré hudební nadání osvědčil.\nČistý výnos besedy věnován bude na zřízení práporu.\n* Zpev. spolek „ Vlastislav\" v Milevsku bude dne 16.\na 17. května slavnost svecení práporu odbývati. Dne 17. kv.\nuspořádána bude po ukončeném posvěcení „Beseda\", v níž při-\nbylí zpěv. spolkové spoječně přednesou sbory: „Svoji k svému\"\nod Karla Bendlav český zpěv od Vác. Kalivody. Staro-\nčeská od J. W. Skroupa.\n* Srbský zpev. sp. ve Vršci bude dne 9. Června odbývat\nslavnost svěcení práporu, k Čemuž veškeré Českoslovanské zpěv.\nspolky uctivě zve."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "110", "page_fin": "111", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.5.1", "titre_corps": "Z Paříže. (Strakoš a markýzka Alboni — Nové operetty).", "titre_sommaire": "Z Paříže. (Strakoš a markýzka Alboni — Nové operetty).", "signature_source": "s—s", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.4", "debut_caractere": 2774, "fin_caractere_exclue": 6527, "texte": "Z Paříže. (Strakoš a markýzka Alboni — Nové operetty).\nZnámý podnikatel koncertu Strakoš, Moravan rodilý,\nengažoval slavnou kontraltistku Alboni, která před mnohými\nlety též v Praze pohostinsku vystoupila, k umělecké cestě\npo Francii, Belgii a Holandsku, a sice na dva měsíce od\n18. října do 18, prosince 1869. Paní Alboniová bude na\ntéto cestě 50krát v pozůstalé mši Rossiniho zpívati a obdrží\nza to 150.000 fr. (60.000 zl. r. ě.) honoráru. Novinky\ndivadla „Bouffes-Parisiens totiž operetty Madeleine od Po-\ntiera Gandolfo od Lecocqua a L/Eccossais de Chaton\nod L. Delibesa bavily obecenstvo u velké míře a udrží se\ndlouho na repertoiru.\nZ Varšavy. (Koncerty Zarzického — Münchheimra. — Lubinski.)\nJeden z nejpěknějších koncertů letošní koncertní sésony\nbyl koncert ve prospěch evangelické nemocnice. Hralf v\nněm na slovo vzatý pianista p. Zarzicki a přednesl dvě\nvlastní své skladby a krásnou romanci od Schumanna. V\nkoncertě p. Můncheimera slyšeli jsme pěknou ouverturu\nk jeho polské opeře „Otto Lueznik,\" duetto z opery jeho\n„Stradiot\", které p. Múnchheimer s p Procházkou výtečně zapěl.\nV koncertě tom zpívala někdy velmi oblíbená umělkyně p*\nLeskiewiczova „O Salutaris\" od Rossiniho výborně; její hlas\nje až dosud pěkný i silný. Před nedávnem dal se zde\nslyšeti nadějný houslista p.Ladislav Lubinski, chovanec pa-\nřížského konservatoria a přednesl devátý koncert od Beri-\nota a Valše caprice od Wieniawského osvědčiv dobrou\nškolu, měkkost v přednosu kantileny a elegancí v pasážích*\nZ Petrohradu. (Osmý koncert ruské hud. společnosti. — Kvartetto.)\nOsmý koncert hudební společnosti (22. března) byl velmi\nzajímavý; avšak tesil se jen skromné návštěvy. V koncertu\ntom provozovala se poprvé nová synfonie „Anthar\" od Římské-\nho-Korsakova, který se v ní osvědčil co stoupenec H. Berlioze.\nSic. Setinová, žákyně prof. LeŠetického přednesla velmi správně\nkoncert od A. Henselta. Sic. Chvostová zapěla tři písně : Wald-\ngespráeh od Schumanna, Hebrejské melodie od Musorského a\nSerenadu od Gounoda tak výtečně, že hebrejské melodie opa-\nkovati musela. První zábava pro komorní hudbu odbývala se\ndne 23. března při spoluúcinkování Pichla, Albrechta, Weich-\nmanna a vašeho rodáka Seiferta a vypadla velmi dobře.\nZ Kielu. (Dr. J. Löwe.)\nDne 20. dubna zemřel zde slavný skladatel více oratorií\na jmenovitě známého oratoria „Jan Hus\", tvůrce to německých\nbalad Dr. J. K. Lowe.\nZ Výmaru. (Nová opera od paní Viardot-Garcia).\nPřed nedávnem provozovala se tu na dvorním divadle nová\nopera „Poslední kouzelník\", slova od ruského románopisce I-\nvana Turgeneva, hudba od Viardot-Garciové a došla velké po-\nchvaly. Libretto vyniká humoristickým obsahem a jestodßich.\nPohla do němčiny přeloženo. Hudba jest půvabna a vděkupl-\nna a utěšena co do vynálezu a vděčna pro zpěváky. Kapelník\nzdejší opery Lassen instrumentnval velmi obratně tuto operu.\nZ Vídně. (Akustická zkouška v novém operním divadle.)\nPřed nedávnem odbývala se v novém operním dome u\npřítomnosti více clenu císařské rodiny, ministrů, umělců, znalců\natd. akustická zkouška. Sesílený orkestr přednesl řízením Pro-\nchovým ouverturu k opeře „Severní hvězda\" od Meyerbeera.\nMezi provedením rozestavila se komise k vyšetření akustiky po\nrozličných místech, aby se přesvědčila, jak zní orkestr. Zna-\nlecká komise nabyla přesvědčení, že orkestr v nynějším upra-\nvení nevyhovuje. 1 bylo ustanoveno, aby nízko stojící orkestr\nzvýšen bvl a výkonní umělci jinak umístěni byli. Po ouvertuře\nnásledoval jeden akt z „Marty\" od Flotowa. U provedení to-\nhoto zlomku přišlo na jevo, že solové zpěvy lépe zní, než sbor\na proto ustanoveno, aby sbor sesílen byl.\nZ Vršce. (Koncert Hlaváče a A. Brunerta.)\nDne 5. května odbýval se tu v sále u královny anglické\nkoncert, jejž dávali V. J. Hlaváč a A, Brunet, s přispěním srb."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 799, "texte": "pěv. družstva, pak L. Milde a J. Webra. Program byl tento :\nOuvertura k „Titu\" od W. A. Mozarta pro 2 piana na 8 rukou,\npřednesli pánové Milde, Weber, Brunet a Hlaváč, a) Nocturne\nod A. Bruneta, b) Fr. Chopin, op. 39. přednesl A. Brunet.\nPředehra k „Rosamunde\" od Fr. Schuberta, pro harmonium a\npiano, arranžoval L. A. Zellner; přednesli V. J. Hlaváč a\nBrunet. Sbor srbský. Improvisace na harmonium od V.\nJ. Hlaváče. - „Allegro\" z Quintettu, op. 44, od R. Schu-\nmanna pro piano nu 4 ruce; přednesli A. Brunet aV. J. Hla-\nváč. „Adagio\" z B-dur-symfonie, od R. Schumanna; aran-\nžované pro harmonium a piano, přednesli V. J. Hlaváč a Bru-\nnet. r-^uy Blas\", ouvertura od Felixe Mendelsohn-Barthol-\ndyho, pro 2 piana na 8 rukou, přednesli pánové Milde, Weber,\nBrunet a Hlaváč. Bližší zprávu příště.\n\ns—s."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "111", "page_fin": "111", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.5.2", "titre_corps": "Z Františkových Lázní. (Koncert hud. kapelly Th. Tomáška.)", "titre_sommaire": "Z Františkových Lázní. (Koncert hud. kapelly Th. Tomáška.)", "signature_source": "—t", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.5", "debut_caractere": 801, "fin_caractere_exclue": 1670, "texte": "—t.\nZ Františkových Lázní. (Koncert hud. kapelly Th. Tomáška.)\nDne 16. máje bude p. Theod. Tomášek se svou kapellou\nodbývali první koncert. Program jest následující: Jarní kolo-\nvody, ouvertura od T. Tomáška. — Sbor „Fruhlingsmorgen\"\nod Abta, předn. zdejší zpěváčky spolek. — Fantasie z Normy,\nod Alarda, s průvodem orkestru; přednese Tli. Tomášek, a)\n„Tráumereien\" z dětských výjevů pro kvartetto sestavil Herbeck\nh) Ave Maria od Schuberta, solo pro cello s průvodem harfy,\ne) Meditace od Bacha, pro violinu, harfu a harmonium. —\nSbor „Im Walde\" od Herbecka, s průvodem 4 lesnic. — Syn-\nfonie od Beethovena. — Koncert ten bude se v divadle odbý-\nvat a pan Theod. Tomášek, jenž kapelníkem zdejšího orkestru\njmenován jest, bude mít příležitost, osvědciti jak své umění na\nhousle tak i svůj dirigentský talent. Není pochybnosti, že pan\nTomášek výtečně svou úlohu provede."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "111", "page_fin": "111", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.5.3", "titre_corps": "Z Holic dne 3. května. (Produkce zpěv. so. „Neptalima\".)", "titre_sommaire": "Z Holic dne 3. května. (Produkce zpěv. so. „Neptalima\".)", "signature_source": "—ík", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.5", "debut_caractere": 1672, "fin_caractere_exclue": 3662, "texte": "—ík.\nZ Holic dne 3. května. (Produkce zpěv. so. „Neptalima\".)\nProdukce zpěv. sp. Neptalima dne 18. př. m. velmi skvěle\ndopadla, a horlivý p. Dr. Leopold Hruš přimel zpěv. spolek\nzdejší, by před jebo (zítřejším) odchodem ještě jednu zábavu\nuspořádal. Tato zábava včera (2. května) odbývaná potkala\nse zas za značného účastenství obecenstva se skvělým výsled-\nkem ; zvláště každý se podivil dívčímu, od p. Dr. Hruše vy-\ncvičenému sboru, že se za 14 dní naučil třem novým dost ne- /\nsnadným sborům. Program byl následující: Jarní, od A. B.c-\nTovaČovského, zapěl Neptalim. — Měsíčku, od J, Nesvadby, a\nMilostná, od IL Morávka, zpívala sl. Krauseova. — Deklamaci\npřednesla sl. Červinkova. — Zrušení slibu, smíšený sbor od\nA. L. Procházky. — Rekův sen, sbor od K. Slavíka, zpíval\nNeptalim. — Jarní, píseň od L. HruŠe, zpívala sl. Necasova.\n— Krakováček (Ach, vy hory . . ), (Často jsem si myslil . .)\nslova od J. Langra, smíšené sbory od Dr. L. Hruše. — Chan-\nson russe od Yieuxtempse, hrál na houslích p. TobiáŠek. —\nFantasie na národní písně, od F. Pivody; Rhapsodie hongroise\nod F. Liszta, hrál p. Dr. HruŠ. — Vltava, sbor od Vogla. —\nČistý výnos věnuje se nár. divadlu. A tak začalo zde být\nživo; pan Dr. HruŠ zahýbal trochu lidmi a nasel neočekávaně\nmnoho dobré vůle a ochoty; zvlášť pí. notářova vyznamenala\nse obětavostí nevšední a ochotou. Litujeme velmi, že p. Dr.\nHruŠ, jenž zdejšího Neptalima k životu probudil a dívčí pěv.\nspolek založil, že výtečný tento hudební ochotník, jenž se i\nzdatným skladatelem býti osvědčil, opustiti musí právě nyní\nHolice, když nejhorší věci odbyl a proklestil cestu úceli mno-\nhými předsudky z počátku osočovanému. Dívčí sbor cítá 19\nhlaviček, dívky vesměs vyznamenávaly se neobyčejnou pílí a\nvytrvalostí: po celý cas, co p. Dr. HruŠ zde byl, nechyběla\nani jedna při zkouškách 3krát téhodně odbývaných. Voláme\np. Dr. HruŠovi, jenž s neobyčejnou horlivostí a vytrvalostí k\noživení společné zábavy duševní přispíval, při jeho odchodu\nz Holic: Mnogaja leta!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "111", "page_fin": "111", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.5.4", "titre_corps": "Z Heřmanova Městce, dne 1. května 1869. (Kostelní skladby. — Produkce.", "titre_sommaire": "Z Heřmanova Městce, dne 1. května 1869. (Kostelní skladby. — Produkce.", "signature_source": "V. P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.5", "debut_caractere": 3664, "fin_caractere_exclue": 6791, "texte": "V. P.\nZ Heřmanova Městce, dne 1. května 1869. (Kostelní skladby. — Produkce.\n— Mužský zpěv. spolek „Vlastislav.\" —- Nový výbor.)\nO velikonočních svátcích měli jsme příležitost oceniti čin-\nnost, vkus a obratnost nového ředitele kůru p. Karla Kejklícka,\nbyv. vojenského kapelníka, neb slyšeli jsme naskrz osvědčené\nvýborné kostelní skladby, které velmi správně a čistě bylypro-\nvedeny. Na velký pátek v 5 hodin večer provozovalo se vel-\nké oratorium od Jos. Haydna, na vzkříšení Páně „Te\ndo C-dur od Alb. Maška, na hod Boží cili 1. velikonoční svá-\ntek velkou mši od Rob. Fiihrera; vložky za graduale a offer-\ntorium přednášel ženský a mužský zpěvácký spolek „Cecilie\" a.\n„Vlastislav.\" Dne 11. dubna t. r. vystoupil p. Karel Kej-\nklícek, kapelník nově zřízeného sboru hudebního, poprvé v pro-\ndukci v sále „u bílého beránka\" v Heřmanovu Městci u pří-\ntomnosti elity našeho města a vůkolí. Program obsahoval 6\npiec, nejvíce komposice od p. Kejklíčka, mezi nimiž zvláště vy-\nnikalo poutpouri, co poslední číslo. Provedení bylo tak •pre-\ncísné a uhlazené, že více kusů se na všeobecný potlesk od stra-\nny obecenstva opakovati muselo, a tvrdíme co nestranní posu-\nzovatelé, že nová hudební kapela p. Kejklíčka je nejlepší ve\nvůkolí! Po produkci následovala taneční zábava, která dlouho\npřes půl noc trvala. Dne 25. dubna uspořádal mužský zpěv.\nspolek „Vlastislav\" svůj první letošní koncert, při kterémž sic.\nMarie Hordlkova, p. Hordltk z Chrudimi a ženský zpěvácký\nspolek „Cecilieu ochotně spoluúcinkovali. Mužský spolek před-\nnesl velký sbor „Vlasti\" od Tovacovského s náležitými nuance-\nmi, žertovný sbor „Žabí kantáta\" od Henniga musel na všeo-\nbecnou žádost vybraného obecenstva opakovati. Sbor solový\n„Orala\" od Vojáčka přednesli členové výboru zpěv. spolku\n„Vlastislava,\" a za delikátní provedení dostalo se jim od po-\nsluchacstva hojného potlesku. Pěvecká jednota „Cecilie\" před-\nnesla „Ženský sbor\" od Srůtka z Pardubic, a musela jej též\nopakovati. Avšak nejvíce poutala, co host, na tomto večeru sl.\nMarie Hordlkova, jež 3 piécy zapěla, a sice: „Dobrou\nod Kuckena, „Aj co by bola drobná jetelinka\" od Pivody\na arii z opery : „Nocleh v Granadě\" od Kreutzera, a získala\nsi promýšleným přednosem, pěkným hlasem i zajímavým zjevem\nsvým přízeň veškerého shromážděného obecenstva. Hned při\nprvním čísle doručila se váženému hostu krásná kytice, při po-\nsledním ale velký věnec s trikolorou a co něžnou upomínku na\ntento večer odevzdal jí ve jménu spolku místopředseda p. Plavec\nzlatý prsten. Pan norálek z Chrudimi hrál na pianě ; ouvertu-\nru „Vilém Tell\" od Rossiniho s pochvalou. Sbory mužského i\nženského zpěváckého spolku řídil s obvyklon obezřelostí p. Fr.\nJauda. Po koncertě bavil výborně nově zřízený hudební sbor\np. K. Kejklíčka celou animovanou společnost dlouho do noci.\nPři poslední valné hromadě mužského zpěv. spolku „Vlasti-\nslava\" byl opětně zvolen za předsedu p. Emanuel Ferdinand,\nza místopředsedu p. Josef Plavec, za ředitele p. učitel Frant.\nJanda. Do výboru byli zvoleni pánové: Frant. Dysmas (co\npraporecník a pokladník), Alois Kabelac (co obřadník), Karel\nKlaus, Frant Kabelac. Antonín Hauťh a Josef Stamm."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "111", "page_fin": "112", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.5.5", "titre_corps": "Z Libně. (Dějiny zpěv. spolku „Věnceslav\". Dokončení.)", "titre_sommaire": "Z Libně. (Dějiny zpěv. spolku „Věnceslav\". Dokončení.)", "signature_source": "F. A. Z", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.5", "debut_caractere": 6793, "fin_caractere_exclue": 8157, "texte": "Z Libně. (Dějiny zpěv. spolku „Věnceslav\". Dokončení.)\nVe valné hromadě dne 31. března rokováno o nastávající\nslavnosti svěcení práporu spolkového, který dle schváleného\nvzoru u. p. J. Trenkwalda v Praze objednán byl. Slavnost\nustanovena na den 11. a 12. května. Dne 11. května po 7.\nhodině večerní započala při hlučné střelbě památní slavnost\nVěnceslava. O hod. uspořádáno div. představení zdejších\nochotníků. Po proslovu od F. Z., který sic. A. Dostálová nad-*\nseně byla přednesla, zapěl Věnceslav Slavíkův sbor „OtČina\"\nnačež zdařilé provedení veselohry „První den po svatbě\" ná-\nsledovalo. Sborem „Já jsem Slovan\" ukončeno v místnostech\ndivadelních. Dne 12. již po 5. hod. ranní počali se při střelbě\na hudbě hosté se všech stran scházeti ku slavnosti. Pěvců po-\nčítáno na 80. Nejčetněji zastoupeni byli spolkové: Beseda,\nBojan (Brandýský), Boleslav (Šárecký), Hlahol (Pražský), Sla-\nvoj (Karlínský) a spol. pražských typografů. — Po 9. hodině\nvysel průvod ze zámku k matce pro prápor. Po slavnostní řeci\ndůst. p. P. Maškem z Prahy vykonán byl obřad svěcení a za-\ntloukání hřebů, načež prápor po významné řeči důst. zdejšího\np. P. Haensla praporeČníkovi p. K. Dostálovi odevzdán. Po\nmši a „Te Deum\", kde skladby Fiihrerovy veškerými pěvci\ndůstojně byly provedeny, odbýván byl společenský oběd. Večer\no 6. hodině oznámen střelbou počátek „Besedy\", jakéž v Libni"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3958, "texte": "idosud nebylo. Proslov a deklamace pí. Eliškou Peškovou a písně\nsic. z Ehrenbergů přednesené rozechvěly srdcí všech přítomných.\nSkvělých zásluh získali si tu i pp. Ant. Sitt, Fr. Kaván a Jerie.\nSbory: „Svojí k svému,\" „Vše jen ku chvále,\" „Vltava\" a\n„Staročeská\" potkaly se s pochvalou. Společenská a taneční\nzábava trvala až do bílého rána. Prápor Vénceslava jest z těžké\nhedvábné látky zhotoven, na červené straně nachází se sličný\nobraz sv. Václava, na straně bílé věnec z lípového listí a kvetu,\nv jehož středu jméno „Věnceslav\"; jest tu i heslo: „Zpěvem\nk srdci, srdcem k vlasti.\" Fábory bohatě zlatem vyšívané jsou\nvzácné dary matky pí. M. Stejskalové a kmotry pí. A. Voctá-\nřové. V památném roce tomto účinkoval „Věnceslav\" ještě\npři 6 církevních slavnostech, zúčastnil se s práporem slavnosti\nsvěcení práporu Karlínského Slavoje (dne 14. Července), velko-\nlepé národní slavnosti při přivezení kornnních klenotů českých\nz Vídně (dne 29. srpna) a slavnosti svěcení práporu Šáreckého\nBoleslava (dne 22. září). Starostovi spolku a choti jeho uspo-\nřádána byla zastavenícka v předvečery jejich jmenovin, a mimo\nto podáno ještě starostovi velké fotogr. tableau s3O podobiznami\nclenu výkonných. Udů výkonných bylo v záři 1867 30, při-\nspívajících 22, zakládající 3. Při valné hromadě dne 13.\nříjna zvoleni byli do výboru pro rok 1868 všemi hlasy pp. M.\nStejskal, J. Voctář, J. Diinnebier, F. Zeman, F. Němecek, A.\nHausmann a Tom. Šebek, K oslavení slavností církevních\npřispěl Věnceslav dne 20. října, 11. dubna a 11. června; zda-\nřilé zábavy odbývány dne 20. list., 31. prosince, 19. února.\nStarostovi svému p. M. Stejskalovi v předvečer jmenovin jeho\ndne 10. list. uspořádal Věnceslav čestný průvod s lampiony a\nzastaveníČko ; podobné zastaveníČko učiněno mu i dne 11. pro-\nsince, kde opět všemi hlasy za starostu obecního byl zvolen ;\ni choť jeho matku praporu neopomenuto v předvečer její jme-\nnovin zastaveníckem poctíti. Mimo to zúčastnil se spolek s\npraporem slavnosti svěcení praporu zpěv. spolku „Lukeš\" na\nSmíchove (dne 10. května), uvítal v Libni slavným spůsobem\nbodré rolníky vezoucí základní kámen k národ, divadlu od Řípu\nposvátného (dne 11. t. m.), byl účasten památné slavnosti sva-\ntojanské dne 16. a 17. května a dne 1. června zastoupen 9\ncleny při slavnosti svěcení praporu zpěv. spolku „Cech\" v\nHostouni. Dne 28. května po krátké nemoci zemřel ctěný\nředitel spolku p. J. Diinnebier ; při dopravování mrtvoly jeho\nku hrobu dne 30. t, m. vlál poprvé černý fábor na praporu\nnašem. V mimořádné valné hromadě dne 8. června přijal opět\np. Em. Čapek řízení spolku s obvyklou horlivostí. Při slavnosti\nkostnické dne 6. cervence zastoupen byl Věnceslav pp. J. Ron-\ncem a J. Voctářem. Dne 13. června zúčastnil se spolek s\npraporem as lampiony při velkolepém průvodu, který praž-\nskými a okolními spolky ku poete slav. dějepisce našeho v\npředvečer 70. jeho narozenin byl uspořádán. Rok tento ukončen\ndne 28. září výroční mši v Libni, Udů výkonných bylo 28.,\npřispívajících 23, zakládající 4. —Do pro r. 1869\nzvoleni byli pp.: M. Stejskal, J. Voctář, Em. Čapek, A. Ji-\nroutek, K. Kalous, A. Hausman, aJ. Chlostík. Dosavádnímu\njednateli F. Zemanovi, který za ucit. v Praze ustanoven byl,\nna návrh starostův třikráte sláva provoláno a v mimořádné\nhromadě dne 10. října byl za čestného úda Věnceslava zvolen;\nnačež vkusný diplom zvláštní deputací dne 29. t. m. mu ode-\nvzdán. Zábavy uspořádal spolek v roce tomto dne 13. října,\n25. list., 31. prosince a 26. ledna, zastavenícko starostovi\nsvému (10. list.), při církevních slavnosteeh účinkoval třikráte\nmimo mši, již den svého založení a pětiletého trvání důstojně\nbyl oslavil. Uvedená hlavní dáta, jež dle vlastních zápisek\njsem byl sestavil, poskytují dostatečných dokladů, že zpěv.\nspolek Věnceslav za 5 roků svého působení, při poměrech ne\nvždy příznivých, dosti clivalného byl vykonal, že se podniky\njeho daří a vždy dařiti budou, dokud svornost, pilnost a vy-\ntrvalost jej neopustí. ?\n\nF. A. Z."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "112", "page_fin": "113", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.5.6", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.6", "debut_caractere": 3960, "fin_caractere_exclue": 7853, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\n* Jednota zpěv. spolků ěeskoslovanských. V poslední\nschůzi své usnesl se výbor „Hlaholu,\" že uspořádá v svat-\nvečer sv. Jana na ostrově žofínském mimořádnou zábavu\nzahradní, v níž bude účinkovat! vojenský hudební sbor ří-\nzením kapelníka pana Učena střídavě s „Hlaholeni.\" Vstupné\nurčeno na 20 kr. pro osobu. Za nepříznivého počasí odbý-\nvati se bude zábava v sále žofínského ostrova. K žádosti\n„Umělecké Besedy\" přislíbil výbor „Hlaholu,\" že jednota\ntato zúčastní se velkolepé slavnosti svatojanské, již jak známo,,\n„Umělecká Beseda\" uspořádá. Za příčinou zařízení jed-\nnoty zpěváckých spolků ěeskoslovanských a volby ústřed-\nního výboru sněmem vyslanců rozesílá výbor „Hlaholů\" ná-\nvrh stanov takové jednoty s následujícím provoláním : „Vřelé\na hojné účastenství zástupců zpěv. spolku při poradě k cíli\nspracování stanov pěvecké dne 18. května 1868 odbývané\nnemylné dalo svědectví, že myšlénka sloučení veškerých sil\npěveckých v jeden mohutný bratrský celek všestranného na-\nlézá souhlasu, že zřízení jednoty stalo se téměř přední pod-\nmínkou další činnosti a zdárného působení valné částí bra-\ntrských spolků pěveckých.\nJest tudíž tím více želeti, že jednota, jejíž zřízení vys.\nc. k. ministerstvo vnitra dle výnosu z dne 8. září 1868, Č*\n12900 v základě stanov v schůzi zástupcův zpěváckých spolků\nschválených nezakázalo, dosud Činnost svou nezapočala.\nPříčinu toho nutně hledati hlavně v poměrech časových, jež\npřiměly výbor „Hlaholu\", zřízení jednoty jemu svěřené od-\nročili k době příští, hojnému obesláni sněmu zástupci zpěv.\nspolků příznivější. Posud arci nepozbyly úplně ohledy tyto\nsvé váhy, zřejmý však prospěch bratrských spolků, žádoucí\nvzájemnost pěvecká káže nám uČiniti, co prozatím, výboru\njednoty aspoň pokus k dosažení účele dávno již želeného.—\nZasílajíce Vám, drazí bratří, jeden výtisk stanov, zve-\nme Vás k přistoupení k jednotě zpěv. spolků ěeskoslovan-\nských, kteráž všem spolkům bratrským podá nové síly ži-\nvotní, povzbudí čilost namnoze již zanikající a pojistí stálé\njich trvání. Přijmete-li naše pozvání, račtež nám k rukoum\npodepsaného jednatele nejdéle do 10. května 1869 své u-\nsneŠení, že ctěný spolek Váš do jednoty pěvecké co Člen\nvstupuje, ohlásiti, výminky článku 3. stanov vyplniti a zá-\nroveň pro první sněm k zřízení jednoty a k volbě ústřed-\nního výboru svolaný dle čl. 11,12 a 13 stanov prozatímně\nsvé zástupce jmenovati. Pokud dostatečný počet členů do\ntoho času k jednotě se přihlásí, svolá výbor „Hlaholu\" pr-\nvní sněm tento na den 17. května b. r., o Čemž bližší o-\nznámení pak v novinách uveřejněno bude. S pěveckým\npozdravem voláme bratrské vzájemnosti srdečné ~Nazdar!<Ét\nZ výboru zpěv. spolku „HlaholuíC v Praze dne 28. dubna\n1869. J. Huleš, starosta. JUDr. Fleischmann, jednatel.\n* Lumír Malostranský uspořádá koncert ku podpoře po-\nhořelých Kasejovických dne 17. května o 12. hodině polední v\nsále oa Žofíně. Program: Křižáci na moři, sbor od Bažina\npředn. Lumír. Barcarola pro housle od Spohra před. prof.\nAnt. Bennevic Dve arle, zpívá slč. Alizarova. Solo pro\nharmonium, před. prof. Forster. Zaplesej Čechie, sbor od\nDrahorada, předn. Lumír. Píseň, zpívá p. Čech. Sere-\nnada pro housle, harmonium, piano a harfu od Gounoda, před.,\nprof. Bennevic, Jos. Forster, dr. Procházka a Staněk. Písenr\nzpívá p. Vávra. Tarantela od Vieuxtempsa, předn. prof. Ben-\nnevic. Cikáni, sbor od Vogla, zapěje Lumír; Lístky do\nsálu 1 zl., galerie 50 kr., dostati lze v musikalním obchodil\nChristofa a Kuhé\\ v knehkupectví Em. Petříka ve ferdinando-\nvě třídě; pak v obchodu p. Strucha v mostecké ulici na Malé\nStraně; a v den koncertu u kasy.\nZpěváčky spolek roudnický „Pípu uspořádal dne 9. května\npěv. zábavu, jejíž program je následující: I. oddělení. Hudba.\nZpěv svobody, sbor od Jos. Srby. Porodila mne moje\npíseň pro jeden hlas s průvodem piana, slova od Hanky, hudba\nod Kvova. Dívca, Čtverozpěv od P. Křížkovského. Ouvertura."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2646, "texte": ".„Básník a sedlák\" od Suppé pro piano. Odvedeného prosba,\nsbor od P. Křížkovského. Naše vlast ve světě jediná, píseň pro\njeden hlas s průvodem piana od Lud. Procházky. Náš zpěv,\nsbor od Zavrtala. 11. oddělení. Kvas krále Vondry XXVI., Špá-\nsovitá operetka Illnerova, provede na požádání lounský pěvecký\nspolek. O 9. hodině započal tanec, kterým se společný výlet\nna Říp a zábava pěvecká skončila.\n* Josefovská jednota „Ples\" odbývá dne 17. května sla-\nvnost svěcení praporu. Program: předpolednem: Přivítání hostů\na uložení praporů. O půl 9 hod. společná zkouška v ho-\nstinci „u tří lip,\" pak průvod do chrámu Páně, kdež držena\nbude slavnostní řec duchovní a církevní obřady svěcení prapo-\nru, při Čemž zapějí veškeré spolky chorál sv. Vojtěcha. Na to\nnásleduje slavná zpívaná mše sv., při níž „Ples\" provede vo-\nkální mši s 'průvodem harmonia od Ant. Knorra, pak vložky\nMotteto od Palestriny a O mi Deus od Ulma. Po službách\nbožích zpáteční průvod a uložení praporů. Odpoledne: O 2.\nbod. společný výlet s hudbou k háji Novopleskému, kdež od-\nbývána bude další část slavnosti, kteráž zahájena bude sborem\nBývali Čechové od Skroupa. a) Proslov, přednese družička.\nh) Zatloukání hřebů. c) Odevzdání praporu pěvecké je-\ndnotě. d) Řec praporeČníka. e) Řeč jednatele. Na to\nakademie, při níž zapějí veškeré zpěvácké spolky: Přípitky, sbor\nod YaŠáka. Český zpěv, sbor od Y. Kalivody. Řekův\nsen, sbor od Y. Slavíka. Kde domov můj? Mezi jedno-\ntlivými Čísly přednese hudební sbor sl. 18. pluku velkoknížete\nKonstantina vybrané skladby osobním řízením kapelníka pana\nFerd. Schrola. Na to volná zábava. Po návratu do města ta-\nneční zábava v hostinci u Yeselých.\n* Jiloveckému zpěv. spolku věnoval tyto dny pan Filip\nSchmelzer, učitel ve Zvoli, dva od něho složené nové sbory.\n* V Bystřici u Jihlavy založen jest Čtenářsko-zpěvácký\nspolek „Yěnava\", jenž velmi statně si počíná, odbíraje více\nČasopisů, zvláště odborních.\n* Rozmitálský „Dalibor\" uspořádal před nedávnem pě-\nveckou zábavu, jejíž program byl zdařile proveden. Mezi jiným\nlíbil se zvláště Gerh. Kordule, žák pana ředitele zpěv. spolku,\njenž pěknou hrou na piano dobré hudební nadání osvědčil.\nČistý výnos besedy věnován bude na zřízení práporu.\n* Zpev. spolek „ Vlastislav\" v Milevsku bude dne 16.\na 17. května slavnost svecení práporu odbývati. Dne 17. kv.\nuspořádána bude po ukončeném posvěcení „Beseda\", v níž při-\nbylí zpěv. spolkové spoječně přednesou sbory: „Svoji k svému\"\nod Karla Bendlav český zpěv od Vác. Kalivody. Staro-\nčeská od J. W. Skroupa.\n* Srbský zpev. sp. ve Vršci bude dne 9. Června odbývat\nslavnost svěcení práporu, k Čemuž veškeré Českoslovanské zpěv.\nspolky uctivě zve."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "113", "page_fin": "114", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.6", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.7", "debut_caractere": 2648, "fin_caractere_exclue": 7700, "texte": "Zprávy.\n\nO. H.\n* České divadlo. 29. dubna: „Lazzaroni Neapolští;\"\n— 2. května: „Maškarníples krále Gustava III.\" ; —4. kvě-\ntna: „Únos ze serailu /\" 6. května: „Faust a Markéta.\"\nMozartův „Únos ze serailu\" opakoval se poprvé ve\nprospěch pana Lukeše; že byly ovace, jimiž četné obecen-\nstvo hned při vystoupení oblíbeného vyznamenalo umělce\nzvláště o nás národní zpěv tak velezasloužilého, právě tak\nskvělé jako právem zasloužené, samo sebou se rozumí. Celá\nopera tímto opakováním rozhodně získala, a sice netoliko\nco do hry jednotlivců a souhry celku, nýbrž i co do hu-\ndebního provedení. I tenkráte dělili se o palmu večeru\nrovnou měrou pan beneficiant („Belmonte\") sl. z Ehrenbergf\n(„Constanze\") a p. Paleček („Osinin\"). Ostatně jsme o „Ú-\n-nosu\" již promluvili. Gounodova „Markéta\" dávala se\ndne 6. května na našem jevišti po 25té (6. června 1867\npoprvé). Ovšem, přihlížíme-li k tomu, že nemalá část o-\nněch 25 představení byly zajímavé pohostinské hry (k. p.\nslečny Vitali), že se někdy u nás i jiné, ne právě klassické\nopery, jako k. p. „Troubadour\" dávaly lokráte a častěji\ndo roka, konečně, že zajisté velkou zásluhu o oblíbenost\nGounodova díla má především výtečné na našem divadle\nprovedení jeho — zvláště co do úlohy „Mefista/' co do\nsborů a do orkestru — tož nebude se nám zdáti počet o-\nněch představení ani tak přes příliš velkým pro dva roky,\nani pouhým následkem toliko vnitřní ceny opery, již přese\nvšechny, věru dosti značné vady a slabosti poČítati sluší\narci mezi nejlepší plody novější operní literatury francouz-\nské. Úprava Gothovy tragedie pro text operní sotva mo-\nhla by býti špatnější, než jak ji v Gounodově na mnoze\npřeceňované opeře nalézáme. J. Barbier a M. Carré učinili\nz hlavní osoby tragedie, z Fausta, v prvním aktu bídnou\nskoro směšnou loutku, která se ďábla, jehož sama citovala\nbojí, v ostatní části libretta ale docela „pravidelného\" oper-\nního milovníka; že Gounod co Francouz tuto chybu nena-\npravil, nýbrž ještě spíše zvětšil, dokazuje mlhovitá, mdlá a\nblaseovaná hudba introdukce a skoro celého prvního je-\ndnání, které teprvé vstupem Mefistovým se stává zajíma-\nvějším. Jak málo porozuměli francouzští slévači Gothově\nbásni, vidíme k. p. z nesmyslného zjevení se obrazu Mar-\nkéty před Faustem v prvním aktu, čímž všechna způsobí -\nvost prvního setkání se obou v jednání druhém, činí se do-\ncela nemožnou; a takových známých ostatně věcí, jako vy-\nskytnutí se — Siebla, mohli bychom napočítati ještě dost a\ndost. V hlavním směru shoduje se hudba s textem: opera\njest všechno, jen žádný — Faust; a proto též Francouzové\nji raději nazývají jen „Markétou.\" Nejzdařilejší postava\njest bez odporů naveskrz „Mefisto\" — ovšem s francouz-\nským pelem; „Markéta\" má jen některé velmi dobré ač\nněkdy příliš sentimentální momenty v zahradní scéně (ob-\nlíbený valčík před šperky, ale mezi tyto „velmi dobré\"\nmomenty nepočítáme) a v posledním jednání; též Valentin\nnení Špatný — jen že by jeho poslední zpěv mohl býti o\nněco méně rhetorický. Za to má sbor a též orchestrální\nčást dosti efektů nad míru šťastných. — Provedení na\nnašem jevišti mohlo nás jako skoro vždy, i ve čtvrtek v\ncelku úplně uspokojiti: paní Ress-Blažková zpívá „Markétu\"\nvýtečně, též pan Lukeš jest velmi dobrý „Fausť', pan Pa-\nleček na slovo vzatý „Mefisto\", u něhož působí i momenty,\nkterých u mnohých jiných proslavených zpěváků postrádá-\nme, jako jeho vstup v druhém jednání, též ostatní úlohy\nbývají jak dostatečně známo, relativně dobře provedeny,\nsbory jsou výtečné, též orkestr, tak že by k docela zdaři-\nlému celku scházela jen bedlivější úprava; myslíme zde hla-\nvně precisnost scenerie (k. p. osvětlení v 3. a proměny v 5.\njedn.) a lepší aranžování závěreční apotheosy, a sice tak,\naby hned na první okamžik bylo poznati Markétu co hla-\nvní osobu celého skupení. Konečně musíme přednésti dvě\nskromné stížnosti ve jménu svých uší a očí: hřmot, jenž\npovstává v malém divadélku, příliš silným sborem hudeb-\nním sul palco jest v skutku nelidský, a podotýkáme, že\nněkdy i na nejprvnejsích jevištích se tento laciný efekt vy-\nnechává: druhá stížnost platí všeobecně velmi špatnému,\npro zrak nezdravému osvětlení v našem divadle.\n\n* Koncerty: 1. května: koncert pianistky paní Vandy\nJunosza v českém divadle ; — 2. května: 2. koncert „Hlaho-\nluLÍ na Žofíne.\nOnen koncert v divadle zápasil s rozličnými překážkami,\nkteré by i úspěch sebe virtuosnějsích výkonů seslabiti mohly \\\nnepříznivá doba, hlavně pro hru na piano velmi nepříznivá vol-\nba místnosti a konečně nepříznivý nástroj nepatří zvjisté kroz-\nkosem ani umělcův ani — obecenstva. Paní Vandu Junoszu\npoznali jsme co pianistku solidně vzdělanou, jejíž technika je\ndosti značná ač za našich dob nepříliš vzácná jíž ale\nna mnoze schází průhledná jasnost hry, a energické živé podá-\nní citu. Že si zvolila hlavně skladby, v něž zajisté nejlépe a\nnejhlouběji může vniknouti, totiž díla svých rodákův („Andante\nspianato et grande polonaise briliante\" a „Scherzo\" od Chopina\npak velkou Mazurku od Guniewicze), zasluhuje úplnou chválu ;\npřece ale byli bychom si přáli poznati polskou umělkyni i s"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6577, "texte": "strany, což se snadno dosahnouti molilo nahrazením effekt-\nní ale docela bezcenné parafrase z „Lukretie Bogie\" jinou so-\nlidnější skladbou. Y celku ale nemobli bychom výsledek kon-\ncertu toho nazvati skvělým. — Jen zajímavý a rozmanitý pro-\ngram a garancie výborného provedení jeho, jakou obecenstvu\npodávají všechny podniky našich zpěváckých spolků, byly s to\nnaplniti v tak krásný den celý sál Žofínský, v němž „Hlaholu\nodbýval svůj druhý koncert; a v skutku mohou být obě strany\n— i umělci i posluchači — s výsledkem docela spokojeni. Ve-\ndením svého Činného ředitele p. K, Bendla provedl „Hlahol\"\nsám Beethovenovy duchovní písně : „Prosba\" a „Božská moc a\nprozřetelnost\" a Fdrchgottem-Tovačovským arranžovaný výbor\npěkných národních písní srbských, pak s průvodem 4 lesních\nrohů Schubertovu „Noc v lese\" a dva sbory Schumannovy;\n„Jitro\" a „Vzhůru Čís!\", konečně novou skladbu L. Procház-\nkovu : „Žižkův dub\" pro velký sbor se 4 solovými bassy. Po-\nslední toto číslo působí velmi šťastně zvláště svou harmonickou\nstránkou a rozhodnými effekty v šťastném muž-\nských hlasů, jak v solovém kvartettu bassovém pány Cechem,\nDoubravským, Lvem a Sebestou velmi dobře provedeným, tak\ni ve sboru samém, k. p. v užití tenorového falsetu na konci\nrozsáhlé skladby, která na mnohém místě zřejmě jeví jakousi\ntendenci, překroČiti meze mužského Čtverozpěvu, jehož obor na-\nproti sborn smíšenému jest přece jen poněkud úzký. Jako\nvšechny sbory, byl i „Žižkův dub\" přednešen výtečně, ano ře-\nkli bychom, že se Schubertovou „Nocí v lese\" nejskvěleji z ce-\nlého programu, a neminul se tudíž i hlučné pochvaly, sklada-\ntel byl vyvolán. Nevíme však, zdali žádoucnému rozšíření té-\nto skladby nebudou velké obtíže provedení jejího klásti velké\npřekážky. Paní Marta Procházkova zpívala dvě národní pí-\nsně, slovenskou (Zahučaly hory) a Neapolitánskou, zvláště tuto\nposlední velmi roztomile; Schube?áovu „mladou jeptišku,\" Gou~\nnodem pro zpěv, piano (p. dr. Procházka), harmonium (p. J.\nFórster) a cello (prof. Hegenbart) složenou. Pan Forster hrál\nna harmonium vlastní „Selanku\" a Bachovu gavottu do g-moll\njako vždy elegantně a jemně, litovali jsme ale, že akustika lo-\nkálu v žádném poměru nestála s hlasem nástroje, o sobě vý-\ntečného.\n\nO. H.\n\n* Stipendia pro umělce. Ve finančním zákoně pro Cislajtánii\nna rok 1868 povolen jest obnos patnácti tisíc zlatých\nr. č., kterého se má dle ustanovení, jak jsme už v minulém\nčísle podotkli, užiti mezi jiným k udílení stipendií nemajetným\nale nadějným umělcům, kteří buď již s větším samostatným\ndílem do veřejnosti vstoupili, buď se pracemi hlubší umělecké\nceny vykázati mohou. K ucházení se o stipendia tato vyzývají\nse všickni umělci z oboru hudby a výtvarných umění (archi-\ntektury, řezbářství a malířství), básnictví, ze všech zemí cislaj-\ntánských, kteří hodlají Činiti nárok na dosažení stipendia. Do-\ntýČné žádosti buďtež podány nejdéle do polovice Června 1868\nu dotýČných zemských úřadu. Žádosti tyto obsahujtež: 1. vy-\nlíčení toho, jak se žadatel vzdělával a jaké jsou jebo osobní\npoměry: 2, udání spůsobu, kterým má stipendia k účelu dal-\nšího vzdělání užito býti, a 3. buďtež přiloženy zmíněné důkazy\nnadání a dosaženého již stupně vzdělání. Stipendia tato se udí-\nlejí prozatím na dobu jednoho roku, při Čemž se připomíná, že\nvýše jejich se ustanoví dle osobních poměrů žadatelových a dle\núčele, jenž udělením tímto dosažen býti má, avšak že žadateli\nvolno jest, v tom ohledu svá osobní přání vysloviti.\n* K záležitosti prazskýsh varhaníku. ~Národní listy\"\npřinesly v Čísle 125 následující zprávu: Jako u sv. Haštala vy-\nskytují se neshody v řízení kostelní hudby, an tamnější ředi-\ntel kůru mimo svůj ještě jiný kůr říditi má, tak pozorovati lze\npodobné neshody v kostele sv. Jindřicha, z toho pochodíeí, že\ntamější varhaník ne dvojí ale trojí službu jednou osobou zastá-\nvat! má, jsa předně učitelem na ústavě varhanickém, za druhé\nředitelem kůru u sv. Jakuba a za třetí varhaníkem u sv. Jin-\ndřicha. Nebylo by již na Čase nezadávati dvě aneb docela tři\nmísta jediné osobě na patrný úkor kostelní hudby, kteráž bo-\nhužel v našich kostelích vůČihledě klesá a zameziti tak mnohé\nnepořádky a pohoršení, jež z toho pocházejí ?\nK této zprave podáváme následující dodatek :Je to v\nskutku pravda, že ředitel kůru u sv. Jakuba ještě dvě mimo-\nřádná místa zastává, avšak on je může právem zastávali, ne-\nboť služby ty nekolidují v hodinách, a každý nezávistný uzná,\nže je to přec zcela jedno, vyučuje-li ředitel kůru u sv. Jakuba\nv prázdných hodinách soukromé osoby, aneb koná-li nějakou\nhudební funkci v kostele. Zcela jinak by to bylo, kdyby řízení\nkůru u sv. Jakuba padlo v tutéž hodinu, co hraní na varhany\nu sv. Jindřicha. Lee podívejme se, co pak dostává ředitel kůru\nu sv. Jakuba za ty tři funkce. Za hraní na varhany dostává\nročně 168 zl.; za vyučování na Škole varhanické ročně 200zl.r\nza ředitelství kůru u sv. Jakuba ročně byt a stravu; tedy do-\nhromady 368 zl., byt a stravu. Nuže z toho nezbohatne!\n* Pan Vác. Horák, slovútný skladatel kostelní pracuje na\nrekvium, které se dne 12. června za nebožtíka Pštrose poprvé\nv chrámě Týnském provozovati bude.\n* Pan Eduard Nápravník jmenován jest, jak se doví-\ndáme, prvním kapelníkem cis. ruské opery v Petrohradě. Místo\ndruhého kapelníka ruské opery obdrží, jak se nám píše, nás\nrodák p. Hynek Vojáček.\n* Pan Karel Riedel vydal u Fritsche v Lipsku dva se-\nšity staročeských zpěvů pod názvem „Altbohmische Gesánge\"*\nPrvní sešit obsahuje 2 husitské zpěvy; druhý 3 písně vánoční.\nHudebních pokladů našich počínají si i Němci všímati.\n* P. J. R. Vaněk, na slovo vzatý virtuos z Kokycan„\nbude v městském divadle v Plzni odbývati koncert za spoluú-\ncinkování páně Vavřínkova orkestru a některých tamějších hu-\ndebních sil. Mimo jiné bude p. koncertista přednášeti fantasii\nna motivy z )INormyíí od Jakobi-ho, adagio a rondo z kon-\ncertu K. M. Webra, pak dvě písně bez slov od Stránského.\n* Sic. Matilda Zavrtalova líbí se v Cosenze nesmírně a\nbyla vystoupivši v opeře ,„Favorita\" obsypána nadšenou po-\nchvalou.\n* Paní Auspic-Kollarova koncertovala dne 20. března s\nvýtečným úspěchem v Pešti.\n* František Steger slavil dle časopisu Espana musical\ntriumfy co Ernani na divadle Barcellonskem. Ve sve arii, v\nduettu se signorou Giovannoni a v celém 4. aktu byl nedo-\nstižný.\n* Ochotnický orkestr „Thálie\" bedlivým řízením kapel-\nníka p. Kaplana počíná si velmi statně, přednášeje při divadel-\nních představeních ochotnické jednoty „Thálie\" v lazenskem\nsále na Malé straně se svěžím zápalem a přiměřenými nuance-\nmi ouvertury slovanské od Tittla, A. Hniličky, Karla, jakož i\niiné instrumentální kusy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "113", "page_fin": "113", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.6.1", "titre_corps": "* České divadlo. 29. dubna: „Lazzaroni Neapolští;\"", "titre_sommaire": "* České divadlo. 29. dubna: „Lazzaroni Neapolští;\"", "signature_source": "O. H", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.7", "debut_caractere": 2657, "fin_caractere_exclue": 6782, "texte": "O. H.\n* České divadlo. 29. dubna: „Lazzaroni Neapolští;\"\n— 2. května: „Maškarníples krále Gustava III.\" ; —4. kvě-\ntna: „Únos ze serailu /\" 6. května: „Faust a Markéta.\"\nMozartův „Únos ze serailu\" opakoval se poprvé ve\nprospěch pana Lukeše; že byly ovace, jimiž četné obecen-\nstvo hned při vystoupení oblíbeného vyznamenalo umělce\nzvláště o nás národní zpěv tak velezasloužilého, právě tak\nskvělé jako právem zasloužené, samo sebou se rozumí. Celá\nopera tímto opakováním rozhodně získala, a sice netoliko\nco do hry jednotlivců a souhry celku, nýbrž i co do hu-\ndebního provedení. I tenkráte dělili se o palmu večeru\nrovnou měrou pan beneficiant („Belmonte\") sl. z Ehrenbergf\n(„Constanze\") a p. Paleček („Osinin\"). Ostatně jsme o „Ú-\n-nosu\" již promluvili. Gounodova „Markéta\" dávala se\ndne 6. května na našem jevišti po 25té (6. června 1867\npoprvé). Ovšem, přihlížíme-li k tomu, že nemalá část o-\nněch 25 představení byly zajímavé pohostinské hry (k. p.\nslečny Vitali), že se někdy u nás i jiné, ne právě klassické\nopery, jako k. p. „Troubadour\" dávaly lokráte a častěji\ndo roka, konečně, že zajisté velkou zásluhu o oblíbenost\nGounodova díla má především výtečné na našem divadle\nprovedení jeho — zvláště co do úlohy „Mefista/' co do\nsborů a do orkestru — tož nebude se nám zdáti počet o-\nněch představení ani tak přes příliš velkým pro dva roky,\nani pouhým následkem toliko vnitřní ceny opery, již přese\nvšechny, věru dosti značné vady a slabosti poČítati sluší\narci mezi nejlepší plody novější operní literatury francouz-\nské. Úprava Gothovy tragedie pro text operní sotva mo-\nhla by býti špatnější, než jak ji v Gounodově na mnoze\npřeceňované opeře nalézáme. J. Barbier a M. Carré učinili\nz hlavní osoby tragedie, z Fausta, v prvním aktu bídnou\nskoro směšnou loutku, která se ďábla, jehož sama citovala\nbojí, v ostatní části libretta ale docela „pravidelného\" oper-\nního milovníka; že Gounod co Francouz tuto chybu nena-\npravil, nýbrž ještě spíše zvětšil, dokazuje mlhovitá, mdlá a\nblaseovaná hudba introdukce a skoro celého prvního je-\ndnání, které teprvé vstupem Mefistovým se stává zajíma-\nvějším. Jak málo porozuměli francouzští slévači Gothově\nbásni, vidíme k. p. z nesmyslného zjevení se obrazu Mar-\nkéty před Faustem v prvním aktu, čímž všechna způsobí -\nvost prvního setkání se obou v jednání druhém, činí se do-\ncela nemožnou; a takových známých ostatně věcí, jako vy-\nskytnutí se — Siebla, mohli bychom napočítati ještě dost a\ndost. V hlavním směru shoduje se hudba s textem: opera\njest všechno, jen žádný — Faust; a proto též Francouzové\nji raději nazývají jen „Markétou.\" Nejzdařilejší postava\njest bez odporů naveskrz „Mefisto\" — ovšem s francouz-\nským pelem; „Markéta\" má jen některé velmi dobré ač\nněkdy příliš sentimentální momenty v zahradní scéně (ob-\nlíbený valčík před šperky, ale mezi tyto „velmi dobré\"\nmomenty nepočítáme) a v posledním jednání; též Valentin\nnení Špatný — jen že by jeho poslední zpěv mohl býti o\nněco méně rhetorický. Za to má sbor a též orchestrální\nčást dosti efektů nad míru šťastných. — Provedení na\nnašem jevišti mohlo nás jako skoro vždy, i ve čtvrtek v\ncelku úplně uspokojiti: paní Ress-Blažková zpívá „Markétu\"\nvýtečně, též pan Lukeš jest velmi dobrý „Fausť', pan Pa-\nleček na slovo vzatý „Mefisto\", u něhož působí i momenty,\nkterých u mnohých jiných proslavených zpěváků postrádá-\nme, jako jeho vstup v druhém jednání, též ostatní úlohy\nbývají jak dostatečně známo, relativně dobře provedeny,\nsbory jsou výtečné, též orkestr, tak že by k docela zdaři-\nlému celku scházela jen bedlivější úprava; myslíme zde hla-\nvně precisnost scenerie (k. p. osvětlení v 3. a proměny v 5.\njedn.) a lepší aranžování závěreční apotheosy, a sice tak,\naby hned na první okamžik bylo poznati Markétu co hla-\nvní osobu celého skupení. Konečně musíme přednésti dvě\nskromné stížnosti ve jménu svých uší a očí: hřmot, jenž\npovstává v malém divadélku, příliš silným sborem hudeb-\nním sul palco jest v skutku nelidský, a podotýkáme, že\nněkdy i na nejprvnejsích jevištích se tento laciný efekt vy-\nnechává: druhá stížnost platí všeobecně velmi špatnému,\npro zrak nezdravému osvětlení v našem divadle."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "113", "page_fin": "114", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.6.2", "titre_corps": "* Koncerty: 1. května: koncert pianistky paní Vandy", "titre_sommaire": "* Koncerty: 1. května: koncert pianistky paní Vandy", "signature_source": "O. H", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.7", "debut_caractere": 6784, "fin_caractere_exclue": 7700, "texte": "* Koncerty: 1. května: koncert pianistky paní Vandy\nJunosza v českém divadle ; — 2. května: 2. koncert „Hlaho-\nluLÍ na Žofíne.\nOnen koncert v divadle zápasil s rozličnými překážkami,\nkteré by i úspěch sebe virtuosnějsích výkonů seslabiti mohly \\\nnepříznivá doba, hlavně pro hru na piano velmi nepříznivá vol-\nba místnosti a konečně nepříznivý nástroj nepatří zvjisté kroz-\nkosem ani umělcův ani — obecenstva. Paní Vandu Junoszu\npoznali jsme co pianistku solidně vzdělanou, jejíž technika je\ndosti značná ač za našich dob nepříliš vzácná jíž ale\nna mnoze schází průhledná jasnost hry, a energické živé podá-\nní citu. Že si zvolila hlavně skladby, v něž zajisté nejlépe a\nnejhlouběji může vniknouti, totiž díla svých rodákův („Andante\nspianato et grande polonaise briliante\" a „Scherzo\" od Chopina\npak velkou Mazurku od Guniewicze), zasluhuje úplnou chválu ;\npřece ale byli bychom si přáli poznati polskou umělkyni i s"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2225, "texte": "strany, což se snadno dosahnouti molilo nahrazením effekt-\nní ale docela bezcenné parafrase z „Lukretie Bogie\" jinou so-\nlidnější skladbou. Y celku ale nemobli bychom výsledek kon-\ncertu toho nazvati skvělým. — Jen zajímavý a rozmanitý pro-\ngram a garancie výborného provedení jeho, jakou obecenstvu\npodávají všechny podniky našich zpěváckých spolků, byly s to\nnaplniti v tak krásný den celý sál Žofínský, v němž „Hlaholu\nodbýval svůj druhý koncert; a v skutku mohou být obě strany\n— i umělci i posluchači — s výsledkem docela spokojeni. Ve-\ndením svého Činného ředitele p. K, Bendla provedl „Hlahol\"\nsám Beethovenovy duchovní písně : „Prosba\" a „Božská moc a\nprozřetelnost\" a Fdrchgottem-Tovačovským arranžovaný výbor\npěkných národních písní srbských, pak s průvodem 4 lesních\nrohů Schubertovu „Noc v lese\" a dva sbory Schumannovy;\n„Jitro\" a „Vzhůru Čís!\", konečně novou skladbu L. Procház-\nkovu : „Žižkův dub\" pro velký sbor se 4 solovými bassy. Po-\nslední toto číslo působí velmi šťastně zvláště svou harmonickou\nstránkou a rozhodnými effekty v šťastném muž-\nských hlasů, jak v solovém kvartettu bassovém pány Cechem,\nDoubravským, Lvem a Sebestou velmi dobře provedeným, tak\ni ve sboru samém, k. p. v užití tenorového falsetu na konci\nrozsáhlé skladby, která na mnohém místě zřejmě jeví jakousi\ntendenci, překroČiti meze mužského Čtverozpěvu, jehož obor na-\nproti sborn smíšenému jest přece jen poněkud úzký. Jako\nvšechny sbory, byl i „Žižkův dub\" přednešen výtečně, ano ře-\nkli bychom, že se Schubertovou „Nocí v lese\" nejskvěleji z ce-\nlého programu, a neminul se tudíž i hlučné pochvaly, sklada-\ntel byl vyvolán. Nevíme však, zdali žádoucnému rozšíření té-\nto skladby nebudou velké obtíže provedení jejího klásti velké\npřekážky. Paní Marta Procházkova zpívala dvě národní pí-\nsně, slovenskou (Zahučaly hory) a Neapolitánskou, zvláště tuto\nposlední velmi roztomile; Schube?áovu „mladou jeptišku,\" Gou~\nnodem pro zpěv, piano (p. dr. Procházka), harmonium (p. J.\nFórster) a cello (prof. Hegenbart) složenou. Pan Forster hrál\nna harmonium vlastní „Selanku\" a Bachovu gavottu do g-moll\njako vždy elegantně a jemně, litovali jsme ale, že akustika lo-\nkálu v žádném poměru nestála s hlasem nástroje, o sobě vý-\ntečného.\n\nO. H."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c016", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "114", "page_fin": "114", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.6.3", "titre_corps": "* Stipendia pro umělce. Ve finančním zákoně pro Cislajtánii", "titre_sommaire": "* Stipendia pro umělce. Ve finančním zákoně pro Cislajtánii", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.8", "debut_caractere": 2227, "fin_caractere_exclue": 6577, "texte": "* Stipendia pro umělce. Ve finančním zákoně pro Cislajtánii\nna rok 1868 povolen jest obnos patnácti tisíc zlatých\nr. č., kterého se má dle ustanovení, jak jsme už v minulém\nčísle podotkli, užiti mezi jiným k udílení stipendií nemajetným\nale nadějným umělcům, kteří buď již s větším samostatným\ndílem do veřejnosti vstoupili, buď se pracemi hlubší umělecké\nceny vykázati mohou. K ucházení se o stipendia tato vyzývají\nse všickni umělci z oboru hudby a výtvarných umění (archi-\ntektury, řezbářství a malířství), básnictví, ze všech zemí cislaj-\ntánských, kteří hodlají Činiti nárok na dosažení stipendia. Do-\ntýČné žádosti buďtež podány nejdéle do polovice Června 1868\nu dotýČných zemských úřadu. Žádosti tyto obsahujtež: 1. vy-\nlíčení toho, jak se žadatel vzdělával a jaké jsou jebo osobní\npoměry: 2, udání spůsobu, kterým má stipendia k účelu dal-\nšího vzdělání užito býti, a 3. buďtež přiloženy zmíněné důkazy\nnadání a dosaženého již stupně vzdělání. Stipendia tato se udí-\nlejí prozatím na dobu jednoho roku, při Čemž se připomíná, že\nvýše jejich se ustanoví dle osobních poměrů žadatelových a dle\núčele, jenž udělením tímto dosažen býti má, avšak že žadateli\nvolno jest, v tom ohledu svá osobní přání vysloviti.\n* K záležitosti prazskýsh varhaníku. ~Národní listy\"\npřinesly v Čísle 125 následující zprávu: Jako u sv. Haštala vy-\nskytují se neshody v řízení kostelní hudby, an tamnější ředi-\ntel kůru mimo svůj ještě jiný kůr říditi má, tak pozorovati lze\npodobné neshody v kostele sv. Jindřicha, z toho pochodíeí, že\ntamější varhaník ne dvojí ale trojí službu jednou osobou zastá-\nvat! má, jsa předně učitelem na ústavě varhanickém, za druhé\nředitelem kůru u sv. Jakuba a za třetí varhaníkem u sv. Jin-\ndřicha. Nebylo by již na Čase nezadávati dvě aneb docela tři\nmísta jediné osobě na patrný úkor kostelní hudby, kteráž bo-\nhužel v našich kostelích vůČihledě klesá a zameziti tak mnohé\nnepořádky a pohoršení, jež z toho pocházejí ?\nK této zprave podáváme následující dodatek :Je to v\nskutku pravda, že ředitel kůru u sv. Jakuba ještě dvě mimo-\nřádná místa zastává, avšak on je může právem zastávali, ne-\nboť služby ty nekolidují v hodinách, a každý nezávistný uzná,\nže je to přec zcela jedno, vyučuje-li ředitel kůru u sv. Jakuba\nv prázdných hodinách soukromé osoby, aneb koná-li nějakou\nhudební funkci v kostele. Zcela jinak by to bylo, kdyby řízení\nkůru u sv. Jakuba padlo v tutéž hodinu, co hraní na varhany\nu sv. Jindřicha. Lee podívejme se, co pak dostává ředitel kůru\nu sv. Jakuba za ty tři funkce. Za hraní na varhany dostává\nročně 168 zl.; za vyučování na Škole varhanické ročně 200zl.r\nza ředitelství kůru u sv. Jakuba ročně byt a stravu; tedy do-\nhromady 368 zl., byt a stravu. Nuže z toho nezbohatne!\n* Pan Vác. Horák, slovútný skladatel kostelní pracuje na\nrekvium, které se dne 12. června za nebožtíka Pštrose poprvé\nv chrámě Týnském provozovati bude.\n* Pan Eduard Nápravník jmenován jest, jak se doví-\ndáme, prvním kapelníkem cis. ruské opery v Petrohradě. Místo\ndruhého kapelníka ruské opery obdrží, jak se nám píše, nás\nrodák p. Hynek Vojáček.\n* Pan Karel Riedel vydal u Fritsche v Lipsku dva se-\nšity staročeských zpěvů pod názvem „Altbohmische Gesánge\"*\nPrvní sešit obsahuje 2 husitské zpěvy; druhý 3 písně vánoční.\nHudebních pokladů našich počínají si i Němci všímati.\n* P. J. R. Vaněk, na slovo vzatý virtuos z Kokycan„\nbude v městském divadle v Plzni odbývati koncert za spoluú-\ncinkování páně Vavřínkova orkestru a některých tamějších hu-\ndebních sil. Mimo jiné bude p. koncertista přednášeti fantasii\nna motivy z )INormyíí od Jakobi-ho, adagio a rondo z kon-\ncertu K. M. Webra, pak dvě písně bez slov od Stránského.\n* Sic. Matilda Zavrtalova líbí se v Cosenze nesmírně a\nbyla vystoupivši v opeře ,„Favorita\" obsypána nadšenou po-\nchvalou.\n* Paní Auspic-Kollarova koncertovala dne 20. března s\nvýtečným úspěchem v Pešti.\n* František Steger slavil dle časopisu Espana musical\ntriumfy co Ernani na divadle Barcellonskem. Ve sve arii, v\nduettu se signorou Giovannoni a v celém 4. aktu byl nedo-\nstižný.\n* Ochotnický orkestr „Thálie\" bedlivým řízením kapel-\nníka p. Kaplana počíná si velmi statně, přednášeje při divadel-\nních představeních ochotnické jednoty „Thálie\" v lazenskem\nsále na Malé straně se svěžím zápalem a přiměřenými nuance-\nmi ouvertury slovanské od Tittla, A. Hniličky, Karla, jakož i\niiné instrumentální kusy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c017", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "114", "page_fin": "114", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.7", "titre_corps": "* Uprázdněná místa hudebnická. V Schaffhausenu (ve", "titre_sommaire": "* Uprázdněná místa hudebnická. V Schaffhausenu (ve", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.8", "debut_caractere": 6579, "fin_caractere_exclue": 7262, "texte": "* Uprázdněná místa hudebnická. V Schaffhausenu (ve\nŠvýcarsku) uprázdněno jest místo a) učitele na dechové nástroje\n(plechové i dřevěné); b) místo kapelníka kantonské polní hudby;\nc) místo kapelníka kadetní hudby. Každé místo spojeno jest\ns ročním služným 1000 franků (640 zl. r. c.). Kompetenti, kteří\nse vykážou vysvědčeními, že maji spusobilost a schopnosti\nk místům těm, nechť se obrátí německým přípisem k panu Dr.\nA. von Waldkirch, předsedovi hudební společnosti v Schaffhausenu.\nPři hlavním chrám Páně v Jágru (Erlau) se 2 dobří\nsopraništé. Mají tu výhodu, že mohou zde bezplatné študovat;\npak mají celé opatření. Přihlášky budtez cineny ti kapelníka\ndomu p. Fr. Zsasskovského."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-10-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-10_01#c018", "volume": "bmtnabd_1869-05-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "114", "page_fin": "114", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.8", "debut_caractere": 7264, "fin_caractere_exclue": 7655, "texte": "Listárna.\n81. zp. sp. v P. Žertovných dvojzpěvů Českých je málo. Jeden\nze zdařilých je žertovný vystup pro tenor a bass s piúvo-\ndem piana pod názvem „Kdo ma zpivaP od Jos. Pauknera.\nJsa snadný k provedení hodí se dohře pro zpěv. spolky a\nochotnická divadla, k besedám neb domácím zábavam. Lze\nho dostat u Fr. Boučka v Praze 290—1. Panu J. H.\nkap. ve Lvově, Dalibor se Vám zasílá pravidelně."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "107", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.1", "texte": "Slovo o ruské hudbě církevní.\nUmění hudební vyvíjelo se u Rusů ve dvojím směru:\nco hudba církevní a hudba světská. Počátky oné sahají tisíc\nlet nazpět, tato jest naskrz moderní. Vedle učené hudby\nvšak zasluhuje pozornost také hudba národní, o které nám\ntéž bude zvláště pojednati.\nv\nHudba církevní dostala se na Rus s křesťanstvím. Re-\nkové a později Bulhaři byli učiteli náboženských obřadů a\nzpěvů u Rusů. Rusové vypůjčili si nejprv od Řeků staré,\npísmenové nóty a když se Řekové sami v středověku od-\nvrátili od těchto starých známek, vynašli též Rusové při tvo-\nření si nových nápěvů církevních též nová, samým Řekům\nneznámá znaménka, zjinačili značně vypůjčené si známky,\nzměnivše písmeny v rozličné háčky, pročež se slovansko-ru-\nské noty „háčkovanými\" nazývaly.\nJako v církvi řecké tak iv ruské nesmělo se užívati\nhudebních nástrojů při obřade ch církevních, nýbrž jen zpě-\nvu, a tento zpěv byl za příkladem prvotní řecké církve více\njednohlasý, recitativní, bez kadencí a taktu, toliko bez pří-\nzvuku odměřen, a zřídka kdy dosahoval na tři tóny. Nazý-\nval se zpévem sloupovým, což se v římské církvi cantus ple-\nnus jmenuje.\nPro tento zpěv založen byl dle 15. pravidla Laodicej-\nského církevního shromáždění u Rusů také úřad zvláštního\nkostelního pěvce (dják). Poněvadž Řekové sami svůj slou-\npový zpěv ozdobovati započali a proň obratné pěvce (<dome-\nstiky) zaváděli, přešel tento domést i cký zpěv též do ruské\ncírkve hned po jejím založení. S řeckým duchovenstvem\npřišli na Rus bulharští a řečtí choryfeové, jenž se v Caři-\nhradě nazývali „ředitelé zpěvů\" (domestiky, demesteky), od\nkteréhožto slova se odvozují ruská slova: demestvo} demestven-\nnoje pénije, jednoduché to zpěvy či chorály.\nOd Vladimíra až do Jaroslava I. nebyly zpěvy tyto ani\numělé; bylo to spíše čtení recitativní čili jednohlasý zpěv,\nt. j. jejž domestik s průvodem ostatních pěvců neb lidu, buď\ndle téhož nápěvu aneb jen s kvintou neb basem (basso con-\ntinuo) v jednom tónu zpíval, jak se to dosud v řeckých klá-\nšteřích děje. Nejstarší zpěv byl tudíž iv ruské církvi pou-\nze melodický a domestikus jen ozdoboval jej dle základu\nkvinty aneb noty basové rozličnými variacemi a přechody\nhlasu. Za knížete Jaroslava Vladimíroviče byl uveden v\nRusi zpěv sv. Jana Damascenského, o němž se sv. Cyprian\nmetropolita Moskevský okolo r. 1380 takto vyjádřil: Neza-\nlíbilo se Bohu slyšeti se oslavovati pouze slovy i chtěl ještě\nobohatiti tato vznešeným zpěvem, díky za to věřící duši Ja-\nroslavově. Zavítali k němu tři zpěváci byzanští. Oni uve-\ndli na ruskou půdu andělský zpěv v osmi tónech, melodie\ntrojhlasé, jakož i jednoduchý chorál ku pochvale Všemohou-\ncího a jeho posvátné matičky, jakož i ostatních svatých, k\nútěše církve a k oblažení věřících, k pohnutí jemných duší\na ukonejšení utrápených srdcí.\"\nPod zpěvem v 8 intonacích čili hlasech nerozumí se tu\nsnad symfonický, nýbrž jednohlasý zpěv dle rozličných nápě-\nvů, z nichžto se čtyry u Řeků rovné (toni recti) a čtyry ši-\nkmé čili kosmé (toni obliqui) jmenovaly. Trojhlasý zpěv byl\novšem symfonický, trio, jehož se v Rusi drahný čas užívalo.\nOsm tónů od Jana Damascenského vynalezených na základě\nstarořecké školy, souhlasí s moderními následovně: l.ton Ré\nminor; 2. ton Ré minor končící se na Sol; 3. tonFa major,\n4. 6. 8. tón la minor s rozdílnou modulací, 5.-a 7. tón mi\nminor.\nOstatně vyvinovaly se zpěvy církevní v rozličných kon-\nčinách rozdílně. V západní Rusi byl i vplyv církve latinské.\nLetopisy ruské vypravují o Emanueli Kastratu, jenž se stal\npozději biskupem Smolenským, jmenujíce jej jedním z nej-\nprvnějších zpěváků řeckých, kteří ve XII. století Rusy vyu-\nčovali základům nábožných zpěvů; v XV. století vystupuje\nmetropolita Kyjevský Řehoř Camblak; v XVI. století měšťan\nNovgorodský a jeho bratr Vasilij, jenž se později stal me-\ntropolitou Rostovským ; pak chovanci Savy, Feodor kněz Mo-\nskevský s příjmím Kře stav, Jan (nosatý) a Štěpán.\nStará hudba dá se rozvrhnouti na tři oddělení:\nV\n1. Řecké chorály, které jsou zajisté ony původní zpěvy,\njímž říkali demestvennoje pénijé\\ a také pro rozdíl od pozděj-\nších padělaných zpěvů stolpovoje znamennoje.\n2. Zpévg bulharské.\n3. Zpévy zvláštní, jež si osvojila církev ruská. Tak na\npř. skládá se řecký zpěv: a) z chorálu demestvennojef b)\nzpěvu základního čili prvotního stolpovoje znamennoje} c) ze\nzpěvu pod názvem putevoje, d) ze zvláštního řeckého. Tak\nnazvaný prvotní zpěv nemá časomíry, ale je akcentován;\npřibližuje se recitativu. Zpěv putevý nemá nic společného\nse zpěvem řeckým; nemůžeme tedy o něm nic jiného říci,\nnež že je to zpěv smíšený, jejž Řekové zavedli v ruské cír-\nkvi. Vlastní řecký zpěv má melodii a rhytmus. Bulharský\nna jistých místech má též melodii, upomínaje často na zpěv\nřecký. Později patriarcha Nikon přijal do církve upravený\nzpěv sv. Jana Damascenského. Nikon byl milovníkem ře-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "108", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.2", "texte": "ckého zpěvu a zvláště Kyjevského, jehožto skoro na Velké\nRusi neznali. Roku 1656 odeslal patriarcha Cařihradský ar-\nchidiakona Meletia, aby vyučoval zpěvu, a 10 let později vy-\nšla nauka o zpěvu v slovanském jazyku od Mikuláše Dilet-\nského pod názvem Idea gramatiky musikijskoj. Mylné jest,\nže Nikon změnil hudbu, odňav jí tímto všechnu prvotní pů-\nvodnost. Nikon zřídil sbory dobrých pěvců, vybíral dobré\nmotivy, tvoře z nich svěží zpěv, jenž zasluhuje přednostpřed\nducha prostými varhanami. Nikon miloval příliš hudbu ře-\nckou, než aby ji byl nahradil zpěvy církve římské, ale ne-\nmohl se přece obejiti bez zpěvu západního, zpozorovav, kte-\nrak řecká hudba je přeplněna chybami; avšak zpěvy Jana\nDamascenskáho nemohl změniti, nechtěl-li jim odníti vše-\nv\nchen ráz rhytmický. Noty hudební u Reků běžné zakládaly\nse na přízvuku. Potom zpěv řecký, tak jako chorál, vzal\nna se ráz slohu velkých mistrů Itálie; přízvuky byly nahra-\nzeny notami. Nikon, kterému se zdála tato soustava snad-\nnější, uvedl ji v ruskou hudbu církevní a odložil přízvuky\nkrjuky), jichž nyní užívají jen rozkolníci. Tento druh pří-\nzvuků má sice analogii s přízvuky sv, Janem vynalezenými,\nale přece se liší. Dle rukopisu z X. stol. (v klášteře Tro-\njickém) dokazuje se, že se liší přízvuky, jichž užívali roz-\nkolníci v posledním století, znamenitě od oněch, jichž se u-\nžívalo za dřívějších časů ; tato hudební znamení rozkolníků\nvysvětlil Ivan Jakymov Šajdorov v XVI. století; později na\nzákladě jeho přijaly komise sestavené carem Alexejem, kte-\nré vyšetřovaly svaté písmo, pravidla k přenešení těchto pří-\nzvuků na noty stejné platnosti v objemu 5 obyčejných linií.\n(Pokračování.)\n\nPamětní spis\no rakouských a francouzských žestových dechových\nnástrojích.\nSepsal Václav Červený.\n(Pokračování.)\nLeč poslyšme rakouskou úřední zprávu o nástrojích Sa-\nxových a zkoušejme cenu jeho skutečných a novotu jeho\nnejposlednějších domnělých vynálezů a oprav.\n„Dřívější vynálezy a opravy Saxovy,praví se ve zprá-\nvě té, „jsou dávno známy. Netřeba se vrátit více jmenovitě\nk Saxovým Saxofonům a dlužno konstatovat, že jsou tyto už\nr. 1846 patentované nástroje, ještě dosud mimo ve Francii\ntakřka docela neznámy. Ba ani ve Francii, kde jsou Saxo-\nfony u vojenských kapel zákonitě zavedeny, neužívá jich ani\njediný divadelní aneb koncertní orkestr. V opeře a koncer-\ntech nebudou po tak dlouho působiti, pokud se nějaký sla-\nvný komponista nevynajde, jenž by je ve svou partituru při-\njal.\"\nJakou cenu má tedy vynález, jehož praktické upotřebo-\nvání a rozšiřováni stojí v tak bídném poměru k jeho stáří?\nV\nVždyť dosáhly armádní pozouny a myslivecké korný Červeného\nv 10 měsících poměrně mnohem většího rozšíření než nástroj\npřed 23 lety vynalezený, aniž by musely čekat na nějakého\nbudoucího skladatele. Nic méně platily Saxofony jurorům\nještě r. 1867 za nástroj ceny hodný. Avšak slyšme, co pra-\nví o nich W. Wieprecht, kr. pruský generální ředitel hudby:\nSaxofony spočívají na základě klarinetu. Taký hluboký kla-\nrinet v kontrabassu zhotovil jsem v Berlíně už r. 1839, na-\nzval jsem jej Bathyfone a pustil jsem ho do světa. Nástroj\nten se mnoho nerozšířil, poněvadž nespočívá, jako Saxofony,\nna pravdě. Též tyto zmizí brzy, jako tak mnohá absurdní\nvěc v tomto odvětví umění se přežila. Roku 1844 —ne-\nmýlím-li se vystoupil Ad. Sax v Paříži co vynálezce svými\ntak zvanými Saxovými kornami, u nichž užil beze vsí změny\nmých zámyček (Pumpenventile). Avšak i forma Saxových\nkořen nebyla nová, anto už r. 1835 moje bassová tuba tou-\nto formou se honosila a též v Rakousku bombardony, a je-\nště mnohem dříve ofikleidy v Paříži tuto formu měly.\"\nk to jsou podstatné vynálezy Saxovy ze starší doby;\nnuže obraťme se-nyníknejno věj ším, z nichž především stojí včele\nžestové nástroje se šestí zvysovacímipistony „Pistonsascendents.\"\nTěmito pistony skrátí se roura a zvýší se nota o půl tonu, mí-\nsto4 co by se měla snižit, jak se děje u našich mašin. Prá-\nvě tato zvláštnost a větší počet pistonů jsou prý předmětem\nvynálezu a padly bezpochyby při udělování cen těžce na vá-\nhu ve prospěch Adolfa Saxe při všem tom, že měl Alfons\nSax už r. 1862 při londýnské výstavě na zvysovací 'pistony\nvýsadu.\nAvšak co jsou to za nové vynálezy neb opravy ? Wieprecht\npruský ředitel hudby, dal zhotoviti už r. 1835 tubu s 5 sni-\nžovacími ventily, k čemuž jiný brzy šestý, ba ano sedmý\nventil připojil. J. Pavlis, ředitel vojenské hudební školy\nv Praze, troubil už r. 1845 na pozoun s 6 cylindry a Fr.\nStohr, továrník hudebních strojů v Praze, zhotovil F tubu\ns 6 cylindry, avšak nástroje ty neosvědčily se praktickými.\nTak jako počet sesti pistonů není nic nového, tak není\ntaké zvláštnost, že jsou pistony zvysovací, vynálezem Alfonse\nani Adolfa Saxe, nýbrž pochází z Rusi.\nR. 1852 v měsíci květnu zaslal ruský generál Štěpánov\nz Jaroslavi u Moskvi V. Červenému kornet do B se zvyso-\nvacími pistony s rozkazem, aby Červený podle něho jiné ná-\nstroje zhotovil, avšak po obapolném srozumění se dal je\nčervený dle rakouského způsobu zhotovit.\n(Dokončení.)\n\nMichal Ivanovič Glinka.\n\n(Pokrač. a dokonč.)\nY listopadu r. 1848 přijel Glinka do Petrohradu, zůstal\nzde do jara a navrátil se po té opět do Varšavy. Zde jej\nstará jeho nemoc znovu sklíčila, ponoříc jej v hlubokou apa-\nthii, z nížto jej toliko vzkřísila vroucí náklonnost k jisté mladé\nPolce k napsání tří romancí: „\" „Adéla11 „Merí.\"Y\n„Merí.\"Y podzimku r. 1850 navštivila Varšavu carovna\nAlexandra Feodorovna. Den po jejím příjezdu složil Glinka\nromanci „Palermo,\" kterou věnoval později pod jménem „Fin-\nský záliv\" cárovně. Romance tato honosí se velmi něžným\nnádechem a zvláštním rázem, lišícím ji ode všech předchá-\nzejících romancí Glinkových.\nV červnu 1851 zastihla Glinku zpráva o smrti milované\nmatky. Tato zpráva účinkovala naň tak mocně, že mu zmr-\ntvěly ony prsty pravé ruky, v nichž osudné psaní držel. Po\nté ostal ještě nějaký čas ve Varšavě a přepracoval tam svou"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "109", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.3", "texte": "směs španělských melodií „Recuerdos de Castilla ,\" opatřiv ji\nnovým názvem „Druhé španělské ouvertury.\"\nNa zimu odebral se do Petrohradu k sestře své Lud-\nv\nmile Šestákové, k nížto lnul povždy velikou náklonností a\ns níž jej byla smrt matčina ještě více sblížila. U ní strávil\nzimu z r. 1851 na 1852 velmi příjemně v kruhu nemno-\nhých upřímných přátel a hudebníků, jako D. Stasova, En-\ngelharta, jemuž svěřoval rukopisy své k uschování, pak A.\nSérová a j. Na jednom koncertě filharmonické společnosti\nbyly toho Času Glinkova „Druhá španělská ouvertura\" a\n„Komarinská\" od obecenstva s nesmírným nadšením přijaty.\nTenkráte byla též Glinkou složena „Pervonačalnaja polka.\"\nSkladba ta zajímá původností svou a pěknými homoristický-\nmi podrobnostmi.\nV květnu r. 1851 odejel Glinka poznovu za hranice.\nCestoval s don Pedrem a jednou dámou, jíž k vůli složil po\ncestě malou mazurku ve spůsobě Chopinově. Nějaký čas\npozdržel se v Berlíně, kde s ním obcoval G. Meyerbeer\nvelmi přátelsky. Jednou se ptal Meyerbeer Glinky: „Jak\nto, že vás známe posuď jen z poyěsti, aniž bychom znali\ndíla vaše?\" „Protože není mým obyčejem,\" odvětil Glin-\nka, „abych sám své skladby kolportoval.\"\nZ Berlína odebral se do Paříže s úmyslem, vydati sé\nodtud po druhé na cestu do Španělska. Úmysl ten však\nneuskutečnil: dojel do Toulousu a odtud vrátil se zase do\nPaříže následkem silného rozstrojení nervů. Don Pedro, ú-\nčastník té cesty, vypravuje: „Čím dále od Paříže jsme při-\njížděli, tím častější se stávaly bolesti našeho Miguelita a\nslovo „skučno\" (nudno). Zdálo se mi, jako bych byl v ru-\nském kostele, kde tak často opakují: Gospodi pomiluj! Od\nPaříže do Toulousu byl náš hovor: mně nudno! a já odpo-\nvídal a! neb o! a takovým spůsobem přijeli jsme, místo do\nŠpaněl, nazpět do Paříže.\"\nV Paříži se Glinka po nějakém čase zase zotavil a po-\nčal psáti ukrajinskou symfonii „Taras Bulba\" pro orkestr.\nBrzy však to dílo položil nedokončené stranou. Vedl život\nskromný a tichý: obmezil se úzkou společností důvěrných\npřátel a sedal ponejvíce doma, čítaje dle návodu přítele své-\nho Meriméa klassické spisy, jako Homera, Ovidia a „Or-\nlando furioso\" od Ariosta. Jeden z jeho známých V . . .\nvyvedl tenkráte velmi zdařile jeho podobiznu. Brzy však\nho Paříž omrzela. „V mých letech nelze mi více v Paříži\nse veseliti,\" píše sestře, „zaklepal u mne padesátý rok, ná-\nhledy mé a city se změnily. Vše to, co zde nazývají pří-\njemnostmi života, netěší mne .... Paříž oslepuje klam-\nným leskem, a požiješ-li v ní, jako já, dvě leta uvidíš, že\nvšechno marnost, marnost a marnost.44 Zatoužil opět po\nRusi; přál si dokončiti tam v tichém útulku život svůj, a\npsaní jeho k sestře z toho času plna jsou poukázání, jaké\npro něho obydlí zříditi má : tichý, osamělý domek se za-\nhrádkou, s bažantnicí, s holubníky as místem pro krá-\nlíky ....\nV krátce po vypuknutí války mezi Ruskem a Francií,\nodejel Glinka s don Pedrem z Paříže. V Berlíně, kde se\nzdržel po nějaký čas, připraveno mu bylo několik znameni-\ntých hudebních požitků: přítel i učitel jeho Dehn potěšoval\nho výtečnými provedeními prací Haydnových a Beethove-\nnových, a král pruský přikázal, aby schválně pro Glinku\ndávali „Armidu\" Gluckovu. S velikou pochvalou zmiňuje\nse též o Hauptově skvělé hře na varhany.\nVrátil se do Petrohradu několik dní před ukončením\n50. roku svého života a brzy na to začal po přání někte-\nrých svých známých, především své sestry, psáti svou auto-\nbiografii 1854. Dokončil ji v březnu 1855. Mimo to instru-\nmentoval Weber- ovo „Aufforderung zum Tanze\" aby dokázal,\nže se nemusí těžká des- stupnice, v které ten kus napsán,\npřevésti pro orkestr v jinou; aby se zachovaly všechny ef-\nfekty Weberovy skladby. Tato práce jest vzorná. V pro-\nsinci složil krásnou „dětskouppolky\"uy\" již malé své neteři vě-\nnoval. V zimě téhož roku slýchal Glinka mnoho výkonů\nhudebních, které ho zajímaly; zvláště počínal v té době vždy\nhlouběji pojímati hudbu největších, nejváženějších skladatelů:\nBeethoven, Bach, Hándel, Gluck, staří Italcové stávali se\nvždy více jeho miláčky a díla jejich slýchal vždy s plamen-\nným nadšením. Zvláště partitury oper Gluckových téměř\nnerozlučný byly s jeho pianem .... V tom čase prosil\nDehn Glinku o zaslání jeho oper a všech romancí jeho, aby\nje vřaditi mohl do berlínské královské knihovny; za tou pří-\nčinou sebral tenkráte Glinka všechny své skladby, přepra-\ncoval mnohé a některé, které se byly ztratily, napsal z\npaměti.\nS konce r. 1854 zabýval se Glinka vzděláváním ve zpě-\nvu D. M. Leonové; pro její koncert uchystal též některé\nsvé práce, zvláště upravil svou „Modlitbu \" původně pro pi-\nano napsanou, pro hlas se sborem a orkestrem.\nBrzy na to začal pomýšleti na novou operu. Vybral si\ndrama Sachovského „DvoumuŽnice neb volžstí loupežníci \"\nkteré se dobře k opernímu zpracování hodilo a mnoho rů-\nznoobraznosti poskytovalo. V této opeře vylíčiti chtěl živel\nmaloruský v meziaktu již dříve pro „Tarasa Bulbu\" sloze-\nv\nném a v osobě Cumaka. Svátky, o kterých měla být Dvou-\nmužnice unešena, dávaly mu příležitost, uvésti na jeviště\nmnoho národních ruských a maloruských tanců, jakož již\nkozácký tanec téměř byl vypracoval. Mnohé kusy z opery\nimprovisoval již v kruhu svých přátel, již byla složena hud-\nba k té scéně, kdy se v dálí jeví čluny loupežníků, arie\nGruni-dvoumožnice u kolébky spícího děcka jejího, byla té-\nměř hotova, ostatní části počaly se v duchu jeho ohraničo-\nvati tu upustil pojednou od započatého díla a zanechal\nje docela. Oheň v něm se probudivší nebyl dosti podněco*\nván, liberettista psal liknavě a nepodal mu slova v pravý\nčas a tak horlivost jeho mizela, až utuchla úplně; ko-\nnečně se mu zprotivilo i pomyšlení na operu. Za to za-\nbýval se velmi mnoho skladbami Bacha, Hándela, starých\nNěmců a Vlachů. Porovnávaje dřevní ruskou hudbu církev-\nní s církevními melodiemi západu, a harmonisací jich veliký-\nmi skladateli XVI. a XVII. veku, nabyl přesvědčení, že obe-\nznámení se důkladné s těmito skladateli nutno k harmonisací\nstaroruských církevních melodií. Dav Rusi národní operu7\nchtěl jí též dáti národní harmonii starých jejích melodií cír-\nkevních. Co prozatímní výsledek té snahy složil dva ruské\nzpěvy církevní pro tři hlasy, které s velikým úspěchem pro-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "110", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.4", "texte": "vedeny byly r. 1856 o Velikém postě „bratřími Sergiev3ké\npoustevny\" (blíže Petrohradu).\nMezi tím nezanedbával jiné hudební práce. Ku koru-\nnovaci caře Alexandra 11. složil slavnostní polku, která po\npříkazu čáře na všech dvorních bálech hrána byla. Chtěl\nsložití také hymnu, však i tu nebyla mu slova dodána v čas\na prvotní jeho zápal mezi tím utuchl. V zimě složil na pi-\nano malý půvabný tanec andalusský „Las ú-\nryvek ze španělského alba. Na jaře pak r. 1856 napsal po-\nslední svou romanci „Ach, nemluv mi, že srdci bolno.11\nV dubnu r. 1856 odejel Glinka z Petrohradu a nevrátil\nse více na Rus. Zdržel se v Berlíně, pracuje tam s Dehnem\no církevní hudbě', vzory mu byli Palestrina a Orlando Lasso.\nMimo to požíval mnoho rozkoše posloucháním výkonů klas-\nsické hudby v divadle berlínském a tamějším zpěváckém\nspolku a důvěrným obcováním s Meyerbeerem. Poslední jeho\npsaní k sestře bylo radostné: sděloval jí, že v koncertě\ndvorním trio jeho „Ach ne mně bědnému1' z Života za caře\nprovedeno a přečetným skvělým posluchačstvem velmi pří-\nznivě přijato bylo, ku konci pak, že co nevidět „Život za\ncaře\" v Berlíně dáván bude. Však to psaní bylo jeho po-\nslední. Brzy na to podlehl své nemoci (pozůstávající v na-\nstuzení, hlavně však v neduhu játer) a skonal v noci z 2.\nna 3. února, tiskna malý obrázek dar to matčin k\nzsinalým rtům. Tělo jeho pohřbeno bylo nejprvé v Berlíně,\npak přičiněním sestry jeho do Petrohradu převeženo a se\nslávou na hřbitově něvského kláštera uloženo vedle mohyl\nV\nKrylova, Gnědiče, Baratynského, Karamzina, Zukovského.\n\nVzdělal Čech.\n\nÚvahy.\n\nPijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro\nmužské Mazy s průvodem piana, složil Josef Bergmann, op.\n17. U Christopha a Kúhé v Praze.\nDříve než přikročíme ku kritické úvaze této kantaty,\nzmíníme se několika slovy o básni samé. Pijanovo dědictví\nod Voj. Šmilovského jest velmi pěkná významná báseň roz-\npravná s lyrickými momenty, která je takřka k hudbě stvo-\nřena poskytujíc skladateli vhodných míst k hudební karakte-\nV prvním odstavci básně vypravuje básník o če-\nském pánu, jenž nemaje synů a dcer, chce potomstvu zůsta-\nvit nějaký dar, by ipo smrti žil v paměti národa. Sklada-\ntel pojal dobře básníka a vypravuje též velmi trefně hudbou\nslova jeho, vystříhav se při tom vší rozmazlené melodičnosti\na uživ k tomu dobře jen slabičného zpěvu a jednotvárnosti\nrhytmické a melodické se vkusným střídáním harmonii, jak\ntoho první recitativně držený, rýmovaný a veršovaný odsta-\nvec básně vyžaduje. Avšak v čem se s p. skladatelem ne-\nshodujeme, jest okolnost, že skladatel dal čtvero Masně od-\nstavec ten vypravovat; neboť jsme toho náhledu, že se dá\ntaková recitativně držená sloka přiměřeněji buď sólem aneb\nunisonem ve sboru vyjádřiti, a také theoreticky odůvodniti.\n(Pokračování.)\n\nDopisy.\n\nZ Paříže. (Strakoš a markýzka Alboni — Nové operetty).\nZnámý podnikatel koncertu Strakoš, Moravan rodilý,\nengažoval slavnou kontraltistku Alboni, která před mnohými\nlety též v Praze pohostinsku vystoupila, k umělecké cestě\npo Francii, Belgii a Holandsku, a sice na dva měsíce od\n18. října do 18, prosince 1869. Paní Alboniová bude na\ntéto cestě 50krát v pozůstalé mši Rossiniho zpívati a obdrží\nza to 150.000 fr. (60.000 zl. r. ě.) honoráru. Novinky\ndivadla „Bouffes-Parisiens totiž operetty Madeleine od Po-\ntiera Gandolfo od Lecocqua a L/Eccossais de Chaton\nod L. Delibesa bavily obecenstvo u velké míře a udrží se\ndlouho na repertoiru.\nZ Varšavy. (Koncerty Zarzického — Münchheimra. — Lubinski.)\nJeden z nejpěknějších koncertů letošní koncertní sésony\nbyl koncert ve prospěch evangelické nemocnice. Hralf v\nněm na slovo vzatý pianista p. Zarzicki a přednesl dvě\nvlastní své skladby a krásnou romanci od Schumanna. V\nkoncertě p. Můncheimera slyšeli jsme pěknou ouverturu\nk jeho polské opeře „Otto Lueznik,\" duetto z opery jeho\n„Stradiot\", které p. Múnchheimer s p Procházkou výtečně zapěl.\nV koncertě tom zpívala někdy velmi oblíbená umělkyně p*\nLeskiewiczova „O Salutaris\" od Rossiniho výborně; její hlas\nje až dosud pěkný i silný. Před nedávnem dal se zde\nslyšeti nadějný houslista p.Ladislav Lubinski, chovanec pa-\nřížského konservatoria a přednesl devátý koncert od Beri-\nota a Valše caprice od Wieniawského osvědčiv dobrou\nškolu, měkkost v přednosu kantileny a elegancí v pasážích*\nZ Petrohradu. (Osmý koncert ruské hud. společnosti. — Kvartetto.)\nOsmý koncert hudební společnosti (22. března) byl velmi\nzajímavý; avšak tesil se jen skromné návštěvy. V koncertu\ntom provozovala se poprvé nová synfonie „Anthar\" od Římské-\nho-Korsakova, který se v ní osvědčil co stoupenec H. Berlioze.\nSic. Setinová, žákyně prof. LeŠetického přednesla velmi správně\nkoncert od A. Henselta. Sic. Chvostová zapěla tři písně : Wald-\ngespráeh od Schumanna, Hebrejské melodie od Musorského a\nSerenadu od Gounoda tak výtečně, že hebrejské melodie opa-\nkovati musela. První zábava pro komorní hudbu odbývala se\ndne 23. března při spoluúcinkování Pichla, Albrechta, Weich-\nmanna a vašeho rodáka Seiferta a vypadla velmi dobře.\nZ Kielu. (Dr. J. Löwe.)\nDne 20. dubna zemřel zde slavný skladatel více oratorií\na jmenovitě známého oratoria „Jan Hus\", tvůrce to německých\nbalad Dr. J. K. Lowe.\nZ Výmaru. (Nová opera od paní Viardot-Garcia).\nPřed nedávnem provozovala se tu na dvorním divadle nová\nopera „Poslední kouzelník\", slova od ruského románopisce I-\nvana Turgeneva, hudba od Viardot-Garciové a došla velké po-\nchvaly. Libretto vyniká humoristickým obsahem a jestodßich.\nPohla do němčiny přeloženo. Hudba jest půvabna a vděkupl-\nna a utěšena co do vynálezu a vděčna pro zpěváky. Kapelník\nzdejší opery Lassen instrumentnval velmi obratně tuto operu.\nZ Vídně. (Akustická zkouška v novém operním divadle.)\nPřed nedávnem odbývala se v novém operním dome u\npřítomnosti více clenu císařské rodiny, ministrů, umělců, znalců\natd. akustická zkouška. Sesílený orkestr přednesl řízením Pro-\nchovým ouverturu k opeře „Severní hvězda\" od Meyerbeera.\nMezi provedením rozestavila se komise k vyšetření akustiky po\nrozličných místech, aby se přesvědčila, jak zní orkestr. Zna-\nlecká komise nabyla přesvědčení, že orkestr v nynějším upra-\nvení nevyhovuje. 1 bylo ustanoveno, aby nízko stojící orkestr\nzvýšen bvl a výkonní umělci jinak umístěni byli. Po ouvertuře\nnásledoval jeden akt z „Marty\" od Flotowa. U provedení to-\nhoto zlomku přišlo na jevo, že solové zpěvy lépe zní, než sbor\na proto ustanoveno, aby sbor sesílen byl.\nZ Vršce. (Koncert Hlaváče a A. Brunerta.)\nDne 5. května odbýval se tu v sále u královny anglické\nkoncert, jejž dávali V. J. Hlaváč a A, Brunet, s přispěním srb."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "111", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.5", "texte": "pěv. družstva, pak L. Milde a J. Webra. Program byl tento :\nOuvertura k „Titu\" od W. A. Mozarta pro 2 piana na 8 rukou,\npřednesli pánové Milde, Weber, Brunet a Hlaváč, a) Nocturne\nod A. Bruneta, b) Fr. Chopin, op. 39. přednesl A. Brunet.\nPředehra k „Rosamunde\" od Fr. Schuberta, pro harmonium a\npiano, arranžoval L. A. Zellner; přednesli V. J. Hlaváč a\nBrunet. Sbor srbský. Improvisace na harmonium od V.\nJ. Hlaváče. - „Allegro\" z Quintettu, op. 44, od R. Schu-\nmanna pro piano nu 4 ruce; přednesli A. Brunet aV. J. Hla-\nváč. „Adagio\" z B-dur-symfonie, od R. Schumanna; aran-\nžované pro harmonium a piano, přednesli V. J. Hlaváč a Bru-\nnet. r-^uy Blas\", ouvertura od Felixe Mendelsohn-Barthol-\ndyho, pro 2 piana na 8 rukou, přednesli pánové Milde, Weber,\nBrunet a Hlaváč. Bližší zprávu příště.\n\ns—s.\n\n—t.\nZ Františkových Lázní. (Koncert hud. kapelly Th. Tomáška.)\nDne 16. máje bude p. Theod. Tomášek se svou kapellou\nodbývali první koncert. Program jest následující: Jarní kolo-\nvody, ouvertura od T. Tomáška. — Sbor „Fruhlingsmorgen\"\nod Abta, předn. zdejší zpěváčky spolek. — Fantasie z Normy,\nod Alarda, s průvodem orkestru; přednese Tli. Tomášek, a)\n„Tráumereien\" z dětských výjevů pro kvartetto sestavil Herbeck\nh) Ave Maria od Schuberta, solo pro cello s průvodem harfy,\ne) Meditace od Bacha, pro violinu, harfu a harmonium. —\nSbor „Im Walde\" od Herbecka, s průvodem 4 lesnic. — Syn-\nfonie od Beethovena. — Koncert ten bude se v divadle odbý-\nvat a pan Theod. Tomášek, jenž kapelníkem zdejšího orkestru\njmenován jest, bude mít příležitost, osvědciti jak své umění na\nhousle tak i svůj dirigentský talent. Není pochybnosti, že pan\nTomášek výtečně svou úlohu provede.\n\n—ík.\nZ Holic dne 3. května. (Produkce zpěv. so. „Neptalima\".)\nProdukce zpěv. sp. Neptalima dne 18. př. m. velmi skvěle\ndopadla, a horlivý p. Dr. Leopold Hruš přimel zpěv. spolek\nzdejší, by před jebo (zítřejším) odchodem ještě jednu zábavu\nuspořádal. Tato zábava včera (2. května) odbývaná potkala\nse zas za značného účastenství obecenstva se skvělým výsled-\nkem ; zvláště každý se podivil dívčímu, od p. Dr. Hruše vy-\ncvičenému sboru, že se za 14 dní naučil třem novým dost ne- /\nsnadným sborům. Program byl následující: Jarní, od A. B.c-\nTovaČovského, zapěl Neptalim. — Měsíčku, od J, Nesvadby, a\nMilostná, od IL Morávka, zpívala sl. Krauseova. — Deklamaci\npřednesla sl. Červinkova. — Zrušení slibu, smíšený sbor od\nA. L. Procházky. — Rekův sen, sbor od K. Slavíka, zpíval\nNeptalim. — Jarní, píseň od L. HruŠe, zpívala sl. Necasova.\n— Krakováček (Ach, vy hory . . ), (Často jsem si myslil . .)\nslova od J. Langra, smíšené sbory od Dr. L. Hruše. — Chan-\nson russe od Yieuxtempse, hrál na houslích p. TobiáŠek. —\nFantasie na národní písně, od F. Pivody; Rhapsodie hongroise\nod F. Liszta, hrál p. Dr. HruŠ. — Vltava, sbor od Vogla. —\nČistý výnos věnuje se nár. divadlu. A tak začalo zde být\nživo; pan Dr. HruŠ zahýbal trochu lidmi a nasel neočekávaně\nmnoho dobré vůle a ochoty; zvlášť pí. notářova vyznamenala\nse obětavostí nevšední a ochotou. Litujeme velmi, že p. Dr.\nHruŠ, jenž zdejšího Neptalima k životu probudil a dívčí pěv.\nspolek založil, že výtečný tento hudební ochotník, jenž se i\nzdatným skladatelem býti osvědčil, opustiti musí právě nyní\nHolice, když nejhorší věci odbyl a proklestil cestu úceli mno-\nhými předsudky z počátku osočovanému. Dívčí sbor cítá 19\nhlaviček, dívky vesměs vyznamenávaly se neobyčejnou pílí a\nvytrvalostí: po celý cas, co p. Dr. HruŠ zde byl, nechyběla\nani jedna při zkouškách 3krát téhodně odbývaných. Voláme\np. Dr. HruŠovi, jenž s neobyčejnou horlivostí a vytrvalostí k\noživení společné zábavy duševní přispíval, při jeho odchodu\nz Holic: Mnogaja leta!\n\nV. P.\nZ Heřmanova Městce, dne 1. května 1869. (Kostelní skladby. — Produkce.\n— Mužský zpěv. spolek „Vlastislav.\" —- Nový výbor.)\nO velikonočních svátcích měli jsme příležitost oceniti čin-\nnost, vkus a obratnost nového ředitele kůru p. Karla Kejklícka,\nbyv. vojenského kapelníka, neb slyšeli jsme naskrz osvědčené\nvýborné kostelní skladby, které velmi správně a čistě bylypro-\nvedeny. Na velký pátek v 5 hodin večer provozovalo se vel-\nké oratorium od Jos. Haydna, na vzkříšení Páně „Te\ndo C-dur od Alb. Maška, na hod Boží cili 1. velikonoční svá-\ntek velkou mši od Rob. Fiihrera; vložky za graduale a offer-\ntorium přednášel ženský a mužský zpěvácký spolek „Cecilie\" a.\n„Vlastislav.\" Dne 11. dubna t. r. vystoupil p. Karel Kej-\nklícek, kapelník nově zřízeného sboru hudebního, poprvé v pro-\ndukci v sále „u bílého beránka\" v Heřmanovu Městci u pří-\ntomnosti elity našeho města a vůkolí. Program obsahoval 6\npiec, nejvíce komposice od p. Kejklíčka, mezi nimiž zvláště vy-\nnikalo poutpouri, co poslední číslo. Provedení bylo tak •pre-\ncísné a uhlazené, že více kusů se na všeobecný potlesk od stra-\nny obecenstva opakovati muselo, a tvrdíme co nestranní posu-\nzovatelé, že nová hudební kapela p. Kejklíčka je nejlepší ve\nvůkolí! Po produkci následovala taneční zábava, která dlouho\npřes půl noc trvala. Dne 25. dubna uspořádal mužský zpěv.\nspolek „Vlastislav\" svůj první letošní koncert, při kterémž sic.\nMarie Hordlkova, p. Hordltk z Chrudimi a ženský zpěvácký\nspolek „Cecilieu ochotně spoluúcinkovali. Mužský spolek před-\nnesl velký sbor „Vlasti\" od Tovacovského s náležitými nuance-\nmi, žertovný sbor „Žabí kantáta\" od Henniga musel na všeo-\nbecnou žádost vybraného obecenstva opakovati. Sbor solový\n„Orala\" od Vojáčka přednesli členové výboru zpěv. spolku\n„Vlastislava,\" a za delikátní provedení dostalo se jim od po-\nsluchacstva hojného potlesku. Pěvecká jednota „Cecilie\" před-\nnesla „Ženský sbor\" od Srůtka z Pardubic, a musela jej též\nopakovati. Avšak nejvíce poutala, co host, na tomto večeru sl.\nMarie Hordlkova, jež 3 piécy zapěla, a sice: „Dobrou\nod Kuckena, „Aj co by bola drobná jetelinka\" od Pivody\na arii z opery : „Nocleh v Granadě\" od Kreutzera, a získala\nsi promýšleným přednosem, pěkným hlasem i zajímavým zjevem\nsvým přízeň veškerého shromážděného obecenstva. Hned při\nprvním čísle doručila se váženému hostu krásná kytice, při po-\nsledním ale velký věnec s trikolorou a co něžnou upomínku na\ntento večer odevzdal jí ve jménu spolku místopředseda p. Plavec\nzlatý prsten. Pan norálek z Chrudimi hrál na pianě ; ouvertu-\nru „Vilém Tell\" od Rossiniho s pochvalou. Sbory mužského i\nženského zpěváckého spolku řídil s obvyklon obezřelostí p. Fr.\nJauda. Po koncertě bavil výborně nově zřízený hudební sbor\np. K. Kejklíčka celou animovanou společnost dlouho do noci.\nPři poslední valné hromadě mužského zpěv. spolku „Vlasti-\nslava\" byl opětně zvolen za předsedu p. Emanuel Ferdinand,\nza místopředsedu p. Josef Plavec, za ředitele p. učitel Frant.\nJanda. Do výboru byli zvoleni pánové: Frant. Dysmas (co\npraporecník a pokladník), Alois Kabelac (co obřadník), Karel\nKlaus, Frant Kabelac. Antonín Hauťh a Josef Stamm.\n\nZ Libně. (Dějiny zpěv. spolku „Věnceslav\". Dokončení.)\nVe valné hromadě dne 31. března rokováno o nastávající\nslavnosti svěcení práporu spolkového, který dle schváleného\nvzoru u. p. J. Trenkwalda v Praze objednán byl. Slavnost\nustanovena na den 11. a 12. května. Dne 11. května po 7.\nhodině večerní započala při hlučné střelbě památní slavnost\nVěnceslava. O hod. uspořádáno div. představení zdejších\nochotníků. Po proslovu od F. Z., který sic. A. Dostálová nad-*\nseně byla přednesla, zapěl Věnceslav Slavíkův sbor „OtČina\"\nnačež zdařilé provedení veselohry „První den po svatbě\" ná-\nsledovalo. Sborem „Já jsem Slovan\" ukončeno v místnostech\ndivadelních. Dne 12. již po 5. hod. ranní počali se při střelbě\na hudbě hosté se všech stran scházeti ku slavnosti. Pěvců po-\nčítáno na 80. Nejčetněji zastoupeni byli spolkové: Beseda,\nBojan (Brandýský), Boleslav (Šárecký), Hlahol (Pražský), Sla-\nvoj (Karlínský) a spol. pražských typografů. — Po 9. hodině\nvysel průvod ze zámku k matce pro prápor. Po slavnostní řeci\ndůst. p. P. Maškem z Prahy vykonán byl obřad svěcení a za-\ntloukání hřebů, načež prápor po významné řeči důst. zdejšího\np. P. Haensla praporeČníkovi p. K. Dostálovi odevzdán. Po\nmši a „Te Deum\", kde skladby Fiihrerovy veškerými pěvci\ndůstojně byly provedeny, odbýván byl společenský oběd. Večer\no 6. hodině oznámen střelbou počátek „Besedy\", jakéž v Libni"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "112", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.6", "texte": "idosud nebylo. Proslov a deklamace pí. Eliškou Peškovou a písně\nsic. z Ehrenbergů přednesené rozechvěly srdcí všech přítomných.\nSkvělých zásluh získali si tu i pp. Ant. Sitt, Fr. Kaván a Jerie.\nSbory: „Svojí k svému,\" „Vše jen ku chvále,\" „Vltava\" a\n„Staročeská\" potkaly se s pochvalou. Společenská a taneční\nzábava trvala až do bílého rána. Prápor Vénceslava jest z těžké\nhedvábné látky zhotoven, na červené straně nachází se sličný\nobraz sv. Václava, na straně bílé věnec z lípového listí a kvetu,\nv jehož středu jméno „Věnceslav\"; jest tu i heslo: „Zpěvem\nk srdci, srdcem k vlasti.\" Fábory bohatě zlatem vyšívané jsou\nvzácné dary matky pí. M. Stejskalové a kmotry pí. A. Voctá-\nřové. V památném roce tomto účinkoval „Věnceslav\" ještě\npři 6 církevních slavnostech, zúčastnil se s práporem slavnosti\nsvěcení práporu Karlínského Slavoje (dne 14. Července), velko-\nlepé národní slavnosti při přivezení kornnních klenotů českých\nz Vídně (dne 29. srpna) a slavnosti svěcení práporu Šáreckého\nBoleslava (dne 22. září). Starostovi spolku a choti jeho uspo-\nřádána byla zastavenícka v předvečery jejich jmenovin, a mimo\nto podáno ještě starostovi velké fotogr. tableau s3O podobiznami\nclenu výkonných. Udů výkonných bylo v záři 1867 30, při-\nspívajících 22, zakládající 3. Při valné hromadě dne 13.\nříjna zvoleni byli do výboru pro rok 1868 všemi hlasy pp. M.\nStejskal, J. Voctář, J. Diinnebier, F. Zeman, F. Němecek, A.\nHausmann a Tom. Šebek, K oslavení slavností církevních\npřispěl Věnceslav dne 20. října, 11. dubna a 11. června; zda-\nřilé zábavy odbývány dne 20. list., 31. prosince, 19. února.\nStarostovi svému p. M. Stejskalovi v předvečer jmenovin jeho\ndne 10. list. uspořádal Věnceslav čestný průvod s lampiony a\nzastaveníČko ; podobné zastaveníČko učiněno mu i dne 11. pro-\nsince, kde opět všemi hlasy za starostu obecního byl zvolen ;\ni choť jeho matku praporu neopomenuto v předvečer její jme-\nnovin zastaveníckem poctíti. Mimo to zúčastnil se spolek s\npraporem slavnosti svěcení praporu zpěv. spolku „Lukeš\" na\nSmíchove (dne 10. května), uvítal v Libni slavným spůsobem\nbodré rolníky vezoucí základní kámen k národ, divadlu od Řípu\nposvátného (dne 11. t. m.), byl účasten památné slavnosti sva-\ntojanské dne 16. a 17. května a dne 1. června zastoupen 9\ncleny při slavnosti svěcení praporu zpěv. spolku „Cech\" v\nHostouni. Dne 28. května po krátké nemoci zemřel ctěný\nředitel spolku p. J. Diinnebier ; při dopravování mrtvoly jeho\nku hrobu dne 30. t, m. vlál poprvé černý fábor na praporu\nnašem. V mimořádné valné hromadě dne 8. června přijal opět\np. Em. Čapek řízení spolku s obvyklou horlivostí. Při slavnosti\nkostnické dne 6. cervence zastoupen byl Věnceslav pp. J. Ron-\ncem a J. Voctářem. Dne 13. června zúčastnil se spolek s\npraporem as lampiony při velkolepém průvodu, který praž-\nskými a okolními spolky ku poete slav. dějepisce našeho v\npředvečer 70. jeho narozenin byl uspořádán. Rok tento ukončen\ndne 28. září výroční mši v Libni, Udů výkonných bylo 28.,\npřispívajících 23, zakládající 4. —Do pro r. 1869\nzvoleni byli pp.: M. Stejskal, J. Voctář, Em. Čapek, A. Ji-\nroutek, K. Kalous, A. Hausman, aJ. Chlostík. Dosavádnímu\njednateli F. Zemanovi, který za ucit. v Praze ustanoven byl,\nna návrh starostův třikráte sláva provoláno a v mimořádné\nhromadě dne 10. října byl za čestného úda Věnceslava zvolen;\nnačež vkusný diplom zvláštní deputací dne 29. t. m. mu ode-\nvzdán. Zábavy uspořádal spolek v roce tomto dne 13. října,\n25. list., 31. prosince a 26. ledna, zastavenícko starostovi\nsvému (10. list.), při církevních slavnosteeh účinkoval třikráte\nmimo mši, již den svého založení a pětiletého trvání důstojně\nbyl oslavil. Uvedená hlavní dáta, jež dle vlastních zápisek\njsem byl sestavil, poskytují dostatečných dokladů, že zpěv.\nspolek Věnceslav za 5 roků svého působení, při poměrech ne\nvždy příznivých, dosti clivalného byl vykonal, že se podniky\njeho daří a vždy dařiti budou, dokud svornost, pilnost a vy-\ntrvalost jej neopustí. ?\n\nF. A. Z.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Jednota zpěv. spolků ěeskoslovanských. V poslední\nschůzi své usnesl se výbor „Hlaholu,\" že uspořádá v svat-\nvečer sv. Jana na ostrově žofínském mimořádnou zábavu\nzahradní, v níž bude účinkovat! vojenský hudební sbor ří-\nzením kapelníka pana Učena střídavě s „Hlaholeni.\" Vstupné\nurčeno na 20 kr. pro osobu. Za nepříznivého počasí odbý-\nvati se bude zábava v sále žofínského ostrova. K žádosti\n„Umělecké Besedy\" přislíbil výbor „Hlaholu,\" že jednota\ntato zúčastní se velkolepé slavnosti svatojanské, již jak známo,,\n„Umělecká Beseda\" uspořádá. Za příčinou zařízení jed-\nnoty zpěváckých spolků ěeskoslovanských a volby ústřed-\nního výboru sněmem vyslanců rozesílá výbor „Hlaholů\" ná-\nvrh stanov takové jednoty s následujícím provoláním : „Vřelé\na hojné účastenství zástupců zpěv. spolku při poradě k cíli\nspracování stanov pěvecké dne 18. května 1868 odbývané\nnemylné dalo svědectví, že myšlénka sloučení veškerých sil\npěveckých v jeden mohutný bratrský celek všestranného na-\nlézá souhlasu, že zřízení jednoty stalo se téměř přední pod-\nmínkou další činnosti a zdárného působení valné částí bra-\ntrských spolků pěveckých.\nJest tudíž tím více želeti, že jednota, jejíž zřízení vys.\nc. k. ministerstvo vnitra dle výnosu z dne 8. září 1868, Č*\n12900 v základě stanov v schůzi zástupcův zpěváckých spolků\nschválených nezakázalo, dosud Činnost svou nezapočala.\nPříčinu toho nutně hledati hlavně v poměrech časových, jež\npřiměly výbor „Hlaholu\", zřízení jednoty jemu svěřené od-\nročili k době příští, hojnému obesláni sněmu zástupci zpěv.\nspolků příznivější. Posud arci nepozbyly úplně ohledy tyto\nsvé váhy, zřejmý však prospěch bratrských spolků, žádoucí\nvzájemnost pěvecká káže nám uČiniti, co prozatím, výboru\njednoty aspoň pokus k dosažení účele dávno již želeného.—\nZasílajíce Vám, drazí bratří, jeden výtisk stanov, zve-\nme Vás k přistoupení k jednotě zpěv. spolků ěeskoslovan-\nských, kteráž všem spolkům bratrským podá nové síly ži-\nvotní, povzbudí čilost namnoze již zanikající a pojistí stálé\njich trvání. Přijmete-li naše pozvání, račtež nám k rukoum\npodepsaného jednatele nejdéle do 10. května 1869 své u-\nsneŠení, že ctěný spolek Váš do jednoty pěvecké co Člen\nvstupuje, ohlásiti, výminky článku 3. stanov vyplniti a zá-\nroveň pro první sněm k zřízení jednoty a k volbě ústřed-\nního výboru svolaný dle čl. 11,12 a 13 stanov prozatímně\nsvé zástupce jmenovati. Pokud dostatečný počet členů do\ntoho času k jednotě se přihlásí, svolá výbor „Hlaholu\" pr-\nvní sněm tento na den 17. května b. r., o Čemž bližší o-\nznámení pak v novinách uveřejněno bude. S pěveckým\npozdravem voláme bratrské vzájemnosti srdečné ~Nazdar!<Ét\nZ výboru zpěv. spolku „HlaholuíC v Praze dne 28. dubna\n1869. J. Huleš, starosta. JUDr. Fleischmann, jednatel.\n* Lumír Malostranský uspořádá koncert ku podpoře po-\nhořelých Kasejovických dne 17. května o 12. hodině polední v\nsále oa Žofíně. Program: Křižáci na moři, sbor od Bažina\npředn. Lumír. Barcarola pro housle od Spohra před. prof.\nAnt. Bennevic Dve arle, zpívá slč. Alizarova. Solo pro\nharmonium, před. prof. Forster. Zaplesej Čechie, sbor od\nDrahorada, předn. Lumír. Píseň, zpívá p. Čech. Sere-\nnada pro housle, harmonium, piano a harfu od Gounoda, před.,\nprof. Bennevic, Jos. Forster, dr. Procházka a Staněk. Písenr\nzpívá p. Vávra. Tarantela od Vieuxtempsa, předn. prof. Ben-\nnevic. Cikáni, sbor od Vogla, zapěje Lumír; Lístky do\nsálu 1 zl., galerie 50 kr., dostati lze v musikalním obchodil\nChristofa a Kuhé\\ v knehkupectví Em. Petříka ve ferdinando-\nvě třídě; pak v obchodu p. Strucha v mostecké ulici na Malé\nStraně; a v den koncertu u kasy.\nZpěváčky spolek roudnický „Pípu uspořádal dne 9. května\npěv. zábavu, jejíž program je následující: I. oddělení. Hudba.\nZpěv svobody, sbor od Jos. Srby. Porodila mne moje\npíseň pro jeden hlas s průvodem piana, slova od Hanky, hudba\nod Kvova. Dívca, Čtverozpěv od P. Křížkovského. Ouvertura."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "113", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.7", "texte": ".„Básník a sedlák\" od Suppé pro piano. Odvedeného prosba,\nsbor od P. Křížkovského. Naše vlast ve světě jediná, píseň pro\njeden hlas s průvodem piana od Lud. Procházky. Náš zpěv,\nsbor od Zavrtala. 11. oddělení. Kvas krále Vondry XXVI., Špá-\nsovitá operetka Illnerova, provede na požádání lounský pěvecký\nspolek. O 9. hodině započal tanec, kterým se společný výlet\nna Říp a zábava pěvecká skončila.\n* Josefovská jednota „Ples\" odbývá dne 17. května sla-\nvnost svěcení praporu. Program: předpolednem: Přivítání hostů\na uložení praporů. O půl 9 hod. společná zkouška v ho-\nstinci „u tří lip,\" pak průvod do chrámu Páně, kdež držena\nbude slavnostní řec duchovní a církevní obřady svěcení prapo-\nru, při Čemž zapějí veškeré spolky chorál sv. Vojtěcha. Na to\nnásleduje slavná zpívaná mše sv., při níž „Ples\" provede vo-\nkální mši s 'průvodem harmonia od Ant. Knorra, pak vložky\nMotteto od Palestriny a O mi Deus od Ulma. Po službách\nbožích zpáteční průvod a uložení praporů. Odpoledne: O 2.\nbod. společný výlet s hudbou k háji Novopleskému, kdež od-\nbývána bude další část slavnosti, kteráž zahájena bude sborem\nBývali Čechové od Skroupa. a) Proslov, přednese družička.\nh) Zatloukání hřebů. c) Odevzdání praporu pěvecké je-\ndnotě. d) Řec praporeČníka. e) Řeč jednatele. Na to\nakademie, při níž zapějí veškeré zpěvácké spolky: Přípitky, sbor\nod YaŠáka. Český zpěv, sbor od Y. Kalivody. Řekův\nsen, sbor od Y. Slavíka. Kde domov můj? Mezi jedno-\ntlivými Čísly přednese hudební sbor sl. 18. pluku velkoknížete\nKonstantina vybrané skladby osobním řízením kapelníka pana\nFerd. Schrola. Na to volná zábava. Po návratu do města ta-\nneční zábava v hostinci u Yeselých.\n* Jiloveckému zpěv. spolku věnoval tyto dny pan Filip\nSchmelzer, učitel ve Zvoli, dva od něho složené nové sbory.\n* V Bystřici u Jihlavy založen jest Čtenářsko-zpěvácký\nspolek „Yěnava\", jenž velmi statně si počíná, odbíraje více\nČasopisů, zvláště odborních.\n* Rozmitálský „Dalibor\" uspořádal před nedávnem pě-\nveckou zábavu, jejíž program byl zdařile proveden. Mezi jiným\nlíbil se zvláště Gerh. Kordule, žák pana ředitele zpěv. spolku,\njenž pěknou hrou na piano dobré hudební nadání osvědčil.\nČistý výnos besedy věnován bude na zřízení práporu.\n* Zpev. spolek „ Vlastislav\" v Milevsku bude dne 16.\na 17. května slavnost svecení práporu odbývati. Dne 17. kv.\nuspořádána bude po ukončeném posvěcení „Beseda\", v níž při-\nbylí zpěv. spolkové spoječně přednesou sbory: „Svoji k svému\"\nod Karla Bendlav český zpěv od Vác. Kalivody. Staro-\nčeská od J. W. Skroupa.\n* Srbský zpev. sp. ve Vršci bude dne 9. Června odbývat\nslavnost svěcení práporu, k Čemuž veškeré Českoslovanské zpěv.\nspolky uctivě zve.\n\nZprávy.\n\nO. H.\n* České divadlo. 29. dubna: „Lazzaroni Neapolští;\"\n— 2. května: „Maškarníples krále Gustava III.\" ; —4. kvě-\ntna: „Únos ze serailu /\" 6. května: „Faust a Markéta.\"\nMozartův „Únos ze serailu\" opakoval se poprvé ve\nprospěch pana Lukeše; že byly ovace, jimiž četné obecen-\nstvo hned při vystoupení oblíbeného vyznamenalo umělce\nzvláště o nás národní zpěv tak velezasloužilého, právě tak\nskvělé jako právem zasloužené, samo sebou se rozumí. Celá\nopera tímto opakováním rozhodně získala, a sice netoliko\nco do hry jednotlivců a souhry celku, nýbrž i co do hu-\ndebního provedení. I tenkráte dělili se o palmu večeru\nrovnou měrou pan beneficiant („Belmonte\") sl. z Ehrenbergf\n(„Constanze\") a p. Paleček („Osinin\"). Ostatně jsme o „Ú-\n-nosu\" již promluvili. Gounodova „Markéta\" dávala se\ndne 6. května na našem jevišti po 25té (6. června 1867\npoprvé). Ovšem, přihlížíme-li k tomu, že nemalá část o-\nněch 25 představení byly zajímavé pohostinské hry (k. p.\nslečny Vitali), že se někdy u nás i jiné, ne právě klassické\nopery, jako k. p. „Troubadour\" dávaly lokráte a častěji\ndo roka, konečně, že zajisté velkou zásluhu o oblíbenost\nGounodova díla má především výtečné na našem divadle\nprovedení jeho — zvláště co do úlohy „Mefista/' co do\nsborů a do orkestru — tož nebude se nám zdáti počet o-\nněch představení ani tak přes příliš velkým pro dva roky,\nani pouhým následkem toliko vnitřní ceny opery, již přese\nvšechny, věru dosti značné vady a slabosti poČítati sluší\narci mezi nejlepší plody novější operní literatury francouz-\nské. Úprava Gothovy tragedie pro text operní sotva mo-\nhla by býti špatnější, než jak ji v Gounodově na mnoze\npřeceňované opeře nalézáme. J. Barbier a M. Carré učinili\nz hlavní osoby tragedie, z Fausta, v prvním aktu bídnou\nskoro směšnou loutku, která se ďábla, jehož sama citovala\nbojí, v ostatní části libretta ale docela „pravidelného\" oper-\nního milovníka; že Gounod co Francouz tuto chybu nena-\npravil, nýbrž ještě spíše zvětšil, dokazuje mlhovitá, mdlá a\nblaseovaná hudba introdukce a skoro celého prvního je-\ndnání, které teprvé vstupem Mefistovým se stává zajíma-\nvějším. Jak málo porozuměli francouzští slévači Gothově\nbásni, vidíme k. p. z nesmyslného zjevení se obrazu Mar-\nkéty před Faustem v prvním aktu, čímž všechna způsobí -\nvost prvního setkání se obou v jednání druhém, činí se do-\ncela nemožnou; a takových známých ostatně věcí, jako vy-\nskytnutí se — Siebla, mohli bychom napočítati ještě dost a\ndost. V hlavním směru shoduje se hudba s textem: opera\njest všechno, jen žádný — Faust; a proto též Francouzové\nji raději nazývají jen „Markétou.\" Nejzdařilejší postava\njest bez odporů naveskrz „Mefisto\" — ovšem s francouz-\nským pelem; „Markéta\" má jen některé velmi dobré ač\nněkdy příliš sentimentální momenty v zahradní scéně (ob-\nlíbený valčík před šperky, ale mezi tyto „velmi dobré\"\nmomenty nepočítáme) a v posledním jednání; též Valentin\nnení Špatný — jen že by jeho poslední zpěv mohl býti o\nněco méně rhetorický. Za to má sbor a též orchestrální\nčást dosti efektů nad míru šťastných. — Provedení na\nnašem jevišti mohlo nás jako skoro vždy, i ve čtvrtek v\ncelku úplně uspokojiti: paní Ress-Blažková zpívá „Markétu\"\nvýtečně, též pan Lukeš jest velmi dobrý „Fausť', pan Pa-\nleček na slovo vzatý „Mefisto\", u něhož působí i momenty,\nkterých u mnohých jiných proslavených zpěváků postrádá-\nme, jako jeho vstup v druhém jednání, též ostatní úlohy\nbývají jak dostatečně známo, relativně dobře provedeny,\nsbory jsou výtečné, též orkestr, tak že by k docela zdaři-\nlému celku scházela jen bedlivější úprava; myslíme zde hla-\nvně precisnost scenerie (k. p. osvětlení v 3. a proměny v 5.\njedn.) a lepší aranžování závěreční apotheosy, a sice tak,\naby hned na první okamžik bylo poznati Markétu co hla-\nvní osobu celého skupení. Konečně musíme přednésti dvě\nskromné stížnosti ve jménu svých uší a očí: hřmot, jenž\npovstává v malém divadélku, příliš silným sborem hudeb-\nním sul palco jest v skutku nelidský, a podotýkáme, že\nněkdy i na nejprvnejsích jevištích se tento laciný efekt vy-\nnechává: druhá stížnost platí všeobecně velmi špatnému,\npro zrak nezdravému osvětlení v našem divadle.\n\n* Koncerty: 1. května: koncert pianistky paní Vandy\nJunosza v českém divadle ; — 2. května: 2. koncert „Hlaho-\nluLÍ na Žofíne.\nOnen koncert v divadle zápasil s rozličnými překážkami,\nkteré by i úspěch sebe virtuosnějsích výkonů seslabiti mohly \\\nnepříznivá doba, hlavně pro hru na piano velmi nepříznivá vol-\nba místnosti a konečně nepříznivý nástroj nepatří zvjisté kroz-\nkosem ani umělcův ani — obecenstva. Paní Vandu Junoszu\npoznali jsme co pianistku solidně vzdělanou, jejíž technika je\ndosti značná ač za našich dob nepříliš vzácná jíž ale\nna mnoze schází průhledná jasnost hry, a energické živé podá-\nní citu. Že si zvolila hlavně skladby, v něž zajisté nejlépe a\nnejhlouběji může vniknouti, totiž díla svých rodákův („Andante\nspianato et grande polonaise briliante\" a „Scherzo\" od Chopina\npak velkou Mazurku od Guniewicze), zasluhuje úplnou chválu ;\npřece ale byli bychom si přáli poznati polskou umělkyni i s"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "114", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690510-01.1.8", "texte": "strany, což se snadno dosahnouti molilo nahrazením effekt-\nní ale docela bezcenné parafrase z „Lukretie Bogie\" jinou so-\nlidnější skladbou. Y celku ale nemobli bychom výsledek kon-\ncertu toho nazvati skvělým. — Jen zajímavý a rozmanitý pro-\ngram a garancie výborného provedení jeho, jakou obecenstvu\npodávají všechny podniky našich zpěváckých spolků, byly s to\nnaplniti v tak krásný den celý sál Žofínský, v němž „Hlaholu\nodbýval svůj druhý koncert; a v skutku mohou být obě strany\n— i umělci i posluchači — s výsledkem docela spokojeni. Ve-\ndením svého Činného ředitele p. K, Bendla provedl „Hlahol\"\nsám Beethovenovy duchovní písně : „Prosba\" a „Božská moc a\nprozřetelnost\" a Fdrchgottem-Tovačovským arranžovaný výbor\npěkných národních písní srbských, pak s průvodem 4 lesních\nrohů Schubertovu „Noc v lese\" a dva sbory Schumannovy;\n„Jitro\" a „Vzhůru Čís!\", konečně novou skladbu L. Procház-\nkovu : „Žižkův dub\" pro velký sbor se 4 solovými bassy. Po-\nslední toto číslo působí velmi šťastně zvláště svou harmonickou\nstránkou a rozhodnými effekty v šťastném muž-\nských hlasů, jak v solovém kvartettu bassovém pány Cechem,\nDoubravským, Lvem a Sebestou velmi dobře provedeným, tak\ni ve sboru samém, k. p. v užití tenorového falsetu na konci\nrozsáhlé skladby, která na mnohém místě zřejmě jeví jakousi\ntendenci, překroČiti meze mužského Čtverozpěvu, jehož obor na-\nproti sborn smíšenému jest přece jen poněkud úzký. Jako\nvšechny sbory, byl i „Žižkův dub\" přednešen výtečně, ano ře-\nkli bychom, že se Schubertovou „Nocí v lese\" nejskvěleji z ce-\nlého programu, a neminul se tudíž i hlučné pochvaly, sklada-\ntel byl vyvolán. Nevíme však, zdali žádoucnému rozšíření té-\nto skladby nebudou velké obtíže provedení jejího klásti velké\npřekážky. Paní Marta Procházkova zpívala dvě národní pí-\nsně, slovenskou (Zahučaly hory) a Neapolitánskou, zvláště tuto\nposlední velmi roztomile; Schube?áovu „mladou jeptišku,\" Gou~\nnodem pro zpěv, piano (p. dr. Procházka), harmonium (p. J.\nFórster) a cello (prof. Hegenbart) složenou. Pan Forster hrál\nna harmonium vlastní „Selanku\" a Bachovu gavottu do g-moll\njako vždy elegantně a jemně, litovali jsme ale, že akustika lo-\nkálu v žádném poměru nestála s hlasem nástroje, o sobě vý-\ntečného.\n\nO. H.\n\n* Stipendia pro umělce. Ve finančním zákoně pro Cislajtánii\nna rok 1868 povolen jest obnos patnácti tisíc zlatých\nr. č., kterého se má dle ustanovení, jak jsme už v minulém\nčísle podotkli, užiti mezi jiným k udílení stipendií nemajetným\nale nadějným umělcům, kteří buď již s větším samostatným\ndílem do veřejnosti vstoupili, buď se pracemi hlubší umělecké\nceny vykázati mohou. K ucházení se o stipendia tato vyzývají\nse všickni umělci z oboru hudby a výtvarných umění (archi-\ntektury, řezbářství a malířství), básnictví, ze všech zemí cislaj-\ntánských, kteří hodlají Činiti nárok na dosažení stipendia. Do-\ntýČné žádosti buďtež podány nejdéle do polovice Června 1868\nu dotýČných zemských úřadu. Žádosti tyto obsahujtež: 1. vy-\nlíčení toho, jak se žadatel vzdělával a jaké jsou jebo osobní\npoměry: 2, udání spůsobu, kterým má stipendia k účelu dal-\nšího vzdělání užito býti, a 3. buďtež přiloženy zmíněné důkazy\nnadání a dosaženého již stupně vzdělání. Stipendia tato se udí-\nlejí prozatím na dobu jednoho roku, při Čemž se připomíná, že\nvýše jejich se ustanoví dle osobních poměrů žadatelových a dle\núčele, jenž udělením tímto dosažen býti má, avšak že žadateli\nvolno jest, v tom ohledu svá osobní přání vysloviti.\n* K záležitosti prazskýsh varhaníku. ~Národní listy\"\npřinesly v Čísle 125 následující zprávu: Jako u sv. Haštala vy-\nskytují se neshody v řízení kostelní hudby, an tamnější ředi-\ntel kůru mimo svůj ještě jiný kůr říditi má, tak pozorovati lze\npodobné neshody v kostele sv. Jindřicha, z toho pochodíeí, že\ntamější varhaník ne dvojí ale trojí službu jednou osobou zastá-\nvat! má, jsa předně učitelem na ústavě varhanickém, za druhé\nředitelem kůru u sv. Jakuba a za třetí varhaníkem u sv. Jin-\ndřicha. Nebylo by již na Čase nezadávati dvě aneb docela tři\nmísta jediné osobě na patrný úkor kostelní hudby, kteráž bo-\nhužel v našich kostelích vůČihledě klesá a zameziti tak mnohé\nnepořádky a pohoršení, jež z toho pocházejí ?\nK této zprave podáváme následující dodatek :Je to v\nskutku pravda, že ředitel kůru u sv. Jakuba ještě dvě mimo-\nřádná místa zastává, avšak on je může právem zastávali, ne-\nboť služby ty nekolidují v hodinách, a každý nezávistný uzná,\nže je to přec zcela jedno, vyučuje-li ředitel kůru u sv. Jakuba\nv prázdných hodinách soukromé osoby, aneb koná-li nějakou\nhudební funkci v kostele. Zcela jinak by to bylo, kdyby řízení\nkůru u sv. Jakuba padlo v tutéž hodinu, co hraní na varhany\nu sv. Jindřicha. Lee podívejme se, co pak dostává ředitel kůru\nu sv. Jakuba za ty tři funkce. Za hraní na varhany dostává\nročně 168 zl.; za vyučování na Škole varhanické ročně 200zl.r\nza ředitelství kůru u sv. Jakuba ročně byt a stravu; tedy do-\nhromady 368 zl., byt a stravu. Nuže z toho nezbohatne!\n* Pan Vác. Horák, slovútný skladatel kostelní pracuje na\nrekvium, které se dne 12. června za nebožtíka Pštrose poprvé\nv chrámě Týnském provozovati bude.\n* Pan Eduard Nápravník jmenován jest, jak se doví-\ndáme, prvním kapelníkem cis. ruské opery v Petrohradě. Místo\ndruhého kapelníka ruské opery obdrží, jak se nám píše, nás\nrodák p. Hynek Vojáček.\n* Pan Karel Riedel vydal u Fritsche v Lipsku dva se-\nšity staročeských zpěvů pod názvem „Altbohmische Gesánge\"*\nPrvní sešit obsahuje 2 husitské zpěvy; druhý 3 písně vánoční.\nHudebních pokladů našich počínají si i Němci všímati.\n* P. J. R. Vaněk, na slovo vzatý virtuos z Kokycan„\nbude v městském divadle v Plzni odbývati koncert za spoluú-\ncinkování páně Vavřínkova orkestru a některých tamějších hu-\ndebních sil. Mimo jiné bude p. koncertista přednášeti fantasii\nna motivy z )INormyíí od Jakobi-ho, adagio a rondo z kon-\ncertu K. M. Webra, pak dvě písně bez slov od Stránského.\n* Sic. Matilda Zavrtalova líbí se v Cosenze nesmírně a\nbyla vystoupivši v opeře ,„Favorita\" obsypána nadšenou po-\nchvalou.\n* Paní Auspic-Kollarova koncertovala dne 20. března s\nvýtečným úspěchem v Pešti.\n* František Steger slavil dle časopisu Espana musical\ntriumfy co Ernani na divadle Barcellonskem. Ve sve arii, v\nduettu se signorou Giovannoni a v celém 4. aktu byl nedo-\nstižný.\n* Ochotnický orkestr „Thálie\" bedlivým řízením kapel-\nníka p. Kaplana počíná si velmi statně, přednášeje při divadel-\nních představeních ochotnické jednoty „Thálie\" v lazenskem\nsále na Malé straně se svěžím zápalem a přiměřenými nuance-\nmi ouvertury slovanské od Tittla, A. Hniličky, Karla, jakož i\niiné instrumentální kusy.\n\n* Uprázdněná místa hudebnická. V Schaffhausenu (ve\nŠvýcarsku) uprázdněno jest místo a) učitele na dechové nástroje\n(plechové i dřevěné); b) místo kapelníka kantonské polní hudby;\nc) místo kapelníka kadetní hudby. Každé místo spojeno jest\ns ročním služným 1000 franků (640 zl. r. c.). Kompetenti, kteří\nse vykážou vysvědčeními, že maji spusobilost a schopnosti\nk místům těm, nechť se obrátí německým přípisem k panu Dr.\nA. von Waldkirch, předsedovi hudební společnosti v Schaffhausenu.\nPři hlavním chrám Páně v Jágru (Erlau) se 2 dobří\nsopraništé. Mají tu výhodu, že mohou zde bezplatné študovat;\npak mají celé opatření. Přihlášky budtez cineny ti kapelníka\ndomu p. Fr. Zsasskovského.\n\nListárna.\n81. zp. sp. v P. Žertovných dvojzpěvů Českých je málo. Jeden\nze zdařilých je žertovný vystup pro tenor a bass s piúvo-\ndem piana pod názvem „Kdo ma zpivaP od Jos. Pauknera.\nJsa snadný k provedení hodí se dohře pro zpěv. spolky a\nochotnická divadla, k besedám neb domácím zábavam. Lze\nho dostat u Fr. Boučka v Praze 290—1. Panu J. H.\nkap. ve Lvově, Dalibor se Vám zasílá pravidelně."}]}