{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_sha256": "83c80c397d53d8fcb3c8d36b38a3b0e515049e2a1d2584c3d4835292a08bbe3f", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/05/20_01/bmtnabd_1869-05-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "115", "page_fin": "116", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.1", "titre_corps": "Slovo o ruské hudbě církevní.", "titre_sommaire": "Slovo o ruské hudbě církevní.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5056, "texte": "Slovo o ruské hudbě církevní.\n(Pokračování.)\nKnížky obsahující zpěvy, které se zachovaly až do naší\ndoby, jsou velmi vzácné; chovají se v klášteřích. Nejhlavnější\nzáklady hudební jsou Octoechus (Oktoich) a Irmologion, jež\nobsahují verše komponované od sv. Jana Damascenského a\nnazývají se stepennými} výtažky to ze žalmů 119 a 134. Zpí-\nvají se při obřadech církevních po celý týden na základě\njednoho z osmi tónů a zakládají se na starých škálách. Každý\nhlas stepenný se roztřiduje ve 3 antifony, vyjma osmý, který\nse rozděluje na čtyry místo na tři. Knížka Obichod cerkovnyj\njest jakýsi druh breviáře utvořen na osmi tonech předešlých\nděl, a obsahuje obřady mešní Basilia Velkého, jakož i Jana\nZlatoústého. Zmíniti se dlužno též o několika zlomcích\nctverozpěvů od M. Lumakina, ředitele zpěvu hraběte Šere-\nmetěva. Lumakin vzal za základ starořecké škály, na něž\nharmonisoval původní zpěv církevní, a pomocí bedlivého bá-\ndání podařilo se mu dodati melodii velebnosti a plnosti to-\nhoto starého zpěvu, jenž se za našich dnů úplně vytratil a\no němž i národové na západě nemají více určitého ponětí.\nPokroky v hudbě, které udály se mezi tím v západní\nEvropě, vnikaly znenáhla i na Rus. Za cara Feodora (ku\nkonci XVII. století) zavzněly v chrámích poprvé zvuky zpěvů\nvícehlasých. Tento zpěv se však všeobecně nerozšířil, a uží-\nvalo se ho tu a tam v některých ruských chrámích. Vše-\nobecně zaveden byl teprvé za Petra Velkého. Petr ustanovil\nzpěvy částečné, které pak přijaly vkus italský. V té věci\nměl vplyv osvícený a hudby znalý biskup Theofan Prokopo-\nvič, který roku 1719 navrhl, aby se sestavily sbory pěvecké\nhlavně pro svatou synodu, tak zvané synodálně. Petr schvá-\nlil tuto myšlénku a dal také takový sbor pro svou soukro-\nmou kapli zříditi. Theofan hleděl též povznésti hudbu cír-\nkevní posýláním hudebníkův do ciziny. Až do času císařovny\nAlžběty nebyly v Rusi církevní zpěvy než pouhé nápodobňo-\nvání zpěvů italských.\nDomácí zpěv se v Rusi zcela nevyvinul, a nižádný skla-\ndatel ho nevykořistil. Císařovna Alžběta povolala hudební\numělce k svému dvoru, na př. Raupacha, Boulonda, Araye,\nSalieriho a Statzera. Tito umělci podali první návod k pra-\nvidlům o zpěvu, jehož se užívalo v Evropě; dle jich návodu\nse vycvičili obratní kapelníci Račinský a Berezovský (1743),\nkteří se později stali profesory zpěvu. Pěvci dvorní byli\nMalorusové, jejichžto ohební a čistí hlasové byli výteční k\nnápodobnění zpěvu dle slohu italského. Při mnohých příle-\nžitostech povolala si císařovna tyto zpěváky k produkcím,\nkdežto byli doprovázeni hudbou instrumentální při provozo-\nvání oper od cizích mistrů. Provozovaly se též oratoria, mezi\njinými jedno z žalmů Davidových s hudbou od Raupacha,\nsložené do veršů od Lomonosova. Též císařovna Kateřina\nzavedla mnohé opravy v zpěvích církevních. Proto pro všecko\nse přece sloh italský silně vyvinoval a potlačoval princip\nprvotních zvláštností těchto zpěvů. Skladatelově oné doby\nbyli sami horliví nápodobovatelé slohu slavných mistrů ital-\nských a německých, jimžto se svět obdivoval. Schlozer, jenž\nse od roku 1761 do 1765 v Petrohradě zdržoval, líčí ve své\nautobiografii dojem ruské církevní hudby: „O jednom velkém\nsvátku dostavil jsem se do císařské dvorní kaple, abych sly-\nšel znamenitou ruskou hudbu církevní, provozovanou bez prů-\nvodu jakéhokoliv nástroje. Pomysleme si stálý, dobře pla-\ncený sbor, skládající se asi z 12 basistů, 13 altistů a 15 dis.\nkantistů, tedy přes 50 pěvců a rovněž tolik učňů, jež usta-\nvičně cvičí ředitel a inšpektor. Při denních službách zpívá\njich jen několik; v neděli, když je carovna přítomna, zpívají\nfigurálně mši; o velkých svátcích provozují ale zvláštní od\nGaluppi-ho a Ukrajinců (kteří jsou nejhudebnější národ v Rusi,\nv\njako Cechové v Německu) složené žalmy, chvalozpěvy a jiné\nskladby, v nichž sloučena jest vřelost italských melodií s\nněžnou hudbou řeckou. Takovýto církevní koncert od tak\nčetného a vycvičeného sboru provozovaný, zní nevýslovně\nvelkolepě. Jsou to nejlíbeznější hlasy (nikoliv ženských neb\nkleštěnců) a spolu nejsilnější. Pulpity, před nimiž stojí ba-\nsisté, se otřásají.\" Galuppi, uslyšev poprvé ruský církevní\nkoncert zvolal: „Tak velkolepý sbor jsem nikdy v Itálii ne-\nslyše!\" Cizí kapelníci, do Ruska povolaní (Galuppi 1713 a\nSarti 1784), zavedli v Rusku hudbu vokální, koncertní, a\nzohavili zpěvy mešní, dadouce jim kadenci italskou a změnivše\nprvotní melodii, která pak tím pozbyla úplně své původno-\nsti. Tyto zpěvy se nazývaly zpěvy dvorní. Bartňanský (1751\naž 1825), nazývaný „ruským Palestrinou,\" umělec to nevšed-\nního nadání, byl poslán od Kateřiny do Itálie, by se hudebně\nvzdělal; a však Itálie nebyla již onou, co bývala za staro-\ndávna. Skladatelově hudby církevní zapomněli na své po-\nslání, jež jim ukládala budoucnost umění. Operní frase za-\nujaly místo velebné a vznešeně hudby starých mistrů. Tak\nna příklad byla hudba na úpadku za doby Vinciho, Pergo-\nleseho, Naniniho, Jomelliho, Picciniho, Sacchiniho a t. d., a\nprávě v tom čase nabyl Bartňanský prvního vychování v Itálii.\nJsa úplně proniknut touto hudbou operní, jenž byla"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3616, "texte": "tehdáž na čase, zanesl zárodek k ní do Rus. Ale cit a duch\njeho nebyly přece porušeny nadbytkem roulad a fioritur. Jeho\nzpěvy jsou jadrné, jeho harmonisace je vznešená ajehofrase\npřekypují vřelým citem. Všechny tyto vlastnosti je ví se v jeho\nChvalozpěvu cherubínův, jejž dne 17. února 1842 Žofinská a-\nkademie řízením Aloise Jelena v Praze provozovala. Slovan-\nský živel básnický a srdečná jemnoduchost, jenž zabíhá až\nk tesklivosti, vyjádřená jest důstojnou církevní formou v této\nskladbě. Bartňanský byl by býval zajisté ještě značnějším\nskladatelem, kdyby se nebyl dal tak ovládat vkusem ital-\nským; složil 35 církevních koncertů čtyrhlasých, 10 pro po-\ndvojné sbory a jednu trojhlasou mši. Po boku Bartňanského\nzasluhuje zmínky Dekterev. Jeho koncerty jsou velmi dů-\nkladně zbudovány; avšak jeho snaha po rouladách setřela s\njeho skladeb pravý pel církevní hudby; zanášelť se příliš\npovrchně kombinací hlasů. Kromě těchto ruských skladatelů\ndlužno také se zmíniti o několika kapelnících cizích, mezi ni-\nmiž Sarti zasluhuje prvního místa. Jeho skladby, zvláště\nmše, mají ráz imposantní. Totéž platí o jeho osmihlasém\nruském žalmu s průvodem celého orkestru a 100 ruských\nloveckých rohů. Kníže Potemkin dal r. 1788 uspořádat v\nJasích velkou hudební slavnost, při níž 500 zpěváků provo-\nzovalo skladbu od Sartiho Te Deum laudamus. Náramný\npočet hudebníků, ba i děla doprovázely tento zpěv. V cír-\nkevní hudbě pozorujeme dvojí sloh, jenž se v Rusi vyvinul;\nprvní mohl by být nazván slohem italianisovaným a byl za-\nveden cizinci ze západu; druhý jest ona a naivní\nmelodie, pocházející od íteků zároveň s náboženstvím kře-\nsťanským, zpěv to sv. Jana Damascenského. Na štěstí sloh\nitalský nevnikl do prvotního zpěvu církevního, který zůstal\nneporušen, poněvadž nesloužil za thema k jiným výtvorům;\nba možno říci, že zpěv ten nachází se v tomtéž stavu, jako\nza času svého vzniku. Tento zpěv se udržel v breviářích\nruských. Císař Pavel zpozorovav, že v některých chrámech\nse zpívaly kusy koncertní, obsahující verše ze skladeb mo-\nderních, rozkázal (18. květ. 1797), aby se provozovaly pouze\nstaré zpěvy. Ale přes to zpěv italský rozšiřoval se v ru-\nských chrámech náramně. Alexandr I. toto spozorovav a\nseznav, že hudba Bartňanského špatně se provozovala a že\nstaré zpěvy církevní, na místě aby se zdokonalovaly, více a\nvíce k úpadku se klonily, zapověděl provozování nových skla-\ndeb ve své soukromé kapli a rozkázal, aby se tam pouze\nstaré zpěvy pěstovaly. Tato zápověd rozšířila se i na vše-\nchny ostatní chrámy. Císař Mikuláš rozkázal, aby vydán byl\nnově Zpěvník svatých, jejž svatá synoda nazvala Irmologii\nzpěvu i s nápěvy. Již car Alexěj dal rozsaditi zpěvy pro 4\nKlasy, jenž dříve byly jen pro jeden, a rozkázal zároveň, aby\nse v prvotní melodii ničeho nezměnilo; avšak vzdor tomu\nzměnila harmonie moderní přec její výraz. Toto vydání zpěvů\nobsahuje několik svazků, a sice Irmologii a Breviář. Ku\nskladatelům církevní hudby v Rusi náležejí také: Carcelli,\nHirsch, Davidov, Kozlovský, Naumov, Turčenov a Lvov.\nNaumov složil několik děl zdařilých, Hirsch několik církev-\nních skladeb, jako modlitbu Pater noster, Kyrie eleison. Zpěv-\nníčky církevní byly pro čtyry hlasy od Turčeněva uspořádá-\nny. Lvov skladbami získal si evropské jméno. Konečné\ndlužno se zmíniti o několika sborech, jenž si dobyly dobré\npověsti. Moskva měla na začátku tohoto století 5 sborů:\nuniversitní, golicinský, sbor sv. synody, akademický a arci-\nbiskupský. Zároveň byly v Moskvě sbory hraběte Razumov-\nského, M. Beketova, knížete Golicina Nesvitského. V Petro-\nhradě byly znamenitý sbor dvorní a sbor hraběte Šeremetěva.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "116", "page_fin": "117", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.2", "titre_corps": "Pamětní spis o rakouských a francouzských žestových dechových nástrojích.", "titre_sommaire": "Pamětní spis o rakouských a francouzských žestových dechových nástrojích.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.2", "debut_caractere": 3618, "fin_caractere_exclue": 6403, "texte": "Pamětní spis\no rakouských a francouzských žestových dechových\nnástrojích.\nSepsal Václav Červený.\n(Dokončení.)\nAd. Sax považuje též točitelnou ozvučnici (Schallbecher)\nza nový vynález; avšak on jest rovněž tak starý, jak přede-\nšlý. Kolonič, kapelník 7. praporu mysliveckého, měl už r.\n1849 altový nástroj do F pod jmenem „Corno Tragone\", je-\nhožto ozvučnice se do předu i do zadu otáčeti dala.\nZesnulý J. Rott, továrník v Praze, užil točitelné ozvuč-\nnice u svého barytonového solového nástroje „Glagolu\" a\nBock ve Vídni předložil docela jurorům podobně zřízené\nnástroje, které v jeho cenníku vykresleny byly, aniž by se\nmu bylo za to jakéhosi uznání dostalo.\nS třetí a poslední domnělou Saxovou novinkou, totiž že\nužívá klapek a pistonů na jednom a tomž nástroji, nestojí\nto mnohem lépe, než s předešlým. V rakouské úřední zprávě\npraví se o tomto vynálezu, že má záhadnou praktickou cenu;\nmy však dodáváme, že je už dávno znám a dávno už odsou-\nzen. Podobné mašinové a zároveň klapkové stroje nebyly\nuž před několika desítiletími v Bavorsku nic nového a byly\ntam s rovněž takovou snadnou resignací odstraněny, jako\nv Rakousku klapkové nástroje, když se byly mašiny objevily.\nVšechny tyto Saxovy vynálezy a opravy rozpadnou se\nv historii nástrojářství v nivec. Námitky naše, zakládající se na\nobjektivních důkazech, mohly by se snad někomu jednostranné\nzdáti, kdybychom neměli o pravdivosti jejich doklad, jenž\nvycházeje od nejznamenitějších znalců francouzských, jí pečet\nnezvratné pravdy dodává. Doklad ten nachází se v časopise\n„Courrier francais\" od 4. srpna 1868 a zní:\n,,V mezinárodním zápasu přišla relativní porážka naší\nhudby vojenské na jevo. Před nějakým časem prohlásil\nskromný p. Sax, že se vojenské kapelly nemohou nikterak\nobejiti bez jeho znamenitých nástrojů. Nicméně ale tleskalo\ndne 21. Lipna 1867 ve výstavném paláci při bouřlivém vo-\nlání 25.000 posluchačů s nadšením podivuhodným výkonům\ncizích vojenských kapel, které naprosto neznají vynálezů\nSaxových. Obecenstvo, umělci, jichž bylo na tisíce, ano sám\ncísař Napoleon 111., byli při produkcích v Tuileriích uchvá-\nceni mohútností rakouských a pruských hudebních kapel,\nvzácnou krásou jejich tónů, slovem jejich patrnou předností.\nZde neplatily Kastnerovy, Fetisovy, Jonášovy vysvědčení, me-\ndailie, privilegíe, které Saxovy přiřknuli! Titéž umělci, kteří\nbyli druhdy předmětem Saxových sarkasmů a ironií, pak pro-\ndukce sama a konečně nástroje cizích umělců vyhlášeny byly\ntu za lepší, než naše. Toto vítězství je tím významnější,\nurážíme-li, že rakouská do Paříže přibylá kapela losem\nk tomu určená byla a že Prusko svůj granátnický sbor k tomu\nustanovilo, co zatím my jsme sestavili k hudebnímu zápasu\nproti všem pravidlům zvláštní sbor hudba to pařížské\ngardy. Pruská a rakouská hudba jsou pravé vojenské ka-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 955, "texte": "pely, vždy hotové táhnouti do boje, co zatím hudba pařížské\ngardy nic vojenského do sebe nemá, leda uniformu a gáži.\nKojíme se nadějí, že administrace vojenská nebude od ny-\nnějška více důvěřovati ve vynálezy páně Saxovy. Cizí hu\ndební kapely vojenské, které neznají vynálezů Saxových, do-\ncílily věčšího effektu, než zasloužilí umělci pařížské gardy,\nkteří jsou opatřeni hojně kornami Saxovými.\"\nK tomu můžeme dodati, že rakouská vojenská kapela,\nkterá v Paříži závodila, měla své žestové nástroje, jmenovitě\n3 armádní pozouny z továrny V. Červeného z Králové Hradce.\nPrvní cena připadla nejprvé rakouské a pruské, a pak teprvé\nfrancouzské hudbě.\nSoudí-li se ze všech fakt, které jsme uvedli t článku\ntomto, vysvitá z toho jak následuje: Předčí-li nástroje ra-\nkouské nad francouzskými, tedy mel být V. F. Červený\nnejhlavnějsí pru my sinic ký zastupitel jejich zvláštností a před-\nností při poslední výstavě Pařížské nejméně na roven postaven\ns A. Saxem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "117", "page_fin": "117", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.3", "titre_corps": "Úvahy.", "titre_sommaire": "Úvahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.3", "debut_caractere": 957, "fin_caractere_exclue": 2482, "texte": "Úvahy.\n\nPijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro\nmužské hlasy s průvodem piana} složil Josef Bergmann, op.\n17. U Christopha a Kuhé v Praze. (Pokračování.)\nY druhém odstavci vypravuje básník, kterak tento starý\na vzácný pán v hradě při stolu sedě a jsa v trudných myšlén-\nkách pohřížen přemítal, co by potomstvu zůstavil, aby v jeho\nmysli žil, a konečně v písni zatoužil. Skladatel složil na\nslova básníka též píseň, jejíž melodie velmi dobře líčí trud-\nnou mysl starcovu, jež se v básni této jeví. Že skladatel\npíseň tu pro hluboký hlas (bas solo) napsal, svědčí opět o\ndobrém, ano trefném karakterisování starého pána. Mimo\ntyto výtečné vlastnosti má píseň ta ještě itu do sebe, že\nse originálností vyznačuje.\nV třetím odstavci vypravuje básník, že pijan usnuv měl\nsen, jak z číše vystupují rychloletí skřítkové, a kol něho po-\nskakují, jako jarní ptáčkové.\nZde komponista zvlášť zdařile líčí hudbou slova tato.\nVystupování skřítků naznačuje též vystupováním intervalů\nv melodii, rychlolet drobnějším rhytmisováním not, a poska-\nkování stejnoměrností rhytmickou. To vše vyniká pěknou\nformou, originálností a vkusnou harmonií. Zvláště zdařilá\njest sekvence v melodii ve vystupujících sekundách a sestu-\npujících terciích na slova: „Kol pijana poskakujíkterou\nskladatel střídavě troj zvuky a septimovými akkordy dopro-\nvází, a poskakování skřítků tak důmyslně karakterisuje, co\nby se mu snad bez této sekvence (co hudebního vývrhele)\nbylo ani nepodařilo. Sbor tento považujeme zvlášť za velmi\nzdařilý. (Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "117", "page_fin": "117", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.3.1", "titre_corps": "Pijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro", "titre_sommaire": "Pijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.3", "debut_caractere": 965, "fin_caractere_exclue": 2482, "texte": "Pijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro\nmužské hlasy s průvodem piana} složil Josef Bergmann, op.\n17. U Christopha a Kuhé v Praze. (Pokračování.)\nY druhém odstavci vypravuje básník, kterak tento starý\na vzácný pán v hradě při stolu sedě a jsa v trudných myšlén-\nkách pohřížen přemítal, co by potomstvu zůstavil, aby v jeho\nmysli žil, a konečně v písni zatoužil. Skladatel složil na\nslova básníka též píseň, jejíž melodie velmi dobře líčí trud-\nnou mysl starcovu, jež se v básni této jeví. Že skladatel\npíseň tu pro hluboký hlas (bas solo) napsal, svědčí opět o\ndobrém, ano trefném karakterisování starého pána. Mimo\ntyto výtečné vlastnosti má píseň ta ještě itu do sebe, že\nse originálností vyznačuje.\nV třetím odstavci vypravuje básník, že pijan usnuv měl\nsen, jak z číše vystupují rychloletí skřítkové, a kol něho po-\nskakují, jako jarní ptáčkové.\nZde komponista zvlášť zdařile líčí hudbou slova tato.\nVystupování skřítků naznačuje též vystupováním intervalů\nv melodii, rychlolet drobnějším rhytmisováním not, a poska-\nkování stejnoměrností rhytmickou. To vše vyniká pěknou\nformou, originálností a vkusnou harmonií. Zvláště zdařilá\njest sekvence v melodii ve vystupujících sekundách a sestu-\npujících terciích na slova: „Kol pijana poskakujíkterou\nskladatel střídavě troj zvuky a septimovými akkordy dopro-\nvází, a poskakování skřítků tak důmyslně karakterisuje, co\nby se mu snad bez této sekvence (co hudebního vývrhele)\nbylo ani nepodařilo. Sbor tento považujeme zvlášť za velmi\nzdařilý. (Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "117", "page_fin": "119", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.4", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.3", "debut_caractere": 2484, "fin_caractere_exclue": 6968, "texte": "Dopisy.\n\nZ Milána. (Nové opery. — Životopisný nástin E. Petrelly.)\nSkoro v každém svém dopisu zmínil jsem se o nových o-\nperách italských; abych i nyní nedělal výminku podotýkám, že\nse chystá na divadle v Janově (Genua) nová opera Zelinda a\nLindoro od maestra Parodiho k provozování. Taktéž píše maestro\nBraga o nové opeře pod názvem „Caligola\" (Jova od Ghislan-\nzoniho). Petrellova nová opera „Giovanna II.,\" která se letos\npoprvé v Neapoli provozovala, bude se v příštím karnevalu dá-\nvati v královském divadle v Turíně. Martinotti zakoupil ji od\nnakladatele Luccy pro to které divadlo. Mluve o Petrellovi,\nmám za to, že se českému hudebnímu čtenářstvu zavděčím, po-\ndám-li stručný životopis výtečného toho skladatele italského,\nkterý ještě nebyl podán v žádném listu. Petrella není žádným\ngeniem; není ani Rossinim, ani Bellinim, ani Verdim, ani Mer-\ncadantem ; avšak jeho opery : Precauzioni a Jone jsou díla, která\ndělají cest skladateli. Z Četných novějších skladatelů italských do-\nvedli se pouze Pedrottiy Peri a Petrella na vrcholi udržeti, vy-\ntvoří vše díla, která žijí a žiti budou. — Errico Petrella naro-\ndil se r, 1813 v Palermu. Dvě leta na to dostal se se svými\nrodicemi do Neapole, kdež se pak hudbě učil. Petrella měl za\nučitele Zingarelliho, Belliniho a Ruggiho, a jsa 17 let stár po-\ndal první plod svých studií a svého talentu, dav provozovati\nna divadle Fenice v Neapoli komickou operu „II diavolo color\ndi rosa\", po níž v hrzku následovaly: II giorno delle nozze —\nLo Scroccone — I piráti Spagnuoli —- Le Miniere di Frein-\nberg, které byl r. 1853 sepsal pro Neapol. Na to uplynulo\nněkolik let, v nichž komponování úplně zanedbával. Avšak pro-\nbudiv se k činnosti složil operu „Le Precauzioni\", kterážto o-\npera prošla celou Itálií, a všude s velkou pochvalou přijata jest.\nOpera ta je Petrellovým mistrovským kusem v oboru komickém,\njako Jone v oboru vážném. Skvělý úspěch opery „Precauzioni\"\ndopomohl mu k příznivé smlouvě s ředitelstvím divadla „Fon-\ndou v Neapoli, pro něž složil operu „Elena di Tolosa.\" Opera\nta nevyhověla nadějím s touto operou spojeným. Na to složil\nPetrella pro divadlo San Carlo operu Marco Vísconti, která\ndošla tak rozhodného výsledku, že se v hrzku dávala na všech\nhlavních divadlech italských a cizích. Po ní složil Petrella\n„Assedio di Leida\" která se svého Času velice líbila, nyní ale\núplně z repertoiru zmizela. Následující dvě opery složil Petrella\npro velké divadlo Scala v Miláně a sice : Jone a Duca di Scil-\nla. První potkala se s příznivým, druhá s nepříznivým úspě-\nchem, tak že se o druhé opeře více už nemluví. R. 1859 — 60\nnacházel se Petrella v Neapoli, kde se provozovaly jeho opery\nMorosina o Vidtimo de Dogi\" a pak „Foletti di Gresi\" Po-\nslední dílo je prostřední ceny, avšak jedno komické duetto její\nje pravým klenotem, budíc všude smích a nadšení. R. 1861\npovolán byl Petrella opět do Neapole, kde se na divadle San\nCarlo provozovala jeho opera „Virginie\", která byla přijata vel-\nmi slavné a příznivě. Na to uplynuly tři leta, aniž bylo cos\nslyšeti o Petrellovi; tu však obdržel od královského divadla v\nTuríně návrh, aby pro to které divadlo novou operu složil. Pe-\ntrella to učinil a složil operu „Contessa ď Amalji\", která se\npoprvé provozovala v karnevalu 1864. Skladatel byl vlídně\npřijat; avšak hudba nevyhověla úplně všem požadavkům, ačkoliv\nobsahuje mnohá výtečná čísla. Následujícího roku (1865) slo-\nžil Petrella pro divadlo San Carlo v Neapoli operu „Celinda\"\na rok na to pro divadlo Apollo v Římě operu „Catharina Ho-\ntcard.\" NejnovějŠí opera Giovanna II.., která se letošního ro-\nku v Neapoli provozovala, je osmnáctá opera Petrellova.\nZ Varšavy dne 18. května. (Pomník Chopinovi.)\nKonečně dostane se zde slavnému skladateli Bedř. Chopi-\nnovi pomníku. Hr. Berg a kníže Orlov vzali na se úlohu, za-\nřiditi k tomu úceli subskripci. Zdejší guvernér svěřil vyvede-\nní pomníku zeti cellisty Servaise p, Cyprianu Godobskému, je-\nhož socha Aurory na výstavě Pařížské pozornost na se obrá-\ntila. —\nZ Detmoldu 5. května. (Nová opera Esmeralda.)\nDne 28. dubna provozovala se tu na dvorním divadle pě-\ntiaktová opera ,,Esmeralda*' od Bedř. Miillera s rozhodným vý-\nsledkem. Skladatel byl po každém aktu vícekrát volán.\nZ Kannstadtu. (B. Molique).\nSlavný virtuos na housle Bernard Molique zemřel zde dne\n10. května. Narodil se dne 7. října 1803 v Norimberku, byl\ndlouhá leta ozdobou Stuttgartské dvorní kapelly a od r. 1820—\n1849 dvorním řediteleťn hudby. R. 1849 stal se ředitelem kon-\nservatoře v Londýne."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8101, "texte": "2 Vršce, dne 17. května. (Koncert Hlaváče.)\nKoncert p. Hlaváče, jenž se odbýval ve středu dne 25.\nkvětna, došel velmi skvělého výsledku a hlučné pochvalu. By-\nla-li už zajímavá okolnost, že v koncertě tom účinkovalo čtvero\numělců, kteří naskrz dosáhli v Prazn svého hudebního vzdělání;\nzbudil p. Hlaváč zvláště tím zvědavost zdejších hudbomilů, že\nhrál na harmonium vzácném to nástroji v končině naši\ns největší technickou dokonalostí, osvědčiv při tom, že zná ve-\nškeré tajiny tohoto nyní tak módního nástroje. Umělecká zru-\nčnost páně Hlaváčova jak na piano, tak na harmonium jsou zde\nvůbec známy a jen toliko to podotýkám, že zbudil svým krá-\nsným přednosem na harmonium pravého nadšení mezi vybraným\nobecenstvem. Y koncertu tom účinkovali p. Brunet, jenž pro-\nvedl svou nokturnu velmi vkusně a významně, pak p. Milde,\nmladistvý to umělec a zdejší učitel hudby p. Weber. Zpěv.\nspolek zapěl sbor velmi precisně a došel bouřlivé pochvaly.\n\nŠum.\nZ Klatov. (Koncert J. Vaňka.)\nKoncertní zábava přilákala dne 6. května hojné a vybrané\nobecenstvo hudby milovné do besedy měšťanské. Pan Jos. R.\nVaněk (z Rokycan), vojenský srbský kapelník při národní gardě,\nžák pražského konservatoria, koncertoval dne 2. května b. r. v\nměšťanské besedě v Domažlicích, byv podporován zpěváckým\nspolkem „Břetislavem.\" Přednášel několik kusů na fagot — nástroj\nnyní i v orkestrech venkovských méně slyšaný. Přednes naděj-\nného umělce byl nad míru zdařilý a vyvolal bouřlivou pochvalu,\npříjemnost nástroje hlavně jevila se v písni: „Červená růžičko.\nKromě fantasie na národní písně, již p. koneertista k všeobecné\nžádosti opakoval, byly přednešeny kusy od Karla M. Webra a\nStránského. Těší nás nevýslovně, že můžeme s pochvalou zmí-\nniti se o tom, že byl p. koneertista důstojným spůsobem podpo-\nrován našimi výtečnými silami domácími. Byli to pp, Schind-\nleger, řed. kůru Klička, řed. zpěv. spolku Mates a Klein, kteří\ndoprovázeli šmyccovým kvartettem koncertistu. P. členové zpev.\nspolku bavili příjemně jedním sborem („písně české\") a dvěma\nsolovými kvartety („Morava\" a „Kalina\") posluchače. Pan\nkoneertista opustil již Klatovy a odebral se do Sušice, přejeme\nmu srdečný zdar na nové dráze u pobratimů našich, odporucujíce\njej zároveň s dobrým svědomím a vřele všem přátelům hudeb-\nxflJ *\nnich požitků uměleckých.\n\n—ř—\nZ Jičína. (Příčiuy živoření zdejšího spolku. — Ženský zpěv. spolek.)\nPsáti o činnosti našeho bezjmenného zpěváckého spolku\njest věru těžkou věcí; mnohem snadněji by se dalo psáti o jeho\nživoření. Čítáf sice spolek nás 30 údův, ale to jen na papíře;\n— ten ubohý papír snese vse — v skutečnosti navštěvuje jich\ncvičení vsak pouze 8, 10, nejvýše 14 údův. A jen kdyby jich\nbylo as průměrně 12 v každé schůzi, to mohlo by se neco\ndělati, ono vsak těch pánů někdy přijde tak málo do cvičení,\nže se vůbec ani zpívati nemůže; tof ovsem věc mrzutá! A což\npak teprve, jakou máme o tenory nouzi! Výteční tenoři, jací\nzde vloni byli, — professoři to gymnasialní — odešli, byvše\npovoláni na jiná místa. A na neštěstí žádný z pánů nově při-\nšlých není tenorista. K objasnění věci dokládám, že se zpě-\nvácký spolek skládá ze samých skoro p. t. pánů professorů a\nučitelů. A kde vězí toho příčina, že mnozí pánové schůze tak\nŠpatně navstěvnjí ? Odpověď na to nelze tak lehce dáti; vele-\nctěný pan ředitel, byv u valné hromadě téměř jednohlaaně zvo-\nlen, jest jistě muž, jemuž na rozkvětu spolku mnoho zalezi, coz\ndokazuje svou neúnavnou pílí, jakou se o to stará, by se cvi-\ncení řádně navštěvovala; co tu tedy ty pány odstrašuje, že d©\ncvičení nejdou? Pánové, vina to pak vaše, řekne-lise: „vkraj-\nském městě Jičíně se neudržel zpČvácký spolek.\" A že se za\ntakovýchto poměrů neudrží, to lehce nahlédnete; lépe jest ne-\nbýti, nežli pouze živořiti; doložme pak: v malém městečku se\nspolek zpěvácký udrží, ve velkém, krajském městě se rozpadne;\nspatná to pak Čest pro nás! A což tomu říkají asi pani při-\nspívající údové? To jest velikou ncšetrností, chtíti na nich, by\nsvé příspěvky odváděli za — nic! To je také brzy omrzí! —\nPročež pánové, nenechte spolek tak ušlechtilý zaniknouti, na-\nvštěvujtež bedlivěji schůze a vězte, že vás dík obecenstva ne-\nmine, uvidí-li toto, že spolek nás nechce zůstati mezi těmi\nposledními, nýbrž, že chce důstojně zastupovati místo mu vyká-\nzané! A nyní ještě slovo o jiném teprvé nastávajícím spolku.\nKu mužskému zpěváckému spolku přidruží se v brzké dle do-\nslechu době spolek dívčí, který se po ctyry měsíce již zpě-\nvu cvicí a46 údův Čítá. Cviěiťelé jsou pp. Janoušek a Čejka,\nučitelé zdejší dívčí lil. Školy. Nadějný a také dosti četný tento\nspolek schází se ku cvičením dvakráte do téhodne, v ponděli a\nv pátek. Jsme věru dychtivi na výsledek prvního vystoupení\np. t. ochotnic nastávajícího spolku toho, jemuž jakož i prvějšíinu\nvoláme srdečné : Nazdar!\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* První snem zpěváckých spolků Českoslovanskýcli. V\nsobotu dne 15. května dopoledne shromáždili se zástupcové zp.\nspolků českomoravských ve velké síni radnice staroměstské k\nprvnímu sněmu, jejž předseda pražského „Hlaholu\" p. Josef\nIluleš zahájil uvítav shromážděné stručnou a srdečnou řečí. Po\nté přednesl jednatol „Hlaholu\" p. dr. Fleischmann zprávu o\nvzniku jednoty českoslovanských zpěv. spolků. Myšlénka zara-\nziti jednotu zpěv. spolků vznikla již r. 1862 ve výboru Hlaholu,\navšak uskutečnění nezdálo se býti tenkráte ještě na Čase. R.\n1866 byl p. dr. Šmolcnopem předložen tentýž návrh valné hro-\nmadě Hlaholu, kteráž jej v principu přijala, avšak teprvé r.\n1867 k přípravním pracím zvolila odbor sestávající z pp. dr.\nFleischmanna, Velišského a Yišňáka. Odbor ten vypracoval\nnávrh stanov, jenž byl vloni ve schůzi zástupců zpěv. spolků s\nnepatrnou změnou přijat. Stanovy předloženy k úřednímu schvá-\nlení, kteréž však došlo teprv v měsíci listopadu loňského roku.\nTehdejší poměry nedovolovaly svolati sněm a proto odročen ten-\nto až do jara, avšak i tu byl na závadě stav výminecný a proto\nvyčkáno se svoláním sněmu až do května. Po přednešení zprá-\nvy vylíčil p. jednatel stručně výhody, jež jednota poskytuje a\nvyzval přítomné, aby horlivě pracovali ve prospěch všeobecný.\nPo té přednesl pokladník Hlaholu p. J. Pospíšil zprávu účetní.\nPříjem obnášel až dosud úhrnem 290 zl , vydání pak 7 zl. 74\nkr., zbylo tudíž 282 zl. 26. kr. Stanovy vytištěny byly p.\nStýblem zdarma. Až posud přihlásilo se k jednotě 35 zpěv.\nspolků, z nichž na prvním sněmu 25 spolků zastoupeno bylo\n32 zástupci, a sice : z pražského Hlaholu starosta p. HuleŠ, ře-\nditel p. K. Bendi, jednatel p. dr. Fleischmann, pokladník p. J.\nPospíšil, obřadník Em. Starý a výborové pp. dr. Šmolcnop a\nJUC. Hrdlička; z malostranského „Lumíra\" starosta p. V. Kressl,\nze Smíchovského „Lukeše\" protektor p. J. L. Lukeš a ředitel\np. Bergmann, z karlínského „Slavoje\" jednatel p. Bodlák, z br-\nněnské „Besedy\" archivář p. Peka, z plzeňského „Hlaholu\" ře-\nditel p. Palla, z roudnického „Řípu\" p. J. Svoboda, z mlado-\nboleslavského „Boleslava\" p. H. Janda, z benátského „Bohu-\nslava\" p. K. Černý, z budyhského „Bivoje\" starosta p. Kurfirst,\nz Čáslavského „Kováře\" p. J. Mašek, z jilemnického „Brani-\nslava\" p. J. Čihák, ze smiřického „Hanky\" p. Jan Horák, z\nturnovského zpěv. spolku starosta p. J. Hák, ze semilského „ Ji-\nzerana\" p. Vil. Rokos, z brandýského „Bojana\" ředitel p. Hy-\nkeš, z votického „Kaplíře\" p. dr. B. Pštross, z kraloměstského\n„Hlaholu\" p. Frant. Kvasnička, z chrudimského „Slavoje\" p.\nŠtěpánek, z libeňského „Věneeslava\" p. Jiroutek, z rokycanské-\nho „Záboje\" p. A. Kučera, z hlinského „Svantovita\" starosta p.\nK. Adámek, z berounského „Slávoše\" p. Wiesenberger, z lo-\nmnického zpěv. spolku (u JíČina) p. J. V. Mastný a ze zbi-\nrovského „Hlaholu\" ředitel p. Eber. Jelikož dle stanov ku\nzřízení jednoty pouze 10 zástupcův zpěv. spolků je potřebí,\nprohlásil předseda HuleŠ jednotu za zřízenou a zahájil první\nsněm její provoláním „Na zdar!\" Po té přikročeno k volbě ú-\nstředního výboru, náhradníků a přehlížitelův účtů pro příští 4\nleta. Starostou zvolen p. HuleŠ, do ústředního výboru zvoleni\npp. J. L. Lukeš, V. Kressl, K. Bendi, dr. Šmolcnop, dr. Fleisch-\nmann, E. Starý, J. Pospíšil, H. Palla, J. Štěpánek, H.Janda a"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7941, "texte": "V. Wiesenberger. Za náhradníky zvoleni pp. Bodlák, J. Berg-\ninann, JUC. Hrdlička a J. Masek; za revisory účtů pp. Horák\na Drahorad. Mezi sčítáním lístků volebních vzaty na přetřes\nvolné návrhy. P. dr. Smolcnop navrhnul, aby §. 12. stanov\nvykládán byl v ten smysl, že počet zástupců říditi se má jen dle\npoctu členů výkonných a nikoli dle poctu členů výkonných,\npřispívajících a zakládajících, načež p. Karel Adámek z Hlin-\nská navrhnul, aby se předevzala všeobecná revise stanov. O\nnávrhu tom rozpředla se živá debata, kteréž zúčastnili se pp.\nBodlák, Hák, dr. Fleischmann, dr. PŠtross a Jiroutek, vyslo-\nvujíce se aspoň prozatím vesměs proti opravě stanov. Debata\nskončena přijetím návrhu p. Smolcnopova s dodatkem p. Pštros-\nsovým, by §. 12. vykládán byl v ten smysl, že spolek při vol-\nbě zástupce do sněmu není vázán na Členy spolku, nýbrž že\ninu volno zvoliti zástupce i mimo Členy spolku. Když byly k\nnávrhu pp. Pštrosse za vypracování stanov pp. dru Fleischman-\nnovi, Višňákovi a Velisskému díky vzdány a sděleno, že došel\ntelegrafický pozdrav od zpěv. spolku jilemnického „Branislava\"\nprohlášen snem za skončený.\n* K jednotě zpěv. spolku česko slovanských přihlásily se\ntéž zpěv. spolek „Lubor\" ve Vídni a „slovanský zpěv. spolek\nve Vídni\", celkem tedy 37 zpěv. spolků. - -\n* Stručný výtah stanov jednoty zpěv. spolků. Účel je-\ndnoty jest pěstování a podporování zájmů všem zpěváckým spol-\nkům společných. UČele toho se dosáhne: a) vydáváním sborů\na písní vlastním nákladem a honorováním jich, b) vypisováním\ncen na zpěvy jedno- i vícerohlasé s průvodem i bez průvodu,\nc) vydáváním hudebního Časopisu, pokud by vydajné jmění k\nuhražení nákladu stačilo, d) uspořádáním sjezdů pěveckých a\nprodukcí o závod, e) uspořádáním společných výletů. Členem\njednoty může býti pouze zpěvácký spolek Českoslovanský v ze-\nmích rakouských, zaplativ vkladné nejméně 5 zl. jednou pro\nvždy při vstoupení svém a roční příspěvek 5 zl. na jeden rok\nnapřed. Povinností Členů jednoty jest napomáhati všemožně\nk dosažení vytčeného účele; zejmena pak: a) zapravovati roční\npříspěvek 5 zl. do pokladny jednoty počátkem každého roku\nnapřed, b) odbírati Časopis jednoty a starati se o všemožné roz-\nšíření jeho, c) starati se o hojný odbyt hudebnin nákladem je-\ndnoty vydaných, d) súČastniti se řádných sjezdů pěveckých\nkaždý Čtvrtý rok odbývaných a vyslati zástupce k společným\nsněmům, e) uspořádati v sídle svém každého roku veřejnou pro-\ndukci v prospěch jednoty, f) starati se o společné zábavy se\nzpěváckými spolky sousedními, a g) podávati jednotě zprávy o\nČinnosti své. Každý člen (spolek) jest oprávněn: a) zástupcem\nze středu svého na dobu Čtyr let voleným 1. veškerých spole-\nčných sněmů se súČastniti, 2. návrhy Činiti a hlasovati, 3. ú-\nstřední výbor voliti, a volenu býti. b) Veškerých hudebnin je-\ndnotou vydaných jeden exemplář zdarma, a ostatní potřebné za\nsníženou cenu, c) Časopis vydávaný jednotou za poloviční cenu\nodebírati, d) veškerých sjezdů pěveckých a producí společných\ni o závod se súčastniti, e) ústřednímu výboru volné návrhy pí-\nsemné Činiti. Podporovatelem jednoty sluje ten, kdož jednou\npro vždy jednotě Částku 10 zl. r. Č. věnuje, neb k ročnímu přt-\nspěvku 3 zl. r. Č. do pokladny jednoty se zaváže. Jednota\njest povinna: a) každý Čtvrtý rok uspořádati řádný sjezd pě-\nvecký a produkcí o závod, b) uspořádati sjezdy pěvecké a mi-\nmořádné, přeje-li si toho většina Členů, c) vypsati každoročně\nnejméně 3 ceny na zpěvy jedno- i vícerohlasé, d) vydati ka-\nždoročně nejméně 4 zpěvy, e) vydávati Časopis (hudební) zá-\njmům pěveckým věnovaný, pokud by potřebný náklad z jmění\nvydajného uhražen byl. Mimo to oprávněna jest jednota: a)\nuspořádati koncerty za vstupné k účelům dobročinným a ve\nprospěch svůj, b) zábavy a výlety pěvecké, c) vydávati hude-\nbniny nad počet svrchu vytčený a honorovati je. Správa a ro-\nkování o záležitostech jednoty náleží a) sněmům sestávajícím\nze zástupců Členů jednoty, b) ústřednímu výboru ze zástupců\nČlenů (spolků) na Čtyry léta volenému. Do sněmu volí každý\nspolek na 30 Členů jednoho zástupce, při Čemž zbytek 20 za\nplný se považuje. Každý spolek méuě než 30 členů čítající\nvolí též jednoho zástupce. Sněm spolkový rozhodovati může o\nvšech záležitostech jednoty se týkajících a tudíž i o všech ná-\nvrzích jak jednotlivých spolků tak i zástupců. Jemu se vyhra-\nzuje: voliti předsedu a výbor ústřední, náhradníky výboru a tři\ndozorce účetní. Výbor ústřední sestává z předsedy a 12 členů,\njež sněm poslanců ze svébo středu volí. Činnost svou počíná\nnejdéle 14 dní po svém zvolení. Výbor ústřední zvolí ze svého\nstředu náměstka předsedy, jednatele a pokladníka. K poradám\nsvým schází se výbor nejméně jednou za dva měsíce. Schůze\ntyto jsou pro členy spolků jednotlivých veřejné. Sídlo výboru\nústředního je Praha. Výbor ústřední řídí vnitřní i vnější zále-\nžitosti jednoty, pokud sněmu nejsou vyhraženy. Zejmena svo-\nlává sněmy, jichž usneŠení vykonává: a) rozepisuje volby zá-\nstupců dle poctu členů od výboru spolků před sjezdem mu za-\nslaného, b) zkouší legitimační listiny vyslancův, c) sestavuje\ndenní řád sněmu, jejž 14 dní před tím v novinách uveřejňuje,\nd) spravuje jmění jednoty, za kteroužto příčinou příspěvky spol-\nků jenom jemu přisluŠí vybírati, e) vyřizuje návrhy od spolků\nmu podané, f) žádá každý rok výbory spolků za podrobné zprá-\nvy o Činnosti jejich, pokud tato týče se účelu jednoty a po-\nvinností jejich svrchu vytčených, podává na konci Čtyřletí též\nzprávu o Činnosti své sněmu vyslanců a postará se o uveřej-\nnění veškerých zpráv těchto v Časopise spolkovém, g) sestavuje\nna základě stanov zvláštní řády, jichž potřeba se objeví, h) u-\nstanovuje a vypisuje ceny na skladby, i) volí censory k posou-\nzení skladeb o ceny jednotou vypsané se ucházejících, k) ho-\nnoruje dle potřeby skladby, jež nákladem jednoty se vydati\nmají, 1) musí, pokud yydajné jmění stačí, starati se o řádné vydá-\nvání Časopisu odborného, m) obrací se v otázkách důležitějších\nk Členům jednoty s dotazem o jich zdání. Příjmy jednoty jsou:\na) vkladné Členů, b) řádné roční příspěvky členů, c) výtěžek z\nprodaných hudebnin, d) výtěžek z vydávaného Časopisu, e) Čistý\nvýnos z produkcí jak společných tak jednotlivými spolky ve pro-\nspěch jednoty uspořádaných, f) příspěvky a dary podporovatelů a\npříznivců jednoty. Příjmy tyto tvoří jmění jednoty : a) základní,\nb) vydajné. ad a) Jmění základní sestává z vkladného Členů a\nmnoží se třetinou Čistého výnosu z produkcí jak společných tak i\njednotlivými spolky ve prospěch jednoty uspořádaných, ad b)\nJmění vydajné tvoří ostatní příjmy jednoty i s úroky z jmění zá-\nkladního. Jednací řeč jest Česká. Jednota sídlí v Praze. Jednota\nse rozpadá, jestli že a) tři Čtvrtiny všech vyslanců na sněmu s tím\nsouhlasí, b) neb jestliže počet Členů jednoty na 10 se ztenčí.\nV případě tomto připadne jmění jednoty, pakli před rozpuštěním\no jmění svém ve sněmu jednota žádného opatření neučinila, zpě-\nváckému spolku „Hlaholu\" v Praze s tou však výminkou, by vy-\ndáno bylo opět jednotě zpěváckých spolků, jež by později za\ntímtéž účelem se utvořila.\n* Lounský zpěv. spolek „ Vlastislav\" provozuje k vše-\nstrannému přání dne 17. května 1869 „u tří lip\" v Lounech\npo druhé: „kvas krále Vondry XXVI.\", velká, romanticko-he-\nroicko-tragická opera ve 3 jednáních od Dra J. Illnera.\n* Ženský zpěv. spolek „Cecilieu v Heřmanově Městci\nzaložil v r. 1868 p. Frant. Janda, první učitel na hlavní Škole\ntamtéž (druhdy ředitel zpěv. spolku „PernŠtýna\" a Ludmily\"\nv Pardubicích) dle stanov pěvecké jednoty „Ludmily\". Ochra-\nnitelkou spolku jest Její Jasnost kněžna Marie Kinská, prote-\nktorem měšťanosta Heřmanomestecký, Med. Dr. p. C. H. Brik,\nstarostkou paní Juliana Jandová, choť 1. učitele, ředitelem p.\nFr. Janda, učitel IV. třídy, jednatelkou sl. Marie Hiiblova;\núČetnicí sl. Anna Urválkova. Do výboru byly zvoleny: paní J.\nSrbová, sl. A. Rozmarínova, sl. Amal. Vostřelova, sl. Hedvika\nHůblova. Tento ženský pěvecký spolek zkvétá utěšeně a účin-\nkuje všestranně. Voláme mu „Na zdar!\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "117", "page_fin": "118", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.4.1", "titre_corps": "Z Milána. (Nové opery. — Životopisný nástin E. Petrelly.)", "titre_sommaire": "Z Milána. (Nové opery. — Životopisný nástin E. Petrelly.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.3", "debut_caractere": 2493, "fin_caractere_exclue": 6968, "texte": "Z Milána. (Nové opery. — Životopisný nástin E. Petrelly.)\nSkoro v každém svém dopisu zmínil jsem se o nových o-\nperách italských; abych i nyní nedělal výminku podotýkám, že\nse chystá na divadle v Janově (Genua) nová opera Zelinda a\nLindoro od maestra Parodiho k provozování. Taktéž píše maestro\nBraga o nové opeře pod názvem „Caligola\" (Jova od Ghislan-\nzoniho). Petrellova nová opera „Giovanna II.,\" která se letos\npoprvé v Neapoli provozovala, bude se v příštím karnevalu dá-\nvati v královském divadle v Turíně. Martinotti zakoupil ji od\nnakladatele Luccy pro to které divadlo. Mluve o Petrellovi,\nmám za to, že se českému hudebnímu čtenářstvu zavděčím, po-\ndám-li stručný životopis výtečného toho skladatele italského,\nkterý ještě nebyl podán v žádném listu. Petrella není žádným\ngeniem; není ani Rossinim, ani Bellinim, ani Verdim, ani Mer-\ncadantem ; avšak jeho opery : Precauzioni a Jone jsou díla, která\ndělají cest skladateli. Z Četných novějších skladatelů italských do-\nvedli se pouze Pedrottiy Peri a Petrella na vrcholi udržeti, vy-\ntvoří vše díla, která žijí a žiti budou. — Errico Petrella naro-\ndil se r, 1813 v Palermu. Dvě leta na to dostal se se svými\nrodicemi do Neapole, kdež se pak hudbě učil. Petrella měl za\nučitele Zingarelliho, Belliniho a Ruggiho, a jsa 17 let stár po-\ndal první plod svých studií a svého talentu, dav provozovati\nna divadle Fenice v Neapoli komickou operu „II diavolo color\ndi rosa\", po níž v hrzku následovaly: II giorno delle nozze —\nLo Scroccone — I piráti Spagnuoli —- Le Miniere di Frein-\nberg, které byl r. 1853 sepsal pro Neapol. Na to uplynulo\nněkolik let, v nichž komponování úplně zanedbával. Avšak pro-\nbudiv se k činnosti složil operu „Le Precauzioni\", kterážto o-\npera prošla celou Itálií, a všude s velkou pochvalou přijata jest.\nOpera ta je Petrellovým mistrovským kusem v oboru komickém,\njako Jone v oboru vážném. Skvělý úspěch opery „Precauzioni\"\ndopomohl mu k příznivé smlouvě s ředitelstvím divadla „Fon-\ndou v Neapoli, pro něž složil operu „Elena di Tolosa.\" Opera\nta nevyhověla nadějím s touto operou spojeným. Na to složil\nPetrella pro divadlo San Carlo operu Marco Vísconti, která\ndošla tak rozhodného výsledku, že se v hrzku dávala na všech\nhlavních divadlech italských a cizích. Po ní složil Petrella\n„Assedio di Leida\" která se svého Času velice líbila, nyní ale\núplně z repertoiru zmizela. Následující dvě opery složil Petrella\npro velké divadlo Scala v Miláně a sice : Jone a Duca di Scil-\nla. První potkala se s příznivým, druhá s nepříznivým úspě-\nchem, tak že se o druhé opeře více už nemluví. R. 1859 — 60\nnacházel se Petrella v Neapoli, kde se provozovaly jeho opery\nMorosina o Vidtimo de Dogi\" a pak „Foletti di Gresi\" Po-\nslední dílo je prostřední ceny, avšak jedno komické duetto její\nje pravým klenotem, budíc všude smích a nadšení. R. 1861\npovolán byl Petrella opět do Neapole, kde se na divadle San\nCarlo provozovala jeho opera „Virginie\", která byla přijata vel-\nmi slavné a příznivě. Na to uplynuly tři leta, aniž bylo cos\nslyšeti o Petrellovi; tu však obdržel od královského divadla v\nTuríně návrh, aby pro to které divadlo novou operu složil. Pe-\ntrella to učinil a složil operu „Contessa ď Amalji\", která se\npoprvé provozovala v karnevalu 1864. Skladatel byl vlídně\npřijat; avšak hudba nevyhověla úplně všem požadavkům, ačkoliv\nobsahuje mnohá výtečná čísla. Následujícího roku (1865) slo-\nžil Petrella pro divadlo San Carlo v Neapoli operu „Celinda\"\na rok na to pro divadlo Apollo v Římě operu „Catharina Ho-\ntcard.\" NejnovějŠí opera Giovanna II.., která se letošního ro-\nku v Neapoli provozovala, je osmnáctá opera Petrellova.\nZ Varšavy dne 18. května. (Pomník Chopinovi.)\nKonečně dostane se zde slavnému skladateli Bedř. Chopi-\nnovi pomníku. Hr. Berg a kníže Orlov vzali na se úlohu, za-\nřiditi k tomu úceli subskripci. Zdejší guvernér svěřil vyvede-\nní pomníku zeti cellisty Servaise p, Cyprianu Godobskému, je-\nhož socha Aurory na výstavě Pařížské pozornost na se obrá-\ntila. —\nZ Detmoldu 5. května. (Nová opera Esmeralda.)\nDne 28. dubna provozovala se tu na dvorním divadle pě-\ntiaktová opera ,,Esmeralda*' od Bedř. Miillera s rozhodným vý-\nsledkem. Skladatel byl po každém aktu vícekrát volán.\nZ Kannstadtu. (B. Molique).\nSlavný virtuos na housle Bernard Molique zemřel zde dne\n10. května. Narodil se dne 7. října 1803 v Norimberku, byl\ndlouhá leta ozdobou Stuttgartské dvorní kapelly a od r. 1820—\n1849 dvorním řediteleťn hudby. R. 1849 stal se ředitelem kon-\nservatoře v Londýne."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 939, "texte": "2 Vršce, dne 17. května. (Koncert Hlaváče.)\nKoncert p. Hlaváče, jenž se odbýval ve středu dne 25.\nkvětna, došel velmi skvělého výsledku a hlučné pochvalu. By-\nla-li už zajímavá okolnost, že v koncertě tom účinkovalo čtvero\numělců, kteří naskrz dosáhli v Prazn svého hudebního vzdělání;\nzbudil p. Hlaváč zvláště tím zvědavost zdejších hudbomilů, že\nhrál na harmonium vzácném to nástroji v končině naši\ns největší technickou dokonalostí, osvědčiv při tom, že zná ve-\nškeré tajiny tohoto nyní tak módního nástroje. Umělecká zru-\nčnost páně Hlaváčova jak na piano, tak na harmonium jsou zde\nvůbec známy a jen toliko to podotýkám, že zbudil svým krá-\nsným přednosem na harmonium pravého nadšení mezi vybraným\nobecenstvem. Y koncertu tom účinkovali p. Brunet, jenž pro-\nvedl svou nokturnu velmi vkusně a významně, pak p. Milde,\nmladistvý to umělec a zdejší učitel hudby p. Weber. Zpěv.\nspolek zapěl sbor velmi precisně a došel bouřlivé pochvaly."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.4.2", "titre_corps": "Z Klatov. (Koncert J. Vaňka.)", "titre_sommaire": "Z Klatov. (Koncert J. Vaňka.)", "signature_source": "Šum", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.4", "debut_caractere": 941, "fin_caractere_exclue": 2294, "texte": "Šum.\nZ Klatov. (Koncert J. Vaňka.)\nKoncertní zábava přilákala dne 6. května hojné a vybrané\nobecenstvo hudby milovné do besedy měšťanské. Pan Jos. R.\nVaněk (z Rokycan), vojenský srbský kapelník při národní gardě,\nžák pražského konservatoria, koncertoval dne 2. května b. r. v\nměšťanské besedě v Domažlicích, byv podporován zpěváckým\nspolkem „Břetislavem.\" Přednášel několik kusů na fagot — nástroj\nnyní i v orkestrech venkovských méně slyšaný. Přednes naděj-\nného umělce byl nad míru zdařilý a vyvolal bouřlivou pochvalu,\npříjemnost nástroje hlavně jevila se v písni: „Červená růžičko.\nKromě fantasie na národní písně, již p. koneertista k všeobecné\nžádosti opakoval, byly přednešeny kusy od Karla M. Webra a\nStránského. Těší nás nevýslovně, že můžeme s pochvalou zmí-\nniti se o tom, že byl p. koneertista důstojným spůsobem podpo-\nrován našimi výtečnými silami domácími. Byli to pp, Schind-\nleger, řed. kůru Klička, řed. zpěv. spolku Mates a Klein, kteří\ndoprovázeli šmyccovým kvartettem koncertistu. P. členové zpev.\nspolku bavili příjemně jedním sborem („písně české\") a dvěma\nsolovými kvartety („Morava\" a „Kalina\") posluchače. Pan\nkoneertista opustil již Klatovy a odebral se do Sušice, přejeme\nmu srdečný zdar na nové dráze u pobratimů našich, odporucujíce\njej zároveň s dobrým svědomím a vřele všem přátelům hudeb-\nxflJ *\nnich požitků uměleckých."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "118", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.4.3", "titre_corps": "Z Jičína. (Příčiuy živoření zdejšího spolku. — Ženský zpěv. spolek.)", "titre_sommaire": "Z Jičína. (Příčiuy živoření zdejšího spolku. — Ženský zpěv. spolek.)", "signature_source": "—ř—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.4", "debut_caractere": 2296, "fin_caractere_exclue": 4775, "texte": "—ř—\nZ Jičína. (Příčiuy živoření zdejšího spolku. — Ženský zpěv. spolek.)\nPsáti o činnosti našeho bezjmenného zpěváckého spolku\njest věru těžkou věcí; mnohem snadněji by se dalo psáti o jeho\nživoření. Čítáf sice spolek nás 30 údův, ale to jen na papíře;\n— ten ubohý papír snese vse — v skutečnosti navštěvuje jich\ncvičení vsak pouze 8, 10, nejvýše 14 údův. A jen kdyby jich\nbylo as průměrně 12 v každé schůzi, to mohlo by se neco\ndělati, ono vsak těch pánů někdy přijde tak málo do cvičení,\nže se vůbec ani zpívati nemůže; tof ovsem věc mrzutá! A což\npak teprve, jakou máme o tenory nouzi! Výteční tenoři, jací\nzde vloni byli, — professoři to gymnasialní — odešli, byvše\npovoláni na jiná místa. A na neštěstí žádný z pánů nově při-\nšlých není tenorista. K objasnění věci dokládám, že se zpě-\nvácký spolek skládá ze samých skoro p. t. pánů professorů a\nučitelů. A kde vězí toho příčina, že mnozí pánové schůze tak\nŠpatně navstěvnjí ? Odpověď na to nelze tak lehce dáti; vele-\nctěný pan ředitel, byv u valné hromadě téměř jednohlaaně zvo-\nlen, jest jistě muž, jemuž na rozkvětu spolku mnoho zalezi, coz\ndokazuje svou neúnavnou pílí, jakou se o to stará, by se cvi-\ncení řádně navštěvovala; co tu tedy ty pány odstrašuje, že d©\ncvičení nejdou? Pánové, vina to pak vaše, řekne-lise: „vkraj-\nském městě Jičíně se neudržel zpČvácký spolek.\" A že se za\ntakovýchto poměrů neudrží, to lehce nahlédnete; lépe jest ne-\nbýti, nežli pouze živořiti; doložme pak: v malém městečku se\nspolek zpěvácký udrží, ve velkém, krajském městě se rozpadne;\nspatná to pak Čest pro nás! A což tomu říkají asi pani při-\nspívající údové? To jest velikou ncšetrností, chtíti na nich, by\nsvé příspěvky odváděli za — nic! To je také brzy omrzí! —\nPročež pánové, nenechte spolek tak ušlechtilý zaniknouti, na-\nvštěvujtež bedlivěji schůze a vězte, že vás dík obecenstva ne-\nmine, uvidí-li toto, že spolek nás nechce zůstati mezi těmi\nposledními, nýbrž, že chce důstojně zastupovati místo mu vyká-\nzané! A nyní ještě slovo o jiném teprvé nastávajícím spolku.\nKu mužskému zpěváckému spolku přidruží se v brzké dle do-\nslechu době spolek dívčí, který se po ctyry měsíce již zpě-\nvu cvicí a46 údův Čítá. Cviěiťelé jsou pp. Janoušek a Čejka,\nučitelé zdejší dívčí lil. Školy. Nadějný a také dosti četný tento\nspolek schází se ku cvičením dvakráte do téhodne, v ponděli a\nv pátek. Jsme věru dychtivi na výsledek prvního vystoupení\np. t. ochotnic nastávajícího spolku toho, jemuž jakož i prvějšíinu\nvoláme srdečné : Nazdar!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "118", "page_fin": "119", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.4.4", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.4", "debut_caractere": 4777, "fin_caractere_exclue": 8101, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\n* První snem zpěváckých spolků Českoslovanskýcli. V\nsobotu dne 15. května dopoledne shromáždili se zástupcové zp.\nspolků českomoravských ve velké síni radnice staroměstské k\nprvnímu sněmu, jejž předseda pražského „Hlaholu\" p. Josef\nIluleš zahájil uvítav shromážděné stručnou a srdečnou řečí. Po\nté přednesl jednatol „Hlaholu\" p. dr. Fleischmann zprávu o\nvzniku jednoty českoslovanských zpěv. spolků. Myšlénka zara-\nziti jednotu zpěv. spolků vznikla již r. 1862 ve výboru Hlaholu,\navšak uskutečnění nezdálo se býti tenkráte ještě na Čase. R.\n1866 byl p. dr. Šmolcnopem předložen tentýž návrh valné hro-\nmadě Hlaholu, kteráž jej v principu přijala, avšak teprvé r.\n1867 k přípravním pracím zvolila odbor sestávající z pp. dr.\nFleischmanna, Velišského a Yišňáka. Odbor ten vypracoval\nnávrh stanov, jenž byl vloni ve schůzi zástupců zpěv. spolků s\nnepatrnou změnou přijat. Stanovy předloženy k úřednímu schvá-\nlení, kteréž však došlo teprv v měsíci listopadu loňského roku.\nTehdejší poměry nedovolovaly svolati sněm a proto odročen ten-\nto až do jara, avšak i tu byl na závadě stav výminecný a proto\nvyčkáno se svoláním sněmu až do května. Po přednešení zprá-\nvy vylíčil p. jednatel stručně výhody, jež jednota poskytuje a\nvyzval přítomné, aby horlivě pracovali ve prospěch všeobecný.\nPo té přednesl pokladník Hlaholu p. J. Pospíšil zprávu účetní.\nPříjem obnášel až dosud úhrnem 290 zl , vydání pak 7 zl. 74\nkr., zbylo tudíž 282 zl. 26. kr. Stanovy vytištěny byly p.\nStýblem zdarma. Až posud přihlásilo se k jednotě 35 zpěv.\nspolků, z nichž na prvním sněmu 25 spolků zastoupeno bylo\n32 zástupci, a sice : z pražského Hlaholu starosta p. HuleŠ, ře-\nditel p. K. Bendi, jednatel p. dr. Fleischmann, pokladník p. J.\nPospíšil, obřadník Em. Starý a výborové pp. dr. Šmolcnop a\nJUC. Hrdlička; z malostranského „Lumíra\" starosta p. V. Kressl,\nze Smíchovského „Lukeše\" protektor p. J. L. Lukeš a ředitel\np. Bergmann, z karlínského „Slavoje\" jednatel p. Bodlák, z br-\nněnské „Besedy\" archivář p. Peka, z plzeňského „Hlaholu\" ře-\nditel p. Palla, z roudnického „Řípu\" p. J. Svoboda, z mlado-\nboleslavského „Boleslava\" p. H. Janda, z benátského „Bohu-\nslava\" p. K. Černý, z budyhského „Bivoje\" starosta p. Kurfirst,\nz Čáslavského „Kováře\" p. J. Mašek, z jilemnického „Brani-\nslava\" p. J. Čihák, ze smiřického „Hanky\" p. Jan Horák, z\nturnovského zpěv. spolku starosta p. J. Hák, ze semilského „ Ji-\nzerana\" p. Vil. Rokos, z brandýského „Bojana\" ředitel p. Hy-\nkeš, z votického „Kaplíře\" p. dr. B. Pštross, z kraloměstského\n„Hlaholu\" p. Frant. Kvasnička, z chrudimského „Slavoje\" p.\nŠtěpánek, z libeňského „Věneeslava\" p. Jiroutek, z rokycanské-\nho „Záboje\" p. A. Kučera, z hlinského „Svantovita\" starosta p.\nK. Adámek, z berounského „Slávoše\" p. Wiesenberger, z lo-\nmnického zpěv. spolku (u JíČina) p. J. V. Mastný a ze zbi-\nrovského „Hlaholu\" ředitel p. Eber. Jelikož dle stanov ku\nzřízení jednoty pouze 10 zástupcův zpěv. spolků je potřebí,\nprohlásil předseda HuleŠ jednotu za zřízenou a zahájil první\nsněm její provoláním „Na zdar!\" Po té přikročeno k volbě ú-\nstředního výboru, náhradníků a přehlížitelův účtů pro příští 4\nleta. Starostou zvolen p. HuleŠ, do ústředního výboru zvoleni\npp. J. L. Lukeš, V. Kressl, K. Bendi, dr. Šmolcnop, dr. Fleisch-\nmann, E. Starý, J. Pospíšil, H. Palla, J. Štěpánek, H.Janda a"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7941, "texte": "V. Wiesenberger. Za náhradníky zvoleni pp. Bodlák, J. Berg-\ninann, JUC. Hrdlička a J. Masek; za revisory účtů pp. Horák\na Drahorad. Mezi sčítáním lístků volebních vzaty na přetřes\nvolné návrhy. P. dr. Smolcnop navrhnul, aby §. 12. stanov\nvykládán byl v ten smysl, že počet zástupců říditi se má jen dle\npoctu členů výkonných a nikoli dle poctu členů výkonných,\npřispívajících a zakládajících, načež p. Karel Adámek z Hlin-\nská navrhnul, aby se předevzala všeobecná revise stanov. O\nnávrhu tom rozpředla se živá debata, kteréž zúčastnili se pp.\nBodlák, Hák, dr. Fleischmann, dr. PŠtross a Jiroutek, vyslo-\nvujíce se aspoň prozatím vesměs proti opravě stanov. Debata\nskončena přijetím návrhu p. Smolcnopova s dodatkem p. Pštros-\nsovým, by §. 12. vykládán byl v ten smysl, že spolek při vol-\nbě zástupce do sněmu není vázán na Členy spolku, nýbrž že\ninu volno zvoliti zástupce i mimo Členy spolku. Když byly k\nnávrhu pp. Pštrosse za vypracování stanov pp. dru Fleischman-\nnovi, Višňákovi a Velisskému díky vzdány a sděleno, že došel\ntelegrafický pozdrav od zpěv. spolku jilemnického „Branislava\"\nprohlášen snem za skončený.\n* K jednotě zpěv. spolku česko slovanských přihlásily se\ntéž zpěv. spolek „Lubor\" ve Vídni a „slovanský zpěv. spolek\nve Vídni\", celkem tedy 37 zpěv. spolků. - -\n* Stručný výtah stanov jednoty zpěv. spolků. Účel je-\ndnoty jest pěstování a podporování zájmů všem zpěváckým spol-\nkům společných. UČele toho se dosáhne: a) vydáváním sborů\na písní vlastním nákladem a honorováním jich, b) vypisováním\ncen na zpěvy jedno- i vícerohlasé s průvodem i bez průvodu,\nc) vydáváním hudebního Časopisu, pokud by vydajné jmění k\nuhražení nákladu stačilo, d) uspořádáním sjezdů pěveckých a\nprodukcí o závod, e) uspořádáním společných výletů. Členem\njednoty může býti pouze zpěvácký spolek Českoslovanský v ze-\nmích rakouských, zaplativ vkladné nejméně 5 zl. jednou pro\nvždy při vstoupení svém a roční příspěvek 5 zl. na jeden rok\nnapřed. Povinností Členů jednoty jest napomáhati všemožně\nk dosažení vytčeného účele; zejmena pak: a) zapravovati roční\npříspěvek 5 zl. do pokladny jednoty počátkem každého roku\nnapřed, b) odbírati Časopis jednoty a starati se o všemožné roz-\nšíření jeho, c) starati se o hojný odbyt hudebnin nákladem je-\ndnoty vydaných, d) súČastniti se řádných sjezdů pěveckých\nkaždý Čtvrtý rok odbývaných a vyslati zástupce k společným\nsněmům, e) uspořádati v sídle svém každého roku veřejnou pro-\ndukci v prospěch jednoty, f) starati se o společné zábavy se\nzpěváckými spolky sousedními, a g) podávati jednotě zprávy o\nČinnosti své. Každý člen (spolek) jest oprávněn: a) zástupcem\nze středu svého na dobu Čtyr let voleným 1. veškerých spole-\nčných sněmů se súČastniti, 2. návrhy Činiti a hlasovati, 3. ú-\nstřední výbor voliti, a volenu býti. b) Veškerých hudebnin je-\ndnotou vydaných jeden exemplář zdarma, a ostatní potřebné za\nsníženou cenu, c) Časopis vydávaný jednotou za poloviční cenu\nodebírati, d) veškerých sjezdů pěveckých a producí společných\ni o závod se súčastniti, e) ústřednímu výboru volné návrhy pí-\nsemné Činiti. Podporovatelem jednoty sluje ten, kdož jednou\npro vždy jednotě Částku 10 zl. r. Č. věnuje, neb k ročnímu přt-\nspěvku 3 zl. r. Č. do pokladny jednoty se zaváže. Jednota\njest povinna: a) každý Čtvrtý rok uspořádati řádný sjezd pě-\nvecký a produkcí o závod, b) uspořádati sjezdy pěvecké a mi-\nmořádné, přeje-li si toho většina Členů, c) vypsati každoročně\nnejméně 3 ceny na zpěvy jedno- i vícerohlasé, d) vydati ka-\nždoročně nejméně 4 zpěvy, e) vydávati Časopis (hudební) zá-\njmům pěveckým věnovaný, pokud by potřebný náklad z jmění\nvydajného uhražen byl. Mimo to oprávněna jest jednota: a)\nuspořádati koncerty za vstupné k účelům dobročinným a ve\nprospěch svůj, b) zábavy a výlety pěvecké, c) vydávati hude-\nbniny nad počet svrchu vytčený a honorovati je. Správa a ro-\nkování o záležitostech jednoty náleží a) sněmům sestávajícím\nze zástupců Členů jednoty, b) ústřednímu výboru ze zástupců\nČlenů (spolků) na Čtyry léta volenému. Do sněmu volí každý\nspolek na 30 Členů jednoho zástupce, při Čemž zbytek 20 za\nplný se považuje. Každý spolek méuě než 30 členů čítající\nvolí též jednoho zástupce. Sněm spolkový rozhodovati může o\nvšech záležitostech jednoty se týkajících a tudíž i o všech ná-\nvrzích jak jednotlivých spolků tak i zástupců. Jemu se vyhra-\nzuje: voliti předsedu a výbor ústřední, náhradníky výboru a tři\ndozorce účetní. Výbor ústřední sestává z předsedy a 12 členů,\njež sněm poslanců ze svébo středu volí. Činnost svou počíná\nnejdéle 14 dní po svém zvolení. Výbor ústřední zvolí ze svého\nstředu náměstka předsedy, jednatele a pokladníka. K poradám\nsvým schází se výbor nejméně jednou za dva měsíce. Schůze\ntyto jsou pro členy spolků jednotlivých veřejné. Sídlo výboru\nústředního je Praha. Výbor ústřední řídí vnitřní i vnější zále-\nžitosti jednoty, pokud sněmu nejsou vyhraženy. Zejmena svo-\nlává sněmy, jichž usneŠení vykonává: a) rozepisuje volby zá-\nstupců dle poctu členů od výboru spolků před sjezdem mu za-\nslaného, b) zkouší legitimační listiny vyslancův, c) sestavuje\ndenní řád sněmu, jejž 14 dní před tím v novinách uveřejňuje,\nd) spravuje jmění jednoty, za kteroužto příčinou příspěvky spol-\nků jenom jemu přisluŠí vybírati, e) vyřizuje návrhy od spolků\nmu podané, f) žádá každý rok výbory spolků za podrobné zprá-\nvy o Činnosti jejich, pokud tato týče se účelu jednoty a po-\nvinností jejich svrchu vytčených, podává na konci Čtyřletí též\nzprávu o Činnosti své sněmu vyslanců a postará se o uveřej-\nnění veškerých zpráv těchto v Časopise spolkovém, g) sestavuje\nna základě stanov zvláštní řády, jichž potřeba se objeví, h) u-\nstanovuje a vypisuje ceny na skladby, i) volí censory k posou-\nzení skladeb o ceny jednotou vypsané se ucházejících, k) ho-\nnoruje dle potřeby skladby, jež nákladem jednoty se vydati\nmají, 1) musí, pokud yydajné jmění stačí, starati se o řádné vydá-\nvání Časopisu odborného, m) obrací se v otázkách důležitějších\nk Členům jednoty s dotazem o jich zdání. Příjmy jednoty jsou:\na) vkladné Členů, b) řádné roční příspěvky členů, c) výtěžek z\nprodaných hudebnin, d) výtěžek z vydávaného Časopisu, e) Čistý\nvýnos z produkcí jak společných tak jednotlivými spolky ve pro-\nspěch jednoty uspořádaných, f) příspěvky a dary podporovatelů a\npříznivců jednoty. Příjmy tyto tvoří jmění jednoty : a) základní,\nb) vydajné. ad a) Jmění základní sestává z vkladného Členů a\nmnoží se třetinou Čistého výnosu z produkcí jak společných tak i\njednotlivými spolky ve prospěch jednoty uspořádaných, ad b)\nJmění vydajné tvoří ostatní příjmy jednoty i s úroky z jmění zá-\nkladního. Jednací řeč jest Česká. Jednota sídlí v Praze. Jednota\nse rozpadá, jestli že a) tři Čtvrtiny všech vyslanců na sněmu s tím\nsouhlasí, b) neb jestliže počet Členů jednoty na 10 se ztenčí.\nV případě tomto připadne jmění jednoty, pakli před rozpuštěním\no jmění svém ve sněmu jednota žádného opatření neučinila, zpě-\nváckému spolku „Hlaholu\" v Praze s tou však výminkou, by vy-\ndáno bylo opět jednotě zpěváckých spolků, jež by později za\ntímtéž účelem se utvořila.\n* Lounský zpěv. spolek „ Vlastislav\" provozuje k vše-\nstrannému přání dne 17. května 1869 „u tří lip\" v Lounech\npo druhé: „kvas krále Vondry XXVI.\", velká, romanticko-he-\nroicko-tragická opera ve 3 jednáních od Dra J. Illnera.\n* Ženský zpěv. spolek „Cecilieu v Heřmanově Městci\nzaložil v r. 1868 p. Frant. Janda, první učitel na hlavní Škole\ntamtéž (druhdy ředitel zpěv. spolku „PernŠtýna\" a Ludmily\"\nv Pardubicích) dle stanov pěvecké jednoty „Ludmily\". Ochra-\nnitelkou spolku jest Její Jasnost kněžna Marie Kinská, prote-\nktorem měšťanosta Heřmanomestecký, Med. Dr. p. C. H. Brik,\nstarostkou paní Juliana Jandová, choť 1. učitele, ředitelem p.\nFr. Janda, učitel IV. třídy, jednatelkou sl. Marie Hiiblova;\núČetnicí sl. Anna Urválkova. Do výboru byly zvoleny: paní J.\nSrbová, sl. A. Rozmarínova, sl. Amal. Vostřelova, sl. Hedvika\nHůblova. Tento ženský pěvecký spolek zkvétá utěšeně a účin-\nkuje všestranně. Voláme mu „Na zdar!\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "121", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.5", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.5", "debut_caractere": 7943, "fin_caractere_exclue": 8118, "texte": "Zprávy.\n\n* České divadlo. Dne 9. května: „Únos ze serailu\"; —\n11. května: „Car a tesař\"; l4. května: „Marta\" anebi\nT Trh v RichmonduLÍ, zpěvohra ve Čtyřech jednáních od Fried-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7597, "texte": "Ticha, přeložil F. Čenský. Hudba od Flotowa {nove studo-\nváno} ; l7* května (v novoměstském divadíé): „Husitská\nnevěsta.\"\nDo mrtvé stagnace nynějšího repertoiru operního přišlo\npříjmem slečny Hanušové alespoň trochu hnutí a života; celé\npředstavení Flotowovy „Marty\" bylo řízením p. kapelníka\nČecha tak čilé a precisní, že za nynějších pomčrů s jeho\nvýsledkem úplně spokojeni býti můžeme. Že tento příznivý\nvýrok především platí o titulní úloze, již si. z Ehrenbergův\njako vždy výtečně zpívala, rozumí se samo sebou. Slečna\nHanušova podala svou „Nancy\" nové ospravedlnění přízni-\nvých úsudků, jež jsme již při mnohých jiných příležitostech\nzajisté v souhlasu s obecenstvem, které i tenkráte oblíbe-\nnou benefieiantku Štědře vyznamenalo, pronášeli jak o je-\njím vzácném materiálu, tak i o její hudební a herecké spů-\nsobilosti; bude-li slečna i nadále držeti se dosavádních svých\nzásad rozhodného „pokroku\", odstraní-li takto ještě některé\nzbytky nestejnosti a příkrosti zpěvu svého, a získá-li si též\nvětší snadnosti a volnosti technické, bude zajisté patřiti mezi\nnejspolehlivější a nejspůsobilejší síly našeho personálu „bu-\ndoucnosti\". Pan Koubek vystoupil co „Lord Tristan Mikle-\nford\" v druhé své úloze, již také slušně a obratně provedl;\nvůbec stanou se nyní pomocí jeho některé komické opery\nmožnými, které v poslední době z repertoiru takořka do-\ncela zmizely. Ostatně bývá Tristan obyčejně o něco kor-\npulentnějším, než ho p.Koubek představuje, sic tratí mnohý\nkomický moment 2. a 3. jednání na svém náležitém moti-\nvování. známo výbornému „Lyonelu\" paně Lukešově\nstál p. Cech ml. co „Plumkett\" statně po boku i hrou i zpě-\nvem svým. Souhra byla dobrá, sbory precisní. Sólisté byli\nnejlepŠí v druhém jednání. — 17. května slavila Česká opera\nŠeborovou „Husitskou nevěstou\" svůj vjezd do novoměstského\ndivadla; dojem tohoto prvního představení ale nebyl příliš\nskvělý. Již to, že se dávala tato opera, v níž dekorativní\nčást nemalou má úlohu, odpoledne, účinkovala velmi nemile,\nrušíc všechnu ilusi moderního jeviště, výhradně pro umělé\nosvětlení zařízeného. Hlavní příčinou ale nepříznivého do-\njmu bylo nemilosrdné nakládání s.operou samou: celý třetí akt\nse vynechal. Čímž se vývin děje ovšem stal naprosto nesroz-\numitelným; jak uvědomělý umělec takovou barbarskou am-\nputaci svého duševního dítka, i kdyby pro všechny jeho\nvady a nectnosti slepým nebyl, připustiti ba sám své ruky\nk tomu propůjčiti může, jest a zůstane, nám navždy nepo-\nchopitelným. Provedení hudební části „Husitské nevěsty\"\nbylo jako vždy velmi dobré, komparseric poslední scény o\nněco bohatší. Obecenstvo dosti četně shromážděné nebylo\npotleskem skoupé a vyvolalo ku konci i skladatele, jenž\nsvou operu sám řídil. Spoluúčínkující síly rozmnožovalo\nbohužel velmi nemilým spůsobem několik prostořekýeh\nvrabců.\n\nO. H.\n\nO. H.\n* Hudební a plastická akademie „ Umělecké Besedy\" v\nnovoměstském divadle dne 16. května. Každý rok jesti to\nchvalitebnou snahou našich spolků a ústavů, podati četným\nhostům na slavnost svatojanskou do Prahy zavítavším co možná\nnejhojnejších a nejrozmanitějších požitků uměleckých. Letos\nmůže se „Umělecká beseda'4 směle honositi výsledkem nejskve-\nlejŠím; neboť hudební a plastická její akademie byla pravou\nslavností národní. Program měl tři Části koncertní vesměs\nz národních slovanských písní sestávající jichž závěrkem byl\nvždy nějaký živý obraz. Co úvod přednesl orkestr řízením p.\nkapelníka Smetany ouverturu z písní kozáckých od A. Dargo-\nmyzského; skladba ta jest velmi pěkně a důvtipně složena na\nněkterých prostonárodních motivech a neméně krásně instrumen-\ntována, schází jí však, zejména pro úkol, který jí zde byl vy-\nkázán, vřelejšího nadšení a smělejšího, vyššího vzletu. Pak zpí-\nvali písně české p. Sebesta a smíšený sbor „Um. besedymo-\nravské p. Barcal a ruské pí. Benevic-Mikova poprvé po\n-své nemoci vystoupivší smíšený sbor a „HlaholPo těchto\nzpěvích, jež sólisté přednášeli v dotyčných krojech národních,\nnásledoval „tábor husitský před bojemLÍ s instrumentální přede-\nhrou od K. Bendla; „Kdož jste boží bojovníci\" zpíval „Hlahol\"j\nku konci Bendlova dramatická scéna „umírající Husita''1 před\nobrazem téhož táboru po boji, provedena p. Palečkem. Druhé\noddělení přineslo nám písně polské, solo panem Cechem ml. a\ndvojzpěv slečnami z Ehrenberguv a Hanušovou, pak písně slo-\nvenské , pány Palečkem a Lukešem a smíšeným sborem před-\nnesené. Ku konci zase obraz: Jiří z Poděbrad co nove zvo-\nlený král Český pozdraven v Týnském chrámě Rokycanou, s in-\nstrumentální předehrou od B. Smetany. V třetím a posledním\noddělení zpívali pp. Lev lužické, Gerbič slovinské, Lukeš a\n„Hlahol* srbské národní písně. Závěrkem akademie bylo ko-\nnečně velké skupení všech slovanských kmenů kolem obrovské\nsochy Slávie, kteréž se takovým potleskem setkalo, že hymnu\nV. Hálkem básněnou a Dr. Procházkou dle ukrajinské melodie-\nupravenou takořka ani slyšeti nebylo. Výsledek byl jak\njsme již podotknuli naveskrz skvělý; ze sólistů, jež jsme\nzde všechny mohli porovnávati na tomtéž poli národního zpěvu\nlyrického, nejlépe se nám líbili paní Benevic Mikooá, ap. lAtkesy\nBarcal, Paleček a Gerbič,, ze skladeb samých pak Česká píseň\n„Měla jsem chlapce\", velkoruská „už kak pal tuman\", polský\ndvojzpěv „PoleČ piešni z miasta\" od Moniuszky, slovenské\n„Bože můj, otče můj\" a „Anička, kde si bola\"; aco pravá\nperla slovanského zpěvu, jižním rázem nadchnutého slovinská\n„Mila mila lunica\", která se jako onen dvojzpěv musela opako-\nvati. Bendlův „Umírající husita\" jest velmi živý a působivý\nobraz, jenž má mnohé krásné, v pravém smyslu slova dramati-\ncké momenty, neškodilo by mu ale jasnější článkování a poně-\nkud jednotnější, přehlednější architektura; též předehra k „tá-\nboru husitskému\" jeví volný, však energický život. Orkestrální\nřízení vedl p. B. Smetana, mužské sbory řídil p. K. Bendlr\nsmíšené p. Dr. Procházka, jenž i solové zpěvy na pianě do-\nprovázel. Z obrazů, jež pořádali pp. P. Maixner, B. SnirchT\nDr. M. Tyrš a Kolár ml., byl „Jiří z Poděbrad44 nejdokona-\nlejším. Divadlo bylo všude přeplněno, tak že se též materielni\nvýsledek as vyrovná výsledku uměleckému; polovička Čistého\nvýnosu věnována jest podpoře chudých studentův.\n\nOprava. V předešlém čísle Dalibora má v referátu o koncertu\n„Hlaholu\" na str. 114, v řádce 34 s hora místo „slože-\nnou44 státi: „uspořádanou byli bychom si přáli ještě o něco\nenergičtěji přednesenou.\"\n* Ředitelstvo „Opera comiqueu vyslovilo p. Smetanovi\npochlebné přání, aby se „Prodaná nevěsta\" v Paříži provozovala.\nZároveň požádán p. Smetana, aby opatřil spracování textu pro\nfrancouzské poměry.\n* Koncert. Dnes o půl 5. hod. odpolední uspořádá oper-\nní zpěvačka Rastelliova ve prospěch spolku kn podpoře\nnuzných dítek v Žofmském sále koncert, při kterém slč. Čer-\nmákova a Pollákova, pak pp. Barcal, Cech, Hřímali a Kaván\npoluúČinkovat budou.\n* Národních písní českých vyšel právě svazek pátý (1 se-\nšit) nákladem podnikavého obchodníka v musikaliích pana\nJana Schindlera v Praze. Vplyv, jaký měly české národní\npísně na ducha a vkus obecenstva našeho vůbec jakož i\nskladatelů našich zvlášť, vylíčen jest dostatečně v knížce\n„Průvodce v oboru písní\" a za tou příčinou klademe to\nvšem milovníkům národní hudby na srdce, aby si nejno-\nvější svazek národních písní českých těchto klenotů na-\nšich opatřili. Svazek pátý vyjde o 2 sešitech, z nichžto-\nprvní právě vyšel a 46 písní obsahuje. Písně ty jsou: Ack\nprší, prší rosička Ach zdál je mi se v noci sen, Ack\nzdál je mi se v noci kuku! Ach žalude, žalude\nA já pořád, co to je Ale pane Bože, to je švanda\nAlou, alou zahrajte mně Ančička konopě močila An-\nČička z Tejna AnduliČko milá AnduliČko moje, ne—"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "121", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6018, "texte": "dalas pokoje Anduličko moje už mi vedou koně An-\ndulko, mé dítě Až já půjdu z Vorlíka Bejvávalo,\nbejvávalo Bud sedláěe hodně vesel Byť pršelo, jen\nse lilo Co je ti, co je ti? Co pak si myslíš, že já se\nvdám Co jsem se za tebou nachodil Co jsou nám\nHosináci dokázali Což ten panský mostek prohýbá se\nCož ten slavíček od půl noci — Časně ráno za sví-\ntání (tatáž s jinou melodií) Čí je ta louka tam u ry-\nbníka čí to konicky, cí to ? Dala jsi mně šátek\nDej Bůh štěstí Děvčátko maly po poli chodí Hej-\ndumda Hezkou Němkyňku Hop, hej cibuláři Hop,\nholka Hop chaso, hejsasa! Hoře mám, nic nedbám\nHulání, huláni Já bych si tě ráda vzala Já do lesa\nnepojedu Já jsem zeman Já jsem z Roudnice —Jaká\nby to hanba byla Já mám louku Jaro se otvírá\nJá jsem nebyl tejden doma Jest-li mně šafáři dceru ne-\ndáš. Veškeré tyto písně sebral a prohledl znamenitý archb\nvář Jaromír Erben a chvalně známý Jos. Martinovský opa-\ntřil je přiměřeným a vkusným průvodem. První sešit stojí\n1 zl. 50 kr., což je zajisté velmi mírná cena. Kdo se před-\nplatí na oba sešity (100 písní) platí pouze 2 zl. r. c. Pone-\nchávajíce si ocenění písní těch jakož i posouzení průvodu\nna jinší čas, můžeme už nyní říci, že se písně ty důstojně\nřadí k vydaným už Čtyřem svazkům písní národních. Úprava\npísní je velmi krásná zásluha to p. Jana Schindlera.\n* SIČ. Tereza Stolzova, slavná naše krajanka zpívajíc\nnyní na divadle v Parmě uchvátila co Alžběta v opeře „Don\nCarlos\" tamější obecenstvo v pravém smyslu slova. „Svěžím a\nsympathetickým horoucím a náruživým svým hlasem\" píše parm-\nský Časopis „Patriota\" vzbudila sl. Stolzova co Alžběta nesmír-\nného nadšení. Byla nesČíslněkráte volána a ovací nebylo ani\nkonce. Mezi kusy, jimiž zanítila veškeré obecenstvo, byla to\nromance v 2. aktu a arie v 5. aktu.\n* Slč. Karolina Klettnerova, Pražanka a dvorní kolora-\nturní pěvkyně v Stuttgarte, je nyní bůžkem tamějšího obecen-\nstva. Co Elsa v Loliengrinu podala dramaticky mistrovský kus.\nNáhlé přechody od obžaloby na bratrovraždu, k nejvyššímu Ště-\nstí a opět k ztrátě nej vyššího štěstí naznačila s opravdu umě-\nleckou mírností a okrouhlostí.\n* Známý kapelník p. Frant. Klíma, který po několika\nroků co kapelník 8. pluku husarů v Klatovech se zdržoval a\nvšeobecné přízně nejen co výtečný hudebník ale též co upřímný\na horlivý národovec požíval, byl jmenován kapelníkem u 25.\npěšího pluku barona Mamuly v Terezíně. Přejeme panu kapel-\nníkovi v jeho novém postavení srdečného zdaru.\n\nŠ.\n\n* Podobizna Alex Dreyschocka, která se vyznačuje zvláštní\nvěrností, vyšla v nejnovejsím Čísle časopisu „Illustrirte Zeitung\"\nv Lipsku.\nv\n* Pan Cech, kapelník Českého divadla prozkoumav parti-\ntury národní polské opery „Svatojanské mušky\" od našeho ro-\ndáka p. Jakuba Hóssliho ve Lvově schválil ji co nejvřeleji ře-\nditelstvu Českého divadla k provozování.\n* Pan Ant. Nedvěd vydal u Jana Schindlera, obchodníka\nv musikáliích v Praze tři „ Tantum ergo\" pro soprán, alt, tenor\na bas (op. 11). Bližší úvahu svým časem.\n* Sbor k zbudování národního divadla usnesl se na\nnávrh výboru ve valné hromadě dne 16. května 1869, že se vy-\npíšou Čtyry ceny za nejlepsí díla dramatická a operní k ote-\nvření národního divadla a sice 1000 rublů slovanským dobro-\nčinným komitétem moskevským věnované za nejlepsí drama,\n1000 zl. r. Č. za nejlepsí veselohru; 1000 zl. r. Č. za nejlepsí\noperu a 1000 zl. r. Č. za nejlepsí komickou zpěvohru a za dva\nnejzdařilejsí libretta po 300 zl. Lhůta ustanovena bud do 1.\nČervna 1872. Soudcové jmenováni budou sborem.\n* SIČ. Kroppová, Pražanha, zpívá nyní pohostinsku na\ndvorním divadle v Karlsruhe.\n* Sic. Emma Velínskd, druhdy clen opery v Lubeku, pak\nsic. Růžičková, Čten opery Opavské a p. Ríxi, clen opery Pl-\nzeňské. engažováni jsou u opery v Olomouci.\n* Pan Cantarelli (Trousil) nepřijal nabídnuté mu místo v\ntenoristy v Kannstadtu, nýbrž v Augsburku.\n* Koncert Malostranského Lumíra, jenž se odbýval dno\n17. května ve prospěch pohořelých Kasejovických v sále na\nv\nZofíně, těšil se velmi příznivému výsledku; neboť veškerá čísla\nprovedena byla s chvalnou snahou a rozhodným úspěchem, jme-\nnovitě dlužno jménovati „Křižáci na moři\", sbor od Bažina\nv\nZaplesej Cechye, výtečný sbor od Jos. Drahorada a Cikání,\neffektní sbor od Fr. Vogla, které výborným řízením p. Josefa\nDrahorada s náležitým výrazem a jarým zápalem předneseny\nbyvše, zasloužilé pochvaly došly. Mimo tyto slyšeli jsme sic.\nAlizarovu, která zapěvši arii z opery „La caduta di Gerico\"\nod Hasse a „Favoritky\" od Donizettiho osvědčila nevšední na-\ndání a pěknou Školu, zaČež se jí hlučné pochvaly dostalo.\nKonečně zapěla sic. Alizarova žertovnou píseň od Fr. Kavána\nvelmi zdařile. Mladý tenorista p. Vávra, žák p. Lukeše, účin-\nkoval co sólista, přednášeje svým sympathetickým hlasem vý-\nznamně jednu píseň a pak ve sboru „Cikáni,\" kdež své solo\neífektně přednesl. Pan Ant. Benevic vyznačil se pěkným před-\nnosem Spohrovy barkaroly a Vieuxtempsovy tarantelly pro\nhousle. Serenada pro housle, harmonium, piano a harfu od\nGounoda, kterou pp. Benevic, Forster, dr. Procházka a Staněk\nprovedli, došla velké pochvaly. Pan Fr. Kaván doprovázel\nv\nvelmi vkusně a delikátně na piano. Pan Cech nemohl v koncertě pro\nnevídané překážky zpívati. Ušlechtilá snaha zpěv. spolku „Lu-\nmíra'1, jakož i jeho zdařilé výkony zasluhovaly věru větší ná-\nvštěvy, než jaká se mu dostala v tomto koncertu, jímž si řed.\npan Drahorad dobyl všestranného uznání.\n* Dům k výstavám uměleckým a koncertům. Jak se do-\nvídáme, jedná se o to, postaviti na nábřeží proti pomníku cí-\nsaře Františka vkusný dům, v němž by se výstavy umělecké\npořádati a koncerty a akademie odbývati mohly. Myšlénka tato\nje velmi pěkná a bylo by žádoucno, aby přišla ve skutek.\nv Čtenářsko-ochotnická\nČtenářsko-ochotnická jednota „ Thalieíl na Malé Straně\nuspořádá v květnu velkou hudební a divadelní akademii, v níž\nprovedena bude mimo jiné původní veselohra „Zmatek nad zma-\ntek\" (rukopis) od A. B.\n* Slavný tenoristu dalmatinský Tamberlík s vysokým Cis\nbude nyní se sestrami Marchisiovými pohostinsku zpívati na di-\nvadle v Jerez (ve Spanělích)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "119", "page_fin": "120", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.5.1", "titre_corps": "* České divadlo. Dne 9. května: „Únos ze serailu\"; —", "titre_sommaire": "* České divadlo. Dne 9. května: „Únos ze serailu\"; —", "signature_source": "O. H", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.5", "debut_caractere": 7952, "fin_caractere_exclue": 8118, "texte": "* České divadlo. Dne 9. května: „Únos ze serailu\"; —\n11. května: „Car a tesař\"; l4. května: „Marta\" anebi\nT Trh v RichmonduLÍ, zpěvohra ve Čtyřech jednáních od Fried-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2798, "texte": "Ticha, přeložil F. Čenský. Hudba od Flotowa {nove studo-\nváno} ; l7* května (v novoměstském divadíé): „Husitská\nnevěsta.\"\nDo mrtvé stagnace nynějšího repertoiru operního přišlo\npříjmem slečny Hanušové alespoň trochu hnutí a života; celé\npředstavení Flotowovy „Marty\" bylo řízením p. kapelníka\nČecha tak čilé a precisní, že za nynějších pomčrů s jeho\nvýsledkem úplně spokojeni býti můžeme. Že tento příznivý\nvýrok především platí o titulní úloze, již si. z Ehrenbergův\njako vždy výtečně zpívala, rozumí se samo sebou. Slečna\nHanušova podala svou „Nancy\" nové ospravedlnění přízni-\nvých úsudků, jež jsme již při mnohých jiných příležitostech\nzajisté v souhlasu s obecenstvem, které i tenkráte oblíbe-\nnou benefieiantku Štědře vyznamenalo, pronášeli jak o je-\njím vzácném materiálu, tak i o její hudební a herecké spů-\nsobilosti; bude-li slečna i nadále držeti se dosavádních svých\nzásad rozhodného „pokroku\", odstraní-li takto ještě některé\nzbytky nestejnosti a příkrosti zpěvu svého, a získá-li si též\nvětší snadnosti a volnosti technické, bude zajisté patřiti mezi\nnejspolehlivější a nejspůsobilejší síly našeho personálu „bu-\ndoucnosti\". Pan Koubek vystoupil co „Lord Tristan Mikle-\nford\" v druhé své úloze, již také slušně a obratně provedl;\nvůbec stanou se nyní pomocí jeho některé komické opery\nmožnými, které v poslední době z repertoiru takořka do-\ncela zmizely. Ostatně bývá Tristan obyčejně o něco kor-\npulentnějším, než ho p.Koubek představuje, sic tratí mnohý\nkomický moment 2. a 3. jednání na svém náležitém moti-\nvování. známo výbornému „Lyonelu\" paně Lukešově\nstál p. Cech ml. co „Plumkett\" statně po boku i hrou i zpě-\nvem svým. Souhra byla dobrá, sbory precisní. Sólisté byli\nnejlepŠí v druhém jednání. — 17. května slavila Česká opera\nŠeborovou „Husitskou nevěstou\" svůj vjezd do novoměstského\ndivadla; dojem tohoto prvního představení ale nebyl příliš\nskvělý. Již to, že se dávala tato opera, v níž dekorativní\nčást nemalou má úlohu, odpoledne, účinkovala velmi nemile,\nrušíc všechnu ilusi moderního jeviště, výhradně pro umělé\nosvětlení zařízeného. Hlavní příčinou ale nepříznivého do-\njmu bylo nemilosrdné nakládání s.operou samou: celý třetí akt\nse vynechal. Čímž se vývin děje ovšem stal naprosto nesroz-\numitelným; jak uvědomělý umělec takovou barbarskou am-\nputaci svého duševního dítka, i kdyby pro všechny jeho\nvady a nectnosti slepým nebyl, připustiti ba sám své ruky\nk tomu propůjčiti může, jest a zůstane, nám navždy nepo-\nchopitelným. Provedení hudební části „Husitské nevěsty\"\nbylo jako vždy velmi dobré, komparseric poslední scény o\nněco bohatší. Obecenstvo dosti četně shromážděné nebylo\npotleskem skoupé a vyvolalo ku konci i skladatele, jenž\nsvou operu sám řídil. Spoluúčínkující síly rozmnožovalo\nbohužel velmi nemilým spůsobem několik prostořekýeh\nvrabců.\n\nO. H."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "120", "page_fin": "120", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.5.2", "titre_corps": "* Hudební a plastická akademie „ Umělecké Besedy\" v", "titre_sommaire": "* Hudební a plastická akademie „ Umělecké Besedy\" v", "signature_source": "O. H", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.6", "debut_caractere": 2800, "fin_caractere_exclue": 6140, "texte": "O. H.\n* Hudební a plastická akademie „ Umělecké Besedy\" v\nnovoměstském divadle dne 16. května. Každý rok jesti to\nchvalitebnou snahou našich spolků a ústavů, podati četným\nhostům na slavnost svatojanskou do Prahy zavítavším co možná\nnejhojnejších a nejrozmanitějších požitků uměleckých. Letos\nmůže se „Umělecká beseda'4 směle honositi výsledkem nejskve-\nlejŠím; neboť hudební a plastická její akademie byla pravou\nslavností národní. Program měl tři Části koncertní vesměs\nz národních slovanských písní sestávající jichž závěrkem byl\nvždy nějaký živý obraz. Co úvod přednesl orkestr řízením p.\nkapelníka Smetany ouverturu z písní kozáckých od A. Dargo-\nmyzského; skladba ta jest velmi pěkně a důvtipně složena na\nněkterých prostonárodních motivech a neméně krásně instrumen-\ntována, schází jí však, zejména pro úkol, který jí zde byl vy-\nkázán, vřelejšího nadšení a smělejšího, vyššího vzletu. Pak zpí-\nvali písně české p. Sebesta a smíšený sbor „Um. besedymo-\nravské p. Barcal a ruské pí. Benevic-Mikova poprvé po\n-své nemoci vystoupivší smíšený sbor a „HlaholPo těchto\nzpěvích, jež sólisté přednášeli v dotyčných krojech národních,\nnásledoval „tábor husitský před bojemLÍ s instrumentální přede-\nhrou od K. Bendla; „Kdož jste boží bojovníci\" zpíval „Hlahol\"j\nku konci Bendlova dramatická scéna „umírající Husita''1 před\nobrazem téhož táboru po boji, provedena p. Palečkem. Druhé\noddělení přineslo nám písně polské, solo panem Cechem ml. a\ndvojzpěv slečnami z Ehrenberguv a Hanušovou, pak písně slo-\nvenské , pány Palečkem a Lukešem a smíšeným sborem před-\nnesené. Ku konci zase obraz: Jiří z Poděbrad co nove zvo-\nlený král Český pozdraven v Týnském chrámě Rokycanou, s in-\nstrumentální předehrou od B. Smetany. V třetím a posledním\noddělení zpívali pp. Lev lužické, Gerbič slovinské, Lukeš a\n„Hlahol* srbské národní písně. Závěrkem akademie bylo ko-\nnečně velké skupení všech slovanských kmenů kolem obrovské\nsochy Slávie, kteréž se takovým potleskem setkalo, že hymnu\nV. Hálkem básněnou a Dr. Procházkou dle ukrajinské melodie-\nupravenou takořka ani slyšeti nebylo. Výsledek byl jak\njsme již podotknuli naveskrz skvělý; ze sólistů, jež jsme\nzde všechny mohli porovnávati na tomtéž poli národního zpěvu\nlyrického, nejlépe se nám líbili paní Benevic Mikooá, ap. lAtkesy\nBarcal, Paleček a Gerbič,, ze skladeb samých pak Česká píseň\n„Měla jsem chlapce\", velkoruská „už kak pal tuman\", polský\ndvojzpěv „PoleČ piešni z miasta\" od Moniuszky, slovenské\n„Bože můj, otče můj\" a „Anička, kde si bola\"; aco pravá\nperla slovanského zpěvu, jižním rázem nadchnutého slovinská\n„Mila mila lunica\", která se jako onen dvojzpěv musela opako-\nvati. Bendlův „Umírající husita\" jest velmi živý a působivý\nobraz, jenž má mnohé krásné, v pravém smyslu slova dramati-\ncké momenty, neškodilo by mu ale jasnější článkování a poně-\nkud jednotnější, přehlednější architektura; též předehra k „tá-\nboru husitskému\" jeví volný, však energický život. Orkestrální\nřízení vedl p. B. Smetana, mužské sbory řídil p. K. Bendlr\nsmíšené p. Dr. Procházka, jenž i solové zpěvy na pianě do-\nprovázel. Z obrazů, jež pořádali pp. P. Maixner, B. SnirchT\nDr. M. Tyrš a Kolár ml., byl „Jiří z Poděbrad44 nejdokona-\nlejším. Divadlo bylo všude přeplněno, tak že se též materielni\nvýsledek as vyrovná výsledku uměleckému; polovička Čistého\nvýnosu věnována jest podpoře chudých studentův."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "120", "page_fin": "121", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.5.3", "titre_corps": "Oprava. V předešlém čísle Dalibora má v referátu o koncertu", "titre_sommaire": "Oprava. V předešlém čísle Dalibora má v referátu o koncertu", "signature_source": "Š", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.6", "debut_caractere": 6142, "fin_caractere_exclue": 7597, "texte": "Oprava. V předešlém čísle Dalibora má v referátu o koncertu\n„Hlaholu\" na str. 114, v řádce 34 s hora místo „slože-\nnou44 státi: „uspořádanou byli bychom si přáli ještě o něco\nenergičtěji přednesenou.\"\n* Ředitelstvo „Opera comiqueu vyslovilo p. Smetanovi\npochlebné přání, aby se „Prodaná nevěsta\" v Paříži provozovala.\nZároveň požádán p. Smetana, aby opatřil spracování textu pro\nfrancouzské poměry.\n* Koncert. Dnes o půl 5. hod. odpolední uspořádá oper-\nní zpěvačka Rastelliova ve prospěch spolku kn podpoře\nnuzných dítek v Žofmském sále koncert, při kterém slč. Čer-\nmákova a Pollákova, pak pp. Barcal, Cech, Hřímali a Kaván\npoluúČinkovat budou.\n* Národních písní českých vyšel právě svazek pátý (1 se-\nšit) nákladem podnikavého obchodníka v musikaliích pana\nJana Schindlera v Praze. Vplyv, jaký měly české národní\npísně na ducha a vkus obecenstva našeho vůbec jakož i\nskladatelů našich zvlášť, vylíčen jest dostatečně v knížce\n„Průvodce v oboru písní\" a za tou příčinou klademe to\nvšem milovníkům národní hudby na srdce, aby si nejno-\nvější svazek národních písní českých těchto klenotů na-\nšich opatřili. Svazek pátý vyjde o 2 sešitech, z nichžto-\nprvní právě vyšel a 46 písní obsahuje. Písně ty jsou: Ack\nprší, prší rosička Ach zdál je mi se v noci sen, Ack\nzdál je mi se v noci kuku! Ach žalude, žalude\nA já pořád, co to je Ale pane Bože, to je švanda\nAlou, alou zahrajte mně Ančička konopě močila An-\nČička z Tejna AnduliČko milá AnduliČko moje, ne—"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "121", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2439, "texte": "dalas pokoje Anduličko moje už mi vedou koně An-\ndulko, mé dítě Až já půjdu z Vorlíka Bejvávalo,\nbejvávalo Bud sedláěe hodně vesel Byť pršelo, jen\nse lilo Co je ti, co je ti? Co pak si myslíš, že já se\nvdám Co jsem se za tebou nachodil Co jsou nám\nHosináci dokázali Což ten panský mostek prohýbá se\nCož ten slavíček od půl noci — Časně ráno za sví-\ntání (tatáž s jinou melodií) Čí je ta louka tam u ry-\nbníka čí to konicky, cí to ? Dala jsi mně šátek\nDej Bůh štěstí Děvčátko maly po poli chodí Hej-\ndumda Hezkou Němkyňku Hop, hej cibuláři Hop,\nholka Hop chaso, hejsasa! Hoře mám, nic nedbám\nHulání, huláni Já bych si tě ráda vzala Já do lesa\nnepojedu Já jsem zeman Já jsem z Roudnice —Jaká\nby to hanba byla Já mám louku Jaro se otvírá\nJá jsem nebyl tejden doma Jest-li mně šafáři dceru ne-\ndáš. Veškeré tyto písně sebral a prohledl znamenitý archb\nvář Jaromír Erben a chvalně známý Jos. Martinovský opa-\ntřil je přiměřeným a vkusným průvodem. První sešit stojí\n1 zl. 50 kr., což je zajisté velmi mírná cena. Kdo se před-\nplatí na oba sešity (100 písní) platí pouze 2 zl. r. c. Pone-\nchávajíce si ocenění písní těch jakož i posouzení průvodu\nna jinší čas, můžeme už nyní říci, že se písně ty důstojně\nřadí k vydaným už Čtyřem svazkům písní národních. Úprava\npísní je velmi krásná zásluha to p. Jana Schindlera.\n* SIČ. Tereza Stolzova, slavná naše krajanka zpívajíc\nnyní na divadle v Parmě uchvátila co Alžběta v opeře „Don\nCarlos\" tamější obecenstvo v pravém smyslu slova. „Svěžím a\nsympathetickým horoucím a náruživým svým hlasem\" píše parm-\nský Časopis „Patriota\" vzbudila sl. Stolzova co Alžběta nesmír-\nného nadšení. Byla nesČíslněkráte volána a ovací nebylo ani\nkonce. Mezi kusy, jimiž zanítila veškeré obecenstvo, byla to\nromance v 2. aktu a arie v 5. aktu.\n* Slč. Karolina Klettnerova, Pražanka a dvorní kolora-\nturní pěvkyně v Stuttgarte, je nyní bůžkem tamějšího obecen-\nstva. Co Elsa v Loliengrinu podala dramaticky mistrovský kus.\nNáhlé přechody od obžaloby na bratrovraždu, k nejvyššímu Ště-\nstí a opět k ztrátě nej vyššího štěstí naznačila s opravdu umě-\nleckou mírností a okrouhlostí.\n* Známý kapelník p. Frant. Klíma, který po několika\nroků co kapelník 8. pluku husarů v Klatovech se zdržoval a\nvšeobecné přízně nejen co výtečný hudebník ale též co upřímný\na horlivý národovec požíval, byl jmenován kapelníkem u 25.\npěšího pluku barona Mamuly v Terezíně. Přejeme panu kapel-\nníkovi v jeho novém postavení srdečného zdaru.\n\nŠ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "121", "page_fin": "121", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.5.4", "titre_corps": "* Podobizna Alex Dreyschocka, která se vyznačuje zvláštní", "titre_sommaire": "* Podobizna Alex Dreyschocka, která se vyznačuje zvláštní", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "121", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.7", "debut_caractere": 2441, "fin_caractere_exclue": 6018, "texte": "* Podobizna Alex Dreyschocka, která se vyznačuje zvláštní\nvěrností, vyšla v nejnovejsím Čísle časopisu „Illustrirte Zeitung\"\nv Lipsku.\nv\n* Pan Cech, kapelník Českého divadla prozkoumav parti-\ntury národní polské opery „Svatojanské mušky\" od našeho ro-\ndáka p. Jakuba Hóssliho ve Lvově schválil ji co nejvřeleji ře-\nditelstvu Českého divadla k provozování.\n* Pan Ant. Nedvěd vydal u Jana Schindlera, obchodníka\nv musikáliích v Praze tři „ Tantum ergo\" pro soprán, alt, tenor\na bas (op. 11). Bližší úvahu svým časem.\n* Sbor k zbudování národního divadla usnesl se na\nnávrh výboru ve valné hromadě dne 16. května 1869, že se vy-\npíšou Čtyry ceny za nejlepsí díla dramatická a operní k ote-\nvření národního divadla a sice 1000 rublů slovanským dobro-\nčinným komitétem moskevským věnované za nejlepsí drama,\n1000 zl. r. Č. za nejlepsí veselohru; 1000 zl. r. Č. za nejlepsí\noperu a 1000 zl. r. Č. za nejlepsí komickou zpěvohru a za dva\nnejzdařilejsí libretta po 300 zl. Lhůta ustanovena bud do 1.\nČervna 1872. Soudcové jmenováni budou sborem.\n* SIČ. Kroppová, Pražanha, zpívá nyní pohostinsku na\ndvorním divadle v Karlsruhe.\n* Sic. Emma Velínskd, druhdy clen opery v Lubeku, pak\nsic. Růžičková, Čten opery Opavské a p. Ríxi, clen opery Pl-\nzeňské. engažováni jsou u opery v Olomouci.\n* Pan Cantarelli (Trousil) nepřijal nabídnuté mu místo v\ntenoristy v Kannstadtu, nýbrž v Augsburku.\n* Koncert Malostranského Lumíra, jenž se odbýval dno\n17. května ve prospěch pohořelých Kasejovických v sále na\nv\nZofíně, těšil se velmi příznivému výsledku; neboť veškerá čísla\nprovedena byla s chvalnou snahou a rozhodným úspěchem, jme-\nnovitě dlužno jménovati „Křižáci na moři\", sbor od Bažina\nv\nZaplesej Cechye, výtečný sbor od Jos. Drahorada a Cikání,\neffektní sbor od Fr. Vogla, které výborným řízením p. Josefa\nDrahorada s náležitým výrazem a jarým zápalem předneseny\nbyvše, zasloužilé pochvaly došly. Mimo tyto slyšeli jsme sic.\nAlizarovu, která zapěvši arii z opery „La caduta di Gerico\"\nod Hasse a „Favoritky\" od Donizettiho osvědčila nevšední na-\ndání a pěknou Školu, zaČež se jí hlučné pochvaly dostalo.\nKonečně zapěla sic. Alizarova žertovnou píseň od Fr. Kavána\nvelmi zdařile. Mladý tenorista p. Vávra, žák p. Lukeše, účin-\nkoval co sólista, přednášeje svým sympathetickým hlasem vý-\nznamně jednu píseň a pak ve sboru „Cikáni,\" kdež své solo\neífektně přednesl. Pan Ant. Benevic vyznačil se pěkným před-\nnosem Spohrovy barkaroly a Vieuxtempsovy tarantelly pro\nhousle. Serenada pro housle, harmonium, piano a harfu od\nGounoda, kterou pp. Benevic, Forster, dr. Procházka a Staněk\nprovedli, došla velké pochvaly. Pan Fr. Kaván doprovázel\nv\nvelmi vkusně a delikátně na piano. Pan Cech nemohl v koncertě pro\nnevídané překážky zpívati. Ušlechtilá snaha zpěv. spolku „Lu-\nmíra'1, jakož i jeho zdařilé výkony zasluhovaly věru větší ná-\nvštěvy, než jaká se mu dostala v tomto koncertu, jímž si řed.\npan Drahorad dobyl všestranného uznání.\n* Dům k výstavám uměleckým a koncertům. Jak se do-\nvídáme, jedná se o to, postaviti na nábřeží proti pomníku cí-\nsaře Františka vkusný dům, v němž by se výstavy umělecké\npořádati a koncerty a akademie odbývati mohly. Myšlénka tato\nje velmi pěkná a bylo by žádoucno, aby přišla ve skutek.\nv Čtenářsko-ochotnická\nČtenářsko-ochotnická jednota „ Thalieíl na Malé Straně\nuspořádá v květnu velkou hudební a divadelní akademii, v níž\nprovedena bude mimo jiné původní veselohra „Zmatek nad zma-\ntek\" (rukopis) od A. B.\n* Slavný tenoristu dalmatinský Tamberlík s vysokým Cis\nbude nyní se sestrami Marchisiovými pohostinsku zpívati na di-\nvadle v Jerez (ve Spanělích)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "121", "page_fin": "121", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.6", "titre_corps": "* Uprázdněná místa. U orkestru v Basileji (Basel) ve", "titre_sommaire": "* Uprázdněná místa. U orkestru v Basileji (Basel) ve", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "121", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.7", "debut_caractere": 6020, "fin_caractere_exclue": 6488, "texte": "* Uprázdněná místa. U orkestru v Basileji (Basel) ve\nŠvýcarsku hledá se první houslista s ročním platem 1000—1100\nfranků. Ucházeci nechť se hlásí u Dra Burghardta v Basileji\npísemně, přiloživše náležité vysvědčení, že jsou schopni, zastá-\nvati místo to. Kapelník Ed. Stranss ve Vídni (Taborstrasse)\nhledá pro svou kapellu hudebníka na harfu pedalní. V Pan-\nČově jest uprázdněno místo sbormistra u srbské církve s ročním\nplatem 800 zl. Žádosti nejdéle do polovice září."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c016", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "121", "page_fin": "121", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.7", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "121", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.7", "debut_caractere": 6490, "fin_caractere_exclue": 6733, "texte": "Listárna.\nPanu A-j-B-|-C. Nabídnutí Vaše přijímáme; račte Článek za-\nslat. Panu Hl. . . ve YrŠ. . . . Obstarali jsme vse dle\nVaŠi žádosti. Panu J. Steinwendneru, řed. v. Uh. H.\nVíce slok písně „Zvon\" není. Panu Zá. . , Úplně\ns Vámi souhlasíme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-05-20-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-05-20_01#c017", "volume": "bmtnabd_1869-05-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "122", "page_fin": "122", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.2.8", "titre_corps": "TouHa od Vác. Hanky, v hudbu uvedl Karel Záhorský.", "titre_sommaire": "TouHa od Vác. Hanky, v hudbu uvedl Karel Záhorský.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "122", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 50, "texte": "TouHa\nod Vác. Hanky, v hudbu uvedl Karel Záhorský."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "115", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.1", "texte": "Slovo o ruské hudbě církevní.\n(Pokračování.)\nKnížky obsahující zpěvy, které se zachovaly až do naší\ndoby, jsou velmi vzácné; chovají se v klášteřích. Nejhlavnější\nzáklady hudební jsou Octoechus (Oktoich) a Irmologion, jež\nobsahují verše komponované od sv. Jana Damascenského a\nnazývají se stepennými} výtažky to ze žalmů 119 a 134. Zpí-\nvají se při obřadech církevních po celý týden na základě\njednoho z osmi tónů a zakládají se na starých škálách. Každý\nhlas stepenný se roztřiduje ve 3 antifony, vyjma osmý, který\nse rozděluje na čtyry místo na tři. Knížka Obichod cerkovnyj\njest jakýsi druh breviáře utvořen na osmi tonech předešlých\nděl, a obsahuje obřady mešní Basilia Velkého, jakož i Jana\nZlatoústého. Zmíniti se dlužno též o několika zlomcích\nctverozpěvů od M. Lumakina, ředitele zpěvu hraběte Šere-\nmetěva. Lumakin vzal za základ starořecké škály, na něž\nharmonisoval původní zpěv církevní, a pomocí bedlivého bá-\ndání podařilo se mu dodati melodii velebnosti a plnosti to-\nhoto starého zpěvu, jenž se za našich dnů úplně vytratil a\no němž i národové na západě nemají více určitého ponětí.\nPokroky v hudbě, které udály se mezi tím v západní\nEvropě, vnikaly znenáhla i na Rus. Za cara Feodora (ku\nkonci XVII. století) zavzněly v chrámích poprvé zvuky zpěvů\nvícehlasých. Tento zpěv se však všeobecně nerozšířil, a uží-\nvalo se ho tu a tam v některých ruských chrámích. Vše-\nobecně zaveden byl teprvé za Petra Velkého. Petr ustanovil\nzpěvy částečné, které pak přijaly vkus italský. V té věci\nměl vplyv osvícený a hudby znalý biskup Theofan Prokopo-\nvič, který roku 1719 navrhl, aby se sestavily sbory pěvecké\nhlavně pro svatou synodu, tak zvané synodálně. Petr schvá-\nlil tuto myšlénku a dal také takový sbor pro svou soukro-\nmou kapli zříditi. Theofan hleděl též povznésti hudbu cír-\nkevní posýláním hudebníkův do ciziny. Až do času císařovny\nAlžběty nebyly v Rusi církevní zpěvy než pouhé nápodobňo-\nvání zpěvů italských.\nDomácí zpěv se v Rusi zcela nevyvinul, a nižádný skla-\ndatel ho nevykořistil. Císařovna Alžběta povolala hudební\numělce k svému dvoru, na př. Raupacha, Boulonda, Araye,\nSalieriho a Statzera. Tito umělci podali první návod k pra-\nvidlům o zpěvu, jehož se užívalo v Evropě; dle jich návodu\nse vycvičili obratní kapelníci Račinský a Berezovský (1743),\nkteří se později stali profesory zpěvu. Pěvci dvorní byli\nMalorusové, jejichžto ohební a čistí hlasové byli výteční k\nnápodobnění zpěvu dle slohu italského. Při mnohých příle-\nžitostech povolala si císařovna tyto zpěváky k produkcím,\nkdežto byli doprovázeni hudbou instrumentální při provozo-\nvání oper od cizích mistrů. Provozovaly se též oratoria, mezi\njinými jedno z žalmů Davidových s hudbou od Raupacha,\nsložené do veršů od Lomonosova. Též císařovna Kateřina\nzavedla mnohé opravy v zpěvích církevních. Proto pro všecko\nse přece sloh italský silně vyvinoval a potlačoval princip\nprvotních zvláštností těchto zpěvů. Skladatelově oné doby\nbyli sami horliví nápodobovatelé slohu slavných mistrů ital-\nských a německých, jimžto se svět obdivoval. Schlozer, jenž\nse od roku 1761 do 1765 v Petrohradě zdržoval, líčí ve své\nautobiografii dojem ruské církevní hudby: „O jednom velkém\nsvátku dostavil jsem se do císařské dvorní kaple, abych sly-\nšel znamenitou ruskou hudbu církevní, provozovanou bez prů-\nvodu jakéhokoliv nástroje. Pomysleme si stálý, dobře pla-\ncený sbor, skládající se asi z 12 basistů, 13 altistů a 15 dis.\nkantistů, tedy přes 50 pěvců a rovněž tolik učňů, jež usta-\nvičně cvičí ředitel a inšpektor. Při denních službách zpívá\njich jen několik; v neděli, když je carovna přítomna, zpívají\nfigurálně mši; o velkých svátcích provozují ale zvláštní od\nGaluppi-ho a Ukrajinců (kteří jsou nejhudebnější národ v Rusi,\nv\njako Cechové v Německu) složené žalmy, chvalozpěvy a jiné\nskladby, v nichž sloučena jest vřelost italských melodií s\nněžnou hudbou řeckou. Takovýto církevní koncert od tak\nčetného a vycvičeného sboru provozovaný, zní nevýslovně\nvelkolepě. Jsou to nejlíbeznější hlasy (nikoliv ženských neb\nkleštěnců) a spolu nejsilnější. Pulpity, před nimiž stojí ba-\nsisté, se otřásají.\" Galuppi, uslyšev poprvé ruský církevní\nkoncert zvolal: „Tak velkolepý sbor jsem nikdy v Itálii ne-\nslyše!\" Cizí kapelníci, do Ruska povolaní (Galuppi 1713 a\nSarti 1784), zavedli v Rusku hudbu vokální, koncertní, a\nzohavili zpěvy mešní, dadouce jim kadenci italskou a změnivše\nprvotní melodii, která pak tím pozbyla úplně své původno-\nsti. Tyto zpěvy se nazývaly zpěvy dvorní. Bartňanský (1751\naž 1825), nazývaný „ruským Palestrinou,\" umělec to nevšed-\nního nadání, byl poslán od Kateřiny do Itálie, by se hudebně\nvzdělal; a však Itálie nebyla již onou, co bývala za staro-\ndávna. Skladatelově hudby církevní zapomněli na své po-\nslání, jež jim ukládala budoucnost umění. Operní frase za-\nujaly místo velebné a vznešeně hudby starých mistrů. Tak\nna příklad byla hudba na úpadku za doby Vinciho, Pergo-\nleseho, Naniniho, Jomelliho, Picciniho, Sacchiniho a t. d., a\nprávě v tom čase nabyl Bartňanský prvního vychování v Itálii.\nJsa úplně proniknut touto hudbou operní, jenž byla"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "116", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.2", "texte": "tehdáž na čase, zanesl zárodek k ní do Rus. Ale cit a duch\njeho nebyly přece porušeny nadbytkem roulad a fioritur. Jeho\nzpěvy jsou jadrné, jeho harmonisace je vznešená ajehofrase\npřekypují vřelým citem. Všechny tyto vlastnosti je ví se v jeho\nChvalozpěvu cherubínův, jejž dne 17. února 1842 Žofinská a-\nkademie řízením Aloise Jelena v Praze provozovala. Slovan-\nský živel básnický a srdečná jemnoduchost, jenž zabíhá až\nk tesklivosti, vyjádřená jest důstojnou církevní formou v této\nskladbě. Bartňanský byl by býval zajisté ještě značnějším\nskladatelem, kdyby se nebyl dal tak ovládat vkusem ital-\nským; složil 35 církevních koncertů čtyrhlasých, 10 pro po-\ndvojné sbory a jednu trojhlasou mši. Po boku Bartňanského\nzasluhuje zmínky Dekterev. Jeho koncerty jsou velmi dů-\nkladně zbudovány; avšak jeho snaha po rouladách setřela s\njeho skladeb pravý pel církevní hudby; zanášelť se příliš\npovrchně kombinací hlasů. Kromě těchto ruských skladatelů\ndlužno také se zmíniti o několika kapelnících cizích, mezi ni-\nmiž Sarti zasluhuje prvního místa. Jeho skladby, zvláště\nmše, mají ráz imposantní. Totéž platí o jeho osmihlasém\nruském žalmu s průvodem celého orkestru a 100 ruských\nloveckých rohů. Kníže Potemkin dal r. 1788 uspořádat v\nJasích velkou hudební slavnost, při níž 500 zpěváků provo-\nzovalo skladbu od Sartiho Te Deum laudamus. Náramný\npočet hudebníků, ba i děla doprovázely tento zpěv. V cír-\nkevní hudbě pozorujeme dvojí sloh, jenž se v Rusi vyvinul;\nprvní mohl by být nazván slohem italianisovaným a byl za-\nveden cizinci ze západu; druhý jest ona a naivní\nmelodie, pocházející od íteků zároveň s náboženstvím kře-\nsťanským, zpěv to sv. Jana Damascenského. Na štěstí sloh\nitalský nevnikl do prvotního zpěvu církevního, který zůstal\nneporušen, poněvadž nesloužil za thema k jiným výtvorům;\nba možno říci, že zpěv ten nachází se v tomtéž stavu, jako\nza času svého vzniku. Tento zpěv se udržel v breviářích\nruských. Císař Pavel zpozorovav, že v některých chrámech\nse zpívaly kusy koncertní, obsahující verše ze skladeb mo-\nderních, rozkázal (18. květ. 1797), aby se provozovaly pouze\nstaré zpěvy. Ale přes to zpěv italský rozšiřoval se v ru-\nských chrámech náramně. Alexandr I. toto spozorovav a\nseznav, že hudba Bartňanského špatně se provozovala a že\nstaré zpěvy církevní, na místě aby se zdokonalovaly, více a\nvíce k úpadku se klonily, zapověděl provozování nových skla-\ndeb ve své soukromé kapli a rozkázal, aby se tam pouze\nstaré zpěvy pěstovaly. Tato zápověd rozšířila se i na vše-\nchny ostatní chrámy. Císař Mikuláš rozkázal, aby vydán byl\nnově Zpěvník svatých, jejž svatá synoda nazvala Irmologii\nzpěvu i s nápěvy. Již car Alexěj dal rozsaditi zpěvy pro 4\nKlasy, jenž dříve byly jen pro jeden, a rozkázal zároveň, aby\nse v prvotní melodii ničeho nezměnilo; avšak vzdor tomu\nzměnila harmonie moderní přec její výraz. Toto vydání zpěvů\nobsahuje několik svazků, a sice Irmologii a Breviář. Ku\nskladatelům církevní hudby v Rusi náležejí také: Carcelli,\nHirsch, Davidov, Kozlovský, Naumov, Turčenov a Lvov.\nNaumov složil několik děl zdařilých, Hirsch několik církev-\nních skladeb, jako modlitbu Pater noster, Kyrie eleison. Zpěv-\nníčky církevní byly pro čtyry hlasy od Turčeněva uspořádá-\nny. Lvov skladbami získal si evropské jméno. Konečné\ndlužno se zmíniti o několika sborech, jenž si dobyly dobré\npověsti. Moskva měla na začátku tohoto století 5 sborů:\nuniversitní, golicinský, sbor sv. synody, akademický a arci-\nbiskupský. Zároveň byly v Moskvě sbory hraběte Razumov-\nského, M. Beketova, knížete Golicina Nesvitského. V Petro-\nhradě byly znamenitý sbor dvorní a sbor hraběte Šeremetěva.\n(Pokračování.)\n\nPamětní spis\no rakouských a francouzských žestových dechových\nnástrojích.\nSepsal Václav Červený.\n(Dokončení.)\nAd. Sax považuje též točitelnou ozvučnici (Schallbecher)\nza nový vynález; avšak on jest rovněž tak starý, jak přede-\nšlý. Kolonič, kapelník 7. praporu mysliveckého, měl už r.\n1849 altový nástroj do F pod jmenem „Corno Tragone\", je-\nhožto ozvučnice se do předu i do zadu otáčeti dala.\nZesnulý J. Rott, továrník v Praze, užil točitelné ozvuč-\nnice u svého barytonového solového nástroje „Glagolu\" a\nBock ve Vídni předložil docela jurorům podobně zřízené\nnástroje, které v jeho cenníku vykresleny byly, aniž by se\nmu bylo za to jakéhosi uznání dostalo.\nS třetí a poslední domnělou Saxovou novinkou, totiž že\nužívá klapek a pistonů na jednom a tomž nástroji, nestojí\nto mnohem lépe, než s předešlým. V rakouské úřední zprávě\npraví se o tomto vynálezu, že má záhadnou praktickou cenu;\nmy však dodáváme, že je už dávno znám a dávno už odsou-\nzen. Podobné mašinové a zároveň klapkové stroje nebyly\nuž před několika desítiletími v Bavorsku nic nového a byly\ntam s rovněž takovou snadnou resignací odstraněny, jako\nv Rakousku klapkové nástroje, když se byly mašiny objevily.\nVšechny tyto Saxovy vynálezy a opravy rozpadnou se\nv historii nástrojářství v nivec. Námitky naše, zakládající se na\nobjektivních důkazech, mohly by se snad někomu jednostranné\nzdáti, kdybychom neměli o pravdivosti jejich doklad, jenž\nvycházeje od nejznamenitějších znalců francouzských, jí pečet\nnezvratné pravdy dodává. Doklad ten nachází se v časopise\n„Courrier francais\" od 4. srpna 1868 a zní:\n,,V mezinárodním zápasu přišla relativní porážka naší\nhudby vojenské na jevo. Před nějakým časem prohlásil\nskromný p. Sax, že se vojenské kapelly nemohou nikterak\nobejiti bez jeho znamenitých nástrojů. Nicméně ale tleskalo\ndne 21. Lipna 1867 ve výstavném paláci při bouřlivém vo-\nlání 25.000 posluchačů s nadšením podivuhodným výkonům\ncizích vojenských kapel, které naprosto neznají vynálezů\nSaxových. Obecenstvo, umělci, jichž bylo na tisíce, ano sám\ncísař Napoleon 111., byli při produkcích v Tuileriích uchvá-\nceni mohútností rakouských a pruských hudebních kapel,\nvzácnou krásou jejich tónů, slovem jejich patrnou předností.\nZde neplatily Kastnerovy, Fetisovy, Jonášovy vysvědčení, me-\ndailie, privilegíe, které Saxovy přiřknuli! Titéž umělci, kteří\nbyli druhdy předmětem Saxových sarkasmů a ironií, pak pro-\ndukce sama a konečně nástroje cizích umělců vyhlášeny byly\ntu za lepší, než naše. Toto vítězství je tím významnější,\nurážíme-li, že rakouská do Paříže přibylá kapela losem\nk tomu určená byla a že Prusko svůj granátnický sbor k tomu\nustanovilo, co zatím my jsme sestavili k hudebnímu zápasu\nproti všem pravidlům zvláštní sbor hudba to pařížské\ngardy. Pruská a rakouská hudba jsou pravé vojenské ka-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "117", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.3", "texte": "pely, vždy hotové táhnouti do boje, co zatím hudba pařížské\ngardy nic vojenského do sebe nemá, leda uniformu a gáži.\nKojíme se nadějí, že administrace vojenská nebude od ny-\nnějška více důvěřovati ve vynálezy páně Saxovy. Cizí hu\ndební kapely vojenské, které neznají vynálezů Saxových, do-\ncílily věčšího effektu, než zasloužilí umělci pařížské gardy,\nkteří jsou opatřeni hojně kornami Saxovými.\"\nK tomu můžeme dodati, že rakouská vojenská kapela,\nkterá v Paříži závodila, měla své žestové nástroje, jmenovitě\n3 armádní pozouny z továrny V. Červeného z Králové Hradce.\nPrvní cena připadla nejprvé rakouské a pruské, a pak teprvé\nfrancouzské hudbě.\nSoudí-li se ze všech fakt, které jsme uvedli t článku\ntomto, vysvitá z toho jak následuje: Předčí-li nástroje ra-\nkouské nad francouzskými, tedy mel být V. F. Červený\nnejhlavnějsí pru my sinic ký zastupitel jejich zvláštností a před-\nností při poslední výstavě Pařížské nejméně na roven postaven\ns A. Saxem.\n\nÚvahy.\n\nPijanovo dědictví, slova od V. Šmilovského, sbor pro\nmužské hlasy s průvodem piana} složil Josef Bergmann, op.\n17. U Christopha a Kuhé v Praze. (Pokračování.)\nY druhém odstavci vypravuje básník, kterak tento starý\na vzácný pán v hradě při stolu sedě a jsa v trudných myšlén-\nkách pohřížen přemítal, co by potomstvu zůstavil, aby v jeho\nmysli žil, a konečně v písni zatoužil. Skladatel složil na\nslova básníka též píseň, jejíž melodie velmi dobře líčí trud-\nnou mysl starcovu, jež se v básni této jeví. Že skladatel\npíseň tu pro hluboký hlas (bas solo) napsal, svědčí opět o\ndobrém, ano trefném karakterisování starého pána. Mimo\ntyto výtečné vlastnosti má píseň ta ještě itu do sebe, že\nse originálností vyznačuje.\nV třetím odstavci vypravuje básník, že pijan usnuv měl\nsen, jak z číše vystupují rychloletí skřítkové, a kol něho po-\nskakují, jako jarní ptáčkové.\nZde komponista zvlášť zdařile líčí hudbou slova tato.\nVystupování skřítků naznačuje též vystupováním intervalů\nv melodii, rychlolet drobnějším rhytmisováním not, a poska-\nkování stejnoměrností rhytmickou. To vše vyniká pěknou\nformou, originálností a vkusnou harmonií. Zvláště zdařilá\njest sekvence v melodii ve vystupujících sekundách a sestu-\npujících terciích na slova: „Kol pijana poskakujíkterou\nskladatel střídavě troj zvuky a septimovými akkordy dopro-\nvází, a poskakování skřítků tak důmyslně karakterisuje, co\nby se mu snad bez této sekvence (co hudebního vývrhele)\nbylo ani nepodařilo. Sbor tento považujeme zvlášť za velmi\nzdařilý. (Dokončení.)\n\nDopisy.\n\nZ Milána. (Nové opery. — Životopisný nástin E. Petrelly.)\nSkoro v každém svém dopisu zmínil jsem se o nových o-\nperách italských; abych i nyní nedělal výminku podotýkám, že\nse chystá na divadle v Janově (Genua) nová opera Zelinda a\nLindoro od maestra Parodiho k provozování. Taktéž píše maestro\nBraga o nové opeře pod názvem „Caligola\" (Jova od Ghislan-\nzoniho). Petrellova nová opera „Giovanna II.,\" která se letos\npoprvé v Neapoli provozovala, bude se v příštím karnevalu dá-\nvati v královském divadle v Turíně. Martinotti zakoupil ji od\nnakladatele Luccy pro to které divadlo. Mluve o Petrellovi,\nmám za to, že se českému hudebnímu čtenářstvu zavděčím, po-\ndám-li stručný životopis výtečného toho skladatele italského,\nkterý ještě nebyl podán v žádném listu. Petrella není žádným\ngeniem; není ani Rossinim, ani Bellinim, ani Verdim, ani Mer-\ncadantem ; avšak jeho opery : Precauzioni a Jone jsou díla, která\ndělají cest skladateli. Z Četných novějších skladatelů italských do-\nvedli se pouze Pedrottiy Peri a Petrella na vrcholi udržeti, vy-\ntvoří vše díla, která žijí a žiti budou. — Errico Petrella naro-\ndil se r, 1813 v Palermu. Dvě leta na to dostal se se svými\nrodicemi do Neapole, kdež se pak hudbě učil. Petrella měl za\nučitele Zingarelliho, Belliniho a Ruggiho, a jsa 17 let stár po-\ndal první plod svých studií a svého talentu, dav provozovati\nna divadle Fenice v Neapoli komickou operu „II diavolo color\ndi rosa\", po níž v hrzku následovaly: II giorno delle nozze —\nLo Scroccone — I piráti Spagnuoli —- Le Miniere di Frein-\nberg, které byl r. 1853 sepsal pro Neapol. Na to uplynulo\nněkolik let, v nichž komponování úplně zanedbával. Avšak pro-\nbudiv se k činnosti složil operu „Le Precauzioni\", kterážto o-\npera prošla celou Itálií, a všude s velkou pochvalou přijata jest.\nOpera ta je Petrellovým mistrovským kusem v oboru komickém,\njako Jone v oboru vážném. Skvělý úspěch opery „Precauzioni\"\ndopomohl mu k příznivé smlouvě s ředitelstvím divadla „Fon-\ndou v Neapoli, pro něž složil operu „Elena di Tolosa.\" Opera\nta nevyhověla nadějím s touto operou spojeným. Na to složil\nPetrella pro divadlo San Carlo operu Marco Vísconti, která\ndošla tak rozhodného výsledku, že se v hrzku dávala na všech\nhlavních divadlech italských a cizích. Po ní složil Petrella\n„Assedio di Leida\" která se svého Času velice líbila, nyní ale\núplně z repertoiru zmizela. Následující dvě opery složil Petrella\npro velké divadlo Scala v Miláně a sice : Jone a Duca di Scil-\nla. První potkala se s příznivým, druhá s nepříznivým úspě-\nchem, tak že se o druhé opeře více už nemluví. R. 1859 — 60\nnacházel se Petrella v Neapoli, kde se provozovaly jeho opery\nMorosina o Vidtimo de Dogi\" a pak „Foletti di Gresi\" Po-\nslední dílo je prostřední ceny, avšak jedno komické duetto její\nje pravým klenotem, budíc všude smích a nadšení. R. 1861\npovolán byl Petrella opět do Neapole, kde se na divadle San\nCarlo provozovala jeho opera „Virginie\", která byla přijata vel-\nmi slavné a příznivě. Na to uplynuly tři leta, aniž bylo cos\nslyšeti o Petrellovi; tu však obdržel od královského divadla v\nTuríně návrh, aby pro to které divadlo novou operu složil. Pe-\ntrella to učinil a složil operu „Contessa ď Amalji\", která se\npoprvé provozovala v karnevalu 1864. Skladatel byl vlídně\npřijat; avšak hudba nevyhověla úplně všem požadavkům, ačkoliv\nobsahuje mnohá výtečná čísla. Následujícího roku (1865) slo-\nžil Petrella pro divadlo San Carlo v Neapoli operu „Celinda\"\na rok na to pro divadlo Apollo v Římě operu „Catharina Ho-\ntcard.\" NejnovějŠí opera Giovanna II.., která se letošního ro-\nku v Neapoli provozovala, je osmnáctá opera Petrellova.\nZ Varšavy dne 18. května. (Pomník Chopinovi.)\nKonečně dostane se zde slavnému skladateli Bedř. Chopi-\nnovi pomníku. Hr. Berg a kníže Orlov vzali na se úlohu, za-\nřiditi k tomu úceli subskripci. Zdejší guvernér svěřil vyvede-\nní pomníku zeti cellisty Servaise p, Cyprianu Godobskému, je-\nhož socha Aurory na výstavě Pařížské pozornost na se obrá-\ntila. —\nZ Detmoldu 5. května. (Nová opera Esmeralda.)\nDne 28. dubna provozovala se tu na dvorním divadle pě-\ntiaktová opera ,,Esmeralda*' od Bedř. Miillera s rozhodným vý-\nsledkem. Skladatel byl po každém aktu vícekrát volán.\nZ Kannstadtu. (B. Molique).\nSlavný virtuos na housle Bernard Molique zemřel zde dne\n10. května. Narodil se dne 7. října 1803 v Norimberku, byl\ndlouhá leta ozdobou Stuttgartské dvorní kapelly a od r. 1820—\n1849 dvorním řediteleťn hudby. R. 1849 stal se ředitelem kon-\nservatoře v Londýne."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "118", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.4", "texte": "2 Vršce, dne 17. května. (Koncert Hlaváče.)\nKoncert p. Hlaváče, jenž se odbýval ve středu dne 25.\nkvětna, došel velmi skvělého výsledku a hlučné pochvalu. By-\nla-li už zajímavá okolnost, že v koncertě tom účinkovalo čtvero\numělců, kteří naskrz dosáhli v Prazn svého hudebního vzdělání;\nzbudil p. Hlaváč zvláště tím zvědavost zdejších hudbomilů, že\nhrál na harmonium vzácném to nástroji v končině naši\ns největší technickou dokonalostí, osvědčiv při tom, že zná ve-\nškeré tajiny tohoto nyní tak módního nástroje. Umělecká zru-\nčnost páně Hlaváčova jak na piano, tak na harmonium jsou zde\nvůbec známy a jen toliko to podotýkám, že zbudil svým krá-\nsným přednosem na harmonium pravého nadšení mezi vybraným\nobecenstvem. Y koncertu tom účinkovali p. Brunet, jenž pro-\nvedl svou nokturnu velmi vkusně a významně, pak p. Milde,\nmladistvý to umělec a zdejší učitel hudby p. Weber. Zpěv.\nspolek zapěl sbor velmi precisně a došel bouřlivé pochvaly.\n\nŠum.\nZ Klatov. (Koncert J. Vaňka.)\nKoncertní zábava přilákala dne 6. května hojné a vybrané\nobecenstvo hudby milovné do besedy měšťanské. Pan Jos. R.\nVaněk (z Rokycan), vojenský srbský kapelník při národní gardě,\nžák pražského konservatoria, koncertoval dne 2. května b. r. v\nměšťanské besedě v Domažlicích, byv podporován zpěváckým\nspolkem „Břetislavem.\" Přednášel několik kusů na fagot — nástroj\nnyní i v orkestrech venkovských méně slyšaný. Přednes naděj-\nného umělce byl nad míru zdařilý a vyvolal bouřlivou pochvalu,\npříjemnost nástroje hlavně jevila se v písni: „Červená růžičko.\nKromě fantasie na národní písně, již p. koneertista k všeobecné\nžádosti opakoval, byly přednešeny kusy od Karla M. Webra a\nStránského. Těší nás nevýslovně, že můžeme s pochvalou zmí-\nniti se o tom, že byl p. koneertista důstojným spůsobem podpo-\nrován našimi výtečnými silami domácími. Byli to pp, Schind-\nleger, řed. kůru Klička, řed. zpěv. spolku Mates a Klein, kteří\ndoprovázeli šmyccovým kvartettem koncertistu. P. členové zpev.\nspolku bavili příjemně jedním sborem („písně české\") a dvěma\nsolovými kvartety („Morava\" a „Kalina\") posluchače. Pan\nkoneertista opustil již Klatovy a odebral se do Sušice, přejeme\nmu srdečný zdar na nové dráze u pobratimů našich, odporucujíce\njej zároveň s dobrým svědomím a vřele všem přátelům hudeb-\nxflJ *\nnich požitků uměleckých.\n\n—ř—\nZ Jičína. (Příčiuy živoření zdejšího spolku. — Ženský zpěv. spolek.)\nPsáti o činnosti našeho bezjmenného zpěváckého spolku\njest věru těžkou věcí; mnohem snadněji by se dalo psáti o jeho\nživoření. Čítáf sice spolek nás 30 údův, ale to jen na papíře;\n— ten ubohý papír snese vse — v skutečnosti navštěvuje jich\ncvičení vsak pouze 8, 10, nejvýše 14 údův. A jen kdyby jich\nbylo as průměrně 12 v každé schůzi, to mohlo by se neco\ndělati, ono vsak těch pánů někdy přijde tak málo do cvičení,\nže se vůbec ani zpívati nemůže; tof ovsem věc mrzutá! A což\npak teprve, jakou máme o tenory nouzi! Výteční tenoři, jací\nzde vloni byli, — professoři to gymnasialní — odešli, byvše\npovoláni na jiná místa. A na neštěstí žádný z pánů nově při-\nšlých není tenorista. K objasnění věci dokládám, že se zpě-\nvácký spolek skládá ze samých skoro p. t. pánů professorů a\nučitelů. A kde vězí toho příčina, že mnozí pánové schůze tak\nŠpatně navstěvnjí ? Odpověď na to nelze tak lehce dáti; vele-\nctěný pan ředitel, byv u valné hromadě téměř jednohlaaně zvo-\nlen, jest jistě muž, jemuž na rozkvětu spolku mnoho zalezi, coz\ndokazuje svou neúnavnou pílí, jakou se o to stará, by se cvi-\ncení řádně navštěvovala; co tu tedy ty pány odstrašuje, že d©\ncvičení nejdou? Pánové, vina to pak vaše, řekne-lise: „vkraj-\nském městě Jičíně se neudržel zpČvácký spolek.\" A že se za\ntakovýchto poměrů neudrží, to lehce nahlédnete; lépe jest ne-\nbýti, nežli pouze živořiti; doložme pak: v malém městečku se\nspolek zpěvácký udrží, ve velkém, krajském městě se rozpadne;\nspatná to pak Čest pro nás! A což tomu říkají asi pani při-\nspívající údové? To jest velikou ncšetrností, chtíti na nich, by\nsvé příspěvky odváděli za — nic! To je také brzy omrzí! —\nPročež pánové, nenechte spolek tak ušlechtilý zaniknouti, na-\nvštěvujtež bedlivěji schůze a vězte, že vás dík obecenstva ne-\nmine, uvidí-li toto, že spolek nás nechce zůstati mezi těmi\nposledními, nýbrž, že chce důstojně zastupovati místo mu vyká-\nzané! A nyní ještě slovo o jiném teprvé nastávajícím spolku.\nKu mužskému zpěváckému spolku přidruží se v brzké dle do-\nslechu době spolek dívčí, který se po ctyry měsíce již zpě-\nvu cvicí a46 údův Čítá. Cviěiťelé jsou pp. Janoušek a Čejka,\nučitelé zdejší dívčí lil. Školy. Nadějný a také dosti četný tento\nspolek schází se ku cvičením dvakráte do téhodne, v ponděli a\nv pátek. Jsme věru dychtivi na výsledek prvního vystoupení\np. t. ochotnic nastávajícího spolku toho, jemuž jakož i prvějšíinu\nvoláme srdečné : Nazdar!\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* První snem zpěváckých spolků Českoslovanskýcli. V\nsobotu dne 15. května dopoledne shromáždili se zástupcové zp.\nspolků českomoravských ve velké síni radnice staroměstské k\nprvnímu sněmu, jejž předseda pražského „Hlaholu\" p. Josef\nIluleš zahájil uvítav shromážděné stručnou a srdečnou řečí. Po\nté přednesl jednatol „Hlaholu\" p. dr. Fleischmann zprávu o\nvzniku jednoty českoslovanských zpěv. spolků. Myšlénka zara-\nziti jednotu zpěv. spolků vznikla již r. 1862 ve výboru Hlaholu,\navšak uskutečnění nezdálo se býti tenkráte ještě na Čase. R.\n1866 byl p. dr. Šmolcnopem předložen tentýž návrh valné hro-\nmadě Hlaholu, kteráž jej v principu přijala, avšak teprvé r.\n1867 k přípravním pracím zvolila odbor sestávající z pp. dr.\nFleischmanna, Velišského a Yišňáka. Odbor ten vypracoval\nnávrh stanov, jenž byl vloni ve schůzi zástupců zpěv. spolků s\nnepatrnou změnou přijat. Stanovy předloženy k úřednímu schvá-\nlení, kteréž však došlo teprv v měsíci listopadu loňského roku.\nTehdejší poměry nedovolovaly svolati sněm a proto odročen ten-\nto až do jara, avšak i tu byl na závadě stav výminecný a proto\nvyčkáno se svoláním sněmu až do května. Po přednešení zprá-\nvy vylíčil p. jednatel stručně výhody, jež jednota poskytuje a\nvyzval přítomné, aby horlivě pracovali ve prospěch všeobecný.\nPo té přednesl pokladník Hlaholu p. J. Pospíšil zprávu účetní.\nPříjem obnášel až dosud úhrnem 290 zl , vydání pak 7 zl. 74\nkr., zbylo tudíž 282 zl. 26. kr. Stanovy vytištěny byly p.\nStýblem zdarma. Až posud přihlásilo se k jednotě 35 zpěv.\nspolků, z nichž na prvním sněmu 25 spolků zastoupeno bylo\n32 zástupci, a sice : z pražského Hlaholu starosta p. HuleŠ, ře-\nditel p. K. Bendi, jednatel p. dr. Fleischmann, pokladník p. J.\nPospíšil, obřadník Em. Starý a výborové pp. dr. Šmolcnop a\nJUC. Hrdlička; z malostranského „Lumíra\" starosta p. V. Kressl,\nze Smíchovského „Lukeše\" protektor p. J. L. Lukeš a ředitel\np. Bergmann, z karlínského „Slavoje\" jednatel p. Bodlák, z br-\nněnské „Besedy\" archivář p. Peka, z plzeňského „Hlaholu\" ře-\nditel p. Palla, z roudnického „Řípu\" p. J. Svoboda, z mlado-\nboleslavského „Boleslava\" p. H. Janda, z benátského „Bohu-\nslava\" p. K. Černý, z budyhského „Bivoje\" starosta p. Kurfirst,\nz Čáslavského „Kováře\" p. J. Mašek, z jilemnického „Brani-\nslava\" p. J. Čihák, ze smiřického „Hanky\" p. Jan Horák, z\nturnovského zpěv. spolku starosta p. J. Hák, ze semilského „ Ji-\nzerana\" p. Vil. Rokos, z brandýského „Bojana\" ředitel p. Hy-\nkeš, z votického „Kaplíře\" p. dr. B. Pštross, z kraloměstského\n„Hlaholu\" p. Frant. Kvasnička, z chrudimského „Slavoje\" p.\nŠtěpánek, z libeňského „Věneeslava\" p. Jiroutek, z rokycanské-\nho „Záboje\" p. A. Kučera, z hlinského „Svantovita\" starosta p.\nK. Adámek, z berounského „Slávoše\" p. Wiesenberger, z lo-\nmnického zpěv. spolku (u JíČina) p. J. V. Mastný a ze zbi-\nrovského „Hlaholu\" ředitel p. Eber. Jelikož dle stanov ku\nzřízení jednoty pouze 10 zástupcův zpěv. spolků je potřebí,\nprohlásil předseda HuleŠ jednotu za zřízenou a zahájil první\nsněm její provoláním „Na zdar!\" Po té přikročeno k volbě ú-\nstředního výboru, náhradníků a přehlížitelův účtů pro příští 4\nleta. Starostou zvolen p. HuleŠ, do ústředního výboru zvoleni\npp. J. L. Lukeš, V. Kressl, K. Bendi, dr. Šmolcnop, dr. Fleisch-\nmann, E. Starý, J. Pospíšil, H. Palla, J. Štěpánek, H.Janda a"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "119", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.5", "texte": "V. Wiesenberger. Za náhradníky zvoleni pp. Bodlák, J. Berg-\ninann, JUC. Hrdlička a J. Masek; za revisory účtů pp. Horák\na Drahorad. Mezi sčítáním lístků volebních vzaty na přetřes\nvolné návrhy. P. dr. Smolcnop navrhnul, aby §. 12. stanov\nvykládán byl v ten smysl, že počet zástupců říditi se má jen dle\npoctu členů výkonných a nikoli dle poctu členů výkonných,\npřispívajících a zakládajících, načež p. Karel Adámek z Hlin-\nská navrhnul, aby se předevzala všeobecná revise stanov. O\nnávrhu tom rozpředla se živá debata, kteréž zúčastnili se pp.\nBodlák, Hák, dr. Fleischmann, dr. PŠtross a Jiroutek, vyslo-\nvujíce se aspoň prozatím vesměs proti opravě stanov. Debata\nskončena přijetím návrhu p. Smolcnopova s dodatkem p. Pštros-\nsovým, by §. 12. vykládán byl v ten smysl, že spolek při vol-\nbě zástupce do sněmu není vázán na Členy spolku, nýbrž že\ninu volno zvoliti zástupce i mimo Členy spolku. Když byly k\nnávrhu pp. Pštrosse za vypracování stanov pp. dru Fleischman-\nnovi, Višňákovi a Velisskému díky vzdány a sděleno, že došel\ntelegrafický pozdrav od zpěv. spolku jilemnického „Branislava\"\nprohlášen snem za skončený.\n* K jednotě zpěv. spolku česko slovanských přihlásily se\ntéž zpěv. spolek „Lubor\" ve Vídni a „slovanský zpěv. spolek\nve Vídni\", celkem tedy 37 zpěv. spolků. - -\n* Stručný výtah stanov jednoty zpěv. spolků. Účel je-\ndnoty jest pěstování a podporování zájmů všem zpěváckým spol-\nkům společných. UČele toho se dosáhne: a) vydáváním sborů\na písní vlastním nákladem a honorováním jich, b) vypisováním\ncen na zpěvy jedno- i vícerohlasé s průvodem i bez průvodu,\nc) vydáváním hudebního Časopisu, pokud by vydajné jmění k\nuhražení nákladu stačilo, d) uspořádáním sjezdů pěveckých a\nprodukcí o závod, e) uspořádáním společných výletů. Členem\njednoty může býti pouze zpěvácký spolek Českoslovanský v ze-\nmích rakouských, zaplativ vkladné nejméně 5 zl. jednou pro\nvždy při vstoupení svém a roční příspěvek 5 zl. na jeden rok\nnapřed. Povinností Členů jednoty jest napomáhati všemožně\nk dosažení vytčeného účele; zejmena pak: a) zapravovati roční\npříspěvek 5 zl. do pokladny jednoty počátkem každého roku\nnapřed, b) odbírati Časopis jednoty a starati se o všemožné roz-\nšíření jeho, c) starati se o hojný odbyt hudebnin nákladem je-\ndnoty vydaných, d) súČastniti se řádných sjezdů pěveckých\nkaždý Čtvrtý rok odbývaných a vyslati zástupce k společným\nsněmům, e) uspořádati v sídle svém každého roku veřejnou pro-\ndukci v prospěch jednoty, f) starati se o společné zábavy se\nzpěváckými spolky sousedními, a g) podávati jednotě zprávy o\nČinnosti své. Každý člen (spolek) jest oprávněn: a) zástupcem\nze středu svého na dobu Čtyr let voleným 1. veškerých spole-\nčných sněmů se súČastniti, 2. návrhy Činiti a hlasovati, 3. ú-\nstřední výbor voliti, a volenu býti. b) Veškerých hudebnin je-\ndnotou vydaných jeden exemplář zdarma, a ostatní potřebné za\nsníženou cenu, c) Časopis vydávaný jednotou za poloviční cenu\nodebírati, d) veškerých sjezdů pěveckých a producí společných\ni o závod se súčastniti, e) ústřednímu výboru volné návrhy pí-\nsemné Činiti. Podporovatelem jednoty sluje ten, kdož jednou\npro vždy jednotě Částku 10 zl. r. Č. věnuje, neb k ročnímu přt-\nspěvku 3 zl. r. Č. do pokladny jednoty se zaváže. Jednota\njest povinna: a) každý Čtvrtý rok uspořádati řádný sjezd pě-\nvecký a produkcí o závod, b) uspořádati sjezdy pěvecké a mi-\nmořádné, přeje-li si toho většina Členů, c) vypsati každoročně\nnejméně 3 ceny na zpěvy jedno- i vícerohlasé, d) vydati ka-\nždoročně nejméně 4 zpěvy, e) vydávati Časopis (hudební) zá-\njmům pěveckým věnovaný, pokud by potřebný náklad z jmění\nvydajného uhražen byl. Mimo to oprávněna jest jednota: a)\nuspořádati koncerty za vstupné k účelům dobročinným a ve\nprospěch svůj, b) zábavy a výlety pěvecké, c) vydávati hude-\nbniny nad počet svrchu vytčený a honorovati je. Správa a ro-\nkování o záležitostech jednoty náleží a) sněmům sestávajícím\nze zástupců Členů jednoty, b) ústřednímu výboru ze zástupců\nČlenů (spolků) na Čtyry léta volenému. Do sněmu volí každý\nspolek na 30 Členů jednoho zástupce, při Čemž zbytek 20 za\nplný se považuje. Každý spolek méuě než 30 členů čítající\nvolí též jednoho zástupce. Sněm spolkový rozhodovati může o\nvšech záležitostech jednoty se týkajících a tudíž i o všech ná-\nvrzích jak jednotlivých spolků tak i zástupců. Jemu se vyhra-\nzuje: voliti předsedu a výbor ústřední, náhradníky výboru a tři\ndozorce účetní. Výbor ústřední sestává z předsedy a 12 členů,\njež sněm poslanců ze svébo středu volí. Činnost svou počíná\nnejdéle 14 dní po svém zvolení. Výbor ústřední zvolí ze svého\nstředu náměstka předsedy, jednatele a pokladníka. K poradám\nsvým schází se výbor nejméně jednou za dva měsíce. Schůze\ntyto jsou pro členy spolků jednotlivých veřejné. Sídlo výboru\nústředního je Praha. Výbor ústřední řídí vnitřní i vnější zále-\nžitosti jednoty, pokud sněmu nejsou vyhraženy. Zejmena svo-\nlává sněmy, jichž usneŠení vykonává: a) rozepisuje volby zá-\nstupců dle poctu členů od výboru spolků před sjezdem mu za-\nslaného, b) zkouší legitimační listiny vyslancův, c) sestavuje\ndenní řád sněmu, jejž 14 dní před tím v novinách uveřejňuje,\nd) spravuje jmění jednoty, za kteroužto příčinou příspěvky spol-\nků jenom jemu přisluŠí vybírati, e) vyřizuje návrhy od spolků\nmu podané, f) žádá každý rok výbory spolků za podrobné zprá-\nvy o Činnosti jejich, pokud tato týče se účelu jednoty a po-\nvinností jejich svrchu vytčených, podává na konci Čtyřletí též\nzprávu o Činnosti své sněmu vyslanců a postará se o uveřej-\nnění veškerých zpráv těchto v Časopise spolkovém, g) sestavuje\nna základě stanov zvláštní řády, jichž potřeba se objeví, h) u-\nstanovuje a vypisuje ceny na skladby, i) volí censory k posou-\nzení skladeb o ceny jednotou vypsané se ucházejících, k) ho-\nnoruje dle potřeby skladby, jež nákladem jednoty se vydati\nmají, 1) musí, pokud yydajné jmění stačí, starati se o řádné vydá-\nvání Časopisu odborného, m) obrací se v otázkách důležitějších\nk Členům jednoty s dotazem o jich zdání. Příjmy jednoty jsou:\na) vkladné Členů, b) řádné roční příspěvky členů, c) výtěžek z\nprodaných hudebnin, d) výtěžek z vydávaného Časopisu, e) Čistý\nvýnos z produkcí jak společných tak jednotlivými spolky ve pro-\nspěch jednoty uspořádaných, f) příspěvky a dary podporovatelů a\npříznivců jednoty. Příjmy tyto tvoří jmění jednoty : a) základní,\nb) vydajné. ad a) Jmění základní sestává z vkladného Členů a\nmnoží se třetinou Čistého výnosu z produkcí jak společných tak i\njednotlivými spolky ve prospěch jednoty uspořádaných, ad b)\nJmění vydajné tvoří ostatní příjmy jednoty i s úroky z jmění zá-\nkladního. Jednací řeč jest Česká. Jednota sídlí v Praze. Jednota\nse rozpadá, jestli že a) tři Čtvrtiny všech vyslanců na sněmu s tím\nsouhlasí, b) neb jestliže počet Členů jednoty na 10 se ztenčí.\nV případě tomto připadne jmění jednoty, pakli před rozpuštěním\no jmění svém ve sněmu jednota žádného opatření neučinila, zpě-\nváckému spolku „Hlaholu\" v Praze s tou však výminkou, by vy-\ndáno bylo opět jednotě zpěváckých spolků, jež by později za\ntímtéž účelem se utvořila.\n* Lounský zpěv. spolek „ Vlastislav\" provozuje k vše-\nstrannému přání dne 17. května 1869 „u tří lip\" v Lounech\npo druhé: „kvas krále Vondry XXVI.\", velká, romanticko-he-\nroicko-tragická opera ve 3 jednáních od Dra J. Illnera.\n* Ženský zpěv. spolek „Cecilieu v Heřmanově Městci\nzaložil v r. 1868 p. Frant. Janda, první učitel na hlavní Škole\ntamtéž (druhdy ředitel zpěv. spolku „PernŠtýna\" a Ludmily\"\nv Pardubicích) dle stanov pěvecké jednoty „Ludmily\". Ochra-\nnitelkou spolku jest Její Jasnost kněžna Marie Kinská, prote-\nktorem měšťanosta Heřmanomestecký, Med. Dr. p. C. H. Brik,\nstarostkou paní Juliana Jandová, choť 1. učitele, ředitelem p.\nFr. Janda, učitel IV. třídy, jednatelkou sl. Marie Hiiblova;\núČetnicí sl. Anna Urválkova. Do výboru byly zvoleny: paní J.\nSrbová, sl. A. Rozmarínova, sl. Amal. Vostřelova, sl. Hedvika\nHůblova. Tento ženský pěvecký spolek zkvétá utěšeně a účin-\nkuje všestranně. Voláme mu „Na zdar!\"\n\nZprávy.\n\n* České divadlo. Dne 9. května: „Únos ze serailu\"; —\n11. května: „Car a tesař\"; l4. května: „Marta\" anebi\nT Trh v RichmonduLÍ, zpěvohra ve Čtyřech jednáních od Fried-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "120", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.6", "texte": "Ticha, přeložil F. Čenský. Hudba od Flotowa {nove studo-\nváno} ; l7* května (v novoměstském divadíé): „Husitská\nnevěsta.\"\nDo mrtvé stagnace nynějšího repertoiru operního přišlo\npříjmem slečny Hanušové alespoň trochu hnutí a života; celé\npředstavení Flotowovy „Marty\" bylo řízením p. kapelníka\nČecha tak čilé a precisní, že za nynějších pomčrů s jeho\nvýsledkem úplně spokojeni býti můžeme. Že tento příznivý\nvýrok především platí o titulní úloze, již si. z Ehrenbergův\njako vždy výtečně zpívala, rozumí se samo sebou. Slečna\nHanušova podala svou „Nancy\" nové ospravedlnění přízni-\nvých úsudků, jež jsme již při mnohých jiných příležitostech\nzajisté v souhlasu s obecenstvem, které i tenkráte oblíbe-\nnou benefieiantku Štědře vyznamenalo, pronášeli jak o je-\njím vzácném materiálu, tak i o její hudební a herecké spů-\nsobilosti; bude-li slečna i nadále držeti se dosavádních svých\nzásad rozhodného „pokroku\", odstraní-li takto ještě některé\nzbytky nestejnosti a příkrosti zpěvu svého, a získá-li si též\nvětší snadnosti a volnosti technické, bude zajisté patřiti mezi\nnejspolehlivější a nejspůsobilejší síly našeho personálu „bu-\ndoucnosti\". Pan Koubek vystoupil co „Lord Tristan Mikle-\nford\" v druhé své úloze, již také slušně a obratně provedl;\nvůbec stanou se nyní pomocí jeho některé komické opery\nmožnými, které v poslední době z repertoiru takořka do-\ncela zmizely. Ostatně bývá Tristan obyčejně o něco kor-\npulentnějším, než ho p.Koubek představuje, sic tratí mnohý\nkomický moment 2. a 3. jednání na svém náležitém moti-\nvování. známo výbornému „Lyonelu\" paně Lukešově\nstál p. Cech ml. co „Plumkett\" statně po boku i hrou i zpě-\nvem svým. Souhra byla dobrá, sbory precisní. Sólisté byli\nnejlepŠí v druhém jednání. — 17. května slavila Česká opera\nŠeborovou „Husitskou nevěstou\" svůj vjezd do novoměstského\ndivadla; dojem tohoto prvního představení ale nebyl příliš\nskvělý. Již to, že se dávala tato opera, v níž dekorativní\nčást nemalou má úlohu, odpoledne, účinkovala velmi nemile,\nrušíc všechnu ilusi moderního jeviště, výhradně pro umělé\nosvětlení zařízeného. Hlavní příčinou ale nepříznivého do-\njmu bylo nemilosrdné nakládání s.operou samou: celý třetí akt\nse vynechal. Čímž se vývin děje ovšem stal naprosto nesroz-\numitelným; jak uvědomělý umělec takovou barbarskou am-\nputaci svého duševního dítka, i kdyby pro všechny jeho\nvady a nectnosti slepým nebyl, připustiti ba sám své ruky\nk tomu propůjčiti může, jest a zůstane, nám navždy nepo-\nchopitelným. Provedení hudební části „Husitské nevěsty\"\nbylo jako vždy velmi dobré, komparseric poslední scény o\nněco bohatší. Obecenstvo dosti četně shromážděné nebylo\npotleskem skoupé a vyvolalo ku konci i skladatele, jenž\nsvou operu sám řídil. Spoluúčínkující síly rozmnožovalo\nbohužel velmi nemilým spůsobem několik prostořekýeh\nvrabců.\n\nO. H.\n\nO. H.\n* Hudební a plastická akademie „ Umělecké Besedy\" v\nnovoměstském divadle dne 16. května. Každý rok jesti to\nchvalitebnou snahou našich spolků a ústavů, podati četným\nhostům na slavnost svatojanskou do Prahy zavítavším co možná\nnejhojnejších a nejrozmanitějších požitků uměleckých. Letos\nmůže se „Umělecká beseda'4 směle honositi výsledkem nejskve-\nlejŠím; neboť hudební a plastická její akademie byla pravou\nslavností národní. Program měl tři Části koncertní vesměs\nz národních slovanských písní sestávající jichž závěrkem byl\nvždy nějaký živý obraz. Co úvod přednesl orkestr řízením p.\nkapelníka Smetany ouverturu z písní kozáckých od A. Dargo-\nmyzského; skladba ta jest velmi pěkně a důvtipně složena na\nněkterých prostonárodních motivech a neméně krásně instrumen-\ntována, schází jí však, zejména pro úkol, který jí zde byl vy-\nkázán, vřelejšího nadšení a smělejšího, vyššího vzletu. Pak zpí-\nvali písně české p. Sebesta a smíšený sbor „Um. besedymo-\nravské p. Barcal a ruské pí. Benevic-Mikova poprvé po\n-své nemoci vystoupivší smíšený sbor a „HlaholPo těchto\nzpěvích, jež sólisté přednášeli v dotyčných krojech národních,\nnásledoval „tábor husitský před bojemLÍ s instrumentální přede-\nhrou od K. Bendla; „Kdož jste boží bojovníci\" zpíval „Hlahol\"j\nku konci Bendlova dramatická scéna „umírající Husita''1 před\nobrazem téhož táboru po boji, provedena p. Palečkem. Druhé\noddělení přineslo nám písně polské, solo panem Cechem ml. a\ndvojzpěv slečnami z Ehrenberguv a Hanušovou, pak písně slo-\nvenské , pány Palečkem a Lukešem a smíšeným sborem před-\nnesené. Ku konci zase obraz: Jiří z Poděbrad co nove zvo-\nlený král Český pozdraven v Týnském chrámě Rokycanou, s in-\nstrumentální předehrou od B. Smetany. V třetím a posledním\noddělení zpívali pp. Lev lužické, Gerbič slovinské, Lukeš a\n„Hlahol* srbské národní písně. Závěrkem akademie bylo ko-\nnečně velké skupení všech slovanských kmenů kolem obrovské\nsochy Slávie, kteréž se takovým potleskem setkalo, že hymnu\nV. Hálkem básněnou a Dr. Procházkou dle ukrajinské melodie-\nupravenou takořka ani slyšeti nebylo. Výsledek byl jak\njsme již podotknuli naveskrz skvělý; ze sólistů, jež jsme\nzde všechny mohli porovnávati na tomtéž poli národního zpěvu\nlyrického, nejlépe se nám líbili paní Benevic Mikooá, ap. lAtkesy\nBarcal, Paleček a Gerbič,, ze skladeb samých pak Česká píseň\n„Měla jsem chlapce\", velkoruská „už kak pal tuman\", polský\ndvojzpěv „PoleČ piešni z miasta\" od Moniuszky, slovenské\n„Bože můj, otče můj\" a „Anička, kde si bola\"; aco pravá\nperla slovanského zpěvu, jižním rázem nadchnutého slovinská\n„Mila mila lunica\", která se jako onen dvojzpěv musela opako-\nvati. Bendlův „Umírající husita\" jest velmi živý a působivý\nobraz, jenž má mnohé krásné, v pravém smyslu slova dramati-\ncké momenty, neškodilo by mu ale jasnější článkování a poně-\nkud jednotnější, přehlednější architektura; též předehra k „tá-\nboru husitskému\" jeví volný, však energický život. Orkestrální\nřízení vedl p. B. Smetana, mužské sbory řídil p. K. Bendlr\nsmíšené p. Dr. Procházka, jenž i solové zpěvy na pianě do-\nprovázel. Z obrazů, jež pořádali pp. P. Maixner, B. SnirchT\nDr. M. Tyrš a Kolár ml., byl „Jiří z Poděbrad44 nejdokona-\nlejším. Divadlo bylo všude přeplněno, tak že se též materielni\nvýsledek as vyrovná výsledku uměleckému; polovička Čistého\nvýnosu věnována jest podpoře chudých studentův.\n\nOprava. V předešlém čísle Dalibora má v referátu o koncertu\n„Hlaholu\" na str. 114, v řádce 34 s hora místo „slože-\nnou44 státi: „uspořádanou byli bychom si přáli ještě o něco\nenergičtěji přednesenou.\"\n* Ředitelstvo „Opera comiqueu vyslovilo p. Smetanovi\npochlebné přání, aby se „Prodaná nevěsta\" v Paříži provozovala.\nZároveň požádán p. Smetana, aby opatřil spracování textu pro\nfrancouzské poměry.\n* Koncert. Dnes o půl 5. hod. odpolední uspořádá oper-\nní zpěvačka Rastelliova ve prospěch spolku kn podpoře\nnuzných dítek v Žofmském sále koncert, při kterém slč. Čer-\nmákova a Pollákova, pak pp. Barcal, Cech, Hřímali a Kaván\npoluúČinkovat budou.\n* Národních písní českých vyšel právě svazek pátý (1 se-\nšit) nákladem podnikavého obchodníka v musikaliích pana\nJana Schindlera v Praze. Vplyv, jaký měly české národní\npísně na ducha a vkus obecenstva našeho vůbec jakož i\nskladatelů našich zvlášť, vylíčen jest dostatečně v knížce\n„Průvodce v oboru písní\" a za tou příčinou klademe to\nvšem milovníkům národní hudby na srdce, aby si nejno-\nvější svazek národních písní českých těchto klenotů na-\nšich opatřili. Svazek pátý vyjde o 2 sešitech, z nichžto-\nprvní právě vyšel a 46 písní obsahuje. Písně ty jsou: Ack\nprší, prší rosička Ach zdál je mi se v noci sen, Ack\nzdál je mi se v noci kuku! Ach žalude, žalude\nA já pořád, co to je Ale pane Bože, to je švanda\nAlou, alou zahrajte mně Ančička konopě močila An-\nČička z Tejna AnduliČko milá AnduliČko moje, ne—"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "121", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.7", "texte": "dalas pokoje Anduličko moje už mi vedou koně An-\ndulko, mé dítě Až já půjdu z Vorlíka Bejvávalo,\nbejvávalo Bud sedláěe hodně vesel Byť pršelo, jen\nse lilo Co je ti, co je ti? Co pak si myslíš, že já se\nvdám Co jsem se za tebou nachodil Co jsou nám\nHosináci dokázali Což ten panský mostek prohýbá se\nCož ten slavíček od půl noci — Časně ráno za sví-\ntání (tatáž s jinou melodií) Čí je ta louka tam u ry-\nbníka čí to konicky, cí to ? Dala jsi mně šátek\nDej Bůh štěstí Děvčátko maly po poli chodí Hej-\ndumda Hezkou Němkyňku Hop, hej cibuláři Hop,\nholka Hop chaso, hejsasa! Hoře mám, nic nedbám\nHulání, huláni Já bych si tě ráda vzala Já do lesa\nnepojedu Já jsem zeman Já jsem z Roudnice —Jaká\nby to hanba byla Já mám louku Jaro se otvírá\nJá jsem nebyl tejden doma Jest-li mně šafáři dceru ne-\ndáš. Veškeré tyto písně sebral a prohledl znamenitý archb\nvář Jaromír Erben a chvalně známý Jos. Martinovský opa-\ntřil je přiměřeným a vkusným průvodem. První sešit stojí\n1 zl. 50 kr., což je zajisté velmi mírná cena. Kdo se před-\nplatí na oba sešity (100 písní) platí pouze 2 zl. r. c. Pone-\nchávajíce si ocenění písní těch jakož i posouzení průvodu\nna jinší čas, můžeme už nyní říci, že se písně ty důstojně\nřadí k vydaným už Čtyřem svazkům písní národních. Úprava\npísní je velmi krásná zásluha to p. Jana Schindlera.\n* SIČ. Tereza Stolzova, slavná naše krajanka zpívajíc\nnyní na divadle v Parmě uchvátila co Alžběta v opeře „Don\nCarlos\" tamější obecenstvo v pravém smyslu slova. „Svěžím a\nsympathetickým horoucím a náruživým svým hlasem\" píše parm-\nský Časopis „Patriota\" vzbudila sl. Stolzova co Alžběta nesmír-\nného nadšení. Byla nesČíslněkráte volána a ovací nebylo ani\nkonce. Mezi kusy, jimiž zanítila veškeré obecenstvo, byla to\nromance v 2. aktu a arie v 5. aktu.\n* Slč. Karolina Klettnerova, Pražanka a dvorní kolora-\nturní pěvkyně v Stuttgarte, je nyní bůžkem tamějšího obecen-\nstva. Co Elsa v Loliengrinu podala dramaticky mistrovský kus.\nNáhlé přechody od obžaloby na bratrovraždu, k nejvyššímu Ště-\nstí a opět k ztrátě nej vyššího štěstí naznačila s opravdu umě-\nleckou mírností a okrouhlostí.\n* Známý kapelník p. Frant. Klíma, který po několika\nroků co kapelník 8. pluku husarů v Klatovech se zdržoval a\nvšeobecné přízně nejen co výtečný hudebník ale též co upřímný\na horlivý národovec požíval, byl jmenován kapelníkem u 25.\npěšího pluku barona Mamuly v Terezíně. Přejeme panu kapel-\nníkovi v jeho novém postavení srdečného zdaru.\n\nŠ.\n\n* Podobizna Alex Dreyschocka, která se vyznačuje zvláštní\nvěrností, vyšla v nejnovejsím Čísle časopisu „Illustrirte Zeitung\"\nv Lipsku.\nv\n* Pan Cech, kapelník Českého divadla prozkoumav parti-\ntury národní polské opery „Svatojanské mušky\" od našeho ro-\ndáka p. Jakuba Hóssliho ve Lvově schválil ji co nejvřeleji ře-\nditelstvu Českého divadla k provozování.\n* Pan Ant. Nedvěd vydal u Jana Schindlera, obchodníka\nv musikáliích v Praze tři „ Tantum ergo\" pro soprán, alt, tenor\na bas (op. 11). Bližší úvahu svým časem.\n* Sbor k zbudování národního divadla usnesl se na\nnávrh výboru ve valné hromadě dne 16. května 1869, že se vy-\npíšou Čtyry ceny za nejlepsí díla dramatická a operní k ote-\nvření národního divadla a sice 1000 rublů slovanským dobro-\nčinným komitétem moskevským věnované za nejlepsí drama,\n1000 zl. r. Č. za nejlepsí veselohru; 1000 zl. r. Č. za nejlepsí\noperu a 1000 zl. r. Č. za nejlepsí komickou zpěvohru a za dva\nnejzdařilejsí libretta po 300 zl. Lhůta ustanovena bud do 1.\nČervna 1872. Soudcové jmenováni budou sborem.\n* SIČ. Kroppová, Pražanha, zpívá nyní pohostinsku na\ndvorním divadle v Karlsruhe.\n* Sic. Emma Velínskd, druhdy clen opery v Lubeku, pak\nsic. Růžičková, Čten opery Opavské a p. Ríxi, clen opery Pl-\nzeňské. engažováni jsou u opery v Olomouci.\n* Pan Cantarelli (Trousil) nepřijal nabídnuté mu místo v\ntenoristy v Kannstadtu, nýbrž v Augsburku.\n* Koncert Malostranského Lumíra, jenž se odbýval dno\n17. května ve prospěch pohořelých Kasejovických v sále na\nv\nZofíně, těšil se velmi příznivému výsledku; neboť veškerá čísla\nprovedena byla s chvalnou snahou a rozhodným úspěchem, jme-\nnovitě dlužno jménovati „Křižáci na moři\", sbor od Bažina\nv\nZaplesej Cechye, výtečný sbor od Jos. Drahorada a Cikání,\neffektní sbor od Fr. Vogla, které výborným řízením p. Josefa\nDrahorada s náležitým výrazem a jarým zápalem předneseny\nbyvše, zasloužilé pochvaly došly. Mimo tyto slyšeli jsme sic.\nAlizarovu, která zapěvši arii z opery „La caduta di Gerico\"\nod Hasse a „Favoritky\" od Donizettiho osvědčila nevšední na-\ndání a pěknou Školu, zaČež se jí hlučné pochvaly dostalo.\nKonečně zapěla sic. Alizarova žertovnou píseň od Fr. Kavána\nvelmi zdařile. Mladý tenorista p. Vávra, žák p. Lukeše, účin-\nkoval co sólista, přednášeje svým sympathetickým hlasem vý-\nznamně jednu píseň a pak ve sboru „Cikáni,\" kdež své solo\neífektně přednesl. Pan Ant. Benevic vyznačil se pěkným před-\nnosem Spohrovy barkaroly a Vieuxtempsovy tarantelly pro\nhousle. Serenada pro housle, harmonium, piano a harfu od\nGounoda, kterou pp. Benevic, Forster, dr. Procházka a Staněk\nprovedli, došla velké pochvaly. Pan Fr. Kaván doprovázel\nv\nvelmi vkusně a delikátně na piano. Pan Cech nemohl v koncertě pro\nnevídané překážky zpívati. Ušlechtilá snaha zpěv. spolku „Lu-\nmíra'1, jakož i jeho zdařilé výkony zasluhovaly věru větší ná-\nvštěvy, než jaká se mu dostala v tomto koncertu, jímž si řed.\npan Drahorad dobyl všestranného uznání.\n* Dům k výstavám uměleckým a koncertům. Jak se do-\nvídáme, jedná se o to, postaviti na nábřeží proti pomníku cí-\nsaře Františka vkusný dům, v němž by se výstavy umělecké\npořádati a koncerty a akademie odbývati mohly. Myšlénka tato\nje velmi pěkná a bylo by žádoucno, aby přišla ve skutek.\nv Čtenářsko-ochotnická\nČtenářsko-ochotnická jednota „ Thalieíl na Malé Straně\nuspořádá v květnu velkou hudební a divadelní akademii, v níž\nprovedena bude mimo jiné původní veselohra „Zmatek nad zma-\ntek\" (rukopis) od A. B.\n* Slavný tenoristu dalmatinský Tamberlík s vysokým Cis\nbude nyní se sestrami Marchisiovými pohostinsku zpívati na di-\nvadle v Jerez (ve Spanělích).\n\n* Uprázdněná místa. U orkestru v Basileji (Basel) ve\nŠvýcarsku hledá se první houslista s ročním platem 1000—1100\nfranků. Ucházeci nechť se hlásí u Dra Burghardta v Basileji\npísemně, přiloživše náležité vysvědčení, že jsou schopni, zastá-\nvati místo to. Kapelník Ed. Stranss ve Vídni (Taborstrasse)\nhledá pro svou kapellu hudebníka na harfu pedalní. V Pan-\nČově jest uprázdněno místo sbormistra u srbské církve s ročním\nplatem 800 zl. Žádosti nejdéle do polovice září.\n\nListárna.\nPanu A-j-B-|-C. Nabídnutí Vaše přijímáme; račte Článek za-\nslat. Panu Hl. . . ve YrŠ. . . . Obstarali jsme vse dle\nVaŠi žádosti. Panu J. Steinwendneru, řed. v. Uh. H.\nVíce slok písně „Zvon\" není. Panu Zá. . , Úplně\ns Vámi souhlasíme."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "122", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690520-01.1.8", "texte": "TouHa\nod Vác. Hanky, v hudbu uvedl Karel Záhorský."}]}