{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_sha256": "142d402f02ff225cf489570b50c08daa538141e9e641c3388df1e97ab4a57605", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/06/20_01/bmtnabd_1869-06-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "139", "page_fin": "139", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.1", "titre_corps": "Timto čislem ukončí se druhé čtvrtleti „Dalibora\". Žádáme všechny, jimž jde o zdar a rozkvĕt", "titre_sommaire": "Timto čislem ukončí se druhé čtvrtleti „Dalibora\". Žádáme všechny, jimž jde o zdar a rozkvĕt", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "139", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 329, "texte": "Timto čislem ukončí se druhé čtvrtleti „Dalibora\". Žádáme všechny, jimž jde o zdar a rozkvĕt\ndasopisu naseho, by sve doSU predplaceni x brzku obnovili a Daliboru nove odberatele\nnebot jen pH hojnem dcastenstvZ bude nam moznd, statne dale a zdjmy slav. zpev. spolkw\nceskoslovanskych v&bec a jednoty peveckych spolku zvldst hdjiti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "139", "page_fin": "140", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.2", "titre_corps": "Hynek Vojáček.", "titre_sommaire": "Hynek Vojáček.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "139", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.1", "debut_caractere": 331, "fin_caractere_exclue": 4464, "texte": "Hynek Vojáček.\nJeden z nejprvnějších pěstovatelů mužského čtvero-\nzpěvu českého jest bez vší pochyby Hynek Vojáček, který\nsvými komposicemi vlasteneckými nemálo přispěl svého času\nk národnímu uvědomění bujaré mládeže.\nVojáček narodil se dne 4. prosince 1825 v městečku\nZlíně na Moravě, kdež jeho otec spravoval úřad městského\nučitele a kapelníka. R. 1830 přestěhoval se Vojáčkův otec\ndo Vsetína na Bečvě. Zde probudil jistý Daněky, výtečný\nhráč generál, bassu v mladistvém Hynku lásku k hudebnímu\numění, jehož prvním začátkům ho také učil. V duši Vojáč-\nkově ozývaly se melodiésní písně národní Karpatské, jejichžto\nduch vyzírá z pozdějších skladeb Vojáčkových; ano, písně ty\nvštípily mu myšlénku o samostatném směru slovanské hudby.\nVojáček určen byl od otce svého k studiím gymnasialním\na odebral se za tou příčinou r. 1838 do Brna, kdež setrval\naž do r. 1845 v klášteře, maje za spolužáky Jana L. Lu-\nkeše, Aloise Hniličku a jiné pozdější umělce. Prodlévaje\nposlední dvě léta v klášteře, stal se ředitelem hudebních\nzkoušek a varhaníkem u milosrdných bratří. Bohatá klá-\nšterní sbírka musikalií jakož i obcování s výtečnými hudeb-\nníky a konečně cvičení se v rozličných nástrojích urychlily\njeho hudební studia.\nDo tohoto času padají jeho první skladatelské pokusy\nv církevní hudbě; byly to malé mše, offertoria atd. Též doby\nskládal Hynek též světské písně a sbory, které při pozděj-\nším provozování s pochvalou se potkaly.\nBrzy omrzelo Vojáčka město Brno a ukončiv právě\nstudia gymnasialní ustanovil se na tom, že bude ve Vídni\nfilosofii slyšeti. Posledních práznin užil k tomu, že podnikl\nse svým otcem, mladším bratrem a slovútným pěvcem J.\nLukešem, cestu do Karpat, aby se popásl na krásných pí-\nsních národních.\nNa to odebral se Vojáček do Vídně, kde od r. 1845\ndo r. 1846 setrval. Zde se ho ujali jeho krajané a jmeno-\nvitě pro českou mládež tak obětavý ředitel vyučovacího ú-\nstavu p. Petr Bílka, jenž jsa chvalně znám co mecenáš slo-\nvanský, jej všestranně podporoval. Zde složil Vojáček jsa od\nvlastenecké mládeže povzbuzován výtečné „Písně Hostýnské/'\na „Hlas z Blaníka.\" Po roce vzdal se filosofických studií a\npřijal místo učitele hudby u hraběnky Marie Bethlenové do\nSedmihrad.\nZde nalezl některé své rodáky, hlavně důstojníky a pak\nslavného hudebního umělce Růžičku, s nímž stál v přátel-\nském poměru. Aby byl v stálém spojení se svou vlastí, od-\nbíral české časopisy, knihy, stal se členem „Matice\" atd.\nVojáček sledoval prodlévaje v Sedmihradech důsledně\numělecký směr, na němž se zakládají výtvory jeho, totiž stu-\ndium národních písní slovanských, navštiviv osady Bulharů v\nDobré a Devě, pak osady Slováků. R. 1846 podnikl cestu skrze\nUhry a Sedmihrady a seznal národní písně maďarské, ru-\nmunské, cikánské a tak zvané sasské, které poslední jsou\nvlastně jakýmsi druhem valčíku, jenž zaznamenán jest ve\nVojáčkově skladbě „Bystřické barikády 1848.\"\nR. 1848 byl pro Vojáčka osudný. Když ruská armáda\nvnikla do Sedmihrad, slyšel Vojáček krásné ruské „Pjesen-\nníki\" s průvodem nástroje hudebního a tu poprvé zbudila\nse v něm touha a přání, odebrati se do Rus. Dům hraběnky\nBethlenové vypleněn byl jistou tlupou Sasů, která také zni-\nčila hudební plody Vojáčkovy. I co měl tedy počiti?\nOdebral se nemaje peněz pěšky domů a usadil se v\nBrně, kdež až do r. 1851 v důvěrném kruhu svých přátel\nsetrval zanášeje se ustavičně studiemi národních písní. Ně-\nmecký zpěv. spolek Brněnský zvolil ho za svého čestného\nředitele a tu pěstoval Vojáček také české čtverozpěvy; avšak\nnedostatek slovanských skladeb a brojení němčourů proti slo-\nvanskému umění, rozmrzelo ho tak, že se místa toho úplně\nvzdal a do Vídně se odebral.\nR. 1853 hledal Lvov, ředitel cis. ruské pěvecké kapelly,\nučitele hudby a Vojáček ucházeje se o místo to, obdržel je\nnavzdor četným kompetentům. Na to odcestoval Vojáček na\nsvé stanoviště Brzeszétilevské na Bugu. Zde si Vojáček o-\nsvojil polskou řeč a národní hudbu a naučil se znáti po-\nměry běloruského lidu. Brzy na to nastoupil Vojáček kapel-\nnické místo u prvního pluku gardy v Petrohradě.\nNové známosti s korifei hudebního umění, velkolepost\nPetrohradské opery působily mohútně na Vojáčka, jenž r."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "140", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2617, "texte": "1857 jmenován byl členem orkestru cis. divadla ar. 1862\nvarhaníkem cis. italské opery a Petrohradské\nkonservatoři.\nSkladby Vojáčkovy započaly českou písníf k níž mu byl\npodal slova humorista Rubeš. Z církevních skladeb, které\nVojáček ve svém mládí složil, nachází se jich několik v\nČechách a na Moravě, jmenovitě 5 mší s průvodem nástrojů,\n1 mše pro mužské hlasy (v Brně), rekviem pro mužské hlasy\n(v Praze), devét offertorií a responsorium (v Brně).\nDůležitější jsou čtverozpěvy/ sbory a písně, jednohlasé\nod Hynka Vojáčka, Z písní vynikají: Krásná noc An\nEmma (něm.) Wanderknabe (něm.), kterou slavný Ander\nr. 1845 velkého nadšení zbudil Na růži (Dreyschocku\nvěnovaná) Loučení pěvce Na Moravu Drahomíra\nChudý uhlíř Ranní Míně Vlast a dívka\nSlova matky Slávy Vyšehrad.\nZe sborů vynikají: Ples Morava —Je to večer\nSláva Bezedno Povzbuzující Pospolitá Hlas z\nBlaníka Modlitba před bojem Vlastenka Student-\nská Modlitba vojenská O vy hrady Komu bratří\nzazpíváme Modré hory Plané růže Šest sborů pro\nchrám Marie Sněžné Buď vůle tvá Lovecká Země\nčeská. Sbory ty povstaly před r. 1848 a líbily se jak na\nbesedách ve Vídni, tak iv Kroměříži a jinde.\n✓\nNavrátiv se ze Sedmihrad složil Vojáček v Brně čtvero-\nzpéoy: Ludmila Cyrill a Method Píškovi Radost a\nžalost Ples Čechův Čechy krásné; pak shory: Čtvero\nmalých sborů Společná Kytka komické terzetto\nStarý pán (velmi populární) Otec a syn Rychtář a\nbaby Zvěřinec. Dále písně: Domov pravé lásky Na-\nděje Hanácké Veselá jízda Loučení Dumka\nSlze lásky Pluj korábe Kde děva má Vroucí jinoch.\nTyto skladby, duchem slovanským provanuté a od vý-\ntečných pěvců přednášené, směřovaly za času absolutismu k\nprobuzení národního uvědomění a dosáhly na mnoze žádou-\ncího účele.\nTéž v Rusi dobyl si Vojáček nemalých zásluh o slo-\nvanskou hudbu; neboť byl prvním, jenž nehroze se žádných\npřekážek a protivenství uspořádal v Petrohradě slovanské\nkoncerty se slovanským na skrz programem.\nV Rusi složil Vojáček sbory Marnost světa Před\nnepřítelem Důvěra nábožného Bitva Píseň Mora-\nvanů Sbor Velehradský (dvakrát na text Balcárkův a\nKoláře) Otčina Črnogorec Hurá! pak písně: So-\nnet Prosti Na tebje Kak v noč zvjezdy Maša\nnaša. Mimo to složil Vojáček 6 českých písní, několik ou-\nvertur, začež se mu od J. M. čáře vyznamenání dostalo, a\nas 40 skladeb klavírních, konečně komickou operettu „Za-\njatá.\" Ze všech těchto skladeb je jich bohužel jen asi 14\ntištěno.\nPohlídneme-li na působení Vojáčkovo, musíme doznati,\nže mu slouží národní živel v umění za vodítko, že hledí slo-\nvanskou hudbu v umění individualisovat a za tou příčinou\npůsobí jeho vlastenecké plody mohútně na srdce ana ducha."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "140", "page_fin": "141", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.3", "titre_corps": "Slovo o ruské hudbě světské (dramatické a instrumentální).", "titre_sommaire": "Slovo o ruské hudbě světské (dramatické a instrumentální).", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "140", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.2", "debut_caractere": 2619, "fin_caractere_exclue": 5648, "texte": "Slovo o ruské hudbě světské (dramatické a\ninstrumentální).\n(Pokračování.)\nBrzy po Askoldove mohyle r. 1839 provozovala se čtvrtá\nopera Věrstovského, Touha po rodiněí, slova od M. N. Za-\ngoskina, která při mnohých dobrých stránkách přece nedo-\nsáhla značného výsledku; hlavně jí bylo na ujmu, že látka\nvzata byla z časového života; avšak proto pro všecko udr-\nžely se na jevišti některé tance s překrásnou hudbou Věr-\nstovského. Po této opeře dávala se pátá opera Věrstovského,\nZjevný sen na slova Šachovského, která náleží mezi nejlepší\nvýtvory národního tohoto skladatele.\nVěrstovský rozvinul v této opeře skvělé stránky svého\ntalentu, dodav hudbě své rázu úplně národního a melodiím\nvřelosti a vzletu ušlechtilého. Ukolébavka kněžny Zorjušky,\nvelkolepý, slavnostný pochod, rozkošný ruský tanec, prova-\nnutý duchem národním, jsou skutečné perle této opery.\nSkvělejšího ještě úspěchu dosáhla Věrstovského šestá\nopera Gromoboj, která se dne 24. ledna 1858 poprvé pro-\nvozovala. Opera tato proniknuta jest rovněž jako předešlá\nduchem národním a jest okrasou ruského repertoiru oper-\nního v Moskvě. Taktéž jest opera Moskevský čarodějník,\nkterá se zhusta na Petrohradském jevišti provozuje.\nJako Věrstovskému, tak iv duši geniálního Glinky za-\nbleskla se okolo roku 1834 myšlénka, aby položil pevný zá-\nklad k národní hudbě dramatické. Pozorování zvláštního\nrázu hudby italské vedlo jej k hlubšímu skoumání podmínek,\npod nimiž by se také hudbě slovanské vdechnouti dal ráz\nsamostatný.\nV nepoznané ještě bohatosti národních zpěvů otevíralo\nse tvůrčímu jeho duchu veliké, dosud málo pěstované pole;\nmyšlénka o příští národní opeře slovanské vždy mocněji jej\njímala. Co se již dříve v jeho písních a romancích ozývalo,\nmělo nyní ve velkém díle dramatickém přijíti k živějšímu a\ndokonalejšímu výrazu.\nChutě tedy nastoupil Michael Ivanovic Glinka neschůd-\nnou dráhu národní hudby dramatické, složiv velkou lyrickou\noperu Život za cara, která se roku 1836 v Petrohradě po-\nprvé (v Praze 29. srpna 1866) s nejskvělejším výsledkem\nprovozovala. Zaskví-li se jednou jak nepochybujeme\nbudova slovanského operního slohu v úplné své dokonalosti,\nbude zajisté Glinka, jenž se snažil ideál svůj vtěliti v do-\nkonalou co možná formu, s vděčností jmenován mezi skla-\ndateli, kteří na základě bohatého živlu národního první krok\nučinili k uskutečnění myšlénky o slovanské dramatické hudbě.\nPrvní tato Glinkova opera byla toho jasným důkazem, že\nslovanským skladatelům není více zapotřebí sledovati vzory\ncizí, že z vlastního národa čerpati mohou půvaby a krásy\n/ nové. Ačkoliv děj opery Život za cara je jednoduchý a málo\nrozmanitý, dovedl Glinka tuto vadu libreta vylíčením živlu\nruského a polského co možná zastříti, a vdechl jednotlivým\nosobám ráz individuální.\nZádumčivé národní písně ruské i příbuzné jim ohnivé\na rytířské zpěvy polské poskytly Glinkovi vděčnou příleži-\ntost k uměleckémn jich spracování ve smyslu novější hudby,\na geniální skladatel vypěstoval skutečně z těchto jednodu-\nchých a prostých květinek zpěvného sadu národního mohút-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3699, "texte": "né, opravdu velkolepé rostliny, a pozbyly-li tyto prvotní ná-\nrodní zpěvy při reprodukování něco na svěží vynalézavosti,\ndosadil to Glinka dokonalou formou uměleckou.\nPatriarchálnosti Rusů hleděl skladatel přidržováním se\npřísných forem od kanonické, volné imitace až ke skuteč-\nnému fugatu, rytířství Poláků důsledným přidržováním se\nmazurkového a polonezového rhytmu vyhověti; avšak široký\nproud zpěvných motivů odnímá celku oné živosti a mohútno-\nsti výrazů, jakých třeba k dosažení pravého účinku dramatického.\nVada ta vystupuje hlavně v první části třetího jednání,\nkde se postup děje zúplna zastaví a momenty čistě lyrické\npříliš se rozvinují. Těžištěm celého díla jsou velkolepé, nej-\nvíce polyfonní sbory, které se nikdy • s mohútným účinkem\nneminou.\nOpera Život za cara potkala se hned při prvním před-\nstavení s všeobecným nadšením, které až dosud neochladlo, a\nstala se vskutku národní operou ruskou a stálou okrasou Pe-\ntrohradského divadla. Že tomu tak, svědčí ta okolnost, že\nse dne 27. listopadu 1866 již po 273 krát provozovala. Krá-\nčeje tímtéž směrem a řídě se svými ustálenějšími zásadami,\nsložil Glinka několik let na to druhou operu Ruslan a Lud-\nmila (Slova od Puškina), která se r. 1842 poprvé v Petro-\nhradě (dne 16. února v 1867 v Praze) dávala. V opeře té\njeví se ještě zápas skladatelův s nesnadnostmi a obtížemi\nneschůdné dráhy, kterou si kráčeti předevzal, jakož i jeho\nchvalná snaha, aby dostál oněm podmínkám, které si byl vytknul\nklada základy k slovanskému opernímu slohu.\nRuslan a Ludmila stojí v ohledu dramatickém mnohem\nvýše než jeho první opera, kouzelný svět poskytl fantasii jeho\nvolnější vzlet a rozsáhlejší pole. Jak z melodií tak i z rhyt-\nmů vane čistě slovanský duch.\nZa příkladem Glinkovým pokusili se někteří ruští skla-\ndatelé v oboru dramatické hudby; avšak až posud nepoště-\nstilo se jim dostoupiti oné výše, na níž stojí Glinka a Věr-\nstovský. Nicméně dlužno uznati s vděčností jejich chvali-\ntebnou snahu a díla jejich záslužná. Jsou to Alexej K. Lvov,\njenž složil opery: XJdinu, Bianku, Ermo, z nichžto první i\nve Vídni a Drážďanech provozována jest, pak baron Fitting-\nhof (Větinkov), jenž složil opery Démon a Mazepa\\ Antonín\nRubinstein, který v mladších letech svých komponováním ru-\nských oper se zanášel. Složilť tříaktovou operu: Dimitrij\nDonský(lBso), pakjednoaktové operetky: Sibiřský lovec (1851),\nTomáš blázen (1858), Msta (1858), které se v Petrohradě\nprovozovaly, avšak z repertoiru zmizely. Operetta Sibiřský\nlovec provozovala se v něm. překladu ve Výmaru (1854).\nDále složil Kyj operu Kavkazský plenník, Dánčan Důtsch o-\nperu Kroatka, Villebois operu Nataša, Ptrujský operu Para-\nsa, Dargomyžský opery Rusalka, Slavnost Bachova, Amalat\nBeg, Artěmovský malorusk. operu Zaporozec, kterážto po-\nslední byvši zpívána v maloruském jazyku nevzbudila tako-\nvé pozornosti, jaká se očekávala, a to za tou příčinou, poně-\nvadž se již od mnoha let v Petrohradě maloruské operetky\nprovozovaly.\nV nejnovějším čase obrátil na se všeobecnou pozornost\nduchaplný kritik a skladatel Alexandr Nikolajevič Sérov pě-\ntiaktovou operou Judita, která roku 1863 pravou sensaci v\nPetrohradě zbudila. Alexandr Sěrov (nar. 1820 v Petrohra-\ndě) zabýval se již v mládí pilnými studiemi theoretickými\na největšího vplyvu naň později měl slavný M. J. Glinka.\nNemálo však naň později účinkovali Fr. Liszt a Richard\nWagner, s nimiž vstoupil v úzký přátelský svazek. Sěrov,\nmuž to již letný, bez zvláštní zevnější uhlazenosti, s pevným\npřesvědčením a důvěrou ve své hudební nadání, přestál co\nkritik již mnohý boj a časté porážky jej jen více utužily ;\njeho ostrovtipná důmyslná hlava stavěla se na odpor všemu\nobyčejnému, všednímu, podlému a veškeré šabloně. (Pokr.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "141", "page_fin": "141", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.4", "titre_corps": "Úvahy.", "titre_sommaire": "Úvahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.3", "debut_caractere": 3701, "fin_caractere_exclue": 5900, "texte": "Úvahy.\n\nO.\nTout egat! Risoluto-Polka pour le Piano par Max Konopásek.\nNákladem Christopha a Kuhé v Praze.\nMá-li znamenat v hudbě „Tout egal\" to je jedno aneb\njedno a totéž; tuť očekáváme ovšem od skladatele dle tohoto\ntitule, aby to samé nebylo tímtéž; nýbrž aby vždy bylo ji-\nným a přec tímtéž. Jak jsme v této skladbě shledali, sna-\nžil se skladatel vyhověti všemožně názvu této skladby a\nprovésti dosti uměle naznačenou karakteristiku. Zdá se\nnám ale, že nestojí ještě skladatel, ač sice nadaný, přec na\ntakové výši hudebního umění, aby dostál tak velké úloze,\nkterá vyžaduje mimo vytříbený vkus a celý harmonický\napparat, ještě i kombinačního ducha. Éadí-li se ale rozličné\nhudební věty jedna na druhou, a svarirují-li se při tom\nještě některé dlouhé sekvence tak, že přijde-li se do polo-\nvic skladby, se opakuje totéž zase z počátku, tuť ještě není\nto samé tím samým, to jest jen to samé tím samým. Neboť\nskladba „Tout egal\" vyžaduje, by se vytvořilo z mála\nmnoho, a ne z mnoha málo. Nechtíce se spouštěti do po-\ndrobná do technického rozbírání skladby této, musíme do-\nznati, že uspořádal skladatel harmonicky vše dobře a v tomto\nohledu též vše dobře promyslil, tak že doporučujeme skladbu\ntu, která zběhlého pianisty vyžaduje, i pro její melodickou\nplynnost těm, kteří sobě v salonních skladbách libují, x.\nTři Tantum ergo pro soprán, alt, tenor a bass od A. Nedvě-\nda. U Jana Schindlera v Praze.\nSkladby tyto, které se užiti mohou za vložky, vynikají\nmimo jednoduché, pěkné melodie a harmonie též i kostel-\nním slohem a dají se i méně obratnými zpěváky snadno\nprovésti. Čísla první a třetí se vyznačují též i originálností;\nkdežto číslo druhé v eurhytmickém ohledu nic jiného není,\nnež jen vůbec u nás známé „Pange lingua\" s jinou tóninou,\nmelodií a harmonií; je to asi tolik, jako když se vleje\nhmota do cizí formy, což skladateli na úkor nebudiž, anto\npevně přesvědčeni jsme, že 011 zamýšlel rhytmiku zmíněné-\nho „Pange lingua\" podržeti, ale že jí chtěl vtisknouti jen\njinou melodii a harmonii, ato se mu také dobře podařilo\npři ponechání tohotéž taktu a vzhledem ku časomíře tekstu.\nSkladby tyto, které se na skladě pana Schindlera nacházejí,\ndoporučujeme pánům ředitelům kostelní hudby."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "141", "page_fin": "141", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.4.1", "titre_corps": "Tout egat! Risoluto-Polka pour le Piano par Max Konopásek.", "titre_sommaire": "Tout egat! Risoluto-Polka pour le Piano par Max Konopásek.", "signature_source": "O", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.3", "debut_caractere": 3709, "fin_caractere_exclue": 5900, "texte": "O.\nTout egat! Risoluto-Polka pour le Piano par Max Konopásek.\nNákladem Christopha a Kuhé v Praze.\nMá-li znamenat v hudbě „Tout egal\" to je jedno aneb\njedno a totéž; tuť očekáváme ovšem od skladatele dle tohoto\ntitule, aby to samé nebylo tímtéž; nýbrž aby vždy bylo ji-\nným a přec tímtéž. Jak jsme v této skladbě shledali, sna-\nžil se skladatel vyhověti všemožně názvu této skladby a\nprovésti dosti uměle naznačenou karakteristiku. Zdá se\nnám ale, že nestojí ještě skladatel, ač sice nadaný, přec na\ntakové výši hudebního umění, aby dostál tak velké úloze,\nkterá vyžaduje mimo vytříbený vkus a celý harmonický\napparat, ještě i kombinačního ducha. Éadí-li se ale rozličné\nhudební věty jedna na druhou, a svarirují-li se při tom\nještě některé dlouhé sekvence tak, že přijde-li se do polo-\nvic skladby, se opakuje totéž zase z počátku, tuť ještě není\nto samé tím samým, to jest jen to samé tím samým. Neboť\nskladba „Tout egal\" vyžaduje, by se vytvořilo z mála\nmnoho, a ne z mnoha málo. Nechtíce se spouštěti do po-\ndrobná do technického rozbírání skladby této, musíme do-\nznati, že uspořádal skladatel harmonicky vše dobře a v tomto\nohledu též vše dobře promyslil, tak že doporučujeme skladbu\ntu, která zběhlého pianisty vyžaduje, i pro její melodickou\nplynnost těm, kteří sobě v salonních skladbách libují, x.\nTři Tantum ergo pro soprán, alt, tenor a bass od A. Nedvě-\nda. U Jana Schindlera v Praze.\nSkladby tyto, které se užiti mohou za vložky, vynikají\nmimo jednoduché, pěkné melodie a harmonie též i kostel-\nním slohem a dají se i méně obratnými zpěváky snadno\nprovésti. Čísla první a třetí se vyznačují též i originálností;\nkdežto číslo druhé v eurhytmickém ohledu nic jiného není,\nnež jen vůbec u nás známé „Pange lingua\" s jinou tóninou,\nmelodií a harmonií; je to asi tolik, jako když se vleje\nhmota do cizí formy, což skladateli na úkor nebudiž, anto\npevně přesvědčeni jsme, že 011 zamýšlel rhytmiku zmíněné-\nho „Pange lingua\" podržeti, ale že jí chtěl vtisknouti jen\njinou melodii a harmonii, ato se mu také dobře podařilo\npři ponechání tohotéž taktu a vzhledem ku časomíře tekstu.\nSkladby tyto, které se na skladě pana Schindlera nacházejí,\ndoporučujeme pánům ředitelům kostelní hudby."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "141", "page_fin": "143", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.5", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.3", "debut_caractere": 5902, "fin_caractere_exclue": 6194, "texte": "Dopisy.\n\nZ Milána. (Nové opery od Albertiho, Petrelly, Cognotiho. — Smuteční\nmše za Rossiniho od 12 skladatelů.)\nNová opera „Armando e Maria\" od Karla Albertiho, kte-\nrá se poprvé dne 30. května v divadle ;; oi Fiorentini\" v Ne-\napoli provozovala, došla nejpříznivějšího výsledku. Je to práce"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "142", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7862, "texte": "mladistvého syna Adama Albertiho, jenž je podnikatelem diva-\ndla „de Fiorentini.\" NejhlavnejŠí cena hudby té spočívá v tom,\nže neupomíná hudba na žádný sloh, žádnou fakturu a žádné\nmotivy. Mnohé zlomky té opery přijaty byly s nadšením a\nmladistvý skladatel byl — 25krát vyvolán. Jak ze všeho vy-\nsvítá, kyne mladému skladateli skvělá budoucnost, máf velké\nkomposiční nadání; avšak musí konat jeste mnohá studia, jak\nmu to byl pravil sám maestro Mercadante, jenž jsa přítomen pr-\nvnímu představení mnohé části chválou provázel. Provedení\nbylo výborné, jmenovitě se vyznačili sig. Spezia, Aldighieri,\nbaryton Zaccometti a Arati. Při druhém představení byl kom-\nponista opět — 25krát volán, Romance pro tenor musela se\nopakovati, závěreČhí terzetto došlo velké pochvaly. — Petrella\nkomponuje nyní novou Čtyraktovou operu „/ promessi sposi\"\n(Snoubenci). Jak známo jsou „Snoubenci\" nejvýteČnějsím ro-\nmánem italským od slavného Manzoniho, jejž děkan Prokop On-\ndrák do Českého byl přeložil. Básník Ghislanzoni napsal už\nprvní jednání libretta dle Manzoniova světoznámého románu a\nsice za — dva dni. Petrella edebral se do městečka Lecca,\naby dosáhl hudební inspirace na tom místě, kde se děj romá-\nnu přihodil a kde Manzoni napsal svůj nesmrtelný román. Jak\nse Časopis „Lombardia\" dovídá, získal si nakladatel Lucca vlast-\nnictví nejnovějsí této Petrellovy partitury. Nevím co na tom\npravdivého, jisto vsak jest, že nabyl vlastnictví nové opery :\nGoretta od mladého maes. San Germana. — Maestro Antonio\nCagnoni, jenž zde několik dní prodlí val, ukončil právě dvě nové\nkomické opery: Un capriccio di donna (Rozmar zeny), slova\nod Ghislanzoniho, a Gli cimori di Cleopcitra (Lásky Cleopatřina),\nslova od M. Marcella. — Komise ustanovila už Části smuteční\nmše za Rossiniho, navržené od Giuseppe Verdiho, kterou v hud-\nbu uvésti rozliční skladatelové italští se uvázali. Maestro JBu-\nzolla bude komponovat Rekviem (sbor) — maes. Bazzini Dies\nirae (sbor) — maes. Pedrotti Tuba mirum (solo pro baryton)\n— maes. Cagnoni Quid sum miser (duetto pro soprán a kon-\ntraalt) — Frid. Picci Recordare (kvartetto) — maes. Nini In-\ngemisco (solo pro bass) — maes. Coccia Lacrimosa (kvartetto)\n— maes. Gaspari Domine Jesu (sbor) — maes. Plutani San-\nctus (sbor) — maes. Petrella Agnus Dei (solo pro kontraalt) —\nmaes. Mabellini Lux aeterna (terzetto) a maestro G. Verdi\nLibera me (sbor se soly a fugu.)\nZ Petrohradu. (Zábava pro komorní hudbu. Slč. Lavrovská. — Koncert\nfilharmonické jednoty. — Nové ruské opery. — Koncerty.)\nV třetí zábavě pro komorní hudbu, v níž účinkuje vedle\npp. Pickla, Albrechta a Weickmanna také Vás krajan p. Seifert,\nprovedeny byly kvartetto (Es-dur) od Beethovena, dvě kvintetta\nod Schumanna a Mozarta, a konečně nový oktett pro smyčcové\nnástroje od Svendsena, kterýžto poslední vyniká svěžestí myšlé-\nnek a pěknou formou. Téhož dne dávala ve velkém divadle\nslČ. Alžběta Lavrovská, která jak doslýchám přijala engagement\nu velké opeře v Paříži, koncert, přednášejíc arii z „Ruslana a\nLudmily\" od Glinky, scénu a arii z „Proroka\" od Meyerbeera,\nrecitativ a scénu z „AIcesty\" od Glucka a tři písně od Dargo-\nmyžského, Moniuszky a Schumanna. Nadšení obecenstva bylo\nnesmírné a neutisilo se dříve, dokud oblíbená umělkyně neopě-\ntovala obě první slovanské písně. Koncert filharmonické jednoty\nobsahujíc Mendelssohnovu reformační synfonii (op. 107.), ouver-\nturu k Leonoře Čís. 3. od Beethovena a orkestrální polonaisu\nze „Struensee\" od Meyerbeera, vypadl velmi dobře. Orkestr\nskládal se ze 130 hudebníků, jenž obezřelým řízením p. Ed.\nNápravníka ty které skladby precisně provedl. Mimo to zpíval\np. Mělníkov arii od Mendelssohna a romanci z „Tannháusera\",\na p. Walter přednášel sonátu pro housle od Rusta. Pro příští\nsésonu připravuje se na ruském divadle pětiaktová opera ruská\n„Púze karpatská\" od Salomona a Čtyraktová opera „A/oc ďa-\nblovau od Sěrova. Mimo to dávali tu koncerty p. Walter a p.\nAuer, virtuosové na housle, slč. Terminská, nadaná žákyně A.\nRubinsteina, p. Abt, známý německý skladatel písní a sborů,\np. Kologrivov, cellista, jehož krásnému tónu a výtečnému před-\nnosu jsme se obdivovali; sle. Chvostová, žákyně Lesetického,\np. Promberger, o jeliož historickém koncertu již v těchto listech\nbyla podána zpráva, p. LeŠetický a Louis Maurer, veterán zdej-\nŠíeli hudebníků. V koncerte zasloužilého tohoto umělce slyšeli\njsme romanci pozůstalé opery po nebožtíku hraběti Mich. Yěl-\nhorském.\n\n—t—\n\nN. L.\nZ Moskvy. (Nové musikalie. — Koncert M Rubinsteina.)\nE. P. Nojisejevna vydala zde u Jurgensona následující\npísně: V minutu žizm trudnyu. — Serdce. — Sosna (slova Ler-\nmentova). — Bylo prošlo (z Horáce). — Angel (slova Lermen-\ntova). — Výroční koncert Mik. Rubinsteina byl velmi zajímavý\nco do volby a provedení kusů. Slyšeli jsme Berliozovu skladbu\n„La damnation de Faust\" pro sbor a orkestr, pak ouverturu\nk opeře „Carmoisina\" od Laroche, koncert pro piano od Litolffa\n(op. 108.), klavírní fantasii A-moll od Chopina a Šest karakte-\nristických národních tanců ruských od Mik. Rubinsteina, který\nveškeré skladby pro piano mistrně přednesl a geniální svou hru\nv zářícím světle objevil.\nZ Varšavy. (J. Duleba f.)\nZnámý výtečný pianista Duleba rodem z Krakova zemřel\ntyto dni ve Varšavě po několikadenní chorobě následkem po-\nstřelení v souboji, který byl podstoupil. Pan Duleba byl teprv\n26 let stár. Smrt nadaného umělce toho dojala bolestně celé\nměsto a vzbuzuje soustrast ve všech kruzích obecenstva polského.\nZ Mnichova. (H. Biilow. — Brožurky proti Wagnerovi.)\nDvorní kapelník a ředitel zdejší konservatoře, p. Hans Bli-\nlo w zadal o své propuštění jsa přílišným namáháním ztrmácen.\nZdaž ho hudbymilovný král sprostí úřadu, nedá se tak snadno\nuhodnouti. — Proti R.Wagnerovi, jehož největŠím ctitelem jest\nmladý král, vyšlo opět několik polemických brožurek, jmenovitě\nRichard Wagner a židovstvo. Od nestranného v Elberfeldu. —\nO Wagnerové brožurce „Židovstvo v hudbě\" od V. Lobke a\nEd. Hanslíka v Berlíně. — Ještě slovo o Wagnerové brožurce\n„Židovstvo v hudbě\", věnuje Friedemannu a Oettingrovi Max\nFuchs v Mnichově. NejnovějŠí spiknutí hudebních židů proti\nRich. Wagnerovi. — K smíření židovstva v hudbě od Dra. Jul.\nLanga. —\nZe Stuttgartu. (Nová opera.)\nDne 31. května provozovala se tu poprvé nová opera\n„Elsa\", tezt od Pasquea, hudba od Hochstádtra s velmi přízni-\nvým výsledkem.\nZ Vídně. (Slavnostní beseda.)\nSlavnostní beseda ve prospěch českých průmyslových Škol\nve Vídni dne 5. června v místnostech Zoblových akademickým\nspolkem Vídenským, dále pak spolky „Slavojem\" „Lumírem/'\ndělnickým spolkem „Pokrokem\", vídeňskou záložnou „Včelou/'\nslovanskou besedou a slov. zpěv. spolkem uspořádaná shromá-\nždila velmi Četné obecenstvo. Prostrannou zahradou zavznělak\nuvítání hudba kapely c. k. pluku arcivévody Leopolda výbor-\nným řízením p. Cánského, načež následovaly přednášky zpěvá-\nckých spolků s dvěma divadelními představeními. První „Ře-\nmeslnická merenda\", komický obraz v jednom jednání dle An-\ngelyho, řízena byla velmi dovedně p. O. Krásou, divadelním ře-\nditelem spolku „Pokrok\". Obecenstvo překvapeno jsouc velmi\ndobrými výkony odměnilo při představení spoluúČinkující dámy\na pány hlučným potleskem. Přestávky vyplnila hudba. Ze sbo-\nrů zpívaných s nadšením a bouřným potleskem se strany obe-\ncenstva přijaty byly: „Orle pestrý\" odForchtgotta, „Zbrojnoši\"\nod Smetany, jakož i Jenkův pochod „Hajdmo.\" — Též musí-\nme připomenouti solo na křidlovce přednesené p. Cánským,\njejž obecenstvo velmi Čestně uvítalo. Představení Nerudovy zda-\nřilé veselohry „Prodaná láska\", jež řízena byla p. Krásou, bylo\ntaktéž velmi vděčně přijato. Při pění oblíbené hymny národní\n„Kde domov můj\" ozářena byla bengálským ohněm celá zahra-\nda. O 12. hod. začala taneční zábava, kteráž do bílého rána\ntrvala; hudební sbory byly provedeny jmenovanou již kapelou a\nkapelou dělnického spolku. Obecenstvo bavilo se až do 5 h.\nráno. Čistý výnos obnáší 1000 zl."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7565, "texte": "F. K.\nZ Czernovic, dne 6. června. (Dodatek k životopisu Mikuliho.)\nV čísle 16 Dalibora podal Jste stručnou biografiii a seznam\nskladeb nadaného Mikuliho; avšak jak se zdá ze starších pra-\nmenů; nebot musím připojiti, že rodiče Mikuliho už dávno ne-\nžijí a firma otce Mikuliova po několika vyrovnávacích řízeních\nzanikla. To je však vedlejší. Důležitější jest to, že v seznamu\nskladeb Mikulových vynechány jsou nejvděčnější skladby, které\nvšem pianistům a ústavům klavírním doporucuju. Jsou to zvlá-\nště: Mazurka op. 3., Mazurka op. 11. a Valčík op. 20. K do-\nplnění seznamu skladeb Mikulových podávám zde ještě násle-\ndující: Ctyry mazurky op. 2., v Paříži. — Mazurka (Des) op.\n3., ve Varšavě u Friedleina. — Mazurka (G) op. 10. — Ma-\nzurka (H) op. 11. — Etuda s průvodem harmonia op. 12. —\nŠest valčíků op. 18. — Dvě nocturny op. 19. — Valčík (A)\nop. 20. Skladby, počínajíce od čísla 10, vyšly vesměs ve Vídni\nu Spiny. Bude-li možná, podám někdy karakteristiku jeho\nskladeb.\n\nF. B.\nZ Berouna. (Produkce zpěv. spolku „Slavoše.\")\nPo dlouhém cekání dostalo se přispívajícím údům SlavoŠe\nprvní řádné produkce, která se odbývala dne 22. května v míst-\nnostech občanské besedy. Na programu byla následující čísla:\nNa vlast, sbor od Pazdírka — Jaro, sbor od Zvonaře — Staro-\nčeská, sbor od Pecha, a ctverozpev „Labe tiché\" od Vil. Blodka.\n, Provedení sborů bylo zdařilé, oc sobe oba páni ředitelové Ne-\nšvera a Zelinka — sásluh dobyli. Četné obecenstvo hojným\npotleskem odměnilo pány pěvce, kteří se velmi statečně drželi.\nLabe tiché přednesli řízením p. Zelinky pánové Viesenberger,\nKaňka, Hendl a Coufal velmi precisně — a došli hojného po-\ntlesku. Mezery mezi sbory vyplnil p. Nesvera obratnou hrou\nna piano — zacež se mu hojné pochvaly dostalo. Mezi pří-\ntomnými posluchači byl též slovutný prof. Kořistka na pražské\ntechnice a jeho žáci, počtem asi 30, kteří právě v Berouně me-\nškali. Po odbyté produkci oddala se mládež vířivému tanci,\nkdežto my starší sobě opět přáli, by SlavoŠ co nejdříve druhou\nprodukci uspořádal a nás novými pěknými sbory, jakých on\nhojnost má překvapil. Na zdar!\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Mimořádná valná hromada Hlaholu. Pražský zpěvá-\ncký spolek „Hlahol\" odbýval včera mimořádnou valnou hroma-\ndu za předsednictví p. HuleŠe. Čtena jednatelská zpráva, z níž\nvysvítá, že „Hlahol\" zdárně Činí zadost úkolu vytčenému, jakož\nv roce právě minulém provedl dne 8. listopadu vokální mši od\nBendla, uspořádal dva koncerty, zábavu na Žofíne, účastnil se\npilné při rozličných slavnostech a pohřbech, zejmena při po-\nhřbu K. B. Storcha, Kittla, kanovníka Vinařického, Arnolda, a\npřičinil se o zřízení jednoty zpěváckých spolků. Spolek Čítá\nnyní, nastupuje 8. rok trvání svého, celkem 417 Členů, mezi\nnimiž 8 čestných, 206 výkonných, 95 zakládajících a 108 při-\nspívajících. Příjmy obnášely minulého roku 1427 zl. 79 kr.,\nvydání 901 zl. 67 kr.; zbývá tedy 526 zl. 12 kr., z roku pře-\ndešlého zbylo 170 zl. 73 kr.; jest tedy Čisté jmění spolkové\n696 zl. 95 kr. Mimo to má „Hlahol\" základního jmění 800 zl.\nv obligacích. Po přečtení zprávy jednatelské vzdány jsou pp.\ndru Hořínkovi a Strakovi díky za uspořádání archivu. Po té\nrokováno o návrhu stran změny místnosti spolkové. Poněvadž\nnynější místnost nevyhovuje účelům spolkovým jsouc nepříležita\ni obmezena, navrhuje výbor, aby se najaly místnosti nové a sice\nv dome měšťanské besedy, který se právě staví. Podle stanov\nvšak může o změně místnosti rozhodovati toliko valná hromada,\nproto žádá výbor, aby valná hromada jej splnomocnila k vy-\njednávání o věci této s výborem měšťanské besedy, zdali by ne-\npovolil Hlaholu v nové budově místnosti za 300 zlatých Činže.\nNávrh ten přijat. Dále navrhoval výbor, aby řediteli „Hlaho-\nlu\" povolena byla odměna 300 zl. z pokladny spolkové; i ten\nnávrh přijat jednohlasně. P. Fleischmann navrhuje ve jménu\nvýboru, aby „Hlahol\" podnikl výlet do Veltrus. I ten návrh\npřijat s tím dodatkem, aby k výletu tomu byli pozváni všichni\nspolkové pražští a jiní zpěváctí, a aby se výlet podnikl první\nneděli v Červenci. Konečně přijat návrh p. Starého, aby vši-\nchni v Praze bydlící členové udali mu svůj byt, by je mohl\nzpraviti pokaždé, kdykoliv „Hlahol\" jest pozván k nějakému\núčastnění se ve veřejných průvodech a jiných příležitostných\nslavnostech.\n* První schůze ústředního výboru jednoty zpěv. spolků\nčesko slovanských. Dne 13. Června zasedal poprvé ústřední vý-\nbor jednoty zpěváckých spolků Českoslovanských za předsedni-\nctví starosty p. Huleše. Před rokováním o předmětech na pro-\ngramu se nalézajících poukázal p. dr. Pleischmann na rozsáhlý\nobor působnosti, jakýž bude vzhledem k účelu jednoty jednatel-\nství přikázán a navrhoval, aby z působnosti té vyloučeny byly\nvšecky práce týkající se na prosto hudební stránky, posuzování\nzaslaných sborů a jich vydávání, pak redigování a vydávání Ča-\nsopisu a p. a sice tak, aby jednatelství svěřeno bylo dvěma o-\nsobám, jedné Část administrativní a druhé Část hudební. Uzná-\nvaje důležitost hudební působnosti, navrhnul dr. Smolcnop, aby\nobor tento nebyl svěřen jednotlivci, nýbrž zvláštnímu hudební-\nmu odboru z vícera Členů záležejícímu, čímž by se zároveň sta-\nnovami neopodstatněnému rozdělení jednatelské Činnosti přede-\nšlo. Po delší debatě byl tento poslední návrh dr. Smolcnopa\npřijat, načež přikročeno k vlastnímu programu. Především byl\nzvolen za náměstka starosty p. dr. Smolcnop, za jednatele dr.\nFleischmann a za pokladníka p. Pospíšil. S volbou touto byla\nzároveň spojena volba hudebního odboru, do něhož zvoleni byli\npp. Bendi, Lukeš, Starý a dr Smolcnop. Po zprávě jedna-\ntelské a pokladnické o stavu jednoty a jejím jmění, v němž se\nod svatojanského sněmu žádná značnější změna nestala, leč ta,\nže přistoupili k jednotě zpěváckých spolků českoslovanských od\nonoho Času Čtyry spolky, bylo rokováno o vícero, pro vznik a\nzdar jednoty velmi důležitých návrzích. Jmenovitě usnesl se\nvýbor ústřední jednoty na tom, opětným vy zváním zpěvácké spol-\nky k přistoupení pozvati a k tomu cíli zvláště k jednotlivým\npříznivcům těch kterých spolků se obrátit! a jimi .prostředecne\nna spolky působiti. Pále byla pp. Bendlovi a Starému svě-\nřena úloha, aby s p. Eman. Melisem, redaktorem hudebního\nčasopisu Dalibora vyjednávali a pak ústřednímu výboru zprá-\nvu podali, zdali a jakým spůsobem by se přejmutí Dalibora\na další jeho vydávání redakcí a nákladem jednoty uskutečniti\nmělo. Poslední návrhy na vypsání ceny za sbory a nejrychlej-\nŠí početí vydáváním a honorováním sborů byly hudebnímu od-\nboru k podání podrobného dobrozdání odevzdány.\n* Jednota pražských hudebních umělců k podporování\nvdov a sirotků odbývá v neděli dne 27. Června valnou hromadu.\n* Zpěvácký spolek „Ozvěna\" v Benešově uspořádal v ne-\nděli dne 6. Června v zahradním hostinci „na Čápu\" 11. řádnou\nbesedu. Na programu byly dva mužské sbory: „Na Prahu\"\nod Jind. Yeita a „Čeští manové\" od AI. Jelena, pak dva smf-\nŠené sbory: „Nitra\" a „Už Slovensko vstává\" od Dr. L. Pro-\ncházky, dále více hudebních kusů, z nichž zvláště vynikaly\nouvertury „Felsenmiihle\" a „Cikánka\", pak Arie z Trovatore\npro cello a variace pro klarinet. Provedení bylo velmi skvělé.\nZvláště novinka, totiž smíšené sbory, došly u Četného obecen-\nstva velké obliby. NejvětŠí zásluhu o tento zábavný večer má\npan sbormistr Jan Kóhler, který nastudoval s neunavenou pílí\nvšechny sbory i hudební kusy.\nčf * Budynský zpěv. spolek „Bivoj\" podnikne na den sv.\nPetra a Pavla vycházku do Peruce, kdež bude přednáŠeti\nvelmi zdařilý sbor „Pijanovo dědictví\" od F. Bergmanna.\nTýž Činný spolek projevil p. Bergmanovi vřelý dík za musikalieř\nkteré byl nadaný skladatel jemu věnoval.^"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "141", "page_fin": "142", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.5.1", "titre_corps": "Z Milána. (Nové opery od Albertiho, Petrelly, Cognotiho. — Smuteční", "titre_sommaire": "Z Milána. (Nové opery od Albertiho, Petrelly, Cognotiho. — Smuteční", "signature_source": "—t—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.3", "debut_caractere": 5911, "fin_caractere_exclue": 6194, "texte": "Z Milána. (Nové opery od Albertiho, Petrelly, Cognotiho. — Smuteční\nmše za Rossiniho od 12 skladatelů.)\nNová opera „Armando e Maria\" od Karla Albertiho, kte-\nrá se poprvé dne 30. května v divadle ;; oi Fiorentini\" v Ne-\napoli provozovala, došla nejpříznivějšího výsledku. Je to práce"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "142", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4408, "texte": "mladistvého syna Adama Albertiho, jenž je podnikatelem diva-\ndla „de Fiorentini.\" NejhlavnejŠí cena hudby té spočívá v tom,\nže neupomíná hudba na žádný sloh, žádnou fakturu a žádné\nmotivy. Mnohé zlomky té opery přijaty byly s nadšením a\nmladistvý skladatel byl — 25krát vyvolán. Jak ze všeho vy-\nsvítá, kyne mladému skladateli skvělá budoucnost, máf velké\nkomposiční nadání; avšak musí konat jeste mnohá studia, jak\nmu to byl pravil sám maestro Mercadante, jenž jsa přítomen pr-\nvnímu představení mnohé části chválou provázel. Provedení\nbylo výborné, jmenovitě se vyznačili sig. Spezia, Aldighieri,\nbaryton Zaccometti a Arati. Při druhém představení byl kom-\nponista opět — 25krát volán, Romance pro tenor musela se\nopakovati, závěreČhí terzetto došlo velké pochvaly. — Petrella\nkomponuje nyní novou Čtyraktovou operu „/ promessi sposi\"\n(Snoubenci). Jak známo jsou „Snoubenci\" nejvýteČnějsím ro-\nmánem italským od slavného Manzoniho, jejž děkan Prokop On-\ndrák do Českého byl přeložil. Básník Ghislanzoni napsal už\nprvní jednání libretta dle Manzoniova světoznámého románu a\nsice za — dva dni. Petrella edebral se do městečka Lecca,\naby dosáhl hudební inspirace na tom místě, kde se děj romá-\nnu přihodil a kde Manzoni napsal svůj nesmrtelný román. Jak\nse Časopis „Lombardia\" dovídá, získal si nakladatel Lucca vlast-\nnictví nejnovějsí této Petrellovy partitury. Nevím co na tom\npravdivého, jisto vsak jest, že nabyl vlastnictví nové opery :\nGoretta od mladého maes. San Germana. — Maestro Antonio\nCagnoni, jenž zde několik dní prodlí val, ukončil právě dvě nové\nkomické opery: Un capriccio di donna (Rozmar zeny), slova\nod Ghislanzoniho, a Gli cimori di Cleopcitra (Lásky Cleopatřina),\nslova od M. Marcella. — Komise ustanovila už Části smuteční\nmše za Rossiniho, navržené od Giuseppe Verdiho, kterou v hud-\nbu uvésti rozliční skladatelové italští se uvázali. Maestro JBu-\nzolla bude komponovat Rekviem (sbor) — maes. Bazzini Dies\nirae (sbor) — maes. Pedrotti Tuba mirum (solo pro baryton)\n— maes. Cagnoni Quid sum miser (duetto pro soprán a kon-\ntraalt) — Frid. Picci Recordare (kvartetto) — maes. Nini In-\ngemisco (solo pro bass) — maes. Coccia Lacrimosa (kvartetto)\n— maes. Gaspari Domine Jesu (sbor) — maes. Plutani San-\nctus (sbor) — maes. Petrella Agnus Dei (solo pro kontraalt) —\nmaes. Mabellini Lux aeterna (terzetto) a maestro G. Verdi\nLibera me (sbor se soly a fugu.)\nZ Petrohradu. (Zábava pro komorní hudbu. Slč. Lavrovská. — Koncert\nfilharmonické jednoty. — Nové ruské opery. — Koncerty.)\nV třetí zábavě pro komorní hudbu, v níž účinkuje vedle\npp. Pickla, Albrechta a Weickmanna také Vás krajan p. Seifert,\nprovedeny byly kvartetto (Es-dur) od Beethovena, dvě kvintetta\nod Schumanna a Mozarta, a konečně nový oktett pro smyčcové\nnástroje od Svendsena, kterýžto poslední vyniká svěžestí myšlé-\nnek a pěknou formou. Téhož dne dávala ve velkém divadle\nslČ. Alžběta Lavrovská, která jak doslýchám přijala engagement\nu velké opeře v Paříži, koncert, přednášejíc arii z „Ruslana a\nLudmily\" od Glinky, scénu a arii z „Proroka\" od Meyerbeera,\nrecitativ a scénu z „AIcesty\" od Glucka a tři písně od Dargo-\nmyžského, Moniuszky a Schumanna. Nadšení obecenstva bylo\nnesmírné a neutisilo se dříve, dokud oblíbená umělkyně neopě-\ntovala obě první slovanské písně. Koncert filharmonické jednoty\nobsahujíc Mendelssohnovu reformační synfonii (op. 107.), ouver-\nturu k Leonoře Čís. 3. od Beethovena a orkestrální polonaisu\nze „Struensee\" od Meyerbeera, vypadl velmi dobře. Orkestr\nskládal se ze 130 hudebníků, jenž obezřelým řízením p. Ed.\nNápravníka ty které skladby precisně provedl. Mimo to zpíval\np. Mělníkov arii od Mendelssohna a romanci z „Tannháusera\",\na p. Walter přednášel sonátu pro housle od Rusta. Pro příští\nsésonu připravuje se na ruském divadle pětiaktová opera ruská\n„Púze karpatská\" od Salomona a Čtyraktová opera „A/oc ďa-\nblovau od Sěrova. Mimo to dávali tu koncerty p. Walter a p.\nAuer, virtuosové na housle, slč. Terminská, nadaná žákyně A.\nRubinsteina, p. Abt, známý německý skladatel písní a sborů,\np. Kologrivov, cellista, jehož krásnému tónu a výtečnému před-\nnosu jsme se obdivovali; sle. Chvostová, žákyně Lesetického,\np. Promberger, o jeliož historickém koncertu již v těchto listech\nbyla podána zpráva, p. LeŠetický a Louis Maurer, veterán zdej-\nŠíeli hudebníků. V koncerte zasloužilého tohoto umělce slyšeli\njsme romanci pozůstalé opery po nebožtíku hraběti Mich. Yěl-\nhorském.\n\n—t—"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "142", "page_fin": "142", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.5.2", "titre_corps": "Z Moskvy. (Nové musikalie. — Koncert M Rubinsteina.)", "titre_sommaire": "Z Moskvy. (Nové musikalie. — Koncert M Rubinsteina.)", "signature_source": "N. L", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "142", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.4", "debut_caractere": 4410, "fin_caractere_exclue": 7862, "texte": "N. L.\nZ Moskvy. (Nové musikalie. — Koncert M Rubinsteina.)\nE. P. Nojisejevna vydala zde u Jurgensona následující\npísně: V minutu žizm trudnyu. — Serdce. — Sosna (slova Ler-\nmentova). — Bylo prošlo (z Horáce). — Angel (slova Lermen-\ntova). — Výroční koncert Mik. Rubinsteina byl velmi zajímavý\nco do volby a provedení kusů. Slyšeli jsme Berliozovu skladbu\n„La damnation de Faust\" pro sbor a orkestr, pak ouverturu\nk opeře „Carmoisina\" od Laroche, koncert pro piano od Litolffa\n(op. 108.), klavírní fantasii A-moll od Chopina a Šest karakte-\nristických národních tanců ruských od Mik. Rubinsteina, který\nveškeré skladby pro piano mistrně přednesl a geniální svou hru\nv zářícím světle objevil.\nZ Varšavy. (J. Duleba f.)\nZnámý výtečný pianista Duleba rodem z Krakova zemřel\ntyto dni ve Varšavě po několikadenní chorobě následkem po-\nstřelení v souboji, který byl podstoupil. Pan Duleba byl teprv\n26 let stár. Smrt nadaného umělce toho dojala bolestně celé\nměsto a vzbuzuje soustrast ve všech kruzích obecenstva polského.\nZ Mnichova. (H. Biilow. — Brožurky proti Wagnerovi.)\nDvorní kapelník a ředitel zdejší konservatoře, p. Hans Bli-\nlo w zadal o své propuštění jsa přílišným namáháním ztrmácen.\nZdaž ho hudbymilovný král sprostí úřadu, nedá se tak snadno\nuhodnouti. — Proti R.Wagnerovi, jehož největŠím ctitelem jest\nmladý král, vyšlo opět několik polemických brožurek, jmenovitě\nRichard Wagner a židovstvo. Od nestranného v Elberfeldu. —\nO Wagnerové brožurce „Židovstvo v hudbě\" od V. Lobke a\nEd. Hanslíka v Berlíně. — Ještě slovo o Wagnerové brožurce\n„Židovstvo v hudbě\", věnuje Friedemannu a Oettingrovi Max\nFuchs v Mnichově. NejnovějŠí spiknutí hudebních židů proti\nRich. Wagnerovi. — K smíření židovstva v hudbě od Dra. Jul.\nLanga. —\nZe Stuttgartu. (Nová opera.)\nDne 31. května provozovala se tu poprvé nová opera\n„Elsa\", tezt od Pasquea, hudba od Hochstádtra s velmi přízni-\nvým výsledkem.\nZ Vídně. (Slavnostní beseda.)\nSlavnostní beseda ve prospěch českých průmyslových Škol\nve Vídni dne 5. června v místnostech Zoblových akademickým\nspolkem Vídenským, dále pak spolky „Slavojem\" „Lumírem/'\ndělnickým spolkem „Pokrokem\", vídeňskou záložnou „Včelou/'\nslovanskou besedou a slov. zpěv. spolkem uspořádaná shromá-\nždila velmi Četné obecenstvo. Prostrannou zahradou zavznělak\nuvítání hudba kapely c. k. pluku arcivévody Leopolda výbor-\nným řízením p. Cánského, načež následovaly přednášky zpěvá-\nckých spolků s dvěma divadelními představeními. První „Ře-\nmeslnická merenda\", komický obraz v jednom jednání dle An-\ngelyho, řízena byla velmi dovedně p. O. Krásou, divadelním ře-\nditelem spolku „Pokrok\". Obecenstvo překvapeno jsouc velmi\ndobrými výkony odměnilo při představení spoluúČinkující dámy\na pány hlučným potleskem. Přestávky vyplnila hudba. Ze sbo-\nrů zpívaných s nadšením a bouřným potleskem se strany obe-\ncenstva přijaty byly: „Orle pestrý\" odForchtgotta, „Zbrojnoši\"\nod Smetany, jakož i Jenkův pochod „Hajdmo.\" — Též musí-\nme připomenouti solo na křidlovce přednesené p. Cánským,\njejž obecenstvo velmi Čestně uvítalo. Představení Nerudovy zda-\nřilé veselohry „Prodaná láska\", jež řízena byla p. Krásou, bylo\ntaktéž velmi vděčně přijato. Při pění oblíbené hymny národní\n„Kde domov můj\" ozářena byla bengálským ohněm celá zahra-\nda. O 12. hod. začala taneční zábava, kteráž do bílého rána\ntrvala; hudební sbory byly provedeny jmenovanou již kapelou a\nkapelou dělnického spolku. Obecenstvo bavilo se až do 5 h.\nráno. Čistý výnos obnáší 1000 zl."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "143", "page_fin": "143", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.5.3", "titre_corps": "Z Czernovic, dne 6. června. (Dodatek k životopisu Mikuliho.)", "titre_sommaire": "Z Czernovic, dne 6. června. (Dodatek k životopisu Mikuliho.)", "signature_source": "F. K", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 975, "texte": "F. K.\nZ Czernovic, dne 6. června. (Dodatek k životopisu Mikuliho.)\nV čísle 16 Dalibora podal Jste stručnou biografiii a seznam\nskladeb nadaného Mikuliho; avšak jak se zdá ze starších pra-\nmenů; nebot musím připojiti, že rodiče Mikuliho už dávno ne-\nžijí a firma otce Mikuliova po několika vyrovnávacích řízeních\nzanikla. To je však vedlejší. Důležitější jest to, že v seznamu\nskladeb Mikulových vynechány jsou nejvděčnější skladby, které\nvšem pianistům a ústavům klavírním doporucuju. Jsou to zvlá-\nště: Mazurka op. 3., Mazurka op. 11. a Valčík op. 20. K do-\nplnění seznamu skladeb Mikulových podávám zde ještě násle-\ndující: Ctyry mazurky op. 2., v Paříži. — Mazurka (Des) op.\n3., ve Varšavě u Friedleina. — Mazurka (G) op. 10. — Ma-\nzurka (H) op. 11. — Etuda s průvodem harmonia op. 12. —\nŠest valčíků op. 18. — Dvě nocturny op. 19. — Valčík (A)\nop. 20. Skladby, počínajíce od čísla 10, vyšly vesměs ve Vídni\nu Spiny. Bude-li možná, podám někdy karakteristiku jeho\nskladeb."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "143", "page_fin": "143", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.5.4", "titre_corps": "Z Berouna. (Produkce zpěv. spolku „Slavoše.\")", "titre_sommaire": "Z Berouna. (Produkce zpěv. spolku „Slavoše.\")", "signature_source": "F. B", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.5", "debut_caractere": 977, "fin_caractere_exclue": 2087, "texte": "F. B.\nZ Berouna. (Produkce zpěv. spolku „Slavoše.\")\nPo dlouhém cekání dostalo se přispívajícím údům SlavoŠe\nprvní řádné produkce, která se odbývala dne 22. května v míst-\nnostech občanské besedy. Na programu byla následující čísla:\nNa vlast, sbor od Pazdírka — Jaro, sbor od Zvonaře — Staro-\nčeská, sbor od Pecha, a ctverozpev „Labe tiché\" od Vil. Blodka.\n, Provedení sborů bylo zdařilé, oc sobe oba páni ředitelové Ne-\nšvera a Zelinka — sásluh dobyli. Četné obecenstvo hojným\npotleskem odměnilo pány pěvce, kteří se velmi statečně drželi.\nLabe tiché přednesli řízením p. Zelinky pánové Viesenberger,\nKaňka, Hendl a Coufal velmi precisně — a došli hojného po-\ntlesku. Mezery mezi sbory vyplnil p. Nesvera obratnou hrou\nna piano — zacež se mu hojné pochvaly dostalo. Mezi pří-\ntomnými posluchači byl též slovutný prof. Kořistka na pražské\ntechnice a jeho žáci, počtem asi 30, kteří právě v Berouně me-\nškali. Po odbyté produkci oddala se mládež vířivému tanci,\nkdežto my starší sobě opět přáli, by SlavoŠ co nejdříve druhou\nprodukci uspořádal a nás novými pěknými sbory, jakých on\nhojnost má překvapil. Na zdar!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "143", "page_fin": "143", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.5.5", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.5", "debut_caractere": 2089, "fin_caractere_exclue": 7565, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\n* Mimořádná valná hromada Hlaholu. Pražský zpěvá-\ncký spolek „Hlahol\" odbýval včera mimořádnou valnou hroma-\ndu za předsednictví p. HuleŠe. Čtena jednatelská zpráva, z níž\nvysvítá, že „Hlahol\" zdárně Činí zadost úkolu vytčenému, jakož\nv roce právě minulém provedl dne 8. listopadu vokální mši od\nBendla, uspořádal dva koncerty, zábavu na Žofíne, účastnil se\npilné při rozličných slavnostech a pohřbech, zejmena při po-\nhřbu K. B. Storcha, Kittla, kanovníka Vinařického, Arnolda, a\npřičinil se o zřízení jednoty zpěváckých spolků. Spolek Čítá\nnyní, nastupuje 8. rok trvání svého, celkem 417 Členů, mezi\nnimiž 8 čestných, 206 výkonných, 95 zakládajících a 108 při-\nspívajících. Příjmy obnášely minulého roku 1427 zl. 79 kr.,\nvydání 901 zl. 67 kr.; zbývá tedy 526 zl. 12 kr., z roku pře-\ndešlého zbylo 170 zl. 73 kr.; jest tedy Čisté jmění spolkové\n696 zl. 95 kr. Mimo to má „Hlahol\" základního jmění 800 zl.\nv obligacích. Po přečtení zprávy jednatelské vzdány jsou pp.\ndru Hořínkovi a Strakovi díky za uspořádání archivu. Po té\nrokováno o návrhu stran změny místnosti spolkové. Poněvadž\nnynější místnost nevyhovuje účelům spolkovým jsouc nepříležita\ni obmezena, navrhuje výbor, aby se najaly místnosti nové a sice\nv dome měšťanské besedy, který se právě staví. Podle stanov\nvšak může o změně místnosti rozhodovati toliko valná hromada,\nproto žádá výbor, aby valná hromada jej splnomocnila k vy-\njednávání o věci této s výborem měšťanské besedy, zdali by ne-\npovolil Hlaholu v nové budově místnosti za 300 zlatých Činže.\nNávrh ten přijat. Dále navrhoval výbor, aby řediteli „Hlaho-\nlu\" povolena byla odměna 300 zl. z pokladny spolkové; i ten\nnávrh přijat jednohlasně. P. Fleischmann navrhuje ve jménu\nvýboru, aby „Hlahol\" podnikl výlet do Veltrus. I ten návrh\npřijat s tím dodatkem, aby k výletu tomu byli pozváni všichni\nspolkové pražští a jiní zpěváctí, a aby se výlet podnikl první\nneděli v Červenci. Konečně přijat návrh p. Starého, aby vši-\nchni v Praze bydlící členové udali mu svůj byt, by je mohl\nzpraviti pokaždé, kdykoliv „Hlahol\" jest pozván k nějakému\núčastnění se ve veřejných průvodech a jiných příležitostných\nslavnostech.\n* První schůze ústředního výboru jednoty zpěv. spolků\nčesko slovanských. Dne 13. Června zasedal poprvé ústřední vý-\nbor jednoty zpěváckých spolků Českoslovanských za předsedni-\nctví starosty p. Huleše. Před rokováním o předmětech na pro-\ngramu se nalézajících poukázal p. dr. Pleischmann na rozsáhlý\nobor působnosti, jakýž bude vzhledem k účelu jednoty jednatel-\nství přikázán a navrhoval, aby z působnosti té vyloučeny byly\nvšecky práce týkající se na prosto hudební stránky, posuzování\nzaslaných sborů a jich vydávání, pak redigování a vydávání Ča-\nsopisu a p. a sice tak, aby jednatelství svěřeno bylo dvěma o-\nsobám, jedné Část administrativní a druhé Část hudební. Uzná-\nvaje důležitost hudební působnosti, navrhnul dr. Smolcnop, aby\nobor tento nebyl svěřen jednotlivci, nýbrž zvláštnímu hudební-\nmu odboru z vícera Členů záležejícímu, čímž by se zároveň sta-\nnovami neopodstatněnému rozdělení jednatelské Činnosti přede-\nšlo. Po delší debatě byl tento poslední návrh dr. Smolcnopa\npřijat, načež přikročeno k vlastnímu programu. Především byl\nzvolen za náměstka starosty p. dr. Smolcnop, za jednatele dr.\nFleischmann a za pokladníka p. Pospíšil. S volbou touto byla\nzároveň spojena volba hudebního odboru, do něhož zvoleni byli\npp. Bendi, Lukeš, Starý a dr Smolcnop. Po zprávě jedna-\ntelské a pokladnické o stavu jednoty a jejím jmění, v němž se\nod svatojanského sněmu žádná značnější změna nestala, leč ta,\nže přistoupili k jednotě zpěváckých spolků českoslovanských od\nonoho Času Čtyry spolky, bylo rokováno o vícero, pro vznik a\nzdar jednoty velmi důležitých návrzích. Jmenovitě usnesl se\nvýbor ústřední jednoty na tom, opětným vy zváním zpěvácké spol-\nky k přistoupení pozvati a k tomu cíli zvláště k jednotlivým\npříznivcům těch kterých spolků se obrátit! a jimi .prostředecne\nna spolky působiti. Pále byla pp. Bendlovi a Starému svě-\nřena úloha, aby s p. Eman. Melisem, redaktorem hudebního\nčasopisu Dalibora vyjednávali a pak ústřednímu výboru zprá-\nvu podali, zdali a jakým spůsobem by se přejmutí Dalibora\na další jeho vydávání redakcí a nákladem jednoty uskutečniti\nmělo. Poslední návrhy na vypsání ceny za sbory a nejrychlej-\nŠí početí vydáváním a honorováním sborů byly hudebnímu od-\nboru k podání podrobného dobrozdání odevzdány.\n* Jednota pražských hudebních umělců k podporování\nvdov a sirotků odbývá v neděli dne 27. Června valnou hromadu.\n* Zpěvácký spolek „Ozvěna\" v Benešově uspořádal v ne-\nděli dne 6. Června v zahradním hostinci „na Čápu\" 11. řádnou\nbesedu. Na programu byly dva mužské sbory: „Na Prahu\"\nod Jind. Yeita a „Čeští manové\" od AI. Jelena, pak dva smf-\nŠené sbory: „Nitra\" a „Už Slovensko vstává\" od Dr. L. Pro-\ncházky, dále více hudebních kusů, z nichž zvláště vynikaly\nouvertury „Felsenmiihle\" a „Cikánka\", pak Arie z Trovatore\npro cello a variace pro klarinet. Provedení bylo velmi skvělé.\nZvláště novinka, totiž smíšené sbory, došly u Četného obecen-\nstva velké obliby. NejvětŠí zásluhu o tento zábavný večer má\npan sbormistr Jan Kóhler, který nastudoval s neunavenou pílí\nvšechny sbory i hudební kusy.\nčf * Budynský zpěv. spolek „Bivoj\" podnikne na den sv.\nPetra a Pavla vycházku do Peruce, kdež bude přednáŠeti\nvelmi zdařilý sbor „Pijanovo dědictví\" od F. Bergmanna.\nTýž Činný spolek projevil p. Bergmanovi vřelý dík za musikalieř\nkteré byl nadaný skladatel jemu věnoval.^"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "143", "page_fin": "145", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.6", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.5", "debut_caractere": 7567, "fin_caractere_exclue": 7809, "texte": "Zprávy.\n\n* České divadlo. Dne 10. června: „Faust a Markéta;\"\ndne 12. června: „Loď v přístavu\" ; dne 15. Června: „Don\nPasquale.\" Komická opera ve 3 jednáních, přel. Jind. Bohm.\nHudba od G. Donizettiho (poprvé) \\ dne 18. Června: „Don\nPasquale.\""}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "144", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8085, "texte": "Slavné pevkyni slč. Vítali máme co děkovati, že uve-\ndena v náš repertoir opět nová komická opera, totiž „Don\nPasquale\" od G. Donizettiho. Sloh celé opery je nejvíce po-\ndoben slohu „Nápoje lásky;\" někdy vystupuje až příliš frap-\npantně tato podobnost. Ačkoliv se nedostává této opeře,\nkterou Donizetti r. 1843 pro Paříž byl složil, zvláštního pů-\nvabu dějství a jmenovitě střídavosti situací; dává se přec\nna všech hlavních divadlech italských jak v Itálii tak v ci-\nzině a máme za to. že se i na českém jevišti udrží, budeme-li\nmít po ruce vždy tak výtečné pěvecké quartetto, jako je\nnyní máme.\nJako v komposici, tak iv provedení komické opery\njsou Italiáni skladatelé i pěvci téměř nedostižní. Více\nnež po celé století obsypává hudební svět tyto vděkuplné,\nusmívavé hudební obrazy Jomelliho, Lea, Galuppiho, Rossi-\nniho, Donizettiho a Ricciho nevadnoucí přízní a účastenstvím\na máme za to, že spočívá v komické opeře Italianů nehy-\nnoucí jádro, z něhož vypučí svěží, zelený strom. Že se vy-\nvinul u Italiánů až k „non plus ultra\" tento druh hudby,\nneleží pouze ve zvláštnostech jejich talentu a povahy, v je-\njich naivním a veselém názoru života, nýbrž iv povaze\njejich půvabné hudební řeci; neboť ony rychlé parlandové\nfrase, které tvoří značnou část žertovné hudby, nedají se pro-\nvésti v žádné řeci mimo slovanské, je-li překlad plynný a\nvýtečný. Vážné opery Cimarosy a Paesiella jsou už dávno\nzapomenuty; za to však dávají se až dosud s úspěchem roz-\nhodným: II matrimonio segreto, (Tajné manželství), komická\nopera od Cimarosy a La bella molinara (Sličná mlynářka)\nžertovná opera od Paesiella. Kdy pak člověk slyší Rossiniho\ndruhdy obdivovanou vážnou operu „Tancreda\" ? Zmizelť té-\nměř ze všech divadel; co zatím jeho geniální „Lazebník\nSevillský\" zdobí každý repertoir divadelní. Tak také bude\nstále žiti Donizetti ve svých komických operách: Elisire\nďamore (Nápoj lásky) a Don Pasquale, i když budou pra-\nchem a pavučinami pokryty partitury jeho oper : Anna Bo-\nlena, Belisar atd. Francouzští skladatelé nebyli příliš sfastni\nv nápodobování komické opery, která se nejprv za času\nLudvíka XIV. r. 1645 v Paříži zprostředkováním Mazari-\nnovým objevila. Francouzům chybí naivnosť, svěžest a přede\nvším bohatost na melodie; to tvrdil a dokázal už před sto\nlety Jean Jaeques Rousseau, jenž důkladně znal a oceniti\numěl přirozené hudební nadání svého národa. Arii,\njako je sortita Rossiniova Figara, nesvedou veškeří hudební\ntalentové Francie, kdyby se i dohromady sloučiti dali. Ko-\nmičnost v tak zvané jejich opera comique nespočívá nikdy v\nhudbě, nýbrž v situaci a náleží tedy básníku a nikoliv skla-\ndateli, Poslyšme si na př. nejlepší zpěvohru Adamovu, to-\ntiž Postiliona z Lonjumeau a hned na to Nápoj lásky od\nDonizettiho, aneb také Don Pasquale. V jednom čísle italské\npartitury najdeme mnohdy více Čistě hudebního živlu, než ve\nvšech 3 aktech francouzské zpěvohry. Hlavní zásluha její\nspočívá vlastně v tom, aby se zakryla nuznost melodičnosti\nskvělou, pikantní a vkusnou technikou. Němci nevyvedli v\nkomické opeře mnoho kloudného a co vyvedli, přišlo téměř\nuž v zapomenutí. Kdo zná nyní operetky Hillera, Ditters-\ndorfa, Schenka, Weigla, Eule atd.? W. A. Mozart napsal\nsvé dvě komické zpěvohry: Cosi fan tutte (Tak to tropí vše-\nchny) a Nozze di Figaro (Figarova svatba) na italský text\na pro italské zpěváky a dlužno jej tedy v tomto oboru za\nitalského skladatele považovati. Avšak zaběhli jsme svým\núvodem daleko. Vraťme se raději k „Don Pasquale,\" jenž\nv úterý dne 15. června veškeré obecenstvo tak rozveselil.\nLátka této zpěvohry není nová a objevila se v rozličných\nformách na slovanských, francouzských, italských, španěl-\nských i německých jevištích.\nDon Pasquale, starý zámožný a skoupý podagrista před-\nsevzal si, že zlomí vzdory svého synovce, jenž si nechce\nvzíti za manželku ženu, kterou byl pro něho Don Pasquale\nvyhledal a to za tou příčinou, že už miluje jinou (Norinu).\nDon Pasquale umíní si, že se ožení a tím synovce vydědí.\nDoktor Malatesta, domácí přítel a důvěrník starce, obdrží roz-\nkaz, aby vypátral pro Don Pasquala nějaké nevěsty. Ma-\nlatesta je však upřímnější přítel synovce než skoupého strýce..\nMalatesta užije okolnosti, že Don Pasquale nezná Norinu:\nmilenku synovcovu a předvádí starci Norinu co svou sestru,\nkterá se právě vrací z ústavu a se odhodlala, jej pojmouti\nza muže. Starý mládenec je celý zanícen milostností, ostý-\nchavostí a mravností mladistvé nevěsty. I pošle hned pro\nnotáře, aby sepsal svatební smlouvu a synovec milovník\nto Noriin musí smlouvu tu co svědek podepsati. Sotva\nže je smlouva vykonána, ustane Norina od přetvářky a z\nostýchavé dívčiny stane se rozvzteklená Xantippa. Ošizeného\nDon Pasquala docházejí na to ohromné účty za nový ná-\nbytek, věci přístrojné, šperky, za nové livreje, koně, kočáry,\nza předplacení lóže do divadla atd., které si Norina objed-\nnala. Starý Pasquale vzdorujíc výstřednímu jednání mladé\npaní, která by takto vbrzku jeho dům přivedla na mizinu,\ndá se svou zlostí tak unésti, že nazve Norinu koketou;\nzačež mu tato notný políček vysadí. Tento políček a zachy-\ncené milostné psaníčko, v němž nápadník mladé paní žádá\n0 dostaveníčko; to vše pomate übožáka Pasquale na dobro,\n1 ustanoví se na tom, že přenechá svému synovci Ernestu tuto\nlitici v podobě ženské za manželku a doufá, že se tak lépe\nna něm pomstí, než aby ho vydědil.\nTímto ryze komickým obratem končí se opera. Co se\nhudby vůbec týče, je naskrz přiměřena, melodiésní, vděku-\nplná, plna pikantních eífektů vokálních a instrumentálních.\nOuvertura může se nazvati přiměřenou a veselý hlavní mo-\ntiv její vyňat jest ze zdařilé arie Noriny. O obratnosti skla-\ndatelově jakož i o jeho nevšedním talentu, effektně psáti pro\nhlasy, svědčí téměř veškeré kusy této opery, z nichž však\nzde nejzdařilejší podáváme. Romance doktorova (Des-\ndur) vynikajíc rozkošnou kantilenou zbudována jest na je-\ndnoduché, ale krásné harmonii; mezi Ernestem a Don Pas-\nqualem (čís. 4) vystupuje hlavně střední věta (As-dur) —-\nscéna a kavatina Noriny je roztomilý hudební kus a působí\nutěšeně svým líbezným andantem (G-dur), jako svým roz-\nmarným, ozdobným allegrettem (B-dur). Druhá věta dělá\nzvláště příjemný účinek význačným svým rhytmem, zdařilým\nmotivem, a vůbec selou svou formou. První akt končí vel-\nkým duettem mezi Norinou a Don Pasqualem brillantním to\nkusem, jejž dlužno považovati za jedno z nejlepších čísel;\nneboť vyniká rozmanitostí co do formy, svěžestí myšlének a\nobšírností, aniž by se stala rozvláčnou. Následující na to te-\nnorová arie (F-moll a Des-dur) jsouc skoro sentimentálně dr-\nžána má pěkné momenty a jest vůbec dobře provedena.\nPo obyčejném terzettu, v němž Norina převládá, následuje brzy\ndruhé finále, v němž se zračí některé dobře zosnované a\neffektní pospolné věty. Situace tu oživí se zvláště líčenou\nmetamorfosou Noriny, která se objeví Don Pasqualovi v ta-\nkovém světle, že se mu sňatek s ní zdá býti horoucím pe-\nklem. V třetím aktu potkáváme se se svěžím rozmarným a\na karakteristickým duettem mezi Norinou a Don Pasqualem;\ns velmi půvabnou serenadou (čís. 14.), kterou zpívá Ernesta\njsa sborem doprovázen. Líbezný zpěvný motiv, jednoduchá\na přec na pravém místě zvýšená harmonie, utěšený rhytmus,\ndobře volený průvod, to vše přispívá k tomu, že se sere-\nnada ta stala tak oblíbenou. Také notturno (Norina a Er-\nnesto A-dur), které následuje bezprostředně po ní, oplývá\nvděkem meiodiésním. V rondo finále stkví se opět Norina a\nloučí se s úspěchem s obecenstvem. Co se provedení týče,\nbylo v každém ohledu výtečné. Nejvíce skvěla se ovšem\nmezi všemi sl. Vítali co Norina, která při svém se objevení\nkyticemi a věnci obsypána byla a slavila pravý triumf\nosvědčíc, že jest nejen v partiích tragických (Markéta) a v\nsentimentálních (Linda), ale iv komických pravou mistryní.\nNevíme v skutku, čemu se máme půvabné Vitali-Norině\nvíce obdivovati, zdaž vděkuplnému milostnému zpěvu, jenž\npodporován jsa neobyčejnou zvonkovitostí si vymáhá bouřli-\nvého potlesku, aneb svěží, roztomilé hře, která překypuje\nrozmarem, naivností a zpupností. V její hře spočívá primi-\ntivní, přesná přirozenost a svěží síla. Pan Paleček je na-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "145", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6751, "texte": "daný umělec a rovněž tak výtečný herec, jak pěvec komi-\nckých partií. Od prvního se objevení až k scéně závěreční\nsetrval skrze všechny situace v karakteru starého skoupého\npodagristy Don Pasquala s podivuhodnou důsledností. V\nsnubní slavnosti (v 2. aktu) vynikal p. Paleček trefnou mimikou\na podal výraz zaraženosti a zděšenosti, když Norina se ob-\njeví co pravý Jábel sklamanému starci s velkým rozmarem.\nPan Lev co Malatesfa překvapil obecenstvo pěknou hrou a\nvýtečným koloraturným zpěvem, který svědci o stálých stu-\ndiích horlivého umělce. Pan Barcal provedl svou méně vy-\nnikající úlohu slušně a vyznamenal se zvláště přednesem\nnešeného zpěvu jmenovitě v notturnu 3. dějství. Netřeba\nani podotknouti, že veškeří sólisté hlučnou pochvalou od-\nměněni byli. Operu řídil pan kapelník Čech velmi obezřele.\nCo do kostumů bychom si přáli, aby se bylo užilo španěl-\nského malebného kroje, místo salonního, a konečně žádáme\nsl. ředitelstvo, aby dalo odstranit přec ta vrabci hnízda z\ndivadla, kdež pro samé solfedžování mladých vrabců vydr-\nžeti nelze. Překlad p. Bohmův ie velmi plynný.\n\nP.\n\n* Přijímání chovanců do školy pěvecké na praž. konservatoři\nhudby. Letos budou se koncem tohoto II. půlletí poznovu přijí-\nmali chovanci mužského a ženského pohlaví do školy pěvecké*\nUčebny běh v pevecké Škole trvá ctyry roky. Chovanci přijí-\nmají se toliko prozatím na dobu nejdéle jednoho roku a teprv\nkdyž nabude ředitelstvo přesvědčení, že jsou chovanci co do\nhlasu, jakož i co do dramatického, hudebního a každého další-\nho k umělecké dráze potřebného nadání a dosaženého vzdělání\nhlasu náležité spůsobilí, následuje skutečné přijetí spojené se\nzápisem Či immatrikulací. Chovanci vyučují se mimo zpěv je-\nště následujícím odvětvím umění: theorii hndby, krásovede a\ndějepisu hudby, deklamací a mimice, vlaskému a francouzskému\njazyku a průvodu na klavír. Výminky, pod nimiž se chovanci\npřijímají: 1. Dobré hudební vlohy. — 2. Tělesně dokonale vy-\nvinutý a hudebně vzdělavatelný hlas. — 3. Hudební a zpěvní\nproprava vůbec, která převyšuje základní počátky. 4. Tělesné\nzdraví, jakož i ušlechtilá, veřejnému vystoupení příznivá posta-\nva. 5. Dostatečné literární vědomosti. Při zvláštních vědomo-\nstech nebo zřejmých schopnostech k hudbě a zpěvu může však\nředitelstvo jednoho neb druhého z těch kterých požadavků\nupustiti. Žádosti týkající se přijímání chovanců dlužno nejdéle\ndo 15. Července b. r. zadati s nadpisem: Ředitelstvu pražské\nkonservatoře hudby — v Praze, Staré město Č. 234. V té kte-\nré žádosti nechť se uchazeči přiloženým křestním a očkovacím\nlistem, pak Školními ci jinými vysvědčeními proukážou, že vy-\nhoví co nejlépe těm kterým požadavkům a zároveň ať se výslo-\nvně vyjádří, že bude dostatečně postaráno o veškeré potřeby\nchovancovy po celou dobu vyučování a že se po skutečném při-\njetí o tom ten který právní úpis vystaví, konečně pak, že se v\nhotovosti položí knuce 80 zl. r. m , která se však svým Časem\nvrátí. Ve 14 dnech po vypršení lhůty konkursní nechť se při-\nhlásí žadatel bud! sám neb jiný v Žádosti k tomu cíli zejmena\nuvedený v kanceláři ústavu č. 234—I., kdež se mu doručí vy-\nřízená žádost. Bližších zpráv o zařízení školy pěvecké na kon-\nservatoři dozvědět! lze se bud ústně bud! na listy frankované u\nroditele ústavu, p. Jos. Krejčího (staré město Č. 461), u adjunk-\nta ústavu p. prof. Grossa (Č. 234—I.), aneb u prof. zpěvu p.\nP. A. Vogla, (Č. 570—H.)\n* Paní Heidelberg - Zadrobilkovd, výtečná pianistka Česká\nzavítala z Osěku se svým manželem do Prahy, kdež se jak se\ndovídáme, trvale usadí.\n* Harmonie jmenuje se nový zpěvácký spolek v Praze,\njehož protektorem jest pan Dr. Aug. V. Ambros. Týž spolek\nbezpochyby že německý vystoupí dne 24. června v hostinci\n„Bohemia\" na baště veřejně.\n* Pan Vojtech Heckely žák p. Fr. Blažka, prof. harmonie\nna iistavu varhanickém v Praze, působí nyní co učitel drama-\ntického zpěvu v Berlíně s velkým úspěchem. Tyto dni obdržel\np. prof. Blažek od p. Heckla několik jeho původních skladeb,\nkteréž mu tento žák z vděčnosti a na důkaz hluboké úcty\nvěnuje. Skladby svědci a nevšedním talentu skladatelském.\n* Pan Fr. Černý, prof. na konservatoři Petrohradském\npřibyl v pondělí dne 14. června do Prahy a odebral se už po\nkrátkém pobytu do lázní Karlovarských. Tyto dni očekávají se\ndo Prahy rusti divadelní kapelníci p. Ed. Nápravníky jenž pro-\ndlívá v lázních Svalbachských a p. Hynek Vojáček.\n* Pan Ferd. Podhorský engažován jest nyní pro zimní\nsaisonu u divadla Opavského.\n* SI. Trausilova dostala příznivý engagement u divadla\nThálie v Hamburku.\n* Pánové Antonín a Mikuláš Rubinstein obdrželi oba\ncísařský ruský řád Vladimírův, s nímž je spojeno ruské šlech-\nti ctví.\n* Pan Václ. Soukupy tenorista a p. J. DobŠ, bassista,\noba žáci operního ústavu p. Fr. Pivody, engažováui jsou od ře-\nditele p. Švandy ze Semcic pro zimní saisonu k městskému\ndivadlu v Plzni. *\n* Pan Karel Bendi složil mimo operu „Břetislav,\" která\nse na podzim provozovati bude, ještě dva akty nové opery, je-\njížto jméno je posud neznámo. Těšíme se srdečně na nové plo-\ndy tohoto osvědčeného skladatele.\n* Sic. Emilii Bubeníčkové odevzdali dne 11. června zá-\nstupcové divadelního družstva skvostný dar co upomínku na její\nprvní vystoupení ve zpěvohře „Prodaná nevěsta.\" Při tépříle-\nležitosti slíbila slě. Bubeníčkova, že bude po uplynutí pohostin-\nských her sic. Vitali ještě vícekrát v českém divadle zpívati.\n* Paní Mina Normann-Nerudová odebrala se z Londý-\nna, kde svou čarovnou hrou na housle náramnou sensaci zbudila,\ndo Baden-Badenu a pak do Wiesbadenu.\n* Pan Alois Hnilička, městský kapelník v Chrudimi, jenž\nse osvědčil mnohými zdařilými skladbami co skladatel nevšed-\nního nadání, složil Deset básní z dum Českých pro orkestr, sbo-\nry a sola, tak že se mohou co jednotlivé části aneb po sobě co\noratorium provozovati. Jelikož písně ty bohužel pro nepří-\nznivé poměry nakladatelské tiskem vyjiti nemohou, je p. Hnili-\nčka ochoten je spolkům, které by je provozovati chtěly, proti\nzaplaconí opisu poskytnouti.\n* Sic. Teresa Stolzova slaví nyní triumfy v Parmě. Ku\nsvé beneňci obrala si tam naše krajanka operu „Don Carlos\"\nod Verdiho a byla vyznamenána nesčíslnými ovacemi, květina-\nmi a potlesky nadšeného obecenstva. I sebe chladnější obecenstvo,\npíše se časopisu „Trovatore,\" bylo nadšeno mistrným zpěvem sic.\nStolzovy ; neboť její hlas okouzluje, její zpěv hluboce dojímá a její\nhra uchvacuje podivuhodným spůsobem.\n* Sic. Matilda ZavrtalovcLy oblíbená primadonna opery\nv Cosenze, obrala si k svému příjmu operu „Favorita.\" Při ka-\nždém jejím se objevení na jevišti byla přijata dlouho trvajícím\npotleskem, jenž se zdvojnásobil po přednosu každého jejího\nkusu a v nadšení přešel. Četné obecenstvo vyznamenalo ji množ-\nstvím kytic, básněmi a jinými drahocennými dary. Výnos ob-\nnášel 1000 lir v hotovosti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "143", "page_fin": "145", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.6.1", "titre_corps": "* České divadlo. Dne 10. června: „Faust a Markéta;\"", "titre_sommaire": "* České divadlo. Dne 10. června: „Faust a Markéta;\"", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.5", "debut_caractere": 7576, "fin_caractere_exclue": 7809, "texte": "* České divadlo. Dne 10. června: „Faust a Markéta;\"\ndne 12. června: „Loď v přístavu\" ; dne 15. Června: „Don\nPasquale.\" Komická opera ve 3 jednáních, přel. Jind. Bohm.\nHudba od G. Donizettiho (poprvé) \\ dne 18. Června: „Don\nPasquale.\""}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "144", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8085, "texte": "Slavné pevkyni slč. Vítali máme co děkovati, že uve-\ndena v náš repertoir opět nová komická opera, totiž „Don\nPasquale\" od G. Donizettiho. Sloh celé opery je nejvíce po-\ndoben slohu „Nápoje lásky;\" někdy vystupuje až příliš frap-\npantně tato podobnost. Ačkoliv se nedostává této opeře,\nkterou Donizetti r. 1843 pro Paříž byl složil, zvláštního pů-\nvabu dějství a jmenovitě střídavosti situací; dává se přec\nna všech hlavních divadlech italských jak v Itálii tak v ci-\nzině a máme za to. že se i na českém jevišti udrží, budeme-li\nmít po ruce vždy tak výtečné pěvecké quartetto, jako je\nnyní máme.\nJako v komposici, tak iv provedení komické opery\njsou Italiáni skladatelé i pěvci téměř nedostižní. Více\nnež po celé století obsypává hudební svět tyto vděkuplné,\nusmívavé hudební obrazy Jomelliho, Lea, Galuppiho, Rossi-\nniho, Donizettiho a Ricciho nevadnoucí přízní a účastenstvím\na máme za to, že spočívá v komické opeře Italianů nehy-\nnoucí jádro, z něhož vypučí svěží, zelený strom. Že se vy-\nvinul u Italiánů až k „non plus ultra\" tento druh hudby,\nneleží pouze ve zvláštnostech jejich talentu a povahy, v je-\njich naivním a veselém názoru života, nýbrž iv povaze\njejich půvabné hudební řeci; neboť ony rychlé parlandové\nfrase, které tvoří značnou část žertovné hudby, nedají se pro-\nvésti v žádné řeci mimo slovanské, je-li překlad plynný a\nvýtečný. Vážné opery Cimarosy a Paesiella jsou už dávno\nzapomenuty; za to však dávají se až dosud s úspěchem roz-\nhodným: II matrimonio segreto, (Tajné manželství), komická\nopera od Cimarosy a La bella molinara (Sličná mlynářka)\nžertovná opera od Paesiella. Kdy pak člověk slyší Rossiniho\ndruhdy obdivovanou vážnou operu „Tancreda\" ? Zmizelť té-\nměř ze všech divadel; co zatím jeho geniální „Lazebník\nSevillský\" zdobí každý repertoir divadelní. Tak také bude\nstále žiti Donizetti ve svých komických operách: Elisire\nďamore (Nápoj lásky) a Don Pasquale, i když budou pra-\nchem a pavučinami pokryty partitury jeho oper : Anna Bo-\nlena, Belisar atd. Francouzští skladatelé nebyli příliš sfastni\nv nápodobování komické opery, která se nejprv za času\nLudvíka XIV. r. 1645 v Paříži zprostředkováním Mazari-\nnovým objevila. Francouzům chybí naivnosť, svěžest a přede\nvším bohatost na melodie; to tvrdil a dokázal už před sto\nlety Jean Jaeques Rousseau, jenž důkladně znal a oceniti\numěl přirozené hudební nadání svého národa. Arii,\njako je sortita Rossiniova Figara, nesvedou veškeří hudební\ntalentové Francie, kdyby se i dohromady sloučiti dali. Ko-\nmičnost v tak zvané jejich opera comique nespočívá nikdy v\nhudbě, nýbrž v situaci a náleží tedy básníku a nikoliv skla-\ndateli, Poslyšme si na př. nejlepší zpěvohru Adamovu, to-\ntiž Postiliona z Lonjumeau a hned na to Nápoj lásky od\nDonizettiho, aneb také Don Pasquale. V jednom čísle italské\npartitury najdeme mnohdy více Čistě hudebního živlu, než ve\nvšech 3 aktech francouzské zpěvohry. Hlavní zásluha její\nspočívá vlastně v tom, aby se zakryla nuznost melodičnosti\nskvělou, pikantní a vkusnou technikou. Němci nevyvedli v\nkomické opeře mnoho kloudného a co vyvedli, přišlo téměř\nuž v zapomenutí. Kdo zná nyní operetky Hillera, Ditters-\ndorfa, Schenka, Weigla, Eule atd.? W. A. Mozart napsal\nsvé dvě komické zpěvohry: Cosi fan tutte (Tak to tropí vše-\nchny) a Nozze di Figaro (Figarova svatba) na italský text\na pro italské zpěváky a dlužno jej tedy v tomto oboru za\nitalského skladatele považovati. Avšak zaběhli jsme svým\núvodem daleko. Vraťme se raději k „Don Pasquale,\" jenž\nv úterý dne 15. června veškeré obecenstvo tak rozveselil.\nLátka této zpěvohry není nová a objevila se v rozličných\nformách na slovanských, francouzských, italských, španěl-\nských i německých jevištích.\nDon Pasquale, starý zámožný a skoupý podagrista před-\nsevzal si, že zlomí vzdory svého synovce, jenž si nechce\nvzíti za manželku ženu, kterou byl pro něho Don Pasquale\nvyhledal a to za tou příčinou, že už miluje jinou (Norinu).\nDon Pasquale umíní si, že se ožení a tím synovce vydědí.\nDoktor Malatesta, domácí přítel a důvěrník starce, obdrží roz-\nkaz, aby vypátral pro Don Pasquala nějaké nevěsty. Ma-\nlatesta je však upřímnější přítel synovce než skoupého strýce..\nMalatesta užije okolnosti, že Don Pasquale nezná Norinu:\nmilenku synovcovu a předvádí starci Norinu co svou sestru,\nkterá se právě vrací z ústavu a se odhodlala, jej pojmouti\nza muže. Starý mládenec je celý zanícen milostností, ostý-\nchavostí a mravností mladistvé nevěsty. I pošle hned pro\nnotáře, aby sepsal svatební smlouvu a synovec milovník\nto Noriin musí smlouvu tu co svědek podepsati. Sotva\nže je smlouva vykonána, ustane Norina od přetvářky a z\nostýchavé dívčiny stane se rozvzteklená Xantippa. Ošizeného\nDon Pasquala docházejí na to ohromné účty za nový ná-\nbytek, věci přístrojné, šperky, za nové livreje, koně, kočáry,\nza předplacení lóže do divadla atd., které si Norina objed-\nnala. Starý Pasquale vzdorujíc výstřednímu jednání mladé\npaní, která by takto vbrzku jeho dům přivedla na mizinu,\ndá se svou zlostí tak unésti, že nazve Norinu koketou;\nzačež mu tato notný políček vysadí. Tento políček a zachy-\ncené milostné psaníčko, v němž nápadník mladé paní žádá\n0 dostaveníčko; to vše pomate übožáka Pasquale na dobro,\n1 ustanoví se na tom, že přenechá svému synovci Ernestu tuto\nlitici v podobě ženské za manželku a doufá, že se tak lépe\nna něm pomstí, než aby ho vydědil.\nTímto ryze komickým obratem končí se opera. Co se\nhudby vůbec týče, je naskrz přiměřena, melodiésní, vděku-\nplná, plna pikantních eífektů vokálních a instrumentálních.\nOuvertura může se nazvati přiměřenou a veselý hlavní mo-\ntiv její vyňat jest ze zdařilé arie Noriny. O obratnosti skla-\ndatelově jakož i o jeho nevšedním talentu, effektně psáti pro\nhlasy, svědčí téměř veškeré kusy této opery, z nichž však\nzde nejzdařilejší podáváme. Romance doktorova (Des-\ndur) vynikajíc rozkošnou kantilenou zbudována jest na je-\ndnoduché, ale krásné harmonii; mezi Ernestem a Don Pas-\nqualem (čís. 4) vystupuje hlavně střední věta (As-dur) —-\nscéna a kavatina Noriny je roztomilý hudební kus a působí\nutěšeně svým líbezným andantem (G-dur), jako svým roz-\nmarným, ozdobným allegrettem (B-dur). Druhá věta dělá\nzvláště příjemný účinek význačným svým rhytmem, zdařilým\nmotivem, a vůbec selou svou formou. První akt končí vel-\nkým duettem mezi Norinou a Don Pasqualem brillantním to\nkusem, jejž dlužno považovati za jedno z nejlepších čísel;\nneboť vyniká rozmanitostí co do formy, svěžestí myšlének a\nobšírností, aniž by se stala rozvláčnou. Následující na to te-\nnorová arie (F-moll a Des-dur) jsouc skoro sentimentálně dr-\nžána má pěkné momenty a jest vůbec dobře provedena.\nPo obyčejném terzettu, v němž Norina převládá, následuje brzy\ndruhé finále, v němž se zračí některé dobře zosnované a\neffektní pospolné věty. Situace tu oživí se zvláště líčenou\nmetamorfosou Noriny, která se objeví Don Pasqualovi v ta-\nkovém světle, že se mu sňatek s ní zdá býti horoucím pe-\nklem. V třetím aktu potkáváme se se svěžím rozmarným a\na karakteristickým duettem mezi Norinou a Don Pasqualem;\ns velmi půvabnou serenadou (čís. 14.), kterou zpívá Ernesta\njsa sborem doprovázen. Líbezný zpěvný motiv, jednoduchá\na přec na pravém místě zvýšená harmonie, utěšený rhytmus,\ndobře volený průvod, to vše přispívá k tomu, že se sere-\nnada ta stala tak oblíbenou. Také notturno (Norina a Er-\nnesto A-dur), které následuje bezprostředně po ní, oplývá\nvděkem meiodiésním. V rondo finále stkví se opět Norina a\nloučí se s úspěchem s obecenstvem. Co se provedení týče,\nbylo v každém ohledu výtečné. Nejvíce skvěla se ovšem\nmezi všemi sl. Vítali co Norina, která při svém se objevení\nkyticemi a věnci obsypána byla a slavila pravý triumf\nosvědčíc, že jest nejen v partiích tragických (Markéta) a v\nsentimentálních (Linda), ale iv komických pravou mistryní.\nNevíme v skutku, čemu se máme půvabné Vitali-Norině\nvíce obdivovati, zdaž vděkuplnému milostnému zpěvu, jenž\npodporován jsa neobyčejnou zvonkovitostí si vymáhá bouřli-\nvého potlesku, aneb svěží, roztomilé hře, která překypuje\nrozmarem, naivností a zpupností. V její hře spočívá primi-\ntivní, přesná přirozenost a svěží síla. Pan Paleček je na-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "145", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1088, "texte": "daný umělec a rovněž tak výtečný herec, jak pěvec komi-\nckých partií. Od prvního se objevení až k scéně závěreční\nsetrval skrze všechny situace v karakteru starého skoupého\npodagristy Don Pasquala s podivuhodnou důsledností. V\nsnubní slavnosti (v 2. aktu) vynikal p. Paleček trefnou mimikou\na podal výraz zaraženosti a zděšenosti, když Norina se ob-\njeví co pravý Jábel sklamanému starci s velkým rozmarem.\nPan Lev co Malatesfa překvapil obecenstvo pěknou hrou a\nvýtečným koloraturným zpěvem, který svědci o stálých stu-\ndiích horlivého umělce. Pan Barcal provedl svou méně vy-\nnikající úlohu slušně a vyznamenal se zvláště přednesem\nnešeného zpěvu jmenovitě v notturnu 3. dějství. Netřeba\nani podotknouti, že veškeří sólisté hlučnou pochvalou od-\nměněni byli. Operu řídil pan kapelník Čech velmi obezřele.\nCo do kostumů bychom si přáli, aby se bylo užilo španěl-\nského malebného kroje, místo salonního, a konečně žádáme\nsl. ředitelstvo, aby dalo odstranit přec ta vrabci hnízda z\ndivadla, kdež pro samé solfedžování mladých vrabců vydr-\nžeti nelze. Překlad p. Bohmův ie velmi plynný.\n\nP."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "145", "page_fin": "145", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.6.2", "titre_corps": "* Přijímání chovanců do školy pěvecké na praž. konservatoři", "titre_sommaire": "* Přijímání chovanců do školy pěvecké na praž. konservatoři", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "145", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.7", "debut_caractere": 1090, "fin_caractere_exclue": 6751, "texte": "* Přijímání chovanců do školy pěvecké na praž. konservatoři\nhudby. Letos budou se koncem tohoto II. půlletí poznovu přijí-\nmali chovanci mužského a ženského pohlaví do školy pěvecké*\nUčebny běh v pevecké Škole trvá ctyry roky. Chovanci přijí-\nmají se toliko prozatím na dobu nejdéle jednoho roku a teprv\nkdyž nabude ředitelstvo přesvědčení, že jsou chovanci co do\nhlasu, jakož i co do dramatického, hudebního a každého další-\nho k umělecké dráze potřebného nadání a dosaženého vzdělání\nhlasu náležité spůsobilí, následuje skutečné přijetí spojené se\nzápisem Či immatrikulací. Chovanci vyučují se mimo zpěv je-\nště následujícím odvětvím umění: theorii hndby, krásovede a\ndějepisu hudby, deklamací a mimice, vlaskému a francouzskému\njazyku a průvodu na klavír. Výminky, pod nimiž se chovanci\npřijímají: 1. Dobré hudební vlohy. — 2. Tělesně dokonale vy-\nvinutý a hudebně vzdělavatelný hlas. — 3. Hudební a zpěvní\nproprava vůbec, která převyšuje základní počátky. 4. Tělesné\nzdraví, jakož i ušlechtilá, veřejnému vystoupení příznivá posta-\nva. 5. Dostatečné literární vědomosti. Při zvláštních vědomo-\nstech nebo zřejmých schopnostech k hudbě a zpěvu může však\nředitelstvo jednoho neb druhého z těch kterých požadavků\nupustiti. Žádosti týkající se přijímání chovanců dlužno nejdéle\ndo 15. Července b. r. zadati s nadpisem: Ředitelstvu pražské\nkonservatoře hudby — v Praze, Staré město Č. 234. V té kte-\nré žádosti nechť se uchazeči přiloženým křestním a očkovacím\nlistem, pak Školními ci jinými vysvědčeními proukážou, že vy-\nhoví co nejlépe těm kterým požadavkům a zároveň ať se výslo-\nvně vyjádří, že bude dostatečně postaráno o veškeré potřeby\nchovancovy po celou dobu vyučování a že se po skutečném při-\njetí o tom ten který právní úpis vystaví, konečně pak, že se v\nhotovosti položí knuce 80 zl. r. m , která se však svým Časem\nvrátí. Ve 14 dnech po vypršení lhůty konkursní nechť se při-\nhlásí žadatel bud! sám neb jiný v Žádosti k tomu cíli zejmena\nuvedený v kanceláři ústavu č. 234—I., kdež se mu doručí vy-\nřízená žádost. Bližších zpráv o zařízení školy pěvecké na kon-\nservatoři dozvědět! lze se bud ústně bud! na listy frankované u\nroditele ústavu, p. Jos. Krejčího (staré město Č. 461), u adjunk-\nta ústavu p. prof. Grossa (Č. 234—I.), aneb u prof. zpěvu p.\nP. A. Vogla, (Č. 570—H.)\n* Paní Heidelberg - Zadrobilkovd, výtečná pianistka Česká\nzavítala z Osěku se svým manželem do Prahy, kdež se jak se\ndovídáme, trvale usadí.\n* Harmonie jmenuje se nový zpěvácký spolek v Praze,\njehož protektorem jest pan Dr. Aug. V. Ambros. Týž spolek\nbezpochyby že německý vystoupí dne 24. června v hostinci\n„Bohemia\" na baště veřejně.\n* Pan Vojtech Heckely žák p. Fr. Blažka, prof. harmonie\nna iistavu varhanickém v Praze, působí nyní co učitel drama-\ntického zpěvu v Berlíně s velkým úspěchem. Tyto dni obdržel\np. prof. Blažek od p. Heckla několik jeho původních skladeb,\nkteréž mu tento žák z vděčnosti a na důkaz hluboké úcty\nvěnuje. Skladby svědci a nevšedním talentu skladatelském.\n* Pan Fr. Černý, prof. na konservatoři Petrohradském\npřibyl v pondělí dne 14. června do Prahy a odebral se už po\nkrátkém pobytu do lázní Karlovarských. Tyto dni očekávají se\ndo Prahy rusti divadelní kapelníci p. Ed. Nápravníky jenž pro-\ndlívá v lázních Svalbachských a p. Hynek Vojáček.\n* Pan Ferd. Podhorský engažován jest nyní pro zimní\nsaisonu u divadla Opavského.\n* SI. Trausilova dostala příznivý engagement u divadla\nThálie v Hamburku.\n* Pánové Antonín a Mikuláš Rubinstein obdrželi oba\ncísařský ruský řád Vladimírův, s nímž je spojeno ruské šlech-\nti ctví.\n* Pan Václ. Soukupy tenorista a p. J. DobŠ, bassista,\noba žáci operního ústavu p. Fr. Pivody, engažováui jsou od ře-\nditele p. Švandy ze Semcic pro zimní saisonu k městskému\ndivadlu v Plzni. *\n* Pan Karel Bendi složil mimo operu „Břetislav,\" která\nse na podzim provozovati bude, ještě dva akty nové opery, je-\njížto jméno je posud neznámo. Těšíme se srdečně na nové plo-\ndy tohoto osvědčeného skladatele.\n* Sic. Emilii Bubeníčkové odevzdali dne 11. června zá-\nstupcové divadelního družstva skvostný dar co upomínku na její\nprvní vystoupení ve zpěvohře „Prodaná nevěsta.\" Při tépříle-\nležitosti slíbila slě. Bubeníčkova, že bude po uplynutí pohostin-\nských her sic. Vitali ještě vícekrát v českém divadle zpívati.\n* Paní Mina Normann-Nerudová odebrala se z Londý-\nna, kde svou čarovnou hrou na housle náramnou sensaci zbudila,\ndo Baden-Badenu a pak do Wiesbadenu.\n* Pan Alois Hnilička, městský kapelník v Chrudimi, jenž\nse osvědčil mnohými zdařilými skladbami co skladatel nevšed-\nního nadání, složil Deset básní z dum Českých pro orkestr, sbo-\nry a sola, tak že se mohou co jednotlivé části aneb po sobě co\noratorium provozovati. Jelikož písně ty bohužel pro nepří-\nznivé poměry nakladatelské tiskem vyjiti nemohou, je p. Hnili-\nčka ochoten je spolkům, které by je provozovati chtěly, proti\nzaplaconí opisu poskytnouti.\n* Sic. Teresa Stolzova slaví nyní triumfy v Parmě. Ku\nsvé beneňci obrala si tam naše krajanka operu „Don Carlos\"\nod Verdiho a byla vyznamenána nesčíslnými ovacemi, květina-\nmi a potlesky nadšeného obecenstva. I sebe chladnější obecenstvo,\npíše se časopisu „Trovatore,\" bylo nadšeno mistrným zpěvem sic.\nStolzovy ; neboť její hlas okouzluje, její zpěv hluboce dojímá a její\nhra uchvacuje podivuhodným spůsobem.\n* Sic. Matilda ZavrtalovcLy oblíbená primadonna opery\nv Cosenze, obrala si k svému příjmu operu „Favorita.\" Při ka-\nždém jejím se objevení na jevišti byla přijata dlouho trvajícím\npotleskem, jenž se zdvojnásobil po přednosu každého jejího\nkusu a v nadšení přešel. Četné obecenstvo vyznamenalo ji množ-\nstvím kytic, básněmi a jinými drahocennými dary. Výnos ob-\nnášel 1000 lir v hotovosti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "145", "page_fin": "145", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.7", "titre_corps": "* Uprázdněná místa hudebnická. Přijmou se dva obratní", "titre_sommaire": "* Uprázdněná místa hudebnická. Přijmou se dva obratní", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "145", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.7", "debut_caractere": 6753, "fin_caractere_exclue": 7665, "texte": "* Uprázdněná místa hudebnická. Přijmou se dva obratní\na spůsobilí sopranisté v klášteře u sv. Jakuba v Praze. Ti,\nkteří se o místa ta ucházeti hodlají, nechť se ohlásí up. Ad.\nPrůchy, ředitele kůru v klášteře samém, nejdéle do 20. červen-\nce bud písemné neb ústně. Pro Baden ■ Baden hledá\nse na měsíc září tohoto roku úplná kapella 040 hudebnících.\nBližší zprávu podá p. Konnemann, ředitel lázeňského orkestru\nv Baden-Badenu. U Lijpshého městského orkestru, jenž účin-\nkuje též v chrámě, v koncertech Gewandhausu a v divadle,\nuprázdněno jest místo altopozounisty. Uchazeči nechť se obrátí\npísemně, přiloživše svá vysvědčení, kp. Jiřímu Hauboldu, se-\nkretáři pensijního fondu orkestrálního v Lipsku (Niirnberger-\nstrasse 9.) Výtečný kornista, jenž zároveň umí hráti na ně-\njaký smyčcový nástroj, najde trvalý engagement u městského\norkestru v Heidelbergu. Bližší zprávu podá Fr. Haessner aH.\nKrober v Heidelbergu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c016", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "145", "page_fin": "145", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "145", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.7", "debut_caractere": 7667, "fin_caractere_exclue": 7880, "texte": "Listárna.\nPanu H. P. v V. Budou nám vítány. Sl. zpěv. sp. v S.\nPáně Streblovy sbory obdržíte v opisu u p. F. Boučka\nv Praze. Jsou to: „Měsíčku\", smíšený sbor. „Klučina\"\n„Slzy a vzdychání\" „Má otcina'1 ženský sbor."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-06-20-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-06-20_01#c017", "volume": "bmtnabd_1869-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "146", "page_fin": "146", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.2.9", "titre_corps": "Ženám českým. Slova od Boženy Němcové, v hudbu uvedl Václav Proška.", "titre_sommaire": "Ženám českým. Slova od Boženy Němcové, v hudbu uvedl Václav Proška.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "146", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 67, "texte": "Ženám českým.\nSlova od Boženy Němcové, v hudbu uvedl Václav Proška."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "139", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.1", "texte": "Timto čislem ukončí se druhé čtvrtleti „Dalibora\". Žádáme všechny, jimž jde o zdar a rozkvĕt\ndasopisu naseho, by sve doSU predplaceni x brzku obnovili a Daliboru nove odberatele\nnebot jen pH hojnem dcastenstvZ bude nam moznd, statne dale a zdjmy slav. zpev. spolkw\nceskoslovanskych v&bec a jednoty peveckych spolku zvldst hdjiti.\n\nHynek Vojáček.\nJeden z nejprvnějších pěstovatelů mužského čtvero-\nzpěvu českého jest bez vší pochyby Hynek Vojáček, který\nsvými komposicemi vlasteneckými nemálo přispěl svého času\nk národnímu uvědomění bujaré mládeže.\nVojáček narodil se dne 4. prosince 1825 v městečku\nZlíně na Moravě, kdež jeho otec spravoval úřad městského\nučitele a kapelníka. R. 1830 přestěhoval se Vojáčkův otec\ndo Vsetína na Bečvě. Zde probudil jistý Daněky, výtečný\nhráč generál, bassu v mladistvém Hynku lásku k hudebnímu\numění, jehož prvním začátkům ho také učil. V duši Vojáč-\nkově ozývaly se melodiésní písně národní Karpatské, jejichžto\nduch vyzírá z pozdějších skladeb Vojáčkových; ano, písně ty\nvštípily mu myšlénku o samostatném směru slovanské hudby.\nVojáček určen byl od otce svého k studiím gymnasialním\na odebral se za tou příčinou r. 1838 do Brna, kdež setrval\naž do r. 1845 v klášteře, maje za spolužáky Jana L. Lu-\nkeše, Aloise Hniličku a jiné pozdější umělce. Prodlévaje\nposlední dvě léta v klášteře, stal se ředitelem hudebních\nzkoušek a varhaníkem u milosrdných bratří. Bohatá klá-\nšterní sbírka musikalií jakož i obcování s výtečnými hudeb-\nníky a konečně cvičení se v rozličných nástrojích urychlily\njeho hudební studia.\nDo tohoto času padají jeho první skladatelské pokusy\nv církevní hudbě; byly to malé mše, offertoria atd. Též doby\nskládal Hynek též světské písně a sbory, které při pozděj-\nším provozování s pochvalou se potkaly.\nBrzy omrzelo Vojáčka město Brno a ukončiv právě\nstudia gymnasialní ustanovil se na tom, že bude ve Vídni\nfilosofii slyšeti. Posledních práznin užil k tomu, že podnikl\nse svým otcem, mladším bratrem a slovútným pěvcem J.\nLukešem, cestu do Karpat, aby se popásl na krásných pí-\nsních národních.\nNa to odebral se Vojáček do Vídně, kde od r. 1845\ndo r. 1846 setrval. Zde se ho ujali jeho krajané a jmeno-\nvitě pro českou mládež tak obětavý ředitel vyučovacího ú-\nstavu p. Petr Bílka, jenž jsa chvalně znám co mecenáš slo-\nvanský, jej všestranně podporoval. Zde složil Vojáček jsa od\nvlastenecké mládeže povzbuzován výtečné „Písně Hostýnské/'\na „Hlas z Blaníka.\" Po roce vzdal se filosofických studií a\npřijal místo učitele hudby u hraběnky Marie Bethlenové do\nSedmihrad.\nZde nalezl některé své rodáky, hlavně důstojníky a pak\nslavného hudebního umělce Růžičku, s nímž stál v přátel-\nském poměru. Aby byl v stálém spojení se svou vlastí, od-\nbíral české časopisy, knihy, stal se členem „Matice\" atd.\nVojáček sledoval prodlévaje v Sedmihradech důsledně\numělecký směr, na němž se zakládají výtvory jeho, totiž stu-\ndium národních písní slovanských, navštiviv osady Bulharů v\nDobré a Devě, pak osady Slováků. R. 1846 podnikl cestu skrze\nUhry a Sedmihrady a seznal národní písně maďarské, ru-\nmunské, cikánské a tak zvané sasské, které poslední jsou\nvlastně jakýmsi druhem valčíku, jenž zaznamenán jest ve\nVojáčkově skladbě „Bystřické barikády 1848.\"\nR. 1848 byl pro Vojáčka osudný. Když ruská armáda\nvnikla do Sedmihrad, slyšel Vojáček krásné ruské „Pjesen-\nníki\" s průvodem nástroje hudebního a tu poprvé zbudila\nse v něm touha a přání, odebrati se do Rus. Dům hraběnky\nBethlenové vypleněn byl jistou tlupou Sasů, která také zni-\nčila hudební plody Vojáčkovy. I co měl tedy počiti?\nOdebral se nemaje peněz pěšky domů a usadil se v\nBrně, kdež až do r. 1851 v důvěrném kruhu svých přátel\nsetrval zanášeje se ustavičně studiemi národních písní. Ně-\nmecký zpěv. spolek Brněnský zvolil ho za svého čestného\nředitele a tu pěstoval Vojáček také české čtverozpěvy; avšak\nnedostatek slovanských skladeb a brojení němčourů proti slo-\nvanskému umění, rozmrzelo ho tak, že se místa toho úplně\nvzdal a do Vídně se odebral.\nR. 1853 hledal Lvov, ředitel cis. ruské pěvecké kapelly,\nučitele hudby a Vojáček ucházeje se o místo to, obdržel je\nnavzdor četným kompetentům. Na to odcestoval Vojáček na\nsvé stanoviště Brzeszétilevské na Bugu. Zde si Vojáček o-\nsvojil polskou řeč a národní hudbu a naučil se znáti po-\nměry běloruského lidu. Brzy na to nastoupil Vojáček kapel-\nnické místo u prvního pluku gardy v Petrohradě.\nNové známosti s korifei hudebního umění, velkolepost\nPetrohradské opery působily mohútně na Vojáčka, jenž r."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "140", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.2", "texte": "1857 jmenován byl členem orkestru cis. divadla ar. 1862\nvarhaníkem cis. italské opery a Petrohradské\nkonservatoři.\nSkladby Vojáčkovy započaly českou písníf k níž mu byl\npodal slova humorista Rubeš. Z církevních skladeb, které\nVojáček ve svém mládí složil, nachází se jich několik v\nČechách a na Moravě, jmenovitě 5 mší s průvodem nástrojů,\n1 mše pro mužské hlasy (v Brně), rekviem pro mužské hlasy\n(v Praze), devét offertorií a responsorium (v Brně).\nDůležitější jsou čtverozpěvy/ sbory a písně, jednohlasé\nod Hynka Vojáčka, Z písní vynikají: Krásná noc An\nEmma (něm.) Wanderknabe (něm.), kterou slavný Ander\nr. 1845 velkého nadšení zbudil Na růži (Dreyschocku\nvěnovaná) Loučení pěvce Na Moravu Drahomíra\nChudý uhlíř Ranní Míně Vlast a dívka\nSlova matky Slávy Vyšehrad.\nZe sborů vynikají: Ples Morava —Je to večer\nSláva Bezedno Povzbuzující Pospolitá Hlas z\nBlaníka Modlitba před bojem Vlastenka Student-\nská Modlitba vojenská O vy hrady Komu bratří\nzazpíváme Modré hory Plané růže Šest sborů pro\nchrám Marie Sněžné Buď vůle tvá Lovecká Země\nčeská. Sbory ty povstaly před r. 1848 a líbily se jak na\nbesedách ve Vídni, tak iv Kroměříži a jinde.\n✓\nNavrátiv se ze Sedmihrad složil Vojáček v Brně čtvero-\nzpéoy: Ludmila Cyrill a Method Píškovi Radost a\nžalost Ples Čechův Čechy krásné; pak shory: Čtvero\nmalých sborů Společná Kytka komické terzetto\nStarý pán (velmi populární) Otec a syn Rychtář a\nbaby Zvěřinec. Dále písně: Domov pravé lásky Na-\nděje Hanácké Veselá jízda Loučení Dumka\nSlze lásky Pluj korábe Kde děva má Vroucí jinoch.\nTyto skladby, duchem slovanským provanuté a od vý-\ntečných pěvců přednášené, směřovaly za času absolutismu k\nprobuzení národního uvědomění a dosáhly na mnoze žádou-\ncího účele.\nTéž v Rusi dobyl si Vojáček nemalých zásluh o slo-\nvanskou hudbu; neboť byl prvním, jenž nehroze se žádných\npřekážek a protivenství uspořádal v Petrohradě slovanské\nkoncerty se slovanským na skrz programem.\nV Rusi složil Vojáček sbory Marnost světa Před\nnepřítelem Důvěra nábožného Bitva Píseň Mora-\nvanů Sbor Velehradský (dvakrát na text Balcárkův a\nKoláře) Otčina Črnogorec Hurá! pak písně: So-\nnet Prosti Na tebje Kak v noč zvjezdy Maša\nnaša. Mimo to složil Vojáček 6 českých písní, několik ou-\nvertur, začež se mu od J. M. čáře vyznamenání dostalo, a\nas 40 skladeb klavírních, konečně komickou operettu „Za-\njatá.\" Ze všech těchto skladeb je jich bohužel jen asi 14\ntištěno.\nPohlídneme-li na působení Vojáčkovo, musíme doznati,\nže mu slouží národní živel v umění za vodítko, že hledí slo-\nvanskou hudbu v umění individualisovat a za tou příčinou\npůsobí jeho vlastenecké plody mohútně na srdce ana ducha.\n\nSlovo o ruské hudbě světské (dramatické a\ninstrumentální).\n(Pokračování.)\nBrzy po Askoldove mohyle r. 1839 provozovala se čtvrtá\nopera Věrstovského, Touha po rodiněí, slova od M. N. Za-\ngoskina, která při mnohých dobrých stránkách přece nedo-\nsáhla značného výsledku; hlavně jí bylo na ujmu, že látka\nvzata byla z časového života; avšak proto pro všecko udr-\nžely se na jevišti některé tance s překrásnou hudbou Věr-\nstovského. Po této opeře dávala se pátá opera Věrstovského,\nZjevný sen na slova Šachovského, která náleží mezi nejlepší\nvýtvory národního tohoto skladatele.\nVěrstovský rozvinul v této opeře skvělé stránky svého\ntalentu, dodav hudbě své rázu úplně národního a melodiím\nvřelosti a vzletu ušlechtilého. Ukolébavka kněžny Zorjušky,\nvelkolepý, slavnostný pochod, rozkošný ruský tanec, prova-\nnutý duchem národním, jsou skutečné perle této opery.\nSkvělejšího ještě úspěchu dosáhla Věrstovského šestá\nopera Gromoboj, která se dne 24. ledna 1858 poprvé pro-\nvozovala. Opera tato proniknuta jest rovněž jako předešlá\nduchem národním a jest okrasou ruského repertoiru oper-\nního v Moskvě. Taktéž jest opera Moskevský čarodějník,\nkterá se zhusta na Petrohradském jevišti provozuje.\nJako Věrstovskému, tak iv duši geniálního Glinky za-\nbleskla se okolo roku 1834 myšlénka, aby položil pevný zá-\nklad k národní hudbě dramatické. Pozorování zvláštního\nrázu hudby italské vedlo jej k hlubšímu skoumání podmínek,\npod nimiž by se také hudbě slovanské vdechnouti dal ráz\nsamostatný.\nV nepoznané ještě bohatosti národních zpěvů otevíralo\nse tvůrčímu jeho duchu veliké, dosud málo pěstované pole;\nmyšlénka o příští národní opeře slovanské vždy mocněji jej\njímala. Co se již dříve v jeho písních a romancích ozývalo,\nmělo nyní ve velkém díle dramatickém přijíti k živějšímu a\ndokonalejšímu výrazu.\nChutě tedy nastoupil Michael Ivanovic Glinka neschůd-\nnou dráhu národní hudby dramatické, složiv velkou lyrickou\noperu Život za cara, která se roku 1836 v Petrohradě po-\nprvé (v Praze 29. srpna 1866) s nejskvělejším výsledkem\nprovozovala. Zaskví-li se jednou jak nepochybujeme\nbudova slovanského operního slohu v úplné své dokonalosti,\nbude zajisté Glinka, jenž se snažil ideál svůj vtěliti v do-\nkonalou co možná formu, s vděčností jmenován mezi skla-\ndateli, kteří na základě bohatého živlu národního první krok\nučinili k uskutečnění myšlénky o slovanské dramatické hudbě.\nPrvní tato Glinkova opera byla toho jasným důkazem, že\nslovanským skladatelům není více zapotřebí sledovati vzory\ncizí, že z vlastního národa čerpati mohou půvaby a krásy\n/ nové. Ačkoliv děj opery Život za cara je jednoduchý a málo\nrozmanitý, dovedl Glinka tuto vadu libreta vylíčením živlu\nruského a polského co možná zastříti, a vdechl jednotlivým\nosobám ráz individuální.\nZádumčivé národní písně ruské i příbuzné jim ohnivé\na rytířské zpěvy polské poskytly Glinkovi vděčnou příleži-\ntost k uměleckémn jich spracování ve smyslu novější hudby,\na geniální skladatel vypěstoval skutečně z těchto jednodu-\nchých a prostých květinek zpěvného sadu národního mohút-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.3", "texte": "né, opravdu velkolepé rostliny, a pozbyly-li tyto prvotní ná-\nrodní zpěvy při reprodukování něco na svěží vynalézavosti,\ndosadil to Glinka dokonalou formou uměleckou.\nPatriarchálnosti Rusů hleděl skladatel přidržováním se\npřísných forem od kanonické, volné imitace až ke skuteč-\nnému fugatu, rytířství Poláků důsledným přidržováním se\nmazurkového a polonezového rhytmu vyhověti; avšak široký\nproud zpěvných motivů odnímá celku oné živosti a mohútno-\nsti výrazů, jakých třeba k dosažení pravého účinku dramatického.\nVada ta vystupuje hlavně v první části třetího jednání,\nkde se postup děje zúplna zastaví a momenty čistě lyrické\npříliš se rozvinují. Těžištěm celého díla jsou velkolepé, nej-\nvíce polyfonní sbory, které se nikdy • s mohútným účinkem\nneminou.\nOpera Život za cara potkala se hned při prvním před-\nstavení s všeobecným nadšením, které až dosud neochladlo, a\nstala se vskutku národní operou ruskou a stálou okrasou Pe-\ntrohradského divadla. Že tomu tak, svědčí ta okolnost, že\nse dne 27. listopadu 1866 již po 273 krát provozovala. Krá-\nčeje tímtéž směrem a řídě se svými ustálenějšími zásadami,\nsložil Glinka několik let na to druhou operu Ruslan a Lud-\nmila (Slova od Puškina), která se r. 1842 poprvé v Petro-\nhradě (dne 16. února v 1867 v Praze) dávala. V opeře té\njeví se ještě zápas skladatelův s nesnadnostmi a obtížemi\nneschůdné dráhy, kterou si kráčeti předevzal, jakož i jeho\nchvalná snaha, aby dostál oněm podmínkám, které si byl vytknul\nklada základy k slovanskému opernímu slohu.\nRuslan a Ludmila stojí v ohledu dramatickém mnohem\nvýše než jeho první opera, kouzelný svět poskytl fantasii jeho\nvolnější vzlet a rozsáhlejší pole. Jak z melodií tak i z rhyt-\nmů vane čistě slovanský duch.\nZa příkladem Glinkovým pokusili se někteří ruští skla-\ndatelé v oboru dramatické hudby; avšak až posud nepoště-\nstilo se jim dostoupiti oné výše, na níž stojí Glinka a Věr-\nstovský. Nicméně dlužno uznati s vděčností jejich chvali-\ntebnou snahu a díla jejich záslužná. Jsou to Alexej K. Lvov,\njenž složil opery: XJdinu, Bianku, Ermo, z nichžto první i\nve Vídni a Drážďanech provozována jest, pak baron Fitting-\nhof (Větinkov), jenž složil opery Démon a Mazepa\\ Antonín\nRubinstein, který v mladších letech svých komponováním ru-\nských oper se zanášel. Složilť tříaktovou operu: Dimitrij\nDonský(lBso), pakjednoaktové operetky: Sibiřský lovec (1851),\nTomáš blázen (1858), Msta (1858), které se v Petrohradě\nprovozovaly, avšak z repertoiru zmizely. Operetta Sibiřský\nlovec provozovala se v něm. překladu ve Výmaru (1854).\nDále složil Kyj operu Kavkazský plenník, Dánčan Důtsch o-\nperu Kroatka, Villebois operu Nataša, Ptrujský operu Para-\nsa, Dargomyžský opery Rusalka, Slavnost Bachova, Amalat\nBeg, Artěmovský malorusk. operu Zaporozec, kterážto po-\nslední byvši zpívána v maloruském jazyku nevzbudila tako-\nvé pozornosti, jaká se očekávala, a to za tou příčinou, poně-\nvadž se již od mnoha let v Petrohradě maloruské operetky\nprovozovaly.\nV nejnovějším čase obrátil na se všeobecnou pozornost\nduchaplný kritik a skladatel Alexandr Nikolajevič Sérov pě-\ntiaktovou operou Judita, která roku 1863 pravou sensaci v\nPetrohradě zbudila. Alexandr Sěrov (nar. 1820 v Petrohra-\ndě) zabýval se již v mládí pilnými studiemi theoretickými\na největšího vplyvu naň později měl slavný M. J. Glinka.\nNemálo však naň později účinkovali Fr. Liszt a Richard\nWagner, s nimiž vstoupil v úzký přátelský svazek. Sěrov,\nmuž to již letný, bez zvláštní zevnější uhlazenosti, s pevným\npřesvědčením a důvěrou ve své hudební nadání, přestál co\nkritik již mnohý boj a časté porážky jej jen více utužily ;\njeho ostrovtipná důmyslná hlava stavěla se na odpor všemu\nobyčejnému, všednímu, podlému a veškeré šabloně. (Pokr.)\n\nÚvahy.\n\nO.\nTout egat! Risoluto-Polka pour le Piano par Max Konopásek.\nNákladem Christopha a Kuhé v Praze.\nMá-li znamenat v hudbě „Tout egal\" to je jedno aneb\njedno a totéž; tuť očekáváme ovšem od skladatele dle tohoto\ntitule, aby to samé nebylo tímtéž; nýbrž aby vždy bylo ji-\nným a přec tímtéž. Jak jsme v této skladbě shledali, sna-\nžil se skladatel vyhověti všemožně názvu této skladby a\nprovésti dosti uměle naznačenou karakteristiku. Zdá se\nnám ale, že nestojí ještě skladatel, ač sice nadaný, přec na\ntakové výši hudebního umění, aby dostál tak velké úloze,\nkterá vyžaduje mimo vytříbený vkus a celý harmonický\napparat, ještě i kombinačního ducha. Éadí-li se ale rozličné\nhudební věty jedna na druhou, a svarirují-li se při tom\nještě některé dlouhé sekvence tak, že přijde-li se do polo-\nvic skladby, se opakuje totéž zase z počátku, tuť ještě není\nto samé tím samým, to jest jen to samé tím samým. Neboť\nskladba „Tout egal\" vyžaduje, by se vytvořilo z mála\nmnoho, a ne z mnoha málo. Nechtíce se spouštěti do po-\ndrobná do technického rozbírání skladby této, musíme do-\nznati, že uspořádal skladatel harmonicky vše dobře a v tomto\nohledu též vše dobře promyslil, tak že doporučujeme skladbu\ntu, která zběhlého pianisty vyžaduje, i pro její melodickou\nplynnost těm, kteří sobě v salonních skladbách libují, x.\nTři Tantum ergo pro soprán, alt, tenor a bass od A. Nedvě-\nda. U Jana Schindlera v Praze.\nSkladby tyto, které se užiti mohou za vložky, vynikají\nmimo jednoduché, pěkné melodie a harmonie též i kostel-\nním slohem a dají se i méně obratnými zpěváky snadno\nprovésti. Čísla první a třetí se vyznačují též i originálností;\nkdežto číslo druhé v eurhytmickém ohledu nic jiného není,\nnež jen vůbec u nás známé „Pange lingua\" s jinou tóninou,\nmelodií a harmonií; je to asi tolik, jako když se vleje\nhmota do cizí formy, což skladateli na úkor nebudiž, anto\npevně přesvědčeni jsme, že 011 zamýšlel rhytmiku zmíněné-\nho „Pange lingua\" podržeti, ale že jí chtěl vtisknouti jen\njinou melodii a harmonii, ato se mu také dobře podařilo\npři ponechání tohotéž taktu a vzhledem ku časomíře tekstu.\nSkladby tyto, které se na skladě pana Schindlera nacházejí,\ndoporučujeme pánům ředitelům kostelní hudby.\n\nDopisy.\n\nZ Milána. (Nové opery od Albertiho, Petrelly, Cognotiho. — Smuteční\nmše za Rossiniho od 12 skladatelů.)\nNová opera „Armando e Maria\" od Karla Albertiho, kte-\nrá se poprvé dne 30. května v divadle ;; oi Fiorentini\" v Ne-\napoli provozovala, došla nejpříznivějšího výsledku. Je to práce"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "142", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.4", "texte": "mladistvého syna Adama Albertiho, jenž je podnikatelem diva-\ndla „de Fiorentini.\" NejhlavnejŠí cena hudby té spočívá v tom,\nže neupomíná hudba na žádný sloh, žádnou fakturu a žádné\nmotivy. Mnohé zlomky té opery přijaty byly s nadšením a\nmladistvý skladatel byl — 25krát vyvolán. Jak ze všeho vy-\nsvítá, kyne mladému skladateli skvělá budoucnost, máf velké\nkomposiční nadání; avšak musí konat jeste mnohá studia, jak\nmu to byl pravil sám maestro Mercadante, jenž jsa přítomen pr-\nvnímu představení mnohé části chválou provázel. Provedení\nbylo výborné, jmenovitě se vyznačili sig. Spezia, Aldighieri,\nbaryton Zaccometti a Arati. Při druhém představení byl kom-\nponista opět — 25krát volán, Romance pro tenor musela se\nopakovati, závěreČhí terzetto došlo velké pochvaly. — Petrella\nkomponuje nyní novou Čtyraktovou operu „/ promessi sposi\"\n(Snoubenci). Jak známo jsou „Snoubenci\" nejvýteČnějsím ro-\nmánem italským od slavného Manzoniho, jejž děkan Prokop On-\ndrák do Českého byl přeložil. Básník Ghislanzoni napsal už\nprvní jednání libretta dle Manzoniova světoznámého románu a\nsice za — dva dni. Petrella edebral se do městečka Lecca,\naby dosáhl hudební inspirace na tom místě, kde se děj romá-\nnu přihodil a kde Manzoni napsal svůj nesmrtelný román. Jak\nse Časopis „Lombardia\" dovídá, získal si nakladatel Lucca vlast-\nnictví nejnovějsí této Petrellovy partitury. Nevím co na tom\npravdivého, jisto vsak jest, že nabyl vlastnictví nové opery :\nGoretta od mladého maes. San Germana. — Maestro Antonio\nCagnoni, jenž zde několik dní prodlí val, ukončil právě dvě nové\nkomické opery: Un capriccio di donna (Rozmar zeny), slova\nod Ghislanzoniho, a Gli cimori di Cleopcitra (Lásky Cleopatřina),\nslova od M. Marcella. — Komise ustanovila už Části smuteční\nmše za Rossiniho, navržené od Giuseppe Verdiho, kterou v hud-\nbu uvésti rozliční skladatelové italští se uvázali. Maestro JBu-\nzolla bude komponovat Rekviem (sbor) — maes. Bazzini Dies\nirae (sbor) — maes. Pedrotti Tuba mirum (solo pro baryton)\n— maes. Cagnoni Quid sum miser (duetto pro soprán a kon-\ntraalt) — Frid. Picci Recordare (kvartetto) — maes. Nini In-\ngemisco (solo pro bass) — maes. Coccia Lacrimosa (kvartetto)\n— maes. Gaspari Domine Jesu (sbor) — maes. Plutani San-\nctus (sbor) — maes. Petrella Agnus Dei (solo pro kontraalt) —\nmaes. Mabellini Lux aeterna (terzetto) a maestro G. Verdi\nLibera me (sbor se soly a fugu.)\nZ Petrohradu. (Zábava pro komorní hudbu. Slč. Lavrovská. — Koncert\nfilharmonické jednoty. — Nové ruské opery. — Koncerty.)\nV třetí zábavě pro komorní hudbu, v níž účinkuje vedle\npp. Pickla, Albrechta a Weickmanna také Vás krajan p. Seifert,\nprovedeny byly kvartetto (Es-dur) od Beethovena, dvě kvintetta\nod Schumanna a Mozarta, a konečně nový oktett pro smyčcové\nnástroje od Svendsena, kterýžto poslední vyniká svěžestí myšlé-\nnek a pěknou formou. Téhož dne dávala ve velkém divadle\nslČ. Alžběta Lavrovská, která jak doslýchám přijala engagement\nu velké opeře v Paříži, koncert, přednášejíc arii z „Ruslana a\nLudmily\" od Glinky, scénu a arii z „Proroka\" od Meyerbeera,\nrecitativ a scénu z „AIcesty\" od Glucka a tři písně od Dargo-\nmyžského, Moniuszky a Schumanna. Nadšení obecenstva bylo\nnesmírné a neutisilo se dříve, dokud oblíbená umělkyně neopě-\ntovala obě první slovanské písně. Koncert filharmonické jednoty\nobsahujíc Mendelssohnovu reformační synfonii (op. 107.), ouver-\nturu k Leonoře Čís. 3. od Beethovena a orkestrální polonaisu\nze „Struensee\" od Meyerbeera, vypadl velmi dobře. Orkestr\nskládal se ze 130 hudebníků, jenž obezřelým řízením p. Ed.\nNápravníka ty které skladby precisně provedl. Mimo to zpíval\np. Mělníkov arii od Mendelssohna a romanci z „Tannháusera\",\na p. Walter přednášel sonátu pro housle od Rusta. Pro příští\nsésonu připravuje se na ruském divadle pětiaktová opera ruská\n„Púze karpatská\" od Salomona a Čtyraktová opera „A/oc ďa-\nblovau od Sěrova. Mimo to dávali tu koncerty p. Walter a p.\nAuer, virtuosové na housle, slč. Terminská, nadaná žákyně A.\nRubinsteina, p. Abt, známý německý skladatel písní a sborů,\np. Kologrivov, cellista, jehož krásnému tónu a výtečnému před-\nnosu jsme se obdivovali; sle. Chvostová, žákyně Lesetického,\np. Promberger, o jeliož historickém koncertu již v těchto listech\nbyla podána zpráva, p. LeŠetický a Louis Maurer, veterán zdej-\nŠíeli hudebníků. V koncerte zasloužilého tohoto umělce slyšeli\njsme romanci pozůstalé opery po nebožtíku hraběti Mich. Yěl-\nhorském.\n\n—t—\n\nN. L.\nZ Moskvy. (Nové musikalie. — Koncert M Rubinsteina.)\nE. P. Nojisejevna vydala zde u Jurgensona následující\npísně: V minutu žizm trudnyu. — Serdce. — Sosna (slova Ler-\nmentova). — Bylo prošlo (z Horáce). — Angel (slova Lermen-\ntova). — Výroční koncert Mik. Rubinsteina byl velmi zajímavý\nco do volby a provedení kusů. Slyšeli jsme Berliozovu skladbu\n„La damnation de Faust\" pro sbor a orkestr, pak ouverturu\nk opeře „Carmoisina\" od Laroche, koncert pro piano od Litolffa\n(op. 108.), klavírní fantasii A-moll od Chopina a Šest karakte-\nristických národních tanců ruských od Mik. Rubinsteina, který\nveškeré skladby pro piano mistrně přednesl a geniální svou hru\nv zářícím světle objevil.\nZ Varšavy. (J. Duleba f.)\nZnámý výtečný pianista Duleba rodem z Krakova zemřel\ntyto dni ve Varšavě po několikadenní chorobě následkem po-\nstřelení v souboji, který byl podstoupil. Pan Duleba byl teprv\n26 let stár. Smrt nadaného umělce toho dojala bolestně celé\nměsto a vzbuzuje soustrast ve všech kruzích obecenstva polského.\nZ Mnichova. (H. Biilow. — Brožurky proti Wagnerovi.)\nDvorní kapelník a ředitel zdejší konservatoře, p. Hans Bli-\nlo w zadal o své propuštění jsa přílišným namáháním ztrmácen.\nZdaž ho hudbymilovný král sprostí úřadu, nedá se tak snadno\nuhodnouti. — Proti R.Wagnerovi, jehož největŠím ctitelem jest\nmladý král, vyšlo opět několik polemických brožurek, jmenovitě\nRichard Wagner a židovstvo. Od nestranného v Elberfeldu. —\nO Wagnerové brožurce „Židovstvo v hudbě\" od V. Lobke a\nEd. Hanslíka v Berlíně. — Ještě slovo o Wagnerové brožurce\n„Židovstvo v hudbě\", věnuje Friedemannu a Oettingrovi Max\nFuchs v Mnichově. NejnovějŠí spiknutí hudebních židů proti\nRich. Wagnerovi. — K smíření židovstva v hudbě od Dra. Jul.\nLanga. —\nZe Stuttgartu. (Nová opera.)\nDne 31. května provozovala se tu poprvé nová opera\n„Elsa\", tezt od Pasquea, hudba od Hochstádtra s velmi přízni-\nvým výsledkem.\nZ Vídně. (Slavnostní beseda.)\nSlavnostní beseda ve prospěch českých průmyslových Škol\nve Vídni dne 5. června v místnostech Zoblových akademickým\nspolkem Vídenským, dále pak spolky „Slavojem\" „Lumírem/'\ndělnickým spolkem „Pokrokem\", vídeňskou záložnou „Včelou/'\nslovanskou besedou a slov. zpěv. spolkem uspořádaná shromá-\nždila velmi Četné obecenstvo. Prostrannou zahradou zavznělak\nuvítání hudba kapely c. k. pluku arcivévody Leopolda výbor-\nným řízením p. Cánského, načež následovaly přednášky zpěvá-\nckých spolků s dvěma divadelními představeními. První „Ře-\nmeslnická merenda\", komický obraz v jednom jednání dle An-\ngelyho, řízena byla velmi dovedně p. O. Krásou, divadelním ře-\nditelem spolku „Pokrok\". Obecenstvo překvapeno jsouc velmi\ndobrými výkony odměnilo při představení spoluúČinkující dámy\na pány hlučným potleskem. Přestávky vyplnila hudba. Ze sbo-\nrů zpívaných s nadšením a bouřným potleskem se strany obe-\ncenstva přijaty byly: „Orle pestrý\" odForchtgotta, „Zbrojnoši\"\nod Smetany, jakož i Jenkův pochod „Hajdmo.\" — Též musí-\nme připomenouti solo na křidlovce přednesené p. Cánským,\njejž obecenstvo velmi Čestně uvítalo. Představení Nerudovy zda-\nřilé veselohry „Prodaná láska\", jež řízena byla p. Krásou, bylo\ntaktéž velmi vděčně přijato. Při pění oblíbené hymny národní\n„Kde domov můj\" ozářena byla bengálským ohněm celá zahra-\nda. O 12. hod. začala taneční zábava, kteráž do bílého rána\ntrvala; hudební sbory byly provedeny jmenovanou již kapelou a\nkapelou dělnického spolku. Obecenstvo bavilo se až do 5 h.\nráno. Čistý výnos obnáší 1000 zl."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.5", "texte": "F. K.\nZ Czernovic, dne 6. června. (Dodatek k životopisu Mikuliho.)\nV čísle 16 Dalibora podal Jste stručnou biografiii a seznam\nskladeb nadaného Mikuliho; avšak jak se zdá ze starších pra-\nmenů; nebot musím připojiti, že rodiče Mikuliho už dávno ne-\nžijí a firma otce Mikuliova po několika vyrovnávacích řízeních\nzanikla. To je však vedlejší. Důležitější jest to, že v seznamu\nskladeb Mikulových vynechány jsou nejvděčnější skladby, které\nvšem pianistům a ústavům klavírním doporucuju. Jsou to zvlá-\nště: Mazurka op. 3., Mazurka op. 11. a Valčík op. 20. K do-\nplnění seznamu skladeb Mikulových podávám zde ještě násle-\ndující: Ctyry mazurky op. 2., v Paříži. — Mazurka (Des) op.\n3., ve Varšavě u Friedleina. — Mazurka (G) op. 10. — Ma-\nzurka (H) op. 11. — Etuda s průvodem harmonia op. 12. —\nŠest valčíků op. 18. — Dvě nocturny op. 19. — Valčík (A)\nop. 20. Skladby, počínajíce od čísla 10, vyšly vesměs ve Vídni\nu Spiny. Bude-li možná, podám někdy karakteristiku jeho\nskladeb.\n\nF. B.\nZ Berouna. (Produkce zpěv. spolku „Slavoše.\")\nPo dlouhém cekání dostalo se přispívajícím údům SlavoŠe\nprvní řádné produkce, která se odbývala dne 22. května v míst-\nnostech občanské besedy. Na programu byla následující čísla:\nNa vlast, sbor od Pazdírka — Jaro, sbor od Zvonaře — Staro-\nčeská, sbor od Pecha, a ctverozpev „Labe tiché\" od Vil. Blodka.\n, Provedení sborů bylo zdařilé, oc sobe oba páni ředitelové Ne-\nšvera a Zelinka — sásluh dobyli. Četné obecenstvo hojným\npotleskem odměnilo pány pěvce, kteří se velmi statečně drželi.\nLabe tiché přednesli řízením p. Zelinky pánové Viesenberger,\nKaňka, Hendl a Coufal velmi precisně — a došli hojného po-\ntlesku. Mezery mezi sbory vyplnil p. Nesvera obratnou hrou\nna piano — zacež se mu hojné pochvaly dostalo. Mezi pří-\ntomnými posluchači byl též slovutný prof. Kořistka na pražské\ntechnice a jeho žáci, počtem asi 30, kteří právě v Berouně me-\nškali. Po odbyté produkci oddala se mládež vířivému tanci,\nkdežto my starší sobě opět přáli, by SlavoŠ co nejdříve druhou\nprodukci uspořádal a nás novými pěknými sbory, jakých on\nhojnost má překvapil. Na zdar!\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Mimořádná valná hromada Hlaholu. Pražský zpěvá-\ncký spolek „Hlahol\" odbýval včera mimořádnou valnou hroma-\ndu za předsednictví p. HuleŠe. Čtena jednatelská zpráva, z níž\nvysvítá, že „Hlahol\" zdárně Činí zadost úkolu vytčenému, jakož\nv roce právě minulém provedl dne 8. listopadu vokální mši od\nBendla, uspořádal dva koncerty, zábavu na Žofíne, účastnil se\npilné při rozličných slavnostech a pohřbech, zejmena při po-\nhřbu K. B. Storcha, Kittla, kanovníka Vinařického, Arnolda, a\npřičinil se o zřízení jednoty zpěváckých spolků. Spolek Čítá\nnyní, nastupuje 8. rok trvání svého, celkem 417 Členů, mezi\nnimiž 8 čestných, 206 výkonných, 95 zakládajících a 108 při-\nspívajících. Příjmy obnášely minulého roku 1427 zl. 79 kr.,\nvydání 901 zl. 67 kr.; zbývá tedy 526 zl. 12 kr., z roku pře-\ndešlého zbylo 170 zl. 73 kr.; jest tedy Čisté jmění spolkové\n696 zl. 95 kr. Mimo to má „Hlahol\" základního jmění 800 zl.\nv obligacích. Po přečtení zprávy jednatelské vzdány jsou pp.\ndru Hořínkovi a Strakovi díky za uspořádání archivu. Po té\nrokováno o návrhu stran změny místnosti spolkové. Poněvadž\nnynější místnost nevyhovuje účelům spolkovým jsouc nepříležita\ni obmezena, navrhuje výbor, aby se najaly místnosti nové a sice\nv dome měšťanské besedy, který se právě staví. Podle stanov\nvšak může o změně místnosti rozhodovati toliko valná hromada,\nproto žádá výbor, aby valná hromada jej splnomocnila k vy-\njednávání o věci této s výborem měšťanské besedy, zdali by ne-\npovolil Hlaholu v nové budově místnosti za 300 zlatých Činže.\nNávrh ten přijat. Dále navrhoval výbor, aby řediteli „Hlaho-\nlu\" povolena byla odměna 300 zl. z pokladny spolkové; i ten\nnávrh přijat jednohlasně. P. Fleischmann navrhuje ve jménu\nvýboru, aby „Hlahol\" podnikl výlet do Veltrus. I ten návrh\npřijat s tím dodatkem, aby k výletu tomu byli pozváni všichni\nspolkové pražští a jiní zpěváctí, a aby se výlet podnikl první\nneděli v Červenci. Konečně přijat návrh p. Starého, aby vši-\nchni v Praze bydlící členové udali mu svůj byt, by je mohl\nzpraviti pokaždé, kdykoliv „Hlahol\" jest pozván k nějakému\núčastnění se ve veřejných průvodech a jiných příležitostných\nslavnostech.\n* První schůze ústředního výboru jednoty zpěv. spolků\nčesko slovanských. Dne 13. Června zasedal poprvé ústřední vý-\nbor jednoty zpěváckých spolků Českoslovanských za předsedni-\nctví starosty p. Huleše. Před rokováním o předmětech na pro-\ngramu se nalézajících poukázal p. dr. Pleischmann na rozsáhlý\nobor působnosti, jakýž bude vzhledem k účelu jednoty jednatel-\nství přikázán a navrhoval, aby z působnosti té vyloučeny byly\nvšecky práce týkající se na prosto hudební stránky, posuzování\nzaslaných sborů a jich vydávání, pak redigování a vydávání Ča-\nsopisu a p. a sice tak, aby jednatelství svěřeno bylo dvěma o-\nsobám, jedné Část administrativní a druhé Část hudební. Uzná-\nvaje důležitost hudební působnosti, navrhnul dr. Smolcnop, aby\nobor tento nebyl svěřen jednotlivci, nýbrž zvláštnímu hudební-\nmu odboru z vícera Členů záležejícímu, čímž by se zároveň sta-\nnovami neopodstatněnému rozdělení jednatelské Činnosti přede-\nšlo. Po delší debatě byl tento poslední návrh dr. Smolcnopa\npřijat, načež přikročeno k vlastnímu programu. Především byl\nzvolen za náměstka starosty p. dr. Smolcnop, za jednatele dr.\nFleischmann a za pokladníka p. Pospíšil. S volbou touto byla\nzároveň spojena volba hudebního odboru, do něhož zvoleni byli\npp. Bendi, Lukeš, Starý a dr Smolcnop. Po zprávě jedna-\ntelské a pokladnické o stavu jednoty a jejím jmění, v němž se\nod svatojanského sněmu žádná značnější změna nestala, leč ta,\nže přistoupili k jednotě zpěváckých spolků českoslovanských od\nonoho Času Čtyry spolky, bylo rokováno o vícero, pro vznik a\nzdar jednoty velmi důležitých návrzích. Jmenovitě usnesl se\nvýbor ústřední jednoty na tom, opětným vy zváním zpěvácké spol-\nky k přistoupení pozvati a k tomu cíli zvláště k jednotlivým\npříznivcům těch kterých spolků se obrátit! a jimi .prostředecne\nna spolky působiti. Pále byla pp. Bendlovi a Starému svě-\nřena úloha, aby s p. Eman. Melisem, redaktorem hudebního\nčasopisu Dalibora vyjednávali a pak ústřednímu výboru zprá-\nvu podali, zdali a jakým spůsobem by se přejmutí Dalibora\na další jeho vydávání redakcí a nákladem jednoty uskutečniti\nmělo. Poslední návrhy na vypsání ceny za sbory a nejrychlej-\nŠí početí vydáváním a honorováním sborů byly hudebnímu od-\nboru k podání podrobného dobrozdání odevzdány.\n* Jednota pražských hudebních umělců k podporování\nvdov a sirotků odbývá v neděli dne 27. Června valnou hromadu.\n* Zpěvácký spolek „Ozvěna\" v Benešově uspořádal v ne-\nděli dne 6. Června v zahradním hostinci „na Čápu\" 11. řádnou\nbesedu. Na programu byly dva mužské sbory: „Na Prahu\"\nod Jind. Yeita a „Čeští manové\" od AI. Jelena, pak dva smf-\nŠené sbory: „Nitra\" a „Už Slovensko vstává\" od Dr. L. Pro-\ncházky, dále více hudebních kusů, z nichž zvláště vynikaly\nouvertury „Felsenmiihle\" a „Cikánka\", pak Arie z Trovatore\npro cello a variace pro klarinet. Provedení bylo velmi skvělé.\nZvláště novinka, totiž smíšené sbory, došly u Četného obecen-\nstva velké obliby. NejvětŠí zásluhu o tento zábavný večer má\npan sbormistr Jan Kóhler, který nastudoval s neunavenou pílí\nvšechny sbory i hudební kusy.\nčf * Budynský zpěv. spolek „Bivoj\" podnikne na den sv.\nPetra a Pavla vycházku do Peruce, kdež bude přednáŠeti\nvelmi zdařilý sbor „Pijanovo dědictví\" od F. Bergmanna.\nTýž Činný spolek projevil p. Bergmanovi vřelý dík za musikalieř\nkteré byl nadaný skladatel jemu věnoval.^\n\nZprávy.\n\n* České divadlo. Dne 10. června: „Faust a Markéta;\"\ndne 12. června: „Loď v přístavu\" ; dne 15. Června: „Don\nPasquale.\" Komická opera ve 3 jednáních, přel. Jind. Bohm.\nHudba od G. Donizettiho (poprvé) \\ dne 18. Června: „Don\nPasquale.\""}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "144", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.6", "texte": "Slavné pevkyni slč. Vítali máme co děkovati, že uve-\ndena v náš repertoir opět nová komická opera, totiž „Don\nPasquale\" od G. Donizettiho. Sloh celé opery je nejvíce po-\ndoben slohu „Nápoje lásky;\" někdy vystupuje až příliš frap-\npantně tato podobnost. Ačkoliv se nedostává této opeře,\nkterou Donizetti r. 1843 pro Paříž byl složil, zvláštního pů-\nvabu dějství a jmenovitě střídavosti situací; dává se přec\nna všech hlavních divadlech italských jak v Itálii tak v ci-\nzině a máme za to. že se i na českém jevišti udrží, budeme-li\nmít po ruce vždy tak výtečné pěvecké quartetto, jako je\nnyní máme.\nJako v komposici, tak iv provedení komické opery\njsou Italiáni skladatelé i pěvci téměř nedostižní. Více\nnež po celé století obsypává hudební svět tyto vděkuplné,\nusmívavé hudební obrazy Jomelliho, Lea, Galuppiho, Rossi-\nniho, Donizettiho a Ricciho nevadnoucí přízní a účastenstvím\na máme za to, že spočívá v komické opeře Italianů nehy-\nnoucí jádro, z něhož vypučí svěží, zelený strom. Že se vy-\nvinul u Italiánů až k „non plus ultra\" tento druh hudby,\nneleží pouze ve zvláštnostech jejich talentu a povahy, v je-\njich naivním a veselém názoru života, nýbrž iv povaze\njejich půvabné hudební řeci; neboť ony rychlé parlandové\nfrase, které tvoří značnou část žertovné hudby, nedají se pro-\nvésti v žádné řeci mimo slovanské, je-li překlad plynný a\nvýtečný. Vážné opery Cimarosy a Paesiella jsou už dávno\nzapomenuty; za to však dávají se až dosud s úspěchem roz-\nhodným: II matrimonio segreto, (Tajné manželství), komická\nopera od Cimarosy a La bella molinara (Sličná mlynářka)\nžertovná opera od Paesiella. Kdy pak člověk slyší Rossiniho\ndruhdy obdivovanou vážnou operu „Tancreda\" ? Zmizelť té-\nměř ze všech divadel; co zatím jeho geniální „Lazebník\nSevillský\" zdobí každý repertoir divadelní. Tak také bude\nstále žiti Donizetti ve svých komických operách: Elisire\nďamore (Nápoj lásky) a Don Pasquale, i když budou pra-\nchem a pavučinami pokryty partitury jeho oper : Anna Bo-\nlena, Belisar atd. Francouzští skladatelé nebyli příliš sfastni\nv nápodobování komické opery, která se nejprv za času\nLudvíka XIV. r. 1645 v Paříži zprostředkováním Mazari-\nnovým objevila. Francouzům chybí naivnosť, svěžest a přede\nvším bohatost na melodie; to tvrdil a dokázal už před sto\nlety Jean Jaeques Rousseau, jenž důkladně znal a oceniti\numěl přirozené hudební nadání svého národa. Arii,\njako je sortita Rossiniova Figara, nesvedou veškeří hudební\ntalentové Francie, kdyby se i dohromady sloučiti dali. Ko-\nmičnost v tak zvané jejich opera comique nespočívá nikdy v\nhudbě, nýbrž v situaci a náleží tedy básníku a nikoliv skla-\ndateli, Poslyšme si na př. nejlepší zpěvohru Adamovu, to-\ntiž Postiliona z Lonjumeau a hned na to Nápoj lásky od\nDonizettiho, aneb také Don Pasquale. V jednom čísle italské\npartitury najdeme mnohdy více Čistě hudebního živlu, než ve\nvšech 3 aktech francouzské zpěvohry. Hlavní zásluha její\nspočívá vlastně v tom, aby se zakryla nuznost melodičnosti\nskvělou, pikantní a vkusnou technikou. Němci nevyvedli v\nkomické opeře mnoho kloudného a co vyvedli, přišlo téměř\nuž v zapomenutí. Kdo zná nyní operetky Hillera, Ditters-\ndorfa, Schenka, Weigla, Eule atd.? W. A. Mozart napsal\nsvé dvě komické zpěvohry: Cosi fan tutte (Tak to tropí vše-\nchny) a Nozze di Figaro (Figarova svatba) na italský text\na pro italské zpěváky a dlužno jej tedy v tomto oboru za\nitalského skladatele považovati. Avšak zaběhli jsme svým\núvodem daleko. Vraťme se raději k „Don Pasquale,\" jenž\nv úterý dne 15. června veškeré obecenstvo tak rozveselil.\nLátka této zpěvohry není nová a objevila se v rozličných\nformách na slovanských, francouzských, italských, španěl-\nských i německých jevištích.\nDon Pasquale, starý zámožný a skoupý podagrista před-\nsevzal si, že zlomí vzdory svého synovce, jenž si nechce\nvzíti za manželku ženu, kterou byl pro něho Don Pasquale\nvyhledal a to za tou příčinou, že už miluje jinou (Norinu).\nDon Pasquale umíní si, že se ožení a tím synovce vydědí.\nDoktor Malatesta, domácí přítel a důvěrník starce, obdrží roz-\nkaz, aby vypátral pro Don Pasquala nějaké nevěsty. Ma-\nlatesta je však upřímnější přítel synovce než skoupého strýce..\nMalatesta užije okolnosti, že Don Pasquale nezná Norinu:\nmilenku synovcovu a předvádí starci Norinu co svou sestru,\nkterá se právě vrací z ústavu a se odhodlala, jej pojmouti\nza muže. Starý mládenec je celý zanícen milostností, ostý-\nchavostí a mravností mladistvé nevěsty. I pošle hned pro\nnotáře, aby sepsal svatební smlouvu a synovec milovník\nto Noriin musí smlouvu tu co svědek podepsati. Sotva\nže je smlouva vykonána, ustane Norina od přetvářky a z\nostýchavé dívčiny stane se rozvzteklená Xantippa. Ošizeného\nDon Pasquala docházejí na to ohromné účty za nový ná-\nbytek, věci přístrojné, šperky, za nové livreje, koně, kočáry,\nza předplacení lóže do divadla atd., které si Norina objed-\nnala. Starý Pasquale vzdorujíc výstřednímu jednání mladé\npaní, která by takto vbrzku jeho dům přivedla na mizinu,\ndá se svou zlostí tak unésti, že nazve Norinu koketou;\nzačež mu tato notný políček vysadí. Tento políček a zachy-\ncené milostné psaníčko, v němž nápadník mladé paní žádá\n0 dostaveníčko; to vše pomate übožáka Pasquale na dobro,\n1 ustanoví se na tom, že přenechá svému synovci Ernestu tuto\nlitici v podobě ženské za manželku a doufá, že se tak lépe\nna něm pomstí, než aby ho vydědil.\nTímto ryze komickým obratem končí se opera. Co se\nhudby vůbec týče, je naskrz přiměřena, melodiésní, vděku-\nplná, plna pikantních eífektů vokálních a instrumentálních.\nOuvertura může se nazvati přiměřenou a veselý hlavní mo-\ntiv její vyňat jest ze zdařilé arie Noriny. O obratnosti skla-\ndatelově jakož i o jeho nevšedním talentu, effektně psáti pro\nhlasy, svědčí téměř veškeré kusy této opery, z nichž však\nzde nejzdařilejší podáváme. Romance doktorova (Des-\ndur) vynikajíc rozkošnou kantilenou zbudována jest na je-\ndnoduché, ale krásné harmonii; mezi Ernestem a Don Pas-\nqualem (čís. 4) vystupuje hlavně střední věta (As-dur) —-\nscéna a kavatina Noriny je roztomilý hudební kus a působí\nutěšeně svým líbezným andantem (G-dur), jako svým roz-\nmarným, ozdobným allegrettem (B-dur). Druhá věta dělá\nzvláště příjemný účinek význačným svým rhytmem, zdařilým\nmotivem, a vůbec selou svou formou. První akt končí vel-\nkým duettem mezi Norinou a Don Pasqualem brillantním to\nkusem, jejž dlužno považovati za jedno z nejlepších čísel;\nneboť vyniká rozmanitostí co do formy, svěžestí myšlének a\nobšírností, aniž by se stala rozvláčnou. Následující na to te-\nnorová arie (F-moll a Des-dur) jsouc skoro sentimentálně dr-\nžána má pěkné momenty a jest vůbec dobře provedena.\nPo obyčejném terzettu, v němž Norina převládá, následuje brzy\ndruhé finále, v němž se zračí některé dobře zosnované a\neffektní pospolné věty. Situace tu oživí se zvláště líčenou\nmetamorfosou Noriny, která se objeví Don Pasqualovi v ta-\nkovém světle, že se mu sňatek s ní zdá býti horoucím pe-\nklem. V třetím aktu potkáváme se se svěžím rozmarným a\na karakteristickým duettem mezi Norinou a Don Pasqualem;\ns velmi půvabnou serenadou (čís. 14.), kterou zpívá Ernesta\njsa sborem doprovázen. Líbezný zpěvný motiv, jednoduchá\na přec na pravém místě zvýšená harmonie, utěšený rhytmus,\ndobře volený průvod, to vše přispívá k tomu, že se sere-\nnada ta stala tak oblíbenou. Také notturno (Norina a Er-\nnesto A-dur), které následuje bezprostředně po ní, oplývá\nvděkem meiodiésním. V rondo finále stkví se opět Norina a\nloučí se s úspěchem s obecenstvem. Co se provedení týče,\nbylo v každém ohledu výtečné. Nejvíce skvěla se ovšem\nmezi všemi sl. Vítali co Norina, která při svém se objevení\nkyticemi a věnci obsypána byla a slavila pravý triumf\nosvědčíc, že jest nejen v partiích tragických (Markéta) a v\nsentimentálních (Linda), ale iv komických pravou mistryní.\nNevíme v skutku, čemu se máme půvabné Vitali-Norině\nvíce obdivovati, zdaž vděkuplnému milostnému zpěvu, jenž\npodporován jsa neobyčejnou zvonkovitostí si vymáhá bouřli-\nvého potlesku, aneb svěží, roztomilé hře, která překypuje\nrozmarem, naivností a zpupností. V její hře spočívá primi-\ntivní, přesná přirozenost a svěží síla. Pan Paleček je na-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "145", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.7", "texte": "daný umělec a rovněž tak výtečný herec, jak pěvec komi-\nckých partií. Od prvního se objevení až k scéně závěreční\nsetrval skrze všechny situace v karakteru starého skoupého\npodagristy Don Pasquala s podivuhodnou důsledností. V\nsnubní slavnosti (v 2. aktu) vynikal p. Paleček trefnou mimikou\na podal výraz zaraženosti a zděšenosti, když Norina se ob-\njeví co pravý Jábel sklamanému starci s velkým rozmarem.\nPan Lev co Malatesfa překvapil obecenstvo pěknou hrou a\nvýtečným koloraturným zpěvem, který svědci o stálých stu-\ndiích horlivého umělce. Pan Barcal provedl svou méně vy-\nnikající úlohu slušně a vyznamenal se zvláště přednesem\nnešeného zpěvu jmenovitě v notturnu 3. dějství. Netřeba\nani podotknouti, že veškeří sólisté hlučnou pochvalou od-\nměněni byli. Operu řídil pan kapelník Čech velmi obezřele.\nCo do kostumů bychom si přáli, aby se bylo užilo španěl-\nského malebného kroje, místo salonního, a konečně žádáme\nsl. ředitelstvo, aby dalo odstranit přec ta vrabci hnízda z\ndivadla, kdež pro samé solfedžování mladých vrabců vydr-\nžeti nelze. Překlad p. Bohmův ie velmi plynný.\n\nP.\n\n* Přijímání chovanců do školy pěvecké na praž. konservatoři\nhudby. Letos budou se koncem tohoto II. půlletí poznovu přijí-\nmali chovanci mužského a ženského pohlaví do školy pěvecké*\nUčebny běh v pevecké Škole trvá ctyry roky. Chovanci přijí-\nmají se toliko prozatím na dobu nejdéle jednoho roku a teprv\nkdyž nabude ředitelstvo přesvědčení, že jsou chovanci co do\nhlasu, jakož i co do dramatického, hudebního a každého další-\nho k umělecké dráze potřebného nadání a dosaženého vzdělání\nhlasu náležité spůsobilí, následuje skutečné přijetí spojené se\nzápisem Či immatrikulací. Chovanci vyučují se mimo zpěv je-\nště následujícím odvětvím umění: theorii hndby, krásovede a\ndějepisu hudby, deklamací a mimice, vlaskému a francouzskému\njazyku a průvodu na klavír. Výminky, pod nimiž se chovanci\npřijímají: 1. Dobré hudební vlohy. — 2. Tělesně dokonale vy-\nvinutý a hudebně vzdělavatelný hlas. — 3. Hudební a zpěvní\nproprava vůbec, která převyšuje základní počátky. 4. Tělesné\nzdraví, jakož i ušlechtilá, veřejnému vystoupení příznivá posta-\nva. 5. Dostatečné literární vědomosti. Při zvláštních vědomo-\nstech nebo zřejmých schopnostech k hudbě a zpěvu může však\nředitelstvo jednoho neb druhého z těch kterých požadavků\nupustiti. Žádosti týkající se přijímání chovanců dlužno nejdéle\ndo 15. Července b. r. zadati s nadpisem: Ředitelstvu pražské\nkonservatoře hudby — v Praze, Staré město Č. 234. V té kte-\nré žádosti nechť se uchazeči přiloženým křestním a očkovacím\nlistem, pak Školními ci jinými vysvědčeními proukážou, že vy-\nhoví co nejlépe těm kterým požadavkům a zároveň ať se výslo-\nvně vyjádří, že bude dostatečně postaráno o veškeré potřeby\nchovancovy po celou dobu vyučování a že se po skutečném při-\njetí o tom ten který právní úpis vystaví, konečně pak, že se v\nhotovosti položí knuce 80 zl. r. m , která se však svým Časem\nvrátí. Ve 14 dnech po vypršení lhůty konkursní nechť se při-\nhlásí žadatel bud! sám neb jiný v Žádosti k tomu cíli zejmena\nuvedený v kanceláři ústavu č. 234—I., kdež se mu doručí vy-\nřízená žádost. Bližších zpráv o zařízení školy pěvecké na kon-\nservatoři dozvědět! lze se bud ústně bud! na listy frankované u\nroditele ústavu, p. Jos. Krejčího (staré město Č. 461), u adjunk-\nta ústavu p. prof. Grossa (Č. 234—I.), aneb u prof. zpěvu p.\nP. A. Vogla, (Č. 570—H.)\n* Paní Heidelberg - Zadrobilkovd, výtečná pianistka Česká\nzavítala z Osěku se svým manželem do Prahy, kdež se jak se\ndovídáme, trvale usadí.\n* Harmonie jmenuje se nový zpěvácký spolek v Praze,\njehož protektorem jest pan Dr. Aug. V. Ambros. Týž spolek\nbezpochyby že německý vystoupí dne 24. června v hostinci\n„Bohemia\" na baště veřejně.\n* Pan Vojtech Heckely žák p. Fr. Blažka, prof. harmonie\nna iistavu varhanickém v Praze, působí nyní co učitel drama-\ntického zpěvu v Berlíně s velkým úspěchem. Tyto dni obdržel\np. prof. Blažek od p. Heckla několik jeho původních skladeb,\nkteréž mu tento žák z vděčnosti a na důkaz hluboké úcty\nvěnuje. Skladby svědci a nevšedním talentu skladatelském.\n* Pan Fr. Černý, prof. na konservatoři Petrohradském\npřibyl v pondělí dne 14. června do Prahy a odebral se už po\nkrátkém pobytu do lázní Karlovarských. Tyto dni očekávají se\ndo Prahy rusti divadelní kapelníci p. Ed. Nápravníky jenž pro-\ndlívá v lázních Svalbachských a p. Hynek Vojáček.\n* Pan Ferd. Podhorský engažován jest nyní pro zimní\nsaisonu u divadla Opavského.\n* SI. Trausilova dostala příznivý engagement u divadla\nThálie v Hamburku.\n* Pánové Antonín a Mikuláš Rubinstein obdrželi oba\ncísařský ruský řád Vladimírův, s nímž je spojeno ruské šlech-\nti ctví.\n* Pan Václ. Soukupy tenorista a p. J. DobŠ, bassista,\noba žáci operního ústavu p. Fr. Pivody, engažováui jsou od ře-\nditele p. Švandy ze Semcic pro zimní saisonu k městskému\ndivadlu v Plzni. *\n* Pan Karel Bendi složil mimo operu „Břetislav,\" která\nse na podzim provozovati bude, ještě dva akty nové opery, je-\njížto jméno je posud neznámo. Těšíme se srdečně na nové plo-\ndy tohoto osvědčeného skladatele.\n* Sic. Emilii Bubeníčkové odevzdali dne 11. června zá-\nstupcové divadelního družstva skvostný dar co upomínku na její\nprvní vystoupení ve zpěvohře „Prodaná nevěsta.\" Při tépříle-\nležitosti slíbila slě. Bubeníčkova, že bude po uplynutí pohostin-\nských her sic. Vitali ještě vícekrát v českém divadle zpívati.\n* Paní Mina Normann-Nerudová odebrala se z Londý-\nna, kde svou čarovnou hrou na housle náramnou sensaci zbudila,\ndo Baden-Badenu a pak do Wiesbadenu.\n* Pan Alois Hnilička, městský kapelník v Chrudimi, jenž\nse osvědčil mnohými zdařilými skladbami co skladatel nevšed-\nního nadání, složil Deset básní z dum Českých pro orkestr, sbo-\nry a sola, tak že se mohou co jednotlivé části aneb po sobě co\noratorium provozovati. Jelikož písně ty bohužel pro nepří-\nznivé poměry nakladatelské tiskem vyjiti nemohou, je p. Hnili-\nčka ochoten je spolkům, které by je provozovati chtěly, proti\nzaplaconí opisu poskytnouti.\n* Sic. Teresa Stolzova slaví nyní triumfy v Parmě. Ku\nsvé beneňci obrala si tam naše krajanka operu „Don Carlos\"\nod Verdiho a byla vyznamenána nesčíslnými ovacemi, květina-\nmi a potlesky nadšeného obecenstva. I sebe chladnější obecenstvo,\npíše se časopisu „Trovatore,\" bylo nadšeno mistrným zpěvem sic.\nStolzovy ; neboť její hlas okouzluje, její zpěv hluboce dojímá a její\nhra uchvacuje podivuhodným spůsobem.\n* Sic. Matilda ZavrtalovcLy oblíbená primadonna opery\nv Cosenze, obrala si k svému příjmu operu „Favorita.\" Při ka-\nždém jejím se objevení na jevišti byla přijata dlouho trvajícím\npotleskem, jenž se zdvojnásobil po přednosu každého jejího\nkusu a v nadšení přešel. Četné obecenstvo vyznamenalo ji množ-\nstvím kytic, básněmi a jinými drahocennými dary. Výnos ob-\nnášel 1000 lir v hotovosti.\n\n* Uprázdněná místa hudebnická. Přijmou se dva obratní\na spůsobilí sopranisté v klášteře u sv. Jakuba v Praze. Ti,\nkteří se o místa ta ucházeti hodlají, nechť se ohlásí up. Ad.\nPrůchy, ředitele kůru v klášteře samém, nejdéle do 20. červen-\nce bud písemné neb ústně. Pro Baden ■ Baden hledá\nse na měsíc září tohoto roku úplná kapella 040 hudebnících.\nBližší zprávu podá p. Konnemann, ředitel lázeňského orkestru\nv Baden-Badenu. U Lijpshého městského orkestru, jenž účin-\nkuje též v chrámě, v koncertech Gewandhausu a v divadle,\nuprázdněno jest místo altopozounisty. Uchazeči nechť se obrátí\npísemně, přiloživše svá vysvědčení, kp. Jiřímu Hauboldu, se-\nkretáři pensijního fondu orkestrálního v Lipsku (Niirnberger-\nstrasse 9.) Výtečný kornista, jenž zároveň umí hráti na ně-\njaký smyčcový nástroj, najde trvalý engagement u městského\norkestru v Heidelbergu. Bližší zprávu podá Fr. Haessner aH.\nKrober v Heidelbergu.\n\nListárna.\nPanu H. P. v V. Budou nám vítány. Sl. zpěv. sp. v S.\nPáně Streblovy sbory obdržíte v opisu u p. F. Boučka\nv Praze. Jsou to: „Měsíčku\", smíšený sbor. „Klučina\"\n„Slzy a vzdychání\" „Má otcina'1 ženský sbor."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "146", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690620-01.1.8", "texte": "Ženám českým.\nSlova od Boženy Němcové, v hudbu uvedl Václav Proška."}]}