{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_sha256": "dcbdfef5d5a28abf15c106f9958b6bcbc9ea39c2e17e8343040d55d5c8a7bdac", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/07/01_01/bmtnabd_1869-07-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "147", "page_fin": "148", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.1", "titre_corps": "Edvard Nápravník.", "titre_sommaire": "Edvard Nápravník.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "147", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4707, "texte": "Edvard Nápravník.\nMezi českými umělci, kteří hudební pověst našeho ná-\nroda v cizině skvěle representuji a směle se chloubou naší\nnazvati mohou, zaujímá jedno z nejpřednějších míst Edvard\nNápravník, dvorní kapelník ruský, jemuž nevšední vlohy, do-\nkonalé vědomosti hudební a usmívavé štěstí nynější jeho skvělé\npostavení zbudovaly.\nEdvard Nápravník narodil se dne 24. srpna 1839 ve\nvesnici Bejšti na Pardubicku, kdež otec jeho František byl\nučitelem. Matka jeho Barbora pocházejíc ze schudlého šle-\nchtického rodu z Klannerů, zemřela dne 4. června 1850. Již\nv nejoutlejším mládí prozrazoval, jsa teprv 5 let stár, hudební\nschopnosti a učiv se u učitelského pomocníka Jos. Půhonného\nhře na piano, činil v ní značné pokroky.\nV Dašicích, kamžjeho otec asi r. 1843 za učitele povolán byl,\nučil se Nápravník až do 12. roku svého stáří předmětům li-\nterním a hudbě u Půhonného', načež vstoupil r. 1850 do\nčtvrté třídy v Pardubicích. Jsa v bytu u svého strýce Aug,\nSvobody, měl poněkud příležitost cvičiti se na piano a na\nvarhany. Hrával často v neděli při velkých službách Božích\nv děkanském chrámu na varhany a zbuzoval už tehdáž zru-\nčnou hrou na se pozornost obecenstva.\nNa podzim r. 1852 odebral se Edvard Nápravník se svým\nbratrem Karlem do Prahy, aby vstoupil do třetího roku če-\nských reálných škol v Praze. Zde našel ve svém rodáku\nE. M. nejen upřímného přítele, ale i pečlivého rádce a mra-\nvního podporovatele, jenž ho všemožně k tomu měl, aby hud-\nbu nezanedbával.\nEdvard setrval na vyšší realce až do dubna 1854, na-\nčež vystoupil. Příčinou jeho vystoupení byla náhlá smrt jeho\notce. Edvard nemaje totiž prostředků k dalším studiím od-\nhodlal se na radu svého rodáka nastoupiti dráhu ,\nkterá mu slibovala brzčí zaopatření.\nJiž r. 1853 dal se na ponuknutí svého přítele zapsati\ndo prvního ročníku pražské varhanické školy a osvědčil zde\ntakové nevšední hudební vlohy a takovou pilnost, že brzo\nnade všechny žáky vynikl. Frant. Blažek, profesor harmo-\nnie, jmenoval ho prvním premiantem. Aby Edvard se ve hře\nklavírní zdokonalil, uvedl ho přítel jeho k Petru Maydlovi,\nřediteli klavírního ústavu, jenž ho na přímluvu E. M. as v\ndubnu 1854 bezplatně do ústavu přijal.\nNápravník měl, než vstoupil do Maydlova ústavu, už pě-\nknou hudební propravu; byl dobrý čtenář not a vista avyni-\nkal slušnou technickou zručností. Hrálť tehdáž oblíbený ka-\nrakterní kus „La source\" (Potok) od Blumentliala. Ale technická\nzběhlost jeho zakládala se na vadném prstokladu, na nepřimě-\nřeném držení rukou i prstů a jiných nespůsobech.\nPetr Maydl předložil Nápravníkovi — nemýlím-li se —\njednu z Crammerových etud ke hraní a mladistvý chovanec\nzahrál ji z čistá jasna k spokojenosti ředitelově. Nedlouho\nna to docílil toho jeho rodák E. M., že se příbuzní Nápra-\nvníkovi zvláště se strany matčiny složili a jemu peníze na\npiano poslali. Nyní měl Edvard svůj nástroj — pěkné to\nvídeňské piano, — které mu byl ředitel Maydl doporučil a\nmohl se nyní se vší pílí a horlivostí oddati studium hry kla-\nvírní.\nA Nápravník cvičil se také pilně 6—7 hod. denně na\npiano, studuje nejprv karakteristické etudy J. Moschelesa,\nkteré mu byl Maydl k cvičení uložil\nPřekonav technické obtíže v těchto etudách počal stu-\ndovati etudy Henseltovy, které si pro jejich ušlechtilé, ka-\nrakteristické melodie a rozšířenou harmonii velmi oblíbil.\nMaydl seznav brzy nevšední vlohy svého chovance, urychlo-\nval co možná jeho prospěchy, nedrže se šablonovité methody,\nkterá je pravému talentu jen na újmu a přihlížeje bedlivě\nk odstranění Nápravníkových hudebních návyků venkovských,\nvadného prstokladu atd., docílil toho, že byl Edvard už\npo několika měsících jedním z nejpřednějších žáků jeho. A\nkdyž se konečně odbývaly dne 29. června 1854 výroční zkou-\nšky Maydlových chovanců, přednášel i Nápravník jednu kon-\ncertní piecu, totiž „Zefira\" od Bedř. Kittla. O tehdejší hře\njeho vyslovil se referent „Lumíra\" jak následuje: „Mezi cho-\nvanci, kteří se drželi vesměs statečně, vyniká Edvard Ná-\npravník, jenž Kittlova „Zefíra\" vděkuplně přednášel a hluč-\nnou pochvalou povzbuzen, piecu tu opakoval.\" V první hu-\ndební zábavě Petra Maydla dne 25. února 1855 účinkoval\ntéž Nápravník s úspěchem velmi příznivým. Vítězem toho\nvečera, dí kritik „Lumíra,\" byl velmi nadaný chovanec, jenž\nplynným přednosem Mendelssohnovy přádelní písně četné o-\nbecenstvo k hlučným potleskům zanítil. V Maydlově ústavu\nbyli jeho spolužáky p. Jan Bláha, pozdější bassista české o-\npery, slč. Anna Horova, ředitelka klavírního ústavu, sl. Ro-\nsenfeldova provdána za varhaníka Čabouna.\n■ •* * .*'**' •*' .í.\nJako v ústavě Maydlově, tak i prospíval Eduard v dru-\nhém ročníku varhanické školy. Nápravník náležel k oblíbe-\nným žákům ředitele Karla Píce vynikaje jak v theorii tak"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "148", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5555, "texte": "i v prakci nad své spolužáky hudebním důvtipem, správno-\nstí a nadáním.\nŘeditel Píč uložil Nápravníkovi za povinnost, aby vybí-\nral úlohy od svých spolužáků. Jednou — bylo to už ke kon-\nci roku — přihodilo se, že Nápravník na cestě do varhani-\ncké školy ztratil svou velkou uměle zosnovanou a pečlivě\npracovanou fugu, k níž jim Píč thému byl podal.\nŘeditel Píč přišed o 10 hod. ráno do školy a prohle-\ndnuv zběžně odevzdané mu úkoly žáků zpozoroval i hned,\nže tam chybí fuga Nápravníkova. Nadarmo tvrdil Edvard,\nže o fuze té plné dva dny pracoval, nadarmo se vymlouval,\nže fugu tu na cestě ztratil; Píč nechtěl tomu nikterak věřiti\na teprv když mu Nápravník oznámil, že má fugu tu v pa-\nměti a že ji přes poledne napíše a o 2. hod. odpolední ře-\nditeli přinese, upokojil se.\nA Nápravník držel slovo.\nPřišed ze školy a usednuv si za stolek napsal as za 2\nhodiny celou fugu, která mu v paměti utkvěla a odvedl ji\nřediteli Píčovi, který mu od té doby úplně důvěřoval.\nAsi tři neděle před výroční zkouškou ve varhanické škole\nochuravěl náhle Nápravník na otok krku a musel být dopra-\nven do všeobecné nemocnice. Nápravníka to velice rmouti-\nlo že nemohl být zkouškám přítomen; neboť byl si tím jist,\nže by ho nebyla minula první odměna, kterou byl pak ač\nneprávě jiný žák jmenem Speer obdržel.\nUzdraviv se odebral se Nápravník jak obyčejně na prá-\nzdniny k svému strýci Aug. Svobodovi, městskému učiteli v\nDašicích blíž Pardubic, kdež se zanášel hudbou, jmenovitě\nhraním na piano a střílením, jehož byl náruživým milovní-\nkem.\nKu konci prázdnin, které částečně také u svého druhé-\nho strýce lesníka z Klannerů trávil, účinkoval Nápravník\ndne 27. září 1855 v hudební akademii v Pardubicích ve pro-\nspěch chudých studujících, přednášeje s velkým úspěchem\nkoncertní karakteristickou skladbu od B. Kittla. —\nNavrátiv se do Prahy složil zkoušku z 2. r. varhanické\nškoly s vyznamenáním a oddal se dále v ústavu Petra May-\ndla hře klavírní, zastávaje zároveň tam úřad aspiranta. Při\nceloroční zkoušce, která se odbývala se žáky Petra Maydla\ndne 2. a 3. srpna v sále Konviktském, skvěl se Nápravník\nuž co první mezi všemi chovanci, předstihnuv své spolužá-\nky technickou sběhlostí i hudebním nadáním.\nTehdejší kritik Lumíra píše o něm, jak následuje: „Mr-\nzel se as před šedesáti lety třicitiletý Jan L. Dušek, že své\nrondo vyhráti nemohl; nuže co by tomu řekl, kdyby od 16.\nletého mladíka těžký koncert Ch. Meyera tak rázně, jistě a\ntak uhlazeně hráti slyšel, jak jsme jej slyšeli při nedělní\nprodukci od velenadějného žáka Ed. Nápravníka. A přece\nje rondo Duškovo takořka Říp proti Alpám.\"\nNedlouho po absolvování varhanické školy pokusil se\nNápravník jsa stále od svého přítele povzbuzován a vybízen\nv komposici a složil — nemýlím-li se — 3 sady sonáty\npro housle a piano, kterou přednášel, pokud se pamatuji, s\nJ. Webrem na den sv. Petra a Pavla, jmenovin to Petra\nMaydla v ústavě jeho, aby takto svému učiteli a řediteli\núctu a vděčnost proukázal. Sonata tato, jejíž první sada slo-\nžena byla v slohu Mozartově a jejíž ostatní sady hlubším\nduchem vynikajíce se opíraly o mistra Beethovena, sonata ta\nlíbila se Petru Maydlovi a ostatním posluchačům, kteří tehdáž\nbyli přítomni, velice.\nJednou v neděli přednášel ji Nápravník se svým příte-\nlem Nováčkem, výtečným to houslistou, co novinku u Leop.\nZvonaře, aniž by se zmínil, od koho práce ta pochází. Zvo-\nnař uslyšev dvě sady této sonáty prohlásil ji za dílo nada-\nného skladatele, jenž úplně ovládaje formu, obratně ji zo-\nsnoval a spracoval. Mimo tuto sonátu složil Nápravník fi-\ngurální mši do D., která se na den sv. Václava 1856 popr-\nvé v Dašicích provozovala. Jistý dopisovatel z tamějšího\nměsta psal oní do „Pražských Novin\": „Nápravník osvěd-\nčil v ní nejen tvůrčího ducha a vznešenou fantasii, alebrž i\ndůkladnou známost komposice a přísného slohu. Ze všech\nčástí mše té vyniká významné Credo do A-dur, jehož fuga\núčinek celku ještě zvýšila. Neméně působilo také slavné\n0 ř\nGloria a dojemné Benedictus. Účinek celé mše byl velký a\nbyl by ještě mnohem větší, kdyby byla mohla zpěvná část lépe\nbýti obsazena.\"\nJistá okolnost, kterou zde mlčením pomineme, zkalila\ndůvěrný poměr mezi Nápravníkem a jeho přítelem, rádcem\na povzbuzovatelem E. M. Poměr ten přešel později v chla-\ndnost a oba druhdy tak nerozdílní přátelé počali se jeden\ndruhého straniti. Od té doby přestala také takřka na dobro\nkomposiční činnost Ed. Nápravníka, kterou jeho přítel usta-\nvičně podněcoval.\nNápravník maje v úmyslu státi se jednou kapelníkem\nhleděl se soukromě cvičiti v instrumentaci a čtení partitury\na aby dosáhl platného vysvědčení z této vědy učil se ještě s dvě-\nma kollegy instrumentaci u Bedř. Kittla, ředitele pražské\nkonservatoře. Přednášky Kittlovy byly suchopárné a kuséi\nmajíce pouze účel ten, aby seznámily žáky s objemy nástro-\njů ; neboť Kittl neprohlížel ani neopravoval praktická cvičení,\nkterá jim byl dával domů za úlohu.\nKdyž bylo už mnoho měsíců uplynulo, v nichž se žáci\nnaučili znáti objemy orkestrálních nástrojů a Kittl se ještě\nneměl k tomu, aby s nimi předevzal čtení partitur, upozor-\nnil ho na to Ed. Nápravník. Kittl předložil Edvardovi v pří-\nští hodině — nemýlím-li se — ouverturu od J. Alberta (ru-\nkopis). Nápravník jsa výtečný pianista a zručný čtenář not\npočal na piano hráti obsah partitury s takou rychlostí, že\nmu Kittl sotva obraceti postačil. Můžeme si pomyslit udi-\nvení ředitele Kittla, když svého žáka, jemuž nepodal nejmen-\nšího návodu k hraní partitury, poprvé s patra hráti slyšel.\nŽe Nápravník dostal výborné vysvědčení z instrumentace, ne-\ntřeba ani dokládati.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "148", "page_fin": "149", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.2", "titre_corps": "Slovo o ruské hudbě světské (dramatické a instrumentální).", "titre_sommaire": "Slovo o ruské hudbě světské (dramatické a instrumentální).", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "148", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.2", "debut_caractere": 5557, "fin_caractere_exclue": 6040, "texte": "Slovo o ruské hudbě světské (dramatické a\ninstrumentální).\n(Pokračování.)\nPronikavý rozum a nevšední literární znalosti sloužily\nmu za nevývratnou a sarkasmy jeho za ostrou zbraň ve spo-\nrech s jeho četnými odpůrci. Porazili je sice, ale — nepro-\nrazil. Konečně jsa takořka od celého světa opuštěn prodal\nsvůj domek a vzdal se své státní služby, by mohl dokončiti\nsvou operu Juditu, jejížto skvělý výsledek mu veškerá utr-\npení nahradil. Sěrov napsal si k opeře té sám libreto a při-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "149", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6428, "texte": "dělil jak Juditě tak i Holofernovi nad míru dramatické úlohy.\nHudební sloh jeho jest sloučení Glinkova slovanského slohu\nse slohem novoněmeckým operním Richarda Wagnera, totiž\nzpěvnost a charakterističnost slovanských nápěvů s nepřeru-\nšeným postupováním scén a živou orkestrální barvitostí. Brzy\nna to složil Sěrov druhou svou operu Rognedu, která došla\nv Petrohradě tak skvělého úspěchu, že mu císař Ruský 2000\nrublů darem doručiti dal a doživotní pensi mu udělil.\nNyní zanáší se komponováním opery Taras Bulba a jiné\nNe tak živi kak chotečaja na slova Ostrovského. V no-\nvějším čase rozvinuje se utěšeně činnost skladatelův ruských\nna poli dramatické hudby. R. 1867 složil mladý skladatel\nSokolský čtyraktovou operu Májová noc na libreto dle stej-\nnojmenné povídky Gogolovy, z níž prý vane duch slovanské\nhudby; Kasperov dal téhož roku provozovati v Petrohradě\nsvou operu Bouře na libreto dle stejnojmenného dramatu od\ngeniálního Ostrovského, která se u obecenstva s velmi přízni-\nvým výsledkem potkala při všem tom, že se vní patrně jeví\nsloh italský. Kašperov žije několik let v Itálii nasytil se\nhudbou italskou a složil též 2 italské opery: Maria Tudor\na Rienzi, které se v Miláně provozovaly; není se tedy co\ndiviti, že kritika Petrohradská vytýká opeře jeho, že upomíná\nna Verdiho, Donizettiho a jiné italské mistry. Cajkovský\nsložil operu Vojvoda7 jejížto balety v koncertech Petrohrad-\nských vzbudily sensaci. V nejnovější době (1869) zbudil Čech\nEdv. Nápravník svou v ruském duchu národním složenou\noperou „Nižegorodci\" nemalou sensaci, uveda poprvé ruský\ncírkevní zpěv na ruské jeviště. „Nižegorodci\" bude jak se\nzdá rovněž tak operou repertoirní, jako „Život za cara.\"\nAvšak nejen v Petrohradě, ale i v Moskvě panuje\nčilý ruch v oboru dramatické hudby. Roku 1867 provo-\nzovány byly tam tříaktová komická opera „Zamilovaný\nčert,\" pak velká opera „Růze Karpatskáu od Salomona,\nkteré došly velkého úspěchu. Libreto poslední opery má za\npředmět episodu z multansko-valašských dějin doby nejno-\nvější. Týž skladatel složil r. 1867 novou pětiaktovou operu\nUprchlík Estrellshý. Mimo Petrohrad a Moskvu pěstuje se\ntéž opera ruská v Kyjeve, kdež se jí dobře daří.\nZe stručného toho dějepisného nástinu vysvítá patrně?\nže skladatelé ruští počínají v poslední době pilně pracovati\nna poli národní hudby dramatické, a nepochybujeme, že na\nzákladech, které Glinka položil k utvoření opery ruské, vy-\nstaví konečně budovu národního slohu operního. —\nCo se týče ostatního odvětví hudby, jmenovitě instru-\nmentální a vokální, hledělo se všemožně k pravidelnému\npěstování a zvelebování jejímu. Za tou příčinou zařizo-\nvaly se četné, nejvíce německé hudební společnosti jak\nv Petrohradě tak i v Moskvě, aby se skladbám takovým\nvolný průchod k obecenstvu zjednal. Roku 1837 zřídil Ka-\nrel Godicke v Moskvě německý zpevácký spolek, který pro-\nvozoval oratoria a kostelní skladby od Haydena, Handla,\nBeethovena, Romberga a jiných. Též v Archangelsku zřízen\nbyl r. 1840 německý zpěvácký spolek. V Petrohradě působil\nvydatně pevecký smísený sbor hraběte Šeremetěva, ze 100 —\n150 členů se skládající, jehož ředitelem jest Lomakin; dvorní\nkoncerty řízením Schuberta, jež carovna a velkokníže Kon-\nstantin navštěvují, kvartetní zábavy, avšak především jilhar-\nmonická společnost, která si obrala za úlohu provozovati kla-\nsické skladby, jakož i komposice novějších skladatelů.\nY posledním ohledu provedla mezi jinými 1831 Schul-\nzovu odu od Deržavina. Největší zásluhu získala si však\njednota tato vypisováním cen za nejlepší domácí skladby.\nAčkoliv úmysl její byl zajisté chvalitebný, nedocházel přece\nvelké podpory od skladatelů, jimiž se Rusko vykázati mohlo,\nano přišlo tak daleko, že na konkurs za nejlepší baladu na\nslova Žukovského, jejž jednota r. 1839 vypsala, toliko čtyry\nskladby zaslány byly, z nichž Vorotnikov cenu obdržel.\nVkus hudební, nemaje toho času historického a morálního\nzákladu, kolísal sem tam a nevšímal si prostředků, jimiž by\nse byly znamenité věci provésti daly. Moda uchvátila něžné\nještě zárodky umělecké a v hudbě působila velkým počtem\ndiletantů proti rozkvětu reální činnosti. Snaha těchto dile-\ntantů směřovala často k tomu, obmeziti působiště hudebních\numělců na řemeslnické služby, aby to, co oni uznají za zá-\nsluhu, okrasou a předností jejich intencí zůstalo. Nikoliv\nláska k hudbě, nýbrž ješitnost byla kořenem jejich nadšení\npro hudbu, a nejvyšším cílem této snahy bylo, aby se jejich\njméno zaskvělo na titulním listu nějaké romance neb fran-\nQaisy. Každá takováto diletantská hvězda měla své oběžnice,\nkteré pro vezdejší chléb hudební plody svých chlebodárců\ndo nebe vychvalovaly. Při takovýchto poměrech trpěla často\ndobrá věc. Jak rozsáhle se v Petrohradě hudba tehdáž pě-\nstovala, vysvítá z okolnosti, že se tam od 3. března až do\n6. dubna 1840 více než 40 koncertů a mnoho hudebních zá-\nbav večerních dávalo. Není snad žádného slavného umělce\nna jakýkoliv nástroj, který by nebýval Rusko navštívil, aby\nsi dobyl nejen nových lupenů do slavověnce svého, nýbrž i\nnaplnil rubly sáček svůj.\nK povznešení hudby v Rusi přispívá ovšem v první řadě\ncísař Alexander a jeho rodina, která domácí i cizí umělce\nneslýchanou svou štědrostí obsypává, jsouc sama proniknuta\nláskou k hudebnímu umění. U velkého knížete Konstantina\njenž obratným jest cellistou, u královny Olgy Virtemberské\na velké kněžny Heleny odbývají se týhodně hudební zábavy\nřízením kapelníků K. Schuberta a Ant. Rubinsteina. Vzne-\nšený tento příklad nachází vřelého ohlasu u šlechticů ruských,\nkteří se pilně hudbou zanášejí. Jmenujeme tu oba bratry\nhrabata Michala a Matyáše Vělhorského, hraběte Kušeleva-\nBezborodka a jeho bratra knížete Meščerského, knížete Yu-\nsupova, jenž si držel zvláštní orkestr řízením kapelníka Ed.\nNápravníka, rodilého Čecha, dále hraběte Šeremetěva, ba-\nronku Crůdenerovu atd.; hlavně však je to dům hrabat Věl-\nhorských, jenž je středištěm všech umělců, poskytujíc jim\nvždy největšího pohostinství. Roku 1851 zanikla, nevíme z\njakých důvodů, filharmonická společnost, vyhradíc si, že při\npříznivých okolnostech opět do života vstoupí. Povzbuzením\nAntonína Rubinsteina, Kologrivova a Lavoniusa sešlo se roku\n1859 několik členů zaniklé jednoty u hraběte Vělhorského;\nustanovili se na tom, aby jednota se opět obnovila a vyvo-\nlila si k tomu nové ředitele: hraběte Vělhorského, B* Kolo-\ngrivova, A. Rubinsteina, D. Kanšina a D. Stasova, kteří navrhli\nplán, jejž vláda dne 1. května 1859 stvrdila.\n(Pokračování)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "150", "page_fin": "152", "image_debut": 4, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.3", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "150", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8154, "texte": "Dopisy.\n\nK.\nZ Milána dne 23. června. (Nové opery. — Mše od Rossiniho. - Co dalo\nVerdimu podnět k myšlénce o rekviích od více skladatelů za Ros-\nsiniho. — Tamberlík.)\nNastala letní doba, mrtvá to sésona pro hudbu a dopiso-\nvatele o hudebních poměrech. Co mám tedy psati? Novinek\nje málo. Nuže oznamuju Vám, že se v divadle Parthenope v Ne-\napoli provozovala před nedávnem nova operetta „L& stella di\nPosilipo\" a že se v srpnu otevře divadlo Novellarské (v Emilii)\nnovou operou „La statua di carne.u Maestro Virginio Marchi,\nŠťastný to skladatel opery ,,/í cautore di VeneziaLL, která se s\nvelkým úspěchem dávala už na 5 divadlech, dokončil opet no-\nvou operu na slova Giulia Careana pod názvem „Belfegor.\"\nMše Rossiniho provozovala se tyto dni na divadle Paganini v\nJanově se skvělým výsledkem. Jak se pařížskému Časopisu „Me-\nnestrel\" z Florence píše, povstal projekt Verdiho, aby se zasvě-\ntila památce Rossiniho smuteční úiŠe, která by byla společnou prací\nvíce italských skladatelů, následovně; V italské literatuře jest\ndlouhá báseň, jejížto každý zpěv od jiného basníka pochází.\nBáseň ta má název: „Bertoldo, Bertoldino e Cacassenno# a\nvštípila prý Verdimu ideu o pospolné mši smuteční za Rossini-\nho. — Tamberlík, věhlasný tenorista, zpívá nyní ve Valencii\n(v Španělsku). Vystoupil tam v opeře „Vilém Tell — Trova-\ntore — Poliuto — Faust\" a zbudil nevýslovné furore jmenovitě\nv poslední opeře. Jemu na počest rozdávány byly básně a on\nsám obdarován věnci a korunami.\nZ Moskvy. (Divadlo.)\nNemaje pro vás žádných novinek, poněvadž nastala letní\ntak zvaná „mrtvá sésonau, podám alespoň popis zdejšího divadla,\naby jste mohl porovnat zdejší divadelní budovu s Vídenským\nnovým operním domem. Velké cili operní divadlo moskevské\nbylo nove vystaveno r. 1855 po velikém požáru, který byl strá-\nvil r. 1854 staré divadlo. Celá velkolepá budova nynější byla\nvystavěna v krátké době 14 měsíců (v kteréž počítáno jest i 5\nzimních měsíců, ve kterých nelze pracovat); pováží-li se, že\nvelké moskevské divadlo je pokud! vím nejdokonalejší ze všech\ndosavadních divadelních budov vůbec, jest rychlost, jakou vy-\nstavěno bylo, v skutku užasna. — Moskvané praví o svém diva-\ndle , že je nejkrásnějsí ve světě. Divadlo moskevské je větší\nnežli milánské divadlo de la Scalla. Průměr stropu divadla mi-\nlánského cítá 70, moskevského 98 stop, šířka proscenia v Mi-\nláně je 51, v Moskvě 70 stop. Šířka jeviště divadla moskev-\nského cítá 126', hloubka 112', délka 126'. Divadlo Covent-\ngardenské v Londýně má Šířku pouze 88 a hloubku 90 stop.\nVnitřek divadla je velkolepý a nádherně upravený; patero rad\nloží nachází se v divadle tom, každá lože je opatřena předsíní\ncili pokojíčkem, v kterémž při ložích prvního pořadí nachazí se\npohovka, zrcadlo a damaŠková záclona; v loži samé je Šest ži-\ndlic, místa je v ní ale pro deset osob i více. Pro caře upra-\nveny jsou v divadle dvě lože, jedna pro slavnostní představeni\nuprostřed prvního pořadí, druhá na pravé straně jeviště; obě\njsou ozdobeny s nádherou v jiných zemích nevídanou. V ohrom-\nném přízemku je 500 sedadel ci vlastně křesel, v nichž každá\nosoba má tolik místa jako mívají v sálech malířských. Středem\nsedadel vede široká cesta k orkestru a také kolem sedadel jde\nŠiroká pohodlná cesta, tak že navŠtěvovatele mohou pohodlně\nse svých sedadel vstávati, aniž by tím sousedů svých znepoko-\njovali. Za křesly je několik sedadel za poloviční cenu křesel.\nÚprava vnitřku divadelního je rovněž nádherná jako vkusná, zá-\nbradlí loží a galerií je bílé s jemněmodrým vroubením a ozdo-\nbeno je zlatými arabeskami, všechny okraje jsou pozlaceny.\nProstory divadelní jsou osvětleny plynem. Velmi rozkošné a\nprostorné jsou v divadle zpěvoherním foyery, jichž jest pět a jež\nrozkládají se v polokruhu za lóžemi prvního pořadí; každý foyer\npředstavuje rozsáhlou sin. Ve velkém divadle moskevském pro-\nvozují se mimo opery hlavně balety, kterýmž v Pusku vůbec\nvěnuje se péce neobyčejná, které za to ale dosáhly výše a umě-\nlecké dokonalosti, o jakých na západe ani ponětí nemáme. Ne-\nslýchaná nádhera kostýmů, dekorací a hbitost a svěžest tanec-\nníků, jakož i množství tanečních sborů uchvacují mysl diváka\nmocí neodolatelnou a jen takovýmito okolnostmi lze si vysvětlitir\nže diváci mohou býti poutáni po celých pet hodinf jakéž před-\nstavení v ruských divadlech obyčejně trvá. Nedaleko velkého\ndivadla stojí malé divadlo, kteréž je o něco vetší nežli pražské\nněmecké a v němž provozuji se veselohry a drámy. I v tomto\ndivadle trvá představení obyčejně pět hodin, neboť k pětidějstvo-\nvým dramám přidává se obyčejně ještě dvou nebo třidějstvová\nveselohra. — Nejoblíbenější z ruských zpěvaček v Moskvě jest\nMenšíkova rodem z Malé Rusi. Divadla ruská podlé posavad-\nního zřízení svého vyhovují téměř výhradně pouze potřebám vyš-\nších a prostředních zámožných tříd; před nedávnem ale učiněn\nchvalitebný krok, od kteréhož lze očekávati velmi blahodárné\nvýsledky; zřízena jsou totiž prostonárodní laciná divadla pro\nzábavu lidu, v nichž zase výhradně přihlíží se k tomu, aby po-\nskytnuta byla i prostému lidu příležitost k ušlechtilejší a po-\nvznášející zábavě.\n\nZ Pešti. (Nová maďarská opera.)\nMaďarský skladatel Fr. Erkel pracuje nyní o nové opeře\n„Brankovich Gyorgy\" (Jiří BrankoviČ). Mladistvá svěžest jeho\ntvůrčího ducha zbuzuje velkých nadějí a to tím více, poněvadž\nje Erkel zakladatelem národní maďarské opery.\n\nZ Loun. (Kantáta Jaroslav od J. N. Jedličky.)\nV zahradě hostince p. Hornera provozovala v neděli 27. Čer-\nvna t. r. mládež skol Lounských podruhé : Jaroslav, kantátu\nna slova J. Neudorfla, hudbu složil J. N. Jedlička. Čistý vý-\nnos určen ve prospěch skol Lounských.\nZ Hostouně. (Slavnost výroční památky.)\nZpěváčky spolek „Cech\" oslavil druhou výroční památku\ndnem 6. června 1869 spůsobem důstojným. Členové shromáž-\ndivše se ráno po osmé hodině před službami Božími v školní\nsíni, ubírali se odtud pro prápor přes náves k nově zvolenému\np. předsedovi Karlu Svobodovi. Zde byl zavěšen z pestrých kvě-\ntin uvitý věnec na posvátný prápor a spolek bral se do chrámu,\nby zapěl vokální mši od Rob. Fuhrera. Po slavných službách\nBožích, které vykonal důstojný p. farář Jan Novák, zapěla se\npíseň k sv. Václavu. Na to doprovázel spolek svůj prápor, o-\ndevzdav jej p. předsedovi. Po 10. hodině odbývala se zkouška\nk besedě v školní místnosti. Po ukončené zkoušce měl p. před-\nseda k přítomným členům krásnou vzletuplnou řec, jejíž závě-\nrek zde podávám: „Myšlénka sloučení vzájemného veškerých\nsil pěveckých v jeden to mohutný bratrský celek, všestranného\njiž nalézá souhlasu, a valné části spolků pěveckých stalo se té-\nměř zřízení jednoty podmínkou veškeré další činnosti a zdár-\nného působení. Věrně jste vytrvali v době minulé při práporu\nVašem, věrně při hesle—jenž Vám vždy zákonem býti ma! —\na značné byly také pokroky spolku našeho; došly všestranného\nuznání -— popuzujíc k další činnosti.\" — Ne malé zajisté jsou\nzásluhy ředitele spolku p. Tomáše Řečtnského o vzrůst a pře-\nkvapující pokrok nás — všestranné a neunavené jest zdárné pů-\nsobení jeho ve středu našem! Přijmetež pane řediteli z úst\nmých ve jménu spolku srdečné díky — s přesvědčením, -— že\nvždy s úctou a hrdostí pohlížeti budem na muže, který vyna-\nsnažoval se také přispěti jedným kamenem k velké dávnoleté\nstavbě národa českého ! Jistoty stálého však trvání a i nových\nsil životních nabudem ve spojení veškerých spolků bratrských\nČeskoslovanských, kterým pěveckým pozdravem provolejme srdecne\n„Na zdar!\" Hřímavé Na zdar bylo též p. předsedovi provoláno,\nK páté hodině odpoledne zavítala téhož dne do nově zřízeného\nsálu „u Hraběcích\", kde se měla zábava zpěváckého spolku od-\npožádal deputace pražského Malostranského zpěv. spolku „Lumír*\nbyvši srdečným „Na zdar\" uvítána. Než beseda započala, ba-\nvili se zatím hosté ve vkusně upravené zahradě. Před počátkem\nbesedy pronesla deputace pěveckého spolku „Lumír\" p. před-\nsodovi srdečné „Na zdar\". Po 8. hodině započala hudební pě-\nvecko - deklamatorní beseda. Příjemnou rozmanitost uváděl v zá-\nbavu sbor „Utonulá\", který na žádost obecenstva dvakrát opa-\nkovati musil. Rovněž solový zpěv: „Toť lásky hlas\" přednešen\nod p. Jos. Náprstka a sbor: „Proč nemohl dál ?\" byly s hluč-\n\nPokračování v příloze."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "151", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7885, "texte": "ným potleskem přijaty. Zároveň deklamatorky: slečna Anna\nČtrnáctá velmi zdařile přednesla deklamací: „Zena panovnice\"\nod V. Crhy a byla s hlučným potleskem opětně od ctného obe-\ncenstva vyvolána. Též slečna Ros. Čermákova vynikla zdařilým\npřednosem. Ostatní deklamace: „Já jsem Cech\" od Rubeše,\n„Učedlník nad mistra\" a „Rychtářova příprava k prvnímu sou-\ndu\" od J. Ehrenbergra přednesené od pp. V. Pařízka, Jachima\nFibigra aV. Horešovského došly všeobecného uznání. Lze oeeká-\nvati, že p. V. Pařízkem, novým to ělenem, nabude zpěváčky spolek\npro budoucnost statné síly deklamatorské. Ouvertury řízením\np. Jana Recinského byly precisně provedeny. Ouvertura „Ci-\nkánka\" došla zvláště velké obliby. Po besedě byla taneční zá-\nbava, která příjemný večer hostům působila. Po ukončené zá-\nbavě na rozloučenou proneJi členové zpěváckého spolku „Cech\"\ncelému zpéváckému spolku „Lumír\" a zasloužilému milovanému\np. řediteli téhož spolku p. J. Drahoradovi srdečné „Na zdar\"\nnačež i deputace „Lumír\" hřímavé „Na zdar\" spolku „Cech\"\na řediteli p. Tom. Recinskému opětovala.\n\nS.\n\nKronika zpěváckých spolků.\nK.\nDramaticko-hudební akademie, kterou uspořádala Čtenářsko-ochotnická\njednota „Thálie\" k oslavě svého výročního tr-\nvání v sále Zofmském dne 19. června 1869 a jejíž čistý vý-\nnos věnován jest ústavu nedospělých slepců na Hradčanech, tě-\nšila se velmi příznivému úspěchu. Po významném proslovu od\nKarla Sabiny, jejž sic. Vebrova s přiměřeným výrazem a\nnuancemi přednesla, provedli ochotníci Nerudovu veselohru: Pro-\ndaná láska, v níž se svěží hrou vyznačili ochotníci „Thálie\" p.\nKubík, p. Pštross ap. Struck, pak sic. Sládeckova došedše\nhlučné zaslouženě pochvaly. Ostatní čísla, mimo deklamací „0-\nsvobození Evropy,\" kterou se zápalem p. Pstross přednášel, byla\nnaskrz hudební. Slyšeli jsme tu nesnadný, ale efíektní Draho-\nradův sbor Zaplesej Čechie a Nápravníkovu vděčnou a roztomi-\nlou kadryllu z ruských národních písní, které Malostranský\n„Lumír\" chvalným řízením obeznalého ředitele p. Drahorada\nsprávně a s náležitou akcentací přednesl, zacež obmyšlen byl\nod dosti četného obecenstva bouřlivým potleskem. Pan Karel\nze Slavkovských osvědčil pojmutím a výtečným provedením Cho-\npinovy ballady (op. 23) na novo, je myslícím interpretem\nskladeb polského poety hudebního. Ze se mu dostalo hlučné\npochvaly jako p. Maškovi, který Rombergrovu fantasii pro cello\nS elegancí a bravourou provedl, netřeba ani podotýkati. Slečna\nEmilie Rasteliova zpívala arii z Donizefti-ova „Belizara\" aMen-\ndelssohnovu „Píseň lodní\" s úspěchem skvělým a byvši mnoho-\nkrát vyvolána zapěla ještě humorem oplývající píseň „Hněv\" od\nFr. Kavána, který laskavě a ochotně doprovázení piec na pia-\nnu na Výtečně znějící piano bylo z bohatého skladu p.\nČ. Mika. —r.—\n* Zpěv. spolek „Beseda\" uspořádal v sobotu dne 19.\nčervna 1869 v zahradě na Přemyslovce zábavu, v níž slyšeli\njsme následující skladby; Pochod, mužský sbor od A. Průchy.\nZastavenícko, mužský sbor od J. V.Veita.— Máj, smísený sbor\nod Mendelssóhna-Bartholdy-ho. — CeŠtí manové, mužský sbor\nod AI. Jelena. — Lovecká, mužský sbor od AI. Hniličky. —\na) Ty malé milé pomněnky, b) Touha, smíšené sbory od K.\nBendla. — Kde děva má ? mužský sbor od Em. Vasáka. — Ra-\ndostné cestování, mužský sbor od Jos. Vasáka. — Háj, smíse-\nný sbor od K. Richtra. Provedení veškerých skladeb bylo vý-\ntečným řízením p. Ferdin. Hellera tak precísné a správné, že\nněkteré skladby opakovány býti musely, jmenovitě smísené sbo-\nry Máj a Háj, v nichž si dámy velmi statně počínaly. V zá-\nbavě té účinkoval též velký orkestr p. Čeňka Vinaře, jenž ne-\njen dobrou volbou kusů, ale i zdařilým provedením pozornost\nna se obrátil.\n\nK. Š.\n* Pěvecký spolek „Lumír\" uspořádal zastaveníčko s lampiony\nsvému místopředsedovi p. Janu Arbeitrovi zapěv tři sbory\ndojemně a významně; po díuhém sboru odebrala se deputace dvou\nčlenů, by složila p. místopředsedovi ve jménu spolku blahopřání,\nnačež spolek zapěl třetí sbor. Na to provolal spolek panu\nArbeitrovi srdečné „Na zdar\". Pan místopředseda děkoval, jsa\nvelmi překvapen a dojat srdečně a litoval, že se nemohou páni\nčlenové u něho déle zdržet. Lumír odebral se pak ještě k je-\ndnomu clenu výboru p. Janu Zunovi, aby mu zapěl. Na cestě\nk němu očekávalo několik členů čtenářsko - jednoty\n„Thálie\" pěvce s pochodněmi, kteří postavivše se v kruh taktéž\nzapěli p. Zunovi tři sbory; pak odebraly se deputace obou spolků\nk oslavenci. Po ukoněeném zastaveníčku Šli páni členové do\nhostince „u zlaté lodě\", kde nastala nenucená zábava pozdě^až\npřes půlnoc.\n\nM.\n* Velká pěvecká akademie, kterou Pardubické spolky:\n„Ludmilla\" a „Pernstýn\" k uvítání amerického klubu dám\nz Prahy v sále „Odeonu\" na Veselce v Pardubicích dne 27.\nčervna uspořádaly, obsahovala následující program: Pozdravy,\npíseň od Mendelssohna, přednese „Ludmila.\" —Dvojzpěv od K.\nBendla, přednesly slečny Surová a Horákova, cleny amer. klubu.\n— Tambor, smísený sbor od pí. Boženy Jahnové, přednesli\n„Ludmilla a Pernštýn.\" — Pieca pro piano od Chopina, před-\nnesla sl. Teresa Havelkova, clen amer. klubu. — Jarní, ženský\nsbor ctverhlasý od K. Bendla, přednesla „Ludmila.\" — Deklamace,\npřednesla pí. Sklenářova-Malá, clen kr. zemského českého diva-\ndla v Praze. — Výprask, mužský sbor se sólem od P. Křížkov-\nského, přednesl „PernŠtýn.\" — Solový ctverozpěv pro smíšené\nhlasy od K. Bendla, přednesly slečny amerik. klubu a pánové\nz Prahy. — Směs z národních písní od pí. Bož. Jahnové, před-\nnesla „Ludmila.\" — Advokáti, sólový žert pro 3 mužské hla-\nsy od Schuberta, přednesli členové „Pernštýna.\" — Ctěné dá-\nmy amerik. klubu a pánové z Prahy a Pernstýn ochotně spo-\nluúcinkovaly. Po koncertě byl společný oběd, pak výlet na horu\nKunětickou. — Výsledek byl skvělý, sál přeplněn a všechny\npiecy bouřlivým potleskem odměněny. Paní Jahnová byla vy-\nvolána. Místo c. 6. a 8. zpívaly sic. Súrová a Horáková dvě\nmaloruská dumky.\n\n* Zpěvácký spolek „Hlasoň v Nové Pace uspořádal dne\n27. června 1869 „ve střelnici\" besedu. Program: Ouvertura k\n„Fra Diavolo\" od Aubera. — Cikáni, sbor od Vogla, přednesl\n„Hlasoň.\" — Osmý koncert pro housle s průvodem piana od\nBeriota, přednesli pp. Vedral a Brunclík. — Slze vlastenky, de-\nklamace od J. K. Tyla, přednesla sl. Langbeinova. — Solo na\ncello s průvodem piana, přednesli pp. Sulc a Brunclík. — Žen-\nský klep, sbor od Vinaře, přednesl „Hlasoň\" — Trovatore, fan-\ntasie pro housle s průvodem piana od Alarda, přednesli pp. Ve-\ndral a Brunclík. — Třasák pro merlotiny s průvodem piana od\nPauknera, přednesl „Hlasoň.\" —- Na to taneční zábava.\n* Zpěv. spolek „Jizeran\" v Semilech uspořádal v úterý\ndne 29. června 1869 v sále hostince „Ráje\" besedu. Program:\nOuvertura k „Tancredu\" od Rossini-ho. — Večerní, sbor od\nPally. — Deklamace. — Výprask, národní humoristická sklad-\nba pro tenor se sborem a průvodem piana od Křížkovského. —\nKoncert na housle od Beriota s průvodem kvartetta, přednesl p.\nVedral. — Quodlibet z Českých národních písní, sbor od Karla\nSlavíka. — Koncert, polka pro housle s průvodem kvartetta od\nVedrala, přednesl skladatel sám. —Deklamace. —Kukačka, ko-\nmický trojzpev s průvodem piana. — Po produkci následovala\ntaneční zábava.\n* Pěvecký spolek Litavan v Jincích uspořádal v neděli\ndne 27. června o 2 h. odp. ve spolku s okolními jednotami a\nsice ze Žebráka, Hostomic a Lochovic na starobylých zříceninách hra-\ndu Valdeku blíž Komárova, památného to sídla slavných pánů\nZajíců z Valdeka, kde i Václav IV. v mladosti své častěji do-\nžil se chvilek blažených. Program byl tento : Píseň Cechů, Vzhů-\nru. — Praha má od Pazdírky. — Na přírodu od Vasáka. —\nStaročeský zpěv válečný od Jindř. Pecha. — Cikáni od Vogla.\nCechů vlast od Reichharta.\n* Zpěvácký spolek Lubor v Novém Bydžově odbýval v ne-\nděli dne 27. června zábavu v zahradě Funkově. Program: Při\npivě. Směs z národníchjpísní. — Žárlivý holoubek. Polka (sbor)\nod J. Hynka. — Hubička, sbor od Em. Vasáka. — Těšme se\nblahou nadějí, od J. Hellera. — Na to následovalo divadelní"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "152", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 743, "texte": "představení: Všichni se hašteří,\" veselohra v 1 jednání. Mezery\nvyplnila hudební kapela Novobydžovská.\n* Letovický zpev. spolek „Jaroslav\" na Moravě zve o-\nkolní zpev. spolky, aby se súcastnily výletu dne 5. Července\nna oslavu sv. Cyrilla a Metbodeje uspořádaného, při Čemž za-\nřízen bude koncert. Až posud slíbily zpěv. spolky ze Svitavy,\nSebranic a Kunštatu své spoluúcinkování. Dne 29. června od-\nbývala se společná zkouška na Svitavce.\n* Kromeřízský zpev. spolek „Moravan\" zařídil k oslavě\ntáboru lidu dne 29. června besedu, jejíž program byl následu-\njící : Ouvertura. — Svoji k svému, sbor od K. Bendla. — Pí-\nseft# — Poputní, sbor od Martinovského. — Deklamace. — Pí-\nseň. — Čtverozpěv od F. Vogla. — Deklamace.—Praha, sbor\nod J. Veita."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "150", "page_fin": "150", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.3.1", "titre_corps": "Z Milána dne 23. června. (Nové opery. — Mše od Rossiniho. - Co dalo", "titre_sommaire": "Z Milána dne 23. června. (Nové opery. — Mše od Rossiniho. - Co dalo", "signature_source": "K", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "150", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.4", "debut_caractere": 9, "fin_caractere_exclue": 5079, "texte": "K.\nZ Milána dne 23. června. (Nové opery. — Mše od Rossiniho. - Co dalo\nVerdimu podnět k myšlénce o rekviích od více skladatelů za Ros-\nsiniho. — Tamberlík.)\nNastala letní doba, mrtvá to sésona pro hudbu a dopiso-\nvatele o hudebních poměrech. Co mám tedy psati? Novinek\nje málo. Nuže oznamuju Vám, že se v divadle Parthenope v Ne-\napoli provozovala před nedávnem nova operetta „L& stella di\nPosilipo\" a že se v srpnu otevře divadlo Novellarské (v Emilii)\nnovou operou „La statua di carne.u Maestro Virginio Marchi,\nŠťastný to skladatel opery ,,/í cautore di VeneziaLL, která se s\nvelkým úspěchem dávala už na 5 divadlech, dokončil opet no-\nvou operu na slova Giulia Careana pod názvem „Belfegor.\"\nMše Rossiniho provozovala se tyto dni na divadle Paganini v\nJanově se skvělým výsledkem. Jak se pařížskému Časopisu „Me-\nnestrel\" z Florence píše, povstal projekt Verdiho, aby se zasvě-\ntila památce Rossiniho smuteční úiŠe, která by byla společnou prací\nvíce italských skladatelů, následovně; V italské literatuře jest\ndlouhá báseň, jejížto každý zpěv od jiného basníka pochází.\nBáseň ta má název: „Bertoldo, Bertoldino e Cacassenno# a\nvštípila prý Verdimu ideu o pospolné mši smuteční za Rossini-\nho. — Tamberlík, věhlasný tenorista, zpívá nyní ve Valencii\n(v Španělsku). Vystoupil tam v opeře „Vilém Tell — Trova-\ntore — Poliuto — Faust\" a zbudil nevýslovné furore jmenovitě\nv poslední opeře. Jemu na počest rozdávány byly básně a on\nsám obdarován věnci a korunami.\nZ Moskvy. (Divadlo.)\nNemaje pro vás žádných novinek, poněvadž nastala letní\ntak zvaná „mrtvá sésonau, podám alespoň popis zdejšího divadla,\naby jste mohl porovnat zdejší divadelní budovu s Vídenským\nnovým operním domem. Velké cili operní divadlo moskevské\nbylo nove vystaveno r. 1855 po velikém požáru, který byl strá-\nvil r. 1854 staré divadlo. Celá velkolepá budova nynější byla\nvystavěna v krátké době 14 měsíců (v kteréž počítáno jest i 5\nzimních měsíců, ve kterých nelze pracovat); pováží-li se, že\nvelké moskevské divadlo je pokud! vím nejdokonalejší ze všech\ndosavadních divadelních budov vůbec, jest rychlost, jakou vy-\nstavěno bylo, v skutku užasna. — Moskvané praví o svém diva-\ndle , že je nejkrásnějsí ve světě. Divadlo moskevské je větší\nnežli milánské divadlo de la Scalla. Průměr stropu divadla mi-\nlánského cítá 70, moskevského 98 stop, šířka proscenia v Mi-\nláně je 51, v Moskvě 70 stop. Šířka jeviště divadla moskev-\nského cítá 126', hloubka 112', délka 126'. Divadlo Covent-\ngardenské v Londýně má Šířku pouze 88 a hloubku 90 stop.\nVnitřek divadla je velkolepý a nádherně upravený; patero rad\nloží nachází se v divadle tom, každá lože je opatřena předsíní\ncili pokojíčkem, v kterémž při ložích prvního pořadí nachazí se\npohovka, zrcadlo a damaŠková záclona; v loži samé je Šest ži-\ndlic, místa je v ní ale pro deset osob i více. Pro caře upra-\nveny jsou v divadle dvě lože, jedna pro slavnostní představeni\nuprostřed prvního pořadí, druhá na pravé straně jeviště; obě\njsou ozdobeny s nádherou v jiných zemích nevídanou. V ohrom-\nném přízemku je 500 sedadel ci vlastně křesel, v nichž každá\nosoba má tolik místa jako mívají v sálech malířských. Středem\nsedadel vede široká cesta k orkestru a také kolem sedadel jde\nŠiroká pohodlná cesta, tak že navŠtěvovatele mohou pohodlně\nse svých sedadel vstávati, aniž by tím sousedů svých znepoko-\njovali. Za křesly je několik sedadel za poloviční cenu křesel.\nÚprava vnitřku divadelního je rovněž nádherná jako vkusná, zá-\nbradlí loží a galerií je bílé s jemněmodrým vroubením a ozdo-\nbeno je zlatými arabeskami, všechny okraje jsou pozlaceny.\nProstory divadelní jsou osvětleny plynem. Velmi rozkošné a\nprostorné jsou v divadle zpěvoherním foyery, jichž jest pět a jež\nrozkládají se v polokruhu za lóžemi prvního pořadí; každý foyer\npředstavuje rozsáhlou sin. Ve velkém divadle moskevském pro-\nvozují se mimo opery hlavně balety, kterýmž v Pusku vůbec\nvěnuje se péce neobyčejná, které za to ale dosáhly výše a umě-\nlecké dokonalosti, o jakých na západe ani ponětí nemáme. Ne-\nslýchaná nádhera kostýmů, dekorací a hbitost a svěžest tanec-\nníků, jakož i množství tanečních sborů uchvacují mysl diváka\nmocí neodolatelnou a jen takovýmito okolnostmi lze si vysvětlitir\nže diváci mohou býti poutáni po celých pet hodinf jakéž před-\nstavení v ruských divadlech obyčejně trvá. Nedaleko velkého\ndivadla stojí malé divadlo, kteréž je o něco vetší nežli pražské\nněmecké a v němž provozuji se veselohry a drámy. I v tomto\ndivadle trvá představení obyčejně pět hodin, neboť k pětidějstvo-\nvým dramám přidává se obyčejně ještě dvou nebo třidějstvová\nveselohra. — Nejoblíbenější z ruských zpěvaček v Moskvě jest\nMenšíkova rodem z Malé Rusi. Divadla ruská podlé posavad-\nního zřízení svého vyhovují téměř výhradně pouze potřebám vyš-\nších a prostředních zámožných tříd; před nedávnem ale učiněn\nchvalitebný krok, od kteréhož lze očekávati velmi blahodárné\nvýsledky; zřízena jsou totiž prostonárodní laciná divadla pro\nzábavu lidu, v nichž zase výhradně přihlíží se k tomu, aby po-\nskytnuta byla i prostému lidu příležitost k ušlechtilejší a po-\nvznášející zábavě."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "150", "page_fin": "150", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.3.2", "titre_corps": "Z Pešti. (Nová maďarská opera.)", "titre_sommaire": "Z Pešti. (Nová maďarská opera.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "150", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.4", "debut_caractere": 5081, "fin_caractere_exclue": 5336, "texte": "Z Pešti. (Nová maďarská opera.)\nMaďarský skladatel Fr. Erkel pracuje nyní o nové opeře\n„Brankovich Gyorgy\" (Jiří BrankoviČ). Mladistvá svěžest jeho\ntvůrčího ducha zbuzuje velkých nadějí a to tím více, poněvadž\nje Erkel zakladatelem národní maďarské opery."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "150", "page_fin": "151", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.3.3", "titre_corps": "Z Loun. (Kantáta Jaroslav od J. N. Jedličky.)", "titre_sommaire": "Z Loun. (Kantáta Jaroslav od J. N. Jedličky.)", "signature_source": "S", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "150", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.4", "debut_caractere": 5338, "fin_caractere_exclue": 8154, "texte": "Z Loun. (Kantáta Jaroslav od J. N. Jedličky.)\nV zahradě hostince p. Hornera provozovala v neděli 27. Čer-\nvna t. r. mládež skol Lounských podruhé : Jaroslav, kantátu\nna slova J. Neudorfla, hudbu složil J. N. Jedlička. Čistý vý-\nnos určen ve prospěch skol Lounských.\nZ Hostouně. (Slavnost výroční památky.)\nZpěváčky spolek „Cech\" oslavil druhou výroční památku\ndnem 6. června 1869 spůsobem důstojným. Členové shromáž-\ndivše se ráno po osmé hodině před službami Božími v školní\nsíni, ubírali se odtud pro prápor přes náves k nově zvolenému\np. předsedovi Karlu Svobodovi. Zde byl zavěšen z pestrých kvě-\ntin uvitý věnec na posvátný prápor a spolek bral se do chrámu,\nby zapěl vokální mši od Rob. Fuhrera. Po slavných službách\nBožích, které vykonal důstojný p. farář Jan Novák, zapěla se\npíseň k sv. Václavu. Na to doprovázel spolek svůj prápor, o-\ndevzdav jej p. předsedovi. Po 10. hodině odbývala se zkouška\nk besedě v školní místnosti. Po ukončené zkoušce měl p. před-\nseda k přítomným členům krásnou vzletuplnou řec, jejíž závě-\nrek zde podávám: „Myšlénka sloučení vzájemného veškerých\nsil pěveckých v jeden to mohutný bratrský celek, všestranného\njiž nalézá souhlasu, a valné části spolků pěveckých stalo se té-\nměř zřízení jednoty podmínkou veškeré další činnosti a zdár-\nného působení. Věrně jste vytrvali v době minulé při práporu\nVašem, věrně při hesle—jenž Vám vždy zákonem býti ma! —\na značné byly také pokroky spolku našeho; došly všestranného\nuznání -— popuzujíc k další činnosti.\" — Ne malé zajisté jsou\nzásluhy ředitele spolku p. Tomáše Řečtnského o vzrůst a pře-\nkvapující pokrok nás — všestranné a neunavené jest zdárné pů-\nsobení jeho ve středu našem! Přijmetež pane řediteli z úst\nmých ve jménu spolku srdečné díky — s přesvědčením, -— že\nvždy s úctou a hrdostí pohlížeti budem na muže, který vyna-\nsnažoval se také přispěti jedným kamenem k velké dávnoleté\nstavbě národa českého ! Jistoty stálého však trvání a i nových\nsil životních nabudem ve spojení veškerých spolků bratrských\nČeskoslovanských, kterým pěveckým pozdravem provolejme srdecne\n„Na zdar!\" Hřímavé Na zdar bylo též p. předsedovi provoláno,\nK páté hodině odpoledne zavítala téhož dne do nově zřízeného\nsálu „u Hraběcích\", kde se měla zábava zpěváckého spolku od-\npožádal deputace pražského Malostranského zpěv. spolku „Lumír*\nbyvši srdečným „Na zdar\" uvítána. Než beseda započala, ba-\nvili se zatím hosté ve vkusně upravené zahradě. Před počátkem\nbesedy pronesla deputace pěveckého spolku „Lumír\" p. před-\nsodovi srdečné „Na zdar\". Po 8. hodině započala hudební pě-\nvecko - deklamatorní beseda. Příjemnou rozmanitost uváděl v zá-\nbavu sbor „Utonulá\", který na žádost obecenstva dvakrát opa-\nkovati musil. Rovněž solový zpěv: „Toť lásky hlas\" přednešen\nod p. Jos. Náprstka a sbor: „Proč nemohl dál ?\" byly s hluč-\n\nPokračování v příloze."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "151", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1065, "texte": "ným potleskem přijaty. Zároveň deklamatorky: slečna Anna\nČtrnáctá velmi zdařile přednesla deklamací: „Zena panovnice\"\nod V. Crhy a byla s hlučným potleskem opětně od ctného obe-\ncenstva vyvolána. Též slečna Ros. Čermákova vynikla zdařilým\npřednosem. Ostatní deklamace: „Já jsem Cech\" od Rubeše,\n„Učedlník nad mistra\" a „Rychtářova příprava k prvnímu sou-\ndu\" od J. Ehrenbergra přednesené od pp. V. Pařízka, Jachima\nFibigra aV. Horešovského došly všeobecného uznání. Lze oeeká-\nvati, že p. V. Pařízkem, novým to ělenem, nabude zpěváčky spolek\npro budoucnost statné síly deklamatorské. Ouvertury řízením\np. Jana Recinského byly precisně provedeny. Ouvertura „Ci-\nkánka\" došla zvláště velké obliby. Po besedě byla taneční zá-\nbava, která příjemný večer hostům působila. Po ukončené zá-\nbavě na rozloučenou proneJi členové zpěváckého spolku „Cech\"\ncelému zpéváckému spolku „Lumír\" a zasloužilému milovanému\np. řediteli téhož spolku p. J. Drahoradovi srdečné „Na zdar\"\nnačež i deputace „Lumír\" hřímavé „Na zdar\" spolku „Cech\"\na řediteli p. Tom. Recinskému opětovala.\n\nS."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "151", "page_fin": "151", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.3.4", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "K", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "151", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.5", "debut_caractere": 1067, "fin_caractere_exclue": 3631, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\nK.\nDramaticko-hudební akademie, kterou uspořádala Čtenářsko-ochotnická\njednota „Thálie\" k oslavě svého výročního tr-\nvání v sále Zofmském dne 19. června 1869 a jejíž čistý vý-\nnos věnován jest ústavu nedospělých slepců na Hradčanech, tě-\nšila se velmi příznivému úspěchu. Po významném proslovu od\nKarla Sabiny, jejž sic. Vebrova s přiměřeným výrazem a\nnuancemi přednesla, provedli ochotníci Nerudovu veselohru: Pro-\ndaná láska, v níž se svěží hrou vyznačili ochotníci „Thálie\" p.\nKubík, p. Pštross ap. Struck, pak sic. Sládeckova došedše\nhlučné zaslouženě pochvaly. Ostatní čísla, mimo deklamací „0-\nsvobození Evropy,\" kterou se zápalem p. Pstross přednášel, byla\nnaskrz hudební. Slyšeli jsme tu nesnadný, ale efíektní Draho-\nradův sbor Zaplesej Čechie a Nápravníkovu vděčnou a roztomi-\nlou kadryllu z ruských národních písní, které Malostranský\n„Lumír\" chvalným řízením obeznalého ředitele p. Drahorada\nsprávně a s náležitou akcentací přednesl, zacež obmyšlen byl\nod dosti četného obecenstva bouřlivým potleskem. Pan Karel\nze Slavkovských osvědčil pojmutím a výtečným provedením Cho-\npinovy ballady (op. 23) na novo, je myslícím interpretem\nskladeb polského poety hudebního. Ze se mu dostalo hlučné\npochvaly jako p. Maškovi, který Rombergrovu fantasii pro cello\nS elegancí a bravourou provedl, netřeba ani podotýkati. Slečna\nEmilie Rasteliova zpívala arii z Donizefti-ova „Belizara\" aMen-\ndelssohnovu „Píseň lodní\" s úspěchem skvělým a byvši mnoho-\nkrát vyvolána zapěla ještě humorem oplývající píseň „Hněv\" od\nFr. Kavána, který laskavě a ochotně doprovázení piec na pia-\nnu na Výtečně znějící piano bylo z bohatého skladu p.\nČ. Mika. —r.—\n* Zpěv. spolek „Beseda\" uspořádal v sobotu dne 19.\nčervna 1869 v zahradě na Přemyslovce zábavu, v níž slyšeli\njsme následující skladby; Pochod, mužský sbor od A. Průchy.\nZastavenícko, mužský sbor od J. V.Veita.— Máj, smísený sbor\nod Mendelssóhna-Bartholdy-ho. — CeŠtí manové, mužský sbor\nod AI. Jelena. — Lovecká, mužský sbor od AI. Hniličky. —\na) Ty malé milé pomněnky, b) Touha, smíšené sbory od K.\nBendla. — Kde děva má ? mužský sbor od Em. Vasáka. — Ra-\ndostné cestování, mužský sbor od Jos. Vasáka. — Háj, smíse-\nný sbor od K. Richtra. Provedení veškerých skladeb bylo vý-\ntečným řízením p. Ferdin. Hellera tak precísné a správné, že\nněkteré skladby opakovány býti musely, jmenovitě smísené sbo-\nry Máj a Háj, v nichž si dámy velmi statně počínaly. V zá-\nbavě té účinkoval též velký orkestr p. Čeňka Vinaře, jenž ne-\njen dobrou volbou kusů, ale i zdařilým provedením pozornost\nna se obrátil."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "151", "page_fin": "151", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.3.5", "titre_corps": "* Pěvecký spolek „Lumír\" uspořádal zastaveníčko s lampiony", "titre_sommaire": "* Pěvecký spolek „Lumír\" uspořádal zastaveníčko s lampiony", "signature_source": "K. Š", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "151", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.5", "debut_caractere": 3633, "fin_caractere_exclue": 4494, "texte": "K. Š.\n* Pěvecký spolek „Lumír\" uspořádal zastaveníčko s lampiony\nsvému místopředsedovi p. Janu Arbeitrovi zapěv tři sbory\ndojemně a významně; po díuhém sboru odebrala se deputace dvou\nčlenů, by složila p. místopředsedovi ve jménu spolku blahopřání,\nnačež spolek zapěl třetí sbor. Na to provolal spolek panu\nArbeitrovi srdečné „Na zdar\". Pan místopředseda děkoval, jsa\nvelmi překvapen a dojat srdečně a litoval, že se nemohou páni\nčlenové u něho déle zdržet. Lumír odebral se pak ještě k je-\ndnomu clenu výboru p. Janu Zunovi, aby mu zapěl. Na cestě\nk němu očekávalo několik členů čtenářsko - jednoty\n„Thálie\" pěvce s pochodněmi, kteří postavivše se v kruh taktéž\nzapěli p. Zunovi tři sbory; pak odebraly se deputace obou spolků\nk oslavenci. Po ukoněeném zastaveníčku Šli páni členové do\nhostince „u zlaté lodě\", kde nastala nenucená zábava pozdě^až\npřes půlnoc."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "151", "page_fin": "151", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.3.6", "titre_corps": "* Velká pěvecká akademie, kterou Pardubické spolky:", "titre_sommaire": "* Velká pěvecká akademie, kterou Pardubické spolky:", "signature_source": "M", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "151", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.5", "debut_caractere": 4496, "fin_caractere_exclue": 5823, "texte": "M.\n* Velká pěvecká akademie, kterou Pardubické spolky:\n„Ludmilla\" a „Pernstýn\" k uvítání amerického klubu dám\nz Prahy v sále „Odeonu\" na Veselce v Pardubicích dne 27.\nčervna uspořádaly, obsahovala následující program: Pozdravy,\npíseň od Mendelssohna, přednese „Ludmila.\" —Dvojzpěv od K.\nBendla, přednesly slečny Surová a Horákova, cleny amer. klubu.\n— Tambor, smísený sbor od pí. Boženy Jahnové, přednesli\n„Ludmilla a Pernštýn.\" — Pieca pro piano od Chopina, před-\nnesla sl. Teresa Havelkova, clen amer. klubu. — Jarní, ženský\nsbor ctverhlasý od K. Bendla, přednesla „Ludmila.\" — Deklamace,\npřednesla pí. Sklenářova-Malá, clen kr. zemského českého diva-\ndla v Praze. — Výprask, mužský sbor se sólem od P. Křížkov-\nského, přednesl „PernŠtýn.\" — Solový ctverozpěv pro smíšené\nhlasy od K. Bendla, přednesly slečny amerik. klubu a pánové\nz Prahy. — Směs z národních písní od pí. Bož. Jahnové, před-\nnesla „Ludmila.\" — Advokáti, sólový žert pro 3 mužské hla-\nsy od Schuberta, přednesli členové „Pernštýna.\" — Ctěné dá-\nmy amerik. klubu a pánové z Prahy a Pernstýn ochotně spo-\nluúcinkovaly. Po koncertě byl společný oběd, pak výlet na horu\nKunětickou. — Výsledek byl skvělý, sál přeplněn a všechny\npiecy bouřlivým potleskem odměněny. Paní Jahnová byla vy-\nvolána. Místo c. 6. a 8. zpívaly sic. Súrová a Horáková dvě\nmaloruská dumky."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "151", "page_fin": "152", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.3.7", "titre_corps": "* Zpěvácký spolek „Hlasoň v Nové Pace uspořádal dne", "titre_sommaire": "* Zpěvácký spolek „Hlasoň v Nové Pace uspořádal dne", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "151", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.5", "debut_caractere": 5825, "fin_caractere_exclue": 7885, "texte": "* Zpěvácký spolek „Hlasoň v Nové Pace uspořádal dne\n27. června 1869 „ve střelnici\" besedu. Program: Ouvertura k\n„Fra Diavolo\" od Aubera. — Cikáni, sbor od Vogla, přednesl\n„Hlasoň.\" — Osmý koncert pro housle s průvodem piana od\nBeriota, přednesli pp. Vedral a Brunclík. — Slze vlastenky, de-\nklamace od J. K. Tyla, přednesla sl. Langbeinova. — Solo na\ncello s průvodem piana, přednesli pp. Sulc a Brunclík. — Žen-\nský klep, sbor od Vinaře, přednesl „Hlasoň\" — Trovatore, fan-\ntasie pro housle s průvodem piana od Alarda, přednesli pp. Ve-\ndral a Brunclík. — Třasák pro merlotiny s průvodem piana od\nPauknera, přednesl „Hlasoň.\" —- Na to taneční zábava.\n* Zpěv. spolek „Jizeran\" v Semilech uspořádal v úterý\ndne 29. června 1869 v sále hostince „Ráje\" besedu. Program:\nOuvertura k „Tancredu\" od Rossini-ho. — Večerní, sbor od\nPally. — Deklamace. — Výprask, národní humoristická sklad-\nba pro tenor se sborem a průvodem piana od Křížkovského. —\nKoncert na housle od Beriota s průvodem kvartetta, přednesl p.\nVedral. — Quodlibet z Českých národních písní, sbor od Karla\nSlavíka. — Koncert, polka pro housle s průvodem kvartetta od\nVedrala, přednesl skladatel sám. —Deklamace. —Kukačka, ko-\nmický trojzpev s průvodem piana. — Po produkci následovala\ntaneční zábava.\n* Pěvecký spolek Litavan v Jincích uspořádal v neděli\ndne 27. června o 2 h. odp. ve spolku s okolními jednotami a\nsice ze Žebráka, Hostomic a Lochovic na starobylých zříceninách hra-\ndu Valdeku blíž Komárova, památného to sídla slavných pánů\nZajíců z Valdeka, kde i Václav IV. v mladosti své častěji do-\nžil se chvilek blažených. Program byl tento : Píseň Cechů, Vzhů-\nru. — Praha má od Pazdírky. — Na přírodu od Vasáka. —\nStaročeský zpěv válečný od Jindř. Pecha. — Cikáni od Vogla.\nCechů vlast od Reichharta.\n* Zpěvácký spolek Lubor v Novém Bydžově odbýval v ne-\nděli dne 27. června zábavu v zahradě Funkově. Program: Při\npivě. Směs z národníchjpísní. — Žárlivý holoubek. Polka (sbor)\nod J. Hynka. — Hubička, sbor od Em. Vasáka. — Těšme se\nblahou nadějí, od J. Hellera. — Na to následovalo divadelní"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "152", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 743, "texte": "představení: Všichni se hašteří,\" veselohra v 1 jednání. Mezery\nvyplnila hudební kapela Novobydžovská.\n* Letovický zpev. spolek „Jaroslav\" na Moravě zve o-\nkolní zpev. spolky, aby se súcastnily výletu dne 5. Července\nna oslavu sv. Cyrilla a Metbodeje uspořádaného, při Čemž za-\nřízen bude koncert. Až posud slíbily zpěv. spolky ze Svitavy,\nSebranic a Kunštatu své spoluúcinkování. Dne 29. června od-\nbývala se společná zkouška na Svitavce.\n* Kromeřízský zpev. spolek „Moravan\" zařídil k oslavě\ntáboru lidu dne 29. června besedu, jejíž program byl následu-\njící : Ouvertura. — Svoji k svému, sbor od K. Bendla. — Pí-\nseft# — Poputní, sbor od Martinovského. — Deklamace. — Pí-\nseň. — Čtverozpěv od F. Vogla. — Deklamace.—Praha, sbor\nod J. Veita."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "152", "page_fin": "152", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.4", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "152", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.6", "debut_caractere": 745, "fin_caractere_exclue": 6188, "texte": "Zprávy.\n\nP.\n* České divadlo. Dne 20. června: „Don Pasquale.\" —\nDne 22. června: „Lazebník Sevillský.\" — Dne 24. června:\n„Tra via ta\" (1. jedn.)> „Don Pasquale\" (2. jedn.), „Faust a\nMarkéta (3. jeďn.); příjem slČ. Vitaliové. — Dne 27. června:\n„Car a tesař.\"\nOcenivše už zevrubně veškeré přednosti zvonkovitého\nhlasu, výborného zpěvu a duchaplného přednosu sl. Vítali,\nnebudeme se pouštěti do širšího rozboru jejích dokonalých\nvýkonů co Norina v „Don Pasquale\" — Rosina v „Lazební-\nku\" a Markéta ve „Faustu\"; neboť bychom nevyšli ani ze\nsamých superlativů, toliko však musíme podotknouti, že ja-\nkési poetické kouzlo obestírá líbezně každý její výkon, čímž\nje obecenstvo vždy zaníceno. O tom jsme se poznovu pře-\nsvědčili v představení, jež si obrala k svému příjmu. Jak-\nmile se slč. Vitali objevila, byla od četného obecenstva ne-\nsmírným množstvím kytic a věnců obsypána; však nikoliv\nnebyla obsypána, nýbrž zasypána. Ano, na počest její roz-\ndávána byla báseň, kterou zde podáváme: „Jaké vzácné\nptáče tamo — slyš — nám pěje? Tu aj smutně pláče, tu\nse sladce směje. — Zdaž to labuť bělá z Apollova háje?\nČi to filomela z neznámého ráje? — Labuť ani slavík —\nkouzelná to víla, jež svým rajským zpěvem oba zahanbila!\"\nAvšak slč. Vitali zpívala' také tohoto večera tak krásně,\njako kdyby sama sebe předčiti chtěla. Ženská prohnanost,\nspojená s Čtveracivostí, skromností a naivností nemůže lépe\nznázorněna býti, než jak ji podala sl. Vitali v Norině. Jaké\nvděky, jakou roztomilost a půvabnosť rozvinula co Rosina,\ndovede jen ten posouditi, kdo ji byl v této partii viděl. Ze\njejí Markéta je skutečně mistrovským, poesií provanutýrn\nvýkonem, uznala už dostatečně kritika. O jejím uměni pě-\nveckém mluviti, znamenalo by věru, nositi sovy do Atén;\nslyšeli jsme tu od ní nekonečné, co perly uhlazené trilky,\ncelé proudy dolů i na nahoru pádících pasáží, vkusné tó-\nnové arabesky, slovem vše, co se od nejdokonalejŠího kolo-\nraturního zpěvu vyžaduje. Slč. Vitali byla nesčíslněkráte\nvolána. -— Důstojně po boku jejím stáli naši domácí umělci,\npředevším p. Paleček, p. Lev a p. Barcal. V „Lazebníku\"\nvystoupil poprvé p. Ferd. Koubek co doktor Bartolo, a do-\nbyl si svým pěkným organem a mírnou, všech výstředností\nprostou hrou sympathie obecenstva, které ho vyznamenalo\nhlučným potleskem. Dvě věci nás opět v „Lazebníku\" ru-\nšily, a sice: rozladěné dechové nástroje v orkestru a neu-\n1 *J\nstálé štilipání mladých vrabců v divadle.\n\n* Pan Šamal, továrník hudebních nástrojů v Praze a\ndělníci jeho. V Márodních Listech čteme následující zasláno:\nPan Šamal, továrník hudebních nástrojů uzavřel smlouvu s c. k.\nerárem o dodávání několika set polnic pro vojsko. Zároveň u-\nzavřel smlouvu s dělníky svými o mzdu t. j. 1 zl. r. Č. od je-\ndné polnice. Jelikož ale ten který pán vidí, že nemohou dělníci\njeho skoro vesměs ženatí, kteří rodinu svoji poctivě živit cbtějf\njinam se obrátit, poněvadž jsou místa v druhých továrnách ob-\nsazena a v tomto case vůbec práce poněkud se zastavila, neo-\nstýchá se ten který pán ujednanou mzdu dělníkovi na 60 kr.\nsnižovati, kdežto předobře ví a každý neznalec věci uvážit musít\nže dělník, byť by se namáhal v potu tváři od 5 b, z rána do\n10 hod. večer toliko 1 zl. r. m. vydělá. Tážem se na to všech\npánů továrníků a podnikatelů, zdaž tn spravedlivě nakládáno s\ndělnictvem? Tolik pánům továrníkům na uváženou. Několik\ndělníků.\n* Pan Jos. Ldbor, Cech a hannoverský komorní virtuos\nna piano, uspořádal v Moskvě dva koncerty, které se tesily\nhojnému obecenstvu a skvělému úspěchu. Mimo více menších\nklavírních skladeb přednášel Lábor dva koncerty C-moll a G-\ndur od Beethovena velmi vkusně a vzletuplne.\n* Pan Balakirev, chvalně známý ruský umělec, jenž ří-\ndil po odchodu Ant. Rubinsteina koncerty ruské hudební spo-\nlečnosti, vzdal se této hodnosti.\n* Sic. Vizjakova, Horvátka a druhdy primadonna opery\nBukareštské hodlá prý se, jak se časopis „Trovatore\" dovídá,\nprovdati za bohatého bojara valašského a opustiti divadlo.\nPochybujeme o přesnosti této zprávy; neboť výtečná tato zpě-\nvačka engažovana jest pro příští karneval u král. divadla v Tu-\nríně, kde poprvé vystoupí co Markéta ve „Faustu\" od Gou-\nnoda.\nv\n* Sic. Kroppova, Česka a kolloraturní pěvkyně engažována\njest na zimu v Berlíně u Krollova divadla.\n* Sic. Formánkova, dříve v Karlsruhe, dosáhla příznivé-\nho engagementu co primadonna v Stětíne.\n* Sic. Johanka Peklova, dříve primadonna opery ve Lvo-\nvě, engažována jest pod příznivými výminkami v Temešváru.\n* Sic. Malingrova, Horvátka a primadonna dvorní opery\nMnichovské, bude nyní pohostinu zpívati v Mannheimu.\n* P. Normanu-Nerudová, slavná moravská virtuoska na\nhousle nachází se nyní v Baden-Badenu.\n* Pan Hynek Vojáček, druhý kapelník cis. ruského di-\nvadla v Petrohradě přibyl ve středu dne 23. června do Prahy,\nodkud se v neděli dne 27. června do Moravy odebral. Taktéž\nzavítali do Cech p. Ryba, hudební umělec z Moskvy a p. Schu-\nbert z Petrohradu, p. F. Hofbauer z Rigy a p. J. Hlaváč\nz VrŠce.\n* Pan Jan Schindler, obchodník v musikaliích v Praze\nvěnoval pátý svazek Českých národních písní od Martinovského\nharmonisovaných J. J. Jiřímu z Lobkovic a obdržel od něho —\n20 zl. Není nad štědrost!!!\n* Paní Auspic- Kolářová, krajanka naše, vystoupila dne\n15. června v Londýně v koncertu jednoty hudební „Musical\nUnion\" s nejskvělejŠím úspěchem uchvátivši duchaplnou hrou na\npiano veškeré obecenstvo.\n* Paní Kainz-Prauseova, Moravanka a král. dvorní pěv-\nkyně saská přijela tyto dni do Prahy na návštěvu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "152", "page_fin": "152", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.4.1", "titre_corps": "* České divadlo. Dne 20. června: „Don Pasquale.\" —", "titre_sommaire": "* České divadlo. Dne 20. června: „Don Pasquale.\" —", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "152", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.6", "debut_caractere": 754, "fin_caractere_exclue": 3165, "texte": "P.\n* České divadlo. Dne 20. června: „Don Pasquale.\" —\nDne 22. června: „Lazebník Sevillský.\" — Dne 24. června:\n„Tra via ta\" (1. jedn.)> „Don Pasquale\" (2. jedn.), „Faust a\nMarkéta (3. jeďn.); příjem slČ. Vitaliové. — Dne 27. června:\n„Car a tesař.\"\nOcenivše už zevrubně veškeré přednosti zvonkovitého\nhlasu, výborného zpěvu a duchaplného přednosu sl. Vítali,\nnebudeme se pouštěti do širšího rozboru jejích dokonalých\nvýkonů co Norina v „Don Pasquale\" — Rosina v „Lazební-\nku\" a Markéta ve „Faustu\"; neboť bychom nevyšli ani ze\nsamých superlativů, toliko však musíme podotknouti, že ja-\nkési poetické kouzlo obestírá líbezně každý její výkon, čímž\nje obecenstvo vždy zaníceno. O tom jsme se poznovu pře-\nsvědčili v představení, jež si obrala k svému příjmu. Jak-\nmile se slč. Vitali objevila, byla od četného obecenstva ne-\nsmírným množstvím kytic a věnců obsypána; však nikoliv\nnebyla obsypána, nýbrž zasypána. Ano, na počest její roz-\ndávána byla báseň, kterou zde podáváme: „Jaké vzácné\nptáče tamo — slyš — nám pěje? Tu aj smutně pláče, tu\nse sladce směje. — Zdaž to labuť bělá z Apollova háje?\nČi to filomela z neznámého ráje? — Labuť ani slavík —\nkouzelná to víla, jež svým rajským zpěvem oba zahanbila!\"\nAvšak slč. Vitali zpívala' také tohoto večera tak krásně,\njako kdyby sama sebe předčiti chtěla. Ženská prohnanost,\nspojená s Čtveracivostí, skromností a naivností nemůže lépe\nznázorněna býti, než jak ji podala sl. Vitali v Norině. Jaké\nvděky, jakou roztomilost a půvabnosť rozvinula co Rosina,\ndovede jen ten posouditi, kdo ji byl v této partii viděl. Ze\njejí Markéta je skutečně mistrovským, poesií provanutýrn\nvýkonem, uznala už dostatečně kritika. O jejím uměni pě-\nveckém mluviti, znamenalo by věru, nositi sovy do Atén;\nslyšeli jsme tu od ní nekonečné, co perly uhlazené trilky,\ncelé proudy dolů i na nahoru pádících pasáží, vkusné tó-\nnové arabesky, slovem vše, co se od nejdokonalejŠího kolo-\nraturního zpěvu vyžaduje. Slč. Vitali byla nesčíslněkráte\nvolána. -— Důstojně po boku jejím stáli naši domácí umělci,\npředevším p. Paleček, p. Lev a p. Barcal. V „Lazebníku\"\nvystoupil poprvé p. Ferd. Koubek co doktor Bartolo, a do-\nbyl si svým pěkným organem a mírnou, všech výstředností\nprostou hrou sympathie obecenstva, které ho vyznamenalo\nhlučným potleskem. Dvě věci nás opět v „Lazebníku\" ru-\nšily, a sice: rozladěné dechové nástroje v orkestru a neu-\n1 *J\nstálé štilipání mladých vrabců v divadle."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "152", "page_fin": "152", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.4.2", "titre_corps": "* Pan Šamal, továrník hudebních nástrojů v Praze a", "titre_sommaire": "* Pan Šamal, továrník hudebních nástrojů v Praze a", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "152", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.6", "debut_caractere": 3167, "fin_caractere_exclue": 6188, "texte": "* Pan Šamal, továrník hudebních nástrojů v Praze a\ndělníci jeho. V Márodních Listech čteme následující zasláno:\nPan Šamal, továrník hudebních nástrojů uzavřel smlouvu s c. k.\nerárem o dodávání několika set polnic pro vojsko. Zároveň u-\nzavřel smlouvu s dělníky svými o mzdu t. j. 1 zl. r. Č. od je-\ndné polnice. Jelikož ale ten který pán vidí, že nemohou dělníci\njeho skoro vesměs ženatí, kteří rodinu svoji poctivě živit cbtějf\njinam se obrátit, poněvadž jsou místa v druhých továrnách ob-\nsazena a v tomto case vůbec práce poněkud se zastavila, neo-\nstýchá se ten který pán ujednanou mzdu dělníkovi na 60 kr.\nsnižovati, kdežto předobře ví a každý neznalec věci uvážit musít\nže dělník, byť by se namáhal v potu tváři od 5 b, z rána do\n10 hod. večer toliko 1 zl. r. m. vydělá. Tážem se na to všech\npánů továrníků a podnikatelů, zdaž tn spravedlivě nakládáno s\ndělnictvem? Tolik pánům továrníkům na uváženou. Několik\ndělníků.\n* Pan Jos. Ldbor, Cech a hannoverský komorní virtuos\nna piano, uspořádal v Moskvě dva koncerty, které se tesily\nhojnému obecenstvu a skvělému úspěchu. Mimo více menších\nklavírních skladeb přednášel Lábor dva koncerty C-moll a G-\ndur od Beethovena velmi vkusně a vzletuplne.\n* Pan Balakirev, chvalně známý ruský umělec, jenž ří-\ndil po odchodu Ant. Rubinsteina koncerty ruské hudební spo-\nlečnosti, vzdal se této hodnosti.\n* Sic. Vizjakova, Horvátka a druhdy primadonna opery\nBukareštské hodlá prý se, jak se časopis „Trovatore\" dovídá,\nprovdati za bohatého bojara valašského a opustiti divadlo.\nPochybujeme o přesnosti této zprávy; neboť výtečná tato zpě-\nvačka engažovana jest pro příští karneval u král. divadla v Tu-\nríně, kde poprvé vystoupí co Markéta ve „Faustu\" od Gou-\nnoda.\nv\n* Sic. Kroppova, Česka a kolloraturní pěvkyně engažována\njest na zimu v Berlíně u Krollova divadla.\n* Sic. Formánkova, dříve v Karlsruhe, dosáhla příznivé-\nho engagementu co primadonna v Stětíne.\n* Sic. Johanka Peklova, dříve primadonna opery ve Lvo-\nvě, engažována jest pod příznivými výminkami v Temešváru.\n* Sic. Malingrova, Horvátka a primadonna dvorní opery\nMnichovské, bude nyní pohostinu zpívati v Mannheimu.\n* P. Normanu-Nerudová, slavná moravská virtuoska na\nhousle nachází se nyní v Baden-Badenu.\n* Pan Hynek Vojáček, druhý kapelník cis. ruského di-\nvadla v Petrohradě přibyl ve středu dne 23. června do Prahy,\nodkud se v neděli dne 27. června do Moravy odebral. Taktéž\nzavítali do Cech p. Ryba, hudební umělec z Moskvy a p. Schu-\nbert z Petrohradu, p. F. Hofbauer z Rigy a p. J. Hlaváč\nz VrŠce.\n* Pan Jan Schindler, obchodník v musikaliích v Praze\nvěnoval pátý svazek Českých národních písní od Martinovského\nharmonisovaných J. J. Jiřímu z Lobkovic a obdržel od něho —\n20 zl. Není nad štědrost!!!\n* Paní Auspic- Kolářová, krajanka naše, vystoupila dne\n15. června v Londýně v koncertu jednoty hudební „Musical\nUnion\" s nejskvělejŠím úspěchem uchvátivši duchaplnou hrou na\npiano veškeré obecenstvo.\n* Paní Kainz-Prauseova, Moravanka a král. dvorní pěv-\nkyně saská přijela tyto dni do Prahy na návštěvu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-07-01-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-07-01_01#c014", "volume": "bmtnabd_1869-07-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "152", "page_fin": "152", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.2.5", "titre_corps": "* Uprázdená místa. K prvnímu pěšímu pluku zuavů", "titre_sommaire": "* Uprázdená místa. K prvnímu pěšímu pluku zuavů", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "152", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.6", "debut_caractere": 6190, "fin_caractere_exclue": 6527, "texte": "* Uprázdená místa. K prvnímu pěšímu pluku zuavů\nv Římě hledá se 10 výtečných hudebníků, kteří vedle některého\nsmyčcového nástroje také umí troubiti na dechový (plechový).\nYýmínky jsou opravdu skvělé a kontrakt uzavře se dle libosti\nna 1 rok i více. Bližší zprávu podá na požádanou p. Jan Pa-\nvliSj ředitel vojenské hudební Školy v Praze."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "147", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.1", "texte": "Edvard Nápravník.\nMezi českými umělci, kteří hudební pověst našeho ná-\nroda v cizině skvěle representuji a směle se chloubou naší\nnazvati mohou, zaujímá jedno z nejpřednějších míst Edvard\nNápravník, dvorní kapelník ruský, jemuž nevšední vlohy, do-\nkonalé vědomosti hudební a usmívavé štěstí nynější jeho skvělé\npostavení zbudovaly.\nEdvard Nápravník narodil se dne 24. srpna 1839 ve\nvesnici Bejšti na Pardubicku, kdež otec jeho František byl\nučitelem. Matka jeho Barbora pocházejíc ze schudlého šle-\nchtického rodu z Klannerů, zemřela dne 4. června 1850. Již\nv nejoutlejším mládí prozrazoval, jsa teprv 5 let stár, hudební\nschopnosti a učiv se u učitelského pomocníka Jos. Půhonného\nhře na piano, činil v ní značné pokroky.\nV Dašicích, kamžjeho otec asi r. 1843 za učitele povolán byl,\nučil se Nápravník až do 12. roku svého stáří předmětům li-\nterním a hudbě u Půhonného', načež vstoupil r. 1850 do\nčtvrté třídy v Pardubicích. Jsa v bytu u svého strýce Aug,\nSvobody, měl poněkud příležitost cvičiti se na piano a na\nvarhany. Hrával často v neděli při velkých službách Božích\nv děkanském chrámu na varhany a zbuzoval už tehdáž zru-\nčnou hrou na se pozornost obecenstva.\nNa podzim r. 1852 odebral se Edvard Nápravník se svým\nbratrem Karlem do Prahy, aby vstoupil do třetího roku če-\nských reálných škol v Praze. Zde našel ve svém rodáku\nE. M. nejen upřímného přítele, ale i pečlivého rádce a mra-\nvního podporovatele, jenž ho všemožně k tomu měl, aby hud-\nbu nezanedbával.\nEdvard setrval na vyšší realce až do dubna 1854, na-\nčež vystoupil. Příčinou jeho vystoupení byla náhlá smrt jeho\notce. Edvard nemaje totiž prostředků k dalším studiím od-\nhodlal se na radu svého rodáka nastoupiti dráhu ,\nkterá mu slibovala brzčí zaopatření.\nJiž r. 1853 dal se na ponuknutí svého přítele zapsati\ndo prvního ročníku pražské varhanické školy a osvědčil zde\ntakové nevšední hudební vlohy a takovou pilnost, že brzo\nnade všechny žáky vynikl. Frant. Blažek, profesor harmo-\nnie, jmenoval ho prvním premiantem. Aby Edvard se ve hře\nklavírní zdokonalil, uvedl ho přítel jeho k Petru Maydlovi,\nřediteli klavírního ústavu, jenž ho na přímluvu E. M. as v\ndubnu 1854 bezplatně do ústavu přijal.\nNápravník měl, než vstoupil do Maydlova ústavu, už pě-\nknou hudební propravu; byl dobrý čtenář not a vista avyni-\nkal slušnou technickou zručností. Hrálť tehdáž oblíbený ka-\nrakterní kus „La source\" (Potok) od Blumentliala. Ale technická\nzběhlost jeho zakládala se na vadném prstokladu, na nepřimě-\nřeném držení rukou i prstů a jiných nespůsobech.\nPetr Maydl předložil Nápravníkovi — nemýlím-li se —\njednu z Crammerových etud ke hraní a mladistvý chovanec\nzahrál ji z čistá jasna k spokojenosti ředitelově. Nedlouho\nna to docílil toho jeho rodák E. M., že se příbuzní Nápra-\nvníkovi zvláště se strany matčiny složili a jemu peníze na\npiano poslali. Nyní měl Edvard svůj nástroj — pěkné to\nvídeňské piano, — které mu byl ředitel Maydl doporučil a\nmohl se nyní se vší pílí a horlivostí oddati studium hry kla-\nvírní.\nA Nápravník cvičil se také pilně 6—7 hod. denně na\npiano, studuje nejprv karakteristické etudy J. Moschelesa,\nkteré mu byl Maydl k cvičení uložil\nPřekonav technické obtíže v těchto etudách počal stu-\ndovati etudy Henseltovy, které si pro jejich ušlechtilé, ka-\nrakteristické melodie a rozšířenou harmonii velmi oblíbil.\nMaydl seznav brzy nevšední vlohy svého chovance, urychlo-\nval co možná jeho prospěchy, nedrže se šablonovité methody,\nkterá je pravému talentu jen na újmu a přihlížeje bedlivě\nk odstranění Nápravníkových hudebních návyků venkovských,\nvadného prstokladu atd., docílil toho, že byl Edvard už\npo několika měsících jedním z nejpřednějších žáků jeho. A\nkdyž se konečně odbývaly dne 29. června 1854 výroční zkou-\nšky Maydlových chovanců, přednášel i Nápravník jednu kon-\ncertní piecu, totiž „Zefira\" od Bedř. Kittla. O tehdejší hře\njeho vyslovil se referent „Lumíra\" jak následuje: „Mezi cho-\nvanci, kteří se drželi vesměs statečně, vyniká Edvard Ná-\npravník, jenž Kittlova „Zefíra\" vděkuplně přednášel a hluč-\nnou pochvalou povzbuzen, piecu tu opakoval.\" V první hu-\ndební zábavě Petra Maydla dne 25. února 1855 účinkoval\ntéž Nápravník s úspěchem velmi příznivým. Vítězem toho\nvečera, dí kritik „Lumíra,\" byl velmi nadaný chovanec, jenž\nplynným přednosem Mendelssohnovy přádelní písně četné o-\nbecenstvo k hlučným potleskům zanítil. V Maydlově ústavu\nbyli jeho spolužáky p. Jan Bláha, pozdější bassista české o-\npery, slč. Anna Horova, ředitelka klavírního ústavu, sl. Ro-\nsenfeldova provdána za varhaníka Čabouna.\n■ •* * .*'**' •*' .í.\nJako v ústavě Maydlově, tak i prospíval Eduard v dru-\nhém ročníku varhanické školy. Nápravník náležel k oblíbe-\nným žákům ředitele Karla Píce vynikaje jak v theorii tak"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "148", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.2", "texte": "i v prakci nad své spolužáky hudebním důvtipem, správno-\nstí a nadáním.\nŘeditel Píč uložil Nápravníkovi za povinnost, aby vybí-\nral úlohy od svých spolužáků. Jednou — bylo to už ke kon-\nci roku — přihodilo se, že Nápravník na cestě do varhani-\ncké školy ztratil svou velkou uměle zosnovanou a pečlivě\npracovanou fugu, k níž jim Píč thému byl podal.\nŘeditel Píč přišed o 10 hod. ráno do školy a prohle-\ndnuv zběžně odevzdané mu úkoly žáků zpozoroval i hned,\nže tam chybí fuga Nápravníkova. Nadarmo tvrdil Edvard,\nže o fuze té plné dva dny pracoval, nadarmo se vymlouval,\nže fugu tu na cestě ztratil; Píč nechtěl tomu nikterak věřiti\na teprv když mu Nápravník oznámil, že má fugu tu v pa-\nměti a že ji přes poledne napíše a o 2. hod. odpolední ře-\nditeli přinese, upokojil se.\nA Nápravník držel slovo.\nPřišed ze školy a usednuv si za stolek napsal as za 2\nhodiny celou fugu, která mu v paměti utkvěla a odvedl ji\nřediteli Píčovi, který mu od té doby úplně důvěřoval.\nAsi tři neděle před výroční zkouškou ve varhanické škole\nochuravěl náhle Nápravník na otok krku a musel být dopra-\nven do všeobecné nemocnice. Nápravníka to velice rmouti-\nlo že nemohl být zkouškám přítomen; neboť byl si tím jist,\nže by ho nebyla minula první odměna, kterou byl pak ač\nneprávě jiný žák jmenem Speer obdržel.\nUzdraviv se odebral se Nápravník jak obyčejně na prá-\nzdniny k svému strýci Aug. Svobodovi, městskému učiteli v\nDašicích blíž Pardubic, kdež se zanášel hudbou, jmenovitě\nhraním na piano a střílením, jehož byl náruživým milovní-\nkem.\nKu konci prázdnin, které částečně také u svého druhé-\nho strýce lesníka z Klannerů trávil, účinkoval Nápravník\ndne 27. září 1855 v hudební akademii v Pardubicích ve pro-\nspěch chudých studujících, přednášeje s velkým úspěchem\nkoncertní karakteristickou skladbu od B. Kittla. —\nNavrátiv se do Prahy složil zkoušku z 2. r. varhanické\nškoly s vyznamenáním a oddal se dále v ústavu Petra May-\ndla hře klavírní, zastávaje zároveň tam úřad aspiranta. Při\nceloroční zkoušce, která se odbývala se žáky Petra Maydla\ndne 2. a 3. srpna v sále Konviktském, skvěl se Nápravník\nuž co první mezi všemi chovanci, předstihnuv své spolužá-\nky technickou sběhlostí i hudebním nadáním.\nTehdejší kritik Lumíra píše o něm, jak následuje: „Mr-\nzel se as před šedesáti lety třicitiletý Jan L. Dušek, že své\nrondo vyhráti nemohl; nuže co by tomu řekl, kdyby od 16.\nletého mladíka těžký koncert Ch. Meyera tak rázně, jistě a\ntak uhlazeně hráti slyšel, jak jsme jej slyšeli při nedělní\nprodukci od velenadějného žáka Ed. Nápravníka. A přece\nje rondo Duškovo takořka Říp proti Alpám.\"\nNedlouho po absolvování varhanické školy pokusil se\nNápravník jsa stále od svého přítele povzbuzován a vybízen\nv komposici a složil — nemýlím-li se — 3 sady sonáty\npro housle a piano, kterou přednášel, pokud se pamatuji, s\nJ. Webrem na den sv. Petra a Pavla, jmenovin to Petra\nMaydla v ústavě jeho, aby takto svému učiteli a řediteli\núctu a vděčnost proukázal. Sonata tato, jejíž první sada slo-\nžena byla v slohu Mozartově a jejíž ostatní sady hlubším\nduchem vynikajíce se opíraly o mistra Beethovena, sonata ta\nlíbila se Petru Maydlovi a ostatním posluchačům, kteří tehdáž\nbyli přítomni, velice.\nJednou v neděli přednášel ji Nápravník se svým příte-\nlem Nováčkem, výtečným to houslistou, co novinku u Leop.\nZvonaře, aniž by se zmínil, od koho práce ta pochází. Zvo-\nnař uslyšev dvě sady této sonáty prohlásil ji za dílo nada-\nného skladatele, jenž úplně ovládaje formu, obratně ji zo-\nsnoval a spracoval. Mimo tuto sonátu složil Nápravník fi-\ngurální mši do D., která se na den sv. Václava 1856 popr-\nvé v Dašicích provozovala. Jistý dopisovatel z tamějšího\nměsta psal oní do „Pražských Novin\": „Nápravník osvěd-\nčil v ní nejen tvůrčího ducha a vznešenou fantasii, alebrž i\ndůkladnou známost komposice a přísného slohu. Ze všech\nčástí mše té vyniká významné Credo do A-dur, jehož fuga\núčinek celku ještě zvýšila. Neméně působilo také slavné\n0 ř\nGloria a dojemné Benedictus. Účinek celé mše byl velký a\nbyl by ještě mnohem větší, kdyby byla mohla zpěvná část lépe\nbýti obsazena.\"\nJistá okolnost, kterou zde mlčením pomineme, zkalila\ndůvěrný poměr mezi Nápravníkem a jeho přítelem, rádcem\na povzbuzovatelem E. M. Poměr ten přešel později v chla-\ndnost a oba druhdy tak nerozdílní přátelé počali se jeden\ndruhého straniti. Od té doby přestala také takřka na dobro\nkomposiční činnost Ed. Nápravníka, kterou jeho přítel usta-\nvičně podněcoval.\nNápravník maje v úmyslu státi se jednou kapelníkem\nhleděl se soukromě cvičiti v instrumentaci a čtení partitury\na aby dosáhl platného vysvědčení z této vědy učil se ještě s dvě-\nma kollegy instrumentaci u Bedř. Kittla, ředitele pražské\nkonservatoře. Přednášky Kittlovy byly suchopárné a kuséi\nmajíce pouze účel ten, aby seznámily žáky s objemy nástro-\njů ; neboť Kittl neprohlížel ani neopravoval praktická cvičení,\nkterá jim byl dával domů za úlohu.\nKdyž bylo už mnoho měsíců uplynulo, v nichž se žáci\nnaučili znáti objemy orkestrálních nástrojů a Kittl se ještě\nneměl k tomu, aby s nimi předevzal čtení partitur, upozor-\nnil ho na to Ed. Nápravník. Kittl předložil Edvardovi v pří-\nští hodině — nemýlím-li se — ouverturu od J. Alberta (ru-\nkopis). Nápravník jsa výtečný pianista a zručný čtenář not\npočal na piano hráti obsah partitury s takou rychlostí, že\nmu Kittl sotva obraceti postačil. Můžeme si pomyslit udi-\nvení ředitele Kittla, když svého žáka, jemuž nepodal nejmen-\nšího návodu k hraní partitury, poprvé s patra hráti slyšel.\nŽe Nápravník dostal výborné vysvědčení z instrumentace, ne-\ntřeba ani dokládati.\n(Pokračování.)\n\nSlovo o ruské hudbě světské (dramatické a\ninstrumentální).\n(Pokračování.)\nPronikavý rozum a nevšední literární znalosti sloužily\nmu za nevývratnou a sarkasmy jeho za ostrou zbraň ve spo-\nrech s jeho četnými odpůrci. Porazili je sice, ale — nepro-\nrazil. Konečně jsa takořka od celého světa opuštěn prodal\nsvůj domek a vzdal se své státní služby, by mohl dokončiti\nsvou operu Juditu, jejížto skvělý výsledek mu veškerá utr-\npení nahradil. Sěrov napsal si k opeře té sám libreto a při-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "149", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.3", "texte": "dělil jak Juditě tak i Holofernovi nad míru dramatické úlohy.\nHudební sloh jeho jest sloučení Glinkova slovanského slohu\nse slohem novoněmeckým operním Richarda Wagnera, totiž\nzpěvnost a charakterističnost slovanských nápěvů s nepřeru-\nšeným postupováním scén a živou orkestrální barvitostí. Brzy\nna to složil Sěrov druhou svou operu Rognedu, která došla\nv Petrohradě tak skvělého úspěchu, že mu císař Ruský 2000\nrublů darem doručiti dal a doživotní pensi mu udělil.\nNyní zanáší se komponováním opery Taras Bulba a jiné\nNe tak živi kak chotečaja na slova Ostrovského. V no-\nvějším čase rozvinuje se utěšeně činnost skladatelův ruských\nna poli dramatické hudby. R. 1867 složil mladý skladatel\nSokolský čtyraktovou operu Májová noc na libreto dle stej-\nnojmenné povídky Gogolovy, z níž prý vane duch slovanské\nhudby; Kasperov dal téhož roku provozovati v Petrohradě\nsvou operu Bouře na libreto dle stejnojmenného dramatu od\ngeniálního Ostrovského, která se u obecenstva s velmi přízni-\nvým výsledkem potkala při všem tom, že se vní patrně jeví\nsloh italský. Kašperov žije několik let v Itálii nasytil se\nhudbou italskou a složil též 2 italské opery: Maria Tudor\na Rienzi, které se v Miláně provozovaly; není se tedy co\ndiviti, že kritika Petrohradská vytýká opeře jeho, že upomíná\nna Verdiho, Donizettiho a jiné italské mistry. Cajkovský\nsložil operu Vojvoda7 jejížto balety v koncertech Petrohrad-\nských vzbudily sensaci. V nejnovější době (1869) zbudil Čech\nEdv. Nápravník svou v ruském duchu národním složenou\noperou „Nižegorodci\" nemalou sensaci, uveda poprvé ruský\ncírkevní zpěv na ruské jeviště. „Nižegorodci\" bude jak se\nzdá rovněž tak operou repertoirní, jako „Život za cara.\"\nAvšak nejen v Petrohradě, ale i v Moskvě panuje\nčilý ruch v oboru dramatické hudby. Roku 1867 provo-\nzovány byly tam tříaktová komická opera „Zamilovaný\nčert,\" pak velká opera „Růze Karpatskáu od Salomona,\nkteré došly velkého úspěchu. Libreto poslední opery má za\npředmět episodu z multansko-valašských dějin doby nejno-\nvější. Týž skladatel složil r. 1867 novou pětiaktovou operu\nUprchlík Estrellshý. Mimo Petrohrad a Moskvu pěstuje se\ntéž opera ruská v Kyjeve, kdež se jí dobře daří.\nZe stručného toho dějepisného nástinu vysvítá patrně?\nže skladatelé ruští počínají v poslední době pilně pracovati\nna poli národní hudby dramatické, a nepochybujeme, že na\nzákladech, které Glinka položil k utvoření opery ruské, vy-\nstaví konečně budovu národního slohu operního. —\nCo se týče ostatního odvětví hudby, jmenovitě instru-\nmentální a vokální, hledělo se všemožně k pravidelnému\npěstování a zvelebování jejímu. Za tou příčinou zařizo-\nvaly se četné, nejvíce německé hudební společnosti jak\nv Petrohradě tak i v Moskvě, aby se skladbám takovým\nvolný průchod k obecenstvu zjednal. Roku 1837 zřídil Ka-\nrel Godicke v Moskvě německý zpevácký spolek, který pro-\nvozoval oratoria a kostelní skladby od Haydena, Handla,\nBeethovena, Romberga a jiných. Též v Archangelsku zřízen\nbyl r. 1840 německý zpěvácký spolek. V Petrohradě působil\nvydatně pevecký smísený sbor hraběte Šeremetěva, ze 100 —\n150 členů se skládající, jehož ředitelem jest Lomakin; dvorní\nkoncerty řízením Schuberta, jež carovna a velkokníže Kon-\nstantin navštěvují, kvartetní zábavy, avšak především jilhar-\nmonická společnost, která si obrala za úlohu provozovati kla-\nsické skladby, jakož i komposice novějších skladatelů.\nY posledním ohledu provedla mezi jinými 1831 Schul-\nzovu odu od Deržavina. Největší zásluhu získala si však\njednota tato vypisováním cen za nejlepší domácí skladby.\nAčkoliv úmysl její byl zajisté chvalitebný, nedocházel přece\nvelké podpory od skladatelů, jimiž se Rusko vykázati mohlo,\nano přišlo tak daleko, že na konkurs za nejlepší baladu na\nslova Žukovského, jejž jednota r. 1839 vypsala, toliko čtyry\nskladby zaslány byly, z nichž Vorotnikov cenu obdržel.\nVkus hudební, nemaje toho času historického a morálního\nzákladu, kolísal sem tam a nevšímal si prostředků, jimiž by\nse byly znamenité věci provésti daly. Moda uchvátila něžné\nještě zárodky umělecké a v hudbě působila velkým počtem\ndiletantů proti rozkvětu reální činnosti. Snaha těchto dile-\ntantů směřovala často k tomu, obmeziti působiště hudebních\numělců na řemeslnické služby, aby to, co oni uznají za zá-\nsluhu, okrasou a předností jejich intencí zůstalo. Nikoliv\nláska k hudbě, nýbrž ješitnost byla kořenem jejich nadšení\npro hudbu, a nejvyšším cílem této snahy bylo, aby se jejich\njméno zaskvělo na titulním listu nějaké romance neb fran-\nQaisy. Každá takováto diletantská hvězda měla své oběžnice,\nkteré pro vezdejší chléb hudební plody svých chlebodárců\ndo nebe vychvalovaly. Při takovýchto poměrech trpěla často\ndobrá věc. Jak rozsáhle se v Petrohradě hudba tehdáž pě-\nstovala, vysvítá z okolnosti, že se tam od 3. března až do\n6. dubna 1840 více než 40 koncertů a mnoho hudebních zá-\nbav večerních dávalo. Není snad žádného slavného umělce\nna jakýkoliv nástroj, který by nebýval Rusko navštívil, aby\nsi dobyl nejen nových lupenů do slavověnce svého, nýbrž i\nnaplnil rubly sáček svůj.\nK povznešení hudby v Rusi přispívá ovšem v první řadě\ncísař Alexander a jeho rodina, která domácí i cizí umělce\nneslýchanou svou štědrostí obsypává, jsouc sama proniknuta\nláskou k hudebnímu umění. U velkého knížete Konstantina\njenž obratným jest cellistou, u královny Olgy Virtemberské\na velké kněžny Heleny odbývají se týhodně hudební zábavy\nřízením kapelníků K. Schuberta a Ant. Rubinsteina. Vzne-\nšený tento příklad nachází vřelého ohlasu u šlechticů ruských,\nkteří se pilně hudbou zanášejí. Jmenujeme tu oba bratry\nhrabata Michala a Matyáše Vělhorského, hraběte Kušeleva-\nBezborodka a jeho bratra knížete Meščerského, knížete Yu-\nsupova, jenž si držel zvláštní orkestr řízením kapelníka Ed.\nNápravníka, rodilého Čecha, dále hraběte Šeremetěva, ba-\nronku Crůdenerovu atd.; hlavně však je to dům hrabat Věl-\nhorských, jenž je středištěm všech umělců, poskytujíc jim\nvždy největšího pohostinství. Roku 1851 zanikla, nevíme z\njakých důvodů, filharmonická společnost, vyhradíc si, že při\npříznivých okolnostech opět do života vstoupí. Povzbuzením\nAntonína Rubinsteina, Kologrivova a Lavoniusa sešlo se roku\n1859 několik členů zaniklé jednoty u hraběte Vělhorského;\nustanovili se na tom, aby jednota se opět obnovila a vyvo-\nlila si k tomu nové ředitele: hraběte Vělhorského, B* Kolo-\ngrivova, A. Rubinsteina, D. Kanšina a D. Stasova, kteří navrhli\nplán, jejž vláda dne 1. května 1859 stvrdila.\n(Pokračování)."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "150", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.4", "texte": "Dopisy.\n\nK.\nZ Milána dne 23. června. (Nové opery. — Mše od Rossiniho. - Co dalo\nVerdimu podnět k myšlénce o rekviích od více skladatelů za Ros-\nsiniho. — Tamberlík.)\nNastala letní doba, mrtvá to sésona pro hudbu a dopiso-\nvatele o hudebních poměrech. Co mám tedy psati? Novinek\nje málo. Nuže oznamuju Vám, že se v divadle Parthenope v Ne-\napoli provozovala před nedávnem nova operetta „L& stella di\nPosilipo\" a že se v srpnu otevře divadlo Novellarské (v Emilii)\nnovou operou „La statua di carne.u Maestro Virginio Marchi,\nŠťastný to skladatel opery ,,/í cautore di VeneziaLL, která se s\nvelkým úspěchem dávala už na 5 divadlech, dokončil opet no-\nvou operu na slova Giulia Careana pod názvem „Belfegor.\"\nMše Rossiniho provozovala se tyto dni na divadle Paganini v\nJanově se skvělým výsledkem. Jak se pařížskému Časopisu „Me-\nnestrel\" z Florence píše, povstal projekt Verdiho, aby se zasvě-\ntila památce Rossiniho smuteční úiŠe, která by byla společnou prací\nvíce italských skladatelů, následovně; V italské literatuře jest\ndlouhá báseň, jejížto každý zpěv od jiného basníka pochází.\nBáseň ta má název: „Bertoldo, Bertoldino e Cacassenno# a\nvštípila prý Verdimu ideu o pospolné mši smuteční za Rossini-\nho. — Tamberlík, věhlasný tenorista, zpívá nyní ve Valencii\n(v Španělsku). Vystoupil tam v opeře „Vilém Tell — Trova-\ntore — Poliuto — Faust\" a zbudil nevýslovné furore jmenovitě\nv poslední opeře. Jemu na počest rozdávány byly básně a on\nsám obdarován věnci a korunami.\nZ Moskvy. (Divadlo.)\nNemaje pro vás žádných novinek, poněvadž nastala letní\ntak zvaná „mrtvá sésonau, podám alespoň popis zdejšího divadla,\naby jste mohl porovnat zdejší divadelní budovu s Vídenským\nnovým operním domem. Velké cili operní divadlo moskevské\nbylo nove vystaveno r. 1855 po velikém požáru, který byl strá-\nvil r. 1854 staré divadlo. Celá velkolepá budova nynější byla\nvystavěna v krátké době 14 měsíců (v kteréž počítáno jest i 5\nzimních měsíců, ve kterých nelze pracovat); pováží-li se, že\nvelké moskevské divadlo je pokud! vím nejdokonalejší ze všech\ndosavadních divadelních budov vůbec, jest rychlost, jakou vy-\nstavěno bylo, v skutku užasna. — Moskvané praví o svém diva-\ndle , že je nejkrásnějsí ve světě. Divadlo moskevské je větší\nnežli milánské divadlo de la Scalla. Průměr stropu divadla mi-\nlánského cítá 70, moskevského 98 stop, šířka proscenia v Mi-\nláně je 51, v Moskvě 70 stop. Šířka jeviště divadla moskev-\nského cítá 126', hloubka 112', délka 126'. Divadlo Covent-\ngardenské v Londýně má Šířku pouze 88 a hloubku 90 stop.\nVnitřek divadla je velkolepý a nádherně upravený; patero rad\nloží nachází se v divadle tom, každá lože je opatřena předsíní\ncili pokojíčkem, v kterémž při ložích prvního pořadí nachazí se\npohovka, zrcadlo a damaŠková záclona; v loži samé je Šest ži-\ndlic, místa je v ní ale pro deset osob i více. Pro caře upra-\nveny jsou v divadle dvě lože, jedna pro slavnostní představeni\nuprostřed prvního pořadí, druhá na pravé straně jeviště; obě\njsou ozdobeny s nádherou v jiných zemích nevídanou. V ohrom-\nném přízemku je 500 sedadel ci vlastně křesel, v nichž každá\nosoba má tolik místa jako mívají v sálech malířských. Středem\nsedadel vede široká cesta k orkestru a také kolem sedadel jde\nŠiroká pohodlná cesta, tak že navŠtěvovatele mohou pohodlně\nse svých sedadel vstávati, aniž by tím sousedů svých znepoko-\njovali. Za křesly je několik sedadel za poloviční cenu křesel.\nÚprava vnitřku divadelního je rovněž nádherná jako vkusná, zá-\nbradlí loží a galerií je bílé s jemněmodrým vroubením a ozdo-\nbeno je zlatými arabeskami, všechny okraje jsou pozlaceny.\nProstory divadelní jsou osvětleny plynem. Velmi rozkošné a\nprostorné jsou v divadle zpěvoherním foyery, jichž jest pět a jež\nrozkládají se v polokruhu za lóžemi prvního pořadí; každý foyer\npředstavuje rozsáhlou sin. Ve velkém divadle moskevském pro-\nvozují se mimo opery hlavně balety, kterýmž v Pusku vůbec\nvěnuje se péce neobyčejná, které za to ale dosáhly výše a umě-\nlecké dokonalosti, o jakých na západe ani ponětí nemáme. Ne-\nslýchaná nádhera kostýmů, dekorací a hbitost a svěžest tanec-\nníků, jakož i množství tanečních sborů uchvacují mysl diváka\nmocí neodolatelnou a jen takovýmito okolnostmi lze si vysvětlitir\nže diváci mohou býti poutáni po celých pet hodinf jakéž před-\nstavení v ruských divadlech obyčejně trvá. Nedaleko velkého\ndivadla stojí malé divadlo, kteréž je o něco vetší nežli pražské\nněmecké a v němž provozuji se veselohry a drámy. I v tomto\ndivadle trvá představení obyčejně pět hodin, neboť k pětidějstvo-\nvým dramám přidává se obyčejně ještě dvou nebo třidějstvová\nveselohra. — Nejoblíbenější z ruských zpěvaček v Moskvě jest\nMenšíkova rodem z Malé Rusi. Divadla ruská podlé posavad-\nního zřízení svého vyhovují téměř výhradně pouze potřebám vyš-\nších a prostředních zámožných tříd; před nedávnem ale učiněn\nchvalitebný krok, od kteréhož lze očekávati velmi blahodárné\nvýsledky; zřízena jsou totiž prostonárodní laciná divadla pro\nzábavu lidu, v nichž zase výhradně přihlíží se k tomu, aby po-\nskytnuta byla i prostému lidu příležitost k ušlechtilejší a po-\nvznášející zábavě.\n\nZ Pešti. (Nová maďarská opera.)\nMaďarský skladatel Fr. Erkel pracuje nyní o nové opeře\n„Brankovich Gyorgy\" (Jiří BrankoviČ). Mladistvá svěžest jeho\ntvůrčího ducha zbuzuje velkých nadějí a to tím více, poněvadž\nje Erkel zakladatelem národní maďarské opery.\n\nZ Loun. (Kantáta Jaroslav od J. N. Jedličky.)\nV zahradě hostince p. Hornera provozovala v neděli 27. Čer-\nvna t. r. mládež skol Lounských podruhé : Jaroslav, kantátu\nna slova J. Neudorfla, hudbu složil J. N. Jedlička. Čistý vý-\nnos určen ve prospěch skol Lounských.\nZ Hostouně. (Slavnost výroční památky.)\nZpěváčky spolek „Cech\" oslavil druhou výroční památku\ndnem 6. června 1869 spůsobem důstojným. Členové shromáž-\ndivše se ráno po osmé hodině před službami Božími v školní\nsíni, ubírali se odtud pro prápor přes náves k nově zvolenému\np. předsedovi Karlu Svobodovi. Zde byl zavěšen z pestrých kvě-\ntin uvitý věnec na posvátný prápor a spolek bral se do chrámu,\nby zapěl vokální mši od Rob. Fuhrera. Po slavných službách\nBožích, které vykonal důstojný p. farář Jan Novák, zapěla se\npíseň k sv. Václavu. Na to doprovázel spolek svůj prápor, o-\ndevzdav jej p. předsedovi. Po 10. hodině odbývala se zkouška\nk besedě v školní místnosti. Po ukončené zkoušce měl p. před-\nseda k přítomným členům krásnou vzletuplnou řec, jejíž závě-\nrek zde podávám: „Myšlénka sloučení vzájemného veškerých\nsil pěveckých v jeden to mohutný bratrský celek, všestranného\njiž nalézá souhlasu, a valné části spolků pěveckých stalo se té-\nměř zřízení jednoty podmínkou veškeré další činnosti a zdár-\nného působení. Věrně jste vytrvali v době minulé při práporu\nVašem, věrně při hesle—jenž Vám vždy zákonem býti ma! —\na značné byly také pokroky spolku našeho; došly všestranného\nuznání -— popuzujíc k další činnosti.\" — Ne malé zajisté jsou\nzásluhy ředitele spolku p. Tomáše Řečtnského o vzrůst a pře-\nkvapující pokrok nás — všestranné a neunavené jest zdárné pů-\nsobení jeho ve středu našem! Přijmetež pane řediteli z úst\nmých ve jménu spolku srdečné díky — s přesvědčením, -— že\nvždy s úctou a hrdostí pohlížeti budem na muže, který vyna-\nsnažoval se také přispěti jedným kamenem k velké dávnoleté\nstavbě národa českého ! Jistoty stálého však trvání a i nových\nsil životních nabudem ve spojení veškerých spolků bratrských\nČeskoslovanských, kterým pěveckým pozdravem provolejme srdecne\n„Na zdar!\" Hřímavé Na zdar bylo též p. předsedovi provoláno,\nK páté hodině odpoledne zavítala téhož dne do nově zřízeného\nsálu „u Hraběcích\", kde se měla zábava zpěváckého spolku od-\npožádal deputace pražského Malostranského zpěv. spolku „Lumír*\nbyvši srdečným „Na zdar\" uvítána. Než beseda započala, ba-\nvili se zatím hosté ve vkusně upravené zahradě. Před počátkem\nbesedy pronesla deputace pěveckého spolku „Lumír\" p. před-\nsodovi srdečné „Na zdar\". Po 8. hodině započala hudební pě-\nvecko - deklamatorní beseda. Příjemnou rozmanitost uváděl v zá-\nbavu sbor „Utonulá\", který na žádost obecenstva dvakrát opa-\nkovati musil. Rovněž solový zpěv: „Toť lásky hlas\" přednešen\nod p. Jos. Náprstka a sbor: „Proč nemohl dál ?\" byly s hluč-\n\nPokračování v příloze."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "151", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.5", "texte": "ným potleskem přijaty. Zároveň deklamatorky: slečna Anna\nČtrnáctá velmi zdařile přednesla deklamací: „Zena panovnice\"\nod V. Crhy a byla s hlučným potleskem opětně od ctného obe-\ncenstva vyvolána. Též slečna Ros. Čermákova vynikla zdařilým\npřednosem. Ostatní deklamace: „Já jsem Cech\" od Rubeše,\n„Učedlník nad mistra\" a „Rychtářova příprava k prvnímu sou-\ndu\" od J. Ehrenbergra přednesené od pp. V. Pařízka, Jachima\nFibigra aV. Horešovského došly všeobecného uznání. Lze oeeká-\nvati, že p. V. Pařízkem, novým to ělenem, nabude zpěváčky spolek\npro budoucnost statné síly deklamatorské. Ouvertury řízením\np. Jana Recinského byly precisně provedeny. Ouvertura „Ci-\nkánka\" došla zvláště velké obliby. Po besedě byla taneční zá-\nbava, která příjemný večer hostům působila. Po ukončené zá-\nbavě na rozloučenou proneJi členové zpěváckého spolku „Cech\"\ncelému zpéváckému spolku „Lumír\" a zasloužilému milovanému\np. řediteli téhož spolku p. J. Drahoradovi srdečné „Na zdar\"\nnačež i deputace „Lumír\" hřímavé „Na zdar\" spolku „Cech\"\na řediteli p. Tom. Recinskému opětovala.\n\nS.\n\nKronika zpěváckých spolků.\nK.\nDramaticko-hudební akademie, kterou uspořádala Čtenářsko-ochotnická\njednota „Thálie\" k oslavě svého výročního tr-\nvání v sále Zofmském dne 19. června 1869 a jejíž čistý vý-\nnos věnován jest ústavu nedospělých slepců na Hradčanech, tě-\nšila se velmi příznivému úspěchu. Po významném proslovu od\nKarla Sabiny, jejž sic. Vebrova s přiměřeným výrazem a\nnuancemi přednesla, provedli ochotníci Nerudovu veselohru: Pro-\ndaná láska, v níž se svěží hrou vyznačili ochotníci „Thálie\" p.\nKubík, p. Pštross ap. Struck, pak sic. Sládeckova došedše\nhlučné zaslouženě pochvaly. Ostatní čísla, mimo deklamací „0-\nsvobození Evropy,\" kterou se zápalem p. Pstross přednášel, byla\nnaskrz hudební. Slyšeli jsme tu nesnadný, ale efíektní Draho-\nradův sbor Zaplesej Čechie a Nápravníkovu vděčnou a roztomi-\nlou kadryllu z ruských národních písní, které Malostranský\n„Lumír\" chvalným řízením obeznalého ředitele p. Drahorada\nsprávně a s náležitou akcentací přednesl, zacež obmyšlen byl\nod dosti četného obecenstva bouřlivým potleskem. Pan Karel\nze Slavkovských osvědčil pojmutím a výtečným provedením Cho-\npinovy ballady (op. 23) na novo, je myslícím interpretem\nskladeb polského poety hudebního. Ze se mu dostalo hlučné\npochvaly jako p. Maškovi, který Rombergrovu fantasii pro cello\nS elegancí a bravourou provedl, netřeba ani podotýkati. Slečna\nEmilie Rasteliova zpívala arii z Donizefti-ova „Belizara\" aMen-\ndelssohnovu „Píseň lodní\" s úspěchem skvělým a byvši mnoho-\nkrát vyvolána zapěla ještě humorem oplývající píseň „Hněv\" od\nFr. Kavána, který laskavě a ochotně doprovázení piec na pia-\nnu na Výtečně znějící piano bylo z bohatého skladu p.\nČ. Mika. —r.—\n* Zpěv. spolek „Beseda\" uspořádal v sobotu dne 19.\nčervna 1869 v zahradě na Přemyslovce zábavu, v níž slyšeli\njsme následující skladby; Pochod, mužský sbor od A. Průchy.\nZastavenícko, mužský sbor od J. V.Veita.— Máj, smísený sbor\nod Mendelssóhna-Bartholdy-ho. — CeŠtí manové, mužský sbor\nod AI. Jelena. — Lovecká, mužský sbor od AI. Hniličky. —\na) Ty malé milé pomněnky, b) Touha, smíšené sbory od K.\nBendla. — Kde děva má ? mužský sbor od Em. Vasáka. — Ra-\ndostné cestování, mužský sbor od Jos. Vasáka. — Háj, smíse-\nný sbor od K. Richtra. Provedení veškerých skladeb bylo vý-\ntečným řízením p. Ferdin. Hellera tak precísné a správné, že\nněkteré skladby opakovány býti musely, jmenovitě smísené sbo-\nry Máj a Háj, v nichž si dámy velmi statně počínaly. V zá-\nbavě té účinkoval též velký orkestr p. Čeňka Vinaře, jenž ne-\njen dobrou volbou kusů, ale i zdařilým provedením pozornost\nna se obrátil.\n\nK. Š.\n* Pěvecký spolek „Lumír\" uspořádal zastaveníčko s lampiony\nsvému místopředsedovi p. Janu Arbeitrovi zapěv tři sbory\ndojemně a významně; po díuhém sboru odebrala se deputace dvou\nčlenů, by složila p. místopředsedovi ve jménu spolku blahopřání,\nnačež spolek zapěl třetí sbor. Na to provolal spolek panu\nArbeitrovi srdečné „Na zdar\". Pan místopředseda děkoval, jsa\nvelmi překvapen a dojat srdečně a litoval, že se nemohou páni\nčlenové u něho déle zdržet. Lumír odebral se pak ještě k je-\ndnomu clenu výboru p. Janu Zunovi, aby mu zapěl. Na cestě\nk němu očekávalo několik členů čtenářsko - jednoty\n„Thálie\" pěvce s pochodněmi, kteří postavivše se v kruh taktéž\nzapěli p. Zunovi tři sbory; pak odebraly se deputace obou spolků\nk oslavenci. Po ukoněeném zastaveníčku Šli páni členové do\nhostince „u zlaté lodě\", kde nastala nenucená zábava pozdě^až\npřes půlnoc.\n\nM.\n* Velká pěvecká akademie, kterou Pardubické spolky:\n„Ludmilla\" a „Pernstýn\" k uvítání amerického klubu dám\nz Prahy v sále „Odeonu\" na Veselce v Pardubicích dne 27.\nčervna uspořádaly, obsahovala následující program: Pozdravy,\npíseň od Mendelssohna, přednese „Ludmila.\" —Dvojzpěv od K.\nBendla, přednesly slečny Surová a Horákova, cleny amer. klubu.\n— Tambor, smísený sbor od pí. Boženy Jahnové, přednesli\n„Ludmilla a Pernštýn.\" — Pieca pro piano od Chopina, před-\nnesla sl. Teresa Havelkova, clen amer. klubu. — Jarní, ženský\nsbor ctverhlasý od K. Bendla, přednesla „Ludmila.\" — Deklamace,\npřednesla pí. Sklenářova-Malá, clen kr. zemského českého diva-\ndla v Praze. — Výprask, mužský sbor se sólem od P. Křížkov-\nského, přednesl „PernŠtýn.\" — Solový ctverozpěv pro smíšené\nhlasy od K. Bendla, přednesly slečny amerik. klubu a pánové\nz Prahy. — Směs z národních písní od pí. Bož. Jahnové, před-\nnesla „Ludmila.\" — Advokáti, sólový žert pro 3 mužské hla-\nsy od Schuberta, přednesli členové „Pernštýna.\" — Ctěné dá-\nmy amerik. klubu a pánové z Prahy a Pernstýn ochotně spo-\nluúcinkovaly. Po koncertě byl společný oběd, pak výlet na horu\nKunětickou. — Výsledek byl skvělý, sál přeplněn a všechny\npiecy bouřlivým potleskem odměněny. Paní Jahnová byla vy-\nvolána. Místo c. 6. a 8. zpívaly sic. Súrová a Horáková dvě\nmaloruská dumky.\n\n* Zpěvácký spolek „Hlasoň v Nové Pace uspořádal dne\n27. června 1869 „ve střelnici\" besedu. Program: Ouvertura k\n„Fra Diavolo\" od Aubera. — Cikáni, sbor od Vogla, přednesl\n„Hlasoň.\" — Osmý koncert pro housle s průvodem piana od\nBeriota, přednesli pp. Vedral a Brunclík. — Slze vlastenky, de-\nklamace od J. K. Tyla, přednesla sl. Langbeinova. — Solo na\ncello s průvodem piana, přednesli pp. Sulc a Brunclík. — Žen-\nský klep, sbor od Vinaře, přednesl „Hlasoň\" — Trovatore, fan-\ntasie pro housle s průvodem piana od Alarda, přednesli pp. Ve-\ndral a Brunclík. — Třasák pro merlotiny s průvodem piana od\nPauknera, přednesl „Hlasoň.\" —- Na to taneční zábava.\n* Zpěv. spolek „Jizeran\" v Semilech uspořádal v úterý\ndne 29. června 1869 v sále hostince „Ráje\" besedu. Program:\nOuvertura k „Tancredu\" od Rossini-ho. — Večerní, sbor od\nPally. — Deklamace. — Výprask, národní humoristická sklad-\nba pro tenor se sborem a průvodem piana od Křížkovského. —\nKoncert na housle od Beriota s průvodem kvartetta, přednesl p.\nVedral. — Quodlibet z Českých národních písní, sbor od Karla\nSlavíka. — Koncert, polka pro housle s průvodem kvartetta od\nVedrala, přednesl skladatel sám. —Deklamace. —Kukačka, ko-\nmický trojzpev s průvodem piana. — Po produkci následovala\ntaneční zábava.\n* Pěvecký spolek Litavan v Jincích uspořádal v neděli\ndne 27. června o 2 h. odp. ve spolku s okolními jednotami a\nsice ze Žebráka, Hostomic a Lochovic na starobylých zříceninách hra-\ndu Valdeku blíž Komárova, památného to sídla slavných pánů\nZajíců z Valdeka, kde i Václav IV. v mladosti své častěji do-\nžil se chvilek blažených. Program byl tento : Píseň Cechů, Vzhů-\nru. — Praha má od Pazdírky. — Na přírodu od Vasáka. —\nStaročeský zpěv válečný od Jindř. Pecha. — Cikáni od Vogla.\nCechů vlast od Reichharta.\n* Zpěvácký spolek Lubor v Novém Bydžově odbýval v ne-\nděli dne 27. června zábavu v zahradě Funkově. Program: Při\npivě. Směs z národníchjpísní. — Žárlivý holoubek. Polka (sbor)\nod J. Hynka. — Hubička, sbor od Em. Vasáka. — Těšme se\nblahou nadějí, od J. Hellera. — Na to následovalo divadelní"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "152", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690701-01.1.6", "texte": "představení: Všichni se hašteří,\" veselohra v 1 jednání. Mezery\nvyplnila hudební kapela Novobydžovská.\n* Letovický zpev. spolek „Jaroslav\" na Moravě zve o-\nkolní zpev. spolky, aby se súcastnily výletu dne 5. Července\nna oslavu sv. Cyrilla a Metbodeje uspořádaného, při Čemž za-\nřízen bude koncert. Až posud slíbily zpěv. spolky ze Svitavy,\nSebranic a Kunštatu své spoluúcinkování. Dne 29. června od-\nbývala se společná zkouška na Svitavce.\n* Kromeřízský zpev. spolek „Moravan\" zařídil k oslavě\ntáboru lidu dne 29. června besedu, jejíž program byl následu-\njící : Ouvertura. — Svoji k svému, sbor od K. Bendla. — Pí-\nseft# — Poputní, sbor od Martinovského. — Deklamace. — Pí-\nseň. — Čtverozpěv od F. Vogla. — Deklamace.—Praha, sbor\nod J. Veita.\n\nZprávy.\n\nP.\n* České divadlo. Dne 20. června: „Don Pasquale.\" —\nDne 22. června: „Lazebník Sevillský.\" — Dne 24. června:\n„Tra via ta\" (1. jedn.)> „Don Pasquale\" (2. jedn.), „Faust a\nMarkéta (3. jeďn.); příjem slČ. Vitaliové. — Dne 27. června:\n„Car a tesař.\"\nOcenivše už zevrubně veškeré přednosti zvonkovitého\nhlasu, výborného zpěvu a duchaplného přednosu sl. Vítali,\nnebudeme se pouštěti do širšího rozboru jejích dokonalých\nvýkonů co Norina v „Don Pasquale\" — Rosina v „Lazební-\nku\" a Markéta ve „Faustu\"; neboť bychom nevyšli ani ze\nsamých superlativů, toliko však musíme podotknouti, že ja-\nkési poetické kouzlo obestírá líbezně každý její výkon, čímž\nje obecenstvo vždy zaníceno. O tom jsme se poznovu pře-\nsvědčili v představení, jež si obrala k svému příjmu. Jak-\nmile se slč. Vitali objevila, byla od četného obecenstva ne-\nsmírným množstvím kytic a věnců obsypána; však nikoliv\nnebyla obsypána, nýbrž zasypána. Ano, na počest její roz-\ndávána byla báseň, kterou zde podáváme: „Jaké vzácné\nptáče tamo — slyš — nám pěje? Tu aj smutně pláče, tu\nse sladce směje. — Zdaž to labuť bělá z Apollova háje?\nČi to filomela z neznámého ráje? — Labuť ani slavík —\nkouzelná to víla, jež svým rajským zpěvem oba zahanbila!\"\nAvšak slč. Vitali zpívala' také tohoto večera tak krásně,\njako kdyby sama sebe předčiti chtěla. Ženská prohnanost,\nspojená s Čtveracivostí, skromností a naivností nemůže lépe\nznázorněna býti, než jak ji podala sl. Vitali v Norině. Jaké\nvděky, jakou roztomilost a půvabnosť rozvinula co Rosina,\ndovede jen ten posouditi, kdo ji byl v této partii viděl. Ze\njejí Markéta je skutečně mistrovským, poesií provanutýrn\nvýkonem, uznala už dostatečně kritika. O jejím uměni pě-\nveckém mluviti, znamenalo by věru, nositi sovy do Atén;\nslyšeli jsme tu od ní nekonečné, co perly uhlazené trilky,\ncelé proudy dolů i na nahoru pádících pasáží, vkusné tó-\nnové arabesky, slovem vše, co se od nejdokonalejŠího kolo-\nraturního zpěvu vyžaduje. Slč. Vitali byla nesčíslněkráte\nvolána. -— Důstojně po boku jejím stáli naši domácí umělci,\npředevším p. Paleček, p. Lev a p. Barcal. V „Lazebníku\"\nvystoupil poprvé p. Ferd. Koubek co doktor Bartolo, a do-\nbyl si svým pěkným organem a mírnou, všech výstředností\nprostou hrou sympathie obecenstva, které ho vyznamenalo\nhlučným potleskem. Dvě věci nás opět v „Lazebníku\" ru-\nšily, a sice: rozladěné dechové nástroje v orkestru a neu-\n1 *J\nstálé štilipání mladých vrabců v divadle.\n\n* Pan Šamal, továrník hudebních nástrojů v Praze a\ndělníci jeho. V Márodních Listech čteme následující zasláno:\nPan Šamal, továrník hudebních nástrojů uzavřel smlouvu s c. k.\nerárem o dodávání několika set polnic pro vojsko. Zároveň u-\nzavřel smlouvu s dělníky svými o mzdu t. j. 1 zl. r. Č. od je-\ndné polnice. Jelikož ale ten který pán vidí, že nemohou dělníci\njeho skoro vesměs ženatí, kteří rodinu svoji poctivě živit cbtějf\njinam se obrátit, poněvadž jsou místa v druhých továrnách ob-\nsazena a v tomto case vůbec práce poněkud se zastavila, neo-\nstýchá se ten který pán ujednanou mzdu dělníkovi na 60 kr.\nsnižovati, kdežto předobře ví a každý neznalec věci uvážit musít\nže dělník, byť by se namáhal v potu tváři od 5 b, z rána do\n10 hod. večer toliko 1 zl. r. m. vydělá. Tážem se na to všech\npánů továrníků a podnikatelů, zdaž tn spravedlivě nakládáno s\ndělnictvem? Tolik pánům továrníkům na uváženou. Několik\ndělníků.\n* Pan Jos. Ldbor, Cech a hannoverský komorní virtuos\nna piano, uspořádal v Moskvě dva koncerty, které se tesily\nhojnému obecenstvu a skvělému úspěchu. Mimo více menších\nklavírních skladeb přednášel Lábor dva koncerty C-moll a G-\ndur od Beethovena velmi vkusně a vzletuplne.\n* Pan Balakirev, chvalně známý ruský umělec, jenž ří-\ndil po odchodu Ant. Rubinsteina koncerty ruské hudební spo-\nlečnosti, vzdal se této hodnosti.\n* Sic. Vizjakova, Horvátka a druhdy primadonna opery\nBukareštské hodlá prý se, jak se časopis „Trovatore\" dovídá,\nprovdati za bohatého bojara valašského a opustiti divadlo.\nPochybujeme o přesnosti této zprávy; neboť výtečná tato zpě-\nvačka engažovana jest pro příští karneval u král. divadla v Tu-\nríně, kde poprvé vystoupí co Markéta ve „Faustu\" od Gou-\nnoda.\nv\n* Sic. Kroppova, Česka a kolloraturní pěvkyně engažována\njest na zimu v Berlíně u Krollova divadla.\n* Sic. Formánkova, dříve v Karlsruhe, dosáhla příznivé-\nho engagementu co primadonna v Stětíne.\n* Sic. Johanka Peklova, dříve primadonna opery ve Lvo-\nvě, engažována jest pod příznivými výminkami v Temešváru.\n* Sic. Malingrova, Horvátka a primadonna dvorní opery\nMnichovské, bude nyní pohostinu zpívati v Mannheimu.\n* P. Normanu-Nerudová, slavná moravská virtuoska na\nhousle nachází se nyní v Baden-Badenu.\n* Pan Hynek Vojáček, druhý kapelník cis. ruského di-\nvadla v Petrohradě přibyl ve středu dne 23. června do Prahy,\nodkud se v neděli dne 27. června do Moravy odebral. Taktéž\nzavítali do Cech p. Ryba, hudební umělec z Moskvy a p. Schu-\nbert z Petrohradu, p. F. Hofbauer z Rigy a p. J. Hlaváč\nz VrŠce.\n* Pan Jan Schindler, obchodník v musikaliích v Praze\nvěnoval pátý svazek Českých národních písní od Martinovského\nharmonisovaných J. J. Jiřímu z Lobkovic a obdržel od něho —\n20 zl. Není nad štědrost!!!\n* Paní Auspic- Kolářová, krajanka naše, vystoupila dne\n15. června v Londýně v koncertu jednoty hudební „Musical\nUnion\" s nejskvělejŠím úspěchem uchvátivši duchaplnou hrou na\npiano veškeré obecenstvo.\n* Paní Kainz-Prauseova, Moravanka a král. dvorní pěv-\nkyně saská přijela tyto dni do Prahy na návštěvu.\n\n* Uprázdená místa. K prvnímu pěšímu pluku zuavů\nv Římě hledá se 10 výtečných hudebníků, kteří vedle některého\nsmyčcového nástroje také umí troubiti na dechový (plechový).\nYýmínky jsou opravdu skvělé a kontrakt uzavře se dle libosti\nna 1 rok i více. Bližší zprávu podá na požádanou p. Jan Pa-\nvliSj ředitel vojenské hudební Školy v Praze."}]}