{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_sha256": "d5cb5caab14decf8632d64df8af14dce851b3e71b56359707c796b6f51fa4520", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/09/01_01/bmtnabd_1869-09-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "183", "page_fin": "184", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.1", "titre_corps": "Zvonařův rozbor národních písni českých.", "titre_sommaire": "Zvonařův rozbor národních písni českých.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4445, "texte": "Zvonařův rozbor\nnárodních písni českých.\n(Kriticky objasněn.)\nd) Nápěvu v oběmu šesti tónů.\nNápěvů s objemem šesti tónů máme hojnost. Některé\nse zakládají na škále e d e f ja, některé na škále a h c d\nef. Tyto jsou měkkého, ony tvrdého tónorodu. K prvním\nnáležejí nápěvy písní „Ach synku, synku, doma-li jsi\"\n„Ach není tu, není\" a j. v. Nápěv první písně začíná se\ntónikou a sexta přichází v něm teprvé v druhém odstavci co\nnejvyšší melodický bod; v druhé písni začíná se nápěv právě\nsextou, tedy v celém nápěvu nej vyšším tónem, což jest krá-\nsným a velevýznamným tahem tohoto nápěvu. Kdežto první\nnápěv od nejnižšího tónu vychází, zponenáhla k vyšším tó-\nnům vystupuje a teprvé asi uprostřed na nej vyšším tónu se\noctne: vyvinuje se cit také jen zponenáhla a dosahuje nej-\nvyššího výrazu teprvé nej vyšším tónem. Jinak v druhé písni;\nže zde nápěv nejvyšším tónem začíná, zdá se, jakoby se cit\njiž před započetím na nejvyšším stupni nalézal, pročež zpěv\njiž jakoby plným proudem začne, a úplný výraz citu se již\nv prvním tónu soustředí.\nPůvodce tohoto nápěvu měl zajisté v sobě jiskru genia,\njiž nedosadí žádné hledání a umělé k zpěvu se podněcování.\nDříve nežli začal pěti, byl zajisté naplněn pocitem největší\nroztouženosti, co se v takovém stavu mysle zapěje, jest,\nkdyby i prostým bylo, pravdivým a zůstane krásným po vše-\ncky časy.\nAvšak musím tě, ty drahá perlo českého zpěvu, prozatím\nopustiti, shledáme se ale ještě jednou.\nPodobný začátek sextou má také nápěv písně „Nejsi,\nnejsi, jak si se dělala;\" že ale sexta později vyššími tóny\npřekonána jest, nemá v tomto nápěvu důležitost, jako v o-\nnom, ačkoliv neuznamenati nelze, že tento interval, alespoň\nv prvních dvou taktech a všady, kde se později vyskytuje,\nnápěvu tétéž výraznosti jako předešlému dává.\nV zpěvníku Holanovu „královská kaple,\" vyd. r. 1693,\nnalézá se jeden nápěv, který má s nápěvem písně „Ach není\ntu, není\" trochu podobnosti melodické i rhythmické; mimo\ntento nemá nápěv „Ach není tu\" sobě podobného; jest tedy\njedináčkem matičky vlasti.\nMěkký tónorod jest rovněž tak jako tvrdý zastoupen\nvelevýznamnými a krásnými nápěvy v objemu šestitónů. Ná-\npěv písně „Až tady pojedu, já se neohlídnu,\" jež do této\ntřídy náleží, začíná se pátým tónem, od kterého se hned k\nšestému nejvyššímu a nejvýraznějŠímu tónu povznese; tomuto\npodobá se nápěv písně „Dala mně má milá rozloučení.\"\nJiného spůsobu a rázu, ačkoliv také šestitónový objem\nmají, jsou nápěvy, jež se pohybují v pěti tónech nad zá-\nkladní tón, jako nápěv písně „Okolo zahrádky teče studená\nvodička\" a v. j. Tento spodní půltón nepřičiňuje ale nápě-\nvu též výraznosti jako půltón aneb celý tón nad kvintou.\nPodle povahy náležejí tyto nápěvy spíše do třídy nápěvů v\nobjemu pěti tónů, neboť postrádají čelných vlastností znači-\nvých, jimiž vynikají nápěvy v předešlém spůsobu šestitóno-\nvého objemu.\nNápěv písně „Pojeď, chlapče, pojeď domů\" liší se od\nspolurodých nápěvů v pravém šestitónovém objemu tím, že\npřechází v druhé polovičce prvního dílu do příbuzné tvrdé\ntóniny, anyžto předešlé v hlavní tónině zůstávajíce, obyčejně\npolovičním závěrkem v prvním díle se končí. Podobně mo-\ndulační tahy budou později na svém místě uvažovány.\nŠestým tónem rozmnožily se znamenitě prostředky, jimiž\nnápěv výraznosti nabývá. Jím dostaly nápěvy příměsku váš-\nnivosti, větší vnitřní pohnutosti, neklidnosti a staly se smy-\nslnějšími o značné poznání; všecky vlastnosti, jakých jsme\npři nápěvech s menším tónovým objemem ještě neznamenali;\nty byly klidné, neprobuzené, neuvědomělé; výrazu svého na-\nbývaly jediné od veliké aneb malé tertie; tato jim vtiskovala\nlehounkého stesku a milounké zádumčivosti, ona svěžesti a\nčerstvosti. V sextě dostala tercie mocné společnice, která\njí pomohla tónorod určitěji označiti a jí nastíněný výraz zvý-\nšiti a dokonati.\nNápěvy v objemu pěti tónů porovnal bych s myslí dět.\nskou, ony pak v objemu šesti tónů s myslí jinošskou; neboť\nse teprvé v těchto začíná probouzeti síla, kteréž v nápěvech\ns větším objemem vždy více a více přibývá.\nEjhle, jak mnoho může jediný tón! —První, kdož k ob-\njemu pěti tónů jednoho tónu ve výšce přičinil, zajisté netu-\nšil, jak mnoho výrazu tímto tónem nápěvu přibude.\nAčkoliv řada šesti tónů k skládání prostonárodních ná-\npěvů postačuje, nespokojil se jí lid přece, nýbrž ji rozšířil\ndo výšky ještě několika tóny. Nápěvy v objemu šestitóno-\nvém musily ještě postrádat vzletn kteréž lze docíliti toli-\nko jen v takovém tónovém objemu, kde se může nápěv vzná-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2588, "texte": "šeti, kde může zalétati k tónům vyšším, jako jsou osmý, de-\nsátý a t. d. nad základním tónem. Rozmnožením objemu\nšestitónovélio o jeden tón nabyl již nápěv trochu vzletnosti;\nta vzletnost nebyla ale ještě úplnou a trvanlivou, poněvadž\nse nápěv jen k sedmému tónu, septimě, povznésti mohl, od-\ntud zase sklesnouti musil, jakoby si byl křidélka popálil.\nPříčinou toho jest povaha tohoto sedmého tónu, který se\npřirozeně k nižším tónům kloní. Úplné vzletnosti může na-\nbyti nápěv teprvé v objemu osmitónovém.\ne) Nápěvy v objemu sedmi tónů.\nPředevším jiným musím při těchto nápěvích poznamenati,\nže se nepohybují jako předešlé mezi tónikou a některým ná-\npěv ve výšce ohraničujícím intervallem, jako byly v předeš-\nlých nápěvech kvarta, kvinta a sexta, nýbrž že se pohybují me-\nzi dominantou a septimou od dominanty, tedy mezi pátým a\njedenáctým tónem od toniky počítajíc. Mluvím-li zde o septi-\nmě, budiž tedy rozuměna septima dominanty a nikoliv toniky.\nNa nápěvu písně „Ovčák pase ovce\" lze si takový objem\ndobře představiti. Nápěv tento pohybuje se mezi tóny j, /,\ntedy v objemu malé septimy; nejnižší v něm tón j není ale\nzákladním tónem čili tónikou, nýbrž kvintou čili ,\nponěvadž jest základní tón téhož nápěvu c; / jest k tónu j\nseptimou, k základnímu tónu c ale jedenáctým tónem čili\nundecimou.\nJistým znakem a zvláštností těchto nápěvů jest, že se\nobyčejně začínají dominantou. Nápěv písně „proto jsem se\nvdala\" budiž příkladem takovýchto nápěvů v , nápěv\npísně „Sedlák na louce seče\" pak v měkké tónině. V obou\ndvou nápěvech přichází septima dominanty co nejvyšší ton,\npři kterém se jakoby zlomení nápěvu uznamenává. Takové\nnápěvy zdají se, jakoby byly obtíženy nějakou přirozenou va-\ndou, jakoby se jim nedostávalo životní síly; podobají se by-\nlině, jejíž vrcholka zakrsala. Zvlášť se tento pocit vtírá při\nnápěvech v tvrdém tónu, čehož příčinu nalézám ve veliké\ntercii, kteráž vzbuzuje předtuchu větší bujnosti nápěvu. Ná-\npěv písně „Šla dívka na trávu\" začne pěkně vykročile; podle\ntakového začátku a podle veliké tercie očekává se, že se ná-\npěv bujně vyvine; avšak již v třetím taktě ochabne živost\n(právě v bodu, kde se septima vyskytne); očekávání se ne-\nvyplní: nápěv, jenž bujně začal, najednou zkrotne.\nTo vše lze též znamenati na nápěvích písní „Už se mně\nláska zrušila\" „Ty zdejší panenky, ty jsou nanic\" a m.j.\nV písni napřed jmenované jest pozoruhodná výborná de-\nklamace; každé ve větě důležité slovo jest vyraženo vyšším\ntónem; v první větě totiž slovo „zrušila\", v druhé „která\"\na „nejvíce\", v poslední „žádnému\" a v slově „nevěřila,\"\nsyllaba „ne.\" (Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "184", "page_fin": "184", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.2", "titre_corps": "Pražské hudební zpomínky. Sepsal Dr. A. V. Ambrož.", "titre_sommaire": "Pražské hudební zpomínky. Sepsal Dr. A. V. Ambrož.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.2", "debut_caractere": 2590, "fin_caractere_exclue": 5908, "texte": "Pražské hudební zpomínky.\nSepsal Dr. A. V. Ambrož.\nKdyž byl Beethoven zemřel, nastala, jak se Schumann\nhumoristicky vyjádřil, „velmi suchá leta, kde museli Bohu\nza každé stéblo deko váti.\" Též František Schubert a C.\nM.z Webrů následovali brzo slavného mistra, Rossini u-\nzavřel zároveň svým „Vilémem Tellem\" svou dráhu; Spohr\nsestárnuv, počal být svým vlastním opisovačem, slabounký\nBellini byl bůžkem času. Ještě nebyla nastala Lipsku nová\nskvělá doba; slovem, „byla to velmi hubená leta.\" Toliko\nvirtuosové, jsouce zbožňováni, zažili zlatých dnů, jakých\nnebyli před tím nikdy viděli. Tehdáž napsal jistý kritik\nu příležitosti Thalbergova koncertu: „Na hudebním nebi\nskví se tři velké hvězdy, jejichžto záře se po celém světe\nrozlévá: jsou to Malibranka, Paganini a Gusikov (nyní\núplně zapomenutý polský žid, jenž hrál na slaměnou har-\nmoniku). Thalberg je snad povolán býti čtvrtou hvězdou\nThalberg byl přede vším onen virtuos, při jehož hře\ndiv zanícením nepukla Vídeňská kritika, která krátce před\ntím počínajíc Paganinim zacla sloužiti zlatému teleti nastá-\nvajícího virtuoství. Kritiky Wiestovy v Báuerlově „Theater-\nZeitungu\" - tehdejším organu Vídeňské intelligence\nbyly už pobočními kusy k přemrštěným, fantasticko-poeti-\nckým viděním , která mají Jean Paulovi hrdinové Albano,\nHorior atd. ve zvláště důležitých okamženích. Sloh těch-\nto kritik byl cituju toliko dle zpomínek as následu-\njící: „Duhy, stavíce se nad duhami, vypínaly své barvolesklé\nkruhy nad křišťálovými, kouzelnými zámky; z vodometů\nsvětelných sršely briliantové jiskry k nebesům a z nich vy-\nnořila se božská žena melodie.\"\nToto bombastické nakupení obrazů přetlumené v holou\nprosu nemělo nic více znamenati, než že Thalberg nechal\nnějakou melodii dle svého způsobu prokmítati uprostřed\npassáží. Jednou zmizel dobráku Wiestovi mezi koncertem\ndocela Thalberg před očima a na jeho mí sté seděla\nFantasie u piana. Podobné věci platily tehdáž za ducha-\nplné a čítaly se s velkou zbožností. Když pak Liszt „na-\nstoupil\" a čtvrtou hvězdu na hudebím nebi tak silně zatem-\nnil, že oní pak vlastně nebylo takřka ani řeci; zvrhlo se\nzanícení koncertních zpravodajců v pravý tarantelní tanec\nnadšení, a obecenstvo tančilo sebou. Celá věc počínala být\npsychiatricky velmi zajímavou. Druhá velmoc vídenské\nžurnalistiky Saphirův časopis „Humorist\" fantazoval\ns Theaterzeitungem o závod. Po jistém Lisztově koncertě\nzdálo se M. G. Saphirovi na př., jak se ustrašené klavíry\ndo koutů sálu utíkají* Náš duchaplný krajan Dr. Hanzlík\nv\nskladatel „Milostné písně pod Vyšehradem\", „Českého hou-\nslisty\", spisovatel knihy „Dějiny koncertovství ve Vídni\",\nkterá vyniká rovněž tak drahocennou, s podivuhodnou pílí\nnashromážděnou látkou jako brillantním znázorněním.\nDr. Hanslík podal v knize té několik bohužel jen řídkých\npříkladů jásajícího nadšení, které na jevo dávali zanícením\npominulí kritikové ze svých blázineckých celí v Theaterzei-\ntungu. Humoristu, Sammleru atd. ne-li pro skandál světa,\nalespoň potomstva.\nPraha leží příliš blízko u Vídně, tak že jsme velmi jasně\nslyšeti mohli hluk a jásot jejich. Na štěstí měli jsme v Praze.za\nnáěelníka kritiků velmi důkladného, přesně vzdělaného muže,\njenž nebral věc na lehkou váhu; muže, jehož cenu nedo-\nvedlo naše tehdejší obecenstvo nižádným spůsobem uvážitií\nbyl to profesor Antonín Muller.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "185", "page_fin": "185", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.3", "titre_corps": "Úvahy.", "titre_sommaire": "Úvahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "185", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1137, "texte": "Úvahy.\n\n—x—\nSouvenir de Ch. M. Weber. Rêverie sêrieuse par Jos. Löw\n(op. 34). Ve Vratislavi u C. F. Hientsche.\nFantasie briliante sur des motifs de V opera „Li Africaineu\nde G. Meyrbeer, par J. Low op. 21. V Praze uE.\nWetzlera.\nNovellette pour le piano par J. Low (op. 6). V Lipsku u Kistnera.\nNemohouce se o všech těchto salonních skladbách pro skrom-\nnost místa do podrobná vyjádřiti, obmezujeme se pouze na po-\nvšechné jejich posouzení. V první skladbě (op. 34) užil p. skla-\ndatel známé Webru od mnohých připočítané písně „Když jsem\ns polehounka\" k malé fantasii, nechav ji zprvu zcela jasně avšak\ns malou změnou vystoupiti, načež se jí jen s povzdálí dotýká\naneb ji vkusně variruje. Taktéž utvořil p. Low z oblíbených mo-\ntivů z opery „Afrikanky\" pěknými arabeskami a passaŽemi je\novinuv a přiměřeně je k sobě spojiv vděčnou salonní skladbu\npro nadějné pianisty. V třetí komposici (op. 6) osvědčil p. skla-\ndatel, že není chůd na pěkné melodie a že zná přiměřeně mo-\ntivy zpracovali a k pěknému celku zaokroubliti; slovem skladby\nty nedělajíce nároků na nějakou hloubku myšlének potkají se\npři dobrém provedení s rozhodným úspěchem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "185", "page_fin": "185", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.3.1", "titre_corps": "Souvenir de Ch. M. Weber. Rêverie sêrieuse par Jos. Löw", "titre_sommaire": "Souvenir de Ch. M. Weber. Rêverie sêrieuse par Jos. Löw", "signature_source": "—x—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "185", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.3", "debut_caractere": 8, "fin_caractere_exclue": 1137, "texte": "—x—\nSouvenir de Ch. M. Weber. Rêverie sêrieuse par Jos. Löw\n(op. 34). Ve Vratislavi u C. F. Hientsche.\nFantasie briliante sur des motifs de V opera „Li Africaineu\nde G. Meyrbeer, par J. Low op. 21. V Praze uE.\nWetzlera.\nNovellette pour le piano par J. Low (op. 6). V Lipsku u Kistnera.\nNemohouce se o všech těchto salonních skladbách pro skrom-\nnost místa do podrobná vyjádřiti, obmezujeme se pouze na po-\nvšechné jejich posouzení. V první skladbě (op. 34) užil p. skla-\ndatel známé Webru od mnohých připočítané písně „Když jsem\ns polehounka\" k malé fantasii, nechav ji zprvu zcela jasně avšak\ns malou změnou vystoupiti, načež se jí jen s povzdálí dotýká\naneb ji vkusně variruje. Taktéž utvořil p. Low z oblíbených mo-\ntivů z opery „Afrikanky\" pěknými arabeskami a passaŽemi je\novinuv a přiměřeně je k sobě spojiv vděčnou salonní skladbu\npro nadějné pianisty. V třetí komposici (op. 6) osvědčil p. skla-\ndatel, že není chůd na pěkné melodie a že zná přiměřeně mo-\ntivy zpracovali a k pěknému celku zaokroubliti; slovem skladby\nty nedělajíce nároků na nějakou hloubku myšlének potkají se\npři dobrém provedení s rozhodným úspěchem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "185", "page_fin": "185", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.4", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "185", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.3", "debut_caractere": 1139, "fin_caractere_exclue": 7125, "texte": "Dopisy.\n\nZ Petrohradu. (Al. Winterberger, prof. konservatoria. — Čajkovského\n„Undina.\")\nMísto zemřelého Alexandra Dreyschoeka zvolen jest p. Alex.\nWinterberger, žák Lisztův za professora vyŠŠí klavírní hry na\nzdejším konservatoriu. Pan Winterberger jest znám co výtečný\npianista z Vídně a komponuje nyní velkou německou operu.\nCo nevidět přibude sem professor moskevské konservatoře Caj-\nkovský, aby zde uvedl na jeviště novou svou zpěvohru „Undinu,\"\nk níž libretto je vzato z „Undiny\" Zukovského. Provozování\nnové opery je už zjištěno a lze od ní mnoho ocekávati, poněvadž\nČajkovský v první své opeře „Vojevoda,\" která byla v loni v\nMoskvě provozována, objevil nevšední nadání komposiční.\nZ Paříže. (Gounod. — Jean dArc.)\nSlavný skladatel Gounod, tvůrce opery „Faust\" a „Romeo\na Julie,\" upustil od úmyslu, skládati operu na text „Francesca\ndi Rimini\"; za to však požádal spisovatele Barbiera a Carré,\naby mu napsali operní text dle nějakého dramatu od Shakes-\npeara. Mermet dokončil právě operu „Jean ďArc\" (Pannu\nOrleanskou), která se v zimě provozovati bude. Pan Faure bude\nKarla VI. a sic. Nilsonova pannu Orleanskou dávati.\nZ Mnichova, dne 28. srpna. (Wagnerova opera „Rheingold\". — H. z\nBülowa.)\nV pátek dne 27. srpna odbývala se generální zkouška v ko-\nstumech na operu „Rheingold\" od Rich. Wagnera. Zítra má býti\nprvní, dne 31. srpna druhé, dne 2. září třetí představení. Y\nkestru účinkuje 119 hudebníků, mezi jinými 10 virtuosů na harfu.\nZ Paříže přibyli jsem ctitelové Wagnerovi a žurnalisté, aby byli\npřítomni prvnímu představení * mezi jinými Catulle a Judith Men-\ndes, Ed. Scliuné, Villiers de l'ile ďAdam, St. Saens, Pasdeloup\na jiní. Dvorní kapelník a ředitel zdejší konservatoře, p. Hans\nz Bůlowa, zadal podruhé vzdor tomu, že mu J. M. král 7000\nslužného a 4000 pensi nabídnouti dal, o své propuštění, a v\nnaději, že se jeho žádosti vyhoví, opustil Mnichov a odebral se\ndo Berlína, kde se snad usídlí.\nZe Stockholmu. (Tenor Oskar Arnoldson a skladatel Hallström.)\nPřed nedávnem odebral se odtud do Berlína p. Oskar Ar-\nnoldson, první tenorista zdejší švédské opery, a zpíval o 11. hod.\ndopol. v král. operním divadle na zkoušku první arii Hiiona z\n„Oberona\" a sortitu Almavivy z „Lazebníka.\" Jelio tenor je\nkrásný, zvučný, maje oktávy v objemu a dosahuje až k O\ndvoučárkované oktávy. Škola jeho je výborná, trillek korrekt-\nní a přednos promyšlený. Pan Iv. Hallstrom složil komickou\noperu „Očarovaná kočka,u která se v Stockholmů velice líbí.\nZ Münsteru. (Přednáška Dra. Landoise.)\nV přírodo-liistorickém spolku přednášel před nedávnem Dr.\nLandois o svém nejnovějším pozorování, jež se týká tónových\na hlasových přístrojů u hmyzů. Mezi jiným pravil: Tonová\nvýška hlasu a tónu u hmyzů dá se po krátkém cvičení velmi\nsnadno určiti. Hlas mouchy domácí pohybuje se skrze dis, cis,\nh,b; její křídelní tón je e aneb f. Hlas mouchy bzucivé h, c, b;\nkřídelní tón g, f. Hlas včeličky ah, c nad linií; křídelní tón\ngis, a, medáka h, křídelní tón hluboké A pod linií, soustavy hou-\nslového klíce, hospodář, včely (Bluthenbiene) 3krát čárkované f,\nkřídelní tón a aneb g v liniové soustavě. Náš obyčejný komár\nvydává za letních večerů, kde bzučí oblakovitě v rojích, hlas\nsvůj ve výši tónu e aneb d. Zapěje-li někdo tón tento na blízku\nroje, spustí se náhle celé množství komárů na zpívajícího.\n\n0... i...\nZ Pardubic dne 29. července. (Výlet zpěv. spolku.)\nV neděli dne 11. Července t. r. zažil jsem já a několik\nsoudruhů rozkošné hodiny ; byla totiž produkce (první vystou-\npení !) ženského pěveckého spolku v Heřmanovu Městci ve\nvkusném sále u p. Pivnicky. Protože pardubický ženský spolek\n„Ludmila\" svým ředitelem p. Tom. Střebským právě ten den\nvýlet do Heřmanova Městce uzavřel, vydal se, jak se sebou\nrozumí, také mladý svět mužský z Pardubic na pěknou tuto\npouť. Y Heřmanovu Městci uvítali nás oba pěvecké spolky,\npři příležitosti nás ředitel p.Janda vřele oslovil a všem přícho-\nzím pardubickým hostům třikráte „Slávu\" provolal, což celý\nzástup opětoval. Po krátkém občerstvení Šlo se při krásném po-\nčasí do zámeckého parku, kdež jsme všichni ve stínn košatých\nstromů a líbeznou vůní nejrozmanitějších květin vskutku pookřá-\nli. Z držíc se zde as 2 hodiny, putovala celá společnost\n(neb i cizích nyní značně přibylo —) přes malé a velké ná-\nměstí Městecké do hostince p. Pivnicky, bavíc se zde až k pro-\ndukci milou nám rozmluvou a velmi dobrými nápoji. Cas pro-\ndukce se blížil, hosté se scházeli a první číslo programu po-\nčalo. Hrála se „Slovanská ouvertura\" od Tittla, řízením kapel-\nníka p. Kejklícka a musela se na žádost obecenstva opakovati.\nNapnutě jsme očekávali první vystoupení ženské pěvecké jedno-\nty „Cecilie\". Zpíval se ženský sbor: „Otcina\" od Škroupa a\nsice velmi a cistě přečísne 5 zvláštně vynikal trojzpěv pro ženské\nhlasy : „Dar nejnežnějŠí\" od Pivody, jež starostka a dvě nám\nneznámé slečny (údy „Cecilie\"), provedli. Mužský zpěváčky\nspolek zpíval žertovný sbor: „Ženské klepy\" od Vinaře s pa-\ntřičným výrazem; zvláštně vynikali oba spolky ve „slavnostním\nsboru\" od Karlíka, kíerýž na bouřlivý a všeobecný potlesk se\nopakovati musel. Barytonovou píseň od Krova: „Porodila mne\nmoje matička\" přednášel p. Janda (slyšeli jsme ji rozmile též v\nPardubicích!) a z opery „Rigoletto\" od Verdi-ho hrál na pianě\npan Haut; obe solové čísla se publikum líbily. Sbory mužské\ni ženské řídil jejich ředitel p. Janda. Po produkci následoval\nples, a mohu říci, že jsem i soudruhy z Pardubic na dlouho\ntak mnoho a tak se zalíbením netancili, jako při zvucích cistě\nprovedené hudby nově zřízené kapely Heřmano-Městecké.\nSvítání ráno nás překvapilo a my pomysleli též na zpáteční\ncestu s tou blahou nadějí, opět brzo uvědomilé a bodré obyva-\ntelstvo v Heřmanově Městci navŠtiviti.\n\nKronika zpěváckých spolků.\nv\n* V Černé Hoře na Moravě zařídili dne 29. srp. tamější\npokročilí občané Čtenářsko-pevecký spolek „SlavikC V Zbejseve.\nna Moravě hodlají tamější národovci: p. LaŠtovka učitel, p. Frt\nHudeček, Železný a jiní dne 29. srp. založit Čtenářsko-pěvecký\nspolek „Urban.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "185", "page_fin": "185", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.4.1", "titre_corps": "Z Petrohradu. (Al. Winterberger, prof. konservatoria. — Čajkovského", "titre_sommaire": "Z Petrohradu. (Al. Winterberger, prof. konservatoria. — Čajkovského", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "185", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.3", "debut_caractere": 1148, "fin_caractere_exclue": 4436, "texte": "Z Petrohradu. (Al. Winterberger, prof. konservatoria. — Čajkovského\n„Undina.\")\nMísto zemřelého Alexandra Dreyschoeka zvolen jest p. Alex.\nWinterberger, žák Lisztův za professora vyŠŠí klavírní hry na\nzdejším konservatoriu. Pan Winterberger jest znám co výtečný\npianista z Vídně a komponuje nyní velkou německou operu.\nCo nevidět přibude sem professor moskevské konservatoře Caj-\nkovský, aby zde uvedl na jeviště novou svou zpěvohru „Undinu,\"\nk níž libretto je vzato z „Undiny\" Zukovského. Provozování\nnové opery je už zjištěno a lze od ní mnoho ocekávati, poněvadž\nČajkovský v první své opeře „Vojevoda,\" která byla v loni v\nMoskvě provozována, objevil nevšední nadání komposiční.\nZ Paříže. (Gounod. — Jean dArc.)\nSlavný skladatel Gounod, tvůrce opery „Faust\" a „Romeo\na Julie,\" upustil od úmyslu, skládati operu na text „Francesca\ndi Rimini\"; za to však požádal spisovatele Barbiera a Carré,\naby mu napsali operní text dle nějakého dramatu od Shakes-\npeara. Mermet dokončil právě operu „Jean ďArc\" (Pannu\nOrleanskou), která se v zimě provozovati bude. Pan Faure bude\nKarla VI. a sic. Nilsonova pannu Orleanskou dávati.\nZ Mnichova, dne 28. srpna. (Wagnerova opera „Rheingold\". — H. z\nBülowa.)\nV pátek dne 27. srpna odbývala se generální zkouška v ko-\nstumech na operu „Rheingold\" od Rich. Wagnera. Zítra má býti\nprvní, dne 31. srpna druhé, dne 2. září třetí představení. Y\nkestru účinkuje 119 hudebníků, mezi jinými 10 virtuosů na harfu.\nZ Paříže přibyli jsem ctitelové Wagnerovi a žurnalisté, aby byli\npřítomni prvnímu představení * mezi jinými Catulle a Judith Men-\ndes, Ed. Scliuné, Villiers de l'ile ďAdam, St. Saens, Pasdeloup\na jiní. Dvorní kapelník a ředitel zdejší konservatoře, p. Hans\nz Bůlowa, zadal podruhé vzdor tomu, že mu J. M. král 7000\nslužného a 4000 pensi nabídnouti dal, o své propuštění, a v\nnaději, že se jeho žádosti vyhoví, opustil Mnichov a odebral se\ndo Berlína, kde se snad usídlí.\nZe Stockholmu. (Tenor Oskar Arnoldson a skladatel Hallström.)\nPřed nedávnem odebral se odtud do Berlína p. Oskar Ar-\nnoldson, první tenorista zdejší švédské opery, a zpíval o 11. hod.\ndopol. v král. operním divadle na zkoušku první arii Hiiona z\n„Oberona\" a sortitu Almavivy z „Lazebníka.\" Jelio tenor je\nkrásný, zvučný, maje oktávy v objemu a dosahuje až k O\ndvoučárkované oktávy. Škola jeho je výborná, trillek korrekt-\nní a přednos promyšlený. Pan Iv. Hallstrom složil komickou\noperu „Očarovaná kočka,u která se v Stockholmů velice líbí.\nZ Münsteru. (Přednáška Dra. Landoise.)\nV přírodo-liistorickém spolku přednášel před nedávnem Dr.\nLandois o svém nejnovějším pozorování, jež se týká tónových\na hlasových přístrojů u hmyzů. Mezi jiným pravil: Tonová\nvýška hlasu a tónu u hmyzů dá se po krátkém cvičení velmi\nsnadno určiti. Hlas mouchy domácí pohybuje se skrze dis, cis,\nh,b; její křídelní tón je e aneb f. Hlas mouchy bzucivé h, c, b;\nkřídelní tón g, f. Hlas včeličky ah, c nad linií; křídelní tón\ngis, a, medáka h, křídelní tón hluboké A pod linií, soustavy hou-\nslového klíce, hospodář, včely (Bluthenbiene) 3krát čárkované f,\nkřídelní tón a aneb g v liniové soustavě. Náš obyčejný komár\nvydává za letních večerů, kde bzučí oblakovitě v rojích, hlas\nsvůj ve výši tónu e aneb d. Zapěje-li někdo tón tento na blízku\nroje, spustí se náhle celé množství komárů na zpívajícího."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "185", "page_fin": "185", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.4.2", "titre_corps": "Z Pardubic dne 29. července. (Výlet zpěv. spolku.)", "titre_sommaire": "Z Pardubic dne 29. července. (Výlet zpěv. spolku.)", "signature_source": "0... i", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "185", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.3", "debut_caractere": 4438, "fin_caractere_exclue": 6834, "texte": "0... i...\nZ Pardubic dne 29. července. (Výlet zpěv. spolku.)\nV neděli dne 11. Července t. r. zažil jsem já a několik\nsoudruhů rozkošné hodiny ; byla totiž produkce (první vystou-\npení !) ženského pěveckého spolku v Heřmanovu Městci ve\nvkusném sále u p. Pivnicky. Protože pardubický ženský spolek\n„Ludmila\" svým ředitelem p. Tom. Střebským právě ten den\nvýlet do Heřmanova Městce uzavřel, vydal se, jak se sebou\nrozumí, také mladý svět mužský z Pardubic na pěknou tuto\npouť. Y Heřmanovu Městci uvítali nás oba pěvecké spolky,\npři příležitosti nás ředitel p.Janda vřele oslovil a všem přícho-\nzím pardubickým hostům třikráte „Slávu\" provolal, což celý\nzástup opětoval. Po krátkém občerstvení Šlo se při krásném po-\nčasí do zámeckého parku, kdež jsme všichni ve stínn košatých\nstromů a líbeznou vůní nejrozmanitějších květin vskutku pookřá-\nli. Z držíc se zde as 2 hodiny, putovala celá společnost\n(neb i cizích nyní značně přibylo —) přes malé a velké ná-\nměstí Městecké do hostince p. Pivnicky, bavíc se zde až k pro-\ndukci milou nám rozmluvou a velmi dobrými nápoji. Cas pro-\ndukce se blížil, hosté se scházeli a první číslo programu po-\nčalo. Hrála se „Slovanská ouvertura\" od Tittla, řízením kapel-\nníka p. Kejklícka a musela se na žádost obecenstva opakovati.\nNapnutě jsme očekávali první vystoupení ženské pěvecké jedno-\nty „Cecilie\". Zpíval se ženský sbor: „Otcina\" od Škroupa a\nsice velmi a cistě přečísne 5 zvláštně vynikal trojzpěv pro ženské\nhlasy : „Dar nejnežnějŠí\" od Pivody, jež starostka a dvě nám\nneznámé slečny (údy „Cecilie\"), provedli. Mužský zpěváčky\nspolek zpíval žertovný sbor: „Ženské klepy\" od Vinaře s pa-\ntřičným výrazem; zvláštně vynikali oba spolky ve „slavnostním\nsboru\" od Karlíka, kíerýž na bouřlivý a všeobecný potlesk se\nopakovati musel. Barytonovou píseň od Krova: „Porodila mne\nmoje matička\" přednášel p. Janda (slyšeli jsme ji rozmile též v\nPardubicích!) a z opery „Rigoletto\" od Verdi-ho hrál na pianě\npan Haut; obe solové čísla se publikum líbily. Sbory mužské\ni ženské řídil jejich ředitel p. Janda. Po produkci následoval\nples, a mohu říci, že jsem i soudruhy z Pardubic na dlouho\ntak mnoho a tak se zalíbením netancili, jako při zvucích cistě\nprovedené hudby nově zřízené kapely Heřmano-Městecké.\nSvítání ráno nás překvapilo a my pomysleli též na zpáteční\ncestu s tou blahou nadějí, opět brzo uvědomilé a bodré obyva-\ntelstvo v Heřmanově Městci navŠtiviti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "185", "page_fin": "185", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.4.3", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "185", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.3", "debut_caractere": 6836, "fin_caractere_exclue": 7125, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\nv\n* V Černé Hoře na Moravě zařídili dne 29. srp. tamější\npokročilí občané Čtenářsko-pevecký spolek „SlavikC V Zbejseve.\nna Moravě hodlají tamější národovci: p. LaŠtovka učitel, p. Frt\nHudeček, Železný a jiní dne 29. srp. založit Čtenářsko-pěvecký\nspolek „Urban.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "186", "page_fin": "186", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.5", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6143, "texte": "Zprávy.\n\nP.\n* České divadlo. Dne 27. srpna: \"První den štěstí\" —\ndne 29. srp. ~Romeo a Julie\", veliká operu v 5 jednáních,\njiž dle Shakespearova dramatu sestavili J. Barbier aM.\nCarré. Překlad od E. Zúngla Hudba od Gounoda (poprvé)\nDne 31. srpna Romeo a Julie.\nKdož by neznal ony zářící dioskury nejněžnejší lásky a\nvěrnosti, nad nimiž Shakespeare nejvyšší kouzlo své musv,\nJiří Benda, Bellini, Vaccai, v nejnovějším case Gounod vo-\nperách téhož jména, Berlioz v kantaté své nej dražší a nej-\nsladŠí melodie byly rozprostřely. Pocházejíce z dvou sobě\nnepřátelských rodičů Monteků a Kapulettů ve Veroně ne-\nmohli se Romeo a Julie koj iti nadějí, že dosáhnou svolení\nk sňatku. Tu vymyslí Juliin lékař smělý prostředek Po-\nmocí jistého nápoje upadne Julie v tvrdý spánek, jenž se po-\ndobá smrti a odnešena jest co doměle mrtva do hrobky otců\nsvých, aby tak zněl plán byla navždy krutým rodi-\nčům odumřela a k novému životu po boku milence procitla.\nRomeo nevěda na neštěstí o této lsti probodne se nad mrt-\nvolou své milenky, která se napotom ze svého spánku pro-\nbudí. Tuto látku zpracovali dle Shakespearea Barbier a\nCarré velmi obratně na libretto a Gounod užil těch nejpů-\nvabnějších barev karakteristické a milostné hudby, aby na-\nkreslil nám onen žár lásky, jenž sžíral oba milence, což se\nmu také úplně podařilo. Ponechávajíce si zevrubný rozbor\nna příští číslo podotýkáme toliko, že se opera ta potkala u\nnás se skvělým úspěchem, k čemuž nemálo také přispělo\nvzorné provedení řízením p. B. Smetany. Velký účinek\npůsobily na obecenstvo mistrně malované dekorace: Bálová\nsíň (1. děj) a zahrada (2. děj) od p. Kauckého. Sólisté do-\nstáli úplně svým úlohám. Úprava veškerá byla krásná\nzásluha to ředitelstva.\n\n* Paní Aloisie Blažková-Ressová vystoupila pohostinsku\ndne 12. srpna v Lipsku podruhé co hraběnka ve „Figarové\nsvatbě\" a líbila se velice. Lipská Musikzeitung vyslovuje se o\npí. Blažkové jak následuje: „Paní Blažková-Ressová dobyla si\nněžným svým sympatketickým hlasem, cituplným přednosem a\nharmonicky přiměřenými akcemi skvělého výsledku. Velkou\nárii C-dur žádalo obecenstvo k opakování a duetto B-dur mu-\nsela paní Blažková-Ressová s paní PeŠkovou-Leutknerovou o-\npakovati.\"\n* Výroční zkoušky chovanců pražské konservatoře hudby.\nCo se zpěvu dotýce můžeme se o vyučovací methodě p. J. For-\nstra, jenž ucí zpěvu elementárnímu a F. Vogla, prof. operního\nzpěvu pochvalně zmíniti. Absolvované žákyně p. prof. Vogla\nosvědčily jasnou výslovnost, pěknou vokalisaci a dobrý přednos.\nSic. Fr. Popplova zpívala arii z „Lazebníka\", sic. Rubínová\narii z „Jessondy\", sic. Ad. Eixnerova arii z „Dinory\" a slečna\nVoigtova arii z „Hans Heiling\", kterážto poslední zvláště zvuč-\nným a silným hlasem vyniká. V koloraturním zpěvu objevila\nsic. Eixnerova nevšední zručnost; avšak hlas její je příliš slabý\na tenký. V celku daly všechny žákyně p. Vogla na jevo, že\nje hlas jejich dobrou Školou uhlazen a značně vytříben. V niž-\nším oddělení zpěvu nachází se sedm žákyň, z nichžto některé\nkrásným a zvučným hlasem vynikají, jmenovitě to platí o na-\ndané sic. Marii Spottové, které kyne při pilných studiích skvělá\nbudoucnost; avšak i ostatní slečny, Fr. Barthova, Bosa Bílkova,\nRosa Klucákova, Klara Pavlisova, Marie Proskovcova a Kate-\nřina Schwarzova zbuzuji krásných nadějí vyznačujíce se pilností\na pěknými organy. Co nám však při těchto zkouškách bylo\nzvláště nápadno, jest to, že jsme neslyšeli ani jedinou arii z če-\nských oper neb vůbec do Češtiny přeloženou. Nemůžeme věřiti,\nže by to bylo vinou p. prof. Vogla, jenž si svými českými skla-\nbami o pěveckou literaturu naši dobyl značných zásluh; nýbrž\nmáme za to, že toho vinu nese ředitel p. Josef Krejčí. Taktéž\nbyly deklamace, které žákyně přednášely, naskrze nemecké. Nuže\nco tedy prospívá české opeře pražská konservatoř, na niž se\nitolik penéz Českých obyvatelů vynakládá ? Nic! Žákyně se\nam ucí opernímu zpěvu, aby prospívaly za naše drahé peníze\nNémeum.\n* Pan Jos, Drahorad, ředitel Malostranského Lumíra,\npřibyl ze své cesty po Slovensku opět do Prahy a přinesl se-\nbou značný počet velmi zajímavých národních písní slovenských,\nkteré byl tam sebral. P. Drahorad hodlá je, opatřiv je přimě-\nřeným prrůvodem, co nevidět tiskem vydati.\n* Pan Leo Lion, Pražan a nadaný skladatel, jenž odbyv\nvarhanickou školu pražskou byl nějaký cas učitelem klavírní\nhudby v Kullákově ústavě v Berlíně, pominul se smysly a dán\njest ve Vídni pod po ručen ství.\n* Pan Arnold, Moravan a druhdy tenorista u opery v\nBasileji, engažován jest nyní v Gdánsku (Danzig).\n* Pan Vavorskýy Pražan akr. dvorní pěvec v Berlíně,\njenž tam už od 26. srp. 1859 engažován jest, vystoupil dne\n26. t. r. v opeře „Norma\" a obdržel v den desítiletého svého\npůsobení od ctitelů svých vavřínový věnec, na jehož listech za-\nzaznamenána byla jména oper, v nichž výtečný náš rodák vy-\nstoupil.\n* Pan Ferd. Podhorský vystoupil dne 13. srp. v Marián-\nských Lázních v opeře „Nocleh v Granadě\" co lovec a došel\nskvělého výsledku byv hlučně a často vyvolán.\n* Pan Cantarelli (Trousil) zpíval s AugŠburskou operní\nspolečností pohostin.-ku v Kaufbeuernu (v Bavořích) a líbil se\nvelice.\n* Pan Hřímalý, mladší bratr zdejšího ředitele orkestru\nkrál. zemského českého divadla, posud koncertní mistr v Am-\nsterodámě, mešká na krátký cas v Praze, než nastoupí se slo-\nvutným naším Laubem cestu do Moskvy, kamž byl co profesor\nna tamější konservatoř se skvělými výminkami povolán. Měli\njsme tyto dny opět příležitost mladistvého umělce slyŠeti hrát\nv kruhu soukromém; genialnosť jevila se již záhy v jeho hře,\nnyní přidružila se k ní úžasná dokonalost techniky a srdcejem-\nná vroucnost výrazu. Neklameme se zajisté, stavíme-li p. Hří-\nmal éli o již pro nejbližší budoucnost mezi nejprvnější houslisty,\nkteří sobě vydobyli světské slávy. Krásný a mocný jeho ton\nstaví jej poblíže Laubovi, v němž naleznul nejen přítele horli-\nvého než i podněcovatele horoucného. V zimní saisoně uspořá-\ndají společně smyčcová kvartetta v Moskvě, kterým Laube již\ndříve vydobyl tamtéž slavné jméno.\n* Ant. Rubinstein složil velkou koncertní kantatu „Sta-\nvění babylonské věže,\" k níž mu byl J. Rodenberg text podal.\nCo nevidět bude se skladba ta dávati v Královci."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "186", "page_fin": "186", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.5.1", "titre_corps": "* České divadlo. Dne 27. srpna: \"První den štěstí\" —", "titre_sommaire": "* České divadlo. Dne 27. srpna: \"První den štěstí\" —", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.4", "debut_caractere": 9, "fin_caractere_exclue": 1709, "texte": "P.\n* České divadlo. Dne 27. srpna: \"První den štěstí\" —\ndne 29. srp. ~Romeo a Julie\", veliká operu v 5 jednáních,\njiž dle Shakespearova dramatu sestavili J. Barbier aM.\nCarré. Překlad od E. Zúngla Hudba od Gounoda (poprvé)\nDne 31. srpna Romeo a Julie.\nKdož by neznal ony zářící dioskury nejněžnejší lásky a\nvěrnosti, nad nimiž Shakespeare nejvyšší kouzlo své musv,\nJiří Benda, Bellini, Vaccai, v nejnovějším case Gounod vo-\nperách téhož jména, Berlioz v kantaté své nej dražší a nej-\nsladŠí melodie byly rozprostřely. Pocházejíce z dvou sobě\nnepřátelských rodičů Monteků a Kapulettů ve Veroně ne-\nmohli se Romeo a Julie koj iti nadějí, že dosáhnou svolení\nk sňatku. Tu vymyslí Juliin lékař smělý prostředek Po-\nmocí jistého nápoje upadne Julie v tvrdý spánek, jenž se po-\ndobá smrti a odnešena jest co doměle mrtva do hrobky otců\nsvých, aby tak zněl plán byla navždy krutým rodi-\nčům odumřela a k novému životu po boku milence procitla.\nRomeo nevěda na neštěstí o této lsti probodne se nad mrt-\nvolou své milenky, která se napotom ze svého spánku pro-\nbudí. Tuto látku zpracovali dle Shakespearea Barbier a\nCarré velmi obratně na libretto a Gounod užil těch nejpů-\nvabnějších barev karakteristické a milostné hudby, aby na-\nkreslil nám onen žár lásky, jenž sžíral oba milence, což se\nmu také úplně podařilo. Ponechávajíce si zevrubný rozbor\nna příští číslo podotýkáme toliko, že se opera ta potkala u\nnás se skvělým úspěchem, k čemuž nemálo také přispělo\nvzorné provedení řízením p. B. Smetany. Velký účinek\npůsobily na obecenstvo mistrně malované dekorace: Bálová\nsíň (1. děj) a zahrada (2. děj) od p. Kauckého. Sólisté do-\nstáli úplně svým úlohám. Úprava veškerá byla krásná\nzásluha to ředitelstva."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "186", "page_fin": "186", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.5.2", "titre_corps": "* Paní Aloisie Blažková-Ressová vystoupila pohostinsku", "titre_sommaire": "* Paní Aloisie Blažková-Ressová vystoupila pohostinsku", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.4", "debut_caractere": 1711, "fin_caractere_exclue": 6143, "texte": "* Paní Aloisie Blažková-Ressová vystoupila pohostinsku\ndne 12. srpna v Lipsku podruhé co hraběnka ve „Figarové\nsvatbě\" a líbila se velice. Lipská Musikzeitung vyslovuje se o\npí. Blažkové jak následuje: „Paní Blažková-Ressová dobyla si\nněžným svým sympatketickým hlasem, cituplným přednosem a\nharmonicky přiměřenými akcemi skvělého výsledku. Velkou\nárii C-dur žádalo obecenstvo k opakování a duetto B-dur mu-\nsela paní Blažková-Ressová s paní PeŠkovou-Leutknerovou o-\npakovati.\"\n* Výroční zkoušky chovanců pražské konservatoře hudby.\nCo se zpěvu dotýce můžeme se o vyučovací methodě p. J. For-\nstra, jenž ucí zpěvu elementárnímu a F. Vogla, prof. operního\nzpěvu pochvalně zmíniti. Absolvované žákyně p. prof. Vogla\nosvědčily jasnou výslovnost, pěknou vokalisaci a dobrý přednos.\nSic. Fr. Popplova zpívala arii z „Lazebníka\", sic. Rubínová\narii z „Jessondy\", sic. Ad. Eixnerova arii z „Dinory\" a slečna\nVoigtova arii z „Hans Heiling\", kterážto poslední zvláště zvuč-\nným a silným hlasem vyniká. V koloraturním zpěvu objevila\nsic. Eixnerova nevšední zručnost; avšak hlas její je příliš slabý\na tenký. V celku daly všechny žákyně p. Vogla na jevo, že\nje hlas jejich dobrou Školou uhlazen a značně vytříben. V niž-\nším oddělení zpěvu nachází se sedm žákyň, z nichžto některé\nkrásným a zvučným hlasem vynikají, jmenovitě to platí o na-\ndané sic. Marii Spottové, které kyne při pilných studiích skvělá\nbudoucnost; avšak i ostatní slečny, Fr. Barthova, Bosa Bílkova,\nRosa Klucákova, Klara Pavlisova, Marie Proskovcova a Kate-\nřina Schwarzova zbuzuji krásných nadějí vyznačujíce se pilností\na pěknými organy. Co nám však při těchto zkouškách bylo\nzvláště nápadno, jest to, že jsme neslyšeli ani jedinou arii z če-\nských oper neb vůbec do Češtiny přeloženou. Nemůžeme věřiti,\nže by to bylo vinou p. prof. Vogla, jenž si svými českými skla-\nbami o pěveckou literaturu naši dobyl značných zásluh; nýbrž\nmáme za to, že toho vinu nese ředitel p. Josef Krejčí. Taktéž\nbyly deklamace, které žákyně přednášely, naskrze nemecké. Nuže\nco tedy prospívá české opeře pražská konservatoř, na niž se\nitolik penéz Českých obyvatelů vynakládá ? Nic! Žákyně se\nam ucí opernímu zpěvu, aby prospívaly za naše drahé peníze\nNémeum.\n* Pan Jos, Drahorad, ředitel Malostranského Lumíra,\npřibyl ze své cesty po Slovensku opět do Prahy a přinesl se-\nbou značný počet velmi zajímavých národních písní slovenských,\nkteré byl tam sebral. P. Drahorad hodlá je, opatřiv je přimě-\nřeným prrůvodem, co nevidět tiskem vydati.\n* Pan Leo Lion, Pražan a nadaný skladatel, jenž odbyv\nvarhanickou školu pražskou byl nějaký cas učitelem klavírní\nhudby v Kullákově ústavě v Berlíně, pominul se smysly a dán\njest ve Vídni pod po ručen ství.\n* Pan Arnold, Moravan a druhdy tenorista u opery v\nBasileji, engažován jest nyní v Gdánsku (Danzig).\n* Pan Vavorskýy Pražan akr. dvorní pěvec v Berlíně,\njenž tam už od 26. srp. 1859 engažován jest, vystoupil dne\n26. t. r. v opeře „Norma\" a obdržel v den desítiletého svého\npůsobení od ctitelů svých vavřínový věnec, na jehož listech za-\nzaznamenána byla jména oper, v nichž výtečný náš rodák vy-\nstoupil.\n* Pan Ferd. Podhorský vystoupil dne 13. srp. v Marián-\nských Lázních v opeře „Nocleh v Granadě\" co lovec a došel\nskvělého výsledku byv hlučně a často vyvolán.\n* Pan Cantarelli (Trousil) zpíval s AugŠburskou operní\nspolečností pohostin.-ku v Kaufbeuernu (v Bavořích) a líbil se\nvelice.\n* Pan Hřímalý, mladší bratr zdejšího ředitele orkestru\nkrál. zemského českého divadla, posud koncertní mistr v Am-\nsterodámě, mešká na krátký cas v Praze, než nastoupí se slo-\nvutným naším Laubem cestu do Moskvy, kamž byl co profesor\nna tamější konservatoř se skvělými výminkami povolán. Měli\njsme tyto dny opět příležitost mladistvého umělce slyŠeti hrát\nv kruhu soukromém; genialnosť jevila se již záhy v jeho hře,\nnyní přidružila se k ní úžasná dokonalost techniky a srdcejem-\nná vroucnost výrazu. Neklameme se zajisté, stavíme-li p. Hří-\nmal éli o již pro nejbližší budoucnost mezi nejprvnější houslisty,\nkteří sobě vydobyli světské slávy. Krásný a mocný jeho ton\nstaví jej poblíže Laubovi, v němž naleznul nejen přítele horli-\nvého než i podněcovatele horoucného. V zimní saisoně uspořá-\ndají společně smyčcová kvartetta v Moskvě, kterým Laube již\ndříve vydobyl tamtéž slavné jméno.\n* Ant. Rubinstein složil velkou koncertní kantatu „Sta-\nvění babylonské věže,\" k níž mu byl J. Rodenberg text podal.\nCo nevidět bude se skladba ta dávati v Královci."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "186", "page_fin": "186", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.6", "titre_corps": "* Uprázdněná místa hudebnická. Kapelnické místo c. k.", "titre_sommaire": "* Uprázdněná místa hudebnická. Kapelnické místo c. k.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.4", "debut_caractere": 6145, "fin_caractere_exclue": 6909, "texte": "* Uprázdněná místa hudebnická. Kapelnické místo c. k.\nměšťanského ostrostřeleckého sboru v Kadani (v Cechách) s roč-\nním platem 100 zl. je uprázdněno. Uchazeci o místo to nechť\nse vykážou vysvědčeními z příslušných hudebních vědomostech\nkapelnických nejdéle do 15. září t. r. u velitelstva sboru:\nSchutzencorps-Commando in Kaaden, a se vyjádří , že nastoupí\nmísto dne 1. října. B. Bilse, královský ředitel hudby nyní\nve Varšavě, hledá koncertního mistra, jenž může nejen co só-\nlista, ale i ve hře orkestralní úcinkovati. Uprázdněno jest\nmísto kantora u evang. chrámu v Elbingu. Mimo svobodny byt\n400 tol. ročně. Bude-li uciti zpěvu v gymnasiu, obdrží 250\ntol. Uchazeci, majíce výtečná vysvědčení, nechť se hlásí pí-\nsemně do 15. září t. r. u magistrátu v Elbingu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-09-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "186", "page_fin": "186", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.2.7", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.4", "debut_caractere": 6911, "fin_caractere_exclue": 7161, "texte": "Listárna.\nSI. zp. spolku v S. K podobné merende můžete užít humor,\nsboru „Buřičové\" (pro 1 hlas a 4 žáky s průvodem piana)\naneb smyčcového kvartetta v partituře neb v hlasích; v\nhudbu uvedl G. B. Bierey. Sbor ten obdržíte v opisu u F.\nBoučka v Praze."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "183", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.1", "texte": "Zvonařův rozbor\nnárodních písni českých.\n(Kriticky objasněn.)\nd) Nápěvu v oběmu šesti tónů.\nNápěvů s objemem šesti tónů máme hojnost. Některé\nse zakládají na škále e d e f ja, některé na škále a h c d\nef. Tyto jsou měkkého, ony tvrdého tónorodu. K prvním\nnáležejí nápěvy písní „Ach synku, synku, doma-li jsi\"\n„Ach není tu, není\" a j. v. Nápěv první písně začíná se\ntónikou a sexta přichází v něm teprvé v druhém odstavci co\nnejvyšší melodický bod; v druhé písni začíná se nápěv právě\nsextou, tedy v celém nápěvu nej vyšším tónem, což jest krá-\nsným a velevýznamným tahem tohoto nápěvu. Kdežto první\nnápěv od nejnižšího tónu vychází, zponenáhla k vyšším tó-\nnům vystupuje a teprvé asi uprostřed na nej vyšším tónu se\noctne: vyvinuje se cit také jen zponenáhla a dosahuje nej-\nvyššího výrazu teprvé nej vyšším tónem. Jinak v druhé písni;\nže zde nápěv nejvyšším tónem začíná, zdá se, jakoby se cit\njiž před započetím na nejvyšším stupni nalézal, pročež zpěv\njiž jakoby plným proudem začne, a úplný výraz citu se již\nv prvním tónu soustředí.\nPůvodce tohoto nápěvu měl zajisté v sobě jiskru genia,\njiž nedosadí žádné hledání a umělé k zpěvu se podněcování.\nDříve nežli začal pěti, byl zajisté naplněn pocitem největší\nroztouženosti, co se v takovém stavu mysle zapěje, jest,\nkdyby i prostým bylo, pravdivým a zůstane krásným po vše-\ncky časy.\nAvšak musím tě, ty drahá perlo českého zpěvu, prozatím\nopustiti, shledáme se ale ještě jednou.\nPodobný začátek sextou má také nápěv písně „Nejsi,\nnejsi, jak si se dělala;\" že ale sexta později vyššími tóny\npřekonána jest, nemá v tomto nápěvu důležitost, jako v o-\nnom, ačkoliv neuznamenati nelze, že tento interval, alespoň\nv prvních dvou taktech a všady, kde se později vyskytuje,\nnápěvu tétéž výraznosti jako předešlému dává.\nV zpěvníku Holanovu „královská kaple,\" vyd. r. 1693,\nnalézá se jeden nápěv, který má s nápěvem písně „Ach není\ntu, není\" trochu podobnosti melodické i rhythmické; mimo\ntento nemá nápěv „Ach není tu\" sobě podobného; jest tedy\njedináčkem matičky vlasti.\nMěkký tónorod jest rovněž tak jako tvrdý zastoupen\nvelevýznamnými a krásnými nápěvy v objemu šestitónů. Ná-\npěv písně „Až tady pojedu, já se neohlídnu,\" jež do této\ntřídy náleží, začíná se pátým tónem, od kterého se hned k\nšestému nejvyššímu a nejvýraznějŠímu tónu povznese; tomuto\npodobá se nápěv písně „Dala mně má milá rozloučení.\"\nJiného spůsobu a rázu, ačkoliv také šestitónový objem\nmají, jsou nápěvy, jež se pohybují v pěti tónech nad zá-\nkladní tón, jako nápěv písně „Okolo zahrádky teče studená\nvodička\" a v. j. Tento spodní půltón nepřičiňuje ale nápě-\nvu též výraznosti jako půltón aneb celý tón nad kvintou.\nPodle povahy náležejí tyto nápěvy spíše do třídy nápěvů v\nobjemu pěti tónů, neboť postrádají čelných vlastností znači-\nvých, jimiž vynikají nápěvy v předešlém spůsobu šestitóno-\nvého objemu.\nNápěv písně „Pojeď, chlapče, pojeď domů\" liší se od\nspolurodých nápěvů v pravém šestitónovém objemu tím, že\npřechází v druhé polovičce prvního dílu do příbuzné tvrdé\ntóniny, anyžto předešlé v hlavní tónině zůstávajíce, obyčejně\npolovičním závěrkem v prvním díle se končí. Podobně mo-\ndulační tahy budou později na svém místě uvažovány.\nŠestým tónem rozmnožily se znamenitě prostředky, jimiž\nnápěv výraznosti nabývá. Jím dostaly nápěvy příměsku váš-\nnivosti, větší vnitřní pohnutosti, neklidnosti a staly se smy-\nslnějšími o značné poznání; všecky vlastnosti, jakých jsme\npři nápěvech s menším tónovým objemem ještě neznamenali;\nty byly klidné, neprobuzené, neuvědomělé; výrazu svého na-\nbývaly jediné od veliké aneb malé tertie; tato jim vtiskovala\nlehounkého stesku a milounké zádumčivosti, ona svěžesti a\nčerstvosti. V sextě dostala tercie mocné společnice, která\njí pomohla tónorod určitěji označiti a jí nastíněný výraz zvý-\nšiti a dokonati.\nNápěvy v objemu pěti tónů porovnal bych s myslí dět.\nskou, ony pak v objemu šesti tónů s myslí jinošskou; neboť\nse teprvé v těchto začíná probouzeti síla, kteréž v nápěvech\ns větším objemem vždy více a více přibývá.\nEjhle, jak mnoho může jediný tón! —První, kdož k ob-\njemu pěti tónů jednoho tónu ve výšce přičinil, zajisté netu-\nšil, jak mnoho výrazu tímto tónem nápěvu přibude.\nAčkoliv řada šesti tónů k skládání prostonárodních ná-\npěvů postačuje, nespokojil se jí lid přece, nýbrž ji rozšířil\ndo výšky ještě několika tóny. Nápěvy v objemu šestitóno-\nvém musily ještě postrádat vzletn kteréž lze docíliti toli-\nko jen v takovém tónovém objemu, kde se může nápěv vzná-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "184", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.2", "texte": "šeti, kde může zalétati k tónům vyšším, jako jsou osmý, de-\nsátý a t. d. nad základním tónem. Rozmnožením objemu\nšestitónovélio o jeden tón nabyl již nápěv trochu vzletnosti;\nta vzletnost nebyla ale ještě úplnou a trvanlivou, poněvadž\nse nápěv jen k sedmému tónu, septimě, povznésti mohl, od-\ntud zase sklesnouti musil, jakoby si byl křidélka popálil.\nPříčinou toho jest povaha tohoto sedmého tónu, který se\npřirozeně k nižším tónům kloní. Úplné vzletnosti může na-\nbyti nápěv teprvé v objemu osmitónovém.\ne) Nápěvy v objemu sedmi tónů.\nPředevším jiným musím při těchto nápěvích poznamenati,\nže se nepohybují jako předešlé mezi tónikou a některým ná-\npěv ve výšce ohraničujícím intervallem, jako byly v předeš-\nlých nápěvech kvarta, kvinta a sexta, nýbrž že se pohybují me-\nzi dominantou a septimou od dominanty, tedy mezi pátým a\njedenáctým tónem od toniky počítajíc. Mluvím-li zde o septi-\nmě, budiž tedy rozuměna septima dominanty a nikoliv toniky.\nNa nápěvu písně „Ovčák pase ovce\" lze si takový objem\ndobře představiti. Nápěv tento pohybuje se mezi tóny j, /,\ntedy v objemu malé septimy; nejnižší v něm tón j není ale\nzákladním tónem čili tónikou, nýbrž kvintou čili ,\nponěvadž jest základní tón téhož nápěvu c; / jest k tónu j\nseptimou, k základnímu tónu c ale jedenáctým tónem čili\nundecimou.\nJistým znakem a zvláštností těchto nápěvů jest, že se\nobyčejně začínají dominantou. Nápěv písně „proto jsem se\nvdala\" budiž příkladem takovýchto nápěvů v , nápěv\npísně „Sedlák na louce seče\" pak v měkké tónině. V obou\ndvou nápěvech přichází septima dominanty co nejvyšší ton,\npři kterém se jakoby zlomení nápěvu uznamenává. Takové\nnápěvy zdají se, jakoby byly obtíženy nějakou přirozenou va-\ndou, jakoby se jim nedostávalo životní síly; podobají se by-\nlině, jejíž vrcholka zakrsala. Zvlášť se tento pocit vtírá při\nnápěvech v tvrdém tónu, čehož příčinu nalézám ve veliké\ntercii, kteráž vzbuzuje předtuchu větší bujnosti nápěvu. Ná-\npěv písně „Šla dívka na trávu\" začne pěkně vykročile; podle\ntakového začátku a podle veliké tercie očekává se, že se ná-\npěv bujně vyvine; avšak již v třetím taktě ochabne živost\n(právě v bodu, kde se septima vyskytne); očekávání se ne-\nvyplní: nápěv, jenž bujně začal, najednou zkrotne.\nTo vše lze též znamenati na nápěvích písní „Už se mně\nláska zrušila\" „Ty zdejší panenky, ty jsou nanic\" a m.j.\nV písni napřed jmenované jest pozoruhodná výborná de-\nklamace; každé ve větě důležité slovo jest vyraženo vyšším\ntónem; v první větě totiž slovo „zrušila\", v druhé „která\"\na „nejvíce\", v poslední „žádnému\" a v slově „nevěřila,\"\nsyllaba „ne.\" (Pokračování.)\n\nPražské hudební zpomínky.\nSepsal Dr. A. V. Ambrož.\nKdyž byl Beethoven zemřel, nastala, jak se Schumann\nhumoristicky vyjádřil, „velmi suchá leta, kde museli Bohu\nza každé stéblo deko váti.\" Též František Schubert a C.\nM.z Webrů následovali brzo slavného mistra, Rossini u-\nzavřel zároveň svým „Vilémem Tellem\" svou dráhu; Spohr\nsestárnuv, počal být svým vlastním opisovačem, slabounký\nBellini byl bůžkem času. Ještě nebyla nastala Lipsku nová\nskvělá doba; slovem, „byla to velmi hubená leta.\" Toliko\nvirtuosové, jsouce zbožňováni, zažili zlatých dnů, jakých\nnebyli před tím nikdy viděli. Tehdáž napsal jistý kritik\nu příležitosti Thalbergova koncertu: „Na hudebním nebi\nskví se tři velké hvězdy, jejichžto záře se po celém světe\nrozlévá: jsou to Malibranka, Paganini a Gusikov (nyní\núplně zapomenutý polský žid, jenž hrál na slaměnou har-\nmoniku). Thalberg je snad povolán býti čtvrtou hvězdou\nThalberg byl přede vším onen virtuos, při jehož hře\ndiv zanícením nepukla Vídeňská kritika, která krátce před\ntím počínajíc Paganinim zacla sloužiti zlatému teleti nastá-\nvajícího virtuoství. Kritiky Wiestovy v Báuerlově „Theater-\nZeitungu\" - tehdejším organu Vídeňské intelligence\nbyly už pobočními kusy k přemrštěným, fantasticko-poeti-\nckým viděním , která mají Jean Paulovi hrdinové Albano,\nHorior atd. ve zvláště důležitých okamženích. Sloh těch-\nto kritik byl cituju toliko dle zpomínek as následu-\njící: „Duhy, stavíce se nad duhami, vypínaly své barvolesklé\nkruhy nad křišťálovými, kouzelnými zámky; z vodometů\nsvětelných sršely briliantové jiskry k nebesům a z nich vy-\nnořila se božská žena melodie.\"\nToto bombastické nakupení obrazů přetlumené v holou\nprosu nemělo nic více znamenati, než že Thalberg nechal\nnějakou melodii dle svého způsobu prokmítati uprostřed\npassáží. Jednou zmizel dobráku Wiestovi mezi koncertem\ndocela Thalberg před očima a na jeho mí sté seděla\nFantasie u piana. Podobné věci platily tehdáž za ducha-\nplné a čítaly se s velkou zbožností. Když pak Liszt „na-\nstoupil\" a čtvrtou hvězdu na hudebím nebi tak silně zatem-\nnil, že oní pak vlastně nebylo takřka ani řeci; zvrhlo se\nzanícení koncertních zpravodajců v pravý tarantelní tanec\nnadšení, a obecenstvo tančilo sebou. Celá věc počínala být\npsychiatricky velmi zajímavou. Druhá velmoc vídenské\nžurnalistiky Saphirův časopis „Humorist\" fantazoval\ns Theaterzeitungem o závod. Po jistém Lisztově koncertě\nzdálo se M. G. Saphirovi na př., jak se ustrašené klavíry\ndo koutů sálu utíkají* Náš duchaplný krajan Dr. Hanzlík\nv\nskladatel „Milostné písně pod Vyšehradem\", „Českého hou-\nslisty\", spisovatel knihy „Dějiny koncertovství ve Vídni\",\nkterá vyniká rovněž tak drahocennou, s podivuhodnou pílí\nnashromážděnou látkou jako brillantním znázorněním.\nDr. Hanslík podal v knize té několik bohužel jen řídkých\npříkladů jásajícího nadšení, které na jevo dávali zanícením\npominulí kritikové ze svých blázineckých celí v Theaterzei-\ntungu. Humoristu, Sammleru atd. ne-li pro skandál světa,\nalespoň potomstva.\nPraha leží příliš blízko u Vídně, tak že jsme velmi jasně\nslyšeti mohli hluk a jásot jejich. Na štěstí měli jsme v Praze.za\nnáěelníka kritiků velmi důkladného, přesně vzdělaného muže,\njenž nebral věc na lehkou váhu; muže, jehož cenu nedo-\nvedlo naše tehdejší obecenstvo nižádným spůsobem uvážitií\nbyl to profesor Antonín Muller.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "185", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.3", "texte": "Úvahy.\n\n—x—\nSouvenir de Ch. M. Weber. Rêverie sêrieuse par Jos. Löw\n(op. 34). Ve Vratislavi u C. F. Hientsche.\nFantasie briliante sur des motifs de V opera „Li Africaineu\nde G. Meyrbeer, par J. Low op. 21. V Praze uE.\nWetzlera.\nNovellette pour le piano par J. Low (op. 6). V Lipsku u Kistnera.\nNemohouce se o všech těchto salonních skladbách pro skrom-\nnost místa do podrobná vyjádřiti, obmezujeme se pouze na po-\nvšechné jejich posouzení. V první skladbě (op. 34) užil p. skla-\ndatel známé Webru od mnohých připočítané písně „Když jsem\ns polehounka\" k malé fantasii, nechav ji zprvu zcela jasně avšak\ns malou změnou vystoupiti, načež se jí jen s povzdálí dotýká\naneb ji vkusně variruje. Taktéž utvořil p. Low z oblíbených mo-\ntivů z opery „Afrikanky\" pěknými arabeskami a passaŽemi je\novinuv a přiměřeně je k sobě spojiv vděčnou salonní skladbu\npro nadějné pianisty. V třetí komposici (op. 6) osvědčil p. skla-\ndatel, že není chůd na pěkné melodie a že zná přiměřeně mo-\ntivy zpracovali a k pěknému celku zaokroubliti; slovem skladby\nty nedělajíce nároků na nějakou hloubku myšlének potkají se\npři dobrém provedení s rozhodným úspěchem.\n\nDopisy.\n\nZ Petrohradu. (Al. Winterberger, prof. konservatoria. — Čajkovského\n„Undina.\")\nMísto zemřelého Alexandra Dreyschoeka zvolen jest p. Alex.\nWinterberger, žák Lisztův za professora vyŠŠí klavírní hry na\nzdejším konservatoriu. Pan Winterberger jest znám co výtečný\npianista z Vídně a komponuje nyní velkou německou operu.\nCo nevidět přibude sem professor moskevské konservatoře Caj-\nkovský, aby zde uvedl na jeviště novou svou zpěvohru „Undinu,\"\nk níž libretto je vzato z „Undiny\" Zukovského. Provozování\nnové opery je už zjištěno a lze od ní mnoho ocekávati, poněvadž\nČajkovský v první své opeře „Vojevoda,\" která byla v loni v\nMoskvě provozována, objevil nevšední nadání komposiční.\nZ Paříže. (Gounod. — Jean dArc.)\nSlavný skladatel Gounod, tvůrce opery „Faust\" a „Romeo\na Julie,\" upustil od úmyslu, skládati operu na text „Francesca\ndi Rimini\"; za to však požádal spisovatele Barbiera a Carré,\naby mu napsali operní text dle nějakého dramatu od Shakes-\npeara. Mermet dokončil právě operu „Jean ďArc\" (Pannu\nOrleanskou), která se v zimě provozovati bude. Pan Faure bude\nKarla VI. a sic. Nilsonova pannu Orleanskou dávati.\nZ Mnichova, dne 28. srpna. (Wagnerova opera „Rheingold\". — H. z\nBülowa.)\nV pátek dne 27. srpna odbývala se generální zkouška v ko-\nstumech na operu „Rheingold\" od Rich. Wagnera. Zítra má býti\nprvní, dne 31. srpna druhé, dne 2. září třetí představení. Y\nkestru účinkuje 119 hudebníků, mezi jinými 10 virtuosů na harfu.\nZ Paříže přibyli jsem ctitelové Wagnerovi a žurnalisté, aby byli\npřítomni prvnímu představení * mezi jinými Catulle a Judith Men-\ndes, Ed. Scliuné, Villiers de l'ile ďAdam, St. Saens, Pasdeloup\na jiní. Dvorní kapelník a ředitel zdejší konservatoře, p. Hans\nz Bůlowa, zadal podruhé vzdor tomu, že mu J. M. král 7000\nslužného a 4000 pensi nabídnouti dal, o své propuštění, a v\nnaději, že se jeho žádosti vyhoví, opustil Mnichov a odebral se\ndo Berlína, kde se snad usídlí.\nZe Stockholmu. (Tenor Oskar Arnoldson a skladatel Hallström.)\nPřed nedávnem odebral se odtud do Berlína p. Oskar Ar-\nnoldson, první tenorista zdejší švédské opery, a zpíval o 11. hod.\ndopol. v král. operním divadle na zkoušku první arii Hiiona z\n„Oberona\" a sortitu Almavivy z „Lazebníka.\" Jelio tenor je\nkrásný, zvučný, maje oktávy v objemu a dosahuje až k O\ndvoučárkované oktávy. Škola jeho je výborná, trillek korrekt-\nní a přednos promyšlený. Pan Iv. Hallstrom složil komickou\noperu „Očarovaná kočka,u která se v Stockholmů velice líbí.\nZ Münsteru. (Přednáška Dra. Landoise.)\nV přírodo-liistorickém spolku přednášel před nedávnem Dr.\nLandois o svém nejnovějším pozorování, jež se týká tónových\na hlasových přístrojů u hmyzů. Mezi jiným pravil: Tonová\nvýška hlasu a tónu u hmyzů dá se po krátkém cvičení velmi\nsnadno určiti. Hlas mouchy domácí pohybuje se skrze dis, cis,\nh,b; její křídelní tón je e aneb f. Hlas mouchy bzucivé h, c, b;\nkřídelní tón g, f. Hlas včeličky ah, c nad linií; křídelní tón\ngis, a, medáka h, křídelní tón hluboké A pod linií, soustavy hou-\nslového klíce, hospodář, včely (Bluthenbiene) 3krát čárkované f,\nkřídelní tón a aneb g v liniové soustavě. Náš obyčejný komár\nvydává za letních večerů, kde bzučí oblakovitě v rojích, hlas\nsvůj ve výši tónu e aneb d. Zapěje-li někdo tón tento na blízku\nroje, spustí se náhle celé množství komárů na zpívajícího.\n\n0... i...\nZ Pardubic dne 29. července. (Výlet zpěv. spolku.)\nV neděli dne 11. Července t. r. zažil jsem já a několik\nsoudruhů rozkošné hodiny ; byla totiž produkce (první vystou-\npení !) ženského pěveckého spolku v Heřmanovu Městci ve\nvkusném sále u p. Pivnicky. Protože pardubický ženský spolek\n„Ludmila\" svým ředitelem p. Tom. Střebským právě ten den\nvýlet do Heřmanova Městce uzavřel, vydal se, jak se sebou\nrozumí, také mladý svět mužský z Pardubic na pěknou tuto\npouť. Y Heřmanovu Městci uvítali nás oba pěvecké spolky,\npři příležitosti nás ředitel p.Janda vřele oslovil a všem přícho-\nzím pardubickým hostům třikráte „Slávu\" provolal, což celý\nzástup opětoval. Po krátkém občerstvení Šlo se při krásném po-\nčasí do zámeckého parku, kdež jsme všichni ve stínn košatých\nstromů a líbeznou vůní nejrozmanitějších květin vskutku pookřá-\nli. Z držíc se zde as 2 hodiny, putovala celá společnost\n(neb i cizích nyní značně přibylo —) přes malé a velké ná-\nměstí Městecké do hostince p. Pivnicky, bavíc se zde až k pro-\ndukci milou nám rozmluvou a velmi dobrými nápoji. Cas pro-\ndukce se blížil, hosté se scházeli a první číslo programu po-\nčalo. Hrála se „Slovanská ouvertura\" od Tittla, řízením kapel-\nníka p. Kejklícka a musela se na žádost obecenstva opakovati.\nNapnutě jsme očekávali první vystoupení ženské pěvecké jedno-\nty „Cecilie\". Zpíval se ženský sbor: „Otcina\" od Škroupa a\nsice velmi a cistě přečísne 5 zvláštně vynikal trojzpěv pro ženské\nhlasy : „Dar nejnežnějŠí\" od Pivody, jež starostka a dvě nám\nneznámé slečny (údy „Cecilie\"), provedli. Mužský zpěváčky\nspolek zpíval žertovný sbor: „Ženské klepy\" od Vinaře s pa-\ntřičným výrazem; zvláštně vynikali oba spolky ve „slavnostním\nsboru\" od Karlíka, kíerýž na bouřlivý a všeobecný potlesk se\nopakovati musel. Barytonovou píseň od Krova: „Porodila mne\nmoje matička\" přednášel p. Janda (slyšeli jsme ji rozmile též v\nPardubicích!) a z opery „Rigoletto\" od Verdi-ho hrál na pianě\npan Haut; obe solové čísla se publikum líbily. Sbory mužské\ni ženské řídil jejich ředitel p. Janda. Po produkci následoval\nples, a mohu říci, že jsem i soudruhy z Pardubic na dlouho\ntak mnoho a tak se zalíbením netancili, jako při zvucích cistě\nprovedené hudby nově zřízené kapely Heřmano-Městecké.\nSvítání ráno nás překvapilo a my pomysleli též na zpáteční\ncestu s tou blahou nadějí, opět brzo uvědomilé a bodré obyva-\ntelstvo v Heřmanově Městci navŠtiviti.\n\nKronika zpěváckých spolků.\nv\n* V Černé Hoře na Moravě zařídili dne 29. srp. tamější\npokročilí občané Čtenářsko-pevecký spolek „SlavikC V Zbejseve.\nna Moravě hodlají tamější národovci: p. LaŠtovka učitel, p. Frt\nHudeček, Železný a jiní dne 29. srp. založit Čtenářsko-pěvecký\nspolek „Urban.\""}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "186", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690901-01.1.4", "texte": "Zprávy.\n\nP.\n* České divadlo. Dne 27. srpna: \"První den štěstí\" —\ndne 29. srp. ~Romeo a Julie\", veliká operu v 5 jednáních,\njiž dle Shakespearova dramatu sestavili J. Barbier aM.\nCarré. Překlad od E. Zúngla Hudba od Gounoda (poprvé)\nDne 31. srpna Romeo a Julie.\nKdož by neznal ony zářící dioskury nejněžnejší lásky a\nvěrnosti, nad nimiž Shakespeare nejvyšší kouzlo své musv,\nJiří Benda, Bellini, Vaccai, v nejnovějším case Gounod vo-\nperách téhož jména, Berlioz v kantaté své nej dražší a nej-\nsladŠí melodie byly rozprostřely. Pocházejíce z dvou sobě\nnepřátelských rodičů Monteků a Kapulettů ve Veroně ne-\nmohli se Romeo a Julie koj iti nadějí, že dosáhnou svolení\nk sňatku. Tu vymyslí Juliin lékař smělý prostředek Po-\nmocí jistého nápoje upadne Julie v tvrdý spánek, jenž se po-\ndobá smrti a odnešena jest co doměle mrtva do hrobky otců\nsvých, aby tak zněl plán byla navždy krutým rodi-\nčům odumřela a k novému životu po boku milence procitla.\nRomeo nevěda na neštěstí o této lsti probodne se nad mrt-\nvolou své milenky, která se napotom ze svého spánku pro-\nbudí. Tuto látku zpracovali dle Shakespearea Barbier a\nCarré velmi obratně na libretto a Gounod užil těch nejpů-\nvabnějších barev karakteristické a milostné hudby, aby na-\nkreslil nám onen žár lásky, jenž sžíral oba milence, což se\nmu také úplně podařilo. Ponechávajíce si zevrubný rozbor\nna příští číslo podotýkáme toliko, že se opera ta potkala u\nnás se skvělým úspěchem, k čemuž nemálo také přispělo\nvzorné provedení řízením p. B. Smetany. Velký účinek\npůsobily na obecenstvo mistrně malované dekorace: Bálová\nsíň (1. děj) a zahrada (2. děj) od p. Kauckého. Sólisté do-\nstáli úplně svým úlohám. Úprava veškerá byla krásná\nzásluha to ředitelstva.\n\n* Paní Aloisie Blažková-Ressová vystoupila pohostinsku\ndne 12. srpna v Lipsku podruhé co hraběnka ve „Figarové\nsvatbě\" a líbila se velice. Lipská Musikzeitung vyslovuje se o\npí. Blažkové jak následuje: „Paní Blažková-Ressová dobyla si\nněžným svým sympatketickým hlasem, cituplným přednosem a\nharmonicky přiměřenými akcemi skvělého výsledku. Velkou\nárii C-dur žádalo obecenstvo k opakování a duetto B-dur mu-\nsela paní Blažková-Ressová s paní PeŠkovou-Leutknerovou o-\npakovati.\"\n* Výroční zkoušky chovanců pražské konservatoře hudby.\nCo se zpěvu dotýce můžeme se o vyučovací methodě p. J. For-\nstra, jenž ucí zpěvu elementárnímu a F. Vogla, prof. operního\nzpěvu pochvalně zmíniti. Absolvované žákyně p. prof. Vogla\nosvědčily jasnou výslovnost, pěknou vokalisaci a dobrý přednos.\nSic. Fr. Popplova zpívala arii z „Lazebníka\", sic. Rubínová\narii z „Jessondy\", sic. Ad. Eixnerova arii z „Dinory\" a slečna\nVoigtova arii z „Hans Heiling\", kterážto poslední zvláště zvuč-\nným a silným hlasem vyniká. V koloraturním zpěvu objevila\nsic. Eixnerova nevšední zručnost; avšak hlas její je příliš slabý\na tenký. V celku daly všechny žákyně p. Vogla na jevo, že\nje hlas jejich dobrou Školou uhlazen a značně vytříben. V niž-\nším oddělení zpěvu nachází se sedm žákyň, z nichžto některé\nkrásným a zvučným hlasem vynikají, jmenovitě to platí o na-\ndané sic. Marii Spottové, které kyne při pilných studiích skvělá\nbudoucnost; avšak i ostatní slečny, Fr. Barthova, Bosa Bílkova,\nRosa Klucákova, Klara Pavlisova, Marie Proskovcova a Kate-\nřina Schwarzova zbuzuji krásných nadějí vyznačujíce se pilností\na pěknými organy. Co nám však při těchto zkouškách bylo\nzvláště nápadno, jest to, že jsme neslyšeli ani jedinou arii z če-\nských oper neb vůbec do Češtiny přeloženou. Nemůžeme věřiti,\nže by to bylo vinou p. prof. Vogla, jenž si svými českými skla-\nbami o pěveckou literaturu naši dobyl značných zásluh; nýbrž\nmáme za to, že toho vinu nese ředitel p. Josef Krejčí. Taktéž\nbyly deklamace, které žákyně přednášely, naskrze nemecké. Nuže\nco tedy prospívá české opeře pražská konservatoř, na niž se\nitolik penéz Českých obyvatelů vynakládá ? Nic! Žákyně se\nam ucí opernímu zpěvu, aby prospívaly za naše drahé peníze\nNémeum.\n* Pan Jos, Drahorad, ředitel Malostranského Lumíra,\npřibyl ze své cesty po Slovensku opět do Prahy a přinesl se-\nbou značný počet velmi zajímavých národních písní slovenských,\nkteré byl tam sebral. P. Drahorad hodlá je, opatřiv je přimě-\nřeným prrůvodem, co nevidět tiskem vydati.\n* Pan Leo Lion, Pražan a nadaný skladatel, jenž odbyv\nvarhanickou školu pražskou byl nějaký cas učitelem klavírní\nhudby v Kullákově ústavě v Berlíně, pominul se smysly a dán\njest ve Vídni pod po ručen ství.\n* Pan Arnold, Moravan a druhdy tenorista u opery v\nBasileji, engažován jest nyní v Gdánsku (Danzig).\n* Pan Vavorskýy Pražan akr. dvorní pěvec v Berlíně,\njenž tam už od 26. srp. 1859 engažován jest, vystoupil dne\n26. t. r. v opeře „Norma\" a obdržel v den desítiletého svého\npůsobení od ctitelů svých vavřínový věnec, na jehož listech za-\nzaznamenána byla jména oper, v nichž výtečný náš rodák vy-\nstoupil.\n* Pan Ferd. Podhorský vystoupil dne 13. srp. v Marián-\nských Lázních v opeře „Nocleh v Granadě\" co lovec a došel\nskvělého výsledku byv hlučně a často vyvolán.\n* Pan Cantarelli (Trousil) zpíval s AugŠburskou operní\nspolečností pohostin.-ku v Kaufbeuernu (v Bavořích) a líbil se\nvelice.\n* Pan Hřímalý, mladší bratr zdejšího ředitele orkestru\nkrál. zemského českého divadla, posud koncertní mistr v Am-\nsterodámě, mešká na krátký cas v Praze, než nastoupí se slo-\nvutným naším Laubem cestu do Moskvy, kamž byl co profesor\nna tamější konservatoř se skvělými výminkami povolán. Měli\njsme tyto dny opět příležitost mladistvého umělce slyŠeti hrát\nv kruhu soukromém; genialnosť jevila se již záhy v jeho hře,\nnyní přidružila se k ní úžasná dokonalost techniky a srdcejem-\nná vroucnost výrazu. Neklameme se zajisté, stavíme-li p. Hří-\nmal éli o již pro nejbližší budoucnost mezi nejprvnější houslisty,\nkteří sobě vydobyli světské slávy. Krásný a mocný jeho ton\nstaví jej poblíže Laubovi, v němž naleznul nejen přítele horli-\nvého než i podněcovatele horoucného. V zimní saisoně uspořá-\ndají společně smyčcová kvartetta v Moskvě, kterým Laube již\ndříve vydobyl tamtéž slavné jméno.\n* Ant. Rubinstein složil velkou koncertní kantatu „Sta-\nvění babylonské věže,\" k níž mu byl J. Rodenberg text podal.\nCo nevidět bude se skladba ta dávati v Královci.\n\n* Uprázdněná místa hudebnická. Kapelnické místo c. k.\nměšťanského ostrostřeleckého sboru v Kadani (v Cechách) s roč-\nním platem 100 zl. je uprázdněno. Uchazeci o místo to nechť\nse vykážou vysvědčeními z příslušných hudebních vědomostech\nkapelnických nejdéle do 15. září t. r. u velitelstva sboru:\nSchutzencorps-Commando in Kaaden, a se vyjádří , že nastoupí\nmísto dne 1. října. B. Bilse, královský ředitel hudby nyní\nve Varšavě, hledá koncertního mistra, jenž může nejen co só-\nlista, ale i ve hře orkestralní úcinkovati. Uprázdněno jest\nmísto kantora u evang. chrámu v Elbingu. Mimo svobodny byt\n400 tol. ročně. Bude-li uciti zpěvu v gymnasiu, obdrží 250\ntol. Uchazeci, majíce výtečná vysvědčení, nechť se hlásí pí-\nsemně do 15. září t. r. u magistrátu v Elbingu.\n\nListárna.\nSI. zp. spolku v S. K podobné merende můžete užít humor,\nsboru „Buřičové\" (pro 1 hlas a 4 žáky s průvodem piana)\naneb smyčcového kvartetta v partituře neb v hlasích; v\nhudbu uvedl G. B. Bierey. Sbor ten obdržíte v opisu u F.\nBoučka v Praze."}]}