{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_sha256": "e94fb9fe7ed1669dc9154a12b80bdeb5b699732078fa5f93313bda0cf59481c7", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/09/10_01/bmtnabd_1869-09-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "187", "page_fin": "187", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.1", "titre_corps": "Jan Levoslav Bella.", "titre_sommaire": "Jan Levoslav Bella.", "signature_source": "R", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "187", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4880, "texte": "Jan Levoslav Bella.\nR.\nPodavše životopisy výtečných a zasloužilých skladatelů\nČeských, polských a ruských, cítíme se povinny upozorniti též\nna mladého sice, ale velmi nadaného a důkladně vzdělaného\nskladatele slovenského, o jehožto vzorných a důkladných sklad-\nbách jsme se v těchto listech poprvé co nejchvalněji zmínili.\nMíníme totiž Jana L. Bellu.\nJ. L. Bella narodil se r. 1843 ve Sv. Mikuláši v Liptov-\nském komitátu v Horních Uhrách a jest co hudebník naskr-\nze samoukem. Nedostatky bídného elementárního vyučo-\nvání na housle přinutily jej k vyhledávání rozličných appli-\nkatur a k záhému samocvičení, tak že se brzy sám od sebe\nnaučil zpěvu, klavíru a varhanám a jimi obrátil, jsa teprv 8\nlet stár, (1851) pozornost na sebe. To však nelze přičítati te-\nchnické neb docela umělecké sběhlosti: nýbrž silnému výra-\nzu citu, s nimž přednášel na mnoze své vlastní fantasie, jež\nvydával za cizí skladby, poněvadž mu jeho otec chudý to\nučitel nemohl opatřiti učebné prostředky.\nJednou hrál Bella před biskupem Ladislavem Zábojským\na dobyl si produkcí tou, o níž i ve veřejných listech zprá-\nva podána byla, protekce a podpory jeho v té míře, že na\nútraty svého otcovského příznivce Levočské gymnasium na-\nvštěvovati mohl. Zde se učil také Bella hře klavírní, avšak\npřičinlivý chlapec nemohl snésti tamějšího bídného učitele a\njiž po několika hodinách vyučování zřekl se ho proti vůli svých\nrodičův a byl od té doby jen sám na sebe odkázán.\nVelký vplyv na vývin hudebního talentu Bellova měl mla-\ndý, hudby milovný professor Leopold Dvořák v Levoči, jenž\nspojil veškeré hudební síly gymnasia k statnému orkestru,\nzakoupiv přispěním biskupovým potřebné nástroje hudební a\njiné rozličné náčiní k účeli tomu.\nBellovi dostalo se tu poprvé příležitosti nahlídnouti do\npartitur. Ipomahal noty opisovati a arranžoval brzy své skladby\nproorkestr, jenž je též s dovolením přívětivého pana professora\npřednesl. Od té doby nemohl Bella svému pudu a náklon-\nnosti k hudbě více odolati; on skládal, zpíval, hrál brzo na\nklavír, brzy na housle, brzy na violu aneb na kontrabass,\ntroubil brzo na snížčový posoun, později nabombardon, brzy\nna polnici, brzy na lesnici dle toho, jakou sílu pan profesor\nDvořák pro svůj orkestr potřeboval.\nPři všem tom, že nekonal ještě theoretická hudební stu-\ndia, složil, jsa teprv 16 let stár a nedobyv si ještě potřebné-\nho vědeckého vzdělání, co seminarista v Báňské Bystřici in-\nstrumentální mši, která s pochvalou v hlavním chrámu pro-\nvedena byla. Theologickými studiemi přinucen mohl Bella\njen hru na housle pěstovati a za tou příčinou vrhl se na kom-\nponování a hudební lekturu.\nBohužel nebyl finanční stav jeho takový, aby si nevy-\nhnutelně potřebné prostředky vzdělávací opatříti mohl; avšak\nsnažlivý Bella uvrhl se raději v dluhy a opatřil si theoreti-\ncká díla hudební, v nichž co nejpilněji studoval.\nNásledkem svých studií a pilného dopisování si s vyni-\nkajícími umělci českými a německými, jakož i osobního ob-\ncování se Sim. Sechtrein a Preyerem za času jeho studií na\ntheologické fakultě ve Vídni, přilnul Bella k přísnému slohu\na nenašel mezi Vídeňskými nakladateli, kteří spekulujíce\npouze na kupecký zisk jsou posedlí toliko na taneční a jinou\nzábavnou hudbu ani jediného, jenž by Bellovy skladby i\nbez honoráru byl k tisku přijal při všem tom, že vydali vý-\nteční znalci na př. Dr. Aug. Vil. Ambros, nejen o Bellově\nslohu da capella v dílech vokálních, jakož i o instrumentací\njeho nejskvělejší vysvědčení.\nProto pro všecko uveřejnil Bella některé své menší sklad-\nby na útraty svých sporých přátel, k nimž hlavně náleží činný\na blahodějný zpěvácký spolek „Ohlas\" v Olomúci. Nejznač-\nnější skladby Bellovy jsou „Haec dies\" Odoramus v mo-\nderním Palestrinově slohu pro mužské kvartetto Tu es\nPetrus, vynikající to motetto da capella pro dvě samostatná\nmužská kvartetta, jehož to osm hlasů přísně kontrapunkticky\nje vedeno. Vyšlo u Karla Sartoriho ve Vídni. Jeho instru-\nmentální skladby byvše už provedeny na větších kůrech v U-\nhrách došly všude zaslouženého uznání.\nBella psal též více článků hudebních do časopisů, jme-\nnovitě „Slovanská hudba a spev slovenský\" (Dalibor 1869)>\njenž svědčí o důkladné vzdělanosti hudební. Co Slovan vy-\nstoupil Bella též s národními skladbami n. př. mužskými\nčtverozpěvy, fantasiemi na slovenské národní písně pro piano;\navšak nenašel mezi hornouherskými Slovany k tomu připra-\nv\nvené půdy a náležitého účastenství, toliko Cechové všímají\nsi horlivě jeho skladeb, z nichž velká část v těchto listech\ndůkladně byla oceněna. V nejnovějším čase povzbudil jej\n„Dalibor\" opět k studování slovenských národních písní, jež\npohybujíce se v řeckých tóninách nenapodobitelnou svou me-\nlancholií a originálními rhytmy na každého znalce kouzelně\npůsobí. Bella uchází se o dirigentské místo v Kremnici, které\nmu z plna srdce přejeme; avšak ještě více přejeme městu\nKremnici tak výtečného umělce, jako je Ján L. Bella."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "188", "page_fin": "188", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.2", "titre_corps": "Pražské hudební zpomínky. Sepsal Dr. A. V. Ambros.", "titre_sommaire": "Pražské hudební zpomínky. Sepsal Dr. A. V. Ambros.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "188", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4838, "texte": "Pražské hudební zpomínky.\nSepsal Dr. A. V. Ambros.\n(Pokračování.)\nPodívejme se do jakéhokoliv staršího ročníku „Bohemie\"\nz času Můllerova působení; tam najdeme jeho články, které\njsou snad psány něco v professorském tónu ; avšak jsou přes-\nné a jadrné a co ještě více znamená, vynikají skutečně krá-\nsnou humanitou co do smýšlení a úctou ke všemu, co je u-\nšlechtilé, dobré a velkolepé.\nTotéž platí o jeho hudebních kritikách, které byly Pra-\nžanům zvláště po chuti. Lidé si šeptali do ucha: „Profesor\nMůller není musikální; vlastní původce těchto recensí je V.\nTomášek a Můller je pouze upravuje a piluje.\"\nTomuto kocourkovskému klepu z roku onoho můžeme se\nnyní srdečně jen smáti. Z těchto článků nevysvítala techni-\ncko-hudební, avšak něco mnohem lepšího, totiž krásovědecko-\nhudební vzdělanost a z nich zaznívalo příliš hlasitě Můllero-\nvo všeobecné krasovědecké „Credo\" (Věřím), než aby někdo\njiný v nich účastenství míti mohl docela ne už Tomášek.\nHudební velkému Koftovi podobný obličej Tomáškův byl by\nz nich příliš patrně vykukoval.\nMůllerova vážnost, jeho důkladnost jakož i okolnost, že\nměl v „Bohemii\" a „Bohemie\" v Praze krásovědecký mono-\npol; vše to takořka sloužilo za pojišťovací ventil proti výbu-\nchům nadšenosti á la Wiest, Saphier atd. Ale zlé příklady\nkazí dobré mravy! Brzy měli jsme také svého malého aneb\nspíše nebetýčného Wiesta v osobě hraběte Ferdinanda * * *,\njenž sestoupil s výše svého rodu, aby se stal literátem v slo-\nhu Theaterzeitungově.\nVedle Bohemie objevil se tehdáž časopis „Ostund West\"\ns přílohou „Prag.\" Tam dával na př. veliký aneb spíše dlou-\nhý Ferdinand S . . ~ když byl Liszt do Prahy zavítal, přes-\nné a spravedlivé Wiestiady k lepšímu. „Dozvěděl jsem se,\"\ntak psal Ferdinaud, „v Café literaire pana Schocha, že při-\nbyl Liszt; i běžím do sálu platejského a spatřím k svému\núžasu Liszta, an je s dámou pospolu. Dáma ta měla šat s\nvléčkou z přihnědlého aksamitu, stříbrný šperk na hrdle a\nprsou a když se byl Liszt dotkl její útlých co slonovina\nbílých prstů, tu vypukla v nadšené a úchvatné řeči: Frances-\nco, ó můj Francesco, kde prodlévals tak dlouho? Proč dáma\nta Némcomaďara Liszta oslovila po italsku, nedá se tak sna-\ndno uhodnouti; tím snadněji však, že Ferdinand držel ve\nsvém vidění klavír za dámu, jako jiní bassu za nebesa. To\npřevyšovalo Saphirovy „prchající klavíry.\"\nLisztův příchod do Prahy a bezmála současné zavítání\nvděkuplné Kláry Wieckovy (nyní Schumannové) činilo v na-\nšich poměrech epochu. Liszt započal hned ve svém prvním\nkoncertu Beethovenovou sonátou do Cis-moll neslýchaná\nto smělost, nad níž užaslo obecenstvo sotva že četlo návěští\nna rozích. Tehdejší pražští učitelové piana tvrdili až do té\ndoby: „Beethovenovy nejlepší, ano vezmem-li to přísně jedi-\nně doporučitelné sonáty jsou: Tři sonáty op. 2, které byl\narcimistr svému tehdejšímu učiteli Haydnovi věnoval.\"\nMluvil jsem napotom s velmi vznešeným mladým pánem\njenž se domníval, že našel pravou příčinu volby té, maje za\nto, že Liszt volil tu skladbu pouze ze lsti. „Ano jen si to\npomyslete,\" vypravoval mi ten panáček v známém šušňavém\ntónu, „tu vystoupí Liszt, —a my očekáváme divy. On si\nsedá k pianu a hraje kus dlouhochvílný a nudný nad míru;\nkaždou čtvrthodinu jeden tón. My zůstali jako opařeni a\npatříme s ustrnutím jeden na druhého. Náhle když jsme po-\nčali dlouhou chvílí dřímati, tu spustil Liszt nu tu jste\nměl slyšeti to burácení hromu a bouře! Ale byla to chytrá\ntaktika.\"\nJak se samo sebou rozumí mluvil panáček ten o snivém\nadagiu a prudce bouřlivém finále sonáty.\nAž do vystoupení Kláry Wieckovy a Liszta břinkali u-\nstavičně všichni naši dilettanti na piano ronda a variace od\nČerného a Herze. Kdyby jim byl někdo uzavřel čtyrčárko-\nvanou oktávu klavíru, jako byl druhdy přeřízl spartánský\nefor Ekprepes Frynisovi z Lesbosu dvě zbytečné struny jeho\nlyry; bylo by bývalo po nich veta. „Perlící úhoz byl tehdáž\nalfou a omegou a největší cíl klavírní hudby: nahraditi me-\nchanické hrací tabatěrky neb hodinky. Kdo velmi solidně\nano trochu po starofrancku smýšlel, ten sáhl po „klassickém\"\nHummelovi. Mozart byl při všem tom, že požíval veliké úcty,\n„zastaralý\" a Beethoven považován zkrátka řečeno za\nblázna. A nyní zavítala sem Klára a hrála velkou Beetho-\nvenovou sonátu do F-moll, František přednášel sonátu do\nCis-moll, a obecenstvo vyjímaje některé shledalo, že Beethoven\nnení žádným bláznem.\nPřevrat byl skoro okamžitý. Nedlouho na to přednášela\nna př. slč. Mary Bousiffet de Moricourt, žákyně to proslulé-\nho Proksche, ve svém koncertu fugu do Cis-dur od Šeb. Ba-\ncha a koncert G-dur od L. Beethovena. Koncert její zapo-\nčal Mendelssohnovou skladbou: „Meeresstille und glúckliche\nFahrt\", již orkestr provedl. Nová doba tu nastala. Deset\nlet před tím byla by byla dána slč. Mary následkem tohoto\nprogramu s ohledem na §. 273. všeobec. občansk. zákonníka\npod poručenství.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "188", "page_fin": "190", "image_debut": 2, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.3", "titre_corps": "Zvonařův rozbor národních písni českých.", "titre_sommaire": "Zvonařův rozbor národních písni českých.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "188", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.2", "debut_caractere": 4840, "fin_caractere_exclue": 5548, "texte": "Zvonařův rozbor\nnárodních písni českých.\n(Kriticky objasněn.1)\n(Pokračování.)\nZnamenejme opět, jak prostá mysl na pravé uhodí.\nMezi nápěvy s objemem sedmi tónů nalézá sealepředce\nněkterý, který od toniky vychází a kmalé septimě vystupuje;\ntak nápěv písně „Ach zdál je mi se v noci sen\"; avšak ná-\npěvů takových jest v poměru k předešlým velmi malý počet.\nObyčejně jsou to ty, kteréž jsou v některé staré tónině; o\ntakových bude řeč později.\nPřicházím k nápěvům, v kterých konečně všecka vol-\nnost a vzletnost nápěvu obmezující pouta přetrhána jseu.\nJsou to:\nf) Nápěvy v objemu osmi tónů (oktávy).\nŠkála osmitónová jediné poskytuje všestranné volnosti\nnápěvu, že se tento může do výšky a hloubky podle potřeby"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "189", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6223, "texte": "rozšiřovati. Nápěv povznesa se až k oktávě nad základním\ntónem, nalézá v této neskormouceného vrchole; vyšinuv se\naž k oktávě, naleznul bodu, s kterého se může, jakoby s\nvýše, po ostatních tónech rozhlížeti, a z nich si vyhledati,\nku kterému by sestoupil aneb ku kterému by si zaskočil,\npodobně orlu, který se střelhbitě vznese as výše po kořisti\nse rozhlíží. Jako cestující, který si za cíl cesty vrchol hory\nvyvolil, dosáhnuv vrchole, odtud volně na krajinu pohlíží a\na jakoby jejím pánem se cítí: tak také nápěv, octnuv se na\nvrcholu oktávy, všemi tóny vládne. Jako se na výšinách\nvolně a snadně dýše, tak též se zdá, jakoby nápěv, jenž se\naž k oktávě vymrštil, volněji oddychoval.\nNa písních poalpských obyvatelů lze snadno znamenati\nvliv žití v lehkém horním vzduchu; písně tyto vyšvihnou se\nzáhy k oktávě aneb výše, jakoby jedním skokem z údolí na\nhoře se octly, jakoby chtěly se skřivanem od země vzhůru\nk oblakům se vznášejícím o závod pěti. Ale i my máme\nmnohé nápěvy, jež se mohou s alpskými měřiti. A jakž\nbychom je neměli; vždyť má naše vlast tolik výšin s takovým\nkrásným rozhledem, že jest tento již hotovou písní, která jen\nsvého pěvce čeká; div by byl, kdyby se byl pocit tento v\npísni nevyrazil.\nNechť si již daly takovým nápěvům podnětu hory aneb\ndoly, luka aneb lesy, dosti na tom, že je máme. Mezi mno-\nhými jmenuji jen nápěvy písní „Krásná jsem já dcerka zrodu\nchudobného\", „My jsme hoši svobodníci\", „Už mou\nmilou do kostela vedou\" a „Vzali mne na vojnu od panny\".\nTa holka „z rodu chudobného\", která si takovým ná-\npěvem zapěla, byla jistě na svůj rod hrda, a vědomost rodu\nchudobného ji netížila ani dost málo; z celé písně vane ta-\nková spokojenost a klidnost mysle, jakouž zajisté jen v chýši\nnaleznouti lze. Praví se ovšem, že chudoba mysl klíčí; pě-\nvečku této písně jistě nesklíčovala.\nZačátek, jakého mají vyčtené písně, má do sebe tolik\nvnadnosti, srdečnosti a ladnosti, že není divu, že si v něm\nčeská mysl od dávna libovala a jím valnou čásť svých ná-\npěvů světských i duchovních obrňysliia. Nejkrásnější du-\nchovní nápěvy, jako písně „Vesele zpívejme\" „Začněme\nse věrní modliti\" a j. stkví se takovým začatkem. Jelikož\npísně s takovýmto začátkem již za časů Karla IV. po vlasti\nnaší se rozléhaly, lze nazvati tento spůsob zpěvu prastarým;\nv povaze zůstane ovšem věčně mladým.\nJiného spůsobu a jiné povahy, ačkoliv tentýž tónový ob-\njem mají, jsou nápěvy, jež se z čistá jasna oktávou začínají,\njako nápěvy písní „Jen ty mi, šenkýřko, nalej\" „Co jsou\nse mne nahledali\" a přede všemi jinými čiperný nápěv „Ráda,\nráda, můj zlatej Honzíčku! ráda tě mám/ Kdo takto zpívat\nzačal, měl, abych prostonárodního výrazu užil, na zpěv jak\nnáleží dobře „nabráno4*. Začal opravdu plným proudem. Jako\nblesk s jasného nebe vyrazil první tón, neměv žádného před-\nchůdce, žádného ohlašovatele. Takový začátek jest mocně\nuchvacující; jest s to, aby s sebou i zádumčivou, těžce po-\nchybnou mysl jedním rázem do tónového proudu strhnul.\nVeliký jest rozdíl mezi tímto a předešlým spůsobem ná-\npěvu. V prvním spůsobu: zponenáhlé vznášení-se, vzmáhání\na vyvinování-se citu, jakoby napínání luku; v druhém spů-\nsobu: náhlé vybuchnutí citu, jakoby zpuštění šípu.\nZ těchto prostých nápěvů může hudební skladatel pro\nsvá umělecká díla velmi mnoho těžiti. Původci jich asi\nsotva tušili, jakých krásných stránek a tahů v nich pozdější\nbadatel nalezne. Věru sotva že jsme začali tyto plody ná-\nrodního ducha rozbírati, vyvážili jsme již tolik zajímavého a\ndrahocenného, že nám to může býti pobůdkou dalšího roz-\nbírání a rukojemstvím, že ještě mnoho krásného na den vy-\nneseme.\nDuchu národa! obíraje se tvými plody, jak tě musím\nobdivovati; putuje v tajných chodbách tvé neobsáhlé dílny,\njak musím žasnouti nad tvými výtvory, jež hravě vyvádíš!\nZačátek s vrchní oktávou toniky nalézá se rovněž také\nv mnohých duchovních písních. Ranní píseň „Chválu vzdej-\nme mnohou\" a velkonoční „Prozpěvujmež všichni nyní\" za.\nčínají se takovýmto spůsobem.\nJak vhodným ale jest tento spůsob začátku písni, v níž\nse slaví „Vzkříšení\" Spasitele, jež se vzkříšením přírody v\njeden čas připadá! Tato slavnost a tato doba ale jsou\ntaké úplně s to, aby naplnily mysl pocitem největší radosti.\nNaplní-li se ale mysl tolika citem, neníť divu, že píseň ta-\nkovým spůsobem začíná. Všecky velkonoční naše písně; jež\ndruhdy v ústech lidu se nalézaly, nemají ovšem takového\nzačátku; to však nic nevadí, abychom tento spůsob začátku\nzvlášť pro velkonoční a jarní píseň za velevhodný nepovažo-\nvali.\nMnohé jiné nápěvy v objemu oktávy začínají se kvin-\ntou, od kteréž k nižším tónům sestupují, jako „Ten Krum-\nlovský zámek\"; takové nápěvy ale, ačkoliv jsou živé, nedo-\nsahují jarosti nápěvů oktávou začínajících.\nj) Nápěvy ve větším nežli osmitónovém objemu.\nSem náleží a) nápěvy v objemu devíti tónů, čili nóny;\nb) Nápěvy v objemu desíti tónů, čili decimy a c) nápěvy v\nobjemu jedenácti tónů čili undecimy.\nK nápěvům v objemu devíti tónů musím totéž pozná-\nmenati, co jsem poznamenal při nápěvech v objemu sedmi\ntónů; totiž, že se v nich nejvyšší tón nemá co nóna k tó-\nnice, nýbrž k dominantě. Nápěvy v tomto objemu začínají\nse také obyčejně dominantou, jako „Jedou cikáni z Talína,\"\njež se pohybuje v hlavním tónu b mezi tóny: //, tedy mezi\npátým a třináctým tónem; „Já se vždycky ohlídám\" pohy-\nbuje se v hlavním tónu j mezi d e. Obadva nápěvy pohy-\nbují se v devíti tónech nad začátečním tónem, kterýž jest\ndominanta. Nápěvy, které se některým jiným tónem nežli\ndominantou začínají, sestoupí dříve na některém místě k do-\nminantě a povznášejí se teprvé odtud k nóně; tak v písni\n„Ach cestičko, cesto ušlapaná,\" jejíž nápěv se začíná tóni-\nkou, k dominantě sestoupí, a od té k nóně vystupuje. V\npísni „Ach Bože, Přebože!\" představuje se týž objem nápěvu\nzase v jiném spůsobu; v třetím taktě před závěrkem spatřuje\nse celý objem jedním tahem označen.\nV písni „Kominíčku můj\" nalézá se devítitónový objem\nnápěvu ještě v jiném spůsobu; přichází v něm půltón pod\ntónikou, který s oktávou interval nóny činí. Tento spodní\npůltón nemá ale na povahu nápěvu takového značného vlivu,\njako tóny přidané nad oktávou aneb nad vrchní dominantou,\nkteréž nápěv rozkošným, přepyšným a bujným činí. Sestou-\npi-li ale nápěv o více nežli o půl tónu pod toniku, nabývá"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5845, "texte": "ovšem nových vlastností. Vlastnosti nápěvů vystupujících\nnad oktávu i sestupujících pod toniku nakreslím v krátkosti.\nPřestoupí-li nápěv oktávu bud toniky aneb dominanty\no jeden tón, má se tento tón k prvnímu co nóna; tato vzbu-\nzuje nepokoj a touhu po jiném avšak nižším tónu; podmi-\nňuje tedy pohybování a sice v směru k tónice obráceném;\ntím se vzbuzuje v nápěvu pocit nevolnosti. Význam takového\ntónu pak jest vymknutí-se z kolejí obyčejnosti. Týž tón může\nbýti podle okolností výrazem výkřiku buď radostného aneb\nbolestného, prudké vášně, rozpustilosti at. p. Sestupuje-li\nnápěv pod toniku, mizí z něho tyto vlastnosti a dostavují\nse skoro opáčné: zkrotlost, rozmar, podivínství, šprýmovnost\ná t. p. Nápěv písně „Na tej naší návsi vysokej strom\" bu-\ndiž příkladem, z něhož lze některé vlastnosti nápěvu čisti.\nNápěvy v objemu desíti tónů mají písně „Co pak ti naši\ndělají,\" (v předposledních dvou taktech nalézá se celý objem\njedním tahem označen) „Teče voda od javora\" „Už\njsou ti huláni\" a m. j. O těch a o nápěvech s objemem\njedenácti tónů, jako „A já vždycky pláču,\" „Kudy, kudy\ndo pansky zahrady,\" „Lidépovídají, že se od hor mračí\"\na j. v. netřeba slov šířiti, jelikož se v nich obsaženo nalézá\nvšecko, co o nápěvech objemu osmi a devíti tónů praveno\nbylo, toliko v stupni vyšším. Na mnohém těchto nápěvů lze\npozorovati, že vzniknul ve společnosti hudebních nástrojů,\ns nimiž se hrdlo rádo v závod pouštívá. Že takové nápěvy,\nmajíce více tónů, více prostředků měly, aby se rozmanitými\nba peřestými staly, toho netřeba mnoha slovy dokazovati;\nneboť čím více tónů má lid na výběr, tím větší příležitosti\nmá k rozmanitému jich spojování a vynalézání rozmanitých\nnápěvů. Podlé toho lze se snadno domysliti povahy nápěvů\nve větším nežli jedenácti-tónovém objemu.\nV předešlých řádcích jednal jsem o rozličném objemu\nčeských nápěvů toliko jen podle počtu tónů, z nichž nápěv\nsložen jest, a podle vzdálenosti hráničných tónů; mezi kte-\nrými stupni tónové škály se nápěv toho neb onoho objemu\npohybuje a v jakém poměru se tóny v tom aneb onom ob-\njemu k sobě mají, na to jsem prozatím se neohlížel. Na\ntoto druhé došlo nyní. Dříve ale, nežli o této věci řeč po-\nvedu, předešlu něco, co dobrému porozumění přispěje.\nViděli jsme, že největší objem nápěvu obnáší jedenácte\ntónů: tolik též tónů leží obyčejně v lidském hrdle. Jedenácte\ntónů lze tedy považovali za normální škálu tónů prostoná-\nrodního zpěvu. Škála tato nalézá se podle pohlaví, stáří a\nzřízenosti těla u rozličných osob v rozličné výšce. Při hla-\nsech méně nadaných a méně vyvinutých jest o několik tónů\nkratší, jakož i při hlasech více nadaných a více vyvinutých\no jeden, aneb dva tóny delší se vyskytuje.\nAbychom si tuto normální škálu v každé výšce tónu\npředstaviti mohli, poznamenám ji číslicemi: 1.2. 3.4. 5. 6.\n7. 8. 9. 10. 11.a nikoliv jmény tónu, neboť jméno naznačuje\njiž jistou určitou výšku tónu.\nVzdálenosti mezi tóny vedlé sebe ležícími nejsou v této\nškále jednostejně veliké; jsou na několika a sice na třech\nmístech menší, nežli na ostatních. Takové menší vzdáleno-\nsti slují v hudební řeči půltóny, a připadají podle okolností\nna rozličná místa. Místa tato vyznačím příště v každé čísli-\ncemi označené řadě tónů obloučkem.\nRozdílu mezi vzdálenostmi podle sebe ležících tónů po-\ntřebno dobře si všímati; zakládat se na něm částečně povaha\nnápěvu. Neníť tedy věcí jednostejnou, pohybuje-li se nápěv\nna př. objemu třítónového ve dvou celých tónech, aneb v je-\ndnom celém a jednom půltónu. Rozličnost v pořádku celých\ntónů a půltónů při jednostejném objemu chci právě v násle-\ndujících řádcích ukázati.\nJediný nápěv v objemu tří tónů „Mohla jsem se dávno\nvdát\" pohybuje se v tónech, jež se mají k sobě co celé tóny.\nJelikož jsem mimo ten jiného nápěvu v objemu tří tónů mezi\nčeskými nenašel, nelze mi jiný poměr tónů při takovémto\nobjemu ukázati.\nČtyrtónový objem vyskytuje se jednou tak, že jsou tóny\nv pořádku 1.2. 3. 4., jako v nápěvu „Kterak pak já nemám\nlítost mít\" aneb 2.3. 4. 5., jako v nápěvu „Já mám ho-\nlubičku\" aneb 3.4. 5. 6., jako v nápěvu „Neplač, nena-\nříkej.\" Ve všech třech nápěvech přicházejí dva celé tóny a\njeden půltón, v každém ale připadá půltón na jiném místě,\ncož tedy nápěvy rozdílnými činí.\nPři objemu pětitónovém vyskytují se tóny bud v pořádku\n1.2. 3.4. jako v nápěvu „Kdes, holubičko, lítala?\"\naneb 1.2. 3. 4.5., jako v nápěvu „Na tom našem ná-\ntoníčku\" aneb 7. 8. 9. 10. 11., jako v nápěvu „Já jsem\nkočí z Vídně.\" V prvních dvou nápěvech přicházejí tři celé\ntóny a jeden půltón, tento po obékráte na jiném místě, v\ntřetím přicházejí dva celé a dva půltóny.\nObjem šestitónový spatřuje se jednou v pořádku tónů\n1.2. 3.4. 5. 6., jako v jiápěvu „Ach synku, synku, doma-li\njsi?\" jednou zase 1.2. 3. 4._íx 6., jako v nápěvu „Až\ntady pojedu\" jindy 7. 8. 9. 10. 11.12., jako v nápěvu\n„Okolo zahrádky\". V prvním nápěvu vyskytuje se jeden půl-\ntón, ve dvou ostatních přicházejí dva půltóny, pokaždé ale\nna jiném místě.\nNápěvy objemu sedmitónového pohybují se v pořádku\ntónů 5. 6. J. 8. 9. 10. 11., jako „Proto jsem se vdala\"\naneb 1.2. 3.4. 7., jako „Když jsem šel z Krumlova.\"\nOsmitónový objem vyskytuje se nejvíce v pořádku tónů\n1.2. 5. 6. 7. 8., jako v nápěvu „Andulička mladá.\"\nPři některých zvlášť starších, na kterých se známky církev-\nních tónin nalézají, vyskytuje se pořádek 1.2. 3.4. 5. 6. 7.\n8. jako v nápěvu „Otče náš milý Pane,\" aneb 1.2. 3.4.\n5. 6. 7. 8., jakov nápěvu „Střelil myslivec vranku.\"\nVůbec se vyskytuje objem osmitónový v dvojím spůsobu;\njednou tak, že nápěv ve výšce dosahuje oktávy od toniky;\npo druhé zase tak, že nápěv ve výšce dosahuje oktávy od\ndominanty.\nPři objemu osmitónovém obrací k sobě pozornosti ještě\nto, že není v jistých nápěvech užito všech tónů, jichž objem\nposkytuje; jistých tónů jest naprosto opomenuto. Jelikož\nse toto vypuštění jen jistých tónu týče, nelze je přičísti\npouhé náhodě.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "191", "page_fin": "193", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.4", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7824, "texte": "Dopisy.\n\nZ Milána. (Nové opery. — Honorar Rossiniho za opery. — Maestro\nSchiva. Jeptiška Krakovská. Matilda Zavrtalova.)\nNyní se nemluví o něčem jiném, než o nejnovější opeře\n~I promessi sposi\" (Snoubenci) od Fetrelly. Opera ta bude ve\n4 jednáních, z nichžto teprv první je ukončen ; druhý akt je\nteprv do polu hotov a věc je nejistá, zdaž se opera ta v měsíci\nříjnu na divadle v Lecco dávati bude. Ostatně není Petrellova\nopera „Snoubenci\" první operou téhož jména. Též Maestro\nPonchielli složil operu téhož názvu, která se r. 1857 vCremoně\nprovozovala. Na divadle Fondo v Neapoli bude se dávat\nnová opera „Elfa\" od maestra Soraciho z Messiny, a v měst-\nském divadle v Modeně nová opera ~Irene\" od mladého a nada-\nného skladatele Alberta Giovanniniho. V Siracuse provedena\nbyla před nedávnem nová opera „Gonzales Davila\" od maestra\nMoscuzzy. Doufám, že vás bude zajímati, podám-li vám se-\nznam honorárů, jež obdržel Rossini za své opery dříve než uči-\nnil kontrakt s itnpresorem Barbajou.\nZa operu „La cambiale di matrimonio44 obdržel 200 lir.\nza L'equivoco stravagante 250 lir. za Lhnglir Feli-\nce 250 lir. II cambio della valigio 250 lir. za Cira in\nBabylonia 200 lir. za La scala di seta 250 lir. za La\npietra del paragone 600 lir. za L'ocasione fa il ladro 200\nlir. za Tancreda 500 lir. za L'italiana in Algesi 700 lir.\nza Aureliano in Palmiro 800 lir. za II Turco in Italia\n800 lir. za Sigismundo 600 lir. Francesco Schira, jenž\nsvou operou „Elena e Malvino\" pozornost Itálie na se zbudil,\nje žákem konservatoria Milánského. Jsa povolán co sedmnácti-\nletý maestro do Lisabonu, složil tam dvě opery : II cavallieri di\nValenza a II fanatico per la musica, které tam s pochvalou na\ndivadle San Carlo provedeny byly. Na to odebral se do Londýna\na složil pro anglické jeviště operu „Mina\" pak Teresa a ~I'Orf-\nana di Ginevra\" a pak II castello di Kenilworth. Několik let\nna to operu: Nicolo di lapi. Osud jeptišky Krakovské zavdal\nitalským spisovatelům látku k novým dramatům, z nich už jich\npet bylo provedeno. Šesté drama sepsal Barbieri pro divadlo ve\nFlorenci a sedmé bude se co nevidět dávati v Miláné. Před\nnedávnem zavítala sem do Milána známá Česká pěvkyne Matil-\nda Zavrtalova.\nZ Frankfurtu. (Výsledek vypsání cen za nejlepší operní text.)\nNásledkem konkursu za nejlepší operní text, jejž byl na\nzačátku tohoto roku zdejší zpěv. spolek „Liederkranz\" vypsal,\ndošlo ho 33 librett, z nichž soudci ani jediné neuznali za ho-\ndna první ceny. Mezi jinými konkuroval též spisovatel August\nKoch, jenž nyní text své tříaktové komické opery: „Die Ko-\nnigstochter auf Taiti\" skladatelům nabízí.\nZ Mnichova. (Osudy Wagnerovy opery „Rheingold\")\nNejnovějŠí novinka ve světě hudebním je ta, že je Wagne-\nrova opera „Rheingold\" na neurčitý Čas - odložena. Kapelník\nHans Richter, jenž řídil ještě generální zkoušku, zdráhal se za\npříčinou scénických nedostatků, které se objevily v poslední\nzkoušce, operu tu říditi, uváděje, že mu je tak Rich. Wagne-\nrem rozkázáno. Intendant dvorního divadla baron Perfall su-\nspendoval jej ; avšak věc zůstala při starém : opera se musela\nodložiti. Stojí věru za to, prohlídnouti si osoby, které byly ge-\nnerální zkoušce přítomny. Tu přichází první Fr. Liszt se svým\nČerným, zapnutým duchovenským oblekem, jenž mu sluší tak\npřirozeně a karakteristicky, jako kdyby nikdy jiný nebyl nosil.\nJemu po boku kráčí hraběnka Kalergis-Muchanova, druhdy vě-\nhlasná svou krásou a diplomatickým vlivem, nyní dedikací Wa-\ngnerovy brožůrky „Židovstvo v hudbě.\" Mohútná, širokoplec-\nnatá postava, která kráčí za Lisztem, je geniální ruský novelista\nIvan Turgeněv, překrásná to hlava s hustými Šedými vlasy, pod\nnimiž jeho temné Černé oči tím ohnivěji plápolají. Přichází z\nBaden-Badenu, jak se samo sebou rozumí s paní Viardot-Gar-\nciij světoznámou to pěvkyní, která ho svým duchem už od mno-\nha let k sobe poutá. Manuel Garcia, ne méně znamenitý bratr\njejí sedí na levé straně sestry své. Manuel je jeden z nejzna-\nmenitějsích nynějších učitelů zpěvu a fysiolog hlasu. S ním se\ndostavil z Londýna svými hudebními kritikami a ještě více svou\nŠkaredostí proslulý spisovatel Chorley. Mimo to byly tu pří-*\ntomni pianisté a skladatelé Ad. Henselt a Lesetický z Petrohra-\ndu, virtuos na housle Joachim se svou chotí, Dr.Hanslíky Her-\nbeck, Geldrnark, von Lilzovy L. Frankl zVídněatd., mezi nimi\nnejzažsí levice Wagnerovy strany červení jakobínové hudby\nbyli zde skoro úplně zastoupeni. Toliko Richard Wagner a jeho\nnejvřelejší apoštol Hans z Bulowa oslavení to hrdinové loň-\nského představení Wagnerovy komické opery „Meistersinger\"\nnejsou zde. Jsouce druhdy nejlepsí přátelé, jsou nyní rozdvo-\njeni. Smutná příčina tohoto rozdvojení je ta, že choť Bulowa\nKosima (dcera to Lisztova) opustila svého manžele a k Wagne-\nrovi uprchla.\nNež přikročme nyní k opeře samé.\nDr. Edv. Hanslík, jenž ovšem není přízni v Wagnerové hud-\nbě budoucnosti, píše o opeře „Rheingold\" jak náslnduje. Scé-\nnická stavba jednání je velmi obratná ; avšak toto samo nemá\npro nás zvláštní zajímavosti. Člověk musí být náruživým ger-\nmanistou, aby se rozehřál pro staronordické bájesloví; Člověk\nchce vidět na jevišti lidi s lidskými vášněmi a osudy. Hlubo-\nká symbolika, která spočívá v božských postavách, nejeví se\nnikde ve Wagnerové Rheingoldu; důkladnou znalost její lze jen\nod velmi skromné Části obecenstva oČekávati. Osoby Wotan,\nLoge, Fricka, Donner, Froh, které nám Wagner předvádí jedna-\njíce co vycpané loutky jsou jedna druhé podobny. Bohy, obry,\ntrpaslíky co jednající osoby na jeviště uvésti, je nemožným pod-\nniknutím; znázorňují je přec jen vždy lidé obyčejnéprostředno-\nsti. PoČítá-li Rich. Wagner jak ze všeho vysvítá na znárodně-\nlost oněch bájí, tu se přepočítal jako svého Času Klopstock\nsvým umělým obnovením staroněmeckého bájesloví. Právě o-\nněm Klopstockovým ódám, které oplývají jmény Thor, Freya,\nWallhall atd. obecenstvo nejméně rozumělo a padly brzo do za-\npomenutí. Figury a situace v operách : Tannháuser Zakle-\ntý Hollanďan Meistersinger vysvětlují se samy. Aby ale\nČlověk dokonale „Rheingoldu4' porozuměl, musel by vstupuje do\npřízemí vedle divadelního návěští míti ještě příruční knihu sta-\nrogermánského bájesloví aneb alespoň malý slovník; neboť Wa-\ngner ve své zálibě pro starožitnosti užívá slov, kterým bohužel\nza našich dnů žádný člověk nerozumí. Dikce Wagnerova je\novŠednelá a Čte-li Člověk tn poetickou nestvůru (libretto), tu neví\nvěru má-li se smáti nebo zlobiti. Divadelní forma je potud úplné\nnová, že celá opera, nemajíc žádných aktů, nepřetržené se ode-\nhrává. Ty Čtyry obrazy nebo výjevy vyvinují se ze sebe při\notevřené scéně dle spůsobu průsvitných (mlhavých) obrazů, co\nzároveň hudba dole své rejdy provádí. Mezi jednotlivými scé-\nnami není ani toho nejmenŠího odpočinku. Opera ta předsta-\nvuje se od začátku až do konce beze vsí pausy. V opeře Rhein-\ngoldu dochází dekorační, kostumní a strojnické umění nepří-\nslušné a neslýchané důležitosti. Oko divákovo je ustavičně za-\nměstnáno a oslněno kouzelnou změnou dekorační, létacími stroji,,\nsvětlovými effekty a barevnými parami. Nestává snad žádné drubé\nopery, v nížto by se skladatel snížil na úslužného průvodčího*\ndekoračního malíře, jako R. Wagner. Co zbyde z Rheingoldu,\nzbavíme-li ho scénického mamidla ? Nic jiného než nudně stří-\nzlivé žalmopění pěvců nad neforemně se vlnícím a v nejlepším\npřípadu realisticky kreslícím průvodem. Hudební sloh Rheingoldu\njest ten, jejž Wagner nejprv v opeře „Tristan\" přísné provedl :\nvděkuprázdnd a bezmelodičná deklamace zpěvných hlasu, k\ntomu nekonečna v ustavičných klamných závěrkách se družící\n„melodie'* v orkestru. Důslednost, s jakouž Rich. Wagner\ntuto protihudební methodu zachovává, zbuzuje jakýsi druh úžasu,\nže Člověku naskočí až husí kůže. Zde není žádné souměrné\nformy, žádné samostatné melodické, rhytmicky roztříděné themy,\nžádné pospolné sady. Vidíme tu celou společnost bůžků a o-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7429, "texte": "Lrů B—lo osob silnou po celý večer na jevišti vedle sebe státi\nu nikdy nezpívají dva najednou. Pozvolna a patheticky reci-\ntuje jeden po druhém, co zatím ostatní micky a nudně poslou-\nchají. Je to hudební 3 hodiny trvající husí pochodí Jen je-\ndnou oblaží unaveného posluchače hudební paprslek sluneční ;\ntři víly Rýnu započnou ku konci opery malou trojhlasou vetu,\npři níž unylé ucho se opět trochu osvěží. Ze opera ta se ne-\ndočkala veřejného provedení, není velká Škoda, nebo tím přijde\nhudební svět jen o zajímavou kuriositu a nikoliv dramatický ži-\nvota schopný kus. Sotva by se našlo druhé ředitelství divadla,\nkteré by toto až k pošetilosti drahé a pracné dílo provésti dalo.\nZ Baden-Badenu. (Nejnovější opera „Princezna Trebizondská\" od Offenbacha)\nKomická tato opera, k níž byli Nuitter a Treben slova po-\ndali, provozovala se dne 31. srpna poprvé. J. Offenbach, svě-\ntoznámý skladatel více než 50 operet, řídil operu svou sám a\nbyl po 1. aktu a ku konci posledního bouřlivě vyvolán. Hudba\nobsahuje mnohé pěkně a zajímavé věci, je pracována se zvláštní\npéčí, výtečně instrumentována i nemine se se žádoucím účin-\nkem. Melodie jsou svěží, půvabné a originální. Všechna Čísla\ndošla pochvaly; 3 z nich musela býti opakována, jmenovitě sbor\npážů a pak finále 1. aktu s písní o princezně Trebizondské.\nAčkoliv se dá proti textu lecos namítati. utvořil přec Offenbach\nž něho divadelní kus, jenž se bude na všech jevištích provozo-\nvat!, kde se dávají operetty Offenbachovy. Sbor a orkestr Šly\nvýtečně.\n\nš—.\nZ Jindřichova Hradce. (Koncert J. Baumrucka.)\nVe středu dne 1. září 1869 uspořádal Jan Baumruk, ab-\nsolvovaný žák vídeňské konservatoře s laskavím spoluúČinko\nváním sIČ. Šindlerové, žákyně víden. konserv. a pp. Fr. Vacka\na Kr. Weidla v sále střeleckém v Jindřichoeu Hradci koncert.\nProgram: Ouvertura k Oberonu od K. M.z Webrů, před. Jan\nBaumruck. Píseň od Storcha, přednesla sIČ. Sindlerova.\nVelká fantasie na České národní písně, přednesl Jan Baumruk.\nTrio od Beethovena, přednesli páni Vacek, Weidl a Jan\nBaumruk. Koncert na klavír od Ferd. Riesse, přednesl Jan\nBaumruk.\nZ Markvartic u Sobotky. (Beseda.)\nZdejší študující, jakož i z okolí uspořádali v neděli dne\n29. srpna v hostinci p. Nováka besedu, jejíž programm byl ná-\nsledující : Ouvertura od Pelce. Proslov od J. V. Jahna.\nTouha, sbor od K. Záhorského. Pivo, deklamace od Frf Ru-\nbeŠe. Gajdoš, slovenská nár., sbor od J. A. Bergmanna.\nRouhač, balada od Fr. V. Jeřábka. Kavatina z opery „Ná-\nměsíČná\" od Bellini-ho. Slze vlastenek, deklamace od J. K.\nTyla. Vlastenecké hory, sbor od L. Zvonaře. 11. Oddě-\nlení. Scéna a duetto z opery „La Traviata\" od Verdiho.\nTo se nesluší, deklamace od J. K. Tyla. Dar nejněžnější,\ndvojzpěv od Fr. Pivody. Zubý a láska, besední Čtení od M.\nV. Belohrobského. Ženský klep, žertovný sbor od C. Vina-\nře. Dobrou noc, deklamace. Valčík, sbor od Hynka.\nZpěvy byly od sboru študentů spoulpůsobením pp. horlivých u-\nČitelů J. Nováka a E. Folprechta ku všeobecné spokojenosti před-\nnešeny, taktéž i Čísla hudebníků obliby došla. Deklamace byly\nmnohé výborně podány.\n\nM. O.\nZ Boskovic. (Výlet zpěv. spolku.)\nDne 8. srpna 1869 zařídil čten. zpěv. spolek „Velen\" vý-\nlet na starý hrad boskovický. Při výletu tomto se zúčastnily\ntéž čt. zp. spolek „Jaroslav\" z Letovic, zp. sp. „Cyrill a Me~\nthodej\" ze Sebranic a Čten. zpev. sp. „Chochol\" ze Svitavky.\nSpolek „Velen\" uvítal v místnosti spolkové jmenované spolky,\nodkud' se vyšlo s průvodem hudby na určité místo. Letovický\nspolek Jaroslav kráčel v před se svým praporem, za ním Cy-\nrill a Methodej ze Sebranic s Chocholem ze Svitavky též s pra-\nporem, a pak „Velenu, který se téhož dne ponejprv svým pra-\nporem honosil. Průvod kráčel okolo zámku hraběte Mensdorf a\na zastaviv se zde, provolal p. hraběti a jeho rodině „sláva\" a\npak se na určité místo dále übíral. Sbory, které se na určitém\nmístě zpívaly, byly následující : 1. „Na Moravu\", sbor od D..\nJavůrka, přednesly spolky společně. 2. „U boj\" srbský sbor,\npřednesl Jaroslav z Letovic. „Ten ptáček ten se nazpívá\", od\nBergmanna, přednesl „Chochol\" ze Svitavky. 4. „Slovan\" od\nJelena, přednesly spolky společně. 5. „Bratří rozveselme se\",\nsbor od F. Pivody, přednesl „Cyrill a Methoděj\" ze Sebranic.\n6. „Píseň Sokolů\", sbor od Bendlá, přednesl „Velen\" a7. „Za-\nplesej Čechie,\" sbor od Dralioráda, přednesly spolky společně.\nSbory byly všechny zdařile provedeny a velkým potleskem ód\nobecenstva odměněny. Mezi zpěvem obdrželi jsme dva telegra-\nmy, jeden od ředitele p. Fr. Bílky z Vídně a druhý od výbo-\nru slov. zpěv. spolku ve Vídni. Mezi Čtením telegramů provo-\nlalo obecenstvo slávu J. V. císaři a králi našemu, slávu vlasti,\nslávu vysokorodému p. hrab. Mensdorfovi a urozené rodině jeho,\nslávu p. děkanovi dr. MazáČovi, sláva p. řediteli P. Bilkovi a\nsláva slov. zpěv. spolku ve Vídni a též sláva všem přítomným\nspolkům. Po provolání všech „sláva\" ozdobily 3 slečny naše\nprapory věnci, a sice sIČ. Hermengilde Váchová prapor bosko-\nvický, sl. M, Ježkova prapor Letovický a sl. Fr. PeliŠkova ze\nSvitavky prapor sebranický. Počet zpěváků páčil se na 80 a\npřítomného obecenstva na 4000. Mezi obecenstvem jsme pozo-\nrovali vysokorodéiio p. hrab. Mensdorfa s urozenou rodinou jeho,\nvp. děkana dr. Mazáče, krátce buď řečeno, že honorace bosko\nvická jako i z jiných míst byla Četně zastoupena. Po 7. hod.\nnastoupilo obecenstvo zpáteční cestu a průvod zastavil se opět\npřed zámkem p. hraběte Mensdorfa, kdež jemu a ušlech. rodině\njeho „slávu\" provolal a übíral se na náměstí k místnosti spol-\nku, před kterýmž se zastavil a zapěl „Hej Slované.\" Po ukon-\nčení této písně provolána sláva koruně svato-Václavské, jakož\ni mnohé sláva rodému národa slovanského. O 8. hod. započala\nv místnostech spolku taneční zábava, která až do pozdní noční\nhodiny trvala.\n\nZ Polné. (Nové varhany.)\nDne 23. srp. t. r. odbývalo se přijímání opravených var-\nhan v zdejším děkanském chrámu. Varhany ty byly druhdy\nnákladem děkana Čapka na konec století od\nBrněnského varhanáře Jana Davida Sreberta z České Lípy\nrodilého za 1950 zl. zhotoveny a měli 32 rejstříků. Požár r.\n1865 pohltil mechy; varhany samé byly vsak zachráněny. R.\n1868 postaral se pečlivý správce p. Schockherr, aby varhany\ndány byly do pořádku. Správa těchto varhan byla odevzdána\nJihlavskému varhanáři p. Jakubovi Lamačovi z Veselí (v Ce-\nchách) za umluvenou cenu 1060 zl. r. m., na kterou kostelní\npokladnice přispěla 485 zl. r. m.a ostatních 575 zl. věnovala\npí hraběnka Clam-Grallasova.\n\nKronika zpěváckých spolků.\nV Blazo vících na Moravě zařízen jest před nedávnem\nČtenářsko-zpev. spolek „Velehrad.\"\n* Blanský zpev. spolek „Rastislav\" uspořádá dne 12. září\nbesedu, jejížto program je tento: Proslov od Jiljího Jahna.—\nDůvěra v Boha, sbor od Dra. Javůrka -- České perle, fantasie\nna české národní písně pro piano od Ed. Nápravníka. „Les\ndeux anges\", koncertní kus pro piano od J, Blumenthala.\nProsím, deklamace. Ruské národní písně, sbor od TovaČov-\nského. - Moravské národní písně, solový zpěv. Mužská\nprosba, deklamace. Kde děva má, sbor. Komický vý-\nstup. Tanec.\n* Vídeňský zpev. spolek „Lumír\" uspořádal v den 500-\nletých narozenin Husových koncertní besedu, která se těšila\npřečetné návštěvě. Po důstojně provedeném chorálu od Horáka\nnásledovala slavnostní řeč, po níž osm kusů velmi precisně pro-\nvedeno bylo. Nejvíce líbily se Jelenův sbor „VŠe jen ku chvá-\nle\" a Tomáškův sbor „Na vlast.\" Mimo to přednesl p. Kubíček\nkoncertní kus na piano, p. Kripel solo na housle, a došli za-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1388, "texte": "sloužilé pochvaly. Mazánkovy dvě zdařilé skladby musely se\nopětovali a Husitský sbor od Tovačovského zbudil velkého\nnadšení.\n* Zpěvačky spolek zařizuje se v Předním O věnci snahou\npp. Borose, Koníčka a Pokorného. Dne 12. t. m. o 2. hodině\npolední, odbývá se v místnosti Oveneeké školy první řádná\nschůze, na jejímž programu jest: Zahájení hromady Přijí-\nmání novýcb údů Volba funkcionářů spolkových Ctění\nstanov Volné návrhy. Přejeme novému spolku hojného zdaru.\n* V Kamenici nad Lípou zařízen jest péci p. P. Frant.\nVlasáka a pak pp. učitelů Zrubka, Skýra a Hattana zpěvácký\nspolek.\n51 Cechové v Berlíne žijící uspořádali v pondělí dne 6.\nzáří v den 500letých narozenin Husových besedu , v níž mimo\nmnohé řeci předneseny byly rozličné skladby. Pan Theod. Brad-\nský přednesl na melodikon výtečně chorál husitský; slovutný\npianista Frant. Bendi provedl s velkou bravourou ouverturu k\nEgmontu a p. Vavorský dvorní pěvec zapěl písně od Theod.\nBradského „Kde domov můj\" s takým zápalem, že veškeré obe-\ncenstvo uchvátil. Pan Urbánek přednesl výborně solo na housle.\n* V Proštiné zaražen dne 29. srpna čtenářsko-zpěv. sp.\n„Veleslavín.\"\n* V Humpolci zařízen jest evangelický zpěvácký spolek,\njenž si velmi Čile počíná.\n* Zpěvácký spolek „Kovář\" Čáslavi zúčastnil se ve\nvýletu, jejž dne 8. září uspořádali „Čimcaráci\" do parku fili-\npovského. Čistý výnos určen jest ve prospěch hasičského\nsboru."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "191", "page_fin": "192", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.4.1", "titre_corps": "Z Milána. (Nové opery. — Honorar Rossiniho za opery. — Maestro", "titre_sommaire": "Z Milána. (Nové opery. — Honorar Rossiniho za opery. — Maestro", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.5", "debut_caractere": 9, "fin_caractere_exclue": 7824, "texte": "Z Milána. (Nové opery. — Honorar Rossiniho za opery. — Maestro\nSchiva. Jeptiška Krakovská. Matilda Zavrtalova.)\nNyní se nemluví o něčem jiném, než o nejnovější opeře\n~I promessi sposi\" (Snoubenci) od Fetrelly. Opera ta bude ve\n4 jednáních, z nichžto teprv první je ukončen ; druhý akt je\nteprv do polu hotov a věc je nejistá, zdaž se opera ta v měsíci\nříjnu na divadle v Lecco dávati bude. Ostatně není Petrellova\nopera „Snoubenci\" první operou téhož jména. Též Maestro\nPonchielli složil operu téhož názvu, která se r. 1857 vCremoně\nprovozovala. Na divadle Fondo v Neapoli bude se dávat\nnová opera „Elfa\" od maestra Soraciho z Messiny, a v měst-\nském divadle v Modeně nová opera ~Irene\" od mladého a nada-\nného skladatele Alberta Giovanniniho. V Siracuse provedena\nbyla před nedávnem nová opera „Gonzales Davila\" od maestra\nMoscuzzy. Doufám, že vás bude zajímati, podám-li vám se-\nznam honorárů, jež obdržel Rossini za své opery dříve než uči-\nnil kontrakt s itnpresorem Barbajou.\nZa operu „La cambiale di matrimonio44 obdržel 200 lir.\nza L'equivoco stravagante 250 lir. za Lhnglir Feli-\nce 250 lir. II cambio della valigio 250 lir. za Cira in\nBabylonia 200 lir. za La scala di seta 250 lir. za La\npietra del paragone 600 lir. za L'ocasione fa il ladro 200\nlir. za Tancreda 500 lir. za L'italiana in Algesi 700 lir.\nza Aureliano in Palmiro 800 lir. za II Turco in Italia\n800 lir. za Sigismundo 600 lir. Francesco Schira, jenž\nsvou operou „Elena e Malvino\" pozornost Itálie na se zbudil,\nje žákem konservatoria Milánského. Jsa povolán co sedmnácti-\nletý maestro do Lisabonu, složil tam dvě opery : II cavallieri di\nValenza a II fanatico per la musica, které tam s pochvalou na\ndivadle San Carlo provedeny byly. Na to odebral se do Londýna\na složil pro anglické jeviště operu „Mina\" pak Teresa a ~I'Orf-\nana di Ginevra\" a pak II castello di Kenilworth. Několik let\nna to operu: Nicolo di lapi. Osud jeptišky Krakovské zavdal\nitalským spisovatelům látku k novým dramatům, z nich už jich\npet bylo provedeno. Šesté drama sepsal Barbieri pro divadlo ve\nFlorenci a sedmé bude se co nevidět dávati v Miláné. Před\nnedávnem zavítala sem do Milána známá Česká pěvkyne Matil-\nda Zavrtalova.\nZ Frankfurtu. (Výsledek vypsání cen za nejlepší operní text.)\nNásledkem konkursu za nejlepší operní text, jejž byl na\nzačátku tohoto roku zdejší zpěv. spolek „Liederkranz\" vypsal,\ndošlo ho 33 librett, z nichž soudci ani jediné neuznali za ho-\ndna první ceny. Mezi jinými konkuroval též spisovatel August\nKoch, jenž nyní text své tříaktové komické opery: „Die Ko-\nnigstochter auf Taiti\" skladatelům nabízí.\nZ Mnichova. (Osudy Wagnerovy opery „Rheingold\")\nNejnovějŠí novinka ve světě hudebním je ta, že je Wagne-\nrova opera „Rheingold\" na neurčitý Čas - odložena. Kapelník\nHans Richter, jenž řídil ještě generální zkoušku, zdráhal se za\npříčinou scénických nedostatků, které se objevily v poslední\nzkoušce, operu tu říditi, uváděje, že mu je tak Rich. Wagne-\nrem rozkázáno. Intendant dvorního divadla baron Perfall su-\nspendoval jej ; avšak věc zůstala při starém : opera se musela\nodložiti. Stojí věru za to, prohlídnouti si osoby, které byly ge-\nnerální zkoušce přítomny. Tu přichází první Fr. Liszt se svým\nČerným, zapnutým duchovenským oblekem, jenž mu sluší tak\npřirozeně a karakteristicky, jako kdyby nikdy jiný nebyl nosil.\nJemu po boku kráčí hraběnka Kalergis-Muchanova, druhdy vě-\nhlasná svou krásou a diplomatickým vlivem, nyní dedikací Wa-\ngnerovy brožůrky „Židovstvo v hudbě.\" Mohútná, širokoplec-\nnatá postava, která kráčí za Lisztem, je geniální ruský novelista\nIvan Turgeněv, překrásná to hlava s hustými Šedými vlasy, pod\nnimiž jeho temné Černé oči tím ohnivěji plápolají. Přichází z\nBaden-Badenu, jak se samo sebou rozumí s paní Viardot-Gar-\nciij světoznámou to pěvkyní, která ho svým duchem už od mno-\nha let k sobe poutá. Manuel Garcia, ne méně znamenitý bratr\njejí sedí na levé straně sestry své. Manuel je jeden z nejzna-\nmenitějsích nynějších učitelů zpěvu a fysiolog hlasu. S ním se\ndostavil z Londýna svými hudebními kritikami a ještě více svou\nŠkaredostí proslulý spisovatel Chorley. Mimo to byly tu pří-*\ntomni pianisté a skladatelé Ad. Henselt a Lesetický z Petrohra-\ndu, virtuos na housle Joachim se svou chotí, Dr.Hanslíky Her-\nbeck, Geldrnark, von Lilzovy L. Frankl zVídněatd., mezi nimi\nnejzažsí levice Wagnerovy strany červení jakobínové hudby\nbyli zde skoro úplně zastoupeni. Toliko Richard Wagner a jeho\nnejvřelejší apoštol Hans z Bulowa oslavení to hrdinové loň-\nského představení Wagnerovy komické opery „Meistersinger\"\nnejsou zde. Jsouce druhdy nejlepsí přátelé, jsou nyní rozdvo-\njeni. Smutná příčina tohoto rozdvojení je ta, že choť Bulowa\nKosima (dcera to Lisztova) opustila svého manžele a k Wagne-\nrovi uprchla.\nNež přikročme nyní k opeře samé.\nDr. Edv. Hanslík, jenž ovšem není přízni v Wagnerové hud-\nbě budoucnosti, píše o opeře „Rheingold\" jak náslnduje. Scé-\nnická stavba jednání je velmi obratná ; avšak toto samo nemá\npro nás zvláštní zajímavosti. Člověk musí být náruživým ger-\nmanistou, aby se rozehřál pro staronordické bájesloví; Člověk\nchce vidět na jevišti lidi s lidskými vášněmi a osudy. Hlubo-\nká symbolika, která spočívá v božských postavách, nejeví se\nnikde ve Wagnerové Rheingoldu; důkladnou znalost její lze jen\nod velmi skromné Části obecenstva oČekávati. Osoby Wotan,\nLoge, Fricka, Donner, Froh, které nám Wagner předvádí jedna-\njíce co vycpané loutky jsou jedna druhé podobny. Bohy, obry,\ntrpaslíky co jednající osoby na jeviště uvésti, je nemožným pod-\nniknutím; znázorňují je přec jen vždy lidé obyčejnéprostředno-\nsti. PoČítá-li Rich. Wagner jak ze všeho vysvítá na znárodně-\nlost oněch bájí, tu se přepočítal jako svého Času Klopstock\nsvým umělým obnovením staroněmeckého bájesloví. Právě o-\nněm Klopstockovým ódám, které oplývají jmény Thor, Freya,\nWallhall atd. obecenstvo nejméně rozumělo a padly brzo do za-\npomenutí. Figury a situace v operách : Tannháuser Zakle-\ntý Hollanďan Meistersinger vysvětlují se samy. Aby ale\nČlověk dokonale „Rheingoldu4' porozuměl, musel by vstupuje do\npřízemí vedle divadelního návěští míti ještě příruční knihu sta-\nrogermánského bájesloví aneb alespoň malý slovník; neboť Wa-\ngner ve své zálibě pro starožitnosti užívá slov, kterým bohužel\nza našich dnů žádný člověk nerozumí. Dikce Wagnerova je\novŠednelá a Čte-li Člověk tn poetickou nestvůru (libretto), tu neví\nvěru má-li se smáti nebo zlobiti. Divadelní forma je potud úplné\nnová, že celá opera, nemajíc žádných aktů, nepřetržené se ode-\nhrává. Ty Čtyry obrazy nebo výjevy vyvinují se ze sebe při\notevřené scéně dle spůsobu průsvitných (mlhavých) obrazů, co\nzároveň hudba dole své rejdy provádí. Mezi jednotlivými scé-\nnami není ani toho nejmenŠího odpočinku. Opera ta předsta-\nvuje se od začátku až do konce beze vsí pausy. V opeře Rhein-\ngoldu dochází dekorační, kostumní a strojnické umění nepří-\nslušné a neslýchané důležitosti. Oko divákovo je ustavičně za-\nměstnáno a oslněno kouzelnou změnou dekorační, létacími stroji,,\nsvětlovými effekty a barevnými parami. Nestává snad žádné drubé\nopery, v nížto by se skladatel snížil na úslužného průvodčího*\ndekoračního malíře, jako R. Wagner. Co zbyde z Rheingoldu,\nzbavíme-li ho scénického mamidla ? Nic jiného než nudně stří-\nzlivé žalmopění pěvců nad neforemně se vlnícím a v nejlepším\npřípadu realisticky kreslícím průvodem. Hudební sloh Rheingoldu\njest ten, jejž Wagner nejprv v opeře „Tristan\" přísné provedl :\nvděkuprázdnd a bezmelodičná deklamace zpěvných hlasu, k\ntomu nekonečna v ustavičných klamných závěrkách se družící\n„melodie'* v orkestru. Důslednost, s jakouž Rich. Wagner\ntuto protihudební methodu zachovává, zbuzuje jakýsi druh úžasu,\nže Člověku naskočí až husí kůže. Zde není žádné souměrné\nformy, žádné samostatné melodické, rhytmicky roztříděné themy,\nžádné pospolné sady. Vidíme tu celou společnost bůžků a o-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1504, "texte": "Lrů B—lo osob silnou po celý večer na jevišti vedle sebe státi\nu nikdy nezpívají dva najednou. Pozvolna a patheticky reci-\ntuje jeden po druhém, co zatím ostatní micky a nudně poslou-\nchají. Je to hudební 3 hodiny trvající husí pochodí Jen je-\ndnou oblaží unaveného posluchače hudební paprslek sluneční ;\ntři víly Rýnu započnou ku konci opery malou trojhlasou vetu,\npři níž unylé ucho se opět trochu osvěží. Ze opera ta se ne-\ndočkala veřejného provedení, není velká Škoda, nebo tím přijde\nhudební svět jen o zajímavou kuriositu a nikoliv dramatický ži-\nvota schopný kus. Sotva by se našlo druhé ředitelství divadla,\nkteré by toto až k pošetilosti drahé a pracné dílo provésti dalo.\nZ Baden-Badenu. (Nejnovější opera „Princezna Trebizondská\" od Offenbacha)\nKomická tato opera, k níž byli Nuitter a Treben slova po-\ndali, provozovala se dne 31. srpna poprvé. J. Offenbach, svě-\ntoznámý skladatel více než 50 operet, řídil operu svou sám a\nbyl po 1. aktu a ku konci posledního bouřlivě vyvolán. Hudba\nobsahuje mnohé pěkně a zajímavé věci, je pracována se zvláštní\npéčí, výtečně instrumentována i nemine se se žádoucím účin-\nkem. Melodie jsou svěží, půvabné a originální. Všechna Čísla\ndošla pochvaly; 3 z nich musela býti opakována, jmenovitě sbor\npážů a pak finále 1. aktu s písní o princezně Trebizondské.\nAčkoliv se dá proti textu lecos namítati. utvořil přec Offenbach\nž něho divadelní kus, jenž se bude na všech jevištích provozo-\nvat!, kde se dávají operetty Offenbachovy. Sbor a orkestr Šly\nvýtečně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "192", "page_fin": "192", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.4.2", "titre_corps": "Z Jindřichova Hradce. (Koncert J. Baumrucka.)", "titre_sommaire": "Z Jindřichova Hradce. (Koncert J. Baumrucka.)", "signature_source": "š—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.6", "debut_caractere": 1506, "fin_caractere_exclue": 3061, "texte": "š—.\nZ Jindřichova Hradce. (Koncert J. Baumrucka.)\nVe středu dne 1. září 1869 uspořádal Jan Baumruk, ab-\nsolvovaný žák vídeňské konservatoře s laskavím spoluúČinko\nváním sIČ. Šindlerové, žákyně víden. konserv. a pp. Fr. Vacka\na Kr. Weidla v sále střeleckém v Jindřichoeu Hradci koncert.\nProgram: Ouvertura k Oberonu od K. M.z Webrů, před. Jan\nBaumruck. Píseň od Storcha, přednesla sIČ. Sindlerova.\nVelká fantasie na České národní písně, přednesl Jan Baumruk.\nTrio od Beethovena, přednesli páni Vacek, Weidl a Jan\nBaumruk. Koncert na klavír od Ferd. Riesse, přednesl Jan\nBaumruk.\nZ Markvartic u Sobotky. (Beseda.)\nZdejší študující, jakož i z okolí uspořádali v neděli dne\n29. srpna v hostinci p. Nováka besedu, jejíž programm byl ná-\nsledující : Ouvertura od Pelce. Proslov od J. V. Jahna.\nTouha, sbor od K. Záhorského. Pivo, deklamace od Frf Ru-\nbeŠe. Gajdoš, slovenská nár., sbor od J. A. Bergmanna.\nRouhač, balada od Fr. V. Jeřábka. Kavatina z opery „Ná-\nměsíČná\" od Bellini-ho. Slze vlastenek, deklamace od J. K.\nTyla. Vlastenecké hory, sbor od L. Zvonaře. 11. Oddě-\nlení. Scéna a duetto z opery „La Traviata\" od Verdiho.\nTo se nesluší, deklamace od J. K. Tyla. Dar nejněžnější,\ndvojzpěv od Fr. Pivody. Zubý a láska, besední Čtení od M.\nV. Belohrobského. Ženský klep, žertovný sbor od C. Vina-\nře. Dobrou noc, deklamace. Valčík, sbor od Hynka.\nZpěvy byly od sboru študentů spoulpůsobením pp. horlivých u-\nČitelů J. Nováka a E. Folprechta ku všeobecné spokojenosti před-\nnešeny, taktéž i Čísla hudebníků obliby došla. Deklamace byly\nmnohé výborně podány."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "192", "page_fin": "192", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.4.3", "titre_corps": "Z Boskovic. (Výlet zpěv. spolku.)", "titre_sommaire": "Z Boskovic. (Výlet zpěv. spolku.)", "signature_source": "M. O", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.6", "debut_caractere": 3063, "fin_caractere_exclue": 5746, "texte": "M. O.\nZ Boskovic. (Výlet zpěv. spolku.)\nDne 8. srpna 1869 zařídil čten. zpěv. spolek „Velen\" vý-\nlet na starý hrad boskovický. Při výletu tomto se zúčastnily\ntéž čt. zp. spolek „Jaroslav\" z Letovic, zp. sp. „Cyrill a Me~\nthodej\" ze Sebranic a Čten. zpev. sp. „Chochol\" ze Svitavky.\nSpolek „Velen\" uvítal v místnosti spolkové jmenované spolky,\nodkud' se vyšlo s průvodem hudby na určité místo. Letovický\nspolek Jaroslav kráčel v před se svým praporem, za ním Cy-\nrill a Methodej ze Sebranic s Chocholem ze Svitavky též s pra-\nporem, a pak „Velenu, který se téhož dne ponejprv svým pra-\nporem honosil. Průvod kráčel okolo zámku hraběte Mensdorf a\na zastaviv se zde, provolal p. hraběti a jeho rodině „sláva\" a\npak se na určité místo dále übíral. Sbory, které se na určitém\nmístě zpívaly, byly následující : 1. „Na Moravu\", sbor od D..\nJavůrka, přednesly spolky společně. 2. „U boj\" srbský sbor,\npřednesl Jaroslav z Letovic. „Ten ptáček ten se nazpívá\", od\nBergmanna, přednesl „Chochol\" ze Svitavky. 4. „Slovan\" od\nJelena, přednesly spolky společně. 5. „Bratří rozveselme se\",\nsbor od F. Pivody, přednesl „Cyrill a Methoděj\" ze Sebranic.\n6. „Píseň Sokolů\", sbor od Bendlá, přednesl „Velen\" a7. „Za-\nplesej Čechie,\" sbor od Dralioráda, přednesly spolky společně.\nSbory byly všechny zdařile provedeny a velkým potleskem ód\nobecenstva odměněny. Mezi zpěvem obdrželi jsme dva telegra-\nmy, jeden od ředitele p. Fr. Bílky z Vídně a druhý od výbo-\nru slov. zpěv. spolku ve Vídni. Mezi Čtením telegramů provo-\nlalo obecenstvo slávu J. V. císaři a králi našemu, slávu vlasti,\nslávu vysokorodému p. hrab. Mensdorfovi a urozené rodině jeho,\nslávu p. děkanovi dr. MazáČovi, sláva p. řediteli P. Bilkovi a\nsláva slov. zpěv. spolku ve Vídni a též sláva všem přítomným\nspolkům. Po provolání všech „sláva\" ozdobily 3 slečny naše\nprapory věnci, a sice sIČ. Hermengilde Váchová prapor bosko-\nvický, sl. M, Ježkova prapor Letovický a sl. Fr. PeliŠkova ze\nSvitavky prapor sebranický. Počet zpěváků páčil se na 80 a\npřítomného obecenstva na 4000. Mezi obecenstvem jsme pozo-\nrovali vysokorodéiio p. hrab. Mensdorfa s urozenou rodinou jeho,\nvp. děkana dr. Mazáče, krátce buď řečeno, že honorace bosko\nvická jako i z jiných míst byla Četně zastoupena. Po 7. hod.\nnastoupilo obecenstvo zpáteční cestu a průvod zastavil se opět\npřed zámkem p. hraběte Mensdorfa, kdež jemu a ušlech. rodině\njeho „slávu\" provolal a übíral se na náměstí k místnosti spol-\nku, před kterýmž se zastavil a zapěl „Hej Slované.\" Po ukon-\nčení této písně provolána sláva koruně svato-Václavské, jakož\ni mnohé sláva rodému národa slovanského. O 8. hod. započala\nv místnostech spolku taneční zábava, která až do pozdní noční\nhodiny trvala."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "192", "page_fin": "192", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.4.4", "titre_corps": "Z Polné. (Nové varhany.)", "titre_sommaire": "Z Polné. (Nové varhany.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.6", "debut_caractere": 5748, "fin_caractere_exclue": 6428, "texte": "Z Polné. (Nové varhany.)\nDne 23. srp. t. r. odbývalo se přijímání opravených var-\nhan v zdejším děkanském chrámu. Varhany ty byly druhdy\nnákladem děkana Čapka na konec století od\nBrněnského varhanáře Jana Davida Sreberta z České Lípy\nrodilého za 1950 zl. zhotoveny a měli 32 rejstříků. Požár r.\n1865 pohltil mechy; varhany samé byly vsak zachráněny. R.\n1868 postaral se pečlivý správce p. Schockherr, aby varhany\ndány byly do pořádku. Správa těchto varhan byla odevzdána\nJihlavskému varhanáři p. Jakubovi Lamačovi z Veselí (v Ce-\nchách) za umluvenou cenu 1060 zl. r. m., na kterou kostelní\npokladnice přispěla 485 zl. r. m.a ostatních 575 zl. věnovala\npí hraběnka Clam-Grallasova."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "192", "page_fin": "193", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.4.5", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.6", "debut_caractere": 6430, "fin_caractere_exclue": 7429, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\nV Blazo vících na Moravě zařízen jest před nedávnem\nČtenářsko-zpev. spolek „Velehrad.\"\n* Blanský zpev. spolek „Rastislav\" uspořádá dne 12. září\nbesedu, jejížto program je tento: Proslov od Jiljího Jahna.—\nDůvěra v Boha, sbor od Dra. Javůrka -- České perle, fantasie\nna české národní písně pro piano od Ed. Nápravníka. „Les\ndeux anges\", koncertní kus pro piano od J, Blumenthala.\nProsím, deklamace. Ruské národní písně, sbor od TovaČov-\nského. - Moravské národní písně, solový zpěv. Mužská\nprosba, deklamace. Kde děva má, sbor. Komický vý-\nstup. Tanec.\n* Vídeňský zpev. spolek „Lumír\" uspořádal v den 500-\nletých narozenin Husových koncertní besedu, která se těšila\npřečetné návštěvě. Po důstojně provedeném chorálu od Horáka\nnásledovala slavnostní řeč, po níž osm kusů velmi precisně pro-\nvedeno bylo. Nejvíce líbily se Jelenův sbor „VŠe jen ku chvá-\nle\" a Tomáškův sbor „Na vlast.\" Mimo to přednesl p. Kubíček\nkoncertní kus na piano, p. Kripel solo na housle, a došli za-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1388, "texte": "sloužilé pochvaly. Mazánkovy dvě zdařilé skladby musely se\nopětovali a Husitský sbor od Tovačovského zbudil velkého\nnadšení.\n* Zpěvačky spolek zařizuje se v Předním O věnci snahou\npp. Borose, Koníčka a Pokorného. Dne 12. t. m. o 2. hodině\npolední, odbývá se v místnosti Oveneeké školy první řádná\nschůze, na jejímž programu jest: Zahájení hromady Přijí-\nmání novýcb údů Volba funkcionářů spolkových Ctění\nstanov Volné návrhy. Přejeme novému spolku hojného zdaru.\n* V Kamenici nad Lípou zařízen jest péci p. P. Frant.\nVlasáka a pak pp. učitelů Zrubka, Skýra a Hattana zpěvácký\nspolek.\n51 Cechové v Berlíne žijící uspořádali v pondělí dne 6.\nzáří v den 500letých narozenin Husových besedu , v níž mimo\nmnohé řeci předneseny byly rozličné skladby. Pan Theod. Brad-\nský přednesl na melodikon výtečně chorál husitský; slovutný\npianista Frant. Bendi provedl s velkou bravourou ouverturu k\nEgmontu a p. Vavorský dvorní pěvec zapěl písně od Theod.\nBradského „Kde domov můj\" s takým zápalem, že veškeré obe-\ncenstvo uchvátil. Pan Urbánek přednesl výborně solo na housle.\n* V Proštiné zaražen dne 29. srpna čtenářsko-zpěv. sp.\n„Veleslavín.\"\n* V Humpolci zařízen jest evangelický zpěvácký spolek,\njenž si velmi Čile počíná.\n* Zpěvácký spolek „Kovář\" Čáslavi zúčastnil se ve\nvýletu, jejž dne 8. září uspořádali „Čimcaráci\" do parku fili-\npovského. Čistý výnos určen jest ve prospěch hasičského\nsboru."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "193", "page_fin": "194", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.5", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.7", "debut_caractere": 1390, "fin_caractere_exclue": 6962, "texte": "Zprávy.\n\nP.\nČeské divadlo. Dne 31. srpna: Romeo a Julie. — Dne\n2. září: Sládek Prestonský. Dne 5. září: Romeo a Julie.\nDne 7. září: Prodaná nevěsta (k oslavenísooleté památky\nnarozenin Husových.) —Naznačivše zevnější výsledek Gouno-\ndovy opery „Romeo a Julie\" a podavše stručný obsah li-\nbretta, přikročíme nyní k posouzení opery samé. Libretisté\ndrželi se dle možnosti Shakespearea, přidali však pažete Ste-\nfana bud aby situaci jaksi oživil, aneb snad že chtěl Gounod\nsvého „Siebla\" míti. V opeře nenacházíme velkolepých neb\nimposantních scén; za to však milostivých a lahodných vý-\njevů. První akt, jenž se nám zdá být nejslabší, začíná pro-\nstým, důstojným a vážným proslovem, jenž podávaje zprávu,\nco se v opeře díti bude je/naprosto zbytečný, poněvad děj dosti\npatrně vysvítá z libreta. Ostatně umístili-li libretisté v opeře už\nprolog, mohli pro důslednost přidati také epilog: smíření ne-\npřátelských stran nad hrobkou nešťastných milenců. Sbor\npři slavnosti Kapulettově konče neprávě nevšedním ritornel-\nlem, dýchá bujarost a svěžest, kdežto zase v první části bal-\nlady o královně Mab, která je velmi zdařilá, znázorněn je\ntrefně význam slov. Ostatní díly této ballady jsouce mnohem\nslabší než první, vyznačují se barvitostí instrumentace. Ju-\nlii uvádí Gounod valčíkem u nás v Čechách jaksi ovšed-\nnělým; neboť melodie jeho upomíná nás na valčíky Straus-\nsovy. Za to však nás poutá a zajímá druhý akt s milostný-\nmi scénami Romea a Julie. Zde pohybuje se skladatel ve\nvém živlu líčí mistrně erotické momenty hudbou plnou\nkouzla a poesie; avšak nemohl se zde vyhnouti reminiscen-\ncím na zahradní scénu ve „Faustu.\" Třetí jednání je dojí-\nmavé, jmenovitě je dojímavá klášterní scéna, která mimocho-\ndem řečeno upomíná na snubní výjev z „Hugenottů.\" Lo-\nrenzův zpěv je velebný a důstojný a serenada pažete Stefana\nmelodiesní avšak mělká. Akt ten ukončuje se rázně a trefně\nvylíčenou srážkou Kapulettů a Monteků, která nás však mi-\nmovolně na hašteřící sbor z „Hugenottů\" upomíná. Čtvrté\njednám ozářeno jest opět kouzlem poesie. Dialog Romea s\nJulií, jenž přechází místy v duetto, je v každém ohledu vý-\ntečný, pln horoucnosti a snivé milostnosti. Skladatel oděl\nvýjev ten milostný něžnou, okouzlující a hluboce tklivou\nhudbou. V pátém jednání vzbuzuje na se veškerou pozornost\nzpěv Romeův „Tu jsem\" a poslední scéna Romea s Julií, kte-\nrá jsouc mistrně hudbou karakterisována každého posluchače\nhluboce dojmouti a uchvátiti musí. Provedení bylo řízením\np. Bedř. Smetany výtečné, jmenovitě se vyznačili pí Blažko-\nvá-Ressová (Julie), p. Lukeš (Romeo) při všem tom, že byl\nchurav, p. Šebesta (Merculio) výtečným přednesem ballady,\np. Paleček (Lorenzo) p. Čech (Kapulet), p. Barcal (Tybalt),\nsl. Kufkova (Stefano), sl. Hanušova (Gertruda), p. Koubek\n(Gregorio) atd. Scénické uspořádání dělá našemu duchapl-\nnérnu Jiřímu Kolárovi všechnu čest.\n\n— t. —\n* Oratorium Jau Hus od Dr. Jana Karla Löwe, k němuž\nslova sepsal velmi obratně Dr. A. Zeune provozovalo se\nv sobotu dne 4. září v divadle Novoměstském k slavnosti\npamátky Husovy. Dříve než o hudbě samé promluvíme, zmí-\nníme se také o skladateli Lowovi, jehož skladby u nás bo-\nhužel ještě velmi málo známy jsou. Kdo slyšel geniální a\nna nejvýš karakteristické ballady Lowovy, které se za nej-\nlepší skladby téhož druhu považovati mohou ; musí se vyznati,\nže málokterá komposice naň takový účinek udělala, jako\nprávě výtvory Lowovy, které mu dobyly takřka světové pověsti.\nNeméně proslavil se Lowe svými oratoriemi: Die Zerstorung\nJerusalems Guttenberg Festzeiten Siebenschláfer\nEherne Schlange (první čistě vokální) Die Apostel von\nFilippi a konečně Jan Hus, z néhož byla některé zlomky\nuž „Uměl. Beseda\" řízením pana Dr. Lud. Procházky pro-\nvedla, Hlavní síla oratoria „Hus\" spočívá především ve sborech,\nkteré, ač nejsou tak mohútné jako Handlovy, přec těmto co\ndo svěžesti, karakterističnosti a hloubky ničeho nezadají. Jaká\nto jarost, živost a bujnost vane hned z prvního sboru „O\njasný mladý čas\"; jaká nevázanost ano divokost plane se sboru\ncikánův „Široký lán\", jaký tn ušlechtilý selankový zpěv za-\nznívá ze sboru pastýřů „Spěchejte bravy\" a konečně jak\núchvatný a hrůzyplný je mistrně znázorněný a trefně karakte-\nristický závěreční sbor duehů plamených „V praskavém reji.\"\nZ pospolných solových v kusů, jichž je poskromnu, vyniká\nkrásné terzetto Husa, Žofie a Václava, které nás zajímá du-\nchaplnou koncepcí a výtečným provedením. Ze solových par-\ntií obrací na se hlavně pozornost partie Jana Husa, která se\nzakládá více na hudební deklamaci, než na áriích. Zpěv\njeho dýchá zbožnost, oddanost Bohu a vlastní přesvědčení,\nkteré se ničeho nehrozí. Ostatní partie jako Barbory, Žofie,\nZikmunda, Jeronýma, jsou příliš skromné, než aby se o nich\nmnoho říci dalo. Ačkoliv Lowe nestaví v oratorium tom své\nkontrapunktické umění mnoho na odiv, nedá se upříti, že se v\n„Missa canonica\" osvědčil co důstojný žák Turkův. V pro-\nvedení oratoria, v němž se smíšený sbor „Uměl. Besedy\" a\nmnohé jiné síly pěvecké jakož i orkestr českého divadla a\njiní instrumentalisté súčastnili, bylo až na nepravé vpadnutí\njistého člena orkestru a na poklesek v závěrečném sboru ří-\nzením p. Smetany výtečné. Co sólisté vyznačili se: paní\nRess-Blažková, slečna Hanušová, páni Lukeš a Paleček.\n\n* Edvard Theumert vydal nákladem činného J. Schindlera\nobchodníka v musikaliích v Praze dvě salonní skladby\npro piano: Wasserfahrt (plavba) a Auf den Bergen (na ho-\nrách), které dosti dobře odpovídají názvu.\n* Písné a popěvky volební vydal tyto dni p. Rich. Vilí-\nmek, majitel „Humor, listů,\" které všem odběratelům svým\nvřele odporučujeme."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2568, "texte": "* Věstník bibliografický jest titul nového časopisu, jejž\ny týdenních lhůtách vydává p. F. Urbánek, kněhvedoucí v\nobchodu L L. Kobra. O důležitosti tohoto časopisu pro ka-\nždého vzdělance a umělce netřeba šířiti slov, a proto máme\nza to, že se všude potká s hojným účastenstvím.\n* SlČLehmannova, Pražanka a koloraíurní pěvkyne u\nopery lipské vystoupila tyto dni pohostinsku na dvorním divadle\nv Berlině co „Markéta v Hugenottech\" a zbudila svým pěkným\nhlasem, výtečnou Školou a technickou sběhlostí sensaci.\n* Pan Šebesta, Člen české opery, odejel včera do Lipska,\nkde na tamější opeře pohostinsku vystoupí. Bude-li se lí-\nbit, hodlá ho ředitel Laube tam engažovati.\n* Pan Paleček, okrasa České opery opustí, jak se nám\nsděluje, o velkonocích naše jeviště, aby nastoupil engagement u\nruské opery v Petrohradě.\n* Slč. Teresa Stolzova zpívala dne 22. srpna v „Stabat\nmater\" od Possiniho v Pesaru a zbudila jmenovitě v „Inflam-\nmatus\" svým neobyčejným hlasem, svým horoucím a drama-\ntickým přednesem všeobecné nadšení.\n* Opera v Linci a čeští pěvci. U opery Linecké enga-\nžováni jsou následující Cechové : Ander co tenorista, Pežný co\nbassista, sIČ. Alizarova co altistka a slečna Androva pro malé\npartie.\n* Pan Jan Lukeš, velezasloužilý Člen naší opery, bude\nprý na našem jevišti jen do velkonoc působiti; příčinou toho\nprý jest choroba jeho hlasu. Tak se nám to alespoň pravilo.\n* Sic. Spannerovay která účinkovala v Praze v mnohých\nbesedách, odebrala se včera do Sondershausenu, kde nyní enga-\nžována jest u dvorní opery.\n** Pan Hořejšek, bývalý žák pražské varhanické Školy a\nnyní sbormistr zpěváckého spolku v Zemuni (Semlin), přibyl\ntyto dni do Prahy, aby svou otČinu zase navŠtivil.\n* Slč. Sittovd, nadaná operní žákyně pana Fr. Pivody\nvystoupí příští měsíc pohostinskn v České opeře.\n* Zpěváčky spolek „Slavojll v Karlíne vyzývá veškery\ngpěvácké spolky pražské, aby se zúčastnily zábavy, jež jméno-\nvaný spolek uspořádá v neděli dne 12. t. m. odpoledne na\nostrově Pohanském ve prospěch „české průmyslové Školy ve\nVídni.-L Spolkové sejdou se 02. hodině odpoledne u Poříčské\nbrány v tak zvaném „Bazaru\", odkudž se rázem půl 3. hodině\nspolečně vyjde. Zkoušky odbývají se v místnostech pražského\n„Hlaholu.\"\n* Pan Jo sej Berg mami, zdatný pianista a skladatel otevře\npříští měsíc na Smíchove svůj „ústav pro zpěv a piano.\"\n* SI. Kroppova, která v Krollově divadle co Leonora,\nLinda, Lucia , Marta, Violetta triumfy slavila, engažo vána jest od\nřed. Pecha k opeře Norymberské.\n* Paní Polláková, choť bývalého tenoristy u České opery,\nengažo vána jest u opery v Poztoku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "193", "page_fin": "193", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.5.1", "titre_corps": "České divadlo. Dne 31. srpna: Romeo a Julie. — Dne", "titre_sommaire": "České divadlo. Dne 31. srpna: Romeo a Julie. — Dne", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.7", "debut_caractere": 1399, "fin_caractere_exclue": 4237, "texte": "P.\nČeské divadlo. Dne 31. srpna: Romeo a Julie. — Dne\n2. září: Sládek Prestonský. Dne 5. září: Romeo a Julie.\nDne 7. září: Prodaná nevěsta (k oslavenísooleté památky\nnarozenin Husových.) —Naznačivše zevnější výsledek Gouno-\ndovy opery „Romeo a Julie\" a podavše stručný obsah li-\nbretta, přikročíme nyní k posouzení opery samé. Libretisté\ndrželi se dle možnosti Shakespearea, přidali však pažete Ste-\nfana bud aby situaci jaksi oživil, aneb snad že chtěl Gounod\nsvého „Siebla\" míti. V opeře nenacházíme velkolepých neb\nimposantních scén; za to však milostivých a lahodných vý-\njevů. První akt, jenž se nám zdá být nejslabší, začíná pro-\nstým, důstojným a vážným proslovem, jenž podávaje zprávu,\nco se v opeře díti bude je/naprosto zbytečný, poněvad děj dosti\npatrně vysvítá z libreta. Ostatně umístili-li libretisté v opeře už\nprolog, mohli pro důslednost přidati také epilog: smíření ne-\npřátelských stran nad hrobkou nešťastných milenců. Sbor\npři slavnosti Kapulettově konče neprávě nevšedním ritornel-\nlem, dýchá bujarost a svěžest, kdežto zase v první části bal-\nlady o královně Mab, která je velmi zdařilá, znázorněn je\ntrefně význam slov. Ostatní díly této ballady jsouce mnohem\nslabší než první, vyznačují se barvitostí instrumentace. Ju-\nlii uvádí Gounod valčíkem u nás v Čechách jaksi ovšed-\nnělým; neboť melodie jeho upomíná nás na valčíky Straus-\nsovy. Za to však nás poutá a zajímá druhý akt s milostný-\nmi scénami Romea a Julie. Zde pohybuje se skladatel ve\nvém živlu líčí mistrně erotické momenty hudbou plnou\nkouzla a poesie; avšak nemohl se zde vyhnouti reminiscen-\ncím na zahradní scénu ve „Faustu.\" Třetí jednání je dojí-\nmavé, jmenovitě je dojímavá klášterní scéna, která mimocho-\ndem řečeno upomíná na snubní výjev z „Hugenottů.\" Lo-\nrenzův zpěv je velebný a důstojný a serenada pažete Stefana\nmelodiesní avšak mělká. Akt ten ukončuje se rázně a trefně\nvylíčenou srážkou Kapulettů a Monteků, která nás však mi-\nmovolně na hašteřící sbor z „Hugenottů\" upomíná. Čtvrté\njednám ozářeno jest opět kouzlem poesie. Dialog Romea s\nJulií, jenž přechází místy v duetto, je v každém ohledu vý-\ntečný, pln horoucnosti a snivé milostnosti. Skladatel oděl\nvýjev ten milostný něžnou, okouzlující a hluboce tklivou\nhudbou. V pátém jednání vzbuzuje na se veškerou pozornost\nzpěv Romeův „Tu jsem\" a poslední scéna Romea s Julií, kte-\nrá jsouc mistrně hudbou karakterisována každého posluchače\nhluboce dojmouti a uchvátiti musí. Provedení bylo řízením\np. Bedř. Smetany výtečné, jmenovitě se vyznačili pí Blažko-\nvá-Ressová (Julie), p. Lukeš (Romeo) při všem tom, že byl\nchurav, p. Šebesta (Merculio) výtečným přednesem ballady,\np. Paleček (Lorenzo) p. Čech (Kapulet), p. Barcal (Tybalt),\nsl. Kufkova (Stefano), sl. Hanušova (Gertruda), p. Koubek\n(Gregorio) atd. Scénické uspořádání dělá našemu duchapl-\nnérnu Jiřímu Kolárovi všechnu čest."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "193", "page_fin": "193", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.5.2", "titre_corps": "* Oratorium Jau Hus od Dr. Jana Karla Löwe, k němuž", "titre_sommaire": "* Oratorium Jau Hus od Dr. Jana Karla Löwe, k němuž", "signature_source": "— t. —", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.7", "debut_caractere": 4239, "fin_caractere_exclue": 6620, "texte": "— t. —\n* Oratorium Jau Hus od Dr. Jana Karla Löwe, k němuž\nslova sepsal velmi obratně Dr. A. Zeune provozovalo se\nv sobotu dne 4. září v divadle Novoměstském k slavnosti\npamátky Husovy. Dříve než o hudbě samé promluvíme, zmí-\nníme se také o skladateli Lowovi, jehož skladby u nás bo-\nhužel ještě velmi málo známy jsou. Kdo slyšel geniální a\nna nejvýš karakteristické ballady Lowovy, které se za nej-\nlepší skladby téhož druhu považovati mohou ; musí se vyznati,\nže málokterá komposice naň takový účinek udělala, jako\nprávě výtvory Lowovy, které mu dobyly takřka světové pověsti.\nNeméně proslavil se Lowe svými oratoriemi: Die Zerstorung\nJerusalems Guttenberg Festzeiten Siebenschláfer\nEherne Schlange (první čistě vokální) Die Apostel von\nFilippi a konečně Jan Hus, z néhož byla některé zlomky\nuž „Uměl. Beseda\" řízením pana Dr. Lud. Procházky pro-\nvedla, Hlavní síla oratoria „Hus\" spočívá především ve sborech,\nkteré, ač nejsou tak mohútné jako Handlovy, přec těmto co\ndo svěžesti, karakterističnosti a hloubky ničeho nezadají. Jaká\nto jarost, živost a bujnost vane hned z prvního sboru „O\njasný mladý čas\"; jaká nevázanost ano divokost plane se sboru\ncikánův „Široký lán\", jaký tn ušlechtilý selankový zpěv za-\nznívá ze sboru pastýřů „Spěchejte bravy\" a konečně jak\núchvatný a hrůzyplný je mistrně znázorněný a trefně karakte-\nristický závěreční sbor duehů plamených „V praskavém reji.\"\nZ pospolných solových v kusů, jichž je poskromnu, vyniká\nkrásné terzetto Husa, Žofie a Václava, které nás zajímá du-\nchaplnou koncepcí a výtečným provedením. Ze solových par-\ntií obrací na se hlavně pozornost partie Jana Husa, která se\nzakládá více na hudební deklamaci, než na áriích. Zpěv\njeho dýchá zbožnost, oddanost Bohu a vlastní přesvědčení,\nkteré se ničeho nehrozí. Ostatní partie jako Barbory, Žofie,\nZikmunda, Jeronýma, jsou příliš skromné, než aby se o nich\nmnoho říci dalo. Ačkoliv Lowe nestaví v oratorium tom své\nkontrapunktické umění mnoho na odiv, nedá se upříti, že se v\n„Missa canonica\" osvědčil co důstojný žák Turkův. V pro-\nvedení oratoria, v němž se smíšený sbor „Uměl. Besedy\" a\nmnohé jiné síly pěvecké jakož i orkestr českého divadla a\njiní instrumentalisté súčastnili, bylo až na nepravé vpadnutí\njistého člena orkestru a na poklesek v závěrečném sboru ří-\nzením p. Smetany výtečné. Co sólisté vyznačili se: paní\nRess-Blažková, slečna Hanušová, páni Lukeš a Paleček."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "193", "page_fin": "194", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.5.3", "titre_corps": "* Edvard Theumert vydal nákladem činného J. Schindlera", "titre_sommaire": "* Edvard Theumert vydal nákladem činného J. Schindlera", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.7", "debut_caractere": 6622, "fin_caractere_exclue": 6962, "texte": "* Edvard Theumert vydal nákladem činného J. Schindlera\nobchodníka v musikaliích v Praze dvě salonní skladby\npro piano: Wasserfahrt (plavba) a Auf den Bergen (na ho-\nrách), které dosti dobře odpovídají názvu.\n* Písné a popěvky volební vydal tyto dni p. Rich. Vilí-\nmek, majitel „Humor, listů,\" které všem odběratelům svým\nvřele odporučujeme."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2568, "texte": "* Věstník bibliografický jest titul nového časopisu, jejž\ny týdenních lhůtách vydává p. F. Urbánek, kněhvedoucí v\nobchodu L L. Kobra. O důležitosti tohoto časopisu pro ka-\nždého vzdělance a umělce netřeba šířiti slov, a proto máme\nza to, že se všude potká s hojným účastenstvím.\n* SlČLehmannova, Pražanka a koloraíurní pěvkyne u\nopery lipské vystoupila tyto dni pohostinsku na dvorním divadle\nv Berlině co „Markéta v Hugenottech\" a zbudila svým pěkným\nhlasem, výtečnou Školou a technickou sběhlostí sensaci.\n* Pan Šebesta, Člen české opery, odejel včera do Lipska,\nkde na tamější opeře pohostinsku vystoupí. Bude-li se lí-\nbit, hodlá ho ředitel Laube tam engažovati.\n* Pan Paleček, okrasa České opery opustí, jak se nám\nsděluje, o velkonocích naše jeviště, aby nastoupil engagement u\nruské opery v Petrohradě.\n* Slč. Teresa Stolzova zpívala dne 22. srpna v „Stabat\nmater\" od Possiniho v Pesaru a zbudila jmenovitě v „Inflam-\nmatus\" svým neobyčejným hlasem, svým horoucím a drama-\ntickým přednesem všeobecné nadšení.\n* Opera v Linci a čeští pěvci. U opery Linecké enga-\nžováni jsou následující Cechové : Ander co tenorista, Pežný co\nbassista, sIČ. Alizarova co altistka a slečna Androva pro malé\npartie.\n* Pan Jan Lukeš, velezasloužilý Člen naší opery, bude\nprý na našem jevišti jen do velkonoc působiti; příčinou toho\nprý jest choroba jeho hlasu. Tak se nám to alespoň pravilo.\n* Sic. Spannerovay která účinkovala v Praze v mnohých\nbesedách, odebrala se včera do Sondershausenu, kde nyní enga-\nžována jest u dvorní opery.\n** Pan Hořejšek, bývalý žák pražské varhanické Školy a\nnyní sbormistr zpěváckého spolku v Zemuni (Semlin), přibyl\ntyto dni do Prahy, aby svou otČinu zase navŠtivil.\n* Slč. Sittovd, nadaná operní žákyně pana Fr. Pivody\nvystoupí příští měsíc pohostinskn v České opeře.\n* Zpěváčky spolek „Slavojll v Karlíne vyzývá veškery\ngpěvácké spolky pražské, aby se zúčastnily zábavy, jež jméno-\nvaný spolek uspořádá v neděli dne 12. t. m. odpoledne na\nostrově Pohanském ve prospěch „české průmyslové Školy ve\nVídni.-L Spolkové sejdou se 02. hodině odpoledne u Poříčské\nbrány v tak zvaném „Bazaru\", odkudž se rázem půl 3. hodině\nspolečně vyjde. Zkoušky odbývají se v místnostech pražského\n„Hlaholu.\"\n* Pan Jo sej Berg mami, zdatný pianista a skladatel otevře\npříští měsíc na Smíchove svůj „ústav pro zpěv a piano.\"\n* SI. Kroppova, která v Krollově divadle co Leonora,\nLinda, Lucia , Marta, Violetta triumfy slavila, engažo vána jest od\nřed. Pecha k opeře Norymberské.\n* Paní Polláková, choť bývalého tenoristy u České opery,\nengažo vána jest u opery v Poztoku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c014", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "194", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.6", "titre_corps": "* Vypsáni konkursu, Srbský zpěv. spolek", "titre_sommaire": "* Vypsáni konkursu, Srbský zpěv. spolek", "signature_source": "Simeon Krestič", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.8", "debut_caractere": 2570, "fin_caractere_exclue": 2980, "texte": "Simeon Krestič, advokát.\n* Vypsáni konkursu, Srbský zpěv. spolek\nv Rume má třeba učitel e zp év u, jehozto rocn í\npříjem obnáší kromě výnosu z besed, jez spolek k\ntomu účelu ročně pořádá 500 zl. Bližší výminky usta-\nnoví se ve zvláštní smlouvě. Ucházeci necht se hlásí\npísemně nejdéle do 8. října 1869 u nízepsaněho, při-\nloživše potřebná vy sv ěd cení o své s pusobilosti.\nV Rume (Srěmsku) dne 27. srpna 1869."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c015", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "194", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.7", "titre_corps": "* Uprázdněná místa. Místo učitele hudby na hudební", "titre_sommaire": "* Uprázdněná místa. Místo učitele hudby na hudební", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.8", "debut_caractere": 2982, "fin_caractere_exclue": 3325, "texte": "* Uprázdněná místa. Místo učitele hudby na hudební\nŠkole pro nástrojáře s ročním platem 300 tol. (450 zl.) je u-\nprázdněno v městě Markneukirchen. Kompetenti nechť žádosti\nsvé s vysvědčeními zašlou do 15. listopadu 1869 tamější měst-\nské radě krukoum měšťanosty Schweizera. V městě Somma u-\nprázdněno je místo varhaníka s roČ. platem 1000 lir."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-10-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-10_01#c016", "volume": "bmtnabd_1869-09-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "194", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.2.8", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.8", "debut_caractere": 3327, "fin_caractere_exclue": 3528, "texte": "Listárna.\nv\nPanu Sira ... nyní vH. Vaše nám zaslaná skladba svědci o\nhudebním nadání. Studujte pilně „Nauku o harmonii\"\nod Fr. Blažka. Panu 111... ve VrŠ... Což neobdržíme\nod Vás odpověd! a tu skladbu?"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "187", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.1", "texte": "Jan Levoslav Bella.\nR.\nPodavše životopisy výtečných a zasloužilých skladatelů\nČeských, polských a ruských, cítíme se povinny upozorniti též\nna mladého sice, ale velmi nadaného a důkladně vzdělaného\nskladatele slovenského, o jehožto vzorných a důkladných sklad-\nbách jsme se v těchto listech poprvé co nejchvalněji zmínili.\nMíníme totiž Jana L. Bellu.\nJ. L. Bella narodil se r. 1843 ve Sv. Mikuláši v Liptov-\nském komitátu v Horních Uhrách a jest co hudebník naskr-\nze samoukem. Nedostatky bídného elementárního vyučo-\nvání na housle přinutily jej k vyhledávání rozličných appli-\nkatur a k záhému samocvičení, tak že se brzy sám od sebe\nnaučil zpěvu, klavíru a varhanám a jimi obrátil, jsa teprv 8\nlet stár, (1851) pozornost na sebe. To však nelze přičítati te-\nchnické neb docela umělecké sběhlosti: nýbrž silnému výra-\nzu citu, s nimž přednášel na mnoze své vlastní fantasie, jež\nvydával za cizí skladby, poněvadž mu jeho otec chudý to\nučitel nemohl opatřiti učebné prostředky.\nJednou hrál Bella před biskupem Ladislavem Zábojským\na dobyl si produkcí tou, o níž i ve veřejných listech zprá-\nva podána byla, protekce a podpory jeho v té míře, že na\nútraty svého otcovského příznivce Levočské gymnasium na-\nvštěvovati mohl. Zde se učil také Bella hře klavírní, avšak\npřičinlivý chlapec nemohl snésti tamějšího bídného učitele a\njiž po několika hodinách vyučování zřekl se ho proti vůli svých\nrodičův a byl od té doby jen sám na sebe odkázán.\nVelký vplyv na vývin hudebního talentu Bellova měl mla-\ndý, hudby milovný professor Leopold Dvořák v Levoči, jenž\nspojil veškeré hudební síly gymnasia k statnému orkestru,\nzakoupiv přispěním biskupovým potřebné nástroje hudební a\njiné rozličné náčiní k účeli tomu.\nBellovi dostalo se tu poprvé příležitosti nahlídnouti do\npartitur. Ipomahal noty opisovati a arranžoval brzy své skladby\nproorkestr, jenž je též s dovolením přívětivého pana professora\npřednesl. Od té doby nemohl Bella svému pudu a náklon-\nnosti k hudbě více odolati; on skládal, zpíval, hrál brzo na\nklavír, brzy na housle, brzy na violu aneb na kontrabass,\ntroubil brzo na snížčový posoun, později nabombardon, brzy\nna polnici, brzy na lesnici dle toho, jakou sílu pan profesor\nDvořák pro svůj orkestr potřeboval.\nPři všem tom, že nekonal ještě theoretická hudební stu-\ndia, složil, jsa teprv 16 let stár a nedobyv si ještě potřebné-\nho vědeckého vzdělání, co seminarista v Báňské Bystřici in-\nstrumentální mši, která s pochvalou v hlavním chrámu pro-\nvedena byla. Theologickými studiemi přinucen mohl Bella\njen hru na housle pěstovati a za tou příčinou vrhl se na kom-\nponování a hudební lekturu.\nBohužel nebyl finanční stav jeho takový, aby si nevy-\nhnutelně potřebné prostředky vzdělávací opatříti mohl; avšak\nsnažlivý Bella uvrhl se raději v dluhy a opatřil si theoreti-\ncká díla hudební, v nichž co nejpilněji studoval.\nNásledkem svých studií a pilného dopisování si s vyni-\nkajícími umělci českými a německými, jakož i osobního ob-\ncování se Sim. Sechtrein a Preyerem za času jeho studií na\ntheologické fakultě ve Vídni, přilnul Bella k přísnému slohu\na nenašel mezi Vídeňskými nakladateli, kteří spekulujíce\npouze na kupecký zisk jsou posedlí toliko na taneční a jinou\nzábavnou hudbu ani jediného, jenž by Bellovy skladby i\nbez honoráru byl k tisku přijal při všem tom, že vydali vý-\nteční znalci na př. Dr. Aug. Vil. Ambros, nejen o Bellově\nslohu da capella v dílech vokálních, jakož i o instrumentací\njeho nejskvělejší vysvědčení.\nProto pro všecko uveřejnil Bella některé své menší sklad-\nby na útraty svých sporých přátel, k nimž hlavně náleží činný\na blahodějný zpěvácký spolek „Ohlas\" v Olomúci. Nejznač-\nnější skladby Bellovy jsou „Haec dies\" Odoramus v mo-\nderním Palestrinově slohu pro mužské kvartetto Tu es\nPetrus, vynikající to motetto da capella pro dvě samostatná\nmužská kvartetta, jehož to osm hlasů přísně kontrapunkticky\nje vedeno. Vyšlo u Karla Sartoriho ve Vídni. Jeho instru-\nmentální skladby byvše už provedeny na větších kůrech v U-\nhrách došly všude zaslouženého uznání.\nBella psal též více článků hudebních do časopisů, jme-\nnovitě „Slovanská hudba a spev slovenský\" (Dalibor 1869)>\njenž svědčí o důkladné vzdělanosti hudební. Co Slovan vy-\nstoupil Bella též s národními skladbami n. př. mužskými\nčtverozpěvy, fantasiemi na slovenské národní písně pro piano;\navšak nenašel mezi hornouherskými Slovany k tomu připra-\nv\nvené půdy a náležitého účastenství, toliko Cechové všímají\nsi horlivě jeho skladeb, z nichž velká část v těchto listech\ndůkladně byla oceněna. V nejnovějším čase povzbudil jej\n„Dalibor\" opět k studování slovenských národních písní, jež\npohybujíce se v řeckých tóninách nenapodobitelnou svou me-\nlancholií a originálními rhytmy na každého znalce kouzelně\npůsobí. Bella uchází se o dirigentské místo v Kremnici, které\nmu z plna srdce přejeme; avšak ještě více přejeme městu\nKremnici tak výtečného umělce, jako je Ján L. Bella."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "188", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.2", "texte": "Pražské hudební zpomínky.\nSepsal Dr. A. V. Ambros.\n(Pokračování.)\nPodívejme se do jakéhokoliv staršího ročníku „Bohemie\"\nz času Můllerova působení; tam najdeme jeho články, které\njsou snad psány něco v professorském tónu ; avšak jsou přes-\nné a jadrné a co ještě více znamená, vynikají skutečně krá-\nsnou humanitou co do smýšlení a úctou ke všemu, co je u-\nšlechtilé, dobré a velkolepé.\nTotéž platí o jeho hudebních kritikách, které byly Pra-\nžanům zvláště po chuti. Lidé si šeptali do ucha: „Profesor\nMůller není musikální; vlastní původce těchto recensí je V.\nTomášek a Můller je pouze upravuje a piluje.\"\nTomuto kocourkovskému klepu z roku onoho můžeme se\nnyní srdečně jen smáti. Z těchto článků nevysvítala techni-\ncko-hudební, avšak něco mnohem lepšího, totiž krásovědecko-\nhudební vzdělanost a z nich zaznívalo příliš hlasitě Můllero-\nvo všeobecné krasovědecké „Credo\" (Věřím), než aby někdo\njiný v nich účastenství míti mohl docela ne už Tomášek.\nHudební velkému Koftovi podobný obličej Tomáškův byl by\nz nich příliš patrně vykukoval.\nMůllerova vážnost, jeho důkladnost jakož i okolnost, že\nměl v „Bohemii\" a „Bohemie\" v Praze krásovědecký mono-\npol; vše to takořka sloužilo za pojišťovací ventil proti výbu-\nchům nadšenosti á la Wiest, Saphier atd. Ale zlé příklady\nkazí dobré mravy! Brzy měli jsme také svého malého aneb\nspíše nebetýčného Wiesta v osobě hraběte Ferdinanda * * *,\njenž sestoupil s výše svého rodu, aby se stal literátem v slo-\nhu Theaterzeitungově.\nVedle Bohemie objevil se tehdáž časopis „Ostund West\"\ns přílohou „Prag.\" Tam dával na př. veliký aneb spíše dlou-\nhý Ferdinand S . . ~ když byl Liszt do Prahy zavítal, přes-\nné a spravedlivé Wiestiady k lepšímu. „Dozvěděl jsem se,\"\ntak psal Ferdinaud, „v Café literaire pana Schocha, že při-\nbyl Liszt; i běžím do sálu platejského a spatřím k svému\núžasu Liszta, an je s dámou pospolu. Dáma ta měla šat s\nvléčkou z přihnědlého aksamitu, stříbrný šperk na hrdle a\nprsou a když se byl Liszt dotkl její útlých co slonovina\nbílých prstů, tu vypukla v nadšené a úchvatné řeči: Frances-\nco, ó můj Francesco, kde prodlévals tak dlouho? Proč dáma\nta Némcomaďara Liszta oslovila po italsku, nedá se tak sna-\ndno uhodnouti; tím snadněji však, že Ferdinand držel ve\nsvém vidění klavír za dámu, jako jiní bassu za nebesa. To\npřevyšovalo Saphirovy „prchající klavíry.\"\nLisztův příchod do Prahy a bezmála současné zavítání\nvděkuplné Kláry Wieckovy (nyní Schumannové) činilo v na-\nšich poměrech epochu. Liszt započal hned ve svém prvním\nkoncertu Beethovenovou sonátou do Cis-moll neslýchaná\nto smělost, nad níž užaslo obecenstvo sotva že četlo návěští\nna rozích. Tehdejší pražští učitelové piana tvrdili až do té\ndoby: „Beethovenovy nejlepší, ano vezmem-li to přísně jedi-\nně doporučitelné sonáty jsou: Tři sonáty op. 2, které byl\narcimistr svému tehdejšímu učiteli Haydnovi věnoval.\"\nMluvil jsem napotom s velmi vznešeným mladým pánem\njenž se domníval, že našel pravou příčinu volby té, maje za\nto, že Liszt volil tu skladbu pouze ze lsti. „Ano jen si to\npomyslete,\" vypravoval mi ten panáček v známém šušňavém\ntónu, „tu vystoupí Liszt, —a my očekáváme divy. On si\nsedá k pianu a hraje kus dlouhochvílný a nudný nad míru;\nkaždou čtvrthodinu jeden tón. My zůstali jako opařeni a\npatříme s ustrnutím jeden na druhého. Náhle když jsme po-\nčali dlouhou chvílí dřímati, tu spustil Liszt nu tu jste\nměl slyšeti to burácení hromu a bouře! Ale byla to chytrá\ntaktika.\"\nJak se samo sebou rozumí mluvil panáček ten o snivém\nadagiu a prudce bouřlivém finále sonáty.\nAž do vystoupení Kláry Wieckovy a Liszta břinkali u-\nstavičně všichni naši dilettanti na piano ronda a variace od\nČerného a Herze. Kdyby jim byl někdo uzavřel čtyrčárko-\nvanou oktávu klavíru, jako byl druhdy přeřízl spartánský\nefor Ekprepes Frynisovi z Lesbosu dvě zbytečné struny jeho\nlyry; bylo by bývalo po nich veta. „Perlící úhoz byl tehdáž\nalfou a omegou a největší cíl klavírní hudby: nahraditi me-\nchanické hrací tabatěrky neb hodinky. Kdo velmi solidně\nano trochu po starofrancku smýšlel, ten sáhl po „klassickém\"\nHummelovi. Mozart byl při všem tom, že požíval veliké úcty,\n„zastaralý\" a Beethoven považován zkrátka řečeno za\nblázna. A nyní zavítala sem Klára a hrála velkou Beetho-\nvenovou sonátu do F-moll, František přednášel sonátu do\nCis-moll, a obecenstvo vyjímaje některé shledalo, že Beethoven\nnení žádným bláznem.\nPřevrat byl skoro okamžitý. Nedlouho na to přednášela\nna př. slč. Mary Bousiffet de Moricourt, žákyně to proslulé-\nho Proksche, ve svém koncertu fugu do Cis-dur od Šeb. Ba-\ncha a koncert G-dur od L. Beethovena. Koncert její zapo-\nčal Mendelssohnovou skladbou: „Meeresstille und glúckliche\nFahrt\", již orkestr provedl. Nová doba tu nastala. Deset\nlet před tím byla by byla dána slč. Mary následkem tohoto\nprogramu s ohledem na §. 273. všeobec. občansk. zákonníka\npod poručenství.\n(Dokončení.)\n\nZvonařův rozbor\nnárodních písni českých.\n(Kriticky objasněn.1)\n(Pokračování.)\nZnamenejme opět, jak prostá mysl na pravé uhodí.\nMezi nápěvy s objemem sedmi tónů nalézá sealepředce\nněkterý, který od toniky vychází a kmalé septimě vystupuje;\ntak nápěv písně „Ach zdál je mi se v noci sen\"; avšak ná-\npěvů takových jest v poměru k předešlým velmi malý počet.\nObyčejně jsou to ty, kteréž jsou v některé staré tónině; o\ntakových bude řeč později.\nPřicházím k nápěvům, v kterých konečně všecka vol-\nnost a vzletnost nápěvu obmezující pouta přetrhána jseu.\nJsou to:\nf) Nápěvy v objemu osmi tónů (oktávy).\nŠkála osmitónová jediné poskytuje všestranné volnosti\nnápěvu, že se tento může do výšky a hloubky podle potřeby"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "189", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.3", "texte": "rozšiřovati. Nápěv povznesa se až k oktávě nad základním\ntónem, nalézá v této neskormouceného vrchole; vyšinuv se\naž k oktávě, naleznul bodu, s kterého se může, jakoby s\nvýše, po ostatních tónech rozhlížeti, a z nich si vyhledati,\nku kterému by sestoupil aneb ku kterému by si zaskočil,\npodobně orlu, který se střelhbitě vznese as výše po kořisti\nse rozhlíží. Jako cestující, který si za cíl cesty vrchol hory\nvyvolil, dosáhnuv vrchole, odtud volně na krajinu pohlíží a\na jakoby jejím pánem se cítí: tak také nápěv, octnuv se na\nvrcholu oktávy, všemi tóny vládne. Jako se na výšinách\nvolně a snadně dýše, tak též se zdá, jakoby nápěv, jenž se\naž k oktávě vymrštil, volněji oddychoval.\nNa písních poalpských obyvatelů lze snadno znamenati\nvliv žití v lehkém horním vzduchu; písně tyto vyšvihnou se\nzáhy k oktávě aneb výše, jakoby jedním skokem z údolí na\nhoře se octly, jakoby chtěly se skřivanem od země vzhůru\nk oblakům se vznášejícím o závod pěti. Ale i my máme\nmnohé nápěvy, jež se mohou s alpskými měřiti. A jakž\nbychom je neměli; vždyť má naše vlast tolik výšin s takovým\nkrásným rozhledem, že jest tento již hotovou písní, která jen\nsvého pěvce čeká; div by byl, kdyby se byl pocit tento v\npísni nevyrazil.\nNechť si již daly takovým nápěvům podnětu hory aneb\ndoly, luka aneb lesy, dosti na tom, že je máme. Mezi mno-\nhými jmenuji jen nápěvy písní „Krásná jsem já dcerka zrodu\nchudobného\", „My jsme hoši svobodníci\", „Už mou\nmilou do kostela vedou\" a „Vzali mne na vojnu od panny\".\nTa holka „z rodu chudobného\", která si takovým ná-\npěvem zapěla, byla jistě na svůj rod hrda, a vědomost rodu\nchudobného ji netížila ani dost málo; z celé písně vane ta-\nková spokojenost a klidnost mysle, jakouž zajisté jen v chýši\nnaleznouti lze. Praví se ovšem, že chudoba mysl klíčí; pě-\nvečku této písně jistě nesklíčovala.\nZačátek, jakého mají vyčtené písně, má do sebe tolik\nvnadnosti, srdečnosti a ladnosti, že není divu, že si v něm\nčeská mysl od dávna libovala a jím valnou čásť svých ná-\npěvů světských i duchovních obrňysliia. Nejkrásnější du-\nchovní nápěvy, jako písně „Vesele zpívejme\" „Začněme\nse věrní modliti\" a j. stkví se takovým začatkem. Jelikož\npísně s takovýmto začátkem již za časů Karla IV. po vlasti\nnaší se rozléhaly, lze nazvati tento spůsob zpěvu prastarým;\nv povaze zůstane ovšem věčně mladým.\nJiného spůsobu a jiné povahy, ačkoliv tentýž tónový ob-\njem mají, jsou nápěvy, jež se z čistá jasna oktávou začínají,\njako nápěvy písní „Jen ty mi, šenkýřko, nalej\" „Co jsou\nse mne nahledali\" a přede všemi jinými čiperný nápěv „Ráda,\nráda, můj zlatej Honzíčku! ráda tě mám/ Kdo takto zpívat\nzačal, měl, abych prostonárodního výrazu užil, na zpěv jak\nnáleží dobře „nabráno4*. Začal opravdu plným proudem. Jako\nblesk s jasného nebe vyrazil první tón, neměv žádného před-\nchůdce, žádného ohlašovatele. Takový začátek jest mocně\nuchvacující; jest s to, aby s sebou i zádumčivou, těžce po-\nchybnou mysl jedním rázem do tónového proudu strhnul.\nVeliký jest rozdíl mezi tímto a předešlým spůsobem ná-\npěvu. V prvním spůsobu: zponenáhlé vznášení-se, vzmáhání\na vyvinování-se citu, jakoby napínání luku; v druhém spů-\nsobu: náhlé vybuchnutí citu, jakoby zpuštění šípu.\nZ těchto prostých nápěvů může hudební skladatel pro\nsvá umělecká díla velmi mnoho těžiti. Původci jich asi\nsotva tušili, jakých krásných stránek a tahů v nich pozdější\nbadatel nalezne. Věru sotva že jsme začali tyto plody ná-\nrodního ducha rozbírati, vyvážili jsme již tolik zajímavého a\ndrahocenného, že nám to může býti pobůdkou dalšího roz-\nbírání a rukojemstvím, že ještě mnoho krásného na den vy-\nneseme.\nDuchu národa! obíraje se tvými plody, jak tě musím\nobdivovati; putuje v tajných chodbách tvé neobsáhlé dílny,\njak musím žasnouti nad tvými výtvory, jež hravě vyvádíš!\nZačátek s vrchní oktávou toniky nalézá se rovněž také\nv mnohých duchovních písních. Ranní píseň „Chválu vzdej-\nme mnohou\" a velkonoční „Prozpěvujmež všichni nyní\" za.\nčínají se takovýmto spůsobem.\nJak vhodným ale jest tento spůsob začátku písni, v níž\nse slaví „Vzkříšení\" Spasitele, jež se vzkříšením přírody v\njeden čas připadá! Tato slavnost a tato doba ale jsou\ntaké úplně s to, aby naplnily mysl pocitem největší radosti.\nNaplní-li se ale mysl tolika citem, neníť divu, že píseň ta-\nkovým spůsobem začíná. Všecky velkonoční naše písně; jež\ndruhdy v ústech lidu se nalézaly, nemají ovšem takového\nzačátku; to však nic nevadí, abychom tento spůsob začátku\nzvlášť pro velkonoční a jarní píseň za velevhodný nepovažo-\nvali.\nMnohé jiné nápěvy v objemu oktávy začínají se kvin-\ntou, od kteréž k nižším tónům sestupují, jako „Ten Krum-\nlovský zámek\"; takové nápěvy ale, ačkoliv jsou živé, nedo-\nsahují jarosti nápěvů oktávou začínajících.\nj) Nápěvy ve větším nežli osmitónovém objemu.\nSem náleží a) nápěvy v objemu devíti tónů, čili nóny;\nb) Nápěvy v objemu desíti tónů, čili decimy a c) nápěvy v\nobjemu jedenácti tónů čili undecimy.\nK nápěvům v objemu devíti tónů musím totéž pozná-\nmenati, co jsem poznamenal při nápěvech v objemu sedmi\ntónů; totiž, že se v nich nejvyšší tón nemá co nóna k tó-\nnice, nýbrž k dominantě. Nápěvy v tomto objemu začínají\nse také obyčejně dominantou, jako „Jedou cikáni z Talína,\"\njež se pohybuje v hlavním tónu b mezi tóny: //, tedy mezi\npátým a třináctým tónem; „Já se vždycky ohlídám\" pohy-\nbuje se v hlavním tónu j mezi d e. Obadva nápěvy pohy-\nbují se v devíti tónech nad začátečním tónem, kterýž jest\ndominanta. Nápěvy, které se některým jiným tónem nežli\ndominantou začínají, sestoupí dříve na některém místě k do-\nminantě a povznášejí se teprvé odtud k nóně; tak v písni\n„Ach cestičko, cesto ušlapaná,\" jejíž nápěv se začíná tóni-\nkou, k dominantě sestoupí, a od té k nóně vystupuje. V\npísni „Ach Bože, Přebože!\" představuje se týž objem nápěvu\nzase v jiném spůsobu; v třetím taktě před závěrkem spatřuje\nse celý objem jedním tahem označen.\nV písni „Kominíčku můj\" nalézá se devítitónový objem\nnápěvu ještě v jiném spůsobu; přichází v něm půltón pod\ntónikou, který s oktávou interval nóny činí. Tento spodní\npůltón nemá ale na povahu nápěvu takového značného vlivu,\njako tóny přidané nad oktávou aneb nad vrchní dominantou,\nkteréž nápěv rozkošným, přepyšným a bujným činí. Sestou-\npi-li ale nápěv o více nežli o půl tónu pod toniku, nabývá"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.4", "texte": "ovšem nových vlastností. Vlastnosti nápěvů vystupujících\nnad oktávu i sestupujících pod toniku nakreslím v krátkosti.\nPřestoupí-li nápěv oktávu bud toniky aneb dominanty\no jeden tón, má se tento tón k prvnímu co nóna; tato vzbu-\nzuje nepokoj a touhu po jiném avšak nižším tónu; podmi-\nňuje tedy pohybování a sice v směru k tónice obráceném;\ntím se vzbuzuje v nápěvu pocit nevolnosti. Význam takového\ntónu pak jest vymknutí-se z kolejí obyčejnosti. Týž tón může\nbýti podle okolností výrazem výkřiku buď radostného aneb\nbolestného, prudké vášně, rozpustilosti at. p. Sestupuje-li\nnápěv pod toniku, mizí z něho tyto vlastnosti a dostavují\nse skoro opáčné: zkrotlost, rozmar, podivínství, šprýmovnost\ná t. p. Nápěv písně „Na tej naší návsi vysokej strom\" bu-\ndiž příkladem, z něhož lze některé vlastnosti nápěvu čisti.\nNápěvy v objemu desíti tónů mají písně „Co pak ti naši\ndělají,\" (v předposledních dvou taktech nalézá se celý objem\njedním tahem označen) „Teče voda od javora\" „Už\njsou ti huláni\" a m. j. O těch a o nápěvech s objemem\njedenácti tónů, jako „A já vždycky pláču,\" „Kudy, kudy\ndo pansky zahrady,\" „Lidépovídají, že se od hor mračí\"\na j. v. netřeba slov šířiti, jelikož se v nich obsaženo nalézá\nvšecko, co o nápěvech objemu osmi a devíti tónů praveno\nbylo, toliko v stupni vyšším. Na mnohém těchto nápěvů lze\npozorovati, že vzniknul ve společnosti hudebních nástrojů,\ns nimiž se hrdlo rádo v závod pouštívá. Že takové nápěvy,\nmajíce více tónů, více prostředků měly, aby se rozmanitými\nba peřestými staly, toho netřeba mnoha slovy dokazovati;\nneboť čím více tónů má lid na výběr, tím větší příležitosti\nmá k rozmanitému jich spojování a vynalézání rozmanitých\nnápěvů. Podlé toho lze se snadno domysliti povahy nápěvů\nve větším nežli jedenácti-tónovém objemu.\nV předešlých řádcích jednal jsem o rozličném objemu\nčeských nápěvů toliko jen podle počtu tónů, z nichž nápěv\nsložen jest, a podle vzdálenosti hráničných tónů; mezi kte-\nrými stupni tónové škály se nápěv toho neb onoho objemu\npohybuje a v jakém poměru se tóny v tom aneb onom ob-\njemu k sobě mají, na to jsem prozatím se neohlížel. Na\ntoto druhé došlo nyní. Dříve ale, nežli o této věci řeč po-\nvedu, předešlu něco, co dobrému porozumění přispěje.\nViděli jsme, že největší objem nápěvu obnáší jedenácte\ntónů: tolik též tónů leží obyčejně v lidském hrdle. Jedenácte\ntónů lze tedy považovali za normální škálu tónů prostoná-\nrodního zpěvu. Škála tato nalézá se podle pohlaví, stáří a\nzřízenosti těla u rozličných osob v rozličné výšce. Při hla-\nsech méně nadaných a méně vyvinutých jest o několik tónů\nkratší, jakož i při hlasech více nadaných a více vyvinutých\no jeden, aneb dva tóny delší se vyskytuje.\nAbychom si tuto normální škálu v každé výšce tónu\npředstaviti mohli, poznamenám ji číslicemi: 1.2. 3.4. 5. 6.\n7. 8. 9. 10. 11.a nikoliv jmény tónu, neboť jméno naznačuje\njiž jistou určitou výšku tónu.\nVzdálenosti mezi tóny vedlé sebe ležícími nejsou v této\nškále jednostejně veliké; jsou na několika a sice na třech\nmístech menší, nežli na ostatních. Takové menší vzdáleno-\nsti slují v hudební řeči půltóny, a připadají podle okolností\nna rozličná místa. Místa tato vyznačím příště v každé čísli-\ncemi označené řadě tónů obloučkem.\nRozdílu mezi vzdálenostmi podle sebe ležících tónů po-\ntřebno dobře si všímati; zakládat se na něm částečně povaha\nnápěvu. Neníť tedy věcí jednostejnou, pohybuje-li se nápěv\nna př. objemu třítónového ve dvou celých tónech, aneb v je-\ndnom celém a jednom půltónu. Rozličnost v pořádku celých\ntónů a půltónů při jednostejném objemu chci právě v násle-\ndujících řádcích ukázati.\nJediný nápěv v objemu tří tónů „Mohla jsem se dávno\nvdát\" pohybuje se v tónech, jež se mají k sobě co celé tóny.\nJelikož jsem mimo ten jiného nápěvu v objemu tří tónů mezi\nčeskými nenašel, nelze mi jiný poměr tónů při takovémto\nobjemu ukázati.\nČtyrtónový objem vyskytuje se jednou tak, že jsou tóny\nv pořádku 1.2. 3. 4., jako v nápěvu „Kterak pak já nemám\nlítost mít\" aneb 2.3. 4. 5., jako v nápěvu „Já mám ho-\nlubičku\" aneb 3.4. 5. 6., jako v nápěvu „Neplač, nena-\nříkej.\" Ve všech třech nápěvech přicházejí dva celé tóny a\njeden půltón, v každém ale připadá půltón na jiném místě,\ncož tedy nápěvy rozdílnými činí.\nPři objemu pětitónovém vyskytují se tóny bud v pořádku\n1.2. 3.4. jako v nápěvu „Kdes, holubičko, lítala?\"\naneb 1.2. 3. 4.5., jako v nápěvu „Na tom našem ná-\ntoníčku\" aneb 7. 8. 9. 10. 11., jako v nápěvu „Já jsem\nkočí z Vídně.\" V prvních dvou nápěvech přicházejí tři celé\ntóny a jeden půltón, tento po obékráte na jiném místě, v\ntřetím přicházejí dva celé a dva půltóny.\nObjem šestitónový spatřuje se jednou v pořádku tónů\n1.2. 3.4. 5. 6., jako v jiápěvu „Ach synku, synku, doma-li\njsi?\" jednou zase 1.2. 3. 4._íx 6., jako v nápěvu „Až\ntady pojedu\" jindy 7. 8. 9. 10. 11.12., jako v nápěvu\n„Okolo zahrádky\". V prvním nápěvu vyskytuje se jeden půl-\ntón, ve dvou ostatních přicházejí dva půltóny, pokaždé ale\nna jiném místě.\nNápěvy objemu sedmitónového pohybují se v pořádku\ntónů 5. 6. J. 8. 9. 10. 11., jako „Proto jsem se vdala\"\naneb 1.2. 3.4. 7., jako „Když jsem šel z Krumlova.\"\nOsmitónový objem vyskytuje se nejvíce v pořádku tónů\n1.2. 5. 6. 7. 8., jako v nápěvu „Andulička mladá.\"\nPři některých zvlášť starších, na kterých se známky církev-\nních tónin nalézají, vyskytuje se pořádek 1.2. 3.4. 5. 6. 7.\n8. jako v nápěvu „Otče náš milý Pane,\" aneb 1.2. 3.4.\n5. 6. 7. 8., jakov nápěvu „Střelil myslivec vranku.\"\nVůbec se vyskytuje objem osmitónový v dvojím spůsobu;\njednou tak, že nápěv ve výšce dosahuje oktávy od toniky;\npo druhé zase tak, že nápěv ve výšce dosahuje oktávy od\ndominanty.\nPři objemu osmitónovém obrací k sobě pozornosti ještě\nto, že není v jistých nápěvech užito všech tónů, jichž objem\nposkytuje; jistých tónů jest naprosto opomenuto. Jelikož\nse toto vypuštění jen jistých tónu týče, nelze je přičísti\npouhé náhodě.\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.5", "texte": "Dopisy.\n\nZ Milána. (Nové opery. — Honorar Rossiniho za opery. — Maestro\nSchiva. Jeptiška Krakovská. Matilda Zavrtalova.)\nNyní se nemluví o něčem jiném, než o nejnovější opeře\n~I promessi sposi\" (Snoubenci) od Fetrelly. Opera ta bude ve\n4 jednáních, z nichžto teprv první je ukončen ; druhý akt je\nteprv do polu hotov a věc je nejistá, zdaž se opera ta v měsíci\nříjnu na divadle v Lecco dávati bude. Ostatně není Petrellova\nopera „Snoubenci\" první operou téhož jména. Též Maestro\nPonchielli složil operu téhož názvu, která se r. 1857 vCremoně\nprovozovala. Na divadle Fondo v Neapoli bude se dávat\nnová opera „Elfa\" od maestra Soraciho z Messiny, a v měst-\nském divadle v Modeně nová opera ~Irene\" od mladého a nada-\nného skladatele Alberta Giovanniniho. V Siracuse provedena\nbyla před nedávnem nová opera „Gonzales Davila\" od maestra\nMoscuzzy. Doufám, že vás bude zajímati, podám-li vám se-\nznam honorárů, jež obdržel Rossini za své opery dříve než uči-\nnil kontrakt s itnpresorem Barbajou.\nZa operu „La cambiale di matrimonio44 obdržel 200 lir.\nza L'equivoco stravagante 250 lir. za Lhnglir Feli-\nce 250 lir. II cambio della valigio 250 lir. za Cira in\nBabylonia 200 lir. za La scala di seta 250 lir. za La\npietra del paragone 600 lir. za L'ocasione fa il ladro 200\nlir. za Tancreda 500 lir. za L'italiana in Algesi 700 lir.\nza Aureliano in Palmiro 800 lir. za II Turco in Italia\n800 lir. za Sigismundo 600 lir. Francesco Schira, jenž\nsvou operou „Elena e Malvino\" pozornost Itálie na se zbudil,\nje žákem konservatoria Milánského. Jsa povolán co sedmnácti-\nletý maestro do Lisabonu, složil tam dvě opery : II cavallieri di\nValenza a II fanatico per la musica, které tam s pochvalou na\ndivadle San Carlo provedeny byly. Na to odebral se do Londýna\na složil pro anglické jeviště operu „Mina\" pak Teresa a ~I'Orf-\nana di Ginevra\" a pak II castello di Kenilworth. Několik let\nna to operu: Nicolo di lapi. Osud jeptišky Krakovské zavdal\nitalským spisovatelům látku k novým dramatům, z nich už jich\npet bylo provedeno. Šesté drama sepsal Barbieri pro divadlo ve\nFlorenci a sedmé bude se co nevidět dávati v Miláné. Před\nnedávnem zavítala sem do Milána známá Česká pěvkyne Matil-\nda Zavrtalova.\nZ Frankfurtu. (Výsledek vypsání cen za nejlepší operní text.)\nNásledkem konkursu za nejlepší operní text, jejž byl na\nzačátku tohoto roku zdejší zpěv. spolek „Liederkranz\" vypsal,\ndošlo ho 33 librett, z nichž soudci ani jediné neuznali za ho-\ndna první ceny. Mezi jinými konkuroval též spisovatel August\nKoch, jenž nyní text své tříaktové komické opery: „Die Ko-\nnigstochter auf Taiti\" skladatelům nabízí.\nZ Mnichova. (Osudy Wagnerovy opery „Rheingold\")\nNejnovějŠí novinka ve světě hudebním je ta, že je Wagne-\nrova opera „Rheingold\" na neurčitý Čas - odložena. Kapelník\nHans Richter, jenž řídil ještě generální zkoušku, zdráhal se za\npříčinou scénických nedostatků, které se objevily v poslední\nzkoušce, operu tu říditi, uváděje, že mu je tak Rich. Wagne-\nrem rozkázáno. Intendant dvorního divadla baron Perfall su-\nspendoval jej ; avšak věc zůstala při starém : opera se musela\nodložiti. Stojí věru za to, prohlídnouti si osoby, které byly ge-\nnerální zkoušce přítomny. Tu přichází první Fr. Liszt se svým\nČerným, zapnutým duchovenským oblekem, jenž mu sluší tak\npřirozeně a karakteristicky, jako kdyby nikdy jiný nebyl nosil.\nJemu po boku kráčí hraběnka Kalergis-Muchanova, druhdy vě-\nhlasná svou krásou a diplomatickým vlivem, nyní dedikací Wa-\ngnerovy brožůrky „Židovstvo v hudbě.\" Mohútná, širokoplec-\nnatá postava, která kráčí za Lisztem, je geniální ruský novelista\nIvan Turgeněv, překrásná to hlava s hustými Šedými vlasy, pod\nnimiž jeho temné Černé oči tím ohnivěji plápolají. Přichází z\nBaden-Badenu, jak se samo sebou rozumí s paní Viardot-Gar-\nciij světoznámou to pěvkyní, která ho svým duchem už od mno-\nha let k sobe poutá. Manuel Garcia, ne méně znamenitý bratr\njejí sedí na levé straně sestry své. Manuel je jeden z nejzna-\nmenitějsích nynějších učitelů zpěvu a fysiolog hlasu. S ním se\ndostavil z Londýna svými hudebními kritikami a ještě více svou\nŠkaredostí proslulý spisovatel Chorley. Mimo to byly tu pří-*\ntomni pianisté a skladatelé Ad. Henselt a Lesetický z Petrohra-\ndu, virtuos na housle Joachim se svou chotí, Dr.Hanslíky Her-\nbeck, Geldrnark, von Lilzovy L. Frankl zVídněatd., mezi nimi\nnejzažsí levice Wagnerovy strany červení jakobínové hudby\nbyli zde skoro úplně zastoupeni. Toliko Richard Wagner a jeho\nnejvřelejší apoštol Hans z Bulowa oslavení to hrdinové loň-\nského představení Wagnerovy komické opery „Meistersinger\"\nnejsou zde. Jsouce druhdy nejlepsí přátelé, jsou nyní rozdvo-\njeni. Smutná příčina tohoto rozdvojení je ta, že choť Bulowa\nKosima (dcera to Lisztova) opustila svého manžele a k Wagne-\nrovi uprchla.\nNež přikročme nyní k opeře samé.\nDr. Edv. Hanslík, jenž ovšem není přízni v Wagnerové hud-\nbě budoucnosti, píše o opeře „Rheingold\" jak náslnduje. Scé-\nnická stavba jednání je velmi obratná ; avšak toto samo nemá\npro nás zvláštní zajímavosti. Člověk musí být náruživým ger-\nmanistou, aby se rozehřál pro staronordické bájesloví; Člověk\nchce vidět na jevišti lidi s lidskými vášněmi a osudy. Hlubo-\nká symbolika, která spočívá v božských postavách, nejeví se\nnikde ve Wagnerové Rheingoldu; důkladnou znalost její lze jen\nod velmi skromné Části obecenstva oČekávati. Osoby Wotan,\nLoge, Fricka, Donner, Froh, které nám Wagner předvádí jedna-\njíce co vycpané loutky jsou jedna druhé podobny. Bohy, obry,\ntrpaslíky co jednající osoby na jeviště uvésti, je nemožným pod-\nniknutím; znázorňují je přec jen vždy lidé obyčejnéprostředno-\nsti. PoČítá-li Rich. Wagner jak ze všeho vysvítá na znárodně-\nlost oněch bájí, tu se přepočítal jako svého Času Klopstock\nsvým umělým obnovením staroněmeckého bájesloví. Právě o-\nněm Klopstockovým ódám, které oplývají jmény Thor, Freya,\nWallhall atd. obecenstvo nejméně rozumělo a padly brzo do za-\npomenutí. Figury a situace v operách : Tannháuser Zakle-\ntý Hollanďan Meistersinger vysvětlují se samy. Aby ale\nČlověk dokonale „Rheingoldu4' porozuměl, musel by vstupuje do\npřízemí vedle divadelního návěští míti ještě příruční knihu sta-\nrogermánského bájesloví aneb alespoň malý slovník; neboť Wa-\ngner ve své zálibě pro starožitnosti užívá slov, kterým bohužel\nza našich dnů žádný člověk nerozumí. Dikce Wagnerova je\novŠednelá a Čte-li Člověk tn poetickou nestvůru (libretto), tu neví\nvěru má-li se smáti nebo zlobiti. Divadelní forma je potud úplné\nnová, že celá opera, nemajíc žádných aktů, nepřetržené se ode-\nhrává. Ty Čtyry obrazy nebo výjevy vyvinují se ze sebe při\notevřené scéně dle spůsobu průsvitných (mlhavých) obrazů, co\nzároveň hudba dole své rejdy provádí. Mezi jednotlivými scé-\nnami není ani toho nejmenŠího odpočinku. Opera ta předsta-\nvuje se od začátku až do konce beze vsí pausy. V opeře Rhein-\ngoldu dochází dekorační, kostumní a strojnické umění nepří-\nslušné a neslýchané důležitosti. Oko divákovo je ustavičně za-\nměstnáno a oslněno kouzelnou změnou dekorační, létacími stroji,,\nsvětlovými effekty a barevnými parami. Nestává snad žádné drubé\nopery, v nížto by se skladatel snížil na úslužného průvodčího*\ndekoračního malíře, jako R. Wagner. Co zbyde z Rheingoldu,\nzbavíme-li ho scénického mamidla ? Nic jiného než nudně stří-\nzlivé žalmopění pěvců nad neforemně se vlnícím a v nejlepším\npřípadu realisticky kreslícím průvodem. Hudební sloh Rheingoldu\njest ten, jejž Wagner nejprv v opeře „Tristan\" přísné provedl :\nvděkuprázdnd a bezmelodičná deklamace zpěvných hlasu, k\ntomu nekonečna v ustavičných klamných závěrkách se družící\n„melodie'* v orkestru. Důslednost, s jakouž Rich. Wagner\ntuto protihudební methodu zachovává, zbuzuje jakýsi druh úžasu,\nže Člověku naskočí až husí kůže. Zde není žádné souměrné\nformy, žádné samostatné melodické, rhytmicky roztříděné themy,\nžádné pospolné sady. Vidíme tu celou společnost bůžků a o-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.6", "texte": "Lrů B—lo osob silnou po celý večer na jevišti vedle sebe státi\nu nikdy nezpívají dva najednou. Pozvolna a patheticky reci-\ntuje jeden po druhém, co zatím ostatní micky a nudně poslou-\nchají. Je to hudební 3 hodiny trvající husí pochodí Jen je-\ndnou oblaží unaveného posluchače hudební paprslek sluneční ;\ntři víly Rýnu započnou ku konci opery malou trojhlasou vetu,\npři níž unylé ucho se opět trochu osvěží. Ze opera ta se ne-\ndočkala veřejného provedení, není velká Škoda, nebo tím přijde\nhudební svět jen o zajímavou kuriositu a nikoliv dramatický ži-\nvota schopný kus. Sotva by se našlo druhé ředitelství divadla,\nkteré by toto až k pošetilosti drahé a pracné dílo provésti dalo.\nZ Baden-Badenu. (Nejnovější opera „Princezna Trebizondská\" od Offenbacha)\nKomická tato opera, k níž byli Nuitter a Treben slova po-\ndali, provozovala se dne 31. srpna poprvé. J. Offenbach, svě-\ntoznámý skladatel více než 50 operet, řídil operu svou sám a\nbyl po 1. aktu a ku konci posledního bouřlivě vyvolán. Hudba\nobsahuje mnohé pěkně a zajímavé věci, je pracována se zvláštní\npéčí, výtečně instrumentována i nemine se se žádoucím účin-\nkem. Melodie jsou svěží, půvabné a originální. Všechna Čísla\ndošla pochvaly; 3 z nich musela býti opakována, jmenovitě sbor\npážů a pak finále 1. aktu s písní o princezně Trebizondské.\nAčkoliv se dá proti textu lecos namítati. utvořil přec Offenbach\nž něho divadelní kus, jenž se bude na všech jevištích provozo-\nvat!, kde se dávají operetty Offenbachovy. Sbor a orkestr Šly\nvýtečně.\n\nš—.\nZ Jindřichova Hradce. (Koncert J. Baumrucka.)\nVe středu dne 1. září 1869 uspořádal Jan Baumruk, ab-\nsolvovaný žák vídeňské konservatoře s laskavím spoluúČinko\nváním sIČ. Šindlerové, žákyně víden. konserv. a pp. Fr. Vacka\na Kr. Weidla v sále střeleckém v Jindřichoeu Hradci koncert.\nProgram: Ouvertura k Oberonu od K. M.z Webrů, před. Jan\nBaumruck. Píseň od Storcha, přednesla sIČ. Sindlerova.\nVelká fantasie na České národní písně, přednesl Jan Baumruk.\nTrio od Beethovena, přednesli páni Vacek, Weidl a Jan\nBaumruk. Koncert na klavír od Ferd. Riesse, přednesl Jan\nBaumruk.\nZ Markvartic u Sobotky. (Beseda.)\nZdejší študující, jakož i z okolí uspořádali v neděli dne\n29. srpna v hostinci p. Nováka besedu, jejíž programm byl ná-\nsledující : Ouvertura od Pelce. Proslov od J. V. Jahna.\nTouha, sbor od K. Záhorského. Pivo, deklamace od Frf Ru-\nbeŠe. Gajdoš, slovenská nár., sbor od J. A. Bergmanna.\nRouhač, balada od Fr. V. Jeřábka. Kavatina z opery „Ná-\nměsíČná\" od Bellini-ho. Slze vlastenek, deklamace od J. K.\nTyla. Vlastenecké hory, sbor od L. Zvonaře. 11. Oddě-\nlení. Scéna a duetto z opery „La Traviata\" od Verdiho.\nTo se nesluší, deklamace od J. K. Tyla. Dar nejněžnější,\ndvojzpěv od Fr. Pivody. Zubý a láska, besední Čtení od M.\nV. Belohrobského. Ženský klep, žertovný sbor od C. Vina-\nře. Dobrou noc, deklamace. Valčík, sbor od Hynka.\nZpěvy byly od sboru študentů spoulpůsobením pp. horlivých u-\nČitelů J. Nováka a E. Folprechta ku všeobecné spokojenosti před-\nnešeny, taktéž i Čísla hudebníků obliby došla. Deklamace byly\nmnohé výborně podány.\n\nM. O.\nZ Boskovic. (Výlet zpěv. spolku.)\nDne 8. srpna 1869 zařídil čten. zpěv. spolek „Velen\" vý-\nlet na starý hrad boskovický. Při výletu tomto se zúčastnily\ntéž čt. zp. spolek „Jaroslav\" z Letovic, zp. sp. „Cyrill a Me~\nthodej\" ze Sebranic a Čten. zpev. sp. „Chochol\" ze Svitavky.\nSpolek „Velen\" uvítal v místnosti spolkové jmenované spolky,\nodkud' se vyšlo s průvodem hudby na určité místo. Letovický\nspolek Jaroslav kráčel v před se svým praporem, za ním Cy-\nrill a Methodej ze Sebranic s Chocholem ze Svitavky též s pra-\nporem, a pak „Velenu, který se téhož dne ponejprv svým pra-\nporem honosil. Průvod kráčel okolo zámku hraběte Mensdorf a\na zastaviv se zde, provolal p. hraběti a jeho rodině „sláva\" a\npak se na určité místo dále übíral. Sbory, které se na určitém\nmístě zpívaly, byly následující : 1. „Na Moravu\", sbor od D..\nJavůrka, přednesly spolky společně. 2. „U boj\" srbský sbor,\npřednesl Jaroslav z Letovic. „Ten ptáček ten se nazpívá\", od\nBergmanna, přednesl „Chochol\" ze Svitavky. 4. „Slovan\" od\nJelena, přednesly spolky společně. 5. „Bratří rozveselme se\",\nsbor od F. Pivody, přednesl „Cyrill a Methoděj\" ze Sebranic.\n6. „Píseň Sokolů\", sbor od Bendlá, přednesl „Velen\" a7. „Za-\nplesej Čechie,\" sbor od Dralioráda, přednesly spolky společně.\nSbory byly všechny zdařile provedeny a velkým potleskem ód\nobecenstva odměněny. Mezi zpěvem obdrželi jsme dva telegra-\nmy, jeden od ředitele p. Fr. Bílky z Vídně a druhý od výbo-\nru slov. zpěv. spolku ve Vídni. Mezi Čtením telegramů provo-\nlalo obecenstvo slávu J. V. císaři a králi našemu, slávu vlasti,\nslávu vysokorodému p. hrab. Mensdorfovi a urozené rodině jeho,\nslávu p. děkanovi dr. MazáČovi, sláva p. řediteli P. Bilkovi a\nsláva slov. zpěv. spolku ve Vídni a též sláva všem přítomným\nspolkům. Po provolání všech „sláva\" ozdobily 3 slečny naše\nprapory věnci, a sice sIČ. Hermengilde Váchová prapor bosko-\nvický, sl. M, Ježkova prapor Letovický a sl. Fr. PeliŠkova ze\nSvitavky prapor sebranický. Počet zpěváků páčil se na 80 a\npřítomného obecenstva na 4000. Mezi obecenstvem jsme pozo-\nrovali vysokorodéiio p. hrab. Mensdorfa s urozenou rodinou jeho,\nvp. děkana dr. Mazáče, krátce buď řečeno, že honorace bosko\nvická jako i z jiných míst byla Četně zastoupena. Po 7. hod.\nnastoupilo obecenstvo zpáteční cestu a průvod zastavil se opět\npřed zámkem p. hraběte Mensdorfa, kdež jemu a ušlech. rodině\njeho „slávu\" provolal a übíral se na náměstí k místnosti spol-\nku, před kterýmž se zastavil a zapěl „Hej Slované.\" Po ukon-\nčení této písně provolána sláva koruně svato-Václavské, jakož\ni mnohé sláva rodému národa slovanského. O 8. hod. započala\nv místnostech spolku taneční zábava, která až do pozdní noční\nhodiny trvala.\n\nZ Polné. (Nové varhany.)\nDne 23. srp. t. r. odbývalo se přijímání opravených var-\nhan v zdejším děkanském chrámu. Varhany ty byly druhdy\nnákladem děkana Čapka na konec století od\nBrněnského varhanáře Jana Davida Sreberta z České Lípy\nrodilého za 1950 zl. zhotoveny a měli 32 rejstříků. Požár r.\n1865 pohltil mechy; varhany samé byly vsak zachráněny. R.\n1868 postaral se pečlivý správce p. Schockherr, aby varhany\ndány byly do pořádku. Správa těchto varhan byla odevzdána\nJihlavskému varhanáři p. Jakubovi Lamačovi z Veselí (v Ce-\nchách) za umluvenou cenu 1060 zl. r. m., na kterou kostelní\npokladnice přispěla 485 zl. r. m.a ostatních 575 zl. věnovala\npí hraběnka Clam-Grallasova.\n\nKronika zpěváckých spolků.\nV Blazo vících na Moravě zařízen jest před nedávnem\nČtenářsko-zpev. spolek „Velehrad.\"\n* Blanský zpev. spolek „Rastislav\" uspořádá dne 12. září\nbesedu, jejížto program je tento: Proslov od Jiljího Jahna.—\nDůvěra v Boha, sbor od Dra. Javůrka -- České perle, fantasie\nna české národní písně pro piano od Ed. Nápravníka. „Les\ndeux anges\", koncertní kus pro piano od J, Blumenthala.\nProsím, deklamace. Ruské národní písně, sbor od TovaČov-\nského. - Moravské národní písně, solový zpěv. Mužská\nprosba, deklamace. Kde děva má, sbor. Komický vý-\nstup. Tanec.\n* Vídeňský zpev. spolek „Lumír\" uspořádal v den 500-\nletých narozenin Husových koncertní besedu, která se těšila\npřečetné návštěvě. Po důstojně provedeném chorálu od Horáka\nnásledovala slavnostní řeč, po níž osm kusů velmi precisně pro-\nvedeno bylo. Nejvíce líbily se Jelenův sbor „VŠe jen ku chvá-\nle\" a Tomáškův sbor „Na vlast.\" Mimo to přednesl p. Kubíček\nkoncertní kus na piano, p. Kripel solo na housle, a došli za-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.7", "texte": "sloužilé pochvaly. Mazánkovy dvě zdařilé skladby musely se\nopětovali a Husitský sbor od Tovačovského zbudil velkého\nnadšení.\n* Zpěvačky spolek zařizuje se v Předním O věnci snahou\npp. Borose, Koníčka a Pokorného. Dne 12. t. m. o 2. hodině\npolední, odbývá se v místnosti Oveneeké školy první řádná\nschůze, na jejímž programu jest: Zahájení hromady Přijí-\nmání novýcb údů Volba funkcionářů spolkových Ctění\nstanov Volné návrhy. Přejeme novému spolku hojného zdaru.\n* V Kamenici nad Lípou zařízen jest péci p. P. Frant.\nVlasáka a pak pp. učitelů Zrubka, Skýra a Hattana zpěvácký\nspolek.\n51 Cechové v Berlíne žijící uspořádali v pondělí dne 6.\nzáří v den 500letých narozenin Husových besedu , v níž mimo\nmnohé řeci předneseny byly rozličné skladby. Pan Theod. Brad-\nský přednesl na melodikon výtečně chorál husitský; slovutný\npianista Frant. Bendi provedl s velkou bravourou ouverturu k\nEgmontu a p. Vavorský dvorní pěvec zapěl písně od Theod.\nBradského „Kde domov můj\" s takým zápalem, že veškeré obe-\ncenstvo uchvátil. Pan Urbánek přednesl výborně solo na housle.\n* V Proštiné zaražen dne 29. srpna čtenářsko-zpěv. sp.\n„Veleslavín.\"\n* V Humpolci zařízen jest evangelický zpěvácký spolek,\njenž si velmi Čile počíná.\n* Zpěvácký spolek „Kovář\" Čáslavi zúčastnil se ve\nvýletu, jejž dne 8. září uspořádali „Čimcaráci\" do parku fili-\npovského. Čistý výnos určen jest ve prospěch hasičského\nsboru.\n\nZprávy.\n\nP.\nČeské divadlo. Dne 31. srpna: Romeo a Julie. — Dne\n2. září: Sládek Prestonský. Dne 5. září: Romeo a Julie.\nDne 7. září: Prodaná nevěsta (k oslavenísooleté památky\nnarozenin Husových.) —Naznačivše zevnější výsledek Gouno-\ndovy opery „Romeo a Julie\" a podavše stručný obsah li-\nbretta, přikročíme nyní k posouzení opery samé. Libretisté\ndrželi se dle možnosti Shakespearea, přidali však pažete Ste-\nfana bud aby situaci jaksi oživil, aneb snad že chtěl Gounod\nsvého „Siebla\" míti. V opeře nenacházíme velkolepých neb\nimposantních scén; za to však milostivých a lahodných vý-\njevů. První akt, jenž se nám zdá být nejslabší, začíná pro-\nstým, důstojným a vážným proslovem, jenž podávaje zprávu,\nco se v opeře díti bude je/naprosto zbytečný, poněvad děj dosti\npatrně vysvítá z libreta. Ostatně umístili-li libretisté v opeře už\nprolog, mohli pro důslednost přidati také epilog: smíření ne-\npřátelských stran nad hrobkou nešťastných milenců. Sbor\npři slavnosti Kapulettově konče neprávě nevšedním ritornel-\nlem, dýchá bujarost a svěžest, kdežto zase v první části bal-\nlady o královně Mab, která je velmi zdařilá, znázorněn je\ntrefně význam slov. Ostatní díly této ballady jsouce mnohem\nslabší než první, vyznačují se barvitostí instrumentace. Ju-\nlii uvádí Gounod valčíkem u nás v Čechách jaksi ovšed-\nnělým; neboť melodie jeho upomíná nás na valčíky Straus-\nsovy. Za to však nás poutá a zajímá druhý akt s milostný-\nmi scénami Romea a Julie. Zde pohybuje se skladatel ve\nvém živlu líčí mistrně erotické momenty hudbou plnou\nkouzla a poesie; avšak nemohl se zde vyhnouti reminiscen-\ncím na zahradní scénu ve „Faustu.\" Třetí jednání je dojí-\nmavé, jmenovitě je dojímavá klášterní scéna, která mimocho-\ndem řečeno upomíná na snubní výjev z „Hugenottů.\" Lo-\nrenzův zpěv je velebný a důstojný a serenada pažete Stefana\nmelodiesní avšak mělká. Akt ten ukončuje se rázně a trefně\nvylíčenou srážkou Kapulettů a Monteků, která nás však mi-\nmovolně na hašteřící sbor z „Hugenottů\" upomíná. Čtvrté\njednám ozářeno jest opět kouzlem poesie. Dialog Romea s\nJulií, jenž přechází místy v duetto, je v každém ohledu vý-\ntečný, pln horoucnosti a snivé milostnosti. Skladatel oděl\nvýjev ten milostný něžnou, okouzlující a hluboce tklivou\nhudbou. V pátém jednání vzbuzuje na se veškerou pozornost\nzpěv Romeův „Tu jsem\" a poslední scéna Romea s Julií, kte-\nrá jsouc mistrně hudbou karakterisována každého posluchače\nhluboce dojmouti a uchvátiti musí. Provedení bylo řízením\np. Bedř. Smetany výtečné, jmenovitě se vyznačili pí Blažko-\nvá-Ressová (Julie), p. Lukeš (Romeo) při všem tom, že byl\nchurav, p. Šebesta (Merculio) výtečným přednesem ballady,\np. Paleček (Lorenzo) p. Čech (Kapulet), p. Barcal (Tybalt),\nsl. Kufkova (Stefano), sl. Hanušova (Gertruda), p. Koubek\n(Gregorio) atd. Scénické uspořádání dělá našemu duchapl-\nnérnu Jiřímu Kolárovi všechnu čest.\n\n— t. —\n* Oratorium Jau Hus od Dr. Jana Karla Löwe, k němuž\nslova sepsal velmi obratně Dr. A. Zeune provozovalo se\nv sobotu dne 4. září v divadle Novoměstském k slavnosti\npamátky Husovy. Dříve než o hudbě samé promluvíme, zmí-\nníme se také o skladateli Lowovi, jehož skladby u nás bo-\nhužel ještě velmi málo známy jsou. Kdo slyšel geniální a\nna nejvýš karakteristické ballady Lowovy, které se za nej-\nlepší skladby téhož druhu považovati mohou ; musí se vyznati,\nže málokterá komposice naň takový účinek udělala, jako\nprávě výtvory Lowovy, které mu dobyly takřka světové pověsti.\nNeméně proslavil se Lowe svými oratoriemi: Die Zerstorung\nJerusalems Guttenberg Festzeiten Siebenschláfer\nEherne Schlange (první čistě vokální) Die Apostel von\nFilippi a konečně Jan Hus, z néhož byla některé zlomky\nuž „Uměl. Beseda\" řízením pana Dr. Lud. Procházky pro-\nvedla, Hlavní síla oratoria „Hus\" spočívá především ve sborech,\nkteré, ač nejsou tak mohútné jako Handlovy, přec těmto co\ndo svěžesti, karakterističnosti a hloubky ničeho nezadají. Jaká\nto jarost, živost a bujnost vane hned z prvního sboru „O\njasný mladý čas\"; jaká nevázanost ano divokost plane se sboru\ncikánův „Široký lán\", jaký tn ušlechtilý selankový zpěv za-\nznívá ze sboru pastýřů „Spěchejte bravy\" a konečně jak\núchvatný a hrůzyplný je mistrně znázorněný a trefně karakte-\nristický závěreční sbor duehů plamených „V praskavém reji.\"\nZ pospolných solových v kusů, jichž je poskromnu, vyniká\nkrásné terzetto Husa, Žofie a Václava, které nás zajímá du-\nchaplnou koncepcí a výtečným provedením. Ze solových par-\ntií obrací na se hlavně pozornost partie Jana Husa, která se\nzakládá více na hudební deklamaci, než na áriích. Zpěv\njeho dýchá zbožnost, oddanost Bohu a vlastní přesvědčení,\nkteré se ničeho nehrozí. Ostatní partie jako Barbory, Žofie,\nZikmunda, Jeronýma, jsou příliš skromné, než aby se o nich\nmnoho říci dalo. Ačkoliv Lowe nestaví v oratorium tom své\nkontrapunktické umění mnoho na odiv, nedá se upříti, že se v\n„Missa canonica\" osvědčil co důstojný žák Turkův. V pro-\nvedení oratoria, v němž se smíšený sbor „Uměl. Besedy\" a\nmnohé jiné síly pěvecké jakož i orkestr českého divadla a\njiní instrumentalisté súčastnili, bylo až na nepravé vpadnutí\njistého člena orkestru a na poklesek v závěrečném sboru ří-\nzením p. Smetany výtečné. Co sólisté vyznačili se: paní\nRess-Blažková, slečna Hanušová, páni Lukeš a Paleček.\n\n* Edvard Theumert vydal nákladem činného J. Schindlera\nobchodníka v musikaliích v Praze dvě salonní skladby\npro piano: Wasserfahrt (plavba) a Auf den Bergen (na ho-\nrách), které dosti dobře odpovídají názvu.\n* Písné a popěvky volební vydal tyto dni p. Rich. Vilí-\nmek, majitel „Humor, listů,\" které všem odběratelům svým\nvřele odporučujeme."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690910-01.1.8", "texte": "* Věstník bibliografický jest titul nového časopisu, jejž\ny týdenních lhůtách vydává p. F. Urbánek, kněhvedoucí v\nobchodu L L. Kobra. O důležitosti tohoto časopisu pro ka-\nždého vzdělance a umělce netřeba šířiti slov, a proto máme\nza to, že se všude potká s hojným účastenstvím.\n* SlČLehmannova, Pražanka a koloraíurní pěvkyne u\nopery lipské vystoupila tyto dni pohostinsku na dvorním divadle\nv Berlině co „Markéta v Hugenottech\" a zbudila svým pěkným\nhlasem, výtečnou Školou a technickou sběhlostí sensaci.\n* Pan Šebesta, Člen české opery, odejel včera do Lipska,\nkde na tamější opeře pohostinsku vystoupí. Bude-li se lí-\nbit, hodlá ho ředitel Laube tam engažovati.\n* Pan Paleček, okrasa České opery opustí, jak se nám\nsděluje, o velkonocích naše jeviště, aby nastoupil engagement u\nruské opery v Petrohradě.\n* Slč. Teresa Stolzova zpívala dne 22. srpna v „Stabat\nmater\" od Possiniho v Pesaru a zbudila jmenovitě v „Inflam-\nmatus\" svým neobyčejným hlasem, svým horoucím a drama-\ntickým přednesem všeobecné nadšení.\n* Opera v Linci a čeští pěvci. U opery Linecké enga-\nžováni jsou následující Cechové : Ander co tenorista, Pežný co\nbassista, sIČ. Alizarova co altistka a slečna Androva pro malé\npartie.\n* Pan Jan Lukeš, velezasloužilý Člen naší opery, bude\nprý na našem jevišti jen do velkonoc působiti; příčinou toho\nprý jest choroba jeho hlasu. Tak se nám to alespoň pravilo.\n* Sic. Spannerovay která účinkovala v Praze v mnohých\nbesedách, odebrala se včera do Sondershausenu, kde nyní enga-\nžována jest u dvorní opery.\n** Pan Hořejšek, bývalý žák pražské varhanické Školy a\nnyní sbormistr zpěváckého spolku v Zemuni (Semlin), přibyl\ntyto dni do Prahy, aby svou otČinu zase navŠtivil.\n* Slč. Sittovd, nadaná operní žákyně pana Fr. Pivody\nvystoupí příští měsíc pohostinskn v České opeře.\n* Zpěváčky spolek „Slavojll v Karlíne vyzývá veškery\ngpěvácké spolky pražské, aby se zúčastnily zábavy, jež jméno-\nvaný spolek uspořádá v neděli dne 12. t. m. odpoledne na\nostrově Pohanském ve prospěch „české průmyslové Školy ve\nVídni.-L Spolkové sejdou se 02. hodině odpoledne u Poříčské\nbrány v tak zvaném „Bazaru\", odkudž se rázem půl 3. hodině\nspolečně vyjde. Zkoušky odbývají se v místnostech pražského\n„Hlaholu.\"\n* Pan Jo sej Berg mami, zdatný pianista a skladatel otevře\npříští měsíc na Smíchove svůj „ústav pro zpěv a piano.\"\n* SI. Kroppova, která v Krollově divadle co Leonora,\nLinda, Lucia , Marta, Violetta triumfy slavila, engažo vána jest od\nřed. Pecha k opeře Norymberské.\n* Paní Polláková, choť bývalého tenoristy u České opery,\nengažo vána jest u opery v Poztoku.\n\nSimeon Krestič, advokát.\n* Vypsáni konkursu, Srbský zpěv. spolek\nv Rume má třeba učitel e zp év u, jehozto rocn í\npříjem obnáší kromě výnosu z besed, jez spolek k\ntomu účelu ročně pořádá 500 zl. Bližší výminky usta-\nnoví se ve zvláštní smlouvě. Ucházeci necht se hlásí\npísemně nejdéle do 8. října 1869 u nízepsaněho, při-\nloživše potřebná vy sv ěd cení o své s pusobilosti.\nV Rume (Srěmsku) dne 27. srpna 1869.\n\n* Uprázdněná místa. Místo učitele hudby na hudební\nŠkole pro nástrojáře s ročním platem 300 tol. (450 zl.) je u-\nprázdněno v městě Markneukirchen. Kompetenti nechť žádosti\nsvé s vysvědčeními zašlou do 15. listopadu 1869 tamější měst-\nské radě krukoum měšťanosty Schweizera. V městě Somma u-\nprázdněno je místo varhaníka s roČ. platem 1000 lir.\n\nListárna.\nv\nPanu Sira ... nyní vH. Vaše nám zaslaná skladba svědci o\nhudebním nadání. Studujte pilně „Nauku o harmonii\"\nod Fr. Blažka. Panu 111... ve VrŠ... Což neobdržíme\nod Vás odpověd! a tu skladbu?"}]}